Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Michaela Pazderníková

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2014

Michaela Pazderníková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalářské práce:

Trh práce Ústeckého kraje

Autor bakalářské práce:

Michaela Pazderníková

Vedoucí bakalářské práce:

doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Trh práce Ústeckého kraje“ zpracoval/a samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.

V Praze, dne……………

Podpis ……………

Poděkování: Ráda bych zde poděkovala panu doc. Ing. Tomáši Pavelkovi, Ph.D. za jeho odborné vedení této bakalářské práce, za ochotu, věcné připomínky a rady, které mi věnoval. Děkuji také své rodině za trpělivost a podporu, kterou mi věnovala v průběhu mého studia na vysoké škole.

Název bakalářské práce: Trh práce Ústeckého kraje Abstrakt: Bakalářská práce je zaměřena na trh práce a s ním spojenou problematiku nezaměstnanosti, ve vybraném regionu České republiky, kterým je Ústecký kraj. Cílem této bakalářské práce je analýza trhu práce v Ústeckém kraji v letech 2005-2013, se zaměřením na vývoj ukazatelů nezaměstnanosti, vliv úpadku některých odvětví na trh práce Ústeckého kraje a také na postavení vybraných rizikových skupin osob na tomto trhu. Bakalářská práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly, které jsou dále členěny na několik podkapitol. První kapitola je věnována základní charakteristice Ústeckého kraje a informace v ní uvedené jsou důležité především pro seznámení s vybraných krajem. Druhá kapitola je teoretickou částí práce a jejím úkolem je vysvětlit pojmy související s tématem trhu práce a nezaměstnanosti. Třetí kapitola je praktickou částí práce a má naplnit již výše uvedený cíl této bakalářské práce. Analýza v praktické části je prováděna na základě dat uveřejněných Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českým statistickým úřadem. Klíčová slova: Trh práce, nezaměstnanost, podíl nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti, uchazeč o zaměstnání, rizikové skupiny, aktivní politika zaměstnanosti, Ústecký kraj

Title of the Bachelor’s Thesis: The labour market of the Usti Region Abstract: The thesis is dealing with labour market and unemployment in the selected region in the Czech Republic, which is the Usti Region. The aim of this thesis is the analysis of labour market in the selected region in the years 2005-2013 with the focus on the markers of unemployment, the fall of some professions and the position of risky groups on the labour market. The thesis is divided into three parts. First one characterises the selected region and gives information about the area. The second part is theoretical and its purpose is to explain the terms related to the topic of labour market and unemployment. The third part is the practical one, which should target the above stated aim of my thesis. The analysis in the practical part is based on the published data by the Ministry of Labour and Social Affairs and the Czech Statistical Office. Key words: The labour market, unemployment, the proportion of unemployed, unemployment rate, job seeker, risky groups, active employment policy, the Usti Region

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 1 1 Základní charakteristika Ústeckého kraje ........................................................................ 3 2 Teoretická část ................................................................................................................ 5 2.1 Trh práce .................................................................................................................. 5 2.1.1

Individuální poptávka po práci .......................................................................... 5

2.1.2

Individuální nabídka práce z pozice domácností ................................................ 7

2.1.3

Rovnováha na trhu práce ................................................................................... 8

2.2

Nezaměstnanost ....................................................................................................... 9

2.2.1

Měření nezaměstnanosti .................................................................................... 9

2.2.2

Metodika výpočtu míry nezaměstnanosti ČSÚ a MPSV .................................. 10

2.2.3

Přirozená míra nezaměstnanosti ...................................................................... 11

2.2.4

Frikční nezaměstnanost ................................................................................... 11

2.2.5

Strukturální nezaměstnanost ............................................................................ 12

2.2.6

Cyklická nezaměstnanost ................................................................................ 12

2.2.7

Rizikové skupiny osob na trhu práce ............................................................... 12

2.3

Státní politika zaměstnanosti .................................................................................. 14

2.3.1 3

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ........................................................... 14

Praktická část................................................................................................................ 17 3.1 Situace na trhu práce v Ústeckém kraji ................................................................... 17 3.1.1

Vývoj ukazatelů nezaměstnanosti v Ústeckém kraji ......................................... 17

3.1.2

Podíl nezaměstnaných osob v okresech Ústeckého kraje ................................. 21

3.2

Zaměstnaní v odvětvích NH v Ústeckém kraji ........................................................ 24

3.3

Rizikové skupiny na trhu práce v Ústeckém kraji ................................................... 27

3.3.1

Lidé bez vzdělání a s nízkým vzděláním .......................................................... 27

3.3.2

Mladí lidé do 25 let a starší lidé nad 50 let ....................................................... 34

3.3.3

Mladiství a absolventi škol .............................................................................. 39

Závěr .................................................................................................................................... 44 Seznam literatury a dalších pramenů..................................................................................... 47 Seznam tabulek a obrázků .................................................................................................... 52 Seznam příloh ...................................................................................................................... 53 Příloha .................................................................................................................................. 54

Seznam zkratek APZ – Aktivní politika zaměstnanosti CZ-NACE – Klasifikace ekonomických činností ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie ESF – Evropský sociální fond ESF OP LZZ – Operační program Evropského sociálního fondu Lidské zdroje a zaměstnanost GP – Grantové projekty ISCED 97 – Mezinárodní klasifikace vzdělání KSČM – Komunistická strana Čech a Moravy MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NH – Národní hospodářství RIP – Regionální individuální projekty ÚP – Úřad práce České republiky VPM – Volná pracovní místa VŠPS – Výběrové šetření pracovních sil

Úvod Tématem této bakalářské práce je, jak již její samotný název napovídá, trh práce a s ním spojená nezaměstnanost v Ústeckém kraji. Hlavním motivem pro psaní bakalářské práce na toto téma byl autorky zájem, zabývat se touto problematikou v rodném kraji. Nepostačí pouhé tvrzení, že Ústecký kraj je krajem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v České republice. Je třeba se podívat na jednotlivé faktory ovlivňující trh práce a snažit se nalézt příčiny dlouhodobě nepříznivého vývoje na tomto trhu v Ústeckém kraji. Pak je možné položit návrhy k předcházení nebezpečí, které zvyšující se nezaměstnanost pro občany Ústeckého kraje představuje. Trh práce, a především nezaměstnanost, je navíc stále velmi aktuálním tématem a to nejen pro Ústecký kraj, ale pro celou Českou republiku. Dle informací z tiskové zprávy Úřadu práce České republiky (2014) dosáhla dokonce nezaměstnanost v České republice k 31. lednu roku 2014 historického maxima. Toto historické maximum bylo dáno celkovým počtem uchazečů o zaměstnání ve výši 629 274 a podílem nezaměstnaných osob ve výši 8,6 %. Problematika spojená s trhem práce je velmi široká a obsáhnout ji celou v této práci prakticky není možné. Proto zde bude pozornost zaměřena na několik vybraných aspektů, na základě kterých bude posuzován stav a vývoj situace na trhu práce ve vybraném kraji. V souvislosti s těmito vybranými aspekty je stanoven cíl této bakalářské práce. Cílem této bakalářské práce je analýza trhu práce v Ústeckém kraji v letech 2005 - 2013, se zaměřením na vývoj ukazatelů nezaměstnanosti, vliv úpadku některých odvětví na trh práce Ústeckého kraje a také na postavení vybraných rizikových skupin osob na tomto trhu. K naplnění tohoto cíle dojde autorka práce prostřednictvím následujících dílčích cílů:  Zachycení vývoje ukazatele podílu nezaměstnaných osob v Ústeckém kraji v letech 2005 - 2013 a obecné míry nezaměstnanosti v letech 2011 - 2013.  Zachycení vývoje ukazatele podílu nezaměstnaných osob v okresech Ústeckého kraje v letech 2005 - 2013, s důrazem na skutečnosti, které vývoj mohly ovlivnit.  Provést analýzu počtu zaměstnaných v odvětvích národního hospodářství v Ústeckém kraji v letech 2005 - 2012 a porovnat s rokem 1993.  Analyzovat postavení vybraných rizikových skupin osob na trh práce v Ústeckém kraji za pomoci míry nezaměstnanosti a počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, poukázat na příčiny jejich problematického začleňování na trhu práce v Ústeckém kraji a na používané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Důvodem, proč bude tato práce kromě analýzy vývoje ukazatelů nezaměstnanosti zaměřena také na problematiku úpadku odvětví a vybraných rizikových skupin na trhu práce v Ústeckém kraji je ten, že se lze na základě charakteristiky kraje domnívat, že právě tyto záležitosti velmi ovlivňují celkovou situaci na trhu práce ve vybraném kraji. Bakalářská práce bude rozdělena na tři hlavní kapitoly, které budou členěny na několik dalších podkapitol. První kapitola bude věnována základní charakteristice Ústeckého kraje. Informace v ní uvedené budou důležité především pro seznámení s vybraným krajem.

1

Druhou kapitolu bude tvořit teoretická část a jejím hlavním úkolem bude vysvětlit pojmy související s tématem trhu práce a nezaměstnanosti. V rámci této kapitoly bude popsána základní charakteristika trhu práce, ale prostor bude věnován i samotnému tématu nezaměstnanosti či státní politice zaměstnanosti. Zejména zde bude věnována pozornost teoretickým poznatkům, které budou v praktické části aplikovány na trh práce Ústeckého kraje. Třetí kapitola bude praktickou částí této práce. Jedná se o nejdůležitější část, neboť právě ta má naplnit, již výše uvedený, cíl této práce. Hlavními zdroji pro zpracování praktické části budou údaje zveřejňované Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českým statistickým úřadem.

2

1

Základní charakteristika Ústeckého kraje

Při řešení otázky stavu a vývoje situace na trhu práce v Ústeckém kraji je třeba znát alespoň jeho základní charakteristiku. Poloha Ústeckého kraje, přírodní a životní podmínky, zdali jsou tyto podmínky vhodné pro rozvoj zemědělství či průmyslu, struktura obyvatelstva a nabízené vzdělání - všechny tyto informace jsou nápomocny při nastínění situace na trhu práce v Ústeckém kraji. Ke vzniku Ústeckého kraje došlo ke dni 1. 1. 2001 dle reformy státní správy a samosprávy (JANDA, 2014). Současným hejtmanem je Oldřich Bubeníček, člen Komunistické strany Čech a Moravy (dále jen KSČM), která dle údajů Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) roku 2012 zvítězila ve volbách do zastupitelstva kraje (ČSÚ, 2012). Ústecký kraj leží v severozápadní části České republiky (dále jen ČR) a sousedí se spolkovou zemí Sasko, dále pak s krajem Libereckým, Karlovarským, Plzeňským a Středočeským. Tvoří ho 7 okresů: Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Litoměřice, Louny, Most, Chomutov, a je určeno 16 obcí s rozšířenou působností, viz obrázek 1. V rámci administrativního členění je dále kraj rozdělen na 354 obcí, 59 z nich jsou města (ČSÚ, 2013a, s. 19). Obrázek 1 Mapa Ústeckého kraje - administrativní členění

Zdroj: ČSÚ (2013a, s. 18)

3

Kraj svou rozlohou zaujímá 6,8 % rozlohy celé ČR. Jeho povrch je poměrně rozmanitý, což také ovlivňuje přírodní podmínky, životní prostředí či hospodářství jednotlivých částí kraje. Území tvoří z 52 % zemědělská půda. Kromě nížin, ve kterých je soustředěno zemědělství, se zde rozkládají např. Lužické hory či Krušné hory (ČSÚ, 2013a, s. 19-20). K 31. 12. 2013 činil počet obyvatel v Ústeckém kraji 825 120, přičemž největší hustota zalidnění je v podkrušnohorské hnědouhelné pánvi. Počet ekonomických subjektů činil ke stejnému datu 172 030 a průměrná mzda za 1. - 4. čtvrtletí 2013 činila 22 762 Kč (ČSÚ, 2014a). Ústecký kraj je krajem s řadou prvenství, avšak bohužel ne v pozitivním slova smyslu. Jedná se např. o prvenství v úmrtnosti, potratovosti a hlavně v nezaměstnanosti v ČR (ČSÚ, 2013a, s. 19). Obecná míra nezaměstnanosti za 4. čtvrtletí 2013 činila 8,5 % a podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2013 činil 11,47 % (ČSÚ, 2014a). Ústecký kraj se potýká s takto vysokými ukazateli nezaměstnanosti i přes řadu průmyslových zón a firem, které zde působí. Mezi významné průmyslové zóny kraje patří: Triangle v okrese Louny, Všebořice v okrese Ústní nad Labem, Verne v okrese Chomutov, Královský vrch v okrese Chomutov či Havraň Joseph v okrese Most (CPM, 2014). Největšími zaměstnavateli jsou: Mostecká uhelná společnost, Severočeské doly, Chemopetrol a Krajská zdravotní, a.s. (ČSÚ, 2013a, s. 19-20). V Ústeckém kraji je zřízeno v celkovém součtu „342 mateřských škol, 279 základních škol a 94 středních odborných škol či gymnázií“ (ČSÚ, 2013a, s. 20). Nabízeno je také studium na následujících vysokých školách: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o., Terezín (ČSÚ, 2013a, s. 20). Ústecký kraj v současné době není výrazně zemědělsky orientovaný. Za průmyslově - zemědělské oblasti lze ale označit okresy Litoměřice a Louny. Tyto okresy se tak v rámci zemědělské činnosti věnují především pěstování obilovin, řepky olejky, chmele nebo cukrové řepy. Leží zde také jedna z vinařských podoblastí ČR, Litoměřická vinařská podoblast. V současnosti se ale vinařství začíná rozvíjet také na Mostecku (ČSÚ, 2013a, s. 19). Jedním z nejcharakterističtějších rysů Ústeckého kraje je těžba hnědého uhlí, soustředěná v Mostecké pánvi. Kromě těžby má zde své zastoupení také chemický, strojírenský či sklářský průmysl. V minulých letech vedly tyto činnosti k výraznému zhoršování kvality životního prostředí, k ničení obcí a k problémům s emisemi. Ústecký kraj má i zde své nelíbivé prvenství, protože je označován za kraj s nejznečištěnějším životním prostředím v ČR (ČSÚ, 2013a, s. 19-20). Po roce 1989 sice došlo ke snižování průmyslové výroby se snahou zlepšit životní prostředí, ale zároveň tak i k rychlému růstu nezaměstnanosti, se kterou Ústecký kraj bojuje dodnes (JANDA, 2014).

4

2

Teoretická část

Teoretická část práce bude zaměřena na základní pojmy z oblasti trhu práce, nezaměstnanosti a státní politiky zaměstnanosti. Bude také poukázáno na vazby a fungování trhu práce. Přestože se mnohým může zdát, že teoretická východiska se často odlišují od skutečného fungování trhu práce, pomohou k základnímu pochopení a dále k provedení vlastní analýzy trhu práce a nezaměstnanosti ve vybraném regionu, tj. v Ústeckém kraji.

2.1 Trh práce Klíčovým slovem v této bakalářské práci je trh práce. Trh práce je místem v ekonomice, na kterém se střetává nabídka práce, na jejíž straně vystupují domácnosti (lidé) s poptávkou po práci, kterou představují firmy. Tímto střetem se na trhu práce dospívá ke stanovení rovnovážného množství práce a rovnovážné mzdové sazby (PAVELKA, 2010, s. 207). Trh práce je jedním z trhů výrobních faktorů, přičemž výrobní faktor představuje práce (HOLMAN, 2011, s. 235). Problematika trhu práce je opravdu obsáhlá. Velmi patrná je zde souvislost s problematikou mezd a zaměstnanosti resp. nezaměstnanosti, přičemž právě výše mzdy a zaměstnanost resp. nezaměstnanost hrají důležitou roli v životě člověka. Podstatné je, že na trh práce vstupují lidé, kteří mají odlišné schopnosti, znalosti, talent, ale také odlišné požadavky a očekávání nejen co se týká výše mzdy, ale i pracovního zázemí, bezpečnosti práce, či profesního růstu apod. Situace na trhu práce však není pouze záležitostí pracovníků, kteří práci nabízejí a firem, které práci poptávají, protože svou činností ovlivňují trh práce i další subjekty, např. odbory nebo vláda (BROŽOVÁ, 2012, s. 13-14).

2.1.1 Individuální poptávka po práci Následující dvě podkapitoly budou věnovány individuální poptávce po práci a individuální nabídce práce. Pozornost bude věnována jejich definování, grafickému znázornění a vysvětlení, jakými způsoby subjekty, které na jejich straně stojí, reagují na změny mzdové sazby na trhu práce. Macáková a kol. (2010, s. 160) definují ve své publikaci poptávku po práci následovně: „Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách.“ Na straně poptávky tedy stojí firmy, které vystupují jako kupující práce a řeší otázku, jaké její množství mají najmout, když je jejich cílem maximalizace zisku (MACÁKOVÁ a kol., 2010, s. 160). Pro dosažení zisku musí firma vyrábět, aby byla schopná svou produkci prodat a dosáhnout výnosů z prodeje vyšších, než jsou vynakládané náklady. Nebude-li po produkci firmy poptávka na trhu výrobků a služeb, nebudou ani firmy poptávat práci na trhu práce. Proto je „poptávka po práci odvozená od poptávky po výrobcích a službách“ (JUREČKA a kol., 2013, s. 252-253).

5

Důvodem, proč lidé vstupují na trh práce a nabízejí na něm práci, je uspokojování jejich potřeb. Některé lidské potřeby totiž mohou být uspokojeny díky odměně, kterou dostávají od firmy za práci, kterou vykonají. V ekonomické teorii je tato odměna nazývána cenou výrobního faktoru, je dána mzdovou sazbou (např. počet Kč za jednu hodinu práce) a pro firmu představuje náklad (PAVELKA, 2010, s. 208). Pro stanovení optimálního množství práce, které firma najme, se vyjde z pravidla: (BROŽOVÁ, 2012, s. 89-90) MRPL = MFCL , kde

MRPL = příjem z mezního produktu práce MFCL = dodatečné náklady na práci

Výše uvedený vztah říká, že optimální množství najímané práce je takové, při kterém se příjem z mezního produktu práce vyrovná dodatečným nákladům na tuto práci. Toto pravidlo lze za předpokladu dokonalé konkurence na trhu práce, tj. za předpokladu že cena práce je dána trhem a žádná firma, na něm vystupující, ji nemůže ovlivnit 1, zapsat také ve tvaru: (BROŽOVÁ, 2012, s. 90) MRPL = MFCL = w , kde

w = mzdová sazba

Z obrázku 2 jsou zřejmé reakce firmy na pohyby mzdové sazby w (při jejím zvýšení najímá firma menší množství práce, při jejím snížení větší)2 a také průběh individuální poptávky firmy dL na dokonale konkurenčním trhu práce. Poptávka je tedy totožná s tou částí MRPL, která klesá od mzdové sazby w3, při které firma přestane najímat práci, protože tato sazba dosahuje úrovně příjmu z průměrného produktu práce ARPL (BROŽOVÁ, 2012, s. 90). Obrázek 2 Individuální poptávka po práci

Zdroj: BROŽOVÁ (2012, s. 91) Dalšími předpoklady dokonalé konkurence na trhu práce jsou: velké množství poptávajících firem, velké množství nabízejících subjektů, dokonalá informovanost a pracovní mobilita, žádné bariéry vstupu na trh ani vnější zásahy (BROŽOVÁ, 2012, s. 106). 1

Po celou dobu zde byly používány pojmy mzdová sazba a množství práce, ve smyslu počet hodin práce, které firma najímá. Ve skutečnosti si však lze lépe představit situaci, kdy firma najímá určitý počet pracovníků a za jejich práci jim platí mzdu. Firma pak bude zaměstnávat méně pracovníků za předpokladu růstu reálné mzdy (HOLMAN, 2011, s. 269). 2

6

2.1.2 Individuální nabídka práce z pozice domácností Zatímco firmy hledají optimální množství práce, které najmout, aby maximalizovaly zisk, domácnosti, tvořící nabídkovou stranu, chtějí nabídnout takové množství práce, aby maximalizovaly užitek. Provádí tak rozhodování mezi tím, kolik času strávit v práci a kolik věnovat svým volnočasovým aktivitám. Toto rozhodování „nabývá podobu spotřebitelského rozhodování,“ protože se jedná o rozhodnutí mezi dvěma druhy statků: „volným časem a ostatními statky, které je možné si koupit za mzdu“ (HOLMAN, 2011, s. 266). Optimum nastává v okamžiku, kdy se „mezní užitek z hodiny práce vyrovná meznímu užitku z hodiny volného času“ (PAVELKA, 2010, s. 232). Níže umístěný obrázek 3 je grafickým znázornění křivky individuální nabídky práce sL. Jak je vidět, tvar této křivky je ovlivněný dvěma protichůdnými efekty - efektem substitučním a efektem důchodovým. V bodě, ve kterém dochází k zalomení křivky, tj. u mzdové sazby w1, se tyto dva efekty rovnají (PAVELKA, 2010, s. 232 - 233). V případě převládajícího substitučního efektu, je pracovník při zvýšení mzdové sazby w3 ochoten substituovat volný čas prací a nabízet více hodin práce. Naopak je tomu při převládání důchodového efektu, kdy je nabízeno méně hodin práce a příjem, který by byl získán při strávení tohoto času v práci, je obětován za volný čas (PAVELKA, 2010, s. 232-233). Obrázek 3 Individuální nabídka práce

sL

Zdroj: PAVELKA (2010, s. 233)

Každý člověk má své „zalomení“ někde jinde. Lidé mají odlišné žebříčky hodnot, vykonávají různé činnosti nebo se nachází v různých životních situacích, které je více či méně motivují k práci. Od toho se pak také odvíjí, při jaké mzdové sazbě začne každý nabízet méně hodin práce. Lze ale říci, že při nižších mzdových sazbách převažuje efekt substituční, zatímco vysoké mzdové sazby vedou k převažování důchodového efektu, protože je jednoduše možné dovolit si nabízet méně hodin práce (MACÁKOVÁ a kol., 2010, s. 163).

3

Rozhodování pracovníka je závislé na výši reálné mzdové sazby (MACÁKOVÁ a kol., 2010, s. 164).

