Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta. Ivana Kapsiová

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Bakalářská práce

Analýza financování přímých nákladů vybraných školských zařízení zřizovaných ÚSC v jednotlivých krajích.

Ivana Kapsiová

Centrum školského managementu Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jana Marková Studijní program: Specializace v pedagogice Studijní obor: Školský management

2012

2

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza financování přímých nákladů vybraných školských zařízení zřizovaných ÚSC v jednotlivých krajích, vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Dále prohlašuji, že tato bakalářská

práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

V Praze dne 10.4.2011

Ivana Kapsiová 3

Poděkování Děkuji vedoucí mé bakalářské práce RNDr. Janě Markové za odborné vedení, užitečné rady při zpracování této práce a za pomoc při výběru tématu bakalářské práce.

4

Ivana Kapsiová NÁZEV:

Analýza financování přímých nákladů vybraných školských zařízení zřizovaných ÚSC v jednotlivých krajích AUTOR:

Ivana Kapsiová KATEDRA (ÚSTAV)

Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE:

RNDr. Jana Marková ABSTRAKT: Řešení otázek financování, je nedílnou součástí každé řídící práce. Pro co nejpřesnější zjištění jak danou situaci řešit, je třeba vypracování složitých analýz. V oblasti školství jsou tyto analýzy prováděny na různých stupních školského systému, avšak oblast nepedagogických pracovníků, konkrétně pracovníků školního stravování, je mírně opomíjena. Proto se domnívám, že provedení analýzy financování přímých nákladů vybraných školských zařízení zřizovaných ÚSC v jednotlivých krajích, může být ukázkou toho, jak se přímé náklady vyvíjejí. Tímto způsobem získají pracovníci daných krajů ucelený pohled na problematiku přímých nákladů na zařízeních školního stravování. Výstupem by mělo být naznačení kroků, které pomohou řešit otázku financování přímých nákladů a ukážou další formy dofinancování v této oblasti.

Klíčová slova Přímé náklady, zařízení školního stravování, normativ, právní subjekt, vyhláška o 5

krajských normativech, krajský úřad NAME: Analysis of the financing of the direct costs of selected educational establishments set up by the ÚSC in each of the regions AUTHOR

Ivana Kapsiová DEPARTMENT (DEPARTMENT) of the educational center, managementu VEDOUCÍ of work:

RNDr. Jana Marková ABSTRACT: Solving the issues of financing is an integral part of every managerial work. For the most accurate finding how to deal with the given situation, developing of complex analyzes is necessary. In the area of education, these analyzes are performed at different stages of the education system, but the area of non-teaching staff, school meals workers in particular, is slightly neglected. Therefore, I believe that an analysis of financing the direct costs of selected school facilities established by the ÚSC in each region may be an example of how the direct costs are developing. In this way, employees of those regions will get a comprehensive view of the issue of direct costs on school catering facilities. The result should be an indication of the steps that will help to solve the issue of financing the direct costs and that will show other forms of additional financing in this are

KEYWORDS: costs, equipment, school meals, normativ, legal entity, regional decree normativech, the regional authority

6

Obsah

1.

Úvod ..........................................................................................................................................8

2.

Základní pojmy .........................................................................................................................11 2.1

Vymezení základních pojmů .............................................................................................11

2.2

Stanovení republikových normativů .................................................................................12

2.3

Stanovení krajských normativů pro zařízení školního stravování zřizovaných územně

samosprávnými celky....................................................................................................................14 2.4 3.

Možnosti dofinancování nákladů zařízení školního stravování ..........................................17

Výzkumná část..........................................................................................................................19 3.1

Analýza přímých nákladů podle jednotlivých krajů............................................................20

3.2

Hlavní město Praha ..........................................................................................................27

3.3

Středočeský kraj...............................................................................................................29

3.4

Jihočeský kraj ...................................................................................................................31

3.5

Plzeňský kraj ....................................................................................................................34

3.6

Karlovarský kraj................................................................................................................36

3.7

Pardubický kraj.................................................................................................................39

3.8

Ústecký kraj .....................................................................................................................41

3.9

Liberecký kraj...................................................................................................................44

3.10

Královéhradecký kraj........................................................................................................47

3.11

Kraj Vysočina....................................................................................................................50

3.12

Jihomoravský kraj.............................................................................................................52

7

3.13

Olomoucký kraj ................................................................................................................54

3.14

Moravskoslezský kraj .......................................................................................................56

3.15

Zlínský kraj .......................................................................................................................59

4.

Dotazníkové šetření..................................................................................................................63

5.

Závěr ........................................................................................................................................67

6.

Použité zdroje...........................................................................................................................72

1. Úvod Hlavním cílem bakalářské práce je analýza vývoje přímých nákladů v zařízeních školního stravování. Potvrzení nebo vyvrácení tvrzení, že má vývoj spíš klesající tendenci, umožní stanovení dílčího cíle této práce a tím jsou možnosti dofinancování přímých nákladů pro zařízení školního stravování. Za poslední léta dochází k systematickému snižování přímých nákladů, a to nejen ze strany ministerstva školství, ale také ze strany ředitelů právních subjektů, jichž je zařízení školního stravování součástí. V teoretické části se práce zaměřuje na objasnění základních pojmů a právní úpravu normativního rozdělování přímých nákladů u zařízení školního stravování, které vycházejí z vyhlášky 492/2005 Sb. o krajských normativech, v platném znění. Ve výzkumné části je provedena analýza získaných podkladů, které vycházejí ze statistických šetření MŠMT a vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření, které nastíní jaká je praxe při rozdělování přímých nákladů ze strany ředitelů právních subjektů. Závěr by měl potvrdit nebo vyvrátit má tvrzení o klesající tendenci přímých nákladů na zařízeních školního stravování. Výsledky budou vycházet z konkrétních statistických údajů týkajících se každého kraje a z výsledků dotazníkového šetření. Nacházíme se v době, kdy naše školství prochází velkými změnami a tyto sebou nesou zvýšené nároky na finanční zabezpečení. Je důležité uvědomit si, že školství jako celek, je 8

jedním z nejdůležitějších odvětví našeho státu. Proto by mělo být samozřejmostí, že stát udělá vše proto, aby byly zajištěny co nejlepší podmínky pro práci všech zaměstnanců daného

resortu.

Bez

kvalitního

školského

systému

nedojde

ke zvýšení

konkurenceschopnosti české republiky na světových trzích a právě proto je potřeba zajistit dostatek kvalitních pracovníků. V současnosti se celá Evropa zmítá v hospodářské krizi, ale většina zemí Evropské Unie se snaží za každou cenu zachovat dostatek finančních prostředků pro resort školství. Naše země však zaujala opačný postoj1. Všichni ale víme, že není možno donekonečna snižovat platy pedagogických pracovníků a proto ministerstvo školství našlo jiný způsob, jak nesnižovat přímé náklady na pedagogické pracovníky a přitom snížit náklady ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, především v oblasti regionálního školství. Nejprve se začaly snižovat náklady na ostatní neinvestiční výdaje (prostředky na učebnice, učební pomůcky, další vzdělávání pedagogických pracovníků apod.) tyto jsou totiž stejně jako prostředky na platy poskytovány na základě normativního určení, poté se ve většině krajů přistoupilo k snižování počtů nepedagogických zaměstnanců a když už ani tyto úpravy nebyly dostačující, přistoupilo se ke snížení platů nepedagogických pracovníků. Samozřejmě, že tomuto snížení předcházela legislativní úprava, která řešila mzdovou situaci ve státní sféře pro rok 2011. Tyto změny jsou obsaženy v Nařízení vlády č. 564/ 2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách. Tento dokument stanovuje způsob zařazování do platových tříd, podmínky pro určení započitatelné praxe, podmínky pro zvláštní způsob zařazení do platové třídy, stupnice platových tarifů, výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce a výši zvláštního příplatku pro jednotlivé skupiny. Tak se dostáváme do situace, kdy v roce 2009 došlo ke zrušení přílohy č. 1, která vycházela z Nařízení vlády č. 564/ 2006 Sb. Zrušením této přílohy dochází k přesunu nepedagogických pracovníků do tabulky č. 2 tohoto nařízení. Tím došlo ke zvýšení platů v této oblasti o zhruba 13% a smazaly se mzdové rozdíly mezi jednotlivými státními zaměstnanci. V roce 2011 dochází k opětovnému

1

) www.msmt.cz/uploads/soubory/ekonom/DM_kniha_2009.pdf -usnesení vlády č.736 ze dne 27.6.2008, č.715 ze dne 8.6.2009, č.563 ze dne 11.8.2010, č. 692 ze dne 21.9.2011, tabulka č.1 bakalářské práce

9

rozdělení pracovníků resortu školství v oblasti odměňování na dvě skupiny. Pedagogičtí pracovníci mají vytvořeny své samostatné platové tabulky č. 4 a 5 a nepedagogičtí pracovníci jsou zařazeni do tabulky č. 1 Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Tato právní norma ve svém § 6 stanovuje pro všechny státní zaměstnance, s výjimkou pedagogických pracovníků, zrušení věkového automatu (novelou NV č. 564/2006 Sb., platnou a účinnou od 1. ledna 2012 platí §6 i pro pedagogické pracovníky). Toto opatření má přímý dopad na státní zaměstnance. Pomocí § 6 Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., je možno přeřazovat zaměstnance do nižších platových stupňů a tím šetřit mzdové prostředky. Některá zařízení této možnosti využila. Ředitelé části právních subjektů nemají mnohdy jinou možnost, než přímé náklady určené pro zařízení školního stravování zahrnout do celkových nákladů na všechny nepedagogické pracovníky, i když zařízení školního stravování se striktně drží normativně určených jednotek výkonu (počty přihlášených strávníků) a na tyto počty jsou přidělovány přes krajské úřady přímé náklady. Počty ostatních nepedagogických pracovníků školy jsou stanoveny podle počtu žáků. Tato metoda normativního určení, která je zakotvena ve vyhlášce č. 492/2005 Sb. o krajských normativech, v platném znění, určuje počty ostatních nepedagogických pracovníků pro daný právní subjekt. Z výše uvedených důvodů je nutno začít řešit otázku změny normativního učení platu, nejen pro pedagogické pracovníky, ale zejména také pro nepedagogické pracovníky. Jak jsem již uvedla, pracovníci školního stravování jsou odměňování podle počtu jednotek výkonů (počty strávníků) a to je v pořádku, neboť úkolem školního stravování je vařit jídla podle počtu strávníků. Co, ale není určitě v pořádku, je určení normativu počtu ostatních

nepedagogických

pracovníků.

Normativní

určení

počtu

ostatních

nepedagogických pracovníků je poměrně složité, ale pokud by došlo k většímu členění těchto pracovníků (úklid, údržba, ekonomický úsek), pak by bylo možná snazší najít spravedlivější nastavení normativního určení. Není přece možno určovat podle počtu žáků, počty zaměstnanců, kteří mají zajistit například údržbu dané plochy. A tady je ten zásadní problém, který je nutno začít řešit. Pro platy ekonomů a hospodářů daného právního subjektu, by mělo být nařízení, které by vedlo zřizovatele k povinnosti tyto platy zajistit. Škola jako organizace je složena z různých typů zaměstnanců a každá skupina má své vedoucí pracovníky. Domnívám se tedy, že ukázka vývoje přímých nákladů umožní managementu porovnat rozdíly, které mezi kraji vznikají, a pomůže jim při hledání řešení, jak zajistit dostatek přímých nákladů pro své zařízení. 10

Cíl práce Hlavním cílem mé práce je, poukázat pomocí analýzy přímých nákladů za období 2009-2011, na klesající tendenci přímých nákladů na pracovištích školního stravování zřizovaných ÚSC a navrhnout možná řešení vzniklého problému. V oblasti managementu je totiž otázka financování klíčovým faktorem pro kvalitní řídící práci. Dílčím cílem bude nastínění možností dofinancování přímých nákladů pomocí doplňkové činnosti.

