ÚZEMNÍ PLÁN HOŘICE - DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY

ÚZEMNÍ PLÁN HOŘICE - DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY

_____________________________________________________ OBJEDNATEL : MĚSTO HOŘICE, NÁMĚSTÍ JIŘÍHO Z PODĚBRAD, 508 09 HOŘICE / ZHOTOVITEL : AUTORSKÉ SDRUŽENÍ HOŘICE, GOČÁROVA 847, 500 02 HRADEC KRÁLOVÉ / ÚNOR 2012

OBSAH

E.1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

I. GRAFICKÁ ČÁST A.

KRAJINNÉ PROSTORY

B

NEZASTAVITELNÉ HORIZONTY

C.

HODNOTY ÚZEMÍ

D.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

E.1.1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE E.1.1.1.

Objednatel

MĚSTO HOŘICE náměstí Jiřího z Poděbrad 342, 508 19 Hořice IČ: 00271560 DIČ: CZ00271560 zastoupené: Ivanem Doležalem, starostou města

II. TEXTOVÁ ČÁST E.1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

2

E.1.1.

IDENTIFILAČNÍ ÚDAJE

2

E.1.2.

VYSVĚTLENÍ ZKRATEK

3

E.1.3.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

3

E.2.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE HODNOT ÚZEMÍ

6

E.2.1.

KULTURNÍ, URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY

6

E.2.1.1.

HISTORICKÝ VÝVOJ

6

E.2.1.2.

KULTURNÍ, URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY MĚSTSKÉHO VÝZNAMU

11

E.2.1.3

VENKOVSKÉ URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY

14

E.2.2.

PŘÍRONÍ HODNOTY

21

E.2.2.1.

PŘÍRODNÍ HODNOTY S LEGISLATIVNÍ OCHRANOU

21

E.2.2.2.

PŘÍRODNÍ HODNOTY MĚSTSKÉHO VÝZNAMU

22

E.2.3.

ENVIROMENTÁLNÍ HODNOTY

22

E.2.3.1.

PROSTORY ZÁSADNÍHO VÝZNAMU PRO CHARAKTER SÍDLA A KRAJINY

23

E.2.3.2.

PRIMÁRNÍ PŘÍRODNÍ HORIZONTY - DOMINANTY

24

E.2.3.3.

KRAJINNÉ PROSTORY

25

E.2.3.4.

NEZASTAVITELNÉ HORIZONTY

26

E.3.

POUŽITÁ LITERATURA A PODKLADY

33

E.1.1.2.

Zhotovitel

AUTORSKÉ SDRUŽENÍ HOŘICE Gočárova 846, 500 02 Hradec Králové 500 02 Hradec Králové zastoupené: Ing. Martin Samohrd R-PROJEKT …………………………………. (zastupující na základě Smlouvy o autorském sdružení č.03/2010 ze dne 3.8. 2010) sídlo: Klumparova 565, 500 02 Hradec Králové kancelář: Gočárova 846, 500 02 Hradec Králové (doručovací adresa) IČO 44449160 DIČ CZ500223033 bank. spoj.: Raiffeisenbank Hradec Králové, č.ú.: 604270001/5500 tel/fax: 495 512 618, 603 211 955 e-mail: [email protected] E.1.1.3.

Autorský kolektiv

ing. Martin Samohrd ing. arch. Jan Buchar Hradec Králové, únor 2012

2

E.1.2. VYSVĚTLENÍ ZKRATEK BPEJ ČOV ČSÚ EVL CHKO CHLÚ k.ú. LBC LBK LO NATURA 2000 NRBC NRBK MMR MŽP OP ORP PHO POU PP PUPFL PÚR ČR PURÚ RBC RBK RD RS RURÚ ŘÚ SEA STL SÚ ÚAP ÚP ÚPD ÚPO ÚPSÚ US ÚSES ÚV VDJ VKP VN VTL ZVN

bonitovaná půdně-ekologická jednotka čistírna odpadních vod Český statistický úřad evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území katastrální území lokální biocentrum ÚSES lokální biokoridor ÚSES lesní oblast soustava chráněných území podle směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č. 79/409/EHS nadregionální biocentrum ÚSES nadregionální biokoridor ÚSES Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo životního prostředí ochranné pásmo Obec s rozšířenou působností pásmo hygienické ochrany Obec s pověřeným obecním úřadem přírodní památka lesní půdní fond – pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje ČR podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území regionální biocentrum ÚSES regionální biokoridor ÚSES rodinný dům regulační stanice rozbor udržitelného rozvoje území řešené území strategické posouzení koncepce z hlediska životního prostředí středotlaký plynovod sídelní útvar územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní plán obce územní plán sídelního útvaru územní studie/urbanistická studie územní systém ekologické stability úpravna vody vodojem významný krajinný prvek vedení el. energie s vysokým napětím vysokotlaký plynovod vedení el. energie se zvláště vysokým napětím

ZPF ZÚR ŽP

zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje životní prostředí

E.1.3. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ E.1.3.1.

SOUHRNNÉ ÚDAJE

Řešené území je vymezeno správním územím města, které tvoří katastrální území – Březovice (614793), Doubrava (631159), Hořice v Podkrkonoší (645168), Libonice (645214), Chvalina (645222), Chlum u Hořic (651567). Celková rozloha řešeného území 2 144 ha. Z toho k.ú. Březovice 2349141 m2, Doubrava 2243270 m2, Hořice v Podkrkonoší 8433822 m2, Libonice 1661160 m2, Chvalina 1679496 m2 a Chlum u Hořic 5068683 m2. E.1.3.2.

PODROBNÉ ÚDAJE

k.ú.: 614793 - Březovice - Pozemky KN/ZE Druh pozemku orná půda zahrada ovoc. sad travní p. lesní poz vodní pl. vodní pl. vodní pl. zast. pl. zast. pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. Celkem KN EN PK Celkem ZE

Způsob využití

tok přirozený tok umělý zamokřená pl. společný dvůr dobývací prost. jiná plocha manipulační pl. neplodná půda ostat.komunikace silnice zeleň

Ostatní údaje

Počet parcel

Výměra [m2]

Typ údaje

Způsob využití

61 73 7 39 56 9 1 1 1 75 2 14 9 12 49 9 3 421 3 297 300

1688738 50793 23812 110029 305425 10635 966 1368 233 36740 4055 10149 21782 5242 46706 30813 1655 2349141 1318 1523632 1524950

č.p. bydlení č.p. obč.vyb č.p. rod.dům č.p. zem.used č.e. rod.rekr bez čp/če jiná st. bez čp/če obč.vyb bez čp/če tech.vyb bez čp/če víceúčel bez čp/če výroba bez čp/če zem.stav bez čp/če zem.used rozestav. Celkem BUD LV spoluvlastník

Počet 19 2 5 25 1 3 1 2 1 1 8 2 1 71 117 205

3

k.ú.: 631159 - Doubrava - Pozemky KN/ZE Druh pozemku orná půda zahrada ovoc. sad travní p. lesní poz lesní poz vodní pl. vodní pl. zast. pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. Celkem KN PK Celkem ZE

Způsob využití

les s budovou nádrž přírodní tok přirozený dobývací prost. jiná plocha manipulační pl. neplodná půda ostat.komunikace silnice sport.a rekr.pl.

Ostatní údaje

Počet parcel

Výměra [m2]

Typ údaje

Způsob využití

35 77 36 34 1 133 2 19 143 12 40 1 9 51 3 14 610 174 174

1099656 48796 44108 137457 43 766308 259 20395 25459 7150 12994 157 2544 57879 15252 4813 2243270 1073441 1073441

č.p. bydlení č.p. obč.vyb č.p. rod.dům č.p. rod.rekr č.p. zem.used č.e. jiná st. č.e. rod.rekr bez čp/če bydlení bez čp/če jiná st. bez čp/če obč.vyb bez čp/če rod.rekr bez čp/če tech.vyb bez čp/če zem.stav rozestav. Celkem BUD LV spoluvlastník

Počet 17 1 3 1 16 4 73 2 4 1 4 1 1 2 130 203 293

k.ú.: 645168 - Hořice v Podkrkonoší - Pozemky KN/ZE

Ostatní údaje

Druh pozemku orná půda zahrada zahrada ovoc. sad ovoc. sad travní p. lesní poz lesní poz vodní pl. vodní pl. vodní pl. vodní pl. zast. pl. zast. pl. zast. pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. Celkem KN Par. DKM

Typ údaje

Způsob využití

skleník-pařeniš. školka

les s budovou nádrž přírodní nádrž umělá tok přirozený tok umělý společný dvůr zbořeniště dobývací prost. dráha hřbitov-urn.háj jiná plocha manipulační pl. neplodná půda ost.dopravní pl. ostat.komunikace silnice sport.a rekr.pl. zeleň

Počet parcel 902 3 1916 1 116 316 2 57 4 1 24 2 56 25 3527 9 4 5 370 146 54 9 669 102 44 128 8492 8492

Výměra [m2] 2205221 1321 971396 1184 391085 457898 93 1822784 12354 228 16877 323 31796 6195 819043 27714 33465 31856 171999 327464 38387 6633 486328 268166 115864 188148 8433822 8433822

Způsob využití adminis. bydlení byt.dům doprava jiná st. obchod obč.vyb obč.vyb. rod.dům rod.rekr tech.vyb víceúčel výroba zem.used jiná st. obč.vyb. rod.dům rod.rekr tech.vyb zem.stav adminis. doprava garáž jiná st. obchod obč.vyb obč.vyb. rod.dům rod.rekr tech.vyb ubyt.zař víceúčel výroba zem.stav

č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.p. č.e. č.e. č.e. č.e. č.e. č.e. bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če bez čp/če rozestav. Celkem BUD byt dílna, garáž j.nebyt CelkemJED

Počet 4 1 73 2 20 3 2 93 1777 1 6 2 18 13 30 1 3 27 1 1 1 3 589 160 1 2 56 50 6 32 38 1 80 46 18 3161 1187 10 10 1207

4

k.ú.: 645214 - Libonice - Pozemky KN/ZE Druh pozemku orná půda zahrada ovoc. sad travní p. vodní pl. vodní pl. zast. pl. zast. pl. zast. pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. Celkem KN Par. DKM

Způsob využití

nádrž přírodní tok přirozený společný dvůr zbořeniště jiná plocha manipulační pl. neplodná půda ostat.komunikace silnice sport.a rekr.pl. zeleň

Ostatní údaje

Počet parcel

Výměra [m2]

Typ údaje

Způsob využití

133 128 6 80 1 57 2 1 218 48 8 4 62 31 2 13 794 794

1157953 87956 12539 172686 724 18415 612 72 82546 27943 3427 1071 36220 55819 730 2447 1661160 1661160

č.p. bydlení č.p. byt.dům č.p. jiná st. č.p. obč.vyb č.p. rod.dům č.p. tech.vyb č.p. výroba č.p. zem.used bez čp/če bydlení bez čp/če doprava bez čp/če garáž bez čp/če jiná st. bez čp/če obč.vyb bez čp/če rod.dům bez čp/če tech.vyb bez čp/če víceúčel bez čp/če výroba bez čp/če zem.stav bez čp/če zem.used rozestav. Celkem BUD LV spoluvlastník

k.ú.: 645222 - Chvalina - Pozemky KN/ZE Počet

Druh pozemku

76 1 1 1 14 3 2 12 5 1 60 8 2 1 6 1 1 2 2 1 200 282 473

orná půda zahrada ovoc. sad travní p. vodní pl. vodní pl. zast. pl. zast. pl. zast. pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. Celkem KN Par. DKM

Způsob využití

nádrž přírodní tok přirozený společný dvůr zbořeniště dráha jiná plocha manipulační pl. ostat.komunikace silnice zeleň

Ostatní údaje

Počet parcel

Výměra [m2]

Typ údaje

Způsob využití

155 40 5 17 3 13 1 1 67 3 3 11 26 47 1 393 393

1436736 32021 20690 18614 2714 2089 294 293 38316 26554 6386 34364 21275 38251 899 1679496 1679496

č.p. doprava č.p. jiná st. č.p. obč.vyb. č.p. rod.dům č.p. výroba č.p. zem.stav č.p. zem.used bez čp/če garáž bez čp/če jiná st. bez čp/če obč.vyb. bez čp/če rod.dům bez čp/če tech.vyb bez čp/če výroba bez čp/če zem.stav Celkem BUD LV spoluvlastník

k.ú.: 651567 - Chlum u Hořic - Pozemky KN/ZE

Ostatní údaje

Druh pozemku orná půda zahrada ovoc. sad travní p. vodní pl. vodní pl. zast. pl. zast. pl. zast. pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. ostat.pl. Celkem KN Par. DKM

Způsob využití

nádrž přírodní tok přirozený společný dvůr zbořeniště dráha jiná plocha manipulační pl. ostat.komunikace silnice zeleň

Počet parcel

Výměra [m2]

Typ údaje

Způsob využití

155 40 5 17 3 13 1 1 67 3 3 11 26 47 1 393 393

1436736 32021 20690 18614 2714 2089 294 293 38316 26554 6386 34364 21275 38251 899 1679496 1679496

č.p. doprava č.p. jiná st. č.p. obč.vyb. č.p. rod.dům č.p. výroba č.p. zem.stav č.p. zem.used bez čp/če garáž bez čp/če jiná st. bez čp/če obč.vyb. bez čp/če rod.dům bez čp/če tech.vyb bez čp/če výroba bez čp/če zem.stav Celkem BUD LV spoluvlastník

