Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav
hospodářských
Záložní
úvěrní
a sociálních
dějin
ústav v Hradci Králové
(v letech 1868 - 1914)
The Credit Saving Institute in Hradec Králové (in years 1868-1914)
RIGORÓZNÍ PRÁCE
Praha 2008
Mgr.
Jiří
Fiala
2
"Prohlašuji, že jsem rigorózni práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a liter~.~
3
OSNOVA ÚVOD
5
ZROD MODERNÍHO PENĚŽNICTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ
27
Počátky
32
moderního
peněžnictví
v Hradci Králové
VÝVOJ PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT A HOSPODÁŘSKÝCH VÝSLEDKŮ ZÁLOŽNÍHO ÚVĚRNÍHO ÚSTAVU v letech 1868 - 1914 Počátky
Kralobanky - konjunktura let 1868 - 1873
Velká deprese 1873-1890
b)
"prosperitě"
Hospodářská
c)Předválečná
krize -
-
90 .léta 19. stol.- rok 1914
1900 -
86 86
90 .léta 19. stol.
104
1903
konjunktura- "Zlatá léta"
1903-1914
Koncern Kralobanky Kapitálová expanze do průnik do ·Haliče
48 64
Podnikatelský vzestup Kralobanky a) Návra t k
48
108 132
zahraničí
- pokus o podnikatelský
170
MANAGEMENT KRALOBANKY
176
Počátky a rozvoj aktivit regionální finanční elity v managementu Kralobanky 1868 - 1899
177
Josef Antonín Komárek
187
Carlo Collino
193
Nástup nové generace regionální elity - bankovní expanze do r.1914 JUDr. František Ulrich
195 212
KRIZE KRALOBANKY
226
ZÁVĚR
232
4
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY
241
ABSTRAKT
245
ABSTRACT
247
PŘÍLOHY
249
5
ÚVOD
Na
devatenácté
rozsáhlé
století
tohoto
procesu
možné
společnosti
modernizace
sektorové ekonomiky
je
nahlížet
doprovázené
(viz dále) . Organickou a
modernizace
bylo
i
jako
na
dobu
vytvářením
více
klíčovou
součástí
moderní
vytváření
úvěrové
soustavy a s ní spojeného terciárního sektoru ekonomiky. 50.- 60. let 19. století tak obchodní
banky.
postupně
během
druhé
státech západní a
poloviny
Dějiny
úvěrního
které
se
a
různí
(badatelská pole)
k
liší
mezi
docházelo
různých
stávají
ve
tak
řady
jaké
různých
jejich
formování moderního
Dále
se
pohledů,
perspektivy 1
Moderní
úloh a rolí, úloha
coby
zastřešující
a
přeměně
vrstev
role
finančního
centra
finančních
na bankou kapitál.
výrazně
prostředků
ovládaný, 2
přispíval
dále
Vznik moderních k
prohlubování
koncentrace doprovázené rozvojem
anonymních
forem
kapitalistického
3
hospodářství,
1
Záložního a
úhlů
Význam jednotlivých obchodních bank a role, při
všech
a dlužníky.
finanční
nových
se
peněžních
banky -
s tím,
patřila
investovaný
dlouhodobého procesu kvalitativně
konkrétní
(zastávají) mnoho
jejich
redistribuovaný
podnikání.
jedné
k akumulaci
bank
banky
chod celé ekonomiky.
v souvislosti
věřiteli
společenských
akciových
akciové
jsou při jejich výzkumu akcentovány.
Prostřednictvím
potom
i
nejpodstatnějším
prostředníka
století
je možné zkoumat z celé
akciové banky zastávaly z nichž
19.
ovlivňujících
bankovnictví
ústavu -
univerzální
Evropy jednou ze základních
střední
institucí (organizací)
vznikat první univerzální
začínají
zakládané
Nově
Během
se
peněžního
přirozeně
systému i
různily
kterou sehrály
vytváření
v souvislosti
moderního s dobou
a
"omezím" na vymezení a charakteristiku bankovnictví v rakouském a především v českých zemích. 2 E.J.Bregel, Peněžní oběh a úvěr v kapitalistických zemích, Praha 1963, s.128-129. 3 F. Vencovský, z. Jindra, J. Novotný, K. Pul pán, P. Dvořák a kolektiv, Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.75-82. císařství
6 zaměřením
místem vzniku dané banky,
jejich podnikatelských aktivit a a
klientely. obchodní
je možné
Přesto
banky
hrály ve
managementu,
již na tomto
výše
vymezením
i dle etnického složení
záměrů
orientace"
"národohospodářské
obchodů,
jejich
resp.
bankovní
říci,
že
místě
české
procesu modernizace
zmíněném
hospodářské emancipace českých zemí jednu z klíčových rolí.
kladení
Při
otázek,
řešení
jednotlivých
banky do
dějinného
následném zařazení
si
"pouhým"
popsáním
aktivit
a
a
hovořící
kontextu,
bankovní
výročních
zpráv
banky
jsou
sice
jejího
podnikatelského
jejích
vazbách
a
a
banky
pro
se není možné spokojit s
vývoj
vzešlých
bilancí.
nezbytným
Tato
na
ovšem
v
pro
studium
nevypovídají
o
elity,
ani
o
její klientely,
či
regionální
regionu,
data
hospodářských
a
skladbě
z bankou
číselná
základem
příliš
"napojení"
tezí,
i finální interpretaci a
aktivitách
vývoje,
4
hospodářsko-podnikatelských
sociální, podnikatelské a nacionální významu
badatelských
činnosti
podnikatelských
o
výsledcích
problémů
interpretací
výsledků
předkládaných
formulování
a
rozvíjela
němž
své
podnikatelské aktivity. Aby bylo možné postihnout "všechny" hlavní aspekty bankovní činnosti
analyzovat
a
hlavní
role
zaujímali
představitelé
národohospodářské
pohled
banky
přímo
složitou,
s
je
4
tak
je
Banku
především
rozsáhlé
díky
svým
Z. Jindra,
je
zorným úhlem a
do dalších oblastí, které na
třeba
a
místem,
kapitálové
hospodářství
i
se a
zájmy.
zemí,
jako
fungující
kontrolují střetávají
a se
Obchodní banka
personálním
českých
konkrétní
především
polích
kde
toky
finanční
dějinami
vnímat
úrovních
podnikatelským
Dějiny
její
peněžnictví,
větším
chápanými
je
různých
složi tě "propletené"
I. Jakubec,
53.
mnoha
která
redistribuují rozličné,
ekonomicky
nesouvisí.
na
organizaci,
čistě
dějin
a
modernizace,
emancipace i samotného vývoje
zkoumání bankovních
první
banka
v procesu
nutné nahlížet na banku a její vývoj pod rozšířit
jaké
aktivitám
Praha 200 6,
a
s. 38-
7 kontaktům
ke
jedním z
střetávání
institucí, způsobem
jednou
z
působení
klíčových
finančních
organizací
na
l
velmi
činnosti.
vytvářeny
a
nějakým
nutně
skrze
své
svého
sociální
l
stává
vlastní
bankovního
sítí, a
silně
politický
působí.
kontrolovány,
jsou
sítě
vlivové
participujících
vlivových
částečně
toky
finanční
různých
aktivit
vývoj regionu, ve kterém podnikatelsky Tyto
potřeb
zapojených
dalších
a
kde dochází
Banka se tak
významných
ekonomický
ovlivňujících
úvěrových
jednotlivců
prostřednictvím
do
a
organizací,
klíčových
managementu
"uzlových" center,
zájmů
její bankovní
i
-
"spřádány"
zcela
zájmové
sítě
konkrétními
lidmi
zasedajícími ve vedoucích pozicích bankovního managementu. zkoumání banky
i
s bankou a
jejím managementem více
provázaných zájmových a vlivových sítí bankovním podnikáním) činnosti
a
"osobních
zainteresovaných úvěrního
na
(souvisejících s jejím
se tak není možné vyhnout ani lidí
dějin"
podnikání
konkrétní
managementu
vývoje
podnikatelského
prostředí
zkoumáním
l
vystupujících
do
popředí
banky
finančních
jako
operací,
ucelený l
čistě
relativně
bankovní a
kontaktů,
tak
osobností anonymního
"dějiny"
je
tedy
velmi
složitý
komplex
které
je nutné
zkoumat
ekonomického, tak z hlediska jejich
socioekonomických,
mnohočetných
případných
na
Na
je
jejího bankovního
konkrétních
z jinak
"dění"
vazeb
jak z hlediska (pole)
ekonomicko-politických
i
dalších souvislostí.
zkoumání bankovní organizace se tak logicky využívají, doplňují
hospodářských
5
a
Záložního
banky
působení
dalších
společnosti.
akciové
nahlížet
navzájem
zkoumání
spojených
bezprostředně
neodmysli tel ně spojeno se sledováním vývoje
Při
méně
ústavu v Hradci Králové.
Studium
třeba
či
Při
i
a
proplétají
sociálních
dějin.
badatelská 5
Při
pole
popisu
a
a
metody
vykreslení
Pro zkoumání hospodářských dějin je stěžejním především pole ekonomické. V jeho rámci je nutné dále rozlišovat ekonomické zkoumání z perspektivy makroekonomické, resp. mikroekonomické. Při zkoumání bankovních děj in se přirozeně uplatňují obě tyto perspektivy. Makroekonomický pohled na banku
8 zájmových a vlivových sítí spjatých
prostřednictvím
bankovního
managementu
okruh
zkoumaných
banky
hospodářských
z hlediska badatelská
pole,
politických Záložnímu
s vedením
dějin
ekonomické,
nichž
z
úvěrnímu
bankovních
a sociálních
kulturních
a
se
k
rozšiřuje
Výsledná
dějin.
zahrnující,
prvotní otázek
či
alespoň
metodou
děj
politické
l
české
kulturní
a
in.
využívají,
aspekty
problémů,
jednotlivých badatelských
ověřování
Základní ve
a
nejčastěji
všech
V úvodu
k ní
kap i tol ách
prezentovaná
alespoň
zkoumání
tezí
hospodářských
a
užívanou badatelskou rigorózní
práce
strukturní
veškeré
další
je
analýza
Z analýzy pak vycházejí,
odkazují
a
obchodní banky.
a
tématickou osu práce. či
hlavní
následném
analýza.
představuje
věnovaná
práce
heuristice,
uplatňovanou
především
pole
patří
naznačující,
jsem využíval široké škály badatelských metod sociálních
i o další
ústavu je tak pokusem o organickou syntézu
sociální
vznesených
dějin
nejdůležitějším
souvislosti vývoje této nejstarší
Při
otázek
ji
v práci
využívané badatelské metody. Další
významnou
a
hojně
historicko - hermeneutická. Ve
využívanou většině
metodou
kapitol na
je
metoda
základě
této
metody podávám souvislý narativní výklad jednotlivých témat a problémů.
V tomto
ohledu
se
většinou
snažím
v chronologické
se tak užívá především prl zkoumání jednotlivých makroekonomických polí, která se snazl zasadit vývoj banky a s ní souvisejících institucí do kontextu ekonomiky státu. V této souvislosti je tak možné na bankovní dějiny makroekonomicky nazírat z pohledu státu a hospodářství, pole hospodářských řádů a systémů, pole hospodářských struktur, pole peněz a finančního úvěru, či faktoru prostoru a regionu. V případě sledování vývoje Záložního úvěrního ústavu bude nicméně převažovat spíše zkoumání bankovní organizace a s ní souvisejících faktorů vývoje z hlediska jednotlivých subjektů trhu, tj. z hlediska mikroekonomického. Stěžejním mikroekonomickým polem výzkumu je pro mne podnik (resp. firma), kterým je v tomto případě sama banka. Z mikroekonomického hlediska jsou zkoumány mnohé další instituce, organizace i další subjekty spolupracující a související s činností banky. Obdobná pole je potom mozne nahlížet rovnez z mnoha dalších hledisek z nichž k "možným a využitelným" patří například zkoumání z hlediska institucionální ekonomie rozlišující ekonomické instituce formálního a neformálního rázu. Při zkoumání a typizaci těchto formálních a neformálních institucí se tak do značné míry prolínaj í makroekonomické i mikroekonomické úhly pohledu.
9
posloupnosti
o
popsání
specifik vývoje
a
Záložního
vystižení
jednotlivých
ověřování
historickou (indukce,
Při
tezí
hermeneutikou
dedukce,
ústavu
úvěrního
vývoje do širšího kontextu.
hlavních
jedinečností
i
o
a
jeho
zařazení
popisu, vyslovování a následném
a
hypotéz
užívám
plauzibili ta,
potom
celé
ve
řady
spojení
s
metod
dílčích
soud aj.),
pravděpodobnostní
s jejichž pomocí se snažím o široce pojatý výklad usilující o kvalitní
pochopení
výslednou
správnou
krizi Záložního
interpretaci.
postupu ke
a analyzovat prvotní u
rozplést"
i
chápání
konkrétního
úvěrního
spojené,
-
obsahu
pojmově
participace na
činnosti
K dalším,
v práci
vymezení
metoda
bankovním
věnované
metoda
kvantitativní.
zejména
v analytických
uplatnění
a
banky.
Při
krize
tak
l
je
popisu
Tyto
vývoje
bankovních
některých
s
metody
dvě
kapitolách
srovnávací
spojená
dějinám
komparativní
ekonomického
analyzování
využívám
ztvárnění
metoda
patří
interpretací
předválečné
několika
předválečného
s vývojem
Tato
vazby v
jejich
Záložního dějinami
už i
tečná
bankovního managementu.
související
grafická
dopátrat
korupční
s pojmy,
historické.
metodám,
výsledkó
zpětně
spíše se sociálními
využívaným
výsledkó
této
v souvislosti se zkoumáním regionálních elit a jejich
především
popisem
resp.
v kontextu
ústavu, potom využívám i metody
věnované
prostřednictvím
rozhodnutími práci
Při
kapitoly
a
zárodky budoucí krize banky a
s problematickými managementu.
u
souvislostí
problémó
klientelistické,
bankovního a
Zejména
nkořenóm"
příčiny
případné
souvislosti
hlavních
ústavu, se snažím
úvěrního
zpětného
metody a
porozumění
a
a
i
historickou
reprezentativního
s ní
mají
své
zabývající
se
hospodářských
rozboru
hospodářských
rózné
metody
statistikou.
místech potom využívám i metodu sondy,
prostřednictvím
a
bilancí,
dalších
indexy
nezbytně
která
a Na
umožňuje
umikrozkoumání"
hlubší
nponor" do sledovaného problému. Tato metoda je pro mne cennou hlavně
v
případech,
dochovanému
kdy není možné díky
archivnímu materiálu,
často
uskutečnit
pouze hlubší
torzovitě
a
časově
10 šíře
V a
rozprostřenou
pasážích potom
některých
metodologicky
spočívající
či
jevu
způsobem
využívám i
klasickou
základní
historickou určitých
v narati vním popisu
činnosti.
bankovní
metodu
událostí a
pomocí prostého "oprášení" dohledaných historických či
Více
badatelské
méně
metody
biografickou, vývoje
dílčím
"nejjednodušší"
především
skutečností pramenů.
nějakého
analýzu
mezi
a
nimiž
metodu
pak užívám
při
1
zasazení
grafickou,
do
která
další metodu
alespoň
zmiňuji
průběžně
využívanou
bankovnictví
způsobem
okrajovým
kontextu
je
spojena
s grafickými vyobrazeními. Jak vyplývá při
dějin
zpracování
snažím
držet
z výše
zásad
metodologického
v Hradci
Králové
relevantní tak
ve
nezmiňovanými
hlubším se
zkoumáním
doposud
publikovaná
své
badatelských
otázek
studie.
problémů
a
se a
zásadě
v
intuitivně
metodami.
úvěrního
Záložního
"prvovýzkumem"
většině
ústavu
pluralismu
nezabývala
odborná
přehledu,
metodologického
úvěrního
Záložního
pracuji i s dalšími zde
Samotným
naznačeného
žádná
monografie
Předkládaná
6
zabývajícím
spojených
s
ústavu
se
ani
práce
je
komplexem
působením
této
banky. Výše vznesené otázky a vymezené teze si tak tato práce klade
jako první.
Celá
zkoumání "Kralobanky", poznatky
základě
Často
případech
řady často
do
studia a pouze
tohoto
i
je velmi
různých
z mnoha
spadajících
rigorózní práce
sektoru.
kombinace mnoha dochovaný
různých
archivní
dílčích
indicií
a
teze
a
"střípkovi tě"
za využití plauzibility, pouze z
závěry
čerpající
dokumentů
Práce
často
vznikala
archivních materiál
neumožnil zcela prozkoumat a objasnit Některé
všestrannému
rekonstrukcí
indikativních
nebankovního
torzovitě
vývoje.
odpovědět
náročnou
věnovaná
některé
pramenů.
v
mnoha aspekty
byly vyargumentovány dochovaných
na
z
informací
na další otázky pak bylo možné
části.
Jedinou výjimku v tomto případě tvoří autorova diplomová práce věnovaná stejnému tématu, Jiří Fiala, Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové (18681914), diplomová práce FF UK ÚHSD, Praha 2007.
6
ll českého
Problematika je
peněžnictví
našich se dá
dosud
hospodářských
se dá
dějinám)
jednou
z
česká
zmapovaných
oblastí
odborná literatura (k bankovním svého vzniku
badatelských metod a zkoumaných otázek, na kvantitativně odlišitelná období.
V prvním "zakladatelském"
celého
S trochou zjednodušení
dějin.
dle data
rozdělit
obecně
i
nepříliš
a sociálních
že existující
říci,
bankovnictví
dle užitých
l
čtyři
7
období,
můžeme
které
zásadními pracemi Josefa Horáka a Antonína Pimpera, hlavně
prvotní
o
faktograficky
českých
stručné
"vzdělávací
samotných
bank,
příručky"
základní
vývoje
obchodních
tehdejších danému
českých
vývoje první
k
popsala
vhled
tématu
a
krize let 1912-1913. bank až do r. 1912 na
českých
říci,
bank
materiál,
rozděluje
významnou 7
dnes
Záložnímu
poměrně
pozici
kterým
do
úvěrním
Kralobanky
odbornou Přehled
Horáka
výjimečná českých
a
práce bank
jako až
do
období od vzniku prvních období se pak
těchto
jednotlivých bankovních ústavů.
míry
značné
značný
vzniku
českou
že díky nekompletním archivním
již
míry jako
úřednictva,
Josefa
období. V rámci
tři
bankovní
potřeby
Nej starší
Tato
ke kterému je však nutné
obezřetnosti.
publikaci
8
značné
problematiky
národnostně
vývoj
stručně věnuje popisu činnosti
Dá se tak
do
práce
bank.
Horák
a
se jednalo
praktické
účelem
bank.
je
obchodních vznik
za
ohraničit
přehledy
sepsané do
manažerů
jejich
zprostředkovávaly
publikací
bohaté
obchodních bank,
činnosti
i
kvalitativně
přistupovat
ústavu
prostor, před
funguje
věnuje
což
první
fondům
jako
9
většiny
pramenný
s jistou dávkou Horák
odráží
světovou
ve
své
relativně
válkou,
kdy
Z.Jindra, J.Novotný, J.Šouša, Historiografie českého bankovnictví,in Acta universitatis carolinae - philosophica et historica 5, studia historica XLVII, s.7-27. 8 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913. 9 Tato kniha je tak do značné míry nenahraditelná především díky tomu, že je v ní (jako v jediné) stručně vysvětlena základní dobová odborná terminologie. Dále je v ní stručně popsán a charakterizován vznik a vývoj moderního českého bankovnictví i jednotlivých bank od jeho (jejich) počátků až do roku 1912. V rámci popisů jednotlivých bank pak Horák vždy uvádí bilanční přehledy nejdůležitějších ekonomických ukazatelů. Tyto víceméně přesné a "důvěryhodné" bilanční přehledy tak umožňují základní srovnání vývoje bilancí a hospodářských výsledků jednotlivých bank.
12 ta to
publikace
rovněž
bance
10
v zni kl a.
využívám
pro
Druhou
svou
práci
1869-1918. 11
v letech
podrobnému popisu vzniku českomoravských
sjezdu opět
vylíčen
aktivní
prací je
Tato
Josefa
monografie
práce
Živnobanky,
je
kde
záložen v kostele postup
Horáka,
záložny
o
kterou
Živnostenské hlavně
cenná
díky
je v rámci pražského sv.
Mikuláše
z Hradce
r.
Králové.
1865 Cenné
jsou rovněž přehledy členů správních rad Živnostenské banky a vůbec
komentáře
celkové
viděné
Podobnou
manažerů
informační
práce,
tentokráte
banky,
Antonína 12
českém
peněžnictví
z pera
českého
jednoho České
Pimpera
jednoho
strukturu
l
motivy
svého
bankovnictví nepostradatelná z manažerů
České
průmyslové
obchodní banky za války a
po
Svou podrobnou analýzou vývoje bank navazuje na práci
Horáka.
světovou
větším
v
Josefa Horáka.
hodnotu,
dějiny
vydání má další pro
J.
dění
skrze optiku dominantní Živnostenské banky resp.
z jejích budoucích
válce.
tehdejšího
Začíná
válkou,
nadhledem,
rekapitulací
kde
výborně
který mu
událostí)
charakterizuje
rozkrývá
jednotlivé
vývoje
bank
těsně
(a oproti Horákovi umožňoval
jejich
bankovní
časový
před
první
podrobněji
odstup
bankovní
podnikání
koncerny
účast
a s
od daných a
zejména bank
na
V první kapitole, která popisuje první zakladatelské období českých bank a končí krizí r. 1873, se Horák zaobírá hlavně založením Živnobanky a dalších pražských bank a vzniku "venkovských bank" se věnuje pouze okrajově. Při popisu krize roku 1873 a následné dlouholeté deprese jmenuje Záložní úvěrní ústav jako jeden ze dvou českých venkovských bankovních ústavů, které tuto krizi přestály. Horák zmlnUJe silnou vazbu banky s městem Hradcem Králové i celým regionem severovýchodních Čech. Ve druhém období (1873-90. léta) popisuje Záložní úvěrní ústav jako ústav, na který těžce dolehla dlouhá deprese let 1873-1884. Celkově hodnotil v tomto období Záložní uverni ústav jako místní ústav " ... jehož obchody se lišily od agendy větší záložny jen pěstováním obchodu se zbožím". Ve třetím období, které Horák vymezuje počátkem 90. let až rokem 1912, potom opět charakterizuje Záložní úvěrní ústav jako "malobanku" omezující ještě v 90. letech většinu svých obchodů na své sídelní město a jeho nejbližší okolí. Zmiňuje účast Záložního úvěrního ústavu na "stavebním ruchu" ve městě, který začíná po odkoupení pevnostních hradeb městem. Od počátku století Horák komentuje rychlý růst Záložního úvěrního ústavu. Popisuje podrobněji jeho podnikatelské aktivity a všímá si i zrychlení jeho expanze a vytváření jeho koncernu mezi lety 1908-1912. Poslední kapitolu věnovanou Záložnímu úvěrnímu ústavu pak autor uzavírá pozitivním zhodnocením dosavadní činnosti Kralobanky jako ústavu, který získal nemalých zásluh o rozvoj českého 10
průmyslu." 11
J.Horák, Živnostenská banka v Praze 1869-1918, Praha 1919. A.Pimper, české obchodní banky za války a po válce - nástin vývoje z let 1914-1928,Praha 1928.
12
13
jednotlivých jednotlivá
válečná
Na
války se sice na
počátku
a
přesně
bank
a
bank,
souvislost
knihy ovšem
jejich
jednotlivých bank za války.
činnost
malém prostoru, ale vcelku
poměrně
předválečné
ústavu a popisuje i jejich
těžiště
léta a
popisuje
podrobně
zabývá úpadkem a následnou sanací Záložního
výstižně
úvěrního
Velmi
průmyslu.
druzích
s úpadkem v
spočívá
koncernů,
českých
13
Hlavní
hradecké
neméně
struktury
potíže dalších
podrobném popisu vývoje typů
i
banky.
jejich podnikání
od
vzniku republiky do roku 1929. 14 Ve vztahu k Záložnímu úvěrnímu ústavu
jsou
vedle
bankovního sektoru jednotlivých zevrubným
každoročních nejpodstatnější
druzích
soupisem
podrobných
analýz
celého
informace o
účasti
bank na
bankovního jejich
podnikání,
doprovázené
v jednotlivých
účastí
oborech
průmyslu.
Druhá převahy
válka
světová
marxistické
finančního
zanedlouho
historiografie
a
světa
a
studium
po
ní
nepřály
bankovnictví
českého
peněžnictví
století, kdy se této problematice generace
historiků
prosadily Novotného,
práce
hospodářských
Ctibora
Jaroslava
až
přinesla
stálo
Nečase,
Hájka
a
začala
děj
in.
70.
Vlastislava
Zdenka
a
15
až
Jindry.
českého
do
Větší
80.
soustavně
Mezi
desetiletí
zkoumání
šedesátých let na okraji zájmu historické vědy. téma
ani
konce
zájem o
léta
20.
věnovat
nová
nimi
se
nejvíce
Laciny,
Jiřího
Tito
autoři
do
Celá kapitola zabývající se krizí Záložního úvěrního ústavu vychází z vereJné vyrovnávací zprávy s věřiteli a akcionáři Záložního úvěrního ústavu z června 1915. Jedná se tak víceméně o přepsání oficiálního textu dozorčí rady bez větších ambicí na hlubší "rozkrytí" odpovědnosti jednotlivých členů správní rady a managementu. 14 V současnosti jsou nejvýše hodnoceny jeho pasaze o deflační krizi v peněžnictví, o bankovních zákonech roku 1924 a následných sanacích. J. Novotný, J. šouša, Banka ve znamení zeleného čtyřlístku - Agrární banka 1911- 1938(1948), Praha 1996, s.8. 15 Z nemnoha autorů, kteří se v této době zabývali bankovní problematikou lze uvést odborné studie tehdy začínajících historiků Zdeňka Jindry, J.Faltuse či J.Hájka., Z.Jindra, J.Novotný, J.Šouša, Postup centralizace bankovního kapitálu v předlitavsku, zvl.v českých zemích do roku 1914, In: Acta universitatis carolinae philosophica et historica 5, studia historica XLVII, s.7-25., J.Novotný,J.Šouša, Banka ve znamení zeleného čtyřlístku- Agrární banka 1911- 1938(1948), Praha 1996, s.11. 13
14 značné
míry položili
základy pro
nové
a
stále
přetrvávající
oživení bádání o českém bankovnictví na počátku 90. let. 16 Vedle
"průkopnických",
J.Horáka a A.Pimpera,
facto
de
mají
peněžnictví.
místě
Na prvním
společným
úsilím J.
úvěrních
družstev
k bankovním
do
míry
značné
našeho
peněžnictví.
dějiny
od
poměrnou
českém
událostí
a s
peněžnictví
do
monografii
Tato
poli
místech
čemuž
trendů,
vývoje
sociálními i poměrně
Přes
jeho svou všech
zasazuje
dění
v celém
propojuje
politickými
značně
in
souhrn
peněžnictví
výborně
děj
zpracovány
brilantní
"Od
monografie
na
počin
moderně
práce
kontextu
mnoha
díky
poprvé
vývojových
hospodářskými,
zemí,
českých
na
17
let
českého
Laciny nazvanou
koncernům".
tato
a
peněžnictví
Předlitavsku
V.
průkopnický
tu
nabízí
stručnost
připomenout
Hájka a
90.
dějinám
až do konce první republiky.
prvopočátků
podstatných v
Jsou
publikací
počátku
se
věnující
je nutné
sepsanou
představuje
význam od
klíčový
20. století vydávané moderní práce
dobových
dějiny dějinami
přesahuje
původní
tématické vymezení práce. V roce v
vydané
zemích"
českých
moderní
2002
tvoří
monografii
reprezentativní dosud
věnovanou
nejobsáhlejší
a
bankovním
českým
bankovnictví
"Dějiny
rozsáhlá publikace, vzniklá po dlouholetých
nejucelenější
Tato
dějinám.
širokého
přípravách
autorského kolektivu pod vedením F.Venclovského, pokrývá
dějiny
bankovnictví
celého
peněžnictví
a od
v souvislosti počátků
hlavní
moderního
českého
a
do
míry
značné
naší státnosti až po dobu
Spolu s výše uvedenou prací publikace
s ním
J.
Hájka a V.
nejucelenější
zdroj
bankovnictví od jeho
"současnou".
Laciny
informací
počátků
l
tvoří
o
tato
vývoji
v 60. letech 19.
století až do druhé poloviny 20. let 20. století. V rámci široké spolupráce skupiny badatelů z Filozofické fa kul ty Univerzity Karlovy, Historického ústavu AV ČR a České národní banky v Praze i dalších nových grantů a zadání byla (a stále je ... ) publikována řada základních a do značné míry průkopnických prací a studií, o které se ve své rigorózní práci opírám. 17 J.Hájek, V.Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999. 16
15 předválečné
Pro popsání a pochopení podnikání
Nečase.
Ctibora
bank v
českých 18
V rámci
kapitálového pronikání Nečas
poměrně
Záložního
expanzi do Haliče. podklad~
Kralobanky do Zdeněk
studií,
i
popisu
Jindra
je
jako
věnují
Pro
při
jeden
či
děj
úvěrního
procesem
centralizace
stěžejní
zejména
in
autorem
významný prostor
a
jeho
21
po
v
věnovaná
zpracovaný od jeho
českého
problematiky
bankovní
kapitálu
je
centralizace
20
vydanou publikací, ve které je
době
dějin
probíhajícím
dlouhodobě
"Postup
a
dějinám,
jsou
Dějiny
věnován
hospodářství
Tato publikace napsaná společnou prací širokého
dlouhé
hospodářských
době
19.
prvním
převážně
století".
kapitola,
stručný
počátk~
dějinami
nazvaná
bankovním
"dlouhém jedna
samostatného dalších
finančního
stať
postihujícím problematiku zemí
pokusu
řady
koncentrace
autorského kolektivu Ústavu je
zemí se
podnikatelskou
celé
souvisí s
ústavu v kontextu s
Další v nedávné
UK
a
zakladatel~
ze
bankovního kapitálu v Předlitavsku."
FF
českých
popisu kapitálové "expanze"
alespoň
zkoumání
Záložního
zemí.
procesu
práce tak jsou jedním z hlavních
zdroj~
hospodářských
které se
bankovnictví.
českých
výkladu
neúspěšného
kapitálovou
o
Nečasovy
zevrubného
monografie
dvě
Haliče.
českých
oboru
ústavu
19
klíčovými
bank za hranice
věnuje
inspiračních
a
tohoto
českých
podrobně
úvěrního
jsou
cizině
kapitálové expanze a
přehled
která
a sociálních
moderním
podává
až do dob první
světové
dějin
českých
je
peněžnictví
aktualizovaný
vývoje moderního
textem
učebním
hospodářských Dějinám
dějinám
českého
a
tu nově
peněžnictví
války.
C.Nečas, Na prahu české kapitálové expanze, Brno 1987., C. Nečas, Podnikání českých bank v cizině 1898-1918, Brno 1993. 19 Záložnímu úvěrnímu ústavu je v obou pracích věnována samostatná kapitola s příznačným názvem "Začátečnický nezdar Kralobanky v Haliči". 20 Z. Jindra, Postup centralizace bankovního kapitál u v předli tavsku, zvl. v českých zemích do roku 1914, in Acta universitatis carolinae - philosophica et historica 5, studia historica XLVII. 21 I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006. 18
16 Podobně
zásadní
význam
má
první
l
díl
"Hospodářských
a
sociálních dějin Eeskoslovenska v letech 1918-1992." 22 Jedná se první
o
moderní
socioekonomický Tato
publikace
výše
zmíněné
vývoj tak
V.
Laciny
nejsou
přímo
slouží
vývoje
rozsáhlá
a
originálně
monografie
bankovních
děj
bankovními děj
in
především
Kubů
monografie
českých
agrárního
sice
přehledný
zemí mezi jenom
lety
Kralobanky a
a
stručně,
do
průmyslového
že
vzniklá
pod
věnována
vedením
a J. Pátka nazvaná Mýtus a realita
českého
peněžnictví
se
soustředicí
na
je doposud
zevrubný
rozbor
kterou po dlouholetém bádání
let J. Novotný a J. šouša. 25 Tato práce
byla
je
zabývajících
odborníků
průlomovým
bankovnictví.
v tom,
první republiky je
počinem
Výjimečnost
první
a
této
z hlediska
na
se
českými
poli
výzkumu
monografie svého
jedinou prací, která
podrobně
V. Průcha a kolektiv, Hospodářské 1992, I.díl 1918-1945, Brno 2004.
tkví
rozsahu,
kvality a bohatosti prostudovaného archivního materiálu,
22
dvě
i
Eeskoslovenska mezi světovými válkami. 24
současných
dějinami
českého
Tyto
práce
řešená
in Agrární banky,
sepsali v polovině 90. předních
dějinám
moderního
dějinám
ojedinělá
dvou
zabývají
podnikání
zejména
hospodářským
hospodářské vyspělosti
k
se
o bankách píše
bankovního
na
zemi.
autorského kolektivu E.
Ve vztahu
v nich
hospodářského
Především
i
se
23
vývoj i
1918-1945. navazuje
časově
ale poskytuji
peněžnictví,
k zasazeni
českých
let.
let
zemí v 19. století.
českých
90.
hospodářském
Přestože
dobře
kontextu
na
i
Eeskoslovenska
z počátku
zaměřeny
ucelený obrázek o 1880-1923.
dějinami
v období
tématicky
hospodářství
zpracovávající
souhrnně
Eeskoslovenska
fakticky,
Dějiny
Hospodářskými
práce
monografii
dosud
popisuje genezi, vývoj, politické
a
sociální dějiny Československa 1918-
V. Lacina, Hospodářství českých zemí 1880-1914, Praha 1990., V. Lacina, Formování československé ekonomiky 1918-1923, Praha 1990. 24 E. Kubů, J. Pátek (ed) . , Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami, Praha 2000. 25 J.Novotný, J.Šouša, Banka ve znamení zeleného čtyřlístku - Agrární banka 1911-1938 (1948), Praha 1996. 23
17
napojení a nakonec i Československa.
Vedle
dějinami
českého
zkoumáním
Záložního
předních
zánik jedné z těchto
základních prací
bankovnictví úvěrního
využívám
ústavu
mnohé
zabývajících se
v souvislosti další
monografie a studie zabývající se problematikou sociálních
dějin,
resp.
kulturním či technickým.
v Hradci
Králové
charakter
většinou
průvodců
a
průvodci
a
ročenek
ročenky
materiálu. Vývoj
zařazuji
mezi
města
publikace,
lety
jubilejních
již
publikace,
hospodářských
politickým,
se
a
regionálním,
26
Do poslední skupiny vydány
vývojem
meziválečného
bank
které byly
1893-1939
publikací
či
a
měly
vesměs
tehdy
společenských
Hradce Králové. Dnes mají tyto knihy, spíše
charakter
královéhradecké
svébytného archivního
spořitelny
a záložny sledoval
Ekonomickými souvislostmi vztahů mezi jednotlivými institucemi a organizacemi se zabývá L.Mlčoch, Instutucionální ekonomie, Praha 2005., J. Geršlová, M. Sekanina, Lexikon našich hospodářských děj in, Praha 2003., M.Myška a kolektiv, Historická encyklopedie podnikatelů, Ostrava 2003. Sociálním vývojem českých zemí ve druhé polovině 19. století se zabývá ze]mena průkopnická práce O.Urbana Kapitalismus a česká společnost. Problematikou vývoje (a vůbec definice) českých hospodářských elit se zabývá zejména sborník editovaný E.Kubů, H.Schultz, Wirtschaftsnationalismus als Entwicklungsstrategie ostmitteleuropaischer Eliten, Praha 2004. Otázky spojené s působením, významem i skladbou českých samosprávných sborů v rámci Rakousko-uherské monarchie se zabývá M.Hlavačka, Zlatý věk české samosprávy, Praha 2006. Demografické změny a urbanistický rozvoj českých měst v kontextu s vývojem trendů evropského urbanismu potom ve své pracl analyzují P.Horská, E.Maur, J.Musil, Zrod velkoměsta, Praha 2002. Ekonomický vývoj čtyřech českých "středních měst" sleduje a komparuje K.Maier, Hospodářský rozvoj českých měst 1850-1938, Praha 2005. Personálním složením královéhradecké radnice se zabývá studie M. Landsmana a R. Pokorného, Personální obsazení samosprávných sborů města Hradce Králové od roku 1850 do roku 1942, s.120-126,in Královéhradecko r. 2004, Hradec Králové 2004. Osobnost starosty Hradce Králové Františka Ulricha přibližuje V.Škaloud, Starosta Hradce Králové František Ulrich, Hradec Králové 1998. Projevy hospodářského nacionalismus v liberecké OŽK resp. snahami o zřízení samostatné české OŽK se sídlem v Hradci Králové se zabývají T.Jiránek, Projevy hospodářského nacionalismu v obchodních a živnostenských komorách v českých zemích 1850-1918, Pardubice 2004 a P.Grulich, Obchodní a živnostenská komora Hradec Králové 1910-1949, Praha 2005. Vývoj situace v českých zemích v době první světové války přibližuje I.Šedivý, Češi, České země a Velká válka 1914-1918, Praha 2001. Politické a sociální pozadí vzniku a prvních let samostatné Československé republiky popisují práce Z.Kárníka, České země v éře První republiky, (1918-1938), I.díl., Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929), A.Klimka, Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XIII. 1918-1929, V.Olivové, Dějiny první republiky, Praha 2000. 26
18
F.
Cengr
hned o
resp.
několika
starostovi
místním
V.
Tolman.
průvodců,
Ulrichovi
byl L.
oporu
pro
bádání
ústavu poskytují archivní Základním
archivním
logicky fond Záložního
týkající
fondy
fondem
by
úvěrního
české měl
se
dění
ústavu.
30
pouhý
zlomek
původních
28
K dalším
patřili
Záložního
úvěrního
národní banky v být
z.
29
v této
Praze.
souvislosti
ústavu v Hradci Králové. Tento
fond je však "bohužel" pouhým nesourodým torzem, dochoval
spoluautorem
Domečka.
soudobého
Wirth a F. Tichý resp. J. Fiala, J. Jindra.
Hlavní
alespoň
a zejména reprezentativní knihy
komentátorům
a
či
Autorem
ročenek
Františku
historikům
27
dokumentů
ve kterém se
Záložního
úvěrního
Jde vesměs o dokumenty vztahující se k činnosti banky
mezi lety 1907-1922. 31 F. Cengr, Sedmdesát pět let Spořitelny Královéhradecké 1864-1939, Hradec Králové 1939., V. To1man, Padesát let trvání záložny v Hradci králové 18621912, Hradec Králové 1912. 28 L.Domečka, Průvodce výstavou severovýchodních Čech, Hradec Králové 1894., L. Domečka, F. Tichý, K. Kašpar, Velký Hradec Králové úplný průvodce městem, Hradec Králové 1913., L. Domečka, Třicet let veřejné činnosti JUDr. F.Ulricha, Hradec Králové 1925. Tato poměrně rozsáhlá 150 stránková publikace vznikla jako víceméně "oslavný spis" sepsaný a vydaný na náklad Obchodní, živnostenské a průmyslové ústředny v Hradci Králové k 30. výročí nástupu F.Ulricha do funkce starosty města Hradce Králové. Dnes se jedná o svého druhu výjimečný pramen, k němuž je však nutné přistupovat s obezřetností a vědomím, že vznikla finančním nákladem "ústředny", kterou F.Ulrich sám pomáhal založit a navíc byl jejím dlouholetým prezidentem. 29 Z.Wirth a F.Tichý, Hradec Králové, Hradec Králové 1927., J.Fiala, J.Jindra, Královéhradecká ročenka, Hradec Králové 1912,1914. 30 O tomto faktu mj. svědčí i skutečnost, že celý fond nejstarší české obchodní banky, fungující 55 let, čítá dohromady 0.8 bm (např. fond Úvěrní banky v Kolíně - před její transformaci v Pražskou úvěrní banku - měří 8.85 bm a obsáhlejší je i fond pouhé čtyři roky existující regionální českobudějovické banky). 31 Přes svou torzovitost je však v tomto fondu relativně dost důležitých a pro mou prac1 využitelných dokumentů. Mezi těmito bych chtěl zmínit a stručně popsat alespoň tyto dokumenty: celkem pět "hlavních knih" (účtů i jiných) za roky 1907, 1911-1916, 1916-1921, 1921. Tyto knihy se navzájem liší obsahem i metodou svého zpracování. Zatímco v hlavní knize z roku 1907 je podán soupis účtů (nijak nerozlišených - pravděpodobně kontokorentních) dle jednotlivých klientů pr1cemž účet většiny klientů je veden na samostatném listě - v hlavní knize z let 1911-1916 se již jedná o souhrnná čísla sloužící pravděpodobně jako podklad pro tvorbu konečných ročních bilancí. Hlavní kniha, která se dochovala z roku 1921 eviduje styky (poměrně bohaté) se zahraničními bankami (Deutsche Bank, Societe Generale, The National city bank of New York aj.) Hlavní kniha z let 1916-1921 obsahuje převazne seznam styků s ostatními českými penezn1m ústavy. Dochovány jsou zejména "Censurní protokoly úvěrů k 31. 12. 1914" pražské a plzeňské filiálky a účet rozvážný za rok 1914. Tyto materiály jsou jedním 27
19
V obsáhlém fondu České průmyslové banky jsem chtěl původně pouze
hledat
materiály
týkající
se
ústavem. V tomto fondu jsem však nalezl materiálů,
které
týkajících
Česká
průmyslová
s Obchodní
bankou.
banky
tvoří
tak
činnosti
se
banka
Materiál jeden
z
zmínit
téměř
ústavu
úvěrního
nejucelenější
k Záložního zprávách utvořit
nejvíce
a
zveřejňovaným
pozdějšímu
komparovat
o
místě
její
zprávy
materiál, Díky banky
činnosti
akt i v i tách
jedná který
ve
o je
výročních
si
je
banky
umožňují
podnikatelské
Záložního
se
Celkově
Bankovní bilance pak
výsledky
průmyslové
je nutné na prvním
výroční
podnikatelských
koncernu.
České
této
dispozici.
přehledům
s fůzí
podkladů
vypovídající k
ústavu,
v souvislostí
1869-1922.
ústavu
úvěrního
obrázek
let
množství
značné
pramenných
dokumentů
úvěrním
úvěrního
z fondu
hlavních
z období
poměrně
získala
dochované
kompletně
Záložním
Záložního
získaný
práce. Mezi tímto množstvím
se
fůze
a
možné jejímu
sledovat a fondu
činnosti.Ve
Živnostenské banky jsem se snažil nalézt zprávy o významnějších kontaktech ústavem.
32
této
Významným
Kralobanky byly i Volkswirtschaft ročních
banky
informací
se
Záložním
o
Finanzwesen" činnosti
hlavně
období let 1869-1914.
Záložního
přehledy
součástí
vývoje
Jahrbuch ftir
1869-1914.
významnějších
bilanční
33
r.
úvěrním
zkoumání
při
statistické sborníky "Compass -
ústavu, které byly
hospodaření
české
zdrojem
und
přehledů
firem využívám úvěrního
největší
Z této
řady
rakousko-uherských
o výsledcích Záložního
těchto
"jahrbuchů"
po celé
Ještě významnější než bilanční přehledy úvěrního
ústavu
jsou
sice
kusé,
ale
ze základů pro zkoumání krize Záložního úvěrního ústavu. Censurní protokoly podávají přehled o "všech" úvěrech a stavu jejích splácení, které byly poskytnuty pražskou a plzeňskou filiálkou. V rozvaze za r. 1914 jsou rozepsána Aktiva a Pasiva na jednotlivé filiálky a centrálu v Hradci Králové. Z dalších významnějších materiálů se dochovala ručně psaná kniha Bankovního odboru pražské filiálky za léta 1916-1921. 32 Významným pramenem informací se v této souvislosti staly zejména zápisy ze schůzí Výkonného výboru Živnostenské banky v letech 1909-1920. 33 Vzhledem k tomu, že mám k dispozici dochované výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu se jedná o spíše doplňkový zdroj informací, který ale umoznuJe alespoň namátkovou komparaci s údaji a čísly uváděnými ve výročních zprávách banky i v jiných zdrojích (J.Horák, Mitteilungen des k. k. Finanzministerium )
20 informace
jedinečné
některých
činnosti
o
působících
firem
a 90. letech 19. století.
Volkswirtschaft ročních
přehledů
firem využívám o
výsledcích
těchto
und
při
Finanzwesen"
hlavně
"jahrbuchů"
významnější
než
úvěrního
ústavu
činnosti
a
celé
sice
vůbec
mnohdy
1869-1914.
Z této
kusé,
existenci
které
byly
součástí
jedinečné
některých
Ještě
Záložního
hospodaření
ale
řady
přehledy
1869-1914. 35
let
přehledy
fur
"rakousko-uherských"
ústavu,
období
bilanční
jsou
r.
(zhruba jednostránkové)
úvěrního
po
"Compass-Jahrbuch
významnějších
bilanční
Záložního
zkoumání vývoje Kralobanky
sborníky
činnosti
o
existenci
vůbec
34
statistické
i
mnohdy
v Hradci Králové a jeho okolí v 80.
Významným zdrojem informací byly
a
informace
firem
o
působících
v Hradci Králové a jeho okolí v 80. a 90. letech 19. století. 36 Kromě
dalších fondy
archivů
archivů,
České
národní banky je možné čerpat z řady fondů.
resp.archivních
využitelné
v souvislosti
se
Další významné archivní
studiem
Záložního
úvěrního
ústavu se nacházejí ve Státním oblastním archivu v Zámrsku. Ve zmiňovaném
obsáhlý
oblastním
fond
nacházejí
archivu
Krajského
především
soudu
zápisy
patří
k
v Hradci změn
ve
nejcennějším
Králové, vedení
činnosti u krajského soudu vedených firem.
Vzhledem
k regionální
materiálů
dochováno
ve
fondech
kterém
se
podnikatelské
37
působnosti
"centrály" Kralobanky v Hradci Králové,
a
ve
pramenům
a
sídle
bankovní
je mnoho relevantních
státního
okresního
archivu
Jedná se hlavně o informace o cukrovarech v Předměřicích nad Labem, Akciovém cukrovaru v Hradci Králové a Akciové obchodní společností v Kuklenách. Ve správních radách těchto třech firem zasedali členové správní rady Záložního úvěrního ústavu. 35 Vzhledem k tomu, že mám k dispozici dochované výrocnl zprávy Záložního úvěrního ústavu se jedná o spíše doplňkový zdroj informací, který, ale umožňuje alespoň namátkovou komparaci s údaji a čísly uváděnými ve výročních zprávách banky í v jiných zdrojích (J.Horák, Mitteílungen des k.k.Finanzministeríum ) 36 Jedná se hlavně o informace o cukrovarech v Předměřicích nad Labem, Akciovém cukrovaru v Hradci Králové a Akciové obchodní společností v Kuklenách. Ve správních radách těchto třech firem "seděli" členové správní rady Záložního úvěrního ústavu. 37 V několika případech se v této souvislostí dochovaly dokonce í notářské protokoly ze zasedání valných hromad Záložního úvěrního ústavu. 34
21
v Hradci
Králové.
V této
Záložního
úvěrního
dochovaly
některé
souvislosti
ústavu
v Hradci
z
z
pozůstalosti
nejkvalitnějších
a pochopení" v
JUDr.
jeho
době
Kralobanky. archivu, ústavů
největší
39
jsou
fondy
drobného
Záložním jedná
úvěrním
se
o
v Hradci
třech
ústavem Záložna
Králové,
resp.
banky"
a
který
"zmapování
bankovních
svědectví
manažerů
o
"mateřským
vazby
se
managementu
fond
Spořitelna
záložna.
Vztahy
městem"
Hradcem
samosprávy
v jednotlivých firmách,
krize
v tomto
úzké
jeho
Agrární
podnikatelském
ústavu
královéhradeckých
zázemí
možné
je 40
rekonstruovat z fondu Archivu města Hradce Králové. Důležitá
jedním
následného
Králové,
komunální
je
úvěrního
udržovaly
představí tel i
fond
se
především
uloženými
fondy
které
s jejím
představiteli
a
expanze
v Hradci
fond
Neméně důležitý je potom
38
nejvýznamnějších
a
o
kterém
spojené
Záložního
významnými
peněžnictví,
fond
"královéhradecké Králové
předválečné
Dalšími
ve
umožňujících
managementu
činnosti
Králové,
Františka Ulricha,
pramenů
hlavně
jedná
dokumenty
ojedinělé
s počátky jeho bankovního podnikání. fond
se
a
"ukotvení"
působících
v rámci
liberecké Obchodní a živnostenské komory podává fond "Liberecká OŽK"
nalézající
se
ve
Státním
oblastní
archiv
v Liberci.
Charakter archivního materiálu dnes mají i statistické činnosti
rakousko-uherských bank
vytvořené
pro
přehledy
potřeby
c.
k.
Z roku 1867 se dochoval tištěný program budoucího Záložního úvěrního ústavu. Dále jsou důležité seznamy členů sboru úvěrního z let 1870, 1875, 1882 (nekompletní), ze kterých je možné vyčíst spojení banky s některými průmyslovými podniky, obchodníky i členy správní rady. Dochovalo se také několik výtisků stanov Kralobanky konkrétně na sebe navazující stanovy z let 1907, 1913, 1916. Celkově se jedná o soubor materiálu, ze kterého lze dobře vyčíst změny v nastavení činnosti banky v období let 1907-1914 i následnou změnu stanov, přijatých novou správní radou v reakci na předchozí krizi banky. 39 V tomto fondu jsou uloženy různé materiály, dopisy a dokumenty vztahující se k působení Dr. Ulricha ve správní radě Kralobanky od jeho zvolení do správní rady r .1905 až do jeho vystoupení r .1915 a následného trestního stíhání v letech 1916 -1919. Největší počet dochovaných dokumentů je pak z období let 1910-1915 kdy Ulrich působil jako místopředseda správní rady Záložního úvěrního ústavu. Největší část dochovaných materiálů se ovšem vztahuje ke krizi Záložního úvěrního ústavu, která propukla v červnu 1914. 40 Užitečné jsou v tomto směru především zápisy z jednání městského zastupitelstva a "pamětní knihy" města Hradce Králové. 38
22 ministerstva
financí
Finanzministerium" V Národní
rozhledu",
1910-1914
v letech
přehledy
do
Povahu archivního
materiálu
má
doplňuje
získávaná
pravidelně
se
v mnoha
dobový
komentáře
i
peněžnictví
bankovní expanze i bankovního
na
dění
sledovat
podnikání
podnikatelského aktivit a většině
zázemí,
badatelských otázek a úvěrního
41
ústavu.
Celá
archivních dlouhodobě
fondů.
vydávané
Královéhradecku
v širším
rámci
vývoje
etablování,
ústavu
na vymezení jeho
charakteristiku
v Hradci obchodně
podnikatelských
Tato práce je tak ve své se
jako
spojených s
rigorózní
vývoje
krachu a "propadu"
úvěrního
zaměří
a
včetně
geneze,
předválečného
zabývajícím
problémů
na
41
proces
zkoumání jeho managementu. "prvovýzkumem"
který
"kusá" fakta a
problematice
chce
Záložního
Králové. Strukturní analýza se
jedinečného
a "Kraj Královéhradecký", které
práce
následného
a
podniků
l
tisk,
často
dochovaných
hospodářské
rigorózní
banky
periodický
v regionu působících peněžních ústavů.
Předkládaná
komentáře
ohledech
a dále prohlubuje
věnovaly
tomuto
válkou.
"Ratiboř"
na
vydávaným
Díky
jedinečné
význam mají v této souvislosti dva
soustředily
českého
měsíčníkem
aktivit
čísel
většina
i
vypovídající o bankovní expanzi
a i
a
torzovitě
z
regionální týdeníky se
plánů
světovou
první
četné
zachovaly
specifického
mnoha místech
Největší
se
Klementinum.
ústavem.
úvěrním
jejího koncernu,
před
Kralobanky
přístupná
který byl bankovním
podnikatelských
patřících
knihovně
Národní
Záložním
časopisu
bankovnímu
v
potom
je
knihovně
"Finančního
poznatky
dostupné
k.
k.
des
"Mitteilungen
práce
první
působením
věnovaná
komplexem Záložního
všestrannému
Ratibor, list pro zájmy východních Podkrkonoší, Hradec Králové 18841916., Kraj Královéhradecký, orgán národní strany svobodomyslné v severovýchodních Čechách, Hradec Králové 1910- 1945. Vedle nich potom dílčím způsobem pracuj i i s dalšími regionálními periodiky a časopisy Královéhradecké rozhledy, orgán Československé sociálně dem. strany dělnické pro severovýchodní Čechy, Hradec Králové 1912-1938, Obnova, Hradec Králové 1895-1922, Osvěta lidu, neperiodický list pro severovýchodní Čechy, Hradec Králové 1896-1941.
23
zkoumání Kralobanky, poznatky
je
různých
z mnoha
náročnou
velmi
čerpající
rekonstrukcí
dokumentů
indikativních
často
spadajících i do nebankovního sektoru.
V této souvislosti
~
několik
se
tyto
cíle v
měnily/neměnily
Byl
od
počátku
a
zásadních otázek
zakladatelů?
Jaké byly cíle banky, resp. jejích
•:• Jak
~
klade
Sl
priority
bankovního
podnikání
čase?
bankou
prosazovaný
hospodářské
koncept
svépomoci legitimní? ~
Jak se vyvíjely podnikatelské strategie banky a jaká byla jejich konkrétní
~
Byla banka
~
Jaká
při
byla
naplňování úspěšná
jejich
důvod
struktura,
vzniku
?
a
výsledky
bankou
koncernového uskupení ?
vytvořeného
~
a realizace ?
náplň
Jaká byla struktura a personální složení jejího bankovního managementu?
Jaké
byly
vazby
banky
resp.bankovního
managementu na/s regionální elitu? •:• Jak
se
tyto
vztahy
vyvíjely
a
jaké
bylo
podnikatelské
zázemí banky ve vztahu k jejímu managementu? •:• Jaké
(čí)
zájmy
ti to
bankovní
manažeři
reprezentovali
a
upřednostňovali?
~
Co umožnilo
předválečnou
a jaké byly
příčiny
těchto
Od dalších, odpověď.
jednotlivých celkem
jednotlivých při tom
na
otázek
se
opírá
okruhy tři
Řešení
odvíjí
především
jejich o
celá či
vyvrácení
zájmu
výše
řešenými
uvedených
široce koncipované kapitoly.
kapitol,
ústavu
řada
prostou
na povrch v souvislosti se
badatelského
kapitol.
potom
potvrzení,
Tyto otázky se dostávají
sledovanými věnují
čekají
úvěrního
jeho následné krize ?
základních
které
expanzi Záložního
přesného
analytické
otázek
se
Tématická volba
vymezení zkoumání
v rámci
a
dvou
obsahu
se
klíčových
24
oblastí
fungování
podnikatelské
peněžního
tohoto
aktivity,
resp.
ústavu,
kterými
jsou
jeho
jeho
bankovního
moderního
peněžnictví
činnost
managementu. První v Hradci úvěrního
kapitola
ústavu. Tento vývoj
nacionálně
procesu
českého
nejstarších
specifickém souvisí i
akumulace
nacionálně
vedoucí
snaha o vymezení rolí
drobného prvních
ke konstituování ústav vzniká
úvěrní
akciová
regionu.
banka S tím
cílům
umožnilo(y) vznik banky. Dále se
Záložního
záměrů
a
cílů
a
přípravou
vymezením
i
klientů
této kapitoly
soustředí
snaha
patří
(zdrojů),
zázemí
realizací a
vztahů
managementu
rekonstrukci
založené
nově
k dalším
založené
působícím
prvních
stojících
založení.
Zabývá
banky
(samosprávným)
finančním
subjektům
podnikatelským
nově
které
podnikatelských
resp .lidí
jejího
o
na popsání struktury
hlavních
banky
projektu vazeb
pak
úvěrního
a personálního složení prvního bankovního managementu, bankovních
ve
jaké v tomto procesu sehráli
finančního
konkrétního
součást
vzniku
až
(konstituenti)
ústavu. K hlavním výzkumným nalezení
od
Královéhradeckého
zakladatelé
samozřejmá
regionální
česká
Záložního
koncentrace
peněžnictví
drobného
prostředí
jednotliví
a
akciových bank. Záložní
českých
nejstarší
konstituování
je vnímán jako
kapitálu
ústavů
svépomocných
"Zrod
analýzou
začíná
Králové"
probíhajícího
jako
nazvané
na
a
se
za i
jejího
institucím
a
královéhradeckém
regionálním trhu. "Vývoj výsledků
náplní
podnikatelských strategií,
zkoumání
tématicky
úvěrního
Záložního
interpretaci
celek
soustředěný
dlouhý
výsledků
časový
vývoje
úsek
bankovního členěn
na
Při
rozsáhlý,
tvoří
především
ekonomicko-hospodářského
hospodářských
názvem i hlavní
Tato kap i tol a
podnikání v období let 1868-1914. komparaci
zároveň
ústavu" je
kap i to ly druhé.
bohatý
aktivit a
na
analýzu
banky
a
a
jejího
zkoumání tohoto vývoje a
podnikání několik
je
tento
chronologicky
relativně
řazených
25
vývojových 1873
etap.
Tyto
Toto chronologické ekonomiky
tvoří
banky jsou tak i
kapitálovou
expanzí
se
ze
institucionálních i analýze
stádia,
periodizaci
vycházející
bankou v letech 1911 - 1914. problematikou
ústavu.
bankovního
Bankovní management
hlavních
po
tři
s výše
z jednotlivých ekonomických
je
socioekonomických,
jdoucí
sobě
nekorelují
managementu
se
analýzou
regionálních souvislosti jeho vývoje.
časově
bankovního
zabývající resp.
zahraničí,
zabývá
všech
rozlišuj i
která
"podkapitoly"
do
úvěrního
managementu Záložního sledován
dvě
vytvořeného
kapitola
Třetí
etapa
základní(určující)
Kralobanky
koncernového uskupení
jeho
1868-1873,
vycházející z cyklického vývoje
členění
hospodaření
tu
lety
Součástí kapitoly věnované podnikatelským aktivitám a
42
práce.
vymezuji
90. let 19. st., 90. léta 19. st. - 1914.
-počátkem
předlitavské
časově
etapy
vývojově
uvedenou
odlišná
periodizací
První vývojová
cyklů.
Kralobanky
Při
trvá
od
samotného
založení banky až do konce 90. let 19. století. Druhá vývojová generační
etapa je spojena s managementu
a
propuknutí 1914. Tento
bankovní
Poslední časový
bankovního se
probíhá
třetí
o
hlavních období
století
(především
s
úvěrního
prvních
hospodářskými
Právě
a
dvou
velmi
objasnění
působení
v této
v
do létě
vývoje
odrážejícími
vývoje
bankovního managementu je sledovaných
etap)
výsledky,
bankovního
struktuře
ústavu
až
je potom vymezena lety 1915-1923.
periodizaci
cílů
20.
etapa
(ne)specifické
badatelských
a
bankovního
Záložního
managementu
"specifičnosti"
19.
přelomu
jejího bankovního managementu. a
členů
vedoucích
krize
nesoulad
v ekonomické
svědčí
od
obměnou
Kralobanky,
silném
postavení
tohoto nesouladu jedním z hlavních Při
kapitole.
bankovního managementu se
analýze
soustředím
zejména na zkoumání struktury, rolí a funkcí tohoto managementu a
sledování
kontinui ty
(resp.
diskontinui ty)
vývoje
banky
a
jejích podnikatelských strategií v souvislosti s personálními a 42
I. Jakubec, 171.
Z. Jindra,
Dějiny
hospodářství
českých
zemí,
Praha 2006, s .170-
26
strukturálními
změnami
role
rady
správní
manažerům
i
managementu
v jejím
ve
vztahu
problematiku s
regionální
samosprávními,
spolkovými
této
kap i to ly
jsou
tři
l
managementu.
Dále
porovnávám
k profesionálním
bankovním
personálního elitou i
a
"propojeni" jejími
politickými
podnikatelskými,
aktivitami.
klíčových
profily
bankovního
členů
Součásti
bankovního
managementu. Poslední bankovní
čtvrtá
krize
kapitola
Záložního
se
pak
úvěrního
zabývá
ústavu,
v letech 1914 - 1915. Krize "Kralobanky" je svého
počátku
v
červnu
vyrovnání se s
věř i
kap i to ly
stručná
krize.
je
l
tel i
1914, k
až
němuž
analýza
do
problematikou
která
probíhala
stručně
popsána od
ukončeni
sanace
došlo o rok po z děj i. hlavních
příčin
této
banky
a
Součásti
bankovní
27 "ZROD MODERNÍHO PENĚŽNICTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ"
první poloviny 19. století se v habsburské monarchii
Během
začalo
výraznějším
spojené s
opožďování
a
západní
až
Evropy.
43
moderní
vytvoření
většina
sektoru
hospodářství
vnitřních
revoluce" zdrojů
byl
byla
soukromými
existující soukromé -
spojeno
hlavně
centrum
českých
různí
se
menší
zemí.
směnárníci
z nedostatku
živnostníci,
byly
obchodníci
často
je
neodmyslitelně
ekonomických 43
změn,
úvěrové
a
spjat které
se
peněžní
po
(Lammel,
českých
zemích
tvořili
na jejichž "služby" spoléhat
soustavy v
s komplexem
staletí
ekonomické
menší
průmysloví
začínající
odehrály po
pomocí
Dotzauer,
skupinu potom
museli i
"první
za
již
podnikatelé působící mimo pražské finanční centrum. Rozvoj moderní
Převážná
převážně
tradiční
lichváři,
možností a
44
nebo
bylo v
Druhou významnou
jiných
spojeného
kryta
zejména
působení
i
45
představující
a židovští
jiné
rozvij ej ících se
době
rodinné bankovní domy jejichž
mimo
s tím
(podnikatele),
subjekty
s Prahou
se
za
rozvoj
z probíhající
v této
firmy
Zdekauer, Ballaben aj.),
pomalý
soustavy.
vzešlých
státy
zaostávání"
l
a
úvěrové
monarchii"
vyspělými
projevující
soukromých osob poskytujících tyto služby. Těmi to
za
vznikajících a
nově
dané
"dunajské
kapitálu
a
subjektů
podnikatelských průmyslové
akumulace
potřeb
v
"relativního
Evropy
finanční
úvěrových
se
odstupem
tohoto
ekonomikami
nástupem
opožděným
které
časovým
Výrazem
nejvyspělejšími
terciárního
pomalým rozvojem industrializace
relativně
s výrazným
ekonomické
sociálně
projevovat
vztahů,
kapitalistických
prosazují
z
způsobem
46
českých
zemích
společenských
odeznění
i
politického
R.Cameron, Stručné ekonomické dějiny světa, Praha 1996, s.299-301., P.Kennedy, Vzestup a pád velmoci, Praha 1996, s.11, s.205-209., I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006. 44 F.Vencovský, Z.Jindra, J.Novotný, K.Pulpán, P.Dvořák a kolektiv, Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002. 45 I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemi, Praha 2006, s.317. 46 F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.68.
l ·l
l
28 let
hnutí
1848-1849
podnikatelském bachovského století
absolutismu.
se
vzedmula
drobného
převážně
rakouského
prostředí 47
Během
první
rakouského
soustátí
v
konjunktury
vlna
liberálním
poměrně
paradoxně
v
období 50.
centralizace
a
let
19.
koncentrace
Tato
peněžnictví.
tzv.
koncentrační
etapa provázená první zakladatelskou érou moderního rakouského bankovnictví
a
finální
dlouhodobě
fáze
revoluce"
a
terciárního
vůbec,
peněžnictví
jedním sektoru
byla
probíhajícího
výrazným
procesu
projevů
z hlavních hospodářství.
48
projevem "finanční
tzv. rozvoje
celého
tohoto
procesu
V rámci
vznikaly v rakouské monarchii v rozmezí let 1855-1873 i akciové
obchodní
Société
banky
Générale
tohoto
typu
Gewerbe)
byl
du
Mobilier.
zemí
k
vídeňskému
akciového zřízená
jejich centru.
bankovnictví
pobočka
pařížskou
První
přirozeném
bankou
bankovní
fur
Handel
dům
und
centru rakouského
50
(resp.
do
moderní akciové banky ve druhé odpovídajícím
49
Credit-Anstalt
založen roku 1855 v
českých
Do
Crédit
(Oesterreichische
peněžnictví -ve Vídni.
úspěšnou
inspirované
první
začaly
Prahy)
polovině
provinčnímu
50.
pronikat
let se
postavení representantem
na
trhu
vídeňského
pražském
tak
Credi t-Anstal tu.
zpožděním,
ve
Nejstarším
byla
tyto
vztahu moderního
roku
K dalšímu
1857
rozvoj i
moderních forem akciového bankovního podnikání na pražském trhu došlo v souvislosti s vydáním nového živnostenského 1859,
obnovením
ústavního
života
v
roce
1861
a
řádu
v roce
kodifikací
moderního Všeobecného obchodního zákoníku v roce 1862. 51
47
I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006., O.Urban, Kapitalismus a česká společnost, Praha 1978., F.Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002. 48 Tamtéž, s.68-69., Z.Jindra, Postup centralizace bankovního kapitálu v předlitavsku, zvl. v českých zemích do roku 1914, In Acta universitatis carolinae - philosophica et historica 5, studia historica XLVII, s.51-53. 49 Tyto banky měly vesměs charakter univerzálních obchodních bank. 5 ° F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.68-69. 51 Nejvýznamněj ší změny přinesl zejména posledně jmenovaný Všeobecný obchodní zákoník, který mimo J lné upravoval vznik a existenci obchodních společností - včetně společností akciových.
29 kapitálově
Nové banky tak
silnější
od
postupně
vytlačovaly
již
době
v této
banky,
nvelkobank", německo
zahájila
-
svoji
nedokázaly
jednalo
roce
vesměs
roku
vznikla
Kbnigreiches
Bbhmen.
V jejím
samosprávou
založený
soustřeďující
v
orientované
úvěrů.
českých
a se
54
německého
se formovalo až ve druhé k uspokojení
podnikatelských
53
popřípadě
Jako první Bohmische
ji následovala i
zemská
Roku
na
na
Hypotheken-Bank
des
jednalo
poskytování pak 55
jazykově
podporu
Díky
o
zemskou bankovní
dlouhodobých
byla
založena
Všechny tyto banky německé
kapitálově
podnikání. Moderní polovině
obchodů
veřejnoprávní
1867
byly
úvěrových
vrstev.
cílů
se
případě
především
a
svých
kontrolovaný
zemích
především
nvyspělejšího"
a
německým,
roku 1864)
Landwirtschaftliche Creditbank fur Bohmen. působící
vídeňských
filiálky
konstituovaná
skladbou
odlišná
hypotéčních
požadavkům
Pokud jde o tyto nově o
1863
(tj.
později
zcela
ústav
52
které
vymezená Warnsdorfer Escompte-Gesellschaft. Ve pak
kvalitativně
doplňovaly,
zvýšeným
vyhovět
se
činnost
O rok
akciové
starší soukromé bankovní domy,
židovským kapitálem se sídlem v Praze.
regionálně
stejném
vedené
století
nebo o akciové banky založené
Escompte-Bank. malá
let 19.
se obchodu a průmyslu.
rozvíjejícího zakládané
60.
počátku
nahrazovaly i
profesionálně
a
české
a
fakticky
silnějšího
a
bankovnictví
60. let 19. století z popudu
potřeb
nacionálně
historickým
specifikům
českých
vývoje
!.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006, s.59. Tento německý, popřípadě německo - židovský kapitál je v této době možné blíže vymezit jednak pomocí jazykově chápaného "němectví" (tyto banky byly vesměs zapsány, protokolovány a vedeny v jazyce německém) , jednak díky od počátku převládající orientaci těchto bank na podporu především "jazykově německého" podnikání v českých zemích "v duchu" budoucího hospodářského nacionalismu. Blíže J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.10-12. 54 Blíže In F.Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2202, s.68-69., B.Ženíšek, Vznik a vývoj Hypotéční banky království českého 1865-1915, Praha 1915. 55 Tamtéž. 52
53
30 české
společnosti
hospodářství
l
měl
svou specifickou podobu i
proces koncentrace a centralizace českého drobného kapitálu. Proces
akumulace
obchodnického
kapitálu,
vytváření
pomocí
svépomocný
57
Působení
charakter
kapitalistického
podnikatelů
a
a
ekonomicky
záložnu
inspirována
myšlenkami
již
úvěrních
zemích,
živnostníků
ve
Vlašimi.
která
Poté
čtyřiceti
záložen.
již
1865,
během
Jen
století.
V
roce
existovalo společný
odhadovaný
roku
prvního
na
130
sjezdu
spořitelny.
začal
velkou Počet
výrazně
v roce 1844. V od
konce
městské německém
50.
ústavy
skupinu nově
zakládaných
zemích se tento trend
se
prostředí
zpočátku českého
tzv.
spoř i
českých
století.
61
řemeslníků
a
60. let
vzniklo
českých
kolem
záložen
záložen
jejichž
převyšoval
ústavů
spořitelen
po
19.
Hermana
počátku
peněžních
stoupat
let
částečně
První
60
drobných
vydání
byla
tisícinásobně
původní jmění první vlašimské záložny.
Druhou
58
rychlý
svépomocných
kapitál prakticky
českých
následoval
v Čechách
1862
staly
vůbec.
spolek
zakladatelský "boom" záložen, který gradoval na 19.
moderního
vyrůstajících
1858
59
počátku
tak
národohospodáře
roku
družstev
od
se
měšťanstva
aktivního
založil
záložny
poměrů
německého
mělo
a
především
principů
z
Svépomocné
českých
v
Delitzsche,
drobných
prostředí
záložen
vycházelo
zdroji z malých
svépomocnou
Schultze
českém
v
těchto
podnikání.
úvěrovými
prvními
probíhal
živnostenského
a rychlého rozvoje drobných
záložen.
tzv.
převážně
drobného,
56
rozvíjely
regulativu
výrazněji
především
pohraničí,
Předlitavsku
v
tel ní ho
"Spořitelny
resp.
tvořily
jako v
projevil typicky
národnostně
ve
městech
56 O.Urban, Kapitalismus a česká společnost, Praha 1978., J.Štaif, Obezřetná elita - česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830-1851, Praha 2005. 57 J.Hájek, V.Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999, s.22. 58 I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006, s.329. 59 J. Hájek, V. Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999, s.22. 6 ° František Šimáček odhadoval v roce 1865 kap i tál existujících českých záložen na cca 2, 5 milionu zlatých. In F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.108. 61 Za první národnostně českou spořitelnu lze považovat spořitelnu v Plzni, která zahájila činnost v r. 1857. Tamtéž, s. 23.
31 s
převahou
německého
národnostně finanční
českých
přebytky
sítě
mohutnící záložen
průmyslového
v
počtu
druhé
ani
a
(nazývaná objevující
na
získat
své
rozpory mezi oddalující českých
Záložního
64
úvěrní
družstva
nebo
větší
a
právě
zázemí, a
vznik, bank ústavu
další
první
rakouského bankovnictví
peněžních
a
ústavů
národnostně
záložnám
akciové
i
jejich
ukládat
"záložny přes
peripetie
své
v Hradci
prvních
na
vývoje
moderních v Praze
a
zřízení
počátku
druhé
předlitavského
moderního
navázalo v období
dvou
se
názorové
K jejich
později
zakladatelskou
různé
banky
Králové.
roky
záložen"
historického
Živnostenské
vlny"
"zakladatelské
60. let vedl
snah byla roku 1865 zahájená
k založení
velké
62
o
okresní
zastřešovalo
by
směřovala
jednání a
které
těchto
polovině
silné
umožňovalo
čtyři
Na
resp.
silnější
drobných
kapitálově
nakonec došlo až o necelé
bankovnictví.
zemí
českých
kapitálově
těchto
jedné velké
záložnami
úvěrního
"kampeličky")
také
venkově
Od
63
Tato
obchodních
62
rolnická
Výrazem
jejich
protějšků.
drobná
o
aktivity
sídlem v Praze.
významu,
drobného
poněkud
vytvoření
tak
ústavů
podnikatelské
o
financování
podnikání,
"německých"
od
soustava
spřízněné
jednání
rozdíl
byla
podnikání
přebytky.
rychle
let
podnikatelsky
finanční
své
svých
k logické snaze pro
a
nedosahovaly
Velký rozvoj záloženského hnutí v první postupně
na
neúčastnily
zdaleka
zemědělském
hospodářské záložny.
se
živnostenského
"raiffeisenky",
se
rozvětvené
které
prakticky
věnovalo
síly
doplněna
zakládané,
souběžně
spořitelny,
a
80.
buď
většině
své
zakládání
městech
kapitálové
poloviny
ve
na
drobného
českých
peněžnictví
tak
úsilí
letech ani
nacionálně
měst
záložen
v 60.
měšťanstvo
obyvatelstva. Ekonomicky slabší
etapu let
moderního
1867-1873 druhé
Tamtéž, s .114-120. J. Hájek, V. Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999, s.48-49. 64 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.54-55.
63
32 období rámci
zrychlené se
centralizace
formovaly
i
první
bankovního
nacionálně
kapitálu.
české
byly tak položeny základy budoucího rozvoje podnikání. U založení a
70.
let
rychle
rysů
symptomatických
Nejstarší
česká
Králové.
získal
Záložní
centru
několik
O
zahájila
Počátky
prostředí
českého
a
k
moderního
založení
potřeb
od
záloženského
v Hradci Králové se
vznikla
roku
úvěrní
ústav
východních
měsíců
svoji
Živnostenská banka v Praze.
Iniciativa
zakladatelské
banka
regionálním
a
první
akciová
prvenství
venkovském
vznikla
celé
kapitál.
Králové
obou měl
ze
českého
vlny
i
Záložního
počátku
hnutí.
těchto
několik
ve
pevnostním definitivně
vznikající
paralelně
67
peněžnictví
začala
pak
Toto
založený
Čech
později
činnost
1868.
68
60.
v Hradci Králové
úvěrního
ústavu
vzešla
Historie
moderního
psát roku 18 62,
ústavů
společných
z
let rychle se rozvíjejícího peněžnictví
kdy byla založena
Záložna. V roce 1864 ji pak následovala městská spořitelna. Vznik
Tato
jedním
stala
se
60.
přelomu
66
bankovnictví.
prestižní
záložen
českých
bankovního
českého
záloženský
český
V jeho
akciové banky a
bank stál na
českých
mohutnící
aktivita
iniciační
Hradci
většiny
65
drobného
peněžnictví
jmenovatelů.
V obecné
69
v Hradci rovině
se
Z. Jindra, Postup centralizace bankovního kapitál u v Předli tavsku, zvl. v zemích do roku 1914, In Acta universitatis carolinae - philosophica et historica 5, studia historica XLVII, s.55. 66 F.Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.ll4-120. 67 Praha představovala po Vídni druhé nejdůležitější politické, správní, hospodářské i finanční centrum nově vzniklého "Předli tavska" a byla tak přirozeným finančním centrem českých zemí. 68 J. Hájek, V. Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999, s. 22-23., F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.l04-110. 69 SOA v Hradci Králové, fond Záložna Hradec Králové, Padesát let trvání záložny v Hradci Králové 1862-1912, s.S-6., SOA v Hradci Králové, fond Městská spoř i tel na, F. Cengr, Sedmdesát pět let spořitelny Královéhradecké, s. 4. 65
českých
33
jednalo
především
místním
peněžním
potřeby
městského
neb
půjčovnou".
ústavů
již
měst
ústavů
i
českého
se
v širším Hradec
centrum
propojení
(o
těchto
pojednáno
Králové
členů rysů
se
čele
zavázali
zastavárnou
pánů
na
i
a
zodpovědět
konkrétnější později
jedná o otázku ústavy drobného těchto
i
vývoje
V
Hradci
Králové
rozměrů
peněžnictví
Čech,
bankovnímu peněžních několik
který
regionální
s podnikáním
peněžnictví
a
v Hradci
pro
historické
samosprávy
bude
a
blíže
managementu) .
institucí v Hradci základních
otázek
motivace a okolností vzniku záložny,
Záložního
úvěrního
pro koho a s jakým peněžnictví
prvních
vytvářením
dorostl velkých
přirozené
věnované
s
vedení jeho samosprávy a
v regionálním
důležité
je
72
severovýchodních
městské
v kapitole
týkajících se
70
v
od
bylo dalším symptomatickým
města,
souvislosti se vznikem prvních
založením
hrálo
tomto co ústav obecní
peněžnictví.
aktivit
regionu
představoval
spořitelny
do
těchto
radní
samosprávy
peněžnictví
drobného
stal se jedním ze specifických
Králové
doposud
utváření
1858
z
rodiny
Králové
r.
spojenou
podnikatelských aktivit jejich
V
byli
obecní
zřídit ... "v městě
představitelů
a
prorůstání
tento proces
působením
v Hradci jeho
úvěrové
sedláků
kteří
procesu
v lednu
spořitelnu
rysem utvářejícího
Králové
při
na
71
Sepětí
prvních
se
i
lichvářů .. .při váděj ících
úlohu
výboru
komunální
města,
vakuum
rostoucí
obchodníků
respektive
kteří
existující
uspokojit
zázemí
peněžních
město,
s purkmistrem, zasedání
snahu
drápů
do
Důležitou
prvních moderních samo
zaplnit
řemeslníků,
se
70
bídy".
počátku
a
zemědělského
nuceni ... " vydávat úplné
trhu
místních
"přilehlého"
potřebu
o
účelem
zakládány?
peněžních
Kdo
ústavu. vlastně
Předně
se
byly tyto
konkrétně
stál
za
institucí? Jaké další vlivy
J.Fiala, J.Jindra, Královéhradecká ročenka, Hradec Králové 1911, s.116. SOA v Hradci Králové, fond Městská spořitelna, karton č.17, 25. výroční zpráva ze dne 25. 2. 1889, s.2. 72 K obdobnému propojení docházelo například i v dalších českých "středních městech" fungujících jako regionální centra obchodu, podnikání i služeb. Blíže K.Maier, Hospodářský rozvoj českých měst 1850-1938, Praha 2005, s.126,249. 71
l 34 působily
na
těchto
založení
příležitosti
padesátiletého
uvedeni
hlavními
mezi
A.
