Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Michaela Pospíšilová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2011

Michaela Pospíšilová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalářské práce:

Současnost a budoucnost stavebního spoření v České republice

Autor bakalářské práce:

Michaela Pospíšilová

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Luboš Smrčka, CSc.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Současnost a budoucnost stavebního spoření v České republice“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a podklady, ze kterých jsem čerpala, uvádím v seznamu použité literatury.

V Praze dne 9. června 2011

Podpis

Poděkování: Ráda bych poděkovala panu Ing. Luboši Smrčkovi za jeho cenné rady, připomínky a odborné vedení, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále chci poděkovat manažerce Ing. Martině Pařízkové z Hypocentra Modré pyramidy, která mi velice pomohla, když mě seznámila s „fungováním“ stavebního spoření v praxi.

Název bakalářské práce: Současnost a budoucnost stavebního spoření v České republice

Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stavebního spoření v České republice. Zaměřuje se na jeho dosavadní vývoj, objasňuje základní pojmy a seznamuje s legislativním rámcem stavebního spoření. Analyzuje a porovnává jednotlivé stavební spořitelny a jejich produkty. Zkoumá, jaký je zájem veřejnosti o stavební spoření a dále nabízí přehled jeho výhod a nevýhod. Smyslem práce je především zjistit dopady do budoucnosti, které způsobí nejnovější novela zákona o stavebním spoření, v porovnání s minulým a současným vývojem stavebního spoření na českém trhu.

Klíčová slova: Stavební spoření, zákon o stavebním spoření, státní podpora, stavební spořitelna, úvěr ze stavebního spoření, překlenovací úvěr.

Title of the Bachelor´s Thesis: Present and Future of Building Savings in the Czech Republic

Abstract: This thesis deals with the Building Savings in the Czech Republic. It contains a brief overview of the history of Building Savings, explaining the basic concepts and the legislative framework for Building Savings. It analyzes and compares individual building societies and their main products. It examines the publics interest of Building Savings and explores its advantages and disadvantages. The aim of the thesis is to determine what effects will have the latest Amendment to the Act on Building Savings in the future in comparison to past and current developments in Building Savings on the Czech market.

Key words: Building Savings, the Act on Building Savings, State Benefit, Building Society, Building Savings Loan, Bridge Loan.

Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................... 9 1

2

Stavební spoření v ČR .................................................................................................. 11 1.1

Vznik stavebního spoření...................................................................................... 11

1.2

Právní úprava stavebního spoření ......................................................................... 11

1.2.1

Novely zákona o stavebním spoření ............................................................. 13

1.2.2

Další legislativa související s oblastí stavebního spoření ............................. 16

Princip stavebního spoření ............................................................................................ 18 2.1

2.1.1

Smlouva o stavebním spoření ....................................................................... 18

2.1.2

Účastník ........................................................................................................ 19

2.1.3

Cílová částka ................................................................................................. 20

2.1.4

Vklady a jejich úročení ................................................................................. 20

2.1.5

Státní podpora ............................................................................................... 21

2.2

Fáze stavebního spoření ........................................................................................ 21

2.2.1

Spoření .......................................................................................................... 22

2.2.2

Úvěr ze stavebního spoření ........................................................................... 22

2.2.3

Překlenovací úvěr ......................................................................................... 23

2.3

3

Základní pojmy stavebního spoření ...................................................................... 18

Stavební spořitelny na trhu ČR ............................................................................. 24

2.3.1

Českomoravská stavební spořitelna .............................................................. 24

2.3.2

Raiffeisen stavební spořitelna ....................................................................... 25

2.3.3

Modrá pyramida stavební spořitelna............................................................. 26

2.3.4

Wüstenrot – stavební spořitelna .................................................................... 26

2.3.5

Stavební spořitelna České spořitelny ............................................................ 27

Vývoj stavebního spoření ............................................................................................. 28 3.1

Rozvoj stavebního spoření v ČR .......................................................................... 28

3.1.1

Uzavřené smlouvy o stavebním spoření ....................................................... 28

3.1.2

Vyplacená státní podpora.............................................................................. 30

3.1.3

Poskytnuté úvěry........................................................................................... 32

3.2

Postavení stavebních spořitelen na českém trhu a jejich srovnání ....................... 33

3.2.1

Celkový počet smluv o stavebním spoření ................................................... 34

3.2.2

Vklady klientů u stavebních spořitelen ......................................................... 36

3.2.3

Poskytnuté úvěry........................................................................................... 36

3.2.4

Vyhodnocení stavebních spořitelen .............................................................. 38

3.3

Porovnání stavebního spoření s konkurenčními produkty .................................... 39

3.3.1

Charakteristika hypotečního úvěru ............................................................... 39

3.3.2

Kalkulace překlenovacího a hypotečního úvěru ........................................... 39

3.3.3

Srovnání úvěrů na trhu s úvěry na bydlení ................................................... 41

3.4

Zhodnocení stavebního spoření ............................................................................ 44

3.4.1

Výhody.......................................................................................................... 44

3.4.2

Nevýhody ...................................................................................................... 45

3.4.3

Možnosti dalšího vývoje ............................................................................... 46

ZÁVĚR ................................................................................................................................... 48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..................................................................................... 49 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 51 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................ 51 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................. 51 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................. 52 PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 53

8

Úvod Stavební spoření. Můžeme tomu říkat zázračný finanční produkt především pro mladé lidi nebo šance mít vlastní bydlení jednoduchou cestou s pomocí státu. Definic stavebního spoření nalezneme a vymyslíme spoustu. Co to je stavební spoření, v čem je výhodné a jaká je jeho možná budoucnost? Nejen na tyto otázky se pokusím hledat odpovědi v mé bakalářské práci na téma „Současnost a budoucnost stavebního spoření v České republice“. Toto téma jsem si zvolila nejen proto, že jsem sama účastníkem smlouvy o stavebním spoření, ale také jsem měla možnost nepřímo pracovat v této oblasti tři roky. Dalším a mnohem důležitějším důvodem, proč jsem si vybrala toto téma, je jeho aktuálnost. Vzhledem k nejnovější novele zákona o stavebním spoření, která nabyla účinnosti letos v lednu, stojí za to si připomenout, o čem stavební spoření je, proč si ho všichni uzavírají a jak moc ovlivní zmíněná novela budoucí vývoj stavebního spoření na českém trhu. Smyslem této práce bude, že si nejprve v teoretické části připomeneme vznik stavebního spoření v České republice. Zmíním, jaký je legislativní rámec stavebního spoření a jaké další zákony s ním souvisejí. V další kapitole si přiblížíme jednotlivé pojmy spojené se stavebním spořením – kdo může být účastníkem stavebního spoření, na jak dlouho se uzavírá smlouva o stavebním spoření nebo kdo má nárok na státní podporu. Řekneme si, jaké jsou jednotlivé fáze stavebního spoření, jak dlouho si musíme spořit, za jakých podmínek dosáhneme na úvěr ze stavebního spoření nebo kdy můžeme využít překlenovací úvěr. V následující kapitole představím pět stavebních spořitelen působících na českém trhu a sdělím základní informace o jejich historii a nabídce produktů. V praktické části práce se budeme věnovat vývoji stavebního spoření v čase z různých úhlů pohledů. Ukážeme si jeho rozvoj na českém trhu podle více hledisek a zhodnotíme dopady několika důležitých mezníků v historii stavebního spoření. Povíme si z hlediska různých parametrů, jaké je postavení jednotlivých stavebních spořitelen v Česku. V následující podkapitole porovnáme produkt stavebního spoření s jeho konkurencí a řekneme si jejich vzájemné výhody či nevýhody. Nakonec v této kapitole shrnu výhody a nevýhody stavebního spoření a pokusím se odhadnout možný vývoj stavebního spoření v následujících letech, kde především zohledním pravděpodobný vliv nové novely zákona o stavebním spoření. 9

Shrnutím výše uvedených informací můžeme říci, že cílem této práce je především osvěžit si znalosti a fakta o stavebním spoření a připomenout si jeho skutečný účel a smysl. Práce nabídne přehled stavebních spořitelen, u kterých si lidé mohou založit smlouvu o stavebním spoření, a také srovnání s konkurenčními produkty. Dále nám vysvětlí změny v nejnovější novele zákona o stavebním spoření, a tak se dozvíme, jaký to může mít vliv na jeho budoucnost jako dosud výhodného finančního produktu. Závěrem nastíní pravděpodobný budoucí vývoj stavebního spoření na českém trhu.

10

1 Stavební spoření v ČR Pro stavební spoření jsou typické levné úvěry a výhodné spoření. Je to velice oblíbený produkt, který je dostupný každému a z hlediska výnosu doslova nepřekonatelný. Podle Rubka se tak stává „poměrně zajímavou a jistou dlouhodobou finanční investicí, která umožňuje dosáhnout dobrého zhodnocení uložených peněz“ (1994, str. 55). Stavební spoření vyniká především svou přizpůsobivostí, jelikož stavební spořitelny dokážou nabídnout flexibilitu a individuálnost podle potřeb svých klientů. Klienti tak získávají další konkurenceschopný finanční produkt, díky kterému mohou ukládat své peníze, zhodnocovat je a nakonec získat velmi výhodný úvěr na pořízení vlastního bydlení ještě za podpory státu.

1.1 Vznik stavebního spoření Málokdo tuší, že základní myšlenka o stavebním spoření pochází z Anglie, kde byla roku 1775 založená první stavební spořitelna.1 Systém stavebního spoření, jaký známe dnes v České republice, byl inspirován německou a rakouskou verzí stavebního spoření, kde je „za iniciátora myšlenky stavebního spoření považován Georg Krapp, jenž v německé vesnici Wüstenrot založil první sdružení provozující stavební spoření“ (Prčík, 2002). Stavební spoření započalo svůj rozkvět v České republice roku 1993, kdy ho české stavební spořitelny začaly nabízet. Stavební spoření se od té doby stalo jediným nástrojem státu na podporu financování bydlení občanů s jeho přímou účastí, a započal tak nevídaný „boom“ v uzavírání smluv o stavebním spoření.

1.2 Právní úprava stavebního spoření Vznik stavebního spoření v České republice umožnil Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. (dále jen „zákon o stavebním spoření“). Byl přijat 25. února 1993. Zákon vymezuje základní pojmy spojené se stavebním spořením. Tyto pojmy zde vyjmenujeme, abychom s nimi mohli dále pracovat. 1

Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 2011-05-23 [cit. 2011-05-28]. Historie stavebního spoření. Dostupné z WWW: .

11

Stavební spoření V § 1 definuje stavební spoření jako účelové spoření spočívající: 

v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření,



v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření,



v poskytování příspěvku fyzickým osobám (dále jen „státní podpora“) účastníků stavebního spoření.

Provozovatel stavebního spoření V § 2 určuje provozovatelem stavebního spoření pouze banku, které bylo uděleno povolení podle zvláštního zákona2, pokud předmětem její činnosti je pouze stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona. Povolení může být uděleno po souhlasu ministerstva financí se zřízením stavební spořitelny. Při své činnosti podléhá stavební spořitelna bankovnímu dohledu Ministerstva financí a České národní banky. Účastník stavebního spoření Účastníkem stavebního spoření může být jen fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu o stavebním spoření. Smlouva o stavebním spoření V § 5 je stanoveno: 

Ve smlouvě se účastník zaváže spořit dohodnutou částku.



Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny stanoví, že účastník má nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření financování bytových potřeb za předpokladu zajištění jeho návratnosti.



Úvěr smí být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb.



Délka čekací doby na poskytnutí úvěru je závislá na podmínkách konkrétní stavební spořitelny, nesmí však být kratší než 24 měsíců.



Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěrů. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladu a úrokovou sazbou z úvěru může činit nejvýše 3 procentní body.

2

§ 4 zákona č. 21/1992 Sb.

12

Bytové potřeby Bytovými potřebami účastníka se rozumí: 

získání bytu,



výstavba nebo koupě stavby pro bydlení,



získání stavebního pozemku za účelem výstavby stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku, na kterém se nachází stavba pro bydlení,



změna, modernizace a údržba bytu, stavby pro bydlení nebo její části, včetně úhrady případného podílu na úpravách společných částí,



stavební úprava nebytového prostoru na byt,



úhrada závazků souvisejících s výše uvedenými účely s výjimkou pokut a dalších sankcí uložených účastníkovi za porušení jeho povinností při řešení jeho bytových potřeb.

Bytová potřeba účastníka, na kterou stavební spořitelna poskytne ze stavebního spoření úvěr, se musí nacházet na území České republiky. Státní podpora Státní podpora přísluší účastníkovi při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh. Poskytovaná záloha státní podpory činí 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000 Kč. Částka úspor přesahující 18 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření. Na připsání roční zálohy státní podpory na účet má nárok každý účastník podle skutečně uspořené částky v příslušném roce. Nárok uplatňuje souhrnně za všechny účastníky stavební spořitelna písemnou žádostí u Ministerstva financí, a to vždy po skončení kalendářního roku. Do doby vyplacení účastníkovi jsou připsané zálohy státní podpory na účtu účastníka pouze evidovány. V případě, že nebude účastník požadovat úvěr, je podmínkou pro výplatu podpory skutečnost, že po dobu pěti let nenakládal s vkladem. Pokud tato podmínka není splněna, ztrácí účastník nárok na výplatu státní podpory a na jeho účtu evidovaná částka státní podpory se v plné výši vrátí do dvou měsíců Ministerstvu financí.

