ÚZEMNÍ PLÁN VÝŠKOV. Doplňující průzkumy a rozbory. Textová část

ÚZEMNÍ PLÁN VÝŠKOV

Doplňující průzkumy a rozbory

Textová část

Únor 2014

ÚZEMNÍ PLÁN VÝŠKOV Doplňující průzkumy a rozbory ZPRACOVATELÉ: Projektant: Vodní hospodářství: Energetika a elektronické komunikace: Grafické zpracování v digitální podobě:

Ing. arch. Daniela Binderová Ing. Jiří Ron Ing. Jan Bayerle Kateřina Benáková

OBSAH: I. Úvod .................................................................................................................................................... 5 1. Základní údaje o zakázce ........................................................................................................... 5 1.1. Identifikační údaje obce ...................................................................................................... 5 1.2. Smluvní zajištění zakázky ................................................................................................... 5 1.3. Právní předpisy v oblasti územního plánování.................................................................... 5 2. Způsob provedení ....................................................................................................................... 5 2.1. Podklady řešení ................................................................................................................... 5 2.1.1. Základní podklady ..................................................................................................... 5 2.1.2. Územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady............................... 6 2.1.3. Oborové podklady...................................................................................................... 6 2.2. Digitální zpracování územního plánu.................................................................................. 7 2.3. Rozsah dokumentace........................................................................................................... 7 II. Doplňující průzkumy a rozbory...................................................................................................... 8 1. Stav a vývoj území ...................................................................................................................... 8 1.1. Stav území ........................................................................................................................... 8 1.2. Urbanistický vývoj území ................................................................................................. 11 2. Ochrana hodnot území ............................................................................................................. 13 2.1. Kulturní hodnoty ............................................................................................................... 13 2.1.1. Urbanistické hodnoty............................................................................................... 13 2.1.2. Architektonické hodnoty.......................................................................................... 13 2.1.3. Architektonické dominanty...................................................................................... 13 2.1.4. Region lidové architektury....................................................................................... 13 2.1.5. Archeologické hodnoty............................................................................................ 14 2.2. Přírodní hodnoty................................................................................................................ 14 2.2.1. Geologie, geomorfologie, fytogeologie ................................................................... 14 2.2.2. Bioregiony a biochory ............................................................................................. 14 2.2.3. Krajinný ráz, rozhledová místa a přírodní dominanty ............................................. 15 2.2.4. Zeleň v krajině ......................................................................................................... 15 3. Limity využití území ................................................................................................................. 15 3.1. Ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury ....................................................... 15 3.1.1. Dopravní infrastruktura............................................................................................ 15 3.1.2. Technická infrastruktura .......................................................................................... 15 3.2. Ochrana nemovitých kulturních památek a archeologických lokalit ................................ 16 3.2.1. Ochrana nemovitých kulturních památek ................................................................ 16 3.2.2. Území s archeologickými nálezy ............................................................................. 16 3.3. Ochrana nerostných surovin, vlivy těžby .......................................................................... 16 3.3.1. Ochrana ložisek nerostných surovin ........................................................................ 16 3.3.2. Sesuvy...................................................................................................................... 17 3.3.3. Poddolovaná území, hlavní důlní díla a haldy ......................................................... 17 3.4. Ochrana vod a vodních zdrojů........................................................................................... 18 3.5. Územní systém ekologické stability.................................................................................. 18 3.6. Ochrana přírody a krajiny.................................................................................................. 19 3.7. Ochrana zemědělského půdního fondu ............................................................................. 19 3.7.1. Bonitované půdně ekologické jednotky................................................................... 19 3.7.2. Investice do půdy ..................................................................................................... 20 Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

2

3.8. Ochrana lesního půdního fondu ........................................................................................ 20 3.9. Hygienická ochranná pásma.............................................................................................. 20 3.10. Ochrana zvláštních zájmů v území.................................................................................. 20 4. Záměry na provedení změn v území ....................................................................................... 21 4.1. Rozvojové plochy.............................................................................................................. 21 4.1.1. Rozvojové plochy z dosud platných územně plánovacích dokumentací obce ........ 21 4.1.2. Nové záměry rozvojových ploch ............................................................................. 21 4.2. Dopravní a technická infrastruktura – liniové záměry ...................................................... 22 5. Zjištění vyplývající z průzkumů a rozborů ............................................................................ 22 5.1. Politika územního rozvoje................................................................................................. 22 5.2. Zásady územního rozvoje.................................................................................................. 23 5.3. Územně analytické podklady ............................................................................................ 25 5.3.1. Územně analytické podklady Ústeckého kraje ........................................................ 25 5.3.2. Územně analytické podklady ORP Louny............................................................... 26 5.4. Širší vztahy........................................................................................................................ 26 5.5. Urbanistické uspořádání.................................................................................................... 28 5.5.1. Zastavěné území ...................................................................................................... 28 5.5.2. Plochy s rozdílným způsobem využití ..................................................................... 28 5.5.3. Plochy bydlení a plochy smíšené obytné ................................................................. 29 5.5.4. Plochy rekreace........................................................................................................ 29 5.5.5. Plochy občanského vybavení................................................................................... 29 5.5.6. Plochy veřejných prostranství.................................................................................. 29 5.5.7. Plochy dopravní infrastruktury ................................................................................ 30 5.5.8. Plochy technické infrastruktury ............................................................................... 30 5.5.9. Plochy výroby a skladování..................................................................................... 30 5.5.10. Plochy smíšené výrobní ......................................................................................... 30 5.5.11. Plochy v krajině ..................................................................................................... 30 5.5.12. Plochy těžby nerostů.............................................................................................. 31 5.5.13. Plochy specifické ................................................................................................... 31 5.5.14. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území .................... 31 5.6. Dopravní infrastruktura ..................................................................................................... 31 5.6.1. Širší dopravní a územní vztahy................................................................................ 31 5.6.2. Silniční síť................................................................................................................ 31 5.6.3. Komunikační síť ...................................................................................................... 31 5.6.4. Autobusová doprava ................................................................................................ 32 5.6.5. Železniční doprava................................................................................................... 32 5.6.6. Letecká doprava....................................................................................................... 32 5.6.7. Doprava v klidu a dopravní vybavenost .................................................................. 32 5.6.8. Cyklistická doprava ................................................................................................. 32 5.6.9. Pěší doprava............................................................................................................. 33 5.7. Technická infrastruktura.................................................................................................... 33 5.7.1. Vodní toky, nádrže, hydrologické poměry, vodní zdroje ........................................ 33 5.7.2. Zásobování vodou.................................................................................................... 33 5.7.3. Kanalizace a čištění odpadních vod......................................................................... 34 5.7.4. Zásobování teplem................................................................................................... 34 5.7.5. Zásobování elektrickou energií................................................................................ 34 5.7.6. Elektronické komunikace ........................................................................................ 36 5.8. Hygiena prostředí .............................................................................................................. 37 5.8.1. Ovzduší .................................................................................................................... 37 5.8.2. Hluk a vibrace.......................................................................................................... 37 5.8.3. Staré ekologické zátěže............................................................................................ 37 5.8.4. Nakládání s odpady.................................................................................................. 37 5.9. Místní územní systém ekologické stability ....................................................................... 37 5.9.1. Přehled prvků ÚSES ................................................................................................ 37 5.9.2. Návaznost ÚSES na sousedních katastrálních územích .......................................... 40 5.10. Zemědělský půdní fond ................................................................................................... 40 5.11. Pozemky určené k plnění funkcí lesa .............................................................................. 41 Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

3

5.12. Demografické podmínky................................................................................................. 41 5.12.1. Postavení v systému osídlení ................................................................................. 41 5.12.2. Základní charakteristika obyvatelstva.................................................................... 41 5.12.3. Domovní a bytový fond ......................................................................................... 42 5.12.4. Předpokládaný rozvoj ............................................................................................ 43 6. Statistické údaje Katastru nemovitostí ................................................................................... 43 7. Určení problémů k řešení v ÚP................................................................................................ 45 7.1. Závady............................................................................................................................... 46 7.1.1. Urbanistické problémy............................................................................................. 46 7.1.2. Dopravní problémy .................................................................................................. 46 7.1.3. Problémy hygienické a problémy životního prostředí ............................................. 46 7.2. Střety záměrů na provedení změn v území........................................................................ 46 7.3. Ohrožení území ................................................................................................................. 47 Nejčastěji užívané zkratky.................................................................................................................. 48

Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

4

I. ÚVOD 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZAKÁZCE 1.1. Identifikační údaje obce Kraj: Obec s rozšířenou působností: Pověřený obecní úřad: Stavební úřad: Obec: Kód obce: Části obce: Katastrální území: Výměra katastru: Nadmořská výška:

Ústecký Louny Postoloprty Postoloprty Výškov 566951 Výškov, Výškov u rozvodny, Počerady Výškov u Počerad (788555), Počerady (723185), Třískolupy (771139) 1430,96 ha 215 m n.m. (ústí Počeradského potoka) – 285 m n.m. (okraj kat. území směrem k lok. Na Bábě)

1.2. Smluvní zajištění zakázky Podkladem pro zpracování územního plánu Výškov je smlouva o dílo č. 428/2013 na zpracování územního plánu Výškov v rozsahu jeho správního území, uzavřená mezi Obcí Výškov jako zadavatelem územního plánu a mezi f. Kadlec K.K. Nusle, spol. s r.o., Praha 8, Chaberská 3, jako zpracovatelem územního plánu. Pořizovatelem je Městský úřad Louny.

1.3. Právní předpisy v oblasti územního plánování Právní předpisy upravující oblast územně plánovací: zákon č. 183/2006 Sb. – o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, a vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb. – o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, v platných zněních.

2. ZPŮSOB PROVEDENÍ 2.1. Podklady řešení 2.1.1. Základní podklady Smlouva o dílo č. 428/2013, uzavřená mezi objednatelem – Obcí Výškov a zpracovatelem – f. Kadlec K.K. Nusle, spol. s r.o., na zpracování Územního plánu Výškov Katastrální mapa řešeného území v digitální podobě, ve formátu .dgn (vektorizovaná) Databáze SPI KN Mapové podklady katastrální mapy s vyznačenou hranicí intravilánu www.mapy.cz Digitalizovaná sada vrstevnic systému ZABAGED (odpovídá mapám 1 : 10 000) Základní mapa 1 : 50 000 Letecké snímky a ortofotomapy Konzultace na OÚ Výškov 15. 1. 2014 Vlastní průzkum v terénu 5. 9. 2013


5

2.1.2. Územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady Nadřazené dokumentace Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (Atelier T-plan s.r.o., 5/2011) Územně analytické podklady Ústeckého kraje Územně analytické podklady ORP Louny Dokumentace obce Územní plán sídelního útvaru Výškov (ÚPnSÚ) – Ing. arch. Pavel Čermák (1/1997) Územní plán obce Počerady (ÚPO) – Ing. arch. Pavel Čermák (12/2001)

2.1.3. Oborové podklady Demografie Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 – obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti (ČSÚ, 2003) Výsledky sčítání lidu, domů a bytů z r. 1991 (ČSÚ) Statistický lexikon obcí České republiky (SEVT a.s., 1992) Historie a ochrana nemovitých kulturních památek Seznam nemovitých kulturních památek (MK ČR) Terénní průzkum Ochrana přírody a krajiny Martin Culek a kol.: Biogeografické členění ČR (ENIGMA, Praha, 1996) Zákres biochor (AOPK) Územní systém ekologické stability ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES 1 : 50 000 (Ministerstvo pro místní rozvoj, 1996) Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (Atelier T-plan s.r.o., 5/2011) – zákres nadregionálních a regionálních prvků Generel územního systému ekologické stability (dle předchozí ÚPD obce) Konzultace na ORP Žatec – vedení ÚSES v ÚPD na k.ú. Volevčice a k.ú. Blažim Zemědělský půdní fond Mapy BPEJ – digitální podklad (ÚAP ORP Louny) Databáze SPI Katastru nemovitostí Zákres hlavních melioračních zařízení a závlahových řadů (ÚAP ORP Louny) Lesy Informace o lesích ve správním území obce – výpis z katastru nemovitostí Informace o lesích (ÚHÚL) Dopravní infrastruktura Autoatlas ČR 1:100 000, SHOCart spol. s r.o., 2008 Silniční mapa www.idos.cz, jízdní řády autobusové dopravy Jízdní řád České dráhy, a.s. Vodní hospodářství Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje Hydrogeologické poměry ČSSR – díl I. a II. (1970) Podklady z ÚAP Louny – zákres ochranného pásma vodního zdroje Podklady ze Zemědělské vodohospodářské správy – meliorace, správa toků Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

6

Podklady vodovodní a kanalizační sítě z ÚAP Louny Energetika Zákresy tras VVN a VN (ÚAP ORP Louny) Konzultace – ČEPS a.s., ČEZ Distribuce a.s., grafické podklady Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (Atelier T-plan s.r.o., 5/2011) – zákres koridorů VVN Elektronické komunikace Zákresy tras elektronických komunikací (ÚAP ORP Louny) Ochrana nerostných surovin, těžba Podklady od Geofondu – dobývací prostory, chráněná ložisková území, výhradní ložiska, poddolovaný území, hlavní důlní díla, haldy, svážná území

2.2. Digitální zpracování územního plánu Územní plán Výškov je zpracováván digitálním způsobem v programu MicroStation, tj. ve formátu .dgn. Pro zpracování zakázky byly využity katastrální mapy v digitální podobě, poskytnuté pořizovatelem, s obsahem odpovídajícím katastrálním mapám k 26. 8. 2013. Na základě tohoto mapového podkladu byly dále vyhotoveny datové vrstvy územního plánu.

2.3. Rozsah dokumentace Textová část Výkresová část A. Územně analytické podklady – doplnění a upřesnění 1. Hodnoty území 2. Limity využití území 3. Záměry na provedení změn v území 4. Problémový výkres B. Doplňující průzkumy a rozbory 1. Plochy s rozdílným způsobem využití 2. Dopravní infrastruktura 3a. Technická infrastruktura – vodní hospodářství 3b. Technická infrastruktura – energetika a elektronické komunikace 4. Krajina, ÚSES, ZPF, PUPFL


1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

7

II. DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY 1. STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ 1.1. Stav území Stav území je zpracován na základě přílohy č. 1, část A, vyhl. č. 500/2006 Sb. (tučně jsou vyznačeny jevy uplatněné ve správním území): č.

Sledovaný jev

1

zastavěné území

2 3 4

plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma památný strom včetně ochranného pásma biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA 2000 – ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36


výskyt + + + +

zaznamenané jevy v území SZÚO dle platného ÚPO Počerady a ÚPnSÚ Výškov viz podrobnější text viz podrobnější text viz podrobnější text

uvedeno v kap. II. 5.5.1. 5.5.9. 5.5.5. 5.5.14.

— — — — — — + — — + + + — — — + + — +

jádro sídla Výškov

2.1.1.

viz podrobnější text viz podrobnější text viz podrobnější text

2.1.2. 2.1.3. 3.2.2.

vrch Jezeř, val odkaliště popílku lokální z ÚPSÚ a ÚPO

2.2.3. 3.5., 5.9.

lesy, nivy toků

3.6.

— — — — — — — — — — — — —

8

č.

