Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2008
Zuzana Zatloukalová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Program Iniciativy Společenství EQUAL – teorie a praxe
Vypracovala: Zuzana Zatloukalová Vedoucí práce: doc. Ing. Otakar Němec, CSc.
Poděkování Chtěla bych poděkovat panu doc. Ing. Otakaru Němcovi, CSc. za ochotu vést mou bakalářskou práci a za cenné informace, které mi poskytl při jejím vypracovávání.
Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Program Iniciativy Společenství EQUAL – teorie a praxe“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 10. prosince 2008
Podpis
Obsah 1.
ÚVOD ........................................................................................................................................................... 7
2.
DEFINOVÁNÍ CIP EQUAL ...................................................................................................................... 8
3.
AKCE INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL..................................................................................... 9
4.
PRINCIPY INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL........................................................................... 10 4.1.
PARTNERSTVÍ ..................................................................................................................................... 10
4.2.
INOVATIVNOST ................................................................................................................................... 11
4.3.
SPOLEČNÉ ROZHODOVÁNÍ................................................................................................................... 11
4.4.
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ............................................................................................................... 11
4.5.
MAINSTREAMING ................................................................................................................................ 12
4.5.1.
Horizontální mainstreaming.......................................................................................................... 13
4.5.2.
Vertikální mainstreaming .............................................................................................................. 13
4.6. 4.6.1. 4.7. 5.
TÉMATICKÝ PŘÍSTUP ........................................................................................................................... 13 Vyhlášené tématické priority a opatření pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL ............ 13 GENDER MAINSTREAMING .................................................................................................................. 14
PRIORITY,
TÉMATICKÉ
OBLASTI
A
OPATŘENÍ
PROGRAMU
INICIATIVY
SPOLEČENSTVÍ EQUAL................................................................................................................................. 15
6.
5.1.
PRIORITY PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL ................................................................ 15
5.2.
TÉMATICKÉ OBLASTI .......................................................................................................................... 17
ADMINISTRATIVNÍ POVINNOSTI PŘÍJEMCE................................................................................ 22 6.1. 6.1.1.
Náležitost průběžných technických monitorovacích zpráv ............................................................ 23
6.1.2.
Nejčastější případy nesrovnalostí.................................................................................................. 24
6.2.
Rozpočet ........................................................................................................................................ 25
6.2.2.
Metodika výpočtu alikvotního podílu ............................................................................................ 26
6.2.3.
Náležitosti průběžné finanční monitorovací zprávy ...................................................................... 26
6.2.4.
Nejčastější příčiny krácení ............................................................................................................ 27 ŽÁDOST O PLATBU .............................................................................................................................. 28
KONTROLA PRŮBĚŽNÝCH MONITOROVACÍCH ZPRÁV .......................................................... 28 7.1.
8.
PRŮBĚŽNÉ FINANČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVY ................................................................................... 24
6.2.1.
6.3. 7.
PRŮBĚŽNÁ TECHNICKÁ MONITOROVACÍ ZPRÁVA ................................................................................ 22
KOMPLIKACE PŘI PŘEKLÁDÁNÍ FINANČNÍCH MONITOROVACÍCH ZPRÁV.............................................. 28
HODNOCENÍ PROGRAMU CIP EQUAL ............................................................................................ 30 8.1.
NEDOSTATKY CIP EQUAL ................................................................................................................ 30
8.2.
KLADY VYCHÁZEJÍCÍ Z ČINNOSTÍ CIP EQUAL................................................................................... 32
8.3.
HODNOCENÍ PRODUKTŮ ÚŘADY PRÁCE ............................................................................................... 33
8.3.1.
Rekvalifikace ................................................................................................................................. 33
9.
8.3.2.
Produkty zaměřené na sluchově postižené .................................................................................... 35
8.3.3.
Produkty zaměřené na mládež z vyloučených lokalit .................................................................... 36
8.3.4.
Podpora podnikání a začínajících podnikatelů ............................................................................. 37
ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 39
10.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................. 41
11.
LITERATURA A ZDROJE................................................................................................................. 42
11.1.
LITERATURA ....................................................................................................................................... 42
11.2.
INTERNETOVÉ ZDROJE ........................................................................................................................ 42
12.
PŘÍLOHY.............................................................................................................................................. 43
1. Úvod V květnu roku 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Stala se tak členem silného společenství evropských států, což jí přineslo jak mnoho nových možností, tak i povinností. Česká republika musí ročně odvést do rozpočtu evropských fondů nemalou částku. Na oplátku dostala na základě nových programů šanci získat určitý podíl financí zpět. Jedním takovým programem je Iniciativa Společenství EQUAL (CIP EQUAL), kterou jsem si vybrala jako téma své bakalářské práce. V následujícím textu nejprve popíši principy programu Iniciativy Společenství EQUAL a nastíním administrativní náročnost vedení projektu v rámci programu. Dále budu hledat odpovědi na otázky, jaké výhody program CIP EQUAL přináší a jaké vznikají problémy při čerpání dotace. Poté se zaměřím na komplexní zhodnocení projektů, jež byly z programu CIP EQUAL financovány. Na závěr se budu věnovat hodnocení projektů i z pohledu úřadů práce, které měly povinnost vyjádřit se k využitelnosti projektů v jejich regionu. K tématu bakalářské práce mne přivedlo mé nynější zaměstnání. Pracuji pro Ministerstvo práce a sociálních věcí na pozici administrativní podpory CIP EQUAL. Náplní práce mé práce bylo primárně provádění namátkové nebo celkové kontroly průběžných finančních monitorovacích zpráv. Od léta roku 2008 se projekty CIP EQUAL postupně ukončují, což obnáší pro obě strany – jak pro samotné příjemce dotací, tak i pro řídící orgán1 – zvýšenou administrativní náročnost. Nyní vedle dřívější práce vykonávám kontrolu technických monitorovacích zpráv a provádím další úkony nutné k administraci ukončení projektů. Důvodem volby tohoto tématu bakalářské práce byla chuť dozvědět se více o teorii Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Předpokládám totiž, že díky důkladnému studiu teorie lépe pochopím některé mechanizmy užívané v praxi. Druhým důvodem je zájem, podívat se na Program Iniciativy Společenství EQUAL zdravým selským rozumem. Chci zapojit kritické myšlení, konfrontovat v příručkách líbivě popsaný záměr s praxí a výsledky této konfrontace představit čtenářům své bakalářské práce.
1
Řídící orgán je subjekt, který odpovídá za účinnost, správnost řízení a realizaci pomoci v rámci příslušného
operačního programu. V případě CIP EQUAL je řídícím orgánem Ministerstvo práce a sociálních věcí.
7
2. Definování CIP EQUAL Iniciativa Společenství EQUAL je součástí evropského programu pro podporu zaměstnanosti. Navazuje tak na předešlé Iniciativy Společenství ADAPT a EMPLOYMENT. Iniciativa Společenství EQUAL přestavuje významný program, který se snaží podporovat znevýhodněné skupiny a bojovat tak proti diskriminaci na trhu práce. Cílovými skupinami jsou především lidé s mentálním či fyzickým postižením, matky (nebo otcové) po rodičovské dovolené, přistěhovalci a národnostní menšiny.
Iniciativa Společenství EQUAL je samostatnou formou pomoci ze strukturálních fondů. Snaží se především o vytváření inovativních nástrojů, které by přispěli k dosažení cílů Evropské strategie zaměstnanosti. Ty nástroje, které se osvědčí, budou šířeny dál během dalšího programového období. Vedle inovativnosti je kladen silný důraz na mezinárodní spolupráci.
8
3. Akce Iniciativy Společenství EQUAL Akce
Krátký popis jednotlivých akcí
Akce 1 – dotvoření a upevnění jednotlivých Cílem rozvojových
partnerství
(dále
jen
RP)
Akce
a upevňování
navázání mezinárodní spolupráce
1
je
podpora
trvalých
RP
dotváření a
a
navázání
mezinárodní spolupráce. Na konci Akce 1 budou jednotlivá RP povinna předložit řídícímu orgán
smlouvy
o
národní
a
mezinárodní
spolupráci (cca do 1. května 2005) Akce 2 – samostatná realizace pracovního Smyslem Akce 2 je samotná implementace programu RP
pracovního programu RP. Jelikož Akce 2 navazuje na Akci 1, budou se v rámci Akce 2 podporovat pouze ta RP, která byla vybrána pro Akci 1 a která dále v průběhu a na konci Akce 1 splní všechny požadavky.
Akce 3 – šíření výstupů a jejich využívá Akce
3
je
zaměřena
na
šíření
dobrých
v národní politice a na mezinárodní úrovni ve zkušeností a dosahování vlivu na národní, resp. vazbě na národní a mezinárodní tématické sítě
regionální politiku a v konečném důsledku promítnutí nejlepších dosažených praxí na úrovni politiky EU ve vazbě na národní a mezinárodní tématické sítě. S cílem dosažení co nejlepších výsledků Akce 3 je účast na aktivitách pro všechna RP povinná.
Tabulka 1: Akce Iniciativy Společenství EQUAL (Zdroj: Příručka pro žadatele o grant pro Akci 1)
Časový rámec implementace Akce 1, 2 a 3 Programu Iniciativy Společenství EQUAL Vyhlášení druhého kola
červenec 2004
Poslední možný termín pro předkládání žádostí 30. září 2004 o grant pro Akce 1 Proces výběru žádostí o grant pro Akci 1
říjen-listopad 2004
Zahájení Akce 1
prosinec 2004
Zahájení Akce 2
jakmile budou RP připravená (cca. 1. května 2005)
Zahájení Akce 3
shodně s Akcí 2
Ukončení Akce 2-3
srpen 2007-srpen 2008
Tabulka 2: Časový rámec implementace Akcí (Zdroj: Příručka pro žadatele o grant pro Akci 1)
9
4. Principy Iniciativy Společenství EQUAL Iniciativa Společenství EQUAL je založena na principech: •
Partnerství
•
Společné rozhodování
•
Mezinárodní spolupráce
•
Inovativnost
•
Mainstreaming
•
Tématický přístup
•
Gender mainstreaming
4.1. Partnerství Projekty realizované v rámci Iniciativy Společenství EQUAL jsou realizovány prostřednictvím rozvojových partnerství. Rozvojovým partnerstvím se rozumí cílená integrace organizací do celků za účelem společné spolupráce, na základě které realizují projektové aktivity. Pro fungování rozvojového partnerství je klíčové, aby se organizace navzájem doplňovaly a na základě partnerství vykazovaly přidanou hodnotu, která by napomohla řešení problému s diskriminací a nerovnostmi na trhu práce. V případě Programu Iniciativy Společenství EQUAL má každé rozvojové partnerství určeného jednoho partnera, který nese celkovou zodpovědnost za efektivní využívání finančních prostředků a na jehož bedrech leží největší část administrativních povinností. Fungování rozvojových partnerství přináší řadu pozitiv. Je jimi kupříkladu výměna názorů, zkušeností a know-how, nalézání a sdílení názorů, výměna kontaktů či přístup ke specifickým cílovým skupinám. Pro správné fungovaní a vysokou efektivitu rozvojového partnerství je klíčový pečlivý výběr. Doporučuje se vytvořit různorodé společenství, kde každá organizace bude mít po profesionální stránce své nezastupitelné místo. Složení RP musí plně odpovídat zaměření projektu. Každá organizace bude v RP plnit svou roli v pracovním programu RP. Mimo organizací, které zajišťují odborné specifické aktivity jako výzkum, tvorbu metodik, terénní práce či evaluace, jsou pro dobré fungování RP nepostradatelné i takové organizace, které budou zaštiťovat účetnictví, překladatelství, organizaci meetingů či další podpůrné aktivity.
