VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
Diplomová práce
Petr Řeháček
2008
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Podnikatelský plán maloobchodu – Zlatnictví
Vypracoval: Petr Řeháček Vedoucí diplomové práce: Ing. Josef Krause, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma
,,Podnikatelský plán maloobchodu – Zlatnictví“
jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Mostě dne 18. listopadu 2008
-3-
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Josefu Krausemu, Ph.D. za odborné vedení, rady a cenné připomínky, které mi při zpracování této diplomové práce poskytl.
-4-
Obsah ÚVOD .........................................................................................................................................7 TEORETICKÁ ČÁST ..............................................................................................................9 1
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ...........................................................................9 1. 1 PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL A PODNIK .............................................................................9 1.1.1 Podnikání ............................................................................................................9 1.1.2 Podnikatel ...........................................................................................................9 1.1.3 Podnik ...............................................................................................................10 1. 2 PODNIKATELSKÝ PLÁN...............................................................................................10 1.2.1 Struktura podnikatelského plánu ......................................................................11
2
PODNIKATELSKÁ ČINNOST ....................................................................................13 2. 1 ROZHODNUTÍ BÝT PODNIKATELEM ............................................................................13 2.1.1 Podnikání nebo zaměstnanecký poměr .............................................................13 2. 2 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ .....................................................................................14 2.2.1 Kvantitativní vymezení ......................................................................................14 PODMÍNKY NUTNÉ K PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI ...........................................................15 2. 3 VOLBA PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ ............................................................................16 2. 4 2.4.1 Charakteristika právních forem podnikání .......................................................17 2.4.2 Porovnání jednotlivých právních forem ...........................................................18 2.4.3 Náležitosti potřebné k získání živnostenského oprávnění .................................20 2.4.4 Registrační místo a jednotný registrační formulář ...........................................21 PRÁVNÍ FORMA PODNIKÁNÍ OSOBA SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÁ (OSVČ) .........21 2. 5 2.5.1 Příjmy OSVČ.....................................................................................................21 2.5.2 Povinnosti OSVČ k VZP ...................................................................................22 2.5.3 Povinnosti OSVČ k ČSSZ ..................................................................................24 2. 6 ORGANIZACE POSKYTUJÍCÍ SLUŽBY PODNIKATELŮM .................................................25 2.6.1 Vládní organizace .............................................................................................25 2.6.2 Nevládní organizace .........................................................................................25 2. 7 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ................................................26 2.7.1 Vlastní zdroje financování ................................................................................26 2.7.2 Cizí zdroje financování .....................................................................................26 2.7.3 Další možnosti financování ...............................................................................28 2. 8 PŘEDMĚT ČINNOSTI....................................................................................................28 2. 9 HISTORIE ZLATA ........................................................................................................29 2. 10 PUNCOVNÍ ÚŘAD ........................................................................................................30 2.10.1 Výrobní a odpovědnostní značky ......................................................................30 2.10.2 Charakteristika výrobních a odpovědnostních značek .....................................31 2.10.3 Puncovní značky ...............................................................................................31
3
VŠEOBECNÝ POPIS FIRMY ......................................................................................34 3. 1 3. 2
4
VEDENÍ SPOLEČNOSTI ................................................................................................35 PŘEDMĚT ČINNOST .....................................................................................................36
SORTIMENT ZBOŽÍ OBCHODU JEWELRY ..........................................................36 4. 1 4. 2 4. 3 4. 4
POPIS .........................................................................................................................36 VÝKUP DRAHÝCH KOVŮ.............................................................................................36 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ ..............................................................................................37 DODAVATELÉ ............................................................................................................37 -5-
4.4.1 Dodavatelé vybavení .........................................................................................37 4.4.2 Dodavatelé zboží ...............................................................................................37 4. 5 PROPAGACE A REKLAMA............................................................................................38 4. 6 ZAJIŠTĚNÍ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB .........................................................................39 4.6.1 Provozovna .......................................................................................................39 4.6.2 Internetový obchod ...........................................................................................40 5
ANALÝZA TRHU ..........................................................................................................41 CELKOVÝ POPIS TRHU A OČEKÁVANÝ VÝVOJ VÝZNAMNÝCH FAKTORŮ .....................41 5. 1 5.1.1 Ekonomické faktory...........................................................................................41 5.1.2 Sociální faktory .................................................................................................42 5.1.3 Politicko-právní faktory ....................................................................................42 5. 2 CÍLOVÝ TRH A JEHO ZÁKAZNÍCI .................................................................................43 5.2.1 Demografická charakteristika relevantního trhu .............................................43 5. 3 FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI .........................................................................43 5. 4 POPTÁVKA PO ŠPERCÍCH Z DRAHÝCH KOVŮ ...............................................................44
6
ANALÝZA RIZIK A JEJICH ŘEŠENÍ .......................................................................44 6. 1 6. 2 6. 3 6. 4
7
ZMĚNA PODMÍNEK ZE STRANY PRONAJÍMATELE ........................................................44 NOVÁ KONKURENCE V NÁKUPNÍM CENTRU A V JEHO OKOLÍ ......................................45 NÍZKÝ ZISK ................................................................................................................45 SNÍŽENÝ ZÁJEM O NÁKUP ŠPERKŮ Z DRAHÝCH KOVŮ ................................................45
OKOLÍ FIRMY ..............................................................................................................45 7. 1 LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY ..........................................................................................45 ANALÝZA KONKURENCE ............................................................................................46 7. 2 7.2.1 Klenoty Aurum ..................................................................................................47 7.2.2 Zlatnictví Prior .................................................................................................47 7.2.3 Zlatnictví Smeraldo ...........................................................................................47 7.2.4 Zlatnictví IDAN .................................................................................................47
8
SWOT ANALÝZA ..........................................................................................................48 8. 1 8. 2 8. 3 8. 4
9
SILNÉ STRÁNKY .........................................................................................................48 SLABÉ STRÁNKY ........................................................................................................48 PŘÍLEŽITOSTI .............................................................................................................49 HROZBY .....................................................................................................................49
FINANČNÍ PLÁN...........................................................................................................49 9. 1 ZAHAJOVACÍ ROZVAHA..............................................................................................52 9. 2 AKTIVA ......................................................................................................................52 9.2.1 Dlouhodobý majetek .........................................................................................52 9.2.2 Oběžný majetek .................................................................................................52 9. 3 PASIVA.......................................................................................................................53 9.3.1 Vlastní kapitál ...................................................................................................53 9.3.2 Cizí zdroje .........................................................................................................53 9. 4 VÝNOSY A NÁKLADY .................................................................................................54 9.4.1 Výnosy ...............................................................................................................54 9.4.2 Náklady .............................................................................................................54 9. 5 VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT...............................................................................................56 CASH FLOW ...............................................................................................................60 9. 6
ZÁVĚR ....................................................................................................................................63 -6-
ÚVOD Určitě existuje velké množství lidí, kteří přemýšleli o podnikání, nebo dokonce chtějí či chtěli někdy podnikat, ovšem velká většina z nich do těchto rozbouřených, riskantních vod nakonec nikdy nevstoupí. Toto se odvíjí od řady faktorů osobních vlastností a dispozic zájemce o podnikání, vnějších vlivů a spoustě dalších. O založení svého vlastního podniku přemýšlím již velmi dlouho, i když jsem nápadů měl poměrně mnoho, nejreálnější se mi jeví právě firma, o které píši tento podnikatelský plán, a to maloobchod – zlatnictví. Podnik by se zabýval prodejem zlatých a stříbrných šperků, porcelánu, broušeného skla a hodinek. Na místě se naskýtá určitě otázka, zda v současné době má toto podnikání ještě smysl? Na tuto bych ve své práci rád odpověděl ano, i přesto, že je konkurence v místě mnou zamýšlené podnikatelské činnosti v oblasti drahých šperků poměrně vysoká, ne už tak ale v sortimentu porcelánu a broušeného skla. Jejich ceny jsou značně přemrštěné a tento sortiment v některých podnicích bývá nedostačující. Mít vlastní firmu je šancí, jak se seberealizovat a zdokonalovat své schopnosti a dovednosti, získávat nové zkušenosti a naučit se organizovat a řídit tým lidí. Podnikání s sebou přináší nejen pozitiva, ale také negativa a rizika, a to nejen finanční, ale také vysoké nároky na osobu podnikatele, časové vytížení apod. Člověk, který je zaměstnancem nějaké firmy, pracuje denně kolem osmi hodin a jeho odpovědnost končí po odchodu ze zaměstnání, zatímco podnikatelova pracovní doba bývá velmi často mnohem delší a práci si ,,nosí domů“, stává se jeho ,,nejbližším přítelem i noční můrou“. A proto ne každý se může stát podnikatelem. Důležitým faktorem je také výběr kvalitních a schopných zaměstnanců, přesné definování sortimentu nabídky zboží či služeb a v neposlední řadě také kvalitně zpracovaný finanční plán. Podnikatelský plán je velmi důležitý dokument, který nám může velmi dobře posloužit v těchto oblastech, navést podnikatele správnou cestou a nastínit vývoj důležitých faktorů podniku. Cílem této práce je zjistit podmínky a povinnosti nutné pro zahájení a rozvoj podnikatelské činnosti v České republice a zejména pak získat a utřídit veškeré poznatky o sestavení podnikatelského plánu včetně posouzení jeho realizovatelnosti a životaschopnosti. Abych splnil cíle, práci jsem rozdělil na dvě části – teoretickou a praktickou. V první části bych se chtěl věnovat obecně charakteristikám podnikání a podnikatelského plánu. Popíši zde také volbu právní formy podnikání, včetně důležitých termínů a souvisejících plateb, možnosti financování podnikatelského záměru, organizace poskytující služby podnikatelům a také něco málo o historii zlata a puncovním úřadu. -7-
V praktické části se zaměřím na tvorbu konkrétního podnikatelského plánu. Budu analyzovat tržní prostředí, abych poznal potenciální zákazníky, potřeby a jejich kupní rozhodování, konkurenci, abych znal jejich slabé stránky a hrozby a využíval jich proti nim, a také potenciální rizika, která by mohla ohrozit mé podnikání. V závěru práce uvedu celkové shrnutí práce, seznam použité literatura a přílohy.
-8-
TEORETICKÁ ČÁST V této části se zabývám teoreticky všemi důležitými aspekty týkajícími se založení podniku, oprávněními a podmínkami, právy a povinnostmi pro zahájení činnosti. Uvažuji zde také o rozhodnutí býti podnikatelem, a o kladech a záporech, které s sebou nesporně přináší. Neméně důležitou částí je kapitola, týkající se podnikatelského plánu - jeho zpracování, formální stránky a obsahu. Součástí této kapitoly je i otázka charakteru činnosti, volby právní formy podnikání, možnosti získání peněžních prostředků a výčet organizací, které napomáhají podnikatelským subjektům.
1 Vymezení základních pojmů 1. 1 Podnikání, podnikatel a podnik 1.1.1 Podnikání Pojetí podnikání v současnosti vysvětluje spousta různých definic, jejichž podstata je velmi podobná a k jejich obecným rysům patří, cílevědomá činnost, organizování a řízení transformačních procesů, přidaná hodnota, rizika neúspěchu. Jedna z definic: Podnikání je cílevědomá lidská činnosti prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku1.
1.1.2 Podnikatel I v případě osoby podnikatele je možné nalézt řadu společných rysů, jako je zajištění finančních prostředků důležitých pro podnikání, umění nalézat příležitosti, klást si nové cíle, sebedůvěra, vytrvalost a podstupování rizikům. Podnikatelem se podle obchodního zákoníku rozumí: 1) osoba zapsaná do obchodního rejstříku 2) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění 3) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, 4) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. 1 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6
-9-
1.1.3 Podnik Můžeme definovat2 jako určitý soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání nebo také jako uspořádaný soubor prostředků, zdrojů, práv a jiných majetkových hodnot, které slouží podnikateli k provozování podnikatelských aktivit. Podnik lze rozlišovat3 dle způsobu vlastnictví (soukromé a státní), činností (výrobní, obchodní, dopravní, služeb, apod.), jeho právní formy (podnik jednotlivce, osobní a kapitálové společnosti) a také podle jejich velikosti (malé, střední a velké).
1. 2 Podnikatelský plán Co to vůbec podnikatelský plán je? Jelikož většina začínajících podnikatelů nedisponuje potřebnými finančními prostředky, slouží mu právě podnikatelský plán jako dokument, pomocí něhož lze oslovit potenciálního finančního investora či banku v případě, že si bude chtít půjčit na rozvoj své podnikatelské myšlenky. Pokud takovýto dokument podnikatel předloží bance či nějakému investorovi, znamená to, že na projektu důkladně pracoval, analyzoval různé detaily, zná pozitiva, negativa, výnosy i náklady podnikatelského záměru. Tyto subjekty pak z něj mohou získat informace jakým směrem se bude daná firma ubírat, na co se konkrétně hodlá zaměřit a především charakter její činnosti. Podle Vebera s Srpové4 se bude jednat o text, který by měl popisovat všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy – tedy o vás, vašich záměrech (kde jsme, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme), konkurenci atd. Nehraje zde roli, zda jde o nerealizovanou myšlenku, či o firmu, která již několik let funguje a potřebuje kapitál na další růst. Dalším úkolem podnikatelského plánu je zaměření se na budoucí vývoj podniku. Plní také kontrolní funkce ve smyslu dosahování předem definovaných cílů. Komu slouží podnikatelský plán? Je určen především samotnému podnikateli. Mělo by být samozřejmostí, aby podnikatel měl jasně vytyčené cíle, uvědomoval si veškerá rizika, bariéry a úskalí podnikání. Podnikatelský plán může také predikovat vývoj finančních toků, zjišťovat tvorbu a potřebu finančních prostředků. Nejdůležitější vlastností plánu je vyjádření se k reálnosti podnikatelského záměru. Podnikatelský plán se také zabývá základními cíli podniku a jeho současným vývojem, konkurencí a vývojem trhu, lidskými zdroji apod. 2
VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 16 3 SYNEK, M. a kol., Podniková ekonomika. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7, str. 449 4 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 67
- 10 -
Někteří podnikatelé ho dokonce ve zjednodušené formě dávají svým zaměstnancům, aby poznali základní cíle podniku a jakým směrem se podnik bude ubírat. V případě zájmu o rizikový kapitál či půjčku, je podnikatelský plán naprostou nezbytností. Každý podnikatelský plán by měl respektovat určité zásady:5
srozumitelnost – podnikatelský plán by měl být jednoduchý a přehledný,
pravdivost a reálnost – uváděná data a údaje musí být reálné,
logičnost – skutečnosti uvedené v plánu by si neměly odporovat a měly by na sebe navazovat,
respektování rizika – identifikace rizik, jejich respektování a práce s nimi zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu,
stručnost – závěry uvedené v plánu by měly být stručné s vystižením podstatných faktů.