7

2.1.3 Rovnováha na trhu práce Podkap. 2.1.1 a 2.1.2 byly věnovány individuální nabídce a poptávce po práci, tzn. nabídce a poptávce z pohledu jedné domácnosti a firmy. Trh práce je však místo, na kterém dochází ke střetu tržní poptávky po práci a tržní nabídky práce. Tržní nabídka práce je dle Holmana (2011, s. 270) definována jako: „nabídka práce všech lidí v dané ekonomice“ a je dána „součtem individuálních nabídek práce.“ Tržní poptávka po práci je dle Holmana (2011, s. 270) definována jako: „poptávka všech firem v dané ekonomice“ a je dána „součtem individuálních poptávek po práci.“ Střetáváním tržní nabídky SL a poptávky DL je určené rovnovážné množství práce LE a rovnovážná mzdová sazba wE. Z obrázku 4, který znázorňuje rovnováhu na trhu práce, je zřejmé, že poptávka po práci DL je klesající, neboť s růstem mzdové sazby w klesá poptávané množství práce L. Nabídka práce SL je rostoucí bez zpětného zakřivení4 a s růstem mzdové sazby w tedy nabízené množství práce L roste (MACÁKOVÁ a kol., 2010, s. 165). V případě stanovení mzdové sazby vyšší než je sazba rovnovážná, dojde k převýšení nabízeného množství práce nad poptávaným a tedy k nezaměstnanosti. V opačném případě vzniká nedostatek práce. V obou situacích je pak vyvíjen tlak na snižování resp. zvyšování mzdové sazby až na úroveň, ve které bude trh práce opět v rovnováze (MACÁKOVÁ a kol., 2010, s 165-166). Obrázek 4 Rovnováha na trhu práce

Zdroj: MACÁKOVÁ a kol. (2010, s. 165)

Výše uvedené skutečnosti řešily trh práce v dokonalé konkurenci, nicméně ve skutečnosti je trh práce spíše trhem s řadou nedokonalostí, způsobených ze strany nabídky, ze strany poptávky, či zároveň ze strany nabídky i poptávky (PAVELKA, 2010, s. 235).

Křivka tržní nabídky práce není zpětně zakřivená, protože každý pracovník má zalomení u jiné mzdové sazby a protože při vysoké mzdové sazbě dochází na trhu ke vstupu dalších nabízejících práce i z jiných odvětví (PAVELKA, 2010, s. 234). 4

8

2.2 Nezaměstnanost Následující podkapitoly se budou věnovat teoretickým poznatkům, souvisejících s nezaměstnaností. Nezaměstnanost představuje problém, který postihuje lidi na trhu práce po celém světě. Strach z nezaměstnanosti je velký a důvodem je především její negativní působení na tržní hospodářství, ale i na samotného nezaměstnaného člověka. ČR se poprvé s pojmem nezaměstnanost setkala po roce 1989 v souvislosti s přechodem centrálně-řízené ekonomiky na tržní. Tržní ekonomika, na rozdíl od centrálně-řízené ekonomiky, nezaručuje člověku pracovní místo. Jistota zaměstnání za doby centrálně-řízené ekonomiky však existovala na úkor nízké výkonnosti zaměstnanců a produktivity práce. Prioritami 90 let 20. století se staly rozvoj obchodu a otevření ekonomiky světovým trhům. Na základě nich se ale snižovala konkurenceschopnost státu a klesala výkonnost ekonomiky. Proto také docházelo k postupnému převýšení nabídky práce nad poptávku, čímž vznikala nezaměstnanost (KOTÝNKOVÁ, 2006, s. 110). Významnou událostí ovlivňující trh práce ČR byl vstup ČR do Evropské unie (dále jen EU) v roce 2004. Český trh práce je od tohoto roku součástí evropského, čili je přirozené, že procesy EU ovlivňují i ČR, včetně Ústeckého kraje, který bude předmětem zájmu v praktické části práce. Tyto procesy se kromě samotného snižování nezaměstnanosti zaměřují také na pomoc rizikovým skupinám osob na trhu práce, kterým bude věnována podkap. 2.2.7 (KOTÝNKOVÁ, 2006, s. 11).

2.2.1 Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost je velmi sledovaným problémem. Pro účely relativního vyjádření nezaměstnanosti, tj. míry nezaměstnanosti, lze společnost rozdělit do dvou skupin. Jedná se o ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla), tvořené zaměstnanými a nezaměstnanými osobami ve věku 15 - ti let a starších, a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, tvořené studenty, důchodci a ženami (muži) v domácnosti (BROŽOVÁ, 2012, s. 227-228). Míra nezaměstnanosti je pak definována podílem počtu nezaměstnaných osob a ekonomicky aktivních obyvatel: (BROŽOVÁ, 2012, s. 227) u= kde

U ∗ 100 , L+U

u = míra nezaměstnanosti (v %) U = počet nezaměstnaných osob L = počet zaměstnaných osob L+U = počet ekonomicky aktivních obyvatel

9

2.2.2 Metodika výpočtu míry nezaměstnanosti ČSÚ a MPSV Tato podkapitola se bude zabývat ukazatelem podílu nezaměstnaných osob a obecné míry nezaměstnanosti. Jedná se o ukazatele nezaměstnanosti, zveřejňované v ČR. První zmíněný je zveřejňován Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) a druhý ČSÚ. Dále zde budou zmíněny specifické míry nezaměstnanosti, taktéž zveřejňované ČSÚ. Praktická část této práce bude analyzovat vývoj těchto ukazatelů nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, a proto je důležité se na ně podívat i z teoretického pohledu. Pro účely výpočtu obecné míry nezaměstnanosti, provádí ČSÚ od roku 1992 výběrové šetření pracovních sil (dále jen VŠPS) v jednotlivých okresech ČR. Šetření probíhá v náhodně vybraných domácnostech formou dotazníků, vyplňovaných zpravidla elektronicky a vždy beze jmen. Tímto šetřením získává ČSÚ velké množství údajů, počínaje identifikačními přes demografické údaje až po informace o vzdělání či pracovních příležitostech a zkušenostech členů vybraných domácností (ČSÚ, 2013b). Vzorec pro výpočet lze definovat takto: (ČSÚ, 2014b) obecná míra nezaměstnanosti =

počet nezaměstnaných osob počet ekonomicky aktivních obyvatel

Nezaměstnané osoby jsou dle VŠPS ČSÚ „osoby ve věku 15 - ti let a starší, které v průběhu referenčního týdne nebyly zaměstnané, byly připraveny k nástupu do práce pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání nejpozději do 14 dnů a v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci“ (ČSÚ, 2014b). Dále jsou nezaměstnanými „osoby, které nehledají práci, neboť ji již našly a jsou schopny ji nastoupit nejpozději do 14 dnů“ (ČSÚ, 2014b). Naopak zaměstnané osoby5 jsou dle ČSÚ „osoby 15 - ti leté a starší, které pracovaly v průběhu referenčního týdne alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k práci“ (ČSÚ, 2014b). ČSÚ provádí z VŠPS i výpočet míry nezaměstnanosti u jednotlivých vzdělanostních, věkových aj. skupin obyvatel. Souhrnně jsou tyto míry nezaměstnanosti nazývány jako tzv. specifické míry nezaměstnanosti, a jedná se o ukazatele, u kterých „čitatel zahrnuje nezaměstnané a jmenovatel celkovou pracovní sílu z dané skupiny obyvatelstva, pro niž je specifická míra nezaměstnanosti počítána (např. ve věku 25-29 let)“ (ČSÚ, 2013c, s. 312). Dalším ukazatelem nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných osob, který byl ještě spolu s předchozím ukazatelem MPSV, tj. registrovanou mírou nezaměstnanosti, zveřejňován od října roku 2012. Od ledna roku 2013 je zveřejňován už pouze ukazatel podílu nezaměstnaných osob (HOLÝ a kol., 2013). Ukazatel podílu nezaměstnaných osob vychází z počtu tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 - 64 let dle evidence ÚP. Jsou to „uchazeči, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při vhodné nabídce pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání“ (ČSÚ, 2014b).

5

V hlavním zaměstnání v národním hospodářství (dále jen NH).

10

Vzorec pro výpočet podílu nezaměstnaných osob lze definovat takto: (HOLÝ a kol, 2013) podíl nezaměstnaných osob =

počet dosažitelných uchazečů o zam. ve věku 15 − 64 let počet všech obyvatel ve věku 15 − 64 let

Registrovaná míra nezaměstnanosti byla zjišťována následovně: (HOLÝ a kol., 2013) registrovaná míra nezaměstnanosti =

počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání počet ekonomicky aktivních obyvatel

Změnu původního ukazatele zdůvodňuje MPSV např. častými záměnami registrované míry nezaměstnanosti s obecnou mírou nezaměstnanosti či lepší interpretací nového ukazatele. Nedostatkem zveřejňovaného ukazatele registrované míry nezaměstnanosti bylo také kombinování dvou různých zdrojů při jeho výpočtu. Počet ekonomicky aktivních obyvatel byl určen součtem počtu zaměstnaných dle VŠPS a počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání dle evidence ÚP. Výhodou nového ukazatele MPSV je navíc to, že je vypočítáván v rámci okresů aj. nižších územních celků (HOLÝ a kol., 2013).

2.2.3 Přirozená míra nezaměstnanosti Součástí trhu práce je přirozená míra nezaměstnanosti. Dle Buchtové a kol. (2002, s. 72), „přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá stavu rovnováhy na trhu práce.“ Ekonomika míří k této přirozené míře nezaměstnanosti v dlouhém období a je přitom ovlivněna mírou ztráty pracovních míst a mírou nalezení práce (SOUKUP a kol., 2010, s. 283). Přirozená míra nezaměstnanosti je tvořená nezaměstnaností frikční a strukturální. Skutečná míra nezaměstnanosti je však ovlivněna ještě cyklickou nezaměstnaností. Ta ale není součástí přirozené míry nezaměstnanosti, protože nabídka práce převyšuje poptávku po práci a vlivem nepružnosti trhu nedochází k jejich vyrovnání (SOUKUP a kol., 2010, s. 286-287).

2.2.4 Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost je krátkodobý typ nezaměstnanosti, spojený s obdobím hledání pracovního místa. Jeden z nejčastějších případů vzniku frikční nezaměstnanosti je první vstup na trh práce. Jedná se o absolventy škol, kteří v široké konkurenci zkušenějších starších pracovníků, hledají uplatnění. Mezi další příčiny vzniku frikční nezaměstnanosti patří technologický pokrok nebo organizační změny v podniku, v důsledku kterých dochází k propouštění pracovníků. Frikční nezaměstnanost může být ale také dobrovolná na základě odchodu některých lidí ze zaměstnání, jejichž cílem je najít si např. lépe placené nebo lépe dostupné zaměstnání (BUCHTOVÁ a kol., 2002, s. 66-67). Doba trvání a velikost frikční nezaměstnanosti mohou být mimo jiné ovlivněny činností úřadů práce, informovaností na trhu práce či sociálními dávkami a podporami v nezaměstnanosti (BROŽOVÁ, 2012, s. 232-233). Dle Soukupa a kol. (2010, s. 285) je specifickou součástí frikční nezaměstnanosti nezaměstnanost sezónní, která je charakteristická poklesem či růstem počtu pracovních míst v závislosti na ročním období. 11

2.2.5 Strukturální nezaměstnanost Dalším problémem je strukturální nezaměstnanost, která často způsobuje regionální rozdíly. Každý region je charakteristický jedním či několika odvětvími, které jsou v něm nejvíce rozvinuté a které tak nabízejí nejvíce pracovních příležitostí. Některá odvětví zaznamenávají rozkvět, nabízí pracovní příležitosti, jiná upadají. V důsledku úpadku některých odvětví přichází řada lidí o práci. Tito lidé mohou sice nalézt uplatnění v rozvíjejících se odvětvích, avšak tato možnost je spojena s nutností rekvalifikace, přestěhováním se do jiného regionu, s problémy dopravy do zaměstnání apod. (BUCHTOVÁ a kol., 2002, s. 67). Autorka se v rámci praktické části zaměří také na jednotlivá odvětví NH v Ústeckém kraji, přičemž bude použito členění do skupin A-S dle Klasifikace ekonomický činností (dále jen CZ-NACE). V tabulce 1 jsou zaznamenána jednotlivá odvětví, spolu s písmenem, kterým jsou oficiálně značena. Toto značení bude dále používáno v této práci. Tabulka 1 Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)

A – Zemědělství, lesnictví, rybářství B – Těžba a dobývání C – Zpracovatelský průmysl D – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla E – Zásobování vodou, činnosti související s odpady F – Stavebnictví G – Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H – Doprava a skladování I – Ubytování, stravování a pohostinství J – Informační a komunikační činnosti

K – Peněžnictví a pojišťovnictví L – Činnosti v oblasti nemovitostí M – Profesní, vědecké a technické činnosti N – Administrativní a podpůrné činnosti O – Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P – Vzdělávání Q – Zdravotní a sociální péče R – Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S – Ostatní činnosti

Zdroj: ČSÚ (2011, s. 26)

2.2.6 Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je spojená s ekonomickou recesí, během které, zaznamenávají firmy ve většině odvětví problém v podobě snižující se poptávky po statcích a službách. Při poklesu této poptávky ale klesá i poptávka po práci, takže firmy snižují stavy zaměstnanců. Na trhu se tak objevuje nedobrovolná nezaměstnanost u lidí, kteří by chtěli pracovat za převládající mzdu, ale práci nemohou najít. Naopak v expanzi dochází ke zvyšování poptávky po produkci firem, čili k růstu poptávky po práci a cyklická nezaměstnanost klesá (BROŽOVÁ, 2012, s. 235).

2.2.7 Rizikové skupiny osob na trhu práce Problém nezaměstnanosti lze sledovat zejména u tzv. rizikových skupin. Jedná se např. o mladé lidi, starší osoby, osoby s nízkou kvalifikací, zdravotně postižené osoby, cizince, ženy s malými dětmi, apod. (BUCHTOVÁ a kol., 2013, s. 82). 12

Do roku 2011 byly v § 33, odst. 1 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti přesně vymezeny skupiny uchazečů o zaměstnání, kterým měla být věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Novelou zákona o zaměstnanosti, tj. Zákonem č. 375/201, Sb., s účinností od 1. 1. 2012, se však výčet těchto rizikových skupin zrušil a zůstaly vymezeny pouze faktory (např. věk, zdravotní stav, péče o dítě aj.), které mohou uchazeči o zaměstnání ztížit hledání zaměstnání a proto jim má být na trhu práce věnována zvýšená pozornost. V následujících odstavcích budou podrobněji popsány především rizikové skupiny, které budou analyzovány v praktické části práce. Jednou ze skupin, kterým je na trhu práce věnována zvýšená pozornost, jsou mladí lidé, jejichž velkou část tvoří mladiství a absolventi škol. Součástí praktické části této práce bude analýza věkové kategorie do 25 let a dále analýza mladistvých a absolventů jako uchazečů o zaměstnání na trhu práce v Ústeckém kraji. Pro účely této analýzy je důležité ujasnění pojmu absolvent jako uchazeč o zaměstnání. Pojmem absolvent jako uchazeč o zaměstnání je dle dohody MPSV a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) označena osoba „evidována na ÚP podle místa trvalého bydliště k určitému datu (30. 4. nebo 30. 9. daného roku), u kterého doba od úspěšného ukončení jeho studia nepřekročila dva roky“ (MPSV). Mladiství a absolventi škol se při prvním vstupu na trh potýkají s velkými problémy. Buchtová a kol. (2013, s. 82-83) uvádí jako hlavní důvody absenci praxe a pracovních návyků, které nebyly získány během studia, ale i výběr špatné kvalifikace. Kuchař (2007, s. 152) potvrzuje, že problémem u této skupiny jsou chybějící pracovní zkušenosti. Zároveň upozorňuje na fakt, že alespoň nějaké pracovní zkušenosti získané absolventy během studia, jsou důležitým ukazatelem jejich zájmu o daný obor (KUCHAŘ, 2007, s. 152). Problém dle autorky práce spočívá také v mylných představách mladých lidí, kteří se stávají „věčnými studenty“ v domnění, že po absolvování všech studií si najdou dobrou práci. Ve skutečnosti to nebývá pravda, protože řada oborů je přeplněná zkušenými pracovníky a tyto obory proto nenabízí uplatnění jiným. Problém nenalézání zaměstnání, se u absolventů může odrazit i v jejich budoucím životě. Člověk, který nezíská pracovní návyky v mládí, je bude s velkou pravděpodobností těžko získávat v dospělosti. Zatímco u mladých je problém nedostatečné praxe a pracovních návyků, starší lidé působí na trhu práce jako zkušení, znalý ve svém oboru. I přesto patří mezi problémové skupiny na trhu práce, protože s přibývajícím věkem se snižuje jejich výkonnost, což je v mnohých oborech problematické. Ztrátu zaměstnání prožívají tito lidé velmi citlivě, ztrácejí sebedůvěru a prochází stresem, což může mít velmi špatný vliv na jejich zdraví (BUCHTOVÁ a kol., 2013, s. 85-87). Velké rozdíly v uplatnění na trhu práce lze sledovat u různě vzdělaných lidí. Značný podíl dlouhodobě nezaměstnaných tvoří osoby s nízkým vzděláním a kvalifikací. Tento problém se může dotýkat všech věkových skupin osob, ikdyž velmi často je patrný u mladých lidí, které své studium zakončili pouze základním vzděláním. O tyto nekvalifikované osoby nejeví zaměstnavatelé téměř žádný zájem, což vede k jejich vyčleňování ze společnosti (BUCHTOVÁ a kol., 2013, s. 90).

13

Nezaměstnaní lidé s nízkou kvalifikací po určité době pobírání sociálních dávek zleniví a ztrácejí zájem na hledaní zaměstnání, neboť jsou s výší příjmu ze sociální dávek spokojeni. Tito lidé ani neočekávají, že jejich příjem ze zaměstnání by mohl být vyšší než tyto dávky. V této situaci se dá hovořit o lapení do tzv. pasti nezaměstnanosti (BROŽOVÁ, 2012, s. 242). Dle Kuchaře (2007, s. 140) je umístění lidí s nízkým vzděláním na trhu práce znesnadněno také tím, že nízkokvalifikovaná pracovní místa jsou obsazována levnou zahraniční pracovní silou. Problému nezaměstnanosti u osob s nízkým vzděláním bude autorka práce věnovat značnou pozornost v praktické části při analýze trhu práce Ústeckého kraje, neboť se domnívá, že se jedná o jeden z největších problémů sledovaného kraje. Za velké seskupení všech výše uvedených skupin lze označit skupinu dlouhodobě nezaměstnaných. Dlouhodobě nezaměstnání jsou taktéž považovány za rizikovou skupinu obyvatel na trhu práce. Nejenže tyto osoby ztrácejí motivaci k práci, seběvědomí a společenské návyky, ale také připravují o řadu příjmů stát a zároveň mu zvyšují náklady v souvislosti s pojištěním v nezaměstnanosti (BROŽOVÁ, 2012, s. 237, 241-243).

2.3 Státní politika zaměstnanosti Klíčovou úlohu v problematice nezaměstnanosti a rizikových skupin na trhu práce má státní politika zaměstnanosti, vymezená v ČR, v souladu s právem EU zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (Zákon č. 435/2004 Sb., § 1). Politika zaměstnanosti je definována jako souhrn činností, kterými se „usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní využívání zdrojů pracovních sil a o zabezpečení práv občanů na zaměstnání“ (MPSV, 2012a). Důležitou úlohu mají v této oblasti krajské pobočky ÚP. Činnosti spadající do kompetencí těchto poboček a funkce, které mají plnit, stanovuje § 8a zákona č. 435/2004 Sb. Kromě vedení evidence o volných pracovních místech a pracovních silách, sledování či vyhodnocování situace na trhu práce, mají tyto pobočky za úkol také např. používat nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen APZ), zprostředkovávat zaměstnání či poskytovat poradenské nebo informační služby (Zákon č. 435/2004 Sb., § 8a). Velká část společnosti také, dle názoru autorky práce, spojuje činnost poboček ÚP s vyplácením podpor a příspěvků v nezaměstnanosti tj. pasivní politikou zaměstnanosti (Zákon č. 435/2004 Sb., § 8a).

2.3.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Oblastí, které je třeba věnovat značnou pozornost je APZ. Její správně zvolené a aplikované nástroje mohou výrazně pomoci při řešení situaci na trhu práce a přispívat k dosažení co nejmenší možné míry nezaměstnanosti. Pobočky ÚP se snaží motivovat zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst, ale i podporovat samotné uchazeče o zaměstnání při zkvalitňování jejich „lidského kapitálu“, o který bude na trhu práce projeven větší zájem a pravděpodobnost nalezení vhodného pracovního místa tedy mnohem vyšší.

14

Základními nástroji APZ jsou rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování, překlenovací příspěvek a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (Zákon č. 435/2004 Sb., § 104). Opatření, která také patří do APZ, jsou poradenství, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sdílené zprostředkování zaměstnání a cílené programy k řešení zaměstnanosti (Zákon č. 435/2004 Sb., § 105).

Rekvalifikace Pro veřejnost asi nejznámějším a také jedním z nejúčinnějších nástrojů APZ jsou rekvalifikace. Podstata rekvalifikací spočívá v možnosti „získání nové kvalifikace nebo v obnovení či prohloubení dosavadní kvalifikace“ uchazeče/zájemce o zaměstnání nebo zaměstnance (Zákon č. 435/2004 Sb., § 108-110). Rekvalifikace jsou zařizovány buď krajskou pobočkou ÚP, nebo má uchazeč/zájemce o zaměstnání možnost si rekvalifikaci zajistit sám ve smyslu výběru kde (rekvalifikační středisko) a na jakou činnost, se chce rekvalifikovat (Zákon č. 435/2004 Sb., § 108-109). V obou případech může být rekvalifikace a někdy i další náklady s ní spojené (cestovné, ubytování, apod.), plně hrazena ÚP - při splnění stanovených podmínek (Zákon č. 435/2004 Sb., § 109 a 109a). Jak bylo zmíněno hned v prvním odstavci, rekvalifikace může provádět i zaměstnavatel u svých zaměstnanců. Jsou-li tyto rekvalifikace prováděny ve spolupráci s ÚP, je i zde možnost jejich částečného nebo plného hrazení ÚP (Zákon č. 435/2004 Sb., § 110).

Investiční pobídky Podstata investičních pobídek spočívá v „hmotné podpoře zaměstnavatele při vytváření nových pracovních míst, rekvalifikacích či při školení nových zaměstnanců.“ Je zde však nutná podmínka týkající se míry nezaměstnanosti v daném území. Tato podmínka říká, že „průměrná míra nezaměstnanosti za poslední dvě ukončená pololetí musí být nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR“ (Zákon č. 435/2004 Sb., § 111).

