Územní plán Zliv doplňující průzkumy a rozbory
razítko a podpis zpracovatele Vlastiboř 21, 392 01 Soběslav datum vyhotovení: květen 2012 vypracoval: Ing. Jitka Smítková Ing. Jana Burianová zodpovědná osoba: Ing. Vlastimil Smítka číslo paré:
Vymezení řešeného území Průzkumy a rozbory jsou zpracovány na celé správní území obce, resp. města Zliv, které zahrnuje katastrální území Zliv u Českých Budějovic s celkovou výměrou 1421 ha, z toho orná půda tvoří pouze cca 18 %. Ve správním území obce hrají důležitou roli vodní plochy pokrývající více než 46 % území (zejména rybníky Bezdrev, Zlivský a Mydlovarský). V menší míře jsou v řešeném území zastoupeny lesní půdy a trvalé travní porosty. Zahrady a ovocné sady se vyskytují velice poskrovnu. Obec měla k datu 1. 1. 2011 3693 trvale žijících obyvatel, což je téměř dvanáct krát více obyvatel než v roce 1869. Nejstarší písemná zmínka o Zlivi pochází z roku 1409. Na město byla obec povýšena v roce 1960. Město Zliv je územně členěno pod Jihočeský kraj, okres České Budějovice a jeho dopravní napojení na okolí je zajištěno pomocí silnic III. tříd a důležité železniční trati č. 190 spojující České Budějovice s Plzní. Město leží cca 12 km severozápadně od Českých Budějovic, které jsou nejbližším centrem vyšší občanské vybavenosti - obcí s rozšířenou působností, okresním a krajským městem. Samotné město Zliv je obcí s pověřeným obecním úřadem.
Základní charakteristika území Vybrané statistické údaje pro obec Zliv (793272). Tab. 1: Počet obyvatel a domů v obci Zliv v letech 1869 – 2001 Počet obyvatel [1] 317 454 614 1 024 1 280 1 370 1 596 1 368 2 125 2 787 3 547 3 770 3 699
Sčítání v roce 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Poznámky: [1] 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní 1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné 1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu) 2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) [2] 1869 až 1950 - celkový počet domů 1961 až 1980 - počet domů trvale obydlených 1991 a 2001 - celkový počet domů
2
Počet domů [2] 48 60 71 91 118 135 228 314 332 403 504 629 665
Tab. 2: Počet obyvatel v obci Zliv v letech 1971 – 2010 Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Číslo obce 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341 545341
Název obce Stav 1.1. Narození Zemře lí Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv Zliv
2 823 2 934 2 961 3 060 3 111 3 691 4 259 4 423 4 480 4 542 4 508 4 470 4 436 4 402 4 535 4 575 4 649 4 662 4 699 4 722 3 764 3 775 3 790 3 774 3 759 3 779 3 767 3 767 3 741 3 710 3 686 3 669 3 622 3 656 3 706 3 703 3 686 3 704 3 708 3 718
54 53 58 54 77 57 76 90 72 57 51 44 63 58 74 67 62 69 55 46 64 49 51 45 32 30 32 33 25 23 21 31 42 32 43 28 39 40 41 27
20 20 28 24 25 31 38 41 36 49 51 45 54 48 48 35 45 49 42 40 31 36 32 36 29 30 37 35 29 32 29 35 26 27 37 26 31 21 24 22
3
Přistěhovalí
Vystěhovalí
145 86 149 98 189 123 240 116 114 133 80 91 114 244 86 147 109 106 122 102 103 107 65 65 79 72 76 52 42 79 54 55 90 115 66 74 111 104 64 59
68 92 80 77 62 118 114 108 88 127 118 124 157 121 72 105 113 89 112 198 125 105 100 89 62 84 71 76 69 63 63 98 72 70 75 93 101 119 71 89
Přírůstek Přírůstek Přírůstek přirozený migrační ce lkový 34 33 30 30 52 26 38 49 36 8 -1 9 10 26 32 17 20 13 6 33 13 19 9 3 -5 -2 -4 -9 -8 -4 16 5 6 2 8 19 17 5
77 -6 69 21 127 5 126 8 26 6 -38 -33 -43 123 14 42 -4 17 10 -96 -22 2 -35 -24 17 -12 5 -24 -27 16 -9 -43 18 45 -9 -19 10 -15 -7 -30
111 27 99 51 179 31 164 57 62 14 -38 -34 -34 133 40 74 13 37 23 -90 11 15 -16 -15 20 -12 -26 -31 7 -17 -47 34 50 -3 -17 18 4 10 -25
Stav 31.12. 2 934 2 961 3 060 3 111 3 290 4 259 4 423 4 480 4 542 4 556 4 470 4 436 4 402 4 535 4 575 4 649 4 662 4 699 4 722 4 632 3 775 3 790 3 774 3 759 3 779 3 767 3 767 3 741 3 710 3 717 3 669 3 622 3 656 3 706 3 703 3 686 3 704 3 708 3 718 3 693
Tab. 3: Souhrnné údaje za správní území obce Zliv – 1. část
4 5 7 7 9 9 10 10 12 13 13 13 13
16 19 20 21 37
Sledovaný jev Kód obce Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec [2] Vyjíždějící do škol mimo obec [2] Dojíždějící do zaměstnání do obce [2] Dojíždějící do škol do obce [2] Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) Počet trvale obydlených domů Počet trvale obydlených bytů (TOB) z toho podle druhu domu podíl v rodinných domech (%) z toho podle doby výstavby podíl postavených do roku 1945 (%) podíl postavených mezi roky 1946 - 1990 (%) podíl postavených mezi roky 1991 - 2001 (%) Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech zásobovaných pitnou vodou z vodovodu z toho s plynem zavedeným do bytu napojených na kanalizaci