1.2.1 Struktura podnikatelského plánu Vzhledem k velkému množství existujících firem je takřka nemožné, aby existovala nějaká pevná struktura tvorby podnikatelského plánu. Naproti tomu existují části, které by měl plán obsahovat bez ohledu na druh podnikání. Dle Hisricha a Peterse6 se bude lišit propracovanost a hloubka podnikatelského plánu u podnikatelského subjektu, který např. zavádí na trh nový výrobek a subjektu, jež se bude zabývat nákupem a prodejem zboží. Plán bude jiný i v případě nové firmy a firmy s několikaletou historií. Podnikatelský plán může mít např. tuto strukturu: obsah, shrnutí, všeobecný popis firmy, klíčové osobnosti, produkty, okolí firmy, prodej, výroba, jakost, personální otázky, finanční plán a přílohy.7
Shrnutí – jedná se o shrnutí nejdůležitějších bodů a nemělo by být chápáno jako úvod. Úkolem je zaujmout investora a vzbudit v něm zájem přečíst si celý podnikatelský plán. Shrnutí by mělo obsahovat podnikatelský záměr, faktory úspěchu, potřebu kapitálu, cíle firmy a cesty k jejich dosažení.
Všeobecný popis firmy – pojetí této části se bude lišit u existujících firem a u firem zatím neexistujících. U firem, které zatím nebyly založeny, bude uvedeno datum založení, sídlo firmy, majitelé, předmět činnosti a produkt a také důvod či motivace k založení. U firem již existujících budeme uvádět, zda došlo k nějakým podstatným
5
VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 98 6 HISRICH, R., PETERS, M. P., Založení a řízení nového podniku. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1996. ISBN 8085865-07-6, str. 109 7 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 97
- 11 -
změnám, jako např. vstup strategického investora, změna právní formy, změna produktového portfolia apod.
Klíčové osobnosti – v této kapitole je vhodné uvést dosažené vzdělání a praktické zkušenosti vedoucích pracovníků. Je dobré vyzdvihnout schopnosti, jež jsou podstatné pro realizaci daného podnikatelského záměru.
Výrobky nebo služby – v případě, že budeme nabízet výrobky, je třeba je důkladně popsat, zda se jedná o nové výrobky, či výrobky, které již jsou na trhu nabízeny, zmínit také jejich vlastnosti a účel. Důležité je uvést, zda jsou výrobky podporovány nějakými doplňkovými službami apod. U služby by mělo být uvedeno, v čem spočívá, jaký je její účel a jak funguje.
Okolí firmy – podnik je obklopen prostředím, které na něj působí a ovlivňuje jej, proto by měl toto prostředí analyzovat, sledovat jeho trendy a snažit se je využít pro úspěšný rozvoj své firmy. Jedná se zejména o ekonomické činitele (ekonomická situace země a její vývoj, tempa růstu ekonomiky, inflační tendence, nezaměstnanost, úroveň příjmů, struktura výdajů ve státním rozpočtu, daňové a celní podmínky, úrokové sazby aj.), technologické činitele (technologický rozvoj v zemi, zavádění nových technologií, tempo technologických změn, inovační potenciál země aj.), přírodní faktory (podnebí, přírodní zdroje, jejich výše a exploatace, životní prostředí), politickou situaci a její předpokládaný vývoj, legislativní podmínky.8 Neméně důležitým úkolem je sledování konkurence a snaha zjistit jejich silné a slabé stránky.
Prodej – prodej zahrnuje ty činnosti, které mají úzký vztah k trhu, tj. analýzu trhu, plánování obratu, prodeje, distribuci produktu i opatření podporující prodej, jako je reklama, účast na veletrzích a práce s prospekty. Ani ty nejlepší produkty se neprodají samy.9
Personální otázky – tato část se liší velikostí jednotlivých firem. Vhodné je uvést zde, jak bude firma personálně zabezpečena, jaké nároky budou kladeny na zaměstnance a také situaci nabídky na místním trhu.
Finanční plán – jedná se o přeměnu podnikatelského záměru do finanční podoby. Je vizitkou reálnosti podnikatelského záměru. Všechny výstupy finančního plánu musí být reálně podloženy. Není předem definováno jak dlouhé by mělo být plánovací
8
VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 102 9 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 103
- 12 -
období, ale minimální obdobím do kterého plán musí být vytvořen je období zisku, tedy kladného Cash flow.
2 Podnikatelská činnost 2. 1 Rozhodnutí být podnikatelem Ve spojitosti s podnikáním si většina lidí vybaví pracovní nezávislost, velké množství volného času, peněz a spoustu dalších věcí, ovšem skutečnost bývá velmi často jiná a tvrdší. Ne nadarmo se říká ,,bez práce nejsou koláče“, v podnikání platí dvojnásob. Rozhodnutí o tom, zda podnikat či ne, by mělo vycházet z aktuální situace zájemce o podnikání, zda má zaměstnání a jisté pracovní místo, případně má zaměstnání, které ho ale nenaplňuje, nebo zaměstnání ztratil. Dalším faktorem ovlivňujícím podnikatelskou činnost je okolí, jež obklopuje podnikatele, jeho rodina a přátele. Vliv může také mít kultura10 daného státu, ve kterém chce podnikatel provozovat svoji činnost. Je jasné, že prostředí, jež se snaží plně podporovat začínající podnikatele, je spojeno s mnohem větším množstvím vzniku nových podniků, než kultura, kde tato činnost neexistuje.
2.1.1 Podnikání nebo zaměstnanecký poměr Rozhodnutí, zda být zaměstnancem či podnikatelem, je velmi důležité a nese s sebou celou řadu rizik a problémů. Podnikatel má větší pravomoce, rozhodovací zodpovědnost, naproti tomu jsou na něj kladeny určité nároky a povinnosti, jako např. vést účetnictví, dodržovat zákony, odvádět daně a další. Jak jsem již zmiňoval výše, podnikatel musí počítat s delší pracovní dobou než u klasického zaměstnaneckého poměru, která většinou nabízí pravidelnou osmihodinovou pracovní dobu. Zaměstnanecký poměr je také spojen s menší odpovědností a řadou sociálních výhod (zaměstnanecké stravenky, příspěvek na penzijní připojištění, mobilní telefon, firemní vozidla apod.). Důvodů pro podnikání dle Vebera a Srpové11 existuje celá řada. K těm nejtypičtějším patří:
sebezáchovný přístup k podnikání,
romantický přístup k podnikání,
10
HISRICH, R., PETERS, M. P., Založení a řízení nového podniku. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1996. ISBN 8085865-07-6 11 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 54
- 13 -
podnikání zkusmo,
podnikatel rozsévač,
rentiérské podnikání,
podnikání vyslanců,
exkluzivní podnikání,
expanzivní podnikání,
podnikání jako poslání,
tiché podnikání.
2. 2 Malé a střední podnikání Malé a střední podniky se nejvyšší měrou podílejí na ekonomickém růstu a tvorbě nových pracovních příležitostí a nejen proto jsou považovány za páteř světového hospodářství. Více než 99,5 % evropských podniků spadá do kategorie malých a středních a zaměstnává takřka 80 milionů lidí. V průběhu několika desetiletí došlo zejména v EU k poměrně velkému rozvoji malých a středních podniků. Zatímco dříve se podniky soustředily na místní, typické aktivity, které byly zaměřeny především na uspokojení lokální či regionální poptávky. V současné době dochází k rozvíjení tohoto sektoru na nové trhy a nové oblasti podnikání.
2.2.1 Kvantitativní vymezení Pro kvantitativní vymezení malých a středních podniků bych použil statistické pojetí a rozdělení dle doporučení komise EU12. Nejprve tedy ke statistickému pojetí, jež bylo od roku 1997 harmonizováno s typologií statistického úřadu EU dělí podniky na:
malé – do 20 zaměstnanců,
střední – do 100 zaměstnanců,
velké – 100 a více zaměstnanců.
Dle doporučení komise EU rozlišujeme podniky podle čtyř kritérií a to, počet zaměstnanců, roční tržby, hodnota aktiv a nezávislost. Třídění podniků pomocí těchto kritérií je následující:
12
mikrofirma – do 10 zaměstnanců, roční obrat do 2 mil. EUR, aktiva do 2 mil. EUR,
malá firma – do 50 zaměstnanců, roční obrat do 10 mil. EUR, aktiva do 10 mil. EUR,
doporučení Evropské komise 2003/361/EC z 6.5. 2003
- 14 -
střední firma – do 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. EUR, aktiva do 43 mil. EUR.13
2. 3 Podmínky nutné k provozování živnosti Povinností každého podnikatele je splňovat všeobecné a případně i zvláštní podmínky k provozování živnosti. Podle zákona14 se všeobecnými podmínkami rozumí:
dosažení věku 18 let,
způsobilost k právním úkonům,
bezúhonnost (prokazuje se výpisem z rejstříku trestů),
potvrzení o tom, že fyzická osoba nemá nesplacené závazky vůči územním finančním orgánům státu, tedy Finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.
Zvláštními
podmínkami
k provozování
živnosti
se rozumí
odborná
nebo
jiná
způsobilost, pokud ji zákon vyžaduje. Bývá tomu tak u živností řemeslných, vázaných a koncesovaných. Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti je upravena živnostenským zákonem a prokazuje se:
výučním listem z příslušného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého učebního oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru,
vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru,
vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště nebo gymnázia s předměty odborné přípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru, nebo
diplomem, vysvědčením nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu uskutečňovaného vysokou školou v příslušné oblasti studijních oborů a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
13
VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 19 14 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
- 15 -
Podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky k provozování živnosti, má povinnost určit si odpovědného zástupce. Je to fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která plní zodpovědnost za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Odpovědný zástupce musí mít bydliště na území České republiky a musí splňovat jak všeobecné, tak i zvláštní podmínky pro provozování živnosti. K tomu aby podnikatel mohl v případě splnění těchto základních podmínek zahájit svou činnost, nesmí u něj zároveň nastat překážky provozování živnosti, vztahující se k dřívějším aktivitám podnikatelského subjektu. Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba v případě, že:
byl prohlášen konkurz na její majetek, nebo byl konkurz ukončen, avšak po dobu 3 let po ukončení konkurzu v situaci, kdy majetek úpadce nepostačoval k úhradě nákladů konkurzu,
vůči ní byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu z důvodu nedostatku majetku,
jí byl udělen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se provozování živnosti ve stejném nebo příbuzném oboru.
Od novely živnostenského zákona15, platné od 30. října 2007 se nepovažuje za překážku provozování živnosti situace, kdy fyzická osoba, která podniká nebo podnikala na území České republiky, má nesplněné závazky vůči České správě sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, má daňové nedoplatky nebo nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění.
2. 4 Volba právní formy podnikání Každý subjekt, který se rozhodne podnikat, by měl velmi dobře zvážit, jaká forma podnikání je pro něj ta nejvýhodnější. Toto rozhodnutí by se mělo odvíjet od toho, zda chce podnikat jako fyzická či právnická osoba, v jakém oboru a také kolika finančními prostředky disponuje. I přesto, že právní forma podnikání není nezvratný proces, její následné řešení s sebou nese další výdaje, zbytečné a zdlouhavé komplikace. Ke kritériím, jimiž by se měl budoucí podnikatel před zahájením své činnosti zabývat, patří zejména:16
15 Zákon č. 130/2008 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Tento zákon má poměrně zásadní vliv na zjednodušení živnostenského zákona. 16 SYNEK, M. a kol., Manažerská ekonomika 3. vydání. Příbram: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 80-247-0515-X, str. 25-29
- 16 -
způsob a rozsah ručení – omezené, kdy podnikatel ručí za závazky pouze do výše nesplaceného vkladu, u neomezeného ručení podnikatel ručí za závazky podniku celým svým majetkem,
oprávnění k řízení – jedná se o to, kdo společnost bude řídit a kdo ji bude zastupovat navenek,
počet zakladatelů – volba, zda hodlá podnikatel podnikat sám nebo se společníkem či společníky,
nároky na počáteční kapitál – liší se u právních forem podnikání, některé z nich mají zákonem stanovenou výši minimálního vkladu,
administrativní náročnost – nároky na založení a výdaje s tím spojené,
účast na zisku (ztrátě) – podstatnou roli zde hraje míra rizika, kdy větší riziko je spojeno s větším ziskem, ale také ztrátou,
finanční možnosti – zejména se jedná o zvyšování vlastního kapitálu a možnostem přístupu ke kapitálu cizímu,
daňové zatížení – je velmi důležitou položkou při volbě právní formy (přímé a nepřímé daně),
zveřejňovací povinnost – povinnost zveřejňovat údaje z účetní závěrky.
2.4.1 Charakteristika právních forem podnikání V České republice jsou jednotlivé typy právních forem podnikání upraveny obchodním17 a živnostenským zákonem18. Tyto zákony rozdělují podnikatelské subjekty na fyzické a právnické osoby.
Fyzickou osobou se rozumí:
osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění (vlastníci živnostenského listu nebo koncesní listiny),
osoba zapsaná v obchodním rejstříku,
osoba podnikající na základě jiného oprávnění podle zvláštního předpisu,
soukromě hospodařící zemědělec zapsaný v evidenci.
Právnickou osobou se rozumí sdružení osob nebo majetku, provádějící svoji činnost na území České republiky s povinností být zapsán v obchodním rejstříku. Konkrétně se jedná o osobní společnosti, kam patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, 17 18
Zákon č. 513/1991 Sb. Zákon č. 455/1991 Sb.
- 17 -
kapitálové společnosti, jako jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost a dále také družstva.
Hlavním předpokladem u osobní společnosti, je osobní účast podnikatele na řízení společnosti a neomezené ručení za její závazky. K druhům této formy podnikání patří:
veřejná obchodní společnost, v. o. s. – je společností, která sdružuje minimálně dvě osoby, ručící za své závazky nerozdílně celým svým majetkem.
komanditní společnost, k. s. – tento druh právní formy je výjimečný tím, že rozlišuje dva druhy společníků, a to komplementáře a komanditisty, jejichž práva a povinnosti se odlišují. Komplementář je oprávněn vedením společnosti, ale jeho ručení je neomezené, jinými slovy ručí za závazky společnosti i svým osobním majetkem. Naproti tomu komanditista ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku.
Jedinou podmínkou u kapitálové společnosti je povinnost vkladu, jehož výše se liší druhem společnosti. V tomto případě je ručení buď omezené, nebo žádné. Kapitálovou společností je:
společnost s ručením omezeným, s. r. o. – v ČR je nejrozšířenějším formou obchodní společnosti. Může založit 1-50 společníků, kteří ručí za své závazky maximálně do výše svého nesplaceného vkladu. Minimální zapisovaný vklad činí 200.000 Kč, a minimální výše vkladu jednoho společníka je 20.000 Kč. Orgány společnosti jsou valná hromada, statutární orgán a případně také dozorčí rada. Povinností je vytvářet rezervní fond.
akciová společnost, a. s. - je společnost, která má také povinnost vkladu základního kapitálu, jež je rozdělen mezi určitý počet akcií o stanovené jmenovité hodnotě. Akciovou společnost je možné založit jednou právnickou osobou nebo dvěma a více fyzickými osobami. Základní kapitál společnosti bez veřejné nabídky akcií musí tvořit minimálně 2 mil. Kč a v případě upisování akcií 20 mil. Kč. Orgány společnosti jsou valná hromada, představenstvo a dozorčí rada.