2. Základní pojmy 2.1

Vymezení základních pojmů Základní právní normou, která se zabývá financováním přímých nákladů ve školství je zákon 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění, který ve své čtrnácté části řeší otázku financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu. Je to základní norma určující pravidla pro všechny typy škol. Podle zřizovatele se školy a školská zařízení řídí svými specifickými zákony. Pro školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy je to zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a zákon 219/200 Sb. o majetku ČR, školy zřizovány obcemi a svazkem obcí se řídí zákonem 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákonem 128/2000 Sb. o obcích, školy zřizované krajem se řídí zákonem 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákonem 129/2000Sb. o krajích. Školy soukromé a církevní mají své právní normy a to zákon 306/1999 Sb. o dotacích soukromým školám. Pokud se budeme zaobírat financováním přímých nákladů, tj. přímých výdajů ze státního rozpočtu vybraných školských zařízení zřizovaných ÚSC, podržíme se zákona 561/2004 Sb. Celkové neinvestiční náklady těchto zařízení jsou složeny z přímých vzdělávacích 11

nákladů (státní dotace MŠMT) a ostatních provozních nákladů (dotace zřizovatele). Přímé vzdělávací náklady dělíme na mzdové prostředky, odvody a ostatní neinvestiční náklady. Přímé vzdělávací náklady jsou vymezeny § 160 ods.1 zákona 561/2004 Sb., školský zákon v platném znění. Jedná se hlavně o prostředky na platy, náhrady platů, nebo mzdy, náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odstupné, výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, příděly do fondů kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených z výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a náklady na činnosti, které přímo souvisejí z rozvojem škol a kvalitou vzdělávání. Jelikož se tato práce bude zabývat vývojem přímých nákladů vybraných školských zařízení zřizovaných ÚSC (územně samosprávných celků), budeme sledovat vývoj přímých nákladů (mzdové prostředky, odvody a ostatní neinvestiční náklady = ONIV). ONIV je část přímých nákladů, která nám zbude po odečtení nákladů na mzdy a odvody. Z nich jsou hrazeny učebnice, učební pomůcky, školní potřeby, další vzdělávání pedagogických pracovníků, ale také osobní ochranné pomůcky a náhrady po dobu prvních 21 dnů pracovní neschopnosti. Poslední dvě jmenované jsou pro nás stěžejní, neboť jsou součástí přímých nákladů na zařízeních školního stravování.

2.2

Stanovení republikových normativů Pro oblast regionálního školství jsou závazné objemy

finančních prostředků

přidělovaných jednotlivým krajům ze státního rozpočtu na základě republikových normativů. Na základě těchto republikových normativů, které se každý rok upravují, je zřejmé, že v oblasti regionálního školství dochází každý rok k mírnému poklesu finančních prostředků.2 Stanovení výše republikových normativů pro rok 2009 vychází z materiálu čj. 335/09-26 „Rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ ÚSC na rok 2009 jednotlivým krajům“. Jak je patrno z výše uvedeného materiálu, v roce 2009 ve srovnání 2

) www.msmt.cz/uploads/soubory/ekonom/DM_kniha_2009.pdf -usnesení vlády č.736 ze dne 27.6.2008, č.715 ze dne 8.6.2009, č.563 ze dne 11.8.2010, č. 692 ze dne 21.9.2011

12

s rokem 2008 dochází ke snížení objemu normativního rozpisu v kategorii 6-14 let, tj. základní školství, o 0,93%. Stanovení výše republikových normativů pro rok 2010 vychází z materiálu čj. 27 552/09-26 „Principy rozpisu rozpočtu a rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2010 v úrovni MŠMT – KÚ“. Při hledání strategie rozpisu rozpočtu RgŠ na rok 2010 sehrála významnou roli skutečnost, že při stanovení objemů finančních prostředků v rámci kapitoly 333 je pro RgŠ rozpočet běžných výdajů na rok 2010 nižší o cca 1,2 mld. Kč, tj. o cca 1,5 % než v roce 2009. V konečné fázi ale dochází v roce 2010 k navýšení mzdových prostředků v kategorii 6-14 let, tj. základní školství, o 3,16 %. K tomuto navýšení ze strany ministerstva školství dochází, na základě rozvojových programů „Posílení úrovně odměňování pedagogických a nepedagogických pracovníků“. Materiál čj. 32 332/2010-26 zpracoval odbor 26 MŠMT 1 Principy normativního rozpisu rozpočtu a normativní rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2011 v úrovni MŠMT – KÚ Rok 2011 je rokem kdy dochází k nové metodě stanovení republikových normativů a to v důsledku stanovení nového závazného ukazatele. Ministerstvem financí ČR byl stanoven pro RgŠ nový závazný průřezový ukazatel „Výdaje na krytí mzdových nákladů pedagogických pracovníků regionálního školství vč. příslušenství“. Ve svém důsledku to znamená, že tímto způsobem musí být stanoven tento závazný průřezový ukazatel jak z úrovně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na jednotlivé kraje, tak i z úrovně krajských úřadů na jednotlivé školy a školská zařízení. Dalšími vlivy, které se promítly do schváleného rozpočtu roku 2011, oproti schválenému rozpočtu roku 2010 jsou: - snížení ostatních běžných výdajů o 10 % (cca 0,2 mld. Kč) - snížení přídělu do FKSP (snížení objemu prostředků na platy z 2 % na 1 %, což představuje cca 0,5 mld. Kč), - snížení mzdových prostředků pro nepedagogické pracovníky o 10 % (cca o 1,7 mld. Kč), - navýšení mzdových prostředků u pedagogických pracovníků o cca 2,1 mld. Kč realizováno vyhlášením rozvojového programu č.j. 29 127/2010-26 „Posílení platové úrovně pedagogických pracovníků s vysokoškolským vzděláním, kteří splňují odbornou kvalifikaci podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ze dne 30. listopadu 2010, zavedení 13

nového průřezového ukazatele, který ve svém důsledku nařizuje stanovení zvlášť republikových normativů pro pedagogické pracovníky a pro nepedagogické pracovníky v oblasti mzdových prostředků. Jak je patrno z výše uvedeného materiálu, v roce 2011 dochází k citelnému snížení přímých nákladů u nepedagogických pracovníků. Na základě výše zmiňovaných materiálů postupují krajské úřady při tvorbě krajských normativů. Tyto změny rozpočtu oproti roku 2011 znamenaly pro zařízení školního stravování pokles mzdových prostředků v průměru o 4,5% a v prostředcích na ONIV pokles o 11,5%.3

2.3

Stanovení krajských normativů pro zařízení školního stravování zřizovaných územně samosprávnými celky .Základem pro stanovení krajského normativního rozpisu, je stanovení principů normativního rozpisu rozpočtu přímých nákladů regionálního školství územních samosprávných celků. Principem normativní metody je přidělení přímých nákladů škole podle jejich výkonů (počty žáků, počet uvařených jídel, počet ubytovaných v domovech mládeže). Celkový objem rozpočtu přímých nákladů, je součtem rozpočtu všech součástí školy. K jejich určení nám slouží normativní komponenty, Np-výkon na 1 pedagogického pracovníka, No-výkon na 1 nepedagogického pracovníka, přičemž výkonem se rozumí počet žáků, uvařených jídel, svěřenců apod.,

Pp- průměrný plat pedagogických

pracovníků, Po- průměrný plat nepedagogických pracovníků a ONIV – normativ ostatních neinvestičních nákladů na 1 žáka. Rozdělování přímých nákladů na úrovni samosprávných celků, se řídí vyhláškou č. 492/2005 o krajských normativech, v platném znění. Tato právní norma určuje pravidla, podle kterých se stanovuje systém vytváření krajských normativů. Na základě těchto, jsou následně prostředky státního rozpočtu rozdělovány do jednotlivých krajů. Kraje samy tak stanoví výši normativu na jednoho pracovníka Np, No, podle

3

) www.msmt.cz › Ekonomika školství › RgŠ ÚSC a soukromé školství -materiálu čj. 27 552/09-26, materiál čj. 32 332/2010-26 na www.msmt.cz

14

závazných postupů a pravidel, v souladu s právními předpisy. Jednotkou výkonu podle výše zmiňované vyhláška se rozumí žák nebo strávník daného zařízení. Jednotkou výkonu pro pracovníky zařízení školního stravování je podle §1 ods. s dané vyhlášky: 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v mateřské škole, 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v základní škole, 1 stravovaný, který se zároveň nevzdělává v mateřské ani v základní škole, pro něhož v rámci školního stravování v jednotlivých typech zařízení školního stravování je poskytován oběd, je poskytován oběd a alespoň 1 předcházející nebo navazující doplňkové jídlo, je poskytován alespoň oběd a večeře, jsou poskytovány stravovací služby kromě oběda. Vyhláška 492/2005 o krajských normativech, v platném znění stanovuje v § 2 rozhodné ukazatele pro stanovení normativu ostatních nepedagogických pracovníků. Pro stanovení krajských normativů je rozhodný ukazatel4,

průměrný počet jednotek

výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka (No), průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po). Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka se stanoví z průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném druhu školy, oboru vzdělání a formě vzdělávání nebo typu školského zařízení v rámci kraje. Pokud se jedná o dítě v mateřské škole v celodenním nebo polodenním provozu, žáka v základní škole nebo stravovaného, stanoví se ukazatel podle věty první jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení členěný podle počtů dětí, žáků nebo stravovaných. Podle § 4 ods. (1) Základní částka se z ukazatelů uvedených v § 2 odst. 1 stanoví vztahem u školských zařízení, jejichž činnost je realizována pouze nepedagogickými pracovníky: 1/No x Po x 12 x 1, Proc. + ONIV Pomocí tohoto vzorce jsou stanoveny základní částky krajských normativů pro

4

) www.atre.cz/zakony/page0044.htm -Vyhláška 492/2005 o krajských normativech, v platném znění

15

nepedagogické pracovníky, přičemž: No - je průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka Po - je průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka ONIV – průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV) 1,Proc - koeficient vyjadřující procentní navýšení prostředků na platy o zákonné odvody platné v daném roce Vyhláška 492/2005 Sb., v platném znění stanovuje jasná pravidla pro financování zařízení školního stravování, přesto dochází k přesunům mzdových prostředků těchto zařízení, a využívají se k vykrývání nedostatečného pokrytí přímými náklady, pro ostatní nepedagogické pracovníky. Abych dokázala svá tvrzení ohledně přímých nákladů v zařízeních školního stravování, využila jsem statistického šetření ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za roky 2009-2011, Materiál č.j. 27 558/2011-26 , Materiál č.j. 13 460/2010-26, 13 462/2010-26, Materiál č.j. 13 246/2009-26, 13 248/2009-26, všechny tyto materiály obsahují porovnání prostředků na platy, počet jednotek výkonů na 1 pracovníka a náklady na ostatní neinvestiční náklady na 1 strávníka, které jsou stanoveny jednotlivými krajskými úřady na základě vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů.