2001 545341 23,4 5,7 4,1 46,3 1 183 260 134 110 6,4 617 1 365 43,4 8,4 83,7 7,8 6 100,0 0,2 97,3 3 691 3 691 6 3 591
Pozn.: Údaje odpovídají územní struktuře platné ke dni sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 1. 3. 2001. Ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. - vyjíždějící (dojíždějící) denně
4
Tab. 4: Souhrnné údaje za správní území obce Zliv – 2. část Sledovaný jev 1 1 1 2 2 3 3 6 8 8 8 8 8 11 11 17 18 18 22 23 24 27 28 29 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 37 37 37 37 37 37
Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet obyvatel ve věku 65 let a více Počet částí obce Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní Počet uchazečů o zaměstnání Počet uchazečů - absolventů Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců Počet dokončených bytů Počet dokončených bytů v rodinných domech Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem Počet lázeňských léčeben Počet lůžek v lázeňských léčebnách Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Orná půda - rozloha (ha) Chmelnice - rozloha (ha) Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Lesní půda - rozloha (ha) Vodní plochy - rozloha (ha) Zastavěné plochy - rozloha (ha) Ostatní plochy - rozloha (ha) Zemědělská půda - rozloha (ha) Celková výměra (ha) Koeficient ekologické stability Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Průměrný věk Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let
Nejčerstvější údaj 3 693 [2] 5 [3] -30 [3] 13,5 [2] 500 [2] 16,7 [2] 615 [2] 1 [2] 6,4 [2] 126 [2] 135 [2] 9 [2] 19 [2] 1 [3] 1 [3] 3 [2] - [2] - [2] 30,0 [2] 59,6 [2] 33,9 [2] 10,2 [2] 46,4 [2] 13,4 [2] 254 [2] - [2] - [2] 26 [2] 2 [2] 145 [2] 190 [2] 659 [2] 25 [2] 121 [2] 427 [2] 1 421 [2] 2,6 [2] 27 [3] 22 [3] 59 [3] 89 [3] 41,5 [2] 2 578 [2]
Poznámky: [1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [2] období: 31. 12. 2010 [3] období: rok 2010
Politika územního rozvoje ČR 2008
V Politice územního rozvoje ČR 2008 je zahrnuto správní území obce Zliv do vymezené rozvojové oblasti České Budějovice OB10. Rozvojová osa ani specifická oblast do území obce nezasahují. Řešené území je zasaženo plochou dopravní infrastruktury ŽD4 (Koridor Plzeň –
5
Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (– Wien)), která se snaží vytvořit podmínky pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničního koridoru, zařazeného do evropské železniční sítě TEN-T. Není předpoklad, že řešené území bude zasaženo plochami nebo koridory technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu, popř. těmi, které svým významem přesahují území jednoho kraje, vymezenými v Politice územního rozvoje ČR 2008.
Územně plánovací dokumentace vydaná krajem
Řešené území územního plánu Zliv je součástí řešeného území Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Ty vymezují: • rozvojovou oblast České Budějovice OB10 • koridor dopravní infrastruktury republikového významu D7 – silnice I/20, D7/6 úsek Češnovice – Dasný (křižovatka se silnicí II/105), koridor pro 4pruhovou silnici v nové stopě, východní obchvat Češnovic a Dasného, vč. přestavby mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/105, koridor proměnné šíře 350 – 800 m, redukován mimo zastavěná území sídel • koridor dopravní infrastruktury republikového významu D14 - Železnice Plzeň – České Budějovice, úsek D14/1 České Budějovice, Nemanice – Zliv, koridor pro zdvoukolejnění stávající železnice, šíře koridoru 200m • nadregionální biokoridor 119 - Řežabinec – K118 • regionální biocentrum 761 - Mokřiny u Vomáčků • územní rezervu nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin PT/F - Blana – územní rezerva pro výhledovou plochu těžby jílů a jílů žáruvzdorných v rámci bilancovaného ložiska výhradního Zahájí – Blana • územní rezervu nadmístního významu pro zásobování plynem Ep/E – VTL plynovod Netolice – Zliv – územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu, šíře koridoru 200 m
Širší územní vztahy