Počet 1 1 1 17 1 1 11 2 3 2 1 2 17 6 66 84 116

Počet 1 1 1 17 1 1 11 2 3 2 1 2 17 6 66 84 116

5

E.2.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE HODNOT ÚZEMÍ

E.2.1.2. VÝVOJ URBANISTICKÉ STRUKTURY

E.2.1. KULTURNÍ URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY E.2.1.1. HISTORICKÝ VÝVOJ1) Hořice leží na úpatí táhlého hřbetu, který ostře vystupuje z rovinaté krajiny v povodí střední Cidliny a Bystřice a tvoří hranici polabských rovin a zvlněné krajiny Podkrkonoší. Severně od hřbetu nejprve následuje západo-východní sníženina, rozdělená pásmem Vrbiny (376 m n. m.) na povodí Javorky a Bystřice. Střediskem západní části jsou Lázně Bělohrad, centrem východní části Miletín. Obě říčky překonávají hřbet hlubokými průlomovými údolími a délí jej tak na tři části: Mlázovický chlum (Maxinec 450 m n. m.), Hořický chlum (Chlum 449 m n. m.) a Vřešťovský chlum (419,7 m n. m.). Průlom Bystřice vyúsťuje pouze 1,5 km východně od Hořic, oddělen výraznou izolovanou výšinou Svatého Gothardu (353 m n. m.). Hořice tak vyjma zaniklé vodoteče na náměstí postrádají jakýkoli vodní tok, drobný potůček pramenil jen na jižním konci města (v Erbenově ulici) a neodtékal do Bystřice, ale k západu, do Chlumského potoka, stékajícího z Hořického chlumu (levostranný přítok Bašnického potoka, což je pravostranný přítok Bystřice nad Nechanicemi). Hořice se v písemných pramenech připomínají velmi brzy. Polovina Hořic byla spolu se sousedními Libonicemi darována biskupem Janem (1136-39) strahovskému klášteru, jemuž byl roku 1143 (1143-48) hořický majetek potvrzen. Hořický újezd(?) však brzy přešel do světských rukou; již roku 1267 se připomíná Marek z Hořic. Již v raném středověku procházela Hořicemi odbočka tzv. Polské cesty (Praha - Starý Bydžov - Kladsko), vedoucí od Skřivan na Cidlině na Miletín, Dvůr Králové i Hostinné a na Královec do Slezska. S touto cestou lze spojit vznik souvislé řady vesnic s velmi archaickými místními jmény mezi Skřivany a Hořicemi (Podoliby, Myslčeves, Sukorady, Bašněves, Třebnouševes). Před rokem 1250 vznikla v Miletíně komenda řádu německých rytířů. Centrum raně středověkého osídlení prostoru Hořic zřejmě tvořil kopec Svatý Gothard, kde v blíže neznámé době vznikl kostel. Podle patrocinia to mohlo být kdykoli po roce 1131. Předpokládá se, že zde stálo feudální sídlo, existující později nějakou dobu souběžně s tvrzí v městečku. Tvrz byla zničena zřejmě v bitvě roku 1423. Doba lokace městečka není známa, zřejmě k ní došlo někdy ve 3. čtvrtině 13. století. Nepřímo na to může ukazovat kolonizační činnost Marka z Hořic na Miletínsku, kde se roku 1267 připomíná pravděpodobně jím založená "Nova villa". Také německé jméno hořického faráře Arnolda ve sporu o díl miletínské prebendy v roce 1271 nasvědčuje, že lokační městečko Hořice tehdy již existovalo. Bezpečně je doloženo roku 1365. Hořický statek zahrnující řadu okolních vesnic, byl ve středověku rozdělen na více dílů (do roku 1491). Tvrz v městečku proto zřejmě vznikla ve 14. století. ______________________________________

1)

zdroj: Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / nakladatelství LIBRI, 1997

I. VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ – JOSEFSKÉ (1764 – 1783)

Půdorys Hořic tvoří mimořádně velké vřetenové náměstí, stoupající od drobného potoka kolmo na úbočí Hořického chlumu. Tuto orientaci nepochybně podmínil průběh cesty do Miletína, která se zřejmě vyhýbala neschůdnému úzkému údolí Bystřice a volila raději strmé stoupání přes pozdější Dachovy. Vytyčení náměstí je možno bezpečně spojit s lokací městečka před rokem 1271. Hořice jsou tedy jedním z případů, kdy bylo toto půdorysné řešení užito od počátku jako rněstská forma. Odpovídá tomu i skutečnost, že žádná vesnice v okolí takový půdorys nemá, případně jde o prostor méně vyhraněný a mnohem menší. Současně s lokací byl uprostřed náměstí postaven nový farní kostel. Excentrická poloha kostela v dolní třetině náměstí by mohla ukazovat na to, že náměstí mohlo být původně kratší a jeho užší horní třetina s téměř paralelním průběhem domovních front mohla být připojena později. Kostel byl následně opevněn, což nepřímo dokládá, že samo městečko žádné opevnění nemělo, třebaže je místní tradice připomíná včetně čtyř bran. S existencí nevěžových bran formy průjezdu ve zdi je samozřejmě možno počítat. Ovál opevnění

6

zde zřejmě nikdy neexistoval a ani v půdorysu není po jeho průběhu žádná stopa. Do městečka se asi již ve 14. století přesunulo i hlavní hořické feudální sídlo - tvrz, dochovaná v základních rysech dodnes v areálu zámku. Její poloha východně od horního (severního) konce náměstí (v těchto místech je již jen ulice) patrně ukazuje na dodatečné doplnění městského organismu o tento prvek. Toto hodnocení je přirozeně závislé na tom, jak vysoko do svahu postoupila do té doby zástavba hlavní městské osy. Později doplnila hořické náměstí ještě radnice v druhotně vzniklém bloku domů severně od kostela.

Výrazný růst městečka se poněkud opožděně, až na konci 18. století, odrazil i v získání statutu města. V letech 1811-20 byly Hořice napojeny na novou císařskou silnici z Hradce Králové do Jičína. Nárůst počtu domů i obyvatel pokračoval i v 60. letech 19. století, potom došlo k překvapivé stagnaci a teprve v 90. letech, díky postavení železnice (1882) a rozvoji průmyslu, se velmi rychle růst města obnovil. Za l. republiky začal sice pokles počtu obyvatel (dramaticky zejména po roce 1945 v důsledku odchodu mnoha obyvatel do dosídlovaného pohraničí, ale přírůstek nových domů pokračoval až do konce 30. let.

Hořice později těžily jednak z role střediska poměrně velkého panství, jednak z obchodního významu, který vyplýval jak z neexistence většího města v přilehlé rovině, tak z obchodní výměny mezi rovinatou a podhorskou oblastí. V polovině 16. století získaly Hořice dva výroční trhy, jejichž počet byl záhy rozšířen. V 16. či počátkem 17. století také kolem starší tvrze vyrostl renesanční zámek se dvorem. Městečko téměř nebylo postiženo třicetiletou válkou a od poloviny17. století trvale rostlo. Do poloviny 18. století se počet domů zdvojnásobil a stejné tempo růstu pokračovalo i v následujících sto letech. Tuto situaci zachycuje mapa stabilního katastru z roku 1841. V té době již značně pokročil proces náhrady dřevěné městské zástavby zděnými domy, ale ještě kolem přelomu 18. a 19. století některé přízemní štítové dřevěné domy s podsíněmi přetrvávaly. Novou dominantou městečka se v letech 1741-44 stala novostavba velkého barokního kostela, který nahradil starý pevnostní kostel. Záhy poté došlo k zástavbě plochy náměstí jižně od kostela, čímž se jeho dominantní postavení značně oslabilo. Tím spíše, že i v severním sousedství se zformovala nová uliční fronta v linii staré radnice. Jižní část náměstí tak zcela zanikla a z někdejšího velkého prostoru zůstala jen severní část. Z dalších urbanistických změn bylo důležité vytvoření ghetta v roce 1728, soustředěného za severní konec náměstí a do příčných parcel po západní straně ulice (v úrovni zámku). Během dvousetletého vývoje po polovině 17. století již obvod náměstí pro nové stavěné domy nestačil, a proto byly obestavovány i příčné cesty a polohy po obvodu intravilánu (zejména v severní části městečka). Snad starší původ má pozoruhodná ulicovka západně od náměstí, stoupající do svahu k rozvětvení tří cest.

II. VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ – FRANTIŠKOVO (1819 – 1858)

ZDROJ : HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY / ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2006

7

LIDL - STAV K 31. 12. 2011

Období konce 19. a l. třetiny 20. století znamenalo velké rozšíření intravilánu města. Největší význam nabyla hlavní ulice mezi náměstím a poměrně vzdáleným nádražím jižně od města. Při této ulici se soustředily nejreprezentativnější veřejné budovy, zejména školy. Východně od této ulice se rozvinula pravoúhle koncipovaná čtvrť, její základ vytvořily existující starší cesty. Na ni dále k východu navázal velký park, pokračující zahradami a ke kostelu sv. Gotharda a rozšířenému městskému hřbitovu. Naopak po západní straně hlavní třídy se soustředily textilní továrny a cihelny a průmyslová zóna pokračovala i jižně od nádraží. Další pravidelně koncipovaná čtvrť se rozvinula východně od zámku a zahrnula i nemocnici. Stavělo se i jinde po obvodu intravilánu. Novodobou dominantou města se stala Věž samostatnosti z roku 1924 východně od Hlohové kapličky nad městem. V podobném duchu se půdorys města rozšiřoval i v období socialismu, zejména v 80. letech. Nová výstavba vyplnila především volné plochy na severozápadě a severovýchodě města a rovněž jižně od Svatého Gothardu. Historický půdorys města nebyl výrazněji narušen, neboť silnou silniční dopravní zátěž na trase Hradec Králové - Jičín převzal v 80. Ietech obchvat vedený v diagonále po jihozápadním okraji města. Velmi hodnotné jsou i novodobé budovy z konce 19. a 1. třetiny 20. století. Přes modernizace většiny domů si do konce 20. stol. jádro města zachovalo památkový charakter. Až na zásadní a odsouzeníhodnou výjimku : V prostoru mezi zámkem a náměstím, místo bývalé sladovny, vrcholí v r. 2011 dlouholetý proces postupných přestaveb a destrukcí historické i novější zástavby. Je tu realizována stavba obchodu LIDL. Tento stupidně arogantní počin, nerespektující základní pravidla slušného chování k historickým vazbám městského prostředí a to jak prostorovým, funkčním i estetickým, nevratným způsobem dehonestoval jádro města a to nejen stavbou s architektonickým výrazem „prasečáku“.

◄ REKONSTRUOVANÁ SLADOVNA PIVOVARU (po roce 1889)

MAPA STABILNÍHO KATASTRU (1841)

JEDNA UKÁZKA NEMOHOUCNOSTI AKTÉRŮ VÝSTAVBY : ŘEŠENÍ PROSTOROVÉ VAZBY LIDL - ZÁMEK

8

Za pozornost stojí i vývoj urbanistických struktur šesti obcí řešeného území. Sledovány byly obce Březovice (1318)2), Doubrava (1416), Libonice (1143), Chlum (1557), Chvalina (1320) a Svatogotharská Lhota (1365). Pro zjištění historické urbanistické struktury byl jako výchozí vzat stav k roku 17703), tedy ještě před raabizací4) a vznikem nových sedláckých statků. Více než 80 % čísel POČET Č.P. EXTRAVILÁN INTRAVILÁN PŘED R. 1770

BŘEZOVICE ČP 2 48

% 4 96

HIÁT INTRAVIL.

PO R. 1770 CELKEM

50

100

ČP

23 6 27 50

DOUBRAVA %

ČP 7 25

% 21,9 78,1

46 54 100

32

100

ČP

12 0 20 32

LIBONICE %

ČP 0 72

% 0 100

37,5 62,5 100

72

100

ČP

10 3 62 72

CHLUM %

ČP 0 59

% 0 100

13,9 86,1 100

59

100

ČP

48 3 11 58

popisných, stojících v Chlumu v místech lokalizace z r. 1770, dokládá předpoklad značně zachované urbanistické struktury lánové vesnice, vyžadující si více pozornosti. (Viz. strany 14 - 20).

CHVALINA %

ČP 3 26

% 10,3 89,7

81,4 18,6 100

29

100

ČP

10 3 19 29

%

34,5 65,5 100

_______________________________________________ 2) Rok první písemné zmínky. 3) Od podzimu 1770 do roku 1771 se provádělo číslování domů v přirozeném sledu tak, jak lze obec postupně projít, obvykle po směru chodu hodinových ručiček. Začínalo obvykle nejdůležitější, zpravidla veřejnou budovou. U obcí ležících podél silnice číslování obvykle začínalo prvním domem po pravé straně vesnice ze strany, kterou přijíždí vrchnost, po opačné straně se pak vracelo. Ve vesnicích většinou od té doby číslování již nebylo měněno, takže okruh čísel z roku 1770 i sled čísel přiděle-ných po roce 1770 poskytuje dobrou informaci o postupu vývoje obce. 4) V 80. letech 18. století byla na hořickém panství provedena aboliční Raabova soustava (Raabovský robotní svod nebo Raabovský emfyteut). Šlo o souběžnou poddanskou a pozemkovou reformu, jejímž cílem bylo zefektivnit zemědělskou výrobu, při níž byly vrchnostenské statky rozděleny mezi sedláky, kteří pak byli na pozemku v dědičném nájmu (stali se emfytuenty). Tím odpadla robota a sedláci místo ní odváděli vrchnosti peněžité, případně naturální dávky.

9

10

E.2.1.2.

KULTURNÍ, URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY MĚSTSKÉHO VÝZNAMU

E.2.1.2a.

