Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Zuzana Šmídková

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2014

Zuzana Šmídková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalářské práce:

Analýza vývoje nezaměstnanosti v Praze a ve Středočeském kraji

Autor bakalářské práce: Zuzana Šmídková Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Jaroslav Krameš, CSc.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza vývoje nezaměstnanosti v Praze a ve Středočeském kraji“ vypracoval/a samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.

V Praze dne 16. května 2014

Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala doc. PhDr. Jaroslavu Kramešovi, CSc. za jeho vstřícný přístup a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.

Název bakalářské práce: Analýza vývoje nezaměstnanosti v Praze a ve Středočeském kraji Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá vývojem nezaměstnanosti zejména absolventů v Praze a Středočeském kraji v letech 2008–2013. V teoretické části jsou uvedeny ekonomické pojmy související s nezaměstnaností: zaměstnaný a nezaměstnaný, tři způsoby měření nezaměstnanosti, druhy a důsledky nezaměstnanosti, vývoj vzdělanostní struktury absolventů, aktivní a pasivní politika zaměstnanosti uplatňovaná v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji a charakteristika obou krajů. V praktické části je popsán a vysvětlen vývoj rozdílů nezaměstnanosti absolventů v obou krajích v posledních 6 letech. Zjištěné údaje obou krajů jsou porovnány mezi sebou a zároveň s celorepublikovým průměrem. Analýzu doplňuje dotazníkové šetření zabývající se obory dosaženého vzdělání a zaměstnání studentů a absolventů v hlavním městě Praze. Závěr obsahuje shrnutí zjištěných výsledků a návrh řešení nezaměstnanosti. Data použitá v praktické části jsou převzatá z Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Střediska vzdělávací politiky.

Klíčová slova: Nezaměstnanost, Absolventi středních a vysokých škol, Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Title of the Bachelor´s Thesis: Analysis of unemployment in Prague and Central Bohemian Region Abstract: The Bachelor’s thesis deals with the development of unemployment. Especially is focused on unemployment of graduates in Prague and Central Bohemian Region during 2008–2013. The theoretical part consists of economic terms such as the employed and unemployed, three ways of measuring unemployment, the types and consequences of unemployment, the development of educational structure of graduates, active and passive employment policy and characteristics of both regions. In the practical part there is described and explained the development of unemployment of graduates in both regions in the last 6 years. Collected data of both regions are compared with the national average. The analysis is complemented by a survey, which focuses on fields of reached education level and on fields of employment of students and graduates. In conclusion there are summarized the results obtained from the analysis and there is suggested a solution for the unemployment. Data used in the practical part are taken from the Czech Statistical Office, the Ministry of Labour and Social Affairs and from Centre for Education Policy.

Keywords: Unemployment, Graduates from secondary schools and universities, Capital Prague, Central Bohemian Region

Obsah 1

Úvod ............................................................................................................................................... 8

2

Teoretická část ................................................................................................................................ 9 2.1

Měření míry nezaměstnanosti ............................................................................................... 11

2.2

Nezaměstnanost specifických skupin .................................................................................... 14

2.3

Druhy nezaměstnanosti ......................................................................................................... 16

2.4

Vývoj vzdělanostní struktury absolventů na trhu práce ........................................................ 19

2.5

Důsledky nezaměstnanosti .................................................................................................... 22

2.6

Pasivní politika zaměstnanosti .............................................................................................. 22

2.7

Aktivní politika zaměstnanosti .............................................................................................. 23

2.8

Kraj hlavní město Praha ........................................................................................................ 27

2.9

Nezaměstnanost v hl. m. Praze.............................................................................................. 28

2.10 Středočeský kraj ..................................................................................................................... 29 2.11 Nezaměstnanost ve Středočeském kraji ................................................................................. 30 3

4

Praktická část ................................................................................................................................ 31 3.1

Cyklická nezaměstnanost v ČR ............................................................................................. 31

3.2

Zastoupení vysokých škol v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji ....................................... 38

3.3

Míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji ... 40

3.4

Nezaměstnanost podle dosaženého vzdělání v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji........... 42

3.5

Nezaměstnanost absolventů podle oboru vzdělání v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji . 47

Dotazníkové šetření ...................................................................................................................... 50 4.1

Konstrukce dotazníkového šetření ........................................................................................ 50

4.2

Výsledky dotazníkového šetření ........................................................................................... 50

5

Závěr ............................................................................................................................................. 56

6

Seznam použité literatury ............................................................................................................. 58

7

Internetové zdroje ......................................................................................................................... 58

8

Seznam grafů ................................................................................................................................ 62

9

Seznam tabulek............................................................................................................................. 63

10

Seznam obrázků............................................................................................................................ 63

11

Seznam vysokých škol v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji ..................................... 64

12

Přílohy .......................................................................................................................................... 66

1 Úvod Bakalářská práce se zabývá nezaměstnaností v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji v letech 2008–2013. Toto téma jsem si vybrala, protože se jedná o aktuální problém, který se projevuje i v mém životě, protože je čím dál tím těžší získat zaměstnání, které by odpovídalo kvalifikaci a oboru dosaženého vzdělání absolventů, ale i celkové populace, protože na trh práce každoročně přichází tisíce absolventů, kteří si hledají své zaměstnaní. Mnozí z nich jsou si zároveň konkurencí, tudíž mít zaměstnání v průběhu studia je v současné době nutnost, protože firmy upřednostňují ty nejnadanější a nejkvalifikovanější uchazeče, kteří splňují potřebné znalosti a dovednosti. Trh práce je zároveň ovlivněn i nepříznivou ekonomickou situací, která způsobuje, že zaměstnavatelé nevytváří nová pracovní místa a řada oborů je dostatečně zaplněna. Cílem mé bakalářské práce je tedy analýza nezaměstnanosti zejména absolventův Praze a ve Středočeském kraji v průběhu let 2008–2013 podle vzdělanostní struktury a oboru dosaženého vzdělání a vysvětlení rozdílů zjištěných výsledků obou krajů, které jsou porovnány navzájem mezi sebou a také s celorepublikovým průměrem. Součástí bakalářské práce je i dotazníkové šetření, které má za cíl ověřit hypotézu, zda studenti a absolventi vysokých škol ekonomických a humanitních oborů mívají větší problém s nalezením zaměstnání než studenti a absolventi vysokých škol technických oborů, jako je např. informatika a strojírenství. Metodika V teoretické části jsou definovány ekonomické pojmy související s nezaměstnaností a metody výpočtu nezaměstnanosti, které se uplatňují v současné době. Jsou zde popsány druhy nezaměstnanosti a specifické skupiny obyvatel postižené nezaměstnaností. Dále je zde nastíněn vývoj vzdělanostní struktury, který představuje další příčinu nezaměstnanosti absolventů. Teoretická část obsahuje programy aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti pro absolventy poskytované Úřadem práce a Fondem dalšího vzdělávání v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji. Zároveň obsahuje charakteristiku hl. m. Prahy a Středočeského kraje. Praktická část obsahuje analýzu nezaměstnanosti v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji v průběhu let 2008–2013. Z počátku se zabývá cyklickou nezaměstnaností, která je hlavní příčinou nezaměstnanosti absolventů i celkové populace. V této části je uvedený vývoj počtu zaměstnanců největších firem v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji. Další část se zabývá mírou nezaměstnanosti absolventů jednotlivých vysokých škol v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji a počtem nezaměstnaných absolventů podle vzdělanostní struktury a oboru vzdělání. Dostupná data jsou popsána, jsou zde vysvětleny možné příčiny odchylek ve vývoji nezaměstnanosti a uveden nástin řešení nezaměstnanosti. V poslední části se nachází dotazníkové šetření, které má za cíl potvrdit či vyvrátit výše uvedenou hypotézu. Závěr obsahuje shrnutí výsledků bakalářské práce. Použité statistické údaje jsou převzaty z Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Střediska vzdělávací politiky. 8

2 Teoretická část Problém nezaměstnanost nabýval na významu v České republice od počátku 90. let 20. století, kdy centrálně plánovaná ekonomika byla nahrazena tržní ekonomikou v rámci procesu transformace. V centrálně plánované ekonomice existovala uměle vytvořená přezaměstnanost, která na jednu stranu zajištovala stabilní pracovní místa, ovšem na druhou stranu nezajištovala velkou produktivitu práce. Centrálně plánovaná ekonomika se stranila světovým trzím, neinvestovalo se do nových technologií, mzdy byly regulovány, samostatně výdělečná činnost byla zakázaná apod. (Kotýnková, 2008, s. 48) Podle Mezinárodní organizace práce ILO použitím metodiky Výběrového šetření pracovních sil jsou definovány tyto ukazatele: (ČSÚ a, 2014) Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Do této kategorie patří osoby mladší 15-ti let, studenti, důchodci, ženy na mateřské dovolené a v domácnosti atd. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo zahrnuje zaměstnané a nezaměstnané. Jedná se o osoby starší 15-ti let, které většinou bydlí na sledovaném území: Zaměstnaní Jedná se o osoby, které v rámci referenčního týdne1: o „pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat či jinou odměnu o nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání o není rozhodující, zda pracovní aktivita těchto osob měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo zda současně studovaly, pobíraly nějaký důchod apod.“ (ČSÚ a, 2014) Za zaměstnané se považují i osoby sebezaměstnané ve vlastním podniku (podnikatelé), profesionální příslušníci armády a osoby na mateřské dovolené, které před nástupem na mateřskou dovolenou pracovaly. (ČSÚ a, 2014)

1

Pojem referenční označuje vymezený časový úsek, v rámci kterého se hodnoty zprůměrují. Zdroj: ABZ slovník cizích slov

9

Nezaměstnaní Jedná se o osoby, které v rámci referenčního týdne současně splňovaly 3 podmínky ILO: o „nebyly zaměstnané o byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání o v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem)“ (ČSÚ a, 2014)

Za nezaměstnané se považují i osoby, které své zaměstnání získaly a nastupují do 14 dnů. Jedná se o jinou kategorii, než jsou nezaměstnaní na úřadu práce, kteří se zjišťují Ministerstvem práce a sociálních věcí, a to jsou: (ČSÚ a, 2014)

Neumístění uchazeči o zaměstnání Tento ukazatel zjišťovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí do roku 2004. Jedná se o osoby, které: o „podle platných zákonů mohou být vedeny v evidencích úřadů práce jako neumístění uchazeči o práci o jsou trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost o požádaly úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání“ (ČSÚ a, 2014) Dosažitelní neumístění uchazeči o zaměstnání Od července roku 2004 se zjišťuje počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání, který více odpovídá definici metodiky ILO. Jedná se o osoby, které: o „mohou okamžitě nastoupit do zaměstnání o nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu o nevykonávají základní, náhradní nebo civilní službu o nepobírají peněžitou pomoc v mateřství o hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené o nejsou v pracovní neschopnosti o nejsou zařazeny do rekvalifikačních kursů o nevykonávají krátkodobé zaměstnání“ (MPSV a, 2004)

Vstupem České republiky do Evropské unie se do šetření zahrnují uchazeči o zaměstnání ze zemí Evropského hospodářského prostoru (členské státy EU, Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska i pracující na území ČR. (MPSV a, 2004) 10

2.1 Měření míry nezaměstnanosti V České republice se míra nezaměstnanosti měří dvojím způsobem. Jeden ze způsobů je měření míry nezaměstnanosti podle obecné míry nezaměstnanosti, kterou využívá Český statistický úřad, a podle míry registrované nezaměstnanosti, kterou používalo do roku 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí. (MPSV a, 2004) Obecná míra nezaměstnanosti Obecná míra nezaměstnanosti se zjišťuje výběrovým šetřením pracovních sil (VŠPS), která vychází z metodiky Mezinárodní organizace práce ILO (Eurostatu) a která je vhodná pro mezinárodní srovnání, protože metodiku ILO používají také členské země EU (kromě národní legislativy jednotlivých zemí). (MPSV a, 2004) Data z VŠPS jsou vypracovány pouze do úrovně krajů, ovšem ČSÚ poskytuje MPSV data k výpočtu pracovní síly až do úrovně okresů, které slouží k stanovení míry registrované nezaměstnanosti. (MPSV b, 2012) Jedná se o podíl nezaměstnaných k součtu zaměstnaných a nezaměstnaných vynásobeným 100 %. Data používaná pro výpočet obecné míry nezaměstnanosti pochází z VŠPS. (ČSÚ a, 2014)

Míra registrované nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti se používala k hodnocení politiky zaměstnanosti v rámci české legislativy. (MPSV b, 2012) Podle metodiky platné do 30. 6. 2004 se vypočítala jako podíl počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání k součtu zaměstnaným z VŠPS a neumístěným uchazečů vynásobené 100 %. (ČSÚ b, 2012) Od 1. května 2004 vstupem České republiky do Evropské unie došlo k úpravě metodiky měření míry nezaměstnanosti, podle které se lépe porovnávaly výsledky členských zemí EU. Tato metodika více odpovídala definici metodiky ILO. (MPSV a, 2004) Míra registrované nezaměstnanosti se počítala podle metodiky platné od 1. 7. 2004 jako podíl dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání k součtu zaměstnaných z VŠPS, „pracujících cizinců registrovaných na úřadech práce nebo s platným povolením k zaměstnávání či živnostenským oprávněním s dosažitelnými neumístěnými uchazeči o zaměstnání“ vynásobené 100 %. Jmenovatel zahrnoval pouze ekonomicky aktivní obyvatelstvo oproti novému ukazateli podílu nezaměstnaných osob. (ČSÚ b, 2012)

11

Podíl nezaměstnaných osob Na základě dohody s Českým statistickým úřadem od roku 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí používá nový ukazatel pro měření míry nezaměstnanosti podíl nezaměstnaných osob místo míry registrované nezaměstnanosti. (MPSV b, 2012) Podíl nezaměstnaných osob se vypočítá jako podíl dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let, k celkovému počtu všech obyvatel ve věku 15-64 let vynásobené 100 %. Oproti míře registrované nezaměstnanosti jmenovatel zahrnuje ekonomicky aktivní i neaktivní obyvatelstvo. (ČSÚ a, 2014) Nový ukazatel by měl být více konzistentní, protože při výpočtu míry registrované nezaměstnanosti jmenovatel obsahoval data z odlišných zdrojů – údaje o dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání pocházely z evidence Úřadu práce ČR a údaje o zaměstnaných osobách z dat VŠPS. Podíl nezaměstnaných osob se zjišťuje podle pohlaví a podle krajů až do úrovně obcí a je nesrovnatelný s mírou registrované nezaměstnanosti, viz obrázek č. 1. Údaje od října 2012 jsou zveřejněny podle staré i nové metodiky, ovšem od ledna 2013 jsou data zveřejňována na základě podílu nezaměstnaných osob. Časové řady podle nového ukazatele jsou zpětně dopočteny až do roku 2005. (MPSV b, 2012)

Obrázek č. 1 Ukázka rozdílu míry registrované nezaměstnanosti a podílu nezaměstnaných osob

Zdroj: MPSV b, 2012

12

MPSV zjišťuje nezaměstnanost podle úrovně vzdělání na základě Klasifikace kmenových oborů vzdělání KKOV, která se od roku 1998/99 používá pro administrativní a evidenční účely Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. KKOV eviduje obory a úrovně vzdělání na základě platné legislativní úpravy českého systému školství. V rámci mezinárodního srovnání se pro statistické účely mezinárodních organizací EUROSTATU, OECD, ILO, OSN, UNESCO apod. musela vytvořit Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 97, která by nebrala v potaz legislativní úpravy vzdělávacího systému jednotlivých zemí a kde úrovně vzdělání a obory byly na sobě nezávislé, viz tabulka č. 1. (ČSÚ c, 2008) Kód KKOV

Dosažené vzdělání ISCED97

A

bez vzdělání bez vzdělání, nedokončený 1. stupeň základní školy

0

B

neúplné základní vzdělání neúplné základní vzdělání, dokončený 1. stupeň základní školy

1

C

základní vzdělání základní vzdělání, jednoletá a dvouletá praktická škola

2

D

nižší střední vzdělání nižší střední vzdělání, tříletá příprava v praktické škole

2

E

2 nižší střední odborné vzdělání nižší střední odborné vzdělání (vzdělávací programy učilišť, odborných učilišť) střední odborné vzdělání s výučním listem 3C střední odborné vzdělání dosažené absolvováním nematuritních vzdělávacích programů poskytujících výuční list, s výjimkou programů uvedených v bodě E střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu 3C střední nebo střední odborné vzdělání dosažené absolvováním středoškolských nematuritních vzdělávacích programů neposkytujících výuční list

H

J

K L

M

N

R

T

V

úplné střední všeobecné vzdělání úplné střední všeobecné vzdělání úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou úplné střední odborné vzdělání dosažené absolvováním studijních programů SOU ukončených maturitou a vzdělávacích programů SOU i SOŠ pro absolventy tříletých učebních oborů ukončených maturitou úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) úplné střední odborné vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů ukončených maturitou, s výjimkou programů uvedených v bodě L; pomaturitní studium kvalifikační vyšší odborné vzdělání vyšší vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů vyšších odborných škol, konzervatoří a tanečních konzervatoří; pomaturitní studium specializační a inovační bakalářské vzdělání vysokoškolské vzdělání dosažené absolvováním bakalářských studijních programů vysokých škol (5B+ - směřující na pracovní trh ) vysokoškolské vzdělání vysokoškolské vzdělání dosažené absolvováním magisterských (tj. i inženýrských a lékařských) studijních programů vysokých škol vysokoškolské doktorské vzdělání vysokoškolské doktorské vzdělání dosažené absolvováním studia v doktorském studijním programu, postgraduální studium a vědecká výchova (do r. 2001, viz § 100 zákona 111/1998Sb., o vysokých školách, ze dne 29.5.1998)