10
Další nezbytnou součástí RP je organizace, která by přímo zprostředkovala kontakt s cílovými skupinami.
4.2. Inovativnost Iniciativa Společenství EQUAL poskytuje podporu pro vývoj inovativních produktů, které by přispěly k řešení diskriminace a nerovností na trhu práce. Od příjemců se tudíž očekává inovativní přístup k řešení problému a užití nových dosud nevyzkoušených nástrojů a postupů známých zatím pouze v jiné oblasti. Nové myšlenky je třeba definovat, vyzkoušet, zkontrolovat a vyhodnotit. Na základě vyhodnocení budou nové postupy využívány v budoucnu dalšími programy nebo při špatné zkušenosti bude přinejmenším přínosné definovat důvody neúspěchu, aby se další organizace ze špatné praxe poučily. Inovativní prvky musí obsahovat každá předkládaná žádost o grant. Tyto žádosti o grant budou hodnoceny také podle toho, jaké inovativní prvky v dané oblasti jsou navrhovány.2
4.3. Společné rozhodování Smyslem společného rozhodování je zapojení do realizace pracovního programu všemi pracovníky rozvojového partnerství. V rámci jednotlivých RP mají všechny zapojené partnerské organizace šanci plnohodnotně spolurozhodovat o dění a aktivitách RP. Tomu musí být vhodně zvolena forma řídící struktury RP. Do řešení problematiky diskriminace a nerovností na trhu práce je důležité zapojit i osoby s přímou zkušeností (ze zvolených cílových skupin). Zapojením zástupců do projektových aktivit vytvoří podmínky pro udržitelnost aktivit i po skončení RP.
4.4. Mezinárodní spolupráce Problémy diskriminace a nerovností na trhu práce se vyskytují v celé Evropě. K mezinárodní spolupráci tudíž dochází mezi různými státy, které jsou zapojeny do Iniciativy Společenství EQUAL. Mezinárodní spolupráce je důležitá k předání zkušeností a poznatků vyplývajících z projektových aktivit. RP mohou společně hledat inovativní řešení stávajících problémů.
2
Příručka pro žadatele o grant pro Akci 1, str. 29
11
V rámci přípravy žádostí o grant vytipuje rozvojové partnerství možné mezinárodní partnery, se kterými by rádo zahájilo rozhovory o navázání mezinárodní spolupráce svých RP. Volba mezinárodních partnerů může vycházet ze zkušeností z předchozí spolupráce, z doporučení odkazující země s podobnými problémy na trhu práce aj.3
Náplní Akce 1 Iniciativy Společenství EQUAL je kontaktování potenciálních zahraničních partnerů. Výstupem Akce 1 je uzavření smlouvy o mezinárodní spolupráci (Transnational Cooperation Agreement). Akce 2 Iniciativy Společenství EQUAL se již týká samotného plnění aktivit pracovních programů RP a plnění národních a mezinárodních úkolů, cílů a aktivit dle smlouvy o národní spolupráci a smlouvy o mezinárodní spolupráci. Hlavní náplní Akce 3 Iniciativy Společenství EQUAL je šíření projektových výstupů. Tato fáze je stěžejní pro ovlivnění národní a evropské politiky zaměstnanosti. Cílem je standardizovat postupy pro řešení různých problémů na trhu práce.
4.5. Mainstreaming Mainstreaming je dalším principem Iniciativy Společenství EQUAL, který má za cíl prosadit úspěšné nově vytvořené nástroje do regionálních a nadnárodních politik ČR. Na základě mainstreamingu jsou v rámci Iniciativy Společenství EQUAL vytvářeny tzv. tématické sítě a to jak na národní tak mezinárodní úrovni. Tématické sítě sdružují odborníky ze soukromého sektoru, ze státní správy a neziskových organizací zabývající se danou oblastí. Tématické sítě jsou prospěšné v zasvěcování odborníků do vývoje jednotlivých projektů a dosažených výsledků a umožňují převzetí těchto výsledků do evropských, celostátních a regionálních programů a politik.
Práce tématických sítí představuje setkávání zainteresovaných osob, na jejich výměně informací, názorů a zkušeností. Je to jeden ze základních nástrojů Akce 3. Tématické sítě by měly zahrnovat zástupce RP, sociální partnery, zástupce státní sféry a zástupce dalších organizací, které řeší problematiku zaměstnanosti, avšak nepodílejí se přímo na implementaci pracovních programů RP podporovaných v rámci Iniciativy Společenství EQUAL. 3
Příručka pro žadatele o grant pro Akci 1, str. 41
12
Tématické sítě fungují na národní a evropské úrovni. Národní tématické sítě by měly úzce spolupracovat na evropské úrovni v evropských tématických sítích (ETS) podle jednotlivých tématických priorit.4 4.5.1. Horizontální mainstreaming
Horizontální mainstreaming na úrovni RP probíhá mezi jednotlivými organizacemi, které spojují podobné aktivity a které se zabývají podobnou problematikou. 4.5.2. Vertikální mainstreaming
Na základě vertikálního mainstreamingu na úrovni RP jsou šířeny dobré praxe a zkušenosti mezi organizacemi na lokální, regionální, národní nebo evropské úrovni. 4.6. Tématický přístup Evropská komise vypsala pro všechny členské i nečlenské státy EU seznam tématických oblastí, podle kterých by bylo možno nalézt rozvojová partnerství, která by se zabývala podobnou problematikou. Celkem bylo vyhlášeno devět tématických opatření – osm vyhlášených tématických opatření navazuje na čtyři původní pilíře Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ) a deváté téma je vyhlášeno ve vazbě na specifické potřeby žadatele o azyl. 4.6.1. Vyhlášené tématické priority a opatření pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL
•
V rámci I. pilíře ESZ: Zlepšování zaměstnanosti
•
V rámci II. pilíře ESZ: Rozvoj podnikání
•
V rámci III. pilíře ESZ: Podpora adaptability
•
V rámci IV. pilíře ESZ: Rovné příležitosti mužů a žen
•
Samostatně vymezená témata: Pomoc žadatelům o azyl v jejich integraci na trhu práce5
4
Příručka pro žadatele o grant pro Akci 1, str. 49
5
Příručka příjemce o grant pro Akci 1, str. 54
13
4.7. Gender mainstreaming Gender mainstreaming je důležitým principem všech programů podporovaných ze strukturálních fondů. Gender mainstreaming se snaží eliminovat nerovnosti na trhu práce mezi muži a ženami a dosáhnout tak genderové rovnosti. Proto byly všechny žádosti o grant posuzovány i z tohoto pohledu a ti žadatelé, kteří uspěli museli vykazovat, jak se zasloužili o gendrovou rovnost ve své organizaci.
14
5. Priority, tématické oblasti a opatření Programu Iniciativy Společenství EQUAL 5.1. Priority Programu Iniciativy Společenství EQUAL Tématické oblasti CIP EQUAL vycházejí z původních čtyř pilířů Evropské strategie zaměstnanosti, viz kapitola 4.6.1. Českou republikou je podporováno všech devět tématických oblastí vyhlášených Evropskou komisí. Každá tématická oblast je v ČR součástí opatření realizovaným v buď v oblastech pokrytém Cílem 1, nebo Cílem 3. Programy, které spadají pod Cíl 1 jsou realizovány na území ČR s výjimkou hlavního města Prahy a programy, jež jsou součástí Cíle 3, jsou realizovány na území hlavního města Prahy. Důvodem rozdělení určení Cíle jednotlivých programů je stránka financování dotace z ESF. V případě Cíle 1 je vyplácena dotace ze 75 % z Evropského sociálního fondu a 25 % dotace je hrazena ze státního rozpočtu. Zatímco programy realizované na území hlavního města Prahy se hradí rovným dílem, tj. 50 % jde z ESF a 50 % ze státního rozpočtu ČR. Důvodem je odlišná ekonomická vyspělost obou území, kdy v hlavním městě Praha je situace lepší, tudíž nepotřebuje takovou podporu.
V ČR je podporováno 5 tématických priorit, v rámci kterých existuje 18 tématických opatření.