Sledovaný jev

37 38 39 40 41 42 43

lesy ochranné les zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma výrobna elektřiny včetně ochranného pásma elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma

44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78


výskyt — + + + + + —

zaznamenané jevy v území

uvedeno v kap. II.

viz podrobnější text viz podrobnější text viz podrobnější text I. až V. tř. viz podrobnější text

3.8.,5.11. 3.8.,5.11. 3.8.,5.11. 3.7.1. 2.2.2.

vodní zdroj v obci, bez o.p.

3.4.

k.ú. Výškov u Počerad viz podrobnější text viz podrobnější text viz podrobnější text

3.4. 5.7.1. 5.7.1. 5.7.1.

o.p. zdroje přírodní minerální vody II. stupně

3.4.

viz podrobnější text

3.3.1.

+ + —

viz podrobnější text viz podrobnější text

3.3.1. 3.3.3.

+ + + + +

viz podrobnější text býv. skládka ostatních odpadů celé území – překročeny imisní limity odkaliště elektrárny Počerady zařízení na technologickém vodovodu

3.3.3. 5.8.3. 5.8.1. 5.8.4. 5.7.2.

+ +

přivaděč, uliční síť 5.7.2. čistírny odpadních vod, čerpací stanice 5.7.3.

+

kanalizační řady

+ + +

elektrárna Počerady 5.7.5. rozvodna, trafostanice 5.7.5. vedení VVN 400 kV, 220 kV, 110 kV, 5.7.5. vedení VN 22 kV

+ — + + + + — — — — — + — — + —

5.7.3.

— — — — — 9

č. 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117

Sledovaný jev

výskyt technologický objekt zásobování teplem včetně — ochranného pásma teplovod včetně ochranného pásma — + elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma + komunikační vedení včetně ochranného pásma jaderné zařízení — objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A — nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami + skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma — zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu — včetně ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma — rychlostní silnice včetně ochranného pásma — silnice I. třídy včetně ochranného pásma — + silnice II. třídy včetně ochranného pásma + silnice III. třídy včetně ochranného pásma + místní a účelové komunikace + železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného — pásma koridor vysokorychlostní železniční trati — + vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma — speciální dráha včetně ochranného pásma — tramvajová dráha včetně ochranného pásma — trolejbusová dráha včetně ochranného pásma — + letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem — vodní cesta — hraniční přechod — + cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka objekt důležitý pro obranu státu včetně — ochranného pásma vojenský újezd — vymezené zóny havarijního plánování — objekt civilní ochrany — objekt požární ochrany — objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České — republiky + ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma — + ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31.12. každého roku — zastavitelná plocha —

118 jiné záměry 119 další dostupné informace


+ +

zaznamenané jevy v území

uvedeno v kap. II.

vedení

5.7.7.

vedení

5.7.7.

odkaliště popílku

5.8.4.

viz podrobnější text viz podrobnější text viz podrobnější text viz podrobnější text

5.6.2. 5.6.2. 5.6.3. 5.6.5.

viz podrobnější text

5.6.5.

o.p. vzletový koridor letiště Raná

5.6.6.

značená cyklotrasa č. 3034

5.6.8.

o.p. hřbitova

3.9.

veřejná prostranství – ulice (jev je třeba dlouhodobě sledovat) zastavitelné plochy vymezené v ÚPD jsou již zastavěny viz podrobnější text demografie, statistika

5.5.6.

4. 5.9., 6.

10

1.2. Urbanistický vývoj území První zmínka o obci Výškov pochází z r. 1057, o Počeradech z r. 1209, o Třískolupech z r. 1207. V historické době byly obce typická menší zemědělská sídla tvořená převážně statky kolem různě tvarovaných návsí (Výškov – vřetenová náves, Počerady – ulicová, Třískolupy – nepravidelná). Rozvoj území v 18. století: Průmyslový rozvoj území započal v r. 1720, kdy začali Schwarzenberkové v okolí Počerad těžit uhlí. V 18. stol. byly také postaveny kaple všech tří sídel (sv. Anny v Počeradech 1720, Obětování Panny Marie ve Výškově 1743, Nanebevzetí Panny Marie v Třískolupech). Kolem r. 1770 také vznikají škola ve Výškově i v Počeradech. Rozvoj území v 19. století: Během 19. století zůstává půdorys sídel prakticky beze změny, mění se pouze stavební fond. O bohatství území svědčí prostorově rozsáhlý stavební fond z této doby, obytné uliční domy pochází převážně z doby před mapováním v roce 1842, hospodářské dvorní trakty pochází z 2. pol. 19. stol, včetně bohatých přestaveb obytných částí na konci 19. století (fasády). Mimo historický půdorys sídla vznikají jednotlivé stavby při komunikacích (pouze 1 stavba ve Výškově a 2 v Počeradech). Nové školní budovy byly postaveny v roce 1895 (Výškov) a 1897 (Počerady). Nyní již nejsou pro tuto funkci užívány. V Počeradech byl poštovní úřad. V 2. pol. 19. století vzniká silnice Výškov – Počerady (nyní pouze jako místní komunikace). Trať Žatec – Postoloprty – odbočka Vrbka – Počerady – Obrnice byla uvedena do provozu 16. 9. 1872. V roce 1985 byla trať elektrifikována, od r. 1903 provozována osobní doprava. 1. pol. 20. stol. Územní rozvoj sídel nastává počátkem 20. století. Ve Výškově vznikají před r. 1931 dvě nové ulice – v severovýchodní a v jihozápadní části sídla, třetí ulice vzniká v jižní části v 30. a 40. letech. Sídlo Počerady se rozvíjí dramaticky severním a jižním směrem podél hlavní komunikace ve dvou vlnách (před krizí a po krizi ve 30. letech) a zakládá tak prakticky dnešní územní rozsah sídla i stavební fond. Jižně od Počerad vzniká ve 20. letech tovární budova z režného zdiva. Sídlo Třískolupy je mimo hlavní komunikace, jeho stavební fond se nerozvíjí. Mezi sídly Počerady a Výškov je při silnici založen hřbitov (před r. 1931). Poválečné období: Významným urbanistickým zásahem byla výstavba rozvodny (transformovny) Výškov v r. 1951. Do areálu byla původně zavedena vlečka. Spolu s areálem vzniká i sídlo Výškov– rozvodna a žel. zastávka. Ve Výškově byl postaven kravín (nyní již k živočišné výrobě neslouží) a slepičárna západně od sídla (později zanikla). V Počeradech vznikají ojedinělé stavby. Sídlo Třískolupy se rozrostlo severozápadním a jihozápadním směrem. 70 a 80. léta: Elektrárna Počerady byla uvedena do provozu v roce 1970, rozšířena o druhý blok v r. 1977. Tato výstavba měla dalekosáhlé následky na vývoj území. Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

11

Pro provoz elektrárny byly zřízeny vlečky, vybudováno nové kolejiště v žel. st. Počerady. V důsledku rozvoje železniční dopravy byla zrušena silnice Výškov – Počerady (nyní místní komunikace) a přeložena do nové trasy sil. II/255 podél žel. tratě. Zároveň bylo přestavěno křížení sil. II/250 a žel. tratě na mimoúrovňové, zrušena silnice Výškov – Výškov–rozvodna (nyní slepá místní komunikace) a zrušena vlečka do rozvodny. Sídlo Třískolupy (německy Schiessglock) ustoupilo začátkem 70. let těžbě hnědého uhlí. Otvírka separátní pánve tohoto lomu byla vyvolána potřebou uhlí pro zásobování elektrárny Počerady I. až do doby jejího zásobování uhlím z lomu Vršany. Těžební činnost byla ukončena k 31. 12. 1982. Na východním okraji pánve byla vytvořena hráz, vyuhlený lom byl využit jako odkaliště popílku pro elektrárnu Počerady. Po r. 1977 se rozšiřuje elektrárna na k.ú. Počerady (do té doby mimo řešené území), vznikají odkaliště popílku, doprovodné provozní areály (dnešní Ekotrade Most spol. s r.o., E.S.B. a.s.) a technologické provozy po celém území. V Počeradech vznikají obytné domy spíše sporadicky v jižní části, je založen park mezi sídlem a nádražím. Ve Výškově vzniká lokalita 16 typizovaných RD na východním okraji, kulturní dům, sportovní areál, čistírna odpadních vod, občerstvení v parku, vodní zdroj a rozšiřuje se areál zemědělské výroby. V r. 1981 byly Počerady zařazeny pod správu obce Výškov (sloučeny v jednu obec). Po r. 1990: Ve Výškově vzniká nejprve několik nových RD na západním okraji sídla (cca z přelomu 80. a 90. let), potom areál velkoobchodu Kalír, po r. 2000 nová čtvrť 32 typizovaných RD (řadové domy, dvojdomy), řadové garáže a dům s chráněnými byty. Celé sídlo je nově vydlážděno. V sídle Výškov–rozvodna je zástavba stabilizovaná s minimálními změnami. V Počeradech vzniká v r. 1993 areál ELNA a po r. 2000 nová zástavba na východním okraji (dosud jsou zde zainvestované nezastavěné parcely). V r. 2013 byl uveden do provozu nový paroplynový blok elektrárny. Podklady: Stabilní katastr (1842) 3. vojenské mapování – list Chomutov a Žatec 1 : 75 000 (stavy z období 1894 – 1917) Mapy 1 : 5000 a 1 : 10 000 z 50 .– 80. let 20. stol. Vývoj počtu obyvatel: 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 2011 2012 2013 560 600 591 703 853 849 859 639 646 579 448 397 371 505 506 513 507

Vývoj počtu domů: 1869 78

1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 88 87 118 123 126 146 170 131 Údaje z let 1970 až 2011 zahrnují pouze trvale obydlené domy.


1970 141

1980 127

1991 135

2001 134

2011 153

12

2. OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ Ochrana hodnot území je vyjádřena ve výkrese č. A1. Hodnoty území.

2.1. Kulturní hodnoty 2.1.1. Urbanistické hodnoty Za urbanistickou hodnotu je možno považovat historické jádro Výškova se zachovalou historickou územní strukturou vřetenové návsi s kostelem a vodní plochou, náves obklopena statky. Historické jádro Počerad již v důsledku novodobých změn v území ztratilo převažující jednotný historický charakter.

2.1.2. Architektonické hodnoty • kaple sv. Anny v Počeradech (Barokní kostelík z r.1720, upraven v roce 1782. Opraven v roce 2002 a nově vysvěcen.) • dům z meziválečného období v Počeradech (st.p.č. 71) • kaple Obětování Panny Marie ve Výškově (Velká barokní kaple v těžišti vřetenovité návsi. Byla postavena roku 1743 na obdélném půdorysu s neodsazeným půlválcovým presbytářem. Kaple po roce 1945 zchátrala. Střecha s věžicí a západní štít byly opraveny roku 1996. V současné době není kaple využívána.) • dům z 19. stol ve Výškově (st.p.č. 46/2) • statky na návsi ve Výškově, fasády • budova obecního úřadu • socha sv. Jana Nepomuckého (opraveno 2011) • socha sv. Václava (opraveno 2012) • pomník obětem 1. a 2. sv. války na návsi ve Výškově

2.1.3. Architektonické dominanty Za lokální stavební dominanty je možno považovat obě kaple na návsích v Počeradech a ve Výškově. Dominantou celého řešeného území, stojící již mimo řešené území, je stavba elektrárny Počerady.

2.1.4. Region lidové architektury Stavby lidové architektury se v řešeném území nacházejí jen okrajově v pozdní zděné podobě statků, původnější roubené či hrázdění konstrukce se již nedochovaly. Domy ve velkých, bohatších usedlostech se stavěly rozlehlejší, ale na stejném půdorysném principu jako objekty menší. Byly jen širší o druhý trakt (ve směru štítovém), který v zásadě každý díl půdorysu obohacoval o další prostor, a delší v zadní hospodářské části, kde se prostory pro dobytek diferencovaly na menší stáj (blíže obytné části, přístupnou často i ze síně) a větší chlév. Komorová patra těchto velkých domů měla vzadu nad chlévy často trojtraktovou dispozici se střední chodbou a komorami po stranách. Zděná vrstva zástavby Vzhledem k nedostatku stavebního dřeva, který zde byl výrazně pociťován již ve středověku, pronikala zděná stavba na zdejší venkov poměrně brzy. Rozvoj zděného stavitelství i doprovodné kamenické práce umožňoval i dostatek stavebního kamene. V nejbohatších a nejúrodnějších částech území se významně uplatňovaly zděné stavby již od 2. poloviny 18. století. Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

13

2.1.5. Archeologické hodnoty Vzhledem k dávné historii osídlení regionu je celé území možno považovat za území s potenciálními archeologickými nálezy. Zvýšenou pozornost je pak třeba věnovat jádru historického osídlení. Prokázané nálezy jsou v oblasti zaniklé vsi Třískolupy.

2.2. Přírodní hodnoty 2.2.1. Geologie, geomorfologie, fytogeologie Geologie V území se uplatňují: • kenozoikum – terciér Českého masivu – písky, štěrky, jíly, uhelné sloje (severozápadní část území), • mezozoikum – mezozoikum Českého masivu – vápnité jílovce, slínovce, méně jílovité vápence (jihovýchodní část území). Geomorfologie Správní území leží v geomorfologické soustavě Česká (křídová) tabule, v provincii Česká vysočina, subprovincii Krušnohorská soustava, oblasti Podkrušnohorské, celku Mostecká pánev. Část území leží v: • podcelku Žatecká pánev, okrsky Blažimská plošina IIIB-3A-e a Počeradský úval IIIB3A-f, • podcelku Milešovské středohoří, okrsek Bečovské středohoří IIIB-5B-e a Libčeveská kotlina IIIB-5B-f. V řešeném území se nacházejí následující významnější vrcholky: • val (hráz) odkaliště popílku – okraj kat. území směrem k lok. Na Bábě (285 m n.m.) • Jezeř 262 a 252 m n.m. (dva vrcholy) Fytogeografické členění V území se uplatňují okrsky 2a – Žatecké Poohří a 4a – Lounské Středohoří (SV okraj území). Typy krajiny V území se uplatňují krajiny 1Z1 – krajiny plošin a pahorkatin a 1X10 – těžební krajiny.

2.2.2. Bioregiony a biochory Zasahující bioregiony: 1.1 Mostecký (převážná část území) a 1.14 Milešovský na severovýchodě. Zasahující biochory: -2RE, -2AN, -2PI, 2RN, 2Db, -2PB, -2II. Pro snadnou identifikaci typů biochor byl vytvořen čtyřmístný kód složený z jednoho znaménka, jedné číslice a dvou písmen. 1. znaménko „-“ (minus) značí, že se nachází v oblasti srážkově relativně chudé. 2. číslice – vyjadřuje převažující vegetační stupeň v biochoře: 2. bukodubový 3. písmeno – vyjadřuje druh georeliéfu: R – plošiny (roviny) A – antropogenní georeliéf (haldy, navážky, doly) Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

14

P – pahorkatiny D – sníženiny (deprese, zpravidla podmáčené) I – izolované vrchy (zpravidla neovulkanické kužely) 4. písmeno – označuje v typu biochory půdní substrát a jeho vlhkost. Substráty normálně vlhké a suché jsou vyznačeny písmeny velké abecedy, substráty vlhké jsou označeny písmeny malé abecedy: E – spraše (a sprašové hlíny) N – zahliněné štěrkopísky I – (slabě) bazické krystalinikum B – slíny (slínovce, vápnité jíly)

2.2.3. Krajinný ráz, rozhledová místa a přírodní dominanty Krajinný ráz v území nebyl dosud orgány ochrany přírody stanoven. Rozhledová místa: Místa dalekého rozhledu charakteru vyhlídky se v řešeném území nacházejí sporadicky – např. k vrcholku Jezeř. Vzhledem k rovinatému charakteru částí území se místně vyskytují dálkové pohledy na stavební a přírodní dominanty nebo na vzdálená pohoří na obzoru. Přírodní a terénní dominanty: Terénní val odkaliště popílků (antropogenní změna v území) a vrch Jezeř (2 vrcholky).

