Územní plán SEPEKOV PRŮZKUMY A ROZBORY

Územní plán SEPEKOV PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

vypracoval atelier M.A.A.T. listopad 2010 ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

1

OBSAH:

Seznam použitých zkratek

str. 7

Preambule

str. 8

1

Důvody pro pořízení ÚP a stanovení hlavních cílů řešení

str. 9

1.A

Důvod pro pořízení ÚP městyse

str. 9

1.B

Hlavní cíle rozvoje území

str. 9

______________________________________________________________

______________________________________________________________

2

Základní okruhy informací o území

str. 10

2.A

Vymezení a základní charakteristiky řešeného území

str. 10

2.B

Geografie a historie území

str. 10

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

str. 14

2.C.1 2.C.2 2.C.3 2.C.4 2.C.5

Obyvatelstvo podle věku – 2001 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – 2001 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity – 2001 Porovnání vývoje podle počtu domů a podle počtu obyvatel Srovnání vývoje podle počtu domů obyvatel – Sepekov a Milevsko

str. str. str. str. str.

2.D.1 2.D.2 2.D.3

Urbanistická kompozice sídla Líšnice Urbanistická kompozice sídla Sepekov Urbanistická kompozice sídla Zálší

str. 23 str. 23 str. 23

2.E

Uspořádání krajiny

str. 24

2.F

Dopravní vazby

str. 25

2.B.1 2.B.2 2.B.2.a 2.B.2.b 2.B.2.c 2.B.2.d

2.E.1 2.E.2 2.E.3

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Historie území Sepekov Historická souvislost Osobnosti a spolky Památky

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Přírodní památky, hodnotná přírodní území Vodní režim krajiny

str. str. str. str. str. str.

10-11 11 11 11-12 12-13 13

14 15 16 17-20 21-22

str. 24 str. 24 str. 24

2.F.1 Silniční doprava str. 25 2.F.2 Železniční doprava str. 25 2.F.3 Uliční síť str. 25 2.F.4 Hromadná osobní doprava str. 25 ______________________________________________________________

ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

2

3

Územně analytické podklady

str. 26

3.A

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

str. 26

3.A.1 3.A.2 3.A.3 3.A.4

Zastavěné území Plochy výroby Plochy občanského vybavení Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Památková rezervace vč. OP Památková zóna vč. OP Krajinná památková zóna Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Památka UNESCO vč. OP Urbanistické hodnoty Region lidové architektury Historicky významná stavba, soubor Architektonicky cenná stavba, soubor Významná stavební dominanta Území s archeologickými nálezy Oblast krajinného rázu Místo krajinného rázu Místo významné události Významný vyhlídkový bod Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek registrovaný Významný krajinný prvek ze zákona Přechodně chráněná plocha Národní park vč. zón a OP Chráněná krajinná oblast vč. zón Národní přírodní rezervace vč. OP Přírodní rezervace vč. OP Národní přírodní památka vč. OP Přírodní park Přírodní památka vč. OP Památný strom vč. OP Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA – ptačí oblast Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Lesy ochranné Les zvláštního určení Lesy hospodářské Vzdálenost 50 m od okraje lesa Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice biochor Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP Chráněná oblast přirozené akumulace vod Zranitelná oblast

str. 26 str. 26-27 str. 27-28

3.A.5 3.A.6 3.A.7 3.A.8 3.A.9 3.A.10 3.A.11 3.A.12 3.A.13 3.A.14 3.A.15 3.A.16 3.A.17 3.A.18 3.A.19 3.A.20 3.A.21 3.A.22 3.A.23 3.A.24 3.A.25 3.A.26 3.A.27 3.A.28 3.A.29 3.A.30 3.A.31 3.A.32 3.A.33 3.A.34 3.A.35 3.A.36 3.A.37 3.A.38 3.A.39 3.A.40 3.A.41 3.A.42 3.A.43 3.A.44 3.A.45 3.A.46


3

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

28 29 29 29 29 30 30 30 30 30 30-31 31 31 32 32 32 32 32-33 33 33 33 33 34 34 34 34 34 34 34-35 35 35 35

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

35 35 35 35-36 36 36 36 36 37 37 37

3.A.47 3.A.48 3.A.49 3.A.50 3.A.51 3.A.52 3.A.53 3.A.54 3.A.55 3.A.56 3.A.57 3.A.58 3.A.59 3.A.60 3.A.61 3.A.62 3.A.63 3.A.64 3.A.65 3.A.66 3.A.67 3.A.68 3.A.69 3.A.70 3.A.71 3.A.72 3.A.73 3.A.74 3.A.75 3.A.76 3.A.77 3.A.78 3.A.79 3.A.80 3.A.81 3.A.82 3.A.83 3.A.84 3.A.85 3.A.86 3.A.87 3.A.88 3.A.89 3.A.90 3.A.91 3.A.92 3.A.93 3.A.94 3.A.95 3.A.96 3.A.97

Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodní nádrž Povodí vodního toku, rozvodnice Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Území určené k rozlivům povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území a území jiných geologických rizik Staré důlní dílo Staré zátěže území a kontaminované plochy Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odval, výsypka, odkaliště, halda Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Vodovodní síť vč. OP Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Síť kanalizačních stok vč. OP Výrobna elektřiny vč. OP Elektrická stanice vč. OP Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Technologický objekt zásobování plynem vč. OP Vedení plynovodu vč. OP (BP) Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP Ropovod vč. OP Produktovod vč. OP Technologický objekt zásobování teplem vč. OP Teplovod vč. OP Elektronické komunikační zařízení vč. OP Komunikační vedení vč. OP Jaderné zařízení Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Skládka vč. OP Spalovna vč. OP Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP Dálnice vč. OP Rychlostní silnice vč. OP Silnice I. třídy vč. OP Silnice II. třídy vč. OP Silnice III. třídy vč. OP Místní a účelové komunikace Železniční dráha vč. OP Železniční dráha regionální vč. OP Koridor vysokorychlostní železniční trati Vlečka vč. OP ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

4

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

37 38 38 38 38-39 39 39 39 39 39 39 39 39 40 40 41 41 41 41 41 41-42 42-43 43 44-45 45 45-46 46 46 46-47 47 47 47 47 47 47 48 48

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

48 48 48 48 48 48 49 49 49 49 49 50 50 50

3.A.98 Lanová dráha vč. OP 3.A.99 Speciální dráha vč. OP 3.A.100 Tramvajová dráha vč. OP 3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP 3.A.102 Letiště vč. OP 3.A.103 Letecká stavba vč. OP 3.A.104 Vodní cesta 3.A.105 Hraniční přechod 3.A.106 Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy 3.A.106.b Turistické stezky 3.A.106.c Naučné stezky 3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP 3.A.108 Vojenský újezd 3.A.109 Vymezené zóny havarijního plánování 3.A.110 Objekt civilní ochrany 3.A.111 Objekt požární ochrany 3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR 3.A.113 OP hřbitova, krematoria 3.A.114 Jiná OP 3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství 3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 3.A.117 Zastavitelná plocha 3.A.118 Jiné záměry 3.A.119 Další dostupné informace

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50-51 52 52 52 52 52 52 53 53 53 53 53 53 53-54 54

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

str. 55

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

str. 57

4.A

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT

str. 57

4.A.1 4.A.2 4.A.3 4.A.4 4.A.5 4.A.6 4.A.7 4.A.8 4.A.9 4.A.10

Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

4.B

Závěr rozboru udržitelného rozvoje území

str. 63

3.B.1 Výsledky vyhodnocení pracovních map str. 55 3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou str. 55-56 ______________________________________________________________

4.B.1 Vztah Sepekova a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území 4.B.2 Závěrečná SWOT analýza 4.B.2.a Charakteristika Sepekova – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky)


5

57 57-58 58 58-59 59 59-60 60-61 61 61-62 62

str. 63 str. 63 str. 63

4.B.2.b Charakteristika Sepekova – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) str. 63 4.B.2.c Šance Sepekova (příležitosti) str. 63-64 4.B.2.d Rizika Sepekova (hrozby) str. 64 ______________________________________________________________

5

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

str. 65

5.A

Priority Sepekova v územně plánovací činnosti

str. 65

5.B

Problémy k řešení městyse Sepekov

str. 65-66

__________________________________________________________

6

Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy


6

str. 67

Seznam použitých zkratek: AV AZZÚ BP BPEJ ČOV ČR ČS DN DO DOK EO EVL JČK KČT KÚ LBK MŠ MŽP NN NSZ OP OZZL Pr+R PRVKÚC RD RR RS ŘÚ SOU STL TS ÚAP ÚP ÚPD ÚPnSÚ ÚPO ÚSES ÚSKP ÚSOP VN VNK VOŠ VPS VTL VVN ZD ZOD ZPF ZŠ ZÚR

Akademie věd aktivní zóna záplavového území bezpečnostní pásmo bonitovaná půdně ekologická jednotka čistírna odpadních vod Česká republika čerpací stanice jmenovitý průměr dotčené orgány dálkový optický kabel ekvivalentní počet obyvatel evropsky významná lokalita Jihočeský kraj Klub českých turistů krajský úřad lokální biokoridor mateřská škola ministerstvo životního prostředí nízké napětí nový Stavební zákon, v platném znění ochranné pásmo odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví průzkumy a rozbory plán rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku rodinný dům radioreleová regulační stanice řešené území střední odborné učiliště středotlaký trafostanice územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru územní plán obce územní systém ekologické stability ústřední seznam památek České republiky ústřední seznam ochrany přírody vysoké napětí vysoké napětí – kmenové vedení vyšší odborná škola veřejně prospěšná stavba vysokotlaký velmi vysoké napětí zemědělské družstvo zemědělské obchodní družstvo zemědělský půdní fond základní škola zásady územního rozvoje ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

7

Preambule Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky. Průzkumy a rozbory městyse Sepekov (dále jen průzkumy a rozbory) v rozsahu územně analytických podkladů (§185, odst. 3 nového stavebního zákona, v platném znění) jsou podle ustanovení §11, odst. 1 vyhl. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, podkladem pro zadání územního plánu Sepekov (dále jen územní plán). Průzkumy a rozbory byly zpracovány zpracovatelem územního plánu na základě údajů českého statistického úřadu, pramenů městyse, pramenů zpracovatele (vlastní průzkum území), PRVKÚC, vyjádření a podkladů DO, správců a vlastníků sítí technické infrastruktury. Územní plán bude zpracován v souladu s novým stavebním zákonem, v platném znění a podle vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., v platném znění (dále jen prováděcí vyhlášky). Zpracovatelem návrhu, resp. (pokud v zadání bude uplatněn požadavek) i konceptu územního plánu byl vybrán atelier M.A.A.T. Tábor, zodpovědným projektantem bude Ing. arch. Martin Jirovský, Ph. D., autorizovaný architekt, člen České komory architektů.


8

1

Důvody pro pořízení ÚP městyse a stanovení hlavních cílů řešení

1.A

Důvody pro pořízení ÚP městyse

– – – –

1.B

Obecné cíle a úkoly územního plánování stanoví NSZ a jeho prováděcí vyhlášky, v platném znění. Stávající územní plán sídelního útvaru Sepekov neumožňuje komplexní řešení správního území. Stávající územní plán sídelního útvaru nezohledňuje potřeby sídel Zálší, Líšnice V rámci platné územně plánovací dokumentace nejsou uspokojivě řešeny krajinné úpravy.

Hlavní cíle rozvoje území

Nový ÚP si klade za cíl v souladu s podmínkami udržitelného rozvoje území řešit střety zájmů a problémů v území, stanovit podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot, zhodnotit stávající využití ploch a vytipovat nové plochy pro zástavbu, vymezit zastavitelné území městyse, upřesnit zásady uspořádání veřejné infrastruktury, do řešení promítnout opatření na ekologickou stabilizaci krajiny vč. ÚSES, limity využití území, vymezit plochy přestavby, plochy VPS a plochy pro asanace.