3A 3A 4 3A 4 5B 4 5A (5B)+ 5A

6

Tabulka č. 1 Klasifikace kmenových oborů vzdělání

Zdroj: MŠMT (Klasifikace oborů)

13

2.2 Nezaměstnanost specifických skupin Uplatnění na trhu práce ovlivňuje věk, zdravotní stav, pohlaví, vzdělání, osobní předpoklady, příslušnost k etnické skupině atd. Nezaměstnaností jsou zasaženy především absolventi středních a vysokých škol, mladé ženy s malými dětmi, méně kvalifikované osoby a osoby zdravotně postižené. (Buchtová, 2013, s. 82) Jaké jsou příčiny nezaměstnanosti těchto specifických skupin? Ženy V pracovním procesu jsou ženy často znevýhodňovány před muži především z hlediska mzdy, větší výkonnosti a územní mobility, protože ženy často požadují větší množství pracovního volna kvůli starání se o rodinu, a tím narušují pracovní proces firmy. Zaměstnavatelé pak nejsou ochotni zaměstnávat ženy s malými dětmi na plný úvazek, proto v současné době zaměstnavatelé nabízejí pro ženy zaměstnání na zkrácený úvazek nebo flexibilní pracovní dobu, v rámci zajištění jejich profesní kariéry a možnosti starat se o děti. (Buchtová, 2013, s. 88) Lidé s nízkou kvalifikací Nezaměstnanost tvoří především málo kvalifikovaní pracovníci, především absolventi základních škol. Jsou to lidé, kteří nemají zájem o vzdělávání ani o zaměstnání. Na trhu práce hraje velkou roli kvalifikace, dovednosti a charakter člověka, tudíž upřednostňováni budou pracovníci s největšími dovednostmi. Pracovníci s nízkou kvalifikací tak budou mít problémy s nalezením zaměstnání. Dále to mohou být lidé s deviantním chováním, např. alkoholici či lidé propuštěni z vězení apod., kteří jsou dlouhodobě závislí na sociálních dávkách a kteří nemají mnoho šancí na uplatnění na trhu práce a jsou vyřazeni ze života ve společnosti. (Buchtová, 2013, s. 90) Zdravotně postižení lidé Osoby zdravotně postižené mají na trhu práce velmi malé šance na uplatnění, jelikož firmy chtějí zaměstnávat produktivní pracovníky, kteří jsou flexibilní a nezávislý na pomoci ostatních. Zdravotně postižení lidé jsou evidováni na úřadu práce delší dobu a nemusejí ani najít zaměstnání, pak zůstávají závislí na systému sociálního zabezpečení a rodinných příslušnících. Zdravotně postižení lidé většinou trpí ekonomickými, sociálními i psychickými problémy a závisí na společnosti, jak je ochotna přijmout tyto pracovníky mezi sebe. (Buchtová, 2013, s. 89)

14

Absolventi středních a vysokých škol Kdo je považován za absolventa podle Ministerstva práce a sociálních věcí a kdo ne? Pro statistická šetření MPSV se absolvent definuje jako: „uchazeč o zaměstnání evidovaný na ÚP podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu (30. 4. nebo 30. 9. daného roku), u kterého doba od úspěšného ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky. Tato definice je platná od 1. 1. 2004.“ (MPSV h, 2014) Podle Ministerstva práce a sociálních věcí hlavní příčiny nezaměstnanosti absolventů jsou: - „nulová praxe - nízká zodpovědnost, nepříliš kladný přístup k práci, špatné návyky z učilišť - zkreslené představy o mzdách, s tím související i špatná motivace - neochota dojíždět za prací - nesoulad mezi kvalifikací absolventů a poptávkou na trhu práce - vzhledem ke složité situaci na trhu práce a při stagnaci ekonomického růstu vzniká v současné době neochota zaměstnavatelů vytvářet nová pracovní místa a to zejména pro nezkušené absolventy a mladistvé“ (MPSV g, 2014) Absolventi si navzájem tvoří konkurenci, tudíž získání pracovního místa může být pro řadu studentů velkým problémem, protože ne každý má rodiče či známé, kteří mu pomohou najít si zaměstnání. Dalším problémem je, že mnoho mladých lidí žije neustále se svými rodiči nebo se vrací zpátky ke svým rodičům, protože jim zajištují finanční výpomoc a pohodlí. Absolventi, kteří si zavčas nenajdou zaměstnání, nevytvoří si pracovní návyky a neosamostatní se od závislosti na rodičích, postihuje ztráta zájmu o nalezení práce a s tím související ztráta sociálních kontaktů až vyřazení ze společnosti. Často však vyšší kvalifikace nezaručuje uplatnění na trhu práce, protože tím se akorát prodlužuje jejich nezaměstnanost, důležitá je v současné době především praxe ve firmě. (Buchtová, 2013. s. 82)

15

2.3 Druhy nezaměstnanosti Příčiny nezaměstnanosti jsou různé, proto se nezaměstnanost dělí do několika skupin, aby se mohla zvolit správná politika zaměstnanosti. Rozlišují se základní druhy nezaměstnanosti frikční, strukturální a cyklická. Kam by se zařadili nezaměstnaní absolventi středních a vysokých škol? Absolventi středních a vysokých škol s humanitním tak i technickým zaměřením patří do frikční nezaměstnanosti, jelikož absolventům trvá déle, než získají své první zaměstnání, které by vyhovovalo jejich požadavkům. Podle Mankiva je frikční nezaměstnanost definována: Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost vzniká tehdy, kdy pracovníkovi trvá určitou dobu, než získá své nové zaměstnání. Pracovníci mají určité požadavky na pracovní místo, ať už se jedná o výši mzdy, vzdálenosti od domova atd. Mají určitou kvalifikaci, schopnosti a dovednosti, které mohou zaměstnavateli nabídnout. Zároveň také firmy mají určité požadavky na uchazeče a ne každý může vyhovovat jejich požadavkům. Nezaměstnaní tedy nepřijímají ihned první nabídku, čekají na lepší pracovní příležitosti. Frikční nezaměstnanost ovlivňuje i nedostatek informací o volných pracovních místech a volné pracovní síle. (Mankiv, 2007, s. 163) Frikční nezaměstnanost patří do dobrovolné nezaměstnanosti. Lidé se stali nezaměstnanými dobrovolně, protože nechtějí pracovat při nízké mzdové sazbě a raději preferují volný čas či mají rodinné povinnosti např. mateřskou dovolenou. (Samuelson, 2013, s. 598) Patří absolventi s humanitním zaměřením i do jiné skupiny nezaměstnanosti, než je frikční nezaměstnanost, která je spíše krátkodobá? Pakliže jsou absolventi VŠ nezaměstnaní dlouhodobě, do jakého typu nezaměstnanosti patří? Absolventi s humanitním zaměřením patří i do strukturální nezaměstnanosti, jelikož pracovní trh nemá dostatek pracovních míst pro tyto absolventy, jelikož vysoké školy každým rokem nabírají velké množství studentů pro obory, které jsou již na pracovním trhu dávno zaplněné. Obecně je známé, že v současné době je velké množství ekonomů, právníků, sociologů, manažerů, ale kvalitních řemeslníků a technických pracovníků je nedostatek. Co vlastně znamená strukturální nezaměstnanost?

16

Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost je dalším typem nezaměstnanosti, která vzniká v důsledku útlumu jednoho odvětví a rozvoje druhého odvětví. (Samuelson, 2013, s. 599). Příkladem mohou být 90. léta 20. Století, vznik tržní ekonomiky a zároveň přechod z těžkého průmyslu na lehký průmysl a sektor služeb. (Brožová, 2012, s. 233) Změna struktury odvětví způsobí, že dosavadní kvalifikace, dovednosti či zkušenosti pracovníků nebudou odpovídat. Dále může dojít k přesunu odvětví do jiné oblasti. (Mareš, 2002, s. 20) Z tohoto důvodu se pracovníci musí podrobit rekvalifikacím, či se přestěhovat do jiného regionu. Tyto změny však zaberou určitý čas, tudíž nezaměstnanost poroste. Dalším důvodem strukturální nezaměstnanosti je nepružná mzdová sazba. Nepružnost mzdové sazby v útlumovém odvětví kvůli nátlaku odborů způsobí, že pracovníci se nebudou chtít přesunout do nového odvětví. Zároveň vysoká zákonná ochrana pracovníků může znemožňovat firmám propustit nepotřebné pracovníky. (Brožová, 2012, s. 233) Technologická nezaměstnanost V rámci strukturální nezaměstnanosti existuje i technologická nezaměstnanost, která vzniká nahrazením pracovní síly technikou v důsledku technologického a technického vývoje. Strukturální nezaměstnanost postihuje i vysoce kvalifikované pracovníky s dlouholetou kariérou a velkými zkušenostmi, kteří přestávají být na trhu práce využitím nové techniky užiteční. (Mareš, 2002, s. 21) Není však nezaměstnanost absolventů ale i celkové populace způsobena hospodářským vývojem ekonomiky, jestliže na trhu práce není dostatek volných pracovních míst pro humanitní a ekonomické obory? Nezaměstnanost z velké části je ovlivněna i hospodářským vývojem ekonomiky státu. Podle Samuelsona cyklická nezaměstnanost je definována: Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost vzniká v souvislosti s hospodářskými cykly. Při ekonomické recesi, zejména při poklesu hrubého domácího produktu, nezaměstnanost roste. Cyklická nezaměstnanost působí na rozdíl od strukturální nezaměstnanosti ve všech odvětví. (Samuelson, 2013, s. 599) Vzniká z důvodu poklesu agregátní poptávky, která ovlivňuje poptávku po práci. Pokles agregátní poptávky způsobuje nepružnost nominálních mzdových sazeb směrem dolů. Dále dochází k poklesu cenové hladiny i poklesu hrubého domácího produktu pod potencionální úroveň a růst reálné mzdové sazby. Jedná se o nedobrovolnou nezaměstnanost, protože pracovníci by pracovali za reálnou mzdovou sazbu, ovšem na trhu práce není dostatek pracovních míst. Pokud je hrubý domácí produkt pod potencionálním produktem, zaměstnanost klesne pod úroveň plné zaměstnanosti a nezaměstnanost vzroste nad úroveň přirozené míry nezaměstnanosti. Tento vztah popisuje Okunův zákon, který vyjadřuje odchylku skutečné nezaměstnanosti od přirozené míry nezaměstnanosti. (Brožová, 2012, s. 235)

17

Podle prof. PhDr. Petra Mareše, CSc. existují i další druhy nezaměstnaností, které se týkají jak absolventů středních a vysokých škol, tak i celkové populace. Skrytá nezaměstnanost Skrytá nezaměstnanost je taková nezaměstnanost, kdy lidé bez práce nejsou evidováni na úřadu práce, ani si práci nehledají. Jedná se především o vdané ženy a mladistvé, kteří nepředpokládají, že by mohli kvůli mateřství či studiím pracovat. Skrytou nezaměstnanost tvoří také osoby, které se neregistrují na úřadu práce, ale hledají si práci jiným způsobem. Dále ji mohou tvořit i osoby s nízkou kvalifikací, vysokým věkem, které musejí odejít do předčasného důchodu či invalidního důchodu. (Mareš, 2002, s. 21) Neúplná nezaměstnanost Neúplná nezaměstnanosti je forma nezaměstnanosti, kdy firmy nabízejí pracovníkům pouze práci na zkrácený úvazek, kde na jedno pracovní místo jsou zaměstnány dvě či více osob z důvodu snížení mzdových nákladů na zaměstnance, např. sociální pojištění či zaměstnanecké výhody. Dalším důvodem je, že firmy se chtějí lépe přizpůsobovat různým organizačním či technickým změnám. Jedná se o práci, která nevyužívá příliš schopnosti a kvalifikace pracovníků. Tato forma zaměstnání vyhovuje především absolventům, kteří se chtějí zařadit do pracovního procesu.(Mareš, 2002, s. 22) Nepravá nezaměstnanost Nepravá nezaměstnanost je dalším typem nezaměstnanosti. Jedná se o osoby, které si nechtějí hledat práci a nabízenou práci neustále odmítají, raději čerpají podporu v nezaměstnanosti. Dále jsou to i osoby, které jsou zařazeny do evidence úřadu práce, ovšem pracují nelegálně v neformální a šedé ekonomice. S nepravou nezaměstnanosti souvisí i „jobstagnation“. Jedná se o jev, kdy lidé, kteří jsou nespokojeni se svým zaměstnáním během vysoké nezaměstnanosti, raději nehledají jiné zaměstnání, protože by jiné pak nemuseli najít. (Mareš, 2002, s. 23)

18

2.4 Vývoj vzdělanostní struktury absolventů na trhu práce Není špatně nastavený systém školství, jestliže se na pracovní trh dostává tisíce absolventů s dosaženým vysokoškolským vzděláním především humanitních a ekonomických oborů, kteří v současné době mají vyšší kvalifikaci, než je potřebná pro výkon práce? Příčinou vertikálního nesouladu mezi dosaženou kvalifikací a požadovanou kvalifikací zaměstnavatelů dochází z důvodu, že trh práce nenabízí tolik pracovních míst určených pro absolventy s dosaženým vysokoškolským vzděláním, než kolik vysoké školy každoročně vyprodukují. (Koucký, 2011, s. 6) Dalším problémem podle Kouckého je, že ne každý absolvent získá zaměstnání ve svém vystudovaném oboru. Jedná se o horizontální nesoulad. Do 90. let absolventi získali zaměstnání ve své vystudovaném oboru, ovšem od té doby dochází k tomu, že absolventi pracují i v podobném oboru nebo také mimo obor. Příčinou horizontálního nesouladu je, že vysoké školy neposkytly absolventům potřebné znalosti a dovednosti, které pracovní trh v současné době vyžaduje. (Koucký, 2011, s. 14) Tuto myšlenku ukazuje následující graf č. 1, jenž ukazuje vývoj vzdělanostní struktury absolventů v letech 1995-2015. Dříve bylo velké zastoupení absolventů se středoškolským vzděláním s maturitou a výučním listem. Postupem času ubývá množství absolventů se středoškolským vzděláním s maturitou nebo výučním listem a dochází ke zvyšování počtu absolventů s vysokoškolským vzděláním. Důvodem je podle Kouckého především bezplatné financování vysokoškolského vzdělání podle počtu studentů od roku 1992. Opatření, které je založené na snížení počtu přijatých studentů na VŠ, bylo plánované na rok 2000, ovšem k změně systému pomalu dochází až od roku 2010. (Koucký, Lidové noviny, 2013, s. 18)

19 Graf č. 1 Vývoj vzdělanostní struktury absolventů přicházejících na trh práce

Zdroj: Koucký (Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu)

Důsledkem neustále zvyšujícího se počtu absolventů vysokých škol z ekonomických, společenských a humanitních, právnických a zemědělských oborů je pokles průměrného hrubého měsíčního příjmu a pokles úrovně kvalifikace v těchto oborech, protože absolventi se spokojí i s méně náročnou prací, která neodpovídá jejich kvalifikaci. Jelikož je v současné době velká poptávka po kvalifikovaných absolventech technických oborů, jejich průměrný hrubý měsíční příjem vzrostl průměrně až o 3 000 na 37 979 korun oproti roku 2010, protože Česká republika jako průmyslová země potřebuje kvalifikovanou technickou pracovní sílu, která by zvýšila produktivitu a konkurenceschopnost podniků technickými výzkumy a inovacemi. Dále absolventům oborů jako je zdravotnictví, pedagogika či kultura se zvýšily mzdy, jelikož se jedná o obory, které nemohou vykonávat absolventi např. ekonomických oborů, viz tabulka č. 2. (Koucký, Právo, 2014, s. 18) Průměrný hrubý měsíční příjem v Kč

2006

2010

2013

Typ studia Bakalářský Magisterský Doktorský

24 914 28 079 30 038

29 958 36 087 35 150

28 498 34 934 50 380

Obor studia Přírodovědné obory Technické obory Zemědělství, lesnictví a veterina Zdravotnictví, lékařství a farmacie Společenské a humanitní obory Ekonomie Právní a veřejnosprávní obory Pedagogika, učitelství a sport Kultura a umění

30 367 29 121 20 471 27 077 22 323 32 332 29 142 21 811 21 037

34 983 34 234 27 631 32 853 32 144 43 120 38 439 25 823 28 040

37 526 37 979 26 143 37 552 28 882 38 460 36 491 27 866 28 761

Tabulka č. 2 Průměrný měsíční příjem absolventů

Zdroj: Koucký (Studie REFLEX 2006-2013, Právo) vlastní úprava

Z důvodu velké konkurence na trhu práce se nejlépe uplatní absolventi, kteří v průběhu studia získali zaměstnání v oboru, protože na trhu práce dochází k určité diskriminaci absolventů, protože jsou bráni jako studenti, tudíž zaměstnavatelé jim nezvýší mzdu, která by odpovídala úsilí jejich dosaženému vzdělání, viz tabulka č. 3. (Koucký, Hospodářské noviny, 2013) Průměrná mzda absolventů v Kč, kteří 4 roky od ukončení studia:

Setrvali v prvním zaměstnání

Měli více než jedno zaměstnání

Absolventi měli práci již v době ukončení VŠ Absolventi začali pracovat do 3 měsíců od ukončení VŠ Absolventi začali pracovat po více než 3 měsících od ukončení VŠ

