Územní plán MLÝNY PRŮZKUMY A ROZBORY

Územní plán MLÝNY PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

vypracoval atelier M.A.A.T. květen 2010

ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

1

OBSAH:

Seznam použitých zkratek

str. 7

Preambule

str. 8

1

Důvody pro pořízení ÚP a stanovení hlavních cílů řešení

str. 9

1.A

Důvod pro pořízení ÚP obce

str. 9

1.B

Hlavní cíle rozvoje území

str. 9

______________________________________________________________

______________________________________________________________

2

Základní okruhy informací o území

str. 10

2.A

Vymezení a základní charakteristiky řešeného území

str. 10

2.B

Geografie a historie území

str. 10

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

str. 14

2.C.1 2.C.2 2.C.3 2.C.4 2.C.5

Obyvatelstvo podle věku – 2001 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – 2001 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity – 2001 Porovnání vývoje podle počtu domů a podle počtu obyvatel Srovnání vývoje podle počtu domů obyvatel – Mlýny a Tábor

str. str. str. str. str.

2.D

Urbanistická kompozice

str. 20

2.E

Uspořádání krajiny

str. 20

2.F

Dopravní vazby

str. 21

2.B.1 2.B.2 2.B.2.a 2.B.2.b 2.B.2.c 2.B.2.d

2.E.1 2.E.2 2.E.3

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Historie území Název Mlýny Historické souvislosti Osobnosti Mlýnů Památky

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Přírodní památky, hodnotná přírodní území Vodní režim krajiny

str. str. str. str. str. str.

10 11 11 11-13 13 13

14 15 16 17 18-19

str. 20 str. 20 str. 20-21

2.F.1 Silniční doprava str. 21 2.F.2 Železniční doprava str. 21 2.F.3 Uliční síť str. 21 2.F.4 Hromadná osobní doprava str. 21 ______________________________________________________________


2

3

Územně analytické podklady

str. 22

3.A

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

str. 22

3.A.1 3.A.2 3.A.3 3.A.4

Zastavěné území Plochy výroby Plochy občanského vybavení Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Památková rezervace vč. OP Památková zóna vč. OP Krajinná památková zóna Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Památka UNESCO vč. OP Urbanistické hodnoty Region lidové architektury Historicky významná stavba, soubor Architektonicky cenná stavba, soubor Významná stavební dominanta Území s archeologickými nálezy Oblast krajinného rázu Místo krajinného rázu Místo významné události Významný vyhlídkový bod Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek registrovaný Významný krajinný prvek ze zákona Přechodně chráněná plocha Národní park vč. zón a OP Chráněná krajinná oblast vč. zón Národní přírodní rezervace vč. OP Přírodní rezervace vč. OP Národní přírodní památka vč. OP Přírodní park Přírodní památka vč. OP Památný strom vč. OP Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA – ptačí oblast Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Lesy ochranné Les zvláštního určení Lesy hospodářské Vzdálenost 50 m od okraje lesa Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice biochor Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP Chráněná oblast přirozené akumulace vod Zranitelná oblast

str. 22 str. 22 str. 22

3.A.5 3.A.6 3.A.7 3.A.8 3.A.9 3.A.10 3.A.11 3.A.12 3.A.13 3.A.14 3.A.15 3.A.16 3.A.17 3.A.18 3.A.19 3.A.20 3.A.21 3.A.22 3.A.23 3.A.24 3.A.25 3.A.26 3.A.27 3.A.28 3.A.29 3.A.30 3.A.31 3.A.32 3.A.33 3.A.34 3.A.35 3.A.36 3.A.37 3.A.38 3.A.39 3.A.40 3.A.41 3.A.42 3.A.43 3.A.44 3.A.45 3.A.46


3

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

23 23 23 23 23 23 23 24 24 24 24 24 24 25 25 25 25 25 25 26 26 26 26 26 26 26 26 26 27 27 27 27

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

27 27 27 27-28 28 28 28 28 28 29 29

3.A.47 3.A.48 3.A.49 3.A.50 3.A.51 3.A.52 3.A.53 3.A.54 3.A.55 3.A.56 3.A.57 3.A.58 3.A.59 3.A.60 3.A.61 3.A.62 3.A.63 3.A.64 3.A.65 3.A.66 3.A.67 3.A.68 3.A.69 3.A.70 3.A.71 3.A.72 3.A.73 3.A.74 3.A.75 3.A.76 3.A.77 3.A.78 3.A.79 3.A.80 3.A.81 3.A.82 3.A.83 3.A.84 3.A.85 3.A.86 3.A.87 3.A.88 3.A.89 3.A.90 3.A.91 3.A.92 3.A.93 3.A.94 3.A.95 3.A.96 3.A.97

Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodní nádrž Povodí vodního toku, rozvodnice Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Území určené k rozlivům povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území a území jiných geologických rizik Staré důlní dílo Staré zátěže území a kontaminované plochy Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odval, výsypka, odkaliště, halda Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Vodovodní síť vč. OP Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Síť kanalizačních stok vč. OP Výrobna elektřiny vč. OP Elektrická stanice vč. OP Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Technologický objekt zásobování plynem vč. OP Vedení plynovodu vč. OP (BP) Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP Ropovod vč. OP Produktovod vč. OP Technologický objekt zásobování teplem vč. OP Teplovod vč. OP Elektronické komunikační zařízení vč. OP Komunikační vedení vč. OP Jaderné zařízení Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Skládka vč. OP Spalovna vč. OP Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP Dálnice vč. OP Rychlostní silnice vč. OP Silnice I. třídy vč. OP Silnice II. třídy vč. OP Silnice III. třídy vč. OP Místní a účelové komunikace Železniční dráha vč. OP Železniční dráha regionální vč. OP Koridor vysokorychlostní železniční trati Vlečka vč. OP ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

4

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

29 29 29 29 29 30 30 30 30 30 30 30 30 30 31 31 31 31 31 31 31 32 32 32 32 33 33 33 33-34 34 34 34 34 34 35 35 35

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

35 35 35 35 35 36 36 36 36 36 36 37 37 37

3.A.98 Lanová dráha vč. OP 3.A.99 Speciální dráha vč. OP 3.A.100 Tramvajová dráha vč. OP 3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP 3.A.102 Letiště vč. OP 3.A.103 Letecká stavba vč. OP 3.A.104 Vodní cesta 3.A.105 Hraniční přechod 3.A.106 Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy 3.A.106.b Turistické stezky 3.A.106.c Naučné stezky 3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP 3.A.108 Vojenský újezd 3.A.109 Vymezené zóny havarijního plánování 3.A.110 Objekt civilní ochrany 3.A.111 Objekt požární ochrany 3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR 3.A.113 OP hřbitova, krematoria 3.A.114 Jiná OP 3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství 3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 3.A.117 Zastavitelná plocha 3.A.118 Jiné záměry 3.A.119 Další dostupné informace

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

37 37 37 37 37 37 38 38 38 38 38-39 39 39 39 39 39 39 39 40 40 40 40 40 40 41

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

str. 41

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

str. 42

4.A

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT

str. 42

4.A.1 4.A.2 4.A.3 4.A.4 4.A.5 4.A.6 4.A.7 4.A.8 4.A.9 4.A.10

Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

4.B

Závěr rozboru udržitelného rozvoje území

str. 48

3.B.1 Výsledky vyhodnocení pracovních map str. 41 3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou str. 41-42 ______________________________________________________________

4.B.1 Vztah Mlýnů a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území 4.B.2 Závěrečná SWOT analýza 4.B.2.a Charakteristika Mlýnů – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky)


5

42 42-43 43 44 44-45 45 45-46 46 46-47 47

str. 48 str. 48 str. 48

4.B.2.b Charakteristika Mlýnů – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) str. 48 4.B.2.c Šance Mlýnů (příležitosti) str. 48-49 4.B.2.d Rizika Mlýnů (hrozby) str. 49 ______________________________________________________________

5

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

str. 49

5.A

Priority Mlýnů v územně plánovací činnosti

str. 49-50

5.B

Problémy k řešení sídla Mlýny

str. 50

__________________________________________________________

6

Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy


6

str. 51

Seznam použitých zkratek: AV BP BPEJ ČGS ČOV ČR ČSR DN DO EO JZ KČT LBK NN NSZ OP OŽP Pr+R PRVKÚC RBC RBK RD RS STL SV SZ TS ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚSKP ÚSOP VDJ VKP VN VPS VTL VVN Z ZD ŽP