2.2.4. Zeleň v krajině V krajině řešeného území se zeleň nachází sporadicky, převažují porosty podél silnic a železnice, zeleň rekultivovaných ploch a dále ruderální náletová zeleň na plochách typu brownfield.

3. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území jsou definovány ve stavebním zákoně č. 183/2006., v § 26. odst. (1), kde je uvedeno: „...omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“), ...“ Jsou vyjádřeny ve výkrese č. A2. Limity využití území.

3.1. Ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury 3.1.1. Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura má tato ochranná pásma: • ochranné pásmo silnice II. a III. třídy • ochranné pásmo železnice • ochranné pásmo vlečky

15 m od osy krajního pruhu 60 m od osy krajní koleje 30 m od osy krajní koleje

Do území zasahují vzletové a přistávací roviny letiště Raná (Hrádek).

3.1.2. Technická infrastruktura Technická infrastruktura má tato ochranná pásma: • ochranné pásmo vodovodních a kanalizačních řadů • ochranné pásmo vodovodních a kanalizačních řadů • ochranné pásmo čistírny odpadních vod • ochranné pásmo vedení VVN 400 kV Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

1,5 m do DN 500 včetně 2,5 m nad DN 500 dle zákresu 20 (25) m od krajního vodiče 15

• ochranné pásmo vedení VVN 220 kV • ochranné pásmo vedení VVN 110 kV • ochranné pásmo výrobny elektřiny • ochranné pásmo el. stanice nad 52 kV v budovách • ochranné pásmo vedení VN 22 kV • ochranné pásmo trafostanic 22 kV • ochranné pásmo kabelového vedení VN • ochranné pásmo sdělovacích vedení • radioreleové trasy

15 (20) m od krajního vodiče 12 (15) m od krajního vodiče 20 (30) m od zdi nebo oplocení 20 (30) m od zdi nebo oplocení 7 (10) m od krajního vodiče 7 (20, 30) m 1m 1,5 m dle zákresu

Ochranné pásmo objektů převaděčů a stanic nebylo stanoveno.

3.2. Ochrana nemovitých kulturních památek a archeologických lokalit 3.2.1. Ochrana nemovitých kulturních památek V řešeném území se nenalézají žádné nemovité kulturní památky.

3.2.2. Území s archeologickými nálezy V řešeném území se nalézá toto území s archeologickými nálezy: Pořad. č. SAS 02-33-25/1

Název ÚAN odkaliště elektrárny Počerady

Kategorie ÚAN IV

Reg. správce NPÚ – ústř. pr., centrum

3.3. Ochrana nerostných surovin, vlivy těžby 3.3.1. Ochrana ložisek nerostných surovin Do řešeného území nezasahují žádné dobývací prostory, ložiska nevyhrazených nerostů, schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů. Do území zasahuje chráněné ložiskové území (CHLÚ): Číslo CHLÚ 19030000

Název Havraň I.

Surovina hnědé uhlí

Do území zasahuje výhradní ložisko (VL): Číslo ložiska 3079200

Název Bylany – Havraň

Surovina hnědé uhlí

Do území zasahují nebilancovaná ložiska (NL): Číslo ložiska 5252000 5252600 5252100 5252200 5252300

Název Výškov – Počerady Výškov – Vrbka Výškov u Počerad Počerady – Břvany Vidovle – SV


Surovina štěrkopísky (3 plochy) štěrkopísky (2 plochy) štěrkopísky štěrkopísky štěrkopísky

16

Do území zasahují schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů: Číslo ložiska 9261300 9240000

Název Počerady Vidovle

Surovina štěrkopísky cihlářská surovina

3.3.2. Sesuvy Do území nezasahují svážná území (sesuvy).

3.3.3. Poddolovaná území, hlavní důlní díla a haldy Ve území se nacházejí poddolovaná území (PÚ): rozsah bod plocha plocha plocha plocha

číslo 1356 1393 1401 1385 1411

název Třískolupy Třískolupy Počerady Výškov Rvenice

surovina hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí

Ve území se nacházejí důlní díla: číslo 3388 3363 3362 3552 3217 3214 3216 3369 3358 3365 3367 3221 3361 3551 3553 3218 3366 3368 3211 3364 3360 3359 3219 3222 3213 3212 3215 3220 3370 3520 3521

název Eugen – těžní jáma Josefi – bez jména – jáma 2 Josefi – bez jména – jáma 1 Jáma sv. Anna Milada – těžní jáma Anton – Josef – bez jména 2 Rosina – jáma Josef – bez jména – jáma 2 Barbora – jáma Josef – jáma Josef – větrací jáma I Milada – nová větrací jáma Josefi – vodní šachta Jáma Sv. Anna 1 Jáma sv. Anna 2 Milada – lezná jáma Selma – Marie – těžní jáma Josef – bez jména – jáma 1 Anton – Josef – bez jména 1 Josefi – bez jména – jáma 3 Barbora II – Charvát a Liška Barbora I – Charvát a Liška Milada – větrací jáma 2 Sv. Anna – jáma Anton – Josef – větrná jáma 3 Anton – Josef – větrná jáma 2 Anton – Josef – větrná jáma 4 Milada – jáma Anton – Josef – jáma Theresia Theresia – větrná jáma

druh šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta

surovina hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí

Úložná místa těžebního odpadu (haldy apod.) se v řeš. území nenacházejí.


17

3.4. Ochrana vod a vodních zdrojů Ochrana vodních toků Vyplývá ze zákona o vodách. Je třeba v území umožnit péči o koryta vodních toků, která se realizuje formou zachování nezastavěného území podél toku, tj. oprávnění při správě toku (též „manipulační pásmo“) – vymezení prostoru podél vodních toků pro údržbu 6 m od břehové čáry u drobných vodních toků (§ 49, zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon). Pokud bude správce vodního toku při výkonu správy vodního toku požadovat pro nezbytný přístup k vodnímu toku užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku, pak po předchozím projednání s vlastníky pozemků může jejich pozemků užívat (viz § 49 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách). Záplavové a zátopové území V řešeném území nebyla stanovena záplavová území toků, ani se zde neuplatňuje žádná zóna zasažení při protržení vodních děl (zátopové území). Ochrana vodních zdrojů Do řešeného území zasahují ochranná pásma vodních zdrojů: Ochranné pásmo přírodních minerálních vod stolních zřídelní oblasti Břvany Číslo rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranného pásma: ČIL/23/11/1999/43418/J Název akce, popř. lokality k níž se váže vydané rozhodnutí: Břvany Stupeň ochranného pásma vodních zdrojů: II.stupeň Datum rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranného pásma: 14.12.1999 Vodoprávní úřad, který vyhlásil rozhodnutí: — V tomto území je nutno respektovat podmínky a omezení stanovená § 37 zákona č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). V sídle Výškov se nachází vodní zdroj pitné vody, mimo provoz. Zranitelná oblast K.ú. Výškov u Počerad je zařazeno jako zranitelná oblast. V řešeném území se neuplatňuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) ani ochranná pásma místních vodních zdrojů.

3.5. Územní systém ekologické stability V řešeném území se neuplatňují žádné prvky nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability, systém NR-R ÚSES vychází ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Limitem je pouze lokální systém ÚSES dle stávající ÚPD obce. Při průchodu sídlem Výškov je vymezení LBK a umístění LBC z hlediska urbanizace území nesmyslné, úkolem ÚP Výškov bude vymezení nové plochy pro LBC a nové trasy LBK. Územní systém ekologické stability je zobrazen ve výkrese č. B4. Krajina, ÚSES, ZPF, PUPFL.


18

3.6. Ochrana přírody a krajiny Významné krajinné prvky (VKP) jsou jednak ze zákona (lesy, toky a jejich nivy), jednak registrované. V řešeném území se nacházejí pouze významné krajinné prvky ze zákona. Při záměru zásahu do území zahrnutého do VKP je třeba si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi zásahy se řadí stavby, pozemkové úpravy, změny kultury pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží, těžba nerostů. V řešeném území se neuplatňují žádné plochy ochrany přírody (Natura 2000, CHKO, přírodní park, maloplošná chráněná území, památné stromy apod.). V blízkosti východně od k.ú. Výškov u Počerad prochází hranice CHKO České Středohoří.

3.7. Ochrana zemědělského půdního fondu 3.7.1. Bonitované půdně ekologické jednotky Ochrana se realizuje formou vymezených bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Hranice BPEJ jsou zobrazeny ve výkrese č. B4. Krajina, ÚSES, ZPF, PUPFL. Postupy při zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů jsou uvedeny v § 3 této vyhlášky a v její příloze č. 3 „Obsah vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond“. Ochrana zemědělského půdního fondu se řídí částí III – Zásadami ochrany ZPF (§ 4 zákona č. 334/1992 Sb.) a částí IV (§ 5 zákona č. 334/1992 Sb.) – Ochrana ZPF při územně plánovací činnosti. Dále se vyhodnocení řídí vyhláškou MŽP č. 48/2011 Sb. ze dne 22. února 2011 o stanovení tříd ochrany, která zařazuje jednotlivé pětimístné BPEJ, vyjadřující kvalitativní kategorie ZPF, do pěti tříd ochrany ZPF (I. až V.). Pro jednotlivé třídy jsou stanoveny možnosti zastavitelnosti: Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF jen výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost a jde tedy o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno využít pro případnou výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci jednotlivých klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Kromě pětimístných kódů BPEJ jsou ve výkrese uvedeny také následující dvojmístné kódy: 23 – plochy mající charakter lesa 29 – neplodné půdy 35 – vodní plocha Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

19

Zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany se nachází ve významné části území, přičemž I. tř. tvoří cca 57,9 % a II. třídy 20,1 % ZPF v území, horší třídy tvoří pouze 22,0 % ZPF. V případě sídla Výškov je ZPF navazující na hranici zastavěného území pouze I. a II. třídy ochrany, rozvoj sídla je tedy možný pouze se zásahem do těchto chráněných půd. Rovněž sídlo Výškov–rozvodna je při omezení rozvoje dopravními stavbami ve zbylé části obklopenou pouze půdou I. třídy ochrany. U sídla Počerady je situace příznivější, převážná část zástavby je obklopena půdami horších kvalit.

3.7.2. Investice do půdy Meliorace V řešeném území se nenachází žádné investice do půdy – plošná odvodnění, hlavní odvodňovací zařízení (HOZ) nebo závlahové řady. Protierozní opatření Území je ohrožováno větrnou erozí. V území je nedostatek protierozních opatření proti větrné erozi, je zde pouze větrolam podél železniční trati. Na nechráněných plochách v období nepříznivých klimatických jevů může docházet ke zvýšené erozi.

3.8. Ochrana lesního půdního fondu Lesy jsou chráněny ze zákona jako významné krajinné prvky a mají stanoveno ochranné pásmo 50 m od okraje. V území se nacházejí lesy hospodářské a lesy zvláštního určení; lesy ochranné se zde nenacházejí.

3.9. Hygienická ochranná pásma Chovy živočišné výroby Samostatné chovy živočišné výroby se v řešeném území nenacházejí. Ve Výškově je kravín pro 96 ks, nevyužíván. V Počeradech se nachází chov ŽV v rámci historické obytné zástavby (statky), zařazeno ve smíšených obytných plochách. Hřbitovy V území se nachází provozovaný hřbitov, ochranné pásmo nebylo správním rozhodnutím stanoveno.

3.10. Ochrana zvláštních zájmů v území V území se nenacházejí zájmové lokality Armády České republiky, Ministerstva obrany ČR, Vězeňské služby ČR ani Policie ČR. Z hlediska civilní ochrany: • obec není ohrožována záplavami na tocích, toky jsou v řešeném území pouze drobné přítoky místních toků; obec není ohrožována ani přívalovými dešti ani sesuvy; • v obci jsou sirény jak ve Výškově, tak v Počeradech na OÚ (resp. na budově obce v Počeradech), slyšitelné po celém sídle; • pro příjem evakuovaných osob a jejich ubytování lze využít např. objekt kulturního domu; • pro skladování materiálu CO a humanitární pomoci lze využít objekt obecního úřadu.


20

Z hlediska požární ochrany: • požární voda je brána z požárních nádrží (3 nádrže ve Výškově, požární nádrž v sídle Výškov–rozvodna, 2 nádrže v Počeradech, vlastní nádrže má areál elektrárny) a z hydrantů na vodovodním systému; zdroje jsou přístupné.

4. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ Jsou vyjádřeny ve výkrese č. A3. Záměry na provedení změn v území.

4.1. Rozvojové plochy 4.1.1. Rozvojové plochy z dosud platných územně plánovacích dokumentací obce Pro území obce byly zpracovány a schváleny dokumentace územního plánu sídelního útvaru Výškov (ÚPnSÚ, Ing. arch. Pavel Čermák, 1/1997) v rozsahu zastavěného území sídla Výškov a územního plánu obce Počerady (ÚPO, Ing. arch. Pavel Čermák, 12/2001) v rozsahu zastavěného území sídla Počerady. Dokumentace nepokrývají celé správní území, a to ani ÚPO Počerady, zpracované v r. 2001, v rozporu s tehdejším legislativním požadavkem, kdy ÚPO měla řešit celé správní území obce. ÚPnSÚ Výškov řeší pouze vlastní zastavěné území sídla Výškov v měřítku 1 : 1000 v podrobnosti regulačního plánu, bez vymezení ploch s rozdílným způsobem využití (v té době obvykle označovány jako „funkční plochy“). Zbylá část katastru k.ú. Výškov u Počerad je zobrazena jako Výkres širších vztahů v měřítku 1 : 10 000 (na dobové mapě ZM 10, tj. bez náznaku hranic pozemků) s orientačním naznačením funkčních plochy, ale pouze v rámci zastavěných a zastavitelných ploch, krajina není řešena. V tomto výkrese je rovněž zaneseno řešení lokálního ÚSES – viz kap. 5.9. a doplněno schématem ÚSES v měřítku 1 : 25 000. ÚPnSÚ vymezil zastavitelnou plochu pro 18 RD, která byla od té doby již zastavěna (zástavba 22 RD). Další navržené plochy se nacházejí v zastavěném území, nebyly vyhodnoceny v rámci záborů ZPF (jedná se tedy pouze o „ideové návrhy“) a většina již byla také zastavěna. Zhodnocení: Z řešení ÚPnSÚ neplynou zřejmé a jednoznačné pokyny pro rozhodování v území. Dokumentace je již po formální stránce zcela překonána, po obsahové plně využita (s výjimkou návrhu ÚSES). ÚPO Počerady řeší pouze vlastní zastavěné území sídla Počerady v měřítku 1 : 2880 v podrobnosti přílišné pro ÚPO (vybarveny jednotlivé domy), bez vymezení funkčních ploch. Zbylá část k.ú. Počerady a k.ú. Třískolupy je zobrazena jako Výkres širších vztahů v měřítku 1 : 10 000 (na dobové mapě ZM 10, tj. bez náznaku hranic pozemků) s orientačním naznačením funkčních plochy, ale pouze v rámci zastavěných a zastavitelných ploch, krajina není řešena. V tomto výkrese je rovněž zaneseno řešení lokálního ÚSES – viz kap. 5.9. ÚPO vymezil tři zastavitelné plochy pro bydlení (RD 1 – nebyla dosud zastavěna; RD 2 – plocha obnovy, k přestavbě plochy dosud nedošlo; RD 3 – západní část plochy již byla zastavěna) a dvě plochy pro výrobu (VP 1 a VP 2 – dosud nezastavěny). Zhodnocení: Z řešení ÚPO neplynou zřejmé a jednoznačné pokyny pro rozhodování v území, dokumentace je již po formální stránce překonána, po obsahové z části využita (využitelné: dosud nezastavěné zastavitelné plochy, návrh ÚSES).