29 000 27 000

34 500 29 000

25 000

25 000

Tabulka č. 3 Průměrná mzda absolventů 4 roky od ukončení studia

Zdroj: Koucký (Studie REFLEX 2013, Hospodářské noviny), vlastní úprava

20

Kde nacházejí absolventi uplatnění na trhu práce, když v době nezaměstnanosti není dostatek pracovních míst pro všechny absolventy s vysokoškolským vzděláním? Z následujícího grafu č. 2 je možné vidět, že v roce 2006 absolventi se uplatnili jako specialisté ze 74 %, jako odborní pracovníci ze 17 % a jako řídicí pracovníci z 8 %. V roce 2013 se počet specialistů výrazně snížil na 45 % a řídicích pracovníků na 7 %. Absolventi se museli spokojit s pozicemi, které neodpovídaly jejich kvalifikaci. Jedná se o odborné pracovníky, pracovníky ve službách, úředníky a méně kvalifikovaní pracovníky. Čím dál více, bude asistentů, úředníků, prodejců a dokonce se může stát, že méně kvalifikované profese jako jsou pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství a opraváři strojů a zařízení, montéři pomocní a nekvalifikovaní pracovníci budou obsazovány vysokoškoláky, kteří svoji kvalifikaci neuplatní. (Koucký, Hospodářské noviny, 2013)

Graf č. 2 Uplatnění absolventů na trhu práce

Zdroj: Koucký (Studie REFLEX 2006-2013, Hospodářské noviny), vlastní úprava

21

2.5 Důsledky nezaměstnanosti Jaké jsou důsledky nezaměstnanosti absolventů, jestliže v současné době je stále těžší získat zaměstnání? Nezaměstnanost přináší negativní důsledky jak ekonomické, tak sociální. S kratší dobou nezaměstnanosti ekonomické a sociální důsledky nejsou tak veliké jako při dlouhodobé nezaměstnanosti. Negativní důsledky mohou působit na každého člověka různým způsobem. Podle Krebse nezaměstnanost způsobuje ztrátu sociálního statusu, k ničení partnerských vztahů apod. Zejména u absolventů ztráta zaměstnání může způsobit zhoršení fyzického a psychického stavu. Většinu času se nudí a promarní ho spánkem, sledováním televize, stávají se z nich alkoholici, či může docházet až ke kriminalitě nebo sebevraždě. (Krebs, 2007, s. 295)

2.6 Pasivní politika zaměstnanosti Absolventi, kteří ztratili své zaměstnání, se mohou přihlásit na úřad práce, které jim po určitý čas bude poskytovat podporu v nezaměstnanosti. Pasivní politika zaměstnanosti oproti aktivní politice zaměstnanosti problém nezaměstnanost neřeší. Kdo podporu v nezaměstnanosti může získat? Podpora v nezaměstnanosti V rámci pasivní politiky zaměstnanosti stát poskytuje podporu v nezaměstnanosti uchazečům o zaměstnání, kteří během posledních dvou let před evidováním na úřadu práce získali dobu důchodového pojištění v délce minimálně 12 měsíců v rámci svého zaměstnání. Dále zažádali úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a nepobírali starobní důchod ke dni přiznání podpory v nezaměstnanosti. Délka podpory v nezaměstnanosti se určuje na základě věku, který má uchazeč v době podání žádosti. Osobám do 50 let na 5 měsíců, od 50 do 55 let na 8 měsíců a nad 55 let na 11 měsíců. V době po kterou uchazeč o zaměstnání dostává podporu v nezaměstnanosti, nemůže současně dostávat starobní důchod, dávky nemocenského pojištění, podporu při rekvalifikaci, být ve vazbě, být zaměstnán, či při získání odstupného, odbytného či odchodného. Výše podpory v nezaměstnanosti se počítá z průměrné měsíční čisté mzdy z posledního zaměstnání či z průměrného měsíčního vyměřovacího základu při vykonávání samostatně výdělečné činnosti. První dva měsíce podpůrčí doby obdrží uchazeči o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti ve výši 65 %, další dva měsíce 50 % a zbývající měsíce pouze 45 % z průměrné měsíční čisté mzdy či vyměřovacího základu. V případě ukončení zaměstnání rozhodnutím z vlastní vůle či dohodou se zaměstnavatelem, dostává uchazeč během podpůrčí doby podporu ve výši 45 % z průměrné měsíční čisté mzdy. Více informací na portálu MPSV. (MPSV d, 2014)

22

2.7 Aktivní politika zaměstnanosti Úřad práce ČR a Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti zajistit co nejvyšší úroveň zaměstnanosti, resp. nejnižší úroveň nezaměstnanosti absolventů, tak i celkové populace. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které zprostředkovává Úřad práce ČR svým uchazečům o zaměstnání jsou: Rekvalifikace Rekvalifikace představuje získání nové kvalifikace, či zvýšení, rozšíření, udržování nebo obnovování dosavadní kvalifikace. Pomocí rekvalifikace může fyzická osoba získat kvalifikaci, pokud žádnou doposud neobdržela. Obsah a rozsah rekvalifikace se určuje na základě dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby. Rekvalifikaci provádí pouze organizace s akreditovaným vzdělávacím programem schváleným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Úřad práce poskytuje příspěvky uchazečům o zaměstnání na náklady související s rekvalifikací. O rekvalifikaci se žádá na krajské pobočce úřadu práce v místě bydliště uchazeče. Dalším typem rekvalifikace je rekvalifikace zaměstnanců, kdy náklady mohou být hrazeny úřadem práce na základě dohody se zaměstnavatelem či rekvalifikačním zařízením. (MPSV f, 2012) Investiční pobídky Dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou investiční pobídky. Jedná se o hmotnou podporu, která se poskytuje zaměstnavateli úřadem práce na vytvoření nových pracovních míst, rekvalifikace či školení nových zaměstnanců. Investiční pobídky se poskytují pouze však v oblasti s průměrnou mírou nezaměstnaností, která je o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. Hmotná podpora je poskytnuta od úřadu práce částečně do výše vynaložených nákladů na rekvalifikace či školení nových zaměstnanců. (MPSV c, 2004) Veřejně prospěšné práce Nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou také veřejně prospěšné práce, které jsou časově omezené, trvají nejdéle 12 po sobě následujících měsíců či opakovaně. Veřejně prospěšné práce zahrnují úklid a údržbu veřejných prostranství, budov a komunikací nebo jiné činnosti vykonávané pro obce nebo státní či jiné prospěšné instituce. Úřad práce na základě dohody se zaměstnavateli může na ně poskytnout příspěvek do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů spolu s pojištěním na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. (MPSV c, 2004)

23

Společensky účelné pracovní místa Aktivní politika zaměstnanosti zahrnuje také společensky účelné pracovní místa. Na základě dohody s úřadem práce jsou vytvořena pracovní místa zaměstnavatelem pro uchazeče o zaměstnání v případě, že jim není možné zajistit pracovní místo jinak. Úřad práce může přidělit příspěvek na společensky účelné pracovní místa, ovšem výše příspěvku závisí na počtu poskytnutých pracovních míst. Společenský účelné pracovní místo může být i samostatně výdělečná činnost, kterou si zřídil uchazeč o zaměstnání na základě dohody s úřadem práce, který může poskytnout uchazeči překlenovací příspěvek na dobu 5 měsíců. (MPSV c, 2004) Příspěvek na zapracování Dalším nástrojem aktivní politiky je příspěvek na zapracování, který může obdržet zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce na uchazeče se zvýšenou péčí po dobu nejdéle 3 měsíců a může být v hodnotě maximálně poloviny minimální mzdy. (MPSV c, 2004) Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Zaměstnavatel může také obdržet od úřadu práce na základě dohody příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program po dobu nejdéle 6 měsíců nejvýše ve výši poloviny minimální mzdy, pokud nemůže zabezpečit svým zaměstnancům práci v rámci stanovené týdenní pracovní doby a mzdu podle pracovněprávních předpisů. (MPSV c, 2004) Opatření APZ na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením V rámci podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem dohodu po dobu 3 let, kterou se zaměstnavatel zavazuje poskytnout pracovní místo zdravotně postiženým v délce trvání dohody. Úřad práce poskytuje příspěvek zaměstnavateli na zřízení chráněného pracovního místa pro zdravotně postižené. (MPSV c, 2004)

24

Jaké programy jsou financovány z Evropského sociálního fondu určené především pro snížení nezaměstnanosti absolventů v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji v rámci aktivní politiky zaměstnanosti? Financování aktivní politiky nezaměstnanosti zabezpečuje: „Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů.“ (ESF, 2014) Cíle Evropského sociálního fondu jsou:  „Pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce  Rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce  Sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce  Celoživotní vzdělávání  Rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly  Zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání  Zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce  Boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce“ (ESF, 2014)

Pracovní start pro mladé Pražany Průběh projektu 1. 2. 2013–30. 8. 2015 Cílem projektu je poskytnout praxi osobám ve věku 18 až 30 let s minimálně středním odborným vzděláním s výučním listem a maximálně s bakalářským vzděláním, kteří jsou evidováni alespoň 2 měsíce na Úřadu práce v hl. m. Praze. Projekt navazuje na ukončený projekt Praxí k novým zaměstnáním z roku 2012. Na základě dohody mezi Úřadu práce ČR a zaměstnavatelem jsou financovány mzdové náklady na uchazeče v rámci společensky účelných míst do výše 24 000 Kč měsíčně. Pro samostatnou výdělečnou činnost může úřad práce poskytnout uchazeči projektu jednorázový příspěvek ve výši až 80 000 Kč. Součástí projektu je odborné poradenství při hledání pracovního místa, motivační kurz a případná rekvalifikace.(ESF, 2014)

Max. počet uchazečů Výše dotace Příjemce

Hl. m. Praha 67 12 322 916 Kč Úřad práce ČR

Tabulka č. 4 Projekt financovaný ESF v hl. m. Praze

Zdroj: ESF (Realizované projekty)

25

Odborné praxe pro mladé do 30 let Projekt probíhá 1. 7. 2013–31. 8. 2015 Cílem projektu je zvýšit zaměstnanost uchazečů o zaměstnání ve věku od 18 do 30 let, kteří nezískali pracovní zkušenosti během 2 let. Tito uchazeči musí být v evidenci úřadu práce, bývají upřednostněni uchazeči, kteří jsou evidováni na krajské pobočce úřadu práce déle než 4 měsíce. V rámci projektu není důležitá dosavadní kvalifikace uchazečů. Účastníkům projektu je nabídnuto poradenství, profesní rekvalifikace a společenský účelná pracovní místa na dobu neurčitou, která vznikla na základě dohody s úřadem práce a zaměstnavatelem. (ESF, 2014) Hl.m. Praha Středočeský kraj 185 240 Max. počet uchazečů 72 427 858,68 Kč 95 896 941 Kč Výše dotace Úřad práce ČR Příjemce Tabulka č. 5 Projekt financovaný ESF v hl.. m. Praze a ve Středočeském kraji


Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání Projekt probíhá 1. 9. 2012–31. 8. 2015 Cílem projektu je zvýšit uplatnění žáků a studentů s nedostatečnou praxí na trhu práce, kteří jsou v posledním ročníku střední či vysoké školy. Důvodem je neustále zvyšující se požadavky zaměstnavatelů na absolventy, kteří stále více preferují absolventy s odbornou praxí. Žákům a studentům jsou v rámci projektu poskytované odborné stáže, jimiž mohou získat pracovní zkušenosti. (ESF, 2014)

Max. počet uchazečů Výše dotace Příjemce

Celá ČR 940 71 189 857 Kč Fond dalšího vzdělávání

Tabulka č. 6 Projekt financovaný ESF


Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2 Projekt probíhá 1. 3. 2014–31. 8. 2015 Na základě úspěšnosti prvního projektu vznikl navazující projekt Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2. V rámci projektu byly rozšířené pracovní pozice. Snahou projektu je také zavést stáže do aktivní politiky zaměstnanosti.(ESF, 2014) Celá ČR 2 200 Max. počet uchazečů 189 987 995 Kč Výše dotace Fond dalšího vzdělávání Příjemce Tabulka č. 7 Projekt financovaný ESF


26

Charakteristika kraje hl. m. Prahy a Středočeského kraje Kraj hlavní město Praha a Středočeský kraj leží ve středu České republiky. Oba kraje mají významné postavení pro Českou republiku, ovšem existují mezi nimi určité rozdíly:

2.8 Kraj hlavní město Praha Praha je hlavním městem České republiky, je považována za jeden z vyspělých regionů EU. Praha je také statutárním městem, které vede Zastupitelstvo, Rada a Magistrát hl. m. Prahy. Praha se rozděluje na 22 správních obvodů a 57 Obrázek č. 2 Kraj hl. m. Praha autonomních městských částí, které mají různý počet obyvatel a Zdroj: Zeměpis (vlastní odlišné životní podmínky pro obyvatele. Praha je významným úprava) hospodářským centrem České republiky. Nachází se zde orgány státní správy, mnoho finančních institucí a mezinárodních firem, které pozitivně přispívají k ekonomice státu především k tvorbě HDP. Praha dosahuje rozlohy 496 km² a považuje se za největší město České republiky. K 31. 12. 2013 bylo zjištěno 1 243 201 obyvatel žijících na území Prahy. Populace Prahy stárne, Praha dosahuje nejvyššího průměrného věku ve srovnání s ostatními kraji. Za rok 2012 průměrný věk činil 41,9 let. Počet dětí do 15 let tvořil 13,7 % a počet osob starších 64 let představoval 17,6 % všech obyvatel Prahy. Od roku 2009 se počet osob v produktivním věku neustále snižuje. Z hlediska odvětví největší zastoupení v Praze tvoří kolem 80 % služby a zbytek tvoří výrobní odvětví. Největší složkou z výrobního odvětví činí stavebnictví, které je zastoupeno až kolem 38 %, ovšem v současné době je stavebnictví spíše v útlumu. Praha jako historické město zapsané v seznamu kulturního dědictví UNESCO, je navštěvována turisty z celého světa, díky tomu cestovní ruch tvoří značnou část ekonomiky Prahy. Praha se také vyznačuje centrem školství a zdravotnictví. Nachází se zde největší počet středních a vysokých škol a zdravotnických zařízení z celé ČR. V rámci dopravy je hlavní město Praha silničním, železničním i leteckým uzlem. Má velmi hustou dopravní síť, tvoří ji také městská hromadná doprava, která je nezbytnou součástí života obyvatel Prahy. (ČSÚ e, 2013)

27

2.9 Nezaměstnanost v hl. m. Praze Kraj hlavní město Praha se vyznačuje nejnižší mírou nezaměstnanosti ve srovnání s celorepublikovým průměrem, protože představuje největší trh práce České republiky. Nachází se zde mnoho mezinárodních i českých firem, které nabízí velké množství pracovních míst pro celou řadu různých oborů, ovšem z důvodu nepříznivé ekonomické situace se redukují pracovní místa a vzniká nezaměstnanost. Řada firem si nechává pouze vysoce kvalifikované pracovníky s velkými zkušenostmi a dovednostmi, protože v rámci neustálého vývoje technologií postupem času méně kvalifikovaní pracovníci nebudou potřeba. V Praze pracuje také mnoho obyvatel ze Středočeského kraje i cizí státní příslušníci. Přispívá k tomu dobré spojení s Prahou v rámci Pražské integrované dopravy, která dosahuje až do Středočeského kraje. Nezaměstnanost ve Středočeském kraji tak díky Praze nedosahuje tak vysokých hodnot. Kvalifikace pracovní síly v Praze je mnohem vyšší než v ostatních krajích. Téměř 40 % pracovní síly má vysokoškolské vzdělání z důvodu široké nabídky vysokých škol. Dále trh práce v Praze nabízí svým zaměstnancům mnohem vyšší mzdy než je tomu v ostatních krajích ČR. (ČSÚ e, 2013) Podle Výběrového šetření pracovních sil se obyvatelstvo starší 15-ti let rozděluje na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo a ekonomicky aktivní obyvatelstvo. V rámci ekonomicky aktivního obyvatelstva se rozlišují zaměstnaní v národním hospodářství a nezaměstnaní. Jedná se o jinou metodiku zpracování, než používá Ministerstvo práce a sociálních věcí, proto počet nezaměstnaných dle VŠPS se odlišuje od počtu uchazečů o zaměstnání, které zpracovává MPSV. Následující tabulka č. 8 představuje vývoj ukazatelů, které zpracovává Český statistický úřad. Hlavní město Praha Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

2008

2009

2010

2011

2012

2013

412 419 405 400 414 762 427 751 403 464 409 850

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo z toho: 664 774 686 727 684 517 672 196 677 277 668 451 Zaměstnaní v NH podle VŠPS

651 677 661 165 661 505 653 397 654 645 646 554

Nezaměstnaní podle VŠPS

13 096

25 562

23 012

18 799

22 632

21 896

Tabulka č. 8 Vývoj ekonomického postavení obyvatelstva k 4. čtvrtletí v hl. m. Praze

Zdroj: Autor (ČSÚ zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS)

V roce 2008 ekonomiku postihla světová finanční krize. Praha zaznamenala 13 096 nezaměstnaných. V roce 2009 se počet nezaměstnaných zvýšil až na 25 562. Ekonomika se postupně vzpamatovávala do roku 2011, nezaměstnaných v roce 2010 bylo 23 012 a v roce 2011 18 799, ovšem v roce 2012 propad eurozóny nijak ke zlepšení situace nepomohl. Nezaměstnaných obyvatel bylo v roce 2012 22 632. Rok 2013 představoval mírné snížení nezaměstnanosti na 21 896 nezaměstnaných.