Z těchto materiálů je zřetelně vidět, jak klesají mzdové náklady v jednotlivých krajích5, i když se nijak nemění normativní určení počtu zaměstnanců a o kolik se snížily prostředky na ostatní neinvestiční náklady. Z toho plyne, že i když nedošlo k žádnému dramatickému poklesu počtu stravovaných za dané období, přesto došlo ke snížení přímých nákladů. Pokud vyhláška o krajských normativech ve svém §2 ods. 4 hovoří o průměrných počtech strávníků za předešlý kalendářní rok, při určení počtu zaměstnanců, pak není žádný důvod k neustálému snižování přímých nákladů na dané zařízení. Jak bude vidět z následujících analýz jednotlivých krajů, k navýšení došlo pouze v roce 2009, bohužel, už rok 2010 ukazuje pokles a rok 2011 vrací platy v oblasti školního stravování před rok 2009, aniž by 5

) graf č.1 bakalářské práce , www.msmt.cz › Ekonomika školství › RgŠ ÚSC a soukromé školství -materiál č.j. 27 558/2011-26 , materiál č.j. 13 460/2010-26, materiál č.j. 13 246/2009-26

16

se jakkoliv změnily počty strávníků, což dokazují analýzy normativů za jednotlivé kraje. Co je, ale daleko horší je skutečnost, že z dotazníkových šetření vyplynulo, jaká je skutečnost při vyplácení přímých nákladů na jednotlivých školách. Už tak ponížený rozpočet zařízení školního stravování6, je snižován řediteli právních subjektů účastnících se dotazníkového šetření, jichž jsou školní jídelny součástí. Bohužel tato praxe je na školách zavedena a změny, které proběhly v roce 2011, Materiál čj. 32 332/2010-26, daly do rukou ředitelů argument, proč se tyto přesuny dějí. A zde je třeba začít hledat jiné zdroje příjmů.

2.4

Možnosti dofinancování nákladů zařízení školního stravování Jak je vidět z výše uvedených materiálů, je potřeba hledat jiné způsoby k zajištění prostředků na přímé náklady v zařízeních školního stravování. Jsou různé způsoby, ale těmi nejjednoduššími jsou zavedení doplňkové činnosti a zajištění mzdových prostředků za poskytování závodního stravování. Doplňková činnost sebou nese značnou administrativní zátěž, ale zároveň je to zdroj příjmu, který může pomoci vykrýt chybějící mzdové prostředky na platy nepedagogických pracovníků. Mnohá zařízení školního stravování mají strach začít provozovat doplňkovou činnost, přičemž každé jídlo připravené nad rámec školního stravování, v sobě nese příjem v podobě mzdové režie. Takto získané mzdové prostředky lze začlenit do mezd zaměstnanců zařízení školního stravování a tím ušetřit státní prostředky na mzdy vyčleněné. Přitom pronájmem tělocvičny, pronájem prostor školy na různé mimoškolní akce, příprava svačinek pro žáky, zaměstnance, zajišťování obědů pro cizí strávníky, jsou jen některé z možných aktivit, pomocí kterých by školy mohly získat další mzdové prostředky pro nepedagogické pracovníky. Jak se ale ukázalo v dotazníkovém šetření, které proběhlo po

6

) graf č.1,2,3 bakalářské práce

17

celé české republice, jen málo ředitelů právních subjektů, kterých jsou školní jídelny součásti, ponechává takto získané mzdové prostředky v plné výši v rozpočtu zařízení školního stravování, Doplňková činnost se řídí zákonem 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákonem 445/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky pro provozování doplňkové činnosti jsou stanoveny v § 27 odst. 2 písm.g zákona 250/2000 Sb. Jelikož se v § 27 hovoří o náležitostech zřizovací listiny, je nutno mít rozsah doplňkové činnosti schválen zřizovatelem a musí být přesně vymezen ve zřizovací listině. Využití takto získaných prostředků se řídí §28 odst. 3 zákona 250/2000 Sb7., který stanoví povinnost využít takto vytvořený zisk z doplňkové činnosti po zdanění, pouze pro činnost hlavní, neurčí-li zřizovatel jinak. Většina zřizovatelů určí příspěvkové organizaci, uložit takto získané prostředky do rezervního fondu daného zařízení. I když podle § 27 odst. 2 písm. g) zákona 250/2000 Sb. může příspěvková organizace zřizována obcí, svazkem obcí nebo krajem použít zisk z doplňkové činnosti, jen na činnost hlavní, zákon už neupravuje, jak by se měly takto vytvořené zdroje přerozdělit na konkrétním zařízení, z výjimkou dělení do fondů. Zlepšený hospodářský výsledek se ukládá do fondu rezervního a fondu odměn. V jakém poměru to určí právě zřizovatel. Do fondu odměn lze převést až 80%8 zlepšeného hospodářského výsledku, bohužel toto se většinou neděje. Prostředky se většinou ukládají do fondu rezervního, ze kterého je lze převádět do fondu investičního.

7

) www.mvcr.cz/soubor/sb008-10-pdf.aspx -zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 8

) www.mvcr.cz/soubor/sb008-10-pdf.aspx -zákon 250/200 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

18

3.

Výzkumná část Cílem výzkumného šetření je potvrdit nebo vyvrátit tvrzení o klesající tendenci vývoje přímých nákladů na zařízeních školního stravování zřizovaných ÚSC za období 20092011. Celý výzkum byl založen na analýze přímých výdajů určených pro zařízení školního stravování za období let 2009-2011. Situace posledních let v oblasti financování nepedagogických pracovníků zařízení školního stravování není nijak příznivá, a proto jsem si položila otázku, jak je to s vývojem přímých nákladů v této oblasti. Pro svůj výzkum jsem použila statistické podklady ministerstva školství z oblasti financování přímých nákladů. Jako základní kritérium jsem si zvolila velikost zařízení a srovnání jsem provedla podle jednotlivých krajů. Jako výběrový vzorek byla vybrána zařízení, která jsou

19

zřizována kraji v počtu 332 zařízení nebo obcemi v počtu 3535 zařízení9, jsou součásti základních škol a stravují 150-200 strávníků. V první fázi výzkumu jsem tedy porovnávala srovnatelná data za každý kraj jednotlivě. Zajímala jsem se o výši mzdových prostředků na jednoho stravovaného, o počet jednotek výkonů na jeden pracovní úvazek a o výši finančních prostředků na ONIV na jednoho stravovaného Ve druhé fázi výzkumu jsem se zaměřila na zpracování jednoduchého dotazníku, který měl, blíže osvětlit jaká je skutečná praxe při rozdělování přímých nákladů na zařízení školního stravování.

3.1

Analýza přímých nákladů podle jednotlivých krajů V hodnotách krajských normativů se nutně odrazily změny ovlivňující výši agregovaných republikových normativů všech věkových kategorií stanovených MŠMT pro rok 2011, kterými byly:

§

snížení objemu ONIV o cca 18 % ve všech věkových kategorií, s tím, že náhrady ONIV (náhrady vyplácené zaměstnavatelem svým zaměstnancům za dobu nemoci) zůstaly ve stejné výši jako v roce 2010,

§

odvody do FKSP byly stanoveny ve výši 1 % ze mzdového normativu (oproti 2 % v roce 2010),

§

snížení mzdových prostředků u nepedagogických pracovníků o cca 9,5 % ve všech věkových kategoriích,

§

zvýšení objemu mezd a odvodů pro pedagogy o 60 mil. Kč ve věkové kategorii 15 – 18 let na realizaci odměn předsedů maturitních komisí a hodnotitelů u státní maturity. Ukazatelé průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického (Np) a nepedagogického zaměstnance (No) v jednotlivých druzích a typech škol, studijních a učebních oborech i formách studia škol a školských zařízeních byly stanoveny z průměrných hodnot komponentů ukazatelů dosahovaných v loňském roce v rámci kraje. Ukazatel průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp) je stanoven podle

9

) http://rejskol.msmt.cz/ - rejstřík škol

20

skutečné výše tarifních platů, náhrad za dovolenou a dalších složek platu dosažených v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje v loňském roce. Do ukazatele průměrné výše platu se nezahrnují platy za práci přesčas a za konání přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogickopsychologické činnosti nad stanovený rozsah (viz §2 vyhlášky). Hodnota tohoto ukazatele je upravena v souladu s vyhláškou podle disponibilních zdrojů kraje. U příslušných druhů škol (střední školy, konzervatoře, gymnázia a střední odborná učiliště) jsou do nárokové částky ukazatele Pp zahrnuty i odměny předsedy a hodnotitelů u státních maturit). Ukazatel průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po) je stanoven obdobně jako ukazatel Pp s tím, že skutečně dosažené platy nepedagogických pracovníků byly nejprve sníženy o 10% a hodnota ukazatele následně upravena v souladu s vyhláškou dle disponibilních zdrojů kraje. Ukazatel roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV) byl stanoven v rozpětí 88 % až 100 % loňského roku, a to podle druhu školy a školského zařízení. Náhrada platu po dobu 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti je stanovena ve výši 0,41% z objemu mzdových prostředků bez odvodů. Odvod do fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP) je ve výši 1% z objemu prostředků na platy. Možnosti státního rozpočtu jsou omezovány vývojem ekonomiky a toto se odráží i v resortu školství. Následující tabulka10 ukazuje pokles přímých nákladů tak, jak je schválila vláda na období 2009-2012. Vidíme každoroční pokles s výjimkou roku 2012, kdy se podařilo zajistit mzdové prostředky pro pedagogické pracovníky. Pro rok 2009 je nutno připočíst 4 838 244 tis. Kč, které byly nařízením vlády vázány, na základě vyhlášených rozvojových programů11 „Zvýšení nenárokových složek platů a motivačních složek mezd pedagogických pracovníků regionálního školství s ohledem na kvalitu jejich práce a Posílení úrovně odměňování nepedagogických pracovníků „ .

10

) www.msmt.cz/uploads/soubory/ekonom/ - usnesení vlády č.736 ze dne 27.6.2008, č.715 ze dne 8.6.2009, č.563 ze dne 11.8.2010, č. 692 ze dne 21.9.2011

11

) www.msmt.cz/uploads/soubory/ekonom/DM_kniha_2009.pdf - usnesení vlády č.736 ze dne 27.6.2008

21

Normativní rozpis RgŠ ÚSC na období 2009-2012 NIV celkem v tis. Kč

MP

MP

MP

Zákonné

celkem

pedagog

nepedag

odvody

ové

gové

v tis. Kč

v tis. Kč

v tis. Kč

ONIV

Limit PZ

v tis. Kč

v tis. Kč

52 229 808

18 789 364

74 693 780

54 130 647

19 474 550

72 477 496

53 005 155

42 306 836

10 698 319

18 546 124

926 217

212 460

77 745 815

57 121 051

46 436 815

10 684 236

19 986 725

638 039

210 949

71 560 592

541 420

1 088 583

Tabulka 1

Je tedy přirozené, že se pokles na celostátní úrovni musí projevit v porovnáních za jednotlivé kraje. Následující grafy ukazují vývoj přímých nákladů v porovnání s celorepublikovým průměrem.

22

220 655

211 881

Graf 1 Průměr MP/ 1stravovaného 2009-2011

4500 4000 3500 MP/1 stravovaného

3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2009

2010

2011

Průměr ČR

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Moravskoslezský

Zlínský

12

Jak nám ukazuje následující graf, vývoj mzdových prostředků za období 2009-2011 je opravdu klesající a pokud porovnáme údaje na těchto grafech, zjistíme, že ve všech sledovaných krajích došlo od roku 2010 k poklesu mzdových prostředků.

