VÁLKA O DUŠI MARTIN KLUSO (Svratka, íjen 2010) Brat í, v ím, že B h je dnes tady s námi. Nedovolte, aby kolem vás jen prošel, aniž byste se k N mu natáhli, dotkli se Ho a vzali si od N j sílu a ctnost. Když jsem se znovuzrodil, bylo mi zv stováno spasení. M l jsem radost, že nep jdu do pekla. Jak jsem pak šel svým k es anským životem, zanedlouho jsem potkal lidi, kte í mi ekli o skute ném spasení. Lidé, kte í byli u mého znovuzrození, mluvili o tom, že nezem u, respektive když zem u, že budu vzk íšený. Jinými slovy, že existuje život po smrti. To je dobrá zv st, ne? Nemusíte se bát smrti, protože budete vzk íšeni z mrtvých. Ale pak jsem se dozv d l, že existuje ješt lepší spasení. Ne že z stanu nav ky tím, kdo jsem – pro n které to dokonce m že znamenat peklo, že? Protože když zjistíme, kdo jsme, a uslyšíme tu dobrou zprávu, že budeme trvat na v ky, možná si na as m žeme klást otázku, jestli je to dobrá zpráva, nebo špatná. Ale B h ekl: „Já t zm ním. P etvo ím tvoji duši. Nezanechám t tam, kde jsi. Nebe není poté, co zem eš. Nebe má být te .“ Amen? Haleluja! Ježíš sám íká v Janovi 3:13: „Syn Boží, který je v nebi.“ To znamená, že zatímco chodil po zemi, byl zárove v nebi. Existuje ur itá dimenze, která je nebe. Ur itá povaha v nás, a tou povahou je svatost. Ješua je Jeho jméno. Jeho schopnost spasit znamená p enést duši z temnoty do sv tla. Jsme duch, duše a t lo. Nicmén víme, že t lo v podstat nejsme. Když se podíváte na moje t lo, v te mi, že to opravdu nejsem já. Jsem schovaný uvnit . T lo nám bylo dáno, abychom mohli chodit po zemi. Takže víme, že nejsme t lo. Kam jde t lo, když zem eme? Do zem . Kam jde duch? Jak to íká Kazatel? Vrací se zpátky do nebe, vrací se k Tomu, který jej dal.1 To znamená, že pokud bychom byli duch, jak íkají n kte í lidé, tak a se stane cokoliv, vrátíme se zpátky k Bohu. To ale není pravda. Celý zbytek Bible nás u í, že to pravda není. Duch nám byl dán, 1
Kazatel 12:7 – „A navrátí se prach do zem , jakž prvé byl, duch pak navrátí se k Bohu, kterýž jej dal.“
1
aby nás p edstavil Pánu. A my jsme duše. Když se mluví o spasení duše, jedná se o nás samé. Jsme rádi, když se B h dotkne našich t l. Když se tady rozhlédnu, vidím pom rn dost zázrak , kdy se B h dotkl n ího t la. Pokud pot ebujete dotek ve svém t le, B h je velice schopný a ochotný. M žete p ijít, budeme se s vámi modlit. Ne proto, že bychom my sami n co m li, ale známe n koho, kdo n co má. M žeme Ho p edstavit vašemu t lu. M žeme se spole n modlit a napomenout nemoc. A ješt víc než to – pokud pot ebujete dotek ve své duši, B h je velice ochotný a velice schopný vás zm nit. N kdy si klademe otázku, jestli je schopen a ochoten. Myslíme si, že jsme trošku jiný materiál. Ano, B h se m že dotknout tohoto bratra, ano, m že zm nit tuhle sestru. Ale já jsem tak p ekroucený a už tak dlouho. To jsem prost já, moji rodi e, celá moje historie. Byl jsem na všech konferencích, všichni m znají takového, jaký jsem. Zkusil jsem to, ale jsem asi skute n výjimka. Nejste. Bible dokazuje, že nejste. B h vás m že prom nit. Pokud nejste prom n ni, je to jenom