1.2.1 Novely zákona o stavebním spoření Samozřejmě, že zákon o stavebním spoření nezůstal v původní podobě. Od roku 1993 došlo k několika novelizacím. Přesně to byly 4 novely. Ta nejnovější vešla v platnost letos 1. ledna. 13

Nyní zmíníme novely zákona včetně těch nejdůležitějších změn, které obsahují, a budeme při tom vycházet z původního zákona o stavebním spoření. Novela č.83/1995 Sb. zákona o stavebním spoření a zákona o bankách3 Tato novela z roku 1995 upřesnila konkrétní výrazy spojené se stavebním spořením a přinesla i nějaké změny jako například: 

Účastníkem stavebního spoření může být i právnická osoba se sídlem na území České republiky a s přiděleným identifikačním číslem.



Naspořenou částku účastníka nelze v době spoření převést na jiného účastníka.



Aby byla vyplacena státní podpora, musí se úvěr ze stavebního spoření čerpaný před 5. rokem ukončení spoření využít jen na bytové účely.



Stavební spořitelna se smí podílet na obchodních společnostech, které se zabývají výstavbou bytů a rodinných domů nebo výrobou pro tyto účely.

Novela č. 423/2003 Sb. zákona o stavebním spoření4 Dne 1. ledna 2004 vstoupila v platnost novela č. 423/2003 Sb., která způsobila významné změny ve stavebním spoření. Těmi nejvýznamnějšími byly: 

Účastníkem stavebního spoření s nárokem na státní podporu může být kromě občana ČR i občané Evropské unie a fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky a přiděleným rodným číslem.



Změnila se výše poskytování zálohy státní podpory z 25 % na 15 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z 20 000 Kč. Původně to bylo z maximální částky 18 000 Kč.



Stavební spořitelna vyplatí účastníkovi státní podporu v případě, že po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou, nebo v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a ten použil na bytové potřeby.

3

Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2011 [cit. 2011-05-29]. Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů. Dostupné z WWW: . 4

Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2011 [cit. 2011-05-29]. Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů. Dostupné z WWW: .

14



Účastník může uzavřít více smluv o stavebním spoření se státní podporou, ale státní podpora mu bude přiznána jen do její maximální výše 3 000 Kč s tím, že přednostně bude připsána podpora na starší smlouvu a zbytek státní podpory se připíše na novější smlouvu.



Začaly se zdaňovat úroky z vkladů na účtu stavebního spoření včetně úroků z připsané státní podpory.

Novela č. 292/2005 Sb. zákona o stavebním spoření5 Tato novela ze dne 1. října 2005 stanovuje, že smlouva o stavebním spoření musí obsahovat poplatky za vedení účtu stavebního spoření a za služby nezbytně související s jeho vedením. Dále je zde uvedeno, že účastník stavebního spoření má nárok na úroky ze záloh státní podpory ode dne následujícího po dni, kdy stavební spořitelna obdrží zálohu od Ministerstva financí. Dosud na to měla stavební spořitelna nejdéle měsíc po obdržení záloh od ministerstva. Obě tyto změny se vztahují na všechny účastníky stavebního spoření bez ohledu na datum uzavření smlouvy. Novela č. 348/2010 Sb. zákona o stavebním spoření6 Nejnovější legislativní úprava zákona o stavebním spoření a zákona o daních z příjmů nabývající účinnosti dnem 1. 1. 2011 přináší zásadní změny, které mohou do budoucnosti způsobit velký zvrat ve stavebním spoření. Mezi tyto změny patří: 

zdanění státní podpory za rok 2010, která bude poskytnuta v roce 2011,



snížení maximální výše státní podpory na 2 000 Kč,



zdanění úrokových příjmů ze stavebního spoření.

Státní podpora za rok 2010, která bude vyplacena v roce 2011, se zdaní jednorázovou srážkovou daní ve výši 50 %. Účastník obdrží na svůj účet již zdaněnou státní podporu. Výše státní podpory za rok 2011 a roky následující se snižuje na maximálně 2 000 Kč pro jednoho účastníka stavebního spoření. 5

Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2011 [cit. 2011-05-29]. Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů. Dostupné z WWW: . 6

Ministerstvo financí České republiky [online]. 2010-12-14 [cit. 2011-06-01]. Informace MF k novým podmínkám stavebního spoření - rok 2011. Dostupné z WWW: .

15

I když byly dosud úrokové příjmy ze stavebního spoření osvobozeny od daně z příjmu, novela zákona o daních z příjmů to ruší a nařizuje zdanit 15% sazbou daně veškeré úrokové příjmy, které nastanou v roce 2011 a v dalších letech. Všechny tyto změny se dotknou jakéhokoliv účastníka bez ohledu na to, kdy smlouvu o stavebním spoření uzavřel nebo zda na něj smlouva přešla v důsledku úmrtí jiného účastníka. „Přijetí novely bylo především z důvodu nutnosti reagovat na situaci, kdy systém stavebního spoření v současné době nevede plně k podpoře financování bytových potřeb, což bylo hlavním účelem pro jeho zavedení v roce 1993, a současně zatěžuje výdajovou stránku státního rozpočtu, čímž se podílí na negativním vývoji státního dluhu.“ 7

1.2.2 Další legislativa související s oblastí stavebního spoření Se stavebním spořením je spojená i další legislativa upravující charakteristiku a povinnosti stavebních spořitelen a také příjmy, které plynou ze státní podpory a jejích úroků a úroků z vkladů. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách8 Z tohoto zákona například vyplývá, že název „spořitelna“ smí užívat jen oprávněná právnická osoba (specializovaná banka), která od České národní banky obdržela licenci. Pro účastníky stavebního spoření je důležité, že v tomto zákoně se uvádí, že všechny stavební spořitelny jsou povinny přispívat do Fondu pojištění vkladů, který zřizuje zákon o bankách. Tento příspěvek má činit 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Náhrada, kterou umožňuje tento zákon, může činit až 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů9 Do 31. 12. 2010 bylo v tomto zákoně v § 4 ustanoveno, že úroky z vkladů a úroky ze státní podpory, které jsou na účtu stavebního spoření, jsou osvobozeny od zdanění. Avšak novela zákona o daních z příjmů z roku 2010 to změnila, jak jsme si již dříve uvedli v rámci nejnovější

7

ATLAS software a.s. [online]. 2010-12-09 [cit. 2011-05-29]. Aktuality. Dostupné z WWW: . 8

Businesscenter.cz [online]. 2010 [cit. 2011-06-01]. Zákon .

o

bankách.

Dostupné

z

WWW:

9

Businesscenter.cz [online]. 2010 [cit. 2011-06-01]. Zákon o daních z příjmů. Dostupné z WWW: .

16

novely zákona o stavebním spoření, a od roku 2011 zavádí zdanění těchto úroků 15% sazbou daně. Dále se v tomto zákoně v § 15 uvádí, že v případě využití úvěru ze stavebního spoření či jiných úvěrů za účelem řešení bytových potřeb se umožňuje odečíst si zaplacené úroky z úvěru od základu daně v daném zdaňovacím období až do celkové výše 300 000 Kč.

17

2 Princip stavebního spoření Tato kapitola nabídne přehled nejzákladnějších pojmů, které jsou podstatné pro stavební spoření. Zejména státní podpora a úvěr ze stavebního spoření mu dávají tu pravou podstatu stavebního spoření, díky nimž se stává tak atraktivním finančním produktem. Dále uvede, jaké jsou fáze stavebního spoření a nakonec představí 5 stavebních spořitelen, které se nachází na současném českém trhu.

2.1 Základní pojmy stavebního spoření Základní pojmy spojené se stavebním spoření jsme zmínili již v rámci zákona o stavebním spoření, byly to však přesné právní definice. Abychom si přiblížili jejich důležitost a snáz pochopili jejich význam, uvedeme k nim nyní doplňující informace. Především nás to přiblíží k tomu, jak to funguje v praxi.

2.1.1 Smlouva o stavebním spoření Smlouva o stavebním spoření představuje vztah mezi stavební spořitelnou a účastníkem stavebního spoření. Uzavírá se písemně na 6 let. Původně to bylo na 5 let, ale novela z roku 2003 to změnila. Jejím podpisem se účastník zavazuje pravidelně vkládat určitou sumu peněz na svůj účet stavebního spoření. Ze smlouvy dále vyplývá nárok účastníka na získání úvěru v případě, že úvěr bude chtít a že splní podmínky uvedené ve smlouvě. K uzavření smlouvy o stavebním spoření je důležité si nejprve rozmyslet několik věcí. Především si porovnat nabídky jednotlivých stavebních spořitelen. Dále mít představu, jaká cílová částka bude potřeba, zda bude v silách účastníka pravidelně spořit a nakonec si říct důvod, proč si vlastně stavební spoření založit. Ve smlouvě si klient volí kromě cílové částky také variantu (tarif) stavebního spoření, která se liší v každé spořitelně. „Spolu s cílovou částkou ovlivňují varianty stavebního spoření celkové nastavení smlouvy tím, že jsou určující pro tzv. čekací dobu přidělení úvěru ze stavebního

18

spoření, pro výši splátek úvěru a pro dobu splácení úvěru“, uvádí Prčík (2002, str. 10). Dále tarif určuje koeficient hodnotícího čísla10. Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky, které musejí respektovat zákon o stavebním spoření a jeho novely. V nich jsou mimo jiné uvedené varianty stavebního spoření i poplatky za uzavření smlouvy a další poplatky spojené s vedením účtu či pořízením úvěru ze stavebního spoření. Velmi podstatná je otázka vypovězení smlouvy. Může dojít ke třem možným variantám ukončení: před vázací lhůtou, po vázací lhůtě nebo úmrtím. Lhůta je dána délkou spoření a to nejméně 72 měsíců (původně 60 měsíců u smluv uzavřených do 31. 12. 2003). Dá se říct, že nejhůře z toho vyjde účastník v případě, že vypoví smlouvu před vázací lhůtou, je s tím totiž spojena ztráta státní podpory a vysoký poplatek za předčasné ukončení. V případě ukončení smlouvy po uplynutí stanovené doby a dodržení výpovědní lhůty, která bývá standardně 3 měsíce, získá účastník veškeré své naspořené prostředky včetně státní podpory a úroků z vkladů i z podpory. Poslední možností ukončení smlouvy je úmrtí, kdy smlouva většinou přechází bez dědického řízení na manžela/ku účastníka. Je to jediný případ, kdy může účastník dostávat dvě plnohodnotné státní podpory. Vše musí být provedeno samozřejmě v souladu se zákonem o stavebním spoření a všeobecnými obchodními podmínkami.

2.1.2 Účastník Kdo může být účastníkem smlouvy o stavebním spoření, stanovuje zákon o stavebním spoření v § 4 a dále to upravuje novela č. 423/2003 Sb., jak je uvedeno výše. Z toho především vyplývá, že účastníkem může být i cizinec, který má trvalý pobyt na území České republiky, nebo také právnická osoba, která ale ztrácí právo na získání státní podpory. Účastníkem se může stát i nezletilá osoba, za kterou podepisují smlouvu její rodiče nebo jiný zákonný zástupce.

10

Aby účastník dostal přidělený úvěr ze stavebního spoření, musí splnit spořitelnou dané podmínky včetně dosáhnutí stanoveného hodnotícího čísla, jehož definice a výpočet je uveden ve všeobecných podmínkách smlouvy o stavebním spoření.

19

2.1.3 Cílová částka Můžeme říci, že cílová částka je spolu s variantou stavebního spoření nejdůležitější součástí smlouvy o stavebním spoření. Od ní se totiž odvíjí výše jednotlivých vkladů, výše poplatku za uzavření nebo doba, za kterou dosáhneme přidělení úvěru. Stavební spořitelna stanoví její minimální a maximální výši a také procento cílové částky, které je nutné naspořit pro dosažení nároku na úvěr ze stavebního spoření. Jak ukazuje Obrázek 1, cílová částka zahrnuje vlastní uspořené prostředky klienta, úroky vyplacené stavební spořitelnou, státní podporu a výši úvěru. Jakou stanovit výši cílové částky? Platí, že pro úvěr je lepší vyšší částka. Částku můžeme zvýšit i v případě, že nechceme úvěr, ale po dosažení cílové částky chceme ve spoření pokračovat. Nebo naopak můžeme cílovou částku snížit, pokud například chceme na přidělený úvěr dosáhnout dříve. Obrázek 1: Skladba cílové částky stavebního spoření

Úvěr

Státní podpora Uspořená částka

Cílová částka

Úroky Vklady

Zdroj: SŮVOVÁ, H. et al. Specializované bankovnictví. Praha: BI, 1998. str. 240, vlastní úprava

2.1.4 Vklady a jejich úročení Jak již bylo řečeno, výše vkladů závisí mimo jiné na zvolené cílové částce a také na vlastních finančních možnostech. Může být stanoven minimální vklad, ale maximální výše není dána. Platí, že s vyššími vklady získá klient úvěr dříve. Možnosti vkladů jsou následující: měsíční, čtvrtletní, půlroční, roční a mimořádné, případně je možné vložit vysokou částku najednou a předplatit si tak stavební spoření na několik let dopředu. Optimální je spořit si měsíčně a to částku 1 666 Kč (20 000 Kč ročně). Při nižší částce nedosáhneme na plnou státní podporu, a naopak při vyšším vkladu nedostaneme vyšší státní podporu. Rozdíl se nám však započítá do posuzování nároků na státní podporu pro příští kalendářní rok.