2.4.2 Porovnání jednotlivých právních forem Zde bych chtěl uvést především výhody a nevýhody dvou forem podnikání, o kterých jsem vzhledem ke svému podnikatelskému záměru uvažoval, a to podnikání fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění nebo společnosti s ručením omezeným. - 18 -
Jako první bych zmínil podnikání fyzické osoby na základě živnostenského nebo jiného oprávnění. K hlavním výhodám patří zejména19:
nízké výdaje nutné k založení,
neexistence nutnosti počátečního kapitálu,
snadné založení, přerušení nebo ukončení živnosti,
možnost volby mezi daňovou evidencí a podvojným účetnictvím,
možnost stanovení daně paušální částkou,
zdanění zisku progresivní daní,
možnost zahájení podnikatelské činnost ihned po ohlášení.
Jako nevýhody můžeme chápat20:
riziko plynoucí z neomezené výše ručení majetkem podnikatele,
omezený přístup k bankovním úvěrům (méně výhodné podmínky, než u větších společností),
značné nároky na osobu podnikatele.
Druhou porovnávanou formou je společnost s ručením omezeným. Výhody se týkají především21:
omezeného ručení společníků za závazky společnosti,
možnosti nepeněžitého vkladu,
uplatnění slevy na dani společnosti,
zákaz konkurence pro jednatele s možností i pro další společníky.
K nevýhodám patří22:
nutnost základního kapitálu,
náročnější způsob založení a chod společnosti,
zisk se zdaňuje daní z příjmu právnických osob a podíly společníků dále srážkovou daní.
19
VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 76 20 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 76 21 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 79 22 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 80
- 19 -
2.4.3 Náležitosti potřebné k získání živnostenského oprávnění Nejprve je důležité ověřit si, zda činnost, kterou chci provádět, vykazuje znaky živnosti a v případě, že ano, do které skupiny živností spadá a zda splňuji podmínky pro provozování této živnosti. Dalším krokem je vyplnění formuláře Ohlášení živnosti nebo Žádosti o koncesi. V mém případě se jedná o Ohlášení živnosti. Tyto formuláře spadají do jednotného registračního formuláře, jehož prostřednictvím je také možné činit oznámení i vůči jiným úřadům, jako je správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna, finanční úřad a úřad práce. Existují dva druhy těchto formulářů a to pro fyzickou a právnickou osobu. Podnikatel je poté odevzdá na příslušném živnostenském úřadě dle místa trvalého bydliště u fyzické osoby či sídla v případě právnické osoby. K formuláři ohlášení živnosti musí ohlašovatel dále přiložit:
potvrzení o tom, že podnikatel nemá žádné závazky vůči finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení (nesmí být starší 3 měsíců),
výpis z rejstříku trestů (nesmí být starší 3 měsíců, 50 Kč),
v případě právnické osoby výpis z obchodního rejstříku, u fyzické osoby v případě je-li v něm zapsána,
potvrzení o zaplacení správního poplatku za ohlašovanou živnost či žádost o koncesi (poplatek za každý živnostenský list činí 1.000 Kč, v případě provozování živnosti průmyslovým způsobem činí tento poplatek 10.000 Kč).
Vyžaduje-li to povaha živnosti, je nezbytné, aby podnikatel předložil doklad o odborné způsobilosti či prokázal svého odpovědného zástupce, jenž splňuje předepsané podmínky. Jestliže místo podnikání není totožné s místem bydliště ohlašovatele, je tento povinen předložit doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor. Podnikatel má dále povinnost přihlásit se do evidence úřadů:
Česká správa sociálního zabezpečení – oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění,
Zdravotní pojišťovna – oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti,
Finanční úřad – zde je nutné přihlásit se k registraci daně z příjmu, DPH, silniční dani a dani z nemovitosti.
V případě ohlašování živnosti fyzickou osobou je možné zahájit podnikání ihned ode dne ohlášení živnosti. Stejně tak je tomu u právnických osob, které jsou zapsány do obchodního rejstříku.
- 20 -
2.4.4 Registrační místo a jednotný registrační formulář Od 1. srpna 2006 vznikla možnost ohlášení živnosti pomocí jednotného registračního formuláře, na jednom centrálním registračním místě, tedy obecním živnostenském úřade a nově od 1. července 2008 také na pobočkách Czechpointu. Povinností živnostenského úřadu pak je, předat tyto informace příslušným kompetentním úřadům, jako jsou Finanční úřad a Česká správa sociálního zabezpečení. Formulář k ohlášení podnikání, ať již pro fyzické či právnické podnikatelské subjekty by měl být k dispozici buď ve fyzické podobě na všech úřadech, nebo v podobě elektronické na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu.
2. 5 Právní forma podnikání Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) V České republice je za osobu samostatně výdělečně činnou považována fyzická osoba, která má příjmy z podnikání nebo z jiné samostatně výdělečné činnosti. Např. se jedná o živnostníka, samostatného zemědělce, soudního znalce apod.
2.5.1 Příjmy OSVČ Příjmy z podnikání se pro tento účel dle § 7 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, rozumí:
příjmy ze živnosti,
příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.
Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti se podle § 7 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., rozumí:
příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,
- 21 -
příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních předpisů,
příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.
2.5.2 Povinnosti OSVČ k VZP 2.5.2.1 Oznamovací povinnost
Nejpozději do 8 dnů ohlásit u příslušné zdravotní pojišťovny zahájení, případně ukončení výdělečné činnosti.
Odvádět na účet zdravotní pojišťovny pravidelně měsíčně zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozena.
Nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za předchozí zdaňovací období, předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byla ve zdaňovaném období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné. Pokud zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost povinna tuto skutečnost doložit příslušné zdravotní pojišťovně, a to do 30. června kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Tuto povinnost je možno splnit např. předložením kopie plné moci, kterou OSVČ zmocňuje daňového poradce ke zpracování daňového přiznání a předkládá ji na finanční úřad.
Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočtenou z dosažených příjmů je povinna doplatit do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.
Na vyžádání zdravotní pojišťovny je povinna předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly odvodu pojistného.
V případě opravy v daňovém přiznání je povinna do 8 dnů od zjištění skutečností, které vedly k opravě daňového přiznání, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla ve zdaňovaném období pojištěna, opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné.
- 22 -
Pokud osoba samostatně výdělečně činná změní zdravotní pojišťovnu, je povinna předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu.
2.5.2.2 Vyměřovací základ Rozhodným obdobím u OSVČ je kalendářní rok. Nejkratším poměrným obdobím je jeden kalendářní měsíc. Od roku 2006 činí vyměřovací základ u osoby samostatně výdělečně činné 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z dosaženého vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li dosažený vyměřovací základ nižší, než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění není možné uplatnění víceletého rozhodného období. Pro OSVČ to tedy znamená, že do ročního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného zdravotního pojištění zahrnuje pouze příjmy dosažené v příslušném kalendářním roce a od těchto příjmů odečítá výdaje uskutečněné v tomto roce. Ztráty z jednoho kalendářního roku nelze uplatnit v jiném roce. Pro rok 2008 je maximálním vyměřovacím základem částka 1 034 880 Kč a maximální výše zálohy na pojistné činí 11 643 Kč. Minimální vyměřovací základ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. U osob samostatně výdělečně činných nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a to v době, kdy nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost ani jeden den nebo byla po celý měsíc:
osobou, za kterou platí pojistné stát,
uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské,
osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,
osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
osobou, která celodenně, osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
osobou, která byla současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a platila pojistné z tohoto zaměstnání, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, stanoveného pro zaměstnance. - 23 -
2.5.2.3 Penále a pokuty V případě, že pojistné nebo záloha na pojistné nebylo splaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li splaceno v nižší částce, je osoba samostatně výdělečně činná povinna platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém daná skutečnost trvala.
2.5.3 Povinnosti OSVČ k ČSSZ Hlavní povinností OSVČ v rámci sociálního zabezpečení je platba pojistného na důchodové pojištění, platba příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a také každoroční podávání přehledu o příjmech a výdajích.
2.5.3.1 Oznamovací povinnost OSVČ je dále povinna oznámit den:
ukončení samostatné výdělečné činnosti,
zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
zahájení či znovuzahájení činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat,
od kterého nemá nárok na výplatu plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a rodičovského příspěvku, přestala osobně pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), přestala vykonávat vojenskou (civilní) službu, přestala být nezaopatřeným dítětem nebo byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle než tři kalendářní měsíce, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
Výše uvedené povinnosti je OSVČ povinna splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá tuto povinnost. Platbu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- 24 -
2. 6 Organizace poskytující služby podnikatelům Malé a střední podniky hrají důležitou roli při tvorbě nových pracovních příležitostí a jsou velmi důležitým faktorem ekonomického a sociálního rozvoje. A proto je potřeba, aby jejich vznik a rozvoj byl podporován jak ze strany vládních tak i nevládních organizací.
2.6.1 Vládní organizace Především Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jsou vládní instituce, které podpořily vznik různých institucí, poskytující poradenské a jiné služby podnikatelům. Jednou z těchto institucí je CzechInvest, což je agentura, podporující restrukturalizaci průmyslu ČR a také zjednodušování podnikatelského prostředí. CzechTrade je instituce sloužící k podpoře obchodu s cílem zvyšování a upevňování pozic českých exportérů na zahraničních trzích. Mezi další vládní instituce patří např. Národní vzdělávací fond, Centrum pro regionální rozvoj, Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra.
2.6.2 Nevládní organizace Představuje různé druhy organizací, poskytující malým a středním podnikům široké spektrum služeb a podpor. Hospodářská a agrární komora jsou organizace, jejichž úkolem je prosazovat zájmy podnikatelů před státními orgány, poskytování informací apod. K dalším nevládním organizacím patří např. Centrum pro evropskou integraci (CEBRE), Unie malých a středních podniků ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR a Asociace pro poradenství v podnikání, Podnikatelské inkubátory, Vědecko-technické parky a další komerční subjekty specializující se na podporu podnikání.
- 25 -
2. 7 Možnosti financování podnikatelského plánu Potřeba kapitálu je určena zejména předmětem a charakterem podnikatelské činnosti, jehož velikost se určitě bude lišit u výrobní firmy a např. firmy poskytující poradenství.
2.7.1 Vlastní zdroje financování Spousta firem a podnikatelů má v počátcích svého podnikání problém s potřebnou výší vlastních zdrojů. Ty obvykle nepokryjí veškeré výdaje a náklady při rozvoji podnikání, ovšem měly by být základem pro financování podniku. V dílčích kapitolách jsem uvedl jednotlivé druhy vlastních zdrojů financování23.
2.7.1.1 Vklady vlastníků Téměř žádná podnikatelská činnost se neobejde bez počátečního vkladu jednotlivých společníků. Nehledě na to, že u některých společností je tato povinnost dána zákonem.
2.7.1.2 Odpisy Odpisy představují peněžní vyjádření opotřebení dlouhodobého majetku. K hlavní funkci odpisů patří přenesení ceny dlouhodobého majetku do nákladů, a tím postupně zajišťovat jeho obnovu. Odpisy jsou pro podnik výhodnějším zdrojem než zisk, jelikož nepodléhají zdanění. V praxi se můžeme setkat s daňovými a účetními odpisy. Daňové odpisy podléhají zákonu o dani z příjmu (rovnoměrné, zrychlené). Účetní si podniky stanovují samostatně.
2.7.1.3 Zisk Je jedním ze základních cílů podnikání. K výhodám použití zisku jako možného zdroje financování může patřit skutečnost, že nedochází ke zvyšování závazků a s tím souvisejícího rizika. Nevýhodou je např. to, že zisk je z hlediska času nestabilní veličinou.
2.7.2 Cizí zdroje financování Cizí kapitál je dluhem podniku, který bude muset být, ať už dříve, či později splacen. V případě použití cizího kapitálu existuje celá řada důvodů pro jeho užívání, ale také proti jeho užívání, z nichž k těm nejzákladnějším patří: Pro použití: 23 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 107
- 26 -
Nedostatek vlastních finančních prostředků
Podnikatel se nechce s nikým podílet na řízení společnosti
Cizí kapitál většinou zvyšuje rentabilitu podnikání (pokud vydělává víc, než je jeho cena)24
Proti použití:
Nižší finanční stabilita podniku
Ztráta kontroly v řízení podniku
2.7.2.1 Obchodní úvěry Jedná se o úvěry, které poskytují dodavatelé nebo odběratelé ve formě různých odkladů plateb apod.
2.7.2.2 Bankovní úvěry Cenou za poskytnutí bankovních úvěrů je úrok a ostatní výdaje spojené s jeho získáním (zejména bankovní poplatky). Cenu bankovních úvěrů ovlivňuje zejména bonita klienta a doba splatnosti kapitálu. Krátkodobý kapitál bývá zpravidla levnější než dlouhodobý, protože v delším časovém horizontu roste riziko věřitelů a za větší riziko je požadován větší výnos.25
2.7.2.3 Dluhopisy Dluhopis je cenný papír, který zavazuje emitenta splacením dlužné částky a vyplacením úroků či odměn.
2.7.2.4 Tiché společenství Jedná se o další druh financování, kdy tichý společník za určitý vklad, který do společnosti vloží, získává podíl na zisku a také na chodu společnosti. Tichým společníkem může být jakákoliv fyzická či právnická osoba.
2.7.2.5 Rizikový kapitál Je financování rizikovějších projektů s větším výnosem. Investor vkládá své prostředky do společnosti formou zvýšení základního kapitálu a očekává tak budoucí zhodnocení finančních prostředků. Typy rizikového kapitálu: předstartovní kapitál, startovní financování,
24 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 109 25 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6, str. 109
- 27 -
financování počátečního rozvoje, rozvojové financování, financování akvizic, profinancování dluhů, záchranný kapitál.
2.7.3 Další možnosti financování 2.7.3.1 Leasing Jedná se o finanční produkt, kterým je možné financovat nákup dlouhodobého, movitého i nemovitého majetku. Firma tak získá majetek nehledě na to, zda zaplatila celou část ceny zařízení. V praxi existuje několik druhů leasingu, kdy po skončení nájemní smlouvy dochází k navrácení zařízení pronajímateli nebo k obnovení nájemních smluv či koupí najatého zařízení.
2.7.3.2 Faktoring a Forfaiting Faktoring je forma financování, založená na odkupu krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti. Forfaiting je metoda financování, která pracuje na stejném principu jako faktoring, pouze v tomto případě se jedná o odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek.