9

2

Základní okruhy informací o území

2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území Městys Sepekov leží na silnici I. třídy č. 19 (Pelhřimov - Plzeň) 5 km jihovýchodně od města Milevsko a 22 km západně od města Tábor. Sepekov spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Milevsko, okresu Písek, kraje Jihočeského. Východní hranice správního území je také hranicí mezi okresy Písek a Tábor. Rozsah území řešeného ÚP městyse Sepekov je dán správním územím městyse, jež čítá v současné době 3 katastrální území, a to Líšnice u Sepekova, Zálší u Sepekova a Sepekov. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 1. 10. 2010 je 1391. Podle čísel popisných je v Líšnici 86, v Zálší 21 a v Sepekově 432 domů (jedná se o RD, bytové a nebytové domy). Katastrální výměra činí 2852 ha.

2.B

Geografie a historie území

2.B.1

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Klimatické podmínky, stručný výtah:

- Klimatický region: MT 4, typ (kód regionu: 7) – Podnebí mírně teplé vlhké. – Normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. - Atmosférické srážky: 650-750 mm – Průměrná roční teplota: + 6-7°C - Nejteplejší měsíc: červenec (prům. teplota +16-17°C) – Nejchladnější měsíc: leden (prům. teplota -2 až -3°C) – Počet dnů se sněhovou pokrývkou: 60-80 Celková kompozice je vnímána skrze tři krajinné složky. Dominantní a kompozičně nejmalebnější je východní osa vymezená údolím říčky Smutná a lesními pahorky vrcholu Chlum. Jako druhá složka je vnímána zejména plocha zorněné půdy s dominantou sídla Sepekov (konkrétně poutním místem sepekovského kostela), sevřená údolími říčky Smutná a Milevského potoka. Třetí, významnou krajinnou složkou jsou vnímány převážně zorněné plochy kolem sídel Líšnice a Zálší. Obě tato sídla jsou ze svých severních a jižních partií sevřena lesními masivy. Území je převážně s mírným sklonem (3-7°) a rovinou (0-3°), místy se středním ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

10

sklonem (7-12°). V okolí je několik vrchů. Ve východní části je to Chlum (540 m n.m.), v jihozápadní části vrch Lomy (518 m n.m.), v západní části u sídla Líšnice vrch Planina (491 m n.m.). Průměrná nadmořská výška je 430 - 476 m n.m.

2.B.2. Historie území 2.B.2.a Sepekov Městys Sepekov se nachází v malebném prostředí jižní části středočeské pahorkatiny v píseckém okrese, ve kterém patří k nejstarším obcím. Okolí Sepekova bylo osídleno již v době bronzové a železné, o čemž svědčí mohylová pohřebiště na sepekovských vršcích nebo v lesích Čábelka a Chlum. Prvními držiteli obce byli páni ze Skalice. 2.B.2.b Historická souvislost První písemná zmínka o Sepekově V roce 1194 zdědil Sepekov Vítek ze Sepekova, byl to syn Vítka z Prčice. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1243. V průběhu 15. století byl Sepekov majetkem Rožmberků, ale ti koncem století panství prodali Zdeslavu ze Šternberka. Rožmberkové Rožmberkové pocházeli z rodu Vítkovců (za zakladatele rodu je považován Vítek III. z Prčice a Plankenberka). Jméno tato větev Vítkovců získala pravděpodobně podle hradu Rožmberk, který založil Vok I. z Rožmberka. Ve znaku měli pětilistou růži, která byla v různých barevných provedeních znakem i všech Vítkovců. Postupem času vzrůstala moc a majetek Rožmberků. Rod patřil k mocenské elitě, která se často byla schopna postavit moci krále. V 16. století zaujímal rožmberský vladař nejpřednější místo v hierarchickém systému české šlechty. Mimo české země byly představitelům Rožmberků prokazovány pocty vyhrazené knížatům. V samotných Čechách však z důvodu konzervativní politiky Rožmberkové lpěli na titulu pán. O Vilémovi z Rožmberka se dokonce roku 1573 uvažovalo jako o kandidátovi na polský trůn. Poslední potomek tohoto významného rodu, Petr Vok, zemřel roku 1611. Šternberkové Jeden z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, o kterém jsou první zprávy již z druhé poloviny 12. století. Za zakladatele rodu je považován Diviš z Divišova. Příslušníci rodu Šternberků výrazně ovlivňovali politické události své doby a zastávali i ty nejvyšší zemské a církevní úřady. Zdeněk ze Šternberka byl vůdcem a zakladatelem zelenohorské jednoty, bojující proti Jiřímu z Poděbrad. Rod se rozštěpil na dvě větve, a to holickou a konopišťskou. Holická větev vymřela v roce 1712. Po roce 1990 se v majetku rodiny nacházejí hrady a zámky, a to Český Šternberk, Jemniště, Březina, Častolovice a Zásmuky. V erbu se nachází zlatá hvězda na modrém poli.


11

Doba husitská a pohusitská V roce 1530 patřil Sepekov k panství Bechyňskému. Majitelem panství byl Jindřich ze Švarmberka, do doby než ho prodal Petru Vokovi. Bechyňské panství bylo prodáno, ale bez Sepekova, obec zůstala Švamberkům. Dalšími jeho majiteli byli páni z Hodějova, ale po bitvě na Bílé hoře obec přešla darem k panství kláštera premonstrátského na Strahově. Švamberkové Prvním genealogicky doloženým předkem Pánů ze Švamberka je Ratmír (zmínka z roku 1223). Na základě listiny z roku 1484, dohody Rožmberků a Švamberků o vzájemném nástupnictví v případě vymření jednoho z těchto dvou dohodu uzavírajících rodů, získali Švamberkové po smrti Petra Voka rožmberský majetek. Na chvíli se tak stali jedním z nejbohatších rodů v českém království. Protože se však účastnili stavovského povstání, došlo ke konfiskaci jejich majetků a Švamberkové byli donuceni k emigraci. 2.B.2.c Osobnosti a spolky Břetislav Benda (*1897 v Líšnici, +1983) Jedná se o významného českého sochaře, který se narodil 28. března 1897 v Líšnici. Na základní školu chodil do Milevska, ale čtvrtý ročník musel navštěvovat ve Strakonicích, kde při hodinách nepovinného modelování se rozhodl být sochařem. Od roku 1911 do roku 1915 navštěvoval sochařskou a kamenickou školu v Hořicích. Po dokončení sochařské školy byl přijat na Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Josefa Václava Myslbeka. V roce 1916, v průběhu první světové války, přerušil Břetislav studium, protože musel narukovat na vojnu. Po válce se vrátil ke studiu na Akademii výtvarných umění pod vedením Jana Štrusy. Od roku 1923 byl členem S. V. U. Mánes. Benda se věnoval novoklasicistnímu a sociálnímu umění. Dále se věnoval modelování ženského těla. Rád tvořil bronzové a mramorové sochy. Prvním zveřejněným dílem byl reliéf Panny Marie na kapličce v Líšnici. Jeho díla najdeme v městských parcích nebo ve veřejných budovách. Břetislav Benda umřel v roce 1983, byl pohřben na vyšehradském hřbitově. Miloslav Vlk (*1932 v Líšnici) Narodil se 17. května 1932 v Líšnici. Hned po maturitě šel pracovat jako dělník v továrně Motor Union v Českých Budějovicích. Po absolvování vojenské služby, která byla vykonána v letech 1953 – 1955, byl přijat na obor archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, který ukončil promocí. Poté pracoval jako archivář v Okresním archivu v Třeboni, Jindřichově Hradci a v OaM archívu v českých Budějovicích, kde se stal ředitelem. V roce 1964 začal studovat na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 23. 6. 1968 v Českých Budějovicích. Českobudějovický biskup Josef Hlouch jmenoval Vlka svým sekretářem. Koncem 80. let 20. století mu byl odňat tzv. „státní souhlas“ k veřejnému výkonu kněžské služby. V průběhu 90. letech byl knězem tajně, pracoval v malých skupinách věřících a při tom vykonával zaměstnání umývače oken a archiváře ve Státní bance československý. "Státní souhlas" mu byl vrácen 1. ledna 1989. V roce 1990 byl jmenován českobudějovickým biskupem a v roce 1991 pražským arcibiskupem a českým primasem. V letech 1990 až 2000 byl jmenován českobudějovickým biskupem, pražským arcibiskupem a českým primasem, také byl jmenován papežem Janem Pavlem II. na kardinála. Dále v těchto letech se stal členem ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

12

Papežské rady pro sdělovací prostředky a Kongregace pro východní církve. V dubnu 2005 se účastnil konkláve ve Vatikánu, kdy sbor kardinálů zvolil nového papeže Benedikta XVI. Obdržená ocenění a doktoráty: 1992 – 3 čestné doktoráty (doktorát teologie na univerzitě v bavorském Pasově, na Illinois Benedictine College a na University of St. Thomas v USA) 1999 - státní vyznamenání Spolkové republiky Německo „Velký kříž za zásluhy“ 2001 - doktorát Papežské teologické akademie v Krakově, medaile Tomáše Garrigua Masaryka od Masarykova demokratického hnutí a mezinárodní cena města Görlitz – „Brückepreis“ 2002 – doktorát Opolské univerzity v Polsku, propůjčení řádu Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva 2006 – ocenění organizace Ackermann Gemeinde 2.B.2.d Památky Kostel Panny Marie Poutní barokní kostel pochází z let 1730 – 1733. Byl postaven podle projektu Tomáše Haffeneckera. Centrální stavba je oválná, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. Je vybaven barokním zařízením a na hlavním oltáři je umístěn pozdě gotický deskový obraz Sepekovské Panny Marie. V roce 1760 okolo kostela byly postaveny ambity s kaplemi v rozích.


13

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

2.C.1

Obyvatelstvo podle věku - 2001

Obyvatelstvo podle věku (r.2001) 0–4

250

počet obyvatel

5 – 14 15 – 19

200

20 – 29 30 – 39

150

40 – 49 50 – 59

100

60 – 64 65 – 74

50

75 + nezjištěno

0

věk

Věk 0–4 5 – 14 15 – 19 20 – 29 30 – 39 40 – 49 50 – 59 60 – 64 65 – 74 75 + nezjištěno

Počet obyvatel 61 155 89 224 184 161 228 71 117 73

Rozložení demografické struktury obyvatelstva je poměrně rovnoměrné. V městysi žije silná střední, tedy produktivní, vrstva obyvatel. Za znepokojující by se dal považovat pouze vyšší tmavě zelený sloupek – tj. lidé, kteří mají těsně před důchodem a dále poněkud menší počet obyvatel od 15 do 19 let, tj. ti, kteří budou tvořit budoucnost městyse. Bylo by proto vhodné hledat možnosti, jak právě mladé lidi v městysi udržet a zároveň dosáhnout nárůstu jejich počtu.


14

2.C.2

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - 2001

počet obyvatel

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (r.2001) Bez vzdělání

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

Základní i neukončené Vyučení a SOU bez maturity Úplné střední vzdělání s maturitou VOŠ a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné vzdělání

vzdělání

Vzdělání Počet obyvatel Bez vzdělání 1 Základní i neukončené 280 Vyučení a SOU bez maturity 489 Úplné střední vzdělání s maturitou 279 VOŠ a nástavbové 32 Vysokoškolské 65 Nezjištěné vzdělání 1

Z grafu je patrné, že v obci žije menší procento obyvatel s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Hlavním důvodem je omezená možnost uplatnění těchto vysoce kvalifikovaných osob, proto je jejich počet velmi nízký a neusazují se zde natrvalo. Naopak nabídky zaměstnání jsou určeny převážně pro osoby s nižším stupněm vzdělání a souvisí zejména s nabídkou zemědělského sektoru. Městys však nedisponuje ani adekvátní nabídkou pro vyučené, řemeslné obory a tyto aktivity přebírá zejména sousední Milevsko.