4.1.2. Nové záměry rozvojových ploch Další záměry byly shromážděny u obce, v současné době v rovině ideových záměrů:


21

Výškov • bydlení – v návaznosti na zastavěné území v severozápadní a ve východní části sídla, • smíšené obytné plochy – v prolukách po stavbách, • veřejná zeleň – zachování stávajícího rozsahu ploch veřejné zeleně v sídle, rozvoj v západní a v jihovýchodní části sídla, • krajinná zeleň v návaznosti na sídlo – konkretizace vymezení ploch pro ÚSES s lokálním biocentrem v severní části, prstenec liniové krajinné zeleně po výsledném obvodu sídla, a to v souběhu s účelovými komunikacemi tam, kde je průchod komunikace možný. Výškov–rozvodna • výroba nerušící, podnikání, obč. vybavenost apod. – území jižně od vstupu do rozvodny, včetně býv. objektu MŠ. Počerady • bydlení – v návaznosti na zastavěné území; v centrální části dokončení výstavby v založené lokalitě při silnici na Břvany; v severní části doplnění zástavby mezi restaurací a stávající zástavbou podél východní strany silnice; v jižní části podél východní strany silnice až k objektu výstavnictví, • smíšené obytné plochy – v zastavěném území v prolukách po zaniklých stavbách nebo jako přestavby nevyužitých objektů (např. zrušená restaurace, objekt býv. obec. úřadu) – kombinace bydlení s občanským vybavením, • výroba nerušící, podnikání – území západně od silnice, jižně od nádraží. krajina • rekultivace býv. skládky u Počerad, • rekultivace areálu odkaliště popílku po jeho zaplnění, • plochy pro ÚSES.

4.2. Dopravní a technická infrastruktura – liniové záměry Dopravní infrastruktura Nové záměry nejsou evidovány. Technická infrastruktura Dle PÚR ČR a ZÚR ÚK jsou v řešeném území evidovány záměry vedení VVN z rozvodny Výškov. Plocha pro rozvoj rozvodny se nachází na území obce Břvany.

5. ZJIŠTĚNÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ 5.1. Politika územního rozvoje ke kap. 2: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území Z republikových priorit územního plánování se řešeného území týkají především priority č. 16, 17, 19, 20, 21, 23, 27, 32. ke kap. 3: Rozvojové osy a rozvojové oblasti Řešené území není součástí žádné rozvojové oblasti nebo osy. ke kap. 4: Specifické oblasti Řešené území není součástí žádné specifické oblasti.


22

ke kap. 5: Koridory a plochy dopravní infrastruktury V území se neuplatňuje žádná plocha nebo koridor dopravní infrastruktury. ke kap. 6: Koridory technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů V území se uplatňuje: (149) E10 Vymezení: Koridor pro vedení 400 kV Výškov–Chotějovice–Babylon a Výškov– Řeporyje a dále zdvojení stávajících vedení 400 kV v trasách V 450 Výškov–Babylon, V 410 Výškov– Čechy střed a V 451 Babylon–Bezděčín, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. Důvody vymezení: Územní ochrana koridoru a umožnění připojení nové elektrické stanice Chotějovice a tím zajištění vyvedení výkonu z nových plánovaných zdrojů (elektráren) do přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení spolehlivosti systému v oblasti severních Čech. Kritéria pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně vytvářet podmínky pro vytvoření územní rezervy, umožňující zabezpečit provázanost s realizací transformační stanice 400/110 kV Chotějovice a zabezpečení vyvedení výkonu z dalších zdrojů plánovaných v severních Čechách. Z důvodu nemožnosti využití koridoru stávajícího vedení 220 kV pro vedení 400 kV Chotějovice– Babylon je nutné vyvedení výkonu z nového bloku elektrárny Ledvice a připojení TR Chotějovice tak zajistit pouze jedním směrem. Zhodnocení pro ÚP Výškov: viz kap. 5.2. ke kap. 7: Další úkoly pro územní plánování Nejsou stanoveny.

5.2. Zásady územního rozvoje V řešeném území se uplatňují Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (Atelier T-plan s.r.o., 5/2011). Výkres č. 1: • Obec není zařazena do žádné rozvojové osy, rozvojové oblasti ani specifické oblasti. Výkres č. 2: • ZÚR ÚK vymezují jako VPS koridor označený E2, pro výstavbu vedení VVN 110 kV TR Výškov – odbočka Tuchlovice, Lišany. Šířka koridoru je stanovena 600 m. • ZÚR ÚK zpřesňují koridor E10 pro vedení 400 kV Výškov – Chotějovice – Babylon a Výškov – Řeporyje a dále zdvojení stávajících vedení 400 kV v trasách V 450 Výškov – Babylon, V 410 Výškov – Čechy střed a V 451 Babylon – Bezděčín, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. Koridor a plochy E10 jsou podchyceny v PÚR 2008. ZÚR ÚK zpřesňují koridor a plochy E10 jako: • a) územní ochranu koridoru pro zdvojení stávajícího vedení 400 kV TR Výškov – TR Čechy střed. Koridor je sledován jako územní rezerva ER3. Šířka koridoru je stanovena v místech novostavby vedení 1 000 m, v místech souběhu se stávajícím vedením 400 m. • b) územní ochranu koridoru pro vedení 400 kV TR Výškov – TR Řeporyje. Koridor je sledován jako územní rezerva ER4. Šířka koridoru je stanovena v místech novostavby vedení 1 000 m, v místech souběhu se stávajícím vedením 400 m.


23

• c) územní ochranu koridoru pro dvojnásobné vedení 400 kV, TR Chotějovice – TR Výškov. Koridor je sledován jako územní rezerva ER5. Šířka koridoru je stanovena v místech novostavby vedení 1 000m, v místech souběhu se stávajícím vedením 400 m. • d) územní ochranu koridoru pro zdvojení stávajícího vedení 400 kV TR Výškov – TR Babylon. Koridor je sledován jako územní rezerva ER6. Šířka koridoru v souběhu se stávajícím vedením je stanovena 400 m. Pro územní plánování a využívání území koridorů ER3, ER4, ER5 a ER6 stanovují ZÚR ÚK tyto úkoly: • (1) Respektovat územní rezervu jednotlivých koridorů ER3, ER4, ER5 a ER6 v ÚPD dotčených obcí, případně na základě podrobnějších podkladů, se souhlasem dotčených orgánů, zpřesnit a vymezit jednotlivé koridory jako návrh v ÚPD dotčených obcí a zajistit jejich územní koordinaci. Při zpřesnění vymezení koridorů v ÚPD dotčených obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. • (2) V součinnosti s dotčenými orgány spolupracovat na zpřesnění koridorů ER3, ER4, ER5 a ER6. Zhodnocení pro ÚP Výškov: Dle Sdělení ČEPS, a.s. jsou záměry ER3 a ER6 nadále aktuální, avšak nejedná se o územní rezervu, jak je uvedeno v ZÚR ÚK, ale o aktuální záměry. Společnost ČEPS, a.s. nevyžaduje dodržení plné šíře koridorů dle ZÚR ÚK, koridory mohou být zúženy na 2× 150 m (300 m). Záměr ER5 byl již realizován. Od záměru ER4 ČEPS, a.s. definitivně upouští. Vzhledem k tomu, že v řešeném území – správním území obce Výškov je koridor pro záměr ER4 totožný s koridorem pro ER3, nevznikne rozpor mezi požadavkem ČEPS, a.s. a ZÚR ÚK. Dle Sdělení ČEZ Distribuce, a.s. je záměr E2 nadále aktuální, nevyžaduje dodržení plné šíře koridoru dle ZÚR ÚK, koridor může být zúžen na 2× 61 m (132 m). Výkres č. 3: • Část území je zařazena do krajinného celku Severočeské nížiny a pánve (13) Charakteristika stavu krajiny: - krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře) a severočeských pánví, lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot. Cílové charakteristiky krajiny: - krajina lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek, vulkanity), - krajina venkovská i městská, krajina s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství, - krajina obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot. Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny: a) respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství), b) napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES), c) napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené zejména velkoplošnou těžbou štěrkopísků, vápenců či umístěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajině, těžbu nerostných surovin koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupně snižovalo zatížení území těžebními aktivitami, Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

24

d) stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny, e) uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí, f) individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat. • Část území je zařazena do krajinného celku Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území (14) Charakteristika stavu krajiny: - krajina severočeských podkrušnohorských sníženin – pánví, lokálně s izolovanými vrcholy třetihorních vulkanitů, s navazující krajinou souvisle urbanizovaných ploch sídel a průmyslových areálů, - krajina v závislosti na probíhajících rekultivačních a revitalizačních opatřeních postupně začleňovaná do krajinného celku Severočeských nížin a pánví, jejíž současný územní rozsah vyvolaný antropogenními zásahy je pokládán za maximální. Cílové charakteristiky krajiny: - krajina směřující k obnově ekologické rovnováhy a vytvoření nové krajinné struktury po devastaci velkoplošnou povrchovou těžbou hnědého uhlí a překročení mezí únosnosti území energetickou a průmyslovou výrobou, Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny: a) prioritně respektovat veškeré dílčí přírodní, krajinné či estetické hodnoty – jednotlivé lokality vulkanických vrchů, lokality městských parků a zámeckých zahrad, rekultivované, revitalizované i spontánně se obnovující části krajiny, b) respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí, stanovené v usneseních vlády ČR č. 331/1991, č. 444/1991 a č. 1176/2008, jako nepřekročitelné hranice, za nimiž nesmí být území narušeno povrchovou těžbou ani výsypkovým hospodářstvím, c) postupně realizovat rekultivační a revitalizační opatření v území s ukončenou těžbou hnědého uhlí v časově co možná nejkratším časovém horizontu, cílové znaky a cílovou strukturu krajinného celku odvozovat zejména od řešení rozsáhlých rekultivovaných a revitalizovaných ploch po těžbě hnědého uhlí s výrazným uplatněním vodních ploch, d) realizovat nápravná opatření směřující k celkové obnově ekologické rovnováhy (ÚSES) a vytvoření nové krajinné struktury, k obnově přirozeného vodního režimu provádět revitalizaci vodních toků dočasně přeložených nebo jinak upravených v důsledku těžby surovin a energetické a průmyslové výroby. • ZÚR ÚK zařazuje území do typů krajiny 1Z1 a 1X10. Výkres č. 4: • ZÚR ÚK navrhuje v území veřejně prospěšnou stavbu E2 vedení VVN 110 kV TR Výškov odbočka Tuchlovice, Lišany VVN 110kV 600 Louny Jimlín, Lenešice, Postoloprty, Výškov. • ZÚR ÚK nevymezuje v území žádné prvky NR-R ÚSES. • V Koordinačním výkrese zobrazuje v území limity využití území: silnice, železnice, chráněné ložiskové území, ložiska výhradních nerostů, ochranné pásmo zdroje přírodní minerální vody II. stupně, transformovnu a vedení VVN.

5.3. Územně analytické podklady 5.3.1. Územně analytické podklady Ústeckého kraje Dle Územně analytických podkladů Ústeckého kraje se v území uplatňují: Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

25

Hodnoty území ÚAP ÚK nevymezují žádné specifické hodnoty území mimo hodnot civilizačních (silnice, železnice, cyklotrasa). Limity využití území ÚAP ÚK vymezují trasy silnice, železnice, cyklotrasu, vodovod, VVN, RR trasy, CHLÚ a území s archeologickými nálezy. Záměry na provedení změn v území ÚAP ÚK nevymezují žádnou plochu, pouze trasy (koridory) VVN. Problémy ÚAP ÚK vymezují: a) plocha rekultivace území po těžbě surovin „R5“– blokace možností rozvoje území, střet záměru těžby hnědého uhlí s rozvojem území; zasahuje okrajově do SZ cípu k.ú. Třískolupy, toto území nemá z hlediska obce Výškov rozvojové záměry ani potenciál; b) rámcově vymezené území charakteristické převažujícími rozvojovými předpoklady „E“ – rozvojová oblast nadmístního významu Žatecko–Lounsko.

5.3.2. Územně analytické podklady ORP Louny Hodnoty území Vymezuje hodnoty: kulturní (architektonicky významné objekty a soubory, území s archeologickými nálezy, místo vyhlídky), civilizační (silnice, železnice) a přírodní (lesy, vodní nádrže, chráněné ložiskové území, výhradní ložiska, schválené prognózní zdroje nerostných surovin, zdroj pitné vody). Limity využití území Vymezuje limity využití území: kulturní (území s archeologickými nálezy), dopravní infrastruktury (o.p. silnice, o.p. železnice, o.p. vlečky, o.p. letiště), technické infrastruktury (zdroj pitné vody, vedení vodovodu, kanalizace, trasy a o.p.VVN a VN, o.p. objektu na teplárenské síti, trasa sdělovacího vedení, RR trasy a základnové stanice, plochy skládek), ochrana přírody a krajiny (o.p. lesa), ochrana nerostných surovin (chráněné ložiskové území, výhradní ložiska, schválené prognózní zdroje nerostných surovin, poddolované území), ochrana vod (o.p. zdroje minerální vody); hranice zastavěného území dle ÚPD obce. Záměry na provedení změn v území Nevymezuje žádnou plochu, pouze trasy (koridory) VVN. Problémy Vymezuje problémy č. 08 – evidovaná kontaminovaná místa (Třískolupy), č. 10 – nedostatečné využití zemědělských a výrobních staveb a areálů – možná přestavba území (Počerady, Výškov) a č. 16 – vysoká nezaměstnanost nad 15 % (Počerady, Výškov).

