Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Ivana Trčková

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2014

Ivana Trčková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management

Finanční analýza podniku SAPELI, a. s.

Vypracovala: Vedoucí práce:

Ivana Trčková Ing. Petr Boukal, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu použitých zdrojů. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu §60 Zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

…………………………………………… V Praze dne 19. května

Ivana Trčková

Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Boukalovi, Ph.D. za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

Ivana Trčková


Abstrakt Bakalářská práce se zabývá finanční analýzou společnosti SAPELI, a. s. za období roku 2008 – 2012. Práce je rozdělena do čtyř částí – úvod, teoretická část, praktická část a závěr. Úvod obsahuje základní informace o této práci. Použité metody a postupy finanční analýzy jsou shrnuty v teoretické části. Tuto část následuje praktická část, která obsahuje vypočtené a komentované hodnoty jednotlivých ukazatelů a vyhodnocení bonitních a bankrotních modelů. V závěru bakalářské práce jsou shrnuty výsledky finanční analýzy a navržena doporučení.

Abstract This bachelor′s thesis is focused on financial analysis of the company Sapeli and it compares financial health between 2008 and 2012. The thesis is divided into four parts - introduction, theoretical part, practical part and conclusion. Introduction contains basic information about the work. The used methods and practices of financial analysis are summarized in the methodological section. This section is followed by the practical part, which contains calculated and commented ratio indicators and evaluation of value models and bankruptcy models. In conclusion of this bachelor′s thesis are summed up results of financial analysis and proposed recommendations.

Klíčová slova Finanční analýza, poměrové ukazatele, likvidita, rentabilita, finanční krize, finanční zdraví podniku, finanční stabilita

Keywords Financial analysis, ratio indicators, liquidity, profitability, financial crisis, financial health, financial stability

Ivana Trčková


Obsah 1 ÚVOD ................................................................................................................. 5 2 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 7 2.1 DEFINICE, ÚČEL A POSTUP FINANČNÍ ANALÝZY ............................................................... 7 2.1.1 CÍL FINANČNÍ ANALÝZY ................................................................................................. 8 2.1.2 VSTUPY DO FINANČNÍ ANALÝZY ...................................................................................... 8 2.2 UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ................................................................................11 2.2.1 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ – HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ANALÝZA........................ 11 2.2.2 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ .............................................................................. 12 2.2.3 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ............................................................................. 13 2.2.4 DU PONTOVA ANALÝZA .............................................................................................. 18 2.2.5 UKAZATELE PRODUKTIVITY .......................................................................................... 19 2.3 SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ PODNIKU ..................................................................20 2.3.1 ALTMANOVA ANALÝZA ............................................................................................... 20 2.3.2 INDEX IN05 ............................................................................................................. 21 2.3.3 TAFFLERŮV MODEL .................................................................................................... 22 2.3.4 KRALICKŮV QUICK TEST .............................................................................................. 22 2.4 VÝVOJ ODVĚTVÍ V OBDOBÍ 2008 – 2012 ...................................................................23 3 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................25 3.1 O SPOLEČNOSTI SAPELI, A. S. ................................................................................25 3.2 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ – HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ......................27 3.3 ANALÝZA PRACOVNÍHO KAPITÁLU .............................................................................37 3.4 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ .........................................................................40 3.4.1 UKAZATELE RENTABILITY ............................................................................................. 40 3.4.2 UKAZATELE AKTIVITY .................................................................................................. 42 3.4.3 UKAZATELE LIKVIDITY ................................................................................................. 44 3.4.4 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI A FINANČNÍ STRUKTURY .......................................................... 45 3.5 DU PONTOVA ANALÝZA .........................................................................................46 3.6 UKAZATELE PRODUKTIVITY .....................................................................................48 3.7 BONITNÍ A BANKROTNÍ MODELY ...............................................................................49 4 ZÁVĚR ................................................................................................................52 5 CITOVANÁ LITERATURA .....................................................................................54

Ivana Trčková


1 Úvod Předmětem této bakalářské práce je vypracování finanční analýzy společnosti Sapeli, a.s. především z veřejně dostupných informačních zdrojů za období 2008 - 2012. V úvodu bych chtěla uvést cíl práce a představit postupy a nástroje, které při dosahování cíle práce použiji. Uvedu zde i důvody, které mě vedly k výběru tématu finanční analýzy a společnosti Sapeli, a.s. První část bakalářské práce bude věnována definování problematiky finanční analýzy. Následně zde budou vysvětleny postupy jednotlivých metod a způsoby jejich vyhodnocení. V druhé části se budu věnovat představení vybrané společnosti a aplikaci zvolených ukazatelů, jejich vyhodnocení a nalezení příčin jejich změn. Celkový přínos práce bude shrnut v sekci závěr a doporučení. Cílem této bakalářské práce je provést externí finanční analýzu společnosti Sapeli, a.s. v letech 2008-2012, zhodnotit vývoj jednotlivých ukazatelů ve vymezeném období a na závěr okomentovat celkový stav finanční stability a finančního zdraví podniku. Pro dosažení stanovených cílů budu čerpat informace zejména z internetových zdrojů, které společnost uveřejňuje na serveru www.justice.cz. Základními dokumenty vstupních dat budou výroční zprávy, které obsahují závěrečné rozvahy, výkazy zisků a ztrát a doplňující informace o stavu podniku za účetní období uvedené v přílohách výročních zpráv. Pro doplnění informací budou využity i tiskové zprávy a PR články. Získaná data a informace budu analyzovat pomocí programové aplikace MS Excel. Nejprve základní účetní výkazy podrobím horizontální a vertikální analýze. Poté pomocí vzorců uvedených v metodologické části určím hodnoty poměrových ukazatelů rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti. Pro celkové zhodnocení využiji i bonitní a bankrotní modely. Na základě vypočtených ukazatelů se pokusím o nalezení příčin jejich změn v jednotlivých letech z pohledu externího analytika. Pokusím se o zhodnocení celkového dopadu finanční krize na společnost Sapeli, a.s.

5

Ivana Trčková


Téma finanční analýza jsem si zvolila proto, že komplexně shrnuje dosud nabyté vědomosti

z

oblasti

podnikové

ekonomiky,

které

jsem

během

studia

na

Podnikohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze měla možnost získat. Společnost Sapeli, a.s. jsem si také nevybrala náhodou. V průběhu studia jsem dle požadavků kurzu Finance podniku analyzovala podnik Sabra Dřevovýroba, s.r.o. Tato společnost vyrábí a obaluje profily a jejím majoritním odběratelem je právě firma Sapeli, a.s. Mimo jiné společnost Sabra Dřevovýroba s.r.o. zaměstnává mé rodiče. Prostřednictvím této bakalářské práce bych chtěla zjistit, zda je společnost Sapeli, a.s. strategickým obchodním partnerem a zda je podnikem, který je schopný dostát svým závazkům řádně a včas. Rovněž mě bude zajímat informace, je-li společnost schopna i během krize generovat určitou míru zisku, která zajistí dostatek práce nejen pro zaměstnance Sapeli, a.s., ale i pro zaměstnance svého obchodního partnera a jednoho z předních dodavatelů Sabra Dřevovýroba, s.r.o.

6

Ivana Trčková


2 Teoretická část V této části bude vysvětlena metodologie pro přípravu, zpracování a hodnocení finanční analýzy. Stručně zde budou představeny základní účetní výkazy a doklady, které budou využity při zpracování. Dále bude definován postup výpočtů relevantních ukazatelů a jejich význam při tvorbě finanční analýzy. Následovat bude hodnocení jednotlivých hodnot.

2.1 Definice, účel a postup finanční analýzy V odborné literatuře se setkáváme s řadou definic finanční analýzy. Například podle Holečkové lze definovat finanční analýzu jako „formalizovanou metodu, která poměřuje získané účetní údaje navzájem mezi sebou a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost. Finanční analýza umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové struktuře a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá opatření, využít tyto informace pro řízení a rozhodování.“ (Holečková, 2009, str.9) Finanční analýza však neslouží pouze manažerům k rozhodování, ale rozlišujeme několik dalších skupin, které výstupy a závěry z finanční analýzy využívají jako zdroj potřebných informací k různým účelům. Mezi další zainteresované skupiny patří investoři, vlastníci, zaměstnanci, obchodní partneři, státní instituce, konkurenti, burzovní makléři a odborná veřejnost. Je důležité mít na paměti, pro kterou skupinu se finanční analýza zpracovává, protože každá skupina upřednostňuje jiné informace. Pro investory a vlastníky budou například nejdůležitější výsledky ukazatelů rentability vloženého kapitálu. Obchodní partnery budou zajímat především výsledky likvidity a tedy schopnosti dostát závazkům. Státní instituce budou sledovat schopnost podniku generovat zisk a platit daně. Pro zaměstnance bude nejdůležitější udržení konkurenčního postavení a záruka stálého pracovního úvazku. Konkurence bude sledovat a analyzovat jednotlivé ukazatele a snažit se dosáhnout podobných či lepších výsledků. Mohou se tedy inspirovat a přijmout určité zásady pro zlepšení vlastního postavení na trhu. (Kislingerová, 2007, str. 33-34) Hlavním účelem finanční analýzy je podle Knápkové „komplexní zhodnocení finanční situace podniku. Pomáhá odhalit, zda je podnik dostatečně ziskový, zda má vhodnou 7

Ivana Trčková


kapitálovou strukturu, zda využívá efektivně svých aktiv, zda je schopen včas splácet své závazky a celou řadu dalších významných skutečností.“ (Knápková, 2013 str. 17) Postup, ze kterého budu vycházet při zpracování finanční analýzy, lze podle Peškové rozdělit do 7 základních kroků: 1. Formulace cílů finanční analýzy a určení pro koho se analýza provádí. 2. Identifikace zdrojů dat. 3. Volba metod finanční analýzy. 4. Verifikace a předběžná příprava zdrojových dat pro zvolené metody. 5. Aplikace vybraných metod 6. Posouzení vypočítaných hodnot a jejich interpretace. 7. Shrnutí zjištěných údajů a závěrů, formulace doporučení. (Pešková, 2012, str. 9) 2.1.1

Cíl finanční analýzy

Cílem této bakalářské práce, jak již bylo v úvodu nastíněno, je kompletně zanalyzovat a zhodnotit finanční zdraví podniku Sapeli, a.s. Zaměřením analýzy bude z pohledu externího analytika zhodnotit tuto společnost jako strategického obchodního partnera a majoritního odběratele společnosti Sabra Dřevovýroba s.r.o. po dopadu finanční krize na Českou republiku. Největší důraz tedy bude kladen na hodnoty likvidity (schopnosti dostát

svým závazkům). V centru pozornosti, ale bude i postavení na trhu a schopnost generovat zisk. Budu se snažit objektivně zhodnotit všechny relevantní ukazatele pro celkové vyhodnocení vývoje společnosti ve sledovaném období. Důraz bude kladen na získání vstupních dat

z veřejně dostupných zdrojů. Při tvorbě finanční analýzy na společnost Sapeli, a.s. budu vycházet z dostupných zdrojů, které podnik zveřejňuje na internetu (účetní závěrky, přílohy, tiskové zprávy a PR články). 2.1.2

Vstupy do finanční analýzy

Po stanovení cíle finanční analýzy je pro vypracování nezbytnou součástí získání vstupních dat. Za základní zdroj potřebných informací považujeme účetní výkazy. V praxi se nejčastěji využívají účetní závěrky. Účetní závěrky se obvykle sestavují k poslednímu dni účetního období. „Standardními účetními výkazy, které tvoří součást 8

Ivana Trčková


účetních závěrek, jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přehled o peněžních tocích. Nezanedbatelnou součástí je příloha k účetní závěrce.“ (Kislingerová, 2007,str.35) „Řadu cenných informací obsahuje také výroční zpráva. Čerpat informace lze dále ze zpráv samotného vrcholového vedení podniku, ze zpráv vedoucích pracovníků či auditorů, z firemní statistiky produkce, poptávky, odbytu či zaměstnanosti, z oficiálních ekonomických statistik, z burzovního zpravodajství, z komentářů odborného tisku, z nezávislých hodnocení a prognóz.“ (Knápková, 2013, str. 18) Každá finanční analýza může být svým způsobem jiná, jak zaměřením, tak i hloubkou zpracování. Je to dáno především přístupem k informacím. Rozlišujeme dva přístupy k finanční analýze, a to interní a externí. Nejlepšími podklady pro tvorbu finanční analýzy jsou právě podrobné interní doklady, ke kterým mají ve většině případů přístup pouze zmocněné osoby jako například vrcholové vedení. Každý podnik si tyto informace pečlivě střeží, protože obsahují spoustu citlivých údajů. Analýzy zpracovávané interním analytikem mohou být podrobnější, komplexnější a s větší vypovídací schopností. Každý externí analytik by tedy měl dbát na kvalitu sesbíraných dat, protože „kvalita získaných informací se odráží v přesnosti a vypovídací schopnosti výsledků finanční analýzy.“ (Knápková, 2013, str. 18). 2.1.2.1 Rozvaha Rozvaha je stavovým výkazem, který udává informace o majetkové struktuře podniku (aktiva) a zdrojích jeho krytí (pasiva) k poslednímu dni účetního období. Zachycuje tedy momentální stav položek uvedených ve výkazu. V rozvaze musí být respektován princip bilanční rovnosti, který říká, že celková aktiva se musí rovnat celkovým pasivům. Z toho důvodu společnost nesmí mít více či méně majetku než zdrojů, za které tento majetek pořídila. Aktiva se člení na dvě základní skupiny: dlouhodobý majetek a oběžná aktiva. Jak je z názvu patrné, bude základním kritériem pro zařazení doba, po kterou budeme aktivum vázat. Zpravidla pokud se majetek bude využívat déle než jeden rok a jeho pořizovací cena bude vyšší než 40.000 Kč, řadíme jej do dlouhodobého majetku. Pokud méně než jeden rok, začleníme aktivum do oběžných aktiv. Oběžná aktiva zastávají v podniku

9

Ivana Trčková


funkci majetkové části, která v průběhu času mění svoji podobu z peněžních prostředků do majetkového aktiva a zpět na peníze. Pasiva se rozdělují na skupiny: vlastní kapitál a cizí kapitál. Vlastní kapitál se skládá ze základního kapitálu, kapitálových fondů, fondů ze zisku a hospodářských výsledků z minulých let. Základní kapitál je u akciové společnosti z největší části tvořen jmenovitou hodnotou akcie násobenou počtem akcií. Cizí zdroje jsou zdroje, které nemá společnost ve svém vlastnictví, ale má je „zapůjčené“ a ve většině případů za tyto zdroje platí cenu zvanou úrok. 2.1.2.2 Výkaz zisků a ztrát Dalším základním výkazem pro tvorbu finanční analýzy je výkaz zisku a ztráty neboli výsledovka. „Výkaz zisku a ztráty podává přehled o hospodaření podniku za určité období. Sledujeme v něm veličiny tokové – výnosy a náklady, které jsou peněžním vyjádřením výsledků hospodaření a spotřeby výrobních faktorů. Ačkoliv sledujeme v peněžním vyjádření, nejde vždy o toky skutečných peněz.“ (Scholleová, 2012, str. 27) „Podle principu akruálního účetnictví se za výnosy považují peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Náklady představují peněžní částky, které podnik v daném účetním období účelně vynaložil na získání výnosů, i když k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít.“ (Kislingerová, 2007, str. 51) Výkaz zisku a ztráty se člení do tří částí: výsledku hospodaření z provozní, finanční a mimořádné činnosti. A to z důvodu přehlednosti, ve které oblasti podnik vytvořil zisk či ztrátu. U výrobního podniku jako je Sapeli, a.s., se předpokládá, že nejvyšší výnosy budou plynout z provozní činnosti. Výkaz zisku a ztráty je výkazem, který nezachycuje skutečný stav peněz, které má podnik k dispozici. Proto je sestavován ještě jeden výkaz, a to výkaz o peněžních tocích, který je častěji označován jako výkaz cash-flow. 2.1.2.3 Výkaz cash-flow Výkaz peněžních toků (cash-flow) informuje o tocích peněžních prostředků v podniku. Výkaz cash-flow se tedy podobně jako výkaz zisků a ztrát zabývá tokovými veličinami. 10

Ivana Trčková


Nyní však příjmy (peníze, které podnik skutečně inkasoval) a výdaji (peníze, které podnik skutečně zaplatil) ve sledovaném účetním období. Ve výkazu cash-flow je důležitá nejen jeho celková hodnota, ale i jeho dílčí části. Pomocí nich lze zjistit, k jakému účelu byly peníze použity. Rozlišujeme dvě metody sestavení tohoto výkazu, a to metodu přímou a nepřímou. Přímá metoda zaznamenává jednotlivé platby (přírůstky a úbytky peněžních prostředků) rozdělené do stanovených skupin. Celkové cash-flow z přímé metody je rovno rozdílu příjmů a výdajů za určité období. Jeho celkovou hodnotu zjistíme rozdílem finančních prostředků z rozvahy na začátku a na konci účetního období. Nepřímá metoda sestavení cash-flow, kterou využívají při finanční analýze především externí uživatelé, se sestavuje pomocí informací z rozvahy. „Tato metoda vychází z výsledku hospodaření (tzn. rozdílu mezi výnosy a náklady) zjištěného v podvojném účetnictví, který transformuje na tok peněz (tzn. na rozdíl mezi příjmy a výdaji).“ (Knápková, 2013, str. 51) 2.1.2.4 Příloha k účetní závěrce Příloha účetní závěrky slouží k poskytnutí podrobnějších informací o podniku. Pomůže především externím uživatelům, protože z nich lze čerpat data, která se v ostatních výkazech nevyskytují. Příloha obsahuje obecné informace o podniku, popis účetních metod a metod způsobu oceňování majetku a jeho odepisování. Dále zde nalezneme počty zaměstnanců, výši půjček a úvěrů a ostatní podstatné informace. Příloha k účetní závěrce je velmi důležitým dokumentem pro srovnání výkonnosti podniku v čase.