Veřejně prospěšné práce Již označení „veřejně prospěšné práce“ napovídá, že se jedná o práce spočívající v udržování a v úklidu veřejně dostupných prostor jako jsou budovy, komunikace či zeleň. Z popisu těchto prací vyplývá, že pro jejich vykonávání není potřeba žádná vyšší kvalifikace, čímž je umožněno zapojení i těch nejméně kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání do pracovního procesu. Zapojení do pracovního procesu tímto způsobem je časově omezené (12 po sobě jdoucích měsíců), a zaměstnavatelé jsou k této formě motivováni příspěvky na mzdy (Zákon č. 435/2004 Sb., § 112).

15

Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa jsou místa určená pro uchazeče, „kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem“ (Zákon č. 435/2004 Sb., § 113, odst. 1). Tato místa jsou zřizovaná zaměstnavateli dle dohody s ÚP anebo samotným uchazečem formou vykonávání samostatně výdělečné činnosti. I zde je možnost poskytnutí příspěvku, jehož maximální výše je závislá na míře nezaměstnanosti v daném okrese. Dále je jeho výše ovlivněna i počtem zřizovaných účelných pracovních míst (Zákon č. 435/2004 Sb., § 113).

Cílené programy k řešení zaměstnanosti Cílené programy k řešení zaměstnanosti jsou součástí APZ a jejich cíl spočívá ve snaze zvýšit uplatnitelnost určitých osob či skupin na trhu práce prostřednictvím aplikace efektivních nástrojů a opatření. Může se jednat o programy regionální, celostátní, mezinárodní či programy, které jsou financovány ze Strukturálních fondů EU např. Evropským sociálním fondem (dále jen ESF) (Zákon č. 435/2004 Sb., § 120).

Regionální individuální projekty V praktické části práce bude kromě výše uvedených klasických nástrojů APZ pracováno s tzv. regionálními individuálními projekty (dále jen RIP). RIP jsou v Ústeckém kraji v současnosti realizovány Krajskou pobočkou ÚP v Ústí nad Labem jako součást Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen ESF OP LZZ), který je financován ESF. Podstata těchto projektů spočívá ve využívání efektivních nástrojů a opatření za účelem zlepšení situace na trhu práce v Ústeckém kraji. Programy jsou šité na míru Ústeckému kraji, cíleně zaměřené na problémy, které se na trhu práce v Ústeckém kraji vyskytují (MPSV, 2013a). Každý projekt spadá do jedné ze tří oblastí podpory v závislosti na tom, co je jejich hlavním cílem. Pro účely této bakalářské práce je podstatné zmínit především oblast podpory 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti. Projekty této oblasti jsou zaměřeny na pomoc problematickým skupinám na trhu práce v Ústeckém kraji a tedy zvýšení jejich uplatnitelnosti na tomto trhu. Pro úplnost - další dvě oblasti podpory jsou 1. 2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků (projekty s názvem „Restart“) a 1. 1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků (především projekty s názvem „Vzdělávejte se“) (MPSV, 2013a).

Grantové projekty Grantové projekty (dále jen GP) jsou taktéž součástí ESF OP LZZ a jsou zaměřeny na zlepšení „lidského kapitálu“ cílových skupin na trhu práce. Ve velkém množství GP se mohou účastníky stát i osoby, které nejsou evidované na pracovištích ÚP (MPSV, 2013b).

16

3

Praktická část

Na rozdíl od teoretické části, bude následující text zaměřen nikoliv na obecné poznatky o trhu práce a nezaměstnanosti, ale na konkrétní data a informace, popisující situaci na trhu práce ve vybraném regionu ČR, kterým je Ústecký kraj. Na teorii trhu práce a nezaměstnanosti z kap. 2, tak bude navázáno provedením vlastní analýzy trhu práce v Ústeckém kraji. Provedení této analýzy bylo již v úvodu stanoveno, jako cíl této bakalářské práce. Součástí této analýzy bude zachycení vývoje ukazatelů měřících nezaměstnanost, tzn. podílu nezaměstnaných osob a obecné míry nezaměstnanosti, v Ústeckém kraji za zvolené časové období. Bude provedeno srovnání těchto ukazatelů s celorepublikovými údaji a u podílu nezaměstnaných osob také srovnání okresů sledovaného kraje. Při zachycení vývoje bude pracováno s časovou řadou od roku 2005 do roku 2013 nebo bude pozornost věnována čtvrtletním údajům v posledních třech letech, tzn. od roku 2011 do roku 2013. Důvodem výběru časové řady od roku 2005 je, že v případě analyzování dat MPSV, bude použita nová metodika, tedy ukazatel podílu nezaměstnaných osob. Tento ukazatel je samostatně zveřejňován MPSV od ledna roku 2013, jak již bylo uvedeno v podkap. 2.2.2. Pro účely srovnávání v čase však provedlo MPSV přepočet dat z minulých let dle této nové metodiky a to právě od roku 2005. Další části analýzy budou zaměřeny na vliv strukturálních změn na trh práce v Ústeckém kraji, konkrétně na vliv úpadku některých odvětví a dále na vybrané rizikové skupiny osob. Těmito vybranými rizikovými skupinami budou osoby bez vzdělání a s nízkým vzděláním, mladí lidé do 25 let, starší osoby nad 50 let a mladiství a absolventi škol. I v těchto částech analýzy trhu práce v Ústeckém kraji bude pracováno s časovou řadou od roku 2005 do roku 2013 nebo s posledními třemi roky, tzn. od roku 2011 do roku 2013. Některé údaje ale v době psaní této bakalářské práce ještě nebyly za rok 2013 dostupné. V těchto případech bude zkrácena časová řada do roku 2012.

3.1 Situace na trhu práce v Ústeckém kraji Jak již bylo uvedeno v úvodu podkap. 2.2, pojem nezaměstnanost začal pro ČR existovat po roce 1989 v důsledku transformace české ekonomiky. Přestože ukazatele měřící nezaměstnanost nebyly v prvních letech vzniku nezaměstnanosti tak alarmující jako dnes, řadí se oblast Ústeckého kraje k oblastem s nejvyššími ukazateli nezaměstnanosti v ČR už od počátku jejich sledování.

3.1.1 Vývoj ukazatelů nezaměstnanosti v Ústeckém kraji V této podkapitole bude zachycen vývoj ukazatelů podílu nezaměstnaných osob a obecné míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji. U ukazatele podílu nezaměstnaných osob bude použita časová řada od roku 2005 do roku 2013 a obecná míra nezaměstnanosti bude zachycena ve čtvrtletích let 2011, 2012 a 2013.

17

Podíl nezaměstnaných osob (v %)

Obrázek 5 Podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. v letech 2005-2013

14,00 12,00

11,30

10,20

10,00

7,88

8,00 6,00 4,00

6,59

9,87

10,23

7,12

7,40

2009

2010

9,79

11,47

7,32 6,77

5,75

2,00

10,46

4,49

4,51

2007

2008

7,37

8,17

0,00 2005

2006

2011

2012

2013

Rok Ústecký kraj

ČR

Zdroj: Autorka práce dle dat MPSV (2014a)

Při pohledu na obrázek 5 je možné v rozmezí let 2005 až 2008 sledovat postupný pokles podílu nezaměstnaných osob v Ústeckém kraji z úrovně 11,30 % na 7,32 %, tj. pokles o 3,98 procentních bodů. Lze předpokládat, že tomuto vývoji pozitivním směrem pomohl vstup ČR do EU v roce 2004, rozšiřování průmyslových zón a s nimi spojený příliv zahraničních investorů do Ústeckého kraje, ale také efektní používání nástrojů APZ, a to jak klasických, tak novějších např. ve formě cílených programů. Z roku 2008 na rok 2009 však došlo k nárůstu podílu nezaměstnaných osob o 2,55 procentních bodů, což je největší meziroční růst zaznamenaný za celé sledované období. Důležitý je fakt, že v tomto období vypukla celosvětová ekonomická krize a nelze pochybovat o jejím dopadu na trh práce. V souvislosti s touto krizí byla v Ústeckém kraji přijata určitá opatření (např. projekt ESF - „Vzdělávejte se“), s cílem snížení jejích dopadů, nicméně snižující se poptávka po produktech firem se musela projevit i na trhu práce v podobě snižující se poptávky po práci a tak v propouštění zaměstnanců. Rostoucí trend podílu nezaměstnaných osob v Ústeckém kraji pokračoval i v následujícím roce, jelikož dopady světové ekonomické krize přetrvávaly na trhu práce v Ústeckém kraji (i v celé ČR) i s odstupem času. Z výše uvedeného je zřejmé, že trh práce v Ústeckém kraji byl ovlivněn hospodářskou recesí. Přestože na trhu práce byli lidé, kteří by byli ochotni pracovat, nebylo v jejich silách si pracovní místo najít. Nabídka práce ze strany těchto lidí byla větší než poptávka po této práci ze strany firem. Lze tak hovořit o výskytu cyklické nezaměstnanosti, jak je již známo z podkap. 2.2.6. V roce 2011 došlo k velmi mírnému poklesu sledovaného ukazatele. Ačkoliv nebyl tento pokles výrazný, lze se domnívat, že kraji se částečně podařilo bojovat s následky světové ekonomické krize a podniky mohly začít s obnovením provozu, popř. i s pomalým nabíráním zaměstnanců. V tomto roce se v Ústeckém kraji dařilo převážně podnikům, jejichž výroba souvisela s automobilovým průmyslem, což se projevilo na trhu práce v podobě zvyšujícího se počtu zaměstnaných u těchto firem (MPSV, 2012b, s. 3). 18

Od roku 2011 však podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji znovu rostl a k 31. 12. 2013 dosáhl dokonce na 11,47 %. Dle výše uvedeného lze říci, že nejmenší podíl nezaměstnaných osob byl v Ústeckém kraji za sledované období zaznamenán v roce 2008, kdy k 31. 12. 2008 činil 7,32 %. Tato skutečnost znamená, že před příchodem světové ekonomické krize se situace na trhu práce v Ústeckém kraji vyvíjela poměrně dobře a bylo nakročeno k dalšímu zlepšování. Další zlepšení však nepřišlo a naopak nejvyšší hodnoty ukazatele podílu nezaměstnaných osob bylo dosaženo v roce 2013, ve kterém sledovaný ukazatel k 31. 12. dosáhl na 11,47 %. Tato skutečnost dokazuje, že situace na trhu práce v Ústeckém kraji se v posledním čase nevyvíjela pozitivním směrem. Na obrázku 5 lze sledovat podobný průběh vývoje podílu nezaměstnaných osob v Ústeckém kraji ve srovnání s celorepublikovými údaji. Je však také patrné, že Ústecký kraj ve sledovaném období výrazně převýšil celorepublikové hodnoty. Alespoň trochu pozitivní na sledovaném vývoji v Ústeckém kraji byla skutečnost, že přestože k 31. 12. 2005 převýšil ukazatel kraje celorepublikový údaj o 4,71 procentních bodů, začal od tohoto roku tento rozdíl mezi ukazateli v Ústeckém kraji a v ČR klesat. Bylo to způsobeno tím, že od roku 2008 klesal ukazatel podílu nezaměstnaných osob v Ústeckém kraji rychleji než celorepublikový ukazatel. Zatímco v Ústeckém kraji byl od roku 2005 do roku 2008 zaznamenán pokles o 3,98 procentních bodů, v ČR byl tento pokles o 2,08 procentních bodů. V roce 2008 se navíc sledovaný ukazatel za ČR držel na přibližně stejné úrovni jako v roce předcházejícím, zatímco v Ústeckém kraji stále klesal, byť jen o 0,56 procentního bodu. Tento rychlejší pokles ukazatele v Ústeckém kraji tak způsobil, že v roce 2008 převýšil Ústecký kraj ve sledovaném ukazateli ČR o 2,81 procentních bodů a tento rozdíl o necelé tři procentní body si držel do roku 2010. Naopak negativní na sledovaném vývoji je skutečnost, že od roku 2011 převýšení sledovaného ukazatele v Ústeckém kraji oproti celorepublikovému ukazateli opět roste. Ústecký kraj tradičně dosahuje v ukazatelích nezaměstnanosti nejvyšších hodnot ve srovnání s ostatními kraji ČR. Proto nebylo překvapením, že nejvyšší hodnoty podílu nezaměstnaných osob ze všech krajů ČR dosáhl i k 31. 12. 2013, což je možné vidět na obrázku 6.

Podíl nezaměstnaných osob (v %)

Obrázek 6 Podíl nezaměstnaných osob v krajích ČR k 31. 12. 2013

14,00 12,00

10,00 8,00

11,47

10,47

9,79 9,33 8,94 8,46 8,34 8,17 8,05 7,45 7,31 7,10 6,90 6,45

6,00

5,14

4,00 2,00

0,00

Kraj

Zdroj: Převzato z TUČEK (2014, s. 5), vlastní úprava autorky

19

Nedobře se vyvíjející situace na trhu práce v Ústeckém kraji byla potvrzena i počtem evidovaných uchazečů o zaměstnání. K 31. 12. 2013, činil počet evidovaných uchazečů o zaměstnání 65 820. V porovnání se stejným datem předchozího roku se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání zvýšil o 6,87 %, oproti předchozímu měsíci to bylo zvýšení o 2,06 %. Počet volných pracovních míst (dále jen VPM) se v porovnání s prosincem 2012 také zvýšil, dokonce o 31,29 % na 2 345 míst. Oproti předchozímu měsíci roku 2013 byl však zaznamenán pokles o 14,82 %. Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a VPM v Ústeckém kraji k 31. 12. v letech 2005 až 2013, včetně vyjádření počtu uchazečů na jedno VPM demonstruje tabulka v příloze 1. Kromě podílu nezaměstnaných osob je v ČR věnována pozornost i dalšímu ukazateli nezaměstnanosti a to obecné míře nezaměstnanosti, jejíž vývoj v Ústeckém kraji i v celé ČR v minulých třech letech, je zachycen na obrázku 7.

Obecná míra nezaměstnanosti (v %)

Obrázek 7 Čtvrtletní obecná míra nezaměstnanosti v letech 2011-2013

14,00 12,00

11,00

10,00

9,52

9,44

9,56

6,74

6,55

6,43

11,40 10,57 11,02 10,02 10,26

9,40

9,53

6,74

6,94

8,47

8,00

6,00 4,00

7,18

7,09

6,70

6,96

7,17

7,44

6,69

2,00 0,00

Čtvrtletí v roce Ústecký kraj

ČR

Zdroj: Autorka práce dle dat ČSÚ (2011-2014)

Nejvyšší obecné míry nezaměstnanosti bylo v Ústeckém kraji v minulých třech letech dosaženo ve 3. čtvrtletí roku 2012, a to ve výši 11,40 %. Naopak nejnižší hodnota tohoto ukazatele byla za poslední tři roky zaznamenána ve výši 8,47 % ve 4. čtvrtletí roku 2013. Přestože je zde zachycen vývoj za jednotlivá čtvrtletí, není možné označit jedno čtvrtletí, ve kterém by bylo každý rok dosahováno nejvyšší obecné míry nezaměstnanosti. V letech 2011 a 2013 byla totiž nejvyšší hodnota tohoto ukazatele v 1. čtvrtletí. Toto zjištění potvrzuje fakt, že leden a dále také únor a březen patří mezi měsíce, které se obvykle vyznačují vysokou mírou nezaměstnanosti. V těchto měsících se objevuje vliv sezónnosti, neboť nepříznivé klimatické podmínky nepodporují sezónní práce a na trhu práce je v důsledku toho méně pracovních míst. V roce 2012 však bylo nejvyšší obecné míry nezaměstnanosti dosaženo poměrně překvapivě ve 3. čtvrtletí, tedy v letním období, ve kterém by např. právě klimatické podmínky měly být pro sezónní práce příznivé. Tato skutečnost ukazuje na fakt, že v roce 2012 se situace na trhu práce ve sledovaném kraji celkově zhoršila. 20

Dále je možné z obrázku 7 vidět, že obecná míra nezaměstnanosti v ČR se v minulých třech letech pohybovala od úrovně 6,43 % do 7,44 %. V porovnání s ukazatelem za Ústecký kraj byla tato míra výrazně nižší a největší rozdíl mezi Ústeckým krajem a celorepublikovým ukazatelem byl zaznamenán ve 3. čtvrtletí roku 2012. Zatímco celorepublikový ukazatel obecné míry nezaměstnanosti ve sledovaných čtvrtletích jen mírně kolísal, v Ústeckém kraji byly zaznamenány výrazně větší výkyvy mezi těmito sledovanými čtvrtletími.

3.1.2 Podíl nezaměstnaných osob v okresech Ústeckého kraje Ukazatelé měřící nezaměstnanost v kraji jsou ovlivněny situací na trhu práce v jeho jednotlivých okresech. Proto bude v následujících odstavcích věnována pozornost ukazateli podílu nezaměstnaných osob v okresech Ústeckého kraje. Ukazatel podílu nezaměstnaných osob dosahuje v těchto okresech poměrně odlišných hodnot, což dokazuje obrázek 8, zobrazující hodnoty ukazatele podílu nezaměstnaných v okresech Ústeckého kraje k 31. 12. 2013. Tyto odlišnosti v rámci jednotlivých okresů mohou být ovlivněny řadou různých faktorů, např. různou věkovou a vzdělanostní strukturou obyvatelstva, etnickou strukturou obyvatelstva, nabídkou dopravních spojů, kterými mají obyvatelé možnost se dopravit na pracoviště, apod. Lze se domnívat, že v Ústeckém kraji bude mít vliv také orientace ekonomických subjektů na různá odvětví NH a umístění průmyslových zón v jednotlivých okresech spolu s tím, jak se firmám, působících v těchto zónách, daří. Okresem, který si v porovnání s ostatními stál k 31. 12. 2013 nejhůře, byl Most (viz obrázek 8), jehož podíl nezaměstnaných osob dosahoval 13,51 %, čímž o více než dva procentní body převýšil průměr kraje. Tato hodnota nebyla velkým překvapením, neboť okres Most si již dlouhodobě v rámci kraje v této problematice držel nelichotivou první příčku. Tento fakt potvrzuje tabulka v příloze 2, zachycující hodnoty podílu nezaměstnaných osob v jednotlivých okresech Ústeckého kraje k 31. 12. v letech 2005 až 2013. Z této tabulky je zřejmé, že po celé sledované období okres Most výrazně převyšoval ukazatel kraje a dosahoval nejvyššího podílu nezaměstnaných v celém kraji.

Podíl nezaměstnaných osob (v %)

Obrázek 8 Podíl nezaměstnaných osob v okresech Ústeckého kraje k 31. 12. 2013

16,00 12,00

11,22

11,91

9,75

10,94

13,51 10,2

12,72

11,47

8,00 4,00 0,00

Okres

Zdroj: Autorka práce dle TUČEK (2014, s. 3)

21

Příčinou tohoto dlouhodobě nepříznivého vývoje mohou být doznívající dopady útlumu těžkého průmyslu po roce 1990, v rámci něhož přišlo o pracovní místo mnoho lidí. Pracovní místo v jiných odvětvích si pak tito lidé, v důsledku působení několika faktorů (např. nedostatečné vzdělání a kvalifikace, neochota na pracovní místo dojíždět, pasivita při hledání nového pracovního místa, apod.), hledali obtížně a dlouho. Někteří se s touto situací třeba nevyrovnali dodnes. Pro srovnání, „v roce 1991 bylo v hornictví a chemickém průmyslu zaměstnáváno v okrese Most 30 000 lidí, na konci roku 2005 už jen 8 000“ (MPSV, 2011b). V souvislosti s tímto útlumem a celkově problematickým stavem nezaměstnanosti v Mostě byla v roce 2001 vystavena průmyslová zóna Havraň Joseph, jejíž postupné rozšiřování na základě vstupu nových investorů mělo za úkol snížit nezaměstnanost a pozitivním způsobem ovlivnit zaměstnanost tohoto okresu. Před nástupem krize byl tento úkol plněn. Průmyslová zóna Havraň Joseph má dobrý vliv na situaci na trhu práce v Mostě, (firmy - Nemack Czech Republic, s.r.o., AFSI Europe, s.r.o., Starcam, s.r.o. či RAI Most s.r.o.), nicméně není dodnes plně využívána. Jsou nabízeny volné plochy, takže by byl uvítán vstup významného investora, který by byl schopen vytvořit větší množství pracovních míst. Situaci na trhu práce v Mostě kromě zóny Havraň Joseph ovlivňuje i průmyslová zóna Triangle, vybudována v okrese Louny. Řada lidí z okresu Most totiž našla pracovní místo u firem situovaných v této průmyslové zóně a tak za prací dojíždějí. Jak již bylo zmíněno výše v souvislosti s průmyslovou zónou Havraň Joseph, pozitivní vývoj ukazatele podílu nezaměstnaných, který lze v příloze 2 sledovat do roku 2008, byl zastaven světovou ekonomickou krizí. K mírnému zlepšení došlo v Mostě, stejně jako v celokrajovém ukazateli v roce 2011. V roce 2012 však některé podniky začaly snižovat stavy zaměstnanců a podíl nezaměstnaných osob tak v tomto okrese vzrostl na 12,32 %. Jednalo se především o společnosti zaměřené na chemický či těžební průmysl. Např. podnik Unipetrol RPA, a.s. snížil stavy o 183 zaměstnanců, Litvínovská uhelná, a.s. propustila 63 zaměstnanců, Coal Services, a.s. 91 zaměstnanců a Schoeller Litvínov, k. s. 69 zaměstnanců (MPSV, 2013c, s. 2-7). Podnik Slovácké strojírny, a.s. navíc v roce 2012 v důsledku poklesu zakázek propustil 132 zaměstnanců (MPSV, 2013c, s. 2-7). Okresem, který stejně jako okres Most převýšil hodnotu podílu nezaměstnaných osob za celý kraj a který si dokonce stál jako druhý nejhorší v celém kraji k 31. 12. 2013, byl okres Ústí nad Labem, viz obrázek 8. Vzhledem k tomu, že v tomto okrese leží krajské město Ústí nad Labem, dalo by se obecně předpokládat, že bude patřit spíše mezi okresy s jedním z nejnižších ukazatelů. Autorka práce se domnívá, že tento nepříznivý stav je spojen především se specifickou strukturou obyvatelstva v některých městech a obcích tohoto okresu, přesněji řečeno, že je spojen s vysokým počtem sociálně vyloučených lokalit v tomto okrese a výrazným počtem obyvatel romského původu žijících v těchto lokalitách. Řada těchto sociálně vyloučených lokalit je i v krajském městě Ústí nad Labem. Jednou z příčin problematického uplatnění občanů sociálně vyloučených lokalit Ústeckého kraje na trhu práce je jejich velmi nízké vzdělání. Problém této vzdělanosti navíc není patrný pouze u starších věkových kategorií, ale v hojné míře i u mladých, což je problém, neboť právě mladé obyvatelstvo by mělo být nejvíce pracovně aktivní. 22

