Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví. Diplomová práce Bc. Lenka Miklová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

Diplomová práce

2013

Bc. Lenka Miklová

Vysoká škola ekonomická v Praze Katedra veřejných financí

Fakulta financí a účetnictví 2012/2013

Název tématu:

Politika daní z minerálních olejů v zemích EU

Autorka práce: Studijní program: Obor:

Bc. Lenka Miklová Finance a účetnictví Zdanění a daňová politika

Vedoucí diplomové práce:

prof. Ing. Květa Kubátová, CSc.

Rok obhajoby:

2013

Prohlášení: „Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Politika daní z minerálních olejů v zemích EU jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsme řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.“

V Praze dne …………………………………

………………………………… Podpis

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Květě Kubátové, CSc. z katedry veřejných financí za její odborné rady a cenné připomínky, které mi pomohly k vypracování této diplomové práce.

Anotace Předkládaná diplomová práce shrnuje poznatky o současně uplatňované politice zdaňování minerálních olejů v Evropské unii a jednotlivých členských státech. Postojem a úpravami této oblasti z pohledu Evropské unie se zabývá kapitola nazvaná Harmonizace daní z minerálních olejů v EU. Komparativní analýza výnosů daní z minerálních olejů v zemích EU je kapitolou druhou, v níž se zabývám zdaněním minerálních olejů v jednotlivých členských státech a jejich daňovými výnosy z energetických daní, které zahrnují i výnosy z minerálních olej. Další kapitola Konkurence daní z minerálních olejů se zaměřuje zejména na vývoj sazeb daní z minerálních olejů, mobilitou základu daně a s ní spojenou variabilitou sazeb v čase a mezi státy. Náplní poslední kapitoly pojmenované Budoucí vývoj zdanění minerálních olejů z pohledu Evropské unie jsou především zamýšlené změny EU ve zdanění energetických produktů.

Annotation This thesis summarizes the findings of the current application of mineral oil taxation policy in the European Union and individual Member States. Attitude and editing this field from the perspective of the European Union is engaged in a chapter called harmonization of taxes on mineral oils in the EU. Comparative analysis of tax revenues from mineral oils in the EU is the second chapter in which I deal with the taxation of mineral oils in the Member States and their tax revenues from energy taxes, which include revenues from mineral oil. Next chapter competition duties on mineral oils focuses on the development of tax rates on mineral oils, the mobility of the tax base and the related variability in rates over time and between countries. The content of the last chapter named Evolution taxation of mineral oils from the perspective of the European Union, the EU primarily intended changes in the taxation of energy products.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................................ 1 1

Harmonizace daní z minerálních olejů v EU ................................................................................................... 2 1.1 dani

Směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….3

1.2

Směrnice 92/81/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů ........................... 3

1.3

Směrnice 92/82/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů ..................................... 3

1.4 Směrnice 2003/96/ES kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny .................................................................................................................... 5 1.5

2

1.5.1

Předmět daně ............................................................................................................................... 5

1.5.2

Základ daně ................................................................................................................................... 6

1.5.3

Zdanitelné plnění .......................................................................................................................... 6

Komparativní analýza výnosů daní z minerálních olejů v zemích EU ............................................................. 7 2.1

4

Charakteristika zdanění minerálních olejů a výnosů z energetických daní ve členských zemích EU ..... 9

2.1.1

Staré členské státy ........................................................................................................................ 9

2.1.2

Nové členské státy ...................................................................................................................... 18

2.2 3

Zdanění minerálních olejů ..................................................................................................................... 5

Výnosy daní z energetických produktů jako podíl na HDP a na celkových daňových výnosech .......... 26

Konkurence u daní z minerálních olejů v EU ................................................................................................ 27 3.1

Minerální oleje s mobilním a nemobilním základem daně .................................................................. 29

3.2

Variabilita sazeb benzínu ve všech zemích EU ..................................................................................... 32

3.3

Variabilita sazeb plynového oleje ve všech zemích EU ........................................................................ 34

3.4

Variabilita sazeb petroleje ve všech zemích EU ................................................................................... 35

3.5

Variabilita sazeb těžkého topného oleje ve všech zemích EU ............................................................. 36

3.6

Variabilita sazeb zkapalněného ropného plynu ve všech zemích EU .................................................. 37

3.7

Variabilita sazeb a vazba na základ daně ............................................................................................. 38

3.8

Průměrný variační koeficient sazeb daní z minerálních olejů v EU ..................................................... 39

3.9

Variační koeficient sazeb daní z minerálních olejů všech členských států v roce 2012 ....................... 40

3.10

Vývoj sazeb daní z minerálních olejů v souvislosti s vývojem minimálních sazeb ............................... 41

Vývoj zdanění energetických produktů z pohledu Evropské unie ................................................................ 43 4.1

Revize směrnice o zdanění energie ..................................................................................................... 43

4.2

Zdanění biopaliv .................................................................................................................................. 46

Závěr...................................................................................................................................................................... 49 Seznam použitých zdrojů ...................................................................................................................................... 51 Seznam tabulek a grafů ......................................................................................................................................... 54

Úvod V předložené diplomové práci jsou zobrazeny poznatky o politice zdaňování minerálních olejů jak v Evropské unii jako celku, tak v jednotlivých členských státech. Na evropské úrovni se na zdaňování minerálních olejů zaměřuje nejen Evropský unie, ale také OECD, z jejichž materiálů, studií a publikací jsem nejvíce čerpala. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda existuje větší konkurence u daní z minerálních olejů, které mají mobilní základ daně. Tohoto cíle lze dosáhnout především analýzou variability sazeb daní z minerálních olejů během určitého období a zároveň mezi jednotlivými členskými státy a dále roztříděním daní z minerálních olejů na daně s mobilním a daně s nemobilním základem daně. Nejdůležitějším úkolem pro sepsání této práce bylo sehnání dostatečného množství informací o zdaňování minerálních olejů v členských státech. Hlavními zdroji byly publikace Evropské komise a OECD, které byly k dostání v elektronické podobě na internetových stránkách obou institucí. Opatřeními a úpravami daní z minerálních olejů z pohledu Evropské unie se zabývá kapitola první nazvaná Harmonizace daní z minerálních olejů v EU. První kapitola pojednává obecně o harmonizačním procesu spotřebních daní a je zde uveden přehled směrnic upravujících tuto oblast. Komparativní analýza výnosů daní z minerálních olejů v zemích EU je kapitolou druhou, v níž se zabývám zdaněním minerálních olejů v jednotlivých členských státech a jejich daňovými výnosy z energetických daní, které zahrnují i výnosy z minerálních olej. Důležitou součástí jsou informace o tom, odkdy daň v daném státě platí, kdo je považován za daňového poplatníka, kým je určována sazba daně, základ daně a za jakých podmínek dochází k osvobození od daně. Pro sepsání první kapitoly bylo nezbytné sehnat údaje, shromáždit je, roztřídit a uspořádat. Další kapitola Konkurence daní z minerálních olejů se zaměřuje zejména na vývoj sazeb daní z minerálních olejů, mobilitou základu daně a s ní spojenou variabilitou sazeb v čase a mezi státy. Na grafickém znázornění je ukázán vývoj sazeb vzhledem k jejich minimální výši. I zde bylo potřeba sehnat a uspořádat nashromážděné údaje, ale především pomocí dalších statistických metod a výpočtů sestavit grafy. Náplní poslední kapitoly pojmenované Budoucí vývoj zdanění minerálních olejů z pohledu Evropské unie jsou především zamýšlené změny EU ve zdanění energetických produktů. Evropská komise předložila svůj návrh přepracovat zastaralá pravidla zdanění energetických produktů v Evropské unii. Právě navrhovanými úpravami se zabývá tato kapitola.

1

1 Harmonizace daní z minerálních olejů v EU „Daňová harmonizace představuje proces sbližování daňových soustav států na základě společných pravidel. V rámci harmonizačního procesu lze identifikovat tři základní fáze (není podmínkou, aby harmonizační proces prošel všemi třemi fázemi – může např. skončit pouze harmonizací základů daně a daňové sazby mohou zůstat rozdílné): 1. výběr daně, kterou je nutno harmonizovat, 2. harmonizace daňového základu (harmonizace metodiky konstrukce), 3. harmonizace daňové sazby. V daňové teorii je celková harmonizace definována jako výsledek harmonizace strukturální (tzn. harmonizace struktury daňového systému) a harmonizace daňových sazeb. “ 1 Daně z minerálních olejů jsou zdaňovány spotřebními daněmi a v rámci EU částečně harmonizovány. Harmonizační proces byl zahájen zejména z důvodu podpory fungování jednotného vnitřního trhu, který byl zaveden v Evropských společenstvích 1. ledna 1993. Hlavní ideou harmonizace spotřebních daní, jejichž součástí jsou daně z minerálních olejů, bylo sladění struktury a sazeb. „Harmonizace struktury byla podmínkou pro odstranění zdanění nepřímo chránící domácí produkci. Sjednocení sazeb mělo v obchodování mezi členskými státy vyloučit zdanění a případné vracení daní, stejně jako eliminovat hraniční kontroly, jež narušovaly volný pohyb zboží v rámci společného trhu.“2 Stěžejní roli hrají v harmonizační proceduře akcízů následující směrnice: Schéma č. 1: Přehled směrnic upravujících oblast zdanění minerálních olejů INFORMACE směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani SMĚRNICE O SAZBÁCH 92/82/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů

nařízení č. 2073/2004/ES o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní

2003/96/ES kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny 92/79/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z cigaret 92/80/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z jiných tabákových výrobků než z cigaret

SMĚRNICE 92/81/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů 72/464/EHS o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků

LEGISLATIVA K AKCÍZŮM

79/32/EHS o daních (vyjma daní z obratu) ze spotřeby tabáku 95/59/ES o daních jiných než daní z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků

2002/10/ES kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků

92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů

92/84/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů HORIZONTÁLNÍ SMĚRNICE 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii, 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2010, s. 351, ISBN 978-80-7201-799-7; vlastní úprava 1

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika, 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 279, ISBN 80-7357205-2 2 Excise duties in the EU [online]. (C) 2011 [cit. 2. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.europedia.moussis.eu/books/Book_2/5/14/02/03/?all=1

2

1.1 Směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani „Tato směrnice je nazývána také jako horizontální. Upravuje držení, pohyb a sledování výrobků podléhajících spotřební dani. Potřeba směrnice byla vyvolána zejména tím, že od 1. ledna 1993 byl vytvořen jednotný vnitřní trh a k jeho řádnému fungování bylo nutné, aby byla povinnost ke spotřební dani ve všech členských státech stejná.

Ustanovení obsažená ve směrnici Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani se stala nevyhovující. Směrnice Rady 92/12/EHS byla v minulosti několikrát významně měněna. Potřeba změny nastala zejména v souvislosti s přijetím systému pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřební dani (dále také „EMCS“ - Excise Movement and Control System). Komise využila této možnosti k provedení dalších změn, které reagují na nově nashromážděné zkušenosti správních orgánů členských států a jednotlivých hospodářských subjektů. Jedná se o opatření, která mají zabránit daňovým únikům a zneužívání daňového režimu. Dále si nová směrnice kladla za cíl zjednodušit a modernizovat postupy týkající se spotřebních daní, zlepšit logickou strukturu nové směrnice, reflektovat právní vývoj a nové právní pojmy. Vzhledem k celkovému rozsahu těchto změn a v zájmu srozumitelnosti se přistoupilo k nahrazení Směrnice Rady 92/12/EHS.“3

1.2 Směrnice 92/81/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů „Směrnice Rady č. 92/81/EHS definovala jednotlivé druhy minerálních olejů a najdeme v ní dále obecná pravidla pro zdanění. Minerální oleje jsou děleny na benzín, naftu, petrolej, zemní plyn a topné oleje. Velice důležité je zdůraznit, že minerální olej je předmětem spotřební daně, pouze pokud je prodáván nebo slouží-li jako palivo či jako pohonná hmota. Zdaňován spotřební daní, ale může být i produkt, který nelze podřadit pod minerální olej, ale může sloužit také jako palivo.“4

1.3 Směrnice 92/82/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů Směrnice zavádí členským státům povinnost uplatňovat sazby spotřební daně z minerálních olejů, které nejsou nižší než minimální sazby stanovené v této směrnici. „Vzhledem k tomu, že směrnice stanovuje minimální daňové sazby na úrovni nižší, než jsou současné daňové sazby v mnoha členských státech, existují nejasnosti, pokud jde o účinky směrnice. To vede ke dvěma stylizovaným politickým scénářům: 3

MATOUŠKOVÁ, Lenka. Právní regulace selektivních spotřebních daní: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2008/2009, str. 93 4 MATOUŠKOVÁ, Lenka. Právní regulace selektivních spotřebních daní: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2008/2009, str. 93

3

a) Scénář MTH (minimum tax harmonization): V prvním případě můžeme předpokládat, že členské státy plní minimální zdanění a udrží svou daňovou úroveň, pokud je vyšší (částečná harmonizace). b) Scénář FTH (full harmonization on the level of minimum taxes): Druhý scénář je založen na předpokladu, že členské státy s vyššími daňovými sazbami sníží své daně na minimální úroveň.“5 Tabulka 1: Vývoj minimálních sazeb spotřební daně z minerálních olejů 2004 – 2012 v EUR na 1000 litrů (*kg)

2004

2005

2006

Olovnatý Bezolovnatý

421

421

421

359

359

359

Použití jako pohon Průmyslové / užití Palivokomerční - Obchodní využití Palivo - Neobchodní využití

302

302

302

21

21

21

21

21

21

21


302

302

21

21

0

2007

2008

2009

2010

2011

2012

421

421

421

421

421

421

359

359

359

359

359

359

302

302

302

330

330

330

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

302

302

302

302

330

330

330

21

21

21

21

21

21

21

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Palivo - Obchodní využití Palivo - Neobchodní využití

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15


125

125

125

125

125

125

125

125

125

41

41

41

41

41

41

41

41

41

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Benzín

Plynový olej

Petrolej

Těžký topný olej*

Zkapalněný ropný plyn (LPG)*

Zdroj: Směrnice Rady 92/82/EHS

Graf 1: Vývoj minimální sazby spotřební daně z minerálních olejů 2004 – 2012 v EUR na 1000 450

Benzín olovnatý

400

Benzín bezolovnatý

350

Plynový olej / Petrolej použití jako pohon Plynový olej / Petrolej průmyslové - komerční užití Plynový olej topení - obchodní, neobchodní využití Petrolej topení - obchodní, neobchodní využití Těžký topný olej topení obchodní, neobchodní využití LPG použití jako pohon

300 250 200 150 100 50

LPG průmyslové - komerční užití

0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

LPG topení - obchodní, neobchodní využití

Zdroj: Směrnice Rady 92/82/EHS 5

Kohlhaas, M., Schumacher, K. Diekmann, J. Cames, M., Schumacher, D., Economic, Environmental and International Trade Effects of the EU Directive on Energy Tax Harmonization [online]. © 2004 [ cit. 5. 3. 2012]. Dostupné z: www.gtap.agecon.purdue.edu/resources/download/1818.pdf

4

1.4 Směrnice 2003/96/ES kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny „Směrnice Rady č. 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Vydání této směrnice bylo jedním z projevů stále se zvyšující ochrany životního prostředí. Spotřební dani nově podléhá i elektrická energie, uhlí a zemní plyn. Směrnice odstranila závažné rozdíly mezi vnitrostátními úrovněmi zdanění energie, které uplatňují členské státy.