5.4. Širší vztahy Řešené území se nachází na hranici tří správních území obcí s rozšířenou působností (ORP), obec sousedí s obcemi a jejich katastrálními územími: ORP Most: • obec Havraň (k.ú. 638021 Havraň) na severozápadě • obec Lišnice (k.ú. 685071 Lišnice) na severozápadě • obec Polerady (k.ú. 725226 Polerady) na severu Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

26

• obec Volevčice (k.ú. 725234 Volevčice) na severovýchodě ORP Louny: • obec Břvany (k.ú. 615111 Břvany) na východě • město Postoloprty (k.ú. 726125 Vrbka u Postoloprt, 747190 Rvenice) na jihu ORP Žatec: • obec Bítozeves (k.ú. 604933 Vidovle) na jihozápadě • obec Blažim (k.ú. 605549 Blažim) na západě Z hlediska společného využívání území, dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability byly zaznamenány následující vztahy: obec Havraň • plochy pro ÚSES – LBK 13, • obce nejsou propojeny trasami inž. sítí, • obce nejsou přímo propojeny trasami pozemních komunikací. obec Lišnice • obce nejsou spojeny plochami pro ÚSES, • obce nejsou propojeny trasami inž. sítí, • obce nejsou přímo propojeny trasami pozemních komunikací. obec Polerady • plochy pro ÚSES – LBK 13, LBK 3, • obce nejsou propojeny trasami inž. sítí, na rozhraní území obcí Výškov, Polerady a Volevčice je umístěna elektrárna Počerady, • obce jsou propojeny trasami místních komunikací a trasou vlečky. obec Volevčice • plochy pro ÚSES – LBK 4, LBK 8, • obce jsou propojeny trasami technologického vodovodu, vodovodu pitné vody, trasou VVN 400 kV, trasou VVN 110 kV, trasami VN, sdělovacími vedeními, na rozhraní území obcí Výškov, Polerady a Volevčice je umístěna elektrárna Počerady, • obce jsou propojeny trasami silnic II/255 a trasou železnice a vlečky. obec Břvany • plochy pro ÚSES – LBK 9, • obce jsou propojeny trasami technologického vodovodu, vodovodu pitné vody (na území Břvan je umístěn vodojem pro Výškov), trasou VVN 400 kV, trasou VVN 220 kV, trasou VVN 110 kV, trasami VN, kabelovým vedením VN, sdělovacími vedeními; dále bude třeba s obcí koordinovat návrh ploch a koridorů pro nová vedení VVN, • obce jsou propojeny trasami silnic II/250 a III/25015. město Postoloprty • plochy pro ÚSES – LBK 12, • obce jsou propojeny trasami vodovodu pitné vody, trasou VVN 400 kV, trasou VVN 220 kV, trasou VVN 110 kV, trasami VN, kabelovým vedením VN, sdělovacími vedeními, dále bude třeba s městem koordinovat návrh ploch a koridorů pro nová vedení VVN, • obce jsou propojeny trasami silnic II/255 a III/2508, trasou železnice a cyklotrasou. Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

27

obec Bítozeves • plochy pro ÚSES – LBK 11, • obce jsou propojeny trasami vodovodu pitné vody, trasami VN, sdělovacími vedeními, • obce jsou propojeny trasami silnic II/250. obec Blažim • plochy pro ÚSES – LBK 1, • obce jsou propojeny trasou VVN 220 kV, VVN 110 kV, trasami VN, sděl. vedeními, • obce jsou propojeny trasami silnic III/2509 a cyklotrasou.

5.5. Urbanistické uspořádání 5.5.1. Zastavěné území Obec má schválený územní plán sídelního útvaru Výškov a Územní plán obce Počerady, každý pouze pro část řešeného území. V ÚPnSÚ a ÚPO je vyznačena hranice současně zastavěného území obce (SZÚO). V rámci průzkumů území byla v rámci celého správního území vyznačena: • hranice SZÚO dle schváleného ÚPnSÚ a ÚPO, hranice je zobrazena ve výkrese č. A2. Limity využití území; • předběžně vymezený rozsah hranice zastavěného území v novém ÚP, k datu 1. 9. 2013, kterou vymezí územní plán v další etapě na základě hranice intravilánu a stavu katastrální mapy podle § 58 stavebního zákona; hranice je zobrazena ve výkresech č. A3. Záměry na provedení změn v území, A4. Problémový výkres a B1. Plochy s rozdílným způsobem využití.

5.5.2. Plochy s rozdílným způsobem využití Ve výkrese č. B1. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou zobrazeny plochy s rozdílným způsobem využití tak, jak byly zaznamenány při terénním průzkumu. Rozdělení bylo provedeno s přihlédnutím k Digitálnímu modelu Ústeckého kraje. Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické (BV) Občanské vybavení – veřejná vybavenost (OV) Občanské vybavení – komerční zařízení (OK) Občanské vybavení – tělovýchova a sport (OS) Občanské vybavení – veřejná pohřebiště (OH) Veřejná prostranství – s převahou zpevněných ploch (PV) Veřejná prostranství – s převahou nezpevněných ploch (PZ) Smíšené obytné plochy (SO) Dopravní infrastruktura – silniční (DS) Dopravní infrastruktura – silniční – parkoviště (DSp) Dopravní infrastruktura – silniční – garáže (DSg) Dopravní infrastruktura – drážní (DZ) Technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI) Technická infrastruktura – nakládání s odpady (TO) Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) Výroba a skladování – drobná výroba a výrobní služby (VD) Výroba a skladování – zemědělská a lesnická výroba (VZ) Výroba a skladování – výroba energie (VE) Vodní a vodohospodářské plochy – vodní plochy a toky (WT) Zemědělské plochy (NZ) Lesní plochy (NL) Smíšené nezastavěné plochy (NS) Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

28

5.5.3. Plochy bydlení a plochy smíšené obytné Bydlení je zastoupeno plochami obytnými, vesnického charakteru. Ve všech třech částech obce (sídlech – Výškov, Výškov–rozvodna, Počerady) se nachází rodinné domy (starší typy a novodobé rodinné domy). Z hlediska struktury se jedná o zástavbu částečně individuální, částečně dvojdomy a část jako řadová zástavba. Nachází se zde jediný bytový dům (st.p.č. 136 k.ú. Výškov u Počerad) o třech bytech, zařazen byl do ploch bydlení individuálního z důvodu minimální odlišnosti od sousedních domů rodinných. Smíšené obytné plochy se nacházejí v historickém centru Výškova a Počerad – historické statky s rozsáhlým hospodářským zázemím, dnes již převážně bez využití. Mezi smíšené obytné jsou zařazeny také plochy, kde je obytná funkce doplněna vybaveností: • administrativní objekt, s bydlením (na st.p.č. 168/1 k.ú. Výškov u Počerad), • prodejna, s bydlením (na st.p.č. 99 k.ú. Výškov u Počerad), • areál výstavnictví, s bydlením (na st.p.č. 71 k.ú. Počerady), • penzion u Tří hvězd (na st.p.č. 91 k.ú. Počerady), • restaurace mimo provoz, s bydlením (na st.p.č. 38 k.ú. Počerady), • objekt administrativy divadla, s bydlením (na st.p.č. 22 k.ú. Počerady).

5.5.4. Plochy rekreace V území se nevyskytují.

5.5.5. Plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení se v území nacházejí ve čtyřech typech: Občanské vybavení – veřejná vybavenost, tj. charakteru veřejné infrastruktury • veřejná správa: obecní úřad ve Výškově (na st.p.č. 78/1 a 78/2 k.ú. Výškov u Počerad), býv. obecní úřad v Počeradech (na st.p.č. 73/1 a 73/2 k.ú. Počerady), • sociální služby: objekt s chráněnými byty (na st.p.č. 33 k.ú. Výškov u Počerad), • kultura: kulturní dům ve Výškově (na st.p.č. 175 k.ú. Výškov u Počerad), kaple Obětování Panny Marie (na st.p.č. 45 k.ú. Výškov u Počerad), kaple sv. Anny v Počeradech (na st.p.č. 15 k.ú. Počerady), • školství: objekt vybavenosti ČEZ – býv. MŠ (na st.p.č. 126 a 228 k.ú. Výškov u Počerad). Občanské vybavení – komerční zařízení, tj.komerčního a soukromého charakteru • restaurace u Tomáše v Počeradech (na st.p.č. 44 k.ú. Počerady), • sezónní objekt občerstvení (na st.p.č. 173 k.ú. Výškov u Počerad). Občanské vybavení – tělovýchova a sport • sportovní areál ve Výškově, • dětské hřiště ve Výškově. Občanské vybavení – veřejná pohřebiště Zahrnuje provozovaný hřbitov severně od Výškova.

5.5.6. Plochy veřejných prostranství Veřejná prostranství – s převahou zpevněných ploch zahrnují návsi a plochy pro místní komunikace v zastavěném území. Mezi nejvýznamnější je možno zařadit návsi v obou historických sídlech.


29

Veřejná prostranství – s převahou nezpevněných ploch zahrnují rozsáhlejší plochy upravované zeleně na veřejných prostranstvích. Mezi nejvýznamnější je možno zařadit plochy mezi obytnou zástavbou a rozvodnou v sídle Výškov–rozvodna, plochy jižně a severně od historického jádra Výškova, plochy na návsi ve Výškově, plochy u nádraží v Počeradech a u vodní nádrže v Počeradech.

5.5.7. Plochy dopravní infrastruktury Dopravní infrastruktura zahrnuje plochy pro silniční dopravu (dálnice, rychlostní silnice, silnice I., II. a III. třídy), a plochy pro drážní dopravu (železnice a související objekty a manipulační plochy; vlečky). Jako specifické plochy dopravní jsou zařazeny plochy parkovišť (u nádraží Počerady, u areálu ELNA servis s.r.o.), a plochy řadových garáží.

5.5.8. Plochy technické infrastruktury Technická infrastruktura zahrnuje: • plochy pro koncová zařízení inženýrských sítí (rozvodna Výškov, ČOV Výškov, vodní zdroj Výškov, ČOV Počerady, areál ČEZ a.s. – čerpací stanice technologického vodovodu) a technologické objekty a areály provozu odkaliště popílku (vodojem technologické vody, koncová zařízení technologie dopravy hmot), • plochy pro nakládání s odpady (plochy skladování popílku z elektrárny Počerady a související provozy).

5.5.9. Plochy výroby a skladování Plochy výroby a skladování zahrnují areály: • plochy pro výrobu lehkou (areál služeb pro elektrárnu E.S.B. a.s., areál Knauf Praha spol. s r.o.), • plochy pro výrobu drobnou řemeslného charakteru, služby, obchod, podnikání, drobné sklady (Velkoobchod Kalír s.r.o. ve Výškově; v Počeradech EKOTRADE Most, spol. s r.o., autobazar, ELNA servis s.r.o. a pozemky podél železniční trati), • plochy pro zemědělskou výrobu (areály ve Výškově Materna bioplyn s.r.o., Faunus Vidovle s.r.o., SPADIX s.r.o., soukromí zemědělci), • plochy pro výrobu elektřiny (elektrárna Počerady a.s. – v řešeném území se nachází pouze menší část provozu – paroplynový kotel, požární nádrže, doplňkové provozy, v areálu jsou umístěny také sloupy mobilních operátorů).

5.5.10. Plochy smíšené výrobní V území se nevyskytují.

5.5.11. Plochy v krajině Vodní a vodohospodářské plochy zahrnují vodní toky a plochy. Jako významnější vodní plochy jsou zařazeny tři nádrže v sídle Výškov, požární nádrž v sídle Výškov–rozvodna, dvě nádrže v Počeradech a tři u areálu elektrárny. Některé vodní nádrže evidované v ÚAP ORP jsou již zarostlé zelení, nádrž v oblasti odkaliště je zasypána. Zemědělské plochy zaujímají významnou část katastru, jedná se převážně o ornou půdu. Lesní plochy zahrnují tři drobné plochy druhu pozemku „les“, čtvrtá plocha je využívána jako orná půda. Smíšené nezastavěné plochy zahrnují ostatní zeleň v krajině, včetně okrajových částí rekultivovaných ploch, zarostlých býv. skládek a zarostlých býv. vodních ploch.


30

5.5.12. Plochy těžby nerostů V území se nevyskytují.

5.5.13. Plochy specifické V území se nevyskytují.

5.5.14. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Plochy jsou zobrazeny ve výkrese č. A4. Problémový výkres. Zahrnují: • odkaliště popílku ve vyuhleném lomu a další související skládkové provozy elektrárny Počerady; areál je postupně naplňován, po plánovaném zaplnění (cca po r. 2018) bude plocha rekultivována včetně výsadby zeleně, • plochy brownfields – po zaniklých nebo opuštěných plochách obytných nebo plochách občanské vybavenosti (Počerady – některé statky, plocha po zrušené prodejně, Výškov – některé statky příp. pouze stodoly), • plochy brownfields – po zaniklých nebo opuštěných výrobních a skladovacích provozech (Počerady jižně od areálu ELNA, Výškov – část zemědělského areálu), • plochy brownfields – po zrušených skládkách (jižně od Počerad směr Výškov).

5.6. Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura je zobrazena ve výkrese č. B2. Dopravní infrastruktura.

5.6.1. Širší dopravní a územní vztahy Dopravně je řešené území z hlediska širších vztahů vázáno na vedení silnice I/7 Praha – Chomutov – Hora Sv. Šebestiána, která sice není zařazena do mezinárodních silničních tahů, ale svým významem mezi ně patří; silnice vede jižně mimo řešené území. Na tuto silnici navazují silnice II. třídy II/250 Žatec – I/7 – Břvany – I/28 a II/255 Postoloprty – Nemilkov – Komořany – Záluží – Litvínov, které se kříží v řešeném území. Obě silnice II. třídy umožňují poměrně krátké napojení na silnici I/7. Z ostatních druhů dopravy je zastoupena železniční doprava, a to jednokolejnou železniční tratí č. 123 (Žatec – Obrnice), která se v Žatci napojuje na tratě č. 120 (Praha – Žatec – Chomutov) a č. 160 (Žatec – Plzeň), u Obrnic na tratě č. 110 Kralupy nad Vltavou – Most a č. 113 Lovosice – Most.

5.6.2. Silniční síť Na silnice II. třídy se v katastru obce napojují silnice III. třídy: III/2509 Blažim – Výškov – II/250 III/25015 Počerady (II/255) – Břvany (II/250) a okrajově se řeš. území dotýká sil.: III/2508 spojující II/250 – Postoloprty Silnice III. třídy v řešeném území zajišťují především spojení mezi jednotlivými sídly a plošnou obsluhu území. Vykazují místně bodové závady, vzhledem k menší intenzitě provozu se nepočítá se zásadními přeložkami či úpravami.

5.6.3. Komunikační síť Na silnice III. třídy navazuje systém místních komunikací obslužného charakteru, třídy C3 a C4, obsluhujících převážně obytnou zástavbu. Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

31

Býv. silnice Výškov – Počerady byla v důsledku změn v území změněna na místní komunikaci. Silnice, které obsluhovaly zaniklé sídlo Třískolupy jsou z části užívány jako místní komunikace (směr Počerady, Polerady) nebo účelové komunikace (směr Výškov), z části zanikly (komunikační systém sídla). Významnou místní komunikací je komunikace spojující sídlo Výškov a žel. zast. Výškov, doplněná veřejným osvětlením. Komunikace končí slepě u žel. zastávky.