2.2 Ukazatele finanční analýzy 2.2.1

Analýza absolutních ukazatelů – horizontální a vertikální analýza

Analýzu absolutních ukazatelů rozdělujeme na dvě základní části, a to na horizontální a vertikální analýzu. „Tyto analýzy přejímají data, která jsou získávána nejčastěji z účetních výkazů (rozvahy podniku a výkazu zisku a ztráty), příp. z výročních zpráv. Horizontální analýza vedle sledování změn absolutní hodnoty vykazovaných dat v čase (obvykle s retrospektivou 3 až 10 let) se zjišťuje také jejich relativní (procentní) změny 11

Ivana Trčková


(tzv. technika procentního rozboru). Změny jednotlivých položek výkazů se sledují po řádcích, horizontálně, a proto je tato metoda nazývána horizontální analýzou absolutních dat.“ (Sedláček, 2011, str. 13) „Vertikální analýza (procentní rozbor) spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentních podílů k jediné zvolené základně položené jako 100 %. Pro rozbor rozvahy je obvykle za základnu zvolena výše aktiv (pasiv) a pro rozbor výkazu zisku a ztráty velikost celkových výnosů nebo nákladů.“ (Knápková, 2013, str. 68) Zjednodušeně se zajímáme o kolik jednotek (absolutní změna) se změnila příslušná položka a o kolik procent (procentní změna) se změnila příslušná položka. Obecný zápis pro výpočty: 𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 = ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎𝑡 − ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎𝑡−1 𝑝𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 =

𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 ∗ 100 ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 𝑡−1

Kromě horizontálního a vertikálního rozboru účetních výkazů je důležité dopočítat rovněž některé další tzv. rozdílové ukazatele, se kterými se obvykle ve finanční analýze pracuje. Nejdůležitějším z nich je rozbor pracovního kapitálu. 2.2.2

Analýza rozdílových ukazatelů

Podle Synka lze pracovní kapitál definovat jako „kapitál, který „pracuje“, neboť ustavičně obíhá – z peněz se mění na výrobní zásoby, pak v rozpracovanou výrobu, hotové výrobky, pohledávky a opět v peníze.“(Synek a kol., 2011, str. 334) Rozlišujeme pojmy pracovní kapitál (working capital), který vyjadřuje celkovou hodnotu oběžných aktiv. Čistý pracovní kapitál (net working capital) reprezentuje hodnotu oběžných aktiv sníženou o krátkodobé závazky a nefinanční pracovní kapitál (noncash working capital), který vyjadřuje nefinanční majetek potřebný pro provoz a vypočteme jej součtem zásob a pohledávek. 𝑃𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 = 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 Č𝑖𝑠𝑡ý 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 (𝑁𝑊𝐶) = 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 12

Ivana Trčková


𝑁𝑒𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 = 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 + 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦

Obratový cyklus peněz=doba obratu zásob + doba obratu pohledávek - doba splatnosti krátkodobých závazků 𝑃𝑜𝑑í𝑙 𝑁𝑊𝐶 𝑛𝑎 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑒𝑐ℎ =

𝑃𝑜𝑑í𝑙 𝑁𝑊𝐶 𝑛𝑎 𝑡𝑟ž𝑏á𝑐ℎ =

𝑁𝑊𝐶 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

𝑁𝑊𝐶 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑧𝑎 𝑧𝑏𝑜ží + 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑧𝑎 𝑝𝑟𝑜𝑑𝑒𝑗 𝑣𝑙. 𝑣ý𝑟𝑜𝑏𝑘ů

Důvodem řízení pracovního kapitálu je snižování nákladů na financování oběžných aktiv. Trendem je minimalizovat objemy zásob a pokusit se tím i redukovat objem vázaných finančních prostředků využíváním efektivních způsobů řízení jednotlivých součástí pracovního kapitálu. Nejdůležitější je ale dodržovat zásadu, že by minimalizování nákladů nemělo mít žádný vliv na plynulost výroby. Cílem řízení pracovního kapitálu je tedy nalezení optimální hodnoty jednotlivých složek oběžných aktiv. 2.2.3

Analýza poměrových ukazatelů

Na analýzu rozdílových ukazatelů navazuje další postupový krok, kterým je výpočet poměrových ukazatelů. „Ty pokrývají veškeré složky výkonnosti podniku. Ukazatele mohou být uspořádány do soustavy, kterou nazýváme paralelní nebo pyramidová. V paralelní soustavě jsou vytvářeny bloky ukazatelů měřících určitou stránku finanční situace (rentabilita, likvidita atd.), přičemž jsou pro finanční zdraví podniku vnímány všechny charakteristiky jako rovnocenné. Podnik musí být nejen rentabilní, ale přiměřeně zadlužený a likvidní, aby dlouhodobě existoval.“ (Kislingerová, 2007, str. 78) 2.2.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability patří mezi základní ukazatele finanční analýzy. Sledují efektivnost využití vlastního kapitálu. Všechny ukazatele rentability mají podobnou interpretaci, udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. Základní tvorba vzorců pro výpočet je výnos / sledovaná veličina. Při výpočtech budu používat různé formy zisku, a to: EBIT (Earnings before Interests and Taxes) neboli zisk před nákladovými úroky a zdaněním, aby se minimalizoval vliv kapitálové struktury, EAT (Earnings after Taxes) neboli zisk po zdanění, v ČR je označován ve výkazech jako hospodářský výsledek za účetní období. 13

Ivana Trčková


Jedním z nejznámějších ukazatelů rentability je ROA (Return on Assets) neboli rentabilita celkových aktiv. Rentabilita aktiv ukazuje, do jaké míry se daří společnosti z dostupných aktiv generovat zisk. Konstrukce s EBIT zajišťuje srovnatelnost s jinými podniky, protože nezohledňuje zdanění zisku a způsob financování aktiv. 𝑅𝑂𝐴 =

𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

Dalším z významných ukazatelů je ROE (Return on Equity) neboli rentabilita vlastního kapitálu. Na tento ukazatel se soustředí především pozornost akcionářů, společníků a investorů, protože ukazuje výnosnost prostředků, které vložili do společnosti. Aby mohl být vlastní kapitál označen jako rentabilní, měl by se ukazatel pohybovat nad výnosovou mírou státních dluhopisů. V opačném případě, by se vlastníkům a investorům vyplatilo vložit své prostředky do zmíněného bez rizikového aktiva. 𝑅𝑂𝐸 =

𝐸𝐴𝑇 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

Jako další formu zhodnocení kapitálu označujeme ROCE (Return on Capital Employed) neboli výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Do čitatele tedy zahrneme kromě čistého zisku i úroky pro věřitele a ve jmenovateli jsou dlouhodobé prostředky, které má podnik k dispozici. Sledujeme tedy rentabilitu kapitálu, u kterého požadujeme výnosnost. 𝑅𝑂𝐶𝐸 =

𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑣𝑙. 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 + 𝑟𝑒𝑧𝑒𝑟𝑣𝑦 + 𝑑𝑙. 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 + 𝑑𝑙. 𝑏𝑎𝑛𝑘𝑜𝑣𝑛í ú𝑣ě𝑟𝑦

ROS (Return on Sales) neboli rentabilita tržeb je základem pro efektivnost podniku. Ukazatel vyjadřuje tzv. ziskovou marži a je důležitým kritériem pro zhodnocení úspěšnosti podnikání. 𝑅𝑂𝑆 =

𝐸𝐴𝑇 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣é 𝑡𝑟ž𝑏𝑦

2.2.3.2 Ukazatele aktivity Další skupinou jsou ukazatele aktivity. „Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat investované finanční prostředky a vázanost vybraných složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Tyto ukazatele nejčastěji vyjadřují počet obrátek 14

Ivana Trčková


jednotlivých složek zdrojů nebo aktiv nebo dobu obratu. Jejich rozbor slouží především k hledání odpovědi na otázku, jak hospodaříme s aktivy a s jejich složkami.“ (Pešková, 2012, str.60) Obrat celkových aktiv je považován za jeden ze základních ukazatelů finanční analýzy, protože komplexně zobrazuje efektivitu využívání všech aktiv, které podnik vlastní. Doporučený počet obratů za rok je minimálně 1, aby byl podnik efektivní, ale záleží také na typu odvětví. 𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑑𝑒𝑛𝑛í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦

Doba obratu nebo obrat dlouhodobého majetku měří efektivitu dlouhodobého majetku, jako jsou budovy, stroje a jiný dlouhodobý majetek. Zkreslit tyto ukazatele může například způsob oceňování či odepisování zásob i vliv inflace, protože účetní hodnota nemusí plně odrážet tržní hodnotu majetku. 𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑑𝑙. 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑘𝑢 =

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑑𝑙. 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑘𝑢 =

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣é 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑑𝑙. 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑑𝑒𝑛𝑛í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦

Doba obratu zásob ukazuje, jak dlouho trvá jeden obrat, ve kterém se peníze mění na zásoby, výrobky, zboží a zpět na finanční prostředky. Tento obrat je odborně nazýván obratový cyklus peněz. 𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑧á𝑠𝑜𝑏 =

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑠𝑜𝑏 =

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣é 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑑𝑒𝑛𝑛í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦

Doba obratu pohledávek vyjadřuje počet dní, po které jsou tržby z prodeje vedeny v pohledávkách do doby inkasa pohledávky.

15

Ivana Trčková


Doba obratu závazků pak obráceně vyjadřuje dobu, po kterou společnost využívá bezplatný obchodní úvěr, dokud závazek neuhradí. Rozdíl mezi dobou obratu pohledávek a závazku musí společnost financovat z vlastních finančních prostředků. Zde je přehled všech vzorců pro výpočty: 𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 =

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 = 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑑𝑒𝑛𝑛í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘ů =

𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑑𝑒𝑛𝑛í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦

2.2.3.3 Ukazatele likvidity Podnik můžeme označit jako likvidní pokud má dostatečnou schopnost přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi následně hradit své závazky včas a v plné výši. Likvidita podniku je jedním ze základních existenčních podmínek společnosti. V případě, že podnik neplní řádně a včas své závazky, nemůže dlouhodobě působit na trhu. V rámci likvidity rozlišujeme tři základní druhy, a to: běžnou likviditu, pohotovou likviditu a hotovostní likviditu. Běžná likvidita určuje kolikrát je podnik schopný uspokojit všechny své krátkodobé závazky, pokud by všechna oběžná aktiva přeměnil na peníze. Tento ukazatel je důležitý pro věřitele společnosti. Běžnou likviditu mohou ovlivnit způsoby oceňování a struktura zásob. Pro zpřesnění tohoto ukazatele by měly být odečteny neprodejné zásoby a nedobytné pohledávky, které nepřispívají k likviditě podniku. 𝐵ěž𝑛á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

Pohotová likvidita, kde se oběžná aktiva snižují o hodnotu zásob, protože je nejméně likvidní částí, má doporučenou minimální hodnotu 1. Ta představuje stav, kdy podnik dostojí všem svým krátkodobým závazkům bez nutnosti prodat své zásoby. 𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎−𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

16

Ivana Trčková


Peněžní likvidita poměřuje výši krátkodobých finančních prostředků a krátkodobých závazků. Dle doporučených hodnot je zřejmé, že není žádoucí, aby podnik držel finanční prostředky na pokrytí všech krátkodobých závazků, ale pouze na část ve výši 20-50%. (Knápková, 2013, str. 92) 𝐻𝑜𝑡𝑜𝑣𝑠𝑡𝑛í 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

Tabulka 1: Doporučené hodnoty likvidity

Běžná likvidita

1,5 – 2,5

Pohotová likvidita

1 – 1,5

Hotovostní likvidita

0,2 – 0,5

zdroj: Knápková, Finanční analýza (2013), str. 92, zpracování autor

2.2.3.4 Ukazatele zadluženosti a finanční struktury Ukazatele skupiny poměrových ukazatelů finanční struktury začnu definováním pojmu zadluženost. Podle Kislingerové „zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv cizí zdroje. Používáním cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko podnikání. Použití pouze vlastního kapitálu by znamenalo snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Na financování podnikových aktiv se proto podílí jak vlastní, tak cizí kapitál.“ (Kislingerová, 2007, str. 96) Zadluženost podle Scholleové mohou ovlivňovat i tyto čtyři faktory: daně, riziko, typ aktiv a stupeň finanční volnosti podniku. (Scholleová, 2012, str. 181) „Celková zadluženost je základním ukazatelem zadluženosti. Doporučená hodnota, na kterou se odvolává řada autorů odborné literatury, se pohybuje mezi 30 - 60%. U posuzování zadluženosti je však nutné respektovat příslušnost k odvětví a samozřejmě také schopnost splácet úroky z dluhů plynoucí.“ (Knápková, 2013, str. 86) 𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 =

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣é 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

Další ukazatele zadluženosti, které budu ve finanční analýze posuzovat, jsou míra zadlužení, úrokové krytí, krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem a krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji. Tyto ukazatele jsou důležité zejména pro věřitele, vlastníky a akcionáře. 17

Ivana Trčková


Určitá míra zadlužení je však obvykle pro firmu žádoucí, protože cizí kapitál je levnější než vlastní. Zejména protože úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku, a tedy úrok jako součást nákladů snižuje zisk, ze kterého se platí daně (tzv. daňový štít). 𝑀í𝑟𝑎 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛í =

𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

Úrokové krytí vyjadřuje, kolikrát podnik pokryje nákladové úroky poté, co uhradí všechny náklady spojené s činností podniku. Ú𝑟𝑜𝑘𝑜𝑣é 𝑘𝑟𝑦𝑡í =

𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦

Dalším kritériem je krytí dlouhodobého majetku z vlastního kapitálu. Podle pravidla zvaného pari pravidlo, se krytí pouze z vlastního kapitálu nedoporučuje, protože je to považováno za neefektivní hospodaření s kapitálem. Avšak dle tzv. zlatého bilančního pravidla je doporučováno pokrýt veškerý dlouhodobý majetek dlouhodobými zdroji. Za dlouhodobé zdroje považujeme vlastní kapitál a dlouhodobé cizí zdroje. Pro udržení míry rizika by však mělo být více vlastního kapitálu než cizích zdrojů viz. pravidlo vyrovnání rizika. 𝐾𝑟𝑦𝑡í 𝑑𝑙. 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑘𝑢 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í𝑚 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑒𝑚 =

𝐾𝑟𝑦𝑡í 𝑑𝑙. 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑘𝑢 𝑑𝑙. 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑖 = 2.2.4

𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑑𝑙. 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘

𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 + 𝑑𝑙. 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 𝑑𝑙. 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘

Du Pontova analýza

„Výše uvedené poměrové ukazatele a jejich použití v komparativní analýze dávají okamžitý obraz o podniku, postrádají však časovou dimenzi. Analýza podniku by proto měla být doplněna analýzou trendu, tj. směru vývoje jednotlivých finančních ukazatelů. Tato analýza ukáže, zda se v čase situace v určité oblasti nebo celého podniku zlepšuje nebo zhoršuje.“ (Synek, 2011, str. 366) Du Pontova analýza je pyramidový rozklad vrcholového činitele ROE nebo ROA na ukazatele dílčí, které ovlivňují celkovou velikost zvolené rentability. V této práci se budu