V této souvislosti je potřeba zmínit připojení Společenství k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu a ratifikaci Kjótského protokolu. Kjótský protokol je významnou mezinárodní smlouvou směřující ke snížení emisí skleníkových plynů, a právě zdanění energetických produktů a elektřiny je jedním z dostupných nástrojů k dosažení cílů Kjótského protokolu.“6 Vysoký podíl daní získaný z minerálních olejů používaných jako pohon motorů je obrazem minimálních sazeb spotřebních daní určených ve směrnici. Minimální daňové sazby pro benzin, který je používán téměř výhradně pro dopravní účely, je nejvyšší ze všech výrobků, na které se vztahuje tato směrnice. Na druhé straně, minimální sazby těžkého topného oleje, a to především používaného pro vytápění, jsou poměrně nízké. Daňové sazby plynový olej jsou silně diferencované v závislosti na typu použití.

1.5 Zdanění minerálních olejů 1.5.1

Předmět daně

Předmětem spotřebních daní jsou energetické produkty a elektřina, které se zdaňují v souladu se směrnicí 2003/96/ES. Protože tato směrnice neodděluje minerální oleje od ostatních energetických produktů, použiji pro účely mé práce k vymezení předmětu daně směrnici 94/74/ES, článek 3. Minerálními oleji se rozumějí:  olovnaté benziny kódů KN (kombinované nomenklatury)2710 00 26, 2710 00 34 a 2710 0036,  bezolovnaté benziny kódů KN 2710 00 27, 2710 00 29a 2710 00 32,  plynové oleje kódu KN 2710 00 69,  těžké topné oleje kódů KN 2710 00 74 až 2710 00 78,  zkapalněné uhlovodíkové plyny kódů KN 2711 12 11 až2711 19 00,  metan kódu KN 2711 29 00,  petroleje kódů KN 2710 00 51 a 2710 00 55.2 Obdobně se zdaňují i jiné energetické produkty určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako pohonná hmota nebo palivo. 6

MATOUŠKOVÁ, Lenka. Právní regulace selektivních spotřebních daní: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2008/2009, str. 93

5

Od daně jsou osvobozeny:  energetické produkty používané pro výrobu elektřiny,  energetické produkty dodávané jako palivo a používané pro jiný druh létání než soukromé rekreační létání,  energetické produkty dodávané jako palivo a používané pro plavbu po vodách Společenství (včetně rybolovu) pro jiná než rekreační plavidla,  energetické produkty pro diplomatické mise. Členské státy mohou od daně osvobodit nebo použít sníženou sazbu pro minerální oleje, které obsahují biosložku. Osvobození od daně je buď přímé osvobození, nebo je vykonáno vrácením daně. Ve článku 15 směrnice 2003/96/ES je povoleno členským státům pod finanční kontrolou uplatňovat plné nebo částečné osvobození nebo sníženou úroveň zdanění na:  energetické produkty používané v oblasti pilotních projektů technologického vývoje ekologicky příznivějších výrobků nebo paliva z obnovitelných zdrojů,  energetické produkty používané pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie,  energetické produkty používané pro přepravu zboží a osob po železnici, metrem, tramvají a trolejbusem,  zemní plyn a LPG používané pro pohon motorových vozidel,  členské státy mohou používat až nulovou sazbu pro energetické produkty využívané v zemědělské výrobě, při zahradnických pracích, při chovu ryb a v lesnictví. 1.5.2

Základ daně

Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15° C. U zemního plynu je základem daně množství gigajoulů spalného tepla. Členské státy mohou využívat jiné jednotky pro vymezení základu daně, pokud tyto jednotky po převodu nepodléhají nižší než minimální úrovně zdanění. 1.5.3

Zdanitelné plnění

Zboží podléhající spotřební dani je předmětem daně v okamžiku výroby nebo dovozu na území Evropské unie. Povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká okamžikem propuštění zboží ke spotřebě ve státě, v němž k tomuto propuštění došlo. Propuštěním ke spotřebě podle článku 7 Směrnice 2008/118/ES se rozumí:  situace, kdy zboží opustí režim podmíněného osvobození od daně včetně neoprávněného opuštění,  držení zboží mimo režim podmíněného osvobození od daně, pokud nebyla spotřební daň již zaplacena,  výroba zboží mimo režim podmíněného osvobození od daně včetně neoprávněné výroby,  dovoz zboží podléhajícího spotřební dani, včetně neoprávněného dovozu, pokud toto zboží není bezprostředně po dovozu umístěno do režimu podmíněného osvobození od daně.

6

2 Komparativní analýza výnosů daní z minerálních olejů v zemích EU Ve fiskálně integrované Evropské unii existuje řada speciálních daní na spotřebu, které přinášejí značné příjmy do státních pokladen. Takovými daněmi jsou daně z energetických produktů (zahrnují daň z minerálních olejů), které v průměru tvoří okolo 5% celkových příjmů států EU. Specifické daně mohou být vybírány speciálně za účelem snížení spotřeby určitých produktů. Výběr daně z minerálních olejů těsně souvisí s ochranou životního prostředí a se snahou o energetické úspory. Graf 2: Výnosy daně z minerálních olejů v roce 2007 a 2011 (v milionech EUR)

2011

2007

Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko 0

5000

10000

2011

15000

20000

25000

30000

2007

Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie 0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

35000

40000

Zdroj: Excise Duty Tables 2012, European Commission; vlastní úprava

7

Poptávka po energetických produktech, přinejmenším v krátkodobém horizontu, je poměrně cenově neelastická, což činí tyto produkty ideálním cílem pro zdanění. Skutečně, podle fiskální teorie, zboží, které by vláda měla zdanit, aby se zvýšila daňové příjmy, je zboží málo nebo nijak nahraditelné. Tímto způsobem, spotřebitel je vězněm své závislosti na výrobku a nemá jinou možnost, než zaplatit daně, aniž by výrazně měnil, alespoň v krátkodobém horizontu, své spotřební chování. Účinky celosvětové hospodářské krize se projevily také v příjmech daní z minerálních olejů již v roce 2008, i když meziroční pokles hodnot zaznamenala EU pouze následující rok. Celkové výnosy této daně klesly meziročně 9 484,15 milionů EUR. Jednoznačně nejvyšších příjmů dosahuje výběrem daně z minerálních olejů Německo následované Velkou Británii, Francií a Itálii. Právě tyto čtyři státy výrazně převyšují zbytek členských států. Na druhé straně nejméně vynášení daně z minerálních olejů Maltě, Kypru a Estonsku a Lotyšsku, jejichž výnosy nepřesahují hranici 400 milionů EUR ročně. Průměrné výnosy daní z minerálních olejů, v souhrnu za pětileté období počínající rokem 2007, mají staré členské státy přibližně sedmkrát vyšší než členské státy nové. Mezi novými členskými státy disponují největším daňovým obnosem z minerálních olejů zejména Polsko a Česká republika. Šestnácti členským zemím se zvýšily výnosy v roce 2011 oproti roku 2007. Z nich polovinu tvoří nové členské země. Stejnou výši výnosů vykazuje v roce 2007 a 2011 pouze Lucembursko.

8

2.1 Charakteristika zdanění minerálních olejů a výnosů z energetických daní ve členských zemích EU Databáze „Daně v Evropě“ je on-line program Evropské komise poskytující informace o základních daních platných v členských státech EU. V kapitole 2.1 je využito informací z této databáze, zejména o tom, odkdy daň v daném státě platí, kdo je považován za daňového poplatníka, kým je určována sazba daně, základ daně a za jakých podmínek dochází k osvobození od daně. „Daně v Evropě“ berou energetické daně jako celek a zahrnují pod energetické produkty jak minerální oleje, tak zemní plyn, uhlí, koks, hnědé uhlí. 2.1.1

Staré členské státy

2.1.1.1 Belgie Belgičané zdaňují minerální oleje v rámci spotřební daně z energetických produktů. Tato daň byla v Belgii uvedena v platnost 1. 1. 1993. Právním základem pro uvalení této daně se staly dvě směrnice, a to směrnice Rady 2008/118/EEC ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní, jež byla implementována do belgického daňového řádu v roce 2009 a dále Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Ta byla do belgického práva začleněna v roce 2004.

Daňové sazby, základ daně a osvobození stanovuje centrální orgán, který je také hlavním příjemcem výnosů daně z minerálních olejů. Malá část příjmů je přidělena na financování tzv. CREG (belgické Komise pro regulaci elektřiny a plynu. Daňový poplatník je určen dle obecné zásady. Je jím osoba, která uvolňuje energetické produkty, a to i nepravidelně, ke spotřebě na belgickém trhu. Od daně jsou osvobozeny: o energetické produkty používané pro jiné účely než jako pohonné hmoty nebo paliva; o při dvojím použití energetických produktů (= použít jak topná paliva a pro jiné účely než jako pohonné hmoty nebo paliva, např. využívání energetických produktů pro chemickou redukci a v elektrolytických a metalurgických procesech); o energetické produkty a elektřinu používané pro mineralogické procesy; o energetické produkty používané k výrobě elektřiny; o energetické produkty dodávané jako pohonná hmota nebo palivo pro účely letecké dopravy, s výjimkou soukromého rekreačního létání; o energetické produkty dodávané jako pohonná hmota nebo palivo pro plavbu po vodách Společenství (včetně rybolovu) s výjimkou soukromých rekreačních plavidel.

9

Graf 3: Vývoj výnosů z energetických daní v Belgii

Výnos z energetických daní v EUR (miliony) 26000 24000 22000 20000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: „Taxes in Europe“ Database; vlastní úprava

2.1.1.2 Dánsko Energetická daň z minerálních olejů je v dánském právu zakotvena již od 14. 10. 1988. Stejně jako v předchozích státech má tuto daň plně ve své kompetenci centrální vláda. Registrované firmy jsou daňovými poplatníky. Energetické daně platí také dodavatelů energie. Poplatek se ovšem přesunul na spotřebitele.

Osvobození od daně je umožněno: o zboží určené pro výrobu elektrické energie, o ropa a zemní plyn pro rybářská plavidla, plavidla v zahraničním obchodě a při přepravě cestujících nebo přepravě zboží na trajektu nebo ve vlaku, o Jetfuel atd. v letadlech pro obchodní účely, o zboží vyrobené a spotřebované v rafinérii, o benzín pro technické účely jiné než pohon motoru, o zboží vyvezené, o zboží používané při diplomatických službách a mezinárodními organizacemi. Graf 4: Vývoj výnosů z energetických daní v Dánsku

Výnos z energetických daní v EUR (miliony) 6000

4000 2000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: „Taxes in Europe“ Database; vlastní úprava

2.1.1.3 Finsko Finská spotřební daň z kapalných paliv, elektřiny a některých paliv byla centrální autoritou zavedena 29. 12. 1994. Poplatníkem jsou osoby dovážející kapalná paliva ze zemí mimo Evropské společenství, nebo je přijímají z jiného členského státu, stejně jako provozovatel daňového skladu (např. výrobce těchto produktů). Poplatníkem jsou také příjemci paliva ze Státní záchranné služby, každý, kdo bezdůvodně získává takové výrobky pro nezdaňované účely. Společnosti provozující obchod s kapalnými palivy musí platit spotřební daň z pomocných přípravků, které přidávají do kapalného paliva.

10

Jako poplatník jsou též označovány: o osoby, které používají rašelinu pro účely vytápění více než 5000 MWh v kalendářním roce, o podnikatel zabývající se průmyslovou výrobou; je povinen zaplatit spotřební daň z borového oleje používaného k vytápění, o provozovatel daňového skladu, registrovaný či neregistrovaný obchodník nebo dovozce uhlí, o provozovatelé plynárenských sítí, provozovatelé daňových skladů a registrovaní uživatelé, kteří získali zemní plyn osvobozený od daně, ale používali ho pro zdanitelné účely. Osvobozená od spotřební daně jsou paliva, která: o se používají jako zdroj energie v procesu rafinace ropy, o se používá jako suroviny nebo pomocné látky v průmyslové výrobě, nebo v přímém prvním použití při výrobě zboží, o se používá jako palivo v lodní dopravě jiné než pro soukromé rekreační plavby, o se používá k výrobě elektřiny, o se používá jako palivo v letecké dopravě jiné než pro soukromé rekreační lety. o zkapalněný ropný plyn o pohonné hmoty používané při výrobě elektřiny, s výjimkami. Graf 5: Vývoj výnosů z energetických daní ve Finsku

Výnos z energetických daní v EUR (miliony) 4000 2000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2.1.1.4 Francie 1. 1. 1993 vstoupila v platnost spotřební daň z minerálních olejů a příbuzných výrobků. Na stanovení výše sazby se podílí mimo centrální vládu také jednotlivé francouzské kraje. Výnos z daně plyne krajům a dalším lokálním autoritám. Spotřební daň je uvalena na dovozce, výrobce a distributory minerálních olejů, kteří uvolňují tyto produkty pro spotřebu. Graf 6: Vývoj výnosů z energetických daní ve Francii


11

2.1.1.5 Irsko Irsko zavedlo daň z minerálních olejů relativně později než ostatní členské země. Stalo se tak 1. 10. 2001. Za poplatníka určili irští zákonodárci provozovatele daňového skladu, dovozce minerálních olejů a energetických produktů a spotřebitele uhlí.

Irský daňový systém umožňuje mnohé energetické produkty osvobodit od daně, například: o při použití k jiným účelům než jako pohonné hmoty nebo palivo, o těžký topný olej, který je určen pro použití nebo který byl použit v leteckých motorech během zkoušení a údržby těchto motorů, o petrolejové tryskové palivo používané jako palivo pro létání jiné než soukromé rekreační, o oleje pro chemickou redukci a v elektrolytických nebo metalurgických procesech, o olej používaný výrobcem při výrobě minerálních olejů, o určené množství biopaliv používaných ve schválených projektech, o použití pro námořní plavby, včetně mořského rybolovu, jiné než v soukromých rekreačních plavidlech, o použití k výrobě elektrické energie, o použití jako palivo pro vlaky (částečné osvobození). Graf 7: Vývoj výnosů z energetických daní v Irsku

Výnos z energetických daní v EUR (miliony) 3000 2000 1000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2.1.1.6 Itálie Na úrovni centrální vlády byla zavedena 30. 8. 1993 v Itálii spotřební daň z energetických produktů. Daňovými poplatníky byli vymezeni koneční spotřebitelé, dovozci, distributoři zemního plynu, provozovatelé daňových skladů a majitelé rostlin používaných k výrobě energie.

