Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2008
Ivana Krupková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Komerční právo Vedlejší specializace: Malé a střední podniky v tržním prostředí.
Název diplomové práce:
Podnikatelský záměr - založení Stanice technické kontroly a Stanice měření emisí
Vypracovala: Ivana Krupková Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jitka Srpová, CSc.
Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Podnikatelský záměr - založení Stanice technické kontroly a Stanice měření emisí“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Kamenné Lhotě dne 5. května 2005
Podpis
Poděkování Ráda bych poděkovala paní doc. Ing. Jitce Srpové, CSc. za cenné rady a doporučení, které mi byly při tvorbě této práce velmi užitečné. Mému příteli a rodičům bych ráda poděkovala za podporu, kterou mi během studia poskytli.
OBSAH 1. 2.
ÚVOD ........................................................................................................................... 7 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST ......................................................... 9 2.1. Co je podnikatelský plán?................................................................................... 9 2.2. Účel podnikatelského plánu................................................................................ 9 2.2.1. Vnitřní využití ............................................................................................... 9 2.2.2. Vnější využití................................................................................................ 11 2.3. Zásady zpracování podnikatelského plánu ..................................................... 12 2.4. Typy podnikatelských plánů ............................................................................ 14 2.5. Formální úprava ................................................................................................ 15 2.6. Příprava podnikatelského plánu ...................................................................... 15 2.6.1. Sběr informací ............................................................................................. 15 2.6.2. Technicko-ekonomická studie...................................................................... 16 2.7. Struktura podnikatelského plánu .................................................................... 16 2.7.1. Titulní strana ............................................................................................... 17 2.7.2. Obsah........................................................................................................... 18 2.7.3. Shrnutí ......................................................................................................... 18 2.7.4. Popis podniku a jeho cíle ............................................................................ 19 2.7.5. Klíčové osobnosti a organizační struktura.................................................. 20 2.7.6. Popis podnikatelské příležitosti ................................................................... 22 2.7.7. Majetkoprávní vztahy související s projektem ............................................. 23 2.7.8. Technicko-technologická část projektu ....................................................... 24 2.7.9. Dodavatelské zajištění realizace projektu ................................................... 24 2.7.10. Vstupy projektu ............................................................................................ 25 2.7.11. Postavení firmy na trhu, konkurence, marketing......................................... 26 2.7.12. Zabezpečení prodeje .................................................................................... 30 2.7.13. Finanční plán............................................................................................... 32 2.7.14. Hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu............................ 39 2.7.15. Přílohy ......................................................................................................... 41 3. ANALYTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 42 3.1. Shrnutí ................................................................................................................ 43 3.2. Popis podniku a jeho cíle .................................................................................. 46 3.2.1. Cíle podniku................................................................................................. 49 3.3. Klíčové osobnosti a organizační struktura...................................................... 51 3.3.1. Společníci .................................................................................................... 51 3.3.2. Zaměstnanci................................................................................................. 53 3.3.3. Organizační struktura ................................................................................. 56 3.3.4. Personální činnosti ...................................................................................... 57 3.4. Popis podnikatelské příležitosti........................................................................ 59 3.4.1. Popis výrobků a služeb ................................................................................ 59 3.4.2. Konkurenční výhody a srovnání .................................................................. 65 3.5. Majetkoprávní vztahy související s projektem ............................................... 71 3.6. Technicko-technologická část projektu........................................................... 75 3.6.1. Kapacita STK............................................................................................... 75 3.6.2. Kapacita SME.............................................................................................. 76 3.7. Dodavatelské zajištění realizace projektu ....................................................... 78 3.8. Vstupy projektu ................................................................................................. 81 3.9. Postavení firmy na trhu, konkurence, marketing .......................................... 82 3.9.1. Trh ............................................................................................................... 82 -5-
3.9.2. Analýza konkurence..................................................................................... 84 3.9.3. Marketing .................................................................................................... 87 3.10. Zabezpečení prodeje.......................................................................................... 89 3.10.1. Produkt ........................................................................................................ 89 3.10.2. Cena............................................................................................................. 90 3.10.3. Distribuce .................................................................................................... 90 3.10.4. Komunikace ................................................................................................. 91 3.11. Finanční plán ..................................................................................................... 93 3.11.1. Rozbor tržeb................................................................................................. 93 3.11.2. Rozbor výdajů .............................................................................................. 98 3.11.3. Výkaz o peněžních tocích............................................................................. 99 3.11.4. Výkaz zisků a ztrát ..................................................................................... 103 3.11.5. Rozvaha ..................................................................................................... 105 3.11.6. Finanční ukazatelé..................................................................................... 107 3.11.7. Bod zvratu.................................................................................................. 107 3.11.8. Zdroje financování..................................................................................... 108 3.12. Hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu .......................... 110 3.12.1. Rizika projektu........................................................................................... 111 4. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 114 5. SEZNAM LITERATURY ...................................................................................... 116 6. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ .................................................................... 119 7. PŘÍLOHY ................................................................................................................ 121
-6-
1. ÚVOD Tato práce se zabývá zpracováním podnikatelského plánu, který je v životě podnikatele jedním za stěžejních pojmů. Aktuálnost tématu je dána především dynamickým rozvojem podnikatelského prostředí v posledních dvou desetiletích. Pokud chce být podnikatel úspěšný, musí mít kvalitní a hlavně realistický podnikatelský plán. Případy, kdy je podnikatel úspěšný a zároveň buduje podnik na impulzivním jednání, jsou spíše ojedinělé a jsou tak výjimkou ve světě podnikatelů. Dlouhodobé plánování může napomoci odhalit možná rizika a zvýšit tak šanci na úspěšně zhodnocení všech vložených investic. Často jsem konfrontována nejrůznějším aspekty a problémy podnikatelského prostředí, jelikož žiji v rodině podnikatelů. Svoboda s jakou podnikatel rozhoduje a tím tak realizuje své plány a myšlenky, mi velmi imponuje. Zároveň zjišťuji, že celý podnikatelský projekt padá na osobě podnikatele. To on je strůjcem a motorem celého podniku. Společně s mým přítelem již dlouhou dobu uvažujeme o podnikatelské činnosti a hledáme, v čem bychom mohli najít tu pravou podnikatelskou příležitost. V našich hlavách se rodí mnoho myšlenek, v zápětí je však zhodnotíme jako nereálné nebo nedokážeme fundovaně rozhodnout o jejich úspěšnosti. Projekt založení stanice technické kontroly a stanice měření emisí je jednou z těchto myšlenek. Cílem této diplomové práce je zpracování podnikatelského záměru založení stanice technické kontroly a stanice měření emisí. Dalšími cíli je zhodnocení této podnikatelské příležitosti, rozebrání aspektů podnikání, zjištění možných rizik projektu a především zkoumání, zda je tento podnikatelský záměr reálný a životaschopný. V současné době není problém sehnat dostatek kvalitní literatury zabývající se problematikou podnikatelského plánu. Nutno zdůraznit, že zejména v posledním desetiletí je největší boom ve vydávání nejrůznějších publikací, které se snaží podnikatelům napomoci v tvoření jejich podnikatelských projektů. Nejedná se jen o klasické knihy či skripta, ale také o různé brožury, které jsou vydávány jak vládními tak i nevládními institucemi a organizacemi. Vedle těchto publikací se snaží pomáhat podnikatelům také internetové portály zaměřené na poskytování potřebných informací a praktických rad podnikatelské veřejnosti.
-7-
Tato diplomová práce je rozdělena na 2 základní části teoreticko-metodologickou a analytickou. „Teoreticko-metodologická část“ se skládá z jednotlivých podkapitol, které řeší co je podnikatelský plán, účel podnikatelského plánu, zásady zpracování podnikatelského plánu, typy podnikatelských plánů, formální úpravu, proces přípravy podnikatelského plánu a nakonec pak strukturu podnikatelského plánu. „Analytická část“ obsahuje praktické řešení zpracování konkrétního podnikatelského plánu. Jelikož mou hlavní specializací je Komerční právo, byl v této práci kladen zvláštní důraz na právní aspekty podnikatelské činnosti.
-8-
2. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 2.1. Co je podnikatelský plán? Podnikatelský plán je písemný dokument, který vyjadřuje záměry podnikatele, kterých chce dosáhnout v určitém časovém horizontu. Podnikatel takto přenáší na papír své cíle, požadavky a záměry. Je to studie popisující všechny možné faktory, které jsou determinující pro správné fungování firmy. Podoba podnikatelského plánu se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako je velikost podniku, obor podnikání, druh výrobků nebo poskytovaných služeb, velikost trhu, stav konkurence a účel zpracování podnikatelského plánu. Podnikatelský plán představuje výstup strategických aktivit vrcholového vedení organizace, který zahrnuje cíle organizace, strategie organizace a projekty, které hodlá realizovat v určitém časovém období. [VEBER, 2001] Dobré zpracování takovéto koncepce se značnou měrou podílí na budoucím úspěchu podnikatele, proto by jeho zpracování měl podnikatel věnovat velkou pozornost. Podnikatelský plán by neměl být jen „kusem papíru“, ale měl by reflektovat všechny důležité myšlenky a činnosti. Systematické plánování umožňuje podnikateli udělat chybu raději pouze na papíře, než pak v reálné podnikatelské činnosti.
2.2. Účel podnikatelského plánu Podnikatelský plán má dvojí využití: pro vnitřní účely a pro vnější účely. Je patrné, že účely se v mnoha ohledech liší, a proto bývají podnikatelské plány pro interní využití jinak strukturovány, než plány pro externí účely.
2.2.1. Vnitřní využití Pro vnitropodnikové účely se podnikatelský plán zpracovává jako plánovací nástroj, podklad nutný pro rozhodovací praxi vrcholového managementu firmy a s tím související nástroj kontroly. Podnikatelský plán bývá často rozpracován do dílčích plánů, které jsou určené pro jednotlivé útvary organizace. Tyto dílčí plány jsou pak slaďovány a koordinovány a jsou tak součástí nástrojů řízení a plánování.
-9-
Jakmile stojí podnik před důležitým mezníkem své existence, jako je fúze1, rozdělení podniku, přeměna právní formy, zrušení společnosti nebo jen ukončení některé z podnikatelských činností, stává se pak podnikatelský plán základem pro rozhodování. Mezi další důležité situace můžeme zařadit prodej firmy, vytvoření strategické aliance, vstoupení do klastru, tiché společenství a další formy spolupráce. Podnikatelský plán je považován za důležitý nástroj kontroly. Je tedy nástrojem zpětného srovnávání
plánu se skutečností. Management firmy tak rozpozná, co se
podařilo, co ne, kde se udělala chyba, kde se ušetřilo a kde naopak a proč, jaké jsou toho příčiny a zda vůbec byl podnikatelský plán vytvořen realisticky. Tato stránka věci by neměla být v žádném případě podceňována. Jedním z dalších mnoha důvodů, proč psát podnikatelský plán, může být důvod zjištění všech možných faktorů, které mohou ovlivnit úspěch podnikání. Po zjišťování by si měl být podnikatel schopen odpovědět na otázku: „Je můj projekt životaschopný?“ Pokud podnikatel identifikuje problém a řeší ho, eliminuje tak proměnnou, která může způsobit krach, a tím tak zvýší svou šanci na úspěch. Možné faktory jsou znázorněny v následujícím grafu.
Obr. 1.
1
Vliv jednotlivých faktorů na úspěch („Succeeding by Not Failing“) [SIEGEL, SCHULTZ, FORD, 1987]
Český právní řád rozeznává dva typy fůze. Dle § 69a zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, se jedná o sloučení a splynutí. V případě sloučení nevzniká nová společnost (společnost A + společnost B = společnost A nebo B), naopak splynutím vzniká nová nástupnická společnost (společnost A + společnost B = společnost C).
- 10 -
Tento graf odráží vztah mezi podnikatelským neúspěchem a úspěchem. Šedá oblast grafu představuje neúspěch. Každá výseč v šedé oblasti je stejná co do velikosti, ale neodráží statisticky přesné zastoupení, jedná se pouze o instruktivní znázornění.
2.2.2. Vnější využití Jedná se o případy, kdy je podnikatelský plán zpracováván pro příjemce mimo podnik. Je proto důležité mít na zřeteli, že externí subjekty požadují jiné informace než příjemci uvnitř podniku. V tomto ohledu je podnikatelský plán chápán jako nástroj komunikace.
Je
důležité
přesvědčit
čtenáře
o
úspěchu
tohoto
plánu,
o konkurenceschopnosti našich služeb či výrobků a hlavně o tom, že dokážeme zhodnotit vložené prostředky. Příjemce musí získat pocit, že je projekt reálný. Podnikatelský plán přináší poskytovatelům kapitálu první, velmi důležitý obraz vašeho podniku, je to jakási vizitka firmy, která musí přesvědčit na první pohled. [WUPPERFELD, 2003] Cílem podnikatelského plánu může být:
Získání potřebného kapitálu – může se jednat o: o bankovní úvěry, o finanční prostředky z fondů EU, o tiché společenství, o rizikový kapitál.
(O jednotlivých formách cizího kapitálu viz podkapitola 2.7.13.)
Přesvědčit zájemce o koupi podniku.
Běžnou praxí malých a středních podniků je, že podnikatelský plán bývá zpracováván podnikateli, jen když je k tomu okolnosti donutí, např. potřeba kapitálu. Uvnitř podniku bývá zpracováván méně často, než je tomu v případě externího využití. U velkých společností je tato praxe spíše jen výjimkou. V dalším textu se budu zabývat především tvorbou podnikatelského plánu určeného pro vnější účely.
- 11 -
2.3. Zásady zpracování podnikatelského plánu Podnikatel by měl při zpracování dobrého podnikatelského plánu respektovat řadu zásad, jejichž dodržení může velkou měrou přispět k úspěšnosti plánu. Smyslem těchto požadavků je vytvořit podnikatelský plán, který bude v očích čtenáře reálný, schopný udržet si jeho zájem a především ovlivnit rozhodnutí investora či jiného zainteresovaného externího subjektu. Měli bychom mít na zřeteli, že investor bude mít k dispozici i jiné podnikatelské plány od jiných podnikatelů, kteří se také snaží zapůsobit. Investor nemusí vždy z plánu pochopit, co tím chtěl podnikatel říct. Je tedy nanejvýš důležité, aby při tvorbě plánu byly respektovány následující zásady: Srozumitelnost Podnikatelský plán by měl být psán jednoduše. Zpracovatel by se měl vyjadřovat jasně a srozumitelně. Příliš mnoho myšlenek v jedné větě je spíše na škodu, stejně jako přílišné používání přídavných jmen. Vhodným způsobem jak se vyhnout velkému množství textu a opakování některých skutečností je použití tabulek a grafů. Plánu by měly rozumět i osoby bez větších technických vědomostí, proto by se nemělo zacházet do technických detailů. Logičnost Myšlenky by měly na sebe logicky navazovat a vyplynout z předchozího textu. Je sice hezké, když jsou odstavce dobře sepsány, ale nepůsobí profesionálně, když na sebe nenavazují. Jednotlivá tvrzení a fakta by si neměla odporovat. Stručnost Podnikatelský plán by měl být psán stručnou formou, ovšem ne na úkor důležitých informací. Tvůrce by měl uvážlivě volit množství nepotřebných informací, které z pohledu čtenáře nemusí být relevantní. Smyslem této zásady je vytvořit plán, který nebude čtenáře nudit. Přínosné je nechat přečíst plán více osobám a vyslechnout pak jejich připomínky. Za ideální rozsah podnikatelského plánu se považuje 40 – 50 stran plus přílohy. Pravdivost a reálnost Co nejvěrohodnější zpracování podnikatelského plánu by mělo být samozřejmostí. Jedním ze způsobů jak toho dosáhnout je otevřené hodnocení (např. slabých stránek projektu, konkurence, apod.). Je velmi pravděpodobné, že nerespektování této zásady - 12 -
povede ke ztroskotání celého projektu, na kterém může záviset celá existence podniku. Stejně jako přílišný optimismus by mohl snížit důvěryhodnost v očích investora, tak i naopak příliš pesimistický pohled by mohl snížit atraktivitu projektu. Respektování rizika Práce s rizikem je další neméně důležitou součástí zpracování podnikatelského plánu. Vždy může nastat situace, kdy se realizace projektu odchýlí od původního záměru. Slabá místa a rizika by neměla být zakrývána. Důležité je znát možná rizika a mít připravené možné scénáře, pokud tyto rizika vyvstanou. Proto by měla být identifikaci rizik věnována velká pozornost. Sepsání všech možných rizik v podnikatelském plánu není na škodu, ba naopak. Orientace plánu na trh Mít dobrý nápad je sice základem úspěchu, ale k realizaci projektu nestačí. Podnikatel musí vedlo toho vyjasnit, komu bude své výrobky či služby prodávat a jak. Dále je třeba znát velikost trhu, na kterém bude působit, tudíž by neměla chybět situační analýza zákazníků a jejich potřeb. Aby mohl podnikatelský plán uspět, měl by splňovat následující čtyři podmínky [BLACKWELL, 1993]:
Existuje dostatečně velký trh.
Řídící pracovníci podniku budou schopní a výkonní.
Výrobek nebo služba jsou kvalitní.
Poskytnuté finance budou stačit na pokrytí požadavků včetně rozumné výše nepředvídaných vydání.
Jistě by se našly ještě další zásady, které je třeba při sestavování podnikatelského plánu respektovat. Ty nejdůležitější jsou zde vyjmenovány a popsány. Samozřejmě vedle těchto zásad by měl tvůrce plánu respektovat i obecné morální a etické zásady. Záleží ovšem na samotném podnikateli a jeho morální vyspělosti.
- 13 -
2.4. Typy podnikatelských plánů Prezentace ve výtahu Jedná se o tzv. Elevator pitch. Tento pojem vznikl jako reakce na situace, kdy podnikatel potkal ve výtahu významného investora či podnikatele a během přibližně jedné minuty se mu snažil objasnit svůj podnikatelský plán, v čem spočívá jeho atraktivita. Na základě této prezentace mohl podnikatel přesvědčit investora, aby se o plán zajímal blížeji a chtěl další informace. Smyslem Elevator pitch je mít v hlavě připravenou stručnou, jasnou a srozumitelnou prezentaci pro případ, že potkám důležitého investora. Cílem je zaujmout našeho posluchače, tedy investora. Executive summary Na rozdíl od předchozího typu se jedná o písemnou prezentaci o rozsahu 1-2 stran A4, jinak obsahuje podobné informace. Tento typ se používá namísto Elevator pitch, kdy podnikatel předá investorovi tento dokument a čeká, zda se mu dotyčný ozve a bude chtít další podrobnosti. Podnikatel by si měl při této prezentaci dát pozor na to, aby nezmínil velké podrobnosti, které by pak případně mohly být zneužity a využity někým jiným. Zkrácený podnikatelský plán Zkrácený podnikatelský plán má s executive summary stejnou strukturu, ale jedná se o komplexnější dokument, který obsahuje tak detailnější informace. Proto by se měl podnikatel chránit proti pirátství na svém plánu. Mezi účinné formy ochrany patří ochranná známka, patent, průmyslový vzor a užitný vzor. Vedle těchto možností může podnikatel uzavřít tzv. dohodu NDA (Non Disclosure Agreement). Jedná se dohodu mezi podnikatelem a investorem, že investor použije veškeré získané informace pouze k vyhodnocení úspěšnosti investice. Smyslem zkráceného podnikatelské plánu je skrýt podnikatelovy silné stránky do okamžiku, kdy bude mít v investora důvěru. Plný podnikatelský plán Jedná se o klasický podnikatelský plán, vypracovaný detailně, komplexně a s ohledem na všechny aspekty podnikatelského projektu. O náležitostech tohoto podnikatelského plánu pojednává podkapitola 2.7.
- 14 -
2.5. Formální úprava Formální úprava může sehrát jednu s hlavních rolích při hodnocení podnikatelského projektu. Nelze předpokládat, že čtenář nedá na první dojem, proto by měl být vnější vzhled působivý. Přehled možných chyb, kterých bychom se měli vyvarovat:
překlepy a gramatické chyby,
špatné číslování stran, obrázků, grafů, tabulek,
chybějící přehled obsahu,
vadný tisk,
příliš mnoho typů a velikostí písma,
špatná vazba – např. dochází k uvolňování stránek,
špatně zvolený druh vazby – příliš honosná a drahá vazba může být interpretována jako opatření k maskování slabých míst.
S formální stránkou souvisí také úprava titulní stránky plánu. Tato problematika bude zmíněna v kapitole 2.7. týkající se struktury podnikatelského plánu.
2.6. Příprava podnikatelského plánu Přípravě podnikatelského plánu by měla být věnována značná pozornost. Než začne podnikatel zpracovávat plán, měl by si provést krátkou studii, aby odhalil možné podnikatelské příležitosti a překážky. Součástí této studie je i technicko-ekonomická studie.
2.6.1. Sběr informací Ke každé studii a následně k podnikatelskému plánu potřebuje podnikatel informace. V závislosti na tom kolik energie a času se do sběru informací vloží, tím víc pak bude plán přesnější, realističtější a podrobnější. Pokud podnikatel najde zdroj informací a následně pak samotné informace, musí vyhodnotit kvalitu a relevantnost těchto informací.
- 15 -
Kde lze získat informace:
vládní organizace – CzechInvest, CzechTrade, Regionální poradenská a informační centra (RPIC), Podnikatelská a inovační centra (BIC), Design centrum, Národní vzdělávací fond. Centrum pro regionální rozvoj, Fond rizikového kapitálu, Agentura pro rozvoj podnikání (ARP),
nevládní organizace – Hospodářská a agrární komora ČR, Svaz obchodu ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR, Sdružení podnikatelů ČR, Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE), Asociace inovačního podnikání ČR (AIP), Společnost vědeckotechnických parků ČR, České inovační centrum,
podnikatelské subjekty – účetní a daňové poradenství, právní služby,
úřady, ministerstva a jejich ročenky, čtvrtletní a měsíční zprávy,
zákazníci,
dodavatelé,
bankovní domy a pojišťovny,
školy, vzdělávací a výzkumné instituce,
veletrhy, výstavy, konference,
odborné publikace, noviny, časopisy,
on-line informační zdroje.
2.6.2. Technicko-ekonomická studie Nejdříve by měla být rozpracována předběžná studie, která spočívá v rámcovém určení všech možností plánu, zdá má smysl projekt vůbec provádět. Jakmile jsou rozpracovány všechny varianty, musí se podnikatel rozhodnout, zda daný projekt uskuteční, či nikoliv. Následně dochází k vyřešení technických, ekonomických, finančních, provozních, obchodních a jiných aspektů projektu.
2.7. Struktura podnikatelského plánu Jak zde již bylo napsáno, podnikatelský plán se liší v závislosti na tom, za jakým účelem je zpracováván a dále na dalších faktorech. Měl by se především řídit tím, kdo
- 16 -
bude daný plán číst. Proto nelze vytvořit univerzální vzor podnikatelského plánu, který by vyhovoval všem podnikům pro všechny případy. V některých případech si bankovní domy vytvořily vlastní strukturu, která musí být dodržena, pokud podnikatel žádá o úvěr. Měl by si tedy ještě před tím, než začne plán tvořit, zjistit, zda má banka takovouto vzorovou strukturu a pokud ano, tak se jí držet. V následujícím textu budou popsány tyto jednotlivé části podnikatelského plánu: 1. Titulní strana 2. Obsah 3. Shrnutí 4. Popis podniku a jeho cíle 5. Klíčové osobnosti a organizační struktura 6. Popis podnikatelské příležitosti 7. Majetkoprávní vztahy související s projektem 8. Technicko-technologická část projektu 9. Dodavatelské zajištění realizace projektu 10. Vstupy projektu 11. Postavení firmy na trhu, konkurence, marketing 12. Zabezpečení prodeje 13. Finanční plán 14. Hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu 15. Přílohy Nejedná se o ideální strukturu, ale každý podnikatelský plán by měl typově obsahovat hlavní body bez ohledu na účel zpracování plánu.
2.7.1. Titulní strana Titulní strana může být vnímána za jakousi vizitku podniku, který daný podnikatelský plán předkládá. Proto by její úloha neměla být podceňována.
- 17 -
Na první straně by měla být uvedena obchodní firma2, adresa sídla nebo bydliště3, kontakt na osobu, která plán vypracovala nebo za jeho vyhotovení odpovídá, datum vytvoření. V praxi je kladně hodnoceno umístění loga společnosti, popř. podnikové značky, taktéž na první straně a dále pak v záhlaví každé stránky. Je doporučováno pro vlastní ochranu, aby na první stránce byl napsán tento pokyn nebo jeho významu obdobný: „Všechny údaje tohoto podnikatelského plánu jsou důvěrné. Rozmnožování a předávání třetím osobám je dovoleno jen se souhlasem autora nebo výše uvedené firmy.“ [VEBER, SRPOVÁ, 2005]
2.7.2. Obsah Vytvoření strukturovaného obsahu bývá někdy opomíjeno. Díky obsahu získá čtenář přehled a jednotlivých částech dokumentu a může si tak jednoduše a rychle vyhledat potřebné informace. Obsah by měl být krátký a rozsah by neměl přesahovat jednu a půl strany formátu A4. I co se týče podrobnosti obsahu, měly by být uvedeny pouze první tři úrovně nadpisů. Přílišná členitost by mohla vést k nepřehlednosti dokumentu a k dezorientaci čtenáře.
2.7.3. Shrnutí Shrnutí by nemělo být formulováno jako úvod, mělo by se jednat o zhuštěnou informaci o tom, o čem bude následující text podrobněji pojednávat. Poté, co si čtenář přečte úvod, mělo by to v něm vyvolat zvědavost a zájem přečíst si celý dokument a věnovat se podrobnostem. Investoři dostávají na stůl mnoho podnikatelských plánů, proto by mělo být shrnutí dostatečně precizní a schopné upoutat pozornost. Formulace a rozsah shrnutí záleží na charakteru celého plánu, ale mělo by obsahovat důležité údaje na dvou až sedmi stránkách textu. V úvodu shrnutí se doporučuje uvést rychlý přehled tabulkovou formou se základními informacemi. Co by mělo shrnutí obsahovat:
předmět podnikání,
popis nabízených výrobků / služeb,
2
Obchodní firmu má pouze podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku. V případě fyzické osoby (pokud není zapsána v obchodním rejstříku) se jedná o jméno a příjmení, v případě právnické osoby nezapsané v obchodním rejstříku je to její název.
3
Záleží na zvolené právní formě podniku. V případě právnické osoby se uvádí sídlo společnosti a v případě fyzické osoby se uvádí bydliště, popř. provozovna.
- 18 -
konkurenční výhody – užitek pro zákazníka,
popis trhu – velikost, růstové trendy, přístup na trh,
podnikové cíle – vize, strategie,
klíčové osobnosti,
kapitálová potřeba, cílové finanční veličiny.
Cílem shrnutí je podat přesvědčivý obraz o podniku, o jejich cílech, záměrech a o strategii jejich dosažení. Dobré je vyzdvihnout všechny přednosti a pozitiva a naopak o rizicích se zmínit opatrně, nebo by to mohlo vyvolat dojem rizikového a problémového projektu. Důležitou součást shrnutí tvoří výše potřebného kapitálu. Je doporučováno, aby tato část byla uvedena spíše na začátku shrnutí, protože pak má čtenář přehled o jakou částku se jedná. Shrnutí by mělo být psáno jako poslední poté, co jsou vytvořeny všechny ostatní části plánu. Tvůrce podnikatelského plánu by měl být pak schopen zformulovat základní myšlenky projektu.
2.7.4. Popis podniku a jeho cíle Na začátku bývá popsán dosavadní vývoj podniku. Jedná se především o datum založení, sídlo, předmět podnikání, hlavní produkty. Pokud již má firma svou historii, uvádí se podstatné události a změny po dobu existence. Důraz je kladen především na výrazné úspěchy v minulosti (např. získání nebo poskytnutí patentu, uzavřené významné dohody, udělení certifikace, získání důležitého kontraktu ve veřejné soutěži, atd.), které by měly být podloženy ověřenými fakty. Dále se k této části přikládají účetní výkazy za poslední tři roky podnikání. Neoddělitelnou součástí představení podniku je nastínění základních myšlenek, motivace k založení podniku, podnikatelských cílů a strategie jejich dosažení. Cíle by měly být formulovány krátce, konkrétně a výstižně a měly by být podloženy čísly nejlépe ve formě tabulky (uvedené v příloze). Nestačí jen povrchní formulace základních cílů projektu, měly by být popsány i specifické cíle pro jednotlivé oblasti projektu (finanční, obchodní, operativní, atd.). Případně lze vypracovat strategický plán na budoucí období 5-ti let, který jednotlivé cíle objasní, jako součást přílohy podnikatelského plánu.
- 19 -
Vedle zmíněných informací se udává zvolená právní forma podnikání a důvody, proč si ji podnikatel zvolil. Zvolit správnou právní formu podnikání může mít zásadní význam pro fungování podniku. Toto rozhodnutí se projeví v ekonomických, právních a daňových aspektech podnikání. Ideální právní forma neexistuje. Každý podnik má svá specifika a tudíž se pro každý hodí jiná právní forma. Právní formu lze volit podle několika kritérií [VEBER, SRPOVÁ, 2005]:
minimální základní kapitál,
počet osob nutných pro založení podniku,
obtížnost založení – formální náležitosti, náklady na založení,
míru právní regulace činnosti,
ručení podnikatele za závazky společnosti,
povinnost vytvářet orgány společnosti,
obor činnosti,
míra zdanění vytvořeného zisku, popř. problematika dvojího zdanění4,
povinný audit účetní závěrky, požadavky na vedení účetnictví,
flexibilita právní formy – možnost transformace na jinou právní formu,
volnost podnikatele při rozhodování,
požadavky na odborné znalosti podnikatele,
zákaz konkurence,
„image firmy“.