5.6.4. Autobusová doprava Plošná obsluha řešeného území je kvalitně pokryta, územím obce projíždí spoje na Most, Louny, Žatec i Postoloprty. Je zajišťována prostřednictvím autobusových linek a zastávek: 562721 Louny – Lenešice – Postoloprty – Havraň – Most (zast. 4) 562723 Bitozeves, Nehasice – Postoloprty – Výškov, Počerady (zast. 1, 2, 3) 562725 Louny – Lenešice – Výškov, Počerady (zast. 1; 2) 562735 Žatec – Bitozeves – Blažim – Výškov, Počerady (zast. 1, 2, 3, 4) 572548 Most – Havraň – Výškov, Počerady – Bečov – Bělušice, Odolice (zast. 1) V řešeném území se nachází autobusové zastávky: 1 Výškov, Počerady, ELNA – mimo řešené území 2 Výškov, Počerady 3 Výškov, záv. 4 Výškov

5.6.5. Železniční doprava Řešeným územím prochází hlavní dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať Českých drah č. 123 Žatec – Obrnice. V řešeném území se nachází st. Počerady, nádražní budova neobsazená pro osobní dopravu, a zast. Výškov v Čechách. Ve stanici Počerady je kolejiště o 7 kolejích. V řešeném území se uplatňuje systém vleček pro zásobování elektrárny Počerady z mosteckých uhelných lomů, vlečky jsou napojeny na železnici severně a jižně od Počerad. Ve stanici Počerady je seřadiště o 7 kolejích.

5.6.6. Letecká doprava Do řešeného území zasahují ochranná pásma letiště Raná.

5.6.7. Doprava v klidu a dopravní vybavenost Rozmístění významných stávajících i navrhovaných parkovacích a odstavných ploch a areálů řadových je patrné z výkresu č. B2. Dopravní infrastruktura. Parkování a odstavování vozidel se uskutečňuje dle místních podmínek s využitím komunikačních profilů, z části i na samostatných parkovištích. Mezi nejvýznamnější plochy pro odstavování vozidel lze zařadit: Počerady – plocha před nádražím, plocha severně od nádraží, plocha u areálu ELNA, plocha u restaurace; Výškov – kulturní dům, objekt s chráněnými byty, plocha před zemědělským areálem; vnitřní parkoviště mají areály ESB a.s. a Rozvodna Výškov. Parkoviště Elektrárny Počerady se nacházejí mimo řešené území. V území se nachází plochy řadových garáží (Výškov – u sochy sv. Václava; lokalita Výškov–rozvodna).

5.6.8. Cyklistická doprava Řešeným územím prochází značená cyklotrasa č. 3034 Postoloprty – Chomutov. Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

32

5.6.9. Pěší doprava Hlavní pěší tahy jsou nejvýrazněji realizovány v zástavbě sídel, mezi sídly po místní komunikaci z Výškova do žel. zast. Výškov a ke hřbitovu s pokračováním do Počerad. Řešeným územím neprochází žádné značené turistické trasy.

5.7. Technická infrastruktura Technická infrastruktura je zobrazena ve výkrese č. B3a. Technická infrastruktura – vodní hospodářství, kanalizace, B3b. Technická infrastruktura – energetika a elektronické komunikace.

5.7.1. Vodní toky, nádrže, hydrologické poměry, vodní zdroje Řešené území leží v povodí: 1-14-01-035 Počeradský potok Správa toku – Povodí Bíliny 1-14-01-003 potok Jezeř Správa toku – Povodí Ohře V katastru nejsou významné vodní toky. Katastr leží na rozvodnici Bílina – Ohře. Záplavové území Není stanoveno, obec není ohrožována velkými vodami. Dešťové vody jsou do vodních toků odváděny příkopy s občasným přítokem. Vodní nádrže Vyškov u Počerad: Tři malé nádrže v zástavbě obce (cca 100 – 200 m2). Počerady: Vodní nádrž cca 0,5 ha na severní hranici katastru. Vodní zdroje – studny Obecní studna u hřiště ve Výškově bez ochranného pásma, kvalita vody není sledována, studna je mimo provoz.

5.7.2. Zásobování vodou Vodovod pitné vody Obec má rozvody pitné vody, které zásobují 100 % obyvatel, na vodovod jsou napojena všechny tři sídla. Zdrojem je skupinový vodovod Louny. Provozovatelem a majitelem vodovodu jsou Severočeské vodovody a kanalizace a. s., Louny. Vodovod je provozován bez problémů. Předpokládá se postupné rozšíření v souladu s rozvojem obce. Potřeba pitné vody Předpokládaná potřeba pitné vody 1 EO počet obyvatel Denní potřeba pitné vody

120 l × d-1 502 EO (391 Výškov + 111 Počerady) Qd = 46,92 + 13, 32 m3 × d-1 = 60,24 m3 × d-1

Vodovod technologické vody Východní částí území prochází vedení technologické vody do elektrárny Počerady. Voda je čerpána z řeky Ohře.


33

5.7.3. Kanalizace a čištění odpadních vod Výškov V obci je vybudována oddílná kanalizace, na splaškovou kanalizaci je napojeno 100 % obyvatel, včetně sídla Výškov–rozvodna. Splašková kanalizace odvádí odpadní vody na biologickou ČOV o kapacitě 370 EO. Projektované parametry ČOV: Qr = 36 500 m3 × r-1 Qd = 100 m3 × d-1; tj. 270 l × d-1 na 1 EO Počet připojených EO… 391 Vlastníkem ČOV a kanalizace je Severočeská vodárenská společnost a.s. a provozovatelem Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Počeradského potoka. Kanalizace i ČOV za současného stavu počtu obyvatel vyhovuje. Při rozvoji obce bude nutná intenzifikace ČOV. Počerady V obci je vybudována oddílná kanalizace, na splaškovou kanalizaci je napojeno 100 % obyvatel. Splašková kanalizace odvádí odpadní vody na biologickou ČOV o kapacitě 500 EO. Na splaškové kanalizaci jsou 3 čerpací stanice. Projektované parametry ČOV: Qd = 75 m3 × d-1; tj. 150 l × d-1 na 1 EO Vlastníkem ČOV a kanalizace je Severočeská vodárenská společnost a.s. a provozovatelem Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Vyčištěné odp. vody z obou ČOV jsou vypouštěny do Počeradského potoka. Kapacita ČOV vyhovuje i budoucímu rozvoji obce.

5.7.4. Zásobování teplem Energetické zásobování obytné zástavby v obci je zajišťováno převážně lokálními otopnými systémy na bázi tuhých paliv, u novější zástavby většinou v kombinaci s elektrickou energií. Tepelná čerpadla jsou instalována např. v budově obecního úřadu a kulturního domu, jinak jsou netradiční zdroje (včetně slunečních kolektorů) využívány spíše ojediněle. Obec není plynofikována a s plynofikací není v dohledné době uvažováno.

5.7.5. Zásobování elektrickou energií Do řešeného území částečně zasahuje areál hnědouhelné elektrárny Počerady. Celkový instalovaný výkon elektrárny činí 1000 MW. Koncem roku 2013 zde byl dokončen unikátní paroplynový blok, který však vzhledem k situaci na energetickém trhu bude v dohledné době sloužit spíše jako záložní zdroj. Na východním okraji řešeného území je umístěna rozvodna a transformovna Výškov, s transformací napětí 400/110 kV, 220/110 kV a 110/22 kV. Z rozvodny Výškov jsou vyvedeny linky VVN, jejichž výhledové uspořádání bude následující (viz též kap. 5.2.):


34

Vedení celostátní přenosové soustavy společnosti ČEPS, a.s. 220 kV (jedná se o stávající linky) V 201 Výškov – Čechy Střed V 211 Výškov – Chotějovice V 225/226 Výškov – Hradec 400 kV – ke stávajícím vedením jsou navrhována další, pro něž byly v ZÚR Ústeckého kraje vymezeny koridory. Výhledové uspořádání vedení stávajících i nových vedení bude dle aktuálního upřesnění záměrů ČEPS následující: V 467-469 Výškov – Elektrárna Počerady V 480/479 Výškov – Chotějovice V 411/811 Výškov – Hradec V 480/479 Výškov – Chotějovice (koridor ER5 – vedení již bylo zrealizováno) V 450/428 Výškov – Babylon (koridor ER6 – zdvojení stávajícího jednoduchého vedení) V 410/419 Výškov – Čechy Střed (koridor ER3 – zdvojení stávajícího jednoduchého vedení) Záměr ze ZÚR ÚK stavby vedení V 408 /808 Výškov – Řeporyje (koridor ER4) byl zrušen (záměr bude vypuštěn z PÚR ČR a ze ZÚR ÚK). Dále je z rozvodny vyvedeno větší množství stávajících linek distribuční soustavy 110 kV společnosti ČEZ Distribuce, a.s. Nově je navrhováno dvojité vedení Výškov – odbočka Tuchlovice – Lišany (koridor E2 v ZÚR Ústeckého kraje). Širší oblast je napájena z rozvodny 110/22 kV Výškov vedeními 22 kV. Na zásobování obce se podílí tyto transformační stanice 22/0,4 kV: číslo TS LN_1141 LN_1142 LN_1143 LN_1144 LN_1416 LN_1417 LN_1456

název TS Výškov – JZD Výškov – Okály Výškov – Obec Výškov – Kolonie Počerady – Masna Počerady – ČSD Počerady – Obec

provedení příhradová zděná věžová příhradová sloupová zděná příhradová

majitel cizí ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ cizí ČEZ

trafo

2 trafa

Rozvody NN ve Výškově i Počeradech jsou realizovány převážně v kabelovém provedení, doplněné pouze v malé míře nadzemními přípojkami. Dle informace společnosti ČEPS, a.s. jsou sítě 22 kV i NN ve vyhovujícím stavu, v území nejsou plánovány žádné akce. Ochranné pásmo Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky (§ 46, odst. 2). S poukazem na ustanovení § 98, odst. 2 energetického zákona je právní režim ochranných pásem nutné posuzovat podle doby jejich vzniku a právního předpisu účinného v době jejich vzniku, tj. zákona č. 79/1957 Sb. a jeho prováděcím vládním nařízením č. 80/1957 Sb., § 6, zákona č. 222/1994 Sb., § 19, a současně platného zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění. Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

35

druh el. zařízení Nadzemní vedení do 400 kV Nadzemní vedení do 220 kV Nadzemní vedení do 110 kV

ochranné pásmo dle z. dle z. dle v.n. 458/2000 222/1994 80/1957 20 m 25 m 25 m 15 m 20 m 20 m 12 m 15 m 15 m

výrobna elektřiny Nadzemní vedení VN 22 kV Podzemní vedení Elektrická stanice nad 52 kV v budovách Elektrická stanice venkovní Elektrická stanice stožárová Elektrická stanice kompaktní a zděná Elektrická stanice vestavěná

20 m

20 m

7m 1m

7m 1m

20 m

20 m

20 m 7m 2m 1m

20 m 20 m 20 m 20 m

vymezení

od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče kolmo na oplocení nebo na vnější líc 30 m obvodového zdiva 10 m od krajního vodiče 1m od krajního kabelu 30 m

vymezení svislými 30 m rovinami vedenými ve vodorovné 30 m vzdálenosti 30 m 30 m

od oplocení nebo od vnějšího líce obvod. zdiva od obestavění

V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno mj. zřizovat stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky.

5.7.6. Elektronické komunikace Telekomunikace Síť elektronických komunikací (SEK) je napojena ze SO Louny. Místní (přístupová) síť byla ve Výškově i Počeradech vybudována cca před 15 lety, je z převážné části v úložném provedení. V lokalitě v současné době není plánována žádná rozsáhlá akce Telefónicy Czech Republic. Budují se pouze jednotlivé přípojky na základě požadavků zákazníků na zřízení konkrétních služeb. Společnost Telefónica Czech Republic, a.s. neplánuje na územní obce žádné investiční akce. Další informace ohledně kvality, kapacit a možnosti rozšíření sítě odmítla poskytnout. Dle informace starosty obce jsou v obci problémy s možností ADSL připojení a ve větší míře je proto využívána možnost bezdrátového připojení (zajišťuje společnost Losan). Radiokomunikace Radiokomunikace zajišťují pokrytí území rozhlasovým a televizním signálem, přenos telefonních hovorů a datové komunikace po radioreléových trasách. Trasy a zařízení provozují v řešeném území společnosti: • Radiokomunikace – spoje Jedlák – Louny Komenského nám. a Jedlák – Louny Pod nemocnicí, • Vodafone – základnová stanice MOPOC s MW spojem HH5888A, • Telefónica Czech Republic – bližší údaje neposkytla. Ochranná pásma jsou dána zákonem o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., §102, 103. Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu je zakázáno mj. provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení. Parametry ochranných pásem a rozsah omezení a podmínky ochrany nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrového spoje stanoví příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

36

5.8. Hygiena prostředí 5.8.1. Ovzduší Území obce spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v důsledku blízkosti severočeské průmyslové aglomerace. Místním zdrojem znečištění ovzduší je doprava na sil. II. třídy, vliv místní dopravy v porovnání s vlivy širšího území jsou malé.

5.8.2. Hluk a vibrace V území nebyl zaznamenán významný stacionární zdroj hluku a vibrací. Zdrojem hluku je převážně doprava, a to v na sil. II. třídy. Největší dopad hluku na plochy bydlení je v Počeradech a části sídla Výškov–rozvodna.

5.8.3. Staré ekologické zátěže V území byly zaznamenány staré ekologické zátěže v území – skládka Třískolupy.

5.8.4. Nakládání s odpady Zařízení pro nakládání s odpady V k.ú. Třískolupy je provozováno odkaliště popílku z elektrárny Počerady, včetně doplňujících provozů zpracování a skládkování odpadu. Odkaliště bylo zřízeno ve vyuhleném lomu. Popílek se na odkaliště transportuje hydraulickou dopravou (v potrubí v podobě suspenze vody a fluidních popelovin pod tlakem). V místě určení se odpad před ukládáním mísí s vápencem pro snížení polétavosti popílku. Lokalita bude zaplněna do několika let a následně rekultivována. Ve Výškově se nachází bioplynová stanice – zpracování rostlinných produktů a rostlinných biologických odpadů. V území se nenachází žádná skládka komunálního odpadu, provozované důlní plochy, zařízení na recyklaci odpadů, zařízení na kompostování odpadů nebo autovrakoviště. Likvidace odpadu z obce Komunální odpad z obce je svážen standardním způsobem f. Marius Pedersen a je likvidován na skládce mimo řešené území (např. Tušimice). Separovaný odpad je sbírán do označených kontejnerů na stanovištích separovaného odpadu ve všech sídlech. Velkoobjemový odpad je sbírán celoročně do mobilních velkoobjemových kontejnerů. Nebezpečný odpad je sbírán 1 –2 x ročně.