15

2.C.3

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity - 2001

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity 700 Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské)

počet obyvatel

600 500

Nezaměstnaní

400

Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni

300

Nezjištěná ekonomická aktivita

200 100 0

ekonomická aktivita

Ekonomická aktivita Počet obyvatel Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) Nezaměstnaní Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni Nezjištěná ekonomická aktivita

633 39 330 238 1

V městysi je velmi malý počet nezaměstnaných obyvatel, převážnou část pracovních příležitostí obstarává sousední město Milevsko.

Závěr Městys ve své velikostní kategorii se drží z hlediska věku, stupně vzdělání a ekonomické aktivity místních občanů v českém průměru. Jediná znepokojující věc je narůstající počet starších obyvatel, které v brzké době čeká důchod. Řešit by se měl nižší počet mladých obyvatel, které je třeba zde udržet, nabídnout jim v obci perspektivu a budoucnost, jak zde žít, včetně nabídky pracovních míst pro lidi vysoce kvalifikované, kterých je v obci nedostatek a kteří jsou pro její vývoj velmi důležití. Pozitivně lze hodnotit, že podíl nezaměstnaných je velmi malý, pracovní příležitosti obstarává také město Milevsko. Problematická je omezená nabídka služeb, která velikosti městyse neodpovídá (zde vidíme růstový potenciál). Výroba a průmysl jsou koncentrovány zejména v sousedním Milevsku, těžko lze očekávat výraznou změnu.


16

2.C.4 Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel

Vývoj podle počtu domů - Líšnice 100 90 80 70

počet domů

60 50 40 30 20 10 0 1860

Rok

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

Počet domů

60

67

69

69

72

72

75

78

74

72

68

82

82

87

Vývoj podle počtu obyvatel - Líšnice 500 450 400

počet obyvatel

350 300 250 200 150 100 50 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 445

389

414

406

429

420

410

304

284

273

231

204

182

194

Zatímco počet domů mírně, až na výkyv vzniklý v rozmezí 1961 – 1980, stoupá, počet obyvatel má klesající tendenci. V současné době je však vidět ustálení tohoto stavu a také jeho mírný nárůst. Sídlo je dostatečně veliké, aby poskytlo základní vybavenost, nabídky pracovních příležitostí a dostatečně silnou občanskou komunitu. ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

17

Vývoj podle počtu domů - Sepekov 500 450 400

počet domů

350 300 250 200 150 100 50 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 162

173

176

179

180

187

206

235

257

281

308

348

393

432

Vývoj podle počtu obyvatel - Sepekov 1400 1200

počet obyvatel

1000 800 600 400 200 0 1860

Rok

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

Počet 1101 1123 1126 1086 1044 1158 1063 obyvatel

963

1120 1124 1149 1054 1163 1173

V Sepekově počet domů roste již od počátku sčítání. Počet obyvatel prochází pozvolným nárůstem s menšími rostoucími i klesajícími výkyvy.


18

Vývoj podle počtu domů - Zálší 40 35

počet domů

30 25 20 15 10 5 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 23

23

23

23

23

23

23

24

20

18

15

37

22

24

Vývoj podle počtu obyvatel - Zálší 180 160

počet obyvatel

140 120 100 80 60 40 20 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 154

163

141

138

148

129

131

96

87

57

42

83

18

17

Počet domů v sídle Zálší prochází lehkým vzestupem, až na rostoucí výkyv v roce 1991, kdy došlo k mohutnému nárůstu (nepochybně souvisí se statistickou změnou řešeného území), který se odráží i v grafu počtu obyvatel. Pokud pomineme tuto statistickou turbulenci, tak počet obyvatel klesá. ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

19

Vývoj podle počtu domů - celkem za celé správní území 600 500

počet domů

400 300 200 100 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 245

263

268

271

275

282

304

337

351

371

391

467

497

543

Vývoj podle počtu obyvatel - celkem za celé správní území 1800 1600

počet obyvatel

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1860

Rok

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

Počet 1700 1675 1681 1630 1621 1707 1604 1356 1491 1454 1422 1341 1363 1384 obyvatel

Množství domů má ve všech sídlech stoupající charakter. Na druhou stranu je počet obyvatel téměř všude klesající. Jedinou výjimkou je Sepekov, kde se dá očekávat v obou směrech mírný nárůst, spíše stagnace. Celkový stav obyvatel bude pravděpodobně v příštích letech pozvolně mírně klesat na úkor Milevska. ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

20

2.C.5 Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel – Sepekov a Milevsko Porovnání vývoje počtu domů - Sepekov a Milevsko 1600 1400

počet domů

1200 1000 Sepekov

800

Milevsko

600 400 200 0 1860

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

Rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2010

Sepekov

245

263

268

271

275

282

304

337

351

371

391

467

497

543

Milevsko

555

586

608

615

652

716

839

932

936

1018

1166

1386

1420

1445

V Milevsku probíhá výstavba nových domů, proto jejich počet výrazně stoupá. Sepekov má také rostoucí tendenci v počtu domů, od začátku dvacátého století vzrostl počet domů o více jak polovinu.


21

Porovnání vývoje počtu obyvatel - Sepekov a Milevsko 12000

10000

počet obyvatel

8000 Sepekov

6000

Milevsko

4000

2000

0 1860

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

Rok

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

Sepekov

1 700 1 675 1 681 1 630 1 621 1 707 1 604 1 356 1 491 1 454 1 422 1 341 1363 1384

Milevsko

4360 4248 4290 4102 4241 4284 4324 4000 5989 7553 9238 9782 9486 8965

Milevsko, do roku 1930, má tendenci v střídání růstu a poklesu v počtu obyvatel. V padesátých letech minulého století počet obyvatel klesá a v šedesátých letech začíná narůstat, roste až do roku 1991, po té opět klesá. Pro městys Sepekov můžeme v dlouhodobém horizontu mluvit spíše o velmi mírném poklesu.


22

2.D.1 Urbanistická kompozice sídla Líšnice Původní sídlo Rozsáhlá návesní partie se štítovou orientací převážně větších dvorcových usedlostí. Osou sídla protéká vodoteč skrze několik rybníků. Dostavby 19. století Dostavby převážně uvnitř sídla, umístěny na úkor centrální partie návesního prostoru. Dostavby organické, vyplňují zejména volné plochy mezi jednotlivými rybníky. Dostavby 20. století Jedná se o dostavby chatové osady v okrajové partii západní části sídla. Urbanisticky nečitelné.

2.D.2 Urbanistická kompozice sídla Sepekov Původní sídlo Převážně ulicové uspořádání s plužinami kolmými na osu komunikace. Štítové uspořádání spíše menších usedlostí. Výstavba poutního místa vytváří další komunikační vazby s oboustranně uspořádanou zástavbou o štítových partiích. Dostavby 19. století Situovány podél osy potoka, v údolní nivě a to v uličním uspořádání. Dále pak nastává zřetelné zahušťování centrálních partií sídla, které je urbanisticky neuspořádané. Dostavby 20. století Objekty stavěny jak kolem silnice spojující železniční trať, tak i na plochách umístěných souběžně s dotčenou silnicí. Zástavba zahradního charakteru, umístěna převážně v ortogonálním rastru uliční sítě.

2.D.3 Urbanistická kompozice sídla Zálší Původní sídlo Pro osadu jsou typické lánové plužiny, kolmé na komunikační osu a také dvorcové statky větších objemů o štítovém uspořádání. Dostavby 19. století Učiněny převážně v centrální partii sídla /na úkor vymezených plužin, které obepínají původní dvorcové usedlosti/.


23

2.E

Uspořádání krajiny

2.E.1

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Z hlediska geomorfologie je území členěno takto: – soustava: Českomoravská – podsoustava: Středočeská pahorkatina – celek: Táborská pahorkatina – podcelek: Písecká pahorkatina – okrsek: Milevská pahorkatina

2.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území V západní části území se nachází Přírodní památka Dehetník (vlhké louky s bohatou květenou), ve východní části Přírodní památka Smutný (meandrující tok říčky Smutná) a v severovýchodním cípu území se vyskytuje Evropsky významná lokalita Lom Skalka u Sepekova (výskyt čolka velkého). Nachází se zde významné krajinné prvky, kterými jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utváří její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Ze zákona jsou významnými krajinnými prvky lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Jako další plochy hodnotné lze označit trasy biokoridorů a plochy biocenter.

2.E.3 Vodní režim krajiny Územím prochází potoky Milevský, Držkrajovský, Pytlácký, Líšnický, Farkův, Cabrovský, říčka Smutná a další bezejmenné drobné vodní toky. Mezi největší vodní plochy v území patří rybník Chobot a Tovaryš (východní část území), dále se tu nacházejí rybníky Pytlák, Opršál, Nový, Tomašovský a další menší vodní plochy. Při srážkách působí plošně lesní masivy jako rezervoáry.

Druhy pozemků v ha (rok 2008)

1200 1050 900 750 600 450 300 150 0

Orná půda C hm elnice Vinice Zahrady Ov ocné sady Trv alé trav ní porosty Lesní půda v odní plochy Zastav ěné plochy Ostatní plochy

druh pozemku ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

24

2.F

Dopravní vazby

2.F.1

Silniční doprava

Komunikační kostru území tvoří silnice I. třídy č. 19 směr Pelhřimov – Tábor Sepekov – Plzeň, silnice III. třídy č. 10549 směr Sepekov – Opařany, č. 10543 směr Sepekov – Milevsko, č. 10546 směr Sepekov – Líšnice – II/105, č. 10547 směr Sepekov – Zálší.

2.F.2 Železniční doprava Řešeným územím prochází železniční trať 201 Tábor – Písek – Ražice, vlaková stanice je v Líšnici a v Sepekově.

2.F.3 Uliční síť Hlavní komunikační kostru doplňuje síť místních komunikací, které celkem dostatečně zajišťují obsluhu příslušných lokalit.

2.F.4 Hromadná osobní doprava Je zabezpečována pravidelnými linkami autobusů.


25

3

Územně analytické podklady

3.A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly zpracovány dle příl. 1 A vyhl. 500/2006 Sb. Pro řešené území byly zjištěny tyto podklady pro rozbor udržitelného rozvoje:

3.A.1 Zastavěné území Zákresu hranic zastavěného území ve výkresech Pr+R je pro sídlo Sepekov převzat z Územního plánu sídelního útvaru Sepekov (schválen 7. 10. 1997), pro sídlo Zálší jsou hranice zast. území totožné s intravilánem (1. 9. 1966) a pro sídlo Líšnice je hranicí zast. území hranice vymezená úřadem územního plánování pro potřeby ÚAP (bez právního podkladu). Zastavěné území bude nově vymezeno postupem dle stavebního zákona. Rozsah a průběh hranice zastavěného území obsahuje problémový výkres.