Komárek,
pánové v roce
(spolu
několika
s
první
18 62
a
vzniku
továrník V.
Václav Formánek,
V publikaci
založení
výročí
organizátory
činovníky
jejími prvními
institucí?
záložny
Záložny
červený,
F.
vzniklé
a
jsou
zároveň
obchodník J.
Jakub Brady a Václav Hubka.
dalšími
po dlouhá
méně
méně
Tito
vytvořili
významnými)
léta více
u
neměnné
vedení
záložny v čele s prvním starostou Václavem Františkem Červeným a
Josefem Antonínem Komárkem, místopředsedy
pokladníka,
a od roku 1867
rezignoval V. F. Červený) Jak
je
houževnatě
uvedeno
pracovat
ži vnostnictvo, svépomoci
a
že
že
pro
základních mírně
konce
vkladů
přesáhl
kapitálu
že
několika
Čechách,
slabou
let,
královéhradecká s obratem
73
a
ústav
založen
74
skromných
S jistým
většinu
a
i
podkladě
působení
poměrů
svědčí
pouze
ll
celkový vklad jen
zjednodušením
z tohoto
zakladatelé
na
složeno
zlatých a
výbor
uvědomovat
počátky
že
plně
musel
se
dá
prvního
vloženého
činovníci
záložny.
spojené s pomalou akumulací kapitálu a úzkou členskou
základnou záložny byly
překonány
záložna
přesahujícím
"zaběhnutým"
50
kdy došlo k "boomu"
rychle
Musel
ze
důvodů
kapitalistů
řad.
bylo
1862
zlatých.
sami
těžkosti
kapitálově
roku
spádům
O tom,
vycházely
velkou
vložili
Počáteční
a
v plné výši
1000
předpokládat,
byl
něj
úvěrnictví."
levného
do
lichvářským
funkci
73
" ... zprvu
publikaci
z vlastních
záložny nebyly snadné fakt,
v dané
zastával
(kdy z osobních
i starosty záložny.
proti
předsudkům
proti
postupně
který
a
měla
90 000
prosperujícím
během
dalších
záloženského hnutí v celých do
celkem
konce roku 335
zlatých
členů
ke
1864
a
středně
záložnám... "vydobyla
si
již
patřila
velkým
takové
V.Tolman, Padesát let trvání záložny v Hradci králové 1862-1912, Hradec Králové 1912, s.2-4., J.Pavlík, Podnikatelské a společenské aktivity V. F. červeného a jeho synů, disertační práce, UK FF ÚHSD, 2006, s.56-57. 74 Tamtéž, s. 5.
35 důvěry,
že nejen z Čech, ale i
z Moravy slušné obnosy záhy sem
by ly ukládány. " 75 Městská
18 64)
a
spořitelna
jejím
hlavním
účelem
cílem,
oborem
l
v prvních letech poskytování pozemkových zemědělcům
převážně
měšťanům
vlastním
jen
věnovala
záložně
oproti
základního
přispěl
mimo
Hanl.
Mezi
jiné
77
Lhotský.
2000
zlatých,
Michna
hrabě
Okruh širší
vkladu
5000
zlatých
Mezi přispěvateli,
kteří
Půjčkám
době
byl
K založení
reservního
krajský
Hradce
a
fondu
biskup
museli složit
například
kteří
například
do
76
královéhradecký
starosta
úvěrů
spořitelny
pestřejší.
patřili
první
je poté možné nalézt
bylo
tel na v této
zakladatelů
spořitelny,
dále
nebo
činnosti
okresu.
spoř i
se
a
zlatými
zakladatele
50
alespoň
Králové
míře.
podstatně
složení
(roku
(hypotekárních)
z královéhradeckého
z Hradce
v malé
později
byla založena o dva roky
Karel částku
hejtman
Králové
Hynek
složili alespoň 20 zlatých
obchodníka
(a budoucího druhého
starostu Hradce Králové) Karla Collina, Jakuba Bradyho, Václava Formánka, ' P lSU. v
78
starší
Antonína
Spořitelna
záložnou
trvající upsání
Její
hospodářská
vkladům,
které
nepříliš
výnosné
většinu
sebe
v
záložna. 7 " 76
a
pořádané
byly
polovině
naopak
obratem
hypotekární
pozornosti i 60.
peněžního
let
ve
vývoj.
opačný
fondu)
se
spořitelny
významu
činnost
let
během
vybírány úvěry
Václava
srovnání
Přes
šest
se let
měšťany
sbírky mezi hradeckými
reservního
růstu
Pospíšila,
60.
během
míry
značné
zlatých
v ziscích a ani v
Ladislava
zaznamenala
do
přípravy
5000
Komárka,
neodrazily
(na ani
po jejím založení.
60.
let
(vesměs
díky na
zemědělcům)
v té
nízkým době
stagnovala
a
obratu v Hradci Králové tak na
soustředila
rychle
se
rozvíjející
79
Tamtéž, s.S-7. F.Cengr, Sedmdesát pět let spořitelny Královéhradecké 1864-1939, Hradec Králové 1939, s.S-7. 77 Tamtéž, s.7. 78 Tamtéž, s. 8. 79 V. Tolman. Padesát let trváni záložny v Hradci králové 1862-1912. Hradec Králové, 1912, s.7-12., F.Cengr. Sedmdesát pět let spořitelny Královéhradecké 1864-1939. Hradec Králové, 1939, s.S-8.
36
K zásadnímu zlomu ve vývoji v rámci V
celého
tomto
déle
českého
prosazovaná - myšlenka
záloženského
zřídit
silné
tvořilo
hnutí
"centrální ústav"
došlo
společné
umožnilo
ústředí
centrum
finanční
záložnám
záložen,
českých
skrze
českého
tento
nový
do portfolia Rakouské národní banky,
přístup
prvních
1865.
z Prahy"
v "Poslu
která odmítala eskontovat směnky českých záložen. těchto
v roce
široce projednána
Šimáčkem
"zastřešující"
a
v Hradci Králové i
zkonkretizována a
například
existující
pak
peněžnictví
roce byla poprvé
které by
peněžnictví
oficiálních
jednání
80
Iniciátorem
stala
právě
rozeslala
českým
se
královéhradecká záložna. Královéhradecká Čechách
záložnám v sjezdu
záložen
českomoravských
září
25.-27.
záložen se za
do
Prahy.
kostelu
shodnout centra
se
vyjednavač)
hlavní
stanov
připravované
tohoto
návrhu
spolku
s
být
měla
neurči tým
každý, kdo složí 5 zlatých
Starém
na
vytvoření
a
podobě
záložen.
81
Zástupci
Antonín Komárek návrhu
předloženého
předložili
vlastní návrh
záložny" se sídlem v Praze. Podle
zřízena
počtem
na
autor
na tomto sjezdu "ústřední
Mikuláše
nepochybně
vystupující jako její místostarosta, i
schůze
první
sv.
českých
(tím hlavním byl
Tato
celkem 109 záložen sešla
účasti
v bývalém
s úkolem
"hradecké" záložny
1865
provolání s návrhem na svolání všeobecného
finančního
budoucího
v dubnu
českomoravských
1865
v Praze
městě
záložna
záložna"
"ústřední
jehož
členů,
přístupného
členem
ve
se
formě
mohl
stát
a 200 zlatých "vkladného
kapitálu". Účelem průmyslu",
přijímání
eskontu
80 81
obchodu
kromě
záložna
záložny"
"ústřední
záložen.
Její
svých
činnost
členů
i
být
Prostředky
členských
upsaných
vkladů.
směnek
a
měla
pak
nečlenů
podílů měla
podpora si
měla
"malého ústřední
opatřovat
zejména
pomocí
spočívat
v
a poskytování lombardních
J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.27. J.Horák. Živnostenská banka v Praze 1869-1918. Praha, 1919, s.2.
37 půjček
na
projektu úvěru
cenné
papíry
i
na
záložny
ústřední
82
zboží. být
měly
zúčastněné
Záložny
jednak
zvýhodněné,
na
díky
až do výše dvojnásobku reservního fondu, jednak
čerpanému
prostřednictvím
výhodné
míře
nízké
úročení
úvěrů.
83
Během
sjezdu a následných posjezdových jednání, táhnoucích se další 3 roky,
však
záložny formy
nakonec
odlišný
akciové
od
převážil
koncept,
prvotního
který
počítal
fungující
společnosti
v
návrhu
se
"hradecké"
na
podstatě
principu
univerzální obchodní banky. Zdlouhavá jednání byla na
zcela
čas
v roce 1866 díky vypuknutí Prusko-rakouské války a do
přerušena
konečné
"pevné"
zřízením
fáze
zřízení
akciové
"záložny
záložen" se sídlem v Praze dostal až na podzim 1868,
kdy byla
přípravnému
se
výboru
Čechy
banky pro
udělena
rej střiku 14.
a
klíčový
ovlivňovala
a
84
Královéhradecká "Ústřední
i
1868
již
Živnostenské banky.
záložna
není 86
sídlem
v Praze
svou
čele
ve
se
raději
své
režii
s regionální
až
činnost
finančním
dominující
po
zápisu do
centru a po dlouhá ústav
peněžní
další
určovala
se z
po
českých
celého
směřování
svého
neúspěchu
připravovaného
jmenována
mezi
záhy
se
hlavními
zakladateli
Horák: " ... kromě
přesvědčila,
jejímu
Záložny
s Antonínem
působností
obdobnou
akciovou
že banka
vlivu. " 87
vymkne
Čelní
Komárkem
rozhodli jít vlastní cestou a dle svých založit
konceptu
projektu stáhla
Jak praví ve své práci J.
královéhradecké
představitelé
Živnostenské
Živnostenská banka nakonec
toho asi se záložna královéhradecká ... záhy se
zřízení
85
záložny" (roku 1865)
roce
pro
Živnostenská banka se stala první
jasně
často
českého bankovnictví.
v
zahájila
ledna 18 6 9.
desetiletí jako
a
koncese
bankou založenou v pražském
českou
centrální
a Moravu v Praze.
vznikla
definitivně
zemí
projekt
"záložnu
v
představ
záložen"
a sídlem v Hradci Králové.
82
Tamtéž, s. 3. Tamtéž, s.5. 84 Tamtéž, s.4-6. 85 F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha s.114-132, s.139-164, s.178-206, s.298-307. 86 J.Horák, Živnostenská banka v Praze 1869-1918, Praha 1919, s.5. 87 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.54. 83
2002,
38 úvěrním
Nejstarší dochovanou zprávou o Záložním rukopis
dopisu
zakladatelského k
poradě
která
sboru
zřízení
o
by
na
poskytovala,
května
z 22.
A.
J.
Komárkem
je
na
výrobky,
sklad
usnadňovala. " 88 Tato porada
sepsaného
sloužící
zboží
brala
a
úvěrního
vznikl
jako
v~sledek důvod
podpora průmyslu,
i
jednání.
která jest k
předu
chvátající
obory
peněžního
v poskytování osobního
~
úvěru věcném buď
~
zprostředkování
~
ukládání cizího zboží.
kter~
programu
je
již
svými
dostáti
našeho národního cíli
pak
Hlavní
měly
spočívat:
úvěru
tou
silami měrou,
hospodářství
korespondují aktivity
členům úvěrního
či
na
jakkoli v ve mnohých
činnosti.
se pouštět
se
do
akcionářům
také
SOA v HK, fond Záložní úvěrní Komárka, Nezpracováno. 89 Tamtéž. 90 SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav - Program, nezpracováno. 91 Tamtéž. 92 Tamtéž. 88
Záložního
1
nově
spolku,
na "zástavu dostatečnou",
obchodu mezi prodejcem a kupcem,
účet ... "aby
programu
V tomto
potřebám
na hypotéku,
Ústav sám neměl
V prvním
zřízení
nemohou
S těmi to
ústavu
~
vlastní
době
rozkvětu
nezbytná. " 91
vymezené
připravovaného
na
Dalším dochovan~m
89
spořitelny,
přinášejí
pomoc
ustavičnému
krajině
1867
živností ve v~chodních Čechách,
obchodu a
výbornou
v dnešní ku
hlavní
května
cíl založení nového ústavu uvedena rychlá
kterou ... "naše záložny a dílem i případech
90
koupě
neb
se měla uskutečnit 30.
prvních
banky, zálohy
ústavu v Hradci Králové" ze dne 15. srpna 18 67,
jako hlavní
v celé
tovary
prodeje
je program "Zatímního výboru pro
dokumentem
pozvánka
úvěrní
a
v místnostech "cukrovaru u Hradce Králové".
jménem
jako
činnosti ... "Záložné,
a programu
plodiny,
1867
ústavu je
dosti
ústav
žádn~ch
nižádné otevřeně
obchodních podniků
škody hovoří
nevzešlo. " 92 o
motivaci
v Hradci
Králové,
rukopis
J.
A.
ústav v Hradci
Králové,
Záložní
úvěrní
39 samotných
zakladatelů
založení
této
akcionářům
dobrý
hospodářům,
k
němu
zakladatelům
svým za
druhé
a
zřízení
Zatímního výboru pro
svými
silami
jistiny. " 93 úvěrního
Záložního
participovali na sepsání tohoto programu a patří
procesu založení této banky
sjezdu
východočeských
osmi
společného
úročení
postupu
záložen
vkladů,
jednak v obecné
se společného postupu a
v
vysvětloval:
řečí
a
výhody
zástupce
záložen
koupením
několika
by
zřízení
valným
akcií
při
22.
Náchodě.
určování
rovině
"slučování"
potom J. A. Komárek účel,
počátku
Na
u
tomto
účastnili
V. F.
jednak řešily otázky týkající při
záložen
kteří
1867
a
se
ústavu,
září
Červený
Komárek,
členy
Mezi
č.1.
kterého se za královéhradeckou záložnu A.
se
pánové uvedení v tabulce
sjezdu,
J.
svým
kteří
stáli od
O založení nové akciové banky se dále jednalo i na
od
pomoci
ku
celé krajiny,
dostatečné
podají
poskytne
předně
obchodníkům
i
očekávali
který
nejen jistotu kapitálu, ale i
přispěje
průmyslníkům
utekou
prospěchu,
o
banky ... "ústav
akciové
čili
úrok;
banky a
i
výše
se
vypisovaného
další otázky týkající
záložen.
94
Na závěr sjezdu
"Výbornou potleskem provázenou
Záložního hromadám
ústavu svých
a
žádal
záložen
tohoto ústavu se
zřízení
ctěné
navrhli
zúčastniti
a pří tamní zástupci tak slíbili. " 95 Další, záložen,
se
obecenstva" Tento v
93
sjezd
Náchodě
tentokrát konal o
za
již
účasti
rok po z děj i v
podstatně
podstatě
a svým rozsahem -
130
( 2 O.
větší
zástupců
září
navazoval jak co do
18 68) na
sjezd
24
záložen
a
"dalšího
v Hradci Králové.
výše
počtu
českých
zmíněný
a místní
96
sjezd
působnosti
Tamtéž. Tato jednání, také díky vystoupení J. A. Komárka, který poukázal na odlišné místní podmínky a radil, aby se záložny raději snažily (po vzoru záložny z Hradce Králové) snížit výdaje pomocí zavedení běžného (kontokorentního účtu), nevedla k uzavření dohody o společném postupu. SOA v Hradci Králové, fond Záložna Hradec Králové, karton č.1, inv. č.13, Sjezd českých záložen v Náchodě a v Hradci Králové 1867-1868. 95 SOA v Hradci Králové, fond Záložna Hradec Králové, karton č.1, inv. č.13 Sjezd českých záložen v Náchodě a v Hradci Králové 1867-1868, nestránkováno. 96 Tamtéž. Z významnějších východočeských záložen zúčastněných na tomto sjezdu zmiňuj i alespoň záložny z: Dobrušky, Čáslavi, Červeného Kostelce, Holic, Hořic, Hradce Králové, Nového Města, Opočna, Pardubic, Semil. 94
40 zúčastněných
záložen,
Čech.
východních
zdanění
záložen
Na
a
tématickým
l
regionálně
pfesahoval "pouhé" z
tak
se
jednalo
zisků.
Opět
prohloubení spolupráce těchto záložen.
napfíklad se
jednání,
ústavu.
úvěrního
se
zabýval
Debatu
úvěrního
Záložního fečí
který
o
ústavu
také
o
nejdůležitějším
4.
peněžních
úvěrního
ústavu Královéhradeckého." S
Záložního
sjezdu
již
stručně
který
závěrem
vyzval
jistiny
banky
účel
popsal
hlavní
l
sjezdu
účastníky
" ... projev
jeho
svou
fečí
věnující
Záložního
se zfízení
Antonín Komárek,
opět
směr
úvodní
který poukázal na
působení
k upisování byl
činnosti
ústavů ... "zvlášť
ústavu poté vystoupil
úvěrního
Záložního
zahájení
starosta Hradce Králové Karlo Collino,
velikou budoucnost záložen i
otázce
rokovalo
pfipravovaném na
záložen
o
působnosti
vymezením
zahájil
dost
97
Pro konstituování "hradecké" banky byl bod
českých
vymezené setkání
sjezdu
jejich
vymezením,
přijat
banky
první s
a
akciové
potleskem
a
jednomyslným souhlasem. " 98 Na tomto sjezdu tak byl definitivně
vymezen
a
prvnímu
potvrzen
obor
pfedběžnému
působnosti
pfislíbení
nové
úpisů
banky
a
akciových
založení
banky
k
podílů
v porovnání
napfíklad
proběhlo,
i
99
pfedevším ze strany zástupců zúčastněných záložen. Samo
došlo
s dlouho pfipravovaným a odkládaným vznikem Živnostenské banky, v
čilém
podána
tempu a bez žádost
pfidělena.
o
Záložní
větších
koncesi, úvěrní
problémů.
která
1.
fíj na
18 68.
100
byla
ústav pak byl
"venkovská" banka konstituován 14. zahájil
Dne 8.
Záložní
bfezna 1868 byla
vzápětí
15.
jako nejstarší
bfezna česká
záfí 1868 a své obchodování úvěrní
ústav
patfil
v době
svého vzniku mezi 22 nejstarších pfedli tavských bank resp. nejstarších bank provinčních.
97
101
12
V českých zemích pak byl druhou
Jednalo se zejména o spolupráci v oblasti přijímání obdobných stanov, vzájemných půjček a vzájemného ručení. Tamtéž. 98 Tamtéž. 99 Tamtéž. 100 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.54-55. 101 J .Hájek, V .Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999, s.26.
41 nejstarší s
poměrně
zlatých zl.
103
skromným
z
nějž
102
nominálním
bylo
do
konce
započal
Ústav
akciovým roku
působení
své
200 000
kapitálem
1868
upsáno
pouze
Z výše nastíněného vývoje a uvedených fakt
počátků
peněžnictví
úvěrního
peněžnictví
vedoucí
až
probíhaly českého
v Hradci
vyplývá
ústavu
dokreslujících a
102
bankou.
54 550
Celá první emise akcií byla upsána postupně do listopadu
1869. 104 se
venkovskou
upřesňujících
jako
konstituování přímá
peněžnictví
a
během
velmi
i
založení
Záložního
základních
několik
poznatků
proces vzniku moderního
v regionu východních ke
Králové
týkajících
Čech.
českého
Zakladatelské aktivity,
Záložního podstatná
úvěrního
součást
širší
ústavu, geneze
60. let 19. století.
V roce 1864 vznikla Warnsdorfer Escompte-Gesellschaft, která se stala prvni "venkovskou"(mimopražskou)akciovou bankou v techách. In J.Horák, Přehled vývoje českých obchodnich bank, Praha 1913, s.11 103 Compass, Finanzielles Jahrbuch fur 6sterreich-Ungarn. Wien, 1868., Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 12, Výročni zpráva Záložniho úvěrniho ústavu za r. 1869.
42 Tabulka 1: Zatímní výbor pro
Jméno Karlo Collino
zřízení
Záložního
Rok
Zatímní výbor
1867
Člen
ústavu.
Znamenán jako: starosta Hradce Králové obchodník
Člen
Josef A.Komárek
úvěrního
směnárník
a
z Hradce
Králové
František
Člen
hrabě
Jan Harrach
Člen
hrabě
Antonín Čerych
Člen
starosta Nechanic
Josef Hloušek
Člen
obchodník z Hradce Králové
Josef Klimeš
Člen
okres.starosta v Chrudimi
J.Erben
Člen
Starosta
Josef
Daněk
Člen
sládek Chrudim
J.Náhlovský
Člen
okres.starosta
Eduard
Člen
městský
Harfách
Peřina
Člen
Ferd.Urbánek
Pramen: SOA v HK, fond Záložní - Program, nezpracováno.
úvěrní
Hořic
Jaroměř
rada Nový Bydžov
člen
I.správní
banky
-
rady
Živnostenské
Praha
ústav v Hradci Králové,
Záložní
úvěrní
ústav
Tabulka 2: Správní rada
Jméno
22.9.1868 Správní rada Předseda+ředitel
J.A.Komárek
Znamenán jako: obchodník a
směnárník
z Hradce
Králové K.Collino
Místopředseda
starosta Hradce Králové
Harrach Jan
Člen
hrabě
Čerych
Člen
Antonín
Hloušek Josef Fernbach
J.-
Člen Člen
(J. Kubský)
parního
majitel
mlýna
v Nechanicích obchodník z Hradce Králové za
obchodní
fy.Jan
Fernbach
z Dvora Králové
Náhlovský J.
Člen
mají tel mlýna v
Pi s cha Adolf
Člen
statkář
Urbánek Ferd.
Člen
člen
ve
Jaroměři
Správčicích
správní
rady
Živnostenské
banky v Praze
Pramen: SOA Zámrsk, fond Krajského soudu v Hradci Králové, Sp.I.,ínv.č.44. J.Horák, Živnostenská banka v Praze 1869 1918, Praha 1919.
43
Zakladatelská aktivita byla v Hradci Králové iniciována a řízena
dále spjaté resp.
svou
(podnikáním)
činností
přirozené
"gravitační"
rozvíjejícího
jmenovaných i
Králové
tak
zakladatelů
hlavních
"přispěvatelé"
výjimkou
samosprávných
resp.
úvěrního
ústavu.
Přehled
5
z 9
tabulka
hlavních
2.
patřilo
první
Při
zakladatelů
úvěrního
úvěrního
č.
záložny, zároveň
i
jmenovaných
spořitelny
106
hejtmana)
minimálně
Záložního
správní
(s
rady
7 z ll
úvěrního
Záložního
107
založení Záložního Záložního
výše
a všichni hlavní
krajského
a
založení
pro
členů
výše
čtyř
královéhradecké
potom
nově
l
těchto
zastávala
V. Hubky)
biskupa
sborů
výboru
"Zatímního
ústavu,"
(kromě
Hradec
V obecním zastupitelstvu
ze
tři
zakladatelé
královéhradeckého
členy
členů
a
ústavu
z
zrodu
u
Králové,
správy
Většina
105
elity
tvořil
centrum obchodu,
samosprávě.
záložny
Hradcem
pro které
stojících
zasedali
regionální
městem
Čech,
úvěrního
okresní
či
české
s
služeb.
radů
Záložního
funkce v obecní Hradce
sektoru
správních
spořitelny
Mezi
národnostně
regionem severovýchodních
Králové se
příslušníky
ústavu
ze
ústavu" a potom
pohledu na tyto
"Zatímního členů
udává
výboru
pro
první správní rady
tabulka
č.
1,
resp.
tabulky je patrný rozdíl
dvě
mezi složením "zatímního výboru" a složením první správní rady zapsané
v
Zatímco
mezi
zástupců
královéhradeckého
rejstříku
členy
"zatímního
výboru"
obecní a okresní samosprávy,
případně
první
"pouze"
rady
je
uveden
je
kteří
obecní a okresní starostové správní
krajského uvedeno
soudu. celkem
108
5
jsou podepsáni jako
radní, jediný
tak mezi starosta
členy
Hradce
Králové Karlo Collino.
K.Maier, Hospodářský rozvoj českých měst 1850-1938, Praha 2005, s .178180. 106 M.Landsman, R.Pokorný, Personální obsazení samosprávných sborů města Hradce Králové od roku 1850 do roku 1942. s.l20-126, In Královéhradecko r. 2004, Hradec Králové 2004. 107 SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Záložní úvěrní ústav - Program, nezpracováno. 108 SOA Zámrsk, fond Krajského soudu v Hradci Králové, Sp I., inv. č.44. 105
44 Tento rozdíl ukazuje jednak na
rozdílnou strukturu
poněkud
"zatímního výboru" a první správní rady,
za kterým lze vytušit
relativní
záložen
zmenšeni
vlivu
povětšinou
zastupovány
samospráv)
na
zápisu
a
reprezentovány
založenou
nově
stejných
zúčastněných
banku,
(A.Čerych,
lidi
právě
(které
obecních
členy
jednak
díky
J. Náhlovský) ,
byly
odlišnému
kteří
jsou
v prvním dokumentu uvedeni jako zástupci samosprávy, zatímco ve druhém
již
jsou
záložny
Východočeské
hrající
si
podnikatelských okolím,
udrželi) kruhů
důležitého
úlohu
především
stávajícími
i
záložen po
účasti
fungováni banky, menši
relativně
Vedle
-
úvěrního
přesně
a tím pádem ani roli záložen, z dochovaných
finanční
ústavu.
účast
pramenů
nicméně
některých
určit
na
iniciační
roli
vyplývá
záložen na
banky,
jmění
výši
počátcích
přesto
klíčových
často
než by se při
procesu
109
v regionu
Čech
východních
tak na upisováni akciového
participovali
drobného
(vzhledem k tématickému vymezeni práce i
vzhledem k jejich zásadní
vzniku banky.
ústavy
Záložního
upisování 200 000 základního akciového čekat
jeho širším
jednou vrátím k roli a úloze
dochovanému archivnímu materiálu)
torzovitě finanční
ještě
založeni
bezprostředním
Není sice možné
místních
příslušnici
dvěma
(a
v Hradci Králové.
působícími
V této souvislosti se
měli
iniciátora
spjatých s Hradcem Králové -
samosprávou
peněžnictví
záložen,
podnikatelé.
do pozadí a dominantní vliv na vedeni banky získali
dlouhodobě
dalo
jako
především
prvotní akumulaci kapitálu se tak záhy stáhly
zprostředkujícího poněkud
uváděni
soukromí
většinu
akcionáři,
členové
působících
jmění
mezi
nově
jako u o
několik
počátku
významně
kterými
pravděpodobně
vzniklého
bankovního
"managementu". V tomto aspektu tak nastal u ústavu podobný vývoj
od
českých
Záložního
měsíců
později
úvěrního
založené
Například Záložna v Hradci Králové na tuto první emisi akcií upsala "pouze" 1000 zlatých. Stejnou 6ástkou se potom ft6astnila i záložna pardubická. In SOA v Hradci Králové, fond Záložna Hradec Králové, karton 6.1, inv. 6.13- Sjezd 6eských záložen v Náchodě a v Hradci Králové 18671868, nestránkováno.
109
45
Živnostenské napůl
banky,
podílely
kde
soukromé 110
vznikem této banky.
zakladatelů
aktivity
osoby
Záložního
pramenů
mezi
obchodníky,
v
a
zemědělství
z
emisi
české
a
ústavů
prvních dvou
z dochovaných místní
první
a
při
že
nebo
stojící
jmění
míry
značné
ústavů
realizaci a
a
111
konci
s
představ i
Záložního
19.
dosavadní jim
by
rozšiřovala
existujícím
i
do
činnost
při
dochovaných
přesto
také
věnovat
že
z
ke
"managementu".
místě
radě,
o
hovořící
propojení
již
od
provázání
a
že
banka
o
aktivitách
se proto pouze omezím bankovních se
"manažerů"
období
tomto
v
samotného banky
vzniku
zahájila
Výše banky
s podnikatelskými
jejího prvního managementu mimo jiné
skutečnost,
a
Této
kapitoly pojednávající
prvních
správní
vzestupu
spojených
podnikatelských
resp.
většina
možné usoudit,
podniků
aktivit
hospodaření
a dále rozvij ela své podnikatelské akt i v i ty.
členů
akt i v i tami
je
došlo
ústavu. Na tomto
v první
tezi
nastíněnou
(a
pomáhalo
torzovitě
a
století
se budou blíže
úvěrního
zasedajících
akciovém
zastřešující
tohoto prvního bankovního
konstatování,
podporuje
let
managementu,
činnosti
110
nekompletních
propojených s bankou,
60.
tel i
problematice
na
V "osobní rovině"
vlastním
nahrazující)
podnikatelských
rozvoji
rychle
jejich vlastních podnikatelských aktivit.
jen
personálně
na
na
které
buď
podnikáním
letech
o podnikatelských akt i v i tách a výsledcích
pramenů
že
a
i
místní podnikatelské
části
centrum,
úvěrové
patřila
s
v 60.
moderní,
peněžnictví,
růstu
Z bohužel
firem
a
rozšiřující
drobného
za
možné
je
z nich
spojena
byla
potřebu
vytvořit
peněžní l
stojící
ústavu,
většina
vyrůstajícího
banky o
elity
společenské
zhruba
peněžnictví
drobného
úvěrního
usoudit,
něj
zřízení
akcií
záložny
expandujícího českého agrárního průmyslu. tak šlo
5000
Pokud jde o obor činnosti a podnikatelské
vzniklého
později
se na
v
září
nepřímo
1868
svoje
J.Horák, Živnostenská banka v Praze 1869-1918, Praha 1919, s.S. O tom svědčí například zápis a znamenání členů první správní rady banky do rej střiku firem Krajského soudu v Hradci Králové (viz tabulka č. 2) i další dokumenty vypovídající o podnikatelských akt i v i tách členů správních rad Záložního úvěrního ústavu - viz dále. 111
46 obchodování
bez
činnost
administrativní členy
této správní
řízení
banky
úřednictva
jakéhokoli v
J.
obstarávali
A.
Komárkovi,
budeme
brát
který
za
že každá podnikatelská
kapitalismu
(resp. tržního
dosažení
nedává
tato
zisku
"počáteční členů
touto
akt i v i tou
snaha
členů
banky
podporovat
konstatování
činnost
angažovanost" rady
a
dále
potom
dodává
drobného
drobného
peněžnictví,
českých
4
mezi
prostředí
z
smysl, právě
než
odvětvími
členů
první
že
zmíněná
výše
za pomocí
vznik
bank. 113
tímto
až
akciové
míry stejný okruh regionální elity
podnikání se
rychle
rady.
Za
založení
české
drobného
vzešlými
správní
po
značné
představitele
z něj
postupné
iniciovaly
kapitál u
Polabí.
o
Toto
ústavy
obchodních
a
za
"soustřeďovaném"
následně
českého
za
podnikání),
tezi
zemědělského
(bohatnoucího)
celkem
své
kontury
Královéhradecka
průmyslovými
především
konkrétní
akumulace
patřících vesměs
s regionem
pro
stála
banky v Hradci Králové totiž stojí do
vyrůstající
je vedena
podnikání.
akciových
vývojem od prvotní
lidí
provozovaná v rámci
jiný
prvotně
112
uznávanou
vlastní
které
Mezi
počátku
rozšiřovat
kapitálu
i
podíl na
od
tohoto prvního bankovního "managementu"
akumulaci
nejstarších
jiného
všeobecně
prospěchu
správní
radové.
předseda správní rady.
hospodářství)
(resp.
odbornou
největší
krom
platnou
skutečnost,
účelem
správní
připadl
zároveň působil jako ředitel banky i
Pokud
veškerou
sami
opět
rady potom
a
spojeného
rozvíjejícího
zemědělstvím
Se
či
tak souviselo podnikání Zatímco
další
4
správní
radové patřili mezi místní obchodníky (viz tabulky č. 1 a 2).
z
naznačeného
úvěrního
Jana vahou
ústavu,
Harracha svého
popisujícího strukturu "zatímního první
založení",resp.
pro
výboru
schématu,
a
se
potom poněkud vymykají
Ferdinanda
jména
správní
Urbánka.
(i majetku)
dodat
Jan nově
Záložního
rady postavy
Harrach vzniklé
"hraběte"
měl,
zřejmě
"venkovské"
Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1869. 113 J.Hájek, V.Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999, s.26-30.
112
1 47 patřičný
bance
rozsáhlý
svůj
rodový
fungoval jako jedno z
114
Ferdinand
důležitých
a
byl
i
on skrze
s podnikatelskými pravděpodobně
Urbánek
dobře
ústavu na pražské
úvěrního
Zároveň
spojen
majetek
v zemědělství.
aktivitami
Záložního
důvěryhodnosti.
"punc"
viditelných "pojítek" centrum spojené
finanční
s formováním a založením Živnostenské banky v Praze. 115 O
jednotlivých
jejich
osobnostech
podnikatelských aktivitách spojených s
počátky
Otevřenou
archivnímu
fondu
zodpověditelnou
"hradecké" období
banky
a
vzhledem
Záložního
otázkou
potom
k ostatním,
vznikajícím,
českým
k
úvěrního
zůstává během
vztah
druhého
akciovým
i
peněžních
bankovnímu zachovanému
torzovitě
nejvýznamnější Živnostenskou bankou v Praze.
114
těchto
věnované
organizací bude blíže pojednáno v kapitole managementu.
charakteristice
ústavu
těžko
nově
vzniklé
"grunderského"
bankám
v
čele
s
116
M.Myška a kolektiv, Historická encyklopedie podnikatelů, Ostrava 2003, s.l47. 115 J.Horák, Živnostenská banka v Praze 1869-1918, Praha 1919, s.S. 116 V podstatě jedinou možnost pro posouzení vzájemných vztahů těchto peněžních institucí v době jejích vzniku představují uÓtržkovitě" dochované zprávy o personálním provázání a dalších vzájemně souvisejících aktivitách 6lenů bankovních "managementů" těchto bank, o kterých se podrobněji zmiňuje kapitola věnovaná bankovnímu managementu.
48
VÝVOJ PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT A HOSPODÁŘSKÝCH VÝSLEDKŮ ZÁLOŽNÍHO ÚVĚRNÍHO ÚSTAVU v letech 1868 - 1914 Kralobanky - konjunktura let 1868 - 1873
Počátky
Mezi lety 1867-1875
v
proběhl
předlitavské
hospodářský
Uherska první "normální" devítiletý rámci prošla habsburská definitivně
který Tato
završil
odstartovala v
první "zakladatelskou v
horečku"
míře
většiny
akcií
stál
mohutnící
co
do
bankovní
těchto
počtu
na
vídeňském
významném
sektor.
i
119
Při
počátku
etapě,
první 70.
let,
ústavů,
pobíhající od 2.
bylo
v Praze
sledování
celkem
jejichž podnikatelské akt i v i ty
5
bank
finančních
vycházel potřeb
převážně
rychle
ze
rostoucí
centru
vývoje v na
dvě
let až do nových
doplňoval
a
síly
emisí rychle
českých
etapy. V počátku
bankovních
na regionální
úrovni větší počet nově zakládaných "venkovských" bank. těchto
let
118
projektů
rozdělit
poloviny 60.
založeno
70.
centru monarchie a
kapitálové
zemích lze tyto zakladatelské aktivity
koncentrací
finančním
zakladatelských
ústavů
117
na konci šedesátých let
předlitavské části habsburské monarchie v Praze.
V centru
revoluce.
rozsáhlou
přerůstající
ve druhém
i
rozvojem,
hospodářským
doprovázená
Předli tavsku
cyklus, v jehož
průmyslové
etapu
burzovní spekulaci ve
nezřízenou
v menší
bouřlivým
první
konjunktura,
bouřlivá
kapitál u,
říše
Rakousko-
části
skutečných předlitavské
120
Vznik
úvěrových
a
ekonomiky.
Ve druhém zakladatelském období let 1871-1873 došlo ke vzniku několika
desítek
v naprosté
většině
bílá místa na nýbrž snahou 117
nových bankovních motivován nikoli
finančním
maximálně
trhu -
ústavů,
jejichž vznik byl
snahou zaplnit existující
jako tomu bylo v první
etapě
-
profitovat na probíhající "zakladatelské
I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006, s.169-171. 118 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.16-18. 119 Z.Jindra, Postup centralizace bankovního kapitálu v Předlitavsku, zvl. v českých zemích do roku 1914, In Acta universitatis carolinae - philosophica et historica 5, studia historica XLVII, s.56. 120 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.11-16.
49 konjunktuře"
a
předlitavské
konjunktury.
přechodného
umístění
podniků
akciových během
roku
a
vyústily
nově
ve
a
propuknutí
vznik
bank,
ke
pražských
v porovnání
s dlouho
krize,
Živnostenské
banky
problémů.
Dne
byl
března
8.
vzápětí
která byla
konstituován
října
1868.
nominálním
123
roku
1868
akcií
byla
upsána
působící
Spolu
se
akciovém
září
121
na
54 550
do
a
žádost
Záložní
o
124
z
úvěrní
125
ústav
zahájil
1.
skromným
nějž
Celá
18 69.
větších
koncesi,
s poměrně
zlatých
listopadu
vznikem
bez
obchodování
zl ..
například
bylo
první Mezi
do
emise
prvními
banky převládaly především v regionu východních Čech české
záložny,
záložnami jmění
pak
členové
které
příznivé
nově
vlně
se
účastnily
počátku
od
zasedající ve správní radě. nesly
své
200 000
pouze
postupně
tempu
své působení
kapitálem
upsáno
a
Tuto
která propukla
odkládaným
podána
přidělena.
1868
121
definitivně
proběhlo,
a
v čilém
byla
započal
"ústav"
akciovým
1868
března
15.
14.
konce
akcionáři
dříve),
(viz
bank.
122
ústavu
připravovaným
spekulativně
aktivitu
hospodářské
úvěrního
Záložního
ažia
kterým v tomto období
krachem na vídeňské burze 9. května 1873. Založení
nových
emisního
desítek
burzovní
hluboké
založení
maximálního
založených
zakladatelskou
přepjatou
kapitálu,
získání
"makléřských"
většina
i
ukončilo
spekulačního
1872-1873
pokračování
v další
Snahy dosáhnout rychlého zisku pomocí
(bank)
zakládaných tzv. patřila
víře
optimistické
na
významně
jejím založení. participovali
na
vzniklého bankovního "managementu"
126
Obchody banky se v prvních letech
všeobecné
konjunktury,
která
se
V Praze jich bylo během prvního čtvrtletí roku 1872 založeno celkem 14. J.Hájek, V.Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999, s. 30-31., Z. Jindra, Postup centralizace bankovního kap i tál u v Předli tavsku, zvl. v českých zemích do roku 1914, In Acta universitatis carolinaephilosophica et historica 5, studia historica XLVII, s.59. 122 F.Vencovský, Z.Jindra, J.Novotný, K.Pulpán, P.Dvořák a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha, 2002, s.73-75. 123 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.54-55. 124 Compass,Finanzielles Jahrbuch ftir Osterreich-Ungarn. Wien, 1868. 125 Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1869. 126 O této problematice je blíže pojednáno v kapitole věnované vývoji bankovního managementu.
50
v monarchii
dostavila
politické
krize
roku
své
počátcích
zaměřil
vytyčeným
programem
běžných
na
obchodů
nevýznamné burzovní
regionální
spekulaci
výročních
zprávách
Pisatelé druhé vizionářsky
doprovázené
horečné
poměrně
opakující
varovali
celkově
a
peněz
nepříznivými
"malobanky",
denně
příznivé".
131
jejich
dokládají rostoucí
"ztrátou"
činnosti
1873. Z uvedeného velmi 127
rychlé
(z
se
tě
ve
vůči
svých 129
burze
které postrádají
s
každoročně
se
trhu, projevující se z
oběhu,
dosáhl
doprovázené
Záložní
"Působnost
důvěrou
jeví
(i zisku)
jeho
všeobecnou se
"rozlet"
nad
úvěrní
šířila
a
očekávání
Kralobanky
jasně
hlavních položek bilancí z let 1868-
bilančního počátku
Vídeňské
navýšení obratu
výsledky
podnikatelský
čísla
na
peněžního
obchodními,
poměry
jejíž
Rychlý
relativně
zaujala
doprovázená steskem nad
potkávajíc
dosahoval .. . bilancí
místě
130
ve všech podstatných bankovních oborech. takřka
většině
kritický postoj.
nových bank,
zřizováním
ústav v prvních letech své
se
kapitálově
zakladatelské akt i v i
podzimní krizí
(dílčí)
mezi
spekulací
před
tato varování,
zdražováním
době
konzervativní
skutečných základů a potřeby". Přes
věnoval
zprávy Kralobanky tak již v únoru 1870
výroční
" ... šmahem
původně
v oblasti
obchodů
začátku
s
svých
mezi nimiž byl na prvním
předlitavské
i
ve
128
v této
patřící
ústav
v souladu
místních od
příznivých
úsporné vklady na pokladní poukázky
či deponování cenných papírů.
Kralobanka,
dalších
aktivity
se
zahraničně
i
úvěrní
Záložní
Ústav
reeskont,
vnitřní
souhře
podporu
bankovních
eskont,
směnečný
127
a
bankovní
Čech.
severovýchodních
odeznění
1866
faktorů.
makroekonomických
tehdy
po
přehledu
skokové)
o
něm
navyšování
svědčí
především
celkového
obratu
I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006, s.169-171. 128 Compass,Finanzielles Jahrbuch fur Osterreich-Ungarn. Wien, 1868, s.215. 129 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1870-1872. 130 Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r.1869-1871. 131 Tamtéž.
51 účtů,
který
přílohy) .
v
roce
přesáhl
1872
33
miliónovou
Velkou roli v obchodech banky hrál od svépomoci a vzájemného na
v
obchodních
růstu počtu
členům
ručení
počátku
založený
úvěrníků
spojení
členů
i
úvěrního
poskytnutého
Úvěrové
úvěru
obchody
omezovaly
byl
spolku i
nárůstu
- viz tabulka
133
na
obchodních posléze
i
doplněn
které
Rok 1868 1869 1870 1871 1872 1873
eskont
. ", "r1mes
který
o
směnky
sloužily za
nejdůležitějších
se
spolek Rozvoj odrážel
celkové výše jeho
č.3.
zpočátku
se
především
finanční,
z
úvěrní
eskontu
směnečného
Tabulka 3
čistě
jeden
134
členové
Uvěr
52 170 202 233 226 236
151 230 475 800 691 200 856 700 1 051 300 1 016 700
zdrojů
investičního úvěru s bankou spojených průmyslových závodů. Stejně
optimistický
vykazovala položka přitom
Cenné
(viz
na myšlence
účet probíhala většina směnečného eskontu.
jehož
těchto
hranici
132
tvořily
"Efekty".
bankou
papíry
růstový
akcie,
Naprostou
vlastněné
tak
trend na
a
tvořily
straně
většinu
dále ve
akt i v potom
těchto
obchodované srovnání
135
se
efektů směnky.
směnkami
pouhý zlomek celkové sumy této položky. Tato nevýznamná zásoba cenných
"nostro" působnosti
vedení s
vůči
růstem
papírů.
a
banky
papírů
vypovídala
doprovázené
probíhajícím vysokými
zisky
relativní
burzovním na
o
převážně
zdrženlivostí
spekulacím,
burzách
regionální jejího
kalkulujícím
obchodovaných
cenných
136
Během pěti let se tak celkový obrat zvýšil více než 30krát., Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního 132
úvěrního
ústavu za r. 1872. V letech 1869-1872 se jednalo v průměru o 65% eskontu. K problematice a významu "úvěrních spolků" blíže J. Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s. 20-21,229. 134 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12-14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1869-1922. 135 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s. 55. 136 Ve zprávách za roky 1871-1872, kdy vrcholila konjunktura, zakladatelské akt i ví ty i burzovní spekulace s akciemi nově zakládaných akciových společností (bank), vykazoval Záložní úvěrní ústav ve svých aktivech na cenných papírech pouze 6 598 zl., resp. 18 341 zl. In Archiv ČNB, fond 133
52 zvětšující
Rychle se
v rubrice "Dlužníci", 1869 do roku 1872 připadly
výsledky
vedly
samostatněji
kolísání
narůstajícím
českého
hned
kapitál
pohybovati,
cizího
průmysl u. " 138
částky.
roku
1870
bude
se
bude
tak
schválení
tím
valnou
upsána.
jednoročním
V rychlém
kapitál dále navýšen na 600 000 zl.
zlatých "nominále" roku 1873 (viz.graf
volněji
vlivu
snáze
a a
vyhovět
působícího
naší
hromadou
byla
tato
200 zl. bez
hodnotě
sledu pak byl
roku 1872,
na
" ... opíraje
spíše
moci
na
Příznivé
k návrhu
ústav
krajině
v
od r.
dlužníků
137
neboť
moci
druhá emise 1000 nových akcií o nominální problémů
let -
tří
komisionářského,
kapitál u,
nárokům
a Po
je patrný i
této
uchrání
kapitálu ... a
potřebám
během
účtu
2/3
akciového
vlastní se
než
radu
původního
takový
o
více
správní
obchodů
o 275%. Rozhodující skupinu
nárůst
v průměru
zdvoj násobení
se
která zaznamenala
ve sledovaném období dlužníci
tvořili
něž
úvěrových
rozsah
resp.
akciový 1 milion
č.1).
Upisování nových emisí akcií probíhalo v letech 1868-1872 bez
větších
nabídnuta posléze
k ve
rekrutující
velké
stále
Většina
nových
stávajícím
větším
převážně
z
počtu
řad
akcií
byla
akcionářům, přidávali
v regionu
ke
přednostně
kterým
další
působících
se
zájemci českých
a institucí. Úspěšné a relativně snadné umísťování
emitovaných akcií na úvěrové
finančního
trhu.
akciového představoval
česká
"upsání"
se
podnikatelů nově
problémů.
jmění
počátku
"nenasycenosti" Zároveň
70. let vypovídá rostoucího
především
regionálního
tento "tlak regionálního trhu" na schopnosti
regionální
"o zvuk"
banky
poskytovat
probíhající
o
růst úvěr,
zakladatelské
průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1871-1872. 137 Dlužníky účtu komisionářského v aktivech bilancí doplňoval blíže nevymezená položka "rozliční dlužníci". Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1868-1872. 138 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1870.
53 bankovním
na
horečky
trhu,
vrcholící předlitavské konjunktuře.
nejdůležitějších
Graf 1: Srovnání vývoje
Srovnání vyvoje
nejdůležitějších
participovat
snahy
resp.
na
139
pasivních položek.
pasivních položek
800 000
:~Splacený akciový kapitál
700 000 -Vklady na peněžni
600 000
poukázky -·-Věřitelé
500 000
-5
..
~
"N 400 000
-~
""
Lineárni (Věřitelé}
300 000 I
Lineárni (Vklady I na peněžni I poukázky)
·~
200 000
100 000
Lineárni (Splacený akciový kapitál}
o 1868
1870
1869
1871
1873
1872
Rok
Pramen: Archiv Záložního
ČNB,
úvěrního
Česká průmyslová
fond
banka, S X-b 12,
Výroční
zpráva
ústavu za r. 1868-1873.
Provozovací
fondy
akciového kapitálu
si
banka
přijímáním
vedle
opatřovala
vkladů.
vlastního
Ve sledovaném období se
jednalo výhradně o vklady v podobě pokladničních poukázek. Při
sledování
pozoruhodný
pasivní
zejména
strany
navyšováním v nesouladu věřitelů
v
základního růstových
běžném
"Věřitelé".
jmění
trendů.
účtu,
na
vkladů
vývoj
posuzovaný spolu s položkou
obchodních
tak
banky Růst
bilancí
140
je
poukázky
peněžní
V porovnání s rychlým se
projevil
položky
nekopíroval
vkladů,
nárůst
rozdíl resp.
akciového
Dokladem tohoto tvrzení může být například výroční zpráva za rok 1872, které se uvádí: "Nová emise 1 OOO akcií v určitých dnech 2., 3. a 4. března 1872 za účastenství v krajině nasl neobyčejného úplně rozebrány byly." Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1872. 140 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r.1869-1873. 139
ve
54 jmění
banky.
slabost roli
Za
tímto
převážné
většiny
pravděpodobně
podnikatelů.
je
bankovní
možné
kapitálovou
klientely Kralobanky.
strany
ze
vytušit
přetrvávající
sehrála i
bance
"venkovské"
vývojem
nedůvěra
Svou
vůči
kapitálově
malé
silnějších
141
při
Odlišný trend ve vývoji Kralobanky nabývá na kontrastu srovnání
banky v Praze, účtu
vývoj jmění.
v českém
s vývojem u
věř i
které
tel ů
svědčí
Živnobanky
důvěryhodnost klientů
ve
srovnání
úvěrního
přilákat
větší
na
výpovědní
výpovědní
lhůtou.
" ... přijímali docílili
stagnaci.
Během
pokladniční
"Věřitelé"
let
těšila
Kralobankou. zvrátit hlavně
vyšší v očích
Management
tento
trend,
prostřednictvím
V roce 18 71 tak úroky
resp.
u
6%
(po
vkladů
vkladů
s
proti
stvrzenkám
vkladů".
na
měsíční
čísla
Výsledná
ale vypovídají spíše o
1871-1873
tak
rostl
úrok,
6%
se
že
čímž
bilancí
pokračující vkladů
objem
na
celkový objem položky
zaznamenal mírný pokles. zásadě
Tím prvním je
pražských
bankovních bursy na
silnější
ústavů,
rozdíl
obchodech
vzájemně
možná -
pravděpodobný
kapitálově
(na
dvě
která od
odliv
se
po
"hradecké"
banka,
související -
části
konkurenci
(spekulacích)
Archiv ČNB, fond Česká průmyslová Záložního úvěrního ústavu za r. 1871. 142 Tamtéž. 141
její
l
Živnobanka
poukázky jen velmi pomalu a
ke
účastnila
lhůtou,
pobočkách
klientely
peněžní
kapitálové síle
dokládá
snažil
vkladů.
větší
základního
poukázkách dosahovaly 5% u
peníze
Tento vývoj má v vysvětlení.
o
vkladů,
značnějších
v obou sledovaných
navyšování
knížky i
Ve výroční zprávě za rok 1871 se praví,
142
jsme
jsme
se
se
množství
pokladničních
čtrnáctidenní
především
Živnostenské
pokladniční
na
s regionální
zúročení
určující
kopíroval
které
ústavu
rel a ti vně vysokého
vkladů
zároveň
a
prestiž,
Záložního
zvýšení)
nárůst
víceméně
Rozdílný vývoj
klientely
prostředí
expandujících
otevření
banky)
s cennými
S X-b
"movitější"
12,
pražské významně
papíry
Výroční
a
zpráva
55
probíhajícím zakladatelském "ruchu" slibujícím vyšší
paradoxně
i
přechodný
tj .
založení
prvních
vkladů
odl i v
v královéhradeckém regionu. V roce 1871 tak k
"přelití"
akciového
části
v bance uložených Akciové
jmění
pravděpodobně
i do
trendů
Index vývoje r. 1869 = 100% Obrat Zisk Splacený akciový kapitál Reservni fondy
Pramen: Archiv ČNB, Záložního
nově
Tyto podnikání bankou úvěrním
úvěrního
1870
1871
1872
1873
7 9,2
100 100
163 199
202 2 94
227 411
217 4 91
27
100
153
200
300
353
1
100
925
1555
2502
2314
radů
143
růst
i
růstu
obratu,
úvěrově
spolku) nízký
zisku
a
počátečním
srovnání
tabulka
podniky byly 1
Relativně
rychlému
sledujících
a
založených firem.
1869
úvěrního
ústavem.
(viz.
Králové
1868
v období let 1868-1873. O
bilancí
emitovaného
vývoje.
konstituované
svědčí
došlo
ústavu za r. 1868-1873.
založeného
Kralobanky
nově
v Hradci
nově
sídlících
pravděpodobně
do
mělo
potom
fond česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zprávy
správních
nezabránil
dalších
některých
Tabulka 4: Srovnání
vkladů
papírny
-
společností
akciových
1
143
mohutnější úvěrovou podporu s nimi spojených firem.
Podobný efekt
zisky
č.4)
růstu
Ze
personálně
skrze
jako
členové
(vesměs
provázané
vkladů
objem celkové
Záložním nicméně
prosperity
úspěšném
čtyřech
se
banky
rozvoji podnikání klíčových
srovnání
vývoje
položek indexů
zisku, splaceného akciového kapitálu a
Vzhledem k nedochovanému archivnimu materiálu, lze pouze odhadovat, že podstatnou konkurenci ulákajici" a pfebirajici část jeji významneJSl klientely tvořila pfedevšim Živnostenská banka v Praze, která v roce 1871 výrazně rozšifila svoji činnost, což se jasně projevilo v aktivni i pasivni části jejich obchodů. V souvislosti se zm1novanym1 aktivitami pražských jazykově českých bank neni bez zajimavosti skutečnost, že již na konci roku 1871 vykazovala Živnobanka zásobu vlastnich cenných papirů za 580 000 zlatých proti pouhým 5000 zl. v roce 1870., F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictvi v českých zemich, Praha 2002, s.117.
56 fondů
reservních více než
zdvojnásobit celkový obrat,
zisk
čistý
a
tři
umístit
tvorbu
opakovaném
při
půl
a
souvislosti je ani
vyplývá, že banka dokázala mezi lety 1869-1873
důležité,
fondů.
reservních
zvýšit
pětinásobně
navyšování
původního
násobek
obzvláště
téměř
akciového
kapitálu
jmění.
základního
V této
že Kralobanka nezanedbávala
Přestože
byly
jejich dotace,
ve
srovnání s rychle navyšovaným akciovým kapitálem, velmi nízké první
dva
roky
růstu,
dynamikou
štědrým
o
facto
reservní
představovaly
navýšení
de
fondy
která
2502%.
Na
počátku
u
Kralobanky
poměr
(viz.
bilanční
dosáhla
dotacím vzájemný
kapitálu
zanedbatelné
položku
v mezidobí
70.
let
tak
reserv a
srovnatelný
(či
výsledky
vyplácení vysoké až 1873
patřila
-
č.2).
mezi
promítly
12% dividendy, českými
bankami
dokonce
která v těm
největší
1869-1872
díky
poměrně
splaceného akciového
v prvních
k
č.4),
o pár
desetin
144
letech
průměru
nejvyšším
i
ve
let 18 6 9(viz
graf
z toho bylo 5% dáno stanovami. Jak je patrné z grafu,
dividenda vyplácená (do
se
s
let
byl
procent vyšší) než u Živnostenské banky v Praze. Příznivé
tabulka
1873)
r.
v
akcionářům
průměru
Krakovanky, v
převyšovala
počátečním
dividendu
období
vyplácenou
srovnatelnou Úvěrní bankou v Kolíně a stejně tak převyšovala i rychle
rostoucí
(viz.graf
dividendy
vyplácené
Živnostenskou
bankou
č.2).
144 U Živnostenské banky činil tento poměr v roce 1872 kolem 2% proti 2,5% u Kra1obanky. Tamtéž., Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1872.
57 Graf 2: Vývoj dividendy 1868-1890.
Vývoj dividendy 1868 - 1890 16
'
14
"
' -+-Záložní úvěmí I' ústav ·
121
I'
•
••• + + •
•
•
10
•
I
I
8·
1871
Ži\Klostenská banka
I 1 1
6
.. 1868
•
~-
--·
,._ \
·--1877
1874
+
• 1883
1880
1886
Kolínská úvěmí banka
1889
Rok Pramen: Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12-14, Výroční zprávy Záložního
úvěrního
Dokladem
ústavu za r. 1868-1890.
rozvoje
"potěšitelného"
Kralobanky bylo brzké
rozšíření
na
větší
"závod0
především
prodej výrobk0,
"pro
všechny
cukerních",
"obohacení" obchod0 o cukru.
strany
z06astněné
spočívající
podnikání
spektra bankovních operací o
poskytování zálohy na zboží a plodiny i komisionářský
bankovního
ve
Právě
orientací
výhodnou"
podporu odbytu
zprostředkování
jejich zboží resp. poskytnutí zálohy na zboží a plodiny, byla zd0vodňována
Mezi
l
hlavními
nutnost argumenty
kapitálu tak byla
145
"Komisionářský
navýšení pro
opakovaně
akciového
opětovné
uváděna
kapitál u
navyšování
banky.
145
akciového
podpora rostoucích
potřeb
obchod jest totiž zpravidla jen vyvrcholením obchodních banky s průmyslovým podnikem a jeho předpokladem je úzké spojení úvěrové ... Snaha získat komitenta pro výnosný obchod komisionářský se zbožím vede k povolení prvních úvěrů, které pak v dobách pro průmysl nepříznivých nutno zvyšovat často méně dobrovolně a spíše proto, aby podnik byl udržen a tím zachráněny úvěry starší." J. Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.236. styků
58 krajině
" ... v
působícího
naší
českého
obchodu" ... proti "nárazu peněžních krizí". Účast
Záložního
spojených
podnikatelských
zakladatelských
jak
již
bylo
podnikatelským
jsou
záměrem
podniků
regionálních průmyslem.
naznačeno
dochované
účasti
bankovního
mezi
bankou
podporu
lze
počtu
se
svým
zakládaných
nově
a
průmyslem
usuzovat
zprávy
a
ve
na
spojení úvěrovém
o
jednak doklady o
statutárních
Nejspolehlivěji
prokázána u
tato
komentáře
podnikem,
managementu
zakládaných firem. a
na
průmyslovým
bankou
nově
v souladu
soustředila
kterých
spojení mezi
těchto
k minimálnímu
pouze odhadovat. Kralobanka se
především
ze
dílčí
členů
(mimořádných)
spjatých s rychle se rozvíjejícím agrárním
Indicie,
jednak
průmyslem
s
na
a
vzhledem
podkladů,
dochovaných pramenných
lze
aktivitách
aktivitách,
a
146
ústavu
úvěrního
průmyslu
národního
akciové
orgánech
jsou tato pouta Papírny v Hradci
Králové. Akciová papírna byla založena roku 1871 za spolupráce podnikatelů
královéhradeckých správní rady a Komárek.
zároveň
Budovy
poskytnutém
ředitel
papírny
pozemku
Záložního
byly
téměř
r.
ústavu J. A.
1870
na
s královéhradeckým
výhradně
předseda
stál
úvěrního
vystavěny
sousedícím
Papírna se zabývala
čele
v jejichž
městem
nádražím.
výrobou papíru sloužícího na
balení cukru a byla tak úzce spjata s "boomem" cukrovarnického průmyslu
na
základního podílelo vložili
počátku jmění
jak
něm
se vedle místních
"širokého
do akcií papírny
Hradec Králové, na
70. let. 19. století. Na upsání 300 000 zl.
od
obecenstva těžce
podnikatelů
lidí
ustřádaný
nemajetných,
skrze
úvěru přímo účastnil
i
upsání
akciového
tak i
peníz", téměř
královéhradecká záložna a je
počátku
zakladatelů,
-
jmění
Záložní úvěrní ústav.
147
kteří město
jisté, že se i
poskytnutí
Ve stejném roce
Již na počátku 70. let tak byly v této argumentaci patrné prvky a výrazivo klíčícího českého hospodářského nacionalismu. In Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1872. 147 Přímý doklad o kap i tá1ové či úvěrní účasti banky na podnikání papírny sice chybí, pozdější komentáře i dokumenty místní záložny z konce 7 O. let 19. století, kdy podnikání papírny zkrachovalo, však hovoří jasně o 146
59 došlo
také
v jehož
k akcionování členné
šesti
cukrovaru radě
správní
v
Předměřicích
zasedali
Tito
bankovní
byli
"manažeři"
nově
založených
jménem a podnikáním J.
A.
Králové
založený
1868,
Hradce
Králové
roku
roku
založené
Komárka První
Akciová
a
s Kralobankou pouze předpokládat. získat
rozšíří t
a
kontakty
zakládané
cukrovary
posléze i
středních
Kralobanka
tvrdě
Živnobankou) bankami
i
jako
Čech.
se
akciová
strojírna
v Kuklenách
obchodní
toto
u
spojení
Banka se snažila od počátku spojení
v regionu
o
další
nově
severovýchodních
a
s pražskými
bankami
(v
čele
se
s některými úspěšně expandujícími "venkovskými" byla
Kolínská
mezl
bankou
nejlépe
vypovídají
úvěrní
banka
působící
ve
150
úvěrových
kusých
vazbách
významných
spojených
O tato nová obchodní spojení musela
soupeřit
O obchodních a vedle
148
společnost
obchodní
podnikající
středočeském regionu.
potom,
a
149
významnými
i
firem
česká
potom
správní
Akciový cukrovar u Hradce
obchodní
lze
18 69'
akciových
Labem,
a Adolf Pischa.
zároveň
spoluvlastníky (akcionáři) uvedeného cukrovaru. U dalších
tři
hned
Čerych
radové Kralobanky - Jakub Brady, Antonín
nad
spojeních banky a její klientele
informacích
o
personálních
a
úvěrových
založenými
a
některými
nově
dva
dochované
seznamy
účastníků
podniky, schůze
ztrátách, které v souvislosti s jejím krachem zaznamenali její a věřitelé, mezi nimiž byl nejvýznamnější Záložním úvěrním ústav. SOA v Hradci Králové, fond Záložna Hradec Králové, karton č .1, in v. č .10, Odpověď záložny na anonymní dopis týkající se krachu Papírny blíže nedatováno (pravděpodobně v r. 18 7 9) . , SOA HK, fond AM HK, pamětní kniha č.227, s.73, rok 1887. 148 Jeho akciové jmění dosahovalo 150 000 zl. Dochovaný protokol ze zasedání valné hromady cukrovaru r. 1872 uvádí mezi předními akcionáři Adolfa Pischu, který vlastnil celkem 25 akcii po 200 zl., tj. celkem 5000 zl. i Jakuba Bradyho vlastnícího 10 akcii v celkové hodnotě 2000 zl. SOA v Zámrsku, fond Krajský soud v Hradci Králové, firemní rejstřík - Záložní úvěrní ústav, nestránkováno., SOA v Zámrsku, fond Kraj s ký soud v Hradci Králové, firemní rejstřík Společný rolnický cukrovar v Předměřicich, nestránkováno., Compass, Finanzielles Jahrbuch fur bsterreich-Ungarn. Wien, 1872, s.477. 149 J. A. Komárek je v různých po z děj šich dokumentech, článcích i publikacích uváděn jako člověk, který stál u zrodu. In SOA v Zámrsku, fond Krajský soud v Hradci Králové, firemní rejstřík - Záložní úvěrní ústav, nestránkováno. Finanční rozhled, č.12, ročník I., 1911, 1.9.1911, s.6. 150 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.35-53,56. akcionáři
60 óvěrniho
Spolku pestrá.
Široká
z let škála
sahala od drobných podnikáni až
po
ve
živnostniků
vedle
východočeské
seznamů
óvěrniků
mezi
a
město
východočeské
cukrovary,
tak
většimi
. ' h 1 v narustu poctu a k c1ovyc •
trend
'
o
směřujici
zvětšeném významněj
šich
průmyslových
cukrovarů),
porovnáni
je na prvni pohled patrný óvěrových
"grtinderské"
(směnečných)
horečky
působicimi
"óvěrniky"
během
a
na
nově
převážně
třech
přednim
let
tři
cukrovar0
kvantitativni posun směrem ke
významnějšimi
vazeb
z
mistě
počet
firmami je patrný několikaletý
v
k posilováni
"óvěrniků"
klient0m
Při
Králové.
rozvoji
subjekty se odrazil počtu
(předevšim
spo 1 ecnos t '1. 152 Tento
v
silnějšimi
č.S),
Kvalitativni i
kapitálově
spojeni s
většinou
Jestliže v roce 1870 co do významu
mezi
vzrostl na osm.
maj ici
nejsilnějšim
podniky
figurovaly 151
podniky
Hradec
průmyslovými
velikosti
jejichž
během
a
v královéhradeckém regionu. a
menši podnikatele,
přes
společnosti
v rychlém
Kralobankou
zakládanými
klient0
kapitálově
(viz tabulka
spočivajici
rozdil
byla
sdružených bankovnich
středni
a
akciových záložny
"óvěrnik0"
Skladba
společnosti.
nejvýznamnějšim
patřily
1873.
znaky kapitalistického malopodnikáni,
významné
právni formu akciové K
a
spolku
naplňovalo
již
regionálně
vazeb
1870
(byť
řad
podniků
s v
obchodně
poněkud
českých
i
menši
záložen
pohybuj icich
se
kapitálově
miře)
a na
mezi malým až středně velkým kapitalistickým podnikánim.
i ve
dalšich pomezi 153
V roce 1870 se jednalo o tyto cukrovary: Královéhradecká společnost rolnická továrna na cukr, Pardubická akciová továrna na cukr, Kutnohorská společná rolnická továrna na cukr. Roku 1873 figurovaly mezi členy úvěrního spolku vedle vyse zmíněných navíc: černožická akciová továrna na cukr, Dašický rolnický akciový cukrovar, Předměřický společný rolnický cukrovar, Opatovický společný rolnický cukrovar, Hořický cukrovar u Dobré Vody. SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Seznamy úvěrníků nezpracováno. 152 V roce 1873 k nim, vedle 6 výše zmíněných akciových cukrovarů, patřila: Polenská první akciová provazna, Královéhradecká první akciová strojírna a Královéhradecká první akciová papírna. 153 Do této skupiny podniků zařazuJ l firmy, které neměly právní formu akciové společnosti, ale přesto charakterem svého podnikání (odrážejícím se v i v názvu) jasně převyšovaly rozměry živnostenského i relativně méně "významného" kapitalistického malopodnikání. Mezi tyto "významnější" podniky tak řadím: textilní a strojní továrny, parní přádelny, důlní 1 1 "
61
Tabulka
č.
5 Významnější společnosti
Akciové
Cukrovary
Záložny
průmysl.
1870
2
3
6
18
1873
9
8
8
25
podniky
Pramen: SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Seznamy "úvěrníkú" z r. 1870, 1873 - nezpracováno.
Účast
"Kralohradecké Králové"
právovárečné
potom
"mateřským"
dokládala
spolku
0věrního
obchodníci
spojení
lihovarského
průmysloví podnikatelé.
skupinou
tvořili
případně
"majitelé
navazující "parních straně
mlýnů",
společnosti
stáli
s obchodem
jejím
mezi
členy
působící
zemědělskými
se
smíšeného
Hradec
a
Čech
textilního,
výrobků
kožedělného
zboží.
zpravidla
154
Další
začínající
Poslední dosud nejmenovanou významnou zapsaní
statkáři
hospodářství"
v
na
a
potravinářském
pivovary,
podnikatelského
zastoupení
menší
selští
podnikatelé
"obce
bankou
východních
případně
tvořili
samotné mezi
největší
prodejem
155
a
pouta
převážně
průmyslu,
skupinu
početnou
0zká
v regionu
měli
plodinami a produkty, a
jednoty"
Početně
městem.
měšťanstva",
právovárečného
"Kralohradeckého
lihovary
spektra
"0věrníci",
aj)
než
jejichž
jako
"sedláci"
zemědělskou
(majitelé
průmyslu 156
byly
Na
zcela
velké
podnikání
výrobu
mělo
opačné
akciové jasně
podniky, pivovary, cihelny aj. O. Urban, Kapitalismus a česká společnost, Praha 1978. 154 SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Seznamy úvěrníků z r. 1870, 1873 - nezpracováno. 155 Tamtéž. 156 Od "prostých" hospodářů přes mlynáře, majitele parních mlýnů, správce lihovarů. Jejich tradiční zemědělská činnost nabývala díky rozvOJl a prosperitě českého zemědělské vnitrozemí během 60. let 19. století charakteru začínajícího kapitalistického podnikání. Z bývalých poddaných sedláků obhospodařujících 20-SOha hospodářství se tak postupně zrodila "vesnická buržoazie". Jejich úvěrové spojení s Kralobankou tak slouží jako jedno z důležitých rozlišovacích dělítek vypovídajících o již převažujícím kapitalistickém charakteru jejich zemědělského podnikání, které již využívalo (a dokázalo si vydělat) uverové spojení s moderní akciovou bankou. O.Urban, Kapitalismus a česká společnost, Praha 1978, s.151.
62
živnostenský
charakter.
Přítomní
157
"svobodných" povolání -
"ekonomové".
geografického vymezení jejich členů
jeho
47%,
bezprostředním
Téměř
stejně
početná
Zbylých
podnikali
převážně
Vzhledem
regionu
"českého
že
Králové
nebo
jeho
spadalo pod soudní
okres
úvěrníků
skupina 46%
Čech
na
bankovní
bankovní
na
programu
průmyslu
v obou
a
to,
že
i
letech
je
měla
ve
činnosti
něj
které
s
počátku
využít
pro tvrzení, klientelu účastnila
se
(v
čistě
těchto
řad
Například bednář,
část
zaměření českého
institucemi, V praxi
tak
které by ji
obchodů
v duchu
160
seznamů
úvěrníků
tak dává dostatek
aktivně
zakládaných
pozdějšími
zpráv)
pekař,
a
klíče,
snažila
cukrovarů
na jejich podnikání. Je také velmi
výročních
podporu
Tato čísla
159
služeb.
zaměřením
"národním"
nově
s
kteří
podstatná
regionálního
subjekty
jejich
že se banka velmi
rozporu
vlastních
157
z
polabské
pozoruhodná
svépomocné
žádné etnické ani náboženské
hospodářského nacionalismu.
Analýza
potom
podnikala se všemi v regionu i
podnikatelskými
zájem
neuplatňovala
spojovaly
rozvoje
prospěch
působícími
měly
deklarované
přes
na
zaměření
obchodu"
a
sledovaných
podnikání, Kralobanka od mimo
a
klienty,
v seznamu zapsaných "úvěrníků" německá příjmení. poukazují
tzv.
v Praze a ve Vídni.
k avizovanému
regionálního
zástupci
necelá polovina
měla
severovýchodních
připadlo
7%
dva
v Hradci
správně
v širším
skutečnost,
sídlo
které
158
nížiny.
své
i
Z hlediska regionálního -
působnosti,
okolí,
Hradec Králové. podnikala
byli
tvrzeními akt i vně
J.
a
rozšiřovat
od
svou
počátku
se
pravděpodobně,
že
Horáka
zapojila
podkladů
1
do
1
"mlčením"
mimořádných
kovář.
Dochované archivní materiály bohužel neumožňují přesnější územní rozčlenění bankovních klientů. 159 V roce 1870 mělo 51 ze 165 v seznamu zapsaných "úvěrníků" německá příjmení. Spolu se 7 židovskými jmény tak tvořili ti to "němečtí úvěrníci" více než třetinu členů spolku. SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Seznamy úvěrníků z r. 1870, 1873 - nezpracováno. 160 Zpočátku jen mírně převažující a v budoucnu stále zesilující orientace na nacionálně české regionální podnikání rámcově odpovídala nacionální skladbě obyvatelstva Královéhradecka - resp. regionu severovýchodních Čech, ve kterém banka působila. 158
63 obchodů
zakladatelských společností,
mezi
spojených se vznikem nových akciových
nimiž
rolnické cukrovary,
"hrály
případně
prim"
podniky vázané svým podnikáním na
činnost expandujícího "cukerního" průmyslu.
Zlomovým rok 1871,
se
v tomto
ohledu
ve kterém byla za
stal
i bankovního kapitálu)
"Předměřický
společný
ve
třech
o
pravděpodobně
"přerostla"
kterém hovoří
až do
(z nich
akciové papírně, spojení
téměř
6
výroční
akciových)
resp.
zpráva
jistě
rozdíl
od
a
po
plynuly bance v
za
březnu
1873
době
164
se
nejméně
spojení s
1873. 163
rok
patřilo
jedné akciové
akciové provazně.
konjunktury vysoké zisky. Na
Prohlubující
komisionářského
rodícího se "koncernu" Kralobanky tak v cukrovarů
(a
založena Akciová papírna a
cukrovar. " 162
rolnický
především
pouta mezi bankou a cukrovary potom
úvěrová
případech
cukrovary,
161
bankovního managementu
účasti
pravděpodobně
obchodní -
akcionované
především
Do osm
strojírně,
Z těchto obchodních
vrcholící
předlitavské
165
většiny
zakládaných
nově
bank
pak
stála
kapitálová i obchodní expanze Kralobanky v období let 1868-1873 na
převážně
rozvíjejícího , '!.'
zdravých národnostně
severovýchodních
Čech.
I
akcionáře
!'
dotaci svých reservních
tr
161
(v
základech
podobě
českého
Své
zisky
dividendy),
a
potřebách
obchodu a banka
rychle
průmyslu
rozdělovala
se
v regionu mezi
své
ale nezapomínala ani navyšovat
fondů.
~
[
Jenom osevná plocha cukrové řepy se mezi lety 1858-1873 zvětšila v Čechách desetinásobně.,I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemi, Praha 2006, s.45., Od konce 60.let 19.století rovněž na základě "úvěrových vztahů" započal, dlouhodobý "proces" srůstání bankovního kapitálu s kapitálem průmyslovým, F.Dudek, Monopolizace cukrovarnictví v českých zemích do roku 1938, Praha 1985, s.123. 162 Podobně jako u Živnostenské banky v Praze a Kolínské úvěrní banky, které v roce 1871 rovněž výrazně rozšířily své podnikatelské aktivity. Tamtéž, s.35-56. 163 Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1873. 164 Pravděpodobně se nejednalo o výhradní spojení s Kralobankou - na to by logicky i při hrubém a neúplném srovnání akciového Jmenl Kralobanky s akciovým jměním výše zmíněných a.s. ani neměla dostatečný finanční kapitál. 165 V bilancích se zisky plynoucí z těchto obchodních spojení odrážely v rychle narůstajícím obratu směnečného eskontu, růstu položky dlužníků v účtech a zejména v rostoucím zisku.
64
Velká deprese 1873-1890
Po
letech
nevídané
přešel
v roce
fáze".
Květnovou
vídeňské
1873
krizí
hospodářská krize 19.
panikou i
rakouské
pátkem"
9.
rozvíjejícím nástup krize činnosti
166
své
k zemím nejvíce postiženým
průmyslovým
rakouské
řadě
v
patřících
oblastem
pro
dobu
a
peněžní
celé
k nejrychleji se
monarchie,
dovršení
krize,
úvěrová
zmatek, operace.
předchozích
Prudký
pokles
že
byly
zcela
ukončil
kapitalistických
umocněná
168
Všemi
těmi to
do
především
s
přímou
(často
bank na zakládání nových společností. vídeňských
Jen
bank.
na
spekulační průmyslu
burze
úvěrové
a
1873
či
se
burzovní obchody a
- spojenou ve
spekulační)
roku
Do roku 1879,
na
i na
obchodní banky orientující
průmyslových
konce
veškeré
tvrdě
kapitálovou
většině
účastí
obchodních akciových
tak
zaniklo
27
ze
34
kdy propad bankovního podnikání
krize zasáhla většinu průmyslových zemi Evropy i oblasti Severní Ameriky. O její "světovosti" svědčí i fakt, že burzovní panika, stojící na počátku této krize, vypukla téměř současně ve střední Evropě ve Vídni i na východním pobřeží USA v New Yorku. R.Cameron, Stručné ekonomické dějiny světa, Praha 1996, s.325-326., Murray Rothbard, A History of money and banking in the United states: The colonial era to worldwar II, Auburn - Alabama 2002, s.l53-156. 167 O.Urban, Kapitalismus a česká společnost, Praha 1978, s.91. 168 J. Hájek, V. Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999, s.34. Tato
celosvětová
do
rovněž
vyvolal
poslední
cenovými přesuny byly v prvé
postiženy akciové letech
kurzů
znemožněny
velkorysou podporu expandujícího
166
až do
"éru naivní optimistické podnikatelské
definitivně
bankovnictví.
citelně
případů
na
finanční
přetrvávající
chvíle probíhající burzovní spekulací, dopadla velmi
peněžní
1873 -
května
167
Hluboká
takový
"sestupné
Rakousko-Uhersko (zejména jeho
V našich zemích,
příznačné
ekonomiky
odstartována nejhlubší a nejdelší
století.
patřilo
let.
do
opět
dlouhotrvající následnou depresí
poloviny 90.
vztahů".
část)
"černým
Evropě
celé
cyklus
hospodářský
burze byla v
předlitavská
konjunktury
průmyslových
l
65
dosáhl
nejhlubšího
bodu,
poklesl
bank
akciových
počet
v Předlitavsku na 31% jejich stavu z května 1873. 169 V
zemích byla krize již
českých
prostřednictvím
poněkud
dopředu
avizována
kolísání a poklesu cen akcií na pražské burze
na jaře roku 1872. 170 Po květnovém strmém pádu akcií se krize rychle
z
"přelila"
pražskou burzu.
Vídně
na
již
delší
Po burzovním krachu v
dobu
zápětí
"skomírající"
následoval rychlý 171
Krize
všech
druhů
odliv spekulačně umístěného kapitálu z českých zemích. a následná deprese spojená s hlubokým útlumem bankovního podnikání, vídeňskými
zemích. více
172
než
bank.
V důsledku
nucena
krize
naprostá
českých
hospodářskou
banky do
v
konce
většina
"přežily"
bank
českých
70.
