ÚZEMNÍ PLÁN PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

Úbislavice ÚZEMNÍ PLÁN

PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

březen 2009

Úbislavice - Územní plán – Průzkumy a rozbory

Objednatel:

Obec Úbislavice Královéhradecký kraj

Pořizovatel:

Městský úřad Nová Paka Královéhradecký kraj

Zhotovitel:

SURPMO, a.s. Praha Projektové středisko Hradec Králové

PROJEKTOVÝ TÝM

Vedoucí Projektového střediska:

Ing. arch. Alena Koutová

ZPRACOVATELSKÝ TÝM urbanismus, koordinace:

Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa Ing. arch. Václav Kout Mgr. Ludmila Hovorková

ţivotní prostředí:

Mgr. Vít Andrejs Mgr. David Šebesta Ing. Květoslav Havlíček

doprava:

Mgr. Ivan Kňourek

vodní hospodářství:

Ing. František Weisbauer

energetika, telekomunikace:

Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček

digitální zpracování:

Mgr. Vít Andrejs Vladimír Kraus Michal Pešl

technické zajištění:

Bohdana Koptová

2


OBSAH I.

TEXTOVÁ ČÁST

I.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1. Základní údaje I.A.2. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území I.A.3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje hodnot území I.A.4. Limity vyuţití území I.A.5. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území I.B. ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.B.1. Zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území I.B.2. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích

II.

GRAFICKÁ ČÁST

II.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ II.A.1 Výkres hodnot území

1:5000

II.A.2 Výkres limitů vyuţití území

1:5000

II.A.3 Výkres záměrů na provedení změn v území

1:5000

II.B. ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ II.B.1 Výkres problémů k řešení

1:5000

3


I. TEXTOVÁ ČÁST

4


OBSAH I.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1. Základní údaje I.A.1.1. Vymezení řešeného území I.A.1.2. Seznam sledovaných jevů zjištěných v řešeném území I.A.1.3. Podklady

6 6 6 6 9

I.A.2. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území I.A.2.1. Širší vztahy I.A.2.2. Popis sledovaných jevů zjištěných v řešeném území I.A.3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje hodnot území I.A.3.1. Civilizační hodnoty I.A.3.2. Přírodní hodnoty I.A.3.3. Kulturní hodnoty

10 10 10 30 30 30 30

I.A.4. Limity vyuţití území

37

I.A.5. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území

41

I.B. ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

45

I.B.1. Zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území I.B.1.1. Vyhodnocení udrţitelného rozvoje území I.B.1.1.1. Horninové prostředí a geologie I.B.1.1.2. Vodní reţim I.B.1.1.3. Hygiena ţivotního prostředí I.B.1.1.4. Ochrana přírody a krajiny I.B.1.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa I.B.1.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura I.B.1.1.7. Sociodemografické podmínky I.B.1.1.8. Bydlení I.B.1.1.9. Rekreace I.B.1.1.10. Hospodářské podmínky I.B.1.2. Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek I.B.2. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích I.B.2.1. v zásadách územního rozvoje I.B.2.2. v územním plánu I.B.2.3. v regulačním plánu

45 45 45 45 46 46 47 47 50 54 57 57 59 61 61 61 63

5


I.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.A.1.1. Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním územím obce Úbislavice, jeţ je tvořeno čtyřmi katastry: Česká Proseč, Stav, Úbislavice, Zboţí u Nové Paky o celkové rozloze 1205,83 ha.

1.A.1.2. Seznam sledovaných jevů zjištěných v řešeném území Tabulka z přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. s vyznačením podkladů pro rozbor udrţitelného rozvoje území: Řádek číslo

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

Sledovaný jev

ÚAP

Doplnění

zastavěné území plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému vyuţití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou poloţkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou poloţkou přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma

1 1 1 -

2,5,8,18 2,5,8,18 2 -

-

2,5

-

-

1 1 1 1 1 1

2,5,8 5,8 2,7

-

-

-

-

-

-

6


Řádek číslo

26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70

Sledovaný jev

ÚAP

Doplnění

chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma památný strom včetně ochranného pásma biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA 2000 – ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů s národním významem lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody, mimo k.ú.

1 1 1 -

20 -

chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrţ povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné loţiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry loţisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěţe území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

1 1 1 1 -

1 1 1 1 1 1

-

15 15 15 6 6 2,5,6,7,8, 10 9 2,11 2,11 11 -

1 1 1 1 1 1

2,5,6,8,10 2,5,6,8,10 2,5,6,8,10

1

2,5

7


Řádek číslo

71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115

Sledovaný jev

ÚAP

Doplnění

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování zemním plynem vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem teplovod včetně ochranného pásma elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace ţelezniční dráha celostátní včetně ochranného pásma ţelezniční dráha regionální včetně ochranného pásma koridor vysokorychlostní ţelezniční trati vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka objekt důleţitý pro obranu státu včetně ochranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt poţární ochrany objekt důleţitý pro plnění úkolů Policie České Republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura

1

2,5,8,14

1

2,5,8

1

19

-

-

1 1 -

5,8 -

-

-

-

-

-

-

1 1 1 1 -

12,13 13 13 2,5,8 -

8


Řádek číslo

Sledovaný jev

ÚAP

Doplnění

116 počet dokončených bytů k 31.12. kaţdého roku 1 5,16 117 zastavitelná plocha 1 2 118 jiné záměry 5,6 119 další dostupné informace 1 2,5,8,17 Poznámka: - zjištění neexistence sledovaného jevu vychází z informací poskytnutých pořizovatelem nebo příslušným orgánem státní správy

1.A.1.3. Podklady Číslo zdroje infor mací

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Název zdroje informací

Územně analytické podklady (ÚAP) pro správní obvod obce s rozšířenou působností Nová Paka, 2008 ÚPNSÚ Úbislavice, 1995, včetně Změn č. I aţ V (2000-2007) ÚP VÚC okresu Jičín, koncept, 2005 Politika územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), 2006 Obec Úbislavice ORP Nová Paka Krajský úřad Královéhradeckého kraje Vlastní průzkumy území Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK Kk) Základní vodohospodářská mapa ČR č. 13-21 Hořice Celostátní sčítání dopravy, ŘSD Praha, 2005 Přehled silniční sítě, Královéhradecký kraj ČEZ Distribuce, a.s., Hradec Králové ÚHUL, s.p., Hradec Králové Český statistický úřad Hradec Králové Úřad práce Jičín Rozvojový plán regionu Novopacka, 2005 VČP Net, s.r.o. Královéhradecko – Chráněná území ČR V., AOPK ČR, 2002

9


I.A.2. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ 1.A.2.1. Širší vztahy ÚAP: Obec Úbislavice (části obce: Česká Proseč, Chloumek, Stav, Štěpanice, Úbislavice, Zboţí) patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Nová Paka. Celé území obce Úbislavice je zahrnuto do Geoparku Český ráj. Řešené území patří k podkrkonošské pánvi Českého masívu. Sedimentace kontinentálních usazenin a vulkanická činnost zde probíhala v mladších prvohorách (karbon, perm) a pro horniny z tohoto období je charakteristické červenohnědé zbarvení. V údolí Úlibického potoka místy vystupuje předkarbonské krystalické podloţí. V Úbislavicích leţících při západní hranici správního obvodu vystupuje v úzkých pruzích nadloţní syřenovské souvrství zastoupené prachovci, pískovci a arkózami s vloţkami tufitů, místy s uhelnými slojemi. Od k.ú. Stav pokračuje mladoprvohorní forma čedičových vyvřelin, coţ jsou sericitické a chlorit-sericitické fylity s polohami grafitických fylitů a místy tenkými vloţkami krystalických vápenců, odkryté v epigenetickém údolíčku v přírodní památce Stav. Jihovýchodní částí obce prochází silnice I/16 (Jičín – Trutnov). Územím obce prochází kmenové vedení systému 35kV (VNK 396), které je součástí zásobovacího systému širšího území. Zásobování elektrickou energií je stabilizováno a zajištěno z napájecího bodu TR 110/35 Nová Paka. V případě mimořádných situací z propojeného systému VN. Západní část obce Úbislavice se nachází na rozmezí Ţeleznobrodského bioregionu 1.36 a Podkrkonošského bioregionu 1.37. Do jiţní části obce Úbislavice zasahuje CHOPAV Východočeská křída. Doplnění: Řešené území obce Úbislavice se nachází v Královéhradeckém kraji, v okrese Jičín. Město Nová Paka, nacházející se východně a severovýchodně od řešeného území, je rovněţ pověřeným obecním úřadem a centrem občanského vybavení. Dojíţďka za prací je soustředěna převáţně do Nové Paky, Jičína a Semil. Z hlediska turistického ruchu je řešené území významné téţ malou vzdáleností od turistického regionu Český Ráj. Území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti.

1.A.2.2. Popis sledovaných jevů zjištěných v řešeném území 1 - zastavěné území ÚAP: Zastavěné území obce je tvořeno zastavěným územím všech částí obce. Bylo vymezeno územním plánem obce, resp. územním plánem sídelních útvarů včetně jeho změn. Doplnění:---

10


2 - plochy výroby ÚAP: Plochy výroby uvedené v ÚAP jsou převzaty z územního plánu. Výroba je zastoupena v částech Česká Proseč, Štěpanice, Úbislavice a Zboţí. Doplnění: Firmy působící na řešeném území obce: Přibliţný počet zaměstnanců AGROCHOV 87 BM kovovýroba Zdroj: Obecní úřad Úbislavice Název firmy

Sídlo podniku

Předmět činnosti

Stará Paka Zboţí

zemědělská výroba kovovýroba

3 - plochy občanského vybavení ÚAP: obecní úřad, pošta; knihovna, kaple sv. Václava, hřbitov; Sbor dobrovolných hasičů, Svaz technických sportů, Mateřské centrum Pohádka, Myslivecké sdruţení Jahodnice; hřiště na malou kopanou, hřiště s dětskými prolézačkami, cyklotrasa, turistická trasa; prodejna potravin a smíšeného zboţí, zednictví, klempířství; hospoda „U Hasiče“ – hostinec, studená kuchyně, hospoda U Jelena, hospůdka U Kostela. Doplnění: Velikost sídla i funkce ve struktuře osídlení ovlivňuje také stávající skladbu i rozsah občanského vybavení a sluţeb. Doplnění rozboru situace v oboru občanského vybavení je v následujícím textu. VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA: Správa a řízení v obci: hasičské zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů v místních částech Úbislavice, Stav, Zboţí, Štěpanice, Česká Proseč dojíţďka: matrika - Nová Paka finanční úřad - Nová Paka stavební úřad - Nová Paka katastrální úřad - Jičín Hasičský záchranný sbor KHK - Nová Paka

11


Školství: dojíţďka: mateřská škola - pro děti ve věku 3-6 let - Nová Paka základní škola - 1. - 9. ročník - Nová Paka základní umělecká škola - Nová Paka střední a učňovské školy - Nová Paka, Hořice, Jičín vyšší a vysoké školy - Liberec, Hradec Králové, Praha Zdravotní péče: dojíţďka: praktický lékař pro dospělé - Nová Paka praktický lékař pro děti a mladistvé - Nová Paka stomatologická ordinace - Nová Paka poliklinika, ordinace specializovaných lékařů - Nová Paka, Jičín nemocnice - Jičín sídlo rychlé záchranné pomoci (RZP) - Jičín letecká záchranná sluţba - Hradec Králové Sociální péče: dojíţďka: zajišťována v Nové Pace nebo v Jičíně s pečovatelskou sluţbou aj.) peněţní sociální dávky vypláceny v Nové Pace

(domov

důchodců,

dům

Kultura v obci: kostel Narození Panny Marie v Úbislavicích - pravidelné bohosluţby, římskokatolická církev hřbitov v Úbislavicích (2x) společenský sál v Hospůdce U Kostela Za kulturními zařízeními (např. divadlo, kino aj.) dojíţdějí občané např. do Hradce Králové, Jičína, Liberce nebo Prahy. Spolková činnost v obci: Podkumburský rozhled, o. s. se sídlem v Úbislavicích Sbor dobrovolných hasičů působí v částech obce Úbislavice, Stav, Zboţí, Štěpanice, Česká Proseč TJ Sokol Ochotnické divadlo Činnost spolků v obci se významně podílí na sounáleţitosti obyvatel s daným územím, přispívá ke zvýšení vzdělanosti, nabízí širokou škálu volnočasových a sportovních aktivit atd. KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ: Sluţby v obci: prodej uhlí

12


V obci je malá nabídka sluţeb. Obchod s potravinami a smíšeným zboţím je pouze v Úbislavicích, v ostatních částech obce jsou obyvatelé odkázáni na dojíţďku. Za dalšími sluţbami a nákupními moţnostmi dojíţdějí občané do okolních měst, např. do Nové Paky nebo Jičína. Přirozeným spádovým centrem s vyšší nabídkou nákupních moţností, sluţeb a finančních sluţeb je město Nová Paka. Ubytování a stravování v obci: hospůdka U Kostela hospoda Kozlovna penzion Vera penzion Stav Další nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení je např. ve městě Nová Paka. TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ v obci: přírodní koupaliště - koupání na vlastní nebezpečí posilovna – v majetku obce Za dalšími zařízeními pro rekreační vyţití, tělovýchovu a sport vyjíţdějí obyvatelé obce do větších center osídlení – např. do Nové Paky, Jičína, Hradce Králové.

4 – plochy k obnově nebo opětovnému vyuţití znehodnoceného území ÚAP: --Doplnění: V rámci ÚPNSÚ byla vymezena plocha v bývalém lomu pro nové vyuţití znehodnoceného území (pro výrobu – sluţby).