3.A.2 Plochy výroby

• •

• • •

• • •

Sepekov sklady nápojů – severní část sídla, u železnice ANVO, s.r.o. – severně od náměstí, čp. 422 - výroba kuchyní, schodišť, vchodových a interiérových dveří na zakázku - dodávky a montáže parket AUTO HRDLA – severovýchodně od náměstí, čp. 23 - autobazar, autoopravna, prodej pneu dílny ZD – východní část sídla, čp. 229, 235 zemědělský areál Zemědělského obchodního družstva Sepekov - severozápadní okraj sídla - rostlinná a živočišná výroba (270 ks dobytka) - opravy zemědělských a lesnických traktorů Lokalita Staňkov (severozápadně od sídla Sepekov) AGPI, a.s. – čp. 425 - provozovna agrochemických služeb ARRBO, s.r.o. – čp. 394 - dodávky a montáže dřevěných střešních konstrukcí a tesařských konstrukcí BONAS, s.r.o. – čp. 425 - prodej, servis a náhradní díly pro zemědělské, zahradní a komunální techniky


26

• • •

•

Líšnice zemědělský areál – jihovýchodní část sídla - prázdný, chátrající, využíván jako sklad kovovýroba – čp. 22, severní část sídla - výroba stojanů pro převoz skla a jiných kovových konstrukcí AGRI-Trading, s.r.o. - severozápadně od sídla, u rybníka Opršál - nákup, zpracování a velkoobchodní prodej kůže a kožešin Zálší menší zemědělský areál – západní část sídla - živočišná výroba (cca 200 krav)

3.A.3 Plochy občanského vybavení Sepekov administrativa • administrativní budova Zemědělského obchodního družstva Sepekov – náměstí, čp. 26 dům s pečovatelskou službou • ve východní části sídla, čp. 426 hřbitov • •

hřbitov s márnicí – jižní část sídla, pod kostelem židovský hřbitov – severozápadní část ŘÚ

kostel, fara • fara – čp. 1, vedle kostela • poutní barokní kostel Panny Marie z let 1730-1733 s deskovým obrazem Panny Marie Sepekovské pošta •

Česká pošta – pobočka Sepekov – náměstí, čp. 62

prodejny • prodejna se smíšeným zbožím – náměstí, čp. 20 sběrné místo • sběrný dvůr – jižní okraj sídla, napravo od ČOV služby •

holičství, kadeřnictví, pedikúra – na náměstí v objektu úřadu městyse, čp. 174

sportovní plochy • školní hřiště u ZŠ – fotbalové hřiště s příslušenstvím, východní část sídla • hřiště pro míčové hry se soc. zařízením a klubovnou – severní část sídla ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

27

stravování • Restaurace Obecní Dům – náměstí, čp. 378, naproti úřadu městyse, v objektu také kulturní sál (pro cca 100 lidí) • Restaurace U Štěpána – náměstí, čp. 109 • Putyka U mě – severní část sídla • restaurace v Hotelu Pecka – severní část sídla, čp. 111 škola • •

ZŠ – 2 stupně, počet žáků: 132, jídelna - východní část sídla, čp. 238 MŠ – 41 dětí - východní část sídla, čp. 238

ubytování • Hotel Pecka - severní část sídla, čp. 111, kapacita 40 lůžek (možnost stravy) • Hotel Mlýn Maděrovka – jihovýchodně od sídla, na říčce Smutná u rybníka Tovaryš, čp. 66, kapacita 30 lůžek (možnost stravy) • Penzion Burda – severní část sídla, čp. 363, kapacita 17 lůžek, možnost stravy • Penzion JOE – náměstí, čp. 94, kapacita 7 lůžek • ubytování v apartmánu – severní část sídla, čp. 396, kapacita 5 lůžek úřad městyse • Úřad městyse Sepekov – náměstí, čp. 174 - v objektu se nachází také zasedací místnost, knihovna a hasičská zbrojnice zdravotní středisko • obvodní lékař – v objektu Restaurace Obecní dům, čp. 378 Líšnice Na návsi stojí kaplička, malá prodejna se smíšeným zbožím a hasičská zbrojnice, která zároveň slouží jako místní klubovna (cca pro 20 lidí). Ve východní části návsi (čp. 67) se nachází objekt, ve kterém je provozována místní restaurace s kulturním sálem (250 míst), knihovna a společenská místnost. Ubytování je poskytováno v ubytovně Dagmar Mikešová čp. 83 (přes silnici naproti prodejně, kapacita 6 lůžek, možnost stravy) a v Penzionu u Sedláčků čp. 14 (jižní část návsi, nad rybníkem, kapacita 6 lůžek). Zálší Na návsi stojí kaplička.

3.A.4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) V daném území se nachází poměrně málo ploch, které lze definovat jako plochy znehodnocené. •

Pro funkční konverzi na plochu nerušící výroby navrhujeme zemědělský areál v lokalitě Staňkov (severní část správního území). ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

28

3.A.5 Památková rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.6 Památková zóna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.7 Krajinná památková zóna V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.8 Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se nachází tyto státem chráněné nemovité kulturní památky: Sepekov • kostel Panny Marie č. ÚSKP 37333/3-2732, st. parc. č. 42, k.ú. Sepekov •

fara, č.p. 1 č. ÚSKP 45445/3-2734, st. parc. č. 43/1, k.ú. Sepekov

•

zřícenina kostela sv. Mikuláše č. ÚSKP 31021/3-2732, na rozhraní st. parcel č. 37, 38, 154/1, k.ú. Sepekov

•

židovský hřbitov č. ÚSKP 39952/3-2616, parc. č. 3078, k.ú. Sepekov

•

železniční most č. ÚSKP 15792/3-5920, parc. č. 3181, k.ú. Sepekov (+ parc. č. 2101, k.ú. Božetice)

Líšnice •

kaple Panny Marie na návsi č. ÚSKP 22546/3-2597, parc. č. 1545/22, k.ú. Líšnice u Sepekova

•

kříž u kaple Panny Marie č. ÚSKP 22299/3-2598, parc. č. 1545/22, k.ú. Líšnice u Sepekova

Vymezení kulturních památek vč. jejich popisu je vymezeno ve výkrese hodnot území a ve výkrese limitů využití území. ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

29

3.A.9 Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.10 Památka UNESCO vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.11 Urbanistické hodnoty (původní sídla) Převážně centrální část sídla Líšnice s partiemi rybníků a rozvolněné venkovské architektury. Komplex poutního místa v Sepekově s přilehající ulicí o dvoustranné zástavbě štítově uspořádaných rodinných domů.

3.A.12 Region lidové architektury V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.13 Historicky významná stavba, soubor V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.14 Architektonicky cenná stavba, soubor V řešeném území se nachází tyto architektonicky cenné stavby:

• • • •

• • • • • • •

Líšnice Venkovské stavení s bránou, čp. 17 Sýpka, čp. 23 Kaplička Panny Marie Brána, čp. 1 Sepekov Kaplička Fara Kaplička Dům s barokním štítem, čp. 81 Dům, čp. 113 Dům s barokním štítem, čp. 69 Kaplička ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

30

• • • •

• • • •

Zálší Kaplička Venkovské stavení l.p. 1882 s bránou Venkovské stavení Statek l.p. 1900 Samoty - východní část území Mlýn Venkovská usedlost Bývalý mlýn Sepekov Kaplička Lokalita cenných staveb je vyznačena ve výkresu hodnot území.

3.A.15 Významná stavební dominanta Významnou stavební dominantou je Kostel Panny Marie v Sepekově. Lokalita stavební dominanty je vyznačena ve výkresu hodnot území.

3.A.16 Území s archeologickými nálezy Řešené území je územím s archeologickými nálezy, a proto v případě výkopových prací na daném území je podle §22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. v platném znění stavebník povinen oznámit zahájení výkopových prací s dostatečným předstihem na Archeologický ústav AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

• •

• • • • • • •

Dále se v řešeném území nacházejí tyto archeologické lokality zapsané v ÚSKP: 3-2735 trať Osečiny – mohylové pohřebiště 3-2736 trať na Skalici – zaniklé feudální sídlo Skalice Dále se v řešeném území nacházejí tyto známé archeologické lokality: trať Chlum – u rybníka Chobot – mohylové pohřebiště U rybníka Chobot – pravěké sídliště trať Za Humny – středověké sídliště zaniklá středověká osada Staňkov a pravěké sídliště trať U Klínu – pravěké mohyly trať Na Záchodě – pravěké pohřebiště trať Čábelky – pravěké pohřebiště

Vymezení archeologických lokalit vč. jejich popisu je vymezeno ve výkrese hodnot území a ve výkrese limitů využití území.


31

3.A.17 Oblast krajinného rázu Celé řešené území spadá do oblasti krajinného rázu Milevsko (ObKR 06).

3.A.18 Místo krajinného rázu

• •

•

Řešené území by se dalo rozdělit na tři krajinné složky: První, dominantní a kompozičně nejmalebnější, je východní osa vymezená údolím říčky Smutná a lesními pahorky vrcholu Chlum. Jako druhá složka je vnímána zejména plocha zorněné půdy s dominantou sídla Sepekov (konkrétně poutním místem Sepekovského kostela), sevřená údolími říčky Smutná a Milevského potoka. Třetí, významnou krajinnou složkou jsou vnímány převážně zorněné plochy kolem sídel Líšnice a Zálší. Obě tato sídla jsou ze svých severních a jižních partií sevřena lesními masivy.

3.A.19 Místo významné události V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.20 Významný vyhlídkový bod

• • • • •

V řešeném území se nachází tyto významné vyhlídkové body: Na dílech (459 m n.m.) Za lesíkem (458 m n.m.) Na vrších (455 m n.m.) V Krajícově lesíku (445 m n.m.) Dejtníky (459 m n.m.) Jejich lokalita je vyznačena ve výkrese hodnot území.

3.A.21 Územní systém ekologické stability V řešeném území se nacházejí tyto lokální prvky ÚSES: • • • • • • • •

LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC

53 54 55 57 69 70 71

ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚPO Přeštěnice ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

32

• • • • • • • • • • • • • • • • • •

LBC 75 LBC 77 LBC LBC 80 LBC

ÚPnSÚ ÚPnSÚ ÚPnSÚ ÚPnSÚ ÚPnSÚ

LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK

ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚPO Přeštěnice a ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚPO Zběšičky ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚPnSÚ Sepekov ÚPO Božetice

51 53 55 56 3 Držkrajovský potok 72 74 76 609 Řeka Smutná 78 68

Sepekov Sepekov Sepekov Sepekov Sepekov

Systém ÚSES vč. popisů zobrazuje problémový výkres.

3.A.22 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.23 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje kromě v zákoně vyjmenovaných prvků, např. údolní nivy.

3.A.24 Přechodně chráněná plocha V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.25 Národní park vč. zón a OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


33

3.A.26 Chráněná krajinná oblast vč. zón V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.27 Národní přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.28 Přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.29 Národní přírodní památka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.30 Přírodní park V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.31 Přírodní památka vč. OP V západní části území se nachází Přírodní památka Dehetník o rozloze 1,2 ha. Jsou to vlhké louky s bohatou květenou, refugium obojživelníků. Jedná se o řízenou rezervaci, včetně ochranného pásma. Vyhláška byla vydána Okresním národním výborem Písek 4. 12. 1985. Ve východní části se vyskytuje Přírodní památka Smutný o rozloze 4,3 ha. Jedná se o meandrující tok říčky Smutná s břehovými porosty. Má také své ochranné pásmo. Vyhláška byla vydána Okresním národním výborem Písek 4. 12. 1985. Lokalita přír. památek vč. jejich OP je vyznačena ve výkrese limitů.

3.A.32 Památný strom vč. OP V řešeném území se vyskytuje tento památný strom: •

Hrušeň v Zálší – 102804 (kód dle Registru objektů ÚSOP), vyhlášena 11. 1. 2000 - druh: hrušeň obecná (Pyrus communis L.) - cca 300 m jižně od sídla Zálší, na okraji cesty směrem do obce Jestřebice - obvod kmene: 355 cm - výška stromu: 15 m ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

34

- ochranné pásmo: průměr 22,6 m (ze zákona) Lokalita pam. stromu je vyznačena ve výkrese limitů.

3.A.33 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita V severovýchodním cípu řešeného území se vyskytuje Evropsky významná lokalita Lom Skalka u Sepekova, je to lokalita výskytu čolka velkého. Lokalita EVL je vyznačena ve výkrese limitů.

3.A.35 NATURA 2000 – ptačí oblast V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.36 Lokality výskytu zvláště chrán. druhů rostlin a živočichů s národním významem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.37 Lesy ochranné V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.38 Les zvláštního určení V západní části řešené území se nachází plocha lesů zvláštního určení (rozloha 13,1 ha), jedná se o les spadající do kategorie „příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační“. Plocha je vyznačena ve výkrese limitů.

3.A.39 Lesy hospodářské Lesy hospodářské tvoří většinu lesních porostů v řešeném území, velké lesní masivy se nacházejí ve východní části území. ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

35

Rozsah lesních ploch je patrný z výkresu limitů využití území.

3.A.40 Vzdálenost 50 m od okraje lesa Pro všechny pozemky určené k plnění funkce lesa je vymezena vzdálenost 50 m od okraje lesa. Tento údaj je zobrazen ve výkrese limitů využití území.