15
Přehled tématických priorit a opatření Programu Iniciativy Společenství EQUAL v ČR Priorita 1: ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNANOSTI Opatření 1.1 – Zlepšení přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné v oblastech Cíle 1 Opatření 1.2 – Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné v oblasti Cíle 3 Opatření 1.3 – Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření 1.4 – Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblasti Cíle 3 Priorita 2: ROZVOJ PODNIKÁNÍ Opatření 2.1 – Zlepšení podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblastech Cíle 1 Opatření 2.2– Zlepšení podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblasti Cíle 3 Opatření 2.3 – Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblastech Cíle 1 Opatření 2.4 – Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblasti Cíle 3 Priorita 3: PODPORA ADAPTABILITY Opatření 3.1 – Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření 3.2 – Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce v oblasti Cíle 3 Opatření 3.3 - Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií v oblastech Cíle 1 Opatření 3.4 - Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií v oblasti Cíle 3 Priorita 4: ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN Opatření 4.1 – Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblastech Cíle 1 Opatření 4.2 – Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblasti Cíle 3 Opatření 4.3 – Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření 4.4 – Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblasti Cíle 3 Priorita 5: POMOC ŽADATELŮM O AZYL V PŘÍSTUPU NA TRH PRÁCE Opatření 5.1 – Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblastech Cíle 1 Opatření 5.2 – Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblasti Cíle 3 Tabulka 3: Přehled tématických priorit a opatření (Zdroj: Příručka pro žadatele o grant pro Akci 1)
16
5.2. Tématické oblasti
Tématická oblast č. 1
Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné Globální cíl: zvýšení míry zapojení osob ze znevýhodněných skupin do fungování trhu práce
Rozvojová partnerství budou v rámci této tématické oblasti řešit specifické bariéry, které brání žadatelům o práci přístup na trh práce. Cílovými skupinami rozvojového partnerství tudíž budou hendikepovaní, lidé s nízkou kvalifikací, matky po rodičovské dovolené, dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi škol, migranti, lidé, kteří kvůli vyššímu věku špatně hledají práci, a Romové. Rozvojová partnerství budou podporována v aktivitách, které by motivovaly zaměstnavatele v řešení problémů diskriminovaných osob a skupin na trhu práce. RP by měly být zaměřeny na pomoc diskriminovaným skupinám a zároveň budou zaměřeny na prevenci. Ta by kupříkladu měla podchytit mládež, která má úmysl předčasně odejít ze vzdělávacího procesu. Rozvojová partnerství budou vytvářet produkty (například rekvalifikační kurzy), které by napomohli diskriminovaným skupinám zvýšit sebevědomí a umožnit jim nabýt vědomosti a dovednosti, které by mohli uplatnit na trhu práce.
Tématická oblast č. 2
Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce Globální cíl: zlepšení soužití majoritní společnosti a minorit
Rozvojové partnerství by se v rámci této tématické oblasti mělo zasadit o podporu multikulturního prostředí a o potlačení diskriminace minorit a to zejména romské. Od vstupu ČR do EU se očekává větší nárůst migrace do českých zemí. Česká populace je ale stále poměrně národně homogenní, proto se dá očekávat nárůst xenofobie. RP by se měly zasloužit o prevenci, která by tyto postoje potlačila a která by bojovala proti stereotypům a předsudkům, které jsou uhnízděny v české společnosti.
17
Tématická oblast č. 3
Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin Globální cíl: rozvoj podnikatelských aktivit osob ze znevýhodněných skupin
Jedním z východisek z nezaměstnanosti je možnost zaměstnat se sám. Navíc v budoucnu je šance, že tento samostatně výdělečně činný člověk zaměstná lidi další. Proto je velmi důležité podporovat snahy začít podnikat. Podpoře podnikání se budou věnovat RP, které uspěly v rámci této tématické oblasti. Podporovat podnikatele je nutno komplexně, tedy od samého začátku podnikání v rámci intenzivní a systematické přípravy k podnikání, dále při samotné realizaci podnikání je velice efektivní poskytovat začínajícímu podnikateli poradenství a také přístup k finančním zdrojům. Pro začínající matky-podnikatelky bude důležitá podpora volnočasových aktivit pro děti a dalších souvisejících sociálních služeb (mateřská centra, mateřské školky, atd.).
Tématická oblast č. 4
Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst Globální cíl: zvýšení kapacity třetího sektoru
V rámci této tématické oblasti se bude možné zaměřit např. na systémový rozvoj a diversifikaci poskytovaných služeb třetího sektoru se zaměřením na řešení problematiky osob z diskriminovaných či znevýhodněných skupin na trhu práce, posilování nevládních neziskových
organizací
a
jejich
spolupráce
v oblasti
řešení
problematiky
osob
z diskriminovaných či znevýhodněných skupin na trhu práce či na rozvoj nových forem poskytování sociálních služeb nevládních neziskových organizací a dalších poskytovatelů sociálních služeb, které rozšíří příležitosti pracovního uplatnění v této oblasti a možnosti rozvoje vzdělávání, profesního růstu a zvyšování kvality práce pracovníků v sektoru sociální ekonomiky.6
6
Příručka pro žadatele o grant pro Akci 1, str. 13
18
Tématická oblast č. 5
Podpora
celoživotního
učení
a
postupů
umožňujících
zaměstnání
osob
ze
znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce Globální cíl: rozvoj jednotlivých prvků systému celoživotního učení zaměřených na znevýhodněné skupiny
Děti, které vycházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí či ty se zdravotním nebo mentálním onemocněním a dále potomci imigrantů potřebují víc péče než jiné děti. Tato skupina dětí vytváří poptávku po přípravných mateřských a základních školách, které ještě nejsou bohužel systémově řešeny. Mimo rekvalifikací neexistuje jediný způsob, který by systémově podporoval rozvoj dalšího vzdělávání handicapovaných jedinců. Vzdělávací podmínky znevýhodněných skupin na trhu práce jsou v porovnání s ostatními skupinami populace omezené. Čeho je skutečný nedostatek, tím jsou kurzy, které by zvýšily motivaci účastníků kurzů. Ztráta motivace je totiž nejčastějším důvodem, proč se znevýhodněné skupiny na hledání práce rezignují. V rámci této tématické oblasti bude moci RP zaměřit na vytvoření systémového přístupu k vzdělávání občanů, kteří mají problém se začleněním do pracovního procesu. RP mohou vytvořit inovativní program celoživotního vzdělávání, vyvinout nové způsoby vzdělávání v podnicích či podporovat podniky, které poskytují další vzdělání osobám s nízkou kvalifikací.
Tématická oblast č. 6
Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií Globální cíl: zdokonalení aplikace moderních technologií při řešení strukturálních změn
Na trhu práce je početná skupina lidí, kteří nejsou schopni docházet do zaměstnání. Tito občané potřebují pracovat, často na zkrácený úvazek, z domu. Mnoho zaměstnavatelů v České republice tento způsob práce neumožňují. V rámci této tématické sítě je možné se zaměřit na využití informačních technologií (zejména internetu) na trhu práce ve vazbě na práci z domova. Dále je možno věnovat se programům zvyšování počítačové gramotnosti lidí, kteří jsou nějakým způsobem diskriminováni na trhu práce a kterým by nabytí těchto vědomostí umožnilo lépe se orientovat na trhu práce a následně i získat odpovídající pracovní uplatnění. 19
Pro zvyšování počítačové gramotnosti je rovněž potřebné odstranit nedostupnost výpočetní techniky pro sociálně slabší skupiny. Tématická oblast č. 7
Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb Globální cíl: rozvoj jednotlivých prvků systému umožňujícího bezproblémovou harmonizaci rodinného a pracovního života
V České republice je se dosud setkáváme s tím, že starost o domácnost, děti či závislé osoby v rodině, zastává žena. Tato situace druhotně vytváří nerovné podmínky mezi muži a ženami na trhu práce, kdy žena nemá tolik času a sil na náročnější, odpovědnější a lépe placené zaměstnání. V rámci této tématické oblasti je možno vytvářet inovativní postupy, které by nabouraly vžité stereotypy a které by vytvořily podmínky pro usnadnění slaďování rodinného a pracovního života. Dalším důležitým aspektem je poskytnutí vzdělávacích kurzů ženám na a po mateřské dovolené. Pro návrat žen do práce je neméně významná podpora rozvoje sociálních služeb a zřizování a provoz zařízení pro péči o děti a závislé členy rodiny. Mezi cílové skupiny této tématické oblasti jsou především ženy, které se starají v ČR starají o děti a domácnost vetší měrou než muži. Do cílové skupiny ale patří i muži, kteří se nacházejí v obdobné situaci jako ženy pečující o dítě či závislou osobu.
Tématická oblast č. 8
Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce Globální cíl: posílení principu rovnosti žen a mužů na trhu práce
V právním řádu České republiky jsou sice deklarovány rovné příležitosti pro muže a ženy, ovšem často se stává, že jsou muži ve výběrových řízeních často upřednostňováni před ženami a to zvláště před ženami ve věkové skupině 25-35 let. Jde totiž o etapu života, kdy má žena děti nebo zaměstnavatel předpokládá, že by je mohla mít. Dalším faktem, který vypovídá proti rovnosti mezi ženami a muži, je dvaceti procentní rozdíl ve výši mezd na stejné pozici v neprospěch žen.
20
K identifikaci a následnému zohledňování rozdílů mezi muži a ženami pomáhá gender mainstreaming, který přispívá ke zviditelnění problematiky generové rovnosti ve společnosti. Účinné prosazování rovnosti mužů a žen v praxi musí být prováděno napříč všemi politikami. V rámci této tématické oblasti se bude možné zaměřit např. na prosazování metod gender mainstreamingu, zvyšování povědomí o problematice rovných příležitostí žen a mužů mezi zaměstnavateli, veřejnými orgány a odbory, vývoj nástrojů zajišťujících rovné odměňování mužů a žen apod.7
Tématická oblast č. 9
Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trhu práce Globální cíl: usnadnit přístup na trh práce v ČR zvláště těch žadatelům o azyl, o jejichž žádosti nebude rozhodnuto do 1 roku
Po vstupu České republiky se zvýšil počet migrantů, žádajících o azyl. Žadatelé o azyl mají přístup na trh práce nejdříve po 1 roce stráveném v ČR. Tito žadatelé o práci jsou však oproti českých žadatelům na trhu práce vysoce znevýhodněni. Uprchlíky znevýhodňuje jazyková bariéra a někdy i nekvalifikovanost. Náplní této tématické oblasti by mohlo být poskytnutí jazykový a kvalifikačních kurzů žadatelům o azyl, odborný výcvik osob, kteří pracují s žadateli o azyl nebo pomoc s vytvářením sítí mezi organizacemi a orgány zabývajícími se žadateli o azyl.
7
Příručka pro žadatele o grant pro Akci 1
21
6. Administrativní povinnosti příjemce Výstupem Akce 1 je smlouva o národní spolupráci. Úspěšné projekty se poté mohou zapojit do následující Akce 2 a 3. Časové období těchto Akcí je rozděleno do monitorovacích období. Každé monitorovací období musí příjemce vykazovat aktivitu v podobě vypracování průběžné finanční a technické monitorovací zprávy. Monitorovací období trvá buď jeden měsíc nebo tři měsíce. Příjemce dotace si o délce může rozhodnout na základě vlastního uvážení. Průběžná technická monitorovací zpráva musí být zaslána 7 dní po skončení monitorovacího období na NPS (Národní podpůrná struktura), jejíž roli v ČR hraje organizace PriceWatterhouseCoopers. Průběžná finanční monitorovací zpráva musí být zaslána na NPS tři týdny po skončení monitorovacího období. Obě monitorovací zprávy musí být vždy zpracovány za stejné monitorovací období. NPS provádí celkovou kontrolu zpráv. Po ukončení kontroly touto institucí jsou zprávy předány řídícímu orgánu, který provede buď sto procentní kontrolu nebo kontrolu namátkovou. Poté, co jsou obě zprávy schváleny, je na NPS zasláno vyjádření k případnému krácení a ke konečné částce, která byla příjemci schválena. NPS musí neprodleně předat vyjádření příjemci a ten je vyzván k podání žádosti o platbu.