Osvobození přiznává zákon následujícím použitím: o minerální oleje, používané jinak než jako pohon motoru nebo palivo, o jako palivo pro létání jiné než soukromé turistické létání a výcvikové lety, o jako palivo pro plavbu ve vodách Společenství (včetně rybolovu), s výjimkou soukromých rekreačních plavidel, o jako palivo pro plavbu ve vnitrozemských vodách, ale pouze pro nákladní dopravu a bagrování splavných cest a přístavů.

12

Graf 8: Vývoj výnosů z energetických daní v Itálii


2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: „Taxes in Europe“ Database; vlastní úprava

2.1.1.7 Lucembursko Zdaňování minerálních olejů má v Lucembursku dlouholetou tradici. V platnost vstoupilo ustanovení o této dani již 20. 11. 1963. Definice lucemburského daňového poplatníka se mnoho neliší od vymezení v ostatních státech. Daň platí provozovatel daňového skladu, výrobce a registrovaný obchodník.

Osvobození bylo uděleno v souvislosti se zkapalněným ropným plynem, pokud jde o použití v místní veřejné dopravě. Následující produkty jsou osvobozeny od harmonizované spotřební daně: o produkty používané pro jiné účely než jako palivo nebo pohonná hmota, o minerální oleje dodávané jako pohonné hmoty pro komerční letadla, o minerální oleje dodávané k použití jako motorové palivo pro plavbu ve vodách Společenství (včetně rybolovu), o minerální oleje používané pro plavbu po vnitrozemských vodních cestách, o minerální oleje používané v zemědělských a zahradnických pracích, v lesnictví a vnitrozemském rybolovu, o minerální oleje používané v železniční osobní a nákladní dopravě, o minerální oleje používané v pilotních projektech pro technologický vývoj ekologicky šetrných výrobků, zejména paliv z obnovitelných zdrojů, o oleje používané v oblasti výroby, vývoje, zkoušení a údržby letadel a lodí. Graf 9: Vývoj výnosů z energetických daní v Lucembursku


13

2.1.1.8 Německo Dle legislativy platné od 1. 8. 2006 je energetická daň stanovena na úrovni výrobce a je přenesena na spotřebitele v cenách minerálních olejů. Vzhledem k omezenému počtu povinných osob, může být daň vybírána s relativně malou administrativní zátěží. Graf 10: Vývoj výnosů z energetických daní v Německu

Výnos z energetických daní v EUR (miliony) 55000 50000 45000 40000 35000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: „Taxes in Europe“ Database; vlastní úprava

2.1.1.9 Nizozemsko Nizozemská spotřební daň z minerálních olejů vstoupila v platnost 31. 10. 1991 a poplatníkem určila provozovatele daňového skladu, jenž propouští minerální oleje pro konečnou spotřebu. Další osobou podléhající této dani je dovozce minerálních olejů.

Spotřební dani nepodléhají: o minerální oleje používané jako suroviny, o minerální oleje používané jako surovina pro výrobu jiného zboží než zboží podléhajícího spotřební dani, o mazací oleje, o minerální oleje používané v letadlech, jiných než rekreačních, o minerální oleje používané ve vysokých pecích pro chemickou redukci, o minerální oleje používané pro výrobu dalších minerálních olejů, o minerální oleje používané pro pohon lodí (s výjimkou rekreačních plavidel). Graf 11: Vývoj výnosů z energetických daní v Nizozemsku


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2.1.1.10 Portugalsko Daň z ropných a energetických produktů vybírá centrální vláda spolu s regionálními správami daní od 1. 1. 2000. Část výnosů plyne také do tzv. Lesního fondu (Forestry Permanent Fund). Poplatník je definován jako provozovatel daňového skladu, registrovaný a neregistrovaný obchodník, daňový zástupce, dovozce, držitel pro komerční účely, kupující v případě prodeje u 14

soudu nebo na základě správního řízení, fyzické a právnické osoby, které nepravidelně vyrábí, drží, přepravují nebo předkládají ke spotřebě ropné a energetické výrobky. Dle portugalského práva náleží osvobození: o dieselové palivo a oleje dodávané jako pohonné hmoty pro plavbu po pobřežních a vnitrozemských vodách, včetně rybolovu, avšak s výjimkou soukromých rekreačních plavidel, o topné oleje dodávané pro použití k výrobě svítiplynu, elektřiny a kombinované výroby elektřiny a tepla, o plyn (včetně zemního plynu) dodávaný pro použití jako palivo pro veřejnou dopravu, o minerální oleje obsažené v běžných ropných komorách a ve speciálních kontejnerech motorových vozidel pocházejících z jiných členských států EU, o nafta a topné oleje dodávané pro hloubící práce na splavných vodních cestách a přístavech, o nafta používaná k přepravě zboží a cestujících po železnici, o pohonné hmoty používané v oblasti výroby, vývoje, zkoušení a údržby letadel a lodí, o biopaliva. Graf 12: Vývoj výnosů z energetických daní v Portugalsku


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2.1.1.11 Rakousko Ze zákona o dani z minerálních olejů z roku 1995 vyplývá pro majitele daňových skladů, oprávněné příjemce, uživatele, kupující a výrobce povinnost platit daň. Jedná se o daň sdílenou, jejíž podíly na výnosech jsou stanoveny takto: federální vláda (67,8%), provinční vlády (20,5%) a místní orgány (11,7%).

Režim osvobození se aplikuje: o na minerální oleje, které nejsou určeny k použití jako pohonná hmota nebo palivo, o u obchodní letecké dopravy, obchodních plavidel operujících na Dunaji a Bodamském jezeře, o u procesu chemické redukce ve vysokých pecích, o na čistá biogenní motorová paliva, o kapalný plyn používaný jako palivo pro místní linkovou dopravu, o při použití minerálních olejů pro neenergetické účely, o při použití minerálních olejů k výrobě elektřiny, o při použití minerálních olejů ve vlastních zařízeních vyrábějících minerální oleje (kromě minerálního oleje používaného jako pohonná hmota), 15

o odpadní plyny a použité oleje. Graf 13: Vývoj výnosů z energetických daní v Rakousku

Výnos z energetických daní v EUR (miliony) 6000 4000 2000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: „Taxes in Europe“ Database; vlastní úprava

2.1.1.12 Řecko Řecká vláda zavedla daň z minerálních olejů 1. 1. 1993 a příjemcem výnosů je řecká vláda. K osvobození dochází za následujících podmínek: o pokud jsou energetické produkty dodávány do letadel letecké dopravy, ale ne pro soukromé rekreační lety, do plavidel pro rybolov, námořní dopravu, o motorová nafta, petrolej, lakový benzin a ostatní lehké oleje zakoupené a používané v průmyslu pouze jako surovina pro výrobní účely. Graf 14: Vývoj výnosů z energetických daní v Řecku

Výnos z energetických daní v EUR (miliony) 6000

4000 2000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2.1.1.13 Španělsko Daň, jejíž součástí je zdaňovat minerální oleje, se od 1. 1. 1993 nazývá spotřební daň z uhlovodíků. Za poplatníka jsou označováni výrobci, dovozci a provozovatelé daňových skladů pro výrobky, oprávnění příjemci, daňoví zástupci.

Osvobození se ve Španělsku aplikuje na: o dodávky v rámci diplomatických vztahů o dodávky do zahraničních armád na základě předchozí dohody o spotřeba v rámci dohody se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi uznávající osvobození od DPH Mezinárodní letecká a námořní dodávky (odlišný od trávení volného času), o výroba a dovoz produktů určených pro použití v: o letecká a námořní dopravě jiné než soukromé rekreační o výrobě elektřiny o železniční dopravě. 16

Graf 15: Vývoj výnosů z energetických daní ve Španělsku

Výnos z energetických daní v EUR (miliony) 15000 10000

5000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: „Taxes in Europe“ Database; vlastní úprava

2.1.1.14 Švédsko Fyzická nebo právnická osoba, která v průběhu podnikání vyrábí, zpracovává, skladuje palivo nebo palivo získává z jiné země EU je od 1. 1. 1995 daňovým poplatníkem.

Energetické daně nejsou z paliv vybírány, pokud jsou: o použita k jiným účelům než jako pohonná hmota nebo palivo, o použita v prostředcích železniční dopravy, o použita pro komerční plavbu, o použita v obchodní letecké dopravě, o použita v souvislosti s výrobou minerálních olejů jiných výrobků podléhajících dani, o použita v souvislosti s výrobou elektřiny, o použita v souvislosti s metalurgickými procesy, o použita na jiné účely než pohon motorových vozidel, o použita při výrobě tepla a elektřiny, o použita na jiné účely než pohon jiných motorových vozidel než osobních automobilů, nákladních automobilů a autobusů v těžebním průmyslu. Graf 16: Vývoj výnosů z energetických daní ve Švédsku


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2.1.1.15 Velká Británie Velká Británie je zemí, kde vláda zavedla daň z minerálních olejů již před desítkami let. Stalo se tak 1. 1. 1979. Poplatníci jsou osvobozeni od daně, jestliže: o olej používají v námořních plavidlech (s výjimkou soukromých rekreačních plavidel), o olej používají jako rafinérské palivo, o olej používají ve vysokých pecích, o těžký olej používají pro takové zahradnické účely, jako je vytápění skleníků, o těžký olej používají při výrobě elektřiny. 17

Graf 17: Vývoj výnosů z energetických daní ve Velké Británii


2.1.2

Nové členské státy

2.1.2.1 Bulharsko Spotřební daň z energetických produktů vstoupila v platnost 1. 4. 1994. Právní základ pro uvalování daně z minerálních olejů najdeme v bulharské legislativě pod názvem Zákon o spotřebních daních a daňových skladech.

O sazbě, základu daně a osvobození rozhoduje centrální autorita. Daňoví poplatníci se dělí do 4 skupin: 1. licencovaní provozovatelé daňových skladů a osoby registrované na základě zákona, 2. osoby, které se poplatníkem stávají v rámci celního zákona, pokud jde o zboží podléhajícího spotřební dani, 3. osoby, které vyrábějí zboží podléhající spotřební dani mimo daňový sklad v rozporu se zákonem nebo likvidují zboží podléhající spotřební dani, ze kterého nebyla žádná spotřební daň odvedena, 4. koncoví uživatelé osvobození od spotřební daně. Graf 18: Vývoj výnosů z energetických daní v Bulharsku


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2.1.2.2 Česká republika Od 1. 1. 1993 plat v České republice zákon o spotřební daň z minerálních olejů, která je zcela pod kontrolou centrální autority. Centrální vládě plyne 90,9% celkových příjmů. 9,1% celkových příjmů inkasuje Státní fond dopravní infrastruktury. Daňovými poplatníky jsou výrobci a dovozci vybraných výrobků, uživatelé, kupující, obchodníci.

Osvobození od daně se týká následujících produktů: 18

o minerální oleje používané pro jiné účely než jako pohonné hmoty a palivo, o minerální oleje spotřebované ve vlastních prostorách podniku, který vyrábí energetické produkty, o odpadní oleje používané v metalurgických a mineralogických procesech, o minerální oleje používané pro účely letecké a vodní dopravy (jiné než soukromé rekreační létání a plavby), o ztráty minerálních olejů při výrobě, přepravě a skladování. Graf 19: Vývoj výnosů z energetických daní v České republice

Výnos z energetických daní v EUR (miliony)

4000 2000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2.1.2.3 Estonsko V Estonsku se daň z minerálních olejů vybírá od 1. 4. 2003 na úrovni centrální vlády. Dovozci, provozovatelé daňových skladů, registrovaní obchodníci, daňoví zástupci, obchodníci s kapalnými hořlavými látkami, výrobci tepelných tuhých paliv, obchodníci s biopalivy a zkapalněnými plyny, provozovatelé sítí zemního plynu. Tito jmenovaní tvoří skupinu daňových poplatníků.

Od spotřební daně jsou osvobozena: o biopaliva, o energetické produkty používané pro jiné účely než jako pohonné hmoty nebo paliva, o energetické produkty používané v mineralogických procesech, o energetické produkty používané na lodích plavících se pro komerční účely a rybaření mimo estonské vody a uvnitř estonských vod, o energetické produkty používané pro létání v civilních letadlech provozovaných k obchodním účelům, nebo ve státních letadlech, o palivo přivážené do Estonska v běžné nádrži motorového vozidla + 10 litrů dodatečně. Graf 20: Vývoj výnosů z energetických daní v Estonsku


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


19

2.1.2.4 Kypr Teprve 1. 5. 2004 implementoval Kypr do svého daňového práva spotřební daň z minerálních olejů. Definice daňového poplatníka zní takto: o osoba, která uvolňuje nebo jejímž jménem je zboží podléhající spotřební dani propuštěno z režimu osvobození od cla, o každá osoba, která drží zboží podléhající spotřební dani, o osoby podílející se na výrobě, o osoby dovážející zboží nebo osoby podílející se na neoprávněném dovozu.

Daní nejsou zatíženy: o zboží podléhající spotřební dani, pokud je používáno v diplomatických a konzulárních vztazích, mezinárodních organizacích atd., o konkrétní použití produktů, např. energetických produktů používaných k výrobě elektřiny a cementu nebo v zemědělství. Graf 21: Vývoj výnosů z energetických daní na Kypru


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2.1.2.5 Litva Původní zákon o spotřební dani Litevské republiky byl přijat parlamentem 12. 4. 1994 s platností od následujícího měsíce. V souladu s procesem harmonizace legislativy s legislativou EU vyšla další nová vydání zákona. Centrální orgány uvalují daň na provozovatele daňového skladu, registrované či neregistrované obchodníky nebo osobu, která vyrábí zboží podléhající spotřební dani. V určitých případech spotřební daň vztahuje i na jiné osoby.

Zboží podléhající spotřební dani se osvobozuje, pokud: o jsou určeny pro úřední činnosti zahraničních diplomatických misí a konzulární úřady v Litevské republice a pro osobní spotřebu členů diplomatických misí a konzulárních úřadů a jejich rodinné příslušníky, kteří spolu žijí, a kteří nejsou občany Litevské republiky a mají trvalé bydliště nebo se obvykle zdržují mimo Litevskou republiku, o jsou určeny pro použití v zahraničních misích státních diplomatických a konzulárních úřadů se sídlem v jiných členských státech nebo členů těchto misí nebo úřadů, o jsou dodávány pro zásobení osobních a/nebo nákladních lodí nebo letadel na mezinárodních leteckých linkách, o jsou určeny pro použití vojenských jednotek NATO jiných zemí než Litevské republiky nebo doprovodného civilního personálu, kdy se jednotky účastní společných vojenských operací, cvičení nebo jiné společné vojenské události, 20

o jsou určeny pro mezinárodní organizace a zastoupení organizací, stejně jako členové těchto organizací nebo zastoupení v rozsahu podle mezinárodních smluv o založení mezinárodní organizace nebo jiných mezinárodních dohod v Litevské republice uzavřené s příslušnou mezinárodních organizací, o jsou získány nebo dovezeny na základě mezinárodních smluv uzavřených mezi Litevskou republikou a státem, který není členským státem EU nebo mezinárodní organizací, pokud tyto dohody stanoví osvobození od DPH. Graf 22: Vývoj výnosů z energetických daní v Litvě

Výnos z energetických daní v EUR (miliony) 600 400 200

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2.1.2.6 Lotyšsko Od 1. 1. 1993 se poplatníkem spotřební daně z olejných produktů stala v Lotyšsku každá osoba, která je dovozcem, provozovatelem daňového skladu, registrovaným odesílatelem či příjemcem, dočasně registrovaným příjemcem nebo prodejcem na dálku, osobou, která přijímá zboží z jiného členského státu podléhající spotřební dani, které již bylo propuštěno do volného oběhu v jiném členském státě a další osoby v souladu se zákonem o spotřebních daních.