"venkovských" náraz
krize
stagnaci,
depresi
let
a
pouhé
Jednalo se jednak o Živnostenskou banku, dramaticky
Králové. nepříznivé
Tyto
své
snížit
"venkovské" banky - Kolínskou
díky panující
slabé
zanikla
omezit vyplácenou dividendu
ústav v Hradci
169
174
"mladé" a ve srovnání s
kapitálově
samotné
dlouhodobou
byla
radikálně
zasáhla i
polovina pražských a
bankovní domy.
která
dvě
"velkobankami"
Z národnostně
173
následnou tři
tvrdě
téměř
tři
akciové
(viz.graf
úvěrní
č.2),
jmění
jednak o
banku a Záložní
nacionálně
české
a
úvěrní
banky byly
ekonomické situaci donuceny redukovat
Jejich počet pokles ze 140 na 44. Z.Jindra, Postup centralizace bankovního kap i tál u v Předli tavsku, zvl. v českých zemích do roku 1914, Acta universitatis carolinae philosophica et historica 5, studia historica XLVII, s.65. 170 J.Horák, Přehled vývoje ... , s.13-18,57-60. 171 F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.126- 132. 172 Tamtéž, s .126-128. 173 V období let 1873-1880 zaniklo téměř 80% všech bankovních ústavů založených v českých zemích před rokem 187 3. Většina z bank (většinou se jednalo o tzv. "makléřské"banky) zanikla hned na přelomu let 1873 a 1874. Další vlna zániků převážně pražských bank potom přišla v letech 1878-1879, kdy svou činnost po vyčerpanl veškerých možností a finančních reserv definitivně ukončilo několik bank těžce poškozených "krizí roku 1873". I. Jakubec, Z. Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006, s. 335226. 174 "Ze všech bank, Jez v roce 1872 zaplavily Prahu a venkovská města, přežilo tehdy následky krize roku 1873 jen 5 ústavů pražských, z nichž 4 byly německé a jen jediná Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze podnikem českým. Z venkovských bank udržely se z českých ústavů Záložní uverní ústav v Hradci Králové a Pražská úvěrní banka." J. Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.57-73.
66 své
obchody
vleklé
období
poněkud
blýskat
na
6as6m
přelomu
v rakouském
bankám
krizí,
minimum
stagnace
a
všeobecnou
s
6eským
století,
19.
příznaky
projevily
kdy
se
po6ínajícího
spojení. znovu
na
nadechnuti
opětné
Optimistická přerušena
dolehla
nově
na
a
o6ekávání
navázání však
propuknuvší
cukrovary
na s nimi provázané 6eské banky.
agrární jejich
a 176
byla
Dlouholetá
stagnace tlumící rozvoj bankovního podnikání tak de
hospodářská
facto pokra6ovala až do po6átku 90. let 19. století. Záložní mezi
nebyly
bankám
Toto krátké období hospodářského oživení
těžce
prostřednictvím i
let
80.
a
znovu
175
1884-1887 která
bankou
tak
npřežít"
spojené
npřeživším"
za6alo
příležitost
obchodních
v letech
se
70.
soustátí
ekonomického r6stu.
nových
existen6ní
hospodářské
lepším na
poskytlo
pouhé
v66i bankám a celému nakciovému" podnikání. Na obrat
ned6věrou
k
až
úvěrní
ústav
nepo6etnou
bezprostředně
spolu
patřil
skupinu
s
177
Kolínskou
předlitavských
úvěrní
bank,
které
zasaženy následky burzovního krachu roku
1873. 178 nHradecká banka" se už z logiky svého postavení na trhu tj.
z pozice
regionální
6eské
spekula6ních obchod6
(viz výše).
Její ztráta z obchodu s cennými papíry za rok 1873
roku
1873
a
následnou
179
vídeňské
a
podstatě
neú6astnila
tak 6inila pouhých 95 zlatých.
na
v
nmalobanky"
pražské burze
Ztrátám v souvislosti s krizí
dlouholetou
depresí
se
ovšem
nemohl
Vedle příznivých makroekonomických vlivů spojených s především rychlým německé ekonomiky a vzestupem zahraničního obchodu byly nejdůležitějšími vnitřními faktory opětného "oživení" ekonomiky hlavně nový růst zemědělské výroby a s ní spojeného potravinářského průmyslu, rozvoj textilního průmyslu a státem a samosprávou podporovaná výstavba železnic. J. Hájek, V. Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999, s. 38-41. 176 Na úzké vazby s cukrovarnickým a strojírenským průmyslem doplatila v této době zejména Česká společnost pro úvěr pozemkový (Bóhmische BodenCredit-Gesellschaft), která díky své úmorné snaze udržet "prl životě" i nerentabilní a předlužené podniky příliš imobilizovala svůj kapitál, nebyla schopna dostát svým závazkům a nakonec skončila v prosinci roku 1884 v konkurzu. J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s. 74-86. 177 Tamtéž. 178 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.99-104. 179 Fakt, že banka neutrpěla žádné významné bezprostřední škody bývá v literatuře často poněkud nespravedlivě přisuzován pouze jejímu "venkovskému charakteru" (viz výše) . 175
růstem
67
vyhnout
ani
důsledky
regionálním v roce
Ještě
o
hovořilo
stanov,
společnosti,
o
vydávání
doručitele.
které
181
180
korun a
milionů
relativní půdu
straně
nově
především
neomezené trvání
časově
rozšiřovaly
a
bankovní obchody
pokladních
poukázek
o
svědčící
ovšem
prosperitě,
stejné
zbožím",
a
svolení k rozmnožení akciového
stanov,
pro
(roz. obratu)
V roce 1874 došlo také ke
obligací
změny
Tyto
daným
optimisticky
zprávě
se
zakotvovaly
nově
zpožděním
činnosti"
k obchodu
doléhaly
obchodů.
výroční
obchodu s cukrem.
příznivou
další
ve
zvýšení
hypotekárních
pokračující
na
se
Kralobanku
s ji stým
jejich
udělovaly předběžné
až na 5
letech
1874
Na
postupně
"potěšitelném
komisionářskému
ústav.
zaměřením
pozornosti
"obratu
jmění
krize
hospodářské
převážně
změnám
úvěrní
Záložní
neměly
v roce mít
na
1874
v dalších
rozvoj. Optimistický pohled byl
svůj
zprávy
výroční
vystřídán
nad
počínajícími
problémy,
téměř
další desetiletí. "Doba, která minula od poslední
dvě
po
valné hromady naší kritickou
podkopávající
takřka
jedním
kterými
(tj .od 16.
a proto ... i my
důvěru,
se
dnem
se
2.
1873)
zničily
Kralobanka potýkat
byla
hlavní
neúprosně
trpěli
měla
stesky
dobou nanejvýše základ
obchodu:
jsem kritickými událostmi, které
veškerý
úvěr.
Je
to vidno již v té
okolnosti,
že
nezvýšila.
Po úpadcích, kterým podlehlo tolik bank ve Vídni a
ostatních
zemích,
značnou značně
měrou
při
zvýšeném kapitál u obchodní
nedůvěra
obraz,
výsledky bilancí bankovního
180
již
nebyl
ve
zejména
Záložní
výsledných
naše se
k menším
bankám období
předcházejícímu
v této
předkládali
době
l
hospodaření. úvěrní
burzovním krachem roku 1873, krize
a
vzrostla." Podobný, oproti
pesimističtější
Přestože
k nim
činnost
ústav
bezprostředně
odrazily se náznaky
číslech
Archiv ČNB, fond Česká průmyslová Záložního úvěrního ústavu za r. 1873. 181 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová Záložního úvěrního ústavu za r. 1874.
jeho
výroční
zasažen
přicházející
zprávy
za
rok
banka,
s
X-b
12,
Výroční
zpráva
banka,
s
X-b
12,
Výroční
zpráva
68 18 7 3. 182 ještě
Doznívající
"cukrovarnická"
v následujícím
čistého
zisku
a
roce
vyplacení
(1874) 5%
konjunktura
dosažení
sice umožnila
doposud
superdividendy,
ale
rekordního počínající
recese se již odrazila ve stagnaci celkového objemu eskontu
a
více
než
dvojnásobném
nárůstu
účtu
směnečného
dlužníků
(viz
přílohy)
Propuknutí problémy
s
krize
přineslo
umísťováním
emitovaného
nově
dosud
nebývalé
vlastního
kapitálu.
Kralobance
Jeho upisování probíhalo velmi pomalu a do konce roku 1874 bylo z
nominálně
zl.
183
vypsaného milionového
V roce
vzniklým
1887
bance
pak
byl
jmění
bankovní
v souvislosti
splaceno pouze 808 000
management
s probíhající
díky agrární
dokonce donucen provést redukci akciového kapitál u, po vykoupení a Před
krizí
zničení
vytyčené
části
a
ztrátám krizí
který byl
akcií snížen na 500 000 zlatých.
valnou
hromadou
schválené
milionové
"mety" tak dosáhl ústav až o více než čtvrtstoletí později. O dlouholeté
stagnaci
bankovních
obchodů
vývoj celkového obratu vyobrazený v grafu
Kralobanky
svědčí
184
i
č.3.
Přestože zaznamenala banka v tomto roce dosud největší zisk, došlo již k poklesu celkového obratu i snížení položky vkladů, věřitelů i celkové výše reservních fondů. Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1873. 183 Viz. tabulka vývoje akciového kapitálu, Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12-14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1869-1922. 184 Viz. vývoje akciového kapitálu, Archiv ČNB, fond Česká tabulka S X-b 12-14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za průmyslová banka, r. 1869-1922. 182
69
Graf 3: Celkový obrat
účtů
Záložního
úvěrního
ústavu.
Celkový obrat účtů Záložního úvěrního ústavu
45000000 40000000 35000000 30000000 25000000 20000000 15000000 10000000 5000000
o
J
1868
ČNB,
Pramen: Archív Záložního
1871
úvěrního
Z grafu je který ve druhé
počátku
80.
1877
1880
Česká průmyslová
fond
v
běžných
růstu
70. let
definitivně
bankovních
spojeného
ke
186
českého
tak
připadla
úvěrního
l
obchodů, předchozí
opětném
opětný
nárůstu
propad,
který
činnosti
kontokorentní ve
prospěch
(viz
dále) . 185
v tomto
období
průmyslu
i v
úvěry
s bankou Většina
na
účet
Postupný úbytek směnečného eskontu spojený s
kontokorentní
formě
srovnání vývoje celkového obratu členů
zprávy
eskont, ke kterému se
směnečný
převážně
Po
bankovní
část
přidávaly
míře
poskytované
eskontu
úvěrního spolku. přesunem
představoval
zvýšené
místního
směnečného
Výroční
vystřídal
obchodů.
let následoval v roce 1885
účtech
1889
patrný propad objemu bankovních
polovině
tomto období nadále ve
1886
banka, S X-b 12,
"dosáhl" svého dna roku 1887. Hlavní
postupně
1883
ústavu za r. 1869-1890.
jasně
dlouholeté období na
1874
spolku a položky
úvěrování
směnečného
dlužníků
v
lze
vytušit
eskontu, výše
ze
úvěru
účtech.
J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.99. Valná část těchto směnečných transakcí měla fakticky charakter dlouhodobých investičních úvěrů, Tamtéž. 18 " 186
70 Graf 4: Vývoj
směnečného
eskontu v porovnání s položkou
dlužníků.
Vývoj směnečného eskontu v porovnání s položkou dlužníků 4500 - - Úvěr členům
4000
"úvěrního
spolku"
3500 3000
Celkový
N Q; 2500
směnečný
(.)
·u; 2000
eskont
;;
1500 1000
~-
500
Dlužníci v
__.-/
účtech
o 1873
1876
1879
1882
1885
1888
Rok
Pramen: Archiv ČNB, Záložního
úvěrního
fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zprávy ústavu za r. 1869-1890.
Z grafu jsou patrné odlišné trendy ukazuji na jedné výrazný pokles objemu let,
který po
opět
vystřídala
směnečného
eskontu ve druhé
zlepšení
částečném
na
dlouholetá stagnace,
dlouhodobý nárůst položky dlužníků. pozvolnému banky, které
podporuje banka
úvěrního přímo
snižování
souvisel
ústavem. letech
firem
Výroční dělí
dlužníky",
(viz se
celkové
skrze
eskont
přílohy).
Nárůst
obchodně
se
položku
resp. dlužníky
"účtu
dlužníků
výše
svého přitom
nároky
krizí úvěrním
ústavu v 70. na
tzv.
komisionářského".
-
80.
"rozličné
Mezi dlužníky
zahrnovaly veškeré J.Horák, Přehled vývoje
často
úvěrů,
dlužníků
Záložním
se
úvěrního
v obchodech
členům
úvěrovými
spojených
zprávy Záložního
směnek účtu
je patrný
že docházelo k
oslabování
Pod položku "Dlužníků" české banky uvery, které neměly směnečný charakter. obchodních bank. Praha, 1913, s.230. 187
Tvrzení,
eskontu
zvyšujícími
celkovou
187
70.
osmdesátých
straně
směnečného
postupné
poskytovala
spolku
zasažených
i
úlohy
na druhé
polovině
let
počátku
straně
ostatní českých
71
ve sledovaném obdobi vrub
připadalo
zvyšujici se likvidity svých fondů
průměru
v
úvěrové
"rozlični
dlužné
60%
dlužnici" na jejichž
částky.
188
ústav
na
nároky reagoval snahou o zvýšeni vlastni
důvěryhodnosti
reservnich
fondů.
189
pomoci
trvalého
Relativně
vysoké
navyšováni dotace
dotaci
reservnich
dostoupily svého maxima v roce 1887, kdy byl Záložni fond
akcionářů
reserv
a
převažovali
skokově
si
způsobujici
při
navýšen
77 000
dlouhodobé
trvalý
pozvolné snižováni
o
stagnaci
pokles
vyplácené
zlatých.
Zvýšené dotace
bankovnich
obchodů,
zisku,
čistého
dividendy,
190
jejiž
vynutily
výše
postupně
klesala z 10% v roce 1873 až na 5,5% za rok 1887. Celkovou výši bankovnich
reserv
bankovnich
obchodů,
naopak který
snižoval
"pravidelně
reservniho fondu úvěrniho spolku.
188
odpis
ztrát
z
konsumoval"
běžných
dotace
191
V jednotlivých bilancích však existovaly výrazné rozdíly a odchylky v roce 1882 připadlo naopak 63% dlužné částky na konto komisionářských spojení. Tato skutečnost je vysvětlitelná zvysenyml úvěrními nároky cukrovarů získáním nových komisionářských spojení v době opětného ozlveni obchodu s cukrem na počátku 80. let. Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1873-1890. 189 Poměrně masivní podpora reservnich fondů často přesahovala i statutárně zakotvené dotace zajišťující po 5% čistého zisku pro Záložní fond akcionářů i fond členů úvěrního sboru. 190 Toto navýšení bylo umozneno díky redukci akciového kapitálu na 500 000 zl. ze stejného roku. Tržní ceny akcií se v této době pohybovaly hluboko pod jejich nominální hodnotou. Skoupením a následnou redukcí akciového kapitálu tak byl vytvořen účetní zisk, který umožnil téměř zdvojnásobení reservnich fondů. J. Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.99-100., Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1873-1890. 191 Položka reservního fondu členů úvěrního spolku se opakovaně objevovala a vzápětí mizela z bankovních bilancí. Přestože by měl tento reservní fond za "standardních" okolností vykazovat díky pravidelným 5% dotacím z čistého zisku zhruba stejný objem jaký měl ve stejné době Záložní fond akcionářů, vykazoval tento fond v roce 1891 pouze 2 779 zl. Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1873-1890. např.
72 čistého
Graf 5: Srovnání vývoje položek
zisku a reservních
fondů.
Srovnání vývoje položek čistého zisku a reserv nich fondů
180 oReseMí
160
fondy
140
-
• Čistý zisk
120
'N 100
. Q)
u
·u;
80 60
~
40
20
o
\[ 1873
1876
-
1879
1888
1885
1882 Roky
Pramen: Archív Záložního
ČNB,
úvěrního
fond
česká průmyslová
či
Kralobanka potýkala až do "ochablosti" všeobecnou
nedůvěrou
podnikání
byl
letech
významných
akciových
I t
pokladniční
konce
70.
let
I I
především
ústavů
(potencionálních)
k malým
(viz
účtu
vkladů
drobného
bankovních
doprovázené Nedůvěra
bankám.
ústavu,
několika
dále),
věřitelů.
dlouholetá
přesunem
života
hradeckého
s krachy
v celkové
spočíval
se
v
klientů
Pokles
stagnace
pasivních
z Kralobanky ve 192
vkladů
vkladů
těchto
peněžnictví.
který
regionálně
v dlouhodobé stagnaci výše
resp.
vystřídala
spojená s relativním místních
spojen
společností
poukázky,
let,
hospodářského
"serióznost"
se kterými se
problémů,
90.
počátku
zvláště
přímo
obchodech zrcadlila na
spíše sérií
stagnaci
a
v bankovní v 70.
zprávy
ústavu za r. 1873-1890.
problémem -
Největším
Výroční
banka,S X-b 12,
od
položek prospěch
Vklady
se tak v tomto období ve
i
i
192
J. Hájek,
1999,
V. Lacina,
s. 35-40.
Od
úvěrnich
družstev
k
bankovnim
koncernům,
Praha
73 zvýšené
míře
přesouvaly
účty
na
spořitelny,
královéhradecké
která zaznamenala ve sledovaném období jejich zdvojnásobení. 193 Graf 6: Vývoj
peněžních
vkladů
vyvoj
1873-1890.
peněžních vkladů
1873 - 1890
4500 ---.--Záložna
4000 3500 3000
.....
N ......... Ql
' -+--Záložní úvěrní
2500
ústav
o
,.-~
2000
111 ·ri
+I
tel na v Hradci Králové
------Spoří
1 500 1 000 500
o 1873
1879
1876
1885
1882
1888
Rok
Pramen:
SOA v HK,
fond
Záložna Hradec Králové,
Králové,
fond
Městská
v Hradci
spořitelny
věřitelů
ostře
v
Královéhradecké. Hradec Králové,
č.
Z grafu
(de
kontrastující
spořitelny,
vkladů
na
s rel a ti vně
vysokým
akciovým
sazeb a
193
takřka
která
Nedostatek
vkladů
Odliv
č.1,
ínv.č.27.,
SOA
pět
let
Sedmdesát
Sedmdesát
prostředků)
tíživě
kapitálem byl
od
pokles
let
spořitelny
zisku
a
Kralobanky,
objemem během
doléhal
vkladů
u
probíhající
70. na
v
a
nepřízni vě
konce
bankou
vkladů
jejich celkový objem.
peněz"
další pokles
pět
výším
dokázala
"nadbytkem
dlouhodobý
tím pádem i
F. Cengr 1 1939 1 s.13.
s.13.
zdvoj násobit
banku
doprovázen
způsobujícím
1939,
několikanásobně
s
deprese
paradoxně
F. Cengr.
svěřených
facto
hospodářské
příjmy.
karton
In
6 je patrná stagnace celkového objemu
účtech
královéhradecké
její
spořitelna,
poměru
působil
poněkud
let
úvěrním
nabízených
na
trhu
úrokových
z bankou poskytnutých
Královéhradecké 1
Hradec
Králové
74 úvěrů.
se
194
Dlouhodobé snižování objemu bankovních obchodů spojené
setrvalým
maximální
příjmů
poklesem
výdajů.
omezení
vedlo
Banka
management
v zájmu
ke
snaze
svého
o
"přežití"
redukovala náklady na vlastní režii, snižovala dividendu i výši tantiemy pro
Management negativním
správní rady.
členy
Kralobanky
se
snažil
náporu
čelit
na bankovní podnikání pomocí
dopadům
svých podnikatelských akt i vit
aktivit nebankovního charakteru -
částečné
ke zvýšení
směřující
k
především
krize
a
změny
obchodních
většímu
příklonu
k obchodu se zbožím. Kralobanka se tak snažila udržet stávající obchodní
spojení
a
dále
nadále
prosperujícím
Výrazem
těchto
cukrovarů
bylo
snah
o
užší
rozšíření
třech
(v roce
spolupráce
s cukrovary
relativní prosperity
v nutnosti
spočívající
krizí
stále
klientů.
195
narůstající
úvěrové
banku s
potřeby
vyhnout
řad
spojení Úzká
období do
roku
riziko
hospodářskou
těchto
bankovních
O nelehkém rozhodování banky mezi snahou za každou
cenu udržet svá obchodní spojení - resp. zachránit firmy
až
významné
pokračující
z
1877.
prodloužení obchodů
l
s cukrovary.
klientelou
na pět v roce
pro
uspokojovat
zpočátku
komisionářských
bankovních
znamenala
zároveň
svou
umožnila
nárůstu
k
spojením
počtu
1873)
sice
směrem
se
sepětí
další
ze
ale
rozšiřovat
komisionářským
s cukrovary
1875,
je
s bankou se
předlužených
(a
finančním
podniků,
jejím
managementem)
ztrátám svědčí
při
i
spojené
úvěrování
výroční
před
a
krachem nutností
prodělávajících
a
zprávy za roky 1875 a
1876.
Vzhledem k tomu, že úroky z úvěrů tvořily po celé období rozhodující bankovních prlJmu odrážel se tento negativní trend přirozeně i v setrvalém poklesu čistého zisku. Archiv ČNB, S X-b 12, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1878, 1881, 1884. 195 v této souvislosti zmiňuje výroční zpráva za rok 1874 spojení se čtyřmi akciovými cukrovary, které nebyly postiženy krizi cukrovarskou a patřily tak k "závodům svého druhu nejlepším". Archiv ČNB, S X-b 12, fond Česká průmyslová banka, Výročni zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1874.
194
část
75 neboť při
"Práce naše nebyla snadná, přece
se na mnoha stranách nároků
svých
úvěrního.
" ...
zmáhá se
čilá
ochromení
co
Banka
se v této
situaci
mobilizovat
finanční
poskytnutých
úvěró
" ... účastníky své, nabýti úvěru."
své
reservy
"držet
šířícím
úpadku
obnově
průmyslu
zájmy
následně
a
nad
vodou"
době
jimž by v
(či
z
především
několika
z krachó
nedávno úvěrní
byly
našeho
obchodních
domácího. " 196 maximálně
prostřednictvím
na
četné
ni
napojené
té nebylo možno bývalo jinde
197
nevyhnul
Záložní
při
sboru
snažila omezit své výdaje,
maximální snahu
klienty -
pak
obchodu a stále se
chráněny
nejvíce
Přes
zejména
agitace, cílící k tomu, aby
smluv
oprávněných
jsme pominouti
komitentů,
starých "Při
nesměli
opatrném obmezování
spíše
řad
ústav od
počátku
ztrátám
finančním
akciových
podporovat
spolku,
úvěrního
nepříjemným
založených
díky ní)
právě
firem,
se
ústav
pramenícím
s nimiž
v úzkém personálním i
byl
úvěrovém
spojení. Největší
komplikace
s úpadkem hradecké založení ocenění
(r. za
"První
1871)
kvalitu
a
ztráty vzešly bance akciové
zdárně
papírny".
prosperovala
svých výrobkó.
198
a
Papírna od svého získala
rok 1874, byla
sice
podnikání vyhlášením
hospodářská
krize.
kdy došlo k požáru, částečně
navázané konkursu.
Pro papírnu
na
výrobu Na
se
který ji zcela
obnovena,
jejím
i
několik
Prosperitu a vyhlídky na
další rozvoj jejího podnikání v letech 1874-1876 přicházející
v souvislosti
ale cukru
její
ukončila
stal
osudovým
zničil.
silně
skončilo
krachu
rázně
nic
Papírna
předlužené
v roce nezměnila
1876 ani
Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1875, 1876. 197 Archiv ČNB, S X-b 12, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1873. 198 Papírna získala "čestný diplom" za kvalitu svých výrobků na Průmyslové výstavě v Praze konané 24. 3. 1872. Další ocenění v podobě "Velké stříbrné medaile" za papírnické výrobky získala na Hospodářsko-průmyslové výstavě v Hradci Králové konané roku 1874. SOA v HK, fond Záložna Hradec Králové, karton č .1, in v. č .14, Dopis zaslaný papírnou záložně žádající navýšení eskontu - blíže nedatováno (pravděpodobně v r. 1876). 196
76 přestože
Kralobanka, toho,
když
" ... vynasnažili
nedošel
však
žádané
jsme
se
zachovati
podpory
od
svých
nebylo zbytí a on se octl v konkursu ... litujeme, těch
kruhů
kterých
rozkotal
se
podnik
účastníků,
že malátností
začátcích
v
závodu
svých
tak
mnohoslibný ... " 199 Z dochovan9ch pramenó není možně zjistit v9ši přímé
ztráty,
finanční
utrpěla,
kterou
lze usoudit,
přesto
banka
díky
krachu
že se v9še pohledávky pohybovala
v desítkách tisíc a Kralobanka tak byla v
řádově
největším
konkursu
věřitelem
papírny. 200
a
pozemcích
18 8 O,
neutrpěla
dále)
201
Konkurz
s bankou tlak
banka
svoji
ukončit
souvislosti
činnost. zmiňují
Královéhradeckého ukončil
svou
Vzhledem
pomyslného byly
činnost.
krachó
Vlna
o
k tomu,
ztrátu
(v i z.
pro
banku
sice
vzniklou
z krachó nevydržely
polovině
ztrátám
První
a
akciové
cukrovaru, 202
skládajícího hospodářské
spoj en9ch
finanční
ztrátu
díky
v roce
předluženi
zprávy Kralobanky se tak v této
úpadku
dráhu".
hospodářsk9ch
s bankou
musely
že
zástavou na
"realizována"
které ve druhé
pravděpodobně
během
přímou
jedinou
V9roční l
skvělou
ledovce
nuceny
a
byla
představoval
akciového
pak
společností
ne
firem,
krize
hospodářské
ší
papírny
zdaleka
úvěrovan9ch
která
v9razněj
akciové
ale
největší,
papírny,
vyhlášení
době
byla konkurzní pohledávka banky kryta hypotekární budově
papírny
Zánik
kter9 těchto
tří
akciov9ch
pouhou
se
podnikó,
z rózn9ch
deprese
70.
let
špičku
ukončit
někter9ch
se promítl a
a
" ... likvidací
představoval
problémó a v firem
strojírny
které svou
případech
i
v navyšuj ícím se
Archiv ČNB, S X-b 12, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1876. 200 Vedle již zmíněného dopisu z roku 1879, který jmenuje Kralobanku jako hlavního věřitele, naznacuJe významnou výši pohledávky banky i nárůst položky dlužníků v letech 1877-1879. SOA v Hradci Králové, fond Záložna Hradec Králové, karton č .1, inv. č. 10, odpověď záložny na anonymní dopis týkající se krachu Papírny - blíže nedatováno (pravděpodobně v r. 1879), Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1877, 1879. 201 Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1879. 202 Arch i v ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1876-1879. 199
77 dlužníků
objemu
v poklesu
l
celkového
množství
bankovních
obchodů. Pravděpodobně
ztráty,
finanční
klientely,
ještě
odrážející
relativním poklesu rapidním poklesu v
s J.
čele
krach
A.
jak v
bývalá
skončila
1880
byl všeobecný i u střádaný
v
papírny
světa,
šli
lep
úmyslně
které
řízení,
130 000
zl.,
největších
ze
skončilo
kterého
věřitelů
byly
čele
v
se
Na odškodnění "drobných akcionářů" prostředky
nezbyly.
ani
nedostali
a
přirozeně
propojeném s
kupovali
a
"Nářek
haléře."
Hněv
Kralobankou) ,
do
skladiště
době
-
těchto
dopadal na hlavy managementu
akcie,
překot
o
závod nepomohl
hospodářská krize)
který " ... hlásal
ba
ani
(papírny)
ale
ohněm,
byl
lidé rozvážní ani
tímto
který prý r.
založen
a
toto
jejího vedení navíc dále snižovalo
založení
požáru,
který
v roce
kdy se v regionu naplno projevila zcela zničil skladiště papírny.
1874
počínající
205
300 000 akciovém Jmenl papírny tak došlo ke ztrátě 57% vypsaného akciového jmění. SOA v Zámrsku, fond Krajský soud v Hradci Králové firemní rejstříky, Továrna na cukr Hradec Králové, nestránkováno. 204 SOA HK, fond AM HK, pamětní kniha č.227, s.70, rok 1887.
203
Při
óspory. Po svém krachu
těžce
z ómyslného
(notabene v
příležitost
lidé nemajetní vložili do akcií papírny
strávil. " 204 Renomé banky a podezření
pro
představovaly
jak papírna prosperuje, proto i
manévrováním si 1874
za
především
městě
akcionářů
stále do
Na
č.6).
ve
(personálně
na
konkurzním
203
finanční
peníz
"ožebračených"
z grafu
i
hodnoty jejich akcií
finanční
vyrovnány pohledávky
papírny tak žádné
v absolutním
vrstvy vítanou
růstu
nastřádané
Záložním óvěrním óstavem.
přímé
bankovní
části
podepsal
měrou
papírny
střední
jejím prodejem
řadě
v prvé
Akcie
zisků
papírna
než
Kralobance a jejímu managementu -
papírny".
investovat
(patrném i
se výraznou
dalších
u
1876-1878
jmění
vůči
Komárkem,
očekávání
v roce
svěřeného
dopad
důvěryhodnosti
v letech
královéhradecké
část
"výhodně"
se
důvěry
"Akciové
značnou
ztráta
měla
negativní
větší
původním
nominálně
205
O skutečných pachatelích a jejich motivaci lze dnes pouze spekulovat. se v této souvislosti jeví vysvětlení, že se mohlo jednat o
Pravděpodobným
78
Po
krachu papírny a
spole6ností
došlo
k
akt i vit Kralobanky,
dalších významných
několika
postupnému
což
numrtvování"
podnikatelských
je patrné z její nulové zakladatelské
aktivity i srovnání vývoje a struktury jejího 6lenů
roku 18 7 5
dlouhodobě
sestupný
trend
6lenům
jeho
tabulka
úvěrního
spolku
klesal a
měla
l
6.
úvěru
(viz
pří6inou
tohoto poklesu byla ve druhé 70.
let
krize. styků
O a
ústavu tři
roky
polovině
probíhající
právě
bližším
vývoji
hluboká
obchodních úvěrního
klientely Záložního podávají
dochované 1875,
základní
seznamy
1877
a
s lety 1870 a 1873
podstatných patřil
svědectví
1882.
Ve
nejsilnějších)
srovnání
(viz výše)
úbytek
bankovních
doznala
Rok 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1884 1885 1886 1887 1888 1889 1890
členové
Úvěr
218 219 210 201
888500 873000 838700 820000
.... .... ....
.... .... ....
185 195 189 190 186 182 178 183 17 5 173
729800 714500 713400 711200 670900 651100 621900 633400 598000 601900
některých
kvalitativních
masivní
za
núvěrníků"
nÚvěrníků"
skladba
stejný výše
Primární
6) .
206
od
celková
poskytnutého
spolku.
úvěrního
Tabulka 6
Po6et
akciových
změn.
K
nejpodstatnějším
nejvýznamnějších
klientů
změnám
(kapitálově
majících právní formu akciové
spole6nosti. Během
núvěrníků"
dvou let od za6átku krize tak uzmizely" ze seznamu 4
z původních
9 akciových
spole6ností.
207
Ve
třech
pojistný podvod, který navic posloužil skupině osob ovládající a řídící její chod a podnikání (management, hlavním akcionáři a věřitelé) jako záminka pro vyhlášení konkurzu nad předluženou a prodělečnou papírnou, která v době vrcholící krize neměla, díky své jednostranné orientaci na cukrovarnictví, příliš šancí na revitalizaci a nový podnikatelský úspěch. Konkurz tak pravděpodobně pro velké akcionáře - členy jejich správní rady, manažery i největší věřitele - představoval nejjistější cestu jak na úkor drobných akcionářů, resp. menších věřitelů, minimalizovat své ztráty z neúspěšného podnikání papírny. 206 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1874-1890.
79
se
případech
cukrovary, spojený
přitom
jednalo o
během
které
krize
s dlouhodobou
bankovních
1882. (viz tabulka
spolupráce s akciovými
zkrachovaly.
stagnací
potom
klientů
přerušení
208
těchto
počtu
ukazují
Sestupný
seznamy
za
trend
klíčových
roky
1877
a
č.7)
Tabulka 7 Významnější
Akciové
Rok
společnosti
Cukrovary
Záložny
průmysl.
podniky
1875
5
4
9
33
1877
4
3
9
39
1882
4
3
8
40
Pramen: SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradcí Králové, Seznamy úvěrníků z r. 1875, 1877, 1882 - nezpracováno.
Na
konci
úvěrníků
počet
Jednalo se o Vody,
70.
Schulz.
tři
21
°
se
řad
tak po další
akciových
společný
"vlně
krachů"
na
společností
akciové cukrovary -
Předměřicích
Hořický
rolnický cukrovar,
ustálil
čtyřech.
209
cukrovar u Dobré Společný
rolnický
a akciovou strojírnu Marky-Bromovsky a
K nejvýznamnějším a kapitálově nejsilnějším klientům
patřily
vedle
Králové
a
akciových
východočeské
členy
úvěrního
úzké
vazby
207
z
Opatovický
cukrovar v
let
spolku
mezi
společností
záložny,
neměla
krize
Kralobankou
a
na
tradičně
jejichž
výraznější
město
Hradec
zastoupení vliv.
středostavovským
mezi
Pokračující měšťanským
V seznamu úvěrníků se tak jíž neobjevuje: Pardubická akciová továrna na cukr, Kutnohorská společná rolnická továrna na cukr, Černožická akciová továrna na cukr, Polenská první akciová provaz na ani První české akciové strojírny u Hradce Králové. SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Seznamy úvěrniků z r. 1875, 1877, 1882 - nezpracováno. 208 Krachy těchto akciových společností měly pravděpodobného společného jmenovatele v příliš ambiciózních podnikatelských projektech firem založených v období vrcholící zakladatelské horečky, které se po propuknutí krize dostaly do problémů, ze kterých je nemohlo zachránit ani úvěrové spojení s "venkovskou" kapitálově slabou Kralobankou. Tamtéž. 209 V roce 1877 tak ze seznamu mizí: Královéhradecká první akciová papírna, Královéhradecká společná rolnická továrna na cukr a Dašický rolnický akciový cukrovar., Tamtéž. 210 Vznikla přeměnou z "První české akciové strojírny" u Hradce Králové, která patřila do skupiny firem, které byly díky finančním potížím po vypuknutí krize, donuceny ukončit svoji činnost - resp. změnit majitele a spolu sním i svůj název. Tamtéž.
80 Hradce Králové potom i v tomto období reprezentovalo
prostředím
Kralohradecké
právovárečné
právovárečná
skladbu
členů
18 7 5-18 82 menší
převažovali
sedláků
spolku,
většími
formu
a
a
č.S
mělo
jasně
ani jeden)
podniky,
č.7)
je patrný i v
které sice ale
společnosti,
s bankou
významnějších
počet
průmyslových
spojení
od
podniků
70.
počátku
Vzhledem
nepřála
a
ke
krachům
všeobecné
navazování nových
ani oblast - geografické rozložení,
211
a
již není
klientů
z
řad
jež byly
spolupráci
největších
hospodářského
úvěrních
něm
s
ní
213
některých
stagnaci
přesahovaly
(podnikatelů),
let
právní
jejichž podnikání
a naopak
postupně rozšiřovaly své podnikání.
klientů
"úvěrnímu"
(v roce 1882 v
narůstá
krize
Mezi roky 1873-1882
živnostenský charakter
ve
řad
relativně
neměly
výrazně 212
době
s
vazeb
(zatím)
přesto
spolku rychle ubývá
již etablovaných
z
spolku v rozmezí
členů
rozměry běžného živnostenského podnikání. členy
let
obchodníci,
"kapitalisté"
k posilování
směřující
průmyslovými
tak mezi
v období
l
působící
venkovští
v rámci složení
změn
trend
akciové
kterými
statkářů.
-
let 1870-1882 (viz. tabulky pokračující
mezi
na Královéhradecku
podnikatelé
srovnání
Při
Kralohradecká
a
Krize příliš neovli vnila ani dřívější
úvěrního
průmysloví
bohatých
211
jednota.
měšťanstvo
spojení, působení
se
bankovních
života, příliš
která
neměnila
"úvěrníků".
V úzce
Tamtéž . Do této skupiny podniků zařazuJ l firmy, které neměly právní formu akciové společnosti, ale přesto charakterem svého podnikání (odrážejícím se v i v názvu) jasně převyšovaly rozměry živnostenského i méně "významného" kapitalistického malopodnikání. Do této "skupiny" óvěrníků tak řadím podniky s továrním charakterem výroby (strojní a textilní továrny, továrny na kůže, továrny na škrob, parní tkalcovny aj), významneJSl podniky potravinářského průmyslu (pivovary, lihovary, strojní a parní mlýny), podniky a podnikatele ve stavebním průmyslu (cihelny, podnikatele staveb, majitele "vápenných pecí"), v průmyslu tiskařském (ocelotiskárny), majitele novin (JUDr. Julius Grégr Národní listy) i některé další. O.Urban, Kapitalismus a česká společnost, Praha 1978., I. Jakubec, Z. Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006. 213 Právě mezi těmi to "óvěrníky" Kralobanky postupně vyrůstali mnozí z pozdějších "proslulých" královéhradeckých podnikatelů. Mezi členy óvěrního spolku tak například v letech 1873, 1875, 1877 a 1882 figurovali: "hotovi tel pian" Antonín Petrof, "mýdlař" Josef Pilnáček, "majitel továrny na lepenku" Václav Nekvasil. 212
81 (správně) úvěrního
spolku.
Rovná polovina
severovýchodních východočeský
K
větší
případně
region
aktivitě
se se
potom banka
částečným hospodářským
řepařské
působilo
vymezeném regionu Královéhradecka
členů
"úvěrníků"
podnikala v oblasti
středních
Čech.
nacházelo
pouze
odhodlala
až
oživením založeném
konjunktuře přelomu
45%
70. a 80.
Zcela
úvěrníků.
5%
v souvislosti
především
let.
mimo
215
214
s
na obnovené
Hlavním dokladem
tohoto mírného oživení bylo navázání nových obchodních spojení s cukrovary
spojené počinu
zakladatelském Komárek
zejména
stál
v
čele
s participací
podnikatelů,
v konkurzu koupili za 130 000 zl. papírnu"
&
Komárek
přeměnili
a
Co",
společnost
firemního
Největším
Králové. zřízeného
ji
na
nový
A.
J.
kteří
novém
Komárka.
v roce
"Královéhradecký
1880
cukrovar
1880 zapsán jako komanditní
rejstříku
podílníkem
na
zkrachovalou "První akciovou
října
který byl 1.
do
ředitele
jejího vrchního skupiny
banky
krajského
(a tím pádem i
cukrovaru se stala sama Kralobanka,
soudu
v Hradci
ručitelem)
nově
která do tohoto
cukrovaru "navazujícího" na zkrachovalou papírnu vložila celkem 25 000 zlatých. 216 Na tomto zakladatelském finančně
že Kralobanka znovu podnikatelský zkrachovalou jako
projekt první
největší
prostřednictvím
který
jako
krachem. Toto se
214
jeví
J.
je pozoruhodná
podpořila
věřitel
a
Komárka,
A.
akciovou papírnu.
skutečnost,
dlouhodobě
který
Kralobanka
uspokojila
svou
úvěrovala
navazoval tak de
na
facto
pohledávku
jejího prodeje svému vlastnímu top manažerovi,
manažer "krajně
ještě
počinu
papírny
stál
podivné" a
pikantnějším
stěží
za
jejím
podnikatelským
racionální chování banky
v souvislosti
se
spekulacemi
o
SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Seznamy úvěrníků z r. 1875, 1877, 1882 -nezpracováno. 215 I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006, s.112-113. 216 SOA v Zámrsku, fond Kraj s ký soud v Hradci Králové - firemní rej střiky, Továrna na cukr Hradec Králové, nestránkováno.
I
l
I
82 vyvolání
záměrném
požáru
definitivnímu krachu. Novou
doprovázelo
Záložního
úvěrního
Králové. 1882,
218
poměrně
slibně
negativně skladiště
zdrojem
se
tak
významný
podnikatelského
Ve
stejném
skladiště, obchodů
sobě
o
příjmů. příslib
na
219
(v
uskutečnila
vybočující
vlečkou
vedl
k jejímu
podpora
a
provozu
kvalitní
skladiště
agrární
nestalo Jeho
v 80.
zpočátku
vybudované
letech
větším
však
přesto
vybudování
podobě
pro
od roku 1884
Nově
krize.
v roce
zázemí
obchod se zbožím. Na
připraveného
kvalitního
spojnici obchodních tras) obchodu s cukrem a
komoditami.
zahájilo
Kralobanka i
transakci,
skladiště
nového
do
zprostředkovaného
kdy
v cukrovarském
s nádražím v Hradci
uvedeno
přirozené
zemědělskými
roce,
výstavba
obrat a zisk
probíhající
zázemí
(převážně)
bylo
jako
pro budoucí rozvoj bankou dalšími
a
komisionářský
samo
bankovních
znamenalo
které
narůstající
působila
banky
ústavu spojeného
především
bankou provozovaný
aktivitu
zřízení
i
Skladiště,
sloužilo
který
217
podnikatelskou
průmyslu
papírny,
svoji
další z
kterou
se
činnost
bankovní
běžných
bankovních
stala
okolnostmi
Pokud by se tyto spekulace zakládaly na pravdě, jednalo by se o poměrně bezprecedentní případ rozsáhlé mal verzace za účasti vrchního ředitele a předsedy správní rady Kralobanky J. A. Komárka a s ním spojené skupiny podnikatelů z řad místní podnikatelské finanční elity, který by spočíval v zamerné snaze "zbavit" se po vypuknutí krize prodělečného podniku, na kterém byly tito pánové přímo i nepřímo (prostřednictvím bankovních úvěrů, které papírně poskytovali skrze své pozice ve statutárních orgánech a managementu Kralobanky) finančně zainteresováni. Při připuštění této možnosti (by) totiž z celého krachu vyšel Komárek spolu se svými společníky bez vážnější finanční újmy. Ztrátu (by) v této souvislosti neutrpěla ani banka, která měla svoji pohledávku "pojištěnou" hypotekární zástavou na nemovitém majetku papírny. Oprávněnosti a důvěryhodnosti této hypotéze dodává fakt, že kupcem, který v konkurzu tento podnik spolu s dalšími investory koupil a de facto tak na jejím krachu ještě vydělal, nebyl nikdo jiný než J. A. Komárek. Poněkud tragikomicky se pak jeví fakt, že si J. A. Komárek skrze svůj dominantní vliv v bance bez problémů zajistil finanční vstup banky do "svého" cukrovaru, na který byla bývalá papírna v roce 1880 přeměněna. Banka pak s tímto cukrovarem dále spolupracovala dalších 19 let - t j . až do doby, kdy zkrachoval. Tamtéž. 218 K nádraží (skladišti) byla záhy na náklady města Hradce Králové vystavěna nová "spojovací silnice", díky níž se jeho hodnota dále zvedla. Archiv ČNB, S X-b 12, fond česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1882. 219 Archiv ČNB, S X-b 12, fond česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1881., J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.100. 217
83 koupě
vynucená
velkostatku
novým
Kvalitativně
Kralobanky byla
"Grossau"
Rakousich.
(zakladatelským)
podnikatelským
úspěšná
v Dolních
220
počinem
snaha o získáni koncese na financováni
výstavby místní dráhy Hradec Králové - Ostroměř. Účast banky na počinaj
icim rozvoj i
"skladiště"
na výstavbu
jmenovatelem obou pomoci
kvali tniho
obchodní
Slibné
především
zázemí dále
svými
se
snaha banky upevnit a
klienty
rozšířit
stávaj íci "českého
z oblasti
221
obchodů
bankovních celkového
navýšeni
překročil
poprvé
byla
logistického
oživeni
přechodném
Společným
na královéhradeckém nádraží.
projektů
spojeni
severovýchodu".
v
výstavby místních drah logicky navazovala
milionů
40
svůj
mající
obratu,
který
bylo
zlatých,
odraz
v roce
však
1883
záhy
opět
"zmrazeno" díky dalšímu zesíleni déle trvající agrární krize. Cukrovarnická okolí,
krize
které
cukrovarnických tlak
na
hromaděni finančních
problémů
I tI
224
českých
cukru, zásob
všech
cenovými Na
těchto
a
Královéhradecko 223
což
dále
následně
Krize
vyvolala
vedlo přirozeně
mezi
sporech
a
a
silný
k dlouhodobému
zainteresovaných stran spory
jeho
řepařských
z hlavních
zemí.
a
222
i
k
řetězeni
včetně
bank,
producenty
cukrovarnické
krizi
řepy
byl
Banka koupila tento velkostatek o rozloze 652 jiter (375 ha) v exekuční aby "uhájila svoji pohledávku" u blíže nespecifikovaného bankovního klienta. Archiv ČNB, S X-b 12, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1883. 221 Nejdůležitějším, s Kralobankou tradičně spojeným podnikem, který se nacházel "přímo na trase" nově vybudované dráhy, byl Hořický cukrovar u Dobré Vody. Archiv ČNB, S X-b 12, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1893. 222 Tato druhá fáze agrární krize byla odstartována špatnou úrodou roku 1882 a umocněna propuknutím "prudké řepařské krize" v polovině 80. let způsobené celosvětovou nadprodukcí této komodity. I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006, s.112-113, s.214-215., V.Lacina, Hospodářství českých zemí 1880-1914, Praha 1990, s.68-71. 223 O průběhu této krize a jejím "tvrdém" dopadu na zemědělské zázemí "Královéhradecka" podává svědectví vzpomínková publikace Josefa Volfa., J.Volf, Z pamětí starého českého sedláka, Hradec Králové 1932, s.92 - 95. 224 Ratibor, 1884, ročník I., číslo 1, s.7., Tato krize dále přispěla k prohloubení vazeb mezi cukrovary, postrádajícími dostatečný provozní kapitál a bankami. Značně se také rozšířilo penezní zálohování cepařů cukrovary což vytvářelo předpoklady pro vznik budoucích cenových a dražbě,
I
cen
skladových
a cukrovary.
220
center
i
jedno
představovalo
sníženi
doprovázených
zasáhla
těžce
i
84 přímo
zainteresován
vzájemně
se
přímou
napojen
na
členů
banku
zároveň
papírny) tlaků.
Na
rovinách.
Jednak
Druhou
bankovního
působilo
s
rovinu
podniků
i
o
silné
personálně
managementu. dlouhodobé
a
tlaky
finančně
se
akciové
finančních
obchodů
s cukrem
za
krize
ztrátových
provázaných se
členy
bankovního
Samotným "dnem krize" stagnace
úzce
s jednotlivými
negativních
úvěrování
na
a
představovala
případě
v
Vedle ztrát ze snižování ceny a objemu
jednalo
svou
cukrovary
potom
jako
skrze
cukrovaru
managementu
několik
hned
byl
dalšímu
(podobně
tak
to hned ve dvou
"Komárkově"
na spojení
cukrovarnictví.
225
cukrovary.
se
úvěrovém
provázanost
ústav a
účast
majetkovou a
úvěrní
Záložní
prolínajících
komisionářském
přímá
i
stal
rok
Kralobanky a 1887,
kdy
vrcholem její
byla
provedena
redukce akciového kapitálu na 500 000 zl. a vyplácená dividenda poklesla
na
zprávě
i
v tisku
krizí
odůvodněn
závodem"
a
při
možné
se
díky pádu pomocí
kromě
značného
návratem
Tento
souvislostí
ukončením
i
"velkým stal
Kralobanka, úvěrovém
výše) . 226
(viz
závodem"
jednou která
spojení
byl
jeho
na
obětí
účast
s jedním
trhu
cukrovar
vleklé
úvěrním
fondů
let.
v
227
Hořicích,
krize.
v dlouhodobém spolku)
i pojistného fondu
podařilo zcela zacelit až na počátku 90.
nebylo
umístit.
"cukerní"
cukrovaru další citelné ztráty,
z reservních
výroční
"velkým
který
rychle
cukrovarem v
ve
hospodářskou
kapitál u,
akciový
s tímto
byl
s probíhající
množství
četných
byla
(skrze
hořického
čerpání
z
propad
spolupráce
panujícím nadbytku peněz
Tímto který
S, 5%
utrpěla
které se jí "úvěrníků"
228
nákupních kartélů cukrovarníků vůči řepařům., F. Dudek, Monopolizace cukrovarnictví v českých zemích do roku 1938, Praha 1985, s.45-47. 225 Do problémů a sporů s rolníky se tak dostal například cukrovar v Jaroměři, jehož majitelem byl člen správní rady Krakovanky, Antonín Čerych. Tamtéž. 226 Archiv ČNB, S X-b 12, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1887. 227 Ratiboř. 1888, ročník V., číslo 25, s. 307. 228 Archiv ČNB, S X-b 12, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1891.
I
85
f
I
I
l
Redukce akciového kapitálu vzhledem k krize
klesajícímu
dále
likviditu
J
sice nouzovým,
!
razantní navýšení reservních
í
banky
pensijního
a
byla
ale
fondu
tak
pro
opět
celkově
sráželo
renomé
"bankovní
Kralobanky
pověst
ve
s
součinnosti
důvěryhodnost
tak
Na
úřednictvo".
v
který umožnil
(likvidity) banky i založení
špatnou situací na a
neohrožovala
správným krokem,
fondů
jmění
nijak
strany bankovního managementu
logickým a
ovšem snížení akciového dividendou a
ze
nízkému a za
vkladů
objemu
I
poměrně
druhé
druhé
straně
rekordně
nízkou
českém
bankovním trhu
Kralobanky.
Pošramocenou
80.
polovině
let
poněkud
vylepšilo snad jen rozhodnutí centrální rakousko- uherské banky od
zřídit
roku
1886
v Hradci
Králové
svou
filiálku
vedení dočasně svěřit právě Záložnímu úvěrnímu ústavu. Na konci 80. musel
vyrovnat
dvacetileté odepsat
počátkem
základním výše
se
230
90.
a
si
v
století se tak Záložní
let
let
dále
umenšit
podstatě
vstupoval
své
pasivně
Záložní
její
ústav
úvěrní
v jeho
dosavadní
obchodní
aktivity,
na
čekat
úvěrní
příchod
nové
která se dostavila ústav
se
sníženým
a s celkovým obratem nedosahujícím ani celkové Jak
1872-1874.
Kralobanka
jehož obchody se
trefně
poznamenal
stále "ráz místního
podstatně
lišily od agendy
pěstováním obchodu se zbožím".
Dr.
peněžního
větší
Horák, ústavu
záložny jen
231
Archiv ČNB, S X-b 12, fond česká Záložního úvěrního ústavu za r. 1887.
229
krizí
nejvážnější
Do nové konjunkturální vlny,
jměním
obchodů
udržovala
zatím
historii,
ztráty
konjunktury.
let 19.
a
229
průmyslová
banka,
Výroční
zpráva
230 O průběhu hospodářských cyklů v kapitalistické ekonomice blíže Ekonomická encyklopedie, svazek I. A-N. Praha, 1972, s.l07-115. 2 1 ~ J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.lOO.
86 Podnikatelský vzestup Kralobanky a) Návrat k
Na
80.
přelomu
Uhersku
nový
periodu
dlouholeté
90. léta 19. stol.- rok 1914
nprosperitě"
a
90.
ekonomický
let 19.
století
vzestup,
který
deprese
velké krize roku 1873. 232
V
- 90. léta 19. stol.
trvající
v Rakousku-
započal
definitivně
bez
téměř
ukončil
přerušení
od
této době byla definitivně dovršena
první etapa industrializace a umotory" nového oživení ekonomiky rakouské
monarchie
odvětví
těžkého
odvětví
těžící
technické v
průmyslu
z
druhé
nGrunderzeit")
jehož
doprovázen
rozvoje
stala
stabilizaci přispěla
měla
výstavba
se
počínající
let
90.
polovině
industrializace
a
spojen
Rozbíhající
recese. zhruba 232
236
podíl
železnic.
a
těžkého
státem
Dalším
výrazně
poměrů
reforma
osmi
I.Jakubec,
se
(tzv.
druhý nových
tím
pádem
1892
jejím až
"přibrzděna"
překonání
desetileté
Z.Jindra,
byla
l
stimulem 234
urbanizace. celé se
zavedením
235
vlnou
na
celosvětové
období v
níž
Praha 2006,
s.47-
konjunktury, zemí,
Ke
ekonomiky,
v Předlitavsku
českých
na
samosprávou
v Rakousku-Uhersku
předválečné
Dějiny hospodářství
průmyslu,
a
spojená
novou
začalo
některých
důležitým
postupující
z roku
konjunktura
století
Po
začalo
s posilováním
korunové měny a přechodem ke nZlatému standartu".
20.
tak
průmyslových
nových
zmiňovaného
významný
rovněž
měnových
peněžní
počátku
nVědecko-
rozvojem
prudkým
kvalitativně
především
rozvoji
podporovaná
v
stadium
vzestup
oborů
"starých"
Zhruba
průmyslová
nová
se
výsledků
a
rozvíjející
se
chemického, elektrotechnického a strojírenského
Tento byl
rychle
prosazující
charakterizované
oborů
průmyslu. odvětví
233
zejména
a
objevů
revoluce".
Předlitavsku
moderních
staly
se
52. J .Hájek, V .Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999, s.50-52. 234 F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.150. 235 Tamtéž, s. 65. 236 R.Cameron, Stručné ekonomické dějiny světa, Praha 1996, s. 397., I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006, s.347.
233
87 kulminoval
proces
revolucí.
Toto
období
první
světové
vypuknutí
plně
zasáhl na
konci
i
let
("předkrizovou")
stagnace
tak
podstatě
bankovních
domů
úloha
se
let
opět
a
akciový době
(propojení)
postupně
stávaly
této vzáj ernné
první
vypuknutí
a
výrazně
vztahů
dostávalo
rozvojem
"provinčních"
1
rozvíjející
průmyslu
předli tavských
zvýšila.
se
centry
dominantní)
hráčů"
silně
bank,
průmyslem.
ve
formování
docházelo první
v
letech
světové
zejména
rozsáhlých
Banky
ovlivňujících
bankovních
bezprostředně
války. v letech
239
Banky se a
v
získávaly tak
byly
postupující značné
koncernů,
míry ke
předcházejících
Předlitavské
1903-1913
jejichž
operací
průmyslem
pozice.
i
k nebývalému
finančních
s rozvij ej ícírn se
(nezřídka
mohutněl
Docházelo
mezi bankami a
rozhoduj ícírni
"klíčových
zaznamenávalo 237
války
kapitálovou
a
proces monopolizace ekonomiky. Tato monopolizace do
kterému
která
světové
místní
době
kap i tál
interakci
silnější
vyvrcholila
intenzivně
kapitálu,
vídeňských
zájmu
s konjunkturou
počet
z
dřívější
"grunderskou" epochu rakouského
silnou
v této
které
podnikání.
se v této
jedním
třetí
svou
let
Po letech poklesu a
bankovního
popředí
Do
posílení
stále
ve
90.
obchodních bank,
90.
vypuknutí
ukončilo
rozvoj
obnovovat
poloviny
provázenou
koncentrací.
celkový
druhé
přerostla
238
Spolu
Ekonomický
pozvolna
začaly
předcházejícím
bankovnictví,
průmyslové
definitivně
předlitavských
centralizace
v desetiletí v
války.
237
průmyslovou
druhou
podnikatelskou aktivitu.
od
pokračovala
s tzv.
konjunktury
obchodů
do
80.
spjatých
zrněn
éru
bankovnictví nebývalého
Tamtéž, s. 389. Z. Jindra, Postup centralizace bankovniho kap i tál u v Předli tavsku, zvláště v českých zemich do r. 1914. In Acta universitatis carolinae philosophica et historica 5, studia historica XLVII, s.63-64. 239 Utvářeni bankovnich koncernů bylo významnou součásti probihajiciho procesu monopolizace a kartelizace, který byl neodmyslitelně spojen s přechodem k tzv. "organizovanému kap i tal ismu" - resp. se změnami spojeným s druhou průmyslovou revoluci. J. Horák, Přehled vývoje českých obchodnich bank, Praha 1913, s.105-117., F.Vencovský a kol., Dějiny bankovnictvi v českých zemich, Praha 2002, s.150-164., E.Kubů, J.Pátek (ed) ., Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami, Praha 2000, s .158-160. 238
88 rozmachu
projevujícího
se
posílením po6tu a významu
zakládáním
nových
obchodních
"středních"
bank a
kone6ně
i
bank, dalším
nástupem rakouských velkobank. 240 České země byly od po6átku 90. let
spolu
s okolím
celé monarchie. let
nejrychleji rostoucí 6ástí
hospodářsky
většina
zejména
Vídně
241
"starého"
odvětví
s obnovenou
rozvojem
vnitrozemí.
242
V souvislosti
ekonomickým 6esko nacionalismus.
prómyslu
243
s postupující
německým
české
prómyslu
spotřebního
národnostně
v se
jádro
převážně
se
zostřujícím
soupeřením
emancipací
spojená
prómyslu
potravinářského
i
hospodářský
konjunktuře
6eského
a
6eském
politickým
tak sílil i
banky hrály v této
hospodářskou
ekonomické
která
zaznamenávala od po6átku 90.
prosperitou
textilního
klí6ové
představovala
Obnovený rozvoj
Předli tavska,
spojené
národa
jednu
z klí6ových rolí. Na za6átku 90.
let nastala v 6eských zemích fáze oživení umožňujících
bankovních
obchodó
Devadesátá
léta
především
rozmachem
s Živnostenskou království
byla
v 6eském
v Praze
která
akciové
bankovnictví
stávajících
bankou
6eského,
posilování
založením
jako
se
charakterizována
peněžních
a
vrcholná
ústavó
6eského
bankovnictví, 6tvrté 240
peněžnictví.
244
Příznivý
v 6ele
Zemské
úvěrovým
vývoj
který vyvrcholil v roce 1898 založením v
národnostně
6eské banky -
české
banky
veřejnoprávní
finan6ní instituce 6eské samosprávy záhy stala hlavním centrem
kapitálu.
prómyslové banky,
6eského pořadí
příliš
J. Hájek, V. Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999, s. 52-53., F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.75. 241 Jejich rychlý ekonomický růst nesený rozvojem průmyslové výroby vedl k pozvolné změně agrárně - průmyslového charakteru našich zemí na charakter průmyslově agrární. E. Kubů, J. Pátek (ed) . , Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami, Praha 2000, s.90-92. 242 Růst nacionálně českého lehkého průmyslu (zejména textilního) byl doprovázen soupeřením s dříve jasně dominujícím nyní stagnujícím německým podnikáním rozmístěným převážně v Němci osídleném pohraničí českých zemí. 243 E.Kubů, H.Schultz, Wirtschaftsnationalismus als Entwicklungsstrategie ostmitteleuropaischer Eliten, Praha 2004., T.Jiránek, Projevy hospodářského nacionalismu v obchodních a živnostenských komorách v českých zemích 18501918, Pardubice 2004. 244 I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006, s.344.
89 hospodářská
neohrozila
ani
V Praze od
přelomu
vznikl banky
v roce do
1899
Prahy.
úvěrní
domy.
a
posléze
Poslední
rozšířila českých
významná
řady
krize
národnostně počtu
z
počátku
banka,
bankovnictví
obchodních
změnou
která
v této Ústřední
byla
potom
spolu
nová
době
banka
bouřlivou
s
expanze
bank
na
rakouských
velkobank
a
českým
dobytím
ve
českých
13, banky
převahy
se
rozmnožením
vzestupem do
úspěchů
znamení
projevujících
Živnostenské
-
spojeném se
Po definitivním odeznění
neslo
se
určující
německo
246
století
prostředí
resp.
bank
odstartovala
1903-1913
českého
českých
úvěrní
247
let
Období
ústav
Kolínské
centrály
českých
konjunkturou
obchodních bank.
jádro
mezi významné pražské bankovní
peněžní centrála českých spořitelen.
předlitavskou
nový
pro
elitní
nad domácím
české
skupiny německým,
bankovním kapitálem co do výše kapitálu,
objemu podnikatelských aktivit i stupně bankovní koncentrace. Velmi významný byl v tomto desetiletí zejména síly
českých
245
Tato banka byla v roce 1903 založena jako
spořitelen.
hospodářské
století.
zaznamenala velký rozvoj svých
česká
nacionálně
Další
přesídlení
banku,
zařadila
se
kapitálu.
svém
20.
krystalizovalo nové
přenesení
díky
Banka po
názvu na Pražskou obchodů
bankovního
počátku
na
postupně
století
českého
národnostně
krize
bank,
nárůst
248
kapitálové
který se za patnáct let (v rozmezí let 1898-
Tato hospodářská krize, která zasáhla tvrdě především německé bankovnictví, se českému bankovnictví do značné míry vyhnula. J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.109-111., F.Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.139-150. 246 Jejím vznikem došlo k ji sté restrukturalizaci českého drobného peněžnictví spočívající v tom, že Ústřední banka českých spořitelen zprostředkovávala opětné zapojení často málo využitého kapitálu českých spořitelen a záložen do nových moderních forem finančního (úvěrových) podnikání. I.Jakubec, Z.Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, Praha 2006, s.349. 247 Do prvních let 20. století zasadili skutečný počátek rozvoje českého bankovnictví l dva přední doboví odborníci a komentátoři soudobého hospodářského dění spojení (později) s Živnobankou Jaroslav Preiss a Josef Horák. P.Kosatík, Bankéř první republiky: život dr. Jaroslava Preisse, Praha 1996, s.44., J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.110., F.Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.75. 248 České banky se v tomto období v soutěži s německým kapitálem staly hlavními průkopníky - podporovateli ekonomická emancipace českých zemí. 245
90 zvětšil
1913) odrazil
téměř
ve
i
desetkrát.
velikostní
změněné
obchodních bank. Z bankovních miniaturní
banky
jměním
let
bankovních
z jediné
úvěrní
Záložní
ústavů
mil.
bankou,
a
střední
jejichž
počet
banky)
v roce
všech
trhu.
1912
vlastní maximálně
především
kapitálu
v rámci
úvěrní
Pražská ústřední
více
než
pět
banka
250
Tato
polovinu
(117 mil.
K.
ze
Živnostenskou představovala
rozhodující
tvořily
provinčního
českého
Právě tyto bankovní domy se staly hlavními českého
průmyslu
a
vliv
i
dále
postupně
kolem
sebe
Své bankovní podnikání,
rozšiřovaly
prostřednictvím
urychlené podpory koncentrace kapitálu projevující se zvýšeným
(filiálek,
zakládáním
expozitur,
rozvětvováním
J. Hájek,
a
deseti
celkem
dominující
mohutná koncernová uskupení. kapitál
K)
během
na
bank
velkobankou,
českou
251
kreditování
vytvářely
mil.
se
Králové,
českých
s jednoznačně
spolu
bankovního
bankovního
vytlačeny
banky s akciovým
banka,
ústav v Hradci
jmění
nacionálně
skupinu
249
1
která s 80 milionovým akciovým kapitálem
jedinou
centry
nedosahujícím
průmyslová
reprezentovala
K.)
podstatě
se
českých
Moravská agrární a průmyslová banka.
celkového akciového 225
K.,
Česká
českých spořitelen, pětice
byly v
(Živnostenské
ústavů
síly
silná role "malobank" s kapitálem do 9
1 O mil.
přesahujícím
kapitálové
charakteristice
Rozhodující skupinou se staly
zvýšil
banka,
obchodů
kapitálem
dřívější
oslabena byla i mil. K.
(s
Nárůst
249
směnáren)
jejich obchodů.
V. Lacina,
Od
pobočných
úvěrních
252
bankovních
spojeným
s
ústavů
územním
Vrcholem těchto jejich aktivit
družstev
k
bankovním
koncernům,
Praha
1999, s.57. 25
°
F. Vencovský a
kol.,
Dějiny
bankovnictví v
českých
zemích,
Praha 2002,
s.78-79. Souběžně probíhala í koncentrace lokální vytvářející v rakouské monarchii vysoce centralizovanou bankovní organizaci, v jehož čele si udržovala výlučné postavení Vídeň (vídeňské bankovní domy) a pozici druhého semiperíferního (provinčního) centra bankovních obchodů v rámci Předlitavska získala Praha. Tamtéž. 252 Jako jisté specifikum českého prostředí lze vnímat skutečnost, že se při formování pobočkové si tě j ednotlí vých bank neuplatňovala pouze všeobecná tendence "centrum - periferie" ale často se prosazoval víceméně opačný směr "provincie - centrum". Tímto přirozeným centrem byla Vídeň a provinčním centrem byla Praha. Obdobný princip, na "n1zs1 rovině" regionu českých zemí, fungoval i u českých "venkovských" bank zakládajících své filiálky a 251
91
byla kapitálová expanze mimo region na
převážně
(relativně
podunajské monarchie. Doposud
peněžních
spojeným
s
ústavů
přespříliš
s sebou nesla
snížená
k
likvidita
a
úzké
příliš
plně
Králové
úvěrni
byla krize
prosperitě přinesla
všech
škod
polovině
byl dále potvrzen
úspěšné
obchodů,
za
ztráty
80.
let.
během
cukrovarnické které
v roce minulém (1892) se
účinek
hospodářských
časům"
ve
kdy " ... skoro u všech
s
povděkem
zcela
dobrého
vzniklé
několika
a
vnější
příznivě
k relativní
dalšich let,
zároveň
kvitovala i
cukerní
během
Návrat
255
kampaně
Kralobanky za rok 1892. "Situace
jevil
krizi
obchody se nepotkaly se žádnou ztrátou" a
úhrada
ve druhé
průmyslem.
ústav zaznamenal obrat k "lepšim
stoupal obrat ... , dokončena
s
místě
254
výsledcích svého obchodování za rok 1891, účtů
která
předválečné
a v
u
očekáváním
předním
sepětí
projevily v
vedl
expanzí,
stála na
problémech několika dalších českých bank.
Záložní
oblasti
však
optimistickým
podnikatelskou
ústavu v Hradci
úvěrního
bank
českých
přehnaně
dravou
Tyto negativní tendence se Záložního
rozvoj
rizika mezi nimiž
četná
slovanské
vyspělé)
253
bezprecedentní
některých
zejména
méně
zemí orientující se
českých
i
která
další oživení
výročni
zevnější
zpráva
utvářela
se
... speciálně v našem Polabí
výsledku
loňských
žní
jakož
i
uspokojivého průběhu kampaně cukrovarnické. " 256
expozitury v pražském finančním centru. Rozmach českých bank dále dokládala í jejich vysoká aktivita na pražské a vídeňské burze a účast v prestižních zájmových organizacích rakouských bank zeJmena ve "Verband osterreichischer Banken und Bankiers", ve kterém bylo na počátku Velké války zastoupeno šest nacionálně českých bank. F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.80-81., E.Kubů, Za sjednocenou nacionálně českou bankovní frontu. In Acta universitatis carolinae philosophica et historica 5, studia historica XLVII, s.146. 253 C.Nečas, Na prahu české kapitálové expanze, Brno 1987. 254 J .Hájek, V .Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999, s.70., A.Pimper, České obchodní banky za války a po válce - nástin vývoje z let 1914-1928, Praha 1928, s.41-44. 255 Archiv ČNB, S X-b 12, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1891. 256 Arch i v ČNB, S X-b 12, fond česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1892.
92 V roce
1891
došlo
Nejdůležitější
ústavu.
úvěrního
zastávání
souběžného
k významným
funkcí
ve
v zákazu
spočívala
změna
správní
Záložního
radě
a
výboru
Další úprava se týkala vyplácení dividend,
úvěrního.
napříště vždy schvalovat až valná hromada.
reakci
představovala
dříve
zabránit
stanov
změnám
na
běžnému
zájmů,
které
období
členové
kdy
měla
Tato revise stanov
krizové
předchozí
střetu
257
spolku
a
měla
bankovního
managementu zároveň zasedali ve vedení úvěrního spolku. 258 komentáře
Optimistické 1892 spojené s s
nimi
očekáváním
spojené
dalšího
prosperity ve
vyjádření
výraznější
autorů
výročních nárůstu
ovšem
během
výsledcích
zpráv
z let
bankovních let
90.
obchodů
90.
počátku
závěrem
znamení
80. jen
let
opětný
let. Vývoj
pokles
rozhodujících
mírného
dlouhodobou
stagnaci,
která
s razantním
vzestupem
257
úroveň
obratu se tak v
velmi
úvěrní banky
na
závěru
nárůstu
byla
celkového
zvláště
obratu
a
nenalezly položek
bankovních bilancí. Celkový obrat zaznamenal po mírném z
1891-
nárůstu
srovnatelnou
se
století nesl ve
připomínající
patrná
spíše
při
srovnání
srovnatelné
Kolínské
(viz graf č. 7) . 259
Archiv ČNB, s X-b 12, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1891. 258 Archiv ČNB, s X-b 12, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1892.' Pramen: SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Seznamy úvěrníků z r. 1875, 1877, 1882 nezpracováno. 259 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.158.
94 z hlediska
banky
navýšení z
počátku
r.
1896)
i
90.
úvěru
celkové výše
úvěrních
výše položky
"Dlužníků"
aktivních
vlastnictví 1894,
kdy
s krizovým směnek
aktivitám postupný
oborů
(viz návrat
svěřených
počátku 90.
na zhruba 2.
O dlouhodobé i
stagnaci
téměř
neměnná
tak
běžných
. 90.
let
dosáhl
se
v
nárůstem
zvýšeným
nadále
i
i
se
poloviční
poloviny
období.
obchodů
bankovních
část
vrcholu
relativně
patrně
průmyslových
přílivu
efektů
toto
souvislosti
i absolutní výše jim
především
projevilo
(od
tvořily
směnky
jejich objem v směnky
ve
roce
a cenné papíry
646 tisíc zlatých. Po tomto roce ovšem nastal
zvyšujícím
především
počátku
Po mírném spolek
úvěrní
svědčila
přílohy)
(viz
Svého
obdobím
za
8) .
banka ve svém vlastnictví
tak byla
eskontu
č.
spojení potom
dominantní
hodnotě
pokles
tabulka
"oživení"
banky.
měla
o celkové opětný
(viz
obchodech
jejichž
atraktivitě.
"úvěrníků"
setrvalý úbytek svých
Hospodářské
na
let tak zaznamenával
poskytnutého
efektů,
klientů
jejich
262
Zásoba
skutečnost
Tuto
objemem
reeskontu.
regionálně
doprovázená směrem
"důvěry
let. 261
80.
menší než by odpovídalo
dílčí
dále) .
hladinu srovnatelnou
V
pasivních
které
položkách
průměrnému
vysvětlit
měla
změnou
bankovním
obecenstva"
prostředků,
Vl i v
omezená krize
částečnou
k mimo
lze
"nostro"
některých
orientace
podnikatelským se
projevil
prostřednictvím
(rovněž)
v této
výrazně
většího
stouply na
let (viz graf č. 8) . 263
Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1887-1894. 262 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.210. 263 Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1891-1899.
261
97 narůstající
nebankovní podnikatelské aktivity.
K výrazné příjmy
došlo v této souvislosti v roce 1898, kdy se mezi objevuje
položka
nevýrazný
zisk
realitách
(resp.
"Výnos obchodů
z
ll tisíc zlatých
roce
činil
její
267
.
nákladů
reeskontu, režii.
růstu
268
a
bankovního
korun
zvýšené
zejména
výdaje
celkového
nepromítly
na
daně
(viz.
-
resp.
ve
nárůstem
a
objemu vlastní
především
souvisely
úřednictva
managementu
(5, 7%
rostoucího
výdajů
pak
V následujícím
souběžným
rychle
Na
vydělala
rok
příjmy
způsobena
bankovního
skladiště.
příjmu).
tisíc
poprvé poměrně
doplnila
banka v tento
rostoucích
správní
počtem
se
byla
výrazně
Rostoucí
v rámci
zisku,
pasivních
resp.
zvyšujícím se
že
tak
provozovaného
zisk necelých 14
úroků
z
bankou
(10,2% celkového
Skutečnost,
výraznějším
která
jejich pronájmu)
přes
příjmu)
realit",
změně
změnami
se
kapitola
se
věnovaná
bankovnímu managementu) . V devadesátých letech i tradiční
spojení
průmyslem.
na
s
nadále
akcií
(o
celkové
zřízeného akciového pivovaru a
prohlubovala
dochované
dřívější
l
průmyslem
od
úvěrního
Záložního
Hradcem Králové a ústav
267
tak
jako
spojení
s
Čech,
o
severovýchodních
počátku
ze
nezávislá
a
7 O.
90.
let
banky
zl.)
nově
se
269
Dále se
tiskařským
docházelo,
století. 270 z hlediska
netypickému posílení
svým
"sídelním
městem"
jeho samosprávy. Záložní
obchodní
a
svědčí
nichž
let 19.
8 O.
k dosti
ústavu
představiteli
účast
sladovny v Kuklenách.
tehdejšího bankovního podnikání, vazeb
cukrovarnickým
400 000
hodnotě
úvěrová
seznamy "úvěrníků" také
Zároveň
zejména
potravinářským
Významná byla v této spojitosti zejména
upisování
textilním
pro Kralobanku
pokračovalo
akciová
banka
řízená
úvěrní
a
de
Tamtéž. K zvýšenému daňovému zatížení nejvíce přispěl nový berní zákon z roku 1898. Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1897. 269 Ratibor, 1896, ročník XIII., číslo 8, s.106. 270 spolku z roku 1882 V posledním dochovaném seznamu členů úvěrního továren) a jedna figurovalo celkem 7 textilních podniků (většinou ocelotiskárna. SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Seznamy úvěrníků - nezpracováno. 268
98 facto
ovládaná
participoval
a
i
zároveň
těžil
přilehlého
Hradce
Králové
tvořil
Hradec Králové
l
přirozené
místním obchodním grémiem k výstavbu potřeb
zájemců
budovu,
kterém
dalšími
předním
interesentům
Kralobanka
místními
mělo
které
definitivní".
272
spolu
činnosti
a zrychlení městem
nádražím královéhradeckým a cihelnami
výstavbu
svobodnodvorskými
"elektrické
stanovisko
nadřazeného
snahy o další
podnikatelských
aktivit
bankovního
managementu
zázemí,
jehož rozvoj i
na
nádraží
s centrem
o
posílení (vedle
a
Avizovanou zamítavé
prosadit,
ale
městem
Hradcem
zůstávaly
od této
V pozadí
stála
logická
stávajícího
výsledků
z jedné
pro
nepodařilo
banky. 274
Kralobanky
273
nakonec
zřeteli
dopravy mezi
Králové
a agrárním okolím
pozornosti
Hradcem
plánovaná
strany. "
sice
na
byla
dopravního spojení mezi
průmyslovým
středu
se
ministerstva
rozšíření
Králové a jeho ve
tramwaye"
a
prozatímní
" ...majíce na
Hradcem
z druhé
přání
městem
zlevnění
i
a
projektem,
s
"interesenty",
zúčastnila
stavební
správní
prosazujícím
" ... dle
Dalším
Banka se tohoto projektu
oživení
něž
Králové
nevyhovující
vlakového
tramvajového
města
pro
finanční,
Hradcem
městem
spojení
výstavba
doby
s
stávající
spolupracovat
měla
a
nové
rozvoje
271
nádraží,
rozšířiti
výstavbou
Králové
města.
městského
nového
z všestranného
hospodářské,
spolu
patřila
významně
elit
regionu Královéhradecka,
i kulturní gravitační centrum. Kralobanka
místních
představiteli
těchto
snaha
logistického
bankou provozovaného
SOA v HK, Archiv města Hradce Králové, Protokol městské rady za r.1893, 603. 272 Tyto plánované úpravy, které měly být doprovázeny "rozšířením kolej i" umožňujícím další rozvoj přepravy, se nakonec podařilo realizovat jenom z části. Ratibor, 1892, ročník IX., číslo 18, s.212. 273 Cihelny ve Svobodných Dvorech patřily rovněž do skupiny podniků, které byly od 70. let členy úvěrního spolku Kralobanky a jako takové s ni dlouhodobě udržovaly uverové spojeni. Přestože se o pokračováni těchto úvěrových vazeb nedochovaly přímé doklady, je velmi pravděpodobné, že toto spojeni přetrvávalo i v 90. letech 19. století. Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1894. 274 O jejích pokračuj i cích akt i v i tách při výstavbě lokálních drah svědči i účast "ředitele" Kralobanky Jana Vávry na jednání "interesentů" pr1 výstavbě lokální dráhy Hradec Králové - Holice., Ratibor, rok 1896, ročník XIII., číslo 4, s.44. 271
inv.č.
1
.i··
~
·
99
i.,.
I·
I
skladiště)
značné
do
míry závisel
spojení mezi bankou a
budoucí vývoj
l
I
obchodních
jejími klienty podnikajícími v
regionu
Královéhradecka, resp. v regionu "českého severovýchodu". 275 Úzká
spolupráce
(až
byla významná i
městem
činnosti)
koordinace
mezi
založení a následné
při
budovy "Vyšší obchodní školy v Hradci Králové". ústav se stal "donátor" svého
jedním z jejich roku 1893 ("u
věnoval
založení")
čistého
zisku
na
(tj.
zřízení
10 000
této
zl.),
školy
Čech
pořádání
v Hradci
pořádané
nejvýznamnější
parcelaci
a
óspěšné
však
rozprodeji
s novým urbanistickým rozvojem
"vojenským
erárem"
transakční
výročí
od
svého
která byla ve
prospěch
školy
let. 276 Banka také finančně výstavy východních 1894. 277
roku
na
pevnostních a
města
Hradec Králové podepsalo v roce
óvěrní
Záložní
jako její hlavní
Kralobanky
bývalých
nové
čtvrtinu
Národohospodářské
óčast
a
celou
Králové
byla
výstavbě
25letého
příležitosti
postupně uvolněna během dalších tří podpořila
a
zakladatelů
bankou
Ze
všeho
městem
řízené
spojené
pozemků
obcí.
přilehlých
Město
18 93 po mnohaletém jednání s smlouvu
týkající
se
odkoupení
,i i
všech staveb a ha.
278
Souběžně
pozemků
bývalé barokní pevnosti o rozloze 150
s počátkem bourání hradeb,
po definitivním odkoupení pevnosti, a prodeje Bourání městem
v
městem
hradeb zřízený
městském
Kralobanky. obchodů
která
nově
a
nově
prodej
pevnostní
Není
započal
i proces parcelace
nabytých lukrativních stavebních
tak
získaných
odbor,
zastupitelstvu 279
které začalo vzápětí
ve
zasedali
nijak
pozemků
kterém i
díky
členové
překvapí vé,
že
pozemků.
koordinoval své
správní se
s bývalými pevnostními pozemky zapojila i
do
účasti
rady těchto
Kralobanka,
od pevnostního odboru odkoupila roku 1894 dva
největší
275
Podobně významnou roli potom zřejmě sehrávaly i skupinové a osobní zaJmy bankovního managementu o nichž hovořím v kapitole věnované bankovnímu managementu. 276 Ratibor, 1894, ročník XI., číslo 9, s.100. 277 L.Domečka, Průvodce výstavou severovýchodních Čech, Hradec Králové 1894., Ratibor, 1894, ročník XI., číslo 23, s.321. 278 K.Maier, Hospodářský rozvoj českých měst 1850-1938, Praha 2005, s.162164., SOA v HK, Archiv města Hradce Králové, Protokol městské rady za r.1893, inv.č. 603. 279 Tamtéž.