Porovnání jednotlivých forem podnikání z hlediska výše uvedených kritérií je uvedeno ve formě tabulky v Příloha č. 8:.
2.7.5. Klíčové osobnosti a organizační struktura Schopné vedení firmy a ostatní klíčové osobnosti jsou v očích investorů základem úspěchu podnikání. Na nich celý projekt stojí a padá. Šance získat finanční zdroje se zvyšují, pokud máme v podniku lidi, kteří jsou schopni uskutečnit podnikatelský plán.
4
Jedná se o případy, kdy podíl společníka na čistém zisku je zdaněn srážkovou daní 15%, přičemž zisk je již jednou zdaněn (daňí z příjmu právnických osob).
- 20 -
„Dobré vedení s průměrným výrobkem je lepší než průměrné vedení s prvotřídním výrobkem.“ [STRUCK, 1992] Nejprve je vhodné uvést informace o vlastnících podniku. V malých a středních podnicích jsou vlastníci ve většině případů zároveň vedoucími pracovníky a sami tak řídí celou společnost. Jak u vlastníků, tak u ostatního vedení se uvádí následující informace:
vzdělání,
odborná praxe a zkušenosti,
dosavadní úspěchy,
schopnosti a vlastnosti, které jsou důležité pro uskutečnění projektu,
vlastnické poměry – výše podílů, rozsah jednání jménem společnosti5,
kontakty.
Není nutné vypisovat úplné životopisy, pokud jsou však žádoucí, přikládají se do příloh podnikatelského plánu. Co se týče zkušeností, uvádí se pouze ty, které přinášejí výhody pro daný podnik či projekt. Někdy se stane, že klíčová osobnost nemá zkušenosti, protože teprve ukončila vzdělání. Je důležité proto objasnit, proč je tato osoba klíčovou a proč jí byl svěřen tak důležitý úkol. Rozsah jednotlivých popisů osobních charakteristik závisí na jejich důležitosti pro úspěšnost podniku. V literatuře se uvádí rozsah maximálně jedna strana formátu A4. Pro jednoduchost je vhodné doplnit tuto kapitolu názornou tabulkou o některých údajích klíčových osobností (př. mzda, podíl na zisku, funkce, datum zahájení práce). Také choulostivé informace jako mzdy, podíly na zisku a další požitky patří do této části podnikatelského plánu, i když jsou součástí finančního plánu ve formě plánovaných měsíčních výdajů. Pokud někteří zaměstnanci dostávají nadprůměrné odměny, je důležité je zdůvodnit, aby se předešlo spekulacím ze strany investorů. Vedle výše popsaného by součástí této kapitoly měla být organizační struktura podniku. Pokud se jedná o začínající podnik, je vhodné uvést dvě varianty organizační struktury, jednu pro počáteční fázi rozběhu podniku a druhou pro fázi již zavedené firmy. Pro jednotlivé pracovníky by měl být vypracován popis pracovní náplně, jehož součástí je
5
Týká se pouze vlastníků podniku.
- 21 -
popis pracovního místa a charakteristika zaměstnance, požadované vzdělání a zkušenosti, kompetence a vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Důležitým aspektem personální činnosti podniku je nábor nových pracovníků. Proto by neměly být opomenuty způsoby výběru zaměstnanců, které budou v podniku uplatňovány a proč. Dále by se mohl podnikatel zmínit o situaci na trhu práce v daném regionu (o velikosti, nabídce, poptávce, konkurenci, trendech budoucího vývoje, atd.). Dále pak je vhodné popsat politiku odměňování a hodnocení zaměstnanců a jejich vzdělávání.
2.7.6. Popis podnikatelské příležitosti Je třeba objasnit, v čem podnikatel spatřuje svou podnikatelskou příležitost. Cestou může být nalezení mezery na trhu, nové technické řešení stávajícího výrobku či nové technologie. Podnikatelská příležitost může vzniknout i zcela náhodně. Popis výrobků a služeb Tato část záleží především na tom, zda se jedná již o zaběhlý podnik nebo o začínající podnik. Pokud se jedná o společnost, která již své výrobky či služby nabízí, je třeba nastínit stávající produkční portfolio. Předmětem této diagnostiky je počet výrobků / služeb, jejich ekonomická efektivnost a s tím související analýza struktury portfolia. Mezi nejvýznamnější produkční analýzy patří BCG matice. Analýzy se obecně zabývají těmito aspekty [VEBER, SRPOVÁ, 2005]:
tržní podíly jednotlivých produktů,
životní cyklus produktu, popř. podíl výrobků v jednotlivých stadiích životního cyklu (zavádění, rozšiřování, zralost, ústup),
technická úroveň produktu,
spokojenost zákazníků s produkty,
zranitelnost (př. závislost na dodavateli či odběrateli).
Začínající podnikatel by měl nejdříve popsat produkt, který bude zajišťovat největší část odbytu (obratu) a který bude stěžejním kamenem jeho portfolia. Vedle takovéhoto produktu je ale žádoucí mít další produkty, aby podnikatel diverzifikoval rizika. Jinak by mohl investor posoudit projekt jako příliš rizikový a tedy pro něj nevhodný, jelikož závisí na úspěchu jediného produktu. Je třeba všechny produkty dobře představit, popsat hlavní
- 22 -
oblasti použití výrobku a také technické a technologické vlastnosti produktu. Podnikatel však musí mít na paměti, že čtenář nemusí rozumět všem technickým údajům, a proto je třeba se zaměřit pouze na hlavní rysy produktu, především z hlediska zákazníka. Dobrou metodou jak představit produkt je přiložit osvědčení nezávislých zkušebních institucí, prospekty nebo obrázky zachycující produkt v činnosti. V dnešní době už ve většině případů nestačí jen dokonalý produkt, zákazníci si žádají služby doplňující nabídku výrobku. Proto by na to neměl podnikatel zapomínat a v této části podnikatelského plánu se o těchto službách zmínit. Jedná se zejména o garanční prohlídky, servis, opravy, údržbu, instalaci a montáž, školení, poradenskou činnost. Konkurenční výhody a srovnání Platí zásada orientace na zákazníka. Stěžejní pro zákazníka je, že mu produkt přinese užitek. Zákazník srovnává produkty s ostatní konkurencí a poté se rozhodne, kterému produktu dá přednost. Podnikatel musí prostřednictvím produktu kupujícího přesvědčit a ovlivnit jeho rozhodnutí. Pro přehlednost se doporučuje vytvořit tabulku s vlastními a konkurenčními produkty a porovnat je z hlediska výkonových parametrů a ceny. Tvůrce podnikatelského plánu by měl pak v závěru této části vyzdvihnout všechny přednosti a konkurenční výhody všech produktů, které firma nabízí. Údaje o konkurenčních produktech není dnes problém získat z katalogů, prospektů, na veletrzích a výstavách, případně i od zákazníků.
2.7.7. Majetkoprávní vztahy související s projektem Důležitou otázkou, kterou musí podnikatel řešit, je, kde bude podnikat a pomocí čeho. To znamená, že musí vyřešit následující otázky:
Mám vhodné prostory pro podnikání?
Pokud ne, jakým způsobem je chci získat (koupě, nájem, zapojení společníka, který tyto prostory vlastní)?
Jaký je technický stav těchto prostor, v jaké se nachází lokalitě?
Jaké stroje a vybavení budu potřebovat?
Koupím je nebo si je pronajmu?
Jaké jsou pořizovací náklady a provozní náklady prostor a zařízení?
- 23 -
2.7.8. Technicko-technologická část projektu V této kapitole půjde především o objasnění výrobních postupů, volby technologie, o popis výrobních strojů a zařízení, výrobní kapacity, potřeby pracovních sil, materiálových vstupů a energií. Nejde jen o to popsat výrobní postup z hlediska technologií, tzn. popis technických detailů. Podnikatel by měl vysvětlit, čím jeho výrobní strategie přispívá k úspěchu jeho projektu. Konkurenční výhodu lze získat tím, že disponujeme levnějším výrobním postupem vzhledem ke konkurenci a kvalitě nebo má podnik originální a ojedinělou výrobní metodu a zařízení, které nikdo jiný nemá. Nedoporučuje se zacházet příliš do technických detailů, protože ne všichni čtenáři budou složitým termínům rozumět. Stačí nastínit základní principy a postupy. Pomocí jednoduchého přehledu lze znázornit chronologické seřazení všech pracovních kroků až po finální produkt. Důležité je seznámit čtenáře s klíčovými výrobními zařízeními, tzn. co se na nich vyrábí a jak, kolik budou stát, kdy budou uvedeny do provozu, jak bude probíhat jejich technická údržba a opravy. Jsou-li potřebná speciální povolení na provoz těchto zařízení, je třeba zajistit jejich získání dle platných předpisů. Vedle výše uvedeného se na úspěšnosti realizace podílí i kvalifikovaní pracovníci. Proto by tato část měla specifikovat kvantitativní a kvalitativní požadavky na pracovníky. Jedná se o kvalifikaci, zkušenosti a dovednosti nutné pro řádně zabezpečení výrobních postupů. Důsledný čtenář se jistě bude zajímat i o výrobní kapacity a její využití. Důležité je stanovit maximální kapacitu, aby investor věděl, kolik produktů lze za určitou dobu vyrobit. Podnikatel by se měl snažit o optimální využití kapacit, aby nedocházelo ke zbytečným prostojům a ztrátám. Častou situací je, že firma vedle svých vlastních kapacit využívá i cizí. Volba spolupráce s externí firmou bývá mnohdy dobrou volbou, pokud firma nemá dostatečnou kapacitu a její rozšíření by stálo více než tato spolupráce.
2.7.9. Dodavatelské zajištění realizace projektu V této části by měl podnikatel čtenáře seznámit s plánem realizace projektu. Takovýto plán obsahuje termíny a smluvní zajištění investiční výstavby, dodávky strojů a zařízení, termín zahájení provozu a taky ostatní dodavatele materiálů a služeb (př. tvorba
- 24 -
www stránek, prospektů, dodavatel nábytku a kancelářských potřeb, banka, dodavatelé surovin a materiálů nutné pro výrobu, atd.). Pokud dojde ke správnému naplánování realizace projektu, eliminuje tak podnikatel riziko špatného stanovení investičních nákladů. Důležitým faktorem úspěchu je naplánovat a koordinovat jednotlivé aktivity (výrobní, obslužní) a tím se tak vyhnout zvýšení nákladů, resp. ztrátám, nebo dokonce ztroskotání celého projektu.
2.7.10.
Vstupy projektu
Je nutné přesně stanovit všechny potřebné vstupy projektu. Jedná se především o základní suroviny a materiály, které jsou pro realizaci podstatné a tedy tvoří významnou část výrobních nákladů. Vedle těchto vstupů je třeba vzít v úvahu i další vstupy – polotovary, komponenty, montážní díly, pomocné materiály (barvy, čistící prostředky, balící prostředky), náhradní díly a také energie (voda, plyn, elektřina, palivo, stlačený vzduch, aj.). Dodavatelé těchto vstupů by měli být vybírání velmi důkladně a z řad solidních obchodníků. Při volbě strategie materiálového zabezpečení jsou určující následující faktory:
dostupnost,
množství substitutů a komplementů,
cena – nejen samotné potřebné suroviny, ale i ostatních substitutů a komplementů,
kvalita a jakost,
počet, struktura a konkurenceschopnost dodavatelů,
termíny dodávek,
přepravní náklady (resp. vzdálenost dodavatelů),
riziko spojené se zabezpečováním surovin6.
Neměla by též být opomíjena strategie stanovení potřebné minimální výše zásob s ohledem na hladké zabezpečení výroby a s ohledem na finanční stránku (zásoby v sobě dlouhodobě vážou finanční prostředky). 6
Míru rizika mohou zvyšovat hlavně tyto faktory – malý počet dodavatelů (mohou zneužít svého postavení), velká vzdálenost zdrojů surovin, aj.
- 25 -
2.7.11.
Postavení firmy na trhu, konkurence, marketing
Pro stanovení strategie projektu je důležité poznání trhu, analýza a prognóza poptávky, analýza konkurence, analýza zákazníků a v neposlední řadě také dobře stanovený marketingový mix. Trh Analýza trhu by se měla opírat o marketingový výzkum, jehož náplní je získávání, analýza a hodnocení informací o trhu a jeho okolí. Aby mohl být projekt úspěšný, musí existovat trh, na kterém bude o nabízené produkty zájem. Investory budou zajímat výsledky průzkumy trhu, které by měly podat informace o velikosti trhu, jeho struktuře, o jeho stavu (zda se jedná o nový či vyzrálý trh), jaký má naše společnost podíl na tomto trhu. Pro podnik jsou určující nejen stávající zákazníci, ale také potenciální zákazníci. Podnikatel by měl vědět kdo jsou, kolik jich je, kde se nacházejí a co od firmy a jejích produktů očekávají. V podnikatelském plánu se uvádí jak poznatky o celkovém trhu, tak i o cílovém trhu. Všechny možnosti využití a použití daného produktu tvoří celkový trh. Základním kamenem je však vymezení cílového trhu a popsání jeho charakteristických znaků. Proto jsou pro podnikatele určující zákazníci, kteří mají z produktu uspokojivý užitek, pro které je tento produkt dostupný a kteří jsou za tento produkt ochotni zaplatit. Lze uspět s výrobkem či službou jen tehdy, když osloví a uspokojí konkrétní potřeby konkrétních zákazníků. Cestou jak toho dosáhnout je provést důkladnou segmentaci trhu, která rozdělí trh podle oblastí použití, podle ceny a jakosti, podle oborů, podle regionů, podle motivů nákupu, aj. V případě spotřebního zboží jsou tržní segmenty vymezovány pomocí demografických znaků (tedy pohlaví, věk, povolání, vzdělání, výše příjmů, atd.) a pomocí psychografických znaků (struktura osobnosti, životní styl, atd.). V praxi dochází ke kombinování jednotlivých kritérií. Vedle prognózy počtu potenciálních zákazníků v jednotlivých tržních segmentech, je nutné určit roční růst a pravděpodobný průměrný počet nákupů na jednoho zákazníka ročně. Poté, co si podnikatel vymezí všechny tržní segmenty, vybere si pak jen ty, které jsou pro něj relevantní a zajímavé. Tyto segmenty pak utváří jeho cílový trh. Dalším krokem je získání potřebných informací a jejich analýza, tedy jestli jsou tyto informace pro daný podnikatelský projekt relevantní. Pro malé a střední podniky je
- 26 -
získávání těchto informací složitým a nákladným procesem. Jednotlivé informační zdroje již byly uvedeny v podkapitole 2.6.1. Při průzkumu trhu je účelné držet se určitých zásad:
Odhady musí být opřeny o výsledky fundovaných tržních výzkumů a posudky externích znalců a poradců. Nelze stavět na domněnkách!
Informace je třeba ověřit, nejlépe z více zdrojů.
Výsledek průzkumu musí dávat smysl.
Konkurence Podnikatel si musí uvědomit, že nepodniká sám. Jen málo kdy nastane situace, kdy podnik nemá na daném trhu konkurenci. Proto by se měl podnikatel rozhlédnout kolem sebe, poznat svou konkurenci a zohlednit ji ve svém rozhodování. Toto tvrzení podporuje i model M. Portera (Porterův model pěti konkurenčních sil). Závěrem tohoto modelu je teze, že čím je konkurence intenzivnější, tím menších výsledků je dosahováno, proto musí být podnikatelské aktivity směřovány do oblastí s nízkou konkurencí. Noví nabízející bariéry
vyjednávající dodavatele
hrozba vstupu
síla
kupní síla
Konkurence V odvětví
Dodavatelé integrace firem
Zákazníci integrace firem
vývoj vlastních substitutů
hrozba zastupitelnosti
Substituty a komplementy Obr. 2.
Porterův model pěti konkurenčních sil [VEBER, SRPOVÁ, 2005]
Pravděpodobně každý podnik má konkurenty, a proto se musí proti nim na trhu prosadit. K tomu je třeba tyto konkurenty určit a poznat jejich silné a slabé stránky. Pro určení všech konkurentů musíme znát skutečné konkurenty a potenciální konkurenty. - 27 -
Skuteční konkurenti jsou takoví podnikatelé, kteří nabízejí stejný nebo podobný produkt na stejných cílových trzích. Potenciální konkurenti jsou tací podnikatelé, kteří zatím nekonkurují, ale jsou hrozbou, protože v budoucnosti konkurenty být mohou. Problémem malých a středních podniků je financování takového průzkumu. Na druhou stranu není vždy účelné znát všechny konkurenty, tedy i ty nejmenší. Podnikatel by si měl konkurenty rozdělit na hlavní a vedlejší a poté věnovat pozornost především těm hlavním, kteří jsou pro jeho podnikání rozhodující. Dalším krokem analýzy konkurence je zkoumání jejich slabých a silných stránek. Měli by být brány v úvahu tato kritéria:
obrat, resp. objem prodeje,
podíl na trhu,
růstové aspirace,
odbytové cesty,
portfolio produktů, jejich počet, dostupnost, jakost, technologie, aj.,
zákazníci,
kvalita servisu,
image produktů,
výzkum a vývoj,
finanční situace podniku.
Vedle již zmíněných aspektů je třeba dále prozkoumat záměry konkurentů, jaké jsou trendy v diferenciaci konkurentů nebo zda lze navázat s nimi vztahy. Pokud lze konstruktivně zjistit informace o možných reakcích konkurentů na náš produkt, měl by je podnikatel ve svém plánu rozebrat. Marketing Pokud je prosazována koncepce přesvědčit kupujícího, aby chtěl to, co bylo již vyrobeno, potom má marketing za úkol dodat takové zboží na trh, které spotřebitel potřebuje. Základní zásadou marketingu je vyrábět to, co zákazník potřebuje, a ne to, co žádá. Podnikatel musí vyřešit otázku co vyrábět, komu a jak prodat své produkty. Pánem trhu nejsou podniky ale zákazníci, spotřebitelé.
- 28 -
Aby však podnikatel mohl všechny marketingové aktivity efektivně využít, musí vědět, co to marketing vlastně je. Marketing můžeme chápat jako určitý systém podnikatelských aktivit, metod a postupů, které prolínají všechna podnikatelova rozhodnutí. Strategický marketingový proces lze považovat za neustálé úsilí podniku umístit všechny disponibilní zdroje co nejúčinněji. Tento proces má několik fází: plánovací etapa, realizační etapa a kontrolní etapa.
Plánovací etapa
Realizační etapa
Kontrolní etapa
Marketingová situační analýza
Vlastní realizace plánu
Měření dosažených výsledků a porovnání s plánem
Sestavený plán
Stanovení cílů a formulace strategie
Skutečné výsledky
Vytvoření marketingové organizace Hodnocení, korigování a využití odchylek
Sestavení marketingového plánu
Zpětné vazby korekce
Obr. 3.
Strategický marketingový proces [HORÁKOVÁ, 2001]
Podnik by měl mít jasně definované marketingové cíle. Nestačí však jen povrchní formulace cílů, je potřeba stanovit jejich rozsah, obsah a do kdy mají být splněny. Podnik si může stanovit cíle, jako podíl na trhu, obrat, zlepšení konkurenční pozice na trhu, růstové cíle, kvalita produktů, zlepšení platebních a dodacích podmínek, rozšíření poskytovaných doplňkových služeb, snížení marketingových nákladů, zlepšení image produktů a v neposlední řadě také různé psychografické cíle (cíle týkající se např. kupního chování, motivace koupě). Vedle marketingových cílu musí mít podnikatel připravenu marketingovou strategii, jak těchto cílů dosáhnout. Jednotlivé strategie spolu souvisí, tudíž je možné je
- 29 -
kombinovat. Takováto kombinace může přinést lepší výsledky, než kdyby se firma soustředila úzce na jeden typ. Následující výčet marketingových strategií není úplný, záleží na podniku jakou strategii zvolí.
Strategie diferenciace produktu – produkt může být odlišen z několika hledisek: o Produkt je jedinečný svým vzhledem, provedením, nápadem, kvalitou, technickými vlastnostmi. o Podnik nabízí doplňkové služby k produktu, které mohou zvýšit jedinečnost produktu. o Produkt je odlišen reklamou, způsobem prodeje. o Produkt je schován v nápaditém obalu – POZOR: Ani sebelepší a originálnější obal nemůže zachránit podprůměrný produkt!
Rozvojová strategie – podnik se snaží o zvýšení odbytu prostřednictvím zvýšení svých marketingových aktivit, přičemž vychází z dosavadního portfolia produktů.
Útočná strategie – podnik zvyšuje intenzitu svého prodejního úsilí, založeného na inovační a variační politice, tj. zavádění nových výrobků nebo nově obměněných.
Strategie výklenku – podnik hledá nové uplatnění na trhu, hledá nové tržní segmenty a snaží se využít svých tvůrčích, realizačních a výrobních předností.
Důležitým momentem úspěchu je správné načasování. Není lehké určit ten správný okamžik, kdy má podnik uvést svůj produkt na trh. I když vyvine téměř dokonalý a originální produkt, jenže ho předběhne jiná firma, která uvede tento produkt na trh dříve, ztratí tak konkurenční výhodu, a tím i velkou část zisku. Nástroji, jak naplnit zvolenou strategii, a tím také následně marketingové cíle, jsou prvky marketingového mixu.
2.7.12.
Zabezpečení prodeje
Základem této kapitoly bude vytvoření vhodného marketingového mixu. Marketingový mix je souborem marketingových nástrojů, které jsou potřeba k tomu, aby
- 30 -
podnik dosáhl svých cílů. Při stanovování celého mixu musí být zvolena co nejvhodnější strategie. Kvalitní marketingový mix je tvořen s ohledem na všechny aspekty daného podnikání. Prvky marketingového mixu:
Product = produkt
Price = cena
Place = distribuce
Promotion = komunikace
Produkt Produkt by měl být charakterizován z hlediska kvality, provedení obalu, ochranné známky, designu, množství prodejních služeb, image, délky poskytované záruky, sortimentu atd. Při samotném stanovení produktového mixu je třeba brát ohled na to, v jakém stádiu životního cyklu se produkt nachází – jedná se o fázi zavedení, fázi růstu, fázi zralosti a fázi zániku. Produkt může být rozdělen na základní produkt a doplňkový produkt. Hlavním důvodem nákupu je základní produkt, kdežto doplňkový produkt zvyšuje hodnotu toho základního. Cena Na tvorbu cen působí mnoho vlivů, které musí vzít podnikatel v úvahu. Existují různé strategie určení cen:
Na základě nákladů – po stanovení nákladů vynaložených na daný produkt se k těmto nákladům přičte určitá přirážka. Výhodou je jednoduchost určení a záruka určitého zisku.
S ohledem na konkurenci – může se ale stát, že podnik nebude generovat dostatečný zisk.
Vycházející z elasticity poptávky – funguje to na stanovení hodnoty (užitku), kterou produkt zákazníkovi přináší. Problémem může být špatná zjistitelnost poptávky po daném produktu.
Kombinace předchozích strategií.
- 31 -
Cenový mix je tvořen několika elementy – samotná cena, platební podmínky, úvěrové podmínky, slevy, apod. Distribuce Distribuční mix je tvořen dodacími podmínkami, distribučními cestami, přístupností, pokrytím trhu, aj. Cílem správně stanoveného distribučního mixu je umožnit a především usnadnit zákazníkům přístup k dané službě. Komunikace Při stanovování vhodného komunikačního mixu jsou využívány následující nástroje:
podpora prodeje,
osobní prodej,
reklama,
Public Relations.
Pokud chce být podnikatel úspěšný, musí se o jeho produktech vědět a nejlépe pak i o nich mluvit. Mezi základní cíle patří informovat zákazníka o spektru nabízených produktů a jejich výhodách, přesvědčit ho ke koupi, odlišit se od konkurence, dostat produkt do povědomí lidí, atd.
2.7.13.
Finanční plán
Hlavním úkolem finančního plánu je informovat investory o tom, jaká bude finanční situace podniku, pokud dosáhne všech vytčených cílů. Vedle toho ukáže podnikateli, kdy a kolik finančních prostředků plyne do firmy a ven z ní. Finanční plán by měl prokázat reálnost podnikatelského projektu. Udává se, že by měl obsahovat údaje alespoň na tři roky nebo po dobu trvání úvěru nebo jiného způsobu cizího financování. Finanční plán obsahuje následující:
plánovaný výkaz zisků a ztrát,
plánovanou rozvahu,
plán peněžních toků,
finanční ukazatele,
- 32 -
bod zvratu,
zdroje financování.
Všechny zmíněné údaje by měly být uvedeny v přehledné formě (např. formou tabulky) a měly by být dále ještě doplněny stručným komentářem. Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát podává obraz o efektivnosti činnosti firmy za určité období, resp. o ročním přebytku či schodku. V této části podnikatelského plánu by měl podnikatel udělat rozbor výnosů a nákladů po náběhu projektu. Výnosy lze chápat jako výsledky podnikání vyjádřené v penězích za určité období. Jedná se o [VEBER, SRPOVÁ, 2005]:
tržby za prodej výrobků a služeb,
změna stavu zásob vlastní výroby,
aktivace,
jiné provozní výnosy,
zúčtování rezerv a opravných položek,
finanční výnosy,
mimořádné výnosy.
Důležité je rozlišovat mezi výnosy a příjmy. I když podnik realizuje výnosy nemusí to nutně znamenat, že má dostatek likvidních prostředků na úhradu pohledávek. Náklady můžeme chápat jako spotřebu výrobních činitelů vyjádřenou v penězích. Aby si podnikatel počínal hospodárně je třeba vynakládat náklady účelně. Stejně jako výnosy s příjmy nelze ztotožňovat náklady s výdaji. Náklady lze třídit podle několika hledisek [VEBER, SRPOVÁ, 2005]:
podle druhů (mzdové, materiálové, energetické, aj.),
podle účelu (podle výkonu),
podle činností (provozní, finanční, mimořádné),
podle závislosti na změnách objemu výroby (fixní, variabilní).
Ať jsou náklady členěny z jakéhokoliv hlediska, poskytují podnikatelovi velmi důležité informace. Problémem členění na variabilní a fixní náklady je, že ho finanční
- 33 -
účetnictví neumožňuje. Proto tuto roli přebírá manažerské účetnictví. Pokud podnikatel zná výší variabilních a fixních nákladů, může vypočítat bod zvratu, který může pomoci při určování objemu výroby za rovnosti výnosů a nákladů. Rozvaha Rozvaha podává informace o majetkové a kapitálové struktuře podniku. Při konstrukci rozvahy je nutné dodržet bilanční princip, tedy aktiva (majetek) se musí rovnat pasivům (kapitál). Při řízení firmy je dobré respektovat tyto pravidla:
Zlaté bilanční pravidlo – z dlouhodobých zdrojů by měl být financován dlouhodobý majetek a z krátkodobých zdrojů zase krátkodobý majetek. VlastníKap itál + DlouhodobýCizíKapitá l 〉1 DlouhodobýMajetek
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika – cizí zdroje by měly být menší nebo rovno vlastním zdrojům.
Výkaz o peněžních tocích Tento výkaz (též výkaz cash flow) je používán z důvodu eliminace časového nesouladu mezi výnosy a příjmy, náklady a výdaji, ziskem a peněžními prostředky. Informuje o pohybu peněžních prostředků v podniku za určité období. Z výkazu cash flow zjistíme tyto údaje [VEBER, SRPOVÁ, 2005]:
provozní, investiční a finanční příjmy,
provozní, investiční a finanční výdaje,
provozní, investiční a finanční peněžní tok,
příčiny změny stavu peněžních prostředků,
podklady pro finanční analýzu, plánování, propočty efektivnosti investic a oceňování podniku.
Finanční ukazatelé Poměrové finanční ukazatelé slouží k doložení příznivého vývoje finanční situace podniku a k testování finančního zdraví podniku. Mezi takovéto ukazatele patří:
Ukazatelé rentability – jedná se o podíl zisku a jiné veličiny, např. rentabilita vlastního kapitálu (ROE), rentabilita celkového kapitálu,
- 34 -
rentabilita
aktiv
(ROA),
rentabilita
tržeb,
rentabilita
dlouhodobě
investovaného kapitálu, účetní rentabilita projektu, aj.
Ukazatelé likvidity – podávají obraz o tom, zda je firma schopna splácet své závazky. Jedná se o běžnou likviditu (poměr mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky), okamžitou likviditu (poměr mezi finančním majetkem a krátkodobými závazky), pohotovou likviditu (poměr mezi oběžnými aktivy bez zásob a krátkodobými závazky).
Ukazatelé aktivity – informují o intenzitě využití jednotlivých složek majetku. Patří sem doba inkasa pohledávek (poměr mezi pohledávkami z obchodního styku a průměrnými denními tržbami), doba obratu zásob (poměr mezi průměrným stavem zásob a průměrnými denními tržbami), doba návratnosti investic (roční přebytek k základnímu jmění a novému vlastnímu kapitálu), aj.
Ukazatelé zadluženosti – informují o využití cizích zdrojů v podniku a tedy o dlouhodobé stabilitě podniku. Řadí se sem ukazatel celkového zadlužení (cizí zdroje k celkovému kapitálu) a ukazatel úrokového krytí (kolikrát výsledek hospodaření před odečtením úroků a daní převyšuje úrokové platby.