proto, že jste se tak rozhodli. Je to jenom proto, že si chcete držet své nezm n né já. Bojíte se to pustit. Znáte sami sebe, že? Nechcete ud lat krok do neznáma. Být ten, kdo je p íjemný? Jak by se to mohlo stát? A tak to odmítáme a bojujeme s Bohem, místo abychom bojovali s áblem. ábel není n kdo, o koho bychom se m li skute n starat nebo strachovat. V Písmu je verš, který ukazuje, že B h nebojuje s áblem. N kte í lidé ve sv t íkají, že probíhá boj mezi Bohem a áblem. Ale v Bibli se píše, že p ijde as, kdy B h ekne: „And li, b ž a svaž ábla do pout.“2 Až to B h bude pot ebovat ud lat, ud lá to takhle jednoduše. Nemáme se bát ábla. Je psáno, abychom se nebáli toho, který m že ublížit našemu t lu, ale nem že nic ud lat s naší duší. Rad ji se máme bát toho, který má moc poslat naši duši do nebe nebo do pekla.3 Vytratila se nám báze Hospodinova. Strach z Hospodina. V íme, že bude schopný p imhou it oko. Chci vám íct, jak vzácná je duše. Ježíš za ni zaplatil cenu. Pokud zaplatíte cenu, ukazujete tím hodnotu dané v ci. Pokud vám nabídnu svou 2
Zjevení 20:1-2 – „I vid l jsem and la sstupujícího s nebe, majícího klí od propasti a et z veliký v ruce své. I chopil draka, hada toho starého, jenž jest ábel a satan, i svázal jej za tisíc let.“ 3 Matouš 10:28 – „A nebojte se t ch, kte íž zabíjejí t lo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se rad ji toho, kterýž m že i duši i t lo zatratiti v pekelném ohni.“
2
tužku za p t korun, možná o ni budete mít zájem. Pokud za ni budu chtít tisíc dolar , tak eknete: „O to nemám zájem, to je moc drahé.“ Ale Ježíš dokázal vzácnost lidské duše tím, že za ni zaplatil svým vlastním životem. Matouš 16:26 íká: „Nebo co jest platno lov ku, by pak všecken sv t získal, a své pak duši uškodil? Anebo kterou dá lov k odm nu za duši svou?“ Slovo uškodit znamená ztratit. Jakou dá lov k odm nu za svou duši? Brat í, ekn te mi, co vás podvádí? Za co chcete dát svoji v nou duši? Co je to za v c? Co vám ábel nabízí, že jste ochotni odmítnout život? Poj me si to pom it. Podívejme se na to, co vám nabízí ábel, a co vám na druhé stran nabízí B h. Partnerský vztah? Cožpak B h není autorem a u initelem všech vztah ? Není to snad On, kdo ho chce dát ve sv j as a svým zp sobem? Nebo je to n jaké pot šení, které vym ujete za život? Anebo kaše, jako Ezau? N kdy prodáme tak blázniv . Tak lacino. Ezau vym nil svoje právo prvorozenství. Nebylo to jen o tom, že by zd dil trošku v tší po et velbloud . Odmítl místo v rodokmenu Boha. B h ekl, že je Bohem koho? Abrahama, Izáka a Jákoba. B h byl ochotný nazývat se jménem konkrétního lov ka. Nám ale n kdy sta í, že je Bohem mého bratra. A takhle n kdy žijeme. Žijeme ze sv dectví svého bratra. Žijeme ze života svého bratra. Jsem sou ástí církve bratra duCilla. Pat ím k nim. Ale kdo jsi v duchu ty? Pro jsi vym nil povolání a vyvolení, které je p ipravené pro tebe konkrétn , ne pro bratra, který je vedle tebe, za kaši? Za do asné? Brat í, nev ím, že pln rozumíme tomu, co duše je. Víte, z jakého materiálu je duše? Je to velice unikátní materiál. Víte pro ? Protože z n j m žete vytvo