2. 8 Předmět činnosti Ve spojitosti s uvažováním charakteru činnosti je důležité koncentrovat potřebný rozsah informací o potenciálním okruhu zákazníků, jejich kvalitě (odhad solventnosti), možnosti expanze na nové trhy, ale také zhodnocení kvality konkurence a jejího postavení na trhu, geografickou polohu apod. Významné jsou otázky týkající se vazeb na dodavatele, jejich výběrem, dle nabízených obchodních podmínek a kvalitou služeb, což má také určitou souvislost na určení sídla podniku. Vhodná lokalizace firmy je velmi důležitým a zejména pak dlouhodobým faktorem její úspěšnosti a výkonnosti. Při rozhodování o umístění podniku zpravidla podnikatel zvažuje tzv. faktory lokalizace26:
rozsah a kvalitu zdrojů pracovních sil jakož i náklady spojené s využíváním pracovníků,
26
přístup k surovinovým zdrojům a popřípadě s nimi spojené dopravní náklady,
nejbližší zdroje energie a možnosti dopravních spojení,
možnosti odbytu,
SYNEK, M. a kol., Manažerská ekonomika 3. vydání. Příbram: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 80-247-0515-X, str. 22
- 28 -
případné možnosti využití investičních pobídek v souvislosti s podporou státu,
daňové úlevy v dané lokalitě,
ekologie a ochrana životního prostředí.
2. 9 Historie zlata Zlato ovlivňovalo osudy lidí a národů, obchod a vývoj peněžních systémů od dávných dob, bylo symbolem moci, vzbuzovalo vášně. Příběh posedlosti začíná magickou, náboženskou a uměleckou rolí zlata, pokračuje ražením mincí a přeměnou na peníze, vrcholí zlatým standardem.27 Zlato je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký kov. Vůbec poprvé se začalo používat pro výrobu dekorativních předmětů a šperků. Zlato bylo velmi dlouhou dobu považováno za jeden z nejcennějších drahých kovů. Jeho hodnota byla používána ke stanovení standardu mnoha měn (zlatý standard) a sloužilo jako měnová záruka při emisi bankovek. Po druhé světové válce význam zlata jako devizy postupně klesal a zcela tuto funkci ztratil až v roce 1971. Při obchodování se zlatem se často označuje hmotnost zlata v trojských uncích, což je stará váhová jednotka odpovídající 31,103 g. V současné době je zlato také poměrně hodně využíváno v elektronice, především pro jeho elektronickou vodivost a odolnost vůči korozi.
Představuje jistotu a dlouhodobou stabilitu. Zlato je trvalá hodnota, která chrání jmění před inflací i v hospodářsky složité době.
Je garantem likvidity. Obchoduje se s ním na celém světě 24 hodin denně.
Uchovává vysoké hodnoty v malých množstvích.
Znamená pro svou stálou dílčí prodejnost trvalou flexibilitu.
Je nezávislé na vládních systémech i na kapitálové hodnotě firem.
Zlato je téměř nezničitelné.28
27 Podle dokumentu Zlaté slity a zlaté mince. Dostupný z WWW:
28 Podle dokumentu Zlaté slity a zlaté mince. Dostupný z WWW:
- 29 -
2. 10 Puncovní úřad Puncovnictví, jež vzniklo v roce 1806, patří k jedné z nejstarších činností sloužících k ochraně spotřebitele. U nás zaujalo velmi dobré postavení ve společnosti. Ustálo i všechny společenské, politické a válečné otřesy, jimiž si země v historii prošla. Samozřejmě v ostatních zemích se vyvíjelo jiným způsobem, ať už v závislosti na hospodářském či právě politickém vývoji. Orgán, který vykonává správu na úseku puncovnictví a zkoušení drahých kovů se nazývá Puncovní úřad. Je zřízen zákonem ČNR č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, z něhož také vyplývají jeho oprávnění a povinnosti. Hmotná úprava puncovnictví se nachází v zákoně č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů, jež se také nazývá ,,puncovní zákon“, a prováděcí vyhlášce FMH č. 540/1992 Sb., kterou se provádí puncovní zákon. Povinností Puncovního úřadu je:
vykonávat puncovní kontrolu a související činnosti,
provádět puncovní inspekci u výrobců a obchodníků s výrobky z drahých kovů a za zjištěné závady ukládat sankce, ověřovat nebo jinak zjišťovat ryzost výrobků nebo jiných věcí z drahých kovů,
nakládat se zbožím, které stát nabyl podle zvláštních předpisů nebo mezinárodních smluv,
provádět na vyžádání expertní činnost v oboru puncovnictví, zkoušení a analytické chemie drahých kovů a hospodaření s drahými kovy a vyjadřovat se k návrhům českých technických norem v oboru zkoušení a analytické chemie drahých kovů,
plnit další úkoly dle puncovního zákona nebo zvláštních předpisů.
Puncovní úřad je členem Asociace evropských puncovních úřadů, zastupuje Českou republiku v Konvenci pro zkoušení a označování zboží z drahých kovů a také v mezinárodní normalizaci v oblasti drahých kovů.
2.10.1 Výrobní a odpovědnostní značky Punc je značka, kterou na šperk vyráží instituce nezávislá na obchodníkovi či výrobci a zajišťuje jím tak že výrobek má deklarovanou ryzost. V České republice je touto institucí již zmiňovaný Puncovní úřad. Z puncu můžeme zjistit různé informace mimo to, že byl daný výrobek opuncován a shledán správným co do ryzosti, také údaje o použitém kovu, jeho ryzosti a období, kdy byl vyražen. - 30 -
2.10.2 Charakteristika výrobních a odpovědnostních značek Výrobní a odpovědnostní značky jsou součástí předepsaného značení šperků v České republice a pomáhají nám nalézt autora nebo zdroj výrobku. Opuncování těmito značkami je povinností výrobce či dovozce. Často se vyznačují dvěma až třemi písmeny, jež se dají velmi snadno charakterizovat. ,,Kde Typ značky (římské číslování) se liší obrysem, kdežto Skupina značky je dána druhem písma a oddělovacím znaménkem mezi písmeny. Pozn.: používáme dva druhy písma, patkové je v lichých skupinách (1, 3, 5, 7, 9) a standardní nepatkové v sudých (2, 4, 6, 8, 10). Pro odpovědnostní (dovozové) značky jsou vyhrazeny dva tvary obrysů, jsou to typy VIII a IX, ostatní typy se používají pro značky výrobní. Značky, které lze zařadit do tabulky typů a skupin značek, lze vyhledávat zde, na našich webových stránkách, po zadání kombinace písmen, případně (je-li některé písmeno nečitelné) i s neúplnou kombinací doplněnou náhradním znakem "*". Lze zadávat i malá písmena, vyhledávač velikost písmen nerozlišuje. Po kliknutí na tlačítko Odeslat dotaz poskytne vyhledávač seznam firem, které kombinaci v dotazu vyhovují, a po kliknutí na jméno každé firmy ze seznamu se zobrazí její značka. Kromě značek, které lze zařadit do tabulky a tedy uvedeným způsobem vyhledávat, existuje malé množství značek atypických.“29
2.10.3 Puncovní značky Tabulka 1 Puncovní značky
Zlato ryzost Stříbro ryzost
Platina ryzost Znaménka "METAL" zdroj: Puncovní úřad 30 29
citováno z dokumentu Výrobní a odpovědnostní značky. Dostupný z WWW: 30 z dokumentu Výrobní a odpovědnostní značky. Dostupný z WWW:
- 31 -
V souvislosti s rozšířením dalších pracovišť Puncovního úřadu bylo nezbytné rozlišení puncovních značek právě mezi jednotlivými pracovišti malými písmeny, která by měla být v blízkosti označení ryzosti a jsou situována kolmo ke svislé ose značky, čímž jsou odlišeny značky Puncovního úřadu Slovenské republiky, jehož písmena jsou orientována rovnoběžně se svislou osou puncovní značky. Příklady označení pracovišť: P-Praha, B-Brno, O-Ostrava, L-Olomouc, Z-Plzeň, J-Jablonec nad Nisou, R-Tábor, T-Turnov, H-Hradec Králové, KČervený Kostelec.
- 32 -
PRAKTICKÁ ČÁST
JEWELRY, Podnikatelský plán
Název společnosti: Jewelry Předmět činnosti: nákup a prodej zlatých a stříbrných šperků, porcelánu, broušeného skla a hodinek Sídlo společnosti: Radniční 1, 434 01 MOST Majitel:
Petr Řeháček
Informace uvedené v tomto podnikatelském plánu jsou považovány za důvěrné. Jejich kopírování, šíření nebo předávání třetím osobám je podmíněno souhlasem autora tohoto dokumentu. - 33 -
3 Všeobecný popis firmy Jedná se o soukromou firmu „Jewelry“, založenou za účelem zřízení a provozování obchodu se zlatými a stříbrnými šperky, porcelánem a broušeným sklem. Tato má své sídlo přímo v centru města Mostu, nedaleko od multikomplexního zařízení Central City Most. Mým podnikatelským záměrem a zároveň i dlouhodobým cílem je, vytvořit stabilní prosperující podnik, který bude svým zákazníkům dlouhodobě nabízet kvalitní zboží, příjemné prostředí a přiměřené ceny. Konkurence v oblasti zlatých a stříbrných šperků je ve městě Most poměrně velká, ne už tak u porcelánu a broušeného skla, v čemž lze také spatřovat jednu z konkurenčních výhod. Po několika prohlídkách prodejních prostor byla vybrána provozovna v centru města Mostu, o celkových rozměrech blížících se k 100 m2. Nájemní smlouva byla podepsána na období 5 let s výší nájemného 22.000 Kč měsíčně. Pro zahájení podnikatelské činnosti bude potřeba 4,700.000 Kč, přičemž z vlastních zdrojů můžeme v současné době uvolnit 200.000 Kč a zbývajících 4,500.000 Kč chci získat od investora. Plánuji využít produkt 5 Plus nabízený Českou spořitelnou, a. s. Jedná se o produkt i pro začínající podnikatele, kteří nemají daňově uzavřeno ani jedno daňové období. Maximální výše úvěru je 5 mil. Kč, se splatností až 8 let a odkladem splátek na 5 měsíců. Investorovi garantuji korektní a spolehlivé jednání při splácení úvěru. Finanční prostředky získané od investora použiji na nákup vybavení prodejní plochy a kanceláře, koupi zboží a na úhradu dalších nezbytných nákladů souvisejících se zahájením podnikatelské činnosti.
Tabulka 2 Shrnutí
Popis činnosti
Maloobchod se zlatými a stříbrnými šperky, broušeným sklem, porcelánem a hodinkami
Právní forma podnikání
Živnostenský list - Osoba samostatně výdělečně činná
Vlastní zdroje
200.000 Kč
Kapitálová potřeba cizích zdrojů
4,500.000 Kč
Délka úvěru
7 let
Úroková sazba
7,5 %
Splátky úvěru
69.022 Kč/měsíc
- 34 -
3. 1 Vedení společnosti Maloobchod Jewelry je nově vznikající soukromá společnost, jež vzniká na základě iniciativy dvou společníků. Alespoň z počátku bychom se chtěli soustředit na Ústecký kraj, konkrétně na město Most. Vzhledem k zájmu a možnosti získání atraktivního prostředí, jsme se rozhodli provozovat obchod právě v centru města Most.
Petr Řeháček
Narozen roku 1984
Absolvent bakalářského studia Fakulty sociálně ekonomické J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, obor podniková ekonomika a management
Zkušenosti a znalosti v obchodu a prodeji, organizační a manažerské dovednosti, práce s PC
Jazyková vybavenost – angličtina, němčina, základy španělštiny
V období 1.7.2006 – 30.6. 2007 zaměstnán jako burzovní makléř ve společnosti Afin Brokers, a. s.
V období 1.8.2007 – 31.3. 2008 zaměstnán jako realitní makléř ve společnosti M&M Reality holding, a. s.
Viktorie Pukišová
Narozena roku 1982
Absolvent bakalářského studia Fakulty sociálně ekonomické J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, obor podniková ekonomika a management.
Absolvent magisterského studia Vysoké školy finanční a správní v Mostě, obor řízení podniku a podnikové finance.
Organizační a manažerské dovednosti, práce s PC.
Jazyková vybavenost – němčina, ruština, základy angličtiny
Od 1.9.2006 – 30.9.2007 zaměstnána jako referent registrace podnikatelů, odbor Živnostenský úřad.
Od 1.10.2007 zaměstnána jako referent pracoviště Czechpoint, odbor Vnitřní správy Magistrátu města Mostu.
- 35 -
3. 2 Předmět činnost Hlavní aktivitou společnosti bude nákup a prodej zboží za účelem jeho dalšího prodeje, což podle zákona o živnostenském podnikání31 spadá do volných živností, konkrétně živnost č.48 velkoobchod, maloobchod32. Z počátku chceme provozovat podnikatelskou činnost jen prostřednictvím kamenného obchodu. Teprve až po určitě době a úspěšné stabilizaci podniku, jak v oblasti financí, tak v očích zákazníků, bychom chtěli proniknout i na další, nejen regionální, ale i mezinárodní trhy, prostřednictvím internetového obchodu na webových stránkách společnosti.
4 Sortiment zboží obchodu Jewelry 4. 1 Popis Otevírací doba obchodu bude pondělí až pátek od 900 - 1800 a v sobotu od 900 - 1200. Náš obchod bude nabízet různé druhy zlatých a stříbrných šperků, broušeného skla, růžového porcelánu, velmi oblíbeného porcelánu s cibulovým vzorem a několik druhů hodinek. Rovněž budeme provádět službu výkupu zlatých zlomků.
4. 2 Výkup drahých kovů Vzhledem ke stále pokračujícímu trendu růstu ceny zlata se bude i naše firma zabývat výkupem šperků z drahých kovů, zejména pak šperků ze zlatých kovů. Jedná se o zlomkové zlato v běžných ryzostech a to jak nízkoryzostní 6-ti karátové 250/000, 8 karátové 333/000, 9-ti karátové 375/000, tak i běžně používané 14-ti karátové 585/000, 18-ti karátové 750/000, či ryzí 24 karátové 999/000. Plánovaná cena výkupu za 1 gram zlata činí 180,- Kč.
31 32
Zákon č. 455/1991 Sb. Obsah živnosti č. 48: činnosti
spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti (velkoobchod) a činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli a prodej tohoto zboží (maloobchod). Obsluha čerpacích stanic, zabezpečování provozování čerpacích stanic v souladu s bezpečnostními, hasičskými, ekologickými předpisy a českými technickými normami, zajišťování drobných poradenských služeb ve vztahu k prodávanému sortimentu.
- 36 -
4. 3 Personální zajištění Pro činnost podniku bude třeba alespoň tří zaměstnanců. Jelikož počátky podnikání bývají velmi složité a nákladné, budeme vykonávat činnost zaměstnanců sami. Jediným zaměstnancem tak bude externí účetní. Co se týče trhu práce, patří Ústecký kraj k regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Na jedno pracovní místo je přibližně 18 uchazečů, avšak je dosti možné, že ono číslo se v budoucnu bude stále snižovat. V rámci kraje město Most zaujímá 1. místo ve výši průměrné měsíční mzdy s částkou přes 18 tis. Kč. Tuto situaci hodnotím jako pozitivní a neměl by tak být žádný problém se získáním kvalifikovaných a vstřícných zaměstnanců.