Až do roku 2009 si přitom tento okres v porovnání s ostatními okresy nestál tak špatně jako dnes. I navzdory nárůstu sledovaného ukazatele v roce 2009 (o tři procentní body) patřil okres Ústí nad Labem v rámci kraje mezi okresy s nižšími podíly nezaměstnaných. Od roku 2010 se však situace stále zhoršovala a okres Ústí nad Labem se od roku 2011 stal okresem s druhým nejvyšším podílem nezaměstnaných osob v Ústeckém kraji. Dalším okresem, který převýšil ukazatele podílu nezaměstnaných osob za celý kraj k 31. 12. 2013, byl okres Chomutov. Podobně jako okres Most byl Chomutov dříve velmi orientován na těžký průmysl a za účelem zlepšení situace na tomto okresním trhu práce byly i zde budovány průmyslové zóny. Za zmínku stojí rok 2012, ve kterém došlo v tomto okrese ke snižování stavů v podnicích Kyocera Solar Europe, s.r.o. (o 152 zaměstnanců) a Parker Hannifin Industrial, s.r.o. (o 275 zaměstnanců) (MPSV, 2013c, s. 2-7). Podnik Jeyes, s.r.o., sídlící v průmyslové zóně Královský Vrch v Kadani, byl v roce 2012 dokonce uzavřen, čímž přišlo o zaměstnání dalších 427 lidí (MPSV, 2013c, s. 2-7). Naopak nejlépe si dlouhodobě v Ústeckém kraji stojí okres Litoměřice, který jako jeden z mála okresů Ústeckého kraje patří mezi oblasti, ve kterých je kromě průmyslu a služeb zastoupeno také zemědělství, viz kap. 1. Vývoj ukazatele podílu nezaměstnaných osob v okrese Litoměřice měl stejný průběh jako ukazatel kraje, viz příloha 2. K 31. 12. 2013 dosáhl na výši 9,75 %, a byl v porovnání s ukazatelem za celý kraj o necelé 2 procentní body nižší, viz obrázek 8. Významným zaměstnavatelem tohoto okresu je firma Johnson Controls Automobilové součástky k. s. Tato společnost se v roce 2013, v důsledku poklesu poptávky po jejích produktech, rozhodla přistoupit ke snižování výroby (iDNES, 2013). Toto snižování se bude dotýkat i následujícího roku, a tak lze předpokládat, že by tato skutečnost v budoucím roce mohla ovlivnit ukazatel podílu nezaměstnaných v tomto okrese. Okres Louny také patří mezi průmyslově-zemědělské oblasti, viz kap. 1. Pozitivní je fakt, že od roku 2006 byl ukazatel podílu nezaměstnaných osob v okrese Louny nižší, než podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji, což je zřejmé z přílohy 2. Situace na trhu práce v tomto okrese je výrazně ovlivněna pohyby zaměstnanců (ve smyslu jejich nabírání či propouštění) u zaměstnavatelů, sídlících ve strategické průmyslové zóně Triangle. Stejně jako v ostatních okresech Ústeckého kraje podíl nezaměstnaných v okrese Louny do roku 2008 klesal. Za zmínku stojí pozitivní vývoj ukazatele podílu nezaměstnaných osob v roce 2007, ve kterém došlo oproti roku předcházejícímu k poklesu o 2,63 procentních bodů. V tomto roce mohl být tento pozitivní vývoj ovlivněn např. přijmutím 1 315 nových pracovníků do firmy IPS Alpha Technology, sídlící v zóně Triangle (MPSV, 2011a). Jak společnost ale ovlivnila trh práce Loun pozitivně v roce 2007, ovlivnila ho také negativně v roce 2012, jelikož došlo k uzavření provozu firmy Panasonic Liquid Crystal Display Czech, s.r.o., (dříve IPS Alpha Technology), čímž přišlo o zaměstnání 615 lidí (MPSV, 2013c). V roce 2013 si tyto prostory pronajala firma GRAMMER CZ s.r.o. (orientovaná na automobilový průmysl), která tak umožnila obsazení 490 - ti pracovních míst ke konci roku 2013 (ÚSTECKÝ KRAJ, 2014).

23

V okrese Teplice podíl nezaměstnaných osob od roku 2005 do roku 2008 také klesal, viz tabulka příloha 2. K 31. 12. 2008 se tak jednalo o pokles z 10,54 % na 6,74 %, tj. o 3,8 procentních bodů. V následujících letech se na tomto okresním trhu práce začaly projevovat dopady světové ekonomické krize, takže panující nejistota na straně zaměstnavatelů se projevovala poklesem poptávky po práci. Docházelo k růstu podílu nezaměstnaných osob. Kromě roku 2005 se však v celém sledovaném období, zachyceném v příloze 2, pohyboval ukazatel podílu nezaměstnaných osob v okrese Teplice pod úrovní, které dosahoval tento ukazatel za celý kraj. Posledním doposud nezmiňovaným okresem je okres Děčín. Vývoj sledovaného ukazatele v tomto okrese kopíroval vývoj ukazatele podílu nezaměstnaných osob za celý kraj. Jinými slovy řečeno, do roku 2008 sledovaný ukazatel klesal a od tohoto roku rostl. Od roku 2007 však tento ukazatel převyšoval hodnotu ukazatele za celý kraj. Výjimkou byl rok 2013, ve kterém k 31. 12. 2013 dosáhl úrovně 11,22 %, viz obrázek 8. V porovnání s ukazatelem kraje se tak jednalo o rozdíl o 0,25 procentního bodu. Mimo jiné patří mezi velké problémy okresu Děčín opět vysoký počet sociálně vyloučených lokalit, nicméně je nutné říci, že sociálně vyloučené lokality jsou problémem téměř ve všech okresech Ústeckého kraje, v některých více, v některých o něco méně. Na závěr této podkapitoly je ještě možné uvést informaci, že k 31. 12. 2013 všechny okresy Ústeckého kraje převýšily celorepublikový průměr ukazatele podílu nezaměstnaných osob (ČR - 8,17 %). Tabulka v příloze 3, zachycující podíly nezaměstnaných osob v okresech ČR k 31. 12. 2013 navíc dokazuje, že všech 7 okresů se k tomuto datu nacházelo mezi 20 okresy s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob v ČR.

3.2 Zaměstnaní v odvětvích NH v Ústeckém kraji Tato podkapitola bude zaměřena na analýzu jednotlivých odvětví NH v Ústeckém kraji. Cílem bude poukázat na změny v zaměstnávání v těchto odvětvích, neboť se lze domnívat, že právě velký útlum některých z nich zapříčinil růst nezaměstnanosti v Ústeckém kraji. Tento fakt útlumu odvětví v Ústeckém kraji byl zmiňován již v předcházející podkapitole v souvislosti s útlumem těžebního průmyslu, především u okresů, nacházejících se v Mostecké pánvi a to v Chomutově, Mostě a Teplicích. Do 90. let minulého století bylo mnoho pracovníků v Ústeckém kraji zaměstnáváno v těžebním průmyslu. Bylo zde však hodně negativních důsledků těžby, především ničení domovů lidí nebo znečišťování životního prostředí spolu s devastováním krajiny. Po roce 1989 v souvislosti s politicko-společenskými změnami na území naší republiky došlo v Ústeckém kraji v roce 1991 k zavedení tzv. těžebních limitů, které značně přispěly k útlumu tohoto odvětví. Kromě těžby docházelo v kraji také k útlumu zemědělské činnosti i ostatních odvětví průmyslu, což způsobilo prudký nárůst nezaměstnanosti, se kterou Ústecký kraj bojuje dodnes. Skutečnost vlivu útlumu zemědělství, těžby a dalších odvětví průmyslu na trh práce Ústeckého kraje je patrná z dat v příloze 4. Tato příloha ukazuje v absolutním vyjádření vývoj zaměstnaných osob v Ústeckém kraji od roku 1993 do roku 2012 v odvětvích NH členěných dle CZ-NACE.

24

Dle těchto dat byl největší pokles počtu zaměstnaných v rozmezí let 1993 a 2012 zaznamenán právě v těžbě (sekce B) a v zemědělství (sekce A). Stejně tomu bylo i v celé ČR, což ukazují data v příloze 5. Vyjádřeno konkrétně - v odvětví těžebního průmyslu počet zaměstnaných v Ústeckém kraji téměř po celé období klesal. Výjimkou byly roky 1997, 2001, 2004, 2008, 2009 a 2010, ve kterých byl oproti předešlému roku zaznamenán mírný růst. Při srovnání roku 1993 a 2012 je patrný velký rozdíl, neboť počet zaměstnaných v roce 1993 byl 28 600 a v roce 2012 7 900, což značí pokles o 72,38 %. V ČR se pak jednalo o pokles o 65,25 %. V odvětví zemědělství bylo v Ústeckém kraji v roce 1993 zaznamenáno 22 400 zaměstnaných, v roce 2012 pak 7600, tj. pokles o 66,07 %. V celé ČR byl zaznamenán pokles o 7,69 procentních bodů nižší, než byl pokles v Ústeckém kraji. Zatímco v některých odvětvích zaměstnanost klesala, v jiných rostla. V Ústeckém kraji se mezi tato odvětví řadily např. profesní, vědecké a technické činnosti (sekce M). Zatímco v roce 1993 bylo v tomto odvětví 5 200 zaměstnaných, v roce 2012 jich bylo již 11 200, což znamenalo více než stoprocentní nárůst. I celorepubliková data ukazují na růst počtu zaměstnaných v tomto odvětví, ve srovnání s rokem 1993 o 73,11 %. Při vyjádření růstu v procentech, byl však ještě větší růst v ČR v roce 2012 ve srovnání s rokem 1993 zaznamenán v peněžnictví a pojišťovnictví (sekce K), a to o 98,98 % či v činnostech v oblasti nemovitostí (sekce L), o 80,63 %. V absolutním vyjádření byl největší růst v oblasti velkoobchodu a maloobchodu (sekce G) a to o 104 400 zaměstnaných (v procentním vyjádření to byl růst o 20,98 %). Již na první pohled je však z přílohy 4 a 5 patrné, že ze všech uvedených odvětví bylo v Ústeckém kraji i v celé ČR za uvedené období v absolutním vyjádření nejvíce zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu (sekce C). Oproti zpracovatelskému průmyslu výrazně nižší, ale přesto však pořád mezi třemi odvětvími, zaměstnávajícími nejvíce lidí v Ústeckém kraji v i celé ČR, patřilo stavebnictví (sekce F) a velkoobchod s maloobchodem (sekce G). V Ústeckém kraji bylo ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012 zaměstnáno 26,83 % osob z celkového počtu zaměstnaných ve všech uvedených odvětvích, celorepubliková data ukazují na podobnou hodnotu. Ve stavebnictví (sekce F) bylo zaměstnáno 10,51 % osob, v ČR o necelé 2 procentní body méně. Dle uvedených dat za Ústecký kraj i za ČR bylo v roce 2012 ve velkoobchodě a maloobchodě (sekce G) zaměstnáváno v obou případech přibližně 12 % osob. Tyto skutečnosti za Ústecký kraj jsou znázorněny na obrázku 9. Z obrázku6 97 je také zřejmé, že od roku 2005 nebyly ve zpracovatelském průmyslu (sekce F) zaznamenány velké výkyvy, neboť podíl zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu se až do roku 2012 pohyboval od 24 % do 27 %. Naopak zemědělství (sekce A) i těžba (sekce B) se od roku 2005 na zaměstnávání v Ústeckém kraji podílely malou měrou. Podíl zaměstnaných v těchto sektorech na celkovém počtu zaměstnaných v kraji se pohyboval kolem 2-3 %.

Podíl počtu zaměstnaných v příslušném odvětví NH na celkovém počtu zaměstnaných ve všech uvedených odvětvích byl vypočítán z průměrných ročních hodnot. 6

Obrázek 9 graficky znázorňuje, jak se jednotlivá odvětví podílela v letech 1993, 2005 - 2012 na zaměstnávání osob v Ústeckém kraji. Zachycení všech těchto odvětví do jednoho grafu by ale bylo velmi nepřehledné. Z tohoto důvodu autorka práce činnosti, podílející se na zaměstnávání v Ústeckém kraji velmi malou měrou, sloučila dohromady. 7

25

Obrázek 9 Podíly zaměstnaných v Ústeckém kraji v odvětvích NH dle CZ-NACE 100%

Procenta

90%

R-S

80%

O-Q

70%

M-N J-L

60%

I

50%

H

40%

G

30%

F

20%

D-E C

10%

B 0% 1993

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

A

Rok

Zdroj: Autorka práce dle ČSÚ (2013d)

V zájmu snížení nezaměstnanosti v Ústeckém kraji je dnes diskutovaná otázka prolomení těžebních limitů z roku 1991, týkající se hlavně oblasti Horního Jiřetína. Toto prolomení by dle názoru současného hejtmana Ústeckého kraje, Oldřicha Bubeníčka, mělo přinést vytvoření nových pracovních míst a tím zamezit zvyšování ukazatelů nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (ČT24, 2012). Pozitivně se k prolomení těžebních limitů staví i současný prezident ČR Miloš Zeman (ČT24, 2013). Těžební limity však chrání domovy lidí a přírodní prostředí. Na jedné straně stojí pozitivní vytvoření pracovních míst, na straně druhé negativní změna života lidí, žijících v oblastech, kterých se prolomení týká. Otázkou tak je, na jak dlouho by prolomení limitů situaci na trhu práce v Ústeckém kraji pomohlo vyřešit, zdali vůbec. Jisté ale je, že obydlí a příroda by byly zničeny trvale. Ministr průmyslu a obchodu (dále jen MPO) Jan Mládek zmínil návrh „prolomení s malým p“, které by spočívalo v prolomení limitů, ale pouze v takové míře, aby nedošlo k významnému ničení obydlí. Zároveň MPO uvádí, že v roce 2014 vláda o prolomení limitů nerozhodne a že pro budoucí rozhodnutí je zvažována možnost krajského referenda (MPO, 2014). V případě, kdy útlum odvětví zvyšuje nezaměstnanost, jedná se o strukturální nezaměstnanost. Ačkoliv jsou zde výše uvedené informace o počtu zaměstnaných, lze předpokládat, že výše uvedené skutečnosti se dotkly nejen zaměstnanosti, ale i nezaměstnanosti.

26

Útlum zemědělství a těžby (sekce A a B) a tedy snížení zaměstnanosti v těchto odvětvích souvisí také s problémem vzdělání v Ústeckém kraji. Lidé, kteří byli dlouho dobu zvyklý na práci tohoto typu, o zaměstnání přišli a byli nuceni hledat uplatnění jinde, v oborech, ve kterých však byla vyžadována úplně jiná kvalifikace a vzdělání, mnohdy mnohem vyšší, než doposud. Pro nekvalifikované a málo vzdělané pracovníky je najít zaměstnání v novém sektoru problematické, neboť zaměstnavatelé přirozeně dají přednost vyššímu vzdělání a kvalifikaci. Problému vzdělanosti v Ústeckém kraji resp. vlivu tohoto faktoru na stav trhu práce a nezaměstnanost bude věnován prostor v podkap. 3.3.1.

3.3 Rizikové skupiny na trhu práce v Ústeckém kraji Vlivem řady faktorů, např. věku, vzdělání, pohlaví, národnosti, délky evidence na ÚP či zdravotního stavu jsou některé skupiny osob znevýhodněny při hledání zaměstnání. Tyto skupiny jsou označovány za rizikové skupiny na trhu práce, jak bylo uvedeno v podkap. 2.2.7. V následujících podkapitolách bude analyzován vliv některých těchto faktorů na trh práce Ústeckého kraje a bude poukázáno na výskyt rizikových skupin na tomto trhu. Konkrétně se bude jednat o skupiny osob bez vzdělání a s nízkým vzděláním, osoby ve věku do 25 let, osoby ve věku nad 50 let a mladistvé a absolventy škol.

3.3.1 Lidé bez vzdělání a s nízkým vzděláním Tato podkapitola bude orientována na problematiku vzdělanosti ve sledovaném kraji. Lidé bez vzdělání a s nízkým vzděláním jsou považovány za rizikovou skupinu na trhu práce, neboť jejich začlenění do pracovního procesu je velmi problematické. Cílem této podkapitoly bude prokázat či vyvrátit předpoklad, že zastoupení této skupiny lidí je v Ústeckém kraji vysoké a že zde existuje vztah mezi nízkou vzdělaností a negativním vývojem na trhu práce. Dále bude snaha o odhalení příčin vysoké nezaměstnanosti u osob s nízkým vzděláním a budou uvedeny způsoby, jakými kraj proti problematickému začleňování těchto osob na trhu práce bojuje.

Vzdělanostní struktura obyvatelstva Vzdělanostní struktura obyvatelstva v Ústeckém kraji není příliš dobrá. Lidé bez vzdělání a se základním vzděláním ve věku 15 – ti let a starší (dle mezinárodní klasifikace ISCED 97 úroveň 0, 1, 2), představující vysoce rizikovou skupinu na trhu práce, se dle ČSÚ v Ústeckém kraji v letech 2005 až 2012 podíleli na celkovém obyvatelstvu kraje ve stejném věku mezi 21,4 % - 25,0 %, viz tabulka 2 8.

8

Podíl počtu obyvatel v dané vzdělanostní skupině na celkovém počtu obyvatel ve stejném věku je počítán s průměrných ročních hodnot.

27

Tabulka 2 Vzdělání u osob ve věku 15 let a více v letech 2005-2012

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Bez vzdělání a Střední Střední vzdělání Vysokoškolské se základním vzdělání s bez maturity vzdělání vzděláním maturitou Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký ČR ČR ČR ČR kraj kraj kraj kraj 24,4% 20,0% 38,4% 37,7% 31,2% 31,9% 5,9% 10,4% 23,7% 19,4% 38,7% 37,2% 31,1% 32,6% 6,5% 10,9% 25,0% 19,1% 38,7% 36,7% 30,8% 33,2% 5,4% 11,0% 24,8% 18,7% 39,4% 35,8% 30,5% 33,8% 5,4% 11,7% 23,4% 17,5% 40,6% 35,8% 29,4% 33,9% 6,6% 12,7% 22,4% 16,6% 40,1% 35,4% 29,9% 34,2% 7,6% 13,7% 21,4% 16,1% 38,8% 35,2% 31,0% 33,8% 8,8% 14,8% 21,7% 15,7% 38,5% 34,8% 30,1% 33,7% 9,7% 15,7%

Zdroj: Autorka práce dle ČSÚ (2013f) a ČSÚ (2013g)

Vzhledem k době, ve které žijeme, je toto vzdělání velmi nedostatečné a zcela nevyhovující požadavkům zaměstnavatelů na trhu práce. V posledních letech se podíl těchto obyvatel v Ústeckém kraji snižoval, ale v roce 2012 byl opět zaznamenán mírný růst, o 0,3 procentního bodu, jak je možné vidět z tabulky 2. Celorepublikové údaje ukazují, že podíl obyvatel v této vzdělanostní skupině na celkovém počtu obyvatel za celou ČR klesal mnohem výrazněji. V roce 2012 pak dosáhl na 15,7 %, zatímco v Ústeckém kraji byl podíl osob bez vzdělání a se základním vzděláním ještě o 6 procentních bodů vyšší. Největší zastoupení má v Ústeckém kraji skupina středoškolsky vzdělaných bez maturity (dle ISCED 97 část úrovně 3), viz tabulka 2. Ve sledovaných letech se zastoupení této skupiny pohybovalo v rozmezí 38,4 % - 40,6 %. V porovnání s celorepublikovými údaji je zřejmé, že podíl této skupiny za celou ČR od roku 2005 plynule klesal, zatímco v Ústeckém kraji byl zaznamenán pokles až od roku 2009. Druhým nejčastěji dosahovaným vzděláním v Ústeckém kraji je střední s maturitou (dle ISCED 97 úrovně část 3 a 4). Od roku 2005 do roku 2012 bylo zastoupení této vzdělanostní skupiny osob v Ústeckém kraji mezi 29,4 % - 31,2 %, za celou ČR to bylo přibližně o 3 procentní body více. Naopak nejméně zastoupenou skupinu tvoří vysokoškoláci (dle ISCED 97 úroveň 5 a 6). Jejich podíl sice pomalu roste, avšak v porovnání s celorepublikovými údaji se jedná o zastoupení mnohem nižší. Z výše uvedeného lze tedy tvrdit, že podíl osob bez vzdělání a s nízkým vzděláním je v porovnání s ostatními skupinami v Ústeckém kraji a též v porovnání s ČR poměrně vysoký. Dopady této skutečnosti na trh práce Ústeckého kraje budou dále analyzovány v následujících odstavcích této podkapitoly.