KULTURNÍ HODNOTY S LEGISLATIVNÍ OCHRANOU

• •

Ochrana kulturních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území - viz. grafická dokumentace D. Limity využití území. Území města se týkají následující kulturní hodnoty:

•

•

Nemovité kulturní památky

•

•

Území s archeologickými nálezy

•

Pietní místa Národní kulturní památky

Národní kulturní památky se v řešeném území nenachází. Městská památková rezervace, městská památková zóna Městská památková rezervace ani zóna se v řešeném území nenachází. Nemovité kulturní památky Objekty zapsané v ústředním seznamu kulturních památek: • kostel Nanebevzetí P. Marie / Narození P. Marie, Palackého , zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 14129/6-1158 • kostel sv. Gotharda, prohlášen kulturní památkou Ministerstvem kultury v roce 2005, číslo rejstříku ÚSKP: 101688 • hřbitov nový, z toho jen: vstupní portál, vrch sv. Gotharda, zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 18173/6-1173 • hrob – hroby Rudoarmějců, vrch sv. Gotharda, nový hřbitov, zapsány do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1988, číslo rejstříku ÚSKP: 18173/6-117313825/6-1157 • židovský hřbitov starý, severní část města, prohlášeno kult. památkou + doplněno/revidováno dalším prohlášením v r. 1991, číslo rejstříku ÚSKP: 10287/6-5534 • park Smetanovy sady, z toho jen: sochy Bedřicha Smetany, Mikoláše Alše, Antonína Dvořáka, Petra Maixnera, Jánošíka, Krakonoše, sousoší Husité na stráži, Ptačí studánka, zapsány do státního seznamu nem. kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 32797/6-1175 • socha Kristus v zahradě Getsemanské, přemístěna z Janderovy ulice ke kostelu, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, č. r. ÚSKP: 41898/6-1165 • socha Panny Marie s Ježíškem, u kostela Narození Panny Marie, původně na vrchu Mohylník, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 44746/6-1191 • socha sv. Gotharda, vrch sv. Gotharda, před novým a starým hřbitovem, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 44930/6-1170 • socha sv. Jana Nepomuckého, Komenského ulice, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 32510/6-1166 • socha sv. Josefa, v lese poblíž lomu sv. Josefa, prohlášena kulturní památkou Ministerstvem kultury v r. 1996, číslo rejstříku ÚSKP: 11209/6-5923 • socha sv. Rodiny, za hřbitovem, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 40374/6-1171

• • • • • • • • • • • • • • • • • •

socha sv. Václava, vrch sv. Gotharda, před novým a starým hřbitovem, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 37262/6-1168 sloup se sousoším - Mariánský sloup, Nám. Jiřího z Poděbrad, zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 32877/6-1167 obelisk - Riegrův obelisk, vrch sv. Gotharda, zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 31592/6-1169 socha Jana Žižky z Trocnova, vrch Gothard, před starým hřbitovem, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 29373/6-1172 socha Karla Havlíčka Borovského, Jablonského, před školou Na Habru, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 14362/6-1183 socha Matka s dítětem, Jablonského, před čp. 1108, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 26960/6-1174 socha Muž práce, na rohu Husovy a Komenského ulice, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 31185/6-1184 socha Probuzení, Husova, před sochařskou školou čp. 675, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 17646/6-1187 sousoší Abela, Husova, před sochařskou školou čp. 675, zapsáno do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 35108/6-1186 sousoší Mistra Jana Husa, Husova ulice, zapsáno do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 39102/6-1192 sousoší Přátelé stromoví, Žižkova, před čp. 866, škola Daliborka, zapsáno do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 45120/6-1182 sochy - dvě čtveřice soch na balustrádách, Husova ulice, zapsány do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 27485/6-1188 kašna, Náměstí Jiřího z Poděbrad, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 37929/6-4683 zámek s tvrzí, Riegrova, zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 32051/6-1160 radnice, Nám. Jiřího z Poděbrad, zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 17339/6-1190 synagoga, Tovární ulice, prohlášena kulturní památkou Ministerstvem kultury v r. 1993, číslo rejstříku ÚSKP: 10428/6-5623 muzeum, Nám. Jiřího z Poděbrad 160, zapsáno do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 37766/6-4684 měšťanský dům, Nám. Jiřího z Poděbrad 164, zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 21885/6-1162 měšťanský dům, Husova 321, zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 23735/6-1163 spořitelna, Nám. Jiřího z Poděbrad 342, prohlášena kulturní památkou Ministerstvem kultury v r. 1997, číslo rejstříku ÚSKP: 11681/6-5976 pivovar - soubor staveb: stará a nová lednice, provozní budovy s varnou a chladírna, Riegrova 619, prohlášena kulturní památkou Ministerstvem kultury v r. 2002, číslo rejstříku ÚSKP: 52106/6-6264 měšťanský dům, Náměstí Jiřího z Poděbrad 627, zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek v r. 1958, číslo rejstříku ÚSKP: 38368/6-1164.

11

Archeologické kulturní památky a archeologické lokality Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s určitou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v řešeném území respektovat zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. V zájmovém území se nenacházejí území s archeologickými nálezy 1. typu. V zájmovém území se nachází následující významné archeologické lokality: •

5204-21, Gothard, k.ú. Hořice v Podkrkonoší, uměle upravené návrší s tvrzištěm

•

5204-1, zřícenina Pustohrad, k.ú. Doubrava, středověký hrádek nad údolím Bystřice Válečné hroby a pohřebiště, pietní místa

Pietní místa – evidovaná na MěÚ: •

Památník hejtmana Jana Žižky z Trocnova, Hořice, návrší sv. Gotharda, Gothardská ulice

•

Památník / hromadný hrob obětí války z roku 1866, Hořice, starý hřbitov u sv. Gotharda

•

Hromadný hrob a památník obětí 1. světové války, Hořice, nový hřbitov, Rašínova stezka

•

Památník legionářům, Hořice, severní část města, Cesta legií

•

Válečné hroby, Hořice, starý hřbitov u sv. Gotharda

•

Pamětní deska obětem 2. světové války, Hořice, Erbenova ulice, oboustranně u vchodu do SokolovnyVálečný hřbitov příslušníků SSSR, Hořice, nový hřbitov, Rašínova stezka

•

Pamětní deska Josef Hojný, Hořice, čp. 499

•

Pamětní deska Karel Hlaváč, Hořice, Husova 880

•

Pamětní deska partyzán G. Leontjev Bibenko, Hořice, Husova

E.2.1.2b.

VYBRANÉ KULTURNÍ HODNOTY BEZ LEGISLATIVNÍ OCHRANY

Výrazným kulturním specifikem města, zdá se že prozatím nedoceněné hodnoty, je množství moderních sochařských děl, vzniklých při zdejších sochařských sympoziích5). Mezinárodní setkání sochařů jsou v Hořicích pořádána od roku 1966. Autoři vytvářejí sochy z hořického pískovce v nádherném prostředí opuštěného historického lomu Sv.Josefa. Sochařská díla jsou instalována v jedinečné přírodní galerii na vrchu Sv. Gotharda, kde můžeme shlédnout 80 plastik mapujících současné světové sochařství. Součástí tohoto sochařského parku jsou i Galerie plastik (založená r.1908) a přilehlé Smetanovy sady (zal. r.1903) se sbírkami českého sochařství první poloviny 20. století. Od ročníku 2002 sochařského symposia, jsou plastiky trvale instalovány v nově založeném Sochařském parku II, situovaném v krajinném prostředí na severovýchodním okraji Hořic _________________________________________________ 4) Sochařské symposium jako forma pospolité tvůrčí práce v kolektivu umělců, jež v podmínkách otevřeného ateliéru vyžaduje realizaci sochařského objektu přímo v definitivním materiálu, a v jejímž rámci vzniká specifické společenství nejen sochařů, nýbrž všech jedinců na symposiu participujících, živě funguje mezi výtvarnými disciplínami již více než padesát let. V roce 1959 inicioval rakouský sochař Karl Prantl (*1923, +2010) uspořádání prvního kamenosochařského symposia ve starém římském lomu u vesnice St. Margarethen v rakouském Burgenlandu, a uvedl tak v život ideu, která podstatným způsobem ovlivnila povahu světového sochařství a prezentace sochařských objektů v druhé polovině 20. století. Bezprostřední práce umělce na kamenné soše, probíhající ve volné přírodě a umožňující navázat těsné spojení mezi autorem, dílem i prostředím samotným, potvrzuje v přirozenosti zúčastněných komponent kvality, jež poskytují umělecké tvorbě nadčasový charakter. Také myšlenka konečné instalace díla v krajině, pomyslné navrácení sochy přírodě, ze které vzešla, reprezentuje příznačnou složku původního „prantlovského“ programu, jenž v neustále nově vznikajících sochařských pracích dosud prověřuje svou platnost. Socha, jejímž ateliérem , depozitářem i výstavní síní se stává volná příroda, poukazuje na svou ambivalentní povahu trojrozměrného sochařského objektu a instalace zároveň. Teprve rámec krajinné scenérie spoluvytváří její konečnou podobu a naplňuje její smysl. Proměny počasí, stejně jako střídání denních i ročních dob, ji nechávají ožít. Socha se stále více sbližuje s prostředím a skýtá divákovi zcela jiný pohled, než jako mu nabízí optika galerijních výstav. Dává mu dostatek prostoru i času, aby ji důvěrně poznal, pochopil a přijal za svou. Idea zdůvěrnění kamenné sochy se ostatně uplatňuje již během symposia, které návštěvníkovi odhaluje celý proces vzniku díla: divák má možnost sledovat, jakými technikami a s jakým nasazením sochař pracuje, může umělce podporovat, klást mu otázky. Fáze zrodu uměleckého díla, jež může u nezasvěceného vzbuzovat nedůvěru a odmítavý postoj, se tak naopak stává prostředkem k navázání velmi intimního vztahu. Právě komunikační rovina symposií, zdůrazňující lidský, obecně srozumitelný charakter umění a jeho potenciál při sbližování a vzájemném obohacování nejen umělecky vyhraněných individualit, ale i celých národů, představuje další trvale platnou část původní platformy. Předeslaná východiska velkou měrou utvářela povahu Hořického sochařského symposia, které svým pojetím od ročníku 2002 v mnohém promyšleně navazuje na tradici předchozích symposií, jež se v Hořicích konala s první evropskou vlnu v letech šedesátých a znovu v průběhu let devadesátých. Účastníci novodobých sochařských setkání mají možnost konfrontovat svou zkušenost s výsledky obdobného tvůrčího a společenského zážitku svých předchůdců, kteří osobně zažívaly euforii spojenou s novostí a objevností formy sochařského symposia krátce po jejím uvedení na scénu, i těch, jejichž umělecké směřování již bylo ideály symposií podstatně formováno. S počátkem jedenadvacátého století jsou zúčastnění zproštěni úkolu ospravedlnit existenci kolektivní sochařské disciplíny i moderního uměleckého objektu v přírodním rámci, nechybí jim sebejistý přístup k bezprostřední tvorbě v materiálu a rozpaky u nich nevzbuzuje ani práce na soše v monumentálním měřítku, o to větší odpovědnost však za svá rychle vznikající díla nesou, neboť ta jako jediná - nejprve ve svébytném městském prostoru hradeckého nábřeží a posléze v prostředí nově koncipovaného přírodního parku, pro jehož podmínky jsou sochy tvořeny - mohou z dlouhodobého hlediska smysl a trvalé kvality hořické symposiální tradice obhájit. (Jana Cermanová, 2007)

12

Pro zdůraznění významu, v evropském měřítku jedné z nejrozsáhlejších sbírek „symposionální“ sochařské tvorby uveďme přehled autorů a jejich instalovaných děl (červeně dočasně v Hradci Králové) :