it Boží povahu. Ukažte mi cokoliv jiného, co m že pln nést Boží charakter. Zem ? Hlína? Ne! Jenom duše. Proto ábel tolik bojuje o duši. Nejen, že duše m že nést charakter Boží, ale m že také nést charakter ábl v. To je jediný zp sob, jak se B h nebo ábel mohou „rozmnožovat“. P irozená touha mít d ti do nás byla vložena Bohem. Touha rozmnožit dobré. Touha mít d ti je tedy n co, co má B h v sob samém. Ale kam m že B h jít, aby se rozmnožil? K lov ku. Když B h pot eboval svého syna, musel nalézt ochotnou duši, která by se Mu poddala. A když se Mu poddala, On tu duši p ikryl a syn se mohl narodit. Ježíš Kristus. On byl prvorozený z mnoha syn . Takže B h nechce mít jenom jednoho syna. Víme, že Ježíš je velice zvláštní, výjime ný. Byl samým Bohem a my se nikdy nestaneme Ježíšem Kristem. Ale p esto B h ješt neskon il s rozmnožováním. M žete k tomu íct amen? 3
B h hledá materiál, který bude schopen a ochoten zrodit Jeho syna. Tím materiálem není nic jiného než duše lov ka. Proto se ábel tolik snaží, aby oklamal naši duši, aby nebyla schopná p ijmout sím Kristovo. P esto B h neustále pracuje na spasení duše. Aby ji vykoupil. Aby byla slu itelná s Božím semenem. Chápete, jak vzácná duše je? Pokud ztratíte duši, ztratíte potenciál stát se Božím synem. A co h , využili jste sv j potenciál k tomu, aby se z vás stal syn ábla neboli syn zatracení. Duše je v Božích o ích velmi vzácná v c. B h nebude m nit p esp íliš vaše t lo. Je dostate n dobré. Nebude vás m nit tak, abychom vypadali všichni stejn . Jsme spokojeni s tím, co máme. Ale jde tady o naši duši, protože to jsme skute n my. A tak B h pracuje na spasení duše. Poj me se na to podívat. Žid m, 10. kapitola, poslední t i verše. N kdo tady íkal, že už dvacet let kážeme o tom, že Ježíš p ichází. Cht l bych to trošku upravit, protože to není dvacet let, ale dva tisíce let. Z ur itého pohledu je to dokonce šest tisíc let. Podívejme se do verše 37: „Nebo ješt velmi, velmi mali ko, a aj, ten, jenž p ijíti má, p ijde, a nebude meškati.“ Když íkáme: ješt chvili ku a ten, který má p ijít p ijde, tak jsme velice bibli tí. Jediný rozdíl je, že te jsme o dva tisíce let k Jeho p íchodu blíže. Znamení doby ukazuje, že už to bude velice brzy. t me dále, verš 38: „Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sob duše má v n m.“ Omlouvám se, ale tohle íká moje Bible. M žete k tomu íct amen? Bible íká, že „pakli by se jinam obrátil, nezalibuje sob duše má v n m“. Co by to mohlo být – obrátit se jinam? Obrátit se k emu? K zatracení. Verš 39: „Ale my nejsme pob hlci k zahynutí, ale v ící k získání duše.“ Amen? Existují dva sm ry. Jeden je kup edu k emu? V ící k získání duše, ke spasení duše. Takže jedním sm rem jdeme kup edu ke spasení a vykoupení svojí duše. Druhým sm rem jdeme zpátky z pozice, ve které jsme už byli. M že se vám stát, že se setkáte s n kým, kdo je na stejném míst jako vy. Uctívá Boha, mluví v jazycích a jde kup edu. V podstat jde ke spasení své duše. Vy m žete v tu samou chvíli d lat stejnou v c, ale ve vašem p ípad jdete opa ným sm rem. Jdete zpátky k zatracení. Je to hr zu nahán jící. Nezáleží na tom, na jaké místo v Bohu dojdete, ale na tom, kterým sm rem jdete. Jinými slovy, jdete kup edu, anebo jdete zp t? Vid li jsme spoustu lidí, kte í došli do ur itého místa v Bohu, pak se obrátili, u inili n kolik krok zpátky a ztratili pozici, kterou pro n B h m l. Na vašich životech je povolání a vyvolení. Co s tím chcete u init? Chcete dovést svou duši do plnosti spasení? Nebo ji vym ujete za n co 4