12

) ) www.msmt.cz › Ekonomika školství › RgŠ ÚSC a soukromé školství - Materiál č.j. 27 558/2011-26, Materiál č.j. 13 460/2010-26, Materiál č.j. 13 246/2009-26,

23

Graf 2

počet jednotek výkonů na 1 plný pracovní úvazek za období 2009-2011 70

jednotky výkonů

60 50 40 30 20 10 0 2009

2010

2011

Průměr ČR

Hl. m. Praha

středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Moravskoslezský

Zlínský

13

Oproti vývoji mzdových prostředků, nedochází k žádným výrazným změnám v oblasti počtu jednotek výkonů na 1 pracovní úvazek. Z toho plyne, že pokles mzdových prostředků se musí nějak projevit na zařízeních školního stravování. Buď snížením úvazků, nebo snížením platů při stejných výkonech.

13

) www.msmt.cz › Ekonomika školství › RgŠ ÚSC a soukromé školství - Materiál č.j. 27 558/2011-26, Materiál č.j. 13 460/2010-26, Materiál č.j. 13 246/2009-26

24

Graf 3

ONIV 2009-2011 80

ONIV na 1 strávníka v Kč

70 60 50 40 30 20 10 0 2009

2010

2011

průměr ČR

Hl. m. Praha

středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Moravskoslezský

Zlínský

14

Největší pokles však zaznamenaly prostředky na ONIV. Ty jsou každoročně snižovány a srovnáme–li průměr celé ČR v roce 2009 s průměrem roku 2011, zjistíme že došlo k poklesu o 35,6 %. Takto ponížené prostředky už jen těžko mohou vykrýt potřeby zařízení školního stravování v oblasti ostatních neinvestičních výdajů.

14

) www.msmt.cz › Ekonomika školství › RgŠ ÚSC a soukromé školství - Materiál č.j. 27 558/2011-26, Materiál č.j. 13 460/2010-26, Materiál č.j. 13 246/2009-26

25

Při stanovení krajských normativů pro zařízení školního stravování odbory školství mládeže a tělovýchovy Krajských úřadů vycházejí z Vyhlášky č. 492/2005 Sb., v platném znění, o krajských normativech (poslední novela Vyhláška č. 11/2011Sb.) kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a podle kterých provádějí obecní úřady obcí s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu. Jak jsem uvedla již v teoretické části, přímé náklady jsou systematicky snižovány a jsou značné rozdíly mezi jednotlivými kraji. Porovnání přímých nákladů za roky 2009-2011, prokázala klesající tendence u většiny školských zařízení zřizovaných krajem nebo obcí. Své statistické šetření jsem zaměřila na porovnání stejných typů zařízení školního stravování a to u zařízení stravující 150-200 strávníků v kategorii 6-14 let. Tento počet jsem si zvolila záměrně, neboť u těchto menších zařízení je jakýkoliv pokles přímých nákladů daleko více znatelný. Menší zařízení zaměstnávají podle počtu strávníků menší počet zaměstnanců, a tudíž jakékoliv snižování přímých nákladů se musí rozdělit mezi méně lidí. Jak bude vidět v následující části, jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji značné, ale v globálním hodnocení vývoje přímých nákladů uvidíte značný pokles. Co se týká dotazníkového šetření, jsou zde vidět ještě další faktory, které snižují příjmy zaměstnanců zařízení školního stravování. Při sestavování dotazníku jsem se zaměřila hlavně na oblast platů. Otázky jsou formulovány samozřejmě tak, aby byly zcela anonymní a aby dotazovaní neměli obavy z jejich vyplnění. Dotazník je koncipován do obecné roviny, neboť má sloužit pouze orientačně.

26

3.2

Hlavní město Praha

Hlavní město Praha jako samostatný kraj, zřizuje coby zřizovatel 32 základních a mateřských škol15, jejichž součástí jsou i zařízení školního stravování. Obecní školy jsou zřizovány městskými částmi a to v počtu 195 právních subjektů. Ne všechny školy mají jako součást svého zařízení školní kuchyni a ne všechna zařízení spadají do sledované oblasti (zařízení školního stravování pro 150-200 strávníků). I když, jsou zde počty jednotek výkonů na jeden pracovní úvazek druhé nejnižší v republice a to beze změn za poslední tři roky, přesto dochází k navýšení mzdových prostředků na jednoho stravovaného. Je zřejmé, že kumulace škol ve velkých městech sebou nese lepší možnosti pro využití prostředků státního rozpočtu ve prospěch zaměstnanců. Možnost sloučit zařízení školního stravování a tím ušetřit lidské zdroje, jasně ukazují směr, jak je možno získat vyšší mzdové prostředky na jednotlivé pracovníky. Bohužel takto nelze postupovat všude, a proto jsou kraje vysoko nad celorepublikovým průměrem, ale také hluboko pod ním. Jak je patrné z grafického znázornění vychází pro kraj Hlavní město Praha na zařízení stravující 150 strávníků věkové kategorie 6-14 let, v průměru 3,33 zaměstnance s průměrným platem 13 089 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 32,6 Kč na 1 strávníka, jsou nižší, než je republikový průměr 36,3 Kč na jednoho strávníka.

15

http://rejskol.msmt.cz/ - rejstřík škol a školských zařízení

27


4000

Hl. m. Praha

3500

MP/1 stravovaného

3000

Hl. m. Praha

Průměr ČR

Průměr ČR

Hl. m. Praha Průměr ČR

2500 Průměr ČR

2000

Hl. m. Praha

1500 1000 500 0

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Hl. m. Praha

3292

3673

3 496

Graf 5

počet jednotek výkonů na 1 plný pracovní úvazek za období 2009-2011 54 52

Průměr ČR

Průměr ČR

Průměr ČR

jednotky výkonů

50 48 46

Průměr ČR Hl. m. Praha

Hl. m. Praha

Hl. m. Praha

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Hl. m. Praha

45,01

45,01

45,01

44 42 40

28

Hl. m. Praha

Graf 6

ONIV 2009-2011 50 ONIV na 1 strávníka v Kč

45 40

průměr ČR Hl. m. Praha

35

průměr ČR Hl. m. Praha

30

průměr Hl. ČR m. Praha průměr ČR

25

Hl. m. Praha

20 15 10 5 0

3.3

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Hl. m. Praha

38

30

30

Středočeský kraj Středočeský kraj se snaží, ostatně jako všechny kraje, o co nejspravedlivější rozdělení prostředků státního rozpočtu a to mezi pracovníky všech školských zařízení, které jsou zřizovány buď krajem v počtu 39 zařízení, nebo obcemi na území kraje v počtu 365 zařízení. V první fázi vychází kraj z principu financování zařízení školního stravování prostřednictvím částky na strávníka, která je stejná pro školská zařízení stejné velikosti. Tato normativní metoda je vysoce objektivní z hlediska přidělení stejných mzdových prostředků „stejně velkým“ zařízením, ale již nemůže zohledňovat veškerá místní specifika. Z toho je patrné, že výše krajského normativu je i zde ovlivněna strukturou školských zařízení, která kraj spravuje. Středočeskému kraji se také daří zachovat poměrně vysokou úroveň mzdových prostředků na jednoho stravovaného a to i přes poměrně vysoký normativ na počet strávníků. Středočeský kraj na zařízení stravujícím 150 strávníků ve věkové kategorii 6-14 let zaměstná 2,88 pracovníků s průměrným platem 12 554 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 33 Kč na 1 strávníka, jsou nižší, než je republikový průměr 36,3 Kč na jednoho strávníka.

29


3200 Průměr ČR

MP/1 stravovaného

3100

Středočeský Průměr ČR

3000


2900

Středočeský


2800 2700 2600

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Středočeský

2812

3043

2 923

Graf 8

počet jednotek výkonů na 1 plný pracovní úvazek za období 2009-2011 52,4

středočeský

středočeský

52,2

jednotky výkonů

52 51,8 51,6 51,4

Průměr ČR

Průměr ČR

Průměr ČR

středočeský

středočeský

Průměr ČR

51,2 51 50,8 50,6 50,4

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

středočeský

51,26

52,28

52,28

30

Graf 9


45

průměr ČR středočeský

40


35 30 25



20 15 10 5 0

3.4

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

středočeský

43

31

25

Jihočeský kraj Tak jako Středočeský kraj vychází při stanovení normativu ve školských zařízeních ze srovnatelnosti, tak i kraj jihočeský zohledňuje porovnání z let předešlých mezi zařízeními stejné velikosti a typu. Rozdělení mzdových prostředku na pedagogické a nepedagogické, které stanovilo ministerstvo financí jako nový závazný ukazatel při čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, přimělo i krajské úřady k takovému dělení a sledování přímých nákladů. Tato změna je zakomponována do metodiky normativního rozpisu, tak jako snížení přímých nákladů pro nepedagogické pracovníky a změnu v odvodech do fondu FKSP. Toto vše musely kraje při sestavování normativních rozpisů zohlednit a Jihočeský kraj není výjimkou. Jako zřizovatel 22 krajských zařízení a poskytovatel přímých nákladů pro 224 obecních škol, se snažil zohlednit specifika jednotlivých zařízení . Je tady zřejmá úzká spolupráce s obcemi z rozšířenou působností. Na základě této spolupráce se snaží kraj vyvíjet tlak na školské právní subjekty v oblasti hledání úspor. U zařízení školního stravování je zřetelná snaha o snižování počtu zaměstnanců. Jihočeský kraj tedy patří ke krajům, které na jednoho stravovaného normují jeden z nejnižších normativů. Je zřejmá snaha o spravedlivé dělení, ale u zařízení školního stravování to tak cele neplatí. 31

Jihočeský kraj na zařízeních stravujících 150 strávníků ve věkové kategorii 6-14 let zaměstná 2,84 zaměstnanců s průměrným platem 12 508 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 40,3 Kč na 1 strávníka, jsou vyšší, než je republikový průměr 36,3 Kč na jednoho strávníka.