18

Ivana Trčková


zabývat rozkladem ROE, protože tento ukazatel postihuje jeden ze základních cílů podniku. Pyramidový rozklad lze v rovnici zapsat: 𝑅𝑂𝐸 =

𝐸𝐵𝐼𝑇 𝐸𝐵𝑇 𝐸𝐴𝑇 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 ∗ ∗ ∗ ∗ 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝐸𝐵𝐼𝑇 𝐸𝐵𝑇 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

Pro přehled je pyramidová struktura zachycena na tomto diagramu: Obrázek I: Du Pontova analýza ROE

zdroj: https://managementmania.com/cs/dupontova-analyza

2.2.5

Ukazatele produktivity

„Ukazatele produktivity práce sledují výkonnost podniku ve vztahu k počtu zaměstnanců.“ (Scholleová, 2012, str. 184) Mezi základní ukazatele této skupiny patří: osobní náklady k přidané hodnotě a produktivita práce z přidané hodnoty. Osobní náklady k přidané hodnotě poměřují osobní náklady a přidanou hodnotu. Tímto poměrem vyjadřujeme část přidané hodnoty vytvořené z provozní činnosti, která připadá na náklady za zaměstnance. 𝑂𝑠𝑜𝑏𝑛í 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑦 𝑘 𝑝ř𝑖𝑑𝑎𝑛é ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡ě =

𝑜𝑠𝑜𝑏𝑛í 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑦 𝑝ř𝑖𝑑𝑎𝑛á ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 19

Ivana Trčková


Produktivita práce z přidané hodnoty vyjadřuje kolik přidané hodnoty připadne na jednoho pracovníka. Tento ukazatel lze porovnávat s průměrnou mzdou v podniku. Obecně platí, že čím větší produktivita práce, tím vyšší efektivita vynaložených prostředků a nižší mzda pro pracovníky. Je nutností nalézt rovnováhu mezi oběma stranami, aby nedocházelo k případným neshodám. 𝑃𝑟𝑜𝑑𝑢𝑘𝑡𝑖𝑣𝑖𝑡𝑎 𝑝𝑟á𝑐𝑒 𝑧 𝑝ř𝑖𝑑𝑎𝑛é ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑦 =

𝑃𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛á 𝑚𝑧𝑑𝑎 𝑛𝑎 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛í𝑘𝑎 =

𝑝ř𝑖𝑑𝑎𝑛á ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛𝑐ů

𝑜𝑠𝑜𝑏𝑛í 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑦 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛𝑐ů

2.3 Souhrnné indexy hodnocení podniku Souhrnné indexy vypovídají o situaci podniku jedním jediným číslem – souhrnným indexem. Literatura rozlišuje dvě skupiny souhrnných ukazatelů: bankrotní a bonitní modely. „Cílem bankrotních modelů je identifikovat, zda v blízké budoucnosti hrozí firmě bankrot. Nejčastěji tyto modely vycházejí z předpokladu, že takováto firma má problémy s likviditou, s výší čistého pracovního kapitálu a s rentabilitou vloženého kapitálu.“ (Knápková, 2013, str. 131) K nejčastěji uváděným bankrotním modelům patří Altmanova analýza, indexy IN a Tafflerův model. Bonitní modely odrážejí míru kvality firmy podle její výkonnosti. Jsou založeny na hodnocení za jednotlivé oblasti hospodaření. Jsou orientovány na investory a vlastníky, kteří nemají k dispozici údaje pro propočet čisté současné hodnoty firmy. Do této skupiny patří ukazatele Tamariho model a Kralickův Quicktest. 2.3.1

Altmanova analýza

Výsledek Altmanovy analýzy se vyjadřuje indexem označovaným jako tzv. Z - faktor. „Altmanův Z - faktor v sobě zahrnuje podstatné složky finančního zdraví, tj. rentabilitu, likviditu, zadluženost i strukturu kapitálu. Navíc je jednotlivým ukazatelům přiřazena váha, která vyjadřuje jeho významnost v daném souboru.“ (Kislingerová, 2007, str. 102) Vzorec pro výpočet Z - faktou je následující: 20

Ivana Trčková


𝑍 = 0,717 ∗ 𝑋1 + 0,847 ∗ 𝑋2 + 3,107 ∗ 𝑋3 + 0,42 ∗ 𝑋4 + 0,998 ∗ 𝑋5 ,

kde:

X1 … pracovní kapitál / aktiva X2 … nerozdělené zisky / aktiva X3 … EBIT / aktiva X4 … tržní hodnota vlastního kapitálu / cizí zdroje X5 … tržby / aktiva

Při vyhodnocování Z - faktoru se řídíme zařazením výsledku do intervalu. Pokud je jeho hodnota vyšší než 2,99 má podnik uspokojivou finanční situaci, v rozmezí 1,81 – 2,99 má společnost dílčí problémy a je nutné dále Z - faktor zkoumat. Toto rozmezí je také označováno za tzv. šedou zónu. Při hodnotách pod 1,8 firma vykazuje významné potíže s finanční situací. Podle (Kislingerové, 2007, str. 102) testování Altmanovou analýzou dokáže odhalit bankrot společností s předstihem přibližně dvou let. 2.3.2

Index IN05

Pro hodnocení výkonnosti podniku z hlediska vlastníka byly manželi Neumaierovými sestaveny indexy označované IN. Tyto indexy byly vyvinuty na základě matematicko-statistických modelů ratingu a praktických zkušeností při analýzách finančního zdraví podniku. Výpočet IN05 se počítá podobným způsobem jako Z - faktor u Altmanovy analýzy. Jsou zde přiděleny váhy jednotlivým faktorům a výsledek se poté zařazuje do intervalu ohodnocení finančního zdraví podniku. Vzorec pro IN05 je následující: 𝐼𝑁05 = 0,13 ∗ 𝑋1 + 0,04 ∗ 𝑋2 + 3,97 ∗ 𝑋3 + 0,21 ∗ 𝑋4 + 0,09 ∗ 𝑋5 ,

kde:

X1 … aktiva / cizí zdroje X2 … EBIT / nákladové úroky X3 … EBIT / aktiva X4 … výnosy / aktiva X5 … oběžná aktiva / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)

21

Ivana Trčková


Váhy jednotlivých faktorů byly v průběhu doby aktualizovány a IN05 označuje poslední aktualizaci z roku 2005. Společně s váhami se změnilo i vyhodnocení. Nyní platí, že pokud IN je větší než 1,6, podnik tvoří hodnotu s pravděpodobností 67%. Výsledek pohybující se v intervalu 0,9 až 1,6 značí pásmo tzv. šedé zóny a v případě, že hodnota ukazatele klesne pod 0,9, tak podnik s pravděpodobností 86% spěje k bankrotu. (Knápková, 2013,str. 112 ) 2.3.3

Tafflerův model

Dalším modelem sledujícím riziko bankrotu společnosti je Tafflerův model. „První zmínka o tomto modelu pochází z roku 1977. Tafflerův model existuje v základním a modifikovaném tvaru a podle toho se interpretují vypočtené hodnoty ukazatelů a celkové bodové hodnocení. Obě verze využívají 4 poměrové ukazatele.“ (Růčková, 2011, str. 78) Rovnice pro výpočet modifikovaného modelu je: 𝑇 = 0,53 ∗ 𝑋1 + 0,13 ∗ 𝑋2 + 0,18 ∗ 𝑋3 + 0,16 ∗ 𝑋4 ,

kde:

X1 … EBT / krátkodobé závazky X2 … oběžná aktiva / cizí zdroje X3 … krátkodobé závazky / celková aktiva X4 … celkové tržby / celková aktiva

Pro vyhodnocení Tafflerova bankrotního modelu využíváme tyto intervaly. Pokud je vypočtené T větší než 0,3, jde o společnost s nízkou pravděpodobností bankrotu. Pokud je T menší než 0,2, jde o společnost s vysokou pravděpodobností bankrotu. Pokud je T v rozmezí od 0,2 do 0,3, jde o společnost, která se nachází v tzv. šedé zóně. 2.3.4

Kralickův Quick test

Kralickův Quick test se skládá ze soustav 4 rovnic, na jejichž základě hodnotíme situaci podniku. První dvě rovnice hodnotí finanční stabilitu firmy, druhé dvě rovnice hodnotí výnosovou situaci firmy. 𝑅1 =

𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 22

Ivana Trčková


𝑅2 =

𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 − 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦 𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í 𝑐𝑎𝑠ℎ − 𝑓𝑙𝑜𝑤

𝑅3 =

𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

𝑅4 =

𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í 𝑐𝑎𝑠ℎ − 𝑓𝑙𝑜𝑤 𝑣ý𝑘𝑜𝑛𝑦

Proces vyhodnocení spočívá v principu přidělení hodnot každé z uvedených rovnic, a to dle tabulky č. 2. Zjištěné hodnoty z R1 a R2 sečteme a vydělíme 2. Stejné postup provedeme i u R3 a R4. Výsledkem je index hodnocení celkové situace podniku, který obdobně jako ostatní bankrotní modely porovnáme s intervaly. Pokud je konečná hodnota větší než 3 označíme společnost za bonitní, v rozmezí 1 - 3 se firma nachází v tzv. šedé zóně a hodnoty menší než 1 signalizují problémy s hospodařením s finančními prostředky. (Růčková, 2011, str. 81) Tabulka 2: Bodování Kralickova Quick testu

R1 R2 R3 R4

0 bodů

1 bod

2 body

3 body

4 body

<0 <3 <0 <0

0 – 0,1 3 -5 0 – 0,08 0 - 0,05

0,1 – 0,2 5 – 12 0,08 – 0,12 0,05 – 0,08

0,2 – 0,3 12 – 30 0,12 – 0,15 0,08 – 0,1

> 0,3 > 30 > 0,15 > 0,1

Zdroj: (Růčková, 2011, str. 81), zpracovnání autor

„Vzhledem ke konstrukci souhrnných ukazatelů je evidentní, že jejich využití ve finanční analýze je pouze doplňkové. Je třeba zdůraznit, že bonitní a bankrotní indikátory mají pouze určitý orientační charakter a nejsou schopny nahradit podrobnou finanční analýzu, ze které se dají lépe vyvodit závěry a doporučení.“ (Knápková, 2013, str. 135)

2.4 Vývoj odvětví v období 2008 – 2012 Společnost Sapeli, a.s. se dle předmětu podnikání (truhlářství, podlahářství) zařazuje do oboru stavebnictví. Do jisté míry je také závislá na vývoji tohoto odvětví, zejména pak na objemu nové výstavby a počtu rekonstrukcí domů a bytů. Proto v této části bude prostor pro krátké zhodnocení vývoje tohoto odvětví ve sledovaném období. Vývoj tuzemského stavebnictví sleduji v objemu provedených stavebních prací dle smluv v milionech Kč. Průběžný vývoj je zobrazen na grafu č. 1. Stavební boom, který započal 23

Ivana Trčková


v roce 2004, vyvrcholil v roce 2008. Po mnoha úspěšných letech však společně s finanční krizí přišel i sestupný trend poptávky po stavebních pracích. Na grafu je tato změna zřejmá od roku 2009. Jak naznačuje trendová spojnice, sestup klesající poptávky bude pokračovat i v následujících několika letech. Propady poptávky po stavebních pracích v řádech desítek procent se týkají všech oborů stavebnictví. Graf 1: Vývoj stavebnictví v období 2006 - 2012

Vývoj stavebnictní dle stavebních prací provedených dle dodavatelských smluv "S" (mil. Kč) 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: data Český statistický úřad, vlastní zpracování

24

Ivana Trčková


3 Praktická část 3.1 O společnosti SAPELI, a. s. Úvodem do praktické části bude představení podniku Sapeli, a.s. V krátkosti bude shrnut vývoj společnosti od založení po současnost, ale pozornost bude zaměřena zejména na nynější situaci firmy. Bude uveden předmět podnikání, zhodnocení postavení na trhu a budou zde poskytnuty i stručné informace o několika konkurenčních společnostech, které působí na domácím trhu. Základní informace z obchodního rejstříku: Název firmy:

Sapeli, a.s.

IČ firmy:

46982086

DIČ:

CZ46982086

Obchodní adresa:

Pávovská 3104/15, Jihlava

Právní forma:

Akciová společnost

Druh vlastnictví:

Soukromé

Datum vzniku:

17. 11. 1992

Předmět podnikání:

Truhlářství, podlahářství Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

Dle

informací

zveřejněných

na

oficiálních

webových

stránkách

společnosti

www.sapeli.cz má společnost opravdu bohatou a velmi zajímavou minulost. Kořeny této firmy sahají až do konce 19. století, kdy byla společnost založena jako pila, sušárna, mlýn a škrobárna v jednom. Vývoj ve 20. století byl plný vzestupů a pádů, avšak společnost se nakonec po znárodnění vrátila zpět k původním zakladatelům a v roce 1992 byla zapsána do Obchodního rejstříku jako společnost s ručením omezeným, v roce 2005 se po rychlém růstu transformovala na akciovou společnost. V současnosti je tato firma považována za jedničku na českém trhu s výrobou interiérových dveří. Sapeli, a.s. nabízí desítky možných kombinací materiálu dveří, povrchové úpravy, dekoru, prosklení či kování. Produkce se vyznačuje především kvalitou zpracování a nápaditým designem. Společnost svým výrobkům důvěřuje natolik, že poskytuje až pětiletou záruku. Pro komfort při nákupu společnost vybudovala několik 25

Ivana Trčková


velkých center, kde si mohou zákazníci dveře a zárubně přímo prohlédnout a v případě potřeby konzultovat výběr s bytovými designéry či jinými odborníky. Nyní firma zaměstnává přes 300 zaměstnanců a roční obrat firmy většinou přesahuje jednu miliardu korun. Roční produkce přesahuje 300 000 kusů výrobků, které směřují ke spokojeným zákazníkům. Tabulka 3: Přehled vyrobených kusů v období 2008 – 2012 v tisících ks

Dveře Zárubně Celkem

2008 262 208 470

2009 220,4 172,3 392,7

2010 -

2011 196 161,7 357,7

2012 177,8 142,6 320,4

2009 440

2010 427,04

2011 385,5

2012 359,2

Zdroj: přílohy k účetním uzávěrkám, vlastní zpracování Tabulka 4: Počet zaměstnanců v období 2008 - 2012

Přepočtený počet zaměstnanců

2008 476

Zdroj: přílohy k účetním závěrkám, vlastní zpracování

Do roku 2008 se specializovala především na pokrytí domácí poptávky a malou část produkce vyvážela do Slovenska a Polska. S příchodem finanční krize domácí poptávka klesla natolik, že firma byla nucena více exportovat do sousedních zemí. Dnes především díky veletrhům úspěšně vyváží i do Německa, Rakouska, Maďarska, Bulharska a dalších zemí. Produkce společnosti se specializuje také na specifické požadavky zákazníků, a proto se orientuje na výrobu na zakázku a nevyrábí na sklad. Díky dodací době 8 týdnů je však schopna slučovat objednávky do větších celků a výrobu tak zefektivnit. Tabulka 5: Přehled výnosů z běžné činnosti v období 2008 - 2012

Výnosy z běž. činnosti - ČR Výnosy z běž. činnosti - zahraničí Celkem Podíl tuzemska Podíl zahraničí Výnosy celkem

2008 1 336 747 125 167 1 461 914 91% 9% 1 567 000

2009 1 109 931 87 415 1 197 346 93% 7% 1 397 000

2010 1 007 875 103 014 1 110 889 91% 9% 1 293 000

2011 919 011 99 647 1 018 658 90% 10% 1 138 000

2012 795 374 103 613 898 987 88% 12% 923 000

Zdroj: přílohy k účetním uzávěrkám, vlastní zpracování

Společnost také investuje nemalé peníze do rozvoje nejnovějších technologií. Může se chlubit stářím svého strojového parku, které v průměru dosahuje necelých pěti let. Za upravenou verzi systému just-in-time dostal jihlavský výrobce dveří a zárubní Sapeli, a.s. dokonce ocenění IT roku 2009. Vyznamenání obdržela česká firma také za nahrazení 26

Ivana Trčková


veškerých papírových dokumentací při výrobě dveří elektronickou komunikací. Nová technologie vyšla společnost Sapeli, a.s. na 220 milionů korun. Tabulka 6: Náklady na výzkum a vývoj v období 2008 - 2012

Náklady na výzkum a vývoj v tis. Kč

2008 3 607

2009 3 058

2010 3 422

2011 3 230

2012 2 885

Zdroj: přílohy k účetním uzávěrkám, vlastní zpracování

Ke konkurentům v oblasti výroby a distribuce interiérových dveří a zárubní lze zařadit několik českých společností, a to Solodoor ze Sušice a Cag z Mníšku pod Brdy. Tyto společnosti zdaleka nedosahují tak velkého podílu na trhu jako Sapeli a orientují se především na dobrou kvalitu a střední cenovou hladinu. Za zmínku určitě stojí výrobce sídlící také v Jihlavě - Kronodoor, kterou vlastní americká společnost Masonite International Corporation. Kronodoor nabízí dveře kolekce Masonite, které se vyznačují nižší cenovou hladinou a výrobky jsou dostupné v různých sektorech na trhu, od velkoobchodních řetězců až po sítě prodejen se stavebním materiálem. S rozvojem obchodování na internetu se ani tento tržní segment nevyhnul záplavě levných výrobků. Mezi hlavní producenty, kteří své výrobky distribuují do České republiky, patří zejména polské společnosti Erkado, Dre, Vasco doors a Porta doors. Tyto společnosti spoléhají na uspokojivou kvalitu za výhodnou cenu.