nižšího? Brat í, probu te se. Probu te se! Co je to za v c, která zp sobí, že p jdete zpátky? Co pro vás má takovou hodnotu, že dovolíte, aby vám to odejmulo schopnost zrodit pacholíka? V Žid m 6:19 se mluví o kotv ve svatyni svatých. Už jsme o tom mnohokrát mluvili. eho je to kotva? Kotva duše. Naše duše je zakotvena ve svatyni svatých a tímto sm rem také naše duše pracuje. Prochází procesem vykoupení a spasení. O em tedy duše je? Skládá se z mysli, cit , tužeb a v le. Dovolte mi, abych k tomu p idal ješt jednu dimenzi. Duše je hlína, která má schopnost zplodit ovoce. Když mluvíme o ovoci Ducha, kde myslíte, že roste? Ve vaší zahrad ? „Milá ku, va ím duchovní polévku, mohl bys, prosím t , dob hnout na zahradu a utrhnout mi n jaké ovoce Ducha?“ Není to p irozená zahrada ani to není naše t lo. Z nikoho tady neroste v tev s ovocem. Kde by tedy to ovoce m lo r st? V naší duši. Duše musí zrodit ovoce Ducha tím, že p ijme sím . Když p ijme sím , co to sím ud lá? Vyroste. Tím, že poroste, bude p inášet nové ovoce. Co ale ud lá duši? Poj me se podívat do Jakuba 1:21. „Protož odvrhouce všelikou ne istotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí p ijímejte vsáté slovo, kteréž m že spasiti duše vaše.“ Vsáté znamená, že padlo do zem . Tím, že p ijmete slovo s tichostí, jste schopni p inést své duši spasení a zrodit ovoce Ducha. Zrodit obraz Boha. Je jedna dobrá v c, kterou m žete u init pro svou duši, pro sám st ed vašeho bytí a také pro samého Boha. Dovolte slovu, semeni, aby vstoupilo do vaší p dy a odpo inulo v ní. Co u inila Marie, když k ní p išlo Boží slovo? ekla: „Nech se mi stane podle slova tvého.“ (Luk 1:38) Rozumíte tomu principu? P išlo k ní ur ité slovo. Marie rozpoznala, že to je Boží slovo. A celé nebe eká. eká na to, co tato duše u iní. ekne si: No, už brzy budu mít muže. Jsem mladá, myslím na to, jak budu mít d ti, pocházím z dobré rodiny. Mám také potenciál ve své karié e, protože Josef je výborný muž a m žeme pro naše okolí n co znamenat. Mám vzd lání, své plány a sny od doby, co jsem byla malé dít , a to, co mi chceš u init, všechno tohle obrátí vzh ru nohama. Mám sv j vlastní život. – Nebylo to tak? Byla jiná? Nem la své sny? O ekávání od života? Nem la dokonce po ruce i Josefa? A p esto u inila rozhodnutí. Neberte to na lehkou váhu. Žila v Izraeli. P ijde dom a ekne: „Milá ku, jsem t hotná, ale nic si z toho ned lej, je to z Boha.“ Poj me si uv domit, jakou ob musela u init. Nejpravd podobn jší bude, že ji ukamenují. Musela v it Bohu, že má sv j plán. A tak ta duše íká: „Nech se mi stane, jak íkáš. Na základ Tvého slova.“ A nebe vyk iklo radostí. Ale B h ješt neskon il. Dívá se na vás a má stejnou otázku. Nebe je op t na okamžik úpln potichu. Jak odpovíte vy? Co 5