Akademie věd bezpečnostní pásmo bonitovaná půdně ekologická jednotka Česká geologická služba čistírna odpadních vod Česká republika Československá republika jmenovitý průměr dotčené orgány ekvivalentní počet obyvatel jihozápadně Klub českých turistů lokální biokoridor nízké napětí nový Stavební zákon, v platném znění ochranné pásmo odbor životního prostředí průzkumy a rozbory plán rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku regionální biocentrum regionální biokoridor rodinný dům regulační stanice středotlaký severovýchodně severozápadně trafostanice územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability ústřední seznam památek České republiky ústřední seznam ochrany přírody vodojem významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšná stavba vysokotlak velmi vysoké napětí západně zemědělské družstvo životní prostředí


7

Preambule Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky. Průzkumy a rozbory obce Mlýny (dále jen průzkumy a rozbory) v rozsahu územně analytických podkladů (§185, odst. 3 nového stavebního zákona, v platném znění) jsou podle ustanovení §11, odst. 1 vyhl. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, podkladem pro zadání územního plánu Mlýny (dále jen územní plán). Průzkumy a rozbory byly zpracovány zpracovatelem územního plánu na základě údajů českého statistického úřadu, pramenů obce, pramenů zpracovatele (vlastní průzkum území), PRVKÚC, vyjádření a podkladů DO, správců a vlastníků sítí technické infrastruktury. Územní plán bude zpracován v souladu s novým stavebním zákonem, v platném znění a podle vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., v platném znění (dále jen prováděcí vyhlášky). Zpracovatelem návrhu, resp. (pokud v zadání bude uplatněn požadavek) i konceptu územního plánu byl vybrán atelier M.A.A.T. Tábor, zodpovědným projektantem bude Ing. arch. Stanislav Kotrčka, autorizovaný architekt, člen České komory architektů.


8

1

Důvody pro pořízení ÚP obce a stanovení hlavních cílů řešení

1.A

Důvody pro pořízení ÚP obce

– – –

1.B

Obecné cíle a úkoly územního plánování stanoví NSZ a jeho prováděcí vyhlášky, v platném znění. Stávající urbanistická studie neumožňuje aplikovat principy územního plánování v plném rozsahu a to s ohledem na novou legislativu. V rámci urbanistické studie nejsou v plném rozsahu řešeny krajinné úpravy.

Hlavní cíle rozvoje území

Nový ÚP si klade za cíl v souladu s podmínkami udržitelného rozvoje území řešit střety zájmů a problémů v území, stanovit podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot, zhodnotit stávající využití ploch a vytipovat nové plochy pro zástavbu, vymezit zastavitelné území obce, upřesnit zásady uspořádání veřejné infrastruktury, do řešení promítnout opatření na ekologickou stabilizaci krajiny vč. ÚSES, limity využití území, vymezit plochy přestavby, plochy VPS a plochy pro asanace.


9

2

Základní okruhy informací o území

2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území Obec Mlýny leží na silnici Černovice - Soběslav 18 km jihovýchodně od města Tábor a 17 km jihozápadně od města Soběslav. Spadá pod okres Tábor, kraj Jihočeský. Východní hranice správního území obce Mlýny sousedí s hranicí kraje Vysočina, okresem Pelhřimov. Rozsah území řešeného ÚP obce Mlýny je dán správním územím obce, jež čítá v současné době 1 katastrální území, a to Mlýny u Choustníku. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 1.1. 2010 je 138. Podle čísel popisných je v Mlýnech 76 domů (jedná se o RD, bytové a nebytové domy). Katastrální výměra činí 770 ha.

2.B

Geografie a historie území

2.B.1

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Klimatické podmínky, stručný výtah:

-

Podnebí mírně teplé, mírně vlhké, s normálně dlouhou mírnou zimou Atmosférické srážky – 550-700 mm Průměrná roční teplota – +7,5°C Nejteplejší měsíc – červenec (prům. teplota +17,3°C) Nejchladnější měsíc – leden (prům. teplota -2,8°C)

Obec Mlýny leží v údolí Chrbonínského a Černovického potoka v geomorfologickém podcelku Pacovská pahorkatina. V okolí je několik vrchů. Na severozápadě je to Hájek (554 m.n.m.), na západě Choustník (689 m.n.m.) a na jihovýchodě, asi kilometr vzdálen, je vrch Strážiště (604 m.n.m.). Průměrná nadmořská výška je 515 m.n.m.. Celková kompozice území je malebná a podobá se tvaru do široka otevřené misky, formované celkem třemi vodotečemi. Dvě jsou bezejmenné, třetí, jihovýchodní je Černovickým potokem. Strmější partie s hřebenem Choustníka ohraničuje misku na západní straně, hora Strážiště na východní a pohoří Kopanin na straně severní. Pro krajinu jsou charakteristické rozsáhlé plochy zemědělské půdy, pouze místy členěné doprovodnou zelení. Obec je téměř ze všech stran obklopena velkými plochami lesů, převážně jehličnatých. Území náleží do Pelhřimovského bioregionu. Podle klimatické rajonizace ČSR patří území do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku, který je charakteristický normální, popř. krátkým mírným létem a normálně dlouhou mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 7 do 8°C, průměrný roční úhrn srážek 550-700 mm. ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

10

2.B.2. Historie území 2.B.2.a Název Mlýny Název obce Mlýny vznikl, dle prvního kronikáře, řídícího učitele, Jana Soukupa, pravděpodobně podle místa založení osady. To se nachází v údolí Chrbonínského a Černovického potoka, na kterém se nalézalo ve starých dobách více Mlýnů. 2.B.2.b Historické souvislosti První písemná zmínka o Mlýnech Mezi první majitele patřili páni z Choustníka a to v polovině 12. století. Roku 1322 prodali páni Beneš a Jan z Choustníka panství rodu Rožmberkům. První písemná zmínka o Mlýnech je z roku 1379, kdy bratři Petr, Oldřich a Jan z Rožmberka, majitelé panství Choustník, určili, že choustnický farář a jeho nástupci mají v Mlýnech držet sídelního kněze. Rožmberkové Rožmberkové pocházeli z rodu Vítkovců (za zakladatele rodu je považován Vítek III. z Prčice a Plankenberka). Jméno tato větev Vítkovců získala pravděpodobně podle hradu Rožmberk, který založil Vok I. z Rožmberka. Ve znaku měli pětilistou růži, která byla v různých barevných provedeních znakem i všech Vítkovců. Postupem času vzrůstala moc a majetek Rožmberků. Rod patřil k mocenské elitě, která se často byla schopna postavit moci krále. V 16. století zaujímal rožmberský vladař nejpřednější místo v hierarchickém systému české šlechty. Mimo české země byly představitelům Rožmberků prokazovány pocty vyhrazené knížatům. V samotných Čechách však z důvodu konzervativní politiky Rožmberkové lpěli na titulu pán. O Vilémovi z Rožmberka se dokonce roku 1573 uvažovalo jako o kandidátovi na polský trůn. Poslední potomek tohoto významného rodu, Petr Vok, zemřel roku 1611. Doba husitská a pohusitská V době husitských válek zdejší krajina trpěla, neboť těmito místy často přecházela husitská a císařská vojska. Kostel sv. Kateřiny byl pobořen a do roku 1609 úplně opuštěn. V roce 1597 Petr Vok prodal část svého panství, do kterého patřili i Mlýny, Jiřímu Homutovi z Harašova. Poslední vrchnost Sňatkem dcery Jiřího Homutova z Haršova, choustnické panství připadlo Janu Černínovi z Chudenic. Roku 1673 panství bylo prodáno hraběti Janovi ze Šporku. Před svou smrtí Jan ze Šporku odkázal všechen majetek nejstarší dceři Marii Constancii, která se provdala roku 1729 za pána Karla Josefa Voračického z Paběnic, čímž se panství stalo jeho majetkem. Po smrti posledního pána rodu Voráčických bylo panství odevzdáno bratrovi, manželky Jindřicha Voráčického, hraběti Vratislavovi Netolickému z Mitrovic. Později celé panství ještě několikrát změnilo majitele, posledním majitelem byl knížecí rod Rohanů.


11

Rohanové Rohanové jsou původem francouzský šlechtický rod z Bretaně, poprvé doložený v roce 1118 pod jménem Vikomt de Rohan. V průběhu staletí se jejich postavení upevňovalo, až se zařadilo mezi deset nejvlivnějších šlechtických rodů ve Francii. Byli to přímí bratranci francouzských králů a tak získali titul princů z královské krve. V době Francouzské revoluce se rod přesunul do habsburského soustátí, kde našli trvalé útočiště v Čechách, německý jazyk přijali jako mateřský. •

V roce 1820 se stal Karel Alain Gabriel Rohan majitelem Sychrova a svijanského panství, tím začala 125-tiletá éra Rohanů na Sychrově.