Vedle zmíněných ukazatelů se ve finančním plánování používají ještě další, ale ty nejdůležitější a nejpoužívanější byly uvedeny. Bod zvratu Analýza bodu zvratu je používána ke zjištění objemu výroby (tržeb), při kterém podnik začne vykazovat kladný zisk. V tomto bodě se tržby rovnají celkovým nákladům, tzn. že podnik již nevykazuje ztrátu, ale ještě není ziskový. Odvození rovnice bodu zvratu: q = objem produkce FN = fixní náklady b = variabilní náklady na jednotku objemu výroby p = cena h = podíl variabilních nákladů připadající na 1 Kč tržeb
- 35 -
T=N p * q = FN + b * q
q (BZ ) =
FN p−b
Q(BZ ) =
FN + Z ⇒ pokud podnikatel požaduje dosažení určité výše zisku p−b
Q( BZ ) =
FN ⇒ pokud se jedná o podnik, který nabízí různorodý sortiment 1− h
Zdroje financování projektu Finanční zdroje jsou děleny podle vlastnického vztahu na vlastní a cizí, podle původu zdrojů na interní a externí a podle časového hledisku na krátkodobé a dlouhodobé. Vlastní zdroje:
Vklady vlastníků. Nutno říci, že žádné podnikání nelze uskutečnit bez počátečního vkladu společníků. U některých právních forem podnikání je zákonem7 předepsaná minimální výše základního kapitálu (viz Příloha č. 8:.).
Nevýhodou
tohoto
způsobu
financování
je
vysoká
míra
podnikatelského rizika. Dle § 61 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, má sice společník právo na podíl na majetkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace (podíl na likvidačním zůstatku), ale dle § 75 odst. 3 téhož zákona nelze vyplatit společníkům jejich podíl na likvidačním zůstatku dříve, než jsou uspokojeny nároky všech známých věřitelů společnosti, kteří včas přihlásili své pohledávky. Na druhé straně je v očích investorů podílení se na financování vlastního podnikání hodnoceno pozitivně.
Zisk. Pokud je zisk použit jako vlastní zdroj financování, jedná se o tzv. samofinancování. Výhodou je, že v případě jeho použití nevznikají náklady na cizí zdroje, nedochází k navyšování závazků a naopak se finanční riziko snižuje. Problémem může být situace, kdy podnik nezvládá vytvořit dostatečný zisk na financování investičních projektů.
7
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
- 36 -
Odpisy. Vyjádříme-li postupné opotřebení dlouhodobého majetku za určité období penězi, dostaneme odpisy. Odpisy představují stálý vnitřní zdroj. Jejich výše závisí na několika aspektech (velikost investičního majetku, způsob oceňování, odpisová sazba, odpisová skupina, metoda odpisování). Daňové odpisy jsou upraveny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Dle § 30 odst. 2 tohoto zákona může podnikatel provádět pouze rovnoměrné nebo zrychlené odpisování.
Cizí zdroje:
Úvěry. Tento druh financování je jeden z nejběžnějších. Úvěry lze dělit na krátkodobé (doba splatnosti kratší 1 roku), střednědobé (doba splatnosti 1-5 let) a dlouhodobé (doba splatnosti více jak 5 let), dále pak na bankovní a obchodní. Banky poskytují úvěry za cenu úroků, které jsou určovány v závislosti na bonitě klienta a na době splatnosti. Platí pravidlo: čím je doba splatnosti a riziko menší, tím je úrok menší. Obchodní úvěry jsou poskytovány dodavateli nebo odběrateli. Pokud je platba za poskytnutí výrobku nebo služby odložena o dohodnutý počet dnů, jedná se o dodavatelský úvěr. Pokud je poskytnuta záloha od odběratele, jedná se o odběratelský úvěr.
Směnky. Směnka může být vystavena jako směnka cizí nebo směnka vlastní. Jednotlivé náležitosti jsou dány zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Směnka plní platební a úvěrovou funkci. Často bývá v praxi podceňována a podnikatelé se tak dostávají do potíží. Problémem je jednak směnečná přísnost (tzn. pokud nemá všechny předepsané náležitosti, je neplatná a nelze tak vymáhat její plnění) a jednak to, že i když mám směnku, jenže dlužník není solventní, tak z něj stejně nic nedostanu, tzn. je důležité kdo mi směnku podepíše.
Leasing. Leasing bývá velmi často využíván jako alternativní forma financování dlouhodobého majetku, aniž by se podnik výrazně zadlužil. Získá tak majetek bez nutnosti ihned zaplatit plnou cenu. Mezi formy leasingu patří operativní leasing, finanční leasing a prodej a zpětný leasing. Operativní leasing bývá využíván na kratší dobu, nemusí být uhrazena celková cena majetku a jeho hlavním znakem je, že po skončení leasingové smlouvy zůstává majetek ve vlastnictví leasingové společnosti. Vedle toho u - 37 -
finančního leasingu musí splátky uhradit celkovou cenu majetku. Má tak charakter půjčky. V případě prodeje a následně zpětného leasingu prodá firma leasingové společnosti svůj majetek, který si pak od ní pronajme. Tímto způsobem bývá řešena potřeba likvidních prostředků.
Dluhopisy. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, je dluhopis zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo věřitele na splacení dlužné částky (nominální hodnota dluhopisu + úrok) a povinnost emitenta (dlužníka) toto právo uspokojit. Mezi jejich výhody patří možnost snížení zisku o vyplacený úrok (pro daňové účely), u akcionářů zachování si kontroly nad činností společnosti. Mezi nevýhody můžeme zařadit zvýšení rizika, pokud dojde ke změně emisních podmínek.
Faktoring a forfaiting. Podstatou tohoto způsobu financování je prodej pohledávek faktoringové nebo forfaitingové společnosti. Rozdíl spočívá v existenci zajištění. Na rozdíl od faktoringu se v případě forfaitingu jedná o pohledávky zajištěné např. akreditivem, bankovní zárukou nebo směnkou. Výhodou je okamžité získání peněžních prostředků a přenesení tak rizika nezaplacení na odkupující společnost. Ale nevýhodou je nižší prodejní cena s ohledem na nominální hodnotu pohledávky. Rozdíl tvoří zisk odkupující společnosti, který závisí na bonitě dlužníka, době splatnosti, výši zajištění, apod.
Tichý společník. Pokud podnik uzavře smlouvu o tichém společenství8, získá tak zdroj financování, aniž by ztratil část rozhodovací moci ve společnosti. Musí však za poskytnuté zdroje vyplatit část zisku. Výše odměny tichého společníka bývá vyšší než výnosy věřitelů v případě úvěrů či dluhopisů. Počet možných tichých společníků v jedné společnosti není zákonem omezen.
Rizikový kapitál. Nevýhodou rizikového kapitálu (též venture capital) je poměrně vysoký výnos pro poskytovatele, kolem 25%. Tímto způsobem bývají financovány spíše velké projekty.
8
Dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník.
- 38 -
2.7.14.
Hlavní předpoklady projektu
úspěšnosti
projektu,
rizika
Jedním ze způsobů jak analyzovat předpoklady úspěšnosti projektu je vytvořit SWOT analýzu. Tato analýza je využívána při vytváření strategické analýzy výchozího stavu organizace. Podnikatel musí prokázat, že zná všechny své silné a slabé stránky a všechny příležitosti a hrozby jeho projektu. Není vhodné nějakým způsobem maskovat a zkreslovat nepříznivé skutečnosti. Investor má přirozeně strach o své peníze a při detailním zkoumání projektu by tyto skutečnosti dříve nebo později objevil. Název SWOT analýzy je tvořen z prvních písmen anglických slov: S = strenghts = silné stránky W = weaknesses = slabé stránky O = opportunities = příležitosti T = threats = hrozby V rámci analýzy slabých a silných stránek by se měl podnikatel zamyslet nad následujícími oblastmi:
finanční zdraví podniku,
vlastnická
a
organizační
struktura
–
klíčové
osobnosti,
úroveň
managementu,
pozice na trhu – podíl na trhu, objem prodejů, apod.,
struktura zákazníků,
image podniku a jejích produktů,
flexibilita,
výzkum a vývoj,
komplexnost a plynulost činností uvnitř podniku,
výrobní kapacita,
způsoby získávání nových investorů,
způsob financování.
Co se týče příležitostí a hrozeb, měl by se podnikatel zamyslet na těmito aspekty:
- 39 -
vztah investorů k podniku,
vztah ke konkurenci, pozice vůči ní,
struktura investic,
státní regulace,
know-how,
bariéry vstupu do odvětví,
goodwill v očích investorů,
růstové tendence odvětví.
Pokud si podnikatel vytvořil SWOT analýzu svého projektu, může pak na jejím základě zvolit ze 4 možných strategií: S – O : podnikatel využije své silné stránky a velké příležitosti, W – O : za pomoci příležitostí se pokusí minimalizovat slabé stránky, S – T : k eliminaci hrozeb použije své silné stránky, W – T : snaží se nepříznivý stav vyřešit (i za cenu likvidace podniku). Početné příležitosti koncentrace, pronikání na trh, rozvoj trhů, inovace
vertikální integrace, strategické aliance
Početné slabé stránky
WO
SO
WT
ST
redukce, odprodání části firmy, likvidace
Početné silné stránky horizontální integrace, strategické aliance
Převládající hrozby
Obr. 4.
Využití analýzy SWOT při koncipování strategie [VEBER, 2001]
- 40 -
Rizika projektu Pojem riziko znamená určitou míru pravděpodobnosti nepříznivého stavu světa v budoucnosti. Podnikatel si musí uvědomit, že nepodniká ve vakuu. Musí respektovat možná rizika, která se mohou, ale nemusí, objevit. Řízením rizik se zabývá risk management. Jeho náplní je identifikace možných rizikových faktorů a stanovení jejich významnosti, stanovení rizika podnikových aktivit a projektu, příprava a realizace opatření k eliminace rizik a dále pak operativní řízení rizik. Při identifikaci rizik si můžeme rizika rozdělit z několika hledisek, např. vnitřní a vnější, subjektivní a objektivní, politická, komerční, teritoriální, kurzová, tržní, exportní, apod. Pro stanovení jejich významnosti lze použít expertní hodnocení nebo analýzu citlivosti. Expertní hodnocení znamená, že osoby s potřebnými znalostmi a zkušenostmi ohodnotí
významnost
jednotlivých
rizik.
Významnost
je
posouzena
z hlediska
pravděpodobnosti jejich výskytu a z hlediska jejich intenzity negativního vlivu na výsledky podnikatelské činnosti podniku. Analýza citlivosti má za účel zjistit citlivost hospodářského výsledku společnosti na faktory, které tento výsledek ovlivňují. Mezi tyto faktory patří např. výše poptávky, změny variabilních a fixních nákladů, využití výrobní kapacity, prodejní ceny, úrokové a daňové sazby, aj.
2.7.15.
Přílohy
Do přílohy se dávají podrobné informace, které není třeba začlenit do vlastního textu podnikatelského plánu. Jedná se o informace, které vysvětlují a doplňují vlastní text plánu. Do přílohy se dává výpis z obchodního rejstříku, životopisy klíčových osobností, účetní závěrka za posledních několik období (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, popř. výkaz cash flow), technologické schéma výroby, důležité smlouvy, získané certifikáty, návrh nabídky klíčovým zákazníkům, atd. Rozsah příloh může být až 50 stran jako rozsah samotného podnikatelského plánu. I v této části plánu platí pravidlo stručného vyjadřování, není vždy nutné uvádět všechny dokumenty. Ale podnikatel by měl dát investorovi na srozuměnou, že může další dokumenty dodat na požádání.
- 41 -
3. ANALYTICKÁ ČÁST Název společnosti: Boommotor, s. r. o. Sídlo: Koželská 2811, 584 01 Ledeč nad Sázavou Kontaktní osoba: Ivana Krupková Tel.: +420607123456 E-mail:
[email protected] WWW: www.boommotor.cz
Podnikatelský plán
Všechny údaje tohoto podnikatelského plánu jsou důvěrné. Rozmnožování a předávání třetím osobám je dovoleno jen se souhlasem autora nebo výše uvedené společnosti.
- 42 -
3.1. Shrnutí Tento dokument obsahuje informace o podnikatelském plánu založení společnosti Boommotor, s. r. o., která se bude zabývat kompletními službami poskytovanými v rámci stanice technické kontroly (dále též „STK“) a stanice měření emisí (dále též „SME“). K provozování těchto služeb potřebuje společnost nutná osvědčení, která získá na základě splněných podmínek a požadavků. Cílem společníků je vybudovat společnost, která získá 55 % podíl na cílovém trhu a která si toto postavení udrží. K tomu má společnost nastaveny přísné podmínky finanční a operativní kontroly. Finanční stránka projektu Areál provozovny i sídla společnosti bude vybudován během prvních 9 měsíců podnikání, kdy podnik nebude moci realizovat tržby. Proto na financování projektu bude potřeba kapitál v úhrnné výši 8,1 mil. Kč - úvěr ve výši 5,5 mil. Kč, finanční leasing na zařízení v hodnotě 2,1 mil. Kč a vklady společníků v úhrnné výši 0,5 mil. Kč. Jelikož se společnost registruje k DPH ke vzniku společnosti, poplynou jí v tomto období příjmy z nadměrného odpočtu DPH. Tyto finanční prostředky by měly stačit na překlenutí období bez příjmů z tržeb. V 2. a 3. roce podnikání již společnost tvoří kladnou přidanou hodnotu. 2008 2009 2010 Přidaná hodnota -16121,00 3496703,59 6377059,66 Zisk / ztráta -185815,00 1313147,59 3485450,66 Tab. 1.
Vývoj přidané hodnoty a zisku po zdanění za roky 2008 až 2010.
Aby společnost začala vykazovat zisk musí realizovat tržby ve výši 2 166 676 Kč. Plánované tržby (bez DPH) za rok 2009 činí 4 796 198, 82 Kč, tzn. překročení bodu zvratu o 121 %. Klíčové osobnosti Společnost zakládají dva společníci – Martin Smejkal, který bude mít na starosti technickou stránku podnikání, a Ivana Krupková, která se zaměří na ekonomickou a administrativní stránku podnikání. Oba společníci již během svého studia nasbírali mnoho cenných zkušeností důležitých pro podnikání. Pan Smejkal absolvoval několik odborných
- 43 -
praxí, jejichž náplní bylo především podnikání v oblasti péče o vozidla, dále pak 3 roky pracoval na částečný úvazek v autoservisu. Slečna Krupková nasbírala mnoho zkušeností z podnikatelského prostředí v rodinné firmě, kde pracovala během letních prázdnin a pomáhala s provozem a řízením podniku. Oba společníci v současné době ještě studují vysokou školu a termín ukončení studia je červen 2008. K provozu STK je nutné mít schopné a školené pracovníky s odbornou kvalifikací. Tuto kvalifikaci jim zajistí společnost. Společnost má nastaveny takové parametry personální činnosti, aby nedocházelo k velké fluktuaci zaměstnanců. Popis podnikatelské příležitosti Společnost vidí velkou příležitost v nalezení mezery na trhu (v centru cílového trhu není žádný provozovatel STK), v individuálním přístupu k potřebám zákazníka, v komplexní nabídce služeb a především v levnějším poskytování těchto služeb. Společnost nabízí všechny služby týkající se technických prohlídek, technických kontrol, měření emisí a především velké množství doplňkových služeb. Naše největší konkurenční výhoda je v cenovém nastavení služeb – společnost nabízí levněji nebo za stejnou cenu. Popis trhu Jedná se o lokální trh v okolí okresu Světlá nad Sázavou. Celkový počet vozidel na cílovém trhu činí téměř 40 tis. Jelikož počet vozidel v ČR neustále roste, je trh péče o vozidla v rámci STK a SME velmi dynamický. Společnost předpokládá, že dosáhne na tomto trhu podílu 55 % během 3 měsíců od zahájení provozu. Přímo v centru cílového trhu se nenachází žádný přímý konkurent (pouze na okraji se nachází 1 konkurent, dalších 6 nejbližších konkurentů se nachází už mimo cílový trh). Bariéry vstupu do tohoto odvětví jsou velmi vysoké a hrozba substitutů je nulová. Zákazníci Cílovou skupinou zákazníků jsou vlastníci motorových vozidel registrovaných na daném území. Relevantní trh budou tvořit dvě základní skupiny zákazníků – soukromé osoby (domácnosti) a podniky. Vyjednávací síla domácností je malá, o tom, kam pojedou na technickou prohlídku a měření emisí, se rozhodují na základě ceně poskytovaných služeb a případně dojezdové vzdálenosti. Podniky mají větší vyjednávací sílu než domácnosti, protože v případě uzavření s nimi dohody o spolupráci, má společnost zajištěn stálý příjem. Proto budou mít nastaveny měkčí platební podmínky (možnost platby na fakturu a 10 % sleva pokud přistaví více jak 15 vozidle ročně). - 44 -
Marketing Společnost nabízí velké portfolio nabízených služeb – především s ohledem na potřeby zákazníka je nabízeno mnoho doplňkových služeb, aby mu mohla být nabídnuta komplexní péče o jeho vozidlo. Společnost si zakládá na formování dobrého jména a image poskytování služeb, spočívající v individuálním přístupu k zákazníkovi. Cena je stanovena především s ohledem na konkurenci při respektování nákladů. Vhodné umístění areálu vytváří vhodné podmínky pro distribuci služby. Společnost vybuduje sídlo a provozovnu v průmyslové zóně Ledče n./S. nacházející se u hlavní silnice směrem na dálnici D1. Oblast komunikace společnosti je založena na reklamě v regionálním týdeníku, který má 50 tis. čtenářů, a Public Relations cestou kvalitní prezentace na internetu.
- 45 -
3.2. Popis podniku a jeho cíle Společnost Boommotor, s. r. o. vznikne ke dni 1. 7. 2008, tudíž se jedná o nově vznikající společnost, která si bude postupně budovat svou tradici s ohledem na vytčené cíle. Společníci si vybrali za formu podnikání společnost s ručením omezeným, především z důvodu počtu společníků. Cílem tohoto projektu je založení společnosti, která bude poskytovat služby v oblasti provozování stanice technické kontroly a stanice měření emisí a která si získá svou klientelu a vybuduje si prostor na trhu. Dle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále též „zákon č. 56/2001 Sb.“), se pod pojmem stanice technické kontroly rozumí pracoviště specializované na provádění technických prohlídek silničních vozidel. Vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel (dále též „vyhl. č. 302/2001 Sb.“), vymezuje v § 15 tyto druhy stanic:
STK pro osobní automobily9,
STK pro užitkové automobily10,
STK kombinovaná pro osobní a užitkové automobily,
STK pro traktory11,
STK pro osobní automobily rozšířená o traktory. Společnost Boommotor, s. r. o. bude provozovat stanici technické kontroly
kombinovanou pro osobní a užitkové automobily. Pod pojmem stanice měření emisí se dle § 63 zákona č. 56/2001 Sb. rozumí pracoviště specializované na měření emisí vozidel, které je zřízeno:
v opravně motorových vozidel, která je pověřena výrobcem vozidla nebo výrobcem systému vozidla ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech vozidla,
9
při stanici technické kontroly.
STK pro osobní automobily je oprávněna provádět technické prohlídky motocyklů, osobních automobilů, přívěsů do 750 kg.
10
STK pro užitkové automobily může provádět technické prohlídky nákladních vozidel, nákladních přívěsů a návěsů, speciálních automobilů, přívěsů a návěsů, autobusů, zvláštních vozidel a přívěsů (traktory, přípojná vozidla traktorů).
11
STK pro traktory smí provádět technické prohlídky zvláštních vozidel a přívěsů.
- 46 -
SME se dělí podle druhu vozidel a druhu motorů na SME pro vozidla12:
poháněná zážehovými motory,
poháněná zážehovými motory a těmito motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem,
poháněná vznětovými motory,
poháněná vznětovými motory a těmito motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem. V případě společnosti Boommotor, s. r. o. se bude jednat o SME při STK a o SME
pro všechny druhy vozidel a druhů motorů.
Mezi základní cíle patří získání všech potřebných oprávnění a posléze osvědčení k provozování STK i SME. V případě STK je třeba nejdříve podat u místně příslušného krajského úřadu (v případě naší společnosti se jedná o kraj Vysočina) „Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly“. Vyplněná žádost je uvedena v Příloha č. 5:. Jakmile získá firma potřebné oprávnění začne se stavebními pracemi. Poté je třeba vybavit budovy potřebným zařízením pro provoz STK a SME a dále zařízením administrativních prostor. Popis jednotlivých zařízení je uveden v části 3.5. Provozovatel STK musí zajistit kalibraci měřidel a závěrečnou expertizu o splnění všech podmínek k provozování stanice technické kontroly vypracovanou osobou určenou ministerstvem dopravy. K řádnému fungování STK a SME musí být zaměstnanci vyškoleni a následně musí získat profesní osvědčení (viz část 3.3.2.). Ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování STK musí společnost předložit protokoly o závěrečné expertize a výsledku metrologické kontroly, kopie profesních osvědčení kontrolních techniků, kopii kolaudačního rozhodnutí. Když společnost provede všechny předchozí úkony, podá ke krajskému úřadu „Žádost o vydání osvědčení k provozování stanice technické kontroly“. Osvědčení je vydáno krajským úřadem, který předtím rozhodoval o udělení oprávnění, podle § 57 zákona č. 56/2001 Sb. Dle tohoto ustanovení získá provozovatel STK osvědčení pokud:
12
§ 63 zákona č. 56/2001 Sb.
- 47 -
splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování stanice technické kontroly,
splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování STK,
má vnitřní organizační strukturu a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve STK odsouhlasený certifikovanou právnickou osobou podle technické normy (ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří, ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – požadavky). Krajský úřad vydá osvědčení pouze na dobu určitou – na 3 roky. Po uplynutí této
doby je třeba podat znovu žádost o udělení osvědčení. Vedle „klasické STK“ bude společnost provozovat „nadstavbu“ – tzv. zkušební stanice. Zkušební stanice provádí technické kontroly jednotlivých druhů vozidel13 a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích. Technickou kontrolu smí provádět pouze kontrolní technik, který je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika a má osvědčení k provádění technických kontrol vozidel. Oprávnění a následně osvědčení k provozování zkušební stanice vydává ministerstvo dopravy.
Aby mohla společnost provozovat SME, musí mít oprávnění k jejímu provozování, tzn. že musí podat „Žádost o udělení oprávnění k provozování SME“ (viz. Příloha č. 6:). Toto oprávnění uděluje místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (pro společnost Boommotor je to obec Světlá nad Sázavou). Oprávnění je uděleno pokud14:
statutární orgán nebo jeho členové dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhonní, jedná-li se o právnickou osobu; fyzická osoba dosáhla věku 18 let, je způsobilá k právním úkonům a bezúhonná,
žadatel má provozní a technické vybavení nezbytné k provozování SME. Vedle toho musí firma zaškolit pracovníky SME (podrobnosti viz. část 3.3.2.). Poté
co vybuduje SME a splní potřebné požadavky, podá „Žádost o vydání osvědčení
13
Tento pojem představuje vozidla jednotlivě vyrobená, jednotlivě dovezená nebo jednotlivě přestavěná.
14
§ 63 odst. 4 zákona č. 56/2001
- 48 -
k provozování stanice měření emisí“. Osvědčení vydává, stejně jako uděluje oprávnění, obecní úřad obce s rozšířenou působností.
3.2.1. Cíle podniku Finanční cíle
Zajistit financování podnikatelské činnosti o Získat úvěr od banky ve výši 5,5 mil. Kč (případně venture kapitál nebo business angels) o Uzavřít smlouvu o finančním leasingu na zařízení v hodnotě 2,1 mil. Kč
Důsledná finanční kontrola o Pravidelné sestavování účetních výkazů za uplynulé období o Předpovědi cash-flow o Sestavování ročních, měsíčních finančních plánů o Zpětná kontrola
Vykazovat dlouhodobě zisk
Zůstat v platební schopnosti o Včas platit závazky vůči zaměstnancům a státu o Včas platit splátky úvěru a leasingové splátky
Minimalizace nákladů Obchodní
Získat dostatek zákazníků – 55 % z cílového trhu (viz. neutrální varianta, se kterou je počítáno v účetních výkazech) o Nutné kvalitní prodejní a marketingové činnosti
Uzavřít dlouhodobé kontrakty – do konce roku 2010 mít alespoň 20 zákazníků z řad podniků, se kterými bude uzavřena smlouva o spolupráci.
Zajistit kvalitní dodavatele o Nutné kvalitní nákupní činnosti
Udržovat dlouhodobé obchodní styky
- 49 -
Získávat užitečné kontakty v oboru Operativní
Precizní řízení provozu
Hledání rovnováhy mezi vstupy a výstupy – aby nedocházelo k plýtvání penězi
Úspěšné řízení času – stanovit žebříček hodnot (prioritou jsou vždy zákazníci a jejich potřeby)
Kontrola provozu
Konání operativních porad o 1x měsíčně porada společníků o 1x týdně porada technického ředitele s vedoucím provozu a techniky
V případě problému vytvoření akčních týmů
Kvalitní poskytování služeb
Zvětšit portfolio nabízených služeb o 2 produkty do konce roku 2010
Cestou k dosažení úspěchu společnosti Boommotor, s. r. o. jsou důslednost, pracovitost a zejména schopnost společníků dotáhnout vše do zdárného konce.
- 50 -
3.3. Klíčové osobnosti a organizační struktura 3.3.1. Společníci Zakladateli firmy jsou pan Bc. Martin Smejkal a slečna Ivana Krupková. Každý ze společníků má 50-ti % podíl na společnosti a jsou zároveň jedinými jednateli společnosti. Jménem společnosti jednají každý samostatně15.
Martin Smejkal vystudoval tříletý bakalářský program na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice v programu Technologie a řízení dopravy – obor Konstrukce silničních vozidel (složené státní zkoušky: Stavba vozidel, Provoz vozidel, Technologie a materiály). Nyní studuje 2. ročník v navazujícím magisterském programu na stejné fakultě stejný obor. Na státní závěrečné zkoušky a obhajobu diplomové práce se chystá v červnu 2008. Právě studium tohoto oboru ho inspirovalo založit společnost zabývající se provozováním stanice technické kontroly a stanice měření emisí. Během studia nasbíral četné vědomosti v oboru a má tak potřebné znalosti, proto hlavní náplní pana Smejkala bude technická stránka provozování STK a SME. Absolvoval několik odborných praxí v ČR i v zahraničí a dále pak několik odborných exkurzí ve značkových servisech a také ve Stanici technické kontroly a ve Stanici měření emisí. Od 1. 9. 2004 do 3. 11. 2007 pracoval na částečný úvazek v Autoopravně Kluh v Bojišti u Ledče n./S. Nasbíral již několik cenných kontaktů v tomto oboru, které přináší do této společnosti. Vzhledem k tomu, že se specializuje na technickou stránku věci, rozhodl se založit tuto společnost s někým, kdo má znalosti ekonomického zaměření.
15
Podrobnosti viz Příloha č. 7:.
- 51 -
Rok
Organizace
Druh praxe
Wan servis Ledeč n./S. – odborná 2001 autorizovaný prodejce a praxe servis Škoda
Seznámení s provozem servisu – opravy a diagnostiky vozidel, přijímací technik
odborná a Teoretická a praktická laboratorní výuka v automobilní škole praxe Seznámení s provozem Autopalace Mazda Praha – odborná servisu, skladu, prodeje, 2002 autorizovaný prodejce a praxe lakovny, bazaru a servis autopůjčovny Seznámení s provozem Autoopravna Kluh, Bojiště odborná 2004 servisu – opravy a u Ledče n./S. praxe diagnostiky vozidel 2002
Landesberufsschule Eggenburg, Rakousko
Tab. 2.
Doba praxe
Náplň praxe
2 týdny
1 týden
1 týden
5 týdnů
Přehled absolvovaných praxí pana Martina Smejkala
Popis pracovní činnosti pana Smejkala:
jednatel společnosti,
technický ředitel - odpovědný za technický provoz STK a SME, za školení zaměstnanců, za prezentaci společnosti navenek (internetové stránky, reklama),
vedení metrologické evidence o měřidlech STK a provozní deníky měřidel,
vedoucí provozu – viz. kapitola 3.3.2.
Slečna Ivana Krupková je studentkou Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze – obor Podnikání a právo. Její hlavní specializací je Komerční právo a její vedlejší specializací jsou Malé a střední podniky v tržním prostředí. V červnu 2007 úspěšně složila státní zkoušku z ekonomie a v únoru 2008 státní zkoušku z vedlejší specializace. Na zbylé 2 státní zkoušky z hlavní specializace a na obhajobu diplomové práce se chystá v červnu 2008, kdy ukončí studium na VŠE v Praze. Při studiu zmíněné vedlejší specializace, a nejen při ní, získala mnoho znalostí potřebné k založení a řízení podniku. Její rodiče jsou také soukromými podnikateli. Otec má spolu se svým bratrem mezinárodní kamionovou dopravu a zasilatelství a matka je účetním poradcem. Během letních prázdnin pracovala ve firmách svých rodičů a tak tam získala mnoho zkušeností s provozem a řízením podniku. Své znalosti vnáší do společnosti Boommotor, s. r. o.
- 52 -
Popis pracovní činnosti slečny Krupkové:
jednatelka společnosti,
výkonný ředitel pro administrativu a management společnosti – odpovědná za fungování administrativní kanceláře a ekonomický chod podniku,
komunikace se zákazníky,
příjem vozidel k technické prohlídce,
příjem a výdej dokladů potřebné k prohlídce,
vyhotovení a výdej protokolů o technické prohlídce či o evidenční kontrole,
zápis provedení pravidelné technické prohlídky do technického průkazu,
příjem plateb za poskytnuté služby,
vedení účetnictví,
údržba administrativních prostor.
Z výše uvedeného vyplývá, že pan Smejkal se bude při řízení společnosti zabývat technickou stránkou a slečna Krupková administrativní stránkou.