063 Yutaka Torao (Japonsko) - Český vítr

Ročník 2005

Ročník 1996

095 Susanne Holmberg (Švédsko) - Zvířata z říše fantazie

064 Carla Crosio (Itálie) - Mutatio genetico

096 Aleš Makarenko (ČR) - Individualita

Ročník 1966

032 Michal Gabriel (Československo) - Labyrint

065 Jörg Enderle (Belgie) - Wie es ist

097 David Malucha (ČR) - Kentaur

001 Janez Lenassi (Jugoslávie) - Ležící

Ročník 1990

066 Marius Kotrba (ČR) - Velký záklecht

098 Uli Schwander (Španělsko) - Aktualizovaná verze

002 Ladislav Zívr (Československo) - Srostlice

033 Jaromíra Němcová (Československo) - Brána

Ročník 1997

099 Paty Sonville (Belgie) - Dialog

003 Ladislav Zívr (Československo) - Kmen

034 Juraj Hovorka (Československo) - Malá noční hudba

067 John D. Antone (USA) - Věž na větvi

Ročník 2006

003 Michael Schoenholtz (Německo) - Žena

035 Marie Birchler-Suchánková (Švýcarsko) - Dům

068 Michal Šarše (ČR) - Odraz

100 Igor Brown (Izrael) - Vlastní pohled

004 Michael Schoenholtz (Německo) - Žena v Metru

036 Milan Vácha (Československo) - Sluneční hodiny

069 Stanislav Hanzik (ČR) - Poutník

101 Beatriz Carbonell Ferrer (Španělsko) - Kolébka - noha

005 Vladimír Preclík (Československo) - Provensálské město

037 Pavel Mizera (Československo) - Vlna

Ročník 1998

102 Bjarne Lönnroos (Finsko) - Emile,nezapomeň vždy hledět do dálky

006 Zdena Fibichová (Československo) - Stéla

Ročník 1991

070 Daniel Klose (ČR) - Výstraha

103 Vít Novotný (Česká republika) - Domeček

007 Zdenek Šimek (Československo) - Hladina

038 Edward Luyken (Nizozemí) - Kritický bod

071 Michal Blažek (ČR) - Sedící

104 Tets Ohnari (Japonsko) - Dělat udělané

Ročník 1967

039 Jiří Kovanic - Francie - Měsíční loď

Ročník 1999

Ročník 2007

008 Branko Ružič (Jugoslávie) - Jízda Karla IV

040 Jiří Seifert (Československo) - Viklan

072 Josef Andrle (ČR) - Kolotoč

105 Jock Hildebrand (Kanada) - Neprimitivní

009 Jiří Bradáček (Československo) - Plodnost

041 Moshe Muller (Izrael) - Prométheus

073 Peter Roller (Slovensko) - Túžba

106 Hassan Kamel (Egypt) - Trůn

010 Jurij Vasiljev (SSSR) - Obětiště lásky

042 Osamu Ishikawa (Japonsko) - 5 kamenů

074 Stefan Schulz (Německo) - Hříbě

107 Ján Macko (ČR) - Celulitida

011 Ko Murai (Japonsko) - Balíček

043 Vidmantas Gylikis (Litva) - Socha

075 Zdenek Hůla (ČR) - Zeměkoule

108 Rolandas Šmitas (Litva) - Kus života

012 Marcello Guasti (Itálie) - Signál

Ročník 1992

Ročník 2000

109 Songül Telek (Turecko) - Systém

013 Vladimír Preclík (Československo) - Spící město

044 Barbara Ash (Velká Británie) - Hrátky

076 Vaclav Fiala (ČR) - Levitace

Ročník 2008

014 Zdena Fibichová (Československo) - Mašle

045 Kurt Gebauer (Československo) - Hlava - Skála

077 Čestmír Mudruňka (ČR) - Kleopatra

110 Helena Garcia (Ekvádor) - Krajina

Ročník 1968

046 Pavel Opočenský (Československo) - Bez názvu

078 Gábor Miklya (Maďarsko) - Hnízdo

111 Markéta Korečková (Česká republika) - Emotivní situace

015 Hubert Dalwood (Velká Británie) - Model

047 Vojtěch Adamec (Československo) - Spáči

079 Jiří Marek (ČR) - Poslední píseň

112 Akira Go (Japonsko) - Paměť zrození I.

016 Ivan Avoscan (Francie) - Vnitřní zápas

Ročník 1993

080 Pavel Míka (ČR) - Zátiší

113 Akira Go (Japonsko) - Paměť zrození II.

017 Joe Oda (Japonsko) - Socha

048 Erich Reischke (Německo) - Kamenolom

Ročník 2002

114 Evrim Çamoglu (Turecko) - Pracant

018 Lorento Sguanci (Itálie) - Vztahy

049 Jiří Kačer (ČR) - Fragmenty

081 Bořek Zeman (ČR) - Rozhovor

Ročník 2009

019 Miloslav Hájek (Československo) - Hrudník

050 Jiří Sobotka (ČR) - Ruka a srdce

082 Jan Pospíšil (ČR) - Relikviář

115 Donald Buglass (Nový Zéland) - Přibližování pravdě

020 Miroslav Vystrčil (Československo) - Socha

051 Kyriakos Kallis (Kypr) - Primitivní pozorovatel

083 Pavel Doskočil (ČR) - Krajina

116 Filomena Borecká (Česká republika) - prÚNIKY

021 Roland Dinel (Kanada) - Střetnutí

052 Peter Paszkiewicz (Rakousko) - Obelisk

084 Roman Richtermoc (ČR) - Hra

117 Maša Paunović (Srbsko) - Plavidlo

Ročník 1969

053 Slavoj Nejdl (ČR) - Řetěz

Ročník 2003

118 Nick Lloyd (Velká Británie) - Ve stínu Jákobově

022 František Pacík (Československo) - Apollo 11

Ročník 1994

085 Štefan Hudzík (Slovensko) - Pocta V.P.

119 Sestilio Burattini (Itálie) - Hlas větru

023 František Štorek (Československo) - Přítelkyně

054 Alan Tollakson (USA) - K pramenům

086 Miroslav Frederik Maler (USA) - Sacagawea

Ročník 2010

024 Gabrielle Perugini (Itálie) - Světené signály

055 Alberto Timossy (Itálie) - První vzpomínka

087 Brenda Oakes (Wales - Velká Británie) - Hořické trubičky

120 Dongliang Li (Čína) - Zrození

025 Gerard Vincent (Francie) - Torzo

056 Birgit Knappe (Německo) - Před branou

088 Vlasta Samohrdová (ČR) - High point

121 Paul van Laere (Nizozemí) - Atlasová

026 Šime Vulas (Jugoslávie) - Svinuté plachty

057 Miloš Chlupáč (ČR) - Ležící

089 Karl Wiele (Německo) - Hledící

122 Piotr Bies (Polsko) - Zátiší

027 Vladimír Preclík (Československo) - Květiny v oknech

058 Shinji Sakai (Japonsko) - 6 záhonků

Ročník 2004

123 Robert Buček (ČR) - Jan Křtitel

Ročník 1989

059 Xiu Quin Li (Čína) - Tajná zpráva

090 Michael Dan Archer (Velká Británie) - Vzpomínky, ozvěny, sny

Ročník 2011

028 Ellen Jilemnická (Československo) - Dort ve větru

Ročník 1995

091 Jaroslav Černý (ČR) - Polarita

124 Shin Ae Park (Jižní Korea) - Komunikace (Obelisk)

029 Adolf Ryszka (Polsko) - Socha

060 Antonie den Ridder (Nizozemí) - Bambusové výhonky

092 Tomasz Domanski (Polsko) - Jedoucí skála

125 Tanzer Arig (Turecko) - Domy na svahu

030 Jan Hendrych (Československo) - Most

061 Dagmar Štěpánková-Černá (ČR) - Výstražný symbol

093 Tanya Preminger (Izrael) - Orient Motion

126 Trin Kittikanampol (Thajsko) - Dostatečná rovnováha 1

031 Jan Koblasa (Německo) - Velká oběť

062 Ivan Jilemnický (ČR) - Jen vzlétnout!

094 Michael Schöenholtz (Německo) - Pocta baroku

127 Stefan Curelaru (Rumunsko) - Jakubův žebřík

13

E.2.1.3. E.2.1.3a.

VENKOVSKÉ KULTURNÍ, URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY KULTURNÍ HODNOTY S LEGISLATIVNÍ OCHRANOU

Ochrana kulturních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území - viz. grafická dokumentace D. Limity využití území. Území města se týkají následující kulturní hodnoty: • • •

Nemovité kulturní památky Území s archeologickými nálezy Pietní místa Národní kulturní památky

Národní kulturní památky se v řešeném území nenachází. Městská památková rezervace, městská památková zóna Městská památková rezervace ani zóna se v řešeném území nenachází. Nemovité kulturní památky Objekty zapsané v ústředním seznamu kulturních památek: • pomník husitské bitvy, Chvalina, zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek 3.5.1958, číslo rejstříku ÚSKP: 26072/6-1189 Archeologické kulturní památky a archeologické lokality Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s určitou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v řešeném území respektovat zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. V zájmovém území se nenacházejí území s archeologickými nálezy 1. typu. V zájmovém území se nachází následující významné archeologické lokality: •

5204-1, zřícenina Pustohrad, k.ú. Doubrava, středověký hrádek nad údolím Bystřice Válečné hroby a pohřebiště, pietní místa

•

mohyla na paměť vítězství Jana Žižky z Trocnova u Hořic, k.ú. Chvalina, západní část katastrálního území, v poli východně od komunikace I/35

•

památník vítězství Jana Žižky z Trocnova u Hořic, k.ú. Chvalina, pod mohylou vítězství.

E.2.1.3b.

VYBRANÉ KULTURNÍ HODNOTY BEZ LEGISLATIVNÍ OCHRANY

Jak bylo zmíněno závěrem kapitoly E.2.1.1. HISTORICKÝ VÝVOJ (str.9), více pozornosti si z uvedeného hlediska zasluhuje obec Chlum. Lánová ves, založená po vrstevnici okolo nepravidelné „mininávsi“ severně od cest do Chodovic a Hořic (Hrachovce). Později, do poloviny 18. století, bylo primární založení vsi doplňováno dodatečným zahušťováním a rozšiřováním plochy zástavby. Jelikož dělení gruntů nebylo v Čechách příliš časté, (přejímal ho vždy pouze jeden z potomků - syn nebo zeť). Mimo výměnkové chalupy, základní příčinou vzniku nových objektů byla nutnost zabezpečit podílem z přejatého majetku i další sourozence, kteří většinou zůstali ve vesnici. Pracovali u sedláků nebo v panských službách a věnovali se podle možností a poptávky řemeslné výrobě. Prvotní vazba na konkrétní a původní usedlosti je často patrná. Tak jako jinde, na Chlumu byly stavěny i na dalších pozemcích, patřících k usedlosti nebo na obecní půdě. Tato dostavba (v 2. polovině 18. stol.) je patrná v prostoru návsi a hlavně jižním směrem, podél cesty k Bílsku. Právě tyto varianty přiřazování a včleňování nových objektů, situovaných v těsné, či volnější vazbě na usedlosti, patří k nejdůležitějším příčinám různorodosti a malebnosti obrazu zástavby tradiční české vesnice. Ves si zachovala pevné vymezení obvodu a to včetně schématu zakládacího lánového principu: usedlost - zahrada - pole - louka - (les). Tento princip je zřetelný ještě na ortofoto snímku z 50-tých let minulého století Odhlédneme-li od západně situovaného bývalého areálu JZD, je obé zachováno dodnes (viz. následující strana 15). Tato nesporná kvalita dochované urbanistické struktury obce se projevuje především v dálkových pohledech. Malebnost štítů venkovských staveb, vystupujících nad zelení zahrad, z naší krajiny mizí. Mizí tak typický krajinný ráz české krajiny, Zde je zachován. Dalším logickým krokem pro vyhodnocení architektonických kvalit, či lépe rozboru hodnot tradičních staveb venkovské architektury Chlumu, by měla být odborná práce, podrobně se zabývající touto problematikou. Ta je však nad možnosti doplňujících průzkumů pro územní plán Hořic. Přinášíme proto jen jakýsi obrazový, ilustrační náhled stavu 45 čísel popisných, které jsou dnes situovány na parcelách zastavěných obytnými staveními v roce 1770. (viz str.16 - 20). Jistě, najdeme zde 1 bytový dům, montovaný domek, hrůzné přestavby atd. Ale již při letmém pohledu je vidět, že více než padesáti procenty převažuje stavební fond, který si zachoval objemové formy rozhodujících typologických druhů staveb, včetně autenticky dochovaných historických objektů, nevykazujících závažnější nedostatky. Ve srovnání s ostatními obcemi řešeného území jde nesporně výraznou kvalitu, která by neměla být dále zničena tak, jak se to stalo například v blízkém Lukavci. Navrhujeme proto zakotvit do zadání ÚP úkol zpracovat ve spolupráci s odborným památkovým pracovištěm (především pro Chlum), formou regulativů pravidla slušného chování k urbanistickým a architektonickým hodnotám obce, vedoucím i k rekultivaci prostředí či ploch a k rehabilitaci zejména památkově hodnotných staveb. .

14

15

16

17

18

19

Těžba pískovce Hořice se nachází v centru lomařské oblasti cenomanských kvádrových křemenných pískovců. Hořický pískovec se zde intenzivně těží a zpracovává od druhé poloviny 19. století. V okolí Hořic lze proto dnes nalézt téměř 150 historických lomů. Nahlédnutím do stabilního katastru (1840-1842) je vidno, že v řešeném území již tehdy existovalo 16 lomů: KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Březovice

Doubrava

Hořice

Chlum

ČÍSLO PARC. 1/

VÝMĚRA J./Q.K 2/

VLASTNÍK

361c 393c 486 490 505 36 52 241d 360d 1570 1701 1801 1848 1853 199 666

-/1131 -/816 -/770 -/1246 -/583 -/809 -/528 -/113 -/121 -/537 -/969 -/311 -/371 1/664 -/55 -/148

statek Velké Jeřice, majitel Karel kníže z Paaru Nekvapil František, Březovice 7 Fikar Jan, Březovice 35 Kadíšek Matěj, Březovice 14 Vojtíšek Václav, Březovice 9 obec Doubrava Čížek Jan, Doubrava 1 Tomáš Jan, Gothardská Lhota 3, Kňourek Jos. G. L. 4 Plichta František, Hořice 363 Kňourek Jiří, Hořice obec Hořice Matoušek František, Hořice 388 Reiman Antonín, Hořice 151 obec Hořice Bičiště Jan, Chlum 5 obec Chlum

V souvislosti s těžbou a zpracováním pískovce byla v Hořicích roku 1884 založena nejen C.K. odborná sochařská a kamenická škola ale dodnes je kamenické a sochařské řemeslo v řešeném území neobyčejným fenoménem. Máme zato, že proto i těžba kamene patří ke kulturně historickým hodnotám území a zadání územního plánu by mělo ve vazbě k opuštěným lomům na tuto skutečnost reagovat. Nebude to lehký úkol, ale zdá se nám, že absence této vazby byla v minulých územních plánech Hořic zcela opominuta. _______________________________ Poznámky: 1/ písemnými indexy „a“ až „k“ jsou označeny sousední parcely, na nichž byl pravděpodobně jediný lom.

2/ udáváno v tehdejších rakouských polních mírách, tj. jitrech (J = Joch) a čtverečních sázích (Q. K. = Quadrater Klafter); jitro mělo 1600 čtv. sáhů a nynějších 0,5756 ha, čtv. sáh nynějších 3,5967 m².

