Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2013
Bc. Kateřina Navarová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Arts management
Název diplomové práce:
Orchestrální akademie jako speciální forma výchovy hudebních profesionálů
Autor diplomové práce: Bc. Kateřina Navarová Vedoucí diplomové práce: prof. Václav Riedlbauch
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Orchestrální akademie jako speciální forma výchovy hudebních profesionálů“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 6. května 2013
Podpis
Tuto práci bych chtěla věnovat své dceři Alžbětě, která je mi věčnou inspirací.
Poděkování Ráda bych poděkovala prof. Václavu Riedlbauchovi za odborné vedení práce, cenné připomínky a podněty. Za velmi vstřícný přístup děkuji také Mgr. Adéle Bartákové z České filharmonie, která mi poskytla potřebné informace. V neposlední řadě patří poděkování mé rodině, která mne podporovala po celou dobu mého studia.
NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE Orchestrální akademie jako speciální forma výchovy hudebních profesionálů
ABSTRAKT Cílem diplomové práce je charakteristika průběhu studia budoucích profesionálních hudebníků včetně popsání způsobů prezentace jejich výkonů v sólové, komorní i orchestrální hře. Dále jsou přiblíženy možnosti uplatnění absolventů středních a vysokých hudebních škol v profesionálních orchestrálních tělesech a související platové podmínky. Poté jsou představeny tři zahraniční projekty orchestrální akademie a dva doposud zrealizované v České republice. Práci uzavírá pokus o vytvoření nového modelu orchestrální akademie v českých podmínkách a jeho popisu, organizaci, legislativní podobě a financování. Přílohou práce je dotazníkové šetření mezi současnými členy orchestrálních akademií v České republice.
Klíčová slova orchestr, orchestrální akademie, Pražská komorní filharmonie, Česká filharmonie
THE TITLE OF THE MASTER'S THESIS: Orchestral academy as a special form of music professionals’ education
ABSTRACT The aim of this thesis is to characterize the education of future professional musicians including the options of presenting their performances in solo, chamber and orchestral playing. Further the possibilities for graduates of secondary schools of music (conservatories) and music universities of in professional orchestras and salary related conditions are described. Then three foreign projects of orchestral academy and two so far implemented in the Czech Republic are presented. The final part of thesis concludes with an attempt to create a new model of orchestral academy in Czech conditions and its description, organization, financing and legislative form. Attached to the paper is a survey among the current members of the orchestral academies in the Czech Republic.
Keywords: orchestra, orchestral academy, Prague Philharmonia, Czech Philharmonic
OBSAH Úvod ...................................................................................................................................... 7 1
Systém hudebního vzdělávání v České republice .................................................... 9 1.1
Základní umělecké školy ....................................................................................... 9
1.2
Konzervatoře a hudební gymnázia ...................................................................... 13
1.3
Vysoké školy s hudebním zaměřením ................................................................. 19
2
Možnosti uplatnění absolventů středních a vysokých hudebních škol ................ 24
3
Orchestrální akademie v německy mluvících zemích ........................................... 29
4
5
3.1
Orchestrální akademie Berlínských filharmoniků ............................................... 29
3.2
Gustav Mahler Jugendorchester .......................................................................... 33
3.3
Orchesterakademie des Schleswig-Holstein Musik Festivals ............................. 41
Orchestrální akademie v České republice .............................................................. 43 4.1
Předchůdce orchestrální akademie - Letní orchestr mladých .............................. 43
4.2
Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie ......................................... 47
4.3
Orchestrální akademie České filharmonie .......................................................... 58
4.4
Porovnání orchestrálních akademií v České republice a doporučení pro zlepšení ................................................................................................................ 71
Nový projekt orchestrální akademie pro Českou republiku ................................ 74 5.1
Lokalizace ........................................................................................................... 75
5.2
SWOT analýza .................................................................................................... 77
5.3 Podoba projektu................................................................................................... 78 5.3.1 Dirigenti ....................................................................................................... 81 5.3.2 Festivaly ....................................................................................................... 84 5.3.3 Koncerty pro děti .......................................................................................... 85 5.4 Organizační struktura a právní forma .................................................................. 86 5.5 Marketing a PR.................................................................................................... 90 5.5.1 Marketingový mix ........................................................................................ 93 5.6 Financování ......................................................................................................... 95 5.6.1 Rozpočet - varianta 1.................................................................................... 99 5.6.2 Rozpočet - varianta 2.................................................................................. 100 5.6.3 Rozpočet - varianta 3.................................................................................. 100 5.6.4 Rozpočet - varianta 4.................................................................................. 102 Závěr ................................................................................................................................. 104 Seznam použité literatury a zdrojů ................................................................................ 106 Seznam použitých symbolů a zkratek ............................................................................ 110
Seznam tabulek ................................................................................................................ 110 Seznam příloh ................................................................................................................... 111 Příloha: Dotazníkové šetření mezi Členy OA ................................................................ 112
ÚVOD Snad téměř každý obyvatel naší republiky někdy navštívil koncert některého orchestrálního tělesa. Mohlo to být formou tolik nepopulárního výchovného koncertu na základní či střední škole, orchestrálního vystoupení při nějaké mimořádné události, jako pravidelný návštěvník abonmá či v roli pyšného rodiče, který přišel povzbudit svou ratolest při získávání prvních zkušeností hráče orchestru. Při takových příležitostech všichni vidíme více či méně sehraný a ladící orchestr, jehož členové hrají s lehkostí, grácií a působí samozřejmým dojmem. Všichni vědí, že před koncertem proběhly nějaké zkoušky, na kterých se dirigent snažil hudební dílo ztvárnit co nejblíže svým představám. Někteří pak tuší, že zkouškami a koncerty práce muzikantů nekončí a že musí hře na nástroj věnovat i část svého volného času. Málokdo však doopravdy ví, kolik hodin reálného času musel hráč s nástrojem strávit, aby dosáhl úrovně, která mu umožní být profesionálním hudebníkem na pozici člena orchestrálního tělesa. Tato práce by měla čtenáři přiblížit vývoj orchestrálního hráče od prvotní fáze seznámení se s nástrojem na základní umělecké škole, přes studium na konzervatoři či hudebním gymnáziu až po případné studium vysokoškolské. Současně budou popsány možnosti získání praxe v sólové, komorní i orchestrální hře a pozdějšího uplatnění v hudební profesi. Jednou z takových možností získání orchestrální praxe na pomezí studentské a profesionální úrovně jsou projekty orchestrálních akademií. V České republice jsou tyto projekty několik let starou záležitostí, ale v zemích západní Evropy jsou věcí naprosto běžnou již po řadu desetiletí. V diplomové práci se na příkladu německy mluvících zemí pokusím popsat dvě základní formy orchestrálních akademií a způsob, jakým fungují. Dále se zaměřím na dva české orchestry, Pražskou komorní filharmonii a Českou filharmonii, kterým se jako jediným doposud podařilo ideu orchestrální akademie u nás zrealizovat. Bude popsán důvod jejich založení, způsob výběru jejich členů, forma práce s orchestrem a v neposlední řadě i organizační i finanční zajištění. Oba české projekty budou mezi sebou porovnány a budou dány návrhy na zlepšení, k čemuž poslouží i dotazníkový průzkum mezi současnými členy orchestrálních akademií, který bude tvořit přílohu této práce.
7
Praktickou částí mé diplomové práce bude pokus o vytvoření nového modelu orchestrální akademie pro české hudebníky a orchestry. Projekt bude lokalizován, podrobněji popsán a zakotven po organizační, právně-legislativní i finanční stránce. Smyslem práce by mělo být přesvědčit čtenáře, že projekty orchestrální akademie mají význam nejen pro jejich členy, ale i pro orchestry, které je zřizují, případně regiony, ve kterých působí. V České republice tyto projekty nemají dlouholetou tradici jako v německy mluvících zemích, proto je tu velký prostor pro další rozvoj. Vzhledem k tomu, že se problematice orchestrálních akademií zatím nevěnuje žádná dostupná literatura, rámcově jsem čerpala z obecných poznatků z oblasti ekonomiky, managementu, marketingu a PR. Při popisu vzdělávacího systému v hudební oblasti jsem využila svých zkušeností z pedagogického působení na základní umělecké škole a studia na konzervatoři. Pro přiblížení způsobu fungování projektů orchestrální akademie v německy mluvících zemích jsem informace získávala především z internetových stránek projektů, které jsou obvykle dobře zpracované a poskytují potřebné informace. U orchestrálních akademií v České republice nabízejí internetové stránky příslušných orchestrů spíše jen základní informace o svých projektech. Bylo proto nutné oslovit konkrétní osoby, které chod akademií zajišťují a formou osobních rozhovorů, případně emailové korespondence či telefonické komunikace zjistit informace o způsobu fungování projektů, finančního zajištění a záměrů do budoucna. Všichni účastníci obou orchestrálních akademií byli požádáni o vyplnění dotazníků, díky kterým bylo možné získat jejich pohled na účast v projektu a podněty ke zlepšení. V praktické části vytvoření nového projektu orchestrální akademie vycházím především z vlastní zkušenosti s orchestrální praxí a znalosti kulturního prostředí místa, kam bude mnou navržený projekt lokalizován.
8
1
Systém hudebního vzdělávání v České republice
1.1 Základní umělecké školy Většina dětí přichází do prvního většího kontaktu s hudebním nástrojem na základní umělecké škole. Tu je po úspěšném vykonání talentové zkoušky možné většinou začít navštěvovat společně s nástupem do 1. třídy základní školy, ve výjimečných případech i dříve. Děti většinou začínají hrou na klavír, housle nebo zobcovou flétnu, u které je po získání základů více možností, kterým nástrojem pokračovat. Současně s výukou nástroje navštěvují hodiny přípravné hudební výchovy a později hudební nauky, kde se formou přiměřenou jejich věku seznamují se základy hudební teorie, která by měla odpovídat i jejich stupni hry na hudební nástroj. Na některých základních uměleckých školách je také možnost v rámci hry na nástroj dítě přihlásit do dětského sboru, kde získá základy hlasové výchovy a naučí se pod vedením sbormistra spolupracovat s ostatními členy sboru. Osobnost učitele hry na nástroj v tomto počátečním období hraje podle mého názoru klíčovou roli. Dítě může mít velký talent, ale když bude hodiny hry na nástroj navštěvovat u učitele, který nebude talent aktivně rozvíjet a podněcovat, žáka i přes jeho nejlepší předpoklady hra na nástroj přestane bavit a dříve či později s ní skončí. Naopak i u dítěte, které se dá zařadit spíše mezi průměrné, lze správným přístupem pedagoga dosáhnout velmi dobrých výsledků. Záleží také na rodičích dítěte, jak moc se o jeho hudební vzdělávání zajímají, zda s ním hodiny navštěvují a doma pak dítěti věnují čas, pozornost a v neposlední řadě trpělivost při (v ideálním případě každodenním) cvičení na nástroj. Ve velké míře samozřejmě také záleží na osobnosti žáka, jeho povaze a motivaci. Jestliže základní uměleckou školu navštěvuje jen z povinnosti nebo na přání rodičů, ale raději by volný čas věnoval jiným aktivitám, je málo pravděpodobné, že z něj vyroste budoucí profesionál. Jsou ale i děti, u kterých je již v prvních letech hry na hudební nástroj znát nadšení a motivace, a při správném pedagogickém vedení mohou právě tito žáci ve studiu hry na nástroj pokračovat na odborných středních a vysokých školách. Stejně klíčový jako je osobnost učitele i žáka a jeho motivace, je i správný výběr nástroje. Každý hudební nástroj je specifický a vyžaduje různé fyzické, psychické a povahové 9
předpoklady. Dle Ataraha Ben-Tovima, autora knihy Hudební nástroj a naše dítě, přestane hrát devět z deseti dětí, kterým byl nástroj vybrán na základě náhody, zatímco při správném a cíleném výběru nástroje devět z deseti dětí ve hře pokračuje.1 Maximální možná doba, po kterou může dítě základní uměleckou školu navštěvovat, je 13 let, což přesně odpovídá délce základního a středoškolského vzdělání. První rok či dva jsou věnovány přípravné hudební výchově, na kterou poté naváže I. stupeň trvající 7 let. I. stupeň by měl být ukončen současně s docházkou do základní školy a záleží pak na žákovi, jestli se rozhodne v docházce do základní umělecké školy pokračovat. Jestliže se rozhodne pro pokračování, stane se žákem II. stupně, který trvá 4 roky a měl by být tedy uzavřen souběžně s maturitou (či jinou formou ukončení čtyřletého středoškolského studia). Po celou dobu docházky do základní umělecké školy by mělo být dítě již od počátku vedeno k veřejné prezentaci naučených skladeb. Nejčastěji se jedná o 2 veřejná vystoupení ročně, na kterých se představují všichni žáci daného učitele, a to formou vánočních „besídek“ a červnových koncertů u příležitosti konce školního roku. Pro dítě by tato vystoupení neměla být nadměrně stresující, ale zároveň by si mělo uvědomovat, že svým výkonem ukazuje své půlroční (ne – li celoroční) úsilí a píli. Současně mu je k veřejnému vystoupení přidělen korepetitor, takže se musí učit vnímat i jiný hudební nástroj a snažit se o souhru. Na konci každého školního roku se na základních uměleckých školách konají postupové zkoušky, kde žák před komisí složenou z pedagogů příslušného oddělení prokáže svou práci v průběhu školního roku přednesením stupnic, etud a sólové skladby s doprovodem klavíru. Na základě předvedeného výkonu (a většinou i práce v průběhu školního roku) je žákovi udělen stupeň hodnocení, který se objeví i na závěrečném vysvědčení. V praxi se většinou
1
BEN-TOVIM, Atarah; BOYD, Douglas. Hudební nástroj a naše dítě. 1. vyd. Praha: Portál, 2007, s. 9
10
známkou hodnotí hlavně žákova snaha a píle a stupeň hodnocení by pro něj měl být motivací k další práci. Příležitost k veřejnému vystupování na základních uměleckých školách je také na koncertech, na kterých se již představují vybraní žáci z celé školy. Opět to mohou být vánoční koncerty a závěrečné koncerty na konci školního roku. Na nich školu prezentují nejlepší žáci a vedení se snaží v jejich rámci předvést všechny obory a nástroje, jejichž výuku základní umělecká škola nabízí. Pro vybrané jedince jsou také možností k předvedení hudebních výkonů soutěže základních uměleckých škol, které se každoročně konají. Soutěže vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy každý rok pro jiné skupiny nástrojů.2 Větší základní umělecké školy mohou uspořádat školní kolo soutěže, odkud má žák příležitost postoupit do kola okresního. V případě umístění v okresním kole postupuje žák do kola krajského, odkud je možnost postupu do celostátního, ústředního kola. Poroty těchto soutěží jsou složeny z pedagogů, jejichž odbornost odpovídá úrovni kola soutěže. V krajských a ústředních kolech v porotě zasedají i pedagogové konzervatoří, kteří tak mají možnost poznat talentované žáky a případně je oslovit s nabídkou studia na konzervatoři. Základní umělecké školy obvykle přikládají těmto soutěžím velkou pozornost a dlouhodobě na ně žáky připravují. Dobré výsledky a umístění žáků školy jsou pak využívány k pozitivnímu PR školy. Na konci každého cyklu (tedy po 9 a 13 letech docházky do základní umělecké školy) je žák považován za absolventa a má možnost se buď samostatně, nebo společně s jiným absolventem prezentovat na absolventském koncertu. Těmto koncertům je ze strany základních uměleckých škol připisována velká důležitost. Na absolventském koncertu by měl žák předvést to nejlepší, co se za dobu docházky do základní umělecké školy naučil. Jestliže se jedná o absolventa II. cyklu, znamená absolventský koncert i jakési neoficiální rozloučení se základní uměleckou školou.
2
BOREK, Lubor. Zveřejnění propozic soutěží ZUŠ ve šk. roce 2012/2013. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z URL:
11
V rámci základních uměleckých škol vznikají i komorní soubory nejrůznějších velikostí a obsazení. Nejmladší flétnisté většinou navštěvují soubor zobcových fléten, ve kterém získávají první zkušenosti ohledně souhry s ostatními hráči a snaží se docílit přijatelného ladění. Hrané písně či skladby jsou většinou upraveny do vícehlasu, takže si hudebníci musí navyknout, že ne vždy hrají hlavní melodii a držet se té své i když vedle stojící kolega hraje jiný hlas. Kromě souborů zobcových fléten na základních uměleckých školách často vznikají soubory příčných fléten, soubory kytarové, smyčcové, saxofonové a jiné. Velmi cenné zkušenosti žák může získat, stane – li se členem souboru, ve kterém jsou obsazeny nástroje různých skupin. Často to bývají například smyčcové soubory doplněné dechovými nástroji. Všechny komorní soubory, které jsou součástí základních uměleckých škol, se kromě veřejných koncertů mohou prezentovat i na soutěžích, kde jsou rozděleny do kategorií podle převažujících nástrojů. Další možnost uplatnění žáků základních uměleckých škol představuje členství ve školním orchestru. Orchestr však není součástí všech základních uměleckých škol. Aby bylo možné ho sestavit, je potřeba mít k dispozici co nejvíce hráčů na nástroje, které jsou součástí tělesa. Problém bývá většinou s obsazením některých dechových nástrojů (hoboje, lesní rohy, pozouny). Jestliže se ale podaří orchestr sestavit, žák jeho navštěvováním získává vynikající zkušenost a zároveň se seznamuje s vybranou hudební orchestrální literaturou a procesem jejího nacvičování. Důležitou roli zde hraje dirigent školního orchestru, který by měl umět žáky pro danou činnost zaujmout, aby zkoušky nenavštěvovali jen z povinnosti. Vystoupení orchestru základní umělecké školy pak většinou představuje vrcholný bod závěrečných koncertů, nebo mají koncert samostatně. Tyto orchestrální koncerty mají v oblibě jak samotní žáci, tak i publikum. Jedním z důvodů velké obliby může být i to, že program koncertů se často skládá z velmi efektních skladeb, které ale zároveň nejsou obtížné natolik, aby je orchestr nedokázal nacvičit na potřebné úrovni. Význam orchestrů základních uměleckých škol spočívá dle mého názoru především v tom, že si žák uvědomí, že nástroj, na který hraje, není využitelný pouze při sólové či komorní hře, ale i ve hře orchestrální. Zkušenost s orchestrální hrou žákům dává kromě možnosti uplatnění i schopnost pohotově reagovat na požadavky dirigenta, souhry s ostatními nástroji a zlepšení schopnosti intonace. 12
1.2 Konzervatoře a hudební gymnázia Žáci, kteří se po absolvování základní umělecké školy rozhodnou pokračovat ve studiu hudby na odborné střední škole – konzervatoři nebo hudebním gymnáziu-obvykle v posledním roce svého působení na základní umělecké škole současně navštěvují příslušného pedagoga na vybrané konzervatoři. Ten nejdříve určí, jestli má žák potřebný potenciál studia na konzervatoři a v případě, že ano, tak se mu pedagogicky věnuje a připravuje ho na přijímací zkoušky. Dříve bylo obvyklé, že naprostá většina studentů přicházela na konzervatoře rovnou ze základních škol (po absolvování I. stupně základní umělecké školy). Tímto jasně určeným úzkým profilem pak byly značně omezeny i možnosti jejich budoucího uplatnění. V posledních letech je stále častější, že student přichází na konzervatoř až po absolvování gymnázia či střední odborné školy. Má tedy ukončené buď všeobecné, nebo odborné vzdělání a konzervatoř studuje jako svůj druhý obor. Také se stává, že student začne během studia konzervatoře navštěvovat (většinou dálkově) vysokou školu a vlastně tak naváže na své původní vzdělání. Je pak otázkou času, jestli se rozhodne profesně se věnovat hudbě nebo uplatní své „nehudební“ vzdělání a hudba mu zůstane jako způsob trávení volného času s možností občasného přivýdělku hudebníka tzv. na volné noze.3 Kromě teoretických předmětů je student na konzervatoři prakticky hudebně vzděláván ve třech oblastech – sólové, komorní a orchestrální hře. Největší pozornost je věnována hře sólové. Student absolvuje 3 až 4 vyučovací hodiny týdně se svým pedagogem, během kterých procvičí stupnice, etudy nutné pro rozvoj techniky a sólovou přednesovou skladbu, většinou koncert nebo sonátu. Součástí hodin s pedagogem jsou také korepetice, při kterých studenta v prvních ročnících doprovází student hry na klavír a později pedagog na korepetice určený. V případě, že student hraje jako sólový přednes koncert určený pro sólový nástroj a orchestr, korepetitor pomocí tzv. klavírního výtahu supluje celý orchestr. Korepetitor studenta doprovází i při veřejných vystoupeních, soutěžích či přijímacích zkouškách na vysokou školu.
3
Správně: hudebník ve svobodném povolání
13
Nejčastější způsob, kterým se student konzervatoře představuje jako sólový hráč, jsou tzv. interní večery. Jedná se o jedno odpoledne (či podvečer) v týdnu, pro které je vytvořen program, během něhož se studenti prezentují se svým sólovým programem. Publikum interních večerů je tvořeno studenty prvních a druhých ročníků konzervatoře, kteří mají účast povinnou a většinou se tento způsob trávení odpoledne netěší veliké oblibě. Na interním večeru student obvykle přednáší nově nastudovanou skladbu poprvé veřejně a ověří si tak, jak se změní úroveň kvality interpretace při hře před publikem. Zjistí, která místa ve skladbě mu činí problémy a je potřeba na nich více pracovat. Se svým sólovým programem může student vystupovat i mimo půdu konzervatoře. Často jsou pedagogy konzervatoře nebo samotnými studenty organizovány koncerty na základních uměleckých školách či v kulturních domech a centrech. Kromě zajištění koncertního sálu s klavírem je u těchto koncertů nutné věnovat jisté úsilí jejich propagaci, aby byl zajištěn dostatek zájemců na straně publika. Vrcholem prezentace studenta jako sólisty jsou pro většinu posluchačů konzervatoře maturitní a absolventské koncerty. Na nich studenti vystupují v nejlepší možné formě s pečlivě vybraným a nastudovaným repertoárem. Student může mít maturitní nebo absolventský koncert samostatně a pro možnost odpočinku mezi jednotlivými skladbami programu si pozvat řadu hostů. Obvyklejším řešením je uspořádání koncertu dvěma studenty, kteří se v programu střídají a mají tak příležitost k odpočinku mezi jednotlivými výstupy. Součástí programu také často bývá jejich společné vystoupení v podobě dua nebo komorního souboru, kdy jsou hlavní aktéři koncertu doplněni dalšími hráči. Součástí maturitní i absolventské zkoušky na konzervatořích je kromě teoretických předmětů i praktická zkouška ze hry na nástroj. Záleží pak na studentovi, jestli termín maturitního resp. absolventského koncertu zvolí před nebo až po této praktické zkoušce. Jestliže se student rozhodne uspořádat koncert před praktickou zkouškou, je to výhodné v tom, že si repertoár ke zkoušce vyzkouší před publikem, což může mít pozitivní dopad na výsledek praktické zkoušky. Rozhodne – li se student pro druhou možnost, tedy uspořádání koncertu až po praktické zkoušce, má již většinou celou maturitní či absolventskou zkoušku vykonanou a koncert se pak nese v uvolněné atmosféře a je pak spíše jen „třešničkou na dortu“ za celým studiem. 14
Dalším způsobem, kterým má student možnost reprezentovat jak sebe, tak konzervatoř, jsou soutěže a soutěžní přehlídky. Podobně jako soutěže základních uměleckých škol je soutěžní přehlídka konzervatoří a hudebních gymnázií každoročně vyhlašována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy s tím, že pokaždé soutěž organizuje jiná škola a jednotlivé soutěžní obory se střídají v tříletých cyklech. Studuje – li student konzervatoř standardní dobu, tedy 6 let, má během studia příležitost dvakrát se zúčastnit soutěžní přehlídky konzervatoří a hudebních gymnázií. Kromě této přehlídky existuje pro každý nástroj ještě množství soutěží pořádaných jinými subjekty v České republice i v zahraničí a konzervatoře ve většině případů finančně podporují účast svých studentů na těchto soutěžích. Případný úspěch studenta a jeho umístění mezi laureáty pak přispívá k šíření dobré pověsti školy a pozitivnímu PR. Pro studenty mladší 18 let je například velmi prestižní Mezinárodní rozhlasová soutěž Concertino Praga, jejíž vítězové na národní úrovni poté reprezentují Českou republiku v mezinárodním měřítku. Studenti, kteří budou konzervatoř reprezentovat na celostátní úrovni, jsou vybíráni prostřednictvím tzv. školních kol soutěže. Porota těchto školních kol je složená z pedagogů a vedení konzervatoře, kteří rozhodují o postupu do celostátního kola. Považuji za vhodné zmínit, že ne každý student je tzv. soutěžní typ. Může se jednat o kvalitního hráče, který má dobrou technickou vybavenost i muzikalitu, ale jakmile má svůj výkon předvést před odbornou porotou a ví, že budou vybráni jen ti nejlepší, předvede průměrný či podprůměrný výkon. Je dobré nenechat se odradit neúspěchem a na soutěžní vystoupení se připravovat nejen po hudební, ale i psychické stránce. On i totiž pozdější konkurz do orchestru je vlastně jistý druh soutěže, kde ale nejsou udělována tři ocenění, nýbrž vyhrává jen ten nejlepší. Soutěžní povahu mají i tzv. konkurzy o orchestr. Studenti posledních ročníků se během nich snaží získat příležitost představit se na absolventském koncertu jako sólový hráč za doprovodu orchestru. Například konkrétně na Konzervatoři Pardubice je šance získat toto místo poměrně veliká, protože se sestavují rovnou tři koncertní programy se třemi různými orchestry. Ti nejlepší získají možnost prezentovat se za doprovodu Komorní filharmonie Pardubice. Studenti, kteří se umístili hůře nebo jejich program vyžaduje větší obsazení orchestru, se představí společně s Filharmonií Hradec Králové. Studenti, jejichž výkon 15
nepatřil mezi nejlepší, ale stále stojí za pozornost, mají možnost program nastudovat s pomocí orchestru konzervatoře. Koncerty, na nichž se v rolích sólistů objevují absolventi konzervatoře za doprovodu orchestru, patří mezi vrcholné okamžiky školního roku, těší se vysoké oblibě ze strany studentů i diváků a většinou na nich panuje velmi pozitivní a povzbuzující atmosféra. Další oblastí, které se věnuje při studiu konzervatoře pozornost, je komorní hudba. Ve druhém a třetím ročníku studia student povinně absolvuje předmět, během kterého je ze studentů nástrojů patřících do stejné skupiny sestaven soubor (např. soubor dechových nástrojů, soubor smyčcových nástrojů atd.). Náplň tohoto předmětu je především v poznání významné hudební literatury určené konkrétnímu typu souboru a v pokusech o její interpretaci, často formou hry z listu. Ve vyšších ročnících pak studenti musí být povinně členy komorního souboru, jehož složení a velikost je už více variabilní a nezáleží pouze na počtu studentů daného nástroje v ročníku. Na konzervatořích tak vznikají dua, tria i soubory s vyšším počtem členů a často i originálním a méně tradičním obsazením. Způsoby veřejné prezentace těchto komorních souborů jsou prakticky shodné s možnostmi prezentace hráče jako sólisty. Nejčastější volbou jsou interní večírky, na kterých je vystoupení komorního souboru ze strany publika (studentů) vnímáno jako příjemné zpestření. Samozřejmě se nabízí i možnost reprezentace komorního souboru na koncertech mimo půdu konzervatoře. Často jsou pak tyto koncerty koncipovány tak, že členové komorního souboru se nejprve postupně představí se svým sólovým programem a poté koncert uzavřou společně komorní skladbou. Spolu se soutěžemi a soutěžními přehlídkami pro sólové nástroje jsou vypisovány i kategorie pro komorní hru. Soubory se tedy mohou prezentovat stejně jako sóloví hráči i formou soutěží. Poslední hudební oblastí, ve které jsou studenti konzervatoře vzděláváni, je orchestrální hra. Přestože cílem většiny posluchačů konzervatoří je stát se profesionálním hráčem orchestru, této oblasti není při studiu věnována odpovídající pozornost. Během prvních třech let studia student konzervatoře prakticky nepřichází do kontaktu s orchestrální hrou. Až od čtvrtého ročníku má povinnost navštěvovat orchestr složený ze studentů konzervatoře. Tuto povinnost mají studenti až do konce studia, orchestr je tedy složen ze studentů čtvrtých až šestých ročníků. Orchestrální praxi je věnováno 5 vyučovacích hodin 16
týdně, které jsou rozděleny do dvou dnů. Za největší problém školních orchestrů považuji to, že díky množství studentů, kteří mají docházku do orchestru povinnou, nemá orchestr stabilní obsazení a je tedy velmi obtížné kvalitně nastudovat koncertní program. Mají – li například účast v orchestru povinnou 4 hobojisté a v orchestru jsou potřeba jen 2, záleží jen na jejich domluvě, jak budou do orchestru docházet. Ze 4 hobojistů je možné vytvořit 6 různých variant dvojic, ve kterých mohou v orchestru hrát. Jestliže si podobné (a větší) možnosti představíme u všech nástrojů orchestru, je zřejmé, že je prakticky nemožné, aby se orchestr scházel ve stejném obsazení. Je sice možné stanovit, v jakém složení se bude konkrétní program hrát, ale toto řešení je v praxi těžko uplatnitelné. Prvním důvodem je to, že by byli z orchestrální hry zcela osvobozeni někteří hráči, což je vzhledem k časové náročnosti orchestrální praxe (téměř 4 hodiny čistého času týdně) nespravedlivé vůči těm, kteří orchestr navštěvují. Druhým důvodem je právě nezanedbatelný časový požadavek na účast v orchestru, který studenti kvůli svým mimoškolním aktivitám (například pedagogické činnosti na základní umělecké škole) často nemohou splnit. Z těchto důvodů se tedy nechává obsazení orchestru pouze na domluvě mezi studenty. Debaty mezi nimi jsou ohledně účasti v orchestru mnohdy poměrně vášnivé a studenti při nich překvapivě často projevují i jistý druh obchodního talentu. Z výše popsaných důvodů je pak pro dirigenta těžké se studenty kvalitně nastudovat ucelený koncertní program. Když se na jedné zkoušce orchestru podaří dosáhnout určitého pokroku, na druhou zkoušku přijde orchestr v jiném složení a s prací se začíná téměř od nuly. Tento zdlouhavý a nesystematický postup je demotivující jak pro studenty, tak i pro samotného dirigenta. To vše se odráží i v atmosféře, která při zkouškách panuje. Dalším demotivačním faktorem je i fakt, že orchestr skladby nacvičuje s vědomím, že je pravděpodobně nebude veřejně prezentovat. Prvotním cílem orchestrální hry na konzervatoři je sice seznámení se základní orchestrální literaturou a způsobem práce v orchestru, ale možnost veřejné prezentace by jistě zvýšila zájem i motivaci studentů k orchestrální hře. Jako konkrétní příklad bych uvedla situaci, kdy studenti pardubické konzervatoře po většinu školního roku nacvičovali Dvořákovu Symfonii č. 9 Z nového světa, která měla zaznít na koncertě k oslavám 40 let založení konzervatoře. Přímo se tedy nabízela možnost nechat symfonii na koncertě zahrát školní orchestr, který v tu chvíli byl schopný interpretace odpovídající úrovni studentů konzervatoře. Realita však byla taková, 17
že symfonii provedla Komorní filharmonie Pardubice pouze doplněná o hrstku studentů konzervatoře, kteří do obsazení komornímu orchestru chyběli. V rámci studia konzervatoře ještě posluchač navštěvuje vyučovací hodiny, jejichž náplní je studování orchestrálních partů stěžejních pro daný nástroj. Kvalitně vedená výuka tohoto předmětu (jedná se o 2 vyučovací hodiny týdně) může pak studentovi značně pomoci při případném konkurzu do orchestrální akademie či orchestru. Hra ve školním orchestru samozřejmě není jedinou možností, jak se při studiu uplatnit jako orchestrální hráč. Z počátku hodně záleží na pedagogovi hlavního oboru, jeho praxi a kontaktech. Je – li pedagog sám aktivním hráčem a členem orchestrálního tělesa, může v případě potřeby studenta do orchestru doporučit jako výpomoc. Pro studenta má tento způsob získávání orchestrální praxe obrovskou výhodu v tom, že má možnost být součástí již sehraného tělesa a současně hrát po boku svého pedagoga, který v případě potřeby studentovi poradí, případně s ním problematické části procvičí na hodině. Tato možnost hry v orchestru se ale týká pouze těch studentů, jejichž pedagogové v orchestru aktivně působí a sami studenta ke spolupráci navrhnou. Ostatní studenti mají možnosti získání orchestrální praxe mimo školní orchestr podstatně omezenější. Díky doporučení pedagoga či jiného studenta se mohou stát součástí nestálých orchestrů, sestavených pouze za účelem jednorázového koncertu či turné. Kvalita těchto orchestrů se individuálně diametrálně liší. Nebývá výjimkou, že se před koncertem (především v zahraničí) nestihne program nazkoušet v plném rozsahu a hudebníci pak na koncertě některé pasáže hrají prakticky z listu. To se samozřejmě zásadně podepisuje na úrovni interpretace hudebního díla, která se často s provedením profesionálního orchestru nedá porovnat. Často se stává, že za účelem zvýšení dojmu publika z koncertu se investují nemalé finanční prostředky do vizuálních efektů (light – show, živá zvířata atd.), ale o to slabší pak bývá hudební úroveň. Hudební díla bývají často prezentována v neúplném rozsahu a jsou z nich vyjímány nejznámější motivy či témata, která jsou pak často opakována v místech, na kterých nejsou v původní partituře uvedeny. Takové veřejné produkce jsou pak často příkladem toho, jak by orchestrální praxe neměla vypadat a s originálním hudebním dílem mají pramálo společného.