•

Od roku 1891 knížecí rod Rohanů vládl choustnickému panství.

První světová válka 26. července, na sv. Annu, byla vydána mobilizační vyhláška, která do čtyřiadvaceti hodin svolávala příslušníky 8. a 9. armádního sboru v Čechách. Záhy po vypuknutí války došlo k rozsáhlému zdražování potravin a dalšího zboží. Na poli válečném se zatím mimo jiné z popudu T. G. Masaryka tvořily legie, které se jako nové formace postavily a bojovaly proti Rakousku a Německu. Po porážce německých vojsk ve Francii a rozvratu rakouské armády v Itálii byla roku 1918 světová válka ukončena a 28. října téhož roku vyhlášena samostatnost československého národa. Z Mlýnů se účastnilo bojů ruských a italských legií kolem 30 můžu (Karel Pavliš, Emanuel Svoboda, František Svoboda, František Broukal, Vojtěch Houska, Josef Petr a další), čtrnáct se jich nevrátilo zpátky do své vsi, zahynuli v bojích. Zákeřným průvodcem války byla chřipková epidemie (Španělská chřipka), která během dvou týdnů postihla celou Evropu. Nevyhla se ani Mlýnům, kde byla uzavřena škola, z důvodu velkého počtu nakažených dětí. Nemoc těžce postihla obyvatele domu pana Josefa Vorla, který chřipce podlehl a s ním i jeho kočí. Druhá světová válka Dne 23. září 1938 v noci byla vyhlášena všeobecná mobilizace branné moci a 24. září odjíždějí záložníci ke svým útvarům. V šest hodin ráno byly vyvěšeny mobilizační vyhlášky. 5. října prezident Beneš podává demisi a 22. října opouští území Československa. 1. října je obsazeno naše pohraničí Němci na základě Mnichovské dohody, naši záložníci se vrací domů a s nimi se stěhují do vnitrozemí rodiny, které byly vyhnány z pohraničí. 30. listopadu zvolen prezidentem Dr. Em. Hácha a 1. prosince jmenována nová vláda v čele s Rudolfem Beranem. Mlýnští občané byli za okupace ušetřeni poprav a věznění v koncentračních táborech, protože obec byla značně vzdálená od větších měst a důležitých středisek. Ale větší rozruch způsobilo nařízení německého gestapa. Okolní lesy poskytovaly partyzánům, sovětským zajatcům, kteří uprchli ze zajateckých táborů, bezpečné úkryty. Gestapo nařídilo všem občanům od 15 let společně s četníky prohledat důkladně okolní lesy, prohlídky byly bezvýsledné. Pamětihodné události • v roce 1926 vypukly dva požáry, s kterými si poradil místní sbor dobrovolných hasičů • 15.-29. dubna 1923 vytvořena obecní kronika k veřejnému nahlédnutí ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

12

• • • •

v měsíci říjnu roku 1937 se u dětí v obci vyskytlo nakažlivé onemocnění záškrt, kterému jedna žákyně podlehla roku 1937 byl odhalen pomník padlím v první sv. válce 6. dubna 1949 putovní kino v hostinci U Drdů 1. ledna 1950 zřízení matričního úřadu v obci, přesně rok po té byl zrušen

2.B.2.c Osobnosti Mlýnů Generál František Havel (*1896 v Mlýnech v čp. 12, +1923) Za první světové války bojoval za svobodu vlasti v ruských legiích, kde dosáhl hodnosti poručík. V letech 1924 až 1926 absolvoval vysokou válečnou školu. V červenci 1939 za hitlerovské okupace nastoupil jako přednosta oddělení do předsednictva ministerské rady a současně zastával funkci náčelníka štábu podzemního odboje u generála Eliáše. Stal se aktivním členem odboje protifašistické okupaci. Kvůli tomuto členství byl 14. září 1939 zatčen a až do konce druhé světové války vězněn v koncentračních táborech. V roce 1945 se vrátil zpátky do armády, ale nesetrval tam dlouho, protože 3. listopadu byl zbaven generálské hodnosti a vystěhován z Prahy. V roce 1968 mu byla vrácena hodnost generála a poupraven důchod ve smyslu rehabilitačního zákona. Psal různé články do časopisů o válečném životě. MUDr. Anna Marková (*1903 v Mlýnech v čp. 34, +1956) Dostudovala lékařskou fakultu Karlovy university v Praze. Po ukončení studia působila v Praze a specializovala se na dětskou lékařku. Získala značných úspěchů a oblib, měla vzorný poměr k dětem. Dovolené trávila v rodné obci, kde pomáhala se zdravotním stavem občanů. Lidé jí měli za její obětavost a laskavost rádi. 2.B.2.d Památky Kostel sv. Kateřiny Jedná se o jednolodní, původně gotický kostel, na jehož třech oknech se zachovaly původně gotické kružby. První zmínka o kostele sv. Kateřiny v Mlýnech je z období panování Karla IV. z roku 1379, kdy bratři Rožmberkové určili, že choustnický farář a jeho nástupci mají v Mlýnech držet sídelního kněze. Roku 1402 byl filiální kostel v Mlýnech od kostela v Choustníku oddělen a povýšen na farní. V roce 1406 byla v obci fara spojena chodbou s kostelem. Kostel za husitských válek byl pravděpodobně poničen. Opravy a vystavění nové věže bylo zajištěno a financováno Jiřím Homůtem z Hasova na Radeníně. Roku 1730 zaopatřila Marie Constancie Voračická dva zvony. První zvon, který byl menší, byl odvezen vojáky první světové války a druhý zvon byl odvezen za druhé světové války. Po skončení druhé světové války byl větší zvon navrácen zpět a byl vysvěcen. Pomník padlým v první sv. Válce Na prostranství před domem čp. 10 byl postaven pomník, který patřil 14 padlím občanům na frontách první světové války. Byl odhalen 6. července 1937.


13

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

2.C.1

Obyvatelstvo podle věku - 2001

počet obyvatel

Obyvatelstvo podle věku (r.2001) 25

0–4

20

5 – 14 15 – 19 20 – 29 30 – 39 40 – 49

15

50 – 59

10

60 – 64 65 – 74

5

75 + nezjištěno

0

věk

Věk Počet obyvatel 0–4 7 5 – 14 22 15 – 19 17 20 – 29 20 30 – 39 21 40 – 49 19 50 – 59 22 60 – 64 10 65 – 74 6 75 + nezjištěno 7

Rozložení demografické struktury obyvatelstva je poměrně rovnoměrné, ve srovnání s ostatními obcemi obdobné velikosti lze dokonce konstatovat výrazně nadprůměrný počet dětí a mládeže. V obci žije silná střední, tedy produktivní, vrstva obyvatel. Za mírně znepokojující by se dal považovat pouze vyšší tmavě zelený sloupek – t.j. lidé, kteří mají těsně před důchodem a dále poněkud menší počet obyvatel od 0 do 4 let, tj. ti, kteří budou tvořit budoucnost obce. Bylo by proto vhodné hledat možnosti, jak právě mladé lidi v obci udržet a zároveň dosáhnout nárůstu jejich počtu. Výstavba dětských hřišť a sportovišť je část možností.


14

2.C.2

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - 2001

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (r.2001) Bez vzdělání

počet obyvatel

60

Základní i neukončené

50 40

Vyučení a SOU bez maturity

30

Úplné střední vzdělání s maturitou VOŠ a nástavbové

20

Vysokoškolské

10

Nezjištěné vzdělání

0

vzdělání

Vzdělání Počet obyvatel Bez vzdělání 0 Základní i neukončené 45 Vyučení a SOU bez maturity 57 Úplné střední vzdělání s maturitou 17 VOŠ a nástavbové 0 Vysokoškolské 2 Nezjištěné vzdělání 1

Z grafu je patrné, že v obci žije velmi malé procento obyvatel s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Hlavním důvodem je omezená možnost uplatnění těchto vysoce kvalifikovaných osob, proto je jejich počet velmi nízký a neusazují se zde natrvalo. Naopak nabídky zaměstnání jsou určeny převážně pro osoby s nižším stupněm vzdělání a souvisí zejména s nabídkou zemědělského sektoru.


15

2.C.3

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity - 2001

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

počet obyvatel

70 Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské)

60 50

Nezaměstnaní

40

Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni

30

Nezjištěná ekonomická aktivita

20 10 0

ekonomická aktivita

Ekonomická aktivita Počet obyvatel Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) Nezaměstnaní Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni Nezjištěná ekonomická aktivita

67 3 32 36 0

Závěr Pozitivně a také poměrně překvapivě lze hodnotit (s ohledem na malý počet vybavenosti a nízkou kvalifikaci místních obyvatel), že podíl nezaměstnaných je velmi malý, pracovní příležitosti obstarává řada střediskových obcí okolo.