4. 4 Dodavatelé 4.4.1 Dodavatelé vybavení Pro zajištění vybavení byli vybráni dodavatelé z Ústeckého kraje, zejména pak z města Mostu a jeho okolí. Drobné vybavení sloužící k prodeji, jako např. prodejní plata na šperky, krabičky apod. budou zajištěny firmou KR, s.r.o. Prodejní regály a pulty budou vyrobeny na zakázku u soukromé firmy Repman. Další vybavení prodejny, kanceláře a skladových prostor bude pořízeno vlastními silami.
4.4.2 Dodavatelé zboží Jelikož žádný kvalitní dodavatel neprodává kompletní sortiment, který máme zájem nabízet, je zde velmi důležité zaměřit se na jednotlivé druhy zboží. Sortiment jsme rozdělili na zlaté šperky a snubní prsteny, dále pak stříbrné šperky, hodinky, sklo a porcelán. Po několika zlatnických výstavách a referencích některých zákazníků, jsme pro začátek domluvili pravidelné 2 měsíční dodávky zlatých šperků a snubních prstenů od tří dodavatelů, konkrétně se jedná:
Rhino, a. s. – výrobce zlatých šperků od počátku 20. století,
Brilliant, s. r. o. – výrobce zlatých i stříbrných šperků.
Košna – výrobce zlatých a stříbrných šperků. Jedná se o poměrně mladou flexibilní společnost s velkým růstovým potenciálem, založeným na výnosech z rozsahu.
- 37 -
Všichni z těchto dodavatelů nabízí i službu telefonických objednávek, nebo také objednávek prostřednictvím SMS. Zboží je dodáváno buď na fakturu nebo se hradí při jeho převzetí. Dodací lhůta takovýchto přijatých objednávek je 48 hodin. Stříbrné šperky nám budou dodávány přibližně ve stejných pravidelných intervalech jako zlaté šperky. Našimi dodavateli jsou:
Marlo – soukromý podnikatel, který dováží zlaté a stříbrné šperky z několika zemí světa,
Košna – výrobce zlatých a stříbrných šperků. Jedná se o poměrně mladou flexibilní společnost s velkým růstovým potenciálem, založeným na výnosech z rozsahu.
Z počátku budeme nabízet hodinky jen od anglické firmy Blade, což je mezinárodní společnost, která vznikla v Londýně a působí ve více než 45 zemích světa. Sortiment hodinek, jež nabízí, je velmi moderní a v současnosti také velice žádaný. Porcelán a sklo plánujeme nakupovat ve dvou velkoobchodech a to:
Karlovarský porcelán, a. s. – největší český výrobce porcelánu s několika výrobními a obslužnými závody,
Bohemia, a. s. – producent širokého spektra druhů porcelánu od poloviny 20. století.
4. 5 Propagace a reklama Abychom co nejvíce oslovili naše potenciální zákazníky, rozhodli jsme se na náš nově otevíraný obchod upozornit následujícími způsoby:
Vysílání reklamní upoutávky v místním a okolních rádiích – Rádio Most, North Music, Rádio Blaník Severní Čechy
Upozornění na otevření obchodu v místním tisku – Mostecký zpravodaj, Ústecký deník
Prostřednictvím reklamních letáků
Dále jsem se rozhodl pro vytvoření webových stránek, které budou fungovat jako klasický internetový e-shop a budou určeny jak pro tuzemský tak i zahraniční trh. Webové stránky budou také obsahovat různé informace o zboží (foto, rozměry apod.) a případné akční nabídky. Celkové náklady na propagaci v 1. roce podnikání plánuji ve výši 70.000 Kč. V prvních dvou měsících budou činit výdaje 10.000 Kč a v dalších pak 5.000 Kč. Vzhledem k tomu, že - 38 -
firma by již měla být v obecném povědomí obyvatel, neplánujeme proto v dalších letech téměř žádné náklady na propagaci a reklamu.
4. 6 Zajištění poskytovaných služeb Vzhledem k charakteru činnosti našeho obchodu – jedná se o nevýrobní podnik – bude mít na tvorbu obratu a zisku největší vliv kapacita provozovny a její využití a samozřejmě také stanovená výše ziskové marže.
4.6.1 Provozovna Prostory provozovny se nacházejí přímo v centru města Mostu v Radniční ulici číslo 1. (viz obrázky č. 1-2) Výhodná lokace zajišťuje velmi dobrou dostupnost provozovny, jak městskou hromadnou dopravou, tak i několika nedaleko vzdálenými parkovišti. Plošná výměra prostor činí přibližně 95 m2 a je velmi dobře dispozičně rozdělena. Plocha se skládá ze čtyř místností. Největší místnost o výměře 45 m2 bude sloužit jako prodejní plocha. Sousední místnost o rozloze 30 m2 bude rozdělena přepážkou, kde bude větší část sloužit jako kancelář a menší část jako kuchyňský prostor. Zbývající část bude sloužit jako skladové prostory pro zboží, účetní knihy apod. Sociální zařízení je od obchodu odděleno a nachází se ve sklepních prostorách.
Obrázek 1
- 39 -
Obrázek 2
4.6.2 Internetový obchod V případě úspěchu mého podnikání a zájmu zákazníků o naše zboží, plánuji zavedení internetového obchodu, kde hlavními funkcemi budou možnosti prohlížení a objednávky veškerého sortimentu zboží, tedy jak drahých šperků a hodinek (výběr dle velikostí), tak také porcelánových sestav a broušeného skla. Dále zde také budou umístěny různé novinky, týkající se nového zboží, aktuálních slev, akcí apod. Tento způsob prodeje budou moci využívat jak stávající, tak i noví zákazníci, čímž bychom se chtěli dostat nejen na regionální, ale i mezinárodní trhy.
- 40 -
5 Analýza trhu 5. 1 Celkový popis trhu a očekávaný vývoj významných faktorů Je důležité neopomenout faktory tržního prostředí, které mají poměrně velký význam na rozvoj a chod podniku a ten je přitom nemůže nijak ovlivnit. Zejména se jedná o faktory ekonomické, sociální a politicko-právní.
5.1.1 Ekonomické faktory V hospodářské politice bývá takřka vždy primárním cílem dosažení ekonomického růstu, jehož vliv se následně odráží také v příjmech a výdajích spotřebitelů. Dalšími důležitými faktory jsou míra inflace, míra nezaměstnanosti a daňová politika státu. V posledních letech se české hospodářství nachází v růstu a je doprovázeno zvyšováním životní úrovně obyvatel. Tato se zpětně odráží ve struktuře jejich výdajů k prospěchu zvýšení spotřeby luxusních statků a volného času. Tento trend by měl dle prognóz České národní banky pokračovat i v dalších letech. Nicméně by měl být doprovázen větší mírou inflace, která se promítne do některých nákladových položek našeho podniku, např. cen energií a služeb. Až do hospodářské krize v USA, která postihla i spoustu dalších evropských států, rostla reálná mzda, která je spojena s vyšší životní úrovní obyvatel. Od roku 2000 do současnosti reálná mzda vzrostla v České republice o 49 %, čímž se řadíme k nejúspěšnějším evropským zemím. Jak velký vliv na to bude mít právě ona krize je zatím otázkou. V případě růstu reálných mezd dochází ve struktuře lidí ke změně výdajů ve prospěch zbytných statků, což by znamenalo rostoucí poptávku po našem zboží. Klíčovým ukazatelem je zde hrubý domácí produkt (HDP). Následující graf zobrazuje vývoj hrubého domácího produktu na 1 obyvatele v České republice. I přes současnou mezinárodní krizi si myslím, že hospodářství České republiky by se mělo vyvíjet pozitivním směrem, což bezpochyby bude mít kladný vliv i na hospodaření naší firmy. Další dva grafy tedy, vývoj HDP ČR a graf výdaje na konečnou spotřebu, uvádím v příloze.
- 41 -
Graf 1 Vývoj HDP na 1 obyvatele v ČR HDP na 1 obyvatele 350 000 341 989
291 561
275 770
241 593
230 064
213 110
193 929
175 772
141 957
100 000
163 183
150 000
202 357
200 000
252 617
250 000
313 213
300 000
50 000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
zdroj: ČSÚ
5.1.2 Sociální faktory V této oblasti je hlavním aspektem zkoumání charakteristika relevantního trhu a potenciálních zákazníků a další možné aspekty, jež by mohly mít vliv na velikost poptávky po našem zboží, jimiž se zabývám v další kapitole viz. 5.2
5.1.3 Politicko-právní faktory Jedná se o faktory, jež souvisí s výkonem politické moci, legislativou, politickou situací a stavem právního vědomí. V tržním prostředí existuje soustava zákonů, vyhlášek, předpisů a omezení, kterými stát upravuje podnikání a které je třeba respektovat a řídit se jimi. Při jejich hodnocení je důležité vědět, které z těchto faktorů působí na místní, regionální či mezinárodní úrovni. Podstatné je také rozlišovat mezi vlivy, které mají přímý vliv na naší firmu a ovlivňují její působnost krátkodobě nebo dlouhodobě. Vzhledem k dnešní politické situaci je velmi nepravděpodobné, že dojde k nějakým zásadním změnám v daňové, sociální nebo jiné oblasti, formou zásadních reforem, které by mohly mít poměrně významný vliv na chod a rozvoj naší firmy. - 42 -
5. 2 Cílový trh a jeho zákazníci Cílovou skupinou zákazníků obchodu Jewelry jsou občané města Mostu, návštěvníci centra města a také návštěvníci multikomplexního zařízení Central City Most. Zboží a služby, které budeme nabízet zákazníkům, bude zaručovat kvalitu za přijatelnou cenu, jež se bude opírat o dlouholeté zkušenosti našich dodavatelů, přání a potřeby zákazníků. Chceme klást důraz na osobitý přístup k našim klientům, příjemné a vstřícné vystupování zaměstnanců.
5.2.1 Demografická charakteristika relevantního trhu Okres Most má 26 obcí, z toho 4 obce se statutem města. Dle údajů poskytovaných ČSÚ33 na území města Mostu o rozloze 8 694 ha pobývá 67 543 obyvatel. Z toho více než 70 % jsou lidé ve věku 15-64 let. Hospodářskou činnost zde vykonává 13 tis. podnikatelských subjektů, jejíž největší část tvoří obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřební zboží a pohostinství. Zdaleka nejčastější právní formou podnikání jsou tu podnikatelé – fyzické osoby. Jak jsem již zmiňoval výše, patří Ústecký kraj k regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Na jedno pracovní místo připadá přibližně 18 uchazečů. Ještě bych chtěl upozornit na stále se zvyšující životní úroveň obyvatel, nejen díky novým a novým projektům, poskytujícím nová pracovní místa (posledním byla výstavba multikomplexního zařízení v centru města). Myslím si, že zde existuje poměrně značný okruh potenciálních koupěschopných zákazníků, což hodnotím kladně, vzhledem ke splnění cílů našeho podnikání.
5. 3 Faktory konkurenceschopnosti
Umístění na frekventovaném místě v centru města s dostatečným množstvím zákazníků
Široký sortiment zboží
Nižší cena než u konkurenčních podniků
Kvalita výrobků
Příjemné prostředí a obsluha
33
Podle dokumentu Vybrané statistické údaje za obec. Dostupný z WWW:
- 43 -
Záruční podmínky a dostupnost servisu
5. 4 Poptávka po špercích z drahých kovů V České republice v loňském roce vzrostl zájem o šperky z drahých kovů. Šperk ze zlata, stříbra či dokonce platiny si pořídil téměř každý druhý Čech, což deklaruje fakt, který potvrdila agentura ČTK podle, které bylo opuncováno za poslední rok více než 4,5 milionu šperků z drahých kovů (18% nárůst z roku 2006). Po několikaletém útlumu tak začínají opět tuzemští zákazníci nakupovat ve velkém, především dražší šperky, jako jsou náhrdelníky apod. Mohlo by se zdát, že jedním z hlavních důvodů je růst hodnoty zlata, která loni dosáhla rekordu (více než 900 USD za unci), ale podle tvrzení samotných výrobců to nemá na spotřebitele téměř žádný vliv. Vzhledem k velmi silné české koruně a stále oslabujícímu dolaru, nebyl nárůst cen na tuzemském trhu nijak velký. Vyšší hodnota zlata se promítne do cen jednodušších šperků, které jsou celé ze zlata, spíše než do cen kombinovaných či náročnějších zlatých šperků. Klenotnické firmy však zaznamenaly také větší zájem o šperky ze strany mužů. Současným světovým trendem je kombinace žlutého, bílého zlata a drahých kamenů. Na tuzemském trhu patří k nejvíce oblíbeným bílé kovy, jako je stříbro, ocel a šperky z bílého zlata v kombinaci s drahými kameny.
6 Analýza rizik a jejich řešení Analyzovat potenciální rizika by mělo být nedílným prvkem každého podnikatelského plánu, jelikož na světě neexistuje podnikatelská činnost, která by nebyla spojena s určitou mírou rizika a nejistoty. V další části této kapitoly se snažím upozornit na ta nejpodstatnější rizika.
6. 1 Změna podmínek ze strany pronajímatele Existuje určitá míra rizika, že pronajímatel, tedy město se rozhodne změnit některé podmínky pronájmu, zejména cenu pronájmu. Ovšem až po vypršení sjednané nájemní smlouvy, která byla sepsána na období pěti let. Před podpisem takovýchto smluv jsme samozřejmě dbali na důkladné prozkoumání smluvních podmínek a to ve všech bodech smlouvy. - 44 -
6. 2 Nová konkurence v nákupním centru a v jeho okolí Vzhledem k tomu, že plánovaná cena našeho zboží by byla v porovnání se současnou konkurencí nejnižší, nemělo by zde v tomto směru existovat ohrožení ani v případě příchodu dalších firem. Naši konkurenceschopnost podpoříme také nabídkou širokého sortimentu kvalitního zboží, jako jsou snubní prsteny, šperky s brilianty a dalšími drahými kameny, hodinky, porcelán a broušené sklo. V boji proti konkurenci plánujeme nabízet různé dárkové poukázky, slevové kupóny apod.
6. 3 Nízký zisk Jestliže nebudeme dosahovat očekávaného zisku, bude nutné realizovat po určitou dobu agresivnější prodejní strategii s menší obchodní marží a ještě větší marketingovou propagací. Vzhledem k nastaveným cenám a cenám konkurence si myslím, že nebude nutné k této pesimistické variantě sáhnout.
6. 4 Snížený zájem o nákup šperků z drahých kovů I přesto, že neočekáváme pokles poptávky o drahé šperky, je nutné brát i toto riziko v potaz. Jestliže by došlo ke snížení zájmu o nákup šperků z drahých kovů, budeme se snažit zaměřit
marketingovou strategii na prodej ostatních produktů z naší nabídky, hodinek,
broušeného skla a tradičního českého porcelánu.