Osvobození platí pro minerální oleje, které jsou dodávány a/nebo se používají: o k jiným účelům, než pohonná hmota nebo palivo, o v letadlech, která se nepoužívají pro soukromou rekreaci a zábavu, o na lodích, které se nepoužívají pro soukromou rekreaci a zábavu, o pro výrobu energie nebo při kombinované výrobě elektřiny a v zařízení tepelné energie, o v procesu chemického ošetření koksu, který se používá jako palivo, o duálně. Graf 23: Vývoj výnosů z energetických daní v Lotyšsku


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


21

2.1.2.7 Maďarsko Spotřební daň z paliv a energetická daň, obě zavedeny 1. 1. 1998, platí osoby uvolňující spotřební zboží do volného oběhu. V případě zemního plynu, uhlí, koksu a lignitu je platba daně uložena obchodníkovi, uživateli nebo výrobci.

Osvobození od daně se vztahuje na: o energetické produkty používané k výrobě elektřiny, o minerální oleje dodávané jako pohonné hmoty pro účely létání jiné než soukromé rekreační, o plynové oleje dodávané jako pohonné hmoty pro plavbu po vodách Společenství a na vnitrozemských vodních cestách v jiných než soukromých rekreačních plavidlech, o bioetanol, o minerální oleje dodávané k použití v NATO. Graf 24: Vývoj výnosů z energetických daní v Maďarsku


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2.1.2.8 Malta Obchodníci registrovaní jako provozovatelé daňových skladů minerálních olejů jsou poplatníky maltské spotřební daně od 1. 1. 1995.

Energetické produkty používané pro jiné účely než jako pohonné hmoty nebo palivo se osvobodí od placení spotřební daně za takových podmínek, které ministr může stanovit za účelem zajištění správného a jednoznačného uplatňování těchto úlev a předcházení daňovým únikům, vyhýbání se placení daně nebo zneužití daňového systému. Graf 25: Vývoj výnosů z energetických daní na Maltě

Výnos z energetických daní v EUR (miliony) 150 100

50 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


22

2.1.2.9 Polsko Polské daňové právo týkající se spotřebních daní je rovněž harmonizováno na úrovni EU. Proto nepřekvapuje informace, že sazbu daně, základ daně a osvobození vymezuje centrální vláda. 5. 7. 1993 se uvádí jako datum počátku platnosti daně. Poplatníkem daně je fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační jednotka bez právní subjektivity, která vykonává činnost podrobenou spotřební dani. Obecně to může být provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce či odesílatel a dovozce.

Osvobozen je těžký topný olej pro zemědělské a zahradnické práce, chov ryb a práce v lesním hospodářství. Graf 26: Vývoj výnosů z energetických daní v Polsku

Výnos z energetických daní v EUR (miliony) 10000 5000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: „Taxes in Europe“ Database; vlastní úprava

2.1.2.10 Rumunsko Poplatníci, čili právnické osoby a fyzické osoby, jež jsou provozovatelé daňových skladů, registrovaní a neregistrovaní obchodníci, daňoví zástupci a dovozci, podléhají od 1. 7. 1993 spotřební dani, pokud nepoužívají minerální oleje a další energetické produkty následovně: o jako motorové palivo v letadlech, jiných než soukromých rekreačních, o jako motorové palivo pro plavbu ve vodách Společenství a pro plavbu ve vnitrozemských vodách, včetně rybolovu, s výjimkou plavby soukromých rekreačních plavidel, o pohonné hmoty používané pro účely výroby, vývoje, zkoušení a údržbu letadel a lodí, o motorová paliva používaná k tažným operacím po splavných vodách a v přístavech, o energetické produkty vstřikované do vysoké pece nebo jiného průmyslového zařízení za účelem chemické redukce, o energetické produkty, které vstupují do Rumunska ze třetí země v běžné nádrži motorového vozidla, a které jsou určeny pro použití v takovém vozidle jako pohonná hmota, o veškeré energetické produkty získané přímo od hospodářských subjektů, výrobců, dovozců, nebo distributorů, používané jako palivo pro vytápění v nemocnicích, sanatoriích, domovech pro seniory, sirotčincích a dalších institucích sociální pomoci, vzdělávacích institucích nebo náboženských kultovních jednotkách.

23

Graf 27: Vývoj výnosů z energetických daní v Rumunsku


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2.1.2.11 Slovensko Stejně jako v České republice vstoupila v platnost daň z minerálních olejů 1. 1. 1993 také na Slovensku. Obecně platí daň majitelé daňových skladů, mohou to být ale i výrobci, dovozci a oprávnění příjemci.

Slovenský zákon ponechává možnost osvobození v případě: o využití minerálního oleje jinak než jako palivo, o využití minerálního oleje jako pohonné hmoty v letecké dopravě a přepravě, o využití minerálního oleje jako pohonné hmoty v procesu vývoje, výroby a údržby letadel a lodí, o použití minerálního oleje v projektech zaměřených na ekologicky šetrné výrobky a výrobky z obnovitelných zdrojů energie, o použití minerálního oleje jako vedlejšího palivo v procesu chemické redukce použít ve vysoké peci, o minerálního oleje spotřebovávaného v rámci nebo mimo daňový sklad jako součást nezbytných technických zkoušek nebo jako vzorek pro účely daňové kontroly, o minerálního oleje zničeného pod daňovým dohledem, o zkapalněného ropného plynu používaného jako pohonná hmota, o minerálního oleje dováženého v palivové nádrži vozidla pro vlastní spotřebu. Graf 28: Vývoj výnosů z energetických daní na Slovensku

Výnos z energetických daní v EUR (miliony)

1500 1000

500 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


24

2.1.2.12 Slovinsko Od 11. 12. 1998 jsou daní zatíženi výrobci produktů podléhajících spotřební dani, registrovaní obchodníci se zbožím podléhajícím spotřební dani přijatého z jiných členských států, dovozci zboží podléhajícího spotřební dani ze třetích zemí, každá fyzická nebo právnická osoba zabývající se zbožím podléhajícím spotřební dani na velkoobchodní úrovni, nebo osoba, na kterou je odpovědnost za spotřební daně převedena.

Osvobození se týká energetických produktů: o Použitých jako motorové palivo v letecké a námořní dopravě, palivo pro rybářské lodě (ne pro soukromé účely), o používaných v elektrárnách, o používaných ve výrobních zařízeních pro zpracování a výrobu výrobku, které nepodléhají spotřební dani o používaných pro chemickou redukci, o používaných k výrobě jiných nekovových minerálních výrobků. Graf 29: Vývoj výnosů z energetických daní ve Slovinsku


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


25

2.2 Výnosy daní z energetických produktů jako podíl na HDP a na celkových daňových výnosech Tabulka 2: Daňový výnos z energetických produktů v roce 2009 ve členských státech EU

Daňový výnos jako % z HDP

Daňový výnos jako % z celkových daňových výnosů

Belgie

1,25

2,96

Bulharsko

2,67

9,21

Česká republika

2,25

6,7

Dánsko

2,18

4,58

Estonsko

2,55

7,15

Finsko

1,8

4,18

Francie

1,25

2,96

Irsko

1,36

4,85

Itálie

1,95

4,56

Kypr

1,56

4,42

Litva

1,89

6,46

Lotyšsko

2,5

7,67

Lucembursko

2,24

5,93

Maďarsko

1,93

4,81

Malta

1,49

4,34

Německo

1,94

4,89

Nizozemsko

2,02

5,28

Polsko

1,95

6,12

Portugalsko

1,88

6,08

Rakousko

1,62

3,8

Rumunsko

1,61

5,97

Řecko

1,2

3,95

Slovensko

1,7

5,87

Slovinsko

2,85

7,58

Španělsko

1,17

3,8

1,3

2,75

Švédsko Velká Británie

1,86 Zdroj: „Taxes in Europe“ Database; vlastní úprava

5,17

V roce 2009 tvořily průměrně daňové výnosy z energetických produktů v Evropské unii 1,85% z HDP jednotlivých členských států. Největší podíl na HDP činily v Slovinsku, Bulharsku a Estonsku. Dlouhodobě převažuje vyšší průměrná hodnota výnosů z energetických daní v nových členských státech EU. Na celkových výnosech z daní se energetické daně podílely průměrně 5,26%. Největší podíl na daňových výnosech byl zaznamenán v Bulharsku, Lotyšsku, Slovinsku a Estonsku a souhrnně tvoří dlouhodobě vyšší procento v nových členských státech.

26

3 Konkurence u daní z minerálních olejů v EU Jistou benevolentnost ponechává Evropská unie členských státům v oblasti stanovení výše sazeb daní z minerálních olejů, osvobození a zařazení předmětu daně do snížené sazby. V naprosté většině evropských států jsou minerální oleje zdaňovány v rámci daní energetických. Jestliže stát využívá politiku daňové konkurence, znamená to, že prostřednictvím výhodnějších podmínek zdanění láká spotřebitele k nákupu komodit právě v tomto státě. Taková politika by měla mít vliv především na výnosy státu, které by se měly zvyšovat s rostoucím prodejem jednotlivých komodit a tím i zvyšovat daňovou kvótu státu. U produktů s vyšší mobilitou základu daně předpokládám větší daňovou konkurenci, neboť právě tyto základy jsou náchylnější na přesouvání do zemí s příznivějším daňovým prostředím. Důsledky odlišných parametrů zdanění minerálních olejů v jednotlivých státech jsou evidentní zejména v rámci delšího časového období. Konkurence u energetických produktů může vést k tomu, že se podmínky zdanění v rámci EU začnou spíše přibližovat a sazby daní z minerálních olejů budou vyrovnány ve všech členských zemích a zároveň může docházet k přesunu daňového zatížení například na daně přímé. „Pomocí daňové konkurence se země snaží o podporu ekonomického růstu. Dalším přínosem daňové konkurence je pozitivní vliv na růst investic prostřednictvím snížení daní. Pokud jsou sazby daně nízké, jsou lidé motivováni více spořit, čímž vytvářejí více kapitálu, který je posléze možné investovat.“7 „Je třeba zdůraznit, že na daňovou konkurenci se názory liší. Zdá se, že převládá názor škodlivosti daňové konkurence, a to z důvodu snižování veřejných výdajů. Nejvýrazněji je daňová konkurence patrná u mobilních základů daně. V Evropské unii převládá názor o škodlivosti daňové konkurence, což se projevuje snahami o harmonizaci daní. Bohužel tento názor vychází z předpokladu, že stát dokáže efektivněji využívat svěřené prostředky než společnost, která tyto daně platí.“8 „Existuje však námitka zastánců harmonizace, že daňová konkurence může snižovat daně pod "přirozenou" či únosnou mez, že je to soutěž o nejhorší výsledek (race to the bottom) a že výsledkem může být nebezpečné omezení veřejných výdajů. Daňová konkurence omezuje jen některé vládní výdaje, a to výdaje neefektivní. Výsledkem dostatečného působení daňové konkurence by tedy měla být nenulová daň zajišťující dostatek financí pro efektivní veřejné výdaje."9 Dle směrnice 92/81/EHS se minerálními oleji rozumějí například černouhelný, hnědouhelný nebo rašelinový dehet, minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ropné plyny, vazelína, parafín, 7

SZAROWSKÁ, Irena. Daňová konkurence v Evropské unii a její vlivy na vybrané ekonomické veličiny, dizertační práce. Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 133 s., [online]. © 2011 [cit. 2. 3. 2012]. Dostupné z: http://kfi.rs.opf.slu.cz/sites/kfi.rs.opf.slu.cz/files/opf_disp_11_danova_konkurence_v_eu_szarowska_irena.pdf 8 LICHTEROVÁ, Markéta. Daňová konkurence u minerálních olejů v rámci zemí EU, bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, 2012 9 Centrum pro ekonomiku a politiku, Předpisy přednášek, Petr Mach: Daňová konkurence musí být zachována! [online]. [cit. 2. 3. 2012]. Dostupné z: http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=417

27

benzen, toluen, přípravky pro úpravu textilních materiálů, usně, kožešin a mnohé další. Jiné minerální oleje než ty, u nichž výši daně určuje směrnice 91/82/EHS, jsou předmětem spotřební daně, jsou-li určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány jako palivo nebo pohonná hmota. „Evropská unie stanoví obecná pravidla pro zdanění energetických produktů. Součástí energetických produktů jsou minerální oleje. Minimální úrovně zdanění by měly odrážet konkurenční postavení různých energetických produktů. Tento systém stanoví minimální sazby daně uplatňované na energetické produkty při použití jako motorových nebo topných paliv a elektřiny. Na základě této zásady, směrnice 2003/96/ES stanoví minimální sazby daně z pohonných hmot, minerálních olejů pro průmyslové nebo obchodní využití, palivo a elektřinu. Úroveň zdanění uplatňovaná v Evropské unii nesmí být nižší než minimální sazby stanovené ve směrnici. Minimální sazby jsou určeny pro olovnatý a bezolovnatý benzín, plynový olej, petrolej, těžký topný olej a zkapalněný ropný plyn.“10 Členské státy mohou poskytnout osvobození od daně nebo snížit úroveň zdanění stanovenou směrnicí 2003/96/ES: a) přímo, b) prostřednictvím rozlišené sazby, c) vrácením celé částky daně nebo její části. Členské státy mohou uplatňovat plné nebo částečné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění na: 

  

  

výrobky, které jsou předmětem daně, využívané pod finanční kontrolou v oblasti pilotních projektů technologického vývoje ekologicky příznivějších výrobků nebo v souvislosti s palivem nebo pohonnými hmotami z obnovitelných zdrojů, energetické produkty používané pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie, energetické produkty používané pro přepravu zboží a osob po železnici, metrem, tramvají a trolejbusem, energetické produkty dodávané jako pohonná hmota nebo palivo pro plavbu po vnitrozemských vodách (včetně rybolovu) na jiných než soukromých rekreačních plavidlech a elektřinu vyrobenou na palubě plavidla, zkapalnělý plyn (LPG) používané jako pohonné hmoty, pohonné hmoty používané při výrobě, vývoji, zkoušení a údržbě letadel a lodí, pohonné hmoty používané pro hloubící práce na splavných vodních cestách a v přístavech.