18
Samozřejmě ale existují i orchestry sestavené za komerčním účelem, kde je zkoušení věnován alespoň nějaký čas a výsledná interpretace se pak více či méně přibližuje úrovni výkonu profesionálního orchestru. Účast na těchto orchestrálních projektech dává studentům možnost přivýdělku při studiu, poznání kolegů z jiných škol a získání kontaktů pro případnou další účast na projektech podobného typu. Současně by si ale měl student být vědom toho, že profesionální orchestrální praxe funguje na zcela jiném principu a snažit se proto získávat zkušenosti v co nejprofesionálnějším prostředí. Další možností, jak získat při studiu konzervatoře praxi v orchestrální hře, je v případě potřeby vypomáhat v některém z amatérských orchestrů. Tyto orchestry samozřejmě nedosahují interpretační úrovně profesionálních orchestrů ani orchestrů posluchačů konzervatoře, ale jejich členové provozují hudbu s radostí a studentských výpomocí si velmi váží. Amatérské orchestry bývají často smyčcové, takže se možnost výpomoci týká především hráčů na dechové nástroje. Pro studenty konzervatoře může být spolupráce s amatérským orchestrem cennou zkušeností, která je sice minimálně nebo vůbec honorována, ale student má šanci rozšířit si znalosti orchestrální literatury. Při dlouhodobější a oboustranně spokojené spolupráci se také stává, že amatérský orchestr pozve studenta jako sólistu při provedení sólového koncertu s orchestrálním doprovodem.
1.3 Vysoké školy s hudebním zaměřením Většina studentů konzervatoře, kteří se hudbě chtějí věnovat profesionálně, se v maturitním nebo posledním ročníku konzervatoře snaží složit přijímací zkoušky na některou z hudebních vysokých škol. V České republice je výběr studijních možností poměrně omezený a zahrnuje 3 vysoké školy. Jsou to Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze (HAMU), Janáčkova akademie múzických umění v Brně (JAMU) a Fakulta umění Ostravské univerzity. Studium hry na hudební nástroj se dá zkombinovat i s pedagogickým zaměřením, a to například na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (pouze klavír nebo housle) nebo na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové (klavír, varhany, housle, viola, sólový zpěv).
19
V momentě, kdy se student rozhodne, na které z vysokých škol bude skládat přijímací zkoušky, většinou kontaktuje některého z pedagogů příslušného studijního oboru a domluví si s ním konzultaci. Tento krok je velmi důležitý, protože pedagog pak u přijímací zkoušky studenta zná, ví, jaké jsou jeho silné i slabé stránky a dokáže určit, jestli má studium na vysoké škole smysl. Naproti tomu v případě instrumentálních oborů student díky konzultacím pozná požadavky vysokoškolského pedagoga na způsob interpretace daných skladeb, tónovou a intonační kulturu a technickou úroveň. Opakované konzultace spolu se snahou vyhovět nárokům pedagoga pak mohou zvýšit šanci na přijetí ke studiu. Studium na vysoké škole s hudebním zaměřením je, stejně jako studium na konzervatoři, orientováno na 3 oblasti – sólovou, komorní a orchestrální hru. Pozornost je však věnována především prvním dvěma kategoriím, protože je vzhledem k limitovanému počtu studentů často obtížné sestavit orchestr v požadovaném obsazení. Při sólové hře se studentovi věnuje pedagog, který je obvykle buď bývalým či současným členem některého z předních českých orchestrů4 a zároveň hráčem sólovým nebo komorním. Náplň studia je již méně zaměřena na technickou úroveň, které byla větší pozornost věnována na konzervatoři, ale spíše na rozšíření sólového repertoáru a dosažení nejvyšší možné kvality interpretace přednesových skladeb. Se svým sólovým repertoárem má student možnost reprezentace na ročníkových zkouškách, které se podle konkrétního nástroje konají jednou či dvakrát za akademický rok. Na jeho konci musí student kromě zkoušky v rámci příslušné katedry složit po prvním roce i zkoušku „děkanskou“ před kolegiem děkana či jiným celofakultním grémiem. Výsledná známka ale není závislá pouze na výkonu u zkoušek, ale i na úrovni hry na ročníkovém koncertu. Tyto koncerty jsou povinné od 2. ročníku výše (ve 3. ročníku se koncert nazývá bakalářským a v 5. magisterským nebo absolventským) a minimální časový limit, který musí student naplnit, závisí na ročníku, ve kterém se student právě nachází. Například hobojista musí ve 2. ročníku na koncertě překročit limit 30 minut a o rok později, na bakalářském koncertě, je
4
Týká se především hráčů na dechové a bicí nástroje, na kontrabas a na harfu, v menší míře pak houslistů, violistů a violoncellistů.
20
už tento limit zdvojnásoben. Na těchto koncertech je vždy přítomno několik pedagogů příslušného oboru (v případě nepřítomnosti mají možnost poslechu záznamu koncertu) a na základě hudebního výkonu na koncertě spolu s výsledky zkoušek určí výslednou známku za absolvovaný rok studia. Všichni studenti hudebních i pedagogických fakult s hudebním zaměřením mají možnost účasti na mnoha interpretačních soutěžích u nás i v zahraničí. Za všechny bych jmenovala naši nejvýznamnější soutěž, a to Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Tato soutěž je vypisována každý rok jen pro určité nástroje, konkrétně pro ročník 2013 to jsou lesní roh a varhany.5 Do soutěže se může přihlásit hudebník jakékoliv národnosti mladší 30 let, který doposud v příslušném oboru na této soutěži nezískal 1. cenu. Finálové kolo soutěže probíhá vždy jako koncert, který je součástí programu festivalu, za doprovodu profesionálního orchestru. Letos se této role zhostí Pražská komorní filharmonie pro obor lesní roh a Komorní orchestr Pražských symfoniků pro obor varhany. Když se v této soutěži podaří českému účastníkovi obsadit některé z prvních třech míst, nebo si svým výkonem zasloužit čestné uznání poroty, je toto umístění v mezinárodní konkurenci vždy považováno za veliký úspěch a pomáhá nadanému umělci v rozvoji jeho profesionální kariéry. Studenti bakalářských a magisterských ročníků a studenti, kteří získali cenu na některé ze soutěží, mají příležitost zúčastnit se konkurzu o orchestr a prezentovat se tak na půdě školy jako sólisté v programu některého z orchestrálních koncertů fakulty. Úspěšným uchazečům je přiděleno buď profesionální orchestrální těleso (v případě HAMU např. Komorní filharmonie Pardubice nebo Plzeňská filharmonie, JAMU spolupracuje např. s Moravskou filharmonií Olomouc a jinými moravskými orchestry), nebo orchestr složený z posluchačů hudební fakulty. Studenti hudebních vysokých škol jsou hlouběji vzděláváni i v komorní hře. Každý semestr musí být členy komorního souboru, jehož složení i velikost jsou libovolné. Povinností studentů je složit s komorním souborem na konci každého semestru zkoušku. Jestliže si komorní soubor z vlastní iniciativy zajistí účinkování na některém z koncertů pořádaném
21
hudební fakultou (například jako hostující soubor), povinnost skládat zkoušku odpadá a známka je udělena na základě výkonu na koncertě. Za účelem zlepšení koordinace výuky komorní hry studentů z různých kateder byl na HAMU založen Kabinet komorní hry. Tento kabinet se snaží nejen o spolupráci mezi jednotlivými katedrami (strunnou, klávesovou, dechovou, bicích nástrojů, případně i pěveckou), ale podporuje a motivuje komorní soubory, které překračují běžný rámec výuky a mají ambice uplatnit se na profesionální koncertní úrovni. Poslední složkou vysokoškolského hudebního vzdělání je orchestrální praxe. Všichni studenti, kteří studují hru na nástroj, který je v běžném orchestru uplatnitelný, mají po celou dobu studia povinnou účast na školních orchestrálních projektech. Každý student se každý semestr musí jako člen orchestru zúčastnit minimálně jednoho orchestrálního projektu. Projekt trvá jeden pracovní týden, kdy se od pondělí do čtvrtka konají zkoušky a v pátek se nazkoušený program veřejně prezentuje. Program se většinou skládá jak z orchestrální tvorby (většinou symfonie), tak ze sólového koncertu, při kterém orchestr sólistu doprovází. Tyto orchestrální programy se vždy odehrávají pod taktovkou některého ze studentů (či studentek) dirigování, který tak má možnost nastudovat skladby přímo s živým tělesem.6 Mnoho studentů hudebních fakult je již při studiu zaměstnáno na částečný či dokonce plný úvazek v některém z českých profesionálních orchestrů. Od sezóny 2008/2009 mají také studenti možnost být členy Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie,7 od sezóny 2012/2013 i Orchestrální akademie České filharmonie.8 Tato zkušenost je samozřejmě nejlepší možnou orchestrální praxí a velmi pak usnadňuje přechod ze studia do zaměstnání. Proto se ve většině případů školy snaží těmto studentům vycházet vstříc
5
Webové stránky Pražského jara. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z URL: 6 Popisovaný systém platí zejména pro současnou praxi na HAMU. 7 Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z URL: 8 Webové stránky České filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z URL:
22
a dávají jim možnost přizpůsobit pracovním povinnostem harmonogram vlastního studia, v případě potřeby i formou individuálního studijního plánu. Další možností, jak získat orchestrální praxi mimo rámec studia, je stát se členem některého z orchestrů sestavovaného na jednorázové akce či zájezdy nebo časově omezené projekty (např. muzikály, Opera Mozart atd.). V posledních letech jsou také velmi populární projekty rockové hudby, u kterých je symfonický orchestr používán spíše jako kulisa a podkreslení. U těchto projektů se student podle časové náročnosti a svých možností může rozhodnout, zda nabídku přijmout. Student by měl také zvážit, jestli mu nevadí, že hlavním cílem těchto projektů často není poskytnout posluchači kvalitní hudební zážitek, ale vytěžit z něj co nejvíce peněz bez ohledu na kvalitu hudební produkce. Je také možné, že pedagog hlavního oboru, který se často sám účastní různých hudebních produkcí mimo rámec orchestru, přizve nebo doporučí svého studenta k účasti na významnějších projektech. Student má pak možnost přivýdělku v kvalitním projektu a současně získává zkušenosti v orchestrální hře přímo od svého pedagoga.
23
2
Možnosti uplatnění absolventů středních a vysokých hudebních škol
Student, který právě ukončil studium střední či vysoké školy s hudebním zaměřením, má za sebou velmi specifickou formu vzdělání a předpokládá se, že bude hledat profesní uplatnění v hudební oblasti. V případě instrumentalistů může být toto uplatnění pedagogické, jako aktivní hráč či kombinace obou možností. Pro studenty, kteří absolvovali konzervatoř a rozhodli se ve studiu dále nepokračovat (nebo nebyli ke studiu na vysoké hudební škole přijati), není většinou problém získat plný pracovní úvazek na některé ze základních uměleckých škol. Je běžné, že studenti na těchto školách pedagogicky působí již v posledních ročnících studia konzervatoře, takže ve výuce již mají praxi a zkušenosti. Částečný úvazek v některé ze základních uměleckých škol mají většinou i studenti vysokých škol a někteří členové profesionálních orchestrů. Problém se získáním úvazku na základní umělecké škole může nastat ve větších městech, kde jsou místa obsazena členy orchestrů či pedagogy s dlouholetou zkušeností. Absolventi v těchto případech mají možnost uplatnění spíše na školách v menších okolních městech či obcích, kde jsou vítaní a vedení je často vděčné za získání kvalifikovaného pedagoga. Absolventi konzervatoře mají i bez následného studia vysoké školy možnost vykonat konkurz a uplatnit se v profesionálním orchestru. Bude se ale spíše jednat o orchestr mimo velká města, kde není vysoká škola s hudebním zaměřením, ze které by se studenti o místo v orchestru ucházeli. Jsou i studenti, kteří po skončení konzervatoře dále nechtějí žádným způsobem působit v hudební oblasti a snaží se profilovat jiným směrem. K tomu jim může pomoci studium nehudebního oboru na vysoké škole. Vzhledem k úzké předchozí profilaci ale nebývá snadné na takové obory vykonat přijímací zkoušky a je potřeba důkladné přípravy. Jestliže se chce absolvent hudebního oboru rovnou uplatnit na pracovním trhu, vzhledem k tomu, že se dlouhou dobu připravoval na profesi hudebníka a zpravidla se mu nepodařilo získat vzdělání ani praxi v jiném oboru, má šanci na uplatnění na nižších pozicích v sektoru služeb. V poslední době nejsou výjimečné ani případy, kdy se absolventi nejen středních, ale i vysokých hudebních škol či dokonce členové orchestru rozhodnou pro změnu oboru 24
a stanou se finančními poradci v některé z poradenských společností. Tyto společnosti jim nabízejí zaškolení a možnost úspěchu i bez předchozího vzdělání v oblasti financí či ekonomie. V případě, že na sobě budou pracovat a stanou se úspěšnými, mají při této činnosti možnost vyšších výdělků než v hudební profesi a současně odpadají různé stresové faktory spojené s předchozím zaměstnáním. Pro tyto absolventy pak hudba zůstává koníčkem, ke kterému se při vhodné příležitosti rádi vrací. Rozhodne – li se absolvent hudební školy (konzervatoře nebo některé z hudebních či pedagogických fakult) uplatnit v praxi jako orchestrální hráč, má možnost přihlásit se ke konkurzu do některé z orchestrálních akademií nebo sledovat volná místa v orchestrech a zúčastnit se konkurzu do orchestru. Před vznikem projektů orchestrální akademie byla pouze možnost vykonání konkurzu přímo do orchestru. Zájem o volná místa v orchestru (i na částečné úvazky) je ze strany hudebníků vždy veliký a ke konkurzu se hlásí nejen absolventi hudebních škol, ale i zkušení orchestrální hráči, kteří se chtějí stát členy orchestru významnějšího, než ve kterém působí doposud. Konkurence u konkurzu je tedy obvykle veliká a volné místo může získat jen ten nejlepší. Pozitivním faktorem při konkurzu může být předchozí zkušenost uchazeče s orchestrem, při které má výhodu v tom, že ho již orchestrální hráči znají a vědí, jak dokáže reagovat na požadavky dirigenta a přizpůsobit se orchestrální souhře. Konkurzy do orchestru jsou buď jednokolové, nebo dvoukolové. V případě dvoukolového konkurzu se první kolo odehrává anonymně (za plentou) a teprve ve druhém kole zná porota jména postupujících. V obou případech je uchazeč hodnocen na základě 2 oblastí – sólové hry a hry orchestrálních partů. Jako sólový přednes je požadován klasický koncert stěžejní pro daný nástroj. Orchestrální party jsou vybírány na základě obtížnosti a sólových míst nástroje. Když se jednomu z uchazečů podaří na základě vykonaného konkurzu získat místo hráče orchestru, obvykle se ocitá v roli čekatele. Počátky v novém orchestru nemusí být vždy jednoduché a hudebník musí svou pozici obhájit dobrými hudebními výkony. Po určité době, většinou jednom roce zkušebního období, rozhodne šéfdirigent s přihlédnutím k mínění příslušné nástrojové skupiny a k názoru umělecké rady tělesa, zda hráče přijmout natrvalo nebo na delší časový úsek, a navrhne řediteli organizace uzavřít s ním v tomto 25
smyslu pracovní smlouvu. Teprve tímto krokem se hudebník stává stálým členem orchestru.9 Jestliže se absolventovi hudební školy nepodaří vykonat konkurz do žádného ze stálých profesionálních orchestrů a přesto se chce hudbou živit, stává se z něj hudebník ve svobodném povolání (freelancer). Je nutné zmínit, že tuto možnost občas volí i hráči, kteří již byli členy některého orchestru. Na počátku tohoto způsobu profesionálního působení je nutné přes doporučení známého nebo pedagoga získat kontakty na organizace či jednotlivce, kteří projekty s orchestrem organizují. Jestliže se hudebník takového projektu zúčastní a osvědčí se, nebývá problémem stát se součástí dalších takových projektů a postupně rozšiřovat síť kontaktů. Jestliže je hudebník ochotný se projektům časově přizpůsobit a nevadí mu jejich komerční povaha, jeho výdělky mohou být i podstatně vyšší než jako člena stálého orchestru. Obecným problémem všech českých orchestrů (s výjimkou České filharmonie) jsou podprůměrné platové podmínky členů orchestru. Pozice člena orchestru vyžaduje mnohaleté specializované hudební studium, při kterém hudebník stráví mnoho času mimo výuku cvičením na nástroj. I jako člen orchestru musí často věnovat několik hodin denně nad rámec oficiální pracovní doby tělesa individuální hudební přípravě či činnosti s ní bezprostředně související (hobojisté například výrobě strojků, koncertní mistři osmykování partů smyčcových nástrojů apod.). Výše platu orchestrálního hráče v České republice těmto vysokým nárokům absolutně neodpovídá. Samozřejmě problém platového podhodnocení se netýká pouze orchestrů, ale celé kulturní sféry. Když byly v polovině roku 2012 výrazně zvýšeny platy hráčům České filharmonie, problém se možná zdál být pro někoho vyřešen, ale ve skutečnosti bylo pouze poukázáno na nesystematický postup Ministerstva kultury a rozdíly v oblasti jím přímo podřízených organizací (v hudební oblasti se tento problém týká členů operního souboru Národního divadla a Státní opery Praha, pěvců a instrumentalistů dvou dosud existujících souborů, a dále Pražského filharmonického sboru) byly ještě prohloubeny. Velmi podstatný je také dopad tohoto kroku Ministerstva kultury na všechna ostatní stálá orchestrální tělesa v České republice.
9
Tato praxe je běžná i v zahraničí.
26
Tabulka 1: Srovnání hrubých mezd členů vybraných orchestrů s celorepublikovým průměrem
Průměrná
Průměrná
Průměrná
Průměrná
hrubá mzda
hrubá mzda
hrubá mzda
hrubá mzda
v roce 2009
v roce 2010
v roce 2011
v roce 2012
Česká republika
23 448
23 864
24 436
Česká filharmonie
28 323
26 769
26 850 nezveřejněno
Symfonický orchestr hl.
25 363
25 209
25 973
21 392
21 293
21 781 nezveřejněno
19 272
19 965 nezveřejněno
25 101
26 628
m. Prahy FOK Filharmonie Brno Filharmonie Bohuslava
nezveřejněno
Martinů Zlín
ve VZ zdroj: autorka na základě výročních zpráv orchestrů a statických údajů (ČSÚ)
Z tabulky č. 1 vyplývá, že pouze některé pražské orchestry jsou schopny vyplácet svým hráčům hrubé mzdy ve výši, která se pohybuje lehce nad celorepublikovým průměrem. Naopak i hráči významného tělesa, jakým je brněnská filharmonie, se musí spokojit s hrubou mzdou o více než 2000 nižší než je celorepublikový průměr. Špatné finanční podmínky orchestrálních hráčů v České republice jsou příčinou toho, že z nutnosti uživit rodinu musí hudebníci hledat ještě jiné možnosti výdělku. Mnoho z nich učí na základních uměleckých školách, konzervatořích, hudebním gymnáziu (v Praze) i na vysokých hudebních školách. Kromě toho ještě využívají možnosti občasných přivýdělků při jednorázových orchestrálních projektech. Časová koordinace těchto činností vyžaduje značné úsilí a věnovat všem potřebným projektům dostatečnou pozornost i energii není často jednoduché. Orchestry také často pro zlepšení jejich finanční situace přijímají nabídky koncertů zaměřených primárně na turisty nebo koncertů v rámci různých komerčně pojatých společenských událostí. Na tom samo o sobě není samozřejmě nic špatného, ale na programech těchto koncertů se stále dokola opakují stejná světově proslulá hudební díla, která jsou pro turisty a vybranou klientelu nejvíce zajímavá. A i když je Dvořákova Symfonie č. 9 Z nového světa dílem mimořádně kvalitním, stojí alespoň za zamyšlení, jestli ho hudebník podesáté za sezónu bude hrát se stejným nadšením jako poprvé. 27
Dalším problémem, který souvisí s profesionálním uplatněním orchestrálních hráčů, je fakt, že dlouhodobá jednostranná fyzická zátěž způsobená velkým počtem hodin strávených hrou na nástroj může mít za následek nucené předčasné ukončení hudební kariéry. Zdravotní potíže způsobené dlouhodobou hudební činností může hudebník začít běžně pociťovat již po 40. roce věku. Tyto potíže se při pokračující hudební kariéře stupňují, v 50-ti letech již mohou být vážnější a vrcholí obvykle v posledním období kariéry. Mnoho hudebníků je tak donuceno profesionální hudební dráhu předčasně ukončit či alespoň výrazně omezit a najít si jiný způsob výdělku, případně ho současně provozovat s omezenou hudební činností. Konkrétní fyzické potíže samozřejmě závisejí na tom, na jaký nástroj člen orchestru hraje a jaká část těla je tím pádem nejvíce zatěžována. Obecně je častou problematickou oblastí páteř. U houslistů a violistů, ale i hráčů na dechové nástroje, je to konkrétně oblast krční páteře, violoncellisté a kontrabasisté se obvykle potýkají s problémy s bederní páteří. U hráčů na dechové nástroje mohou být také příčinou předčasného ukončení kariéry potíže s čelistmi a zuby a dýchací obtíže. Zejména u hráčů na dvouplátkové dechové nástroje je také zvýšené riziko mozkové mrtvice způsobené vysokým tlakovým přepětím při hře.10 Častou obtíží, která velmi ovlivňuje kvalitu hudebního výkonu, a hudebníci si ji neradi připouštějí, je porucha sluchu. Tato porucha je způsobena dlouhodobým vystavením sluchového ústrojí nadměrné hladině hluku. Největšímu riziku poškození jsou vystaveni členové operních orchestrů, kteří sedí v orchestřišti, kde se zvuk opakovaně tříští a odráží. Neopominutelným negativním faktorem při profesionálním hudebním výkonu je také extrémní psychická zátěž, která v menší či větší míře v podobě trémy provází snad každého hudebníka. Kvůli špatným či nepřirozeným světelným podmínkám a častým čtením not z nevyhovující vzdálenosti u orchestrálních hráčů také často dochází k permanentnímu zhoršování zraku.11
10
VAŠEK, Roman; RIEDLBAUCH, Václav. Studie návazné uplatnitelnosti uměleckého personálu. 1. vyd. Praha: Unie zaměstnavatelských svazů ČR-centrum rozvojových aktivit, 2012, s. 91-92. 11 VAŠEK, Roman; RIEDLBAUCH, Václav. Studie návazné uplatnitelnosti uměleckého personálu. 1. vyd. Praha: Unie zaměstnavatelských svazů ČR-centrum rozvojových aktivit, 2012, s. 92.