Řešené území se nachází přímo ve středu Jihočeského kraje severozápadně od Českých Budějovic. Město leží v blízkosti silnice I. třídy – I/20 a silnice II. třídy II/105, na které je napojena sítí silnic III. tříd. Dopravně je město obsluhováno silnicemi III/12228, III/12229, III/12230. Dle zásad územního rozvoje zasahuje do východního okraje správního území v Češnovickém cípu koridor dopravní infrastruktury D7/6 pro 4pruhovou silnici v nové stopě, úsek Češnovice – Dasný (křižovatka se silnicí II/105). Dále je ve správním území vymezen koridor dopravní infrastruktury D14/1 železnice Plzeň – České Budějovice, koridor pro zdvoukolejnění stávající železnice. Rozšíření železnice a výstavba nové 4pruhové silnice nabízí nové možnosti rozvoje. V návaznosti na rozšíření dopravní infrastruktury se v sídle může rozvíjet nejen bydlení, ale i výroba a skladování. Mezi technickou infrastrukturu přesahující hranici správního území Zlivi patří teplovod vedoucí z Teplárna Mydlovary. Dále hranice správního území přesahuje elektrické vedení vysokého napětí, komunikační vedení, vysokotlaký plynovod a vodovod. Nejbližšími centry vyšší občanské vybavenosti je město České Budějovice (obec s rozšířenou působností, okresní a krajské město) vzdáleno přibližně 12 km, město Týn nad Vltavou cca 23 km a Město Vodňany cca 22 km. Mezi hlavní občanskou vybavenost patří základní a základní umělecká škola, mateřská škola a dům s pečovatelskou službou. Základní škola je kapacitně naplněna zhruba do poloviny. Základní škola má dva stupně, na které dojíždí děti ze širokého okolí. V některých obcích (např. Zahájí) jsou základní školy pouze 1. stupně. Na druhý stupeň potom žáci dojíždějí často právě do Zlivi. Mateřská škola byla kvůli velkému množství dětí rozšířena o jednu třídu, její kapacita je naplněna. Přestože populace ve Zlivi stárne, v nejbližší době se nepočítá s navyšováním kapacity domu s pečovatelskou službou. Sousedními katastrálními územími (samosprávnými obcemi) jsou na severu k. ú. Mydlovary u Dívčic (obec Mydlovary), severovýchodně k. ú. Zahájí u Hluboké nad Vltavou (obec Zahájí), východně k. ú. Munice (město Hluboká nad Vltavou), jihovýchodně k. ú. Hluboká nad Vltavou (město Hluboká nad Vltavou), jižně k. ú. Dasný (obec Dasný), jihozápadně k. ú. Češnovice (obec Pištín), západně k. ú. Pištín (obec Pištín), severozápadně k. ú. Pašice (obec Pištín).
6
Mydlovary - sousedí převážně lesním porostem - prvky územního systému ekologické stability navázat na stávající biokoridory Zahájí - hranici se převážně táhne podél silnice III/10579 - potřeba navázat prvky územního systému ekologické stability na lokální biokoridory Hluboká nad Vltavou
Dasný
- v podstatě celou hranici tvoří břeh rybníka Bezdrev - prvky územního systému ekologické stability navázat na lokální biocentrum
- hranici tvoří lesní porosty na břehu rybníka Bezdrev - prvky územního systému ekologické stability navázat na lokální biokoridor a biocentrum
Pištín - celá hranici vede lesními porosty na břehu Bezdreva - prvky územního sytému ekologické stability vhodně navázat na nadregionální a lokální biokoridory a biocentra
Hlavní limity využití území a další limitující skutečnosti dle územně analytických podkladů a doplňujících průzkumů a rozborů Územně analytické podklady (dále jen ÚAP) prošly v roce 2010 aktualizací. Projektantovi byla předána zpracovaná data. Na základě těchto dat byly provedeny doplňující průzkumy a rozbory (dále jen doplňující P+R). Z ÚAP a doplňujících P+R vyplynuly tyto limity využití území, popř. další limitující skutečnosti, a v následujících kapitolách také uvedené možné rozvojové směry obce, hodnoty území, střety a problémy v území: • elektrické stanice, elektrická vedení a jejich ochranná pásma • plynové objekty, plynovody a jejich ochranná vedení • teplovod • komunikační zařízení, komunikační vedení a jejich ochranná pásma • radioreleové směrové spoje včetně ochranných pásem • vodní zdroje včetně ochranných pásem vodního zdroje I. stupně, úpravny vody, vodojemy, vodovod včetně ochranného pásma • čistírna odpadních vod, kanalizace včetně ochranného pásma, odpadní zařízení • zóna havarijního plánování JETE • ochranné pásmo radiomajáku – celé katastrální území města Zliv • hřbitov včetně ochranného pásma • silnice včetně ochranných pásem, železniční dráha včetně ochranného pásma, železniční vlečka včetně ochranného pásma, místní a účelové komunikace • územní systém ekologické stability, ochranná zóna nadregionálního biokoridoru, přírodní rezervace U Vomáčků včetně ochranného pásma, evropsky významná lokalita Hlubocké hráze, ptačí oblast Českobudějovické rybníky, přechodně chráněné území lokalita Blana • vodní plochy, vodní toky a lesy, vzdálenost 50 m od okraje lesa • zemědělská půda I. a II. třídy ochrany • uskutečněné investice do zemědělské půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti – odvodnění • urbanisticky hodnotné prostory • ochrana kulturních a architektonických hodnot • koridor dopravní infrastruktury D7, úsek D7/6 (dle zásad územního rozvoje) – na východě v Češnovickém cípu zasahuje malou část správního území • koridor dopravní infrastruktury D14, úsek D14//1 (dle zásad územního rozvoje) • územní rezerva pro těžbu nerostných surovin PT/F (dle zásad územního rozvoje) • dobývací prostory, výhradní ložiska, poddolované území • územní rezerva pro zásobování plynem Ep/E – vysokotlaký plynovod Netolice – Zliv (dle