28

2.10 Středočeský kraj Středočeský kraj se nachází ve středu České republiky. Kraj je rozdělen na 12 okresů Praha-východ, Praha-západ, Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Příbram a Rakovník. Má 10 okresních měst, 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 2 statutární Obrázek č. 3 Středočeský kraj města: Kladno a Mladou Boleslav. Krajský úřad Středočeského Zdroj: Zeměpis (vlastní úprava) kraje se nachází v hlavním městě Praze. K 31. 12. 2013 bylo zjištěno 1 302 336 obyvatel žijících na území Středočeského kraje. Rozkládá se na ploše 11 015 km². Považuje za největší a nejlidnatější kraj v ČR. V roce 2012 Středočeský kraj dosahoval nejnižšího průměrného věku obyvatel a to 40,4 let ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Výhodná poloha Středočeského kraje s hlavním městem Prahou, dobrá dopravní dostupnost, zejména hustá dopravní sít a Pražská integrovaná doprava, dále výstavba nového satelitního bydlení, levnější podmínky pro život tak přilákaly mnoho obyvatel Prahy se přestěhovat do Středočeského kraje. Středočeský kraj tak dodává Praze pracovní sílu, ostatní průmysl, potraviny a je místem pro odpočinek Pražanů. Je zde k nalezení mnoho historických památek a chráněných krajinných oblastí, které jsou zapsané v UNESCU. Co se týče odvětví, služby jsou zastoupeny okolo 60 % a zbytek tvoří průmysl a zemědělství. Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Dále je zde zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Zásadní význam pro ekonomiku ČR mají především podniky automobilového průmyslu např. ŠKODA AUTO a.s. v Mladé Boleslavi nebo TPCA Czech s.r.o. v Kolíně. (ČSÚ g, 2013)

Obrázek č. 4 Územní členění Středočeského kraje na okresy

Zdroj: ČSÚ (Územní členění kraje na okresy k 1. 1. 2009), vlastní úprava

29

2.11 Nezaměstnanost ve Středočeském kraji Středočeský kraj patří ke krajům s nejnižší mírou nezaměstnanosti v rámci celé České republiky, protože velká část obyvatel pracuje v hlavním městě Praze a tím se snižuje nezaměstnanost ve Středočeském kraji. (ČSÚ g, 2013) Vzniká zde vzájemná provázanost mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Výhodou Středočeského kraje je, že nabízí levnější podmínky pro podnikání a v rámci své velké rozlohy je zde možnost založit nové podniky či lépe využít zemědělských ploch k intenzivnímu zemědělství a zpracovatelskému průmyslu. Nevýhodou Středočeského kraje je nedostatek pracovních míst v průmyslu či ve službách, které jsou v některém okresu více zastoupené a v některém téměř vůbec. (MPSV g, 2013, s. 6) Následující tabulka č. 9 uvádí vývoj ekonomického postavení obyvatelstva starší 15-ti let v průběhu let 2008 až 2013, který zpracovává Český statistický úřad podle Výběrového šetření pracovních sil. Středočeský kraj Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

2008

2009

2010

2011

2012

2013

417 417 427 340 423 422 431 791 427 908 422 749

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo z toho: 622 974 634 135 644 916 647 662 659 212 666 763 Zaměstnaní v NH podle VŠPS

607052 601 778 609 433 619 885 626 896 631 487

Nezaměstnaní podle VŠPS

15 922

32 357

35 483

27 777

32 316

35 276

Tabulka č. 9 Vývoj ekonomického postavení obyvatelstva k 4. čtvrtletí ve Středočeském kraji

Zdroj: Autor (ČSÚ zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS)

Ve Středočeském kraji se krize promítla ještě hlouběji než v hlavním městě Praze, v období expanze v roce 2008 činil počet nezaměstnaných ve Středočeském kraji 15 922 osob na rozdíl od Prahy, kde bylo pouze 13 096 nezaměstnaných. Poté nastala světová finanční krize a hodnoty začaly prudce narůstat do roku 2010. Rok 2011 představoval mírný pokles nezaměstnanosti na hodnotu 27 777, ovšem negativní vývoj v roce 2012 v Evropské unii opět nezaměstnanost zvýšil na 32 316 nezaměstnaných a v roce 2013 nezaměstnanost stále rostla, dosáhla počtu 35 276 nezaměstnaných. Jedná se o údaje k 4. čtvrtletí, které jsou vždy vyšší než v ostatních měsících, protože se jedná o sezónní nezaměstnanost např. ve stavebnictví, v zemědělství a lesnictví končí sezonní práce, pracovní smlouvy na dobu určitou přestávají platit apod. (Deník, 2014)

30

3 Praktická část Praktická část se zaměřuje na porovnání rozdílů v nezaměstnanosti v hlavním městě Praze a Středočeském kraji v letech 2008-2013. Úvodem se zabývá cyklickou nezaměstnaností v ČR, počtem absolventů VŠ každoročně vstupujících na trh práce, mírou nezaměstnanosti absolventů VŠ, nezaměstnaností absolventů podle dosaženého vzdělání.

3.1 Cyklická nezaměstnanost v ČR Jak již bylo řečeno v teoretické části, cyklická nezaměstnanost je ovlivněna hospodářským cyklem ekonomiky (Samuelson, 2013, s. 599). V následujícím grafu č. 3 je možné vidět srovnání vývoje různých makroekonomických ukazatelů v České republice, které odrážejí vývoj jednotlivých krajů a okresů. Jedná se o obecnou míru nezaměstnanosti, kterou měří Český statistický úřad podle Výběrového šetření pracovních sil, registrovanou míru nezaměstnanosti, kterou používalo do roku 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí (v současné době však používá podíl nezaměstnaných osob) a v poslední řadě hrubý domácí produkt ve stálých cenách v průběhu let 2008–2013 za jednotlivá čtvrtletí. Od světové finanční krize z roku 2008 se ekonomika ČR pohybuje ve fázi recese. Z následujícího grafu č. 3 je možné vidět, že světová finanční krize se dotkla ekonomiky ČR až v roce 2009. Nezaměstnanost tak začala neúměrně narůstat, svého vrcholu dosáhla v 1. čtvrtletí 2010 8,2 % podle ČSÚ či 9,7 % podle MPSV. V roce 2011 se ekonomika postupně dostala opět do fáze recese, kvůli zadluženým státům EU a propadu HDP eurozóny. Došlo k poklesu domácí poptávky po zboží dlouhodobé spotřeby – automobily, bydlení apod., tak i krátkodobé spotřeby. Dále došlo k poklesu investic do stavebnictví, klesly reálné mzdy a zvýšila se nezaměstnanost. Růst zahraničního obchodu nedokázal vyrovnat pokles HDP. (Patria, 2013) Rok 2013 měl představovat konec recese. Pozitivní vývoj ekonomiky v roce 2014 závisí na pozitivním vývoji zahraniční poptávky po českých výrobcích. Fiskální politika vlády by měla investovat do infrastruktury, firmy by měly investovat do stavebnictví a domácnosti do zboží krátkodobé a dlouhodobé spotřeby. (ČT, 2013) 9,7 9 9,6 8,6 8,7 8,5 8,1 8,1 9 8,4 8,3 8,7 7 6 5,2 5,2 5,4 7,5 6,8 7 6,8 7,4 7,3 8,2 7,2 7,2 7 7,3 6,8 6,6 6,5 7,2 6,8 7 7,2 6,4 5,8 4,7 4,3 4,3 4,4 5,3 4,6 4,2 2,4 2,8 2,2 2,8 2,2 0,7 1,2 0,6 1,1 -0,7 -1 -1,3-1,2 -0,9 -1,2 -2,4 -4,1-3,1 -3,4 -5,5

HDP ve stálých cenách meziroční změny Obecná míra nezaměstnanosti ČSÚ

Míra registrované nezaměstnanosti MPSV

Graf č. 3 Vývoj míry nezaměstnanosti a hrubého domácího produktu v ČR v letech 2008-2013 čtvrtletně

Zdroj: Autor (ČSÚ rychlé informace)

4/13

3/13

2/13

1/13

4/12

3/12

2/12

1/12

4/11

3/11

2/11

1/11

4/10

3/10

2/10

1/10

4/09

3/09

2/09

1/09

4/08

3/08

7,9 8,4 8,7

1/08

10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8

2/08

% 12

31

V následujícím grafu č. 4 je možné vidět, srovnání vývoje průměrného podílu dosažitelných uchazečů o zaměstnání (nezaměstnaných osob) v jednotlivých okresech v letech 2008–2013. Z grafu je patrné, že vývoj nezaměstnanosti v posledních 5 letech se téměř zdvojnásobil. % 10,0

8,6 8,6 8,2 9,0 8,1 8,0 7,6 7,6 8,0 6,5 7,0 5,2 6,0 4,8 4,6 4,3 4,2 4,1 5,0 4,0 4,0 4,0 3,9 3,4 3,4 4,0 2,5 2,1 3,0 2,0 1,8 1,3 1,3 2,0 1,0 0,0

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Graf č. 4 Vývoj podílu dosažitelných uchazečů o zaměstnání - roční průměry v průběhu let 2008-2013 ve Středočeském kraji

Zdroj: Autor (MPSV Časové řady – Podíl nezaměstnaných osob od roku 2005)

Může se zdát, že negativní vývoj ekonomiky představuje problém pro všechny firmy, ovšem i v době nejvyšší nezaměstnanosti se některých odvětví nemusí vůbec dotknout. Hlavní město Praha se řadí na čtvrté místo ve srovnání s okresy Středočeského kraje. Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání je za rok 2013 průměrně 4,8 %. Počet ekonomických subjektů je 540 360 k 31. 12. 2013. 2 V následujících tabulkách č. 10-22 je možné vidět srovnání počtu zaměstnanců největších zaměstnavatelů v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji. Data k 31. 12. 2013 nebyla pro hlavní město Praha k dispozici. Z následující tabulky vyplývá, že téměř všechny velké firmy v hlavním městě Praze v roce 2012 snižovaly počty zaměstnanců, ale výjimku tvoří tyto firmy: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Telefónica Czech Republic, a.s., Metrostav a.s., AAA Auto Group N. V., Pražské vodovody a kanalizace a.s. zvýšily počty zaměstnanců z důvodu získání nových zakázek. Ve Středočeském kraji se v roce 2012 dařilo téměř všem firmám. V roce 2013 se dařilo firmám zabývající se sklářstvím, výrobou střeliva, výrobou tabákových výrobků, výrobou CD a DVD nosičů. Počty zaměstnanců snižovaly firmy zabývající se automobilovým průmyslem, gumárenstvím, stavebnictvím a výrobou čisticích prostředků a elektroniky.

2

Pro srovnání nezaměstnanosti v okrese byl použitý podíl nezaměstnaných osob – roční průměr, který by měl být více objektivní pro srovnání nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, jelikož nezaměstnanost ovlivňují i negativní sezónní vlivy, které způsobují nárůst nezaměstnanosti.

32

Název firmy

Okeč

Česká pošta, s.p.

Telekomunikační a poštovní služby (64)

ČEZ, a.s. České dráhy, a.s. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dopravní podnik hl.m. Prahy, akciová společnost Siemens, s.r.o. ČD Cargo, a.s.

Tržby 2012

Počet zaměstnanců 2011 2012

18 945 268

33 202

32 163

Výroba a rozvod elektřiny, vody, plynu a páry (40, 41) Doprava, pomocné činnosti v dopravě a cestovní kanceláře (60, 61, 62, 63) Doprava, pomocné činnosti v dopravě a cestovní kanceláře (60, 61, 62, 63) Doprava, pomocné činnosti v dopravě a cestovní kanceláře (60, 61, 62, 63)

215 095 000

31 849

31 359

33 580 016

33 566

26 443

6 887 743

11 631

17 380

15 568 711

10 743

10 595

Elektrotechnika, elektronika a optika (30, 31, 32, 33) Doprava, pomocné činnosti v dopravě a cestovní kanceláře (60, 61, 62, 63)

32 611 900

10 535

9 878

13 928 088

9 207

8 910

52 388 000

7 297

7 297

6 195

6 079

Telefónica Czech Republic, a.s. Telekomunikační a poštovní služby (64) Globus ČR, k. s. Veolia Voda Česká republika, a.s.

Výroba a rozvod elektřiny, vody, plynu a páry (40, 41)

16 109 274

5 235

5 221

Skanska a.s.

Stavebnictví (45)

17 329 000

5 178

4 774

26 674 821

4 428

4 686

6 843 166

4 573

4 549

107 280 000

3 899

3 705

Metrostav a.s. Stavebnictví (45) Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (90, 91, 92, 93) Chemický, farmaceutický, gumárenský a plastikářský UNIPETROL, a.s. průmysl (24, 25) MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o.

3 400

EUROVIA CS, a.s.

Stavebnictví (45)

15 084 920

3 712

3 060

T-Mobile Czech Republic a.s.

Telekomunikační a poštovní služby (64) Chemický, farmaceutický, gumárenský a plastikářský průmysl (24, 25)

25 270 000

2 947

2 850

10 147 215

2 476

2 451

12 769 293

2 393

2 260

8 445 852

1 536

1 757

17 312 902

1 462

1 502

MITAS a.s. STRABAG a.s. AAA Auto Group N.V. GECO, a.s. HORNBACH BAUMARKT CS spol. s.r.o

Stavebnictví (45) Prodej, údržba a opravy motorových vozidel a prodej pohonných hmot (50) Velkoobchod, maloobchod a zprostředkování obchodu (51, 52)

1 136

Ferona, a.s. DEK a.s. Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

Velkoobchod, maloobchod a zprostředkování obchodu (51, 52)

7 025 198

1 079

1 064

1 069

1 126

1 040

1 045

Tabulka č. 10 Největší zaměstnavatelé v hlavním městě Praze

Zdroj: CZECH TOP 100 (100 nejvýznamnějších firem ČR), vlastní úprava

33

Nejmenší podíl nezaměstnaných osob má v roce 2013 průměrně okres Praha-východ 3,4 %, jelikož se v okrese nachází největší množství ekonomických subjektů 43 940 k 31. 12. 2013, Z největších zaměstnavatelů okresu Praha-Východ musely firmy v roce 2013 snížit počty zaměstnanců. Jedná se o firmy: Continental Automotive a TRW-Carr s.r.o. Počet zaměstnanců zvýšila firma AERO Vodochody a.s. z důvodu získání nových zakázek. Název firmy Continental Automotive TRW-Carr s.r.o.

Předmět činnosti Elektronické přístroje pro vozidla různých značek Výroba bezpečnostních pásů do vozidel

AERO Vodochody a.s.

Výroba letadel, leteckých motorů a kosmických lodí

Počet zaměstnanců 2011 2012 2013 Příčina 1759 1793 1646 1108 1071 927 nové zakázky, vlastní vzdělávací 1316 1410 1689 zařízení

Tabulka č. 11 Největší zaměstnavatelé v okrese Praha-východ

Zdroj: MPSV g, 2013, vlastní úprava

Druhý okres s nejnižším podílem nezaměstnaných osob je Praha-západ, který je průměrně 4,0 % za rok 2013. V okrese se nachází 38 501 ekonomických subjektů k 31. 12. 2013. Z největších zaměstnavatelů Prahy-západ se negativní vývoj ekonomiky dotkl pouze PERI, spol. s.r.o. Firmy POHL cz, a.s. a IPSOS s.r.o. zvýšily počty zaměstnanců. Název firmy POHL cz, a.s PERI, spol. s r.o. IPSOS s.r.o.

Předmět činnosti Komplexní dodávky pozemních, inţenýrských, vodohospodářských a podzemních staveb a rekonstrukce stávajících objektů Výroba, prodej a pronajem systémů bednění a pracovních lávek. Tunelové i mostní bednicí systémy a fasádní lešení. Průzkum trhu a veřejného mínění

Počet zaměstnanců 2011 2012 2013 Příčina 228

235

244

155

158

155

103

140

147

Tabulka č. 12 Největší zaměstnavatelé v okrese Praha-západ


Třetí okres s velmi nízkou nezaměstnaností je Mladá Boleslav. Podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání byl v roce 2013 průměrně 4,6 %. Je zde registrováno 26 652 ekonomických subjektů k 31. 12. 2013. Patří k nejvýznamnějším okresům Středočeského kraje, zabývající se převážně automobilovým průmyslem. Počty pracovníků snížily firmy ŠKODA AUTO a.s., MAHLE Behr Mnichovo Hradiště, s.r.o. a Faurecia Exhaust Systems s.r.o. Počet zaměstnanců zvýšila pouze Faurecia Interior Systems Bohemia, s.r.o. Název firmy

Předmět činnosti

ŠKODA AUTO a.s. MAHLE Behr Mnichovo Hradiště, s.r.o. Faurecia Interior Systems Bohemia, s.r.o. Faurecia Exhaust Systems s.r.o.

Výroba automobilů Výroba a prodej klimatizačních zařízení, topení a systému chlazení motorů pro motorová vozidla

Počet zaměstnanců 2011 2012 2013 Příčina vlastní vzdělávací 19000 20000 19330 zařízení 920

1200

1150

Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory

462

519

607

Výroba výfukových systémů pro automobilový průmysl

546

630

525

Tabulka č. 13 Největší zaměstnavatelé v okrese Mladá Boleslav


34

Další okres s nižším podílem dosažitelných uchazečů o zaměstnání je okres Benešov, který je za rok 2013 průměrně 5,2 % V Benešově se nachází 24 344 k 31. 12. 2013 registrovaných ekonomických subjektů. V roce 2013 se negativní vývoj ekonomiky největších zaměstnavatelů nedotkl. Firmy Ksklo, a.s. Sellier & Bellot a.s. zvýšily počty zaměstnanců. Název firmy

Předmět činnosti

Počet zaměstnanců 2011 2012 2013 Příčina

Ksklo, a.s. Sellier & Bellot a.s.