28
3
Orchestrální akademie v německy mluvících zemích
V poslední třetině minulého století se v německy mluvících zemích postupně zformovaly dva základní typy orchestrálních akademií. Prvním z nich je konkurzem vybraný počet jedinců, kteří působí při profesionálním orchestrálním tělese, jehož členové se věnují účastníkům orchestrální akademie při nácviku partů a ti se poté částečně podílejí na koncertní činnosti orchestru. Typickým příkladem orchestrální akademie tohoto typu je orchestrální akademie Berlínských filharmoniků založená v roce 1972. Tuto formu postupně začaly uplatňovat i ostatní přední evropské i světové orchestry. Druhým typem orchestrální akademie je orchestr sestavený výlučně z mladých hráčů vedený silnou dirigentskou osobností. Tyto orchestry mohou být aktivní buď po celý rok, nebo pouze jeho určitou část. Během přípravné fáze je za pomoci lektorů z předních evropských orchestrů secvičován program, který je pak prezentován v rámci festivalu nebo během samostatného turné. Zástupci této formy orchestrální akademie jsou světově proslulý Gustav Mahler Jugendorchester a Orchesterakademie des Schleswig–Holstein Musik Festivals. Z mimoevropských orchestrů nelze přehlédnout Simón Bolívar Youth Orchestra of Venezuela pod hudebním vedením Gustava Dudamela. Naprosto specifickou formou orchestrální akademie je v roce 2008 založený YouTube Symphony Orchestra, který konkurzy i přímé přenosy závěrečných koncertů realizuje prostřednictvím populárního internetového serveru YouTube. Kromě orchestrálních akademií jsou také organizovány sborové akademie. Analýza této oblasti ale není cílem mé práce.
3.1 Orchestrální akademie Berlínských filharmoniků Když dostal na počátku 70. let minulého století Herbert von Karajan nápad zorganizovat vzdělávací projekt, pomocí kterého by zajistil budoucí generaci Berlínských filharmoniků, byla tato forma podpory převratnou novinkou. Poprvé mohli dostat mladí hudebníci špičkové kvality, ale díky vysokoškolskému studiu orientovaní hlavně na sólový repertoár, příležitost zdokonalit se v orchestrální hře po boku profesionálů, a to přímo členů Berlínských filharmoniků.
29
Orchestrální akademie Berlínských filharmoniků tedy vznikla v roce 1972 z iniciativy Herberta von Karajana.
Chtěl vytvořit v rámci orchestru projekt, který by převzal
odpovědnost za výchovu vysoce kvalifikovaných hudebníků pro Berlínské filharmoniky. Orchestrální akademie vznikla jako instituce, jež si kladla za cíl vybavit mimořádné talentované hudebníky tak, aby vyhovovali požadavkům Berlínských filharmoniků a dalších předních světových orchestrů. Talentovaným hudebníkům bylo umožněno učit se od členů orchestru, čímž získávali jedinečné dovednosti a zkušenosti. Tuto myšlenku se podařilo uskutečnit díky iniciativě malého kruhu kulturně smýšlejících členů průmyslové, obchodní a bankovní sféry - patronům, kteří i v pozdějších letech podporovali tuto instituci a přebrali odpovědnost za většinu finančních nároků orchestrální akademie. Z projektu profitují nejen samotní členové akademie, pro které je tato zkušenost vynikající přípravou na budoucí kariéru, ale i vlastní orchestr Berlínských filharmoniků. Kromě instrumentálních dovedností akademika a jeho muzikality na vysoké úrovni je také schopnost co nejrychleji se přizpůsobit zvuku typickému pro orchestr Berlínských filharmoniků. Jedině tak se mohou zkušenější hudebníci věnovat mladším kolegům optimálním způsobem. Pak se mohou nadaní členové akademie stát profesionálními hráči orchestru a zároveň pokračovat v jeho zvukové tradici. Přibližně čtvrtina současných Berlínských filharmoniků pochází z řad členů akademie.12 Vzdělávací program, který akademie nabízí, může probíhat buď formou postgraduálního programu, nebo stáže při studiu. Trvá dva roky a skládá se hlavně z:
individuální výuky – jedna dvouhodinová lekce týdně
orchestrální praxe – tři koncertní programy během dvouměsíčního období
komorní hudby – komorní koncerty pro veřejnost v Berlínské filharmonii
Roli pedagogů plní koncertní mistři a vedoucí nástrojových skupin.
12
Webové stránky Berlínských filharmoniků. [online]. [cit. 2013-04-22]. (překlad vlastní) Dostupné z URL:
30
Komorní hudba tvoří v rámci akademie významnou složku – a to nejen proto, že má později zásadní význam pro členy filharmonie. Primárním cílem výuky je poskytnout hráči na určitý nástroj přístup ke specifickému hudebnímu materiálu. Práce se rozděluje na fáze zaměřující se na starou a současnou hudbu. Standardní repertoár klasické, romantické a moderní hudby je procvičován v rámci orchestrální praxe, kde jsou zastoupeny všechny nástroje orchestru. Každé roční období se v sále filharmonie koná 5 veřejných koncertů komorní hudby.13 Orchestrální akademie vypisuje konkurzy pro všechny nástroje orchestru a dirigování. Harmonogram průběhu akademie je určen plánem sezóny, ale obvykle začíná 1. září, v případě potřeby i v průběhu koncertní sezóny. Doba trvání účasti v akademii je 2 roky s šestiměsíční zkušební dobou. Každý účastník akademie získává stipendium v hodnotě 950 eur měsíčně, sám však nese odpovědnost za své zdravotní pojištění. Volná místa do orchestrální akademie jsou pravidelně aktualizována na webových stránkách Berlínských filharmoniků.14 Účastník konkurzu musí doložit vzdělání z vysoké hudební školy nebo konzervatoře a nesmí překročit věkovou hranici 25 let. K přihlášce musí být přiložen průvodní dopis, kopie certifikátu o vzdělání a pasová fotografie. Zájemci o konkurz, kteří dosud nedosáhli věku 21 let, jsou obvykle vyzváni, aby předložili doporučující dopis od svého pedagoga nebo člena Berlínských filharmoniků, který potvrzuje, že se nacházejí v poslední fázi příprav na budoucí povolání.15
13
Webové stránky Berlínských filharmoniků. [online]. [cit. 2013-04-22]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 14 Webové stránky Berlínských filharmoniků. [online]. [cit. 2013-04-22]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 15 Webové stránky Berlínských filharmoniků. [online]. [cit. 2013-04-22]. (překlad vlastní) Dostupné z URL:
31
V současné době jsou vypsány konkurzy pro pět nástrojů – violoncello, hoboj, fagot, trubku a tympány/bicí nástroje.16 Termín uzávěrky přihlášek se liší v závislosti na termínu konání konkurzu. Například hráči na pozoun museli přihlášku odeslat do 4. března a konkurz se konal 15. dubna, fagotistům stačí odeslat přihlášku do 10. května a konkurz se uskuteční 21. června. Požadavky ke konkurzu jsou standardní. U většiny nástrojů je vyžadován klasický koncert a koncert, sonáta nebo sólová skladba z jiného období. Požadavky na orchestrální party jsou uvedeny pouze u trubek. V této sezóně má Orchestrální akademie Berlínských filharmoniků 29 stipendistů – 4 hráče na housle, 2 na violu, 2 na violoncello, 3 na kontrabas, 2 na flétnu, 1 na hoboj, 2 na klarinet, 2 na fagot, 2 na lesní roh, 2 na trubku, 1 na pozoun, 1 na tubu, 2 hráče na bicí nástroje, 2 hráče na harfu a dirigenta.17 Se vzdělávacím konceptem Orchestrální akademie Berlínských filharmoniků je spjat i Hubermanův stipendijní fond. Žadatelé o stipendium musí splňovat tato kritéria: věk do 25 let, doložení absolvování konzervatoře a izraelské občanství. V roce 2008 bylo toto stipendium pojmenováno po polském houslistovi židovského původu Bronislawu Hubermanovi (1882 – 1947). Jako sólový houslista koncertoval po celé Evropě a spolupracoval s předními osobnostmi hudebního světa své doby. Patřil k těm umělcům, kteří nejsilněji vyjádřili své antipatie k nacistickému režimu. Jeho spolupráce s Berlínskými filharmoniky skončila kvůli jeho emigraci. V roce 1936 založil Palestinský symfonický orchestr, který umožnil mnoha hudebníkům, kteří byli stejně jako on donuceni emigrovat, začít znovu a v roce 1948 z něj vznikla Izraelská filharmonie. Hubermanovo stipendium má za cíl umožňovat německo-izraelskou spolupráci v jak umělecké, tak i společenské rovině. Projekt je téměř výhradně financován prostřednictvím
16
Webové stránky Berlínských filharmoniků. [online]. [cit. 2013-04-22]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: < http://www.berliner-philharmoniker.de/en/akademie/vacancies/> 17 Webové stránky Berlínských filharmoniků. [online]. [cit. 2013-04-22]. (překlad vlastní) Dostupné z URL:
32
soukromých darů. Čestnou patronkou tohoto projektu je německá kancléřka Angela Merkelová, která ho vnímá jako „zvláštní kulturní příspěvek k přátelství mezi Státem Izrael a Spolkovou republikou Německo“. Tímto stipendijním fondem je také složena pocta Shimonu Steinovi, bývalému izraelskému velvyslanci v Berlíně, jehož původním nápadem tento projekt byl.18 Z českých hudebníků se podařilo stát se členem Orchestrální akademie Berlínských filharmoniků hobojistovi Vilému Veverkovi, který se projektu účastnil v sezóně 2004/2005 a nyní se vedle členství ve Filharmonii Brno profiluje především jako sólový hráč.19 V letech 2010-2012 byl členem berlínské orchestrální akademie také violoncellista Tomáš Jamník, který se věnuje převážně sólové a komorní hře a dokončuje doktorandské studium na HAMU. Organizační zajištění projektu má na starosti manažerka projektu Dr. Juliane Wandel.20 Nyní je Orchestrální akademie Berlínských filharmoniků především zásluhou Herberta von Karajana a jeho nástupců Claudia Abbada a Sira Simona Rattla úspěšným modelem, který jako svůj vzor v různých obměnách přebírají i ostatní orchestry po celém světě (včetně českých).
3.2 Gustav Mahler Jugendorchester Gustav Mahler Jugendorchester založil v roce 1986 ve Vídni jeho nynější hudební ředitel Claudio Abbado spolu s Thomasem Angyanem a Hansem Landesmannem. Jejich hlavním cílem bylo kromě podpory mladých hudebních talentů a práce s mladými umožnit rakouským hudebníkům provozovat hudbu společně s kolegy z tehdejší Československé socialistické republiky a Maďarska. Gustav Mahler Jugendorchester byl prvním mládežnickým orchestrem, kterému se podařilo uspořádat konkurzy v zemích bývalého
18
Webové stránky Berlínských filharmoniků. [online]. [cit. 2013-04-22]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 19 Webové stránky Berlínských filharmoniků. [online]. [cit. 2013-04-22]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 20 Webové stránky Berlínských filharmoniků. [online]. [cit. 2013-04-22]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: < http://www.berliner-philharmoniker.de/en/akademie/managementboard/ >
33
východního bloku. V tehdejší ČSSR proběhl první konkurz v roce 1986, ve východním Německu o dva roky později a v bývalém Sovětském svazu v roce 1990. Cílem těchto konkurzů bylo a stále je umožnit talentovaným hudebníkům získat cenné zkušenosti při práci pod vedením vynikajících dirigentů mimo svou rodnou zemi. Díky politickému vývoji ve východní Evropě i mezinárodnímu úspěchu se o orchestr zajímalo stále více a více mladých hudebníků z celé Evropy. V roce 1992 bylo umožněno ucházet se o místo v Gustav Mahler Jugendorchester hráčům z celé Evropy. V souladu s myšlenkou panevropského mládežnického orchestru převzala nad projektem patronát Rada Evropy.21 Na konkurzech, které se konají každoročně během října až prosince ve 22 evropských městech (včetně Prahy), vybírá porota jmenovaná Claudiem Abbadem průměrně z více než 2000 přihlášených zájemců. Konkurzu se může účastnit kdokoliv s evropským občanstvím a věkem mezi 16 a 26 lety. Přihlášku je nutné podat nejpozději 3 týdny před konáním konkurzu v požadovaném místě. Zájemci o pozici hráče na klavír a celestu nevykonávají konkurz formou živých přehrávek, ale zasláním životopisu společně s tzv. demo nahrávkou. 22 Před koncertními turné v době Velikonoc a v létě se orchestr připravuje v jednom ze svých rezidečních měst – Vídni, Bolzanu, Lisabonu nebo Interlakenu. Vynikající hudebníci z takových orchestrů, jako jsou Berlínští nebo Vídenští filharmonikové, vedou zkoušky jednotlivých sekcí orchestru. Asistent dirigenta nacvičuje program s celým orchestrem a vede ho do chvíle, kdy orchestr převezme dirigent turné a pracuje na konečné podobě. Během těchto přípravných fází získávají účastníci cenné zkušenosti a inspiraci pro svou další hudební činnost.23
21
Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 22 Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: < http://www.gmjo.at/Home/Probespiele.aspx> 23 Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL:
34
Letošní Velikonoční turné se konalo v průběhu března pod vedením Herberta Blomstedta, světově proslulého švédského dirigenta starší generace. Během něj byla v 9 evropských městech provedena symfonická díla Antona Brucknera a Ludwiga van Beethovena.24 Letní turné se bude konat od konce července do začátku září pod vedením švýcarského dirigenta Phillipa Jordana, tentokrát zástupce střední generace. Zatím je plánováno 5 koncertů, na kterých zazní díla Richarda Wagnera, Dmitrije Šostakoviče a Maurice Ravela. Účast v Gustav Mahler Jugendoechester není nijak zpoplatněna. Rezidenční města přispívají na nákladný pobyt účastníků, ostatní náklady spojené s cestováním, turné atd. pokrývá Gustav Mahler Jugendorcherster. Repertoár tělesa se zaměřuje na období od klasicismu až po současnost s důrazem na stěžejní symfonická díla období romantismu a pozdního romantismu. Důvodem takového zaměření je velikost orchestru, ve kterém má jen samotné smyčcové oddělení 86 členů.25 V minulých letech se Gustav Mahler Jugendorchester zúčastnil mnoha prestižních hudebních festivalů a vystoupil na koncertech renomovaných pořadatelů, jakými jsou například Gesellschaft der Musikfreunde ve Vídni, Concertgebouw Amsterdam, Suntory Hall Tokio, Salcburský velikonoční festival, Mozarteum Argentino Buenos Aires, letní Salzburger Festspiele, Edinburgh Festival, BBC Proms Londýn, Schlossfestspiele Ludwigsburger a Berliner Festwochen. stejně jako festival v Lucernu, kde byl Gustav Mahler Jugendorchester rezidenčním orchestrem během velikonočního festivalu v letech 1999 - 2003. Dále Gustav Mahler Jugendoechester účinkoval ve významných koncertních sálech jako jsou Théâtre des Champs-Élysées v Paříži, Auditorio Nacional v Madridu, Barbican Centre v Londýně, Auditorio Parco della Musica v Římě, Philharmonie
24
Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 25 Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL:
35
v Lucemburku a St Petersburg Philharmonic Hall, Alte Oper Frankfurt a Philharmonie v Kolíně nad Rýnem.26 Za dobu své existence se orchestru podařilo zrealizovat několik velmi úspěšných projektů. V roce 1996 podnikl evropské turné s Písněmi z Gurre Arnolda Schönberga pod taktovkou Claudia Abbada. V roce 2001 proběhlo významné letní turné s Mahlerovou Symfonií č. 8 za účasti dirigenta Franze Welser-Mösta, které se stalo prvním turné s tímto dílem vůbec. První operní projekt se uskutečnil v roce 1998 pod taktovkou Pierra Bouleze a režijním vedením německé choreografky Piny Bausch. V roce 1999 proběhlo důležité turné po severní a jižní Americe a došlo k navázání spolupráce s Tanglewood Music Center, orchestrální akademií Bostonského symfonického orchestru, pod vedením Claudia Abbada a Seiji Ozawy. Speciální koncert v Bosně v roce 1997 byl prvním koncertem, který se v této zemi konal od skončení tamní války. V létě roku 2002 Gustav Mahler Jugendorchester provedl pod taktovkou Claudia Abbada a režijním vedením Petera Steina na festivalu v Edinburghu Wagnerova Parsifala. Japonsko poprvé Gustav Mahler Jugendorchester navštívil během Velikonoc v roce 2003 s dirigentem Pierrem Boulezem. V roce 2007 absolvoval Gustav Mahler Jugedorchester s Phillipem Jordanem turné po Argentině a Brazílii. Jako hostující orchestr hrál Gustav Mahler Jugendorchester v roce 1995 po boku holandského Royal Concertgebouw Orchestra, Vídeňských a Berlínských filharmoniků na Mahlerově festivalu v Amsterodamu. Gustav Mahler Jugendorchester se také v roce 1999 jako host účastnil festivalu Berliner Festwochen, na kterém bylo provedeno kompletní dílo Gustava Mahlera.27 Součástí oslav velkého mahlerovského výročí v letech 2010-2011 bylo také vystoupení orchestru v Praze, a to 5. 4. 2010 ve Smetanově síni Obecního domu. Organizaci celého
26
Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 27 Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL:
36
pražského pobytu tělesa zajistil mezinárodní hudební festivalu Pražské jaro, který koncert zařadil do svého programu jako prolog. V současné době je Gustav Mahler Jugendorchester považován za jeden z předních mládežnických orchestrů na světě. O jeho vysoké úrovni svědčí i ocenění Evropská cena mladých orchestrů od Evropské kulturní nadace z roku 2007. Bývalé členy Gustav Mahler Jugendorchester dnes můžeme vidět ve všech velkých evropských orchestrech, často na předních pozicích. Jsou to například Berlínští filharmonikové,
Vídeňští
filharmonikové,
Staatskapelle
Dresden,
lipský
Gewandhausorchester, Londýnský symfonický orchestr nebo Royal Concertgebouw Orchestra. Dále to jsou také operní domy v Curychu, Paříži, Barceloně, Helsinkách, Římě a Budapešti a komorní orchestry jako například Kremerata Baltica, Camerata Salzburg či Německá komorní filharmonie Brémy. Na přelomu let 1996 a 1997 byl z bývalých členů Gustav Mahler Jugendorchester založen profesionální komorní orchestr Mahler Chamber Orchestra. Mnoho minulých i stávajících členů Gustav Mahler Jugendorchester nyní působí v Lucerne Festival Orchestra založeném v roce 2003 Claudiem Abbadem a také v Orchestru Mozart. Existuje také mnoho komorních souborů založených dřívějšími členy Gustav Mahler Jugendorchester, například Clemente Trio, Vídeňské klavírní trio nebo Miro Ensemble. Účast v Gustav Mahler Jugendorchester rovněž pomohla nastartovat hudební kariéru několika
nyní světoznámým dirigentům a sólistům. Jmenujme např. první asistenty
dirigenta Franze Welser-Mösta, Manfreda Honecka nebo Marca Albrechta, violoncellistu Gautiera Capucona a jeho bratra, houslistu Renauda nebo trumpetistku Alison Balsom. Mnoho předních evropských orchestrů (například Royal Concertgebouw Orchestra s šéfdirigentem
Marissem
Jansonsem,
Německý
symfonický
orchestr
s
Ingo
Metzmacherem nebo Staatskapelle Dresden) udržuje s Gustav Mahler Jugenorchester partnerství s ohledem na konkurzy a volné pozice ve svých tělesech. 28
28
Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL:
37
Bývalí členové Gustav Mahler Jugendorchester z České republiky našli uplatnění v Symfonickém orchestru hl. města Prahy FOK, Filharmonii Brno či v Orchestru Státní opery Praha.29 V sestavě orchestru pro Velikonoční turné 2013 jsou nyní 2 čeští hráči – na pozicích pro violoncello a kontrabas.30 Z iniciativy Claudia Abbada byla v roce 1994 založena orchestrální akademie. Akademie nabízí na omezený časový úsek stipendia pro členy Gustav Mahler Jugendorchester, aby jim umožnila plně se soustředit na hudební život. V roce 1999 byla v Bolzanu (opět z podnětu Claudia Abbada) založena nadace „Gustav Mahler – Hudba a mládí“. Tato nadace nabízí nejrůznější mistrovské kurzy nebo přípravu na konkurz pro držitele stipendií z Gustav Mahler Jugendorchester. Podobné projekty fungují také ve Ferraře (od roku 2000) a Potenze (od roku 2005).31 Lektory Gustav Mahler Jugendorchester jsou renomovaní orchestrální hráči z předních evropských orchestrů (Vídenští a Berlínští filharmonikové), kteří pracují s vybranými talenty a předávají jim své znalosti a zkušenosti. Spolu s asistentem dirigenta Leem McFallem jsou odpovědní za výběr hudebníků na konkurzech a práci na programech k turné s jednotlivými sekcemi orchestru.32 Jedním z cílů Gustav Mahler Jugendorchester je dát mladým talentovaným hudebníkům šanci pracovat se známými dirigenty, sólisty a režiséry současnosti. V souladu s tímto cílem je proto důležité, aby kromě hudebního ředitele Claudia Abbada vedli Gustav Mahler Jugendorchester i jiní dirigenti. Mnoho mladých umělců, kteří s Gustav Mahler Jugendorchester spolupracovali, bylo touto myšlenkou nadšeno a spolupráci i vícekrát
29
Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 30 Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 31 Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 32 Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL:
38
zopakovali. Jako sólisté také často účinkují bývalí členové orchestru, kteří se zpět do Gustav Mahler Jugendorchster vracejí tímto způsobem.33 Gustav Mahler Jugendorchester hraje klíčovou roli v podpoře mladých talentů. Díky dobrovolnému úsilí svého zakladatele a hudebního ředitele Claudia Abbada a dalších významných dirigentů se mu podařilo dosáhnout nejvyšší možné umělecké úrovně. Aby však bylo i v budoucnu možné podporovat nadané hudebníky ze všech koutů Evropy v počátcích jejich kariéry, je nutné zajistit dostatek finančních prostředků pro provoz orchestru. Provoz Gustav Mahler Jugendorchester stojí mnoho peněz, které jsou potřeba zejména na financování nákladných cest po celé Evropě. Aby se orchestr alespoň částečně osvobodil od zátěže spojené se sháněním finančních prostředků na jeho provoz, byla pro něj založena nadace. Nadace Gustav Mahler Jugendorchester je nadace založená v Mnichově a na základě rozhodnutí Finančního úřadu v Mnichově byla 2. 4. 1996 uznána pro charitativní účely na podporu kulturních statků. Finanční prostředky z nadace jsou určeny výhradně pro potřeby členů Gustav Mahler Jugendorchester. Hudební ředitel Claudio Abbado i naprostá většina dirigentů a sólistů se své odměny zřeknou ve prospěch orchestru.34 Příspěvky nadaci se dají odečíst z daní. Nadace je soukromá iniciativa a je financována z darů od jednotlivců, nadací a firem (sponzorů). Existují tři hlavní typy příspěvku:
dary
příspěvek do jmění nadace
granty od veřejných i soukromých organizací
Všichni dárci obdrží doklad o příspěvku, který mohou předložit orgánům daňové správy. Také jsou zapsáni do databáze dárců a pravidelně informováni o projektech orchestru. Dárci, kteří přispějí více než 250 €, jsou jmenovitě uvedení v programu turné.
33
Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 34 Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL:
39
Dárci, jejichž příspěvek překročí částku 2500 €:
obdrží titul „Patron Gustav Mahler Jugendorchester“
jsou uvedeni ve skupině patronů v programu turné
mají příležitost zúčastnit se zkoušky nebo generální zkoušky orchestru
mohou být pozváni na recepci při příležitosti koncertu
mohou s předstihem získat podepsaný program turné
mají možnost doprovázet orchestr během turné
Dárci, kteří podporují orchestr pravidelnými dary 250 € (jednotlivci) nebo 1000 € (společnosti):
získávají členství v Klubu přátel nadace
jsou součástí exkluzivního okruhu osobních přátel orchestru a jsou průběžně informováni o jeho činnosti
obdrží dokumentaci projektů orchestru
Gustav Mahler Jugendorchester za dobu své existence vydal 15 CD a 3 DVD nosiče, mimo jiné i s živým záznamem Dvořákovy 9. symfonie Z Nového světa pod taktovkou Václava Neumanna (nahrávka z 18. 8. 1990 ze Staré opery ve Franfurktu).35 Kromě hudebního ředitele Claudia Abbada tvoří management orchestru 5 osob:
Alexander Meraviglia-Crivelli – generální tajemník
Ileana Steiger – vedoucí umělecké správy, má na starosti plánování turné a jejich logistické zajištění
Sebastian Strohal – vedoucí kanceláře, technický ředitel, stará se o finanční a technické záležitosti
Julia Pekovics – manažerka orchestru, kontaktuje hudebníky i lektory, organizuje konkurzy
Francisco Sassetti – marketing a PR36
35
Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL:
40
3.3 Orchesterakademie des Schleswig-Holstein Musik Festivals Orchestr des Schleswig-Holstein Musik Festivasl byl založen v roce 1987 Leonardem Bernsteinem a již od počátku své existence má po celém světě vynikající pověst. Hlavní náplní pedagogických aktivit festivalu je vytvořit každý rok orchestr, jehož výsledky nejsou určeny jen omezenému počtu návštěvníků festivalu, ale jsou prezentovány i v rámci turné po evropských městech. Každý rok je orchestr vytvářen formou orchestrální akademie, kdy mladí hudebníci z celého světa mají možnost studovat a provádět orchestrální díla pod vedením známých dirigentů. Kromě nynějšího dlouholetého šéfdirigenta Christopha Eschenbacha s hudebníky pravidelně pracují také Kent Nagano, maďarský dirigent a skladatel Iván Fischer nebo také známý odborník na interpretaci staré hudby Christopher Hogwood.37 Konkurzy se konají po celém světě během prosince až únor, tedy přibližně půl roku před zahájením festivalu. Pro hráče na smyčcové nástroje probíhají na 29 místech, pro dechové a žesťové nástroje na 13 místech, pro perkuse na 8 místech a pro harfu na 3 místech. Porota má 5 členů, pro každou skupinu nástrojů jednoho. Požadavky ke konkurzu jsou srovnatelné s klasickými konkurzy do orchestru – většinou sólová skladba podle vlastního výběru a orchestrální party.38 Poplatek za registraci ke konkurzu je 40 EUR, pro konkurzy v Rusku, Arménii a jižní Americe 10 EUR. Stejně jako u obdobných projektů je účast u konkurzu omezena věkovým limitem – v roce 2013 se ho mohou účastnit hudebníci narození po 25. únoru 1986 (věkový limit je tedy 27,5 roku). Po úspěšném absolvování konkurzu jsou účastníkům propláceny výdaje za cestu, stravu, ubytování a školné.