5.9. Místní územní systém ekologické stability 5.9.1. Přehled prvků ÚSES Ve správním území se nenacházejí žádné prvky NR-R ÚSES. Řešení lokálního systému ekologické stability bylo zapracováno ve stávajících ÚPD pro celé správní území obce na základě generelu ÚSES (RNDr. Tesařová, 1997). ÚSES byl řešen v měřítku 1 : 10 000, bez upřesnění do katastrální mapy. Vymezil následující lokální prvky ÚSES:


37

Lokální biocentra LBC 2 Na šachtě; vymezené, částečně funkční Rozloha: 11,96 ha v k.ú. Počerady Charakteristika: Společenstva břehových porostů (lužní), teplomilná trávobylinná; bývalý soutok Počeradského potoka s již neexistujícím přítokem od Třískolup, nyní bok odkaliště; zprostředkovává migraci druhů do plochy odkaliště. Zhodnocení: Vymezení LBC je vyhovující. LBC 7 Jezeř; vymezené, funkční, smíšené Rozloha: 30,00 ha v k.ú. Počerady Charakteristika: Společenstva teplomilná trávobylinná s keři, společenstva lesní, opuštěné sady, mezofilní sekané louky, okrajově lužní společenstva; bývalý soutok Počeradského potoka s již neexistujícím přítokem od Třískolup, nyní bok odkaliště; zprostředkovává migraci druhů do plochy odkaliště. Zhodnocení: Vymezení LBC je vyhovující, vzhledem k desetinásobku min. požadované výměry na lokální biocentrum (3 ha) je možné rozsah i zmenšit. LBC 10 Výškov; nevymezené, nefunkční, smíšené Rozloha: min. 3,00 ha v k.ú. Výškov u Počerad Charakteristika: Zástavba obce, veřejná zeleň, oplocené zahrady. Zhodnocení: LBC je ve stávající ÚPD vymezeno zcela nevhodným způsobem v kolizi z urbanizovaným územím sídla Výškov. Umístění LBC je ve skutečnosti možné pouze na malém dílu vymezené plochy, a to na p.p.č. 334/5 a 334/56 k.ú. Výškov u Počerad v rozsahu cca 0,2 ha, zbylou část je třeba umístit na plochy orné půdy severně od těchto pozemků. Současné nevhodné umístění je zobrazeno ve výkrese A2. Limity využití území, ve výkrese B4. Krajina, ÚSES, ZPF, PUPFL je zobrazeno LBC jako nevymezené (vyžadující nové vymezení), ve výkresech č. A3. Záměry na provedení změn v území a A4. Problémový výkres je naznačeno možné budoucí řešení. Lokální biokoridory LBK 1 Počeradský potok pod odkalištěm; vymezený, funkční Rozloha: min. 15 m šíře; vychází z LBC 2 v k.ú. Počerady, pokračuje přes k.ú. Výškov u Počerad do k.ú. Blažim. Charakteristika: Společenstva břehových porostů (lužní) po Počeradském potoce, úpatí tělesa odkaliště. Výsledné společenstvo habrová doubrava. Zhodnocení: Vymezení LBK je vyhovující. LBK 3; vymezený, částečně funkční Rozloha: min. 15 m šíře; vychází z LBC 2 v k.ú. Počerady, pokračuje přes k.ú. Třískolupy do k.ú. Polerady. Charakteristika: Společenstva trávobylinná s keři, po severovýchodním okraji odkaliště, v severní části zcela nefunkční – vede po orné půdě. Zhodnocení: Vymezení LBK je vyhovující, pouze v severní části je třeba trasu zkoordinovat s trasou ÚSES v k.ú. Polerady (ORP Most), ve stávajícím ÚPO Polerady tento biokoridor nepokračuje, návaznost je možno zajistit u areálu BEST a.s. v k.ú. Polerady. LBK 4; vymezený, částečně funkční až funkční Rozloha: min. 15 m šíře; vychází z LBC 2 v k.ú. Počerady, pokračuje do k.ú. Volevčice. Charakteristika: Břehové porosty Počeradského potoka mezi ornou půdou. Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

38

Zhodnocení: Vymezení LBK je vyhovující, pouze v severní části je třeba trasu zkoordinovat s trasou ÚSES v k.ú. Volevčice (ORP Most, tato obec dosud nemá územní plán) a s k.ú. Polerady, kde tento LBK chybí. LBK 5 K odkališti; vymezený, částečně funkční Rozloha: min. 15 m šíře; k.ú. Výškov u Počerad, spojuje LBK 1 a LBK 11. Charakteristika: Porosty podél polní cesty mezi ornou půdou. Zhodnocení: Vymezení LBK je vyhovující. LBK 6 K Jezeři; vymezený, částečně funkční Rozloha: min. 15 m šíře; k.ú. Počerady, spojuje LBC 2 a LBC 7. Charakteristika: Porosty podél polní cesty mezi ornou půdou, nefunkční úsek přes kolejiště a ornou půdou k Jezeři. Zhodnocení: Vymezení LBK je vyhovující, problematické je překonání železniční trati. LBK 8; vymezený, částečně funkční Rozloha: min. 15 m šíře; vychází z LBC 7 v k.ú. Počerady, pokračuje do k.ú. Volevčice. Charakteristika: porosty podél polní cesty mezi ornou půdou, v jižní části podél silnice ornou půdou nefunkční. Zhodnocení: Vymezení LBK je vyhovující, pouze v severní části je třeba trasu zkoordinovat s trasou ÚSES v k.ú. Volevčice (ORP Most, tato obec dosud nemá územní plán). LBK 9; vymezený, částečně funkční Rozloha: min. 15 m šíře; vychází z LBC 7 v k.ú. Počerady, pokračuje do k.ú. Výškov u Počerad a dále do k.ú. Břvany. Charakteristika: Lužní společenstva, pokračuje po melioračních kanálech k potoku Jezeř. Zhodnocení: Vymezení LBK je vyhovující, návaznost v ÚP Břvany je zajištěna. LBK 11 K Vidovli; vymezený, nefunkční Rozloha: min. 15 m šíře; vychází z LBC 10 v k.ú. Výškov u Počerad, pokračuje do k.ú. Vidovle. Charakteristika: Orná půda, místy se zbytky meze, výsledné společenstvo subxerofilních doubrav; v k.ú. Vidovle navazuje na stávající mez. Zhodnocení: Vymezení LBK je vyhovující, pouze podél zastavěného území Výškova je třeba nově vymezit, a to podél hranice budoucího rozvoje; také je třeba trasu zkoordinovat s trasou ÚSES v k.ú. Vidovle (ÚP Bítozeves). LBK 12 K Břvanskému vrchu; jen z části vymezený, převážně nefunkční Rozloha: min. 15 m šíře; vychází z LBC 10 v k.ú. Výškov u Počerad, pokračuje do k.ú. Vrbka u Postoloprt a dále do k.ú. Břvany. Charakteristika: Převážně orná půda, výsledné společenstvo subxerofilních doubrav; přes sídlo Výškov vymezen pouze směrově bez územního vymezení, dále veden ornou půdou podél místní komunikace k rozvodně, kříží železniční trať a podchází těleso silnice II. třídy, pokračuje po náspu silnice (krátký funkční úsek), podél silnice na Vrbku k jihu, ornou půdou k východu podél katastrální hranice na Břvany. Zhodnocení: Vymezení LBK je jen částečně vyhovující; úseky vymezené po asfaltových komunikacích je třeba umístit pouze na jednu stranu komunikace; nevymezený úsek v sídle Výškov je třeba vymezit, a to podél severní a východní hranice zastavěného území (mimo zastavěné území a za hranici budoucího rozvoje, současné vymezení urbanizovaným územím je nesmyslné a nepoužitelné). Je třeba trasu zkoordinovat s trasou ÚSES v k.ú. Vrbka u Postoloprt a k.ú. Břvany. Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

39

LBK 13; vymezený, částečně funkční Rozloha: min. 15 m šíře; k.ú. Počerady, spojuje LBC Zvonice v k.ú. Polerady a LBC Moravěves v k.ú. Havraň. Charakteristika: Po mezi převážně ornou půdou, výsledné společenstvo subxerofilních doubrav; v jižní části po okraji rekultivované plochy, v severní části ornou půdou. Zhodnocení: Vymezení LBK je vyhovující, je třeba trasu zkoordinovat s trasou ÚSES v k.ú. Polerady a k.ú. Havraň. Interakční prvky IP20 až IP25, IP26 část, IP27 část, IP28, IP29 část v k.ú. Počerady IP26 část, IP27 část, IP29 část, IP30, IP31 v k.ú. Výškov u Počerad IP32 v k.ú. Třískolupy

5.9.2. Návaznost ÚSES na sousedních katastrálních územích LBK 1 – návaznost na k.ú. Blažim (ORP Žatec) nebyla prověřena, ÚPSÚ Blažim nebyl k dispozici. Dle sdělení ÚÚP ORP Žatec se jedná o ÚPSÚ již nevyhovující LBK 3 – návaznost na k.ú. Polerady (ORP Most) není zajištěna, v ÚP Výškov je třeba provést změnu trasy LBK a v ÚP Polerady doplnit novou trasu změnou ÚP. LBK 4 – návaznost na k.ú. Volevčice (ORP Most) bude třeba zajistit v ÚP Volevčice (tato obec nemá dosud ÚPD, ÚP je ve fázi schváleného zadání); dále na k.ú. Polerady doplnit novou trasu změnou ÚP. LBK 8 – návaznost na k.ú. Volevčice (ORP Most) bude třeba zajistit v ÚP Volevčice (tato obec nemá dosud ÚPD, ÚP je ve fázi schváleného zadání) spolu s krátkou propojkou na LBK vedoucí po severní katastrální hranici v k.ú. Břvany, propojka chybí jak na území Výškova, tak Volevčic. LBK 9 – návaznost na k.ú. Břvany (ORP Louny) je ve stávající ÚPD vyhovující. LBK 11 – návaznost na k.ú. Vidovle (obec Bítozeves, ORP Žatec) nebyla prověřena, ÚPSÚ Bítozeves (k.ú. Vidovle) nebyl k dispozici. LBK 12 – návaznost na k.ú. Vrbka u Postoloprt (město Postoloprty, ORP Louny) je vyhovující, LBK ve v obou ÚPD vymezen stejně po katastrální hranici mezi oběma obcemi s pokračováním na Vrbku, včetně vedlejší odbočky na k.ú. Břvany. LBK 13 severní směr – návaznost na k.ú. Polerady (ORP Most) není zajištěna, v ÚP Polerady je třeba provést doplnění trasy LBK podél katastrální hranice mezi k.ú. Lišnice a k.ú. Polerady. LBK 13 západní směr – návaznost na sídlo Moravěves v k.ú. Havraň (ORP Most) není zajištěna, v ÚP Havraň nebo ÚP Blažim je třeba provést doplnění trasy LBK (dvě alternativy vedení trasy). LBK chybějící – z území k.ú. Rvenice (město Postoloprty, ORP Louny) v ÚP Postoloprty je vymezen LBK, který je ukončen na katastrální hranici, v k.ú. Výškov u Počerad chybí propojení na LBK 12.

5.10. Zemědělský půdní fond k.ú. Počerady Výškov u Počerad Třískolupy celkem % z celku

ZPF celkem (ha) orná půda (ha) TTP (ha) zahrady (ha) výměra k.ú. (ha) 270,1402 259,2954 8,7046 2,1402 440,6023 575,4012 571,5758 1,1057 2,7197 651,8893 95,6807 92,4934 3,1873 0,0000 338,4709 941,2221 923,3646 12,9976 4,8599 1430,9625 72,5 % 64,5 % 0,9 % 0,3 %


40

Zemědělský půdní fond tvoří významnou část výměry řešeného území (72,5 % území), z něj pak je nejvíce orné půdy (64,5 % z území, 98,1 % ze ZPF). V území se nenacházejí sady, chmelnice ani vinice.

5.11. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Zájmové území spadá z hlediska lesnického začlenění do přírodních lesních oblastí č. 2 – Podkrušnohorské pánve a č. 5 České středohoří. Lesní vegetační stupně: 1 – dubový, ve vyšších polohách 2 – bukovo-dubový Lesy zabírají jen nepatrnou část správního území (1,29 ha, tj. cca 0,09 % ze 1430,96 ha). Jedná se o jednotlivé p.p.č. 494/1 a 494/5 k.ú. Třískolupy (bez porostu, užíváno jako orná půda); p.p.č. 37/2 k.ú. Počerady; p.p.č. 105/4, 105/8, 105/9 k.ú. Počerady; p.p.č. 636/2 k.ú. Výškov u Počerad. Část lesů jsou lesy hospodářské, část zvláštního určení (zákon č. 289/1995 Sb. člení lesy podle převažujících funkcí do tří kategorií). Do kategorie lesů ochranných se zařazují lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech a lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod nebo na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.

5.12. Demografické podmínky 5.12.1. Postavení v systému osídlení Obec Výškov je typická obec na pomezí úrodných oblastí Poohří a průmyslového regionu Mostecka, která se vyznačuje minimální občanskou vybaveností sloužící převážně obyvatelům obce (obchod, kulturní dům ve Výškově, restaurace v Počeradech), a jen omezenou nabídkou pracovních příležitostí. Obyvatelé obce vyjíždí (za prací, do škol, za vyššími stupni vybavenosti) do nadřazených center jako je Most, Louny, Postoloprty. Díky okrajovému vlivu rozvojové oblasti Mostecka se v obci uplatňují mírné rozvojové tlaky v oblasti bydlení, rozsah vymezených zastavitelných ploch ve stávající ÚPD je však omezený a nedostatečný.

5.12.2. Základní charakteristika obyvatelstva Věková struktura: Počet obyvatel

0–14

m 15–59 ž 15–54 (%)

1991 2001 2011

397 371 506

79 73 99

m 60 a víc ž 55 a víc (%)

19,9 19,7 19,6


236 264 356

věkový index (%)

59,4 71,2 70,3

82 34 51

20,7 9,1 10,1

0,96 2,14 1,94

41

Tabulka srovnává údaje o procentuálním zastoupení jednotlivých věkových skupin, získaných při Sčítání obyvatelstva v letech 1991 a 2001. Z tabulky je patrné, že: • Zvyšující se počet obyvatel v posledním desetiletí. • Procento dětí je dlouhodobě stabilizované, počet dětí se zvýšil v závislosti na zvyšujícím se počtu obyvatel. • Věkový index (poměr předproduktivního a poproduktivního obyvatelstva) se v 90. letech významně zhoršil (odlivem mladších obyvatel), tento trend byl v posledních 10 – 15 letech zvrácen přílivem nových obyvatel a postupnou stabilizací demografické struktury. Počet obyvatel v posledních letech k 31. 12.: 2000 327

2001 377

2002 420

2003 450

2004 467

2005 485

2006 486

2007 489

2008 495

2009 503

2010 505

2011 502

2012 507

2013 501

Pracovní příležitosti: Následující tabulka srovnává údaje o zaměstnanosti, získané při Sčítání obyvatelstva v letech 1991 a 2001: ekonomicky aktivní 1991 2001 2011

za prací vyjíždí 214 196 227

86 65 77

(%) 40,2 33,2 33,9

zemědělství a lesnictví (%) 78 36,4 21 10,7 4 1,8

průmysl a stavebnictví (%) 84 39,3 84 42,9 65 28,6

služby a ostatní (%) 52 24,3 91 46,4 158 69,6

Z tabulky je patrné, že: • Počet ekonomicky aktivních obyvatel po propadu v 90. letech se v posledních 10 – 15 letech opět zvýšil spolu s počtem obyvatel. • Počet obyvatel za prací vyjíždějících je stabilizovaný na cca 1/3, tj. v řešeném území je částečná nabídka pracovních příležitostí. • Základní orientace změn v 90. letech znamenala výrazný pokles pracovních příležitostí v zemědělství, naopak zvýšení v průmyslu a ve službách. Další vývoj v dalším desetiletí přinesl pokles zaměstnanosti v zemědělství k absolutnímu minimu, poklesl rovněž průmysl a stavebnictví, zato narůstá počet zaměstnaných ve službách (v nejširším smyslu).