Výroba a zpracování skla Vývoj, výroba a obchod se střelivem

976 1135

1069 1204

1208 nové zakázky 1392 nové zakázky

Tabulka č. 14 Největší zaměstnavatelé v okrese Benešov


Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání okresu Beroun je průměrně za rok 2013 6,5 %, který je stejný jako celkový průměr za Středočeský kraj. Počet registrovaných ekonomických subjektů je v okrese Beroun 21 219 k 31. 12. 2013. Počty zaměstnanců v okrese Beroun snížila společnost KOSTAL ČR, spol. s.r.o., z důvodu nákupu automatizovaných linek. Firmy GZ Digital Media, a.s. a VALEO VÝMĚNÍKY TEPLA k. s. zvýšily počty zaměstnanců. Název firmy

Předmět činnosti

KOSTAL CR, spol. s r.o.

Výroba a montáž elektrických a elekromechanických součástí pro automobilový průmysl

Výroba CD a DVD nosičů, audiokazet, gramofonových desek a obalů GZ Digital Media, a.s. na audionosiče VALEO VÝMĚNÍKY TEPLA Výroba komponentů pro automobilový průmysl (klimatizační jednotky k.s apod.)

Počet zaměstnanců 2011 2012 2013 Příčina nákup automatizovaný 1260 1242 1148 ch linek 1030

1015

670

769

postavení nové 1219 haly 826

Tabulka č. 15 Největší zaměstnavatelé v okrese Beroun


Další okres s vyšší nezaměstnaností je okres Rakovník. Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v roce 2013 je průměrně 7,6 %, který se podobá celorepublikovému průměru, který je 7,7 %. V okrese Rakovník se nachází nejmenší počet registrovaných ekonomických subjektů 11 992 k 31. 12. 2013. Z hlediska nezaměstnanosti počty zaměstnanců snížila pouze společnost Procter & Gamble – Rakona, s.r.o. Společnost Valeo autoklimatizace k.s. a Eberspächer spol. s.r.o. zvýšily počty zaměstnanců. Název firmy

Předmět činnosti


Valeo autoklimatizace k.s. Výroba dílů a příslušenství pro automobilový průmysl Procter & Gamble – Rakona, s.r.o. Výroba pracích prostředků a kosmetiky

859

848

863

651

602

575

Eberspächer spol. s r.o.

454

495

674

Výroba automobilových doplňků

Tabulka č. 16 Největší zaměstnavatelé v okrese Rakovník


35

Okres Mělník má stejný podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání průměrně za rok 2013 jako okres Rakovník 7,6 %. Počet registrovaných ekonomických subjektů je 23 486 k 31. 12. 2013. Negativní vývoj ekonomiky zasáhl největší zaměstnavatele okresu Mělník, jimiž jsou SYNTHOS Kralupy a.s. a Vibracoustic CZ, s.r.o. Název firmy SYNTHOS Kralupy a.s.

Předmět činnosti Výroba a prodej plastů, syntetického kaučuku v primární formě, výroba a prodej polymerních směsí na bázi polystyrenových plastů.

Vibracoustic CZ, s.r.o.

Zpracování gumárenských směsí, galvanizérství, smaltérství.

Počet zaměstnanců 2011 2012 2013 Příčina 602

599

595

230

235

212

Tabulka č. 17 Největší zaměstnavatelé v okrese Mělník


Následuje okres Nymburk s podílem dosažitelných uchazečů o zaměstnání, který je za rok 2013 průměrně 8,0 %. Nezaměstnanost v okrese Nymburk přesahuje průměr Středočeského kraje. Nymburk zahrnuje 22 842 ekonomických subjektů k 31. 12. 2013. Největší zaměstnavatelé v okrese Nymburk převážně zvyšovali počty zaměstnanců. Jedná se o firmy JEDNOTA, spotřební družstvo v Nymburce, Parker-Hannifin s.r.o, a Fresenius HemoCare CZ, s.r.o, koncern. Název firmy

Předmět činnosti

JEDNOTA, spotřební družstvo v Nymburce


Obchodní činnost

486

482

491

Parker-Hannifin s.r.o. Fresenius HemoCare CZ s.r.o., koncern

Zpracování gumárenských směsí, výroba pryţových výrobků

485

399

481

Výroba lékařských nástrojů a potřeb

400

398

423

Crystal BOHEMIA, a.s.

Sklářská výroba

365

Tabulka č 18 Největší zaměstnavatelé v okrese Nymburk


Další okres s vysokou nezaměstnaností je okres Kladno, jehož podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání tvoří průměrně 8,1 % za rok 2013. Okres Kladno má třetí nejvyšší počet 34 356 ekonomických subjektů k 31. 12. 2013 ve Středočeském kraji za Prahou-západ, ovšem nezaměstnanost je zde stále vysoká. V okrese Kladno také největší zaměstnavatelé nabírali zaměstnance. Byly to firmy LEGO Production s.r.o., Oblastní nemocnice Kladno a.s., nemocnice, Sochorová válcovna TŽ, a.s., F. X. MEILLER Slaný s.r.o. Název firmy Předmět činnosti LEGO Production s.r.o. Výroba hraček Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Zdravotní a sociální péče Výroba surového železa, oceli a feroslitin a plochých výrobků. Sochorová válcovna TŽ, a.s. Tváření výrobků za tepla. F.X. MEILLER Slaný s.r.o. Výroba dopravních prostředků a zařízení

Počet zaměstnanců 2011 2012 2013 Příčina 1264 1439 1741 1203

1235

1267

722 606

720 666

727 679

Tabulka č. 19 Největší zaměstnavatelé v okrese Kladno


36

Kutná Hora je další okres s vysokou nezaměstnaností ve Středočeském kraji. Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání byl v roce 2013 průměrně 8,2 %. V okrese se nachází 16 162 ekonomických subjektů k 31. 12. 2013. Řadí se na předposlední místo v rámci Středočeského kraje v rámci počtu ekonomických subjektů. Jediný největší zaměstnavatel okresu Kutná Hora PHILIP MORRIS ČR, a.s. zvýšil počet zaměstnanců. Ostatní Foxconn Technology CZ s.r.o. a ČKD Kutná Hora, a.s. snížily počty zaměstnanců. Počet zaměstnanců 2011 2012 2013 Příčina

Název firmy

Předmět činnosti

PHILIP MORRIS ČR a.s. Foxconn Technology CZ s.r.o. ČKD Kutná Hora, a.s.

Zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků.

730

792

Montáž výpočetní techniky Slévárenská a strojírenská výroba.

973 537

937 655

1077 pokles poptávky 925 po výrobcích 651

Tabulka č. 20 Největší zaměstnavatelé v okrese Kutná Hora


Následuje okres Kolín, který spolu s okresem Příbram tvoří největší podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání, průměrně 8,6 % za rok 2013. K 31. 12. 2013 počet registrovaných ekonomických subjektů v okrese Kolín bylo 21 643. Z toho nejvýznamnější zaměstnavatel Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o. musel propustit kmenové zaměstnance do důchodu. Lučební závody Draslovka a.s. Kolín z důvodu rozšíření sortimentu výrobků zvýšil počet zaměstnanců. Název firmy Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o. Lučební závody Draslovka a.s. Kolín

Předmět činnosti

Výroba automobilů Výroba nebezpečných chemických látek, alkoholických nápojů, elektronických strojů a přístrojů, telekomunikačních elektronických zařízení

Počet zaměstnanců 2011 2012 2013 Příčina propuštění kmenových 3100 2505 2446 zaměstnanců

222

218

rozšíření 237 sortimentu

Tabulka č. 21 Největší zaměstnavatelé v okrese Kolín


Poslední okres s největším podílem počtu dosažitelných uchazečů je okres Příbram s 8,6 %. V okrese Příbram se nachází 29 551 ekonomických subjektů k 31. 12. 2013. Z hlediska počtu ekonomických subjektů se řadí na 4. místo v rámci Středočeského kraje, ovšem nezaměstnanost je zde nejvyšší. Největší zaměstnavatelé okresu Příbram, kteří propustili své zaměstnance jsou Doosan Bobcat Manufacturing s.r.o. a RAVAK a.s. Jediný KOSTAL Kontakt Systeme zvýšil počet zaměstnanců. Název firmy Doosan Bobcat Manufacturing s.r.o. RAVAK a.s.. KOSTAL Kontakt Systeme

Předmět činnosti Výroba stavebních strojů Výroba sprchových koutů a van Výroba rozvaděčů a spínačů do aut

Počet zaměstnanců 2011 2012 2013 Příčina 369 431 372

470 439 388

461 428 395

Tabulka č. 22 Největší zaměstnavatelé v okrese Příbram


37

3.2 Zastoupení vysokých škol v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji Jak již bylo zmíněno v teoretické části, v České republice v posledních letech dochází k neustálému zvyšování počtu absolventů vysokých škol. V současné době je trend mít co nejvyšší dosažené vzdělání, protože se zvyšujícím počtem absolventů, kteří vstupují na trh práce, se zvyšují nároky zaměstnavatelů na uchazeče. Většina z nich dává přednost absolventům s dosaženým magisterským a doktorským vzděláním, a ne všechny pozice jsou určené pro uchazeče s tímto vzděláním. Řada z nich se spokojí s pozicí dříve určenou pro bakaláře či středoškoláky s maturitou. Je třeba změnit systém školství, ovšem jakékoliv změny ve školské politice zaberou určitý čas, než dojde k snížení počtu absolventů s vysokoškolským vzděláním na trhu práce. Jaká je oborová struktura počtu fakult vysokých škol v hlavním městě Praze, když v současné době je největší poptávka po technických oborech a ekonomických a humanitních oborů je dostatečné množství? Z následujícího grafu č. 5 je možné vidět, že největší zastoupení tvoří veřejné technické fakulty (29,27 %), dále pak ekonomické a humanitní (14,63 %) a umělecké (12,20 %). V příloze je možné vidět seznam veřejných a soukromých škol v Praze. Ekonomická

9,76%

Humanitní

14,63%

12,20%

Lékařská

14,63%

Pedagogická Právnická

29,27%

Přírodovědná 7,32% 4,88%

Technická

4,88%

Umělecká

2,44%

Zemědělská

Graf č. 5 Podíl veřejných vysokých škol podle oboru zaměření v hl. m. Praze

Zdroj: Autor (SVP, Databáze o nezaměstnaných vysokoškolácích), vlastní výpočty

Co se týče oborové struktury fakult soukromých vysokých škol, tak z následujícího grafu č. 6 je vidět, že největší zastoupení mají ekonomické (50,00 %) a humanitní fakulty (19,23 %). 11,54% 11,54% 3,85%

3,85% Ekonomická Humanitní 50,00%

19,23%

Lékařská Pedagogická Právnická Technická

Graf č. 6 Podíl soukromých vysokých škol podle oboru zaměření v hl. m. Praze


38

Jaké jsou však počty vystudovaných absolventů podle oborové struktury fakult, kteří každoročně přichází na trh práce? Největší počty tvoří absolventi ekonomických fakult, jak z veřejných, tak i soukromých škol. Dochází k výraznému nárůstu počtu ekonomů. V roce 2008/2009 počet absolventů ekonomie činil 5 095 a v roce 2012/2013 jich bylo až 7 162. Následují pedagogické obory, humanitní a technické obory, jejichž počet se také neustále zvyšuje, viz graf č. 7. 8000

7187

7000 Počet absolventů VŠ

6000

7162 Ekonomická

6493 5875

Humanitní

5095

Lékařská

5000

2597

3000

2955 2439

2510 2261

Pedagogická

3622

3597

4000

Právnická

2539

2444

Přírodovědná

1749

2000

Technická Umělecká

1000

Zemědělská

0 2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/2012

2012/2013

Graf č. 7 Vývoj počtu absolventů v letech 2008-2013 v hl. m. Praze


Ve Středočeském kraji se nenachází mnoho veřejných vysokých škol pouze Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT. Převažují zde především soukromé vysoké školy, které jsou ekonomicky a humanitně zaměřené, viz následující tabulka č. 23. Zkratka Typ školy Název fakulty Typ fakulty Okres ČVUT

Veřejná

Fakulta biomedicínského inženýrství

Technická

Kladno

ŠAVŠ

Soukromá

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Ekonomická

SČVI

Soukromá

Středočeský vysokoškolský institut

Ekonomická

Mladá Boleslav Kladno

ARC

Soukromá

Academia RerumCivilium

Humanitní

Kolín

Tabulka č. 23 Počet veřejných a soukromých vysokých škol ve Středočeském kraji

Zdroj: SVP (Databáze o nezaměstnaných vysokoškolácích), vlastní úprava

Co se týče počtu absolventů soukromých vysokých škol, opět ekonomů je dle následujícího grafu nejvíce, přičemž se jejich počet od roku 2010/2011 snižuje, v roce 2012/2013 činil jejich počet 75. Oproti tomu počet absolventů s technickým zaměřením roste, v roce 2012/2013 jich bylo 91, viz tabulka č. 24. Počet abolventů VŠ

250

222

200

172

150

Technická

111

100 50

172

72 26

82

71 43

36

50

91 65

75

Ekonomická 51

39

0 2008/2009

Humanitní

2009/2010

2010/2011

2011/2012

2012/2013

Tabulka č. 24 Vývoj počtu absolventů v letech 2008-2013 ve Středočeském kraji


3.3 Míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji Jakou míru nezaměstnanosti vykazují absolventi veřejných vysokých škol hlavního města Prahy a Středočeského kraje podle jejich oboru zaměření v letech 2008–2013, jestliže je na trhu práce dostatek absolventů ekonomických a humanitních oborů a nedostatek technických oborů?3 Dle následující tabulky vývoj míry nezaměstnanosti absolventů se podle typu VŠ výrazně liší. Největší míru nezaměstnanosti měli absolventi z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze v letech 2008/2009, 2010/2011 a 2011/2012. V roce 2009/2010 zaměstnání nenacházeli absolventi z Českého vysokého učení technického v Praze a v roce 2012/2013 absolventi z Akademie výtvarného umění v Praze. Nejnižší míru nezaměstnanosti v roce 2008/2009 a 2010/2011 tvořili absolventi z Akademie múzických umění v Praze a v roce 2009/2010 absolventi z Akademie výtvarných umění v Praze. V posledních dvou letech nejnižší míru nezaměstnanosti dosahovali absolventi z Univerzity Karlovy v Praze, Vysoké školy ekonomické v Praze a Vysoké školy chemicko-technické v Praze. Z tabulky vyplývá, že ekonomická krize postihla zejména absolventy uměleckých, technických a zemědělských škol, tudíž firmy propouštěly své zaměstnance a neměly zájem o nové absolventy. Celkově rok 2012/ 2013 nebyl příznivý pro žádný z oborů, viz tabulka č. 25. Výpočty se vztahují k dubnu každého roku a období 0-1 roku, ve kterém absolventi ukončili studium. Univerzita Karlova v Praze České vysoké učení technické v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Akademie múzických umění v Praze Akademie výtvarných umění v Praze Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Typ VŠ 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 Univerzitní 2,5 3,2 4,1 2,4 3,5 Technická 5,4 10,0 9,7 4,4 8,0 Technická 4,1 2,2 5,4 4,2 5,0 Ekonomická 4,8 4,2 5,3 4,0 4,9 Zemědělská 3,4 6,2 7,0 4,4 6,6 Umělecká 0,6 4,0 2,4 4,1 5,3 Umělecká 7,0 2,1 5,1 7,3 17,0 Umělecká 8,1 5,4 12,4 11,4 3,5

Tabulka č. 25 Vývoj míry nezaměstnanosti veřejných vysokých škol v letech 2008-2013 v hl. m. Praze

Zdroj: SVP (Databáze o nezaměstnaných vysokoškolácích), vlastní úprava 3

Standardizovaná míra nezaměstnanosti vytvořená SVP PedF UK využívá „koeficient náročnosti okresních trhů práce, který byl vytvořen na základě měsíčních údajů o obecné míře nezaměstnanosti. (SVP). Koeficient náročnosti trhu práce se vypočítá jako podíl váženého průměru okresních měr nezaměstnanosti, kde vahou je počet nezaměstnaných absolventů školy v odpovídajících okresech (podle místa bydliště absolventa), k celkové míře nezaměstnanosti v ČR vynásobené počtem nezaměstnaných absolventů školy/fakulty.“(UTB) „Standardizované míry nezaměstnanosti se následně získají jako podíl upraveného (váženého) počtu nezaměstnaných a příslušného počtu absolventů. Používá se pro porovnávání uplatnění absolventů v rámci vysokých škol a fakult. (SVP)