3.3.2. Zaměstnanci K provozování STK a SME budou potřeba nejméně 3 vyškolení technici a vedoucí provozu. Vedoucí provozu – bude pracovat v prostorách STK, v případě potřeby se přesune do prostor SME, tedy bude vykonávat činnost stejnou jako technik STK nebo mechanik SME, tzn. musí mít jak profesní osvědčení mechanika SME tak profesní osvědčení kontrolního technika STK. Vedle této činnosti
bude jeho pracovní náplní dozor
nad činností techniků a mechaniků (tzn. že jim bude nadřízený) a bude odpovědný technickému řediteli za řádné fungování provozu. Činnost vedoucího provozu bude v počáteční fázi projektu vykonávat společník Martin Smejkal. Ve fázi zavedené firmy (po 3 letech) společníci předpokládají svěření této funkce zaměstnanci, který se osvědčí a bude mít pro činnost správné předpoklady.
- 53 -
Mechanik SME - bude pracovat v prostorách SME. Bude podřízen vedoucímu provozu a jeho náplní práce bude:
provádění měření emisí u přistavených vozidel,
vyhodnocení provedeného měření,
vystavení protokolu o měření emisí a umístění kontrolní nálepky s vyznačením příštího měření emisí,
vystavení osvědčení o měření emisí,
diagnostika řídících jednotek,
údržba a kontrola zařízení a prostor SME,
vedení evidence měření emisí – dle § 6 vyhl. č. 302/2001 Sb. o technických prohlídkách a měření emisí vozidel,
komunikace se zákazníkem – poradenství a konzultace. Měření emisí vozidel smí být prováděno pouze osobami, které mají profesní
osvědčení mechanika. Toto osvědčení vydává ministerstvo dopravy na dobu neurčitou osobě po splnění 3 podmínek16: a) má ukončené úplné střední odborné vzdělání technického směru a odbornou praxi nejméně 3 roky nebo je vyučena v technickém oboru a má odbornou praxi nejméně šest roků, b) absolvovala teoretickou výuku měření emisí pro vozidla, c) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění měření emisí. Technik STK – bude pracovat v prostorách STK. Na této pozici budou zaměstnáni 2 pracovníci (technik a vedoucí provozu). Technik bude podřízen vedoucímu provozu a jeho náplní práce bude:
provádění technických prohlídek,
vyhodnocení technických prohlídek – stanovení závad na silničním vozidle,
umístění kontrolní nálepky o kontrole technické způsobilosti silničního vozidla s vyznačením příští technické prohlídky,
16
§ 69 zákona č. 56/2001
- 54 -
provádění technických kontrol,
provádění doplňkových služeb (viz kap. 3.4.1.),
údržba a kontrola zařízení a prostor STK,
komunikace se zákazníkem – poradenství a konzultace. Technické prohlídky vozidel mohou konat jen osoby, které mají profesní osvědčení
kontrolního technika vydané ministerstvem dopravy. Toto osvědčení se vydává na dobu neurčitou pouze osobě, která splní následující podmínky17: a) má ukončené úplné střední odborné vzdělání technického směru a odbornou praxi v autoopravárenství nejméně 2 roky nebo střední odborné vzdělání technického směru a odbornou praxi v autoopravárenství nejméně šest let, b) dosáhla věku 21 let, c) má řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění k řízení vozidla, jehož technické prohlídky ve STK bude provádět, d) absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku na kontrolních linkách STK, e) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek, f) je bezúhonná18.
Administrativní pozice S touto pozicí je počítáno až ve fázi zavedeného podniku (tedy po 3 letech). Tento zaměstnanec přebere část administrativy od výkonného ředitele, tzn. že jeho náplní práce bude:
vedení účetnictví,
komunikace se zákazníky,
příjem vozidel k technické prohlídce,
17
§ 60 zákona č. 56/2001 Sb.
18
Osoba se pro účely zákona č. 56/2001 Sb . za bezúhonnou nepovažuje, pokud byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmínečnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledá, jako by nebyl odsouzen.
- 55 -
příjem a výdej dokladů potřebné k prohlídce,
vyhotovení a výdej protokolů o technické prohlídce či o evidenční kontrole,
příjem plateb za poskytnuté služby,
údržba administrativních prostor. Tento zaměstnanec bude za svou práci přímo odpovědný výkonnému řediteli. Požadované podmínky pro přijetí na tuto pozici:
úplné středoškolské vzdělání,
komunikativní schopnosti,
cizí jazyk výhodou,
znalost práce na PC – MS Office, MS Windows, internet,
praxe výhodou.
3.3.3. Organizační struktura Technický ředitel Bc. Martin Smejkal
Výkonný ředitel Ivana Krupková
Vedoucí provozu
Mechanik SME
Obr. 5.
Technik STK 1
Technik STK 2
Organizační struktura podniku v počáteční fázi vývoje.
- 56 -
Technický ředitel Ing. Martin Smejkal
Výkonný ředitel Ing. Ivana Krupková
Vedoucí provozu
Mechanik SME
Obr. 6.
Technik STK 1
Administrativní pracovník
Technik STK 2
Organizační struktura podniku po zavedení podniku.
3.3.4. Personální činnosti Výběr zaměstnanců Výběr pracovníků budou provádět technický a výkonný ředitel (tety společníci). Jelikož potřeba pracovníků není příliš velká, bude společnost využívat při náboru inzeráty v tisku a evidenci místního pracovního úřadu (pracovní úřad Ledeč nad Sázavou). Postup výběru nového pracovníka: 16. Předvýběr z doručených materiálů – životopisy, motivační dopisy, reference, pracovní posudky. 17. Rozhovor s uchazečem. 18. Výběr vhodného uchazeče. S přijatým zaměstnancem bude uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou, ve které bude sjednána zkušební doba na tři měsíce. Tento institut je výhodný pro obě smluvní strany. Výhodou pro společnost je možnost ověřit způsobilost pracovníka pro danou práci, naopak pro zaměstnance je výhodou možnost ukončit pracovní poměr, pokud sjednaná práce neodpovídá jeho představám. Hodnocení zaměstnanců Hodnocení zaměstnanců bude prováděno na základě denního pozorování a spíše neformálně. Po zavedení podniku a náběru dalších pracovních sil bude hodnocení zaměstnanců věnována větší pozornost. Technický ředitel bude mít na starosti hodnocení techniků a výkonný ředitel hodnocení administrativních pozic.
- 57 -
Využívané nástroje hodnocení:
pravidelná měsíční evidence výsledků práce,
hodnotící rozhovor – bude aplikována metoda: „chválit před ostatními a naopak kárat mezi čtyřma očima“,
poskytnutí zpětné vazby zaměstnanci. Odměňování zaměstnanců Co se týče odměňování, bude s jednotlivými pracovníky sjednána hrubá měsíční
mzda 15 000 Kč (čistá mzda činí 12 150 Kč). Tato částka byla určena na základě dvou faktorů:
náročnost práce,
úroveň průměrné měsíční mzdy v lokalitě podniku. Dále zde bude možnost získání prémií s ohledem na projevenou loajalitu
ke společnosti, udržování pracovní kázně, údržbu svěřených zařízení a prostor, atd. Vzdělávání zaměstnanců Zákon č. 56/2001 Sb. ukládá povinnost, aby osoby provádějící technické prohlídky měli profesní osvědčení. Aby toto osvědčení získali, musí absolvovat školení, které může provádět ministerstvo dopravy nebo jím pověřená organizace. Společnost Boommotor, s. r. o. zajistí toto školení u společnosti DEKRA Automobil a. s. Technik provádějící technické kontroly bude muset mít19 vedle profesního osvědčení kontrolního technika ještě osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti, které získá po absolvování speciálního kurzu a složení závěrečné zkoušky z odborné způsobilosti u ministerstva dopravy. Společnost zajistí každému technikovi v STK toto školení a následně zkoušku a dále pak každé dva roky povinný zdokonalovací kurz a přezkoušení. Technik ve SME musí mít na základě právního předpisu20 také profesní osvědčení. Toto profesní osvědčení mechanika zprostředkuje podnik u společnosti DEKRA Automobil a. s. všem technikům pracujícím v SME společnosti Boommotor, s. r. o.
19
Dle § 38 vyhl. 341/2002 Sb.
20
Zákon č. 56/2001 Sb.
- 58 -
3.4. Popis podnikatelské příležitosti Tato oblast podnikání s sebou přináší řadu specifik. Jedním z těchto specifik je fakt, že všechny stanice technické kontroly musí nabízet určité stejné služby a k tomu si pak mohou přibrat omezené množství doplňkových služeb. V zásadě platí povinnost nabízet u služeb vymezených právními předpisy stejnou kvalitativní úroveň. U všech druhů technických prohlídek, u technických kontrol a u měření emisí se musí dodržet všechny postupy, tzn. že se vždy musí kontrolovat stejné části vozidla a stejným způsobem. Od těchto postupů se nelze odchýlit, jinak hrozí jak technikovi tak provozovateli sankce v podobě odebrání jejich osvědčení. Společnost Boommotor, s. r. o. vidí svou podnikatelskou příležitost v nalezení mezery na trhu spočívající v:
chybějící STK a SME v okolí Ledče nad Sázavou,
lepší kvalitě poskytování služeb spočívající v přístupu k zákazníkovi – společníci mají osobní zkušenost z jiných STK, že pracovníci přistupují k zákazníkovi s nezájmem, laxně a předem s neochotou něco pro zákazníka udělat,
nabídce doplňkových služeb,
nabídce levnějších služeb.
3.4.1. Popis výrobků a služeb Společnost bude nabízet tyto služby:
technické prohlídky osobních a užitkových automobilů o pravidelná technická prohlídka o opakovaná technická prohlídka o technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla o evidenční kontrola o technická prohlídka na žádost zákazníka o technická prohlídka před registrací vozidla
- 59 -
technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích
měření emisí osobních a užitkových automobilů o vozidla DIESEL o vozidla BENZIN o vozidla LPG
doplňkové služby o seřizování světlometů vozidla regloskopem – v ceně technické prohlídky o kontrola vůlí náprav o kontrola geometrie řídící nápravy o kontrola brzd o testování provozních kapalin – chladící kapalina, kapalina v ostřikovačích, elektrolyt v baterii, brzdová kapalina – v ceně technické prohlídky o diagnostika řídicích jednotek o kontrola montáže tažného zařízení o vyražení čísla motoru, karoserie, podvozku o vystavení náhradního dokladu, nálepky
Pravidelná technická prohlídka Tato prohlídka se provádí ve lhůtách stanovených v § 40 zákona č. 56/2001Sb. (viz Tab. 3.). Jedná se o prohlídku v plném rozsahu.
- 60 -
Druh vozidla Osobní automobil; nákladní automobil do 3,5 t; motocykl; přípojné vozidlo do 3,5 t Nákladní automobil nad 3,5 t; speciální automobil; autobus; vozidlo autoškoly, s právem přednosti v jízdě, taxislužby, půjčovny automobilů; přípojné vozidlo nad 3,5 t Nebrzděný přívěs do 750 kg, malý motocykl (do 50 cm3 nebo do 50 km/h Traktory a jejich přípojná vozidla Tab. 3.
Platnost technické prohlídky 4 roky od první registrace pak 2 roky 1 rok
6 let od první registrace pak 2 roky 4 roky
Platnost technických prohlídek u jednotlivých druhů vozidel.
Jak tato prohlídka probíhá: 1. Zákazník přijede k prostorám STK na vyznačené parkoviště. Zde nechá zaparkovaný automobil a vejde do kanceláře příjmu nahlásit požadovanou prohlídku. 2. V kanceláři příjmu předloží zákazník tyto doklady: o technický průkaz vozidla, o osvědčení o registraci vozidla (tzv. „malý technický průkaz“), o protokol o měření emisí s kladným výsledkem, o osvědčení o měření emisí. 3. Technik vyzve zákazníka, aby s vozidlem přejel do prostoru před vjezdem na kontrolní linku. 4. Technik vjede s vozidlem na kontrolní linku a provede všechny předepsané kontrolní úkony – kontrola technického stavu (kontrola brzdové soustavy, řízení, náprav, kol, pneumatik, pérování, hřídelů, kloubů, podvozku a karoserie, světelných zařízení a světelné signalizace, ostatní ústrojí a zařízení, předepsané a zvláštní výbavy), činnosti ústrojí a zařízení vozidla. Během prohlídky popojíždí s vozidlem výhradně technik a zákazník může být celou dobu prohlídky přítomen a musí dbát pokynů technika. Na základě kontroly vozidla může technik zjistit tyto druhy závad: o Lehká závada – na bezpečnost silničního provozu nemá vliv, a proto může zákazník po dokončení prohlídky bez problému odjet. o Vážná závada – sice může ovlivnit provozní vlastnosti vozidla nebo nepříznivě působit na životní prostředí, ale bezprostřední ohrožení - 61 -
bezpečnosti jízdy nehrozí. Technicky způsobilé je takovéto vozidlo pouze 30 dnů, v této lhůtě musí zákazník přistavit vozidlo na opakovanou technickou prohlídku u STK, která závadu zjistila. Pokud tak zákazník neučiní, stane se vozidlo technicky nezpůsobilé. o Nebezpečná závada – bezprostředně ohrožuje bezpečnost silničního provozu. Takovéto vozidlo je technicky nezpůsobilé a tedy ho musí zákazník na své náklady nechat odtáhnout. Po odstranění nebezpečné závady může zákazník vozidlo přistavět k opakované prohlídce. 5. Na žádost zákazníka může technik provést seřízení hlavních světlometů pomocí regloskopu a otestovat provozní kapaliny, tyto služby jsou v ceně technické prohlídky. Nesmí však vozidlo jinak seřizovat nebo opravovat. 6. Technik umístí na registrační značku kontrolní nálepku s vyznačení platnosti technické prohlídky. (V případě zjištění nebezpečné závady se nálepka neumisťuje.) 7. Poté předá technik soupis zjištěných závad do kanceláře příjmu, kde administrativní pracovník vyhotoví protokol o technické prohlídce, který pak předá zákazníkovi. Do technického průkazu se vyznačí datum provedení a doba platnosti technické prohlídky. 8. Zákazník zaplatí za provedenou prohlídku a odjede21. Opakovaná technická prohlídka Pokud je na vozidle během pravidelné prohlídky zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, provádí se opakovaná technická prohlídka, která představuje pouze kontrolní úkony spojené s ústrojím, na kterém se závada vyskytovala, a vizuální kontrolu vozidla (zda nedošlo od pravidelné prohlídky ke změnám). Musí se provést do 30 dnů od pravidelné prohlídky, jinak musí zákazník přistavět vozidlo opět na prohlídku v plném rozsahu. Opakovaná prohlídka probíhá stejně jako pravidelná technická prohlídka, s tím rozdílem, že je nutné k dokladům připojit ještě protokol z poslední technické prohlídky.
21
Pokud není technikem zjištěna nebezpečná závada.
- 62 -
Technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla Jedná se o prohlídku jednotlivě dovezeného, jednotlivě vyrobeného nebo přestavěného vozidla. Provádí se v plném rozsahu se stejným postupem jako u pravidelné prohlídky s ohledem na zvláštnosti vozidla a na požadované doklady22. Evidenční kontrola V této technické prohlídce technik kontroluje, zda je provedení vozidla v souladu s údaji uvedenými v technickém průkazu vozidla a v osvědčení o registraci vozidla. Tento typ prohlídky se provádí při převodu vozidla a také v rámci pravidelné technické prohlídky. Postup evidenční kontroly je stejný jako u pravidelné prohlídky, z dokladů jsou potřeba jen technický průkaz a osvědčení o registraci vozidla. Technická prohlídka na žádost zákazníka Tato prohlídka probíhá stejně jako pravidelná nebo jen v částečném rozsahu, tzn. že si zákazník vybere kontrolní úkony, které chce, aby byly kontrolním technikem provedeny. Také se na registrační značku vozidla neumisťuje kontrolní nálepka. Předkládané doklady závisí na požadavcích zákazníka. Technická prohlídka před registrací vozidla Provádí se v případě, kdy vozidlo bylo technicky schváleno, ale ještě nebylo v ČR registrováno23. Představuje prohlídku v plném rozsahu a postupuje se jako u pravidelné prohlídky. Z dokladů jsou potřeba technický průkaz, osvědčení a protokol o měření emisí. Technická kontrola Technická kontrola se provádí u jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti. Tuto kontrolu bude provádět speciálně vyškolený technik, který potom na základě zjištěných výsledků vystaví technický protokol zkušební stanice. Tento technický protokol dokládá splnění všech nutných podmínek a požadavků stanovených vyhláškou č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále též „vyhl. č. 341/2002 Sb.“). Poté musí zákazník tento technický protokol spolu s protokolem o technické prohlídce (pokud vozidlo podléhá
22
U jednotlivě dovezeného – osvědčení o měření emisí, protokol o měření emisí s kladným výsledkem; u jednotlivě vyrobeného – osvědčení a protokol o měření emisí, doklady požadované schvalovacím orgánem; u přestavěného – technický průkaz, osvědčení o registraci vozidla, osvědčení a protokol o měření emisí, doklady požadované schvalovacím orgánem.
23
Př. koupě nového vozidla.
- 63 -
režimu pravidelných technických prohlídek) donést na obecní úřad obce s rozšířenou působností, který pak rozhodne o technické způsobilosti vozidla. Měření emisí Lhůty pro přistavění vozidla k pravidelnému měření emisí se řídí stejným právním předpisem jako pravidelné technické prohlídky. Měření emisí předchází samotné technické prohlídce, bez změřených emisí nelze technickou prohlídku provést. Vozidlo musí splňovat dané emisní limity24, které závisí na druhu vozidla a typu motoru. Jak měření emisí probíhá: 1. Zákazník přijede k prostorám SME na vyznačené parkoviště. Zde nechá zaparkovaný automobil a vejde do dílny na měření emisí, kde nahlásí technikovi vozidlo přistavené k měření emisí (druh vozidla, značka vozidla, typ motoru). 2. Pokud je zákazník opakovaně na měření emisí předloží mechanikovi osvědčení o měření emisí a zajede s vozidlem k zařízení pro měření emisí. 3. Mechanik provede nejdřív měření pomocí testeru řídících systémů25, jestli na vozidle není nějaká závada, pokud ne, provede samotné měření emisí. Při něm hodnotí části vozidla, motoru a příslušenství ovlivňující tvorbu škodlivých emisí. Naměřené hodnoty nesmí přesáhnout stanovené limity. V případě, že je testerem řídicích systémů zjištěna závada, nemůže mechanik provést měření emisí. Zákazník si může nechat provést doplňkovou službu diagnostiku řídicích systémů, aby věděl, v čem závada spočívá. 4. Technik vyhotoví protokol o měření emisí a předá ho zákazníkovi. V případě kladného výsledku ho vyznačí do osvědčení o měření emisí (Pokud je zákazník s vozidlem na měření poprvé, vystaví mu technik nové osvědčení.) a na registrační značku umístí kontrolní nálepku s vyznačením platnosti měření. V případě překročení emisních limitů technik odstraní starou kontrolní nálepku z registrační značky, protože vozidlo je technicky nezpůsobilé. 5. Zákazník za provedené měření zaplatí a odjede.
24
Limity jsou stanoveny výrobcem a vyhláškou č. 302/2001 Sb.
25
Provádí se pouze u vozidel s řízeným systémem (takové vozidlo má řídící jednotku, tzn. řízený proces vstřikování a zapálení směsi v motoru).
- 64 -
Doplňkové služby Některé služby budou poskytovány v STK. Jedná se o kontrolu vůlí náprav, geometrie řídící nápravy, kontrolu brzd, kontrola montáže tažného zařízení, seřizování světlometů a testování provozních kapalin. V případě prvních čtyř služeb se jedná o úkony v rámci technické prohlídky. Tyto úkony jako služby budou poskytovány samostatně na žádost zákazníka. Zákazník bude mít ještě možnost zvolit si jiný úkon, který se provádí v rámci technické prohlídky. Jestli si bude zákazník přát seřídit světlomety na vozidle nebo otestovat provozní kapaliny vozidla, budou mu tyto služby poskytnuty k technické prohlídce zadarmo. Bude to bonus pro zákazníka. Testování provozních kapalin bude prováděno speciálními zařízeními. Toto testování není součástí technické prohlídky. Diagnostika řídicích jednotek bude prováděna v SME. Jedná se o službu na žádost zákazníka.
3.4.2. Konkurenční výhody a srovnání „Náš zákazník náš pán“ to bude hlavní krédo naší společnosti. Zákazník musí odejít spokojený, s pocitem, že si vybral správný podnik, a s přesvědčením, že příště půjde opět do našeho podniku. Na druhou stranu při technických prohlídkách a kontrolách musí technik vyhodnotit všechny úkony objektivně a s profesionální odpovědností. Konečné výsledky si nesmí nijak upravovat, i kdyby si to zákazník přál. V následujících tabulkách je uvedeno cenové srovnání poskytovaných služeb naší společností s konkurenčními společnostmi. Porovnávat z hlediska výkonových parametrů by bylo zbytečné, protože podle právních předpisů se musí technické prohlídky, technické kontroly a měření emisí provádět vždy stejně.
- 65 -
TP M1 – osobní Auto N1 – nákladní auto do 3,5 t Motocykl
PTP / OTP
PTP / OTP PTP / O1, O2 – přívěs do 750 OTP kg (za osobní auto) PTP / N2, N3 – OTP nákladní auto nad 3,5 t PTP / O3, O4 – přívěs, návěs OTP za nákl. auto PTP / M2, M3 – OTP autobus PTP / Traktor OTP Přívěs, návěs PTP / OTP za traktor Tab. 4.
Boommotor, s. r. o. 430 / 50
Loket
Humpolec
Havlíčkův Brod 2 480 / 100
Pelhřimov
Čáslav
Vlašim
450 / 100
Havlíčkův Brod 1 500 / 100
500 / 50
480 / 65
580 / 90
500 / 50
550 / 100
500 / 100
500 / 200-300
550 / 85
490 (520 LPG) / 70 520 / 70
500 / 50 230 / 50
250 / 50
250 / 50
280 / 100
250 / 100
300 / 20
270 / 70
300 / 90
230 / 50
250 / 50
250 / 50
280 / 100
250 / 100
250 / 50
270 / 70
300 / 90
950 / 100
1000 / 100
X
X
1000 / 200-300
1050 / 190
X
X
580 / 100
600 / 100
X
X
600 / 200-300
600 / 90
X
X
1000 / 100
1050 / 100
X
X
1100 / 200
X
X
550 / 50
600 / 100
600 / 30
X
1000 / 200-300 600 / 100
500 / 60
570 / 70
650 / 90
250 / 50
480 / 100
250 / 30
X
400 / 100
450 / 55
390 / 70
380 / 90
Cenové srovnání technických prohlídek v rámci konkurence
- 66 -
620 / 90
DOVOZ / PŘESTAVBA M1 - osobní auto N1 - nákladní auto do 3,5 t Motocykl O1, O2 - přívěs do 750 kg (za osobní auto) N2, N3 - nákladní auto nad 3,5 t O3, O4 - přívěs, návěs za nákl. auto M2, M3 - autobus Traktor Přívěs, návěs za traktor Tab. 5.
Boommotor, s. r. o. 1000 / 600
Loket
Humpolec
Havlíčkův Brod 1 1500 / 600 (1500 LPG)
Havlíčkův Brod 2 1500 / 800
Pelhřimov
Čáslav
Vlašim
900 / X
1200 / 1200
1000 (1500 starší 8 let) / -″-
1550 / -″-
1300 (2000)/-″-
1480 / 800 (1400 na LPG) 1480 / -″-
1000 / 600
900 / X
1200 / 1200
1500 / 800
1200 / -″1200 / -″-
1500 / 800 (1500) 800 / 600 600-900 / 600
1950 / -″-
800 / 600 800 / 600
900 / X 900 / X
800 / X X
800 (1200)/ -″800 / -″-
1400 / 800 1400 / 800
800 / -″900 / -″-
1000 / 800
900 / X
X
X
2100 / 1200
2300 / -″-
X
X
900 / 700
900 / X
X
X
1200 / 750
1700 / -″-
X
X
1000 / 800 900 / 700 900 / 700
900 / X 900 / X 900 / X
X 1200 / -″1200 / -″-
X X X
2100 / 1200 X / 1000 X / 750
2600 / -″1900 / -″1200 / -″-
X X X
X 1800 / -″850 / -″-
Cenové srovnání technických kontrol v rámci konkurence
- 67 -
EMISE Osobní auto
Benzín Nafta LPG Nákladní Benzín auto do Nafta 3,5 t LPG Nákladní auto nad 3,5 t Autobus Traktor Tab. 6.
Loket
Humpolec
Havlíčkův Brod 2 250 550 X 250 550 X 700
Pelhřimov
Čáslav
Vlašim
450 550 600 450 550 600 X
Havlíčkův Brod 1 300 600 X 300 600 X X
300 550 X 550 550 X 700
290 / 390 550 620 290 / 390 550 620 730
370 540 490 370 540 490 X
400 – 480 680 500 – 580 400 – 480 680 500 – 580 680 – 900
700 500
700 550
X 550
X X
700 550
730 550
X 540
680 – 900 680 – 900
Cenové srovnání měření emisí v rámci konkurence
EK Evidenční kontrola Evidenční kontrola při TK Tab. 7.
Boommotor, s. r. o. 280 500 550 250 500 550 700
Boommotor, s. r. o. 150
Loket
Humpolec
180
150
Havlíčkův Brod 1 150
150
180
300
150
Cenové srovnání evidenčních kontrol v rámci konkurence
- 68 -
Havlíčkův Brod 2 150 / 200 (OA / UA) 150 / 200
Pelhřimov
Čáslav
Vlašim
150
160
220
150
260
220
DOPLŇKOVÉ SLUŽBY Seřizování světlometů Kontrola vůlí náprav Kontrola geometrie řídící nápravy Kontrola brzd
Boommotor, s. r. o. v ceně TP
Loket
Humpolec
v ceně TP
100
Testování provozních kapalin Diagnostika řídicích jednotek Kontrola montáže tažného zařízení Vyražení čísla motoru, karoserie, podvozku Vystavení náhradního dokladu, nálepky Tab. 8.
Havlíčkův Brod 2 100
Pelhřimov
Čáslav
Vlašim
v ceně TP
Havlíčkův Brod 1 80
v ceně TP
v ceně TP
100
X
X
80
150
X
200
100
X
X
80
300
170 (M1, N1) /330 (N2,N3) 170 /330
X
80 – 100
100
X
X
150
170 /330
X
100
v ceně TP
X
X
X
200 / 300 (OA / UA) X
X
X
X
300
X
X
X
X
X
X
X
150
X
X
X
X
130
X
220
400
X
X
X
X
X
X
400
40
X
X
X
X
40
70
50
Cenové srovnání doplňkových služeb v rámci konkurence
- 69 -
V čem bude naše společnost konkurovat? Z tabulek je zřejmé, že většinou nabízíme za stejnou nebo nižší cenu. Vedle toho poskytujeme velké množství doplňkových služeb, které nabízí jen některé konkurenční firmy, avšak ne v takovém rozsahu jako my. Dále vidíme naši výhodu v lepší kvalitě poskytování služeb, tzn. pracovníci společnosti mají v náplni práce vyjít zákazníkovi vstříc, poradit mu, provádět služby s ochotou a zájmem. Z osobních zkušeností společníků víme, že konkurenční podniky často provádějí vše s neochotou a s velmi laxním přístupem. Častou praxí našich konkurentů je, že nemají žádnou prezentaci na internetu. Jen 4 provozovatelé (oba z Havlíčkova Brodu, z Čáslavi, z Vlašimi) mají své internetové stránky, na kterých nabízejí své služby, ale jejich kvalita není velká. Naše společnost si klade za cíl vytvořit kvalitní internetové stránky se všemi pro zákazníka potřebnými informacemi. Tím se bude snažit řádně zviditelnit a zlepšit si svou konkurenceschopnost.
- 70 -
3.5. Majetkoprávní vztahy související s projektem Společnost se rozhodla vybudoval areál STK a SME na okraji města Ledeč nad Sázavou. Město Ledeč nad Sázavou buduje v těchto místech průmyslovou zónu. Společnost zakoupí část tohoto pozemku od města Ledeč nad Sázavou. Pozemek je na prodej za cenu 150 Kč za m2. Rozloha zakoupeného pozemku je 3000 m2. Na tomto pozemku bude vybudováno veškeré zázemí potřebné pro provoz STK a SME26. Stanice technické kontroly Na pozemku bude vystavěna zateplená montovaná hala (42 m délka, 11 m šířka, 4,5 m výška), jejíž součástí bude:
linka pro osobní automobily Rozměry kontrolní linky stanice technické kontroly jsou přesně dány vyhláškou
č. 302/2001 Sb. STK může tyto rozměry zvětšit, ale nesmí je zmenšit pod vyhláškou dané rozměry27. Linka pro osobní automobily musí být dlouhá nejméně 33 m v případě čtyř kontrolních stání a 26 m v případě tří kontrolních stání. Vzhledem k tomu, že budova musí být dlouhá min. 42 m (min.délka linky pro užitkové automobily) bude mít linku pro osobní automobily 4 stání. Dále musí splňovat minimální šířku linky 5 m, světlou výšku linky (včetně vrat) 3 m a světlou šířku vrat 3m.
linka pro užitkové automobily Kontrolní linka pro užitkové automobily musí mít minimální délku 42 m, šířku 6 m,
světlou výšku (včetně vrat) 4,5 m a světlou šířku vrat 3 m.
Na montovanou halu budou napojeny 3 stavební buňky, které budou představovat administrativní část. V jedné buňce bude kancelář příjmu a kancelář vedoucího a ve druhé místnost pro kontrolní techniky a ve třetí buňce
26
Plán areálu je uveden v Příloha č. 4:.