7
zásad územního rozvoje) – zasahuje v západním okraji do malé části správního území obce
Uspořádání sídla Mapy stabilního katastru z roku 1827 naznačují začátek vývoje sídla Zliv. V těchto letech se jednalo o malou vísku v podobě obestavěné téměř kruhové návsi na břehu rybníka Bezdrev. Původní náves zastoupená zemědělskými usedlostmi postupem let změnila svou tvář a dochovalo se z ní pouze zelené prostranství, dnes prezentované kostelem sv. Václava se vzrostlou zelení – Dolní náměstí. Důvodem zásadních změn v sídle bylo umístění průmyslového závodu, který fakticky určoval vývoj sídla v posledních dvou stoletích. Obraz sídla byl diametrálně změněn a jeho přerod vyústil ve zmiňované povýšení v roce 1960 na město. Tato skutečnost předurčuje i obraz sídla – stavby pro bydlení (rodinné domy i vícepatrové bytové domy) doplněné občanskou vybaveností. Samotné sídlo se do současné doby několikanásobně rozšířilo, a to zejména severně a severozápadně od původní návsi – dnešního Dolního náměstí. Tento směr vychází z určujících faktorů a možností území (zejména v podobě Bezdrevského a Zlivského rybníka, lesního komplexu, postupnému obestavování průmyslového areálu a v neposlední řadě (zejména před rokem 1989) striktní ochraně zemědělské půdy) a je jejich logickým výsledkem. Samotný jednolitý organismus sídla tak vyplňuje prostor mezi Bezdrevským rybníkem společně se železniční dráhou (na jihovýchodě, jihu a jihozápadě) a lesním komplexem (na severozápadě a severu). Občanská vybavenost je vzhledem k velikosti sídla a jeho postavení ve struktuře osídlení na dobré úrovni a je zastoupená zejména městským úřadem, kulturním domem, základní školou, základní uměleckou školou, mateřskou školou, sportovním areálem, městskou knihovnou, poštou, soukromé lékařské ordinace, lékárnou, letním kinem, hasičskou zbrojnicí, domem s pečovatelskou službou, kostelem, hřbitovem, čerpací stanicí a komerční občanskou vybaveností. Stávající využití téměř celého sídla je orientováno na bydlení, především díky dobré dopravní obslužnosti a napojení na nedaleké České Budějovice. Sídlo a jeho uspořádání prošlo velkými změnami. První velký rozvoj sídla byl zaznamenán v souvislosti se založením keramické továrny a šamotky, která v současnosti patří firmě Schiedel a druhou vlnu rozšíření města vyvolalo vybudování nedaleké úpravny uranových rud MAPE Mydlovary. Další rozvoj Zlivi již nebyl tak masivní. Ve správním území obce se nachází dvě solitérní lokality Na překážce a U Vomáčků. Lokalita Na překážce je využívána jak pro bydlení, tak i pro rekreaci. U Vomáčků se nachází budova terénní stanice patřící Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Letní rekreace je soustředěna kolem Mydlovarského rybníka, kde je možno využít jednak možnosti hromadné rekreace – zaplocený areál s možností stanování, ubytování v chatkách, koupání a využití dalších doprovodných služeb včetně občerstvení a jednak množství staveb pro rodinnou rekreaci lemující celý břeh Mydlovarského rybníka. Do jihu správního území města zasahuje také několik chat na břehu rybníka Bezdrev. Možnosti rozvoje sídla V doplňujících průzkumech a rozborech byly vytypovány lokality vhodné pro rozvoj jednotlivých využití v území. Hlavní rozvojové směry bydlení by mohly být jih od sídla (mezi stávající zástavbou a silnicí III/12229 a železnicí – již probíhající využití pro bydlení), severovýchod a východ od sídla v návaznosti na zastavěné území. Vhodný směr rozvoje pro výrobu a sladování by mohl být vzhledem k plánované stavbě 4pruhové silnice mezi obcemi Zliv a Pištín na západním okraji správního území ve výseči mezi silnicemi III/12229 a III/12230. Pro podpoření dalšího vývoje města bude důležité vymezení kvalitních a také využitelných ploch pro výrobu a skladování a především pro bydlení. Nové a vhodné rozvojové plochy pro bydlení zajistí rozvoj sídla a zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel. Nové rozvojové lokality by měly být navrženy s ohledem, resp. v určité návaznosti na urbanistickou strukturu sídla a s ohledem na krajinu. Při návrhu větších rozvojových ploch (především v návaznosti na koridor dopravní infrastruktury D7/6 dle zásad územního rozvoje) je nutné zvážit potřebu zpracování územní studie. Při návrhu nových ploch pro výrobu a skladování je potřeba brát v úvahu i možné negativní vlivy např. eventuální zvýšení dopravy, hluku nebo prašnosti. Tyto problémy lze eliminovat např. správně zvolenými druhy pro výsadbu ochranné a izolační zeleně.