eknete? Nech se mi stane podle Tvého slova, anebo omlouvám se, ale mám voly. Mám pole, které jsem si práv koupil. Mám ženu. (Luk 14:1620) Rozumíme, o co jde, když mluvíme o spasení duše? B h vás nechce dostat do nebe takové, jací jste, ale chce použít materiál, který je k dispozici, aby se n co zrodilo. Jak na to odpovíte? Brat í, to není otázka jen pro dnešní ve er. Tato otázka zní, když sedíme za po íta em nebo u televize. Tuto otázku nám B h klade, když si doma povídáme, když sytíme svoje b icha. Tehdy se rozhodujeme, nech je ze m B h, nebo nech je ze m ábel. Víte, co žádost iní s duší? Podívejme se do 1. epištoly Petrovy 2:11 a rozum jme, co se zde píše. „Nejmilejší,…“ Brat í, chci vám íct nejmilejší. Jste nejmilejší Boží a stejn tak milovaní námi. „…prosím vás, abyste jakožto p íchozí a pohostinní…“ Nevím, co si myslíte o tom, jak dlouho tady budete, co m žete získat a eho chcete dosáhnout. Jednou kdosi položil otázku tajemníkovi zem elého bohá e: „Kolik toho po sob zanechal?“ Tajemník ekl: „Všechno.“ Je to velmi krátký as. Jsme tady jenom na návšt v . Pokud jste schopni m slyšet, tak vás prosím: „…zdržujte se od t lesných žádostí.“ Pro ? Protože „bojují proti duši“. Vyhlásily válku. Rozumíte, co se d je s vaší duší, když se poddáváte t mto žádostem? Zav ete na chvilku o i a p edstavte si, že vaše duše je zem . A najednou vidíte, jak p ilétají letadla a házejí bomby. Ni í stromy, které rodí ovoce. Jedou tam tanky. Brázdí vaší duší a st ílejí. Kdekoliv je život, tak ho zast elí. Jestli je ve vás n jaký život, tak ho od vás odejmou. Pokud je ve vás n jaký potenciál, odejmou ho. Pokud je ve vás radost, pokoj, laskavost, schopnost slyšet, schopnost zplodit, pokud existuje n jaká sláva, válka se o to postará. Zni í tu krásnou duši a potenciál zplodit. M žete k tomu íct amen? Rozumíte tomu, co se d je, když h ešíte? Vidíte, co h ích p ed obrazovkami p sobí? Byl bych rád, až budete pokoušeni, obzvlášt t mito v cmi, abyste vid li ta letadla. Chci, abyste vid li tanky. Chci, abyste vid li vojáky, kte í pochodují do vaší duše s jediným zám rem: Zni it a okrást vás o všechen život, který ve vás je. Probu te se, brat í. Je tu válka. Jedná se o vaši duši. Bojujeme o ni. M žete um t od íkat všechny správné v ci, m žete znát Bibli od za átku do konce, ale pokud nedovolíte, aby se stala zm na ve vašich životech, tak jste minuli zám r, se kterým to vše bylo dáno. Rádi mluvíme v jazycích. Je to však kone ný cíl? Myslíte si, že v nebi budeme mluvit v jazycích? V 1. Korintským ve 13. kapitole se íká, že všechno ustane. Co proroctví? Také ustane. Kázání? Skon í. 6