27
§ 16 odst. 1 a 2 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 302/2001 Sb. o technických prohlídkách a měření emisí vozidel (dále též „vyhláška 302/2001 Sb.“)
- 71 -
bude sociální zařízení (2x toaleta, 1x umyvadlo) pro pracovníky a návštěvníky stanice technické kontroly. Všechny tyto součásti splňují požadavky na další prostory areálu STK28. Rozměry buněk: kancelářské 2,438 m šířka, 6,058 m délka a 2,8 m výška; buňka se soc. zařízením 1,75 m šířka, 1,7 m délka, 2,5 m výška. Stanice měření emisí Tuto část areálu bude představovat dílna o rozměrech: 6 m šířka, 6 m délka a 4,5 m výška, která bude napojena také na montovanou halu. Dílna k měření emisí bude oddělena od ostatních prostor a v jejím prostoru bude vyhrazena část pro příjem zákazníků. Stejně jako u STK se bude jednat o montovanou halu od společnosti Gametall.
Další součásti areálu
parkovací plocha. Parkoviště pro zákazníky bude mít kapacitu 8 míst pro osobní automobily, 3
pro osmnáctimetrová nákladní vozidla a 2 pro dvanáctimetrová nákladní vozidla. Velikost parkoviště tak splní minimální požadovanou velikost parkoviště29.
samostatný vjezd a výjezd z veřejně přístupné pozemní komunikace
Stanice technické kontroly bude vybavena zařízeními uvedené v Tab. 9. a Tab. 10, SME bude vybavena zařízeními uvedené v Tab. 11. Tyto zařízení splňují požadavky dané vyhláškou č. 302/2001 Sb.
28
§ 16 odst. 4 písm. a) až e) vyhlášky č. 302/2001 Sb.
29
§ 15 odst. 4 písm. f) vyhlášky č. 302/2001 .
- 72 -
Cena bez DPH
STK pro osobní automobily
STK pro užitkové automobily
Zařízení
Cena s DPH
Přístroj na kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách s 11100 13209,00 plnícím ventilem GF / 24 AT Zařízení na kontrolu vůlí přední nápravy ZVPN - 2 (včetně 69900 83181,00 lampy do montážní jámy) Přístroj na kontrolu geometrie MGN - 2b 85000 101150,00 Zařízení na kontrolu házivosti kol MHK - 1 9800 11662,00 Přístroj na kontrolu seřízení světlometů MOTEX 7535 S 21500 25585,00 Válcová zkušebna brzd MRT/RTS 7,5 439600 523124,00 Zvedák do pracovní jámy 10t (elektro - hydraulický) JZ71200 84728,00 EH 10/800 Zařízení na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení EZ 2578 3067,82 – 7 NV Kontinuální odsávání spalin po celé délce linky 289000 343910,00 Kompresor Schneider 500-10-90D 24400 29036,00 Decelerometr CT 3010 67000 79730,00 Přístroj na zjišťování přítomnosti plynu GI-03 M při kontrole vozidla na pohon zkapalněným ropným plynem 5550 6604,50 (LPG) nebo stlačeným zemním plynem (CNG) Drobné nářadí - děrovací kleště 397,98 473,60 Přístroj na kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách s 10580 12590,20 plnícím ventilem a držákem na zeď GF 10/AT Zařízení na kontrolu vůlí přední nápravy ZVPN - 1 67400 80206,00 Přístroj na kontrolu geometrie řízené nápravy MGN-2a 75000 89250,00 Zařízení na kontrolu házivosti kol MHK - 1 9800 11662,00 Přístroj na kontrolu seřízení světlometů MOTEX 7535 S 21500 25585,00 Válcová zkušebna brzd MRP/RA 4 vč. povinného 247000 293930,00 příslušenství pro provoz STK Zvedák do pracovní jámy k nadzdvižení nápravy vozidla 29900 35581,00 2 t pneumatický JZ-P 2/500 Zařízení na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení EZ 1000 1190,00 –7 Kontinuální odsávání spalin po celé délce linky OL1/3 213900 254541,00 Přístroj na zjišťování přítomnosti plynu GI-03 M při kontrole vozidla na pohon zkapalněným plynem (LPG) nebo stlačeným zemním plynem (CNG) 5550 6604,50 Doprava a montáž 9700 11543,00 Drobné nářadí - děrovací kleště 397,98 473,60 CELKEM 1788754,0 2128617,20 Tab. 9.
Zařízení pro STK.
- 73 -
Zařízení Přístroje pro zkoušení brzdové kapaliny Leitenberger EBT 06 Optický přístroj pro zkoušení elektrolytu baterií, chladicí kapaliny a kapaliny ostřikovače REF 404 Razidla - sada číslic Razidla - sada písmen CELKEM
Cena bez DPH 7165
Cena s DPH 8526,4
990 168,98 516,72 8840,7
1178,1 201,1 614,9 10520,4
Cena bez DPH 272470
Cena s DPH 324239,30
7385 50030
8788,20 59535,7
5510 398 335793
6556,9 473,6 399593,6
Tab. 10. Zařízení pro STK – pro doplňkové služby
Zařízení Bosch Emisní Analýza BEA 350 CZ Instalace a zprovoznění BEA 3.350, včetně úvodního zaškolení obsluhy Modul KTS 530 pro diagnostiku elektronických systémů Instalace a zprovoznění modulu KTS 530, včetně zaškolení obsluhy Drobné nářadí - děrovací kleště CELKEM Tab. 11. Zařízení pro SME.
Administrativní prostory budou vybaveny běžným kancelářským nábytkem, hardwarem a softwarem nutným pro provoz STK a SME, sociálním zařízením. Druh vybavení Cena bez DPH Cena s DPH 21008 25000 Hardware 4800 5712 Software 14286 17000 Kancelářský nábytek 3x stůl 7546,2 8980 5x židle 2516,8 2995 2x police 1510,9 1798 3x nástěnka 249,6 297 3x odpadkový koš 98,3 117 knihovna 1420,2 1690 rezerva 943,7 1123 12605 15000 Sociální zařízení CELKEM 52699 62712 Tab. 12. Vybavení administrativních prostor
- 74 -
3.6. Technicko-technologická část projektu Jak už bylo napsáno provozování STK a SME je podřízeno přísné kontrole. Týká se to i používaných zařízení – musí být schváleného typu. Ministerstvo dopravy určuje, která zařízení se mohou používat. Dále stanovuje30 lhůty pro pravidelnou kalibraci měřidel. Kalibraci měřidel mohou provádět servisní střediska dodavatelů těchto zařízení nebo společnosti oprávněné ke kalibraci. Společnost Boommotor, s. r. o. si nechá pravidelnou kalibraci provádět společností DEKRA Automobil a. s., která má k tomu oprávnění. Lhůty pro kalibraci činí buď 6 nebo 12 měsíců. Dle vyhlášky č. 302/2001 Sb. musí být jednotlivé přístroje kontrolovány a musí být provedena údržba dle údajů v návodu na obsluhu a dle specifických požadavků v uvedené vyhlášce. Každý technik bude zodpovídat za jemu svěřená zařízení a bude je pravidelně kontrolovat a udržovat, aby byla zajištěna kvalita poskytovaných služeb. Vedle toho je povinen vést provozní deník s předepsanou evidencí údržby. Vedoucí provozu zodpovídá za dodržování metrologického pořádku, tzn že musí kontrolovat vedení provozních deníků, provádění
periodické
provozní
údržby,
technický stav měřidel a k tomu vede
metrologickou evidenci. Soupis jednotlivých přístrojů je uveden v předchozí kapitole.
3.6.1. Kapacita STK Při stanovení celkové teoretické kapacity stanice technické kontroly byl použit výpočet dle přílohy č. 19 vyhlášky č. 302/2001 Sb. Výpočet vychází z tohoto fondu pracovního času:
30
počet pracovních dnů / rok
253
dovolená
20 dní
nemoc
3 dny
sanitární dny, plnění jiných úkolů
20 dní
počet produktivních dnů v roce = d
210
efektivní denní pracovní čas / hod = h
9
Vyhl. č. 302/2001 Sb.
- 75 -
Výpočet roční kapacity linky pro osobní automobily: Pracnost technické prohlídky = 29 min (0,48 h) = tOA Počet kontrolních techniků na lince = 2 = p Ztráta počtu TP (zahájení a ukončení práce) = 1 = z ⎛ 2*9 ⎞ ⎛ p*h ⎞ − 1⎟ * 210 = 7665 =~ 7700 TP/rok − z⎟* d = ⎜ KOA = ⎜ ⎝ tOA ⎠ ⎝ 0,48 ⎠ Výpočet roční kapacity linky pro užitkové automobily: Pracnost TP = 40 min (0,67 h) = tUA Počet kontrolních techniků na lince = 1 = p Ztráta počtu TP = 1 = z ⎛ 1* 9 ⎞ ⎛ p*h ⎞ − 1⎟ * 210 = 2610,9 =~ 2600 TP/rok − z⎟* d = ⎜ KUA = ⎜ ⎝ tOA ⎠ ⎝ 0,67 ⎠ Ve stanici technické kontroly budou přítomni 3 technici. Pro začátek podnikání bude tento počet stačit, protože více techniků by bylo vzhledem k předpokládané potřebě kapacity nadbytečné. Nutno zdůraznit, že počet techniků lze zvýšit až na 6 (na lince pro osobní automobily 4 technici na lince pro užitkové automobily 2 technici). V takovémto případě by celková kapacita vzrostla až na 15600 technických prohlídek za rok na lince pro OA a na 5400 TP za rok na lince pro NA.
3.6.2. Kapacita SME Na rozdíl od STK bude ve stanici měření emisí jeden mechanik. Větší počet mechaniků by byl nadbytečný, protože stanice bude vybavena pouze jedním analyzátorem výfukových plynů. Výpočet celkové kapacity vychází ze stejného fondu pracovního času jako u technických prohlídek. Výpočet roční kapacity SME: Pracnost ME = 16 min (0,27 h) = tME Počet mechaniků = 1 = p Ztráta počtu ME = 1 = z
- 76 -
⎛ 1* 9 ⎞ ⎛ p*h ⎞ KME = ⎜ − z⎟*d = ⎜ − 1⎟ * 210 = 6790 = ~ 6800 ME/rok ⎝ tME ⎠ ⎝ 0,27 ⎠ Pokud by zájem o poskytování služby měření emisí překročil odhady společnosti, byl by zaměstnán ještě jeden mechanik, případně i koupen další analyzátor výfukových plynů (kapacita by tak vzrostla na dvojnásobek).
- 77 -
3.7. Dodavatelské zajištění realizace projektu Následující tabulka zachycuje plán realizace projektu. Termín Červenec 2008 Srpen 2008
Září – prosinec 2008
Leden 2009
Únor 2009
Březen 2009 Duben 2009
Část projektu Dodavatel Vyřízení oprávnění pro STK a Krajský úřad kraje Vysočina SME (STK), Obecní úřad Světlá n./S. (SME) Ing. Dagmar Olišarová Geodetické práce, UNIMONT J.C.K. s.r.o., terénní úpravy pozemku, Gametall zahájení stavby hal, Silnice Čáslav a. s., Vnitřní úpravy haly, TBG Čechy a Morava a. s., OMIS s.r.o., KOMA MODULAR montáž stavebních buněk, CONSTRUCTION, s.r.o. Výběr personálu školení techniků DEKRA Automobil a.s. Nákup a instalace zařízení do AUTOTECH-VT, s.r.o., Robert Bosch, spol. s r.o., STK a SME UNIVER, spol. s r.o., MAISTER PRODEJ NÁŘADÍ s.r.o. Kalibrace měřidel + závěrečná DEKRA Automobil a.s., expertýza, Mironet, Ikea, Baumarkt, Vnitřní vybavení kanceláře, získání osvědčení pro STK a Krajský úřad kraje Vysočina, Obecní úřad Světlá n./S., SME, týdeník - Cesta vrchovinou zahájení reklamní kampaně ZAHÁJENÍ PROVOZU, reklamní kampaň týdeník - Cesta vrchovinou
Tab. 13. Plán realizace projektu
- 78 -
Společnost Boommotor, s. r. o. si vybrala tyto dodavatele: Dodavatel AUTOTECH-VT, s.r.o. Žitná 1453 583 01 Chotěboř Robert Bosch, spol. s r.o. Roberta Bosche 2678 370 04 České Budějovice UNIVER, spol. s r.o. Přepeřská 1809 511 01 Turnov MAISTER PRODEJ NÁŘADÍ s.r.o. Studentská 84 360 07 Karlovy Vary - Doubí Silnice Čáslav a. s. Chotusická 1121 286 22 Čáslav TBG Čechy a Morava a. s. Okružní 637 396 01 Humpolec OMIS s.r.o. Všechovice 142 753 53 Všechovice Globus ČR, k.s. Kostelecká 822/75 196 00 Praha 9 DEKRA Automobil a.s. Türkova 1001 149 00 Praha 4 Ing. Dagmar Olišarová Rámy 801 584 01 Ledeč nad Sázavou IKEA Česká republika, s.r.o. Skandinávská 144/15a 155 00 Praha-Třebonice Mironet, s.r.o. Nad Kajetánkou 26 169 00 Praha 6 – Břevnov UNIMONT J.C.K. s.r.o. Hradec 8 584 01 Ledeč nad Sázavou Gametall Vodní 21 370 06 České Budějovice KOMA MODULAR CONSTRUCTION, s.r.o. Říčanská 1180 763 12 Vizovice
- 79 -
Druh dodávky Zařízení pro STK a SME a jejich montáž, zaškolení techniků, Vnitřní úpravy haly Zařízení pro SME a zaškolení mechaniků Zařízení pro STK – pro doplňkové služby Zařízení pro STK – pro doplňkové služby Vnitřní úpravy haly – materiál na podlahy Vnitřní úpravy haly – materiál na podlahy Vnitřní úpravy haly – materiál a práce na podlahách Vybavení administrativních prostor školení techniků, kalibrace měřidel, závěrečná expertiza, software pro STK a SME Geodetické práce Vybavení administrativních prostor Hardware Terénní úpravy, vnitřní úpravy haly Montovaná hala Stavební buňky – kancelářské prostory
Stavební buňka – WC, koupelna
TOI TOI, sanitární systémy, s r.o. Pražská 264 274 01 Slaný Cesta vrchovinou – regionální týdeník Bezručova 135 580 02 Havlíčkův Brod Jiří Marek Jana Zábrany 238 396 01 Humpolec UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5 Komerční banka Na Příkopě 33, 114 07 Praha 1
Reklamní inzerce Směrová reklamní tabule Leasing zařízení STK a SME Úvěr
Tab. 14. Dodavatelé projektu
- 80 -
3.8. Vstupy projektu Dodavatel DEKRA Automobil a.s. Türkova 1001 149 00 Praha 4 Globus ČR, k.s. Kostelecká 822/75 196 00 Praha 9 Komerční banka Na Příkopě 33, 114 07 Praha 1 Martin Kout Křečhoř 66 280 02 Kolín Gymnázium, Střední odborná škola a Vyšší odborná škola Ledeč nad Sázavou Husovo náměstí 1 584 01 Ledeč nad Sázavou Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Za Brumlovkou 266/2 14022 Praha 4 Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod, a.s. Žižkova 832 581 51 Havlíčkův Brod Východočeská energetika, a.s. Sladkovského 215 501 03 Hradec Králové
Vstupy projektu Školení techniků, kalibrace měřidel, tiskopisy a kontrolní nálepky pro STK a SME, kancelářské potřeby, čistící a hygienické prostředky vedení podnikového účtu Pracovní oděvy Obědy pro zaměstnance
Telefon, internet Voda Elektrická energie
Tab. 15. Dodavatelé vstupů
- 81 -
3.9. Postavení firmy na trhu, konkurence, marketing 3.9.1. Trh Věcné vymezení Věcně relevantním trhem je pro společnost Boommotor, s. r. o. trh komplexních služeb týkajících se technických prohlídek, technických kontrol a měření emisí. Poskytování těchto služeb je přísně kontrolováno státní správou, proto si je nelze upravovat. Geografické vymezení Předpokládaná dojezdová vzdálenost je vyznačena na Obr. 9. Vyobrazenou mapku lze převést na mapku na Obr. 7. STK Boommotor, s. r. o. leží v okresu Světlá nad Sázavou v jeho centru. Proto bude relevantní trh geograficky vymezen hlavně na území celého okresu Světlá nad Sázavou. Dále do tohoto trhu zasáhne i část okresu Kutná Hora, Čáslav, Humpolec, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Vlašim. Z hlediska velikostí těchto dílčích oblastí budou tvořit jen menší část relevantního trhu.
Obr. 7.
Mapa okresů s rozšířenou působností
- 82 -
Velikost trhu Dle dojezdové vzdálenosti (viz. Obr. 9.) byl stanoven podíl okresu, který spadá pod cílový trh. Okres Světlá Havlíčkův Humpolec Vlašim Kutná Čáslav Pelhřimov s rozšířenou n./S. Brod Hora působností Procentuální 100 % 20 % 30 % 20 % 15 % 20 % 10 % podíl Tab. 16. Procentuální podíl okresů na cílovém trhu.
Na základě údajů centrálního registru vozidel je vytvořena následující tabulka počtu aut v jednotlivých okresech dle druhu vozidel. Světlá Havlíčkův Humpolec Vlašim Kutná Čáslav Pelhřimov n./S. Brod Hora 7991 20554 7118 10568 20635 10069 17696 OA 1425 3155 1261 1950 3620 1790 3527 O1 + O2 2084 6384 1735 2877 4680 2332 4079 motocykly 12 32 30 97 30 14 43 autobusy 844 2289 911 986 2248 702 1916 NA 517 1740 595 694 1157 526 1291 O3 + O4 587 1881 514 904 1012 435 1662 T 211 1043 303 429 464 231 779 OT Tab. 17. Počet vozidel v jednotlivých okresech s rozšířenou působností
Ke zjištění velikosti relevantního trhu, byly dány do souvislosti předchozí dvě tabulky. Výsledkem je celkový počet vozidel provozovaných na území relevantního trhu. Celkový počet vozidel 23229 OA 4078 O1 + O2 6033 motocykly 58 autobusy 2441 NA 1590 O3 + O4 1703 T 790 OT Tab. 18. Celkový počet vozidel na relevantním trhu.
Podle dosavadního vývoje je zřejmé, že počet aut v ČR roste, proto lze říci, že poptávka po službách STK a SME bude nadále růst. Trh služeb STK a SME je velmi
- 83 -
dynamický a rozvíjející. Podle prognóz ČSÚ se tento vývoj v budoucnu nezmění, což vyplývá mimo jiné i z rostoucí ekonomiky a životní úrovně obyvatel. Vývoj počtu vozidel v ČR 7 000
Motocykly Osobní vozidla Nákladní vozidla Celkový počet vozidel Ř d 5
6 000
počet vozidel
5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
rok
Obr. 8.
Vývoj počtu vozidel v ČR během 12 let.
Zákazníci Cílovou skupinou zákazníků jsou vlastníci motorových vozidel registrovaných na daném území. Tento trh bude rozdělen na dva dílčí – soukromé osoby (domácnosti) a podniky. Větší skupinu budou tvořit soukromé osoby. Avšak z hlediska strategie jsou podniky nezanedbatelnou částí trhu, který chceme ovládnout. S podniky lze uzavřít smlouvy o odběru služeb a tím si tak společnost zajistí část příjmu. Z grafu na Obr. 8. je patrná tendence rostoucího počtu vozidel v ČR, proto lze důvodně očekávat růst i do budoucna, z čehož vyplývá postupný růst počtu zákazníků.
3.9.2. Analýza konkurence Při analýze konkurence byl využit Porterův model pěti sil. Podnik si musí být vědom všech konkurenčních sil, které na něj působí. Konkurence v odvětví Lze říci, že tato konkurenční síla je za všech pěti sil největší a tedy je pro podnik nejdůležitější. V centru relevantního trhu, tedy v okresu Světlá nad Sázavou, se žádný konkurent nenachází! Ale na okraji cílového trhu má společnost Boommotor, s. r. o.
- 84 -
1 přímého konkurenta. V okolí cílového trhu se dále nachází 6 konkurentů – do 40 km od společnosti Boommotor.
Obr. 9.
Mapa konkurence
Jedná se o zavedené firmy, přesto žádná z nich nemá na daném trhu dominantní postavení. Jedná se o skupinu menších podniků, žádný z nich nemá v rámci celé lokality dostatečnou monopolní sílu ovlivnit cenu. Každá společnost si udržuje svou klientelu především ze svého blízkého okolí, protože jejich ceny služeb se výrazně neliší. Pokud by jedna ze společností snížila své ceny, mohla by přebrat část klientů vedlejší společnosti, protože dojezdová vzdálenost není tak velká. Všechny společnosti nabízejí podobný soubor služeb, každá z nich nabízí stejný základní balíček:
technické prohlídky,
technické kontroly – ne všechny společnosti nabízejí TK jak dovozu tak i přestavby (viz Tab. 5.),
měření emisí. Podniky se odlišují množstvím nabízených doplňkových služeb (viz tab.), některé
nabízejí jen některé služby nebo žádné z nich. Nutno zdůraznit, že jediná společnost Boommotor, s. r. o. nabízí takový komplexní balíček doplňkových služeb. Tento fakt považuje naše společnost za velkou konkurenční výhodu.
- 85 -
Noví konkurenti V této oblasti podnikání existuje mnoho bariér vstupu do odvětví. K provozování STK a SME je potřeba získat osvědčení. Osvědčení k STK vydá Krajský úřad jen za určitých podmínek (viz.kap. 3.2.), vedle toho nesmí být v dané lokalitě překročena kapacitní potřeba o více než 20 %31. V případě výstavby STK společností Boommotor, s. r. o. bude s největší pravděpodobností kapacitní potřeba naplněna. Mezi další bariéry patří vysoké náklady na pořízení takového areálu. Z těchto důvodu společnost nepředpokládá výraznější hrozbu ze strany nových potencionálních konkurentů. Co se týče osvědčení k SME nejsou tak přísné podmínky k získání osvědčení od obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Na druhou stranu vybudování samotné SME není tak rentabilní, protože zákazník si přeje kompletní nabídku služeb, tzn. jak měření emisí tak i služby STK. Přestože hrozba ze strany nových konkurentů v SME je větší než v případě STK, ale pořád není nějak výrazná. Vyjednávací síla dodavatelů Jedním z klíčových vstupů je školení techniků, bez těchto školení by technici nemohli provádět služby a ztratili by osvědčení, a kalibrace měřidel. Naším dodavatelem je Dekra Automobil a. s. Vybrali jsme ji proto, že nabízí kompletní relativně levné služby a materiály nutné k provozu STK a SME. Její podíl na trhu nelze přesně změřit, ale vzhledem k velké tradici a rozsáhlosti předmětů činnosti lze předpokládat její silné postavení. Tato společnost má sice dominantní postavení, ale vedle této organizace jsou pověřeny ministerstvem dopravy ke školení techniků i další organizace. Navíc i její činnost je silně regulována a omezována státní správou. V případě problémů nebo nedohody s touto organizací si společnost Boommotor, s. r. o. může vybrat ke spolupráci jinou. Proto nepovažuje naše společnost tento podnik za natolik dominantní, aby mohl výrazným způsobem negativně ovlivnit tento projekt. Hrozba substitutů a komplementů Tento element je nulový. Pokud zákazník potřebuje na svém vozidle technickou prohlídku nebo změřit emise, aby mohl své vozidlo provozovat na silnici, nelze tuto službu nahradit. Vozidlo tuto službu potřebuje ze zákona a nelze se jí nijak vyhnout. Kdyby chtěl zákazník obejít tuto povinnost, hrozí mu velké postihy za strany státu. V případě neplatné technické prohlídky a měření emisí je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu 31
§ 16a vyhl. č. 302/2001 Sb.
- 86 -
na pozemních komunikacích a hrozí tedy při jízdě s takovým vozidlem trest32 získání 5 bodů v rámci bodového hodnocení, pokuta 5000 - 10000 a zákaz činnosti (odebrání řidičského průkazu) na 6 – 12 měsíců. Kupní síla zákazníků Před analýzou kupní síly zákazníků je třeba provést segmentaci trhu. Relevantní trh budou tvořit dvě základní skupiny zákazníků – soukromé osoby (domácnosti) a podniky. Nejdůležitějším segmentem budou domácnosti, čímž jsou myšleni běžní zákazníci, kteří přijedou do STK a SME na základě potřeby – technická prohlídka a měření emisí na jejich vozidle pozbudou platnosti. Tato skupina zákazníků bude tvořit převážnou část příjmů společnosti po dobu minimálně 2 – 3 let než se společnost zabuduje a získá obchodní partnery z řad firem. Ale i poté budou domácnosti tvořit nejvýznamnější část zákazníků. Dalším důvodem je, že průměrné stáří automobilů domácností bude vyšší než u firem. Podniky velmi často v praxi nakupují každé 3 – 4 roky nové osobní automobily, poté co jim skončí finanční leasing. A z Tab. 3. je zřejmé, že po první registraci (po koupi) platí technická prohlídka i emise 4 roky. Vyjednávací síla domácností je malá, o tom, kam pojedou na TP a měření emisí, se rozhodují na základě ceně poskytovaných služeb a případně dojezdové vzdálenosti33. Jinak tomu však bude v případě nákladních automobilů34. Většina jejich vlastníků jsou podniky, proto u těchto vozidel budou největší část tvořit zákazníci z řad firem. Ty mají větší vyjednávací sílu než domácnosti, protože v případě uzavření s nimi dohody o spolupráci, má společnost Boommotor zajištěn stálý příjem. Proto budou jejich platební a cenové podmínky měkčí35, aby si společnost udržela jejich přízeň (viz. kapitola 3.10.2.).
3.9.3. Marketing Naše společnost si určila jako hlavní marketingový cíl uspokojit přání a potřeby zákazníka. Další marketingové cíle jsou:
získat 55-ti % podíl na vymezeném trhu,
získat a udržet si zákazníky,
32
Dle § 22/1a) bod1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
33
Ta je samozřejmě spojena s výší vynaložených nákladů na cestu. I kdyby byly služby jinde levnější, ale nepokryly by cestovní náklady, zákazník tam těžko pojede, aby prodělal.
34
Včetně nákladních přívěsů a návěsů, autobusů.
35
Viz. kapitola 3.10.
- 87 -
udržet rentabilní provoz, tzn. dlouhodobě vykazovat kladný výsledek hospodaření,
maximální zhodnocení vložených prostředků,
zvyšování výkonů, prodejů, tržeb,
navázání kontaktů s firmami v okolí,
uzavření smlouvy s vybranými společnostmi o dlouhodobé spolupráci – do roku 2010 alespoň 20 zákazníků z řad podniků,
úsilí o získání dobrého jména na trhu,
kvalitní plnění zakázek,
rozšíření nabízených doplňkových služeb do roku 2010 rozšíření portfolia alespoň o 2 doplňkové služby. Marketingová strategie Společnost se rozhodla sestavit svou strategii z kombinace několika strategií.
Základem naší strategie bude strategie výklenku. Ta bude spočívat v orientaci marketingových aktivit na zákazníky na vybraném trhu – a to především z řad domácností a soukromých osob. Tato skupina je pro naši společnost velmi významná a proto jí bude věnována vysoká pozornost. Výhodou pro společnost je, že v přímo v centru vybraného regionu není jiný konkurent, tzn. že se bude snažit tuto výhodu maximálně využít. Vedle této strategie využije společnost strategie diferenciace produktu. Diferenciace bude spočívat v kompletním balíčku nabízených doplňkových služeb, protože takový balíček žádný s konkurentů nenabízí. Tuto přednost bude společnost využívat ve své vnější prezentaci, tedy především v marketingových aktivitách. Dále si společnost zakládá na vstřícném a individuálním přístupu k zákazníkům.
- 88 -
3.10. Zabezpečení prodeje Pro zabezpečení prodeje má společnost nastaven tento marketingový mix.
3.10.1.
Produkt
Specifikem v této oblasti je, že společnost nabízí službu a ne výrobek. Služba se v mnoha věcech odlišuje od výrobku, proto na tyto zvláštnosti bude brán zřetel při sestavování produktového mixu. Mezi charakterové vlastnosti služeb patří:
Nehmotnost – službu si nelze předem vyzkoušet či prohlédnout (v omezených případech může zákazník nahlédnout, jak je služba poskytována jinému zákazníkovi).
Neoddělitelnost – nelze oddělit zákazníka od produkce služby, zákazník se musí dostavit na místo poskytování služby.
Heterogenita – tato vlastnost však v případě poskytování technických prohlídek odpadá, protože tato služba musí být provedena standardním postupem dle právních požadavků.
Zničitelnost – s povahy služby plyne nemožnost ji uchovávat, skladovat či vracet.
Nemožnost vlastnictví – pokud si zákazník koupí službu nezíská žádné vlastnické právo, pouze si pořizuje jakési právo na poskytnutí služby s časovým omezením.
Společnost Boommotor bude nabízet základní balíček služeb a k tomu ještě množství doplňkových služeb (podrobnosti viz kapitola 3.4.1.). Důraz bude kladen na kvalitu nabízených služeb. Při poskytování služeb musí technik dbát legislativních požadavků a postupů. Pokud by tyto požadavky nějakým způsobem obešel, hrozilo by zákazníkovi nebezpečí (špatně zkontrolované auto, které není technicky způsobilé, může způsobit nehodu). Proto bude společnost dbát na dodržování všech požadavků, především ve formě kvalitního školení pracovníků a kontroly. Vedle toho si společnost zakládá na formování dobrého jména a image poskytování služeb, spočívající v individuálním přístupu k zákazníkovi.
- 89 -
3.10.2.