:I
!l ..1,
·,]'!
100 břehu
bloky stavebních parcel na pravém podle
plánu
regulačního
kanceláří)
technickou obytných
a
s
město
roku
z
čtvrtí"
obcemi
příměstskými
ústav získal
při
Labe,
výstavba
(především
kde se
(přijatého
měla
městskou
nových
"moderních
staré
historické
spojujících
Pražským předměstím a Kuklenami) úvěrní
1890
realizovat
obchodních
řeky
převážně
průmyslovým
a městským nádražím.
280
Záložní
této transakci za 55 690 zlatých bloky
F o celkové výměře 55 6 9 m2 (viz obrázek č. 1) . 281 " " pozemky se staly pro banku zdrojem dlouhodobých příjmů
parcel "E" a Tyto
z nebankovní podnikatelské
činnosti.
obchodovala, podnikání činžovní
a
jednak
se
pustila
stavěla
na
svých
Banka s nimi do
vlastního
pozemcích
stavebního
vlastním
domy. Výstavba vlastních dvoupatrových
probíhala rychlým tempem,
jednak dále
nákladem
činžovních
což v roce 1896 okomentoval redaktor
těmito
místního
"Ratibora"
předměstí
dohotovena již skupina elegantních dvoupatrových úvěrního
Záložního
ústavu
slovy:
a
od
nábřeží s tavba obchodní akademie. "
ll.
1893)
ústavu
jako
zájemci Záložní silně
o
koupi
úvěrní
spojen
Zápis ze
schůze
uvádí
bankovní
navíc jedno
s
těch
z
(povinně)
pevnostních
ovšem
se
ku domů
jižněji
resp.
nekončilo
na
účet
pozemků
složit
míst, své
kam
měli
peníze.
let 19.
nebankovní podnikatelskou
(konané úvěrního
Záložního
volitelných
s
"pouhou"
pevnostního odboru
ústav tak byl od poloviny 90. (převážně)
pražským
Hradcem Králové -
na trhu nemovitostí a stal se jedním z 280
mostem
pozvedá
pozemků,
prodejem bývalých pevnostních
8.
"Za
282
městem
"Provázání" Kralobanky s
stavební aktivitou.
domů
283
století
aktivitou
nejvýznamnějších
"hráčů"
M.Benešová, F.Toman, J.Jakl, Salón republiky, Hradec Králové 2000, s.1825., L.Domečka, Třicet let veřejné činnosti JUDr. F.Ulricha, Hradec Králové 1925, s.12-16. 281 SOA v HK, Archiv města Hradce Králové, Protokol městské rady za r. 1893, inv. č.603. 282 Ratibor, 1896, ročník XIII., číslo 44., s.610. 283 Na účet Kralobanky měly jít všechny částky až do vyse 20 000 zl. Vyšší částky potom měly být uloženy na účet Zemské banky království českého. Další variantu potom znamenalo předložení vkladní knížky královéhradecké spořitelny , resp. záložny, či předložení "rakouských cenných papír~". SOA v HK, Archív města Hradce Králové, Protokol městské rady za r. 1893, ínv. č.603.
101
na
tomto
Králové.
trhu
284
v
Na
s ostatními
konci
a
19.
století
bankami)
českými
s městem
banky
velkoryse
prostředí
nebankovním
Banka pomáhala
poloviny 90. let a
město
jednalo
o
města
úzké
sepětí
s nemovi tostmi.
285
"rozhýbat"
od druhé
stagnující trh s pevnostními pozemky
naopak
výhodného
prostřednictvím
prodeje
lukrativních pozemků poskytlo příležitost na dlouhodobý zisk. Atrakt i v i tu straně
banky
o koupi
zájemců
výraznou
této vzájemné
dále
měrou
zvýšil
městem
i
"symbiózy"
finančních
příliv
výrazný
prodávaných
pozemků,
participoval na vysokém
vkladů
který
nárůstu
1893-1894.
v letech
jmění
naproti
tomu
"zaměstnávaly"
provozovacího fondu banky a rozvoj
nových
bankovních
měly
tak
stejné
době,
kterým
kdy Kralobanka
svého kapitálu do nákupu 284
pozemků
poměrně
se
na
strany
svěřeného
Rozsáhlé
nedostávalo potřebné finanční podpory. Ve
ze
vkladů
(imobilizovaly)
spojení,
zájmů
286
pravděpodobně
aktivity
Kralobanky v obchodu s pozemky a výstavbou vlastních domů
U
oboustranné
převažovaly
městu
se Hradce
(v porovnání
ojedinělé
podnikáním
zadluženému
relativně
bance
se
poměrně
této vzájemná spolupráce banky a výhody.
urbanizuj ícího
činžovních
značnou
část
negativní vliv na ze
strany banky
287
investovala
a výstavby
značnou
činžovních
část
domů,
se
Rozprodej městem nově nabytých pozemků byl postupný a uvážlivý. Stal se j ednim z hlavích zdrojů budoucích městských investic. Také díky nim byl Hradec Králové jedním z mála středně velkých regionálních center, které dokázalo realizovat své velkorysé modernizační a urbanistické koncepty a udržet si přitom dlouhodobě stabilizované městské rozpočty při nepříliš vysoké míře celkového zadlužení., K.Maier, Hospodářský rozvoj českých měst 1850-1938, Praha 2005, s.52-60., Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 18941914., M.Benešová a kol., Salón republiky, Hradec Králové 2000, s.27. 285 K výraznému rozvoji nebankovních podnikatelských aktivit, mezi něž patří i obchod s nemovitostmi, které měly být jedním z charakteristických rysů rozvíjejícího se českého bankovnictví na počátku 20. století, došlo u většiny bank později. Konkrétně v obchodu s nemovi tostmi se před válkou výrazně angažovaly například Živnobanka, Česká průmyslová banka, nově vzniklá Pozemková banka, Agrární banka. J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.202-205, 246., A.Pimper, České obchodní banky za války a po válce - nástin vývoje z let 1914-1928, Praha 1928, s.21-22. 286 Hradec Králové se musel na nákup pevnostních pozemků poměrně výrazně zadlužit u Zemské banky království českého, která mu poskytla úvěr ve výši 600 000 zlatých. SOA v HK, Archiv města Hradce Králové, Protokol městské rady za r. 1893, inv. č.603. 287 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.208.
102 dílčí
projevila
průmyslová
Čechách
v severovýchodních a
tiskařského
krize, která " .. .přinesla
průmyslu,
úpadků
s nimiž po léta
spojen~ch
se
1897,
pohledávky tkalcovnu v osud i
kdy
ve styku velmi četn~ch
musela
banka
v konkursu
(za
Buřanech.
O dva
kvůli
77 000
Většinu
289
podařilo
bez
době
větších
kdy se znovu obnovila
288
"kolísavé"
rozhodující
spojení
finančních
potravinářsk~m
cukrovarnictví
z
počátku
potom
90.
z
nového
let
se
let,
průmyslu
290
vykazovalo
sektorem a
Období
průmyslem.
ztrát
zacelit na konci 90.
prosperita textilního
v~sledky
s agrárním
mechanickou
provozovan~ úvěrní
a banka úspěšně prodala tkalcovnu v Buřanech. Podobně
hypotéční
Blíže nespecifikované
nepříj emn~ch
předchozí
problémy
potom potkal stej n~
znovu i bankou
problémů
úvěrově
vyvrcholily
své
odkoupit
roky po z děj i
těchto
z
firem
záchraně
zl.)
továrnu na sukna v Kvasinkách.
spolek.
Hospodářské
textilních
čilém
insolvencí
podniků
textilních)
ústavem.
spojen~ch
ztráty zaznamenal v této
bance
a
úvěrním
Záložním
s bankou
někter~ch
v roce
tiskařsk~ch
(zejména
úpadky
postihla zejména podniky textilního
jsem se nalézali." Tato krize se promítla do a
četné
přerušily
něj
vycházejícím
rozmachu již
stále
l
českého
v roce
1893
stesky nad vracející se "vleklou cukerní krizí, která stále trh ohrožuje
překáží
a
většímu
rozvoji. " 291
V obchodech
obnovená "neprosperita" na trhu s cukrem projevila na
celkové
stagnaci
kolísavém a
relativně
k tomu,
v~roční
že
informace velmi
málo
o
objemu
nev~znamném
zprávy
stávajících zdrojů,
obchodů
z 90.
zisku (viz let
obchodních
z nichž
by
skladiště,
bylo
přílohy).
spojeních, možné
se
nejv~razněji
resp.
nepodávají
banky
na
Vzhledem
téměř
existuje
alespoň
jeho
žádné jen
částečně
Pod "dojmem" těchto ztrát banka v roce 1897 zřídila speciální reservní fond pro krytí kontokorentních ztrát. Jeho zřízení se promítl o v celkovém navýšení reservních fondů banky za rok 1897. Archiv ČNB, S X-b 12, fond česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1898. 289 Archiv ČNB, S X-b 12-14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1894-1900. 290 Tamtéž. 291 Ratibor,1896, ročník XIII., číslo 9., s.143. 288
103 rekonstruovat
skladbu
Z dochovaných
indicií
pravděpodobně
i
obchodních působící
na
na
293
konci
představí tel i
dostal v (v
čele
A.
snahou
tradičně
že
Kralobanka
většinu
dřívějších
spojené
resp.
vybočil
spojený
akciové
cukrovary
v regionu
pouze
cukrovar
Komárkem)
řešil
"českého
s bankou
Komárek
Co,
&
jejími
a
který
se
kterou jeho management
"dobrovolným"
návrhem
na
že díky jeho faktickému krachu
pravděpodobné,
a
ztráty
jejích
úvěrově
zmenšit
převedení
let
významné
banky
starého
udržovala
292
294
Je více než
či
let
klientely.
předpokládat,
90. let do vleklé krize,
vlastní konkurz.
majetkově
90.
bankovní
Z mezí běžných obchodních transakcí a spojení
úzce
s J.
(včetně
pouze
s ní
90.
závěru
zaznamenaly
na
vývoj
Královéhradecku,
severovýchodu". tak
lze
během
vazeb
a
tyto
krachujícího
všechny
správních
podnikatelské
radů),
které
subjekty
s ním
byly
spojeny. 295 Pravděpodobně v souvislosti se ztráty
a
cukrovaru
úsilím došlo
zachrání t před
jeho pohledávek na v roce 1899
cukrovar v Hradci Králové.
296
nově
maximum
jeho
akt i v
likvidací
k
založený Akciový
Tento Akciový cukrovar odkoupil v
Oproti předchozím období se nedochovaly žádné seznamy členů úvěrního spolku. 293 Jednalo se především o pokračující personální vazby bankovního managementu s vedením akciových cukrovarů a dalších průmyslových podniků, které jsou blíže popsané v kapitole věnované bankovnímu managementu. 294 Ratibor, 1899, ročník XIX., číslo 32, s.489. 295 Ze samotné činnosti tohoto cukrovaru se nedochovaly žádné účetní materiály a o jeho problémech a krachu kupodivu "mlčely" i výroční zprávy banky a dobový tisk. Přesto byly ztráty cukrovaru natolik závažné, že přiměly "samotného" Komárka v tichosti opustit vedení banky. 296 Cukrovar Komárek & Co. byl definitivně vymazán kraj s kým soudem z rejstříku firem k 30. 10. 1900. Firma Akciový cukrovar Hradec Králové byla ustanovena 14. 6. 1899 v Kuklenách u Hradce Králové. Dle stanov se jednalo o akciovou společnost se základním akciovým jměním 600 000 K. Při svém zřízení byla zastupována advokátem JUDr. Františkem Dvorským z Prahy, který byl od 80. let 19. století rovnocenným společníkem J. A. Komárka v cukrovaru Komárek & Co. Žádost o zapls Akciového cukrovaru v Hradci Králové byla podána 26. 7. 1899. Počáteční optimismus akcionářů a očekávání příznivých výsledků se vzápětí promítly prostřednictvím vypsání další 200 000 emise akcií, kterou bylo základní Jmenl cukrovaru navýšeno na 800 000 K. Akciový cukrovar v Hradci Králové tak měl v roce 1901 téměř stejné akciové jmění jaké měl v té době Záložní úvěrní ústav (1 000 000 K) s nímž byla tato firma personálně i úvěrově propojena. SOA v Zámrsku, fond Krajský soud v Hradci Králové, Akciový cukrovar v Hradci Králové - notářské protokoly z valných hromad v roce 1900-1906, nestránkováno. 292
ir I
104 dražbě od J.
A.
Komárka celý areál jeho cukrovaru. převzetí
se tak jednalo o
297
De facto
a akcionováni ztrátového "Komárkova"
cukrovaru. b)
Na
obdobím
managementu, promítaly aktivit. zvýšené
spojeným
které
i
se
letech
tísně
"oooneutěšené
poměry
stálé
insolvence ... "
příliš
ovšem
obchod~
krize
znaky
pr~běhu
Hlavním razantní než
zvýšeni
výsledk~
udržel
v
jehož
deprese účtech
hotovosti.
během
vzestupu,
předčily
nár~st
prostředk~.
ukazuje v aktivních držené
Při
hospodářské
které
poněkud
r~st
nevýrazný
a
navyšovaným
hospodářské
jsou tak naopak
jako
dlužník~,
souběžně
době
nás
spojený
účtu
přes
konkursy
svěřených
ji
bankou
hospodářského
ukazatelem
nárůst
jako
se
v
čelit
u
V
bankovních
90. let. rozvoje
celkového obratu,
zdvojnásobil.
nadále
Německu
zažehnána. " 298
S krizi
pouze
vkladatel~
jednoznačně
z
"období
čelit
vyvolávaly
299
r~stem
a
banky
výrazné
bilančních
paradoxně
které
korespondoval
náporu svých
patrné
obchod~
nucen
nepravidelnosti,
banky
snahu
1900-1901
hodnoceni
vice
podnikatelských
jež doposud není
projevil
vcelku
Na prozíravou
let
ústav
neprojevily.
se
potřeb
případnému
jeho
stále
a nejistoty, která zejména v
hospodářské,
jinde,
obratem
byl
bankovního
změnami
století
změn
poměrně
výsledcích Kralobanky se negativní dopady krize
bilančních
nár~st
komplexu
se v ostrou krizi
úvěrových
20.
počátku
1900-1902
hospodářské
ústav procházel
úvěrní
s personálními
od
do rozsáhlého
V
vyhranila
všude
století Záložní
přelomu
složitým
krize 1900 - 1903
Hospodářská
Výsadní
směnečný
bankovního který se
postavení
eskont,
Ratlob or, 1 S 99, r.XIX, č.34, so5ll. h Are lV CNB, fond Ceská průmyslová Záložního úvěrního ústavu za r. 19010 299 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová Záložního úvěrního ústavu za ro 19020
podnikání
během
tří
v obchodech
jehož
objem
se
let více
banky
ve
byl
si
i
sledovaném
297
298
o
-
-
banka,
S X-b
14,
Výroční
zpráva
banka,
S X- b
14 ,
V'yrocnl - '
' zprava
105
období
téměř
poněkud
relativizuje
situaci
na
ztrojnásobil.
trhu
komentáře
jako
k osobám hledajícím si
stěžovali
dále
eskont"
kvalitní
klientelu,
gravitují
spíše
odkázány
jsou
rizikem".
300
Přesun
bank
silnějších
tedy
rozšíření
a
na
klientů
ke
v pražském
rizicích
této
obchodní
insolvencí,
větším
z hledisky
banky
další
však
které
víceméně
banky,
ke
doplňkové
se
Nabídku
rozšířila
tisíciletí
služby
pancéřových
a
aktivit. objemu
Čech.
svědčí
zprávy
o
O
zvýšenému
a vlastních dubiosních pohledávek,
při
přidaly
obchodech
těchto
302
celkovou
režii
Hospodářský
vlastního
mezi
Zisky
něž
z
poněkud
se
301
utrpěla,
zisky tak
prodej
patřil
nových
byly
obchodů
z
na
přelomu
losů
a další
například
bankovních
pronájem
obchodů
a
limitovaly zvýšené výdaje na
spojenou
vzestup
jmění,
služeb
směnárnu,
o vlastní
klientům
schránek.
nezanedbatelné
bankovních
služeb na druhou stranu služné
posílení
kompenzovány díky novým podnikatelským aktivitám
kterým
s realitami.
banka
finančním
významnými malými a
méně
kterým byl nucen ústav během období deprese čelit. Ztráty,
kapitálově
v regionu severovýchodních
strategie
konkursů
venkovské
vídeňském
o
o
spojený s
konkurenci či
bank
starého zvyku
ústavy
a
snahou
řešila
působícími
že
největších
bojem
ze
obtížnější
svých obchodních spojení s podniky
firmy
tak,
směrem
sídlících
ústavů
kvalitního materiálu pro
" ... větší
eskont
pak
zprávy Kralobanky
výroční
Vídni
těchto
Kralobanka
středními
růstu
které
peněžních
konkurenčním
s tvrdým
Praze
většinou
nedůvěry
"nedostatek
při
ztrojnásobení
zpráv charakterizující
výročních
Pisatelé
spojený
"nejzajímavějších"
centru
na
ku
faktické
" ... období
úvěr".
i
směnečný
Jeho
se
projevil
s tímto při
i
rozvojem bankovních
zachování v mírném
stávajícího
nárůstu
zisku
dovolujícímu vyplácení sedmiprocentní dividendy. 300
Tamtéž. Jen v letech 1902-1903 bylo v Královéhradeckém kraji celkem 27 konkursů. Ratibor, 1904, ročník XXI., číslo 2, s.18., Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1902. 302 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12-14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.1898, 1900, 1901. 301
106 Relativně
zvýšený
umožňoval
roku,
měla
které
úvěrovou
příliv
vkladů,
nedůvěrou
"širokou
paradoxně)
nedůvěra
riskantní
který byl k
zapříčiněn
průmyslu
a
umísťovány
peněžních
v
svěřených
cenných papírech. " 303 Výrazný vzestup
spojen zejména s vklady na vkladních knížkách, počátku
20.
výrazně
a
století
aktivit,
tisku,
prostředků.
Atraktivitu
304
jeho
očích
získávala
století
v regionálním
která
jako jediný ze všech
byl
jejichž objem na věřiteli)
vkladů
na
Vklady na vkladních
ústavu byly navíc
úvěrního
nabízela
4%
vkladních
nacionálně
provoz ovací
potřebné
podporovány
zvyšovala
klientů
prostředků
stávaly jednou z hlavních bankovních
banka
20.
ukládacích
objemem
č.?).
Tato
ke konci
rozličnými
nad
Vkladní knížky Záložního
počátku
s
součtu
převážil
postupně
kterou
prostředky.
v
(v
poukázkách (viz.tabulka
knížkách se tak
od
poprvé
dlouhodobě
pokladničních
peněz
ústavech a
míry
(poněkud
obchodu".
za následek " ... neobvyklý nadbytek
jsou
značné
politiku banky do
masivní
reklamou
zúročení
vložených
knížek
skutečnost,
českých
Kralobanky
pak
že hradecký ústav -
bank -
neměl
statutárně
omezenou minimální výši prvního vkladu a vycházel tak
výrazně
vstříc
byli
klientům
i
z
řad
střádalů",
"drobných
kteří
u I
pražských bank odkazováni na služby
ústavů
drobného
peněžnictví
(a tyto banky o ně fakticky nejev i ly zájem) . 305 Výrazných změn počátku
doznalo na V roce
1902
v Kvasinách
století i podnikání banky na realitním trhu.
banka l
část
Labe. V
důsledku
zhruba
o
odprodala svých
těchto
třetinu
(na
stavebních
obchodů
237
v exekuci parcel
získanou na
pravém
poklesl v aktivech
tisíc).
306
Právě
továrnu
účet
příjmy
břehu
realit
z těchto
Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1901. 304 Toto zúročení představovalo poměrně konservativní výši úroků, která byla srovnatelná se zúročením deposit u Živnostenské banky. Například nabídka zúročení České průmyslové banky pak byla ve stejné době o O, 5% vyšší. Ratibor, 1900, ročník XVII., č.19, s.178., J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.136, s.165-167. 305 Tamtéž, s. 238. 306 Skutečný bankou docílený zisk byl pravděpodobně výrazně vyssl než nominální rozdíl mezi vysl účtu realit v bankovních bilancích. Částky uváděné v těchto přehledech totiž vycházely ze soudních odhadů těchto 303
I
107 obchodů
s realitami
pravděpodobně
významně
participovaly
podnikatelském vzestupu banky v prvních letech 20. století. Kralobanka problémů
podniků
navíc
spojených v druhé
posílení
svých
výroční
dobou mizí poněvadž
které
soutěže,
ale v
let a na
a
které
s ní
z roku
předsudky
tu
90.
prestiže byly
1902
vůči
se
krachů
a
počátku
mezi v
20.
307
vlastních
využít
obratně
insolvencí
pozic
zprávě
právě
snad
s vlnou
polovině
severovýchodu", Ve
dokázala
na
průmyslových
století pro
podniky
"českého
dlouhodobém
spojení.
tak praví,
že " ... poslední
zdatnosti naší co ústavu venkovského,
v dobách zlých nejlépe ceniti spojení bankovní, a
tam
době
není
tísně
s to
svým
čeliti
věrným
přechodným
spojencům
nabídkám
pomoci náhle
neodpírá. " 308 Záložní úvěrní ústav se úspěšně presentoval jako ústav hájící zájmy svých
klientů
i
za cenu zvýšeného vlastního
rizika. Rozvoj podnikatelských aktivit v
době
hospodářské
krize
let 1900-1902 položil základ pro další podnikatelskou expanzi, která přední
během
prvního decenia 20. století vynesla Kralobanku mezi
nacionálně
české
bankovní ústavy.
realit, které z pravidla nedosahovaly výše jejich aktuální tržní hodnoty. Tuto domněnku potom potvrzuje i komentář týkající se vývoje cen bankou vlastněných realit: " ... odhadová cena bankou vlastněných dom~ a stavebních parcel po zastavení v~kolních pozemk~ citelně vzrostla nad knihovně vedený obnos". Archiv ČNB, fond česká pr~myslová banka, S X-b 14, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1899. 307 V účtech bilancí se ovšem tento příjem přímo nikde neobjevil. Velká část takto získaných finančních prostředk~ byla patrně využita na krytí náklad~ spojených s výstavbou bankovního paláce Kralobanky, která začala roku 1903. Archiv ČNB, fond Česká pr~myslová banka, S X-b 14, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1903. 308 Archiv ČNB, S X-b 14, fond česká pr~myslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1901.
108
c)
konjunktura - "Zlatá léta" Kralobanky 1903-1914
Předváleená
Poeínající rozvojem
národnostně
Záložního
úvěrního
došlo
po
akcií,
ústavu 30
na
které byly
probíhalo
eeského
dlouhých jmění
vlastního
2
bankovnictví,
letech
k navýšení
přednostně
Umístění
309
s
se
projevila v
OOOK.
a
spojená
naplno
000
problémů
bez
konjunktura,
předváleená
v obchodech
roce nově
průběh
rychlý
1903,
kdy
(zdvoj násobení) emitovaných akcionářům,
nabídnuty stávajícím
jeho
bouřlivým
" ... dává
nejlepší
svédectví jak veliké oblibé a ddvéie mezi obecenstvem téší se tento
ústav,
který
jest
jedinou
bankou
našeho
českého
venkova. " 310
Zlepšená textilního
konjunktura průmyslu
Kralobance
výhodné
narůstajícího
V následujících
všech
oborech
akciového
jeho
kapitálu,
předpokladů
radikální všech
s rozmachem eeského Čechách
bance se
která
banky
"vytížila
einnosti" bylo
a
nesly
Záložní
rychle
l
prostředků.
svěřených
obchody
které
kapitálu
rozšířeného
umožnila
na
úvěrní
vedla
k dalšímu
jedním
z hlavních
311
"příznivé
ústav
ve
navyšování projevů
l
dosud nevídané podnikatelské expanze Kralobanky.
Hradecký ústav velikost i
umístění
letech
konjunktury,
zejména
v severovýchodních
objemu
vlně"
spojená
během
několika
let zcela
změnil
strukturu,
tradiení regionální vymezení svého podnikání. změny
se
úeetních
přirozeně
položek
odrážely v nebývalém sledujících
růstu
výsledky
Tyto téměř
jeho
podnikatelských aktivit.
Archiv ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová Záložního úvěrního ústavu za r. 1903. 310 Ratibor, 1904, ročník XXI., číslo 1, s.l7. 311 Arch i v ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová Záložního úvěrního ústavu za r. 1900-1913. 309
banka,
Výroční
zprávy
banka,
Výroční
zprávy
109
Hlavním a nejlépe viditelným znakem podnikatelské expanze Kralobanky úspěšném
byl
rychlý
upsání
1906 emise
během listopadu bez ceně
vlastního
5000
v roce
akcií,
problémů umístěny v kursu po
na
4
mil.
K
z mezí
vybočila
nárůst
pozvolný
jmění
akciového dalších
akciového
při
ažiového
nabyl
430 K.
zisku
v období
Po 1903
které byly Při
312
rozšíření
tomto
místní".
banky
jmění
jmění.
akciového
400 K za akcii dosáhla banka
jmění
"definitivně
růst
strmý
dvojnásobného
následovala v roce
nominální
až
113 520
K a
313
Dosavadní
let
1908-1910
charakteru dravé kapitálové expanze. mimořádné
Na podzim roku 1908 byl usnesením navýšen
akciový
kapitál
následovaly v rychlém
na
6
jednoročním
mil.
mimořádné
zvýšení akciového jeho
budoucí
nedošlo.
Ve
(znázorněném
stejné
do
se
hromady
na
30
resp.
(z
na 15 mil K.
dynamikou
tak výší
prestižní
srovnání
se
v grafu
č.lO)
kategorie,
nejsilnější
mil.
a
předběžně
ke
kdy byl
v roce 1910,
října)
ll.
K.,
svého
čtyřmi
kdy
rozhodlo
o
schválilo
l
kterému
však
nacionálně
"hradecký"
banky,
kapitálu po
předli tavských
spadajícími v
zaujímal
růstu
svého akciového
kategorie
mimopražské
pražským bankovním
312
K.,
pak
již
314
řadila
bank".
jmění
navýšení
Kralobanka 190 9
valné
emise
Další
sledu v roce 1909 -
akciový kapitál navýšen na 10 mil. usnesení
K.
valné hromady
která
konkurovala
i
"středních
českými
předválečném
ústav
bankami období do
pozici
v letech kapitálově
roce
jasně
1908-1910 silnějším
ústavům.
Archiv ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1906. 313 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.208. 314 Bankou udávaný ažiový zisk z těchto emisí dosáhl v roce 1908 148 000 K, roku 1909 301 000 K a při poslední em1s1 akcii z roku 1910 "dosáhl" emisního zisku 865 000 korun. Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1906-1910.
111 Růst
objemu bankovních
obchodů
dosáhl svého maxima v roce
kdy jeho výše 25 násobně převyšovala sumu z roku 1900.
1912,
V následném poklesu
z roku 1913
se
315
zrcadlila předválečná
již
recese spojená s narůstající krizí hradecké banky (viz dále). Graf ll: Celkový obrat účtů Záložního úvěrního ústavu v HK 1900-1913
Celkový obrat účtů Záložního úvěrního ústavu v HK 1900 - 1913 3
!:i o
~
·ao
2' 5
·ri
2
..;
·g
~ '""
,..-
1' 5
Ul
~
1
'
~ni ·ri
..;
r-
-
r-/
o' 5
c;;v~
.....
·g
~
o
~1
1'1
ílTl 1912
1909
1906
1903
1900
."I
rok c:::::J Celkový obrat -+-Akciový kapitál
I
Pramen: Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1900-1913.
V aktivních
obchodech
dalším
posilováním
z 11,5
milionu
se
směnečného
v roce
1903
předválečná
eskontu, na
80
expanze
jehož
milionu
výše
projevila narostla
v roce
1913.
316
Významná změna nastala ve formě bankou poskytovaného eskontu, který
byl
od
roku
1906
(kdy
byl
definitivně
spolek) provozován výhradně na účet akcionářů.
Archiv ČNB, s X-b 14, Záložního úvěrního ústavu za 316 Tamtéž. 317 Archiv ČNB, s X-b 14, Záložního úvěrního ústavu za
315
zrušen
úvěrní
317
fond Česká průmyslová r. 1900-1913.
banka,
Výroční
zprávy
průmyslová
banka,
Výroční
zprávy
fond česká r. 1906.
113
nostru cenné papíry 9, 5 milionu K. Začátek
kryl
o celkové
"růstu"
účtu
hodnotě
tohoto
kdy byly
poprvé
po
uvedeny
pražskou peněžní burzu.
roz šíření
akcie
směnek.
na
kurzu
akcií
v letech l
a
1910-1914
akciového
Záložního
oslabováním
finančních
s cennými papíry byl
se tak
kap i tál u
na
ústavu
na
úvěrního
účtu
prostředků
přirozeně
zapadal
cenných
účtu
ve
papírů
byl
bankou
vlastněných
prospěch
obchodování
spojen se zvýšeným rizikem ztrát
tak
do
serióznost,
mozaiky
I
oslabujících
změn
"čitelnost"
I
a
facto
de
likviditu Kralobanky. Tyto
opětný
změny
nárůst
nových
"směrem
účtu
bankovních
k
nejistotě"
realit
spojený
"paláců"
Nemovitý majetek se tak
(přes
320
necelými
15%.
V pasivních
přijímání
úsporných
vkladů,
nedokázal
zejména
Kralobanky
obchodech
vyvážit
s výstavbou v Hradci
několikanásobný
hodnoty) v roce 1912 podílel na vlastním
nárůst
jmění
jejichž výše bez
ani dvou
Králové. své
účetní
Kralobanky pouze
převažovalo přerušení
od počátku 90. let 19. století až do roku 1911.
i
nadále stoupala
321
Archiv ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová banka, Výroční Záložního úvěrního ústavu za r. 1900-1913. 319 Archiv ČNB, S X-b 10, fond česká průmyslová banka, Výroční Záložního úvěrního ústavu za r. 1914 - Zpráva obchodního udozorstva", 320 Tamtéž. 321 Archiv ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová banka, Výroční Záložního úvěrního ústavu za r. 1890-1913. 318
časově
319
souběžným
Přesun
papírů
cenných
Tento dosud bezprecedentní vzestup doprovázen
téměř
dosahující
318
s rokem,
10mil.K
(akcie)
zprávy zpráva s.l6. 1,
zprávy
115
Pro
interpretaci
srovnání
tohoto
s aktivní
vývoje
položkou
tak
objem
tvořily
bankou
pravou
nárůstu
růstem
podniky,
tel ů,
spojení
V roce
1911
zároveň
mezi
mezi
narůstajícím
Výrazný několika
snahou
pobočných zúročení
krize
se
těchto
vkladů
předválečných
bankovním trhu
vysokého
odpovídal
účtů.
průmyslovými
a
rapidní
obchodů
čerpáním
na
vkladů
vzestup
vystupňovanou
nových
bankou
nastal
díky níž
průmyslu,
snižující se výší
které
úvěrů,
rámcově
doprovázen výrazným
V bilancích bankovních
koželužského
účtu
V období let 1903-1910
dlužníků,
naplno projevila probíhající
českém
na
vývoj vypovídající o "zdravém" - vyváženém
který byl
dlužníků.
nůžky
prostředků
nabral po roce 1910 zcela odlišný - pro banku směr.
jeho
Z tohoto
účtech.
kontokorentních
účtu
podstatu
obchodních
negativní
v
poskytnutých
souběžný
rozvoji
1913
dlužníků.
užitečné
i celkové výši "podnikatelských" žirových
Tento
věř i
účtu
a celkovou výší
v
dlužníků
srovnání vyplývá nápadná shoda mezi věřitelů
opět
je
účtu
textilního a
rozevírat v
běžných
vkladních přímo
pomyslné účtech
o
vkladů
získání
většího
zakládání
a
knížkách
souvisel
prostřednictvím
pomocí obratné reklamy (viz dále) .
nárůstem
českého
úvěrů
prostřednictvím
vložených
účtu
a
účtech.
letech
ústavů,
pokles
se tak v letech 1911-
začaly
na
Kralobanky
značně
s
maximálně
podílu
rozvětvené
nabídky
v neposlední
pak
na
sítě
relativně řadě
také
117
navýšily i mimořádné "příděly" z emisního ážia. rychle
akciovým
rostoucím
reservnich
fondů
dvou položek z V období likvidity
nedokázalo
1908-1910
Kralobanky.
Ke
reservnich
schopná
(při
tak
ani
ve
výrazně
z let
fondů
došlo
změně
likvidity potom nedokázalo dotaci
udržet
Ve srovnáni s
však
"posilování"
vzájemný
poměr
těchto
20. století.
počátku
let
kapitálem
325
k citelnému
jeji
ani další navyšování
1912-1913,
snižujícím se zisku)
posíleni
prospěch
přispět
oslabováni
kterého
byla
banka
jen za cenu výrazného sníženi
vyplácené dividendy.
Graf 15: Hlavní položky
příjmů
Hlavní položky pfíjnil 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1911
1912
1913
rok
18 Výnos ostatních bankovních ob~hodů
o-Úr~y]
Pramen: Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14,Výroční zprávy Záložního
Při
úvěrního
sledování
ústavu za r. 1903-1913.
změn
ve
struktuře
vydáni je možné konstatovat, hlavni
příjmy
z
úroků
a výši bankovních
příjmů
a
že i v tomto období plynuly bance
na poskytnutých
úvěrech.
V jejich složeni
Nejvýznamnější finanční "injekci" 865 000 K tak tyto fondy obdržely v roce 1910 po "úspěšném" rozslrení akciového kapitálu na 15 000 000 K. Archiv ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1903-1913. 325
I
I
:~,,,
118 příjmů
pak bylo patrné postupné posilování (kontokorentních) příjmů
ze
spojené
účtech
eskontu.
směnečného
nárůstem
bankou držených cenných
i
z cenných
příjmy
Druhý
bankovních
finanční činnosti příjmy
blíže
prostředky
bankou
(viz
a
výše
letům
Mezi
přibývaly
rozrůstající
se
zboží.
l
Přestože
tyto
století
bankovními
výdaji
úroků
nárůst
Záložního
pak
vedle
stoupaly náklady
markantně
jediného desetiletí
během
326
naprosté
položek
většiny
ústavu v hrubých rysech
úvěrního
cesty,
dlouhodobě
kterými
se v
době
vrcholící
konjunktury ubíral vývoj podnikatelských aktivit
svěřených
ústavu.
prostředků
a posílení
většiny
spjatých -
i
Nárůst
byl
umožněn
starších -
některých
obratu,
s
spojen se sílící
"hradeckým ústavem"
severovýchodních obchodů
l
tradičně
nových podnikatelských akt i vit.
průmyslovou
vymezení
spojení
úvěrových
díky dynamickému rozvoji
podnikatelských aktivit Kralobanky byl na
regionálním
z bankou
příjmů
20.
jejichž položka se
kontury a
peněžního
resp.
"ostatních
z
postupně
pro
příjmů
jejich relativní podíl na celkové výši
načrtnutý
"předválečné"
tohoto
příjmy
postupně
díky
zvětšila devítinásobně.
hlavní
rostly
bankovních
starších
oddělení
č.15).
bankovních bilancí naznačil
přirozeně
potom
losů
prodeje
obligátních položek pasivních
Stručně
s razantním
papírů
oproti prvním
graf
(1903-1913)
V souvislosti
vedle
získané
rostly,
na vlastní režii,
oslabováním
pravidelných
k nimž
zřízeného
příjmů
bankovních
s relativním
ne strukturované
směnárny
trvale
klesal
zdroj
obchodů",
provozované
běžných
na
papírů.
výrazný
představovaly
úroků
z
počátku
20.
Rozvoj století
konjunkturou v regionu východních Čech.
o
Kralobanky
stále
převažujícím
v této
době
svědčí
výroční
zpráva Kralobanky z roku 1905.
činnost
svou hlavně na východní a severovýchodní Čechy kde je
umístěna
3 6
z Archiv Záložního
většina
ČNB,
S
úvěrního
našeho
"Ústav náš koncentruje
kapitálu .. . Jest
X-b 14, fond Česká průmyslová ústavu za r. 1903-1913.
nám
tudíž
banka,
průmysl,
Výroční
zprávy
!I
'ili·!
119 který
jest
nejbližší. " 327
potřeby
průmyslníků",
_,velkou
vyvolané
328
udržovala místě
rozvoj
způsobil
Mezi průmyslovými
a
dále
posilovala
značným
zvýšením
našich
podnikavostí
peněz"
i
další
"hierarchie
investičními průmyslu
koželužského
obchodní " ... jehož
cukrovarnictví.
Na
důležitosti"
pak zaujímal průmysl koželužský. Rostoucími
svá
k jehož
potřeba
l
realizaci
utěšený
podniků
" ... chtějíce
(které
došlo
s
je
na
mohutný řadě
"
"třetím
průmyslem
329
potřebami
dalšího
pomyslném
spojení
objednávkám jsou nuceny k novým investicím zdůvodněna
spojení
vývin ústavu našeho." V _,druhé
"tradiční"
tehdejší
obory s nimiž banka v roce
průmysl
jmenován textilní
jmenováno
místě"
spojené se
konstatuje
ke kterému došlo po zvýšení diskontní sazby Rakousko-
prvním
je
zpráva s uspokojením
poměrů"
domovem
království
našeho
kterou " ... nedokázalo zastaviti ani zdražení
uherské banky. 1905
zlepšení
peněz
(úvěrů),
výroční
Stejná
očekávané
_, ... dlouho
částech
těchto
v
roce
zesílení 190 6.
330
a
všem
vyhověti
přistoupiti")
kapitálového
v následujícím
textilního
byla
banky, Úspěšné
upsání nové emise 5000 akcií navýšilo akciový kapitál banky na 4
miliony
rozvíjejících odvětvím
se
"českého
obchodních spojení a rozvij ela služeb
i
a
korun
úvěrových
vazeb
severovýchodu". příjmů,
nabídka a
resp.
umožnilo
bance ke
další zmíněným
V závislosti
prohloubení průmyslovým
na
rozvoji
které z nich bance plynuly se dále
kvalita bankou provozovaných servisních
některých
podnikatelských akt i vit
nebankovního
charakteru.
327
Archiv ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1905. 328 Pohyby této sazby - resp. její konkrétní navýšení z r. 1905 ze 3,5% na 4, 5% - se promítal o do výše úročení bankovních úvěrů i vkladů. Vzhledem k torzovitosti dochovaného archivního materiálu Záložního úvěrního ústavu bohužel není možné sledovat vývoj úrokové sazby této banky. Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1905., N.Silin, Rakousko-uherská banka, Praha 1920, s.441-449. 329 Archiv ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1905. 330 Arch i v ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1906.
120
V roce 1904 banka uvedla do provozu své nové modernizované a
rozšířené
sumě
nehrály v celkové rozšířená
další
Zisky z obchodní
skladiště.
činnost
bankovní
bankovních
příjmů
tvořila
potřebné
však
obchody
bankovního
skladiště
uskladněné
v
tomto
se
zbožím.
skladišti
význam
větší
moderními
obchodní
skutečnost,
l
roli, jeho zázemí
významné
poměrně
sice
skladiště
významnější
že
významná
připadala
na
část
pro
úloze zboží bankou
331
potom
výstavba
měla
zařízené
vymoženostmi
O
svědčila
pak
poskytnutých lombardní úvěrů. Ještě
činnosti
vlastní
nové
budovy"
332
"všemi
v centru
Hradce Králové. Novostavba bankovního paláce Záložního
úvěrního
ústavu,
která se nacházela na "prestižní adrese" v historickém
centru
starého
dokončena
na
s dalším
jaře
navýšením
posilovalo
v sousedství
města
1905. 333
roku
akciového
prestiž
Nové
kapitálu
Kralobanky
a
sídlo (z
stal
směřování
v mnoha
vyvrcholila počátku
" ... značnou
ohledech
století
v regionu cukrovaru
ní
krize
tradičně
v prvních
1903
byla
na
1906)
významně
měrou
přispělo
žádost
V tomto
cukrovaru,
(jako
335
roce
který
faktický
od
nástupce
jedno z hlavních "pojítek" mezi
spojeným cukrovarnickým
letech
cukrovar rychle upadal do roce
spojitosti
334
1906.
Akciového
reprezentoval
Královéhradecka. se
rok
klíčovým
bývalého "Komárkova" cukrovaru) Kralobankou a s
byla
podnikatelských aktivit Kralobanky se
několikaletá
20.
ve
r.
k rozšíření naší klientely - zejména místní".
Pro další
divadla,
městského
Podnikatelské 20.
úvěrové
banky
století
průmyslem
výsledky
horšily
a
závislosti na Kralobance.
V
uvalena
na
rychle
tohoto
cukrovar
nucená
Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výročni zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1904, 1906. 332 Tamtéž. 333 Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1905. Architektem a stavitelem této nové bankovní budovy byl V. Nekvasil z Karlína. 334 Toto "rozšíření klientely" se projevilo zejména v rychle narůstajícím přílivu vkladů na vkladních knížkách. Tamtéž. 335 "Akciový cukrovar" byl v této době jedním z významných členů "Svazu královéhradeckých cukrovarů". O otázkách týkajícím se "sdružování" a "kartelizace" cukrovarů blíže in: F.Dudek, Monopolizace cukrovarnictví v českých zemích do roku 1938, Praha 1985, s.54 - 58. 331
121
správa
a
banka
fakticky
byla,
nucena
tento
pr_ohl ubuj ící personální a však nijak podnikání.
spojená
337
(tvořená
s
tohoto
prosazované
potom
1.
nové
byla
pole
archivního
při
působnosti
ústavu, v
1906
která
otevírá." 341
není
možné
Snaha
vůbec
Na
základě
přesně
první své
Semilech. 340
jako " ... cesta,
těsnějším
o
podniky
zahájila
severočeských
a
339
průmyslovými
zřízení
v
k maximální
průmyslu.
motivací
snaze o
spočívající
stykům
a obchodními místy vede a
sice
další
managementem
směrem
textilního
bližším
průmyslovými
Likvidace
neúspěšné
změně
ke
tak bylo vnímáno
k žádoucím
firmy.
strategie
hlavní
července
materiálu
utrpěla
vedly
úvěrního
filiálky
nejbezpečněji
nová
jeho
rozhodla
jeho majetku probíhala
stávajících spojení s
Záložního
s významnými
cukrovaru
managementu)
cukrovarnictví
od
převážně
rozšíření
obchodování Zřízení
se
338
podnikatelské
Pojizeří
Neustále
špatné výsledky
předlužené
a
cukrovaru,
lehkého
filiálky
bankovního
které banka
definitivním odklonu
v
stávající
postupným rozprodejem
posílení a
336
pohledávky,
propojení banky a
úvěrové
ztrátové
Citelné ztráty,
podpoře
převzít.
členy
likvidaci
záchranu
podnik
své
Na valné hromadě 30. července 1906 se správní rada
roky (tj. do r. 1909).
tři
zachránit
nepomohlo vylepšit
cukrovaru provést
snaze
ve
která banky
tak bance
dochovaného
rekonstruovat
a
336 Nucená správa byla uvalena na cukrovar v roce 1903 poté co přesáhla vyse cukrovarem nesplácených pohledávek 100 OOOK. V roce 1905 již ovládala banka prostřednictvím svých manažerů rozhodujících 47% akcií (reprezentujících 37 5 OOOK) akciového cukrovaru., SOA v Zámrsku, fond Kraj s ký soud v Hradci Králové, firemní rejstřík -Akciový cukrovar v Hradci Králové, nestránkováno. 337 Na valné hromadě 30.7.1906 již měli členové bankovního managementu zasedající ve správní radě cukrovaru jasnou majoritu akcií - 1050. Tamtéž. 338 Likvidátory byli zvoleni Jaroslav Červený, Václav Formánek a Oldřich Čerych (všichni patřili k čelným členům managementu Kralobanky). Tamtéž. 339 Ze 690 tisíc korun získaných v likvidaci připadlo 509 tisíc (74%) Záložnímu uvernímu ústavu jako největšímu věř i tel i. Při nominálním 800 tisícovém akciovém Jmenl cukrovaru, tak banka zaznamenala ztrátu minimálně 82 000 K. Ratibor, 1906, ročník XXIII., č.26, s.10. 340 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.209. 341 Archív ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.1906.
,,
::t
122
konkretizovat tato nová bankovní spojení s podniky,
se kterými
banka
vedlejších
spolupracovala,
pramenů
a
navazuje
indicií úzké
v
Hořicích,
v
Josefově,
usoudit,
vazby
H.
však
přesto
že
Bartoně
Ladislava
ve v
z
různých
v tomto
právě
s textilními
Oestereichera
jde
továrnami
banka
Stanislava
Tučka
Oldřicha
Vrchlabí,
české
období
či
Skalici,
s továrnou na 342
sifonové láhve Feigl a Morávek v Trhové Kamenici. V roce "oslav 40. (r.
1908)
i
nově
v
zpráva konstatuje,
výroční
zřízené
obratu,
úspěchu
"centrály"
založené
nově
Kralobanky
bankou poskytnutých
stoupající
účet
věřitelů.
Tento
do
míry
způsoben
velmi
značné
banky,
která
naplno
podpory
prospěch
zejména
strmý
i
bankovní klientely byl
vstřícnou
politikou
úvěrovou
stoupající
vkladů
objem
spojení
úvěrových
1
nárůst
(zejména kontokorentních)
příliv
využívala
svých
velmi uspokojivých."
filiálky v Semilech
svědčil
úvěrů
ústavu"
úvěrního
že u·· .obchody v centrále
výsledků
filiálce doznaly
O podnikatelském hradecké
trvání Záložního
výročí
Čerycha
ve
průmyslovými
s
podniky. Souběžně
podnikatelské směřovaly spočívajícím
převážně
s rozmnožením vlastních ambice
bankovního
k dalšímu
rozšíření
především
regionálního
v
obchodů
managementu.
Jeho
překročení
obchodů
a
V letech 1906-1908 tak banka
jednání
vlastní
zaměřit
zřízení
především
diskontní
filiálky
na podporu
společnosti,
spolupráci se Záložním
která
lombardních v této
úvěrním
pro Kralobanku neúspěchem.
v Praze,
ústavem.
posílení
začala
se
První
první měla
české
o
vzájemné
Jednání však
skončila
době
jednala
plány
dosavadního
která
obchodů
i
aktivit
k dalšímu
akciového kapitálu. o
narůstaly
podnikatelských
definitivním
zaměření
potom
343
SOA v Hradci Králové, fond Městská spořitelna, Kniha č.14, Porady XXXII. Schůze ředitelstva z 12.8.1914, Archiv ČNB, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Hlavní kniha za r. 1907 - 1908., Ratibor, 1907, ročník XXIV., číslo 7, s.85. 343 První české diskontní společnost se však v roce 1908 rozhodla svěřit svá uverová spojení nově zřízené české bance. J. Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.209. 342
123
Tento
první
bankovního
centra
nevaroval)
při
nezdar však
pokusu
banku
průnik
o
nijak
pražského
nepoznamenal
milionů
emise 2000 akcií,
Úspěšné
korun.
která docílila emisního
poskytlo bance dosud nebývalé množství banka
investovala
opět
"našeho průmyslu".
344
a
upisování nové 148 000 K,
přebytku
finančních
zapojila
zpětně
(ani
rozšíření
Ústav se v roce 1908 rozhodl pro další
akciového kapitál u na 6
které
do
prostředků,
ve
prospěch
Ve svém "jubilejním roce" tak Kralobanka
zahájila období intensivní podnikatelské expanze. Tato expanze charakteristická velmi rychlým navyšováním akciového kapitálu, který
byl
spojení
obratem
využíván
vlastních
a
pro
další
podnikatelských
aktivit,
zrychlujícím se tempem i v období dalších V roce 1909 " ... ústav ku
předu
korun,
otevřením
vlastní
výroční
v Praze,
let.
napjetím
ústav
zprávy)
válečným,
průmyslových
v
"ve
akciového
které
výrobků
kapitálu
na
znamení
těmito
problémů.
ochromovalo
do
milionovou
10
nepříznivými,
"Většina
upisování V.
která byla
a
"metu",
českého
vlivy
export
se
K navýšení
tak
z hlediska průmyslu
výročních
dokázala podniků
zisků"
stupňována
textilního
Podle tvrzení
(slovy
346
států."
průmyslových
... a
347
34 4
zpráv
vyrovnat
bez
s nimiž banka bezproblémově
emise 10 000 akcií " ... jejichž
byl přepsán o více než 2000." Archiv ČNB, r. 1908. 345 Archiv ČNB, r. 1909. 346 Tamtéž. 34 7 Tamtéž.
Turnově
konjunktury . ..
vzmáhající
balkánských
udržovala spojení docílila slušných
probíhalo i
v
probíhala
sestupné
průmyslové,
došlo v dosti nevhodnou dobu. s
která
době,
Kralobanky - úzce spjaté s rozvojem
banka
expozitury
milionů
uhlím. " 345 Tento "mohutný krok kupředu"
všeobecné deprese obchodní a
větších
pokračovala
ve svém vývoji mohutný krok
učinil
filiálky
hradecký
uskutečnil
se
čtyřech
obchodních
a to zvýšením akciového kapitálu svého na 10
zřízením velkoobchodu s
-
rozšíření
počet
fond Záložni
úvěrní
ústav v Hradci Králové,
Hlavní kniha za
fond Záložní
úvěrní
ústav v Hradci Králové,
Hlavní kniha za
.!
1
124
nové
Zřízení
filiálky
v Praze
bylo
v kontextu
tohoto
kapitálového posílení logickým a pro banku s deseti milionovým vlastním
kapitálem
zprostředkovával
průmyslu,
v
bližší
potřebné
obchodu a
nutným
podstatě
umožňoval
kontakty silnější
l
s cennými papíry na pražské burze. ústavu v Praze styků
s sebou
přirozeně
Zřízení
neslo
kontaktů
s dalšími
samosprávnými
institucemi sídlícími v Praze. vypovídala i
i
348
který
ji
s pražským
centrem
zapojení do
obchodů
pobočného
bankovního
posílení
obchodních
usnadňovalo
s "pražskými" bankovními domy a
nových
krokem,
a
i
navazování
podnikatelskými
O těchto kontaktech ostatně
samotná destinace této filiálky,
jejíž
kanceláře
se nacházely v budově pražské Obchodní a živnostenské komory. nové
Zřízením
semilské s
filiálce,
nacionálně
českým
rozvoj
Překotný
Kralobanky zboží",
expozitury
se
které
spadalo
lehkým
průmyslem
všech
působilo
i
ve
při
cukrem a uhelná centrála,
forem
zásadních
nového
podnikatelskou během
expanzí
centrále.
skladiště,
spojených
Kralobanky
následujícího roku 1910.
akciového
kapitálu,
do
textilním) .
pro
V roce pod
něž
obchod
se
surovým
rozšířil
její
350
s neustále značné
aktivit
"Oddělení
který v roce 1909 dále
změn
kontakty
podnikatelských
podnikatelských aktivity nebankovního charakteru. Proces
podřízená
své
(převážně
zřízení
hradecké
provozovaného
byla
posilovala
dále
téměř
která
Turnově,
banka
projevil
bankou
v
349
míry
zrychlující vyvrcholil
Plné zapojení desetimilionového
doprovázené
dalším
navýšením
celkového
Významný byl zejména rozvoj obchodních kontaktů a spolupráce se živnostenskou bankou, který se projevoval ve zvýšené míře směnečného eskontu jehož uobligo" dosahovalo v rlJnu 1909 výše necelých 5 milionů korun., Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, Exekutivní komitét III., s.46, schůze ze 21.10.1909. 349 Arch i v ČNB, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Hlavní kniha za r. 1910. 350 V tomto ohledu zapadaly (nebankovní) podnikatelské aktivity Záložního úvěrního ústavu plně do trend, který byl na počátku 20. století patrný u většiny bank působících v českých zemích. Tento částečný příklon k nebankovnímu komisionářskému obchodu se zbožím tak v podmínkách předválečného Předli tavska do značné míry suploval nedostatečně rozvinutý velkoobchod s těmi to komoditami. F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, s.81. 348
125 vkladů
objemu
růst
významný
i
bankou
úvěrů,
poskytnutých
hodnocení
spojené
charakterizovala doby".
351
rok svůj
Za
1910
jako
"největší
mimořádné
průběhu
hromadě
valné
úspěch"
mimořádné"
této "vskutku z
mimořádné
Hlavním
řečníkem
"Referát ústavu".
z
"nejlepších
pak
Kralobanka
roku 1910. O bližším
valné hromady podává
valné
zprávě,
které bylo schváleno
říjnu
konané v
výroční
ve
jeden
vydávala další zvýšení akciového kapitálu, na
očekáváním"
s "velkým
budoucího rozvoje potom zcela dominovalo i
poslední
další
obratu.
Optimistické
která
přineslo
hromady
svědectví
Záložního
úvěrního
352
místopředseda
na
správní
této
valné
mimořádné
hromadě
rady Kralobanky František Ulrich,
byl který
jménem správní rady podal návrh na schválení navýšení akciového kapitálu
Záložního
" ... přičemž 000
dalšího
pro
státního
návrhu byl v
prozatímně
neboť
000,
kvetoucích
Obchodní,
živnostenskou
neopomněl
v
přední
poli
a
ani
ústředna
jejich
úvěrního
tohoto
našemu
založenou
nově
s
řeči
" ... dalších
zabezpečení
':1
Obchodní,
přeci
" .... platilo směru
- v tomto
živnostenská
komorního zapřít
a
obvodu
potěší
telný
Arch i v ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.1910. 35 ~ SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, "Referát z mimořádné valné hromady Záložního úvěrního ústavu" - nezpracováno. 351
'i
"národohospodářský
za posledních 40 let to, co jim
libereckého v Hradci Králové - ne lze
,,
I
ústavu.
interesentů
:;1!
v Hradci
východočeským
přináší
českých
potřeba
své
ústřednou
na významný
zájmům
finančním
ve
akcionování
průmyslovou
a
národohospodářském
průmyslová
a
je
nové filiálky
zřízení
v souvislosti
Záložního
řadě hospodářským
vykonal ústav na poli na
budoucího
poukázat
poslání"
přínos
korun
přijetí"
pokračoval
průmyslových
hospodářství"
korun
"nadšeném
plán na
Ulrich
hodnocením
podniků
milionů
30
30 000 000
Po
schválen i
národnímu
Králové
nad
schválení."
František
optimistickým
na
provede se zvýšení o 5 000 000 tj. na 15
zvýšení
akcionáři
Krakově.
ústavu
úvěrního
!i, I
126 fakt, jest
činností
že novodobou svou jeho
úkolem,
aby zesílením svých českými
passu s ostatními bratrskými zúčastni
byl sto
překročil
prostředků
a že
kráčel
peněžními
ústavy
řešení
ti se s nimi na
tyto hranice,
pari
a v brzku
našich mnohých velkých
úkolů národohospodářských. " 353
Na této valné akciového českého cílů"
kapitálu podnikání.
bylo
podniky.
bankou
v oblasti
nacionálně
"národohospodářských především
spojené
spojení
úvěrových
upevňování
K
další navyšování
potřebami
těchto
Kralobanky
jejími
a
úvěrovými
Naplňování
stávajících
průmyslovými
působících
354
zdůvodněno
tak bylo
rostoucími
případě
v
posilováním
mezi
hromadě
s dalším s
českými
již tak velmi úzkých vazeb
klienty,
z
řad
severovýchodních
českých
Čech
podnikatelů
od
roku
1910,
,,
il
' .i.
přispívalo
spojení
naznačené
l
s
založenou
nově
Obchodní
il :li
.!,'.l
živnostenskou Těžiště
a
průmyslovou
ústřednou
(vzniklou
roku
1910).
spolupráce mezi bankou a Ústřednou leželo ve vzájemné
koordinaci
a
podpoře
vlastních
akt i vit,
která
byla
umožněna
díky úzkému personálnímu propojení mezi těmito organizacemi.
s posilováním akciového kapitálu a jeho okamžitým
Souběžně
zapojováním
do
bankovních
obchodů
posílila i
svůj
stávající sortiment
"Oddělení
pro
obchod
centrále,
byly
rozšíření
příjmů
3 "·' 3 4 ''
se
v tomto
stavebními hmotami Toto
355
zbožím" roce
banka obchodů
v roce
o
(cementem, vápnem a sádrou)
obchodu
se projevilo výrazným
z nebankovní podnikatelské
dále
se zbožím. Obchody
působícího
rozšířeny
1910
při
hradecké
velkoobchod
se
a petrolejem. 356 nárůstem
poměru
činnosti.
Tamtéž. Bankovní expanze Kralobanky byla představ i tel i bankovního managementu presentována jako sou6ást zesilujícího hospodářského "boje" mezi nacionálně 6eským a německým průmyslem. 5 ' " Toto spojení je blíže popsáno v kapitole věnované bankovnímu managementu. Jako příklad této spolupráce lze uvést stálou výstavu průmyslových výrobků 6eských průmyslníků sdružených v této "Ústředně", která byla od srpna 1913 umístěna v novém bankovním paláci Kralobanky. Finan6ní rozhled, III. ro6ník, 1913, vydání z 1. 8, s. 32-34. P.Grulich, Obchodní a živnostenská komora Hradec Králové 1910-1949, Praha 2005. JSE Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 14, Výro6ní zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1910.
!
127
S nebankovními podnikatelskými aktivitami potom souvisely i
významné
V rozmezí
let
stavební z
těchto
ve
změny
Kralobanka
1909-1912
pozemky
a
prodejů
bankou
skladbě
bankou
prodala
veškeré
zbývající
domy.
činžovní
vlastněné
potom využila
realit.
vlastněných
na velkorysou výstavbu
bankovního paláce v Hradci Králové,
doplněný
stavbou
Zisk nového
skromnější
bankovní budovy pro semilskou filiálku.
357
investice do vlastních budov tak
reprezentovat stoupající
měly
Tyto poměrně rozsáhlé
bohatství a vliv Kralobanky. optimismus,
Převažující
většinu
výročních
vymizel
definitivně
výroční
zpráv
z
který prvního
let
během
byl
charakteristický
desetiletí
1911-1913.
zprávy Kralobanky " .. . pokračoval téměř
konjunktury ...
ve
ve
odvětvích
všech
Již
století,
20.
rok
1911
znamení
podle
zeslabené
prohloubilo
ještě
vývoj
nepříznivý
v následujících
mezinárodní
l
letech
spojené
napětí
'i !
.i
která byla doprovázena katastrofální neúrodou. " 358
Tento
~
průmyslu,
a
obchodu
pro
1912-1913
s vypuknutím
liÍ
I .I
válek",
"balkánských
které
" ...
projevující se zvýšením diskontní na
6% ... tato
úvěry
... Ve
krizi
situace
stísněné
nacházel
průmysl
nutila
situaci
se po
.. Neblahý
válečnými
s všeobecnými
událostí
rokem
zkoušky
obchod
těchto
krize spojená
především
orientovaného
průmyslu.
letech
l
tu i
omezily své
tam ve všeobecnou
textilní
a
kožařský
balkánských
spojený
obavami tyto stíny jen zesílil. stavebních
Kralobanky tak v
všeobecně
především
nebylo podnikáno, náš
aby
přecházející
ničeho
pro
peněz
zdražení
sazby Rakousko-uherské banky
banky,
celý rok
vývin
způsobovalo
i
těžce
ruch
ustal.
Rok
průmysl . .. " 359
doléhala
Na
dílčí
Nového
1913 byl
obchody
průmyslová
s odbytovými problémy lehkého na export
Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, Záložního úvěrního ústavu za r.1909-1912. 3 58 Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, Záložního úvěrního ústavu za r.1911. 359 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, Záložního úvěrního ústavu za r.1911-1913.
s
X-b
14,
Výroční
zprávy
s
X-b
14,
Výroční
zprávy
s
X-b
14,
Výroční
zprávy 'i
1:1':
128
Dalším Kralobanka
vyrovnávat, domů
bankovních
faktorem,
"nepříjemným"
byla
se
sílící
v samotném centru
kterým
konkurence obchodů
jejich
Královéhradecka. V roce 1911 tak v Hradci Králové filiálku
Živnostenská
v Hradci ústav
Králové
tak
zprávách,
jediného
"rozhojnění rozšíření
dosáhly
problémy,
Kralobanka
podnikatelských
roce
-
v
regionu
zřídila
pak
o
bankovního
pražských
svou
založila
Záložní úvěrní
banka.
přišel
své
dosavadní
ústavu
reagovala
aktivit.
V roce
v Hradci
svého
361
od
Velké
založené
nově
bankovních
příjmů
obchodů
cihlářským
zbožím,
"ústřední
prodejna
"centrále",
jejíž
cihlářských
výrobků
při
zabývající
vedlo
pražské se
činnosti
při
které
maxima,
filiálce
i
výrobků"
i
nově
expozituře.
založena
dosavadní
provozovaný hradeckou centrálou.
Jičíně
(viz
a
ústav dále) .
rozšíření
koordinovala
při
hradecké
zřízená
prodej na
Ve
stejném roce
společnost
s hornoslezským uhlím.
rozšiřovala
v
další 1911
které
přispělo
úvěrní
Krakově
od roku
podléhala
jičínské
v
značnému
obchodů,
Záložní
dopomoci
mělo
cihlářských
obchodem
výrazně
pak
dalšího
ke
rozšíření
filiálky
Vylepšení s
si
svých
dosáhla
předválečného
výsledky
výročních
expanzí
tak
které
ve
nových bankovních expozitur v Chrudimi,
tří
Slaném.
1911
se
další 1911
obchodů",
úvěrových
v roce
činnost
zrcadlící
bankovní klientely. K tomuto
sliboval
byla
česká
i
definitivně
postavení"
narůstající
Na
ve
1911
stejném
musela
360
Králové.
zřízení
Ve
svou filiálku
v roce
"exklusivní
banka.
se
362
"Silesia"
Její
obchod
úspěšná
s uhlím
363
1911, ročník XXVIII., číslo 31, s.S. Expozitury v Jičíně a v Chrudimí podléhaly ve své činnosti hradecké centrále. Expozitura ve Slaném potom spadal pod odpovědnost pražské filiálky. Archív ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.1911. 36 ~ J.Fiala, J.Jindra, Královéhradecká ročenka, Hradec Králové 1913, s.119 . 6 ., , K největším úspěchům společnosti Silesia patřilo navázání exkluzivního obchodního spojení s pražskými plynárnami., Ratibor, 1911, ročník XXVIII., číslo 24, s.18. 36
c' Ratibor,
361
129
Další
investice
železobetonové elektrickým
skladištní
výtahem
a 364
nádražím.
v podnikání
Kralobanky Na
první
pozitivním obchodů,
aspektem bylo
365
zaměstnanců.
366
značné zařadit
snahy
předním
věřitelů, běžných
většiny
banky
bankovních
1912
v ní
Nový
bylo
bankovní
v této
účtech
Záložního
období
centru 100
přes
s ní
byla starého
bankovních ústavu
expanze
rovině"
po
a
bok
ústavům.
promítat
krize
a
to
výše).
ve
negativní výrazném
Souběžně
úvěrové
dlouhodobě
v regionu
stavba,
úvěrního
vrcholící
"reprezentativní
začal
(viz
v Hradci
korun,
který poprvé od roku 1902 doprovázel i
částí
působících
palác
se
průmyslová
tisíc
zaměstnáno
symbolizoval
však
460
v historickém
míry i
paláce
nebývale monumentální
náměstí"
docházelo k prohlubování
úvěrová
se
protichůdné
dvě
bankovního
dosahovala
"Velkém
se
probíhající
velkou
(1912)
z hlediska
posílení
nového
pražským bankovním
Zároveň
v
hodnota
na
V roce
do
roce
i rozvoje bankovního podnikání
"hradecké poměry"
Na
destinována
tak
skladiště
viditelným
částečně
dostavba
i
účetní
města.
spojující
které v tomto roce dosáhly svého maximálního objemu.
přispěla
jejíž
opatřená
projevily
další
nové
byla
která
kolejí
naplno
přístavby
do
V následujícím
pohled
K posílení prestiže - a
Králové.
budovy,
vlastní
s hradeckým
tendence.
směřovaly
potom
"českého
závislost se odrazila i
s
vliv
poklesu pokles
pokračující
již účtu
úvěrů
krizí
závislosti mezi Kralobankou a
spojených
průmyslových
severovýchodu". při
Tato
podniků
sílící
vzniku bankovního koncernu,
o kterém je pojednáno dále. Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1911. 36 " Hradecká "centrála" do této nové budovy (vystavěné opět stavitelem V. Nekvas i lem) přesídlila 30. září 1912. "Starý" bankovní palác z roku 1905 byl bankou pronajat c. k. finančnímu ředitel s tví v Hradci Králové. Finanční rozhled, 1912, III. ročník , vydání z 1.10., s.4. 36 " Přední část této rozlehlé třípatrové budovy (orientovaná směrem do náměstí) byly využívána bankou, "zadní trakt" byl od počátku využit ke komerčním účelům. V budově bankovního paláce Kralobanky, tak vedle bankovní centrály našlo nové sídlo l c.k. státní zastupitelství. Přízemí budovy potom bylo "lemováno několika obchody a prodejnami, které sloužily ke komerčnímu pronájmu. Tamtéž. 364
I'
I'
130 Zvyšující snahy Tato
o
získání
snaha
stránkách
na
vlastním
zúročení
vkladů
vkladů
konzervativní
tisku,
na
vkladní
přitom
5%
Zvětšující
srovnatelné
řad
klientely z
o· ..
která
ochotou
u
hradecké
všechny
národohospodářského
na
podporovala časopisu
především
bankou
zůstávala úroků
na
nabízeného poměrně
na
nabízených
.. . za
volných
úvěrování
pro
i
bankovní
rozrůstajícího
se projevovaly i
pobočky
což
s nedostatkem
podnikatelů
oprávněné
naše
uspokojovala
Výše
s výší
potřebných
krizí postižených
reeskontu
dále
bankovního
spojené
se vlastního bankovního koncernu, výši
masivní
368
prostředků
finančních
prostředků.
probíhající
soustředila
knížky.
problémy
se
banka
na konci roku 1912
výši
Živnostenskou bankou.
služby,
vydávaného se
stupňování
ke
prostřednictvím
kterou
Reklama
banku
provozních
nabízené
nákladem
Rozhled.
propagaci
množství
bankou
367
vedly
především
projevovala
regionálního
Finanční
nároky
maximálního
kampaně
reklamní
pomocí
se
úvěrové
se
v rostoucí
Rakousko-uherské
potřeby
ji
patří
úvěrní při
banky, největší
s
plnění
jejího
poslání největší dík. " 369 Finanční problémy
Kralobanky ve sledovaném roce dále prohloubila ztráta ve výši 250
tisíc
"nostro" v tomto oddělení
korun,
akcií roce pro
a
která
bance
dalších
nedokázalo zboží,
na
vznikla
cenných
zcela
papírů.
naplnit
jehož
díky 370
ani
obchody
poklesu
Vysoká
kurzů
očekávání
bankou provozované negativně
stagnace ve stavebnictví a problémy s dodávkami uhlí.
působila 371
Finanční rozhled vycházel v letech 1910-1914 v měsíčním nákladu. Banka se vydáváním vlastního bankovního časopisu zařadila po bok Živnostenské banky vydávající od r. 1905 "své" Finanční listy. Vlastní bankovní časopis dále vydávala i Ústřední banka českých spoří telen, Česká banka v Praze a Pozemková banka., J. Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.248. 368 J.Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.136. Ratibor, 1912, ročník XXX., číslo 27, s.S. 369 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1912. 3 0 ' Tamtéž. 371 Tamtéž.
131
Stabilizaci nové
zřízení
a
finanční
K
alespoň
bilance
podporu
organizační
za
rok
společnosti,
která
od
Předválečná
372
plně
varovných pouze
ve
výsledkó
a.s."
bankovní
založení
Diskontní část
podstatnou eskontu
formě
na
akciové
závody
šamotové
a
ani
soustředila
založené
nově
převzala
banky
Kralobankou
poskytnutých
se
bankou
přispělo
tak
"nepomohlo"
příliš
která
vylepšení"
1912
pak
kaolinové
"Dobřanské
"optickému
pohledávek.
filiálky,
plzeňské
společnosti
situace
finanční
úvěró
obchodních
expanze Kralobanky dostoupila
svého
vrcholu v roce 1913. Banka největšího
přibyly
v tomto
roce
rozšíření
čtyři
ovládala významný bankovní
doznala i
nové
síť
expozitury.
373
bankovních Tři
pražské místo
filiálce.
v Čáslavi.
společného
Poslední Otevření
těchto
se
větší
klientóm"
dalších
bankovních
obchodó
měl
obchodó.
pak napomoci
ke
kterému
i
byly
otevřené
byly
Žižkově
nových
- podléhaly
Posílení
a
oslabujících losó
od
oprávněny
1913
filiálky a expositury Záložního úvěrního ústavu.
ziskó
třídní
"c. k.
všechny
374
Ke kýženému navýšení obchodó a zisku však nedošlo. roku
1913
rozšířená
objem
naopak síť
vkladó.
výrazněji
prestižního
poklesl
výrazně
bankovních Její
ovlivnit
špatné ani
"spolku"
celkový obrat
vyhlídky
vstup
do
Záložního
kartelu
i
budoucna
bank
Nově
celkový
pak
úvěrního
rakouských
Během
zisk.
nedokázala zvýšit
poboček
z
bankovních
zvýšený prodej roku
opět
tohoto
prostřednictvím
vkladó
své
mělo
expozitur
příliv
a
ke které
expozitura potom našla
jmenovatele ve snaze získat -
"přiblížení
loterie",
čtvrtá
poboček,
z nich
v Praze - ve Spálené ulici, na Letné, a na
koncern
nemohl
ústavu
do
"Verband
Ar chi v ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1912. 3 3 , Pfed válkou tak měl Záložní úvěrní ústav vedle SVOJl uhradecké centrály" 4 filiálky (Semily, Praha, Krakov a Plzeň), jejichž činnost doplňovalo 8 expozitur (Turnov, Jičín, Čáslav, Chrudim, Slané a tfi pražské expozitury) 3 4 "7 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1913. 372
132
bsterreichischer Banken und Bankiers." 375 Banka se dostávala do stále v
větších
hospodářských
které
problémů,
vyvrcholit
měly
roku 1914.
létě
Koncern Kralobanky "Velectění
v bankovnictví
pánové,
víte,
že
moderním,
totiž
typ,
,_anglicko-francouzský"
můžeme
který
typy
nazvati
můžeme
který
typ,
a
dva
rozeznáváme
nazvat
~ d oevrops k y/" . 376 ... "V prumys 1 u ang 1 ~c . k em / a f rancouzs k em / b an k a ,_stre o
přímo
nevystupuje
při
činitel
více funguje jako
že Anglie je kolébkou nevyrostl vyvíjel
jako
u
charakterizovati v
Německu
a
obecenstvo musilo býti dobře
i
zdrojích
následkem rozvoj
poměrů,
jich
českého
mezi
ještě
akce jest
zprostředkována
zachovávají
zachovat. "
okolností, Jinak
a
zemědělské
tlakem
jich
že
český
A rozvoj mnoho
se
a
nýbrž nemohu poměry
speciálně
jest a
zde
vyvinuly
české
přirazeno,
bych
řekl
poměr
ústavem
tvořil
peněžním
v poslední
průmyslových
které si
době
závodů
zde
dlouhou
řadu
mezi
bankou
a
jiných závod Ale
nastal nabývá
neb mnohá
určitou
sféru
budou nuceny
a
že
přímo
se po
podnikatel si
ten
bankami,
z aj i sté na
Sledujeme-li
které
aby ohlíželo
podnikatelem a
intensity
vlivu
průmysl
jsa vyzbrojen jen malým kapitálem.
průmyslu.
tím,
Víte, pánové,
ústavů,
Naše obecenstvo a
... ,_Náš
počátků,
spětí
finančních
vedeno k tomu,
příjmových."
z primitivních
řady
k produkci
silou
rázu.
banka
podnikání ... anglický
podpory
u nás.
průmyslového
finančního
vypočítávati.
jinak i
tísní
za
vlivem
a
tíhlo
čistě
podniku
průmyslového
nás
postupně
se
zakládání
si
průmyslem,
'lJ
31
~ E. Kubů, Eeské akciové banky, jejich tlenstvi a ótast na činnosti Verand ósterreichischer Banken und Bankiers, In: studia historica XLVI I, s .14 6., SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha, karton t.II.c, i.6.126. 316 "Typ anglické a francouzské banky jest typem banky, která slouží v prvé řadě účelům depositním, teda která má za své poslání převésti na sebe peníze obyvatelstva na způsob rent a vkladů a má úkol hromaditi vklady a není způsobilá podnikati obchody.", J.Preiss, Průmysl a banky, Praha 1912, s.3-4.
133 dospějeme
urči
k celé
průmysl a banku k
ředitele
uvedl
oněch
společných
pout,
které
377
sobě váží ... "
slovy
Těmito
skupině
té
22.
1912
dubna
vrchního
náměstek
Živnostenské banky Dr. Jaroslav Preiss svoji přednášku
nazvanou "Pr0mysl a banky". ku
"Ústavu
pr0myslu"
podpoře
řet
Preissova
přednesená
na sch0zi
rekapitulovala
strutně
a
vymezovala hlavní specifika a odlišnosti vývoje vztah0 pr0myslu a
bank
v teských
zemích
vyjmenovávala
jednotlivé
pr0myslovými.
Jaroslav
druhy
teského bankovního
skupin
vztah0,
které
vazeb
Preiss
expanze
zároveň
a
mezi
v období
kapitál u
poměrně
bankami
rozlišoval
a
základních
pět
teskými
kterém
podniku,
podniky
předváletné
vrcholící
mezi
"existují"
podrobně
bankami
a
pr0myslovými podniky:
1)
Přímá
útast
banky
v tom
vlastní majetkové podíly,
kdy
banka
je zastoupena ve statutárních
orgánech a "jest spoletně podnikatelem." 378 2)
"Běžné
bankovní spojeni" spojeni
mezi bankou a
(úvěrové)
pr0myslovým podnikem. 3) Skupina emise, kdy banka
při
zakládání nového
(akciového) podniku vystupuje jako
prostředník.
4) "Skupina zájm0 a vztah0 banky." 5) Skupina
dalších
vztah0,
kde
organizátor hospodářského života.
banka
figuruje
jako
379
Tamtéž. 378
Jaroslav
Preiss
u
této
skupiny
vztahů
dále
rozlišuje
účast
banky
na
krátkodobou ("spekula6ni"), majici na zřeteli pfedevšim rychlý finan6ni profit a "stálé" ú6astenstvi, kdy se průmyslový podnik stává dlouhodobě součásti bankovniho koncernu. , J.Preiss, Průmysl a banky, Praha 1912, s.9 3 9 ' Tamtéž, s .13-18.
134
Pro
analýzu
obchodních
struktury
bank
je
bankovních (zjednodušený)
tento
vztahů
vycházející z dobového chápání klíčovou,
v
přesnou
dosti
případě
koncernu
zkoumání bankovních dvě
skupiny
vznikajícího koncernů
existuje
přímá
kde
podniku,
resp.
na firmy,
(nezřídka rozhodující)
je
přímé
kolem
domy
se
že
k podobnému
nalézt
již
bankovnictví vznikající probíhající rozsáhlého
snah
méně
banky
nově
vznikajícími
Rozhodující rozvíjející ale i na
něj
byly
i
60.
se
těsném
s podniky
často
ani
nehlásí.
firem do koncernu banky
a
snažily
účasti
19.
tehdy
a
průmysl
podílet
na
Nově
na
prostřednictvím
a
často
obchodními
především
století.
maximálně
lze
českého
období
let
70.
přímé
koncernů
bankovních
konjunktuře
podniky
potravinářský
daném
U dalších skupin
zakladatelských podnicích navazovaly velmi úzká s
na
jako
významný
banky
"zakladatelském"
banky
hospodářské úvěrování
koncern
transparentní a samotné
těchto
vytvoření
o
přelomu
obchodní
spojení
Při
banky".
získává 380
i
381
v prvním na
banka
"spojení"
zařazení
je tak mnohem obtížnější.
"Prvopočátky"
účast
platnou
které jsou s bankou v natolik
prokazatelné
Samotné "rozpoznání" a
průmyslem,
zejména první
bankovní
majetková
spadajícími do její "sféry vlivu" bankovní
klíčové
vliv na jejich chod.
a
"výčet",
"hradecké
vymezují
spojení,
obchodním(úvěrovém)
Preissův
"pomůckou"
se jeví jako
které
českých
mezi bankami a
funkční
stále
"vztahů",
podniky,
vztahů
a
koncernů
vazby především
přepjatých
úvěrová
spojení
společnostmi.
na rychle
se
cukrovarnický,
navázané obory strojírenství a obchodu.
Podobný pohled zastává i ruský historik E.J.Bregel, který rozlišuje tři hlavní způsoby pronikání bank do průmyslu. Jedná se o: skupování akcií průmyslových podniků, rl zení emise, vlastní zakladatelskou činnost., E.J.Bregel, Zápůjční kapitál a úvěr, Praha 1956,s.76. 381 Vzhledem k nejasnosti kritérii a nepřesnostem, které by vznikali při snaze o přífazení těchto s bankou méně zřetelně uspojených" podniků do struktury koncernu, je vhodnější o této skupině hovořit spíše jako o firmách patřicich do uSféry vlivu" daného bankovního Ústavu. 380
135
Z k
nacionálně
vytvoření
v Praze.
v tomto
období
bank
Kolínské
Tento
zárodky budoucích
vyvíjely
v Hradci Králové.
u
koncernových uskupení,
dvou mimopražských
banky
a
Záložního
směřující
rázně
národnostně
hospodářské
k
prvních
vytvoření
přerušila české
se 384
zainteresovány,
docházelo případech
tak i
stagnace
k
jejich
k faktickému
nepouštěly
Některým firmám,
sice
byly
dalšímu "převzetí"
daný
finanční
podnik
investice.