3.2 Analýza absolutních ukazatelů – horizontální a vertikální analýza Předmětem této části rozboru bude horizontální a vertikální analýza aktiv, pasiv a výkazů zisků a ztrát. Všechny výpočty jsou získané na základě postupu uvedeného v teoretické části. Nejprve bude provedeno zhodnocení a interpretace výsledků z horizontální analýzy, na které plynule naváže hodnocení vertikální analýzy. Podkladem pro hodnocení horizontální analýzy aktiv a pasiv jsou zde tabulky č. 7 a č. 8. Pro názornější velikosti absolutních změn jsou tyto tabulky doplněny grafy č. 2 a č. 3. Jak je patrné z tabulky č. 7 celkový objem aktiv meziročně rostl pouze v období 2008/2009, a to o 77 216 tis. Kč. V procentních bodech je tato změna vyjádřena růstem o 6,65 % z původních 1 161 897 tis. Kč na 1 239 158 tis. Kč. Tato změna byla způsobena především nárůstem položek dlouhodobého hmotného majetku o 34 562 tis. Kč (+2,97%), 27

Ivana Trčková


krátkodobých pohledávek o 29 597 tis. Kč (+2,55%), krátkodobého finančního majetku o 20 589 tis. Kč (+1,77%) a poklesem celkové hodnoty zásob o 12 378 tis. Kč (-1,07%). Tabulka 7: Horizontální analýza aktiv ve zkráceném rozsahu 08/09

09/10

10/11

11/12

08/09

absolutní změna 77 261

A

Aktiva celkem Pohledávky za upsaný zákl. kapitál

0

0

B

Dlouhodobý majetek

34 562

25 441

B.I

Dlouhodobý neh. majetek

-2 483

345

B.II

Dlouhodobý hm. majetek

36 652

26 166

B.III

Dlouhodobý fin. majetek

393

-1 070

C

Oběžná aktiva

37 766

C.I

Zásoby

C.II

Dlouhodobé pohledávky

-22 955

10/11

11/12

relativní změna v % -282 202

6,65

-1,79

0

0

0,00

0,00

0,00

0,00

-49 418

-49 281

2,97

2,05

-4,06

-4,13

-1 627

-85

-0,21

0,03

-0,13

-0,01

-45 957

-50 558

3,15

2,11

-3,78

-4,23

-1 834

1 362

0,03

-0,09

-0,15

0,11

-41 805

27 221

-232 701

3,25

-3,37

2,24

-19,49

-12 378

-29 406

1 892

-10 991

-1,07

-2,37

0,16

-0,92

-42

0

0

0

0,00

0,00

0,00

0,00

C.III Krátkodobé pohledávky

29 597

-71 523

-43 022

-8 603

2,55

-5,77

-3,54

-0,72

C.IV Krátkodobý fin. majetek

20 589

59 124

68 351

-213 107

1,77

4,77

5,62

-17,85

Časové rozlišení

4 933

-5 831

-758

-220

0,42

-0,47

-0,06

-0,02

D

-22 195

09/10

-1,89

-23,63

Zdroj: vlastní zpracování Graf 2: Horizontální analýza aktiv v tis. Kč 100 000 Dlouhodobý neh. majetek

Absolutní změny v Kč

50 000

Dlouhodobý hm. majetek

0 2008 -50 000 -100 000 -150 000 -200 000

2009

2010

2011

Dlouhodobý fin. majetek Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin. majetek Časové rozlišení

-250 000

Zdroj: vlastní zpracování

V ostatních obdobích celková aktiva klesala. Nejvýraznější změnu zachycuje přelom období 2011 a 2012, kdy celková aktiva poklesla vůči předchozímu období o 282 202 tis. Kč. Tuto velkou změnu zachycuje především položka krátkodobého finančního majetku s poklesem 213 107 tis. Kč (-17,85%). Tato výrazná změna je nejlépe patrná z grafu č. 2. Při podrobném zkoumání výkazu vyplývá, že tato změna je důsledkem snížení vlastního kapitálu v pasivech o 260 000 tis. Kč. V účetnictví byla tato změna zachycena na vrub účtu krátkodobého finančního majetku a ve prospěch účtu vlastního kapitálu. Tato 28

Ivana Trčková


transakce také měla největší vliv na cash-flow. Nebýt této změny, byl by pokles celkového objemu aktiv lineární s hodnotou poklesu přibližně 22 000 tis. Kč za jednotlivá období od 2009/2010 až 2011/2012. Dle tabulky č. 7 a grafu č. 2 největší změnou prošly kromě položky krátkodobého finančního majetku i stavy dlouhodobého majetku, krátkodobých pohledávek a zásob. Výše dlouhodobého majetku v letech 2008 - 2010 rostla z původních 595 490 tis. Kč na 655 493 tis. Kč a v roce 2012 celková hodnota poklesla až na 556 794 tis. Kč. Tedy téměř na výchozí hodnotu. Přičemž tuto změnu způsobil pokles ve všech složkách dlouhodobého majetku, jak je patrné především z tabulky č. 7, graf č. 2 bohužel tuto skutečnost nedokáže tak dobře vystihnout. Úbytek dlouhodobého majetku může znamenat omezování investic. Stavy krátkodobých pohledávek v prvním období vzrostly o 2,55% z 201 830 tis. Kč na 231 427 tis. Kč, avšak v následujícím období klesly o 5,77 % na 159 904 tis. Kč. V dalších obdobích klesající trend pokračoval, ale již ne tak razantním tempem. Klesající objem může signalizovat úbytek objednávek. Co se týče zásob, ty klesaly po většinu sledovaného období. Mírný nárůst zaznamenaly pouze v období 2010/2011 o 0,16 % v absolutním vyjádření o 1 892 tis. Kč. Od výchozích období však celkový objem zásob klesl o 50 883 tis. Kč z 158 695 tis. Kč na 107 812 tis. Kč. Což je změna téměř o jednu třetinu z původního objemu. Úbytek zásoby je zřejmě reakcí na recesi. Podnik se snaží o snížení vázaných peněžních prostředků. U ostatních částí aktiv se zaznamenaly změny minimální nebo dokonce nulové. Podle bilančního pravidla rovnosti aktiv a pasiv, je vývoj celkových pasiv stejný jako u aktiv. Pozornost se tedy bude zaměřovat zejména na změny jednotlivých položek pasiv. Velikost vlastního kapitálu je s výjimkou posledního období ovlivňována zejména výší výsledku hospodaření z minulých let a výsledku hospodaření za běžné účetní období. Tyto dvě položky jsou ovšem závislé na vytvořeném výsledku hospodaření za účetní období, a následné kumulaci na účtu výsledků hospodaření minulých let.

29

Ivana Trčková


Tabulka 8:Horizontální analýza pasiv ve zkráceném rozsahu 08/09

09/10

10/11

11/12

08/09 09/10 10/11

absolutní změna

11/12

relativní změna v %

Pasiva celkem

77 261 -22 195 -22 955 -282 202

6,65

-1,79

-1,89 -23,63

A

Vlastní kapitál

35 850 -32 223

48 299 -252 825

3,09

-2,60

3,97 -21,17

A.I

Základní kapitál

0

0

0 -260 000

0,00

0,00

0,00 -21,78

A.II

Kapitálové fondy

0

0

0

0

0,00

0,00

0,00

0,00

0

0

0

0

0,00

0,00

0,00

0,00

43 468 12,14

3,74

-2,22

3,64

Rezervní fondy, nedělitelný fond a A.III ostatní fondy ze zisku

A.IV Výsledek hospodaření z minulých let 141 108 46 374 -27 068 Výsledek hospodaření běžného A.V účetního období (+/-) -105 258 -78 597 75 367 B

Cizí zdroje

B.I

Rezervy

B.II

34 069

-9,06

-6,34

6,19

-3,04

-25 267

2,93

1,36

-6,22

-2,12

0

0

0

0

0,00

0,00

0,00

0,00

Dlouhodobé závazky

6 273

12 537

-5 396

3 121

0,54

1,01

-0,44

0,26

B.III Krátkodobé závazky

27 796

4 296 -70 239

-2,38

B.IV Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

C

16 833 -75 635

-36 293

-28 388

2,39

0,35

-5,77

0

0

0

0

0,00

0,00

0,00

0,00

7 341

-6 805

4 381

-4 110

0,63

-0,55

0,36

-0,34

Zdroj: vlastní zpracování Graf 3: Horizontální analýza pasiv v Kč 200000

Základní kapitál

150000

Kapitálové fondy


100000 50000 0 -50000

2008

2009

-100000 -150000 -200000 -250000 -300000

2010

2011

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření z minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení


Vývoj výsledku hospodaření za účetní období je v grafu č. 3 znázorněn světle modrou barvou. Na první pohled je zřejmý výkyv v období 2010/2011. Ten je způsobem ztrátou, kterou v roce 2010 společnost Sapeli, a.s. vytvořila ve výši - 27 069 tis. Kč a následně v roce 2011 vytvořila zisk 48 298 tis. Kč, proto je zaznamenán nárůst v absolutním vyjádření o 75 367 tis. Kč. Celkový vliv za sledované období na výši vlastního kapitálu je přírůstek 48 299 tis. Kč (+3,97%). Výši cizích zdrojů ovlivňují dvě položky, a to dlouhodobé a krátkodobé závazky. Krátkodobé závazky v období 2008/2009 a 2009/2010 zaznamenaly celkem pozvolný 30

Ivana Trčková


růst o 2,71%, v absolutním vyjádření o 32 092 tis. Kč. Ve zbývající části sledovaného období (2010-2012) následoval prudký pokles téměř o 100 000 tis. Kč, v relativním vyjádření je to 9,05 %. Tento úbytek může být signálem pro omezení spotřeby statků a služeb. Obdobný vývoj měly i dlouhodobé závazky. Pokles je však zřejmý jenom v období 2010/2011 o 5 396 tis. Kč, relativně o - 0,44 %. Dle grafu č. 3 další položky aktiv nezaznamenaly žádné výrazné změny. Nulové hodnoty změn vykázaly položky fondů, rezerv a bankovních úvěrů. Během celé sledované doby zůstaly tyto položky buď v nulové, nebo konstantní výši. Následuje poslední část horizontální analýzy – analýza výkazů zisků ztrát. Výsledky jsou zobrazeny v tabulce č. 9 a grafu č. 4. Tabulka 9: Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát ve zkráceném rozsahu HA VÝKAZŮ ZISKŮ A ZTRÁT

08/09

09/10

10/11

11/12

08/09

absolutní změna

09/10

10/11

11/12

relativní změna v %

I

Tržby za prodej zboží

-2 521

-1 959

-7 563

-3 617

-4,85

-3,96

-15,92

-9,06

A

Náklady vynaložené na prodej zboží

-7 627

-46

-2 958

-4 684

-14,67

-0,09

-6,23

-11,73

+

Obchodní marže

5 106

-1 913

-4 605

1 067

9,82

-3,87

-9,69

2,67

II

Výkony

-237 458

-78 107

-65 752

-98 291

-456,83

-157,92

-138,43 -246,12

B

Výkonová spotřeba

-110 517

-23 832

-98 793

-46 174

-212,61

-48,19

-207,99 -115,62

+

Přidaná hodnota

-121 835

-56 188

28 436

-51 050

-234,39

-113,61

C

Osobní náklady

-14 669

-6 685

-14 070

-15 358

-28,22

-13,52

-29,62

D

Daně a poplatky

360

-689

946

995

0,69

-1,39

1,99

2,49

E

13 774

6 386

-1 228

-1 073

26,50

12,91

-2,59

-2,69

-24 887

-9 195

-18 274

-14 757

-47,88

-18,59

-38,47

-36,95

-24 114

-9 080

-16 564

-14 096

-46,39

-18,36

-34,87

-35,30

G

Odpisy investičního majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek

8 027

17 614

-3 521

-17 846

15,44

35,61

-7,41

-44,69

IV.

Ostatní provozní výnosy

107 600

-14 027

-61 556

-93 167

207,00

-28,36

-129,59 -233,28

H

Ostatní provozní náklady

101 801

-8 825

-69 354

-87 910

195,85

-17,84

-146,01 -220,12

*

-124 301

-78 131

52 399

-23 688

-239,13

-157,97

110,31

-59,31

M.

Provozní výsledek hospodaření Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

3 941

0

0

0

7,58

0,00

0,00

0,00

X.

Výnosové úroky

92

219

-574

-22

0,18

0,44

-1,21

-0,06

N.

Nákladové úroky

414

564

-1 880

-651

0,80

1,14

-3,96

-1,63

XI.

Ostatní finanční výnosy

-4 841

630

-2 442

-3 680

-9,31

1,27

-5,14

-9,21

O

Ostatní finanční náklady

-1 446

-745

-5 787

52

-2,78

-1,51

-12,18

0,13

*

Finanční výsledek hospodaření

-9 995

0

5 031

-4 088

-19,23

0,00

10,59

-10,24

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

-29 038

466

-17 937

8 517

-55,86

0,94

-37,76

21,33

*

Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní jednotku Výsledek hospodaření před zdaněním

0

0

0

0

0,00

0,00

0,00

0,00

-105 258

-78 597

75 367

-36 293

-202,50

-158,91

158,67

-90,88

-134 296

-78 131

57 430

-27 776

-258,36

-157,97

120,91

-69,55

III F

***

59,87 -127,83


31

-38,46

Ivana Trčková


Na první pohled je zřejmé, že většina položek klesla. Výsledky období 2010/2011 zde obdobně jako v předchozích tabulkách ovlivnil záporný výsledek hospodaření. Výkyvy zásadních položek jsou mnohem lépe patrné na grafu č. 4. Největší rozdíly ukazuje položka výsledek hospodaření za účetní období. Ten oproti výchozímu období klesl o 105 296 tis. Kč, relativně o -202,5%. Pokles pokračoval i v následujícím roce, kdy zisk klesl o dalších 78 597 tis. Kč, relativně o -158,9 %. Poté je zde zachyceno ovlivnění ztrátou – růst o 75 367 tis. Kč. Pokles pokračoval i v posledním období o 36 293 tis. Kč. Pokud nahlédneme do výkazů zisků a ztrát, zisk klesl z 156 786 tis. Kč na pouhých 12 005 tis. Kč, což je absolutní změna 144 781 tis. Kč, relativně vyjádřená – 92%! To znamená, že z původní velikosti zisku zbylo po pětiletém období pouze 8% jeho hodnoty. Pro společnost je ale dobré, že i přes působení finanční krize dokáže tvořit zisk. Obdobný vývoj jako výsledek hospodaření opisují položky provozní výsledek hospodaření a Přidaná hodnota, které jsou hlavními součástmi výsledku hospodaření. Graf č. 4 zobrazuje i absolutní změny výkonové spotřeby. Změna výkonové spotřeby se během sledovaného období nedostala do kladných čísel. Po celou dobu se držela pod hranicí nuly. Zajímavá je ovšem velikost poklesů. V relativním vyjádření jsou poklesy zachyceny jako úbytky řádově i stovek procent. Absolutně došlo k celkovému poklesu v období 2008 - 2012 o 269 316 tis. Kč. Pokles výkonové spotřeby signalizuje omezení výroby a snížení produkce. Graf 4: Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát v tis. Kč 100 000

Tržby za prodej zboží Obchodní marže


50 000

Výkonová spotřeba Přidaná hodnota

0 2000 -50 000

-100 000

-150 000

2009

2010

2011

Osobní náklady Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Provozní výsledek hospodaření Výsledek z hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní jednotku