8 – nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma ÚAP: --Doplnění: Nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu: Úbislavice: Česká Proseč: Stav:

- kostel Narození Panny Marie - areál usedlosti čp. 41 - mlýn čp.56 - socha sv. Mikuláše - areál kostela sv. Petra a Pavla - kříţ - socha sv. Jana Nepomuckého - socha sv. Jana Nepomuckého

13


Zboţí:

- areál chalupy čp. 46 - socha Panny Marie

13 - historicky významná stavba, soubor ÚAP: Na území obce se nacházejí dva objekty - čp. 24 ve Stavu a v části Úbislavice (čp. 18) rodný dům filologa PhDr. Jana Gebauera, autora prvních pravidel českého pravopisu. Doplnění: Mlýn (čp. 24) ve Stavu je rodným domem Terezie Wagenknechtové, matky politika Františka Ladislava Riegera. 14 - architektonicky cenná stavba, soubor ÚAP: K architektonicky cenným stavbám se řadí kostel Narození Panny Marie a mlýn čp. 56 (v Úbislavicích) a z řady objektů lidové architektury jsou uvedená stavení čp. 1 a 12 (ve Zboţí) a kaplička (v České Proseči). Doplnění:--15 - významná stavební dominanta ÚAP: V obci je významnou stavební dominantou kostel Narození Panny Marie. Doplnění:--16 – území s archeologickými nálezy ÚAP: V jiţní části řešeného území, v k.ú. Stav, se nachází území s archeologickými nálezy. Doplnění:--20 - významný vyhlídkový bod ÚAP: V severní části řešeného území, v k.ú. Zboţí u Nové Paky, nalezneme významný vyhlídkový bod Pod Kumburkem. Doplnění: V lokalitě Pod Kumburkem lze doplnit ještě další vyhlídkový bod, a to v severní části Zboţí. Daleké rozhledy se naskýtají i z vyvýšené polohy v západní části Úbislavic.

14


21 – územní systém ekologické stability ÚAP: Územní systém ekologické stability LBC 4, Pod Kumburkem, lesní biocentrum s převahou smrkových porostů. Vtroušen buk, modřín, dub, bříza, úprava druhové směsi. Částečně funkční. LBC 9, na hranici zájmového území, lesní, svah nad tratí. Částečně funkční. LBC 10, lesní, biocentrum s převahou smrku; úprava druhové směsi. Částečně funkční. LBC 16, lesní, biocentrum s převahou smrku, přimísena bříza, buk, úprava druhové směsi. Funkční. LBK 3, lesní biokoridor, převáţně smrkové porosty s příměsí. Částečně funkční. LBK 6, lesní biokoridor, úpad, převáţně smrkové porosty s příměsí. Částečně funkční. LBK 13, lesní biokoridor, stráň a zářezy potoků, smrkové porosty při potocích bohatší biotop. Částečně funkční. LBK 15, smíšený biokoridor, převáţně smrkové porosty na svahu, část louky. Částečně funkční. LBK 17, smíšený biokoridor, úzký pruh lesa na svahu. Funkční. LBK 18, smíšený biokoridor – lesní a úpad potoka s břehovými porosty. Částečně funkční.

Doplnění: Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyváţené krajiny, v níţ je trvale zajištěna moţnost vyuţívání vyţadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí v zásadě "trvale udrţitelného ţivota".

15


Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního vyuţití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhoţ se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Jako základní a závazný materiál byl pouţit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro ţivotní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva ţivotního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., ţe se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protoţe potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální vyuţívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umoţňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. KES = plocha ekologicky stabilních ploch: plocha ekologicky nestabilních ploch. KES Úbislavice – 1,96 Pozn.: Ekologicky stabilní plochy jsou lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilními jsou orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy. Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní – nadprůměrně vyuţívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní – intenzivně vyuţívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B – krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní – běţná kulturní krajina, v níţ jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Krajinný typ C – krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní – technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2: území relativně přírodní. V současné době jsou pro Královéhradecký kraj zpracovávány Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR). V něm jsou i mapové vrstvy nadregionálního a regionálního ÚSES, které by měly být po schválení dokumentu základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni SO ORP a obcí. Prvky nadregionálního významu V jihozápadní části prochází nadregionální biokoridor K35 NBK Příhrazské skály – Les Království. Tento biokoridor je v návrhu, který zatím není schválený. Ochranné pásmo od osy biokoridoru zasahuje 2 km na kaţdou stranu.

16


Prvky regionálního významu Nejsou zastoupeny.

23 – významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou poloţkou ÚAP:--Doplnění: Z významných krajinných prvků chráněných zákonem se v území vyskytují lesy a vodní toky, které jsou popsány samostatně. 31 – přírodní památka včetně ochranného pásma ÚAP: V řešeném území se nachází přírodní památka „Stav“. Jedná se o Stavské údolí leţící východně od Stavu a je určeno k ochraně epigenetického údolí potoka zaříznutého do prvohorních fylitických břidlic. Na svazích údolí se zachovaly fragmenty přirozených bučin. Doplnění: Výměra: 0,98 ha Nadmořská výška: 348-376 m Vyhlášeno: 1980 Údolní zátěţ levého přítoku Úlibického potoka je typickým příkladem vývoje epigenetického údolí. Potok pramení asi 1 km východně od obce Stav. Zprvu vytváří erozní zátěţ v červených horninách (arkózách, aleuropelitech a slepencích) svrchního karbonu. V niţší části údolí nad Stavem se pod těmito méně odolnými sedimenty zahlubuje do podloţních krystalických břidlic – sericitických fylitů tzv. krystalinika Zvičiny. Vytváří v nich skalnatou soutěsku se skalními výchozy aţ pět metrů vysokými. Obdobný ráz má i údolí pravého přítoku, ústící do hlavního údolí v zatáčce silnice. Údolí svahy jsou strmé, mimo skalní výchozy pokryté zvětralinami. Půdy jsou zde převáţně kyselé (na části území i nasycené) kambizemě. V údolí lemují koryto potoka gleje typické a pseudogleje. Na svahu údolí je zachován fragment bučiny s charakteristickým podrostem svízele vonného, kopytníku evropského, strdivky nicí, baţanky vytrvalé, pitulníku horského aj. V přilehlé bučině hnízdí ptáci vyhledávající dutiny, např. strakapoud velký, datel černý a brhlík lesní. Na březích potoka hnízdí konipas horský a střízlík obecný. Bučina s přechodem do sousedních smrkových porostů má charakter běţného hospodářského lesa. Při lesním hospodaření by bylo vhodné podporovat přirozenou dřevinnou skladbu. Lokalita s geomorfologickým předmětem ochrany nevyţaduje speciální péči. 32 – památný strom včetně ochranného pásma ÚAP: Městským úřadem Nová Paka byl 20. 3. 2006 vyhlášen za památný strom buk lesní (Fagus sylvatica L.) „Morávkův dub“. Ten je situován v k.ú. Zboţí u Nové Paky (p.č. 662/1) na lesním pozemku na skalnatém ostruhu nad pramenem Tuţínského potoka. Doplnění: ---

17


33 – biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO ÚAP: Téměř celé řešené území s výjimkou jihovýchodního okraje k.ú. Stav je součástí geoparku UNESCO Český ráj. Geopark Český ráj, který byl do prestiţního seznamu evropské sítě geoparků zařazen v říjnu 2005, představuje skutečnou geologickou učebnici. Území o rozloze necelých 700 km2 zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. Území bylo v průběhu stovek milionů let trvající historie Země opakovaně dnem jezer a moří, několikrát zde probíhala sopečná činnost. Oblast Českého ráje se začala geologicky vyvíjet v období druhohor, kdy se na dně křídového moře usazovaly písky a štěrky. Ve třetihorách byly pískovcové desky rozlámány vulkanickou činností, rozţhavené horniny ztuhly pod povrchem do kup a kuţelů. Na zemský povrch působily přírodní síly – vítr, voda, mráz a slunce. Výsledkem je krajina s divokými skalami, sopkami, řekami, romantickými údolími, lesy, loukami a rybníky. Působením vody pod zemským povrchem se vytvořily unikátní Bozkovské jeskyně se zajímavými krasovými jevy. Pestré geologické procesy vytvořily loţiska rud ţeleza, mědi a rtuti, naleziště drahých kamenů, uhlí, stavebního kamene, pokrývačské břidlice, sklářských písků, vápenců, hrnčířských a cihlářských hlín. Zdejší zpracování drahých kamenů patří k nejstarším v Evropě. Zajímavý je i výskyt zkamenělých zbytků rostlin a araukárií i ţivočichů. Český ráj přináší obraz o geologické historii Země a zároveň dokládá význam přírodních podmínek pro ekonomický a kulturní rozvoj lidské společnosti v průběhu několika tisíciletí.

Doplnění:---

18


37, 38, 39 – lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské ÚAP: Lesnatost: 31,4 % (378 ha), průměrná. Lesní vegetační stupeň převaţuje 4 – bukový, pouze v jiţní části zasahuje vegetační stupeň 3 – dubobukový. Převaţující soubory lesních typů: 4K, 4S, 3K, 3S, 3I, 3H, 4V, 3L. Zastoupení kategorií: lesy ochranné, 21a – 0,24 ha (0,06 %) lesy zvláštního určení, 32e – se zvýšenou funkcí půdoochrannou 3,62 ha (0,9 %) lesy hospodářské - 99,85 % Doplnění: Lesy jsou zastoupeny drobnými lesíky menšími komplexy v západní části. LHC LČR Hořice 504000 platnost LHP: 1998 – 2007 LHO Jičín Celkem:

504828 platnost LHO: 1998 - 2007 377,17 ha bezlesí: 3,52 ha

Přírodní lesní oblasti (PLO) Lesy na řešeném území zasahuje do lesní oblastí: PLO 23 Podkrkonoší. Kategorizace lesa Dle zákona 289/1995 Sb. o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6, 7, 8 lesní porosty zasahují do kategorie lesů: Lesy hospodářské (10) 98,99% Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou (32e) 0,95% Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (21a) 0,06% Lesnatost Celková výměra lesa činí 380,69 ha z celkové rozlohy 1205,53 ha, tj. 31,7 % z celkové rozlohy obce. Lesnatost území je průměrná a tvoří menší lesíky. Lesní vegetační stupeň je 3 – dubobukový (61,61 %), 4 – bukový (37,13 %), 5 – jedlobukový (1,26 %). Dřevinná skladba Podle LHP (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem) tvoří: jehličnany 80,00 % - borovice lesní 8,30 %, modřín evropský 6,07 %, smrk ztepilý 65,28 %, vejmutovka 0,04 %, douglaska 0,08 %, borovice černá 0,02 % listnáče 20,00 % - buk lesní 5,28 %, babyka 0,02 %, bříza 3,34 %, dub letní + zimní 4,40 %, dub červený 0,12 %, habr obecný 0,48 %, jíva 0,20%, jeřáb 0,08%. jasan ztepilý 1,41 %, javor mléčný 0,10 %, javor klen 1,86 %, křoví 0,01 %, lípa malolistá 0,39 %, olše lepkavá 1,79 %, olše šedá 0,01 %, osika 0,21 %, topol 0,26 %, třešeň 0,02 %, vrba 0,02 %. Lesní typy 3A6 – 1,21 %, 3B2 – 2,82 %, 3I1 – 0,70 %, 3J9 – 0,30 %, 3K1 – 4,27 %, 3K3 – 0,02 %, 3K6 – 10,36 %, 3K9 – 0,43 %, 3L1 – 0,20 %, 3L2 – 0,08 %, 3S1 – 12,51 %, 3S6 – 0,04 %, 3S8 – 26,60 %, 3S9 – 0,65 %, 3U1 – 0,23 %, 3V1 – 1,19 %, 4B1 – 13,99 %, 4K1 – 3,12 %. 4K7 – 4,97 %. 4O1- 0,30 %, 4S1 – 5,97 %, 4S6 – 8,75 %, 4V1 – 0,02 %, 5J1 – 0,43 , 5O1 0,06 %, 5U1 – 0,77%. Nejvíce je zastoupen lesní typ 3S8 Svěţí dubová bučina šťavelová

19


Pásmo ohroţení imisemi Celé území lesů je v pásmu ohroţení imisemi „D“. Průměrný věk a zakmenění Průměrný věk činí podle LHP 58 let a zakmenění 8,4. Genetická klasifikace Semenné porosty A Semenné porosty B Semenné porosty C

0,72 % 3,33 % 95,96 %

Vlastnictví LČR 504000 revír Hořice v Podkrkonoší drobní vlastníci 504828 do 50 ha 40 – vzdálenost 50 m od okraje lesa ÚAP: Vzdálenost 50 m od okraje lesa je vymezena kolem všech pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Doplnění: --41 – bonitovaná půdně ekologická jednotka ÚAP: --Doplnění: Na základě výskytu BPEJ na území obce tvoří převáţnou část území navazujícího na zastavěné území půdy I. a II. třídy ochrany. Charakteristika hlavních půdních jednotek nacházejících se v řešeném území: 28 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na bazických a neutrálních vyvřelinách a jejich tufech; středně těţké, většinou kamenité, převáţně s dobrými vláhovými poměry 30 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích; lehčí aţ středně těţké, většinou s dobrými vláhovými poměry 31 Hnědé půdy a rendziny na pískovcích a písčitě větrajících permokarbonských horninách; bez štěrku aţ středně štěrkovité; vláhové poměry nepříznivé, velmi závislé na vodních sráţkách 33 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na permokarbonských horninách; středně těţké aţ těţké, s příznivými vláhovými poměry 35 Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, převáţně na různých vyvřelých horninách, břidlicích a usazeninách karpatského flyše; středně těţké, slabě aţ středně štěrkovité; vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení

20


40 Svaţité půdy (nad 12 °) na všech horninách; lehké aţ lehčí středně těţké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na sráţkách 41 Svaţité půdy (nad 12 °) na všech horninách; středně těţké aţ těţké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na sráţkách 48 Hnědé půdy oglejené, rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích, na lupcích a siltovcích; lehčí aţ středně těţké, aţ středně štěrkovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření 50 Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně ţulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těţké, slabě aţ středně štěrkovité aţ kamenité, dočasně zamokřené 58 Nivní půdy glejové na nivních uloţeninách; středně těţké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé 68 Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těţké aţ velmi těţké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky 71 Glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těţké aţ velmi těţké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky V řešeném území se nacházejí následující BPEJ (setříděno podle tříd ochrany): I.třída: 5.58.00, 7.28.11, 7.30.01, 7.30.11, 7.33.01, 7.33.11, II.třída: 7.31.01, 7.58.00, 8.35.24, III.třída: 5.30.11, 7.31.11, 7.50.11, IV. třída: 5.30.41, 5.30.51, 7.28.41, 7.30.41, 7.30.51, 7.33.41, 7.33.51, 7.48.11, V. třída: 5.68.11, 7.28.44, 7.31.41, 7.31.51, 7.40.67, 7.40.89, 7.41.67, 7.41.77, 7.41.99, 7.48.41, 7.50.41, 7.50.51, 7.68.11, 7.71.01.