Míra nezaměstnanosti a evidovaní uchazeči o zaměstnání Jak bylo uvedeno v podkap. 2.2.2, ČSÚ provádí kromě obecné míry nezaměstnanosti i výpočet tzv. specificikých měr nezaměstnanosti např. právě dle vzdělanostní struktury obyvatelstva dané oblasti. 28

Nejvyšších hodnot této míry nezaměstnanosti bylo v letech 2005 až 2012 v Ústeckém kraji dosahováno u skupiny osob bez vzdělání a se základním vzděláním, jak je zřejmé z obrázku 10 9. Hodnota této míry nezaměstnanosti od roku 2005 do roku 2011 u osob bez vzdělání a se základním vzděláním převážně klesala, s výjimkou roku 2009, čemuž přispěla panující hospodářská recese. K prudkému nárůstu došlo u skupiny osob bez vzdělání a se základním vzděláním v roce 2012, z úrovně 30,94 % na 37,92 %, tj. o 6,96 procentních bodů. Pro srovnání, u celorepublikových dat byl v tomto období také zaznamenán růst, z úrovně 24,33 % na 28,48 %, tj. o 4,15 procentních bodů. Zároveň je ale patrné, že Ústecký kraj výrazně převyšoval celorepublikový ukazatel míry nezaměstnanosti u této vzdělanostní skupiny, v roce 2012 dokonce o 9,44 procentních bodů. Obrázek 10 Míra nezaměstnanosti dle vzdělanostní struktury obyvatelstva v Ústeckém kraji v letech 2005-2012 Míra nezaměstnanosti (v %)

50,0 40,0

39,00

38,01

37,92 33,30

32,75

30,14

32,14

30,94

30,0 20,0 10,0

14,87 7,90 4,07

13,94 7,53 4,18

8,91

5,18

6,25 3,94

8,73 5,60

10,81

10,94 6,59

4,89 1,49

2,04

10,56 5,84 2,17

0,0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Rok Bez vzdělání a se základním vzděláním

Střední vzdělání bez maturity

Střední vzdělání s maturitou

Vysokoškolské vzdělání

Zdroj: Autorka práce dle ČSÚ (2013h)

Obrázek 10 je důkazem o vztahu mezi nízkou vzdělaností a vysokou mírou nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, neboť je zřejmé, že čím nižší vzdělání tím vyšší míra nezaměstnanosti a naopak. Skutečnost, že nízké vzdělání v Ústeckém kraji se negativně odráží na jeho trhu práce, potvrzuje i evidence Krajské pobočky ÚP v Ústí nad Labem. V této evidenci tvoří dlouhodobě nejpočetnější skupinu uchazečů o zaměstnání osoby bez vzdělání a se základním vzděláním. Do roku 2008 počet uchazečů o zaměstnání bez vzdělání a se základním vzděláním v absolutním vyjádření klesal z 30 791 na 20 394, což je znázorněno na obrázku 11. Nicméně podíl těchto uchazečů na celkovém počtu evidovaných uchazečů až do roku 2007 rostl a k 31. 12. 2007 dosáhl na 46,05 %. K 31. 12. 2008 pak pokles na 44,67 %. Na obrázku 10 jsou pro srovnání zachyceny i míry nezaměstnanosti u ostatních vzdělanostních skupin obyvatel v Ústeckém kraji v letech 2005 až 2012. Pouze u vysokoškolsky vzdělaných osob se autorce práce nepodařilo v datech ČSÚ dohledat tuto míru za roky 2007, 2008 a 2009, proto nejsou v obrázku uvedeny. Míra nezaměstnanosti je počítána z průměrných ročních hodnot. 9

29

V následujících dvou letech v důsledku hospodářské recese došlo k výraznému zvyšování celkového počtu evidovaných uchazečů na ÚP. Spolu s ním rostl i počet uchazečů bez vzdělání a se základním vzděláním. Nicméně růst nebyl až natolik výrazný, takže podíl uchazečů bez vzdělání a se základním vzděláním na celkovém počtu evidovaných uchazečů klesal, a k 31. 12. 2010 dosáhl na 40,40 %. Za poslední tři roky se počet uchazečů bez vzdělání a se základním vzděláním opět plynule zvyšoval. K 31. 12. 2012 vzrostl na 25 486 a představoval tak 41,38 % z celkového počtu uchazečů, viz obrázek 11. Zaznamenaný růst již není příliš překvapivý, neboť v předcházejících kapitolách této práce, bylo např. na základě ukazatelů nezaměstnanosti patrné, že situace na trhu práce v Ústeckém kraji se v roce 2012 zhoršila. Obrázek 11 Evidovaní uchazeči o zaměstnání bez vzdělání a se základním vzděláním a podíl těchto uchazečů na celkovém počtu uchazečů v Ústeckém kraji k 31. 12. v letech 2005-2013 50

70 532 63 652

59 976

60 000

46,05 44,81

40 000

61 947

43,66

58 087

61 589

65 820

46

45 657 49 894

30 791

44

44,67

28 521

22 978 20 000

48

20 394

24 754

41,27

25 024

24 013

25 486

41,34

41,38

27 393 42 41,62

40,40

0

Podíl (v %)

Počet uchazečů o zaměstnání

80 000

40 38

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Rok Uchazeči celkem Uchazeči bez vzdělání se základním vzděláním Podíl uchazečů bez vzdělání a se základním vzděláním

Zdroj: Autorka práce dle dat MPSV (2014b, s. 2), MPSV (2012b, s. 4) a MPSV (2011a)

Jak je patrné z tabulky 3, bylo pro osoby bez vzdělání a se základním vzděláním k 31. 12. 2012 vytvořeno o 100 VPM více než ke stejnému datu předchozího roku. Přesto byl tento počet nedostatečný, neboť na 1 VPM připadalo asi 50 uchazečů. K 31. 12. 2013 počet evidovaných uchazečů bez vzdělání a se základním vzděláním vzrostl o dalších 7,5 % a na celkovém počtu evidovaných uchazečů se tak podílel 41,6 %. Zároveň rostl i počet VPM, určených pro tyto osoby, takže na 1 VPM k tomuto datu připadalo asi 40 uchazečů. Nejvíce VPM je tradičně v Ústeckém kraji pro osoby vyučené. Zároveň však i tyto osoby představují pro Ústecký kraj problematickou skupinu, protože podíl vyučených uchazečů na celkovém počtu se za uvedené období pohyboval kolem 35 %.

30

Z hlediska VPM je vzhledem k počtu evidovaných uchazečů velmi malá nabídka především pro uchazeče se středním vzděláním bez maturity. V minulých letech se tak počet uchazečů na 1VPM pohyboval i kolem 100. V roce 2011 a 2012 bylo těchto míst již více a díky poklesu počtu uchazečů v této vzdělanostní skupině pak došlo k 31. 12. 2012 ke snížení počtu uchazečů na 1VPM na 31. K 31. 12. 2013 bylo pro tyto uchazeče vytvořeno dokonce 246 VPM, čímž se počet uchazečů na 1 VPM snížil dokonce na 8, což lze považovat za úspěch. Jak je dále zřejmé z tabulky 3, nejméně uchazečů bylo dlouhodobě v Ústeckém kraji evidováno u osob s vyšším vzděláním, se středním všeobecným vzděláním s maturitou a u vysokoškolsky vzdělaných. Tabulka 3 Počet evidovaných uchazečů v Ústeckém kraji dle vzdělání k 31. 12. v letech 2011-2013

Stupeň vzdělání Bez vzdělání a se základním vzděláním Střední vzdělání bez maturity Vyučení Vyučení s maturitou Úplné střední všeobecné vzdělání s maturitou Úplné střední odborné vzdělání s maturitou Vyšší vzdělání Vysokoškolské vzdělání Celkem

k 31. 12. 2011 uchazeči VPM

k 31. 12. 2012 uchazeči VPM

k 31. 12 2013 uchazeči VPM

24 013

410

25 486

510

27 393

690

2 556

35

1 857

59

2 007

246

19 899 2 087

783 163

22 255 1 621

667 103

23 568 1 697

849 111

1 141

56

1 141

90

1 285

147

6 822

319

7 568

215

7 961

176

189

20

232

30

245

37

1 380

188

1 429

112

1 664

89

58 087

1 974

61 589

1 786

65 820

2 345

Zdroj: Autorka práce dle MPSV (2014b, s. 2) a MPSV (2012b, s. 4)

Příčiny Obecně platí, že aby mohl být nějaký problém vyřešen, musí se odstranit jeho příčiny. Stejně tak by tomu mělo být i v Ústeckém kraji v případě problému vysoké míry nezaměstnanosti u osob s nízkým vzděláním spolu s problémem vysokého počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v této vzdělanostní skupině - v následujícím textu souhrnně vysoké nezaměstnanosti. Z výše uvedených dat bylo zřejmé, že v Ústeckém kraji není problém pouze se skupinou osob bez vzdělání a se základním vzděláním, ale také s osobami vyučenými. Ačkoliv je totiž pro osoby vyučené vytvářeno nejvíce pracovních míst ze všech výše uvedených vzdělanostních skupin, je počet těchto evidovaných uchazečů velmi vysoký. Proto se autorka práce rozhodla zabývat příčinami vysoké nezaměstnanosti i u této vzdělanostní skupiny. 31

Příčinou vysoké nezaměstnanosti u osob s nízkým vzděláním v Ústeckém kraji je konkurence na trhu práce. Vzhledem k ekonomické situaci v ČR vytváří zaměstnavatelé málo pracovních míst a při jejich obsazování dávají přednost obecně vyššímu stupni vzdělání. Vzdělání jim signalizuje nejen lepší znalosti, ale také to, že člověk pravděpodobně chce v životě něčeho dosáhnout. Zároveň u osob s vyšším stupněm vzdělání mohou zaměstnavatelé předpokládat lepší začlenění do pracovního kolektivu a mít menší obavu ze sociálně patologického chování, které je v Ústeckém kraji patrné ve značné míře nejen v sociálně vyloučených lokalitách. Nutno však podotknout, že existují výjimky a i člověk s vysokým vzděláním může být tisíckrát horším člověkem i pracovníkem, než člověk se vzděláním nižším. Další příčina vysoké nezaměstnanosti u osob s nízkým vzděláním by mohla být spojena s jejich motivací. Tito lidé velmi často nemají žádnou vlastní motivaci ke vzdělávání, neboť jsou spokojeni s pobíranou výší sociálních dávek. Nejsou ochotni na trhu práce nabízet práci, protože vzhledem k jejich kvalifikaci by se nejednalo o uplatňování na pracovních místech s vysokými mzdami. Faktem také je, že Ústecký kraj vydává velké množství finanční prostředků právě na výplaty těchto dávek. Jako možné řešení se v tomto případě jeví zpřísnění podmínek jejich vyplácení. U starší generace uchazečů o zaměstnání, kteří mají nízkou kvalifikaci, se jako příčina nabízí orientace Ústeckého kraje na jiná odvětví NH než dříve. Jak již bylo uvedeno v podkap. 3.2, mnoha pracovníkům zaměstnaných v průmyslu stačilo dříve pro práci velmi nízké vzdělání. Dnes, při hledání uplatnění v jiných, rozvíjejících se odvětvích, jim už nestačí. Navíc celkově požadavky na pracovníky ze strany zaměstnavatelů s rozvojem doby, rostou. Změna orientace na jiná odvětví NH je konkrétně v Ústeckém kraji patrná např. v oblasti Jirkovska (úbytek pracovních míst v těžebním průmyslu), Bíliny (úbytek pracovních míst v průmyslu), Úštecka (úbytek pracovních míst v zemědělství) nebo v Mostě-venkov (úbytek pracovních míst v zemědělství a těžebním průmyslu, podpořen navíc špatnou dopravní situací) (MPSV, 2014b, s. 9-10). U vyučených osob v Ústeckém kraji, by mohl být problém ve špatném výběru oborů, o které na trhu práce není zájem. Z tohoto důvodu se autorka práce domnívá, že by bylo dobré motivovat mladou generaci, aby si vybírala obory, ve kterých je možné na trhu práce nalézt uplatnění. Bylo by proto dobré zvýšit informovanost o těchto oborech a zároveň nastavit výukové osnovy tak, aby co možná nejlépe vyhovovaly požadavkům trhu práce a nebyly stavěny pouze na silně teoretických základech.

Aktivní politika zaměstnanosti Z výše zachycených dat bylo jednoznačně zřejmé, že nízká vzdělanost obyvatel Ústeckého kraje, je jedním z velkých problémů, který má vliv na situaci na tomto krajském trhu práce. Proto se také kraj snaží pomoci lidem s nízkým vzděláním a kvalifikací nalézt pracovní místo prostřednictvím nástrojů APZ, které jsou financovány ze Státního rozpočtu ČR. Uplatnitelnost lidí s žádným nebo základním vzděláním je však v dnešní době opravdu velmi omezená a jako nejvhodnější nástroj APZ se tak jeví veřejně prospěšné práce, na které není vyžadováno žádné vzdělání ani odborná kvalifikace. V Ústeckém kraji jsou proto pro tuto rizikovou skupinu osob na trhu práce veřejně prospěšné práce nejčastěji využívaným nástrojem, nicméně problém je, že ani počet těchto prací není neomezený. Někteří navíc tuto formu práce vykonávat odmítají. 32

Problematiku nízké vzdělanosti by proto bylo nejlepší řešit za pomoci rekvalifikací, které umožňují získat či prohloubit kvalifikaci tak, aby odpovídala požadavkům zaměstnavatelů na trhu práce. Rekvalifikace mohou výrazně zvýšit šanci člověka s nízkým vzděláním najít pracovní místo. I tento nástroj je v Ústeckém kraji pro tuto skupinu osob využíván, nicméně problém spočívá v tom, že řada lidí tyto rekvalifikace podstupovat nechce. Nízká vzdělanost na trhu práce je zde od doby vstupu ČR do EU řešena také za pomoci projektů financovaných z ESF. V rámci těchto projektů jsou ve své podstatě využívány různé nástroje a opatření APZ, jako např. zprostředkování zaměstnání, poradenství, rekvalifikace apod. V následujících odstavcích budou uvedeny některé tyto vybrané projekty, zacílené na rizikovou skupinu osob bez vzdělání či s nízkým vzděláním. Jedním z těchto projektů je RIP s názvem „Práce na Mostecku pro každého“, který byl spuštěn od začátku roku 2009 a ukončen ke konci října roku 2011. Během těchto tří let bylo cílem podpořit 300 osob s nedostatečným vzděláním či kvalifikací, neuplatnitelnou na okresním trhu práce v Mostě. Tento stanovený cíl projektu byl splněn (MPSV, 2012c). Dalším RIP, určeným pro uchazeče o zaměstnání s nízkým vzděláním, tentokrát v okrese Děčín, byl projekt „Společnou cestou za prací“. Tento projekt byl zahájen v roce 2010 a ukončen k listopadu roku 2012, a jeho cílem bylo prostřednictvím pracovní diagnostiky, poradenských a informačních služeb, motivačních a rekvalifikačních kurzů i samotným zprostředkováním zaměstnání pomoci této cílové skupině osob. Ze 457 účastníků projektu bylo zaměstnání zprostředkováno 225 (MPSV, 2014c). Od 1. 9. 2012 je v Ústeckém kraji realizován projekt s názvem „Práce pro každého v Ústeckém kraji“, který je určen pro osoby s nízkým vzděláním, ale také pro osoby vyučené, které ve svém oboru nikdy nepracovaly, tudíž nejsou na trhu práce uplatnitelné. Cílem tohoto projektu je do roku 2015 zapojit 800 osob a zaměstnání zprostředkovat alespoň polovině z nich (MPSV, 2014d). Dalším projektem, vhodným pro osoby s nízkým vzděláním, se jeví RIP s názvem „Sociálně vyloučené lokality“, který je, jak již jeho název napovídá, zaměřen na nezaměstnané ze sociálně vyloučených lokalit. Mnohdy se právě jedná o občany s nízkým vzděláním. Tento projekt byl spuštěn 1. 12. 2012, předpokládaný konec je 31. 10. 2015 a jeho cílem je opět pomoc 800 - ti lidem (MPSV, 2014e). Tento typ projektu by mohl být vhodný např. pro obyvatele Šluknovska, např. Varnsdorfu, což je region známý pro velké sociální nepokoje. Lze se domnívat, že právě zapojení těchto obyvatel do pracovního procesu by mohlo pomoci zklidnit tuto situaci. Statistiky MPSV ukazují, že současně s navýšením počtu pracovních míst ve formě veřejně prospěšných prací ve Šluknovsku v roce 2012 poklesly i násilné demostrace a prostesty. Proto by bylo vhodné v této podpoře pokračovat a rozšířit ji právě např. o nějaké projekty (MPSV, 2013c, s. 19). Kromě výše uvedených RIP jsou realizovány i GP. Za všechny např. projekt EMA II., zaměřený na pomoc dlouhodobě nezaměstnaným ženám se základním nebo neuplatnitelným vzděláním na trhu práce. Projekt byl spuštěn 1. 6. 2012 v Teplicích a v Litoměřicích a jeho předpokládané ukončení je 30. 4. 2015 (MPSV, 2013d).

33

U výše uvedených projektů byly vždy zdůrazněny informace, že se jedná o projekty zacílené na osoby bez vzdělání či s velmi nízkým vzděláním. Tyto informace zde byly zdůrazňovány proto, že tato podkapitola řeší problematiku těchto osob na trhu práce v Ústeckém kraji. Faktor vzdělání však v podstatě nikdy nepůsobí samostatně. Proto je důležité zmínit informaci, že zde nebyly uváděny projekty pro osoby s nízkým vzděláním, u kterých by bylo zároveň určeno věkové omezení, ani projekty pro absolventy škol s nízkým vzděláním, protože těmto projektům bude ještě věnován prostor v podkap. 3.3.2 a 3.3.3. Ústecký kraj je díky velkému procentu osob s nízkou kvalifikací všeobecně vnímán jako kraj neatraktivní, což nepodporuje zájem investorů v tomto kraji působit. Přitom právě investoři a s nimi související rozšiřování průmyslových zón je jedním z možných, reálných řešení situace na trhu práce v Ústeckém kraji. Proto musí mít kraj zájem na tom, aby byl schopen zaměstnavatelům nabídnout kvalitní, vzdělanou pracovní sílu, k čemuž jsou nápomocny výše uvedené nástroje a opatření APZ.

3.3.2 Mladí lidé do 25 let a starší lidé nad 50 let Tato podkapitola bude analyzovat vliv věku na trh práce v Ústeckém kraji, neboť věk je jednou z dalších překážek, která znesnadňuje uchazečům o zaměstnání nalézt pracovní místo. Cílem této podkapitoly bude pomocí specifické míry nezaměstnanosti a evidence Krajské pobočky ÚP v Ústí nad Labem porovnat postavení jednotlivých věkových kategorií na trhu práce a prokázat, že mladší věkové kategorie do 25 let a starší věkové kategorie nad 50 let čelí problému nalezení uplatnění na trhu práce v Ústeckém kraji. Dále budou opět položeny možné příčiny výskytu tohoto problému u výše uvedených věkových kategorií a také budou rozebrány nástroje APZ, které jsou v Ústeckém kraji používány za účelem pomoci těmto osobám.

Míra nezaměstnanosti a evidovaní uchazeči o zaměstnání Z obrázku 12 10 je naprosto zřejmé, že nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Ústeckém kraji v letech 2005-2012 zaznamenána u skupiny osob ve věku 15-19 let. Tato věková kategorie je z velké části tvořená mladistvými a absolventy škol, kterým bude věnován prostor ve vlastní podkapitole, viz podkap. 3.3.3. Lze předpokládat, že problematické začleňování osob této věkového kategorie na trhu práce je úzce spojeno s jejich nedostatečným vzděláním. Zaměstnat osobu ve věku 15-19 let navíc se základním vzděláním není pro většinu zaměstnavatelů možné, neboť pro tyto osoby jednoduše nemají mnoho pracovních míst.

Na obrázku 12 jsou zachyceny míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji dle věkových kategorií. Za roky 2006, 2007 a 2012 chybí na obrázku míry nezaměstnanosti u věkové kategorie 60-64 let, neboť se je autorce práce nepodařilo z údajů ČSÚ získat. Míra nezaměstnanosti je počítána z průměrných ročních hodnot. 10

34

Obrázek 12 Míra nezaměstnanosti dle věkové struktury obyvatelstva v Ústeckém kraji v letech 2005-2012 70,0

Míra nezaměstnanosti (v %)

60,0 50,0

40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Rok 15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

40-44

45-49

50-54

55-59

60-64

Zdroj: Autorka práce dle ČSÚ (2013h)

V letech 2005 až 2012 míra nezaměstnanosti v této věkové kategorii nepravidelně rostla a klesala, avšak ve většině let převýšila 50 %, což znamená, že na celkové pracovní síle (tj. zaměstnaní i nezaměstnaní) ve věku 15-19 let se podílelo přes 50 % nezaměstnaných v tomto věku. Ve srovnání s ostatními věkovými skupinami byla tato míra nezaměstnanosti skutečně velmi vysoká. Další problematickou skupinou na trhu práce v Ústeckém kraji se jeví osoby ve věku 20-24 let. Míra nezaměstnanosti u osob této věkové kategorie navíc od roku 2008 rostla, přičemž v roce 2012 dosáhla úrovně 25,22 %, což je v porovnání s rokem 2008 o 11,17 procentních bodů více. Opět lze předpokládat, že nezanedbatelnou část této věkové kategorie tvoří absolventi škol, viz podkap. 3.3.3. V roce 2012 navíc stoupla i míra nezaměstnanosti u věkové kategorie 25-29 let, a to o 4,30 procentních bodů. Z výše uvedených informací a z grafického znázornění na obrázku 12 lze usoudit, že nízký věk je spojen s vysokou mírou nezaměstnanosti. Nejvyšší míry nezaměstnanosti byly ve většině sledovaných let dosahovány u věkových kategorií mezi 15 a 30 lety. Opět je však nezbytné zdůraznit, že věk v tomto případě určitě nebude jediným faktorem, který takto na míru nezaměstnanosti působí, nýbrž že důležitou úlohu bude hrát také vzdělání osob v těchto věkových kategoriích. U starších věkových kategorií byla míra nezaměstnanosti ve sledovaných letech o poznání nižší než u výše zmíněných mladších kategorií. U osob ve věkových kategoriích nad 50 let míra nezaměstnanosti do roku 2008 klesala, což značí, že zaměstnavatelé zřejmě ocenili zkušenosti a vyzrálost, které jim mohly tyto starší osoby nabídnout ve srovnání s mladšími. Od roku 2009 pak míra nezaměstnanosti u věkových kategorií nad 50 let převážně střídavě rostla a klesala.