20

Velice zásadní je, že vklady jsou úročeny pevnou sazbou úroků a účastník má jejich garanci danou smlouvou a zákonem o stavebním spoření. To mu dává zároveň i jistotu, že jeho peníze jsou v bezpečí, jelikož má podle zákona o bankách vklad pojištěný.

2.1.5 Státní podpora Státní podpora je ten podstatný prvek, který dělá ze stavebního spoření tolik výhodný a oblíbený produkt a láká stále nové a nové klienty. Pro přiznání státní podpory je potřeba splnit řadu podmínek, které ukládá stát a je to uvedeno i ve všeobecných podmínkách připojených ke smlouvě o stavebním spoření. Ty nejdůležitější jsou zmíněné výše v kapitole 1.2. Aby účastník dosáhnul na tu nejvyšší státní podporu 2 000 Kč za rok, musí v současné době, při uzavření stavebního spoření po 1. 1. 2011, každý rok vložit na svůj účet 20 000 Kč. V případě, že vloží víc, tak se mu peníze, jak již bylo řečeno, převedou do dalšího období, kde se započítají do hodnocení pro novou státní podporu. V Tabulce 1 je uvedené srovnání státní podpory tak, jak se měnila se změnami v zákoně o stavebním spoření. Tabulka 1: Porovnání podmínek získání státní podpory Základna pro přiznání SP

Max. výše SP za kalendářní rok

Souběžný počet smluv se SP v jednom kalendářním roce

Vázací lhůta spoření (bez úvěru)

Státní podpora

do 31. 12. 2003

5 let

25%

18 000 Kč

4 500 Kč

jedna

do 31. 12. 2010

6 let

15%

20 000 Kč

3 000 Kč

více smluv

od 1. 1. 2011

6 let

10%

20 000 Kč

2 000 Kč

více smluv

Smlouvy uzavřené

Zdroj: autorka

2.2 Fáze stavebního spoření Stavební spoření může mít dvě fáze: spořící a úvěrovou. Je jen na nás, jestli zůstaneme jen u spoření, nebo budeme chtít čerpat úvěr ze stavebního spoření. To je však potřeba mít rozmyšlené ještě před podpisem smlouvy o stavebním spoření. Musíme mít totiž na paměti, že přidělený úvěr se dá využít jen na bytové potřeby, které vymezuje zákon o stavebním spoření v § 6.

21

2.2.1 Spoření Spořící fáze spočívá v účastníkově pravidelném ukládání peněžních prostředků na jeho účet u stavební spořitelny a v případném dosažení daných podmínek pro získání řádného úvěru. Fáze musí trvat minimálně 24 měsíců, ale standardně je to 6 let. V této fázi je potřeba naspořit 40 – 50 % cílové částky, kterou je potřeba si dobře rozmyslet právě kvůli možnosti čerpání řádného úvěru. Vše je konkrétně uvedeno ve všeobecných podmínkách připojených ke smlouvě o stavebním spoření, a tudíž to má každá spořitelna nastaveno jinak. Spořící cyklus je výhodný hlavně proto, že naspořené prostředky včetně státní podpory a úroků se dají použít na cokoli. Pozor se však musí dát při manipulaci s penězi na účtu stavebního spoření během šestiletého období, protože pokud je účastník bude chtít použít dříve, přijde o celou státní podporu a navíc s ním stavební spořitelna ukončí smlouvu.

2.2.2 Úvěr ze stavebního spoření Tento úvěr můžeme nazývat i jinak například řádný či přidělený úvěr. Pro spoustu lidí to znamená možnost pořídit si své vlastní bydlení. Jeho největší předností je, že je to úvěr s nízkým úročením a tím pádem, je velice zajímavý právě pro lidi, kteří řeší svou bytovou situaci. Naopak jeho nevýhodou může být složitost jeho získání. To je podmíněno splněním určitých podmínek a parametrů, které jsou dopředu známé ze smlouvy o stavebním spoření. Dále vyplývají i ze samotné úvěrové smlouvy, kde je například uvedeno, že klient musí doložit účelovost úvěru (bytové potřeby), uvést popřípadě záruky (zastavit nemovitost či přizvat ručitele) nebo ho spořitelna může požádat o vinkulaci pojistky. Podmínky, které jsou potřeba splnit pro získání úvěru ze stavebního spoření, jsou: 

spořit minimálně 24 měsíců,



mít naspořeno 40 – 50 % cílové částky (to určí stavební spořitelna),



dosáhnout hodnotícího čísla – „při výpočtu hodnotícího čísla se podle Vichnarové zohledňují tyto kritéria: výše uspořené částky a připsaných záloh státních podpor; výše získaných úroků od začátku stavebního spoření; varianta, ve které klient spoří a výše cílové částky“ (2007, str. 62).

Proto je dobré i kvůli hodnotícímu číslu věnovat pozornost při výběru stavební spořitelny. Každá spořitelna má totiž své hodnotící číslo a tím pádem své klienty hodnotí různě. Z tohoto důvodu se může stát, že u jedné spořitelny úvěr hned tak nedostanete, ale u jiné ano. 22

2.2.3 Překlenovací úvěr Je to mladý finanční produkt, který vznikl jako reakce na konkurenci stavebních spořitelen s bankami. Spořitelny se snažily vynalézt zajímavý produkt, který by byl schopný konkurovat bankovním hypotékám, a tak se zrodil překlenovací úvěr. Lze uvést, že je to takový mix spoření, řádného úvěru a hypotéky. Jeho hlavní účel je překlenutí doby k získání řádného úvěru. K tomu, aby ho klient mohl získat, nemusí splnit podmínky, které jsou potřeba pro přidělený úvěr, tzn., že nemusí spořit několik let a čekat na správné hodnotící číslo, ale může prostě přijít do spořitelny a říct: „prosím, rád bych si zařídil překlenovací úvěr“. Spořitelna je pak schopná takřka z „ničeho“ udělat miliónové úvěry. Ale samozřejmě i zde se objevuje pár podmínek, které uchazeč o překlenovací úvěr musí splnit. Jedná se o dodržení účelovosti úvěru – použití úvěru na bytové potřeby. Dalšími podmínkami může být bonita klienta a zajištění úvěru, to ovšem záleží na výši cílové částky. Na Obrázku 2 si vysvětlíme princip fungování překlenovacího úvěru, jinak zvaného meziúvěr. V případě, že potřebujeme úvěr na bydlení, tak s námi spořitelna uzavře smlouvu o stavebním spoření a úvěrovou smlouvu. Poté nám spořitelna vyplatí námi požadovanou cílovou částku, kterou můžeme okamžitě použít na financování svých bytových potřeb. Začneme splácet tento úvěr a zároveň začínáme ukládat peníze na svůj spořicí účet až do doby, kdy splníme podmínky pro získání řádného úvěru. Podle tohoto obrázku je to po devíti letech. V této spořící fázi jako obvykle máme nárok na státní podporu a úroky z vkladů a státní podpory. Po dosažení přidělení cílové částky nám spořitelna „vyplatí“ naspořené peněžní prostředky, které jsou rázem použity na splacení překlenovacího úvěru, a dále už se klasicky splácí úvěr ze stavebního spoření. Obrázek 2: Schéma překlenovacího úvěru úspory poskytnutí úvěru úvěr ze stavebního spoření

překlenovací úvěr

okamžik přidělení cílové částky

Zdroj: PRČÍK, T. Stavební spoření v kostce. Brno: ERA, 2002. str. 65, vlastní úprava

23

2.3 Stavební spořitelny na trhu ČR Stavební spořitelny jsou jedinými institucemi, které mají právo poskytovat stavební spoření a úvěry z něj, jak uvádí zákon o stavebním spoření. V České republice zahájily svojí činnost v roce 1993 a byly založeny českými a zahraničními společnostmi s mnohaletými zkušenostmi. Jak uvádí Sůvová „Základní podmínky podnikání stavebních spořitelen jsou dány zákonem o stavebním spoření, proto jsou si jejich produkty značně podobné. Liší se ale dobou vzniku, podmínkami pro klienty, operativností na trhu, počtem poboček a klientů atd.“ (1997, str. 238). Stavební spořitelna se podepsáním smlouvy o stavebním spoření zavazuje kromě jiného poskytnout účastníkovi úvěr, pokud splní dané podmínky. „Stavební spořitelna tedy nemá možnost, na rozdíl od jiných bank, odmítnout poskytnutí úvěru účastníkovi stavebního spoření. Může však stanovit pro poskytnutí úvěru takové podmínky zajištění jeho návratnosti, že účastník nebude schopen tyto podmínky splnit“ (Rubek, 1994). Stavební spořitelny jsou pod dohledem Ministerstva financí a České národní banky. Jsou členy speciální instituce – Asociace českých stavebních spořitelen, která byla založena 29. června 2000. „Jejím základním posláním je snaha o vytváření optimálního zázemí systému stavebního spoření a upevňování důvěry občanů ve spolehlivost, funkčnost, stabilitu, kontinuitu a výkonnost sektoru stavebního spoření.“11 V současnosti existuje v České republice pět stavebních spořitelen a nyní si je představíme. U každé uvedeme její aktuální nabídku finančních produktů, kterou nám budou prezentovat jejich zástupci.

2.3.1 Českomoravská stavební spořitelna Tato stavební spořitelna je dnes největší stavební spořitelnou u nás. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. svou činnost zahájila 8. září 1993, kdy obdržela licenci, i když zapsána do obchodního rejstříku byla již 27. srpna. Jejími akcionáři byli Investiční banka, a.s., Poštovní

11

Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 2011 [cit. 2011-06-01]. Cíle AČSS. Dostupné z WWW: .

24

banka, a.s. a Bausparkasse Schwäbisch Hall AG, ten zůstal akcionářem dodnes (Rubek, 1994). První dvě nahradila Československá obchodní banka, a. s., která se stala majoritním vlastníkem. V Tabulce 2 nalezneme nabídku vybraných finančních produktů. Tabulka 2: Nabídka finančních produktů Českomoravské stavební spořitelny Název produktu Stavební Invest spoření Přidělený Atraktiv úvěr Překlenovací Kredit Standard úvěr Zdroj: http://www.cmss.cz/, vlastní úprava

Roční úroková sazba

Akontace nebo požadované % naspoření CČ

Minimální výše úvěru

2,0%

x

x

3,7%

38%

40 000 Kč

od 4,4%

od 38%

od 150 000 Kč

2.3.2 Raiffeisen stavební spořitelna Další stavební spořitelnou na českém trhu je Raiffeisen stavební spořitelna, která zahájila svou činnost počátkem září roku 1993. Její původní název byl AR stavební spořitelna, a.s. a byla založena akcionáři Agrobanka Praha, a.s. a Raiffeisen Bausparkasse GmbH. V roce 1998 Raiffeisen Bausparkasse GmbH koupila další akcie, a dosáhla tak největšího podílu akcií. Poté se stavební spořitelna přejmenovala na dnes známou Raiffeisen stavební spořitelnu a. s.12 Významnou událostí v dějinách této stavební spoření byla fúze s HYPO stavební spořitelnou a.s., která byla završena k 31. 10. 2008. HYPO stavební spořitelna a.s. byla další stavební spořitelnou na českém trhu, kde existovala od roku 1994, ale touto fúzí byla zrušena. Výběr jejích finančních produktů nám nabídne Tabulka 3. Tabulka 3: Nabídka finančních produktů Raiffeisen stavební spořitelny Název produktu Stavební Spořící varianta S041 spoření Přidělený Úvěrová varianta S061 úvěr Překlenovací Helios úvěr Zdroj: http://www.rsts.cz/, vlastní úprava

Roční úroková sazba

Akontace nebo požadované % naspoření CČ

Minimální výše úvěru

2,0%

x

x

3,5%

40%

= CČ

od 4,9%

od 0%

300 000 Kč

12

Raiffeisen stavební spořitelna a.s. [online]. 2011 [cit. 2011-05-29]. O Raiffeisen stavební spořitelně. Dostupné z WWW: .

25

2.3.3 Modrá pyramida stavební spořitelna Pod původním jménem Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky, a.s. zahájila svou činnost 16. 12. 2003 Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Jejími akcionáři byli Komerční banka a.s., BHW Holding a Česká pojišťovna, a. s. (Rubek, 1994). Dnes vlastní 100% podíl Komerční banka a.s. Tato stavební spořitelna je v posledních letech velice úspěšná, potvrzuje to i získání 6 ocenění za sebou v prestižní soutěži Banka roku. V Tabulce 4 si představíme vybrané finanční produkty Modré pyramidy stavební spořitelny. Tabulka 4: Nabídka finančních produktů Modré pyramidy stavební spořitelny Název produktu

Roční úroková sazba

Stavební Moudré spoření 2%+2% spoření Přidělený Standardní varianta 4 nebo 5% úvěr Překlenovací Hypoúvěr 4,19% úvěr Zdroj: http://www.modrapyramida.cz/, vlastní úprava

Akontace nebo požadované % naspoření CČ

Minimální výše úvěru

x

x

40%

= CČ

od 0%

300 000 Kč

2.3.4 Wüstenrot – stavební spořitelna Wüstenrot – stavební spořitelna a.s. byla do obchodního rejstříku zapsána již 28. září 1992, ale svou obchodní činnost zahájila až 11. listopadu 1993. Má několik akcionářů: Wüstenrot & Württembergische AG, Wüstenrot Verwaltungs- und Dienstleistungen GmbH, Svaz českých a moravských bytových družstev (0,40 %) a SBD Hradec Králové (0, 18 %).13 V následující Tabulce 5 nalezneme nabídku vybraných finančních produktů. Tabulka 5: Nabídka finančních produktů Wüstenrot – stavební spořitelny Název produktu Wüstenrot Stavební Stavební spoření spoření Optimální speciální Přidělený varianta úvěr Překlenovací Partner úvěr Zdroj: http://www.wuestenrot.cz/, vlastní úprava

Roční úroková sazba

Akontace nebo požadované % naspoření CČ

Minimální výše úvěru

2,5%

x

x

3,7%

50%

20 000 Kč

6,20%

0%

20 000 Kč

13

Wüstenrot [online]. 2011-04-12 [cit. 2011-05-29]. Výroční zprávy - Stavební spořitelna. Dostupné z WWW: .