42 – hranice biochor ÚAP: V zájmovém území jsou zastoupeny následující typy biochor: 4BL 4VL 4I1 4PO

Rozřezané plošiny na permu 3. v.s. Vrchoviny na permu 3. v.s. Izolované vrchy na bazických vrchovinách 3. v.s. Pahorkatiny na vulkanitech 3. v. s.

Doplnění: ---

21


44 – vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem ÚAP: Česká Proseč – individuální zásobení vodou ze studní, dle PRVK Kk bude ponecháno i nadále. Chloumek - individuální zásobení vodou ze studní, dle PRVK Kk bude ponecháno i nadále. Stav – v místní části malý místní vodovod pro 8 rodin. Ostatní jsou zásobeni z vlastních studní. Po posílení Úbislavic bude provedeno napojení. Štěpanice - individuální zásobení vodou ze studní, dle PRVK Kk bude ponecháno i nadále. Úbislavice – má realizován místní vodovod, zdrojem vody 3 studny, S1 = 0,18 l/s, S2 = 0,18 l/s, S3 = 0,20 l/s, 2 pramenní jímky – 1 l/s, s nedostatečnou vydatností a obsahem dusičnanů o celkové vydatnosti 1,56 l/s. Ostatní místní části mají individuální zásobování vodou ze studní. Vodojem 56 m3, 409,00 m n.m., místní vodovod, menší profily řadů. Zboţí – zásobování ze studní, u 3 rodinných domů malý vodovod. Ve výhledu při výstavbě vodovodu Úbislavice s napojením na SV Nová Paka – Stará Paka bude napojeno i Zboţí. Vodojem 56 m3, 409,00 m n.m., společné s Úbislavicemi. Na vodní zdroj je stanoveno ochranné pásmo 1. stupně a 2a, 2b. stupňů. K.ú. Úbislavice náleţí do Podkrkonošského permokarbonu Horního a Středního Labe. Doplnění: Je nutné upozornit na skutečnost, ţe situační umístění studní, vodojemu a příslušných řadů dle zpracované ÚPD není v souladu s podklady získanými digitální formou od ORP.

45 – chráněná oblast přirozené akumulace vod ÚAP: Do jiţní části řešeného území zasahuje CHOPAV Východočeská křída. Doplnění: Chráněná oblast přirozené akumulace vod Východočeská křída byla stanovena Nařízením vlády ČSR č. 85/1981/Sb. ze dne 24. června 1981. 47 – vodní útvar povrchových, podzemních vod ÚAP: Česká Proseč – východně protéká malá vodoteč, která napájí vodní nádrţ Jahodnici. Potok se v Úbislavicích vlévá do Úlibického potoka. Chloumek – jiţně odtéká místní potok, který se vlévá do Tuţinského potoka. Stav – zde protéká Úlibický potok, neupravený. Štěpanice – nad místní částí pramení vodoteč s nádrţí Štěpanice, v Úbislavicích se vlévá do Úlibického potoka.

22


Úbislavice – celou místní částí protéká Úlibický potok, který je přítokem Cidliny. Pokud dochází k vybřeţení, je způsobováno nedostatečnými průtočnými profily objektů na vodním toku. Zboţí – v místní části pramení Úlibický potok, v místě se nacházejí zdroje vody pro Úbislavice. Doplnění: Úlibický potok pramení v prostoru pod Kumburkem. Jiţně od místní části Stav se stáčí na jihozápad a pod Vitiněvsí se jako levostranný přítok vlévá do řeky Cidliny. Potok není regulován, má bystřinný charakter, k záplavování území nedochází. Místní vodoteče nemají výrazné průtoky, vyšší jsou ovlivňovány dešťovými sráţkami. Vodoteč na které leţí nádrţ Jahodnice je stejnojmenná. 48 – vodní nádrţ ÚAP: V řešeném území se nacházejí dvě větší vodní nádrţe – Jahodnice (5 ha; 229 tis. m3) a nádrţ Štěpanice (1,1 ha; 40 tis. m3). Doplnění: Vodní nádrţ Jahodnice se nachází na potoce Jahodnici – levostranný přítok Úlibického potoka. Údaje o nádrţi Jahodnice: hloubka u hráze 12,5 m kóta stálého nadrţení 360 00 m n.m. kóta koruny hráze 362,00 m n.m. Nádrţ Štěpanice se nachází v severní části k.ú. Úbislavic pod pramenní oblasti Úbislavického potoka. Údaje o nádrţi Štěpanice: kóta koruny hráze 398,80 m n.m. kóta stálého nadrţení 397,50 m n.m. V povodí Úlibického potoka se nachází nejen nádrţ Štěpanice, ale i severovýchodně České Proseče menší rybník Mikuláš (cca 0,3 ha). V dolní části obce ve Stavu je stávající rybník, který vyţaduje pravidelné čištění a zajištění dostatečného průtoku vody.

49 – povodí vodního toku, rozvodnice ÚAP: Vodní tok Úlibický potok spadá do povodí Cidliny, a tím do povodí Labe. Doplnění: V řešeném území jsou tato dílčí povodí vodních toků: Tok Číslo hydrolog. pořadí Plocha povodí Úlibický potok včetně 1 – 04 – 02 - 014 13,224 km2 přítoků Levostranné přítoky 1 – 04 – 02 - 017 10,662 km2 Tuţínského potoka

Správce ZVHS Jičín ZVHS Jičín

23


62 – sesuvné území a území jiných geologických rizik ÚAP: V území se nacházejí dvě potenciální plošná sesuvná území, obě v jihovýchodní části území, v k.ú. Stav. V jihovýchodní části území, téţ v k.ú. Stav, se dále nachází jedno aktivní bodové sesuvné území. Doplnění:--64 – staré zátěţe území a kontaminované plochy ÚAP: Na území této obce se nachází jedna stará zátěţ (skládka Úbislavice), a to v jihovýchodní části území obce, v k.ú. Stav. Doplnění:--65 – oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ÚAP: V severní a severozápadní části řešeného území dochází k překračování imisního limitu anebo cílového imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů včetně přízemního ozónu. Na celém území pak dochází také k překračování cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví včetně zahrnutí přízemního ozónu. Zároveň dochází na území této obce k překračování imisního limitu a cílového imisního limitu stanoveného pro ochranu zdraví lidí. Doplnění: --67 – technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma ÚAP: V řešeném území se nachází zemní vodojem 56 m3, 409,00 m n. m., ochranným pásmem je pata svahu zemního obsypu. Doplnění: Situační umístění vodojemu dle zpracované ÚPD není v souladu s podklady získanými digitální formou od ORP.

68 – vodovodní síť včetně ochranného pásma ÚAP: V Úbislavicích je realizován vodovod s menšími profily vodovodních řadů. V místních částech Česká Proseč, Chloumek, Stav, Štěpanice a Zboţí vodovod není. Stav a Zboţí po posílení vodních zdrojů Úbislavic budou napojeny na obecní vodovod. Pro posílení zásobování obce Úbislavice je dle PRVK Kk uvaţováno s napojením na skupinový vodovod Nová Paka od obce Brdo (řad Nová Paka – Krsmol). Ochranná pásma jsou stanovena obecně platným právním předpisem.

24


Doplnění: Obec Úbislavice má vodovodní síť, hlavní vodovodní řad, profil DN 80 mm, vedlejší řady DN 40 a 60 mm. Do částí Stav a Zboţí vodovod prodlouţen nebyl.

69 – technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma ÚAP: Dle PRVK Kk bude ponecháno stávající individuální zneškodňování odpadních vod, u nové zástavby v domovních ČOV nebo v bezodtokových jímkách. V centru obce je realizována mechanicko-biologická ČOV typu DČB 20 – 25 připojených obyvatel. Obec Úbislavice bude realizovat dle ÚPD 2 ČOV. Ochranná pásma jsou stanovena obecně platným právním předpisem. Doplnění:---

70 – síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma ÚAP: Česká Proseč - nemá kanalizační systém. Dle PRVK Kk bude stav ponechán i nadále. Chloumek - nemá kanalizační soustavu. Dle PRVK Kk bude stav ponechán i nadále. Stav - nemá kanalizační soustavu. Dle PRVK Kk bude stav ponechán i nadále. Štěpanice - nemá kanalizační soustavu. Dle PRVK KK bude stav ponechán i nadále. Úbislavice - nemají soustavnou kanalizaci. Dle PRVK Kk bude stav ponechán i nadále, tj. individuální čištění. Zboţí - nemá kanalizační soustavu. Dle PRVK KK bude stav ponechán i nadále. Doplnění:--72 – elektrická stanice , včetně ochranného pásma ÚAP:--Doplnění: Zásobování řešeného území elektrickou energií je realizováno deseti stanicemi (TS) 35/0,4 kV s celkovým instalovaným transformačním výkonem 1810 kVA. Na zásobování obyvatelstva a sluţeb se podílí všech deset stanic. Podnikatelský odběr s vlastní stanicí se v rámci řešeného území nenachází. Přehled o stávajících stanicích v obci Úbislavice je uveden v následující tabulce: Číslo Název Druh TS Rok Transformátor v kVA Majitel TS výstavby instalovaný výhledový 268 Stav I zděná 1929 160 400 ČEZ 270 Ubislavice zděná 1925 250 400 ČEZ 271 Štěpanice I 3sl.-bet. 1966 100 630 ČEZ

25


Česká 3sl.-bet. 1966 100 630 Proseč 273 Zboţí zděná 1928 250 400 291 Ubislavice – příhradová 1976 250 630 U kostela 507 Jahodnice příhradová 1975 100 630 chaty 781 Ubislavice 2sl.-bet 1998 250 630 Dolní 758 Stav II příhradová 1992 250 630 785 Stav - U 1sl.-bet. 2000 100 100 Kostelíčka Instalovaný transformační výkon 1810 kVA 5110 kVA Ochranná pásma jsou stanovena obecně platným právním předpisem. 272

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ

73 – nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy, včetně ochranného pásma ÚAP: Provozovatelem energetického systému VN a NN je ČEZ Distribuce a.s., Děčín. Řešené území spadá v zásobování elektrickou energií do oblasti napájecího bodu 110/35 kV Nové Paka. Z hlediska zajištění zásobování elektrickou energií je situace příznivá vzhledem k tomu, ţe systém VN je vzájemně propojen. Rozvodný systém VN zásobující řešené území je provozován napětím 35 kV, odbočkami z vedení VN 396. Podzemní kabelový rozvod VN systému není v daném prostoru uplatněn. Mimo nadzemního vedení VN 396 a odboček ku stávajícím el. stanicím neprochází řešeným územím ţádná další vedení VN ani VVN. Ochranná pásma jsou stanovena obecně platným předpisem. Doplnění: Obec Ubislavice patří mezi bezproblémové obce z hlediska zásobování elektrickou energií. 75 – vedení plynovodu včetně ochranného pásma ÚAP: Řešeným územím prochází přepravní VTL plynárenská soustava ve vlastnictví VČP Net s.r.o. V řešeném území je především nutné respektovat limity stávající přepravní a distribuční plynárenské soustavy stanovené zákonem č. 458/2000 Sb. § 68, který je novelizován zákonem č. 670/2004 Sb. Doplnění: Přes k.ú. Úbislavice a Zboţí prochází VTL plynovod DN 300, PN 40. 81 – elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma ÚAP: V řešeném území se nacházejí vysílače mobilních operátorů T-Mobile a.s., a Vodafone, a.s., ústředna Telefónica O3 Czech Republik, a.s.