3200 Průměr ČR 3100 Jihočeský MP/1 stravovaného

3000 2900 2800

Průměr ČR

Jihočeský

Průměr ČR

Jihočeský

Jihočeský 2700 2600 2500

Průměr ČR

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Jihočeský

2727

3027

2 842

32

Graf 11 počet jednotek výkonů na 1 plný pracovní úvazek za období 2009-2011 53

Jihočeský

Jihočeský

Jihočeský

jednotky výkonů

52,5 52 51,5

Průměr ČR

Průměr ČR

Průměr ČR Jihočeský

Průměr ČR 51 50,5 50

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Jihočeský

52,81

52,81

52,81

Graf 12


45

Jihočeský průměr ČR Jihočeský

40

průměr ČR

35 30

Jihočeský průměr ČR průměr ČR

25

Jihočeský

20 15 10 5 0

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Jihočeský

47

41

33

33

3.5

Plzeňský kraj Plzeňský kraj ve své metodice rozpisu přímých výdajů ve školství, přihlížel k podmínkám státního rozpočtu na daný rok. Základní princip normativního rozpisu na rok 2011 je zavedení závazného ukazatele přímých výdajů na pedagogického pracovníka. Proto bylo třeba republikové normativy na rok 2011 vytvořit zcela nově. V letech předchozích se vždy vycházelo z normativů roku předešlého. Nově však bylo třeba použít skutečných výdajů mzdových prostředků a počtu zaměstnanců v jednotlivých typech škol a školských zařízeních. Plzeňský kraj zřizuje 16 krajských zařízení a rozpočtuje přímé náklady 196 zařízením obecním. Na rok 2011 však byly republikové normativy poníženy tak, že nedosáhly ani rozpočtu rok 2010. Do toho ponížení se promítlo snížení mzdových prostředků pro nepedagogické pracovníky o 10%, navýšení mezd pedagogickým pracovníkům, snížení odvodů do FKSP. Tím nastává pro rok 2011 situace, kdy rozpočtové zdroje určené pro regionální školství Plzeňského kraje jsou nižší než v roce 2010. Normativní zdroje jsou v Plzeňském kraji posíleny o finanční prostředky rozvojových programů, zejména pak programu na posílení platové úrovně pedagogických pracovníků s vysokoškolským vzděláním, kteří splňují odbornou kvalifikaci. Prostředky z programu podpora řešení specifických problémů regionálního školství v jednotlivých krajích s přihlédnutím k rozdílné hustotě sítě škol a školských zařízení jsou pro rok 2011 rozepsány ve stejném rozsahu jako pro rok 2010, ale s členěním na pedagogické a nepedagogické pracovníky. Z toho plyne, že veškeré prostředky na platy pracovníků regionálního školství jsou striktně děleny na platy pedagogických pracovníků a nepedagogických pracovníků. Jelikož bylo nutno tarifní mzdy u vysokoškolských pracovníků dorovnat, je zřejmé že Plzeňský kraj snížil přímé výdaje na nepedagogické pracovníky. Jak tedy plyne z analýzy přímých nákladů za léta 2009-2011 jsou v Plzeňském kraji přímé náklady určené pro zařízení školního stravování systematicky snižovány. Plzeňský kraj na zařízeních stravujících 150 strávníků ve věkové kategorii 614 let, zaměstná 2,76 zaměstnanců s průměrným platem 12 552 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 61,6 Kč na 1 strávníka, jsou nejvyšší v republice, republikový průměr činí 36,3 Kč na jednoho strávníka. Takto vysoce nastavený limit umožňuje zařízením školního stravování zajistit dostatek prostředků OOPP, zajistit další vzdělávání zaměstnanců nebo vykrýt náklady na náhrady po dobu prvních 21 dnů pracovní neschopnosti. 34


3500 Průměr ČR Plzeňský

3000

Průměr ČR Plzeňský


MP/1 stravovaného

2500 2000


1500 1000 500 0

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Plzeňský

2573

3022

2 720

Graf 14


Plzeňský

55 Plzeňský

jednotky výkonů

54

Plzeňský

53 52

Průměr ČR

Průměr ČR Průměr ČR

51 50 49 48

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Plzeňský

55,36

53,61

53,61

35


Graf 15

ONIV 2009-2011


80

Plzeňský

70

Plzeňský

60 50

Plzeňský

průměr ČR

průměr ČR

průměr ČR

40

průměr ČR

30

Plzeňský

20 10 0

3.6

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Plzeňský

75

60

50

Karlovarský kraj Stejně jako i v ostatních krajích, jsou zde základním kritériem rozhodným pro objem přidělených prostředků ze státního rozpočtu výkony organizace. Jednotky výkonu jsou stanoveny v souladu s § 1 vyhlášky 492/2005 Sb. Finanční prostředky se poskytují podle skutečných výkonů, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek nebo stravovaných, uvedeného ve školském rejstříku. Do skutečného počtu výkonů podle předchozí věty se započítávají i cizinci, kterým se podle tohoto zákona poskytuje vzdělávání nebo školské služby za stejných podmínek jako občanům České republiky. Karlovarský kraj se snaží zachovat rovný přístup v přidělování rozpočtovaných složek na jednoho pedagogického i nepedagogického pracovníka jak u škol a školských zařízení stejného typu zřizovaných jak Karlovarským krajem v počtu 6, tak obcemi a dobrovolnými svazky obcí v Karlovarském kraji v počtu 101. Karlovarský kraj se snaží zajistit finanční prostředky na pokrytí veškerých specifik svého regionu, bohužel u zařízení školního stravování se vydal cestou snižování úvazků na jednotku výkonu. Při nedostatku finančních prostředků na přímé náklady je to jedna z cest, ovšem je otázkou na jak dlouho se budou moci snižovat úvazky. 36

Karlovarský kraj na zařízeních stravujících 150 strávníků ve věkové kategorii 6-14 let zaměstná 2,70 zaměstnanců s průměrným platem 12 342 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 61,6 Kč na 1 strávníka, jsou nejvyšší v republice, republikový průměr činí 36,3 Kč na jednoho strávníka. Co se týká prostředků na ONIV 28 Kč na 1 strávníka, jsou nižší, než je republikový průměr, který činí 36,3 Kč na jednoho strávníka. Graf 16 Průměr MP/ 1stravovaného 2009-2011

3500 Průměr ČR 3000

MP/1 stravovaného

2500

Průměr ČR

Karlovarský

Průměr ČR Karlovarský

Karlovarský

2000

Průměr ČR Karlovarský

1500 1000 500 0

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Karlovarský

2493

2775

2 731

37

Graf 17


Karlovarský

Karlovarský

Karlovarský

55

jednotky výkonů

54 53 52

Průměr ČR

Průměr ČR

Průměr ČR

Karlovarský

Průměr ČR

51 50 49 48

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Karlovarský

55,36

55,36

55,36

Graf 18


45 40 35

průměr ČR Karlovarský


30


25 20 15 10 5 0

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Karlovarský

35

27

22

38


3.7

Pardubický kraj Pardubický kraj se řídí ve svém přístupu k rozdělování prostředků státního rozpočtu, všech platných právních norem, které ovlivňují stanovení normativního rozpisu. Specifikou Pardubického kraje je striktní využívání jednotek výkonů podle zahajovacích výkazů a rozpočtování podle stejných pravidel pro zařízení stejné velikosti. Je zde kladen veliký důraz na optimalizaci školské sítě, a tudíž můžou být v normativu zahrnuta veškerá specifika daného regionu. Jako jeden z mála krajů, při stanovení krajských normativů pro zařízení školního stravování, zohledňuje otázku závodního stravování. Naprostá většina krajů se problematikou závodního stravování vůbec nezabývá a do normativů je nijak nezapracovává. Pardubický kraj při stanovování průměrného platu na jednoho pracovníka školního stravování, používá určité procento navýšení, podle možností kraje. Pardubický kraj coby zřizovatel zřizuje 15 krajských škol a školských zařízení a rozpočtuje 231 obecních škol a zařízení celkem. Při stanovení normativního rozpisu je brán zřetel na rozdílnosti regionu a jsou zohledňovány právní subjekty s malou kapacitou žáků. Normativní rozpis je vždy stanoven na školní rok a nijak se do něj nepromítnou změny výkonů od 1.9. Tímto způsobem mohou ředitelé škol a školských zařízení plánovat počty zaměstnanců a nemusí řešit, co bude od 1.9. Pardubický kraj klade veliký důraz na učňovské školství a jeho rozvoj je také přínosem pro krajský rozpočet. Pokud se totiž podaří naplnit učiliště nebo integrovanou školu, která si dokáže na svůj provoz vydělat, jsou to finanční prostředky, které může kraj investovat do jiných zařízení. Tím také paradoxně dochází u zařízení školního stravování v roce 2011 k snížení jednotek výkonů oproti republikovému průměru a zároveň k navýšení mzdových prostředků na jednoho strávníka. Pardubický kraj na zařízeních stravujících 150 strávníků ve věkové kategorii 614 let zaměstnává normativně 2,90 zaměstnanců s průměrným platem 12 952 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 30,3 Kč na 1 strávníka, jsou nižší než republikový průměr, ten činí 36,3 Kč na jednoho strávníka.

39


3200 Průměr ČR Pardubický 3100

Průměr ČR

3000

MP/1 stravovaného

Pardubický

Průměr ČR

2900

Pardubický

Průměr Pardubický ČR

2800 2700 2600

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Pardubický

2805

3113

3 096

Graf 20


Pardubický

Pardubický

52,5

jednotky výkonů

52 51,5

Průměr ČR


51

Průměr ČR

50,5

Pardubický Pardubický

50 49,5 49 48,5

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Pardubický

52,59

52,59

49,96

40

Graf 21


45

průměr ČR

40 35

Pardubický

průměr ČR Pardubický

30

průměr ČR Pardubický průměr ČR

25

Pardubický

20 15 10 5 0

3.8

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Pardubický

35

28

28

Ústecký kraj Základní postup při financování krajského a obecního školství na rok 2011 vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a ze zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011. Tento základní postup je založen důsledně na kombinaci výkonového a programového financování, tzn. je plně v souladu s hlavními požadavky na efektivní alokaci veřejných financí. Tak jako ostatní kraje, řídí se i kraj Ústecký vyhláškou č. 492/2005 Sb., o krajských normativech a na základě této právní normy dochází ke stanovování výše krajského normativu. Jelikož se kraj snaží o zohledňování osobních potřeb každé školy v kraji, může si dovolit stanovit krajské normativy v takové výši, jakou vidíme po provedené analýze. Ústecký kraj svou rozpočtovou kázní a snahou o co neefektivnější využití prostředků státního rozpočtu patří ke krajům, které zajišťují nejvíce mzdových prostředků pro pracovníky zařízení školního stravování a zároveň tomu odpovídající nejnižší jednotku výkonů na jeden pracovní úvazek. Jako zřizovatel 26 krajských škol a správce rozpočtu 41

243 obecních škol a školských zařízení, zachovává tento stav po celou dobu sledovaného období. Nedá se jednoznačně říct co je příčinou tak příznivého stavu, ale jak vyplynulo z analýzy přímých výdajů, je Ústecký kraj na prvním místě ve výši vyplacených přímých nákladů na jednoho strávníka. V tomto ohledu předčí i kraj Praha, který má tak druhou nejnižší jednotku výkonu. Ústecký kraj na zařízeních stravujících 150 strávníků ve věkové kategorii 6-14 let zaměstná 3,74 zaměstnanců s průměrným platem 12 025 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Jak je patrno vysoká jednotka výkonů snižuje průměrný plat pod republikový průměr, ale pokud jsou zařízení, která hospodárně řeší otázku pracovních sil, zbývá jim dostatek mzdových prostředků pro ostatní nepedagogické pracovníky. Co se týká prostředků na ONIV 20 Kč na 1 strávníka, jsou nejnižší v republice, republikový průměr činí 36,3 Kč na jednoho strávníka.