26

2.3.5 Stavební spořitelna České spořitelny Nejmladší stavební spořitelnou je Stavební spořitelna České spořitelny, a. s., která byla do obchodního rejstříku zapsána 22. června 1994. Akcionáři jsou Česká spořitelna, a. s. a Bausparkasse der österreichischen Sparkassen AG.14 Dnes je především známá jako Stavební spoření s buřinkou. Nyní si představíme nabídku jejích vybraných finančních produktů, které nalezneme v Tabulce 6. Tabulka 6: Nabídka finančních produktů Stavební spořitelny České spořitelny Název produktu Stavební Stavební spoření spoření Úvěr ze stavebního Přidělený spoření úvěr Překlenovací HYPO TREND úvěr Zdroj: http://www.burinka.cz/, vlastní úprava

Roční úroková sazba

Akontace nebo požadované % naspoření CČ

Minimální výše úvěru

2,00%

x

x

4,75%

40%

40 000 Kč

4,70%

0%

40 000 Kč

14

Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. [online]. 2011 [cit. 2011-05-29]. Buřinka se představuje. Dostupné z WWW: .

27

3 Vývoj stavebního spoření Vzhledem k nejnovější novele zákona o stavebním spoření, platné od 1. ledna letošního roku, můžeme očekávat velký zvrat v dosavadním vývoji stavebního spoření. My si zde představíme, jaký byl rozvoj stavebního spoření během uplynulých let existence stavebního spoření a jaké je postavení jednotlivých stavebních spořitelen na současném trhu. Dále nám tato kapitola nabídne porovnání stavebního spoření s jeho konkurenčními produkty. Konkrétně to bude srovnání překlenovacího úvěru s jeho největším konkurentem – hypotékou. Závěrem si shrneme výhody a nevýhody stavebního spoření a nastíníme také jeho možný vývoj do budoucnosti. Už teď je ale zcela jasné, že nejlepší časy stavebnímu spoření nejspíš odzvonily.

3.1 Rozvoj stavebního spoření v ČR Stavební spoření existuje na českém trhu již 18 let a za tuto dobu zažilo všelijaký vývoj. Během těchto let došlo k pár rozhodujícím mezníkům, které ovlivnily a ovlivní další vývoj stavebního spoření. Prvním mezníkem byla novela přijatá v roce 2003, druhým byla celosvětová finanční krize z roku 2008 a nakonec jím je i nejnovější novela přijatá v roce 2010 a platná od 1. ledna letošního roku. V následujících podkapitolách se dozvíme, jaký vliv skutečně měly tyto legislativní změny a finanční krize. Rozvoj stavebního spoření v České republice v letech 1993 až 2010 si ukážeme pomocí několika ukazatelů. Data jsou získaná z webových stránek Ministerstva financí České republiky.

3.1.1 Uzavřené smlouvy o stavebním spoření Z Grafu 1 je hned na první pohled patrné, který rok byl pro stavební spoření nejlepší. Rozhodně jím je rok 2003. Vzhledem k tomu obrovskému vzrůstu a ještě většímu poklesu v následujícím roce je jasné, že tento vývoj muselo zapříčinit něco významného. Jak je již zmíněno v předchozím textu, tou podstatnou změnou byla novela přijatá v roce 2003, kde se změnila především výše státní podpory. Ta klesla z původních 4 500 Kč na 3 000 Kč. Navíc se prodloužila doba spoření z 5 na 6 let. Pro klienty stavebních spořitelen to byl zásadní okamžik, a proto ti, co ještě stavební spoření neměli a nebo měli, ale chtěli si prodloužit dobu spoření, si šli do spořitelny v průběhu roku uzavřít nové smlouvy o stavebním spoření. V tomto roce se jich uzavřelo 2 097 338.

28

Když bychom zmínili i vývoj v předešlých letech, je zajímavé říci, kolik smluv o stavebním spoření bylo uzavřeno během prvního roku existence stavebního spoření. Smluv bylo tehdy uzavřeno neuvěřitelných 206 000 a v následujcících letech mělo vzestupnou tendenci. Největší nárůst počtu nově uzavřených smluv v jednom roce bylo překonáno právě až v roce 2003. Nikdy před tím, ani po tom, už nebylo stavebními spořitelnami uzavřeno takové množství smluv v období jednoho roku. Nejvýraznější pokles v uzavírání nových smluv nastal v roce 2004 – po zavedení přijaté novely z roku 2003, kdy jich bylo uzavřeno pouze 314 650. Další pokles zažíváme v posledních letech vlivem finanční krize v roce 2008 a v neposlední řadě vlivem nejnovější novely, která byla diskutovaná právě během roku 2010. Graf 1: Počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_62168.html, vlastní úprava

To, jakým způsobem se vyvíjela průměrná cílová částka, nám ukáže Tabulka 7, kde nalezneme údaje od roku 1997 do roku 2010. Opět můžeme zaznamenat největší přírůstek v roce 2003, kdy klienti uzavírali nové smlouvy a nebo navyšovali cílové částky u stávajících smluv. K navyšování cílových částek docházelo i nadále. Důvodem bylo především neztratit výhodnou smlouvu o stavebním spoření uzavřenou před rokem 2004, a jelikož stát umožňuje navýšení cílové částky a pokračovat ve spoření, aniž by si člověk bral řádný úvěr, tak toho klienti stavebních spořitelen samozřejmě využili. Dále si můžeme všimnout, že k největšímu poklesu průměrné cílové částky došlo kromě roku 2000 i v roce 2010 a to o 9 tis. Kč neboli o 2,7 procentních bodů. 29

Tabulka 7: Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření fyzickými osobami – občany Rok

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Objem (v tis.Kč)

143,2

145,3

144,2

139,4

136,9

146,7

200,5

222,8

227,9

235,8

284,9

302,8

308,7

300,5

Přírůstek (v %)

x

1,5

-0,8

-3,3

-1,8

7,2

36,7

11,1

2,3

3,5

20,8

6,3

2

-2,7

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_62168.html, vlastní úprava

Opět můžeme do roku 2003 shledat rostoucí tendenci v uzavírání počtu smluv o stavebním spoření, které jsou ve fázi spoření, jak nás o tom přesvědčuje Graf 2. Je zcela jasné, že do té doby měli lidé zájem spořit, jelikož jim k tomu stát štědře přispíval vysokou státní podporou. Navíc měli osvobozené od zdanění státní podporu, úroky z vkladů a úroky ze státní podpory. Naopak od roku 2004 začal počet smluv ve fázi spoření ubývat. Příčinami kromě výše uvedených může být končící pětiletá lhůta stavebního spoření nebo dosažení podmínek pro přidělení řádného úvěru. V této fázi pak dochází k ukončení spořící fáze a nastává fáze úvěrová. Graf 2: Počet smluv o stavebním spoření ve fázi spoření

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_62168.html, vlastní úprava

3.1.2 Vyplacená státní podpora Hlavním důvodem státu pro snížení státní podpory bylo snížení výdajů státního rozpočtu. Jak však ukazuje Graf 3, nic takového v následujících dvou letech nenastalo. Zapříčinilo to obrovské množství uzavřených smluv o stavebním spoření v roce 2003. Stát si tak musel počkat až do roku 2006, kdy se snížila reálně vyplacená státní podpora o 0,32 mld. Kč. Největší pokles reálně vyplacené státní podpory nastal v roce 2010, kdy stát vyplatil „jen“ 11,74 mld. Kč. 30

Graf 3: Reálně vyplacená státní podpora v daném období (v mld. Kč)

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_62168.html, vlastní úprava

V Tabulce 8 si můžeme všimnout, jak se vyvíjela průměrná státní podpora. Nejvyšší přírůstek byl v roce 1997, tehdy státní podpora vzrostla o 33,7 procentních bodů a činila 2 450 Kč. Nejvyšší průměrná státní podpora byla přiznána v roce 2004, kdy činila 3 256 Kč. Dokazuje to i reálně vyplacená státní podpora v roce 2005, jak je ukázáno v předchozím grafu. Tehdy to stálo státní rozpočet 16,09 mld. Kč. Tabulka 8: Průměrná státní podpora přiznaná na smlouvu o stavebním spoření za příslušný rok Rok Objem (v tis. Kč) Přírůstek (v %) Rok Objem (v tis. Kč) Přírůstek (v %)

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1 380

1 710

2 090

2 450

2 580

2 795

2 874

2 956

23,9

22,2

33,7

0,3

-0,3

2,8

2,9

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

3 138

3 159

3 256

3 242

3 173

3 090

2 927

2 776

6,2

0,7

3,1

-0,4

-2,1

-2,6

-5,3

-5,2

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_62168.html, vlastní úprava

31

3.1.3 Poskytnuté úvěry Průběh počtu poskytovaných úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů byl velice pomalý. Je to daný charakteristikou těchto produktů. Především řádný úvěr je takříkajíc „běh na dlouhou trať“, při kterém je potřeba splnit řadu podmínek, aby byl řádný úvěr poskytnut. Za zmínku z Grafu 4 určitě stojí roky 1996, 1997 a 1998, které jsou zajímavé tím, že v těchto letech přesahoval počet překlenovacích úvěrů úvěry řádné. V roce 1998 to bylo o neuvěřitelných 115 358 překlenovacích úvěrů víc. Poté se karta obrátila a řádné úvěry vždy přesahovaly ty překlenovací. Vyplývá to také z toho, že lidé už splnili požadované podmínky pro získání řádného úvěru, ale také z toho, že překlenovací úvěr se splatí úvěrem ze stavebního spoření. Je potřeba zdůraznit, že oproti poklesu počtu nově uzavřených smluv o stavebním spoření je počet nově poskytnutých úvěrů vzrůstající. Hlavním důvodem je konkurenceschopnost překlenovacích úvěrů vůči hypotékám od bank. Klienti si stále více uvědomují jeho výhody, a proto čím dál častěji žádají stavební spořitelny o poskytnutí úvěru na financování jejich bydlení. I když je ale počet nových úvěrů vzrůstající, v posledních letech se celkový počet nově poskytnutých úvěrů zpomalil. Na vině je zejména finanční krize z roku 2008, která doznívá ve všech oblastech hospodářství. Graf 4: Počet poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_62168.html, vlastní úprava

32

Jiný pohled na výši poskytnutých úvěrů nám nabídne Graf 5. Zde je vývoj v poskytnutých úvěrech na bydlení vyjádřen podle objemu. Z toho můžeme jednoznačně vyvodit, že překlenovací úvěry jsou uzavírány na vyšší částky než klasický úvěr ze stavebního spoření. Jen v roce 2001 se stalo, že celkový objem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření předčilo překlenovací úvěry a to o 21 mil. Kč. V grafu si můžeme dále všimnout neuvěřitelného nárůstu objemu poskytovaných úvěrů. Největší vzrůst objemu nastal v roce 2008, kdy objem vzrostl o 48 mld. Kč. Po tomto roce zaznamenáváme pokles objemu v poskytování úvěrů. Například v roce 2010 bylo poskytnuto celkem 993 000 úvěrů v celkové výši 293 mld. Kč. Graf 5: Celkový objem poskytnutých úvěrů s rozdělením na úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry (v tis. Kč)

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_62168.html, vlastní úprava

3.2 Postavení stavebních spořitelen na českém trhu a jejich srovnání Je pět stavebních spořitelen na českém trhu málo nebo hodně? Můžeme říci, že ve vzájemné konkurenci je to dostatečný počet, aby uspokojily potřeby všech svých klientů a potenciálních zájemců o stavební spoření. Jejich postavení na trhu a vzájemné srovnání si ukážeme pomocí různých hledisek. Těmi může být například počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření nebo objem poskytnutých 33

úvěrů za určité období. Výsledkem provedeného srovnání nám bude zjištění, kdo je jedničkou na trhu, kdo dosahuje nejrychlejšího růstu, nebo kdo je naopak tím posledním. Data byla získána z výročních zpráv jednotlivých stavebních spořitelen. Srovnání je provedeno v letech 2008 až 2010, abychom si mohli udělat obrázek, jaká je situace na trhu v současné době a všimli si i dopadu finanční krize na trh stavebního spoření.