35

Zajímavé však je, že v Ústeckém kraji za sledované období převažovala větší míra nezaměstnanosti u osob ve věku 50-54 let než u osob ve věku 55-59 let. Tato skutečnost může být způsobena tím, že většina nástrojů APZ bývá sice zaměřena na věkové kategorie od 50 let, ale přesto je v rámci nich speciální pozornost věnována právě osobám od 55 let. Lze tak předpokládat, že bez podpory této věkové kategorie by se její míra nezaměstnanosti zvyšovala. Výše uvedené informace a grafické znázornění na obrázku 12 je důkazem toho, že problematickou skupinou z hlediska míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji jsou především mladší věkové kategorie do 25 let, jejichž míry nezaměstnanosti výrazně převyšují míry nezaměstnanosti ostatních věkových kategorií. Nicméně pozornost je třeba věnovat i starším věkovým kategoriím. Jak problematické je postavení mladších a starších věkových kategorií na trhu práce je možné posoudit i z hlediska jejich evidence na ÚP, viz tabulka 4. Tabulka 4 Evidovaní uchazeči o zaměstnání dle věkové struktury a podíly těchto uchazečů na celkovém počtu v Ústeckém kraji k 31. 12 v letech 2011-2013

Věková kategorie

k 31. 12. 2011 abs. %

k 31. 12. 2012 abs. %

k 31. 12. 2013 abs. %

do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let 60 a více let

3 150 8 034 6 517 6 921 7 297 6 044 6 352 6 364 6 368 1 040

5,42 13,83 11,22 11,91 12,56 10,41 10,94 10,96 10,96 1,79

3 363 8 670 6 722 6 971 7 818 6 495 6 652 6 207 7 165 1 526

5,55 14,08 10,91 11,32 12,69 10,55 10,80 10,08 11,63 2,48

2 984 8 706 7 509 7 455 8 355 7 346 6 980 6 686 7 637 2 162

Celkem

58 087

100,00

61 589

100,00 65 820 100,00

4,53 13,23 11,41 11,33 12,69 11,16 10,60 10,16 11,60 3,28

Zdroj: Autorka práce dle dat MPSV (2014b, s. 5) a MPSV (2012b, s. 8)

Nejpočetnější skupinou uchazečů o zaměstnání dle věku je věková kategorie 20-24 let. Za poslední 3 roky počet uchazečů této věkové kategorie rostl a k 31. 12. 2013 dosáhl na 8 706 osob. Tato věková kategorie se tak na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání podílela k 31. 12. 2012 13,23 %. Stejně jako bylo uvedeno v analýze míry nezaměstnanosti této věkové kategorie, je pro tyto osoby obtížné nalézt na trhu práce pracovní místo z důvodu, že velká část je tvořena absolventy škol bez praxe, viz podkap. 3.3.3. Podobně jako byl k 31. 12. 2013 zaznamenán růst počtu uchazečů u věkové kategorie 20 - 24 let, byl zaznamenán růst i u všech ostatních výše uvedených kategorií, kromě kategorie do 19 let, ve které došlo k 31. 12. 2013 k poklesu o 379 uchazečů. Z hlediska počtu evidovaných uchazečů je druhou nejvíce zastoupenou skupinou skupina osob ve věku 35-39 let. Těmto uchazečům o zaměstnání v rámci APZ není věnována zvýšená péče. 36

Zvýšená pozornost je však na trhu práce věnována starším věkovým kategoriím, nad 50 let a jak je vidět z tabulky 4 lze předpokládat, že podpora těchto věkových kategorií na trhu práce v Ústeckém kraji je potřeba. U kategorie 50-54 let, byl sice k 31. 12. 2012 zaznamenán pokles uchazečů o zaměstnání na 6 207, což ukázalo na fakt, že zaměstnavatelé v Ústeckém kraji ví, že i starší uchazeči jim mají, co nabídnou a dokáží tak zkušenosti mnohdy upřednostnit před mladým elánem. Nicméně k 31. 12 2013 došlo opět ke zvýšení počtu evidovaných uchazečů v této kategorii na 6 686, tzn. růst o 479 uchazečů. V posledních třech letech došlo i ke zvyšování počtu uchazečů o zaměstnání u věkové kategorie 55-59 let. K 31. 12. 2013 tak bylo evidováno 7 637 uchazečů. Při sečtení posledních tří řádků tabulky 4 je možné dojít k závěru, že riziková skupina osob ve věku nad 50 let se na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2013 podílela ve výši 25,05 %.

Příčiny V následujících odstavcích budou stejně jako u předchozí podkapitoly zmíněny příčiny problematického hledání pracovního místa mladými lidmi do 25 let a staršími lidmi nad 50 let. Jak již zde bylo uvedeno lze předpokládat, že hlavní příčinou problematického začleňování mladých lidí do 25 let na trhu práce v Ústeckém kraji je jejich nedostatečné či nevyhovující vzdělání nebo nedostatečná praxe. Autorka práce se navíc domnívá, že mladí lidé, kteří již dosáhli nebo směřují k dosažení vyššího stupně vzdělání a profesní kariéry, netouží po vstupu na trh práce Ústeckého kraje a hledají uplatnění v krajích jiných. Důvodem jsou obavy z nemožnosti dosažení dobrého pracovní uplatnění a z nedostatečného prostoru pro seberealizaci. V Ústeckém kraji proto zůstává převážná většina mladých lidí, kteří nejsou nijak motivování k dosahování vyššího stupně vzdělání, pracovní místo v zásadě ani aktivně nehledají a spíše jen přispívají k nedobré pověsti Ústeckého kraje a samozřejmě také ke zvyšování nezaměstnanosti. Trochu odlišným problémem je další možná příčina vysoké nezaměstnanosti u mladých ve věkových kategoriích do 25 let a to nejistota a nedostatečná asertivita, či sebevědomí, projevované při hledání pracovního místa. U lidí starších 50 - ti let je jejich začlenění do pracovního procesu podmíněno snižující se pracovní výkonností, vyšší nemocností i konkurencí aktivnějších mladších lidí. Toto jsou obecné příčiny nezaměstnanosti u starších věkových kategorií. Z hlediska trhu práce v Ústeckém kraji se lze domnívat, že vyšší věkové kategorie mohou být výrazně postiženy strukturální nezaměstnaností. Úpadek odvětví průmyslu i zemědělství v minulosti v Ústeckém kraji připravil řadu lidí o práci a jedná se především o starší věkové kategorie. Pro starší pracovníky je vždy, na rozdíl od mladších věkových kategorií, náročnější přeorientovat se na práci jiného typu, v jiném odvětví, neboť již mají určité vžité pracovní návyky. Změna profese v důsledku strukturálních změn je často spojená s nutností dojíždění do zaměstnání. Dojíždění za prací je dnes poměrně běžné v celé ČR, stejně tak v Ústeckém kraji. Velké množství pracovníků zde dojíždí do firem, umístěných v průmyslových zónách. Pro starší pracovníky může být i dojíždění velkým problémem. Jednak je tady jejich neochota za prací dojíždět, ale jednak také fyzická náročnost, kterou pro starší osoby dojíždění znamená. 37

Co se problematiky dojíždění za prací týká, výše uvedené dojíždění se týkalo dojíždění v rámci kraji. Zároveň se však v souvislosti s tímto nabízí zmínit fakt, že v důsledku strukturálních změn začalo velké množství lidí všech věkových kategorií dojíždět za prací z Ústeckého kraje do jiných krajů ČR, především do Prahy.

Aktivní politika zaměstnanosti Vhodným nástrojem pro mladé osoby na trhu práce, které se potýkají s problémem při hledání pracovního místa, jsou rekvalifikační kurzy, díky kterým mohou mladí lidé přizpůsobit svou kvalifikaci požadavkům na trhu práce. Rekvalifikace u mladých lidí ukazují na úroveň vzdělávacího systému. Důležité je tomuto systému věnovat velkou pozornost, protože při dobře nastaveném vzdělávacím systému by se měl počet mladých lidí, kteří potřebují rekvalifikaci, výrazně snížit. Kromě rekvalifikací jsou v Ústeckém kraji pro tyto osoby vytvářena také společensky účelná pracovní místa a používaným nástrojem jsou i veřejně prospěšné práce. Forma veřejně prospěšných prací je vhodná pro mladé lidi, kteří odmítají účast na rekvalifikacích a nemají žádné nebo jen základní vzdělání. Rekvalifikace a společensky účelná pracovní místa jsou v Ústeckém kraji v současné době často uplatňovány v rámci RIP, kterým budou věnovány následující odstavce. RIP, určený pro mladé věkové kategorie byl např. projekt s názvem „První šance i mladým bez vzdělání“, jehož cílovou skupinou byly uchazeči o zaměstnání do 25 let věku. Upřednostňovány byly přitom osoby se základním nebo nedostatečným středoškolským vzděláním. Projekt běžel od listopadu 2009 do května 2012 a během celého projektu bylo podpořeno celkem 1 000 osob, z nichž 370 našlo pracovní místo (MPSV, 2012d, s. 6). Dalším z projektů orientovaných na mladou věkovou kategorii do 25 let, s chybějícími pracovními zkušenostmi, ale i nedostatečným vzděláním, byl projekt „Společnou cestou za prací“, o kterém byla již řeč v předcházející podkapitole. Dle výše uvedené analýzy bylo patrné, že mladí lidé v Ústeckém kraji mají problém s nalezením pracovního místa. Proto byl v červenci roku 2013 spuštěn projekt, zacílený na mladé věkové kategorie bez ohledu na jejich dosažené vzdělání. Jedná se o projekt s názvem „Odborná praxe pro mladé lidi do 30 let v Ústeckém kraji“. Prostřednictvím tohoto projektu jsou ve spolupráci se zaměstnavateli v Ústeckém kraji vytvářena společensky účelná pracovní místa pro vybrané mladé uchazeče o zaměstnání. Tito mladí uchazeči tak mohou díky tomuto programu získat alespoň nějakou praxi a pracovní návyky. Navíc jsou v rámci projektu poskytovány i poradenské služby či rekvalifikace (MPSV, 2014f). K 31. 12. 2013 bylo do tohoto projektu zapojeno 560 účastníků a zaměstnání bylo zprostředkováno 235 z nich (TUČEK, 2014, s. 11). Lze předpokládat, že do plánovaného ukončení projektu v roce 2015 se tyto počty ještě navýší. Dále jsou v Ústeckém kraji pro mladé osoby do 25 resp. do 30 let realizovány i GP, nicméně u těchto projektů bývá obvykle uvedena podmínka, že se musí jednat o osoby bez vzdělání nebo s nízkou úrovní vzdělání a kvalifikace. Takto zaměřených projektů je v Ústeckém kraji v současné době realizováno opravdu hodně, proto zde nebudou všechny uváděny, nicméně jejich přehled je k dispozici na Integrovaném portálu MPSV. 38

Pro starší věkové kategorie nad 50 let jsou v Ústeckém kraji využívány hlavně rekvalifikace, veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Na pomoc těmto osobám v Ústeckém kraji byl dále 1. 7. 2009 spuštěn projekt „V padesáti nekončíme,“ zaměřený na dlouhodobě nezaměstnané osoby ve věku nad 50 let, kterým činí značné obtíže zapojit se do pracovního procesu na trhu práce. V rámci projektu byly poskytovány poradenské služby, školení, ale také rekvalifikace, hojně zaměřené na rozvoj počítačových či jazykových dovedností. Projekt byl již ukončen v roce 2012, nicméně lze se domnívat, že pomohl ke zvládnutí jinak celkově nepříznivé situace na trhu práce v Ústeckém kraji v roce 2012. Výše uváděné statistiky ukázaly, že v roce 2012 došlo k poklesu počtu uchazečů ve věkové kategorii 50-54 let. Lze se tak domnívat, že na této skutečnosti má tento projekt určité zásluhy. Vyjádřeno v konkrétních číslech - k 31. 5. 2012 se do projektu zapojilo 900 osob z cílové skupiny, přičemž 315 z nich získalo po jeho absolvování i zaměstnání (MPSV, 2012d, s. 17). Dále je v Ústeckém kraji aktuálně k dispozici široká nabídka GP, zahájených v roce 2012 či 2013 na podporu osob nad 50 let. Jedná se např. o projekty „Aktivní padesátka pokračuje“, „Druhá šance pro nezaměstnané ve věku nad 50 let“, „Na startu v padesáti“, „Po 50 profesní kariéra nekončí“ či „Support - cesta k podnikání žen nad 50 let“.

3.3.3 Mladiství a absolventi škol Důvody, proč se autorka práce rozhodla zabývat v rámci podkapitoly rizikových skupin mladistvými a absolventy škol, jsou především tři. První důvod je ten, že úřady práce v rámci svých prováděných analýz řadí absolventy škol a mladistvé do kategorie problémových skupin na trhu práce, věnují jim značnou pozornost a evidují o nich poměrně velké množství užitečných informací. Další dva důvody jsou spojeny přímo se sledovaným krajem. V předcházející podkapitole byla pozornost věnována rizikovým skupinám znevýhodněným na trhu práce dle věku. Jednou z těchto znevýhodněných skupin jsou mladí lidé do 25 let. Ve výše uvedené analýze v podkap. 3.3.2 bylo dokázáno, že zaměstnávání těchto mladých lidí je v Ústeckém kraji problematické. Dosahují totiž jednak vysoké míry nezaměstnanosti, jednak velkého počtu evidovaných uchazečů. Velká část z těchto mladých lidí do 25 let jsou právě absolventi škol a mladiství. Proto se v rámci této kapitoly bude autorka práce zabývat touto problematikou, a to i v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Třetí důvod spočívá v tom, že v porovnání s ostatními kraji ČR je Ústecký kraj jedním ze tří krajů, které evidují největší počet evidovaných uchazečů absolventů a mladistvých. Na celkovém počtu evidovaných uchazečů absolventů a mladistvých v ČR se Ústecký kraj dlouhodobě podílí přibližně 10 - ti %, což je patrné z tabulky v příloze 6. Přestože se na první pohled 10 % nejeví jako kritické číslo, ostatní kraje ČR se na celkovém počtu podílí o poznání méně (s výjimkou Moravskoslezského a Jihomoravského kraje).

39

Cílem této podkapitoly bude analyzovat vývoj mladistvých a absolventů škol jakožto evidovaných uchazečů o zaměstnání v Ústeckém kraji v letech 2005 až 2013. Dále bude pozornost zaměřena na jednotlivé okresy Ústeckého kraje v posledních třech letech, konkrétně na počty mladistvých a absolventů škol, evidovaných na úřadech práce a na VPM určená pro tyto osoby. Stejně jako v předcházejících podkapitolách budou uvedeny příčiny problematického uplatnění mladistvých a absolventů škol a budou uvedeny nástroje APZ, které jsou v Ústeckém kraji orientovány na tyto osoby.

Mladiství a absolventi škol jako evidovaní uchazeči o zaměstnání Situaci mladistvých a absolventů škol na trhu práce v Ústeckém kraji zachycuje obrázek 13. Z obrázku je patrné, že od roku 2005 do roku 2013 se podíl evidovaných uchazečů mladistvých a absolventů škol na celkovém počtu všech uchazečů evidovaných v Ústeckém kraji pohyboval v rozmezí 5,80 % - 6,61 %. Obrázek 13 Absolventi škol a mladiství jako evidovaní uchazeči na trhu práce v Ústeckém kraji k 31. 12. v letech 2005-2013 10,00

70 532 63 652

60 000

40 000

49 894

6,61

6,45

59 976 61 947 58 087 61 589

65 820 8,00 6,00

6,32

5,80

45 657

6,09

5,86

5,82

5,93

6,08 4,00

20 000

Podíl (v %)

Počet uchazečů o zaměstnání

80 000

2,00 4 664

4 027

2 894

2 945

3 606

3 657

3 401

3 655 3 999

0

0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Rok Uchazeči celkem

Absolventi škol a mladiství

Podíl absolventů škol a mladistvích

Zdroj: Autorka práce dle dat ČSÚ (2014c) a ČSÚ (2008)

V průběhu sledovaného období bylo v absolutním vyjádření nejvíce uchazečů mladistvých a absolventů škol evidovaných v roce 2005 ve výši 4 664, tj. 6,61 % na celkovém počtu uchazečů v Ústeckém kraji. Naopak nejmenší počet těchto uchazečů byl v Ústeckém kraji zaznamenán v roce 2007 ve výši 2 894 tj. 5,80 % z celkového počtu uchazečů v Ústeckém kraji. Od roku 2005 do roku 2007 byl u absolventů škol a mladistvých zaznamenán pozitivní vývoj. Počet těchto uchazečů o zaměstnání v absolutním vyjádření klesal, stejně jako podíl těchto uchazečů na celkovém počtu uchazečů v kraji. V roce 2008 pak došlo k nárůstu o 51 uchazečů. Zároveň v tomto roce poklesl celkový počet uchazečů o zaměstnání v kraji, což znamenalo růst podílu na celkovém počtu uchazečů k 31. 12. 2008 na 6,45 %. S nástupem ekonomické krize pak od roku 2008 počet uchazečů mladistvých a absolventů škol do roku 2011 střídavě mírně rostl a klesal. 40

Dále od roku 2011 počet uchazečů mladistvých a absolventů škol rostl až na 3 999 uchazečů evidovaných k 31. 12. 2013. Tento fakt opět potvrzuje skutečnost, že celková situace na trhu práce v Ústeckém kraji se po mírném zlepšení v roce 2011 opět zhoršovala. Spolu s absolutním vyjádřením počtu uchazečů mladistvých a absolventů škol rostl i jejich podíl na celkovém počtu uchazečů, evidovaných ve sledovaném kraji. Podrobnější pohled na problematiku evidovaných uchazečů mladistvých a absolventů škol v Ústeckém kraji nabízí tabulka 5, zachycující počet těchto uchazečů o zaměstnání a počet VPM určených pro tyto osoby v okresech Ústeckého kraje k 31. 12. v letech 2011 až 2013. Tabulka 5 Počet evidovaných uchazečů absolventů škol a mladistvých v Ústeckém kraji k 31. 12. v letech 2011-2013

Celkem z toho: Absolventi a mladiství z toho: Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n. L.

k 31. 12. 2011 uchazeči VPM 58 087 1 974

k 31. 12. 2012 uchazeči VPM 61 589 1 786

k 31. 12. 2013 uchazeči VPM 65 820 2 345

3 401

443

3 655

312

3 999

656

577 509 395 408 517 479 516

48 35 28 66 73 34 159

590 636 436 439 896 323 335

40 38 15 62 52 28 77

625 601 539 419 782 511 489

91 67 39 104 139 136 80

Autorka práce dle dat ČSÚa, ČSÚb a ČSÚ (2014d)

Z uvedené tabulky je zřejmé, že z roku 2011 na rok 2012 se situace na trhu práce pro mladistvé a absolventy škol nevyvíjela příliš dobře. Nejenže došlo k růstu počtu evidovaných uchazečů mladistvých a absolventů škol o 254, tj. o 7,47 %, ale zároveň klesl počet VPM pro tyto osoby o 131 míst. Opět je zde tedy vidět, že i pro mladistvé a absolventy škol se situace na trhu práce v Ústeckém kraji v roce 2012 zhoršila. Následující rok došlo k 31. 12. 2013 k dalšímu růstu uchazečů mladistvých a absolventů škol, ale zároveň došlo i k pozitivnímu růstu VPM určených pro tyto osoby. K tomuto datu byl tak zaznamenán růst počtu VPM dokonce o 344. Z výše uvedených dat v tabulce 5 je také vidět, že z roku 2011 na rok 2012 došlo k růstu počtu evidovaných uchazečů mladistvých a absolventů škol ve všech okresech Ústeckého kraje, s výjimkou Teplic a Ústí nad Labem. Nejdramatičtější růst byl zaznamenán v Mostě. Jednalo se o růst o 379 uchazečů na 896, čímž se dostal na nepopulární první příčku v počtu evidovaných uchazečů absolventů a mladistvých. Tuto první příčku si okres udržel i v následujícím roce, a to i přesto, že ze všech okresů zaznamenal k 31. 12. 2013 největší pokles počtu těchto uchazečů (o 114 uchazečů).

41

Největší růst v počtu uchazečů mladistvých a absolventů škol byl dále k 31. 12. 2013 zaznamenán v okresech Litoměřice (o 183), Teplice (o 136) a Ústí nad Labem (o 154). Z hlediska počtu VPM si nejlépe k 31. 12. 2011 i k 31. 12. 2012 stál okres Ústí nad Labem, hned za ním pak okres Most. Jak již bylo uvedeno, tak k 31. 12. 2013 pak došlo k poměrně značnému růst počtu VPM pro mladistvé a absolventy škol ve všech okresech Ústeckého kraje. Nejvíce VPM bylo po tomto růstu k dispozici v okrese Most, naopak nejméně, již tradičně, v okrese Litoměřice. Jakými nástroji byl tento růst podpořen, bude uvedeno dále. Z výše uvedených informací je možné říci, že situace mladistvých a absolventů na trhu práce v Ústeckém kraji se z hlediska počtu evidovaných uchazečů sice nejeví jako kritická, nicméně ani zanedbatelná.

Příčiny Jak bylo uvedeno v teoretické části, u mladistvých a absolventů škol je přirozené, že se při prvním vstupu na trh potýkají s frikční nezaměstnaností. Některým z nich se podaří pracovní místo najít za poměrně krátký čas, ale někteří z nich se posléze mohou dostat do dlouhodobé nezaměstnanosti. Za příčinu problematického zaměstnávání mladistvých a absolventů škol je v největší míře označována chybějící praxe, která je dnes často součástí požadavků přijetí do zaměstnání. Nejlepší je proto motivovat studenty (především studenty vyšších ročníků střední škol a studenty vysokých škol), aby se sami snažili získat praxi a nějaké pracovní návyky již v průběhu studia. Absence praxe je problém, který se dotýká nejen uchazečů se základním, nižším středním či úplným středním vzděláním, ale i vysokoškoláků. Dle MPSV jsou v Ústeckém kraji nezaměstnaností nejvíce postižení absolventi se všeobecným vzděláním, kteří nepokračují ve studiu a nezískávají tak odbornou kvalifikaci v konkrétním oboru (MPSV, 2014b, s. 9). MPSV dále uvádí, že vysokoškolákům se v Ústeckém kraji daří nalézt pracovní místo poměrně dobře a v krátkém čase, a to především v technologických, pedagogických či lékařských profesích. Hůře hledají v Ústeckém kraji pracovní místo absolventi humanitních oborů (MPSV, 2014b, s. 3). Jak lehce či těžce si bude absolvent hledat pracovní místo na trhu práce v Ústeckém kraji je tedy velmi závislé na tom, jakého oboru bude absolventem. Příčina vysoké nezaměstnanosti absolventů škol v Ústeckém kraji tak velmi často spočívá v chybně zvoleném oboru. Některé obory už jsou jednoduše přeplněny, naopak v jiných jsou pracovní místa, ale málo těch, kteří by je mohli obsadit. Problémem Ústeckého kraje je také nedostatečná nabídka kvalitních vzdělávacích institucí, což způsobuje, že studenti, toužící po dosažení kvalitnějšího vzdělání odjíždějí za studii do jiných krajů, a jen málokteří z nich se pak do svého rodného kraje vrací.