16

2.C.4

Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel Vývoj podle počtu domů - Mlýny 80 70

počet domů

60 50 40 30 20 10 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 50

50

51

53

54

56

60

63

55

54

44

56

69

76

Vývoj podle počtu obyvatel - Mlýny 450 400

počet obyvatel

350 300 250 200 150 100 50 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 398

383

419

354

365

328

323

215

219

186

143

150

151

138

Zatímco počet domů mírně, až na výkyvy v roce 1961, 1970 a 1980, stoupá, počet obyvatel od svého vrcholu v roce 1890 klesá. Snížil se asi 3 krát. Dá se očekávat stagnace současného stavu, popřípadě jeho mírný pokles.


17

2.C.5 Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel – Mlýny a Tábor Porovnání vývoje počtu obyvatel - Mlýny a Tábor 40000 35000

počet obyvatel

30000 25000 Mlýny

20000

Tábor

15000 10000 5000 0 1860

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

Rok

1869

1880

1890

1900

1910 1921

1930

1950 1961

1970

1980

1991

2001

2010

Mlýny

398

383

419

354

365

323

215

186

143

150

151

138

328

219

Tábor 10339 11251 12652 15155 17495 18204 19425 23696 24528 27181 31867 36342 36557 35693

Pro Tábor je v historii patrný poměrně strmý nárůst obyvatel daný vysídlováním řady sídel v okolí (Mlýny nevyjímaje). Během posledního decennia je však u obou sídel patrný mírný pokles a to převážně díky slabší natalitě.


18

Porovnání vývoje počtu domů - Mlýny a Tábor 7000 6000

počet domů

5000 4000

Mlýny Tábor

3000 2000 1000 0 1860

1880

1900

1920

Rok

1869

1880

1890

1900

Mlýny

50

50

51

53

Tábor

936

1013

1106

1301

1940

1910 1921 54

56

1664 1857

1930 60 2469

1960

1980

1950 1961 63

55

3222 3234

2000

2020

1970

1980

1991

2001

2010

54

44

66

69

76

3484

3708

4279

4453

5783

V Táboře probíhá výstavba a počet domů za poslední desetiletí výrazně stoupá, ale s menším počtem bydlících lidí v jednotce. Počet domů v Mlýnech také výrazně stoupá.


19

2.D

Urbanistická kompozice sídla Mlýny

Původní sídlo Lánová plužina s čočkově tvarovanou, urbanisticky hodnotnou návsí a štítovou partií jednoduchých obdélníkových usedlostí. Dostavby Minimální podíl dostaveb, již počátkem 20. století excentricky umístěná, organicky uspořádaná zástavba ve východní části sídla.

2.E

Uspořádání krajiny

2.E.1

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků

Z hlediska geomorfologického členění spadá řešené území do pohoří Českomoravská vrchovina, celku Křemešnická vrchovina, podcelku Pacovská pahorkatina. Jejím nejvyšším vrcholem je Strážiště (744 m.n.m.).

2.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území V řešeném území se nenachází zvláště chráněné části přírody, vyjma významných krajinných prvků (VKP), kterými jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Ze zákona jsou významnými krajinnými prvky lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. V území je registrován VKP Křemenný val. Je to jedinečná geologická lokalita. Jedná se o zbytek mocnějšího kamenného útvaru, který zde vznikl jako výplň větší pukliny v rulové hornině. Táhne se v délce 80 m a ve výšce 6 m. Východně od sídla Mlýny v blízkosti Mrázkova mlýnu se nachází alej 150 dubů (Mrázkova alej), která je navržena na registrovaný významný krajinný prvek. Jako další plochy hodnotné lze označit trasy biokoridorů a plochy biocenter.

2.E.3 Vodní režim krajiny Územím prochází drobné vodní toky Chrbonínského, Vlčeveského a Černovického potoka a další bezejmenné toky, jsou zde 2 menší rybníky. Velké vodní plochy však oblasti chybí. Při srážkách působí plošně lesní masivy, jako rezervoáry. Přesto však na pl. orné půdy dochází k erozním splachům. Důvodem jsou veliké bloky nečleněných zemědělských pozemků a výškové diference. Podíl orné půdy z celkového rozsahu je alarmující.


20

Druhy pozemků v ha (rok 2008) 350 300

Orná půda Chmelnice

250

Vinice Zahrady

200

Ovocné sady Trvalé travní porosty

150

Lesní půda odní plochy

100

Zastavěné plochy

50

Ostatní plochy

0 druh pozemku

2.F

Dopravní vazby

2.F.1

Silniční doprava

Komunikační kostru území tvoří silnice II. třídy č. 136 směr Černovice – Soběslav, silnice III. třídy č. 1366 směr Radenín - Choustník, III/1364 směr Mlýny - Choustník a III/12823 směr Předboř - Psárov.

2.F.2 Železniční doprava Řešeným územím neprochází železniční trať, nejbližší železniční zastávka je v Černovicích, v Plané nad Lužnicí nebo v Soběslavi.

2.F.3 Uliční síť Hlavní komunikační kostru doplňuje síť místních komunikací, které celkem dostatečně zajišťují obsluhu příslušných lokalit.

2.F.4 Hromadná osobní doprava Je zabezpečována pravidelnými linkami autobusů.


21

3

Územně analytické podklady

3.A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly zpracovány dle příl. 1 A vyhl. 500/2006 Sb. Pro řešené území byly zjištěny tyto podklady pro rozbor udržitelného rozvoje:

3.A.1 Zastavěné území Zastavěné území bude nově vymezeno průzkumem postupem dle stavebního zákona. Rozsah a průběh hranice zastavěného území obsahuje problémový výkres. Většina zákresu hranic zastavěného území ve výkresech Pr+R je převzata z vymezení z roku 1966.

3.A.2 Plochy výroby • • • •

zemědělský areál v severovýchodní části sídla - rostlinná a živočišná výroba (cca 250 býků) bývalé drůbežárny ve východní části sídla – dnes sklad zemědělských strojů jatka pro nestandardní kusy v jihovýchodní části sídla zemědělský areál v jižní části sídla - rostlinná a živočišná výroba (cca 100 prasat)

3.A.3 Plochy občanského vybavení KOSTEL Kostel sv. Kateřiny se hřbitovem se nachází na návsi sídla. OBECNÍ ÚŘAD Obecní úřad se nachází v budově bývalé školy na návsi. KNIHOVNA Knihovna je provozována v budově obecního úřadu na návsi. UBYTOVÁNÍ a STRAVOVÁNÍ V Mlýnech je možné se ubytovat ve 3 soukromých chatách (dohromady cca 20 lůžek). Stravování je možné v hospodě Ve strouhách (cca 60 míst) v severovýchodní části sídla. PRODEJNY Na návsi je provozována menší prodejna se smíšeným zbožím. ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

22

3.A.4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) V daném území se nachází poměrně málo ploch, které lze definovat jako plochy znehodnocené. •

Pro funkční konverzi navrhujeme bývalý areál drůbežáren, který je dnes využíván jako sklad zemědělských strojů. Územní plán by měl garantovat takové funkce, které nebudou v kolizi s těsnými vazbami areálu na plochy bydlení a centrální partií sídla.

3.A.5 Památková rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.6 Památková zóna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.7 Krajinná památková zóna V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.8 Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se nachází tato státem chráněná nemovitá kulturní památka: •

kostel sv. Kateřiny, č. ÚSKP 14757/3-4918, st.parc.č. 24 a parc.č. 96 a 1189/1 (část), k.ú. Mlýny u Choustníku

Vymezení kulturní památky vč. jejího popisu jsou patrny z výkresu hodnot území a výkresu limitů využití území.

3.A.9 Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.10 Památka UNESCO vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje. ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

23

3.A.11 Urbanistické hodnoty (původní sídla) Historický intravilán sídla Mlýny.

3.A.12 Region lidové architektury V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.13 Historicky významná stavba, soubor V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.14 Architektonicky cenná stavba, soubor • • • • • • • • •

Venkovské domy čp. 1 Venkovské stavení čp. Venkovské stavení čp. Venkovské stavení čp. Venkovské stavení čp. Venkovský dům čp. 16 Roubenka čp. 5 Mlýn u Vařečků čp. 32 Mrázkův mlýn čp. 34

27 26 29 21

Lokalizace nechráněné hodnotné architektury vč. popisu je patrná z výkresu hodnot území.