6.1. Průběžná technická monitorovací zpráva8 Průběžná technická monitorovací zpráva informuje řídící orgán o plnění plánovaných aktivit projektu ve sledovaném období. Na počátku fungování projektu, tedy během Akce 1, musí příjemce vypracovat harmonogram činností RP za celou délku trvání projektu, v jehož návaznosti naplánuje případné konference, aktivity směrované k cílovým skupinám, vydávání brožur, nákupy pomůcek nezbytných pro realizaci projektu či aktuálních činností, apod. V každé technické zprávě je kontrolován průběh činností s harmonogramem.
Každá průběžná technická monitorovací zpráva musí být vyhotovena tak, aby poskytovateli finančních prostředků z CIP EQUAL poskytovala plné a věrné informace o stavu realizace jednotlivých plánovaných aktivit. V průběžných monitorovacích zprávách je nutné uvádět
8
Předloha průběžné technické monitorovací zprávy je součástí přílohy bakalářské práce.
22
konkrétní údaje a skutečnosti, na základě kterých je možné zhodnotit pokrok v realizaci pracovních programů a dosažení cílů projektu a které lze doložit.9
Při nesplnění některých aktivit je nutno přiložit komentář, proč se tak nestalo, jestli bude aktivita zrušena či z jakého důvodu došlo k jejímu zdržení. Zároveň se v technické zprávě hodnotí stav monitorovacích indikátorů10. Průběžná technická monitorovací zpráva má závaznou podobu. Národní podpůrné struktuře se předávají v tištěné verzi ve třech podepsaných originálech11.
6.1.1. Náležitost průběžných technických monitorovacích zpráv
Průběžné technické monitorovací zprávy musí obsahovat minimálně tyto údaje: •
Identifikační údaje projektu
•
Popis aktivit ve sledovaném období, v rámci něhož je nutné uvádět konkrétní údaje, které lze doložit. Tím je myšleno, že příjemce je povinen kupříkladu při vydání příručky danou příručku ke zprávě přiložit nebo uvést webovou stránku, na které lze příručku nalézt.
•
Plnění indikátorů a to formou uvedení plánovaných a aktuálních dosažených hodnot jednotlivých indikátorů.
•
Jmenný seznam pracovníků zapojených do činností projektu ve sledovaném období.
•
Přehled změn, které byly zaslány ke schválení na NPS (pokud žádné změny nenastaly, stačí uvést „ve sledovaném období nebyly žádné změny NPS nahlášeny“).
•
Popis naplňování principů Iniciativy Společenství EQUAL, které nevychází již ze realizace samotného projektu. Jedná se kupříkladu o vyjádření, jak si projekt stojí ve vztahu k gender mainstreaming či udržitelnému rozvoji.
• 9 10
Popis vlivu na životní prostředí
Příručka pro příjemce pro Akci 2 a 3 Indikátorem se rozumí údaj, který si příjemce předsevzal splnit. Musí být kvantitativně měřitelný. Jedná se
kupříkladu o počet lidí, které se díky projektu podařilo zaměstnat, počet vydaných brožur, počet mezinárodních setkání, počet konferencí, počet dobrých praxí, počet vytvořených produktů, apod. Příjemce dotace nastavuje indikátory během Akce 1, v průběhu Akce 2 a 3 je příjemce povinen předem stanovený harmonogram a indikátory plnit. 11
Jeden originál bude archivován řídícím orgánem, druhý národní podpůrnou strukturou a poslední bude zaslán
zpět příjemci.
23
•
Přehled kontrol projektu na místě12.
•
Hodnocení projektu ze strany externích hodnotitelů najatých ze strany ŘO
•
Sebehodnocení subjektů RP
•
Přehled výběrových řízení, která byla ve sledovaném období nahlášena nebo realizována
6.1.2. Nejčastější případy nesrovnalostí
Nejčastější překážku před schválením průběžné technické monitorovací zprávy představuje nedostatečné vysvětlení popsaných skutečností, které byly v průběhu sledovaného období realizovány. Častým problémem je zpoždění činností projektu, které nejsou dostatečně zdůvodněny. Na to se váží potíže s naplňováním plánovaných hodnot indikátorů. Nesplnění indikátorů můžou mít za následek i nepředvídatelné vlivy. Příkladem může být indikátor „počet účastníků na závěrečné konferenci“, který nebyl naplněn z důvodu toho, že většina projektů CIP EQUAL končila v červnu 2008 a protože mnoho dalších pořádaly obdobně zaměřené konference, účast na těchto akcích nebyla valná.
6.2. Průběžné finanční monitorovací zprávy13 Průběžná finanční monitorovací zpráva informuje řídící orgán o čerpání finančních prostředků na projektu ve sledovaném období. Má stejně jako průběžná technická monitorovací zpráva závaznou podobu a taktéž se zasílá na NPS ve třech podepsaných originálech. Průběžná finanční monitorovací zpráva bývá o poznání rozsáhlejší než zpráva technická. Důvodem je nutnost doložit všechny dokumenty, které se váží k vynaložení peněžních prostředků a to s výjimkou výdajů do 5000,- Kč. Doklady k výdajům za lidské zdroje se však musí dokládat vždy, tedy i v případě, kdy jejich výše je nižší než 5000,- Kč. Průběžná finanční monitorovací zpráva tedy obsahuje výkazy práce, výplatní lístky, cestovní příkazy, faktury, atd.
12
Mimo kontrol průběžných technických a finančních monitorovacích zpráv jsou prováděny kontroly na místě
regionálními pracovníky v přímo v organizaci. Jedná se především o kontrolu dokladů za výdaje pod 5000,- Kč, které se k finančních monitorovacích zprávách nemusí přikládat. 13
Předloha průběžné finanční monitorovací zprávy je součástí přílohy bakalářské práce.
24
Tabulková část průběžné finanční monitorovací zprávy je členěna do kapitol: •
lidské zdroje,
•
cestovné,
•
vybavení, zařízení a dodávky zboží,
•
provozní a režijní náklady,
•
ostatní náklady a služby,
•
přímá podpora.
Dále je rozpočet členěn na Výdaje projektu celkem, jež vyjadřují celkové náklady, které si příjemce nárokuje ve sledovaném období, Celkové nezpůsobilé výdaje vyjadřují částku, která byla příjemci během kontroly zamítnuta a celkové způsobilé výdaje jsou částkou, která je příjemci přiznána. Ta se dále rozpočítává dle Cíle na podíl spolufinancování ze strany Evropského sociálního fondu a na podíl spolufinancování ze státního rozpočtu14.
6.2.1. Rozpočet
Vykazování využitých finančních prostředků je úzce navázáno na rozpočet. Schválený rozpočet je součástí „Rozhodnutí“ pro Akci 2 a 3. Z prostředků CIP EQUAL mohou být financovány pouze způsobilé výdaje. Skutečný objem finančních prostředků na úhradu způsobilých výdajů, bude stanoven až v rámci schvalování závěrečné finanční monitorovací zprávy a žádosti o závěrečnou platbu, maximálně však jen do výše celkových způsobilých nákladů.15 Rozpočet zkrátka vytváří strop, který příjemce při vynakládání peněz může překročit, ovšem i při vykázání, že peníze byly vynaloženy v souladu s aktivitami projektu, budou tyto výdaje považovány za nezpůsobilé. Respektovat se samozřejmě musí i narozpočtované částky jednotlivých položek v rozpočtu. V praxi může část rozpočtu lidských zdrojů vypadat takto:
14
Cíl 1 znamená, že 75% způsobilých výdajů je hrazeno z Evropského sociálního fondu a 25% ze
státního rozpočtu ČR. V případě Cíle 3 jsou výdaje projektů hrazeny napůl, avšak pokud číslo není dělitelné dvěma, v případě Evropského sociálního fondu se částka zaokrouhluje dolů, tzn. částka čerpaná ze státního rozpočtu je o setinu vyšší. 15
Příručka pro příjemce pro Akci 2 a 3 – str. 47
25
Příklad rozpočtu lidských zdrojů: Druh výdajů
1. Lidské zdroje
Jednotka
Počet jednotek
Jednotková cena
Žádáno z CIP EQUAL
(v Kč)
na Akci 3 (v Kč)
den/měsíc
1.1. Odborný personál 1.1.1. odměny žadatele Expert 1 Manažer projektu
den
30
2 700,00 Kč
81 000,00 Kč
Expert 2 Finanční manažer
měsíc
10
35 000,00 Kč
350 000,00 Kč
Expert 3 Školitel
den
20
2 900,00 Kč
58 000,00 Kč
Expert 4 Tlumočník
den
20
2 500,00 Kč
50 000,00 Kč
Tabulka 4: Příklad rozpočtu lidských zdrojů (Zdroj: vlastní zpracování)
6.2.2. Metodika výpočtu alikvotního podílu
Metodika výpočtu alikvotního podílu slouží jako doplněk rozpočtu, který se týká provozních nákladů. Členové RP totiž často v konkrétních prostorách nepracují pouze na aktivitách CIP EQUAL, tudíž kupříkladu faktura za nájem nemůže být hrazena čistě z finančních prostředků CIP EQUAL. V metodice výpočtu alikvotního podílu musí příjemce vysvětlit (verbálně i povětšinou početně), jak došel k podílu, který si bude kupříkladu v případě nájmu nárokovat. Tímto způsobem je nutné analyzovat náklady za již zmíněný nájem, telefon, mobilní telefony, energie, vodné/stočné a internet, pokud si příjemce nenárokuje celých 100%.