7 Okolí firmy 7. 1 Legislativní podmínky Každý podnikatel musí respektovat veškeré zákony a legislativní normy, předpisy a vyhlášky, vztahující se ke konkrétnímu charakteru podnikání. K těm nejdůležitějším patří živnostenský zákon, zákoník práce, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zákon o dani z příjmu, zákon na ochranu spotřebitele a zákon o účetnictví. V České republice plyne ze zákona povinnost označení šperků z drahých kovů Státním puncem České republiky. Veškeré šperky z drahých kovů musí být předloženy Puncovnímu úřadu, který je po kontrole ryzosti označí Státním puncem ryzosti. Tento punc je garancí správné ryzosti. Teprve od této doby mohou být šperky prodávány.
- 45 -
V případě provozování obchodu se zlatými šperky, porcelánem, hodinkami a broušeným sklem je nutné dodržovat nejen zákony týkající se pracovně právních vztahů, financí a rozpočtů, ale také:
Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb., zákona č. 127/2003 Sb.a zákona č.157/2006 Sb.
7. 2 Analýza konkurence Nejprve bychom si měli uvědomit, že konkurenci není dobré podceňovat, jelikož pro nás představuje určitou hrozbu a riziko. Je důležité znát konkurenční prostředí a na základě toho určit, jaké výhody můžeme klientům nabídnout my, v čem dokážeme být lepší a efektivnější. Předmětem našeho zkoumání jsou všechna existující zlatnictví v Mostě. Údaje byly získány pozorováním během návštěv těchto konkurenčních subjektů, z rozhovorů přátel a zákazníků. Konkrétně se jedná o Klenoty Aurum, zlatnictví v obch. domě Prior, zlatnictví Smeraldo v obch. domě Interspar a zlatnictví IDAN v obch. domě Tesco.
Tabulka 3 Stručný přehled konkurence
Název Klenoty Aurum
Zlatnictví IDAN
Zlatnictví Smeraldo
Zlatnictví Prior
Sídlo a kontakt
Provozní doba
OC Central Most Po-Ne 09:00 - 21:00
434 01 Most tel.: 476 101 251 v obch. domě TESCO Po-Ne 09:00 – 12:30 13:00 – 20:00 434 01 Most tel.: 476 444 554 v obch. domě Interspar Po-Ne 09:00 - 18:00 434 01 Most tel.: 476 102 568 v obch. domě Prior Po-Ne 09:00 - 18:00 434 01 Most tel.: 476 127 192
- 46 -
Zboží Zlaté a stříbrné šperky, hodinky Zlaté a stříbrné šperky, hodinky Zlaté a stříbrné šperky, hodinky Zlaté a stříbrné šperky
Informace Nejbližší a nejsilnější konkurent Nejnižší ceny z konkurence, velký výběr hodinek Malé zlatnictví s nízkým potenciálem Malé zlatnictví s vysokými cenami
7.2.1 Klenoty Aurum Svoji dlouhodobostí, zkušenostmi, vlastní výrobou a nabízeným zbožím je toto zlatnictví námi považováno za největšího konkurenta. Na českém trhu působí od roku 1956 a jsou rozmístěny takřka po celé České republice, čímž se dostaly do podvědomí široké veřejnosti. V roce 2000 se jejich obchodní síť v ČR rozrostla na 30 prodejen. Mají velmi silnou marketingovou kampaň (v současnosti je hlavní tváří Miss ČR a Miss World Taťána Kuchařová), která s sebou přináší velmi vysokou cenu šperků, což je zároveň i jejich největší slabostí. Lokalitou se nachází v multikomplexním zařízení Central City Most a je velmi blízká naší firmě. Vzhledem k tomu, že se nachází v centru města, jsou velmi dobře dostupné MHD a nabízí také velké parkovací možnosti, jak v multikomplexu, tak v okolí. Prezentaci svého zboží nabízí elektronickou formou a také odeslání objednávky poštou či telefonním číslem.
7.2.2 Zlatnictví Prior Jedná se o poměrně nové zlatnictví, které se nachází v obchodním domě PRIOR. Prodejna není příliš velká a skládá se jen ze dvou pultů. Nabízí pouze zlaté a stříbrné šperky, jejichž sortiment je poměrně malý. Výhodou je umístění prodejny přímo u vchodu do obchodního domu. Ceny zboží jsou téměř porovnatelné s těmi v Klenotech Aurum, stejně tak se nachází velmi blízko naší prodejny.
7.2.3 Zlatnictví Smeraldo Smeraldo je tradičním zlatnictvím, jež se nachází v obchodních domech, konkrétně zde se jedná o Interspar. Prodejna je středně veliká (cca. 40 m2) a vzhledem k tomu, že se nachází v obch. domě, kde náklady spojené s výší nájemného jsou poměrně vysoké, ceny prodávaného zboží jsou tomu přímo úměrné. Jejich nabídka obsahuje opět pouze zlaté a stříbrné šperky a jen několik druhů hodinek. Zlatnictví Smeraldo pro nás nepředstavuje žádné ohrožení. I v tomto případě je výhodou umístění prodejny přímo u vchodu do obchodního domu. Je dobře dostupné MHD a nabízí řadu parkovacích míst.
7.2.4 Zlatnictví IDAN Je zlatnictvím, které má stejně jako Klenoty Aurum více poboček po České republice. Tyto pobočky se převážně nacházejí velkých nákupních centrech. Stejně tak je tomu i v místě mého podnikání. Zlatnictví se nachází v obchodním domě Tesco, situovaného na okraji města - 47 -
Mostu. Je dostupné MHD a nabízí řadu parkovacích míst. Výhodou i zde je poměrně vysoká fluktuace potenciálních zákazníků. Svoji velikostí je přibližně stejně velké jako Smeraldo v obch. domě Interspar. Jejich sortiment zahrnuje zlaté a stříbrné šperky a velké množství různých značek a druhů hodinek. Z uvedených konkurenčních prodejen nabízí zboží za nejnižší ceny. I přesto by pro nás nemělo představovat příliš velké nebezpečí.
8 SWOT Analýza Je
metodou,
pomocí
které
lze
vyhodnotit
fungování
firmy,
její
úspěšnost
a životaschopnost, nalézt problémy nebo nové možnosti jejího rozvoje. SWOT analýza hodnotí silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, jež se nacházejí uvnitř podniku i v jejím okolí.
8. 1 Silné stránky
Umístění v atraktivním prostředí
Poměrně nízká výše nájemného
Dobrá dostupnost
Dostatek parkovacích míst
Široký sortiment zboží
Malý počet zaměstnanců
Kontakty na dodavatele
I přesto, že je zde poměrně velké množství silných stránek, jako je atraktivní lokalita, široký sortiment zboží, nízké nájemné a další, je třeba stále se snažit v daných oblastech upevňovat své postavení.
8. 2 Slabé stránky
Omezený přístup k dalšímu kapitálu
Nedostatek finančních prostředků na silnější propagaci
Malé povědomí zákazníků o firmě
Téměř žádné zkušenosti s vedením firmy
- 48 -
8. 3 Příležitosti
Možnost expanze na nové zahraniční trhy
Možnost navázání kontaktů s novými obchodními partnery
8. 4 Hrozby
Zvýšení nájemného
Stávající konkurence a její nárůst
Slabá koupěschopnost obyvatel
Profesionalita a loajalita zaměstnanců
9 Finanční plán Jelikož každá firma potřebuje finanční prostředky pro vznik, rozvoj či obnovu společnosti, je finanční plán tou nejdůležitější částí celého plánu, a to nejen pro potřeby podnikání, ale také pro investory a bankovní domy, jež rozhodují o poskytnutí finančních prostředků. Nejprve se budu zabývat výdaji potřebnými k zajištění vybavení prodejní plochy, kanceláře a skladových prostor, dále pak zahajovací rozvaze, výnosy a náklady, výkazem zisků a ztrát a nakonec odhadem peněžních toků. Pro lepší vypovídací schopnost budu uvažovat tři varianty odhadů, a to optimistickou, reálnou a pesimistickou. Důležité je také brát v úvahu určitou peněžní rezervu, než si firma získá své pravidelné zákazníky. Oba společníci se dohodli, že do podnikání vloží kapitál, o celkové hodnotě 200.000 Kč. Tato částka tvoří vlastní zdroje. Jelikož tato částka nedostačuje k zahájení a rozvoji našeho podnikatelského záměru, bude důležité získat zbytek potřebných finančních prostředků od investorů, zejména pak některého z bankovních domů. Výši potřebné částky finančních prostředků zjišťuji z výdajů na:
zahájení podnikání,
vybavení prodejní plochy, kanceláře a skladových prostor,
na nákup zboží,
propagaci.
Založení tohoto typu podnikání s sebou přináší administrativní výdaje pouze na vydání živnostenského oprávnění a to ve výši 1.000 Kč. Prvním krokem k realizaci mého
- 49 -
podnikatelského záměru bude zajištění vybavení prodejní plochy, kanceláře a skladových prostor. Právě náklady na vybavení prodejní plochy, kanceláře, skladových prostor a na pořízení zboží a zásob, tvoří podstatnou položku výdajů potřebných k zahájení podnikatelské činnosti. Jejich propočet jsem provedl z účelového hlediska, podle kterého jsem jednotlivé výdaje zařadil do určitých skupin, jež uvádím v následujících tabulkách (9.1, 9.2, 9.3). V těchto propočtech neuvádím provozní výdaje, které vzniknou až po zahájení činnosti. Dalšími výdaji spojenými s rozvojem podnikání, jsou výdaje na propagaci a reklamu, jejichž celkovou výši při zahájení, tedy prvním měsíci, plánuji 10.000 Kč včetně DPH. V neposlední řadě se jedná o zálohu na platbu nájemného, jejíž povinnost vychází ze smluvních ustanovení mezi majitelem a nájemcem daných prostor. Dle ujednání je výše nájemného stanovena na 22.000 Kč včetně DPH a bude placena měsíc předem na účet pronajímatele. Tato částka nezahrnuje platbu za energie a služby. Celková suma výdajů na zahájení činnosti tak bude činit 3,908.800 Kč.
Tabulka 4 Výdaje na vybavení prodejní plochy
Prodejní pulty Plata na šperky Kasa Prodejní regály Dekorační materiál do výloh Váha Polepy výloh Osvětlení Zabezpečovací zařízení (kamerový systém + dvd rekordér) Terminál na platební karty Hasící přístroj Celkem
- 50 -
115 000 Kč 22 000 Kč 15 000 Kč 55 000 Kč 10 000 Kč 23 000 Kč 7 500 Kč 9 400 Kč 25 000 Kč 0 Kč 1 500 Kč 283 400 Kč
Tabulka 5 Výdaje na vybavení kanceláře a skladových prostor
Počítač Pracovní stůl Sedací souprava 3 Regály na zboží Telefon a Fax Skříň na oblečení Mikrovlná trouba Varná konvice Hifi věž Trezor na šperky 3 Pracovní židle Váha Lednice a potraviny Cenovačka Kancelářské vybavení Celkem
25 000 Kč 6 500 Kč 28 000 Kč 16 000 Kč 3 500 Kč 5 200 Kč 1 800 Kč 700 Kč 3 500 Kč 25 000 Kč 9 000 Kč 1 900 Kč 7 800 Kč 1 000 Kč 2 500 Kč 137 400 Kč
Tabulka 6 Výdaje na pořízení zboží
Zlato celkem prsteny řetízky náramky přívěsky náušnice soupravy
2 400 000 Kč 530 000 Kč 750 000 Kč 550 000 Kč 90 000 Kč 300 000 Kč 180 000 Kč
Stříbro celkem prsteny řetízky náramky přívěsky náušnice
410 000 Kč 80 000 Kč 150 000 Kč 120 000 Kč 20 000 Kč 40 000 Kč
Snubní prsteny
120 000 Kč
Broušené sklo
150 000 Kč
Porcelán
150 000 Kč
Hodinky
200 000 Kč
- 51 -
9. 1 Zahajovací rozvaha Tabulka 7 Zahajovací rozvaha k 1.1.2009
AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Zboží Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek (hotovost a vklady BÚ)
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky
4 700 000 Kč 170 000 0 170 000 0 3 680 800 250 800 3 430 000 0 0 849 200
4 700 000 Kč 200 000 200 000 4 500 000 0 4 500 000 0
9. 2 Aktiva 9.2.1 Dlouhodobý majetek Vzhledem k tomu, že podmínku minimální pořizovací ceny tedy 40.000 Kč, jež je nutná k zařazení do dlouhodobého majetku, splňují pouze dvě položky, spadají pouze sem prodejní pulty o ceně 115.000 Kč a prodejní regály o ceně 55.000 Kč.
9.2.2 Oběžný majetek V rámci oběžného majetku rozlišuji zásoby, zboží a krátkodobý finanční majetek. Mezi zásoby jsem zařadil veškeré vybavení, jež nepřesáhlo povinnou minimální výši pořizovací ceny, které nemůže být odepisováno. Tedy plata na šperky, dekorační materiál, kasu, váhu, osvětlení, zabezpečovací zařízení, počítač, pracovní stůl, trezor na šperky, židle a další kancelářské vybavení.
- 52 -
Ve zboží je zahrnut veškerý sortiment, který budeme nabízet našim zákazníkům, zlaté a stříbrné šperky, hodinky, brilianty, snubní prsteny, sklo a porcelán. K zahájení podnikání činí celková výše plánovaného nákupu zboží 3,430.000 Kč. Do krátkodobého finančního majetku patří hotovost a vklady v bance na BÚ, jež budeme využívat k pořízení dalšího zboží, platbám nájemného a faktur od dodavatelů. Finanční majetek bude také sloužit jako forma určité rezervy právě na počátky podnikání. Jeho plánovaná výše po prvním měsíci podnikání bude činit přibližně 850.000 Kč.
9. 3 Pasiva 9.3.1 Vlastní kapitál Společníci se rozhodli vložit do společnosti následující peněžitý vklad:
Tabulka 8 Přehled vkladů
Společník
Výše vkladu
Petr Řeháček Viktorie Pukišová
100 000 Kč 100 000 Kč
9.3.2 Cizí zdroje Vzhledem k tomu, že vlastní zdroje nedostačují k rozvoji našeho podnikatelského záměru, je nutné zažádat o finanční prostředky některého z bankovních domů. Odpovídajícím typem je investiční úvěr od České spořitelny, který je určen jak podnikatelům a malým firmám, tak i začínajícím podnikatelům, jež nemají daňově uzavřeno jediné období. Tento úvěr je z hlediska účelu možné poskytnout ve dvou formách a to na financování provozních potřeb a jako kombinaci financování provozních a investičních potřeb. Konkrétně se jedná provozní úvěr 5 plus:
Výše úvěru:
4,500.000 Kč
Doba splácení:
7 let
Úroková sazba:
7,5 %
Výše splátek:
69.022 Kč/měsíc
Odklad splácení:
5 měsíců (maximální možné odložení splátek)
- 53 -
9. 4 Výnosy a náklady V situaci, kdy začínáte podnikat, nedokážete přesně odhadnout chování potenciálních zákazníků a proto jsem se rozhodl vypracovat přehled výnosů a nákladů ve třech variantách, pesimistické, realistické a optimistické. Varianty se od sebe liší velikostí tržeb.