8
Uspořádání krajiny Ve správním území obce je celkem jasně dáno uspořádání krajiny. Vodní plochy zejména v podobě rybníků Bezdrev a Zlivského téměř předělují správní území obce od jihu na severozápad. Východ je prezentován zemědělsky využívanými plochami, naopak sever představují plochy ekologicky stabilnější v podobě lesních porostů s menšími vodními plochami (zejména rybníky Malý Knapr, Velký Knapr, Pacák) obklopujícími Mydlovarský rybník. Samotné sídlo je z jihu a západu obklopeno vodními plochami, ze severu již zmíněným lesním komplexem, východně přímo na sídlo navazuje několik menších lesních ploch, které přecházejí v zemědělsky využívané pozemky, jež dále opět pokračují rozsáhlejším lesním porostem. Uspořádání krajiny by mělo zachovat stávající hodnotnou volnou krajinu a vytvořit dobré předpoklady pro její další rozvoj a ochranu, podmínky a zázemí pro obyvatele a návštěvníky obce, podmínky pro dobrou prostupnost krajiny. Bude nutno prověřit jednotlivé prvky územního systému ekologické stability zejména jejich umístění, velikost, dále je potřeba podporovat jejich údržbu, obnovu a doplnění. Při stanovování podmínek využití území je nutné dbát na posilování retenční schopnosti území, zajištění migrační prostupnosti příčných překážek na tocích, na obnovu hydrodynamických procesů v údolních nivách, a to ve vztahu k posílení biodiverzity a k protipovodňové prevenci, podporovat obnovu břehových porostů a ploch lužních lesů, vytvoření ochranných pásem travních porostů v údolních nivách apod. Dle Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje lze krajinu v okolí Zlivi zahrnout do krajiny rybniční (s vysokým podílem povrchových vod – rybníků). V krajině jsou ve velké míře zastoupeny lesní porosty s plochým reliéfem, se složitými rybničními soustavami propojenými umělými či přirozenými kanály a toky s četnými vlhkými loukami. Jak již bylo popsáno výše, ve správním území obce se nachází prvky územního systému ekologické stability. Jedná se o nadregionální biokoridor Řežabinec a regionální biocentrum Mokřiny u Vomáčků.
Veřejná infrastruktura Vybavení sídla veřejnou infrastrukturou odpovídá velikosti sídla a jeho postavení ve struktuře osídlení. Veřejná infrastruktura je v celém správním území obce poměrně dobře rozvinuta a koncepce dopravy, technické infrastruktury, občanského vybavení a veřejných prostranství jsou stabilizované. V sídle je zastoupeno základní občanské vybavení (viz výše kapitola Uspořádání sídla). Další „náročnější“ občanské vybavení je dostupné zejména v nedalekých Českých Budějovicích. Dopravní infrastruktura Silniční doprava Řešené území je obsluhováno silnicí III/12228 vycházející z centra Zlivi a pokračující severně na Mydlovary a Zahájí; silnicí III/12229 vedoucí z Pištína do Munic, která se dále napojuje na silnice vyšších tříd (I/20, II/105); silnicí III/12230 do Zálužic. Tento základní dopravní skelet je doplněn účelovými a místními komunikace. Vzhledem k síti silnic většinou místního významu s nízkou intenzitou provozu není předpoklad zřizování zcela nových tras komunikací, ale není ani vyloučen. Správní území obce je zasaženo koridorem dopravní infrastruktury republikového významu D7, úsek D7/6 (dle Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje). Tento zásah je však minimální, a to na jihozápadě správního území v jihozápadní části Češnovického cípu. Vzhledem k možnostem využívání krajiny pro rekreaci bude potřeba prověřit (avšak s ohledem na podrobnost a možnosti územního plánu) možnosti rekreačního využití krajiny formou komunikací pro pěší a cyklisty, např. napojení sídla podél komunikace III/55201 na již stávající komunikaci pro cyklisty a pěší vedoucí z Munic. Železniční doprava Správní území obce protíná železniční trať č. 190 spojující České Budějovice s Plzní. V úseku Zliv – Číčenice byla tato trať již zdvoukolejněna. Ve zbylém úseku Nemanice Zliv vymezují zásady územního rozvoje koridor dopravní infrastruktury republikového významu D14 - Železnice Plzeň –
9
České Budějovice, úsek D4/1 České Budějovice, Nemanice – Zliv, který by měl umožnit zdvoukolejnění stávající železnice. Ostatní doprava Letecká, vodní doprava ani logistická centra se správního území obce nedotýkají. Technická infrastruktura Sítě technické infrastruktury zastupují hlavně vodovod, kanalizace, elektrická vedení, komunikační vedení, plynovod. Zásobování vodou Město Zliv má vybudovaný veřejný vodovod. Město je napojeno na vodovod Zliv – Olešník – Dříteň. Zdrojem surové vody jsou tři vrty. Do vodovodu je dodávána i voda z vodárenské soustavy Římov z vodovodní sítě České Budějovice a z vodojemu Hosín. Přírodním zdrojem požární vody je množství rybníků v blízkosti obce. Kanalizace Sídlo je odkanalizováno jednotnou stokovou sítí, která odvádí odpadní vody do čistírny odpadních vod. Kromě výusti z čistírny odpadních vod do rybníka Bezdrev je na kanalizaci ještě jedna výusť. Kapacita stávající čistírny odpadních vod je dostatečná pro čištění odpadních vod z celé obce, a to i v případě vzniku nových rozvojových ploch. Zásobování elektrickou energií Současný stav zásobování elektrickou energií je stabilizován. Zásobování teplem Město Zliv je v současné době zásobeno teplem prostřednictvím teplovodů rozvedených po celém sídle. Původním zdrojem tepla bylo zbytkové teplo z Teplárny Mydlovary, v současnosti je teplovod rozšířen o možnost zásobování teplem vzniklým při spalování štěpek. Zásobování plynem Město není plynofikováno a v tuto chvíli se ani využití tohoto média