Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2014
Petr Podola
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management
Posouzení rozhodnutí výstavby 4G telekomunikační sítě společnosti provozovatele mobilní sítě na území ČR
Autor diplomové práce: Ing. Petr Podola Vedoucí diplomové práce: Ing. Ivana Svobodová, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Posouzení rozhodnutí výstavby 4G telekomunikační sítě společnosti provozovatele mobilní sítě na území ČR“ vypracoval/a samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 7. května 2014
Podpis:
Název diplomové práce: Posouzení rozhodnutí výstavby 4G telekomunikační sítě společnosti provozovatele mobilní sítě na území ČR
Abstrakt: Cílem práce je vymezit telekomunikační trh s datovými službami s důrazem na nově se rozvíjející síť LTE. Následně také analyzovat současný stav společnosti Telefónica jejího okolí. Definovat základní strategie společnosti v přístupu k rozvoji sítě v jednotlivých variantách a zhodnotit, která z těchto strategií je strategií preferovanou. Vybraná strategie je konfrontována s benefity, které rozvoj LTE sítě společnosti přinese a je vyhodnocena i základní návratnost a obecně rozhodnutí, rozvíjet tuto síť do budoucna.
Klíčová slova: LTE, Strategická analýza, Telefónica
Title of the Diploma´s Thesis: Assessment of the decision to implement 4G telecommunication network in the Czech Republic from the mobile operator point of view
Abstract: The aim is to define the market data services, with an emphasis on newly developed LTE network. Furthermore, to analyze the current state of Telefónica Czech Republic a.s. and its surroundings. Define the main LTE development strategy in the approach to the development of the network in different variants and evaluate which of these strategies is the preferred one. The selected strategy is then confronted with the benefits that the development of LTE networks will bring and in the end the decision to develop the network in the future is evaluated.
Key words: LTE, Strategic analysis, Telefónica
Poděkování Poděkování patří vedoucí mé práce, Ing. Ivaně Svobodové, Ph.D., která mi napomáhala udávat směr této práce a poskytla mi nepostradatelné postřehy, které zkvalitnily výstupy mé práce.
Obsah Úvod ................................................................................................................................................. 9 Teoretická část ................................................................................................................................ 10 1.
2.
Strategie a strategické řízení............................................................................................... 10 1.1.
Strategické cíle ............................................................................................................. 11
1.2.
Strategická analýza okolí podniku ............................................................................... 12
1.3.
Analýza vnějšího okolí podniku .................................................................................. 12
1.4.
Analýza konkurenčního prostředí ................................................................................ 15
1.5.
Portfolio analýza – analýza BCG ................................................................................. 18
1.6.
SWOT analýza ............................................................................................................. 19
1.7.
Finanční analýza .......................................................................................................... 20
Mobilní datové sítě ............................................................................................................. 23 2.1.
Přehled mobilních datových sítí ................................................................................... 23
2.2.
Architektura mobilní sítě ............................................................................................. 26
Praktická část .................................................................................................................................. 28 3.
4.
5.
6.
7.
Popis současného stavu společnosti ................................................................................... 28 3.1.
Charakteristika společnosti .......................................................................................... 28
3.2.
O společnosti ................................................................................................................ 28
Analýza odvětví.................................................................................................................. 31 4.1.
Trh s mobilními telekomunikačními službami ............................................................ 31
4.2.
Analýza externího prostředí organizace ....................................................................... 34
Analýza interního prostředí organizace .............................................................................. 44 5.1.
Portfolio analýza .......................................................................................................... 44
5.2.
Finanční analýza společnosti ....................................................................................... 46
5.3.
SWOT analýza ............................................................................................................. 48
Rozvoj LTE sítě na území ČR............................................................................................ 52 6.1.
Telefónica a rozvoj LTE sítě........................................................................................ 53
6.2.
T-Mobile a rozvoj LTE sítě ......................................................................................... 55
6.3.
Vodafone a rozvoj LTE sítě ......................................................................................... 56
6.4.
Aukční kritéria a nákladová skladba složek sítě .......................................................... 57
Scénáře pokrývání republiky .............................................................................................. 63
8.
7.1.
Nesdílená varianta ........................................................................................................ 64
7.2.
Sdílená varianta ............................................................................................................ 70
7.3.
Porovnání scénářů ........................................................................................................ 76
Výnosová část strategie LTE .............................................................................................. 80 8.1.
Mobilní výnosy ............................................................................................................ 80
8.2.
Počet chytrých telefonů v síti ....................................................................................... 81
8.3.
Nabídka „Substitut fixního připojení“ ......................................................................... 83
Závěr............................................................................................................................................... 85 Zdroje ............................................................................................................................................. 87 Přílohy ............................................................................................................................................ 92
Úvod Diplomová práce je zaměřena na problematiku rozvoje LTE telekomunikační sítě na území ČR. V roce 2013 došlo k opakované aukci spektra na frekvencích 800, 1800 a 2600 MHz. Na základě výsledků aukce a jí předepsaných aukčních kritérií, které museli vítězové aukce přijmout, dochází v těchto dnech k rozvoji LTE sítě na českém území. Český telekomunikační trh je typickým příkladem oligopolního trhu, kde tři hlavní hráči zaujímají dominantní postavení a zabezpečují drtivou většinu poptávky po mobilních telekomunikačních službách. Práce pojednává o strategii a postoji jednoho z operátorů, společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. (dále také „Telefónica“ či „Společnost“), k problematice rozvoje LTE sítě v souvislosti s budoucností telekomunikačního trhu v ČR. Teoretická část práce rozebírá metody využívané při strategické analýze společnosti. Předtím, než společnost definuju určitou dlouhodobou strategii, která povede k naplnění jejich cílů, musí vyhodnotit svou současnou tržní pozici. V rámci tohoto hodnocení analyzuje společnost jednak své nejbližší okolí, které jej ovlivňuje každý den, tj. své dodavatele, zákazníky a nebližší konkurenci, ale také své širší okolí (tzv. makrookolí), které se na podmínkách tohoto podnikání podílí. V rámci tohoto typu okolí definuje práce několik skupin faktorů, počínaje ekonomickými a konče ekologickými. Důležitost působení těchto faktorů se liší stát od státu. Součástí analýzy je i vyhodnocení konkurenční pozice společnosti Telefónica, identifikace jejich silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí. V rámci teoretické části je rozebrán i úvod do telekomunikačních sítí, jejich základní architektura a princip fungování. Praktická část se věnuje rozvoji LTE sítě na českém území, počínaje zkušebním provozem přes v loňském roce spuštěný komerční provoz. Následně jsou definovány základní strategie společnosti Telefónica k rozvoji sítě včetně jejich implementace, nákladové náročnosti a na základě kritérií vyhodnocena jejich relativní výhodnost. Některá data (cenové podmínky) jsou upravena, jelikož se jedná o citlivé informace podléhající utajení. Úprava těchto dat však nemá vliv na analýzu a z ní plynoucí závěry. Cílem práce je na základě metod specifikovaných v teoretické části analyzovat současný stav společnosti a jejího okolí. Definovat základní strategie společnosti v přístupu k rozvoji sítě, detailněji rozpracovat jednotlivé strategie a jejich implementaci a na základě jejich specifických faktorů zhodnotit, která z těchto strategií je strategií preferovanou. Vybranou strategie je třeba konfrontovat s benefity, které rozvoj LTE sítě společnosti přinese a vyhodnotit základní návratnost a obecně rozhodnutí, rozvíjet tuto síť do budoucna.
9
Teoretická část 1. Strategie a strategické řízení Strategie může být definována jako trajektorie nebo dráha směřující k předem stanoveným cílům, která je tvořena podnikatelskými, konkurenčními a funkcionálními oblastmi přístupu, jež se management snaží uplatnit při vymezování pozice podniku a při řízení celkové skladby jeho činnosti. (Mallya, 2007, str. 17) Strategické řízení zahrnuje aktivity zaměřené na udržování dlouhodobého souladu mezi posláním firmy, jejími dlouhodobými cíli a disponibilními zdroji a taktéž mezi firmou a prostředím, ve kterém existuje a provozuje svou podnikatelskou činnost. Strategické řízení navazuje na řízení operativní a taktické. Jednotlivé manažerské funkce jsou obsaženy ve všech třech druzích řízení, nicméně jednotlivé úrovně se liší především mírou kompetencí a odpovědností při stanovování cílů a jejich realizace. Rozdíly jsou také v časových horizontech, kdy u operativního a taktického řízení mluvíme o v řádech dní a měsíců, kdežto u strategického v horizontu let. (Keřkovský, 2006, str. 4) Strategické řízení se zabývá určováním podnikových cílů a následně plánů a strategií vedoucích k jejich splnění. Tyto cíle a strategie mají celopodnikový význam a jsou orientovány především na okolí firmy. Jejich vyhodnocení probíhá až s delším časovým odstupem, jejich samotná implementace trvá delší časové období a nemohou být tedy vyhodnocovány z roku na rok. Strategické řízení by mělo být chápáno jako kontinuální, nikdy nekončící proces, posloupnost navazujících kroků od formulace poslání a cílů společnosti, přes strategickou analýzu, definici a implementaci vybrané strategie až k jejímu vyhodnocení, kontrole a případným korekčním opatřením. V dnešní dynamické turbulentní době se dá říci, že dobře nastavený a fungující systém procesů strategického řízení je mnohem důležitější než výstup, který tento systém produkuje. Jednotlivé strategie totiž již v době své implementace zastarávají a je třeba je korigovat, případně definovat strategie nové. Odpovědí na otázku, kdy strategii měnit, je analýza strategické mezery. Pokud je správně definován cíl, je možné v každém časovém okamžiku měřit jeho plnění a případné odchylky od žádoucího stavu. Strategická mezera je v tomto případě prostor mezi očekávaným stavem v čase „t“, ke kterému by vedlo pokračování v existující strategii a požadovaným výsledkem v čase „t“. Ke změně strategie by mělo docházet, pokud je strategická mezera významná a pokud změna strategie povede ke zmenšení strategické mezery. (Keřkovský, 2006, str. 17) Strategická rozhodnutí, které se strategickým řízením přímo souvisejí, jsou rozhodnutí, které doprovázejí většinou výjimečné situace. Jejich výskyt a průběh je velmi obtížné předvídat i pro zkušené manažery. Jedná se tedy většinou o řešení špatně strukturovaných úloh, jež jsou založena 10
na intuici a nelze je formalizovat. Informace doprovázející tato rozhodnutí přicházejí často z externích a neformálních zdrojů.
1.1. Strategické cíle Cíle podniku jsou žádoucí stavy, kterých se podnik snaží dosáhnout. Společnost zpravidla nesleduje pouze jeden cíl, ale stanovuje si jich hned několik. Různé cíle sledují různá časová hlediska. Pokud je řeč o cílech strategických, je řeč výhradně o dlouhodobých cílech. Definované cíle by měly splňovat několik podmínek – měly by být tzv. „SMART“ (Keřkovský, 2006, str. 11): S – „specific“ či „stimulating“ – cíle by měly být konkrétní a tudíž jednoznačně pochopitelné pro všechny, kteří se s nimi setkají a pro něž byly definovány. Cíle by měly také stimulovat k dosažení co nejlepších výsledků. M – „measurable“ – cíle by měly být jednoznačně měřitelné tak, aby při jejich vyhodnocení hodnotitel nepochyboval nad tím, jakým způsobem je vyhodnotit a aby z jejich výsledků jednoznačně vyplynulo, či došlo ke splnění cíle nebo naopak. A – „acceptable“ či „attainable“ – cíle by měly být akceptovatelné i ze strany těch, kteří je budou plnit. Měly by být z jejich pohledu také dosažitelné. R – „relevant“ či „realistic“ – cíle by měly být relevantní pro ty, kteří jej budou plnit. Musejí mít přímý vliv na průběh jejich plnění. T – „timed“ – cíle musejí být určené v čase. Musí být určeno časové období, během kterého dojde ke splnění daného cíle. Někdy také bývá uváděna rozšířená verze SMART cílů, podle které by cíle měly být „SMARTER“. (Fotr, 2012, str. 36-37) Cíle SMART jsou tedy doplněné o následující faktory: E – „ethical“ – cíle by měly být v souladu s etickým přístupem k podnikání; R – „resourced“ – cíle by měly být zaměřeny na zdroje a jejich efektivní využívání. Cíle nejsou definovány pouze na začátku podnikání, nýbrž musí docházet k jejich pravidelné aktualizaci, která je řízena měnícím se okolím podniku. Cíle se mohou měnit v důsledku změn hospodářských cyklů, ve změnách v poptávce skupin zákazníků a cíle je nutno přizpůsobovat také změnám stadií v životním cyklu jednotlivých firemních výrobků a celkového trhu.
11
1.2. Strategická analýza okolí podniku Formulaci strategie předchází strategická analýza. Jedná se v podstatě o informační základnu každé dobře definované strategie. Strategická analýza se zabývá vnějším okolím firmy, které na danou firmu působí a ve kterém firma podniká. Tato analýza by měla postihnout jak globální okolí podniku, které působí na všechny subjekty, které podnikající v dané ekonomice, tak i specifické okolí podniku, které přímo souvisí s každodenním chodem podniku. Cílem analýzy je také odhalení vývojových trendů působících na společnost. Hojně využívanými nástroji těchto analýz jsou analýza PEST (obecné okolí podniku) a Porterova analýza pěti sil (oborové okolí podniku). Strategická analýza by měla pokrývat i vnitřní prostředí firmy. Vystihnout její konkurenční výhody i její slabiny a definovat příležitosti, kterých by společnost mohla využít a hrozby, kterým by se měla vyvarovat. Nástrojem této části analýzy je analýza SWOT. Součástí analýzy vnitřního prostředí je také finanční analýza, která se zabývá rozborem finanční situace společnosti na základě jejích finančních výsledků a pomocí jednotlivých ukazatelů upozorňuje na možné problémové oblasti finančního řízení podniku.
1.3. Analýza vnějšího okolí podniku 1.3.1. PEST analýza Cílem této analýz není ani tak připravit vyčerpávající seznam faktorů, které spadají do jednotlivých kategorií, ale vystihnout právě ty faktory, které jsou významné pro daný podnik a svým způsobem ovlivňují jeho působení. Nadnárodní podnik se tak např. bude zabývat především osobními náklady v jednotlivých zemích světa, kdežto podnik zaměřený na obchodní činnost se bude soustředit naopak na chování, životní styl, přání a potřeby lokálních zákazníků. (Sedláčková, 2006, str. 19) Tato analýza není statická, ale vyvíjí se v čase. Jak se v čase mění a vyvíjí podnik, mění se i prostředí, ve kterém působí. Tyto změny musí podnik neustále evidovat a vyhodnocovat, aby byl připraven se jim přizpůsobit. Analýza je užitečná především ve čtyřech hlavních směrech: -
jednotlivé faktory mohou být využity jako přehled potenciálních vlivů; faktory mohou sloužit k selekci klíčových vlivů, které budou následně analyzované; identifikace sil vyvolávající změny s dlouhodobým časovým horizontem; určení různých externích vlivů na podnik v minulosti a možných vlivů v budoucnosti následné využití pro SWOT analýzu). (Sedláčková, 2006, str. 20)
12
A. Politické faktory Jedním s nejdůležitějších vnějších faktorů je politické a legislativní prostředí, ve kterém podnik působí. Stát ovlivňuje podnikání především prostřednictvím zákonů. Stát může být také významným zaměstnavatelem (státní instituce, státní podniky) a rovněž i významným spotřebitelem. Role státu je významná i díky jeho regulační a dotační politice. Stát také podporuje menší podniky i podniky zaměřené na export. Stimuluje investiční aktivitu podniků ať již přímo (dotace, příspěvky) anebo nepřímo (daňové či celní úlevy). Důležitou roli hraje stát i při stanovení sazby daní z příjmu právnických osob, která je důležitým rozhodovacím faktorem pro firmy při stanovení jejich sídla. Toto je součástí státní fiskální a monetární politiky. Do této kategorie patří i nastavení směnného kurzu a úrokových měr, které v případě příznivé výše stimulují podniky k investicím. Řada důležitých legislativních omezení může ovlivnit podniky a limitovat jejich potenciální strategické možnosti. Tady dochází k průniku politických a ekonomických faktorů. (Dedouchová, 2001, str. 28)
B. Ekonomické faktory Ekonomické okolí je charakterizováno stavem ekonomiky a tento stav pak ovlivňuje schopnosti podniků dosahovat požadované výkonnosti. Nejdůležitější ekonomické indikátory jsou míra ekonomického růstu, úroková míra, směnný kurz a inflace. (Dedouchová, 2001, str. 26) V současné době dochází v rámci globalizace ke stále většímu snižování vzdáleností a propojování jednotlivých ekonomik. Na podnik tedy působí současná hospodářská situace nejenom země, ve které podniká, ale i celého světa. Rozdíl tedy je, pokud se svět nachází v depresi či světovému hospodářství vládne konjunktura. Tady pak samozřejmě důležitou roli hraje i závislost na hospodářském cyklu. Ekonomickými faktory okolí podniku mohou být také disponibilní zdroje, kterými ekonomika disponuje a to ať už jsou to nerostné suroviny nebo lidské zdroje. Ekonomické faktory úzce souvisejí s politickými a tedy s ekonomickým systémem v zemi.
C. Ekologické faktory V dnešní době je čím dál větší důraz kladen i na ekologii a ekologickou stopu, kterou podnik za sebou zanechává. I díky tomu dochází často v rámci PEST analýzy k samostatnému vyčlenění ekologických faktorů, neboť jejich významnost se v čase neustále zvyšuje. Firmy dbají na svou image a prostřednictvím různých certifikátů a dobročinných akcí dokazují, že nejsou vůči svému okolí lhostejné. Součástí ekologických faktorů jsou i klimatické podmínky, které pro podniky, jež jsou závislé na pro ně příznivých klimatických podmínkách, může přinášet každoročně významnou příležitost, ale také kritickou hrozbu. Taktéž fenomén globálního oteplování se významnou měrou podílí na prezentaci firem vůči svému okolí. Firmy se více pokoušejí 13
recyklovat odpad, který produkují, využívají zařízení, které šetří spotřebu elektrické energie a zapojují se do masových akcí typu Den Země.
D. Sociální, demografické a kulturní faktory Ve světě stále existuje multikulturismus a podnik je závislý na tom v jaké části světa podniká a pro jaké zákazníky jsou jeho produkty a služby určeny, Ze sociálních faktorů jsou významnými především životní styl, životní úroveň, hodnotové stupnice ve společnosti, postoje lidí, zdravotní stav a struktura populace a další. Tyto faktory se liší společnost od společnosti a firma by měla přizpůsobit své podnikání svému sociálnímu okolí. Změny v demografické struktuře obyvatelstva vytváří prostor pro různé oblasti, např. stárnutí obyvatelstva vytváří příležitost pro rozvoj oblastí spojených se zdravím a péčí o seniory. Životní styl naopak odráží způsob trávení volného času, způsob oblékání apod. (Sedláčková, 2006, str. 18)
E. Technicko-technologické faktory Jedním ze zásadních faktorů působících na vývoj podniku je jeho technické prostředí. Inovace a nové vynálezy mají vliv na každý obor podnikání, liší se pouze intenzitou a pravidelností nových inovací. Inovované výrobky mohou působit kanibalisticky na stávající produkci, nicméně bez nich by se vývoj podniku zastavil a zákazníci postupně přešli ke konkurenci, která do inovací investuje. Výzkum a vývoj často spotřebovává velké množství investic, i když nemusí být do poslední chvíle jasný výsledek a použitelnost nového produktu či služby. Technický rozvoj a pravidelné inovace vlastních výrobků mohou být důležitou konkurenční výhodou v případě, že podnik zaujímá diferenciační obchodní strategii s cílem odlišit svou produkci od konkurence. (Keřkovský, 2006, str. 46) V současnosti je pro vnější okolí podniku čím dál více specifická zlomová dynamika vývoje a z ní plynoucí velmi nesnadná předvídatelnost pro budoucí rozvoj. Vývoj okolí a jeho jednotlivých faktorů je velmi nepředvídatelný. Velkou roli v těchto změnách hraje globalizace, jež přináší střet různých kultur a trhů, které si byly doposud vzdáleny. Prvním důsledkem globalizace tedy byl pokles významnosti zeměpisné polohy a schopnost poskytovat služby do celého světa. Podnik se musí rozhodnout, zda zvolí globální strategii zaměřenou na jeden homogenní trh nebo lokální strategii, v rámci kterého osloví odděleně jednotlivé trhy. (Sedláčková, 2006, str. 23-24)
14
1.4. Analýza konkurenčního prostředí Tato analýza zkoumá základ konkurence v odvětví. Jednotlivé síly působící na podnik ovlivňují mezi věřiteli a zákazníky, schopnost přilákat kvalifikované pracovníky. Analýza konkurenčních sil se orientuje na rozbor konkurenční situace, identifikaci současných a potenciálních budoucích konkurenčních rivalů a také na intenzitu konkurence. 1.4.1. Porterův model pěti sil Jedná se o model zkoumání konkurenčního prostředí, který umožňuje identifikovat a dále analyzovat nejdůležitější faktory v konkurenčním prostředí podniku. Součástí analýzy je i stanovení významnosti jednotlivých faktorů. Obrázek 1 - Porterův model pěti sil
Zdroj: Michael Eugene Porter (Keřkovský, 2006, str. 53)
A. Současná konkurence v odvětví Za nejsilnější z pěti sil bývá většinou považována ta, která charakterizuje aktuální konkurenční boj uvnitř daného konkurenčního odvětví. Aktuální konkurenční situace je dána konkurenční strategií společnosti a odráží konkurenční prostředí firmy. Konkurenční prostředí firmy určuje počet a velikost jejich konkurentů a míra růstu trhu. Čím více konkurentů se v rámci trhů nachází, tím více strategických tahů je třeba očekávat. U rostoucích trhů bývá zase obvykle identifikována menší míra rivality, jelikož podnik mohou dosáhnout většího odbytu růstem celkové poptávky. Dalším faktorem může být diferenciace produktů. V případě nediferencovaného produktu může zákazník přecházet od jednoho konkurenta ke druhému, aniž by poznal rozdíl v kvalitě produktu. Konkurenční boj mezi rivaly v rámci odvětví může mít různou intenzitu a celou řadu podob.