36
Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. [cit. 2013-03-10]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 37 Webové stránky Schleswig-Holstein Musik Festival. [online]. [cit. 2013-03-11]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 38 Webové stránky Schleswig-Holstein Musik Festival. [online]. [cit. 2013-03-11]. (překlad vlastní) Dostupné z URL:
41
Orchestrální akademie se každoročně koná v červenci a srpnu, tedy v období letních prázdnin. Během prvních dnů jsou zkoušky vedeny děleně pod dohledem zkušených pedagogů (např. z Mnichovské filharmonie, Severoněmeckého symfonického rozhlasového orchestru nebo Bavorského rozhlasového orchestru). Poté je program intenzivně secvičován celým orchestrem během dvou až tří zkoušek denně po dobu přibližně jednoho týdne. Následně je tento program veřejně prezentován formou jednoho či více koncertů. Po jednodenním odpočinku začíná orchestr pracovat pod vedením jiného dirigenta na dalším programu. Tímto způsobem je v průběhu 2 měsíců nastudováno 6 různých programů, které jsou provedeny během 8 koncertů.39 Místem konání orchestrální akademie je od loňského roku Rendsburg, městečko nacházející se hodinu jízdy severně od Hamburku mezi dvěma řekami. “Nordkolleg Akademie” s nádhernými zahradami vytváří výborné zázemí pro pobyt a dělené zkoušky orchestru. Zkoušky celého orchestru se konají v “Nord Art”, jednom z největších míst výstavy současného umění v Evropě. Mladí lidé tu společné netvoří pouze orchestr, ale jejich spolupráce má přesah i do společenské roviny. Učí se vzájemnému porozumění, základním postojům úcty a tolerance a vědomí, že je spojuje víc než jen hudební hledisko.40 Kromě orchestrální akademie zde od roku 2002 paralelně probíhá i sborová akademie.41 Součástí festivalu jsou od roku 1987 také mistrovské kurzy, které se konají na Musikhochschule v Lübecku a každoročně se jich účastní okolo 150 hudebníků z celého světa.42
39
Webové stránky Schleswig-Holstein Musik Festival. [online]. [cit. 2013-03-11]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 40 Webové stránky Schleswig-Holstein Musik Festival. [online]. [cit. 2013-03-11]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 41 Webové stránky Schleswig-Holstein Musik Festival. [online]. [cit. 2013-03-11]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: 42 Webové stránky Schleswig-Holstein Musik Festival. [online]. [cit. 2013-03-11]. (překlad vlastní) Dostupné z URL: < http://www.shmf.de/inhalt.asp?ID=7946&Zeit=16:32:13&BesucherID=53434945>
42
4
Orchestrální akademie v České republice
4.1 Předchůdce orchestrální akademie - Letní orchestr mladých Jedním z projektů, kdy se do amatérského orchestru mohou zapojit i studenti konzervatoří, je Letní orchestr mladých. Současně se jedná o jakousi počáteční formu orchestrální akademie v České republice. Letní orchestr mladých je projekt navazující na tradici Letního tábora instrumentalistů, který byl pořádán od roku 1985 v rámci organizace Hudební mládež České republiky. V letech 2003 – 2006 byl projekt pořádán pod záštitou České hudební společnosti a od roku 2007 je organizován nově vzniklým Sdružením přátel krásného umění. Jeho hlavním smyslem je dát hudebním amatérům příležitost zahrát si pod vedením profesionálního dirigenta. Orchestr je smyčcový a pravidelně se na jeho činnosti podílí nejen žáci základních uměleckých škol, gymnázií a vysokých škol nejrůznějšího zaměření, ale i studenti připravující se na přijímací zkoušky na konzervatoř, konzervatoristé nebo studenti vysokých hudebních škol, všichni ve věku od 15 do 30 let. Asistenta profesionálnímu dirigentovi dělá vždy student dirigování na střední nebo vysoké škole, který má příležitost sám dirigovat jednu skladbu. Vždy je podmínkou, aby buď dirigent, nebo jeho asistent byl hráčem na některý ze smyčcových nástrojů, aby v případě potřeby dokázal poradit se smyky. V roli dirigentů (i jejich asistentů) se za dlouhou historii projektu objevili čeští i zahraniční přední dirigenti, např. Jakub Hrůša, Ondřej Kukal, Marko Ivanovič, Vojtěch Spurný, Paolo Gatto nebo Jaroslav Brych.43 Do prvního uspořádaného ročníku Letního tábora instrumentalistů se v roce 1985 přihlásilo okolo 90 zájemců, kteří byli poté vybíráni na základě zaslaných nahrávek. Po 4 roky se pro velký zájem tábor konal ve 2 turnusech. Po revoluci se zájem o účast snížil a počet členů orchestru se obvykle pohyboval mezi 35 a 40, takže se tábor zúžil na 1 turnus. Nebylo
43
Webové stránky Letního orchestru mladých. [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupné z URL:
43
výjimkou, že někteří členové jezdili opakovaně na 5 či 6 ročníků a na jejich doporučení se tábora zúčastnili také jejich sourozenci či kamarádi.44 Letní orchestr mladých probíhá každoročně formou desetidenního soustředění ve vybraném městě v České republice, a to buď na začátku, nebo na konci letních prázdnin. V repertoáru Letního orchestru mladých jsou vždy prostřednictvím 4 až 6 skladeb zastoupena stěžejní období hudebních dějin a zvláštní důraz je kladen na provedení alespoň jedné skladby některého ze současných autorů. Orchestr tak veřejně prováděl například skladby Ondřeje Kukala, Jindřicha Felda, Jaroslava Krčka, Luboše Sluky, Zdeňka Lukáše, Václava Riedlbaucha nebo Slavomíra Hořínky. Autor prováděné skladby se často osobně účastní jak zkoušek (na kterých může vznášet připomínky k interpretaci), tak koncertů.45 Běžný den soustředění vypadá tak, že dopoledne i odpoledne se konají zkoušky orchestru a náplní večerního programu je například beseda s dirigentem, koncert komorní hudby nebo si hudebníci vzájemně mezi sebou organizují koncerty. Na závěr soustředění se konají 2–3 veřejné koncerty, na něž jsou pozvaní i rodiče účastníků tábora. Soustředění je vždy časově naplánováno tak, aby jeho poslední den vycházel na neděli a veřejné koncerty tedy na pátek a sobotu (hlavní závěrečný koncert). Vzhledem k tomu, že sami účastníci letních soustředění projevovali zájem scházet se i po jejich skončení, začaly se organizovat i podzimní koncerty, před kterými se pomocí jedné zkoušky vždy program oživil. Tyto koncerty se konaly např. jako součást programu festivalu Mladá Smetanova Litomyšl, Dnů studentstva nebo Muzejní noci. Letní orchestr mladých také úzce spolupracuje s Pražským studentským orchestrem, který organizačně zajišťuje Milena Jesenská.46 Místo konání Letního orchestru mladých se každý rok mění, ale na osvědčená místa se po několika letech orchestr rád vrací. Za dobu své existence už se soustředění konalo například v Litomyšli, Poličce, Chrudimi, Luži, Košumberku nebo Rychnově nad
44
Rozhovor s Janou KLIMTOVOU, organizátorkou Letního orchestru mladých. Praha 11. 3. 2013. Webové stránky Letního orchestru mladých. [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupné z URL: 46 Rozhovor s Janou KLIMTOVOU, organizátorkou Letního orchestru mladých. Praha 11. 3. 2013. 45
44
Kněžnou. Mladí hudebníci rádi využívají možnosti jít se podívat na koncert nebo jinou kulturní událost v místě konání soustředění. Současně je nutné vždy s dostatečným předstihem závěrečné koncerty Letního tábora instrumentalistů na daném místě propagovat. Hlavní organizátorkou těchto táborů byla dlouhou dobu Jana Klimtová, která se starala o všechny potřebné náležitosti od sehnání finančních prostředků až po vlastní průběh tábora. V době konání tábora jí pak s organizací pomáhala další osoba. V dnešní době se paní Klimtová na organizaci tábora stále velkou mírou podílí, ale hlavní odpovědnost postupně přebírají mladá houslistka Lenka Kůsová s manželem. Spolu se svou manželkou se na organizaci tábora podílí i František Fedor, vedoucí čistírny odpadních vod.47 Na večerních koncertech pro účastníky tábora často za symbolický honorář vystupují studenti konzervatoří a hudebních vysokých škol, kteří tak mají šanci ohrát si repertoár před zainteresovaným publikem. Mimo koncerty se dále nabízí možnost seminářů s těmito hudebníky, případně společného nastudování skladby pro sólový nástroj a smyčcový orchestr, ve které by se hostující muzikant ujal sólového partu. Tímto způsobem se tábora zúčastnili například violoncellista Tomáš Jamník s klavíristou Ivo Kahánkem. Financování hudebního tábora bylo za minulého režimu jednodušší než dnes, protože nebyl problém zajistit potřebné prostředky pomocí státního příspěvku. Po revoluci patřila Hudební mládež k Českému hudebnímu fondu a soustředění byla financována prostřednictvím jeho nadace. Český hudební fond byl však později jako samostatná jednotka rozpuštěn (zůstala jen Nadace ČHF) a jedinou možností, jak i nadále hudební tábory organizačně i finančně zajistit, bylo pracovat na základě živnosti a žádat o granty. Nyní tedy financování letních soustředění probíhá pomocí grantů a sponzorských darů. Žádosti o grant jsou podávány na mnoho organizací – například Ministerstvo kultury (dříve přispívalo částkou 50 000 korun, poslední roky už nepřispívá), Hudební nadace OSA,
47
Rozhovor s Janou KLIMTOVOU, organizátorkou Letního orchestru mladých. Praha 11. 3. 2013.
45
Nadace Život umělce a další. Velmi špatné zkušenosti mají organizátoři se žádostí o grant u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.48 Překážkou při financování je i špatně organizovaný grantový systém, kdy města, ve kterých se soustředění konají, jsou ochotná poskytnout nájem zdarma, ale granty jsou často poskytovány právě za účelem uhrazení nájmu. Dirigenti s táborem spolupracují buď bez nároku na honorář, nebo za symbolickou částku. Pro finanční zajištění projektu je nutností, aby i sami hudebníci přispívali účastnickým poplatkem. Ještě v roce 2007 byla výše tohoto poplatku 3000 korun, během posledních let ale musela být navýšena až na 5000 korun, což je organizátory i účastníky vnímáno jako maximální možná částka, kterou je za účast možné požadovat. V roce 2009 se orchestr letního tábora zúčastnil festivalu v Berlíně. Finanční prostředky na tuto zahraniční cestu ale nebyly dostačující a deficit doplácel prof. Mirko Škampa. Účastníci tábora jsou nejčastěji ubytování na internátě, který musí splňovat i podmínky vhodné pro zkoušky orchestru. Stravování je zajištěno buď na internátě, nebo v některé ze závodních jídelen, částka na jeden den stravování činí okolo 200 korun za den na osobu. Rozpočet celého projektu se obvykle pohybuje mezi 200 a 250 tisíci korun. V posledních letech je organizace tábora možná díky finanční podpoře Nadačního fondu AVAST.49 Propagaci koncertů v místě konání koncertů je třeba začít zajišťovat již v květnu. Často jsou oslovovány místní či regionální televize, které na táboře točí reportáž a jejím odvysíláním zvýší zájem o závěrečné koncerty. Ty se nejčastěji konají v kostele, kde je vstupné dobrovolné a celý výtěžek z koncertu je věnován duchovnímu správci. Každý rok je závěrečný koncert nahráván a účastníkům je na památku darován CD s jeho záznamem. Velmi dobré zkušenosti se spoluprací s místním tiskem mají organizátoři například z Rychnova nad Kněžnou, kde se tábor konal naposledy v roce 2009 a prakticky denně o něm vycházel článek v novinách.
48 49
Rozhovor s Janou KLIMTOVOU, organizátorkou Letního orchestru mladých. Praha 11. 3. 2013. Rozhovor s Janou KLIMTOVOU, organizátorkou Letního orchestru mladých. Praha 11. 3. 2013.
46
4.2 Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie Pražská komorní filharmonie je soukromoprávní stálé těleso se statutem obecně prospěšné společnosti. Byla založena v roce 1994 z iniciativy Jiřího Bělohlávka jako komorní orchestr složený z mladých a nadšených absolventů konzervatoří a vysokých hudebních škol. Mnozí z nich byli na konci 80. let členy Gustav Mahler Jugendorchester a po skončení jejich působení v něm se zrodil nápad založit studentský orchestr i u nás. Díky houslistovi Tomáši Hanusovi50 se o orchestru dozvěděl dirigent Jiří Bělohlávek. Po první spolupráci byly obě strany nadšené a pod názvem Nový český komorní orchestr přišly i první úspěchy. Shodou okolností se v té době připravovala rekonstrukce Armádního uměleckého souboru, ze kterého se měl stát profesionální komorní orchestr špičkové úrovně. I když se myšlenka spojení mladého orchestru s armádou zdála z počátku nereálná, podepsal v dubnu 1994 Jiří Bělohlávek smlouvu s ministrem obrany o vytvoření a zřizování komorního orchestru v rámci Armádního uměleckého souboru na dobu nejméně pěti let. O konkurz do nového tělesa byl obrovský zájem a dostavilo se k němu 114 hudebníků. Nově vzniklý orchestr Jiří Bělohlávek pojmenoval Pražská komorní filharmonie a samozřejmě se sám stal jeho šéfdirigentem. První oficiální koncert pro veřejnost odehrála Pražská komorní filharmonie symbolicky 17. listopadu 1994 ve Španělském sále Pražského hradu.51 První koncertní sezóna 1994/1995 se kromě sálu Rudolfina odehrávala v mnoha městech po celé České republice. Orchestr získal prestižní cenu Classic jako objev roku 1994. K poslednímu září 1995 byl však Armádní umělecký soubor, přejmenovaný na Umělecký soubor Ministerstva obrany, zrušen a pro začínající orchestr tak nastalo období nejistoty, hledání a vyjednávání. Tato situace se vyřešila schválením zákona o novém typu neziskových organizací – obecně prospěšných společnostech. Po podání návrhu na založení
50
Vystudoval také obor dirigování na JAMU v Brně, ve třídě J. Bělohlávka. V současnosti se věnuje výhradně a s úspěchem této činnosti. 51 Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL:
47
obecně prospěšné společnosti Pražská komorní filharmonie Jiřím Bělohlávkem byla tato 13. března 1996 jako jedna z prvních zaregistrována. Ihned poté se zařadila mezi přední české orchestry a dobré jméno si vybudovala i v zahraničí.52 Základ repertoáru Pražské komorní filharmonie tvoří především období vídeňského klasicismu, čemuž odpovídá i obsazení orchestru. Kromě toho orchestr interpretuje i díla romantismu, 20. století a nabízí i koncertní řadu zaměřenou na moderní a soudobou hudbu. Většina současných členů orchestru v něm působí již od jeho počátku, což přispělo k vybudování trvalých uměleckých hodnot a dlouhodobě úspěšné reputaci orchestru.53 Pražská komorní filharmonie začala jako první orchestr u nás pořádat speciální koncerty pro děti, které seznamují nejmladší (již tříleté) posluchače s vážnou hudbou zábavnou formou. Okruh volnočasových aktivit mladého publika dále rozšiřuje dětský klub Notička.54 Jiří Bělohlávek zastával funkci šéfdirigenta a uměleckého vedoucího Pražské komorní filharmonie až do koncertní sezóny 2005/2006, kdy se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru BBC v Londýně a v Pražské komorní filharmonii mu byla přidělena funkce čestného uměleckého ředitele. Orchestr poté umělecky vedl švýcarský dirigent Kaspar Zehnder. Na něj v jubilejním 65. ročníku v sezóně 2008/2009 navázal Jakub Hrůša, pod jehož vedením Pražská komorní filharmonie v roce 2010 zahajovala Mou vlastí Bedřicha Smetany festival Pražské jaro.55 Ředitelem orchestru je od jara 2006 jeho zakládající člen Radim Otépka. V managementu orchestru je dále vedoucí koncertního oddělení a manažer orchestru v jedné osobě, dále
52
Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL: 53 Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL: 54 Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL: < http://www.pkf.cz/pkf-detem.html> 55 Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL:
48
výkonná manažerka orchestru, 2 osoby na PR a marketing a ekonomka orchestru. Tým doplňují asistentka managementu, archivářka a technik.56 Pražská komorní filharmonie, o.p.s. má 9 zaměstnanců:
Ředitel – vázán Smlouvou o výkonu funkce
Vedoucí koncertního oddělení / Manažer orchestru
Výkonná manažerka orchestru
Asistent produkce
Vedoucí marketingu a PR
Pracovník marketingu a PR
Asistentka managementu
Archivářka
Technik
Dále má Pražská komorní filharmonie, o.p.s. externího spolupracovníka na pozici účetní, který je vázán Smlouvou o poskytování účetních služeb.57 Pražská komorní filharmonie, o.p.s. má dle zákona pětičlennou správní radu a tříčlennou dozorčí radu. V současné době má orchestr 50 členů, kteří dohromady mají 41 plných úvazků (+ 1 další úvazek pro inspektora orchestru). Tito hráči nejsou zaměstnanci Pražské komorní filharmonie, ale jsou prostřednictvím Smlouvy o obchodním zastoupení najímáni na post člena orchestru. Hráči jsou tedy OSVČ, sami si platí sociální a zdravotní pojištění a podávají daňové přiznání. I přes tuto zdánlivou nevýhodu tvoří členové orchestru po devatenáctileté existenci výborně sehraný tým a jejich spolupráce se neodehrává pouze v hudební rovině, ale především na přátelské bázi. I přes mnohé problémy je stále znát, že hudební činnost orchestr stále baví a naplňuje a všichni mají za cíl co nejkvalitnější
56
Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL: 57 Emailová korespondence s Ditou SMEKALOVOU [online], zaměstnankyní marketingového oddělení Pražské komorní filharmonie, 2. 5. 2013, [email protected]
49
hudební produkci. Tato přátelská atmosféra se pak promítá i do jiných projektů orchestru včetně orchestrální akademie.58 Činnost Pražské komorní filharmonie je kromě příjmů z vlastní činnosti (téměř 4 miliony korun za koncertní sezónu 2011/2012) financována z veřejných zdrojů – grantů Ministerstva kultury, Magistrátu hlavního města Prahy a Městské části Praha 1 a ze soukromých zdrojů. Mezi hlavní partnery Pražské komorní filharmonie patří UniCredit Bank Czech Republic, a.s., hlavními mediálními partnery jsou časopis Hudební rozhledy, internetový portál Opera Plus a průvodce pražskou kulturou In your pocket. Za rok 2011 vykazovala Pražská komorní filharmonie, o.p.s. celkový hospodářský výsledek jako ztrátu ve výši 371 tisíc korun. 59 Kromě financování orchestru je problémem i nevyřešená situace ohledně sídla orchestru. To bylo po dlouhou dobu v Krocínově ulici na Praze 1, ale filharmonie v únoru 2011 dostala od majitele výpověď. Krizovou situaci nebylo možné vyřešit jinak než oddělením prostor pro administrativu společnosti a zkoušky orchestru. Vhodné kancelářské prostory i zázemí pro hráče (ladírny) našel management společnosti v Husově ulici, kam přemístil i sídlo společnosti. Přechodnou zkušebnou orchestru se stal na půl roku sál v budově Státní opery Praha. Poté byla podepsána smlouva s ředitelstvím Národního muzea o pronájmu přednáškového sálu v historické budově Národního muzea, kam byly přesunuty i ladírny. Přes zdánlivě stabilizovanou situaci je nezbytné co nejdříve najít vhodné sídlo, které bude společné pro management i orchestr. 60 Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie vznikla v roce 2008 s cílem vyhledávat talentované hudebníky a poskytnout jim vzdělání a praktické zkušenosti v orchestrální hře.
58
Rozhovor se Svatoplukem ZAALEM, členem Pražské komorní filharmonie a jejím inspektorem, Praha 4. 4. 2013. 59 Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL: 60 Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL:
50
S návrhem založit při Pražské komorní filharmonii orchestrální akademii přišli ke konci roku 2007 její ředitel Radim Otépka a tehdejší člen (nyní člen Janáčkovy filharmonie Ostrava), houslista Petr Benda. Realizací projektu sledovali dva hlavní cíle. Prvním z nich bylo rozšíření možností pro mladé hudebníky, kteří by měli šanci vzdělávat se a získávat praxi v orchestrální hře v kvalitním profesionálním orchestru. Současně se v tomto období orchestr zabýval rozsáhlejšími projekty, které vyžadovaly občasné rozšíření stálé členské základny. Nárazové zvýšení počtu hráčů v orchestru se ale negativně projevovalo na jeho souhře a zvuku. Spolu s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou se tedy snažili najít řešení, jak orchestr rozšířit a zároveň udržet jeho kvalitní úroveň. Přímo se tedy nabízela myšlenka na zahájení a rozvíjení trvalejší a pravidelné spolupráce s mladými hudebníky, kteří by byli ochotni učit se nové věci a přijímat nelehké umělecké výzvy. V lednu 2008 projekt schválil ředitel Pražské komorní filharmonie Radim Otépka a pověřil Petra Bendu naplánováním a následnou realizací projektu orchestrální akademie. Protože v České republice do té doby žádný podobný projekt neexistoval, inspirací se staly projekty zrealizované v zahraničí, zejména v Německu.61 Na přípravě projektu orchestrální akademie a jejím chodu se tedy podílel Petr Benda jako koordinátor. Úzce přitom spolupracoval s PR oddělením, kde mu byla hlavní oporou jeho tehdejší vedoucí Monika Havlová. Dosavadní absence podobného projektu, který by mladým hudebníkům pomáhal překlenout náročné období přechodu z vysoké školy či konzervatoře do profesionálního hudebního života, se projevil velikým zájmem hudebníků o účast na konkurzu. Do první (tak trochu experimentální) sezony 2008/2009 bylo přijato 5 hráčů na smyčcové nástroje (dvoje housle, viola, violoncello a kontrabas). Snahou organizátorů bylo udržet koncept co nejjednodušší, aby bylo dosaženo maximální možné efektivity jak pro studenty, tak pro orchestr. O otevření dalšího ročníku pak rozhodl enormní zájem studentů a podpora z řad sponzorů. Do sezony 2009/2010 se tak mohla akademie rozšířit o 7 hráčů na dechové
61
Emailová korespondence s Petrem BENDOU [online], iniciátorem projektu Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie, 8. 4. 2013
51
a bicí nástroje. Na počtu 12 členů se akademie ustálila a funguje dodnes. Jediný nástroj, který není v akademii zastoupený, je pozoun, protože by nebylo možné ho plně využít.62 Protože byl v České republice projekt orchestrální akademie v této podobě neznámý, naráželi její organizátoři v počátcích na určitou skepsi ze strany odborné veřejnosti, ostatních orchestrů i hudebních škol. Jejich spolupráce měla často takovou podobu, že nebylo vysloveně zakázáno zveřejnit v prostorách školy termíny konání konkurzu do orchestrální akademie. Fakt, že zájem studentů stát se členy akademie stále trvá a že se projektem začala zabývat i Česká filharmonie, dokazuje, že tento projekt byl správným krokem, přestože s sebou nesl určité riziko neúspěchu.63
62
Rozhovor se Svatoplukem ZAALEM, členem Pražské komorní filharmonie a jejím inspektorem, Praha 4. 4. 2013. 63 Emailová korespondence s Petrem BENDOU [online], iniciátorem projektu Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie, 8. 4. 2013
52
Tabulka 2: Počet přihlášených a přijatých uchazečů v sezónách 2009/2010, 2010/2011 a 2012/2013
2009/2010 Skupina
Přihlášení
2010/2011
Přijatí
Přihlášení
2012/2013
Přijatí
Přihlášení
Přijatí
Flétny
14
1
5
1
12
1
Hoboje
5
1
8
1
2
1
Klarinety
9
1
8
1
13
1
Fagoty
4
1
4
1
6
1
Lesní rohy
1
1
3
1
7
1
Trubky
3
1
3
1
5
1
Bicí
1
1
1
1
2
1
Housle
4
2
4
2
10
2
Violy
3
1
2
1
4
1
Violoncella
5
1
3
1
7
1
Kontrabasy
6
1
2
1
3
1
CELKEM
55
12
43
12
71
12
nástroje
zdroj: autorka na základě interních materiálů Pražské komorní filharmonie
Přihlášky ke konkurzu do orchestrální akademie na sezónu 2013/2014 musí zájemci ze všech 11 nástrojových skupin zaslat nejpozději do 25. května. Konkurzy se pak uskuteční ve dnech 5. a 6. června ve zkušebně Pražské komorní filharmonie v budově Národního muzea. Požadovaný repertoár ke konkurzu se skládá z jedné či více sólových skladeb (stěžejních pro daný nástroj) a orchestrálních partů, které je možné ve formátu pdf stáhnout přímo z internetových stránek Pražské komorní filharmonie. V konkurzu je možné získat maximálně 25 bodů a není přesně určeno rozdělení mezi sólovou hru a hru partů, váhu si každý porotce určuje sám. Pro úspěšné absolvování konkurzu je nutné překročit hranici 20 bodů. S úspěšnými uchazeči je poté podepsána Rámcová smlouva o spolupráci člena orchestrální akademie s Pražskou komorní filharmonií. Smlouva funguje na stejném 53
základě jako ta, kterou podepisují členové Pražské komorní filharmonie. Jsou v ní vymezeny práva a povinnosti člena orchestrální akademie i okolnosti, ze kterých může být z projektu vyloučen. Tato situace ještě nikdy nenastala, ale stalo se, že člen akademie sám vyhodnotil, že nedosahuje požadované úrovně a ze své vlastní iniciativy z projektu odešel. V takovém případě, stejně jako když se člen akademie rozhodne projekt opustit kvůli angažmá v jiném orchestru, je osloven náhradník, který úspěšně absolvoval konkurz a umístil se za odcházejícím členem. Úspěšní absolventi konkurzu, kteří přesto nebyli do akademie přijati, jsou také Pražskou komorní filharmonií oslovováni s nabídkou výpomocí.64 Účast v Orchestrální akademii Pražské komorní filharmonie trvá jednu koncertní sezónu (obvykle od září do června v souladu s časovým harmonogramem Pražské komorní filharmonie), ale její absolventi mají možnost se opakovaně přihlásit do konkurzu a v případě úspěchu tak svou účast prodloužit na dva roky. Členství v Orchestrální akademii Pražské komorní filharmonie je ze strany studenta bezplatné, školné je hrazeno Pražskou komorní filharmonií a studentům je uděleno stipendium. To v sezóně 2012/2013 dosahovalo výše 40 000 korun za sezónu, tedy 4000 korun měsíčně. Pražská komorní filharmonie si vymezuje právo ze závažných důvodů výši stipendia změnit a vyplácení stipendia podmiňuje aktivní účastí na kurzu.65 Během svého členství v akademii má každý ze studentů právo na celkem 20 vyučovacích hodin orchestrální hry a orchestrální literatury. V praxi se tedy jedná o jednu dvouhodinu za měsíc, kdy se studentovi věnuje koncertní mistr nebo vedoucí dané nástrojové skupiny a předává mu své zkušenosti. Výuka není omezena jen na nastudování partů do programu Pražské komorní filharmonie, ale klade důraz i na poznání světové orchestrální literatury, který by mohli studenti uplatnit při konkurzu do Pražské komorní filharmonie nebo jiného
64
Rozhovor se Svatoplukem ZAALEM, členem Pražské komorní filharmonie a jejím inspektorem, Praha 4. 4. 2013. 65 Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL:
54
orchestru. Lektor se současně stává i tzv. průvodcem studenta, který ho odborně vede při orchestrální praxi a jiných aktivitách Pražské komorní filharmonie.66 Člen akademie má povinnost podílet se během jedné sezóny na 20 projektech Pražské komorní filharmonie. Projekty mohou být tuzemské i zahraniční a kromě běžné koncertní činnosti mohou mít podobu koncertů komorní a soudobé hudby, natáčení CD a mnoho dalších aktivit (např. semináře se sólisty, dirigenty či jinými hostujícími umělci). V polovině z nich by se měl akademik uplatnit při rozšíření orchestru, v druhé polovině by měl vystřídat stálého člena orchestru. Za jeden projekt se obvykle považuje účast na jednom koncertním programu Pražské komorní filharmonie a s ním související zkoušková a koncertní činnost včetně repríz. Jeden projekt může mít délku dvou dnů (1. den dvojitá zkouška, 2. den generální zkouška a koncert), ale také jednoho týdne v případě zájezdu do zahraničí s jedním koncertním programem. Jakmile zájezd přesáhne délku 7 dnů včetně cesty nebo je na něm prezentováno více programů, počítá se jako 2 projekty.67 Projekt orchestrální akademie si ve vztahu ke studentům zakládá na lidském přístupu, kdy by měl být lektor pro studenta i vzorem a psychickou podporou při získávání zkušeností v profesionálním orchestru. Na druhé straně Pražská komorní filharmonie z existence akademie těží při realizaci děl s větším obsazením, při které už nemusí orchestr doplňovat externími hudebníky. Díky této vzájemné vazbě se podařilo dosáhnout výsledků, které mnohdy přesahují původní rámec kurzu, orchestru nebo i hranic. Jedním z takových úspěchů je účast dvou členů akademie, Jakuba Fišera a Ondřeje Martinovského, na unikátním projektu YouTube symfonického orchestru. Ti měli spolu s dalšími 90 hudebníky z celého světa možnost vystoupit pod taktovkou Michaela Tilsona Thomase v newyorské Carnegie Hall.68
66
Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL: 67 Rozhovor se Svatoplukem ZAALEM, členem Pražské komorní filharmonie a jejím inspektorem, Praha 4. 4. 2013. 68 Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL:
55
Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie není určena jen studentům konzervatoří a vysokých hudebních škol u nás i v zahraničí, ale i jejich absolventům, kteří musí dosažené hudební vzdělání doložit a mít předpoklady k působení v Pražské komorní filharmonii nebo jiném etablovaném orchestru. Kromě požadavků na vzdělání uchazečů může být limitující i věkové omezení. Konkurzu se mohou účastnit pouze ti uchazeči, kteří k 1. září předchozího roku (nyní roku 2012) dosáhli věku 18 a zároveň nepřekročili 30 let. Spodní věková hranice je zvolena logicky v souvislosti s právní odpovědností. Horní hranice je určena na 30 let, protože po šestiletém studiu konzervatoře a následném pětiletém studiu vysoké školy může být čerstvému absolventovi 27 let a měl by mít možnost na své vzdělání plynule navázat.69 O zajištění chodu akademie se stará její koordinátor. Tato funkce je součástí pozice inspektora orchestru. Od zahájení projektu ji zastával Petr Benda a po jeho odchodu do Janáčkovy filharmonie Ostrava ji převzal sólotrumpetista orchestru Svatopluk Zaal. Kromě plného hudebního úvazku a funkce inspektora zastává ještě roli mluvčího orchestru. Administrativní činnosti související s akademií zajišťuje oddělení marketingu a PR, které také obstarává aktualizaci internetových stránek. O financování akademie, které je pro její chod zásadní, se stará ředitel Pražské komorní filharmonie Radim Otépka.70 Financování akademie je závislé na dotacích a sponzorských darech, bez nichž by se projekt nemohl uskutečnit. Hlavními podporovateli v roce 2011 byli Magistrát hl. města Prahy, Pražská plynárenská a.s. a Řízení letového provozu, s. p.71
69
Rozhovor se Svatoplukem ZAALEM, členem Pražské komorní filharmonie a jejím inspektorem, Praha 4. 4. 2013. 70 Rozhovor se Svatoplukem ZAALEM, členem Pražské komorní filharmonie a jejím inspektorem, Praha 4. 4. 2013. 71 Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL:
56
Tabulka 3: Přehled příspěvků na projekt Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie v roce 2011
Magistrát hl. města Prahy
350 000,-
Pražská plynárenská a.s.