26


Ochranná pásma jsou stanovena obecně závazným předpisem. Doplnění:---

82 – komunikační vedení včetně ochranného pásma ÚAP: Územím prochází kabelové komunikační vedení Telefónica O2 Czech Republik, a.s. Ochranná pásma jsou stanovena obecně závazným předpisem. Doplnění: ---

90 – silnice I. třídy včetně ochranného pásma ÚAP: Územím prochází významná silnice I/16 (Jičín – Nová Paka – Trutnov) Dopravní zatíţení v celostátním sčítání 2005 je podchyceno stanovištěm sousedním (č. 12) s maximální hodnotou 17931 vozů/den. Ochranná pásma jsou stanovena obecně platným předpisem. Doplnění: ---

92 – silnice III. třídy včetně ochranného pásma ÚAP: Územím prochází několik silnic III. třídy, a to: III/284 12 (Nová Paka – Brdo – Zboţí – Úbislavice – Stav I/16) III/284 13 (Zboţí – Chloumek) III/284 14 (Úbislavice – Kumburský Újezd I/16) III/284 15 (Nová Paka – Česká Proseč – Úbislavice) III/284 17 (Štěpanice – oblouk III/284 15 u České Proseče) Ochranná pásma jsou stanovena obecně platným předpisem. Doplnění: Silnice III/28412 má širší význam páteře osídlení, ostatní zajišťují spojení s nadřazenou silniční sítí (I/16) či zpřístupňují jednotlivé části obce. Dopravní zatíţení není zjišťováno.

93 – místní a účelové komunikace ÚAP:--Doplnění: V obci jsou dvě komunikace zařazeny do kategorie místních:

27


- úsek v části obce Stav - lokalita U kostelíčka (původní I/16) - spojnice Chloumek – Radim (k III/2866) přes Tuţín Význam těchto úseků je lokální, přístupový.

103 – letecká stavba včetně ochranných pásem ÚAP: Nejjiţnější výběţek území obce (při silnici I/16) leţí v ochranném pásmu leteckého pozemního zařízení radionavigačního. Doplnění:---

106 – cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka ÚAP: Územím je vedena cyklotrasa v evidenci KČT č. 4142 (Nová Paka – Úbislavice – Stav – Klepanda - Chlum) silnicí Česká Proseč – Úbislavice, pokračující přes Zboţí nad Chloumkem lesní komunikací úbočím Kumburka. Celková délka 16 km. Cyklotrasa je vedena ve IV. třídě. Územím jsou vedeny tři okruţní cyklotrasy (okruh kolem Nové Paky, Brdský a Košovský okruh) Turistické značené trasy pro pěší jsou v území zastoupeny: 0427 (červená) Stav – Lázně Bělohrad (Cesta K. J. Erbena) 0430 (červená) Pecka – Nová Paka – Kumburk – hranicí osady Zboţí – Český ráj 1869 (modrá) Nová Paka – Zboţí – Radim 4254 (zelená) Konecchlumí – Stav – Úbislavice – Stará Paka – Levín 7295 (ţlutá) Nová Paka – Stav – Dolánky - Bradlec Doplnění: ---

111 - objekt poţární ochrany ÚAP: --Doplnění: Hasičské zbrojnice se nacházejí v částech obce Úbislavice, Stav, Zboţí, Štěpanice, Česká Proseč.

28


116 – počet dokončených bytů k 31. 12. kaţdého roku ÚAP: Počet dokončených bytů od roku 2001: 4 Doplnění: Počet dokončených bytů k 31.12. za rok 2007: 1 Počet dokončených bytů k 31.12. za rok 2008: 0 117 – zastavitelná plocha ÚAP: Plochy občanského vybavení (Úbislavice, Stav) a plochy výroby (Zboţí, Česká Proseč, Úbislavice, Stav). Doplnění: Platnou ÚPD obce jsou na území obce vymezeny zastavitelné plochy, resp. plochy změn, pro funkce: bytová výstavba, sport – rekreace, zahrady – sady, zahrádky, vodní toky a plocha, občanské vybavení, zemědělská výroba (rodinné farmy s moţností agroturistiky), parkoviště, podnikatelské aktivity (výroba – sklady – výrobní sluţby).

118 – jiné záměry Nové záměry na provedení změn v území uplatněné prostřednictvím obce a pořizovatele jsou blíţe popsány v kap. I.A.5 a zobrazeny ve výkrese II.A.3.

119 – další dostupné informace ÚAP: --Doplnění: INFORMACE POSKYTNUTÉ OBCÍ V DOTAZNÍKU – byly zapracovány do jednotlivých kapitol textové části, jak je zřejmé z tabulky v podkapitole 1.A.1.2. (zdroj 5 – Obec Úbislavice).

29


I.A.3. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE HODNOT ÚZEMÍ I.A.3.1.

Civilizační hodnoty

ÚAP: ● plochy občanského vybavení ● plochy výroby a skladování Doplnění: Popis je uveden v kapitole I.A.2.2. u příslušného sledovaného jevu.

I.A.3.2.

Přírodní hodnoty

ÚAP: ● památný strom ● přírodní památka ● migračně významné území ● geopark UNESCO3 ● vodní útvar povrchových vod – vody tekoucí ● vodní útvar podpovrchových vod ● les hospodářský3 ● les zvláštního určení3 ● les ochranný3 ● bioregion ● biochora ● lokální biocentrum ● lokální biokoridor Doplnění: ● osa biokoridoru nadregionálního významu ● vodní nádrţ ● vodní tok ● zemědělský půdní fond I. třídy ochrany ● zemědělský půdní fond II. třídy ochrany Popis je uveden v kapitole I.A.2.2. u příslušného sledovaného jevu.

I.A.3.3.

Kulturní hodnoty

ÚAP: ● architektonicky cenná stavba/soubor ● historicky cenná stavba/soubor ● architektonicky cenná stavba/soubor, významná stavební dominanta ● významný vyhlídkový bod

30


● značené turistické trasy3 ● značená cyklotrasa v evidenci KČT3 ● území s archeologickými nálezy Doplnění: ● významný vyhlídkový bod ● nemovitá kulturní památka Poznámka: 1. Správní území obce se nalézá v migračně významném území. 2. Správní území obce se nalézá ve vodním útvaru podpovrchových vod Podkrkonošský permokarbon. 3. Linie a polygony označených jevů byly zpřesněny nad katastrální mapou. Popis je uveden v kapitole I.A.2.2. u příslušného sledovaného jevu. Historie: První zmínka o obci je z roku 1357, tehdy patřila část ke Kumburku, dolní část byla vladyčním statkem. Od roku 1389 náleţela celá ves ke hradu Kumburk, který se tyčí nad obcí na vysoké čedičové homoli (642 m). Hrad Kumburk byl zaloţen počátkem 14. století. Od 16. století slouţil jako vězení. V roce 1658 byl na rozkaz císaře pobořen. Z Kumburku, který byl obehnán dvojí hradbou, z nichţ vnější byla zpevněna 6 baštami, jsou dochovány pouze zbytky gotického hradu – část zdí, hlavní hranolové a válcové věţe, zvláště tzv. Panenské, v níţ byla vězněna Eliška Smiřická. Nejvýznamnějším rodákem je Jan Gebauer - známý jazykozpytec, český filolog světového jména, profesor Univerzity Karlovy. Narodil se v Úbislavicích 8. října 1838. Napsal velkou Historickou mluvnici jazyka českého, Slovník staročeský, Mluvnici nové spisovné češtiny. Jako Masarykův spolupracovník měl rozhodující podíl na prokázání nepravosti Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Svůj rodný kraj, malebné podhůří Krkonoš, nosil stále v srdci a po celý ţivot se do něho vracel alespoň o prázdninách. Obec je bohatá na lidovou architekturu: dřevěné chalupy podkrkonošského typu, roubené domky s bohatě vyřezávanými štíty. Nejvýznamnějším je čp. 56 – roubený, patrový mlýn s pavlačí, který má vyřezávaný štít s kabřincem a šindelovou střechu. Mlýn je v historických pramenech připomínán uţ roku 1405. Dále je zde gotický kostel sv. Petra a Pavla z počátku 15. století. Dochovalo se obvodové zdivo a kříţová klenba presbytáře. Hlavní oltář pochází z roku 1663, pískovcová křtitelnice z roku 1659. Významný je také gotický kostel Narození Panny Marie ze 14. století, v letech 1712 -1720 zbarokizovaný. V něm oltářní obraz Narození Panny Marie z druhé poloviny 17. století je připisován Karlu Škrétovi, křtitelnice pochází z roku 1664. Kulturních, sportovních i zábavných akcí mají v Úbislavicích široký výběr, a to hlavně díky stále fungujícím organizacím TJ Sokol a Sboru dobrovolných hasičů. Jim slouţí zázemí nově zařízeného hřiště a dvou fungujících pohostinství. Úbislavice Vlastní obec Úbislavice je rozloţena v pásu podél státní silnice (z větší části i Úlibického potoka), a to v délce cca 2 km. Pokud jde o druh zástavby, moţno ji rozlišit zhruba na chalupy (dřevěné, roubené), hospodářské usedlosti (objekty obytné, chlévy, stodoly, kolny apod.) a novodobé rodinné domy. Toto rozlišení ukazuje nejen na stáří jednotlivých skupin objektů, ale i na moţnosti vyuţití, coţ je důleţité hlavně ve skupině

31


hospodářských usedlostí ve vazbě na moţnosti obnovení soukromého zemědělského hospodaření. Mimo uvedené druhy zástavby je zde ještě areál zemědělského druţstva na západním okraji střední části obce s velkými objekty původní zemědělské velkovýroby. Stavební stav objektů je různorodý a odpovídá jak moţnostem vyuţití, tak i snaze a podmínkám majitele. Starší objekty, hlavně chalupy, jsou často upravovány majiteli k individuální rekreaci. Do původního katastru obce patří také lokalita vodní nádrţe Jahodnice s několika desítkami objektů individuální rekreace (chat). Rekreační středisko Technolen, další chaty, penzion Vera a několik původních zemědělských usedlostí jsou umístěny v krajině nad vodní nádrţí. Jméno obce se odvozuje od majitele nebo zakladatele – ves lidí Úbislavových. Poněmčením obce bylo její jméno zkomoleno na Auslaf, v listinách však nebylo v tomto tvaru pouţíváno. Lokátorem Úbislavic byl pravděpodobně jičínský měšťan Ubyslav, doloţený r. 1312 (Aubislawicze). První písemná zmínka o obci je z roku 1357. Obec na Úlibickém potoku (dříve potok Ořeška) byla poloţena mimo zemské stezky; nejbliţší vedly z Hradce Králové přes Smiřice, Jaroměř, Chvalkovice do Nové Paky a stará slezská stezka směřovala od Jičína k severu přes Úlibice, Luţany do Vlkova a Nové Paky. Slezskou stezku protínala od západu k východu stará místní cesta z Dřevěnic, jeţ vedla mírným obloukem k jihu a dále do Rakovníka a Hřídelce. Tvrz v Úbislavicích byla podle tradice vycházející z obrozeneckého romantismu předpokládána v místech původní fary a školy, avšak není doloţena listinně ani archeologicky (pouze při úpravách školy bylo nalezeno staré zdivo, nebylo však podrobněji zkoumáno). Vzhledem k tomu, ţe kdysi k Úbislavicím (které patřily ke Kumburku, zatímco Stav k Dřevěnici) přináleţela horní polovina Stavu, je pravděpodobné, ţe úbislavická tvrz byla zaměňována s tvrzí ve Stavu. Ke spojení obou osad došlo r. 1596. Právě při novém rozhraničení došlo k připojení jiţní části Úbislavic ke Stavu. Do roku 1350 stála v místě kostela Narození P. Marie dřevěná kaple, později nahrazená dřevěným kostelíkem se zvonicí. Farním byl kostel jiţ roku 1384, kdy je také zmiňován hřbitov. Farnost zanikla po třicetileté válce, kdy byla obec poněmčena. V letech 1712 aţ 1720 byl postaven nový barokní kostel a od roku 1847 byl znovu kostelem farním. Vnějšek kostela je bez výrazného členění s novější nevhodnou omítkou. Kruchta a presbyterium jsou zaklenuty, čtvercová loď je plochostropá. Současný strop je novější, původní strop byl spojen s krovem, ve kterém jsou patrny konstrukční relikty mnohem starší, odkazující aţ k pozdně gotickým krovům (pásky u pat středních sloupků). Na hlavním oltáři je obraz narození P. Marie, který byl značně přemalován; je připisován Karlu Škrétovi. Obraz byl přenesen z původního staršího kostela, lavice jsou ze zrušeného valdického kláštera. Starší kamenná zeď okolo hřbitova byla v částech nově nahrazena betonem. Vznik školy v Úbislavicích je kladen do 16. století, tato škola zanikla ve třicetileté válce. V roce 1715 je škola obnovena, ovšem jako škola německá, českou se stala aţ roku 1867 (německé vyučování ustalo r. 1876). V roce 1654 bylo v Úbislavicích 27 obydlených stavení, jedno pusté, v roce 1705 bylo zaznamenáno 29 obydlených stavení. Počet obyvatel v roce 1850 byl 625 lidí a domů v roce 1869 bylo 95. V roce 1900 zde stálo 53 domů a ţilo 564 českých obyvatel, v roce 1921 470 obyvatel. V roce 1991 měly Úbislavice 176 obyvatel a 61 domů (z toho 43 trvale obydlených) a 30 objektů individuální rekreace.