3.2.1 Celkový počet smluv o stavebním spoření Podle počtu nových smluv o stavebním spoření, ve kterém je zahrnuto také navýšení cílové částky, v Grafu 6 můžeme jasně říct, kdo má vedoucí pozici na trhu stavebního spoření. Českomoravská stavební spořitelna i přes doznívající finanční krizi dokázala v roce 2010 uzavřít 364 277 nových smluv o stavebním spoření. Došlo tak k meziročnímu vzrůstu téměř o 20 %. Tím, že se Českomoravské stavební spořitelně podařilo uzavřít takové množství nových smluv s celkovou cílovou částkou 136,4 mld. Kč, získala nadpoloviční 51,8 % tržní podíl. Rok 2008 byl velmi úspěšným rokem pro Stavební spořitelnu České spořitelny, která v tomto roce uzavřela úctyhodných 284 983 smluv o stavebním spoření. V následujících letech si o dost pohoršila. V roce 2009 skončila v počtu nově uzavřených smluv až za Modrou pyramidou a v roce 2010 se jí podařilo „překonat“ Modrou pyramidu jen o 2 000 smluv. Nejhůře, ale pro jistotu stabilně, na tom byla Wüstenrot – stavební spořitelna, která se pohybuje s počtem nově uzavřených smluv v průměru kolem 74 tis. smluv za rok. Graf 6: Nové smlouvy o stavebním spoření uzavřené v letech 2008, 2009 a 2010

Zdroj: Výroční zprávy stavebních spořitelen z let 2008 až 2010, vlastní úprava

34

Opět si můžeme všimnout obrovského rozdílu v počtu platných smluv mezi jednotlivými stavebními spořitelnami. I když to není vidět v této Tabulce 9, protože tu jsou data jen za roky 2008, 2009 a 2010, nejvýznamnějším rokem pro stavební spořitelny byl rok 2003, kdy bylo nejvíce platných smluv v historii každé spořitelny. Od té doby se počty platných smluv snižují. Jediné zvýšení počtu smluv nastalo u Stavební spořitelny České spořitelny, které se v roce 2010 podařilo jako jediné zvýšit počet o 14 701 smluv. Tabulka 9: Počet platných smluv v letech 2008, 2009 a 2010 Spořitelna / Rok

2008

2009

2010

ČMSS

2 123 793

2 075 426

2 035 422

SSČS

1 174 112

1 143 110

1 157 811

Modrá pyramida

841 367

805 325

768 204

Raiffeisen

902 966

868 255

831 428

Wüstenrot

430 245

430 394

449 072

Zdroj: Výroční zprávy stavebních spořitelen z let 2008 až 2010, vlastní úprava

Pokud si podle počtu platných smluv v roce 2010 znázorníme Graf 7, zjistíme, že nejvíce platných smluv na současném trhu má Českomoravská stavební spořitelna a to 38,8 %, v závěsu za ní je Stavební spořitelna České spořitelny s 22,1 %, za ní se s větší mezerou nachází Raiffeisen stavební spořitelna a Modrá pyramida. Jako poslední je Wüstenrot – stavební spořitelna se svými 8,6 % tržního podílu. Graf 7: Tržní podíl jednotlivých stavebních spořitelen v roce 2010 podle počtu platných smluv

Zdroj: Výroční zprávy stavebních spořitelen za rok 2010, vlastní úprava

35

3.2.2 Vklady klientů u stavebních spořitelen Vítězné místo podle vkladů klientů u stavebních spořitelen v roce 2010 si opět drží Českomoravská stavební spořitelna s podílem 39,6 %, jak je patrné z Grafu 8. Druhou příčku obsazuje Stavební spořitelna České spořitelny, kde její podíl dosáhl 21,3 %. Modrá pyramida a Raiffeisen stavební spořitelna mají mezi sebou opět nepatrný rozdíl a to 14,9 % a 16,6 %. Na konci je se 7,6 % Wüstenrot – stavební spořitelna. Graf 8: Podíl vkladů klientů u jednotlivých stavebních spořitelen v roce 2010

Zdroj: Výroční zprávy stavebních spořitelen za rok 2010, vlastní úprava

3.2.3 Poskytnuté úvěry Jednoznačným lídrem na trhu s úvěry na bydlení je opět Českomoravská stavební spořitelna, která tradičně poskytuje nejvíce úvěrů v nějvětším objemu. Zpravidla dosahuje dvojnásobného i vyššího počtu nově poskytnutých úvěrů oproti svému konkurentovi Stavební spořitelně České spořitelny. „Například v roce 2010 se Českomoravské stavební spořitelně podařilo uzavřít 53 513 nových úvěrových smluv v celkové hodnotě 27,2 mld. Kč. Od jejího založení je to čtvrtý nejlepší výsledek, kterého docílila, a zařadila se tak spolu s Hypoteční bankou mezi největší poskytovatele nových úvěrů na bydlení pro obyvatelstvo.“15 Avšak vlivem finanční krize si lidé více začali uvědomovat hodnotu peněz a smysl spoření, proto začali omezovat poptávku po úvěrech na bydlení, a tak od roku 2008 počet nově uzavřených úvěrů klesá. Jen Raiffeisen stavební spořitelně a Wüstenrot – stavební spořitelně se v roce 2009 podařilo zvýšit počet nově uzavřených smluv oproti roku 2008. I přesto je na tom 15

Výroční zpráva Českomoravské stavební spořitelny za rok 2010

36

Wüstenrot – stavební spořitelna nejhůře. V roce 2010 uzavřela jen 8 391 nových úvěrových smluv, a vzdaluje se tak svým konkurentům čím dál tím víc. Graf 9: Počet nově poskytnutých úvěrů v letech 2008 až 2010

Zdroj: Výroční zprávy stavebních spořitelen z let 2008 až 2010, vlastní úprava

Nyní si jen potvrdíme, co už jsme zjistili z předchozích grafů a tabulek, že Českomoravská stavební spořitelna dosáhla v předchozích letech největšího objemu v poskytnutých úvěrech. Rok 2008 byl pro spořitelnu rekordní, jelikož poskytla uvěry v celkové výši 33,4 mld. Kč. Hodně za ní se nachází Stavební spořitelna České spořitelny s 13,6 mld. Kč. U této stavební spořitelny si můžeme rozhodně všimnout velkého úbytku objemu poskytnutých úvěrů v roce 2009. Pokles byl dokonce 51 %. V roce 2010 objem opět poklesl a to na 5,7 mld. Kč, a spořitelna tak poskytla nejméně úvěrů ze všech stavebních spořitelen. Byl to tedy jeden z momentů, kdy Wüstenrot – stavební spořitelna neskončila na posledním místě, i když v roce 2010 poskytla jen úvěry z 5,9 mld. Kč. V tomto roce se naopak dařilo Raiffeisen stavební spořitelně, která uzavřela úvěry v celkové výši 10,6 a skončila tak na druhé příčce za Českomoravskou stavební spořitelnou. Modrá pyramida v objemu poskytnutých úvěrů jisto jistě klesá. Oproti roku 2009 uzavřela s klienty úvěry o 1,4 mld. Kč méně.

37

Graf 10: Objem poskytnutých úvěrů v letech 2008 až 2010

Zdroj: Výroční zprávy stavebních spořitelen z let 2008 až 2010, vlastní úprava

3.2.4 Vyhodnocení stavebních spořitelen Můžeme jednoznačně říct, že lídrem na trhu stavebního spoření byla, je a nejspíš i bude Českomoravská stavební spořitelna. Ve financování bydlení je jedničkou na trhu od počátku své existence. To, co jí řadí na první místo, je například její produktová skladba, která nabízí klientům široké spektrum možností, a mají tak z čeho vybírat a vždy si každý něco vybere. Dálší její výhodou, a dá se říct velice zásadní, je rozsáhlá dostupnost jejího poradenství. V roce 2010 pracovalo pro Českomoravskou stavební spořitelnu 2 900 poradců. Nehledě na to, že má spořitelna poradenská místa i na pobočkách České pošty. Druhou příčku obsazuje nejmladší stavební spořitelna na trhu Stavební spořitelna České spořitelny. I když je na trhu coby stavební spořitelna nejkratší dobu, její zázemí, dobré jméno a především důvěra klientů pochází zejména od jejího hlavního akcionáře České spořitelny, a. s., jenž je největší bankou v České republice. O třetí pozici spolu soupeří Raiffeisen stavební spořitelna a Modrá pyramida stavební spořitelna. Obě dvě mají za sebou silné bankovní instituce, jako je Raiffeisenbank a.s. a Komerční banka, a.s. I když Wüstenrot – stavební spořitelna není úplným nováčkem na trhu, je bohužel nejslabším článkem mezi stavebními spořitelnami. Nakonec můžeme říct, že každý klient si vždy určitě vybere jednu z těchto spořitelen, protože každá nabízí něco, co někoho bude zajímat a někdy bude potřebovat. Vždyť každý má různé potřeby, rozdílné představy a jiné finanční možnosti a od toho tu je právě těchto pět stavebních spořitelen, které jsou připravené splnit svým klientům jejich přání a požadavky. 38

3.3 Porovnání

stavebního

spoření

s konkurenčními

produkty Jak již bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, k porovnání stavebního spoření s konkurenčními produkty si zvolíme jako zástupce stavebního spoření překlenovací úvěr a ze strany konkurence hypoteční úvěr.

3.3.1 Charakteristika hypotečního úvěru Co je překlenovací úvěr, už víme. Abychom mohli porovnávat tento produkt s hypotečním úvěrem, musíme si hypoteční úvěr neboli hypotéku charakterizovat. Synek ho charakterizuje jako úvěr, jenž je zajištěn zástavním právem k nemovitosti, s nízkým rizikem a dlouhou dobou splácení, který se využívá zejména jako účelové financování bytových potřeb. Pravidlem bývá, že výše úvěru může činit maximálně 70 % ze zástavní hodnoty nemovitosti a nesmí tam být žádná další zástava. Převládajícím typem úrokové sazby bývá u tohoto typu úvěru kombinace pevné a pohyblivé sazby, kdy je ze začátku použita pevná sazba (cca na 3 roky) a po zbylé období se úroková sazby pohybuje podle trhu (2005, s. 143-144). Doba splatnosti hypotečního úvěru bývá zpravidla 5 – 30 let a mohou ho poskytovat pouze banky, které obdržely zvláštní licenci od České národní banky.

3.3.2 Kalkulace překlenovacího a hypotečního úvěru Kalkulace budou jen názorným příkladem rozdílu mezi překlenovacím a hypotečním úvěrem. Musíme totiž uvažovat různé nabídky spořitelen, které mají všelijaké produkty, tarify a jednorázové akce, kdy nabízejí slevy na poplatky nebo snížení úrokové sazby. Navíc každý klient přichází do spořitelny nebo do banky v různé životní a finanční situaci, a proto má každý jiné požadavky na úvěr. Tohle vše musíme mít na paměti při analýze rozdílů, výhod a nevýhod mezi překlenovacím úvěrem a hypotékou. Aby se nám dostalo konkrétních příkladů kalkulací, byly kalkulace vypracovány letos v červnu. Kalkulace pro překlenovací úvěr byla připravena v Českomoravské stavební spořitelně a pro hypoteční úvěr v Raiffeisenbank. Zvolili jsme stejné výchozí parametry a to cílovou částku 2 mil. Kč a splatnost úvěru 20 let. Srovnání tak bude přesnější. Pro porovnání těchto produktů využijeme jen některé části z kalkulace, jinak je celá kalkulace obou produktů k dispozici v příloze této práce.

39

Kalkulace překlenovacího úvěru Z kalkulace překlenovacího úvěru od Českomoravské stavební spořitelny v Tabulce 10 vyplývá, že na cílovou částku ve výši 2 mil. Kč se splatností úvěru 20 let budeme v první fázi meziúvěru (neboli překlenovacího úvěru) splácet měsíčně 6 894 Kč na náš účet stavebního spoření a částku 7 500 Kč na účet meziúvěru. První část splátky se tedy týká samotného spoření, tzn., že si spoříme na svůj vlastní účet a máme nárok na státní podporu až do doby, kdy splníme hodnotící číslo 64 a naspoříme

40 % cílové částky, pak nám bude tím pádem přidělen řádný

úvěr. Poté budeme každý měsíc splácet pravidelnou splátku řádného úvěru ve výši 11 690 Kč až do roku 2031, kdy bude úvěr zcela splacen. Tabulka 10: Kalkulace překlenovacího úvěru Tarifní varianta stavebního spoření Cílová částka Typ klienta Požadovaná doba splácení Úroková sazba ve fázi spoření Úroková sazba meziúvěru Splátka stavebního spoření Pravidelné měsíční splátky meziúvěrových úroků Hodnotící číslo Spoření ukončeno dne (=CČ přidělena dne) Počet měsíců do přidělení CČ Státní podpora Úhrady Úhrady za meziúvěr Pravidelné měsíční splátky úvěru Celkem uhrazeno úroků v Kč Roční procentní sazba nákladů – RPSN

03/06 Invest:Standard 2 000 000 Kč S podporou 20 2% 4,50 % 6 894 Kč 7 500 Kč 64 30. 09. 2020 111 18 000 Kč -21 200 Kč -10 000 Kč 11 690 Kč 1 149 945 Kč 5,13 %

Zdroj: kalkulace provedena finančním poradcem Českomoravské stavební spořitelny Hanou Korbelovou