Členské státy mohou uplatňovat až nulovou úroveň zdanění na energetické produkty a elektřinu používané pro zemědělské a zahradnické práce, při chovu ryb a v lesnictví.

10

Evropa: Přehledy právních předpisů. Rámec Společenství pro zdanění energetických produktů a elektřiny [online]. © 2010 [cit. 2. 3. 2012]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/internal_market/single_market_for_goods/motor_vehicles/interactio ns_industry_policies/l27019_cs.htm

28

Evropské vlády čelí rostoucí mezinárodní mobilitě daňových základů. Například, rozdíly v sazbách spotřebních daní vyvolaly podněty pro přeshraniční nákupy. Empirické studie o daňové konkurenci obvykle zkoumají, zda se daňové sazby snižují v průběhu času s ohledem na rostoucí ekonomickou integraci mezi zeměmi. Zejména tyto studie odhadují tzv. fiskální reakční funkci, tj. citlivost daňové sazby jedné země na změny daňové sazby v sousedních zemích. Studie z roku 2004 (Tax Competition under Minimum Rates: The Case of European Diesel Excises)11 se zabývá soupeřením evropských vlád o příjmy ze spotřebních daní, konkrétně nafty. Analýza daňové konkurence nafty je zvláště zajímavá přinejmenším z několika důvodů. Za prvé, kamiony jsou vysoce mobilní, spotřebitelé nafty mají elastickou poptávku, alespoň v jednotlivých evropských zemích. Proto by se mohlo očekávat, že daňová konkurence je zvláště intenzivní v oblasti zdanění nafty. Za druhé, Evropská unie uložila minimální sazbu spotřební daně z motorové nafty v roce 1992. Může se zdát, že minimální spotřební daň výrazně snížila intenzitu daňové konkurence v evropském zdanění nafty. Otázkou však je, zda tyto snahy daňové harmonizace také ovlivnily strategické daňové interakce mezi zeměmi, tj. jiný způsob měření intenzity daňové konkurence. Posledním důvodem, proč je zajímavé prozkoumat daňovou konkurenci u nafty je, že se jedná o specifickou daň. Specifické daně mají tendenci klesat v průběhu času v reálných hodnotách v důsledku inflace, země pravidelně aktualizují své sazby spotřební daně, a to buď na základě vlastního uvážení, nebo pomocí indexace. To znamená podstatné rozdíly v úrovních spotřebních daní v čase. Odhady ukazují, že o 10% vyšší sazba daně v sousedních zemích (z hlediska uživatele ceny) vede zemi ke zvýšení své vlastní sazby zhruba o 2 až 3%. Toto poskytuje důkaz o přítomnosti daňové konkurence ve spotřebních daních v Evropě. Harmonizační úsilí EU přispěla ke zvýšení průměrné sazby nafty v Evropě a vede ke sbližování sazeb. To naznačuje, že minimální sazby spotřební daně snížily intenzitu daňové konkurence v EU.

3.1 Minerální oleje s mobilním a nemobilním základem daně Minerální oleje lze dělit do skupin dle různých hledisek. V žádné literatuře ovšem nenajdeme rozlišení na minerální oleje s mobilním základem daně a minerální oleje s nemobilním základem daně. Jde o rozdělení, jehož podstatou je určení, zda daný druh minerálního oleje zatížený daní způsobuje, že spotřebitel začne preferovat nákup tohoto minerálního oleje v jiné členské zemi či dokonce v zahraničí. Rozdělení minerálních olejů do zmíněných dvou skupin nemusí být vždy jednoznačné. Mnohdy neexistují ani reálné podklady, které by zařazení do dané skupiny zdůvodňovaly. „Základním dělením benzínů v současné době používaných jako paliv je dělení na olovnatý a bezolovnatý. Olovnatý benzín je charakterizován svou hlavní antidetonační (tj. zvyšující jeho oktanové číslo) přísadou tetraetylolovem, který je nebezpečným jedem. Naproti tomu u bezolovnatého benzínu se dosahuje podobných kvalit změnou zastoupení jednotlivých typů látek, především aromatických uhlovodíků a různých typů uhlovodíků nearomatických.“12 11

EVERS, Michiel. Tax Competition under Minimum Rates: The Case of European Diesel Excises [online]. © 2004 [cit. 26. 12. 2012]. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=564142 12 ČERNÝ, Jakub. Pracovně lékařská problematika bezolovnatého benzínu, diplomová práce. Praha: 3. LF UK

29

Troufám si tvrdit, že benzín bez pochyby patří mezi minerální oleje s mobilním základem daně. Tuto domněnku leckdy potvrzuje skutečnost, že spotřebitelé, především z pohraničí, jsou ochotni při zvyšování cen (například vyšším daňovým zatížením) této komodity, vyjet do sousedních států a zde benzín nakoupit za cenu nižší. Plynové oleje se používají jako komponenta motorové nafty. Jsou obvykle odsířené a mohou se přímo mísit do příslušných pohonných hmot. Dle Směrnice Rady 2003/96/ES mohou členské státy rozlišovat mezi plynovým olejem používaným jako pohonná hmota k obchodním a neobchodním účelům, pokud jsou dodrženy minimální úrovně zdanění stanovené Společenstvím. Členské státy mohou využít tuto možnost ke snížení rozdílu mezi zdaněním plynového oleje používaného jako pohonná hmota k neobchodním účelům a zdaněním benzínu. Dle uvedené charakteristiky plynového oleje je zřejmé, že jeho spotřeba těsně souvisí se spotřebou pohonných hmot. Z tohoto důvodu předpokládám obdobnou reakci spotřebitelů na zvýšení cen plynového oleje jako u benzínu. Proto zahrnuji plynový olej používaný pro pohon motorů do téže skupiny minerálních olejů, a to minerální oleje s mobilním základem daně. Plynový olej pro ostatní použití spadá do skupiny minerálních olejů s nemobilním základem daně. Petrolej můžeme definovat jako rafinérský produkt, sloužící nejčastěji pro pohon proudových motorů a turbín. V současnosti je nejvíce používán jako palivo v letadlech s tryskovým pohonem. Pro ostatní způsoby využití (svícení, spalování ve vařičích, čištění apod.) se spotřebovává jen velmi malá část petroleje. Bez příslušných podkladů je možné jen těžko odhadovat, jak se liší ceny leteckého petroleje v jednotlivých členských státech a tudíž i to, jak reagují spotřebitelé na jejich zvyšování prostřednictvím vyšší daňové zátěže. O mnoho jednodušeji lze posuzovat chování spotřebitelů petroleje pro ostatní způsoby využití. Jelikož se jedná pouze o malou část celkově spotřebovávaného petroleje, navíc pro účely svícení apod., nepředpokládám, že by kupující po uvalení vyšší daně byli ochotni obstarávat petrolej v jiných zemích. Domnívám se, že ani zákonodárci nemají ekonomický důvod k rapidnímu nárůstu daňových sazeb uvalovaných na petrolej pro ostatní použití. Vzhledem k těmto skutečnostem zařazuji petrolej pro ostatní použití mezi minerální oleje s nemobilním základem daně a petrolej používaný pro pohon motorů mezi minerální oleje s mobilním základem daně. Mezi nejmasovější ropné výrobky patřily v minulosti topné oleje tvořící téměř 50 % ze zpracované ropy. S rozvojem plynofikace13 se však jejich význam postupně zmenšoval a dnes produkce topných olejů představuje pouze malou část produkce rafinérií. V současné době představuje podíl topných olejů (TO) na tuzemském trhu cca 10 % objemu motorových paliv. Topný olej těžký se používá jako topné médium v širokém spektru průmyslových odvětví, protože vyžaduje složitější a dražší konstrukci hořáků. Kvalita topných olejů je určována zejména požadavky jednotlivých spotřebitelů a jejich původem. Vzhledem k různorodosti výrobních i zpracovatelských procesů neexistuje v Evropě jednotná norma řešící kvalitu topných olejů, ale jednotlivé státy mají své národní normy zpracované tak, 13

Plynofikace je plošné zavádění infrastruktury pro distribuci zemního plynu v aglomeracích.

30

aby vyhovovaly jejich potřebám. Dalším důležitým faktorem ve vývoji kvality topných olejů jsou neustále rostoucí ekologické požadavky, zejména ve vztahu k obsahu síry. Těžký topný olej řadím do kategorie minerálních olejů s nemobilním základem daně. „LPG neboli zkapalněný ropný plyn je směs uhlovodíkových plynů používaná jako palivo do spalovacích spotřebičů a vozidel. Jde o novodobější označení pro směs topného plynu, známou jako propan-butan. Používá se jako palivo pro vaření, vytápění i osvětlování, dále také jako palivo pro zážehové motory. Běžně se plní do tlakových lahví různých velikostí, které se pak používají jakožto přenosné zásobníky topného plynu v domácnostech a při pobytu v přírodě. LPG se také s úspěchem začal používat jako alternativní pohon pro automobily se zážehovými motory. Jeho velkou výhodou je poloviční cena u čerpacích stanic oproti benzínu (LPG nebývá zatížen vysokou spotřební daní) a šetrnost k životnímu prostředí.“14 Spolu s benzínem a plynovým olejem patří LPG mezi minerální oleje s mobilním základem daně. Schéma č. 2: Minerální oleje s mobilním / nemobilním základem daně

plynový olej Minerální oleje s mobilním základem daně

benzín

Minerální oleje s nemobilním základem daně

průmyslové / komerční užití palivo - obchodní využití palivo - neobchodní využití

petrolej

olovnatý bezolovnatý


plynový olej použití pro pohon

zkapalněný ropný plyn

petrolej


použití pro pohon

zkapalněný ropný plyn

těžký topný olej palivo - obchodní využití palivo - neobchodní využití

použití pro pohon

Zdroj: Vlastní úprava

14

Wikipedie. LPG, [online]. © 2012 [ cit. 29. 7. 2012]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/LPG

31

3.2 Variabilita sazeb benzínu ve všech zemích EU Pro hodnocení stability daňových sazeb v časové řadě použiji variační koeficient, jenž ukazuje míru variability. Tabulka 3: Variační koeficienty sazeb (bez)olovnatého benzínu v jednotlivých členských zemích (2004 – 2012)

Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie

Variační koeficient olovnatého benzínu

Variační koeficient bezolovnatého benzínu

5,93 15,07 0,00 4,06 10,98 0,00 0,00 3,93 8,33 6,28 15,80 6,65 5,46 4,87 / 0,00 3,42 3,35 5,30 5,44 15,02 29,68 15,61 0,60 3,27 5,20 7,28

5,66 12,19 5,47 4,21 14,86 3,47 0,00 3,99 8,35 9,05 19,18 17,59 2,12 7,43 12,19 0,00 3,42 6,21 3,60 6,27 16,42 33,72 15,61 12,01 3,28 6,31 5,89

Zdroj: Excise Duty Tables 2004 - 2012, European Commission; vlastní výpočet

Hodnoty variačního koeficientu olovnatého benzínu se ve státech EU pohybují v rozmezí 0,00 až 29,68. Variační koeficient nelze stanovit u Malty, která již v roce 2004 zakázala prodej olovnatého benzínu. Hned několik zemí EU je charakterizováno nulovým variačním koeficientem olovnatého benzínu a to Českou republiku, Finsko, Francii, Německo. Tyto státy nezměnili od roku 2004 ani jednou výši daňové sazby uvalené na olovnatý benzín. Kladnou nulu vykazuje jediný stát a tím je Slovinsko. V intervalu od 3,27 do 8,33 se pohybuje 15 států (Španělsko, Polsko, Nizozemsko, Irsko, Dánsko, Maďarsko, Švédsko, Portugalsko, Rakousko, Lucembursko, Belgie, Kypr, Lotyšsko, Velká Británie, Itálie). Přibližně stejných hodnot variačního koeficientu nabývají Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko a Litva, jejichž koeficient leží v intervalu 10,98 až 15,8. Jednoznačně nejvyšší variabilitu daňových sazeb vykazuje za období 2004 – 2012 Řecko. Nejnižší hodnota variačního koeficientu bezolovnatého benzínu je taktéž 0,00. Nejvyšší hodnota nepatrně přesahuje hodnotu 33,00 a opět se týká Řecka. Nulový koeficient vykazuje Francie a Německo. Značné množství států najdeme v intervalu 2,12 až 9,05 (Lucembursko, Španělsko, 32

Nizozemsko, Finsko, Portugalsko, Irsko, Dánsko, Česká republika, Belgie, Velká Británie, Polsko, Rakousko, Švédsko, Maďarsko, Itálie, Kypr). Do poslední skupiny (od 12,01 do 19,18) patří Slovinsko, Bulharsko, Malta, Estonsko, Slovensko, Rumunsko, Lotyšsko a Litva. Graf 30: Hodnoty variačního koeficientu olovnatého / bezolovnatého benzínu v zemích EU Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Olovnatý benzín)

Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Bezolovnatý benzín)

4%

4% 19%

Variační koeficient 〈0 - 10)


29%


Variační koeficient 〈10 - 20) Variační koeficient 〈30 - 40)

67%


77%

Zdroj: Excise Duty Tables 2004 - 2012, European Commission; vlastní výpočet a úprava

Naprostá většina členských zemí se v letech 2004 až 2012 přiklonila ke stabilním sazbám olovnatého i bezolovnatého benzínu, popřípadě se vlády jednotlivých států uchýlily k zanedbatelným zvýšením či snížením sazeb. Změny v daňovém zatížení olovnatého benzínu se svou četností v čase mnoho neliší od změn daňového zatížení benzínu bezolovnatého, což potvrzuje graf č. 2. K výrazným změnám, v poměru k ostatním státům, dochází během daného časového úseku pouze v Řecku, kde se hodnota variačního koeficientu u obou typů benzínu pohybuje okolo 30. Sazba benzínu se od roku 2004 do roku 2012 zvýšila více než dvojnásobně.