6.2.3. Náležitosti průběžné finanční monitorovací zprávy
Mezi obligatorní součásti průběžných finančních monitorovacích zpráv patří: •
Základní identifikační údaje, zdůvodnění odchylek, změn a oprav, stručný popis plánu čerpání pro následující/zbývající období realizace projektu, přehled plátců/neplátců DPH, přehled o veřejné podpoře, stručný popis k jednotlivým tabulkám (odchylky, opravy apod.), přehled kontrol projektu na místě
•
Popsané a řádně vyplněné tabulky
•
Přílohy tabulek: výplatní pásky a výkazy práce, kopie faktur, výdajových pokladních dokladů a dalších účetních a daňových dokladů
•
Kopie výpisů z účtu projektu k poslednímu datu monitorovacího období 26
•
Čestné prohlášení, ve kterém příjemce stvrdí, že účetní doklady splňují požadavky na formální správnost a kde stvrzuje totožnost uváděných dokladů s uloženými doklady. 6.2.4. Nejčastější příčiny krácení
V rámci kontroly průběžných finančních monitorovacích zpráv jsou nejčastěji kráceny tyto výdaje: •
Lidské zdroje
Výpočet mzdy se odvíjí ze dvou postupů. V prvním případě se ve výpočtu vychází z hrubé mzdy, kdy se hrubá mzda vynásobí počtem hodin odpracovaných na projektu a vydělí celkovým počtem odpracovaných hodin v měsíci. K částce se přičtou odvody za zaměstnavatele (26 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění). Pak se pokračuje dál výpočtem z rozpočtu. Pokud má příjemce v rozpočtu stanovenou částku za den, bude dělit počet hodin osmi a následně částku vynásobím nárokovanou částkou za den. Ve výsledné mzdě jsou už odvody zahrnuty. Pro výši mzdy je rozhodující NIŽŠÍ částka!
Výpočet výše mzdy za CIP EQUAL z hrubé mzdy: HM * počet odpr. hodin na CIP EQUAL / počet hodin odpr. celkem * 1,26 * 1,09 = výše mzdy za CIP EQUAL
•
Cestovné
Stává se, že příjemce není schopen doložit všechny doklady, které se váží ke služební cestě (letenka, jízdní doklady na MHD, atd.). Dlouho také trvalo, než si příjemci uvědomili, jaká částka v technickém průkazu vozidla je směrodatná pro výpočet spotřeby pohonných hmot. Dříve se k výpočtu spotřeby pohonných hmot užíval průměr ze třech spotřeb uvedených v technickém průkazu. Nyní se částka se částka počítá z kombinované spotřeby. •
Vybavení, zařízení a dodávky zboží
Příjemci občas nerespektují charakter předmětu, na něž byla položka v rozpočtu narozpočtována, a bez předložení žádosti o změnu zakoupí jiný předmět, který financují z této položky.
27
6.3. Žádost o platbu Po schválení obou průběžných finančních monitorovacích zpráv je příjemce vyzván k zaslání žádosti o platbu na NPS. Po ověření a schválení žádosti o platbu NPS postoupí žádost o platbu řídícímu orgánu k proplacení. Žádosti o platbu jsou splatné do 30 kalendářních dnů od schválení žádosti o platbu řídícím orgánem.
7. Kontrola průběžných monitorovacích zpráv Kontrolou průběžných monitorovacích zpráv je v první řadě pověřena NPS, která během kontroly komunikuje s příjemcem a konzultuje možné nejasnosti. Příjemci jsou povinni podávat vysvětlení a v případě průběžných finančních monitorovacích zpráv i zasílat různá doplnění dokladů k nárokovaným částkám, které se NPS zdají neprokazatelné. Po schválení průběžných finančních a technických monitorovacích zpráv jsou zprávy společně s vyjádřením zaslány na řídící orgán. Ten provede buď namátkovou, nebo 100% kontrolu. V případě nesrovnalostí kontaktuje NPS, který zprostředkuje komunikaci s příjemcem. Po schválení obou zpráv je jedno paré s přílohami ponecháno na ŘO, kde je archivováno. Další dvě paré jsou zaslány s vyjádřením na NPS, které je vyzváno k neprodlenému předání verdiktu ŘO příjemci. Současně poštou zašle příjemci jedno paré monitorovacích zpráv. 7.1. Komplikace při překládání finančních monitorovacích zpráv Příjemci mívají problémy již na samém začátku při sestavování rozpočtu. Zejména se problémy týkají narozpočtovávání mezd, jejichž výši je nutno jednoznačně omezit výší v rozpočtu. Příjemce vyplní funkci zaměstnance, jednotku, počet jednotek, jednotkovou cenu a celkovou částku vyžádanou z CIP EQUAL. Jednotkou se rozumí např. měsíc, den, hodina, 0,3 měsíce, apod.16 Počet jednotek vyjadřuje, kolikrát si příjemce může tuto částku nárokovat a jednotková cena značí, na kolik peněz má příjemce za danou jednotku nárok. Pracovníci organizací zapojení do CIP EQUAL většinou vykonávají v organizaci ještě další pracovní aktivity, která s programem nesouvisí. Proto je mzda vyplácena jen částečně dle počtu hodin odpracovaných na aktivitách CIP EQUAL. Každý pracovník si tedy musí pečlivě vést výkaz práce, kam si musí poznamenávat realizovanou aktivitu, dobu práce na aktivitách CIP EQUAL a počet hodin odpracovaných na ostatních aktivitách. Na základě výkazu práce a hrubé mzdy je pracovníkem ŘO vypočtena mzda, na kterou má příjemce
16
Viz. kapitola 6.2.1 Rozpočet
28
nárok. Ta je dále porovnána s rozpočtem, aby nebyla pracovníkovi přiznána nepřiměřeně vysoká částka.
Častým problémem v případě vykazování nákladů na lidské zdroje je chybně nastavená jednotka v rozpočtu. Pracovník pracuje kupříkladu na aktivitách CIP EQUAL na poloviční úvazek. Zaměstnavatel bude mít na zaměstnání tohoto pracovníka náklady zhruba 15 000,- Kč. Do rozpočtu proto zadá jednotkovou cenu 15 000, ale stává se, že za jednotku nedosadí 0,5 měsíce, ale měsíc („tyto náklady za aktivity pro CIP EQUAL chci přece za měsíc“). Tím vzniká nedorozumění, protože při kontrole je takto vyjádřená položka chápána tak, že má pracovník nárok na 15 000 za celý odpracovaný měsíc, tudíž při vykázání odpracování pouze polovičního časového fondu, by mu byla přiznána maximálně částka 7 500,- Kč. Je tedy důležité pečlivě nastavit rozpočet, aby se předešlo podobným nedorozuměním. Peníze, které by byly v tomto případě kráceny, by sice mohl příjemce získat zpět později při vykázání nároku v dalších zprávách s odůvodněním, že „nepochopil jednotku“, ale tento proces je časově náročný. Příjemce si totiž musí podat žádost o změnu jednotky v rozpočtu a ta musí projít celým řetězcem schvalování.
29
8. Hodnocení programu CIP EQUAL 8.1. Nedostatky CIP EQUAL Podmínkou získání dotace z Programu Iniciativy Společenství EQUAL je vyvinutí nových postupů a produktů, které by napomohly ke snížení diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Očekává se, že tyto produkty budou vysoce inovativní. Z mého pohledu se mi ale příliš nezdá, že by se nápady ze stran projektů výrazně lišily od již stávajících postupů. Častým výstupem projektů jsou různé druhy rekvalifikačních kurzů, které se zásadným způsobem neliší od stávajících rekvalifikačních kurzů, které jsou zaštiťovány úřady práce. Při kontrole závěrečné technické monitorovací zprávy17, kdy se hodnotí naplnění indikátorů, mě překvapilo nastavení jednoho z indikátorů. Příjemce se v tomto indikátoru zavázal, že vytvoří webový portál, na kterém budou zaměstnavatelé poptávat pracovníky a nezaměstnaní si zde budou hledat práci. Příjemce sice uvedl, že indikátor byl splněn, ale ptám se: „Má splnění tohoto indikátoru nějakou vypovídací hodnotu? Opravdu se díky „no name“ webovému portálů snížila diskriminace a nerovnost na trhu práce?“ Domnívám, že nikoli. Tato informace vůbec nevyjadřuje, kolik lidí bylo na základě webového portálu přijato do zaměstnaneckého vztahu či kolika zaměstnavatelům se povedlo získat hledané zaměstnance.
Dalším velkým záporem je velká administrativní náročnost. V současné době existuje řada specializovaných firem, které vydělávají na tomto negativu. Živí se přípravou žádosti do programu pro organizace, které by měly díky svým aktivitám velkou šanci získat dotaci z ESF, ale nejsou schopni si vlastními silami zpracovat projekt, jehož administrativní náročnost, jak už bylo řečeno, je velká.
Dalším nákladem, jehož nezbytnost je s otazníkem, jsou propagační materiály. Evropský sociální fond poskytuje projektům v rámci zviditelnění finanční prostředky na 17
Za poslední monitorovací období se zasílá místo průběžných monitorovacích zpráv závěrečná finanční a
závěrečná technická monitorovací zpráva. Obsahují některé specifické části, kterými průběžné zprávy nedisponovaly. V případě finančních zpráv obsahuje závěrečná monitorovací zpráva o jednu tabulku více, kde se provede konečné vyúčtování finančních prostředků, na jehož základě se příjemce vyzve buď k vratce nevyčerpaných finančních prostředků, nebo je vyzván k zaslání žádosti o závěrečnou platbu. Specifikem závěrečné technické monitorovací zprávy je zaslání výstupů projetu (produktů) včetně podlicenčních smluv. Mimo to je provedena konečná kontrola dosažených hodnot indikátorů.
30
propagační materiály, které jsou šířeny především během různých konferencí a mítinků. Propagační materiály, na jejichž nákup si příjemce nárokuje finanční prostředky, musí splňovat pravidla pro publicitu. Tato pravidla nařizují umístění loga ESF a vlajky EU na všech předmětech, které byly proplaceny jako propagační materiál. Logo ESF a vlajka EU nesmí být možné z předmětu odstranit a musí být uvedeno na viditelném místě. Navzdory této podmínce pochybuji, že je většina propagačních materiálů určena k propagaci ESF. Myslím si, že finanční prostředky na reklamu v podobě informačních plakátů či billboardů jsou využity mnohem efektivněji než kupříkladu termosky či ručníky s miniaturním logem ESF a vlajkou EU. Mimo to se propagační předměty rozdávají většinou lidem, jež jsou již nějakým způsobem v CIP EQUAL zainteresováni. Tím nepřináší rozdávání propagačních materiálů kýžený efekt.