Cena
Cena služeb je tvořena především s ohledem na konkurenci a také na základě nákladů, aby byl zajištěn rentabilní provoz podniku. Pro zákazníky je výše ceny stěžejním rozhodovacím motivem pro koupi služby, protože služby nelze formou provedení diferencovat od ostatních nabízejících. Společnost má ceny svých služeb nastaveny velmi výhodně pro zákazníka, proto se bude snažit o této skutečnosti zákazníky informovat. Platební podmínky se budou lišit v závislosti na typu zákazníka (tržním segmentu):
Soukromé osoby (domácnosti): o hotovostní platby za služby.
Firmy: o vedle hotovostních plateb možnost obchodního úvěru (na fakturu) – doba splatnosti 14 dní, o množstevní slevy – pokud firma přistaví k technické prohlídce a měření emisí více jak 15 aut ročně, získá 10 % slevu.
3.10.3.
Distribuce
Pro STK a SME je typické, že zákazník musí přijít za službou, tzn. že se bude jednat o přímý prodej. Proto společnost Boommotor umístila svou provozovnu do středu okresu s rozšířenou působností Světlá n./S. Bude na okraji Ledče n./S. v průmyslové zóně nacházející se v těsné blízkosti hlavní silnice směrem na dálnici D1 (Praha – Brno). Areál bude dobře přístupný a viditelný. Pro větší zviditelnění bude umístěna směrová tabule.
- 90 -
Obr. 10.
Mapa okolí sídla a provozovny společnosti Boommotor.
Jiná situace bude u technických prohlídek traktorů a jejich přípojných vozidel. Tyto prohlídky
nemusí
být
prováděny
v areálu,
lze
s potřebnými
zařízeními
přijet
za zákazníkem a u něj službu poskytnout. Jedná se o „provádění TP zvláštních motorových vozidle mobilním způsobem“.
Jedinou podmínkou takovéto distribuce je, aby měl
zákazník zajištěnou schválenou plochu od krajského úřadu36. Pro distribuci není jen nutné být vidět, ale i mít kvalitní internetové stránky s rozsahem a cenou nabízených služeb. Internetové stránky společnosti vytvoří společník Martin Smejkal, který s jejich tvorbou má již zkušenosti.
3.10.4.
Komunikace
Hlavní pilíře komunikačního mixu tvoří:
Reklama – každý týden po dobu dvou měsíců vyjde v regionálním týdeníku „Cesta vrchovinou“ inzerát na 1/8 strany, který bude informovat o existenci společnosti a rozsahu nabízených služeb s důrazem na ceny služeb. Týdeník má 50 tis. čtenářů. Dále bude vhodně umístěna směrová reklamní tabule.
36
Náležitosti plochy: rovný, přímý úsek 80 x 6 m, pro případ nepřízně počasí prostor pro kontrolu vozidla (přístřešek), rampa nebo montážní jáma pro kontrolu podvozku, místo pro administrativní úkony.
- 91 -
Public Relations – budeme se snažit dostat do povědomí zákazníků, navazovat dobré vztahy s okolím a tyto vztahy si udržovat. Cestou bude kvalitní prezentace na internetu a zasílání nabídky na spolupráci vytypovaným firmám.
Osobní prodej – jeden ze společníků (dle jejich aktuální vytíženosti) bude oslovovat zvolené podniky a nabízet jim spolupráci.
- 92 -
3.11. Finanční plán Při zpracování účetnictví bylo vycházeno z platné právní úpravy k 1. 1. 2008. Možný nesoulad při sečtení měsíčních výdajů (tržeb) s ročními výdaji (tržbami) je způsoben zaokrouhlováním.
3.11.1.
Rozbor tržeb
Většinu výnosů budou tvořit tržby za poskytnuté technické prohlídky a za měření emisí. Menší část výnosů budou tvořit technické kontroly a doplňkové služby. Předpoklad, že všechny vozidla na cílovém trhu pojedou k naší společnosti, by byl přehnaně optimistický. Proto jsou při výpočtech tržeb stanoveny tři varianty:
optimistická – bude přistaveno 70 % vozidel
neutrální – bude přistaveno 55 % vozidel
pesimistická – bude přistaveno 40 % vozidel. Odhady počtu vozidel, které budou přistaveny k TP a ME, vycházejí z počtu
vozidel na cílovém trhu (viz. Tab. 18.). Při výpočtu tržeb je brán ohled na dobu platnosti TP. Jelikož TP nových osobních automobilů, přípojných vozidel za osobní automobily a motocyklů platí 4 roky, nelze tyto vozidla do odhadů počítat. Dle tiskové informace č. 22/2006 Sdružení automobilového průmyslu k 30. 6. 2006 tvořily automobily ve věku 0 – 6 let 18%. Kolik procent tvoří vozidla ve věku do 4 let, nelze přesně zjistit. Pro opatrnost bude relevantní počet aut očištěn o celých 18%. Dále pak počet vozidel vydělíme dvěma, protože TP je prováděna každé dva roky. U nákladních automobilů, přípojných vozidel za nákladní automobily a autobusů je TP prováděna každý rok, proto toto očištění není třeba. U traktorů a jejich přípojných vozidle platí TP 4 roky, proto počet vozidel vydělíme 4. Na základě tohoto postupu získáme očištěný počet vozidel za rok, která budou potřebovat TP na daném cílovém trhu.
- 93 -
Počet vozidel potřebujících TP / rok 9524 OA 1672 O1 + O2 2474 motocykly 48 autobusy 2002 NA 1304 O3 + O4 349 T 162 OT Tab. 19. Roční počet vozidel potřebujících technickou prohlídku na cílovém trhu.
varianta pesimistická neutrální optimistická pesimistická O1 + O2 neutrální optimistická motocykly pesimistická neutrální optimistická autobusy pesimistická neutrální optimistická pesimistická NA neutrální optimistická pesimistická O3 + O4 neutrální optimistická pesimistická T neutrální optimistická pesimistická OT neutrální optimistická CELKEM pesimistická neutrální optimistická OA
počet vozidel 3810 5238 6667 669 920 1170 989 1360 1731 19 26 34 801 1101 1401 522 717 913 140 192 244 65 89 113
cena37
tržba
76538 765 765 230 230 230 230 230 230 1700 1700 1700 1650 1650 1650 580 580 580 1050 1050 1050 250 250 250 5115950 7032030 8950925
2914650 4007070 5100255 153870 211600 269100 227470 312800 398130 32300 44200 57800 1321650 1816650 2311650 302760 415860 529540 147000 201600 256200 16250 22250 28250
Tab. 20. Roční tržby za technické prohlídky a měření emisí. 37
Cena se skládá z ceny za TP a z ceny za měření emisí (emise se měří jen u OA, autobusů, NA a traktorů).
38
Cena emisí u OA je vypočtena jako průměrná cena na jedno měření emisí. Cena emisí se liší dle pohonu vozidla (vozidla s benzínovým motorem, s naftovým motorem a s pohonem LPG). Dle údajů Centrálního registru vozidel je podíl vozidel s benzínovým motorem 76 %, vozidel s naftovým motorem 21 % a s LPG 3 %. Na základě těchto podílů a cen měření emisí byla vypočtena průměrná cena na jedno vozidlo – 0,76*280 + 0,21*500 + 0,03*550 = 335 Kč.
- 94 -
U opakovaných technických prohlídek byly počítány tržby na základě zkušeností jiného provozovatele STK. Dle jeho statistik neprojde technickou prohlídkou39 10 – 15 % (na tolika procentech vozidel je nalezena vážná nebo nebezpečná závada40). Na základě analogie byla zvolena 10 % neúspěšnost vozidel na TP. Následující tabulka obsahuje údaje o tržbách za opakované prohlídky. Varianta pesimistická neutrální optimistická pesimistická O1 + O2 neutrální optimistická motocykly pesimistická neutrální optimistická autobusy pesimistická neutrální optimistická pesimistická NA neutrální optimistická pesimistická O3 + O4 neutrální optimistická pesimistická T neutrální optimistická pesimistická OT neutrální optimistická CELKEM pesimistická neutrální optimistická OA
Počet Cena Tržba vozidel 381 50 19050 524 50 26200 667 50 33350 67 50 3350 92 50 4600 117 50 5850 99 50 4950 136 50 6800 173 50 8650 2 100 200 3 100 300 3 100 300 80 100 8000 110 100 11000 140 100 14000 52 100 5200 72 100 7200 91 100 9100 14 50 700 19 50 950 24 50 1200 7 50 350 9 50 450 11 50 550 41800 57500 73000
Tab. 21. Roční tržby za opakované technické prohlídky.
Vedle těchto tržeb bude společnost realizovat tržby za provedené technické kontroly. Propočet počtu technických kontrol dovezených vozidel (u technických prohlídek přestavených vozidel budou realizované tržby zanedbatelné) vychází z údajů Centrálního
39
V případě emisí je procento neúspěšnosti menší než u technických prohlídek. Přesné procento se nepodařilo zjistit, proto budeme od tržeb za opakované měření emisí abstrahovat.
40
Viz kapitola 3.4.1.
- 95 -
registru vozidel (CRV) a z údajů Sdružení dovozců automobilů (SDA). Podle údajů CRV tvoří osobní vozidla na cílovém trhu 0,624 % z celkového počtu osobních vozidel v ČR. Dle SDA byla za rok 2007 nově registrováno 212 869 dovezených osobních automobilů. Pokud procentuální podíl počtu osobních vozidel vztáhneme i na počet dovezených, připadá na cílový trh 1 328 dovezených osobních automobilů. Stejným způsobem zjistíme počet dovezených nákladních automobilů, autobusů a motocyklů. Na cílovém trhu tvoří nákladní auta 0,51 %, autobusy 0,33 % a motocykly 0,80 %. Za rok 2007 bylo nově registrováno 4 318 NA, 222 autobusů a 19267 motocyklů. Pokud procenta vztáhneme na dovezená vozidla, připadá na cílový trh 22 dovezených NA, 1 dovezených autobusů a 154 dovezených motocyklů. Každý rok je zaznamenán nárůst počtu dovezených vozidel oproti předchozímu roku v průměru o 25 %. Pokud budeme tento nárůst předpokládat i pro rok 2008, počet dovezených vozidel se změní na 1660 OA, 28 NA, 1 autobus a 193 motocyklů na daném cílovém trhu. U ostatních druhů vozidel nejsou vedeny statistiky a společnost předpokládá, že jejich počet bude zanedbatelný až nulový. V následující tabulce je uveden přehled tržeb za poskytnuté technické kontroly u osobních automobilů, nákladních automobilů a motocyklů (i počet autobusů je zanedbatelný). Varianta pesimistická OA neutrální optimistická pesimistická NA neutrální optimistická pesimistická motocykly neutrální optimistická pesimistická CELKEM neutrální optimistická
Počet Cena TK vozidel 664 1000 913 1000 1162 1000 11 1000 15 1000 20 1000 77 800 106 800 135 800 736600 1012800 1290000
Tržba 664000 913000 1162000 11000 15000 20000 61600 84800 108000
Tab. 22. Roční tržby za technické kontroly dovezených vozidel.
Společnost bude dále realizovat tržby za evidenční kontroly, které se provádějí při nové registraci vozidla. Dle údajů Centrálního registru vozidel bylo v loňském roce v ČR registrováno 524 565 vozidel. Při určování podílu, který připadá na cílový trh, bylo použito analogie z podílu, který tvoří cílový trh vzhledem k celkovému počtu vozidel v ČR. V ČR je registrováno celkem 6 490 393 vozidel, z toho na cílovém trhu 39 922, tzn. že cílový trh
- 96 -
tvoří 0,62 % celé ČR. Na základě analogie jsme dospěli k počtu 3 252 vozidel, která byla v loňském roce registrována na cílovém trhu. Pro následující roky předpokládáme41 přibližně stejný počet. U této služby není rozlišováno na jednotlivé druhy vozidel, protože cena za evidenční kontrolu je pro všechna vozidla stejná. Varianta pesimistická CELKEM neutrální optimistická
Počet vozidel 1301 1789 2276
Cena 150 150 150
Tržba 195150 268350 341400
Tab. 23. Roční tržby za evidenční kontroly.
Celkové tržby za doplňkové služby budou tvořit zanedbatelnou část tržeb vzhledem k tržbám za ostatní služby. Společnost je ale nabízí, aby měla širokou nabídku služeb a získala tak zákazníky. Navíc zařízení potřebné pro poskytování těchto služeb jsou součástí zařízení pro technické prohlídky a měření emisí nebo jsou jejich náklady na pořízení velmi nízké. Společnost nebude s těmito tržbami pro opatrnost počítat42. Následující tabulka zachycuje předpokládané celkové roční tržby společnosti Boommotor, s. r. o. Varianta Tržby pesimistická 6089500 neutrální 8370680 optimistická 10655325 Tab. 24. Celkové roční tržby.
Během prvních 3 měsíců bude přepokládána pesimistická varianta, jelikož společnost není známá. Pro další výpočty bude předpokládána neutrální varianta. V případě obou variant stačí kapacita provozu na předpokládaný počet zákazníků. V případě, že nastane optimistická varianta, musela by společnost přistoupit k zaměstnání více techniků. Pro opatrnost nebude společnost během prvních třech let podnikání s touto variantou počítat. Tato oblast podnikání nepodléhá příliš sezónním výkyvům. Pouze na přelomu jara a léta může výše tržeb mírně vystoupit, kdy roste počet koupených vozidel. Tyto propočty 41
Dle vývojového trendu počtu vozidel za posledních několik let (dle údajů Centrálního registru vozidel a Ministerstva dopravy).
42
Dalším důvodem pro nekalkulování s těmito tržbami jsou informační bariéry. Odhadnout počet poskytnutých služeb je velmi obtížný. Ze zkušeností jiného provozovatele STK ale vyplývá, že tento počet je s ohledem na objem poskytnutých hlavních služeb zanedbatelný.
- 97 -
ale nelze s ohledem na dostupné informace provést. Tudíž společnost počítá s konstantním vývojem tržeb. Jelikož obrat společnosti přesáhne za 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců hranici 1 mil. Kč, musí se registrovat jako plátce DPH. Tato povinnost43 vzniká až v roce následujícím po roce, ve kterém došlo k překročení zmíněné hranice. Společníci se však rozhodli registrovat se jako plátce DPH již ke vzniku společnosti, aby mohla být uplatněna daň z nakoupených strojů a zařízení a především z výdajů spojených s vybudováním areálu. DPH bude splatné každý měsíc (za každý měsíc musí být podáno přiznání DPH44 – do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž vznikla daňová povinnost).
3.11.2.
Rozbor výdajů
Výdaje na vybudování areálu Součástí těchto výdajů jsou výdaje na halu pro STK 2 537 600 Kč bez DPH (3 019 700 Kč s DPH), výdaje na halu pro SME 363 600 Kč bez DPH (432 700 Kč s DPH), výdaje na vnitřní úpravy 924 346, 68 Kč bez DPH (1 100 000 Kč s DPH), výdaje na stavební buňky, ve kterých budou administrativní prostory a sociální zařízení, 322 000 Kč bez DPH (383 180 Kč s DPH), výdaje na pořízení pozemku 450 000 Kč (pozemek nelze dát do nákladů společnosti, tudíž nelze ani uplatnit DPH), výdaje na terénní úpravy pozemku 252 101 Kč bez DPH (300 000 Kč s DPH), výdaje na geodetické práce 2000 Kč (dodavatel není plátce DPH, proto nelze DPH nárokovat). Všechny tyto výdaje vychází z platných ceníků firem, které budou dodávky zabezpečovat (viz. Tab. 14.), a dohromady činí 4 851 647, 52 Kč bez DPH (5 687 580 Kč s DPH). Výdaje na založení společnosti Jedná se o běžné výdaje na založení s. r. o. (notářský zápis, živnostenský list, poplatky za oprávnění a osvědčení provozovat STK a SME, které činí 14 921 Kč bez DPH (15 400 Kč s DPH45), a výdaje na závěrečnou expertizu 4 202 Kč bez DPH (5 000 Kč s DPH). Celkem činí tyto výdaje 19 123 Kč bez DPH (20 400 Kč s DPH).
43
Dle zákona č. 234/2004 Sb., o DPH - § 5, 6.
44
Jelikož se společnost registrovala k měsíčnímu placení DPH, musí za měsíce, které neobsahují DPH ani na vstupu ani na výstupu (jedná se o měsíce září, listopad a prosinec 2008), podat nulové daňové přiznání.
45
Poplatky úřadům jsou od DPH osvobozeny, pouze u notářského zápisu lze uplatnit DPH (2 521 Kč bez DPH, 3000 s DPH).
- 98 -
Výdaje na vybavení STK STK musí být vybavena dle vyhl. č. 302/2001 Sb. minimálně zařízeními, které jsou uvedeny v Tab. 9., vedle těchto zařízení budou zakoupeny zařízení nutné pro poskytování doplňkových služeb (viz. Tab. 10.). Celkové náklady na zařízení v STK činí 1 797 594, 70 Kč bez DPH (2 139 137, 60 Kč s DPH). Uvedená cena je včetně dopravy a montáže. Výdaje na vybavení SME Výčet nutných zařízení pro SME udává tab. Celková pořizovací cena je 335 793 Kč bez DPH (399 593, 60 Kč s DPH). Uvedená cena je včetně dopravy a montáže. Výdaje na vybavení administrativních prostor Rozpis jednotlivých položek je v Tab. 12. Celkové výdaje činí 52 699 Kč bez DPH (62 712 Kč s DPH). Výdaje na zaškolení techniků Technici musí mít povinné školení, na jehož základě získají profesní osvědčení. Celkové výdaje na zaškolení jsou 70 313 Kč bez DPH (83 672 Kč s DPH). Výdaje na reklamu Společnost bude inzerovat v regionálním týdeníku po dobu 2 měsíců a pro orientaci zákazníků bude umístěna směrová reklamní tabule. Celkem bude takto vynaloženo 40 500 Kč bez DPH (48 195 Kč s DPH). Provozní výdaje Rozpis provozních výdajů společnosti je uveden ve výkazech o peněžních tocích (viz. Tab. 26.).
3.11.3.
Výkaz o peněžních tocích
Nejdříve byl vypracován výkaz cash flow za první měsíce podnikání (červenec 2008 – prosinec 2008), kdy společnost nemá ještě žádné tržby, jediný příjem tvoří nadměrný odpočet DPH, úvěr a vklady a příspěvky společníků. Tento výkaz byl zpracován za účelem zjištění potřeby peněžních prostředků v počátku podnikání. Výdajová část obsahuje především výdaje spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku. Dle zákona č 586/1992 Sb., o daních z příjmů, výdaje na pořízení dlouhodobého majetku nevstupují do nákladů přímo, ale v poměrné výši ve formě odpisů.
- 99 -
Společnost zvolila zrychlené odpisování tohoto dlouhodobého majetku. Stavební buňky spadají do 3. odpisové skupiny, tzn. doba odpisování je 10 let, v prvním roce odepisování je stanoven koeficient 10 a v následujících letech 11. Budova STK a SME (montované haly) spadají do 5. odpisové skupiny, tzn. doba odpisování je 30 let, koeficient v prvním roce odepisování je 30 a v dalších letech 3146. Odpisové plány jsou uvedeny v Příloha č. 3:. 2008
CASH FLOW
červenec srpen září říjen listopad prosinec Hotovost na začátku měsíce 500000 5984913 5232696 5232958 345060 344843 Příjmy TP + emise opakované TP technické kontroly evidenční kontroly nadměrný odpočet DPH úvěr Příjmy celkem
0 0 0 0 0 5500000 5500000
0 0 0 0 0 0 0
14600 0 0 0 0 0 0 217 270 15087
0 450000 2000 300000 0 0 0 217 0 752217
Výdaje poplatky na založení pozemek geodetické práce terénní úpravy montované haly vnitřní úpravy haly stavební buňky účet plateb. karta Výdaje celkem Saldo (příjmy - výdaje) Hotovost na konci měsíce
0 0 0 0 479 0 479
0 0 0 0 47899 0 47899
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 788033 0 788033
0 0 0 0 0 0 0 0 0 3452400 0 1100000 0 383180 217 217 0 0 217 4935797
0 0 0 0 0 0 0 217 0 217
0 0 0 0 0 0 0 217 0 217
5484913 -752217 262 -4887898 -217 787816 5984913 5232696 5232958 345060 344843 1132659
Tab. 25. Cash flow za rok 2008
46
Viz § 30, 32 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
- 100 -
Cash flow pro rok 2009 zachycuje odtok peněžních prostředků spojené s nákupem služeb a výrobků nutných pro řádný provoz STK a SME – školení pracovníků, kalibrace měřidel, správní poplatky, vybavení kancelářských prostor, závěrečná expertiza, pracovní oděvy. Vedle zmíněných výdajů jsou zde i leasingové splátky. Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů jsou leasingové splátky daňově uznatelné náklady, ale mimořádná splátka (akontace) může být rozpuštěna do finančních nákladů47 běžného období jen ve výši poměrné částky, tzn. v roce 2009 pouze ve výši 11/36, v roce 2010 12/36, v roce 2011 12/36 a v roce 2012 1/36. Nezbytnou součástí cash flow (2009) jsou provozní výdaje na nákup materiálu a služeb potřebných pro provoz STK a SME, mzdové výdaje (mzdy včetně sociálního a zdravotního pojištění), výdaje na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, výdaje na reklamu a marketing a splátky podnikatelského úvěru, které se projeví v nákladech ve formě odpisů dlouhodobého majetku a úroků z úvěru. Mzdové výdaje jsou v prvních dvou měsících nižší, protože společníkům je vyplácena mzda pouze 5000 Kč, z které je uplatněna pouze srážková daň (tzn. že se neplatí záloha na daň). Během dalších měsíců, kdy už společnost realizuje tržby, je společníkům vyplácena mzda jako ostatním zaměstnancům. Příjmy roku 2009 tvoří tržby za poskytnuté služby a na začátku roku nadměrný odpočet DPH, protože po zbytek roku bude DPH odváděno státu. Přelomovým měsícem je květen 2009, kdy si společnost nárokuje DPH ve výši 30 895 Kč a zároveň musí odvést na DPH 60 825Kč 48. Jelikož služby jsou placeny společnosti v hotovosti, je počítáno s tím, že výnosy za poskytnuté služby jsou zároveň příjmy. V první fázi zahájení provozu nebude mít společnost ještě vybudované kontakty a uzavřené smlouvy o spolupráci, což by znamenalo, že by smluvní partneři mohli platit na fakturu. Nejnižší stav peněžních prostředků je na konci měsíce březen (78 473, 4 Kč). Tato částka tedy tvoří rezervu peněžních prostředků pro případ nepředvídaných výdajů. Poté už společnosti plynou peněžních prostředky z realizovaných tržeb. 47
Splátky leasingu jsou řazeny do finančních nákladů (v rozvaze jsou vykázány jako krátkodobý finanční majetek), protože takto pořizovaný majetek není z právního hlediska majetkem společnosti. Po skončení leasingu (zaplacení všech leasingových splátek) je předmět leasingu společností odkoupen od leasingové společnosti zpravidla za symbolickou částku.
48
Aby mohlo dojít k započtení, musí společnost podat „Žádost o převedení nadměrného odpočtu“ za měsíc březen na odvod DPH za duben. Jinak by v květnu nemohlo dojít k zápočtu nadměrného odpočtu za březen a odvodu DPH za duben. Důvodem nesouladu je úprava plateb DPH – daňové přiznání musí být podáno do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž vznikla povinnost daň přiznat, v případě nárokování odpočtu DPH bude společnosti zaplaceno až následující měsíc (do 25.), ale v případě odvodu DPH musí být daň odvedena současně s podáním daňového přiznání.
- 101 -
CASH FLOW Hotovost na začátku měsíce Příjmy TP + emise opakované TP technické kontroly evidenční kontroly nadměrný odpočet DPH úvěr Příjmy celkem Výdaje vybavení kanceláří školení kalibrace závěrečná expertiza poplatky za osvědčení marketing a reklama splátky leasingu splátky úvěru mzdy (vč. soc. a zdrav. poj.) zákonné poj. zaměstnavatele obědy čistící prostředky účet voda el. energie nálepky a tiskopisy kancelářské potřeby telefon+internet pracovní oděvy plateb. karta odvod DPH Výdaje celkem Saldo (příjmy - výdaje) Hotovost na konci měsíce
2009 leden únor březen duben Květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 1132659 1043700 333086,1 78473,4 341947,7 496838 616708,3 925418,6 1188128,9 1470711,2 1749297,5 2029143,8 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 14126 0 14126
426329 3483 61383 16263 101580 0 609038
426329 3483 61383 16263 30895 0 538353
426329 3483 61383 16263 0 0 507458
586003 4792 84400 22363 0 0 697558
586003 4792 84400 22363 0 0 697558
586003 4792 84400 22363 0 0 697558
586003 4792 84400 22363 0 0 697558
586003 4792 84400 22363 0 0 697558
586003 4792 84400 22363 0 0 697558
0 83672 0 0 0 0 0 0 0 0 0 300 217 0 0 0 0 0 4500 270 0 88959
0 0 20706 5000 0 0 580240,9 0 74250 0 0 0 217 200 30000 0 0 0 0 0 0 710613,9
62712 0 0 0 800 26775 64878,7 0 74250 0 0 0 217 200 30000 8806 100 0 0 0 0 268738,7
0 0 0 0 0 21420 64878,7 111521 101250 1036 4935 100 217 200 30000 8806 100 1100 0 0 0 345563,7
0 0 0 0 0 0 64878,7 111521 101250 0 4465 100 217 200 30000 8806 100 1100 0 0 60825 383462,7
0 0 0 0 0 0 64878,7 111521 101250 0 5170 100 217 200 30000 8806 100 1100 0 0 64245 387587,7
0 0 0 0 0 0 64878,7 111521 101250 1260 5170 100 217 200 30000 8806 100 1100 0 0 64245 388847,7
0 0 17136 0 0 0 64878,7 111521 101250 0 4935 100 217 200 30000 8806 100 1100 0 0 94604 434847,7
0 0 0 0 0 0 64878,7 111521 101250 0 4935 100 217 200 30000 8806 100 1100 0 0 91868 414975,7
0 0 0 0 0 0 64878,7 111521 101250 1260 4935 100 217 200 30000 8806 100 1100 0 0 94604 418971,7
0 0 0 0 0 0 64878,7 111521 101250 0 4935 100 217 200 30000 8806 100 1100 0 0 94604 417711,7
0 0 0 0 0 0 64878,7 111521 101250 0 4935 100 217 200 30000 8806 100 1100 0 0 94604 417711,7
-88959 1043700
-710613,9 333086,1
-254612,7 78473,4
263474,3 341947,7
154890,3 496838
119870,3 616708,3
308710,3 925418,6
262710,3 1188128,9
282582,3 1470711,2
278586,3 1749297,5
279846,3 2029143,8
279846,3 2308990,1
Tab. 26. Cash flow za rok 2009
- 102 -
3.11.4.
Výkaz zisků a ztrát
K vypracování výkazu zisků a ztrát je třeba rozlišit výdaje, které jsou zároveň daňově uznatelnými náklady, a nedaňové výdaje, dále pak příjmy, které jsou daňově uznatelnými výnosy. Mezi nedaňové výdaje patří výdaje za obědy zaměstnancům. Tyto výdaje jsou placeny ze zisku společnosti. Tyto výdaje se projeví při zjišťování daně z příjmů právnických osob. Daňový základ, z něhož je počítána daň, tvoří hospodářský výsledek běžného období plus nedaňové výdaje. Rok Sazba daně z příjmů PO 2008 21 % 2009 20 % 2010 19 % Tab. 27. Vývoj daně z příjmů právnických osob v letech 2008-2010.
2008 V prvním účetním období společnost pravděpodobně vykáže ztrátu49 185 815 Kč. Ta je způsobena jednak odpisy dlouhodobého majetku a jednak tím, že společnost ještě nerealizuje žádné tržby, které by její výsledek hospodaření posunul do kladných hodnot. V tomto období společnost ještě nemůže realizovat žádné tržby, protože teprve dochází k výstavbě areálu STK a SME a provozovna není ještě vybavena nutnými zařízeními a vybaveními. Lze tety říci, že hospodářský výsledek nevypovídá o schopnosti společnosti vytvářet kladnou přidanou hodnotu. Společnost neodvede za tento rok žádnou daň z příjmů. 2009 V tomto roce společnost již vykazuje dostatečný zisk – 1 652 347, 59 Kč (čistý zisk činí 1 313 147, 59 Kč). Daň z příjmů činí 339 200 Kč a je zaplacena státu v době podání daňového přiznání za rok 200950. Pokud společnost vykáže kladný výsledek hospodaření a následně odvede daň z příjmů PO, vzniká jí povinnost platit pravidelné zálohy na daň
49
Ztrátu je nutné převést do dalšího roku. Ztráta bude uhrazena až v roce 2010, jelikož společnost může uhradit ztrátu až z nerozděleného zisku – tzn. poté co zisku dosáhne.
50
Daňové přiznání je třeba podat do 31. 3. roku následujícího po roce, v němž vznikla daňová povinnost.
- 103 -
z příjmů v následujícím období. Tedy v roce 2010 bude čtvrtletně51 zaplacena záloha na daň ve výši 84 800 Kč. 2010 V roce 2010 je počítáno plně s neutrální variantou vývoje tržeb a společnost tak realizuje tržby ve výši 7 620 053, 87 Kč. Po odečtení všech nákladů vychází hospodářský výsledek před zdaněním 4 316 890, 66 Kč. Daň z příjmů PO tvoří 831 440 Kč. Stejně jako v předchozím roce vzniká povinnost platit zálohy na daň z příjmů. V tomto roce vzrostly mzdové náklady, protože společnost předpokládá, že budou zaměstnancům uděleny odměny (k lednové a červencové mzdě každému ve výši 5 000 Kč hrubého, a k listopadové každému 8 000 Kč hrubého).
II. II.1. B. B. B. C. C. C. C. E. H.
1. 2. + 1. 3. 4.