3.A.15 Významná stavební dominanta V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.16 Území s archeologickými nálezy V řešeném území se nenacházejí žádné známé archeologické lokality. Řešené území je však územím s archeologickými nálezy, a proto realizace budoucích případných staveb je z hlediska archeologické památkové péče možná za podmínky, že stavebník oznámí zahájení výkopových prací s dostatečným předstihem na Archeologický ústav AV ČR a umožní jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.


24

3.A.17 Oblast krajinného rázu Celé území spadá do oblasti krajinného rázu Chýnovsko (ObKR09).

3.A.18 Místo krajinného rázu Celé území spadá do místa krajinného rázu Choustník (ID 61).

3.A.19 Místo významné události V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.20 Významný vyhlídkový bod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.21 Územní systém ekologické stability V řešeném území se nacházejí tyto regionální a lokální prvky ÚSES: • • •

RBC 198 Choustník (podklad: Generel ÚSES duben 2007) RBK 051 Budislavská hora-Choustník (podklad: Generel ÚSES duben 2007) LBK (podklad: ÚP Choustník)

Plochy lokálních prvků budou později upraveny v návrhu ÚP Mlýny v souladu s plochami regionálních prvků. Systém ÚSES vč. popisů zobrazuje problémový výkres.

3.A.22 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou Na severovýchodním okraji sídla se nachází jedinečná geologická lokalita Křemenný val. Probíhá podél silnice do Černovic v délce 80 m a výšce 6 m. Jedná se o zbytek mocnějšího kamenného útvaru, který zde vznikl jako výplň větší pukliny v rulové hornině. Zatímco okolní půda rychleji podléhala erozi a odnosu usazených vrstev, křemenná výplň odolávala vnějším vlivům. Val dosahoval původně délky 3 km a výšky 10 m. Těžbou kamene byl ale značně rozrušen. Tento prvek byl registrován OŽP Tábor 25. 6. 2004 (ŽP 3557-b/04-Fiš).


25

3.A.23 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje kromě v zákoně vyjmenovaných prvků, např. údolní nivy.

3.A.24 Přechodně chráněná plocha V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.25 Národní park vč. zón a OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.26 Chráněná krajinná oblast vč. zón V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.27 Národní přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.28 Přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.29 Národní přírodní památka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.30 Přírodní park V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.31 Přírodní památka vč. OP Do řešeného území nezasahuje žádná přírodní památka ani její ochranné pásmo.


26

3.A.32 Památný strom vč. OP V řešeném území se vyskytuje tento památný strom: •

Lípa v Mlýnech – 2612 (kód dle Registru objektů ÚSOP), vyhlášena 26. 3. 2002 - druh: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) - roste v blízkosti kostela na návsi, cca 3 m od hřbitovní zdi - obvod kmene ve výšce 90 cm: 512 cm - ochranné pásmo: průměr 34 m (vyhlášené orgánem ochrany přírody)

3.A.33 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.35 NATURA 2000 – ptačí oblast V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.36 Lokality výskytu zvláště chrán. druhů rostlin a živočichů s národním významem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.37 Lesy ochranné V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.38 Les zvláštního určení V řešeném území se nenachází žádné lesy zvláštního určení.

3.A.39 Lesy hospodářské Hojné lesní plochy obklopují sídlo ze všech stran. Všechny lesní porosty v řešeném území jsou tvořeny plochami lesa hospodářského.


27

Rozsah lesních ploch je patrný z výkresu limitů využití území.

3.A.40 Vzdálenost 50 m od okraje lesa Pro všechny pozemky určené k plnění funkce lesa je vymezena vzdálenost 50 m od okraje lesa. Tento údaj je zobrazen ve výkresu limitů využití území.

3.A.41 Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice jednotlivých rajónů vymezených v rámci BPEJ vč. jejich popisu jsou součástí problémového výkresu. Půdy I. třídy bonity jsou zastoupeny rovnoměrně v menších plochách po celém řešeném území. Tento údaj je zobrazen v problémovém výkresu.

3.A.42 Hranice biochor (biogeografické členění řešeného území) Řešené území je součástí Pelhřimovského bioregionu 1.46. V rámci zastoupených biogeografických regionů jsou vymezeny 4 biogeografické typologické jednotky - biochory, které člení území do 5 segmentů. Typy biochor: • • • •

4BS 4PS 4VS 4RU

– – – –

erodované plošiny na kyselých metamorfitech, 4. v. s. pahorkatiny na kyselých metamorfitech, 4. v. s. vrchoviny na kyselých metamorfitech, 4. v. s. plošiny na kyselých štěrkopíscích, 4. v. s.

Hranice a kódy biochor jsou zobrazeny v problémovém výkresu.

3.A.43 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti V řešeném území jsou ve značných plochách provedeny meliorace. Jejich význam pro biologickou diverzitu a tudíž i vitalitu orné půdy je přinejmenším sporný. Problémem jsou značně svažité partie ploch pozemků, které splachy zemědělské půdy ještě více znásobují.

3.A.44 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP Zdrojem pro obecní vodovod je studna (570 m.n.m.), jejíž vydatnost je Qprům = 2 l/s. Kvalita vody je vyhovující.


28

3.A.45 Chráněná oblast přirozené akumulace vod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.46 Zranitelná oblast Jako zranitelná oblast je vymezeno celé správní území.

3.A.47 Vodní útvar povrchových, podzemních vod V řešeném území se nacházejí vodní útvary povrchových vod, které spadají do oblasti povodí Horní Vltava a jsou obsaženy ve výkresu limitů. Jedná se o potok Černovický, do kterého se vlévá potok Chrbonínský, Vlčeveský a další bezejmenné toky. Celé správní území je vymezeno jako útvar podzemních vod Krystalinikum v povodí Lužnice, oblast Horní Vltava, povodí Labe.

3.A.48 Vodní nádrž V řešeném území se nachází jen dva malé bezejmenné rybníčky, velké vodní plochy chybí.

3.A.49 Povodí vodního toku, rozvodnice Řešené území spadá do oblasti povodí Horní Vltavy, dle spádového toku do povodí Labe, úmoří Severního moře. Území je rozděleno rozvodnicemi na 6 ploch rozvodí těchto potoků (název útvaru Černovický potok po ústí do toku Lužnice v Soběslavi): – Chrbonínský, Vlčeveský, Černovický potok a další bezejmenné toky, které jsou spádovány do řeky Lužnice

3.A.50 Záplavové území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.51 Aktivní zóna záplavového území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


29

3.A.52 Území určené k rozlivům povodní V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.53 Území zvláštní povodně pod vodním dílem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.54 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.55 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.56 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.57 Dobývací prostor V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.58 Chráněné ložiskové území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.59 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.60 Ložisko nerostných surovin V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


30

3.A.61 Poddolované území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.63 Staré důlní dílo V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.64 Staré zátěže území a kontaminované plochy V řešeném území jsou evidovány následující bývalé skládky: 1. východně od sídla Mlýny – Na lopatě (ev.č. dle ČGS: 99990047) 2. severozápadně od sídla Mlýny – Faldice (ev.č. dle ČGS: 99990048) Lokalizace evidovaných starých zátěží území je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.65 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Obec neeviduje žádné větší zdroje znečištění ovzduší.

3.A.66 Odval, výsypka, odkaliště, halda V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.67 Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Na vodovodních sítích v řešeném území se nacházejí tyto technologické objekty: – – –

VDJ Mlýny 1 × 55 m3 (553,3/551 m.n.m.) - správce obec Mlýny redukční šachta (531 m.n.m.) 2 x vrt

Vodojem a vrty jsou vyznačeny ve výkresu limitů využití území.


31

3.A.68 Vodovodní síť vč. OP Obec Mlýny je v současné době zásobena pitnou vodou z obecního vodovodu. Vodovod byl vybudován v 60. letech svépomocí. Na potrubí jsou časté poruchy, obec již vyměnila cca 300 m potrubí a výměna bude dle možností nadále pokračovat. Bylo též zažádáno o dodání dávkovače chlóru. Zdrojem pro vodovod je studna (570 m.n.m.-odhad), jejíž vydatnost je Qprům = 2 l/s. Kvalita vody je vyhovující. Ze studny je voda gravitačně dovedena do VDJ Mlýny 1 × 55 m3 (553,3/551 m.n.m.), který je v současnosti odstaven. Ze studny přes armaturní komoru vodojemu je voda gravitačně dovedena do obce. Na síti v obci je osazena redukční šachta na kótě 531 m.n.m. Rekapitulace tlakových pásem a způsob jejich zásobení vodou: 1. II. pásmo (z vodojemu k redukční šachtě) 530-550 m.n.m. – napojeny 4 trvale obydlené objekty 2. I. tlakové pásmo (od redukční šachty) 489-530 m.n.m. – napojena veškerá zbylá zástavba Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani do budoucnosti. Je doporučena rekonstrukce stávajícího ocelového přívodního a rozvodného řadu.