33

3.3 Variabilita sazeb plynového oleje ve všech zemích EU Graf 31: Hodnoty variačního koeficientu plynového oleje v zemích EU Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Plynový olej - Použití jako pohon)

Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Plynový olej - Průmyslové / komerční užití)

7%

11%


8% 37%



37%

11%



52%


15%

Variační koeficient 〈40 - 50) Variační koeficient 〈50 a více)

22%

Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Plynový olej - Palivo - Obchodní využití)

11%

11%


33%

11%

Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Plynový olej - Palivo - Neobchodní využití)



33%

11%




19%

19%


11%

15%

Variační koeficient 〈50 a více)


11% 15%


Zdroj: Excise Duty Tables 2004 - 2012, European Commission; výpočet a úprava

Vývoj sazeb plynového oleje použitého jako pohon představuje výjimku ve vývoji sazeb v tom smyslu, že nejvíce státu spadá do rozmezí 〈10 - 20) hodnot variačního koeficientu. Při všech ostatních použitích plynového oleje tvoří největší skupinu členské země, jejichž variační koeficient se pohybuje v intervalu 〈0 - 10). Maďarsko, Finsko, Rakousko, Slovensko, Švédsko, Litva, Irsko, Belgie, Itálie, Slovinsko, Malta, Kypr, Lotyšsko a Bulharsko jsou země, které v průběhu osmi let postupně upravovaly sazby plynového oleje pro pohon, avšak vždy šlo jen o nepatrné změny hodnot sazeb. Rozčlenění variačního koeficientu sazeb plynového oleje pro účely jiné než jako pohonné látky je velmi podobné. Jednotlivé členské státy se dělí do hodnotově různorodějších intervalů, avšak u všech účelů použití platí, že přes 30 % zemí neprovedlo buď žádné nebo jen malé snížení či zvýšení sazby daně ve sledovaném období. Mezi těchto 30 % patří Česká republika, Francie, Lucembursko, Polsko a některé další státy. Protikladem výše uvedených států je Nizozemí. Nizozemí se jako jediný stát hodnotou variačního koeficientu dostává ve všech použitích plynového oleje pro účely jiné než jako pohonná látka do žluté výseče. Mezi lety 2004 a 2012 zaznamenala nizozemská legislativa šestkrát změnu ve výši daňové sazby. Sazba v roce 2012 je 5,6krát vyšší než v roce 2004.

34

3.4 Variabilita sazeb petroleje ve všech zemích EU Graf 32: Hodnoty variačního koeficientu petroleje v zemích EU Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Petrolej - Použití jako pohon)

7%

Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Petrolej - Průmyslové / komerční užití)

4%

11% Variační koeficient 〈0 - 10) Variační koeficient 〈10 - 20)

26%


4%


15% Variační koeficient 〈20 - 30)


63%


63%

7%


Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Petrolej - Palivo - Obchodní využití)

Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Petrolej - Palivo - Neobchodní využití)


23%


23%



50%

8%


8%


7% 4%



4% 54%

8% 7%


4%


Zdroj: Excise Duty Tables 2004 - 2012, European Commission; vlastní výpočet a úprava

Nejzajímavější vývoj lze vidět u petroleje používaného jako palivo jak pro obchodní, tak i neobchodní účely. Poměrně značná část zemí změnila sazbu minerálního oleje velmi razantně během osmiletého období. Ke skokovému navýšení sazby se uchýlilo Lotyšsko, Nizozemsko, Finsko. Skokový pokles zaznamenalo mezi dvěma lety Polsko, k výraznému zvýšení a následnému poklesu sazby v intervalu tří let došlo v Irsku a Bulharsku.

35

3.5 Variabilita sazeb těžkého topného oleje ve všech zemích EU Graf 33: Hodnoty variačního koeficientu těžkého topného oleje v zemích EU Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Těžký topný olej - Palivo - Neobchodní využití)

Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Těžký topný olej - Palivo - Obchodní využití)

11%

11%



4%

7%



11%

4%



15% 63%


7% 67%




Ani v případě těžkého topného oleje se významně neliší proces stanovení sazeb oleje pro obchodní využití od procesu určení sazeb oleje pro neobchodní využití. Nejvyšší variabilita sazeb těžkého plynového oleje je zastoupena ve Finsku, v Irsku a na Slovensku. Průměrná sazba za osmileté období je ve zmíněných státech rozmanitá, ve Finsku dosahuje hodnoty 91, v Irsku 30 a na Slovensku 32. 24 zemí EU vykazuje shodné variační koeficienty u obou typů TTO, rozdílné hodnoty najdeme u Itálie, Řecka a Švédska. Ve Švédsku je hodnota variačního koeficientu TTO pro obchodní účely 7,5krát vyšší než hodnota pro neobchodní účely.

36

3.6 Variabilita sazeb zkapalněného ropného plynu ve všech zemích EU Graf 34: Hodnoty variačního koeficientu zkapalněného ropného plynu v zemích EU Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Zkapalněný ropný plyn - Průmyslové / komerční užití)

Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Zkapalněný ropný plyn - Použití jako pohon)

12% 22%



11% Variační koeficient 〈10 - 20)


58%

19%


11%


Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Zkapalněný ropný plyn - Palivo - Neobchodní využití)


4% 4% 4%



15%

Zastoupení hodnot variačního koeficientu v intervalech (Zkapalněný ropný plyn - Palivo - Obchodní využití)

18%

52%

18%


4% 4%


70%


74%




Sazby zkapalněného ropného plynu pro pohon motorů a pro průmyslové užití zcela zjevně zaznamenaly výraznější vývoj nežli zkapalněný ropný plyn pro obchodní a neobchodní užití. Větší část členských zemí se nachází ve vyšších intervalech variačního koeficientu. Během sledovaného období nebyl na Maltě zkapalněný ropný používán jako pohonná hmota, proto Malta není zahrnuta do výsledků prvního grafu. Na druhém grafu je poměrně silně zastoupen variační koeficient 50 a více, kam v této kategorii spadá i Česká republika, která sice změnila sazbu pouze mezi roky 2004 a 2005, ale skokově ze 123 na 40 EUR na 1000 kg. Třetí a čtvrtý graf představují zřejmou stabilní politiku států v oblasti zdaňování LPG pro obchodní a neobchodní účely. Nejmarkantnější změny sazeb se týkaly Lucemburska, Irska, Bulharska a Řecka.

37

3.7 Variabilita sazeb a vazba na základ daně Variační koeficient benzínu nemá vůbec zastoupení v intervalu 〈40 a více). Navíc, více než 96% všech členských zemí se řadí do skupiny první a druhé, tedy do intervalu 〈0 - 20). U plynového oleje se v průměru 60% členských zemí řadí do intervalu 〈0 - 20) a v průměru 14,75% zemí spadá do intervalu 〈40 a více). Zkapalněný ropný plyn se svými 74% podílí na intervalu 〈0 - 20) a svými 21,25% na intervalu 〈40 a více). Sazby petroleje se v průměru u 67,75% států zařazuje do intervalu 〈0 - 20) a 18,25% do intervalu 〈40 a více). S obdobnými čísly se setkáme též u těžkého topného oleje, kde v prvním a druhém intervalu najdeme 65% států a v posledních dvou intervalech 16,5% členských zemí. Základní hypotézu o vztahu variability sazeb a mobilitě základu daně minerálních olejů lze nastínit pomocí následujícího schématu.

Mobilní základ daně Nemobilní základ daně

Průměrná variabilita individuální

Průměrná variabilita mezistátní

vysoká nízká

nízká vysoká

38

3.8 Průměrný variační koeficient sazeb daní z minerálních olejů v EU Graf 35: Hodnoty průměrného variačního koeficientu sazeb daní z minerálních olejů v Evropské unii

30 25 20 15

10 5 0 Benzín Plynový olej Petrolej LPG Plynový olej Petrolej LPG Těžký topný bezolovnatý používaný používaný používaný používaný používaný používaný olej jako pohon jako pohon jako pohon jako palivo jako palivo jako palivo * Zelená barva – daně s mobilním základem daně * Červená barva – daně s nemobilním základem daně


Zelená oblast grafu představuje variační koeficienty sazeb minerálních olejů s mobilním základem daně. Červeně jsou naproti tomu zobrazovány variační koeficienty sazeb minerálních olejů s nemobilním základem daně. Hodnoty variačního koeficientu jsou u nemobilních základů vypočítávány z průměru dvou sazeb a to pro využití minerálního oleje jako paliva pro obchodní a neobchodní účely. Průměrný variační koeficient sazeb minerálních olejů s mobilním základem daně nabývá hodnoty 9,9, což je o 12,4 méně než u nemobilního základu. Znamená to, že státy EU manipulují častěji se sazbami těch daní, které jsem v předchozí kapitole zahrnula do kategorie nemobilních základů, a tím se nepotvrzuje prvotní hypotéza o nižší variabilitě sazeb v čase u daní s nemobilním základem daně. Dle původního předpokladu měla vyjít větší variabilita sazeb u minerálních olejů s mobilním základem daně, což by odpovídalo myšlence, že členské země chtějí dosáhnout určitého výnosu z těchto produktů a proto se snaží konkurovat svou sazbou sazbám uvalovaným v ostatních státech, jelikož se předpokládá, že si spotřebitel může snadno a bez velkých dodatečných nákladů minerální oleje s mobilním základem daně pořídit například v okolních státech, kde je uplatněna nižší sazba. Dle výpočtů se v EU sazby měnily během osmiletého období u daní s mobilním základem daně průměrně 3,6krát a u daní s nemobilním základem (vyjma průmyslového/komerčního použití) průměrně 3,2krát. Tento výsledek nekoresponduje s výsledkem výpočtu variačního koeficientu u obou skupin daní, kde výrazně nižších hodnot dosahují daně s mobilním základem daně. Čím jsou 39

tedy tyto rozdíly způsobeny? Domnívám se, že je to způsobeno v první řadě skutečností, že jednotlivé členské země přistupují ke změnám sazeb daní s mobilním základem umírněně a tudíž jsou změny postupné a sazby narůstají meziročně o nepatrné částky. Zatímco u daní s nemobilním základem je změna sazby mnohdy radikální a v osmiletém období u nich dochází k výrazným výkyvům. Z hlediska četnosti změn sazeb mezi lety 2004 a 2012 jsou na tom staré a nové členské státy velmi podobně. Staré členské země přistupují ke změně sazby v průměru 3,4 krát, zatímco nové členské země 2,4krát. Zajímavé jsou také údaje o průměrné hodnotě změny sazeb daní s mobilním a nemobilním základem daně u starých a nových členských zemí, jak ukazuje následující tabulka. Průměrný počet změn výše sazby v letech 2004 - 2012 Daně s mobilním základem Daně s nemobilním základem EU 15 EU 12

3,4 3,5

2,6 2,2

3.9 Variační koeficient sazeb daní z minerálních olejů všech členských států v roce 2012 Graf 36: Hodnoty variačního koeficientu sazeb daní z minerálních olejů v roce 2012 ve všech členských státech Evropské unie

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Benzín Plynový olej Petrolej LPG bezolovnatý používaný používaný používaný jako pohon jako pohon jako pohon

Plynový olej používaný jako palivo

Petrolej používaný jako palivo

LPG používaný jako palivo

Těžký topný olej

* Zelená barva – daně s mobilním základem daně * Červená barva – daně s nemobilním základem daně


Na rozdíl od grafu individuálního variačního koeficientu ukazuje graf mezistátního variačního koeficientu shodu s hypotézou o daňové konkurenci v EU. 40

Z grafu lze usuzovat, že státy Evropské unie uplatňují vyšší variabilitu především v sazbách daní s nemobilním základem daně. Výrazná konkurence je vidět u sazeb zkapalněného ropného plynu používaného jako palivo pro obchodní a neobchodní účely. Naopak nejnižší známky konkurenčního chování mezi státy lze spatřit u sazeb bezolovnatého benzínu. Z uvedených údajů vyplývá závěr, že nelze potvrdit hypotézu o existenci větší konkurence u daní z minerálních olejů, které mají mobilní základy. Hypotéza platí pouze částečně. Důvodem tedy může být odlišný přístup zemí ke změnám sazeb daní s mobilním a nemobilním základem daně popsaným výše. Další vysvětlení může vycházet ze špatného rozhodnutí o tom, které daňové základy jsou mobilní a které nemobilní. Z výzkumu vývoje sazeb vyplynuly i další závěry a poznatky. Mezi země s nejstabilnější daňovou politikou dle vývoje sazeb patří Francie, Česká republika a Španělsko. Naopak nejvíce zásahů či razantních změn v politice daňových sazeb činí vlády Bulharska a Irska. Česká republika se pohybuje v intervalu 〈0 - 10) u všech druhů a použití minerálních olejů, vyjma zkapalněného ropného plynu pro průmyslové využití, u kterého došlo k markantnímu snížení sazby v roce 2005.

3.10 Vývoj sazeb daní z minerálních olejů v souvislosti s vývojem minimálních sazeb Dle výsledků srovnání variability sazeb v jednotlivých členských státech EU by se dala vyjádřit domněnka, že by státy snižovaly sazby daní pod jejich minimální hodnotu, pokud by to bylo možné. Vznikala by tak daňová konkurence, která je ovšem dle Evropské unie škodlivá a proto Evropská unie preferuje harmonizaci daní. Několik evropských zemí využívá u bezolovnatého benzínu možnosti výjimky stanovení sazby na nižší úrovni než je její vymezená minimální výše, tj. 359 EUR na 1000 litrů bezolovnatého benzínu. Většina těchto států uplatňovala výjimku zhruba do konce roku 2008. Je patrné, že několik států se se opravdu po celé sledované období zásadně neodchyluje od minimální výše sazby daně. Jedná se například o Bulharsko, Kypr, Estonsko, Litvu, Českou republiku, Rumunsko, Maďarsko, Španělsko či Švédsko. Minimální výše sazby zkapalněného ropného plynu používaného pro pohon motorů byla celé osmileté období ponechána na hodnotě 125 EUR na 1000 kilogramů. I zde můžeme vidět státy, které této hodnoty během let 2004 až 2012 nedosahovaly. Za zmínku stojí například Lucembursko, Španělsko, Irsko, Estonsko, Portugalsko, Francie a Nizozemsko. 12 zemí udržuje sazby LPG v blízkosti povinné minimální hodnoty. Tato skutečnost by mohla napovídat, že výše uvedená domněnka by mohla platit. Malta jako jediný stát nepoužívá LPG jako pohonnou hmotu. Belgie a Finsko uplatňují nulové sazby dle směrnice 2003/96/ES. Vývoj a výše sazeb těžkého topného oleje pro obchodní účely je ve většině států shodný s vývojem a výší sazeb TTO pro neobchodní účely, proto by grafické znázornění obou druhů TTO vypadalo přibližně stejně. Hodnota minimální sazby byla Evropskou unií určena na 15 EUR na 1000 litrů. Státy EU tuto hodnotu dodržují a sazby stanovují okolo minimální výše, týká se to například Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Portugalska, Belgie, České republiky, Estonska, 41

Maďarska, Malty, Španělska a Polska. Několik zemí v minulosti uplatňovalo výjimku stanovení sazby na nižší úrovni než je její vymezená minimální výše. Lze tvrdit, že bez ohledu na druh minerálního oleje jsou země, které při zdaňování energetických produktů využívají výjimku stanovení sazby na nižší úrovni než je její vymezená minimální výše. Z grafů je zřejmá skutečnost, že mnoho států nestanovuje sazby jednoznačně vyšší než je jejich minimální hodnota a tudíž by se pravděpodobně uchýlily k daňové konkurenci, pokud by byly zrušeny minimální sazby. Zejména Česká republika, Kypr a Estonsko se se u jednotlivých druhů minerálních olejů drží minimálních sazeb. Jestliže se blíže zaměříme na období, kdy dochází nejčastěji ke změnám sazeb, zjistíme několik důležitých poznatků. Země začaly pohybovat sazbami ve většině případů po roce 2008, což by mohlo mít souvislost s počátkem světové finanční krize. Právě v tomto časovém období se křivky sazeb lámou směrem nahoru.

42

4 Vývoj zdanění energetických produktů z pohledu Evropské unie 4.1 Revize směrnice o zdanění energie Touha úředníků EU s cílem vybudovat společnou energetickou politiku je inspirována politickými, ekonomickými a strategickými zájmy. Bezpodmínečná závislost vyspělých ekonomik na energetických zdrojích je jádrem těchto problémů. Evropská unie je velmi závislá na dovozu energetických zdrojů. Spotřeba ropy vzrostla o 20% od roku 1994 a světová poptávka po energii očekává nárůst přibližně o 60% do roku 2030. V Evropě, žádná země není dost velká na to, aby vnucovala své podmínky na světové trhy s energiemi, ale dohromady země EU představují světově druhý největší trh s energií, což představuje asi 490 milionů spotřebitelů. To vede EU k domněnce, může být chybná, že všechny členské státy by měly prospěch ze společné politiky, která by jim umožnila, aby byly počítány jako velcí hráči na mezinárodním trhu s energií. Podle názoru Evropské komise, ceny energií nemají vliv pouze na trzích s energií; energetické produkty jsou používány jako základní zdroj pro výrobu jiných výrobků, je tedy nutné harmonizovat daně, aby se ujistili, že výrobci z různých členských států platí stejné vstupní ceny. Evropská komise dne 13. dubna 2011 předložila svůj návrh přepracovat zastaralá pravidla zdanění energetických produktů v Evropské unii. Cílem nových pravidel je restrukturalizovat způsob zdanění energetických produktů a odstranit stávající nerovnováhu a brát v úvahu emise CO2. Komise chce podporovat spotřebu více ekologicky šetrných výrobků tak, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu. Nová regulace přichází s radikální změnou metodiky výpočtu energetické daně. Do budoucna má sestávat ze dvou složek. První má činit fixních 20 eur na tunu emisí CO2, druhá se má odvíjet od energetického obsahu konkrétního paliva. Tabulka 4: Návrh minimálních sazeb spotřební daně z minerálních olejů EUR na 1000 litrů (kg*), kterých má být dosaženo do roku 2013 (resp. 2018)

2012 2005 2006 Olovnatý benzín 2007 Bezolovnatý benzín 2008 2009 Použití jako pohon 2010 Průmyslové / 2011 Palivokomerční - Obchodní využití užití Palivo Neobchodní využití uuužuuužitíkomerční užití

max. 2013 (resp. 2018)

Benzín 421 359

360

Plynový olej 330 21 21 21

390 57,37 57,37 57,37

Petrolej

Použití jako pohon Průmyslové / Palivokomerční - Obchodní využití užití Palivo - Neobchodní využití

330 21 0 0

Palivo - Obchodní využití Palivo - Neobchodní využití

15 15

Použití jako pohon Průmyslové / Palivokomerční - Obchodní využití užití Palivo - Neobchodní využití

125 41 0 0

392 56,27 56,27

Těžký topný olej* 67,84 67,84

Zkapalněný ropný plyn (LPG)* 500 64,86 64,86

Zdroj: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/minima_explained_en.pdf; vlastní úprava

43

Tabulka vyjadřuje celkovou úroveň minimálních daňových sazeb a srovnává je se zamýšlenou výší minimálních sazeb a to od roku 2013 u bezolovnatého benzínu a dalších minerálních olejů používaných pro pohon a od roku 2018 u minerálních olejů pro ostatní použití. Návrh Evropské unie se netýká olovnatého benzínu, jehož používání bylo především z ekologických důvodů omezeno. V návrhu evropské komise chybí údaje o chystaných změnách sazeb minerálních olejů pro průmyslové či komerční použití. „Komise tvrdí, že, v současné době jsou nejvíce znečisťující zdroje energie paradoxně zdaněny tou nejnižší sazbou" a „biopaliva patří ke zdrojům energie daňově nejzatíženějším. Obecně platí, že zdanění energetických produktů by nemělo být diskriminační vůči různým energetickým zdrojům. Toho by mělo být dosaženo zdaněním energetického obsahu konkrétního paliva, ne (stanoveným minimálním) zdaněním jeho objemu jako doposud (v €/1000 l). 9 členských států (Bulharsko, Rumunsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Estonsko, Litva a Lotyšsko) by např. mělo získat oprávnění zavést zdanění emisí CO2 u pohonných hmot používaných v zemědělství či stavebnictví. Bezprostředně po uveřejnění návrhu se vůči němu objevila řada protiargumentů. Zaprvé a především, že změna směrnice fakticky povede k vyššímu zdanění nafty (protože jejím spalování vzniká více CO2 než např. spalováním benzínu.“15 Jiný zdroj uvádí, že „Zdanění energie již existuje ve všech členských státech EU a na úrovni EU je do jisté míry harmonizováno. Stávající směrnice o zdanění energie přijatá v roce 2003 byla navržena především tak, aby v rámci vnitřního trhu zabraňovala narušení hospodářské soutěže v odvětví energetiky. Stanoví společná pravidla ohledně toho, co má být zdaněno, kdy a jaké jsou povoleny výjimky. Pro produkty používané pro topení, elektřinu a pohonné hmoty jsou stanoveny minimální sazby závislé zejména na objemu spotřebované energie. Nad minimální sazby mohou členské státy stanovit své vlastní vnitrostátní sazby, jak uznají za vhodné. Zrevidovaná směrnice má restrukturalizovat způsob zdanění energie a tím podpořit cíl přechodu na nízkouhlíkové a energeticky účinné hospodářství a vyhnout se problémům na vnitřním trhu. 





Změna klimatu: zavedením složky emisí CO2 do zdanění energie návrh usiluje o sladění zdanění energie se závazky EU týkajícími se změny klimatu. Budou zpoplatněny emise CO2 způsobené odvětvími, na která se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS): čím vyšší jsou emise určitého paliva, tím vyšší bude daň z emisí CO2. Tak budou zvýhodněny ekologičtější zdroje energie a povzbudí se úsilí o splnění cílů EU souvisejících se snížením emisí CO2, energetickou účinností a obnovitelnými zdroji energie. Energetická účinnost: energie je vzácná a její zdanění by tomu mělo odpovídat. Souvislost mezi úrovní zdanění a energetickým obsahem paliv by vytvořilo obrovskou motivaci pro všechna odvětví stát se energeticky účinnějšími. Vnitřní trh: vytvoření rámce EU pro zdanění emisí CO2 by zabránilo směsici různých daňových politik zaměřených na ochranu životního prostředí v členských státech, poskytlo podnikům větší právní jistotu a snížilo náklady spojené s dodržováním

15

Euroskop. Komise předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů [online]. © 20052012 [ cit. 5. 9. 2012]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8439/18875/clanek/dane-v-dubnu-2011

44



předpisů. V návrhu by se rovněž rozlišilo mezi odvětvími, na něž se vztahuje EU ETS, a odvětvími stojícími mimo tento systém, což by pomohlo předejít dvojímu zdanění. Podpora růstu a zaměstnanosti: členské státy by mohly rozhodnout o přeskupení daní zvýšením daní za energetické produkty za současného snížení daňové zátěže pracovních sil, což by podpořilo růst v souladu se strategií Evropa 2020.“16

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady říká, že „vzhledem k tomu, že mnohé členské státy nyní definují své politické strategie pro překonání hospodářské a finanční krize, nabízí revize směrnice o zdanění energie možnosti, jak sladit environmentální i ekonomické cíle. Umožňuje těm členským státům, jež si to přejí, převést část zdanění práce či kapitálu na určitou formu zdanění, která podporuje ekologicky uvědomělé chování příznivé pro energetickou účinnost.“17 Revidovaná směrnice by měla vstoupit v platnost v roce 2013. „Stanovisko vlády ČR je takové, že vláda ČR:  obecně souhlasí s návrhem na dvousložkové zdanění energetických produktů na úrovni EU a s propojením daňových nástrojů s nástroji v oblasti životního prostředí;  vítá navrhovaná přechodná období pro implementaci navrhované směrnice;  nesouhlasí s indexací minimálních sazeb a s principem provázanosti vnitrostátních sazeb s minimálními sazbami na úrovni EU. Stanovování výše vnitrostátních sazeb nad úroveň EU minimálních sazeb by mělo zůstat ve výhradní kompetenci členských států, v opačném případě by členské státy ztratily flexibilitu v rámci svých fiskálních politik.“18

16

Evropa. Revize směrnice o zdanění energie – otázky a odpovědi [online]. © 2011 * cit. 5. 9. 2012+. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-11-238_cs.htm 17 Úřední věstník Evropské unie. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny *online+. © 2012 [ cit. 18. 9. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2012:024:0070:0077:CS:PDF 18 Parlament české republiky. Usnesení výboru pro evropské záležitosti k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny *online+. © 2011 [ cit. 19. 9. 2012]. Dostupné z: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=74830

45

4.2 Zdanění biopaliv V listopadu 2001 přijala Evropská komise akční plán a dva návrhy směrnic, jejichž cílem je podporovat využívání alternativních paliv v dopravě, počínaje regulační a fiskální podporou biopaliv. Komise se domnívá, že použití paliv (např. rostlinné oleje) odvozené ze zemědělských zdrojů (tj. biopaliva) je technologie s největším potenciálem v krátkodobém až střednědobém horizontu. Akční plán nastiňuje strategii k dosažení 20% náhrady motorové nafty a benzínu alternativními palivy v oboru silniční dopravy do roku 2020. „Biopaliva jsou jakákoli paliva pocházející z organických a obnovitelných zdrojů, přičemž nejzřejmějším příkladem je zdroj nejstarší – dřevo. Je zde několik důvodů, které lze uvést na podporu používání biopaliv. Získávají se z obnovitelných zdrojů. Mohou se vyrábět v tuzemsku, čímž se snižuje závislost na dovážené ropě. Při spalování vzniká menší množství emisí částic a životní prostředí poškozujících nebo toxických plynů. Zemědělskému odvětví v době, kdy je vyvíjen tlak na snižování objemu pomoci v oblasti výroby potravin, rovněž umožňují pěstovat alternativní hospodářské plodiny. Na druhou stranu, biopaliva nemohou tradičním palivům konkurovat cenou.“19 Pan Ing. Josef Březina, CSc. pod pojmem biopalivo rozumí palivo vyrobené z obnovitelného zdroje, určené pro spalovací motory. Obnovitelným zdrojem je organická látka vyprodukovaná zemědělstvím. Uvádí také výhody a nevýhody, která zavádění biopaliv přináší. Výhody používání biopaliv:  Snížení produkce škodlivých látek ve výfukových plynech,  Při úniku nepoškozuje biopalivo přírodu a vodní zdroje,  Oxid uhličitý, vznikající spalováním paliva, je spotřebován při pěstování suroviny pro výrobu biopaliva,  Podpora nepotravinářské zemědělské produkce, využití zemědělské půdy, na nepotravinářskou zemědělskou produkci nejsou kvóty EU,  Omezení závislosti na zemích produkujících ropu. Nevýhody zavádění biopaliv:  Negativní působení na součásti motorů,  Nižší výhřevnost, která způsobí vyšší spotřebu paliva,  Problémy při skladování,  Problémy při nízkých teplotách. Problém zvýšení podílu spotřeby biopaliv je technický a ekonomický. Technický problém zahrnuje odlišné vlastnosti biopaliv vzhledem k používanému benzinu a naftě vyrobených destilací ropy. Problém ekonomický je v tom, že výroba biopaliv je podstatně dražší než výroba pohonných hmot z ropy. 19

Evropský parlament. Zdanění energií *online+. © 2009 [cit. 27. 12. 2012]. Dostupné z: http://circa.europa.eu/irc/opoce/fact_sheets/info/data/policies/tax/article_7324_cs.htm

46

První navrhovaná směrnice o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě byla přijata dne 8. května 2003. Cílem směrnice 2003/30/ES je podpora užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě. Členské státy musí zajistit, aby minimální podíl biopaliv prodaných na jejich trzích byl 2% do 31. prosince 2005 nejpozději, a 5,75% v prosinci 2010. Druhá navrhovaná směrnice (Směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny) poskytuje členským státům možnost uplatňovat sníženou sazbu spotřební daně na čistá biopaliva nebo směsi biopaliv, při použití jako palivo nebo pohonná hmota. Ve své strategii z roku 2006, Komise definuje roli biopaliv, vyrobených z biomasy, kterou můžou hrát v budoucnu jako zdroj obnovitelné energie, která slouží jako alternativa k fosilním zdrojům energetických paliv používaných v odvětví dopravy. Rovněž navrhuje opatření na podporu výroby a využití biopaliv. Strategie reaguje na trojí cíl:  další propagaci biopaliv v EU a v rozvojových zemích,  příprava pro rozsáhlé využívání biopaliv,  zvýšená spolupráce s rozvojovými zeměmi v udržitelné produkci biopaliv. Hodnotící zpráva o dosaženém pokroku v oblasti biopaliv z roku 2007 hovoří o biopalivech takto: Biopaliva jsou pohonné hmoty vyráběné z organických materiálů. Nejběžnějšími biopalivy jsou dnes bionafta (vyráběná z rostlinných olejů) a bioetanol (vyráběný z rostlin obsahujících cukr a škrob). Biopaliva mají další velkou výhodu, kterou je skutečnost, že jejich výroba a využití vede ke snížení emisí skleníkových plynů. Nejsou nejlevnějším způsobem, jak omezit emise skleníkových plynů. Jsou však jedním z mála opatření nabízejících konkrétní perspektivu rozsáhlého snížení těchto emisí v dopravě ve střednědobém horizontu. Společné úsilí 27 členských států o vytvoření biopalivových technologií a trhů má větší šanci na úspěch a na snížení nákladů než snahy vyvíjené samostatně jednotlivými členskými státy. Rada a Parlament mohou mít jistotu, že nárůst ve využívání biopaliv přinese významné zabezpečení dodávek a pozitivní přínos v oblasti emisí skleníkových plynů. Navýšení využívání biopaliv je v současnosti jediným dostupným prostředkem ke snížení téměř úplné závislosti odvětví dopravy na ropě a jedním z mála způsobů, jak výrazně zasáhnout do emisí skleníkových plynů, kterých je sektor dopravy původcem. Unie musí v rámci svých politik na podporu využívání biopaliv vykročit novým směrem a vyslat tak jasný signál o svých plánech na snížení své závislosti na využití ropy v dopravě.

47

Pozitivní přínos biopalivové politiky z hlediska skleníkových plynů je možné dále prohlubovat a minimalizovat tak ekologická rizika, a to prostřednictvím jednoduchého systému pobídek / podpory, jehož cílem bude například odrazovat od přeměny půdy s vysokou biologickou rozmanitostí za účelem pěstování surovin pro výrobu biopaliv, odrazovat od používání nežádoucích systémů výroby biopaliv, a naopak prosazovat uplatňování výrobních procesů druhé generace. Systém je třeba navrhnout tak, aby se zabránilo jakékoli diskriminaci mezi tuzemskou produkcí a dovozem a aby nepůsobil jako obchodní překážka. Jeho dopad by se měl hodnotit a jeho fungování by mělo být monitorováno s tím, že do budoucna by mohl být dále zdokonalován. Je zapotřebí, aby EU provedla revizi směrnice o biopalivech a:  vyslala tak signál o svém odhodlání snížit svou závislost na využívání ropy v dopravě a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství;  stanovila tak minimální standardy pro podíl biopaliv v roce 2020 (10 %);  zajistila tak, aby se pokud možno eliminovalo používání biopaliv, která se neosvědčují, a naopak prosazovalo používání biopaliv, která se osvědčují ve vztahu k životnímu prostředí a zabezpečení dodávek.

48

Závěr Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda existuje větší konkurence u daní z minerálních olejů, které mají mobilní základ daně. Z uvedených údajů vyplývá závěr, že nelze potvrdit hypotézu o existenci větší konkurence u daní z minerálních olejů, které mají mobilní základy. Hypotéza platí pouze částečně. Dle variability sazeb v čase státy EU manipulují častěji se sazbami těch daní, které jsem zařadila do kategorie nemobilních základů, a tím se nepotvrzuje prvotní hypotéza o nižší variabilitě sazeb v čase u daní s nemobilním základem daně. Domnívám se, že je to způsobeno v první řadě skutečností, že jednotlivé členské země přistupují ke změnám sazeb daní s mobilním základem umírněně a tudíž jsou změny postupné a sazby narůstají meziročně o nepatrné částky. Zatímco u daní s nemobilním základem je změna sazby mnohdy radikální a v osmiletém období u nich dochází k výrazným výkyvům. Další vysvětlení může vycházet ze špatného rozhodnutí o tom, které daňové základy jsou mobilní a které nemobilní. Z variability sazeb mezi státy vyplývá, že státy Evropské unie uplatňují vyšší variabilitu především v sazbách daní s nemobilním základem daně. Výrazná konkurence je vidět u sazeb zkapalněného ropného plynu používaného jako palivo pro obchodní a neobchodní účely. Naopak nejnižší známky konkurenčního chování mezi státy lze spatřit u sazeb bezolovnatého benzínu. Z výzkumu vývoje sazeb vyplynuly i další závěry a poznatky. Mezi země s nejstabilnější daňovou politikou dle vývoje sazeb patří Francie, Česká republika a Španělsko. Naopak nejvíce zásahů či razantních změn v politice daňových sazeb činí vlády Bulharska a Irska. Česká republika se pohybuje v intervalu 〈0 - 10) u všech druhů a použití minerálních olejů, vyjma zkapalněného ropného plynu pro průmyslové využití, u kterého došlo k markantnímu snížení sazby v roce 2005. To znamená, že ČR ve vymezeném období uplatňovala víceméně stabilní sazby a jejich pohyb byl tudíž v čase pouze nepatrný. Jednoznačně nejvyšších příjmů dosahuje výběrem daně z minerálních olejů Německo následované Velkou Británii, Francií a Itálii. Právě tyto čtyři státy výrazně převyšují zbytek členských států. Průměrné výnosy daní z minerálních olejů, v souhrnu za pětileté období počínající rokem 2007, mají staré členské státy přibližně sedmkrát vyšší než členské státy nové. Mezi novými členskými státy disponují největším daňovým obnosem z minerálních olejů zejména Polsko a Česká republika. V roce 2009 tvořily průměrně daňové výnosy z energetických produktů v Evropské unii 1,85% z HDP jednotlivých členských států. Největší podíl na HDP činily v Slovinsku, Bulharsku a Estonsku. Dlouhodobě převažuje vyšší průměrná hodnota výnosů z energetických daní v nových členských státech EU. Na celkových výnosech z daní se energetické daně podílely průměrně 5,26%. Největší podíl na daňových výnosech byl zaznamenán v Bulharsku, Lotyšsku, Slovinsku a Estonsku a souhrnně tvoří dlouhodobě vyšší procento v nových členských státech. 49

Lze tvrdit, že bez ohledu na druh minerálního oleje jsou země, které při zdaňování energetických produktů využívají výjimku stanovení sazby na nižší úrovni než je její vymezená minimální výše. Z grafů je zřejmá skutečnost, že mnoho států nestanovuje sazby jednoznačně vyšší než je jejich minimální hodnota a tudíž by se pravděpodobně uchýlily k daňové konkurenci, pokud by byly zrušeny minimální sazby. Zejména Česká republika, Kypr a Estonsko se se u jednotlivých druhů minerálních olejů drží minimálních sazeb. Jestliže se blíže zaměříme na období, kdy dochází nejčastěji ke změnám sazeb, zjistíme několik důležitých poznatků. Země začaly pohybovat sazbami ve většině případů po roce 2008, což by mohlo mít souvislost s počátkem světové finanční krize. Právě v tomto časovém období se křivky sazeb lámou směrem nahoru. Evropská unie chce do budoucna stále podporovat spotřebu více ekologicky šetrných výrobků, proto vytvořila návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Cílem nových pravidel je restrukturalizovat způsob zdanění energetických produktů a odstranit stávající nerovnováhu a brát v úvahu emise CO2. Jednou ze zamýšlených změn je i zvýšení povinných minimálních sazeb daní z minerálních olejů

50

Seznam použitých zdrojů Knižní publikace ČERNÝ, Jakub. Pracovně lékařská problematika bezolovnatého benzínu, diplomová práce. Praha: 3. LF UK KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika, 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 279, ISBN 807357-205-2 LÁCHOVÁ, Lenka. 2007. Daňové systémy v globálním světě. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 271 s. ISBN 978-80-7357-320-1. MACH, Petr. 2004. Daňová konkurence musí být zachována. In: MIKLOŠ, Ivan. Daňová konkurence: sborník textů. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004, 61 - 70. Ekonomika, právo, politika, č. 29/2004. ISBN 80-86547-29-9. LICHTEROVÁ, Markéta. Daňová konkurence u minerálních olejů v rámci zemí EU, bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, 2012 MATOUŠKOVÁ, Lenka. Právní regulace selektivních spotřebních daní: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2008/2009, str. 93 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii, 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2010, s. 351, ISBN 978-80-7201799-7 ŠTIBLARIKOVÁ, Ľubomíra. Daňová politika malých otevřených ekonomik střední Evropy – konkurence nebo harmonizace, bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, 2009

Internetové zdroje BŘEZINA, Josef. Dopad využití biopaliv na veřejné finance [online]. [cit. 28. 9. 2012]. Dostupné z: http://kvf.vse.cz/storage/1180450512_sb_brezina.pdf EUROPA. Revize směrnice o zdanění energie – otázky a odpovědi *online+. © 2011 *cit. 5. 9. 2012+. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-11-238_cs.htm EUROPA. EU strategy for biofuels *online+. © 2011 *cit. 5. 9. 2012+. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/energy/renewable_energy/l28175_en.htm EUROPEAN COMMISSION. Encouraging the use of alternative fuels *online+. © 2012 [cit. 21. 9. 2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/excise_duties/energy_products/alternative_energy/ index_en.htm EUROPEAN COMMISSION. Taxes in Europe Database: keyword: energy [online]. (C) 2012 [cit. 10. 12. 2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxSearch.html

51

EUROPEDIA. Excise duties in the EU [online]. (C) 2011 [cit. 2. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.europedia.moussis.eu/books/Book_2/5/14/02/03/?all=1 EUROSKOP. Komise předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů [online]. © 2005-2012 [ cit. 5. 9. 2012]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8439/18875/clanek/dane-v-dubnu-2011 EUROSTAT. Taxation Trends in the European Union *online+. © 2012 [cit. 13. 11. 2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_ en.htm EVERS, Michiel. Tax Competition under Minimum Rates: The Case of European Diesel Excises [online]. © 2004 [cit. 26. 12. 2012]. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=564142 EVROPSKÝ PARLAMENT. Zdanění energií *online+. © 2009 [cit. 27. 12. 2012]. Dostupné z:http://circa.europa.eu/irc/opoce/fact_sheets/info/data/policies/tax/article_7324_cs.htm EXCISE DUTY TABLES: Part II – Energy products and Electricity. Brusel: European Commission, 2012 EXCISE DUTY TABLES: Part II – Energy products and Electricity. Brusel: European Commission, 2011 EXCISE DUTY TABLES: Part II – Energy products and Electricity. Brusel: European Commission, 2010 EXCISE DUTY TABLES: Part II – Energy products and Electricity. Brusel: European Commission, 2009 EXCISE DUTY TABLES: Part II – Energy products and Electricity. Brusel: European Commission, 2008 EXCISE DUTY TABLES: Part II – Energy products and Electricity. Brusel: European Commission, 2007 EXCISE DUTY TABLES: Part II – Energy products and Electricity. Brusel: European Commission, 2006 EXCISE DUTY TABLES: Part II – Energy products and Electricity. Brusel: European Commission, 2005 EXCISE DUTY TABLES: Part II – Energy products and Electricity. Brusel: European Commission, 2004 EXCISE DUTY TABLES. Revenues from Taxes on Consumption. Brusel: European Commission, 2012 INSTITUTE FOR RESEARCH IN ECONOMIC AND FISCAL ISSUES. Energy Policy and Energy Taxation in the EU [online]. © 2010 [ cit. 12. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.irefeurope.org/en/sites/default/files/Energy_policy_EU.pdf KOHLHAAS, M., SCHUMACHER, K. DIEKMANN, J. CAMES, M., SCHUMACHER, D.,. Economic, Environmental and International Trade Effects of the EU Directive on Energy Tax Harmonization [online]. © 2004 [ cit. 5. 3. 2012]. Dostupné z: www.gtap.agecon.purdue.edu/resources/download/1818.pdf KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Hodnotící zpráva o dosaženém pokroku v oblasti biopaliv *online+. © 2007 [cit. 28. 12. 2012]. Dostupné z: http://www.os-echo.cz/clanky/hodnotici-zprava-o-dosazenem-pokroku-v-oblastibiopaliv PAIZS, László. Commodity tax competition among European countries: The case of diesel, petrol and cigarette taxes. *online+. © 2011 * cit. 19. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.cerge-ei.cz/pdf/gdn/RRCIX_60_paper_01.pdf

52

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY. Usnesení výboru pro evropské záležitosti k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny *online+. © 2011 * cit. 19. 9. 2012+. Dostupné z: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=74830 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÉ UNIE. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny *online+. © 2012 * cit. 18. 9. 2012]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2012:024:0070:0077:CS:PDF WIKIPEDIE. LPG, [online]. © 2012 [ cit. 29. 7. 2012]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/LPG

Směrnice Směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani Směrnice 92/81/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů Směrnice 92/82/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů Směrnice 2003/96/ES kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny

53

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Vývoj minimálních sazeb spotřební daně z minerálních olejů 2004 – 2012 v EUR na 1000 litrů (*kg) . 4 Tabulka 2: Daňový výnos z energetických produktů v roce 2009 ve členských státech EU .................................. 26 Tabulka 3: Variační koeficienty sazeb (bez)olovnatého benzínu v jednotlivých členských zemích (2004 – 2012) ........................................................................................................................................................ 32 Tabulka 4: Návrh minimálních sazeb spotřební daně z minerálních olejů EUR na 1000 litrů (kg*), kterých má být dosaženo do roku 2013 (resp. 2018) .................................................................................................................... 43

Graf 1: Vývoj minimální sazby spotřební daně z minerálních olejů 2004 – 2012 v EUR na 1000 ........................... 4 Graf 2: Výnosy daně z minerálních olejů v roce 2007 a 2011 (v milionech EUR) .................................................... 7 Graf 3: Vývoj výnosů z energetických daní v Belgii ............................................................................................... 10 Graf 4: Vývoj výnosů z energetických daní v Dánsku ............................................................................................ 10 Graf 5: Vývoj výnosů z energetických daní ve Finsku ............................................................................................ 11 Graf 6: Vývoj výnosů z energetických daní ve Francii ........................................................................................... 11 Graf 7: Vývoj výnosů z energetických daní v Irsku ................................................................................................ 12 Graf 8: Vývoj výnosů z energetických daní v Itálii ................................................................................................. 13 Graf 9: Vývoj výnosů z energetických daní v Lucembursku .................................................................................. 13 Graf 10: Vývoj výnosů z energetických daní v Německu ....................................................................................... 14 Graf 11: Vývoj výnosů z energetických daní v Nizozemsku ................................................................................... 14 Graf 12: Vývoj výnosů z energetických daní v Portugalsku ................................................................................... 15 Graf 13: Vývoj výnosů z energetických daní v Rakousku....................................................................................... 16 Graf 14: Vývoj výnosů z energetických daní v Řecku ............................................................................................ 16 Graf 15: Vývoj výnosů z energetických daní ve Španělsku .................................................................................... 17 Graf 16: Vývoj výnosů z energetických daní ve Švédsku ....................................................................................... 17 Graf 17: Vývoj výnosů z energetických daní ve Velké Británii ............................................................................... 18 Graf 18: Vývoj výnosů z energetických daní v Bulharsku ...................................................................................... 18 Graf 19: Vývoj výnosů z energetických daní v České republice ............................................................................. 19 Graf 20: Vývoj výnosů z energetických daní v Estonsku ........................................................................................ 19 Graf 21: Vývoj výnosů z energetických daní na Kypru .......................................................................................... 20 Graf 22: Vývoj výnosů z energetických daní v Litvě .............................................................................................. 21 Graf 23: Vývoj výnosů z energetických daní v Lotyšsku ........................................................................................ 21 Graf 24: Vývoj výnosů z energetických daní v Maďarsku ...................................................................................... 22 Graf 25: Vývoj výnosů z energetických daní na Maltě .......................................................................................... 22 Graf 26: Vývoj výnosů z energetických daní v Polsku ........................................................................................... 23 Graf 27: Vývoj výnosů z energetických daní v Rumunsku ..................................................................................... 24 Graf 28: Vývoj výnosů z energetických daní na Slovensku .................................................................................... 24 Graf 29: Vývoj výnosů z energetických daní ve Slovinsku ..................................................................................... 25 Graf 30: Hodnoty variačního koeficientu olovnatého / bezolovnatého benzínu v zemích EU ............................. 33 Graf 31: Hodnoty variačního koeficientu plynového oleje v zemích EU ............................................................... 34 Graf 32: Hodnoty variačního koeficientu petroleje v zemích EU .......................................................................... 35 Graf 33: Hodnoty variačního koeficientu těžkého topného oleje v zemích EU .................................................... 36 Graf 34: Hodnoty variačního koeficientu zkapalněného ropného plynu v zemích EU .......................................... 37 Graf 35: Hodnoty průměrného variačního koeficientu sazeb daní z minerálních olejů v Evropské unii .............. 39 Graf 36: Hodnoty variačního koeficientu sazeb daní z minerálních olejů v roce 2012 ve všech členských státech Evropské unie ............................................................................................................ 40

54

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví. Diplomová práce Bc. Lenka Miklová

Recommend Documents