20

E.2.2. PŘÍRODNÍ HODNOTY E.2.2.1. PŘÍRODNÍ HODNOTY S LEGISLATIVNÍ OCHRANOU Ochrana přírodních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je vyjádřena v grafické dokumentaci D. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Územní systém ekologické stability V řešeném území nejsou skladebné části v nadregionální hierarchii ÚSES, ale pouze na regionální a lokální úrovni. Základem systému ÚSES je v severní části vedení regionální mezofilní větve ve směru severozápad – jihovýchod po Hořickém hřbetu (Chlumský les – RBK č. 734) ze smíšeného regionálního biocentra RBC č. 1199 Mezihoří – Javorka do mezofilního RBC č. 988 Smolník (součást Přírodní památky Farářova louka), když v prostoru Soví doly je odbočení mezofilní větve RBK č. 736 severním směrem do RBK č. 735/2, který zcela nelogicky (nedodržena reprezentativnost biotopů) vede z RBG č. 389 Miletínská bažantnice (jednoznačně hydrický systém připojený na říčku Bystřici a potok Bubnovou s rybníky Bubnovka a Povolín) na místo dále po vlhkých ekosystémech severním směrem po říčce Bystřici (reprezentativnost biotopů) po zalesněném hřbetu do smíšeného RBC č. H050 Byšičky. Z RBC č. 988 Smolník pokračuje mezofilní systém mimo řešené území po Hořickém hřbetu jako RBK č. 1255/1, na říčce Bystřici se kříží s RBK H026 a pokračuje po zalesněném hřbetu ve Vřešťovském chlumu do mezofilního RBC č. H055 Boháňské. V jihovýchodní části řešeného území je po říčce Bystřici vymezený hydrický regionální systém RBK č. H026 z RBC č. H059 Jeřická Bystřice, které svým severním okrajem zasahuje přes jižní hranici řešeného území, zde je současně i EVL CZ0523264 Bystřice. RBK č. H026 pokračuje po říčce Bystřici s vloženými lokálními biocentry severním až severovýchodním směrem, když v ZCHÚ Přírodní památce Údolí Bystřice opouští řešené území a sleduje dále říčku Bystřici mimo řešené území. V lokálním systému je na západním okraji vymezený lokální hydrický ÚSES po Chlumském potoce a při jižním okraji řešeného území je veden lokální mezofilní ÚSES do a z regionálního biocentra smíšeného H059 Jeřická Bystřice, který východním směrem jde po lesních enklávách mimo řešené území a východně od Březovic vstupuje do řešeného území, kde je i lokální biocentrum (zčásti mimo řešené území. Obdobně je vymezený i lokální biokoridor západním směrem, který je vymezen na hranici řešeného území tak, že část biokoridoru i dvě biocentra jsou místy mimo řešené území a po přechodu silnice I/35 směr Milovice u Hořic je již zcela mimo řešené území. Doporučuje se provést revizi a aktualizaci vymezených a chybějících skladebných segmentů a to jak v regionální, tak i lokální úrovni se zaměřením především na dodržení reprezentativnosti biotopů při vymezování jak biocenter, tak biokoridorů a dodržení prostorových parametrů pro jednotlivé hierarchie (mj. vložená lokální biocentra do regionálních biokoridorů) a to zejména u mezofilní, tzv. „suché“ cesty.

Zvláště chráněná území ve smyslu části třetí zákona č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: – Přírodní památka (PP) kód 1990 Údolí Bystřice ve výměře 17,11 ha v k.ú. Doubrava, Hořice, Červená Třemošná a Rohoznice vyhlášená 26.9.1990 ONV v Jičíně, přehlášená 1.2.1999 Okresním úřadem v Jičíně nařízením č. 3/1999 na území přirozeně meandrujícího toku říčky Bystřice s místy zamokřenými aluviálními loukami v průlomovém údolí Hořického hřbetu. Na fragmentech zrašeliněných louk je výskyt řady chráněných druhů, mj. prstnatec májový Dactylorhiza majalis, kosatec žlutý Iris pseudacorus, kozlík dvoudomý Valeriana dioica, mokrýš střídavolistý Chrysosplenium alternifolium, ocún jesenní Colchicum autumnale, upolín nejvyšší Trollius altissimus, čertkus luční Succisa pratensis, prvosenka vyšší Primula elatior aj. Jsou zde vhodné podmínky pro hnízdní možnosti řady ptačích druhů, z chráněných druhů je to ledňáček říční Alcedo atthis, konipas horský Motacilla cinerea a skorec vodní Cinclus cinclus. V říčce žije populace velevruba Unio sp. a raka říčního Astacus astacus. Les jen fragmentárně navazující na břehové a doprovodné porosty. - Přírodní památka (PP) kód 1995 Farářova louka ve výměře 29,27 ha v k.ú. Červená Třemešná a Hořice vyhlášená 26.9.1990 ONV v Jičíně, přehlášená 1.2.1999 Okresním úřadem v Jičíně nařízením č. 3/1999 na území mírného svahu vrchu Smolník s teplomilným dubohabrovým porostem a rašelinné lesní louky, jako ukázka zbytku přirozeného lesního porostu v této části Hořického hřbetu, tvořeného svrchnokřídovými sedimenty středního turonu. Vegetace je převážně tvořena smíšenou dubohabřinou svazu Carpinion místy s nevhodnými výsadbami smrku a modřínu, z bohatého bylinného patra je možno jmenovat druhy jako okrotice bílá Cephalanthera damasonium, kruštík širolistý Epipactis helleborine, kruštík modrofialový E. purpurata, samorostlík klasnatý Actaea spicata, orlíček obecný Aquilegia vulgaris, lilie zlatohlávek Lilium martagon, zvonek broskvoňolistý Campanula persicifolia, jarmanka větší Astrantia major, vikev lesní Vicia sylvatica, medovník velkokvětý Melittis melissophyllum, vemeník dvoulistý Platanthera bifolia a jaterník trojlaločný Hepatica nobilis a zdejší nález ostřice chlupaté Carex pilosa je první v Podkrkonoší. Na lesní „Farářově louce“ rostou prstnatec májový Dactylorhiza majalis, upolín nejvyšší Trollius altissimus, srpice barvířská Serratula tinctoria, prvosenka vyšší Primula elatior, řada druhů slatinných ostřic, z nichž nejvzácnější je ostřice Davallova Carex davalliana a ostřice žlutá C. flava. Do řešeného území v jižní části na říčce Bystřici zasahuje svou severní částí Evropsky významná lokalita EVL CZ0523264 Bystřice v rozloze 51,701 ha vyhlášená v Příloze č. 397 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb. s návrhem na ZCHÚ PP k ochraně velevruba tupého Unio crassus jako jedna z cca 10 lokalit výskytu v Čechách s ojedinělým výskytem (předpoklad slabá a rozptýlená populace). Celé území EVL je součástí regionálního biokoridoru ÚSES č. H026. Památné stromy – skupina stromů kód 101523 Lípy ve Svatogothardské Lhotě, jedná se o skupinu 4 stromů lípy. (zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje ,Ing.Miloslav Šindlar a kol., 2003)

21

E.2.2.2. PŘÍRODNÍ HODNOTY MĚSTSKÉHO VÝZNAMU Významné plochy sídelní zeleně Parkově upravené plochy, plochy městské zeleně, zelené plochy navazující bezprostředně na zastavěné území města, přispívající k harmonii v území. Nejvýznamnějšími plochou veřejné zeleně v zastavěném území Hořic jsou Smetanovy sady založené v roce 1889 na valné hromadě místního významného hudebního spolku Dalibor. Realizaci parku pak spolek financoval z vlastních zdrojů. Hlavním záměrem pro tento účel zvoleného zvláštního výboru Dalibora bylo postavit pomník a tak vzdát hold hudebnímu skladateli Bedřichu Smetanovi. Součástí myšlenky bylo i následné zakoupení pozemků pro vybudování parku, kde by se dostalo pomníku důstojného umístění. Projekt sadů vznikl podle návrhu Julia Krysa, pražského zahradního architekta, výsadbu zeleně provedl konopišťský zahradník Alois Arnold. Iniciátorem vzniku dalších soch byl učitel a kustod hořického musea Jan Kyselo, na jejich správné osazení dbal arch. Václav Weinzettl, dlouholetý ředitel sochařsko-kamenické školy. Na dalším rozšiřování a zvelebování parku se nemálou měrou podílel i hořický Okrašlovací spolek. Ke stému výročí založení sadů došlo v roce 2002 k postupné obnově a úpravě zeleně. Kromě běžných parkových dřevin zde rostou i šácholan hvězdokvětý, zimostráz vždyzelený či například liliovník tulipánokvětý. Smetanovy sady s rozlohou přes 3 ha patří mezi umělecky i krajinářsky nejhodnotnější parky východních Čech.

území se jedná o více méně rozptýlené lesní porosty ve 2. bukodubovém lesním vegetačním stupni na v živné hlinité (bohaté uléhavé) řadě (např. 2H7 hlinitá a sprašová buková doubrava strdivková), na osluněných svazích při Bystřici enklávy v živné vysýchavé řadě (např. 2C2 vysýchavá buková doubrava s válečkou prapořitou).

E 2.3. ENVIROMENTÁLNÍ HODNOTY ÚVODEM: TYPOLOGIE DOTČENÉ KRAJINY

Ve Smetanových sadech je osazeno celkem 9 soch a pomníků: Bedřich Smetana - Mořic Černil (1903), Husité na stráži - Václav Suchomel (1903), Krakonoš - Ladislav Šaloun (1908), Antonín Dvořák - Miloslav Vávra (1910), Ptačí studánka - Karla Vobišová - Žáková (1913), Petr Maixner - Václav Suchomel (1914),Dva orli - prof. Breitner (1914), Jánošík - Franta Úprka (1919), Mikoláš Aleš - František Duchač Vyskočil (1922). Krajinný rámec – lesní porosty, krajinná zeleň Severní část řešeného území náleží do Přírodní lesní oblasti (PLO) č. 23 Podkrkonoší, jižní část pak do Přírodní lesní oblasti č. 17 Polabí. Rozhodující lesní komplex je v severní části řešeného území na Hořickém hřbetu, částečně zalesněné je i území v údolí říčky Bystřice, zvláště v severovýchodní části řešeného území. Jedná se o lesní porosty převážně ve 3. dubobukovém lesním vegetačním stupni, ve vyšších partiích v lesních typech normální kyselé řady (např. 3K1 kyselá dubová bučina metlicová), v dolních částech svahů pak na významně bohatších substrátech lesní typy v živné hlinité (bohaté uléhavé) řadě (např. 3H1 hlinitá dubová bučina šťavelová). V aluviu říčky Bystřice jsou to lesní typy ve vodou obohacené (jasanové) řadě, zejména lužní (např. v LT 3L1 jasanová olšina potoční), v častých bočních depresích pak v obohacené podmáčené řadě (např. 3V1 vhlká dubová bučina netýkavková), na svazích často v živné středně bohaté řadě (např. 3S1 svěží dubová bučina šťavelová. V jihovýchodní části řešeného

Členění typologických řad:

první číslo (1-7): charakter osídlení krajiny písmeno: využití krajiny druhé číslo (0-19): reliéf krajiny 22

E.2.3.1. PROSTORY ZÁSADNÍHO VÝZNAMU PRO CHARAKTER SÍDLA A KRAJINY A Historické jádro města / přidružený prostor k Náměstí Jiřího z Poděbrad a ulicím Husova, Komenského, Janderova (západní část) s dominantou barokního kostela Narození Pany Marie -1748. B Památný vrch Gothard / prostor Smetanových sadů zal. r.1889, sochařského parku (zal. r.1966) a vrcholové partie kopce (hřbitovní brána - 1892/1905, Riegrův obelisk - 1907 Žižkův pomník - 1873 atd.) s dominantou kostela Sv. Gotharda. K tomuto prostoru přináleží i dendrologicky cenný park Invalidovny -1935. C Sochařské parky I. - Sv. Gotharda (překryv s B) a II. - Sv. Josefa (překryv s D). Plenérová expozice současného světového sochařství na ploše téměř devadesáti hektarů. (Zal. r.1966. - podrobněji na str.12). D Údolí Bystřice / přírodní památka Bystřice - komplex zamokřených luk na pravém břehu Bystřice (jihozápadně od Jeníkova), včetně třech mlýnů (Obecní, Panský, Beránkův) a ostatních malebných údolních partií. E Jižní svah Hořického chlumu (max.449 m.n.m.). „Zelený“, respektive zalesněný horizont nad městem, s dominantou Masarykovy věže samostatnosti (1928) dává městu prostorové měřítko. Nižší partie svahů, malebně členěné kompozicí sadů, zahrad, luk, polí, alejí a ostrovů vysoké krajinné zeleně, dotváří kolem města tradiční rámec, právě a jen charakteristický pro Hořický chlum. I když dnes již můžeme pozorovat značný úbytek dřívějších, pro Hořice tolik typických třešňových sadů, původní rozmanité členění : město - zahrady - pole/louky - lesní horizont, je dodnes i přes růst chatových kolonií, stále zřetelný. Obdobně tak je výjimečně zachováno i solitérní „osazení“ obce Chlum, dosud nepoškozené suburbanizačním vývojem. . Tento pro Hořice charakteristický a neobyčejně působivý krajinný obraz, zarámovaný na východě i západě do lesních masivů, se uplatňuje zvláště pak v dálkových pohledech - (viz následující „zimní“ panorama z 3.1.1012).