Kalkulace hypotečního úvěru Je třeba připomenout, že průběh splácení hypotečního úvěru je takový, že nejprve klient několik let splácí pouze úroky z úvěru, tím pádem vůbec nesnižuje svůj dluh vůči bance. Až potom začne teprve splácet samotný úvěr – dlužnou částku půjčenou od banky. Kalkulace hypotečního úvěru od Raiffeisenbank, kterou nabízí Tabulka 11, nám ukázala, že hodnota zastavované nemovitosti musí být nejméně 2,5 mil. Kč, neboli požadovaných 80 % výše úvěru. Při předpokládané roční úrokové sazbě 4,99 % fixované na 3 roky bude splátka úvěru činit 13 188 Kč. Příjem žadatele o úvěr musí být minimálně 32 970 Kč. Co se týče uhrazených úroků za celou dobu splácení úvěru, jak je uvedeno níže, je to založeno jen na spekulacích, kdy 40

se úroková sazba 4,99 % pouze předpokládá, a proto může být skutečná výše nákladů úvěru o dost větší. Tabulka 11: Kalkulace hypotečního úvěru Typ hypotečního úvěru Hodnota nemovitosti určené ke zřízení zástavního práva Požadovaný hypoteční úvěr Kalkulováno s úvěrem ve výši Požadovaná doba splácení (v letech) Úroková sazba p. a. (předpokládaná) Fixace úrokové sazby na období (v letech) Minimální příjmy žadatelů Měsíční anuitní splátka Měsíční poplatek za správu úvěru v Kč Poplatek za poskytnutí úvěru v Kč Celkem uhrazeno úroků v Kč16 Roční procentní sazba nákladů – RPSN

KLASIK 2 500 000 Kč 2 000 000 Kč 80% z hodnoty nemovitosti 20 4,99 % 3 32 970 Kč 13 188 Kč 150 Kč 0 Kč 1 165 137 Kč 5,42 %

Zdroj: kalkulace provedena nezávislým finančním poradcem Lubošem Velebilem

Zjištěný závěr z kalkulací úvěrů Jednotlivé kalkulace nám jenom potvrdily, že překlenovací úvěr je zdaleka výhodnější. Jde už o samotnou podstatu překlenovacího úvěru, který je založen na tom, že si klient sám spoří a tím se vlastně přímo podílí na splácení překlenovacího úvěru, jelikož přidělený úvěr, na který bude mít nárok, se použije na splacení překlenovacího úvěru. Určitou výhodu mají oba dva produkty stejnou a to možný daňový odpočet úroků zaplacených z úvěru, a to až do výše 300 000 Kč. Není ovšem možné tato tvrzení generalizovat, jelikož potřeby a možnosti potenciálních klientů jsou různé, a proto při zvolení vhodné stavební spořitelny či banky, správného produktu a nastavení správných parametrů, budou všichni klienti maximálně spokojeni.

3.3.3 Srovnání úvěrů na trhu s úvěry na bydlení Jak vyplývá z Grafu 6, na trhu s úvěry na bydlení má co do počtu velký náskok stavební spoření a jeho úvěry před samotnými hypotékami. Je to především z toho důvodu, že u stavebního spoření a jeho úvěrů je pevně stanovená nízká úroková sazba. Dále má oproti hypotečním úvěrům nižší cílovou částku a je dostupný širší veřejnosti, protože většinou nevyžaduje zástavu nemovitosti.

16

suma úroků kalkulovaná z předpokládané úrokové sazby (při situaci, že úrok zůstává stejný po celou dobu splatnosti)

41

V případě, že se lidé v roce 2010 rozhodli využít úvěr na bytové potřeby, půjčili si podle statistik v 71 % případů u stavebních spořitelen. Vzhledem k tomu, že jde spíše o úvěry v nižších částkách, odpovídá stavebnímu spoření z hlediska objemu 42% podíl. Graf 11: Poměr stavebního spoření a hypotečního úvěru v roce 2010

Zdroj: Výroční zpráva Asociace českých stavebních spořitelen z roku 2010, vlastní úprava

To, za jakým účelem byly v roce 2010 použity úvěry od stavebních spořitel, zjistíme z následujícího Grafu 7. Na základě zákona o stavebním spoření je však předem vymezen okruh využití úvěrů a těmi jsou bytové potřeby. Jak vyplývá z předchozích grafů, jsou více poskytovány úvěry ze stavebního spoření s nižší cílovou částkou, a proto většina klientů použije tento úvěr na financování rekonstrukce či modernizace bydlení, které jsou levnější, než je koupě nového bytu či domu. Dále z uvedených informací můžeme usoudit, že překlenovací úvěry s vyšší cílovou částkou využívají klienti ke koupi vlastního bytu nebo domu. Graf 12: Účel poskytnutí úvěrů od stavebních spořitelen v roce 2010

Zdroj: Výroční zpráva Asociace českých stavebních spořitelen z roku 2010, vlastní úprava

42

Nyní máme možnost v Grafu 13 vidět vývoj úrokových sazeb u hypoték, s čímž částečně souvisí i vývoj úrokových sazeb u překlenovacích úvěrů. Rozhodně je třeba zmínit, že vývoj je kolísavý a neustále se mění. Nejpříznivějším obdobím byl rok 2005, kdy se úroková sazba pohybovala pod hranicí 4 %. Od té doby sazba jen rostla a až na přelomu roku 2009 a 2010 začala opět klesat. Nyní se nachází na úrovni 4,28 %17. Graf 13: Vývoj průměrných úrokových sazeb hypoték

Zdroj: http://www.hypoindex.cz/clanky/kam-zamiri-urokove-sazby-hypotek-v-roce-2011/

V předchozím grafu jsme měli možnost vidět vývoj průměrné úrokové sazby nazývanou FINCENTRUM

HYPOINDEX,

který

je

zveřejňovaný

na

stránkách

Hypoindex.cz.

„FINCENTRUM HYPOINDEX je vážená průměrná úroková sazba, za kterou jsou poskytovány v daném kalendářním měsíci nové hypoteční úvěry pro fyzické osoby. Vahami jsou objemy poskytnutých úvěrů. Vstupní data pro výpočty poskytují tyto banky: Česká spořitelna, ČSOB, GE Money Bank, Hypoteční banka, Komerční banka, Raiffeisenbank, UniCredit Bank, Volksbank CZ a Wüstenrot hypoteční banka.“18 Z hlediska dalšího pohledu na konkurenci mezi překlenovacími a hypotečními úvěry nahrávají výhody překlenovacích úvěrů do karet stavebním spořitelnám. Především z důvodu

17

ZÁMEČNÍK, Petr. Hypoindex.cz [online]. 2011-05-11 [cit. 2011-06-09]. Fincentrum Hypoindex duben 2011: Sazby klesají... o 5 tisícin vzhůru . Dostupné z WWW: . 18 Hypoindex.cz [online]. 2008-2010 [cit. 2011-06-09]. Graf vývoje. Dostupné z WWW: .

43

jistoty fixní úrokové sazby využijí klienti raději úvěr na bydlení od stavební spořitelny než od banky, kde se sazba neustále pohybuje a není garantována. Stavební spořitelny si tak mohou být jisté, že své klienty bude vždycky mít. Navíc své klienty dobře znají, protože u nich klienti spoří na svých spořících účtech, a tak to mají spořitelny jednodušší i co se týče poskytování nových úvěrů. Další výhodu pro stavební spořitelny můžeme nalézt v tom, že spořitelny berou peníze na úvěry od svých klientů, které mají své vklady vázané po dobu 6 let na účtu u stavební spořitelny. Naopak banky, které si musejí půjčovat na trhu – nejčastěji emisí hypotečních zástavních listů, to mají o to složitější. Musejí také podniknout kroky navíc, aby si prověřily své potenciální klienty, a nedostali se tak do potížích při nesplácení úvěru klientem.

3.4 Zhodnocení stavebního spoření Jak můžeme nakonec zhodnotit stavební spoření? Po všech uvedených faktech se dá říct, že stavební spoření je stále velmi zajímavý finanční produkt, který má ale i své nedostatky. Jeho výhody i nevýhody shrneme v následujících podkapitolách, včetně možnosti jeho dalšího vývoje, kde zohledníme možné dopady nejnovější novely zákona o stavebním spoření.

3.4.1 Výhody Stavební spoření má výhody jak ve fázi spoření, tak ve fázi úvěrové. Jsou jimi: 

použití peněžních prostředků ze stavebního spoření včetně státní podpory je bez účelové a bez omezení;



státní podpora 4 500,- (u smluv uzavřených do 31. 12. 2003), 3 000,- (u smluv uzavřených do 31. 12. 2010), 2 000,- (u smluv uzavřených od 1. 1. 2011);



doba spoření je omezená jen výší cílové částky, která se může kdykoliv zvýšit nebo snížit;



stabilní úroková sazba z vkladů a ze státní podpory, bývá kolem 2 % – záleží na stavební spořitelně a zvolené variantě spoření;



jistý výnos, který nepodléhá rizikům, proto víme, kolik budeme mít na účtu stavebního spoření za 6 let;



vklady jsou v bezpečí, jelikož jsou ze zákona pojištěny do celkové výše 100 000 EUR;



možnost uzavřít stavební spoření dětem – smlouvu za ně podepíše zákonný zástupce;



úvěry jsou s nízkou úrokovou sazbou, která je stabilní po celou dobu splácení; 44



úvěr je ze zákona dostupný skoro všem, pokud splní dané podmínky, které vědí dopředu;



podmínky úvěru se při splácení nemění;



možnost získání překlenovacího úvěru před dobou splnění stanovených podmínek pro nárok na řádný úvěr;



jsou daňově zvýhodněny úroky z úvěru, o které je možné snížit si daňový základ;



úvěr je možné splatit pomocí mimořádných splátek před koncem doby jeho splacení bez sankcí;



nízké poplatky za vedení účtu;



„možnost zajištění úvěru jiným způsobem než zástavním právem k nemovitosti i při jeho relativně vysoké výši“ (Prčík, 2002).

3.4.2 Nevýhody Stavební spoření má i několik nevýhod, které si teď vyjmenujeme: 

vázanost peněžních prostředků na účtu stavebního spoření po dobu 6 let bez možnosti s nimi disponovat;



ztráta státní podpory při nakládání s peněžními prostředky před uplynutím šestileté lhůty;



jednomu účastníkovi stavebního spoření náleží jedna státní podpora;



novelou platnou od 1. 1. 2011 se snižuje státní podpora na 2 000 Kč a zvyšuje potřebná naspořená částka pro přiznání maximální státní podpory na 20 000 Kč;



s novou novelou přichází i zrušení daňového osvobození úroků z vkladů, ze státní podpory a z jejích úroků, nyní se zdaňují 15% sazbou daně;



za uzavření smlouvy o stavebním spoření se hradí vysoký poplatek;



úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry lze použít jen na bytové potřeby stanovené v zákoně o stavebním spoření;



pro získání řádného úvěru je potřeba spořit minimálně 24 měsíců, naspořit určité procento cílové částky a splnit hodnotící číslo;



jsou kladeny velké požadavky na vlastní úspory klienta, podle toho se pak odvíjí výše úvěru.

45

3.4.3 Možnosti dalšího vývoje Zásadní otázkou je, jaký bude další vývoj stavebního spoření? V současné době už jen doznívá dopad finanční krize z roku 2008 na naše tržní hospodářství a lidé se začínají vzpamatovávat, znovu investují a zhodnocují své peníze. Avšak na scéně se objevila jiná „rána pod pás“, která stavební spoření opět oslabuje. Je jím novela z roku 2010, která je platná od 1. ledna 2011. Zcela zásadně změnila podobu stavebního spoření a Ministr financí Miroslav Kalousek se nechává slyšet, že od roku 2012 chce nechat zase snížit státní podporu a zavést ještě účelovost stavebního spoření19. Je velice smutné, že Ministerstvo financí podniká takovéto kroky právě proti stavebnímu spoření, které je atraktivním finančním produktem na financování bytových potřeb pro širokou veřejnost. O to smutnější to je, když si stavební spoření v České republice drží krásné třetí místo z hlediska stavebního spoření v Evropě, ale vzhledem zhoršující se legislativní situaci a finanční krizi z roku 2008 si stále pohoršuje. Například ještě před pár lety bylo české stavební spoření před rakouským, které je nyní na druhém místě20. Aby se ze všech těchto důvodů stavební spoření nevytratilo z klietských portfólií, je důležité, aby stavební spořitelny přišly na trh s takovými produkty a službami v oblasti financování bydlení, které budou co nejvíce odpovídat potřebám klientů, budou finančně zajímavé a budou dostupné široké veřejnosti. Pro ukázku, jak se může vyvíjet stavební spoření v roce 2011, využijeme dostupné údaje za letošní první čtvrtletí. Údaje o počtu nově uzavřených smluv o stavebním spoření v období leden až duben roku 2010 a 2011 nalezneme v Tabulce 12. Hned na první pohled si všimneme neuvěřitelného nárůstu v počtu nově uzavřených smluv u Českomoravské stavební spořitelny, která za první čtvrtletí uzavřela 171 877 nových smluv, i když se tak stalo při nižší celkové cílové částce. Tento zajímavý výsledek je o to víc překvapující, když od ledna začala platit již zmíněná nejnovější novela zákona o stavebním spoření, která upravuje zákonné podmínky poskytování státní

19

Česká tisková kancelář [online]. 2011-05-08 [cit. 2011-06-09]. Kalousek navrhne daňové zvýhodnění hypoték na 80.000 Kč ročně. Dostupné z WWW: . 20

Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 2010 [cit. 2011-06-1 09]. České stavební spoření je třetí v Evropě, ale klesá nejrychleji. Dostupné z WWW: .