50 000,-
Řízení letového provozu, s.p.
150 000,-
CELKEM
550 000,zdroj: autorka na základě Výroční zprávy Pražské komorní filharmonie za rok 2011
Náklady na provoz akademie se odvíjí od počtu studentů, výše jejich stipendia a výše odměny pro lektory. Studentů je dvanáct a stipendium každého z nich aktuálně dosahuje výše 4 000 korun měsíčně, lektor za svoji pedagogickou činnost dostává odměnu 1000 korun měsíčně. Tabulka 4: Roční náklady na provoz Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie
Náklady na
Počet studentů
Celkem / měsíc
Celkem / sezóna
studenta / měsíc 5000
12
60 000
600 000 zdroj: autorka
Z výše uvedených údajů vyplývá, že z rozpočtu Pražské komorní filharmonie bylo potřeba pokrýt minimálně rozdíl 50 000 korun. Nově se v roce 2012 přidala k podporovatelům akademie také společnost Partners for Life Planning, a.s.72 Po skončení působení v Orchestrální akademii Pražské komorní filharmonie dostává každý účastník certifikát potvrzující absolvování roční výuky a orchestrální praxe v Pražské
72
Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL:
57
komorní filharmonii. Ta může poté podle potřeby s některými absolventy navázat další pravidelnou spolupráci.73
4.3 Orchestrální akademie České filharmonie Česká filharmonie je státní příspěvková organizace podporovaná přímo ze státního rozpočtu, jejím zřizovatelem je Ministerstvo kultury České republiky. Česká filharmonie je považována za nejvýznamnější český symfonický orchestr a díky dlouholeté tradici se řadí i mezi nejuznávanější světové orchestry. První koncert České filharmonie se konal 4. ledna 1896 pod vedením Antonína Dvořáka. Až do roku 1901 byla Česká filharmonie spíše volnočasovou aktivitou hráčů orchestru Národního divadla, jejichž cílem bylo uspořádat ročně alespoň čtyři velké symfonické koncerty, na kterých by zazněla významná díla domácí i světové hudební tvorby.74 Prvním šéfdirigentem se stal Ludvík Vítězslav Čelanský, po něm (od roku 1903) Vilém Zemánek. Za něho byly zavedeny abonentní koncerty, na kterých se uskutečnily také premiéry skladeb Leoše Janáčka, Josefa Suka či Vítězslava Nováka. I přes tuto významnou činnost se orchestr stále potýkal s finančními problémy. V letech 1919 až 1941 stál v čele orchestru legendární Václav Talich, za jehož působení se orchestr zařadil mezi světovou špičku a byl položen základ jeho interpretační tradice. Pro orchestr měla velký přínos i jeho dramaturgická činnost. V této době plnil orchestr na zahraničních zájezdech funkci kulturního velvyslance nově vzniklé republiky. V roce 1941 stanul v čele orchestru Rafael Kubelík, během jehož vedení došlo v roce k postátnění orchestru a v roce 1946 k založení mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Z politických důvodů v roce 1948 Rafael Kubelík emigroval a po dvouletém provizorním období se role šéfdirigenta ujal Karel Ančerl. Ten si i přes velmi složitou výchozí pozici dokázal získat respekt orchestru a léta pod jeho vedením jsou považována za období uměleckého rozkvětu orchestru a zvyšování
73
Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z URL: 74 Webové stránky České filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z URL:
58
jeho prestiže v mezinárodním měřítku. Po emigraci Karla Ančerla v roce 1968 se do čela orchestru dostal Václav Neumann, který v něm působil až do roku 1990. Za jeho éry orchestr intenzivně spolupracoval s nahrávací společností Supraphon a velmi populární byl i televizní cyklus „Česká filharmonie hraje a hovoří“. Pro porevoluční období je charakteristické časté střídání managementu i šéfdirigentů. Dva roky zastával funkci šéfdirigenta Jiří Bělohlávek, poté ho na tři roky nahradil německý dirigent Gerd Albrecht a po jeho odchodu orchestr dva roky vedl Vladimír Válek. V letech 1998 až 2003 stál v čele České filharmonie klavírista a dirigent Vladimír Ashkenazy a po něm až do roku 2007 Zdeněk Mácal. Následující 4 roky byl vedením orchestru pověřen Izraelec Elijahu Inbal, kterého v roce 2012 vystřídal Jiří Bělohlávek.75 Od února 2011 je generálním ředitelem České filharmonie David Mareček, který od roku 2007 stejnou funkci zastával v brněnské filharmonii. Kromě něj tvoří vrcholový management orchestru ještě generální manažer a ekonomický náměstek. O koncerty a projekty České filharmonie se stará dalších 5 osob - 2 osoby pro koncerty a projekty v Rudolfinu (z toho jedna je vedoucí koncertního oddělení), 1 osoba na koncerty a projekty mimo Rudolfinum (zároveň tajemník orchestru), 1 osoba na mimořádné projekty , 1 osoba na vzdělávací programy. Oddělení pronájmu prostor v Rudolfinu má 3 zaměstnance a 3 osoby se starají o PR a marketing. V budově Rudolfina se nachází nahrávací studio, o jehož provoz se starají 3 osoby. Další 3 jsou ve správě budovy a majetku a 2 ve finanční účtárně. Hudební archiv mají na starosti 2 zaměstnanci a orchestr má 2 techniky.76 Od roku 1994 je součástí České filharmonie také Český spolek pro komorní hudbu, o jehož chod se stará jeho tajemnice.77 Koncertními mistry, vedoucími skupin a jejich zástupci z řad České filharmonie je volena Umělecká rada. Jejím cílem je podpora a kontrola vysoké umělecké úrovně České
75
Webové stránky České filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z URL: 76 Webové stránky České filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z URL: 77 Webové stránky České filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z URL:
59
filharmonie a zároveň je v uměleckých otázkách poradním orgánem generálního ředitele. V současné době má Umělecká rada České filharmonie 7 členů.78 Generálním partnerem České filharmonie je Škoda Auto, dalším partnerem Hotel President Prague a hlavním mediálním partnerem je Česká televize.79 Náklady České filharmonie se v letech 2007 až 2011 pohybovaly v rozmezí od 150 do 200 milionů korun. V posledním zveřejněném roce 2011 celkové náklady dosahovaly výše 170 milionů. Náklady, které nejsou pokryty vlastními výnosy z činnosti orchestru nebo poskytnutými dary, jsou dorovnávány příspěvkem Ministerstva kultury. V roce 2011 tato dotace dosahovala výše 82 milionů korun, poskytnuté dary činily 8 milionů.80 V roce 2011 měl orchestr České filharmonie 121 členů, jejichž průměrný plat byl 26 850 korun.81 V polovině roku 2012 schválil ministr financí Miroslav Kalousek navýšení mzdových limitů pro hráče České filharmonie. Jejich hrubá mzda včetně osobních příplatků se tak rázem vyšplhala až na 40 000 korun a příspěvek Ministerstva kultury měl dosahovat výše 118 milionů korun. Toto zvýšení platů hráčům České filharmonie bylo součástí rok trvající reformy, kterou zadal tehdejší ministr kultury Jiří Besser. Dorovnání platů filharmoniků na evropskou úroveň požadoval i šéfdirigent Jiří Bělohlávek. Tento krok není však vnímán všemi pozitivně a má i své kritiky. Ti upozorňují především na nesystémovou práci a péči ministerstva, kdy platy ostatních odborných a vysokoškolsky vzdělaných pracovníků kulturního resortu dosahují v průměru poloviny současné mzdy filharmoniků.82
78
Webové stránky České filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z URL: 79 Webové stránky České filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z URL: 80 Webové stránky České filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z URL: 81 Webové stránky České filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z URL: 82 ČTK. Ministr Kalousek podepsal zvýšení mezd pro Českou filharmonii. In: Novinky.cz [online]. 3. 6. 2012 10:51 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z URL: < http://www.novinky.cz/kultura/269378-ministr-kalousekpodepsal-zvyseni-mezd-pro-ceskou-filharmonii.html>
60
Myšlenka založit při České filharmonii orchestrální akademii vznikla již před několika lety, ale dosud se ji nedařilo úspěšně zrealizovat. Znovuobnovení tohoto projektu přišlo s nástupem nového ředitele Davida Marečka v únoru 2011, kdy vyšel impulz jak ze strany orchestru, tak i z řad odborné veřejnosti.
Ideou tohoto projektu je po vzoru jiných
světových orchestrů podílet se na výchově dalších generací špičkových hudebníků, kteří by v budoucnu mohli rozšířit řady České filharmonie. Spolupráce s mladými talentovanými hudebníky také přináší nové impulsy do fungování orchestru. Založením své vlastní akademie se Česká filharmonie hlásí k dlouhé tradici vysoce kvalitního hudebního vzdělávání a věří, že tak přispěje k jeho dalšímu rozvoji.83 Po rozhodnutí založit orchestrální akademii přišla rok dlouhá fáze příprav, které měla z větší části na starosti vedoucí koncertního oddělení České filharmonie, Mgr. Adéla Bartáková. Nejdříve bylo nutné pomocí průzkumu zjistit, jaké modely orchestrálních akademií fungují v zahraničí a jestli je možné některý z nich přenést do českých podmínek. Největší inspirací pro realizaci se nakonec stala proslulá Orchestrální akademie Berlínských filharmoniků založená Herbertem von Karajanem v roce 1972, tedy více než před 40 lety. Potřebné informace o způsobu fungování Orchestrální akademie Berlínských filharmoniků se podařilo během léta 2011 získat od violoncellisty Tomáše Jamníka, který byl v té době (v letech 2010 až 2012) přímo jejím stipendistou. Díky jeho dostačujícím informacím již nebylo nutné kontaktovat nikoho z organizačního týmu Karajanovy akademie. Od podzimu 2011 se projednávala finanční stránka celého projektu. Bylo potřeba určit výši stipendií pro členy akademie a odměn konzultantů z řad filharmoniků. Celkový rozpočet projektu musel být předložen ke schválení ekonomovi, který toto navýšení rozpočtu České filharmonie zahrnul do žádosti o příspěvek Ministerstva kultury. Na konci roku 2011 pak bylo oficiálně zveřejněno, že se tento projekt připravuje a bude zahájen spolu s příští koncertní sezónou 2012/2013.84
83
Webové stránky České filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z URL: 84 Rozhovor s Adélou BARTÁKOVOU, vedoucí koncertního oddělení České filharmonie. Praha 20. 3. 2013.
61
S příchodem roku 2012 byly vyrobeny propagační materiály a Mgr. Bartáková začala s objížděním českých konzervatoří i vysokých škol, kde seznamovala vedení s projektem Orchestrální akademie České filharmonie. Snažila se při této příležitosti zdůraznit, že se nejedná o projekt, který by chtěl školám konkurovat a přebírat studenty a vysvětlovala, že časová náročnost účasti v orchestrální akademii je zvolena tak, aby se dala bez problémů skloubit se studiem. Při těchto prezentacích byl projekt přijat s kladnou odezvou a mnohé školy samy vytipovaly studenty, kterým doporučily účast na konkurzu. Protože si Orchestrální akademie České filharmonie již od počátku kladla za cíl být projektem mezinárodním, kromě škol na území České republiky byly osloveny i organizace v okolních státech. Konkrétně se jednalo o všechny hudební vysoké školy a vybrané orchestry na území Německa, Polska, Slovenska, Maďarska a Rakouska. V Německu bylo osloveno 27 vysokých škol a 20 orchestrů, v Polsku 8 vysokých škol a 5 orchestrů, na Slovensku byla oslovena Hudobná a tanečná fakulta Vysokej školy múzických umení v Bratislave spolu se 7 orchestry, na území Rakouska bylo kontaktováno 11 vysokých škol a 9 orchestrů a v Maďarsku 2 vysoké školy. Do vybraných měst ve vzdálenosti do 500 km byly materiály i fyzicky zaslány. Většina uchazečů ze zahraničí se ale do konkurzu přihlásila díky kontaktu s některým ze členů České filharmonie.85 V den uzávěrky přihlášek 13. 4. 2012 bylo ke konkurzu přihlášeno celkem 167 uchazečů, z toho 19 ze zahraničí.
Kvůli zachování rovných podmínek jim byly až poté poskytnuty
orchestrální party ke konkurzu. Tím měla být prokázána schopnost kvalitní přípravy v omezeném časovém úseku, která je pak často v praxi nutností. Všichni uchazeči byli podle nástrojů rozděleni do 14 skupin a pro každou skupinu byl vypsán samostatný termín konkurzu. První konkurz se uskutečnil 12. 5., někteří uchazeči tedy měli na přípravu pouze 1 měsíc. Všechny konkurzy probíhaly jednokolově, kdy uchazeč mohl získat od každého člena komise maximálně 50 bodů – 25 za sólovou hru a 25 za hru orchestrálních partů. Kvůli eliminaci jakéhokoliv rizika předpojatosti se poté 2 krajní bodové hodnoty (nejnižší a nejvyšší) škrtly a ze zbývajících hodnot byl vypočten
85
Interní materiály České filharmonie
62
aritmetický průměr. Podmínkou úspěšného absolvování konkurzu bylo získání hranice 75%, tedy 38 bodů. V konkurzních komisích zasedli hráči příslušných nástrojových skupin a vedoucí (nebo jejich zástupci) dalších skupin z řad České filharmonie. Například u konkurzů do skupin dřevěných nástrojů tvořili komisi všichni členové dané skupiny spolu s vedoucími (nebo jejich zástupci) ostatních skupin dřevěných nástrojů, žesťových nástrojů a bicích.86 Na základě konkurzů, které se uskutečnily v průběhu května a června 2012 a dostavilo se k nim 95 uchazečů, bylo do orchestrální akademie přijato 20 z nich. Mezi přijatými uchazeči je i pět zahraničních účastníků – Belgičanka (harfa), dva Japonci (housle a bicí nástroje), Francouz (bicí nástroje) a Slovák (housle). Poměr přijatých žen a mužů je 5:15.87
86 87
Rozhovor s Adélou BARTÁKOVOU, vedoucí koncertního oddělení České filharmonie. Praha 20. 3. 2013. Interní materiály České filharmonie
63
Tabulka 5: Přehled počtu přihlášených a přijatých uchazečů do Orchestrální akademie České filharmonie na sezónu 2012/2013
Skupina
Počet přihlášených
Počet přijatých
Flétny
14
1
Hoboje
8
1
17
1
9
1
Lesní rohy
13
1
Trubky
12
1
Pozouny
11
1
8
1
12
2
Harfy
7
1
Housle
20
4
Violy
10
1
Violoncella
14
2
Kontrabasy
11
2
167
20
Klarinety Fagoty
Tuby Tympány/Bicí nástroje
Celkem
zdroj: autorka na základě interních materiálů České filharmonie
Ve skupinách houslí a viol došlo k situaci, že hranici úspěšného absolvování konkurzu se podařilo překročit méně kandidátům, než s kolika se do orchestrální akademie počítalo. Byly tedy vypsány dva dodatečné konkurzy, které se uskutečnily na přelomu října a listopadu 2012. Na možnost účasti v dodatečných konkurzech byli upozorněni i neúspěšní uchazeči z prvních kol konkurzů. V těchto konkurzech byli vybráni 2 kandidáti
64
(po jednom do skupin houslí a viol), konečný počet členů Orchestrální akademie České filharmonie je tedy 22.88 Po vyhodnocení výsledků konkurzu byli kontaktováni všichni úspěšní uchazeči, se kterými byla podepsána Smlouva o účasti na orchestrální akademii. Právní vztah mezi účastníkem akademie a Českou filharmonií se neřídí zákoníkem práce, ale autorským zákonem, takže se nejedná o žádný typ pracovního poměru. Kromě práv, povinností účastníků a způsobu odměňování jsou ve smlouvě také uvedeny okolnosti, za kterých může být účastník z orchestrální akademie vyloučen. Smluvní poměr může být rozvázán i v případě, že se projeví, že účastník nedosahuje požadované hudební úrovně. Smlouva je uzavírána na jednu koncertní sezónu (od září do června následujícího roku), ale v případě oboustranného zájmu může být o jednu další sezónu prodloužena. V současné době je již rozhodnuto, že tento rok bude smlouva prodloužena všem členům orchestrální akademie.89 Po dobu účasti v orchestrální akademii jsou její členové zapojováni do chodu orchestru tak, že se spolu s celým orchestrem účastní zkoušek i koncertů. Vedoucí nebo jím pověřený člen příslušné nástrojové skupiny je zodpovědný za rozpis služeb na 1 až 3 měsíce dopředu. Celkový počet frekvencí (plánovaných účastí) na jednu koncertní sezónu může být nejvýše 80, tedy 8 frekvencí měsíčně. To odpovídá přibližně jednomu běžnému abonentnímu týdnu – v pondělí a úterý 2 zkoušky za den, ve středu generální zkouška, středa až pátek večerní koncerty. Tato časová náročnost odpovídající ¼ úvazku umožňuje členům akademie bez větších problémů skloubit svou účast v akademii se studiem či částečným úvazkem v jiném orchestru. Členové orchestrální akademie mají povinnost se na daný program samostatně a odpovědně připravit. Každý člen akademie má zároveň nárok na umělecké konzultace s určeným členem orchestru, délka těchto konzultací však nesmí překročit hranici čtyř hodin měsíčně. O přidělení konkrétního konzultanta členovi akademie rozhoduje vedoucí příslušné nástrojové skupiny, přičemž se snaží vyhovět preferencím člena akademie. Jeden člen akademie také může spolupracovat s více konzultanty, například může mít během
88
Rozhovor s Adélou BARTÁKOVOU, vedoucí koncertního oddělení České filharmonie. Praha 20. 3. 2013.
65
jednoho měsíce tři hodinové konzultace s koncertním mistrem a jednu se spoluhráčem u pultu. Mnoho členů České filharmonie je zároveň také pedagogy na konzervatořích, HAMU, JAMU nebo mají zkušenosti z vedení mistrovských kurzů, takže pro ně konzultantská činnost nepředstavuje problém. Náplň konzultací není nijak vymezena, záleží čistě na domluvě mezi konzultantem a členem akademie. Houslisté v akademii nejsou striktně rozděleni do 1. a 2. skupiny a mají možnost získat zkušenosti rovnoměrně v obou dvou sekcích orchestru.90 Během týdne v měsíci, kdy mají službu, jsou tedy účastníci orchestrální akademie považováni za plnohodnotné členy orchestru. Koncerty, jichž se neúčastní aktivně jako hudebníci, mají možnost navštívit zdarma. Případná účast na koncertních zájezdech orchestru je řešena vždy individuálně podle potřeb určité nástrojové skupiny. Například březnového zájezdu do Abú Dhabí se zúčastnili 2 členové orchestrální akademie.91 Pro všechny účastníky představuje jejich působení v Orchestrální akademii České filharmonie neocenitelnou zkušenost. Mají možnost v praxi vidět fungování špičkového orchestru, konzultovat s nejlepšími hudebníky v oboru a „na vlastní kůži“ si vyzkoušet, co všechno práce profesionálního hudebníka v tak významném orchestru obnáší. Takto cenné praktické zkušenosti by mladý hudebník při běžném studiu těžko jinak získal a může je v budoucnu zúročit třeba při konkurzu do některého z významných evropských těles. Už při případném konkurzu do České filharmonie by měl absolvent její orchestrální akademie obrovskou výhodu oproti ostatním. První kolo je sice anonymní, ale v případě postupu do kola druhého už by jeho tvář byla členům orchestru známá a členové komise by věděli, jak je daný uchazeč pohotový při studování partů a jak se dokáže sžít s orchestrem. Zřízení orchestrální akademie při České filharmonii však nepřináší výhody jen jejím účastníkům, ale také samotnému orchestru. Jeho členové mají možnost seznámit se s mladými talenty, pedagogicky s nimi pracovat a postupně si tak vychovat novou generaci kvalitních hudebníků a nástupců. Podle ředitele České filharmonie Davida Marečka je
89
Rozhovor s Adélou BARTÁKOVOU, vedoucí koncertního oddělení České filharmonie. Praha 20. 3. 2013. Rozhovor s Adélou BARTÁKOVOU, vedoucí koncertního oddělení České filharmonie. Praha 20. 3. 2013. 91 Rozhovor s Adélou BARTÁKOVOU, vedoucí koncertního oddělení České filharmonie. Praha 20. 3. 2013. 90
66
působení mladých hráčů uvnitř orchestru také vnímáno jako „možnost načerpat nové impulzy a energii“.92 Výhoda akademie pro orchestr se také projevuje v případě provedení děl náročnějších na obsazení orchestru nebo při náhlém onemocnění některého člena orchestru. V takových případech byli dříve najímáni hráči na výpomoc, nyní jejich roli plní akademici, kteří jsou s orchestrem mnohem lépe sžiti. Tím se šetří i náklady, které jsou jinak s najímáním dalších hráčů spojené. Během prvního půlroku se v orchestrální akademii uvolnila 2 místa na pozicích tuba a kontrabas. V obou případech došlo k tomu, že účastník akademie uspěl u konkurzu do jiného orchestru a rozhodl se proto akademii opustit. Dodatečný konkurz na nového tubistu proběhl v únoru 2013 a do skupiny kontrabasů byl přijat účastník jarního kola konkurzu z roku 2012, kterému se podařilo přesáhnout hranici 75% bodů, ale přesto se umístil až jako třetí. Kontrabasová skupina se rozhodla tento konkurz uznat a nevypisovat konkurz nový.93 Náklady na přípravnou fázi projektu nebyly vysoké. Členové orchestru mají účast na konkurzech povinnou a nejsou za ni speciálně honorováni. Jediným nákladem za konkurz bylo ladění klavíru ve výši 3500 korun. Organizační zátěž přípravné fáze tvořila 1/10 úvazku vedoucí koncertního oddělení, jejíž hrubá mzda je 25 000 korun měsíčně, po dobu jednoho roku. K hrubé mzdě musí být připočteny i odvody z hrubé mzdy ve výši 33,5%. Cestovní náklady související s propagací projektu nepřesáhly částku 1000 korun. Jak vyplývá z tabulky 6, celkové náklady na přípravu projektu dosáhly výše 44 550 korun.94
92
Webové stránky České filharmonie. [online]. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z URL: 93 Emailová korespondence s Adélou BARTÁKOVOU [online], 22. 4. 2013, [email protected] 94 Emailová korespondence s Adélou BARTÁKOVOU [online], 22. 4. 2013, [email protected]
67
Tabulka 6: Přehled nákladů na přípravnou fázi Orchestrální akademie České filharmonie
Druh nákladů
Částka
Mzdové náklady (i s odvody) / rok
40 050
Náklady na konkurz
3500
Cestovní náklady
1000
CELKEM
44 550 zdroj: autorka na základě údajů poskytnutých Českou filharmonií
Všichni účastníci pobírají po celou dobu svého působení v akademii stipendium, jehož výše je 40 000 korun za sezónu, tedy 4000 korun měsíčně. Toto stipendium je primárně určené alespoň k částečnému pokrytí nákladů na dopravu a ubytování, které jsou spojeny s účastí v orchestrální akademii. Stipendium pro zahraniční účastníky je navýšeno na 4706 korun kvůli 15% srážkové dani. Odměny pro konzultanty činí měsíčně maximálně 2000 korun na jednoho studenta. Celkové měsíční náklady na českého studenta akademie jsou tedy nejvýše 6000 korun, na zahraničního pak 6706.95 Tabulka 7: Přehled nákladů na roční provoz Orchestrální akademie České filharmonie
Max. náklady na
Počet
studenta/měsíc
studentů
Celkem/měsíc
Celkem/sezóna
Český student
6000
17
102 000
1 020 000
Zahraniční
6706
5
33 530
335 300
22
135 530
1 355 300
student CELKEM
zdroj: autorka
95
Rozhovor s Adélou BARTÁKOVOU, vedoucí koncertního oddělení České filharmonie. Praha 20. 3. 2013.
68
Administrativní zátěž spojená s provozem orchestrální akademie představuje, stejně jako v přípravné fázi, 1/10 úvazku. Při hrubé mzdě 25 000 korun dosahují i s odvody ze mzdy náklady na jednu sezónu provozu akademie výše 33 375 korun.96 Tabulka 8: Mzdové náklady na roční provoz Orchestrální akademie České filharmonie
Měsíční Mzdové náklady
Za sezónu 2 500
S odvody ze mzdy 25 000
33 375
zdroj: autorka na základě údajů poskytnutých Českou filharmonií
Celý projekt Orchestrální akademie České filharmonie je financován z rozpočtu České filharmonie. Z uvedených tabulek vyplývá, že maximální celkové roční náklady na provoz akademie (bez přípravné fáze) jsou 1 388 675 korun. I s přípravnou fází, jejíž náklady budou pro příští ročníky prakticky zanedbatelné, náklady na přípravu a provoz projektu orchestrální
akademie
dosahují
výše
1 433 225
korun.
Vzhledem
k přibližně
dvousetmilionovému rozpočtu České filharmonie tvoří tyto náklady na akademii jen nepatrný zlomek. S náklady spojenými s provozem akademie se počítá v rámci rozpočtu České filharmonie na následující rok a jsou tedy zahrnuty v žádosti o příspěvek Ministerstva kultury. Již při přípravě projektu orchestrální akademie se počítalo s tím, že část nákladů bude hrazena z grantů a část z partnerských peněz. Protože se zatím nepodařilo sehnat vhodného partnera pro spolupráci, veškeré náklady jsou hrazeny z rozpočtu filharmonie. V případě nalezení finančního partnera by se přednostně řešil fakt, že příspěvek 4000 korun je pro zahraniční účastníky zcela neadekvátní a s pomocí sponzora by bylo možné zajistit jim alespoň ubytování. 97 Podoba, ve které byla Orchestrální akademie České filharmonie zavedena, funguje hlavně díky důkladné přípravě projektu bez větších problémů. Nalezení sponzora by usnadnilo účast v akademii především zahraničním účastníkům. Status akademie jako mezinárodní znamenal také vyšší administrativní zátěž při vyřizování potřebných povolení (víza,
96 97
Emailová korespondence s Adélou BARTÁKOVOU [online], 22. 4. 2013, [email protected] Rozhovor s Adélou BARTÁKOVOU, vedoucí koncertního oddělení České filharmonie. Praha 20. 3. 2013.