nepředpokládá. Správní území obce protíná vysokotlaký plynovod, který vede východně a dále severně od obce. Na něj se severovýchodně od obce napojuje středotlaký plynovod, kterým jsou zásobeny areály firem Schiedel, s. r. o. na západě sídla a Imobilia Omikron s. r. o. na severu sídla. Odpadové hospodářství Severně od sídla za stávajícím sportovním areálem se nachází sběrný dvůr. V případě vzniku nových rozvojových ploch bude potřeba rozšířit kapacitu sběrného dvora. V obci není skládka komunálního odpadu, ani skládka tříděného odpadu. Kontejnery na tříděný odpad jsou rozmístěny po celém sídle. Občanské vybavení Občanské vybavení zahrnuté do veřejné infrastruktury je v sídle zastoupeno zejména městským úřadem, kulturním domem, základní školou, základní uměleckou školou, mateřskou školou, sportovním areálem, městskou knihovnou, poštou, letním kinem, hasičskou zbrojnicí, domem s pečovatelskou službou, kostelem, hřbitovem. Další zejména komerční občanskou vybaveností jsou soukromé lékařské ordinace a lékárna. Vzhledem k velikosti sídla situovaného nedaleko krajského města předpokládáme možný rozvoj občanského vybavení zejména komerčního charakteru, ne však masivních rozměrů. Základním doporučením je podpořit zachování stávajících využití s možností dalšího rozvoje v rámci ploch s jiným způsobem využití. Nelze zapomínat na podporu rozvoje ploch pro volnočasové aktivity dětí a mládeže, pro sport a tím zajistit dostatečný prostor pro společenské vyžití obyvatel. Tím budou vytvořeny předpoklady pro možnosti rozvoje tělovýchovy a sportu, rekreace a cestovního ruchu a to nejen v případných monofunkčních plochách občanského vybavení, ale také přípustné, popř. podmíněně přípustné v rámci regulativů ploch s jiným způsobem využití. Pro podporu podnikání a
10
rozvoj cestovního ruchu bude nutno zajistit dostatečné prostory (cyklistika, turistika, hipoturistika apod.). Veřejná prostranství – veřejná zeleň Kostra veřejné zeleně je v sídle tvořena Dolním náměstím s dominantou kostela sv. Václava uprostřed vzrostlé zelně a na něj navazující protáhlé náměstí Míru s hojně zastoupenou vzrostlou zelení po celé jeho délce. Další významnou plochu veřejné zeleně představuje vyvýšenina uprostřed sídla se vzrostlou zelení. V případě navrhování masivnějšího rozvoje sídla bude nutno zvážit vymezení nových ploch pro veřejná prostranství v dostatečné velikosti odpovídající tomuto rozvoji. Možnými směry k rozšíření veřejně přístupné zeleně by mohly být ostrůvkovité lesní porosty, které jsou postupně pohlcovány sídlem a tím pádem se přesouvají z hospodářských lesů spíše do lesů s rekreačním využitím.
Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Území je typické harmonickou krajinou plnou rybníků modelovanou dlouhodobou hospodářskou činností a množstvím kulturních hodnot vytvořených lidskou činností. V územně analytických podkladech a doplňujících průzkumech a rozborech byly vymezeny přírodní, urbanistické, architektonické a civilizační hodnoty, které je třeba respektovat. V textové části územního plánu budou tyto hodnoty zdůrazněny a bude navržena jejich konkrétní ochrana. Za hodnoty jsou považovány i významné krajinné prvky ze zákona či registrované.
•
urbanisticky hodnotné prostory
V samotném sídle Zliv jsou vymezeny dva urbanisticky hodnotné prostory. Jedná se o Dolní náměstí s kostelem sv. Václava doplněným o vzrostlou zeleň a rozsáhlejší návesní prostor s hodnotnou vzrostlou zelení po celé jeho ploše nacházející se na náměstí Míru.
•
kulturní a architektonické hodnoty
Za hodnoty je nutno považovat nejen nemovité kulturní památky (v textu jsou zvýrazněny a podtrženy), ale i sakrální stavby a všechny objekty a stavby, které svou hmotou a tvarem zapadají do obrazu sídla, např.: - čp. 137 v Klostermannově ulici; čp. 72, čp. 80, čp. 98, čp. 201 v Nádražní ulici - dále k hodnotám patří novogotický kostel sv. Václava na Dolním náměstí - kamenný dvouobloukový silniční most u Bezdreva (v současné době nefunkční a ležící mimo stávající silnici) včetně sochy sv. Jana Nepomuckého - kamenný kříž před kostelem sv. Václava, pomník padlým v I. světové válce na Dolním náměstí a další kříže u cest (např. dva křížky u silnice III/ 12229 směrem na Pištín) - socha Šamotáře („Pecháčka“) v jižní části náměstí Míru Je nutné respektovat a chránit veškeré drobné sakrální stavby a výše popsané objekty a stavby vyskytující se v krajině (např. kříže na rozcestích či u cest).
•
přírodní hodnoty -
vodní plochy a toky lesy zemědělský půdní fond – I. a II. třídy ochrany břehové porosty zejména rybníků Bezdreva, Češňovického cípu, Zlivského, Mydlovarského, Pacáka, Malého a Velkého Knapra, Bezdrývky, Předního a Zadního Topole apod. - přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků - evropsky významná lokalita Hlubocké hráze - ptačí oblast Českobudějovické rybníky - přechodně chráněné území lokalita Blana Mezi přírodní hodnoty je možno zařadit téměř každou zeleň v krajině, remízek, či předěl mezi poli, které mají svůj význam a hrají nezastupitelnou roli v krajině, jejím životě a fungování. Mimo les se jedná též o liniové prvky (např. vodní toky s doprovodnými břehovými porosty zejména severně od
11
Zlivského rybníka, zeleň podél silnice III/12229 ze Zlivi do Munic) nebo bodové prvky zeleně. Přírodními hodnotami jsou i vodní nádrže s přirozenými břehy a dnem, vodní a mokřadní společenstva, vlhké louky, olšiny, liniové porosty na hrázích rybníků, říční a potoční nivy. Je potřeba výše popsané přírodní hodnoty chránit a respektovat.