385
situací
převzala,
krize.
následné let)
80.
(70.
"přežití"
a
(až
významnějších
do
v nichž byly banky
připoutávání
bankou, ve
nové a
v
úvěry
firmy,
kdy
většině
jen
uchránila
na své
a
některých
případů
vynucené
připoutání"
úvěrované
aby
bankovních
během
poskytovány
se však jednalo o "nedobrovolné krátkodobé špatnou
ústavu
hospodářská
Velká
banky musely
"deprese"
výjimek)
zakladatelských podniků. finančně
"venkovských"
úvěrního
koncentrovat své zdroje na pokrytí ztrát a holé několik
se
383
v roce 1873
"přeživší"
i
úvěrní
vývoj,
dlouholeté
na
nejblíže
měla
vlastního koncernového uskupení Živnostenská banka
je možné vytušit
Tři
ústavů
Úzké úvěrové, majetkové i personální vazby, za nimiž
382
koncernů,
bankovních
českých
sebe
banka
dosavadní
V okamžiku, kdy se bankám podařilo podnik finančně
stabilizovat a vyskytla se vhodná šance k jeho prodeji, se jich banky posléze
opět
tak nedocházelo k
zbavovaly.
vytvoření
Do poloviny 90.
"pravých"
let 19.
století
koncernů.
Jen v roce 1871 Živnobanka založila Českou stavebni banku a podilela se i na akcionováni uDaňkovy strojirny" v Praze. V následujicim roce 1872 koupila uhelnu v Lomu a poskytovala kryté úvěry celkem 10 cukrovarům., J. Horák, Přehled vývoje ... , s. 35-37. · Kolinská úvěrni banka se v roce 1871 podilela na založeni Akciové továrny na výrobu lučebnin. Vedle tohoto zakladatelského počinu pak udržovala úzké úvěrni a komisionářské spojeni s cukrovary a některými dalšimi členy svého úvěrniho spolku. Do rodiciho se u koncernu" Kralobanky v březnu 1873 patřilo osm cukrovarů (z nich 6 akciových) a dále po jedné akciové strojirně, akciové papirně a akciové uprovazně"., J. Horák, Přehled vývoje ... ,s.56., SOA v HK, fond Záložni úvěrni ústav v Hradci Králové, Seznamy úvěrniků - nezpracováno. 38 ~ J. Horák, Přehled vývoje ... , s.88-89. 3 5 s F.Vencovský a kol., Dějiny bankovnictvi v českých zemich, Praha 2002, s.l26-132. 382
136 V období personální
let
1873
1900
vazby
mezi
bankami
vytvářely
podmínky pro
struktury.
386
hospodářské
upevňovaly
spíše
a
podniky,
úvěrovanými
začlenění
jejich budoucí
finanční
a
které
do koncernové
Ke změně směrem k postupnému vytváření rozsáhlých
koncernů
bankovních
se
tak
konjunktury
definitivně během
došlo až v
druhé
době
poloviny
počínající
90.
let
19.
století. Základy prvního a v této
době
vytvořila
konci
90.
let
s cukrovarnickým průmysl
cukerní" dalších
několika
k
nejvýznamnějším
2
mil
(1898).
zl.)
zároveň
Živnostenská
upevnila
své
nově
banka
v Praze,
dřívější
založila
akciových
(či
do
na
spojení
tradiční
"Elektrotechnická
mezi
společnost
továrny
založení)
nimiž
patřila
akciová"(l898-
kaolinové
a
šamotové"
387
S budováním vlastního bankovního koncernu 20.
která
financovala
společností,
"Západočeské
a
koncernového uskupení
zejména s "teskou společností pro
průmyslem
a
největšího
století i Prahy
zahájila
Kolínská
spojeném se poměrně
úvěrní
změnou
rozsáhlou
banka, názvu
začala
která po svém na
Pražskou
zakladatelskou
na
počátku
přesídlení
úvěrní
činnost.
388
podnikatelský vzestup spjatý s vlastní zakladatelskou
banku, Rychlý
činností
zaznamenala i nově konstituovaná teská průmyslová banka.
389
380 Výjimku v tomto období nepředstavoval ani Záložní úvěrní ústav. Jediným významným zakladatelským počinem na němž se Kralobanka finančně účastnila, tak bylo vytvoření nového cukrovaru Komárek&Co (viz. s. 78-79)., J. Horák, Přehled vývoje ... , s.86-105. 387 Prostřednictvím emise se pak v této době Živnobanka podílela i na založení teské všeobecná zajišťovací banky a uBránického pivovaru.", J. Horák, Přehled vývoje ... ,s.122,130-133., J.Preiss, Živnostenská banka v Praze 1869-1918, Praha 1919, s. 49-52. 388 Pražská úvěrní banka v roce 1900 emitovala akcie uAkciové společnosti pro výrobu usní a koženého zboží"(dříve c.k.výs.továrna na usně H.Bergmann syn a spol. v Novém Bydžově)a odkoupila uhelné doly J.E.Hanuše hraběte z Ledebur-Wicheln u Křemuše (u Teplic). V roce 1901 pak založila teskou akciovou společnost pro rafinování petroleje., J. Horák, Přehled vývoje ... ,s.153-154. 389 Již v roce 1899 založila uPrvní českou všeobecnou akciovou společnost pro pojišťování na život" a prostřednictvím emisní činnosti se účastnila na subskripci akcií uCeské grafické společnosti Unie" a uStředočeského pivovaru a sladovny v Stelčevsi"., J. Horák, Přehled vývoje ... ,s.171.
137
Záložní pozornost V
(kapitál) kdy
době,
koncernové obchod
na
této
a
v regionu domy
aktivity
banky)
úvěrní
na
management
první
v
na
"Komárkově"
Kralobanky
tak
b~valé
(na rozdíl od
20. století
počátku
své
soustředily
situace
dostatek "sil" ani vóle, aby dokázal
Kolínské
"Královéhradecka".
Kralobanky
Tehdejší
svou
soustředil
zakládaly
krizové
řešení
"Komárek&Co".
stále
době
bankovní se
s realitami
v
obchody
pražské
podniky,
cukrovaru neměl
ústav
úvěrní
základy
vytvořit
vlastního koncernového uskupení. ruch z
Zakladatelsk~
krize
hospodářská
rozvoje české
ve
přeměnit
seskupení
"střední"
Záložní
ústav
banky,
provázan~ch
uskupení
jednak
s bankou,
jednak
prómyslu",
s nimiž
jmenovan~ch
bank v
3 90
Z.Jindra, XLVII, s.70. 3 91 A. Pimper, vývoje ... , s. 25.
Postup české
vedle
nacionálně
4
české
banka, Eeská prómyslová banka, Králové
a
Moravská
kolem
v
vlastní V
agrární
a
v~še
jednotliv~ch
si podnikó úzce
soutěži
úzkém
prómyslov~ch
při
banky
české
"německ~m"
s
se
vycházejících
tradičně
zmíněn~ch
zakladatelské
velkobankami)
nacionálně
v oborech byly
díky bank.
vídeňsk~mi
převážně
tabulka
koncernová
válkou,
světovou
další
podniky
prómyslov~mi
postupn~m připoutáváním
bankovních koncernó dokázaly
naznačuje
největšího
V~znamnější
vznikala
aktivitě
(zejména
prosadit
dílčí
391
emisní
kapitálem
úvěrní
v Hradci
koncernová
bankovních domó,
390
první
před
banky - Pražská
prómyslová banka.
případně
koncerny.
Živnostenské
úvěrní
Tato
zbrzdila
čas
V letech
úzké vazby s
dřívější
vytvořily
dominující
století.
počátku
bankovní
skutečné
století na
bankovního kapitálu (1907 - 1913) však dokázaly
českého
banky
z
počátku
z
utváření
v~znamněji
"agrárního
sepětí.
392
odvětvích
Účast rámcově
č.9.
centralizace obchodní
bankovního
banky
za
kap i tál u ... ,
války
a
po
studia válce
historica nástin
Přesto byly české banky téměř ve všech oborech ve slabším postavení ... "Povšechně řečeno mohly se obchodní banky opírati buď jen o podniky ryze české anebo hospodářsky méně významné." "Především průmysly zemědělské", Tamtéž, s.27. 392
138
Tabulka
č.9:
Koncernová
účast
průmyslových
PRŮMYSL
Cukrovarnický Pivovarnický
Živnobanka
Textilní
bank v jednotlivých
Česká
úvěrní
průmysl o
banka
vá banka
XX
XXX
XX XX
393
Moravská agrární Kralobanka
a
průmyslová
banka XX
XX
XX XXX
Koželužský Strojírenský
českých
Pražská
xxx394
Mlynářský
Papírenský
nacionálně
odvětvich před Prvni světovou válkou.
XX XX
XXX
"Těžařský"
XX
Železářský
X
XX
X
X
X
XX X
"Stavebních XXX
XXX
hmot" Dřevařský
XXX
Sklářský
XX XX
Petroleje Chemický
XX
XX XX
,j
XX
,rl
Jiné39s
XXX
XX
X
';
Pramen: A.Pimper, ~eské obchodni banky za války a po válce-nástin vývoje ... ,s.23 - 34, J.Horák, Přehled vývoje ... ,s.ll7 - 217.
' Tato tabulka není vyčerpávaJ lCÍm přehledem všech koncernových podniků, ale "pouhým" naznačením orientace poukazujícím na přímé kapitálové účasti sledovaných bank v jednotlivých průmyslových oborech provozovaných v českých zemích. Údaje v tabulce vychází z prací A.Pimpera a J.Horáka. Zohledňují především přímou majetkovou účast bank v nejvýznamnějších průmyslových podnicích, které tyto banky většinou samy uváděly ve svých výročních zprávách jako své koncernové podniky., J. Horák, Přehled vývoje ... , s .117 - 217, A. Pimper, České obchodní banky za války a po válce nástin vývoje ... ,s.23 - 34. 394 Hodnoty "x", "xx", "xxx", uvedené v tabulce, reprezentují rámcový rozsah kapitálové síly koncernových podniků sledovaných bank kde: x = kapitálová účast banky v daném průmyslovém oboru nepřesahuj ící O, 5 milionu K, xx = kapitálová účast banky v daném průmyslovém oboru dosahující výše O, 5 3 miliony K, xxx kapitálová účast banky v daném průmyslové oboru přesahující 3 miliony K. 395 Pod položkou "Jiné" jsou zahrnuty další v českém prostředí mene rozvinuté průmyslové obory., Blíže in: J.Horák, Přehled vývoje ... , s .117 217., A.Pimper, České obchodní banky za války a po válce nástin vývoje ... ,s.23 - 34. 39
'
i
139
Z
přehledu
v tabulce
naznačeném
postavení jediné
nacionálně
banky
která
v
posili t
Praze, své
postavení Významné
ve
l
investice měla
v
"uhlářském",
průmyslu.
397
účastnila
průmyslová především
i i
několika
stavebních
dřevařském
účastí na železářském,
Záložní
průmyslu
v
textilním
průmyslu
Vedle výše
zmíněných
spoř i
telen,
průmyslu.
hmot
let
která
a
v Hradci
sklářském
bank
se
kožařském,
kapitálové
Silné zastoupení
mlynářství.
Nově
399
banka dokázala získat
relativně
významné
pozice
doplňovala
které
Králové
hmot,
svou
vytvořily
před
významně
koželužském
průmyslu,
(blíže
první
průmyslových koncernů
Agrární banka,
400
byl
průmyslu
viz
dále) . válkou
světovou
i
Ústřední
Pozemková banka a
dalších méně významných českých bank.
396
a
průmyslu,
stavebních
zárodky svých budoucích českých
banka,
strojírenském a kožařském průmyslu. ústav
úvěrní
zastoupen
papírenském,
"uhelním",
průmyslová
předválečných
v cukrovarnickém a
úvěrní
průmyslu
dřevařského
do
hmot.
Silné postavení v oborech
Pražská v
stavebních
398
založená Moravská agrární a během
nejsilnější
banka naopak orientovala své
průmyslu
v
l
s dalšími
l
měla
ještě
V porovnání
průmyslu
petrolejářském a chemickém. Česká
období
(především
v
získala
průmyslu"
významně
Živnostenské
průmyslem
a
strojírenství
textilním a chemickém
dále
předválečném
dominantní
bankami si Živnobanka udržovala
zastoupení
"agrárního
v
pivovarnictvím) . 396
a
nacionálně českými
dokázala
vyplývá
"velkobanky" -
spojení s agrárním
tradiční
cukrovarnictvím
české
č.9
banka
několik
401
J.Preiss, Živnostenská banka v Praze 1869-1918, Praha 1919, s. 49-52. A. Pimper, České obchodní banky za války a po válce ... , s .18 - 34. 398 Tamtéž. 3 99 Tamtéž. 400 Tamtéž. 401 J. Horák, Přehled vývoje ... ,s.173- 213, A.Pimper, České obchodní banky za války a po válce - nástin vývoje ... ,s.26 - 34., J.Novotný, J.Souša, Banka ve znamení zeleného čtyřlístku ... ,s.36 47., F.Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví ... , s.150 - 164. 397
140 průmyslových
Koncernová uskupení případů
většině
provozovaných obchodních v tomto
podnikatelské
stávajících
Rozšiřování
bylo v desetiletí
prodejních
rysů
že
českých
bank
umístilo, českého
"nasycenosti"
vídenskými
především
kapitálových
obchodních
vypuknutí první
koncernů několik
ve
čelit
hranice
402
tak
války
bank. ovlivnila
nacionálně
konkurenci
(stále
trhu
finančního
za
českých
velké
i
banky.
světové
nejvýznamnějších
snaze
byly
akt i vit
způsobem
zásadním
velkobankami),
investic
spojených
Živnostenské
podnikatelské expanze
Formování bankovních skutečnost,
s nimi
nejvýznamnější
a
(a ve
bankami
činnost
a
aktivity
předcházejícím
jedním z typických
také
oddělení Jednoznačně
společností.
doplňovala
podporovala)
významně
prodejních
ohledu
podniků
a
ovládaného
podstatnou
svých
část
zemí(viz.kapitola
českých
"Kapitálová expanze do zahraničí") . 403
zakládání
nových
bankovních
vazeb
dřívějších
Upevňování
průmyslových
doprovázena
koncernů
nových firem spadajících svým ekonomiky. Ve společnosti
peněžních
s
a
peněžní
bankami
patřily
diskontní
provázané
při
vytváření
a
zakládáním
do terciárního sektoru
ústavy.
bankovní
ústavy" úzce
zaměřením
peněžní
při
rozšiřováním
se jednalo o již
případů
pobočné
ústavů
"speciální Tyto
většině
byla
podniků
i
aktivita
vlastní
l
zmíněné řad
Do
afilace,
pobočních pojišťovny,
společnosti
firmy
a
záložny. spolu
tvořily
průmyslovými podniky součást bankovních koncernů.
obchodní
s
404
Živnobanka v roce 1910 založila uCeskou obchodni spole6nost" s kapitálem S 000 OOOK, která převzala a dále rozšiřila jeji dřivějši obchod s uhlim. Kapitálově ještě mohutnějši se stala Ceská společnost pro průmysl cukerni, jejiž vlastni Jmenl dosáhlo v roce 1913 8 000 OOOK., AoPimper, České obchodni banky za války a po válce- nástin vývoje ... ,s. 18 - 200 4 '' Jo Hájek, V oLacina, Od úvěrnich družstev k bankovnim koncernům, Praha 1999., s.62- 700 c;c
4
V několika
případech
se
pak
stávající
nových bankovnich domů působicich vývoje ... ,s.lOS - 117, 173 - 2130
banky
v 6eských
odhodlaly
zemich.,
J.
i
k založení
Horák,
Přehled
141
Své
dominantní
"velkobanky" v Praze, České
i
tomto
případě
zajišťovací
všeobecné
zvyšující
emise
české
potvrzovala Živnostenská banka "zúčastnila"
banky.
jejich potížích)
(při
nacionálně
jediné
která se již v roce 1898
této banky" nové
v
postavení
V roce
na emisi akcií
intervenovala
akciový
věci
1907 pak "ve
kapitál
a
na
účastnila
se K.
3 000 000
O dva roky později v roce 1909 pak Živnobanka "přímo zřídila" Lombardní ústav. projektů
405
na poli
založením
Výčet
peněžních ústavů uzavřela
akciové"
Akciové
s kapitálem 2 OOO OOO K. hlavně
živelní
české
"první
společnosti
hlavních předválečných zakladatelských
406
Živnobanka roku 1912
pojišťovny
Moldavia
společnosti
Většinu
těchto
"akt i vit"
v Praze
spojených
se zakládáním bankovních afilací však Živnostenská banka
realizovala za hranicemi českých zemí. Co do velikosti a významu v v této
česká
souvislosti
významně
407
průmyslová
banka,
pobočných
angažovala na zakládaní
druhou bankou byla
"pořadí"
která
ústav
pobočný
průmyslové
založila,
který v
Ve
kapitálem
Čechách
družstvo
"Diskontní stejném
všeobecnou akciovou
s akciovým
ústavem,
firmou
s.r.o." 408
bance
českou
život"
pod
před
roce
společnost
2 000 000 první
se
peněžních
roce 1899 jako první ze sledovaných pražských bank
"První
podkladě
na
pak
pro
K.
ústavů.
zřídila při
činnost
ve
investice do peněžního
formě
samostatného
sektoru
již po
svůj
České
i
pojišťování
na
peněžním
válkou tato banka
se stal v roce 1903 "Ústav pro vadia a kauce",
vyvíjel svou
V
založila
Posledním
světovou
rovněž
společenstva.
"vzoru"
"Sporobanky" směřovaly mimo hranice českých zemí.
který Další
"Živnobanky"
a
409
"'''' J. Horák, Přehled vývoje ... , s .127, J. Preiss, Živnostenská banka v Praze 1869-1918, Praha 1919, s. 37-45. A. Pimper, české obchodní banky za války a po válce - nástin vývoje, s. 50. 40 ' J. Horák, Přehled vývoje ... ,s.133-134. 1 " 'c Tamtéž , s.165 - 173. V.Lacina, Tamtéž s.165 173, J.Hájek, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, Praha 1999., s.62 - 70.
142 Ústřední
banka
"bankovního
předválečného peněžnictví
českých
českých
jistým
s
(daném jejím
časového
opoždění
určenými
specifiky její bankovní
znesnadňovala
její
statutární
těmto
z hlavních
omezením
který provozoval 1909
pak
banka
byla
410
"Bohemia"
a
1907
činnost.
"Securitas formálně
411
V
Sporobance"
ústav
"Pensijní
jednou
1 300 000
jměním
"mateřské
k
Snaha vyhnout se
v roce
zakladatelskou
"přičleněna"
podobě
statutárně
představovala
vlastním
s
i
společnosti
"Securitas"
vlastní
l
byla
založení
ústav
pobočný
v
která ji omezovala a
činnosti,
činnosti
pro
Společnost
samostatný
vznikem)
pozdějším
do
pozici v rámci
"handicapem"
zakladatelské akt i v i ty.
motivací
s.r.o.".
o vliv a
soupeření"
zemí
vstoupila
spořitelen
K,
roce
akciová
československého
peněžnictví".
Banka
záhy
"Bohemia"
zakladatelskou
činnost
konkurenci
stávajících
ústavy
zakládání
do
terciárnímu
sektoru
aktivity
tomto
na
úspěšně
dokázala
a
se bank.
"pražských" řadících
firem,
ekonomiky,
"poli
se
příliš
činnosti"
zahájila
vlastní
etablovat
v silné
412
Další
svou
působností
nezasáhly
byly ve
srovnání
výše uvedenými pražskými bankami relativně nevýznamné.
Předválečný
popsaných postupného
koncern
pražských
bank
"připoutávání
v dlouhodobém
úvěrovém
Kralobanky
se
utvářel
si"
stejně
jednak
podniků,
spojení,
jednak
jenž
bankovní
jako
k
jejich
a
se
třemi
413
v
případě
prostřednictvím
byly
prostřednictvím
s bankou vlastní
plánované zakladatelské aktivity.
Horák Přehled vývoje ... , s.l78- 179. ústřední banka českých spoř i telen fakticky prostřednictvím společnosti "Securitas", která méla "uplatňovati odborné znalosti a zkušenosti peněžní, úvérní a v zájmu společníku svých provozovati i obchody peněžní", vytvořila zárodky "vlastního" průmyslového koncernu., Horák Přehled vývoje ... , s .1 79 181. 4 L Roku 1910 se k jejím "pobočným ústavům" přičlenila i nové založená akciová "Bank of Europe" sídlící v New Yorku., J. Horák, Přehled vývoje ... ,s. 180-185. 4 L' Tamtéž, s.l53- 165, 176- 226. 41
' 411
143
úzké
"letité"
úvěrního
spolku
Tradiční
provozovaného
vazby
její
tyto vazby
během
přerůstaly
v natolik silnou
vlivem,
na chod
"reprezentanti"
úvěrovou
podnikatelskou který
těchto
činnosti
prvních 40 let
bankou
členy
regionální
a
elitou se sice projevovaly významným resp.
se
firem,
Kralobanky jen
závislost,
banka
měla
nicméně
zřídka
která by vedla
k přímému kapitálovému vstupu banky do úvěrovaného podniku. Pře lomovým
okamžikem,
podnikatelské strategie
- projevující se odklonem
od cukrovarnictví - a od k
vytvoření
stal s
až
výrazně
větší
rostoucích
41
1906.
c,
změně
O
podnikatelské i
úvěrovou
oborech
je možné sledovat kroky
nějž
kapitálovou českého
nacionálně
vypovídala, s odstupem dvou let, které
je
poprvé
podnicích.
průmyslových
abychom
mohli
"průmyslové zúčastněn."
otevřeně
směřující
orientace na
účastí
se tak spojené rychle
průmyslu"
"lehkého
zpráva za rok 1908, ve
výroční
účast
zmiňována
Kralobanky
na
"Provedli jsme vše co bylo v naší moci potřebám
"poslouž i ti
podniky,
změna
(částečným)
bankovního koncernu Kralobanky,
skutečného
rok
následovala
němž
po
414
na
nichž
Tyto podniky ...
"dobře
ústav
průmyslu" ...
našeho náš
prosperovaly,
ziskově
jest
tudíž
připadl
ústavu značný podíl zisku. " 416
Vzhledem k není možné lze
na
přesně
vývoje
průmyslovým
zúčastněn"
v
Hořicích,
Těchto
určit,
základě
"budoucího" k
torzovitě
A.
&
několik
J.
o které podniky se jednalo,
znalosti
na
nichž
byl
koželužská
kapitálových intervencí po podniku bankou bylo s cukrovarnictvím a podnikatelskými neúspěchy s J.A.Komárkem. (viz.dříve s. 73-75,98-100) .
cJ;
převzetí
.;J
V tomto
ztrátový
předluženého
v této
továrna
přesto
se
indicií
a
domnívat,
Kralobanky
textilní Nejedlý
vedlejších
různých
koncernu
podnikům, patřily:
dochovanému archivnímu materiálu sice
že
době
"ústav
Stanislava
Tučka
továrna
v Kuklenách,
nichž následovalo faktické ve své většině spojeno bankovních manažerů v čele
roce banka "nechala definitivně padnout" jí provozovaný a vysoce
Akciový cukrovar, zřídila svou první filiálku v Semilech a přistoupila k navýšeni svého kapitálu. CJ· Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1908.
144 Královéhradecká továrna Tyto
na
továrna
sifonové
podniky,
láhve
které
se
koncernu
Kralobanky,
firem,
nichž
u
Alois
Feigl
a
posléze ve
či
Nej edlý v Kuklenách,
Morávek v Trhové většině
své
doplňovány
byly
"hradecký ústav"
úvěrové
hlavní)
kůže
na
součástí
staly
výrazně
fungoval
Kamenici.
větším
počtem
(často
jako významné
centrum.
Výrazem rostoucí angažovanosti Kralobanky v podnikatelských akt i v i tách
prohlubujících
její
navázaným
obchodem
i
oddělení
191 O,
pro
kdy
obchod
s
bylo
zboží.
zahájila
zřízené pražské oddělení
pro
"František
vytvoření
"oddělení"
Toto
činnost
svou
při
uhlím
filiálce.
Komárek"
i a
417
s
průmyslem
"uhelná centrála"
obchod nově
se
zřídilo
ústavy a
národního
hospodářství,
"V
nejbližší
době
zúčastni
řada
nově
a
hmotami
velkoobchod
firmy
s olejem
a
418
vlastními
akciového kapitálu na 15 mil. peněžními
provozující
Králové
stavebními
V následujícím roce 1911 se již ... "Záložní dostatečnými
roku
Ve stejném roce převzalo "hradecké
strojovými a vřetenovými olej i.
vyzbrojen
něj
na
počátku
na
v Hradci
a
provozovaného
bankou
vzniklo
ústředí
bankovním
zboží"
spojení
ti
prostředky
se
společně
(po
kráčeti
bude moci
K)
úvěrní
oněch
navýšení
s ostatními
vyšších
ku kterým celý vývoj národní kvetoucích
podniků
ústav jsa
forem
spěje"
průmyslových
...
bude
akcionována a zabezpečena tak našemu národnímu hospodářství. " 419 Citát
z
výroční
zprávy
za
vytvořit
prostřednictvím
nacionálně
českých
"zrození" ještě
4
před
prvních
podniků,
rok
1911
již
jasně
akcionování vlastní
koncernových
s bankou
koncernové
podniků
deklaruje
spjatých
uskupení.
Kralobanky
záměr
však
42
°
Ke
došlo
tímto deklarovaným akcionováním.
: Archiv eNB, S X-b 14, fond eeská pr0mys1ová banka, Výročni zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1910. 12 " Obzor národohospodářský 1910 ... , Archiv ČNB, fond česká pr0myslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r.1911. 1 " Tamtéž. ,:.··r) Rétorika hospodářského nacionalismu byla v tomto případě sp1se "svého druhu marketingovou strategii" využívajici existujiciho národnostního pnuti k podpoře svých hospodářských cíl0 v rámci národně téměř homogenního královéhradeckého regionu.
145
Již
v roce
spolupráci
se
1911
byl
"aktivitou
Živnostenskou
první koncernov9 podnik -
bankou
v Železném
filiálky" Brodě
ve
založen
"Eeská akciová spoletnost se skeln9m 421
zbožím a.s." s kapitálem 350 000 K. odděleni
i obchodní aktivity
Semilské
Další rozvoj Při
pro zboží.
zaznamenaly
hradecké centrále a
jitinské expozituře byla zřízena "Ústřední prodejna cihlářsk9ch v9robků",
která
Královéhradecku, obchodních
v9chodnich
Eechách.
založena
obchodní
organizovala
zřízeni 423
Ve
k realizaci
spoletnost
vedly
k
vytvořeni
Dlouholeté průmyslem
úzké
o společném
která
"Silesia", uhlím
celkového
zakladatelsk9ch
skutetného
bankovního
Kralobankou
díky "finantni & J.
podíl na
kdy obchodní aktivity Kralobanky
(největšího
vazby mezi
v Praze
424
klitov9ch
koželužské závody A.
ve
(v i z. dři ve) .
filiálky také Kralobanka získala
v Královéhradeckém
"zviditelněny"
spolupráce
v9robků
cihlářsk9ch
s hornoslezsk9m
vrcholu
třech
roli
v9znamnou
stejném roce byla pražskou filiálkou
V následujícím roce 1912, svého
na
v případě rozšířeni těchto
prodejny
emisi Pražské akciové tiskárny.
dosáhly
I
Kralobanka uzavřela "úmluvu
obchod
pražské
Přitiněnim
sehrála
s niž
ohledně
422
cihelen
většinu
"sdružila"
resp. Jitinsku.
aktivit
se Živnobankou, postupu"
nově
regionu podpoře"
a
byly
obratu),
došlo
projektů,
které
koncernu
Kralobanky.
místním
koželužsk9m
dále
prohloubeny
a
založeni firmy "Spojené
Nejedl9 s.r.o." v Kuklenách u Hradce
Králové.
'~ 1
Bližši informace o ~innosti podniku se v pramenech nedochovaly rozhled, III. ro~ník- 1911, vydání z 1.12.1911, s.44. " : Jednalo se pravděpodobně o tyto cihelny: "František Komárek", "Továrna na v9robu vápenopískov9ch cihel v Hradci Králové s.r.o.", "Waldek František", kruhová cihelna v Plotištích.", J. Fiala, J. Jindra, Královéhradecká ro~enka, Hradec Králové 1911, s.ll7- 118. Tuto "úmluvu" je tfeba vnímat jako projev probíhající regionální kartelizace, kdy se Živnostenská banka dohodla s v9razně slabším, ale v regionu tradi~ně zastoupen9m ( "siln9m") Záložním úvěrním ústavem v Hradci Králové. Archiv ČNB, fond Živnostenská banka v Praze, Exekutivní komitét VI 1911 - 1912 , schůze v9konného v9boru z 11.9.1911. "·~' V9ro~ní zpráva Kralobanky za rok 1911 zmiňuje i v9znamn9 komisionáfsk9 "velkoobchod" se surov9m cukrem provozovan9 "centrálou" a pražskou filiálkou., Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, V9ro~ní zpráva Záložního úvěrního ústavu za r.l911. Finan~ni
146 března
Tento podnik vznikl 23. J.
Nej edlý,
koželužská továrna v Kuklenách, kůže
továrnou na závody" 1884.
Zprvu
malá
tříslové
svršky".
zakázky,
z nichž pro
zakladatel
založeny
továrna
rozšiřovala
postupně
kartuší
byly
také
nejvýznamnější
bulharskou firmy
Josefa
v r.
rozvoj
firmy byl v 90.
inovací
do
1896)
výroby,
mezi
nimiž
jejíž
koželužský závod
podnik
jedním
směrem
využití
v celém
z největších
k dalšímu
rozvoji
90.
let
již
19.
roku
století
"prvotřídní zahraniční
prestižní
co
v roce
1892
zemřel
jeho
firmu
synové
kterého záhy nahradil Ludvík
podpořen
stálo
čištění
provedla
Nej edlým
převzali
letech dále
využití nové technologie na sol i",
Poté
z bratří,
další
"koželužské
vyráběla
a
získat
Nejedlý,
Alois Nejedlý a Josef Nejedlý,
a
&
byla dodávka velkého množství
armádu.
Alois
80.
výrobu
svou
Dokázala
Aloisem
během
firem A.
s Královéhradeckou Původní
Alois Nejedlý v Kuklenách.
v Kuklenách
425
sloučením
1912
na
kůže
i
zavedením nových místě
prvním
pomocí tzv.
císařství ... "následkem
podniku
Úspěšný
Nejedlý.
"továrna Nej edlých"
v tehdejší
(po smrti
jako první stal
se
Významný krok
představovala
koupě areálu zkrachovalého "Akciového cukrovaru".
"chromové
tohož
říši. " 426
zejména
427
v roce
1907
Přikoupením
nové provozovny došlo de facto ke zdvojnásobení rozlohy továrny díky
němuž ... "měla
býti produkce
stupňována."
Alois Nej edlý pocházel ze "starodávné české koželužské rodiny" jeJ lZ sahaly až do 17. století. V dobách napoleonských válek se stal otec A. Nejedlého zámožným koželužským mistrem v Chlumci nad Cidlinou. Jeho syn Alois Nejedlý pak strávil 34 let "ve službě" jako technický správce koželužské firmy "H. Bergmann a syn v Novém Bydžově". V roce 1884 se A.Nejedlý (znovu) osamostatnil a založil "pro své syny Josefa a Aloise" vlastní koželuskou továrnu v Kuklenách., Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 18, Spojené koželužské závody A.J.Nejedlý,a.s. Kukleny, Výroční zpráva za r.l919-1920. 0 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 18, Spojené koželužské závody A.J.Nejedlý,a.s. Kukleny, Výroční zpráva za r.l919-1920. 4 ~ V této souvislosti je pozoruhodný vztah mezi tímto "podnikatelským prostorem" parcelou a kontinuálně poskytovanou finanční podporou ze strany banky. Záložní úvěrní ústav poskytoval finanční "kryti" postupně všem podnikatelským subjektům, které na tomto místě od roku 1868 vyvíjely svou činnost. Jednalo se postupně o "Akciovou papírnu", cukrovar Komárek & Co., Akciový cukrovar a "Spojené koželužské závody A. & J. Nejedlý s.r.o. kořeny
147
Ruku v ruce další
1910
byla
Nejedlý
úvěrového
pomocí
bratr
firma
"podržel" Alois
rostly i
specializaci,
a
rodinná
si
výroby
rozšířením
modernizaci
zajišťováno
jeho
s
s
póvodní
Nejedlý
dva
"koželužskou
řídil
nově
428
Kralobankou.
na
rozdělena
její
financování
jejíž
spojení
nároky na
V roce Ludvík
podniky.
zatímco
továrnu", závod
zřízený
bylo
v areálu
bývalého cukrovaru. Toto
neboť ... "neblahé
přiměly
obou
tom podaly předešly
trhu
poměry
oba majitele
sloučení
však
rozdělení
těchto
"Finanční
konkurenci,
světovém
1912
1911
celkově
trvání,
krátké
v koželužském
průmyslu
firem k opětnému spolčení."
rodinné firmy Nejedlých
větví
zprávu
let
pouze
mělo
rozhledy")
kterou sami snadněji
sobě
jsouce
"oficiálně"
došlo... "z
navzájem
Ke
(jak o
důvodu,
činili
mohutnější
429
aby
a aby na sloučením
svým
levnější výrobou a zredukováním režie soutěži čelili. " 430
nové
Vytvoření proběhlo
zcela
pod
firmy
základním
se
patronací
Kralobanky,
spolupodílník
a
valné
své zástupce do jejího vedení
i
hromadě
Jejím
věřitel
hlavním
dosadila
finančním
23.
garantem.
3. 431
850 000
jměním
která 1912 a
jako
při
vzniklé
společnosti,
se stala
"prolnutí"
s bankovním managementem pak nejlépe demonstruje volba "nově"
hlavní
ustavující
zároveň
Personální
K
předsedy
kterým se stal "dvorní továrník" a
zároveň předseda správní rady Kralobanky Jaroslav červený.
432
'-' V "ná~rtu" historie firmy jak je popsán ve výro~ni zprávě za rok 1919 192 O je zminěno, že ... "bylo třeba nahraditi kipsy východoindickými kozinkami a skopcovicemi, z nichž vyráběny galanterní brašnářské a specielní kůže i obuv galanterní pro vývoz." Spolumajitelé Alois a Ludvík Nej edli pak v rozmezi let 1907 - 1910 podnikli i několik cest do ukonkuren~ních závodů" v Německu i ve Spojených státech amerických, "aby na tamnějších trzích sledovali nové směrnice koželužského průmyslu.", Tamtéž. ' ' Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 18, Spojené koželužské závody A.J.Nejedlý,a.s. Kukleny, Výro~ní zpráva za r.1919-1920. ~-"Finanční
rozhled,
ll.
ročník-
1912, vydání z 1.6.1912,
s.31.
Za jednatele Spojených koželužských závodů A.& J.Nejedlý" byli vybráni: bývalý majitel továrny Ludvík Nejedlý, "továrník" Rudolf Vi touše k (budoucí ~len správní rady Kralobanky), "továrník a předseda správní rady" Kralobanky Jaroslav Červený a "vrchní ředitel" banky Václav Píša., Tamtéž. Tamtéž.
148
V
druhý zakladatelský
pořadí
založení
představovalo
ke
s. r. o.,
kterému
Diskontní došlo
Kralobanky v tomto roce
počin
v Hradci Králové
společností července
12.
Diskontní
společnosti
se
jednalo
organizaci
poskytující
"lombard",
1912.
433
V
finanční
přidruženou
o či
"eskont
případě
faktur",
která
fakticky plnila úlohu prostředníka mezi "úvěrníkem" a bankou. "Hradecká" banka usilovala o obchodů
již od roku 190 6,
diskontní jednání
převedení
kdy
začala
(viz
v Praze
společností"
části
434
svých lombardních
jednání s dříve).
českou
"První
Neúspěch
těchto
(probíhajících až do roku 1908) nakonec vedl k založení
vlastní
výše
zmíněné
setkalo
rozhledů)
Finančních
Kralobance
svoje
Její
"diskontky". mezi
konaná dne 12.
souhlasem,
1912 v Hradci
července
těšila
nýbrž i
ze vzdálených oblastí Čech a Moravy. "Odbývána byla za
pana
se hojné
stanovy. " 435
nejen
Stanovy
a
schválila
dávaly
městech
pracující
proto
nyní
s centrálou
podílních
listů
Z.Ú.Ú. za
hí
členů
Celkem
a
budou
obnášeti
kterážto
částka
ostatním
věřitelům
záruky
v Hradci
~
členů
úvěrnímu
"právo
rakousko u sebe jen
Králové
korun,
v obnosu
podíly
bude zárukou Záložnímu za
soustředíc
milionu
pojiti další trojnásobná záruka
říše
ústavu
na vržené
znění
společnosti
diskontní
Práva tohoto prozatím nevyužije
členy
úvěrního
v plném
zakládat filiálky a agentury i v jiných uherské.
z Hradce Králové,
presidenta správní rady Záložního
Červeného
tov.
členů
takže
Králové
předsednictví
účasti
poskytujícími
firmami
pohledávky ... " s živým
ustavující valná hromada
(dle
se
zřízení
a
vydá
k nimž
bude
milionu korun. K
1
000
000,
ústavu i event.
závazky z rediskontu a reeskontu
směnek
Finanční rozhled, II. ročnik- 1912, vydáni z 1.8.1912, s.l62. "- Činnost diskontních společnosti coby prostředníka mezi bankou a jeJlmi klienty (úvěrníky) tak do značné míry suplovala působenní svépomocných úvěrních spolků zkladaných na přelomu 60. a 70. let 19.století. Sama banka vysvětlovala její založení ve výroční zprávě (za rok 1913) ... uZ důvodu, aby osamostatněno oddělení postoupených pohledávek, které vyžaduje zvláštní manipulace, evidence a péče.", J. Horák, Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, s.232, Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1913. Finanční rozhled, li. ročník- 1912, vydání z 1.8.1912, s.l62.
149 společnosti. " 43 r;
Diskontní
zfízené
uinvestoval"
spole~nosti
750 000 korun
~ástka
měla
působící
složení
jejich
k
a
zastoupení ve správní
Kralobanky. V ~lenové
a
nově
správní
1914),
Rudolf Vitoušek
1915) .
Mezi
jméno c.
k.
ncensory"
zjistit,
ktefí
~lenům
vesměs
správní rady
tak zasedli ntovárníci"
radě
Červený,
Jaroslav
Josef
správní rady Kralobanky od r.
(~lenem
(~lenem
Pfesné
podnikatelé
spole~nosti,
Kralobanky:
Karel Skuherský
Pilná~ek,
s bankou
možné
patfili
budoucím
~i
zvolené správní rady
zatímco zbylá
n~leny",
není
jistě
Diskontní
patfili ke stávajícím
zároveň
slce
nově
do
v regionu Královéhradecka.
téměf
radě
tak
250 000 korun,
podílů
však
nejvýznamnějším
ústav
pfipadnout na další
spjaté podnikatele ~lenů
úvěrní
Záložní
správní
Diskontní
rady Kralobanky od r.
spole~nosti
pak
figurovalo
i
ndvorního továrníka zabývajícího se výrobou pian a
pianin"
Antonína
Petrofa
sídlící
v novém
bankovním
v Hradci
Králové,
oficiálně
pfevzala od
umladšího". paláci
zahájení
po
437
Záložního své
spole~nost,
Diskontní
ústavu
úvěrního
v fíjnu
~innosti
umatefské banky" veškeré "své
1912
úvěry
na
podkladu postoupených účtů povolené. " 438
V pofadí roce
tfetím
Kralobanka
u
zakladatelským projektem,
UVedla
v život",
kaolinové a šamotové doly a.s.". založena
na
ustavující
v prostorách pražské
valné
hromadě
filiálky
resp.
spole~nost
konané v
se sešlo n21
ktefí odsouhlasili založení akciové
se
kapitálem
pfitom
nebyl
založen
na
dlouholetou
dfívější
kaolinového na Plzeňsku".
"zelené
tradici
Nově
439
1912
"paláci Obchodní a
hromadě
2 5O O OOO K.
byla
záfí
4.
upisovatelů",
základním
"Dobřanské
staly
Tato akciová
živnostenské komory". Na této valné
~
se
který v tomto
louce", "průmyslu
spole~nosti
vzniklý
ale
pánů
podnik
navazoval
na
keramického
a
440
," Tamtéž.
; 'c
Tamtéž. Tamtéž.
,:_~,~
Finanční
1
V roce
-J(I
rozhled, II. ročník- 1912, vydání z 1.9.1912, 1911 působilo v obvodu "plzeňské komory" (OŽK)
zabývajících
se
výrobou
"zboží
kameninového
a
s.182. celkem
šamotového"
6 továren
s celkovým
150
Vzniku
"Dobřanských
předcházelo
zakladatelského společnosti
dříve),
akciové
a
(více než
roční)
dlouhé
poměrně
svědčící
jednání,
kaolinových
o
velikosti
měla
společnosti
Chlumčanech
i
u
především
předcházející
účelem,
rozhledy:
(viz
ustanovené
Základem
nového
závody firmy továrnu
zejména
jej i
mohutná
místě
zřízen
získali
zakladatelé
bezprostředně
ložiska
zevrubně
kaolinová,
zdarem za
tím
byl v§em moderním kritériím
pro
sousedících
poměrně největ§im
"S
odpovídající závod na plavení kaolinu . ...
komplex
nově
provozující
"zakladatelů"
jeho
Finanční
aby na jejich
uvedených
této
založení nového koncernového podniku
záměry
bankovní
provozované
vzniku
kaolinové
v Plzni
a
Dobřan.
hlavni motivy a
popisují
potřebám
v Dobřanech. " 441
kaolinu
Eisenschimml"
a
Situaci
příprav
koncipovaného
plánovanému
"za úkol sloužiti
akciového podniku se staly
v
nově
významu
Díky
podniku.
období
založila banka dokonce novou filiálku v Plzni
která
"Friedler
a
dolů"
šamotových
"Kromě
novou
ložisek
právě
společnost
celý
kaolinových
ložisek
v obci
Dne§icích a dále spachtovali od panství Lukavického hrabat ze Schonbornů
takže
dal§í
potřebný
ložiska
materiál první
kaolinová
jakosti na
na
dlouhou
nekonečnou
dobu,
řadu
let
se nová
společnost
zabývati ve velkém výrobou pískových cihel §amotu,
obkladaček
jest
a
zaji§těn.
ohromná
tříděním
místě
Mimo
písku,
výrobu kaolinu hodlá
poněvadž
v§echny
potřebné
materiály jsou na
v ohromném množství po ruce a provedenými zkou§kami bylo
prokázáno, výrobky
že
jsou
nejlep§i.
jakosti Proto
výborné, jeví
se
takže dají velký
se
zájem
očekávati
o
tento
mnohoslibný nový podnik. " 142
pottem 1200 zaméstnanc0. Prim mezi nimi hrály pfedevšim nejvétši a nejv9znamnéjši uZápadoteské továrny kaolinové a šamotové, které od roku 1899 patřily do koncernu Živnostenské banky., Finantni rozhled, II. rotnik - 1912, vydáni z 1.6.1912, s.l27. ~" Arch i v ČNB, fond Česká pr0myslová banka, S X-b 14, V9rotni zpráva Záložniho úvérniho ústavu za r.1911. Finantni rozhled, II. rotnik- 1912, vydáni z 1.9.1912, s.182. 1
151 Přípravné pokračovaly
že
se
již
práce
ještě
v
zřízení
na
začalo
1912
s výrobou
rychlé a bezproblémové bylo i
Podobně
nového
podniku
jeho oficiálním vznikem natolik rychle,
před
létě
zprovoznění
a
pískových
cihel.
upsání 2, 5 milionového
akciového kapitálu "rozpočteného ve 200 korunové akcie". Dominantním ústav,
úvěrní
akcionářem
jehož
vzniku zastupovali
"velkopr~myslník"
valné
během
jednání
rady"
Čerych
Bohumil
Ti to
hromadě
tři
"bankovní zvoleni
zároveň
dol~
správní rady
do
ředitel
člena
kaolinových a
Oldřich Čerych
pražský advokát JUDr.
byl
dodatečně
(člen
Josef Josífko Za
Plzně.
kooptován
vrchní
Kralobanky Václav Píša. správní
Předsedou místopředsedu
Jaroslav
obsadili 5 ze 7
post~
dochovaného jednacího vztahu
rady
správní
byli na
představenstva
a její bývalý majitel "továrník" Zikmund Friedler z sedmého
Červený,
manažeři"
Dobřanských
dále doplnili: "továrník"
správní rady Kralobanky),
jeho
"továrník a
Jaroslav
místopředseda
a
Záložní
předcházejících
Kralobanky
vzniklého podniku. Správní radu
šamotových
investor
správní radové Kralobanky:
František Ulrich.
ustavující nově
tři
správní
předseda
JUDr.
zájmy
se stal hlavní
443
k
ředitelstvu,
rady
byl
Červený.
ve správní řádu
což
444
zvolen Manažeři
radě.
Bohumil
Čerych,
Kralobanky
Správní rada
měla
tak dle
velmi silnou - dominantní pozici ve zástupc~m
banky
umožňovalo
téměř
neomezené rozhodování a kontrolu nad "dobřanskou kaolinkou".
445
Celá částka byla upsána (resp. její upsání přislíbeno) ještě před první ustavující valnou hromadou konanou 4 .září 1912., Tamtéž. ""c Tamtéž. "" Správní radové byli voleni na nestandardně dlouhou dobu pěti let. K jejich pravomocím patřila i možnost přijímat a propouštět "vyšši úředníky" včetně ředitele. Správní radě dále při slušelo ... "zastupovat společnost na venek a usnášet se ve smyslu stanov o veškerých jednáních, jimiž společnost vůči třetim osobám závazky přebírá, potud pokud pomocí zvláštní plné moci nejsou jednotlivá odvětví správy přenesena na výkonný výbor, ředitele, případně jeho zástupce.", Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X/a-13, Jednací řád z 8.5.1913.
152 Ředitelem
dlouholetý
podniku
byl
jmenován
šamotových
závodů
"vrchního
inženýra"
Bříze. "
v Horní
446
kaolinových
v Horní
která patřila do koncernu Živnostenské banky, z
dosud
aspektů
nebývalých ústavu.
úvěrního
kaolinky",
zcela
ležící
regionu",
zakladatelského
Kralobanka
poprvé
při
se
pustila
do
otevřeného
Bříze,
naznačilo
úsilí
jeden
Záložního "dobřanské
akcionování
hranice
mimo
a
Samo angažování bývalého
"kaolinky"
západočeské
"dřívější
Brady,
Západočeských
inženýr
vrchní
Gustav
jejího
"domácího
konkurenčního
střetu
se Živnostenskou bankou. kaolinové
Dobřanské přímou
a
(zřejmě)
znamenalo
stejné
i
připravovala
Bříze.
a
bankami
oběma
přesto
se
možné usoudit,
kaolinky"
byl
negativně
a
slce
k žádné
stavební",
1912
dohodě
o spolupráci
existující rozšířena
České
vznik ve
447
Přesnější
"(ne)dohodách"
věci
koncernových
zpráv
či
je
"Dobřanské
interpretován alespoň
krajně
"vymezení
448
Kralobanky
i v posledním mírovém roce 1913,
struktura o
akt i v i ta
"Úvěrové
dílčích
že postup Kralobanky ve
zakladatelská
pokračovala
z
pak
jejíž
banka.
nedochovaly,
bankou
koncernovou
založení
případných
sfér vlivu" v letech 1912 - 1914 nedošlo. Významná
pro
vytvoření
Živnostenská
Živnostenskou
představovaly
Jejich
pro
informace o konkrétních jednáních a mezl
závody
konkurenci
komplikaci
keramický
průmysl
době
silnou
v Horní
nepříjemnou
pro
ústředny
velmi
Živnobanky
"kaolinku"
šamotové
a
podniků
z let
1911
kdy byla již
dále
textilní závody s.r.o., Továrnu na
doplněna
a
křišťálové
""' Finanční rozhled, II. ročník- 1912, vydání z 1.9.1912, s.182. ČNB, fond Živnostenská banka v Praze,Exekutivni komitét VI. 1911 - 1912, schůze ze 7.2.1912, s.210. "" Jedná se hlavně o ojediněle dochovaný zápis z jednáni "výkonného výboru" Živnostenské banky z 18.záři 1913, na němž ... "vzat na vědomí dopis p. Dra. Ulricha z 15 t.m. v postupu záležitosti Záložního a úvěrního ústavu a Dobřanské kaolinky proti naší bance resp.Kaolince hornobřizské. ", Archiv ČNB, fond Živnostenská banka v Praze, Výkonný výbor IX. 1913 - 1914, schůze výkonného výboru z 18.9.1913, s.7.
154
Vedle b9valého majitele "továrny KAN" Aloise Nejedlého na jednatelů
postech
členové
figurovali
Josef Pilnáček a Václav Špalek, "doplňoval"
České
1913.
textilní
závody
s.r.o.
500 000
K,
které
"velkoprůmyslník"
ze
firmy.
A.
předsedu
Za
Čerych,
zároveň
s kmenov9m
Těmito
Tuček.
byla
"optikou" založení
své
Za
výroční
zprávy
Česk9ch
výroby
koncentrace najatých."
textilních
455
"Mechanickou Hořicích."
a
"Česk9ch
sídlo
Praha.
454
za
Sama
nově
vzniklé
byl
zvolen
Oldřich
1913
s.r.o.
Menčík
textilních
Kralobanka
rok
závodů
prodeje
nad
"továrník z Hořic" Karel A.
vstoupili do vedení
vybrána
úvěrní
z Lomnice
"továrník
"jednatelského v9boru"
oficiální
pěti
byli:
Záložní
kterého coby jednatelé ve v9boru doplnili A.
s.r.o."
v
, , panove
listopadu
"velkoprůmyslník
Matouš,
Menčík,
rytíř
Alois
T.l to
~ ~
podílníků.
zastupující
F.
Semil"
firma
svoji
společnosti
Čerych
Popelkou" Bedřich rytíř Šlechta a 4'11
pět
složilo
Oldřich
"továrník
z Vrchlabí"
K.
svolané dne 21.
spoluvlastníky
"podílníky"
~ k. T uce
oficiálně
Rozhodnutím valné hromady vznikla nová
ústav,
František
společnosti
zahájily
hromadě
na ustavující valné
jměním
Kralobanky
které coby třetí zástupce banky
Diskontní
"dirigent"
rady
452
Rejmánek.
činnost
správní
jako
pak hlavní
společn9
v tkalcovnách
a
závodů viděla
důvod
"účel
vlastních
i
Nově vzniklá továrna přímo navazovala na dřívější
tkalcovnu, Tučkova
šlichtovnu textilní
a
úpravnu
továrna
v
K.
A.
Tuček
Hořicích ... "počala
z malých pomérd."
KAN s s.r.o. měla dohromady 8 jednatelů. Vedle již zmíněných se jednalo o: "statkáře" F. Waldeka, "velkoobchodníka" J. Zrůsta, "dirigenta fil. Assicurazioni Generali" v Hradci Králové A. Švorčika a továrníka V. Petrofa. , SOA v Liberci, fond liberecká OŽK, firemní rejstřík 1910 - 1919, kniha č.77, s.165. Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1913. ~·c Tato skutečnost je, vzhledem k tomu, že nový podnik i všichni jeho "podílnici" vyvíjeli své aktivity v regionu "českého severovýchodu", poměrně významným faktem vypovídajícím o snaze bankovního managementu posílit význam pražské filiálky Kralobanky. ~' Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1913.
155
V roce koupili v
1900
bývalou
V roce
Tuček
továrnu
kterou
Hořicích,
stavy.
Karel
na
odešel
na
ze
vlastněna
letech následujících byl
závod
V roce
Skalici
s
hořického podniku.
jako
příznaky
ve
na
krize,
"spojení"
v novou firmu,
457
i
nadále
řídil
symptomatická i
"český"
která nakonec v akt i vit
každoročně."
České
své
podnikání
z "centrály" svého
průmysl
textilní
K. A.
případě
s "hradeckou
dolehly
vyústila až
Tučka
bankou".
první
"Přeměna"
458
pro
pochopení role
vzniku
a
byla v mnoha ohledech struktury
bankovního
jakou sehrály koncernové podniky
při
nastalé krizi tohoto bankovního ústavu v letech 1914- 1915. zakladatelský samostatnou
"velkou" vypuknutím
"Velké
v Libochovicích."
Kamenici.
počin
v roce 1913 a
investiční
války"
zároveň
aktivitu
představovala
svou 460
"Továrna
činnost
roku
Ladislava
Morávka
190 9 v pronajaté
a
-·.~
na
Josefa
Feigl"
v
Trhové
Po dvou letech se majitelé firmy rozhodli přesunout
Ladislav Morávek
zakoupení
před
"Továrny
sklárně
výrobu do vlastní nové továrny v Libochovicích. se
poslední
Kralobanky
"přeměna"
459
sklo a sifonové láhve Feigl, Morávek & spol. s.r.o.
křišťálové
zahájila
"V
Tučkem.
spojená se vstupem Kralobanky do podniku a jeho
analýzu
Třetí
a
Bartoň
na bavlnu v
rozšířil
s 80
Ve stejném roce však na "Tučkovy továrny"
celý
jeho
tkalcovnu
takřka
přádelny
dále
paprsky"
a
Karlem
řízena
do jejího bankovního koncernu,
zařazením
koncernu
které
průmyslu,
1
Bartoněm
firmy Arnošt
rozšiřován
koupil
vřeten",
"25 000
v textilním
stejně
Tuček
1908 Karel
mechanickou
společné
celá továrna byla nadále 45
brda
"tkalcovská
"inovovali"
1902
s Arnoštem
společně
potřebných
dohodl
se
pozemků
zástupci pro
města
tovární
V
květnu
1911
Libochovice
budovy,
vlečku
na a
měla v roce 1902 uTu6kova textilka" 128 stavů, o pět let v roce 1907 to již bylo 740 stavů, které obsluhovalo 450 zaměstnanců., J.Preiss, Český průmysl textilní slovem i obrazem, Praha 1909. Tamtéž. "" A.Pimper, české obchodní banky za války a po válce -nástin vývoje ... ,s.4142., uObzor národohospodáfský", ročník XV. - Peněžní revue 6.1.,s.11-12. "" O těchto souvislostech je blíže pojednáno v kapitole věnované bankovní krizi. Compass, Finanzielles Jahrbuch fur Osterreich-Ungarn. Wien 1914, s.237.
Jestliže
pozděli
156
obytné
Spořitelny
do
dělníků.
domy
nově
města
Zároveň
Libochovice.
461
("přeměněné")
vzniklé
získal
stavební
i
V rozmezí let 1912 -
1913 pak
křišťálové
firmy "Továrna na
od
úvěr
sklo
a sifonové láhve Feigl, Morávek & spol. s.r.o. v Libochovicích" vstoupil Záložní
razantně
úvěrní
V roce 1912 Kralobanka do jmění
215 OOOK z celkového společníkem.
Dalšími -
zakladatelé a majitelé
ústav v Hradci Králové. založeného podniku vložila
nově
285 OOOK a stala se tak jeho hlavním slabšími -
výrazně
původní
sklářské
se stali
společníky
firmy v Trhové Kamenici
Josef Feigl s podílem 60 000 K a Ladislav Morávek s 10 000 K. Krátce
po
dělníků.
Finanční
463
vstřícným
realizaci
louce".
Náklady
městské
projektu na
sklářského
odbytová krize
výstavby
v letech, průmyslu,
investiční
plánovaný
hlavní
hlavního
věř i
spolumajitel, tele,
úvěr 327 000 K.
Vzhledem možné zjistit skláren", v
přesné
1 ze
"na
zelené
a
její
nové
továrny
kdy
probíhala jistě
tak Záložní
hluboká
dalece
úvěrní
tak
přesáhly
kdy
ústav jako
představoval
i
jejího
skláren poskytl
svůj
předpokládat,
vyslání
-
materiálu
že Kralobanka,
koncernových
dominantní
sklárny"
finanční
archivnímu
neni
dnes
složení nového managementu "libochovických
ostatních
prostřednictvím
přímou
sklárny
nemovi tý majetek
k nekompletnímu
případech
"Libochovické
spolu se
v Libochovicích,
nové
téměř
zároveň
na
firmy,
180
464
přes to
(potvrdila)
který
sklárnách
horizont. Na konci roku 1913,
byly sklárny "uvedeny v život", její
ve
samosprávy
vybudováni
rozjezd"
"podnikatelský
pracovalo
vstup Kralobanky do nové
"postojem"
umožnil
původně
továrny
spuštění
462
svých se
úvěrovou
tak
vliv
na
zástupců
od
svého
podobně
podniků, řízeni
do
firmy
vedeni
vzniku
jako
upevnila rovněž
skláren.
nacházely pod
kontrolou Kralobanky.
Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, Průmyslové oddělení k.č. 32/4, Libochovické sklárny 1920 - 1945. "'" Tamtéž. "•' Compass, Finanzielles Jahrbuch ftir 6sterreich-Ungarn. Wien 1914, s.237. 4 c, Druhým věřitelem na hypoté kární úvěr byla Spoř i tel na města Libochovic, která poskytla úvěr 75 OOOK., Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, Průmyslové oddělení, k.č. 32/4 , Libochovické sklárny 1920 - 1945. "'
1
157
Zakladatelská i
pokračovala
aktivita
v první
Bankovní
slévárna v
jednota,
roku
polovině
iniciativy založeny hned strojírna a
Záložního
čtyři
1914,
s. r. o.
společnost
kdy
nové firmy: s. r. o.,
Kolíně
ústavu
úvěrního
byly
Pražsko -
z
jeho
Kolínská
Agrární záložna s. r. o., ve
Králové,
Dvoře
Uhelná
centrála v Hradci Králové s.r.o. Pražsko - Kolínská strojírna a slévárna v Kolíně Tato
továrna
s. r. o.
vznikla
Procházka & spol." v od
své
přeměnou
i
strojírna
založena počátkem
byl
"aktiva",
financován
od
Kralobankou.
která
Pražsko
jednota,
Labem, byla založena na
společnost počátku
s. r. o.
ve
Agrární s
obmezeným
ručením
byla dne Toto
záložna
17.
dubna
"společenstvo"
úvěrním
stanovách
stanov
knížky od
~l
1914
výroby" a
členů
tNB,
i
úvěrní
ústav
společenstva
Jako
taková
společenstev.
468
vzniklo díky úzké spolupráci mezi Záložním představiteli
sílícího
vlastním
se
členům,
účelům
i
hnutí
odrazilo
28.
přijatých
k hlavním
"stavu rolnického",
agrárního
"spojení"
záložny
patřilo
peněz"
Králové.
rej střiku
466
467
formě
v Hradci
zapsána do
Zmíněné
Agrární
"půjčování
Archiv Záložního .:, ,, Tamtéž.
sídlem
zájmy
Královéhradecka.
co
se
ve
zřízena
ústavem a "místními"
reprezentujícími
těchto
byla
a
Králové nad
Dvoře
se na jejím vzniku účastnil upsáním části podílu.
převzala
Kolínská
"směr
roku 1914. Záložní
465
"Osvald
řízen
orientovala svou výrobu převážně na zemědělské stroje. Bankovní
1914.
firmy
počátku
po svém založení stávající
změnila
roku
továrny
dřívější
Vznik "nové" firmy,
Kolíně.
předchůdkyně
pravděpodobně
byla
1
v regionu v prvních
1914.
Podle
společenstva,
vedle
března
přijímání
peněz
na vkladní
nečlenů.
fond teská pr0myslová ústavu za r. 1914 .
banka,
S
X-b
14,
V9ro6ni
zpráva
úvěrního
O bližší činnosti "Bankovní jednoty ve Dvoře Králové" se bohužel z krátkého období j cj ího p0sobení nedochovaly bližší údaje., Archiv tNB, fond teská pr0myslová banka, S X-b 14, V9ro6ní zpráva Záložního úvěrního ústavu za r. 1914. "'. SOA HK, fond Agrární záložna v Hradci Králové, k.6.1, inv.6.11, Stanovy Agrární záložny.
158
Agrární
záložna neb
zvětšování,
měla ... " finančně
orgány
záložny
Právě
zmíněná
byly
Valná
být
hromada
jeden
Další
banky.
6len~
Z devíti
vždy
ústavu.
"ředi telstva"
6lenem
dva
správní
6lenové
Zbývajících
správní
Předsedou
Věkoš"
Jan
továrník a
6len
v Hradci
se
Josef
spole6nosti" rad~
úvěrního
záložny
byl
zvolen
ústavu
Josef
představenstvu
ústavu
úvěrního
jeho
s
starosta
prokuristou Rejmánkem.
tvořili
Králové.
472
měla
své
i
z
§16
stanov,
záložna obstarávat finan6ní
který ur6oval
stát
Záložní
úvěrní
obstarává
v zájmu
agrární
měl
zjednati tomu
úvěr
ničemu
i
jinde,
namítati.
ukládati u Záložního
jednak místo,
úvěry,
Tímto
přebytky.
ústředím
ústav,
úvěrního
i
kam
471
Statutárně
zp~sob
jasně
jakým si
měla
ukládat
finan6ních transakcí se
který ... " úvěry
záložny.
nebude-li
Podobně
jednak
a
"rolníci"
zakotvené spojení aktivit Agrární záložny a Kralobanky je patrné
řad
rady pak
a
rady
Františkem
Hradce
z
být
"rolník
Záložního
spolu
v okolí
z obcí
(statkáři)
Fér
Záložního
správní
správní
Záložního
rady Agrární
470
zvolen
"ředitel
správních
pětici
volená
představitel~
rady
zástupcem Kralobanky v
stali
"Diskontní
Zbývající
byl
rady
třetím
Králové"
ředitelem
rady
správní
záložny
jí
museli
6len~
šest
Místopředsedou
Eerný.
Pilná6ek. Druhým a Agrární
a
správní
muselo být "příslušníky stavu rolnického".
z
Rozhodujícími
spolupráce "hradecké banky" a 6ásti
musel
úvěrního
Dále
ve složení správní rady se nejlépe odrážela
místního agrárního hnutí. záložny
členů".
svých
zemědělství. " 469
povznesení
Správní rada. výše
majetků
rozprodeji
scelování,
podporovat podniky a družstva, jejichž úkolem je
hospodářské
statutárními
nápomocna ... "při
býti
měla
společenstva
Společenstvo
si
úvěrní
ústav proti
svoje má
společenstvo
Záložní
přebytky
může
ústavu."
SOA HK, fond Agrární záložna v Hradci Králové, k.č.l, inv.č.11, Stanovy Agrární záložny. Tamtéž. "'Finanční rozhled, lV. ročník- 1914, vydání z 1.4.1914, s.77. Etyfi ze šesti "rolníků" zasedajících ve správní radě Agrární záložny, byli zároveň obecními starosty., SOA HK, fond Agrární záložna v Hradci Králové, k.č.1, inv.č.11, Stanovy Agrární záložny.
159 ve~keré
"U banky této soustiedi působeni
svoje transakce do oboru
Záložního úvěrního ústavu spadají. " 473 Královéhradecká
Agrární záložna tak vstoupila v život jako malý specializovaný ústav
peněžní
personálně
s Kralobankou. Posledním zakladatelským vypuknutím Velké války -
resp.
úzce
finančně
i
počinem
krize Záložního
propojený
Kralobanky
před
ústavu
úvěrního
se stalo založení Uhelné centrály v Hradci Králové s.r.o.,
"pouhou"
právní
změnu
stávajícího
obchodu
"Uhelnou
centrálou"
Zrůstem.
Kmenový
splacen
ke
jednatelů
dni
V případě této firmy se jednalo o
474
ke kterému došlo 3. 6.1914.
formy,
spojenou s plánovaným
s uhlím,
provozovaného
Kralobanky
kapitál jejího
vzniku.
- vyslala banka
člena
ředitele "centrály" Josefa Féra.
Založením Záložního maxima.
Do
jměním
v
ústavu v
koncernu
přesahujícím
ll
případě
který
z
vlastnil 476
akcií".
Na
odhadnout, přímo
-
korun.
4
7'
těchto
13
základě
K byl
firmy
na
vedení
1914
svého
patřilo
13
milionů
firem
rozhodující
100 000
s.r.o."
červnu
6
Janem plně
posty
475
prokazatelně částku
Králové
správní rady Antonína Hanuše a
centrály
"Uhelné
úvěrního
Do
z Hradce
s obchodníkem
společně
společnosti
nové
rozšířením
roli
členský
korun.
dosáhl
"předválečného"
firem
s vlastním
Kralobanka
dominantního podíl,
koncern
hrála
investora,
resp.
"balík
dostupného archivního materiálu je možné
že se ve "svých koncernových" podnicích Kralobanka
vlastnicky -
podílela
Další vysoké částky -
částkou
v rozmezí 3 -
pravděpodobně
4
milionů
v řádech milionů
SOA HK, fond Agrární záložna v Hradci Králové, k. č. 1, ínv. č .ll, Stanovy Agrární záložny. ~ " SOA v Liberci, fond Liberecká OŽK, Kraj s ký soud v Hradci Králové firemní rejstřík, k.č.75, s.l76. Vedle dvou manažerů Kralobanky působili na postech jednatelů obchodník Jan Zrůst a Adolf Weiss s Leo Kretschnerem., SOA v Zámrsku, fond Krajský soud v Hradci Králové, firemní rejstřík Záložní úvěrní ústav, nestránkováno. Ph Dvě "výjimky" tvořili teské akciové společnosti se skelným zbožím a.s. a Pražské akciové tiskárny a.s .. Tato částka byla odhadnuta na základě součtu známých údajů o prlme finanční účasti Kralobanky na vlastních koncernových podnicích, která činila 3,084 miliony korun. Odhadované "3-4 miliony" vycházejí z navýšení této jisté (3 miliony korun přesahující) částky o pravděpodobné další
160 "sv~m"
korun - pak banka poskytla
nově
založen~m
přidělen~ch investičních a provozních úvěrů. Při
pohledu firem
koncernov~ch
především
na
právní
je
kapitálově
vznik
transparentních právních bylo založeno ve
formě
koncernov~mi
firmami
společnosti.
U
jako
jeden
ve
na
rozhodující vl i v.
"hradecká banka"
měla
v~j imečn~
ohledech
a
"jen"
zb~vajících
od
proběhlo
Mezi
akciové
3
figurovala
rozdíl
založení
firem tak
pouze
Kralobanka a
méně
i
obmezen~m".
figurovaly
neměla
jejíž
zároveň
a
ručením
s
preferovala
Celkem 10
479
Jedinou
zcela
v režii
jasnou majoritu,
kaolinové a šamotové doly",
"Dobřanské
všech
tomu navíc
podniků v nich
Kralobanky a v níž byly
z nich
společností,
Kralobanka
náročn~ch"
"společnosti
zakládan~ch
nově
forem podnikání.
spoluzakladatelů
ze
koncernov~ch
akciovou
dvou
že
"méně
naproti
478
strukturu
patrné,
firmám formou
představující
nej ambicióznější
tak její
zakladatel s k~
projekt.
z
hlediska
zkoumání firem
koncernov~ch zakladatelsk~ch
(logické)
úvěrního
ústavu
centrála"
banky
jsou
aktivit
tradiční
"leželo" i
v
nejv~znamnějšího
postupně
formovaly
Králové spadal
kter~
působilo
6
Králové.
let
aktivit
1914
pod
bankovního přilehlém
v
či
přímé
koncernov~ch
První
Záložního
"Královéhradecká
1911
zárodky
centra
ústavu.
rozhodovacího centra, kolem
vytvářely
V Hradci
Královéhradecka, centrály",
a
hlavní
úvěrního
Hradci
v období
rozložení
dvě
patrná
zakladatelsk~ch
centrum
si
struktury
Záložního
postavení
Kralobanky.
místní
vedení
firem
(tj.
"udržela" něhož
se
koncernu regionu "bankovní necelá
investice, které plynuly do koncernových firem u nichž není známo přesné složeni členských podilů (viz. tabulka č.lO) ~ c Jen samotná "Továrna na křišťálové sklo a sifonové láhve Feigl, Morávek & spol.s s.r.o. v Libochovicích" získala od Záložního úvěrního ústavu hypotekárni úvěr 327 OOOK. Tento úvěr tak výrazně přesáhl vlastní Jmenl firmy. Při započtení počáteční investice 215 OOOK tak Kralobanka jen v roce 1913 investovala do "Libochovických skláren" celkem 542 OOOK. ~ ·~ Jednalo se o "Českou akciovou společnost se skelným zbožím a. s. a Pražské akciové tiskárny a.s.
161 480
polovina)
společností
korun.
na centrál u
obmezeným.
určit,
úzkém
Jejich
sílící
rychle od
představovala
Kralobanky.
a
se
dolů
šamotových l
přesahující
aktivit
pražská
filiálka
zřízeny
"Dobřanské
výši
firem,
které
3,5 milionu korun.
482
jeden
akciovou.
a nadále
kaolinka"
kaolinových a
v Praze
odhadnout
"Služebně
(v níž
z majoritních
způsobem
zásadním
jmění
možné
a. s."
Pražská filiálka
"Dobřanských
vlastního je
tiskárny
jako
společnost
celkovou
koncernových
účast
firem.
akciové
oficiálním sídlem a.s.
2
koncernu
popsaná hojná
zřízená
"pouze"
jednoho o
se navíc stala i
ovlivnila
"Pražské
figurovala
akcionářů)
přesáhla
zakladatelských
nově
sice
Tři z těchto firem byly založeny v podobě
případě
v
Kralobanka
481
kapitál
části
této
podobě
v
jistě
"Aktivitou pražské filiálky" byly
spravovány 4 firmy. "s. r. o."
téměř
výše
centrum
1910
roku
i
těchto
bankovního managementu ve vedení Druhé
celkový
napojení
svědčí
Kralobanky pak
založeny
byly
jeho výše však
velmi
O
firmy
tyto
ručením
s
přesně
není možné miliony
Všechny
sídlících na
částku
nejstarší" semilská
filiálka Kralobanky pak odpovídala za založení a správu "České společnosti
akciové
spolupráci
se
Živnostenskou
zakladatelský
mimořádný
kaolinové a akciovým
se skelným zbožím",
jměním
i
postavení
regionem
v rámci
v Železném
podnik
šamotové doly a. s.,
dosavadních podnikatelských jejich
bankou
Brodě.
představovaly
které
svého
která byla založena ve
se
bankovního
Zcela
Dobřanské
svým 2, 5 milionovým
působení
projektů
483
zcela
Kralobanky. O koncernu
vymykaly
z
výjimečnosti
ostatně
svědčí
Jednalo se o tyto firmy: Diskontní společnost v Hradci Králové s. r. o., Spojené koželužské závody A.+ J.Nejedlý s.r.o., KAN s.r.o., Bankovní jednota, společnost s.r.o. ve Dvoře Králové, Agrární záložna s.r.o., Uhelná centrála v Hradci Králové s.r.o. Cft Jednalo se o tyto firmy: Pražská akciová tiskárna a.s., České textilní závody s.r.o., Továrna na křišťálové sklo a sifonové láhve Feigl, Morávek & spol.s.s.r.o. v Libochovicích, Pražsko Kolínská strojírna a slévárna v Kolíně s.r.o. Umístění sídla dvou významných koncernových podniků (Dobřanské kaolinové a šamotové doly a.s., a České textilní závody s.r.o.) do Prahy dává tušit snahu Ulrichem "dirigovaného" bankovního managementu podpořit prostřednictvím jejich přesunu do pražského "finančního centra" aktivity a vážnost doposud nepříliš úspěšné pražské filiálky. ~JFinan~ní rozhled, II. ro~ník- 1911, vydání z 1.12.1911, s.SO.
162
jejich
založení
filiálka
zřídit
Další
bankovního
ekonomických Při
novou
neváhal
filiálku jako
pro
přípravu
Plzeňská
v Plzni. sídlo
"technického
i "komerčního vedení" této akciové společnosti. akcentované
členění
ústav
úvěrní
fungovala
následně
ředitelství"
firem.
Záložní
že
skutečnost,
sfér
kritérium koncernu
a
oborů
č.
koncernových firem
převažovaly
do
průmyslového
sekundárního
Kralobanky
konkrétních
pohledu na diagram
zohledňuje
potom
1 je patrné,
hlavních
koncernových
že ve
firmy spadající svou sektoru
strukturu
dle
činnosti
struktuře
působností
ekonomiky nad
do terciární sféry.
patřícími
Diagram
č.
1:
Záložní úvěrní ústav v HK struktura koncernu I
I
I
Sekundární sektor
Terciární sektor
Textilní průmysl ( 1 podnik)
Kožedělný (1
průmysl
podnik)
Průmysl
stavebních hmot ( 1 podnik)
Strojírenský
prumysl
(2 podncky)
(1
4 4
-
-
peněžní
ústavy (3 firmy) Obchodní společnosti
(2 firmy)
-
--
Jiný podnik)
~ Finanční rozhled,
~
-
průmysl
(2 podncky)
Sklářský
Pobočné
~
IV.
ročník- 1913, vydání z 15.11.1913,
484
s ..
firmami
163
Komplex
třinácti
průmyslových
Při
služeb.
485
potom
tento
jmění
tak
"obchodních" korun.
srovnání
soustředil
Zatímco
svého
koncernu
prohlubování a posilování stávající spolupráce s
průmyslem.
a
přehledu
struktury
nevyplývá jasná orientace Kralobanky na oborů.
Jen
strojírenský
koncernovými zbývající
podniky
čtveřice
průmyslového
koncernu má tak banka jmění. jasně
odvětví
Při
byly
patřil
mezi
Každý do
ze
jiného
podniků)
(resp.
v rámci které
vložila do jejich základního
užití tohoto kritéria vystupuje s 2,5 miliony korun popředí
do
nejsilnějším
odvětvím
(0,5
tiskařského
průmysl
kaolinovými
Na dalších
textilní
průmyslových
závody. pak
firem
vypovídací hodnotu výše investic,
(spolu s dalšími podílníky)
"Dobřanskými
korun.
větší
podniků
na
Pro posouzení "váhy" a významu zastoupení
průmyslových
jednotlivých
dvěma
zastoupeny
z
průmysl
sklářský
a
průmyslových
odvětví.
koncernových některý
a
1,5 milionu
především
Z uvedeného
finanční
"peněžních"
prostředky
pozornost
je
4, 6 milionu
nepřesáhla
budování
firem
"kmenového"
výši
koncernových
při
tak
8
v sektoru
koncernových
přesahovalo
pravděpodobně
ústav
tvořilo
podnikajících
síly
jmění
(potvrzeného)
úvěrní
firem
markantnější.
podniků
společností
Záložní
firem
kapitálové
ještě
rozdíl
suma
s
a
průmyslových
osmi
korun,
podniků
koncernových
průmyslu
stojí
průmysl.
K) je
hmot",
šamotovými
a
průmysl
je
"příčkách"
mil.
"stavebních
pak
doly".
koželužský sklářský
Zastoupení z tohoto
reprezentovaný Druhým
s O, 85
milionu
(0, 635 mil.
K)
strojařského
pohledu
a a
relativně
nevýznamné.
Mezi osm průmyslových podniků patřili: Spojené koželužské závody A.+ J.Nejedlý s.r.o., KAN s.r.o., Pražská akciová tiskárna a.s., České textilní závody s. r. o., Továrna na křišťálové sklo a sifonové láhve Feigl, Morávek & spol.s.s.r.o. v Libochovicích, Pražsko ~ Kolínská strojírna a slévárna v Kolíně s.r.o., Dobřanské kaolinové a šamotové doly a.s. a české textilní závody s. r. o. K pětici firem spadaj ici svou činností do sektoru služeb patřily: Diskontní společnost v Hradci Králové s.r.o., Bankovní jednota, společnost s.r.o. ve Dvoře Králové, Agrární záložna s.r.o., Uhelná centrála v Hradci Králové s.r.o., Silesia s.r.o.
164
Mezi koncernovými pak
společnostmi
společnost" peněžní
pobočnými
dominovala
jasně
jměním
se základním
ústavy a obchodními
peněžními
královéhradecká
1 milion korun. Dva "zbývající"
ústavy - "Agrární záložna" a "Bankovní jednota ve Dvofe
Králové"
zahájily
svou
teprve
činnost
na
jafe
1914
význam (kapitálová síla) byl ve sledovaném období až
Založení
zanedbatelný.
dvou
"Silesia" a "Uhelné centrála" snahu
banky
podpofit
společností,
Vzhledem Kralobanky
rozšífit
propuknutí
první
hospodáfské
výsledky
jmění
"pfelomu",
její
společnosti
královéhradeckou
l
který krize
války,
ne ní
většiny
"nově"
pro jíž
další dále
možné
založených
firem.
Podniky, které byly založeny až v roce 1913
první
polovině
1914,
již
výrazněji rozvinuly své aktivity.
podnikatelských informace.
počátcích
Alespoň
dílčí
těchto
založených v roce 1912. po
celého v
svém
továrního k
činnost
světovým.
"
4 ''"
~'I
založení
komplexu
konci
koncernových dokonce v
či
aby
času,
Ve většině pfípadů se tak o
firem nedochovaly
téměf
kapitálově
nejsilnějších
žádné jsou firem
"Dobfanské kaolinové a šamotové doly"
nejmodernějším
Na
486
umocnilo
analyzovat
dostatek
neměly
vývoj
informace o hospodáfské situaci
tak k dispozici pouze u trojice
pokračovaly
aktivity
pak bylo, ve srovnání
bankovní
světové
roku
menší
spíše nevýznamné.
k zásadnímu
znamenala
jejich
výrazně
stávající
podniky
průmyslovými
popsanými
Diskontní
dále
a
obchodních
a
je tfeba vnímat pfedevším jako
Jejich vlastní
pro zboží.
oddělení
s výše
"Diskontní
ve
... "jež
velkorysém řadí
závodům
roku 1913 byla
továrna na výrobu cihel s plánovanou
se
dnes
nejen plně roční
plánu po
naším,
výstavby uvedení ale
uvedena do provozu produkcí 7
milionů
cihel.