32


Stav Původní obec Stav uţ v historii splynula s obcí Úbislavice, takţe rozhraní obcí je naprosto nepostřehnutelné. Druh zástavby je srovnatelný se zástavbou Úbislavic, protoţe oba útvary se vyvíjely společně. I zde, v části Stav, jsou původní hospodářské usedlosti rozmístěny spíše dále od hlavní komunikace, i zde je celá řada starých roubených chalup (v různém stavebním stavu) uţívána k individuální rekreaci a existuje také podíl nových rodinných domů. Na původním katastru Stavu je rovněţ několik skupin rekreačních chat, event. zahrádek. Jméno osady vzniklo z apelativa stav, které znamená splav, jez, který byl na rybníku v Petrově údolí. Jméno obce se poprvé připomíná r. 1545 (Staw). Tvrz ve Stavu stála jiţ v 16. století. Stopy v terénu po tvrzi najdeme na okraji stráně nad Úlibickým potokem proti jiţnímu konci Úbislavic na místě zvaném Staré zámky, ale jsou velmi porušeny těţbou. Oválná akropole tvrzi byla z jihozápadní strany obklopena příkopem o hloubce 3 aţ 5 m. Kolem příkopu byl val. Na severu bylo opevnění zesíleno dalším, mělčím příkopem. Byly vykopány zbytky trámů, dějiny samotné tvrze známy nejsou. Dvůr patřící tvrzi se nacházel u rybniční hráze (dnes poblíţ čp. 16) při cestě od kostela sv. Petra a Pavla. Kostel sv. Petra a Pavla, který býval kostelem farním, je vesnickou stavbou z 15. století. Poblíţ bývala vesnice, o které je zmínka z r. 1350 (Ujezd altum), ale roku 1534 je ves jiţ pustá. Kostel byl zaloţen poblíţ slezské stezky směřující z jihu do Nové Paky. V husitských válkách byl kostel opuštěn. Upravován byl pak v 16. stol. a v r. 1663 a 1860. Osamocenost kostela způsobila, ţe byl několikrát vykraden (1818, 1841). Původní vchod byl v jiţní stěně, dnes je v čele kostela. Stavba je jednolodní s plochým omítaným stropem (původní strop byl trámový), pětiboký presbytář je zaklenut kápěmi kříţové klenby. Kostel má raně barokní oltář, kruchta je z konce 17. století. Okna mají pozdně gotické kruţby. V kostele je mramorová epitafní deska lemovaná německým renesančním pásem s reliéfními postavami chlapce a dívky. Na epitafu schází název, je na něm pouze znak pánů z Donína. K desce se váţe místní pověst. Hřbitov okolo kostela je ohraničen kamennou zdí z kvádrů. Lip na hřbitově i mimo něj bylo v roce 1923 osm, stáří sedmi z nich bylo odhadováno na 400 aţ 500 let, nejstarší odhadována ze 14. nebo 15. století. Poblíţ kostela, kromě stavské tvrze, byla v údolí na levé straně potoka Studénka (dříve Dolský potok) tvrz Mokřice (pomístní název Na Zámkách). Tvrz mohla slouţit jako ochrana zemské stezky slezské. Z tvrze zbyla pouze mohutná vyvýšenina. Zbytky kamenů ze zdiva byly pouţity při stavbě silnice z Jičína do Nové Paky v letech 1814-1815. V místě zvaném Hrobka, kde je vyvřelina čediče, bylo ve starší literatuře umisťováno kultovní místo Slovanů z pohanských dob. Mlýn čp. 24 (bývalé pomístní jméno Na stavě) je připomínán r. 1596. V mlýně se roku 1795 narodila Terezie Vagenknechtová, matka politika F. L. Riegera. Mlýn byl také tkalcovnou. V roce 1654 bylo ve Stavu 217 obydlených stavení, v roce 1704 jen 15 obydlených stavení a dvě pustá. Počet obyvatel v roce 1850 byl 301 obyvatel a počet domů v roce 1869 byl 50. V roce 1900 zde stálo 53 domů s 276 českými obyvateli, v roce 1910 měl Stav 267 obyvatel, v roce 1921 247 obyvatel. V roce 1991 zde ţilo 60 obyvatel a bylo 34 domů (z toho 22 trvale obydlených) a 41 objektů individuální rekreace. Česká Proseč Sídelní útvar lze charakterizovat jako útvar se soustředěnou zástavbou u silnice z Úbislavic do Nové Paky. Drobné chalupy podhorského typu – převáţně podél komunikace

33


jsou rámovány zemědělskými usedlostmi. Zástavba osady si zachovala původní ráz. Stavební stav objektů je celkově dobrý, pouze v ojedinělých případech jde o stav vyţadující urychlenou opravu nebo rekonstrukci. Jde především o objekt čp. 7 a čp. 2. U tohoto objektu jde o mimořádně významnou památkovou hodnotu. Zde by mělo být cílem zařazení této usedlosti do Státního seznamu nemovitých památek. Jméno obce povstalo z apelativa proseč (prosečená cesta). První zmínka o ní je z r. 1542 (Cţeska Prosecţ). V minulosti byla Česká Proseč samostatnou obcí a od r. 1920 se stala součástí Úbislavic. Na západním okraji České Proseče stojí zděná kaplička s lipami. Stáří lip se odhaduje na 120 - 350 let. Kaplička má obdélníkový vnitřní prostor uzavřený dřevěnými vyřezávanými dveřmi. Uvnitř je sousoší Piety, které znázorňuje Pannu Marii drţící na klíně Krista sejmutého z kříţe. Původ kapličky nelze zjistit. Kaplička je majetkem obce a je řádně udrţována. Na cestě do Nové Paky, jak je uvedeno v soupise soch úbislavické farnosti z r. 1836, stojí po levé ruce sloup z kamene, dva sáhy vysoký, s postavou sv. Veroniky. Památka byla opravena v r. 1876 a v r. 1913. V roce 1953 byl sloup poraţen kládami. Sošku z vnitřku převzal ONV, zakázal však znovupostavení sloupu. Občané České Proseče sice ţádali Státní památkový úřad, aby se zasadil o obnovení sloupu, ale liknavostí tohoto úřadu v Praze celá věc usnula a snaha zůstala bez výsledku. Dřevěná soška sv. Veroniky se nyní nachází v Podkrkonošském muzeu v Nové Pace a kolem roku 1980 byla restaurována. Uprostřed obce stojí sousoší sv. Trojice, které spočívá na tříbokém podstavci. Znázorňuje Boha Otce sedícího, vedle něho Syna, který v pravé ruce drţí kříţ a nad nimi se vznáší Duch Svatý v podobě holubice. Na pravém sloupku je jméno sochaře - J. Říha, Stav. V blízkosti sousoší se nalézá dřevěná zvonička s kuţelovou stříškou. Do ní byl slavnostně umístěn nový zvonek, který byl nově odlit a v červenci r. 2005 u příleţitosti 80. výročí zaloţení sboru dobrovolných hasičů vysvěcen Mons. Karlem Otčenáškem. Česká Proseč má společně se Štěpanicemi činný sbor dobrovolných hasičů. V letech 1654 a 1705 měla obec 7 domů. V roce 1850 měla obec 145 obyvatel a 22 domů. V r. 1900 20 domů se 107 obyvateli, v r. 1910 21 domů s 97 obyvateli, v roce 1920 stejný počet domů s 94 obyvateli. V roce 1991 měla Česká Proseč 29 obyvatel a 13 domů (z toho 12 trvale obydlených) a 8 objektů individuální rekreace. Zboţí Bývalá obec Zboţí je rozloţena v členitém terénu na sever od Úbislavic, se kterými je dobře dopravně propojena. Katastrem zasahuje aţ pod vrchol Kumburku (severozápadní část) a hraničí s katastrem obcí v okrese Semily. Osídlení je rozloţeno do tří vzájemně komunikačně propojených částí. Nejblíţe Úbislavicím je poměrně hustě zastavěná část – původně obec Zboţí – na křiţovatce silnic III. třídy. V této části ţije větší počet trvalých obyvatel, a to nejen v upravených, ale také v nových rodinných domech. Menší část objektů je vyuţívána pro individuální rekreaci (hlavně v chalupách). Druhá část osídlení je rozloţena na jiţních stráních „Pod Kumburkem“, severozápadně od jádra obce. Toto osídlení nemá kompaktní charakter – jednotlivé objekty jsou rozptýleny a propojeny pouze místními cestami. Pokud jde o vyuţití, převaţuje zde individuální rekreace, a to jak v původních chalupách, tak i v chatách na okraji lesního komplexu pod Kumburkem. Několik nových rodinných domů, starších stavení a upravených chalup slouţí k trvalému bydlení. Situačně, výškově, hmotově a

34


architektonicky vyváţená zástavba v malebné krajině má v podstatě jeden rušivý prvek, a to hrubě převýšený a architekturu devastující dům čp. 31. Další původní část obce Zboţí jsou tzv. Chaloupky. Tvoří ucelenou skupinku při silnici do Nové Paky, vzdálené cca 5 km. V nových rodinných domech i poměrně dobře udrţovaných původních staveních jsou vhodné podmínky pro trvalé bydlení. Několik chalup slouţí k individuální rekreaci. Nebyl zaznamenán ţádný mimořádně rušivý prvek (např. převýšení objektu, hmotnost apod.). Jméno osady vzniklo z apelativa sboţie, znamenající majetek, statek, neboť osada patřila pánům z Kumburku. Zmíněna je v roce 1533 a 1542 (Zbozij). Brzy se Zboţím vznikají i dnešní části Zboţí: Štěpanice (Štěpaničky) a Chloumek (Chlomek). Z majetku Kumburku byly vyvázány prodejem r. 1627, kdy byly prodány kartuziánům. Po zrušení valdické kartouzy r. 1783 se do Zboţí vrací valdický zahradník, zboţský rodák z čp. 2 Glos a zakládá rozsáhlé ovocné sady, které se udrţely více neţ 150 let. Obec měla v roce 1850 705 obyvatel a 56 domů (1869), v r. 1900 54 domů s 298 českými obyvateli, v r. 1910 53 domů s 256 obyvateli a v r. 1921 270 obyvatel. V roce 1991 mělo Zboţí 79 obyvatel a 31 domů (z toho 24 trvale obydlených) a 29 objektů individuální rekreace. Chloumek Charakter zástavby je dán původními podmínkami zemědělské výroby a je v podstatě zachován. Osada je napojena na místní komunikaci od Zboţí, která má pokračování pouze v zachovalých polních cestách. Atraktivní krajina okolí a změněné formy hospodaření vyvolaly v posledním období změnu funkce převáţné části objektů na individuální rekreaci. Je moţno konstatovat, ţe z hlediska urbanistického zde nedochází k narušení rázu krajiny i osady výstavbou rekreačních chat ani jiných nevhodných objektů. Název pochází z výrazu chlum (zalesněné návrší s dlouhým hřebenem). Dějiny Chloumku jsou stejné jako u Zboţí, první zmínka o Chloumku je z r. 1542. Poblíţ Chloumku je místo zvané Poustka, kde se traduje poustevna, nebo místo pobytu stráţe hlídající kumburskou cestu. V r.1869 měl Chloumek 117 obyvatel a 15 domů, v r. 1900 byl počet obyvatel 75 v 15 domech, v roce 1910 bylo domů stejně, obyvatel 80 a v r. 1921 61 obyvatel. V roce 1991 měl Chloumek 4 obyvatele a 5 domů (z toho 2 trvale obydlené) a 7 objektů individuální rekreace. Štěpanice Původní charakter obce byl dán podmínkami zemědělské výroby. Obec se vyvíjela v sevřeném údolí Úlibického potoka a má ve své vnitřní části objekty drobnějšího měřítka (roubené chalupy). V horních partiích, v návaznosti na zemědělské pozemky, jsou rozmístěny hospodářské usedlosti, rovněţ zachovalé v původním výrazu a rozsahu. S výjimkou dvou rodin trvale zde bydlících převaţuje individuální rekreace chalupářů a chatařů. Atraktivitu pro rekreační vyuţití (nejen majitelů rekreačních objektů, ale i dalších hostů) umocňuje dále i Štěpanická nádrţ těsně vedle osady. Zásahem do původního historického obrazu je novodobá zástavba individuálních rekreačních objektů (chat), a to jak uvnitř zastavěné části, tak i ve volné krajině. Tato forma zástavby je vyvolána atraktivní krajinou a také vybudovanou vodní nádrţí.

35


Architektonický výraz původní zástavby zde nebyl zásadně narušen. Jméno vsi souvisí se jménem Štěpán – obec lidí Štěpánových. První zmínka o vsi je z r. 1542 (Stiepaniczky, 1608 Stiepanicze). Štěpanice byly původně osadou obce Zboţí, od roku 1961 patří pod obec Úbislavice. Jsou na Úlibickém potoce (Ořeška). Na potoce byl mlýn. Z památek stojí za zmínku socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1753, která je na toskánském sloupu a stojí uprostřed cesty na obecním sloupu. Osada Štěpanice se nalézá na západ od Nové Paky pod hradem Kumburk. Tento byl původně stráţní tvrzí zaloţené při obchodní stezce ve 13. století. Osudy hradu i panství ovlivňovaly po celá staletí ţivot obcí, které náleţely do jeho poddanství. Štěpanice mají sbor dobrovolných hasičů, který byl kolem roku 1975 spojen s Českou Prosečí. V roce 1869 měly Štěpanice 150 obyvatel a 18 domů, v roce 1900 20 domů se 108 obyvateli, v roce 1910 bylo domů stejně, avšak obyvatel jen 94, v roce 1921 81 obyvatel, v roce 1991 8 obyvatel a 5 domů (z toho 4 trvale obydlené) a 17 objektů individuální rekreace.