32

Ivana Trčková


Neustále klesajícími položkami jsou dále dle tabulky č. 9 osobní náklady a tržby z prodaného dlouhodobého majetku a materiálu. Osobní náklady klesaly v návaznosti na snižování počtu pracovníků, který zachycuje tabulka č. 4. Sapeli, a. s. během sledovaného období propustila téměř 120 zaměstnanců. Relativní změnu můžeme zhodnotit průměrným poklesem 27,45 % ročně. Co se týče tržeb za prodej majetku, klesaly průměrně o necelých 17 000 tis. Kč ročně. Největší pokles byl v období 2008/2009 o 47,88%, následoval ne tak markantní úbytek o 18,59 %. Zbývající období se pokles v relativním vyjádření držel těsně pod hranicí 40%. V další části bude pozornost věnována vertikální analýze neboli procentnímu rozboru složek aktiv, pasiv a výkazu zisků a ztrát. Výsledky jednotlivých částí rozborů jsou zachyceny v tabulkách č. 10, 11 a 12. Pro lepší interpretaci výsledků jsou všechny tabulky doplněny grafy č. 5 a 6, které názorně zobrazují skladbu jednotlivých výkazů. Tabulka 10: Vertikální analýza aktiv ve zkráceném rozsahu

Aktiva celkem

2008

2009

2010

2011

2012

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

51,3%

50,8%

53,9%

50,8%

61,1%

A

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B

Dlouhodobý majetek

B.I

Dlouhodobý nehmotný majetek

B.II

Dlouhodobý hmotný majetek

B.III

Dlouhodobý finanční majetek

0,3%

0,3%

0,2%

0,1%

0,2%

C

Oběžná aktiva

48,5%

48,5%

46,0%

49,1%

38,8%

C.I

Zásoby

13,7%

11,8%

9,6%

9,9%

11,8%

C.II


0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

C.III

Krátkodobé pohledávky

17,4%

18,7%

13,1%

9,8%

11,9%

C.IV

Krátkodobý finanční majetek

17,4%

18,0%

23,2%

29,4%

15,1%

D


0,3%

0,7%

0,2%

0,1%

0,1%

0,6%

0,4%

0,4%

0,3%

0,3%

50,4%

50,2%

53,3%

50,4%

60,5%


Nulovou součástí aktiv jsou pohledávky za upsaný kapitál a zanedbatelnou tvoří i časové rozlišení. Pozornost bude věnována hlavním složkám aktiv, kterými jsou dlouhodobý majetek a oběžná aktiva. Dle tabulky č. 10 se poměr těchto složek v období 2008 – 2011 pohyboval kolem 50%. Lehce větší převahu měl dlouhodobý majetek v roce 2010 s 53,9 %. V roce 2012 se poměr ještě více převážil ve prospěch dlouhodobého majetku na hodnotu 61,1%. Dlouhodobý majetek dle grafu č. 5 z největší části tvoří hmotný majetek. Dlouhodobý nehmotný a finanční majetek tvoří jeho minimální část (vždy součet pod 1% z celkových aktiv), proto jeho hodnoty na grafu č. 5 nejsou téměř patrné. 33

Ivana Trčková


Při bližším zkoumání struktury oběžných aktiv je největší částí krátkodobý finanční majetek. Ten v průběhu 2008 - 2011 zvětšoval svůj podíl na aktivech a nabýval hodnot od 17,4 % do 29,4%. Největší podíl měl v roce 2011, kdy ho zřejmě nejvíce ovlivnila již výše zmíněná výplata základního kapitálu ve výši 260 000 tis. Kč. Po výplatě tedy pokles nejen celkový objem aktiv, ale i podíl krátkodobého finančního majetku na aktivech na 15,1%.

Procentní podíl

Graf 5: Vertikální analýza aktiv 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Časové rozlišení Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Zásoby Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý hmotný majetek 2008

2009

2010

2011

2012



Další velkou částí oběžných aktiv jsou krátkodobé pohledávky. Pohledávky postupně snižovaly svůj podíl na celkových aktivech s mírnými výkyvy (z 17,4% v roce 2008 na 11,9% v roce 2012). Zásoby obdobně jako pohledávky v průběhu období snižovaly svůj podíl na aktivech (z 13,7% v roce 2008 na 11,8% v roce 2012). Pokles ovšem nebyl tak prudký jako u pohledávek, což je dobře vidět zejména na grafu č. 5. Z výše uvedeného plyne, že růst podílu dlouhodobého majetku na celkových aktivech v posledním období je zapříčiněn nejen poklesem celkového objemu aktiv, ale i snížením složek oběžných aktiv, zejména pak úbytkem krátkodobého finančního majetku. Co se týká rozboru složek pasiv, již při prvním pohledu na tabulku č. 11 je zřejmé, že dominantní složkou je vlastní kapitál, který vždy přesahuje hranici 80%. Největší částí vlastního kapitálu je výsledek hospodaření z minulých let, jenž v letech 2008 – 2012 zvýšil svůj podíl na pasivech ze 40,7% na 74,2%, avšak tento růst je nepochybně také důsledkem snížení základního kapitálu. Ten je velmi dobře vidět na grafu č. 6. V tabulce je zachycen jako pokles základního kapitálu z 25,1% (2011) na 4,4% (2012). 34

Ivana Trčková


Tabulka 11: Vertikální analýza pasiv ve zkráceném rozsahu 2008 Pasiva celkem

2009

2010

2011

2012

100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

A

Vlastní kapitál

85,3%

82,9%

81,7%

87,3%

86,7%

A.I

Základní kapitál

25,8%

24,2%

24,7%

25,1%

4,4%

A.II

Kapitálové fondy

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

A.III

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

5,3%

5,0%

5,1%

5,2%

6,8%

A.IV

Výsledek hospodaření z minulých let

40,7%

49,5%

54,2%

53,0%

74,2%

A.V

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

13,5%

4,2%

-2,2%

4,0%

1,3%

B

Cizí zdroje

14,6%

16,4%

18,1%

12,1%

13,1%

B.I

Rezervy

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

B.II


1,5%

1,9%

3,0%

2,6%

3,8%

B.III

Krátkodobé závazky

13,0%

14,5%

15,1%

9,5%

9,3%

B.IV

Bankovní úvěry a výpomoci

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

C.I


0,1%

0,7%

0,2%

0,5%

0,3%


Procentní podíl

Graf 6: Vertikální analýza pasiv 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

Časové rozlišení Bankovní úvěry a výpomoci Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Rezervy Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Výsledek hospodaření z minulých let

2008

2009

2010

2011

2012



Položka výsledku hospodaření z běžného účetního období měnila svoji velikost dle vytvořeného zisku v určitém roce, výsledkem je změna podílu na celkových pasivech klesla z 13,5 % (2008) na 1,3 % (2012). V roce 2010 se zde opět projevila ztráta hodnotou -2,2 %. Rezervní fondy si držely celkem stabilní podíl na pasivech kolem 5 %. V posledním roce bylo zaznamenáno nepatrné zvýšení na 6,8 %. Cizí zdroje jako druhá největší skupina pasiv z počátku sledovaného období mírně rostla z 14,6 % (2008) na 18,1 % (2010) a poté v roce 2012 snížila svůj podíl na hodnotu 13,1 %. Tento vývoj způsobily především krátkodobé závazky, protože ve sledovaném období měly přesně ten stejný vývoj – nejprve růst z 13 % (2008) na 15,1 % (2010) a poté pokles na 9,3 % (2012). Naopak u dlouhodobých pohledávek se ve sledovaném období 35

Ivana Trčková


projevoval mírný růst z 1,5 % (2008) na 3,8 % (2012). Protože společnost Sapeli, a.s. nečerpá žádné dlouhodobé bankovní úvěry ani nevytváří rezervy a kapitálové fondy, jsou tyto položky v tabulce č. 11 s nulovou hodnotou a nejsou zachyceny ani na grafu č. 6. Zanedbatelnou položkou je i časové rozlišení, které v celkovém objemu pasiv netvoří ani 1 %. Tabulka 12: Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát ve zkráceném rozsahu Výkaz zisků a ztrát

2008

2009

2010

2011

2012

I


3,6%

4,1%

4,3%

4,0%

4,0%

A


3,0%

3,0%

3,3%

3,4%

3,2%

+

Obchodní marže

0,5%

1,0%

1,0%

0,6%

0,8%

II

Výkony

87,4%

85,3%

86,8%

89,3%

88,5%

II. 1

Tržby za prodej vl. výrobků a služeb

87,5%

87,3%

87,0%

88,2%

88,9%

B


60,0%

62,9%

67,0%

64,2%

66,3%

+

Přidaná hodnota

27,9%

23,5%

20,7%

25,7%

23,0%

C

Osobní náklady

12,6%

13,9%

14,7%

14,8%

14,8%

D

Daně a poplatky

0,1%

0,1%

0,0%

0,1%

0,3%

E

Odpisy investičního majetku

2,7%

4,4%

5,4%

5,9%

6,4%

III

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

8,9%

8,7%

8,7%

7,8%

7,0%

F

Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu

G

Změna stavu rezerv a opravných položek

IV.


H


*

Provozní výsledek hospodaření

*


Q.


**

Výsledek z hospodaření za běžnou činnost

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnost

*

Mimořádný výsledek hospodaření

***

Výsledek hospodaření za účetní jednotku Výsledek hospodaření před zdaněním

13,5%

8,5%

8,2%

8,2%

7,4%

6,7%

-0,2%

0,5%

2,1%

2,0%

0,2%

5,8%

15,8%

16,1%

11,7%

2,6%

6,2%

15,8%

16,6%

11,4%

2,9%

12,7%

5,0%

-1,5%

3,5%

1,3%

0,9%

0,2%

0,2%

0,8%

0,4%

2,8%

1,0%

1,1%

-0,5%

0,3%

10,7%

4,2%

-2,4%

4,8%

1,3%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

10,7%

4,2%

-2,4%

4,8%

1,3%

5,2%

-1,3%

4,3%

1,7%


Ve vertikální analýze výkazů zisků a ztrát se porovnávají jednotlivé položky vůči celkovým tržbám. Převážnou většinu tržeb společnost tvoří z prodeje vlastních výrobků. Z této činnosti plyne téměř 90 % tržeb. Doplňkovou součástí je prodej zboží, který se na celkovém objemu podílí v průměru 4 %. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu jsou také poměrně stabilním příjmem. Většinou zaujímají 7 - 9 % podíl na celkových tržbách. Bohužel vzhledem k nákladům na prodané zboží a zůstatkové ceně prodaného majetku a materiálu je celkový zisk z těchto vedlejších činností zanedbatelný. Výkonová spotřeba za sledované období narůstala poměrně rychle z 60 % (2008) na 66,3 % (2012), což mělo za následek opačný vývoj přidané hodnoty, která klesla z 27,9 % 36

Ivana Trčková


(2008) na 23% (2012). Nárůst podílu na celkových tržbách zaznamenaly i položky osobní náklady z 12,6 % (2008) na 14,8 % (2012) a odpisy investičního majetku z 2,7 % (2008) na 6,4 % (2012). Ostatní provozní výnosy a náklady zaujímaly na tržbách poměrně rozdílně velké části na tržbách. Pokud bychom porovnaly objem ostatních výnosů a ostatních nákladů, částky jsou si hodně podobné a tudíž jejich vliv nijak významně nepoznamenal výsledek hospodaření. Bohužel z tohoto členění není možné blíže specifikovat strukturu položek, protože ze získaných dat není jasné, co všechno se do těchto položek zahrnuje. Provozní výsledek se majoritně podílí na tvorbě výsledku hospodaření za účetní jednotku. Bohužel jeho vývoj je zde také ovlivněn poklesem tržeb a rostoucí velikostí nákladových položek. Jeho podíl na tržbách poklesl z 12,7 % (2008) až na 1,3 % (2012). Finanční výsledek hospodaření má na tržbách minimální podíl s hodnotou vždy pod 1 %. Mimořádný výsledek hospodaření společnost ve sledovaném období nevytvořila. Obdobně jako provozní výsledek se vyvíjela i výše výsledku hospodaření za účetní jednotku – z 10,7 % (2008) poklesl na hodnotu 1,3 % (2012). Jediné, co lze hodnotit pozitivně, je snížení podílu daně z příjmů za běžnou činnost, který klesl 2,8 % (2008) na 0,3 % (2012).

3.3 Analýza pracovního kapitálu Po horizontální a vertikální analýze výkazů následuje rozbor pracovního kapitálu. V tabulce č. 13 a grafu č. 7 jsou shrnuty všechny složky pracovního kapitálu a vypočítány jeho jednotlivé druhy. Tabulka č. 14 a graf č. 8 poté porovnává skutečnou a potřebnou výši čistého pracovního kapitálu, jeho podíl na aktivech a na tržbách. Tabulka 13: Analýza pracovního kapitálu v tis. Kč 2008

Pracovní kapitál Nefinanční pracovní kapitál Zásoby Pohledávky Finanční majetek Krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál NWC

563 243 360 567 158 695 201 872 202 676 151 497 411 746

2009

2010

2011

2012

601 009 377 744 146 317 231 427 223 265 179 293 421 716

559 204 276 815 116 911 159 904 282 389 183 589 375 615

586 425 235 685 118 803 116 882 350 740 113 350 473 075

353 724 216 091 107 812 108 279 137 633 84 962 268 762


37

Ivana Trčková


Již z předchozího rozboru horizontální analýzy je zřejmé, že všechny položky aktiv i pasiv klesají. Změna nenastala ani u jednotlivých částí pracovního kapitálu, což je dobře patrné zejména z grafu č. 7. V období 2008 – 2011 se hodnota pracovního kapitálu pohybovala kolem 600 000 tis. Kč, avšak v roce 2012 se jeho hodnota rapidně zmenšila na 350 000 tis. Kč. Příčinou tohoto snížení je zásadní úbytek finančního majetku. Co se týče čistého pracovního kapitálu v období 2008 – 2010, jeho výše byla poměrně stabilní a pohybovala se v mírných intervalech kolem 400 000 tis. Kč. Ve zmíněném období se hlavně měnila struktura čistého pracovního kapitálu, kdy se objem zásob i pohledávek zmenšoval a naopak rostl objem krátkodobých závazků a finančního majetku. V roce 2011 finanční majetek již zaujímal největší část čistého pracovního kapitálu. Závazky v tomtéž roce poklesly vůči hodnotě v roce 2010 o téměř 70 tis. Kč a hodnota čistého pracovního kapitálu se zvýšila o bezmála 100 000 tis. Kč. Tato skutečnost je velmi dobře viditelná právě na grafu č. 7. Graf 7: Vývoj složek pracovního kapitálu 1 000 000


800 000

Finanční majetek

600 000 Pohledávky 400 000 Zásoby

200 000

Čistý pracovní kapitál NWC

0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: vlastní zpracování Graf 8: Porovnání potřeby a skutečné výše NWC 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2008

2009 Potřeba NWC

2010

2011

2012

Skutečná výše NWC


38

Ivana Trčková


Následující část se bude zabývat rozborem skutečné potřeby čistého pracovního kapitálu (NWC). Pro úplnost ještě uvedu, že průměrné denní výdaje jsou vypočteny jako součet výkonové spotřeby, osobních nákladů, ostatních provozních, finančních nákladů a daně z příjmů připadajících na jeden den, přičemž pro výpočty je stanoveno 360 dní v roce. (Scholleová, 2012, str. 188) Z tabulky č. 14 a grafu č. 8 je zřejmě, že společnost Sapeli, a.s. má větší objemy zásob, finančního majetku a pohledávek, než je ve skutečnosti třeba. Při efektivním využívání čistého pracovního kapitálu by jeho hodnota měla být zhruba o 120 000 tis. Kč menší. Výjimku tvoří pouze rok 2011, kdy je tento rozdíl větší, a to z důvodu výše finančního majetku. Trend, který můžeme pozorovat u potřeby čistého pracovního kapitálu, je způsobem poklesem průměrných denních výdajů z 2 947 tis. Kč (2008) na 2 030 tis. Kč (2012) a zrychlením obratového cyklu peněž. Tabulka 14:Analýza čistého pracovního kapitálu

Obratový cyklus peněz Průměrné denní výdaje Potřeba NWC Skutečná výše NWC Podíl NWC na aktivech Podíl NWC na tržbách

2008 84,0 2 947 247 685 411 746 35% 31%

2009 95,5 2 599 248 273 421 716 34% 38%

2010 73,9 2 514 185 702 375 615 31% 37%

2011 69,9 2 201 153 776 473 075 40% 51%

2012 73,5 2 030 149 257 268 762 29% 32%


Podíl NWC na aktivech je průměrně za sledované období 33,8%. Podle Scholleové je však pro výrobní podniky doporučená hodnota 10-15 %, kterou tedy Sapeli, a.s. nejméně dvakrát překračuje. Podíl čistého pracovního kapitálu na tržbách má poměrně nestabilní velikosti, avšak hodnoty nad 50% jsou alarmující. Nepravidelně zvětšující se podíly čistého pracovního kapitálu na tržbách značí to, že tržby klesají rychleji než objem NWC a to v dlouhodobém hledisku není pro podnik dobré. Dle zjištěných výsledků by se společnost měla zaměřit na řízení pracovního kapitálu. Zejména v položkách aktiv drží více finančních prostředků než je nutné.