3.A.41 Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice jednotlivých rajónů vymezených v rámci BPEJ vč. jejich popisu jsou součástí výkresu záměrů na provedení změn. Nejkvalitnější půdy, bonity I. a II. třídy, jsou zastoupeny rovnoměrně po celém řešeném území.

3.A.42 Hranice biochor (biogeografické členění řešeného území) Řešené území je součástí Bechyňského bioregionu 1.21. V rámci zastoupených biogeografických regionů je vymezeno 8 biogeografických typologických jednotek - biochor, které člení území do 18 segmentů.

• • • • • • • •

Typy biochor: -4BS – erodované plošiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti, 4. v. s. -4BP – erodované plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti, 4. v. s. 4Do – podmáčené sníženiny na kyselých horninách, 4. v. s. -4BQ – erodované plošiny na pestrých metamorfitech v suché oblasti, 4. v. s. -4RS – plošiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti, 4. v. s. 4Ro – vlhké plošiny na kyselých horninách, 4. v. s. -4PS – pahorkatiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti, 4. v. s. -4BE – erodované plošiny na spraších v suché oblasti, 4. v. s. Hranice a kódy biochor jsou zobrazeny ve výkrese hodnot.

3.A.43 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti V řešeném území jsou ve značných plochách provedeny meliorace, včetně velkého rozsahu napřímených vodních toků. Význam takových opatření pro biologickou diverzitu a tudíž i vitalitu orné půdy je přinejmenším sporný. Problémem jsou velké bloky orné půdy, kde splachy zemědělské půdy způsobují její nevratnou degradaci.


36

3.A.44 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP V řešeném území se nachází následující vodní zdroje podzemní vody: Sepekov Zdroje podzemní vody „Zůrová“ (10 l/s) – tři studny s gravitačním přítokem a 2 studny s čerpáním podzemní vody do akumulační nádrže v objektu úpravny vody – do úpravny vody byla též dříve čerpána povrchová voda z potoka Smutná, v současné době je však toto zařízení na úpravu povrchové vody vyřazeno z provozu a je využíváno pouze pro provoz zařízení na akumulaci a čerpání podzemní vody do vodojemu Sepekov. Zdroje podzemní vody „Louže“ (4,5 l/s) tvoří dvě studně s gravitačním přítokem a 1 studna s čerpáním podzemní vody do akumulační nádrže, umístěné v ČS „Louže“. Ve východní části území se nachází vyhlášené ochranné pásmo vodních zdrojů II. stupně, vnitřní a vnější. Vyhlášeno bylo 1. 7. 1996. Líšnice V současné době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních studní. Zálší V současné době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních studní. Zdroje podzemní vody a jejich OP jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití území.

3.A.45 Chráněná oblast přirozené akumulace vod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.46 Zranitelná oblast Jako zranitelná oblast je vymezeno celé správní území.

3.A.47 Vodní útvar povrchových, podzemních vod V řešeném území se nacházejí vodní útvary povrchových vod, které spadají do oblasti povodí Horní Vltava a jsou obsaženy ve výkresu limitů. Jedná se o potoky Milevský, Držkrajovský, Pytlácký, Líšnický, Farkův, Cabrovský, říčku Smutná a další bezejmenné drobné vodní toky. Celé správní území je vymezeno jako útvar podzemních vod Krystalinikum v povodí Střední Vltavy, oblast Horní Vltava, povodí Labe.


37

3.A.48 Vodní nádrž Mezi největší vodní plochy v území patří rybník Chobot a Tovaryš (východní část území), dále se tu nacházejí rybníky Pytlák, Opršál, Nový, Tomašovský a další menší vodní plochy. Vodní nádrže jsou obsaženy ve výkrese limitů využití území.

3.A.49 Povodí vodního toku, rozvodnice Řešené území spadá do oblasti povodí Horní Vltavy, dle spádového toku do povodí Labe, úmoří Severního moře. Nachází se zde 7 ploch rozvodí. Toky spádované do Milevského potoka: • Držkrajovský potok, Pytlácký potok, Líšnický potok, Farkův potok, další bezejmenné potoky (název útvaru: Milevský potok po ústí do toku Smutná)

• • •

Toky spádované do říčky Smutná: Milevský potok (n. útvaru: Milevský potok po ústí do toku Smutná) Cabrovský potok (n. útvaru: Smutná po ústí do toku Lužnice) bezejmenné potoky (n. útvaru: Smutná po soutok s Milevským potokem)

3.A.50 Záplavové území V řešeném území je stanoveno záplavové území pro Milevský potok a říčku Smutná. Firma VH-TRES s.r.o. Vypracovala v prosinci roku 2005 studii Záplavové území Milevského potoka a studii Záplavové území toku Smutná. Záplavové území stanovil KÚ JČK, OZZL 11. 7. 2006 pro Milevský potok a 13. 7. 2006 pro říčku Smutná. Hranice záplavového území s periodicitou 5, 20 a 100 let je vyznačena ve výkrese limitů využití území.

3.A.51 Aktivní zóna záplavového území V řešeném území je stanoveno záplavové území pro Milevský potok a říčku Smutná. Firma VH-TRES s.r.o. Vypracovala v prosinci roku 2005 studii Záplavové území Milevského potoka a studii Záplavové území toku Smutná. AZZÚ stanovil KÚ JČK, OZZL 11. 7. 2006 pro Milevský potok a 13. 7. 2006 pro říčku Smutná. Hranice AZZÚ je téměř totožná s hranicí záplavového území s periodicitou 20 let. AZZÚ je ve střetu se zastavěným území na plochách bydlení v Sepekově a také zasahuje do zastavěného území samot ve východní části řešeného území. ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

38

AZZÚ je zakreslena ve výkrese limitů využití území.

3.A.52 Území určené k rozlivům povodní V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.53 Území zvláštní povodně pod vodním dílem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.54 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.55 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.56 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.57 Dobývací prostor V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.58 Chráněné ložiskové území Ve východní části řešeného území se nachází chráněné ložiskové území Sepekov (číslo území: 24320000). Surovinou je Wolframová ruda a Zlatonosná ruda. Jeho lokalita je vyznačena ve výkrese limitů využití území.

3.A.59 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


39

3.A.60 Ložisko nerostných surovin V řešeném území se vyskytují tato ložiska: •

Sepekov-Podboří – jihovýchodní část ŘÚ - číslo ložiska: 9327400 - identif. číslo: 932740001 - organizace: MŽP - typ: prognózy schválené (vyhrazené nerosty) - dosud netěženo - surovina: Wolfram - kov - nerost: Au-ruda, Scheelit

•

Sepekov-Podboří – jihovýchodní část ŘÚ - číslo ložiska: 9327400 - identif. číslo: 932740002 - organizace: MŽP - typ: prognózy schválené (vyhrazené nerosty) - dosud netěženo - surovina: Wolfram - kov - nerost: Au-ruda, Scheelit

•

Sepekov-Hodušín – severovýchodní část ŘÚ - číslo ložiska: 9327500 - identif. číslo: 932750000 - typ: prognózy neschválené (ostatní) - dosud netěženo - surovina: Wolfram - kov - nerost: Scheelit Ložiska jsou vyznačena ve výkresu limitů využití území.

3.A.61 Poddolované území V blízkosti sídla Sepekov (východně od areálu ZD) se nachází toto poddolované území: – – – – –

název: Sepekov identif. číslo: 2040 surovina: Polymetalické rudy – Zlatonosná ruda rozsah: ojedinělá díla rok pořízení záznamu: 1983

Poddolované území je vyznačeno ve výkrese limitů využití území.


40

3.A.62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.63 Staré důlní dílo V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.64 Staré zátěže území a kontaminované plochy Jižně od sídla Sepekov je evidována stará zátěž území pod názvem Přední Strouha (identif. číslo: 14760001). Její lokalita je vyznačena ve výkrese limitů využití území

3.A.65 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odbor životního prostředí MěÚ Milevsko eviduje tyto střední zdroje znečištění ovzduší: • ZOD Sepekov • MŠ a ZŠ Sepekov • AGPI Staňkov Lokality středních zdrojů jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití území.

3.A.66 Odval, výsypka, odkaliště, halda V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.67 Technologický objekt zásobování vodou vč. OP

•

•

Na vodovodních sítích v řešeném území se nacházejí tyto technologické objekty: Zůrová: – úpravna vody - čerpací stanice - 3 studny s gravitačním přítokem - 2 studny s čerpáním vody do nádrže v úpravně Louže – čerpací stanice Louže – 2 studně s gravitačním přítokem – 1 studna s čerpáním vody do nádrže v čerp. stanici ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

41

Technologické objekty zásobování vodou jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití území.

3.A.68 Vodovodní síť vč. OP SEPEKOV Na území sídla Sepekov je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, na který je napojeno 100% obyvatel. Vlastníkem vodovodu je sdružení obcí Sepekov – Božetice – Přeštěnice, provozovatelem jsou ČEVAK a.s. V současné době je Sepekov zásobován jednak ze skupinového vodovodu V-S-T-M a jednak z původních zdrojů skupinového vodovodu Sepekov – Milevsko. Základní vodní zdroje pro skupinový vodovod V-S-T-M jsou: a) úpravna vody ve Veselí nad Lužnicí (155 l/s – úprava vody z Nežárky, pískovny Vlkov a podzemní vody ze studní) b) úpravna vody v Táboře (125 l/s – úprava povrchové vody z rybníka Jordán) c) doplňování vody ze zdroje Římov (oblastní vodovod Jižní Čechy) Původní zdroje pro Sepekov – vodovod Sepekov – Milevsko: a) zdroje podzemní vody „Zůrová“ (10 l/s) – tři studny s gravitačním přítokem a 2 studny s čerpáním podzemní vody do akumulační nádrže v objektu úpravny vody – do úpravny vody byla též dříve čerpána povrchová voda z potoka Smutná, v současné době je však toto zařízení na úpravu povrchové vody vyřazeno z provozu a je využíváno pouze pro provoz zařízení na akumulaci a čerpání podzemní vody do vodojemu Sepekov (2x100 m3; min. hl. 475,2 m n.m.). Do vodojemu je voda čerpána přes zásobovací síť Sepekova, pro potřebu vody v Milevsku je z tohoto zdroje podzemní vody, akumulované ve vodojemu Sepekov, využívána pouze voda nespotřebovaná ve spotřebištích Sepekov, Božetice a Přeštěnice, která gravitačně přitéká do akumulační nádrže v ČS Louže. b) zdroje podzemní vody Louže (4,5 l/s) tvoří dvě studně s gravitačním přítokem a 1 studna s čerpáním podzemní vody do akumulační nádrže, umístěné v ČS Louže. Z ČS je vedeno výtlačné potrubí do vodojemu Sepekov 2x100 m3 a druhé výtlačné potrubí do starého vodojemu v Milevsku. Z vodojemu Sepekov je voda vedena gravitačním řadem DN 150, který je zároveň i výtlačným řadem, do zásobovací sítě v Sepekově. Vodovodní síť v Sepekově je z převážné většiny z litinových trub profilu DN 80 až DN 150, část sítě je nověji vybudována a plně vyhovuje, část sítě je starší. Na vodovodní síť je připojena prakticky celá stávající obytná zástavba, podnikatelské objekty, zemědělské objekty a objekty občanského vybavení. Zemědělský areál v Sepekově má kromě napojení na vodovod vybudován vlastní vodovod a vlastní vodní zdroje. Stávající kapacita vodních zdrojů vodovodu plně vyhovuje pro plynulé zásobování celé zástavby v Sepekově a má i volnou kapacitu (ve skupinovém vodovodu V-S-T-M). Problém v zásobování tvoří jednak čerpání ze zdrojů Zůrová do vodojemu Sepekov pomocí společného výtlačného a zásobovacího řadu, tj. přes síť v Sepekově (kolísání tlaku v síti) a jednak ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

42

provozní náklady na upravenou vodu ze stávajících zdrojů podzemní vody. V roce 1994 byla zpracována studie na ekonomizaci provozu vodovodu a vodních zdrojů pro Sepekov, která obsahuje dvě základní varianty řešení: 1) využití vodních zdrojů Zůrová, návrh nového výtlačného řadu z ČS do vodojemu Sepekov – jedná se o velký zdroj pitné vody, zařízení je po generální opravě – zásobuje obce Sepekov, Přeštěnice, Týnice a Držkrajov, Božetice. 2) využití vodních zdrojů Louže a čerpání vody stávajícím výtlačným řadem z ČS Louže do vodojemu Sepekov + doplňování potřebného množství vody do vodojemu ze skupinového vodojemu V-S-T-M (vodní zdroj Římov) již provedeným propojem. Byla vybrána první varianta – využití vodních zdrojů Zůrová. V současné době se navrhuje přesná trasa vedení nového výtlačného řadu z ČS do vodojemu. V sídle je navrženo rozšíření vodovodní sítě v délce cca 2,5 km DN 100 – 80, které se postupně realizuje. LÍŠNICE Na území sídla Líšnice není vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. V současné době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních studní. Množství vody ve studních je dostačující, kvalita vody je dobrá. V sídle je jako zdroj požární vody rybník. ZÁLŠÍ Na území sídla Zálší není vybudován vodovod. V současné době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních studní. Množství vody ve studních je podle předpokladů Úřadu městyse dostačující a kvalita vody je dobrá. V sídle není žádný zdroj požární vody. Nepočítá se s rozvojem sídla, proto zde ani není plánována výstavba vodovodu. Zásobování obyvatelstva pitnou vodou bude i do budoucna ze soukromých studní. V případě, že kvalita vody nebude vyhovovat Vyhlášce 376/2000 Sb., zajistí si obyvatelé dostatek pitné vody ve formě balené pitné vody.