Obrázek 1: Logo ESF a vlajka EU
Jako finanční manažer jsem se při kontrole finančních a technických monitorovacích zpráv setkala se situací, že si příjemce nárokoval částku v řádu desetitisíc za proplacení propagačních materiálů v podobě malých sošek. V rozpočtu položka na tuto částku byla a do plánu aktivit tento výdaj také pasoval. Na proplacení měl tudíž příjemce nárok. V té době jsem ovšem prováděla kontrolu u dalšího projektu, kterému byl navržen ke krácení výdaj na čtecí přístroj pro nevidomé. Dle harmonogramu aktivit si měl příjemce tento přístroj zakoupit již o pár měsíců dříve, ne tři měsíce před koncem projektu. Po prozkoumání všech okolností a získání zdůvodnění koordinátora projektu, jsme nakonec přístroj příjemci proplatili. Musím přiznat, že v kontrastu s žádostí o proplacení sošek, které nikdy moc velký prospěch nepřinesou, by mě mrzelo krátit tak ušlechtilý přístroj, kterým čtecí přístroj pro nevidomé jistě je. Koneckonců, i kdyby se nakonec vysvětlení koordinátora projektu ukázalo jako lehce přibarvené a čtecí přístroj pro nevidomé by se užíval z větší části až po skončení projektu, stále by plnil svou úlohu. Tento výdaj by nemohl být využit k jiným aktivitám než k těm, které jsou v souladu s programem projektu. Narážím tady na další problém programů 31
financovaných z ESF – zdravý rozum při hodnocení (ne)způsobilosti výdajů musí ustoupit pravidlům popsaných v příručce. Pokud není způsobilost nákladu odůvodnitelná příručkou, příjemci finanční prostředky přiznány nebudou.
Organizace, jež pracují na aktivitách CIP EQUAL, získávají finanční prostředky s předstihem v rámci zálohových plateb. Ty jsou ale nemusí zcela pokrýt náklady vynaložené v monitorovacím období. Zbývající finanční prostředky příjemce získává až po schválení monitorovacích zpráv. Ty jsou ale běžně schvalovány s několika měsíčním zpožděním po skončení projektu, tudíž není výjimkou, že projekty zápasí s nízkou likviditou.
Důsledkem pozdního schvalování zpráv je zdlouhavá komunikace mezi příjemcem, NPS a řídícím orgánem. Nejasnosti NPS ohledně monitorovacích zpráv řeší přímo s příjemcem. K velkému zdržení dochází, pokud příjemce rychle nereaguje na požadavky a taktéž v případě, že po postoupení monitorovacích zpráv řídícímu orgánu, má mnoho nejasností při kontrole zpráv i on. Veškerá komunikace mezi ŘO a příjemcem totiž probíhá prostřednictvím NPS. Mimo výhod vyplývajícího z outsourcingu může být i důvodem kontroly NPS zřejmě eliminace nebezpečí korupce. Nicméně datum schválení monitorovacích zpráv se kvůli tomuto postupu odkládá na pozdější dobu.
8.2. Klady vycházející z činností CIP EQUAL Program Iniciativy Společenství EQUAL podporuje organizace, jejíž právní formou je nejčastěji nadace, občanské sdružení či obecně prospěšná společnost. Jedná se tedy o neziskové společnosti, které jsou na příliv finanční prostředků zvenčí závislé. Bez finanční podpory by byla většina neziskových organizací odkázaná k zániku, což by vedlo ke zhoršení životních podmínek diskriminovaných občanů a to především tělesně a duševně postižených lidí, kterým by se uzavřely dveře k většině aktivit, jež přispívají k jejich seberealizaci. Je totiž všeobecně známé, že kupříkladu chráněné dílny jsou prodělečné.
Přemítám-li nad různými projekty, které jsou podporovány CIP EQUAL, docházím k závěru, že všechny mají své opodstatnění a že všechny určitým dílem přispívají ke spokojenosti občanů České republiky, popřípadě imigrantů, kteří se zřejmě občany naší země stanou. 32
Existence neziskových organizací upozorňují na diskriminované menšiny a podporují podvědomí o těchto skupinách lidí. Důsledkem je upevňování sociálního cítění a solidarity ve společnosti.
Program Iniciativy Společenství EQUAL má především za úkol nacházet inovativní postupy, které by přispěly ke zvýšení zaměstnavatelnosti diskriminovaných skupin. Je otázkou, kolika organizacím se toto skutečně podaří, ale s jistou můžu říct, že ESF vytvářejí mnoho pracovních míst pro běžné občany ČR.
8.3. Hodnocení produktů úřady práce Na jaře roku 2008 byl z oddělení zabývající se chodem Programu Iniciativy CIP EQUAL odeslán dotazník úřadům práce, které se měly vyjádřit k využitelnosti produktů, které byly projekty vytvořeny. Jednotlivé úřady práce měly ohodnotit funkčnost produktů v jejich okrese. Samozřejmě se názory na produkty lišily dle specifických problémů okresů.
8.3.1. Rekvalifikace Produkty:
Město Krásná Lípa: Technické moduly •
Odpadové hospodářství
•
Stavební práce – pomocník
•
Údržba veřejných prostranství
•
Výsadba zeleně
•
Údržba zeleně
Město Krásná Lípa: Komunitní moduly •
Kultura a cestovní ruch
•
Sociální asistence
•
Sportovní zařízení
•
Volnočasové aktivity
33
Střední odborné učiliště DAKOL, s.r.o.: •
Rozvoj speciálních kvalifikačních kompetencí – šička
•
Rozvoj speciálních kvalifikačních kompetencí – evropský svářeč
•
Rozvoj speciálních kvalifikačních kompetencí – počítačová gramotnost
•
Rozvoj speciálních kvalifikačních kompetencí – start k podnikání
•
Rozvoj speciálních kvalifikačních kompetencí – rozvoj ústní a písemné komunikace
•
Rozvoj speciálních kvalifikačních kompetencí – gastronomické služby
V okresech s nízkou nezaměstnaností jako Praha, Praha – východ, Praha – západ či Mladá Boleslav neměly pochopitelně velký zájem na vytvořených produktech, které předně usilují o zvýšení zaměstnavatelnosti diskriminovaných skupin obyvatelstva. Mnohem překvapivější byly ovšem názory úřadů práce, které se notoricky potýkají s vysokou nezaměstnaností jako okres Most (12%), Karviná (11,1%), Děčín (9,8%), Teplice (9,7%), Hodonín (9,4%), Bruntál (9,3%), Ústí nad Labem (9,2%)18. Ani tyto okresy nevyjádřily velký zájem o produkty. Nejčastější příčinou byla již existující spolupráce s institucemi, které působí v místě. Tato tvrzení naznačují zřejmě největší systémový problém a to otázku, zda nejsou výstupy CIP EQUAL jen dalšími v řadě podobných rekvalifikací. Všechny produkty CIP EQUAL by měly přinášet inovativní prvky a výraznou přidanou hodnotu. Dalším důvodem byl nezájem žadatelům o zaměstnání o danou rekvalifikaci. Kupříkladu rekvalifikace šička se nesetkala u uchazečů s velkou poptávkou. Posledním nejčastějším důvodem odmítnutí spolupráce s projekty bylo shledání nabízených rekvalifikací příliš dlouhými a tím i drahými. Úřady práce totiž již mají své zkušenosti s klienty, kteří těchto rekvalifikací využívají a vědí, že tato cílová skupina není moc trpělivá, aby pravidelně docházela do rekvalifikačního centra celý rok. Chtějí být rekvalifikováni v krátkém časovém úseku. Na to ovšem Odbor 72 MPSV namítl:
Dlouhodobost kurzů je záměrná. Má kromě rekvalifikačního také resocializační rozměr důležitý právě u problémových skupin uchazečů o zaměstnání. Detailní popis přínosů tohoto
18
Statistika
v říjnu
2008
dle
webového
portálu
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem.
34
Ministerstva
práce
a
sociálních
věcí
přístupu je obsahem vytvořené „Metodiky dlouhodobých vzdělávacích rekvalifikačních modulů s roční praxí a nekolidujícím zaměstnáním“. 19
Za zamyšlení také stojí vůbec otázka, zda je nějaká rekvalifikace pro některé typy činností nutná. Upozornil na to Úřad práce v Opavě, který míní, že pracovník vykonávající pracovní činnost údržba veřejných prostranství, výsadba zeleně či údržba zeleně nepotřebuje roční rekvalifikaci. Některé úřady práce přes možné překážky nastíněné výše mají zájem o spolupráci s organizacemi, jež rekvalifikace provádějí. Převážně projevily úřady práce zájem o netradiční rekvalifikační kurzy jako Kultura a cestovní ruch pod záštitou Komunitních modulů Města Krásná Lípa.
8.3.2. Produkty zaměřené na sluchově postižené Produkty:
TROAS, s.r.o.: •
Vzdělávání sluchově postižených osob v oblasti počítačové grafiky
Centrum vizualizace a interaktivity ve vzdělávání Ostrava: •
Příprava ke studiu na VŠ – pracovní rehabilitace a rekvalifikace
•
Počítačová grafika pro sluchově postižené – pracovní rehabilitace a rekvalifikace
•
Kurz a zákonem stanovené zkoušky §5 a §6 vyhlášky 50/78 sb. pro neslyšící elektrikáře - pracovní rehabilitace a rekvalifikace
•
Skupinový pracovní workshop zaměřený na zásady správné komunikace s osobami se sluchovým postižením - poradenství
Výstupem projektu společnosti TROAS, s. r. o. a Centra vizualizace a interaktivity ve vzdělání v Ostravě byly rekvalifikační kurzy a pracovní rehabilitace pro sluchově postižené. Úřadům práce se produkty vesměs líbily, ale o jejich využití pochybovaly. Důvodem je nízký počet lidí se sluchovým postižením - přibližně 10 sluchově postižených v každém okrese, přičemž většina z nich mají zbytky sluchu. Sluchově postižení nemají často požadované
19
Výstupy pro CIP EQUAL úřady práce – posouzení využitelnosti projektových výstupů v daných
regionech ze strany ÚP (a MPSV - SSZ), str. 7
35
vzdělání, jež je předpokladem pro zařazení do kurzu (výuční list v oboru elektrikář, absolvování střední školy). Kurz Příprava ke studiu na VŠ je logicky omezen i věkem. Úřady práce by proto obtížně vytvářely skupinu pro rekvalifikaci či pracovní rehabilitaci. Řešením by bylo organizovat skupiny v rámci kraje, ale i tak by se nejspíš zájemců nenašlo příliš. Ze sociálního hlediska je existence produktů prospěšná. Sice nepomůže velké skupině lidí, ale umožní jednotlivcům se sluchovým postižením zmírnit jejich handicap a umožní jim rovnější přístup na trh práce. Poradenská činnost zaměřená na zásady správné komunikace s osobami se sluchovým postižením se zdá úřadům práce zajímavá a využitelná.
8.3.3. Produkty zaměřené na mládež z vyloučených lokalit Produkty:
IQ Roma servis: •
Komplexní balíček služeb vzdělávacího a motivačního charakteru pro mládež žijící v sociálně vyloučených lokalitách ve věku 13 – 18 let a jejich rodiče
O produkt organizace IQ Roma servis sídlící v Brně byl zaznamenán velký zájem. Úřadům práce se především líbila komplexnost nabízeného programu. Líbilo se jim zapojení rodičů, ačkoli kupříkladu Úřad práce v Hodoníně se obává právě spolupráce s rodiči. Úřady práce zaujalo zapojení ještě „školou povinných“ žáků. Úřad práce Brno - město v něm naopak spatřuje problém, že věk mezi 13 – 15 lety nelze legislativně pokrýt, protože ÚP by se měly věnovat žadatelům o práci, tj. lidem s přinejmenším dokončeným základním vzdělání, jimiž jsou lidé minimálně ve věku 15 let. Problémem by mohlo být financování programu. Podle Úřadu práce v Českých Budějovicích by mohl být program organizace IQ Roma Servis realizován pouze ve spolupráci s někým, kdo povede volnočasové aktivity. Úřad práce by financoval pouze vzdělávací část, která by musela být přesně definována a týkala by se klientů, kteří jsou evidováni na úřadu práce. Velkým pozitivem komplexního balíčku služeb vzdělávacího a motivačního charakteru pro mládež žijící v sociálně vyloučených lokalitách je vytváření volnočasových aktivit, během kterých by mládež získávala a upevňovala žádoucí životní postoje a návyky. Mimo to věk 13 – 18 let je rizikový pro veškerou mládež, tudíž je nutné věnovat zvýšenou pozornost aktivitám, kterým se mládež ve volném čase věnuje. 36
8.3.4. Podpora podnikání a začínajících podnikatelů
Produkty: Jihočeská hospodářská komora: •
Vzdělávací kurz Podnikání bez překážek, kurz Podnikatelské minimum
•
Aftercare pro začínající podnikatele – následná péče o začínající podnikatele
Jihočeská rozvojová: •
Základy podnikání aneb Podnikání bez překážek
Rekvalifikační a informační centrum, s.r.o.: •
Help desk - Poradenský set pro uchazeče o zaměstnání s motivací zahájit samostatnou výdělečnou činnost
•
Small business - Základy podnikání
•
Odborné krátkodobé stáže pro zájemce o podnikání k získání praktických zkušeností s vedením a chodem malého podniku – poradenství
•
Support framework for creating entrepreneurship
Co se týče vzdělávacího kurz Podnikání bez překážek, kurzu Podnikatelské minimum a kurzu Základy podnikání aneb Podnikání bez překážek není o jejich využitelnosti pochyb. Některé úřady práce měly o tyto produkty velký zájem, jiné odkazovaly na stávající spolupráci s jinými organizacemi pořádajícími kurzy s podobnou náplní. Některé úřady práce odmítaly spolupráci z důvodu, že kurzy nejsou akreditovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Výstupem kurzů je vytvoření podnikatelského plánu, který je základem úspěšného podnikání. Podpora podnikání je významným podnětem ke snižování nezaměstnanosti. Schopní jedinci dokáží zaměstnat jak sebe, tak vytvořit další pracovní místa. Pro úspěch podnikání je nezbytná příprava. Úřad práce v Táboře dokonce navrhoval, aby absolvování kurzu pro začínající podnikatele dokonce podmiňovalo vydání živnostenského oprávnění. Úskalím využití kurzů je struktura nezaměstnaných v regionech. Velká část nezaměstnaných nemá žádnou kvalifikaci a schopnost podnikat v jakémkoli oboru a je zde obava, že by neobstály v konkurenci.
37
Poradenský program Aftercare pro začínající podnikatele je jistě prospěšný pro podnikatele zvláště v prvním roce podnikání, ovšem na trhu se již obdobné kurzy existují. Inovativním prvkem je zavedení kontaktních míst BENEFIT. Těchto kontaktních míst je v současné době pět. Sídlí v Českých Budějovicích, Táboře, Prachaticích, ve Strakonicích a Českém Krumlově.20 Myslím si, že péče o začínající podnikatele se státu vyplatí. Osoby samostatně výdělečně činné odvedou ročně do státní kasy nemalé částky, proto je výhodné podnikatele podporovat a nedopustit, aby jejich obchod zkrachoval. Mnohé z nich by neúspěch demotivoval od dalších pokusů podnikat a mnozí by se staly znovu nezaměstnanými a stát by ročně přišel jak o daně z jejich podnikatelské činnosti, tak o peníze na podporu v nezaměstnanosti. O program Small business - Základy podnikání Rekvalifikačního a informačního centra, s. r. o. nebyl mezi úřady práce zaznamenán velký zájem. V mnoha případech tuto organizaci předběhly kurzy Jihočeské hospodářské komory nebo nabídky jiných regionálních organizací.
20
http://www.bwo-mercury.com/files/kontakty.pdf
38
9. Závěr V bakalářské práci jsem prvořadě definovala Program CIP EQUAL a zaměřila se na podmínky, které musí projekty splňovat, aby byly způsobilé získat dotaci z tohoto programu. Dále jsem se zaměřila na administrativní povinnosti příjemců dotace. Rozebrala jsem povinnosti po stránce finanční a technické. Mimo to jsem poukázala na nejčastější nesrovnalosti v průběžných technických monitorovacích zprávách a nejčastějších příčinách průběžných finančních monitorovacích zpráv. Jako další úskalí administrativních povinností příjemců dotací jsem identifikovala samotné nastavení rozpočtu. Upozornila jsem na tento fakt z důvodu pozdější zdlouhavé komunikace mezi řídícím orgánem a příjemcem, kdy se příjemce snaží přesvědčit ŘO, že chyba nastala z důvodu „nepochopení jednotky“. Po kompletním seznámení čtenáře s teorií i praxí Programu Iniciativy Společenství EQUAL jsem se věnovala jeho hodnocení. Přestože kapitola pojednávající o kladech Programu Iniciativy Společenství EQUAL je o poznání kratší než kapitola o negativech programu, přikláním se k názoru, že vytváření programů typu CIP EQUAL je pro sociální oblast v EU velkým přínosem. Samotné hodnocení produktů z pohledu ÚP bylo z mého pohledu velmi obohacující. ÚP mají letité zkušenosti s lidmi, kteří se potýkají s diskriminací a nerovností na trhu práce. Myslím si proto, že kompetentnější subjekt k vyjádření o využitelnosti produktů bychom hledali těžko. O řadu produktů projevily ÚP poměrně velký zájem, na druhou stranu ovšem také mnoho produktů označily za zcela nevyužitelné. Jestli je hlavním důvodem psaní bakalářské práce něco se naučit, pak hodiny strávené nad literaturou a notebookem splnily svůj účel. Velkým přínosem pro mě bylo samotné nastudování příručky pro žadatele o grant a příručky pro příjemce. Mimo to jsem se podrobně seznámila s internetovými stránkami CIP EQUAL a portálem Ministerstva práce a sociálních věcí. Psaní bakalářské práce mě především obohatilo tím, že jsem si udělala jasnější názor na programy financované z ESF. Znalost příruček mne ovlivnila v tom, že dokážu lépe pochopit příjemce dotací, kteří občas jen s velkými obtížemi aplikují pravidla programů v praxi. Na druhou stranu jsem nyní informována natolik, že v některých případech nemám naopak slitování s příjemci, kteří si evidentně o programu CIP EQUAL a jeho pravidlech nic nepřečetli.
39
Dle mého názoru by stát měl hájit sociálně slabé a diskriminované skupiny, aby jim zajistil uspokojivé životní podmínky. Zmenšování sociální propasti mezi občany je prevencí sociálních nepokojů, se kterými se některé evropské země (zejména Francie) čas od času potýkají. Co se týče negativ programu, pak některá vychází z prosté lidské přirozenosti. Mám na mysli zmíněnou administrativní náročnost. Bohužel, kde není dohled nad penězi, tam se začnou ztrácet. ESF vyplácí částky v řádech miliard, proto je jasné, že kontrola toků peněz je nezbytná a s ní spojené administrativě se nelze vyhnout. V rámci hodnocení produktů jsem došla k závěru, že ne všechny projekty dodržely veškeré principy, které mají být pro CIP EQUAL klíčové, přičemž většina příjemců nejvíce zápolila se zásadou inovativnosti. Věřím, že se mnozí snažili vymyslet nové postupy, ale dost často se stalo, že ustrnuli na mrtvém bodě a dál než jejich předchůdci se nedostali. Přes všechna zmíněná negativa a naznačené problémy přispěl dle mého názoru Program CIP EQUAL významnou měrou k potlačení diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Věřím, že díky dalším programům financovaným z ESF se v tomto ohledu dostaneme ještě dál.
40
10. Seznam použitých zkratek RP (Rozvojové partnerství) EU (Evropská Unie) ESZ (Evropská strategie zaměstnanosti) ESF (Evropský sociální fond) ČR (Česká republika) NPS (Národní podpůrná struktura) HM (Hrubá mzda) ÚP (Úřad práce) ŘO (Řídící orgán)
41
11. Literatura a zdroje 11.1.
Literatura
1. Příručka pro žadatele o grant pro Akci 1 2. Příručka pro příjemce pro Akci 2 a 3 3. Výstupy pro CIP EQUAL úřady práce – posouzení využitelnosti projektových výstupů v daných regionech ze strany ÚP
(ke stažení na stránkách www.equalcr.cz)
4. BALDWIN, RICHARD, WYPLOSZ, CHARLES. Ekonomie evropské integrace. 1. vydání Grada 2007, ISBN: 978-80-247-1807-1 5. KANTOR, TOMÁŠ, MAREK, DAN. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 1. vydání Barrister & Principal 2007, ISBN: 978-80-87029-13-8 6. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, Odbor evropských fondů. Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky 2007 7. VILAMOVÁ, ŠÁRKA. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie: praktický průvodce. Praha: Grada 2005, ISBN 80-247-1194-X 8. KULHÁNKOVÁ, MARTINA. Evropský sociální fond – očekávané přínosy. Diplomová práce 2006 9. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Fondy EU: Glosář základních pojmů. Metropolis Media, a. s. 2005 11.2.