69
pracovní povolení atd.) pro zahraniční účastníky. Nyní, když je už akademie v provozu, představuje administrativní zátěž s ní spojená cca 1/10 úvazku. O PR a marketing týkající se orchestrální akademie se stará marketingové oddělení České filharmonie, které také aktualizuje webové stránky a facebook.98 Od příští koncertní sezóny 2013/2014 budou členové akademie zapojováni i do dalších projektů České filharmonie, které budou uskutečněny v souvislosti s edukativními programy České filharmonie a také ve spolupráci s Českým spolkem pro komorní hudbu. Kromě orchestrální hry tak budou moci získat zkušenosti i ve hře komorní. Na příští koncertní sezónu je prozatím plánováno až 5 komorně orchestrálních projektů, kterých se zúčastní víceméně všichni studenti akademie. Za tyto koncerty by měli hudebníci obdržet i symbolické honoráře.99 Účast v orchestrální akademii je podmíněna i věkem uchazečů, který musí být v rozmezí 18 a 26 let v době konání konkurzu. Dolní hranice 18 let je zvolena kvůli právní odpovědnosti účastníků, horní hranice 26 let souvisí s možností do tohoto věku využívat statusu studenta a nemuset platit sociální a zdravotní pojištění. Nicméně jedná se o věkovou hranici v době přijetí do akademie. Jestliže v průběhu působení v akademii její člen dosáhne 26 let, administrativní záležitosti s tím související si musí zajistit sám. Takto vymezená věková hranice alespoň částečně zajišťuje co nejmenší administrativní zátěž pro management orchestru.100 Při žádosti o finanční podporu, která z důvodu finanční krize nakonec nebyla poskytnuta, se podařilo projektu Orchestrální akademie České filharmonie získat morální záštitu České komise pro UNESCO. Uměleckým garantem projektu je šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Jiří Bělohlávek.
98
Emailová korespondence s Adélou BARTÁKOVOU [online], 22. 4. 2013, [email protected] Rozhovor s Adélou BARTÁKOVOU, vedoucí koncertního oddělení České filharmonie. Praha 20. 3. 2013. 100 Rozhovor s Adélou BARTÁKOVOU, vedoucí koncertního oddělení České filharmonie. Praha 20. 3. 2013. 99
70
V souvislosti s názvem akademie v současné době probíhají jednání s dědici Rafaela Kubelíka. Do získání jejich výslovného souhlasu nebude potenciální název Akademie Rafaela Kubelíka nikde uváděn.101
4.4 Porovnání orchestrálních akademií v České republice a doporučení pro zlepšení Projekty orchestrální akademie, které jsou v jiných vyspělých státech běžnou záležitostí, se v České republice začaly objevovat se značným zpožděním. Jako první s projektem orchestrální akademie přišla Pražská komorní filharmonie, která i přes počáteční nedůvěru okolí dokázala, že tento projekt má smysl, je o něj zájem a nyní ho úspěšně provozuje již 5. rokem. Od sezóny 2012/2013 otevřela svou orchestrální akademii také Česká filharmonie. Oba projekty fungují na stejném principu – konkurzem vybraní hráči se aktivně podílejí na chodu profesionálního orchestru, účastní se zkoušek, koncertů a mají možnost konzultací s předními orchestrálními hráči. Při porovnání obou projektů jsou více či méně patrné jisté rozdíly, kterými se od sebe odlišují. Prvním a na první pohled asi nejvýraznějším rozdílem je ten, že v Pražské komorní filharmonii trvá členství v orchestrální akademii 1 rok. Student má možnost své působení v akademii o rok prodloužit, ale musí se spolu s ostatními uchazeči o tento post znovu zúčastnit konkurzu. V České filharmonii je smlouva s akademiky uzavírána také na rok, ale předpokládá se dvouletá účast. Jestliže akademik bez problémů odvádí svou práci, je mu smlouva prodloužena bez nutnosti vykonávání dalšího konkurzu. Možnost ucházet se o členství v orchestrální akademii není v České filharmonii podmíněna odborným hudebním vzděláním. Přihlásit ke konkurzu se může v podstatě každý a záleží jen na něm, jak obstojí v konkurenci ostatních. Pražská komorní filharmonie možnost účasti konkurzu podmiňuje dosažením hudebního vzdělání završeného maturitou či absolutoriem středoškolské nebo vysokoškolské úrovně v České republice nebo zahraničí.
101
Interní materiály České filharmonie
71
Obtížnost konkurzu je u obou projektů srovnatelná. Konkurzy jsou jednokolové, požadavky na přednesové skladby prakticky totožné a obtížnost i rozsah požadovaných orchestrálních partů jsou si rovny. Malým rozdílem je, že Česká filharmonie zveřejňuje požadované orchestrální party až po uzávěrce přihlášek, zatímco Pražská komorní filharmonie umožňuje stažení partů přímo ze svých webových stránek. V Pražské komorní filharmonii je také u konkurzu požadována hra na příbuzný nástroj (např. hobojisté musí zahrát i na anglický roh). Obě akademie se nejvíce liší v časové náročnosti. Účast v Orchestrální akademii České filharmonie odpovídá přibližně ¼ úvazku. Akademik se musí zúčastnit 10 projektů za sezónu, tedy 1 projektu měsíčně, což odpovídá jednomu týdnu. V Orchestrální akademii Pražské komorní filharmonie musí student za sezónu absolvovat 20 projektů, což vyžaduje vyšší časovou náročnost odpovídající přibližně polovičnímu úvazku. Akademici Pražské komorní filharmonie také často s orchestrem jezdí na zahraniční zájezdy, za což jsou honorováni stejně jako stálí členové orchestru. V České filharmonii je účast akademika na zájezdu spíše výjimečná a pro tyto příležitosti jsou preferováni kmenoví hráči orchestru. Způsob práce konzultanta resp. lektora se studenty je v obou orchestrech srovnatelný a na profesionální úrovni. Vzhledem k tomu, že věkový průměr hráčů Pražské komorní filharmonie je 34 let, lze předpokládat, že akademici s lektory si mohou být bližší nejen na profesionální, ale i na neformální úrovni. Možnost ke sblížení je také dána účastí akademiků na zájezdech Pražské komorní filharmonie. Česká filharmonie se aktivně snaží na projekt upozorňovat i za hranicemi naší republiky, což se kladně projevuje též na počtu uchazečů ze zahraničí a tedy i podílem zahraničních účastníků akademie. Díky tomu se projekt dostává do mezinárodního povědomí a dá se předpokládat, že počet uchazečů ze zahraničí v dalších ročnících poroste. Pražská komorní filharmonie je sice také otevřena zájemcům ze zahraničí, ale zároveň na projekt aktivně neupozorňuje a informační materiály o projektu posílá pouze na Slovensko. Za několik let existence projektu byla zahraničním účastníkem obsazená jen jedna pozice trumpetisty. Jistě by se daly najít mezi oběma projekty i jiné odlišnosti, ale ty již spíše vyplývají z celkových rozdílů mezi těmito dvěma orchestry, jejich organizační struktuře a způsobu
72
financování. Na projektech orchestrální akademie z pohledu jejích členů nejsou tyto rozdíly patrné. Většímu zájmu a atraktivitě obou projektů by jistě pomohlo i vyšší stipendium. To je nyní u obou projektů 40 000 korun na sezónu, tedy 4000 korun měsíčně pro jednoho účastníka. Vzhledem k faktu, že v Pražské komorní filharmonii je časová náročnost členství v akademii minimálně dvojnásobně vyšší než v České filharmonii, měla by tomu odpovídat i výše stipendia. Oba dva orchestry výši stipendia určovaly s ohledem na své momentální finanční možnosti. Pražská komorní filharmonie projekt financuje převážně ze sponzorských darů a případný deficit doplácí ze svého rozpočtu. Zvýšení stipendia by znamenalo poměrně velký zásah do rozpočtu Pražské komorní filharmonie, což si orchestr momentálně nemůže dovolit. Česká filharmonie výši stipendia určovala s ohledem na náklady českých studentů. Vycházela z předpokladu, že 4000 korun pohodlně pokryjí náklady na tuzemskou cestu a týdenní ubytování v Praze. Zahraničním studentům ale kvůli zvýšeným cestovním nákladům stipendium tyto položky nepokryje, proto Česká filharmonie hledá cestu, jak zahraničním studentům zajistit alespoň bydlení v Praze. Pro srovnání si vezměme příklad z Orchestrální akademie Berlínských filharmoniků. Tam účastníci dostávají stipendium ve výši 950 eur, což odpovídá přibližně 24 000 korunám měsíčně. Je třeba ale vzít na vědomí, že se akademik v Berlínské filharmonii povinně účastní 3 projektů během 2 měsíců. Časová náročnost se tedy ve všech třech porovnávaných projektech liší. V Orchestrální akademii Berlínských filharmoniků je také převážná většina účastníků zahraničních, a to i ze vzdálenějších než sousedních zemí. Počítá se tedy s tím, že značná suma ze stipendia bude vynaložena na cestovní náklady. Pro českého hudebníka by stipendium v Berlíně ve vztahu k nákladům bylo jistě výhodnější než v České republice, ale pro stipendisty ze vzdálenějších zemí může být částkou nutnou k pokrytí nákladů. Řešením pro české orchestry by bylo určování výše stipendia každému individuálně v závislosti na cestovních nákladech a pro studenty ze zahraničí zajištění takového ubytování, jehož cena by byla srovnatelná s ubytováním českých studentů. V každém případě by vzhledem k časové náročnosti stipendium v Pražské komorní filharmonii mělo být přibližně dvojnásobné, tedy 8000 korun. 73
5
Nový projekt orchestrální akademie pro Českou republiku
Součástí této diplomové práce je také pokus o vytvoření nového modelu orchestrální akademie, který dosud nebyl v České republice realizován. Inspirací pro tento projekt bude především Orchesterakademie des Schleswig–Holstein Musik Festivals, protože tento typ orchestrální akademie považuji do českých podmínek za nejvhodněji přenosný. Přestože již byly v České republice realizovány dva projekty typu Orchestrální akademie Berlínských filharmoniků, druhá forma orchestrální akademie, orchestr složený výhradně ze studentů či začínajících profesionálů pod vedením zkušeného dirigenta, zde stále chybí. Když se mladý hudebník stane členem orchestrální akademie České filharmonie nebo Pražské komorní filharmonie, přichází do orchestru, který je již perfektně sehraný a záleží jen na něm, jak rychle se dokáže do orchestru začlenit a přizpůsobit se mu. Stejná situace nastává i v případě, že úspěšně absolvuje konkurz na pozici člena orchestru. Zcela mu pak ale chybí zkušenost z procesu vzniku nového hudebního tělesa, kdy jsou všichni členové noví, přicházejí z různých krajů či zemí s odlišnými zkušenostmi, hudebními návyky, názory na interpretaci atd. Pro člena takto nově vzniklého tělesa je pak nesmírně obohacující být jeho součástí a podílet se na procesu souhry, tvorby zvuku tělesa, způsobu interpretace a jeho rozvoje. Současně se musí člen naučit vnímat a vyhovět požadavkům dirigentů a přizpůsobovat se odlišnému stylu práce a komunikace každého z nich. Myslím si, že tato zkušenost je pro mladého hudebníka, který se chce hudbě věnovat na profesionální úrovni, nenahraditelná a v jeho budoucí kariéře mu může výrazně usnadnit vstup do profesionálního tělesa a spolupráci s různými typy dirigentů, sólistů i spoluhráčů. Jsem přesvědčená, že projekt tohoto typu by měl v českém prostředí smysl. Jeho hlavním významem by bylo hudební vzdělávání studentů, kteří by se pak stali členy prestižních českých i zahraničních orchestrů, a podílel by se tak na výchově budoucí generace špičkových hudebníků a udržení dobrého jména české hudební scény.
74
5.1 Lokalizace Pro návrh projektu orchestrální akademie jsem jako místo konání vybrala východočeské město Pardubice. Sama jsem v něm při studiu na konzervatoři a vysoké školy 6 let žila a měla tak možnost blíže poznat jeho kulturní život. I proto si myslím, že svou polohou, velikostí a kulturním zázemím je toto město vhodné pro organizaci projektu typu orchestrální akademie. Téměř devadesátitisícové město Pardubice má výhodnou polohu 100 kilometrů východně od Prahy a je snadno dostupné všemi dopravními prostředky (významný železniční uzel, dálnice D 11).
Díky více než čtyřicetileté existenci Komorní filharmonie Pardubice
a Konzervatoře Pardubice jsou místní obyvatelé zvyklí na bohatý a pravidelný hudební program. Ve městě vzniklo a působí mnoho hudebních seskupení založených studenty, která jsou městem podporována – například soubor Barroco sempre giovane a Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice. Projekt orchestrální akademie by se o tuto podporu také mohl ucházet a zároveň mohl kulturně vyplnit období, kdy mají profesionální soubory prázdniny a připravují se na novou sezónu. Pardubická filharmonie i konzervatoř mají své sídlo v Domě hudby v blízkosti historického centra města, který je ideálně vybaven pro realizaci projektu orchestrální akademie. Kromě hlavního sálu, Sukovy síně, se v Domě hudby nachází Malý sál a Komorní sál, které by spolu s třídami vybavenými klavírem či pianinem mohly být využívány při dělených zkouškách, výuce s lektorem i k individuálnímu cvičení studentů. Dům hudby má ve své správě Konzervatoř Pardubice a neměl by být problém vyjednat pronájem sálů na dobu letních prázdnin, kdy nejsou využívány filharmonií ani konzervatoří. Sazby za pronájem se v závislosti na velikosti sálu pohybují v rozmezí od 137 korun za hodinu (Komorní sál) do 3 372 korun za hodinu (Sukova síň). Kromě nákladů na pronájem je nutné počítat i s režijními náklady, které se pohybují od 110 do 1 103 korun za den (akci).102 Vzhledem k tomu, že pro projekt orchestrální akademie by
102
Webové stránky Konzervatoře Pardubice. [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z URL:
75
bylo nejvhodnější zkoušky i koncerty pořádat v Sukově síni, která má pro jeho potřeby nejvhodnější akustické i kapacitní vlastnosti, považuji vzhledem k ceně pronájmu za nezbytné pokusit se vyjednat s vedením konzervatoře partnerství, které by vedlo ke snížení ceny pronájmu. Kdyby nebyla možná oboustranná dohoda, situace by se pravděpodobně musela vyřešit tím způsobem, že dělené zkoušky a poté i zkoušky celého orchestru by probíhaly v menších sálech (Malém a Komorním) a generální zkoušky a koncerty by se odehrávaly v Sukově síni. Z vlastní zkušenosti však vím, že přechod z malého sálu, kde se zvuk vlastního nástroje ztratí mezi ostatními, do koncertního sálu, kde hudebník sám sebe najednou lépe slyší, není pro hráče orchestru příjemný a může se negativně projevit na jejich výkonu při koncertě. Ubytování a stravu pro účastníky orchestrální akademie by bylo možné zajistit prostřednictvím Domova mládeže a školní jídelny Pardubice, ve kterém jsou na prázdninové ubytování a stravování tohoto typu zvyklí a snaží se vycházet vstříc. V Domově mládeže jsou k dispozici i místnosti vhodné pro individuální cvičení studentů. Do centra města, kde se nachází Dům hudby, je odtud možné jít pěšky (cca 20 minut) nebo jet několik stanic městskou hromadnou dopravou. Pro dirigenty, sólisty a lektory by bylo nutné zajistit ubytování v některém z cenově dostupných hotelů. Konkrétní doporučení by bylo možné získat například od pověřených osob z Komorní filharmonie Pardubice nebo Východočeského divadla, které ubytování zajišťují pro hostující dirigenty, sólisty a divadelní režiséry. I přesto, že je projekt orchestrální akademie umístěn do města Pardubice, jeho koncept, smysl a podstata jsou univerzální a přenosné na kterékoliv jiné místo vhodné pro pořádání projektu tohoto typu.
76
5.2 SWOT analýza Tabulka 9: SWOT analýza Pardubic jako místa konání orchestrální akademie
Silné stránky
Slabé stránky
poloha Pardubic
klidné prostředí
dobrá dopravní dostupnost (železnice, D11)
kvalitní kulturní zázemí
bohaté možnosti využití volného času (výlety po okolí, kulturní akce, sportovní aktivity)
méně potenciálního publika v letním období než např. v Praze
nemožnost přilákat na koncerty vyšší procento zahraničních turistů
omezené možnosti velikosti orchestru
nepříliš dobrá akustika Sukovy síně
Příležitosti
Hrozby
možnost finanční podpory ze strany města a kraje
finanční krize – neúspěch při zajištění rozpočtu
navázání sponzorské spolupráce s místními firmami
nedostatek zájmu ze strany publika, nízká návštěvnost koncertů
navázání partnerství s Konzervatoří Pardubice (případně Komorní filharmonií Pardubice)
konkurence v podobě festivalů a jiných koncertů konajících se ve stejném období v regionu
potenciál u nás doposud nerealizovaného vzdělávacího projektu
období letních prázdnin - dovolené
zviditelnění města v médiích díky realizaci projektu
nedostatečný zájem ze strany potenciálních účastníků
nedostatečný zájem ze strany oslovených dirigentů, sólistů a lektorů
v případě zapojení zahraničních účastníků mezinárodní rozměr projektu
potenciál dalšího rozvoje projektu a navázání spolupráce s místními institucemi
spolupráce s hudebními festivaly v regionu
spolupráce s okolními městy (Hradec Králové, Chrudim) zdroj: autorka
77
5.3 Podoba projektu Projekt orchestrální akademie by se po vzoru Orchesterakademie des Schleswig–Holstein Musik Festivals
konal v letošních měsících červenci a srpnu, tedy v období letních
prázdnin. Důvodů pro tuto volbu je několik. Studenti mají obvykle prázdniny, takže by jim účast na projektu nenarušovala jejich studijní plány a povinnosti. Současně by tak bylo možné vyřešit problém snad téměř všech studentů hudebních oborů, pro které bývá obtížné věnovat dostatek času cvičení na nástroj i v tomto prázdninovém období a po zahájení školního roku či semestru pak může být nesnadné navázat na úroveň, se kterou student studium na konci školního roku opouštěl. Zároveň jde o období, kdy mají volno i profesionální orchestry. Neměl by být proto problém pronajmout si pro účel zkoušek a koncertů koncertní sál profesionálního tělesa a zároveň oslovit členy předních českých orchestrů s nabídkou lektorství pro účastníky orchestrální akademie. Během necelého dvouměsíčního období (vyhovující rozsah se zdá být od druhého týdne v červenci do předposledního týdne v srpnu) by bylo nastudováno a veřejně provedeno 6 koncertních programů, jejichž náplň by měl na starost dramaturg. Každý z programů by s akademiky nastudoval jiný dirigent. Studenti by tak měli možnost poznat spolupráci s různými typy dirigentů, z nichž každý má svůj osobitý přístup k hráčům, způsob komunikace s nimi, práce s orchestrem a představy o interpretaci daného díla. V profesionální praxi je pak nutné na tyto individuální vlastnosti rychle reagovat a požadavkům se co nejpohotověji přizpůsobit. Pro první ročník orchestrální akademie by bylo prostřednictvím konkurzů vybráno 40 studentů hudby či čerstvých absolventů ze všech nástrojových skupin orchestru (kromě harfy) a dirigování, ze kterých by byl vytvořen komorní orchestr haydnovského typu. Pro příští ročníky by bylo možné orchestr rozšířit, ale vždy s ohledem na kapacitu sálu, ve kterém se budou koncerty konat. V případě realizace projektu v Pardubicích by bylo možné kvůli kapacitě Sukovy síně do projektu zapojit maximálně 80 studentů.
78
Složení orchestru 1. ročníku by mohlo vypadat následovně. Tabulka 10: Návrh obsazení orchestru pro 1. ročník projektu
Nástrojová skupina
Počet hráčů
1. housle
8
2. housle
6
Violy
5
Violoncella
4
Kontrabasy
3
Flétny
2
Hoboje
2
Klarinety
2
Fagoty
2
Lesní rohy
2
Trubka
2
Trombon
1
Bicí nástroje / tympány
1
CELKEM
40 zdroj: autorka
Velikostí orchestru by byl samozřejmě limitován i program, jehož součástí by nemohla být hudební díla náročná na obsazení a určená pro velký symfonický orchestr. Ale komorní podoba orchestru by s sebou nesla výhodu v tom, že každý hudebník v tomto obsazení je více slyšet (nemůže se „schovat“ za ostatní) a musí tedy podávat co nejlepší výkon. I přes tento limitující faktor by mělo být dramaturgickým záměrem sestavení 6 koncertních programů tak, aby měli hráči možnost nastudovat hudbu rozmanitých období a žánrů. Kromě dirigenta, který by měl při nacvičování programu hlavní slovo, by byli pro poradenskou roli osloveni aktivní hráči z předních českých orchestrů. Ti by plnili funkci lektorů pro jednotlivé skupiny orchestru, měli by na starosti souhru skupin v rámci dělených zkoušek a v případě potřeby by poskytovali individuální konzultace studentům. Lektoři by byli 4 – pro smyčcové nástroje, dechové dřevěné nástroje, dechové žesťové nástroje a bicí. S nabídkou této funkce by byli osloveni členové předních českých 79
symfonických i komorních orchestrů (Česká filharmonie, Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Filharmonie Brno, Filharmonie Hradec Králové, Komorní filharmonie Pardubice a další). V závislosti na časových možnostech konkrétních lektorů by bylo možné, aby se jich v průběhu projektu orchestrální akademie v této funkci vystřídalo více. Teoreticky by se tedy v každé skupině během konání orchestrální akademie mohlo vystřídat až 6 lektorů (na každý program jeden). Pro studenty by tento systém měl opět přínos v seznámení se s různými pedagogickými přístupy a názory jednotlivých lektorů. Lektoři by byli vybíráni a oslovováni v souvislosti s daným programem tak, aby bylo zaručeno, že sám lektor program jako člen orchestru hrál. Díky vlastní zkušenosti s konkrétní skladbou by pak mohl studentům předávat cenné rady při řešení problémových míst, ladění (především u dechových nástrojů) a souhry s ostatními hráči. Kdyby se projekt orchestrální akademie realizoval v Pardubicích, bylo by výhodné (alespoň pro první ročník) oslovit především členy Komorní filharmonie Pardubice a Filharmonie Hradec Králové, u kterých by odpadla nutnost zajištění ubytování, a byly by jim propláceny pouze cestovní náklady. Konkurz do projektu orchestrální akademie by bylo nutné uspořádat s předstihem, nejlépe během měsíců února a března (v závislosti na počtu přihlášených). O možnosti zúčastnit se konkurzu nově vzniklé orchestrální akademie by bylo třeba informovat co nejvíce studentů středních i vysokých hudebních škol v tuzemsku i okolních státech. Do všech škol by byly fyzicky i elektronicky zaslány letáky se základními informacemi o projektu a místu a termínech konání konkurzů. Ve školách na území České republiky by bylo možné po dohodě s jejich vedením uspořádat informativní setkání a s projektem orchestrální akademie seznámit studenty osobně. Termín pro uzávěrku přihlášek by byl konec ledna, aby byl dostatek času v závislosti na počtu přihlášených zorganizovat konkurz v odpovídajícím množství termínů, zajistit pro něj prostory a zkoordinovat časové možnosti porotců. Konkurz by byl rozdělen na 2 části – sólovou a orchestrální hru. Party pro orchestrální hru by byly uchazečům poskytnuty až po uzávěrce přihlášek. Jako sólovou skladbu by musel uchazeč předvést některý koncert (či sonátu), stěžejní pro daný nástroj. Klavírní doprovod by si musel zajistit uchazeč sám.