36


I.A.4. LIMITY VYUŢITÍ ÚZEMÍ

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ÚAP: ● památný strom ● přírodní památka ● lokální biocentrum ● lokální biokoridor ● migračně významné území Doplnění: ● osa biokoridoru nadregionálního významu ● ochranná zóna biokoridoru nadregionálního významu OCHRANA LESA ÚAP: ● les hospodářský3 ● les zvláštního určení3 ● les ochranný3 ● vzdálenost 50 m od okraje lesa Doplnění: --OCHRANA PŮDY ÚAP: --Doplnění: ● hranice a kód BPEJ OCHRANA PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD ÚAP: ● vodní útvar povrchových vod – vody tekoucí ● chráněná oblast přirozené akumulace vod ● vodní útvar podpovrchových vod ● ochranné pásmo vodního zdroje: I. stupeň, PHO2a, PHO2b

37


Doplnění: ● vodní nádrţ ● vodní tok OCHRANA ÚZEMÍ PŘED NEPŘÍZNIVÝMI GEOLOGICKÝMI VLIVY ÚAP: ● sesuvné území bodové ● sesuvné území plošné Doplnění: --HYGIENA ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ÚAP: ● staré zátěţe území a kontaminované plochy ● oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Doplnění: --OCHRANA DORPAVNÍ INFRASTRUKTURY ÚAP: ● silnice I. třídy ● silnice III. třídy ● ochranné pásmo silnice III. třídy ● ochranné pásmo leteckého pozemního zařízení radionavigačního Doplnění: ● silnice I. třídy ● silnice III. třídy ● místní komunikace OCHRANA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ÚAP: ● vodní zdroj podzemní vody ● vodojem5 ● vodovodní řad6 ● vysílač ● ústředna ● kabelové komunikační vedení ● elektrická stanice rozvodné sítě

38


● vysoké napětí – kmenové vedení ● nadzemní vedení vysokého napětí ● vedení vysokotlakého plynovodu ● liniový prvek katodové ochrany plynovodů ● bezpečnostní pásmo plynovodu VTL ● vedení vysokotlakého plynovodu ● ochranné a bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu Doplnění: ● vodní zdroj podzemní vody ● vodojem5 ● vodovodní řad6 ● ochranné pásmo nadzemního elektrického vedení VN ● ochranné pásmo plynovodu VTL OCHRANA KULTURNÍCH PAMÁTEK ÚAP: ● území s archeologickými nálezy Doplnění: ● nemovitá kulturní památka OBRANA STÁTU A OCHRANA OBYVATEL ÚAP: --Doplnění: ● objekt poţární ochrany Poznámka: 1. Správní území obce se nalézá v migračně významném území. 2. Správní území obce se nalézá ve vodním útvaru podpovrchových vod Podkrkonošský permokarbon. 3. Linie a polygony označených jevů byly zpřesněny nad katastrální mapou. 4. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší: a) indikace překročení imisního limitu (LV) pro ochranu lidského zdraví včetně indikace překročení hodnoty LV+MT (SO2, CO, PM10, Pb; benzen a NO2 i s mezí tolerance MT) -

v roce 2005 v téměř celém správním území obce nebyl imisní limit LV překročen u ţádné ze sledovaných škodlivin, v jiţní části katastrálního území

39


Stav byl imisní limit LV překročen nejméně u jedné ze sledovaných škodlivin, ale hodnota LV+MT (mez tolerance) nepřekročena ani u jedné, b) indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu lidského zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu (O3) ((As, Cd, Ni, benzo(a)pyren)) -

v roce 2005 ve správním území obce nebyl (cílový) imisní limit překročen u ţádné ze sledovaných škodlivin, c) indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu lidského zdraví včetně zahrnutí přízemního ozonu (O3) (As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, přízemní ozon)

-

v roce 2005 v celém správním území obce byl (cílový) imisní limit překročen nejméně u jedné ze sledovaných škodlivin, d) indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu ekosystémů a vegetace bez zahrnutí přízemního ozonu (cílový imisní limit pro AOT40) (SO2, NO2)

-

v roce 2005 ve správním území obce nebyl (cílový) imisní limit překročen u ţádné ze sledovaných škodlivin, e) indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu ekosystémů a vegetace bez zahrnutí přízemního ozonu (O3) (SO2, NO2, AOT40 – ozon)

-

v roce 2005 byl v části správního území obce překročen (cílový) limit nejméně u jedné ze sledovaných škodlivin.

5. Poloha vodojemu z ÚAP v severní části území neodpovídá skutečnému umístění, v doplnění je jeho skutečná poloha. 6. V severní části území se nachází vodovodní řad z ÚAP, který neodpovídá skutečnému stavu, v doplnění je skutečná trasa. 7. V případě dopravní a technické infrastruktury jsou zobrazeny jak limity vyuţití území (pokud jsou zobrazitelné vzhledem k danému měřítku), tak i jejich nositelé (a to i v případě, ţe jsou limity v daném měřítku zobrazitelné).

40


I.A.5. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ÚAP: ● lokální biokoridor Doplnění: --HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ÚAP: ● plochy občanského vybavení ● plochy výroby a skladování Doplnění: ---

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ ÚAP: ● elektrická stanice rozvodné sítě ● nadzemní vysoké napětí Doplnění: ● nadzemní elektrické vedení VN ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ÚAP: ● vodovodní řad Doplnění: ● vodovodní řad ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD ÚAP: --Doplnění: ● ČOV ● kanalizační stoka PLOCHY ZMĚN DLE ÚP ÚAP: --Doplnění: ● bytová výstavba ● sport – rekreace ● zahrady – sady ● zahrádky ● vodní toky a plochy ● vybavenost ● zemědělská výroba – rodinné farmy s moţností agroturistiky ● parkoviště

41


● podnikatelské aktivity – výroba –sklady – výrobní sluţby ● bývalý lom – změna funkce pro výrobu – sluţby

Záměry dle platné ÚPD obce – zastavitelné plochy Všechny záměry byly konzultovány se zástupci obce, prověřeny s ohledem na dostupné informace o limitech vyuţití území a jeho hodnotách a vyhodnoceny z hlediska jejich aktuálnosti. Na základě tohoto vyhodnocení a záměrů místního šetření jsou doporučeny k zapracování do nového ÚP po jejich koordinaci se záměry novými. Záměry jiné ÚAP: --Doplnění: ● plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) ● plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) ● plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) Po rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení nového ÚP byly obcí shromáţděny tyto další záměry na provedení změn v území:

42


EVIDENČNÍ ČÍSLO 1. a, b, c, d

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Zboţí

PŘEDMĚT ŢÁDOSTI bytová výstavba

2.

Úbislavice

bytová výstavba

3.

Česká Proseč

bytová výstavba

4.

Zboţí

bytová výstavba

5.

Zboţí

rekreační plocha

6.

Česká Proseč

7.

Stav

rozšíření plochy zemědělské výroby bytová výstavba

8.

Stav

rodinný dům

9.

Zboţí

bytová výstavba

10.

Stav

bytová výstavba

11. a, b

Stav

bytová výstavba

12.

Zboţí

bytová výstavba

13.

Stav

bytová výstavba

14.

Zboţí

rodinný dům

15.

Zboţí

bytová výstavba

16.

Zboţí

bytová výstavba

17.

Stav

bytová výstavba

18.

Stav

rekreační plocha

19.

Úbislavice

20. a, b

Stav

rozšíření plochy bydlení bytová výstavba

21.

Stav

rekreační plocha

22.

Stav

bytová výstavba

ZÁMĚR (DLE MINIS) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Rekreace – plocha staveb pro rodinnou rekreaci (RI) Výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Rekreace – plocha staveb pro rodinnou rekreaci (RI) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) Rekreace – plocha staveb pro rodinnou rekreaci (RI) Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV)

43


Všechny předloţené nové (jiné) záměry byly konfrontovány s aktuálně dostupnými informacemi o limitech vyuţití území obce a jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnotách. Byly rovněţ prověřeny vlastním průzkumem území s tímto závěrem hodnocení: -

-

Záměry doporučené k dalšímu sledování: BV1c, BV1d, VZ6, BV9, BV10, BV12, BV19, BV20a. Záměry doporučené k dalšímu sledování s nutností dalšího prověření poţadované funkce či rozsahu: BV1b, BV4, RI5, BV7, BV8, BV11a, BV13, BV14, BV15, BV16, BV17, BV20b, BV22. Záměry nedoporučené k dalšímu sledování: BV1a, BV2, BV3, RI18, RI21.

44


I.B. ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.B.1. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.B.1.1. Vyhodnocení udrţitelného rozvoje území

I.B.1.1.1.

Horninové prostředí a geologie

Řešené území obce Úbislavice je součástí podkrkonošské pánve, tvořené zde převáţně permskými sedimenty. Většina řešeného území je součástí vyhlášeného geoparku UNESCO Český ráj. V dotčeném území není evidováno loţisko nerostné suroviny, chráněné loţiskové území (CHLÚ) ani dobývací prostor. Není zde vyhlášeno chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry. Nenachází se zde poddolované území ani staré důlní dílo. Rovněţ radiometricky anomální území zde nebyla zjištěna. V jihovýchodní části území se nacházejí dvě plošná potenciální a jedno bodové aktivní sesuvné území. Ţádná jiná území významná z hlediska tématu zde nebyla zjištěna. SILNÉ STRÁNKY turisticky a rekreačně atraktivní území PŘÍLEŢITOSTI posílení turistického ruchu

I.B.1.1.2.

SLABÉ STRÁNKY nejsou loţiska nerostných surovin vzhledem k nadmořské výšce podmínky pro zemědělství HROZBY drancování přírodního bohatství aktivizace sesuvných území

horší

Vodní reţim

Část území (lokalita U kostelíčka) oddělená silnicí I/16 od ostatních částí obce leţí v CHOPAV Východočeská křída. Celé území Úbislavic spadá do povodí vodního toku Cidliny a tím do povodí Labe. Úlibický potok není regulován, má charakter bystřinného toku, k zaplavování území nedochází. V dolní části obce byl zrušen náhon na bývalou pilu. Vodní nádrţe a rybníky budou udrţovány pravidelnou údrţbou. Základní hydrologická data v povodí: Průměrné roční hodnoty – sráţky…………………………..678 mm odtok…………………………...166 mm odtokový součinitel……………0,25 specifický odtok……………….5,27 l/s.km2 M – denní průtok Q355 = 0,01 l/s Vedlejší vodní toky nejsou tak výrazné, průtoky jsou rozkolísané vzhledem k umístění obce v horním povodí Úlibického potoka. Dle zákona č. 254/2001 Sb. ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) je nutné dodrţet § 49 Oprávnění při správě vodních toků, nezbytně

45


nutný volný manipulační pás pro výkon správy vodního toku odst. 2b u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry a odst. 2c u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

vodní toky mají přírodní koryta, dostatečný vtok eventuálně nedostatečně čištěných spád, nedochází k zaplavování území odpadních vod do vodního toku

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

realizace sídlištních ČOV pro soustředěnou nedostatečným řešením můţe dojít ke zástavbu zhoršení stávajícího stavu odtokových poměrů

I.B.1.1.3.

Hygiena ţivotního prostředí

Hygiena ţivotního prostředí v řešeném území je relativně dobrá, hygienické podmínky ţivotního prostředí je moţno zkvalitnit dobudováním technické infrastruktury a zkvalitněním systému ekologického zásobování obyvatelstva teplem (zdroji tepla). V severní a severozápadní části sledovaného území dochází k překračování imisního limitu a nebo cílového imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů včetně přízemního ozónu. Na celém území pak dochází také k překračování cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví včetně zahrnutí přízemního ozónu. SILNÉ STRÁNKY zachovalé ţivotní prostředí

SLABÉ STRÁNKY provoz na silnici I/16 v obci jsou překračovány imisní limity nedostatečně vyčištěné odpadní vody PŘÍLEŢITOSTI HROZBY realizace sídlištních ČOV v místech stará ekologická zátěţ v území soustředěné zástavby zvyšující se intenzita silniční dopravy dobudování chybějících prvků technické infrastruktury

I.B.1.1.4.

Ochrana přírody a krajiny

Řešené území obce Úbislavice se nachází v podhorském území s poměrně zachovalým ţivotním prostředím. Pro bohatou geologickou minulost kraje a jeho současné přírodní hodnoty bylo téměř celé řešené území zahrnuto do vyhlášeného geoparku UNESCO Český ráj. V území byly dále vyhlášeny přírodní památka Stav a památný strom. Přírodní lesní oblast je 23 – Podkrkonoší Omezení pro rozvoj území a ohroţení v území: Střední ekologická stabilita území (dle metodiky I. Míchala) je identifikována také v Úbislavicích. V území je nutné umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy, zajistit ochranu VKP, lesních porostů a rozvoj ÚSES. Vyuţít ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Z hlediska ekologické stability mají Úbislavice koeficient KES=1,96, který plně nevystihuje stabilitu celého území z důvodů nerovnoměrného rozmístění lesů.