~Jelikož byly všechny tyto firmy založeny ve formě "společenstev ručenim obmezeným", neměly ani povinnost předkládat veřejnosti výsledky svého
4
hospodařeni.
"'
Finanční
rozhled,
i
III. ročník- 1913, vydáni z 15.11.1913, s.28-30.
165 Činnost
dlaždic, písku.
zahájily
surového
488
obkladů. železniční
trať
byl
lokomotiva koní.
489
schopnost
těžkých
poměrů
nás, ale i v
půjčkami
na
průmyslu
i
a
o
budou
zvláště
se
1000
pouze
závody
když
~
vlastni
i
výkonu
jedná
za
o
v plníte nynějších
zájem o výrobky a to nejen u
poskytující
peněžní
své
krise
a
dobu zapustila záhy
neocenitelných
členstvu
otev~ené
a
ší~ící
se
nep~íznivou
tuto
zahájila
společnost
všeobecně
faktury
blízkou
490
P~es
špatných konjunktur. ko~eny
podniku
Diskontní
době
"v
na
patřila
centrála
nejistoty
jeví se všeobecný
zahraničí.
obchodování
zdárně
vyhlídek
výroby dokázati,
Královéhradecká
tak
"Položeny byly vlastní koleje
elektrická
a
plavirna
programu"
spojením
K jeho vybavení
továrně."
krise
nynější
druhu"
šamotu,
stavebního kamene a
umělého
přímým
- Klatovy.
dnešních
svého
výroby
"investičního
"výrobny"
"moderní"
"Dle
ukončení
svoji
a
tovární
"jediná
opatřen
Plzeň
ku každé jednotlivé
a
dokončeni
dokončení
Podnik
čtyři
další
kaolinu
K úplnému
scházelo pouze
i
účetní
služeb
pohledávky.
živnostenstvu poskytované v této
době
Služby
cennější,
o to
že bylo nesnadno jinde jakýkoliv úvěr vůbec získati. " 491 V tomto optimistickém
"povinně"
působení
společnosti"
"diskontní špatná
všeobecně
komentáři
Samotné
lombardní
formu
zaměření
na
živnostenstvu, kterému by úvěr
vůbec
"úvěrové
nového
získati,"
~q,, ._;cq
Finanční
rozhled,
zřízeni
bylo
peněžního
ústavu
III.
Obchodní
společnosti"
ročník-
roku
zmiňuje
panující
"diskonty" a
jej i
u
i
nesnadno jinde jakýkoliv
o snaze banky
úvěry.
otevřeně
úvěrováni..."průmysl
"zadlužené
"diskontní
Tamtéž. Tamtéž. Tamtéž .
často
svědčí
zadluženým firmám další kterou
dosti
situace
(resp.
činnosti" pobočného
se
hospodářská
v královéhradeckém regionu.
prvního
výsledků
přesunout
klientely") "ochotného" úspěch
část
na
své
bedra
poskytovat
této strategie,
"naordinovala"
1913, vydání z 15.11.1913,
Kralobanka,
s.31.
166
potvrzovaly
dílčí
l
na konci
roku 1912
většinou
s ta vu
navýšit
na
celkového a v roce
obratu,
prosperitě
Ještě
který
společnosti
v roce
za
který
rok
Kralobanky
počátku
do
závody A.&
"nového"
svědčí
potýkat.
že Kralobanka
J.
Nejedlý"
podniku
a
o obtížích,
poměrně
zažívaly i "těžké"
neměla
případě
v
popisovat
diskontní
rozhledy pak hodnotily rok 1912 jako pro nepř í znivý,
jež to
ceny
koželužské
závody
A.&
"naděje"
surovin
Zásadní bylo v této souvislosti
počátku
členem.
ceny tohoto zboží k stoupajícím
1. Na
blíže
"průmysl
493
Finanční
kožní
stouply. "
494
své
krajně
"Spojené budoucí
kartelizace výroby.
zřízeni
"kartelu koží
1913),
jehož byly "kuklenské koželužny"
základě
této "kartelizace výroby doznaly
nárůst
cenám
výsledky.
vkládaly
zejména
(na rozdíl
společnosti)
pokračující
do další koncentrace a
podešvic" (vznikl 1.
značně
.Nejedlý"
J
skutečnost,
"indicii" byla
hospodářské
jej i
časy.
hospodaření,
tohoto závodu zájem
"úspěchů"
po
s nimiž se musel nový závod
těchto
Jednou z
prezentovaných
komentovat
od
závodních
~92
ale více indicií
od
tisícový
zúročení
Nedochovaly se sice bližší údaje popisující jejich
od
relativní
20-ti
l
4%
dovoloval
O
jejího milionů
19,79
korun.
svědčí
počet
jejich nárůst
dosáhl
milionů
1913
"náležejících
pak byl
1912
75
v roce
"Spojené koželužské vstupu
členů,
dokázala
výraznější
"přerostl"
již
přebytek",
"účetní
po d l'lou.
členů.
Jestliže
hospodaření.
"diskontka" 120
měla
průmyslovému",
171
1913
výsledky
zveřejněné
asi o 30%"
věnovaly
se
(v roce 1913)
"Spojené
výrobě vachového podešvu ve značné míře. "
závody
a "vzhledem koželužské"
495
Kralobanka v roce 1913 usilovala o další "regionální koncentrace" výroby koželužského
pokračování
této
průmyslu.
""
Finantni rozhled, III. rotnik- 1913, vydáni z 15.11.1913, s.31,resp. IV.rotnik- 1914, vydání z 1.4.1914, s.72. c '·' O výsledcích "Spojených koželužských závodů A. &J. Nej edlý" tak ml ti jak výrotní zprávy Kralobanky, tak bankou vydávané Finanční rozhledy. '-lu.;
4
'·'
Finanční
Tamtéž.
rozhled,
III.
ročník-
1913, vydání z 1.4.1913,
s.81.
167 K plánovanému
spojení
"Spojených
koželužských
závodů
A.
&
Nejedlý" s firmou správního rady Kralobanky Antonína Hanuše
J.
F.
Hanuš & syn, na
továrna
usně
úvěrním
Záložním
obchod s kožemi" a firmou v
Třebechovicích",
ústavem založ i ti
č.lO:
Koncern Záložn.iho
úvěrního
Česká
..,
akciová společnost se skelným zbožím a.s.
.-l
m
.-l I .-l .-l
m
.-l
Sílesía s.r.o.
Pražská akciová tiskárna a.s.
1-1
u I=:
akciová společnost 350 000 K sklářský
průmysl
s.r.o . (neznámý) obchodní společnost akciová společnost poctí l na emisi 69 200 K tiskařský
I=: Q)
o
Vznik firmy založena roku 1911 v Železném Brodě založena roku 1911 v Praze
založena roku 1912 v Praze
průmysl
s. r. o. 1 000 000 K pobočný peněžní ústav
Diskontní společnost v Hradci Králové s.r.o.
496
ústavu v HK
Právní forma kapitál - "zařazení"
Název firmy
se
vachového podešve ve
velkém," již do července roku 1914 nedošlo. Tabulka
Vitoušové,
měly ... "společně
které
výrobu
"Bratři
založena roku 1912 Králové
v Hradci
,.1( I
'Q)
> o
akciová společnost 2 500 000 K průmysl stavebních hmot
kaolínové a šamotové doly a.s.
Dobřanské
v
•
v
založeny v roce 1912 "rozslrenlm a akcionováním dřívější fy. Friedler & Eisenschiml v Dobřanech".
.-l
,1\1 1-1
:.t:
·rl
Spojené koželužské závody A.& J.Nejedlý s.r.o.
u
'O 1\1 1-1 :I:
> > 1\1
.j..)
Ul
'::s ,.-~
I=:
1-1
>Q)
>
'::s ,.-~
I=:
>N
o
.-l
KAN s.r.o.
s.r.o. 850 OOOK koželužský průmysl s. r. o. 50 OOOK strojařský
České
průmysl
s. r. o. 500 000 K textllní prúmysl
textilní závody
s.r.o.
Továrna na křišťálové sklo a syfonové láhve Feígl, Morávek & spol.s.s.r.o. v Libochovicích Bankovní jednota, společnost s.r.o. ve Dvoře Králové Pražsko - Kolínská strojírna a slévárna v Kolíně s.r.o .
s. r. o. 285 OOOK sklářský
průmysl
s. r. o. (neznámý) pobočný
peněžní
ustav
s.r.o. (neznámý) strojařský
založeny roku 1912 v Kuklenách u Hradce Králové založena roku 1913 v Kuklenách u Hradce Králové založeny roku 1913 v
Hořicích
založena v roce 1913 v Libochovicích založena v roce 1914 Králové
založena roku 1914
ve
v
Dvoře
Kolíně
průmysl
,1\1 to:!
s. r. o. (neznámý)
Agrární záložna s.r.o.
pobočný
Uhelná centrála v Hradci Králové s.r.o.
peněžní
s. r. o. 100 OOOK
ústav
založena roku 1914 v Hradci Králové založena roku 1914 v Hradci Králové
Pramen: Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 1911-1914., J. Horák, Přehled vývoje ... ,s.117 217, A.Pimper, České obchodní banky za války a po válce nástin v9voje ... ,s.23 - 34.,Finanční rozhledy, II.-IV. ročník- 1911- 1914.
Finanční
rozhled,
ll!.
ročník-
1913, vydání z 1.9.1913, s.33.
168
Sledovaných
však
s nimiž
anl
Záložní
nadstandardní" případů
vazby.
Tato
u
závislost,
která se
aktivit,
musel
přerůstalo
ve
nutnost
před
čelit
K dalším významným
zhoršeným prvkům,
podniky,
často
vznikala
(roz.
zpravidla stávala
postaven
či
spojení
základ
koncernové
veškeré
udržoval
"běžné
nichž
s Kralobankou
nesourodé
nezahrnovalo
úzká
tvořilo
firem
poměrně
ústav
úvěrní
s podniky,
podnik
Toto
zdaleka
spojení"
byl
koncernových
koncernu.
předválečného
seskupení
třináct
"letité
ve
většině
úvěrové)
bankovní
faktickou
úvěrovou
zjevnou v okamžiku,
rozsáhlejších
hospodářským
či
které více
kdy
investičních
podmínkám. méně
připoutávaly
mnohé f i rrny,
instituce i
Kralobanky,
patřily
"známosti" i
klientelistické vazby - mezi bankovními klienty a
představí tel i
jedince využívající bankovních služeb bohaté
poměrně
bankovního
managementu.
vazby a "tlaky" vedly
vesměs
starších
"bankovních
spojení",
případech
v
a
jejími
podobně
takto k bance zájem
na
zveřejnění
zachovaného
rekonstruovat.
Přesto
předpokládat,
že
předních
mezi
či
"pout",
je
velmi
v
některých
že
skupina
nerněla
dnes
obtížné
z
žádný
torzovitě
tyto
vazby
dochovaných indicií možné
základě
touto
posilování
k tornu,
osob zpravidla
materiálu
je na
zmíněné
tyto
jaká existovala mezi bankou
Vzhledem
firem -
těchto
archivního
Všechny
spojení
přerůstala
která
podniky.
připoutaných
497
k navazování nových
pevná "pouta",
koncernovými
personální
skupinou
firem
figurovaly
na
místech:
1. s Kralobankou
dlouhodobě
Královéhradecka cukrovar", Antonín
"Dvorní
Petrof",
spojené
"Předrněřický
továrna
na
"V.Nekvasil
podniky společný
výrobu
pian
podnikatel
"Peřinové bratři,knih a karnenotiskařství".
z regionu rolnický a
pianin
staveb",
498
"~~ Nezanedbatelný význam měly v tomto kontextu zřejmě i existující politické - snad i korupční tlaky. 8 "' Spojení (kontakty) podnikatelských aktivit těchto firem s Kralobankou je popisováno na několika místech práce., s.SS- 119.
169
2.
regionálně
s Kralobankou Jana Hernycha.
výrobu
F.&
potřebami",
"Továrna
bankovními nástrojů
syn,
nábytek
a
Skuherský",
"A.terych
mechanická
tkalcovna
"Václav suknem",
4. firmy
u
nichž
prodej a a
uvést
firmu
zmíněné
významné vazby
ústavem řeči
tvořily
peněžním",
popsal
i
ve
J.
šlichtovna obchod
a
na
synové",
Pilnáček",
velkém
v
Továrna
Karel
bavlny
a
Josefově",
obchodní
dům
se
usně
na
500
existovaly
osobní
"klientelistické"
jako prokázaný
"Franta Anýž,
závody pro
součást
ve
Preiss.
oněch
své
"spětí
(v úvodu
Spolu
příklad
umělecko
501
mnohé další dosud neodhalené,
které
Jaroslav
a
obuvnickými
a
skla
průmyslové práce kovové v Praze".
Všechny
a
synové,přádelna
vazby na bankovní management lze
Továrna
svíčky
a
Bratří,
"Vitoušové
v Třebechovicích".
kožemi
mýdla
střižný
Špalek
manažery
"V.F.tervený
Obchod
"Továrna na
na
Bartoně
499
hudebních
"Hanuš
podniky spolupracující
textilní továrny Ladislava
vlastněné
3. podniky
průmyslové
významné
nebo
méně
mezi podnikatelem a kapitoly ocitované)
s "vlastními"
podniky tak spadaly do "sféry vlivu" Záložního
koncernovými
úvěrního
ústavu
v Hradci Králové.
SOA v Hradci Králové, fond Městská spořitelna, Kniha č.13, Porady - II. výborová ze dne 28. 6. 1914., Arch i v ČNB, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Hlavní kniha za r. 1907 - 1908. O podnikatelských aktivitách bankovních manažerů je blíže pojednáno v kapitole věnující se bankovnímu managementu . •J O tomto případu je blíže pojednáno v kapitole věnující se bankovnímu managementu., SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha, karton č.II.c, i.č.l26. Schůze
170 zahraničí
Kapitálová expanze do
do
Zřizování
nových
bank,
které
českých
důležitým
důsledkem
expanze,
se
se v
vyrovnávat kapitálu
se
na
specifického český
stále
"domácími"
503
Německý
bankovními
velkobank tak byl až do partnerem - konkurentem
20.
počátku českých
kdy
rostoucího
později
než jeho
reprezentovaný vídeňských
výrazně
silnějším
bank.
Ve snaze udržet si toto své výsadní postavení na kapitálovém trhu do
značné
Proto se svého
míry
tak
"německými"
limitoval
nacionálně
rostoucího
české
další
bankami růst
konce
století
zvýšenou
měrou
orientovat na vývoz
hranice
českých
zemí.
Dvěma
expanze
byly
okrajové
oblasti
jednak
hlavními
hospodářsky
monarchie,
plnící
úlohu
Dějiny Dějiny
hospodářství
bankovnictví v
Dějiny
hospodářství
bank.
uplatnění
let
19.
kapitál u
této
rozvinuté, jakýchsi
kolonií" a jednak oblast jihovýchodní Evropy.
I.Jakubec, Z.Jindra, s.352. F. Vencovský a kol., s.173. o; I.Jakubec, Z.Jindra, s.353.
90.
svého
směry
méně
českých
snaze o
při
od
začínají
českém
kontrolovaný kapitál
nacionálně
bankovní domy
kapitálu
ze
nacionálně
filiálkami století
trhu
vyplývaly se
kapitál
či
ústavy
musel
kapitálovém
výrazně
bankovní
bankovní
válkou
míry
značné
rozvíjet
začal
český
svého
bankovnictví,
českého
století
neomezovalo
světovou
"nasyceném" do
19.
vymezení
umísťováním
části
národnostně
jejich podnikatelské
mohutnící
první
před
problémy
vývoje
protějšek.
Rychle
let
90.
nástrojem
těžším
bankovní kapitál
německý
507
z velké
Tyto
konce
teritoriálním
zemí.
již
i
ústavů
bankovních
od
často
desetiletí
zemí.
českých
bylo
svém
českých
hranicemi sektor
ve
Haliče
pobočných
a
průnik
- pokus o podnikatelský
za
kapitálové většinou "vnitřních
504
českých českých
českých
zemí, zemích, zemí,
Praha
2006,
Praha 2002, Praha
2006,
171
Tato oblasti bankami
orientace
na
rakousko
hospodářsky
uherské
vysvětlována
monarchie,
která
byla
snahou
bližší
spolupráci
především
"bratrským" slovanským kapitálem, snaze
vyhnout
rozvinutějším),
které
již
byly
(zpravidla pod
plně
mnohem silnějších vídeňských velkobank. Vývoz různých
bankovního formách
navazování podniků
zřizování
ke
Živnostenská
banka, Česká
následovaly
507
předcházelo
a
zakládání
teritoria, vrcholil
rozšiřovaly
svou
prostřednictvím
v této němž
a
době
zakládaných
orientovaly
se odehrával ostrý
její vklady,
investic)
banka
jemuž
české
kapitálovou
zahraniční
těchto
výše
z daného
506
souvislosti
obchodních
nejsilnější
zvýšené kapitálové expanze do 1912 jistý útlum
afilaci.
českých
zpravidla vazeb
mezi
"zahraničního"
v letech 1906-1908.
přibližně
nově
filiálek,
klientelou
V letech 1909-1911 pak
v této
Ústřední
a
přes
průmyslových
bankovních
posilování
dlouhodobější
průmyslovou
a
absolutní
banka
kapitálově
úvěrů,
zakládání
byla
(dle
průmyslová
vlivem
tom realizoval v mnoha
spojení,
níž
ekonomicky
poskytováni
od
s
505
při
ústavem
za
Proces
se
filiálek
bankovním
Nejaktivnějším
bankou
sahajících
komisionářských
až
spoř i telen.
kap i tál u
o
českými
svou hlavní motivaci ve
měla
oblastem
se
"zaostalejší"
relativně
afilaci.
zahraniční
konkurenční
který se projevoval
založených filiálek a expozitur v
na
především
účast
508
Po
tomto
období
nastal v letech 1911-
bankovních aktivit. především
bankovní ústavy
české
domácí
banky se tak
peněžní
trh,
na
"boj" o bankovní klientelu i
ve
českých
zvýšeném
počtu
nově
zemích.
"' F.Vencovský, Z.Jindra, J.Novotný, K.Pulpán, P.Dvořák a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích, s.l71-172. , C.Nečas, Podnikání českých bank v cizině 1898 - 1918, Brno 1993, s.9-10,
111. Tamtéž, s.9-13. C.Nečas, Na prahu české kapitálové expanze, Brno 1987, s. 44-50. F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.l73-176. F.Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.l76.
172
Záložní spojeních
počátku
jeho
obchodů
doložit
Je
pouze
kdy po
svůj
rozvoj
podnikatelskou docházelo
i
lze
zahraničím
se
a
relativně
podnikatelským
jehož zemí.
že
"ruku
růstu
v ruce"
Vzhledem
že "hradecká banka"
1906-1910 a
dochovaných spojení
se
růstem
lehkého
zejména
v regionu
východních,
indiciím
patří
zaměřeného
vyváženy
k "sídlu"
bankovních
s rychlou
s podnikatelským
těmto
byly
založení
kontaktů
základě
českého
K
roku
překročily
lety
obchodních
proexportně"
produkty
orientaci
Na
dislokovaného Čech.
mezi
obchodních
rozvoj
nacionálně
Slll
českých
počátku
Zároveň
tak
zahraničím.
průmyslu,
balkánských
logické,
století možné
výrazně
rozměr.
nových
předpokládat,
"nebývalém
regionální
19.
nastal až po
poprvé
Kralobanky
"severovýchodních" o
banky
k navazování
spjatého
průmyslu,
resp.
expanzí
postupoval
textilního
zprávy
let
navýšení vlastního kapitálu a
regionální"
spojení
úvěrových
resp.
teritoriálním vymezení
vídeňským
pravděpodobně
obchody
filiálky,
s bankou
s
českých
hranicemi
obchodních spojení za hranicemi
opětovném
"tradiční
indicií
za
o
žádných
509
zemí tak u Kralobanky
semilské
"českého
neúčastnil
příležitostných
kontaktů
Výraznější
1906,
obchodních
teritorium
70.-90.
spíše
několik
svých
profilovaná "malobanka" až
zpráv
v rozmezí
nevýznamných prostředím.
na
aktivit
dochovaných tak
ve
pravděpodobně
podnikatelských
torzovitě
Z
se
regionálně
jako
století
20.
významnějších
zemí.
se
který
orientoval
tradičně
severovýchodu", do
ústav,
úvěrní
a
obchodů
zejména
textilního
především
(stále)
do
převažující
Kralobanky
pak
je
s rozvojem vlastního podnikání -
s rozvojem obchodních spojení své klientely - navazovala
nová obchodní spojení s
relativně
"blízkou"
Haličí.
SDA v HK, fond Záložni úvěrni ústav v Hradci Králové, Seznamy "úvěrnik0" za r.1870,1873,1875,1877,1882- nezpracováno. Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výročni zprávy Zá1ožniho úvěrniho ústavu za r. 1906-11. Ratibor, 1911, r. XXVIII., č.18, s. 10.
173
Snahou s
další
o
"tamnějšímí
bankovního
managementu
již
Ulricha: šetrné
"Naše rozvaze
zvláště
pak
filiálky
rada
úvaze
po
s
s
Haličí.
naše
dobrých
spojení
obchodní
tamnějšími
potom
se
u vítají ten to krok náš
zvlášť
ztrát
Františka se
pro
nepřineslo,
nám
ústavy
zamýšlíme "povinně
V
Finančního
rozhledu:
filiálku
dosavadního
po
spojení
náš
sympaticky,
při
krakovské
tuto
chce
nám
činnosti
očekáváme,
a
které
Haliči,
úvěrního
Slovy
Haličí,
plán
schválen)
Záložního
1910.
číslo
i
v
i
následně
budoucí
o
filiálky
uprav i ti
filiálky
v Krakově. " 511
zkušenostech této
zvláště
zdůvodněn
peněžními
lednové
l
(a
nižádných
rozhodla
Zřízením
s
filiálky
duchu
nové
ll.října
a
byl
hromadě
spojení
osvědčilo
referovalo
"Správní a
dosavadní
zřízením
optimistickém"
valné
konala
se
spojení
upevni ti
založení
"mimořádné
která
pak
presentován
veřej ně
citované
ústavu",
na
kontaktů
těchto
ústavy"
peněžními
který byl poprvé na
posílení
zralé našeho
ústav
dosavadní
páni
akcionáři
že
poněvadž
v ha liči je
možné i při značné konkurenci poměrně jistě vydělávati. " 512 Poněkud
bankovního managementu hodnotil v
bankou
komentáře
vydávaném
... "Krakovská
filiálka
směneční
materiál,
stoupla."
Rozhodnutí
zřídit
zisků
ve
skutečnosti
z reeskontu
komentář
"Finančním
prvotřídní
bylo
pak
otevřeněji(realističtěji)
peněžních
tak
bankovní
motivováno a
rozhodnutí
otištěný
v roce 1913
rozhledu".
měla
aby
toto
za
Dle
úkol
likvidita pobočku
především
obchodních
v
snahou směnek,
tohoto
eskontovati banky
ještě
Krakově
o
tak
zvýšení
který
měl
1 • Svou roli při založení nové krakovské filiálky pravděpodobně sehrály i aktivity hradecké "Obchodní, živnostenské a prGmyslové óstředny" jejiž představitelé v čele s Františkem Ulrichem v rámci rozšiřováni aktivit a ózemní pósobnosti "Ústředny" navazovali kontakty i s "bratrskou slovanskou" Obchodní a živnostenskou komorou v Krakově a jejim prezidentem Moritzem Dattnerem. , SDA v HK, fond Záložní óvěrni óstav v Hradci Králové, "Referát z mimořádné valné hromady Záložního óvěrniho óstavu" - nezpracováno. L Tuto konkurenci v Krakově představovaly především krakovské filiálky Živnostenské banky, České průmyslové banky a ústřední banky českých spořitelen., Finanční rozhled, II. ročník- 1911, vydáni z 1. 1., s. 53. , C.Nečas, Na prahu české kapitálové expanze, Brno 1987.
174
v
čase
zvětšujících
hospodářských
se
problémů
Do
čela
jejího
z funkce
centrály
dirigenta.
Do
správní
prokuristů
že
za
Výroční
devět
prvních
tuto
za
filiálku pobočku
tuto
prezident
a
1911.
15.března
řídil
který
rady pak byl
Krakově.
živnostenské komory v konstatuje,
S. Beneše,
velkoprůmyslník
kooptován
nově
činnost
banka postavila jedno z dosavadních
královéhradecké
posílit
513
přísun potřebných provozních prostředků.
Krakovská filiálka zahájila svoji
banky
Obchodní
zpráva za rok 1911 pak
měsíců
dosáhla
filiálka
"uspokojivého obratu a její obchody se jevily jako aktivní". První v
kritické
Krakově
objevily
se
průmyslovou
zmínky
krizí,
krakovské
filiálky
obchodů.
od
Tato
průmyslová
potom
dostávaly
změna
tato
losového
obchodní
orientace
na
způsobovala
v obchodech úvěrních
"haličských
obchodů"
především
ústavů.
reagoval
prodej
515
na
díky
Bankovní
přeložením
z hradecké
oddělení
se
"ustrnutím"
světlo"
"na
bankovních
konkurenčních
existujícího)
se
výsledcích
management na tento kritický vývoj rok
krize
špatných
se
komentářům
1912
514
filiálky
s prohlubující
roku
praktickým
o
Kralobanky
podzimu
projevila
Zprávy
činnosti
v souvislostí
která
insolvence.
četné
adresu
na
a
(pouhý
centrály. obchod
Ani
s losy
c.k.státní loterie však v dalších letech obchody této filiálky příliš nevylepšila. ''
16
Špatné výsledky a v roce
1913
odrazily
s nimi spojená i
v
podobě
nenaplněná
kritických
očekávání
se
"proti
výtek
exportu kapitálu" na úkor "posilování pouze nejbližšího okolí" (tzn.Královéhradecka),
které
zazněly
Záložního úvěrního ústavu v březnu 1913.
na
valné
hromadě
517
rozhled, IV. ročník - 1913, vydáni z 13. ll., s. 17. fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční úvěrního ústavu za r.l911. C.Nečas, Na prahu české kapitálové expanze, Brno 1987,s.ll3. Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční Záložního úvěrního ústavu za r.l914. C.Nečas, Na prahu české kapitálové expanze, Brno 1987,s.ll3. Finanční
Archiv Záložního :c
ČNB,
zprávy
zprávy
175 Hospodářské hospodářskou
pololetí
výsledky
roku 1914.
definitivně
která
propukla
známo
pouze
v
červnu
tolik,
ústavů
následkem
válečných
které
bylo
Záložního
k 1.
třeba
úvěrního
ztrátovou banku
že
před
krize
roku byla
červenci
událostí úplně
ústavu,
dále
neúspěšné
Krátké a ukončila
pobočných
filiálky
pravděpodobně
krizí
potom
krakovské
působení
i
jako
1914 zrušena utrpěla
úvěrního
518
sanaci
předluženou
již nebyla dluhů
a
a
činnost
směnečných
"oblig" se pak protáhlo až do období "první republiky".
lc A. Pimper, české obchodní banky za války a 1914 -1928, Praha 1928,s.42. :."Tamtéž.
a že
641 855K,
proběhlé
zachránila
některých
částce
je
ostatních
(pozastavena)
Po
definitivním krachem,
ústavu,
filiálce
většina
ztráty v
odepsat. "
v prvním
této filiálky
"0 krakovské
podobně
která
pokračující
s
horšily
Záložního
1914.
této filiálky obnovena. Vymáhání
se
519
po válce-nástin vývoje
z let
176
MANAGEMENT KRALOBANKY
Pro
analýzu
úvěrního
ústavu
samotný
pojem
struktury
činnosti
a
je nejprve
managementu
nutné vymezit
regionální
finanční
přesně
a
elity.
skupiny
v rámci
daného
působících
silně
osob
regionu,
která
finanční
finanční
elity proto sleduji
působením
coby
hlavně
všímám
toky a s nimi spojené
samosprávou
a
členů toků
peněz
ve
spojených
vlastními 521
vzájemném
520
příslušníky
záměrně
s královéhradeckou
podnikatelskými
aktivitami
Zároveň si všímám
i
postavení
rady
správní
možné
bližším pohledu na vývoj
rozeznat
managementu.
obchodů
Při
vývojové
jeho
obecní členů
522
ústavu je bankovního
přirozeně
spojena s vývojem banky a
tak
postupně
a
úvěrního
etapy
Tato vývojová stádia na sebe
neodmyslitelně
a byla
~_-r,
hlavní
tři
Záložního
si
ke kterým
změn,
vznikajícího profesionálního bankovního managementu. Při
regionální
v souvislosti s jejich
bankovního managementu a
bankovního managementu. docházelo
především
způsobem
zásadním
zároveň
elity
hospodářství
ovlivňuje významnou část místních finančních toků.
Tyto
kapitole
finanční
chod
na
formulovat
V této
vycházím ze široce pojatého vymezení regionální jako
Záložního
navazovala
změnami
jejich
i podnikatelských strategií.
tomto
vymezení
regionální
finanční
elity
vycházím
z teoretického
konceptu elity jak jej vymezuje V. Pareto. Při konkrétnějším vymezení se pak opírám zejména o pojetí elity, které zastávají představitelé americké teorie elity M. O. Irish a E .Frank. Tito autoři definují působení elit a nositelů "elitismu" především v souvislosti s rozvojem moderního hospodářství. K moderním elitám tak řádí vedle podnikatelů např.i bankéře a manažery městské samosprávy. M. O. Irish, E. Frank, Introduction to comparati ve Poli tics, New York 1978. Z českých historiků podobný náhled zastává např. Eduard Kubů in: E. Kubů, H. Schultz, Wirtschaftsnationalismus als Entwicklungsstrategie ostmittel - europaischer Eliten, Praha 2004. ~,__
Některé
další
okruhy
příslušníků
finanční
elity
ovládající
významné
toky, mezi nimiž byly v popředí zejména finanční toky ovládané a spojené s aktivitami "tradičních elit" (šlechta ,vyšší úřednictvo), proto nechávám záměrně stranou. Blíže např.: J.Štaif, Obezřetná elita - Česká společnost mezi tradicí a revolucí 1 830-1851, Praha 2005, Jiří štaif, česká národní společnost a její politické elity v letech 1848-1911, In. Bratři Grégrové a česká společnost v druhé polovině 19. století, eds. P. Vošahlíková ad. P. 1997, s. 9 - 28. '~~Bankovní management v případě Záložního úvěrního ústavu dělím jednak na statutárně daný management skládající se ze členů správních rad, jednak na zástupce "klasického" profesionálního bankovního managementu. finanční
177 Počátky
v managementu Kralobanky
První
století. období to,
nejdelší
a
managementu
Jedním
bankovního
v bance tvořeného
Úlohu
jejího
koncem 90.
let 19.
rysů
prvního
v pravém
manažery
plnila
totiž
slova
smyslu
managementu
až
v bance
paradoxně
je
bankovního
"klasického"
facto
de
i
Kralobanky
management
profesionálními
20.století
až
banky
charakteristických
managementu
moderní
chybí.
dějinách
v
elity
1868 - 1899
lety 18 68
z hlavních
skutečný
že
období
je možné vymezit
vývoje
finanční
a rozvoj aktivit regionální
počátku
do
zcela
dominující
devíti členná správní rada. sn Členové akcionáře
skrze
funkce konce
další
banky
(viz
řídili
Klasické
dirigentů členové
století
524
správních
významné
strategii
tak
rad.
a
každodenní
l
manažerské
ředitelů
i
mezi
obchodní
přímo
funkce
dále).
většinou
určovali
období
zastávané
prokuristů,
19.
patřící
rady
banky v tomto
své
obchody
správní
posty
zastávali
Silná a
až
a do
rozhodující
role správní rady ve vztahu k profesionálnímu managementu sice nebyla právě rysů
českém
v
tato
její
Kralobanky. Jedinou
roku
1869
roku
1870
(dočasně)
úvěrního
bankovnictví rozhodující 'Je)
jedním
ze
přesto
byla
symptomatických
s
bankou obdržel J.
ústavu.
pozice
neobvyklou,
c,
výjimku
po
nijak
526
v tomto
ohledu
zaměstnaný
prokuru A.
hlavní a
Komárkovi
Přesto
v
v bance účetní
roce i
Jan
1886
post
představoval
Vávra,
který převzal
dokonce
ředitele
od
Záložního
je Vávru jen stěží možné označit za
prvního "moderního" profesionálního manažera Kralobanky.
SOA v Zámrsku, fond Kraj s ký soud v Hradci Králové, Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, nestránkováno. Fakticky tak netvoří manažerskou výkonovou elitu a je u nich zcela nedostatečná reflexe reality (úspěšnosti). · • Toto "dočasné" spojeni funkci a povinností představitele předsedy správní rady, ředitele banky Arch i v ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X - b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.1870, 1886. -c
178 většinu
Po
v pozici
především
udělení
byl
účtů
528
vystřídalo
účelovou
bylo
konce
pouze
městské
úředníka
pak
v tomto
19.
pánů.
6
Ti to
středostavovské ředí tele
se
Vávra
případě
v
těchto
charakteristické peněžnictví.
byl
vesměs
Můžeme
mezi
účtů
banky
je
vesměs
Záložny.
dlouhá
530
Další
léta z
Úvěrního
spolku,
přijali
~
~
3j
se
Většina
dlouhá
směřování
se
lidí
o
čímž
(rovněž
z
banky tak
v
podstatě
v 9-ti
průměru
kteří
radě
"nerozlučné
léta v
529
dobře
patrné
drobného
členné
tak
každý
až
hlavním
účetním
účtů
profesor
změnu
zároveň
charakteristicky)
pánů,
funkce v první správní
tvořila
1900
•
každý rok
ústavy
revisorů
Akademie Václav Ctibor byl pro
zaJmu.~
potom
s místními
Obchodní
střetu
nimi
profesora Obchodní akademie
revisorů
zároveň
královéhradecké
patřili
z dlouholetých revisorů účtů Jan Šantrůček
Jeden
například
třech
revisorů
funkci
"revisoři"
Tito pánové potom
propojení
a
527
"monotónně schvalovali" správnost předložených účtů.
I
a
tak
výjimečným
postavení
ve
honoraci.
reálky,
místní záložny.
období
byl
zaměstnance
(sice
století
Vávra
motivaci.
především
stále
Do
například
nalézt či
formální účtů.
k vážené
totiž
"pouhým" bankou placeným úředníkem.
exkluzivním)
revisorů
v bance
jediného bankovního
především
90.let
do
Spíše
téměř
mělo
prokury
až
působení
svého
do
správní z nich
v roce
Záložního jádro" konce radě
dostával do
1868
zasedli
úvěrního
řídící
vystřídalo
ve
a
ústavu
činnost
19. století.
strávil
členem
Do
roku
pouze
správní
a
18
radě
Jan Vávra zároveň v bance vykonával až do 90. let hlavního účetního a profesionálním manažerem se stal fakticky až po odchodu J.A.Komárka z čela banky v r.1899 kdy po 2 roky zastával post vrchního ředitele banky(viz dále). ' SOA v Zámrsku, fond Kraj s ký soud v Hradci Králové, Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Protokoly ze zasedání Valné hromady za roky 1880,1885, nestránkováno. ~' Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X - b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.l869-1899. SOA v Hradci Králové, fond Záložna Hradec Králové, karton č.1, V.Tolman, Padesát let trvání záložny v Hradci Králové 1862-1912., Hradec Králové 1912, s.4-92. 'J SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové,Seznamy úvěrníku skutečným
179
banky v
17
let.
téměř
532
Pro
výlučně
přirozené,
že
českou
nejstarší
českém
Hradci
členové
všichni
obchodní
Králové
prvního
banku
sídlící
bylo
vcelku
potom
bankovního
managementu
(a po něm s jednou výjimkou i všech dalších) byli Češi. Dalším členů
charakteristickým
správních
rad
patřící
elitou,
samosprávy. spojeno
Z
zasedalo
v obecním
Nej lepším dokladem potom
12
(Karlo
Collino,
Hynek
banky,
kdy ti to starostové
Záložního úvěrního ústavu.
českého
místě
prvním Komárka,
který
Lhotským
zastávali až
Králové
u
Slavjan,
opět
tu spolu
s V.
mezi ...
stojících v
zrodu
dokonce
nebo Sokol.
českého
536
života
nutné F.
zároveň
Králové.
Hradce
Hradce
Ulrich)
do r.
534
Králové
ve
1914
předsedů
vedení
téměř
bez
správní rady
významně
v Hradci
Červeným,
60.
nacionálně
účastnili
Králové.
především
jmenovat
"hrstku
polovině
prvních
době
535
spolkového
patřili
uvědomělých"
boomu"
Je
přímo
"českého
regionu
starostů
Správní radové Kralobanky se také velmi nacionálně
okresní
tak bylo 14
v této
František
či
a
samosprávné elity s bankou
účast
Lhotský,
místopředsedů
posty
obecní
v
města
místní
aktivní
a
pak
zastupitelstvu
dlouholetá
přerušení
Králové
sepětí
úzké
podnikatelskou
členy
mezi
z nich
"sepětí"
velmi
správních rad,
v Hradci
Celkem
bylo
regionální
vesměs
členů
18
s podnikáním
severovýchodu."
je
s místní
zároveň
těchto
rysem
533
J.
našich let 19. českých
Hlouškem mužů
Na
J.
A.
a
H.
národně
století v Hradci spolků
jako
byl
Na vzestupu a následném "zakladatelském
spolkového
hnutí
v 70.-90.
letech
19.
století
Compass,Finanzielles Jahrbuch fur Osterreich-Ungarn 1868-1900,Wien Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X b 12,Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.1868-1900. '·c Tuto "výjimku" představoval Moritz Dattner kooptovaný za filiálku v Krakově., Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X - b 14,Výroční rávy Záložního úvěrního ústavu za r.190. M.Landsman, R.Pokorný, Personální obsazení samosprávných sborů města Hradce Králové od roku 1850 do roku 1942, s.120-126,in Královéhradecko r.2004, Hradec Králové 2004. c ''• Arch i v ČNB, fond česká průmyslová banka, S X - b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.1868-1900. J. Fiala, J. Jindra, Královéhradecká ročenka, Hradec Králové 1913, s. 6669.
180
se Z
velmi
aktivně
podílela
většina
uvedu
nejvýznamnějších
alespoň
členů
správní
roku
1879
rady.
537
založenou
královéhradeckou "Besedu" mezi jejíž zakladatele patfili J. A. Komárek
a
V.
Formánek,
společenstvo"
jehož
v roce
1883
pfedsedou
byl
založené
V.
"Živnostenské
obchodní grémium v jehož čele stál opět Komárek. života
se
feditel
aktivně
banky
účastnil
Jan
i
Vávra,
vrchní který
či
Formánek,
a
účetní
byl
538
místní
Spolkového jmenovaný
nově
pfedsedou
roku
1884
založeného "Občanského klubu." 539 základě
Pokud jde o politickou angažovanost není možné na pfesně
dochovaného pramenného materiálu a stranickou pfíslušnost usoudit,
že
vztahu
rozhodujících
počátku
Pfesto je možné
90.
správní
členů
obchodům
k bankovním
politické názory
správních rad.
do
minimálně
angažovanost ve
členů
určit
let
rady
významnější
politická
zfejmě
nehrála
roli.
Většině
správních radů byl pravděpodobně blízký "mladočeský" proud. Z
nejdůležitějších alespoň:
zmínit banky
v jedné
správní Karlo
osobě
obchodníka
obchodníka a
Collina,
majitele
Čerycha,
mlýna
managementu
první
správní
rady
je
dlouholetého pfedsedu správní rady a
rady,
Antonína parního
členů
J.
A.
zároveň
cukrovarů
Hlouška,
královéhradeckého
tfeba
fedi tele
místopfedsedu
královéhradeckého starostu
královéhradeckého
Josefa
Komárka,
540
v
Josefově
a
obchodníka
správce cukrovaru
Černožicích
a
lihovaru Adolfa
majitele a
člena
Pischu,
či
pekafe Václava Formánka.
V samotném Hradci Králové bylo na po~átku 20.st.na 120 spolkó, Tamtéž. Tamtéž. Ratibor 1885, ro~ník IV., ~íslo 6., s.S3. '~ J.Fiala, J.Jindra, Královéhradecká ro~enka, ... , s.66-69. M.Landsman, R.Pokorn9, Personální obsazeni ... ,Královéhradecko 2004,s.l20-126. cer Tato teze je odůvodněna jednak skute~ností, že k "mlado~echóm" patřili později na konci 19.století někteří přední správní radové v ~ele se zemským i řišsk9m poslancem Václavem Formánkem. Tradi~ně "mlado~eské" potom bylo i vedení královéhradecké radnice. Poměrně zajímavou skute~ností je pak v této souvislosti to, že mezi ~leny sboru úvěrního minimálně v letech 1877 - 1882 patřil i majitel Národních listů a tvůrce prvního politického programu Národní strany svobodomyslné "mlado~eský" poslanec Julius Grégr., SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové,Seznamy úvěrníkó za r.1877,1882. '
. 181
Tito pánové směřování
tvořili
banky od
století. správní
radě
banky
Hradce
Králové.
strávil a
541
průmysl
regionu
mající
polabské
napojení
na
zázemí
až do
z
těchto
pánů
Do
konce
19.
různými
ll
let
bylo
města
členů
agrárním
v tomto
století
banka
ohledu
postupně
jinak
či
prodej
ve
zemědělství
prosperujícím
komisionářský
s celkem
28
ze
a
konce 19.
výčtu
nekompletního
v tehdy
činnost
zastupitelstvu
Nejvýznamnější
nížiny.
provozovala
spolupracovala
podstatě
je patrné napojení na
cukrovary.
úvěrovala,
řídící
v obecním
z tohoto
I
v
každý
let
19
bankovního "managementu" vzešlý
počátků
jejích
průměru
V
jádro",
"nerozlučné
cukrovary(viz.předchozí
kap i tol a) . 5 ~ 2 S
cukrovarnictvím
členů
bankovního
významnými
správní
členů
i
správní rady.
v dalších
vyvíjely širokého
od
Čerych,
roku
18 7 5
v jiných
členy
klíčových
jejich
jejich
odvětvích
členů
který vedle dvou po dni kal
Dvorech,
od
1877
později i
v Praze) . "143
i
jako jako
managementu
dlouholetých
a
aktivní
firmách,
rozrůstání
správní
může
majitel stavitel
být
založených r.
cihelny
ve
v Hradci
které
Příkladem
postupného
cukrovarů
na
podnikání
zároveň
průmyslu.
rady
členů
orientace
odvětvím
jediným
projektech
a
aktivit
roku
cukrovarů,
Mnozí správní radové byli
rozprostření
podnikatelských Antonín
nebyla
podnikatelských
činnost
většiny
převažující
Tato
přirozeně
podnikání
l
Majiteli
zmíněných
banky.
cukrovarnictví
spojeno
alespoň
nebo
výše
6
rady
bylo
managementu.
akcionáři,
pak bylo všech
pak
se např.
1871,
Svobodných Králové
(a
Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X - b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.1868-1900. M. Landsman, R. Pokorný, Personální obsazení samosprávných sborů města Hradce Králové ... , s.120-126. Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X - b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.1868-1900. SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové,Seznamy členů spolku Úvěrního za r.1870,1873,1875,1877,1882., nestránkováno. · ·· SOA v HK, fond Záložní uverní ústav v Hradci Králové, Seznamy členů spolku Úvěrního za r.l870,1873,1875,1877,1882., nestránkováno. c;
182
Jako v této
symptomatický
souvislosti
rys
lze
významného
vnímat
správní
člena
fakt,
že
při
zastával
bankovního
i
"managementu"
úvěrního
spolku,
většina
eskontu.
patřili
mezi
zasedali
na
dále
Karlo
úvěrního
v této
předsedou
Docházelo
zájmovému
a
eskont
doložit
pěti
díky
dochovaným
Záložního
úvěrního
"úvěrní ků"
přímo,
se z
účastnili) těchto
v
podstatě
či
že
nebyl
Jen
v
14
členové
úvěrní
městem
dříve)
u
počátku
od
bankou
lze nejlépe
pěti
spolku
seznamech
firmy ve
kterých
radů.
správních
tak
je
548
I
možné
spolku byli v letech 1868-1891
správní rady.
ústav
starosta Hradce
úvěrního
seznamů
549
(resp.
její správní
Hradcem Králové se
období velké deprese.
během
spolku
především
těchto
z 18
i
"managementu"
členů
(skrze
běžně
dokonce
skutečnost
a personální provázání banky
Záložní
(viz
547
celkem
následující velká deprese i obchodů
Tuto
seznamům
úvěrního
s cukrovarnictvím a
prohloubilo
546
dochovaných
členy
činnost
tohoto
propojení
zprostředkovaně
figurovalo
všichni
Úvěrové
rady)
ústavu.
torzovitě
předpokládat,
směnek.
tohoto
době
tak
s podnikatelskou klientelou banky využívající zprostředkovaný
a
někteří
a
správní rady Kralobanky, 545
Pozici
existence
rady
Dlouholetým
Co ll i no.
k personálnímu
544
v 70.
probíhala až do konce století
správní
spolku
výboru.
Nechanic.
posilovala
účet
Členové
místopředseda
Králové
starosty
jehož
členy
v jeho
pak byl
funkci
těchto
Čerych
mnohostranných podnikatelských aktivitách Antonín letech
rady
Krizí
bezprostředně
něj
způsobila
roku
ještě
více
1873
sice
zasažen,
ale
postupné umrtvení
.
'' Tamtéž. SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové,Seznamy členů spolku Úvěrního za r.1870,1873,1875,1877,1882., nestránkováno. '"' O činnosti a úloze úvěrních spolků bl i že např. J. Horák, Přehled vývoje ... , s. 239 - 240. SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové,Seznamy členů spolku Úvěrního za r.18"10,1873,1875,1877,1882., nestránkováno. '"' Tamtéž. Od roku 1891 pak toto "angažmá" správních radů ve vedení úvěrního spolku zakazovaly nově pozmenene stanovy., Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X- b 12,Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za r.1891.
183
Management bankovních
snažil
se
obchodů
podnikatelské
a
V souvislosti
s krizí
Jan
konkrétně
ke
rady.
V roce
1873
a
hrabě
Jan
Harrach.
Jana Harracha lze vytušit
hraběte
v období
krize
(převážně
a
řetězících
"makléřských"),
malovánky", kapitálem
se
spojen
k užší spolupráci
k první ze
bankovní
prodeji
komisionářskému
také
klasických
k mimo
především
došlo
správní
Fernbach
úvěrové
-
činnosti
výpadek
příklonem
větším
s cukrovary
složení
nahradit
větší
správní
za
pravděpodobnou
nově
změně
ve
vystoupením snahu,
nebýt
založených
s nejistými
550
rady vystoupil
Především
krachů
zboží.
bank
osudy "venkovské
která "notabene" se svým skrovným 808 000 akciovým nebyla
přirozeně
firem a
potřeby
(nemohla být)
statků
schopná krýt veškeré
spojených s rozsáhlým rodovým
majetkem a podnikáním hraběte Jana Harracha.
551
V tomto období také docházelo k prohlubování majetkového provázání
banky,
prohlubující
se
spolumajitel a
resp. vazby
s
předseda
cukrovarů.
Tyto
cukrovarnictvím personalizoval
např.
správních
správní
radů
rady cukrovaru v
nad Labem Vilém Waldek.
Waldek byl od
spol ku
jako
banky,
jednak
zprostředkovaně
zastoupený patřil
ústavu.
jednak
cukrovar
mezi 552
v
Předměřicích.
nejvýznamnější
akcionáře
členem
z Hradce spolku
úvěrním
V
Předměřicích
roce
1880
Záložního
úvěrního
Králové", tradičně
již
Waldek
úvěrního
O šest let později roku 1886 pak Waldek vstupuje do
správní rady banky. sám
v
počátku
"soukromník
skrze
a
předseda
553
V roce 1880 rovněž založil nový cukrovar
správní rady Josef Antonín Komárek.
Arch i v ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X - b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.l874-1885. "l O významu a akt i v i tách Jana Harrach blíže např.: J. Vilímek, Národní album Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých, Praha 1899. c V roce 1880 Waldek ovládal na valné hromadě celkem 55 akcii ze 722 přítomných.
SOA v Zámrsku, fond Kraj s ký soud v Hradci Králové, Záložní úvěrní ústav Valné hromady za rok 1880, v Hradci Králové, Protokol ze zasedání nestránkováno. Arch i v ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X - b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.1886.
184
V
tomto
Komárkovo vedle
jméno
(cukrovar byl další
účastnili
JUDr.
Josef nová
členů
úvěrovaných
faktor,
v
554
Co.)
&
se
společnosti)
Karlo
Collino
a
ji sté míry umožnila deprese
a
stagnace
však
zároveň
na
znamenala
cukrovarnictví
střetáváním
protichůdných
se
správní rady angažovaných jak v bance tak v bankou a spolu
vlastněných
cukrovarech)
projevilo
se
významný rizikový
v opakovaných
ztrátách
a
skandálech týkajících se podnikání
finančních
správní rady.
Komárek.
skandálem
větším
555
V roce
Královéhradecký vzniklé
cukrovar
především
úvěrním
spolku,
Záložního
funkcí
změna
kterým
logicky drobného
v roce se
úpadkem
Komárek&Co.
které byly
1876
556
SVOU
Tato
krize
firem
úvěrování
často
krach
ve
správní
tak
alespoň
do
té
doby
pokračovala peněžnictví
a
omezovala "do běžně
především
činnost
i
a
výboru očí
změně
v zákazu spolku
bijící"
docházelo.I
angažovanost
A.
ztráty,
spojené s podnikáním
spočívající
radě
J.
zúčastněných
vedly v roce 1891 k významné ústavu
"Akciové
angažoval
finančně
ukončil
prostřednictvím
úvěrního
zastávání
byl
v níž
1899
správní rady banky,
ke
do
orientace
trvalým
vínku"
vložených majetkových
dlouhé
obchodů,
papírny" v Hradci Králové,
Tato
Komárek
rady
sice
období
"do
komanditní
formě
Bance
překonat
podstatě
což
Prvním
v
dokonce
cukrovar
správní
jednostranná
probleskujících členů
ve
členové
bankovních
(doprovázená zájmů
dva
spojení
převažující
dostal
prostřednictvím
zřízen
Chmelenský.
klasických
který
(Královéhradecký
samotného Komárka
podílů
tato
cukrovaru,
po
správních
úvěrního.
založení
v královéhradecké
stanov
souběžného
střety
radů
členů
zájmů,
banky
v ústavech záložně
a
spořitelně.
'"Všichni tři vložili shodně po 5000 zl., SOA v Zámrsku, fond Krajský soud v Hradci Králové, Továrna na cukr Hradec Králové, nestránkováno. SOA v Hradci Králové, fond Záložna Hradec Králové, karton č.l, inv.č.lO, odpověď záložny na anonymni dopis týkajici se krachu Papirny bliže nedatováno (pravděpodobně v r.l879. SOA v Zámrsku, fond Krajský soud v Hradci Králové, Akciový cukrovar v Hradci Králové - notářské protokoly z valných hromad v roce 1900 - 1906, nestránkováno.
185
Jako
hlavní
spojovací
článek
fungoval
opět
starosta záložny "všudyptítomný" J. A. Komárek.
dlouholetý
Vedle něj se
557
pak ve výboru záložny vystfídalo do konce 19.století celkem 10 členů
správní
členů
Témět
558
rady.
městskou
správní rady s
totožné
potom
spořitelnou
bylo
provázání
l
v Hradci Králové.
Do
konce 19.století se
jenom v feditelstvu
spofitelny vystfídalo
celkem
radů,
zároveň
9
správních
obecní samosprávy.
členy
kteří
vesměs
Dlouholetým pfedsedou
patfili
mezi
ředitelstva
tak
byl starosta a místoptedseda správní rady banky Karel Collino. Členy
teditelstva
správní
rady
nevýznamné
byli
v Hradci
působící
a
pfechodné
nejvýznamnější
Králové.
personální
Záložního
"managementem"
všichni
i
559
členové
poměrně
Naopak
spojení
existovalo
ústavu
a
úvěrního
v roce
vzniklou Okresní hospodátskou záložnou v Hradci Králové. Z roku 1880 existuje z valné patfili roce
často
správní
celkem
206
(hlasů)
banky Z výše (20%)
hromady
56]
Jan
něhož
vyplývá,
dochovaný že
notářský
radové
(či
akcii
(tj.
jejich rodinní 26, 7%)
ze
pfíslušníci) 772
Po 15 akciích také zastupovali Vávra
a
dlouholetý
čísel
akcionátů
revisor
vyplývá
na valné
jednak
hromadě
Ve výše
a
protokol
ovládali akcií
a prokurista
účetní
Václav
relativně
zároveň
rady
zmíněném
pfítomných
účtů
1884
560
správní
členové
mezi významné akcionáte banky.
uvedených účast
z
ojediněle
mezi
Ctibor.
velmi
poměrně
malá velká
Komárek zastával mj.celých 36 let funkci starosty záložny. V.Tolman, Padesát let trvání záložny v Hradci Králové 1862-1912. SOA v Hradci Králové, fond Záložna Hradec Králové, karton č.1, V.Tolman, Padesát let trvání záložny v Hradci Králové 1862-1912., Hradec Králové , s.12-52. Členy byly: J.A.Komárek, J.Hloušek,V.Waldek, H.Lhotský, V.Formánek, SOA v Hradci Králové, fond Městská spořitelna, F.Cengr, Sedmdesát pět let Spořitelny Královéhradecké ... ,s.4-8. ,~c Členem ředitelství Okresní hospodářské záložny v Hradci Králové byl po jejím založení Jan Jarkovský, SOA v Hradci Králové, fond Okresní hospodářská záložna Hradec Králové, kniha č.1 Protokoly schůzí ředitelstva 1883- 1897. úvěrní spolek i! SOA v Zámrsku, fond Krajský soud v Hradci Králové, firemní rejstříky Záložní uverní ústav v Hradci Králové, Notářský protokol ze zasedání valné hromady v roce 1880, nestránkováno.
186
rozptýlenost
jmění
akciového
banky.
stačila
k získání významného vlivu na
poměrně
nevelikého "balíku" akcií.
zastoupeným
tak
akcionářem
dění
byl
ústavu
odehrály
se
definitivně
obchodó
a
cukerní z
v roce
definitivním krize
definitivním
městem
v
deprese
škod
roku
pevnostních
ve
zastupitelstvu,
Kralobanky.
V pevnostním
bance
za
let.
1893
v souvislosti
K jedné
564
díky
své
řídil účasti
správní
členové
dokonce
měli
s
Hradcem
městem
získaných pozemkó
i
pak
obratu
80.
kterém
zasedali odboru
vzniklých
kdy obrat
zvýšením
hradeb
pevnostní
let,
začíná
a
opětným
nově
městském
hromadě
563
poloviny
odbor,
1880
devadesátých
Bourání hradeb a prodej zřízený
na valné
úvěrního
uhrazením
odkoupením
kontrola
týkající se Záložního
velké
došlo
změn
v bance i
akciemi
počátku
druhé
poměrech
s 64
charakterizovaný
nejzávažnějších
Králové.
na
období
končí
časóm",
"k lepším
změny
těchto
Největším
budoucí člen správní rady Vilém Waldek. Významné kvalitativní
Při
562
rady
s bankou
spojení zastupitelé 2/3 většinu
(8/12) . 565 Zájmy města, banky i
své vlastní
například
tak
Weinhengst, Červený.
566
zároveň
Vilém Není
hájili
Waldek,
proto
nijak
Hynek
J .A.Komárek,
Lhotský,
překvapující,
že
Victor
Jaroslav
či
Záložní
úvěrní
ústav získal v roce 1894 dva ucelené a velmi lukrativní bloky stavebních parcel. dlouhodobých místním nepřišli
příjmó
realitním ani
567
a
členové
Tyto pozemky se staly pro banku z nebankovní stavebním její
správní
činnosti
podnikatelské
trhu
(viz rady.
v tomto období stala majiteli stavebních
dále).
Zkrátka
Většina
pozemků
zdrojem
z
a po
nich
na pak se
několika
Dle stanov stačila účast pouhých 50 akcionářů, aby se mohla konat valná hromada., Tamtéž. SOA v Zámrsku, fond Kraj s ký soud v Hradci Králové, firemní rej střiky Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Notářský protokol ze zasedání valné hromady v roce 1880, nestránkováno. Těmto tématům je věnován větší prostor v kapitole zabývající se problematikou podnikatelských aktivit Kralobanky. cc SOA v HK, Archiv města Hradce Králové, Protokol městské rady za r.l893, inv.č. 603. c,,, Tamtéž. Tamtéž.
187
letech
se
tak
zasedající
již
ve
správní
majitele realit.
královéhradecké
většina
Kralobanky,
radě
elity,
finanční
hrdě
za
označovala
568
Josef Antonín Komárek
Z osobností,
které
se
podílely
aktivně
Kralobanky v tomto období Je nutné na prvním královéhradeckého
především
obchodníka
na
činnosti
vyzdvihnout
místě
Antonína
Josefa
Komárka,
který byl v 19.století profilující postavou Záložního
úvěrního
ústavu.
hojně
O Josefu Antonínu Komárkovi,
aktivitách i významu jaký
mnohočetných činnost
569
Záložního
ústavu se po
úvěrního
(Komárek)
"Jako
nemalého
vzkvétajících v zesnulém
muže,
českých
který
známostí ... ještě
se
jeho smrti
podíl
peněžních
donedávna
mužem
(psáno
r.
1911)
Finančních
ústavu
nabyl
v rámci
na
jsme
základech
samostatnosti " ... 570
a
Záložního
byl
( r.
ústavů ... ztratili
spolupůsobil
obrození
vzrůstu
a
úvěrního
národohospodářského
zápalem
našeho
vehementním
obrovský
Záložního
významu
našich
národohospodářského nynějším
předseda
životě,
pro konstituování a
psalo v místním tisku i v bankou vydávaných "
rozhledech" ... :
měl
měl
jeho
úvěrního
ústavu
rozsáhlých
1911!)
často
"Na
jistě
obchodních dotazovali
se starší bankovní klienti,
co je se starým Komárkem ... generaci
nové
an
znám
již
mnoho
nebyl,
od
lOlet
žil
v ústraní (od
r.
1901) ..... " 571 5
Ff V roce 1901 se již vykazuje 7 z 9 správních radG jako "majitelé realit". Mezi jinými získal v této době sice menší, ale lukrativní pozemek i mladý advokát a zároveň začínající starosta František Ulrich. O Josefu Antonínu Komárkovi jeho životě, mnohočetných aktivitách i významu jaký měl pro konstituování a činnost Záložního úvěrního ústavu se po jeho smrti (r.l911) hojně psalo v místním tisku i v bankou vydávaných " Finančních rozhledech" ... : " Jako předseda Záložního úvěrního ústavu ... nabyl (Komárek) nemalého významu národohospodářského v rámci vzkvétajících našich českých peněžních ústavů ... ztratili jsme v zesnulém muže, který se zápalem spolupůsobil na základech národohospodářského našeho obrození a samostatnosti" ... " Na nynějším vehementním vzrůstu Záložního úvěrního ústavu ji stě měl obrovský podíl a byl mužem rozsáhlých obchodních známostí ... ještě do ne dávna často dotazovali se starší bankovní klienti, co je se starým Komárkem ..... "Ratibor 1911, ročník XXVII I., číslo 32., s. 5-6.
:-.-,]Finanční ,-
1
č.l2, ročník I I . - 1911, 1.9.1911, ročník XXVIII., číslo 32., s.S-6.
rozhled,
Ratibor 1911,
s.17.
188
Komárek
pocházel
z
českého 572
pevnostního Hradce Králové. mladý s
Komárek
tamějším
Anglii
Hradce Králové projekty
byly
anglicky
francouzsky
získal
ústavu.
si
s dalšími
Záložny,
zakladatelskou
který od
usiloval
spolu
podnikatelským
zdrojem inspirace pro
,,Svépomoc" ...
jednání
získal
prostředí
let procestoval první
kontakty finančním
i
jeho návratu do
jeho podnikatelské v
činnost
českém
Svou kariéru v tomto oboru zahájil roku 1863 jako
směnárník,
a
a
60.
zkušenosti mu pak po
průkopnickou
i
peněžnictví.
místní
tyto
Právě
Na počátku
Francii
i
rozvinutějším
prostředím.
středostavovského
členy
vytvoření
o
a
důvěry
počátku ... "řídě
a
záhy
pro
se heslem Smilesovým
záložny ... "ml uvil své
přímé,
obliby občanstva".
obecní
neohrožené
Komárek stál
samosprávy-podnikateli
Jako starosta královéhradecké záložny se také
významně
angažoval
na
prvotních
Živnostenské banky v Praze.
aktivitách 574
Po vzniku
i
zrodu
úvěrního
Spořitelny
roku 1868
u
Záložního
městské
a
573
plynně
vedoucích
k založení
Živnostenské banky v
Praze mu bylo nabídnuto místo správního rady v této bance. Již pouhý fakt, ~
že bylo Komárkovi
toto místo nabídnuto,
svědčí
o
Jeho otec byl místním obchodníkem se smíšeným zbožím. Finanční rozhled, ročník II. - 1911, 1.9.1911, s.l7. 'Ratibor 1911, ročník XXVIII., číslo 32., s.S. --" Prostřednictvím královéhradecké záložny inicioval v roce 1865 svolání první schůze českých záložen. Královéhradecká záložna resp. Antonín Komárek jako její místostarosta, autor předloženého návrhu i hlavní vyjednavač na tomto sjezdu předložila vlastní návrh stanov připravované "ústřední záložny" se sídlem v Praze. Po vzniku Živnostenské banky v Praze mu bylo dokonce nabídnuto místo správního rady v této bance. Již pouhý fakt, že bylo Komárkovi toto místo nabídnuto, svědčí o jeho velmi vysoké prestiži a bohatých osobních stycích, díky kterým bylo jeho jméno vysoce ceněno i v prostředí vznikajícího pražského jazykově českého bankovnictví. Komárek však tuto lukrativní nabídku odmítl a raději participoval na přípravě a realizaci vůči Živnostenské bance de facto konkurenčního projektu Národní banky v Praze, kde jej můžeme r.1872 nalézt mezi členy první správní rady. Dnes je vzhledem k minimální pramenné základně těžké soudit jaké motivy vedly Komárka k rozhodnutí odmítnout výše zmíněnou nabídku na členství ve správní radě Živnobanky. Svou roli v této souvislosti pravděpodobně sehrála osobní nechuť participovat na projektu Živnostenské banky kde by pravděpodobně Komárek a s ním spojená královéhradecká záložna hráli jen podružnou roli. Po propuknutí krize r.l873, následné době úpadků a krachů pražských bank (Samotná česká národní banka zanikla definitivně r.l878) založených během konjunktury přelomu 60.a70.let se Komárek stáhl z prostředí pražského bankovního světa a plně se soustředil na své mnohočetné aktivity na Královéhradecku. J.Horák, Přehled vývoje ... , s.43. č.l2,
189
jeho velmi kterým
vysoké
bylo
jeho
vznikajícího však
tuto
vzhledem motivy
k minimální vedly
členství
na
v této
souvislosti
participovat
na
pravděpodobně
jen
projektu
Komárek a
konjunktury pražského
60. a
bankovního
Po
mladý
dynamický
a
plně
konstituované
podnikatel
Hradce
Králové.
Jeho
obrátek
na
60.
účastnil
konce na
projektech v Hradci konjunktury z
českých
cJ.Horák, c Samotná
let
kdy
nových
Králové 60.
podnikatelských
přicházeli
·~
přelomu
a
roli
nechuť
kde
a 70.
z
z
1873, během
prostředí
na
vstoupil
maloměstského
se
nadsázky
(s trochou
významnějších
jeho okolí. 19.
577
jako
prostředí
aktivita
"vizionářů"
své
576
podnikatelská
let
by
záložna
r.
soustředil
se
nabyla řečeno)
podnikatelských Komárek se během
století
stal
("selfmademanů"),
s ideou nových podnikatelských
Přehled
Svou
krize
Kralobanky
vzešlý
další
"všech"
zmíněnou
osobní
let se Komárek stáhl
70.
je jaké
pražských bank založených
světa
nově
vedení
soudit
banky,
propuknutí
mnohočetné aktivity na Královéhradecku.
Do
Dnes
výše
sehrála
můžeme
ním spojená královéhradecká
krachů
a
575
rady.
na
dfc.
jej
Živnobanky.
Živnostenské
roli.
úpadků
přelomu
s
kde
odmítnout
radě
správní
bance
těžké
základně
Komárek
participoval
Praze,
správní
pravděpodobně
podružnou
době
následné
první
k rozhodnutí ve
bankovnictví.
banky v
díky
prostředí
v
l
raději
a
stycích,
Živnostenské
pramenné
Komárka
nabídku
hráli
vůči
členy
mezi
českého
odmítl
projektu Národní
nalézt
ceněno
vysoce
nabídku
realizaci
konkurenčního
bohatých osobních
jazykově
pražského
a
1872
a
jméno
1 u kra ti vní
přípravě
r.
prestiži
jedním kteří
projektů.
vývoje ... , s.43. národní banka zanikla definitivně r.l878 Finanční rozhled, č.l2, ročník I. 1911, 1.9.1911..., Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X - b 12,Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 190 8. V této výroční zprávě Záložního úvěrního ústavu je u příležitosti 40.letého výročí působení banky uvedeno: "Pan Komárek byl prvním, který založil zde směnárnu, průmysl cukrovarský a podnikl obchod komisionářský ... " česká
190
Jako
živnostník,
úspěšný
kapitál,
finanční
dokázal
investorů
středních
postrádající
ovšem
mnoho
přesvědčit
kapitálu)
(vlastníků
o
drobných
a
výhodnosti
a
životaschopnosti svých myšlenek. Od konce 60.let se nadsázky
řečeno)
na
účastnil
nových
všech
potřebný
(s trochou
významnějších
podnikatelských projektech v Hradci Králové a jeho okolí. Z
nejdůležitějších
založené akciové zrodu
První
jmenUJl jeho
akciová
papírny
v Hradci
Královéhradeckého
společnosti úvěrním
pod
a
Králové. cukrovaru
Minimálně
potom dostaly do
dvě
finančních
roku
1871
vzniklé
V roce
1880
potom
Komárek&Co.
jeho vedením úzce
ústavem.
v managementu roku 1869
účast
strojírny
souvislosti
s touto
patrný
podnikatelský
nevedl
k výrazné
přesídlení
z
podnikatelského zahrnovala
a
posledně
problémů,
změně
"jeho centra.
dlouholetou
mateřského
Široká
síť
činnost
u
akciové Záložním firmy
se
v likvidaci
a
580
akt i v i tou
vzestup,
životního
První stál
Tyto
jmenované
skončily
zakladatelskou
sociální
579
spolupracovaly se
banka díky nim zaznamenala významné ztráty. V
578
stylu,
který
je
u
něj
však
u
něj
mentality, do
města"
aktivit
k
pražského
Antonína
v místní
ani
Komárka
samosprávě
i
královéhradeckém spolkovém životě (viz dříve) . 581
Finanční
rozhled, č.12, ročník I. 1911, 1.9.1911..., Archiv ČNB, fond banka, S X - b 12,Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r. 190 8. V této výroční zprávě Záložního úvěrního ústavu je u pfiležitosti 40.letého výroc1 působení banky uvedeno: uPan Komárek byl prvním, který založil zde směnárnu, průmysl cukrovarský a podnikl obchod komisionáfský ... " ·~ SOA v Zámrsku, fond Kraj s ký soud v Hradci Králové, Továrna na cukr Hradec Králové, nestránkováno. cfr Arch i v ČNB, fond česká průmyslová banka, S X - b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r .1878., SOA v Zámrsku, fond Kraj s ký soud v Hradci Králové, Továrna na cukr Hradec Králové, nestránkováno. 1 Komárek zasedal celkem 32 let ve I II. sboru obecního zastupitelstva. Fakt, že po celou dobu svého dlouhého působeni volen za III.sbor svědčí o tom, že pfes své mnohočetné a různorodé podnikatelské aktivity stále udržoval svou původní obchodní živnost, což ovšem nijak neumenšuje jeho význam a pfíslušnost k pfedním pfíslušníkům regionální finanční elity. V této souvislosti bylo mj. Komárkovo jméno spojeno s úspesnym vyjednáváním(lobováním) o(za) odkoupení pevnosti, snahami o regulace Labe a Orlice, prosazením výstavby obecní vodárny a plynárny, založením Obchodní Akademie v Hradci Králové i založením místního Obchodního grémia. Z hlediska Komárkova působení v obecním zastupitelstvu je potom pfíznačné, že dlouhodobě zastával funkci pfedsedy finančního odboru. Byl tak česká
0
"
průmyslová
191
Komárek vybudoval
si
diky
širokou
využi val
k propojeni a
projektů
na
podpoře
docházi
něj
symptomatickému)
střetu
Je
potom
nakonec
kdy
podnikatelského banku,
která
ztráty.
582
faktoru
tak
Jeho
stáři)
ukončenim
Poměrně
z čela
odchod
Komárkem
činnosti
pak
otevřeně
tyto
u
"Cukrovarnictví způsobilo
-
jeho
Komárkovy
se
ústavu
stoleti
vzdá ti,
se
by
Komárek
rezignoval na funkci Jako bankovni dalšich spolcich
firem, si
důležitého
vzdal
nebylo
předsedy
postupně
podnikatele
svých
působici
obec nim
ziskával
("manažera")
a
zklamání neb
předsednictví
Na
konci
renomé postupně
19.
funkci, banky.
ředitele
zároveň
i
banky) :
ústavu,
zastupitelstvu
prestiž
činnosti
veřejných
správni rady i
"top-manažer"
záložně,
ublíženo. "
většiny
neúspěchy
mnohé
předsedovi
a
Komárek&Co.
fungováni
583
(vedle
neúspěchem
zhodnoceni
cítil se povinna
na
v celé l
řadě
četných
váženého ovládl
a i
sestavováni městských rozpočtů a investičních plánů.,Ratibor s.4., Ratibor 1911, ročník XXVIII., číslo 32., s.5-6. 'f: Arch i v ČNB, fond česká průmyslová banka, S X - b 12, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r .1878., SOA v Zámrsku, fond Kraj s ký soud v Hradci Králové, Továrna na cukr Hradec Králové, nestránkováno. Tento cukrovar byl definitivně vymazán z rejstříku o rok později(l900) a díky jeho likvidaci vedle J.A.Komárka zaznamenala vysoké ztráty i sama banka., Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X - b 12,Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.l908.
mj.aktivní ročník
při
témuž
1899
cukrovaru
obchodu
část
finančni
podnikatelské
jakožto
úmysly,
se
"přelévá"
v roce
40.výroči
soukromému
nejšlechetnějšími
veden
rámci
banky
firmy a
neúspěšné
významné
(v "oslavném"
bylo mu osudným i
úzce
Kralobanky
s podnikatelským
přiležitosti
tyto
vede nim
ztrát,
tak
založeného
okomentoval Václav Formánek J.A.Komárka
banky
souvisel
přimo
že
za pomoci
v jehož
zaznamenává
opakovaně
logické,
snaži
finančnich
neúspěchu
všech dalšich
manažery
se
v konkurzu
konči
kterou
ústavem. V této souvislosti
udržet ztrátový podnik, prodlužuje se agónie podnik
i
manažerským
statutárni
zájmů,
aktivitám
vazeb,
svých aktivit
úvěrnim
(pro
k
osobnich
a
jeho
pod
spolupracovaly se Záložnim u
"všeobjimajicim"
participoval.
firmy
založené
nově
známosti
siť
kterých
téměř
svým
IX.,č.l,
192 dostatečný
podnikatelský kapitál,
založení
"vlastního"
projekty
a
cukrovaru
společností),
akciových záloze"
své
obchodu
se
původní
provozování úspěšné vinárny".
právě
vytvoření
banky
zastávající
správní
rady
téměř
českých
deprese.
Po
rozšíření
celou
aktivitami
manažera
projekty
v oblasti 585
muže"
"prvního
symptomatický bankovního
spojena
pro
jako jedné ze 3
jazykově
1873 a následné velké
o
povznesení sídelního
z
jeho
jméno
zajišťovalo
rozrůstající
bance
způsobem
ještě
vysokou neutrpěla
do
podnikatelskými obecním
podnikatelsko-
vlastními
ambiciózními končily
vesměs
které
zakladatele
a
dlouholetého
v mnoha
ohledech
generaci
statutárně
určeného
Komárkově
nekrologu
byl
Václav na
města
a
Jeho činnost v bance
komárkovy
tak
v
banky
v pozici bankovního top-
jeho
první
"souputníků"
jeden
s
se
"top" manažer
královéhradeckém
osud
Jak
banky
úspěšně
cukrovarnictví,
"managementu"
bylo
banku
úspěchy
Kralobanky
jako
s vlastními
v
spojené
celou
projektů
ředitele,
-
srážely
Podnikatelský
o
předsedy
z jejího
poněkud
i
funkce
snažil
obchodů
neúspěchy
manažerské
584
se
Jeho nesporné
naopak
doplnil
paralelně
dobách krize r.
působením
a
zastupitelstvu.
zásadním
let
"přežití"
"přirozeně"
"v
podobě
v
regionální
regionu severovýchodních Čech.
přitom
krachem.
úspěšné
a
vrchního
dobu
jejích
přilehlého
byla
těžkých
bank - v
nejúspěšnějších
a
třicet
etablovat a zajistit její
ponechával
posléze
Komárek dokázal,
funkci
l
své
(včetně
firem
život
1880
všechny
malo-podnikání
které
největších
Králové.
roku
584
originální
sídlem v Hradci
svůj
celý
zbožím,
řadě
celé
živnostenské
smíšeným
Jedním z jeho
na
po
Sl
Přes
Komárek&Co..
účasti
manažerské
umožňil
který mu
Formánek, 20.
počátku
prestiž ani
a
díky
samo století
připomněl
Komárkovo nově
důvěryhodnost,
opakovaným
se
která
bolestivým
Tato ... uÓtulná Vlnarna Komárkovská po desitileti hostila pfedni hradeckou důkaz to oblibenosti manželů Komárkových vedle výborné jich kuchyně." , SOA HK, fond AM HK, pamětni kniha č.229- 1911,s.176-179. 585 Finančni rozhled, č.12, ročnik I. 1911, 1.9.1911, s.1-3. společnost,
193 krachům
firem,
Komárka.
Car~o
se
kterými
bylo
právě
spojeno
jméno Antonína
586
Co~~ino
Druhou
významnou
ve vedení
působením
osobností
Záložního
spojenou
s konstituováním
ústavu byl
úvěrního
a
dlouholetý
starosta Hradce Králové Carlo Collino. Collino byl synem kupce a
královéhradeckého
Antonia de Collina,
měšťana
který
přišel
do Čech v době napoleonských válek. Karlo Collino převzal roku 1840
po
svém
náměstí
a
otci
kupeckou
v roce
1851
zastupitelstva.
Roku
živnost
i
vlastnictví
vstoupil
poprvé
1864 byl poprvé
zvolen
domu
do
na
obecního
starostou Hradce
Králové a o rok později se stal poprvé i okresním starostou. na
Právě
banky s
je
něm
městem
Podobně
možné
jako J.A.Komárek
většiny
pravděpodobně
v královéhradeckém regionu. neustálou
naplněno města,
(často
19.století
spoluzakladatelem a
demonstrovat
úzké
propojení
i podnikatelskou sférou.
v 60.-80.letech
ústavů
nejlépe
587
vznikajících některých
i
byl
nezřídka
a
členem
nově
588
ve spolupráci s ním)
českých
firem
l
spolků,
působících
Období jeho "starostenství" bylo
snahou o všestranný rozvoj
a
"povznesení"
který byl spojen zejména s dlouholetou snahou o zrušení 589
a odkoupení pevnostních hradeb. Collino účastnil
se
jako
starosta
na založení záložny,
zrodu Záložního
úvěrního
Hradce
městské
Králové
velmi
spořitelny
a
aktivně
následně
i
ústavu. V bance od jejího založení až
do své smrti v roce 1892 zastával pozici
správní
místopředsedy
rady. Collino tak byl až do 90.let po Komárkovi "druhým mužem" ve
vedení
banky.
Jako
místopředseda
správní
hájící
rady
586
Tamtéž. P. Zimmerman, Radnice v Hradci Králové - Jej i v letech 1850-1998, Hradec Králové 1998, s.25 588 Tamtéž. 589 P. Zimmerman, Radnice v Hradci Králové ... , s. 26-27. 587
reprezentanti
a
činnost
194
zájmy
a
práva
předsedou
zájmy
jejích
jeho
angažovanost
V roce
potom
života
tak
zástupce úvěrníků
města
konečně
a
a
vlastněného
i
ve
bance
nekončila.
O
Co.
člena
a
590
zastáváni
funkcí a roli se
nutně
se
Na sklonku zároveň
její správní rady, bankovních částečně
tomuto
Díky
vzájemně
musel dostávat do
trvalého konfliktu zájmů. se
různých
let
stal
k bance
spolku
předsedy
založení
několik
prokuru
vztahu
cukrovaru.
úvěrovaného
Collino
&
výčtem
Tímto
spoluvlastníka a manažera bankou
"schizofrennímu"
Carlo
současně
zlatých podílel na
čelního
Králové,
dlouholetým
tak
dlužníků).
cukrovaru
byl
akcionáře,
Hradce
zastupoval
"Komárkova" cukrovaru.
Collino
v postavení jejího
také
zároveň
vztahu
Komárek
v tomto
členem širšího managementu
svého
ve
cukrovaru
obdržel
a
dfc.
1880 se vkladem 5000
Královéhradeckého později
banky
klientů(často
bankovních
ovšem
spolku
úvěrního
byl
akcionářů
si
téměř
odporujících
občasného
-
či
spíše
591
vzdal
"pro
své
stáří"
svého
místa
správní
rady
Kralobanky si však ponechal až do své smrti v roce 1892.
Ještě
starosty
za
roku
svého
měšťanem
života
1885.
byl
Funkci
potom
místopředsedy
Carlo
Hradce Králové a držitelem
Josefa 1 ..
597
Collino
jmenován
rytířského
řádu
čestným
Františka
Na jeho činnost potom do značné míry navázal jeho
syn Victor Collino(viz dále).
590
SOA v Zámrsku, fond Krajský soud v Hradci Králové, Továrna na cukr Hradec Králové, nestránkováno. 591 Díky nedochovaným účetním záznamům není bohužel možné blíže "rozkrýt" konkrétní finanční vazby, jejich výši ani přesné dopady (ztráty), které to bance způsobilo. P. Zimmerman, Radnice v Hradci Králové ... , s. 25-29.
195
Nástup nové generace regionální elity - bankovní expanze do r.1914
Od
19.
přelomu
bankovního obchodů
a
20.
managementu
stol.
spojená
podnikatelských
a
definitivního
nová etapa ve vývoj i
začíná
s
oživením bankovních
opětným
aktivit
banky.
Banka
využívá
se z dlouholeté deprese a agrární krize
vymanění
80 .let a participuje na celkovém oživení ekonomiky a obchodů
v 90.
letech.
oživení
přerůstá
poměrně
let
1906
bouřlivé
období
bezprecedentnímu "grunderské"
třetí
podnikatelskou, vynesla periferní víceméně
1914
nepřímé
vlastního zahraničí.
ambicí
velké
uherského miliónů
korun.
plán
rozsáhlou
expanzí,
která
z pozice
20.století
region severovýchodních
byť
a
účastnící
snahou
o
vývoz
do na
hlavního vídeňský
akciového
až
vytvářením
kapitálu
vrcholem centra
do
těchto
Rakousko-
bankovní
kapitálu
Čech
se na procesu
doprovázené
neuskutečněným
proniknutí
navýšení
banky,
kapitál u,
koncernu,
peněžnictví
proklamovaný
bankami
českými
vyjádřenému
desetiletí
český
koncentrace
být
Záložní
"malobanky" omezené ve svých obchodech
Vysloveným,
mělo
toto
k vzhledem probíhající
zakladatelskou
předlitavské
bankovního 594
i
prvního
během
národnostně
na
i
kapitálovou
pak
593
konjunktury.
(a to i
růstu
horečce)
předlitavské
středně
přímé
období
ústav se v tomto období nadechl k mezi
úvěrní
mezi
v
V
zvýšení
banky
trh
a
na
30
595
Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r r.1890-1913. Dokladem "pfislušnosti" hradeckého ústavu mezi stfedni banky byla v rozmezí let 1910 - 1914 velikost jeho akciového kapitálu (15 mil.). In : J. Hájek, V. Lacina, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům, ... , s. 53., K problematice koncentrace blíže in: Z. Jindra, Postup centralizace ... , in Acta universitatis carolinae ... , studia historica XLVII, s.63-74., Jako doklad vzestupu Záložního úvěrního ústavu mezi stfedně velké pfedli tavské lze brát i jeho pfedválečné členství v kartelu pfedlitavských bank upravujícím podmínky úrokových sazeb - Verband ósterreichischer Banken und Bankiers, blíže in: E. Kubů, Za sjednocenou nacionálně českou bankovní frontu, in Acta universitatis carolinae ... , studia historica XLVII, s.146 147. soc SOA v HK, fond Záložní uverní ústav v Hradci Králové, Referát z mimofádné valné hromady Záložního úvěrního ústavu 11.11.1910. '
93
196
Tato konjunktura byla u Záložního generační
s postupnou bankovního převzetí
managementu vedoucích
regionální konečně
obměnou
elity,
členů
jej
rolí
úvěrního
správní
ústavu spojena
rady.
Z hlediska
charakterizovalo
v bance
novou
ambiciózní
členů
kooptováním nových
definitivní generací
do správní
nástupem vlastních bankou vychovaných profesionálních
manažerů
do
téměř
let gradovala koncem prvního desetiletí 20.
20
Nová
vedení
generace
banky.
regionální
elity
předchůdců.
30
letech
rezignoval
druhé poloviny 90. mladší
vidět
lze
funkci
Karlo
Červený
Col lina
let
generace
činnost
rok 1899, správní
předsedy
majitel
"lékárník,
královéhradecký
či 597
Viktor
Weinhengst.
obměny
bankovního managementu ve
resp.
596
zakladatelskou
předěl
na
rekrutovala
svých kdy po rady
realit
královéhradeckého pivovaru" Viktor Collino,
Jaroslav
sice
již
nově
příchozí
drželi
během
příslušníci
na
století.
V roce 1899 vstoupili do správní rady Kralobanky
starosty
předseda
navazující
Jako symbolický
J.A.Komárek. syn
první
probíhající
opět
se
podnikatelů.
přicházejí
banky
do
vedení
královéhradeckých
středních
malých a
V její první fázi století
manažerů
úspěšných
řad
východočeských
obměna
Postupná
bankovních
z
především
19.
rady a
správní
"staří"
Mezi
radě
členové,
správní
lety
1899-1906
ji sté
Záložního
ale
stavitel
radové
v
architekt
nastalo
z hlediska
úvěrního
čele
vliv s
továrník
a
"mezidobí" v
rozhodující
a
jehož
ústavu
působili
v bance
"novým"
rámci
stále
předsedou
správní rady Václavem Formánkem.
590
Ve tfech pfipadech se jednalo o syny samotných uotcG zakladatelG", ktefi 90 .let postupně pfevzali vedeni úspěšně se rozvij ej icich rodinných firem a navazovali pfi svém vstupu do správni rady banky na činnost a manažersko-podnikatelské aktivity nstarého bankovniho managementu". Dalši skupinu nových správnich radG pak tvořili tři mistni podnikatelé, kteři v této době vstoupili do vedeni banky jako novi majitelé s bankou již od 70.let l9.stoleti tradičně spojených a úvěrovaných firem. V jejich připadě se tak jednalo V podstatě O prohloubeni a personálni nUpevněni" dřivějšich vazeb s úspesne s expandujicimi rodinnými podniky z prostředi středostavovské městské regionálni elity. Arch i v ČNB, S X-b 14, fond Česká prGmyslová banka, Výročni zprávy Záložniho úvěrniho ústavu za r r.l893-1900.
během
197 těchto
V celkem
šest
členů,
"starých"
minimálně
od
příchozí
správní
poloviny
80.
i
Vilém
kteří
let
radové.
v nejužším vedení banky udrželi
devítičlenné
letech tak v
Waldek
členy
byli
století
19.
Komárka
nahradil
nej dři ve
Jan Vávra
po
nově
se
správní rady
banky pak
ředitele
jehož
zůstal tento post až do roku 190 6 neobsazen.
čtyři
královéhradecký
bývalý
starosta Hynek Lhotský. V manažerské funkci
rady
Formánkem
místopředsedy
třetí
působilo
správní a
s Václav
Spolu
na postu a
radě
správní
smrti
(r .1901)
598
Pomyslnou "štafetu" v nejužším vedení banky tak jako první z
příslušníků
Collino,
nově
nastupující
předsedy
správní
rady
nahradil 599
František Ulrich.
definitivně
dokončena
přišlo
banky období
MgP.
Victor
celkem
Václava
došlo
podnikatelských
let
Ve
stejném
starosta Hradce Králové
banky
kdy do vedení
1906-1914,
členů.
nových
v souvislosti aktivit
Formánka.
Personální obměna správní rady byla
v rozmezí 7
(roku
V roce 1905 pak na postu
místopředsedu.
roce potom vstoupil do správní rady i JUDr.
převzal
který byl hned po svém vstupu do správní rady
zvolen za jejího
1900)
generace
V tomto
předválečném
teritoriální
s
k významným
expanzi struktury
změnám
správních rad. V souvislosti
expozitur
byli
"mimohradečtí"
se zakládáním nových bankovních filiálek a
tehdy
do
členové
patřili:
starosta
Semil
filiálku
v Semilech,
správní
rady
bankovního MUDr.
továrník
banky
nově
managementu,
Antonín Bohumil
kooptováni ke
Špidlen Čerych
kterým
za za
první
filiálku
v Praze a velkoobchodník Moritz Dattner předseda Krakovské OŽK
Archiv ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r r.1901-1906. 2 9 V té době byl již Ulrich déle než 10 let starostou Hradce Králové, " zemským poslancem a hlavní "persónou" (a postupně i symbolem... ) spojenou se snahami o vytvofení budoucího "velkého" Hradce Králové a povznesení města na regionální metropoli severovýchodních Čech, .Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r r.1905-1906., L.Domečka, Tficet let vefejné činnosti JUDr. F. Ulricha, ... , s. 27-45.
198
zastupující
v roce
zřízenou
1912
vlivem
"gravitačního
potom
do
působení"
správní
rady
podnikatelé
a Václav Špalek.
601
správní
dlouholeté
rady
úspěšného
firmy
na
prestižní
dodavateli
Kvalitativní nastal
během
prvních postů
Karel
Skuherský
v Záložním
století
trhu.
tři
dvora
a rozvojem
a
Skuherský
reprezentanti
tři
podnikání
císařského
po
správní radové
Karel
a
Tito
středního
let
se
skrze
své
získávají
tak
továrníků".
nového
století
bankovních
ústavě.
v
banky
čele
v
důsledku
manažerů
úvěrním měli
úspěchy
S
banky
ve vývoji bankovního managementu potom
předěl
prvních
kteří
Pod
úspěšní
tři
akcionáři
Pilnáček
"c.k.dvorních
profesionálních
manažeři,
20.
Josefa
vídeňském
označení
Pilnáček,
významní
počátku
královéhradeckého
stávají
další
spolupráci s bankou.
Červený,
i
600
expandující Kralobanky i
Josef
jako
již
jejich podnikání se na
prosazují
Krakově.
v
Ti to podnikatelé při tom vesměs vstupují do
předchozí
Jaroslav
úspěšně
vstupují
královéhradečtí
řad
filiálku
602
do
manažerských
Noví
nahradit
nástupu
profesionální zakladatele
a
dlouholetého "prvního muže" hradecké banky Antonína Komárka i "dosluhujícího" většině
bankovního
rekrutováni
z
řad
ředitele
studentů
Jana
Vávru
bankou
byli v
ve
roce
své 1893
Arch i v ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r r.l906-1912. 601 K jejich podnikání více in: M. Myška a kolektiv, Historická encyklopedie podnikatelů, Ostrava 2003., J. Pavlík, Podnikatelské a společenské aktivity V.F.Červeného a jeho synů, disertační práce UK FF ÚHSD 2006. Tento nástup pověstných "bílých límečků" zapadal do v Předli tavsku od konce 19.století až do konce prvního decénia 20.století probíhající "manažerská revoluce", která byla součástí širšího procesu změn směřujících k vytvoření tzv. "organizovaného kapitalismu"., blíže in: F.Vencovský, Z.Jindra, J.Novotný, K.Pulpán,P.Dvořák a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 2002, s.68-82. Vývoj směrem k profesionalizaci managementu předznamenal v hradecké bance již ve druhé polovině 90.let 19.století Jan Vávra, který se jako vrchní ředitel Záložního úvěrního ústavu dostává roku 1895 do obecního zastupitelstva a stává se i akcionářem jednoho z bankou úvěrovaných cukrovarů. V případě Jana Vávry tak můžeme vidět, že ač se zprvu jednalo o "pouhého" bankovního úředníka, jeho funkce a angažmá v bance u něj sloužilo jako "sociální výtah" do vyšší střední vrstvy mezi příslušníky regionální finanční elity. Přes své výjimečné postavení však Vávra zůstal až do koncem 19.století především bankou placeným zaměstnancem bez zásadního vlivu na strategická rozhodnutí týkající se směřování a řízení banky., F. Vencovský ... , Dějiny bankovnictví v českých zemích ... , s. 78-80., M. Landsman, R. Pokorný, Personální obsazení ... , s.l40. 600
199 spoluzaložené v Hradci
úzké
že
90.let
si
nadále Banka
méně
více
a
někteří
z
přijati
do
let)
budoucí
podporované
udržovala
přispívala
vazby,
19.století
úředníky
(5-7
jí
Králové.
plánovitě říci,
a
za
které
agendy
této
Obchodní se
během
manažerů
expanze
obsadil
Kolářský.
roce
Ředitelem
stal
spolu
jeden
Václav
s dalšími
po
"kolegy
Ti to
posty sídlem
tak
místa
královéhradecké Vavruška(od
60 1 ·
r.1908)
Píša
dirigent
let
-
i
na
ředitele
nově
manažerské
ředitel
resp.
resp.
Záložního
banky se ředitel
Fér
Kolářský,
velmi
vrcholící
ředitelů
Nejdůležitější
filiálky
stejném
zaznamenali
filiálek
Julius
Stanislav
ve
v období
jako vrchní
dále
se
Stanislav
několika
vrchního
Králové.
Králové,
centrály,
zřízených
i
"dirigenta",
manažeři
je
první
obchodů
úředníků
"centrály"
během
územní
Založení
bankovních
mladých
která
post
zastávali Václav
na
služeb"
zrychlující
190 6.
nového
studií"
nově
v Hradci
v Hradci
úředníků
"využití
celkem
ústavu
Právě
doby
dirigentů,
úvěrního
603
krátké
bankovní expanze vynesla na posty
"top-manažerský"
nové
relativně
dva mladí
kariéru,
pěti
své
manažery.
předválečné
zřízený
od poloviny
byli
nárůst
zřízení
ze
tak
kteří
roce
královéhradecké 605
se
akademie,
potom vyžádala
z dosavadních
Píša.
"hvězdnou"
rychlou
dohledu"
většímu
banky
vynutilo
akademií
604
k si
školy
dá
z pozice nižších bankovních
přechod
si
a
bankovní
filiálky v Semilech a s ní spojený úřední
její provoz
profesionální
vypracovali
podnikatelská
Obchodní
spoluvychovávala
posty jednatelů a prokuristů.
a
na
"bdělého
svého
služeb Kralobanky
profesionálních
s touto
obchodní
systematicky
absolventů
Opravdový
Vyšší
František
v Semilech,
Rudolf
Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r r.1893-1913., Dále např. Ratibor, ročník XI.- 1894, číslo 8., s.88. 604 Do této skupiny bankou vychovaných absolventů obchodní akademie patřilo zejména šest předválečných bankovních manažerů - Václav Píša, Stanislav Kolářský, Julius Fér, Rudolf Hnyk, František Vavruška a Karel Šimek., Ratibor, ročník XVIII.- 1901, číslo 18., s. 302. 60 " Archiv ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r r.1906-1907.
200
Hnyk -
filiálky
v Plzni.
jakýchkoliv
svých
budoucích
manažerů
služeb
úřednické
zkušenosti
nezískal
je
univerzitní
finančního
Extrémně úředníků
a
světa
skutečnost,
profesionálního
a
vzdělání
žádný
tím
vzestup
mladých
pozice
rysů
"finančního
centra"
jmenovaní
nově
a Plzně.
novou
charakterizuje profesionálnímu
do
bylo
postupně
vytvořeného
rysem
jejich "zakotvení
Svou profesní dráhu
v Hradci
Králové
regionu
dirigenti
a
hlavních
z
charakteristickým
východočeského
se
z tohoto
a
posléze
jako
zakládaných
nově
vydávali do Semil,
bankovního
generaci rozhodující bankovnímu
ovlivňování
uskutečnění
rady
vhled
bankovních
nově
manažerů
manažeři
role
Prahy,
nad
managementu
správní
managementu.
se tak i v tomto období velmi
na
manažerů
Krakova
606
Tuto
banky,
hlubší
jedním
byl
Dalším
prokuristé
filiálek Kralobanky
peněžnictví.
nezkušených
tohoto
managementu.
tito
první
kontakty.
nových profesionálních
začínali
tak
těchto
z
ani
a provázání" s královéhradeckým regionem tak
svým vstupem do
drobného
že
část
Menší
získala
a
v ústavech
manažerské
charakteristických
těchto
záložnou
bezprostředně
akademii. před
bez
ústavu
víceméně
obchodní
bankovní
budoucí
úvěrního
krátce prošla
potřebné
rychlý
na
na
místní
faktorem
tito
většině
s bankovnictvím
studií
bankovních
Důležitým
své
František Pospíšil - dirigent
do Záložního
zkušeností
ukončení
těchto
Ve
nastoupili
manažeři
po
filiálky v Praze,
ředitel
aktivně
rady Členové
ve
obchodů.
řízení
podíleli na
profesionálními
Jasná
manažery
v dochovaných stanovách z let 1909 a 1913.
vztahu
správní
jejích podnikatelských akt i vit
konkrétních
a
nadřazenost
byla
nadále
l
k
rady chodu
mnohdy
i
správní
zakotvena
i
607
Archiv ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r r.1906- 1914. 6 c Dle stanov : § 2 stanov Správní radě přísluší rozhodovat o všech opatření jež uzná za dobré ve prospěch společnosti, pokud valné hromadě výslovně nepřísl uší. . . . Členové správní rady i pokud nejsou výslovně zvolenými členy všech ostatních a's
201
bankovní
Předváleční
zcela
loajálními
radů
s nimiž
manažeři
a
kooperujícími
se
"notabene"
tak
jako
celek
zůstávali
spolupracovníky
správních
scházeli
pravidelně
spolurozhodovali v nově zřízených řídících orgánech banky. Dále s
přetrvalo
z Královéhradecka,
z nichž
regionální samosprávy.
banky,
jich
bezprostředního
členy
13
obecního
personální
pocházelo
okolí.
Z
a
patřili
členů
vystřídali
z Hradce města
"nadstandardní"
předním
ve správní
radů
Hradce
k
správních rad,
Králové
13 správních
těchto
zastupitelstva
spojení
zároveň
Z celkem 17
se od roku 1900 do roku 1914
kteří
kruhů
podnikatelských
někteří
bankou byly dále utužovány a posilovány poté,
radě
jeho
či
bylo potom 8 609
Králové.
vztahy
608
radů
správních
spojení
místních
představiteli
členům
pevné
l
a
mezi
Toto
co vstoupil do
správní rady banky starosta Hradce Králové František Ulrich. Mezi
nejvýznamnější
členy
předválečných
vedle
Ulricha
říšský
poslanec a poslední "z první generace
Václav
patřili
Formánek,
obchodník
továrník
Antonín
Hanuš,
610
správních rad pak Jaroslav otců
Červený,
zakladatelů"
obchodník
Václav
banky jsou ovšem oprávněni vždy býti přítomní všem schůzím s právem hlasovacím.", § 24 "Správní rada je představenstvem společnosti ... řídí veškeré záleží tosti ve smyslu těchto stanov, jmenuje a propouští ředitele a úředníky určuje jejich služné a dohlíží na jejich působení." SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Stanovy Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové - 1913. 608 K těmto nově zřízeným orgánům patřily: bankovní odbor, výkonný výbor a řiditelstvo, SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Stanovy Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové - 1907, 1913. 6 9 J M. Landsman, R. Pokorný: Personální obsazení ... , Královéhradecko 2004, s .120126. EJr František Ulrich zastával funkci místopředsedy banky zároveň se svým starostenským úřadem. Spolu s ním pak ve vedení Kralobanky působyli hned tři další místostarostové Hradce Králové z nichž dva - Vilém Waldek, Victor Collino byli zároveň místopředsedou, resp. předsedou správní rady banky v letech 1905-1910. O důvěrném propojení bankovního managementu s místní samosprávou potom svědčí i skutečnost, že do královéhradeckého městského zastupitelstva na konci prvního decennia 20. století pronikl i bankovní top-manažer - vrchní ředitel Václav Píša. Výjimečné postavení jaké banka resp. její management ) zaujímala ve vztahu k městu bylo potom jistým způsobem "zosobněno" Jaroslavem Červeným, který v letech 1911-1914 obdržel jako zástupce Záložního úvěrního ústavu virilní hlas opravňující jej k zasedání v městském Výboru., M. Landsman, R. Pokorný Personální obsazení ... ,Královéhradecko 2004,s.120-126. Archiv ČNB, S X-b 14, fond česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r r.1905-1910. výkonných těchto
orgánů
zejména
a
městem
orgánů
202
textilní továrníci Oldřich a Bohumil Čerychové.
Špalek,
pevně
"nová" generace regionální elity Kralobanky
směřování
facto
českém
expanzi
regionálního
došlo
rovněž
v kontrastu
bankou,
úvěrní
banky"
prostředí
například
"otěže"
ojedinělému
se
která
v tomto
ohledu vývoji
srovnatelnou
v souvislosti
1900 své sídlo z Kolína do Prahy.
v
Ulrichem,
ve
banky,
řízení
velkých
s
čele
snaze
bankovnímu
řádných
1905,
valných
bankovního své
rozbor
1906 a
většině
a
patrnému
dobře
Kolínskou
obchodů
své
přemístila
roku
správní
rady Františkem
rozhodující
zásadních
změn
vliv
ve
prospěch
rozhodujících
upevnění
na
pozic
614
profesionálnímu
z
k rozdílnému
regionální
svůj
řadu
dalšího
a
postavení
i
centra
Statutárně určení bankovní
613
posílit
ještě
Dominantní
potvrzuje
de
prostředí
s rozvojem
místopředsedou
prosazují celou
akcionářů
správní rady.
dalšího
finančního
pražské filiálky a nástupem nového managementu
manažeři,
z
Tato
612
U "hradecké v
bankovní
periferního"
"dvojitě
Hradce Králové.
její
l
řídila
611
1908.
třech
hromad Z
správní
k významným
managementu dochovaných
Záložního
ve
k
1900-1914
seznamů
akcionářů
úvěrního
ústavu
seznamů
vyplývá,
(především
správní
radové)
akcionářům
vztahu
v letech
třech
těchto
managementu
rady
že
v letech členové
patřili
ve
banky.
Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r r.1905-1910. 61 : Tato expanze byla charakteristická především: velmi rychlým a strmým navyšováním akciového kap i tál u, uvedením akcií banky na pražskou burzu, rozšiřováním bankovního podnikání (expanze) pomocí zakládání nových filiálek a expozitur, vytvářením vlastního koncernu, rozvojem vlastních podnikatelských aktivit, spoluprací na bázi českého hospodářského regionalismu a v neposlední řadě i výstavbou vlastního honosného bankovního paláce Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové a dalších reprezentativních budov filiálek. EL' J. Horák, Přehled vývoje ... , s. 105 - 217. 614 Hlasovací právo drobných akcionářů je roku 1909 na návrh správní rady nově omezeno tím způsobem, že na každých pět akcií zastoupených na valné hromadě připadl pouze jeden hlas. Pět akcií byl při tom i minimální akciový "vklad" člena správní rady opravňující jej k zasedání ve správní rady banky., SOA v HK, fond Záložní uverní ústav v Hradci Králové, Stanovy Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové - 1909. 611
203
V tomto ohledu v letech 1905 především
(skrze
přímo
banky.
Druhým
posléze
především
cukrovarnickým i
patřili
další
Červený,
Jaroslav
stávaj íci
či
Čerych,
(akcie
roku
1905
a
rady banky Vilém
spojeni
Kralobanky
K významným
akcionářům
tradiční
průmyslem.
Oldřich
byl
správní
který
"balík akcii"
největší
akcionářem
místopředseda
Collino,
v zastoupení
či
ovládal vždy
vynikal
jednoznačně
banky Victor
akcie)
vlastněné
reprezentující
s místním
rady
nejvýznamnějším
a
člen
Waldek
potom
jím
mu do zastupování)
svěřené
1906)
správní
předseda
1908
budoucí Václav
správní
radové
Formánek,
Antonín
Josef Pilnáček, Antonín Sluka, Antonín Špidlen. Poměrně
Hanuš,
nevýznamný rady,
pak
podíl
Františka
Na
ve
nově
o
se
zastoupeni
i
třech
valných
dva
Václav
starosty
akcií
počet
správními
zmíněnými
Králové
Hradce
pouhých daný
hromadách
zástupci
Piš a
stanovami
byli
mezi
profesionálního
Stanislav
a
management tak v letech 1905,
na
těchto
"reprezentativnosti" se valných hromad,
Kolářský.
bankovního 615
Bankovní
190 6 ovládal celkem 34 % resp.
řádných
valných
valných hromadách. těchto
je
(hlasů)
hlasovaly
které
seznamů
akcionářů
důležité
zmínit,
že
hromad
řádově
v této
Z hlediska struktury a
tří
nebylo
celkového akciového jmění banky. změnách,
pro
akcionáři
36 % a v roce 1908 pak dokonce celých 74 % všech akcií přítomných
akcií
5
banky)
radě
první
managementu
s výše
reprezentoval
který
minimální
ve správní těchto
srovnání
přistoupivšího
Ulricha,
(jednalo členství
byl,
době
desítky
na
zastoupeno 616
tyto
akcionářů
účastnících
žádné
vice
z
než
těchto
35
9-0
O zásadních rozhodnutích a
valné
hromady
mezi nimiž
vliv představitelé bankovního managementu.
přijímaly
měli
tak
rozhodující
617
1 ' ' SOA v Zámrsku, fond Kraj s ký soud v Hradci Králové, Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Notářské zápisy ze zasedání valných hromad, nestránkováno. uc Tamtéž. 61 Jako nejlepší příklad této velmi silné pozice správních radů ve vztahu ke zbývajícím zejména drobným akcionářům neúčastnícím se valných hromad může posloužit poslední dochovaný seznam akcionářů přítomných na valné hromadě v roce 1908. V tomto roce se na 40. jubilejní valné hromadě
204
z dalších
ne ní
že
Přesto,
valných že
domnívat,
hromad
tento
do
nástupem nové generace určovaná
banky
Z hlediska
cukrovarnictvím
pak
dostal
cukrovarů.
představ i
tel i
faktickému
úzce krachu
podnikatelské které
s ním
činnosti
jeho
spojený
byly
majetkově
či
a
krachu
banky.
Přesto
byly
přiměly
"samotného" Komárka
účetní
mlčely"
cukrovaru
l
sebe
Díky
jeho
všechny
ztráty
spojeny.
s
jejími
a
Co.
&
618
století
jejích správních
úvěrově
"kupodivu
ztráty
let 19.
významné
tohoto cukrovaru se nedochovaly
problémech
na
dvou
Komárek
banky a
banky.
managementu
s bankou
a
i vedením
aktivity
krachy
problémů
cukrovar
včetně
změnila
Na konci 90.
zaznamenaly
subjekty
managementu
bankovního
zlomovými
existenčních
do
radikálně
se
členů
byly
se
roli
klíčovou
bankovního
podnikatelské
banky
fakticky navazujících se
manažerů
a
hráli
lze
míry platil v celém období let
v rámci
strategie
spojení
kterém
ve
značné
změnami
Se
protokolům
nedochovaným
díky
tyto poznatky generalizovat,
model,
správní radové banky, 1900-1914.
možné
radů,
Z samotné
materiály a o výroční
natolik
zprávy
závažné,
že
v tichosti opustit vedení banky.
Záložního úvěrního ústavu "sešlo" celkem 45 akcionářů zastupujících pouze 1499 akcií banky - tj .pouze 1/10 ( necelou ! ) všech emitovaných akcii. Z těchto přítomných akcii potom plných 74% akcií (hlasů) vlastnili či zastupovali členové bankovního managementu. Správní radové a dva profesionální manažeři povýšení z řad bankovního úřednictva tak s pouhými 7,4 % akciového jmění banky zcela "suveréně" rozhodovali například o dalším navýšení akciového jmění ze 4 na 6 milionů korun či vypsání dividendy. Bankovní management navíc silou svých hlasů ( akcií ) pohodlně schválil i výroční zprávu a revizi účtů, které tak notabene předložil ke kontrole a schválení de facto sám sobě. SOA v Zámrsku, fond Kraj s ký soud v Hradci Králové, Záložní úvěrní ústav - notářské zápisy ze zasedání valných hromad, nestránkováno., Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r r.l908. m Zvláště nápadná je tato změna podnikatelské orientace v podnikání členů správní rady Kralobanky. Nej lépe je pak možné tuto změnu podnikatelského oboru pozorovat v případě podnikatelské rodiny Čerychových. Jestliže Antonín Čerych byl od samotného založení banky po další tři desetiletí jedním z hlavních pojítek" a reprezentantů s bankou spojeného cukrovarnického průmyslu, v roce 1897 založil spolu se svyml syny (Oldřichem a Bohumilem) v Josefově textilní továrnu "A.Čerych a synové". Od konce 19.století se tak Čerychové orientují především na textilní průmysl, do kterého také směřují většinu svých investic. Vedle starší mechanické tkalcovny v roce 1906 začínají na "zelené louce" se stavbou "moderní přádelny" s nákladem přesahujícím 1 milion korun., In Ratibor, r. XXIII.1906, č. 37, s. 7. , J. Preiss, český průmysl textilní slovem i obrazem, A. Čerych a synové, Praha 1909.
205 Pravděpodobně
úsilím před
zachránit
v
souvislosti
maximum
jeho likvidací k založený
nově
cukrovar
navázal
"předchůdce",
závislosti
ovšem
od
bance.
619
v Hradci na
ztrátou
Roku
i
a
došlo
a
1906
Králové.
Tento
výsledky
záhy upadl se
bankovní
předluženého
do
nový svého
úvěrové
management cukrovaru.
Díky úpadku Akciového cukrovaru v Hradci Králové tak banka členové
jejího managementu
důsledku
V
banky,
těchto členů
"katastrof"
prosadil
orientace
další
průmysl
bankovní
bankovních
směrem
koželužského odvětví
předválečného
podnikatelských
bankovního
odklonu od dosavadní
tato
utrpěli
významné
finanční
621
ztráty.
v
ztráty
cukrovaru
špatné
rozhodl provést likvidaci ztrátového a 620
zmenšit
jeho pohledávek na v roce 1899
počátku
se
snahou
krachujícího
cukrovar
hospodařil
na
aktiv
převedení
Akciový
se
průmyslu
se
management která
převažující podpoře
českého
projevila
spočívala
spíše samotné
strategickou
změnu
především
orientace na cukrovarnický textilního,
severovýchodu. i
či
resp.
managementu
obchodů,
k velkorysé
nezdarů
při
622
sklářského
Orientace
vytváření
a na
vlastního
bankovního koncernu.
Cukrovar Komárek & Co. Byl definitivně vymazán krajským soudem z rejstříku firem k 30.10.1900. Firma Akciový cukrovar Hradec Králové byla ustanovena 14.6.1899 v Kuklenách u Hradce Králové. Nově zřízený Akciový cukrovar odkoupil v dražbě od J .A. Komárka celý areál jeho cukrovaru. De facto se tak jednalo o převzetí a akcionování Komárkova cukrovaru., Ratibor ročník XVI., č. 32, s. 468. Již necelé čtyři roky po svém vzniku (notabene krachu "Komárkova" cukrovaru) byla na žádost Záložního úvěrního ústavu uvalena na Akciový cukrovar nucená správa a cukrovar se od roku 1903 dostal plně pod kontrolu banky - resp. jejich bankovních manažerů. V nově dosazené (bankou) správní radě tak figurovali Victor Collino, Jaroslav Červený, Antonín Sluka, Jan Janeček, Václav Píša a Václav Ctibor. Předsedou správní rady cukrovaru se stává Jaroslav Červený a do spojení s Akciovým cukrovarem se dostává i starosta a nově zvolený správní rada Kralobanky František Ulrich, který se v roce 1905 stal i právním zástupcem cukrovaru., SOA v Zámrsku, fond Krajský soud v Hradci Králové, Akciový cukrovar v Hradci Králové - notářské protokoly z valných hromad v roce 1903 - 1906, nestránkováno. 6 1 Tamtéž. : GeL O těchto spojeních pojednává blíže kap i tol a věnovaná podnikatelským aktivitám banky.
206
Tento koncern se formoval jednak bankou
dlouhodobě
Spojené Králové, spol. v
továrna
s. r. o.
zmíněných
na
sklo
se
založením
a
J.
či
bankovního
průmyslovými
V bankou souvislosti
radové
"F.Hanuš
koncernovými
na
provázaných, podnicích
v
v
A.Tučka
dokonce
obsadili,
Záložního
úvěrního
Jaroslav
Červený,
podnikáním
se
rozhled
je v této
jehož firma spolu
se
závody
společně
A.+
J.
a
Nejedlý úvěrním
se Záložním
výrobu vachového podešvu ve velkém." Josefově
Oldřich
resp.
Hořicích
jí
jako
ústavu. Oldřich
plně
zástupci
v
založení
u
s bankou
vlastněných,
banky,
Bohumil
potom
624
těchto
Nejaktivnějšími
a
Čerych
stál u faktického
úvěrního
postů
manažerských či
výše
"bři.Vitouškové"
textilních závodů s.r.o. v Hořicích.
Většinu
šamotových
začlenění
s kožemi)
ušně
aby založily
továren
textilky
a
Antonín Hanuš,
koželužskými
Králové
textilních
spojené
aktivitě
a
Finanční
v roce 1913 jako zástupce Záložního Českých
textilní továrny"
vlastním
(velkoobchod
Spojenými
ústavem v Hradci
svým
zmíněn
továrnou
s. r. o .... " sloučily se,
& Morávek
koncernu Kralobanky byli velmi
časopise
nepřímo
třebechovickou
v Hradci
odvětvími.
syn"
&
například
Feigl
kaolinových
převzetí,
spojení
vydávaném
např.
byly
převzetí
s.r.o.
láhve
"Tučkovy
"Dobřanských
firem do
stejnými
převzetí
Nejedlý
sifonové
faktickém
správní
Majitel
a
Při
aktivní
s
A.
v Trhové Kamenici,
a . s . "62 J
dolů
závody
jako
jednak díky vlastní zakladatelské
Hořicích,
především
firem
úvěrovaných
koželužské
prostřednictvím
úzce
koncernových
správní
radové
byli v tomto ohledu
Čerychové,
František
Ulrich, Josef Pilnáček a Václav Špalek(viz.tabulka č.ll) .
625
Bankovnímu koncernu Záložního úvěrního ústavu v období let 1910-1914 mezi českými nacionálně profilovanými bankami co do velikosti a významu pomyslné 4. místo. Komparováno dle A. Pimper . . české obchodní banky za války a po válce - nástin vývoje z let 1914-1928, Praha 1928, s. 25 - 33. 62 " Finanční rozhled, rok 1913, vydáni z 15.11., s.28- 32. Většina z výše jmenovaných zároveň působila na manažerských postech více koncernových firem. 62
-'
patřilo
207 Tabulka ll: Firmy
Firma
do koncernu Záložního
patřící
patřící
Jmění
zasedající ve vedení koncernových firem Jaroslav Červený -
koželužské
závody A.
&
ústavu.
Bankovní management
do
koncernu Kralobanky Spojené
úvěrního
J. Nejedlý
o' 85 mil.
předseda
představenstva
Jednatel - Václav
s.r.o.
Bohumil Čerych
Píša předseda
-
představenstva
Jaroslav Červený Dobřanské
kaolinové a
šamotové doly a.s.
místopředseda
2' 5 mil.
-
správní rady
František Ulrich -
člen
správní rady Čerych -
Oldřich
člen
správní
rady Jaroslav Červený Diskontní
společnost
-
správní rady
místopředseda
1 mil. s.r.o.
Josef
správní
Pilnáček
-
člen
Pilnáček
-
člen
rady Josef
představenstva
KAN s. r. o.
0,05 mil.
Václav Špalek -
předseda
představenstva
České textilní
závody
Josef -----
Agrární záložna
Čerych -
Oldřich
o' 5 mil.
s. r. o.
Pilnáček
jednatel
-
místopředseda
Josef Fér
-
správní rady
člen
správní rady
Prameny: Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.l909-1913., Finanční rozhled, ročník II. 1912, č.ll, 1.7.1912., SOA v Hradci Králové, fond Agrární záložna, Stanovy Agrární záložny z r.l914, s.5-19.
I postů,
z tohoto které
manažeři
(nekompletního)
v nich
úvěrního
Záložního
nárůst
vlivu,
resp.
6ti
Kralobanky,
zaujímali
odpovědnosti
správních kteří
se
radů
jako
výčtu
správní ústavu
a
moc1
a
2
koncernových radové
jasně
je
osmi
a
patrný
bankovních
banky
a
profesionální
profesionálních
zástupci
firem
aktivně
velký
manažerů manažerů
zapojili
do
208 řízení
koncernových
těchto
Dobrým
podniků.
je v této
příkladem
souvislosti předseda správní rady Kralobanky Jaroslav Červený, který
do
výrazně
správní
rady
banky
kontury
nepřekračující
střední
"malopodnikání." Tento v letech
1912
1914
manažerem
řídícím
s
obmezeným
ručením
vstoupil
stává
jejichž
rodinné
prosperujícího
bankovním
pak
s bankovní také
rozrůstaly
Kralobanky v oblasti vyzdvihnout Ulricha,
který
celkové
náhradník člen
voleného
správní
rady
královéhradecké Celkem funkci tradiční
sedm
a
a
radu
správních V období
dále
se
resp.základní
ústavu
správních
souvislosti
je
se
radů třeba
akt i v i ty starosty Františka
Zemské
české
společnosti
úvěrního
aktivity
1910-1914
zároveň
banky
vzájemné
působil
království pojišťovny,
jako
českého, ředitel
censor Rakousko-Uherské banky. banky
Rakousko-uherské
spojení
pokračovaly
První
spořitelny
censorů
62 9
let
top
626
V této
předválečné
dvě
akciové
Záložního
manažerské
ředitele
správních
spořitelnami.
expanzí
v období
a
společnosti
peněžnictví.
především
nijak
českého
průmyslovým
a
jmění dosahovalo výše 19,35 milionu korun.
Spolu
firmy
podnikatel se tak z "nenadaní"
akciové
dvě
z
radů
potom banky. se
největšího rozrůstaly
zastávalo 628
Dále
záložnami rozvoje l
prestižní
pokračovalo
a
banky
aktivity
627
městskými přirozeně
bankovního
managementu v různých nacionálně českých zájmových spolcích.
630
Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.l910 - 1914. 2 f L. Domečka, Třicet let veřejné činnosti JUDr. F. Ulricha, Hradec Králové 1925, s.l39-145. f~s Jednalo se o J. Červeného, V. Formánka, A. Hanuše, J. Pilnáčka, V. Špalka a A. Špidlena. , Archiv ČNB, S X-b 14, fond Česká průmyslová banka, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za r.l905-1913., K významu a fungování Rakousko - Uherské centrální banky blíže: N. Sil in, Rakousko uherská banka, Praha 1920. SOA v Hradci Králové, fond Záložna Hradec Králové, In: Padesát let trvání záložny v Hradci Králové 1862-1912, s.62-68. Členy správní rady i profesionální bankovní manažery tak lze nalézt například v měšťanské královéhradecké Besedě (V. Formánek, F. Ulrich), Spolku českých průmyslníků textilních (0. Čerych, J. Pilnáček, V. Collino), Ústředním spolku koželuhů pro království české (A.Hanuš), místním Obchodním grémiu či Spolku majitelů domů.,V roce 1911 jen v samotném Hradci Králové působilo na 120 spolků., in : J. Fiala, J. Jindra, Královéhradecká ročenka, Hradec Králové 1911, 1913. m
209
Od
počátku
politických
vazeb
svobodomyslnou. Kralobanky,
90.let
631
19.století
bankovního
dochází
managementu
který pronikl do
významnější
František Ulrich,
světa
kontakt
aktivně
působení
který byl
roku 1899
věnovali
Management
Záložního
za
"lobování"
úvěrního
633
sněmu,
v Zemském
"národní" zájmy svého regionu.
631
s Národní
"vysoké" zemské a
představoval
zvolen poslancem Zemského sněmu. let svého
k posílení stranou
Prvním reprezentantem bankovního managementu
i říšské politiky se stal Václav Formánek. ještě
také
632
následně
Druhý a pro banku
starosta Hradce Králové jako další
"mladočech"
Oba dva poslanci se během resp. v
Říšské
hospodářské,
radě
velmi
správní
a
634
ústavu
tak
v tomto
směru
"zapadal"
do
širšího trendu směřujícího k navazování úzkých kontaktů a následnému personálnímu a finančnímu propojování předních českých bank s českými politickými stranami (což je dobře patrné na příkladu dominantní Živnostenské banky a zejména v roce 1911 založené Agrární banky). Národní strana svobodomyslná byla v této souvislosti tradičním politickým reprezentantem místní české měšťanské honorace., Blíže in: F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví ... , s. 200 - 201. k dějinám Agrární banky blíže in: J. Novotný, J. Šouša, Banka ve znamení zeleného čtyřlístku Agrární banka 1911-1938 (1948), Praha 1996. 63 ď Václav Formánek byl poprvé zvolen poslancem českého Zemského sněmu v roce 1889. Jeho členem zůstal až do roku 1897. V roce 1891 byl navíc Václav Formánek zvolen za okres Chrudim poslancem říšské rady, do které pak byl od roku 1897 opakovaně volen říšským poslancem jako reprezentant páté volební kurie z Hradce Králové. Poslancem říšského sněmu Formánek zůstává až do roku 1907. Mladočeský poslanec Václav Formánek tak působil na říšské radě v době kdy ( po odchodu Antonína Komárka ) zároveň zastával post předsedy správní rady Záložního úvěrního ústavu (1900-1904)., M. Navrátil, Čechové na říšské radě 1879- 1900., Praha 1903. resp. Almanach říšské rady 1901-1906., SOA v Hradci Králové, fond Záložna Hradec Králové, karton č.l, V. Tolman, Padesát let trvání záložny v Hradci Králové 18 62-1912., Hradec Králové , za r. 1900 - 1905. Jeho mandát mu byl dále prodloužen ve volbách r.l908 a František Ulrich tak zůstal poslancem až do rozpuštění Zemského sněmu v roce 1913., M. Navrátil, Almanach sněmu království českého, Praha. K nejvýznamnějším projektům, které tak Formánek s Ulrichem dokázali s pomocí klubu poslanců Národní strany svobodomyslné v čele s Karlem Kramářem ) prosadit patřil tzv. "Asanační zákon" přijatý říšskou radou 8.února 1897, resp. obdobný zákon schválený zemským sněmem 18.dubna 1897. Asanačním zákonem byly na 10 let osvobozeny veškeré novostavby a přestavby v bývalém pevnostním obvodě Hradce Králové od domovní daně činžovní. Zákon přijatý zemským sněmem potom osvobozoval všechny tyto nové stavby od autonomních přirážek. Tato daňová zvýhodnění byla zeJmena "přičiněním Dra.Ulricha" prodloužena říšským zákonem z roku 1908 a de facto platila až do roku 1917. Díky osvobozeni od daní profitovalo jak samo město - stimul probíhající velkorysé urbanizace, tak stavební investoři a noví majitelé lukrativních stavebních pozemků z řad regionální elity., L.Domečka, Třicet let veřejné činnosti JUDr. F.Ulricha, Hradec Králové 1925, s. 14-16.
210
formování nových podnikatelských strategií
Při
od
počátku
potom
20.
jako
snahami
český
635
Králové. starších českých
Tyto
snahy
manažeři
Spolek na
nacházely
spjatý
o
zmíněné
svých
sdružení
úzké
českých
podnikateli.
(mj
textilních,
účastnil
a Josef Pilnáček.
osobní
Obchodní,
se
(minimálně)
patřili
l
správní Vůdčí
636
královéhradecký
vazby
nakonec
ústav
od
valných hromad tohoto spolku. K
Čerych
především
textilních
úvěrní
potom
a
v roce
známosti 1910
k
živnostenské
se
Králové)
radové
a
v
tak
něm
roku
členy
pravidelně
1905
předním
se
zastoupenými
zastupován
členům
Kralobanky
František
fungovaly
a
vazby
(úvěrové)
tohoto Oldřich
postavou těchto snah se stal
starosta
vytvoření
ústavu
úvěrního
že správní radové banky
finanční
i
průmyslníků
spolku
směru
který
v Hradci
.pořádaných
skutečnost,
personální
"top-managementu"
spolků
a
"OŽK" se sídlem v Hradci Králové.
klíčová
Záložní
u
královéhradecké Obchodní grémium,
sjezdech české
podporu
Velkou aktivitu v tomto
průmyslníků
českých
je v tomto procesu
svého
samostatné
silnou
Z hlediska zkoumání managementu Záložního
spolkem
se
rámci velmi akt i vně vystupovali
Kralobanky.
vyslovoval pro vznik
udržovali
sílící
zejména
zřízení
logicky
zájmových
v jejichž
vyvíjelo jednak výše
opakovaně
působil
více
elity
finanční
zakládaných
nově
podnikatelů
jednak
stále
obchodní a živnostenské komory se sídlem v Hradci
i
bankovní
a cíle bankovní expanze
regionalismus
hospodářský
královéhradecké
východočeské
i
prvek
jednotící
nacionálně
směřování
století další
určujících
jako v
mocná
českých
průmyslové
Ulrich, lobby
zemích
ústředny
se
jehož vedoucí
unikátní sídlem
Tyto akt i v i ty sou v i sej ici se vzrůstajícím hospodářským nacionalismem a jím doprovázenými snahami o hospodářskou a politicko-správní emancipaci 6eských podnikatelů ze severovýchodních Cech na nNěmci" ovládané liberecké Obchodní a živnostenské komoře, postupně sílily již od počátku 90. let 19. století., Blíže in: T. Jiránek, Projevy hospodářského nacionalismu v obchodních a živnostenských komorách v českých zemích 1850-1918, Pardubice 2004, P.Grulich, Obchodní a živnostenská komora Hradec Králové 1910-1949, Praha 2005. 6 16 ·
Ratibor, r.XXII.-1905,č.15, s.236.
211
v Hradci Králové. se
do
úvěrního
nejlépe
"Ústředny",
kterým se
se
prosadili Oldřich
podnikatel "Ústředny"
jako
stal i
další
českého
r.
lze
1911
byla
vydávaném
radové
měsíčníku
jednání
zastával post
příklad
Jako
praktické
činnost
že
komentována
nově
"velebena"
a
rozhled.
Finanční
jejího
průmyslníků
1913
skutečnost,
hojně
Do
na
českých
který od roku
vzniklé
Kralobanky
vystupoval
spolku
uvést
nově
František Ulrich.
"Ústředny".
sekce
s bankou
v bankou
regionu
v
správní
reprezentant
"Ústředny"
zřízené
s bankovními
prezidenta
u
JUDr.
Čerych
obchodní
spolupráce
ústavu
patrná
textilních a Václav Špalek, předsedy
"proplétalo"
Tato spolupráce a provázanost byla v personální
opět
popředí
a
doplňovalo
Záložního
severovýchodu. rovině
Plánovaná činnost i působení této ústředny
míry
značné
aktivitami
637
V novém
bankovním paláci Kralobanky v Hradci Králové byla od srpna r. 1913
stálá
zřízena
průmyslníků sdružených v této "Ústředně".
Roku
1912
"posílení Haličí
v
k
existujících hranice
638
odhodlalo
obchodních
českých
a
ve
snaze
o
úvěrových
vazeb
s
zemí a založení filiálky
českých
úspěchů
správních
radů
doprovázených dalším rozvojem jejich spolkových aktivit
c.
jejich k.
Červeného,
vlivu které
úřady,
A.
Špidlena
zásluhy"
vyznamenaly
Františku
Ulrichovi
udělen
Kralobanky
Manažersko - podnikatelských
vzrůstem
státní
vedení
překročení
Krakově.
banky, i
i
již
se
výrobků
průmyslových
výstava
"rytířský
Prostřednictvím
Kralobanky
fungujícího model u
známostí,
v
a
Dattnerovi
těchto
součástí "prorůstání"
té
byl
(zavázání si)
Waldeka, "za
potom
již
i J.
jejich
Josefa
III.
titulů
době
všímaly
období
korunu
čestných
v
V.
Františka
císaře
železné
logicky
rady -
předválečném
Moritzi
řád
si
správní
tři
"řádem
získání
stával
a
I."
dokonce třídy."
se management dlouhou
dobu
státní organizace
'- Hlavní činnost Ústředny tak v této době spočívala především v podpoře, sjednocování a zastupování (lobování) českých drobných a středních podnikatelů v oblasti spadající do působnosti liberecké OŽK., blíže In: P. Grulich, Obchodní a živnostenská komora Hradec Králové, s.58-70. "'Finanční rozhled, III. ročník- 1913, vydání z 1. 8, s. 32-34. 6
212
s managementem velkých bank, do jejichž
a
postupně
i
v období let 1909 - 1914
společnosti
zmíněné
zasedajících
příslušníků
i
přinášel
a
úspěchy
vlivu
nárůst
regionální
negativní
četné
ve
správní elity
finanční
vlivy.
V rozhodování
managementu tak hrály významnou roli skupinové i jeho členů a Nejpodstatněj
management
běžně
ším "neduhem" pak
Kralobanky pro
představující souběžně
se uplatňovaly
s tím
jak
v
i
zůstával
v
střet
období
předválečném
s sebou
bankovního
osobní zájmy
podnikatelské aktivity banky i jejích
640
tomto období pro zájmů
riziko,
značné
i
radě
klientelistické vazby.
l
symptomatický
banku
patřil
639
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové. Výše
předli tavských
středních
(viz.výše) narůstalo
které rostly
a
mohutněly
manažerů.
JUDr. František Ulrich Stejně
výjimečnou
a
nezastupi telnou
postavou,
jakou byl
v prvním období vývoje bankovního managamentu Antonín Komárek, představoval
František
v období
Ulrich.
v Hradci Králové Františka profese
Ulricha dlouhá
druhém
František jako syn (st.) léta
královéhradecký Ulrich
se
Jeho
narodil
a
ředitele
otec
vedle
"měšťana" 641
starosta
zastával
6.února místní své
JUDr. 1859 reálky
učitelské
funkci
"kontrolora"
královéhradecké záložny a mohl tak svému synovi
zprostředkovat
l
první "vhled" do prostředí místní finanční elity. svého
mládí
kontakty
s
tak
získal
J. A. Komárkem,
František Václavem
Ulrich
Formánkem
642
první l
Již v době potřebné
dalšími
členy
Dekorování hned pěti správních radů rytířskými řády lze chápat jako vysoce prestižní ocenění významu těchto muzu předcházející budoucí nobilitaci ůspěšných "císaři pánu" loajálních příslušníků regionální elity. fM Jako příklad lze uvést dva dokumenty dochované v pozůstalosti Františka Ulricha spojující udělení stotisícového ůvěru firmě "Franty Anýže" s "intervencí" F.Ulricha, SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha, karton č.II.c, i.č.l26. 64 : V. Škaloud, Starosta Hradce Králové František Ulrich, Hradec Králové 1998,s.7-8. V. Tolman, Padesát let trvání záložny v Hradci králové 1862-1912, Hradec Králové 1912, s.S-20. 63
1
'
213
místní
elity.
univerzitního pražské
právnického
Univerzitě
reprezentantů
tolik
dále
hrálo
mu,
Karlově
odborné v
činnosti
i
přineslo
v jeho
vzdělání.
královéhradecké
potřebné
manažerské
roli
Důležitou
pro
bankovní
větší
"rozhled"
mnohé
soudu
v Hradci
Ulrich
r .1888
po z děj i
pak
ze studií a
Králové,
resp.
úspěšnou
zvolením
samosprávě.
645
zastupitelstvu právník,
rychle
kter~
liberálního,
vysoce
důležité
činnost.
zastupitelstva
mu
osobní
zahájil
644
se
vyprofilovat
dokázal
a
let
inteligentního
jeho
zemské
v
městském
jako
úspěšn~
získal
pověst
prosadit
několika
O rok
začala
okresní a posléze i
městské,
během
Sl
Studium
kanceláři,
advokátní
Ulrich
Mlad~
vykonávání
643
v advokátní
obecního
dlouhá a bohatá kariéra v
získat
sedmileté praxi u krajského
soukromou
do
na
předních
umožnilo
kvalitní
kontakty s "pražsk~m centrem" česk~ch zemí. Po svém návratu
z
organizace.
a
práva
prvnímu
samosprávy,
předpoklady čele
studium
Právě
jako
dosažení
případě
muže .. . "nadaného
básníka,
ke každému milého a vlídného a oceňovaného za jeho zásluhy". Klíčov~m
mezníkem Ulrichovy kariéry se
stala v roce 1895
jeho první volba do funkce starosty Hradce Králové. Ulrich
se
kter~
stal
narušil
podnikatelského úspěšnou
prvním
"zaběhnut~ prostředí
profesní
"samosprávného
mužem
činnost.
manažera",
a
v
647
čele
královéhradecké
model",
nevzešel
dokázal Stal kter~
se je
se tak
především jako reprezentant moderní v~konové elity.
radnice,
skrze
svou
prototypem
"jak~msi"
do
Starosta
z místního
prosadit
volen
646
své
funkce
648
L. Domečka, Třicet let veřejné činnosti JUDr. F. Ulricha, Hradec Králové 1925, s.ll-25. 0 "" Tamtéž. Tamtéž, s.7. K těmto "prvnim zásluhám" patřil ze]mena Ulrichóv podil na sepsan1 smlouvy o definitivnim odkupu pevnostnich hradeb městem a jeho práce na organizaci a "zdaru" Národopisné v9stavy konané v Hradci Králové roku 1894. L.Domečka, Třicet let veřejné činnosti JUDr. F.Ulricha, Hradec Králové 1925, s.6. 6 ~ František Ulrich pak zastával "starostensk9 óřad" dalšich 34 let - až do roku 1929., Tamtéž, s.7. Prosazeni se vzdělan9ch přislušnikó svobodn9ch povoláni bylo typické spiše pro pražské prostředi, než pro stále spiše "maloměstsk9" Hradec
214
Jako obecní zastupitel a starosta Hradce Králové Ulrich od s velkou
počátku
i realizoval
svoji
regionu
směřující
V období
od
využitím Králové
klíčového
odkoupení
a
na
Králové.
do
funkce
i
města
umožněnou
rozvojového
starosty,
"boření"
starých finanční
řízení
členů
umožnil
a
prozíravým
faktoru,
pozemkový
jehož
přilehlého
Hradce
"Velkého
rozsáhlý
Ulricha a dalších Kralobanka,
rozvoje
postupně
a
Králové".
do
město
začalo
monopol
města,
pevnostních příjem
se
v Hradci
vzniklý
hradeb.
650
díky Právě
z rozprodeje pevnostních
realizaci
se
vedle
Františka
bankovního managementu podílela i
financování
"pro
efektivním
a
kterým
649
propuknutí
strategii rozvoje spojenou s aktivní
dlouhodobý a vydatný pozemků,
prosazoval
tak pod Ulrichovým starostenstvím
politikou
stal
vizi
vytvoření
zvolení
úspěšnou
investiční"
úsilím
a
životní k
svého
"Velké války", uplatňovat
pílí
velkorysé
urbanizace
sama
Hradce
651
Ulrichově
správní, podřízena
školské i
snaze i
většina
o
všestranné
kulturní jeho
sídelní,
povznesení
dalších
aktivit
Hradce
hospodářské,
Králové
v okresní
a
byla zemské
Králové. Ulrichovi přitom jeho angazma v čele města nijak nebránilo v pokračování jeho advokátní praxe, při jejímž vykonávání často zastupoval i město, v jehož stál či Záložní úvěrní ústav, kde byl členem správní rady. I v případě usoukromé" praxe JUDr.F.Ulricha tak dlouhodobě docházelo k mnohokrát zmiňovanému(symptomatickému) střetávání různých protichůdných zájmů., L.Domečka, Třicet let vereJné činnosti JUDr. F.Ulricha, Hradec Králové 1925., SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha, karton č.II.c, i.č.126. Již v roce 1893 se například Ulrich "angažoval" jednáních o přípravě výstavby utramway.",Tamtéž. Gcc 1893 město získalo odkoupením pevnosti 150 ha., K.Maier, Hospodářský rozvoj českých měst 1850-1938, Praha 2005, s.166-168, 359. Během prvních dvaceti let Ulrichova starostenství byly přijaty dva regulační a urbanistické plány zpracované městskou technickou kanceláří za spolupráce předních českých architektů - Jana Kotěry a Josefa Gočára(druhý z nich) . Byla vybudována nová infrastruktura, provedena regulace Labe a Orlice a na bývalých pevnostních záplavových poldrech začalo vyrůstat nové moderní "salónní město" propojující staré , pevnostními hradbami vymezené město, s novým a průmyslové se rozvíjejícími příměstskými obcemi. Před vypuknutím první světové války při vedena pitná voda. Postavena byla nová vodárna i městem založené a ovládané městské elektrické podniky provozující dvě vodní elektrárny. Snaha podpořit všestranný rozvoj města, jeho kulturní a zejména hospodářské postavení, se realizovala i prostřednictvím stavby nového průmyslového musea a několika odborných škol., L.Domečka, Třicet let vereJné činnosti JUDr. F.Ulricha, Hradec Králové 1925., K.Maier, Hospodářský rozvoj českých měst 1850-1938, Praha 2005, s.141-178. u
215
politice
samosprávě,
organizacích v jejichž podílel
na
zejména
653
za
zemské
stranu
"OŽK" se sídlem v Hradci Králové. částečný
úspěch
v podobě
jejímž "presidentem" Jako
"top-manažer"
podstatně
změnit
rozsáhlých změny
směřovaly
Vstup
do
a
a
známosti,
především
nové
652
v tomto
k
české
"Ústředny,"
umožnil
"hradecký"
rovněž
většímu
655
dokázal
podílejících se na
zemskému zemské
Na
ohledu
samostatné
Ulrich
celoměstských
směrem
pater"
poslanci,
které
jeho volba
za zájmy svého
královéhradecké
investorů
"vylobovaného"
"mladočeskému"
významný
Tyto snahy nakonec slavily
samosprávy
městské
strukturu
"vysokých
byly
a
významně
byl František Ulrich posléze zvolen.
dlouhodobých
a
soukromého
založení
byl
resp.
"loboval"
vytvoření 654
alespoň
svobodomyslnou."
nejvýznamnější
k
se
či
souvislosti
Ulrich vytrvale
směřující
institucích
samosprávy
"Národní
Pravděpodobně
aktivity
V této
činnosti.
sněmu
Zemského
regionu. jeho
poslancem
dalších
Ulrich stál
čele
jeho vstup do
zemským půdě
jejich
mnoha
i
těchto
investicích.
Tyto
zapojení a využití
finančního
politiku
kapitálu.
Ulrichovi,
656
coby
získat nové politické konexe
starosta
obratem
využíval
pro
Zemským poslancem byl Ulrich poprvé zvolen v roce 1899., Tamtéž. Dalši posíleni jeho vlivu mu přinesla v roce 1902 jeho volba do rozpočtového výboru zemského sněmu., Tamtéž,s.31. 05 " V roce 1908 podal F. Ulrich spolu s poslanci Kuchyňkou, Pippichem a Preissem, na Zemském sněmu návrh na zr1zeni nové uvýchodočeské OŽK.", P.Grulich, Obchodní a živnostenská komora Hradec Králové 1910-1949, Praha 2005,s.58-68. 0 5 ' Ulrich si postupně dokázal získat podporu většiny českých měst a obci v regionu severovýchodních Čech, většiny českých zájmových spolků reprezentujících zájmy a postoje expandujícího českého průmyslu, obchodu a živnosti i v mnoha ohledu klíčovou podporu pražské uOŽK". Významné byly v tomto ohledu zejména styky Františka Ulricha s Jaroslavem Preissem, Josefem Bartoněm a Karlem Collinem. Nově vzniklá uObchodni, živnostenská a průmyslová ústředna českých interesentů komorního obvodu Libereckého" (jak zněl její celý název) se stala v podstatě jakousi nsvépomocnou" českou OŽK, která po svém založeni obeslala uviceméně" všechny významnější české firmy libereckého komorního obvodu s výzvou, aby s nově založenou uústřednou" spolupracovaly a s libereckou OŽK napříště komunikovaly pouze jejím prostřednictvím., P.Grulich, Obchodní a živnostenská komora Hradec Králové ... ,s.54 - 62. Ulrich v této souvislosti dokázal prosadit nsvé" zájmy a npoměrně" dokonale ovládal pomyslné uuměni" umuddling through", K.Maier, Hospodářský rozvoj českých měst 1850-1938, Praha 2005, s.l66-167.
216
podporu svých regionálních projektů. kontaktech
s vedením
zejména dochovaná Jindřichem
Maštálkou,
ve
činnosti
se
osobními
"vazbami"
dlouholetá
měla
pak
s
již
úvěrního
"angažmá"
ve
další z jeho
výboru
účast
pro
význam
náměstkem
zemským poslancem řeší
ústavu
Františka
otázky
Mezi
těmi to
Ulrichova ředitele
vrchního s nímž
společného
jejich
udržoval
studia
na
659
působení
bylo
pro
Ulricha
"královéhradecké
v orgánech
658
i
zejména
Preissem,
"budoucího"
"starostenského"
znamenala
klíčový
časů
od
jeho
Záložního
a
opakovaně
Jaroslavem
pražské právnické fa kul tě. Z hlediska
říšským
se
svědčí
svobodomyslné
Záložního úvěrního ústavu.
banky JUDr.
kontakt
s
které
spolupráce
Živnostenské
0 jeho bohatých a úzkých
strany
korespondence
týkající
Ulrich
Národní
657
661
Ulricha
pak
Další
v
cennou
zkušeností
Spořitelny." 660
"Spořitelny"
úřadu.
v managementu
logicky
výrazný
roce
1902
Ulrichova vyplývala
"krok jeho
vpřed"
volba
L. Domečka, Třicet let veřejné činnosti JUDr. F. Ulricha, Hradec Králové 1925.,s.60-61. Vedle Jindřicha Maštálky byl Ulrich v období let 1905 1915 v pravidelném písemném spojení s těmito politiky: poslanci - K.Exner, B. Franta, K.Píppich, J.Preíss, A.Rydlo, F.Sláma, V.Škarda, E.Šubrt, K.Šviha, ministři vídeňské vlády B. Dlabač, J. Fořt, B. Pacák, K. Prášek, J. Žáček. Z dalších významných osobností českého hospodářského a finančního světa udržoval Ulrich písemný kontakt například s národohospodářem a sekretářem pražské OŽK Janem Matysem, průmyslníkem Josefem Bartoněm či přednostou redakce Pražských novin Josefem Svátkem., SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha osobní korespondence karton č. 9,10, inv.č. 153-164, 173, 175, 183-188, 193. V Ulrichově pozůstalosti je dochováno celkem 32 vzájemných dopisů (z toho 4 rukopisy) z let 1906 1919. Tématické spektrum těchto dopisů sahá od různých personálních záležitostí, vzájemné koordinace postojů a vymenování zákulisních informací týkajících se činnosti Spolku českých průmyslníků textilních či královéhradecké "Ústředny" ( včetně upozornění na zákulisní politické intriky při obsazování postů v těchto organizacích), přes několik dopisů svědčících o jejich dílčí spolupráci a vzájemné "vstřícnosti", prl "slaďování" podnikatelských akt i vit Kralobanky a Živnobanky, až po důvěrné dopisy z let 1912 týkající se vyjednávání o fůzi mezi Záložním úvěrním ústavem a Živnostenskou bankou., SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha , osobní korespondence karton č. 9,10, inv.č.185. 6 '' c' L. Domečka, Třicet let veřejné činnosti JUDr. F. Ulricha, Hradec Králové 1925.,s.139-146. 01 ' Od roku 1895 tak Ulrich jako starosta figuroval v "ředitelstvu spořitelny" a v roce 1911 byl dokonce zvolen předsedou jejího výboru jimž zůstal až do roku 1922, kdy byl jmenován vrchním ředitelem spořitelny. Spoř i tel na se pod jeho "dohledem" a posléze i vedením dlouhodobě úspěšně rozvíjela. " ze 7.místa mezi českými spořitelnami venkovskými postoupila na místo druhé.",Tamtéž,s.139-145.
217 ředitele"
"náhradníkem Vstupem
do
zemské
vedeni
této
samosprávy
dosavadní
vliv
a
dosti
financi",
Ulrich
se a
"bankéřů
a
do
v roce
finančníků."
1910
instituce
způsobem
přímého
pestrých
aktivit
ještě
českého."
království
finanční
zásadním
dostal
širokých
banky
vrcholné
Ulrich
skupinou pražských tak
"Zemské
české
svůj
rozšířil
kontaktu
s elitní
Souhrn svých, ve
o
již
velkých
"světě
rozšířil
662
členství
ve
správní radě pražské "První české vzájemné pojišťovny." 663 Do
správní
rady
Ulrich vstoupil svého
působeni
František
ve
Ulrich
bližší
měl
již
Kralobanky
jako
radě
jediným (!) s
sídlícím v "pražském
úrovni
celých
ústavu
pak
Čech.
zapadal
královéhradeckého urbanizačních
Hradce
rady
severovýchodu."
významném a
byl
který
peněžním
působícím
na
Záložního
úvěrního
utvářené
koncepce
rozvoje
docházelo
němž
a
všestranný
k propojeni rozvoj
hospodářsko-správni
Vzápětí
Ulrich
1915)
do
vstup
povzneseni o
František
manažerů,
centru"
finančním
v
1905
( 190 5
jejich
v jiném
jim
snahou
se
všech
Ulrichův
do
o
se
Kralobanky
ze
regionu,
snah
Králové
"českého
664
Kralobanky
činnosti
ústavu
v roce
zkušený "manažer." V letech
poměrně
správní
zkušenost
tak
po
svém vstupu
manažersky
zapojil
města
emancipaci do do
správní řešeni
"aktuálně"
probíhaj íci krize kolem "Akciového cukrovaru" i
dalších
podnikatelských
aktivit
Kralobanky.
665
do
Během
následuj i cích let se František Ulrich rychle stal rozhoduj íci postavou podepsán" z let
bankovního pod
1908
managementu.
klíčovými
1911,
rozhodnutími která
vedla
podnikatelských aktivit Kralobanky
lt_
004
Právě
on
byl
bankovního k zásadnímu
"autorsky managementu rozšíření
(viz.dříve).
Tamtéž. Tamtéž. Ani
Ulrichova
účast
v
"zemské
bance"
však
nemohla
vynahradit
doposud
zkušenost z řízení "velké" obchodní banky, kterou si František Ulrich odbyl až po svém vstupu do správní rady Kralobanky. Již v roce 1905 jej tak lze nalézt ve funkci právního zástupcem bankou ovládaného (krachujícího) Akciového cukrovaru., SOA v Zámrsku, fond Krajský soud v Hradci Králové, Akciový cukrovar v Hradci Králové notářské protokoly z valných hromad v roce 1903 - 1906, nestránkováno. chybějící
218
V roce 1910 pak byl Františku Ulrichovi nabídnut i správní
předsedy
rady
Záložního
ústavu
úvěrního
(po
post smrti
Victora Collina) . František Ulrich však tuto funkci z "dJvodu" své velké post
časové
"zaneprázdněnosti"
správní rady.
místopředsedy
dochovaly
desítky
řádově
odmítl
a
dokumentJ
organizátorem
jejího
předcházejících
první
a
úspěšný
jednu
vlivný
"vstupem"
kruhy" pak byl reprezentující podpora
tel
na
pražskou
dobře
života
veřejného
jmění
celou
nebývale
Pro
rychlý
zisk,
"hradeckou banku."
stávající model v konkurenci naděj
i
"na
ale
spíše
667
regionálně
rychle přežití",
známý, byl
velmi
brán
za
odvážného
finanční
čitelnou
osobou
Ulrichova
aktivní
bankovní
expanzi
formujících
spojením
v letech
"pražské
Kralobanky nebyla motivována pouhou "naivní" a
l
Kralobanky doprovázeného
burzu.
rozhodnutí
tváří
rozmachu
Jako
silném
666
hlavní
Ulrich nejlépe známou a
právě
klíčových
Ulrich
úspěchu,
"záruk"
posilování akciového
překotného
byl
válce.
světové
o jeho
svědčících
podnikatelského
představ i
hlavních
z
jejím
banky
místopředseda
"přijal"
Z období let 1910-1915 se pak
vlivu na rozhodování Záložního úvěrního ústavu. Jako
raději
reálného
dJvěrou
ve snadný
předpokladu,
že
zakotvené "hradecké malobanky" nemá
posilujících s jeho
pražských
celoživotní
bank
snahou
o
dlouhodobě
všestranný
r Z velké části se jedná o různé žádosti a prosby adresované Františku Ulrichovi jako starostovi a uviceprezidentovi" Kralobanky, kdy pisatelé doufali v jeho uPřimluvu" a následné kladné vyřizeni jejich žádosti ze strany banky. Jako přiklad lze uvést dva dokumenty dochované v pozůstalosti Františka Ulricha. V tom prvnim děkuje pražský podnikatel Franta Anýž r. 1912 nslovutnému panu starostovi" za to, že .. ufiliálka Záložního úvěrního ústavu v Praze vyšla mi velmi ochotně vstříc povolením úvěru do 100 000 korun .... Ujišťuji Vás velevážený pane svým vděkem za Vaši laskavou intervenci." Vděčná pak byla i Prvni česká vzájemná pojišťovna v Praze, ježto zcela správně se domníváme, že jmenované řiditel s tví (Kralobanky) odvolalo svoje rozhodnutí (pojistit bankovni palác v Hradci Králové u pojišťovny Moldávie) jedině na popud Vašeho Blahorodí. Za vzácnou laskavost prokázanou nám uctivý dík." Rovněž z tohoto roku je pak dopis z pražské filiálky, ve kterém vedeni pobočky žádá Ulricha, aby n značným svým vlivem laskavě působil u pana dvorního rady Burgra ředí tele společnosti státní dráhy ve Vídni v příznivé vyr~zen~ žádosti našeho uhelného oddělení Silesia" ... o přiděleni prostor pro sklad našeho uhli v Praze., SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha, karton č. II. c,
i.č.126.
SOA v Hradci Králové, karton č.II.c, i.č.l26.
fond
Z
pozůstalosti
JUDr.
Františka
Ulricha,
219
rozvoj "svého kraje." František Ulrich tak byl jedním z "mála" představitelů
obzory
regionu
budoucí Prahy, tak
Kralobanky, a
byl
ani
že
1911
se
(jedním
přesahoval
vlastního
kapitálu
podnikatelských jako
1912
spíše
z prvních)
banka
aktivit
nutnosti.
vyrovnávat
do
Stejně
manažerů,
z jejich
zásadních
a
Kralobanky
místopředseda
"hloubku"
musela
rozhledem
posilování
volby,
dohlédnout
s nimiž
svým
části
věci
prvním
dokázal
potíži,
tak
v letech
pravděpodobně
který
chápal, podstatné
přesun
ne ni
který
hospodářských
po
své
neúspěšné
snaze o etablováni na pražském bankovním trhu a sérii dalších hospodářských
problémů,
v její hlubokou
přerostly
Jedním z hlavních na
stávající
existenční
a
668
korespondence
František
Ulrich
nabídku jednáni o spolu
s ostatními
velmi
riskantní
dostaly
až
Záložního
na
669
povrch
i
Českou
Kralobanky
Ulrichem
a
ředitelem
ne reagoval
na
průmyslovou
přednesenou
bankou a řídil
bankovní
raději
alarmující
expanze
fakta
Kralobanky
skutečném
jeho
začala
Františka
o
Ulricha
hluboká
jeden
-
pokračováni
Měsíce následující po červnu 1914,
a
je
je řešena případná fůze
Kralobanky
ústavu
pro
postupně
ze strany Živnostenské banky,
"hazardérské"
úvěrního
připravily
s
manažery
v letech 1912- 1914. se
mezi
pravděpodobně
fůzi
vyhlídky
v níž
fůze
Po odmi tnutí
1914
krizi(viz.dále).
budoucí
Živnobanky Jaroslavem Preissem, obou bank.
let 1912
Ulrichova realistického náhledu
dokladů
"kondici"
dochovaná
částečně
během
které
kdy
stavu krize,
z nejhlubších
ži votnich
otřesů.
Po postaveni Kralobanky pod nucený dozor a
vyčísleni
prvních
předběžných
bankovních
trestně
vyšetřovaných
aktivně
spolupracoval s
"ze
všech
strávil i on
sil"
ztrát,
nově
dni ve
manažerů
Ulrich ke
(viz. dále) .
skupině
Přestože
dosazeným dozorstvim a snažil se
minimalizovat
několik
patřil
vzniklou
vyšetřovací
(obrovskou)
škodu,
vazbě.
SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha, karton č.II.c, i.č.126. Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zprávy Záložního úvěrního ústavu za roky 1912-1913.
220 němu
Trestní stíhání proti bylo
díky
tlakům
silným politickým
většího
fakticky
skandálu
liknavě
tak probíhalo hrozbě
a
Ulrichův
účelového
Zřejmě
Karlu I. z roku 1917.
nejlepší
"v nejhlubší uctivosti odvažuje se
prosbu." 671
nejponíženější
ve
věci
stíhání
trestního je
němu
rozhodnutí prosby o vědom
za
abolici
úvěrního
zastával
i
"která
dohledu", svojí
císaři
Karla I.
nejponíženější
obviněný
197, o
za
2 oo'
správní
rady
že si
486 které
vedeno
Na
díky
podporu
své
nebyl
kdo mu tyto dluhy dávají
souvislosti
zabraňovala
velmi
a
přinejmenším
"neznalost"
mu
205
z podvodu),
jiné),
v této
omilostnění
203,
v Praze.
že by ti
vznést
a
laskavé
obvinění
omlouvá vysokou
celkovou
situaci
soudu
Svou (údajnou)
Gn
veřejném životě,
a
museli
ústavu,
potřebného
(mimo
(Kralobanky)
úmysl.
proto
členům
Zemského
uvádí
nejprve
vinu
hlavně
se
dalším
Vrchního
dluhů
špatný
a
Prosí
paragrafů
dle
práva (jedná
proti
žádost"
císaře
svou
"přiblížit
JUDr.F.Ulrich
Ulrichova
670
V dopise z ledna 1917 se Ulrich obrací na a
dosti
neupřímný)
doklad
"aboliční
jeho
zřejmě
(byť
projevovaný
představuje
akt i v ismu
Vedle
zastaveno(viz.dále).
okázale
aktivismus.
"prorakouský"
ještě
propuknutí
Ulrichových politických konexí byl v tomto ohledu významný
a nakonec
prokázat
situace
vysokou
Záložního
vykonávání
ve
náročností
funkcí,
angažovaností
která je vesměs ve veřejném zájmu.
jeho
jenž ve
673
SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha, karton č.II.c, i.č.126., strojopisný koncept dopisu císaři Karlovi I. z roku 1917. 1 f SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha, karton č.II.c, i.č.126., strojopisný koncept dopisu císaři Karlovi I. z roku 1917. c · Ze souvislosti jasně vyplývá, že Ulrich věděl (musel vědět) o "předluženi" Záložního óvěrniho óstavu u jiných bank i o některých podezřelých obchodech, chybách a celkově "podivných" poměrech, které panovaly v managementu této banky. Snažil se také do poslední chvíle získat pro banku další uvery např.od městské Spořitelny v jejímž čele stál z titulu své funkce starosty Hradce Králové. ' Toto tvrzení je sice do jisté míry pravdivé, ale nijak ho to nevyvazuje z odpovědnosti za "správu" Kralobanky dané jednak zákonem a jednak jeho bankovními stanovami. Dalším logickým protiargumentem v Ulrichův neprospěch je skutečnost, že jim zastávaná funkce místopředsedy správní rady byla honorovaná a správní rada si navíc každoročně vyplácela "tučné tantiemy" c,c,
221
Jako
bezprostřední
"bankovní
krizi,"
krizí
balkánských
za
pravdivě
pak
vyřešení
krize
následoval zásluh. bod
ll.,
F.Ulrich
uváděl,
vypukla v
letech
že
ze
všech
se
který
je
se
její
sil
životopis
a
674
Vcelku
o
zdárné
snažil
sanaci,
ke
uváděl
s odbytovou
1912-1913.
jako člen správní rady.
které
675
přispěl
V dopise dále
obsáhlý
popis
jeho
tohoto seznamu stojí za pozornost zejména asi
snaze
při
a
zevrubný bodů
Z mnoha
v souvislosti
válek
Kralobanky
jeho
(v kontextu
která
částkou
odpovídající
krachu banky pak Ulrich
příčiny
o
nejlepším své
situací
dokladem
"vyváznutí"
panující
v
době
toho
kam
až
z trestního "Velké
byl
stíháni
války")
nucen
zajít:
"Sei t
Kriegsbeginn
seine
ganze Kraft
unzahligen
wichnete untertanigst Gefertigter ruhelos
und unuunterbrochen allen
BediJrfnissen
KriegsfiJrsorge
und
BiJrgemeister
war
des iJberall
der
sich
es
Gesinnung
dar um
durch
osttereichischen
Wort
und
iJberall
und
Tat
Staatgedanken
die
zu
und
als
der
Spi tze,
patriotische
betatigen in
der als
an
handlete,
und
jedesmall
Stadt
Beziksobmannstellvertreter wo
Krieges
der
und
den
gesamten
Bevolkerung Vorbild zu pflegen und heben ... obzwar von der
Katastrophe
der
Creditanstalt
fa st
ferni ch tet,
hat
Hilfe
seiner
Familie
I.l8 000,
II.
zusammen
22 500K
2000
untertanigst
,
fiJr
die
III.lOOO,
gezeichnet. "...
"Auf
hart
getroffen
Gefertigter mi t Kriegsenleihen
IV.lOOO, seine
V.500
Anregung
z dosaženého zisku., Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, zprávy Záložního úvěrního ústavu za roky 1912-1913. "" Hospodářská krize let 1912 - 1913 byla pouze jedním z aspektů, který vedl ke krizi Záložního úvěrního ústavu blíže viz.kapitola "Krize Kralobanky." 0 ~, Správní rada jako celek zaplatila částku lehce převyšující 1 milion K. při celkové ztrátě přibližně 23 milionů K., Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 10, Výroční zpráva za rok 1914 - Průvodní zpráva obchodního dozorstva k vyrovnacímu návrhu Záložního úvěrního ústavu, s. 32. Výroční
222
und
Antrag
alle
hat
die
Koniggratzer
Kriegsanleihen
5
... ebenfalls
die
zusammen
stadtische
Stadtgemeinde
auf
94 6 800K gezeichnet. auf
Sparkassa
alle
5
Kriegsenleihenzusammen ll 673 374K gezeichnet. " 676
Z výše ocitovaných snaha
vykreslit
funkcích,
sebe
které
sama
duchu".
aktivistického"
postoje
považovat vysoké
částky
Ulrich
válečné
jeho
užil
v Za
jako
"omilostnění",
jeden
z
svědčí
o
tom, na
občas
že
státní moci",
se dají
půjčky.
Skutečnost,
vysoké
majících jeho
"vlně"
a
"óčelově
relativně
argumentů
různých
doklad jeho
válečné
dopisu
na
"nejloajálnějším
možná
"císařské
upsané na
vystupování balancující
působení
nejsilnější
vůči
v tomto
půjčky
co
patrná Ulrichova
jasně
"své"
l
zastával,
nejvlastenečtějším
že
dopisu je
částí
ópisy
na
ospravedlnit
loajální
aktivismu,
válečné
bylo
silně
motivováno strachem z trestního stíhání a následného odsouzení za jeho podíl na úpadku banky v jejímž Neméně
adresovaný úctě
prezidentu
osměluje
trestního
stíhání.
obžaloby a stíhání,
i
se
"duševní na
prosbu"
stručně
i 8
se
tělesná
dní
do
z tu
června
... "v
hluboké
za abolování
popisuje muka"
1919
jeho své
příčinu
během
vyšetřovací
trestního vazby
a
možné politické pozadí snah o znovuobnovení svého 677
6
na
Ulrichovy
tu
stál.
dopis
Ulrich
nejvroucnější
dostal
trestního stíhání.
'l
Masarykovi.
Ulrich
následná
kdy
naznačuje
vznést
druhý
pak
"pikantní"
popředí
úpisy
válečné
finanční
tíseň
vyvolaná vysoké.
půjčky
byly,
vezme-li
se
v úvahu
jeho
nutností podílet se na sanaci Záložního úvěrního ústavu, velmi Například celá správni rada Živnobanky upsala na I.válečnou půjčku pouze 163 OOOK což bylo ve srovnání s tehdejšími finančními možnostmi jejich členů mnohem méně než upsal František Ulrich. Velmi vysoká byla i částka kterou upsala na válečné půjčky městská Spořitelna., SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha, karton č.II.c, i.č.126., strojopisný koncept dopisu císaři Karlovi I. z roku 1917., F.Vencovský, Z.Jindra, J.Novotný, K.Pulpán, P. Dvořák a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha, 2002, s.190 - 193. Dle Ulricha bylo jeho trestní stíhání ze strany "c.k." státního zastupitelství "de facto zastaveno a ministerstvo vnitra doporučilo tento případ k abolici." Vliv na tento postup mělo mít i pranl samotných akcionářů nově "oživené" Kralobanky, kteří se na valné hromadě v roce 1918 skutečná
223
Jestliže trestnímu jeho
samotný
stíhání
odchod
zbývajících
7
silné
pro ze
"odstoupení"
František psychické
samotnou
správní
letech
své
dokázal
postavení kariéry
v v
aktivismus.
ani
svého
jeho
kooptování
do
správní
roce
osvědčeném"
i
1919 a
se
o
řídit
horší
byl
po
jeho
nedokázala
stejně
se
"své
ve
schopného
město"
poválečných
obhájit
radnice. tak
viny
rady
na vysoký post v bankovní sféře. Po
mu
později
20.let
polovině
1915)
najít
způsobem
podíl
jeho
roce
úspěšně
samosprávě
ani V
(v
královehradecké
čele
Kralobanky,
která
v prvních
"suveréním"
městské
nezabránil
Kralobanku,
svému
a
678
František Ulrich dokázal
1919
mnohem
činnosti
let Velké války a
díky
utrpěl
trauma,
rady
úspěšného muže do svého čela.
těžkých
Ulrich
v na
V
během
volbách roku
své
dosavadní
pokračování
krizi
předválečné
Ulrich
"Anglobanky"
jeho
voličů
jeho
očích
projevovaný pak
i
prorakouský
prostřednictvím
znovu
"vrátil"
679
Františku
blízkém (loajálním)
Ulrichovi "hradní
jako
pol i tice"
o
"člověku
uvažovalo
v souvislosti s velvyslaneckým postem ve Vídni a posléze mu
byl nabídnut vysoký post ve státním "Pozemkovém úřadě".
680
vyslovili proti snahám o trestní stíháni bývalých představitelů Záložního úvěrního ústavu (z obavy, aby případnou medializací soudního procesu neutrpěla banka další škodu)., Zmiňuje, že se o jeho znovuzvolení starostou v 6ervnu 1919 "velmi nelichotivě" vyjádřil sociálně demokratický ve6erník "Právo lidu". Zároveň ale sebevědomě komentuje své opětné suveréni zvolení ("s podporou všech stran v6etně strany sociálně demokratické") do funkce starosty Hradce Králové. Poněkud pokrytecky dále tvrdí: ... "Nepřísluší mi souditi o mé vině, avšak kdyby byla jakéhokoliv druhu, trest, který jsem již vytrpěl, nemohl by se nikdy rovnati svou velikostí její míře." Na konci dopisu je přeškrtnut celý odstavec, kde Ulrich "oroduje" za své kolegy ze správní rady, kteří jsou jako "vesměs zcela bezúhonní a 6estní lidé" rovněž vystaveni hrozbě obnovy trestního stíhání., SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha, karton 6. II. c, i. 6.126., koncept dopisu prezidentu T.G.Masarykovi z roku 1919. ,~,; Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výro6ní zpráva Záložního úvěrního ústavu za rok 1915. L.Domečka, Třicet let veřejné činnosti JUDr. F.Ulricha, Hradec Králové 1925.,s.l39-146. Tyto dokumentuje dochovaná korespondence mez i Františkem Ulrichem a kancléřem prezidenta Dr.Přemyslem Šámalem, SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha, karton 6. 9, II.d, i.6.190, Archiv kanceláře prezidenta republiky, Fond Kancelář prezidenta republiky, i.6.118/22, Dr.František Ulrich.
224
První
"nabídka"
nepřekročila
Pozemkovém odmítl.
681
úřad
"relativně
tak opustil až roku 1929, kdy se "pro své
dále
ne kandidovat
mateřské
funkce
Zbytek svého
poctilo
ži vata
podmínkách.
rozporuplné.
faktem,
že byl
regionu
směřující
i
započítat
a
tak
působení"
chybou
neúspěších
Kralobanky
nezodpovědné
001
zůstane
navždy
zřejmě
nezpochybniteln~m
je
Tamtéž. SOA v Hradci
bylo,
v~voj
i
Kralobanky
1910-1911,
e
fůzi
vyvodí t
Ulrichem
do
k dalšímu
regionem.
prvních
kter~ch
jasn~ch
nedokázal
důsledky
managery)
Jeho
si byl Ulrich
s J. Preissem), rázné
širší
jeho si ln~ vl i v
rozvoje")
po
v
za
Ulrichova
"záporem"
l
K jeho
"vidět"
dokázal
zapojení
že
bankovními
a
raději
rozhodl
pro
dosavadní velkorysé bankovní expanze,
Králové,
pozůstalost,i.č.ll4.,s.VIII.
pozici
zásluhu na
1910.
královéhradeck~m
(viz. jeho jednání o
pokračování
velkou
že byl jedním z mála
kter~
jejího
z let
s dalšími
měl
"regionálního
naopak
nepřízni vého
(spol u
předválečného
v Kralobance pak byl
aktivit
tragickou
se
předního
takov~
zároveň
a
posílení spojení mezi bankou a
z tohoto
osmdesáti let
skutečnost,
(prostřednictvím
vědom
coby
ústavu,
posuzoval
"Kladem"
koordinovan~ch
dobře
věku
straně
jako
"hradeckého"
"manažerského
ve
Zemřel
banky v letech 1905
rozkvětu"
třeba
perspektivě.
ze
starosty".
"čestného
ústavu,
jedné
Na
"managementu" a
čele
odchodu
František Ulrich od roku 1905 hlavní postavou
"podnikatelském "dobru" je
jeho
682
úvěrního
krajně
bankovního
titulem
Františka Ulricha,
Záložního
po
z politického
tak František Ulrich strávil v ústraní a
skromn~ch"
Hodnocení
odejít
a
jej
město
17. května 1939 v Rokycanech.
obzor
ve statním
tak raději i nadále "pouh~m" královéhradeck~m
Jeho
v
postů
však
Zůstal
starostenské
lidí
Vídni
nakonec František Ulrich po delším zvažování
Svůj
manažera
ve
stádium úvah a nabídky vedoucích
rozhodl
života.
post
velvyslaneck~
úřadě
starostou. stáří"
na
JUDr.
František
Ulrich
225
která
de
přím9
a
krachu
facto
probíhala
nezanedbateln9 banky.
záchranu
Následné
"óstavu"
tak
vlastní budoucnost, "omilostnění"
krizi kráse"
poškozující
snahy
o
byly jasně
císaři
starosty" Hradce Králové.
jinak
1914.
na
zmenšení
Ulrich
faktickém
odrážel i
jeho
nesl
finan6ním
vznikl9ch
podbarveny
tak
ztrát
a
strachem
o
v jeho žádosti o
Karlovi I .. Ulrichova ó6ast na
představuje
jeho
léta
"viny"
kter9 se
tak
do
podíl
již
adresované
Kralobanky
až
"jedinou"
"óctyhodn9
velkou
obraz
"vadu
na
legendárního
226
KRIZE KRALOBANKY 1914 - 1915
situace Kralobanky se
Hospodářská
konce
roku
1909
úspěšnou"
snahou
filiálky)
na
pražský
vypsaný
který byl pražské
nových
v
filiálky,
přímé
již
v
trh
emisí
kapitál
opožděnou
"nepříliš
a
založení
(prostřednictvím
bankovní
akciový
navýšen
s
proniknutí
o
upisování
průběhem
Nově
v souvislosti
horšila již od
postupně
akcií
z let
dosahující
souvislosti "domácím"
špatným
doprovázenou 1909
1910.
a
milionů
15
s plánovaným
683
korun,
založením
královéhradeckém
regionu
nebylo možné dále umístit. Akcie Kralobanky "nešly na odbyt" a na
pražském
klíčovém
zápasit
jak
s nebývale
bank,
vídeňských
"veřejnosti"
trhu
vůči
tak
s
musela silnou
"hradecká konkurencí
pravděpodobnou
příliv
potřebných
až
teritoriální
svěřených
úzce
spjatých
doprovázena
o
maximálně
obchodů,
bankovních
bilancí
hospodářská
ještě
krize,
úvěrové
veškerou
přes
nedařilo
prostředků, potřeby
průmyslových
rychlou
riskantními
bankovních
problémy
části
významně
"zoufale"
s bankou
firem
často
z regionu
(viz.dříve)
"severovýchodních Cech Snaha
expanzi,
finančních
pro rychle rostoucí
příliš
značné
a
rychle expandující "venkovské" bance.
pokračující
rozšířit
těžce
pražských
nedůvěrou
Bankovnímu managementu se po roce 1912 ani podporu
banka"
které let
výrazně
změnami
JSOU
1910
podnikatelskou ve
1913.
patrné 684
a
která v letech 1912-1913
Tyto
i
z rozboru narůstající
umocnila "těžce
byla
složení
a
struktuře
jasně
prohloubila
expanzi
dílčí
dolehla" na
' Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výročni zpráva za rok 1914 - Zpráva obchodního dozorstva o stavu Záložního úvěrního ústavu, s.4. Tyto změny oslabující likviditu a "serióznost" Kralobanky se projevovaly zejména razantním přesunem finančních prostředků ve prospěch obchodování s cennými papíry ( na straně aktiv ) a relativním poklesem výše svěřeného jmění i čistého zisku (na straně pasiv) ve srovnání s výrazně stoupajícím účtem
udlužníků".
227 proexportně
zaměřený
úzce provázaný s
průmysl
685
Kralobankou.
Vylepšení nepomáhalo" Bankovní
textilní
český
ani
založení
koncern
Kralobanky
situace
hospodářské
vlastního
bankovního budovaný
"oficiálně"
racionalizace a koncentrace výroby" - byl ve než
"znakem prosperity"
veskrze firem.
zřejmě
Jejich samotné
probíhající
úvěrovaných
bankou vstup
do
kdy
vstoupit,
686
dokonce
resp.
přímým
byla
banka
aby
tak
většině
do
zachránila
bez
zjevného
strategického
pražskými
předními
uskupení
Kralobanky
pozdní
nesrovnatelně
pohledu
a
reakcí na krizi
finanční
pak
byl
jejich
silného
insolventního
podniku
důsledkem
nucena
různých
případech
své
dřívější
úvěry.
orientovat
záměru
koncern na některou konkrétní oblast akt i vit. s
nehomogenním a
na
V některých
spíše
bankovního koncernu tak probíhalo spíše nahodile "ad
Vytvoření
hoc"
recesi,
firem.
koncernu
předluženi,
sama
založení bylo ve své
hospodářskou
jménu
"ve
seskupením
prosperujícím
nepříliš
koncernu.
skutečnosti
problematickým,
značně
"příliš
na
zastoupených
se
oborů
domy
"zahraniční
převažující
podniků(vesměs
bankovními
slabší
byl
právní
formu
jednalo
o
Při
komparaci
koncernovému
chyběla
složka"
koncernu.
koncern
Kralobanky
zakládaných
spol.
mezi nimiž zcela
687
s. r. o.)
chyběly
tento
Velmi l
při
koncernových i
"moderní
strukturu průmysly"
vzešlé z probíhající "vědecko-technické revoluce." 688 Slabost a nevyváženost "slabé"
6 1 '
jejího koncernu demonstrovalo
zastoupení
firem
z terciární
l
sféry
kapitálově
dosti
ekonomiky.
Jako
A. Pimper, České obchodní banky za války a po válce-nástin vývoje z let 1914 -1928, Praha 1928,s.42-45., Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva za rok 1914 - Zpráva obchodního dozorstva o stavu Záložního úvěrního ústavu, s.6-10. 0 '' ' V této souvislosti se pravděpodobně jednalo o tyto koncernové podniky: Spojené koželužské závody A.& J.Nejedlý s.r.o., KAN s.r.o., České textilní závody s.r.o., Továrna na křišťálové sklo a sifonové láhve Feigl, Morávek & spol.s s.r.o. v Libochovicích". Pravděpodobně učestnou výjimku" v tomto ohledu představovalo dlouhodobě plánované založení největšího koncernového podniku uDobřanské kaolinové a šamotové doly a.s." V koncernu Kralobanky se tak nevyskytovaly žádné podniky chemického či elektrotechnického průmyslu.
228 celek
tak
bankovní
koncern
významné uskupení,
poměrně
k dalšímu prostředky
tím
a
dále
Bankovní
Rakousko
Uherská
poskytnout další o
"všeobecné
docházet
k
špatné
"run"
na
a
k
jednání
ukončení
malých
finanční
a na
situaci
umocněna
její
poměry
na
počátku
případné
o
definitivním krachem,
exekuci jeho majetku,
banky.
692
vklad0
a
Výsledkem
kontrola
umocněné začalo
690
Nejisté
pomoci 691
(sanaci)
Záložní
úvěrní
situace a
beznadějné
s po čí v aj ícím ve vyhlášení úpadku a
následné práce
hospodaření
uvalení
nuceného
dosazeného
banky,
dozorstva
která
převyšující
dozoru byla
vyčíslila
na
chod
zevrubná
celkem
akciový kapitál banky
23
(15
693
Většina
v posledních pr0myslu
6
téměř
díky
jej zachránilo jenom vyhlášení moratoria
milionovou ztrátu vysoce mil.K).
kdy
války potom vedly i
finanční
ústav se tak v srpnu 1914 dostal do
Krize
banky
pobočky.
bankovní
ústavu
banky.
vkladatel0
situaci
finanční
kdy
se dostaly
Velké války,
středních
1914,
úvěrnímu
veřejnost
ze strany dalších českých bank.
Kralobance
výběr
bankovní
červnu
"hradecké"
počátkem
a
v
Záložnímu
reeskont
o
hospodářské
na
finanční
prezentovaná
okázale
skončila
odmítla
finanční
panice"
zprávami
definitivně
směnečný
špatné
navenek
a
banka
Kralobanky byla dále
před
volné
k oslabování
přispívalo
expanze
"prosperita" banky pak
navíc
přispívalo
689
likvidity.
zprávy
než aby
z ní
odčerpávalo
sice
představoval
které ale spíše,
banky,
"r0stu"
Kralobanky
z
přímých
2
3
finančních
předválečných
nezajištěných
úvěr0
v
ztrát
vznikla
letech v oblasti kontokorentních
bance
textilního účtech,
kde
"slábnutí" JeJ l likvidity - zejména "mobilně" dostupných je více pojednáno na s.114-120. c•o Ratibor, r.XXXI.-1914, č.31, s. 1-2. Kraj Královéhradecký, r.V. 1914, vydání z 31. 7., s. 1. 0 1 Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva za rok " 1914 - Zpráva obchodního dozorstva o stavu Záložního úvěrního ústavu, s.9. Tamtéž, s.9. Tamtéž, s.9- 14. ""
O pozvolném
finančních prostředků
229 byly
často
překračovány
vrub
dlužníků
běžných
v
z nichž 3,4 milionu
z
činnosti
pod
účtech
připadlo
~ 1 uzs ~ k'y. k oze
průmysl
na
úvěrové
nejvyšší povolené
tak bylo odepsáno průmysl
na
694
textilní, ztráty
Největší
bankovní centrály v Hradci Králové.
obchodním
dozorem
ocitlo
královéhradecké
centrály,
milionu
Toto
korun.
celkem
kteří
dozorstvo
dlužili
s krizí
podrobena policejnímu úvěrního
Záložního
vyšetřování
ústavu.
V
Františka Ulricha. členové
správní
k nejužšímu
Trestně
696
vedení
banky
spjatých
předlužených
firem.
členů
věděli
hospodaření
výsledky v machinace banky,
banky
předválečném spočívající
motivovaném
ceny na burze, zprávách,
zároveň
či
v reakci období
například
o
na
orgánů
vyšetřování předválečného
Králové
spekulativní
o
přepjatém
jejích
manažerů
o
výsledků
"přelévání"
peněz
1910
se
špatném upisování
697
o
se
hospodářské
finanční
podvodné
skupování
"zamlžování"
-1914
1910
banky i
horšící
snahou
(resp.
r.
provádělo
ve
byla
od
věděli
také
6,88
provedení
ústavu
let
zájmy
a
poslední 5 milionové emise akcií z r. 1910. Vedení
i
Hradce
v období
bankou
Prokazatelně
klientů
celkem
tohoto
starosty
dobře
a
s
řad
stíhaní bankovní manažeři
neustále horšících výsledcích úvěrování
z
statutárních
důsledku
patřili
rady)
války se
695
činnost
včetně
managementu
Během
řídilo
nakonec došlo k trestnímu stíhání celkem 7 bankovního
vznikly
úvěrního
Záložního
7, 7 milionu 1,66 milionu
bance
následně
Na
přitom
firem
22
sanace banky a její vyrovnání s věřiteli. V souvislosti
limity.
vlastních
navyšování
hospodaření
ve
z královéhradecké
akcií jejich
výročních městské
Archiv ČNB,fond česká průmyslová banka, S X-b 10, Výroční zpráva za rok 1914 -Vyrovnací řízení,s.22-25. 0 ' 'Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 10, Výroční zpráva za rok 1914 -Vyrovnací řízení,s.24-26. Trestně stíháni byli členové správní rady: František Ulrich, Jaroslav Červený, Antonín Hanuš, Bohumil a Oldřich Čerychové, Václav Formánek a vrchní ředitel banky Václav Píša., SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha , Žádost Františka Ulricha o abolici k císaři z r. 1917. 6 '' Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 10, Výroční zpráva za rok 1914 - Zpráva obchodního dozorstva o stavu Záložního úvěrního ústavu, s. 8 - 13.
230 spořitelny do
insolventní banky.
s Františkem
Ulrichem
v zastupitelstvu opakovaných Záložnímu
banka
vysokých
vyplácela
svým
prohlubovaly její O
pražských
povědomí
Kralobanky
dosvědčují
i
s
Českou
důvěrné
dopisy je
Klíčový
3.10 .1912, neměli
z roku
zejména ve
které
doklady,
k dispozici v
průmyslovou
nynější
Vám
době
stejně
Vaším,
bankou.
dopis
které nyní
Spořitelna
celé
období,
kdy
tantiemu.
700
v
finančního
světa.
o
prohlubující
Františku Jaroslava
vrátiti, ... že
Ulricha ... "zda
k fusi
jest
a
"situaci"
pomocí
zvýšení
a
reeskontu u
Rakousko-uherské banky v Hradci Králové.
že
přáli."
Ulrichovi
bankou
bychom
přesvědčením
této fuse
ze
ústavem dány
nedojde
zajisté
vřele
Preisse
úvěrním
tři
Ulrichovi.
úvěrním řešit
krizi
Tato jednání dokládají
dotazuje
Živnostenskou
Dobré
Živnostenskou bankou,
fůze
a
i
se
tedy v tomto dopise konstatuje "nemožnost" ústavem
se
vědělo
nám byly Záložním
jako oba jsme si
že
přitom
ředitele
jest nemožnou,
fakt,
a
adresované
Preiss
je
výsledcích
Kralobanky s
1912
se
městská
dochované zprávy týkající se
ojediněle
fůzi
1912-1913
tučnou
se
domů
poskytnutím
v letech
hospodářských
pražského
bankovních
tajných vyjednávání o resp.
problémy
Kralobanky
kruzích"
"informovaných
po
pozice
a
za
skutečností
radům
horšících
vyhlídkách
stáli
které
pikantní
správním
se
vliv
poskytovala
hospodářské
dlouhodobě
budoucích
Další
správní rady v čele
svůj
Králové
půjček,
ústavu
699
Králové.
Členové
skrze
Hradce
města
úvěrnímu
v Hradci
tak
698
fuse mým i
Preiss
mezi Záložním
pobočky
navrhuje centrální
701
Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zpráva za rok 1914 - Průvodní zpráva obchodního dozorstva k vyrovnacímu návrhu Záložního úvěrního ústavu, s. 8-12., SOA v Hradci Králové, fond Městská spořitelna, Kniha č. 13, Porady - I I. ···Výše těchto zápůjček v roce 1913 dosáhla 2,5 milionu korun.,Tamtéž. ~~, Schůze výborová ze dne 28. 6. 1914. Ještě 16. března 1914 (tj. jen několik měsíců před "krachem" banky) byla 9 členům správní rady přiznána odměna ze "zisku" ve výši 17 936 K., Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zpráva za rok 1913. 1 ~, SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha osobní korespondence karton č. 9 a 10, inv.č.l85.
231 manažeři
Bankovní pomocí
další
krize v
expanze
červnu
řešit
se snažili probíhající
až
do
pokračující
1914. Tato
prohlubující se ztráty samotného
expanze spojená s dalším
zakládáním "nov9ch" koncernov9ch podnikó(viz.v9še) kapitálové prostředky
ztrát.
proniknutí
Haliče
do
silně
banky a
dále
přispěla
ležel
v9znamn9
pokusem o
imobilizovala
finanční
k dalšímu prohloubení jejích
na
odpovědnosti
díl
předválečného
bedrech
postupně
svobodu. nebyla
během 703
roku
vyvozena
spoluúčasti
v této
správní
rozrůstajícího
v9razně
činil
tak
sehrál
manažeró v
přesáhnout
hranice
rovlny politické o což ve úřady
sanaci
finančního
se
tlakům
na
rady
souvislosti
konexím a
kter9
managementu,
bylo
všichni byli
vyšetřovací
z
předváleční
a
"vykoupili" svoji "vinu" a manažersk9
příspěvek"
banky,
zastaveno a
propuštěni
1916
krizi
vazby
na
Konkrétní trestně právní odpovědnost za "krizi" tak
nikdy
finanční
za
bankovního
obviněn9ch
nakonec trestní stíhání 7
k.
i
702
Přes
c.
propuknutí
zájem.
neúspěch
banky.
prostřednictvím
704
K.
"Sanační
roli
Svou
tlak
na
"ututlání"
kter9
díky
politick9m
skandálu,
s Františkem Ulrichem hrozil,
regionu
válečn9ch
Vyšetřování
vesměs
Celkov9
1 Oll 000
siln9
čele
manažeři
a
přerůst
následně
1916
letech 1915
tak bylo
ukončeno.
sanována a hlavní "tíha ztráty" dopadla na bedra
i
do
neměly
Banka byla
akcionářů.
705
Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zpráva za rok 1914 - Průvodní zpráva obchodního dozorstva k vyrovnacímu návrhu Záložního úvěrního ústavu, s. 30. , Trestní stíhání se citlivě dotýkalo í Františka Ulricha, který dokonce skončil na několik dní ve vyšetřovací vazbě. Velmi pikantní je potom v této souvislosti jeho snaha vyhnout se soudnímu procesu (viz .předchozí kapitola), SOA v Hradci Králové, fond Z pozůstalosti JUDr. Františka Ulricha , strojopisný koncept dopisu císaři Karlovi I. z roku 1917. Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 10, Výroční zpráva za rok 1914 - Průvodní zpráva obchodního dozorstva k vyrovnacímu návrhu Záložního úvěrního ústavu, s. 32. c SOA v HK, fond Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Vyrovnací návrh Záložního úvěrního ústavu, nezpracováno.
232 ZÁVĚR
Zakladatelské Záložního
ústavu,
úvěrního
přímá
jako
akt i v i ty,
českého
moderních
peněžních
řízen
s
-
činností
národnostně
roku
Většina
1914.
spojovala
své a
samosprávě podpoře
vlastních
v
Králové
a
elity
Hradcem Králové, Pod
jejím
nacházela od svého založení až finanční
místní
aktivity
bankovním
podnikatelských
nových
regionální
městem
působením
s
managementu
partikulárních
l
utváření
iniciován
Královéhradecka.
podnikatelské
společných
s
příslušníků
"angažmá"
60. let 19. století
české
podnikáním -
rozhodujícím vlivem se banka do
konstituování
kvalitativně
v Hradci
regionem
přilehlým
ke
širšího procesu
Vznik
byl
ústavů
až
během
součást
peněžnictví.
příslušníky
spjaté svou resp.
probíhaly
a velmi podstatná
moderního
dále
vedoucí
aktivit.
v místní
využívala
zájmů
Hlavním
elity
k
především
zakladatelem
a
profilující postavou Kralobanky byl po celé 19.století
zároveň
správní
předseda
rady
a
banky
ředitel
v
"jedné
osobě"
J.A.Komárek. tento
Právě
mladý
první prezentoval a nového
se
"ústav"
"severovýchodních" zastával banka.
podobnou
nabývala
působící
ve
nacionálně
tak
Čech
úlohu
od
počátku
prospěch
středního
fakticky jakou
v Praze
charakteru a
podnikatelských podnikání,
které
obchodu".
obchodní potřeb
se
a
dosud
snahách opíralo o ústavy drobného
zázemí
plnila
úvěrního
potřebě"
a
Tento
hnutí
cílů
ve
banky
(převážně)
management
Kralobanky
českého
peněžnictví.
rozměru
ústavu však od
Bankovní
svých
rychle
Živnostenská
místního
strategii
nový
v regionu
obchodní
univerzální
"ku
"průmyslu
orientoval
banky.
finanční
jako
kvalitativně
tak v regionálním
Záložního
činnost
prospěch
českého
a
akciové
silné
podnikatel
vytvoření
záloženskému
českému
Podnikatelská
počátku
podobě
poskytovat
měl
rozvíjejícímu
v
uvažující
i prosadil
následně
ústavu
peněžního
bankovní
dynamický
malého
ve a
"svépomocných" Spojení
těchto
233
svépomocných s
snah
působící
(na
představovalo
projekt. z
V této
Záložního
je
možné
zcela
podporu
regionálního
Tato
svém
století
založení
úspěšně
účastnila
k probíhající příliš
zakládanými
Regionální
orientace bance
nebránilo
v
na
potřebám
maximální
"vydržela"
s místním
průmyslem,
však
bance
bankou
po
jejich
"úvěrové
a
70.
nově
obchodů
až
let
do
vídeňské
mezi
místního spojené
spojení
nimiž
s
konstituované akciové cukrovary. především
podnikáním růstem
bankovních
propuknutí
Hospodářské "úvěrovaných"
v této
"důvěrných"
kontaktů
souvislosti
vzniklých
během
nově
představovaly
krize
problémy firem pak
obchodů
"r.
s agrárním
18 7 3"
přineslo
spojené i během
počátku
na
70.
s krachy a
80.
století poprvé poukázaly na problematické aspekty příliš
a
ji vzhledem
expanzi
obchodních
19.
významněji
nenasycenosti"
podnikatelské
podniky,
které stálo za
problémy.
některých
60.
přelomu
užších
průmyslovými
spojení
let,
na
zaměření
a
Úzké
ztrát,
o
úvěrového
úvěrovým
své obchody aniž by se
konjunktuře
klientelu
byl
snahu
silného"
základní
rozšiřovala
nejdůležitější
až
logickou
vstříc
banka
s navazováním
především
19.
regionálního
na spekulativních obchodech s akciemi na
pražské burze.
četné
a
se
"ochotně"
potom
existenci
z objektivních
"pružného a
podnikání
jedno
dvacátého století.
Po
7 O.
legitimní
jako
"svépomocný koncept"
rozvíjejícího
potřeb
unikátní
další
vycházející
dostatečně
podnikání.
a
formě
prostředí
zcela
chápat
vznik původní
Tento
podnikání,
místního
trhu
samotný
ústavu.
vlastního
tak
ve
českém
v
souvislosti
které by vycházelo
počátku
tak
19. stol.)
reprezentoval
centra,
banky,
60 .let
finančních(úvěrových)
vytvoření
ústavu
peněžního
akciové
emancipaci
finanční
konci
úvěrního
bankovního
trhu,
formou
"specifik"
největších
a
národohospodářskou
novou
kvalitativně
regionálně
o
s místním
především
období
fakt,
dlouholeté
průmyslem.
že
těchto
Varovným
podstatná
deprese,
let
část
připadala
234 opakovaně
na "vrub" podnikó úzce spojených s 6leny bankovniho
managementu. Nejvýznamnějšimi
papirny
v Hradci
byly v této souvislosti krachy "Akciové
Králové"
dvou
a
na
fakticky
sebe
navazuj icich
cukrovaró
&
"Akciového cukrovaru v Hradci Králové". K dalšimu
Co",
resp.
"oživeni"
bankovni
19.stoleti, přiliv
kdy
vkladó
realitnich barokni
6innosti
se
na
pevnosti. do
pak
s
toto
konce své
19. s toleti
próběhu
v
přiznivě
Hradcem
městem
pozemky
6áste6né
póvodni
až
banky
stavebnimi
se
Přes
"teritorium"
došlo
výsledcich
spolupráce
i
obchodech
Kralobanky až anl
"Královéhradeckého cukrovaru Komárek
6innosti
projevil
Králové po
"oživeni"
výraz něj i
90.let
při
"někdejši"
však
obchody
nepřesáhly
objem
před
krizi
vymezené
roku 1873. úvěrniho
Pro bankovni management Záložniho do
po6átku
správni
20.
rady
existenci
sto let i
fakticky
charakteristické
nahrazuj ici
profesionálniho
póvodniho
managementu.
svépomocného
mistnich
podnikateló,
6innost
ur6eni
a
zpotátku toto
samosprávy
a
80.
v obdobi
dlouholeté
stoleti
a
umožnilo
rozmach
ve
druhé
hospodářské
Jl
i
polovině
deprese
pozvolný let
70.
vzestup
devadesátých.
a
(úspěšnosti)
banky.
kritickou
bankovniho
reflexi
managementu
ze
z
Hradce "životě"
let
19.
podnikatelský
Silné
regionálni elity v tele bankovniho managementu však znemožňovalo
samu
sepěti
(města
při
a
i
úzké,
vycházejici,
bankovniho managementu udrželo banku
Králové)
facto
postaveni
silné
Právě
706
banky
komunál ni
ústavu bylo až
výsledkó strany
postaveni zároveň
de
6innosti akcionářó
707
cl Tuto skutečnost lze chápat jako výraz "provinčnosti" a obchodní i kapitálové slabosti Kralobanky ve srovnanl s pražskými bankovními domy. Zároveň pak odrážela silné postavení místních elit a jejich snahu držet plnou kontrolu nad obchody i činností banky. Předválečný statutárně určený bankovní management sestávající především ze členů správní rady nepředstavoval typickou "výkonovou elitu", která se musí zodpovídat z výsledků své činnosti vlastníkům majetkových podílů ( t j . akcionářům ) a v případě neúspěchu finančních ztrát opouští své posty ve vedení firmy. Statutárně určený bankovní management tak v této době
235
Úzké propojení a působících
faktická
zasedajících
podnikatelů
statutárních
století došlo ke
generační
Nominálně
Graf 16:
banky
orgánů
"symbióza" na Královéhradecku v
pokračovala obměně
místní
poté co na
l
20.
počátku
místní
vypsaný akciový kapitál Záložního
Nominálně
a
samosprávě
úvěrního
ústavu v HK
vypsaný akciový kapitál
14
12
10
8
6
4
2
OT=--~----~--~----~--~----~--~----~--~----~--~----~--~--1868 1872 1876 1880 1884 1888 1892 1896 1900 1904 1908 1912 1916 1920 Rok
Pramen: Archiv
ČNB,
zprávy Záložního
elity,
finanční
nahrazovala nových
která
však s velkým a
v bankovním generaci
radů
sebevědomím
místní
vstoupil
do
banka, S X-b 12 -
14,Výroční
ústavu za r. 1868-1922.
managementu
zakladatelů
do
přicházela
manažerských zkušeností i
potřebných
dravě
Česká průmyslová
úvěrního
"původní"
správních
činnosti
fond
daným jejich
samosprávě. konkurenčního
úspěchy
Omlazený boje
s
banky.
Většina
banky
bez
vzdělání,
zato
vedení
odborného
postupně
v podnikatelské
bankovní
management
pražskými
obchodními
fakticky prostřednictvím členství ve správní radě a kontroly rozhodujících balík0 akcií na valných hromadách kontroloval usám sebe".
236
bankami,
zahájil
participovat
maximálně
spojené
"velkolepou"
průmyslu.
především:
velmi
akciového
kapitálu
rychlým
nových
koncernu,
a
rozvojem
expozitur,
vytvořenou
Obchodní,živnostenskou
paláce
i
Záložního
a
akcií
banky
(expanze)
průmyslovou
na
pomocí
vlastního aktivit,
regionalismu
vlastního
ústavu
úvěrního
nominálního
vytvářením
hospodářského
výstavbou
českého
podnikatelských
na
řadě
navyšováním
působnosti
vlastních českého
se
konjunktuře
nacionálně
uvedením
územní
spoluprací
v neposlední
bázi
snažil
předválečné
strmým
a
a
expanze byla charakteristická
(viz.graf.č.16),
filiálek
expanzi
rozvojem
Předválečná
rozšiřováním
pražskou burzu, zakládání
bouřlivé
s velkým
především
textilního
na
bankovní
s
nově
ústřednou
honosného
a
bankovního
v Hradci Králové a
dalších
reprezentativních budov filiálek. V jejím sepětí
průběhu
"mateřským
se svým
severovýchodu", regionální založené
jednak
filiálky centra
expanzi" do
a
pokusila
usilovala
pokusila
se
se
překročí t
do
průnik
opožděnou
správní zájmy
"kapitálovou
Haliče.
a
personálním
rady
tak byli
bankovních svoje
rozšiřovala
bankovní
kteří
složení
bankovního
kooptováni v
klientů
noví
dosazovala
spolu
management.
ní
V jeho
měli
profesionální
l
manažeři
královéhradecké
stále
skrze své posty a kontrolu rozhodujících hromadách
nadále se
banku
tak
zřizovaných
nový
rozhodující
regionální
elity,
"balíků
akcií"
fakticky
"pouze"
bankovní
kvalitativně
kteří
řad
Do
Kralobanka
profesionální
vytvářeli
rámci
nově
správní
valných
z
první
do
ve
reprezentující
kde
slovo
na
radové
s
členové
rada
změny
managementu.
regionech
akt i v i ty. Správní
funkcí
ředitelských
manažery,
nově
pražského
Faktická realizace bankovní expanze si vynutila struktuře
úzké
"českého
Prostřednictvím
o o
l
tradičně
podnikáním
podnikání.
v Praze a
městem"
překročila
svého
rozměr
finančního
banka jednak dále posílila
ovládali.
spolupodíleli
Noví na
237 realizaci
správní
radou
určovaných
řízených podnikatelských strategií.
Bankovní
management vazeb
finančních
dále
rozšiřoval
severovýchodních Čech.
Tato
dále
založení
díky
upevněna
průmyslové
ústředny
síť
stále
víceméně
708
posil oval
a
podnikáním
českým
s
jí
a
společných
Obchodní,
regionu
v
zájmů
síť
a vazeb byla
živnostenské
se sídlem v Hradci Králové.
a
Banka se díky
faktické spolupráci a participaci na činnosti "Ústředny" stala významnou
širokého
součástí
na
vystavěl
bázi
českého
hospodářského
vstupu Václava Formánka a Františka Ulricha do Zemského Říšské
rady
souvisejících Kralobanka
klub na ve
říšské
Vídni.
spojené
důležité
tyto
přispěly
utkané
finančních
kontakty
Formánka)
nejvyšších na
osobní
k
vazby,
neobyčejnému
regionální
v
významně
rozšíření
s ním
zemské
se sídlem s nimi
a
předválečném
a posílení
elitou
finanční
sněmu,
poslanecký
úřady
známosti
Díky
získala
"pater"
"mladočeský"
kontakty
709
a
institucí,
resp.vazby na centrální
radě,
Právě
a
kontakty do
klientelistické
desetiletí vlivu
i
cenné
Václava
případě
samosprávných
další
samosprávy,
(v
její
regionalismu
místopředseda starosta Hradce Králové František Ulrich.
resp.
který
konceptu,
modernizační
sítě
zasedající
v managementu "hradecké" banky. V posledních Záložní
úvěrní
regionálně
pěti
ústav
zaměřené
letech nabyl
před
vypuknutím
významu
předlitavské
a
banky.
"Velké
velikosti Souběžně
války"
"střední"
rostl
i
Místo aby v tomto období docházelo k osamostatňování a růstu "vlivu" profesionálních bankovních manažerů na úkor správní rady, která by v tomto tradičním schématu ustupovala do pozadí, docházelo paradoxně spíše k začleňování několika nejvýznamnějších profesionálních manažerů mezi příslušníky regionální finanční elity zasedající a hájící své zájmy ve správní radě banky. -,,q V tomto Ulrichem volně koordinovaném modernizačním konceptu docházelo k propojení urbanizačních snah o povznesení a všestranný rozvoj města Hradce Králové s hospodářsko-správní emancipací celého regionu českého severovýchodu. Záložní úvěrní ústav plnil v tomto konceptu roli v regionu tradičně zastoupeného "prestižního" bankovního ústavu, který pod vedením místní elity "věrně a spolehlivě" úvěroval finanční potřeby rychle se rozvij ej ícího průmysl u a obchodu "českého severovýchodu". V této souvislosti bankovní management úzce zapojoval banku do aktivit a "bojů" souvisejících se sílícím českým hospodářským nacionalismem.
238 význam
vliv
a
správních firem,
branou
správní
do
světa
vzestup
banky
s sebou
nesl
a
bankovního
řadu
většiny
finanční
elity
managementu
jí
figurovali
institucí,
firem
"mnohostranná
a
statutárních
orgánech kterém
ve
prostředí,
a
bankovního
k
takřka
rolí
banky
popředí
nemohli
se
zájmy
působili.
elit
Tato
vedla
ve
netransparentního
neprůhledným
klientelistických
"bujení"
bankovnímu
Předválečnému
nebylo možné zabránit.
na
regionální
principu
banky.
"krachu"
Zárodky této i
"geneticky"
přímo
podnikání
zájmy
vytvoření
docházelo
místní
současném
protichůdných
k
ke
a
finančním
pravděpodobně
i
vazeb.
korupčních
byly
v rámci
místních
banky
zájmů,
Elenové
Při
zároveň
angažovanost"
chybných
jako reprezentanti banky
v jejichž
spolků
a
konfliktem
klientů.
hájit
racionálně
elity
s nezkušeností
docházelo.
těchto
zastávání
vstupní
finanční
rizik
rozhodování
a
podnikatelský
především
zároveň
úvěrovaných
"schizofrenním" přirozeně
svém
při
Rychlý
neustálým
aktivity
stávalo
ně
problémů,
spojených a
pro
regionální
"manažerů"
tak
často
zástupci
operacím
provázané
managementu
u
i
s ní
se
financí".
"velkých
rozhodnutí
kterému
především
podnikatelské
banky
radě
celou
strategických
vlastní
své
rozšiřovali
ve
managementu
Správní radové se stali manažery koncernových
radů.
členství
bankovního
členů
vtěleny
do
hospodářské
Problémy
byly
Kralobanky většiny
dost
dobře
dřívějších
krizí
samy podstaty existence svépomoci
založené i
"vtěleny"
do
a
akciové
samotného
vzniku a struktury bankou ovládaného koncernového seskupení. Předváleční
krizi došlo, skutečnost,
tato
že
neviděli
skutečných
zásadní
regionální
Jejich
krize
přímou
vinu na tom, že ke
jejich manažerskou nezkušeností lze
přetrvávající
expanzí.
tak nenesli
manažeři
fatální
dosáhla,
"zakotveni" "pochybení",
díky
hospodářských
rozpor mezi
dlouhodobému výsledků,
i
snahou
zachovat
a
bankovní
banky ale
vysvětlit
její
spočívalo
podvodnému
následnému
v
tom,
že
zatajování
podnikatelskému
239
hazardu
s
úvěrové
penězi
spojení
doplatila
na
struktury, manažerů
naprosté
to,
že
se
strategie
a
uskutečnit
jen
překročil
neochotě
dlouhodobě
s
parametrů
firmami,
a
akcionářů
meze
bez
tak
změny
profesionálních
podnikatelskou
překročitelné
Banka
pokusil
zkušených
rozsáhlou
těžko
"katastrofy".
management
nástupu
tradiční
"spřátelenými"
ztrátovými
finanční
její
přerušit
expanzi
a
stále
na
rozvoje
regionálním principu fungující banky. Předválečná
majetku,
vlivu
i
bankovní
krizí
let
prestiži,
Většina
pozice. pohany"
a
elita si
finanční
1914
obviněných
šoku
v
podnikatelské
předválečné
"povznesení"
Hradce
neubral
rozhodnutích Mnohem se
ani
vážnější
hospodářským
směřující úspěšné
finanční
náraz
Ve
"veřejné
z
vazbě
a
navázala na své
svých
úspěšně
snahách
o
pokračoval
i
a všeobecném
popularitě
významný
nikdy
elity
podíl
do
na
chybných
deflační
nevzpamatovala.
či
vazeb s
alespoň
zaostávání
a
činnosti
městem
Definitivní
královéhradecké který
55
Trend
neschopnosti přes
veškeré
Kolářským
vzniklého za
došlo
Hradcem Králové
pokračoval,
tečku
příslušníky
banky,
faktické
nově
Díky
výraznému
klientely.
Stanislavem
řízeného
krize,
rady
bankovní
působící
podmínek
státu.
zcela
správními
tradičních
symbiózou Kralobanky a učinil
úspěšně
potom
své
rychle vzpamatovala a
poměrně
vlivu utkané a využívané
samostatné bankovní
československého
se
vyšetřovací
zpřetrhání
sítě
k postupnému
banky
rady
udržet
bankovního "top -managementu."
a
v regionu
částí
ve
kterému na
již
snahy nového managementu přechodu
správní
dokázala
s
byl dopad krize na další fungování banky,
ztrátám
k zásadnímu narušení velkou
členů
jeho
"rány"
předválečné
regionální
l
vesměs
Králové
předválečného
z této
oslabení
1915,
akt i v i ty.
starosta František Ulrich, respektu
vznikly v souvislosti
Československa
po vzniku samostatného
která
jí
pobytu
podobě
"ztráty" na svém
těžké
které
"nactiutrhání" v tisku
veřejného
přes
l
po
samostatného let
trvající
regionální elity potom urychlil
probíhající
240 jednání bankou.
jejího
managementu
odpověď
úspěšnosti
Českou
průmyslovou
banky,
nejzákladnějším
rozvoje
českého
prvotním
regionálního
členové
expanze,
byli
Činnost
regionálních a
podnikatelé ovládali,
a
většina
jejich
malého a
středního
výrazně
v letech
převýšila
1868
organizátorů
elit
tj .
průmyslu
ve
těch
a
dobře
polích
podnikání Hradcem významná 1914
své
místní
rozuměli.
překročit
svépomocné
obchodu,
meze
který banka
úspěšní.
("de ve loperů")
tak
byla
činnosti,
které
ti to
jakou coby
pevně
samosprávy potom
Tyto
končila
vymezeného
regionálně
spojeného se
Králové.
sehrál,
podpoře
Kralobanky
Neúspěchem
tradičně
role
ve
kapitálové a podnikatelské
vedení
manažeři
pokusů
centrem
finančním
cíli
elity
že
obou generací regionální elity
resp. kterým
konstatovat,
předválečné
na
úspěšná
místní
činnosti
lze
neopustila ani v období
jedinečná
na v úvodu položenou otázku týkající
neúspěšnosti
v managementu svém
s
710
Pokud jde o se
fůzi
o
správním a
neúspěchy
Záložní
úvěrní
jeden
z
hospodářského
však ústav
určujících
života
královéhradeckého regionu.
K problematice deflační krize blíže in: V.Lacina, ekonomiky 1918-1923, Praha 1990,s.83-85.
československé
Formování
241
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY a) archivní prameny: Archiv České národní banky úvěrní
fond Záložní fond
Česká
ústav v Hradci Králové
průmyslová
banka
fond Živnostenská banka
Státní okresní archiv v Hradci Králové úvěrní
Fond Záložní Fond nZ
pozůstalosti
Fond Archiv
města
ústav v Hradci Králové JUDr. Františka Ulricha"
Hradce Králové
Fond Záložna v Hradci Králové Fond Okresní Fond
hospodářská
Spořitelna
záložna v Hradci Králové
v Hradci Králové
Státní oblastní archiv v Zámrsku Fond Krajský soud v Hradci Králové
Státní okresní archiv v Liberci Fond Liberecká nOŽK"
Archiv
kanceláře
Fond
prezidenta republiky
Kancelář
prezidenta republiky
b) dobové publikace
F.Cengr, Sedmdesát
pět
let
Spořitelny
Královéhradecké
1864-1939, Hradec Králové 1939. Compass, Finanzielles Jahrbuch fur bsterreich-Ungarn, Wien, 1868 - 1914. L.Domečka,
Průvodce výstavou severovýchodních Čech,
Hradec
242
Králové 1894. L.Domečka, průvodce
F.Tichý, K.Kašpar, Velký Hradec Králové úplný
městem,
Hradec Králové 1913.
J.Fiala, J.Jindra, Královéhradecká
ročenka,
Hradec Králové
1911. Mitteilungen des
k.k.Finanzministerium,Vídeň,1900
- 1916.
V.Tolman, Padesát let trvání záložny v Hradci Králové 1862-1912, Hradec Králové 1912. J.Volf,
Z
pamětí
starého
českého
sedláka, Hradec Králové
1932, Z.Wirth, F.Tichý, Hradec Králové, Hradec Králové 1914.
c) tisk
rozhled 1910 - 1914
Finanční
Kraj Královéhradecký 1915-1924 Ratibor
1884-1916
Rozhledy 1915 Obnova 1914-1919 Obzor
národohospodářský
1910 - 1915
d) odborná literatura
M. Benešová,
F. Toman,
J. Jakl,
Salón
republiky,
Hradec
Králové
2000. R.Cameron,
Stručné
L.Domečka,
Třicet
ekonomické let
veřejné
dějiny
světa,
činnosti
Praha 1996.
JUDr.
F.Ulricha, Hradec
Králové 1925. F. Dudek,
Monopolizace cukrovarnictví v
českých
zemích do roku
1938, Praha 1985. J.Geršlová,
M.Sekanina,
Lexikon
našich
hospodářských
dějin,
Praha 2003. P.Grulich,
Obchodní a živnostenská komora Hradec Králové 1910-
1949, Praha 2005.
243
J.Hájek,
V.Lacina,
úvěrních
Od
družstev k bankovním
koncernům,
Praha 1999. J.Horák,
Přehled
vývoje
J.Horák,
Živnostenská banka v Praze 1869-1918, Praha 1919.
českých
P.Horská, E.Maur, J.Musil, Zrod I. Jakubec,
Dějiny
Z. Jindra,
obchodních bank, Praha 1913.
Praha 2002.
velkoměsta,
hospodářství
českých
zemí,
Praha
2006. Z.Jindra, v
Postup
centralizace
zvl.
Předlitavsku,
v
českých
universitatis carolinae -
bankovního
kapitálu
zemích do roku 1914,
In:
philosophica et historica 5,
Acta
studia
historica XLVII. T. Jiránek,
Projevy
živnostenských
hospodářského
komorách v
nacionalismu
českých
v obchodních
zemích 18 50-1918,
a
Pardubice
2004. P.Kennedy, Vzestup a pád velmocí, Praha 1996. P.Kosatík,
první
Bankéř
republiky:
život
dr.
Jaroslava
Preisse, Praha 1996.
Ostmitteleuropaischer
Entwicklungsstrategie
als
Wirtschaftsnationalismus
H.Schultz,
E.Kubů,
Eliten,
Praha
2004. E. Kubů,
J. Pátek
Československa
V.Lacina,
(ed).,
mezi
světovými
Hospodářství
V. Lacina,
Formování
Mýtus a realita
českých
hospodářské
vyspělosti
válkami, Praha 2000. zemí 1880-1914, Praha 1990.
československé
ekonomiky 1918-1923,
Praha
1990. M.Landsman, města
R.Pokorný,
Hradce
Královéhradecko K.Maier,
Personální obsazení samosprávných
Králové
od
roku
1850
do
roku
sborů
1942.
In
r. 2004, Hradec Králové 2004.
Hospodářský
rozvoj
českých
měst
1850-1938,
Praha
2005. L.Mlčoch,
M. Myška
Institucionální ekonomie, Praha 2005 a
kolektiv,
Historická
encyklopedie
podnikatelů,
Ostrava 2003. C.Nečas,
Na prahu
české
kapitálové expanze, Brno 1987.
244
J. Novotný,
J. šouša,
Banka
ve
znamení
čtyřlístku
zeleného
-Agrární banka 1911-1938(1948), Praha 1996. A. Pimper,
České
obchodní banky za války a
po válce
-
nástin
vývoje z let 1914-1928, Praha 1928. V.Průcha
a
Československa
Hospodářské
kolektiv,
a
sociální
dějiny
1918-1992, I.díl 1918-1945, Brno 2004.
N.Silin, Rakousko-uherská banka, Praha 1920. I.Šedivý,
Češi,
České
země
a
Velká
válka
1914-1918,
Praha
2001. V.Škaloud,
Starosta
Hradce
Králové
František
Ulrich,
Hradec
Králové 1998. J. štaif,
Obezřetná
česká
elita
společnost
mezi
tradicí
a
revolucí 1830-1851, Praha 2005. O.Urban, Kapitalismus a F.Vencovský, kolektiv,
česká
Z.Jindra,
Dějiny
společnost,
J.Novotný,
bankovnictví v
Praha 1978.
K.Pulpán,
českých
P.Dvořák
a
zemích, Praha 2002.
P.Zimmerman, Radnice v Hradci Králové, Hradec Králové 1998. B. Ženíšek,
Vznik
a
vývoj
Hypotéční
banky
království
českého
1865-1915, Praha 1915.
e) diplomové a
J.Pavlík, jeho
disertační
Podnikatelské a společenské aktivity V.F.Červeného a
synů ... , disertační
J.Fiala,
práce
Záložní
práce, UK FF ÚHSD, Praha 2 OO6.
úvěrní
ústav
v Hradci
diplomová práce FF UK ÚHSD, Praha 2007.
Králové
(1868-1914),
245
ABSTRAKT Záložní
ústav vznikl
úvěrní
nacionálně
akciová
česká
nacionálně
procesu
českého
východočeské
podnikatelé. úzké,
Pro
Hradce
a
Králové)
a
udrželo
banku
při
deprese
(stagnace)
18 68
jako
a
koncentrace
působící
v nich
ústav
úvěrní
malí
bylo
bankovního
komunální
kritickou
reflexi
managementu ze strany
vycházející,
samosprávy Toto
dlouholeté
orgánů
statutárních
století došlo ke v bankovním generaci
vstoupil do zahájil
"velkolepou"
především
výše 15 na
bouřlivé
regionální
v
místní
dále
místní
rozměr
samosprávě
finanční
počátku
elity,
bankovní
expanzi,
konjunktuře
českého
20.
která
"původní" dravě
charakteristickou
maximálně
spojené
bankovnictví. tradičně
severovýchodu", svého
a
boje s pražskými obchodními bankami,
posílila
"českého
čele
bankovního
nahrazovala
korun. Banka se snažila
vlnou
v
znemožňovalo
i poté co na
postupně
předválečné
zakladatelskou
podnikáním
facto
strmým navyšováním akciového kapitál u,
milionů
jednak
elity
banky. Omlazený bankovní management
konkurenčního
let
polovině
"symbióza" na Královéhradecku
obměně
managementu
"sepětí"
banky.
pokračovala
generační
(města
hospodářské
(úspěšnosti)
zasedajících
banky
zakladatelů
de
činnosti
faktická
podnikatelů
regionální
zároveň
akcionářů
Úzké propojení a působících
však
výsledků
střední
let 19. století a umožnilo ji i
postavení
managementu
především
a
banky
určení
v období
a 80.
Silné
drobného
charakteristické
jeho bankovního managementu. "životě"
součástí
samozřejmou
pozvolný vzestup a podnikatelský rozmach ve druhé devadesátých.
prostředí
Za vznikem banky stály
podnikatelů,
70.
nejstarší
specifickém
zrod byl
svépomocného
místních
sepětí
ve
akumulace
Záložní
původního
z
Jeho
kap i tál u.
záložny
roce
banka
královéhradeckého regionu. probíhajícího
v
podnikání,
který dosáhl participovat s
V jejím
úzké jednak
druhou průběhu
sepětí
překročila
prostřednictvím
založených filiálek v Praze a v Plzni pronikla i
s
nově
do pražského
246
centra
finančního
expanzi"
do
pokusila
Záložní
regionálně
se
i
V posledních
Haliče.
"Velké války" střední
a
"kapitálovou
opožděnou
letech
pěti
vypuknutím
před
ústav nabyl významu a velikosti
úvěrní
zaměřené
o
banky.
předlitavské
finanční
Rychlý vzestup banky a s ní provázané regionální elity
s sebou
zájmů,
konfliktem
managementu
banky
k
k
místních
podnikání regionální
principu
banky.
výraznému
alespoň
využívané
částí
velkou
směřující
úspěšné
státu.
Definitivní
Kralobanky náraz
a
jejího managementu o
většiny
svépomoci
tečku
fůzi
kterém "bujely"
který s
55
a
městem
a
urychlil
a
došlo
klientely.
Trend
neschopnosti i
po
přechodu
československého
trvající elity
symbiózou
potom
probíhající
Českou průmyslovou
utkané
či
Hradcem Králové
pokračoval
regionální
a
akciové
elity
faktické
let
krizí
zpřetrhání
vlivu
sítě
bankovní
dobře
existence
založené
finanční
vazeb s
činnosti
za
dost
dřívějších
ztrátám
vzniklého samostatného
krize,
a
samy podstaty
zaostávání
královéhradecké
deflační
do
působící
samostatné bankovní nově
orgánech
ve
Kralobanky
předválečné
tradičních
v regionu
banky do podmínek
bankovního
statutárních
"krachu"
regionální
k postupnému
místní
"mnohostranná
operacím
hospodářským
oslabení
k zásadnímu narušení i
Členové
vazby.
vtěleny
příslušníky
neustálým
prostředí,
finančním
hospodářské
Díky
a
Tato
ve
Zárodky této i
"geneticky" na
vedla
bankovnímu
nebylo možné zabránit.
spojených
v rámci
klientů.
netransparentního
korupční
Předválečnému
přímo
elit
neprůhledným
klientelistické i
byly
rizik
jako reprezentanti banky
zároveň
úvěrovaných
vytvoření
docházelo
a
managementu
rozhodování
figurovali
jí
angažovanost"
bankovního
svém
při
často
zástupci
problémů
ke kterému u nich docházelo.
elity
finanční
řadu
celou
s nezkušeností
především
i
nesl
bankou.
učinil
jednání
247
ABSTRACT This work cal led Králové
bank
Credi t
The
-
Saving
Institute
in Hradec
(in years 1868-1914) discuss the oldest Czech national
during
the
period
of
the
end
of
Austro-Hungarian
monarchy. This bank was a prototype of the national Czech bank directing
its
business
operations
to
the
region
of
Eastern
Bohemia. In this paper I wanted to focus on the problems of bank's management the
and business
analytical
study
a cti v i ti es.
The
of
key
these
aim of
this
aspects
work
of
is
bank' s
development. The Credit - Saving Institute in Hradec Králové was formed in provincial wi th
this
center of Eastern Bohemia,
town
the
bank
kept
expresions
cl ose
connections
found
in
management,
which majority was
the
Hradec Králové,
connection. structure
These
of
the
close bank' s
formed by industrialists
the surrounding of Hradec Králové,
who a t
and
from
the same time were
mostly active members of the municipality. In the Eastern Bohemian region took place the majority of the banking business.
The bank' s
important role
in the local
economy of the Eastern Bohemia was based on the close support by
local
national
Czech
industrial
businessmen.
This
orientation on sugar industry had changed at the beginning of the
20th
connected and
century wi th
pointed
when
this
its
the
bank
industry,
business
to
after
changed the
some i ts
quickly
financial
business
loses
strategy
improving
Czech
textile industry in the Eastern Bohemia. This connections made great enlargement of bank' s business possible in the area of whole Bohemia which culminated in the years before WorldWar I. The peak of the business expansion was the enlargement of i ts possessions and creation of own bank concern and capi tal expansion to Halic.
248
This expansion changed into the crisis, which happend due to
sale
problems
of
textile
industry
connected
to
the
bank
which came after the Balkan wars had started. Because of this crisis the bank quantified its loses highly ower its capital possession. decline
and
After the
this
crisis
activity
in
bank's economy
business of
young
was
on
the
Czechoslovak
republic graduated by fusion with The Czech Industrial Bank in the year 1923.
249
PŘÍLOHY
Příloha
č.
1
Tabulka
1:
Hlavní položky bilancí
ústavu v letech 1868 - 1873.
úvěrního
Příloha
č.
2
Tabulka 2:
Hlavní položky bilancí
úvěrního
ústavu v letech 1874 - 1879.
Příloha
č.
úvěrního
ústavu v letech 1880 - 1885.
Příloha
č.
Příloha
č.
4
Tabulka
3:
Hlavní
položky
bilancí
Záložního
Tabulka 4: Hlavní položky bilancí Záložního
5
Tabulka 5: Hlavní položky bilancí Záložního
ústavu v letech 1891 - 1896.
úvěrního
č.
úvěrního
Příloha
Tabulka 6: Hlavní položky bilancí Záložního
7
Tabulka 7: Hlavní položky bilancí Záložního
ústavu v letech 1903 - 1908.
č.
úvěrního
6
ústavu v letech 1897 - 1902.
č.
úvěrního
Příloha
3
Záložního
ústavu v letech 1886 - 1890.
úvěrního
Příloha
Záložního
8
Tabulka 8: Hlavní položky bilancí Záložního
ústavu v letech 1909 - 1913.
250
Tabulka 1: Hlavní položky bilancí Záložního
AKTIVA
úvěrního
ústavu v letech 1868-1873.
Hlavní položky bilancí Záložního úvěrního ústavu v letech 1868 - 1873 1868 1869 1870 1871 1872
Efekty- cenné papíry a Hotovost Dlužnicí
směnky
Celková výše aktiv
53 828 19 442 34 221
246 576 26 097 150 366
340 851 35 266 257 933
276 598 64193 381 847
137 45
471 406
680 775
777 112
54 550 7 1 470
200 000 602 16 065
305 560 5 551 32 021
400 000 9 330 47 233
43 000
125 500
166 950
35 682
99 403
137 345
583 107 40124 412 725
1873 843 232 42 784 365 745
1 060 536 1 272 550
PASIVA Splacený akciový kapitál Reservní fondy Zisk (čistý) Vklady-
pokladniční
poukázky
Věřitelé
Úhrn pasiv
705 800 13 884 78 896
65 600
600 000 15 014 66 058 149 200
125 949
209 664
163 875
106 726
471 406
680 775
777 112 44168
26 350
41 566 48 031
8 796
12 176
9 997
48 031
53 091
87 740
110 391
125 350
1 060 536 1 272 550
PŘÍJMY
Úroky Úhrn příjmů
53 091
75 250 87 740
87 465 110 391
VYDÁNÍ Režie Součet výdajů
Celkový obrat Eskontováno směnek Tantiemy Dividenda (%)
2 191 26 350
1 049 484 14 951 655 24 415 851 30 168 136 33 889 457 32 382 278 1 768 429 2 688 221 2 955 672 3911161 3 707 412 84 897 4 614 10 4 507 3 008 10,00 12,00 12,00 12,00 11,00 10,00
Pramen: Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za roky 1868-1873.
251
Tabulka 2: Hlavní položky bilancí Záložního
úvěrního
ústavu v letech 1874- 1879.
Hlavní položky bilancí Záložního úvěrního ústavu v letech 1874-1879 AKTIVA 1874 1878 1875 1876 1877 Efekty- cenné papíry a směnky
Hotovost Dlužníci Celková výše aktiv
1879
646 427
441 048
598 165
723 268
------
551 628
57 971 514 533 1 403 861
50 254
25 731 831 000
23 338
796 990 1 354 327
39 676 700 316
32 995 977 027
1 350 444
807 800
807 800
26 995
1 640 900
-----------
1 576 000
808 000
808 000
808 000
808 000
41 151
45 006
41 743
45 342
48 906
97 007
86 812
72 375
70 466
66 987
65 805
204 050
123 650
167 800
215 350
186 650
327 808
227 023
253 863
214 642
462 361
------
220 825
1 403 861
1 354 327
1 350 444
1 640 900
------
1 576 000
Zisk při zboží Úroky
19 845 88 225
15 089 91 418
461 92 684
------
------
------
89 384
------
Úhrn příjmů
129 199
118 948
104 733
100 694
-----94 703
94 975
3 975
3 245
4 094
------
3 986
6 415
7 701
6146
------
7 867
104 733
100 694
94 703
94 975
PASIVA Splacený akciový kapitál Reservní fondy (řádný, mimořádný/sbor úvěrní}
Zisk (čistý) Vklady- pokladniční _()_OUkázky Věřitelé
Úhrn pasiv PŘÍJMY
VYDÁNÍ Reeskont Režie - výdaje SQrávní+služné Součet výdajů
Celkový obrat Eskontováno směnek Tantiemy Dividenda (%)
6 621 129 199
118 948
36 432 738
37 387 781 3 905 448
3 765 330 5 921
10
4 642 10
27 279 638 27 047 240 27 098 052 24 750 887 3 288 145 3 066 770 3 236 485 2 773 394
3 197 8
2 838 8
2 658 7,5
2 540 7,5
Pramen: Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za roky 187 4-1879.
252
Tabulka 3: Hlavní položky bilancí Záložního
úvěrního
ústavu v letech 1880- 1885.
Hlavní položky bilancí Záložního úvěrního ústavu v letech 1880 -1885 1883 1884 1885 1880 711 1881 1882
AKTIVA Efekty- cenné papíry a směnky
Hotovost Skladiště
Dlužníci Celková výše aktiv
586 396
631 768
372 332
385 602
432 534
289 723
62 728 ------
28 076
55 379 39 681 1 365 360 1 858 891
53 494 48 857 1110316 1 658 766
48 903 47 833 1 221 894 1 620 435
1 137 706 1 802 322
19 589 1 260 982 1 950 433
37 203 38199 1 249 171 1 708 087
808 000
808 000
808 000
808 000
808 000
808 000
52 687
56 449
60 862
65 029
69 268
73 974
58 642
61 283
60 729
60 683
58 774
52 431
556 800
519 250
297 550
443 200
330 450
361 500
242 109 1 802 322
412 170 1 950 433
446 690 1 708 087
447 644 1 858 891
357 653 1 658 766
291 614 1 620 435
87 117
89 312
89 070
100 039
103 703
98 275
87 806 2402 100 914
86 888 4563 99 679
75 559 4 278 87 999
8 935 6 772
8 203 8 203
8 989 7 802
7 418 7 898
6 839 7 538
5 621 7 918
26 188 274
37 786 614
37 338 834
30 168 136
33 889 457
32 046 306
2 836 358 1 013 7
3 381 420 2 088 7
2 894 422 2 032 7
3 754 727 2 028 7
3 305 245 1 837 6,5
3 322 238 1 203 6
PASIVA Splacený akciový kapitál Reservní fondy akcionářů (řádný, speciální) Zisk (čistý) Vklady- pokladniční poukázky Věřitelé
Úhrn pasiv PŘÍJMY
Úroky Výtěžek skladiště
Úhrn příjmů VYDÁNÍ Režie Reeskont Celkový obrat Eskontováno směnek Tantiemy Dividenda (%)
Pramen: Archiv ČNB, fond Č'cská průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za roky 1880-1 XX5., Compass, Finanziellcs Jahrbuch fůr Ůsterreich-Ungam. Wien, 1880.
Compass, Finanzielles Jahrbuch fur Osterreich-Ungarn. Wien, 1880.
253
Tabulka 4: Hlavní položky bilancí Záložního
úvěrního
Hlavní položky bilancí Záložního AKTIVA 1886 Efekty- cenné papíry a
směnky
ústavu v letech 1886-1890.
úvěrního
ústavu v letech 1886-1890 1887 1888 1889 1890
313 425 40 207
172 562 27 557
312 821 63 518
46 826
45 820
44 814
43 808
399 294 21 444 42 801
Dlužníci
1 040 189
1 065 027
1 091 217
1 100 215
1 036 633
Celková výše aktiv
1 446 577
1 473 447
1 459 707
1 530 057
1 508 813
808 000 78 317
808 000 77 996
500 000 148 098
500 000 163 847
51 746
45 755
33 802
500 000 161 454 41 304
187 500
331 000
247 300
307 200
297 400
Hotovost Skladiště
305 396 47 198
PASIVA Akciový kapitál Reservní fondy akcionářů Zisk
(čistý)
Vklady-
pokladniční
poukázky
Věřitelé
41 333
287 567
179 568
498 998
489 992
476 552
1 446 577
1 473 447
1 459 707
1 530 057
1 508 813
74 882 3 517
71 110 1 964
68 888 1 571
74 059 2 462
73 326
Výtěžek skladiště
Úhrn příjmů
88 426
82 074
76 390
82 379
81 031
Režie -výdaje správní+služné
5 785
5 796
Reeskont
9 845
-----------
Úhrn pasiv PŘÍJMY
úroky
2 878
VYDÁNÍ
Dividenda (%) Tantiema Eskontováno směnek Celkový obrat
5,5
11 449
712
12 546
15 539
16 001
12 484
7 1 630 3 366 286
7 1 633 2 516 663
31 785 669
33 889 457
6 1 289 3 688 609
2 800 759
6 929 3 617 718
34 838 302
14 951 655
24415851
Pramen: Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za roky 1886-1890.
J_ Od roku 1891 byla položka "správnich výdaj6" spojena s položkou poplatky".
"daně
a
254
Tabulka 5: Hlavní položky bilancí Záložního
AKTIVA
úvěrního
ústavu v letech 1891- 1896.
Hlavní položky bilancí Záložního úvěrního ústavu v letech 1891 -1896 1891 1892 1893 1894 1895 1896
Efekty- cenné papíry a směnky
Hotovost Dlužníci Skladiště
Celková výše aktiv
318 967
491 599
553 474
645 776
584 352
373 243
29 446 945 407
52195 1 005 438
24 534 1 195 506
40 674 1 063 144
29 810 980 777
39 738 1196379
42 168
41568
37 647
36 241
34 941
33 507
1 343 255
1 599 415
1 819 895
1 793 966
1 637 800
1 651 258
500 000 170 000 38 837
500 000 173 000 40 893
500 000 177 000 40 356
500 000 178 500 40 030
500 000 180 660 42 226
500 000 176 600 39 439
215 450
318 150
560 450
587 000
501 550
415 050
PASIVA Splacený akciový kapitál Reservn í fondy Zisk (čistý) Vklady- pokladniční _Q_oukázky Věřitelé
385 610
531 756
505 006
453 913
378 582
484 732
1 343 255
1 599 415
1 819 895
1 793 966
1 637 800
1 651 258
68 493
68 884
78 273
79 396
91 702
86 774
2 774
4 173
1 763
1 303
4 818
5 222
77 813
80 498
87 826
87 193
101 898
96 667
17 984 10 357
18 325 11 693
10 270 12 945
20 800 13 394
Součet výdajů
15 588 5 823 77 813
80 498
87 826
87 193
101 898
25 329 12 695 96 667
Celkový obrat
36 302 225
44 420 787
35 694 391
33 988 717
41 168 000
43 699 806
3 101 348
4 427 802
3 209 352
2 598 934
3 229 148
3 856 915
Svěřené jmění
1 384 7 634 000
1 589 7 885 000
1 536 7 1 101 000
1 503 7 1 075 000
1 645 7 914 000
1 443 7 935 000
Vlastní
670 000
673 000
677 000
679 000
680 000
677 000
Úhrn pasiv PŘÍJMY
Úroky (směnky,běžné účty, zástavy/ od 1877 losy) Výtěžek skladiště
Úhrn příjmů VYDÁNÍ Reeskont Režie
Eskontováno
směnek
Tantiemy Dividenda (%) jmění
Pramen: Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za roky 1891-1896.
255 Tabulka 6: Hlavní položky bilancí Záložního
úvěrního
ústavu v letech 1897- 1902.
Hlavní položky bilancí Záložního 1897 1898
AKTIVA Efekty- cenné papíry a směnky
Hotovost Devisy Dlužníci Reality
ústavu v letech 1897-1902 1899(K) 1900 1901 713
1902
312 129
298 373
683 607
1 040 889
989 932
1 661 145
30 347 --- ---
46 513 --- ---
1 354 040 --- ---
1 132 178 210 917
57 934 --- --1 910 783 328 739
122 170 --- --2 187 776 327 910
138 892 8 711 3 155 479 237 124
89 235 29 780 2 924 174
31 445
60 878
58 866
58 866
1 736 985
1 727 965
3 057 569
3 753 961
4611318
5 073 190
500 000 180 053 38 723
500 000 181 976 36 831
1 000 000 366 510 81 433
1 000 000 373 632 85 325
1 000 000 380 737 99 490
1 000 000 380 737 102 308
420 450
426 250
601 500
486 100
1 331 711
1 432 020
563 518
549 609
944 215
1 744 607
1 740 446
2 086 154
1 736 985
1 727 965
3 057 569
3 753 961
4611318
5 073 190
64 127
47 189
96 199
36 448
47 081
119 376
75 717
103 476
96 997
--- ---
--- ---
40 058
36 620
46 043
2 280 108 084
11 462 1 609 112 239
13 834 2 548 241 483
15 533 9 691 141 002
9 618 9 274 162 816
9 779 9 822 163 783
33 837
28 312
65 677
--- ---
--- ---
--- ---
12 249
19 098
39 389
53 665
63 326
61 474
108 084
112 239
Skladiště
Celková výše aktiv
úvěrního
352 213
PASIVA Splacený akciový kapitál Reservní fondy Zisk (čistý) Vklady- pokladniční poukázky Věřitelé
Úhrn pasiv PŘÍJMY
Úroky
-ze
směnek
-z běžných účtů (kontokorent) Výnos obchodů bankovních a směnárny Výnos realit Výtěžek skladiště
Úhrn příjmů
---
---
--- ---
VYDÁNÍ Reeskont Režie- výdaje správní +služné Součet výdajů
Celkový obrat Eskontováno směnek Tantiemy Dividenda (%) Svěřené jmění
Vlastní
jmění
241 483
141 002
162 816
163 783
47813013 47 426 260 4 628 444 3 957 483
81 084 000 6 509 307
93 046 000 7 391 000
133 541 047 8 094 000
169 916 614 9 900 671
1 372 7 1 019 000
1 183 7 1 009 000
3 143 7 1 609 000
3 500 7 2 295 000
4 566 7 3 131 000
5 095 7 3 568 000
682 000
682 000
1 367 000
1 374 000
1 381 000
1 381 000
Pramen: Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 12-14, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za roky 1897-1902.
; od roku 1899 banka definitivně převedla své účty na "novou" korunovou měnu.
256 Tabulka 7: Hlavní položky bilancí Záložního
úvěrního
ústavu v letech 1903- 1908.
Hlavní položky bilancí Záložního
úvěrního
ústavu v letech 1903 -1908
1903 656 1 730 168 11
1904 573 2 109 205 11
1905 573 2 169 225 11
1906 744 2 834 267 10
1907 977 6 399 188 1 657
Dlužníci
3 706
4 817
5 645
7 453
11 058
Reality
408
419
560 194
560 194
568 194
6 684
8 140
9 212
12 312
20 894
1908 1 425 9 523 273 1 742 18 447 559 194 31 541
2 000
2 000
2 000
4 000
4 000
6 000
387
394
409
544
565
742
27 87 325 1 468
33 173 609 1 367
41 178 431 2 049
49 176 258 2 891
57 319 201 5 830
Věřitelé
2 335
3 515
4 057
4 392
7 621
Úhrn pasiv
6 684
8 140
9 212
12 312
20 894
76 401 187 7 423 15 641 31 541
119
100
124
109
144
144
44 9 157
77 14 322
95 15 357
111 15 396
693 35 563 109 14 1 418
967 42 1 200 141 15 2 373
70 158
71 74 322
89 90 357
104 114 396
165 475 1 419
235 1 734 2 373
184 619
238 669
274 965
383 312
587 462
844 002
4 954
7 396
7 693
7 747
11 400
11 503
14 706
15 378
22 822
31 252
7
7
7
7
6,5
AKTIVA I tisíce Efekty - cenné papíry směnky
Hotovost Lom bard
a devisy
- z toho bankovní budova Celková výše aktiv PASIVA I tisíce Nominální akciový kapitál Reservní fondy (řádný, speciálni,opotřebováni realit)
Pensijní fond Zisk
(čistý) pokladniční
Vklady-
poukázky
-vkladní knížky
PŘÍJMY I tisíce
Úroky - ze směnek - z cenných
-z
papirů
a zástav Výnos obchodů bankovních a směnárny Výnos realit a skladiště úhrn
101
běžných účtů
příjmů
VYDÁNÍ I tisíce Režie- výdaje správní+služné Pasivní úroky Součet výdajů
celkový obrat /tisíc Tantiemy eskontováno
směnek
Dividenda (%)
Pramen: Archiv ČNB, fond Česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za roky 1903-1908.
19 304 46 265 6,5
257
Tabulka 8: Hlavní položky bilancí Záložního
úvěrního
ústavu v letech 1909-1913.
Hlavní položky bilancí Záložního
úvěrního
ústavu v letech 1909 -1913
AKTIVA I tisíce
1909
1910
1911
1912
1913
Efekty - cenné papíry
1 837
4 086
4 971
9 437!
8 065
14 515 520 3 333 20 057 476 194
16 248 993 9 248 30 556 579 194
15 753 543 11 680 35 396 987 795
11 150 875 9 966 30 943 1 379 1 231
12 024 494 10 922 30 530 1 588 --- ---
41 539
64 580
71 220
66 387
66 389
10 000
15 000
15 000
15 000
15 000
1 122
2 093
2 232
2 326
2 420
106 634
164 1 004
225 1 358
275 1 324
273 1 037
179
159
122
105
168
8 720
15 462
22 045
23428
23 442
22 656
21 907
-
směnky
a devisy
Hotovost Lom bard Dlužníci Reality -z toho bankovní budovy Celková výše aktiv PASIVA I tisíce Nominální akciový kapitál Reservní fondy (řádný, speciální ,opotřebováni realit)
Pensijní fond Zisk
(čistý)
Vklady-
pokladniční
poukázky
-vkladní knížky Věřitelé
19 554
29 293
28 755
Úhrn pasiv
41 539
64 580
71 220
66 387
66 389
1 041 65 1 327
563 114 895
916 175 1 302
1 044 342 1 601
985 367 1 780
264
439
507
704
561
17 2 733
13 2 051
16 3 013
22 3 758
43 3 760
121 170
196 289
305 488
398 622
447 614
Pasivní úroky
1 805
557
843
1 138
1 203
Součet výdajů
2 733
2 051
3 013
3 758
3 760
1 060 662 54 135 31 7 1,4
2 026 480 80 122 46 7 3,6
2278101 --- --43 7 17
2 393 504 --- --25 6 274 (250)
1 945 717 --- --18 5,5 270 (242)
PŘÍJMY I tisíce
Úroky - ze směnek - z cenných
papírů
- z běžných účtů a zástav Výnos ostatních obchodů bankovních (směnárny, uhelné centrály, oddělení pro zboží, oddělení cihlářského a losového) Výnos realit a skladiště Úhrn příjmů VYDÁNÍ I tisíce Daně
a poplatky Služné a správní výdaje
Celkový obrat /tisíc Eskontováno směnek Tantiemy Dividenda (%) Odepsané ztráty (na akciích)
Pramen: Archiv ČNB, fond česká průmyslová banka, S X-b 14, Výroční zpráva Záložního úvěrního ústavu za roky 1909-1913.