46

podpory a uvádí další parametrické změny stavebního spoření. Druhou spořitelnou, která si oproti loňskému roku přilepšila, je Wüstenrot – stavební spořitelna, jenž dosáhla 21 331 v počtu nových smluv. Opět se ale stalo, jako u Českomoravské stavební spořitelny, že nové smlouvy byly uzavřeny s nižší cílovou částkou. I přesto to ale Wüstenrot – stavební spořitelně nepomohlo k tomu, aby povýšila, a nezůstala tak opět poslední stavební spořitelnou na trhu. Druhou příčku si i přes pokles nově uzavřených smluv drží Stavební spořitelna České spořitelny, která od začátku roku uzavřela 37 252 nových smluv s celkovou cílovou částkou 43 539 mil. Kč Tabulka 12: Počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření leden – duben 2011 Spořitelna ČMSS SSČS Modrá pyramida Raiffeisen Wüstenrot

Nové smlouvy 2011

Cílová částka (v mil. Kč)

Nové smlouvy 2010

Cílová částka (v mil. Kč)

171 877 37 252 32 381 46 411 21 331

43 539 7 478 9 053 9 199 5 689

107 500 59 111 60 749 48 008 18 862

45 069 12 901 11 561 14 258 6 247

Zdroj: Karavana – elektronický informační magazín Modré pyramidy z 26. 5. 2011, vlastní úprava

Co se týká objemu a počtu nově poskytnutých úvěrů za první čtvrtletí roku 2011 uvedených v Tabulce 13, můžeme konstatovat, že podle meziročních změn došlo u všech stavebních spořitelen k poklesu jak počtu, tak objemu v poskytnutých úvěrech na bydlení. Nejvýraznější pokles v obou případech zaznamenala Wüstenrot – stavební spořitelna, která poskytla jen 1 714 úvěrů v celkovém objemu 775 mil. Kč. Oproti tomu Modrá pyramida si v prvním čtvrtletí vedla na úvěrovém trhu nejlépe, jelikož uzavřela jen o 13 % méně nových smluv a objem byl 2 490 mil. Kč, tak se díky tomu dostala na druhé místo před Stavební spořitelnu České spořitelny. Tabulka 13: Objem a počet poskytnutých úvěrů leden – duben 2011 Spořitelna ČMSS SSČS Modrá pyramida Raiffeisen Wüstenrot

Objem (v mil. Kč)

Meziroční změna

Počet

Meziroční změna

6 522 1 307 2 490 1 938 775

-30% -28% -6% -51% -58%

14 419 4 999 3 809 3 811 1 714

-20% -21% -13% -46% -38%

Zdroj: Karavana – elektronický informační magazín Modré pyramidy z 26. 5. 2011, vlastní úprava

47

Závěr Stavební spoření patří v České republice k nejrozsáhlejším finančním produktům sloužícím ke zhodnocení peněz a především k financování vlastního bydlení. Dá se říct, že ho má téměř každá domácnost a každý člen rodiny, jelikož ze zákona o stavebním spoření má každý nárok na státní podporu. Státní podporou se stát přímo podílí na zlepšování bytové situace v České republice, avšak vzhledem k nově přijaté a platné novele zákona o stavebním spoření se podpora ze strany státu zmenšila, což nedává dobré vyhlídky ani českému bytovému fondu, ani samotnému stavebnímu spoření. S novelou proto přicházejí obavy ze strany účastníků, potenciálních klientů i ze strany stavebních spořitelen, jak to bude se stavebním spořením dál. Dle mého názoru se poslední novela zákona o stavebním spoření neprojevila na trhu stavebního spoření v plném rozsahu, neboť tendence poskytovaných úvěrů má stále vzestupný růst. Myslím si, že se to projeví zhruba za 2 až 3 roky, kdy budou končit vázací lhůty stavebního spoření a smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření ukončí lidé, kteří tento produkt využívali právě za účelem spoření. Po provedených změnách v zákoně bude potřeba pečlivěji prozkoumat nabídky jednotlivých stavebních spořitelen. Ty budou muset zvážit svou další strategii, aby nepřišli o své klienty a aby přilákali další. Budou muset zlepšit své podmínky, aby udělaly stavební spoření a úvěry z něj znovu atraktivní. Již teď se snaží zabránit odchodu klientů, a proto stále vymýšlejí různé marketingové akce na podporu prodeje stavebního spoření jako například, že klientům nabízí na určitou dobu zvýhodněné úročení vkladů a jiné. Dále bych chtěla na základě všech shora uvedených informací zdůraznit, že při pozorování vývoje stavebního spoření a jeho srovnání s nejvíce konkurenčním produktem hypotečním úvěrem jsem došla ke zjištění, že stavební spoření v podstatě již dnes moc neslouží pro účely samotného spoření tak, jak sloužilo dříve, ale je spíše využíváno za účelem krytí bytové potřeby klientů, neboť je plně konkurence schopné klasické hypotéce. Závěrem bych chtěla podotknout, že vzhledem ke všem předchozím informacím se dá předpokládat, že počet nových smluv o stavebním spoření bude ubývat, jelikož stavební spoření jako produkt na spoření a zhodnocení finančních prostředků si vlivem poslední novely dost pohoršil, lidé v něj ztrácí důvěru, a proto v něm neplánují ani pokračovat. Jak již bylo řečeno, bude potřeba osvěžit stavební spoření na českém trhu, aby o něj široká veřejnost měla opět zájem a dávala produktům stavebního spoření přednost před těmi konkurenčními. 48

Seznam použité literatury Knihy 1. DOUCHA, R. Stavební spoření. 2. vyd., Praha: Grada Publishing, 1999. 89 s. ISBN 80-7169-894-6. 2. PRČÍK, T. Stavební spoření v kostce. Brno: ERA, 2002. 124 s. ISBN 80-86517-37-3. 3. REVENDA, Z. et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd., Praha: Management Press, 2005. 143 – 144 s. 4. RUBEK, J.; REVENDA Z. et al. Stavební spoření a půjčky. Říčany: Scientia, 1994. 208 s. ISBN 80-900891-5-1. 5. SŮVOVÁ, H.; PAVELKA, F.; DEGEN, Z. et al. Specializované bankovnictví. Praha: BI, 1998. 398 s. ISBN 80-902243-2-6. 6. SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení. 5. vyd., Praha: Grada Publishing, 2009. 143s. ISBN 978-80-247-2388-4. 7. VICHNAROVÁ, L.; NOVÁKOVÁ, J. Stavíme: financování bydlení. Brno: ERA, 2007. 90s. ISBN 978-80-7366-079-6.

Prameny práva 1. Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. přijatý 25. února 1993. 2. Novela č.83/1995 Sb. zákona o stavebním spoření a zákona o bankách. 3. Novela č. 423/2003 Sb. zákona o stavebním spoření. 4. Novela č. 292/2005 Sb. zákona o stavebním spoření. 5. Novela č. 348/2010 Sb. zákona o stavebním spoření. 6. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění. 7. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v platném znění.

Elektronické zdroje 1. Výroční zprávy Asociace český stavebních spořitelen z let 2003 – 2010 2. Výroční zprávy Českomoravské stavební spořitelny z let 2008 – 2010 3. Výroční zprávy Raiffeisen stavební spořitelny z let 2008 – 2010 4. Výroční zprávy Modré pyramidy stavební spořitelny z let 2008 – 2010 49

5. Výroční zprávy Wüstenrot stavební spořitelny z let 2008 – 2010 6. Výroční zprávy Stavební spořitelny České spořitelny z let 2008 – 2010 7. Karavana – elektronický informační magazín Modré pyramidy z 26. 5. 2011

Internetové zdroje 1. Asociace českých stavebních spořitelen. Dostupné z WWW: http://www.acss.cz/cz/ 2. Portál veřejné správy České republiky. http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place. 3. Ministerstvo financí České republiky. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/index.html.

Dostupné Dostupné

z z

WWW: WWW:

4. ATLAS software a.s. Dostupné z WWW: http://www.atlas-software.cz/cs/index.php 5. Businesscenter.cz. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/ 6. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Dostupné z WWW: http://www.cmss.cz/ 7. Raiffeisen stavební spořitelnu a. s. Dostupné z WWW: http://www.rsts.cz/ 8. Modrá pyramida stavební http://www.modrapyramida.cz

spořitelna,

a.s.

Dostupné

z

WWW:

9. Wüstenrot – stavební spořitelna a.s. Dostupné z WWW: http://www.wuestenrot.cz/ 10. Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. Dostupné z WWW: http://www.burinka.cz/ 11. Hypoindex. cz. Dostupné z WWW: http://www.hypoindex.cz/

50

Seznam grafů Graf 1: Počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření Graf 2: Počet smluv o stavebním spoření ve fázi spoření Graf 3: Reálně vyplacená státní podpora v daném období (v mld. Kč) Graf 4: Počet poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů Graf 5: Celkový objem poskytnutých úvěrů s rozdělením na úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry (v tis. Kč) Graf 6: Nové smlouvy o stavebním spoření uzavřené v letech 2008, 2009 a 2010 Graf 7: Tržní podíl jednotlivých stavebních spořitelen v roce 2010 podle počtu platných smluv Graf 8: Podíl vkladů klientů u jednotlivých stavebních spořitelen v roce 2010 Graf 9: Počet nově poskytnutých úvěrů v letech 2008 až 2010 Graf 10: Objem poskytnutých úvěrů v letech 2008 až 2010 Graf 11: Poměr stavebního spoření a hypotečního úvěru v roce 2010 Graf 12: Účel poskytnutí úvěrů od stavebních spořitelen v roce 2010 Graf 13: Vývoj průměrných úrokových sazeb hypoték

Seznam obrázků Obrázek 1: Skladba cílové částky stavebního spoření Obrázek 2: Schéma překlenovacího úvěru

Seznam tabulek Tabulka 1: Porovnání podmínek získání státní podpory Tabulka 2: Nabídka finančních produktů Českomoravské stavební spořitelny Tabulka 3: Nabídka finančních produktů Raiffeisen stavební spořitelny Tabulka 4: Nabídka finančních produktů Modré pyramidy stavební spořitelny Tabulka 5: Nabídka finančních produktů Wüstenrot – stavební spořitelny Tabulka 6: Nabídka finančních produktů Stavební spořitelny České spořitelny Tabulka 7: Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření fyzickými osobami – občany Tabulka 8: Průměrná státní podpora přiznaná na smlouvu o stavebním spoření za příslušný rok Tabulka 9: Počet platných smluv v letech 2008, 2009 a 2010 51

Tabulka 10: Kalkulace překlenovacího úvěru Tabulka 11: Kalkulace hypotečního úvěru Tabulka 12: Počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření leden – duben 2011 Tabulka 13: Objem a počet poskytnutých úvěrů leden – duben 2011

Seznam příloh Příloha 1: Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice-ke dni 31. 3. 2011 Příloha 2: Kalkulace hypotečního úvěru u Raiffeisenbank Příloha 3: Kalkulace překlenovacího úvěru u Českomoravské stavební spořitelny

52

Přílohy Příloha 1: Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice-ke dni 31.3. 2011 Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření fyzickými osobami - občany Smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření 1) Reálně vyplacená státní podpora (v daném období) Průměrná státní podpora přiznaná na smlouvu o stavebním spoření za příslušný rok

Počet

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

206 000

445 350

453 531

620 389

530 176

638 232

906 867

143,2

145,3

144,2

Objem     (tis. Kč) Počet Objem     (tis. Kč)

206 000

651 350

1 104 881

1 560 142

1 967 849

2 371 816

2 801 389

0

0,284

1,112

2,309

3,817

5,068

6,393

0

1 380

1 710

2 090

2 450

2 580

2 795

1,079

6,35

16,33

34,455

59,552

81,731

93,629

Naspořená částka 1)

Objem     (tis. Kč) Objem     (tis. Kč)

Úvěry celkem 1)

Počet

0

1

880

17 917

65 279

191 118

286 942

     v tom: ze stavebního spoření

Počet

0

1

880

4 270

10 324

37 880

167 687

     překlenovací 2)

Počet Objem     (tis. Kč) Objem     (tis. Kč) Objem     (tis. Kč)

13 647

54 955

153 238

119 255

Úvěry celkem 1)      v tom: ze stavebního spoření      překlenovací 2)

0

0,001

0,169

2,077

8,301

24,924

26,346

0

0,001

0,169

0,181

0,473

1,922

8,416

1,896

7,828

23,002

17,93

1) Stav ke konci období 2) Úvěry podle § 5 odst. 5 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů

2000

2001

2002

2003

1 115 926 1 373 258 1 293 890 2 097 338

139,4

136,9

146,7

200,5

2004

2005

314 650 430 233

222,8

227,9

2006

2007

2008

2009

2010

1q 2011

516 385

579 730

705 463

575 292

532 765

95 822

235,8

284,9

302,8

308,7

300,5

294,6

3 424 580 4 196 408 4 870 620 6 300 831 5 899 300 5 573 874 5 297 522 5 132 595 5 070 510 4 926 183 4 845 319 4757301 7,719

9,313

11,059

13,261

2 874

2 956

3 138

3 159

110,4

133,309

180,19

373 463

465 824

262 259

15,337

16,086

15,772

14,976

14,22

13,262

11,743

0

3 256

3 242

3 173

3 090

2 927

2 776

n/a

n/a

236,815

287,077

328,987

359,848

384,88

401,061

415,15

430,122

424,237

568 920

685 740

786 483

857 875

900 653

942 944

971 176

988 353

993 357

958 221

346 145

420 929

488 850

549 698

582 867

587 501

580 352

569 870

565 485

564 633

563 438

111 204

119 679

147 991

196 890

236 785

275 008

313 152

362 592

401 306

422 868

428 724

421 783

31,011

37,023

46,308

63,597

84,184

108,063

135,45

179,301

227,417

267,512

293,362

292,083

14,207

18,522

21,916

25,099

28,735

31,751

35,073

38,912

42,875

48,899

53,069

53,549

16,804

18,501

24,392

38,498

55,449

76,312

100,377

140,389

184,542

218,613

240,294

238,535

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_62168.html, vlastní úprava

53

Příloha 2: Kalkulace hypotečního úvěru u Raiffeisenbank

ORIENTAČNÍ PROPOČET HYPOTEČNÍHO ÚVĚRU Typ hypotečního úvěru Zadejte nová vstupní data

HÚ KLASIK

KLASIK

Hodnota nemovitosti určené ke zřízení zástavního práva Požadovaný hypoteční úvěr Zvolte počet obyvatel obce/města, v které se nemovitost (zástava) nachází Kalkulováno s úvěrem ve výši (tzv. LTV)

2,500,000.00 Kč 2,000,000.00 Kč 80.00% z hodnoty nemovitosti Koupě Koupě (vč. (vč.vypořádání vypořádání maj.maj. poměrů) poměrů)

Hlavní účel úvěru Požadovaná doba splácení

20

Fixace úrokové sazby na období (v letech)

3

3 1

Kalkulováno pro počet žadatelů Čistý měsíční příjem všech žadatelů Splátky jiných úvěrů, leasingů, splátkových prodejů

33,000.00 Kč Kč

Další varianty délky splácení (v letech): 20 32,970.-

5 94,333.-

10 53,008.-

Měsíční anuitní splátka:

13,188.-

37,733.-

21,203.-

Je poskytnutí úvěru reálné?