9.4.1 Výnosy Položky, které budou ovlivňovat výši výnosů:
tržby z prodeje zlatých a stříbrných šperků (zisková marže 80 % z 1 ks)
tržby z prodeje snubních prstenů (zisková marže 50 % z 1 ks),
tržby z prodeje hodinek (zisková marže 50 % z 1 ks),
tržby z prodeje broušeného skla (zisková marže 50 % z 1 ks),
tržby z prodeje porcelánu (zisková marže 50 % z 1 ks).
9.4.2 Náklady Do nákladových položek bude spadat především:
nájemné,
mzdové náklady,
náklady na energie,
odpisy,
sociální a zdravotní pojištění,
úroky z bankovního úvěru,
poplatky za vedení účtu,
poplatky za telefon a rádio,
drobné kancelářské vybavení.
- 54 -
9.4.2.1 Fixní náklady Zde bych se jako první zmínil o mzdových nákladech. Jejich výše se odvíjí od počtu zaměstnanců. Majitel firmy se rozhodl, že minimálně v počátcích bude potřeba dvou zaměstnanců na hlavní pracovní poměr a jedna účetní, která bude zaměstnána externí formou. Nedílnou součástí fixních nákladů je sociální a zdravotní pojištění, které činí celkem 35 % z celkové objemu mezd. Za osobu podnikatele se počítá pojištění z vyměřovacího základu, který činí 50 % ze zisku. Pro sociální pojištění je to 29,6 % z VZ a zdravotní pojištění 13,5 % z VZ. Další položkou fixních nákladů je nájemné. Dle ujednání byla výše nájemného stanovena na 22.000 Kč včetně DPH a bude placena měsíc předem na účet pronajímatele. Tato částka nezahrnuje platbu za energie a služby.
Tabulka 9 Fixní náklady v 1. roce podnikání
Nájemné Mzdy Zdravotní a sociální pojištění (2 zaměstnanci) Zálohy na energie Odpisy Poplatek za vedení účtu Poplatek za rádio Celkem
408 000 Kč 384 000 Kč 134 400 Kč 96 000 Kč 34 000 Kč 24 000 Kč 14 400 Kč 1 094 800 Kč
Vzhledem k tomu, že provádím odpisy na základě procentní sazby bez ohledu na množství prodaného zboží, spadají odpisy také do fixních nákladů. Konkrétně zde bude předmětem odepisování dlouhodobý majetek v pořizovací ceně 170.000 Kč. K vyjádření opotřebení tohoto majetku jsem zvolil daňové odpisy formou rovnoměrného odepisování. Základní informace k výpočtu opotřebení majetku:
první odpisová skupina,
doba odpisování 3 roky,
rovnoměrné odpisy,
koeficient pro první rok odpisování 20 %,
koeficient pro další roky odpisování 40 %.
- 55 -
Tabulka 10 Odpisový plán pro dlouhodobý majetek
Rok Počáteční cena Roční odpisy 2009 2010 2011
170 000 136 000 68 000
Mesíční odpisy Oprávky
34 000 68 000 68 000
2 833 5 667 5 667
34 000 102 000 170 000
ZH 136 000 68 000 0
9.4.2.2 Variabilní náklady Největší položkou tohoto druhu nákladů jsou náklady na pořízení zboží, jejichž výše se bude odvíjet zejména od množství prodaného zboží v předchozích měsících. Součástí je i spotřeba elektrické energie včetně dalších služeb. Optimální úroveň spotřeby v 1. měsíci byla stanovena na 6.500 Kč. Mezi tyto náklady spadá také úrok z bankovního úvěru. V této části uvádím jen stručný přehled splátek v každém roce. Kompletní splátkový kalendář uvádím v příloze.
Tabulka 11 Splátky úroků
Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Úrok 320 273 Kč 280 837 Kč 238 338 Kč 192 542 Kč 143 188 Kč 90 004 Kč 32 690 Kč
9. 5 Výkaz zisků a ztrát Při finančním plánování jsem vycházel z předpokládaných nákladů a výnosů za prvních sedm let podnikání. Jak jsem již uvedl, výpočty provádím ve třech variantách pesimistické, reálné a optimistické. Předpokladem je, že zejména v počátcích (první 3 měsíce) se bude zdát nejpravděpodobnější varianta pesimistická a po určité době bychom se měli nacházet někde mezi reálnou a optimistickou variantou. Níže je uvedený výkaz zisků a ztráty pro první měsíce podnikání a jednotlivé roky. Podrobné tabulky dalších měsíců (3.- 12.) v prvním roce jsou uvedeny v příloze.
- 56 -
Tabulka 12 Výkaz zisků a ztrát 1. měsíc podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Tržby z prodeje zboží Náklady Zboží (zl. a st.šperky) Ostatní zboží Nájemné Mzdy ZSP Úroky Reklama Daně a poplatky Energie Telefon+internet Odpisy Ostatní Bezpečnostní služba Hospodářský výsledek
Reálná
Optimistická
183 600 209 100
237 600
82 000 24 000 22 000 32 000 11 200 28 125 10 000 1 200 8 500 1 600 2 833 1 000 1 500 -42 358
102 000 36 000 22 000 32 000 11 200 28 125 10 000 1 200 5 000 1 200 2 833 1 000 1 500 -16 458
92 000 29 000 22 000 32 000 11 200 28 125 10 000 1 200 6 500 1 400 2 833 1 000 1 500 -29 658
Tabulka 13 Výkaz zisků a ztrát 2. měsíc podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Tržby z prodeje zboží Náklady Zboží (zl. a st.šperky) Ostatní zboží Nájemné Mzdy ZSP Reklama Úroky Daně a poplatky Energie Telefon+internet Odpisy Ostatní Bezpečnostní služba Hospodářský výsledek
Reálná
Optimistická
218 700 235 200
251 700
99 000 104 000 27 000 32 000 22 000 22 000 32 000 32 000 11 200 11 200 10 000 10 000 27 869 27 869 1 200 1 200 8 500 6 500 1 600 1 400 2 833 2 833 1 000 1 000 1 500 1 500 -27 002 -18 302
109 000 37 000 22 000 32 000 11 200 10 000 27 869 1 200 5 000 1 200 2 833 1 000 1 500 -10 102
- 57 -
Tabulka 14 Výkaz zisků a ztráty 3. měsíc podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Tržby z prodeje zboží Náklady Zboží (zl. a st.šperky) Ostatní zboží Nájemné Mzdy ZSP podnikatele ZSP Reklama Úroky Daně a poplatky Energie Telefon+internet Odpisy Ostatní Bezpečnostní služba Hospodářský výsledek
Reálná
Optimistická
238 800 268 200
295 800
106 000 119 000 32 000 36 000 22 000 22 000 32 000 32 000 3 052 3 052 11 200 11 200 5 000 5 000 26 690 26 690 1 200 1 200 8 500 6 500 1 600 1 400 2 833 2 833 1 000 1 000 1 500 1 500 -15 775 -1 175
131 000 40 000 22 000 32 000 3 052 11 200 5 000 26 690 1 200 5 000 1 200 2 833 1 000 1 500 12 125
Tabulka 15 Výkaz zisků a ztrát za 1. rok podnikání
Varianta Výnosy Náklady Hospodářský výsledek
Pesimistická Reálná Optimistická 2 655 300 2 966 700 3 304 800 2 538 407 2 751 375 2 881 307 116 893 215 325 423 493
Z uvedených výkazů zisků a ztráty je patrné, že zisk bude poprvé vykázán ve 3. měsíci podnikání, a to v optimistické variantě. Tato tendence se bude i nadále zvyšovat a ke konci prvního roku podnikání bude zisk vykázán ve všech třech variantách. Příčinou razantnějšího zisku, nebude pouze větší povědomí o naší firmě, ale zejména pak zvýšený zájem ve vánočním období. Níže uvádím hospodářské výsledky za další roky podnikání.
- 58 -
Tabulka 16 Přehled nákladů a výnosů 2. rok podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Náklady Hospodářský výsledek
Reálná
4 370 400 4 910 400 3 878 061 4 161 261 492 339 749 139
Optimistická 5 450 400 4 451 061 999 339
Tabulka 17 Přehled nákladů a výnosů 3. rok podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Náklady Hospodářský výsledek
Reálná
4 838 400 5 342 400 4 234 138 4 499 938 604 262 842 462
Optimistická 5 864 400 4 772 338 1 092 062
Tabulka 18 Přehled nákladů a výnosů 4. rok podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Náklady Hospodářský výsledek
Reálná
4 694 400 5 198 400 4 085 142 4 351 542 609 258 846 858
Optimistická 5 702 400 4 623 342 1 079 058
Tabulka 19 Přehled nákladů a výnosů 5. rok podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Náklady Hospodářský výsledek
Reálná
4 946 400 5 486 400 4 176 788 4 473 188 769 612 1 013 212
Optimistická 5 990 400 4 744 988 1 245 412
Tabulka 20 Přehled nákladů a výnosů 6. rok podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Náklady Hospodářský výsledek
Reálná
4 827 600 5 349 600 4 067 004 4 244 404 760 596 1 105 196
- 59 -
Optimistická 5 828 400 4 599 204 1 229 196
Tabulka 21 Přehled nákladů a výnosů 7. rok podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Náklady Hospodářský výsledek
Reálná
4 723 200 5 263 200 4 019 890 4 316 290 703 310 946 910
Optimistická 5 724 000 4 564 090 1 159 910
Podle mých odhadů bude zisku dosaženo ve všech variantách i letech podnikání. Během prvního roku očekávám pozvolný růst tržeb. Co se dalších roků týče, zde předpokládám již poměrně vyšší růst tržeb, způsobený zmíněným větším povědomím o naší nabídce, pravidelnými zákazníky, akcemi atd. Konkrétní výše zisku bude ovlivněna pravidelnou splátkou úvěru, daní z příjmu, odměnami podnikatele atp., které uvádím v přehledu hotovostních toků, tedy Cash Flow.
9. 6 Cash Flow Vzhledem k zajištění solventnosti a zamezení nemožnosti splácet své závazky, je velmi důležité brát v úvahu také příjmy a výdaje firmy.
- 60 -
Tabulka 22 Hotovostní toky (cash flow) Kč
Stav finančních prostředků na začátku období CELKEM PŘÍJMY Příjmy Zlaté a stříbrné šperky Ostatní zboží Bankovní úvěr CELKEM VÝDAJE Výdaje Dlouhodobý majetek Zboží Nájemné Energie (teplo, vodné, stočné) Odměny podnikatele Daň z příjmu Mzdy ZSP (podnikatel + zam.) Propagace Splátka úvěru Telefon + internet Ostatní Bezpečnostní služba Saldo Stav finančních prostředků na konci období
- 61 -
2009
2010
2011
Rok 2012
200 000 7 466 700 2 392 200 574 500 4 500 000 5 932 888 170 000 3 680 800 264 000 78 000 240 000 0 384 000 171 024 70 000 828 264 16 800 12 000 18 000 1 733 812 1 733 812
1 733 812 4 910 400 4 082 400 828 000 0 4 890 288 0 2 790 000 264 000 84 000 240 000 49 800 408 000 179 424 0 828 264 16 800 12 000 18 000 20 112 1 753 924
1 753 924 5 342 400 4 406 400 936 000 0 5 305 464 0 3 030 000 264 000 96 000 240 000 96 400 432 000 272 000 0 828 264 16 800 12 000 18 000 36 936 1 790 860
1 790 860 5 198 400 4 298 400 900 000 0 5 171 764 0 2 840 000 264 000 90 000 240 000 102 700 456 000 304 000 0 828 264 16 800 12 000 18 000 26 636 1 817 496
2013
2014
2015
1 817 496 5 486 400 4 514 400 972 000 0 5 436 964 0 3 020 000 264 000 102 000 240 000 184 900 468 000 281 800 0 828 264 16 800 12 000 19 200 49 436 1 866 932
1 866 932 5 349 600 4 449 600 900 000 0 5 283 464 0 2 850 000 264 000 96 000 240 000 192 000 492 000 273 200 0 828 264 16 800 12 000 19 200 66 136 1 933 068
1 933 068 5 263 200 4 363 200 900 000 0 5 129 664 0 2 620 000 264 000 102 000 240 000 192 000 504 000 331 400 0 828 264 16 800 12 000 19 200 133 536 2 066 604
Z výkazu o hotovostních tocích jsem zjistil, že firma by měla mít dostatek finančních prostředků na úhradu všech jejích výdajů a měla by tak být schopna dostát svým závazkům. Největší část výdajů je tvořena pořízením zboží za účelem prodeje. Jeho výše byla stanovena po několika úvahách se znalci v oboru a plánovaných dodávkách zboží od dodavatelů. Další významnou položkou výdajů jsou mzdy zaměstnanců. Jak jsem již zmínil výše, pro naši činnost plánuji dva zaměstnance a externí účetní. Jedním ze zaměstnanců bude i společník. Růst jejich mzdy v dalších letech bude ovlivněn inflací. Mzda externí účetní byla po dohodě stanovena na 2.000 Kč. Odměna podnikatele je určena majiteli firmy. Její výše byla stanovena ve výši 20.000 Kč měsíčně, tedy 240.000 ročně. Firma zatím nepředpokládá nákup žádného dalšího dlouhodobého majetku pro účely podnikání a odpisy tak budou uplatňovány pouze v prvních třech letech. Podstatným faktorem výdajů je pravidelná splátka úvěru, jehož výše činí v každém roce 828.264 Kč včetně úroků. I přes takto vysoký úvěr jsou příjmy, zapříčiněné předpokládanými tržbami a marží (zlaté a stříbrné šperky 80 %, ostatní zboží 50 %), větší než výdaje ve všech letech podnikání, jeho úhrada tak bude zajištěna. Daňová povinnost34 se vypočítává ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část, odečitatelné položky a slevy na dani. Po odečtení úroků z úvěru, odpisů, slevy na poplatníka a pojistného bude daň pro první rok nulová. Daň z příjmu má v dalších letech zejména k vyššímu zisku a nižším úrokům z úvěru vzestupnou tendenci.