4500 Ústecký

4000

MP/1 stravovaného

3500 3000

Ústecký

Ústecký Průměr ČR

Průměr ČR

Průměr ČR

2500

Průměr ČR Ústecký

2000 1500 1000 500 0

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Ústecký

3436

3916

3 442

42

Graf 23

počet jednotek výkonů na 1 plný pracovní úvazek za období 2009-2011 60 Průměr ČR

Průměr ČR

Průměr ČR

50 Ústecký

jednotky výkonů

40

Ústecký

Ústecký

Průměr ČR

30

Ústecký

20 10 0

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Ústecký

39,56

39,56

41,01

Graf 24


45

průměr ČR

40

průměr ČR

35 30

průměr ČR

Ústecký

průměr ČR

25

Ústecký

Ústecký

20

Ústecký

15 10 5 0

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Ústecký

27

19

14

43

3.9

Liberecký kraj Rozpis rozpočtu přímých výdajů školám a školským zařízením se uskutečňuje zásadně normativním způsobem v závislosti na počtu jednotek výkonu a stanovených normativech. V souladu s § 3, odst. 1 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, byly pro rok 2011 stanoveny krajské normativy pro jednotky výkonu, které jsou u škol a školských zařízení v rámci kraje realizovány. Komentář ke stanovení krajských normativů je uveden v 5. kapitole, hodnoty krajských normativů jsou uvedeny v příloze této metodiky. Pro stanovení rozpočtu přímých výdajů škol a školských zařízení na rok 2011 je rozhodující počet dětí, žáků, studentů, stravovaných a ubytovaných uvedený ve statistických výkonových výkazech ve školním roce 2010/2011. V případě, že údaje uvedené ve statistických výkonových výkazech překračují údaje uvedené ve školském rejstříku, je – v souladu s § 160, odst. 3 zákona 561/2004 Sb., školský zákon – základem pro rozpis rozpočtu údaj uvedený ve školském rejstříku. Výkony nad rámec kapacity nemohou být v žádném případě financovány. Ředitelé škol a školských zařízení jsou plně zodpovědní za správnost údajů uvedených ve statistických výkonových výkazech, ve školních matrikách a výkazech o pracovnících a mzdových prostředcích P1-04. Úprava rozpočtu přímých výdajů v průběhu kalendářního roku z důvodu změn v počtu dětí, žáků, studentů, stravovaných a ubytovaných bude prováděna zpravidla k termínu zahájení nového školního roku. Výjimkou jsou zásadní změny výkonů v mateřských školách v průběhu roku, které mají podstatný vliv na objem přidělovaných prostředků, dále pak skutečnosti související s nově zařazenými dětmi či žáky do kategorie dětí či žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ředitelé škol a školských zařízení nesmí bez předchozího projednání a souhlasu krajského úřadu realizovat jakékoliv činnosti, jejichž dopadem je vyšší potřeba finančních prostředků v oblasti přímých nákladů. Požadavky bez předchozího souhlasu nebudou akceptovány. Jak je patrno z následné analýzy, Liberecký kraj patří k těm krajským úřadům, které si zachovávají značný vliv nad kontrolou přímých výdajů a zajišťují prostředky pouze pro skutečné jednotky výkonů. V případě zařízení školního stravování jsou to počty strávníků, které vycházejí ze zahajovacích výkazů.

44

Je patrné, že zajistit mzdové prostředky pro 26 škol a školských zařízení zřizovaných krajem a pro 185 obecních škol je velice složité, zvlášť v situaci kdy prostředky státního rozpočtu jsou pro oblast regionálního školství snižovány. Liberecký kraj, na zařízeních stravujících 150 strávníků ve věkové kategorii 6-14 let zaměstná 2,85 zaměstnanců s průměrným platem 12 793 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 32 Kč na 1 strávníka, jsou nižší než republikový průměr, ten činí 36,3 Kč na jednoho strávníka. Takto nízký limit prostředků ONIV na jednoho strávníka nutí zařízení neúměrně šetřit na ochranných pomůckách, neumožňuje zajistit žádné další vzdělávání pracovníků. Když vezmeme v úvahu zařízení stravující 150 strávníků, vychází roční rozpočet ONIV na 4.800 Kč. Touto částkou není možno pokrýt ani náklady na náhrady po dobu prvních 21 dnů nemoci.


3200 Průměr ČR 3100 Liberecký

MP/1 stravovaného

3000

Liberecký Průměr ČR

2900 2800

Průměr ČR

Průměr ČR

Liberecký

Liberecký

2700 2600 2500

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Liberecký

2733

2992

3 026

45

Graf 26

počet jednotek výkonů na 1 plný pracovní úvazek za období 2009-2011 Liberecký

53

Liberecký

52,5

jednotky výkonů

Liberecký 52 51,5

Průměr ČR

Průměr ČR

Průměr ČR Liberecký

Průměr ČR 51 50,5 50

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Liberecký

52,07

52,86

52,86

Graf 27


45 40

průměr ČR Liberecký průměr ČR

35

Liberecký

30

průměr ČR Liberecký

25

Liberecký

20 15 10 5 0

průměr ČR

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Liberecký

40

30

26

46

3.10

Královéhradecký kraj Rozpis ukazatelů na „přímé“ vzdělávací náklady škol a školských zařízení zřízených krajem a obcemi, provede OŠ KÚ podle normativních principů vymezených vyhláškou MŠMT č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů. Rozpis přímých NIV bude rozdělen podle následujících pokynů. Provedením normativního rozpisu rozpočtu běžných výdajů na jednotlivé organizace na základě výkonů (počtu dětí, žáků, ubytovaných, stravovaných atp. dle §1 vyhl. č. 492/2005 Sb.) školního roku 2010/2011 a normativů (normativních komponentů) stanovených OŠ KÚ pro rok 2011 v soustavě normativů. Základem je princip financování škol prostřednictvím částky na žáka, společné pro stejně velké školy (stejné výkony), stejné obory studia – bez ohledu na skutečnou organizaci nebo potřebu výuky, místní specifika apod. Výkony pro výpočet budou převzaty ze zahajovacích výkazů pro školní rok 2010/2011. Případně budou korigovány s ohledem na příslušnou schválenou kapacitu, popř. nově nahlášené organizační změny. Filosofie přidělování přímých nákladů je postavena na vyhlášce o krajských normativech a školským zařízením je přiděleno jen to, co je nezbytné na pokrytí tarifních platů. Pokud organizaci nezbývá na nenárokové složky platy, jsou pokynu z krajského úřadu jasně dány. Nutno snižovat počty zaměstnanců popřípadě u nepedagogických pracovníků provést změny v zařazení do platových stupňů. Jak vyplyne z analýzy za léta 2009-2011 patří kraj k těm zřizovatelům, kteří ve všech svých 24 krajských školách a 228 školách obecních, umožňují úspory v přímých nákladech rozdělit mezi pracovníky. Normativy pracovníků zařízení školního stravování jsou nad republikovým průměrem jak v oblasti mzdových prostředků na 1 strávníka, tak v oblasti jednotek výkonů na jeden pracovní úvazek. Královéhradecký kraj na zařízeních stravujících 150 strávníků ve věkové kategorii 6-14 let zaměstná 2,70 zaměstnanců s průměrným platem 14 569 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 38 Kč na 1 strávníka, republikový průměr činí 36,3 Kč na jednoho strávníka. I když je kraj těsně nad republikovým průměrem, nelze v žádném případě jásat. Tak nízké limity prostředků na ONIV jsou naprosto nedostačující a zařízení školního stravování, stejně jako školy, jen těžce dokáže vykrýt vše, co by mělo z těchto prostředků být hrazeno. 47

Když se podíváme na zařízení se 150 strávníky, zjistíme, že roční limit je 5.700 Kč, což činí na jednoho pracovníka 1.900 Kč. Tato částka, stěží pokryje ochranné pomůcky na jednoho pracovníka. Náklady na další vzdělávání a náhrady za dny nemoci, už není z čeho pokrýt.


3300

Královéhradecký Královéhradecký

3200

Průměr ČR

MP/1 stravovaného

3100 Průměr ČR

3000 Královéhradecký

Průměr ČR

2900 2800

Královéhradecký

Průměr ČR

2700 2600 2500

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Královéhradecký

2921

3260

3 260

48

Graf 29

počet jednotek výkonů na 1 plný pracovní úvazek za období 2009-2011 52 51,5

Průměr ČR


jednotky výkonů

51 50,5 Průměr ČR

50 49,5

Královéhradecký Královéhradecký

Královéhradecký

Královéhradecký

49 48,5 48

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Královéhradecký

49,31

49,31

49,31

Graf 30


45

Královéhradecký průměr ČR

40


35


30

průměr ČR

25

Královéhradecký

20 15 10 5 0

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Královéhradecký

47

36

31

49

3.11

Kraj Vysočina Stanovení priorit v procesu bilancování rozpočtu škol a školských zařízení vzhledem k rozdílům mezi optimálními potřebami a možnostmi jejich splnění danými objemem rozpočtu, jsou stanoveny následující priority v zabezpečení jednotlivých činností. Nejdůležitější je při stanovování normativního rozpisu dodržení podmínky, rozdělení mzdových prostředků na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků. Další z podmínek je zajištění patřičné úrovně tarifních platů pro pedagogické pracovníky a zachování mzdové rezervy, pro případné změny ve výkonech po 1. 9., daného roku. Z objemu prostředků, které krajský úřad obdržel normativním rozpisem z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, byla vyčleněna rezerva pro řešení specifických problémů, které nelze promítnout do úvodního normativního rozpisu jednotlivým organizacím. Krajský úřad má ve své působnosti 13 škol, které zpravuje jako zřizovatel a 248 škol, které jsou zřizovány obcemi nebo svazkem obcí. Jak je vidět z metodiky rozpisu přímých výdajů kraje vysočina, zařízení školního stravování jsou při rozdělování přímých výdajů v pozadí zájmu krajského úřadu. Kraj Vysočina na zařízeních stravujících 150 strávníků ve věkové kategorii 6-14 let zaměstná 2,97 zaměstnanců s průměrným platem 12 307 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 34,6 Kč na 1 strávníka, republikový průměr činí 36,3 Kč na jednoho strávníka.

50



Vysočina Průměr ČR

MP/1 stravovaného

3000

Vysočina

2900

Průměr ČR

Průměr ČR Vysočina

2800

Vysočina

2700 2600 2500

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Vysočina

2771

3068

2 934

Graf 32

počet jednotek výkonů na 1 plný pracovní úvazek za období 2009-2011 51,8 51,6

Průměr ČR

Průměr ČR

jednotky výkonů

51,4 Průměr ČR

51,2 51

Průměr ČR

50,8 50,6

Vysočina Vysočina

Vysočina

Vysočina

50,4 50,2 50 49,8

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Vysočina

50,48

50,48

50,48

51

Graf 33


45

průměr ČR Vysočina

40


35


30 25


20 15 10 5 0

3.12

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Vysočina

45

33

26

Jihomoravský kraj Jako většina krajů, které mají na svém území, jak velké školské komplexy, tak malé vesnické školy, musí Jihomoravský kraj řešit specifické problémy daných zařízení. Bohužel, změna ve stanovování normativního rozpisu, sebou nese velké zatížení pro krajské úřady. Nutnost v prvé řadě zajistit mzdové prostředky pro pedagogické pracovníky, nutí krajský úřad nastavit normativ na jednotku výkonu tak vysoko, že Jihomoravský kraj patří ke krajům s nejmenším počtem pracovníků zařízení školního stravování v republice.

Jen díky tomuto faktoru, mají tito zaměstnanci zachován

průměrný plat na srovnatelné úrovni s republikovým průměrem. Jihomoravský kraj je krajem s největším počtem škol a školských zařízení v České republice. Sám zřizuje 33 škol, obecních zařízení má ve správě 435. Jihomoravský kraj na zařízeních stravujících 150 strávníků ve věkové kategorii 6-14 let zaměstná 2,73 zaměstnanců s průměrným platem 12 994 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 30,3 Kč na 1 strávníka, republikový průměr činí 36,3 Kč na jednoho strávníka.