3.A.69 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Odpadní vody jsou čištěny v nově vybudované čistírně odpadních vod, která je ve správě obce. Nachází se v jihovýchodní části sídla. ČOV je zobrazena ve výkresu limitů využití území.

3.A.70 Síť kanalizačních stok vč. OP Obec Mlýny má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je připojeno 50% obyvatel. Po povodních v roce 2002 jsou určité úseky kanalizace zanesené a při vydatnějších nebo přívalových deštích voda vytéká z revizních šachet na povrch. V roce 2003 byla zahájena postupná rekonstrukce. Část (75%) dešťových vod je odváděno jednotnou kanalizací. Zbylé vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do Černovického a Chrbonínského potoka. Do budoucna se předpokládá rekonstrukce a dostavba nové kanalizace.

3.A.71 Výrobna elektřiny vč. OP V řešeném území se nachází jen malá vodní elektrárna v areálu Mrázkova mlýnu čp. 34 jihovýchodně od sídla Mlýny. Malá vodní elektrárna je zakreslena ve výkresu limitů využití území. ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

32

3.A.72 Elektrická stanice vč. OP V řešeném území se nacházejí tato transformační zařízení: TS 1 TS 2

Mlýny rodinná zástavba – západní část sídla zemědělský areál – východní část sídla Správce: E.ON Česká republika Ochranné pásmo sloupových venkovních trafostanic je 7 m. Poloha elektrických stanic vč. OP je patrná z výkresu limitů využití území.

3.A.73 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Vedení VVN Řešeným územím neprochází vedení VVN. Vedení VN Do řešeného území vchází z východu trasa nadzemního vedení VN 22 kV bez izolace vodiče ve správě spol. E.ON Česká republika. Vedení je ukončeno v sídle Mlýny 2 trafostanicemi. Ochranné pásmo vedení činí 10 m na každou stranu od krajního vodiče, u novějších rozvodů (zrealizované po r. 1995) 7 m od krajního vodiče. Vedení NN Vedení NN 1 kV je realizováno v sídle v podobě nadzemních rozvodů. Ochranné pásmo nadzemních vedení činí 7 m na každou stranu. Trasa a ochranné pásmo vedení VN je zobrazeno ve výkresu limitů využití území.

3.A.74 Technologický objekt zásobování plynem vč. OP V řešeném území se nachází jedna VTL regulační stanice (RS 1), je umístěna v SV částí sídla u silnice II/136 v blízkosti zemědělského areálu. Bezpečnostní pásmo je 10 m, ochranné pásmo činí 4 m. Poloha regulační stanice a její bezpečnostní pásmo je zobrazeno ve výkresu limitů využití území.

3.A.75 Vedení plynovodu vč. OP (BP) VTL plynovod VTL plynovod (DN 150) vede přes celé území ve směru východ – západ a jde souběžně ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

33

s trasou produktovodu. Na své trase má odbočku (DN 100) směřující do sídla Mlýny, tam je zakončena VTL regulační stanicí. Plynovod je chráněn anodovým uzemněním. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu je 20 m u DN 150 a 15 m u DN 100 na každou stranu, ochranné pásmo činí 4 m na každou stranu. Trasu VTL plynovodu vč. jeho bezpečnostního pásma znázorňuje výkres limitů využití území. STL plynovod Pro sídlo Mlýny je položen středotlaký rozvod plynu (DN 63, 32). Regulační stanice se nachází v SV částí sídla u silnice II/136 v blízkosti zemědělského areálu. Ochranné pásmo STL plynovodu činí 1 m na každou stranu. Správcem VTL a STL plynovodu je E.ON Česká republika.

3.A.76 Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.77 Ropovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.78 Produktovod vč. OP Katodově chráněná trasa produktovodu ČEPRO a.s. vstupuje do řešeného území z východu a pokračuje dále severozápadním směrem. Ochranné pásmo produktovodu činí 300 m na každou stranu od osy vedení. Bezpečnostní pásmo produktovodu činí 5 m na každou stranu. Trasa produktovodu včetně jeho ochranného pásma je zakreslena ve výkresu limitů využití území.

3.A.79 Technologický objekt zásobování teplem vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.80 Teplovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje. ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

34

3.A.81 Elektronické komunikační zařízení vč. OP Západní částí řešeného území probíhá ochranné pásmo komunikačního zařízení Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. Ochranné pásmo je zakresleno ve výkresu limitů využití území.

3.A.82 Komunikační vedení vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.83 Jaderné zařízení V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.84 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.85 Skládka vč. OP V řešeném území se žádná skládka nevyskytuje.

3.A.86 Spalovna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.88 Dálnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


35

3.A.89 Rychlostní silnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.90 Silnice I. třídy vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP Řešeným územím prochází silnice II. třídy č. 136 vedoucí ze severu z Černovic přes Mlýny směr Tučapy. Ochranné pásmo silnice II. třídy je 15 m na obě strany od osy silnice. Ochranné pásmo silnice II. třídy je vyznačeno ve výkresu limitů využití území.

3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP Řešeným územím prochází tyto silnice III. třídy: – – –

SZ část území - silnice III/1366 vedoucí ze severu z Chrbonína, napojená na silnici III/1364 Z část území - silnice III/1364 vedoucí ze silnice II/136 z Mlýnů směr Choustník JZ část území - silnice III/12823 vedoucí ze silnice II/136 přes Tříklasovice a Psárov

Ochranné pásmo silnic III. třídy je 15 m na obě strany od osy silnice. Ochranná pásma silnic III. tříd jsou vyznačena ve výkresu limitů využití území.

3.A.93 Místní a účelové komunikace Hlavní komunikační kostru obce doplňuje síť obslužných a přístupových komunikací, které dostatečným způsobem zajišťují vnitřní obslužnost sídla.

3.A.94 Železniční dráha celostátní vč. OP Řešeným územím neprochází železniční trať.


36

3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP Řešeným územím neprochází regionální železniční trať.

3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.97 Vlečka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.98 Lanová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.99 Speciální dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.100Tramvajová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.102Letiště vč. OP V řešeném území se žádné letiště ani jeho ochranné pásmo nenachází.

3.A.103Letecká stavba vč. OP V řešeném území se žádná letecká stavba ani její ochranné pásmo nevyskytují.


37

3.A.104Vodní cesta V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.105Hraniční přechod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.106Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy Řešeným územím prochází 2 značené cyklotrasy. Cyklotrasa č. 1172 – vstupuje do území ze severozápadu, vede po silnici III/1366 – třída dle KČT: IV. – místní (lokální propojení) – celková délka: 38,2 km, z toho prochází řešeným územím 0,5 km – poznámka KČT: Trasa vede dosti kopcovitou krajinou s malým provozem. – průběh: Tučapy – Kajetín – Choustník – Chrbonín – Terezín – Radenín – Nuzbely – Záhostice – Chýnov – Mašovice – Pohnánec – Pohnání – Blanička -Rodná – Radvanov – Ústějov - Mladá Vožice Cyklotrasa č. 1183 – vstupuje do území z jihu, vede po silnici III/12823 – třída dle KČT: IV. – místní (lokální propojení) – celková délka: 22,4 km, z toho prochází řešeným územím 0,3 km – poznámka KČT: Trasa vede hezkou jihočeskou krajinou, mírně zvlněnou. Provoz zde je malý. V Choustníku je možné navštívit zříceninu hradu, odkud je krásný výhled. – průběh: Černovice – Panské Mlýny – Hojovice – Psárov – Tříklasovice – Předbor – Choustník – Skopytce – Charbovice - Košice 3.A.106.b Turistické stezky Řešeným územím prochází 3 turistické stezky. Žlutá (č. 6303 dle KČT) – vstupuje do území ze severozápadu, vede souběžně se silnicí III/1366 – řešeným územím prochází 0,5 km trasy – průběh: Tábor - Planá nad Lužnicí – Choustník – Chrbonín – Blaník – Nové Dvory – Sudkův Důl Zelená (č. 3354 dle KČT) – prochází územím směr SV-SZ, část vede souběžně se silnicemi II/136 a III/1364 ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

38

– –

řešeným územím prochází 3,2 km trasy průběh: Choustník – Mlýny – Vlčeves – Svatá Anna – Černovice - Lhotka – Moraveč – Nová Cerekev

Červená (č. 0127 dle KČT) – prochází územím směr S-J, začíná v obci Mlýny – řešeným územím prochází 1,2 km trasy – průběh: Mlýny – Tříklasovice – Březina – Deštná – Lodhéřov – Dolní Radouň – Jindřichův Hradec 3.A.106.c Naučné stezky Naučné stezky řešeným územím nevedou.