23

E.2.3.2. PRIMÁRNÍ PŘÍRODNÍ HORIZONTY - DOMINANTY Horní (hlavní) horizonty H1 - H4 Horizonty Hořického chlumu. Dominantní horizonty, vymezující pohledovou spojitost a definující tak hlavní krajinné prostory. (Z geologického hlediska: H1 a H2 - mezozoické pískovce, H3 a H4 - permokarbonské pískovce. Z geomorfologického hlediska: dělící Cidlinskou tabuli od Bělohradské pahorkatiny). H1, H2 (408 - 440 m.n.m.) - téměř spojité horizonty, dělené přesmykem v sedle „U křížku“. H3 (max. 415 m.n.m.) - spojitý horizont, dělený od H2 a H4 údolím Bystřice. H4 (353 m.n.m.) - kopec Gothard, vymezující jižní část polouzavřeného krajinného prostoru. Střední horizonty S1 - S8 S1, S2, S3, S4a, S4b - svažující se horizonty ve vazbě na horizonty hlavní, dokončující pohledové uzavření krajinných prostorů. S5 a S6 - horizonty vrchu nad Sovími doly (334 m.n.m.) a vrchu Lošanka (373 m.n.m.), dělené sedlem „Dachovy“. S7 a S8, svažující se od hlavních horizontů, dělené od sebe sedlem „Doubravka“ a ve spojení s horizontem S3 vymezující uzavřený krajinný prostor údolí Bystřice. Nízké (latentní) horizonty L1 - L3b Často jen zdánlivé horizonty, dotvářející malebnost nízkého reliéfu krajiny, Z nízkých polohách pohledových stanovišť se uplatňují jako částečné překážky dálkových pohledů, vytvářejí první pohledové plány, nebo naopak je ze svých vrcholů dálkové pohledy zvýrazňují ale i umožňují. L1 - k východu protáhlé úbočí Švehlova vrchu ( 294 m.n.m.). L2 - k jihozápadu vybíhající úbočí Gothardu, od horizontu S4a dělený zářezem pravostranného přítoku Chvalinského potoka. L3a - kopec „Mohejlík“ (310 m.n.m.) a s ním pohledově spolupůsobící L3b - záp. výběžek návrší „Na Průhoně (310 m.n.m.). Dominanty D1 - Městská dominanta: barokní kostel Narození Pany Marie (pata 307 m.n.m. vrchol věže 359,2 m.n.m.). Definuje střed města, v dálkových pohledech se výrazně uplatňuje pouze od západu (v ose císařské silnice - I/35). Od jižních směrů je částečně nebo úplně kryta horizontem S4a nebo nízkými horizonty. D2 - Masarykova věž samostatnosti (pata 408 m.n.m., vrchol věže 433 m.n.m.). Široce se uplatňující, pro Hořice typická dominanta - dotvářející genius loci. D3 - Kostel Sv. Gotharda (pata 350 m.n.m., vrchol věže 376,7 m.n.m.). Historická dominanta, uplatňující se především z jižních dálkových i bližších pohledů. D4 - Telekomunikační věž a rozhledna (pata 411,5 m.n.m. , vrchol věže 453 m.n.m.). Doplňková, běžná technická dominanta, bez historické vazby na místo. 24

E.2.3.3. KRAJINNÉ PROSTORY - KOMENTÁŘ KE GRAFICKÉ PŘÍLOZE A. - KRAJINNÉ PROSTORY.

Otevřený krajinný prostor Prostor na severu vymezený Hořickým chlumem (resp. Gothardem) a k jihu z geomorfologického pohledu široce otevřený do Cidlinské a Chlumecké tabule, dále za Pardubickou kotlinou je ne vždy zřetelně ohraničen až vzdáleným jižním horizontem Železných hor a západními horizonty Jičínské pahorkatiny. Toto prostorové schéma je platné pro celý pás Hořického chlumu (tzn. od Velkého Vřešťova po Konechlumí). V opačném gardu, tj. z jižních pohledů na Hořický chlum se pod zalesněným horizontem chlumu otevírá půvabně strukturované panorama sadů, zahrad, luk, polí, alejí či kompozic solitérní krajinné zeleně rámující obec Chlum a severní, vyšší partie zastavěné části města. Toto jednoznačná kvalita principu popsané kompozice, je postupně poškozována novou zástavbou, jejíž severní hranice nad městem stále výše stoupá po svahu Hořického chlumu. (např. nová zástavba podél Švestkové ul.). ▼

Obdobně negativně, ale s větší shovívavostí nebo větším pochopením, lze hodnotit i postupné „rozlézání“ chatových a zahrádkářských kolonií na úkor dřívějších ovocných sadů a luk. (viz. horní panorama ze vzdálených nízkých horizontů, navíc zde otevírající vzdálenou scenérii hlavního hřebene Krkonoš s dominující Sněžkou). Polouzavřený krajinný prostor Prostor na severu vymezený Hořickým chlumem (horizonty H1 a H2), západně Doubravou (H3,S3) a na jihu Gothardem (H4), otevřený západním směrem do volné krajiny. Závěr prostoru, který je dělené sedlem u Doubravky na městskou, zastavěnou část a přírodní krajinnou část, spadající k údolí Bystřice, svojí modelací patří k nejvyšší kvalitě obytného prostředí ve městě. Ovšem i zde nacházíme jistá „nedopatření“ v dosavadním urbanistickém vývoji.Tím nejvážnějším je opět osazení slumu zahrádkářské kolonie do jedné z nejkvalitnějších krajinných scenérií - na vrcholovou partii hřebenu pod Klečkovem. Jako by nestačilo trestuhodné zmrvení romantické Klečkovy vily přestavbou v 70-tých letech minulého století. (Láďo promiň, je to tak). Zničující dílo zkázy dokonala bizardní směs chatiček a boudiček kolonie.

Uzavřený krajinný prostor Krajinný prostor přírodního charakteru, vymezený pohledovými horizonty údolí Bystřice, v překryvu příčně orientovaný pod závěrem polouzavřeného KP (viz. terénní řez A-A´). Jeho přírodní kvalitu dokládá i v roce 1990 vyhlášená Přírodní památka Údolí Bystřice (kód 1990). Poznámka k obrázku: Nová rodinná zástavba ve Švestkové ulici, těsně řazená po vrstevnici pod horizontem, působí nejen v dálkových pohledech svoji linií výrazně a tvrdě tak, že až konkuruje dominantě Věži samostatnosti (viz. horní panorama). Tento způsob zástavby můžeme porovnat například s nižšími partiemi zástavby nebo lépe s Betlémem. V této historické části města, vystupující také až téměř k horizontu, jsou ulice orientovány po spádnici. Výsledný obraz pak svým střídáním vertikálně orientovaných úzkých pruhů střech zástavby se zelení mezilehlých zahrad, působí v ploše Hořického chlumu daleko příznivěji. (Snad švestkovnu v budoucnu milosrdně zarostou nějaké švestky.)

Grafická příloha A.-KRAJINNÉ PROSTORY je doplněna souborem ukázek historických map, ukazujících vývoj členění předmětných krajinných prostorů od poloviny 18. stol. po ortofoto z počátku 50-tých let minulého století. ► Nemohu jinak, než i zde znovu připomenout Klečkov a to fotografií z r. 1942. Tehdy ještě byla Klečkova vila solitérní korunou na hraně údolního horizontu.

25

E.2.3.4. NEZASTAVITELNÉ HORIZONTY - KOMENTÁŘ KE GRAFICKÉ PŘÍLOZE B. - NEZASTAVITELNÉ HORIZONTY.

Identifikace znaků a klasifikace krajinného rázu Kapitola pojednávající o nezastavitelných horizontech je jednou z kapitol doplňujících průzkumů a rozborů územního plánu Hořic, mířících k vyjádření limity v dotčeném území, respektive k jednomu z vícero mantinelům prostorového uspořádání, stanovených zadáním územního plánu. Kapitola pojednává o nezastavitelných horizontech ve vazbě a souvislostech na krajinný ráz řešeného území, požadavku jeho zachování a vytvoření územních limitů vedoucím k omezení možností poškození krajinného rázu.

Nezastavitelné horizonty ve vazbě na posouzení krajinného rázu Vymezení nezastavitelných horizontů řešeného území bylo provedeno na základě posouzení míry vlivu potenciálně zastavitelných ploch na identifikační znaky krajinného rázu dotčených krajinných prostorů A-C. Rozsah ploch nezastavitelných horizontů byl ověřen rozborem a vyhodnocením cca 120-ti panoramatických pohledů. Jejich reprezentativní zástupci zobrazeny v grafické příloze B. a stručně okomentovány v textové části od str. 29. Panoramata jsou v textu řazena podle krajinných prostorů a v grafické příloze B. podle stanoviště. Z grafického vyjádření ploch nezastavitelných horizontů byly vyjmuty plochy PÚPFL, které považujeme z principu za nezastavitelné.

Připomeňme si proto nejdříve co je krajinný ráz a jaké jsou jeho vazby na legislativní ustanovení: Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti (dle §12, odst. 1) zákona č. 114/1992 Sb. Krajina je zákonem chráněná před činností snižující její přírodní a estetickou hodnotu (dle §12, odst. 1 zákona 114/1992 Sb. Předmětem ochrany krajinného rázu vzhledem k dikci zákona budou všechny přírodní, kulturní, historické a estetické charakteristiky a hodnoty krajiny. Je tedy zřejmé, že každá krajina má svůj krajinný ráz, který nesmí být poškozován (dle § 12 zák. č.114/1992 Sb.). Krajiny s koncentrací přírodních, kulturních a historických hodnot mají zvýšenou hodnotu krajinného rázu. Znaky a hodnoty krajinného rázu se tak ve smyslu zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu stávají územní limitou a mají mimo jiné vliv na vymezení zastavitelnosti (resp. nezastavitelnosti) území. Charakteristikou krajiny rozumíme takový soubor znaků krajiny (objekt, vlastnost, asociace), který je pro krajinu specifický (určující její individuality) nebo typický (určující krajinný typ). Pro potřeby hodnocení krajinného rázu dělíme charakteristiky krajiny na charakteristiky primární (charakteristiky přírodní), sekundární a terciární krajinné struktury (charakteristiky kulturní, historické). Vymezování charakteristik krajiny je předmětem posuzování krajinného rázu. Ve vztahu k zadání ÚP Hořice je proto nutno provést předběžné posouzení vlivu možných změn využití území, respektive vymezení nezastavitelných ploch řešeného území ve vazbě na krajinný ráz tohoto území. Pro předmětné posouzení je použito metodického postupu vypracovaného kolektivem pod vedením Doc. Ing. arch. Ivana Vorla, CSc. (ČZU v Praze). Výstupem posouzení je závěr, ve kterém se konstatuje míra zásahů potenciálního zastavění doposud nezastavěných ploch do významných znaků krajinného rázu odvozených od: [1] přírodní, kulturní nebo historické charakteristiky, [2] přírodních a estetických hodnot, stejně jako do znaků a hodnot vyjmenovaných v § 12 zákona, tedy do: [3] významných krajinných prvků, [4] zvláště chráněných území, [5] kulturních dominant, [6] harmonického měřítka a vztahů. Konfliktnost zásahů je dána intenzitou zásahů do jednotlivých znaků KR, významem, projevem a cenností těchto znaků (viz. následující strany 27-28).

VÝŘEZ GRAFICKÉ PŘÍLOHY B.- NEZASTAVITELNÉ HORIZONTY

26

TABULKA IDENTIFIKAČNÍCH ZNAKŮ A KLASIFIKACE KRAJINNÉHO RÁZU - VE ČLENĚNÍ VYMEZENÝCH KRAJINNÝCH PROSTORŮ ZNAKY DLE §12 ZÁKONA č. 114/1992 Sb. Znaky přírodní charakteristiky včetně přírodních hodnot

1

Znaky kulturní charakteristiky včetně kulturních dominant

2

KONKRÉTNÍ IDENTIFIKOVANÉ ZNAKY A HODNOTY Zvláště chráněná území: - Přírodní památka kód 1990 Údolí Bystřice ve výměře 17,11 ha, část v k.ú. Doubrava, Hořice, na území přirozeně meandrujícího toku říčky Bystřice s místy zamokřenými aluviálními loukami v průlomovém údolí Hořického hřbetu. Na fragmentech zrašeliněných louk je výskyt řady chráněných druhů, mj. prstnatec májový kosatec žlutý, kozlík dvoudomý, mokrýš střídavolistý, ocún jesenní, upolín nejvyšší, čertkus luční, prvosenka vyšší aj. Jsou zde vhodné podmínky pro hnízdní možnosti řady ptačích druhů, z chráněných druhů je to ledňáček říční, konipas horský a skorec vodní. V říčce žije populace velevruba a raka říčního. Les jen fragmentárně navazující na břehové a doprovodné porosty. - Přírodní památka kód 1995 Farářova louka ve výměře 29,27 ha, část v k.ú. Hořice na území mírného svahu vrchu Smolník s teplomilným dubohabrovým porostem a rašelinné lesní louky, jako ukázka zbytku přirozeného lesního porostu v této části Hořického hřbetu, tvořeného svrchnokřídovými sedimenty středního turonu. Vegetace je převážně tvořena smíšenou dubohabřinou svazu místy s nevhodnými výsadbami smrku a modřínu, z bohatého bylinného patra je možno jmenovat druhy jako okrotice bílá, kruštík širolistý, kruštík modrofialový, samorostlík klasnatý, orlíček obecný, lilie zlatohlávek, zvonek broskvoňolistý, jarmanka větší, vikev lesní, medovník velkokvětý, vemeník dvoulistý a jaterník trojlaločný. Zdejší nález ostřice chlupaté je první v Podkrkonoší. Na lesní „Farářově louce“ rostou prstnatec májový, upolín nejvyšší, srpice barvířská, prvosenka vyšší, řada druhů slatinných ostřic, z nichž nejvzácnější je ostřice Davallova a ostřice žlutá. Do řešeného území v jižní části na říčce Bystřici zasahuje svou severní částí Evropsky významná lokalita EVL CZ0523264 Bystřice v rozloze 51,701 ha s návrhem na ZCHÚ PP k ochraně velevruba tupého, jako jedna z cca 10 lokalit výskytu v Čechách s ojedinělým výskytem. Celé území EVL je součástí regionálního biokoridoru ÚSES č. H026. Památné stromy – skupina stromů kód 101523 Lípy ve Svatogothardské Lhotě, jedná se o skupinu 4 stromů lípy. ÚSES: - Základem systému ÚSES je v severní části vedení regionální mezofilní větve ve směru severozápad – jihovýchod po Hořickém hřbetu (Chlumský les – RBK č. 734) ze smíšeného regionálního biocentra RBC č. 1199 Mezihoří – Javorka do mezofilního RBC č. 988 Smolník (součást Přírodní památky Farářova louka), když v prostoru Soví doly je odbočení mezofilní větve RBK č. 736 severním směrem do RBK č. 735/2. V jihovýchodní části řešeného území je po říčce Bystřici vymezený hydrický regionální systém RBK č. H026 z RBC č. H059 Jeřická Bystřice, které svým severním okrajem zasahuje přes jižní hranici řešeného území, zde je současně i EVL CZ0523264 Bystřice. RBK č. H026 pokračuje po říčce Bystřici s vloženými lokálními biocentry severním až severovýchodním směrem, když v ZCHÚ Přírodní památce Údolí Bystřice opouští řešené území a sleduje dále říčku Bystřici mimo řešené území. Krajinný rámec: - Severní část řešeného území náleží do Přírodní lesní oblasti č. 23 Podkrkonoší, jižní část pak do Přírodní lesní oblasti č. 17 Polabí. Rozhodující lesní komplex je v severní části řešeného území na Hořickém hřbetu, částečně zalesněné je i území v údolí říčky Bystřice, zvláště v severovýchodní části řešeného území. Jedná se o lesní porosty převážně ve 3. dubobukovém lesním vegetačním stupni, ve vyšších partiích v lesních typech normální kyselé řady (např. 3K1 kyselá dubová bučina metlicová), v dolních částech svahů pak na významně bohatších substrátech lesní typy v živné hlinité (bohaté uléhavé) řadě (např. 3H1 hlinitá dubová bučina šťavelová). V aluviu říčky Bystřice jsou to lesní typy ve vodou obohacené (jasanové) řadě, zejména lužní (např. v LT 3L1 jasanová olšina potoční), v častých bočních depresích pak v obohacené podmáčené řadě (např. 3V1 vlhká dubová bučina netýkavková), na svazích často v živné středně bohaté řadě (např. 3S1 svěží dubová bučina šťavelová). V jihovýchodní části řešeného území se jedná o více méně rozptýlené lesní porosty ve 2. bukodubovém lesním vegetačním stupni na v živné hlinité (bohaté uléhavé) řadě (např. 2H7 hlinitá a sprašová buková doubrava strdivková), na osluněných svazích při Bystřici enklávy v živné vysýchavé řadě (např. 2C2 vysýchavá buková doubrava s válečkou prapořitou). Typologie krajiny: - charakter osídlení krajiny: vrcholně středověká sídelní krajina hercynica. Využití krajiny / relief krajiny: severovýchodní část posuzovaného území lesozemědělská (částečně lesní) krajina / krajina vrchovin hercynica a krajina rozřezaných tabulí. V jihozápadní poloze zemědělská krajina / krajina vrchovin hercynia.