Internetové zdroje
1. http://portal.mpsv.cz 2. www.equalcr.cz
Pravidla pro publicitu: 3. download.mpo.cz/get/27221/32082/340372/priloha010.pdf
Seznam kontaktních míst BENEFIT: 4. http://www.bwo-mercury.com/files/kontakty.pdf
42
12. Přílohy Průběžná technická monitorovací zpráva Průběžná finanční monitorovací zpráva
(převzato z oficiálních webových stránek CIP EQUAL - www.equalcr.cz)
43
Číslo projektu:
Průběžná technická monitorovací zpráva č.
Program Iniciativy Společenství EQUAL Akce 2 a 3
Zpráva za období: dd/mm/rrrr - dd/mm/rrrr 1. Základní identifikační údaje:
Název příjemce: Název projektu: Název rozvojového partnerství: Začátek projektu: dd/mm/rrrr 2. Stručný popis průběhu realizace projektu na národní úrovni za dané období podle aktivit:
a) Akce 2:
Pracovní
Období realizace
skupina
Aktivita
dané
odpovědný
/
Plnění / Změny
partner
aktivity Dle časového harmonogramu stanoveného v DPA (kapitola 8.3), lze číslovat pro větší přehlednost.
45
xx
Splněno - popsat výstup / Plněno - rozepsat stav plnění
b) Akce 3:
Pracovní
Období realizace
skupina
Aktivita
dané
/
odpovědný
Plnění / Změny
partner
aktivity Dle časového harmonogramu stanoveného v DPA (kapitola 8.5), lze číslovat pro větší
Splněno - popsat výstup /
xx
Plněno - rozepsat stav plnění
přehlednost.
3. Stručný popis průběhu realizace projektu na mezinárodní úrovni za dané období po jednotlivých měsících a podle aktivit:
a) Akce 2:
Pracovní
Období realizace
skupina
Aktivita
dané
/
odpovědný
Plnění / Změny
partner
aktivity Dle časového harmonogramu stanoveného
Splněno - popsat výstup /
xx
v TCA
Plněno - rozepsat stav plnění
b) Akce 3:
Pracovní
Období realizace
skupina
Aktivita
dané
odpovědný
/
Plnění / Změny
partner
aktivity Dle časového harmonogramu stanoveného v TCA
46
xx
Splněno - popsat výstup / Plněno - rozepsat stav plnění
4. Plnění cílů (výstupy, výsledky) podle navržených indikátorů stanovených na úrovni projektu
a) Akce 2:
Indikátor
Průběžná hodnota
Očekávaná hodnota
plnění
Popis plnění
Indikátor stanovený v DPA
Stav,
kterého
má
být
dosaženo
Průběžné plnění indikátoru
Popis průběhu plnění
(kap. 9) Provoz
byl
zahájen
poradenských
Např. ustavení a
ve
2
centrech
(Ostrava, Třinec). Dále byla
provoz 5
2
poradenských center
vytipována zbývajících
lokace center
3
(Frýdek-
Místek,
Havířov,
Karviná),
provoz
bude
zahájen
v následném období.
b) Akce 3:
Indikátor
Indikátor stanovený v DPA
Průběžná hodnota
Očekávaná hodnota
Stav,
kterého
dosaženo
má
být
plnění Průběžné plnění indikátoru
Popis plnění
Popis průběhu plnění Konference pro policy makery
Např. Konference pro policy makery
3
1
proběhla v Praze ve dnech 15 17. 3.2006.
47
5. Plnění indikátorů stanovených na úrovni programu
Indikátor stanovený Očekávaná hodnota na úrovni programu
plnění za projekt
Indikátor stanovený ze strany ŘO
Stav, kterého má být
Průběžné plnění za
dosaženo za projekt
projekt
Popis plnění
Průběžné plnění indikátoru
Popis průběhu plnění
Příklad vyplnění: Opatření 1.1 – Počet individuálních příjemců/ účastníků/účastnic nějaké formy poradenství
Konference pro policy makery 35 osob
10 osob
proběhla v Praze ve dnech 15 -17. 3.2006.
6. Jmenný seznam expertů a administrativních pracovníků zapojených do aktivit projektu realizovaných ve sledovaném období
Označení, zda jde o jméno, příjmení
experta či admin.
Realizované
pracovníka
aktivity
Označení partnera
7. Přehled změn v projektu hlášených za sledované období NPS
Datum hlášení
Předmět změny
Účinnost změny
změny
8. Přehled aktualizací údajů evidovaných v databázi ECDB za sledované období
Datum aktualizace
Předmět aktualizace
48
Odpovědná osoba
9. Stručný popis naplňování jednotlivých principů CIP EQUAL za dané období za příjemce (u písm. a) – c) a za příjemce i jednotlivé partnery (u písm. d):
a) inovativnost, b) společné rozhodování, c) mainstreaming, d) gender mainstreaming.
10. Stručný popis naplňování horizontálních témat za dané období:
a) Rovné příležitosti, b) Udržitelný rozvoj, c) Informační společnost, d) Místní iniciativy.
11. Vliv na životní prostředí: v případě dosahování vlivu na životní prostředí popište stručně aktivity, které ovlivňují životní prostředí a jestli je tento vliv kladný nebo záporný.
12. Přehled kontrol projektu na místě ( typ, výsledky)
Kontrola
Datum
Typ
Informace kdo kontrolu provedl a kde (u příjemce, u partnera č. xx, interní auditor u všech partnerů, audit MPSV u příjemce…)
Popis, o jaký typ kontroly šlo (audit…)
Výsledek / Doporučení Popis, kontroly,
jaký ev.
byl
výsledek
jaká
byla
doporučena opatření
13. Přehled evaluací prováděných externími subjekty
Evaluace
Typ
Informace kdo evaluaci provedl a kde (u
Popis, o jaký typ
příjemce, u partnera č. xx, u všech partnerů
evaluace šlo
evaluace,
…)
(průběžná…)
doporučena opatření
Datum
49
Výsledek / Doporučení Popis,
jaký ev.
byl
výsledek jaká
byla
14. Přehled provedeného sebehodnocení v rámci celého RP
Sebehodnocení
Datum Popis
sebehodnocení,
které
Popis, kdo se podílel proběhlo
Rozpis, kdo se podílel (Příjemce, Partner č. xx, Partner č.
v daném období
xx)
15. Stručný přehled výběrových řízení, které byly vyhlášeny či realizovány ve sledovaném období.
Typ VŘ* * Podle Příručky pro příjemce (např. VŘ na služby 100 000 – 500 000 Kč)
Procedura VŘ, časový harmonogram** ** Také dle Příručky pro příjemce (např. zjednodušené VŘ – výzva 3 – 5 dodavatelům)
Příjemce:
Označení příjemce:
Adresa:
Tel: Fax: email:
Datum a podpis zpracovatele průběžné zprávy:
Datum a podpis statutárního zástupce organizace:
50
Detailní popis VŘ Např. VŘ za účelem zajištění právních a překladatelských služeb pro uzavření TCA
NPS:
Datum přijetí zprávy na NPS:
Zkontroloval: Datum a podpis:
Schválil: Datum a podpis:
ŘO:
Datum přijetí zprávy na ŘO
Schválil: Datum a podpis:
51
Číslo projektu:
Průběžná finanční monitorovací zpráva č.
Program Iniciativy Společenství EQUAL - Akce 2 a Akce 3 Zpráva za sledované období: dd.mm.rrrr – dd.mm.rrrr
16. Základní identifikační údaje: Název příjemce: Název projektu: Název rozvojového partnerství: Začátek projektu: dd/mm/rrrr
52
17. Zdůvodnění odchylek, změn a oprav Akce 2 – Akce 3 -
18. Stručný popis plánu čerpání pro následující/zbývající období realizace projektu (2 měsíce):
4. Přehled plátců/neplátců DPH Poznámka
Přehled organizací v RP
Plátce DPH
Neplátce DPH
(v případě změny od kdy datum)
Příjemce – název organizace Partner č.1 – název organizace Partner č.2 – název organizace
53
5. Přehled o veřejné podpoře
Veřejná podpora malého rozsahu – „de minimis“
Název
organizace
podléhající
veřejné podpoře – “de minimis”
rok 2003 Čerpáno Kč
rok 2004
rok 2005
Čerpáno
Čerpáno
Čerpáno
Čerpáno
Čerpáno
EUR
Kč
EUR
Kč
EUR
CELKEM Čerpáno Kč
Čerpáno EUR
Tabulku vyplňují všechny organizace podléhající veřejné podpoře. Pro přepočet v EUR postupujte v souladu s Rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (viz Příručka pro příjemce dotace, kapitola . Veřejná podpora)
54
Blokové výjimky Název organizace podléhající
Celková výše dotace
veřejné podpoře – blokové výjimce
částka Kč
100 %
Výše vyčerpaných
Výše vyčerpaných
Z vyčerpaného podíl
prostředků dotace
vlastních zdrojů
veřejné podpory
částka v Kč
podíl v %
částka v Kč
podíl v %
částka v Kč
podíl v %
Tabulku vyplňuje každá organizace podléhající blokové výjimce.
6. Stručný popis k jednotlivým tabulkám (odchylky, opravy apod.). Přílohy tabulek:
Tabulka č. 1 – Přehled čerpání Akce 2 a Akce 3
Tabulka č. 2 – Přehled mzdových výdajů (přílohou tabulky jsou výkazy práce a výplatní lístky ad.), stručně popište změny (např. dle Oznámení o změně experta nebo oznámení změny administrativního pracovníka)
Tabulka č. 3 – Přehled účetních a daňových výdajů (přílohou jsou kopie účetních a daňových dokladů)
Tabulka č. 4 – Přehled pohybů na bankovním účtu (přílohou tabulky jsou kopie bankovních výpisů za sledované období) 55
7. Přehled kontrol projektu na místě - typ/výsledky/nápravná opatření (interní audit, externí kontrola aj.)
Příjemce:
Jméno příjemce:
Adresa:
Tel/fax/email: Jméno zpracovatele: Datum/podpis: Jméno statutárního zástupce organizace: Datum/podpis
56
NPS: Zkontroloval (jméno):
Datum/podpis
Schválil (jméno): Datum/podpis
MPSV: Schválil:
Datum/podpis:
57