3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.108Vojenský újezd V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.109Vymezené zóny havarijního plánování V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.110 Objekt civilní ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.111 Objekt požární ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


39

3.A.113 OP hřbitova, krematoria Na návsi se nachází hřbitov, který má ochranné pásmo 100 m, vyplývající ze zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví. Ochranné pásmo hřbitova je vymezeno ve výkresu limitů.

3.A.114 Jiná OP Jiná ochranná pásma než již uvedená se v řešeném území nevyskytují.

3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství Jako veřejná prostranství slouží zejména plochy se zelení, prostory návsí a podobné plochy vč. souvisejících ploch veřejné infrastruktury. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v problémovém výkresu.

3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku Za rok 2008 nebyl dokončen žádný byt, za rok 2009 byl dokončen 1.

3.A.117 Zastavitelná plocha Vymezování zastavitelných ploch doporučujeme v malém rozsahu a to s ohledem na: – –

setrvalý pokles obyvatelstva disponibilní rezervy intravilánu obce

Doporučujeme vymezit plochy zastavitelné v severozápadní části sídla a to oboustranně podél komunikace, v jihovýchodní části, pod areálem bývalého ZD.

3.A.118 Jiné záměry – – – –

funkční konverze chátrajících zemědělských provozů na víceúčelové plochy výroby a zpracování revitalizace zatrubněných vodních toků doplnění podmínek pro funkci biokoridorů plochy pro umístění fotovoltaických elektráren


40

3.A.119 Další dostupné informace Platná existující urbanistická studie obce Mlýny.

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

3.B.1

Výsledky vyhodnocení pracovních map (statistický průnět) Byly vymezeny nivou). Byly vymezeny Byly vymezeny Byla vymezena Byly vymezeny

plochy zastavitelné v minimálním rozsahu v jižní části sídla (kolize s plochy pro zástavbu v severní části sídla. erozní svahy okolo celého sídla (miskovitý terén). potřeba propojení účelovou komunikací v jihozápadní části sídla. plochy pro transformaci bývalých ZD.

3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou Celkem bylo dotazováno 16 osob z celkem 138 lidí. To je 11,6 %, což je pro relevanci vzorku respondentů dostatečné. Pilíř sociální soudržnosti Lidé zde žijí rádi, je patrná silná vazba ke svému sídlu. Za společný znak, který postrádají prakticky všichni, jsou chybějící části technické infrastruktury, méně pak sociálně společenské aktivity - místnosti pro setkávání, dětská hřiště, sportovní zázemí, které chápeme jako velmi potřebné. Pilíř hospodářský Podnikatelé se příliš do dění obce nezapojují, a patrně zde nehrají významnou roli co do zaměstnanosti obyvatel. Z toho také pramení názor, že se zde podniká špatně. Pilíř environmentální Okolní přírodní kulisy jsou hlavními devízami obce. Problematická je velká zorněnost půdy a obec by se měla zaměřit na podporu revitalizace krajiny, kterou lidé chápou jako potřebnou. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu pro ÚPD: •

Volnočasové aktivity - sport a hromadná rekreace - v územním plánu by takové aktivity malého rozsahu měly být v zastavěném území přípustné prakticky kdekoliv zejména pak na veřejných prostranstvích.

•

Možnosti rekreačního ubytování, penzionů a dalších volnočasových aktivit by měly ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

41

dostat v územním plánu zelenou, s přihlédnutím k požadavku předběžné opatrnosti. Velké rekreační areály by měly být zvažovány velmi pečlivě. •

Územní plán by měl řešit i strategii zásobování energií (větrné a solární elektrárny) a tato problematika by měla být prodiskutována v navazujících schůzkách s obcí a občany.

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT 4.A.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky – převážně únosné geologické podloží – křemenný val Slabé stránky – znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů Příležitosti – omezení vodní a půdní eroze - zalesňování a zatravňování ohrožených a jiných vytipovaných ploch + další krajinná opatření Hrozby – nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze, rychlý odtok vody

4.A.2 Vodní režim Silné stránky – bloky lesů v horních partiích jako jímačů vody – osa silné vodoteče - Černovického potoka Slabé stránky – rychlý odtok vody z nečleněných velkých ploch orné půdy ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

42

– –

malý podíl retence prostřednictvím vodních ploch množství zmeliorovaných ploch, zatrubněné úseky přírodních vodotečí

Příležitosti – maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou – dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování, zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření) – udržení kvality vodních zdrojů – podpora využívání ekologicky čistých energií – pro produkci biomasy využít ekologicky nestabilní plochy orné půdy jako jedno z opatření ke zmírnění odtoku vody z krajiny – obnova a ochrana drobných vodních toků – zpomalení odtoku a přirozené čištění vody – vznik nových vodních ploch, některé s funkcí přírodních koupališť – využití soustav vodních ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě Hrozby – pokračující vodní eroze při oddalování realizace účinných krajinných opatření

4.A.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky – malá sídelní hustota bydlení – klid a v létě čisté ovzduší – řada vzrostlých stromů (aleje) Slabé stránky – emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva – velké nečleněné plochy orné půdy – zvýšená prašnost, absence „zelených filtrů“ Příležitosti – využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn, větrná energie apod.) – revitalizace krajiny jako zdroje regenerace a předpoklad čistého životního prostředí Hrozby – další používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií – zhoršující se kvalita vody z přírodních zdrojů


43

4.A.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky – velké bloky lesní půdy v horních partiích – zajímavé kopcovité dominanty, dálkové pohledy Slabé stránky – vodní a půdní eroze – neuspokojivá průchodnost krajiny – menší podíl zatravnění Příležitosti – zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) – zvyšování ekologické stability zemědělsky využívaných ploch (pěstování energetických plodin, zatravňování orné půdy, zalesňování) – realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu – obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny – využívání ekologicky čistých energií – vznik nových přír. vodních ploch, využití soustav vod. ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě Hrozby – přetrvávající vodní a půdní eroze – emise ze zdrojů znečištění ovzduší – ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby

4.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky – vysoký podíl zemědělské půdy Slabé stránky – přír. a klimat. podmínky nezaručují konkurenceschopnost v rostlinné výrobě – nefunkční zázemí zemědělské farmy – znehodnocování pěstebních ploch půdními splachy – neuspokojivá průchodnost krajiny Příležitosti – možné využití vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství (pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých energií – rozvoj extenzívního způsobu hospodaření, vznik biofarem a s tím související nabídka pracovních příležitostí – agroturistika – rozvoj cestovního ruchu ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

44

– –

obnova stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) možnost čerpání dotací na zalesňování lesních i nelesních ploch

Hrozby – opakující se kalamitní stavy lesních porostů v důsledku holosečí – přetrvávající záplavy a vodní eroze při nenaplňování účinných krajinných opatření – pokračující devastace nevyužívaných území, jejich přednostním zhodnocením

4.A.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky – vlastní ČOV – kvalitní podzemní zdroje Slabé stránky – špatný stav silnic – excentricky umístěná poloha sídla v údolní misce Příležitosti – podpora cykloturistiky – dobudování kanalizace – možnost získání dotací na budování infrastruktury Hrozby – nebezpečí znečišťování vodních zdrojů – menší atraktivita sídla z hlediska bydlení (nedostatečná infrastruktura)

4.A.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky – silný podíl mladé generace – převážně dobrý stav životního prostředí – patriotismus, malé sociální disparity – nízká nezaměstnanost Slabé stránky – malá vzdělanost – pracovní příležitosti zejména mimo a zaměřeny více na výrobu než na služby – malá aktivita veřejnosti pro společenské akce – klesající počet obyvatel – malé zázemí pro sport a rekreaci Příležitosti – udržení mladé generace - zatraktivnění obce např. různými kulturními a společenskými akcemi ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

45

– – –

rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport podpora rozvoje služeb a drobného podnikání rozšíření nabídky pracovních příležitostí v rámci zvyšování soběstačnosti využíváním biomasy, solární energie

energetické

Hrozby – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností volnočasových aktivit, atd.) – další trendy ohrožující populační stabilitu (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí populace – nedostatečně vyvinutá infrastruktura pro starší občany (bydlení a zázemí obecně)