* N. O. * Q. Q.
1. ** *** ****
VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zab. a zdrav. poj Sociální náklady Odpisy dlouhodobého nehm. a hm. majetku Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
31.12.2008 0,00 0,00 16121,00 0,00 16121,00 -16121,00 0,00 0,00 0,00 0,00 168122,00 0,00 -184243,00 0,00 1572,00 -1572,00 0,00 0,00 -185815,00 -185815,00 -185815,00
31.12.2009 4796198,82 4796198,82 1299495,23 132323,70 1167171,53 3496703,59 1164556,00 860000,00 301000,00 3556,00 320742,00 44415,00 1966990,59 311769,00 2874,00 -314643,00 339200,00 339200,00 1313147,59 1313147,59 1652347,59
31.12.2010 7620053,87 7620053,87 1242994,21 96980,94 1146013,27 6377059,66 1343220,00 990000,00 346500,00 6720,00 305241,00 59925,00 4668673,66 348909,00 2874,00 -351783,00 831440,00 831440,00 3485450,66 3485450,66 4316890,66
Tab. 28. Plánovaný výkaz zisků a ztrát pro roky 2008 až 2010
Následujících letech se nepředpokládají výrazné změny výsledku hospodaření. Každý rok se sice počet registrovaných vozidel v ČR zvětší, ale tyto přírůstky by neměly být výrazné.
51
15. 6. 2010, 15. 9. 2010, 15. 12. 2010 – platit bude až od června protože 15. 3. 2010 nemá společnost ještě podané daňové přiznání.
- 104 -
3.11.5. AKTIVA Běžný účet Peníze celkem
Rozvaha 5 950 000 Základní kapitál 50 000 Statutární a ostatní fondy Bankovní úvěr 6 000 000 celkem
PASIVA 200 000 300 000 5 500 000 6 000 000
Tab. 29. Zahajovací rozvaha
Z Tab. 30. je zřejmé, že dochází k postupnému snižování dlouhodobého majetku, což je způsobeno odpisy tohoto majetku (pozemek se ale neodepisuje a proto zůstává v plné výši). Dále díky splátkám dochází k postupnému snižování výše bankovního úvěru. Jelikož v roce 2009 byla společnost zisková, musí být vytvořen rezervní fond ve výši 10 % základního kapitálu52, v prvním roce maximálně však do výše 5 % základního kapitálu. V roce 2010 se tedy objeví v rozvaze účet „zákonný rezervní fond“ ve výši 10 000. Jedná se o povinnost jednorázovou. Pokud společnost vytvoří fond v dané výši, nemusí již poté tento fond navyšovat. Dle § 124 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, lze tento fond použít výhradně na úhradu ztráty společnosti.
52
Dle § 124 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
- 105 -
ROZVAHA AKTIVA CELKEM B. Dlouhodobý majetek B. II. Dlouhodobý hmotný majetek B. II.1. Pozemky 3. Samostatné movité věci a soubory mov. věcí C. Oběžná aktiva C. III. Krátkodobé pohledávky 6. Stát - daňové pohledávky C. IV. Krátkodobý finanční majetek C. IV.1. Peníze 2. Účty v bankách D. I. Časové rozlišení D. I. 1. Náklady příštích období
A. A. I. A. I.1 A. III. A. III.1. 2. A. IV. A. IV.1. 2. A. V. B. B. III. B. III.1. 5. 6. 7. B. IV. B. IV.1.
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Rezer. fondy, neděl. fond a ost. fondy Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospod. běž. účetního období Cizí zdroje Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zab. a zdravot. poj. Stát - daňové závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé
31.12.2008 5814185,00 4681525,68 4681525,68 450000,00 4231525,68 1132659,32 0,32 0,32 1132659,00 33400,00 1099259,00 0,00 0,00
31.12.2009 6970468,05 4360783,68 4360783,68 450000,00 3910783,68 2308936,10 0,00 0,00 2308936,10 20910,00 2288026,10 300748,27 300748,27
31.12.2010 9856386,49 4055542,68 4055542,68 450000,00 3605542,28 5644454,70 0,00 0,00 5644454,70 730564,00 4913890,70 156389,11 156389,11
5815185,00 314185,00 200000,00 200000,00 300000,00 0,00 300000,00 0,00 0,00 0,00 -185815,00 5500000,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5500000,00 5500000,00
6970468,05 1627332,59 200000,00 200000,00 300000,00 0,00 300000,00 -185815,00 0,00 -185815,00 1313147,59 5343135,46 535055,46 0,00 62271,00 35625,00 437159,46 4808080,00 4808080,00
9856386,49 4812783,25 200000,00 200000,00 10000,00 10000,00 0,00 1117332,59 1117332,59 0,00 3485450,66 5043603,24 1224866,24 1400,00 62271,00 35625,00 1125570,24 3818737,00 3818737,00
Tab. 30. Plánovaná rozvaha za roky 2008 až 2010
Následující letech bude na straně aktiv docházet ke změnám především u dlouhodobého majetku (díky zrychlenému odpisování bude jeho hodnota klesat) a účtu v bance (pokud by došlo k přerozdělení zisku společnosti mezi společníky, peněžní prostředky na bankovním účtu by poklesly, pokud však k přerozdělení nedojde, bude se stav navyšovat díky realizovanému zisku). Na straně pasiv bude nejdůležitější postupný pokles stavu cizích zdrojů. Společnost měsíčně platí pravidelné splátky, a proto se bude účet bankovních úvěrů snižovat.
- 106 -
3.11.6.
Finanční ukazatelé Ukazatel ROE ROA rentabilita tržeb okamžitá likvidita pohotová likvidita běžná likvidita obrat zásob obrat stálých aktiv celková zadluženost úrokové krytí
ukazatelé rentability ukazatelé likvidity ukazatelé aktivity ukazatelé zadluženosti
2008
2009
2010
/ / / / / / / / 95 %
81 % 19 % 27 % 4,32 4,32 4,32 / 0,99 77 %
72 % 35 % 46 % 4,61 4,61 4,61 / 1,88 51 %
/
6,30
13,37
Tab. 31. Srovnání vybraných finančních ukazatelů za roky 2008 až 2010
3.11.7.
Bod zvratu
Jelikož společnost poskytuje velké portfolio služeb (není jednotná cena), bude pro výpočet bodu zvratu použit modifikovaný vzorec. Všechny číselné údaje vycházejí z roku 2009. FN = 1 987 925, 66 Kč VN = 395 689, 38 T (tržby) = 4 796 198, 82 h = VN / T = 0,0825
Q( BZ ) =
FN = Kč 1− h
Pokud budeme vycházet s údajů roku 2009 je bod zvratu 2 166 676 Kč. Při tomto objemu tržeb se celkové náklady rovnají tržbám. Tzn. že aby společnost začala vykazovat zisk, musí realizovat objem tržeb větší jak 2 166 676 Kč. Pokud bychom počítali během celého roku pouze pesimistickou variantu (tzn. 40 %) činil by bod zvratu 2 216 441 Kč (h=0,1031). Plánovaný objem tržeb v roce 2009 činí 4 796 198, 82 Kč, tedy bod zvratu je překročen o 121 %.
- 107 -
3.11.8.
Zdroje financování
Vklady vlastníků
Každý ze společníků vloží do společnosti 100 000 ve prospěch účtu základního kapitálu. Dále se pak oba společníci na ustavující valné hromadě dohodli, že poskytnou společnosti „příplatek na navýšení jmění“53 ve výši 150 000 Kč (dohromady 300 000 Kč) na dobu 10 let. V rozvaze se pak tento příspěvek neobjeví ve formě závazku, ale ve formě fondu (tzn. ve vlastním kapitálu). Leasing
Zařízení do STK a SME bude financováno finančním leasingem od společnosti UniCredit Leasing CZ, a.s. Podmínky leasingové smlouvy54:
mimořádná leasingová splátka (akontace) – 20 % z pořizovací hodnoty (bez DPH)
navýšení – 15 % za základu daně (po odečtení akontace)
smluvní paušální poplatek – 0,3 % z pořizovací hodnoty (bez DPH)
v ceně splátek pojištění zařízení u pojišťovny Allianz – spoluúčast 10 %, min. 10 000 Kč.
Odkup majetku po skončení leasingu za symbolickou částku – 1 000 Kč. Jednotlivé leasingové splátky jsou uvedeny v Příloha č. 1:. Úvěr
Na zřizovací výdaje (tj. výdaje na vybudování areálu) bude použit poskytnutý úvěr od Komerční banky, a.s. Podmínky úvěru:
výše 5,5 mil. Kč
časový horizont – 5 let
sazba 8 % p.a55.
měsíční splátky
odklad splátek 9 měsíců
53
Jedná se o bezúročnou půjčku.
54
Společnost předpokládá tyto podmínky na základě analogie s jinou společností, která měla takovéto podmínky při nákupu zařízení do pneuservisu.
55
Sazba byla určena na základě analogie s jinými podnikatelskými plány.
- 108 -
Výše úvěru byla stanovena dle hotovostních toků (výkazy cash flow za rok 2008 a 2009), s tím, aby společnost měla určitou rezervu peněžních prostředků během prvních měsíců po zahájení provozu.
- 109 -
3.12. Hlavní předpoklady projektu
úspěšnosti
projektu,
rizika
Pro analýzu předpokladů úspěšnosti projektu byla sestavena následující SWOT analýza. Silné stránky
Slabé stránky
Dynamický růst trhu
Přísná legislativní kontrola
V centru cílového trhu žádný
Společnost bez tradice
konkurent
Finanční podniku
Vysoká zadluženost
Velké bariéry vstupu do odvětví
Neexistence substitutů
Osobní přístup k zákazníkům
Kvalifikovaný personál
Vybavení moderní a kvalitní
náročnost
vybudování
technikou
Široká nabídka doplňkových služeb
Cenové nastavení služeb
Internetová prezentace Příležitosti
Hrozby
X
Uzavření smluv o spolupráci
Odebrání osvědčení
Velký počet potenciálních
Nenaplnění odhadu počtu zákazníků
zákazníků
Způsobení škody zaměstnancem
Růst životní úrovně
Fluktuace zaměstnanců
Rozšíření nabídky služeb
Pracovní úraz či úmrtí na pracovišti
Získání certifikace
Nové legislativní požadavky
Identifikace slabých míst
Ekonomická recese
Ekonomický růst
Živelné pohromy
Růst poptávky
Tab. 32. SWOT analýza
Společnost se musí snažit převést všechny příležitosti na své silné stránky. Hrozby a rizika musí eliminovat, aby se nestaly jejími slabými stránkami.
- 110 -
3.12.1.
Rizika projektu
Společnosti hrozí jednak subjektivní rizika (rizika, jež jdou ze strany společnosti ovlivnit), a dále pak objektivní rizika (ty nelze nijak ovlivnit). Mezi subjektivní rizika hrozící společnosti Boommotor, s. r. o. patří odebrání osvědčení, nenaplnění odhadu počtu zákazníků, způsobení škody zaměstnancem, fluktuace zaměstnanců a pracovní úraz či smrt na pracovišti. Objektivní rizika zahrnují nové legislativní požadavky, ekonomickou recesi a živelné pohromy. Následující text pojednává o jednotlivých rizicích. Odebrání osvědčení
Technik musí dbát právních předpisů, aby nehrozilo odebrání jeho profesního osvědčení. Aby společnost eliminovala toto riziko, budou probíhat pravidelné porady vedení společnosti, vedoucího provozu a techniků. Dále je v pracovní náplni vedoucího provozu dozor nad prací techniků. Aby byli pracovníci motivováni ke kvalitní práci, budou mít možnost získat prémie (viz. kapitola 3.3.4.). Aby nehrozilo odebrání osvědčení provozovatele STK a SME musí být striktně dodržována legislativa. Tuto kontrolu bude mít na starost technický ředitel, který bude v pravidelných měsíčních intervalech vyhodnocovat pracovní činnost techniků a hlídat změny legislativy, která upravuje provoz STK a SME. Nenaplnění odhadu počtu zákazníků
Pokud by nedošlo k naplnění předpokládané kapacity, mohla by mít společnost problém s generováním dostatečného zisku. Nicméně z tabulek cenového srovnání56 je zřejmé, že společnost nabízí své služby stejně draho nebo levněji. Také počet potenciálních zákazníků je dostatečně veliký57. Tyto dva faktory výrazným způsobem zvyšují pravděpodobnost naplnění odhadu. Z výpočtu bodu zvratu je zřejmé, že společnosti by stačily i nižší tržby, aby dokázala zůstat v zisku. V případě naplnění odhadů tržeb je bod zvratu překročen o 121 %. Způsobení škody zaměstnancem
Prevence tohoto rizika bude prováděna stejným způsobem jako u rizika odebrání osvědčení (tzn. pravidelné porady, intenzivní kontrola).
56
Viz. Tab. 4. – 7.
57
Viz. Tab. 18.
- 111 -
Fluktuace zaměstnanců
Velká fluktuace zaměstnanců by mohla společnosti způsobit potíže se zabezpečením dostatečné kvalifikované práce pro provoz STK a SME. Každý technik musí mít určitá profesní osvědčení, aby mohl dělat tuto práci. V případě náboru nového pracovníka mu musí společnost zajistit potřebná školení a následně zkoušky z profesní způsobilosti. Tato školení mohou zabrat až měsíc (nabídka kurzů je omezená, společnost se musí podřídit časovému rozvrhu školícího střediska). K prevenci tohoto rizika je v pracovních smlouvách zaměstnanců nastavena výpovědní doba 2 měsíce58, pak je zde motivační program zaměstnanců ve formě odměn (viz. kapitola 3.3.4.). Pracovní úraz či úmrtí na pracovišti
Pro zabránění případným nehodám na pracovišti je nutné, aby pracovníci byli proškoleni v bezpečnosti práce, tzn. aby byli seznámeni s požárními a poplachovými směrnicemi. Tyto směrnice budou také vyvěšeny na pracovišti, aby byli v případě nouze rychle dostupné. Tuto oblast má na starosti technický ředitel. Zaměstnanci budou vybaveni dostatečně kvalitními ochrannými pomůckami a pracovními oděvy. Revize ochranných pomůcek bude probíhat jednou měsíčně. Jestliže má společnost zaměstnance, vzniká jí ke dni vzniku pracovněprávního vztahu zákonná povinnost59 mít uzavřené „zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání“. Sazby jsou stanoveny dle Odvětvové klasifikace ekonomických činnosti (OKEČ), kterou zpracovává Český statistický úřad, a pojistné je splatné čtvrtletně. Provozování STK a SME spadá do kategorie „ostatní ekonomické činnosti“, kde sazba činí 5,6 promile z vyměřovacího základu60. Nové legislativní požadavky.
Jak již bylo v předchozím textu několikrát zmíněno, tato oblast podnikání podléhá silné legislativní kontrole. V případě, že by došlo ke změně předpisů, mohou firmě vzniknou dodatečné náklady na jejich splnění (např. nutné nové zařízení pro poskytování technických prohlídek nebo měření emisí, větší daňové zatížení). Aby měla společnost dostatečné prostředky pro tyto neplánované náklady, nebude všechen vykazovaný zisk 58
Dle § 51 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je dána minimální výpovědní doba 2 měsíce.
59
Dle vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb. kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
60
Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců na sociální pojištění.
- 112 -
rozdělen mezi společníky. Dalším preventivním opatřením bude pravidelná měsíční kontrola legislativního vývoje. Ekonomická recese
Stejně jako u předchozího nelze tomuto riziku ze strany společnosti zabránit. V případě ekonomické recese lze pouze monitorovat ekonomické prostředí v ČR, a tak lze případný propad ekonomiky předvídat a připravit se na něj v podobě snížení všech provozních nákladů na minimum. I kdyby však tato skutečnost nastala, počet vozidel na cílovém trhu se jen tak nesníží, nadále zde budou stávající vozidla. Jelikož tržby z technických prohlídek a měření emisí tvoří 84 % všech tržeb společnosti, propad ekonomiky nezpůsobí výrazné ohrožení fungování podniku (pouze by společnost nerealizovala tržby z nově registrovaných vozidel). Živelné pohromy
Živelné pohromy také nelze ovlivnit, ale ani předvídat. Společnost toto riziko eliminovala uzavřením leasingové smlouvy na zařízení STK s SME, jejíž součástí je pojištění těchto zařízení (pojištění je v ceně leasingových splátek). Co se týče montovaných hal a stavebních buněk – materiál, z kterého jsou zhotoveny je velmi odolný a tedy jejich životnost poměrně vysoká.
- 113 -
4. ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo zpracování podnikatelského záměru založení stanice technické kontroly a stanice měření emisí. Dalšími cíli bylo zhodnocení této podnikatelské příležitosti, rozebrání aspektů podnikání, zjištění možných rizik projektu a především zkoumání, zda je tento podnikatelský záměr reálný a životaschopný. Při psaní diplomové práce jsem začala se zpracováním teoretické části. Zjištěné poznatky jsem pak využila při tvorbě analytické části. Při zpracování byly respektovány zásady stanovené pro tvorbu podnikatelského plánu. Analytická část obsahuje informace o podnikatelském záměru založení společnosti Boommotor, s. r. o., která se bude zabývat kompletními službami poskytovanými v rámci stanice technické kontroly a stanice měření emisí. Cílem společníků je vybudovat společnost, která získá 55 % podíl na cílovém trhu a která si toto postavení udrží. Areál provozovny i sídla společnosti bude vybudován v průmyslové zóně Ledče n./S., nacházející se u hlavní silnice směrem na dálnici D1. Výstavba bude trvat 9 měsíců, tudíž po tuto dobu podnik nebude moci realizovat tržby. Proto v 1. roce podnikání vykazuje společnost ztrátu 186 tis. Kč. V 2. roce podnikání již společnost realizuje zisk ve výši 1,3 mil. Kč (bod zvratu je překročen o 121 %) a v 3. roce 3,5 mil. Kč. Na financování projektu bude potřeba kapitál v úhrnné výši 8,1 mil. Kč. Společnost zakládají dva společníci – Martin Smejkal, který bude mít na starosti technickou stránku podnikání, a Ivana Krupková, která se zaměří na ekonomickou a administrativní stránku podnikání. Oba společníci již během svého studia nasbírali mnoho cenných zkušeností důležitých pro podnikání. Oba společníci v současné době ještě studují vysokou školu a termín ukončení studia je červen 2008. K provozu STK je nutné mít schopné a školené pracovníky s odbornou kvalifikací. Tuto kvalifikaci jim zajistí společnost. Společnost vidí velkou příležitost v nalezení mezery na trhu (v centru cílového trhu není žádný provozovatel STK), v individuálním přístupu k potřebám zákazníka, v komplexní nabídce služeb v rámci STK a SME a především v levnějším poskytování těchto služeb. Jedná se o lokální trh v okolí okresu Světlá nad Sázavou. Celkový počet vozidel na cílovém trhu činí téměř 40 tis. Jelikož počet vozidel v ČR neustále roste, je trh péče o vozidla v rámci STK a SME velmi dynamický. Bariéry vstupu do tohoto odvětví jsou velmi vysoké a hrozba substitutů je nulová. - 114 -
Cíl diplomové práce byl splněn. Ovšem otázkou zůstává realizace tohoto projektu. Z vypracovaného plánu vyplývá, že projekt je životaschopný. Společnost již během druhého roku podnikání vytváří dostatečnou přidanou hodnotu a tak realizuje zisk. Problémem však může být samotná realizace tohoto projektu. Po důkladných propočtech a finančních analýzách jsem zjistila, že projekt založení stanice technické kontroly a stanice měření emisí je velmi náročný na počáteční kapitál. Pro podnikatele, který už má za sebou úspěšné vedení společnosti a má dostatečné finanční prostředky, by realizace byla snazší. Ale pro osoby, které právě dokončily své vysokoškolské vzdělání, může být získání potřebného kapitálu velkou bariérou. Variantou může být vybudování stanice technické kontroly jen v menším rozsahu (tzn. jen pro osobní automobily). Na základě hrubých propočtů by tato varianta vyžadovala počáteční kapitál minimálně o polovinu menší. Poté, co by společnost začala dlouhodobě vykazovat zisk, mohla by investovat do rozšíření stanice technické kontroly i pro užitkové automobily. Díky této práci jsem poznala, jaké informační bariéry před tvůrcem podnikatelského plánu stojí. Často jsem se setkala s neochotou poskytnout nějaké informace. Tímto bych chtěla poděkovat lidem, kteří mi poskytli poznatky a informace důležité pro zpracování této práce. Naučila jsem se, že při sestavování jakéhokoliv plánu musí být brán zřetel na všechny aspekty, které musí být prozkoumány do hloubky. Bez kvalitně vypracovaného plánu se podnikání v dnešní době neobejde. Výsledky této práce výrazným způsobem ovlivní mé a přítelovo rozhodování a od myšlenky založení tohoto podniku neupustíme.
- 115 -
5. SEZNAM LITERATURY Jednosvazková díla [1] BARROW, Colin; BARROW, Paul; BROWN, Robert. 1992 : The Business Plan Workbook. 2. vyd. London : Kogan Page 1992. ISBN 0-7494-0644-5. [2] BLACKWELL,Edward. 1993 : Podnikatelský plán. Praha : Readers International Inc. 1993. ISBN 80-901454-1-8. [3] FOTR, Jiří. 1993 : Příprava a hodnocení podnikatelských projektů. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická 1993. ISBN 80-7079-759-2. [4] HISRICH, Robert D.; PETERS, Michael P. 1996 : Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing 1996. ISBN 80-85865-07-6. [5] HORÁKOVÁ, Helena. 2001 : Strategický marketing. 1. vyd. Praha : Grada 2001. ISBN 80-7169-996-9. [6] JANEČKOVÁ, Lidmila; VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. 2001 : Marketing služeb. 1. vyd. Praha : Grada 2001. ISBN 80-7169-995-0. [7] PAYNE, Adrian. 1996 : Marketing služeb. 1. vyd. Praha : Grada 1996. ISBN 80-7169-276-X [8] SIEGEL, Eric S.; SCHULTZ, Loren A.; FORD, Brian R. 1987 : The Arthur Young Business
Plan
Guide.
New
York
:
John
Wiley
&
Sons,
Inc.
1987.
ISBN 0-471-85885-4. [9] SRPOVÁ, Jitka a kol. 2007 : Podnikatelský plán. 1. vyd. Praha : Oeconomica 2007. ISBN 978-80-245-1263-1. [10] STRUCK, Uwe. 1992 : Přesvědčivý podnikatelský plán: Předpoklad získání potřebného kapitálu. Praha : Management Press 1992. ISBN 80-85603-12-8. [11] SYNEK, Miloslav a kol. 1999 : Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha : C. H. Beck 1999. ISBN 80-7179-228-4. [12] TOMEK, Jan. 1991 : Marketing podniku: Marketingové aktivity a tvorba marketingové strategie podniku. 1. vyd. Praha : Aleko 1991. ISBN 80-85341-02-6. [13] VEBER, Jaromír a kol. 2001 : Management: Základy, prosperita, globalizace. 1. vyd. Praha : Management Press 2001. ISBN 80-7261-029-5.
- 116 -
[14] VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka a kol. 2005 : Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha : Grada 2005. ISBN 80-247-1069-2. [15] VOJÍK, Vladimír. 2007a : Vybrané kapitoly z managementu malých a středních podniků I. 3. vyd. Praha : Oeconomica 2007. ISBN 978-80-245-1248-8. [16] VOJÍK, Vladimír. 2007b : Vybrané kapitoly z managementu malých a středních podniků II. 1. vyd. Praha : Oeconomica 2007. ISBN 978-80-245-1177-1. [17] WUPPERFELD, Udo. 2003 : Podnikatelský plán pro úspěšný start. Praha : Management Press 2003. ISBN 80-7261-075-9.
Online zdroje [1]
5 důvodů proč psát podnikatelský plán. ipodnikatel.cz [online]. 2008 [cit. 9. 3. 2008]. Dostupný z WWW: < http://ipodnikatel.cz/5-duvodu-proc-psatpodnikatelsky-plan.html >
[2]
Ardeus. SWOT analýza a marketingový výzkum v praxi. Ardeus Online Trading Education [online]. [cit. 17. 3. 2008]. Dostupný z WWW: < http://www.ardeus.cz/ARDEUSNEWS/SWOT-analyza-a-marketingovy-vyzkumv-praxi.html >
[3]
CzechInvest. Jak napsat podnikatelský plán aneb kudy vede cesta k úspěchu. CzechInvest [online]. 2005 [cit. 9. 3. 2008]. Dostupný z WWW: < http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf >
[4]
GRASSEOVÁ, M. Využití SWOT analýzy pro dlouhodobé plánování. Časopis Obrana a strategie [online]. 2007 [cit. 17. 3. 2008]. Dostupný z WWW: < http://www.defenceandstrategy.eu/cs/archiv/rocnik-2006/2-2006/vyuziti-swotanalyzy-pro-dlouhodobe-planovani.html >
[5]
http://ipodnikatel.cz/ - portál s informacemi a praktickými radami podnikatelům
[6]
http://www.czso.cz/ - Český statistický úřad
[7]
http://www.mvcr.cz/statistiky/crv.html ministerstvem vnitra
[8]
http://kr-vysocina.cz/ - oficiální internetové stránky kraje Vysočina
[9]
http://www.usmd.cz/ - společnost Dekra Automobil a.s.
-
Centrální
registr
[10]
http://www.autosap.cz/ - Sdružení automobilového průmyslu
[11]
http://portal.sda-cia.cz/ - Svaz dovozců automobilů
[12]
www.mdcr.cz – oficiální internetové stránky ministerstva dopravy
- 117 -
vozidel
vedený
[13]
www.container.cz - společnost KOMA MODULAR CONSTRUCTION, s.r.o. (dodavatel stavebních buněk)
[14]
http://haly-konstrukce.cz/ - společnost Gametall (dodavatel montované haly)
[15]
http://www.stkhb.cz/ - společnost STK Havlíčkův Brod, s.r.o.
[16]
http://www.stknovak.cz/ - společnost STK NOVÁK HB s.r.o.
[17]
http://www.stkvlasim.cz/ - společnost STK Divišov s.r.o.
[18]
http://www.abera.cz/ - společnost Abera, spol. s r.o.
[19]
http://www.zemepis.com/smorpm.php - Geografický server
[20]
http://www.silnicecaslav.cz/ - Silnice Čáslav a.s.
[21]
http://toitoi.cz/ - společnost TOI TOI, sanitární systémy, s r.o.
[22]
http://www.ikea.com/cz/cs/ - společnost IKEA Česká republika, s.r.o.
[23]
http://www.heidelbergcement.cz/RMC/index.php?idp=64 – společnost TBG Čechy a Morava a. s., provoz Humpolec
[24]
http://www.univer.cz/ - společnostUNIVER, spol. s r.o.
[25]
http://www.maister.cz/ - společnost MAISTER PRODEJ NÁŘADÍ s.r.o.
[26]
http://www.cestavrchovinou.cz/ - noviny „Cesta vrchovinou“ – regionální týdeník
[27]
http://www.kb.cz/ - Komerční banka
- 118 -
6. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Seznam tabulek Tab. 1. Tab. 2. Tab. 3. Tab. 4. Tab. 5. Tab. 6. Tab. 7. Tab. 8. Tab. 9. Tab. 10. Tab. 11. Tab. 12. Tab. 13. Tab. 14. Tab. 15. Tab. 16. Tab. 17. Tab. 18. Tab. 19. Tab. 20. Tab. 21. Tab. 22. Tab. 23. Tab. 24. Tab. 25. Tab. 26. Tab. 27. Tab. 28. Tab. 29. Tab. 30. Tab. 31. Tab. 32.
Vývoj přidané hodnoty a zisku po zdanění za roky 2008 až 2010. ................. 43 Přehled absolvovaných praxí pana Martina Smejkala..................................... 52 Platnost technických prohlídek u jednotlivých druhů vozidel......................... 61 Cenové srovnání technických prohlídek v rámci konkurence......................... 66 Cenové srovnání technických kontrol v rámci konkurence............................. 67 Cenové srovnání měření emisí v rámci konkurence........................................ 68 Cenové srovnání evidenčních kontrol v rámci konkurence............................. 68 Cenové srovnání doplňkových služeb v rámci konkurence ............................ 69 Zařízení pro STK. ............................................................................................ 73 Zařízení pro STK – pro doplňkové služby ...................................................... 74 Zařízení pro SME. ........................................................................................... 74 Vybavení administrativních prostor ................................................................ 74 Plán realizace projektu..................................................................................... 78 Dodavatelé projektu......................................................................................... 80 Dodavatelé vstupů ........................................................................................... 81 Procentuální podíl okresů na cílovém trhu. ..................................................... 83 Počet vozidel v jednotlivých okresech s rozšířenou působností ..................... 83 Celkový počet vozidel na relevantním trhu..................................................... 83 Roční počet vozidel potřebujících technickou prohlídku na cílovém trhu...... 94 Roční tržby za technické prohlídky a měření emisí. ....................................... 94 Roční tržby za opakované technické prohlídky............................................... 95 Roční tržby za technické kontroly dovezených vozidel. ................................. 96 Roční tržby za evidenční kontroly................................................................... 97 Celkové roční tržby. ........................................................................................ 97 Cash flow za rok 2008 ................................................................................... 100 Cash flow za rok 2009 ................................................................................... 102 Vývoj daně z příjmů právnických osob v letech 2008-2010. ........................ 103 Plánovaný výkaz zisků a ztrát pro roky 2008 až 2010 .................................. 104 Zahajovací rozvaha........................................................................................ 105 Plánovaná rozvaha za roky 2008 až 2010 ..................................................... 106 Srovnání vybraných finančních ukazatelů za roky 2008 až 2010 ................. 107 SWOT analýza............................................................................................... 110
- 119 -
Seznam obrázků Obr. 1. Obr. 2. Obr. 3. Obr. 4. Obr. 5. Obr. 6. Obr. 7. Obr. 8. Obr. 9. Obr. 10.