39

Ivana Trčková


3.4 Analýza poměrových ukazatelů 3.4.1

Ukazatele rentability

Tabulka 15: Rentabilita aktiv

EBIT Celková aktiva ROA (EBIT / celková aktiva)

2008 199 452 1 161 897 17,2%

2009 65 570 1 239 158 5,3%

2010 -11 997 1 216 963 -1,0%

2011 43 553 1 194 008 3,6%

2012 11 667 911 806 1,3%


Prvním z poměrových ukazatelů rentability je ROA - rentabilita aktiv. Výsledky tohoto ukazatele jsou v tabulce č. 15. Z počátku sledovaného období v roce 2008 dosáhla rentabilita aktiv 17,2 %, což je velmi příznivý výsledek. Tato situace se bohužel změnila již v následujícím období, kdy klesla na hodnotu 5,3 %. Snižující se trend pokračoval až do roku 2012 na hodnotu 1,3%. V roce 2010 byla rentabilita v záporných číslech z důvodu záporného provozního výsledku hospodaření před zdaněním a úroky (EBIT). Tabulka 16: Rentabilita vlastního kapitálu

EAT Vlastní kapitál ROE (EAT / vlastí kapitál)

2008 156 786 991 022 15,8%

2009 51 528 1 026 872 5,0%

2010 -27 069 994 649 -2,7%

2011 48 298 1 042 948 4,6%

2012 12 005 790 123 1,5%


Dalším z poměrových ukazatelů je rentabilita vlastního kapitálu, jehož výsledné hodnoty jsou zachyceny v tabulce č. 16. Vývoj je obdobný jako u rentability aktiv. V roce 2008 se rentabilita vlastního kapitálu pohybovala na hodnotě 15,8 % a v dalších letech je znát prudký pokles. V roce 2012 dosahuje pouze hodnoty 1,5 %. Tento výsledek je již poměrně nízký na to, aby se kvůli němu podnikání vyplatilo. Ovšem pokud porovnáme výsledky s výnosností pětiletého státního dluhopisu, které jsou v tabulce č. 17, tak zjištěné hodnoty převyšují výnosnost tohoto dluhopisu ve všech obdobích s výjimkou roku 2010, kdy rentabilita vlastního kapitálu byla záporná. Podrobný rozbor rentability vlastního kapitálu bude ještě upřesněn v Du Pontově analýze.

40

Ivana Trčková


Tabulka 17: Výnosnost pětiletého státního dluhopisu

2008 Výnosnost pětiletého st. dluhopisu

2009

3,72

2010

3,24

2,57

2011

2012

2,59

0,93

2011 43 553 1 042 948 0 31 214 0 4,1%

2012 11 667 790 123 0 34 335 0 1,4%

Zdroj: data: kurzy.cz, vlastní zpracování Tabulka 18: Rentabilita zpoplatněného kapitálu

EBIT Vlastní kapitál Rezervy Dlouhodobé závazky Dlouhodobé úvěry ROCE (EBIT/vl.kap+rezervy+dl.záv)

2008 199 452 991 022 0 17 800 0 19,8%

2009 65 570 1 026 872 0 24 073 0 6,2%

2010 -11 997 994 649 0 36 610 0 -1,2%


Nyní se zaměřím na rentabilitu zpoplatněného kapitálu, kterou oproti rentabilitě vlastního kapitálu ovlivňuje i velikost dlouhodobých závazků, úrokových nákladů a daně. Společnost Sapeli, a. s. nevytvořila žádné rezervy, ani nečerpala žádné dlouhodobé úvěry, tudíž tyto položky na velikost ROCE nemají vliv. Rentabilita investovaného kapitálu vykazovala mírně lepší výsledky než ukazatel ROE, ale tento rozdíl je zcela zanedbatelný. Hodnota v nejúspěšnějším roce byla 19,8 % (2008). V průběhu období klesla až na 1,4 % (2012), což znamená, že každá koruna, kterou investovali vlastníci a věřitelé, vynesla 0,014 Kč provozního zisku. To opravdu není mnoho. Tabulka 19: Rentabilita tržeb

Tržby za prodané zboží Tržby za prodané výrobky Tržby za prod. materiál a majetek Celkové tržby EAT ROS (EAT / celkové tržby)

2008 2009 2010 2011 2012 51 980 49 459 47 500 39 937 36 320 1 278 806 1 063 091 963 425 884 508 801 599 130 475 105 588 96 393 78 119 63 362 1 461 261 1 218 138 1 107 318 1 002 564 901 281 156 786 51 528 -27 069 48 298 12 005 10,7% 4,2% -2,4% 4,8% 1,3%


Posledním ukazatelem ze skupiny rentabilit je rentabilita tržeb. Tento ukazatel tvoří jádro efektivnosti podniku, avšak výsledky, které ukazuje tabulka č. 19, nejsou nijak ohromující. Slibný začátek v roce 2008 s hodnotou 10,7 % zastavil vliv finanční krize a celkový pokles tržeb se projevil na hodnotách v dalších letech. Pokles byl tedy poměrně prudký. Výsledek rentability 1,3 % v roce 2012 hovoří za vše.

41

Ivana Trčková 3.4.2


Ukazatele aktivity

Další skupinou z poměrových ukazatelů jsou ukazatele aktivity. Výsledky jednotlivých ukazatelů zachycuje tabulka č. 20. Stanovené hodnoty jsou získány na základě výpočtů uvedených v teoretické části bakalářské práce. Tabulka 20: Ukazatele aktivity

Obrat aktiv Doba obratu aktiv (dny) Obrat dl. majetku Doba obratu dl. majetku (dny) Obrat zásob Doba obratu zásob (dny) Obrat pohledávek z obch. styku Doba splatnosti pohl.z obch. styku (dny) Doba splatnosti záv. z obch. vztahů (dny)

2008 1,1 314,3 2,2 161,1 8,4 42,9 6,7 53,9 12,8

2009 0,9 401,0 1,8 203,9 7,6 47,3 5,7 63,2 15,0

2010 0,8 433,4 1,5 233,4 8,6 41,6 7,1 50,9 18,7

2011 0,8 465,0 1,5 236,0 7,8 46,3 8,3 43,3 19,7

2012 0,9 391,7 1,5 239,2 7,8 46,3 7,8 46,0 18,7


Nejprve bude hodnocen obrat aktiv. Jak je patrné z výsledků za období 2008 – 2011, obrat se v tomto období zpomaloval, a to z hodnoty 1,1 na hodnotu 0,9. Tyto hodnoty lze interpretovat i dobou obratu aktiv ve dnech. Doba obratu vyjadřuje tedy počet dní potřebných k jednomu obratu aktiv. V roce 2008 bylo třeba na jeden obrat 314,3 dne, zatímco v roce 2011 pak až 465 dnů. Z tohoto důvodu jsou výsledné hodnoty od roku 2009 menší než jedna, protože se všechna aktiva nestačila „obrátit“ během účetního období – kalendářního roku. Efektivita využití aktiv se tedy snižovala. Specifický byl ale rok 2012, kdy se hodnota obratu aktiv zvýšila z 0,8 na hodnotu 0,9. Nepochybně za to může velký pokles celkových aktiv a menší snížení průměrných tržeb, které jsou zobrazeny v tabulce č. 21. Tabulka 21: Vývoj dílčích složek ukazatelů aktivity v tis. Kč

2008 2009 2010 2011 2012 Celková aktiva 1 161 897 1 239 158 1 216 963 1 194 008 911 806 Dlouhodobý majetek 595 490 630 052 655 493 606 075 556 794 Zásoby 158 695 146 317 116 911 118 803 107 812 Pohledávky 201 830 231 427 159 904 116 882 108 279 Závazky 151 497 179 293 183 589 113 350 84 962 Průměrné denní tržby (rok 360 dní) 3 697 3 090 2 808 2 568 2 328 Tržby celkem (za vl. výrobky a zboží) 1 330 786 1 112 550 1 010 925 924 445 837 919 Zdroj: vlastní zpracování

42

Ivana Trčková


Obrat dlouhodobého majetku se vyvíjel obdobně jako celková aktiva, protože dlouhodobý majetek je majoritní částí aktiv. Výjimkou byl pouze pokles obratu i v roce 2012. V roce 2008 se dlouhodobý majetek za rok obrátil 2,2 krát a v průběhu sledovaného období se obrat zpomalil až na hodnotu 1,5 (2010). Tato hodnota byla konstantní až do roku 2012. Ve dnech to pak lze vyjádřit prodloužením intervalu obratu z 161,1 dní na 239,2 dní. Zpomalení obratu způsobil především značný pokles denních tržeb, protože velikost dlouhodobého majetku byla v roce 2012 (dle tabulky č. 21) ještě nižší než ve výchozím roce 2008, a to navzdory tomu, že z počátku období dlouhodobý majetek rostl (2008 - 2010) a poté klesal. Obrat zásob byl v průběhu období stabilně nad hodnotou 7, avšak jsou zde i výkyvy výsledků. V roce 2008 obrat zásob dosahoval hodnot 8,4 v následujícím roce 7,6 a o rok později dokonce 8,6. V ostatních obdobích pak dosahoval konstantních 7,8 obratů ročně. V tabulce č. 21 můžeme zjistit příčiny těchto výkyvů. Velikost zásob se v průběhu sledovaného období snižovala, pouze v roce 2011 byl mírný nárůst. Pokud bychom ale porovnaly pokles objemu zásob s poklesem denních tržeb, zjistíme, že největší pokles byl mezi lety 2008 a 2009, stejně jako ukazatele obratu zásob. Doba jednoho obratu se prodloužila o necelé 4 dny ze 42,9 (2008) na 46,3 (2012). Nepochybně je toto zlepšení způsobeno celkovým poklesem objemu pohledávek. Doba splatnosti pohledávek je zřejmě jediný ukazatel, který vykazuje zlepšení vůči výchozímu roku. V roce 2008 byla hodnota obratu pohledávek 6,7 (vyjádřeno ve dnech 53,9 dne na jeden obrat), v následujícím roce se ukazatel snížil na 5,7 (63,2 dne). Od roku 2010 byly výsledné hodnoty nad hodnotou z roku 2008. Nejvyšší hodnota byla v roce 2011 na 8,3 obratech ročně (43,3 dne na jeden obrat), rok 2012 poté vykázal mírný pokles na hodnotu 7,8 obratů (46 dní na jeden obrat) za rok. Doba splatnosti závazků z obchodního styku pokračuje v trendu většiny ukazatelů. Zatímco v roce 2008 společnost hradila své závazky za bezmála 13 dnů, od roku 2010 byla hodnota doby splatnosti závazků 18 dnů. Což je poměrně velké zhoršení, pokud přihlédneme k tomu, že celkový objem krátkodobých závazků v období 2008 – 2010 rostl zhruba o 30 000 Kč a za následující dvě období klesl téměř o sto tisíc korun oproti dosažené hodnotě v roce 2010. Toto určitě není dobré znamení pro obchodní partnery, avšak splatnost závazků se pohybuje stále pod 20 dní a společnost Sapeli a.s. drží 43

Ivana Trčková


poměrně dost krátkodobého finančního majetku, takže se dá předpokládat, že by společnost neměla mít problém dostát svým závazkům. Na tuto problematiku naváže další část zabývající se likviditou podniku. 3.4.3

Ukazatele likvidity

Výsledné hodnoty analýzy běžné, pohotové a peněžní likvidity jsou v tabulce č. 22, kde lze najít i vývoj jednotlivých částí těchto ukazatelů. Porovnání ukazatelů pro všechna období likvidity zachycuje graf č. 9. Tabulka 22: Ukazatele likvidity

Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Krátkodobý fin. majetek Krátkodobé závazky Běžná likvidita Pohotová likvidita Peněžní likvidita

2008 563 243 158 695 201 830 202 676 151 497 3,72 2,67 1,34

2009 601 009 146 317 231 427 223 265 179 293 3,35 2,54 1,25

2010 559 204 116 911 159 904 282 389 183 589 3,05 2,41 1,54

2011 586 425 118 803 116 882 350 740 113 350 5,17 4,13 3,09

2012 353 724 107 812 108 279 137 633 84 962 4,16 2,89 1,62


Již při prvním pohledu je zřejmé, že výsledné hodnoty jsou nad doporučenými hodnotami. Pro přehled doporučené hodnoty pro běžnou likviditu jsou 1,8 - 2,5, pro pohotovou 1 - 1,5 a pro okamžitou 0,2 - 0,5. Velikost vypočtených hodnot je tedy enormně nad doporučenými hodnotami a naznačuje to neefektivní využívání kapitálu. Pokud se zaměříme na velikost oběžné likvidity, znamená to, že při proměně oběžných aktiv na peníze, dokáže podnik nejméně třikrát pokrýt hodnotu krátkodobých závazků. Avšak společnost dokáže pokrýt své krátkodobé závazky, aniž by musela přeměňovat jakákoliv svá aktiva na peníze, protože má dostatečně velký objem krátkodobého finančního majetku. Tuto skutečnost reprezentují hodnoty peněžní likvidity nad 1,0. Na grafu č. 9 si můžeme všimnout žlutého sloupce, který označuje výsledky ukazatelů likvidity v roce 2011. Ten ukazuje prudce zvýšení hodnoty vůči předcházejícímu období. Tento skok je způsoben již několikrát zmíněným zvýšením krátkodobého finančního majetku na výplatu základního kapitálu, která proběhla v roce 2012. Proto se hodnoty v roce 2012 vrátily téměř na hodnoty roku 2010. Výjimkou byla pouze běžná likvidita,

44

Ivana Trčková


kterou ovlivnil mírnější pokles zásob a pohledávek. Tyto informace můžeme ověřit v tabulce č. 23. Graf 9: Vývoj ukazatelů likvidity v období 2008 - 2012 6,00 5,00 2008

4,00

2009

3,00

2010

2,00

2011

1,00

2012

0,00 Běžná likvidita

Pohotová likvidita

Peněžní likvidita


Vysoké hodnoty peněžní likvidity nejsou efektivní, protože peněžní prostředky jsou vázány na účtech s minimálním výnosem a přitom by mohly být investovány. Tím způsobem se snižují i výsledky rentability, avšak výše hodnot likvidity se také odvíjí od politiky společnosti. Pokud chce mít společnost dostatek finančních prostředků na úhradu svých závazků, může je držet v takové výši. Je to dobré například pro stabilitu společnosti a neméně výhodné je to i pro obchodní partnery a věřitele, kteří mohou očekávat úhradu svých pohledávek. Zároveň to svědčí o nehospodárnosti podniku, protože by společnost mohla využít potenciál finančního kapitálu a velmi dobře ho investovat a zhodnotit. Přispěla by tím ke zvýšení ukazatelů rentability a hodnoty likvidity by se dostaly blíže k intervalům doporučených hodnot. 3.4.4

Ukazatele zadluženosti a finanční struktury

V následující části bude vyhodnocení ukazatelů zadluženosti. Výsledné hodnoty ukazuje tabulka č. 23. Tabulka 23: Ukazatelé zadluženosti

Celková zadluženost v % Míra zadlužení v % Úrokové krytí Krytí dl. majetku vl. kapitálem Krytí dl. majetku dl. zdroji

2008 14,57 17,08 128,43 1,66 1,69

2009 16,41 19,80 33,34 1,63 1,67

2010 18,09 22,14 -4,74 1,52 1,57

2011 12,11 13,86 66,90 1,72 1,77

2012 13,08 15,10 1,42 1,48


45

Ivana Trčková


Prvním ze skupiny ukazatelů zadluženosti je celková zadluženost, která poměřuje cizí zdroje a celková aktiva. Doporučená hodnota se pohybuje mezi třiceti a šedesáti procenty. Vzhledem k tomu, že společnost Sapeli a.s. nevyužívá žádné dlouhodobé úvěry, je celková zadluženost poměrně nízká. Cizí zdroje jsou tvořeny především krátkodobými závazky, protože společnost netvoří žádné rezervy a dlouhodobé závazky zahrnují pouze odložené daňové závazky. Míra zadlužení poměřuje výši cizích zdrojů a vlastního kapitálu. Pokud porovnáme hodnoty celkové zadluženosti a míry zadlužení, míra zadlužení je o pár procent vyšší, ale přesně kopíruje vývoj celkové zadluženosti. Podobnost výsledných hodnot vyplývá z velikosti vlastního kapitálu. Ten je, jak bylo uvedeno ve vertikální analýze, největší složkou pasiv (kolem 85 - 90%), ale protože hodnota aktiv a pasiv se musí dle bilančního pravidla rovnat, výsledky by měly mít stejný vývoj i obdobnou velikost. Ukazatel úrokového krytí ukazuje kolikrát je společnost schopná pokrýt úrokové náklady. Všechny výsledné hodnoty ukazují, že věřitelé mohou být spokojeni, protože společnost v tomto směru vykazuje dobré výsledky. Sice hodnoty tohoto ukazatele klesají, ale to je dáno poklesem provozního výsledku hospodaření před zdaněním a úroky. Ztráta z roku 2010 se zde také projevila zápornou hodnotou. V roce 2012 byla zaznamenána nulová výše úrokových nákladů, tudíž výpočet nemohl být proveden. Co se týče ukazatelů krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji a krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem, z vypočtených hodnot vyplývá, že dlouhodobý majetek je celý kryt z vlastního kapitálu a tedy ze zdrojů dlouhodobých. Je tedy splněno zlaté bilanční pravidlo. Aby ale mohlo být splněno i pari pravidlo, musela by společnost více využívat cizí kapitál.