40

Jakou míru nezaměstnanosti tvoří absolventi soukromých vysokých škol? Soukromé školy jsou častokrát považovány za nekvalitní, ovšem míry nezaměstnanosti absolventů soukromých vysokých škol mohou být i nižší než u absolventů veřejných vysokých škol. Důvodem může být, že většina studentů jsou dospělí lidé, kteří v současné době mají zaměstnání, a nedělá jim problém platit za školné, jak je tomu v západních státech EU. Nezaměstnanost absolventů soukromých škol tvoří převážně studenti, kteří se nedostali na veřejnou vysokou školu a kteří po absolvování nezískali zaměstnání, z důvodu vysoké nabídky práce z řad absolventů veřejných vysokých škol. V následující tabulce č. 26 je možné vidět, vývoj míry nezaměstnanosti absolventů jednotlivých soukromých ekonomických vysokých škol v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji. Nejnižší míru nezaměstnanosti v průběhu let 2008–2013 v hl. m. Praze měli absolventi z: Bankovního institutu, Vysoké školy finanční a správní, VŠ manažerské informatiky a ekonomiky, Vysoké školy regionálního rozvoje Praha, Soukromé VŠ ekonomických studií a Anglo-americké vysoké školy. 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 Bankovní institut 0,9 0,6 1,8 1,0 4,0 Vysoká škola hotelová v Praze 4,9 8,1 4,0 5,7 7,1 Vysoká škola finanční a správní 3,8 4,3 2,8 3,0 4,9 University of New York in Prague 3,4 8,1 0,0 0,0 0,0 VŠ manažerské informatiky a ekonomiky 0,0 0,0 2,4 4,1 5,7 Vysoká škola regionálního rozvoje Praha n/a 0,0 2,5 1,6 2,6 Newton College 0,0 8,3 10,1 7,1 15,4 VŠ cest. ruchu, hotelnictví a lázeňství n/a 0,0 12,3 19,4 7,8 Soukromá VŠ ekonomických studií 4,1 2,7 2,9 0,0 3,4 Vysoká škola obchodní v Praze 3,7 8,9 7,5 6,9 9,9 Anglo-americká vysoká škola 4,9 0,0 0,0 0,0 3,4 Unicorn College n/a n/a 0,0 0,0 0,0 Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze n/a n/a n/a 0,0 0,0 ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola 7,3 6,3 11,1 18,4 7,2 Středočeský vysokoškolský institut 5,3 10,6 11,2 12,1 0,0 Tabulka č. 26 Vývoj míry nezaměstnanosti soukromých vysokých škol v letech 2008-2013 v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji


Z ostatních soukromých vysokých škol nejnižší míru nezaměstnanosti tvořili absolventi z Metropolitní univerzity Praha, VŠ TV a sportu Palestra, Univerzity Jana Amose Komenského, Vysoké školy zdravotnické a AcedemiaRerumCivilium, viz následující tabulka č. 27. Typ VŠ 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 Lit. akademie (Soukr. VŠ J. Škvoreckého) Humanitní 4,7 0,0 9,8 5,9 11,0 VŠ mezinárodních a veřejných vztahů Humanitní 4,4 12,3 13,7 0,0 6,2 Mezinár. baptistický teologický seminář Humanitní n/a n/a n/a 0,0 0,0 Metropolitní univerzita Praha Humanitní 2,1 1,4 2,2 1,8 3,6 Pražská VŠ psychosociálních studií Humanitní 6,4 14,4 8,2 0,0 0,0 VŠ TV a sportu Palestra Humanitní 2,8 5,6 0,9 6,1 3,6 Univerzita Jana Amose Komenského Pedagogická 0,5 0,9 1,1 1,6 2,5 Akcent College Pedagogická n/a n/a n/a 0,0 14,0 Vysoká škola aplikovaného práva Pedagogická 6,7 4,8 n/a n/a n/a CEVRO Institut Právnická n/a 0,0 0,0 2,2 7,1 Vysoká škola zdravotnická Právnická 1,9 0,7 2,0 0,6 3,5 Pražský technologický institut Lékařská n/a n/a n/a 0,0 0,041 Academia Rerum Civilium Technická 1,5 2,7 3,7 4,2 0,0 Tabulka č. 27 Vývoj míry nezaměstnanosti ostatních vysokých škol v letech 2008-2013 v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji


3.4 Nezaměstnanost podle dosaženého vzdělání v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji Jaké jsou šance na uplatnění v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji z hlediska počtu uchazečů na jedno pracovní místo podle dosaženého vzdělání evidovaných na úřadu práce? Skupinu uchazečů s vysokoškolským vzděláním podle klasifikace KKOV tvoří tyto skupiny: V - Doktorské vzdělání T - Magisterské vzdělání R - Bakalářské vzdělání N - Vyšší odborné vzdělání Z následujícího grafu č. 8 je možné vidět srovnání počtu uchazečů na jedno pracovní místo v roce 2008 a 2013 a zároveň mezi hlavním městem Prahou a Středočeským krajem. Tyto kraje jsou porovnány s celorepublikovým průměrem. Celkové počty v roce 2008 byly výrazně nižší, byl dostatek volných pracovních míst pro všechny skupiny vzdělání. Z grafu vyplývá, že v současné době nejhůře shánějí zaměstnání uchazeči s dosaženým magisterským vzděláním (T) a doktorským vzděláním (V). Ve Středočeském kraji uchazeči s dosaženým bakalářským (R), doktorským (V) a vyšším odborným vzdělání (N). Celkově nabídka práce převyšuje poptávku po práci.

Dosažené vzdělání

V

28 28

12

0

6 15

T

4

3

19 18 20

R

3

65

8

1

14 N 1 0

4

31

7 10

20

30

40

50

60

70

Počet uchazečů/pracovní místo Česká republika v roce 2013

Středočeský kraj v roce 2013


Hl. m Praha v roce 2008


Graf č. 8 Počet uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo s dosaženým vysokoškolským vzděláním k 31. 12. 2013

Zdroj: Autor (MPSV Čtvrtletní statistiky nezaměstnanosti), vlastní výpočty

42

Uchazeči o zaměstnání s dosažením středoškolského vzdělání tvoří tyto skupiny: M - Úplné střední odborné vzdělání s maturitou a bez výučního listu L - Úplné střední odborné vzdělání s maturitou a výučním listem K - Úplné střední vzdělání s maturitou J - Střední a střední odborné vzdělání bez maturity a výučního listu H - Střední odborné vzdělání s výučním listem E - Nižší střední odborné vzdělání Z následujícího grafu č. 9 plyne, že největší počty tvoří uchazeči s dosaženým úplným středním odborným vzděláním s maturitou a bez výučního listu (M) v hlavním městě Praze. Středočeský kraj se přibližuje celorepublikovému průměru. Největší počet uchazečů na jedno pracovní místo představují uchazeči s dosaženým úplným středním odborným vzděláním s maturitou a bez výučního listu (M) a nižším středním odborným vzděláním (E). Také ostatní skupiny tvoří relativně vysoké počty uchazečů na jedno pracovní místo. Největší počet volných pracovních míst je určený pro uchazeče s dosaženým základním vzděláním a středním odborným vzděláním pouze s výučním listem nebo s výučním listem a maturitou. Celkově v hlavním městě Praze je k nalezení větší množství pracovních míst než ve Středočeském kraji, ale počty uchazečů jsou tak vysoké, že není dostatek volných pracovních míst pro všechny uchazeče. 21 M

6

2

Dosažené vzdělání

L

9

3

4 2

J

4 4

H 1

12

6

2 K

25 25

3

11 10 7 14 12

6

7

18 17 27

E

1 3 0 0

10

20

30

30

40

50

60

70

Počet uchazečů/pracovní místo Česká republika v roce 2013





Graf č. 9 Počet uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo s dosaženým středoškolským vzděláním k 31. 12. 2013


43

Dále Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje informace o počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst podle klasifikace zaměstnání KZAM, která vychází z mezinárodního standardu ISCO-88. Tato klasifikace zahrnuje v sobě jak obor zaměstnání, tak stupeň kvalifikace, který je potřebný pro výkon jejich zaměstnání. Skládá se z 9 tříd: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0.

Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci Vědečtí a odborní duševní pracovníci Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech Nižší administrativní pracovníci (úředníci) Provozní pracovníci ve službách a obchodě Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení) Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) Obsluha strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Příslušníci armády

0. a 1. třída nemá přidělený stupeň kvalifikace. 2. třída předpokládá dosažené vysokoškolské vzdělání. 3. třída potřebuje pro vykonávání zaměstnání střední odborné vzdělání, úplné střední vzdělání či bakalářské vzdělání, 4.-8. třída předpokládá úplné střední vzdělání, střední odborné vzdělání, či vyučení v oboru (6,7,8) a poslední 9. třída vyžaduje pro své zaměstnání alespoň základní vzdělání, kde pracovníci potřebují spíše fyzickou sílu. (ČSÚ f, 2012)

Počet uchazečů/pracovní místo

Z hlediska klasifikace KZAM podle následujícího grafu č. 10 je největší množství volných pracovních míst v 2. třídě, 5. třídě, a 9. třídě, ovšem počet uchazečů je mnohonásobně vyšší, než počet volných pracovních míst, je lepší počítat počet uchazečů na jedno pracovní místo. Ve Středočeském kraji výrazně převyšuje množství uchazečů 4. třídy, 6. třídy a 9. třídy, jelikož je ve Středočeském kraji velké množství průmyslových podniků oproti hlavnímu městu Praze, která je více orientovaná na služby. 70 59

60 49

50 40 30

10

8

10

77

3

7

18

18

17

20

12

7

6

12 7

0

3

00

0 tř. 1

tř. 2

tř. 3

tř. 4

tř. 5

tř. 6

tř. 7

tř. 8

tř. 9

tř. 0

Třídy oboru zaměstnání podle klasifikace KZAM Hl. m. Praha

Středočeský kraj

Graf č. 10 Počet uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo podle klasifikace KZAM k 31. 12. 2013


44

Absolventi jak středních, tak vysokých škol, jak již bylo řečeno v teoretické části, patří k rizikové skupině obyvatel, jelikož ve většině případů nemají žádnou praxi, nemají vytvořené pracovní návyky a trvá určitý čas, než se absolventi zapracují ve firmě, zaměstnavatelé tak dávají přednost absolventům s odbornou praxí. V Praze na základě výpočtu z obou grafů č. 11 činilo průměrně 73 % absolventů bez praxe a ve Středočeském kraji průměrně 65 %. Jaký je vývoj nezaměstnaných absolventů a volných pracovních míst evidovaných na Úřadu práce v letech 2008–2013 v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji? Počty nezaměstnaných absolventů Ministerstvo práce a sociálních věcí každoročně zjišťuje každého 30. dubna a 30. září. Z následujících dvou grafů vyplývá, že počty nezaměstnaných absolventů jsou vždy k 30. dubnu nižší než počty nezaměstnaných absolventů k 30. září, protože řada studentů má určité povinnosti, např. složit maturitní zkoušku či státní závěrečnou zkoušku, a raději se zaměří na své vzdělání než na hledání zaměstnání. Proto vhodnější období pro hledání zaměstnání bude přelom zimy na jaro, protože v září končí sezónní práce, např. služby spojené s turistikou, a všichni si začínají shánět své zaměstnání. Na vývoji nezaměstnanosti v obou krajích se promítl znatelně vliv hospodářské krize z roku 2009, kdy došlo k rapidnímu nárůstu počtu nezaměstnaných uchazečů. V roce 2012 došlo k mírnému poklesu počtu nezaměstnaných absolventů a v roce 2013 opět k velkému nárůstu nezaměstnaných uchazečů. V roce 2013 k 30. 9. Úřad práce v hlavním městě Praze nabízel až 2 032 volných pracovních míst pro absolventy, kterých bylo více než samotný počet nezaměstnaných absolventů (1 624 osob). Ve Středočeském kraji tomu tak nebylo, počet volných pracovních míst byl 1 119 a počet nezaměstnaných absolventů 3 389. 3000

2550 2507

2500 1707

2000 1500 1000

1040 602

1284

1195

837 644 532

408

500

454

2032 1624

1374 1502 441 515

1061 1074 886 1030 646 617

0 2008 7000 6000

2010

2011

2012

2013

5908 4840

5000 4000

3178

2971

3000 2000

2009

1683 1155 928

1042

1000

2412

2332

2322

613

642

2953

886

813

2923 1844 711 939

3389 2534 994 1119

0 2008

2009

Počet absolventů k 30.4. Počet absolventů 30.9. Dosud nepracovali k 30.4.

2010

2011

2012

2013

Volná pracovní místa k 30.4. Volná pracovní místa k 30.9. Dosud nepracovali k 30.9.

Graf č. 11 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů se SŠ a VŠ vzděláním a počtu volných pracovních míst v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji v letech 2008-2013

Zdroj: Autor (MPSV Pololetní statistiky absolventů), vlastní výpočty

45

Počet nezaměstnaných absolventů

Vzhledem ke vzdělanostní struktuře se nejvíce na úřad práce hlásí absolventi se středoškolským vzděláním a vyšším odborným vzděláním. Jedná se o skupiny D, E, H, J, K, L, M, a N. Absolventi s vysokoškolským vzděláním tvoří skupiny R, T, a V. Z těchto skupin je dle následujícího grafu č. 12 nejvíce evidovaných absolventů s magisterským vzděláním (T), kterých je poměrově v hlavním městě Praze více než ve Středočeském kraji z důvodu velkého počtu vysokých škol. Ve Středočeském kraji, tak i v hlavním městě Praze převládají skupiny uchazečů se středním odborným vzděláním s výučním listem (H) a s úplným středním odborným vzděláním s maturitou (M). Důvodem je především nedostatek pracovních míst pro všechny vzdělanostní skupiny, tak i pro celou populaci, zároveň firmy přijímají do svých firem ty nejlepší uchazeče, aby zvýšily konkurenci na trhu v rámci podniků, proto preferují tak absolventy s vysokoškolským vzděláním, kteří i častokrát přijímají středoškolské pozice, které neodpovídají jejich dosaženému vzdělání. 1200 1000 800 600 400 200 0 D

E

H

J

K

L

M

N

R

T

V

Dosažené vzdělání Hl. m. Praha k 30.04.2013

Hl. m. Praha k 30.09.2013

Středočeský kraj k 30.04.2013

Středočeský kraj k 30.09.2013

Graf č. 12 Počty nezaměstnaných absolventů SŠ a VŠ v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji v roce 2013

Zdroj: Autor (MPSV Pololetní statistiky absolventů), vlastní výpočty D E H J K L M N R T V

Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné vzdělání s výučním listem Střední a střední odborné vzdělání bez maturity a výučního listu Úplné střední vzdělání s maturitou Úplné střední odborné vzdělání s maturitou a výučním listem Úplné střední odborné vzdělání s maturitou a bez výučního listu Vyšší odborné vzdělání Bakalářské vzdělání Magisterské vzdělání Doktorské vzdělání

46

3.5 Nezaměstnanost absolventů podle oboru vzdělání v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji V následující tabulce č. 28 je uveden počet nezaměstnaných absolventů registrovaných na úřadu práce s vysokoškolským vzděláním k 30. 9. 2013. Jedná se o skupinu s dosaženým vyšším odborným vzděláním (N), bakalářským vzděláním (R), vysokoškolským vzděláním (T), doktorským vzděláním (V). Dosažené vzdělání

N

R

T

V

Celkem

HL. M. PRAHA

71 146

178 242

291 300

23 13

563

STŘEDOČESKÝ KRAJ

701

Tabulka č. 28 Nezaměstnanost absolventů podle dosaženého vzdělání k 30. 09. 2013 v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji


Graf č. 13 ukazuje celkové počty nezaměstnaných absolventů s dosaženým vysokoškolským vzděláním v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji pouze vybrané obory podle klasifikace KKOV, kde hodnoty v obou krajích jsou téměř srovnatelné. Z grafu vyplývá, že nejvíce nezaměstnaných absolventů je z oborů: 62-ekonomie, 67-sociální vědy, 75pedagogika, učitelství a sociální péče, 68-právo, právní a veřejnosprávní činnost, 41zemědělství a lesnictví, 65-gastronomie, hotelnictví a turismus, 82-umění a užitné umění, 53zdravotnictví, 35-architektura,72-publicistika, knihovnictví, 61-filozofie, teologie. Problém s nalezením zaměstnání nemají absolventi, kteří vystudovali přírodní, technické a vojenské vědy a nauky.

Graf č. 13 Nezaměstnanost absolventů s dosaženým vysokoškolským vzděláním k 30.09.2013 v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji


47

Mnohem větší počet nezaměstnaných absolventů hlášených na úřadu práce jsou absolventi s dosaženým středním vzděláním. Podle tabulky č. 29 se jedná o skupiny s dosaženým nižším středním odborným vzděláním (E), středním odborným vzděláním s výučním listem (H), středním a středním odborným vzděláním bez maturity a výučního listu (J), úplným středním vzděláním s maturitou (K), úplným středním odborným vzděláním s maturitou a výučním listem (L) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou a bez výučního listu (M). Dosažené vzdělání

E

H

J

K

L

M

Celkem

PRAHA

63 204

254 899

14 5

53 113

170 380

503 1 082

1 057

STŘEDOČESKÝ KRAJ

2 683

Tabulka č. 29 Nezaměstnanost absolventů podle dosaženého vzdělání k 30.09.2013 v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji


Graf č. 14 znázorňuje celkové počty nezaměstnaných absolventů podle vystudovaných oborů klasifikace KKOV. Z grafu je patrné, že větší zastoupení absolventů se středním vzděláním je ve Středočeském kraji než v hlavním městě Praze. Nejvíce ohrožené obory nezaměstnaností jsou: 65-gastronomie, hotelnictví a turismus, 63-ekonomika a administrativa, 23-strojírenství a strojírenská výroba, 26-elektrotechnika telekomunikační a výpočetní technika, 36stavebnictví, geodézie a kartografie, 64-podnikání v oborech, odvětví, 69-osobní a provozní služby, 41-zemědělství a lesnictví, 79-obecná příprava, 66-obchod, 68-právo, právní a veřejnosprávní činnost a další. Pravděpodobnou příčinou nezaměstnanosti absolventů se sekundárním vzděláním je taková, že na trhu práce je velká konkurence a v dnešní době zaměstnavatele preferují absolventy s vyšší kvalifikací pro daný obor.