15
Nejčastěji používanými konkurenčními nástroji jsou cena, kvalita, služby, záruky a garance, reklamní kampaně, distribuční kanály, nové výrobky a další. (Sedláčková, 2006, str. 48-49)
B. Substituční výrobky Primárním cílem analýzy hrozby substitučních výroků je pochopení pravé potřeby, kterou daný výrobek uspokojuje svému spotřebiteli. Každý jeden výrobek může být dvěma různými spotřebiteli pořizován k uspokojení úplně odlišné potřeby (např. hodinky – přístroj na ukazování času nebo symbol společenského statusu). Proto je důležité správně odhadnout primární potřebu daného spotřebitele a při identifikaci konkurence rozšířit analýzu i o substituční výrobky. Jejich konkurenční síla vyplývá z relativní výše jejich cen, jejich diferenciaci a nákladů na změnu, které by musel zákazník vynaložit. (Sedláčková, 2006, str. 50)
C. Vstup nových konkurentů na trh Vstup nových konkurentů s sebou do stávajícího konkurenčního prostředí přináší nové výrobní kapacity a ambiciózní plány na utržení tržního podílu stávajícím konkurentům. Pravděpodobnost vstupu nového hráče na trh závisí především na třech faktorech. Nejdůležitějším je samozřejmě ziskovost, atraktivita a rozvojový potenciál daného odvětví. Neatraktivní odvětví ve stádiu úpadku nebude pro nově vstupující společnosti tak zajímavé jako jeho odvětví s opačnými vlastnostmi. Dalšími faktory ovlivňujícími vstup nové konkurence jsou vstupní bariéry, které musí nový hráč překonat, aby mohl na trh vstoupit a očekávané reakci stávajících konkurentů, kteří už mají na daném trhu vybudované zázemí. Ty jsou dané minulými zkušenostmi s daným oborem, kdy je zkoumáno chování stávajících firem v odvětví v době vstupu nového konkurenta, kdy rozlišujeme především agresivní a pasivní přístup. Vstupní bariéry mohou mít mnoho podob a jsou definovány konkrétním odvětvím. Může to být např. kapitálová náročnost vstupu do odvětví, kdy nový hráč musí bezpodmínečně zainvestovat výrazný objem prostředků, aby mohl konkurovat stávající konkurenci. Další bariérou mohou být úspory z rozsahu, kdy stávající konkurenti mohou díky své vysoké produkci pro své zákazníky nabízet produkty za výrazně nižší ceny (rozpuštění fixních nákladů mezi vyšší množství produkce) než nově vstupující konkurent. Svou roli v rámci vstupních bariér může hrát i značka či zkušenosti stávajících konkurentů s podnikáním v oboru. Neméně významným faktorem mohou být i různá legislativní omezení planoucí z podnikání v daném oboru. (Sedláčková, 2006, str. 51-53)
D. Vyjednávací síla dodavatelů Každý výrobní podnik i podniky poskytující služby jsou do jisté míry závislé také na svých dodavatelích. Stupeň závislostí se liší jednak obor od oboru, ale často se jedná i o formu strategie 16
managementu či se spoléhávají na pevné vztahy s malým počtem dodavatelů nebo naopak mají velký počet dodavatelů, které mohou v případě nespokojenosti či optimalizace vyměnit za jiné. Vliv dodavatelů a jejich vyjednávací síla je významnější, pokud: -
odvětví dodavatelů je ovládáno malým počtem velkých podniků – ty využívají své pozici v prosazování vlastních zájmů; jsou-li vstupy poskytované dodavatelem natolik výjimečné a specifické, že výměna dodavatele je pro odběratele příliš nákladná; nakupovaný vstup je klíčovou surovinou ve výrobním procesu; nejsou-li odběratelé důležitými zákazníky pro dodavatele – pak není tendence dodavatelů podporovat odvětví odběratelů nižšími cenami či lepší kvalitou a službami. (Sedláčková, 2006, str. 54)
E. Vyjednávací síla odběratelů Podobně jako klíčoví dodavatelé mohou na podnik působit i klíčoví zákazníci. Zaměření se na klíčového zákazníka a jeho následná ztráta může podniku přinést velké problémy. Významní zákazníci mohou využívat svou sílu vůči dodavateli za účelem dosažení dalších benefitů (slevy, záruky, platební podmínky, atd.). Vyjednávací síla odběratelů je významnější, pokud: -
-
je-li odvětví charakteristické tím, že je zde málo odběratelů, kteří nakupují významně velké množství. Za tohoto předpokladu mohou odběratelé požadovat specifické podmínky od svých dodavatelů, protože ti mají velice obtížnou pozici z hlediska odbytu; skládá-li se odvětví z malého počtu podniků s malou vyjednávací sílou; je-li odebíraný produkt nediferenciovaný a z toho plynoucí náklady na změnu dodavatele jsou minimální; trh svým charakterem připomíná monopson; nakupovaný produkt není významnou složkou výrobního procesu odběratele; pro odběratele je ekonomicky výhodnější odebírat vstupy od několika dodavatelů. (Sedlačková, 2006, str. 54)
Analýza modelu pěti sil není analýzou statistickou, ale vyvíjí se v průběhu vývoje samotného podniku. Toto je třeba mít v paměti a pravidelně tuto analýzu aktualizovat o nové poznatky. Je-li všech pět sil významných, lze očekávat, že výnosnost odvětví bude nízká nezávisle na výrobcích či službách, které produkuje a naopak slabé a méně významné síly dovolují vysoké ceny a nadprůměrnou výnosnost. (Sedláčková, 2006, str. 55) Těchto pět sil významným způsobem ovlivňuje výnosnost společností a celého odvětví – ovlivňují ceny, náklady i investiční náročnost v daném období, což dohromady tvoří základ pro návratnost investovaných prostředků. Z tohoto důvodu je důležité pochopit a poznat podstatu 17
působení těchto sil a přizpůsobit jim formulaci strategie. Cílem strategie podniku je pak nalézt v daném odvětví optimální postavení, ve kterém může čelit konkurenčním silám nebo naopak jejich působení obrátit ve svůj prospěch. Výstupem analýzy by měla být identifikace potenciálních hrozeb, ale i příležitostí, jejichž využitím může podnik eliminovat působení případných hrozeb.
1.5. Portfolio analýza – analýza BCG Větší podniky můžeme často rozdělit na menší elementy - strategické podnikatelské jednotky (SPJ). Jedná se o decentralizované celky v rámci daného podniku, které mají vlastní cíl (často ziskový či rentabilní) a v tom případě i samostatnou strategii a plánování. Mohou být vymezeny produktem, trhem či specifickou aktivitou, kterou pro podnik poskytují. Firma se širokým portfoliem tedy může mít několik SPJ rozdělených dle produktu, do kterých bude investovat své zdroje. K vyhodnocení těchto SPJ bývá využíváno portfoliových matic. Jednou z nejznámějších je BCG matice. Na osách této matice jsou tempo růstu trhu a relativní tržní podíl (tržní podíl dané společnosti k tržnímu podílu nejbližšího konkurenta – vyjádřeno v prodaných jednotkách). Obecně je uznáváno, že pokud roční růst trhu je vyšší než 10 %, jedná se o trh dynamický a pokud je relativní tržní podíl vyšší než 1, je považován za vysoký. Matice je rozdělena do čtyř kvadrantů. Jednotlivé SPJ jsou následně do matice zaneseny ve formě kruhů, kde poměry průměru kruhů jsou přímo úměrné výši tržeb daných SPJ. (Sedláčková, 2006, str. 86-88) Jednotlivé kvadranty označujeme jako: hvězdy, otazníky, psi a dojné krávy. Každá z těchto skupin je specifická a zaslouží diferencovaný přístup. Hvězdy – výrobky s vysokým relativním tržním podílem na trzích s vysokým tempem růstu. Tyto výrobky mají skvělé postavení a firmy by je měly rozvíjet a investovat do jejich rozvoje. Jsou důležité především z hlediska budoucnosti. Jedná se o nejdůležitější produkty, jejichž rozvoj společnost nesmí podcenit. Otazníky – trh vykazuje rostoucí tendenci, ale relativní tržní podíl je zatím nízký. Pokud se podniku podaří zlepšit postavení těchto produktů, mohou se z nich stát „hvězdy“. Podnik musí správně odhadnout potenciál a atraktivitu daného trhu a selektivně investovat. Psi – nízký podíl trhu s nízkým růstem nepředstavují pro podnik perspektivní skupinu produktů. Často se jedná o výrobky na konci svého životního cyklu. I tyto výrobky však mohou mít v rámci portfolia svou funkci a to jako doplňující sortiment nebo bariéra vstupu nové konkurenci. Dojné krávy – vysoký relativní tržní podíl, ale nízké tempo růstu trhu. Tyto SPJ (výrobky) generují více prostředků, než samy spotřebují. Slouží tedy k financování rozvoje ostatního sortimentu
18
Obrázek 2 - BCG matice
Zdroj: Boston Consulting Group
1.6. SWOT analýza V rámci strategické analýzy je důležitým bodem rozbor předností, potenciálu, ale také slabin dané společnosti. V této fázi analýzy dochází k rozpoznání a zhodnocení hlavních konkurenčních výhod a klíčových faktorů úspěchu. (Keřkovský, 2006, str. 120) Tento rozbor může být prováděn na úrovni podniku jako celku nebo na úrovni nižší (např. podnikatelské jednotky). Jako nástroj této analýzy bývá nejčastěji používána SWOT analýza. Ta rozlišuje dvě základní charakteristika vnitřního okolí podniku - jeho silné a slabé stránky a dvě charakteristiky vnějšího okolí podniku – příležitosti, které mohou podniku nastat a hrozby, kterým musí či muset bude společnost čelit. Často je velmi náročné odhadnout, zda je daná charakteristika silnou či slabou stránkou nebo příležitostí či hrozbou. Zdrojem dat pro SWOT analýzu mohou být nejrůznější techniky od brainstormingu založeného na expertních diskuzích až po benchmarking využívající již uskutečněné analýzy konkurence a porovnání s ní. Zásady pro vypracování SWOT analýzy: -
závěry by měly být relevantní, tj. respektovat účel, pro který byla analýza zpracovávána
19
-
-
-
analýza by měla být zaměřena na podstatné faktory – po prvotní identifikaci jednotlivých komponent analýzy by měla následovat jejich redukce, aby finální analýza obsahovala pouze důležité faktory analýza by měla být objektivní, tj. nevyjadřovat subjektivní názory zpracovatele analýzy, ale pohlížet na analýzu nestranným okem. Toho se dá dosáhnout kontrolou analýzy s dalším subjektem nebo analýzou zpracovávanou pomocí skupinového brainstormingu. síla a významnost jednotlivých faktorů by měla být při jejich výčtu nějakým způsobem zvýrazněna, např. nejdůležitější faktory budou uvedeny jako první nebo budou jednotlivé faktory ohodnoceny bodovou stupnicí. (Keřkovský, 2006, str. 121-122)
Analýza bývá zpracována až jako důsledek dílčích analýz. Silné a slabé stránky vyplývají ze závěrů interních analýz, příležitosti a hrozby z analýz vnějších. SWOT analýza je velmi cenným a účinným informačním zdrojem při formulaci podnikové strategie. Návrh této strategie by měl být zaměřen na eliminaci hrozeb a slabin prostřednictvím silných stránek a strategických příležitostí. SWOT analýza může být využívána nejen při analýzách na strategické úrovni řízení, ale také na úrovni taktické a operativní.
1.7. Finanční analýza Finanční analýza zkoumá současný finanční stav společnosti na základě jejích finančních výkazů. Nejpoužívanějšími výkazy a součástí každé účetní závěrky jsou výkaz o finanční pozici (rozvaha) a výkaz zisku a ztráty. Často bývají doplněny také o výkaz cash flow a výkaz o změně vlastního kapitálu. V rámci finanční analýzy vychází zpracovatel z výkazů dané společnosti za několik minulých období a jejich rozborem se snaží a identifikovat a analyzovat nalezené trendy. Pro analýzu jednotlivých trendů bývá hojně využíváno poměrových ukazatelů. Ty sestávají z podílu dvou veličin, které pocházejí z firemních výkazů. Pokud je jednou z veličin hodnota z rozvahy, bývá obvykle vyjádřena jako průměrná hodnota z počátečního a koncového stavu veličiny v daném roce. Vzorce ukazatelů jsou převzaty z knihy Manažerské finance. (Kislingerová, 2010) Ukazatele rentability
20
Smyslem ukazatelů rentability je analyzovat ziskovost společnosti a její průběh. Pokud ukazatelé v čase rostou, je to v příznivá zpráva pro stakeholdery. Pokud klesá, je důležité zjistit, co stojí za jeho poklesem a pokusit se v následujících období tento pokles zmírnit či úplně eliminovat. Nejdůležitějším ukazatelem pro vlastníky je ukazatel ROE, který je informuje o tom, kolik Kč vydělala společnost za 1 Kč jejich investovaného kapitálu.
Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity jsou využívány především pro řízení aktiv. Informují, jak podnik využívá jednotlivé majetkové části, zda disponuje rozsáhlými kapacitami a či je dostatečně využívá nebo naopak jejich vysoká obrátkovost může naznačovat, že firma nemá dostatek produktivních aktiv, aby pokryla potenciální růstové možnosti.
Ukazatele likvidity
21
Cílem ukazatelů likvidity je ukázat jak je společnost schopná dostát úhradě svých krátkodobých závazků. Ukazují, kolikrát je daná složka aktiv (liší se dle ukazatele) vyšší než krátkodobé závazky podniku. Doporučované hodnoty ukazatelů jsou 1,6 - 2,5 pro běžnou likviditu, 0,7 – 1,0 po pohotovou likviditu a okolo 0,2 pro ukazatel hotovostní likvidity. Principem je ukázat, jestli má společnost dostatečné množství krátkodobých aktiv rychle směnitelných na peníze, aby posloužili na úhradu běžných krátkodobých závazků.
Ukazatele zadluženosti
Ukazatelé zadluženosti prezentují složení zdrojů krytí majetku společnosti a obecně využívání vlastního a cizího kapitálu v rámci financování společnosti. Ukazatel úrokového krytí znázorňuje kolikrát je schopna společnost ze svého zisku pokrýt nákladové úroky spojené s úvěry za zpoplatněným cizím kapitálem.
22
2. Mobilní datové sítě Mobilní datové sítě úzce souvisí s pojmem mobilní připojení. Častokráte je tento pojem zaměňován s pojmem bezdrátové připojení, což není úplně přesné. Bezdrátové připojení je v podstatě podmnožinou mobilního připojení, kdy bezdrátovým připojením může být myšleno připojení, které se mobilně chová pouze v rámci určité vymezené části prostoru. Mobilní datové připojení provozují operátoři v rámci svých sítí, které můžeme rozlišit na základě technologií, jež jejich provoz zajišťují. Dalším podstatným rozdílem jsou samozřejmě nabízené rychlosti koncovým uživatelům.1
2.1. Přehled mobilních datových sítí GSM (Global System for Mobile Communications) GSM síť se v dnešní době stará v podstatě už jen o hlasové služby. Její datovou část využívají už snad jen speciální šifrovací telefony a s jejím využitím je možné se setkat i u některých průmyslových aplikací. V oblasti datových služeb nabízí velmi pomalé datové spojení s rychlostí 9,6 kbps (downlink i uplink). GSM síť má pokrytí u všech tří českých operátorů téměř na celém území republiky. Sítě GSM spadají do kategorie tzv. mobilních sítí 2. generace (2G). GPRS (General Packet Radio Service) GPRS je mobilní datová síť, která je doplněná k síti GSM. S tou sdílí celou rádiovou část a i některé prvky páteřní sítě, proto bývá nazývána také jako GSM/GPRS. Jedná se v podstatě o síť 2,5. generace. Technologie GPRS je realizována přenosem signálu v síti GSM určenou pro mobilní telefony v Evropě na frekvencích 900/1800 MHz. Pro využívání tohoto typu připojení je třeba koncové zařízení pro příjem dat přes GPRS ať už je jím samotný mobilní telefon, modem či jiné zařízení umožňující příjem tohoto signálu. Největší výhodou tohoto způsobu připojení k internetu je vysoký stupeň mobility. V dnešní době možné jej provozovat prakticky všude tam, kde je signál GSM. Nevýhodou tohoto spojení je pak poměrně velká latence (kolem 500 ms) a rovněž nepříliš vysoká přenosová rychlost, která se teoreticky pohybuje kolem 85 kbps pro download a 43 kbps pro upload (ovšem reálné rychlosti se pohybují kolem 50 kbps pro download a ještě méně pro upload). Rychlost přenosu dat záleží hned na několika faktorech. Informace jsou v síti posílány v packetech které putují v tzv. timeslotech, což jsou části jednotlivých kanálů (frekvencí), na kterých probíhá komunikace s mobilním telefonem. Počet využitelných timeslotů je jedním z faktorů ovlivňující rychlost zařízení připojeného do této sítě. Dalším faktorem ovlivňujícím rychlost přenosu je způsob kódování signálu, který se liší od lokality, neboť v různých místech je odlišná kvalita signálu a proto se využívají různé způsoby kódování. Pro 1
Mobilní Internet v České republice – kompletní přehled. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/mobilni-internet-v-ceske-republice-kompletni-prehled/
23
použití kódování s vyšší přenosovou rychlostí, musí být mobilní telefon blíže k vysílači BTS, kdy se nepřenáší tolik kontrolních dat pro případnou korekci chyb a může být kapacita využita pro přenos většího množství dat místo kontrolních součtů. Pokrytí sítě GPRS je všude, kde je dostupný signál GSM, tj. všude, kde se mobilní telefon tváří, jako připojený k síti. 2 EDGE (Enhanced Data rates for GSM Evolution) Fakt, že tento způsob připojení k Internetu bývá také označován jako EGPRS naznačuje, že se jedná o technologii, která vznikla rozvojem původní GPRS a má s ní tedy mnoho společného. Funguje tedy taktéž na síti GSM. Technologii EDGE v současnosti podporuje většina modelů mobilních telefonů, avšak podpora ze strany operátorů nebývá zdaleka zaručena všude tam, kde je pokrytí signálem GSM, neboť tato služba je implementována u menšího počtu BTS než je tomu v případě GPRS. Stejně jako GPRS, i tento typ má problém v podobě značné vysoké latence (pohybuje se kolem 500 ms). Velkým přínosem EDGE je podstatně vyšší dosahovaná přenosová rychlost, která teoreticky dosahuje až 237 kbps pro download a 118 kbps pro upload, ovšem skutečná rychlost je stejně jako u GPRS nižší a pohybuje kolem 150 kbps na downloadu a u uploadu ještě méně. Stejně tak, jako u GPRS i zde se rychlost odvíjí od počtu timeslotů a způsobu kódování. Technologie EDGE bývá nazývaná jako technologie 2,75. generace.3 CDMA (Code Division Multiple Access) CDMA funguje na frekvenci 450-2100 MHz. V síti CDMA jsou v současnosti používány dvě technologie pro datový přenos – jsou jimi CDMA2000 1xEV-DO a CDMA2000 1xRTT. První jmenovaná slouží pouze k datovému přenosu (kromě ní existuje i 1xEV-DV, která umožňuje i hlasový přenos) a umožňuje dosahovat přenosové rychlosti až 2,4 Mbps, technologie 1xRTT umožňuje uživatelům realizovat krom přenosu hlasového také přenos datový, ovšem pouze při omezené maximální rychlosti (307 kbps). V porovnání s technologiemi GPRS či EDGE dosahuje tento typ připojení výrazně lepších výsledků, co se týče přenosové rychlosti ale i latence, která se pohybuje kolem 300 ms. UMTS (Universal Mobile Telecommunications Systém) Oproti předchozím technologiím GPRS a EDGE, jenž fungují na síti GSM, která byla primárně vytvořena pro hlasové přenosy, byla síť UMTS projektována plně pro využití jak hlasových, tak i datových přenosů, což ji řadí do skupiny technologií 3. generace. Síť UMTS funguje na frekvenci 1885-2200 MHz. Původní teoretická maximální přenosová rychlost byla 2 Mbps. To ovšem nemusí být maximální limit a s updatem technologií HSDPA (High-Speed Downlink Packet Access – 3,5G) patřící do 3,5. generace a rozšiřující možnosti datových přenosů v síti UMTS na teoreticky možnou dosahovanou rychlost downloadu až na 3,6 Mbps. Navíc s updatem 2
Mobilní Internet v České republice – kompletní přehled. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/mobilni-internet-v-ceske-republice-kompletni-prehled/ 3 Jak se vyznat v mobilních datových sítích (GSM, GPRS, EDGE). [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/datove-prenosy-a-site/jak-se-vyznat-v-mobilnich-datovych-sitich-gsm-gprs-edge
24
technologií HSUPA (High-Speed Uplink Packet Access – 3,75G) následně urychlil i maximální limit na uplink. V následném updatu nazývaném jako HSPA (společně HSDPA a HSUPA – 3,9G) pak došlo ještě k navýšení maximální možné dosahované rychlosti downloadu na 14,4 Mbps. Dalším updatem UMTS sítě je vylepšení na HSPA+, které ještě zvyšuje maximální dosahovanou rychlost na downlinku až na 28 Mbps. V dnešní době zvládá technologie HSPA+ již až 42 Mbps (v případě technologie HSPA+ dual carrier). Klasická technologie UMTS využívá standardně přenos dat metodou tzv. frekvenčního dělení FDD (Frequency Division Duplex). Zatímco u sítí 2. generace se vždy uváděla maximální teoreticky dosažitelná rychlost z pohledu uživatele, tak u sítí UMTS, jako u jediných, se hovoří v downlinku výhradně o přenosových rychlostech dostupných na 1 buňku, což má kromě marketingových i technické základy. Buňka je elementární jednotka v mobilní síti (1 anténa na střeše je 1 buňka). Jedna buňka v síti UMTS pak může pokrývat prostor o rozloze zhruba 750 × 750 metrů. LTE (Long Term Evolution) Zatím posledním schváleným standardem UMTS provozovaným v ČR je Release 8. Ten přináší natolik významných změn, že se marketingová oddělení rozhodla už těmto sítím neříkat UMTS, nýbrž LTE (Long Term Evolution). LTE je také označováno jako mobilní síť 4. generace. Pro sítě 4G přitom zatím panuje obecná shoda, že se přestane komunikovat teoretická a nikdy nedosažitelná rychlost na buňku, ale zákazníkům se začnou opět sdělovat rychlosti, kterých oni sami v praxi mohou dosáhnout.4 Někteří jsou však s označením LTE za 4G síť skoupí a stále ji řadí mezi sítě 3. generace a za síť 4G považují až vývojově následující síť LTE Advanced.5 Nicméně, ať už je řazena k té či oné generaci, stále má LTE síť mnohé výhody oproti HSPA+ - je výrazně efektivnější (nižší latence) a rychlejší – teoreticky uváděná rychlost až 75Mbps na kanále o šířce 10MHz a 150Mbps na kanále o šířce 20 MHz. Klíčem k vyšším rychlostem jsou tedy šířky frekvenčních kanálů, kdy 10 MHz je považováno za minimum. LTE je převážně datové síť, která aby byla určena i pro hlasové služby, musí mít zakomponované určité funkcionality. První a jednodušší je implementace Circuit switch fallback (CS Fallback), který umožní přepojení hlasové hovoru do na daném místě přístupné 2G či 3G sítě. Složitější a náročnější je implementace kompletního hlasového řešení pro LTE – VoLTE. Aby bylo uživateli dostupné LTE, musí mít vhodné koncové zařízení, které jej podporuje a také speciální SIM kartu (USIM).6
4
Jak se vyznat v mobilních datových sítích (UMTS, HSDPA, HSUPA, HSPA+, LTE). [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/datove-prenosy-a-site/jak-se-vyznat-v-mobilnich-datovych-sitich-umtshsdpa-hsupa-hspa-lte?Itemid=114 5 PETERKA, Jiří. LTE: čím je a čím není. In: [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/papers/p64/slide.php3?l=1&me=1 6 Mobilní internet a LTE. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/mobilniinternet-a-lte/
25
2.2. Architektura mobilní sítě GSM, UMTS a LTE jsou všechny různé mobilní sítě. Jejich skladba je do jisté míry podobná, ale také liší se v určitých elementech. Mezi těmito elementy existují rozhraní, skrz které spolu elementy komunikují. MS – Mobile Station Mobilní stanice je v podstatě mobilní zařízení. Skládá se ze dvou základních částí a to mobilního přístroje a SIM karty. Úkol mobilního přístroje je kódování hlasového hovoru do signálu, který je následně přenesen k základnové stanici. SIM karta je karta, jež obsahuje paměť, ve které jsou uloženy data sloužící k identifikaci uživatele, sloužící k mobilitě uživatele a také data tykající se sítě. SIM karta může obsahovat i uživatelská data (SMS, telefonní seznamy, aj.). BSS – Base Station Subsystem BSS je subsystém, který má na starosti rádiovou mobilní část sítě., tj. především přenos uživatelské signalizace, hovoru a dat. Stará se také o mobilitu uživatelů a transkódování hovoru. Základní součástí BSS je BTS neboli základnová stanice. Zařízení, které obsahuje aktivní rádiovou jednotku. 2G jednotka obsahuje jeden či několik transceiverů (TRX = vysílač + přijímač). U 3G jednotky se tento typ nazývá „carrier“ (česky „nosná“) a 3G BTS může mít až 4 nosné. Funkcí BTS je zpracování a šifrování daného hovoru. U 3G sítě nazýváme BTS také jako nodeB, u LTE jako eNodeB. Další důležitou součástí subsystému BSS je BSC. Zařízení, poskytující několika (10-100) BTS „inteligenci“. Funguje jako koncentrátor směrem do další části sítě. V rámci UMTS se toto zařízení nazývá RNC. LTE tento typ koncentračního elementu nepotřebuje, základnové stanice totiž vykonávají management rádiových zdrojů autonomně. Základnové stanice jsou tak přímo propojené s páteřní sítí. (Schorm, 2011) Core (u LTE Evolved Packet Core – EPC) Core je v podstatě páteřní sítí každé mobilní telekomunikační sítě. Jedná se o klíčovou a centrální část celé sítě. Skládá se z několika elementů, které plní funkci pro celou síť. EPC (Core pro LTE) má již dosti plochou strukturu, která je založena na IP protokolu. Není zde výstup do okruhového spínání (Circuit core) jako v rámci 2G/3G sítě s čímž souvisí také to, že se zde přenos hlasu dostal na vedlejší kolej a také proto vznikl mechanismus na vypuzení hlasového hovoru zpět do 2G/3G sítě (CS Fallback). Důležitým bodem v rámci EPC je oddělení přenosu dat a obslužných informací, čímž se výrazně snižuje latence. Komponenty EPC jsou: SGW (obslužná brána) – má na starosti uživatelskou rovinu dat a propojení uživateli mezi jednotlivými eNodeB;
26
PGW (brána sítě packetových dat) – v rámci PGW je řízen přístup a filtrování packetů pro koncového uživatele, účtování za účelem zjištění jaké oprávnění má konkrétní uživatel (kontakt s PCRF); MME (entita správy mobility) – stará se o signalizační a řídící funkce vztažené ke správě uživatelů a připojení; PCRF (funkce pravidel přístupu a účtování) – transparentně kontroluje a řídí všechna datová spojení a navazuje je na patřičné účtovací mechanismy. To umožňuje mnohem větší kreativitu v rámci účtování, jehož základem nemusí být nutně jedna SIM karta či objem přenesených dat. 7
Obrázek 3 - Architektura mobilní sítě
Zdroj: Autor
7
3GPP Release 8: System Architecture Evolution (SAE) a Evolved Packet Core (EPC) v rámci LTE sítí. [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.marigold.cz/item/3gpp-release-8-system-architecture-evolution-sae-aevolved-packet-core-epc-v-ramci-lte-siti
27
Praktická část Praktická část práce je věnována popisu a analýze současné situace společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. a rozvoji LTE sítě na území ČR. Následně je navržena strategie implementace a rozšiřování LTE signálu v rámci ČR (dále také „rollout LTE“ či jen „rollout“) v základních dvou scénářích. Práce předpokládá základní pokrytí ČR signálem LTE při použití 800 MHz frekvence a nevěnuje se dále využití ostatních frekvencí pro potřeby kapacitního dokrývání či dosahování maximálních rychlostí sítě.