ANO

NE

NE

Minimální příjmy žadatelů:

Úroková sazba p.a. (předpokládaná)

15 39,514.-

20 32,970.-

15,805.-

30 26,811.-

13,188.-

NE

10,724.-

ANO

ANO

4.99% 07/07/2011

Úroková sazba garantována zdarma do ---

---

---

---

Garance úrokové sazby platí za předpokladu, že nedojde ke snížení zde uvedených příjmů či výše úvěru a údaje o Hlavním žadateli jsou správné.

Doplňující informace: Maximální možná výše úvěru pří příjmu 33000 Kč

2,001,800.-

699,600.-

1,245,000.-

1,670,300.-

2,001,800.-

2,461,700.-

Maximální možná výše anuity pří příjmu 33000 Kč

13,200.-

13,199.-

13,199.-

13,200.-

13,200.-

13,200.-

Měsíční poplatek za správu úvěru v Kč:

150.-

Poplatek za poskytnutí úvěru v Kč:

---

0.-

Celkem uhrazeno úroků v Kč*):

1,165,137.-

Měsíční max.platba úroku v období čerpání v Kč:

---

Služba TURBO mimořádné splátky?

NE, sleva 0,1%

Bude v RB uzavřeno pojištění?

8,317.-

ANO, sleva 0,2%

---

*) suma úroků kalkulovaná z předpokládané úrokové sazby (při situaci, že úrok zůstává stejný po celou dobu splatnosti)

---

Roční procentní sazba nákladů - RPSN / APRC:

5.42%

Tento výpočet je pouze informativní a umožňuje klientovi získat minimální představu o splácení hypotečního úvěru. Klient tímto dává souhlas s tím, aby údaje na formuláři tohoto Orientačního propočtu, jakož i jakékoli další informace týkající se klienta, byly v souvislosti s poskytováním služeb klientovi a v souvislosti s povinnostmi vyplývajícími z právního řádu České republiky, uchovávány, používány a předávány Raiffeisenbank a.s., jejím mateřským, sesterským společnostem, jejich zmocněncům a třetím stranám nebo mezi těmito navzájem, bude- li zachován princip důvěrného charakteru informací. Hlavní žadatel (klient)

Korespondenční adresa

Současné zaměstnání

Jméno a příjmení: hh

Ulice a č.p.:

zz

Sektor zaměstnání: vyber..

Kontaktní telefon: gg@

Město/Obec:

zz

Typ zaměstnání:

Okres:

vyber ..

Počet let v zaměstnání:

E-mail:

[email protected]

Vzdělání:

vyber..

Rodinný stav:

vyber..

vyber.. vyplň

Podpis klienta

Poradce

Zpracováno dne:

08/06/2011

verze

Raiffeisenbank a.s.

Jméno a příjmení:

Příjmení a jméno

Společnost:

pracovníka RB:

Provizní číslo:

HC/pobočka:

Kontakt:

Kontakt:

Podpis

Podpis, datum

20101101

Zdroj: kalkulace provedena nezávislým finančním poradcem Lubošem Velebilem

54

Příloha 3: Kalkulace překlenovacího úvěru u Českomoravské stavební spořitelny Model 6.07 Program na výpo č et stavebního spo ření u Českomoravské stavební spo řitelny, a.s.

Informace o Datum uzavření smlouvě Cílová částka VOP Typ klienta Spoření ukončeno dne Splacení úvěru Meziúvěr Datum uzavření Cílová částka VOP Datum modelování Počet měsíců od data modelování do přidělení CČ Datum přidělení cílové částky Úroková sazba meziúvěru Naspořená Vklady částka Bonusy Úroky Státní podpora Úhrady Úhrady za meziúvěr Celkem naspořeno Výnos ve Úroky fázi spoření Bonusy Státní podpora St.podpora připsaná dodatečně (po zdanění) Vrácená státní podpora Úhrady Odvedená daň Výnos Finanční Úroky z úvěru náklady Daňová úspora z úvěrových úroků Úroky z meziúvěru Daňová úspora z meziúvěrových úroků Úroky z vkladů Bonusy Státní podpora ve fázi spoření St.podpora připsaná dodatečně (po zdanění) Vrácená státní podpora Úhrady ve fázi spoření Úhrady ve fázi splácení úvěru Celkové finanční náklady Celkové Úložky ve fázi spoření náklady Splátky úvěru Daňová úspora z úvěrových úroků Úroky z meziúvěru Daňová úspora z meziúvěrových úroků St.podpora připsaná dodatečně (po zdanění) Vrácená státní podpora Náklady celkem Celkové Další úložky ve fázi spoření náklady Úroky z meziúvěru meziúvěru / Úhrada za uzavření meziúvěru úvěru Splátky úvěru St.podpora připsaná dodatečně (po zdanění) Náklady celkem Efektivita Naspořeno / Cílová částka Úvěr / Cílová částka RPSN

06.06.2011 2 000 000,00 Kč 03/06 Invest:Standard S podporou 30.09.2020 01.06.2031 06.06.2011 2 000 000,00 Kč 03/06 Invest:Standard 06.06.2011 111 30.09.2020 4,50 % 772 128,00 Kč 0,00 Kč 72 750,10 Kč 18 000,00 Kč -21 200,00 Kč -10 000,00 Kč 831 678,10 Kč 72 750,10 Kč 0,00 Kč 18 000,00 Kč 2 000,00 Kč 0,00 Kč -31 200,00 Kč -10 909,00 Kč 50 641,10 Kč 317 444,90 Kč -47 616,74 Kč 832 500,00 Kč -124 875,00 Kč -72 750,10 Kč 0,00 Kč -18 000,00 Kč -2 000,00 Kč 0,00 Kč 31 200,00 Kč 3 410,00 Kč 919 313,06 Kč 772 128,00 Kč 1 490 085,80 Kč -47 616,74 Kč 832 500,00 Kč -124 875,00 Kč -2 000,00 Kč 0,00 Kč 2 920 222,06 Kč 765 234,00 Kč 832 500,00 Kč 10 000,00 Kč 1 490 085,80 Kč -2 000,00 Kč 3 095 819,80 Kč 41,54 % 58,46 % 51305%

55

Události

Datum

Událost spoření (Kč)

celkem (Kč)

06.06.2011

Spoření ročně

Meziúvěr ročně

Úvěr ročně

Uzavření smlouvy, cílová částka 2 000 000,00 Kč, smluvní podmínky 03/06 Invest:Standard, úroková sazba ve fázi spoření 2 % p.a. Datum modelování. Počet měsíců do splatnosti MÚ je 111. 30.06.2011 Zahájení pravidelného spoření. Čerpání meziúvěru 2 000 000,00 Kč při sazbě 4.5 % p.a. snížené o úhradu 10 000,00 Kč. Vyplaceno 1 990 000,00 Kč. 31.07.2011 Zahájení pravidelných měsíčních splátek meziúvěrových úroků 30.06.2019 Dosaženo hodnotící číslo 64. 30.06.2020 Naspořeno 40 % cílové částky (do 12 měsíců od dosažení HČ). 30.09.2020 Konec pravidelného spoření. Spoření ukončeno přidělením. Ukončení spoření, cílová částka 2 000 000,00 Kč, smluvní podmínky 03/06 Invest:Standard, úroková sazba ve fázi spoření 2 % p.a. Naspořená částka činí 830 769,10 Kč. Dodatečně bude připsána státní podpora 2 000,00 Kč. Meziúvěr je splacen naspořenou částkou a úvěrem 1 169 230,90 Kč úročeným úrokovou sazbou ve výši 4.8 % p.a. Konec pravidelných měsíčních splátek meziúvěrových úroků 01.11.2020 Zahájení pravidelných měsíčních splátek úvěru. 21.04.2021 Dodatečně připsána státní podpora 2 000,00 Kč. 01.06.2031 Upravená poslední pravidelná měsíční splátka úvěru. Konec pravidelných měsíčních splátek úvěru. Datum Úložka (Kč)

Měsíční platby meziúvěr úvěr (Kč) (Kč)

6 894,00

6 894,00

7 500,00

14 394,00

0,00

7 500,00

0,00

0,00 11 690,00

Úhrada (Kč) Podpora (Kč)

3 455,80 0,00 Úrok (Kč)

11 690,00 3 455,80 0,00 Daň (Kč) Zůstatek (Kč)

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Celkem Datum Datum 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Celkem Datum Datum

48 258,00 82 728,00 82 728,00 82 728,00 82 728,00 82 728,00 82 728,00 82 728,00 82 728,00 62 046,00 772 128,00 Úložka (Kč) Platba (Kč) 45 000,00 90 000,00 90 000,00 90 000,00 90 000,00 90 000,00 90 000,00 90 000,00 90 000,00 67 500,00 832 500,00 Platba (Kč) Splátka (Kč)

15 620,00 102,70 15,00 32 725,70 620,00 2 000,00 1 428,20 214,00 118 047,90 620,00 2 000,00 3 134,60 470,00 204 820,50 620,00 2 000,00 4 870,10 730,00 293 068,60 620,00 2 000,00 6 635,00 995,00 382 816,60 620,00 2 000,00 8 430,00 1 264,00 474 090,60 620,00 2 000,00 10 255,50 1 538,00 566 916,10 620,00 2 000,00 12 112,00 1 816,00 661 320,10 620,00 2 000,00 14 000,00 2 100,00 757 328,10 620,00 2 000,00 11 782,00 1 767,00 830 769,10 21 200,00 18 000,00 72 750,10 10 909,00 830 769,10 Úhrada (Kč) Podpora (Kč) Úrok (Kč) Daň (Kč) Zůstatek (Kč) Čerpání (Kč) Úrok (Kč) Zůstatek (Kč) D.úspora (Kč) 2 000 000,00 45 000,00 2 000 000,00 6 750,00 90 000,00 2 000 000,00 13 500,00 90 000,00 2 000 000,00 13 500,00 90 000,00 2 000 000,00 13 500,00 90 000,00 2 000 000,00 13 500,00 90 000,00 2 000 000,00 13 500,00 90 000,00 2 000 000,00 13 500,00 90 000,00 2 000 000,00 13 500,00 90 000,00 2 000 000,00 13 500,00 67 500,00 2 000 000,00 10 125,00 2 000 000,00 832 500,00 2 000 000,00 124 875,00 Čerpání (Kč) Úrok (Kč) Zůstatek (Kč) D.úspora (Kč) Úhrady (Kč) Čerpání (Kč) Úrok (Kč) Zůstatek (Kč) D.úspora (Kč)

2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem Datum

23 380,00 142 280,00 140 280,00 140 280,00 140 280,00 140 280,00 140 280,00 140 280,00 140 280,00 140 280,00 140 280,00 61 905,80 1 490 085,80 Splátka (Kč)

1 169 230,90 310,00 310,00 310,00 310,00 310,00 310,00 310,00 310,00 310,00 310,00 310,00 3 410,00 1 169 230,90 Úhrady (Kč) Čerpání (Kč)

HČ 0,123 1,837 5,599 11,443 19,405 29,521 41,827 56,362 73,162 90,618 HČ

13 893,60 1 159 744,50 2 084,04 51 987,60 1 069 762,10 7 798,14 47 734,80 977 526,90 7 160,22 43 307,60 880 864,50 6 496,14 38 667,80 779 562,30 5 800,17 33 805,30 673 397,60 5 070,80 28 709,30 562 136,90 4 306,40 23 368,80 445 535,70 3 505,32 17 772,00 323 337,70 2 665,80 11 906,50 195 274,20 1 785,98 5 759,40 61 063,60 863,91 532,20 0,00 79,83 317 444,90 0,00 47 616,75 Úrok (Kč) Zůstatek (Kč) D.úspora (Kč)

Toto je pouze nezávazný modelový výpočet, který se řídí platnými "Všeobecnými obchodními podmínkami stavebního spoření". Verze Modelu 6.07: 2011-05-05

Zdroj: kalkulace provedena finančním poradcem Českomoravské stavební spořitelny Hanou Korbelovou

56