52


3200 Průměr ČR 3100 Jihomoravský

MP/1 stravovaného

3000

Průměr ČR

2900

Průměr ČR

Průměr ČR

2800

Jihomoravský

Jihomoravský

Jihomoravský

2700 2600 2500

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Jihomoravský

2738

2971

2 805

Graf 35

počet jednotek výkonů na 1 plný pracovní úvazek za období 2009-2011 Jihomoravský

56 55

Jihomoravský

Jihomoravský

jednotky výkonů

54 53 52

Průměr ČR


51 50 49 48

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Jihomoravský

54,53

54,53

55,63

53

Průměr ČR Jihomoravský

Graf 36


45

průměr ČR

40

Jihomoravský

35

průměr ČR Jihomoravský

30


25


20 15 10 5 0

3.13

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Jihomoravský

38

29

24

Olomoucký kraj I když vyhláška o krajských normativech č. 492/2005 Sb., jasně stanovuje pravidla pro určení jednotek výkonů a stanovení průměrných platů u nepedagogických pracovníků zařízení školního stravování, je díky analýze přímých výdajů jasně vidět, že ne všechny mzdové prostředky končí na zařízeních školního stravování. Není přece možné, aby kraj, který patří do skupiny těch s nejnižším normativem na jednotku výkonů, měl zároveň průměrný plat pod úrovní republikového průměru. Tato situace nevzniká krácením prostředků ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale jen díky přesunům mzdových prostředků. Metodika rozpisu přímých výdajů Olomouckého kraje je postaven na přísném dodržování normativní metody, která vychází z republikových normativů a množství přidělených mzdových prostředků ze státního rozpočtu. Jako nejdůležitější závazný ukazatel při přidělování přímých výdajů na jednotlivá zařízení, 23 škol zřizovaných krajem a 268 škol zřizovaných obcemi, je dělení na pedagogické a nepedagogické pracovníky. Udržení srovnatelné výše průměrného platu s ostatními kraji, je zajištěno pouze díky snižování počtu pracovníků v zařízeních školního stravování. Olomoucký kraj na zařízeních 54

stravujících 150 strávníků ve věkové kategorii 6-14 let zaměstnává průměrně 2,70 zaměstnanců s průměrným platem 12 626 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 39 Kč na 1 strávníka, republikový průměr činí 36,3 Kč na jednoho strávníka. Graf 37 Průměr MP/ 1stravovaného 2009-2011


Průměr ČR Olomoucký

Olomoucký


MP/1 stravovaného

2500 2000


1500 1000 500 0

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Olomoucký

2564

2763

2 855

Graf 38


Olomoucký

Olomoucký

Olomoucký

55

jednotky výkonů

54 53 52

Průměr ČR


51 50 49 48

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Olomoucký

55,36

55,36

55,36

55


Graf 39

ONIV 2009-2011


60 50

Olomoucký průměr ČR

40 30


průměr ČR Olomoucký

20 10 0

3.14


2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Olomoucký

49

37

31

Moravskoslezský kraj I v kraji Moravskoslezském dochází k v roce 2011 k situaci, kdy je nutno řešit nový závazný ukazatel určující dělení mzdových prostředků na dvě skupiny. Tento kraj však musí řešit při určování normativního rozpisu specifika, která se jinde nevyskytují. Jedná se hlavně o malotřídní školy s vyučovacím jazykem polským, kterých je na území kraje, poměrně mnoho. Toto specifikum sebou nese zvýšené náklady na počty pedagogických pracovníků, neboť je nutno zajišťovat výuku ve dvou jazycích. I když i zde dochází k velkému slučování škol, přece jen tento faktor zůstává poměrně velkým zatížením pro rozdělení prostředků přidělených ze státního rozpočtu. Dalším ztěžujícím faktorem v tomto regionu jsou velké pavilónové školy, které vznikaly v 70. letech minulého století snad v každé větší obci. Moravskoslezský kraj patřil v minulosti k průmyslovému srdci naší země, a proto zde bylo velice husté osídlení. Bohužel v současnosti dochází k vyklidňování a snižování počtu obyvatel, ale velké pavilónové školy zůstávají. Obce nemají žádnou možnost kapacitně využít celého komplexu, a zároveň ho nemohou nijak oddělit od chodu školy. Tak se stává, že je nutno zajistit dostatek pracovníky na údržbu takového komplexu, ale počet žáků neodpovídá daným potřebám. Prioritou při zabezpečování počáteční vyrovnanosti potřeb a snížených disponibilních zdrojů v roce 2011 při zavedení nových závazných ukazatelů prostředky na platy 56

pedagogů, prostředky na platy nepedagogických pracovníků, OON pedagogů a OON nepedagogických pracovníků je zajištění kontinuity odměňování pedagogických zaměstnanců z roku 2010, provozuschopnosti jednotlivých škol při aplikaci závazných ukazatelů v oblasti odměňování nepedagogických zaměstnanců s ohledem na oprávněné potřeby škol a s přihlédnutím k plnění požadavků na efektivitu a hospodárnost. Rozpis rozpočtu přímých výdajů školám a školským zařízením se uskutečňuje zásadně normativním způsobem v závislosti na počtu jednotek výkonu a stanovených finančních normativech na jednotku výkonu, a to za organizaci jako celek včetně odloučených pracovišť. Ukazatel průměrných platů pedagogů (Pp) a průměrných platů nepedagogických zaměstnanců (Po) byl konstruován z rozpočtovaných průměrných platů použitých v roce 2010. U pedagogických pracovníků za jednotlivé druhy zařízení byl tento rozpočtovaný plat snížen o 0,5 % dle disponibilních zdrojů kraje a navýšen o 88 Kč (odměna předsedy a hodnotitelů u státní maturity). U nepedagogických pracovníků byl rozpočtovaný plat roku 2010 u jednotlivých druhů zařízení krácen o 9,5 %. Moravskoslezský kraj na zařízeních stravujících 150 strávníků ve věkové kategorii 6-14 let zaměstná 2,86 zaměstnanců s průměrným platem 12 880 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 36,6 Kč na 1 strávníka, republikový průměr činí 36,3 Kč na jednoho strávníka.

57


3300

Moravskoslezsk ý

3200

Průměr ČR

MP/1 stravovaného

3100 Průměr ČR Moravskoslezsk ý Průměr ČR

3000 2900

Moravskoslezs ký

Průměr ČR Moravskoslezsk ý

2800 2700 2600 2500

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Moravskoslezský

2738

3204

2 899

Graf 41

počet jednotek výkonů na 1 plný pracovní úvazek za období 2009-2011 57 56

Moravskoslezský

55 jednotky výkonů

54 53 52

Průměr ČR

51

Průměr ČR Průměr ČR Moravskoslezský Moravskoslezský

50 49 48 47

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Moravskoslezský

55,74

50,54

50,54

58

Průměr ČR Moravskoslezský

Graf 42


45

Moravskoslezský průměr ČR

40

průměr Moravskoslezský ČR

35

průměr ČR Moravskoslezský

30

průměr ČR

25

Moravskoslezský

20 15 10 5 0

3.15

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Moravskoslezský

47

35

28

Zlínský kraj Zlínský kraj je ve své metodice rozpisu přímých výdajů na zařízení školního stravování, postaven do role realistického správce prostředků státního rozpočtu. Normativy stanovuje na základě jednotek výkonů, v kterých se snaží řešit i specifika a ztížené podmínky některých zařízení. Umožňuje těmto zařízením zohlednění mzdových prostředků podle počtu pracovníků, potřebných na zajištění provozu. Zlínský kraj zřizuje 23 škol, a normativně určuje podmínky pro 226 škol obecních. Zlínský kraj na zařízeních stravujících 150 strávníků ve věkové kategorii 6-14 let zaměstná 2,81 zaměstnanců s průměrným platem 12 557 Kč. Přičemž republikový průměr činí 2,91 zaměstnanců s průměrným platem 12 777 Kč. Co se týká prostředků na ONIV 48Kč na 1 strávníka, republikový průměr činí 36,3 Kč na jednoho strávníka.

59


3200

Průměr ČR

3100 Zlínský

MP/1 stravovaného

3000 2900

Průměr ČR

Zlínský

Průměr ČR

Průměr ČR

2800 2700

Zlínský

Zlínský

2600 2500 2400

2009

2010

2011

Průměr ČR

2805

3129

2 990

Zlínský

2671

2977

2 834

60

Graf 44

počet jednotek výkonů na 1 plný pracovní úvazek za období 2009-2011 60 Zlínský

58

jednotky výkonů

56 54 52

Průměr ČR Průměr ČR Zlínský

Zlínský Průměr ČR

Zlínský

Průměr ČR

50 48 46

2009

2010

2011

Průměr ČR

51,48

51,11

51,56

Zlínský

51,26

51,26

57,61

Graf 45

ONIV 2009-2011


70 60 50

Zlínský Zlínský

průměr ČR

40

průměr ČR

Zlínský průměr ČR

30 20 10 0

2009

2010

2011

průměr ČR

45

35

29

Zlínský

59

47

38

61

průměr ČR Zlínský

Provedená šetření, která vycházejí z jasně daných statistických údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, přesně ukazují, jak rozdílné jsou přístupy při tvoření normativního rozpisu. Z těchto výsledků však nelze jednoznačně říct, proč je normativ na jednoho stravovaného takový a v jiném kraji je poměrně nižší. Jediné, co lze prokazatelně říct je skutečnost, že přímé náklady na střediscích školního stravování klesají a jak ukazují současné normativy na rok 2012, zřejmě ještě klesat budou.

62

4.

Dotazníkové šetření Dotazník obsahoval 6 jednoduchých otázek z oblasti financování, a měl charakter pouze informativní. Sloužil k doplnění statistického srovnání úrovně v oblasti financování přímých nákladů. Základem mé práce bylo zpracování analýz vývoje přímých nákladů (mzdových prostředků a ostatních neinvestičních nákladů) na zařízení školního stravování. Podkladem pro rozeslání dotazníků bylo zjištění počtu16 základních škol a školských zařízení v jednotlivých krajích a na základě celkového počtu jsem náhodně vybrala 10% těchto zařízení, kterým jsem dotazníky rozeslala. Jednalo se o 385 dotazníků, přičemž se mi vrátilo 115 odpovědí od subjektů, které vyhověly stanoveným podmínkám. Výsledkem byla data, která doplnila výsledky analýz podle jednotlivých krajů a potvrdila nebo vyvrátila má tvrzení týkající se vývoje přímých nákladů v oblasti financování zařízení školního stravování. Dotazník obsahoval tyto otázky: 1. Máte možnost sledovat výši přímých výdajů přidělených na zařízení školního stravování?

56 50%

ano ne

56 50%

Tato otázka byla vybrána záměrně a to proto, abych ukázala jaká je komunikace, mezi vedením školy a managementem zařízení školního stravování. Vedení zařízení školního stravování je v organizačních strukturách škol vedeno jako střední management, tudíž podléhá přímo řediteli školy.

16

) http://rejskol.msmt.cz/ -rejstřík škol

63

Bohužel v otázkách přímé komunikace mezi ředitelem a vedením těchto zařízení je vidět bariéra, neboť jen polovina z dotazovaných zařízení má přístup k informacím o přímých nákladech. Přičemž ve většině případů, jsou povinnosti týkající se sledování čerpání rozpočtu delegovány na management zařízení školního stravování.

2. Jsou Vám vedením poskytovány veškeré mzdové prostředky, které dostanete přiděleny podle normativu od zřizovatele (chci zjistit, zda máte možnost nahlížet do normativních rozpisů přímých nákladů na Vaše zařízení a následně sledovat, jak je nakládáno právě se mzdovými prostředky na zařízeních školního stravování). Vyplní pouze ta zařízení, která na otázku č. 1 odpověděla ANO.