80
Porota konkurzu by byla složena z vedení projektu (ředitel akademie) a lektorů pro dané skupiny. V případě dechových dřevěných nástrojů by byli v porotě i lektoři žesťových nástrojů a naopak. U konkurzu na tympány by byli součástí poroty lektoři všech dechových nástrojů. Uchazeč by byl hodnocen zvlášť ze sólové a zvlášť z orchestrální hry. Z obou částí by mohl získat po 25 bodech, možné maximum bodů dosažených při konkurzu by tedy bylo 50. Nejnižší a nejvyšší hodnota by se kvůli zaručení úplné nestrannosti u každého z uchazečů škrtla a ze zbývajících bodových hodnot by se vypočítal aritmetický průměr. Za úspěšné absolvování konkurzu by bylo považováno překročení hranice 75%, tedy 38 bodů. Uchazečům, kteří u konkurzu uspěli, by byly po vyrozumění nabídnuty k podepsání Smlouvy o spolupráci. Jestliže by se některý z uchazečů rozhodl i přes úspěch v konkurzu projektu nezúčastnit, byl by osloven náhradník, ovšem za podmínky, že dosáhl nebo překročil minimum bodů nutné k úspěšnému absolvování konkurzu. V případě, že by takový náhradník neexistoval, byl by vypsán nový konkurz, na který by se mohli přihlásit i neúspěšní kandidáti z předchozího kola. Organizace procesu zkoušek a koncertní činnosti by mohla vypadat tak, že na začátku secvičování nového programu by nejprve v závislosti na obtížnosti programu probíhaly zkoušky dělené (za pomoci lektorů a asistenta dirigenta) a poté pod vedením dirigenta zkoušky celého orchestru. Po přibližně týdenním zkoušení by byl program veřejně prezentován. Po posledním koncertu daného programu by byl jeden či více dnů volna (možnost výletů a odpočinku) a poté začátek práce na dalším programu s novým dirigentem. 5.3.1 Dirigenti Osobnost dirigenta bude hrát při realizaci projektu orchestrální akademie klíčovou úlohu. Mělo by jít o osobnost, která studenty dokáže zaujmout a pozornost bude získávat pomocí přirozené autority. Dirigent by měl mít s prací se studenty či mládeží zkušenosti. Kvůli ulehčení situace a časové efektivitě při dělených zkouškách by měl k dispozici asistenta studenta dirigování, pro kterého by spolupráce na vedení orchestru po boku zkušeného dirigenta byla cennou zkušeností. 81
Jiří Bělohlávek S prací s mladými hudebníky má bohaté zkušenosti. Z jeho iniciativy vznikla v roce 1994 Pražská komorní filharmonie složená z mladých a nadšených absolventů hudebních škol. Tento orchestr řídil až do roku 2005, kdy se stal jeho čestným uměleckým ředitelem. V roce 2011 zahajoval spolu se 120 studenty Pražské konzervatoře Smetanovou Mou vlastí Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Tomuto vystoupení předcházela dlouhá fáze příprav, kdy se již od září 2010 studenti připravovali pod vedením dirigentky Miriam Němcové, s dirigentem Bělohlávkem se konalo v březnu týdenní soustředění v Poličce.103 Šlo o první případ, kdy Pražské jaro zahajoval studentský orchestr. Překážkou by mohla být finanční nedostupnost dirigenta takového formátu a jeho velká časová vytíženost. Ondřej Kukal Ještě jako student konzervatoře založil smyčcový orchestr Hudební mládeže. S Hudební mládeží spolupracoval i nadále, většinou už ale v roli dirigenta nebo jako autor interpretovaného díla. Působí jako šéfdirigent Filharmonie Hradec Králové, jejíž někteří členové jsou zároveň studenty vysokých škol a hrou v orchestru teprve získávají zkušenosti. Orchestr také často zve na výpomoci studenty pardubické konzervatoře. V rámci projektu orchestrální akademie by bylo možné uvádět jeho díla, která by současně sám dirigoval. Pro studenty by to byla významná zkušenost. Miriam Němcová Většinu její pracovní činnosti tvoří spolupráce se studenty. Od roku 1995 je profesorkou dirigování na Pražské konzervatoři. Zároveň zde vede i symfonický orchestr. Od roku 2001 je stálým dirigentem Filharmonie Hradec Králové.104 Pro členy orchestrální akademie by bylo velmi cennou zkušeností porovnání mužského a ženského přístupu ke spolupráci. Jaromír M. Kriegel Mladý a energický dirigent a organizátor hudebního života. Působil jako dirigent symfonického orchestru Konzervatoře Pardubice, kde se snažil i o zajištění koncertů právě
103
BEZR, Ondřej; ČTK. Pražská konzervatoř je na soustředění. S Bělohlávkem cvičí Mou vlast. In: iDnes.cz / Kultura. 13. 3. 2011 16:27. [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z URL: 104 Profil Miriam Němcové na webových stránkách hudební společnosti Praga Sinfonietta. [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z URL:
82
zkoušených děl. Od roku 2007 vyučuje na pardubické konzervatoři dirigování. V roce 2009 založil v Pardubicích hudební festival Le Quattro Stagioni, jehož je prezidentem a pro orchestrální akademii by bylo žádoucí s ním navázat spolupráci. Jaroslav Brych Se spoluprací s dětmi a mládeží má bohaté zkušenosti. První sbormistrovské zkušenosti získal v Pardubickém dětském sboru a v letech 1984 – 1997 jako sbormistr Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy. Poté 8 let zastával funkci hlavního sbormistra Pražského filharmonického sboru, jediného profesionálního pěveckého tělesa v Čechách. Od roku 2005 působí pedagogicky na pardubické konzervatoři jako profesor dirigování a občasný dirigent školního orchestru, kde jsou jeho hodiny velmi oblíbené. Na HAMU vyučuje dirigování sboru a sluchovou analýzu a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy má na starosti přípravu studentů dirigování.105 V roce 2007 se jako lektor zúčastnil Letního orchestru mladých. Marko Ivanovič V rámci České filharmonie založil (spolu s redaktorem Českého rozhlasu Petrem Kadlecem) divácky velmi úspěšnou edukativní koncertní řadu Čtyři kroky do nového světa, zaměřenou na studentské publikum. V projektu nyní pokračuje v organizaci Symfonického orchestru hl.m.Prahy FOK. Od roku 2009 je šéfdirigentem Komorní filharmonie Pardubice.106 Místní prostředí i publikum mu tedy není neznámé a mohl by dobře odhadnout, jaký repertoár by měl šanci sklidit úspěch. Marek Štryncl Kromě violoncella vystudoval v Teplicích i obor dirigování. Tomu se pak též věnoval na HAMU, ale také studoval barokní violoncello na drážďanské Akademii pro starou hudbu. Pro zájem o dobovou interpretaci založil v roce 1992 soubor Musica Florea, s nímž se věnuje interpretaci děl méně známých autorů zejména z období českého baroka
105
PIRNER, Jan. Jaroslav Brych. In: Český hudební slovník osob a institucí. [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z URL:
83
a klasicismu. Se souborem Musica Florea natočil mnoho nahrávek, například Braniborské koncerty J. S. Bacha. Nebrání se ani neobvyklým a experimentálním projektům. Spolupracoval například se zpěvačkou a houslistkou Ivou Bittovou na jejím albu Mater (2007) nebo nahrál symfonické skladby Antonína Dvořáka na dobové nástroje (2009).107 Spolupráce s ním a možnost interpretovat hudbu dobovým způsobem by pro akademiky byla jistě zajímavá zkušenost. Tomáš Židek Pochází z Chrudimi, na konzervatoři v Pardubicích vystudoval obory viola, varhany a dirigování. Poté se stal posluchačem HAMU, kde se věnoval orchestrálnímu, opernímu i sborovému dirigování. Nyní pokračuje v doktorandském studijním programu. V roce 2006 dirigoval v rámci mezinárodního festivalu mladých sólistů Talentinum koncert sólistů za doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Od roku 2010 je dirigentem a uměleckým vedoucím Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice. Taktéž od roku 2009 pedagogicky působí na oddělení hudební teorie a dirigování pardubické konzervatoře, kde je současně i dirigentem orchestru a vede školní sbor. Působí také v ZUŠ J. N. Filcíka v Chrasti u Chrudimi. Příležitostně se zabývá i komponováním a muzikologií. Aktivně se také podílí na organizaci chrudimského hudebního života.108 5.3.2 Festivaly Koncertní vystoupení orchestrální akademie by bylo nabídnuto vhodným hudebním festivalům ve východočeském regionu, které se konají ve stejném období jako orchestrální akademie. Bohužel tímto omezením na 2 měsíce v roce se možnost výběru festivalů značné zužuje a spolupráce by přicházela v úvahu s těmito festivaly: Le Quattro Stagioni - koná se od roku 2009 v Pardubicích. Jedná se vždy o cyklus koncertů zasazený do jednotlivých ročních období. Od doby svého vzniku nabídl již téměř
106
Webové stránky Marko Ivanoviče. [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z URL: 107 Webové stránky Marka Štryncla. [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z URL: 108 Webové stránky Tomáše Židka. [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z URL:
84
30 koncertů s významnými českými i zahraničními sólisty a dirigenty (Pavel Šporcl, Bohuslav Matoušek, Aleš Bárta, Petr Altrichter a další).109 Prezident festivalu Jaromír M. Kriegel je sám aktivním dirigentem, takže by bylo možné nabídnout mu umělecké vedení programu, který by byl na festivalu proveden. Smetanova Litomyšl – pořádán v Litomyšli od roku 1949. Hlavní náplní programu jsou operní inscenace, ale i galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery. Prostor je ale věnován i hudbě symfonické a instrumentální. Hlavní pořady festivalu se konají na akusticky příznivém II. zámeckém nádvoří i na jiných místech v Litomyšli a Pardubickém kraji. Od roku 2012 má festival stagionu v rokokovém zámku Nové Hrady, kde bude letos začátkem července představena barokní opera Henryho Purcella Královna víl.110 Hudební léto v kostele sv. Bartoloměje - koná se od roku 2005 v Heřmanově Městci. Festival je zaměřený hlavně na duchovní hudbu, ale nebrání se i jiným hudebním žánrům. 5.3.3 Koncerty pro děti Místo jednoho koncertu s „klasickým“ programem by bylo možné zařadit koncert určený pro nejmladší posluchače. Vzhledem k tomu, že Komorní filharmonie Pardubice pořádá cyklus koncertů pro děti a mládež vhodný pro děti ve věku 7 – 13 let, doporučovala bych se zaměřit na ještě mladší věkovou skupinu dětí od 3 let. Inspirací by mohla být řada koncertů pro děti Pražské komorní filharmonie, která má již mnohaletou tradici a setkává se s velkým zájmem mladých posluchačů a jejich rodičů. Přibližně hodinový koncert je vždy zaměřen na jedno hudební období a vhodně vybrané krátké hudební ukázky jsou provázeny herci z Divadla D 21 spolu se známou hereckou osobností. Realizace dětského koncertu v rámci projektu orchestrální akademie by se samozřejmě musela přizpůsobit místním podmínkám. Bylo by vhodné oslovit dirigenta, který má již s koncerty pro děti zkušenost. Mohl by to být Jakub Hrůša, Robert Kružík, Jakub Šnajdr
109
Webové stránky Mezinárodního hudebního festivalu Le Quattro Stagioni. [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z URL: 110 Webové stránky Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z URL:
85
nebo David Švec. Pro jevištní ztvárnění by bylo možné ke spolupráci přizvat například studentské Divadlo Exil, které by se postaralo i o režijní stránku jevištního provedení. Myslím si, že práce na programu pro jiné než dospělé publikum by přinesla příjemné oživení celého projektu a pro účastníky by byla cennou zkušeností, kterou by mohli využít i ve své pozdější hudební praxi. Výběr prostoru vhodného k uspořádání koncertu pro děti by se nemusel omezovat jen na možnosti Domu hudby. Pro děti by bylo jistě atraktivnější prostředí Rytířského sálu Zámku Pardubice, který by povaze koncertu lépe vyhovoval i svou nižší kapacitou míst. Vzhledem k letnímu období by bylo zajímavé program uvést ve venkovních kulisách historického jádra města. K tomu by mohlo posloužit například nádvoří pardubického zámku nebo ohraničený venkovní prostor s kašnou zvaný Přihrádek. Venkovní realizace koncertu by jistě byla organizačně o něco náročnější - muselo by se postavit pódium, zajistit dobré ozvučení a zajistit místa pro publikum. Ale na druhou stranu by koncertu přinesla nenapodobitelnou atmosféru a v dětských vzpomínkách by si koncert našel místo pravděpodobněji než při realizaci v koncertním sále. Koncert s programem pro děti by také bylo vhodné intenzivně propagovat všemi dostupnými kanály. V případě zájmu by bylo možné po pardubickém uvedení tento program zopakovat v některém z okolních měst. Organizace dětského koncertu v rámci projektu orchestrální akademie by jistě znamenala vyšší náročnost na organizaci a možná by bylo vhodnější s jeho realizací začít v některém z dalších ročníků akademie, kdy bude projekt zavedený v povědomí veřejnosti. Rozhodně si ale myslím, že by tato myšlenka neměla být zapomenuta a v případě příznivých podmínek by bylo vhodné a přínosné ji zrealizovat.
5.4 Organizační struktura a právní forma Pro nový projekt orchestrální akademie mi přijde vhodný a výstižný název Pardubická letní akademie vážné hudby. Pro možnost provozování činnosti tohoto typu orchestrální akademie mi přijde nejvhodnější způsob založení neziskové organizace, konkrétně obecně prospěšné společnosti. Oproti občanskému sdružení má tato struktura sice některé nevýhody, ale pro tento projekt bude vhodnější. 86
V první řadě je potřeba dopředu počítat s tím, že na rozdíl od založení občanského sdružení, jehož registrace je otázkou přibližně dvou týdnů, zápis obecně prospěšné společnosti do rejstříku vedeného rejstříkovým soudem trvá měsíce. Jako výhodu bych viděla, že obecně prospěšná společnost se zároveň se vznikem osamostatňuje od svých zakladatelů, kteří nemusí být zastoupeni ve volených orgánech společnosti. Orgány obecně prospěšné společnosti jsou správní rada (statutární orgán) vždy nezávislá na zakladatelích, nepovinně ředitel a dozorčí rada (kontrolní orgán) v zákonem stanovených případech. Občanské sdružení může mít stovky členů (sportovní kluby atd.), obecně prospěšná společnost jako organizace s hierarchickou strukturou včetně zaměstnanců členy nemá. Zatímco občanské sdružení musí mít nejméně tři zakladatele, u obecně prospěšné společnosti stačí jeden subjekt – fyzická nebo právnická osoba. Obecně prospěšná společnost má také výhody z hlediska daňových úlev – oproti občanskému sdružení je osvobozena od placení darovací a dědické daně při bezúplatném nabytí majetku určeném na její činnost. Další výhodou oproti občanskému sdružení je zákonem podmíněná větší transparentnost (povinnost zveřejňovat výroční zprávu a v zákonem stanovených případech nechat zpracovat auditorem účetní uzávěrku), což může působit důvěryhodněji při oslovování potenciálních dárců a sponzorů. Také na veřejnost působí obecně prospěšná společnost stabilněji, seriózněji a profesionálněji, protože při neposkytování obecně prospěšné služby uvedené v zakládací listině jí hrozí zrušení soudem. Naopak deklarace prospěšnosti nezavazuje občanské sdružení k faktickému výkonu této činnosti a díky tomu je také počet aktivních občanských sdružení několikanásobně menší než počet celkový.111 Z výše uvedených důvodů považuji za vhodnější provozovat orchestrální akademii právní formou obecně prospěšné společnosti, která je upravena zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a změně a doplnění některých zákonů.
111
MAŇAS, Tomáš. Právní forma neziskovky šitá na míru (rozdíly mezi OS a OPS). In: GRANTIS, 2002, č. 2. [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z URL:
87
Oficiální název by tedy zněl Pardubická letní akademie vážné hudby, o.p.s. Hlavním posláním obecně prospěšné společnosti musí být poskytování obecně prospěšných služeb. Zákon neurčuje, jaké konkrétní služby jsou obecně prospěšné, a obecnou prospěšnost společnosti posuzuje soudce při rozhodování o zápisu obecně prospěšné společnosti do rejstříku. Velká pozornost by měla být věnována tvorbě zakládací listiny. Zakladatel v ní vymezuje rozhodovací pravomoci správní rady, pozici a rozhodovací pravomoci ředitele v rámci běžného řízení obecně prospěšné společnosti a určuje organizační strukturu nebo alespoň její rámec. Zakládací listina musí obsahovat tyto údaje:
jedná – li se o právnickou osobu, uvádí se název, sídlo a identifikační číslo zakladatele; jedná – li se o fyzickou osobu, je nutné uvést jméno, rodné číslo (nebo datum narození, nebylo – li rodné číslo přiděleno) a trvalý pobyt zakladatele
název: Pardubická letní akademie vážné hudby, o.p.s.; sídlo musí být v nebytových prostorech
druh obecně prospěšných služeb, které bude obecně prospěšná společnost poskytovat a stanovení podmínek jejich poskytování. V našem případě by se jednalo o: -
podporu mladých umělců, studentů či absolventů středních a vysokých hudebních škol
-
šíření a popularizaci kulturních hodnot v oblasti hudební kultury
-
propagaci hudby prostřednictvím interpretace
-
zpřístupnění koncertů co nejširšímu spektru posluchačů
-
obecně prospěšné služby za předem stanovených podmínek, stejných pro všechny uživatele těchto služeb
obecně prospěšná společnost je zakládána na dobu neurčitou
orgány společnosti: -
správní rada – postavení a působnost, složení, jmenování a funkční období, způsob jednání, rozhodování mimo zasedání, povinnosti členů, odměňování členů 88
-
ředitel – jmenuje ho a odvolává správní rada, povinnosti, jednání a podepisování za společnost, odměňování
-
dozorčí rada – postavení a působnost, složení, jmenování a funkční období, jednání, povinnosti členů, odměňování členů
nejednoznačná formulace v zákoně vedla k tomu, že většina soudců považuje vklad za povinnost, stačí ve výši 500 korun
na obecně prospěšné společnosti se vztahuje povinnost vydávat každoročně výroční zprávu o činnosti a hospodaření, která musí být veřejně přístupná
K založení obecně prospěšné společnosti je potřeba podat u soudu návrh na zápis do rejstříku. Návrh musí být podepsaný zakladateli a jejich podpisy ověřeny. Spolu s podáním návrhu je nutné doložit doklady prokazující splnění podmínek stanovených zákonem. Návrh na zápis musí být u rejstříkového soudu podán do 90 dnů od podpisu zakládací listiny.112 Organizační zajištění projektu Pardubické letní akademie vážné hudby by měl na starosti ředitel obecně prospěšné společnosti. Mezi jeho hlavní úkoly by patřilo:
zajištění finančních prostředků, potřebných k realizaci projektu orchestrální akademie
organizace konkurzů a vyřízení smluvní agendy mezi účastníky a Pardubickou letní akademií
pronájem sálů a zkušebních místností, podpisy smluv s Konzervatoří Pardubice
oslovení dirigentů, sólistů a lektorů k účasti na projektu Pardubické letní akademie vážné hudby a smluvní zakotvení jejich účasti
zajištění ubytování a stravy pro členy akademie a dirigenty, sólisty a lektory
zabezpečení dopravy potřebné k výjezdům na koncerty a výlety
organizace koncertů, oslovení organizátorů festivalů a kulturních akcí v regionu
plánování propagace projektu, zajištění propagačních materiálů
PR a marketing, funkce tiskového mluvčího
89
Na vlastní průběh akademie v období letních prázdnin a přípravnou fázi bezprostředně před jejím zahájením považuji za nezbytné přizvat k organizaci ještě jednu osobu na produkční funkci, která by pomáhala s organizací realizace projektu a byla spoluodpovědná za jeho průběh. Tato osoba by byla za svou činnost odměněna na základě Dohody o provedení práce. Výhodné by bylo, kdyby tato osoba byla zaměstnána ve školství a činnost související s akademií by se jí nepřekrývala s běžným zaměstnáním. Také by bylo vhodné, aby dotyčná osoba měla kladný vztah k hudbě a měla alespoň základní povědomí (nejlépe na základě praktické zkušenosti) o organizaci koncertů. Za tvorbu koncertních programů s ohledem na velikost a povahu orchestru a místo konání by byl zodpovědný dramaturg projektu, který by za tímto účelem s akademií spolupracoval na základě Dohody o provedení práce či Smlouvy o poskytování poradenských služeb. Dramaturg by byl i přítomen u konkurzů do orchestrální akademie, aby si mohl vytvořit představu o úrovni hráčů a přizpůsobit jí výběr repertoáru. Funkcí dramaturga by mohl být pověřen např. PhDr. Vladimír Kulík. Doktor Kulík je dlouholetým pedagogem pardubické konzervatoře, kde kromě hry na housle vyučuje i dějiny hudby. Několik let byl dramaturgem Komorní filharmonie Pardubice, což by mělo tu výhodu, že se výborně orientuje v repertoáru vhodném pro komorní orchestr a zároveň zná kapacitní i zvukové možnosti Sukovy síně Domu hudby. Doktor Kulík také několik let vedl orchestr studentů pardubické konzervatoře, takže má praktickou zkušenost se studentským orchestrem a zná jeho možnosti a limity.
5.5 Marketing a PR Oblast marketingu a PR považuji při zavádění projektu typu orchestrální akademie za klíčovou a naprosto nezbytnou. Právě ona bude z velké části ovlivňovat to, jaký bude o projekt zájem ze strany diváků. Je proto nutné, aby byly PR a marketingové aktivity prováděny odborně, profesionálně a dlouhodobě a měly ucelenou koncepci a plán. Pro úspěšné zahájení projektu bude nutné pro tuto oblast vyčlenit finanční prostředky, ale samozřejmě nebude možné, aby částka dosahovala takové výše jako v komerční sféře.
112
BOUKAL, Petr; VÁVROVÁ, Hana a kol. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vyd.
90
Kvůli omezeným finančním možnostem bych doporučovala zaměřit se především na PR komunikaci všemi dostupnými a vhodnými kanály. V první řadě by bylo nutné vytvořit kompaktní vizuální identitu celého projektu. Myslím, že v tomto případě se vyplatí svěřit úkol do rukou zkušených profesionálů (v úvahu by přicházeli např. mladí designéři ze studia OBA2, kteří již mají s grafickým ztvárněním hudebních projektů zkušenosti). Bylo by třeba vytvořit logo projektu, které by vystihovalo jeho podstatu a poslání. Logo by mělo mít moderní a dynamický design, se kterým by si veřejnost projekt dokázala spojit, a bylo by klíčové pro vytvoření vizuální identity projektu. S podobou loga by souvisela i celková grafická podoba projektu, která by byla uplatňována na všech propagačních materiálech a nástrojích s projektem souvisejících. Byly by to především webové stránky projektu, profil na facebooku, informační brožury a letáky, programové brožury a vstupenky. Bylo
by
nutné
co
nejdříve
vytvořit
oficiální
internetové
stránky
(např.
www.pardubickaletniakademie.cz, www.plavh.cz apod.). Tyto stránky by měly být v co největší možné míře přehledné, ale zároveň by měly návštěvníkům poskytovat všechny důležité informace. Internetové stránky by měly obsahovat:
představení společnosti a jejího poslání
informace o konkurzech – nástroje, termíny, požadavky, místo a čas konání
důležité kontakty – vedení společnosti, emailový a telefonický kontakt
aktuality
termíny koncertů a jejich program
přehled o dirigentech a jejich medailony
informace o sólistech a lektorech
možnost rezervace vstupenek – navázání spolupráce s Turistickým informačním centrem a společností Ticketportal
Praha: Oeconomica, 2007. s. 26-29
91
výsledky konkurzů – aktuální obsazení orchestru
mediální ohlas – rozhovory, recenze koncertů
partnery projektu
výroční zprávy
fotogalerie, videa
odkaz na facebookový profil projektu
odkaz na kanál youtube
Na stránkách by měla být možnost zobrazení informací v anglickém a německém jazyce. Jedině tak bude možné na projekt upozornit i za hranicemi České republiky a přilákat ke konkurzům zájemce ze zahraničí. Pro projekt, který spolupracuje s mladými lidmi, je v dnešní době téměř nezbytné komunikovat přes populární sociální sítě, tedy minimálně mít zřízený profil na facebooku. Opět by v něm mělo být viditelné logo projektu a byl by používán jako nástroj rychlé a přímé komunikace, jehož prostřednictvím by se pomocí sdílení o projektu orchestrální akademie mohlo během krátké doby dozvědět velké množství osob – potenciálních členů orchestru i návštěvníků koncertů. Profil by byl logicky nejvíce aktualizován v době konání orchestrální akademie. Byly by na něj přidávány fotografie ze zkoušek, koncertů, výletů a další atraktivní informace. Pro projekt zabývající se hudbou je také vhodné založení účtu na youtube, kam by bylo možné vkládat upoutávky ze zkoušek i koncertů, rozhovory s dirigenty a další zajímavé materiály, které by mohly být sdíleny i pomocí facebooku. To by pomohlo k vytvoření image mladého dynamického projektu, který jde s dobou a využívá moderní komunikační nástroje. Také by bylo vhodné využít tiskových materiálů v podobě plakátů, letáků a brožur, které by bylo možné distribuovat do informačních center v kraji a ostatních kulturních zařízení. Pro co nejlepší informovanost o koncertech by bylo možné navázat spolupráci s internetovými portály zaměřenými na kulturní oblast, turistiku a regionální události. Cílová skupina, na kterou by byla propagace zaměřena, by nebyla nijak věkově či sociálně vymezena a cílem propagace by tedy bylo oslovit co nejširší spektrum potenciálních diváků.
92
Kromě stálých obyvatel Pardubic by měly být osloveni i turisté z Čech a ze zahraničí, kteří se z jakéhokoliv důvodu rozhodli Pardubice navštívit, a koncert by jim mohl nabídnout možnost příjemně stráveného večera. V případě realizace dětského koncertu by byla samozřejmě propagace zaměřena na rodiče s dětmi, čemuž by byly přizpůsobené i propagační materiály a nástroje komunikace. 5.5.1 Marketingový mix Produkt Produktem by bylo koncertní vystoupení orchestru složeného z mladých hudebníků, který byl sestaven v rámci unikátního vzdělávacího projektu Pardubické letní akademie vážné hudby. Koncert by měl být výjimečný i svou atmosférou, která by vznikla snahou hudebníků předvést co nejlepší výkon. Místo Většina koncertů by se odehrávala v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích. Dům hudby má výhodnou a dobře dostupnou polohu v blízkosti historického centra města i pardubického zámku. V okolí Domu hudby se nachází dostatek parkovacích míst. V případě využití městské hromadné dopravy je zde velké množství spojů a od zastávek U Grandu, Náměstí Republiky a Sukova je Dům hudby vzdálený do 5 minut pěší chůze. V případě konání koncertu v jiných prostorách – Rytířský sál Zámku Pardubice, Pernštýnské náměstí, nádvoří zámku – není problém s parkováním ani s dostupností městskou hromadnou dopravou. Vzhledem k blízkosti všech zmiňovaných prostor od centra města se v případě příznivého počasí nabízí po koncertě možnost krátké procházky historickým centrem či posezení v některé ze zahradních restaurací či kaváren. Propagace Vzhledem k omezeným finančním prostředkům by nebylo možné uspořádat rozsáhlou reklamní kampaň. Ideálním způsobem propagace by bylo vyjednání mediálního partnerství s co největším množství regionálních a odborných médií. Ke každému koncertu by byla vydána tisková zpráva, která by těmto médiím byla rozeslána. Oslovena by byla zejména tato média:
Český rozhlas Pardubice
Pardubický deník 93
Místní redakce MF DNES
Východočeská televize
Týdeník Pernštejn
Opera plus
Hudební rozhledy
Harmonie
Rádio Classic
Český rozhlas Vltava
Česká televize
Velký dopad na informovanost o konání koncertů by také mohly mít letáky umístěné v prostředcích městské hromadné dopravy. Důraz by byl kladen na PR činnosti, kdy by bylo potřeba vytěžit maximum zejména ze zahájení projektu a poskytovat rozhovory vedení společnosti, dirigentů, sólistů a účastníků akademie do novin, rozhlasu, případně nabídnout místní televizi a regionálním redakcím celostátních televizí námět na reportáž. Ve všech oblastech PR činnosti by měla být vyzdvihována jedinečnost projektu, jeho vzdělávací funkce a význam účasti na projektu pro mladé hudebníky. Cena Cena vstupenek a tržby plynoucí z koncertů orchestrální akademie by hrály klíčovou roli z hlediska financování projektu a jeho rozpočtu. Při určení ceny vstupenky je nutné zjistit, v jaké cenové relaci se pohybují ceny u koncertů alespoň v určité míře srovnatelných projektů (například Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie) a zároveň běžné ceny vstupenek na koncerty, které se konají v Sukově síni Domu hudby.
94
Vstupenka na koncert Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie, který se bude konat 17. června v Českém muzeu hudby v Praze na Malé Straně, stojí bez ohledu na místo v hledišti 250 korun.113 Ceny vstupenek na abonentní koncerty Komorní filharmonie Pardubice se v závislosti na sektoru hlediště pohybují v rozmezí od 170 do 340 korun. Po slevě, která je poskytována studentům a seniorům, se cena vstupenek sníží v průměru o 70 korun, avšak na nejdražší vstupné (340 korun) se sleva nevztahuje. Držitelé průkazu ZTP a ZTP/P, jejich doprovod a studenti, kteří se prokáží průkazkou ISIC, mají nárok na slevu 50% z plné ceny vstupenky. Ceny vstupenek na mimořádné koncerty se pohybují od 150 do 600 korun a hlediště je při nich pomyslně rozděleno na střední a boční sektory. Například na koncert známého pardubického komorního souboru Barocco sempre giovane stála vstupenka 250 korun do středního sektoru a 200 korun do bočních sektorů. Za koncert SOČRu posluchač zaplatil 300, resp. 200 korun.114 Po zvážení všech aspektů navrhuji stanovit cenu vstupenek na koncerty orchestrální akademie ve výši 200 korun do středního sektoru a 150 korun do bočních sektorů. Senioři, držitelé karet ZTP a ZTP/P
a studenti by mohli uplatnit slevu 50 korun na jednu
vstupenku. Mohla by být také zavedená možnost nákupu vstupenky na 3 koncertní programy (z 6 možných).
U tohoto druhu vstupenky navrhuji zvýhodněnou cenu 500 korun
do středního sektoru a 350 korun do bočních sektorů.
5.6 Financování Projekt Pardubické letní akademie vážné hudby by představoval v České republice ojedinělý a zatím nevyzkoušený koncept práce s mladými talenty. V době, kdy i ověřené projekty za účasti známých jmen mají problémy se získáním dostatečných finančních
113
Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z URL: 114 Webové stránky Komorní filharmonie Pardubice. [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z URL:
95
prostředků, by pro úplně nový a v českých podmínkách zatím nerealizovaný a neověřený projekt nebylo sehnání sponzorů a partnerů zrovna snadným úkolem. Bylo by výhodné mít již od počátku fáze shánění finančních prostředků příslib účasti či morální podpory některé z výrazných dirigentských osobností či osobností z hudebního světa. Dále by bylo nezbytné pečlivě sestavit stručnou, ale o to výstižnější prezentaci, ve které by byl projekt Pardubické letní akademie vážné hudby představen. Tato prezentace by měla obsahovat základní charakteristiku projektu, přičemž by mělo být zdůrazněno, že se sice jedná v naší republice o nový a nevyzkoušený koncept, ale že v německy mluvících zemích mají tyto projekty více než třicetiletou tradici a setkávají se s velkým zájmem jak ze strany hudebníků, tak i posluchačů a organizátorů hudebních událostí. Byl by vyzdvižen vzdělávací charakter projektu a jeho význam nejen pro hudebníky, ale také pro region, ve kterém se bude konat. Stručně by byl popsán harmonogram s plánovanými koncerty. Také by byl představen předpokládaný rozpočet a bylo by nabídnuto, k jakým konkrétním účelům mohou být získané prostředky využity. Samozřejmostí by byly volné vstupenky na koncerty pro zástupce firmy a pozvání na přípitek a občerstvení po zahajovacím koncertě. Logo s názvem sponzorské společnosti by bylo samozřejmě viditelně umístěno na všech pořádaných koncertech a bylo by uvedeno ve všech propagačních materiálech, brožurách, programech, plakátech a na internetových stránkách projektu. V první řadě by byly osloveny společnosti, které se už nějakým způsobem v rámci CSR na hudebním rozvoji regionu podílejí a je tedy zřejmé, že jim na kulturním životě záleží. Mohly by to být:
Elektrárny Opatovice, a.s. – kromě jiných oblastí podporuje i kulturu v regionu. Dar obdrželo například Východočeské divadlo Pardubice nebo Filharmonie Hradec Králové.