•
civilizační hodnoty
Území je vnímáno především jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená oblast s rozvinutým rybníkářstvím. - technická infrastruktura – napojení na vodovod, kanalizaci zakončenou na čistírně odpadních vod a elektrickou energii, komunikační vedení, teplovod, pro průmyslové závody plynovod - dopravní infrastruktura – nepřímé napojení na silnici I. a II. třídy - občanské vybavení – městský úřad, kulturní dům, základní škola, základní umělecká škola, školka, sportovní areál, městská knihovna, pošta, letní kino, hasičská zbrojnice, dům s pečovatelskou službou, kostel, hřbitov, - atraktivita sídla pro potencionální obyvatele spočívá zejména z hlediska blízkosti a dobré dopravní dostupnosti krajského města - uskutečněné investice do zemědělské půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti – odvodnění - rekreace – převážně letní – především díky kvalitnímu přírodnímu prostředí, množství vodních ploch vhodných ke koupání i sportovnímu rybolovu Ochrana civilizačních hodnot bude spočívat v jejich zachování a doplnění podle potřeb navrhovaného rozvoje řešeného území.
Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky na ochranu veřejného zdraví Při řešení územního plánu je potřeba předcházet negativním účinkům hluku řešením vhodného funkčního rozhraní mezi funkčními plochami s diametrálně rozdílným způsobem využití. Hlavním problémem v této oblasti by mohla být blízkost železniční dráhy vzhledem k bydlení a to nejen navrhovanému (zde by mohla pomoci alespoň drobná opatření odcloňující dráhu, např. v podobě správně zvolené ochranné a izolační zeleně). Požadavky civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu Dle dostupných informací se ve správním území obce nenachází žádné objekty ani zařízení vojenských objektů. Požadavky civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu bude nutno řešit v souladu s požadavky právních předpisů zejména dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Požadavky ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy Téměř celé správní území obce Zliv je protkáno vodními plochami spolu s vodními toky. Ve správním území obce je vymezeno záplavové území Q100 (Bezdrevský potok) a území zvláštní povodně. Je nutno dbát a zlepšovat zadržení vody v místech jejich dopadu, podporovat její zasakování a další drobná opatření, která mohou ovlivnit průběh povodní v níže položených místech. Při využití samotné krajiny je nutné dodržování obecných pravidel zejména pak dodržování skladby porostů, vytváření mezí apod., aby docházelo k zadržování vody a omezila se eroze půdy. Podél vodotečí je nutno zachovávat dostatečný pruh zeleně zabraňující odnosu půdy a zajišťující její zachycení. Je nutno respektovat přístupný zákonný pruh podél břehové hrany pro výkon správy vodního toku.
12
Požadavky na ochranu ložisek nerostných surovin, geologické stavby území Východně od města je vymezeno poddolované území a dobývací prostor Blana (žáruvzdorné jíly). Výhradní ložiska jílů Zahájí - Blana leží jak východně od sídla, tak zahrnuje sever sídla a pokračuje dále severně. Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje je vymezena územní rezerva pro těžbu nerostných surovin PT/F Blana (územní rezerva pro výhledovou plochu těžby jílů a jílů žáruvzdorných v rámci bilancovaného ložiska výhradního Zahájí – Blana). Chráněné ložiskové území ani sesuvné území se dle dostupných informací v řešeném území nevyskytují. Dle map radonového indexu v měřítku 1 : 50 000 lze předpokládat, že převažující radonový index na celém správním území obce je nízký. Ochrana přírody a krajiny V řešeném území se nachází evropsky významná lokalita, ptačí oblast a přírodní rezervace. Evropsky významná lokalita Hlubocké hráze zasahuje pouze v minimálním rozsahu a to jižní cíp rybníka Bezdreva. Ptačí oblast Českobudějovické rybníky představuje ve správním území obce pruh předělující řešené území ze severu na jih a zahrnující zejména rybníky Bezdrev a Zlivský. Zvláště chráněné území Mokřiny u Vomáčků zasahují severozápadní část správního území obce severně od Zlivského rybníka a částečně zasahují i do něj. Přírodní park se v řešeném území nevyskytuje. Východně od obce se nachází přechodně chráněná lokalita Blana (břehule říční), jejíž ochrana se vztahuje na období od 15. 5. do 15. 