4.A.8 Bydlení Silné stránky – kvalitní a převážně čisté přírodní prostředí – atraktivní krajinné zázemí – nízká nezaměstnanost Slabé stránky - řada prázdných, případně sezóně využitých objektů – nedostatek sportovně rekreačních aktivit Příležitosti – vznik nových přírodních koupališť jako alternativa chybějícího obč. vybavení – rozmach penzionového bydlení – rozmach sportovně rekreačních aktivit Hrozby – nezájem oživení některých sídel, stárnutí obyvatel, kterými jsou zejména tzv. „inverzní chalupáři“ starší generace – odchod mladých rodin

4.A.9 Rekreace Silné stránky – atraktivní krajinné zázemí – dobrý stav životního prostředí – kladný a neutrální vztah místních k turistům, chatařům a chalupářům Slabé stránky – chybějící koupaliště – nedostatek doplňkových podceňován

služeb

cestovního

ruchu,


46

rekreační

potenciál

je

– – –

nedostatek nabídek pro ubytování nedostatek nabídek pro sportovně rekreační aktivity nedostačující informační systém

Příležitosti – atraktivita pro cestovní ruch – využití a podpora cykloturistiky – revitalizace krajiny, její zatraktivnění – obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny – využití nezastavěných ploch sídel ke zřízení hřišť, odpočinkových ploch, veřejných prostranství – uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch – rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport – rozvoj ubytování různých forem Hrozby – nevytvoření sportovně rekreačních aktivit pro mladé rodiny

4.A.10 Hospodářské podmínky Silné stránky – malá nezaměstnanost – vysoký podíl soběstačné produkce Slabé stránky – pracovní příležitosti převážně mimo – minimální rozsah služeb – nízké vzdělání Příležitosti – nabídka adekvátních ploch pro rozvoj drobného průmyslu a výroby, zacílení na určitý komoditní segment - konverze areálu ZD – hlubší využití cestovního ruchu (potenciál přírody, zajímavých sídel v okolí) – snížení energetické závislosti využíváním ekologicky čistých energií – produkcí a zpracováním biomasy paralelně řešit podporu příznivého stavu zaměstnanosti a využití části ploch zemědělské půdy Hrozby – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, snadná dostupnost jiných pracovních center pro obyvatele – uspokojování ekonomických potřeb místních v jiných sídlech – dominantním sektorem zaměstnanosti v místě je zemědělství


47

4.B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území 4.B.1 Vztah Mlýnů a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území Území lze charakterizovat jako dlouhodobě mírně degresivní z hlediska ekonomické aktivity a počtu obyvatel. Kolektivizace vesnic zde přinesla poškození krajiny díky melioracím a scelování orné půdy. Hospodářská profilace je zaměřená zejména na primér, sídlo je však co do zaměstnanosti na tom poměrně dobře. Tato zaměstnanost se však děje prostřednictvím jiných obcí. Základní vybavenost je funkční, nerozvíjející se, nadstavbové prvky sociálního pilíře je třeba dále rozvíjet (ubytování, rekreace, volnočasové aktivity dětí, apod.). Pozoruhodný je vysoký počet mladé generace, se kterou je třeba dále pracovat /nabídka řady sportovních a rekreačních aktivit zde chybí/.

4.B.2 Závěrečná SWOT analýza 4.B.2.a Charakteristika Mlýnů – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) Silné stránky • celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu • zdraví • povětšinou hodnotné urbanistické enklávy • cenné přírodní kulisy • vysoký podíl mladé generace 4.B.3.b Charakteristika Mlýnů– co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) Slabé stránky • špatná dopravní dostupnost • vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) mimo obec • brownfieldy bývalých ZD • nízká kvalifikace obyvatel 4.B.2.c Šance Mlýnů (= příležitosti) Příležitosti • • • • • •

rozvoj cestovního ruchu aktivity pro mladou generaci hledání investora pro revitalizaci brownfieldu ZD využití řady objektů pro sezónní ubytování a volnočasové aktivity komerčního charakteru (zejména v malých sídlech) výstavba koupaliště revitalizace krajiny, eliminace negativních přírodních vlivů, stabilizace jejích ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

48

•

• • •

ekologických funkcí a její zatraktivnění (omezení vodní a půdní eroze - zalesňování vytipovaných ploch, obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny zvýšení energetické soběstačnosti - využívání ekologicky čistých energií (využití části zemědělských ploch pro pěstování biomasy s vedlejším efektem rozšíření nabídky pracovních příležitostí a využití stávajících opuštěných areálů zemědělské výroby) uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch ještě silnější využití cykloturistiky, rekreační zázemí pro Tábor i vzdálenější větší města, vznik nových přírodních koupališť zapojení vlivu církve

4.B.2.d Rizika Mlýnů (= hrozby) Hrozby • • • • • • • • •

5

výskyt starých ekologických zátěží rychlý úbytek dětí stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení splachy orné půdy, narušení ekologické stability trendy ohrožující populační stabilitu stárnutí populace a odchod perspektivních lidí mimo region chátrající stavební fond - menší atraktivita sídel nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze nedostatek volnočasových aktivit pro mladé - možnosti zvýšené kriminality, odchodu jinam

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

5.A Priority Mlýnů v územně plánovací činnosti •

podpora ploch přestavby ZD pro vznik pracovních příležitostí

•

podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace: - návrh ploch pro sport a rekreaci (sportoviště, koupaliště, stravovací a ubytovací zařízení, agroturistika ...) - vymezení takových regulativů, které nebudou bránit ubytovací činnosti

•

udržet výraz lokalit, klasifikovaných jako hodnotné, výrazně zde nerozšiřovat ÚAP obce Mlýny – PRŮZKUMY A ROZBORY

49

možnosti pro zastavitelné plochy •

řešení postupné revitalizace krajiny: - ochrana přírody a krajiny - obnova ekologické rozmanitosti krajiny (obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů apod.) - návrh protierozních a protipovodňových opatření (obnova přírodních toků, rozčlenění velkých lánů polí, nové plochy trv. travních porostů, krajinné zeleně, plochy k zalesnění) - návrh nových vodních ploch, zdrží, mokřadů, suchých poldrů - zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě

5.B

Problémy k řešení sídla Mlýny

1. plochy pro výrobu a podnikání včetně ploch transformačních •

revitalizovat nevyužívané areály pro flexibilnější funkce smíšených výrob (podmíněně smíšeného bydlení)

2. plochy pro bydlení • • •

uchovat venkovský charakter hodnotných lokalit minimalizovat dopady rozvojových ploch k bydlení prověřit menší plochy pro zástavbu v severozápadní, severní a jihovýchodní části

3. revitalizace krajiny, protipovodňová opatření • •

řešit opatření k obnově ekologické rozmanitosti krajiny řešit opatření v krajině ke snížení rychlého odtoku vody z území

4. ochrana ZPF •

řešit střet s ochranou ZPF u rozvojových ploch na půdách I. tř. BPEJ


50

6 Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy Pořizovatel na základě územně analytických podkladů, s přihlédnutím především k výsledkům Rozboru udržitelného rozvoje území a vyhodnocení názorů veřejnosti, upozorňuje na problémy, které nelze bezprostředně řešit nástroji územního plánování. V rámci územně plánovací činnosti lze pouze připravit podmínky pro ta řešení, která mají územní průmět. Pořizovatel doporučuje: ●

navrhnout scénáře vytváření podmínek pro: – zvýšení vzdělanosti obyvatel – podporu podnikání směrem k profilované výrobě (specifické nabídce, přesahující regionální vazby) – zvýšení kvalitativních ukazatelů místní nabídky vzdělanosti (knihovna) – zvýšení informační gramotnosti obyvatel (například podpora internetu) – pomoc s dotačními podmínkami revitalizace brownfieldů ZD

●

pro posílení turistiky a cestovního ruchu: – podporovat cykloturistiku a turistiku - zajistit instalace informačních systémů a zlepšit tak celkovou propagaci území – podpořit vznik ubytovací jednotky, zapojené do regionální a celostátní sítě (např. KČT) – podpořit dotační politikou vznik sportovně rekreačních ploch, možnosti koupání

●

pro optimalizaci vodního režimu krajiny: – zajistit důslednou kontrolu dodržování podmínek ochrany vodních zdrojů – řešit znečištění povrchových vod dotažením odkanalizování území – posílit retenci území novými vodními plochami – dotačně podpořit výsadbu protierozních pásů

●

pro snížení energetické závislosti obce: – zvážit možnost centrálního vytápění s využitím fytopaliva vyprodukovaného na okolních zemědělských pozemcích a zpracovaných např. s využitím chátrajících zemědělských farem, s vedlejšími efekty v podobě udržované krajiny a vzniku nových pracovních příležitostí – zvážit možnosti pro umisťování větrných a solárních elektráren


51

Územní plán MLÝNY PRŮZKUMY A ROZBORY

Recommend Documents