KLASIFIKACE IDENTIFIKOVANÝCH ZNAKŮ Dle pozitivních či Dle významu Dle cennosti negativ. projevů v krajinném rázu

POZITIVNÍ ZÁSAH ŽÁDNÝ ZÁSAH STŘEDNĚ SILNÝ ZÁSAH SILNÝ ZÁSAH STÍRAJÍCÍ ZÁSAH

KP

POZITIVNÍ NEUTRÁLNÍ NEGATIVNÍ

ZÁSADNÍ SPOLUURČUJÍCÍ DOPLŇUJÍCÍ

JEDINEČNÝ VÝZNAČNÝ BĚŽNÝ

NEUTRÁLNÍ, V HORNÍCH PARTIÍCH POZITIVNÍ

SPOLUURČUJÍCÍ, V HORNÍCH PARTIÍCH ZÁSADNÍ

BĚŽNÝ, V HORNÍCH PARTIÍCH VÝZNAČNÝ

SILNÝ ZÁSAH, V HORNÍCH PARTIÍCH STÍRAJÍCÍ ZÁSAH

A

NEUTRÁLNÍ, VE VÝCHDNÍCH PARTIÍCH POZITIVNÍ

SPOLUURČUJÍCÍ VE VÝCHDNÍCH PARTIÍCH ZÁSADNÍ

VÝZNAČNÝ, VE VÝCHODNÍCH PARTIICH JEDINEČNÝ

SILNÝ ZÁSAH, VE VÝCHODNÍCH PARTIÍCH STÍRAJÍCÍ ZÁSAH

B

POZITIVNÍ

ZÁSADNÍ

JEDINEČNÝ

STÍRAJÍCÍ ZÁSAH

C

SPOLUURČUJÍCÍ

VÝZNAČNÝ

STŘEDNĚ SILNÝ ZÁSAH, V HORNÍCH PARTIÍCH SILNÝ ZÁSAH

A

ZÁSADNÍ

JEDINEČNÝ

SILNÝ ZÁSAH, VE VÝCHODNÍCH PARTIÍCH STÍRAJÍCÍ ZÁSAH

B

DOPLŇUJÍCÍ

BĚŽNÝ

STŘEDNĚ SILNÝ ZÁSAH

C

Kulturní znaky území, charakteristické pro krajinný ráz území, jsou spojeny především s čtyřmi prostory zásadního významu pro charakter sídla - města kamenné krásy. (viz.kapitola E.2.3.1. a mapa na str. 23): 1) Památný vrch Gothard / prostor Smetanových sadů (zal. r.1889) a Galerie plastik (zal. r.1908) se sbírkou sochařských prací z první poloviny 20. stol., sochařského parku (zal. r.1966) a vrcholové partie kopce (hřbitovní brána - 1892/1905, Riegrův obelisk - 1907 Žižkův pomník - 1873 atd.) s dominantou kostela Sv. Gotharda. K tomuto prostoru přináleží i dendrologicky cenný park Invalidovny -1935. 2) POZITIVNÍ Sochařské parky I. - Sv. Gotharda a II. - Sv. Josefa. Plenérová expozice na ploše téměř devadesáti hektarů (zal. r.1966), s více než 120-ti plastikami mapujícími současné světové sochařství. 3) Historické jádro města / přidružený prostor k Náměstí Jiřího z Poděbrad a ulicím Husova, Komenského, Janderova (západní část) s dominantou barokního kostela Narození Pany Marie -1748. 4) Jižní svah Hořického chlumu (max.449 m.n.m.). „Zelený“, respektive zalesněný horizont nad městem, s dominantou Masarykovy věže samostatnosti (1928) dávající městu prostorové měřítko. Nižší partie svahů, malebně členěné kompozicí sadů, zahrad, luk, polí, alejí a ostrovů vysoké krajinné zeleně, dotváří kolem města tradiční rámec, právě a jen charakteristický pro Hořický chlum. I když je pozorovatelný značný úbytek dřívějších, pro Hořice tolik typických třešňových sadů, původní rozmanité členění : město zahrady - pole/louky - lesní horizont, je dodnes stále zřetelný. Obdobně tak je výjimečně zachováno i solitérní „osazení“ obce Chlum, dosud nepoškozené suburbanizačním vývojem a se zachovalými četnými památkami kulturního odkazu nejen lidové architektury ale i sochařství. Nemovité kulturní památky: POZITIVNÍ celkem 35 objektů zapsaných v ústředním seznamu kulturních památek, z toho převažující část je spojena se sochařskou tvorbou. Archeologické lokality: 5204-1, zřícenina Pustohrad, k.ú. Doubrava, středověký hrádek nad údolím Bystřice, 5204-21, Gothard, k.ú. Hořice, uměle upravené návrší s tvrzištěm. Pietní místa: celkem 11 evidovaných lokalit. Židovské ghetto: Ghetto vzniklo nucenou výměnou křesťanských domů roku 1728. Dokladem dřívější početné židovské komunity ve městě zůstává v Tovární uličce synagoga (1767) a v severní části města starý židovský hřbitov (zal. v 2. pol. 17. stol., r.1878 rozšířen). Zakládací schémata: Hořice - původně založeno rozsáhlé vřetenové náměstí, pozdějším stavebním vývojem v jižní polovině zastavěné. Chlum se znaky zakládacích schémat vrcholně středověkých lánových vsí. Toto schéma, typické pro české lánové vsi, je hlavním znakem krajinného rázu venkovského osídlení. V obci Chlum bylo doposud ve své podstatě zachováno. Zakládací schémata ostatních vesnic posuzovaného území jsou již nevýrazná nebo byla vývojem setřena. - Tradiční řemesla: Mezi jednoznačné typické kulturní charakteristiky území, projevující se v historickém rozvoji NEUTRÁLNÍ sochařství a kamenictví, je nutno započítat i související lomařství. Hořice se nachází v centru lomařské oblasti cenomanských kvádrových křemenných pískovců. Hořický pískovec se zde intenzivně těží a zpracovává od druhé poloviny 19. století. Jen na posuzovaném území existovalo v r. 1842 již 16 lomů. I když v současné době na území Hořic není těžba pískovce aktivně provozována, v okolí lze nalézt více než 100 netěžených historických lomů.

VYSVĚTLIVKY POUŽITÝCH ZKRATEK:

POSOUZENÍ MÍRY VLIVU NA IDENTIFIKAČNÍ ZNAKY

KP - KRAJINNÝ PROSTOR, A - KRAJINNÝ PROSTOR OTEVŘENÝ, B - KRAJINNÝ PROSTOR POLOUZAVŘENÝ, C - KRAJINNÝ PROSTOR UZAVŘENÝ

27

TABULKA IDENTIFIKAČNÍCH ZNAKŮ A KLASIFIKACE KRAJINNÉHO RÁZU - VE ČLENĚNÍ VYMEZENÝCH KRAJINNÝCH PROSTORŮ ZNAKY DLE §12 ZÁKONA č. 114/1992 Sb.

KLASIFIKACE IDENTIFIKOVANÝCH ZNAKŮ

KONKRÉTNÍ IDENTIFIKOVANÉ ZNAKY A HODNOTY

První písemná zmínka: Hořice se v písemných pramenech připomínají velmi brzy. Polovina Hořic byla spolu se sousedními Libonicemi darována biskupem Znaky Janem (1136-39) strahovskému klášteru, jemuž byl roku 1143 (1143-48) hořický majetek potvrzen. Ostatní obce: Březovice 1318, Doubrava1416, Chlum historické charakteristiky 1557, Chvalina 1320, Svatogotharská Lhota 1365. Vývoj znaků historických charakteristik: Hořice - Centrum raně středověkého osídlení prostoru Hořic zřejmě tvořil kopec Svatý Gothard, kde v blíže neznámé době vznikl kostel. Podle patrocinia to mohlo být kdykoli po roce 1131. Předpokládá se, že zde stálo feudální sídlo, existující později nějakou dobu souběžně s tvrzí v městečku. Tvrz byla zničena zřejmě v bitvě roku 1423. Doba lokace městečka není známa, POZITIVNÍ zřejmě k ní došlo někdy ve 3. čtvrtině 13. století. (Nepřímo na ukazují indicie z r.1267 a 1271). Bezpečně je doloženo roku 1365. Hořický statek zahrnující řadu okolních vesnic, byl ve středověku rozdělen na více dílů (do roku 1491). Tvrz v městečku proto zřejmě vznikla ve 14. století. Půdorys Hořic tvoří mimořádně velké vřetenové náměstí. Vytyčení náměstí je možno bezpečně spojit s lokací městečka před rokem 1271. Hořice jsou tedy jedním z případů, kdy bylo toto půdorysné řešení užito od počátku jako městská forma. Do městečka se asi již ve 14. století přesunulo i hlavní hořické feudální sídlo - tvrz, dochovaná v základních rysech dodnes v areálu zámku. Její poloha východně od horního (severního) konce náměstí (v těchto místech je již jen ulice) patrně ukazuje na dodatečné doplnění městského organismu o tento prvek. V 16. či počátkem 17. století také kolem starší tvrze vyrostl renesanční zámek se dvorem. Městečko téměř nebylo postiženo třicetiletou válkou a od poloviny17. století trvale rostlo. Novou dominantou městečka se v letech 1741-44 stala novostavba velkého barokního kostela, který nahradil starý pevnostní kostel. Záhy poté došlo k zástavbě plochy náměstí jižně od kostela, čímž se jeho dominantní postavení značně oslabilo. Jižní část náměstí tak zcela zanikla a z někdejšího velkého prostoru zůstala jen severní část. Z dalších urbanistických změn bylo důležité vytvoření ghetta v roce 1728, soustředěného za severní konec náměstí a do příčných parcel po západní straně ulice (v úrovni zámku). Během dvousetletého vývoje po polovině 17. století již obvod náměstí pro nové stavěné domy nestačil, a proto byly obestavovány i příčné POZITIVNÍ 3 cesty a polohy po obvodu intravilánu (zejména v severní části městečka). Výrazný růst městečka se poněkud opožděně, až na konci 18. století, odrazil i v získání statutu města (1791). V letech 1811-20 byly Hořice napojeny na novou císařskou silnici z Hradce Králové do Jičína. Nárůst počtu domů i obyvatel pokračoval i v 60. letech 19. století, potom došlo k překvapivé stagnaci a teprve v 90. letech, díky postavení železnice (1882) a rozvoji průmyslu, se velmi rychle růst města obnovil. Za l. republiky začal sice pokles počtu obyvatel (dramaticky zejména po roce 1945 v důsledku odchodu mnoha obyvatel do dosídlovaného pohraničí, ale přírůstek nových domů pokračoval až do konce 30. let. Období konce 19. a l. třetiny 20. století znamenalo velké rozšíření intravilánu města. Novodobou dominantou města se stala Věž samostatnosti z roku 1924 východně od Hlohové kapličky nad městem. V podobném duchu se půdorys města rozšiřoval i v období socialismu, zejména v 80. letech. Nová výstavba vyplnila především volné plochy na severozápadě a severovýchodě města a rovněž jižně od Svatého Gothardu. Historický půdorys města nebyl výrazněji narušen. Velmi hodnotné jsou i novodobé budovy z konce 19. a 1. třetiny 20. století. Přes modernizace většiny domů si do konce 20. stol. jádro města zachovalo památkový charakter. Chlum - je ve své půdorysné dispozici značně zachovaným příkladem zakládacího schématu vrcholně středověké dosídlovací vlny z druhé poloviny 13. až 14. století. Jedná se o typickou údolní lánovou ves, vzniklou jednorázovým vyměřovacím aktem, stojícím na jednoduchém, racionálním principu jednoho pozemkového pruhu, který se táhl za NEUTRÁLNÍ usedlostí a dosahoval často až na hranice katastru. Chlum, tak jako většina těchto vesnic, byla založena na podélném systému, jehož osou byla vodoteč. Po jeho březích byly rozměře-ny úseky, přidělené jednotlivým usedlostem. Každý tento úsek tvořil šířku pozemkového pruhu, a tyto úseky (lány) se pak postupným vzděláváním půdy protahovaly dále za usedlost. Terén směrem od vodoteče více či méně stoupá, takže sled kultur a způsobu obdělávaní v pruhu za usedlostí postupoval v pořadí: usedlost → zahrada → pole → louka → les. Toto schéma, typické pro české lánové vsi, je hlavním znakem krajinného rázu venkovského osídlení a na Chlumu bylo doposud ve své podstatě zachováno. Znaky estetických hodnot včetně měřítka a vztahů v krajině 4