Tepelné hospodářství Hradec Králové, a.s. – v rámci „programu partnerství“ podporuje několik hudebních projektů (např. Hudební divadlo dětem, Jazz goes to town)
Skupina ČEZ
Partners for Life Planning
Česká spořitelna 96
ČSOB Pojišťovna
GE Money Bank
Kooperativa
UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
Student Agency
Explosia
Východočeská tiskárna
Chládek & Tintěra Pardubice
O finanční podporu by bylo také možné požádat:
Ministerstvo kultury
Magistrát města Pardubice
Městský obvod Pardubice 1
Pardubický kraj
Získané finanční prostředky by byly použity na organizační zajištění všech fází orchestrální akademie a odměny pro její spolupracovníky. Hlavní výdaje by představovaly:
pronájem sálu na uspořádání konkurzu (konkrétní suma by závisela na počtu přihlášených)
ubytování účastníků akademie
ubytování dirigentů, sólistů a lektorů
strava všech zúčastněných
doprava účastníků na místo konání, na koncerty konající se mimo Pardubice a zpět, výlety po okolí
pronájem sálů a zkušebních místností – částka by záležela na podobě smlouvy s Konzervatoří Pardubice
odměna dirigentům, sólistům a lektorům
odměna dramaturgovi
odměna managementu
propagační materiály, marketing a PR
zřízení webových stránek, grafická podoba projektu 97
ostatní výdaje (květiny, dárkové a upomínkové předměty, atd.)
Ohledně pronájmu sálů a zkušebních místností v Domě hudby by bylo vhodné jednat s vedením Konzervatoře Pardubice a snažit se zajistit co nejvýhodnější podmínky partnerství. V době letních prázdnin nejsou tyto prostory využívané, nehrozily by tedy žádné organizační problémy ohledně využívání sálu více orchestry atd. V případě získání výhodného partnerství by samozřejmě Konzervatoř Pardubice byla uváděna ve všech propagačních materiálech a na internetových stránkách jako partner Pardubické letní akademie vážné hudby. Výnosy projektu by plynuly především z koncertní činnosti, tedy z tržeb ze vstupného. Kapacita Sukovy síně Domu hudby je 472 míst.115 Čekáme - li
75% obsazenost
rovnoměrně rozloženou mezi střední a boční sektory, využito celkem bude 354 míst, z toho 186 ve středním sektoru a 168 v bočních sektorech. Dále je třeba počítat s tím, že přibližně 25 % posluchačů bude mít nárok na slevu ze vstupného, což by se týkalo 89 posluchačů (47 ve středním sektoru a 42 v bočních sektorech). Tabulka 11: Výnos z jednoho koncertu na základě stanovených cen vstupenek
Počet diváků
Druh vstupenky
Cena
Celkem
Plné vstupné střední sektor
139
200
27 800
Plné vstupné boční sektory
126
150
18 900
Zlevněné
vstupné
střední
47
150
7 050
vstupné
boční
42
100
4 200
sektor Zlevněné sektory CELKEM
57 950 zdroj: autorka
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že tržby z jednoho koncertu by dosahovaly výše přibližně 58 000 korun.
115
Webové stránky Konzervatoře Pardubice. [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z URL:
98
5.6.1 Rozpočet - varianta 1 Základní varianta, kdy se počítá s veřejným provedením každého programu na dvou koncertech. Za dobu konání akademie by tedy bylo provedeno celkem 12 koncertů s 6 programy. Náklady Tabulka 12: Předpokládané náklady na jeden ročník projektu Pardubické letní akademie vážné hudby
Pronájem sálu na konkurzy
60 000
Ubytování účastníků
380 000
Ubytování dirigentů
50 000
Strava
500 000
Doprava
30 000
Pronájem sálů na zkoušky
36 000
Pronájem a režie sálu na koncerty
228 000
Odměny dirigentů
240 000
Odměny lektorů
120 000
Odměny sólistů
60 000
Odměna dramaturgovi
30 000
Odměna managementu a produkce
200 000
Propagace, marketing, PR
80 000
Webové stránky, vizualizace projektu
30 000
Ostatní výdaje
20 000
CELKEM
2 014 000 zdroj: autorka
Veškeré náklady na projekt by se pohybovaly okolo 2 milionů korun.
99
Výnosy Tabulka 13: Předpokládané výnosy z koncertní činnosti za jeden ročník projektu Pardubické letní akademie vážné hudby
Tržby za 1 koncert
Počet koncertů
Celkem
58 000
12
696 000 zdroj: autorka
Výnosy za 12 koncertů by mohly dosahovat částky 700 000 korun. Rozdíl mezi náklady a výnosy, který by bylo třeba pokrýt dotacemi a sponzorskými dary tak, aby se hospodářský výsledek rovnal nule, je 1 318 000 korun. Tato částka je poměrně vysoká a zásadně se v ní projevují vysoké výdaje za ubytování a stravu. 5.6.2 Rozpočet - varianta 2 Podařilo by se vyjednat koncert na jednom z festivalů v regionu. Do rozpočtu na straně výnosů by tedy přibylo cca 80 000 korun, za nájem sálu a režii by se ušetřilo 16 000. Rozdíl, který by bylo třeba pokrýt dotacemi a sponzorskými dary, by se snížil o 96 000 na 1 222 000 korun. Bylo by také možné koncertem na festivalu nenahrazovat „běžný“ koncert a odehrát tak s jedním programem 3 koncerty. Pak by bylo ale potřeba počítat s navýšením honoráře pro dirigenta přibližně o 5000 korun. Rozdíl mezi náklady a výnosy by pak činil 1 243 000 korun.
5.6.3 Rozpočet - varianta 3 Na jeden koncertní program by se podařilo na dirigentskou pozici angažovat špičkového dirigenta mezinárodního významu, např. Jiřího Bělohlávka. Sice by tím vzrostly náklady na honorář dirigenta (přibližně o 110 000 korun), ale dá se předpokládat, že by na jím dirigovaných koncertech vzrostla návštěvnost až na 100 % a bylo by možné vstupenky prodávat za vyšší cenu. Analýzou citlivosti je možné určit, o kolik by se měla zvýšit cena vstupenek, aby tak byly vykompenzovány zvýšené náklady. Aby byly zachovány nároky na slevu ve stejné procentuální výši, jako u běžných koncertů, bude použita metoda převodních můstků. 100
Částka, kterou je třeba za dva koncerty získat, musí být o navýšení honoráře dirigenta vyšší než tržba za běžné dva koncerty. Tabulka 14: Potřebné tržby ze 2 koncertů navýšené o honorář dirigenta
Tržba za 2 běžné koncerty
115 900
Navýšení honoráře dirigenta
110 000
CELKEM
225 900 zdroj: autorka
Jak je vidět v tabulce 14, je potřeba na 2 koncertech utržit 225 900 korun. Na každém z koncertů tedy 112 950 korun. Tabulka 15: Výpočet koeficientu na základě poměru cen vstupenek a předpokládaném počtu obsazených míst
Počet sedadel
Váha ceny
Výsledný násobek
Plné vstupné střední sektor
186
2
372
Plné vstupné boční sektory
168
1,5
252
62
1,5
93
56
1
56
Zlevněné vstupné střední sektor Zlevněné vstupné boční sektory CELKEM
472
773 zdroj: autorka
Sečtením výsledných násobků počtů sedadel v jednotlivých sektorech a jejich váhy se dostáváme k číslu 773. Tím vydělíme výši potřebného výdělku za jeden koncert, tedy 112 950 korun. 112 950: 773 = 146,119 Výsledek zaokrouhlíme na 146 a tento koeficient zpětně násobíme s váhou ceny každého sektoru. Tím získáme výsledné ceny vstupenek.
101
Tabulka 16: Určení cen vstupenek
Váha ceny
Koeficient
Cena vstupenky
Plné vstupné střední sektor
146
2
292
Plné vstupné boční sektory
146
1,5
219
Zlevněné vstupné střední
146
1,5
219
146
1
146
sektor Zlevněné vstupné boční sektory zdroj: autorka
Správnost výpočtu můžeme zkontrolovat vynásobením počtů sedadel v příslušných sektorech s odpovídajícími cenami a následným součtem. Tabulka 17: Ověření správného postupu při výpočtu cen vstupenek
Počet sedadel
Cena vstupenky Tržba za sektor
Plné vstupné střední sektor
186
292
54 312
Plné vstupné boční sektory
168
219
37 792
62
219
13 578
56
146
8 176
Zlevněné vstupné střední sektor Zlevněné vstupné boční sektory CELKEM
113 858 zdroj: autorka
Výsledná částka se od požadované nepatrně liší, což je způsobeno zaokrouhlením koeficientu. Ceny vstupenek jsou určeny správně a pro kompenzaci nákladů spojených s angažováním známého dirigenta je nutno vstupné zvýšit minimálně na 292 resp. 219 korun do středního sektoru a na 219 resp. 146 korun do bočních sektorů.
5.6.4 Rozpočet - varianta 4 Vzhledem k tomu, že jedny z nejvyšších položek na straně nákladů představuje ubytování a strava účastníků, je možné tyto náklady snížit zavedením poplatku za účast na akademii. 102
Tento poplatek by mohl být ve výši 10 000 korun pro jednoho účastníka, což by pomohlo pokrýt alespoň náklady na ubytování. Částka je zdánlivě vysoká, ale vzhledem k téměř dvouměsíční délce akademie mi přijde adekvátní. Je ale pravděpodobné, že zavedením tohoto poplatku by klesnul zájem o účast na akademii. Při 41 účastnících (40 v orchestru a 1 dirigenta) by se na poplatcích vybralo 410 000 korun. Tím by došlo ke snížení deficitu rozpočtu na 908 000 korun. Možnost zavedení poplatku se dá snadno kombinovat s předchozími dvěma variantami rozpočtu. V případě zavedení u varianty 2 by se deficit snížil na 812 000 korun v případě konání 2 koncertů a na 833 000 korun při konání 3 koncertů.
103
ZÁVĚR Tato diplomová práce měla nejprve čtenáři přiblížit způsob hudebního vzdělávání v České republice včetně možností získání orchestrální praxe a uplatnění hudebníka jako profesionálního orchestrálního hráče. Na vybraných příkladech zahraničních projektů byly popsány principy fungování dvou základních typů orchestrálních akademií, z nichž jeden se stal inspirací pro nedávno vzniklé orchestrální akademie v České republice. Ty byly popsány podrobněji, včetně přípravných fází, způsobu výběru uchazečů, jejich organizačního i finančního zajištění. Dále byl představen nový projekt druhého typu orchestrální akademie nazvaný Letní pardubická akademie vážné hudby. Byla navržena jeho forma, délka, organizační i právní struktura, způsob veřejné prezentace, propagace a financování včetně několika možných variant rozpočtu. Vzhledem k dlouhodobě klesající úrovni studentů hudebních středních a vysokých škol v České republice považuji projekty orchestrálních akademií v nejrůznějších podobách za vysoce potřebné a žádoucí. Jedině cílenou výchovou budoucích generací profesionálních hudebníků samotnými profesionály může být zachována současná úroveň našich předních orchestrů a jejich pověst ve světě. Dotazníkové šetření v příloze práce prokázalo jednoznačný přínos projektů jejich účastníkům. Ti vyzdvihovali především možnost získání zkušeností a praxe ve vynikajících profesionálních tělesech, získání kontaktů pro budoucí kariéru a možnost konzultovat své schopnosti s předními českými hráči. Je však zřejmé, že existence projektů orchestrální akademie nemá význam jen pro jejich účastníky, ale v nezanedbatelné míře i pro samotné orchestry. Díky možnosti rozšíření mohou dramaturgové zařazovat do programu díla náročná na obsazení bez nutnosti placení výpomocí. Mladí hráči také přinášejí do orchestrů nové impulzy, energii a snižují věkový průměr orchestru. Realizace orchestrální akademie typu Schleswig – Holstein by byla v českých podmínkách možná, ale záleželo by hlavně na množství finančních prostředků získaných od sponzorů a pomocí dotací. Také by záleželo na podobě smluv o pronájmu koncertního sálu a výši 104
výdajů za ubytování. Jsem si ale jistá, že by o tento projekt, zvláště v případě kvalitně provedeného marketingu a PR, byl v České republice zájem a jeho uskutečnění by mělo význam jak pro region, ve kterém by se konal, tak pro celou republiku, protože projekt tohoto typu u nás za tím chybí. V každém případě je pozitivní, že přes počáteční nedůvěru českého prostředí se projekty daří realizovat a finančně zajistit. Určitě je zde velký prostor pro další rozvoj, kdy by si i vedení mimopražských orchestrů mělo uvědomit význam těchto projektů a dát možnost také studentům a mladým profesionálům žijícím mimo hlavní město se takového projektu zúčastnit.
105
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ Odborné publikace BAČUVČÍK, Radim. Marketing symfonických orchestrů: publikum a veřejnost moravských filharmonií. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2011. 184 s. ISBN 978-80-87500-03-3 BOUKAL, Petr; VÁVROVÁ, Hana a kol. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 110 s. ISBN 979-90-245-1293-8 FOTR, Jiří; ŠVECOVÁ, Lenka a kol. Manažerské rozhodování. Postupy, metody a nástroje. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2010. 467 s. ISBN 978-80-86929-59-0 JOHNOVÁ, Radka; ČERNÁ, Jitka a kol. Arts marketing: marketing umění a kulturního dědictví. Praha: Oeconomica, 2007. 243 s. ISBN 978-80-245-1276-1 VEBER, Jaromír a kol. Management. Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2. vyd. Praha: Management Press, 2011. 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0 VAŠEK, Roman; RIEDLBAUCH, Václav. Studie návazné uplatnitelnosti uměleckého personálu. 1. vyd. Praha: Unie zaměstnavatelských svazů ČR-centrum rozvojových aktivit, 2012. ISBN 978-80-905248-1-1 Internetové zdroje BEZR, Ondřej; ČTK. Pražská konzervatoř je na soustředění. S Bělohlávkem cvičí Mou vlast. In: iDnes.cz / Kultura. 13. 3. 2011 16:27. [online]. Dostupné z URL: BOREK, Lubor. Zveřejnění propozic soutěží ZUŠ ve šk. roce 2012/2013. [online]. Dostupné z URL: ČTK. Ministr Kalousek podepsal zvýšení mezd pro Českou filharmonii. In: Novinky.cz. [online]. 3. 6. 2012 10:51. Dostupné z URL: < http://www.novinky.cz/kultura/269378ministr-kalousek-podepsal-zvyseni-mezd-pro-ceskou-filharmonii.html>
106
MAŇAS, Tomáš. Právní forma neziskovky šitá na míru (rozdíly mezi OS a OPS). In: GRANTIS, 2002, č. 2. [online]. Dostupné z URL: PIRNER, Jan. Jaroslav Brych. In: Český hudební slovník osob a institucí. [online]. Dostupné z URL: Profil Miriam Němcové na webových stránkách hudební společnosti Praga Sinfonietta. [online]. Dostupné z URL: Webové stránky Berlínských filharmoniků. [online]. Dostupné z URL: < http://www.berliner-philharmoniker.de/akademie> Webové stránky České filharmonie. [online]. Dostupné z URL: Webové stránky Gustav Mahler Jugendorchester. [online]. Dostupné z URL: Webové stránky Komorní filharmonie Pardubice. [online]. Dostupné z URL: Webové stránky Konzervatoře Pardubice. [online]. Dostupné z URL: Webové stránky Letního orchestru mladých. [online]. Dostupné z URL: Webové stránky Marka Štryncla. [online]. Dostupné z URL: Webové stránky Marko Ivanoviče. [online]. Dostupné z URL: 107
Webové stránky Mezinárodního hudebního festivalu Le Quattro Stagioni. [online]. Dostupné z URL: Webové stránky Mezinárodního hudebního festivalu Pražského jaro. [online]. Dostupné z URL: Webové stránky Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. [online]. Dostupné z URL: Webové stránky Pražské komorní filharmonie. [online]. Dostupné z URL: Webové stránky Schleswig-Holstein Musik Festival. [online]. Dostupné z URL: Webové stránky Tomáše Židka. [online]. Dostupné z URL: Ostatní podklady [?]. Hudební mládež ČR 1980-2003. Kalendáře činnosti České hudební mládeže v letech 1980-2003. BEN-TOVIM, Atarah; BOYD, Douglas. Hudební nástroj a naše dítě. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 131 s. ISBN 978-80-7367-206-5 Emailová
korespondence
s Adélou
BARTÁKOVOU
s Ditou
SMEKALOVOU
[online],
22.
4.
2013,
[email protected] Emailová
korespondence
[online],
zaměstnankyní
marketingového oddělení Pražské komorní filharmonie, 2. 5. 2013, [email protected] Emailová korespondence s Petrem BENDOU [online], iniciátorem projektu Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie, 8. 4. 2013 Interní materiály České filharmonie Interní materiály Pražské komorní filharmonie Rozhovor s Adélou BARTÁKOVOU, vedoucí koncertního oddělení České filharmonie. Praha 20. 3. 2013. 108
Rozhovor s Janou KLIMTOVOU, organizátorkou Letního orchestru mladých. Praha 11. 3. 2013. Rozhovor s Radimem OTÉPKOU, ředitelem Pražské komorní filharmonie. Praha 19. 4. 2013. Rozhovor se Svatoplukem ZAALEM, členem Pražské komorní filharmonie a jejím inspektorem, Praha 4. 4. 2013.
109
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK AMU
Akademie múzických umění
ČF
Česká filharmonie
ČSÚ
Český statistický úřad
HAMU Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění JAMU
Janáčkova akademie múzických umění
OA
Orchestrální akademie
PKF
Pražská komorní filharmonie
VZ
Výroční zpráva
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Srovnání hrubých mezd členů vybraných orchestrů s celorepublikovým průměrem Tabulka 2: Počet přihlášených a přijatých uchazečů v sezónách 2009/2010, 2010/2011 a 2012/2013 Tabulka 3: Přehled příspěvků na projekt Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie v roce 2011 Tabulka 4: Roční náklady na provoz Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie Tabulka 5: Přehled počtu přihlášených a přijatých uchazečů do Orchestrální akademie České filharmonie na sezónu 2012/2013 Tabulka 6: Přehled nákladů na přípravnou fázi Orchestrální akademie České filharmonie Tabulka 7: Přehled nákladů na roční provoz Orchestrální akademie České filharmonie Tabulka 8: Mzdové náklady na roční provoz Orchestrální akademie České filharmonie Tabulka 9: SWOT analýza Pardubic jako místa konání orchestrální akademie 110
Tabulka 10: Návrh obsazení orchestru pro 1. ročník projektu Tabulka 11: Výnos z jednoho koncertu na základě stanovených cen vstupenek Tabulka 12: Předpokládané náklady na jeden ročník projektu Pardubické letní akademie vážné hudby Tabulka 13: Předpokládané výnosy z koncertní činnosti za jeden ročník projektu Pardubické letní akademie vážné hudby Tabulka 14: Potřebné tržby ze 2 koncertů navýšené o honorář dirigenta Tabulka 15: Výpočet koeficientu na základě poměru cen vstupenek a předpokládaném počtu obsazených míst Tabulka 16: Určení cen vstupenek Tabulka 17: Ověření správného postupu při výpočtu cen vstupenek
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1:
Dotazníkové šetření mezi členy OA
111
PŘÍLOHA: DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI ČLENY OA Přílohou této diplomové práce je dotazníkové šetření provedené mezi současnými členy dvou orchestrálních akademií v České republice, tedy Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie a Orchestrální akademie České filharmonie. Cílem šetření bylo zjistit důvody, které účastníky vedly k účasti na projektu, jeho časovou náročnost, spokojenost akademiků s výší stipendia, návrhy na vylepšení projektů a očekávaný přínos pro budoucí hudební kariéru. Akademikům České filharmonie byl dotazník rozdáván v tištěné podobě v průběhu měsíců března a dubna, a to vedoucí koncertního oddělení Mgr. Adélou Bartákovou. Z 22 vydaných dotazníků bylo vráceno vyplněných 14, návratnost tedy byla 64%. Účastníkům Orchestrální akademie Pražské komorní filharmonie jsem dotazníky posílala v elektronické podobě pomocí emailu v průběhu měsíce dubna. Z 12 oslovených členů dotazník zpět poslalo 6, návratnost tedy byla 50%. Celková návratnost dotazníků z obou orchestrálních akademií je tedy 59%. Otázky byly v otevřené formě bez nabídky možných odpovědí, aby se jimi respondenti necítili limitováni a odpověděli co nejpravdivěji. Otázky zněly následovně: 1. Jak jste se dozvěděl/a o existenci a možnosti zúčastnit se OA? 2. Proč jste se rozhodl/a přihlásit? 3. Jak náročný byl konkurz? 4. Jak časově náročné je Vaše působení v OA? 5. Jakým způsobem se do chodu orchestru zapojujete? 6. Jste spokojen/a s výší stipendia? Pokryje nezbytné náklady? 7. Je něco, co byste na organizaci OA změnil/a? 8. Jaký si od absolvování OA slibujete přínos do budoucna? Co Vám účast dává už teď? Účastníkům, kteří již nestudují, byla určena doplňující otázka: 9. Jaké byly Vaše plány v případě neúspěchu při konkurzu do OA?
112
Odpovědi Protože bylo možné na jednu otázku odpovědět více možnostmi, nemusí nutně součet všech odpovědí korespondovat s počtem respondentů. 1. Jak jste se dozvěděl/a o existenci a možnosti zúčastnit se OA? PKF Tabulka 1
Od profesora na konzervatoři / AMU
2
Od kamarádů, známých
4
Od členů orchestru
1 zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA PKF
ČF Tabulka 2
Od profesora na konzervatoři / AMU
7
Z letáku na konzervatoři / AMU
2
Od kamarádů, známých
1
Od členů orchestru
3
Z webových stránek orchestru
1
zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA ČF
2. Proč jste se rozhodl/a přihlásit? PKF Tabulka 3
Možnost praxe a získání zkušeností ve
6
špičkovém orchestru zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA PKF
113
Kromě tohoto důvodu uváděli respondenti individuálně i odpovědi jako získání pohledu na styl sólové a orchestrální hry, možnost výběru projektů a možnost pravidelné účasti na projektech. Jeden z nich také přiznal, že se mu líbily koncerty PKF, které navštívil a lákala ho možnost být členem tohoto tělesa, byť pouze v pozici akademika. ČF Tabulka 4
Možnost praxe a získání zkušeností ve
13
výborném orchestru Praxe s výbornými dirigenty
1
Možnost zkusit si konkurz
1 zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA ČF
Jeden respondent také uvedl, že účast na konkurzu považoval za přirozenou návaznost na jeho občasné výpomoci v orchestru. Několik respondentů zmínilo, že vzhledem k malému množství takových příležitostí považovali téměř za svou povinnost se ke konkurzu přihlásit.
3. Jak náročný byl konkurz? PKF Tabulka 5
Stejně jako běžný konkurz do orchestru
1
Snazší než běžný konkurz do orchestru
2
Každý konkurz je náročný
3
zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA PKF
114
ČF Tabulka 6
Velmi náročný
3
Stejně jako běžný konkurz do orchestru
3
Snazší než běžný konkurz do orchestru
3
Přiměřeně náročný
3 zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA ČF
U této otázky bylo zásadní, na jaký nástroj konkrétní respondent hraje a kolik měl u konkurzu konkurentů. U některých nástrojů bylo více než 10 uchazečů, u jiných jen 2.
4. Jak časově náročné je Vaše působení v OA? PKF Tabulka 7
Liší se měsíc od měsíce
2
2 – 3 projekty měsíčně
3
Velmi náročné
1 zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA PKF
Z bližších popisů respondentů vyplývá, že průměrně se má hráč zúčastnit 2 projektů měsíčně, ale v praxi hraje často nárazově, kdy rozvrh není dopředu dán, ale praktikuje se domluva cca 1 měsíc dopředu tak, aby to vyhovovalo oběma stranám. Časovou náročnost také zvyšuje účast akademiků na zájezdech, takže dochází k situacím, kdy akademikovi jeho účast zabere 3 týdny v měsíci.
115
ČF Tabulka 8
1 týden / program v měsíci + příprava doma
9
Dá se stihnout s půlúvazkem v jiném
1
orchestru Není problém současně studovat a
2
vystupovat sólově Nepříliš náročné
2 zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA ČF
5. Jakým způsobem se do chodu orchestru zapojujete? PKF Tabulka 9
Účastním se zkoušek a koncertů
3
Snažím se hrát co nejlépe a učit se od
3
ostatních zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA PKF
ČF Tabulka 10
Účastním se zkoušek a koncertů
13
Připravuji se na každou zkoušku
1
zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA ČF
116
6. Jste spokojen/a s výší stipendia? Pokryje nezbytné náklady? PKF Tabulka 11
Ano / ano
5
Ano / ne
1 zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA PKF
Akademici Pražské komorní filharmonie jsou s výší stipendia spokojeni, ale někteří si uvědomují, že jim v této výši stačí, protože ještě studují a přispívají jim rodiče. Uznávají, že za prakticky poloviční úvazek v orchestru je jeho výše nízká, ale to je vyváženo získáním zkušeností a hodinami s lektory. Také oceňují, že díky zájezdům mají možnost si ke stipendiu přilepšit.
ČF Tabulka 12
Ano / ano
6
Ano / ne
5
Lepší než nic
1
Stipendium je na spodní hranici
2
zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA ČF
Někteří členové Orchestrální akademie České filharmonie k výši stipendia dodávají, že stipendium sice není vysoké, ale odpovídá odvedené práci. Jeden účastník upozorňuje, že stipendium nepokrývá koncertní oděv a seřízení a údržbu nástroje. Účastníkovi ze zahraničí stipendium stačí na letenky, ale ostatní náklady na pobyt v Praze musí hradit sám.
117
7. Je něco, co byste na organizaci OA změnil/a? PKF Tabulka 13
Ano
1
Ne
5 zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA PKF
Jeden účastník by uvítal zvýšení stipendia. Jiný kladně hodnotí neformální přístup k akademikům a snadnou domluvu. Další z respondentů by na samotném konceptu orchestrální akademie nic neměnil, ale uvítal by, kdyby byli akademici vstřícněji přijímáni kmenovými hráči orchestru.
ČF Tabulka 14
Ano
5
Ne
9 zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA ČF
Zahraniční účastník by ocenil možnost ubytování, pro tento účel shání Česká filharmonie sponzory. Dva akademici by ocenili možnost účasti na zájezdech České filharmonie, jinému by nevadilo zapojit se do více programů. Další respondent by rád více střídal spoluhráče a zapojil se do komorní činnosti v rámci abonentních cyklů. Jeden z respondentů navrhuje úpravu webových stránek České filharmonie, kde by podle jeho názoru mělo být více informací o jednotlivých hráčích i členech orchestrální akademie. Jako vzor uvádí webové stránky Berlínských a Mnichovských filharmoniků.
118
8. Jaký si od absolvování OA slibujete přínos do budoucna? Co Vám účast dává už teď? PKF Tabulka 15
Zkušenosti a praxi
2
Širší uplatnění
1
Stálé místo v orchestru
2
Získání kontaktů
1
Poznání orchestrálního repertoáru
2
Poznání fungování orchestru
1
Zážitky se členy PKF
1 zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA PKF
ČF Tabulka 16
Zkušenosti a praxi
11
Poznání symfonického repertoáru
1
Získání kontaktů
1
Zviditelnění
1
Radost z hudby a práce
1
Zlepšení ve hře z listu
2
Lepší postavení u budoucích konkurzů
1
Poznání rozdílů mezi hrou v symfonickém a
1
komorním tělese Zážitky a seberealizaci
1 zdroj: autorka na základě dotazníkového šetření mezi nynějšími členy OA ČF
119
9. Jaké byly Vaše plány v případě neúspěchu při konkurzu do OA? V Orchestrální akademii Pražské komorní filharmonie se tato otázka týkala jednoho respondenta, který by se v případě neúspěchu při konkurzu dále živil hraním „na volné noze“. Z akademiků České filharmonie tuto otázku zodpověděli 2 respondenti. První z nich je členem jiného pražského symfonického tělesa, druhý (ze zahraničí) by pokračoval v účasti na jiných konkurzech a živil se jako hudebník ve svobodném povolání (freelancer).
120