15 13%

ano ne

98 87%

Otázka která se přímo dotýká financování školních jídelen, je nesmírně důležitá a výsledky šetření jsou víc než zarážející. Ve více jak 80% dochází k přesouvání části mzdových prostředků ze zařízení školního stravování na ostatní nepedagogické pracovníky.

64

3. Jsou Vám přidělovány mzdové prostředky na závodní stravování (Jelikož se tato otázka týká stravování vlastních zaměstnanců, mělo by docházet k navýšení prostředků na platy, z rozpočtu zřizovatele na hlavní činnost) Děje se tak?

18 16%

ano ne

95 84%

Náklady na závodní stravování a jejich úhradu stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 84/2005, o závodním stravování, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 2 a 3 citované vyhlášky stanoví, že v organizaci, která zajišťuje závodní stravování ve vlastním zařízení závodního stravování, náklady na provoz (tj. věcné, osobní a další režijní náklady tudíž i mzdové) na závodní stravování jsou v plné výši hrazeny organizací a to z nákladů na svou hlavní činnost. Zaměstnanec hradí pouze pořizovací cenu potravin, na což mu může být poskytnut příspěvek z FKSP. I když zřizovatel umožní organizaci poskytnout závodní stravování, jen v málo případech navýší rozpočet na provoz i o částku na mzdovou režii. Zařízení školního stravování je tudíž kráceno o mzdovou režii, neboť ji nehradí ani strávník, ani zaměstnavatel. Toto tvrzení se opírá o počty strávníků uváděných v zahajovacích výkazech Z 17-01. I když se v nich počty zaměstnanců uvádějí, v normativním rozpisu pro dané zařízení jsou prostředky pouze na strávníka – žáka.

4. Jak vnímáte vývoj přímých nákladů za období 2009-2011. V oblasti mzdových 65

prostředků, prostředků na ochranné pracovní pomůcky a prostředků na náhrady po dobu prvních 21 dnů pracovní neschopnosti? 18 16% 34 30%

stoupající klesající stagnující

62 54%

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jak vnímají vývoj přímých nákladů na pracovištích, kde jsou pravidelně vedoucí pracovníci informováni o jejich výši. Jedná se nejen o mzdové prostředky, ale i o prostředky na ochranné pracovní pomůcky nebo náhrady po dobu prvních 21 dnů pracovní neschopnosti.

5. Došlo ke snížení úvazků na Vašem zařízení, aniž by došlo ke změně počtu strávníků?

29 26%

ano ne

82 74%

Snižování úvazků je jednou z možností, jak vykrýt nedostatek mzdových prostředků na zařízeních školního stravování, aniž by docházelo k snižování platových stupňů nebo tříd. Snižování lze ale provádět jen do určité míry. Situace na některých zařízeních došla tak daleko, že počty pracovníků jsou na tak nízké úrovni, že vedení nemá možnost zajistit zástup za nemocného pracovníka.

66

6. Pokud máte doplňkovou činnost, kolik procent mzdových prostředků, získaných ze mzdové režie, můžete vyplatit zaměstnancům zařízení školního stravování?

23 20%

10% navíc 20% navíc nic 67 59%

24 21%

Tuto otázku jsem do dotazníku zvolila záměrně, protože doplňková činnost se na mnoha zařízeních školního stravování stala nedílnou součástí příjmů do mzdové oblasti. Jak ukazuje průzkum 60 % zařízení, nedostává z doplňkové činnosti žádné mzdové prostředky, které by mohly být využity na posílení mzdové oblasti v těchto zařízeních.

Výsledky dotazníkového šetření měly nastínit, jak jsou vnímány managementem zařízení školního stravování změny, které se za období let 2009-2011 udály v oblasti stanovování výše přímých nákladů, na zařízeních školního stravování. Otázky byly záměrně formulovány obecně, neboť není reálné provést dotazníkové šetření na celorepublikové úrovni tak, aby výsledky byly akceptovatelné jako plně průkazné. Vybraný reprezentativní vzorek oslovených zařízení měl ukázat, jak vedení relativně stejných zařízení školního stravování vnímá situaci v oblasti financování.

5.

Závěr Hlavním cílem bakalářské práce byla analýza vývoje přímých nákladů v zařízeních 67

školního stravování. Pomocí analýz podle jednotlivých krajů mělo být potvrzeno nebo vyvráceno tvrzení, že vývoj má spíš klesající tendenci. Dílčím cílem je nastínění možnosti dofinancování pomocí doplňkové činnosti. Veškerá svá tvrzení jsem opřela o statistická šetření ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Hlavní cíl bakalářské práce se podařilo naplnit, a jak potvrzují jednotlivá srovnání vývoje přímých nákladů podle krajů, je trend v této oblasti financování zařízení školního stravování klesající. Proč k tomuto poklesu dochází, je ovlivněno celkovým vývojem ve společnosti. Snižování finančních prostředků pro kapitolu školství státního rozpočtu je viditelné každý rok17sledovaného období. Výzkumný problém byl jednoznačně stanoven a výsledky průzkumu jasně potvrdily, že vývoj přímých nákladů v zařízeních školního stravování má klesající tendenci, i když nedochází k žádným výrazným změnám v oblasti normativu úvazku. Když budeme sledovat analýzy, které jsem provedla a předložila v části výzkumné, jasně vidíme stagnující nebo klesající vývoj přímých nákladů stanovených na jednoho stravovaného. Jak ukázaly provedené analýzy přímých nákladů, nejlépe dotovaným krajem je kraj Ústecký. Jak v oblasti mzdových prostředků, tak ve výši jednotek výkonů. Nejhůře zajištěným krajem je kraj Karlovarský. V oblasti prostředků na ONIV je nejlépe zajištěn kraj Plzeňský a nejhůře kraj Ústecký. Úroveň přidělování přímých výdajů jednotlivým krajům, ukazují celkové analýzy za sledované období.18 To, že krajské úřady musí na základě přidělených prostředků na mzdy pracovníků ve školství snižovat normativní rozpisy, se dá pochopit a rozhodně by to pro nepedagogické pracovníky nebylo zničující. Bohužel, systémové přidělování prostředků státního rozpočtu do resortu školství na základě republikových normativů, sebou logicky nese problémy s přerozdělováním finančních prostředků na úrovních krajů.

Jelikož oblast regionálního školství je asi

nejlépe ovlivnitelná, dochází právě zde k poklesům prostředků. Když k těmto faktorům přidáme přesuny mzdových prostředků, pak se nemůžeme divit, že management školního stravování nemá žádnou možnost k motivaci svých podřízených k lepším výkonům. Snižování přímých výdajů, snižování počtu pracovníků a nedostatečné zajištění

17

) ) www.msmt.cz/uploads/soubory/ekonom/DM_kniha_2009.pdf -usnesení vlády č.736 ze dne 27.6.2008, č.715 ze dne 8.6.2009, č.563 ze dne 11.8.2010, č. 692 ze dne 21.9.2011 18

) Grafy č. 46, 47, 48

68

technického vybavení školních kuchyní, jsou jen začátkem konce školního stravování jako celku. Nezbývá než začít pracovat na změnách v zákonech a vyhláškách, které by zajistily srovnatelné podmínky pro práci všech pracovníků školství. Pouze jasně určená pravidla stejná pro všechny kraje pro přidělování přímých nákladů na zařízení školního stravování, mohou spravedlivě zajistit ocenění každého pracovníka. Dílčím cílem práce bylo upozornit na možnosti dofinancování chybějících finančních zdrojů na zařízeních školního stravování, pomocí doplňkové činnosti. Takto získané finanční prostředky, ale většinou končí v rozpočtu školy jako celku. Výsledky mého průzkumu ukázaly jaká je úroveň poklesu přímých nákladů u většiny krajů, už však nejsou schopny říci, jak tento pokles zastavit. Školský management musí začít hledat úspory nejen na zařízeních školního stravování, ale i u ostatních nepedagogických pracovníků. Nemám tím na mysli snižovat počty těchto zaměstnanců tam, kde už není co snížit, ale ve velkých školských zařízeních je možnost přehodnotit počty pracovníků. V ekonomickém úseku využít velkých účetních společností, které zvládnou vést účetnictví více školám najednou a tím ušetřit přímé náklady které jsou vynakládány na ekonomku nebo účetní. Delegováním pravomocí na střední management možno účelně zajistit ekonomickou agendu, kterou většinou vykonává konkrétní zaměstnanec. Zajištěním provozních prostředků od zřizovatele zmodernizovat celkovou vybavenost školy a díky moderním technologiím ušetřit další mzdové prostředky. Neustálá komunikace se zřizovatelem, ale i s rodiči žáků, může přinést do školy finanční prostředky na ONIV, které jsou také neustále snižovány a přitom jsou nedílnou součástí provozu každého školského zařízení. Management škol nemá v současné době jinou možnost, než hledat společnou řeč se zřizovatelem a svou neustálou snahou o zkvalitnění práce všech pracovníků školy, dokázat, že právě to jejich zařízení je to, do kterého se vyplatí investovat.

.

69

Graf 46

Mzdové prostředky v Kč na 1 stravovaného za období 20092011 4000

3598 3487

3500

3147

3000

3004 2974 2947 29262924 2917 2865

2838 2827 2771 2727

2666

2500 MP v Kč 2000 1500 1000 500 0 1 průměr 2009-2011 Ústecký

Hl. m. Praha

Královéhradecký

Pardubický

Průměr ČR

Moravskoslezský

Středočeský

Vysočina

Liberecký

Jihočeský

Jihomoravský

Zlínský

Plzeňský

Olomoucký

Karlovarský

Graf 47

Průměrný počet jednotek výkonů na 1 plný pracovní úvazek za období 2009-2011 60 49

jednotky výkonů

50 40

50

51

51

51

51

52

52

52

53

54

54

54

55

40

30 20 10 0 1 průměr 2009-2011

Ústecký

Královéhradecký

Vysočina

Hl. m. Praha

Průměr ČR

Pardubický

Středočeský

Moravskoslezský

Liberecký

Jihočeský

Zlínský

Plzeňský

Jihomoravský

Olomoucký

Karlovarský

70

Graf 48

Ostatní neinvestiční výdaj v Kč na 1 stravovaného za období 2009-2011


70

61

60 50 40

48 40

38

36,6 36,3 36,3 34,6 33

30

32 30,3 30,3 30,3 28 20

20 10 0 1 průměr 2009-2011

Plzeňský

Zlínský

Jihočeský

Královéhradecký

Moravskoslezský

průměr ČR

Hl. m. Praha

Vysočina

středočeský

Liberecký

Pardubický

Jihomoravský

Olomoucký

Karlovarský

Ústecký

71

6. Použité zdroje

Internetové zdroje:  www.msmt.cz  http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/GetAll.aspx

Legislativa: Veškeré použité právní normy jsou uváděny v platném znění ke dni 6. 4. 2012.  Zákon 561/2004 Sb., školský zákon v platném znění  Zákon 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění  Zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění  Zákon 219/200 Sb. Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích v platném znění  Zákon 128/2000 Sb. o obcích v platném znění  Zákon 129/2000Sb. o krajích v platném znění  Zákon 306/1999 Sb. o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů  Zákon 445/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů  Vyhlášky 492/2005 Sb. o krajských normativech, v platném znění  Nařízení vlády č. 564/ 2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách

72

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta. Ivana Kapsiová

Recommend Documents