Vliv jednotlivých faktorů na úspěch („Succeeding by Not Failing“) [SIEGEL, SCHULTZ, FORD, 1987] ............................................................................... 10 Porterův model pěti konkurenčních sil [VEBER, SRPOVÁ, 2005] ............... 27 Strategický marketingový proces [HORÁKOVÁ, 2001]................................ 29 Využití analýzy SWOT při koncipování strategie [VEBER, 2001]................ 40 Organizační struktura podniku v počáteční fázi vývoje. ................................. 56 Organizační struktura podniku po zavedení podniku. ..................................... 57 Mapa okresů s rozšířenou působností.............................................................. 82 Vývoj počtu vozidel v ČR během 12 let.......................................................... 84 Mapa konkurence ............................................................................................ 85 Mapa okolí sídla a provozovny společnosti Boommotor. ............................... 91
- 120 -
7. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8:
Splátkový kalendář leasingové smlouvy na zařízení STK a SME. ........... 122 Umořovací plán poskytnutého úvěru......................................................... 123 Odpisové plány dlouhodobého majetku .................................................... 125 Plán areálu STK a SME............................................................................. 126 Žádost o oprávnění k provozování Stanice technické kontroly................. 127 Žádost o udělení oprávnění k měření emisí............................................... 128 Vzor smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným..................... 130 Srovnání právních forem podnikání .......................................................... 139
- 121 -
Příloha č. 1: Rok
Splátkový kalendář leasingové smlouvy na zařízení STK a SME.
Měsíc
1
1
2
3
CELKEM
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36
Základ DPH daně 19% 61 6400 1216,0 62 426677,5 81068,7 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 54519,9 10358,8 2395793,9 455201,5
Leasingová splátka 7616,0 507746,2 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 64878,7 2850995,4
61
Smluvní paušální poplatek – 0,3 % z pořizovací hodnoty bez DPH.
62
Mimořádná leasingová splátka (akontace) – 20 % z pořizovací hodnoty bez DPH.
- 122 -
Příloha č. 2: Rok
1
2
3
4
Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44
Umořovací plán poskytnutého úvěru. Jistina 5500000 5425147 5349796 5273941 5197582 5120713 5043331 4965434 4887017 4808078 4728612 4648616 4568087 4487022 4405415 4323265 4240567 4157318 4073513 3989150 3904225 3818733 3732671 3646036 3558823 3471028 3382648 3293679 3204117 3113957 3023197 2931831 2839857 2747269 2654064 2560237 2465785 2370703 2274987 2178633 2081637 1983994 1885700 1786751
Anuita 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521 111521
Úrok 36669 36169 35667 35161 34652 34140 33624 33105 32582 32055 31526 30992 30455 29915 29371 28823 28272 27717 27158 26596 26029 25459 24886 24308 23727 23141 22552 21959 21362 20761 20156 19547 18933 18316 17695 17069 16439 15805 15167 14525 13878 13227 12572 11912
- 123 -
Úmor Zůstatek dluhu 74853 5425147 75352 5349796 75854 5273941 76360 5197582 76869 5120713 77381 5043331 77897 4965434 78417 4887017 78939 4808078 79466 4728612 79996 4648616 80529 4568087 81066 4487022 81606 4405415 82150 4323265 82698 4240567 83249 4157318 83804 4073513 84363 3989150 84926 3904225 85492 3818733 86062 3732671 86636 3646036 87213 3558823 87795 3471028 88380 3382648 88969 3293679 89562 3204117 90159 3113957 90760 3023197 91366 2931831 91975 2839857 92588 2747269 93205 2654064 93827 2560237 94452 2465785 95082 2370703 95716 2274987 96354 2178633 96996 2081637 97643 1983994 98294 1885700 98949 1786751 99609 1687142
5
CELKEM
45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60
1687142 1586869 1485927 1384313 1282021 1179047 1075386 971035 865987 760240 653787 546625 438748 330152 220832 110783
111521 11248 100273 111521 10580 100942 111521 9907 101615 111521 9229 102292 111521 8547 102974 111521 7861 103661 111521 7170 104352 111521 6474 105047 111521 5774 105748 111521 5069 106453 111521 4359 107162 111521 3644 107877 111521 2925 108596 111521 2201 109320 111521 1472 110049 111521 739 110783 6691273 1191273 5500000
- 124 -
1586869 1485927 1384313 1282021 1179047 1075386 971035 865987 760240 653787 546625 438748 330152 220832 110783 0
Příloha č. 3:
Odpisové plány dlouhodobého majetku
Montované haly Zúčtování odpisů Výše odpisu 12/2008 135922 12/2009 262782 12/2010 253721 12/2011 244659 12/2012 235598 12/2013 226536 12/2014 217475 12/2015 208413 12/2016 199352 12/2017 190290 12/2018 181229 12/2019 172168 12/2020 163106 12/2021 154045 12/2022 144983 12/2023 135922 12/2024 126860 12/2025 117799 12/2026 108737 12/2027 99676 12/2028 90614 12/2029 81553 12/2030 72491 12/2031 63430 12/2032 54368 12/2033 45307 12/2034 36245 12/2035 27184 12/2036 18122 12/2037 9060,68 CELKEM 4077647,68
Stavební buňky Zúčtování odpisu Výše odpisu 12/2008 32200 12/2009 57960 12/2010 51520 12/2011 45080 12/2012 38640 12/2013 32200 12/2014 25760 12/2015 19320 12/2016 12880 12/2017 6440 CELKEM 322000
- 125 -
Příloha č. 4:
Plán areálu STK a SME
- 126 -
Příloha č. 5:
Žádost o oprávnění k provozování Stanice technické kontroly
- 127 -
Příloha č. 6:
Žádost o udělení oprávnění k měření emisí
- 128 -
- 129 -
Příloha č. 7:
Vzor smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným -- STEJNOPIS -NZ 465/2008 N 481/2008
NOTÁŘSKÝ ZÁPIS Osobní údaje chybí
sepsaný dne prvého června roku dvoutisícího osmého (1.6.2008) JUDr. notářem v Havlíčkově Brodě, v kanceláři notáře v sídle notářského úřadu v Havlíčkově Brodě. ----------------------------------------------------------------------------------------------------Dostavili se účastníci mně osobně jménem a příjmením neznámí, jejichž totožnost jsem ověřil podle předložených mi platných úředních průkazů, kteří prohlásili, že, jsou plně právním úkonům způsobilí: ---------------------------------------------------------------------1. Martin Smejkal, r.č.,
Osobní údaje chybí
, bytem
Osobní údaje chybí
2. Ivana Krupková, r.č.,
Osobní údaje chybí
, bytem
Osobní údaje chybí
a uzavírají tuto: --------------------------------------------------------------------------------
SPOLEČENSKOU SMLOUVU O ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM: Č l á n e k P r v n í: -----------------------------------------------------------------------------------
Zakladatelé : -----------------------------------------------------------------------------------1. Martin Smejkal, r.č.
Osobní údaje chybí
, bytem
2. Ivana Krupková, r.č.
Osobní údaje chybí
, bytem
Osobní údaje chybí Osobní údaje chybí
----------------------------------------
zakládají dnem prvého června roku dvoutisícího osmého (1.6.2008) obchodní společnost v právní formě společnosti s ručením omezeným. -----------------------------------Č l á ne k D r u h ý : Obchodní firma -------------------------------------------------------------
Obchodní firma společnosti zní: Boommotor, s. r. o. ------------------------------------Č l á n e k T ř e t í : Sídlo ----------------------------------------------------------------------------
Sídlem společnosti je: Ledeč nad Sázavou ------------------------------------------------Č l á n e k Č t v r t ý : Trvání společnosti---------------------------------------------------------
Společnost se zakládá na dobu neurčitou. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- STRANA
- 130 -
JEDNA
-------------------------------------------------------------------------------------------------- NZ 465/2008 POKRAČOVÁNÍ-------------------------------------------------------------------------------------- N 481/2008 Č l á n e k P á t ý : Předmět podnikání -----------------------------------------------------------
Předmětem podnikání společnosti je: ------------------------------------------------------1. provádění technických kontrol silničních vozidel podle zákona č. 38/1995 Sb. o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění prováděcích předpisů---------------------------------------------------------------------------2. zjišťování technického stavu silničních vozidel nemající charakter úředního měření a živností uvedených v přílohách zákona č. 455/91 Sb. o živnostenském podnikání -----------3. koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej ------------------------------------------4. provádění technických prohlídek -----------------------------------------------------------------Č l á ne k Š e stý : Základní kapitál ---------------------------------------------------------------
1. Základní kapitál společnosti je 200 000,- Kč (dvě stě tisíc korun českých), a je tvořen těmito peněžitým i vklady společníků: --------------------------------------------------------------zakladatel …………………………...vklad celkem ---------------------------------------------------1 .2. Martin Smejkal…………………... 100 000,- Kč --------------------------------------------------1 .3. Ivana Krupková………………….. 100 000,- Kč --------------------------------------------------2. Zakladatelé se zavazují splatit na své peněžité vklady do základního kapitálu společnosti na zvláštní účet u banky, který za tím účelem zřídí správce vkladu na firmu společnosti, nejpozději do 60 (šedesáti) dnů ode dne založení společnosti: ----------------------------------zakladatel…………………………………...částka ---------------------------------------------------------2.2. Martin Smejkal ..……………………….100 000,- Kč tj. 100% ----------------------------------------2.3. Ivana Krupková ..……………………....100 000,- Kč tj. 100% -----------------------------------------CELKEM …………………………………...200 000,00 Kč,- Kč tj. 100% ---------------------------------3. Rozhodne-li valná hromada o zvýšení základního kapitálu, jsou společníci povinni splatit vklady na zvýšení dosavadních vkladů do základního kapitálu společnosti nejpozději do 60 (šedesáti) dnů od převzetí závazků ke zvýšení vkladů; třetí osoby jsou povinny své vklady do základního kapitálu na zvýšení základního kapitálu povinny splatit ve lhůtě 30 (třiceti) dnů od převzetí závazku ke vkladu. -----------------------------------------5. Společník, který nesplatí svůj vklad ve shora uvedených lhůtách, je povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. ------------------------------6. Další důsledky nesplacení vkladu stanoví obchodní zákoník. --------------------------------7. Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladu nebo jeho částí jednotlivými společníky, které se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Správce vkladu, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------STRANA DVA - 131 -
-------------------------------------------------------------------------------------------------- NZ 465/2008 POKRAČOVÁNÍ ------------------------------------------------------------------------------------- N 481/2008 Č l á n e k S e d m ý : Obchodní podíl ------------------------------------------------------------
1. Obchodní podíl představuje práva účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. --------------------------------------------------------------------------2. Obchodní podíly společníků jsou tyto: -----------------------------------------------------------2.2. Martin Smejkal …………………….50% --------------------------------------------------2.3. Ivana Krupková …………………....50% --------------------------------------------------3. Obchodní podíl je dělitelný, při jeho dělení nesmí činit nově vzniklý podíl méně, než 20 000,- Kč. ---------------------------------------------------------------------------------------------Č l á n e k O s m ý : -----------------------------------------------------------------------------------
1. Práva a povinnosti společníků jsou dány obchodním zákoníkem. ---------------------------2. Společníci jsou povinni zachovávat obchodní tajemství a mlčenlivost o skutečnostech, které by mohly být zneužity třetími osobami proti společnosti, nebo některému ze společníků. -------------------------------------------------------------------------------------------Č l á n e k De v á t ý : Orgány společnosti -------------------------------------------------------
Orgány společnosti jsou valná hromada a jednatelé. -------------------------------------Č l á n e k D e s á t ý : Valná hromada ------------------------------------------------------------
1. Valná hromada je tvořena všemi společníky a je nejvyšším orgánem společnosti. --------2. Do výlučné působnosti valné hromady patří: ---------------------------------------------------2.2. věci vyhrazené valné hromadě obchodním zákoníkem, a dále: -------------------------2.3. schválení účasti na podnikání třetích osob, ------------------------------------------------2.4. udělení souhlasu k převodu obchodního podílu na třetí osobu, -------------------------2.5. rozhodování o zrušení společnosti. ----------------------------------------------------------3. Valná hromada se schází pravidelně nejméně jednou za rok. ---------------------------------Č l á n e k J e d e n á c t ý : Usnášení valné hromady -----------------------------------------
1. Valná hromada se usnáší hlasováním společníků. Valná hromada je schopna usnášení, jsou-li přítomni osobně nebo zástupcem společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. -----------------------------------------------------------------------------------------------------2. Každý ze společníků má při hlasování jeden hlas na každý jeden tisíc korun svého vkladu do základního kapitálu společnosti. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- STRANA - 132 -
TŘI
-------------------------------------------------------------------------------------------------- NZ 465/2008 POKRAČOVÁNÍ ------------------------------------------------------------------------------------- N 481/2008 3. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, není-li obchodním zákoníkem nebo touto smlouvou stanoveno jinak. ----------------------------------4. Společníci, kteří nebyli přítomni na valné hromadě, mohou projevit svůj souhlas s navrhovaným rozhodnutím valné hromady i mimo valnou hromadu. Souhlas společníka musí být společnosti doručen ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, v němž se konala nebo měla konat valná hromada. Vyžaduje-li zákon, aby byl o rozhodnutí valné hromady pořízen notářský zápis, musí mít souhlas společníka formu notářského zápisu, v němž se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se souhlas týká. ----------------------5. Jestliže je usnesení valné hromady přijato postupem podle odstavce 4, oznámí jednatelé písemně do 14 dnů jeho přijetí všem společníkům. -----------------------------------------------6. V případech stanovených obchodním zákoníkem musí být o rozhodnutích valné hromady pořízen notářský zápis (zejména § 127 odst. 4 a § 141 odst. 1 obchodního zákoníku). -----------------------------------------------------------------------------------------------Č l á n e k D v a n á c t ý : Nemožnost výkonu hlasovacího práva --------------------------
1. Společník nemůže vykonávat hlasovací právo v případech uvedených v § 127 odst. 5 obchodního zákoníku. ---------------------------------------------------------------------------------2. Zákaz výkonu hlasovacích práv neplatí v případě, kdy všichni společníci společnosti jednají ve shodě (§ 66b obchodního zákoníku). ---------------------------------------------------3. Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou ze shora uvedených důvodů vykonávat své hlasovací právo. ----------------------------------------------------------------------Č l á n e k T ř i n á c t ý : Svolávání valné hromady -------------------------------------------
1. Valnou hromadu svolávají jednatelé společnosti. ----------------------------------------------2. Termín a program valné hromady jsou jednatelé povinni oznámit společníkům písemnou pozvánkou obsahující termín konání, místo konání a program valné hromady; pozvánku je jednatel povinen odeslat společníkům doporučeně na jejich adresu zapsanou v seznamu společníků nejméně patnáct (15) dnů přede dnem konání valné hromady. --------------------Č l á n e k Č t r n á c t ý : Rozhodování mimo valnou hromadu ----------------------------
1. Společníci mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě jednatelé předloží návrh usnesení společníkům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se společník ve lhůtě, platí že nesouhlasí. Jednatelé pak oznámí výsledek hlasování jednotlivým společníkům. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- STRANA
- 133 -
ČTYŘI
-------------------------------------------------------------------------------------------------- NZ 465/2008 POKRAČOVÁNÍ ------------------------------------------------------------------------------------- N 481/2008 2. Vyžaduje-li zákon pořízení notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady, může být rozhodnutí mimo valnou hromadu přijato pouze tehdy, pokud projev vůle společníka, jímž vysloví s návrhem souhlas, bude mít formu notářského zápisu. ---------------------------------3. I pro tento způsob hlasování společníků platí ustanovení obchodního zákoníku a této společenské smlouvy o tom, ve kterých věcech je třeba k přijetí usnesení kvalifikovaná většina, případně souhlas všech společníků. -------------------------------------------------------4. Při rozhodování mimo valnou hromadu se většina počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem společníkům. --------------------------------------------------------------------Č l á ne k P a t n á c t ý : Jednatelé ----------------------------------------------------------------
1. Statutárním orgánem společnosti jsou jednatelé. Jednatelé jsou jmenováni valnou hromadou společnosti na dobu neurčitou. ----------------------------------------------------------2. Každý z jednatelů jedná za společnost ve všech věcech samostatně. Každý z jednatelů za společnost podepisuje samostatně, a to tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti, nebo otisku razítka obsahujícímu obchodní firmu společnosti, připojí svůj podpis. ---------------------------------------------------------------------------------------------------3. Jednatelé mají povinnosti stanovené obchodním zákoníkem a smlouvou o výkonu funkce, byla-li uzavřena. ------------------------------------------------------------------------------4. Jednatel může ze své funkce odstoupit. Je však povinen oznámit to společnosti. Odstoupení je povinna projednat nejbližší valná hromada konaná po doručení oznámení o odstoupení. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat valná hromada. Jestliže jednatel oznámí své odstoupení na zasedání valné hromady, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li valná hromada na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. --------------------------------------------------------Č l á n e k Š e s t n á c t ý : Rozdělení zisku -----------------------------------------------------
O rozdělení zisku musí valná hromada rozhodnout nejpozději do šesti měsíců po schválení roční účetní závěrky valnou hromadou společnosti. ------------------------------Č l á n e k S e d m n á c t ý : Rezervní fond -----------------------------------------------------
Společnost vytváří v roce, v němž poprvé vytvoří zisk, rezervní fond ve výši 10 % z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé zisk vytvoří, avšak ne více než 5 % hodnoty základního kapitálu. Tento fond se doplňuje ročně o 5 % čistého zisku, až do dosažení 10 % základního kapitálu. O použití rezervního fondu rozhodují jednatelé. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- STRANA
- 134 -
PĚT
-------------------------------------------------------------------------------------------------- NZ 465/2008 POKRAČOVÁNÍ ------------------------------------------------------------------------------------- N 481/2008 Č l á n e k O s m n á c t ý : Převod obchodního podílu ----------------------------------------
1. Společník může bez souhlasu valné hromady svůj obchodní podíl převést na jiného společníka. ----------------------------------------------------------------------------------------------2. Společník může svůj obchodní podíl převést na třetí osobu jen se souhlasem valné hromady. ------------------------------------------------------------------------------------------------3. Společník, který má v úmyslu převést obchodní podíl, požádá písemně doporučeným dopisem adresovaným společnosti o souhlas s převodem svého obchodního podílu. V žádosti uvede identifikační údaje o sobě a nabyvateli a připojí k ní doklady o dodržení předkupního práva ostatních společníků. Identifikačními údaji se rozumí: jméno, příjmení (obchodní firma), rodné číslo (identifikační číslo) a adresa bydliště (sídla), u právnické osoby dále uvedení rejstříkového soudu, oddílu a čísla vložky, v němž je právnická osoba zapsána a není-li zapsána v obchodním rejstříku, pak uvedení registru, v němž je evidována a číslo pod nímž je v tomto registru vedena. ------------------------------------------4. Žádost o udělení souhlasu k převodu obchodního podílu se považuje za žádost o svolání valné hromady. -----------------------------------------------------------------------------------------5. Jestliže valná hromada odmítne udělit souhlas k převodu obchodního podílu, jsou společníci povinni (a zavazují se) na žádost společníka uzavřít s ním dohodu u ukončení účasti podle § 149a obchodního zákoníku; to neplatí, porušil-li společník předkupní právo ostatních společníků. Toto právo lze uplatnit jen do jednoho měsíce ode dne, v němž bylo společníku doručeno písemné sdělení o odmítnutí souhlasu s převodem podílu, jinak zaniká. ---------------------------------------------------------------------------------------------------Č l á n e k D e v a t e n á c t ý : Dohoda o u končení účasti -----------------------------------
1. Účast společníka ve společnosti může zaniknout dohodou všech společníků učiněnou podle § 149a obchodního zákoníku. -----------------------------------------------------------------2. Společnost může obchodní podíl společníka, jehož účast ve společnosti byla dohodou ukončena, převést na jiného společníka nebo na třetí osobu. O převodu obchodního podílu rozhoduje valná hromada alespoň dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků. --------3. Nedojde-li k převodu obchodního podílu na jiného společníka, nebo na třetí osobu, rozhodne valná hromada nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy nabyla účinnosti dohoda společníků o ukončení účasti společníka, buď o snížení základního kapitálu společnosti, nebo o tom, že ostatní společníci převezmou jeho vklad v poměru svých obchodních podílů, jinak ji může soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. --------------------------Č l á n e k D v a c á t ý : Úmrtí společníka -------------------------------------------------------
Obchodní podíl se dědí. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- STRANA
- 135 -
ŠEST
-------------------------------------------------------------------------------------------------- NZ 465/2008 POKRAČOVÁNÍ ------------------------------------------------------------------------------------- N 481/2008 Č l á n e k D v a c á t ý p r v n í : Vypořádací podíl -------------------------------------------
1. Při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti jinak než převodem podílu vzniká společníkovi právo na vypořádání (vypořádací podíl). Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti poměrem splaceného vkladu společníka, jehož účast ve společnosti zanikla, ke splaceným vkladům všech společníků z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti. -----------------------------2. Vypořádací podíl je splatný nejpozději do jednoho roku od schválení účetní závěrky za rok, v němž zanikla účast společníka ve společnosti. -----------------------------------------3. Jestliže valná hromada společnosti účetní závěrku bez vážného důvodu neschválí, je právo na vyplacení vypořádacího podílu splatné uplynutím tří měsíců ode dne, kdy měla být účetní závěrka schválena. ------------------------------------------------------------------------Č l á n e k D v a c á t ý d r u h ý : Zánik společnosti ------------------------------------------
1. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku (§ 31 odst. 4 obchodního zákoníku). -----------------------------------------------------------------------------------------------2. Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její kapitál na právního nástupce. Likvidace se rovněž nevyžaduje, zrušuje-li se společnost z důvodů uvedených v odstavci 3 písmo f) a g) a nemá-li žádný majetek, přičemž se nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z podstaty. Při zrušení společnosti podle předchozí věty se k výmazu z obchodního rejstříku nevyžaduje souhlas správce daně podle zvláštního právního předpisu. -------------3. O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada. -----------------------------------------------4. Byla-li společnost zrušena nebo byl-li na majetek společnosti prohlášen konkurs, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo insolvenčního správce. Dokud není likvidátor jmenován, nebo jestliže skončila jeho funkce a není jmenován likvidátor nový, plní povinnosti související s likvidací společnosti jednatelé. ---------------------------------------------------------------------5. Valná hromada může zrušit své rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace do doby, než bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Dnem účinnosti tohoto rozhodnutí končí funkce likvidátora a likvidátor je povinen předat všechny doklady o průběhu likvidace statutárnímu orgánu společnosti. -----------------------6. Návrh rozdělení likvidačního zůstatku schvaluje a o rozdělení likvidačního zůstatku rozhod u je valná hromada. ----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------------------------- STRANA
- 136 -
SEDM
-------------------------------------------------------------------------------------------------- NZ 465/2008 POKRAČOVÁNÍ ------------------------------------------------------------------------------------- N 481/2008 7. Při zrušení společnosti s likvidací má každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů. -----------------------------------Č l á n e k D v a c á t ý t ř e t í : --------------------------------------------------------------------
1. Pokud není touto společenskou smlouvou stanoveno jinak, platí obecně závazné právní předpisy, zejména obchodní zákoník. ---------------------------------------------------------------2. Pozbude-li některé ustanovení této společenské smlouvy platnosti vzhledem ke změně právních předpisů, nebo z jiných důvodů, nebo ukáže-li se některé ustanovení této smlouvy neplatným nebo neúčinným, zůstávají ostatní ustanovení této smlouvy v platnosti a místo neplatných nebo neúčinných ustanovení se použijí ustanovení zákona svým obsahem nejbližší zamýšlenému účelu neplatných nebo neúčinných ustanovení. -----------------------3. Vztahy smluvních stran neupravené touto smlouvou se řídí ustanoveními obchodního zákoníku České republiky, neobsahuje-li obchodní zákoník příslušné ustanovení, pak ustanovením významově s přihlédnutím k účelu této smlouvy nejbližším, neobsahuje-li obchodní zákoník ani takové ustanovení, pak se smluvní strany zavazují vyřešit danou věc analogií práva České republiky. ----------------------------------------------------------------------Č l á n e k D v a c á t ý č t v r t ý : První jednatelé společnosti -----------------------------
Prvními jednateli společnosti zakladatelé jmenují: ---------------------------------------- Martin Smejkal, r.č. - Ivana Krupková, r.č.
Osobní údaje chybí Osobní údaje chybí
, bytem
Osobní údaje chybí
--------------
, bytem
Osobní údaje chybí
--------------
Č l á n e k D v a c á t ý p á t ý : Správa vkladů do základního kapitálu před vznikem společnosti -----------------------------------------------------------------------------------------------
Správou vkladu zakladatelů do základního kapitálu společnosti na dobu do dne vzniku společnosti zakladatelé pověřují a správcem vkladu ustanovují: -----------------------Ivanu Krupkovou, r.č.
Osobní údaje chybí
, bytem
Osobní údaje chybí
--------------
Č l á n e k D v a c á t ý š e s t ý : -------------------------------------------------------------------
Náklady spojené se založením společnosti budou hrazeny z prostředků společnosti. Č l á n e k D v a c á t ý s e d m ý : -----------------------------------------------------------------
Každé smluvní straně bude vydán jeden stejnopis tohoto notářského zápisu. ------------------
------------------------------------------------------------------------------------------------- STRANA OSM
- 137 -
-------------------------------------------------------------------------------------------------- NZ 465/2008 POKRAČOVÁNÍ ------------------------------------------------------------------------------------ N 481/2008 Č l á n e k D v a c á t ý o s m ý : --------------------------------------------------------------------
O tom byl tento notářský zápis sepsán, účastníky přečten, po jejich prohlášení, že mu v plném rozsahu porozuměli, že byl sepsán podle jejich pravé a vážné vůle, a že v něm obsažené smlouvy uzavírají bez jakéhokoliv nátlaku či donucení, jimi v plném rozsah u schválen a pak podepsán. ----------------------------------------------------------------------------
Poté, co tento notářský zápis podepsali účastníci, připojil svůj podpis a otisk svého úředního razítka JUDr., ,notář v Havlíčkově Brodě. ---------------------Osobní údaje chybí
Ověřovací doložka Osvědčuji, že tento stejnopis notářského zápisu souhlasí doslovně s notářským zápisem sp. zn. NZ 465/2008, N 481/2008, sepsaným dne prvého června roku dvoutisícího osmého (1.6.2008) JUDr., notářem v Havlíčkově Bradě, v kanceláři notáře v Osobní údaje chybí
sídle notářského úřadu v Havlíčkově Bradě, a založeným v jeho sbírce notářských zápisů.-Tento stejnopis vyhotovený dne 2. června 2008 obdrží společnost Boommotor, s. r. o.-----Havlíčkův Brod, 2. června 2008 JUDr.
Osobní údaje chybí
notář v Havlíčkově Brodě
---------------------------------------------------------------------------------------------- STRANA
- 138 -
DEVĚT
Příloha č. 8:
Srovnání právních forem podnikání
Druhy právních forem FO
Podnikání FO
1. ne
2. ne
3. malá
4. malá
5. neomezené
6. ne
Sdružení FO
ne
2
malá
malá
neomezené
ne
ne
2
spíše malá
malá
neomezené
ne
střední
střední
K-táři neomezené, K-tisté do výše vkladu
ne
střední
střední
do výše vkladu
ano
velká
velká
akcionář neručí
ano
malá
malá
do výše vkladu
X
Osobní společnosti
v. o. s. k. s.
5 tis.
s. r. o.
200 tis.65
a. s.
2nebo 20 mil66
1, max. 50 2 nebo 1 PO
ne
ne
63
64
1+1
PO Kapitálové společnosti
Tichý společník
Kritéria volby právní formy 7. 8 9. 15% ne ano 15% 21% zisk + 15% podíly 21% zisk + 15% podíly Ktistů 21% zisk + 15% podíly 21% zisk + 15% dividend 15% podíl
10. velká spíše velká
11. velké
12. ne
13. malá
velké
ne
malá
ne
ano
ne
ano
střední
velké
ano
střední
ne
ano
K-táři větší, K-tisté menší
velké pro K-táře
K-táři ano, K-tisté ne
střední
ne
ano
malá
střední
pro jednatele ano
Střední či menší
ano
obtížné
malá
malé
členové představenstva ano
velká
ne
ano
žádná
střední
ne
X
členové představenstva a malá ano ne X malá malé střední střední Družstvo kontrolní komise ano 1. Minimální základní kapitál; 2. Počet osob nutných pro založení podniku; 3. Obtížnost založení – formální náležitosti, náklady na založení; 4. Míru právní regulace činnosti; 5. Ručení podnikatele za závazky společnosti; 6. Povinnost vytvářet orgány společnosti, 7. Míra zdanění vytvořeného zisku, popř. problematika dvojího zdanění; 8. Povinný audit účetní závěrky, požadavky na vedení účetnictví; 9. Flexibilita právní formy – možnost transformace na jinou právní formu; 10. Volnost podnikatele při rozhodování; 11. Požadavky na odborné znalosti podnikatele; 12. Zákaz konkurence; 13. „Image firmy“. 50 tis.
63
Každý komanditista.
64
1 komplementář a 1 komanditista
5 nebo 2 PO
členové neručí
21% zisk + 15% podíly
65
Minimální výše vkladu jednoho společníka je 20 tis. Kč.
66
V případě založení a. s. bez veřejné nabídky akcií jsou to 2 mil. Kč, v případě založení s veřejnou nabídkou akcií 20 mil. Kč.
- 139 -