34
586/1992 Sb., o daních z příjmu
- 62 -
ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo zjistit podmínky a povinnosti při zahájení a rozvoji podnikání v České republice a zejména pak získat a sjednotit veškeré poznatky o sestavení podnikatelského
plánu
včetně
posouzení
jeho
realizovatelnosti,
dlouhodobé
konkurenceschopnosti a životaschopnosti. Snažil jsem se o to, aby podnikatelský plán působil jako ucelený dokument obsahující všechny podstatné faktory. Uvažoval jsem činnost maloobchodu se zlatými a stříbrnými šperky, sklem, hodinkami a porcelánem, spadající do oblasti nákupu a prodeje zboží a služeb. Tento druh podnikání jsem se rozhodl po zvážení několika výhod i nevýhod založit jako fyzická osoba, podnikající na základě živnostenského oprávnění, tedy osoba samostatně výdělečně činná. Vzhledem k předpokládané výši zisku budu plátcem daně z přidané hodnoty. Po několika prohlídkách prodejních prostor jsem se rozhodl, využít provozovnu v centru města Mostu, o celkových rozměrech blížících se k 100 m2. Nájemní smlouva byla podepsána na období 5 let s výší nájemného 22.000 Kč měsíčně. Pravděpodobně nejdůležitější oblastí praktické části je finanční plán, který obsahuje výdaje nutné k založení podniku, zahajovací rozvahu, výnosy a náklady, výkazy zisků a ztráty (ve třech variantách – pesimistická, reálná a optimistická) a cash flow (reálná varianta). Celkové výdaje potřebné k zahájení podnikatelské činnosti jsem rozdělil na výdaje spojené s vybavením provozovny, kanceláře a skladových prostor a na výdaje nutné k pořízení zboží. Do vybavení plánuji celkem investovat 420.800 Kč a do zboží 3,430.000 Kč. Vzhledem k tomu, že nedisponuji takovými finančními prostředky, bylo nutné zajistit si úvěr od některého z finančních domů. Po konzultacích s bankovním poradcem byl zvolen produkt od České spořitelny, konkrétně provozní úvěr 5 plus ve výši 4,500.000 se splatností 7 let. Tyto zdroje by měly zajistit nejen pořízení již zmiňovaných výdajů, ale měly by také sloužit jako rezerva pro zabezpečení solventnosti firmy. Prodejní ceny zboží byly určeny na základě nákladů na jeho pořízení a k tomu připočtené ziskové marže, jež vychází z několika pozorování konkurence a podnikatelovy představy o ročním zisku. U zlatých a stříbrných šperků, tedy i snubních prstenů, byla zvolena marže 80 %, na ostatní zboží (sklo, porcelán, hodinky) se vztahuje marže 50 %. Z analýzy cash flow vyplývá, že s předpokládanými tržbami nebude žádný problém hradit všechny závazky firmy, a to ani v samotných počátcích podnikatelské činnosti. Po určité době a úspěchu mého podnikání, plánuji zavedení internetového obchodu, který bude nabízet různé funkce našim zákazníkům. Od novinek, slev, akcí až po prohlížení zboží i jeho samotné
- 63 -
objednávky. Tímto způsobem, bych chtěl rozšířit své aktivity až za hranice regionálního trhu, tedy i na mezinárodní úroveň. Užitnou hodnotou pro naše zákazníky bude kvalita zboží a služeb za přijatelnou cenu, s důrazem na osobitý přístup a příjemné a vstřícné vystupování. Za další faktory konkurenceschopnosti považuji atraktivní lokalitu v centru města, široký sortiment zboží a dostupnost záručního servisu. Pro činnost uvažuji dva zaměstnance, kde jedním bude i společník majitele. Externě nám bude prováděno za 2.000 Kč/měsíc účetnictví. Majitel firmy si stanovil měsíční odměnu ve výši 20.000 Kč. V případě nižších než plánových zisků by se odměny samozřejmě snižovaly. Podle mého průzkumu již existující poměrně početná konkurence díky svým cenám a nabízenému sortimentu nedisponuje silou, která by měla nějak ohrozit rozvoj a chod naší firmy. Při zpracování této práce jsem nabyl řadu znalostí a zkušeností, což hodnotím jako velký osobní přínos. Jsem si jistý, že tento podnikatelský plán by mohl být ještě vylepšen hlubšími analýzami trhu, propracovanějšími analýzami finančního plánu apod., ovšem vzhledem k obsáhlosti a složitosti daného problému nebylo možné vše dokonale prozkoumat. Jsem přesvědčen, že při všech zvažovaných aspektech může být tato firma nejen konkurenceschopná a rentabilní, ale hlavně dlouhodobě životaschopná.
- 64 -
LITERATURA 1.
VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6
2.
SYNEK, M. a kol., Podniková ekonomika. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7
3.
SRPOVÁ, J. a kol., Podnikatelský plán. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1263-1
4.
VOJÍK, V., Vybrané kapitoly z managementu malých a středních podniků. 2. výdání. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2006. ISBN 80-245-0781-1
5.
SYNEK, M. a kol., Manažerská ekonomika. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 80-247-0515-X
6.
HISRICH, R., PETERS, M. P., Založení a řízení nového podniku. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1996. ISBN 80-85865-07-6
7.
BÁRTOVÁ, H., BÁRTA, V., KOUDELKA, J., Chování spotřebitele a výzkum trhu. Praha: VŠE, 2004. ISBN 80-245-0778-1
8.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
9.
Zákon č. 130/2008 Sb, o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů
10.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
11.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu
12.
doporučení Evropské komise 2003/361/EC z 6.5. 2003
WEBOVÉ STRÁNKY
http://www.mpo.cz
http://www.mesto-most.cz/radnice/index.htm
http://www.mesto-most.cz/radnice/odborzu/zivnosti/volne.htm
http://cms.cssz.cz/cz/osoby-samostatne-vydelecne-cinne
http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/Platci/OSVC
http://www.puncovniurad.cz/cz
http://zlato.navajo.cz
http://www.zlate-cihly.cz/zlato_jako_investice.htm
http://www.finance.cz
http://www.czso.cz - 65 -
http://www.businessinfo.cz
Přílohy Příloha č. 1 Graf 1 Vývoj malého a středního podnikání v ČR
Vývoj malých a středních firem v ČR 1998 - 2006 991786 834816
993712 850477
988787 840347
813805 679306
746127 634829
658416
600000
760892
736034
590942
800000
630684
691736
1000000
992132 847408
1200000
Právnické osoby Fyzické osoby Celkem
156970
143235
144724
148440
111298
102476
105350
100794
200000
134499
400000
0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
zdroj: ČSÚ
- 66 -
2004
2005
2006
Graf 2 Vývoj HDP v ČR HDP v ČR (mld. Kč) 4 000,0 3 500,0 3 530,2
2 983,9
2 814,8
2 464,4
2 352,2
2 189,2
1 996,5
1 811,1
1 466,5
1 000,0
1 683,3
1 500,0
2 080,8
2 000,0
2 577,1
2 500,0
3 215,6
3 000,0
500,0 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Zdroj: ČSÚ
- 67 -
Příloha č. 2 Výkaz zisků a ztrát za 3. – 12. měsíc podnikání Tabulka 23 Výkaz zisků a ztrát za 3. měsíc podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Tržby z prodeje zboží Náklady Zboží (zl. a st.šperky) Ostatní zboží Nájemné Mzdy ZSP Reklama Úroky Daně a poplatky Energie Telefon+internet Odpisy Ostatní Bezpečnostní služba Hospodářský výsledek
Reálná
Optimistická
238 800 268 200
295 800
106 000 119 000 32 000 36 000 22 000 22 000 32 000 32 000 11 200 11 200 5 000 5 000 27 612 27 612 1 200 1 200 8 500 6 500 1 600 1 400 2 833 2 833 1 000 1 000 1 500 1 500 -13 645 955
131 000 40 000 22 000 32 000 11 200 5 000 27 612 1 200 5 000 1 200 2 833 1 000 1 500 14 255
Tabulka 24 Výkaz zisků a ztrát za 4. měsíc podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Tržby z prodeje zboží Náklady Zboží (zl. a st.šperky) Ostatní zboží Nájemné Mzdy ZSP Reklama Úroky Daně a poplatky Energie Telefon+internet Odpisy Ostatní Bezpečnostní služba Hospodářský výsledek
Reálná
Optimistická
268 200 292 200
328 200
119 000 129 000 36 000 40 000 22 000 22 000 32 000 32 000 11 200 11 200 5 000 5 000 27 353 27 353 1 200 1 200 8 500 6 500 1 600 1 400 2 833 2 833 1 000 1 000 1 500 1 500 -986 11 214
144 000 46 000 22 000 32 000 11 200 5 000 27 353 1 200 5 000 1 200 2 833 1 000 1 500 27 914
- 68 -
Tabulka 25 Výkaz zisků a ztrát za 5. měsíc podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Tržby z prodeje zboží Náklady Zboží (zl. a st.šperky) Ostatní zboží Nájemné Mzdy ZSP Reklama Úroky Daně a poplatky Energie Telefon+internet Odpisy Ostatní Bezpečnostní služba Hospodářský výsledek
Reálná
Optimistická
301 200 337 200
380 700
134 000 149 000 40 000 46 000 22 000 22 000 32 000 32 000 11 200 11 200 5 000 5 000 27 093 27 093 1 200 1 200 8 500 6 500 1 600 1 400 2 833 2 833 1 000 1 000 1 500 1 500 13 274 30 474
169 000 51 000 22 000 32 000 11 200 5 000 27 093 1 200 5 000 1 200 2 833 1 000 1 500 50 674
Tabulka 26 Výkaz zisků a ztrát za 6. - 9. měsíc podnikání
Varianta Pesimistická Výnosy Tržby z prodeje zboží Náklady Zboží (zl. a st.šperky) Ostatní zboží Nájemné Mzdy ZSP Reklama Úroky Daně a poplatky Energie Telefon+internet Odpisy Ostatní Bezpečnostní služba Hospodářský výsledek
Reálná
Optimistická
1444800 1624800
1810800
656000 176000 88000 128000 44800 20000 105 735 4800 34000 6400 11332 4000 6000 159733
816000 228000 88000 128000 44800 20000 105 735 4800 20000 4800 11332 4000 6000 329333
- 69 -
736000 200000 88000 128000 44800 20000 105 735 4800 26000 5600 11332 4000 6000 244533
Příloha č. 3 Podrobný splátkový kalendář
Splátka
Počáteční stav
Anuitní splátka
Úmor
Úrok
Konečný stav
1
4 500 000
69 022
40 897
28 125
4 459 103
2
4 459 103
69 022
41 153
27 869
4 417 950
3
4 417 950
69 022
41 410
27 612
4 376 540
4
4 376 540
69 022
41 669
27 353
4 334 871
5
4 334 871
69 022
41 929
27 093
4 292 942
6
4 292 942
69 022
42 191
26 831
4 250 750
7
4 250 750
69 022
42 455
26 567
4 208 295
8
4 208 295
69 022
42 720
26 302
4 165 575
9
4 165 575
69 022
42 987
26 035
4 122 587
10
4 122 587
69 022
43 256
25 766
4 079 331
11
4 079 331
69 022
43 526
25 496
4 035 805
12
4 035 805
69 022
43 798
25 224
3 992 007
13
3 992 007
69 022
44 072
24 950
3 947 934
14
3 947 934
69 022
44 348
24 675
3 903 587
15
3 903 587
69 022
44 625
24 397
3 858 962
16
3 858 962
69 022
44 904
24 119
3 814 058
17
3 814 058
69 022
45 184
23 838
3 768 874
18
3 768 874
69 022
45 467
23 555
3 723 407
19
3 723 407
69 022
45 751
23 271
3 677 656
20
3 677 656
69 022
46 037
22 985
3 631 619
21
3 631 619
69 022
46 325
22 698
3 585 295
22
3 585 295
69 022
46 614
22 408
3 538 680
23
3 538 680
69 022
46 905
22 117
3 491 775
24
3 491 775
69 022
47 199
21 824
3 444 576
25
3 444 576
69 022
47 494
21 529
3 397 083
26
3 397 083
69 022
47 790
21 232
3 349 292
27
3 349 292
69 022
48 089
20 933
3 301 203
28
3 301 203
69 022
48 390
20 633
3 252 813
29
3 252 813
69 022
48 692
20 330
3 204 121
30
3 204 121
69 022
48 996
20 026
3 155 125
31
3 155 125
69 022
49 303
19 720
3 105 822
32
3 105 822
69 022
49 611
19 411
3 056 211
33
3 056 211
69 022
49 921
19 101
3 006 290
34
3 006 290
69 022
50 233
18 789
2 956 057
35
2 956 057
69 022
50 547
18 475
2 905 510
36
2 905 510
69 022
50 863
18 159
2 854 647
37
2 854 647
69 022
51 181
17 842
2 803 467
38
2 803 467
69 022
51 501
17 522
2 751 966
39
2 751 966
69 022
51 822
17 200
2 700 144
40
2 700 144
69 022
52 146
16 876
2 647 997
41
2 647 997
69 022
52 472
16 550
2 595 525
42 Celkem
2 595 525
69 022 2 898 924
52 800 1 957 273
16 222 941 660
2 542 725 2 489 925
- 70 -
Splátka
Počáteční stav
Anuitní splátka
Úmor
Úrok
Konečný stav
43
2 542 725
69 022
53 130
15 892
2 489 595
44
2 489 595
69 022
53 462
15 560
2 436 132
45
2 436 132
69 022
53 796
15 226
2 382 336
46
2 382 336
69 022
54 133
14 890
2 328 203
47
2 328 203
69 022
54 471
14 551
2 273 732
48
2 273 732
69 022
54 811
14 211
2 218 921
49
2 218 921
69 022
55 154
13 868
2 163 767
50
2 163 767
69 022
55 499
13 524
2 108 268
51
2 108 268
69 022
55 846
13 177
2 052 423
52
2 052 423
69 022
56 195
12 828
1 996 228
53
1 996 228
69 022
56 546
12 476
1 939 682
54
1 939 682
69 022
56 899
12 123
1 882 783
55
1 882 783
69 022
57 255
11 767
1 825 528
56
1 825 528
69 022
57 613
11 410
1 767 916
57
1 767 916
69 022
57 973
11 049
1 709 943
58
1 709 943
69 022
58 335
10 687
1 651 608
59
1 651 608
69 022
58 700
10 323
1 592 908
60
1 592 908
69 022
59 067
9 956
1 533 841
61
1 533 841
69 022
59 436
9 587
1 474 406
62
1 474 406
69 022
59 807
9 215
1 414 599
63
1 414 599
69 022
60 181
8 841
1 354 418
64
1 354 418
69 022
60 557
8 465
1 293 860
65
1 293 860
69 022
60 936
8 087
1 232 925
66
1 232 925
69 022
61 316
7 706
1 171 608
67
1 171 608
69 022
61 700
7 323
1 109 909
68
1 109 909
69 022
62 085
6 937
1 047 823
69
1 047 823
69 022
62 473
6 549
985 350
70
985 350
69 022
62 864
6 158
922 486
71
922 486
69 022
63 257
5 766
859 229
72
859 229
69 022
63 652
5 370
795 577
73
795 577
69 022
64 050
4 972
731 528
74
731 528
69 022
64 450
4 572
667 077
75
667 077
69 022
64 853
4 169
602 224
76
602 224
69 022
65 258
3 764
536 966
77
536 966
69 022
65 666
3 356
471 300
78
471 300
69 022
66 077
2 946
405 223
79
405 223
69 022
66 490
2 533
338 734
80
338 734
69 022
66 905
2 117
271 828
81
271 828
69 022
67 323
1 699
204 505
82
204 505
69 022
67 744
1 278
136 761
83
136 761
69 022
68 167
855
68 594
68 594
69 022 5 797 872
68 594 4 500 000
429 1 297 872
0 0
84 Celkem
- 71 -