3.5 Du Pontova analýza Následující část bude věnována rozkladu vrcholového ukazatele rentability vlastního kapitálu neboli Du Pontově analýze. V následujícím obrázku č. 2 je zobrazen diagram rozkladu pro všechny roky sledovaného období. Jsou zde zachyceny i dílčí složky ovlivňující velikost rentability vlastního kapitálu. Již ze stavby rozkladu je zřejmé, že největší podíl na velikosti ROE má rentabilita tržeb, obrat aktiv a finanční páka (aktiva ku vlastnímu kapitálu). 46

Ivana Trčková


Obrázek II: DuPontova analýza


Při zkoumání dílčích částí rentability, je patrné, že nevětší podíl na klesajícím trendu má rentabilita tržeb, protože velikost finanční páky se v jednotlivých letech od výchozího období pohybuje v maximální odchylce sedm desetin, mezi prvním a posledním rokem je změna pouze dvě desetiny. Stejně velká odchylka mezi prvním a posledním sledovaným rokem je i u obratu aktiv, který ovlivňuje velikost ROA, což je zřejmé z diagramu. Na klesající rentabilitě tržeb se podepsal zejména pokles čistého zisku, protože mezi prvním a posledním rokem je patrný pokles o více než devadesát procent, navzdory tomu, že tržby klesly ve stejném období pouze o necelých čtyřicet procent. Za takto masivní pokles může mírnější snižování nákladů o přibližně třicet pět procent. Ten zřejmě vznikl jako reakce na opatření zavedená v průběhu finanční krize. Růst nákladových položek byl pouze v odpisech, naopak největší pokles zaznamenaly ostatní náklady a daně. 47

Ivana Trčková


Konkrétnější výsledky z rozboru nákladů ale z tohoto diagramu není možné získat. Bylo by nutné provést podrobnější analýzu nákladů, avšak k těmto datům mají přístup pouze pověření zaměstnanci a vedení společnosti.

3.6 Ukazatele produktivity Další oddíl se zabývá rozborem ukazatelů produktivity. Vypočtené hodnoty těchto ukazatelů jsou v tabulce č. 24. Pro detailnější posouzení produktivity práce z přidané hodnoty a průměrné mzdy na pracovníka je zde ještě graf č. 10, který obsahuje porovnání zmíněných veličin za rok. Tabulka 24: Ukazatele produktivity

2008 2009 2010 Přepočtený počet zaměstnanců 476 440 427,04 Produktivita práce z přid. hodnoty v tis. Kč 856 649 538 Výnosy na pracovníka v tis. Kč 3 277 3 175 3 029 Osobní náklady v tis. Kč 184 234 169 565 162 879 Osobní náklady k přidané hodnotě 45% 59% 71% Průměrná měs. mzda na pracovníka v Kč 32 254 32 115 31 784

2011 385,5 669 2 951 148 810 58% 32 168

2012 359,2 576 2 570 133 454 64% 30 961


Z tabulky je očividné, že společnost Sapeli, a.s. ve sledovaném období propouštěla zaměstnance. Z tohoto důvodu se přepočtený počet zaměstnanců snížil o téměř 120 zaměstnanců. V návaznosti na pokles pracovníků se redukovala i výše osobních nákladů ze 184 tis. Kč na 133 tis. Kč. Toto snížení se ale neprojevilo na výši průměrné měsíční mzdy na zaměstnance. Z těchto výsledků tedy vyplývá, že se sice snižovaly stavy zaměstnanců, ale ne na úkor výše mezd zaměstnanců. Přitom celkové osobní náklady zvyšovaly svůj podíl na přidané hodnotě ze 45 % (2008) na 64 % (2012). V roce 2010 dosáhly dokonce 71 %. Tyto výsledky rozhodně nejsou prospěšné pro výsledek hospodaření. Zjištěné hodnoty lze interpretovat i tak, že většina vytvořené hodnoty připadne na náklady spojené s výplatou zaměstnanců. Toto je ale naopak dobrá zpráva pro pracovníky, kteří se mohou těšit z nadprůměrné mzdy.

48

Ivana Trčková


Graf 10: Porovnání průměrné mzdy a produktivity práce v tis. Kč ročně 900 800 700 600 500 400 300 2008

2009

2010

2011

2012

Produktivita práce z přidané hodnoty v tis. Kč Průměrná mzda na pracovníka v tis. Kč Lineární (Produktivita práce z přidané hodnoty v tis. Kč)


Pokud se nyní více zaměříme na graf č. 10, zjistíme, že průměrná mzda na pracovníka v ročním objemu zůstávala po celé sledované období poměrně ve stejné výši a zaznamenala minimální výkyvy. Mírný pokles je patrný až v roce 2012, kdy se mzda vůči předchozímu období snížila o přibližně 1 200 korun měsíčně, v ročním vyjádření je to pokles o 14 400 korun. Co se týče produktivity práce z přidané hodnoty, ta vykazuje poměrně markantní výkyvy. Zřejmý je především prudký pokles v období 2008 – 2010 o více než 300 000 Kč a následný vzestup v roce 2011 o 130 000 Kč na hodnotu 669 000 Kč, která je obdobná jako v roce 2010. Rok 2012 je ve znamení poklesu a výjimkou není ani produktivita práce. Konečná hodnota je 576 000 Kč, která je o 280 000 Kč nižší než ve výchozím roce. Pokud se zaměříme na spojnici trendu produktivity práce, nelze pokles vyloučit ani v následujícím období.

3.7 Bonitní a bankrotní modely Poslední skupinou zabývající se hodnocením finančního zdraví a finanční situace společnosti jsou bonitní a bankrotní modely. Výpočty jednotlivých komplexních ukazatelů jsou zachyceny v následujících tabulkách.

49

Ivana Trčková


Tabulka 25: Altmanova analýza

Altmanova analýza Čistý pracovní kapitál / aktiva Nerozdělené zisky / aktiva EBIT / aktiva (ROA) Vlastní kapitál / cizí zdroje Tržby / aktiva (obrat aktiv) Z - faktor

váha 0,717 0,847 3,107 0,42 0,998

2008 0,48 0,41 0,17 5,85 1,26 4,94

2009 0,49 0,50 0,05 5,05 0,98 4,03

2010 0,46 0,54 -0,01 4,52 0,91 3,56

2011 0,49 0,53 0,04 7,21 0,84 4,78

2012 0,39 0,74 0,01 6,62 0,99 4,71


Prvním z ukazatelů je Altmanův Z - faktor. Dosažené výsledky z tabulky č. 25 lze interpretovat tak, že firma je finančně zdravá a v dohledné době se neblíží bankrotu. K tomuto závěru dochází proto, že společnost v každém období dosáhla hodnoty zeta větší než 2,9. Pokud se ovšem podíváme na dílčí části Altmanovy analýzy, zjistíme, že tento dobrý výsledek je dán především vysokými hodnotami podílu vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Právě nízká zadluženost způsobuje takto optimistické hodnoty. Pokud by společnost byla zadlužená o něco více, potom by hodnoty zeta skóre spadaly do intervalu tzv. šedé zóny a o celkové finanční situaci firmy by nebylo možné jednoznačně rozhodnout. Proto jsou zde pro posouzení ještě další souhrnné indexy, které o celkovém stavu možná prozradí další důležité skutečnosti. Následujícím bankrotním indexem je IN05. Tabulka 26: Index 05

Index IN05 aktiva / cizí zdroje EBIT / nákladové úroky EBIT / aktiva výnosy / aktiva oběžná aktiva / (kr.závazky+kr.bú) Index IN05

váha 0,13 0,04 3,97 0,21 0,09

2008 6,86 9,00 0,17 1,35 3,72 2,55

2009 6,09 9,00 0,05 1,15 3,35 1,91

2010 5,53 -4,74 -0,01 1,07 3,05 0,99

2011 8,26 9,00 0,04 0,95 5,17 2,24

2012 7,64 9,00 0,01 1,02 4,16 1,99


U indexu IN05 bylo třeba udělat drobné úpravy kvůli vypovídací schopnosti krytí nákladových úroků. Pro případ, že by byly hodnoty tohoto dílčího ukazatele hodně vysoké, doporučuje se maximální hodnota 9 (Scholleová, 2012, str. 190), proto byly hodnoty upraveny dle doporučení. Původní hodnoty lze naleznout v tabulce č. 23.

50

Ivana Trčková


Výsledky IN05 poskytují také uspokojivé informace, protože společnost Sapeli, a.s. se po většinu sledovaného období pohybovala v pásmu, kdy podnik tvoří hodnotu (nad 1,6) a je tedy v dobré finanční kondici. Výjimkou byl pouze rok 2010, kdy podnik vykázal ztrátu a hodnota indexu se propadla do šedé zóny, lehce nad hranici směřující k bankrotu. Tabulka 27: Tafflerův model

Tafflerův model EBT / krátkodobé závazky oběžná aktiva / cizí zdroje krátkodobé závazky / aktiva celkové tržby / aktiva Hodnota T

váha 0,53 0,13 0,18 0,16

2008 1,31 3,33 0,13 1,26 1,35

2009 0,35 2,96 0,14 0,98 0,76

2010 -0,08 2,54 0,15 0,91 0,46

2011 0,38 4,06 0,09 0,84 0,88

2012 0,18 2,97 0,09 0,99 0,65


Dobrou finanční situaci a celkové zdraví podniku potvrdil i Tafflerův model. Hodnoty T se pohybují v intervalu nad 0,3, což značí nízkou pravděpodobnost bankrotu. Trendem ukazatele je ale snižování výsledných hodnot. V případě, že by se společnosti nedařilo v následujících letech zvýšit tržby a tím podpořit růst zisku, je tato situace dlouhodobě neudržitelná. Kralickův Quick test označil společnost ve všech jednotlivých letech za společnost bonitní. Tohoto hodnocení je dosaženo v případě přesáhne-li hodnota indexu číslo 3. Je ale zřejmý pokles a pro firmu tedy budou rozhodující následující období. Tabulka 28: Vyhodnocení Kralickova Quick testu

R1 R2 R3 R4

2009 2010 2011 2012 body 0,83 0,82 0,87 0,87 -0,17 -0,46 -0,90 -0,32 0,05 -0,01 0,04 0,02 0,11 0,14 0,26 0,07 index hodnocení Kralickova Quick testu

2009 4 0 1 4 4,5

2010

2011 4 0 0 4 4

2012 4 0 1 3 4

4 0 1 2 3,5


Z vyhodnocení výsledků bankrotních modelů je zřejmé, že se výborná finanční situace, která byla na počátku sledovaného období v roce 2008, v průběhu několika dalších let zhoršovala, ale zůstala i nadále uspokojivou. Pokud se společnost nijak výrazně nedostala do ztráty po více než dvě období za sebou, lze očekávat, že se udrží na trhu. Po zlepšení v oblasti stavebnictví by měl podnik opět prosperovat a jeho finanční situace by se měla zlepšovat. 51

Ivana Trčková


4 Závěr Z jednotlivých výsledků vybraných metod finanční analytiky plyne, že společnost Sapeli, a. s. dosáhla svého nejúspěšnějšího období v roce 2008. Znovu takto výborné výsledky nezopakovala v žádném dalším roce sledovaného období. Po roce 2008 byl vývoj firmy ve znamení snižování tržeb, produkce a následně i stavu zaměstnanců. Finanční krize se tedy významným dílem podepsala na výsledcích všech ukazatelů. Horizontální a vertikální analýza ukázala snížení celkového objemu aktiv a pasiv v rozvaze. Redukce se týkala všech hlavních složek výkazů. Nejvýznamnější změny zaznamenal krátkodobý finanční majetek a základní kapitál. Tato změna byla způsobena neobvyklou transakcí výplaty základního kapitálu. V kategorii dlouhodobého majetku došlo k investicím v prvních obdobích, zřejmě do probíhajících projektů a poté celkový objem aktiv začal klesat. Oběžná aktiva se snižovala na základě omezování produkce. Nejvíce utrpěly položky pohledávek a zásob. V pasivech kromě změny základního kapitálu byly patrné úbytky ve výsledku hospodaření běžného účetního období, které byly způsobeny výrazným snížením tržeb. Další reakcí na snižování objemu zakázek a výroby byl pokles krátkodobých závazků. Výkaz zisků a ztrát odhalil jak prudký pokles výnosů, tak i nákladů. Ovlivněny byly zejména položky tvořící provozní výsledek hospodaření. Dle výsledků analýzy pracovního kapitálu, má společnost značné mezery v řízení složek oběžných aktiv. Pokud by v této oblasti chtěla dosahovat lepších výsledků, měla by se zaměřit na metody řízení výše čistého pracovního kapitálu, protože potřeba NWC je v každém roce o 120 000 tis. Kč menší. Záleží ale také na tom, zda by toto snížení umožnila technologie výroby. Pozitivnější změny nepřinesl pokles výsledků hospodaření ani poměrovým ukazatelům. Slibné hodnoty rentabilit nad 10 % v prvním období v dalších letech prudce klesaly až těsně nad 1%. Zhoršení se dotklo také ukazatelů aktivity, kdy se obraty jednotlivých složek v průběhu období snižovaly a intervaly obratu se prodlužovaly o řádově desítky i stovky dní. Ukazatele likvidity byly enormně vysoké, a to v důsledku velkého objemu krátkodobého finančního majetku, které ovšem signalizuje nehospodárnost. Společnost by měla efektivněji zacházet s kapitálem a využít příležitosti pro výhodné investice. Jde zřejmě o stanovenou politiku společnosti, kdy cílem je dosáhnout stability a jistoty. Stejně 52

Ivana Trčková


tak může být chápáno i nízké zadlužení. Společnost raději financuje všechna svá dlouhodobá aktiva z vlastního kapitálu (kumulací výsledků hospodaření z minulých let), i když je to považováno za nejdražší zdroj financování. Nečerpá ani žádné dlouhodobé úvěry. Du Pontova analýza odhalila nejzávažnější problémy rentability vlastního kapitálu ve sledovaném období. Požadované výnosnosti nebylo dosaženo z důvodu prudkého poklesu tržeb a pomalejším poklesem nákladových položek. Ukazatele produktivity se odvíjely v závislosti na počtu zaměstnanců. V průběhu let 2008 – 2012 společnost Sapeli, a.s. byla nucena v rámci úspor propustit přes sto zaměstnanců. Na průměrné mzdě na pracovníka tyto změny ale nebyly znát a odměna za práci zůstávala v obdobné výši jako na počátku sledovaného období. Mírný pokles o 1 200 Kč měsíčně zaznamenal až rok 2012. Bonitní a bankrotní modely i přes nepřízeň finanční krize ohodnotili firmu Sapeli, a.s. jako prosperující podnik. Vše bude ale záležet na vývoji v dalších letech, protože tak prudké snížení tržeb jako ve sledovaném období není dlouhodobě udržitelné. Celková finanční situace a zdraví podniku bude záviset na tom, zda se společnosti i nadále podaří vydobýt svoji dominantní pozici na trhu a dokáže konkurovat levnějším výrobcům. Cílem práce bylo zhodnotit finanční zdraví podniku Sapeli, a.s. za období 2008 – 2012, což bylo uskutečněno pomocí metod zvolených v teoretické části. Společnosti sice klesaly tržby, ale disponuje velkým množstvím výrobních kapacit a specifickou výrobní technologií, proto se dá očekávat, že oživení produkce přijde společně s růstem stavebního odvětví. Pokud by se tak nestalo, bude muset společnost hledat další řešení, jak tržby zvýšit. Co se týče výhodnosti této společnosti jako obchodního partnera, je to otázkou, na kterou nelze z výsledků finanční analýzy jednoznačně odpovědět. Společnost Sapeli, a.s. drží sice dost finančních prostředků na to, aby dokázala dostát svým závazkům, ale pokles produkce byl značný. Zřejmě sama bude hledat úsporná řešení a bude využívat svoje volné výrobní kapacity. Proto pro Sabru Dřevovýrobu s.r.o. je další spolupráce otevřenou otázkou. Záleží zejména na přijatém objemu zakázek. Pokud by došlo k velmi značnému poklesu a vedlo by to k omezení výroby a propouštění zaměstnanců, bude i tato společnost nucena hledat další zdroje příjmů. 53

Ivana Trčková


5 Citovaná literatura Holečková, Jana. 2009. Finanční analýza firmy. Praha : ASPI, 2009. Kislingerová, Eva a Hnilica, Jiří. 2005. Finanční analýza - krok za krokem. Praha : C. H. Beck, 2005. Kislingerová, Eva a kolektiv. 2007. Manažerské finance. 2. přepracované a rozšířené. Praha : C. H. Beck, 2007. 978-80-7179-903-0. Knápková, Adriana. 2013. Finanční analýza - Kompletní průvodce s příklady. 2. rozšířené . Praha : Grada Publishing a. s., 2013. str. 236. 9788024744568. Pešková, Radka a Jindřichovská, Irena. 2012. Finanční analýza. Praha : VŠEM, 2012. str. 250. 9788086730899. Růčková, Petra. 2011. Finanční analýza. 4. přepracované vydání. Praha : Grada Publishing, 2011. str. 143. 9788024739168. Sedláček, Jaroslav. 2011. Finanční analýza podniku. Brno : Computer Press, a. s.,, 2011. 978-80-251-2286-6. Scholleová, Hana. 2012. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, 2012. str. 268. 8024740044. Synek, Miloslav. 2010. Podniková ekonomika. 5.přepracované vydání. Praha : C.H.Beck, 2010. str. 498. 9788074003363.

54

Ivana Trčková


Použité zdroje Ministerstvo spravedlnosti ČR: Veřejný rejstřík a sbírka listin. In: Justice [online]. 2008-2012 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://kuc.cz/e8wodg Dendrit Consulting. Sapeli: Tiskové zprávy [online]. 2010-2012 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.sapeli.cz/cs/o-spolecnosti/pro-media/tiskove-zpravy?page=1 Honsová, Marcela. Krize zavřená za dveřmi. [online]. 2010 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-45304700-krize-zavrena-za-dvermi

55

Ivana Trčková

Finanční analýza firmy SAPELI, a. s.

Seznam tabulek Tabulka 1: Doporučené hodnoty likvidity ...................................................................... 17 Tabulka 2: Bodování Kralickova Quick testu................................................................. 23 Tabulka 3: Přehled vyrobených kusů v období 2008 - 2012 .......................................... 26 Tabulka 4: Počet zaměstnanců v období 2008 - 2012 .................................................... 26 Tabulka 5: Přehled výnosů z běžné činnosti v období 2008 - 2012 ............................... 26 Tabulka 6: Náklady na výzkum a vývoj v období 2008 - 2012 ...................................... 27 Tabulka 7: Horizontální analýza aktiv ve zkráceném rozsahu ....................................... 28 Tabulka 8: Horizontální analýza pasiv ve zkráceném rozsahu ....................................... 30 Tabulka 9: Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát ve zkráceném rozsahu ............... 31 Tabulka 10: Vertikální analýza aktiv ve zkráceném rozsahu ......................................... 33 Tabulka 11: Vertikální analýza pasiv ve zkráceném rozsahu ......................................... 34 Tabulka 12: Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát ve zkráceném rozsahu ................. 36 Tabulka 13: Analýza pracovního kapitálu v tis. Kč........................................................ 37 Tabulka 14: Analýza čistého pracovního kapitálu .......................................................... 39 Tabulka 15: Rentabilita aktiv .......................................................................................... 40 Tabulka 16: Rentabilita vlastního kapitálu ..................................................................... 40 Tabulka 17: Výnosnost pětiletého státního dluhopisu .................................................... 41 Tabulka 18: Rentabilita zpoplatněného kapitálu ............................................................ 41 Tabulka 19: Rentabilita tržeb .......................................................................................... 41 Tabulka 20: Ukazatele aktivity ....................................................................................... 42 Tabulka 21: Vývoj dílčích složek ukazatelů aktivity v tis. Kč ....................................... 42

Ivana Trčková

Finanční analýza firmy SAPELI, a. s.

Tabulka 22: Ukazatele likvidity...................................................................................... 44 Tabulka 23: Ukazatelé zadluženosti ............................................................................... 45 Tabulka 24: Ukazatele produktivity ............................................................................... 48 Tabulka 25: Altmanova analýza ..................................................................................... 50 Tabulka 26: Index 05 ...................................................................................................... 50 Tabulka 27: Tafflerův model .......................................................................................... 51 Tabulka 28: Vyhodnocení Kralickova Quick testu ......................................................... 51

Seznam obrázků Obrázek I: Du Pontova analýza ROE ............................................................................. 19 Obrázek II: Du Pontova analýza ROE ............................................................................ 47

Seznam příloh Tabulka 28: Aktiva k 31.12. v tis. Kč ............................................................................. 58 Tabulka 29: Pasiva k 31.12. v tis. Kč ............................................................................. 59 Tabulka 30: Výkazy zisků a ztrát k 31.12. v tis. Kč ....................................................... 61

Přílohy Tabulka 29: Aktiva k 31.12. v tis. Kč AKTIVA Aktiva celkem A

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B

Dlouhodobý majetek

B.I


B.I 1

Zřizovací výdaje

B.I 2

Nehmotné výsledky výzkumné a činnosti

B.I 3

Software

B.I 4

Ocenitelná práva

B.I.5

Goodwill

B.I 6

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

B.I 7 B.I 8

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

B.II

Dlouhodobý hmotný majetek

B.II 1

Pozemky

B.II 2 B.II 3

Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

B.II 4

Pěstitelské celky trvalých porostů

B.II 5

Základní stádo a tažná zvířata

B.II 6

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

B.II 7 B.II 8

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

B.II 9

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

B.III

Dlouhodobý finanční majetek

B.III 1 B.III 2

Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

B.III 3

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

B.III 4

Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem

B.III 5

Jiný dlouhodobý finanční majetek

B.III 6 B.III 7

Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

C C.I

2008

2009

2010

2011

2012

1 161 897

1 239 158

1 216 963

1 194 008

911 806

595 490

630 052

655 493

606 075

556 794

6 909

4 426

4 771

3 144

3 059

6 181

4 115

3 706

2 348

1 067

728

311

1 065

796

444

1 548

585 438

622 090

648 256

602 299

551 741

22 760

22 176

22 176

25 329

22 445

254 222

246 764

308 769

294 544

279 257

217 841

343 500

313 817

277 619

246 455

60 868

9 395

2 721

3 895

3 584

29 747

255

773

912

3 143

3 536

2 466

632

1 994

3 143

3 536

2 466

632

1 994

Oběžná aktiva

563 243

601 009

559 204

586 425

353 724

Zásoby

158 695

146 317

116 911

118 803

107 812

C.I 1

Materiál

70 275

86 161

68 140

65 371

60 542

C.I 2

Nedokončená výroba a polotovary

34 087

26 967

20 795

22 070

17 652

C.I 3

Výrobky

43 881

24 087

18 625

25 285

22 931

C.I 4

Zvířata

C.I 5

Zboží

10 452

9 102

9 351

6 077

6 687

C.I 6

Poskytnuté zálohy na zásoby

C.II


42

0

0

0

0

C.II 1

Pohledávky z obchodních vztahů

C.II 2

Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami

C.II 3

Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem

AKTIVA

2008

2009

2010

2011

2012

C.II 4

Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

C.II 5

Dlouhodobé poskytnuté zálohy

C.II.6

Dohadné účty aktivní

C.II.7

Jiné pohledávky

C.II.8

Odložená daňová pohledávka

C.III

Krátkodobé pohledávky

201 830

231 427

159 904

116 882

108 279

C.III 1

Pohledávky z obchodních vztahů

199 205

195 283

143 044

111 217

106 957

C.III 2

Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami

C.III 3

Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem

C.III 4

Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

C.III 5

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

C.III 6

Stát - daňové pohledávky

1

33 806

12 239

3 456

C.III 7

Krátkodobé poskytnuté zálohy

2 330

2 168

1 746

1 263

C.III.8

Dohadné účty aktivní

44

27

2 246

63

73

C.III.9

Jiné pohledávky

250

143

629

883

697

C.IV

Krátkodobý finanční majetek

202 676

223 265

282 389

350 740

137 633

C.IV 1

Peníze

116

142

131

118

65

C.IV 2

Účty v bankách

202 560

223 123

282 258

350 622

137 568

C.IV.3

Krátkodobé cenné papíry a podíly

C.IV 4

Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

D.I


3 164

8 097

2 266

1 508

1 288

D.I 1

Náklady příštích období

3 121

7 396

1 961

1 469

1 219

D.I 2

Komplexní náklady příštích období

D.I 3

Příjmy příštích období

43

701

305

39

69

42

552

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 30: Pasiva k 31.12. v tis. Kč PASIVA

2008

2009

2010

2011

2012

Pasiva celkem

1 161 897

1 239 158

1 216 963

1 194 008

911 806

A

Vlastní kapitál

991 022

1 026 872

994 649

1 042 948

790 123

A.I

Základní kapitál

300 000

300 000

300 000

300 000

40 000

A.I 1

Základní kapitál

300 000

300 000

300 000

300 000

A.I.2

Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly

A.I.3

Změny základního kapitálu

A.II

Kapitálové fondy

A.II 1

Emisní ážio

A.II 2 A.II 3

Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

A.II 4

Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

A.III

300 000 -260 000

0

0

0

0

0


61 800

61 800

61 800

61 800

61 800

A.III 1

Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond

60 000

60 000

60 000

60 000

60 000

A.III 2

Statutární a ostatní fondy

1 800

1 800

1 800

1 800

1 800

A.IV

Výsledek hospodaření z minulých let

472 436

613 544

659 918

632 850

676 318

A.IV 1

Nerozdělený zisk minulých let

472 436

613 544

659 918

632 850

676 318

A.IV 2

Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

156 786

51 528

-27 069

48 298

12 005

A.V

PASIVA B

Cizí zdroje

B.I

Rezervy

B.I 1

Rezervy podle zvláštních právních předpisů

B.I 2

Rezerva na důchody a podobné závazky

B.I.3

Rezerva na na daň z příjmů

B.I.4

Ostatní rezervy

B.II


B.II 1

Závazky z obchodních vztahů

B.II 2 B.II 3

Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem

B.II 4

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

B.II 5

Dlouhodobé přijaté zálohy

B.II.6

Vydané dluhopisy

B.II.7

Dlouhodobé směnky k úhradě

B.II.8

Dohadné účty pasivní

B.II.9

Jiné závazky

B.II.10

Odložený daňový závazek

B.III


B.III 1

Závazky z obchodních vztahů

B.III 2 B.III 3

Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem

B.III 4

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

B.III 5

Závazky k zaměstnancům

B.III 6

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

B.III 7

Stát - daňově závazky a dotace

B.III 8

Krátkodobé přijaté zálohy

B.III.9

Vydané dluhopisy

B.III.10

Dohadné účty pasivní

B.III.11

Jiné závazky

B.IV

Bankovní úvěry a výpomoci

B.IV 1

Bankovní úvěry dlouhodobé

B.IV 2

Krátkodobé bankovní úvěry

B.IV 3

Krátkodobé finanční výpomoci

C.I C.I 1 C.I 2

2008

2009

2010

2011

2012

169 297

203 366

220 199

144 564

119 297

0

0

0

0

0

17 800

24 073

36 610

31 214

34 335

17 800

24 073

36 610

31 214

34 335

151 497

179 293

183 589

113 350

84 962

47 206

46 408

52 563

50 605

43 635

64 513

79 842

84 800

8 933

7 047

4 374

3 828

5 036

4 948

3 864

11 983

10 119

6 726

8 822

4 012

22 801

39 015

34 361

39 783

26 361

609

59

82

199

23

11

22

21

60

20

0

0

0

0

0


1 579

8 920

2 115

6 496

2 386

Výdaje příštích období

1 135

434

1 801

6 119

2 081

Výnosy příštích období

444

8 486

314

377

305


Tabulka 31: Výkazy zisků a ztrát k 31.12. v tis. Kč VÝKAZY ZISKŮ A ZTRÁT

2008

2009

2010

2011

2012

I


51 980

49 459

47 500

39 937

36 320

A


44 550

36 923

36 877

33 919

29 235

+

Obchodní marže

7 430

12 536

10 623

6 018

7 085

II

Výkony

1 276 816

1 039 358 961 251

895 499 797 208

II. 1

Tržby za prodej vl. výrobků a služeb

1 278 806

1 063 091 963 425

884 508 801 599

II. 2

Změna stavu vnitrop. zásob vl. výroby

II. 3

Aktivace

B


876 669

766 152 742 320

643 527 597 353

B. 1

Spotřeba materiálu a energie

731 774

614 321 590 949

524 594 480 857

B. 2

Služby

144 895

151 831 151 371

118 933 116 496

+

Přidaná hodnota

407 577

285 742 229 554

257 990 206 940

C

Osobní náklady

184 234

169 565 162 880

148 810 133 452

C. 1

Mzdové náklady

136 470

127 264 118 538

108 159

C. 2

Odměny členům orgánů společnosti a družstva

C. 3

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

C. 4 D E

Odpisy investičního majetku

III

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

III. 1

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

III. 2

Tržby z prodeje materiálu

F

Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu

F.1

-6 233

-28 648

-9 676

8 962

-6 266

4 243

4 915

7 502

2 029

1 875

96 616

790

780

880

980

897

43 991

37 372

39 649

36 169

32 470

Sociální náklady

2 983

4 149

3 813

3 502

3 469

Daně a poplatky

758

1 118

429

1 375

2 370

40 156

53 930

60 316

59 088

58 015

130 475

105 588

96 393

78 119

63 362

58 384

561

440

33

19 385

72 091

105 027

95 953

78 086

43 977

124 345

100 231

91 151

74 587

60 491

Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku

56 240

631

375

F.2

Prodaný materiál

68 105

99 600

90 776

74 587

G

Změna stavu rezerv a opravných položek

-2 268

5 759

23 373

19 852

2 006

IV.


84 999

192 599 178 572

117 016

23 849

H


90 438

192 239 183 414

114 060

26 150

V.

Převod provozních výnosů

I.

Převod provozních nákladů

*

Provozní výsledek hospodaření

VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů

J.

Prodané cenné papíry a vklady

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

VII. 1

Výnosy z CP a vkladů ve skupině

VII. 2

Výnosy z ostatních CP a vkladů

VII. 3

Výnosy z ostatních finančních investic

VIII.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

K.

Náklady finančního majetku

IX.

Výnosy z přecenění CP a derivátů

L.

Náklady z přecenění CP a derivátů

M.

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

X.

Výnosové úroky

N.

Nákladové úroky

XI.

Ostatní finanční výnosy

O

Ostatní finanční náklady

6 787

XII.

Převod finančních výnosů

P.

Převod finančních nákladů

*


12 511

2 516

Q.


41 113

12 075

Q1.

splatná

37 440

5 801

4

16 483 44 008

185 388

61 087

-17 044

35 355

11 667

0

0

0

0

0

4 250

1 913

883

1 263

278

1 003

1 095

1 314

740

718

1 553

1 967

2 531

651

11 657

6 816

7 446

5 004

1 324

5 341

4 596

-1 191

-1 139

2 516

7 547

3 459

12 541

-5 396

3 121

-3 941

VÝKAZY ZISKŮ A ZTRÁT Q2.

odložená

**

Výsledek z hospodaření za běžnou činnost

XIII.

Mimořádné výnosy

R.

Mimořádné náklady

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnost

S1.

splatná

S2.

odložená

*

Mimořádný výsledek hospodaření

T

Převod podílu na HV společníkům

***

2008

2009

2010

2011

2012

3 673

6 274

12 537

-5 396

3 121

156 786

51 528

-27 069

48 298

12 005

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Výsledek hospodaření za účetní jednotku

156 786

51 528

-27 069

48 298

12 005

Výsledek hospodaření před zdaněním

197 899

63 603

-14 528

42 902

15 126


Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Ivana Trčková

Recommend Documents