Graf č. 14 Nezaměstnanost absolventů s dosaženým středoškolským vzděláním k 30. 9. 2013 v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji


48

Nezaměstnanost absolventů v posledních letech je častým tématem, které se neustále diskutuje. Nastává problém, kam umisťovat všechny vystudované absolventy, kteří vstupují na trh práce. Mnoho vysokých škol v rámci bezplatného vzdělávání nabízí vysokoškolské vzdělání velkému počtu mladých lidí, především obory jako je ekonomie, sociologie, filosofie, právo, pedagogika, publicistika, dokonce i architektura jsou také velmi žádané, ovšem poptávka po pracovní síle je mnohonásobně převýšena nabídkou práce. Především u oboru ekonomie je velká konkurence jak z absolventů obchodních akademií, tak veřejných a soukromých vysokých škol. Někteří zaměstnavatelé mohou dávat přednost absolventům se středním vzděláním, protože mají již určitou praxi v oboru než vysokoškolští absolventi, kteří mají velké teoretické znalosti, ale v podstatě praxi žádnou. Z řad absolventů se středním vzděláním jsou nejvíce oblíbené obory gastronomie, hotelnictví a turismus, ekonomika a administrativa, protože je na ně vytvořena velká reklama a existuje mnoho soukromých či středních odborných škol. Trendem v současné době je mít co nejvyšší dosažené vzdělání, proto pozice dříve určené pro uchazeče se středním vzděláním jsou obsazované vysokoškolskými absolventy, tudíž ti kteří mají pouze střední vzdělání, mají určitou nevýhodu na trhu práce. Uchazečům se středním vzděláním pak nezbývá nic jiného, než získat vyšší kvalifikaci či se spokojit s pozicí, která je určená pro uchazeče se základním či nižším středním odborným vzděláním. Paradoxem je, že mnoho zaměstnavatelů vyžaduje praxi v oboru nejméně 2 roky, ovšem téměř žádné vysoké školy přímo nezprostředkovávají povinou praxi pro studenty jako je tomu např. Německu, i když řada z nich spolupracuje s mnoha firmami, ovšem ne každý se dostane k spolupráci s určitou firmou a ne každý má potřebný talent. Mnoho studentů si tak praxi shání sami. Některé školy kladou velké nároky na studenty, tudíž studenti nezvládají současně studovat a pracovat, např. u oboru architektura, která vyžaduje mnoho práce přes semestr. Téměř všichni zaměstnavatelé vyžadují bohatou praxi v oboru, kterou jim škola nemůže poskytnout, protože se nestihnou probrat všechny potřebné oblasti určené pro praxi, jsou i technické obory jako je architektura postižené nezaměstnaností. Studenti, kteří vidí, že na trhu práce budou mít problémy se získáním práce, by se měli zajímat i o jinou oblast svého uplatnění, která je v současné době na trhu práce žádaná, aby měli zaměstnavatelům co nabídnout a zvýšit svoji atraktivnost na trhu práce v rámci konkurence s ostatními absolventy. Také by měli využívat různých zahraničních studijních programů, stáží, trainee programů, aby byla vidět jejich snaha a úsilí, která je pro získání perspektivního zaměstnání důležitá. Jediné technické obory jako jsou informatika, strojírenství a elektrotechnika mají na trhu práce mnohem větší uplatnění, protože technické školy zpřísnily podmínky a kladou velké nároky na své studenty, a proto ne každý tyto školy vystuduje. Celkově vysoké a střední školy neustále zásobují trh práce novými a novými pracovníky, tudíž ani i tam za chvíli nebudou volné pozice pro absolventy, protože stát neustále zvyšuje věkovou hranici pro odchod starších pracovníků do důchodu.

49

4 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření se zabývá nezaměstnaností podle dosaženého oboru vzdělání. Zaměřuje se především na absolventy vysokých škol ve věku 21–30 let pocházející z hlavního města Prahy. Cílem dotazníkového šetření bylo potvrdit či vyvrátit níže uvedené hypotézy související s nabídkou práce.  Zda-li absolventi vysokých škol, kteří vystudovali ekonomické a humanitní obory jako je např. ekonomie, filosofie, sociologie, psychologie si hledají zaměstnání déle nebo v jiném oboru oproti absolventům, kteří vystudovali technické obory např. strojírenství nebo informatiku.  Zda-li v současné době většina úspěšných absolventů si své zaměstnání našla prostřednictvím svých známých.  Zda-li většina respondentů není ochotna absolvovat rekvalifikační kurz.

4.1 Konstrukce dotazníkového šetření Dotazník obsahoval celkem 14 otázek. Otázky v rámci dotazníkového šetření byly 2 otevřené, kde byl prostor pro respondenta, aby vyjádřil svoji odpověď, a 12 uzavřených otázek. Otázky byly různého typu. V devíti otázkách si respondent vybíral z nabídky možností, které byly předem stanovené a kde byla povolena pouze jedna odpověď. Dvě otázky byly dichotomické, které obsahovaly pouze odpovědi ano/ne. Poslední otázka byla typu matice otázek, kde respondent uvedl míru spokojenosti s danou charakteristikou.

4.2 Výsledky dotazníkového šetření Dotazování probíhalo anonymně buď osobně nebo pomocí internetového dotazování prostřednictvím internetové stránky MojeAnketa.cz. Návratnost tohoto šetření byla 68 %, protože ne každý byl ochoten poskytnout informace ohledně svého zaměstnání a vzdělání. Odpovědi poskytlo 117 studentů a absolventů vysokých škol. Překvapivě na daný dotazník odpovědělo 51 žen a 66 mužů. Počet respondentů podle věkové struktury představuje následující graf č. 15. Nejvíce zastoupených respondentů bylo ve věku 22, 23, 25 a 26 let.

Počet respondentů

25 20 15

19

17

21

15 10

11 7

5

10 6

6

28 let

29 let

5 0 21 let

22 let

23 let

24 let

25 let

26 let

27 let

30 let

Věkové složení respondentů Graf č. 15 Věkové složení respondentů

Zdroj: Autor (vlastní dotazníkové šetření)

50

Počet respondentů

Dotazníkového šetření se zúčastnili respondenti s dosaženým středoškolským vzděláním s maturitou, bakalářským vzděláním, magisterským vzděláním a doktorským vzděláním, kteří mají v současné době zaměstnání. Počty respondentů v každé kategorii představuje následující graf č. 16. Nejvíce zastoupených dotázaných bylo s dosaženým magisterským vzděláním. Předpokládá se, že respondenti s dosaženým středoškolským vzděláním s maturitou a bakalářským vzděláním stále ještě studují. 70 60 50 40 30 20 10 0

62 34 14

Středočeskolské vzdělání s maturitou

7 Bakalářské

Magisterské

Doktorské

Vysokoškolské vzdělání Dosažené vzdělání Graf č. 16 Dosažené vzdělání respondentů


Převážná část respondentů získala dosažené vysokoškolské vzdělání na Univerzitě Karlově v Praze a Vysoké škole ekonomické v Praze, protože předmětem šetření byly převážně ekonomické, humanitní a přírodovědné obory, které respondenti vystudovali. Respondentů z Českého vysokého učení technického v Praze a České zemědělské univerzity v Praze bylo zastoupeno méně, viz graf č. 17. 40

35

37

Počet respondentů

35 30 25

22

20 15

10

9

5 0 ČZU

ČVUT

VŠE

UK

Graf č. 17 Název vysoké školy


51

První otázkou dotazníkového šetření bylo, jestli vystudovaný obor odpovídá oboru jejich současnému zaměstnání. Z šetření vyplynulo, že respondenti, kteří vystudovali humanitní, ekonomické a přírodovědné obory jako je např. sociologie, filosofie, právo, veřejná správa a regionální rozvoj, geografie a kartografie, podniková ekonomika a management, mezinárodní vztahy, národní hospodářství, ekologie a ochrana prostředí, měli problémy s nalezením zaměstnání, a proto si našli zaměstnání v jiném oboru. Celkově vystudovaný obor respondentů odpovídal oboru jejich zaměstnání ze 67,52 %. Další otázka se týkala doby, po kterou strávili hledáním svého zaměstnání v oboru. Doba, po kterou respondenti strávili hledáním svého zaměstnání, byla často velice individuální. Po dobu 2 týdnů strávili respondenti, kteří hledali zaměstnání v oboru bankovnictví, cestovní ruch/hotely/stravování, finance/účetnictví, informační technologie/elektrotechnika, obchod/prodej, právo/právní poradenství a sociální péče/zdravotní péče, ovšem zaměstnání získali především prostřednictvím svých známých. Jeden měsíc trvalo, než si někteří respondenti našli zaměstnání v oboru administrativa, bankovnictví, finance /účetnictví, informační technologie/elektrotechnika, marketing/reklama, média/PR, obchod/prodej, právo/právní poradenství, produkce/výroba, vzdělání/věda. Jelikož se také jedné o krátkou dobu. Nejvíce respondentům zprostředkovali zaměstnání jejich známí nebo si své zaměstnání našli prostřednictvím internetového portálu nebo kontaktovali přímo zaměstnavatele. Tři měsíce strávili respondenti hledáním svého zaměstnání v oboru administrativa, finance/účetnictví, informační technologie/elektronika, marketing/reklama, telekomunikace, vzdělání/věda, zdravotní péče/sociální péče. Své zaměstnání převážně sehnali přes známé, přes internetový portál nebo přes personální agenturu. Půl roku některým trvalo, než získali zaměstnání v oboru administrativa, cestovní ruch/hotely/stravování, doprava/logistika, informační technologie/elektronika, personalistika a lidské zdroje, státní a veřejná správa, zdravotní /sociální péče nebo stavebnictví / nemovitosti, které si získali převážně prostřednictvím internetového portálu nebo přes známé. Rok si hledali zaměstnání respondenti v oboru personalistika a lidské zdroje, služby, právo/právní poradenství, stavebnictví/nemovitosti, vzdělání/věda, zdravotní péče/sociální péče zejména přes známé, internetový portál nebo přes úřad práce. Několik respondentů uvádělo, že si zaměstnání nehledali, ale že nabídka jim přišla sama. Jednalo se především o obory informační technologie / elektronika.

52

Následující graf č. 18 představuje celkový počet respondentů s dosaženým středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním v jednotlivých kategoriích. Z toho nejvíce zastoupená průměrná doba hledání zaměstnání v oboru je měsíc až půl roku.

Počet respondentů

30

28

27 23

25 20 15

14

12

13

rok

nehledal/a

10 5 0

2 týdny

měsíc

3 měsíce

půl roku

Doba hledání zaměstnání Graf č. 18 Průměrná doba hledání zaměstnání


Další otázkou dotazníkového šetření bylo, jestli jejich vysoká škola respondentům poskytla praxi v oboru. Určitou praxi v oboru získali respondenti, kteří vystudovali obor zaměřující se na IT a kteří v rámci studia museli vytvářet různé reálné projekty. Dále respondenti s vystudovaným oborem právo měli povinnou praxi na soudech nebo v advokátních kancelářích. Dále respondenti zabývající se medicínou uvedli povinnou praxi v nemocnicích. Respondenti s oborem učitelství museli mít povinnou praxi ve svém oboru. Většina respondentů ostatních oborů nezískala žádnou praxi v rámci vysoké školy. Pouze někteří uvedli, že jim byly nabídnuty různé stáže a možnost účastnit se různých projektů.

Počet respondentů

Následovala otázka, jaký byl počet předchozích zaměstnání v oboru respondentů. Jednotlivé počty jsou vidět v následujícím grafu č. 19. Téměř polovina z celkového počtu respondentů neměla žádnou předchozí praxi v oboru, než si našla své první zaměstnání ve svém vystudovaném oboru. 70 60 50 40 30 20 10 0

59

31 14

žádné zaměstnání

1 zaměstnání

2 zaměstnání

7

6

3 zaměstnání

4 a více zaměstnání

Počet předchozích zaměstnání Graf č. 19 Počet předchozích zaměstnání respondentů


53

Další otázka se týkala důvodu, proč si respondenti dříve nenašli zaměstnání v oboru. 17,09 % respondentů nemělo dostatečnou praxi v oboru, 13,68 % dotázaných nemělo dostatečné znalosti a dovednosti. 9,40 % uvedlo, že důvodem byl nedostatek pracovních míst v oboru. Někteří respondenti uvedli, že důvodem byla i špatná sebeprezentace nebo očekávaná mateřská dovolená, viz graf č. 20.

3,42%

2,56%

17,09%

9,40% 13,68%

nedostatečné praxe v oboru nedostatku pracovních míst nedostatečných znalostí a dovedností mateřské dovolené špatné sebeprezentace

Graf č. 20 Důvody neschopnosti respondentů získání zaměstnání v oboru


Doplňující otázkou bylo, jestli, kdyby ztratili zaměstnání, by se registrovali na úřadu práce a absolvovali rekvalifikační kurz, pokud by v jejich oboru nebyla šance na uplatnění. 62,4 % respondentů uvedlo, že by se registrovali na úřadu práce a rekvalifikovali by se. Z hlediska způsobu hledání zaměstnání v hlavním městě Praze si 35,90 % respondentů našlo své zaměstnání v oboru přes známé a 29,06 % přes internetové portály. Jedná se o velkou část respondentů, tudíž je důležité v současné době mít známosti, které mohou pomoci při hledání zaměstnání. 11,97 % respondentů uvedlo, že své zaměstnání si našli přes personální agenturu, 8,55 % dotázaných oslovilo přímo zaměstnavatele a zbylí respondenti si našli své zaměstnání přes inzerci v novinách, na doporučení, přes úřad práce nebo se zaměstnali v rámci rodinné firmy, viz graf č. 21. internetový portál např. (Jobs.cz atd.) známé

3,42% 5,98%

1,71%

3,42%

29,06%

8,55%

personální agenturu webové stránky firmy

11,97% 35,90%

na doporučení inzerci v novinách úřad práce rodinná firma

Graf č. 21 Způsoby hledání zaměstnání


54

Poslední otázka se týkala spokojenosti s platovým ohodnocením, vzdáleností od domova, sociálním prostředím a benefity. Co se týče platového ohodnocení, téměř všichni byli spokojeni kromě respondentů pracujících v oboru cestovní ruch/hotely/stravování, právo/právní poradenství, finance/účetnictví, personalistika a lidské zdroje, státní a veřejná správa, zdravotní/sociální péče, vzdělání/věda, ale určitě závisí na jaké pozici respondent pracuje a na jejich představách, tudíž odpovědi jsou spíše individuální. Spokojenost se mzdou a odměnami ovlivňuje i fakt, že firmy se v době ekonomické recese snaží šetřit na svých zaměstnancích a také trh práce je dostatečně nasycen téměř ve všech humanitních a ekonomických oborech, tudíž mzdy bývají už nižší než dříve. S platovým ohodnocením jsou převážně spokojeni respondenti pracující v oboru IT nebo strojírenství. Z hlediska vzdálenosti od domova jsou respondenti spokojeni, jelikož se jedná o respondenty z hlavního města Prahy. Výsledky jsou vidět na následujícím grafu č. 22.

Graf č. 22 Spokojenost s dosavadním zaměstnáním


Z dotazníkového šetření vyplynulo: Hypotéza  Zda-li absolventi vysokých škol, kteří vystudovali ekonomické a humanitní obory jako je např. ekonomie, filosofie, sociologie, psychologie, si hledají zaměstnání déle nebo v jiném oboru oproti absolventům, kteří vystudovali technické obory např. strojírenství nebo informatiku – byla potvrzena.  Zda-li v současné době většina úspěšných absolventů si své zaměstnání našla prostřednictvím svých známých – byla potvrzena.  Zda-li většina respondentů není ochotna absolvovat rekvalifikační kurz – nebyla potvrzena. Uchazeči humanitních, přírodovědných a ekonomických oborů by se rekvalifikovali, pokud by nezískali uplatnění na trhu práce. 55

5 Závěr Cílem bakalářské práce byla analýza nezaměstnanosti absolventů v Praze a ve Středočeském kraji v průběhu let 2008–2013 podle vzdělanostní struktury a oboru dosaženého vzdělání a vysvětlení rozdílů zjištěných výsledků obou krajů, které byly porovnány mezi oběma kraji a také s celorepublikovým průměrem. Dotazníkové šetření mělo za cíl ověřit hypotézu, zda studenti a absolventi vysokých škol ekonomických a humanitních oborů mívají větší problém s nalezením zaměstnání než studenti a absolventi vysokých škol technických oborů jako je např. informatika a strojírenství. Cyklická nezaměstnanost v České republice se odráží na vývoji jednotlivých krajů České republiky v letech 2008–2013. Od roku 2008 vlivem světové finanční krize ekonomika ČR se pohybovala ve fázi recese, která způsobila velký nárůst nezaměstnanosti. Dále na negativním vývoji nezaměstnanosti měl vliv i propad HDP eurozóny. Při srovnání nabídky a poptávky po práci v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji, Praha nabízí více pracovních příležitostí pro absolventy, tedy pro uchazeče o zaměstnání, a také počet uchazečů o zaměstnání je v Praze nižší než ve Středočeském kraji. Celkově nabídka práce výrazně převyšuje poptávku po práci. V době pozitivního vývoje ekonomiky do roku 2008 poptávka po práci v hlavním městě Praze převyšovala nabídku práce, ovšem ve Středočeském kraji nikoliv. V roce 2012 v hlavním městě Praze téměř většina firem snižovaly počty zaměstnanců. Výjimku tvořily firmy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Telefónica Czech Republic, a.s., Metrostav a.s., AAA Auto Group N. V., Pražské vodovody a kanalizace a.s. Ve Středočeském kraji v roce 2012 mnoha firem zvyšovaly počty zaměstnanců. V roce 2013 se dařilo firmám zabývající se sklářstvím, výrobou střeliva, výrobou tabákových výrobků, výrobou CD a DVD nosičů. Počty zaměstnanců snižovaly firmy zabývající se automobilovým průmyslem, gumárenstvím, stavebnictvím a výrobou čisticích prostředků a elektroniky. Nezaměstnanost podle dosaženého vzdělání se však v obou krajích mírně liší. Z analýzy vyplynulo, že na trh práce každoročně přichází tisíce absolventů s dosaženým vysokoškolským vzděláním s ekonomickým, pedagogickým a humanitním zaměřením. V porovnání s těmito skupinami je absolventů s technickým zaměřením nedostatek. Podle míry nezaměstnanosti absolventů ekonomická krize postihla spíše absolventy uměleckých, zemědělských a také technických veřejných vysokých škol. Při srovnávání celkové nezaměstnanosti uchazečů evidovaných na Úřadu práce v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji. Tak v hlavním městě Praze se nachází větší počet celkových uchazečů o zaměstnání s dosaženým magisterským vzděláním a doktorským vzděláním, protože se zde nachází velké množství veřejných a soukromých vysokých škol. Ve Středočeském kraji je více uchazečů o zaměstnání s dosaženým středním odborným vzděláním s výučním listem, s úplným středním odborným vzděláním s maturitou a bakalářským vzděláním.