3. Popis současného stavu společnosti
3.1. Charakteristika společnosti Základní údaje Název společnosti: Telefónica Czech Republic, a.s. Sídlo: Praha 4 - Michle, Za Brumlovkou 266/2, PSČ 140 22 IČO: 60193336 Právní forma: Akciová společnost8
3.2. O společnosti Telefónica Czech Republic je předním integrovaným telekomunikačním operátorem na českém trhu. V současnosti provozuje téměř sedm miliónů mobilních a pevných linek, což z ní činí jednoho z vedoucích poskytovatelů plně konvergentních služeb na světě. Nabízí ucelenou nabídku hlasových a datových služeb v České republice. Společnost provozuje nejrozsáhlejší pevnou a mobilní síť včetně sítí 3. generace – datovou síť CDMA a síť UMTS, která umožňuje přenos dat, hlasu, obrazu a videa. Společnost se soustředí na nabídku mobilních i fixních hlasových a datových služeb zákazníkům v České republice a prostřednictvím své dcery i na Slovensku. Aktuálně se společnost soustředí také na výstavbu datové sítě 4. generace (LTE). 9 8
Výpis z obchodního rejstříku. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a21663&typ=actual&klic=ws30gk 9 O společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/ospolecnosti/
28
Majoritním vlastníkem společnosti je skupina PPF (65,9 %) a menší podíl drží i skupina Telefónica (zhruba 5 %). Skupina PPF Skupina PPF investuje do řady odvětví od bankovnictví a finančních služeb, přes pojišťovnictví, nemovitosti, oblast energetiky a těžbu nerostů, zemědělství, maloobchodní služby až po biotechnologie. Působnost PPF sahá ze střední a východní Evropy přes Rusko až do Asie. Skupina vlastní aktiva ve výši zhruba 22 miliard EUR (k 30. 6. 2013). 10 Do skupiny patří i další známe firmy jako např. Home Credit, AirBank, Polymetal či Eldorado. Stručný vývoj společnosti Společnost Telefónica vstoupila na český trh až v roce 2005 odkoupením majoritního podílu akcií společnosti Český Telecom, a.s. Společnost Český Telecom, a. s. vznikla v roce 1993 ze Správy pošt a telekomunikací Praha pod názvem SPT Telecom, a.s. V roce 2000 došlo k přejmenování společnosti na Český Telecom, a.s. a pod touto značkou firma nabízela fixní služby, tj. volání přes pevnou linku a datové služby. Firma Eurotel, s.r.o. byla založena v roce 1990, majiteli se stali SPT Telecom, a.s. a Atlantic West B. V. Od roku 1997 byl SPT Telecom, a.s. stoprocentním vlastníkem této společnosti, která se zaměřovala na hlasové služby pro mobilní telefony. V roce 2005 bylo rozhodnuto o prodeji nadpoloviční většiny akcií Českého Telecomu, a.s. zahraničnímu investorovi, který byl vybrán na základě výběrového řízení. Tímto novým majitelem se stala skupina Telefónica. Ta vstoupila trh se záměrem integrovat obě společnosti (Český Telecom, a.s. a Eurotel s.r.o.) do jedné a přinést tak komplexní nabídku služeb svým zákazníkům. Kromě toho v roce 2006 poskytla nový produkt, ověřený z jiných divizí společnosti, a to O2 TV, která přinesla zákazníkům kromě standardních programů i další multimediální obsah 11 Došlo k také rebrandingu a společnost začala nabízet své produkty pod společnou značkou O2. Následující roky byly především ve znamení integrace dvou společností do jedné a ve zlepšení komplexní nabídky služeb. Kromě toho také Telefónica využila možnosti proniknout na slovenský trh a oslovit zdejší zákazníky, v čemž byla velmi úspěšná. V roce 2008 Telefónica uzavřela smlouvu se společností BESTSPORT, která provozuje O2 arénu. Tímto krokem získala výrazný marketingový prvek, který je využíván při propagaci společnosti.12 O skupině PPF. [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.ppf.cz/cz/o-skupine-ppf.html TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, A.S. Výroční zpráva 2006. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/vyrocni-a-pololetni-zpravy/ 12 TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, A.S. Výroční zpráva 2009. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/vyrocni-a-pololetni-zpravy/ 10 11
29
Koncem roku 2013 došlo k převzetí společnosti Telefónica Czech Republic finanční skupinou PPF Petra Kellnera. Nákup 65,9 % akcií od společnosti Telefónica SA potvrdil v průběhu ledna 2014 i Evropský antimonopolní úřad. Novinky ve společnosti – roky 2012 a 2013 Vstup virtuálních mobilních operátorů na český telekomunikační trh – sdílení infrastruktury s poskytovateli mobilních služeb umožnil vznik virtuálních mobilních operátorů – BLESKmobil, Tesco Mobile, ČEZ mobil. Zahájení výstavby mobilní datové sítě 4. generace a její příprava pro všeobecné komerční využití na českém území. Pokračování restrukturalizačního programu – v rámci restrukturalizačního programu bylo propuštěno ze společnosti Telefónica během roku 2012 více než 500 zaměstnanců a nastolený trend pokračoval i v roce 2013. Revoluční změna v oblasti poskytování mobilních tarifů – společnost Telefónica v květnu začala poskytovat svým zákazníkům tzv. FREE tarify, jejichž principem je neomezené volání v rámci sítě či v rámci celého spektra mobilních operátorů a neomezení zasílání textových zpráv SMS.13
TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, A.S. Výroční zpráva 2012. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/vyrocni-a-pololetni-zpravy/ 13
30
4. Analýza odvětví Společnost Telefónica poskytuje mobilní i fixní, datové a hlasové služby. V tomto případě se jedná o široké spektrum jednotlivých trhů. V rámci analýzy strategického hodnocení výstavby LTE sítě na českém území bude tedy analyzovaným odvětvím trh mobilních operátorů, kteří poskytují mobilní hlasové a datové služby, tj. služeb, které je možno provozovat také v rámci sítí 4. generace.
4.1. Trh s mobilními telekomunikačními službami 4.1.1. Historie trhu Historie mobilních komunikačních sítí se v České republice začala psát 12. září 1991, kdy tehdejší Eurotel spustil svou první mobilní síť. Jednalo se o mobilní síť první generace (analogovou, na bázi technologie NMT - Nordic Mobile Technology - v pásmu 450 MHz). Její služby však využívala jen malá skupina zákazníků. Přístroje byly využívány převážně pro přenos hlasu a tehdy ještě nenabízely výrazné vylepšení oproti pevným telefonním linkám. Ke skutečnému rozkvětu mobilních komunikací došlo až se spuštěním mobilních sítí druhé generace (již digitálních, na bázi technologie GSM, nejprve v pásmu 900 MHz). K 1. červenci 1996 svou GSM síť spustila společnost Eurotel. Společnost Eurotel byla také po 6 let jediným mobilním operátorem v České republice.14 K 30. září 1996 se k provozování mobilní sítě na českém území přidala další společnost tehdejší Radiomobil (později Paegas, dnes T-Mobile). Oproti společnosti Eurotel, která nabízela své služby především pro podnikatele, se Paegas snažil oslovit svými službami i studenty a méně movité občany. Až v roce 2000 vstoupil na trh mobilních služeb třetí GSM operátor, Český Mobil (později Oskar, dnes Vodafone). Tato společnost si po svém vstupu na trh získala množství zákazníků především díky přiměřeným cenám, kvalitním reklamním kampaním a volnými SMS z internetu. Oskar s postupem času přešel pod křídla světového operátora Vodafone a to jak změnou názvu tak i vlastníka. 15
14
Historie mobilních operátorů v ČR. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://mobilni-operatori.info/historiemobilnich-operatoru.html 15 Mobilní telefonní síť - Telekomunikační a internetová infrastruktura. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mobilni_telefonni_sit_telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura/
31
Graf 1 - Aktivní SIM karty vs pevné telefonní linky 16000 13780
14000
Aktivní SIM karty Pevné linky
tis. SIM karet
12000
14217 14359 14215 14456
13055 12326 11450 10584 9709
10000
8581
8000
6947
6000 4000
2350
2000 46
2754
3209
4338 3659 3724 3676 3854 3670 3619 3424 3210
2804
1945 200
527
2354 2573 2457 2351 2262 2131
961
0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Zdroj:ČSÚ Pozn. Údaje převzaty z ČSÚ – vykazování se liší u jednotlivých operátorů (definice aktivní SIM karty – Telefónica SIM aktivní za poslední 3 měsíce, T-Mobile a Vodafone - SIM aktivní za posledních 13 měsíců)
Trh není rovnoměrně rozdělen mezi všechny tři operátory. První dva, tedy Telefónica a TMobile, mají zhruba 40% podíl na trhu. I když společnost T-Mobile vykazuje vyšší počet aktivních SIM karet, jedná se především o rozdílnou metodiku, kdy tato společnost vykazuje jako aktivní SIM kartu každou kartu, která byla připojena do sítě během posledních 13 měsíců, kdežto společnost Telefónica takovou, která byla aktivně připojena v síti v posledních 3 měsících. Graf 2 - Tržní podíl stávajících operátorů a jejich počet aktivních SIM karet 16000
Vodafone
14000
T-Mobile
12000
Telefónica
2892
3174
3313
3375
5475
5381
5498
tis. SIM karet
2413
10000
1830
8000
1180
5422
4394
6000 4000
5049
3891 302 2171
2000
3510
4360
4864
5257
4839
4942
5083
2004
2006
2008
2010
2011
2012
1865
0 2000
2002
Zdroj: ČSU Pozn. Vykazování se liší u jednotlivých operátorů (definice aktivní SIM karty – Telefónica - SIM aktivní za poslední 3 měsíce, T-Mobile a Vodafone - SIM aktivní za posledních 13 měsíců)
32
Graf 3 - Provoz v mobilní telekomunikační síti 18000
Počet provolaných minut
16000
14638
Počet uskutečněných hovorů
v milionech
14000 12000
6000
15862
13509 12351 10497
9249
10000 8000
15209
6495 4065
7193 4481
4895
6305
6577
6741
6608
6673
2008
2009
2010
2011
2012
5544
4000 2000 0 2004
2005
2006
2007
Zdroj: ČSÚ
4.1.2. Současná situace na trhu Rok 2013 byl velice rušným rokem na trhu českých mobilních operátorů. Byl ve znamení rozšíření portfolia tzv. virtuálních operátorů. Krom již fungujícího BLESKmobilu spustily virtuálního operátora mimo jiné i společnosti Tesco a ČEZ. Mobilní virtuální operátor (Mobile Virtual Network Operator, MVNO) je operátor, který nemá licenci, ani infrastrukturu, zato má přímý vztah ke koncovému zákazníkovi. Poskytuje zákaznické služby, vyúčtování, provozní a technické informace pro uživatele a nastavení koncových zařízení. Obvykle provádí marketing a prodej koncovým zákazníkům. Má vlastní SIM karty, vlastní kód mobilní sítě (MNC) a vlastní roamingovou smlouvu.16 V dubnu zavedla společnost Telefónica tarify nové generace, tzv. FREE tarify.17 Tyto tarify jsou specifické právě svým pojetím volného volání a SMS (v rámci sítě a pevných linek i v rámci dalších operátorů – závisí na typu tarifu) bez časového a jiného omezení. V návaznosti na tuto nabídku zareagovali promptně i další dva operátoři a během týdne přišli s obdobnými nabídkami. Nabídky všech tří operátorů se v současné době liší pouze minimálně a to ve výšce nabízených cen (+/- 5 %) a v hodnotě nabízeného datového tarifu (než dojde k omezení rychlosti – FUP policy).
16
Virtuální operátoři. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/virtualni-operatori/sc275/default.aspx 17 O2 rozjíždí českou mobilní revoluci. Neomezený tarif padl na 750 korun. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/o2-free-tarify-free-o2-free-o2-plus-free-cz-neomezene-volani-a-sms-p7j-/mobilnioperatori.aspx?c=A130411_014323_mobilni-operatori_jm
33
Všichni existující operátoři začali s masivní výstavbou LTE sítě na českém území. Každý z operátorů si pro rozvoj nové sítě vybral jiné město – Telefónica se rozhodla pro Prahu a Brno, T-Mobile si vybral Mladou Boleslav a Vodafone začal s výstavbou v Karlových Varech. V tomto roce proběhla také opakovaná aukce kmitočtů o část frekvencí v rámci 800 MHz pásma, která byla vyřazena po vypnutí analogového vysílání. Tuto frekvenci mají v plánu operátoři využít právě pro rychlejší mobilní síť LTE. Do aukce se nakonec přihlásilo pět firem, oproti původnímu očekávání se nepřihlásila společnost PPF.18 Hlavním důvodem neúčasti PPF byla podmínka zakazující případnou budoucí fúzi každého účastníka s některým ze stávajících operátorů. Vyjma stávajících 3 operátorů se do aukce přihlásily také společnosti Tasciane (napojená na skupinu KKCG Karla Komárka) a Revolution Mobile (bývalá PPF Mobile Services, tedy společnost, která dříve patřila právě PPF a pomocí které chtěla společnost PPF vstoupit na trh jako 4. operátor).19 V rámci 2. kola aukce si nakonec frekvence v rámci spektra 800 MHz rozdělili stávající operátoři. Po dvou aukčních blocích získaly společnosti Telefónica a T-Mobile za cenu 2,386 mld. Kč, respektive 2,231 mld. Kč. Společnost Vodafone získala blok vyhrazený původně pro nového potenciálního hráče a to za cenu 2,664 mld. Kč. 20
4.2. Analýza externího prostředí organizace 4.2.1. Makrookolí Smyslem následující analýzy bude popsání hlavních hybných sil, které působí na společnost a její nejbližší okolí. Analýza je provedena jako PEST analýza a pokrývá především faktory politické – legislativní, ekonomické, sociální, technické a technologické a ekologické. A. Politické a legislativní prostředí Telekomunikační prostředí v ČR je regulováno. O regulaci se stará Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Regulace je prováděna za účelem nahradit chybějící účinky hospodářské soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí.21 18
Do aukce kmitočtů pro LTE se přihlásilo pět zájemců, PPF se nezúčastní. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/ppf-se-nezucastni-aukce-kmitoctu-pro-lte-ffa-/mobilnioperatori.aspx?c=A130930_102224_mobilni-operatori_apo 19 Nového operátora by mohl v Česku budovat Komárek, účastní se aukce. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/nova-aukce-kmitoctu-a-prichod-noveho-mobilniho-operatora-pzz/ekoakcie.aspx?c=A130930_120142_ekoakcie_spi 20 Aukce frekvencí skončily, nový hráč nepřijde. Budeme stále volat draze?. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/aukce-frekvenci-skoncily-prekvapeni-se-nekona-budeme-stale-volat-draze/ 21
Regulace e-komunikací. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/regulace-e-komunikaci.html
34
Neustálé snižování poplatků za ukončení hovoru Poplatky za ukončení hovoru jsou poplatky, které si mezi sebou fakturují mobilní operátoři za to, že daný hovor je ukončen v jejich síti. Pokud tedy např. zákazník společnosti Telefónica volá zákazníkovi společnosti T-Mobile, musí společnost Telefónica za tento hovor společnosti TMobile zaplatit. Tyto poplatky jsou významným zdrojem příjmů stávajících operátorů a také předmětem neustálého snižování ze strany ČTÚ, protože výrazně zvýhodňují stávající velké hráče. Poslední snížení nastalo v roce 2012, kdy cena tohoto poplatku poklesla téměř o polovinu na 0,55 Kč/min. Tento trend by měl pokračovat i nadále a cena poplatků za ukončení hovoru by měla neustále klesat. Tento fenomén má negativní vliv na tržby operátorů a to nejen z hlediska tržeb generovaných uživateli mobilních telefonů, ale taktéž tržeb generovaných velkoobchodem za transfer hlasového provozu skrze Českou republiku do dalších zemí. Tuto hrozbu ztráty dalších příjmů musí operátoři nahradit nově generovanými příjmy. Tabulka 1 - Vývoj poplatků v čase
Datum změny 31. října 2001 1. listopadu 2001 1. března 2005 1. května 2006 1. února 2009 1. července 2009 1. ledna 2010 1. července 2010 1. ledna 2011 1. července 2011 15. července 2012
Propojovací poplatek 8,00 Kč/min. 3,66 Kč/min. 3,11 Kč/min. 2,99 Kč/min. 2,65 Kč/min. 2,31 Kč/min. 1,96 Kč/min. 1,66 Kč/min. 1,37 Kč/min. 1,08 Kč/min. 0,55 Kč/min
Zdroj: ČTÚ sníží propojovací poplatky na polovinu. Volání však nezlevní. [online]. 22
Husákův zákon V únoru 2014 vstoupil v účinnost tzv. Husákův zákon. Podstatou tohoto zákona je zrušení možnosti operátorů zavázat si zákazníka na dobu 24 měsíců (jak to operátoři dělali doposud) bez možnosti pro zákazníka odstoupit bezplatně od smlouvy. Do prosazení zákona se zákazník ze smlouvy vyvázat nemohl, pouze pokud by operátorovi doplatil zbývající minimální plnění do konce kontraktu. Od února 2014 může zákazník ukončit smlouvu předčasně a doplatit pouze 20 % minimálního plnění do konce kontraktu. Toto opatření platí retrospektivně i pro již platné smlouvy. Bude zajímavé sledovat, jak se operátoři vyrovnají s tímto zákonem především z hlediska výstavby posílení signálu pro své klíčové firemní zákazníky (nemožnost implementace 22
ČTÚ sníží propojovací poplatky na polovinu. Volání však nezlevní. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/bleskovky/ctu-snizi-propojovaci-poplatky-na-polovinu-volani-vsak-nezlevni/sc-4-a1320941/default.aspx
35
jakékoli pokuty související s ukončením smlouvy do rámcového kontraktu – problémy především s ochranou investic spojených s výstavbou). Díky současnému stavu měli operátoři zákazníky zafixované po určitou dobu a s jejich platbami mohli počítat. Teď je ale hrozba dřívějšího odchodu mnohem reálnější a operátoři musejí přizpůsobovat svou nabídku požadavkům zákazníka mnohem flexibilněji, aby mu nedali důvod přejít ke konkurenci.
B. Ekonomické prostředí Telekomunikační prostředí je prostředím s acyklickým charakterem. Ziskovost a rozvoj tohoto odvětví není přímo spjatý s hospodářskými cykly. Z Grafu č. 1 (Aktivní SIM karty vs pevné telefonní linky) lze pozorovat, že trh s mobilními službami je v rámci ČR již nasycen a dalo by se říct, že nepřibývá dalších nových zákazníků a stávající zákazníci víceméně rotují mezi současnými třemi operátory podle aktuální spokojenosti s jejich nabídkou a úrovní služeb. Do nabídky služeb větších hráčů zasáhla povinnost provozu virtuálních operátorů, což do jisté míry hlavním hráčům odebírá zákazníky. Nicméně, virtuální operátoři i tak provozují své služby vždy v síti jednoho z tradičních operátorů. Z hlediska vývoje trhu můžeme říct, že dochází všeobecně k poklesu tržeb i zisků telekomunikačních společností. Tento vývoj je dán především tlaky ČTÚ na vyšší konkurenci mezi operátory a snížení cen pro zákazníky. Svou budoucnost vidí operátoři v příjmech z datových služeb. Rozvoj sítí si však již vyžádal mnohamiliardové investice a příjmy z datových služeb je však zatím nekompenzují.23 Změnu může přinést právě rozvoj sítě LTE. Vliv ekonomických veličin na provoz společnosti: Inflace Inflace jako všeobecný nárůst cenové hladiny produktů a služeb nabízených společností a její vliv je v rámci poskytování telekomunikačních služeb v ČR diskutabilní. V posledních několika letech je výrazný tlak na snižování jednotkových cen za telekomunikační služby a to jak ze strany ČTÚ, tak i ze strany zákazníků. Český trh je takt neustále srovnáván se zahraniční konkurencí. Obecně se dá tedy říct, že jednotkové ceny služeb klesají, místo, aby do nich byl promítnut vliv inflace. Inflace má ale vliv na určité složky nákladů společnosti. Příkladem mohou být osobní náklady. Lidé, kterým se vlivem inflace zvyšují životní náklady, požadují od svého zaměstnavatele vyšší mzdu, aby si zachovali alespoň stávající životní úroveň. Opakem těchto nákladů mohou být náklady investiční. Technický pokrok a krátká délka inovačního cyklu zapříčiňují, že je rok od roku k dispozici nová, vylepšená verze daného výrobku, takže ve chvíli,
23
TELEKOMUNIKACE: Konec zlatých časů. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/telekomunikace-konec-zlatych-casu-d5j/p_ekonomika.asp?c=A120404_103458_p_ekonomika_wag
36
kdy společnost nepořizuje vždy nejnovější verzi dané technologie, významně klesá její cena v čase (podobný trend jako u ceny mobilních telefonů). Úrokové míry Společnost používá ke svému financování především vlastní kapitál, který tvoří více než 75 % celkové hodnoty pasiv. Zbytek je tvořen vlastními zdroji, ze kterých 17 % tvoří běžné krátkodobé závazky (závazky z obchodních styků, závazky za zaměstnanci) a zbytek je tvořen dlouhodobými závazky. Z toho vyplývá, že společnost je pouze z minimálního procenta financována zpoplatněným cizím kapitálem, a proto je vliv pohybu úrokových měr na chod společnosti minimální. Směnný kurz Drtivá většina příjmů i provozních nákladů je generována v českých korunách. Naopak tomu je u nákladů investičních. Především investice do sítí, HW a SW jsou investice v eurech a amerických dolarech. Proto měla nedávná depreciace koruny vůči euru (zhruba o 10 %) negativní vliv na předpokládaný investiční rozpočet na rok 2014. Takové vystavení volatilnímu směnnému kurzu představuje pro společnost hrozbu, kterou by se měla pokusit eliminovat. K této eliminaci si může dopomoci přirozeným hedgingem (zajištění odpovídající porci výnosů v cizí měně) nebo zafixováním směnného kurzu na určité období pomocí bankovních produktů.
C. Sociální prostředí Vývoj fixní telefonní sítě a byl významně ovlivněn koncem 20. století nástupem mobilních telefonů. Dle odhadů Mezinárodní telekomunikační unie je v roce 2013 na světě okolo 6,8 miliard uživatelů mobilních telefonů (většina těchto uživatelů pochází z Asie). Ve 2. čtvrtletí 2013 používalo v České republice mobilní telefon 96 % populace starších 16 let. Krom mobilního telefonu je za základní technologii pro šíření informací a služeb považován internet. V roce 2013, kdy žije na světě 7,1 miliard lidí, z nich 2,7 miliard používá internet, to znamená, že 39 % veškeré světové populace toto médium využívá. V roce 2013 je ve světě téměř 700 milionů fixních vysokorychlostních internetových přípojek a 2,1 miliard mobilních vysokorychlostních přípojek. V České republice ve 2. čtvrtletí 2013 používala internet více jak polovina (70,4 %) populace starší 16 let.24
24
Mobilní telefonní síť - Telekomunikační a internetová infrastruktura. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mobilni_telefonni_sit_telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura
37
Graf 4 - Počet aktivních SIM karet na 100 obyvatelů ČR a % uživatelů mobilních telefonů 160
ks na 100 obyvatel
140
Aktivní SIM karty (na 100 obyvatel ČR)
120
126
132
135
137
135
138
100%
112
120
104
80%
95
100
84
80 60
120%
Uživatelé mobilního telefonu v %
60%
68 42
66%
40
70%
76%
83%
86%
88%
94%
91%
96%
40% 20%
20 0
0% 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: ČSÚ Pozn. Pro rok 2010 nebyl údaj o počtu uživatelů mobilního telefonu k dispozici.
Z Grafu č. 4 vyplývá nasycenost českého telekomunikačního trhu. V roce 2004 bylo v České republice tolik aktivních SIM karet, jako obyvatel. V roce 2012 už na každého Čecha připadly 1,38 SIM karty. Je možné ale pozorovat, že se tento podíl v posledních 4 letech výrazně nezměnil. Také je patrné, že téměř veškerá dospělá populace ČR (nad 16 let) je majitelem alespoň jednoho mobilního telefonu. Nasycenost a nízký růst trhu, co se počtu zákazníků tyče, vyostřuje konkurenční situaci na trhu. Sociální politika společnosti Společnost Telefónica dbá na pověst zodpovědného zaměstnavatele. V roce 2013 získala cenu SODEXO TOP zaměstnavatel roku 2013.25 Pro mladé ve věku 15-26 let existuje program Think Big. Principem programu je podporovat mladé lidi v implementaci jejich inovativních nápadů. Do konce roku 2013 společnost Telefónica podpořila přes 700 projektů a na jejich implementaci vyhradila více než 37 miliónů Kč. Krom finančních prostředků společnost podporuje tyto mladé lidi i v jejich rozvoji a to formou různých workshopů a mentoringu. V současné době se rozbíhá již 6. vlna tohoto projektu. O obsluhu Think Big projektu se stará Nadace Telefónica (založena jako Nadace O2), které vznikla v roce 2002. Jedná se o jednu z prvních firemních nadací založených v ČR. Společnost Telefónica Czech Republic se také podílela na vzniku jedinečného filantropického nástroje DMS, takzvané dárcovské SMS. Jedná se o unikátní, rychlý
25
Zaměstnavatel roku 2013. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://data.idnes.cz/jobdnes_v3/pdf/zamestnavatel-roku-2013.pdf
38
a transparentní způsob, kterým veřejnost může přispívat ve prospěch charitativních sbírek prostřednictvím mobilní technologie.26 Dalším příspěvkem společnosti Telefónica je organizované dobrovolnictví jejich zaměstnanců. V roce 2012 se do tohoto projektu zapojilo přes 500 lidí (odpracováno více než 76 000 dobrovolných pracovních hodin) a v roce 2013 dokonce ještě více. Principem je uvolnění zaměstnanců v rámci jejich pracovní doby a poskytnutí jejich pracovního času a pracovního nasazení jinému zaměstnavateli (vysazovaní stromků v lese pro KRNAP aj.). V roce 2013 společnost získala 3. místo v soutěži TOP odpovědná velká firma 2013. V roce 2012 v obdobné soutěži získal projekt společnosti Telefónica Think Big 4. místo v kategorii Společensky prospěšný projekt 2012. Z výše uvedených skutečností a získaných ocenění vyplývá, že pro společnost Telefónica je velice důležitá míra sociálního vnímaní a porozumění se svým okolím. Společnost organizuje spoustu projektů s cílem pomoci mladým lidem, životnímu prostředí a jiným potřebným. Společnost si v této oblasti vysloužila již velmi silnou pozici a je za tuto činnost vnímána velmi pozitivně. Měla by se tudíž snažit tuto pozici nejen udržet, ale také dále rozvíjet.
D. Technické a technologické prostředí Inovace, přístup k novým technologiím a jejich implementace hrají velmi důležitou roli na poli mobilních operátorů. Tento trh je velmi závislý na neustálém přísunu novinek. Pokud je služba poskytovaná zákazníkovi užitečná, průkopník má obrovskou výhodu a přetahuje zákazníky od konkurence. Pokud se však ukáže jako zbytečná či neperspektivní, pak jde o investici, která nepřinese požadovanou výnosnost. Skupina Telefónica oznámila v roce 2012 iniciativu podporovat technologické start-upy pomocí otevření poboček firemních inkubátorů pod značkou Wayra. Jedna z těchto poboček byla otevřena také v Praze. Principem inkubátorů je finanční, ale také zkušenostní podpora zajímavých technologických projektů. Nejúspěšnější nápady budou následně odměněny granty a realizovány za spolupráce se společností Telefónica. Společnost Telefónica má na českém telekomunikačním trhu pověst inovátora. Právě ona přišla v roce 2013 s novými tarify, spustila jako první zkušební i komerční provoz LTE na českém území, neustále rozvíjí a implementuje nové technologie (NFC platby). Aktuální technologické trendy v telekomunikacích: -
narůstající podíl smartphonů (chytrých telefonů) na celkovém počtu telefonů v síti; mobilní zařízení je stále více využíváno pro přístup na internet;
26
Nadace a Telefónica Czech Republic. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.nadaceo2.cz/o_nadaci/index.html
39
-
velký počet nově vznikajících mobilních aplikací, které jsou využívány více než webové rozhraní (stylizace mobilního telefonu do personálního počítače se spoustou aplikací); ukládání dat v cloudu (virtuální disk, na který má uživatel přístup z kteréhokoli zařízení připojeného k internetu) namísto pevných datových úložišť; nákup přes internet a i prostřednictvím mobilního zařízení (s tím související mobilní platby).
E. Ekologické prostředí Společnost Telefónica musí dbát na dobrou pověst mezi svými zákazníky. Tato pověst je spojená s několika aspekty. Společnost věnuje mimořádnou pozornost ochraně životního prostředí a má zaveden a implementován systém environmentálního managementu ISO 14 000. Tento certifikát zavedla společnost již v roce 2002 (jako první z mobilních operátorů). Společnost se soustředí také na snižování potřeby zdrojů, zejména elektrické energie a redukuje i množství produkovaného odpadu. S tím souvisí i projekt třídění odpadu v kancelářských prostorách, skladování zboží a technologického materiálu i při výstavbu a údržbě telekomunikační sítě.27 V roce 2012 společnost dosáhla úspory na pohonných hmotách kvůli omezování služebních cest o 6,5 % oproti roku 2011 a ve stejném období došlo také k poklesu spotřeby plynu o 20,7 %, vody o 19,4 % a elektrické energie zhruba o 4 %.28 Tyto projekty byly odstartovány již pod hlavičkou celé skupiny Telefónica a mezi hlavní pilíře společenské odpovědnosti celé skupiny vůči světu je závazek snížení produkovaných CO2 emisí až o 30 % do roku 2020 a neustálé snižování celkové spotřeby energie i přes neustálý rozvoj sítí v jednotlivých zemích. Společnost zajišťuje pro své zaměstnance i zpětný odběr použitého elektrozařízení a baterií, zapojuje se programu „Hodina Země“ a aktivně podporuje zapojení zaměstnanců do kampaně „Do práce na kole“.
4.2.2. Mikrookolí A. Zákazníci Zákazníky mobilních služeb můžeme rozdělit do kategorie residenčních a korporátních, kdy residenčních zákazníků jsou zhruba 2/3 z celkového počtu a zbytek tvoří segment korporátních zákazníků. Z hlediska mobilních datových služeb jsou důležité obě dvě skupiny. Co se týče mobilních handsetů jsou sice u korporátních zákazníků primární poskytovanou službou především hlasové služby a nabídka s ní související. Na druhou stranu tito zákazníci ale požadují 27
Ochrana životního prostředí. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/283156ochrana_zivotniho_prostredi/ 28 TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, A.S. Výroční zpráva 2012. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/vyrocni-a-pololetni-zpravy/
40
pro své zaměstnance mobilní datové připojení prostřednictvím tzv. donglů – aditivní hardware připojitelný k počítači, který obsahuje SIM kartu, pomocí které počítač či jiné zařízení komunikuje s mobilní sítí. Tito zákazníci jsou typičtí většinou větším množstvím přenesených dat, protože službu využívají jako náhradu za fixní připojení v místě, kde není tato možnost k dispozici. Co se týče residenčních zákazníků, u těch je primární potřebou právě poskytnutí služby internetu do mobilu (případně s dnešním rozmachem tabletů i internetu do tabletu). Mobilní datové služby už v nějaké míře využívá většina zákazníků (výnosy společnosti Telefónica v této oblasti za rok 2013 zhruba 3,5 mld. Kč). Jedná se především o mladší uživatele, u kterých obliba datových služeb vzrostla primárně díky sociálním sítím a streamovaní videa. Pro komunikaci s 4G sítí je třeba vybavit mobilní telefon speciální SIM kartou, tzv. USIM kartou. Ta je automaticky zákazníkům společnosti Telefónica distribuována od února roku 2014 a stávající zákazníci si svou SIM kartu mohou za USIM vyměnit na kterékoliv prodejně. Další podmínkou pro fungování 4G sítě na mobilním telefonu je vlastnictví mobilního telefonu podporujícího komunikaci s 4G sítí. Tuto funkci mají bohužel pouze nejnovější mobilní telefony, které jsou distribuovány na českém trhu až od roku 2013. Tímto se minimálně pro rok 2014 zužuje počet potenciálních zákazníků, nicméně, dle současného prohlubování penetrace chytrých mobilních telefonů lze soudit, že v nejbližších letech počet potenciálních zákazníků výrazně vzroste.
B. Dodavatelé Pro účely fungující 4G sítě je potřeba implementovat nový hardware na každé síťové úrovni počínaje CORE (EPC) a konče aktivní radiovou technologií a anténami. Jelikož se jedná o individuální součásti, je na každou část potřebného hardwaru realizován tender. Pokud se jedná o jednotlivý element sítě (např. EPC) je tender jednorázový. Pokud se ale jedná např. o aktivní radiovou technologii, mikrovlnnou technologii či antény, je možné tender realizovat opakovaně a vybírat jednotlivé dodavatele pro různé části země. Dochází tak k významnému omezení vyjednávací síly dodavatelů, protože nabídky jednotlivých dodavatelů v rámci tenderů nebývají dopředu známé a cena je jedním z nejdůležitějších aspektů, ke kterému se váže finální rozhodnutí. Společnost navíc následně v dalších kolech tenderu obvykle vyjednává stále lepší ceny, protože jednotliví dodavatelé v reakci na výsledek předchozího tenderu snižují svou marži, aby mohli být vybráni a stali se primárními dodavateli. Počet dodavatelů závisí především na poptávaných komponentách a službách, ale vzhledem ke specifice daného produktu je omezený. S dodavateli jsou uzavírány dlouhodobě rámcové kontrakty. Ty mohou být omezeny počtem let či velikostí odebraného množství. Důležitou součástí těchto rámcových dohod je i závazek k minimálnímu odebranému množství. Na tuto
41
součást dohody je třeba brát velký ohled především v případě, kdyby z různých důvodů došlo k omezení výstavby. Vyjednávací síla dodavatelů se tedy liší podle jednotlivých poptávaných komponent, ale obecně ji zle považovat za nižší. Telekomunikační trh a s ním související trh dodavatelů jednotlivých komponent je trhem globálním, proto v rámci tenderů na materiál jsou poptáváni dodavatelé z celého světa. Tím je jejich síla významně omezena. V případech, kdy po vypršení současné smlouvy dodavatel nastavuje nevýhodné podmínky, přistoupí společnost buď k přejednání smlouvy dle pro ni akceptovatelných podmínek nebo k výměně dodavatele (viz swap aktivní 3G rádiové technologie v roce 2013 v Praze z NSN na Huawei).
C. Konkurence Český mobilní telekomunikační trh jeví rysy oligopolu. Na trhu jsou tři hlavní hráči, jimiž poskytovaný produkt je pro konečného běžného zákazníka téměř nerozeznatelný. Konkurují si především cenovou nabídkou, případně i kvalitou poskytovaných služeb. Největšími konkurenty v oblasti mobilních datových služeb jsou především dva tradiční operátoři T-Mobile a Vodafone. Dalšími možnými konkurenty jsou společnosti U:fon a nově také virtuální operátoři. Hlavní operátoři mohou částečně omezit konkurenci virtuálních operátorů, pokud si s nimi smluvně zajistí provoz jejich produktů v rámci své sítě. Takto sice daný operátor kanibalizuje část svých výnosů, na druhou stranu ale generuje výnosy i z nových zákazníků virtuálního mobilního operátora. Představení hlavních konkurentů T-Mobile Czech Republic a.s. T-Mobile je nadnárodní skupina operátorů mobilních telefonních sítí, která spadá pod německou korporaci Deutsche Telekom. Tato skupina je zároveň i většinovým vlastníkem české pobočky TMobilu. Do roku 2002 fungovala tato síť v České republice pod názvem Paegas. Novinky v roce 2012 a 2013 Společnost pokračovala ve výstavbě 3G sítě – dosažení populačního pokrytí až 86 %. Díky neustálé optimalizaci 3G sítě a rozšiřování pokrytí HSPA+ byl T-Mobile po celý rok vlastníkem nejrychlejší mobilní sítě dle portálu dsl.cz. T-Mobile také spustil službu HD voice, která umožňuje zákazníkům poskytnout vyšší kvalitu hovoru, než tomu bylo doposud. T-Mobile zahájil výstavbu LTE sítě v „trial mode“ v rámci města Mladé Boleslavi a nejbližšího okolí. Dalším důležitým rozhodnutím v roce 2013 bylo rozhodnutí o outsourcingu části výstavby
42
a provozu sítě společnosti Huawei. V červnu společnost T-Mobile reagovala na nabídku FREE tarifů společnosti Telefónica zavedením obdobné nabídky tarifů bez omezení. 29 Vodafone Czech Republic a.s. Po získání licence na provozování duální mobilní sítě GSM 900/1800 v říjnu roku 1999 se Český Mobil a.s. stal prvním duálním mobilním operátorem v České republice. Komerční provoz nejmodernější GSM sítě v ČR byl zahájen pod značkou Oskar. Společnost Vodafone Czech Repulic a.s. je 100% vlastněná skupinou Vodafone Group Plc. Oskar vstoupil na trh 1. března 2000 jako třetí a nejrychleji se rozvíjející mobilní operátor v České republice. Během necelého roku byla vybudována síť srovnatelná s konkurencí. V červnu 2005 se společnost stala součástí skupiny Vodafone a v roce 2006 se Oskar Mobil a.s. přejmenoval na Vodafone Czech Republic a.s. V roce 2009 byl zahájen komerční provoz 3G sítě. V prosinci společnost dosáhla hranice 3 milionů zákazníků. V roce 2010 a 2011 byla podpořena intenzivní výstavba 3G sítě a na konci roku 2012 bylo již v rámci této sítě pokryto 73,2 % populace ČR.30 Novinky v roce 2012 a 2013 Ve více než 40 městech spuštěna nejvýkonnější 3G technologii s názvem HSPA+. Na konci roku jako první operátor na českém trhu přinesl Vodafone svým zákazníkům účtování po vteřinách. Na jaře roku 2013 v reakci na nabídku Telefónica přichází i Vodafone s prvními neomezenými tarify. Spuštěn byl také testovací provoz LTE sítě (v Karlových Varech) a vlastní síť byla taktéž pronajata prvním plnohodnotným virtuálním operátorům.
D. Substituty Substitutem mobilních datových služeb jsou především datové služby fixní. V případě, kdy se zákazník nepohybuje, není přímo odkázán na mobilní telefon pro uspokojení svých potřeb v rámci datových služeb. Pokud je v daném místě dostupné fixní připojení, využije spíše to díky jeho rychlosti. Dostupnost fixního připojení v rámci ČR je výrazná, pokrytá je naprostá většina domácností. Dalším substitutem, který s fixním připojením přímo souvisí, jsou wifi hotspoty. Na ty může zákazník narazit na veřejných místech (např. knihovny) nebo si je může vytvořit v místě svého bydliště anebo mohou být dostupné v místě jeho zaměstnání. Jejich většinou bezplatným využitím klesá možnost využití mobilního datového připojení a racionální zákazník raději využije bezplatnou variantu.
29
T-MOBILE CZECH REPUBLIC, A.S. Výroční zpráva 2012. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.t-mobile.cz/web/cz/osobni/o-t-mobile/o-spolecnosti-t-mobile/vyrocni-zpravy-a-ucetni-zaverky 30 Vodafone: Fakta a čísla. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.vodafone.cz/o-vodafonu/ospolecnosti/historie-a-fakta/fakta-a-cisla/
43
5. Analýza interního prostředí organizace 5.1. Portfolio analýza Analýza byla provedena jako analýza tří nejdůležitějších produktů mobilního segmentu společnosti Telefónica. Jedná se o produkty: hlasové volání, SMS a datové služby. Jako hlavní konkurent byla zvolena společnost T-Mobile, která je spolu s Telefónicou nejvýznamnějším poskytovatelem mobilních služeb v rámci ČR. Tržní podíly obou společností na těchto produktech jsou v podstatě shodné, což je důsledkem toho, že mají zhruba stejný počet aktivních SIM karet. Proto je relativní tržní podíl roven zhruba 1. Obrázek 4 - BCG matice produktů společnosti Telefónica
Zdroj: Autor
Hlasové volání a SMS Míra růstu trhu byla posuzována v období 2008 až 2012. Počet SMS a provolaných minut je za všechny mobilní sítě v rámci ČR. Použité čísla jsou převzata z ČSÚ na základě analyzovaných dat z ČTÚ.31 Průměrný růst trhu hlasového volání během sledované periody byl 6 % a SMS 2 % ročně.
31
Mobilní telefonní síť - Telekomunikační a internetová infrastruktura. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mobilni_telefonni_sit_telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura
44
Graf 5 - Vývoj provozu hlasových služeb a SMS 18,000 16,000 mil. minut / mil. SMS
14,000
14 638
15 862
15 209
13 509 12 351
12,000 10,000 8,000
6 935
7 637
8 185
7 534
7 265
6,000 4,000
Hlasové volání
2,000
SMS
0 2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: Autor
Datové služby Dle výzkumů společnosti NetMonitor se během roku 2013 zvýšil počet uživatelů mobilního internetu v ČR o více než 50 %. Podobný nárůst zaznamenal v roce 2013 také počet mobilem zobrazených internetových stránek.32 Trh mobilních datových služeb můžeme tedy považovat za výrazně rostoucí. Tento fakt potvrzuje i skutečnost, že společnosti Telefónica rostly výnosy z mobilních datových služeb v roce 2013 o necelých 30 % a neustále se zvyšuje penetrace smartphonů. Z provedené analýzy vyplývá, že hlasové služby a SMS se nacházejí v rámci trhu, který se již blíží svému nasycení a jeho růst se v podstatě zastavil. Z těchto produktů by měla společnost těžit a investovat do rozvoje produktů na rostoucích trzích, kterými se právě jeví být trh s datovými službami.
32
TZ Počet uživatelů mobilního internetu v ČR se v roce 2013 zvýšil o polovinu. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.netmonitor.cz/en/node/698
45
5.2. Finanční analýza společnosti Tabulka 2 - Zkrácený výkaz zisku a ztráty společnosti
mil. Kč Provozní výnosy Provozní náklady Zisk před odpisy, úroky a zdaněním Odpisy dlouhodobého majetku Zisk před úroky a zdaněním Zisk před zdaněním Zisk po zdanění
2010 52 992 25 727 27 265
2011 48 892 27 905 20 987
2012 2013 Δ10/11 Δ11/12 45 792 42 806 -8 % -6 % 27 468 26 177 8% -2 % 18 324 16 629 -23 % -13 %
11 421
11 207
10 919 10 413
15 844 15 729 12 696
9 780 9 662 7 648
7 405 7 226 5 925
6 216 6 958 5 743
Δ12/13 -7 % -5 % -9 %
-2 %
-3 %
-5 %
-38 % -39 % -40 %
-24 % -25 % -23 %
-16 % -4 % -3 %
Zdroj: Výroční zprávy společnosti
Z výkazu zisku a ztráty vyplývá, že výnosy společnosti Telefónica mají výrazně klesající tendenci. Provozní výnosy společnosti poklesly za poslední roky tři roky o více než 19 %. Na této tendenci má vliv postupný pokles cen za hlasové a textové služby, stejně jako cen poplatků za ukončení hovoru. V průběhu tohoto období došlo i poklesu různých forem zisku a to jak v absolutní, tak v relativní formě. Tabulka 3 - Zkrácená rozvaha společnosti
mil. Kč Aktiva Dlouhodobá aktiva Krátkodobá aktiva Pasiva Vlastní kapitál Dlouhodobé závazky Běžné závazky
2010 96 266 81 812 14 454 96 266 77 609 6 891 11 766
2011 91 117 75 662 15 454 91 117 72 392 3 848 14 877
2012 81 154 70 201 10 953 81 154 63 187 6 305 11 662
2013 77 064 65 018 12 046 77 064 58 030 5 819 13 215
Δ10/11 -5 % -8 % 7% -5 % -7 % -44 % 26 %
Δ11/12 Δ12/13 -11 % -5 % -7 % -7 % -29 % 10 % -11 % -5 % -13 % -8 % 64 % -8 % -22 % 13 %
Zdroj: Výroční zprávy společnosti
Z rozvahy společnosti vyplývá především nedostatečná investiční aktivita společnosti a postupné zastarávání majetku, který není dostatečně obnovován. Během posledních tří let poklesla hodnota dlouhodobých aktiv společnosti o více než 20 %. Z rozvahy plyne také vysoký podíl vlastního kapitálu na financování společnosti. Společnost používá pouze omezené množství cizích zdrojů a více jak 1/3 zdrojů financování je tvořena základním kapitálem.
46
A. Ukazatele rentability Tabulka 4 - Ukazatele rentability
Zisková marže ROA ROE
2010 24,0 % 16,3 % 16,4 %
2011 15,6 % 10,6 % 10,6 %
2012 12,9 % 8,9 % 9,4 %
2013 13,4 % 9,0 % 9,9 %
Zdroj:Autor
Z ukazatelů rentability vyplývá také výrazný relativní pokles zisku. Rentabilita společnosti poklesla za poslední tři roky téměř o 50 %. Toto je důsledek především neustálého poklesu provozních výnosů, kdy provozní náklady zůstávají zhruba ve stejné výši a nekorespondují s poklesem výnosů společnosti. Tato situace není dlouhodobě udržitelná a společnost musí na danou situaci reagovat změnou své celkové strategie. B. Ukazatele likvidity Tabulka 5 - Ukazatele likvidity
Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní poměr
2010 1,2 1,2 0,4
2011 1,0 1,0 0,5
2012 0,9 0,9 0,3
2013 0,9 0,9 0,3
Zdroj:Autor
Ukazatele běžné likvidity jsou výrazně nižší než doporučované hodnoty (1,5 – 2,5). To je však pochopitelné s ohledem na to, že společnost prodává telekomunikační služby, tedy nemají žádné zásoby hotových výrobků. Zásoby jsou tvořeny převážně telekomunikačním zbožím (mobilní telefony, tablety, multimediální zařízení, aj.). Hodnoty ostatních likvidních ukazatelů dosahují běžných hodnot (pohotová likvidita: 0,7 – 1,2; hotovostní poměr: 0,2 – 0,5). C. Ukazatele aktivity Tabulka 6 - Ukazatele aktivity
Obrat aktiv Obrat pohledávek Obrat závazků Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků
2010 0,6 6,1 2,2 59,5 166,9
2011 0,5 6,2 1,9 59,0 194,6
2012 0,6 6,2 2,4 59,0 155,0
2013 0,6 5,5 2,0 65,9 184,3
Zdroj:Autor
Z ukazatelů aktivity vyplývá především vysoká hodnota doby obratu závazků oproti době obratu pohledávek. Z těchto ukazatelů vyplývá, že průměrná splatnost faktury dodavateli je téměř 3x 47
delší, než splatnost pohledávek odběratelů služeb. Průměrná splatnost dodavatelům je dle ukazatelů zhruba 6 měsíců. D. Ukazatele zadluženosti Tabulka 7 - Ukazatele zadluženosti
Celková zadluženost Finanční páka Úrokové krytí
2010 19,4 % 1,2 137,8
2011 20,6 % 1,3 82,9
2012 22,1 % 1,3 41,4
2013 24,7 % 1,3 95,6
Zdroj:Autor
Z ukazatelů zadluženosti plyne nízká celková zadluženost společnosti a taktéž nízké zapojení finanční páky. Společnost používá k financování téměř výlučně vlastního kapitálu. Ukazatel úrokového krytí se v průběhu posledních tří let neustále snižoval a to především z důvodu poklesu zisku po zdanění.
5.3. SWOT analýza S – silné stránky organizace První na trhu -
Společnost Telefónica byla založena jako první mobilní operátor na českém území jako ryze česká společnost. Těžila a stále ještě těží ze své dlouhé historie. Společnost by tedy měla využít své zákaznické základny a neustále zachovávat a dále rozvíjet image největšího hráče na trhu.
Komplexní nabídka produktů -
Následným spojením s Českým Telecomem vznikla společnost, která provozuje kompletní mobilní a fixní síť jako jediná společnost tohoto druhu v České republice. Zákazníkovi tak mohou nabídnout komplexnější portfolio služeb než konkurenti a uvázat si ho tak mnohem výrazněji. Nabídka kombinace mobilních i fixních služeb představuje kompletní portfolio služeb, které může uspokojit celkovou poptávku zákazníka po telekomunikačních službách a to od jednoho poskytovatele.
Slevy a diskonty -
Jelikož byla společnost součástí mezinárodní skupiny (a společnost Telefónica S.A. je neustále minoritním vlastníkem) mohla využívat účasti ve skupinových tendrech a tudíž využít i z toho plynoucí úspory z rozsahu. Pokud se tendru účastnilo více zemí, dodavatelé nabízeli výhodnější slevy celé skupině právě kvůli velikosti celé zakázky. 48
W – slabé stránky organizace Byrokracie ve velké společnosti -
Jelikož Telefónica ještě donedávna byla součástí celosvětové telekomunikační skupiny, musela přijímat pro určité části sítě řešení či dodavatele preferované celou skupinou. Také schvalovací procesy o náročnějších investicích byly podmíněny souhlasem vedení v rámci celé skupiny. Tato nevýhoda se však může změnit příchodem nového vlastníka, i když dozajista nějakou dobu potrvá, než dojde k zefektivnění procesů a nový vlastník si udělá představu o fungování celé společnosti.
Fyzické opotřebení majetku -
S faktem, že společnost Telefónica vstoupila na trh jako první operátor, souvisí ale i fakt, že si společnost síť vybudovala jako první a nesmí podcenit investice do její obnovy. To v případě rozpočtového omezení může vést k tomu, že potřeba těchto investic povede k omezení rozpočtu investic do nových projektů. Tento fakt vyplývá i z výročních zpráv společnosti, kdy v posledních letech dochází k výraznému poklesu zůstatkové hodnoty stálých aktiv.
O – příležitosti organizace Inovátor trhu -
Společnost již delší dobu platí za inovátora na trhu s mobilními službami. Jako první na český trh uvedla revoluční FREE tarify, na které kvůli zachování konkurenceschopnosti museli konkurenti zareagovat v relativně krátké době. Telefónica jako první spustila 4G síť komerčně na českém území. Jako první města si Telefónica zvolila Prahu a Brno, tedy města s největším potenciálem pro LTE. Aby se konkurence odlišila, vybrala si pro „trial“ jiné oblasti, Mladou Boleslav, respektive Karlovy Vary, tedy mnohem menší města než Telefónica.
Symbióza mobilních a fixních služeb -
Společnost může těžit ze symbiózy mobilní a fixní stě. Služby 4G sítě lze díky její významné rychlosti v přenesených datech využít jako substitut služeb fixní sítě – v tomto případě oproti konkurenci může Telefónica využít znalosti o svých zákaznících, které by tedy pouze přenesla na jiný produkt. Konkurent musí zákazníka akvírovat, což oproti retenci vyžaduje mnohem více úsilí a vynaložených financí.
Podpora inovativních projektů -
Podpora mladých v rámci programu Think Big a vlastní akademie WAYRA může přinést velmi zajímavé projekty, pod které se společnost podepíše a bude z nich moct do budoucna čerpat. I podpora rozvoje lidí, kteří projekty pod záštitou Telefónicy provádějí, 49
může mít za důsledek uvázání si talentovaných osob k společnosti a následné využití jejich potenciálu pro firemní rozvoj. Nový vlastník -
S příchodem finanční skupiny PPF do společnosti může dojít k zeštíhlení a zefektivnění organizace. Dále může společnost těžit z potenciální spolupráce s ostatními společnostmi v rámci skupiny PPF – Home Credit, Air Bank.
T – hrozby organizace Orientace na data -
Se zavedením FREE tarifů dala společnost Telefónica jasně najevo, že budoucnost v rámci telekomunikačního trhu vidí především v datových službách. Pokud byly zavedeny plošné platby za neomezené SMS a hlasové služby, vzdávají se operátoři benefitů z intenzivnějšího využívání těchto služeb a tyto služby vlastně do budoucna řadí na druhou kolej. Ve chvíli kdy ale nedojde k očekávanému rozvoji datových služeb mezi zákazníky na našem území, nedojde ani ke generování benefitů z takto implementované strategie. Datové balíčky jsou sice součástí většiny tarifů, nicméně po jejich vyčerpání zákazník nemá službu přerušenou, ale může využívat službu pouze s výrazně omezenou rychlostí.
Legislativní změny -
ČTÚ i vládní organizace se dlouhodobě snaží omezit zisky oligopolu telekomunikačních společností. Schválení Husákova zákona, který slouží především rezidentním zákazníkům, nařízení, které dává povinnost tradičním operátorům vpustit do svých sítí virtuální operátorů a další omezují pole působnosti společnosti Telefónica i ostatních operátorů. S touto hrozbou souvisí také aukční kritéria, která společnost přijala s dražbou kmitočtů 800 MHz frekvence a to pokrýt celou ČR LTE signálem do roku 2019.
Ztráta know-how pracovníků -
Především v posledních 3 letech probíhali ve společnosti výrazné personální restrikce za účelem zeštíhlení organizace (z 8 283 zaměstnanců v roce 2009 na 5 099 zaměstnanců v roce 2013 – pokles o 39 % v průběhu 4 let!). Z tohoto důvodu mohlo dojít k výrazné ztrátě know-how odchozích pracovníků, které společnost v budoucím rozvoji může poznamenat.
Zrušení roamingových poplatků -
Poslanci Evropského parlamentu odhlasovali ukončení roamingových poplatků v rámci EU a to už od prosince 2015 k nelibosti všech mobilních operátorů. Zrušení poplatků se týká hlasového volání, datových služeb i SMS. Operátorům tak ubyde jeden ze zdrojů 50
příjmů, který budou muset buďto nahradit, anebo kompenzovat tento úbytek zdražením svých všeobecných služeb.
51
6. Rozvoj LTE sítě na území ČR V listopadu 2012 byla zahájena aukce o volné kmitočty využitelné pro zavedené LTE sítě. Této aukce se zúčastnily čtyři společnosti. Krom stávajících operátorů i společnost PPF Mobile Services a.s. Tato aukce však byla v březnu 2013 zrušena především kvůli špatně nastaveným podmínkám, kdy cena za kmitočtová pásma výrazně přesáhla úroveň konečných cen dosažených v ostatních evropských zemích a žádný z účastníků ani jednou nevyužil možnost restartu aukce (tuto možnost měl každý účastník). Takto probíhající aukce by mohla ta stávajících podmínek pokračovat do nekonečna.33 Následně, v listopadu 2013, proběhl druhý pokus o aukci o volné kmitočty pro sítě LTE. Dražily se kmitočty ve třech kmitočtových pásmech a to 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. Do aukce se přihlásilo pět společností a ve finále v ní uspěly a frekvence vydražily tři z nich – všichni stávající operátoři. V rámci aukce sice byly vytvořeny ideální podmínky pro vstup nového operátora na trh, avšak oba nové subjekty, které se aukce účastnily, nakonec frekvence nevydražily. Podmínky aukce zaručují, že po dražbě frekvencí nebude následovat opožděný rozvoj LTE infrastruktury a rozvoj této sítě na území ČR (jako tomu bylo u 3G sítě). Všichni úspěšní uchazeči musejí do 30 měsíců od přidělení kmitočtů pokrýt téměř polovinu okresů, zejména těch řídce osídlených (dále pak „Okresy A“).34 Další z podmínek také je, že k sítím budou mít přístup i virtuální operátoři. V rámci pásma 800 MHz získala společnost T-Mobile aukční bloky A1 a A2, společnost Telefónica dva aukční bloky v kategorii A2 a společnost Vodafone získala aukční blok A3. Každá ze společností dále získala 4 bloky v pásmu 2600 MHz a část bloků kategorie B2 v pásmu 1800 MHz. Aukce přinese v roce 2014 do státního rozpočtu více než 8,5 mld. Kč. Některé z nabízených bloků kmitočtů v rámci pásem 1800 MHz a 2600 MHz zůstaly nerozděleny a budou nejspíše důležité pro potřeby kapacitní dokrývání a posílení signálu pro stávající operátory.
33
Zpráva o průběhu a výsledcích výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmech 800MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/vyberova_rizeni/vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_12_07_2012_zprava_prubehvysledky_vyberoveho_rizeni.pdf 34 Kmitočty pro sítě LTE v aukci vydraženy. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/aktuality/tiskove-zpravy.html?action=detail&ArticleId=10908
52
Tabulka 8 - Vydražené kmitočty v rámci aukce frekvencí
Kmitočtové pásmo
800 MHz
1800 MHz
2600 MHz
Získané bloky A1 A2-1 A2-2 A2-3 A3 B2-1 B2-2 B2-3 B2-4 B2-5 B2-6 B2-7 B2-8 B2-9 C-1 C-2 C-3 C-4 C-5 C-6 C-7 C-8 C-11 C-12 C-13 C-14
Vítězný žadatel T-Mobile Telefónica Telefónica T-Mobile Vodafone Telefónica T-Mobile Vodafone T-Mobile Vodafone Telefónica Telefónica Vodafone Vodafone Telefónica Telefónica Telefónica Telefónica T-Mobile T-Mobile T-Mobile T-Mobile Vodafone Vodafone Vodafone Vodafone
Cena (mil. Kč) 1 010 1 166 1 221 1 221 2 664 33 32 32 32 32 32 32 33 33 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80
Zdroj: ČSÚ 35 Pozn.: Předmětem aukce nebyly bloky B1, C-9, C-10, D1-D9
6.1. Telefónica a rozvoj LTE sítě Společnost Telefónica spustila do komerčního provozu 4G síť v červnu 2012 v jižní části Prahy. V rámci tohoto testovacího provozu společnost vyzkoušela praktické využití možností sítě a to v oblasti pokrývající přibližně 10 tisíc potenciálních zákazníků. LTE síť byla dostupná v Jesenici u Prahy a ve zhruba polovině obchodního centra Chodov. Tuto oblast pokryla společnost pomocí 35
Informace o ukončení aukční fáze výběrového řízení a informace o výsledcích aukční fáze. [online]. [cit. 2014-0421]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/vyberova_rizeni/vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_15_08_2013_souhrn_vysledku_aukc e_20_11_2013.pdf
53
4 základnových stanic. Dodavatelem rádiové technologie byla společnost Huawei. Jelikož samotná aukce o spektrum v rámci 800 MHz frekvence byla spuštěna až později, probíhal zkušební provoz na části frekvenci 1800 MHz, kterou operátoři již vlastní. V době spuštění tohoto provozu však v nabídce operátora chyběly telefony i tablety podporující LTE, takže účel této výstavby byl především testovací.36 V roce 2013 navázala společnost na předchozí budování základnových stanic v Praze a pokračovala v rolloutu LTE směrem do centra Prahy. V květnu 2013 operátor deklaroval spuštění desítek nových základnových stanic, které by měly pokrýt městské části Prahy, konkrétně Prahu 1, Prahu 2, Prahu 4 a Prahu 10 a navíc i Letiště Václava Havla. LTE bylo spuštěno opět na frekvenci 1800 MHz, jelikož ani v této době ještě nebyly přerozděleny kmitočty v rámci pásma 800 MHz.37 Od konce října 2013 spustila společnost provoz LTE v Brně, kde pokryla širší centrum města a areál Brněnských výstavišť a veletrhů. Podle oficiálních údajů byl k datu spuštění signál dostupný zhruba pro 40 % obyvatel okresu Brno-město. I v roce 2013 byla LTE síť v rámci Telefónicy nedostupná na jedné SIM kartě spolu s hlasovými službami. Služba byla dostupná pouze pro speciální modemy. Obrázek 5 - Pokrytí LTE v Brně – Telefónica (31.12.2013)
Zdroj: Pokrytí LTE v Brně. [online]. 38
36
O2 spouští komerční provoz 4G sítě, osloví jen 10 tisíc obyvatel. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c1-56210500-o2-spousti-komercni-provoz-4g-site-oslovi-jen-10-tisic-obyvatel 37
O2 spouští jako první operátor LTE v centru Prahy. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/tiskove-zpravy/312284-O2_spousti_jako_prvni_operator_LTE_v_centru_Prahy.html 38 Pokrytí LTE v Brně. [online]. [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://extramobilne.cnews.cz/galerie/pictures/clanky/cnews/2013/10rijen/pokryti-lte-od-telefonicy-vbrne/pokryti_lte_od_telefonicy_v_brne.jpg
54
Od 17. února společnost Telefónica spustila LTE i do mobilních telefonů a tabletů. Na zbývající část roku 2014 plánuje společnost dle jejího vyjádření rozvoj své sítě v rámci Prahy a Brna a následně i vstup do dalších regionů. Spuštění LTE do mobilních telefonů a tabletů čekalo na implementaci technologie CS Fallback (Circuit Switch Fallback), která umožňuje hlasové a SMS služby i když je zákazník připojený k datové síti LTE, a to tak, že ho přepojí do 2G či 3G sítě, která je v dané oblasti dostupná. To vše probíhá automaticky. Od února 2014 společnost distribuuje mezi své zákazníky nové SIM karty (USIM), které jsou potřebné pro využívání služeb LTE na daném mobilním zařízení. V únoru 2014 oznámily společnosti Telefónica a T-Mobile, že rozšíří svou spolupráci (smlouva o sdílení 2G/3G sítí podepsána v roce 2013) i o sdílení LTE sítí. Na základě této dohody bude společnost Telefónica pokrývat východ České republiky a společnost T-Mobile naopak západ republiky. Ze sdílené oblasti jsou vyjmuty města Praha a Brno.39
6.2. T-Mobile a rozvoj LTE sítě Společnost T-Mobile spustila do zkušebního provozu svou LTE síť v červenci 2013. Dostupná byla zákazníkům společnosti v Praze 4 a Mladé Boleslavi. Oproti Telefónice, T-Mobile spustil tuto síť do provozu i včetně možnosti hlasových služeb v rámci této sítě (implementován CS Fallback).40 Tuto funkcionalitu plánuje T-Mobile nahradit sofistikovanějším řešením, VoLTE (Voice over LTE) a to zhruba ve 2. polovině roku 2014. Podobně jako Telefónica i T-Mobile LTE síť v roce 2013 spustil na 1800 MHz frekvenci. Komerční provoz sítě byl následně spuštěn v říjnu 2013. V rámci komerčního provozu byla síť LTE dostupná už všem zákazníkům T-Mobile s vhodným hardwarem a podporovanou SIM kartou s aktivovaným datovým balíčkem. Na rozdíl od Telefónicy, T-Mobile u 90 % svých zákazníků nemusí fyzicky obměňovat SIM karty, aby umožnovaly příjem LTE, postačí pouze automatický update bez nutné návštěvy pobočky, tzv. over-the-air update.41
39
Telefónica s T-Mobilem prohlubují spolupráci. Budou sdílet i moderní sítě LTE. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-61761570-telefonica-s-t-mobilem-prohlubuji-spolupraci-budou-sdilet-imoderni-site-lte 40 T-Mobile spustil LTE v Praze 4 a Mladé Boleslavi, fungují data i hlasové služby. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/t-mobile-spustil-lte-v-praze-4-a-mlade-boleslavi-funguji-data-i-hlasovesluzby/ 41 T-Mobile spouští komerční provoz svého LTE, jaké jsou podmínky?. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/t-mobile-spousti-komercni-provoz-sveho-lte-jake-jsou-podminky/
55
Obrázek 6 - Pokrytí LTE v Praze - T-Mobile (31.12.2013)
Zdroj: T-Mobile spouští komerční provoz svého LTE, jaké jsou podmínky?. [online].42
V roce 2014 získala společnost v aukci frekvencí 800 MHz aukční bloky A1 a A2 za výrazně nižší cenu, než své bloky získali ostatní operátoři. Důvodem je horší kvalita tohoto spektra, kdy tato část spektra je krajní a sousedí se stávajícím televizním vysíláním. Díky této záležitosti bude muset společnost T-Mobile pravděpodobně do odrušení investovat více než ostatní operátoři.43 TMobile plánuje do října 2014 pokrýt sítí LTE celé území Prahy a do konce roku implementovat zkušební pilot projektu Voice over LTE.44
6.3. Vodafone a rozvoj LTE sítě Společnost Vodafone se v rámci LTE zkušebního pilotu zaměřila na oblast Karlových Varů, kam situovala své začátky ve vývoji 4G sítě. Zkušební provoz zde společnost spustila v červenci 2013, tedy v době, kdy ve městě probíhal Mezinárodní filmový festival. Stejně jako společnost TMobile, i Vodafone spustil síť včetně možnosti automatického přechodu do 2G či 3G, tedy funkcionalitou CS Fallback. Vodafone implementoval technologii LTE na dvacet vysílačů v rámci města Karlovy Vary a tuto síť umožnil využívat svým zákazníkům s tarifem Red Premium či datovým tarifem Mobilní připojení 10 GB. Stejně jako ostatní i Vodafone svou síť 42
T-Mobile spouští komerční provoz svého LTE, jaké jsou podmínky?. [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/t-mobile-spousti-komercni-provoz-sveho-lte-jake-jsou-podminky/ 43 Čtvrtý operátor nebude, aukci LTE opanovala současná trojka operátorů. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/konec-aukce-lte-01h-/mobilni-operatori.aspx?c=A131119_170751_mobilni-operatori_jm 44 LTE pokrytí ČR rozšíři již i T-Mobile. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/zpravicky/ltepokryti-cr-rozsiri-jiz-i-t-mobile
56
v roce 2013 spustil na frekvencích 1 800 MHz.45 V listopadu 2013, tedy ještě před opakovanou aukcí o frekvence 800 MHz, oznámil Vodafone svůj záměr spustit LTE na 900 MHz frekvenci (projekt Turbo Internet). V rámci tohoto projektu chce Vodafone pokrýt téměř veškeré území ČR rychlým internetem a to už do konce roku 2014. Vodafone měl k tomuto záměru k dispozici souvislý blok kmitočtů v rámci 900 MHz pásma, které využíval k poskytování svých GSM služeb. Principem projektu je vykrývání oblastí, kde společnost nemá k dispozici 3G síť (tedy převážně venkovské oblasti). Společnost sice k tomuto projektu nepotřebuje frekvence 800 MHz, ale reálné rychlosti dosahované na této frekvenci jsou ještě nižší než v rámci 3G sítě. Z dlouhodobého konkurenčního pohledu se tedy spíše jedná o řešení dočasné. Vodafone k tomuto projektu využívá speciální rádiovou technologii SingleRAN, která pouze na základě softwarové implementace umožňuje na dané základnové stanici využívat různé technologie na různých frekvencích, tudíž je i využitelná po aukci o 800 MHz frekvenci bez nutné hardwarové obměny.46 V roce 2014 pokračoval Vodafone v implementaci projektu Turbo Internet a v průběhu ledna měl dostupnou LTE síť na 900 MHz frekvenci již v 1 876 obcích. Se získanými frekvencemi z aukce zrychlil Vodafone mobilní internet v Karlových Varech a připravuje implementaci vysílání po této frekvenci i ve zbytku republiky.47 6.4. Aukční kritéria a nákladová skladba složek sítě Kompletní příprava spuštění LTE sítě v rámci České republiky s sebou nese obrovské investiční výdaje. Společnost Telefónica zaplatila v aukci za kmitočtová pásma, která budou využita na provoz LTE sítě sumu 2 804 miliónů Kč. Na základě výsledků této aukce však spolu s ostatními žadateli o frekvence musí splnit předem stanovená rozvojová kritéria týkající se postupného pokrývání území za předem stanovenou dobu. Tato kritéria jsou dána následovně48: -
-
do 30 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtů pokrýt alespoň 30 okresů ze skupiny „A“. Pokud daný subjekt provozuje 3G síť na 2 100 MHz frekvenci, může si toto pokrytí započítávat do plnění povinností. do 5 let pokrýt 100 % okresů ze skupiny „A“, alespoň 22 okresů ze skupiny „B“ a alespoň 50 % z celkového rozsahu železničních tranzitních koridorů I. až IV., dálnice a rychlostní komunikace.
45
Vodafone spouští LTE naostro, T-Mobile zkušebně. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/clanky/vodafone-spousti-lte-naostro-t-mobile-zkusebne/sc-3-a-1324098/default.aspx 46 Turbo Internet: Vodafone nasadí LTE v pásmu 900 MHz. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/turbo-internet-vodafone-nasadi-lte-v-pasmu-900-mhz/ 47 Vodafone Turbo Internet se rozšiřuje, LTE už ve více než 1100 obcích. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://mobilenet.cz/clanky/vodafone-turbo-internet-se-rozsiruje-lte-uz-ve-vice-nez-1100-obcich-14486 48 Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/vyberova_rizeni/vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_15_08_2013.pdf
57
-
do 7 let pokrýt 100 % okresů ze skupiny „A“ i „B“, železniční koridory I. až IV., dálnice a rychlostní komunikace.
Pokrytím se v rámci těchto kritérií rozumí provozování veřejné sítě elektronických komunikací s využitím vlastních přídělů frekvencí, která umožní poskytnout uživateli službu přístupu k vysokorychlostnímu internetu s požadovanou rychlosti alespoň 95 % populace daného okresu při 75% pravděpodobnosti indoorového pokrytí bez využití externí antény a 85% pravděpodobnosti indoorového pokrytí s využitím externí antény. Minimální požadovaná rychlost je do 7 let od nabytí rozhodnutí stanovena na úrovni 2 Mbps (download) a po uplynutí této doby až 5 Mbps (download).49 Pro splnění těchto kritérií musí společnost Telefónica vybudovat v relativně krátkém období potřebnou infrastrukturu nutnou k pokrytí těchto oblastí. Investiční výdaje můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin: -
-
náklady rolloutu – náklady související s výstavbou základnových stanic určených pro zlepšení geografického a populačního pokrytí a jsou přímo úměrné rozvoji sítě a výstavbě nových základnových stanic; náklady fixního charakteru – ostatní náklady, které nesouvisejí přímo se zlepšováním pokrytí, ale jedná se o důležité funkcionality nebo novou páteřní část sítě nutnou k pouhé implementaci nové sítě (CS Fallback, VoLTE, EPC, atd.).
6.4.1. Náklady rolloutu Jelikož má společnost Telefónica stávající 99,9% populační pokrytí GSM signálem, dá se očekávat, že rollout bude probíhat na stávajících základnových stanicích a to přidáním potřebné rádiové technologie, vyztužením infrastruktury a zajištěním dostatečné kapacity k přenosu signálu do páteřní sítě (backhauling, či mikrovlnné zařízení umožňující dostatečnou přenosovou kapacitu pro služby LTE – tzv. „LTE ready MW“). Následující ceny vycházejí z orientační cenové nabídky před vyjednáváním veškerých slev a rabatů a mohou byt tedy brány pouze orientačně a ilustrativně. Jedná se o průměrné ceny, jelikož pro různé části sítě je potřeba rozdílná konfigurace zařízení, která může mít vliv na jeho finální cenu. Ceny byly z důvodu citlivosti informací upraveny, což ale nemá vliv na závěry vyplývající z analýz.
49
Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/vyberova_rizeni/vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_15_08_2013.pdf
58
A. Radiová technologie = RAN Základní částí základnové stanice, u LTE zvaná také jako eNodeB, je rádiová jednotka, aktivní technologie, která zprostředkovává šíření LTE signálu. Pro společnost Telefónica dodávku potřebného HW a SW pro rollout v Praze a Brně zajišťuje společnost Huawei. Průměrná ceníková cena potřebného vybavení na spuštění jedné základnové stanice je 20 000 EUR (liší se individuálně podle konfigurace základnové stanice). Pokud bychom uvažovali možnost sdílení jedné BTS mezi dva operátory a šíření LTE signálu pro dva operátory z jedné BTS byla by cena zhruba o 5 000 EUR dražší (cena za rozšíření licence a potřebné HW dovybavení BTS).
B. Infrastruktura Infrastrukturou je myšleno zajištění instalace a podmiňovacích prací nutných k uvedené základnové stanice do provozu včetně potřebného dovybavení, vyztužení a přípravy BTS. Součástí ceny je i akvizice na stávající základnové stanici (projednání o rozšíření instalace na základnové stanici s majitelem, nákres očekávaného rozšíření, apod.), montážní práce, posilování pasivní infrastruktury (zesilování statiky, zajištění elektrické přípojky včetně baterií pro případ výpadku elektrického proudu, navýšení chladícího výkonu) a montáž a pořízení antén. Montážní práce jsou prováděny externě a stejně jako na veškerý materiál i tyto práce jsou předmětem tendru a s vytendrovanými zhotoviteli jsou uzavřeny dlouhodobější smlouvy na očekávaný objem prací a je vyjednaná balíčková cena. Balíčková cena uvažovaná na spuštění jedné základnové stanice včetně potřebného HW (antény) a posílení pasivní infrastruktury je 450 tis. Kč. Pokud by se jednalo o sdílenou BTS, byla by cena dražší zhruba o 150 tis. Kč a to především kvůli zesilování stožárů, nosníků a statiky.
C. Kapacita k přenosu signálu do páteřní sítě – „Transport“ Transport u LTE základnových stanic je řešen dvěma základními způsoby. Připojení základnové stanice optickým kabelem (backhauling) k nejbližší možné optické přípojce (společnost Telefónica, jako integrovaný poskytovatel mobilních i fixních služeb má poměrně hustou optickou síť) nebo přenos signálu pomocí mikrovlnného řešení. K tomu je zapotřebí moderního HW řešení s dostatečnou kapacitou, kterým většina 2G ani 3G základnových stanic Telefónicy vybavena není, takže by muselo dojít k jejich obměně. Backhauling v tomto případě představuje mnohem dražší a výrazně časově náročnější řešení, protože je nutné zajištění výkopových prací k připojení základnové stanice k nejbližší optické přípojce, která může být i několik kilometrů vzdálena. Základnová stanice dále musí být navíc vybavena zařízením GWT pro přenos signálu do IP sítě. Agregační bod následně musí být vybaven zařízením GWD, do kterého je GWT připojeno. Výhodou backhaulingu je šetření za poplatky ČTÚ (za připojené mikrovlnného zařízení do sítě) a v podstatě neomezená přenosová kapacita přes optické vlákno (kapacitní 59
omezení není na straně transportu). Mikrovlnné řešení („MW“) je oproti tomu mnohem jednodušší na instalaci a navíc také levnější. Nevýhodou jsou kapacitní omezení a pravidelné poplatky ČTÚ. Finanční náročnost backhaulingového řešení závisí především na délce výkopu, kterou je nutno provést k připojení základnové stanice, u mikrovlnného řešení dále závisí i na tom, kde se základnová stanice nachází a jak hustá síť je v jejím okolí. V městské zástavbě je potřeba průměrně zhruba 1,2 MW skoku, aby se signál dostal do agregačního bodu, ve venkovské oblasti uvažujeme počet skoků průměrně až 1,8. Žádaná topologie sítě je polovina celkového počtu základnových stanic na optice, polovina obhospodařovaná mikrovlnným řešením. K dosažení této topologie je třeba v rámci rolloutu připojovat zhruba třetinu BTS optikou a dvě zbývající třetiny mikrovlnným řešením. Tabulka 9 – Průměrné náklady na transport
V Kč Transport – mikrovlnné řešení MW skok Celkem mikrovlnné řešení Transport – backhauling Celkem backhauling Topologie – mikrovlnné řešení Topologie – backhauling Celkem za transport
200 000 1,5 300 000 450 000 450 000 33,3 % 66,7 % 400 050
Zdroj: Autor
D. Náklady na odrušení signálu Frekvenční pásmo 800 MHz, které operátoři vydražili, bude především díky jeho vyššímu dosahu sloužit k základnímu pokrytí celé republiky na většině základnových stanic. Toto pásmo bylo uvolněno v nedávné době a to vypnutím analogového televizního vysílání. Na této frekvenci spuštěné LTE však v mnohých případech bude narušovat televizní příjem běžných domácností. Pokud bude zjištěno toto rušení u domácností ve vzdálenosti do 500 m od základnové stanice, musí náklady na odrušení uhradit operátor. Hodnota jednoho rušícího filtru je zhruba 1 000 Kč včetně instalace externí firmou (na jednu domácnost). Filtr nebude potřeba u všech domácností, často ho bude hradit první operátor, jenž v dané oblasti spustí LTE a navíc se tento problém bude týkat jen některých území republiky. Sami operátoři ještě netuší, jak velký celkový náklad od odrušení signálů očekávat. Ve výpočtech je implementován předpoklad, že filtrem společnost Telefónica odruší 5 % domácností.
60
Tabulka 10 - Průměrné náklady LTE základnové stanice
tis. Kč RAN Infrastruktura Transport Celkem
Nesdílená BTS Sdílená BTS 560 700 450 600 400 400 1 410 1 700
Zdroj: Autor
6.4.2. Náklady fixního charakteru Evolved pocket core (EPC) Jedná se o základní páteřní část sítě LTE, kterou je potřeba mít pro zprovoznění nové sítě. V rámci sítě LTE plní funkci páteřní sítě. Investice jsou do HW a licencí, které jsou placeny dle počtu uživatelů v síti. Odhad těchto nákladů v průběhu celého rolloutu je zhruba 500 mil. Kč a je shodný pro sdílenou i nesdílenou variantu (počet uživatelů se nemění a páteřní část sítě je potřeba mít v obou variantách). OSS systém Investice do operačního podpůrného subsystému. Jedná se o fixní část sítě, která řídí a udržuje celý systém. Tento řídicí systém je opět součástí páteřní sítě a investice si v průběhu celého rolloutu vyžádá zhruba 200 mil. Kč. IMS IMS je mezikrokem při vývoji telefonních sítí GSM/UMTS na sítě LTE. IMS rozšiřuje architekturu stávajících GSM/UMTS sítí o část pro multimediální přenosy pomocí technologie přepojování paketů. LTE síť je založená na protokolu IP, pro veškerou komunikaci používá technologii přepojování paketů. Síť LTE poskytuje mnohem vyšší komunikační rychlosti. Celkové náklady do IMS v průběhu rolloutu jsou očekávány ve výši zhruba 400 mil Kč. CS Core (včetně CS Fallback) CS Fallback je dočasné řešení, které umožňuje automatické přepnutí zákazníka z 4G datové sítě do 2G či 3G sítě (pokud je na daném místě k dispozici), kde zákazník může uspokojit své potřeby po hlasových službách a SMS. Toto přepnutí zákazník nijak neregistruje. Jedná se o dočasné řešení, než bude implementována služba VoLTE (Voice over LTE), která na původně datové 4G síti umožňuje hlasové služby. Implementace řešení včetně dalších dodatečných investic do CS Core je odhadována na zhruba 200 mil. Kč. VoLTE Implementace hlasového řešení do datové LTE sítě. Uživatel se nemusí ručně ani automaticky přepínat do jiné sítě, aby mohl vykonat hovor. Padá tudíž povinnost přítomnosti další, 2G či 3G 61
sítě, na daném místě a nutnost přepojení do této sítě. Implementace řešení je náročnější a nákladná. Odhadované náklady jsou 200 mil. Kč.
62
7. Scénáře pokrývání republiky Scénáře pokrývání republiky vycházejí z aukčních kritérií a předpokládají pokrývání republiky frekvencí 800 MHz, tedy bez dalších kapacitních vrstev. Tomuto předpokladu je přizpůsobena i celková kalkulace. Další frekvence do modelu nevstupují a do budoucna se očekává, že je operátoři využijí především v hustě zalidněných oblastech z důvodů kapacitních a dále, aby mohli proklamovat nejvyšší rychlost své sítě (především frekvence 2600 MHz). Pro rollout LTE můžeme identifikovat dvě základní varianty. Jedná se o variantu sdílenou, kdy společnosti Telefónica a T-Mobile navážou na podepsanou dohodu a uskuteční projekt sdíleného rolloutu LTE. Společnosti si v tomto případě rozdělí republiku na půlky (krom nesdílených oblastí – vzhledem k rolloutu obou společností v roce 2013 a oznámeních začátkem roku 2014 lze předpokládat, že nesdílené oblasti budou oblasti Prahy a Brna-města). Druhou variantou je, že dohoda o sídlení 4G síti nebude uvedena v praxi a společnost Telefónica bude pokrývat celou republika sama. Za zmínku stojí i to, že varianta o sdílení mezi 3 operátory nebyla v tisku diskutována. Lze se jen domnívat, jaké jsou důvody toho, že operátoři plánují sdílení sítí mezi dvěma, ale už ne mezi třemi operátory. Obě varianty mají společné omezení na straně výstavby a plánování. Implementace LTE na základnovou stanici musí být naplánována útvarem rádiového plánování a následně uskutečněna pomocí zhotovitelů za dozoru výstavbového oddělení společnosti Telefónica. Existuje určité limitní množství základnových stanic, které mohou být za rok tímto způsobem naplánovány a následně realizovány. Vzhledem k tomu, že rollout LTE není jediný projekt, který Telefónica v oblasti mobilní výstavby provádí, zůstává maximálním množstvím vyhrazeným pro implementaci LTE na stávajících 2G/3G BTS zhruba 100 LTE základnových stanic za měsíc (tento odhad vychází z výstavbových aktivit společnost v minulých letech – v roce 2009 výstavba 288 nových BTS a implementace 439 3G BTS na stávající 2G BTS).50 Navíc v zimních měsících je výstavba omezena počasím a závislá na klimatických podmínkách. Obě varianty mají také společné předem dané kritéria, která vyplývají z aukce kmitočtů: -
-
do června 2016 pokrýt alespoň 30 okresů ze skupiny „A“; do ledna 2019 pokrýt 100 % okresů ze skupiny „A“, alespoň 22 okresů ze skupiny „B“ a alespoň 50 % z celkového rozsahu železničních tranzitních koridorů I. až IV., dálnice a rychlostní komunikace; do ledna 2021 pokrýt 100 % okresů ze skupiny „A“ i „B“, železniční koridory I. až IV., dálnice a rychlostní komunikace.
Oběma variantám předchází také rollout v roce 2013. Ten se uskutečnil v rámci nesdílené oblasti (nesdílená v obou variantách) Prahy a Brna. V Praze i Brně bylo pokryto širší centrum města 50
TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, A.S. Výroční zpráva 2009. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/vyrocni-a-pololetni-zpravy/
63
zhruba 150 základnových stanic v Praze a 50 základnových stanic v Brně (odhad na základě údajů o populačním pokrytí Brna a geografickém pokrytí Prahy). Shodný je také výchozí stav a množství základnových stanic, které je třeba pokrýt LTE technologií, aby došlo ke splnění kritérií. Společnost Telefónica ve své výroční zprávě z roku 2010 zmiňuje, že její síť obsahuje 4 995 GSM základnových stanic, a také to, že její populační pokrytí GSM signálem je 99,6 % (z toho 98 % datové 2G pokrytí EDGE). Každá další výroční zpráva od té doby mluví pouze o navýšení 3G pokrytí, navíc se procentuální pokrytí od té doby nezměnilo, lze se tedy domnívat, že v dalších letech nedocházelo k žádnému významnému 2G rolloutu (jedině případně k indoorovému pokrývání nově vzniklých objektů – obchodní centra apod.). Na základě těchto informací se lze domnívat, že k pokrytí téměř 100 % obyvatelstva v rámci ČR LTE signálem je potřeba zhruba 5 000 základnových stanic. Rozmístění těchto stanic do jednotlivých okresů předpokládejme podle počtu obyvatel v jednotlivých okresech. Dále předpokládejme nutnost dokrytí železničních koridorů, dálnic a rychlostních silnic. Tyto komunikace často vedou místy bez populačního pokrytí a mnohdy zde i v dnešní době dochází k problémům se ztrátou mobilního signálu. Tato oblast tedy nemůže být kompletně zahrnuta do výše zmíněných 5 000 stanic. Na dokrytí těchto problémových oblastí bude třeba vybudovat zhruba 100 nových základnových stanic (odhad autora na základě současného pokrytí a geografického roztříštěnosti hlavních komunikací). Jelikož se jedná o nové stanice, tedy ne jen o přidávání technologie na stávající stanici, bude doba implementace dvakrát delší než u ostatních stanic (omezení na 50 nových BTS měsíčně) a i náklady za infrastrukturu budou vyšší.
7.1. Nesdílená varianta V nesdíleném scénáři pokrývá Telefónica celou republika sama. Společnost musí v prvé řadě splnit obligační kritéria, jež ji podmiňují do půlky roku 2016 pokrýt signálem většinu „méně atraktivních“ A okresů. Tyto okresy lze považovat za méně atraktivní především z důvodu hustoty zalidněnosti a celkového počtu obyvatel v nich žijících. Společnost by jistě za účelem dosažení vyšších výnosů z pokrývání republiky LTE signálem v optimální variantě nejprve pokrývala nejatraktivnější, hustě zalidněné oblasti jako jsou krajská města, kde bude mít pokrytí dopad na největší množství potenciálních zákazníků. Z toho vyplývá i prioritní list jednotlivých okresů, kde bylo jediným zvoleným kritériem kritérium počet obyvatel v rámci daného okresu. Harmonogram pokrývání republiky LTE signálem je ilustrován v rámci Přílohy č. 4. Prioritní seznam okresů včetně populačního pokrytí a počtu BTS v okresech kalkulováno na základě celkového počtu BTS a počtu obyvatel v jednotlivých okresech je uveden v Příloze č. 2.
64
Tabulka 11 - Zkrácený prioritní list nesdílené varianty
Priorita 1 2 3 4 5 … 73 74 75 76 77 Celkem
Okres Praha Hlavní město Brno-město Ostrava-město Karviná Olomouc … Rakovník Tachov Prachatice Rokycany Jeseník
Počet obyvatel 1 257 158 371 371 333 579 270 412 232 226 … 55 641 53 407 51 471 47 207 41 095 10 532 500
Typ B B B B B … A A A A A
Zdroj: Autor Pozn. Celkový prioritní list je umístěný v přílohách.
V okresech „A“ bude společnost pokrývat celkem 1 300 základnových stanic, což zabezpečí pohodlné 95% pokrytí daného okresu. Prvním kritériem je však pokrytí alespoň 30 okresů. Pokud tedy budeme „A“ okresy považovat za méně atraktivní než „B“ okresy, bude těchto 30 z 32 okresů vybráno podle minimálního počtu BTS, které se v nich nacházejí a společnost využije zbývající kapacitu na výstavbu BTS v atraktivních „B“ okresech. Dva okresy s nejvyšším počtem BTS jsou Šumperk (59 BTS) a Žďár nad Sázavou (57 BTS) - Příloha č. 2. Celkově je tudíž k splnění první podmínky potřeba pokrýt 1 184 základnových stanic. Tabulka 12 - Celkový přehled rolloutu dle typu okresů
Typ okresů Počet okresů Počet obyvatel Procento obyvatel Počet stanic A 32 2 737 575 26 % 1 300 B 45 7 794 925 74 % 3 700 C 1 0 0% 100 Celkem 77 10 532 500 100 % 5 100 Zdroj: Autor
Stanice musí být „on-air“ a plnit podmínky k červnu 2016, předpokládejme tedy, jejich uvedení do testovacího provozu nejpozději k 30. dubnu 2016 (testovací provoz probíhá dva měsíce před uvedením stanice do komerčního provozu). S omezením výstavby na 100 BTS měsíčně lze tedy uvažovat, že nejzazší termín, kdy zahájit pokrývání „A“ okresů, je květen 2015. Do té doby se společnost může věnovat pokrývání atraktivnějších lokalit. Ke splnění další podmínky je nutné dokrýt do konce ledna 2019 signálem zbývající „A“ okresy, pokrýt alespoň 22 okresů a i polovinu hlavních železničních koridorů, silnic a dálnic. Tato aktivita bude teoreticky s ohledem na to, že do dnešní doby nebylo pro společnost natolik atraktivní některé tyto oblasti pokrývat signálem, pochopitelně směřována až na konec tohoto 65
období. V tomto scénáři ji časově předchází dokrytí „A“ okresů. Zbývající doba do vypršení termínu pro splnění druhého kritéria je využito k rolloutu do „B“ okresů. Posledním kritériem je dokrytí celé republiky nejpozději do ledna 2021. Jelikož výstavbový harmonogram předpokládá, že více než 90 % území již bude pokryto k termínu druhé podmínky, měla by být třetí a poslední podmínka splněna již během roku 2019. Rollout tedy můžeme rozdělit do tří hlavních období vyhraničené jednotlivými termíny obligačních kritérií (předpoklad dvouměsíční testovací lhůty). 1) 2013 – duben 2016 2) květen 2016 – listopad 2018 3) prosinec 2018 – dále
Období 2013 – duben 2016 Tabulka 13 - Přehled rolloutu dle typu okresů – 1. období
Období 1 A B C Celkem
Počet okresů Počet obyvatel Procento obyvatel Počet stanic 30 2 493 611 24 % 1 184 4 2 174 208 21 % 1 036 0 0 0% 0 34 4 667 819 44 % 2 220
Zdroj: Autor
V prvním období dojde k dokrytí zbytku Prahy a okresu Brno-město. Z „B“ okresů dojde také k pokrytí Ostravy, takže do konce roku 2014 dojde k úplnému pokrytí tří nejvýznamnějších měst v ČR. U Ostravy navíc dojde k pokrytí Frýdku-Místku. Pokryty budou také všechny „A“ okresy s výjimkou Šumperku a Žďáru nad Sázavou. V 1. etapě dojde tedy k pokrytí 44 % celé populace s cenou rolloutu 3 130 mil. Kč. K tomu třeba připočíst částku za omezení rušení televizního signálu, která v případě pokrytí vybraných okresů činí 97 mil. Kč.
66
Obrázek 7 - Rollout po jednotlivých okresech - 1. období
Zdroj: Autor
Období květen 2016 – listopad 2018 Tabulka 14 - Přehled rolloutu dle typu okresů - 2. období
Období 2 A B C Celkem
Počet okresů 2 32 1 35
Počet obyvatel Procento obyvatel Počet stanic 243 964 2% 116 4 792 985 46 % 2 272 0 0% 50 5 036 949 48 % 2 438
Zdroj: Autor
V druhém období dojde k dokrytí zbytku „A“ okresů a následně k pokrývání „B“ okresů podle priorit společnosti. Dojde také k pokrytí poloviny hlavních dopravních komunikací, kde se předpokládá vybudování nových BTS, proto vychází konstrukce jedné stanice až na necelé 2 mil. Kč. Díky omezení na straně výstavby zůstanou v republice stále bílá místa, kterou budou dokryty LTE signálem v rámci třetího období. Celkové náklady druhého období jsou 3 567 mil. Kč.
67
Obrázek 8 - Rollout po jednotlivých okresech - 2. období
Zdroj: Autor
Období listopad 2018 – dále Tabulka 15 - Přehled rolloutu dle typu okresů - 3. období
Období 3 A B C Celkem
Počet okresů 0 9 1 10
Počet obyvatel 0 827 732 0 827 732
Procento obyvatel Počet stanic 0% 0 8% 392 0% 50 8% 442
Zdroj: Autor
V rámci 3. období dojde k pokrytí stávajících bílých míst na mapě ČR. Kompletní pokrytí ČR LTE signálem by tedy mělo být dokončeno zhruba v půlce roku 2019, tedy ještě před vypršením limitu daného aukčními kritérii.
68
Obrázek 9 - Rollout po jednotlivých okresech - 3. období
Zdroj: Autor
Celkové náklady nesdílené varianty se se započtením nákladů na pořízení licencí v rámci 800 MHz frekvence vyšplhají až k necelým 12 mld. Kč. Kalkulace je však založená na nákladech před vyjednáváním a cenovými rabaty. Tabulka 16 - Celkové náklady nesdílené varianty
tis. Kč CAPEX rollout CAPEX DVB-T CAPEX fix CAPEX 800 MHz Celkem
A 1 833 065 56 858
B 5 217 185 161 898 1 500 000 2 802 000
Zdroj: Autor
69
C Celkem 191 005 7 241 255 0 218 756 1 500 000 2 802 000 11 762 011
7.2. Sdílená varianta V rámci sdílené varianty dochází k rovnoměrnému rozdělení republiky mezi společnosti Telefónica a T-Mobile. Telefónica pokrývá východní část republiky a T-Mobile západní část. Okresy Praha a Brno-město nejsou předmětem sdílení sítí a každý z operátorů tedy tyto dvě oblasti pokrývá signálem LTE individuálně. „Master“ (operátor, který bude provozovat základnovou stanici na daném území) zajišťuje pokrytí pro sebe a svého partnera na části území, která mu byla přidělena. Z toho plyne vyšší jednotkový náklad na pokrytí základnové stanice, ale nižší počet základnových stanic, které je potřeba pokrýt. Aukční podmínky jsou stejné jako v rámci nesdíleného scénáře. Rozdělení na východ a západ vyplývá z tiskových zpráv51, nicméně, oficiální rozdělení okresů není veřejně dostupnou informací. Lze se tedy jen domnívat, jak si operátoři jednotlivé okresy mezi sebou rozdělí. Počet základnových stanic, které je potřeba pokrýt v rámci okresu ke splnění aukčních podmínek, zůstává stejný. Obě společnosti musejí dohromady sestavit přehled základnových stanic, které budou pokryty LTE technologií (dále také „grid“). Tento grid bude sestaven ve sdílené oblasti, tj. mimo Prahu a Brno. Níže uvedené rozdělení okresů mezi operátory respektuje následující pravidla a předpoklady: -
Telefónica – východ ČR, T-Mobile – západ ČR; Telefónica i T-Mobile pokrývají zhruba stejný počet základnových stanic; jednotkový náklad na základnovou stanici je v případě pokrývání BTS v „A“ okresu i „B“ okresu stejný – tj. operátor je lhostejný k faktu, jestli pokrývá „A“ okres či „B“ okres; Master zajišťuje krytí nákladů za rušení televizního vysílání na svém území za oba operátory; oba operátoři pokrývají republiku stejným tempem a recipročně sdílejí své BTS – tj. ve chvíli spuštění; prioritní list okresů je stejný jako v nesdílené variantě; hlavní železniční koridory, dálnice a rychlostní silnice, které musejí být pokryty v rámci aukčních kritérií, jsou rozděleny mezi západ a východ republiky v poměru 50:50.
Harmonogram pokrývání republiky LTE signálem je ilustrován v rámci Přílohy č. 5. Prioritní seznam okresů včetně populačního pokrytí a počtu BTS v okresech kalkulováno na základě celkového počtu BTS a počtu obyvatel v jednotlivých okresech je uveden v Příloze č. 3.
51
Telefónica s T-Mobilem prohlubují spolupráci. Budou sdílet i moderní sítě LTE. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://byznys.ihned.cz/c1-61761570-telefonica-s-t-mobilem-prohlubuji-spolupraci-budou-sdilet-imoderni-site-lte
70
Obrázek 10 - Rozdělení republiky mezi Telefónicu a T-Mobile
Zdroj: Autor
Společnost Telefónica bude pokrývat následující okresy podle klesající priority: Tabulka 17 - Zkrácený prioritní list sdílené varianty
Priorita 1 2 3 4 5 … 29 30 31 32 33 Celkem
Okres Praha Hlavní město Brno-město Ostrava-město Karviná Olomouc … Bruntál Havlíčkův Brod Vyškov Rychnov nad Kněžnou Jeseník
Počet obyvatel 1 257 158 371 371 333 579 270 412 232 226 … 97 369 95 679 89 097 79 152 41 095 6 088 049
Zdroj: Autor Pozn. Celkový prioritní list je umístěný v přílohách.
71
Typ B B B B B … A A B A A
Tabulka 18 - Celkový přehled rolloutu dle typu okresů a Mastera
Master TEF – mimo grid TEF – grid T-Mobile – grid Celkem
Počet okresů A 0 9 23 32
Počet Komunikace Počet Procento Počet okresů B obyvatel obyvatel stanic 2 0 1 628 529 15 % 777 22 1 4 459 520 42 % 2 165 21 1 4 444 451 42 % 2 158 45 2 10 532 500 100 % 5 100
Zdroj: Autor
Dle rozdělení vyplývá, že T-Mobile bude pokrývat větší část okresů. Je tak především z důvodu, že na západní části republiky je větší počet menších okresů a naopak. Většina „A“ okresů bude stejně jako u nesdílené varianty pokryta v prvním období, ve druhém se pak operátoři budou soustředit na zbývající „B“ okresy. Scénář respektuje také předpoklady, že „A“ okresy jsou pokrývány až ke konci období určeného aukčními podmínkami a operátoři rolují LTE nejprve spíše do zalidněnějších částí republiky. Díky sdílení sítí a rozdělení výstavby nedochází také k plnému vytížení výstavbové kapacity a operátoři tak mají možnost koncentrace i na jiné projekty. Oba operátoři si také rovnou měrou rozdělí pokrytí železničních koridorů a rychlostních komunikací. Transportní kapacita sdílené základnové stanice by při podmínkách uvažovaných v nákladech rolloutu měla splňovat i aukční podmínku rychlosti alespoň 5 Mbps na uživatele po roce 2021. Problém by mohl nastat, pokud by se jednalo o sdílenou stanici v oblasti s vysokým provozem, na které by byl signál LTE šířen současně na frekvencích 800 MHz a 1800 MHz (popř. ještě 2600 MHz) a to u BTS, které nejsou připojeny do sítě optikou, ale pouze mikrovlnným řešením. Toto navyšování kapacitních vrstev však není předmětem této kalkulace. Tabulka 19 - Celkový přehled rolloutu dle typu okresů - Telefónica
Počet okresů A B C Celkem
Počet obyvatel 9 24 1 34
889 778 5 198 271 0 6 088 049
Procento Počet stanic obyvatel 8% 49 % 0% 58 %
423 2 469 50 2 942
Zdroj: Autor
Jelikož společnost Telefónica pokrývá pouze půlku území ČR (plus Prahu a Brno), bude v případě nesdíleného scénáře ukončeno pokrývání republiky už v rámci druhého období, veškerý plán výstavby tedy předpokládá rollout pouze do ledna 2019.
72
Období 2013 – duben 2016 Tabulka 20 - Přehled rolloutu dle typu okresů - 1. období
Období 1 A B C Celkem
Počet okresů 30 6 0 36
Počet obyvatel 2 505 579 2 537 299 0 5 042 878
Procento Počet stanic obyvatel 24 % 1 189 24 % 1 208 0% 0 48 % 2 397
Zdroj: Autor
V prvním období se stejně jako u předchozího scénáře společnost Telefónica soustředí převážně na dokrytí tří největších měst, tedy Prahy, Brna a Ostravy. Spolu s nimi roluje LTE i do „A“ okresů, které leží na jejím území. Navíc jako reciprocitu za tyto okresy a převážně za pokrytí Ostravy získává od společnosti T-Mobile pokrytí v západní části republiky, a to ve většině „A“ okresů. V rámci prvního období zůstávají z „A“ okresů nepokryty pouze okresy Jihlava a Karlovy Vary. Dochází k pokrytí 48 % populace za náklady 2 473 mil Kč. K této částce je potřeba přičíst ještě náklady za omezení rušení televizního signálu v případě pokrytých okresů ve výši 105 mil. Kč. Obrázek 11 - Rollout po jednotlivých okresech - 1. období
Zdroj: Autor
73
Období květen 2016 – listopad 2018 Tabulka 21 - Přehled rolloutu dle typu okresů - 2. období
Období 2 A B C Celkem
Počet okresů
Počet obyvatel 2 39 2 43
231 996 5 257 626 0 5 489 622
Procento Počet stanic obyvatel 2% 111 50 % 2 492 0% 100 52 % 2 703
Zdroj: Autor
V rámci druhého období bude pokryta LTE signálem již celá Česká republika Budou pokryty i hlavní komunikace a tím splněny veškeré aukční kritéria. Náklady za pokrytí republiky v rámci druhého období jsou kalkulovány na 2 443 mil. Kč včetně nákladů za odrušení televizního signálu (114 mil. Kč.)
Obrázek 12 - Rollout po jednotlivých okresech - 2. období
Zdroj: Autor
74
Celkové náklady sdílené varianty se se započtením nákladů na pořízení licencí v rámci 800 MHz frekvence vyšplhají zhruba k 9,3 mld. Kč, což je výrazně méně než u varianty nesdílené. Kalkulace je však založená na nákladech před vyjednáváním a cenovými rabaty. Tabulka 22 - Celkové náklady sdílené varianty
tis. Kč CAPEX rollout CAPEX DVB-T CAPEX fix CAPEX 800 MHz Celkem
A
B 719 121 36 961
C 3 972 093 182 108 1 500 000 2 802 000
Zdroj: Autor
75
Celkem 110,003 4,801,217 0 219,069 1 500 000 2 802 000 9 322 286
7.3. Porovnání scénářů Následující tabulky srovnávají na základě definovaných kritérií jednotlivé varianty Kritérium Celkové náklady
Nesdílený scénář
Sdílený scénář
11 762 mil. Kč
9 322 mil. Kč
Termín finálního pokrytí
červenec 2019 pokrytí v 1. období: 44 % populace pokrytí v 2. období: 92 % populace
Provozní náklady/úspory
dodatečné náklady za energii přes celou republiku
Maximální rychlost
úspory spojené s provozními náklady (pokrývání pouze půlky republiky), úspory na nájemném a na energiích
Substitut fixního připojení
listopad 2018 pokrytí v 1. období: 48 % populace pokrytí v 2. období: 100 % populace
možnost T-Mobile vstoupit do daného okresu dříve a přebrat ADSL zákazníky Telefónica
ochrana ADSL zákazníků - vstup do jednotlivých okresů ve stejnou chvíli jako T-Mobile
150 Mbps
(záleží od šířky pásma a frekvence)
75 Mbps
Výstavbová kapacita
potenciálně možnost využití sdílené BTS k dosažení vyšší maximální rychlosti - společné pásmo pro oba operátory - 2x vyšší maximální rychlost
vyčerpání téměř veškeré kapacity na projekt LTE
díky sdílení možnost využít zbývající kapacitu na další projekty
Z porovnání nejdůležitějších kritérií jednotlivých variant vyplývá preference sdílené varianty. Nejdůležitějšími rozhodovacími kritérii jsou celkové náklady rolloutu a také termín dokončení (třetím konkurentem je totiž stále společnost Vodafone, která se dohody o sdílení sítí neúčastí). Kromě nákladů rolloutu s sebou sdílená varianta nese i nižší provozní náklady. Tyto relativní úspory oproti nesdílené varianty by navíc společnost generovala každý rok. Posledním důležitým argumentem, proč se rozhodnout pro sdílenou variantu je proklamace nejvyšší rychlosti, což může být v porovnání s ostatními operátory (Vodafone) důležitým prvkem marketingové kampaně. Existují však také kritéria, které by preferovaly variantu nesdílenou. Ty však jsou z celkového pohledu méně významná.
76
Kritérium
Nesdílený scénář
Sdílený scénář
Priority rolloutu
možnost pokrývání republiky dle vlastních priorit
potřeba synchronizovat priority se sharingovým partnerem
Rychlost rollout
možnost urychlení rolloutu podle vlastních potřeb
Způsob konkurence vs TMobile
přizpůsobení rychlosti rolloutu partnerovi - sdílení BTS za BTS
konkurence kvalitou a cenou
konkurence pouze cenou
Kontrola nad sítí
kontrola nad celou LTE sítí, možnost reagovat na problémy
obsluha poloviny sítě sharingovým partnerem - závislost na sharingovém partnerovi v případě výpadku apod.
Zákaznická řešení
reakce na potřebu důležitých zákazníků, stejný přístup jako doteď
pokud potřeba vybudovat zákaznické řešení na západě republiky, nutná dohoda s T-Mobile, navíc T-Mobile dostane informace o zákazníkovi a bude mu moct nabídnout srovnatelné pokrytí
7.3.1. Citlivostní analýza výsledných nákladů Celkové náklady můžeme rozdělit do pěti největších kategorií: -
náklady za rádiovou technologií – RAN; náklady za infrastrukturu – Infrastruktura; náklady za transport – Transport; náklady za omezení rušení TV signálu – DVBT; fixní náklady nezávisle na rolloutu – Fix.
Každý z těchto druhů nákladů byl v předběžné kalkulaci sdíleného i nesdíleného scénáře uvažován v průměrné ceníkové ceně. V realitě však může být tato cena nižší a často i o desítky procent, jelikož je vyhodnocována celková poptávka za delší období (rabaty za větší nákup) a jsou poptáváni také různí dodavatelé. Níže je uvedena očekávaná sleva na jednotlivé nákupy v optimální i minimální variantě („best case“ scénář). Citlivostní analýza je vypracována na sdílené variantě, která z přechozího srovnání vyšla jako varianta preferovaná.
77
Tabulka 23 - Očekávané slevy po jednotlivých typech nákladů
tis. Kč Ceník Optimum Minimum 700 525 350 RAN 600 540 480 Infra 400 340 280 Transport 0,021 0,017 0,015 DVBT 1 500 000 1 350 000 1 125 000 Fix
Ceník Optimum Minimum 0% -25 % -50 % 0% -10 % -20 % 0% -15 % -30 % 0% -20 % -30 % 0% -10 % -25 %
Zdroj: Autor
Na základě těchto odhadů byla vypracována citlivost jednotlivých nákladů na celkovém nákladu za LTE. Náklad za vydražené spektrum je považován za konstantní, neboť se jedná o náklad již uhrazený v minulosti. Celkové náklady při ceníkových cenách jsou 9 322 mil. Kč Graf 6- Citlivostní analýza nákladů dle jejich typu – slevy pro jednotlivé typy nákladů
Fix
8 947
9 172
DVBT
9 257
Transport
9 062
9 278
Minimum
9 192
Optimum Infra
9 062
RAN 8,200
8 565 8,400
9 192
8 943 8,600
8,800
9,000
9,200
9,400
Zdroj: Autor
Pokud všechno ostatní náklady zůstávají konstantní a dochází ke změně pouze zkoumaného parametru, který se mění na optimální a minimální variantu danou příslušnou slevou, má největší vliv změna parametru u RAN technologie. Naopak nejmenší vliv má sleva na DVBT filtry, které brání rušení televizního signálu. Pokud by jednotlivé slevy byla tato analýza provedena na základě stejných slev (15 % pro optimální variantu a 30 % pro variantu minimální), byl by výsledek velmi podobný.
78
Graf 7 - Citlivostní analýza nákladů dle jejich typu - shodná sleva pro všechny náklady
Fix
8 872
9 097
DVBT
9 257
Transport
9 062
9 289
Minimum
9 192
Optimum Infra
8 933
RAN 8,600
9 127
8 868 8,700
8,800
9 095 8,900
9,000
9,100
9,200
9,300
9,400
Zdroj: Autor
V případě, že by jednání nákupu byla úspěšná a bylo dosaženo maximálních slev pro všechny durhy nákladů, byl by celkový náklad sdílené varianty 7 604 mil. Kč. Oproti ceníkové variantě se jedná o úsporu 1 718 mil. Kč, která je složena z jednotlivých diskontů. Graf 8 - Citlivostní analýza nákladů - maximální slevy
22 % 4%
44 %
RAN Infra
15 %
Transport DVBT
15 %
Fix
Zdroj: Autor
79
8. Výnosová část strategie LTE LTE jako datovou službu pro zákazníka, nelze vnímat úplně jako novou službu, ale v podstatě jen jako inovaci již stávajících služeb. Proto důležitou součástí výnosové stránky LTE je retence stávajících výnosů, jejich rozšíření a rozvoj. Výnosy z datových služeb, které mohou být generovány LTE sítí můžeme rozdělit na mobilní a fixní.
8.1. Mobilní výnosy V horizontu dokončení LTE sítě (tj. následujících 6 let) můžeme uvažovat, že drtivá většina mobilního datového provozu bude generována právě v LTE síti. 2G síť díky svým rychlostem generuje pouze nepatrnou část provozu a 3G síť, jež v dnešní době generuje převážnou většinou datového provozu (dostupná je ale jen na 76 % území) bude s ohledem na pokračující rollout LTE postupně zanikat. Z hlediska typu trhu mobilních operátorů, který má v rámci ČR oligopolní rysy, můžeme tedy předpokládat, že pokud v horizontu 6 let bude téměř veškerý datový provoz generovaný v LTE síti, a dva ze tří operátorů tuto síť vybudují a třetí zbývající se rozhodne tuto síť dále nerozvíjet, přijde tento třetí operátor v podstatě o veškeré příjmy z datové mobilní sítě. Klíčovým pojmem je tedy retence výnosů, kterých by mohla společnost dosáhnout v roce 2020, ale o které také může přijít právě kvůli nevybudování LTE infrastruktury. Výše výnosů společnosti Telefónica z mobilních datových služeb po roce 2020 jsou tedy dány následujícími předpoklady: -
-
-
vzhledem k nasycení mobilního trhu a podobné cenové nabídce operátorů předpokládejme, že jednotliví zákazníci rotují mezi operátory a tržní podíl operátorů je tedy v čase konstantní; počet uživatelů datových služeb bude v roce 2020 dán převážně poměrem chytrých telefonů v síti; průměrný uživatel mění telefon zhruba každé 3 až 4 roky52 a v roce 2013 bylo 6 z 10 koupených nových telefonů v síti O2 telefony chytrými, nárůst chytrých telefonů v síti O2 bude tedy dále pokračovat; průměrný příjem na zákazníka (ARPU) se bude v čase zvyšovat, zůstává zachován předpoklad aktuální cenové nabídky společnosti – nepředpokládejme tedy cenovou erozi, která není uvažována ani v případě jednotkových nákladů na výstavbu LTE základnové stanice, ale bude se zvyšovat datová spotřeba na chytrý telefon a to o 3 % ročně.
8.1.1. Datové tarify společnosti Telefónica Datovou nabídku společnosti Telefónica můžeme rozdělit do dvou základních skupin, které si liší podle toho, jakou potřebu zákazníka uspokojují. 52
Jak se mění životnost mobilních telefonů. [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://mobiseceu.blogspot.cz/2013/03/jak-se-meni-zivotnost-mobilnich-telefonu.html
80
Nabídka „Internet v mobilu“ a „Mobilní internet“ Tato nabídka slouží pro uživatele mobilních telefonů, kteří využívají internet ve svém mobilním zařízení. Tento tarif je možné také dále dokoupit pro další multimediální zařízení. V rámci této nabídky poskytuje společnost Telefónica čtyři základní tarify: Tabulka 24 - Typy datových tarifů
Název tarifu
Cena
Internet v mobilu S Internet v mobilu M Internet v mobilu L Internet v mobilu XL
152 Kč 303 Kč 505 Kč 757 Kč
Cena k tarifu
FUP
202 Kč 303 Kč 555 Kč
200 MB 1,5 GB 3 GB 10 GB
Maximální rychlost stahování 8 Mbps 20 Mbps 20 Mbps 75 Mbps
Zdroj: o2.cz Pozn.: Po dosažení FUP limitu dochází k zpomalení maximální rychlosti pro uživatele a to podle druhu provozu, který uživatel generuje.
8.2. Počet chytrých telefonů v síti V březnu 2014 vydala společnost Telefónica prohlášení o vývoji svých zákazníků a výnosů během roku 2013. V průběhu roku vzrostl počet chytrých telefonů v síti O2 až na 35 %. Růst by měl pokračovat i v dalších letech. Zvýšil se i počet tabletů v O2 síti (o 25,5 % ročně). Majitelé chytrých telefonů a tabletů jsou hlavní potenciální zákazníci datových služeb. Počet chytrých telefonů v síti společnosti Telefónica by měl neustále narůstat, ale tempo bude v průběhu dalších let zvolňovat. Pokud budeme předpokládat postupný pokles nárůstu počtu chytrých telefonů v síti o zhruba 1 % ročně, dosáhne v roce 2020 až 66 %. To při předpokladu neměnného počtu zákazníků společnosti bude mít za důsledek více jak 3,36 miliónů smartphonů v síti společnosti Telefónica. Výnosy z datových služeb vzrostly během roku 2013 až o 29,5 % z 2,7 mld. Kč na 3,5 mld. Kč, kdy tyto výnosy rostly především v druhé polovině roku. Počet zákazníků v síti Telefónica v průběhu roku 2013 vzrostl a dosahuje již 5,1 mil zákazníků.53 To s porovnáním s průnikem chytrých telefonů znamená, že potenciálních uživatelů mobilních datových služeb má Telefónica v síti už více než 1,75 mil. Všechny tyto trendy naznačují, že datové služby jsou budoucností telekomunikačního trhu.
53
Rok 2013 byl rokem růstu mobilního internetu. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/tiskove-zpravy/340515-Rok_2013_byl_rokem_rustu_mobilniho_internetu.html
81
Graf 9 – Počet chytrých telefonů v síti – predikce 70%
3,500 3,000
2,704
2,908
3,061
3,214
3,367
50%
2,449 2,500
2,143
1,377
1,500 988
42%
1,000 500
40%
1,760
2,000
48%
57%
53%
60%
63%
66%
30% 20%
35% 20%
60%
27%
10%
0
Průnik chytrých telefonů v síti v %
Počet chytrých telefonů v síti (tis.)
4,000
0% 2011 2012 2013 2014o 2015o 2016o 2017o 2018o 2019o 2020o
Zdroj: Tiskové prohlášení, Výroční zpráva 2012, Autor Poznámka: o – odhad autora (prodloužení trendu) při zachování stejného počtu zákazníků v síti a rostoucím průniku chytrých telefonů
Tabulka 25 - Výnosy z datových služeb a ARPU na zákazníka
Výnosy z mobilních datových služeb (mil. Kč) Měsíční ARPU na chytrý telefon (Kč/měsíc)
2011 2,499 211
2012 2,683 162
2013 3,474 164
Zdroj: Výroční zprávy společnosti Telefónica, Autor
Pokud budeme pokračovat v předpokladu růstu počtu chytrých telefonů v síti a následně i nárůstu datového provozu o 3 % ročně při stávajících cenách, dojde k růstu měsíčního ARPU na chytrý telefon až na 202 Kč měsíčně. To znamená, že v roce 2020 by společnost Telefónica mohla generovat na mobilních datech příjmy vyšší než 8,15 miliard Kč. To vše ale pouze pokud bude mít k dispozici konkurenceschopnou datovou síť, která jí pomůže udržet stávající zákazníky.
82
Graf 10 - Očekávané výnosy z datových služeb a ARPU na zákazníka 9,000
8,175
Výnosy z mobilních datových služeb (mil. Kč)
7,005 5,833
6,000
200
5,128
5,000
4,357
150
3,474
4,000
2,000
250
6,461
7,000
2,499
2,683 162
164
169
175
185
180
191
196
202
211
100 50
1,000
0
Měsíční ARPU na cyhtrý telefon (Kč)
7,576
8,000
3,000
300
0 2011 2012 2013 2014o 2015o 2016o 2017o 2018o 2019o 2020o
Zdroj: Autor
8.3. Nabídka „Substitut fixního připojení“ LTE může být díky vysoké maximální rychlosti využito také jako substitut fixního připojení. Kvůli investiční náročnosti, maximální rychlosti a principu sdílení dostupné rychlosti mezi připojené zákazníky lze předpokládat, že tato služba může konkurovat fixnímu připojení především v oblastech, kde jsou zákazníci připojení pomalejší službou ADSL. Principem služby je poskytování bezdrátového připojení domácností v okolí LTE základnové stanice. Domácnost je vybavena modemem, který umožnuje příjem LTE signálu a jeho další redistribuci v rámci domácnosti. Reálná rychlost, kterou mají prakticky zákazníci připojení k LTE základnové stanici k dispozici je zhruba 45 Mbps. Tuto rychlost dohromady sdílejí všichni uživatelé připojeni kontinuálně ke stejné základnové stanici, které s ní aktivně komunikují (aktivní komunikace = stahování dat, načítání stránky, apod.). Abychom mohli tvrdit, že LTE jako fixní substitut může konkurovat ADSL připojení, je třeba zajistit, aby měli zákazník k dispozici alespoň 5 Mbps. V březnu 2014 ještě stále nebyla k dispozici komerční nabídka. Dalo by se očekávat, že společnost Telefónica nabídne cenu nižší či srovnatelnou s cenou nabízenou u ADSL a cenou, kterou nabízí konkurenční Vodafone na svém neomezeném datovém tarifu (505 Kč respektive 499 Kč). Další důležitou částí je nastavení správné FUP politiky, která je typická pro mobilní internet. Zde je zajímavým řešením řešení společnosti Vodafone, která po vyčerpání 20GB měsíčně snižuje rychlost připojení na 64 kbps, ale pouze pro některé domény a internetové služby – streaming, youtube.com, stahování velkých souborů. Pro běžné užívání internetu zůstává rychlost stejná. 83
Pokud se jedná o výnosy, které by společnost obhajovala ve fixní části sítě, jedná se o 5,5 mld. Kč (za rok 2012). Tehdy byl průnik ADSL zákazníků na xDSL službách 63 %, což tvoří zhruba 3,47 mld. Kč.54 Tyto výnosy jsou tedy generovány pomalejším fixním ADSL připojením. Také tito zákazníci z důvodu aukčních kritérií budou v nejbližší době pokryti LTE signálem, což těmto ADSL zákazníkům nabídne více než konkurenceschopný substitut. Pokud by tedy s touto nabídkou přišly společnosti T-Mobile a Vodafone s cenou konkurenceschopnou ADSL nabídce, byly by veškeré tyto příjmy ve vážném ohrožení. Tabulka 26 - Očekávané datové výnosy v roce 2020
mil. Kč Datové mobilní výnosy Fixní ADSL výnosy Celkem
8,175 3,470 11,645
Zdroj: Autor
Dohromady je tedy v případě neinvestování do LTE za datové služby v ohrožení vice než 11,5 miliardy Kč ročně. O takovou částku by ročně mohla společnost Telefónica přicházet, pokud by se rozhodla do rozvoje LTE sítě neinvestovat.
54
Telefónice ve třetím čtvrtletí poklesl zisk meziročně o 23,5 procenta. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/telefonice-mezirocne-poklesl-zisk-o-23-5-procenta/
84
Závěr Diplomová práce byla věnována budoucnosti českého telekomunikačního trhu, který je v nejbližší době spojen s rozvojem LTE sítě. LTE, jako podstatné vylepšení současné 3G datové sítě, znamená budoucnost českého telekomunikačního trhu, který se s rozvojem FREE tarifů překlenul od trhu stavějícího svou budoucnost na hlasových službách k trhu, který ji staví na službách datových. LTE nabídne uživatelům mobilních datových služeb několikanásobnou rychlost v porovnání s dnešními datovými službami provozovanými na 3G síti. Český telekomunikační trh má oligopolní charakter. Existují tady tři hlavní hráči, kteří nabízejí zákazníkům velmi podobné služby, mnohdy samotným zákazníkem ani nerozlišitelné. V takovém prostředí se z operátora, který jednu ze služeb nemá na úrovni odpovídající ostatním dvěma, stává nekonkurenceschopný subjekt. Proto v tomto případě velmi závisí na chování konkurence a následném přístupu společnosti, jestli být průkopníkem nebo následovníkem. V diplomové práci byla rozebrána strategická analýza společnosti Telefónica Czech Republic, a.s., a to s ohledem na její interakci s vnějším okolím (PEST analýza a Porterova analýza pěti sil). Z provedených analýz vyplynula relativní nezávislost společnosti na hospodářských cyklech a úrokových mírách, ale naopak silná závislost na politických rozhodnutích. Telekomunikační trh je totiž také specifický silnou mírou kontroly a dohledu ze strany státních orgánů a institucí (ČTÚ). Z analýzy vyplývá i silná pozice společnosti v oblasti jejího vnímání veřejností jako sociálního a ekologicky přátelského subjektu. Společnost je také technologickým lídrem a primárním inovátorem telekomunikačních služeb na českém území. V rámci finanční analýzy byla identifikována především klesající rentabilita společnosti, na které se podepsal hlavně klesající průměrný příjem na zákazníka, který je důsledkem neustále klesajících cen za telekomunikační služby (politická a mediální lobby). Další zajímavostí vyplývající z finanční analýzy je nízký podíl zapojení cizího kapitálu ve struktuře financování společnosti. Cílem diplomové práce bylo také navrhnout a vyhodnotit implementační strategie rozvoje sítě. Navrženy byly dvě základní strategie, varianta sdílená a nesdílená. Sdílená varianta počítá s navázáním na smlouvu o propojení 2G a 3G sítí, která byla podepsána mezi společnostmi Telefónica a T-Mobile a tedy pokrýváním pouze půlky republiky, za to však LTE technologií pro oba operátory. Ze sdílené oblasti byla na základě dohody společností vyjmuta největší česká města - Praha a Brno. Tato varianta s sebou nese jednak významné úspory v oblasti investičních nákladů, nicméně má i svá omezení a to především ztrátu konkurenceschopnosti z hlediska kvality pokrytí a síly signálu. Jediným konkurenčním faktorem se pak tedy stává cena. Nesdílená varianta počítá s pokrytím celé republiky společností Telefónica. Varianta sdílení všech tří operátorů nebyla diskutována a to především na základě absence podobných zpráv z médií. I přes některá omezení byla především avizována úspora investičních nákladů nejdůležitějším faktorem, proč byla jako preferovaná varianta zvolena právě sdílená varianta. Tato varianta předpokládá s celkovými náklady 9,3 miliardy Kč včetně platby za vydražené frekvence. Investiční náklady jsou napočteny jako náklady za základní pokrytí ČR LTE signálem na 800 MHz frekvenci, tj. bez 85
kapacitního dokrývání dalšími vrstvami (1800 MHz a 2600 MHz). Tato cena je napočtena na základě průměrných cen, které jsou pouze orientační, protože na jednotlivé komponenty sítě jsou pořádány tendery, jejichž výsledkem bývá výrazné snížení finálních cen. Cenové podmínky pro účely analýzy byly upraveny, protože se jedná o citlivá data. Tyto úpravy však nemají vliv na finální závěry. V provedené citlivostní analýze vyplývá nejvyšší závislost celkových nákladů právě na nákladech za aktivní rádiovou technologií. Pokud by došlo k vyjednání nejvýše možných naznačených slev, posunula by se cena investice až na 7,6 mld. Kč. Jelikož je trh s mobilními službami v ČR v podstatě nasycen (poslední 4 roky konstantní hodnota počtu aktivních SIM karet) je LTE pouze vylepšením stávajících datových služeb nabízených stávajícím zákazníkům. Z tohoto předpokladu vyplývá, že pokud společnost Telefónica nenabídne konkurenceschopnou službu svým zákazníkům, na současných (a následně i budoucích) datových výnosech telekomunikačního trhu nebude participovat. Budoucí stav těchto výnosů je v kalkulaci ovlivňován především dvěma základními faktory: počtem zákazníků společnosti a průnikem chytrých telefonů v síti. Tento průnik je v dnešní době v síti společnosti Telefónica 35%, ale v průběhu několika let se očekává minimálně jeho zdvojnásobení. Což povede také k růstu výnosů z datových služeb, které jen v dnešní době činí 3,5 mld. Kč. LTE může však díky nabízené rychlosti sloužit i jako substitut fixních služeb, a to především pomalejšího fixního připojení ADSL. V současnosti jsou výnosy společnosti z fixních služeb 5,5 mld. Kč a průnik ADSL zákazníků je 63%. Na základě těchto informací tedy existuje 3,5 mld. Kč v ohrožení, pokud by konkurence nabídla zákazníkovi lepší produkt za nižší cenu (což ve srovnání s pomalým ADSL LTE určitě je). Dohromady s odhadovanými výnosy z mobilních datových služeb se tedy jedná o 11,6 mld. Kč ročně, které jsou na poli s datovými službami, jež může LTE obsloužit, ve hře. Pokud by tedy společnost nebyla schopna oslovit zákazníka a nabídnout mu službu, kterou mu nabízí konkurence, může o tyto výnosy přijít. Naopak, pokud společnost přijde s touto službou na trh jako první a bude jednotlivé oblasti pokrývat rychleji než konkurence, může navíc oslovit zákazníky konkurence a profitovat ještě významněji. Z výše uvedených údajů vyplývá i přes relativně vysokou investiční náročnost implementace LTE sítě její potenciál a fakt, že rozhodnutí nerozvíjet tuto síť by mohlo mít fatální následky na budoucí rentabilitu společnosti.
86
Zdroje Knižní zdroje: DEDOUCHOVÁ, Marcela. Strategie podniku. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2001, xiv, 256 s. ISBN 80-717-9603-4. FOTR, Jiří. Tvorba strategie a strategické plánování: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 381 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3985-4. KEŘKOVSKÝ, Miloslav a Oldřich VYKYPĚL. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006, xiv, 206 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9453-8. KISLINGEROVÁ, Eva a Oldřich VYKYPĚL. Manažerské finance: teorie pro praxi. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9. MALLYA, Thaddeus a Oldřich VYKYPĚL. Základy strategického řízení a rozhodování: teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 246 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-247-19115. SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, xi, 121 s. ISBN 80-717-9367-1 SCHORM, Petr a Rudolf VLÁČIL. TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, a.s. Technické principy GSM. Praha, 2011. Výroční zprávy: TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, A.S. Výroční zpráva 2009. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/vyrocni-a-pololetni-zpravy/ TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, A.S. Výroční zpráva 2010. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/vyrocni-a-pololetni-zpravy/ TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, A.S. Výroční zpráva 2011. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/vyrocni-a-pololetni-zpravy/ TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, A.S. Výroční zpráva 2012. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/vyrocni-a-pololetni-zpravy/ T-MOBILE CZECH REPUBLIC, A.S. Výroční zpráva 2012. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.t-mobile.cz/web/cz/osobni/o-t-mobile/o-spolecnosti-t-mobile/vyrocnizpravy-a-ucetni-zaverky
87
Elektronické zdroje: Mobilní Internet v České republice – kompletní přehled. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/mobilni-internet-v-ceske-republice-kompletni-prehled/ Jak se vyznat v mobilních datových sítích (GSM, GPRS, EDGE). [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.businessvize.cz/datove-prenosy-a-site/jak-se-vyznat-v-mobilnichdatovych-sitich-gsm-gprs-edge Jak se vyznat v mobilních datových sítích (UMTS, HSDPA, HSUPA, HSPA+, LTE). [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.businessvize.cz/datove-prenosy-a-site/jak-se-vyznat-vmobilnich-datovych-sitich-umts-hsdpa-hsupa-hspa-lte?Itemid=114 Mobilní internet a LTE. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/mobilni-internet-a-lte/ PETERKA, Jiří. LTE: čím je a čím není. In: [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.earchiv.cz/papers/p64/slide.php3?l=1&me=1 Výpis z obchodního rejstříku. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a21663&typ=actual&klic=ws30gk O společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/o-spolecnosti/ Historie mobilních operátorů v ČR. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://mobilnioperatori.info/historie-mobilnich-operatoru.html Mobilní telefonní síť - Telekomunikační a internetová infrastruktura. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mobilni_telefonni_sit_telekomunikacni_a_internetova_infra struktura O2 rozjíždí českou mobilní revoluci. Neomezený tarif padl na 750 korun. [online]. [cit. 2014-0421]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/o2-free-tarify-free-o2-free-o2-plus-free-cz-neomezenevolani-a-sms-p7j-/mobilni-operatori.aspx?c=A130411_014323_mobilni-operatori_jm Virtuální operátoři. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/virtualnioperatori/sc-275/default.aspx Nového operátora by mohl v Česku budovat Komárek, účastní se aukce. [online]. [cit. 2014-0421]. Dostupné z:http://ekonomika.idnes.cz/nova-aukce-kmitoctu-a-prichod-noveho-mobilnihooperatora-pzz-/ekoakcie.aspx?c=A130930_120142_ekoakcie_spi
88
Do aukce kmitočtů pro LTE se přihlásilo pět zájemců, PPF se nezúčastní. [online]. [cit. 2014-0421]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/ppf-se-nezucastni-aukce-kmitoctu-pro-lte-ffa-/mobilnioperatori.aspx?c=A130930_102224_mobilni-operatori_apo Aukce frekvencí skončily, nový hráč nepřijde. Budeme stále volat draze?. [online]. [cit. 2014-0421]. Dostupné z:http://www.mesec.cz/clanky/aukce-frekvenci-skoncily-prekvapeni-se-nekonabudeme-stale-volat-draze/ Regulace e-komunikací. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/regulace-ekomunikaci.html ČTÚ sníží propojovací poplatky na polovinu. Volání však nezlevní. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/bleskovky/ctu-snizi-propojovaci-poplatky-na-polovinuvolani-vsak-nezlevni/sc-4-a-1320941/default.aspx TELEKOMUNIKACE: Konec zlatých časů. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://neviditelnypes.lidovky.cz/telekomunikace-konec-zlatych-casu-d5j/p_ekonomika.asp?c=A120404_103458_p_ekonomika_wag Zaměstnavatel roku 2013. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://data.idnes.cz/jobdnes_v3/pdf/zamestnavatel-roku-2013.pdf Nadace a Telefónica Czech Republic. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.nadaceo2.cz/o_nadaci/index.html Ochrana životního prostředí. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/283156-ochrana_zivotniho_prostredi/ Vodafone: Fakta a čísla. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.vodafone.cz/ovodafonu/o-spolecnosti/historie-a-fakta/fakta-a-cisla/ TZ Počet uživatelů mobilního internetu v ČR se v roce 2013 zvýšil o polovinu. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.netmonitor.cz/en/node/698 Zpráva o průběhu a výsledcích výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmech 800MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.ctu.cz/cs/download/vyberova_rizeni/vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_12_07_2012_zp rava_prubeh-vysledky_vyberoveho_rizeni.pdf Informace o ukončení aukční fáze výběrového řízení a informace o výsledcích aukční fáze. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.ctu.cz/cs/download/vyberova_rizeni/vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_15_08_2013_so uhrn_vysledku_aukce_20_11_2013.pdf
89
O2 spouští komerční provoz 4G sítě, osloví jen 10 tisíc obyvatel. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://tech.ihned.cz/c1-56210500-o2-spousti-komercni-provoz-4g-site-oslovi-jen-10tisic-obyvatel Pokrytí LTE v Brně. [online]. [cit. 2014-02-21]. Dostupné z:http://extramobilne.cnews.cz/galerie/pictures/clanky/cnews/2013/10rijen/pokryti-lte-odtelefonicy-v-brne/pokryti_lte_od_telefonicy_v_brne.jpg O2 spouští jako první operátor LTE v centru Prahy. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/tiskove-zpravy/312284O2_spousti_jako_prvni_operator_LTE_v_centru_Prahy.html Telefónica s T-Mobilem prohlubují spolupráci. Budou sdílet i moderní sítě LTE. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://byznys.ihned.cz/c1-61761570-telefonica-s-t-mobilem-prohlubujispolupraci-budou-sdilet-i-moderni-site-lte T-Mobile spustil LTE v Praze 4 a Mladé Boleslavi, fungují data i hlasové služby. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/t-mobile-spustil-lte-v-praze-4-a-mladeboleslavi-funguji-data-i-hlasove-sluzby/ T-Mobile spouští komerční provoz svého LTE, jaké jsou podmínky?. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/t-mobile-spousti-komercni-provoz-sveho-lte-jake-jsoupodminky/ Čtvrtý operátor nebude, aukci LTE opanovala současná trojka operátorů. [online]. [cit. 2014-0421]. Dostupné z:http://mobil.idnes.cz/konec-aukce-lte-01h-/mobilnioperatori.aspx?c=A131119_170751_mobilni-operatori_jm LTE pokrytí ČR rozšíří již i T-Mobile. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/zpravicky/lte-pokryti-cr-rozsiri-jiz-i-t-mobile Vodafone spouští LTE naostro, T-Mobile zkušebně. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.mobilmania.cz/clanky/vodafone-spousti-lte-naostro-t-mobile-zkusebne/sc-3-a1324098/default.aspx Turbo Internet: Vodafone nasadí LTE v pásmu 900 MHz. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/turbo-internet-vodafone-nasadi-lte-v-pasmu-900-mhz/ Vodafone Turbo Internet se rozšiřuje, LTE už ve více než 1100 obcích. [online]. [cit. 2014-0421]. Dostupné z:http://mobilenet.cz/clanky/vodafone-turbo-internet-se-rozsiruje-lte-uz-ve-vicenez-1100-obcich-14486
90
Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. [online]. [cit. 2014-0421]. Dostupné z:http://www.ctu.cz/cs/download/vyberova_rizeni/vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_15_08_2013.pdf Rok 2013 byl rokem růstu mobilního internetu. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/tiskove-zpravy/340515Rok_2013_byl_rokem_rustu_mobilniho_internetu.html Telefónice ve třetím čtvrtletí poklesl zisk meziročně o 23,5 procenta. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/telefonice-mezirocne-poklesl-zisk-o-23-5-procenta/ Jak se mění životnost mobilních telefonů. [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://mobiseceu.blogspot.cz/2013/03/jak-se-meni-zivotnost-mobilnich-telefonu.html 3GPP Release 8: System Architecture Evolution (SAE) a Evolved Packet Core (EPC) v rámci LTE sítí. [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.marigold.cz/item/3gpp-release-8system-architecture-evolution-sae-a-evolved-packet-core-epc-v-ramci-lte-siti T-Mobile spouští komerční provoz svého LTE, jaké jsou podmínky?. [online]. [cit. 2014-0427]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/t-mobile-spousti-komercni-provoz-sveho-lte-jakejsou-podminky/ O skupině PPF. [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.ppf.cz/cz/o-skupine-ppf.html
91
Přílohy Příloha č. 1 – Slovníček pojmů ARPU - Average Revenue per Unit/User. Průměrný výnos za jednotku/zákazníka. Jedná se o ukazatel výnosnosti služeb na zákazníka. Nejčastěji se objevuje u mobilních služeb, kde je porovnáváno, kolik utrácí v průměru zákazník předplacených a paušálních služeb. Metody měření se mohou lišit od zadání. BSC - Řadič základových stanic - zařízení, které řídí přidělování rádiových kanálů, předávání spojení s mobilním telefonem mezi jednotlivými základnovými stanicemi, při pohybu telefonu z území pokrytého jednou základnovou stanicí na území druhé. - tzv. handover. Jedna řídící jednotka BSC zpravidla ovládá několik desítek základnových stanic BTS. U 3G sítě se tomuto zařízení říká RNC. BTS - Základnová rádiová stanice zajišťující vlastní rádiové spojení s mobilním telefonem. Zpravidla obsahuje několik směrových vysílačů - transcieverů (TRX), které pokrývají určitou část území rádiovým signálem. U LTE se stanice nazývá eNodeB. Downlink - Výraz pro přenos informace směrem k uživateli, download - rychlost při downlinku FUP (Fair Use Policy) - Většina připojení k internetu je nastavena tak, že se o jednu kapacitu datového toku dělí více uživatelů (podle různého agregačního poměru). Uživatel, který by využíval svou internetovou přípojku několikanásobně více než je průměr, by tak způsoboval zhoršení kvality služby desítkám ostatních zákazníků připojených na stejný agregační bod. Z toho důvodu většina poskytovatelů omezuje maximální objem dat, která mohou stahovat. Při překročení tohoto limitu uživatel buď zaplatí určitý příplatek, nebo se mu zpomalí rychlost připojení (záleží na poskytovateli a typu připojení). Hotspot - Oblast či místo, v němž je dostupné bezdrátové připojení do sítě Internet. Kanál – Telekomunikační kanál používaný pro přenos informačního signálu. Kbps/Mbps – Jedná se o jednotky rychlosti přenosu dat mezi zařízeními v dané soustavě. Množství přenesených bitů za jednotku času. Latence - Vyjadřuje v dálkové komunikaci zpoždění signálu. Může být způsobena buď fyzikálním omezením rychlosti šíření signálu, nebo zpracováváním přenášených dat na přenosové trase. LTE (Long Term Evolution pro UMTS) - Zatím nejnovějším pojmem mezi technologiemi přenosu dat v mobilních sítích třetí generace. Nová generace sítí má nabídnout úžasné rychlosti 92
pro přenos dat, možnost komunikace až 200 aktivních uživatelů na jedné buňce a také mobilitu: Příjem signálu je příslušným standardem optimalizován pro rychlosti do 15 km/h, ale celkově by měl fungovat až do 500 km/h. NSN - Nokia Solutions and Network - telekomunikační společnost se sídlem ve Finsku (bývala Nokia Siemens Networks). Packet - Blok či určité množství dat, přenášený v rámci počítačové či telekomunikační sítě. Roaming - Funkce mobilní sítě GSM, která umožňuje používání mobilního telefonu i v jiných GSM sítích než je síť operátora, s kterým má zákazník smlouvu. Využíváno především při cestách do zahraničí, kdy se zákazník jedné sítě připojí do sítě místního operátora. Služby jsou vyúčtovány na základě roamingových smluv operátorů. SIM karta - Karta s čipem obsahujícím identifikační informace, které určují síť operátora, telefonní číslo v mobilní síti, aktivované služby a další údaje, jako například účtování, kredit atd. Smartphone - Obecné označení pro tzv. "chytrý" telefon charakteristický hlavně těmito vlastnostmi: poměrně velký displej, snadné ovládání klávesnice nebo dotykový displej, nadstandardní software např. pro elektronickou poštu, fax, WWW apod. Streamování (streaming) - Technologie kontinuálního přenosu audiovizuálního materiálu mezi zdrojem a koncovým uživatelem. Timeslot - Přenosový kanál, v mobilní síti mezi mobilním telefonem a základnovou stanicí sítě, který je tvořen řetězci rychle po sobě následujících časových úseků vysílání/přijímání na dané frekvenci. Uplink - Výraz pro přenos informace směrem od uživatele, upload - rychlost při uplinku.
93
Příloha č. 2 – Prioritní seznam okresů – nesdílená varianta Priorita
Okres 1
Praha Hlavní město
2
Počet obyvatel
Typ
1 257 158
B
Brno-město
371 371
3
Ostrava-město
4
% populační pokrytí
Počet BTS 601
B
11,9 % 3,5 %
333 579
B
3,2 %
158
Karviná
270 412
B
2,6 %
128
5
Olomouc
232 226
B
2,2 %
110
6
Frýdek-Místek
212 100
B
2,0 %
101
7
Brno-venkov
203 216
B
1,9 %
96
8
Zlín
192 639
B
1,8 %
91
9
České Budějovice
187 799
B
1,8 %
89
10
Plzeň-město
184 885
B
1,8 %
88
11
Opava
177 236
B
1,7 %
84
12
Liberec
170 410
B
1,6 %
81
13
Pardubice
168 446
B
1,6 %
80
14
Hradec Králové
163 378
B
1,6 %
78
15
Kladno
160 472
B
1,5 %
76
16
Hodonín
156 524
B
1,5 %
74
17
Nový Jičín
152 524
B
1,4 %
72
18
Praha-východ
146 403
B
1,4 %
70
19
Vsetín
145 464
B
1,4 %
69
20
Uherské Hradiště
144 203
B
1,4 %
68
21
Ústí nad Orlicí
139 114
B
1,3 %
66
22
Děčín
135 238
B
1,3 %
64
23
Přerov
133 932
B
1,3 %
64
24
Teplice
129 932
B
1,2 %
62
25
Chomutov
127 218
B
1,2 %
60
26
Šumperk
124 246
A
1,2 %
59
27
Mladá Boleslav
122 816
B
1,2 %
58
28
Ústí nad Labem
121 699
B
1,2 %
58
29
Praha-západ
120 990
B
1,1 %
57
30
Trutnov
119 814
B
1,1 %
57
31
Žďár nad Sázavou
119 718
A
1,1 %
57
32
Karlovy Vary
119 289
A
1,1 %
57
33
Litoměřice
117 941
B
1,1 %
56
34
Most
116 797
B
1,1 %
55
35
Břeclav
113 842
B
1,1 %
54
36
Znojmo
113 720
A
1,1 %
54
37
Třebíč
113 590
A
1,1 %
54
38
Jihlava
112 707
A
1,1 %
54
94
176
39
Příbram
112 578
A
1,1 %
53
40
Náchod
112 294
B
1,1 %
53
41
Prostějov
110 182
B
1,0 %
52
42
Kroměříž
108 055
B
1,0 %
51
43
Blansko
106 884
B
1,0 %
51
44
Svitavy
105 209
A
1,0 %
50
45
Chrudim
104 395
B
1,0 %
50
46
Česká Lípa
104 278
A
1,0 %
50
47
Tábor
103 070
A
1,0 %
49
48
Mělník
102 628
B
1,0 %
49
49
Bruntál
97 369
A
0,9 %
46
50
Kolín
95 764
B
0,9 %
45
51
Havlíčkův Brod
95 679
A
0,9 %
45
52
Cheb
95 321
A
0,9 %
45
53
Benešov
94 652
A
0,9 %
45
54
Jindřichův Hradec
93 180
A
0,9 %
44
55
Sokolov
92 834
B
0,9 %
44
56
Nymburk
92 679
B
0,9 %
44
57
Jablonec nad Nisou
90 569
B
0,9 %
43
58
Vyškov
89 097
B
0,8 %
42
59
Klatovy
88 641
A
0,8 %
42
60
Louny
87 220
A
0,8 %
41
61
Beroun
85 081
B
0,8 %
40
62
Jičín
80 165
A
0,8 %
38
63
Rychnov nad Kněžnou
79 152
A
0,8 %
38
64
Plzeň-sever
75 470
A
0,7 %
36
65
Kutná Hora
75 004
A
0,7 %
36
66
Semily
74 685
B
0,7 %
35
67
Pelhřimov
72 875
A
0,7 %
35
68
Strakonice
70 807
A
0,7 %
34
69
Písek
70 673
A
0,7 %
34
70
Český Krumlov
61 706
A
0,6 %
29
71
Plzeň-jih
61 655
A
0,6 %
29
72
Domažlice
60 780
A
0,6 %
29
73
Rakovník
55 641
A
0,5 %
26
74
Tachov
53 407
A
0,5 %
25
75
Prachatice
51 471
A
0,5 %
24
76
Rokycany
47 207
A
0,4 %
22
77
Jeseník
41 095
A
0,4 % 100,0 %
20
Celkem Zdroj: Autor
10 532 500
95
5 000
Příloha č. 3 – Prioritní seznam okresů – sdílená varianta Priorita
Okres
Počet obyvatel
Typ
1
Praha Hlavní město
1 257 158
B
11,9 %
601
2
Brno-město
371 371
B
3,5 %
176
3
Ostrava-město
333 579
B
3,2 %
158
4
Karviná
270 412
B
2,6 %
128
5
Olomouc
232 226
B
2,2 %
110
6
Frýdek-Místek
212 100
B
2,0 %
101
7
Brno-venkov
203 216
B
1,9 %
96
8
Zlín
192 639
B
1,8 %
91
9
Opava
177 236
B
1,7 %
84
10
Pardubice
168 446
B
1,6 %
80
11
Hradec Králové
163 378
B
1,6 %
78
12
Hodonín
156 524
B
1,5 %
74
13
Nový Jičín
152 524
B
1,4 %
72
14
Vsetín
145 464
B
1,4 %
69
15
Uherské Hradiště
144 203
B
1,4 %
68
16
Ústí nad Orlicí
139 114
B
1,3 %
66
17
Přerov
133 932
B
1,3 %
64
18
Šumperk
124 246
A
1,2 %
59
19
Žďár nad Sázavou
119 718
A
1,1 %
57
20
Břeclav
113 842
B
1,1 %
54
21
Znojmo
113 720
A
1,1 %
54
22
Třebíč
113 590
A
1,1 %
54
23
Náchod
112 294
B
1,1 %
53
24
Prostějov
110 182
B
1,0 %
52
25
Kroměříž
108 055
B
1,0 %
51
26
Blansko
106 884
B
1,0 %
51
27
Svitavy
105 209
A
1,0 %
50
28
Chrudim
104 395
B
1,0 %
50
29
Bruntál
97 369
A
0,9 %
46
30
Havlíčkův Brod
95 679
A
0,9 %
45
31
Vyškov
89 097
B
0,8 %
42
32
Rychnov nad Kněžnou
79 152
A
0,8 %
38
33
Jeseník
41 095
A
0,4 %
20
58,0 %
2 892
6 088 049
Celkem Zdroj: Autor
96
% populační pokrytí
BTS
Příloha č. 4 – Harmonogram rolloutu – nesdílená varianta "A" "B" "C" Celkem
"A" "B" "C" Celkem
x
2
200
2013 celý rok
1 x
1
3 x
2
4
x
x
3
5
x
x
4 x
5
2017 6 7 x 900
x
x 900
8 x
9
2014 6 7
x
x
8 x
9
x
1
10 11 12 x x
10 11 12 x
2
1
x
3
2
x
x
4
3
x
x
5
4
x
x
5 x
x
8
900
x
2015 6 7
2018 6 7 x 850
x
x
8 x
1
9 10 11 12 x x
9 10 11 12 x x
1
2
2
x
3
x
3
x
4
x
4
x
5
x
5
x
x
2016 6 7
x
900
2019 6 7
x 450
x
8
8
x
9
9
x
10 11 12
x
10 11 12
Celkem
1,200 1,700 0 2,900
Celkem
200 1,900 100 2,200
97
Příloha č. 5 – Harmonogram rolloutu – sdílená varianta "A" "B" "C" Celkem
"A" "B" "C" Celkem
2
2013 celý rok x 200
1
1
3
4
2
x
3
x
5
4
x
x
5
2017 6 7 x 500
x
x
2014 6 7
8
500
x
9
x
8 x
10
9
10
11
11
12
1
12
2
1
3
2
x
4
3
x
x
5
4
x
x
5 x
x
8
723
x
2015 6 7
2018 6 7 x 555
x
8
9
x
11
12
9 10 11 x x
10
x
12
1
1
2
2
3
x
3
4
x
4
5
x
5 x
2016 6 7 x 464
2019 6 7
0
8
8
9
9
10
10
11
11
12
12
Celkem
423 1,464 0 1,887
Celkem
0 1,005 50 1,055
98