Malebně členité, silně heterogenní území, výjimečných estetických hodnot spojených s modelací počínajícího přechodu krajiny z Cidlinské a Chlumecké tabule do Podkrkonoší. Území čitelně členěné výraznými třemi, svoji dynamikou se lišícími, krajinnými prostory : A - otevřený, B - polouzavřený, C - uzavřený, (viz. grafická příloha A. - Krajinné prostory). KP-A: krajinně kvalitní otevřený krajinný prostor, jižně rozevřený pod Hořickým chlumem a Gothardem (s dominantami Masarykovy věže samostatnosti a kostelííkem Sv. Gotharda), dosud jen lehce poznamenaný cizorodými vlivy nové plošné zástavby, zakomponovaný jako centrální součást do velkolepého panoramatu táhnoucího se od Velkého Vřešťova po Konecchlumí a který z dálkových i středně blízkých pohledů svým úměrným měřítkem projevuje vysoce hodnotnou estetickou kvalitu. KP-B: Prostor na severu vymezený Hořickým chlumem, západně Doubravou a na jihu Gothardem s postupným přechodem do volné krajiny - klidného otevření KP-A. Ve svém východním závěru krajinně dynamický prostor, který je dělené sedlem u Doubravky na městskou, zastavěnou část a přírodní krajinnou část, spadající k údolí Bystřice. KP-A svojí modelací a kombinací zastavěných a přírodních ploch patří k nejvyšší kvalitě obytného prostředí ve městě. KP-C: Krajinný prostor přírodního charakteru, vymezený pohledovými horizonty údolí Bystřice, v překryvu příčně orientovaný pod závěrem polouzavřeného KP-B (viz. grafická příloha A, terénní řez A-A´). Prostor, jehož osou je údolí meandrující řeky Bystřice, procházející napříč Hořickým hřbetem vykazuje svou dynamikou otevírání a zavírání pohledů malebných krajinných scenerií prvořadé estetické hodnoty. Jeho přírodní kvalitu a s ní nepochybně související estetickou kvalitu, dokládá v roce 1990 vyhlášená Přírodní památka Údolí Bystřice (kód 1990).

VYSVĚTLIVKY POUŽITÝCH ZKRATEK:

POZITIVNÍ ZÁSAH ŽÁDNÝ ZÁSAH STŘEDNĚ SILNÝ ZÁSAH SILNÝ ZÁSAH STÍRAJÍCÍ ZÁSAH

KP

VÝZNAČNÝ

STŘEDNĚ SILNÝ ZÁSAH, V OBLASTI OBCE CHLUM STÍRAJÍCÍ ZÁSAH

A

SPOLUURČUJÍCÍ

VÝZNAČNÝ

STŘEDNĚ SILNÝ ZÁSAH, VE VÝCHODNÍCH PARTIÍCH SILNÝ ZÁSAH

B

DOPLŇUJÍCÍ

BĚŽNÝ

ŽÁDNÝ ZÁSAH

C

Dle pozitivních či Dle významu Dle cennosti negativ. projevů v krajinném rázu POZITIVNÍ NEUTRÁLNÍ NEGATIVNÍ

POSOUZENÍ MÍRY VLIVU NA IDENTIFIKAČNÍ ZNAKY

ZÁSADNÍ SPOLUURČUJÍCÍ DOPLŇUJÍCÍ

SPOLUURČUJÍCÍ

JEDINEČNÝ VÝZNAČNÝ BĚŽNÝ

NEUTRÁLNÍ

SPOLUURČUJÍCÍ

VÝZNAČNÝ

NEUTRÁLNÍ, VE VÝCHODNÍCH PARTIICH POZITIVNÍ

SPOLUURČUJÍCÍ, VE VÝCHODNÍCH PARTIICH ZÁSADNÍ

VÝZNAČNÝ, VE VÝCHODNÍCH PARTIICH JEDINEČNÝ

SILNÝ ZÁSAH, V HORNÍCH PARTIÍCH STÍRAJÍCÍ ZÁSAH SILNÝ ZÁSAH, VE VÝCHODNÍCH PARTIÍCH STÍRAJÍCÍ ZÁSAH

POZITIVNÍ

ZÁSADNÍ

JEDINEČNÝ

STÍRAJÍCÍ ZÁSAH

A

B

C

KP - KRAJINNÝ PROSTOR, A - KRAJINNÝ PROSTOR OTEVŘENÝ, B - KRAJINNÝ PROSTOR POLOUZAVŘENÝ, C - KRAJINNÝ PROSTOR UZAVŘENÝ

R . 1 9 0 3 - R U Č N Í V Y L O M E N Í M O N O L I T U P R O R I E G R Ů V O B E L I S K - (12 m vysoký a 32 t vážící obelisk byl odhalen 8.9.1907)

28

KRAJINNÝ PROSTOR OTEVŘENÝ - (A) Posouzení především spodní hranice plochy nezastavitelných horizontů. Horní panorama : Celkový dálkový pohled na Hořický chlum, přes předsunuté latentní horizonty na hlavní horizonty H1 - H4 a za nimi vystupující Zvičinu (671 m.n.m.), nejvyšší vrchol Zvičinsko-kocléřovského hřbetu. P.06-P.09: Západní část Hořického chlumu s obcí Chlum, z postupně se vzdalujících stanovišť. Obec Chlum si zachovává solitérní osazení se spodní hranicí viditelnosti v úrovni polní cesty spojující jižní okraj obce s Hrachovcem. Doporučený návrh opatření: Pohledově stínit zemědělský areál izolační vysokou zelení, doplnit liniovou zelení původní členění okolo obce a především meziprostoru mezi Chlumem a Hořicemi. ▼

Hrachovec - nové „rozlézání“ rozvolněné obytné zástavby do svahu zahrad a sadů, mimo původní intravilán obce. (viz. též P.07 a P.08).

Obec Chlum - pohled k jihu : KP-A. otevřený do Cidlinské a Chlumecké tabule, dále za Pardubickou kotlinou je ohraničen vzdáleným horizontem Železných hor.

Obec Chlum - náves : Značně zachovaná dispozice zakládacího schématu obce. Doporučený návrh opatření: V ÚP stanovit formou regulativů přiměřené zásady památkové ochrany obce Chlum. Poznámka na okraj : Co ten smrkový háječek uprostřed návsi? Jaksi tam z principu nepatří a zde přímo pohledově škodí.

29

Východní část Hořického chlumu, Gothard, Doubrava. P.X + navazující P.12: Dálkový pohled na východní část Hořického chlumu přes předsunuté latentní horizonty na hlavní horizonty H2 - H4 a za nimi vystupující Studníční horu, Sněžku, Černou horu a Zvičinu. P.X + P.15: Názorný příklad degradace historické dominanty kostela Sv. Gotharda postupnou výstavbou na úpatí kopce. Ke krajině necitlivé rozšiřování zastavěných ploch, které opticky snížilo výšku kopce a úplně změnilo dřívější genius loci Gothardu (viz. následné porovnání stavu r.1942 a 2012), je příkladem počinu vedoucímu k nevratnému poškození měřítek krajinného rázu. To by neměl nový územní plán podporovat. ▼

Obdobně negativní situaci v poškození dominantního působení kostelu Sv. Gotharda lze sledovat i v blízkých pohledech. (Viz. pan. P.Z). Motto: Jedním z hlavních a rozhodujících požadavků, kladených na ÚPD ve vazbě na zachování přírodních a estetických hodnot krajinného rázu, je jednoznačně citlivá ochrana vrchních partií zeleného, nezastavěného horizontu. Takovýto vnímavý přístup k nesporným estetickým kvalitám hořické krajiny je jistou známkou inteligentního a kulturního chování, podporujícího veřejný zájem. Není tomu tak vždy a ne u každého: Ukázkou stupidní arogance stavebníka, byl jeho nedávný počin likvidace ovocného sadu a výstavba chlívků, „doplňujících“ na horizontu panoramatu dominanty Masarykovy věže samostatnosti a kostela Sv. Gotharda. ▼

Proti takovýmto stavbám, v nezastavitelném území, musí nový územní plán dohodnout a stanovit jednoznačně účinná pravidla chování. Doporučený návrh opatření: V P+R vytipované plochy nezastavitelných horizontů, tzn. místa s nejhodnotnějšími identifikačními znaky krajinného rázu, považovat za principiálně nezastavitelné území. Návrhem ÚP je zastavovat výjimečně a pouze po náležitém a odborném zdůvodnění. 30

Střední část Hořického chlumu P.11 + P.12 + P.Y - Střední, zastavěná část Hořického chlumu, opírající se pohledově o horizont H2, si donedávna zachovala typický zelený horizont, korunovaný na ose města dominantou Věže samostatnosti s alejí podél cesty Legií. Horní hranice zástavby na ose města byla vymezena Cikánkou a Malátovou ulicí.Tento skvostně kulturní počin našich předků je z dálkových pohledů poškozen a ze středně blízkých ztracen. Alej je pryč, pohled na horizont je zastavován Švestkovnou. Město na severu ztrácí svůj rozměr, přestává být prostorově definováno. Je nejvyšší čas zachránit co se ještě zachránit dá. Doporučený návrh opatření: V ÚP zachránit, co se ještě zachránit dá.

P.16: - Pohled na plochy zahrad a sadů (západně od vily Anny), které jsou podstatným znakem krajinné a urban. hodnoty území + Porovnání jejich vývoje 1950-2008. Ubylo sadů, přibylo chatek, domů a bazénů. ▲

31

P.16 + P.17: - Pohledové uplatnění latentních a středních horizontů. P.16: - Pohled přes horizonty L3b, L2, a S4a, nízce modelujících terén, ze středně vzdálených pohledů částečně nebo úplně zakrývajících hlavní městskou dominantu, kostel Narození Panny Marie. To platí i pro novou výstavbu východně od Šalounovy ul. P,17: - Uplatnění horizontu L2 v pohledu ze silnice III/32510 na prostor rozvojových ploch při Šalounově ulici. ▼ PROSTOR ŠALOUNOVA - r. 2001

KRAJINNÝ PROSTOR POLOUZAVŘENÝ - (B) Krajinný prostor (B) se částečně překrývá s prostory (A) a (C). Proto jeho problematika nezastavitelných horizontů je převážně totožná s těmito ostatními krajinnými prostory. Jako nezastavitelné plochy je bezpochyby nutno považovat pohledově uplatňující se horizonty severního svahu Gothardu a plochy protilehlého jižního svahu Hořického chlumu. Tzn. především plochy obou částí sochařského parku (včetně rezervních rozvojových ploch soch. parku Sv. Josefa přilehlých k horizontu S7). Při vymezování nezastavitelných horizontů je nutno přihlédnout ještě k dalšímu kritériu a to jsou zpětné pohledy: 1) Z horizontů do krajin. prostorů na městské či protilehlé dominanty. 2) Z urbanistických os na hlavní dominanty města - oba kostely, Věž samostatnosti.

▲ Pohled na kostel Narození Panny Marie z urbanistické osy - západní radiály I/35 - císařské silnice. Obchvatem silnice I/35, výrazné pohledové aspekty z obou radiál byly potlačeny (Bílsko, Mohejlík). O to více by měl nový územní plán chránit nově založenou radiální pohledovou osu ve stopě ulice Antonína Rudla.

32

KRAJINNÝ PROSTOR UZAVŘENÝ - (C) Prostor s nejhodnotnějšími znaky přírodní charakteristiky včetně přírodních hodnot a zásadním významem v krajinném rázu. Z tohoto důvodu byly veškeré plochy pod hlavními horizonty vyhodnoceny jako zásadně nezastavitelné. P.04: - Severní uzavření KP - (C) s vystupující přírodní dominantou Zvičiny (ale také i s poškozeným Klečkovem). P.01 - 03: - Plochy sochařského parku II. - U Sv. Josefa. P.01: Severní uzavření KP - (C) hlavními horizonty H2 a H3 nad středním horizontem S7. P.02: Jižní uzavření KP - (C) hlavním horizontem H4 - hřebenem Gothardu a svažujícím se horizontem S3. P.03: Západní pohled k horizontu S7

E.3.

POUŽITÁ LITERATURA A PODKLADY

1) © Karel Kuča: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, II.díl, Nakladatelství Libri, Praha 1997. 2) © Jiří Škadraba: Lidové stavby, Nakladatelství Argo, 1999. 3) I., II. a III. vojenské mapování: © 1st (2nd) Military Survey, Österreiches Staatsarchiv / Kriegsarchiv, Nottendorfer Gasse 2, A-1030 Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně, Dělnická 21, 434 01 Most © Ministerstvo životního prostředí ČR 4) Mapové podklady: Geoportál: http://geoportal.gov.cz/web/guest /map?openNode =Ortofotosn%C3%ADmky&keywordList=inspire Český úřad zeměměřický a katastrální: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ A závěrem ještě 1 ilustrační obrázek - Podzimní chatky pod rozhlednou:

33