3.A.69 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Na kanalizačních sítích v řešeném území se nacházejí tyto technologické objekty: – mechanicko-biologická ČOV Sepekov - čerpací stanice kanalizace - Sepekov - ČOV Milevsko – na severním okraji řešeného území Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití území.


43

3.A.70 Síť kanalizačních stok vč. OP SEPEKOV Sídlo Sepekov má vybudovanou jednotnou kanalizační síť a ČOV. Kanalizace je vybudována téměř po celém území sídla, je různého stáří i profilů, pouze část sítě vyhovuje požadavkům na provoz jednotné kanalizační sítě. Starší část sítě bude vyžadovat postupnou rekonstrukci, tato část nesoustavné kanalizace z betonových trub byla budována jako podpovrchové odvodnění, je položena většinou mělce pod povrchem, bez revizních šachet a záchytných košů. Splaškové vody z větší části zástavby jsou čištěny v ČOV, zbývající splaškové vody jsou pouze předčištěny pomocí septiků a žump. V roce 1994 byla dokončena hlavní část kmenové stoky „A“, která odvádí splaškové vody na ČOV. Dešťové vody jsou odlehčovány na stoce „A“ ve třech odlehčovacích komorách do toku Milevského potoka. Část odpadních vod je do stoky „A“ i přečerpávána. Nová ČOV pro 1300 EO je umístěna na jižním okraji zástavby na levém břehu Milevského potoka. ČOV je mechanicko-biologická, tzv. aerační systém SUPRAFILTER, a skládá se z odlehčovací komory, strojně stíraných česlí, vertikálního lapače písku a dvou linek biologického čištění, které sestávají z denitrifikační a nitrifikační zóny aktivace a vertikální dosazovací nádrže. Městys předpokládá dostavbu ČOV pro stupeň vysoušení kalů. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Milevského potoka, který se vlévá pod Sepekovem do rybníka Tovaryš. Provozovatelem kanalizace i ČOV je městys Sepekov. Městys má Rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod platné do 31. 8. 2012. V sídle se předpokládá dobudování kanalizační sítě tak, aby vyhovovala současným a budoucím kapacitním požadavkům na odkanalizování celého řešeného území, tj. bude nutné postupně dobudovat kanalizační sběrače pro celé území stávající i nově navrhované zástavby, jejíž část na severním okraji Sepekova leží v odvráceném povodí. Tuto zástavbu nelze gravitačně připojit na ČOV, odpadní vody budou muset být cca 350 m dlouhým výtlačným řadem čerpány do stávajícího kanalizačního sběrače a do ČOV. Dále je nutná rekonstrukce cca dvou třetin kanalizační sítě. LÍŠNICE Sídlo Líšnice, místní část městyse Sepekov, nemá vybudovanou soustavnou kanalizační síť. V sídle je pouze dešťová kanalizace ve správě městyse (zatrubněný potok – betonové roury DN 800). K odvedení dešťových a povrchových vod zde také slouží systém příkopů, struh a propustků. Veškeré splaškové odpadní vody od obyvatelstva jsou akumulovány v bezodtokových jímkách a následně likvidovány na zahradách a zemědělských pozemcích využitím jako hnojivo. Vzhledem k počtu obyvatel bude nutné do budoucna uvažovat s vybudováním kanalizace a ČOV pro cca 200 EO se zaústěním vyčištěných odpadních vod do Líšnického potoka. V problémovém výkresu a ve výkresu změn je navržena plocha pro ČOV. ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

44

ZÁLŠÍ Sídlo Zálší, místní část městyse Sepekov, nemá vybudovanou soustavnou kanalizační síť. K odvedení dešťových a povrchových vod zde slouží systém příkopů, struh a propustků. Veškeré splaškové odpadní vody od obyvatelstva jsou akumulovány v bezodtokových jímkách a následně likvidovány na zahradách a zemědělských pozemcích využitím jako hnojivo. Vzhledem k velikosti sídla a počtu trvale bydlících obyvatel se v blízké budoucnosti nepředpokládá změna odkanalizování sídla.

3.A.71 Výrobna elektřiny vč. OP V řešeném území se nacházejí 2 malé vodní elektrárny, obě na říčce Smutná, v blízkosti rybníka Chobot. Jejich lokalita je vyznačena v problémovém výkrese.

3.A.72 Elektrická stanice vč. OP V řešeném území se nacházejí tato transformační zařízení: Lokalita Staňkov TS 1 průmyslová zóna Lokalita U Louže TS 2 rodinná zástavba Lokalita K pazderně TS 3 ČOV Milevsko Sepekov TS 4 rodinná zástavba – západní část sídla TS 5 rodinná zástavba – západní část sídla TS 6 Hotel Mlýn Maděrovka – jihovýchodně od sídla TS 7 techn. infrastruktura – U Zůrového TS 8 rodinná zástavba – jihovýchodní část sídla TS 9 rodinná zástavba – u rybníka Chobot TS 10 rodinná zástavba – severovýchodní část sídla TS 11 rodinná zástavba – severní část sídla TS 16 zem. areál – západní část sídla Zálší TS 12 rodinná zástavba – severní část sídla Líšnice TS 13 zem. areál – východní část sídla ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

45

TS 14 rodinná zástavba – centrální část sídla TS 15 rodinná zástavba – u rybníka Opršál Správce: E.ON Česká republika Ochranné pásmo sloupových venkovních trafostanic je 7 m. Poloha elektrických stanic vč. OP je patrná z výkresu limitů využití území.

3.A.73 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Vedení VVN Do severní části řešeného území vchází vedení VVN 110kV ve správě E.ON ČR. Je ukončeno na ploše, která je navržena pro transformovnu Milevsko 110kV. Ochranné pásmo vedení činí 15 m na každou stranu od krajního vodiče. Vedení VN Do řešeného území vchází ze severozápadu a ze severu 3 trasy kmenového nadzemního vedení VNK 22 kV ve správě spol. E.ON Česká republika, z tohoto vedení vychází jednotlivé odbočky, které jsou ukončeny 15 trafostanicemi. Ochranné pásmo vedení činí 10 m na každou stranu od krajního vodiče. Vedení NN Vedení NN 1 kV je realizováno v sídle v podobě nadzemních rozvodů. Ochranné pásmo nadzemních vedení činí 7 m na každou stranu. Trasa a ochranné pásmo vedení VVN a VN je zobrazeno ve výkrese limitů využití území.

3.A.74 Technologický objekt zásobování plynem vč. OP V řešeném území se nachází jedna VTL regulační stanice (RS 1), je umístěna na severním okraji sídla Líšnice. Bezpečnostní pásmo je 10 m, ochranné pásmo činí 4 m. Poloha regulační stanice a její bezpečnostní pásmo je zobrazeno ve výkresu limitů využití území.

3.A.75 Vedení plynovodu vč. OP (BP) VTL plynovod VTL plynovod (DN 100) vstupuje do území ze západu, směřuje na jih, kde hned opouští ŘÚ. Na jeho trase je jedna odbočka, která vede nad sídlem Líšnice, kde je VTL vedení ukončeno regulační stanicí RS 1. Plynovod je na své trase chráněn anodovým uzemněním. ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

46

Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu je 15 m na každou stranu, ochranné pásmo činí 4 m na každou stranu. Trasu VTL plynovodu vč. jeho bezpečnostního pásma a katodové ochrany znázorňuje výkres limitů využití území. STL plynovod Pro sídlo Líšnice a Sepekov je položen středotlaký rozvod plynu. Regulační stanice se nachází na severním okraji sídla Líšnice, odtud vede STL plynovod do sídla Líšnice a také do sídla Sepekov. Ochranné pásmo STL plynovodu činí 1 m na každou stranu. Trasa vedení STL plynovodu, který vede od regulační stanice v Líšnici až do sídla Sepekov, je zakreslena ve výkrese limitů využití území.

3.A.76 Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.77 Ropovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.78 Produktovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.79 Technologický objekt zásobování teplem vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.80 Teplovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.81 Elektronické komunikační zařízení vč. OP V sídle Sepekov se nachází komunikační zařízení – telefonní ústředna - ve správě spol. Telefónica O2, je umístěna v objektu České pošty. Komunikační zařízení je zakresleno ve výkresu limitů využití území. ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

47

3.A.82 Komunikační vedení vč. OP Řešeným územím prochází 1 radioreleová trasa ve správě spol. České radiokomunikace (KRHA-MZVT). Územím prochází dálkový optický kabel ve správě spol. Telefónica O2. Do severozápadní části ŘÚ zasahuje ochranné pásmo radiových spojů ve správě Ministerstva obrany ČR. RR trasa, OP a vedení DOK je zakresleno ve výkresu limitů využití území.

3.A.83 Jaderné zařízení V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.84 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.85 Skládka vč. OP V řešeném území se žádná skládka nevyskytuje.

3.A.86 Spalovna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.88 Dálnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.89 Rychlostní silnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


48

3.A.90 Silnice I. třídy vč. OP Řešeným územím prochází silnice I. třídy č. 19 vedoucí z Pelhřimova přes Tábor a Sepekov směr Plzeň. Ochranné pásmo silnice I. třídy je 50 m na obě strany od osy silnice. Je navržen obchvat severní části Sepekova - obchvat je vymezen V ZÚR JČK jako veřejně prospěšná stavba (D6/6) a homogenizace silnice I/19 – vymezeno jako VPS D6/5. Ochranné pásmo a koridor pro obchvat a homogenizaci silnice I. třídy je vyznačeno ve výkrese limitů využití území.

3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP Řešeným územím prochází tyto silnice III. třídy: – – – –

silnice silnice silnice silnice

III/10549 III/10543 III/10546 III/10547

vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí

ze ze ze ze

Sepekova Sepekova Sepekova Sepekova

do Opařan do Milevska přes Líšnici a napojuje se na silnici II/105 do Zálší

Ochranné pásmo silnic III. třídy je 15 m na obě strany od osy silnice. Ochranná pásma silnic III. tříd jsou vyznačena ve výkresu limitů využití území.

3.A.93 Místní a účelové komunikace Hlavní komunikační kostru městyse doplňuje síť obslužných a přístupových komunikací, které dostatečným způsobem zajišťují vnitřní obslužnost sídla.