P ekládání? Skon í. Všechny tyto v ci skon í. Co tedy z stane? Láska. Prom n ná duše. Duše, která je schopná zplodit samého Krista. Bože, modlím se, abychom porozum li, o co tu jde. Abychom porozum li, jakou zkázu iníme vlastním duším. Poj me se podívat do Žid m 12:14-15. „Pokoje následujte se všemi a svatosti,…“ Pro ? „…bez níž žádný neuz í Pána.“ N kte í z vás se mnou máte zkušenost, že jste p išli v duchu vzpoury anebo jste p išli v duchu v cí, které nejsou spravedlivé a isté. ekli jste mi, jak vidíte Pána. ekl jsem: „Se vší úctou, biblicky, ani nev ím tomu, že jsi schopen Pána vid t.“ Není to pravda? Nejsou podstatné úžasné nápady a „poznání“, pokud na vás není vid t svatost. Bible íká, že nem žete Pána ani vid t. Verš 15: „Prohlédajíce k tomu bedliv , aby n kdo neodpadl od milosti Boží, a aby n jaký ko en ho kosti nepodrostl a neu inil p ekážky,“ nebo vás netrápil, „skrze n jž by poskvrn ni byli mnozí.“ Kde myslíte, že roste ko en ho kosti? V duši. Nejen, že duše má potenciál zrodit strom, který p inese ovoce Ducha, ale má potenciál a schopnost nechat vzr st ko enu ho kosti. Znáte tu ho kost, že? Já chudák. Nikdo m neposlouchá. B h na m zapomn l. Brat í mi nerozumí. Manžel mi nerozumí. Manželka mi nerozumí. Moji brat i mi nerozumí, starší mi nerozumí, starají se o všechny ostatní, jenom ne o m . Ho kost. A jak zavíráte dve e, vypínáte sv tlo a sdílíte se se svou ho kostí, tak z ní vyroste první odnož. Pak svou ho kost povzbudíte, soucítíte s ní a ujistíte se, že ji nep ivedete na sv tlo, protože víte, že ko enu ho kosti se dost dob e na sv tle neda í. Kdybyste ho totiž p inesli na sv tlo a odhalili ho, m že dokonce um ít. Když vidíte, jak vám p kn roste, a chcete si ten ko en ho kosti zachovat, tak nedovolte, aby na n j p išlo jakékoliv sv tlo. Nedovolte sv tlu, aby potrestalo h ích. Ale pokud se ho chcete zbavit, p ineste ho na sv tlo. Amen? Znáte ovoce Ducha, že ano? Víte, jaké je ovoce ko enu ho kosti? Bude vás trápit. P inese vám problémy a trápení. Ano, brat í. Pokud dovolujete r st ko enu ho kosti, bude trápit vaši duši. Už ne pokoj a radost jakožto ovoce Ducha, ale trápení. To vám dá další d vod, abyste obvi ovali ostatní. Ho kost vám totiž napovídá, že vaše trápení je problém druhých lidí. Trápení je jedna v c. Ale také to má potenciál podr st k ostatním. „Skrze n jž by poskvrn ni byli mnozí.“ Amen? Takže ho kost vyp sobí trápení vám, ale má potenciál poskvrnit i ostatní. Lidé p icházejí a íkají: „Jen tak mimochodem, slyšel jsi tu poslední hroznou v c, co starší ud lali? Pak ti o tom eknu. Znám všechny ty p íb hy. Nedávno se mi rozsvítilo, víš? Te už tomu kone n rozumím.“ 7
Nevidíme to? Nedokážeme si to uv domit? Nevidíme tu ho kost? Dám vám klí . Pokud vidíte problém, p ineste ho na sv tlo, jak je to psané v Písmu. P ineste to na sv tlo, vezmeme si verše a podíváme se na to spole n . Pokud je to problém, chvála Pánu, protože m žeme init pokání. Pokud to není skute ná v c, tak to m žeme odmítnout. M žeme se toho zbavit. Pokud n co vidíte nebo slyšíte a není ochota p inést to na sv tlo, tak víte, co to je. Je to ko en ho kosti, který poskvr uje mnohé. Zu í válka o vaši duši. emu svoji duši poddáte? Poddáte ji, jak íká Jakub 1:21, slovu, které má moc vaši duši spasit? Anebo ji poddáte ho kosti, která m že vaši duši zni it? Cht l bych nám dát p íležitost init pokání. init pokání. Zm nit p emýšlení. Co u iníte se svou duší? Co u iníte se svými myšlenkami? Co u iníte se svými emocemi? Co u iníte se svojí v lí a touhami? Poddáte je sv tlu slova? P inesete je p ed starší, p ed církev a eknete: „Pot ebuji, aby moje duše byla prom n ná. Bože, poddávám Ti svoje touhy. Vysvobo m . Vysvobo moji duši, Bože. Vysvobo moji duši z ko ene ho kosti. Vysvobo moji duši z žádosti, která bojuje proti mé duši. Ochra moji duši od nep átel. Je to vzácný materiál a chci, aby zrodil to, co zrodit má.