56

V rámci zjišťování nezaměstnanosti absolventů dle dosažených oborů vzdělání největší počet zastoupených nezaměstnaných absolventů s dosaženým vysokoškolským vzděláním tvoří absolventi s vystudovanými obory podle klasifikace KKOV: ekonomie, sociální vědy, pedagogika, učitelství a sociální peče, právo, právní a veřejnosprávní činnost, zemědělství a lesnictví, umění a užitné umění. S dosaženým středoškolským vzděláním je nejvíce zastoupených nezaměstnaných absolventů s vystudovanými obory gastronomie, hotelnictví a turismus, ekonomika a administrativa, strojírenství a strojírenská výroba, elektrotechnika a telekomunikační a výpočetní technika, stavebnictví, geodézie a kartografie. Pravděpodobným důvodem nezaměstnanosti absolventů s dosaženým středním vzděláním je nedostatečná kvalifikace, jelikož trendem v současné době je dosáhnout co nejvyššího vzdělání, tudíž volná pracovní místa určená pro uchazeče se středoškolským vzděláním získávají často uchazeči s vysokoškolským vzděláním. Zároveň zaměstnavatelé upřednostňují uchazeče s co největší praxí, kterou uchazeči se středoškolským vzděláním také po absolvování střední školy z důvodu nízké kvalifikace nemuseli získat. Závěrem práce bylo dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 117 respondentů z hlavního města Prahy z vysokých škol např. VŠE, UK, ČVUT a ČZÚ, kteří v současné době mají zaměstnání. Dotazníkové šetření potvrdilo hypotézu, že studenti a absolventi s dosaženým vysokoškolským vzděláním humanitních, ekonomických a přírodovědných oborů hledali své zaměstnání déle nebo měli problémy s nalezením zaměstnání, tudíž získali zaměstnání v jiném oboru. Při zkoumání délky hledání zaměstnání především respondenti informační technologie a strojírenství uvedli, že své zaměstnání nehledali, ale že jim nabídka zaměstnání přišla sama nebo získali své zaměstnání v poměrně krátké době. Z ostatních oborů byla délka hledání zaměstnání spíše individuální, největší počet respondentů si hledalo zaměstnání měsíc až půl roku. Doplňující hypotéza byla potvrzena, 35,90 % respondentům zprostředkovali zaměstnání jejich známí a 29,06 % respondentů si našlo své zaměstnání prostřednictvím internetového portálu. Poslední hypotéza byla vyvrácena. 62,4 % respondentů by bylo ochotných absolvovat rekvalifikační kurz, zejména absolventi z humanitních a ekonomických oborů. Je důležité zajímat se a vzdělávat se i v jiných oblastech, aby se zvýšila hodnota uchazečů na trhu práce, protože v oborech existuje konkurence jak z řad absolventů s vysokoškolským, tak i se středoškolským vzděláním. K získání perspektivního zaměstnání je důležité se účastnit také různých zahraničních studijních programů, stáží, trainee programů k ukázání snahy a úsilí uchazeče zaměstnavatelům.

57

6 Seznam použité literatury BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. 1.vyd. Praha: Oeconomica, 2012. ISBN 978-80245-1880-0. BUCHTOVÁ, Božena, Josef ŠMAJS a Zdeněk BOLELOUCKÝ. Nezaměstnanost. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2013, 192 s. ISBN 978-80-247-4282-3. KOTÝNKOVÁ, M. Strukturální změny českého trhu práce v letech 1990-2006. 1. vyd. Praha: Acta OeconomicaPragensia, 2008. KRAMEŠ, Jaroslav. Makroekonomie: základní kurz. 2., přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1319-5. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357276-1 MANKIW, N. Macroeconomics. 6th ed. New York: WorthPublishers, © 2007, xxxvi, 578 s. ISBN 07167-6213-7. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3.vyd., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s. Studijní texty. ISBN 80-86429-08-3. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3.vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s. ISBN 8086175-58-4. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 19. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2013, xxiv, 715 s., [4] s. obr. příl. ISBN 978-80-205-0629-0.

7 Internetové zdroje Český statistický úřad a) Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS: Metodika. In: Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps b) Metodika - zaměstnanost. In: Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/metodika_zamestnanost c) Úvod - Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 97. In: Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/uvod_mezinarodni_klasifikace_vzdelani_isced_97#1 d) Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 97. In: Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 201312-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodika_mezinarodni_klasifikace_vzdelani_isced_97

58

e) Statistická ročenka hl.m. Prahy 2013: Charakteristika Hlavního města Prahy. In: Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036E8C6/$File/10101113_char_cz.pdf f)

Metodické principy klasifikace KZAM. In: Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2014-0216]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodicke_principy_klasifikace_kzam

g) Statistická ročenka Středočeského kraje 2013: Charakteristika Středočeského kraje. In: Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036E15A/$File/20101113ccz.pdf

Ministerstvo práce a sociálních věcí a) MPSV harmonizuje vykazování míry nezaměstnanosti s EU. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2004 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/272/090804a.pdf b) Změna výpočtu ukazatele registrované nezaměstnanosti. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13856/tz_071112a.pdf c) Příručka pro personální a platovou agendu. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2004 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z435_2004_1#par24 d) Základní práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/pravpov_uch e) Základní práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2009 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7145/zakladni_prava_a_povinnosti_uchazece_o_zamestnani. pdf f)

Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz

g) Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013 a strategie APZ pro rok 2014. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni/pbkraj_2013.pdf h) Absolventi škol a mladiství: Definice absolventa pro potřeby statistického sledování. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs

59

ABZ slovník cizích slov [online]. © 2005-2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/referencni Časové řady. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady Databáze o nezaměstnaných vysokoškolácích. In: Středisko vzdělávací politiky [online]. 2008-2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/app/navs2010/ Evropský sociální fond v ČR [online]. © 2008 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr Konstrukce klasifikace kmenových oborů vzdělání. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. © 2013-2014 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-vcr/klasifikace-oboru KOUCKÝ, Jan a Martin ZELENKA. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011. In: Středisko vzdělávací politiky [online]. Praha, 2011 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi_V%C5%A0_2011.pdf KOUCKÝ, Jan. Má vysokou, dělá sekretářku. In: Lidové noviny [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/REFLEX%202013%20Lidove%20noviny.pdf KOUCKÝ, Jan. Pracovní trh zahltili absolventi univerzit. In: Hospodářské noviny [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/REFLEX%202013%20Hospodarske%20noviny.p df KOUCKÝ, Jan. Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu (REFLEX a jiné ochutnávky). In: Středisko vzdělávací politiky [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/REFLEX%20CZU%202013.pdf KOUCKÝ, Jan. Budoucím absolventům diplom stačit nebude. In: Právo [online]. 2014 [cit. 2014-0427]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/REFLEX%202013%20Pravo.pdf MAREK, David. Český HDP ve 4. čtvrtletí 2012: Rok a půl recese a stagnace. In: Patria [online]. 2013 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2286346/cesky-hdp-ve-4-ctvrtleti2012-rok-a-pul-recese-a-stagnace.html Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2008-2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo Popis výpočtu nezaměstnanosti absolventů VŠ. In: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně [online]. 2013 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: www.utb.cz/file/42662/download Potvrzeno. Česko je venku z recese, vyhráno ale nemá. In: Česká televize [online]. 2013 [cit. 2014-0202]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/240504-potvrzeno-cesko-je-venku-zrecese-vyhrano-ale-nema/

60

Realizované projekty. In: Evropský sociální fond v ČR [online]. © 2008 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/modules/projects/index.php?lang=1 Rychlé informace. In: Český statistický úřad [online]. 2008-2013 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rychle_informace_archiv Statistiky nezaměstnanosti. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2008-2013 [cit. 2014-0427]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt Ukazatele. In: Středisko vzdělávací politiky [online]. 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/default.asp?page=svp&KID=26 Územní členění kraje na okresy k 1. 1. 2009. In: Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/uzemni_cleneni_kraje_na_okresy_k_1_1_2009 Ve středních Čechách vzrostla nezaměstnanost. In: Deník.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.denik.cz/stredocesky-kraj/ve-strednich-cechach-vzrostla-nezamestnanost20140212-zqfs.html Výsledky 100 nejvýznamnějších firem za rok 2011. In: CZECHTOP 100 [online]. 2011 [cit. 2014-0302]. Dostupné z: http://www.czechtop100.cz/menu/aktualne/vysledky-100-nejvyznamnejsich-firem-zarok-2011.html 100 nejvýznamnějších firem České republiky za rok 2012. In: CZECHTOP 100 [online]. 2012 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.czechtop100.cz/menu/aktualne/vysledky-100-nejvyznamnejsichfirem-za-rok-2012.html Zeměpis.com [online]. © 2002-2011 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.zemepis.com/images/slmapy/kraje.jpg Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS 4. čtvrtletí 2013. In: Český statistický úřad [online]. 2008-2013 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/3101-13-q4_2013

61

8 Seznam grafů Graf č. 1 Vývoj vzdělanostní struktury absolventů přicházejících na trh práce Graf č. 2 Uplatnění absolventů na trhu práce Graf č. 3 Vývoj míry nezaměstnanosti a hrubého domácího produktu v ČR v letech 20082013 čtvrtletně Graf č. 4 Vývoj podílu dosažitelných uchazečů o zaměstnání - roční průměry v průběhu let 2008-2013 ve Středočeském kraji Graf č. 5 Podíl veřejných vysokých škol podle oboru zaměření v hl. m. Praze Graf č. 6 Podíl soukromých vysokých škol podle oboru zaměření v hl. m. Praze Graf č. 7 Vývoj počtu absolventů v letech 2008-2013 v hl. m. Praze Graf č. 8 Počet uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo s dosaženým vysokoškolským vzděláním k 31. 12. 2013 Graf č. 9 Počet uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo s dosaženým středoškolským vzděláním Graf č. 10 Počet uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo podle klasifikace KZAM k 31. 12. 2013 Graf č.11 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů s SŠ a VŠ vzděláním a počtu volných pracovních míst Graf č. 12 Počty nezaměstnaných absolventů SŠ a VŠ v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji v roce 2013 Graf č. 13 Nezaměstnanost absolventů s dosaženým vysokoškolským vzděláním k 30.09.2013 Graf č. 14 Nezaměstnanost absolventů s dosaženým středoškolským vzděláním k 30.09. 2013 Graf č. 15 Věkové složení respondentů Graf č. 16 Dosažené vzdělání respondentů Graf č. 17 Název vysoké školy Graf č. 18 Průměrná doba hledání zaměstnání Graf č. 19 Počet předchozích zaměstnání respondentů Graf č. 20 Důvody neschopnosti respondentů získání zaměstnání v oboru Graf č. 21 Způsoby hledání zaměstnání Graf č. 22 Spokojenost s dosavadním zaměstnáním

62

9 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Klasifikace kmenových oborů vzdělání Tabulka č. 2 Průměrný měsíční příjem absolventů Tabulka č. 3 Průměrná mzda absolventů 4 roky od ukončení studia Tabulka č. 4 Projekt financovaný ESF v hl. m. Praze Tabulka č. 5 Projekt financovaný ESF v hl.. m. Praze a ve Středočeském kraji Tabulka č. 6 Projekt financovaný ESF Tabulka č. 7 Projekt financovaný ESF Tabulka č. 8 Vývoj ekonomického postavení obyvatelstva k 4. čtvrtletí v hl. m. Praze Tabulka č. 9 Vývoj ekonomického postavení obyvatelstva k 4. čtvrtletí ve Středočeském kraji Tabulka č. 10 Největší zaměstnavatelé v hlavním městě Praze Tabulka č. 11 Největší zaměstnavatelé v okrese Praha-východ Tabulka č. 12 Největší zaměstnavatelé v okrese Praha-západ Tabulka č. 13 Největší zaměstnavatelé v okrese Mladá Boleslav Tabulka č. 14 Největší zaměstnavatelé v okrese Benešov Tabulka č. 15 Největší zaměstnavatelé v okrese Beroun Tabulka č. 16 Největší zaměstnavatelé v okrese Rakovník Tabulka č. 17 Největší zaměstnavatelé v okrese Mělník Tabulka č 18 Největší zaměstnavatelé v okrese Nymburk Tabulka č. 19 Největší zaměstnavatelé v okrese Kladno Tabulka č. 20 Největší zaměstnavatelé v okrese Kutná Hora Tabulka č. 21 Největší zaměstnavatelé v okrese Kolín Tabulka č. 22 Největší zaměstnavatelé v okrese Příbram Tabulka č. 23 Počet veřejných a soukromých vysokých škol ve Středočeském kraji Tabulka č. 24 Vývoj počtu absolventů v letech 2008-2013 ve Středočeském kraji Tabulka č. 25 Vývoj míry nezaměstnanosti veřejných vysokých škol v letech 2008-2013 v hl. m. Praze Tabulka č. 26 Vývoj míry nezaměstnanosti soukromých vysokých škol v letech 2008-2013 Tabulka č. 27 Vývoj míry nezaměstnanosti ostatních vysokých škol v letech 2008-2013 Tabulka č. 28 Nezaměstnanost absolventů podle dosaženého vzdělání k 30.09.2013 Tabulka č. 29 Nezaměstnanost absolventů podle dosaženého vzdělání k 30.09.2013

10 Seznam obrázků Obrázek č. 1 Ukázka rozdílu míry registrované nezaměstnanosti a podílu nezaměstnaných osob Obrázek č. 2 Kraj hl. m. Praha Obrázek č. 3 Středočeský kraj Obrázek č. 4 Územní členění Středočeského kraje na okresy

63

11 Seznam vysokých škol v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji

Zdroj: SVP (Databáze o nezaměstnaných vysokoškolácích)

64

Zdroj: SVP (Databáze o nezaměstnaných vysokoškolácích)

65

12 Přílohy Dotazníkové šetření Průzkum se týká problematiky zaměstnanosti a nezaměstnanosti studentů a absolventů, kteří vstupují na trh práce. Jedná se o 14 krátkých otázek týkající se Vašeho současného zaměstnání. Výsledky budou použity v mé bakalářské práci. 1.

Pohlaví o muž o žena

2. 3.

Věk Nejvyšší dosažené vzdělání o základní vzdělání o středoškolské vzdělání s maturitou o středoškolské vzdělání bez maturity o bakalářské o vyšší odborné vzdělání o nedokončené středoškolské vzdělání bez maturity o magisterské o doktorské

4.

Název školy dosaženého vzdělání o ČVUT o ČZÚ o UK o VŠE o jiná

5.

Jak se nazývá obor Vašeho současného zaměstnání? o Administrativa o Bankovnictví o Bezpečnost/ Záchranná služba / Obrana o Cestovní ruch/ Hotely/ Stravování o Doprava/ Logistika o Finance/ Účetnictví o Informační technologie/ Elektronika o Kultura/ Umění/ Zábava o Management o Marketing/ Reklama o Média/ PR o Obchod/ Prodej o Personalistika a lidské zdroje o Produkce/ Výroba o Právo/ Právní poradenství o Služby o Stavebnictví/ Nemovitosti o Státní a veřejná správa o Telekomunikace o Vzdělání/ Věda o Zdravotní péče/ Sociální péče o Zemědělství/ Životní prostředí o Žena v domácnosti

66

6.

Jak se jmenoval obor, který jste vystudoval/a?

7.

Odpovídá Vaše současné zaměstnání Vašemu vystudovanému oboru? o ano o ne

8.

Jak dlouho jste hledal/a Vaše současné zaměstnání v oboru? o 2 týdny o měsíc o 3 měsíce o půl roku o rok o nehledal/a

9.

Poskytla Vám Vaše škola nějakou praxi v oboru (pokud ano, napište jakou).

10. Kolik zaměstnání v oboru jste vystřídal/a, než jste si našel/a Vaše současné zaměstnání? o 0 o 1 o 2 o 3 o 4 a více 11. Pokud jste si dříve nemohl/a najít zaměstnání, bylo to z důvodu: o nedostatečné praxe o nedostatečných znalostí a dovedností o nedostatku pracovních míst o špatné sebeprezentace o mateřské dovolené o předtím žádné zaměstnání v oboru o žádný vždy jsem našel/a 12. Vaše zaměstnání jste si našel/a přes: o internetový portál (Jobs.cz atd.) o známé o webové stránky firmy o personální agenturu o inzerci v novinách o na doporučení o úřad práce o rodinná firma 13. Pokud byste se stal/a nezaměstnaným, registroval/a byste se na úřadu práce a absolvoval/a byste rekvalifikační kurz, pokud by ve Vašem oboru nebyla šance na uplatnění o ano o ne

67

14. Jak byste charakterizoval/a Vaše současné zaměstnání? velmi spokojen

spokojen

mírně nespokojen

nespokojen

platové ohodnocení

vzdálenost od domova

sociální prostředí

benefity

68

Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Zuzana Šmídková

Recommend Documents