46


SILNÉ STRÁNKY území má vysokou krajinářskou hodnotu, vyhledávanou turisty. velmi cenné údolí a rybníky s přilehlými lučními porosty. smíšené lesní porosty, poměrně kvalitní přírodní hodnoty území (geopark UNESCO Český ráj) nízký podíl urbanizované krajiny PŘÍLEŢITOSTI realizace krajinotvorných programů a ÚSES vyuţití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území vznik nových významných krajinných prvků (ze zákona) v krajině obnova přirozených lučních společenstev

SLABÉ STRÁNKY koeficient ekologické stability KES 1,96 je střední ztráta přirozených lučních společenstev „zúrodňováním“ v 80. letech 20. století

HROZBY urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná území obcí), fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb špatné hospodaření v lesích i na zemědělské půdě – ztráta cenných biotopů

I.B.1.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Půda je jednou ze základních sloţek ţivotního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udrţitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY stabilní rozsah zemědělských půd, hlavně průměrný rozsah zalesnění trávinobilních společenstev PŘÍLEŢITOSTI HROZBY realizace protierozních a protipovodňových sniţování lesnatosti území opatření zvýšení podílu lesních ploch v rámci společných opatření KPÚ I.B.1.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura silniční doprava Území obce Úbislavice leţí stranou hlavního tahu I/16, který přechází jen cípem osady Stav (U kostelíčka, původní trasa stoupáním kopcem Babák). Mimo území je situováno odbočení páteřní trasy silnice III. třídy (III/284 12) procházející téměř celým zastavěným územím. Vzhledem k náročným sklonovým poměrům i převládající obsluţné funkci lze povaţovat její průběh za zásadně neměnný, kromě nezbytného řešení místních závad včetně navazující komunikační sítě. V rámci této sítě lze jako nevyhovující hodnotit napojení ploch u vodní nádrţe Jahodnice a části Štěpanice.

47


doprava v klidu Odstavování vozidel se omezuje na plochu v centru obce (Obecní úřad, kostel), dále do oblasti Jahodnice (rekreace). Rozsah bude přiměřeně rozvíjen. veřejná doprava Je zastoupena jen autobusovými linkami se zastávkami v centru obce (OÚ), dolní části Úbislavic, nad točkami (Česká Proseč, Stav a Zboţí). Slepé koncové úseky (Štěpanice, Chloumek) jsou bez obslouţení. ţelezniční doprava Není zastoupena. nemotoristická doprava Průběh značené cyklotrasy (č.4142) bude dle moţnosti odkloněn ze silnice na komunikaci (k rozcestí Zboţí), kudy je dnes jiţ vedena značená turistická trasa (zelená). Stávající úrovňový přechod v lokalitě Stav (U kostelíčka) je dopravně nevyhovující a nutno jej řešit bezpečnější formou. SILNÉ STRÁNKY stabilizovaný komunikační systém dostupnost území z nadřazené silniční sítě

PŘÍLEŢITOSTI

SLABÉ STRÁNKY nekvalitní napojení ploch u vodní nádrţe Jahodnice a části Štěpanice dopravní závady na vnitřním komunikačním systému chybějící propojení lokality stav (U kostelíčka) se zbývajícím územím obce HROZBY

Technická infrastruktura zásobování vodou Pro hodnocení aktuálního stavu a moţného rozvoje technické infrastruktury byl vyuţit Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, zpracovaného firmou Vodohospodářsko inţenýrské sluţby, spol. s r.o. Hradec Králové, listopad 2004. Obec Úbislavice je zásobována pitnou vodou ze dvou zdrojů obecního vodovodu. Místní část Stav a Zboţí nejsou napojeny na vodovod, po posílení ze SV Nová Paka budou napojeny. Ostatní místní části jsou zásobovány individuálně. Posílení obecního vodovodu vychází ze zpracovaných ÚAP pro správní obvod ORP Nová Paka. Důvodem posílení je nedostatečná vydatnost v letních měsících, voda musí být dováţena, dále voda je znehodnocena vyšším obsahem dusičnanů. nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Bude zajištěno dovozem cisternami ze zdrojů Nové Paky doplněné balenou vodou.

48


poţární zabezpečení poţární vodou Je zajištěno osazenými poţárními hydranty na vodovodní síti, dále je moţnost odběru vody z místních vodních nádrţí . zneškodňování odpadních vod Bude řešeno i nadále individuálně v místních částech Česká Proseč, Stav včetně osad Chaloupky, Chloumek a Štěpanice. Zboţí a střed Úbislavic řešit sídlištními ČOV v místech soustředěné zástavby, ostatní individuálně. SILNÉ STRÁNKY obecní vodovod Úbislavic aţ na Stav Úbislavice nemají realizovánu splaškovou kanalizaci a ČOV, odpadní vody jsou čištěny individuálně PŘÍLEŢITOSTI napojení vodovodní sítě na SV Nová Paka

SLABÉ STRÁNKY vodovod zásobuje jen část obyvatel

HROZBY nedodrţování zásad zneškodňování odpadních vod můţe vést ke zhoršení ţivotního prostředí

zásobování elektrickou energií Rozvodný systém VN je proveden v celém rozsahu řešeného území nadzemním vedením 35 kV. S ohledem na technické moţnosti stávajících TS lze současné výkonové poţadavky obyvatelstva a podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě NN zajistit ze stávajících stanic zvýšením transformačního výkonu. Koncepce zásobování nadzemním systémem 35 kV zůstane i ve výhledu zachována a dle potřeby rozvoje území rozšířena. Stávající rozvod sítě NN, který je proveden nadzemní sítí, je provozován normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230 V, AC, TN-C. Z hlediska zásobovací situace je úroveň stávající NN sítě v rámci řešeného území rozdílná.

telekomunikace a radiokomunikace Místní telefonní systém (Telefónica O2), byl v celém rozsahu rekonstruován. Zahrnuje úplnou digitalizaci telefonního zařízení a kapacitně vykrývá potřeby obyvatelstva. Z dalších radiokomunikačních sluţeb sítě GMS, které jsou v současné době v řešeném území uplatněny, jsou provozovatelé T-Mobile a Vodafone. Pro zlepšení dosaţitelnosti mají oba provozovatelé sítě GMS v řešeném území instalovány vysilače. Ve střední části obce TMobile a v jiţní sektoru Vodafone. SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY blízkost TR 110/35 kV N a propojený U některých lokalit omezující limity systém VN umoţňuje zásobování ze dvou nadzemního rozvodu systému VN. kmenových vedení. v oblasti telekomunikací je řešené území plně zajištěno PŘÍLEŢITOSTI HROZBY rozšířit kabelizaci systému NN oddalování obnovy systému NN můţe zpomalit rozvoj obce

49


zásobování zemní plynem Obec Úbislavice není doposud zplynofikována. Přes katastr obce Úbislavice prochází VTL plynovod DN 300, PN 40. Současný stav je vzhledem k chybějícím rozvodům místní plynovodní sítě v zástavbě obce Úbislavice nevyhovující. SILNÉ STRÁNKY existence přepravní VTL plynárenské soustavy pro potřeby moţného rozvoje řešeného území PŘÍLEŢITOSTI pro další rozvoj řešeného území zajistit rozšíření místní distribuční sítě zemního plynu

SLABÉ STRÁNKY v zástavbě obce Úbislavice neexistuje místní distribuční síť zemního plynu HROZBY zhoršování kvality ovzduší v důsledku spalování převáţně pevných paliv z důvodu neexistující místní distribuční sítě zemního plynu

odpadové hospodářství Tříděný i směsný komunální odpad je sváţen oprávněnou osobou Marius Pedersen a.s. Hradec Králové. Směsný komunální odpad je odstraňován především na skládce v Košťálově. Separovaný odpad je odváţen k dalšímu zpracování. Obec je zapojena do systému EKOKOM. Obec má problematiku odpadového hospodářství řešenu místní vyhláškou. . SILNÉ STRÁNKY zneškodňování odpadu mimo území obce PŘÍLEŢITOSTI asanace staré ekologické zátěţe

SLABÉ STRÁNKY stará ekologická zátěţ v území HROZBY --

I.B.1.1.7. Sociodemografické podmínky Základní charakteristika Vývoj počtu obyvatel, dle statistických šetření (Sčítání lidu, domů a bytů – SLDB a k 31. 12. 2007) v níţe uvedených letech ukazuje následující grafické vyjádření. Počet obyvatel vykazuje sestupnou tendenci, mezi lety 1900 a 2007 klesl počet obyvatel o 64 %. Ve sledovaném období došlo k prudkému poklesu počtu trvale ţijících obyvatel v letech 1921 a 1950 vlivem válečných událostí. Nejvíce obyvatel ţilo v obci dle sčítání v roce 1900 - 1428. V posledních 28 letech se jeví počet obyvatel jako stabilizovaný. K 31. 12. 2007 ţilo v Úbislavicích 368 obyvatel. Pohyb trvale ţijících obyvatel v roce 2007 byl následující: ţivě narození – 5, zemřelí – 3, přistěhovalí – 18, vystěhovalí – 7. Celkově v tomto roce došlo k přírůstku obyvatel (o 13).

50


Vývoj počtu obyvatel v obci v letech 1900 až 2007 1600

Počet obyvatel

1400 1200 1000 800 600 400 200

20 01 31 .1 2. 20 07

19 91

19 80

19 70

19 61

19 50

19 30

19 21

19 10

19 00

0

Rok

Počet obyvatel k 31.12. mezi lety 2000 – 2007 představuje následující tabulka. Mezi těmito lety došlo k celkovému zvýšení počtu obyvatel o 5,9 %. Hodnota indexu stáří je mírně nepříznivá i v porovnání s údaji za kraj a celou Českou republiku. Celkově v obci se za tyto léta index stáří zlepšil o 0,38 bodu. Index stáří představuje to, ţe v obci ţije větší počet obyvatel v poproduktivním věku (65 a více let) neţ v předproduktivním věku (0-14 let). Počet obyvatel v předproduktivním věku a v produktivním věku se celkově zvýšil. Počet obyvatel v poproduktivním věku se celkově sníţil. Počet/Rok Počet obyvatel celkem z toho muţi z toho ţeny v tom ve věku 0 aţ 14 let v tom ve věku 15 aţ 64 let v tom ve věku 65 a více let Index stáří

2000 346

2001 344

2002 340

2003 339

2004 343

2005 348

2006 355

2007 368

187 159 48

187 157 48

187 153 43

185 154 41

185 158 41

188 160 44

188 167 45

189 179 54

218

224

226

230

238

241

244

248

80

72

71

68

64

63

66

66

1,6

1,5

1,65

1,65

1,56

1,43

1,46

1,22

Zdroj: ČSÚ

Věková struktura obyvatel obce vykazuje mírně nepříznivý stav i v porovnání s věkovou strukturou kraje i celé České republiky. Průměrný věk je také nepříznivý – 42,2 (k 31.12. 2006). Věkovou strukturu v obci k 31.12. roku 2001 a 2007 ukazuje následující grafické vyjádření.

51


Počet obyvatel

Počet obyvatel podle věku v obci 400 350 300 250 200 150 100 50 0

31.12.2001 31.12.2007

0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let celkem obyvatel Věková skupina

Pohyb trvale ţijících obyvatel v roce 2008 ukazuje následující grafické vyjádření. Celkově se v tomto roce počet obyvatel zvýšil o 6 obyvatel.

Pohyb trvale žijících obyvatel v obci v roce 2008 10

8

6

4

2

0

-2

přirozený přírůstek

saldo m igrace

živě narození

zem řelí

přistěhovalí vystěhovalí

přírůstek celkem

Vzdělanostní strukturu dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické vyjádření. V obci ţilo 299 obyvatel 15 letých a starších. Bez vzdělání a se základním vzděláním včetně neukončeného bylo 25 % obyvatel, vyučených a středně odborně vzdělaných bez maturity bylo v obci 48 % obyvatel, úplnou střední školu s maturitou mělo v obci 19 % obyvatel a vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání 8 % obyvatel.

52


Obyvatelstvo podle stupně vzdělání k 1.3. 2001 vysokoškolské 4% vyšší odborné a nástavbové studium 4%

nezjištěné vzdělání bez vzdělání 0% 0% základní vč. neukončeného 25%

úplné střední s maturitou 19%

vyučení a stř. odborné bez maturity 48%

V následujícím grafickém vyjádření je znázorněna denní dojíţďka a vyjíţďka dle SLDB 2001. Počet obyvatel celkem bylo 346. Počet ekonomicky aktivních obyvatel byl 152. Denně z obce vyjíţdělo 66,4 % obyvatel za zaměstnáním z celkového počtu ekonomicky aktivních a 11,3 % obyvatel za vzděláním z celkového počtu obyvatel. Denní dojížďka a vyjížďka 140 120 101 100 80 60 39

40 20

14 0

0 Dojíždějící do zaměstnání do obce

Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec

Dojíždějící do škol do obce

Vyjíždějící do škol mimo obec

Počet pracovních míst v obci, dle údajů poskytnutých obecním úřadem k 31.12. 2008, je 40.