“ P e t te si 4. kapitolu Zjevení. M žete tam vid t prom n nou duši. Mo e ze skla, podobné k iš álu. Duše je k iš álov istá, jasná, pr zra ná. Není tam žádný stín. Je pln transparentní. Jeden sedí na tr nu. Od tr nu vychází moc a energie. Není to ten úžasný, slavný obrázek vaší duše? Duše, která má schopnost kopírovat Božího Syna a znovu se rozmnožovat? Jak si myslíte, že se zrodí pacholík? Narodí se nám dít , které bude pacholík? Zrodí se z naší duše. Brat í, žádám vás. Jsme tady hosté a p íchozí. Poj me ochránit své duše. Poddejme své duše slovu. Vykoe me každý ko en ho kosti. Dovolme Bohu, aby pracoval v naší hlín . Co myslíte, že je tou tvrdostí? H ích. Je to h ích, který vás podvádí. V Žid m 3:13 je velice známý verš: „Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby n kdo nebyl zatvrzen oklamáním h ícha.“ Zatvrzen. Co myslíte, že zatvrdne? Vaše k že? Vaše ledviny? Co zatvrdne? Zem , p da v duši. Brat e Burte, jsi expertem ve farma ení. Co je problémem p dy, která je tvrdá? Pro nem že nic zrodit? Br. Burt: „Nedovolí semeni zako enit, ko eny se nerozv tví. Nep ichází tam pln voda, ko eny nedostanou dostatek živin, aby rostlina mohla r st.“ A co ud láš s p dou, která je tvrdá? Br. Burt: „ íkáme tomu orání, hluboká orba. Hodn do hloubky.“ 8
To znamená, že p da se roztrhne, n kdy úpln vybuchne. Jinak totiž není schopná p ijmout sím . Všechna vzácná semena, která byste tam zasadili, by zem ela. Nic by nevyprodukovala. A tak podvod h íchu – víte, co je podvod? Oklamání? To znamená, že vám eknu n co, co není pravda. Dám vám n co, co není skute nou v cí. A tak h ích p ichází a íká: „Mám pro tebe pot šení. Mám pro tebe p kný život. Budeš z toho mít radost, bude t to t šit. Je to v podstat dobré.“ N kdy íká: „Jsem tv j B h. íkám ti, že je to dobré.“ To je oklamání h íchu. Co ud lá oklamání h íchu? Zatvrdí vaše srdce, p du vaší duše. Potom slyšíte tohle slovo znovu, a slovo p ichází a p ichází. Ale s vámi to nic neud lá. Nep ináší to žádnou zm nu. Nep ináší to žádné ovoce, protože jste se provinili proti své duši. Rozumíte principu, jak bychom m li pracovat se svojí duší? Odstupte si od své duše a starejte se o ni tak, jak byste se o ni starat m li. Sy te ji. Sy te ji správn . Ochra te ji od každého h íchu a žádosti. Víte, že m žete svoji duši obejmout? Kdo objal svoji duši? David. Co ekl? „Poj , má duše, poj me chválit Hospodina.“4 To ekl David své duši. A tak když jste pokoušeni, obejm te svoji duši a ekn te: „Poj , moje duše, odvra se, poj me chválit Hospodina.“ B h zaslibuje spasení vašich duší. B h vám požehnej.
4
Žalm 103:1-2 – „David v. Dobro e duše má Hospodinu, a všecky vnit nosti mé jménu svatému jeho. Dobro e duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho.“
9