8. kalendářního roku. Správní území obce je zasaženo regiony lidové architektury Pištínsko a Zlivsko. Při řešení územního plánu je nutno zohlednit také významné krajinné prvky ze zákona (lesy, vodní toky, vodní plochy, rybníky). Do návrhu územního plánu zapracovat územní systém ekologické stability všech hierarchických úrovní včetně stanovení zásad ochrany těchto ploch. V Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje je pro správní území obce Zliv vymezen nadregionální biokoridor 119 (Řežabinec – K118) a regionální biocentrum 761 (Mokřiny u Vomáčků), které je nutno dále zohlednit. Požadavky na ochranu zemědělského půdního fondu a pozemků určených pro plnění funkcí lesa Z půdního fondu v území zabírají cca 30 % zemědělsky obhospodařované pozemky a 13,4 % pozemky lesa. Na základě nové vyhlášky došlo počátkem minulého roku k přetřídění jednotlivých bonit do tříd ochrany zemědělské půdy. Doplňující průzkumy a rozbory již zahrnují tyto aktualizované požadavky. Ve správním území obce je hojně zastoupena III. třída ochrany zemědělské půdy. Naopak nejcennější třídy ochrany, tj. I. a II. třída ochrany zemědělské půdy ve správním území obce zcela chybí. Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti jsou realizovány především východně a jihovýchodně od sídla a v západní části správního území obce. Lesní pozemky se nachází zejména v severní a severovýchodní části správního území obce. Již v této fázi si dovolujeme doporučit, aby stavby, které by mohly být zasaženy pádem stromů, nebyly umísťovány blíže než 25 m od okraje lesa. Požadavky na využívání území dle základních krajinných typů Krajina rybniční: • nezvyšovat intenzifikaci chovu ryb na úkor ekologické únosnosti krajiny • zabránit nadměrné eutrofizaci vod ve formě splachů z okolních zemědělských pozemků • nepovolovat nové stavby bez ohledu na krajinné měřítko a původní hmoty a architekturu tradičních venkovských staveb • nepodporovat intenzivní formy zemědělství a pastevectví zvláště v okolí potočních a říčních niv a v okolí rybníků • nelikvidovat vegetační prvky volné krajiny (aleje, větrolamy, porosty na hrázích, doprovodná a břehová zeleň vodotečí) • dbát na zachování jedinečnosti rybniční krajiny včetně její vysoké ekologické hodnoty a typickému způsobu osídlení • nepotírat necitlivou zástavbu původní urbanistické znaky vesnických sídel
13
Hlavní střety zájmů a problémy v území
Jediným problémem k řešení v územně plánovací dokumentaci v řešeném území vyplývajícím z územně analytických podkladů je záplavové území Bezdrevského potoka. Je nutno řešit problém začlenění navrhovaných zastavitelných ploch a staveb na nich do území a to jak v návaznosti na stávající zastavěné území, tak v návaznosti na volnou krajinu, tj. nezastavěné území. Všechny střety zájmů a problémů v území budou řešeny v souladu s cíli a úkoly územního plánování dle možností a s ohledem na podrobnost územního plánu. Problémy a střety v lokalitách vhodných pro rozvoj bydlení, rozvoj zemědělských a dalších výrobních areálů: P1 - problémy a střety v lokalitách vhodných pro rozvoj bydlení: • P1a - lokalita na jihu sídla mezi silnici III/12229 a železnici, dobrá dopravní dostupnost a možnost napojení na sítě technické infrastruktury, návaznost na zastavěné území – střet s ochranným pásmem silnice III. třídy, ochranným pásmem elektrizační soustavy, ochranným pásmem vodovodu, ochranným pásmem komunikačního vedení, ochranným pásmem kanalizace, ochranným pásmem nadregionálního biokoridoru, ochranným pásmem železniční dráhy, koridorem dopravní infrastruktury D14/1 nadmístního významu • P1b - lokalita na východě sídla, dobrá dopravní dostupnost a možnost napojení na sítě technické infrastruktury, návaznost na zastavěné území – střet se vzdáleností 50 m od okraje lesa, ochranným pásmem elektrizační soustavy, ochranným pásmem vodovodu, radioreléovým směrovým spojem, ochranným pásmem kanalizace, ochranným pásmem plynovodu, ochranným pásmem komunikačního vedení, investicemi do půdy za účelem zlepšení úrodnosti - odvodnění, ochranným pásmem silnice III. třídy, ochranným pásmem železniční dráhy, územím archeologických nálezů, územím zvláštní povodně, výhradním ložiskem, koridorem dopravní infrastruktury pro zdvoukolejnění stávající železnice D14/1 P2 - lokalita možného rozvoje ploch pro výrobu a skladování (lehký průmysl a podobné provozy) do území přinášejí negativní vlivy, střet s územím zvláštní povodně, silnicí včetně ochranného pásma silnice, komunikačním vedením, investicemi do půdy za účelem zlepšení úrodnosti odvodnění a hranicí 50 m od okraje lesa Na základě průzkumů a rozborů byl identifikovány tyto střety zájmů a problémy v území: P3 - střet koridoru dopravní infrastruktury pro zdvoukolejnění železnice D14/1 se zastavěným územím, s ochranným pásmem silnice III/12229, s ochranným pásmem nadregionálního biokoridoru a nadregionálním koridorem 119 (Řežabinec – K118) Za problematické je možno také považovat vlastně všechny stavby rodinných domů, které nekoordinovaně a rychle vznikaly v různých etapách dynamického vývoje sídla. Stavby na sebe často nenavazují hmotou, půdorysným členěním, výškou zástavby či sklonem střechy. Tyto okolnosti pak navozují neharmonický dojem města, resp. jeho částí, a působí rušivě vzhledem k pozorovateli. Tyto problémy již nejsou vzhledem k podrobnosti územního plánu zobrazeny v grafické části jako problémy ani vyjmenovány v tomto dokumentu.
14