5.12.3. Domovní a bytový fond Následující tabulka ukazuje vývoj trvale obydlených a neobydlených domů: 1991 2001 2011

trvale obydlené 116 112 153

neobydlené – prázdné — 17 24

neobydlené – rekreace 1 5 2

celkem — 134 179

Následující tabulka ukazuje vývoj trvale obydlených a neobydlených bytů: 1991 2001 2011

trvale obydlené (v RD) 135 (113) 125 (114) 176

neobydlené – prázdné — 32 24


neobydlené – rekreace — 0 2

celkem — 157 212

42

Poměr počtu obyvatel, domů a bytů ukazuje následující tabulka: obyvatel

trvale obydlených trvale obydlených domů bytů 397 116 135 371 112 125 506 153 176

1991 2001 2011

počet obyvatel na počet obyvatel na jeden dům jeden byt 3,42 2,94 3,31 2,97 3,31 2,85

Z tabulky je patrné, že úměrně nárůstu počtu obyvatel za poslední desetiletí narůstal i počet trvale obydlených domů, z významné části je tento nárůst tvořen novou výstavbou v RD. Počet obyvatel na 1 dům nebo 1 byt se v poslední době stabilizoval.

5.12.4. Předpokládaný rozvoj Díky dobrému technickému vybavení obce a dobrému dopravnímu spojení s vyššími centry lze předpokládat mírný nárůst obyvatel migrací a lze proto očekávat nárůst potřeby nových obytných domů. Také vzhledem ke snižujícímu se počtu obyvatel na jeden trvale obydlený dům lze očekávat nárůst potřeby nových obytných domů. Během posledních 12 let byl nárůst 130 obyvatel (2001 – 371, 2013 – 501), tj. o 35 %. Z hlediska bilance územního plánu pro období cca 20 let lze očekávat min. 10 % nárůstu potřeb, tj. 10 % z 501 obyvatel činí cca 50 obyvatel, což odpovídá při 2,5 – 3,0 obyvatel na byt cca 20 – 27 nových RD, pro které budou zastavitelné plochy dimenzovány.

6. STATISTICKÉ ÚDAJE KATASTRU NEMOVITOSTÍ k.ú. Počerady 723185 Druh pozemku orná půda zahrada travní plocha lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha vodní plocha vodní plocha zastavěná plocha zastavěná plocha zastavěná plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha Celkem KN Par. DKM

Způsob využití

les (ne hospodářský) nádrž umělá tok přirozený zamokřená plocha společný dvůr zbořeniště dobývací prostor dráha jiná plocha manipulační plocha neplodná půda ostatní komunikace silnice sportovní a rekreační plocha zeleň


Počet parcel 263 38 21 3 3 4 10 1 9 2 86 10 56 30 140 67 59 11 2 6 821 821

Výměra (m2) 2592954 21402 87046 6637 4177 10004 15999 213 2549 210 52672 21330 150156 47452 1012870 234693 90241 37970 10155 7293 4406023 4406023

43

Typ údaje č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če Celkem budov LV spoluvlastník

Způsob využití administrativa bydlení jiná stavba občanská vybavenost občanská vybavenost průmyslový objekt rodinný dům technická vybavenost administrativa garáž jiná stavba občanská vybavenost průmyslový objekt technická vybavenost výroba zemědělská stavba

Počet 1 28 1 1 1 1 17 1 1 5 10 3 1 10 1 4 86 83 99

k.ú. Třískolupy 771139 Druh pozemku orná půda travní porost zastavěná plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha Celkem KN Par. DKM Typ údaje bez čp/če bez čp/če Celkem budov LV spoluvlastník

Způsob využití

dráha jiná plocha manipulační plocha neplodná půda ostatní komunikace

Počet parcel 25 1 3 3 8 222 3 67 332 332

Způsob využití jiná stavba technická vybavenost

Výměra (m2) 924934 31873 1866 7338 68673 2305206 15511 29308 3384709 3384709 Počet 1 2 3 12 16

k.ú. Výškov u Počerad 788554 Druh pozemku orná půda zahrada travní porost lesní pozemek vodní plocha vodní plocha zastavěná plocha zastavěná plocha zastavěná plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

Způsob využití

les (ne hospodářský) nádrž umělá tok přirozený společný dvůr zbořeniště dráha hřbitov – urnový háj jiná plocha manipulační plocha


Počet parcel 714 84 9 1 2 8 17 17 269 7 1 14 123

Výměra (m2) 5715758 27197 11057 2055 1496 15372 9134 4557 99564 41580 2662 13468 312763 44

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha Celkem KN Par. DKM Typ údaje č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.e. bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če Celkem budov byt.z. Celkem jednotek LV spoluvlastník

neplodná půda ostatní komunikace silnice sportovní a rekreační plocha zeleň

7 69 12 5 3 1362 1362

Způsob využití administrativa bydlení bytový dům jiná stavba občanská vybavenost občanská vybavenost průmyslový objekt rodinný dům zemědělská stavba garáž garáž jiná stavba občanská vybavenost průmyslový objekt technická vybavenost zemědělská stavba byt

17330 106101 125686 12004 1109 6518893 6518893 Počet 1 70 1 1 2 2 1 60 1 28 24 6 6 7 24 30 264 3 3 146 185

7. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚP Problémové jevy jsou uvedeny ve výkrese č. A4. Problémový výkres. Obec Výškov je typická obec na pomezí úrodných oblastí lounského Poohří a průmyslového regionu Mostecka, na jejímž území se střetávají klady i zápory obou území: • Lounsko – kvalitní zemědělské půdy a bohatý historický stavební fond zemědělského charakteru (statky); – historická zástavba v současné době z části prázdná a chátrající (převážně v Počeradech), nezaměstnanost a vylidňování; • Mostecko – dotčení území těžbou (v minulosti) a výrobou elektrické energie (stále probíhá), zátěže životního prostředí, enormní zásahy do krajiny (změny panoramat, narušení vodního režimu, likvidace sídel), znečištění ovzduší, zvýšení dopravní zátěže; – investice do veřejné infrastruktury, pracovní příležitosti. Úkolem ÚP bude nalézt rovnováhu mezi těmito kladnými a zápornými vlivy v území, a to prostředky, které má územní plánování k dispozici.


45

7.1. Závady 7.1.1. Urbanistické problémy V území byly identifikovány následující problémy: • brownfields, tj. plochy v zastavěném území ze zástavbou z části nebo zcela zaniklou, nevyužití potenciálu území, plochy mohou být také zdrojem závad hygienických a estetických; v grafické části vymezeny dle využití plochy brownfields, původně bydlení a občanské vybavení, a plochy pův. výrobní, • proluky v zastavěném území.

7.1.2. Dopravní problémy Významné dopravní problémy nebyly zaznamenány.

7.1.3. Problémy hygienické a problémy životního prostředí Byly zaznamenány následující problémy: • odkaliště popílku elektrárny Počerady – problém krajinně estetický a hygienický; bude řešen rekultivací území po zaplnění kapacity odkaliště, • narušení vodního režimu v k.ú. Třískolupy, rekultivace území bude muset řešit i regulaci vodního režimu v území do Počeradského potoka a řešení eroze rekultivovaného území, • nedostatek ploch zeleně v krajině – bude řešeno zvýšením rozsahu ploch zeleně, např. plochy pro ÚSES, liniové prvky zeleně v krajině, • dotčení sídla Počerady hlukem z průjezdné dopravy, zvl. kamionové – vzhledem k terénní konfiguraci není přeložka silnice mimo sídlo reálná. Problematika návaznosti systému ÚSES na okolní obce je uvedena v kap. 5.9.2.

7.2. Střety záměrů na provedení změn v území Střety záměrů jsou uvedeny ve výkrese č. A3. Záměry na provedení změn v území. Vzájemné střety mezi záměry nebyly zaznamenány. Střety záměrů s plochami pro ÚSES • LBC 7 Jezeř a záměr ploch bydlení – bude koordinován v návrhu ÚP; vzhledem k rozsahu LBC (30 ha) je jeho korekce možná, • LBK 6 a záměr plochy pro výrobu a podnikání – plochu pro průchod LBK bude na okraji plochy výroby možno vymezit, • LBC 10, LBK 11 a LBK 12 v sídle Výškov, kolize se stávající zástavbou – vzhledem k nevhodnému dosavadnímu řešení průchodu ploch ÚSES sídlem bude vedení a vymezení těchto prvků přehodnoceno. Střety záměrů s limity využití území • území s archeologickými nálezy: plocha odkaliště popílku, rekultivace plochy není ve střetu s případnými archeologickými nálezy, předchozí těžbou uhlí již bylo pravděpodobně celé území narušeno, • architektonické hodnoty: nedochází ke střetům, • CHLÚ, DP, výhradní ložiska: nedochází ke střetům, • ložiska nevyhrazených nerostů: zasahují do významné části sídla Výškov a celého sídla Výškov–rozvodna; vzhledem k rozsahu ploch je na území sídla primární ochrana a rozvoj civilizačních a kulturních hodnot sídla – těžba nebude uplatněna v sídlech a jejich okolí, Územní plán Výškov – Doplňující průzkumy a rozbory

46

• poddolovaná území a důlní díla: budou při rozvoji území respektována, • vodní toky a meliorační strouhy: nedochází ke střetům, • pásmo při správě toku: bude při rozvoji území respektováno, • o.p. vodního zdroje: nedochází ke střetům, • o.p. lesa: nedochází ke střetům, • o.p. hřbitova: nedochází ke střetům, • zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany: celý rozvoj sídla Výškov je limitován nejvyššími třídami ochrany ZPF, rozvoj sídla není možný bez zásahu do těchto ploch, • o.p. silnice: zasahuje do významného počtu ploch záměrů, bude respektováno při umísťování staveb v plochách, • o.p. železnice: zasahuje do několika ploch záměrů v Počeradech, bude respektováno při umísťování staveb v plochách nebo bude třeba udělení souhlasu správního úřadu, • vzletové roviny letiště Raná – zasahují celé sídlo Počerady, omezení má pouze výškových charakter a vzhledem k nízkopodlažnímu charakteru sídla je marginální, • o.p. vodovodu, kanalizace, kabelové vedení VN, sdělovací vedení – ochranná pásma budou respektována při umísťování staveb, • o.p. ČOV Výškov – zasahuje do ploch záměrů bydlení, střet bude v ÚP koordinován např. vymezením ploch veřejné zeleně nebo omezením umístění staveb v ploše bydlení, • o.p. VVN: ke střetům dochází pouze u záměru plochy jižně od rozvodny (řešením je omezení v umístění budov na ploše) a dále u ploch krajinné zeleně (řešením je omezení výsadby stromových dřevin), • o.p. VN – kolize několika ploch záměrů, zvl. v Počeradech, ochranná pásma budou respektována při umísťování staveb v plochách nebo budou navrženy přeložky vedení VN.

7.3. Ohrožení území Ve správním území se nenacházejí žádné sesuvy, neuplatňuje se zde záplavové území toků ani zátopové území při narušení vodního díla. V území se uplatňují poddolovaná území – viz kap. 3.3.3. V území se nenacházejí žádné zóny havarijního plánování. Elektrárna Počerady ani rozvodna Výškov nespadají z hlediska svého provozu a ohrožení okolí do kategorie ploch, u kterých je dle zákona nezbytné stanovení vnější havarijní zóny.


47

NEJČASTĚJI UŽÍVANÉ ZKRATKY Obecné RD – rodinné domy PZ – průmyslová zóna ZŠ – základní škola MŠ – mateřská škola Státní správa ČSÚ – Český statistický úřad KÚ – krajský úřad MěÚ – městský úřad SMO – státní mapa odvozená KN – katastr nemovitostí PK – pozemkový katastr SPI – soubor popisných informací KPÚ – komplexní pozemková úprava GIS – geografický informační systém ZABAGED – základní báze geografických dat k.ú. – katastrální území m.č. – místní část č.p. – číslo popisné p.č. – parcelní číslo p.p.č. – pozemkové parcelní číslo st.p.č. – stavební parcelní číslo DO – dotčené orgány státní správy Urbanismus PÚR ČR – Politika územního rozvoje České republiky ÚAP – územně analytické podklady ÚPD – územně plánovací dokumentace ÚP VÚC – územní plán velkého územního celku (do r. 2006) ZÚR – zásady územního rozvoje (od r. 2007) ÚPnSÚ – územní plán sídelního útvaru (do r. 1998) ÚPO – územní plán obce (od r. 1998 do r. 2006) ÚP – územní plán (od r. 2007) RP – regulační plán (od r. 1998) ÚTP – územně technický podklad ÚPP – územně plánovací podklad US – urbanistická studie (do r. 2006) ÚS – územní studie (od r. 2007) SZÚO – současně zastavěné území obce (do 2006) ZÚ – zastavěné území (od r. 2007) VPS – veřejně prospěšná stavba VPO – veřejně prospěšné opatření Ochrana kulturních hodnot MK – ministerstvo kultury ÚAN – území s archeologickými nálezy Doprava MÚK – mimoúrovňová křižovatka ČSPHm – čerpací stanice pohonných hmot ČD – České dráhy žst. – železniční stanice Technická infrastruktura TI – technická infrastruktura


DN – průměr potrubí ČOV – čistírna odpadních vod PHO – pásmo hygienické ochrany EO – ekvivalent obyvatel ČHP – číslo hydrologického pořadí BSK – biologická spotřeba kyslíku CHSK – chemická spotřeba kyslíku TR – transformovna TS – trafostanice VVN – velmi vysoké napětí VN – vysoké napětí NN – nízké napětí TUV – teplá užitková voda CZT – centrální zásobování teplem ČRa – České radiokomunikace Nerostné suroviny DP – dobývací prostor CHLÚ – chráněné ložiskové území OBÚ – obvodní báňský úřad PÚ – poddolované území ÚSES, ochrana přírody a krajiny MŽP – ministerstvo životního prostředí ÚSES – územní systém ekologické stability LÚSES – lokální územní systém ekologické stability LBC – lokální biocentrum RBC – regionální biocentrum NRBC – nadregionální biocentrum LBK – lokální biokoridor RBK – regionální biokoridor NRBK – nadregionální biokoridor IP – interakční prvek CHKO – chráněná krajinná oblast EVL – evropsky významná lokalita (Natura 2000) PO – ptačí oblast (Natura 2000) VKP – významný krajinný prvek MCHÚ – maloplošné chráněné území PS – památný strom ZPF – zemědělský půdní fond ZVHS – Zemědělská vodohospodářská správa BPEJ – bonitované půdně ekologické jednotky PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa LČR – Lesy České republiky CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod Životní prostředí REZZO – registr emisí zdrojů znečišťujících ovzduší ČHMÚ – Český hydrometeoro1ogický ústav TKO – tuhý komunální odpad Zvláštní zájmy VUSS – vojenská ubytovací a stavební správa CO – civilní ochrana HZS – Hasičský záchranný sbor

48

ÚZEMNÍ PLÁN VÝŠKOV. Doplňující průzkumy a rozbory. Textová část

Recommend Documents