Aktivní politika zaměstnanosti Absolventům a mladistvým je v Ústeckém kraji na trhu práce věnována zvýšená pozornost. V následujících odstavcích tak bude uvedeno, jaké nástroje a opatření jsou v rámci této zvýšené péče ve sledovaném kraji používány.

42

Jako pomoc při začleňování těchto uchazečů do pracovního procesu jsou v Ústeckém kraji používány všechny možné nástroje APZ, od veřejně prospěšných prací až po cílené programy, neboť absolventi škol a mladiství představují budoucnost a pro společnost je důležité, aby byly pracovně aktivní. Jelikož jsou v Ústeckém kraji nejvíce ohroženou skupinou mladiství a absolventi, kteří dosáhli velmi nízkého vzdělání, jeví se jako vhodný nástroj především rekvalifikace. V současné době jsou v hojné míře realizovány projekty, financované z ESF, které kombinací různých nástrojů APZ usilují o zkvalitnění „lidského kapitálu“ mladistvých a absolventů škol. O některých těchto projektech bylo hovořeno v souvislosti s mladými věkovými kategoriemi v podkap. 3.3.2. Tyto projekty byly spíše orientovány na faktor věku. To však nic nemění na skutečnosti, že se těchto projektů přímo mladiství a absolventi škol mohli či mohou účastnit. U těchto projektů jednoduše nebyla stanovena podmínka býti absolventem (dle definice v podkap. 2.2.7), ale pouze věková hranice (obvykle 25 nebo 30 let). Přímo pro absolventy jsou v současné době určeny následující GP. První nese název „3K Krok ke kariéře“ a je určen absolventům středních škol a vysokých škol bez praxe, kteří jsou nezaměstnaní či jsou ohroženi na trhu práce. Tento projekt se týká okresu Loun a je spuštěn od 1. 12. 2012 do 31. 11. 2014 (MPSV, 2013d). Dalším projektem je „První šance mladým“, realizovaný v okresech Chomutov a Litoměřice, který je přímo určen pro osoby se základním vzděláním nebo absolventy středních a vysokých škol s minimální nebo žádnou praxí (MPSV, 2013d).

43

Závěr Bakalářská práce s názvem Trh práce Ústeckého kraje byla zaměřena na problematiku trhu práce a nezaměstnanosti v Ústeckém kraji. V první kapitole bylo provedeno představení Ústeckého kraje na základě jeho základních charakteristik. Druhá kapitola měla za úkol vysvětlit teoretické poznatky ze sledované problematiky. Třetí kapitola byla praktickou částí práce, která měla naplnit cíl práce, vyřčený v úvodu. Cílem této bakalářské práce byla analýza trhu práce v Ústeckém kraji v letech 2005-2013 se zaměřením na vývoj ukazatelů nezaměstnanosti, vliv úpadku některých odvětví na trh práce v Ústeckém kraji a také na postavení vybraných rizikových skupin osob na tomto trhu. K naplnění tohoto cíle došla autorka práce prostřednictvím dílčích cílů, vytyčených taktéž v úvodu této práce. Na základě prvního dílčího cíle došla autorka práce k závěru, že pozitivní vývoj ukazatele podílu nezaměstnaných osob v Ústeckém kraji, od roku 2005, byl narušen příchodem světové ekonomické krize v roce 2008, neboť od tohoto roku podíl nezaměstnaných osob rostl až na hodnotu 11,47 %, které bylo dosaženo k 31. 12. 2013. Nyní je rok 2014, tedy je to již několikaletý odstup od prvních dopadů světové ekonomické krize, a proto je nezbytné, aby se Ústecký kraj vhodně zvolenými nástroji APZ snažil o zlepšení. Bylo také prokázáno, že vývoj tohoto ukazatele v Ústeckém kraji kopíroval vývoj celorepublikového ukazatele, avšak s poměrně výrazným rozdílem několika procentních bodů. Součástí prvního dílčího cíle bylo i zachycení vývoje čtvrtletní obecné míry nezaměstnanosti v letech 2011-2013. V rámci této analýzy bylo poukázáno především na vliv sezónnosti v Ústeckém kraji. Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že v posledních letech se ukazatelé nezaměstnanosti vyvíjely tak, že, by si je investoři mohli představit jako vhodnou příležitost ke vstupu na trh práce Ústeckého kraje a k poptávání tamní pracovní síly, autorka práce se domnívá, že je tomu spíše naopak. Vysoká hodnota podílu nezaměstnaných osob v Ústeckém kraji je spojena se skutečnostmi, které investory naopak nelákají. Jsou jimi nedostatečná kvalifikace a vzdělání, ale také velká pasivita při hledání pracovního místa a nulová motivace pracovat, kterou je možné na trhu práce v Ústeckém kraji vidět u řady nezaměstnaných osob. Dále byla v rámci prováděné analýzy věnována pozornost podílu nezaměstnaných osob v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Bylo zjištěno, že mezi okresy jsou odlišnosti v dosahovaných hodnotách tohoto ukazatele. Tyto odlišnosti lze přisuzovat především vlivu dřívější orientace na různá odvětví NH či průmyslovým zónám (např. Triangle, Havraň Joseph a další), které v posledních letech mají na trhu práce v Ústeckém kraji velmi důležitou úlohu. Při porovnání průmyslově-zemědělsky orientovaných okresů s vyloženě průmyslově orientovanými okresy lze říci, že si lépe stojí průmyslově-zemědělsky orientované, tedy Louny a Litoměřice. V těchto okresech bylo i ve většině sledovaných let zaznamenáno nižších hodnot podílu nezaměstnaných osob oproti ukazateli za celý Ústecký kraj. Naopak např. okres Most, v minulosti vyhraněně orientovaný na těžební průmysl, dosahuje již dlouhodobě nejvyšších hodnot ukazatele podílu nezaměstnaných osob a k 31. 12. 2013 byl v pořadí druhým okresem s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob ze všech okresů ČR. 44

Autorka práce se domnívá, že útlum tohoto odvětví nejen v okrese Most, ale v celém kraji, vyzdvihl hlavní problém celého Ústeckého kraje, kterým je málo vzdělaná pracovní síla. Pro pracovníky s nízkým vzděláním, jejichž velká část byla dříve zaměstnávána v těžebním průmyslu, bylo po útlumu tohoto odvětví velmi těžké nalézt nové pracovní místo. Někteří se, např. v souvislosti s neochotou podstoupení rekvalifikačních kurzů, s touto situací nevypořádali dodnes. Skutečnost, že celkový počet zaměstnaných v celém Ústeckém kraji v těžebním průmyslu klesl, byla prokázána na srovnání počtu zaměstnaných v roce 1993 s rokem 2012. Toto srovnání ukázalo na pokles počtu zaměstnaných v tomto odvětví o 72,38 % a také na skutečnost, že v roce 2012 bylo v Ústeckém kraji v těžebním průmyslu zaměstnáváno již pouhých 2,23 % z celkového počtu zaměstnaných. V souvislosti s těžebním průmyslem v Ústeckém kraji a vytvořením nových pracovních míst se pojí poměrně aktuální otázka prolomení těžebních limitů v Ústeckém kraji. Posledním dílčím cílem prováděné analýzy bylo analyzovat postavení vybraných rizikových skupin osob na trhu práce v Ústeckém kraji. Vybranými rizikovými skupinami byly lidé bez vzdělání a se základním vzděláním, mladí lidé do 25 let, starší nad 50 let a mladiství a absolventi škol. Na základě této analýzy bylo prokázáno, že vzdělanostní struktura obyvatel Ústeckého kraje skutečně není pro trh práce příznivá, neboť zastoupení osob bez vzdělání bylo v roce 2012 27,1 % a naopak zastoupení vysokoškolsky vzdělaných pouze 9,7 %. Analýza navíc prokázala vztah mezi vysokou mírou nezaměstnanosti a nízkým vzděláním. Nejvyšší míry nezaměstnanosti bylo dosahováno u skupiny osob bez vzdělání či se základním vzděláním. V roce 2012 míra nezaměstnanosti u této vzdělanostní skupiny osob dokonce vzrostla na 37,92 %. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání pak ukázal, že nejhůře jsou na tom v Ústeckém kraji opět osoby ze skupiny bez vzdělání a se základním vzděláním, ale také osoby vyučené. K 31. 12. 2013 bylo v Ústeckém kraji evidováno 27 393 uchazečů se základním vzděláním a bez vzdělání, uchazečů vyučených pak o něco méně, 23 568. Na základě používaných nástrojů APZ je možné tvrdit, že Krajská pobočka ÚP v Ústí nad Labem si je dobře vědoma problému vzdělanosti obyvatel Ústeckého kraje. Každým rokem se proto snaží o navýšení počtu veřejně prospěšných prací, které jsou nejvíce využívaným nástrojem pro tuto rizikovou skupinu osob. V poměrně hojné míře realizuje i RIP, zacílené na osoby s nízkou kvalifikací a vzděláním. Realizací RIP jsou uchazečům poskytnuty rekvalifikace, poradenské a informační služby i samotné zprostředkování zaměstnání. Jedná se tak o dobře vynakládané finanční prostředky. Analýza zaměřená na faktor věku prokázala, že problematickou skupinou na trhu práce jsou z hlediska míry nezaměstnanosti a počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání především mladí lidé ve věkových kategoriích do 25 let. Míra nezaměstnanosti věkové kategorie 15-19 let ve sledovaných letech rostla i klesala a ve většině případů převyšovala 50 %. Míra nezaměstnanosti věkové kategorie 20-24 let dosahovala za sledované období různých hodnot, v rozmezí od 14,1 % až 26,2 %, nicméně vždy se jednalo o druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti ze všech sledovaných věkových kategorií. Největší počet evidovaných uchazečů o zaměstnání byl z hlediska věku za poslední tři roky dosahován ve věkové kategorii 20-24 let a jejich počet navíc v posledních třech letech vzrostl k 31. 12. 2013 až na hodnotu 8 706. 45

Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání taktéž ukazuje na nutnost věnování zvýšené pozornosti osobám ve věku nad 50 let. V posledních třech letech počet uchazečů o zaměstnání ve věkové kategorii 50-54 let střídavě rostl a klesal, ve věkových kategoriích nad 55 let rostl. K 31. 12. 2013 se uchazeči ve věkových kategoriích na celkovém počtu uchazečů podílely 25,05 %. V rámci APZ považuje autorka práce za vhodné nástroje APZ pro mladé lidi do 25 let rekvalifikace a společensky účelná pracovní místa. Pro mladé lidi bez vzdělání nebo s nízkým vzděláním, kteří se odmítají účastnit rekvalifikací, je vhodné používat i veřejně prospěšné práce. V hojné míře jsou i pro tuto věkovou kategorii v Ústeckém kraji realizovány RIP. Stejně tak starší věkové kategorie jsou podporovány formou RIP, v hojné míře také GP. Lze předpokládat, že snížení počtu uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2012 ve věkové kategorii 50 -54 let bylo podpořeno právě vhodně realizovanými nástroji APZ. Poslední analyzovanou rizikovou skupinou osob byla skupina mladistvých a absolventů škol, čímž byla ve své podstatě prohloubena problematika mladých lidí do 25 let, neboť velká část této věkové kategorie je reprezentována právě mladistvými a absolventy. Pro osoby mladistvé a absolventy škol je pozitivní především fakt, že k 31. 12. 2013 došlo k poměrně velkému nárůstu počtu VPM určených pro tyto osoby. Z nástrojů APZ využívá Ústecký kraj všech nástrojů. Účast absolventů a mladistvých je možná také v RIP, určených pro skupiny osob do 25 let věku (do 30 let věku) při splnění věkové hranice. V současnosti jsou v Ústeckém kraji realizovány i GP, zacílené přímo na mladistvé a absolventy škol. Autorka práce shledává pozitivní, že Ústecký kraj podporuje touto formou mladistvé a absolventy škol na trhu práce. Dle názoru autorky práce by se měl Ústecký kraj zaměřit především na zvyšování kvalifikace a vzdělání obyvatel Ústeckého kraje, neboť současná vzdělanostní struktura je nedostačující. Vědomí o této nevhodné vzdělanostní struktuře může odradit investory od vstupu na tento trh. Přitom právě vstup těchto investorů na průmyslové zóny Ústeckého kraje představuje jednu z možností, jak zlepšit situaci na trhu práce v Ústeckém kraji. Zároveň si je autorka práce vědoma, že mnohé občany Ústeckého kraje s nízkou kvalifikací je problematické motivovat k jakékoliv pracovní aktivitě nebo účasti na rekvalifikačních kurzech. Přitom jsou to právě rekvalifikační kurzy, které umožňují zvýšit nebo prohloubit kvalifikaci a přizpůsobit ji tak aktuálním požadavkům na trhu práce v Ústeckém kraji. V podstatě jediné východisko proto vidí autorka práce ve zpřísňování podmínek vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Z hlediska vzdělanosti by bylo vhodné klást větší důraz na kvalitu i počet vzdělávacích institucí v kraji. Autorka práce se domnívá, že mladí lidé, kteří chtějí dosáhnout kvalitnějšího vzdělání, opouští Ústecký kraj, neboť pověst těchto vzdělávacích institucí není moc dobrá. Nemnoho těchto lidí se následně vrací do Ústeckého kraje hledat pracovní místo a v Ústeckém kraji tak zůstává velké množství nekvalifikované pracovní síly. Důležité je také zvýšit informovanost o oborech, o které je na trhu práce v Ústeckém kraji ze strany zaměstnavatelů projeven zájem, neboť se lze domnívat, že na trhu práce jsou volná pracovní místa, ale nejsou lidé, kteří by tato místa mohli obsadit. Co se ještě průmyslových zón v Ústeckém kraji týká, bylo by vhodné, aby nově vstupující investoři nebyli orientováni svou výrobou na automobilový průmysl, neboť v současné době je dle autorky této práce v Ústeckém kraji již mnoho takto orientovaných firem.

46

Seznam literatury a dalších pramenů Literatura: BROŽOVÁ, Dagmar. 2012. Kapitoly z ekonomie trhů práce. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2012. 288 s. Vysokoškolská učebnice. ISBN 978-80-245-1880-0. BUCHTOVÁ, Božena a kol. 2013. Nezaměstnanost. 2. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha : Grada Publishing, 2013. 187 s. Psyché. ISBN 978-80-247-4282-3. —. 2002. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. 236 s. Psyché. ISBN 80-247-9006-8. HOLMAN, Robert. 2011. Ekonomie. 5. vyd. Praha : C.H.Beck, 2011. xxii, 696 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5. JUREČKA, Václav a kol. 2013. Mikroekonomie. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada Publishing, 2013. 366 s. Expert. ISBN 978-80-247-4385-1. KOTÝNKOVÁ, Magdalena. 2006. Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2006. 256 s. ISBN 80-245-1149-5. KUCHAŘ, Pavel. 2007. Trh práce: sociologická analýza. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2007. 183 s. ISBN 978-80-246-1383-3. MACÁKOVÁ, Libuše a kol. 2010. Mikroekonomie: základní kurz. 11. vyd. Slaný : Melandrium, 2010. 275 s. ISBN 978-80-86175-70-6. PAVELKA, Tomáš. 2010. Mikroekonomie: základní kurz. 2. aktualiz. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010. 290 s. Edice učebních textů. ISBN 978-80-86730-52-3. SOUKUP, Jindřich a kol. 2010. Makroekonomie. 2. aktualiz. vyd. Praha : Management Press, 2010. 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2.

Elektronické a jiné zdroje: CPM. 2014. Průmyslové zóny - Ústecký kraj. CPM: Czech Property Market. [Online] 2014. [Citace: 1. února 2014.] Dostupné z: http://www.ecpm.cz/cz/cpm-marketplace/detailinvesticni-prilezitosti/190-ustecky-kraj-prumyslove-zony-ustecky-kraj. ČSÚ. 2014a. Nejnovější údaje: Ústecký kraj. Krajská správa ČŠÚ v Ústí nad Labem. [Online] Český statistický úřad, 2014. [Citace: 1. dubna 2014.] Dostupné z: http://www.ustinadlabem.czso.cz/x/krajedata.nsf/krajenejnovejsi/xu. ČSÚ. 2014b. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - metodika. Český statistický úřad. [Online] Český statistický úřad, 5. května 2014. [Citace: 15. května 2014.] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps. —. 2014c. Časové řady základních ukazatelů statistiky práce 2007-2013. Český statistický úřad. [Online] 20. února 2014. [Citace: 10. května 2014.] Dostupné ve formátu PDF a XLS z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/830038AB6E/. —. 2014d. Nezaměstnanost v Ústeckém kraji k 31. 12. 2013. Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem. [Online] 24. ledna 2014. [Citace: 10. května 2014.] Dostupné ve formátu XLS z: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_usteckem_kraji_k_31_12_2013.

47

—. 2013a. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2013. [Online] Ústí nad labem : Český statistický úřad, 30. prosince 2013. [Citace: 1. února 2014.] 250 s. ISBN 978-80-250-2429-4. Dostupné také z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036C216/$File/42101113.pdf —. 2013b. Výběrové šetření pracovních sil. Český statistický úřad. [Online] Český statistický úřad, 17. ledna 2013. [Citace: 15. února 2014.] Dostupné z: http://www.czso.cz/vykazy/vykazy.nsf/i/vyberove_setreni_pracovnich_sil. —. 2013c. Statistická ročenka ČR 2013. [Online] Praha : Český statistický úřad, 20. listopadu 2013. [Citace: 15. února 2014.] 831 s. ISBN 978-80-250-2386-0. Dostupné také z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0E002418FB/$File/000113.pdf —. 2013d. Trh práce v ČR v letech 1993 - 2012. Český statistický úřad. [Online] 31. července 2013. [Citace: 1. dubna 2014.] Dostupné ve formátu PDF a XLS z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/B2003A6731. —. 2013e. Trh práce v ČR v letech 1993 - 2012. Český statistický úřad. [Online] 31. července 2013. [Citace: 1. dubna 2014.] Dostupné ve formátu PDF a XLS z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/B2003A66BB. —. 2013f. Trh práce v ČR v letech 1993 - 2012. Český statistický úřad. [Online] 31. července 2013. [Citace: 1. dubna 2014.] Dostupné ve formátu PDF a XLS z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/B2003A6696. —. 2013g. Trh práce v ČR v letech 1993-2012. Český statistický úřad. [Online] 31. července 2013. [Citace: 1. dubna 2014.] Dostupné ve formátu PDF a XLS z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/B2003A6775. —. 2013h. Trh práce v ČR v letech 1993-2012. Český statistický úřad. [Online] 31. července 2013. [Citace: 1. dubna 2014.] Dostupné ve formátu PDF a XLS z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/B2003A6715. —. 2012. Volby do zastupitelstev krajů - Ústecký kraj. Volby.cz. [Online] Český statistický úřad, 2012. [Citace: 1. února 2014.] Dostupné z: http://www.volby.cz/pls/kz2012/kz21?xjazyk=CZ&xdatum=20121012&xkraj=5. —. 2011-2014. Statistický bulletin - Ústecký kraj rok 2011, 2012, 2013. Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem. [Online] 2011-2014. [Citace: 1. dubna 2014.] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajpubl/421302-11-q1_2011-xu. —. 2011. Metodická příručka k NACE Rev.2. Český statistický úřad. [Online] 15. července 2011. [Citace: 1. dubna 2014.] 35 s. Dostupné ve formátu PDF a DOC z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodicka_prirucka_k_nace_rev_2_(cz_nace). ČSÚ. 2008. Časové řady základních ukazatelů statistiky práce 2004-2006. Český statistický úřad. [Online] 31. července 2008. [Citace: 10. května 2014.] Dostupné ve formátu PDF a XLS z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/94002362EE/. ČSÚa. Volná pracovní místa. Český statistický úřad: Veřejná databáze. [Online databáze] Český statistický úřad. [Citace: 10. května 2014.] Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab=PRA5052PU_OK&voa=tabulka &go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&cas_1_98=20121231. ČSÚb. Neumístění uchazeči o zaměstnání. Český statistický úřad: Veřejná databáze. [Online databáze] Český statistický úřad. [Citace: 10. května 2014.] Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRA5012PU_OK&vo=null. 48

ČT24. 2013. Prezident Zeman: Těžební limity by se měly prolomit. Česká televize. [Online] 24. listopadu 2013. [Citace: 15. dubna 2014.] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/247474-prezident-zeman-tezebni-limity-by-semely-prolomit/. —. 2012. Bubeníček chce prolomit limity těžby uhlí na Ústecku. Česká televize. [Online] 23. listopadu 2012. [Citace: 25. dubna 2014.] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/204781-bubenicek-chce-prolomit-limity-tezby-uhlina-ustecku/. HOLÝ, Dalibor a kol. 2013. Změna výpočtu ukazatele registrované nezaměstnanosti. Český statistický úřad. [Online] Český statistický úřad, 8. listopadu 2013. [Citace: 15. února 2014.] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zmena_vypoctu_ukazatele_registrovane_nezamestnanosti201 21107. HOLÝ, Dalibor. 2013. Jak se neztratit v datech o nezaměstnaných. Český statistický úřad. [Online] Český statistický úřad, 18. řijna 2013. [Citace: 15. února 2014.] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/jak_se_neztratit_v_datech_o_nezamestnanych_20131018. iDNES. 2013. Johnson Controls ukončí výrobu autopotahů v Roudnici nad Labem. iDNES.cz. [Online] 4. července 2013. [Citace: 25. dubna 2014.] Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/johnson-controls-ukonci-vyrobu-autopotahu-v-roudnici-nad-labempwo-/ekoakcie.aspx?c=A130704_144719_ekoakcie_spi. JANDA, Petr. 2014. Historie a současnost Ústeckého kraje. Ústecký kraj - oficiální internetové stránky. [Online] 16. ledna 2014. [Citace: 1. února 2014.] Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=850435&p1=92906. MPO. 2014. Ministr Mládek na Mostecku: O případném prolomení limitů těžby musíme odpovědně diskutovat. ParlamentniListy.cz. [Online] 10. března 2014. [Citace: 1. dubna 2014.] Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Ministr-Mladekna-Mostecku-O-pripadnem-prolomeni-limitu-tezby-musime-velmi-odpovedne-diskutovat306808. MPSV. Zaměstnanost - Absolventi škol a mladiství. Integrovaný portál MPSV. [Online] Ministerstvo práce a sociální věcí. [Citace: 15. dubna 2014.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs. —. 2014a. Podíl nezaměstnaných osob od roku 2005. Integrovaný portál MPSV. [Online] Ministerstvo práce a sociálních věcí, 27. ledna 2014. [Citace: 1. dubna 2014.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady. —. 2014b. Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2013. Integrovaný portál MPSV. [Online] Ministerstvo práce a sociálních věcí, 23. dubna 2014. [Citace: 10. května 2014.] 17 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up. —. 2014c. Společnou cestou za prací. Integrovaný portál MPSV. [Online] Ministerstvo práce a sociálních věcí, 1. dubna 2014. [Citace: 10. dubna 2014.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/regionalni_projekty/spolecnou_cestou_za_praci. —. 2014d. Práce pro každého v Ústeckém kraji. Integrovaný portál MPSV. [Online] Ministerstvo práce a sociálních věcí, 10. května 2014. [Citace: 10. května 2014.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/regionalni_projekty/prace_pro_kazdeho_v_usteckem_kraji. —. 2014e. Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje. Integrovaný portál MPSV. [Online] Ministerstvo práce a sociálních věcí, 6. dubna 2014. [Citace: 10. května 2014.] Dostupné z: 49