53


SILNÉ STRÁNKY stabilizovaný a mírně se zvyšující počet obyvatel v posledních 28 letech sounáleţitost obyvatel s místem, kde ţijí kvalitní ţivotní prostředí blízkost a relativně dobrá dostupnost města Nová Paka – centrum s vyšší vybaveností historický a památkový potenciál PŘÍLEŢITOSTI podpora výstavby nových rodinných domů, a tím zvyšování počtu trvale ţijících obyvatel podpora činnosti spolků, které organizují volnočasové aktivity občanů podpora výstavby zařízení pro sport a odpočinek mladých rodin – např. výstavba dětského víceúčelového hřiště aj. podpora zkvalitnění nabízených sluţeb pro občany i pro návštěvníky podpora zkvalitnění ubytovacích a stravovacích zařízení a sluţeb, rozšíření nabídky

SLABÉ STRÁNKY vyšší průměrný věk a nepříznivá věková struktura podprůměrná vzdělanostní struktura nedostatečná nabídka základní občanské vybavenosti malý zájem o výstavbu v obci

HROZBY odchod mladých obyvatel za vyšším ţivotním standardem omezení spojů, zhoršení dopravní dostupnosti zhoršení kvality ţivotního prostředí

I.B.1.1.8. Bydlení Vývoj počtu domů v obci Úbislavice od počátku století, dle SLDB v níţe uvedených letech, dokumentuje následující grafické vyjádření. Do roku 1950 se sledoval počet domů jako součet počtu obydlených i neobydlených domů (počet domů, které měly popisné číslo), od roku 1961 se jedná o domy trvale obydlené (domy vyuţívané k rekreaci byly vyčleněny z domovního fondu). Počet domů trvale klesá, mezi lety 1991 a 2001 došlo k mírnému nárůstu počtu domů (o 14), mezi lety 1900 a 2001 počet klesl o 53 %. Vývoj počtu domů v obci v letech 1900 až 2001 300

Počet domů

250 200 150 100 50 0 1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Rok

54


V obci se dle SLDB 2001 nacházelo 190 domů z toho 121 trvale obydlených. Rodinných domů bylo 118 a 1 bytový dům. Na území obce převaţuje bydlení v rodinných domech – z 97,5 %. Bytů bylo v obci 204, z toho 134 trvale obydleno, 70 neobydleno, 0 obydleno přechodně a 57 slouţících k rekreaci. Dle podkladů poskytnutých obecním úřadem bylo v obci k 31. 12. 2008 192 domů, z toho trvale obydlených domů 123, neobydlených domů 69. Objektů individuální rekreace bylo 144. Trvale obydlených bytů bylo 134. Nově postaveny byly v obci od roku 2001 4 byty trvale obydlené. Sociální byty ve vlastnictví obce nejsou. Podíl domů podle období výstavby na počtu trvale obydlených domů ukazuje následující grafické znázornění. Nejvyšší podíl mají domy postavené v období let 1946 1990 – 62 %. Tento údaj poukazuje na značné stáří domovního fondu a tím i potřebu stávající domovní fond opravovat a modernizovat. Podíl domů podle období výstavby

12% 26%

62%

postavených do roku 1945

postavených mezi roky 1946 - 1990

postavených mezi roky 1991 - 2001

Kvalitu bydlení v Úbislavicích dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické vyjádření. Ze 134 trvale obydlených bytů je 98 % zásobovaných pitnou vodou (340 obyvatel), 2 % má plyn zavedený do bytu z vlastního zásobníku (7 obyvatel) a 0 % je napojených na veřejnou kanalizaci (0 obyvatel). Průměrná obytná plocha na obyvatele (v m2/ob.) je 21,83 m2. Průměrný počet osob na byt je 2,58.

55


Počet a podíl obyvatel v trvale obydlených bytech 400 350

340

300 250 200 150 100 50

7

0

0 zásobovaných pitnou s plynem zavedeným vodu z vodovodu do bytu

napojených na kanalizaci

Dle Územně analytických podkladů pro obvod s rozšířenou působností Nová Paka je v obci malý zájem o pozemky pro novou bytovou výstavbu. Proto je třeba vytvořením podmínek pro trvalé bydlení nejen mladých rodin podporovat i zájem o stavební pozemky v obci např. doplněním základní občanské vybavenosti, připravením pozemků se zavedenou technickou infrastrukturou atd. V území se nachází řada významných nejen památkově chráněných objektů, které je třeba dále chránit. A tím je také dán rozvoj bydlení, který musí být v souladu s ochranou přírody, krajiny, krajinného a urbanistického rázu. Další vývoj domovního a bytového fondu je dále do jisté míry závislý na ekonomickém rozvoji obce i blízkého města Nová Paka.

SILNÉ STRÁNKY kvalitní ţivotní prostředí blízkost a relativně dobrá dostupnost města Nová Paka – centrum s vyšší vybaveností a moţnostmi kulturního a sportovního vyţití

PŘÍLEŢITOSTI

SLABÉ STRÁNKY podprůměrná výstavba nových domů vysoký podíl starších domů malý zájem o výstavbu nových domů v obci

HROZBY

rozšíření nabídky základní občanské vystěhování obyvatel za vyšším ţivotním vybavenosti standardem podpora nové výstavby domů např. zhoršení kvality ţivotního prostředí v obci zavedením technické infrastruktury na pozemky a tím i podpora zvýšení počtu trvale ţijících obyvatel podpora rekonstrukcí a modernizací stávajícího domovního fondu

56


I.B.1.1.9. Rekreace

Obec a její blízké okolí je celoročně velmi atraktivní z hlediska cestovního ruchu. Je zde řada historických objektů památkově chráněných, mnoho památek lidové architektury, přírodních památek, v obci i jejím okolí je i široká nabídka kulturního a sportovního vyţití, poměrně široká nabídka stravovacích a ubytovacích zařízení. K zajímavostem v obci patří i kostel Narození Panny Marie, který je významnou stavební dominantou, významné vyhlídkové body a také nádrţ Jahodnice. Výhodou je rovněţ dobré vlakové spojení ze ţelezniční stanice ve Staré Pace, které spolu se silniční dopravou umoţňuje nejen návštěvníkům, ale i trvale ţijícím obyvatelům návštěvu okolních hradů, historických a přírodních památek, Prachovských skal, Českého ráje, nedalekých Krkonoš (zimní střediska Herlíkovice, Janské Lázně, Benecko, Špindlerův Mlýn aj.) nebo sportovních zařízení, např. krytý bazén v Lázních Bělohrad, Aqua centrum Jičín, sportovní středisko Zvičina aj. Významnou roli v území hraje rodinná rekreace, pro niţ jsou vyuţívány rekreační chalupy, chaty nad nádrţí Jahodnice a 2 penziony. SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY historické, kulturní a přírodní památky neúplná nabídka v oblasti občanského v obci i jejím okolí vybavení relativně dobrá dostupnost větších center pro kulturní a sportovní vyţití PŘÍLEŢITOSTI HROZBY podpora rozvoje cestovního ruchu zhoršení kvality ţivotního prostředí v obci vybudování dětského víceúčelového hřiště, které v obci chybí

I.B.1.1.10. Hospodářské podmínky

V území obce není zastoupena větší firma, která by zaměstnávala obyvatele obce. Působí zde 58 soukromých ţivnostníků např. kovovýroba, zemědělská výroba, zednictví aj. K 31. 12. 2008 bylo v obci 152 ekonomicky aktivních obyvatel, 9 dosaţitelných uchazečů o zaměstnání, volné pracovní místo nebylo ţádné a míra nezaměstnanosti dosáhla 5,9 %. Také bylo evidováno celkem 40 pracovních míst dle údajů z obecního úřadu. Dlouhodobě se míra nezaměstnanosti v obci Úbislavice udrţuje pod průměrem za ORP Nová Paka, ale i pod průměrem za kraj i ČR. Za prací je většina obyvatel (66,4 %) denně nucena vyjíţdět do především do Nové Paky a Jičína. V obci je dostatek volných pozemků pro rozvoj podnikání, volné objekty vhodné pro podnikání zde ale nejsou, či nejsou vytypovány.

57


Počet podnikatelských subjektů celkem podle Zemědělství, lesnictví, rybolov převaţující Průmysl činnosti Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství Ostatní obchodní sluţby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Statní veřejné, sociální a osobní sluţby podle Státní organizace právní Akciové společnosti formy Obchodní společnosti Druţstevní organizace Peněţní organizace – počet subjektů Podnikatelé – fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé – fyzické osoby Ostatní právní formy

79 11 14 14 2 22 9 5 2 3 58 6 3 9

Zdroj: Český statistický úřad

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

dlouhodobě niţší míra nezaměstnanosti malá nabídka pracovních míst v obci neţ v kraji i celé ČR malý zájem o rozvoj podnikání v obci relativně vysoký podíl podnikajících fyzických osob dobrá dostupnost pracovních příleţitostí v okolních městech a obcích PŘÍLEŢITOSTI HROZBY vymezení volných objektů (i chátrajících) zánik významných zaměstnavatelů v okolí pro rozvoj podnikání a výrobu a tím podpora omezení autobusových linek vzniku nových pracovních míst v obci nepříznivý dopad vnějších vlivů na stabilizace ploch pro rozvoj podnikání strukturu a stabilitu místní ekonomické novou územně plánovací dokumentací a tím základny i v okolí podpora vzniku nových pracovních míst

58


I.B.1.2.

Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek

Podstatou udrţitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana ţivotního prostředí a šetrné vyuţívání přírodních zdrojů; 3. Udrţení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ VYVÁŢENOSTI DLE TÉMAT V následující tabulce je uvedeno hodnocení území dle ÚAP po jednotlivých tématech (I.B.1.1.1. – I.B.1.1.10.), která ovlivňují základní pilíře udrţitelného rozvoje: Hodnocení tématu č.

Obce

Úbislavice

1. 3

2. 3

3. 3

4. 3

5. 2,5

6. 2,2

7. 3

8. 3

9. 3

10. 3

Problematika tématu je ve správním území zabezpečena: 5 - velmi dobře aţ zcela, 4 - dobře aţ velmi dobře, 3 - průměrně, 2 - slabě aţ dostatečně, 1 - nedostatečně aţ vůbec. VYHODNOCENÍ VYVÁŢENOSTI V PILÍŘÍCH V ÚAP byla vyváţenost vztahu územních podmínek vyhodnocena takto: Pilíř

Téma

1. ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

2,9

Hodnota

Pilíř

Téma Hodnota

3

2.

3

3.

3

4.

3

5.

2,5

EKONOMICKÝ ROZVOJ

2,6

6.

10.

2,2

3

Pilíř SOUDRŢNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

2,84

Téma Hodnota

3.

3

6.

2,2

7.

3

8.

3

9.

3

Obec Úbislavice dosahuje vyrovnaných a zejména průměrných výsledků ve všech oblastech ţivota: ekonomika (2,6), soudrţnost společenství obyvatel území (2,84), ţivotní prostředí (2,9). Sníţení hodnoty ukazatele v ekonomickém pilíři a pilíři soudrţnost společenství obyvatel území z průměru k podprůměru způsobuje zejména absence plynofikace.

59


Celkově lze říci, ţe obec Úbislavice je perspektivní obcí pro trvalé bydlení. Kvalitní ţivotní prostředí, relativně dobrá dopravní dostupnost do center s vyšší vybaveností (sluţby, nákupní moţnosti, pracovní příleţitosti, zdravotní a sociální péče, školství aj.), mírně se zvyšující počet obyvatel, mírně se zlepšující věková struktura, průměrný věk a index stáří – tyto všechny faktory přispívají k rozvoji obce. Nevýhodou je neúplné základní občanské vybavení a malá nabídka pracovních příleţitostí, které vytváří určitou závislost na okolních obcích a městech. Rozvoj obce je závislý na vytvoření podmínek pro trvalé bydlení, odpočinek obyvatel, dobré dopravní dostupnosti, dostupnosti občanského vybavení a pracovních příleţitostí.

60


I.B.2. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH I.B.2.1.

V ÚZEMNĚ

Problémy k řešení v zásadách územního rozvoje

V rámci Průzkumů a rozborů nebyly v území zjištěny ţádné problémy k řešení v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje.

I.B.2.2.

Problémy k řešení v územním plánu

Dopravní závady (UD, UDd) ÚAP: UD3

- dopravní připojení ploch u vodní nádrţe Jahodnice – Úbislavice

UD6 - upravit vnitřní komunikační síť a zlepšit navázání nové zástavby i rekreačních ploch – Úbislavice, Stav UD7

- kvalita připojení části Štěpanice – Úbislavice

Doplnění: UDd1 - chybějící propojení lokality Stav (U kostelíčka) se zbývajícím územím obce Hygienické závady (UH) ÚAP: UH10 – nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod – Jahodnice Poznámka: Bodový symbol UH1 (uvedený v ÚAP) se nevztahuje na správní území Úbislavice. Vodohospodářské závady (UV) ÚAP: UV1 – nedostatečná vydatnost vodních zdrojů – Zboţí UV2 – nedostatečný systém zásobování pitnou vodou - Stav Doplnění: Nutné dořešit nesoulad podkladů zásobování pitnou vodou u zdrojů a umístění vodojemu dle ÚP a podkladů dle ORP (bez grafického vyjádření).

61


Ekologické závady (UEd) Doplnění: UEd1 – nutná revize ÚSES na celém řešeném území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území (UZd) Doplnění: Uzd1 plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) x nadzemní vysoké napětí Střety záměrů na provedení změn v území s limity vyuţití území (ULd) Doplnění: ULd1 plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) x ochranné pásmo vodního zdroje, ochranné pásmo silnice III. třídy, bezpečnostní pásmo plynovodu VTL ULd2 plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) x vzdálenost 50 m od okraje lesa ULd3 plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) x ochranné pásmo silnice III. třídy ULd4 plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) x ochranné pásmo vodního zdroje, ochranné pásmo nadzemního elektrického vedení VN, vzdálenost 50 m od okraje lesa ULd5 plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) x chráněná oblast přirozené akumulace vod, vzdálenost 50 m od okraje lesa ULd6 plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) x chráněná oblast přirozené akumulace vod, les hospodářský ULd7 plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) x ochranné pásmo vodního zdroje ULd8 plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) x vzdálenost 50 m od okraje lesa, ochranné pásmo silnice III. třídy ULd9 plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) x ochranné pásmo nadzemního elektrického vedení VN ULd10 plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) x vzdálenost 50 m od okraje lesa

Střety záměrů na provedení změn v území s hodnotami území (UXd) Doplnění: UXd1 plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) x zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany UXd2 plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) x zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany UXd3 plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) x zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany

62


I.B.2.3.

Problémy k řešení v regulačním plánu

V rámci Průzkumů a rozborů nebyly v území zjištěny ţádné problémy k řešení v Regulačním plánu.

63

ÚZEMNÍ PLÁN PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents