Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Michaela Nátěstová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2014

Michaela Nátěstová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalářské práce:

Vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje

Autor bakalářské práce:

Michaela Nátěstová

Vedoucí bakalářské práce:

PhDr. Petr Adámek, CSc

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.

V Praze dne 30. dubna 2014

Podpis

Tímto bych ráda poděkovala PhDr. Petru Adámkovi, CSc. za vedení mé bakalářské práce, za věnovaný čas a také za cenné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování této práce. Dále děkuji referentce zaměstnanosti Ing. Mileně Strohalmové za poskytnuté informace z Úřadu práce v Bruntále.

Název bakalářské práce: Vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje

Abstrakt: Bakalářská práce ve své teoretické části popisuje základní pojmy, se kterými se setkáváme na trhu práce. Dále jsou vyjmenovány jednotlivé druhy nezaměstnanosti spolu s jejich podrobným vysvětlením. Blíže je také popsána základní charakteristika trhu práce. V praktické části je již teorie uvedena v realitu. Popsán je zde vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje, jeho charakteristika a aktivní politika nezaměstnanosti. Blíže je také ukázán a vysvětlen problém nezaměstnanosti tohoto kraje. Jako názorný příklad je použito město Vrbno pod Pradědem, které se v dnešní době potýká s vysokou nezaměstnaností. V závěru praktické části jsou navrhnuta možná řešení této problematiky jako např. rozvoj cestovního ruchu v kraji, rozšíření česko–polské spolupráce nebo využití dotací poskytnutých Českou republikou nebo Evropskou Unií.

Klíčová slova: Trh práce, nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, Moravskoslezský kraj, Vrbno pod Pradědem

Title of the Bachelor´s Thesis: Developments in the labor market of Moravian-Silesian Region

Abstract: Bachelor thesis in the theoretical part describes the basic concepts encountered in the labor market. Furthermore, different types of unemployment together with a detailed explanation are named. The main characteristics of the labor market are also described. The theory is shown in reality in the practical part of the thesis. The development of the labor market in the Moravian-Silesian region, its characteristics and active policy of employment is also shown there. The problem of unemployment in this region is shown and explained in more detail in this part also. Vrbno pod Pradědem is used as an illustrative example. City, which is currently also struggling with high unemployment rates. In conclusion, the practical section proposes some solutions to this problem, such as development of tourism, extending Czech - Polish cooperation or the use of grants provided by the Czech Republic and the European Union.

Key words: Labor market, unemploynment, active enmployment policy, Moravian-Silesian Region, Vrbno pod Pradědem

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1. Teoretická část ............................................................................................................. 10 1.1. Základní charakteristiky trhu práce .......................................................................... 10 1.1.1. Nabídka práce .................................................................................................... 11 1.1.2. Poptávka po práci .............................................................................................. 11 1.1.3. Klasifikace postavení v zaměstnání .................................................................. 12 1.1.4. Ekonomicky aktivní x neaktivní obyvatelé ....................................................... 13 1.1.5. Fluktuace zaměstnanců ..................................................................................... 14 1.2. Nezaměstnanost ........................................................................................................ 15 1.2.1. Typy nezaměstnanosti ....................................................................................... 16 1.2.2. Výpočet nezaměstnanosti .................................................................................. 18 1.3. Politika zaměstnanosti .............................................................................................. 20 1.3.1. Aktivní politika zaměstnanosti .......................................................................... 20 1.3.2. Pasivní politika zaměstnanosti .......................................................................... 22 1.4. Sociální dopady nezaměstnanosti ............................................................................. 23 2. Praktická část ............................................................................................................... 25 2.1. Charakteristika Moravskoslezského kraje ................................................................ 25 2.2. Vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje......................................................... 26 2.2.1. Srovnání okresů v kraji ..................................................................................... 28 2.2.2. Zaměstnání dle odvětví ..................................................................................... 30 2.3. Aktivní politika nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje.................................... 32 2.4. Cestovní ruch v kraji ................................................................................................ 35 2.5. Vrbno pod Pradědem ................................................................................................ 38 2.5.1. Historie a charakteristika města ........................................................................ 38 2.5.2. Nezaměstnanost ................................................................................................. 40 2.6. Možná řešení nastíněných problémů ........................................................................ 44 2.6.1. Nezaměstnanost ................................................................................................. 44 2.6.2. Cestovní ruch..................................................................................................... 45 2.6.3. Česko – polská spolupráce ................................................................................ 46 2.6.4. Nezaměstnanost Vrbno pod Pradědem ............................................................. 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Seznamy obrázků a tabulek ................................................................................................. 51 Zdroje .................................................................................................................................. 52 Přílohy ................................................................................................................................. 55

7

Úvod Tématem mé bakalářské práce je vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje. Tento kraj je známý napříč celou republikou především kvůli své vysoké nezaměstnanosti. Trh práce patří k nejsložitějším ekonomickým systémům. Rovnováhu trh práce nachází pouze tehdy, je-li rovna nabídka práce poptávce po práci. S touto situací se ovšem v ekonomice setkáváme velmi zřídka. Když se tyto dvě pomyslné křivky nerovnají, dochází většinou k nezaměstnanosti. V tomto případě poptávka po práci převyšuje nabídku práce. V opačném případě, když nabídka práce převyšuje poptávku po práci, dochází k nedostatku pracovní síly. Nezaměstnanost můžeme rozdělit na několik skupin. V bakalářské práci je zmíněno především základní rozdělení na frikční, strukturální a cyklickou nezaměstnanost. Dále můžeme nezaměstnanost rozdělit na dobrovolnou, skrytou a neúplnou. V každé ekonomice se také musí počítat s takzvanou přirozenou mírou nezaměstnanosti. Pro výpočet nezaměstnanosti jsou důležité počty ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel. S vysokou nezaměstnaností pomáhá bojovat i stát. Vytváří své politiky nezaměstnanosti, kterými se snaží nezaměstnaným aktivně či pasivně pomoci. Aktivní politikou zaměstnanosti se rozumí pomoc na úrovni aktivní snahy zapojit nezaměstnaného zpět do koloběhu trhu práce. Sem se řadí například investiční pobídky, rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, atd. Na druhé straně pasivní politikou stát pomáhá nezaměstnanému pouze po finanční stránce, finanční podporou ve formě dávek. Vysoká nezaměstnanost nemá vliv jen na materiální život člověka. Jde o změnu, se kterou se člověk musí vyrovnat i po psychické stránce. Nezaměstnanost má také velké sociální dopady. Lidé bez zaměstnání ztrácí svůj dosavadní sociální status a ocitají se na pokraji společnosti. Vysoká nezaměstnanost proto nepřináší problémy jen ekonomice státu, ale také celé společnosti, ve které se ocitá čím dál více lidí bez zaměstnání. V teoretické části své bakalářské práce mám popsány základní potřebné informace k seznámení, jak trh práce funguje. Popsány jsou již výše zmiňované problémy tak, aby se dalo následně vše aplikovat na situaci v Moravskoslezském kraji. Nastíněny jsou také různé formulace pro výpočet nezaměstnanosti z důvodu lepší orientace v různých vzorcích. V praktické části jsem již teoretické poznatky aplikovala na vývoj na trhu práce v Moravskoslezském kraji. Zde je popsána podrobná charakteristika Moravskoslezského kraje, abychom si lépe mohli představit, z jakého důvodu se tento kraj s problémy nezaměstnanosti potýká. Následně je vše srovnáno dle odvětví, ale také dle okresů, kde jsou přesně vytyčeny obory a okresy, které mají tyto problémy největší. Moravskoslezský kraj má také velmi dobře vypracovanou aktivní politiku nezaměstnanosti, která je zde dobře popsána, včetně podmínek a výše možných dosažitelných příspěvků. Jednu svou část o Moravskoslezském kraji jsem také věnovala problematice cestovního ruchu v tomto kraji. To především z důvodu, že v cestovním ruchu vidím možné východisko ze silné ekonomické krize, ve které se kraj ocitá. Dále jsem celý problém tohoto kraje převedla na konkrétní město v okrese Bruntál. Město Vrbno pod Pradědem je vzorovým příkladem vzrůstajícího problému nezaměstnanosti v kraji. Na konci praktické části je kapitola 8

věnovaná možným řešením nastíněných problémů. Zde jsou popsána možná východiska z celé krizové situace, ve které se jak kraj, tak i město Vrbno pod Pradědem nachází. Hlavní metodikou bakalářské práce je práce se statistickými údaji, pomocí nichž se dá srovnat více ukazatelů vývoje na trhu práce. Dále jde o vybírání relevantních dat a podstatných informací pro tento výzkum. K tomuto účelu byly nápomocny také konkrétní interní informace pro Vrbno pod Pradědem zaslané Úřadem práce v Bruntále. Cílem práce je za pomocí teoretické části popsat situaci, ve které se momentálně trh práce Moravskoslezského kraje ocitá. Poukázat z jakého důvodu se v takovéto situaci ocitl a především nastínit možná východiska z této situace.

9

1.Teoretická část 1.1.

Základní charakteristiky trhu práce

„Trh práce je trhem vzácného ekonomického zdroje, primárního výrobního faktoru. Je to trh jako každý jiný, a přesto je něčím zvláštní. Schopnost pracovat je exkluzivně vázána na člověka.“ (Alfred Marshall, citace převzata z učebnice Kapitoly z ekonomie trhů práce, Dagmar Brožová)1 Jedinečnost tohoto trhu je především v tvárnosti člověka. Každý má totiž jiné vlastnosti, schopnosti a jinou kapacitu. Lidé mají různé představy o své budoucnosti, například i o své pracovní kariéře. Každý má odlišné cíle a odlišné požadavky na práci. Jak uvedla Dagmar Brožová ve své učebnici: „Člověk je multidimenzionální osobnost“ (Brožová, 2006, str.7)2 Alfred Marshall, známý neoklasický ekonom, o trhu práce poznamenal: „Prodavači cihel nezáleží na tom, zda budou použity na stavbu paláce nebo kanálu, ale prodejci práce, který vykonává složité úkony, záleží na tom, zda pracovní místo je příjemné a jeho spolupracovníci jsou takoví, jaké je chce mít.“ (Alfred Marshall, citace převzata z učebnice Kapitoly z ekonomie trhů práce, Dagmar Brožová)3 Na výše popsaném příkladu Alfred Marshall znovu poukázal na různorodost, která se na trhu práce objevuje. Ta je způsobena nejen různými charaktery lidí, ale také různými charaktery dané práce. Pokud již člověk nabídne svou práci na trhu, požaduje určité odměny za výkon práce. Hlavním aspektem pro přijetí práce je v dnešní době mzda. Dále se ale může budoucí zaměstnanec zajímat o různé výhody, které z pracovního závazku vyplývají – slevy, bonifikace, bonusy. Důležité je také pracovní prostředí, ve kterém bude pracovník trávit většinu svého času. Na oplátku poté nabízí své znalosti, zkušenosti a dovednosti zaměstnavateli.4 Trh práce je místo, kde se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. Na obrázku níže je znázorněn bod R, kde se nachází rovnováha poptávky po práci spolu s nabídkou práce. Obrázek 1 - Rovnováha na trhu práce

Zdroj: KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2013. s. 9 Vysokoškolská učebnice. ISBN 978-80-245-1930-2.

BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2006. s. 7 ISBN 80-245-1120-7. BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2006. 173 s. ISBN 80-245-1120-7 3 „tamtéž“ s. 7 4 „tamtéž“ 173 s. 1 2

10

1.1.1.

Nabídka práce

Nabídka práce se odvíjí dle priorit jednotlivých lidí. V tomto okamžiku dochází k rozhodování člověka mezi prací a volným časem. Je na každém, aby si sám určil, kolik času chce „obětovat práci“. Kdyby neměl žádný volný čas, neměl by ani kde utratit vydělanou mzdu a proto by práce za mzdu byla bezúčelná. Nejprve chce člověk uspokojit za mzdu své základní potřeby. Postupně se však dostává na pomyslném žebříčku hodnot výše a touží po realizaci svých vyšších potřeb a koníčků. Díky tomu chce také následně stoupat dál a v zaměstnání dosahovat větších úspěchů, které vedou k lepšímu pracovnímu ohodnocení.5 Zjednodušeně řečeno, člověk se snaží najít rovnováhu mezi prací a svým volným časem tak, jak mu samy jeho priority napovídají. Na grafu níže lze vidět křivku popisující vývoj nabídky práce. Právě zde je vidět ona výše popisovaná zvláštnost. Oproti klasickým nabídkám – např. služeb – má tato křivka odlišný tvar. Ten právě poukazuje na vývoj preferencí daného člověka. Dokud objem práce není tak velký, že by zasahoval do volného času člověka, křivka stoupá (zvyšuje se tedy objem nabízené práce). Ovšem jakmile dosáhne křivka na úroveň „kritické mzdy“ objem práce od tohoto bodu začne klesat, i když mzda neustále stoupá. Zde převládne důchodový efekt, který značí, že člověk už neposkytne více své práce na úkor volného času a vydělává již tolik peněz, že si to může dovolit. Obrázek 2 - Křivka nabídky práce

Zdroj: KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2013. s. 9 Vysokoškolská učebnice. ISBN 978-80-245-1930-2.

1.1.2.

Poptávka po práci

Na druhé straně poptávku po práci tvoří firmy, které k realizaci svého podniku potřebují někoho, kdo odvede práci. Za práci nabízí mzdu odstupňovanou dle druhů a požadavků na práci. Tato poptávka je odvozená od poptávky po produktu nabízeného danou firmou. Z toho důvodu může být výše poptávky v určitých obdobích odlišná. Pokud se zvedne

ZEMÁNEK, Josef. 9. lekce: Trh práce. Euroekonom.cz: ekonomický portál [online]. 2007 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce9 5

11

spotřebitelská poptávka po daném produktu, zvedne se automaticky i poptávka po práci této firmy. 6 Na grafu níže lze vidět přibližný tvar křivky poptávky po práci. Její tvar je dán chováním firmy na trhu práce. Je logické, že pokud bude mzdová hladina vysoká, objem poptávané práce bude nižší. Náklady na práci jsou v této chvíli pro firmy vysoké a z toho důvodu nebudou nabízet tolik pracovních příležitostí. Pokud ovšem mzdová hladina začne klesat, objem poptávané práce bude stoupat. Proto má křivka klesající tendenci. Obrázek 3 - Křivka poptávky po práci

Zdroj: KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2013. s. 9 Vysokoškolská učebnice. ISBN 978-80-245-1930-2.

1.1.3.

Klasifikace postavení v zaměstnání

Následující příklad klasifikace postavení v zaměstnání je dle CZ-ICSE – Czech International Classification of Status in Employment. Kategorie zaměstnanci, „…jejíž součástí jsou osoby, které vykonávají pro zaměstnavatele práci za mzdu, přičemž v rámci pracovního vztahu jsou danému zaměstnavateli podřízeni. Pracovní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pak může mít podobu pracovního poměru, dohody, služebního poměru, popř. se může jednat o učně, kteří vykonávají placenou práci.“7 Kategorie zaměstnavatelé, „…kam patří osoby, jež mají podnikatelské oprávnění a v rámci svého podnikání zaměstnávají další jednotlivce nebo osoby, které mají samy, popř. se svými partnery rozhodující vlastnický podíl v podniku a tím pádem také pravomoc za tento podnik jednat.“8 Kategorie osoby pracující na vlastní účet, „…což je kategorie, již tvoří fyzické osoby, jež mají podnikatelské oprávnění a v rámci svého podnikání nezaměstnávají další jednotlivce. Jedná se tedy o osoby, které mají sebezaměstnání.“9 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2006. 173 s. ISBN 80-245-1120-7. (str. 44) 7 TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. s. 148, Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-80-251-1801-6 6

8

„tamtéž“

12

1.1.4.

Ekonomicky aktivní x neaktivní obyvatelé

Ekonomicky aktivní obyvatelé jsou osoby zaměstnané nebo nezaměstnané, které splňují následující podmínky dané státem. „Osoby zaměstnané - osoby, které v referenčním období měly tzv. placené zaměstnání nebo sebezaměstnání, přitom není rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezonní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání nebo zda v referenčním období nebyly dočasně v práci, ale měly přitom formální vazbu k zaměstnání (dovolená, nemoc apod.). Do této kategorie patří i učni, studenti, osoby v domácnosti apod., kteří v referenčním období vykonávali placenou práci. Podle rezoluce ILO (Mezinárodní organizace práce) sem patří i vojáci v základní službě. Osoby nezaměstnané - osoby, které splňují současně všechny tři dále uvedené podmínky: 1. osoby starší 15 let, které v referenčním období byly bez práce, to znamená, že nebyly ani v placeném zaměstnání, ani nebyly sebezaměstnané, 2. osoby hledající zaměstnání jakýmkoliv způsobem, např. evidováním u úřadu práce, pomocí soukromých zprostředkovatelen práce, hledáním přímo v podnicích nebo využíváním inzerce apod., 3. osoby připravené k nástupu do práce, tj. během referenčního období, byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání.“10

Ekonomicky neaktivní obyvatelé zahrnují osoby od 0 do 14 let (které ještě pracovat nemohou) a potom osoby důchodového věku (které už pracovat nemohou). Patří sem také osoby starší 15 ti let, které nesplňují podmínky zaměstnanosti. Například se na práci teprve připravují, plní různé rekvalifikace, jsou ženami v domácnosti či studenty. Do této skupiny můžeme zařadit také invalidy, kteří práci vykonávat nemohou z důvodu nějakých pracovních omezení.11

TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. s. 148, Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-80-251-1801-6 10 Český statistický úřad: Úvod k CZ-ICSE. ČSÚ: Klasifikace, číselníky [online]. V Praze: Česky statistický úřad [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/uvod_k_cz_icse 11 Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Else international: Slovník pojmů [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.elseaz.cz/slovnik/ekonomicky-neaktivni-obyvatelstvo / 9

13

1.1.5.

Fluktuace zaměstnanců

Trh práce samozřejmě není ideální v žádné ekonomice. V ČR můžeme hovořit o mnohých problémech, které brání plynulému fungování trhu. Jedním z nich je fluktuace zaměstnanců. Níže v kapitole 1.2. Nezaměstnanost je uvedeno, že fluktuace je právě jedním z několika faktorů ovlivňující dlouhodobě stoupající přirozenou míru nezaměstnanosti. Pojem fluktuace se tudíž v dnešních ekonomikách stává důležitějším. Fluktuace zaměstnanců dělá vrásky nejednomu HR manažerovi firem po celé ČR. Fluktuací rozumíme neustálou změnu v zaměstnancích dané firmy. Fluktuace zaměstnanců na trhu práce je do určité míry pozitivní. Zdravá míra fluktuace je někde kolem 5-7 %. Pro představu v roce 2012 byla míra fluktuace pro Českou republiku vypočítána na 11,5 %. Vysoká míra fluktuace byla zaznamenána především u větších firem se zahraničním kapitálem, u stavebnických firem nebo v obchodě.12 Ztráta zaškolených zaměstnanců je jeden z negativních dopadů vysoké a neřízené fluktuace ve firmách. To s sebou nese další náklady na výběr a zaškolení nových zaměstnanců. Spolu s odchodem zaměstnanců může firma přijít také o zákazníky, které si zaměstnanec s sebou vezme do jiné společnosti. Firma může být také ohrožena únikem know-how, do kterého byl zaměstnanec během své práce zasvěcen. Fluktuace může trápit také ostatní zaměstnance, kteří jsou tímto demotivováni. Problémem může být rovněž neustále se měnící kolektiv. Stávající zaměstnanci mohou být přetíženi, z důvodu chybějící pracovní síly pracují pod velkým tlakem a jejich práce není proto kvalitní. Tímto si může firma vyvolat řetězení odchodů zaměstnanců. Vysoká míra fluktuace může být pro společnosti velmi nebezpečná. Na druhou stranu, pokud míra fluktuace nepřekoná výše zmíněnou zdravou míru fluktuace, může z ní společnost těžit. Do firmy přicházejí noví zaměstnanci, kteří s sebou nesou nové nápady, nové zkušenosti, nové názory. Je tak nastaveno vnitřní fungování pomyslného trhu práce ve společnosti. Lidé mají možnost postoupit dále ve firmě a jsou tím silně motivování k práci. Dochází zejména k optimalizaci personální práce, díky níž lze snížit náklady.13 14 Pro firmy je důležité fluktuaci zaměstnanců jistým způsobem řídit. Musí ji mít po celou dobu pod kontrolou. Jistá míra fluktuace je pro trh práce přirozená. Pokud se ovšem vymkne kontrole, má nejen dopad na samotné společnosti, ale i na stát, ve kterém se kvůli tomuto jevu může začít zvedat hladina nezaměstnanosti.

Míra fluktuace zaměstnanců v roce 2012. HR monitor [online]. 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.hr-monitor.cz/fluktuace 13 „tamtéž“ 14 ERTL, Jan. Fluktuace - diagnóza a léčba [online]. 2005 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.personall.cz/Fluktuace_I.html 12

14

1.2.

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost není pro ekonomiky států nic zvláštního. Běžně existuje v ekonomice každého státu. V dlouhodobém období se mluví o přirozené míře nezaměstnanosti. Tato nezaměstnanost je zaznamenána, pokud je trh práce v určitou chvíli v rovnováze. Je určena různými faktory (výše mezd, benefity, motivace k hledání zaměstnaní, šíření informací) a je také pro různé ekonomiky odlišná. Ekonomové se shodují, že tato míra má dlouhodobě vzestupný trend. Jak je uvedeno v učebnici Kapitoly z ekonomie trhů práce Dagmar Brožové, 2006, je tento vzestup determinován několika faktory: 15       

Rostoucí dynamizace ekonomického pohybu a strukturálních změn Rostoucí síla vládních regulačních a sociálních politik Vysoká mezní míra zdanění pracovních důchodů Vysoká míra zákonné ochrany pracovníků na trhu práce Demografické změny ve prospěch těch skupin pracovníků, které obvykle vykazují vysokou fluktuaci a vysokou míru nezaměstnanosti Rostoucí význam sociálně psychologických faktorů v životě člověka, jako je sepětí s rodinou a prostředím, které omezuje ochotu k mobilitě Rostoucí míry nezaměstnanosti, které v důsledku hystereze zvyšují přirozenou míru nezaměstnanosti

Efekt hystereze Již výše zmiňovaný efekt hystereze mívá za následek zvyšování přirozené míry nezaměstnanosti. Jedná se o nezaměstnané, kteří po několika neúspěších na trhu práce nakonec svůj boj s hledáním práce vzdávají a stanou se tak dobrovolně nezaměstnanými (vysvětleno viz kapitola 1.2.1. Typy nezaměstnanosti). Tito nezaměstnaní pak v dlouhodobém měřítku zvyšují přirozenou míru nezaměstnanosti.16

15 16

BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2006. 173 s. ISBN 80-245-1120-7 „tamtéž“

15

1.2.1.

Typy nezaměstnanosti

Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost lze nalézt na trhu práce vždy. Jedná se o druh nezaměstnanosti, do které se člověk dostane, když opustí dosavadní práci a hledá si práci novou. Mohou zde být zahrnuti i studenti, kteří se po dokončení svého studia objeví na trhu práce a hledají si možné pracovní uplatnění. Při této nezaměstnanosti je důležité mít na paměti, že nejde o nezaměstnanost z důvodu nedostatku pracovních míst. Je přirozené, že člověk, který opustí své dosavadní pracovní místo, nějakou dobu hledá práci novou. Existují volná místa, pouze trvá, než si člověk vybere. Studentům trvá, než se dokáží zařadit do koloběhu pracovního trhu. Tato nezaměstnanost je tak pro stát přirozená, a pokud rapidně nestoupne, nemá pro ekonomiku státu žádné závažné důsledky. Do frikční nezaměstnanosti můžeme řadit také sezónní nezaměstnanost. Ta je typická pro několik pracovních oborů jako například stavebnictví, práce v zimních střediscích, zemědělství. Určité typy práce jsou vázány na roční období, proto lidé zaměstnaní v těchto oborech, musí na nějakou dobu hledat jinou práci.17

Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká, pokud člověk se svými dosavadními schopnostmi a rekvalifikacemi nemohou najít vhodnou práci v okolí svého bydliště. Potřebuje proto nové rekvalifikace, aby si mohl najít práci. Jeho dosavadní znalosti nemusí již být na trhu žádány a takovýto člověk najde práci pouze tehdy, sežene-li dodatečné vzdělání či školení. Problémem může být také nedostatečná mobilita potenciálních zaměstnanců. Jde o to, že pro tyto lidi existují volná místa, ale napříč celou republikou. Tímto jevem také vznikají velké rozdíly mezi kraji v míře nezaměstnanosti. Problémovou skupinou mohou být například propuštění důlní pracovníci, kteří se se svými dosavadními znalostmi a schopnostmi těžce rekvalifikují na odlišná povolání. Tato povolání jsou natolik odlišná, že se propuštěným zaměstnancům těžko hledá práce v jiném oboru. Při strukturální nezaměstnanosti dochází k nesouladu mezi poptávkou a nabídkou práce v daném kraji. Za vším stojí rychlý vývoj určitých odvětví a na druhé straně úpadek jiných odvětví. Například již výše zmiňovaný těžební průmysl je v dnešní době v určitém úpadku, zatímco vývoj technologií a elektroniky je na vzestupu.18

Cyklická nezaměstnanost Jedná se o typ nezaměstnanosti, který se objevuje nejčastěji v období recese nebo krize ekonomiky státu. Poptávka po práci výrazně převyšuje poptávku po pracovní síle. Na trhu práce tak zůstává velký převis nezaměstnaných, pro které nejsou v dané ekonomice volná pracovní místa. Cyklická nezaměstnanost se tak nevztahuje přímo na druh odvětví, jak tomu bylo například u strukturální nezaměstnanosti, ale postihuje celý trh práce. V období recese či krize ekonomiky jsou zaměstnavatelé nuceni snižovat stav zaměstnanců nebo 17 18

PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007. ISBN 978-80-86175-58-4. „tamtéž“

16

radikálně snižovat platy. Tato nezaměstnanost se nazývá cyklická, protože vývoj ekonomiky probíhá v pravidelných cyklech. Jednou částí tohoto cyklu je právě již zmiňovaná recese. Doba trvání působení tohoto období na nezaměstnanost záleží především na pružnosti trhu práce. Právě tato nezaměstnanost je pro ekonomiku nebezpečná.19

Dobrovolná nezaměstnanost Někteří lidé jsou takzvaně dobrovolně nezaměstnaní. Jde o nezaměstnané, kteří jsou ochotní přijmout novou pracovní nabídku pouze za mzdu vyšší, než dostávali v poslední práci. Tito lidé pak žijí ze sociálních dávek a čekají, až jim úřad nějakou práci dle jejich představ najde. Pokud Úřad práce člověka pošle do zaměstnání se mzdou nižší, než si představoval, místo po chvíli opustí a opět se vrací k sociálním dávkám.20

Skrytá nezaměstnanost V každé ekonomice se musí také počítat s takzvanou skrytou nezaměstnaností. Jako skrytě nezaměstnané obyvatele můžeme označit například osoby, které si práci hledají „na vlastní pěst“. Nikde se přitom neregistrují, a proto jejich počet nemůžeme doopravdy zjistit. Jedná se především o osoby mladší 20 let, které se teprve na trh práce dostávají, zkouší práci hledat jinými způsoby, než se přímo registrovat na úřadech práce (např. přes internetové stránky, inzertní noviny, časopisy atd.). Jako skrytě nezaměstnané můžeme označit například ženy v domácnosti. Další nemalou skupinu tvoří lidé, kteří jsou právě na veřejně prospěšných pracích nebo se s pomocí úřadu dále rekvalifikují. Skrytá nezaměstnanost může reálnou nezaměstnanost velmi navýšit.21

Neúplná zaměstnanost Hovoří-li se o neúplné zaměstnanosti, je samozřejmě řeč o osobách zaměstnaných. Tito lidé jsou však zaměstnáni pouze na zkrácené pracovní doby nebo se jejich pracovní místo sdílí (pracovní místo je obsazeno zároveň dvěma zaměstnanci). Dále sem patří skupina lidí, kteří jsou zaměstnaní pod své pracovní schopnosti, jejich kvalifikace není využita v plném rozsahu. Společnost se tímto fenoménem snaží zabránit masové nezaměstnanosti.22

19

20

PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007. ISBN 978-80-86175-58-4. BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2006. 173 s. ISBN 80-245-1120-7

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém [online]. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s. [cit. 2014-03-04]. Studijní texty. ISBN 80-864-2908-3. (str. 21-22) 21

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém [online]. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s. [cit. 2014-03-31]. Studijní texty. ISBN 80-864-2908-3. (str. 22-23) 22

17

1.2.2.

Výpočet nezaměstnanosti

Níže uvedené vzorce jsou čerpány z učebnice Pavla Tuleji, Analýza pro ekonomy, 2007.23

Míra nezaměstnanosti 𝑢=

𝑈 × 100 𝐸𝐴𝑂

Tento vzorec znázorňuje: u

míra nezaměstnanosti v procentech

U

celkový počet nezaměstnaných

EAO

celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel NEBO 𝑢=

𝑈 × 100 𝐿+𝑈

Tento vzorec znázorňuje: u

míra nezaměstnanosti v procentech

U

celkový počet nezaměstnaných

L

celkový počet zaměstnaných

Míra registrované nezaměstnanosti 𝑢𝑟 =

𝑈𝑑 × 100 𝐸𝐴𝑂𝑑

Tento vzorec znázorňuje: ur

celková míra registrované nezaměstnanosti v procentech

Ud

dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidováni na úřadech práce

EAOd

celkový počet dosažitelných ekonomicky aktivních obyvatel, kteří zahrnují jak evidované uchazeče, tak obyvatele mající hlavní nebo vedlejší pracovní poměr

TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. 336 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-80-251-1801-6. (str.155-156) 23

18

Obecná míra nezaměstnanosti 𝑢𝑜 =

𝑈𝑉Š𝑃𝑆 × 100 𝐸𝐴𝑂𝑉Š𝑃𝑆

Tento vzorec znázorňuje: uo

obecná míra nezaměstnanosti

UVŠPS

nezaměstnaní na základě Výběrového šetření pracovních sil

EAOVŠPS

celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel dle stejného šetření

Výběrové šetření pracovních sil dělá každého čtvrt roku Český statistický úřad. Tato nezaměstnanost se vypočítává z toho důvodu, že ne všichni nezaměstnaní jsou registrováni na úřadu práce. Někteří hledají aktivně práci a necítí potřebu se zapsat na úřad práce a odebírat od státu dávky (musí si však sám platit zdravotní a sociální). Z toho důvodu má ČSÚ vzorek respondentů, ze kterých potom vypočítává obecnou míru nezaměstnanosti.

19

1.3.

Politika zaměstnanosti

„Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana.“24 Zákon č. 435/2004 Sb. nabyl své účinnosti 1. 10. 2004. Tento zákonu stanovuje, jakou roli by měl stát zastávat v otázkách zaměstnanosti. Politiku zaměstnanosti ve státní správě zajišťuje Úřad práce a nad ním dohlížející Ministerstvo práce a sociálních věcí. Státní politika zaměstnanosti by měla řešit hlavní problémy týkající se trhu práce. Měla by se zajímat především o rovnováhu nabídky práce a poptávky po práci. Na druhém místě by měl stát dohlížet, aby všechny síly na pracovním trhu byly produktivně využity. V neposlední řadě se stát musí zajímat o dodržování lidských práv na trhu práce. Nesmí docházet k jakékoliv diskriminaci, znevýhodňování atd.25

1.3.1.

Aktivní politika zaměstnanosti

Aktivní politikou zaměstnanosti se rozumí aktivita státu v oblasti trhu práce, jako např. vytváření nových pracovních míst nebo zvyšování flexibility pracovní sil. Celkově se tak stát snaží o předcházení nezaměstnanosti.26

Rekvalifikace Díky rekvalifikacím dokáže stát reagovat na rozdíly ve struktuře nabídky a poptávky. Úřady práce nabízí uchazečům nebo zájemcům o práci možnost se rekvalifikovat pro danou práci. Toto je důležité především pro ty, kteří přišli o práci, jež má specifickou odbornost a na trhu práce již pro tyto osoby není volné pracovní místo. Rekvalifikace ocení také osoby, které si tímto mohou rozšířit své pracovní schopnosti a dovednosti a mají tak větší šanci na získání nového zaměstnání.

Investiční pobídky Investičními pobídkami stát navyšuje počet pracovních míst. Každému zaměstnavateli, který vytvoří nové pracovní místo, stát zaručuje určitý příspěvek na toto místo. Samozřejmě je tato investice zajištěna několika právními předpisy před zneužitím, a to především zák. č. 72/2000 Sb. Zaměstnavatel nejprve musí splnit několik podmínek

Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. 2012 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 25 „tamtéž“ 26 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007. ISBN 978-80-86175-58-4. 24

20

uvedených ve výše zmiňovaném zákoně, a teprve poté může o příspěvek zažádat. Následně musí zaměstnanec na novém pracovním místě setrvat po určitou dobu.27

Veřejně prospěšné práce Touto cestou stát přiděluje práci dlouhodobě nezaměstnaným nebo lidem obtížně umístitelným. Nejdelší možná doba pro veřejně prospěšné práce je jeden rok. V tomto případě dostává zaměstnavatel příspěvek až ve výši mzdových nákladů včetně proplacení zdravotního a sociálního příspěvku. Tyto práce zahrnují úklid veřejných prostor včetně jejich údržby, údržbu veřejných budov nebo komunikací. To vše ve prospěch obce nebo státní instituce.28

Společensky účelná pracovní místa Jde o vytvoření pracovního místa pro uchazeče registrovaného na úřadě práce, kterému nelze pracovní místo jinak zajistit. V tomto případě lze také zažádat o příspěvek, pokud osoba zahájila samostatně výdělečnou činnost v rámci vytvoření společensky účelného pracovního místa. Tato místa se vytváří z důvodu nedostatku pracovních míst v daném oboru nebo v daném regionu. Úhrada nákladů na vytvoření pracovního místa je pouze ve formě účelného příspěvku. Nebo lze zažádat o vyplacení částečných nebo plných mzdových nákladů na zaměstnance (opět včetně zdravotního a sociálního pojištění). Všechny tyto formy příspěvků od státu lze čerpat pouze po dobu 12 měsíců.29

Příspěvek na zapracování Tento příspěvek je vyplácen zaměstnavateli, který se chystá zaměstnat uchazeče, kterému musí být při poskytnutí zaměstnaní věnována zvýšená péče. „Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují.“30 Příspěvek je poskytnut nejdéle na dobu 3 měsíců a je tvořen maximálně polovinou mzdových nákladů na osobu, kterou zaměstnavatel zapracovává do pracovního systému.31

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Novým podnikatelským programem se rozumí změna výroby (většinou technologického rázu) nebo přechod firmy na jinou činnost než je zapsána v obchodním rejstříku nebo ČESKO. Část 1 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách). In Sbírka zákonů ČR, ročník 2000, částka 24. Dostupné na: [cit. 2014-03-31]. ISSN 1211-1244. 28 Podpora zaměstnanosti: Informace pro zaměstnavatele vytvářející veřejně prospěšné práce. In: Portál veřejné správy: Informace pro podnikatele a živnostníky [online]. 2012, 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/portal/podnikani/situace/243/253/4929.html 29 Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. 2012 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 30 ČESKO. § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů ČR, ročník 2004, částka 143. Dostupné na: [cit. 2014-03-31]. ISSN 1211-1244. 31 Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. 2012 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 27

21

v živnostenském oprávnění, kdy zaměstnanci přicházejí o své dosavadní pracovní povinnosti a zaměstnavatel není schopen jim poskytnout práci, která by pokryla celý pracovní týden. Příspěvek je vyplácen maximálně po dobu 6 měsíců a dosahuje maximálně polovinu stanovené minimální mzdy.

Opatření aktivní politiky zaměstnanosti na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Vytvořením takzvaného chráněného pracovního místa se rozumí vytvoření pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. V tomto případě stát přispívá na zřizovací a provozní náklady tohoto místa, a to nejvýše 48 000,- Kč ročně. Jednou z podmínek je udržitelnost chráněného pracovního místa. Je nutné místo obsadit na dobu minimálně 3 let. Zaměstnavatel může také zažádat o tento příspěvek, pokud již zdravotně postiženou osobu zaměstnává.32

1.3.2.

Pasivní politika zaměstnanosti

Pasivní politika zaměstnanosti je v podstatě jen zajištění, aby nezaměstnanost neměla na stát takový dopad. V tomto případě se vyplácí podpory, které nezaměstnaným určuje stát. Dále se stát staví do pozice zajišťovatele zprostředkování zaměstnaní. Aktivní politika zaměstnanosti tak disponuje pouze financemi, které již nebyly vydány pasivní politikou zaměstnanosti ve formě hmotných příspěvků nezaměstnaným.

Opatření na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Úřad práce ČR [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/apz/opatreni_na_podporu_zamestnavani_osob_se_zdravotnim_p 32

22

1.4.

Sociální dopady nezaměstnanosti

Nezaměstnanost není jen o číslech a statistických informacích o dané ekonomice. Důležité je uvědomit si, že nejvíce tím trpí obyvatelstvo a samotní jednotlivci. To, že člověk nemá práci, nemá za důsledek pouze snížení jeho příjmů, ale v potaz se musí vzít také jeho psychika, která tím trpí. Níže je vyjmenováno několik problémů, které nezaměstnané ve společnosti potkávají a kterým musí čelit každý den.

Ztráta statusu Dnešní společnost každému jedinci přiřazuje určitý sociální status (umístění v sociální struktuře). Status může být vrozený (rasa, gender), získaný (vzdělání) nebo definován sociálním a kulturním kapitálem atd. Sociální status je ovšem v mnohých případech určen převážně profesí. Lidé si snaží udržet svá pracovní místa i přesto, že je práce nebaví, je monotónní a nijak je nenaplňuje. I kdyby jim byla nabídnuta podpora ve stejné výši jako jejich dosavadní plat, radši si vyberou zůstat v práci. Na otázku proč je odpověď velmi jednoduchá. Nikdo nechce dostat nálepku „nezaměstnaný“. Pokud člověk přijde o práci, dostane se okamžitě do jiné sociální úrovně, než v jaké se dosud nacházel. Ať již chceme nebo ne, peníze ovládají naše životy. Nezaměstnaný nemá peníze na každodenní aktivity, nemůže s penězi disponovat jako dříve. A zde nezaměstnanost nejvíce zasahuje do života člověka. Bere mu jeho dosavadní koníčky, zájmy, věci, na které byl zvyklý. Nezaměstnaní lidé se snaží za každou cenu udržet si všechen dosavadní majetek. Pokud by nezaměstnaný člověk prodal své auto, aby měl například na obměnu šatstva pro rodinu, okolí by si to mohlo vyložit jako propad dané osoby a téměř vyhlášení osobní bankrotu a bídy. To může být pro nezaměstnané velmi frustrující. Problém nezaměstnanosti může také trápit mladé lidi. Dospělost se ve společnosti totiž nedosahuje dosažením určitého věku, ale především zapojením se do běžného života ekonomicky aktivního obyvatelstva, zajištěním si práce. Nezaměstnaný mladý člověk se potýká s problémy i na straně osobního života. Atraktivita pro založení rodiny u takového člověka klesá, a tak mohou přijít potíže s nalezením životního partnera.33 Je důležité poznamenat, že všechny výše zmíněné situace nejsou pravidlem pro každého nezaměstnaného člověka. Někdo tento problém snáší lépe, jiný může být psychicky naprosto zdeptán. Jisté je, že určité působení na celkový sociální status to u každého jedince má. U nezaměstnaných je také pozorován vyšší výskyt sklonů k sebevraždě a ublížení si. Jde o demonstraci bezvýchodné situace, ve které si lidé myslí, že se právě ocitli. Nezaměstnaní, kteří za žádnou cenu nemohou najít práci, mohou mít také blízko k drogám. Kriminální přestupky, rozpad rodiny, celková krize hodnot – další možné situace, do kterých se lidé

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém [online]. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s. [cit. 2014-03-31]. Studijní texty. ISBN 80-864-2908-3. 33

23

bez práce mohou dostat. Každý člověk by v této situaci měl vyhledat odbornou pomoc a nečelit takto závažným problémům sám.34

Nezaměstnaný a veřejnost Nejen že nezaměstnaný sám pociťuje určitou změnu ve svém životě, ale i společnost mění pohled na takového člověka. Od nezaměstnaného se očekává, že bude věnovat veškerou snahu k nalezení nového pracovního místa, nezanevře na své finanční povinnosti nebo že bude cítit zodpovědnost za svou novou životní situaci. Pokud nezaměstnaný nenachází i přes veškeré své úsilí novou práci, společnost ho může odsoudit, prohlásit za líného a ihned se mění pohled na tuto osobu. Status nezaměstnanosti je chápán jen u lidí, kteří jsou dalšího pracovního závazku neschopni (nemoc, stáří, handicap atd.). Veřejnost nezaměstnané tlačí na okraj společnosti, kde spolu tvoří takzvanou „underclass“. Jde o jakousi imaginární společenskou vrstvu, která je sice velmi různorodá, avšak má stejnou hlavní charakteristiku – nezaměstnanost. Bohužel všechny tyto předsudky o nezaměstnaných také šíří mass média. Ta vytváří nezaměstnaným nelichotivou vizitku osob zodpovědných za svůj stav, kteří si za to mnohdy můžou sami. Buď nemají dostatečné vzdělání, nejsou schopni dodatečných rekvalifikací, odmítají být kvůli práci mobilní, jsou líní, stanovený plat jim nestačí, atd.35 Na jednu stranu má společnost pravdu. Člověk bez práce se opravdu nachází ve zcela nové životní situaci, která z jeho pohledu nemá východisko. Na druhou stranu je nezaměstnanost problémem v celé České republice. Mnohdy člověk nemůže najít vhodnou práci po delší dobu. A právě v této situaci by společnost měla nezaměstnaného podpořit alespoň po psychické stránce.

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém [online]. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s. [cit. 2014-03-31]. Studijní texty. ISBN 80-864-2908-3. 35 „tamtéž“ 34

24

2. Praktická část 2.1.

Charakteristika Moravskoslezského kraje

Moravskoslezský kraj je jedním z nejvýchodnějších krajů České republiky. Sousedí převážně s Polskem a částečně také se Slovenskem. Kraj zaujímá rozlohu 5427 m2 (tj. 6,9 % rozlohy celé ČR), která byla dříve rozdělena na 6 okresů - Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek. Z celkového počtu 300 obcí dosáhne na status statutárních měst 5 z nich a dalších 35 má statut města. Povrch kraje je především hornatý – nachází se zde Hrubý Jeseník (s nejvyšší horou Praděd 1492 m.n.m.), Nízký Jeseník, Moravskoslezské Beskydy, Oderské vrchy. Nížiny, které stojí za zmínku, jsou především Opavsko-ostravská pánev a Slezská nížina. Nejdůležitějšími řekami jsou Olše, Opava, Odra a Ostravice. Celkový počet obyvatel kraje je 1 221 832 (k 31. 12. 2013). S tímto počtem je kraj 3. nejlidnatějším v České republice (1. je Středočeský kraj a 2. nejlidnatější je kraj hl.m. Praha). Nejvíce obyvatel kraje je v okrese Ostrava-město. Regionální HDP pro rok 2013 byl 392 198 mil. Kč (pro porovnání kraj hl.m. Praha má regionální HDP 948 884 mil. Kč). Průměrná mzda v kraji je 23 212,- Kč (hl.m. Praha 32 879,- Kč). Míra ekonomické aktivity se pohybuje kolem 57,8 %, což v porovnání s celou Českou republikou není nijak vybočující. Ani tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy nejsou zrovna malé - 446 309 mil Kč za rok 2013. V ČR je na tom lépe už jen Středočeský kraj. Oproti tomu v zemědělství tento kraj nijak nevyniká – to je dáno zejména jeho převážně hornatým povrchem, který pro zemědělství nebo chov dobytka není příliš ideální. Jedinečné krajiny horských oblasti a velký potenciál horských středisek kraj bohužel příliš nevyužívá. Dle ukazatele cestovní ruchu kraj navštíví ročně pouze 606 017 hostů z čehož je 136 372 nerezidentů. Kraj zaujímá svou návštěvností tedy až 7. místo ze všech krajů ČR. V kraji podniká celkem 248 500 ekonomických subjektů, z toho 198 462 fyzických osob, 27 247 obchodních společností a 1 696 družstev.36 Moravskoslezský kraj je známý především pro svůj průmysl. Zejména pro důlní činnost (těžba černého uhlí v okolí Ostravska), která je důležitá pro celou Českou republiku. Průmysl je tak pro tento kraj jednou z nejdůležitějších složek obživy obyvatel. Oproti tomu zemědělství zde nehraje tak velkou roli, a to především kvůli neúrodnému hornatému povrchu, který zaujímá většinu rozlohy kraje. Úrodnější půdu lze nalézt především ve výše zmiňovaných nížinách a v okolí hlavních toků.

Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj 1. až 4. čtvrtletí 2013: B. Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/801302-13-q4_2013-0105 36

25

2.2.

Vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje

Tabulka 1 - Vybrané ekonomické ukazatele Moravskoslezského kraje od roku 2007 do roku 2013 (V tis.) Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní Zaměstnaní Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní Důchodci Studenti Děti do 14 let Ostatní

2007 1 249,9

2008 1 250,3

2009 1 247,4

2010 1 243,2

2011 1 230,6

2012 1 226,6

2013 1 221,8

610,0

604,6

614,0

617,2

596,2

600,1

553,3 51,3 464,1

568,6 45,3 457,4

557,5 59,7 454,3

543,5 61,4 462,2

540,7 55,5 457,4

543,0 57,1 449,0

280,4 115,7

269,5 101,8

270,8 104,6

277,3 101,5 177,9 62,0

288,4 106,0 179,1 63,0

284,7 98,3 178,4 65,6

Podíl nezaměstnaných osob v % v kraji Podíl nezaměstnaných osob v % v ČR Uchazeči o jedno pracovní místo

7,8

6,0

8,1

8,7

8,3

8,5

9,8

5,0

4,1

6,1

7,0

6,7

6,8

7,7

6,2

6,5

29,2

25,9

18,0

24,3

39,5

Zdroj: upraveno autorem, data: Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj 1. až 4. čtvrtletí 2013. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/801302-13-q4_2013-0105; Nezaměstnanost: Časové řady. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady

V tabulce je znázorněn průběh několika ukazatelů zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Dle ukazatele vývoje počtu obyvatel za posledních 7 let lze říci, že má bohužel klesající tendenci. Rok 2013 oproti roku 2007 vykazuje (dle přesných tabulek czso.cz pro vývoj počtu obyvatel) o 28 065 obyvatel méně. Pro srovnání - v roce 2013 má Moravskoslezský kraj už o 43 451 obyvatel méně než v roce 2000. 37 Úbytek obyvatel nemusí být způsoben pouze přesunem obyvatel, ale samozřejmě také dalšími makroekonomickými faktory jako například vysokou mortalitou spolu s nízkou natalitou. Ovšem i migrace obyvatel v tomto kraji je závažným problémem. Lidé opouštějí kraj především kvůli nevhodným podmínkám pro život – těžko se zde hledá práce, která je nezbytná pro zajištění veškerých základních potřeb člověka. Tento narůstající problém lze vidět na podílu nezaměstnaných osob. Tato data jsou vypočítána na základě podílu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %). „Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, Obyvatelstvo. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xt 37

26

uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené“.38 Tento ukazatel zaznamenává velký propad po roce 2008, kdy Českou republiku zasáhla ekonomická krize. Zatímco mezi rokem 2007 a 2008 nezaměstnanost klesla o 1,8 %, po tomto roce začala nezaměstnanost v kraji opět rapidně stoupat. V roce 2010 tak dosáhla svého vrcholu, kdy vyšplhala na 8,7 %. Od té doby víceméně kolísala. Znovu bohužel vzrostla v roce 2013, kdy dosáhla nejvyšší hodnoty s ohledem na sledované roky. Za rok 2013 byl průměrný podíl nezaměstnaných 9,8 %. Celorepublikový průměr ovšem také vzrostl na 7,7 %. I přesto kraj tento průměr velmi převyšuje. V porovnání všech krajů Moravskoslezský kraj předbíhá jen Ústecký kraj, který registruje ještě vyšší nezaměstnanost. Na 3. místě v žebříčku nezaměstnanosti se zpravidla umisťuje kraj Olomoucký, který s Moravskoslezským krajem sousedí. Další problém je zaznamenán v poklesu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Znamená to, že obyvatel způsobilých pro práci v kraji klesá. Když se však toto číslo porovná s ekonomicky neaktivním obyvatelstvem, je vidět, že na tento ukazatel má vliv klesající vývoj počtu obyvatel. Problém by tedy nastal až tehdy, kdy by byl zaznamenán růst počtu neaktivních obyvatel. Pokud se blíže prostuduje složení ekonomicky neaktivních obyvatel, lze spatřit vzrůstající počet ekonomicky neaktivních důchodců. Oproti tomu počet studentů, kteří se také počítají do ekonomicky neaktivního obyvatelstva, klesá. Populace v Moravskoslezském kraji dle těchto dvou ukazatelů stárne. Problém stárnoucí generace není ojedinělý pro tento kraj. Lze ho zaznamenat v celé České republice. Stárnoucí generace nepřináší tolik starostí, pokud ekonomicky aktivní obyvatelstvo zvládne zaplatit důchody (odvádí se ze sociálního pojištění, které musí všichni ekonomicky aktivní platit). Když ovšem nastane opak, stát musí hledat volné prostředky, z kterých tyto občany zaopatří. Z toho důvodu je důležité nastavit politiku kraje tak, aby tuto skupinu jistým způsobem podporovala v dalším sociálním a ekonomickém vývoji a zároveň nějakých způsobem podpořit natalitu v kraji. Vývoj ukazatele uchazečů o jedno pracovní místo se závratně navyšuje každým rokem. Rok 2007 a 2008 nebyl pro kraj až tak špatně vyhlížejícím. Přes 6 zájemců na 1 pracovní místo nebylo pro kraj hrozné. Radikální změna však přišla s již zmiňovanou krizí v roce 2008. Počet uchazečů na 1 pracovní místo rapidně vzrostl na 29,5 obyvatel. Následující roky tento ukazatel více méně kolísal, ovšem v roce 2013 se opět vyšplhal ještě výše – na 39,5 uchazečů na 1 pracovní místo. Tento velký nárůst byl nejspíše způsoben krachem spousty podniků v kraji, které nepřekonaly ekonomickou krizi, která zasáhla celou Českou republiku. Spolu s krachujícími společnostmi trh práce ztratil velké množství pracovních míst. Celorepublikový průměr se pohybuje kolem 16,3 uchazečů na 1 pracovní místo.39 Moravskoslezský kraj se nachází vysoko nad touto hodnotou.

Metainformace k ukazateli. Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=6245 39 Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2014. KurzyCZ: Investice [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ 38

27

2.2.1.

Srovnání okresů v kraji

Na druhou stranu je důležité upozornit, že ne všechny okresy v kraji mají tak velké problémy s nezaměstnaností. V následující tabulce jsou zaznamenány vybrané ukazatele v roce 2013 v kraji, rozdělené dle okresů. Tabulka 2 - Vybrané ukazatele v Moravskoslezském kraji podle okresů v 1. až 4. čtvrtletí 2013 Kraj celkem V tis.

v tom okresy Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostrava město

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rozloha v km2 5 427 1 536 1 208 356 882 1 113 332 Obce 300 67 72 17 54 77 13 OBYVATELSTVO Přistěhovalí 4 417 890 2 445 1 996 1 465 1 629 4 146 Vystěhovalí 7 506 1 336 2 175 3 770 1 489 1 671 5 219 Počet obyvatel 1) 1 221 832 95 172 212 537 258 340 151 899 177 010 326 874 NEZAMĚSTNANOST (podle MPSV)1) Neumístění uchazeči o 89 976 9 741 11 345 22 811 8 672 11 214 26 193 zaměstnání Volná pracovní místa 2 280 146 501 282 415 307 629 Podíl nezaměstnaných 10,47 14,33 7,55 12,52 8,05 8,96 11,56 osob2)(%) Uchazeči na 1 volné 39,5 66,7 22,6 80,9 20,9 36,5 41,6 pracovní místo ORGANIZAČNÍ STATISTIKA1) Ekonomické subjekty 248 500 19 587 42 740 40 912 30 530 37 698 77 033 celkem z toho: fyzické osoby 95 900 8 230 17 654 15 150 12 342 15 720 26 804 obchodní 22 361 1 106 3 709 2 797 1 806 2 391 10 552 společnosti družstva 1 550 44 66 219 146 52 1 023 1) stav k poslednímu dni sledovaného období 2) podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let na obyvatelstvu ve věku 15–64 let Zdroj: upraveno autorem, zdroj dat: Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj 1. až 4. čtvrtletí 2013: C. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/801302-13-q4_2013-0107

Největší rozlohu v kraji má okres Bruntál. Zároveň však má tento okres nejméně obyvatel. Většinu Bruntálského okresu tvoří neobydlené horské části. Nejvíce obyvatel je v krajském hlavním městě – Ostravě – které je zároveň jedním z okresů. Ostrava – město čítá 326 874 obyvatel. Celkově je v kraji 2 280 volných pracovních míst. Nejvíce jich lze nalézt v okrese Ostrava – 629 pracovních míst – kde je také nejvyšší počet neumístěných uchazečů o zaměstnání. Nejméně míst je v okrese Bruntál – 146 volných pracovních míst. I když se v Ostravě zdá být dostatek pracovních míst pro nezaměstnané, stejně se nezaměstnanost v tomto okrese pohybuje kolem 11,56 %. Tento problém může nastat, pokud nezaměstnaní na volná pracovní místa nemají dostatečnou kvalifikaci nebo je nezaujalo nabízené pracovní ohodnocení (mzda). Nejproblematičtějším okresem je okres 28

Bruntál, kde se výše nezaměstnanosti vyšplhala až na 14,33 %. Tento okres se tak spolu s okresem Karviná, kde je nezaměstnanost 12,52 %, podílí na rapidním zvyšování krajské nezaměstnanosti, která se díky tomu pohybuje až kolem čísla 10, 47 %. O 1 pracovní místo se zde uchází 66,7 osob. Hůře v počtu uchazečů na 1 pracovní místo už je jen okres Karviná, kde se toto číslo dostalo až na 80,9 uchazečů o 1 pracovní místo. V kraji se nachází celkem 248 500 ekonomických subjektů a nejméně z nich je opět v okrese Bruntál – pouhých 19 587, naopak nejvíce jich je logicky v metropoli kraje – v okrese Ostrava – město – 77 033 objektů. V bilanci přistěhovalí versus vystěhovalí nejhůře vychází okres Karviná. Ten v roce 2013 přišel o 1 774 obyvatel. Ti častěji okres opouští, než se do něj stěhují z důvodu vysoké nezaměstnanosti v okrese a také vysokého počtu žadatelů o 1 pracovní místo. Jediný okres, který je v této bilanci v kladných číslech, je okres Frýdek – Místek. Zde přibylo za rok 2013 270 obyvatel. Okres má totiž nejnižší nezaměstnanost v kraji - pouhých 7,55 %. Nezaměstnanost je pod celorepublikovým průměrem, který se pohybuje kolem 8,3 %. V závěru tak lze říci, že okresy Bruntál a Karviná jsou na tom z celého kraje nejhůře. Naopak nejlépe se bude hledat práce v okrese Nový Jičín nebo Frýdek – Místek.

29

2.2.2.

Zaměstnání dle odvětví

Slova Magdalény Kotýnkové z knihy Trh práce na přelomu tisíciletí nám o Moravskoslezském kraji leccos napoví: „V průběhu transformačního období byly zaznamenány poměrně značné změny týkající se struktury zaměstnanosti podle sektorů, přičemž tato struktura se velmi často používá zároveň jako měřítko vyspělosti země. Obecně totiž platí, že čím je daná země vyspělejší, tím větší podíl na zaměstnanosti má sektor služeb a naopak tím menší podíl na zaměstnanosti má sektor zemědělství a průmyslu.“40 Tabulka 3 - Zaměstnaní v NH podle odvětví CZ-NACE (VŠPS) v Moravskoslezském kraji v tis. osob Zaměstnaní celkem

20101) 2011 2012 543,5 540,7 543,0

z toho: A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S Ostatní činnosti 1) údaje vážené na data demografické statistiky před promítnutím SLDB 2011

10,4 17,5 157,4 8,3

11,0 20,3 163,6 7,6

11,6 19,2 160,8 5,4

5,3

4,9

5,9

43,3 62,6

39,5 62,6

39,2 68,5

35,5 18,6

32,9 15,4

32,3 18,1

14,0 11,0 2,5 14,0

14,2 11,7 3,7 14,8

9,4 11,2 3,7 14,5

12,2

16,4

16,8

34,6

31,9

29,2

34,8 38,6 8,0

31,3 39,5 5,9

36,4 40,1 6,6

9,7

9,3

9,4

Zdroj: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2013: 9. Trh práce. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-13-r_2013-09

Kotýnková, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2006. s.134 ISBN 80-245-1149-5. 40

30

Výše uvedená tabulka ukazuje zaměstnání dle odvětví CZ-NACE (VŠPS) v Moravskoslezském kraji. Zde se potvrzuje již dříve zmiňovaná dominance průmyslu v tomto kraji. Nejvíce obyvatel v kraji pracuje ve zpracovatelském průmyslu. Z celkových 543 000 zaměstnaných jich 160 800 pracuje ve zpracovatelském průmyslu. V Moravskoslezském kraji jde především o výrobu základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. Na obrázku níže jsou zaznamenány všechny důležité průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji. Obrázek 4 - Průmyslové zóny

Zdroj: Hlavní průmyslové zóny. Moravskoslezský kraj: Podnikatel [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/prumyslove_zony.html

Jedna z nejvýznamnějších průmyslových zón se nachází například v Karviné – Novém Poli a Kopřivnici. Právě tyto průmyslové zóny přilákaly nejvíce investorů. Za zmínku také stojí průmyslová zóna v Ostravě – Hrabové, která se řadí mezi nejúspěšnější v regionu, když na rozloze 120 ha bylo vytvořeno celkem 7000 míst a investovalo zde celkem 45 investorů. Mezi další průmyslové zóny se řadí např. Krnov – Červený dvůr, Bolatice, Paskov, atd.41 2. místo v tabulce rozdělení zaměstnaných dle odvětví zaujímá práce ve velkoobchodě a maloobchodě. Tato skupina je ještě doplněná opravou a údržbou motorových vozidel. Skupina zaměstnaných v tomto odvětví je oproti následujícím poměrně veliká, ovšem v průmyslovém odvětví stále pracuje více než dvojnásobek osob (průmysl 160,8 tis. zaměstnaných osob, velkoobchod a maloobchod 68,5 tis zaměstnaných osob). Dalšími početnějšími skupinami je například zdravotní a sociální péče, stavebnictví nebo vzdělávání. V abulce lze také vidět (jak bylo již výše zmíněno), že zemědělství opravdu v Moravskoslezském kraji nezaujímá takovou důležitost. V zemědělství, lesnictví a rybářství pracovalo v roce 2012 pouze 11 600 obyvatel. To opět v porovnání s průmyslem, kde v roce 2012 pracovalo 160 800 obyvatel, je opravdu téměř zanedbatelné číslo.

Hlavní průmyslové zóny. Moravskoslezský kraj: Podnikatel [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/prumyslove_zony.html 41

31

V ubytování, stravování a pohostinství pracovalo v roce 2010 18 600 obyvatel. V roce 2011 toto číslo zakolísalo a spadlo o 3 200 osob, ovšem v roce 2012 se vrátilo téměř na původní číslo. Problémem tohoto odvětví jsou zejména mzdy. V roce 2012 byly v tomto odvětví nejnižší mzdy v kraji (viz příloha 3). Zaměstnané osoby v ubytování, stravování a pohostinství dostávaly plat pouze 10 418,- Kč měsíčně. Oproti tomu nejvyšší hrubé mzdy v tomto roce v Moravskoslezském kraji dostávali zaměstnanci v těžbě a dobývání – 35 677,- Kč. Mzdy v odvětví ubytování, stravování a pohostinství jsou i celorepublikově řazeny až na poslední místo. Na konci roku 2013 byla průměrná hrubá měsíční mzda tohoto odvětví 13 918,- Kč, kdežto v těžbě a dobývání se platy pohybovaly ke konci roku okolo 31 791,- Kč.42

2.3. Aktivní politika Moravskoslezského kraje

nezaměstnanosti

Moravskoslezský kraj se se svou vysokou nezaměstnaností snaží vypořádat různými prostředky. Jedním z nich je aktivní politika státu zahrnující soubor podpor, které při dodržení státem určených pravidel a limitů může zaměstnavatel obdržet. Tyto příspěvky jsou hrazeny jak ze státního rozpočtu, tak z Evropského sociálního fondu. Níže uvedené informace jsou získané přímo z oficiálních stránek Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí.43 Mezi hlavní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří především veřejně prospěšné práce. V Moravskoslezském kraji mohou zaměstnavatelé zaměstnávající osoby v rámci veřejně prospěšných prací, zažádat o proplacení mzdy zaměstnaných osob. Výše příspěvku je včetně zdravotního a sociálního pojištění a nejvýše se může vyšplhat na částku 15 000,Kč měsíčně na osobu. Uvedená částka je vyplácena nejdéle po dobu 12 měsíců. Upřednostňovány jsou osoby vedené v evidenci úřadů práce déle než 5 měsíců. Společensky účelná pracovní místa jsou dalším cílem pro příspěvky kraje. Pro koho jsou společensky účelná pracovní místa určena, již bylo vysvětleno v praktické části (kapitola 1.3.1. Aktivní politika zaměstnanosti). Na zřízení nového místa může zaměstnavatel obdržet příspěvek na pořizovací náklady až 100 000,- Kč. Dále lze zažádat o příspěvek na mzdu osoby zaměstnané v rámci společensky účelného pracovního místa. Tato částka je opět proplácena včetně zdravotního a sociálního pojištění a činí nejvýše 15 000,- Kč měsíčně. Pokud je však osoba mladší 30 let, částka se zvedá až na 24 000,- Kč. Zde je názorně vidět, jak se kraj snaží bojovat s vysokou nezaměstnaností mladých lidí právě vstupujících na trh práce. Díky tomuto příspěvku mohou od zaměstnavatele po dobu 12 měsíců dostávat mzdu hrazenou v celé výši státem. Zaměstnávání těchto osob je proto pro

Mzdy, náklady práce - časové řady: Vybrané ukazatele. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-0509]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr 43 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v rámci Moravskoslezského kraje. KRP. Integrovaný portál MPSV: Úřad práce ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/aktivni_politika_zamestnanosti 42

32

zaměstnavatele zajímavější a může se tím vyřešit velký problém s nezaměstnanými registrovanými na úřadě práce déle než 5 měsíců. Dalšími příspěvky jsou například příspěvek na zapracování (po dobu 3 měsíců, maximálně polovina minimální mzdy) nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (pod dobu 6 měsíců, maximálně polovina minimální mzdy). Zvláštní příležitostí pro nezaměstnané je tzv. aktivizační pracovní příležitost. V popisu Úřadu práce stojí, že jde o „příspěvek na podporu aktivizace uchazečů o zaměstnání dlouhodobě vedených v evidenci Úřadu práce ČR formou podpory krátkodobých pracovních příležitostí“. 44 Příspěvek slouží pro krátkodobé pracovní příležitosti a z toho důvodu je vyplácen pouze na dobu 3 měsíců. Osoba je zaměstnaná na dohodu o provedení pracovní činnosti s maximálním rozsahem 40 hodin. Stát přispívá 60,- Kč na každou odpracovanou hodinu zaměstnancem. O tuto podporu mohou požádat instituce zajišťující činnosti v rámci veřejného zájmu. Na příspěvek mají nárok osoby zaměstnané po předchozím vedení v evidenci úřadu práce po dobu 12 měsíců nebo osoby nacházející se v hmotné nouzi (dle zákona č. 111/2016 Sb.). Kraj také pomáhá se zařazením osob se zdravotním postižením zpátky na trh práce. Na zřízení jednoho chráněného pracovního místa přispívá částkou 100 000,- Kč, ve formě proplacení zřizovacích nákladů. Na zaměstnávání OZP přichází zaměstnavateli částka až 48 000,- Kč ročně. Pokud se osoba zdravotně postižená rozhodne vykonávat samostatně výdělečnou činnost, může také zažádat o příspěvek na vytvoření pracovního místa ve výši 100 000,- Kč na pořizovací náklady. Některé profese ovšem tento příspěvek dostat nemusí. Druhy dotovaných profesí se řídí dle aktuální situace na trhu práce.

Investiční pobídky CzechInvest Další zajímavou a lákavou podporou na národní úrovni jsou investiční pobídky vydávané národním pobídkovým systémem, který řídí Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Těmito pobídkami se kraj snaží přilákat nové objekty na trh práce. Všechny investiční pobídky jsou korigovány státem, a to zejména zákonem č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách. Nově příchozí právnické osoby, mají možnost získat slevu na dani z příjmu právnických osob. Sleva je udržitelná po dobu 10 let za splnění zvláštních podmínek, které jsou všechny uvedeny v zákoně č. 586/1992 Sb. Kraj dále nabízí převod pozemku za zvýhodněnou cenu. Jde o pozemky ve vlastnictví státu, které je stát schopný poskytnou za tržní cenu pozemku, nikoliv za jeho kupní cenu. Jedním z nejdůležitějších a nejúspěšnějších prostředků v boji s nezaměstnaností jsou zaručeně příspěvky na vytvoření pracovního místa. Nejde jen o to vytvořit místo, ale především toto místo nadále udržet, a to na dobu nejméně 5 let. Tyto granty jsou určeny jen okresům s velmi vysokou mírou nezaměstnaností – okresu Bruntál a Karviná (přesná čísla nezaměstnanosti jsou uvedena níže). Zaměstnavatel, který vytvoří nové pracovní místo a dodrží podmínky, může dosáhnout na podporu 200 000,- Kč. Dále tyto 2 okresy Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v rámci Moravskoslezského kraje. KRP. Integrovaný portál MPSV: Úřad práce ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/aktivni_politika_zamestnanosti 44

33

mohou zažádat o příspěvek na školení a rekvalifikace ve výši 25 % pro velké podniky, 35 % pro střední podniky a až 45 % pro malé podniky. Podpořeny jsou také podniky v oboru zpracovatelského průmyslu, kde jsou dle Klasifikace ekonomických činností zahrnuty následující obory:45 33.17.9-Opravy a údržba ostatních dopravních prostředků a zařízení j. n. kromě kolejových vozidel 33.19-Opravy ostatních zařízení 33.20-Instalace průmyslových strojů a zařízení 30.99-Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení j. n. 31.01-Výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů 31.02-Výroba kuchyňského nábytku 31.03-Výroba matrací 31.09-Výroba ostatního nábytku 32.11-Ražení mincí 32.12-Výroba klenotů a příbuzných výrobků Pokud tedy podnik investuje do hmotného nebo nehmotného majetku minimálně 50 mil. Kč (případně 100 mil. Kč) a minimálně 25 mil. Kč (příp. 50 mil. Kč) z celkové investice je vloženo do nových strojů, má možnost zažádat o podporu ve své činnosti. Většina Moravskoslezského kraje spadá do regionu I – stačí jim pro dosažení podpory vynaložit nižší výši investice.

Zhodnocení dotací CzechInvest pro Moravskoslezský kraj Od roku 1998 do 31. 3. 2014 Moravskoslezský kraj měl na kontě celkem 109 přislíbených dotací v rámci CzechInvest. Celkově zde bylo investováno 98 984 mil. Kč a bylo vytvořeno 19 051 nových pracovních míst. Více dotací už má jen Ústecký kraj, který má také problém s vysokou nezaměstnaností.46

Investiční pobídky. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2014 [cit. 2014-0418]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/dwn-investicni-pobidky 45

34

2.4.

Cestovní ruch v kraji

Jak již bylo výše zmiňováno, počet zaměstnaných v Moravskoslezském kraji v odvětví ubytování, stravování a pohostinství není oproti ostatním oborům nijak markantní. Na druhé straně jsou v tomto oboru nejnižší mzdy, a to jak v kraji, tak v celé České republice. Je to především z toho důvodu, že tento obor těží zejména z návštěvnosti. Pro porovnání v Moravskoslezském kraji byly mzdy v roce 2012 10 418,- Kč měsíčně, zatímco v Praze – nejvíce navštěvovaném městě, který zároveň tvoří jeden kraj – byly mzdy 15 637,- Kč měsíčně. Dokud návštěvnost Moravskoslezského kraje bude nízká, mzdy se v tomto oboru v tomto kraji nemohou zvýšit. V následující tabulce návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2013 lze vidět návštěvnost Moravskoslezského kraje v porovnání s ostatními kraji. Tabulka 4 - Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2013 (předběžné údaje)

celkem 13 868 ČR celkem 336 v tom kraje: Hlavní město Praha 5 502 591 Středočeský 685 646 Jihočeský 1 026 084 Plzeňský 505 903 Karlovarský 749 496 Ústecký 375 208 Liberecký 679 713 Královéhradecký 885 992 Pardubický 338 017 Vysočina 377 057 Jihomoravský 1 178 724 Olomoucký 441 417 Zlínský 516 471 Moravskoslezský 606 017

Hosté index 2013/ 2012

Přenocování Průměrný Průměrná počet doba index z toho z toho přenoco- pobytu celkem 2013/ nerezidenti nerezidenti vání (dny) 2012 20 719 101,6 7 309 856 39 316 017 99,4 826 2,8 3,8

102,0 95,6 102,0 93,8 97,3 104,3 100,7 99,8 102,1 101,8 107,2 108,9 106,7 99,8

4 753 824 13 668 892 180 063 1 736 042 329 345 2 887 568 174 814 1 306 780 510 331 4 459 920 137 975 1 022 656 148 271 2 288 347 215 559 2 981 325 53 374 943 762 54 258 979 816 438 492 2 318 768 96 386 1 439 753 80 792 1 562 016 136 372 1 720 372

12 269 100,5 538 97,1 438 850 99,8 714 942 95,2 360 608 95,7 3 430 903 100,7 392 430 99,5 526 851 95,0 771 899 100,8 138 402 99,6 140 368 107,8 768 359 102,6 194 566 101,9 206 554 95,9 365 556

2,5 2,5 2,8 2,6 6,0 2,7 3,4 3,4 2,8 2,6 2,0 3,3 3,0 2,8

3,5 3,5 3,8 3,6 7,0 3,7 4,4 4,4 3,8 3,6 3,0 4,3 4,0 3,8

Zdroj: Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj 1. až 4. čtvrtletí 2013: N. Cestovní ruch. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/801302-13-q4_2013-12

Kraj se umisťuje na 8. místě v počtu hostů mezi 14 kraji České republiky. Největší návštěvnost má Hlavní město Praha. Na 2. místě se nachází kraj Jihomoravský s počtem 1 178 724 hostů. Moravskoslezský kraj v roce 2013 dosahuje pouze na polovinu návštěvnosti Jihomoravského kraje. Návštěvnost se v tomto kraji vyšplhala na 606 017 hostů. Na 8. místě se celorepublikově kraj umisťuje rovněž v počtu přenocování. V roce 2013 v kraji přenocovalo 1 720 372 hostů. Průměrná doba pobytu v kraji je 3,8 dne. Kraj se tak drží na celorepublikovém průměru. Dle indexů, jak v kolonce Hosté tak v kolonce 35

Přenocování, byl oproti předchozímu roku 2012 zaznamenán pokles v obou těchto kategoriích. Na následujícím obrázku je pro porovnání znázorněn vývoj počtu hostů v ubytovacích zařízeních od roku 2000 do roku 2013. Obrázek 5 - Hosté v ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji

Zdroj: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2013. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/hoste_v_hromadnych_ubytovacich_zarizenich_v_moravskoslezskem_kraji_v_letech _2000_2013

V roce 2013 se v Moravskoslezském kraji ubytovalo 469 645 rezidentů (obyvatelé České republiky) a 136 372 nerezidentů (návštěvníci z jiných zemí). I na tomto oboru se projevila krize po roce 2008. Po tomto roce začala klesat návštěvnost a v roce 2010 se dostala na nejnižší zaznamenanou úroveň za posledních 13 let (426 048 rezidentů a 101 332 nerezidentů). Lidem v tomto období klesla reálná mzda, a proto celkově na cestování neměli peníze. Naštěstí pokles dále již zaznamenán nebyl a naopak začalo hostů v ubytovacích zařízeních v následujících letech přibývat.

36

Obrázek 6 - Hosté v ubytovacích zařízeních dle zemí

Zdroj: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních dle zemí v Moravskoslezském kraji v roce 2013. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/hoste_v_hromadnych_ubytovacich_zarizenich_podle_zemi_v_moravskoslezskem_kr aji_v_roce_2013

Na koláčovém grafu je zaznamenáno složení hostů z jiných zemí, kteří navštívili ubytovací zařízení v roce 2013. Moravskoslezský kraj má díky svým hranicím velký potenciál v návštěvnosti hostů z Polska a Slovenska. Dle grafu tyto 2 národy tvoří pouze 17,5 % a 16,9 % hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Tento kraj není nejspíše pro tyto národy tolik lákavým a raději se vydávají ještě dál za hranice. Na 3. místě v návštěvnosti je Německo následováno Ruskem. Opět jako kraj nejblíže položený Rusku, není hosty z Ruska příliš vyhledáván. I když jsou v tomto oboru nejnižší mzdy a návštěvnost není vysoká, počet ubytovacích zařízení každým rokem stoupá. Stejně tak i počet pokojů a počet lůžek je každým rokem vyšší (viz příloha č. 4). Počet pokojů v roce 2012 byl na čísle 10 631 a celkový počet lůžek se vyšplhal na 27 050.

37

2.5.

Vrbno pod Pradědem

Problém vysoké nezaměstnanosti lze ukázat na příkladu města Vrbna pod Pradědem. Město se nachází v Moravskoslezském kraji v okrese Bruntál. V následující kapitole bude nastíněn vývoj na trhu práce v tomto městě.

2.5.1.

Historie a charakteristika města

Město leží na soutoku tří řek – Bílé, Černé a Střední Opavy, které se tu slévají a dále pokračují jako řeka Opava. Celé město se rozprostírá v údolí v podhůří Hrubého Jeseníku. Blízko odtud se tyčí nejvyšší hora Moravy – Praděd (1492 m.n.m.). Vrbenská nadmořská výška se pohybuje kolem 520-590 m.n.m. V blízkosti města se také nachází lázeňská obec Karlova Studánka, která patří k nejkrásnějším lázeňským komplexům v České republice. Celková rozloha města (celého městského území) je 6 891,2 ha, z toho 89 % tvoří okolní lesy, zemědělské pozemky zaujímají rozlohu pouze 10 % z celkové rozlohy. Počátky prvotních náznaků města na tomto území se datují někdy kolem roku 1473. Původně město přitahovalo horníky, protože se zde těžily kovy a řeka Opava byla nazývána řekou zlatonosnou. Ve Vrbně se tak začaly objevovat náznaky průmyslu. Místní osada byla v roce 1611 povýšena na svobodné horní město. Tak se z Vrbna pod Pradědem stalo poprvé oficiálně město. Po několika historických převratech, kdy bylo Vrbno pod Pradědem dokonce konfiskováno Hitlerem, se začalo město rychle rozrůstat. V roce 1840, kdy už původní tkalcovská a železárenská výroba nebyla v provozu, se ve Vrbně začaly budovat hutě a továrny na kovové zboží. Vyráběly se zde zejména pušky, koule do mušket nebo pistole. Dále byla ve Vrbně založena první přádelna lnu, továrna na výrobu kyseliny sírové spolu se sklárnou nebo továrna na dráty, řetězy a nýty. Roku 1869 jsou první zmínky o dřevoprůmyslu ve Vrbně, zpočátku zastoupené vodní pilou. Dlouholetou tradici také měla výroba nití a zpracování lněného zboží. Díky vývoji průmyslu ve městě bylo třeba vybudovat dostatečnou infrastrukturu. Vystavěna byla železnice Milotice – Vrbno a říšská silnice Bruntál - Andělská Hora - Vrbno - Zlaté Hory. První světová válka měla silný dopad i na tento kraj. Město se však snažilo rychle vzpamatovat a obnovit své veškeré výroby v původním rozsahu. Druhá světová válka město téměř obešla. Ve Vrbně se neozval jediný výstřel a město tak nebylo válkou nijak zdevastováno. Po druhé světové válce zde život opět začínal nabírat na obrátkách. Vznikaly nové průmyslové oblasti – Dřevokombinát, Lisovny plastických hmot, atd. Zároveň s tím se město rozrůstalo a počalo s výstavbou sídlišť pro nově přistěhované obyvatele. Vrbno se tak stalo nejprůmyslovějším městem na obyvatele v tehdejším Československu. Do konce 20. století patřilo Vrbno k nejprůmyslovějším městům celé střední Evropy (průmysl počítán na 1 obyvatele).47 48

MICHALUS, Karel et al. Vrbno pod Pradědem: ohlédnutí za minulostí dávnou i zcela nedávnou. [Vrbno pod Pradědem]: Spolek Přátelé Vrbenska, 2011. 163 s. 48 Město: Historie. Vrbno pod Pradědem: Oficiální stránky města [online]. 2007 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.vrbnopp.cz/cs/mesto/historie.html 47

38

Jak je již z historických záznamů patrné, zemědělství v okolí města Vrbna nemělo nikdy velký potenciál. Okolní lesy a kamenitá půda tomuto vývoji nijak nepomohly. Podhorské podmínky, kdy jsou chladnější i letní dny a zimy velmi dlouhé a tuhé, nejsou pro rozvoj zemědělství ideální. Zemědělská půda zaujímá pouze 687 ha. Z toho je 80 % pouze travnatá plocha místy využívaná pro pastvu dobytka. Orná půda tvoří 11 % celkové zemědělské půdy. Město tak bylo odjakživa závislé především na své průmyslové činnosti.49 Vrbno pod Pradědem mělo k 1. 1. 2012 5 570 obyvatel. Na následujícím grafu je zaznamenán postupný pokles počtu obyvatel (data dle Českého statistického úřadu). Obrázek 7 - Vývoj počtu obyvatel ve Vrbně pod Pradědem 2000 - 2012

Počet obyvatel 6600 6400 6200 6000 5800 5600 5400 5200 5000

Počet obyvatel

Zdroj: upraveno autorem, data: Databáze demografických údajů za obce ČR: Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2013). Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

Počet obyvatel s každým rokem klesá. Oproti začátku roku 2011 bylo v roce 2012 o 9 obyvatel ve Vrbně více. Do konce roku 2012 ovšem počet obyvatel klesl ještě pod údaj z roku 2011. Na konci roku 2012 bylo ve Vrbně pouze 5 521 obyvatel. Počet vystěhovalých obyvatel každoročně převyšuje počet přistěhovalých obyvatel. To je jedním z důvodů postupného poklesu obyvatel ve Vrbně pod Pradědem. V posledních letech zde také mortalita (počet úmrtí) převyšuje natalitu (počet narození). Nejvíce obyvatel mělo Vrbno na konci roku 1990 – 7 048 obyvatel. Tento údaj je však zkreslený, protože po tomto roce došlo k územním změnám a od správního celku Vrbna pod Pradědem se odtrhla přilehlá obec Ludvíkov. Následující rok obec čítala jen 6 642 obyvatel. Od roku 1991 počet obyvatel s každým rokem klesá.

Město: Kronika města - Kronika 2005. Vrbno pod Pradědem: Oficiální stránky města [online]. 2011 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.vrbnopp.cz/cs/mesto/kronika-mesta/ 49

39

Nezaměstnanost

2.5.2.

Zmínky o nezaměstnanosti ve Vrbně jsou datovány již na počátek 20. století. Vrbno zasáhla hospodářská krize ve třicátých letech a tak v roce 1930 bylo ve městě registrováno 300 osob bez zaměstnání. Následující rok zkrachovala místní „Jutovka“ a propuštěno bylo dalších 465 zaměstnanců.50 Na následujícím grafu je zaznamenám vývoj počtu nezaměstnaných obyvatel Vrbna pod Pradědem od roku 2005 do roku 2011 spolu s počtem volných pracovních míst ve městě. Pro následující roky již nejsou zaznamenány přesné údaje pro město, protože se v roce 2011 změnila legislativa a byla vytvořena nová organizační struktura Služeb zaměstnanosti. Proto od tohoto roku jsou již údaje zveřejňovány za celý okres a ne zvlášť za jednotlivé obce. Obrázek 8 - Vývoj počtu nezaměstnaných obyvatel a počtu volných pracovních míst ve Vrbně pod Pradědem 2005-2011 700 600

565

593

566

536

536

500 403

401 400 300 200 100 5

23

18

16

12

14

5

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0 2005

Počet nezaměstnaných obyvatel

Počet volných pracovních míst

Zdroj: Upraveno autorem, data: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Integrovaný portál MPSV [online]. 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/; data poskytnutá Úřadem práce v Bruntále, viz příloha 1,2

Jak lze z grafu vyčíst, rovněž pro Vrbno byla ekonomická krize znatelná. Na konci roku 2008 bylo ve Vrbně jen 403 nezaměstnaných. Rok poté nezaměstnanost vzrostla na 566 osob, což byl vyšší počet než v roce 2005. Až v roce 2011 se nezaměstnanost dostala na stejný údaj jako v roce 2006, a sice 536 nezaměstnaných. Z daných dat lze dobře vypočítat také počet uchazečů o 1 pracovní místo. Nejvíce jich bylo v roce 2005, kdy na 1 pracovní místo bylo 113 nezaměstnaných. Podobná situace nastala i v roce 2011, kdy se počet uchazečů na 1 pracovní místo vyšplhal na číslo 107,2. Nejnižší statistické údaje, jak v počtu nezaměstnaných, tak v počtu uchazečů o 1 pracovní místo, si připisuje rok 2007, Město: Historie. Vrbno pod Pradědem: Oficiální stránky města [online]. 2007 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.vrbnopp.cz/cs/mesto/historie.html 50

40

kdy bylo pouze 22,27 uchazečů na 1 volné pracovní místo. Dle tabulek (viz příloha) tvoří nejvíce nezaměstnaných skupina pouze se základním vzděláním, skupina se středním odborným vzděláním a velkou část také tvoří osoby se zdravotním postižením. Obrázek 9 - Vývoj nezaměstnanosti Vrbna pod Pradědem od roku 2005 do roku 2011 (data vždy k měsíci prosinci daného roku)

Nezaměstnanost v % 20 18

16,9

16,8

15,6

17,9 16,2

16 14

11,8

12,1

2007

2008

12 10 8 6 4 2 0 2005

2006

2009

2010

2011

Nezaměstnanost v %

Zdroj: zpracováno autorem, data: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Integrovaný portál MPSV [online]. 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/

Na grafu nezaměstnanosti v procentech jsou uvedená již přesné procentuální hodnoty nezaměstnanosti. Ve městě bylo v tomto období registrováno 3 263 ekonomicky aktivních obyvatel. Nejnižší nezaměstnanost ve městě byla v roce 2007 a to 11,8 %. S příchodem krize roku 2008 nezaměstnanost v následujícím roce stoupla až na 16,8 %. Během tohoto roku nezaměstnanost stále stoupala a v prosinci se dostala až na 17,9 %. V této době byla nezaměstnanost stejná jako průměrná nezaměstnanost v okrese. Průměr tohoto města je vůbec nejhorší ze všech měst okresu. Zvyšování nezaměstnanosti Vrbna pod Pradědem je způsobeno především postupným ústupem průmyslu ve městě. Ke statutu nejprůmyslovějšího města se už Vrbno ani zdaleka nepřibližuje. Pro nastínění současné průmyslové situace ve městě je níže vybráno a charakterizováno několik největších podniků, na kterých je výrazně vidět jejich postupný úpadek. Všechny informace o těchto podnicích jsou čerpány z knihy Vrbno pod Pradědem – Ohlédnutí za minulostí dávnou i zcela nedávnou a z kronik uveřejněných na oficiálních stránkách města.51 52

MICHALUS, Karel et al. Vrbno pod Pradědem: ohlédnutí za minulostí dávnou i zcela nedávnou. [Vrbno pod Pradědem]: Spolek Přátelé Vrbenska, 2011. 163 s. 52 Město: Kronika města. Vrbno pod Pradědem: Oficiální stránky města [online]. 2011 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.vrbnopp.cz/cs/mesto/kronika-mesta/ 51

41

Roku 1800 založili podnikatelé A. Weiss a F. Rössler ve Vrbně továrnu na lněné a bavlněné nitě. Vyrábělo se zde i pletené zboží. Od tohoto roku továrna prošla několika změnami, převážně v majitelích a jménech. Podstatné je, že továrna v roce 1930 čítala 800 zaměstnanců pouze ve Vrbně, ve všech filiálkách bylo celkem 2 000 zaměstnanců. Po privatizaci získala výrobna nového majitele a přejmenovala se na Odetka a.s. V roce 2000 zaměstnávala už jen 120 zaměstnanců. Následující roky však pro společnost znamenaly další úpadek. Celorepublikový pokles ve výrobě obuvi (až o 70 %) znamenal pro Odetku a.s. snížení poptávky po šněrovadlech, která tvořila velkou část jejich výroby. Společnost tak musela na tuto realitu reagovat co nejpružněji, a proto snížila své portfolio, snížila počet zaměstnanců a upřednostnila kvalitu svých výrobků před jejich kvantitou. V roce 2004 Odetka a.s. zaměstnávala už jen 90 zaměstnanců a v následujících letech propouštění pokračovalo. V roce 2007 Odetka a.s. nabízela práci už jen 70 osobám. Skok z původních 800 zaměstnaných v roce 1930 na 70 zaměstnaných v roce 2007 je tak největším rozdílem ve městě. Dřevokombinát a.s. byl dalším podnikem zajišťujícím zaměstnání pro mnohé obyvatele Vrbna pod Pradědem. Ze začátku se zde vyráběly především dřevotřískové desky, později byla vystavena hala na zpracování slabé dřevní hmoty, následně se přidala automatizovaná výroba stavebních profilů. Během výstavby továrny bylo posunuto dokonce i koryto řeky Opavy. Podnik se rozrůstal nevídanou rychlostí. V roce 1990 zaměstnával 720 osob. V následujících letech podnik prosperoval a po privatizaci se ho ujalo hned několik akcionářů. Roku 1996 podnik rozšířil svou činnost i na laminaci dřevotřískových desek. Pohroma přišla hned následujícího roku 1997. V červenci postihla Vrbno pod Pradědem rozsáhlá povodeň, která smetla celé území Dřevokombinátu. Voda udělala společnosti škodu ve výši 150 mil Kč. Pojišťovna z této škody proplatila pouhých 37 mil. Kč na pokrytí škod způsobených na zásobách materiálu. Bylo tedy jasné, že Dřevokombinát se již z takové ztráty nedostane. V následujících letech Dřevokombinát začal rapidně propouštět. Například v roce 2000 propustil 155 lidí, v roce 2001 dalších 140. Rok 2001 se pro největší dřevařskou společnost ve městě stává osudným a podnik byl uzavřen. Prostory bývalého Dřevokombinátu dodnes zejí prázdnotou (v průběhu let byly prostory pronajímány, v dnešní době se o areál stará už jen údržbářská firma). Území Dřevokombinátu a.s. se po svém krachu stalo 2. největším „brownfield“ (průmyslová zóna po úpadku, kde se stále nachází rozpadající se průmyslové budovy) v Moravskoslezském kraji. Vrbno pod Pradědem bylo také velmi známé svou sklářskou výrobou. Původní sklárna byla ve Vrbně založena již v roce 1862. Vyrábělo se zde především užitkové sklo. Od konce 19. století přešla z jednoduché levné výroby skla až na umělecky broušené sklo či malované sklo. V roce 1928 pracovalo ve sklárnách 200 zaměstnanců. I po privatizaci společnost Crystalex a.s. udržela tento historický počet zaměstnanců. V roce 2000 pro společnost pracovalo opět 200 zaměstnanců. Závod se orientoval na ruční výrobu užitkového skla. Specialitou, kterou se sklárna odlišovala od konkurence, byla výroba různobarevného skla zdobeného malbou nebo diarytem. V následujících letech začal mít závod problémy. Vše je přisuzováno především levné asijské konkurenci. V roce 2003 klesl počet zaměstnaných na 105. Záchrana v podobě zvýšení poptávky nepřicházela a tak podnik další roky neustále propouštěl. V roce 2007 měl už jen 70 zaměstnanců. 42

Pomyslným „posledním hřebíčkem do rakve“ byl rok 2008. Posílení koruny vůči dolaru dostalo společnost Crystalex a.s. až na úplné dno. Na pádu společnosti se podepsaly samozřejmě i předchozí problémy a dluhy, které společnost měla. V tomto roce Crystalex a.s. zažádal o insolvenční řízení a zanikl. V roce 2010 byla zkušebně uvedena do provozu sklářská zušlechťovna. Uvažovalo se i o případném zprovoznění sklářská hutě. Poptávka po této výrobě se však neprokázala a sklárny by tak neměly dostatek zakázek na svůj provoz. V roce 2011 se prostory opět uzavřely a do dnešního dne jsou prázdné. V některých prostorách bývalého závodu se snaží podnikat pouze menší ruční skláři. Tyto 3 velké podniky nejsou jedinými, které měly nebo stále mají ve Vrbně problémy. Lisovny plastických hmot Advanced Plastics s.r.o., dnes patřící švédské společnosti Husqvarna, v roce 2004 zaměstnávaly 822 obyvatel. Krize v roce 2008 opět vzala práci téměř 200 lidem. V roce 2009 společnost zaměstnávala už jen 495 osob. Nyní se počet zaměstnanců odvíjí především podle poptávky. Je také jasné, že na úbytek v potřebě zaměstnanců se podepsala rozsáhlá automatizace výroby. Podobně je na tom pobočka společnosti Jelínek-Trading spol s.r.o. Společnost zabývající se recyklací plastů zaměstnávala v roce 1930 až 400 zaměstnanců. V dnešní době pracuje pro tuto společnost ve Vrbně pod Pradědem už jen 50 zaměstnanců a vyrábí vstřikované plastové výrobky jako kompostéry nebo kompostovací sila. Ústup průmyslových oblastí se velkou měrou podepsal na zvyšující se nezaměstnanosti města Vrbna pod Pradědem. Velká spousta podniků zde buď úplně zanikla, nebo zredukovala svou výrobu. Většina podniků ve městě jsou rodinnými podniky se sídlem na okrajích města. Velké průmyslové zóny nacházející se téměř v centru města dnes zejí prázdnotou. Vina tohoto úpadku se dá přisuzovat poklesu poptávky po daných produktech, zásahu krize roku 2008 nebo neschopnosti pružné reakce podniků na nové podmínky na stávajícím trhu.

43

2.6.

Možná řešení nastíněných problémů

2.6.1.

Nezaměstnanost

Vysoká nezaměstnanost kraje je velkým „strašákem“ zvyšujícím počty vystěhovalých a snižujícím počty přistěhovalých. Nezaměstnanost dělá kraji jakousi pomyslnou vizitku, která je pro kraj velmi důležitou. Možné vyřešení takto vysoké nezaměstnanosti nemůže přijít během několika měsíců. Proces snižování nezaměstnanosti musí probíhat po dobu několika let. Pro kraj je nyní důležité, aby čerpal z Evropských fondů všechny možné dotace, na které je možné v této době dosáhnout. Velkou podporu musí nadále dostávat okresy s nejvyšší nezaměstnaností, a to okres Bruntál a okres Karviná. Evropský sociální fond si dal do nového dotačního období 2014 – 2020 za cíl například zvýšit mobilitu pracovních sil. To by mohlo být důležité i pro Moravskoslezský kraj. Dle uvedených informací jsou volná pracovní místa napříč celým krajem. Problém tedy může být v nedostatečné mobilitě potenciálních pracovníků. Zaměstnavatel by tak po dosažení na určitý příspěvek mohl k platu zaměstnance proplácet i jeho cestování do práce. Evropský fond pro regionální rozvoj zase přislibuje podporu produktivních investic mířících do malých a středních podniků. Probíhající Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko podporuje kraj v několika sférách.53     

Regionální infrastruktura a dostupnost Podpora prosperity regionu Rozvoj měst Rozvoj venkova Technická pomoc

Aktivní politika zaměstnanosti v kraji je dle analýzy poměrně rozšířená a snaží se využít veškerých prostředků, které státní rozpočet a Evropské sociální fondy nabízí. Teď je tedy důležité, aby se povědomí o všech možných dotací co nejvíce rozšířilo mezi ekonomické subjekty. Na vysokou nezaměstnanost kraje má samozřejmě také velký vliv upadající důlní činnost. Ani zde se situace v nejbližší době lepšit nebude. Mediálně známý a probíraný důl Paskov bude propouštět tisíce důlních horníků. Po projednání vládou, která dá dolu finanční injekci, důl udrží svou činnost do roku 2017. Na zavření je bohužel už i důl Karviná, ve kterém se dříve počítalo s rozšířením důlní oblasti. Rozšiřování až pod Orlovou a celou Karvinou však bylo v závěru zamítnuto a důl tak pomalu ale jistě končí svou činnost. Postupné zavírání dolů v Moravskoslezském kraji má na svědomí i klesající cena uhlí. Některé části dolů je tak lepší zavřít, než je vytěžit a na těžbě prodělat. Po uzavření těchto ROP Moravskoslezsko: Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy [online]. 2012 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROP-Moravskoslezsko 53

44

dvou zmiňovaných dolů přibude na trhu práce velké množství dalších nezaměstnaných. Důl Paskov má kolem 2 000 zaměstnanců, důl Karviná má kolem 3 000 pracovníků. Když ovšem ještě přičteme další navazující profese, které zavřením dolů přijdou o práci, dostaneme se až na závratné číslo 15 000 osob, které se ocitnou bez práce.54 Od roku 1990 bylo jen na Ostravsku zavřeno 17 dolů. Po nahlédnutí do historie, kdy byl roku 1782 otevřen první důl v Ostravě – Petřkovicích, zaniklo celkem 56 dolů na území Ostravy. Petřvaldská dílčí pánev přišla do roku 2000 o 8 důlních komplexů a Karvinská pánev o 12.55 Po zavření dalších dolů se čeká velký příliv bývalých horníků na úřady práce. Ty by se měly co nejlépe na tuto realitu připravit. Horníci budou těžko se svou specializací hledat novou práci. Proto by úřady práce měly pro horníky připravit rekvalifikační programy, díky kterým by se mohli nově nezaměstnání pokusit rekvalifikovat na práce, v rámci kterých se nyní v kraji nabízí volná místa. Stát chce v této problematice také pomoci a mluví se o dřívějším odchodu horníků do důchodu. Jedno jisté je – kraj se musí snažit co nejvíce spolupracovat se státem a dobře informovat Úřady práce o vyvíjecí se situaci. Na vlnu dalších nezaměstnaných je třeba se dobře připravit. V dnešní době se v okresech s vysokou nezaměstnaností vyskytuje i problém zvyšující se kriminality. Proto se s dalším přílivem nezaměstnaných na trh práce očekává i možný nárůst kriminality. I z tohoto důvodu by se měly mít postižené okresy na pozoru.

2.6.2.

Cestovní ruch

Do kraje je třeba nalákat více turistů a to jak z České republiky, tak ze zahraničí. Jedním z možných řešení je lepší propagace kraje. Po zadání hesla „Moravskoslezský kraj“ do populárních internetových vyhledávačů, je sice nabízená oficiální stránka kraje, ale není příliš atraktivní pro návštěvníky. Tuto stránku by bylo možné vytvořit lépe a kreativněji, uvést více informací a více do detailu propracovat. Kraj nabízí spoustu možných míst k návštěvě. Za zmínku stojí například CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky nebo CHKO Poodří. Všechny tyto chráněné krajinné oblasti nabízí turistům nesčetné turistické trasy či zajímavosti krajiny ke zhlédnutí. Dále se v kraji nachází vyhlášené lázeňské komplexy jako Lázně Klimkovice, Lázně Darkov-Karviná nebo Horské lázně Karlova Studánka, které se řadí mezi nejkrásnější lázně v České republice. V celém kraji pak najdeme spousty zámků, hradů a jeskynních komplexů. Potenciální návštěvníky mohou také přilákat městské a vesnické památkové rezervace. Lze vidět, že Moravskoslezský kraj má návštěvníkům opravdu co nabídnout. Otázkou teď zůstává, jak to takzvaně „prodat do světa“. O to už se i teď Moravskoslezský kraj snaží. V rámci regionálního operačního programu regionu soudružnosti kraj objíždí nákupní centra v sousedních krajích a snaží se svůj kraj propagovat. Při této příležitosti nabízí možné aktivity a zážitky v Moravskoslezském kraji. Dále se snaží ostatním lidem Nezaměstnanost: Odbory bijí na poplach, na Ostravsku je na zavření další důl. Týden.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/odbory-biji-na-poplach-na-ostravsku-je-nazavreni-dalsi-dul_301457.html#.U1TWcVdpWug 55 Doly likvidované do roku 2000. Historie hornictví: Dějiny dobývání uhlí v Ostravsko-karvinské pánvi [online]. 2010 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/okr/okr.htm 54

45

ukázat gastronomické speciality a tradice tohoto kraje. Vše je řešeno interaktivní formou a samozřejmě nechybí soutěže nebo hry pro nejmenší. Tento projekt ovšem objede jen nákupní centra v moravských metropolích. Lepší by bylo tuto akci rozšířit až do Čech, aby se veřejné povědomí o Moravskoslezském kraji pozvedlo v celé České republice. I v Čechách se určitě nachází mnoho potenciálních návštěvníků. Moravskoslezský kraj by ovšem neměl zapomínat na hosty z jiných zemí.56 Nejlépe samozřejmě funguje marketing formou „WOM“ (word of mouth – slovo z úst). Tzv. marketing slova z úst znamená, že návštěvník, který již v kraji pobýval, dále přenáší pozitivní recenze na tento pobyt. Toto se například již několikrát podařilo v Karlově Studánce, kdy jedna Američanka, která byla unešená atmosférou tohoto lázeňského městečka, své dojmy napsala do amerického listu The New York Times. Následující rok se článek o Karlově Studánce objevil i v londýnském listu The Times. Je tedy třeba, aby Moravskoslezský kraj dobře zapůsobil na cizince, kteří pak dále budou šířit své dojmy ve svých zemích. Proto je důležité více zpřístupnit kraj pro příchod cizinců. Možnými náměty mohou být například překlady cedulí na turistických trasách do angličtiny, vydávání turistických bulletinů v angličtině nebo možnost anglických tlumočníků na prohlídkách památek. Na některých místech už se s překlady či přímo tlumočníky setkat můžeme, některá místa však na cizince nejsou zdaleka připravena. Samozřejmě že překlady by měly být ve více jazycích, ovšem to by mohlo být pro některá místa velmi nákladné. Jelikož se angličtina v dnešní době bere jako světový jazyk, je důležité mít aspoň tyto překlady. Proč je cestovní ruch tak důležitý? Odpověď je jednoduchá. Cestovní ruch není důležitý pouze pro tento kraj, ale je podstatný pro celou Českou republiku. Pro Moravskoslezský kraj by větší příliv turistů znamenal větší příliv peněz do kraje. Spolu s turismem by se mohly zvednout mzdy v oblasti Ubytování, pohostinství a stravování. Více peněz by se také dostalo do služeb například maloobchodu, kulturní, zábavní a rekreační činnosti, atd. Pokud by kraj dokázal zaujmout návštěvníky, může se předpokládat možný nárůst nově přistěhovalých. Zvýšení aktivity cestovního ruchu by tak pomohlo kraji zároveň ve více sférách.

2.6.3.

Česko – polská spolupráce

Potenciální pomocí pro Moravskoslezský kraj by mohlo být také zkvalitnění a zvýšení spolupráce s Polskou republikou. Jelikož kraj leží v bezprostřední blízkosti hranic, tato možnost se přímo nabízí. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014 – 2020 navazuje na stejný program z let 2007 – 2013. V tomto operačním programu jde o podporu česko – polské spolupráce. Program se rozřazuje do čtyř prioritních os:  

Prioritní osa I. Posilování dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik Prioritní osa II. Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a cestovního ruchu

Moravskoslezský kraj se představí v obchodních centrech po celé Moravě. Moravskoslezský region: Nevšední zážitky [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/aktuality/moravskoslezsky-kraj-se-predstavi-v-obchodnich-centrech-po-celemorave-38207/ 56

46

 

Prioritní osa III. Podpora spolupráce místních společenství Prioritní osa IV. Technická pomoc

Po spuštění tohoto programu bylo zažádáno nejvíce o dotace na vývoj infrastruktury v pohraničních oblastech. Je tak vidět, že problémem malé spolupráce s Polskou republikou je především špatná dopravní dostupnost na hraničních územích. Většina hraničních přechodů je mnohdy přetížená a je tak zabráněno pružnému obchodování s Polskem. Údržba životního prostředí také znamená pro oba státy podstatnou součást podpor. Udržovaný kraj láká nejen návštěvníky, ale také investory z obou zemí. Podpořeny jsou projekty zahrnující revitalizaci a rekonstrukci zaniklých průmyslových oblastí, tzv. „brownfields“. Dále jsou financovány společné výzkumné a vývojové aktivity. Podporuje se jakákoliv spolupráce pohraničních oblastí – ať už jde o vědeckou činnost, o podnikatelskou oblast či o ochranu obyvatel.57 Česko – polská spolupráce je jedním z možných řešení jak přilákat do kraje více investorů a spolu s nimi i více kapitálu. Povědomí o Operačním programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014 – 2020 by se mělo více rozšířit mezi obyvatele celého kraje a ukázat jim dostupné dotace, které jim mohou pomoci v přeshraničním podnikání.

2.6.4.

Nezaměstnanost Vrbno pod Pradědem

Jako příklad řešení nezaměstnanosti v menším měřítku než z pohledu celého kraje, je možné nahlédnout přímo na Vrbno pod Pradědem. V roce 2004 Vrbno požádalo o dotaci v rámci programu Společný regionální operační program. Tato dotace zajistila výstavbu střediska celoživotního vzdělávání, kultury a dalších aktivit, které se vytvořilo z nástavby místní mateřské školky, a které bylo pojmenováno Střecha – středisko chytrých aktivit. Díky finančnímu příspěvku ve výši téměř 18 mil. Kč město nakoupilo počítače, software a vše potřebné k šíření vzdělanosti občanů. V roce 2006 město s projektem „Vrbno pod Pradědem - Dveře k dalšímu vzdělávání“ získalo grant v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Díky tomuto finančnímu příspěvku Vrbno v nově zbudovaném středisku Střecha mohlo pořádat aktivity, které pomáhaly lidem vrátit se zpátky na trh práce. Od té doby ve středisku Střecha město pořádá jazykové kurzy, počítačové kurzy, vzdělávací kurzy pro lidi pokročilého věku, atd. Toto centrum se snaží pomáhat lidem, kteří na dnešním pracovním trhu neobstojí např. bez počítačových nebo jazykových dovedností. V původním projektu šlo o další profesní vzdělávání dospělých. A to se město snaží udržet dodnes. Na jaře roku 2008 Vrbno obdrželo další grant, tentokrát od nadace společnosti OKD a realizovalo projekt s názvem „Od neználka k všeználkovi“. I když měl projekt název jako pro děti, šlo opět o vzdělávání především starších lidí. Ve Střeše jsou pořádány také přednášky různých

Příručka pro žadatele. CZ-PL: Cíl 3/Cel 3 2007 - 2013 [online]. 2012 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.cz-pl.eu/prirucka-pro-zadatele.html 57

47

vědců, cestovatelů či známých osobností. Město se tak snaží dostát svého závazku a šíří vzdělanost dál mezi své občany.58 Po nahlédnutí do tabulek týkajících se nezaměstnanosti ve Vrbně pod Pradědem, bylo zjištěno, že největší skupina nezaměstnaných je mezi lidmi mající pouze základní nebo střední odborné vzdělání. Je třeba zajistit těmto lidem rekvalifikace, díky kterým by se mohli na trhu práce odlišit a specializovat se pro volná pracovní místa. Velkou skupinu nezaměstnaných ve Vrbně pod Pradědem také tvoří skupina zdravotně postižených osob. V tomto případě by bylo vhodné zvýšit povědomí o aktivní politice zaměstnanosti, která v Moravskoslezském kraji funguje. Vytvořením a udržováním chráněného pracovního místa by zaměstnavatelé dosáhli na dotace, které by jim se zaměstnáváním zdravotně postižených lidí mohly pomoci. Pobočka Úřadu práce ve Vrbně pod Pradědem by se tak měla postarat o větší povědomí o těchto aktivitách kraje.

Střecha: středisko chytrých aktivit [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.strechavrbno.cz/ 58

48

Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo představit trh práce Moravskoslezského kraje a poukázat na problémy, se kterými se kraj potýká. Moravskoslezský kraj je krajem průmyslovým. Zemědělství v kraji není rozvinuté, a to především kvůli klimatickým podmínkám spolu s hornatým povrchem nevhodným pro zemědělskou činnost. Služby v kraji také nejsou na vysoké úrovni, aby uživily větší část obyvatel. Velkým problémem je klesající činnost průmyslu v kraji. Jedním z největších problémů průmyslu je postupné zavírání místních dolů. Ty byly dříve takzvanou „páteří“ průmyslu, od které se dále odvíjela další průmyslová činnost. Možné východisko z této krizové situace je „přeorientovat“ kraj na jinou než průmyslovou činnost. Pokud je průmysl v kraji na ústupu, je třeba ho nahradit něčím jiným. Kraj má velký potenciál v cestovním ruchu, který není v kraji příliš rozvinut. Na cestovní ruch navazují také služby, které by využívali turisté, kteří by do kraje po zvýšení turistické atraktivity přijeli na pobyt. Dalším možným řešením je posílení česko-polské spolupráce. Málo podnikatelů v pohraničí ví, že tuto spolupráci kraj podporuje ve formě operačních programů, které mohou pomoci rozvoji přeshraniční spolupráce. Největší problémy má po analýze hlavních ekonomických ukazatelů okres Bruntál a okres Karviná. Jedna z kapitol se zabývala také problémem nezaměstnanosti v konkrétní obci kraje v letech 2005 - 2011. Díky poskytnutým údajům od Úřadu práce v Bruntále jsem zpracovala přesnou statistiku města Vrbna pod Pradědem. Vrbno pod Pradědem, jak je v práci popsáno, prošlo velkým průmyslovým úpadkem, kdy ve městě postupně zkrachovaly a byly zavřeny největší podniky, které zaměstnávaly velkou část obyvatel. V roce 2005 se zde o 1 pracovní místo ucházelo 113 nezaměstnaných. Nejvíce nezaměstnaných je zde mezi lidmi majícími pouze základní vzdělání, střední odborné vzdělání a další velkou část nezaměstnaných tvoří osoby se zdravotním postižením. Vrbno pod Pradědem se snaží s nezaměstnaností bojovat tím, že vybudovalo centrum pro možný rozvoj nezaměstnaných, a snaží se je „zatraktivnit“ pro trh práce. Je důležité, aby město dobře informovalo nezaměstnané o možnostech rekvalifikace a zaměstnavatele o možnostech získání všech možných dotací při pomoci v boji proti nezaměstnanosti. Na druhou stranu má kraj rozvinutou aktivní politiku nezaměstnanosti a dá se říci, že využívá všechny možné programy jak státní tak i Evropské Unie k podpoře zaměstnavatelů, zaměstnanců i nezaměstnaných. Snaží se se stoupajícím problémem nezaměstnanosti bojovat všemi možnými zbraněmi. Jak bylo řečeno v teoretické části, nezaměstnanost přináší také sociální dopady na společnost. To je také jedním z důvodů, proč by měl kraj chtít zastavit růst nezaměstnanosti. V kraji se totiž vyskytuje další problém – problém vzrůstající kriminality, a to především v oblastech, kde byla propuštěna velká část horníků. Zde je třeba se ujistit, že kraj poskytuje těmto lidem možnosti řádné rekvalifikace, aby se mohli znovu zařadit na trh práce.

49

Ekonomická krize měla na tento kraj velký dopad. Kraj by měl investovat do aktivní politiky zaměstnanosti a pokusit se nezaměstnanost, která se nyní pohybuje kolem 9,8 %, snížit alespoň na státní průměr (7,7 %). Je bezpodmínečně nutné, aby se kraj na tuto situaci dobře připravil, zvláště s ohledem na předpokládaný nárůst nezaměstnanosti, jenž je spojen s očekávaným uzavíráním dalších dolů Moravskoslezského kraje v následujících letech.

50

Seznamy obrázků a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1 - Rovnováha na trhu práce ................................................................................. 10 Obrázek 2 - Křivka nabídky práce ....................................................................................... 11 Obrázek 3 - Křivka poptávky po práci ................................................................................ 12 Obrázek 4 - Průmyslové zóny ............................................................................................. 31 Obrázek 5 - Hosté v ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji ............................ 36 Obrázek 6 - Hosté v ubytovacích zařízeních dle zemí ........................................................ 37 Obrázek 7 - Vývoj počtu obyvatel ve Vrbně pod Pradědem 2000 - 2012........................... 39 Obrázek 8 - Vývoj počtu nezaměstnaných obyvatel a počtu volných pracovních míst ve Vrbně pod Pradědem 2005-2011 ......................................................................................... 40 Obrázek 9 - Vývoj nezaměstnanosti Vrbna pod Pradědem od roku 2005 do roku 2011 (data vždy k měsíci prosinci daného roku) ................................................................................... 41

Seznam tabulek Tabulka 1 - Vybrané ekonomické ukazatele Moravskoslezského kraje od roku 2007 do roku 2013 ............................................................................................................................. 26 Tabulka 2 - Vybrané ukazatele v Moravskoslezském kraji podle okresů v 1. až 4. čtvrtletí 2013 ..................................................................................................................................... 28 Tabulka 3 - Zaměstnaní v NH podle odvětví CZ-NACE (VŠPS) v Moravskoslezském kraji ............................................................................................................................................. 30 Tabulka 4 - Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2013 ........................................................................................................................ 35

51

Zdroje Použitá literatura 1. 2.

3.

4. 5. 6.

BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2006. 173 s. ISBN 80-245-1120-7 KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2013. 242 s. Vysokoškolská učebnice. ISBN 97880-245-1930-2 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém [online]. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s. [cit. 2014-03-04]. Studijní texty. ISBN 80864-2908-3. MICHALUS, Karel et al. Vrbno pod Pradědem: ohlédnutí za minulostí dávnou i zcela nedávnou. [Vrbno pod Pradědem]: Spolek Přátelé Vrbenska, 2011. 163 s. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007. ISBN 978-80-86175-58-4. TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. 336 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-80-251-1801-6

Použité internetové zdroje 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. 2012 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz Cestovní ruch - časové řady. Český statistický úřad: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr Časové řady základních ukazatelů statistiky práce únor 2014. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/83003AFFE0/$File/1100251409a_8.pdf Český statistický úřad: Úvod k CZ-ICSE. ČSÚ: Klasifikace, číselníky [online]. V Praze: Český statistický úřad [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/uvod_k_cz_icse Databáze demografických údajů za obce ČR: Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2013). Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Doly likvidované do roku 2000. Historie hornictví: Dějiny dobývání uhlí v Ostravsko-karvinské pánvi [online]. 2010 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/okr/okr.htm Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Else international: Slovník pojmů [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.elseaz.cz/slovnik/ekonomicky-neaktivniobyvatelstvo / ERTL, Jan. Fluktuace - diagnóza a léčba [online]. 2005 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.personall.cz/Fluktuace_I.html

52

9.

10.

11.

12.

13. 14. 15. 16. 17.

18.

19. 20. 21.

22.

23.

Hlavní průmyslové zóny. Moravskoslezský kraj: Podnikatel [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://podnikatel.krmoravskoslezsky.cz/prumyslove_zony.html Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních dle zemí v Moravskoslezském kraji v roce 2013. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/hoste_v_hromadnych_ubytovacich_zarizenich_p odle_zemi_v_moravskoslezskem_kraji_v_roce_2013 Investiční pobídky. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/dwninvesticni-pobidky Kategorie ‘SEKCE C - ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL’. CZ-NACE: Kód NACE Klasifikace ekonomických činností [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.nace.cz/sekce-c-zpracovatelsky-prumysl Metainformace k ukazateli. Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=6245 Město: Historie. Vrbno pod Pradědem: Oficiální stránky města [online]. 2007 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.vrbnopp.cz/cs/mesto/historie.html Město: Kronika města. Vrbno pod Pradědem: Oficiální stránky města [online]. 2011 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.vrbnopp.cz/cs/mesto/kronika-mesta/ Míra fluktuace zaměstnanců v roce 2012. HR monitor [online]. 2013 [cit. 2014-0304]. Dostupné z: http://www.hr-monitor.cz/fluktuace Moravskoslezský kraj se představí v obchodních centrech po celé Moravě. Moravskoslezský region: Nevšední zážitky [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/aktuality/moravskoslezsky-kraj-se-predstavi-vobchodnich-centrech-po-cele-morave-38207/ Mzdy, náklady práce - časové řady: Vybrané ukazatele. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr Nezaměstnanost: Časové řady. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2014. KurzyCZ: Investice [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ Nezaměstnanost: Odbory bijí na poplach, na Ostravsku je na zavření další důl. Týden.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/odbory-biji-na-poplach-na-ostravsku-je-nazavreni-dalsi-dul_301457.html#.U1TWcVdpWug Obyvatelstvo. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xt Opatření na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Úřad práce ČR [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/apz/opatreni_na_podporu_zamestnavani_osob_se_ zdravotnim_p 53

24.

25. 26.

27.

28. 29.

30.

31. 32.

Podpora zaměstnanosti: Informace pro zaměstnavatele vytvářející veřejně prospěšné práce. In: Portál veřejné správy: Informace pro podnikatele a živnostníky [online]. 2012, 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/portal/podnikani/situace/243/253/4929.html Příručka pro žadatele. CZ-PL: Cíl 3/Cel 3 2007 - 2013 [online]. 2012 [cit. 2014-0420]. Dostupné z: http://www.cz-pl.eu/prirucka-pro-zadatele.html Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v rámci Moravskoslezského kraje. KRP. Integrovaný portál MPSV: Úřad práce ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/aktivni_politika_zamestnanosti ROP Moravskoslezsko: Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy [online]. 2012 [cit. 2014-0420]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-20072013/Regionalni-operacni-programy/ROP-Moravskoslezsko Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Integrovaný portál MPSV [online]. 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/ Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj 1. až 4. čtvrtletí 2013: B. Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/801302-13-q4_2013-0105 Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj 1. až 4. čtvrtletí 2013: N. Cestovní ruch. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/801302-13-q4_2013-12 Střecha: středisko chytrých aktivit [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.strecha-vrbno.cz/ ZEMÁNEK, Josef. 9. lekce: Trh práce. Euroekonom.cz: ekonomický portál [online]. 2007 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/ekonomieclanky.php?type=lekce9

Použité zákony 1.

2.

ČESKO. Část 1 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách). In Sbírka zákonů ČR, ročník 2000, částka 24. Dostupné na: [cit. 2014-03-31]. ISSN 1211-1244. ČESKO. § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů ČR, ročník 2004, částka 143. Dostupné na: [cit. 2014-03-31]. ISSN 1211-1244.

54

Přílohy Příloha 1 - Nezaměstnanost Vrbno pod Pradědem 2005-2011............................................ 55 Příloha 2 - ZP nezaměstnané osoby 2005 - 2011 ................................................................ 58 Příloha 3 - Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti (sekce CZ-NACE) a krajů v roce 2012 (předběžné údaje) ............. 59 Příloha 4 - Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v krajích (NUTS III) .................... 60 Příloha 1 - Nezaměstnanost Vrbno pod Pradědem 2005-2011

období

Uoz celkem

bez vzdělání

základní vzdělání

střední odborné (SOU +OU +OŠ)

střední všeobecné (gymnázium)

střední odborné s maturitou (SOU +SOŠ)

vysokoškolské

z toho

1/2005

610

0

188

310

23

78

11

3/2005

587

0

182

290

22

81

12

6/2005

527

1

168

248

24

72

14

9/2005

536

1

177

249

23

74

12

12/2005

565

1

196

264

22

73

9

3/2006

561

1

190

268

24

72

6

6/2006

501

1

178

231

22

62

7

9/2006

505

1

178

231

26

66

3

12/2006

536

2

189

254

18

69

4

3/2007

519

1

181

252

16

64

5

6/2007

433

1

154

205

20

49

4

9/2007

404

1

129

198

21

52

3

12/2007

401

1

140

187

19

50

4

3/2008

378

1

151

167

13

41

5

6/2008

314

1

120

138

12

35

8

9/2008

322

1

111

141

14

46

9

12/2008

403

1

137

188

16

51

10

55

období

Uoz celkem

bez vzdělání

základní vzdělání

střední odborné (SOU +OU +OŠ)

střední všeobecné (gymnázium)

střední odborné s maturitou (SOU +SOŠ)

vysokoškolské

z toho

1/2009

499

1

177

232

18

63

8

2/2009

554

1

186

264

17

78

8

3/2009

564

1

191

267

19

79

7

4/2009

531

1

183

250

16

73

8

5/2009

529

1

178

258

14

70

8

6/2009

524

1

172

256

14

73

8

7/2009

541

1

175

262

13

79

11

8/2009

546

1

166

269

15

84

11

9/2009

554

1

162

276

16

87

12

10/2009

549

1

164

271

18

83

12

11/2009

543

1

171

264

19

78

10

12/2009

566

1

174

286

20

75

10

období

UoZ celkem

bez vzdělání

základní vzdělání

střední odborné (SOU +OU +OŠ)

střední všeobecné (gymnázium)

střední odborné s maturitou (SOU +SOŠ)

vysokoškolské

z toho

1/2010

552

1

163

285

21

71

11

2/2010

552

1

160

292

18

69

12

3/2010

533

1

163

266

20

72

11

4/2010

486

1

147

234

21

72

11

5/2010

439

1

138

203

23

65

9

6/2010

429

1

139

197

20

63

9

56

7/2010

456

1

133

218

17

76

11

8/2010

455

1

130

214

22

71

17

9/2010

468

1

131

231

25

66

14

10/2010

483

1

134

241

27

69

11

11/2010

519

1

147

253

27

78

13

12/2010

593

1

161

301

31

86

13

období

UoZ celkem

bez vzdělání

základní vzdělání

střední odborné (SOU +OU +OŠ)

střední všeobecné (gymnázium)

střední odborné s maturitou (SOU +SOŠ)

vysokoškolské

z toho

1/2011

604

1

167

310

31

84

11

2/2011

571

1

164

290

29

77

10

3/2011

560

1

163

284

29

74

9

4/2011

527

1

154

261

28

73

10

5/2011

511

1

152

254

26

66

12

6/2011

491

1

153

237

26

63

11

7/2011

482

1

154

224

21

69

13

8/2011

470

1

141

222

23

71

12

9/2011

458

1

137

215

22

69

14

10/2011

479

1

146

227

23

70

12

11/2011

490

1

150

235

20

71

13

12/2011

536

1

156

272

21

74

12

Zdroj dat: data poskytnuta od referentky zaměstnanosti Ing. Mileny Strohalmové z Úřadu práce Bruntál

57

1/2005 3/2005 6/2005 9/2005 12/2005 3/2006 6/2006 9/2006 12/2006 3/2007 6/2007 9/2007 12/2007 3/2008 6/2008 9/2008 12/2008

92 89 86 86 92 89 82 80 87 91 88 89 85 89 79 86 88

44 43 43 41 43 41 41 39 44 48 47 49 46 46 314 47 48

1/2009 2/2009 3/2009 4/2009 5/2009 6/2009 7/2009 8/2009 9/2009 10/2009 11/2009 12/2009

90 90 93 91 87 85 87 87 84 87 86 89

50 50 51 51 49 50 48 47 46 46 46 46

z toho žen

Uchazeči se ZP

období

z toho žen

Uchazeči se ZP

období

z toho žen

Uchazeči se ZP

období

Příloha 2 - ZP nezaměstnané osoby 2005 - 2011

1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 10/2010 11/2010 12/2010 1/2011 2/2011 3/2011 4/2011 5/2011 6/2011 7/2011 8/2011 9/2011 10/2011 11/2011

85 83 81 77 77 75 73 70 66 67 70 69 71 68 67 68 67 66 64 63 56 60 60

45 44 44 41 41 40 39 38 36 37 37 35 37 36 35 35 37 36 37 36 30 34 33

12/2011

64

37

Zdroj dat: data poskytnuta od referentky zaměstnanosti Ing. Mileny Strohalmové z Úřadu práce Bruntál

58

Příloha 3 - Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti (sekce CZ-NACE) a krajů v roce 2012 (předběžné údaje)

Těžba a dobývání

32 36 447 275

25 006

C

Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

24 30 255 233

28 029

41 64 943 011

35 852

23 28 298 249

22 473

22 26 542 532

21 234

22 30 386 356

22 682

Moravskoslezský

B

Zlínský

27 915

Olomoucký

24 32 894 648

Jihomoravský

Průmysl c e l k e m

Vysočina

B-E

Pardubický

20 113

Králové hradecký

19 15 145 271

Liberecký

A

Zemědělství, lesnictví a rybářství

Ústecký

23 890

Úhrnem:

Č R 2)

Karlovarský

Středočeský

24 31 228 767

1)

v Kč, na fyzické osoby

Plzeňský

Hl. m. Praha

Ekonomická činnost podle CZ-NACE

Jihočeský

v tom kraj 3) region 3)

21 71 2

23 09 5

20 60 0

21 86 7

22 11 7

21 97 8

21 31 7

21 63 6

23 21 6

21 65 6

21 36 8

22 37 7

19 56 8 23 41 8 26 41 7 22 81 2 39 32 0

20 04 2 25 05 5 27 55 6 24 92 8 37 01 3

18 87 8 22 15 4 32 45 3 20 44 8 29 14 4

17 25 8 24 38 2 28 71 3 23 43 9 38 06 9

18 82 0 24 53 5 28 95 1 24 53 9 27 11 1

20 72 2 23 58 9 31 28 9 23 17 8 39 72 8

19 23 2 22 41 6 23 10 0 22 29 5 34 60 8

19 07 5 23 08 6 26 17 7 22 59 0 44 02 7

18 39 6 24 03 5 38 69 1 23 68 2 33 07 7

18 94 6 22 81 1 25 11 1 22 69 4 31 07 6

18 88 7 22 82 5 29 96 2 22 81 9 27 70 2

18 71 9 25 28 6 35 67 7 23 81 7 35 79 2

21 85 7 23 44 5

22 66 6 23 54 2

21 51 0 19 44 2

23 54 8 21 92 1

20 53 8 20 36 8

26 08 7 20 38 5

21 12 3 20 22 2

21 57 4 22 32 7

24 55 7 23 18 0

21 41 5 20 40 5

20 70 8 20 31 4

21 50 3 20 46 7

19 01 8 19 54 4 11 39 9 33 34 8 33 94 2 16 95 9 21 82 6 12 92 9 24 64 6 20 99 0 23 61 0

19 86 7 21 44 0 10 53 4 37 97 9 39 51 0 20 12 7 24 45 5 15 00 9 25 60 0 21 39 5 25 94 3

17 12 5 20 07 9 15 08 4 23 88 4 36 49 8 20 83 6 20 21 1 14 15 7 25 14 0 20 49 5 20 84 5

17 43 2 21 68 7 10 31 4 29 23 4 34 31 4 18 05 7 23 92 4 13 47 8 24 80 8 20 92 0 21 68 4

18 43 2 20 50 1 10 80 7 31 46 4 35 20 2 19 09 8 25 99 2 11 75 2 23 89 4 21 01 4 22 68 8

18 96 3 19 50 3 11 86 3 32 17 9 35 95 5 17 21 1 21 88 3 14 86 5 24 90 6 20 95 0 23 44 2

19 02 6 20 78 0 11 41 3 29 63 8 37 29 6 22 40 2 25 11 2 11 85 7 24 01 0 21 21 2 20 89 2

17 98 6 21 04 7 11 30 2 32 49 4 29 96 6 16 51 9 20 89 2 13 98 6 25 00 2 20 45 1 22 17 4

20 74 3 20 34 6 11 31 8 41 83 4 37 55 3 19 14 0 26 68 4 17 85 9 25 06 3 23 16 9 24 26 3

19 91 4 21 19 6 10 58 4 29 93 6 31 88 6 18 33 0 25 53 8 13 92 4 24 16 3 21 42 8 23 92 6

18 94 8 19 01 7 10 81 4 29 51 2 31 92 6 20 58 8 26 34 0 15 24 3 24 87 3 20 79 3 21 22 9

18 27 7 21 23 5 10 41 8 33 40 4 28 10 0 18 58 4 24 82 7 14 24 0 25 65 0 21 49 1 23 46 7

v tom:

D

E

F G

Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

H

Doprava a skladování

22 28 985 864

24 608

I

Ubytování, stravování a pohostinství

12 15 728 637

11 331

J

Informační a komunikační činnosti

45 55 817 316

29 756

K

Peněžnictví a pojišťovnictví

49 62 319 880

33 893

L

Činnosti v oblasti nemovitostí

20 23 010 725

19 299

M

Profesní, vědecké a technické činnosti

31 39 213 100

25 550

Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

15 18 888 827

14 360

26 31 475 329

24 234

N O

P

Vzdělávání

21 23 827 625

20 640

Q

Zdravotní a sociální péče

23 27 752 644

21 397

59

R

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

19 21 529 541

17 766

S

Ostatní činnosti

18 21 003 984

18 208

19 55 3 16 23 4

18 85 3 14 78 4

18 61 4 14 63 2

17 10 8 14 88 5

17 37 7 14 68 4

21 60 3 15 44 8

17 71 3 15 63 0

16 70 3 15 59 1

18 22 0 17 47 9

17 68 8 15 04 5

17 69 1 14 59 8

21 36 2 15 84 7

1) údaje jsou uvedeny metodou převažující činnosti zpravodajské jednotky podle klasifikace CZ-NACE = mezinárodní klasifikace NACE Rev. 2 2) zahrnuti jsou i zaměstnanci sledovaných subjektů pracující mimo území ČR 3) územní třídění údajů do krajů je získáváno přímo od ekonomických subjektů a je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců, tzv. pracovištní metodou

Zdroj: Časové řady základních ukazatelů statistiky práce únor 2014. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-0420]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/83003AFFE0/$File/1100251409a_8.pdf

Příloha 4 - Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v krajích (NUTS III) ROK

Moravskoslezský kraj počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek

počet míst pro stany a karavany

Moravskoslezský Region

YEAR Number of Establishments

Number of Rooms

Number of Beds

71

72

73

Number of Places for Tents and Caravans 74

2000

485

10 408

26 391

1 176

2001

497

10 290

26 699

1 347

2002

513

10 340

26 954

1 886

2003

503

9 992

26 571

1 312

2004

489

9 896

26 319

1 852

2005

470

9 665

25 972

1 810

2006

465

9 406

25 404

2 228

2007

469

9 527

25 676

2 188

2008

468

10 127

26 852

2 053

2009

447

9 931

25 935

1 524

2010

405

9 251

23 785

1 130

2011

464

10 418

26 520

1 759

2012

472

10 631

27 050

1 754

Zdroj: Cestovní ruch - časové řady. Český statistický úřad: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr

60