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/regionalni_projekty/socialne_vyloucene_lokality_usteckeho _kraje. —. 2014f. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji. Integrovaný portál MPSV. [Online] Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2. května 2014. [Citace: 10. května 2014.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/regionalni_projekty/odborne_praxe_pro_mlade_do_30_let_ v_usteckem_kraji. —. 2013a. Zpráva o činnosti referátu projektů EU za rok 2012. Ústí nad Labem : Krajská pobočka ÚP v Ústí nad Labem, 18. února 2013. [Citace: 15. dubna 2014.] Dokumenty. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/regionalni_projekty/dokumenty/zprava_referatu_projektu_e u_2012.pdf. —. 2013b. Přehled Grantových projektů. Integrovaný portál MPSV. [Online] Ministerstvo práce a sociálních věcí, 24. července 2013. [Citace: 15. dubna 2014.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/grantove_projekty. —. 2013c. Zpráva o situaci na krajském trhu práce o realizaci APZ v roce 2012 a strategii APZ pro rok 2013. Integrovaný portál MPSV. [Online] 9. července 2013. [Citace: 25. dubna 2014.] 22 s. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/kop/litomerice/informace_z_up. —. 2013d. Přehled grantových projektů v Ústeckém kraji. Ústecký kraj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 24. července 2013. [Citace: 25. dubna 2014.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/grantove_projekty —. 2012a. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV. [Online] Ministerstvo práce a sociálních věcí, 23. ledna 2012. [Citace: 15. února 2014.] Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz. —. 2012b. Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2011. Integrovaný portál MPSV. [Online] 14. března 2012. [Citace: 1. dubna 2014.] 30 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up. —. 2012c. Práce na Mostecku pro každého. Integrovaný portál MPSV. [Online] Ministerstvo práce a sociálních věcí, 1. srpna 2012. [Citace: 1. dubna 2014.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/regionalni_projekty/prace_na_mostecku_pro_kazdeho. —. 2012d. Informační brožura projektů. Ústí nad Labem : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012. [Citace: 25. dubna 2014.] 26 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/regionalni_projekty/dokumenty/brozura_k_rip_ps,_vpn_a_c esta_.pdf —. 2011a. Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2006, 2007, 2008, 2009, 2010. Integrovaný portál MPSV. [Online] 9. června 2011. [Citace: 1. dubna 2014.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up. —. 2011b. Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Most za rok 2007. Integrovaný portál MPSV. [Online] 3. května 2011. [Citace: 15. dubna 2014.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/kop/most/informace/statisticke_informace/ztp_most. TUČEK, Michal. 2014. Statistický bulletin 12/2013. Integrovaný portál MPSV. [Online] 14. ledna 2014. [Citace: 1. dubna 2014.] 21 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/bulletiny/2013.

50

ÚŘAD PRÁCE ČR. 2014. Nezaměstnanost v lednu 2014: 8,6 %. [Online] Praha : Ministerstvo práce a sociální věcí, 10. února 2014. [Citace: 5. května 2014.] Tisková zpráva. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/17263/TZ_100214b.pdf ÚSTECKÝ KRAJ. 2014. Investoři v zóně. Triangle - průmyslová zóna. [Online] © 2014. [Citace: 20. května 2014.] Dostupné z: http://www.industrialzonetriangle.com/cs/investori-vzone.

Zákony: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ze dne 13. května 2004. In: Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 143. Dostupné také z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=435&r=2004; stav k 1. lednu 2014 dostupný také ve formátu PDF z: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_1.1.2014.pdf

51

Seznam tabulek a obrázků Obrázky: Obrázek 1 Mapa Ústeckého kraje - administrativní členění ..................................................... 3 Obrázek 2 Individuální poptávka po práci............................................................................... 6 Obrázek 3 Individuální nabídka práce ..................................................................................... 7 Obrázek 4 Rovnováha na trhu práce ....................................................................................... 8 Obrázek 5 Podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. v letech 2005-2013 .................................... 18 Obrázek 6 Podíl nezaměstnaných osob v krajích ČR k 31. 12. 2013 ..................................... 19 Obrázek 7 Čtvrtletní obecná míra nezaměstnanosti v letech 2011-2013 ................................ 20 Obrázek 8 Podíl nezaměstnaných osob v okresech Ústeckého kraje k 31. 12. 2013 ............... 21 Obrázek 9 Podíly zaměstnaných v Ústeckém kraji v odvětvích NH dle CZ-NACE ............... 26 Obrázek 10 Míra nezaměstnanosti dle vzdělanostní struktury obyvatelstva v Ústeckém kraji v letech 2005-2012 .................................................................................................................. 29 Obrázek 11 Evidovaní uchazeči o zaměstnání bez vzdělání a se základním vzděláním a podíl těchto uchazečů na celkovém počtu uchazečů v Ústeckém kraji k 31. 12. v letech 2005-2013 ............................................................................................................................................. 30 Obrázek 12 Míra nezaměstnanosti dle věkové struktury obyvatelstva v Ústeckém kraji v letech 2005-2012 .................................................................................................................. 35 Obrázek 13 Absolventi škol a mladiství jako evidovaní uchazeči na trhu práce v Ústeckém kraji k 31. 12. v letech 2005-2013......................................................................................... 40

Tabulky: Tabulka 1 Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) .................................................. 12 Tabulka 2 Vzdělání u osob ve věku 15 let a více v letech 2005-2012 .................................... 28 Tabulka 3 Počet evidovaných uchazečů v Ústeckém kraji dle vzdělání k 31. 12. v letech 20112013 ..................................................................................................................................... 31 Tabulka 4 Evidovaní uchazeči o zaměstnání dle věkové struktury a podíly těchto uchazečů na celkovém počtu v Ústeckém kraji k 31. 12 v letech 2011-2013 ............................................. 36 Tabulka 5 Počet evidovaných uchazečů absolventů škol a mladistvých v Ústeckém kraji k 31. 12. v letech 2011-2013................................................................................................. 41

52

Seznam příloh Příloha 1 Nezaměstnanost v Ústeckém kraji v letech 2005-2013 ........................................... 54 Příloha 2 Podíl nezaměstnaných osob v okresech Ústeckého kraje k 31. 12. v letech 20052013 ..................................................................................................................................... 54 Příloha 3 Setřídění okresů ČR dle podílu nezaměstnaných osob k 31. 12. 2013 .................... 55 Příloha 4 Zaměstnaní v odvětvích NH v Ústeckém kraji v tis. osob v letech 1993-2012 – průměrné roční hodnoty........................................................................................................ 56 Příloha 5 Zaměstnaní v odvětvích NH v ČR v tis. osob v letech 1993-2012 – průměrné roční hodnoty ................................................................................................................................ 57 Příloha 6 Evidovaní uchazeči absolventi škol a mladiství v krajích ČR k 31. 12 v letech 20092013 ..................................................................................................................................... 58

53

Příloha Příloha 1 Nezaměstnanost v Ústeckém kraji v letech 2005-2013

Stav k: 31. 12. 2013 31. 11. 2013 31. 12. 2012 31. 12. 2011 31. 12. 2010 31. 12. 2009 31. 12. 2008 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2005

Evidovaní uchazeči o zaměstnání 65 820 64 494 61 589 58 087 61 947 59 976 45 657 49 894 63 652 70 532

VPM 2 345 2 753 1 786 1 974 2 238 1 721 4 485 6 462 5 003 2 425

Počet uchazečů na 1 VPM 28,07 23,43 34,48 29,43 27,68 34,85 10,18 7,72 12,72 29,09

Zdroj: Autorka práce dle dat TUČEK (2014, s. 4), MPSV (2012b, s. 6) a MPSV (2011a)

Příloha 2 Podíl nezaměstnaných osob v okresech Ústeckého kraje k 31. 12. v letech 2005-2013

Podíl Stav k 31. 12. nezaměstnaných 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 (v %) 10,98 9,77 8,45 8,24 10,81 11,07 10,02 10,65 11,22 Děčín 11,52 9,35 6,87 6,74 9,83 9,90 9,93 10,83 11,91 Chomutov 8,77 8,07 6,15 5,98 8,27 8,76 7,75 8,33 9,75 Litoměřice 11,44 10,04 7,41 7,12 9,59 9,96 9,40 10,00 10,94 Louny 16,20 14,78 11,01 9,37 11,58 11,66 11,50 12,32 13,51 Most 10,54 10,05 7,54 6,74 9,32 9,67 9,14 9,75 10,20 Teplice 9,71 9,37 7,63 6,98 9,53 10,50 10,71 11,26 12,72 Ústí n. L. 11,30 10,20 7,88 7,32 9,87 10,23 9,79 10,46 11,47 Ústecký kraj Zdroj: Autorka práce dle MPSV (2014a)

54

Příloha 3 Setřídění okresů ČR dle podílu nezaměstnaných osob k 31. 12. 2013

Podíl nezaměstnaných (v %) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43.

Bruntál Most Ústí n. L. Karviná Chomutov Jeseník Hodonín Ostrava-město Znojmo Děčín Sokolov Louny Přerov Třebíč Šumperk Teplice Litoměřice Český Krumlov Vsetín Příbram Kolín Svitavy Karlovy Vary Olomouc Česká Lípa Kroměříž Břeclav Trutnov Opava Kutná Hora Brno-město Semily Nymburk Tachov Liberec Kladno Žďár n. Sázavou Chrudim Prostějov Strakonice Mělník Nový Jičín Rakovník

14,3 13,5 12,7 12,5 11,5 11,9 11,8 11,6 11,4 11,2 11,1 10,9 10,7 10,5 10,4 10,2 9,8 9,7 9,7 9,5 9,4 9,3 9,2 9,2 9,1 9,1 9,1 9,0 9,0 8,8 8,7 8,7 8,6 8,5 8,5 8,4 8,4 8,4 8,3 8,2 8,2 8,1 8,0

Podíl nezaměstnaných (v %) 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77.

Tábor Uherské Hradiště Cheb Blansko Frýdek Místek Jablonec n. Nisou Hradec Králové Jihlava Jindřichův Hradec Zlín Havlíčkův Brod Vyškov Klatovy Brno-venkov Ústí nad Orlicí Náchod Beroun Písek Jičín Domažlice Plzeň-město Prachatice Pardubice Plzeň-sever Rychnov n. Kněžnou České Budějovice Benešov Pelhřimov Rokycany Plzeň-jih Praha Mladá Boleslav Praha-západ Praha-východ Celkem ČR

7,9 7,8 7,7 7,6 7,6 7,5 7,4 7,4 7,4 7,3 7,3 7,3 7,3 7,1 7,0 6,9 6,8 6,5 6,4 6,4 6,1 6,1 6,1 6,1 5,9 5,8 5,7 5,6 5,5 5,5 5,1 4,7 4,3 3,5 8,2

Zdroj: Převzato z TUČEK (2014, s. 6), vlastní úpravy autorky

55

Příloha 4 Zaměstnaní v odvětvích NH v Ústeckém kraji v tis. osob v letech 1993-2012 – průměrné roční hodnoty 1993 Celkem z toho: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009 2010

399,6 389,3 387,3 378,3 381,1 369,7 352,7 348,5 361,4 357,8 353,1 358,1 357,9 363,1 361,6 372,0 365,7 361,9 22,4 21,5 28,6 26,9 106,0 101,8 11,6 11,5 3,9 4,1 43,2 38,4 39,5 48,4 36,3 31,4 10,0 10,8 5,3 4,8 5,3 4,8 2,9 2,8 5,2 5,0 5,6 5,6 17,8 23,8 24,6 20,0 21,1 19,3 2,8 2,2 7,4 6,0

19,0 22,3 97,6 9,9 4,4 40,6 49,7 35,3 11,9 4,9 7,1 2,5 5,9 6,0 22,0 17,9 21,7 2,4 6,2

18,8 18,8 91,8 10,3 4,5 42,0 49,5 34,1 10,8 5,6 6,8 2,4 6,4 6,7 20,3 20,3 21,2 2,3 5,6

14,2 21,0 92,0 8,8 5,0 43,1 52,3 31,9 10,9 4,9 6,5 1,2 7,0 6,3 26,5 19,4 20,7 2,4 6,9

16,5 16,6 89,8 10,9 5,1 41,3 47,6 31,5 12,3 5,2 6,3 1,0 6,9 6,2 23,4 18,3 18,3 4,1 8,5

15,5 14,8 80,9 9,0 4,3 38,2 47,0 32,8 11,2 6,2 5,1 1,8 7,3 6,0 24,5 16,6 20,1 4,5 6,8

14,8 13,5 79,2 9,2 3,4 38,5 37,6 33,6 8,1 5,5 5,6 3,0 9,3 7,3 30,1 17,5 22,1 4,6 5,6

12,2 15,5 89,1 10,0 3,8 37,7 41,4 30,2 9,5 5,8 5,0 2,7 8,0 6,5 28,0 19,3 25,8 4,0 6,9

12,1 13,2 82,9 11,0 4,4 37,3 45,7 30,7 11,7 5,9 5,4 1,5 7,5 6,2 24,7 22,1 22,5 4,2 8,6

11,7 12,8 78,1 9,5 3,8 37,8 55,2 28,1 11,7 5,8 5,8 2,5 9,6 6,6 21,8 19,9 19,8 3,3 9,1

7,6 12,9 79,4 8,8 4,4 33,2 57,4 30,7 12,1 5,9 5,3 2,4 8,1 6,3 25,9 18,0 26,9 4,4 7,8

8,8 11,2 85,7 9,7 5,6 36,0 46,1 35,4 12,9 6,8 6,4 2,4 7,9 6,6 22,7 16,3 23,8 5,4 7,7

9,5 11,2 93,6 8,7 4,5 32,1 42,1 33,6 14,3 6,3 5,1 4,3 10,9 8,1 21,4 18,4 25,7 5,8 7,3

9,0 10,7 98,6 7,8 5,0 34,1 41,1 27,6 13,5 6,1 6,6 4,1 9,7 8,2 22,4 16,7 26,9 5,9 7,0

10,4 12,1 99,2 8,5 6,1 36,7 46,4 30,6 12,0 5,6 7,0 2,4 7,9 10,3 25,4 15,8 21,2 5,6 8,2

7,8 12,3 97,1 9,9 5,5 36,4 48,9 30,0 13,6 5,1 3,5 2,5 7,8 8,3 24,2 17,6 20,7 5,2 8,2

7,5 12,6 90,6 6,7 5,8 42,8 40,5 31,3 10,9 5,8 4,5 2,7 10,3 9,5 25,9 18,6 23,3 3,1 8,5

2011

2012

363,0 354,1 9,3 8,5 97,8 6,1 5,8 41,0 37,9 27,2 12,4 7,0 5,3 3,6 9,2 9,3 22,4 20,8 24,2 5,7 8,6

7,6 7,9 95,0 7,2 4,2 37,2 43,5 25,4 10,6 3,5 6,1 4,3 11,2 7,5 23,0 20,7 25,8 5,5 7,6

Zdroj: Převzato z ČSÚ (2013d), vlastní úpravy autorky

56

Příloha 5 Zaměstnaní v odvětvích NH v ČR v tis. osob v letech 1993-2012 – průměrné roční hodnoty 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Celkem 4 873,5 4 926,8 4 962,6 4 972,0 4 936,5 4 865,7 4 764,1 4 731,6 4 727,7 4 764,9 4 733,2 4 706,6 4 764,0 4 828,1 4 922,0 5 002,5 4 934,3 4 885,2 4 872,4 4 890,1 z toho: A

358,5

323,4

312,2

292,5

272,6

255,7

237,0

230,9

216,0

218,4

204,2

193,9

181,7

174,2

169,0

158,8

153,8

151,2

145,6

149,2

B

124,6

98,5

96,5

89,4

88,1

85,1

76,6

69,9

66,6

60,6

52,8

58,1

48,9

54,5

53,8

55,2

52,2

47,9

46,1

43,3

C

1 405,1 1 388,9 1 377,5 1 363,0 1 324,9 1 294,1 1 263,0 1 238,8 1 264,4 1 268,4 1 246,4 1 225,4 1 249,1 1 310,6 1 348,3 1 378,5 1 242,7 1 235,9 1 287,6 1 299,1

D

79,3

79,0

83,2

81,2

72,9

73,8

65,8

61,4

69,2

67,6

61,9

62,5

62,0

59,3

56,2

60,1

57,7

56,8

57,7

50,9

E

37,5

41,1

43,0

46,2

47,6

48,9

45,1

41,5

43,0

45,5

43,6

42,4

46,7

50,1

51,6

52,7

53,8

50,2

51,0

46,0

F

441,2

469,0

474,5

486,5

498,4

491,1

461,7

456,5

444,9

445,4

458,3

454,2

475,7

454,7

465,8

480,8

496,7

464,9

431,0

425,0

G

497,5

575,1

604,3

624,9

643,8

630,7

625,9

598,9

591,3

606,3

613,7

616,4

600,8

599,7

598,9

619,2

630,9

593,8

597,4

601,9

H

338,9

324,5

336,3

340,8

330,1

331,3

327,2

328,2

318,4

325,2

315,2

318,8

313,8

320,5

323,2

327,5

330,7

328,1

322,2

308,9

I

148,9

149,4

154,0

155,6

166,3

169,2

157,4

156,4

158,8

170,6

170,7

174,8

181,7

187,1

181,5

176,9

186,0

190,1

185,0

177,5

J

93,6

89,9

95,3

95,0

99,9

99,2

94,5

98,4

105,7

105,7

105,9

104,7

106,5

109,3

115,0

117,9

129,2

137,1

145,4

125,3

K

68,7

81,9

92,1

95,5

97,3

100,4

99,5

100,3

102,1

96,0

97,1

94,3

97,3

93,1

102,7

115,9

110,4

115,3

122,5

136,7

L

25,3

26,8

26,2

27,7

27,5

25,8

23,8

26,7

23,5

26,5

28,2

30,8

31,0

31,1

35,6

40,1

40,6

40,0

41,8

45,7

M

122,7

137,4

135,1

142,0

138,6

133,8

141,1

144,2

134,0

140,3

151,4

149,3

153,1

172,0

189,1

195,1

201,7

202,1

198,7

212,4

N

84,9

91,2

92,3

95,4

94,6

93,9

97,1

97,6

92,8

96,3

100,6

99,2

104,3

113,0

119,8

128,0

117,7

113,0

114,5

115,9

O

299,2

312,9

293,4

301,4

311,2

313,2

326,5

332,8

329,3

316,1

322,0

312,9

323,4

315,9

316,7

316,9

321,3

329,3

314,8

305,5

P

316,5

312,3

311,0

313,6

308,1

290,7

288,4

300,9

301,9

311,1

289,6

280,9

298,5

289,6

292,3

283,9

295,6

295,6

295,5

318,9

Q

276,5

273,6

277,5

267,7

267,1

262,5

271,2

285,1

298,5

298,3

300,9

317,3

321,7

323,4

331,6

321,3

326,3

339,9

324,8

333,4

R

63,3

62,6

65,7

65,0

62,0

65,6

65,1

70,8

65,2

66,0

69,8

72,3

74,0

78,6

81,4

82,3

83,3

82,9

82,6

80,5

S

89,2

87,2

90,3

85,2

82,3

97,9

94,0

88,6

100,0

96,2

95,6

94,1

89,6

86,3

85,8

88,4

91,9

93,7

88,2

91,9

Zdroj: Převzato z ČSÚ (2013e), vlastní úpravy autorky

57

Příloha 6 Evidovaní uchazeči absolventi škol a mladiství v krajích ČR k 31. 12 v letech 2009-2013 Evidovaní uchazeči absolventi a mladiství

Stav k 31. 12. 2009 abs.

2010 %

abs.

2011 %

abs.

2012 %

abs.

2013 %

abs.

%

35 612 100,0 35 537 100,0 33 508 100,0 36 120 100,0 39 546 100,0 ČR z toho kraje: 1601 4,5 1717 4,9 1622 4,8 1 295 3,6 1 846 4,7 Praha 3 270 9,2 3 332 9,4 3 215 9,6 3 426 9,5 3 742 9,5 Středočeský 2 084 5,9 2 084 5,9 1 910 5,7 2 024 5,6 2 181 5,5 Jihočeský 1 564 4,4 1 608 4,5 1 331 4,0 1 676 4,6 1 668 4,2 Plzeňský 1 211 3,4 1 173 3,3 1 071 3,2 1 281 3,5 1 201 3,0 Karlovarský Ústecký 3 657 10,3 3 606 10,2 3 401 10,1 3 655 10,1 3 999 10,1 1 560 4,4 1 390 3,9 1 456 4,3 1 788 5,0 1 674 4,2 Liberecký 5,0 1 703 4,8 1 707 5,1 1 717 4,8 1 926 4,9 Královehradecký 1 769 2 011 5,6 1 784 5,0 1 777 5,3 2 012 5,6 2 099 5,3 Pardubický 2 351 6,6 2 196 6,2 2 185 6,5 2 308 6,4 2 431 6,1 Vysočina 4 730 13,3 4 644 13,1 4 461 13,3 4 579 12,7 5 139 13,0 Jihomoravský 2 768 7,8 2 703 7,6 2 657 7,9 3 110 8,6 3 218 8,1 Olomoucký 2 337 6,6 2 193 6,2 2 280 6,8 2 309 6,4 2 608 6,6 Zlínský Moravskoslezský 4 699 13,2 5 224 14,8 4 435 13,2 4 940 13,7 5 814 14,7 Zdroj: Autorka práce dle dat ČSÚ (2014c)

58