3.A.94 Železniční dráha celostátní vč. OP Řešeným územím prochází celostátní železniční trať 201 Tábor – Písek – Ražice, vlaková stanice je v Líšnici a v Sepekově. Ochranné pásmo železnice je 60 m na obě strany od osy železnice. Ochranné pásmo železnic je vyznačeno ve výkrese limitů využití území.


49

3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP Řešeným územím neprochází regionální železniční trať.

3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.97 Vlečka vč. OP V lokalitě Staňkov, kudy prochází železnice, se nachází vlečka, která obsluhuje průmyslovou zónu, vlečka se nachází také v Sepekově u nádraží. Ochranné pásmo vlečky je 30 m na obě strany od osy vlečky. Ochranné pásmo vlečky je vyznačeno ve výkrese limitů využití území.

3.A.98 Lanová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.99 Speciální dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.100Tramvajová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.102Letiště vč. OP V řešeném území se žádné letiště ani jeho ochranné pásmo nenachází.


50

3.A.103Letecká stavba vč. OP V řešeném území se žádná letecká stavba ani její ochranné pásmo nevyskytují.

3.A.104Vodní cesta V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.105Hraniční přechod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.106Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy Řešeným územím prochází 2 značené cyklotrasy. Cyklotrasa č. 1153 – vstupuje do území z jihovýchodu, vede po silnici III/10549 – třída dle KČT: IV. – místní (lokální propojení) – řešeným územím prochází 5,2 km trasy – průběh: vychází z cyklotrasy č. 31 ve Starém Sedle u Stádlce – Srlín – Zběšičky – Podboří – Sepekov – Božetice – Vlksice – Chyšky Cyklotrasa č. 1156 – vychází ze Sepekova a míří severozápadně po silnici III/10543 – třída dle KČT: IV. – místní (lokální propojení) – řešeným územím prochází 2,3 km trasy – průběh: Sepekov – Milevsko – Dmýštice – Kovářov 3.A.106.b Turistické stezky Řešeným územím prochází 2 turistické stezky. Žlutá č. 6305 – vstupuje do území z jihu a vede na sever – řešeným územím prochází 4 km trasy – průběh: Malšice – Stádlec – Hanov – Sepekov – Vlksice – Nadějkov – Cunkov – Sedlec-Prčice - Heřmaničky Červená – vstupuje do území z východu a vede na západ ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

51

– –

řešeným územím prochází 6,1 km trasy průběh: Nádraží Božejovice – Hodušín – Sepekov – Milevsko

3.A.106.c Naučné stezky Řešeným územím prochází 1 naučná stezka. Kolem Milevska – prochází severozápadní částí ŘÚ – řešeným územím prochází 4,2 km trasy – průběh: Milevsko – kolem rybníka Pytlák – Dvůr Staňkov – Židovna – Milevsko Klášter – Spálená – rybník Boukal – Šibenný vrch – Dehetník – popis: Trasa vlastivědné stezky vede Milevskem a jeho blízkým okolím. Seznamuje s technickými (železniční viadukt), přírodními (Milevský potok, les, lesní mravenci, památné stromy) a historickými (historie lesů, Šibenný vrch) zajímavostmi této části Povltaví. Trasa je okružní, měří 25 km, je na ní 23 infopanelů a začíná na jižním okraji Milevska. Dále vede přes Zbelítov, okolo hájenky Spálená, statku Staňkov, rekreačního rybníku Pytlák, zpět do Milevska.

3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.108Vojenský újezd V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.109Vymezené zóny havarijního plánování V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.110 Objekt civilní ochrany Na budově úřadu městyse je siréna. V sídlech jsou také vytipovány domy s hlubokými sklepy, které slouží jako úkryty v případě nebezpečí.

3.A.111 Objekt požární ochrany V sídle Líšnice a Sepekov se nacházejí požární zbrojnice.


52

3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.113 OP hřbitova, krematoria V řešeném území se nacházejí 2 hřbitovy, jeden v Sepekově u kostela a druhý, židovský hřbitov, v severozápadní části území v lokalitě Židovna. Oba mají ochranné pásmo 100 m, vyplývající ze zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví.

3.A.114 Jiná OP Jiná ochranná pásma než již uvedená se v řešeném území nevyskytují.

3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství Jako veřejná prostranství slouží zejména plochy se zelení, prostory návsí a podobné plochy vč. souvisejících ploch veřejné infrastruktury. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v problémovém výkresu.

3.A.116 Počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku Za rok 2007 byly dokončeny 3 domy, za rok 2008 2 domy a za rok 2009 3 domy.

3.A.117 Zastavitelná plocha Pro sídla Zálší a Líšnice doporučujeme vymezovat zastavitelné plochy v malém rozsahu s ohledem na: – –

setrvalý pokles obyvatelstva blízké vazby sídel Milevsko, Sepekov

Pro Sepekov doporučujeme vymezování zastavitelných ploch zejména ve východní části sídla, kde již došlo k zainvestování infrastrukturou určenou pro bydlení.

3.A.118 Jiné záměry Veřejně prospěšné zájmy podle současného ÚPnSÚ (totožné se zájmy podle Zásad územního rozvoje): ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

53

• • •

D6/5 – pouze vyvlastnění – veřejně prospěšná stavba pro dopravní infrastrukturu – homogenizace - úsek Hrajkovice (východní okraj) – Sepekov (západní okraj) D6/6 – pouze vyvlastnění – veřejně prospěšná stavba pro dopravní infrastrukturu – severní obchvat části Sepekov – železniční zastávka Ee24 – pouze vyvlastnění – veřejně prospěšná stavba pro technickou infrastrukturu – Transformovna Milevsko Označení a lokalita těchto záměrů jsou zobrazeny v problémovém výkrese.

3.A.119 Další dostupné informace Platný Územní plán sídelního útvaru Sepekov a Změny č. 1, 2 a 3 ÚPnSÚ Sepekov.


54

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

3.B.1

Výsledky vyhodnocení pracovních map

• • • • • • • •

Sepekov Byly vymezeny Byly vymezeny Byly vymezeny Byly vymezeny Byla vymezena Byly vymezeny Byly vymezeny Byly vymezeny

plochy k bydlení ve východní části sídla. plochy k podnikání v severní části sídla (u zemědělského areálu). plochy pro rozšíření zemědělského areálu ve východní části sídla. plochy pro rekreaci nad rybníkem Chobot. plocha pro deponii biologického odpadu (K pazderně). erozní svahy v severní části sídla Sepekov (u zemědělského areálu). vodní plochy na levostranné vodoteči Potoka Milevského. účelové komunikace v ose: Sepekov- severovýchod Sepekov sever (U louže) - K pazderně Zemědělský areál - propojení

Jako hodnotné plochy byly vymezeny partie: - osa nivy říčky Smutná s přilehlými lesními masivy - poutní kostel v Sepekově s přilehlým parkem

• • • • • • • • •

Líšnice, Zálší Byly vymezeny plochy k bydlení v severní a jižní části sídla (Líšnice). Pro sídlo Zálší nebyly vymezeny žádné plochy k bydlení. Byla vymezena plocha pro umístění ČOV ve východní části sídla (Líšnice). Byla vymezena plocha pro zemědělské funkce v jižní části od sídla Zálší. Byly vymezeny erozní svahy v severní, severozápadní a jižní části sídla Líšnice. Byly vymezeny erozní plochy v jižních partiích vůči sídlu Zálší. Byly vymezeny plochy k zalesnění v jižní části vůči sídlu Líšnice (Nad rybníčkem). Byly vymezeny plochy k zalesnění ve východní části vůči sídlu Zálší. Byla vymezena účelová komunikace v ose: Líšnice – severozápad. Jako hodnotné plochy byly vymezeny partie: - část osy nivy spojující rybníky Opršál - Pytlák - osa nivy říčky Smutná s přilehlými lesními masivy - centrální partie sídla Líšnice

3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou Dospělí Celkem bylo dotazováno 79 osob z celkem 1384 lidí. To je 5,7 %, což je pro relevanci vzorku respondentů uspokojivé. Pilíř sociální soudržnosti Lidé zde žijí rádi, je patrná silná vazba ke svému sídlu. Za společný znak, který ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

55

postrádají prakticky všichni, jsou chybějící prvky sportovišť, dětského koutku, rozšíření knihovny a koupaliště. Jedná se tedy zejména o potřeby projektů s vysokou společenskou funkcí. Pro tyto aktivity jsou lidé ochotni se podílet. Navíc, roli knihovny zde lidé hodnotí velmi vysoko. Poněkud neobvykle, vůči hodnoceným sídlům v okolí, zde lidé hodnotí kladně i činnost církve (dáno zejména významem poutního místa). Pilíř hospodářský Podnikatelé se příliš do dění městyse nezapojují. Z toho také pramení názor, že se zde podniká špatně, přitom blízkost Milevska a značný podíl vlastní zaměstnanosti objektivně ukazují opak. Pravdou však zůstává nedostatečná nabídka služeb, která lidem chybí. Pilíř environmentální Okolní přírodní kulisy jsou hlavními devízami městyse, společně s poutním kostelem a zahradami kolem něj. Děti Celkem bylo dotazováno 47 dětí základní školy Sepekov. – – –

rybníky a lesy jsou vnímaná devíza kraje, kde děti žijí dětem chybí zejména koupaliště děti zde chtějí zůstat, silná vazba k místu

Dílčí doporučení plynoucí z dotazníkového průzkumu pro ÚPD: •

Vymezit plochy pro přírodní koupaliště, plochy pro rekreaci a s ní spojené služby

•

Vymezit plochy pro podnikání a bydlení zejména v sídle Sepekov


56

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT 4.A.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky – převážně únosné geologické podloží – ložiska nerostných surovin Slabé stránky – znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů Příležitosti – omezení vodní a půdní eroze - zalesňování a zatravňování ohrožených a jiných vytipovaných ploch + další krajinná opatření Hrozby – nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze, rychlý odtok vody

4.A.2 Vodní režim Silné stránky – bloky lesů v horních partiích jako jímačů vody – osa několika vodotečí – větší vodní plochy Slabé stránky – rychlý odtok vody z nečleněných velkých ploch orné půdy – množství zmeliorovaných ploch – značný podíl napřímených úseků přírodních vodotečí Příležitosti – maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou – dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování, zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření) – udržení kvality vodních zdrojů – podpora využívání ekologicky čistých energií – pro produkci biomasy využít ekologicky nestabilní plochy orné půdy jako jedno z opatření ke zmírnění odtoku vody z krajiny – obnova a ochrana drobných vodních toků – zpomalení odtoku a přirozené čištění vody ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

57

– –

vznik nových vodních ploch, některé s funkcí přírodních koupališť využití soustav vodních ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě

Hrozby – pokračující vodní eroze při oddalování realizace účinných krajinných opatření

4.A.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky – malá sídelní hustota bydlení – klid a v létě čisté ovzduší – lesy a rybníky Slabé stránky – emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva – velké nečleněné plochy orné půdy – zvýšená prašnost, absence „zelených filtrů“ Příležitosti – využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn, větrná energie apod.) – revitalizace krajiny jako zdroje regenerace a předpoklad čistého životního prostředí Hrozby – další používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií – zhoršující se kvalita vody z přírodních zdrojů

4.A.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky – velké bloky lesní půdy v horních partiích – zajímavé kopcovité dominanty, dálkové pohledy – původní niva Mlýnského potoka Slabé stránky – vodní a půdní eroze – neuspokojivá průchodnost krajiny – menší podíl zatravnění – napřímené vodní toky Příležitosti – zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

58

– – – – –

zvyšování ekologické stability zemědělsky využívaných ploch (pěstování energetických plodin, zatravňování orné půdy, zalesňování) realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny využívání ekologicky čistých energií vznik nových přír. vodních ploch, využití soustav vod. ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě

Hrozby – přetrvávající vodní a půdní eroze – emise ze zdrojů znečištění ovzduší – ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby

4.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky – vysoký podíl zemědělské půdy – vysoký podíl lesních ploch – velká zemědělská farma Slabé stránky – přír. a klimat. podmínky nezaručují konkurenceschopnost v rostlinné výrobě – znehodnocování pěstebních ploch půdními splachy – neuspokojivá průchodnost krajiny Příležitosti – možné využití vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství (pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých energií – rozvoj extenzívního způsobu hospodaření, vznik biofarem a s tím související nabídka pracovních příležitostí – agroturistika – rozvoj cestovního ruchu – obnova stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) – možnost čerpání dotací na zalesňování lesních i nelesních ploch Hrozby – opakující se kalamitní stavy lesních porostů v důsledku holosečí – přetrvávající záplavy a vodní eroze při nenaplňování účinných krajinných opatření

4.A.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky – vlastní ČOV – kvalitní podzemní zdroje ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

59

– – –

dostatečná síť místních a krajských komunikací dostupnost vlakem blízká vazba většího sídla v pěší docházkové vzdálenosti

Slabé stránky – špatný stav některých silnic – absence chodníků – některé účelové cesty rozorány – průjezd zemědělské techniky skrze sídla Příležitosti – podpora cykloturistiky, cyklostezek, účelových cest – dobudování kanalizace – možnost získání dotací na budování infrastruktury Hrozby – nebezpečí znečišťování vodních zdrojů (Líšnice) – menší atraktivita sídel z hlediska bydlení (malá vybavenost)

4.A.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky – silný podíl zainteresované mladé generace – převážně dobrý stav životního prostředí – patriotismus, malé sociální disparity – nízká nezaměstnanost – nabídky ploch k bydlení Slabé stránky – malá vzdělanost – malý podíl služeb – pozemky k bydlení jsou drahé – malé zázemí pro sport a rekreaci – zaměstnanost je nabízena zejména sousední obcí Milevsko Příležitosti – udržení mladé generace - zatraktivnění městyse např. různými kulturními a společenskými akcemi – rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport – podpora rozvoje služeb a drobného podnikání – rozšíření nabídky pracovních příležitostí v rámci zvyšování energetické soběstačnosti využíváním biomasy, solární energie Hrozby – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

60

– –

volnočasových aktivit, atd.) další trendy ohrožující populační stabilitu (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí populace nedostatečně vyvinutá infrastruktura pro starší občany (bydlení a zázemí obecně)

4.A.8 Bydlení Silné stránky – kvalitní a převážně čisté přírodní prostředí – atraktivní krajinné zázemí – nízká nezaměstnanost – nabídky pozemků k bydlení Slabé stránky - řada prázdných, případně sezóně využitých objektů – nedostatek sportovně rekreačních aktivit – drahé pozemky k bydlení Příležitosti – vznik nových přírodních koupališť jako alternativa chybějícího obč. vybavení – rozmach penzionového bydlení – rozmach sportovně rekreačních aktivit Hrozby – nezájem oživení některých sídel, stárnutí obyvatel, kterými jsou zejména tzv. „inverzní chalupáři“ starší generace – odchod mladých rodin

4.A.9 Rekreace Silné stránky – atraktivní krajinné zázemí – dobrý stav životního prostředí – kladný a neutrální vztah místních k turistům, chatařům a chalupářům Slabé stránky – chybějící koupaliště – nedostatek doplňkových služeb cestovního ruchu, podceňován – nedostatek nabídek pro ubytování – nedostatek nabídek pro sportovně rekreační aktivity – nedostačující informační systém Příležitosti – atraktivita pro cestovní ruch ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

61

rekreační

potenciál

je

– – – – – – –

využití a podpora cykloturistiky revitalizace krajiny, její zatraktivnění obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny využití nezastavěných ploch sídel ke zřízení hřišť, odpočinkových ploch, veřejných prostranství uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport rozvoj ubytování různých forem

Hrozby – nevytvoření sportovně rekreačních aktivit pro mladé rodiny

4.A.10 Hospodářské podmínky Silné stránky – malá nezaměstnanost – vysoký podíl soběstačné produkce – velký areál zemědělské farmy Slabé stránky – minimální rozsah služeb – nízké vzdělání – zaměstnanost je nabízena zejména sousedním Milevskem Příležitosti – nabídka adekvátních ploch pro rozvoj drobného průmyslu a výroby, zacílení na určitý komoditní segment – částečná konverze areálu ZD – hlubší využití cestovního ruchu (potenciál přírody, zajímavých sídel v okolí) – snížení energetické závislosti využíváním ekologicky čistých energií – produkcí a zpracováním biomasy paralelně řešit podporu příznivého stavu zaměstnanosti a využití části ploch zemědělské půdy Hrozby – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, snadná dostupnost jiných pracovních center pro obyvatele – uspokojování ekonomických potřeb místních v jiných sídlech – nedaleká vazba Milevska- stahuje podnikatele do jiných lokalit


62

4.B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území 4.B.1 Vztah Sepekova a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území Území lze charakterizovat jako dlouhodobě mírně degresivní z hlediska ekonomické aktivity a počtu obyvatel. Kolektivizace vesnic zde přinesla poškození krajiny díky melioracím a scelování orné půdy. Hospodářská profilace je zaměřená zejména na primér, městys disponuje menší nabídkou práce ve službách a ve výrobě. Tato zaměstnanost se však děje prostřednictvím nedalekého Milevska, které významným způsobem podnikatelský sektor ze Sepekova vysává. Základní vybavenost je funkční, nerozvíjející se, nadstavbové prvky sociálního pilíře je třeba dále rozvíjet (ubytování, rekreace, volnočasové aktivity dětí, apod.). Pozoruhodná je silná vazba mladé generace, se kterou je třeba dále pracovat (nabídka řady sportovních a rekreačních aktivit zde chybí).

4.B.2 Závěrečná SWOT analýza 4.B.2.a Charakteristika Sepekova – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) Silné stránky • celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví • hodnotné krajinné enklávy, poutní kostel a jeho bezprostřední okolí • vysoký podíl mladé generace • dobré dopravní spojení a těsná vazba na velké sídlo 4.B.3.b Charakteristika Sepekova – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) Slabé stránky • vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) • nízká kvalifikace obyvatel • malý podíl sportovišť, absence koupaliště, rekreačních loch • absence další nabídky služeb 4.B.2.c Šance Sepekova (= příležitosti) Příležitosti • • • • • •

rozvoj cestovního ruchu aktivity pro mladou generaci hledání investora pro revitalizaci některých brownfieldů ZD využití řady objektů pro sezónní ubytování a volnočasové aktivity komerčního charakteru (zejména v malých sídlech) výstavba koupaliště revitalizace krajiny, eliminace negativních přírodních vlivů, stabilizace jejích ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

63

•

• • •

ekologických funkcí a její zatraktivnění (omezení vodní a půdní eroze - zalesňování vytipovaných ploch, obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny zvýšení energetické soběstačnosti - využívání ekologicky čistých energií (využití části zemědělských ploch pro pěstování biomasy s vedlejším efektem rozšíření nabídky pracovních příležitostí a využití stávajících opuštěných areálů zemědělské výroby) uchování a ochrana architektonicky hodnotných enkláv a hodnotných přírodních kulis, jejich využití pro turistický ruch ještě silnější využití cykloturistiky, rekreační zázemí pro Milevsko i vzdálenější větší města, vznik nových přírodních koupališť využití vlivu církve práce s dětmi

4.B.2.d Rizika Sepekova (= hrozby) Hrozby • • • • • • •

rychlý úbytek dětí stagnace rozvoje městyse vzhledem k drahým investicím do infrastruktury k bydlení splachy orné půdy, narušení ekologické stability trendy ohrožující populační stabilitu stárnutí populace a odchod perspektivních lidí mimo region chátrající stavební fond - menší atraktivita sídel nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze nedostatek volnočasových aktivit pro mladé - možnosti zvýšené kriminality, odchodu jinam


64

5

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

5.A Priority Sepekova v územně plánovací činnosti •

podpora ploch přestavby ZD pro vznik pracovních příležitostí

•

podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace: - návrh ploch pro sport a rekreaci (sportoviště, koupaliště, stravovací a ubytovací zařízení, agroturistika ...) - vymezení takových regulativů, které nebudou bránit ubytovací činnosti

•

udržet výraz lokalit, klasifikovaných jako hodnotné, výrazně zde nerozšiřovat možnosti pro zastavitelné plochy

•

řešení postupné revitalizace krajiny: - ochrana přírody a krajiny - obnova ekologické rozmanitosti krajiny (obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů apod.) - návrh protierozních a protipovodňových opatření (obnova přírodních toků, rozčlenění velkých lánů polí, nové plochy trv. travních porostů, krajinné zeleně, plochy k zalesnění) - návrh nových vodních ploch, zdrží, mokřadů, suchých poldrů - zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě

5.B

Problémy k řešení městyse Sepekov

1. plochy pro výrobu a podnikání včetně ploch transformačních • •

revitalizovat nevyužívané areály pro flexibilnější funkce smíšených výrob (podmíněně smíšeného bydlení)- zejména severní část sídla vymezit plochy pro výrobní funkce kolem stávajícího areálu zemědělské farmy

2. plochy pro bydlení • •

uchovat venkovský charakter hodnotných lokalit (centrální partie sídla Sepekov, sídla Líšnice a Zálší) prověřit větší plochy pro zástavbu ve východní části sídla Sepekov ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY

65

•

pro sídla Líšnice a Zálší vymezovat malé plochy zástavby

3. revitalizace krajiny, protipovodňová opatření • •

řešit vymezení ploch pro zatravnění a nelesní zeleň, zalesnění řešit opatření v krajině ke snížení rychlého odtoku vody z území revitalizací vodotečí, vymezením nových vodních ploch

4. ochrana ZPF •

řešit střet s ochranou ZPF u rozvojových ploch na půdách I. a II. tř. BPEJ (zejména Zálší)


66

6 Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy Projektant na základě územně analytických podkladů, s přihlédnutím především k výsledkům Rozboru udržitelného rozvoje území a vyhodnocení názorů veřejnosti, upozorňuje na problémy, které nelze bezprostředně řešit nástroji územního plánování. V rámci územně plánovací činnosti lze pouze připravit podmínky pro ta řešení, která mají územní průmět. Projektant doporučuje: ●

navrhnout scénáře vytváření podmínek pro: – zvýšení vzdělanosti obyvatel – podporu podnikání směrem k profilované výrobě (specifické nabídce, přesahující regionální vazby) – zvýšení informační gramotnosti obyvatel (například podpora internetu) – pomoc s dotačními podmínkami revitalizace brownfieldů ZD

●

pro zlepšení podmínek bydlení: – hledání financování pro další rozvoj místní nabídky vzdělanosti (knihovna) – hledání financování pro další rozvoj hřišť, dětských koutků a přírodních retenčních nádrží s možností koupání

●

pro posílení turistiky a cestovního ruchu: – podporovat cykloturistiku a turistiku - zajistit instalace informačních systémů a zlepšit tak celkovou propagaci území – podpořit vznik ubytovací jednotky, zapojené do regionální a celostátní sítě (např. KČT) – podpořit dotační politikou vznik sportovně rekreačních ploch, možnosti koupání – hledat zdroje pro obnovu účelových veřejných komunikací v krajině a zkvalitnění stávajících (zejména s vazbou na Milevsko)

●

pro optimalizaci vodního režimu krajiny: – zajistit důslednou kontrolu dodržování podmínek ochrany vodních zdrojů – řešit znečištění povrchových vod dotažením odkanalizování území (Líšnice) – posílit retenci území novými vodními plochami – dotacemi podpořit výsadbu velkého podílu protierozních pásů

●

pro snížení energetické závislosti městyse: – zvážit možnost centrálního vytápění s využitím fytopaliva vyprodukovaného na okolních zemědělských pozemcích a zpracovaných např. s využitím chátrajících zemědělských farem, s vedlejšími efekty v podobě udržované krajiny a vzniku nových pracovních příležitostí – ve spolupráci s obcí hledat investory pro umisťování solárních elektráren


67

Územní plán SEPEKOV PRŮZKUMY A ROZBORY

Recommend Documents