ÚZEMNÍ PLÁN PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

M alá M orava ÚZEMNÍ PLÁN

PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

březen 2010

Malá Morava - Územní plán – Průzkumy a rozbory

Objednatel:

Obec Malá Morava Olomoucký kraj

Pořizovatel:

Městský úřad Šumperk Olomoucký kraj

Zhotovitel:

SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska:

Ing. arch. Alena Koutová

ZPRACOVATELSKÝ TÝM Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa Ing. arch. Václav Kout Mgr. Ludmila Hovorková Mgr. Vít Andrejs Mgr. David Šebesta RNDr. František Bárta Ing. Josef Smíšek Leona Svobodová, DiS. Vlastimil Kašpar Vladimír Kraus Bohdana Koptová IKKO, s.r.o., Hradec Králové

2


OBSAH I.

TEXTOVÁ ČÁST

I.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1. Základní údaje I.A.2. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území I.A.3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje hodnot území I.A.4. Limity využití území I.A.5. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území I.B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.B.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území I.B.2. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích

II.

GRAFICKÁ ČÁST

II.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ II.A.1 Výkres hodnot území

1:5000

II.A.2 Výkres limitů využití území

1:5000

II.A.3 Výkres záměrů na provedení změn v území

1:5000

II.B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ II.B.1 Výkres problémů k řešení

1:5000

3


I. TEXTOVÁ ČÁST

4


OBSAH

I.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1. Základní údaje I.A.1.1. Vymezení řešeného území I.A.1.2. Seznam sledovaných jevů zjištěných v řešeném území

6 6 6

I.A.2. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území I.A.2.1. Širší vztahy I.A.2.2. Popis sledovaných jevů zjištěných v řešeném území

10 10 13

I.A.3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje hodnot území I.A.3.1. Civilizační hodnoty I.A.3.2. Přírodní hodnoty I.A.3.3. Kulturní hodnoty

47 47 47 48

I.A.4. Limity využití území

52

I.A.5. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území

56

I.B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.B.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území I.B.1.1. Vyhodnocení udržitelného rozvoje území I.B.1.1.1. Horninové prostředí a geologie I.B.1.1.2. Vodní režim I.B.1.1.3. Hygiena životního prostředí I.B.1.1.4. Ochrana přírody a krajiny I.B.1.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa I.B.1.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura I.B.1.1.7. Sociodemografické podmínky I.B.1.1.8. Bydlení I.B.1.1.9. Rekreace I.B.1.1.10. Hospodářské podmínky I.B.1.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek

58 58 58 58 59 60 60 61 67 74 78 79 82

I.B.2. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích I.B.2.1. v zásadách územního rozvoje I.B.2.2. v územním plánu I.B.2.3. v regulačním plánu

91 91 91 92

5


I.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE I.A.1.1. Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno katastrálními hranicemi území obce Malá Morava, které tvoří Křivá Voda, Malá Morava, Podlesí-město, Sklené u Malé Moravy, Vlaské, Vojtíškov, Vysoká u Malé Moravy, Vysoký Potok a Zlatý Potok o celkové rozloze 6 830 ha.

I.A.1.2. Seznam sledovaných jevů zjištěných v řešeném území Tabulka z přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. s vyznačením podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území:

Řádek číslo

Sledovaný jev

ÚAP

Doplnění

1 2 3

zastavěné území plochy výroby plochy občanského vybavení

1 -

4 5 6 7 8

plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou

-

2,5,6,8 2,5,6,7,8, 10 8 -

1

7

-

-

1 1 1 1 1 1

5,8,17 5,8 5 6 5,8,15 2,3,6,8

-

-

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

-

6


Řádek číslo

23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68

Sledovaný jev

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma památný strom včetně ochranného pásma biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA 2000 – ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody, včetně ochranných pásem chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma

ÚAP

Doplnění

-

-

1 1 1 1

11 11 11 11 -

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

6 6 6 2,5,18,19 9 2,19 2,19 5,8,18 5,8,18

7


Řádek číslo

69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112

Sledovaný jev

ÚAP

Doplnění

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma výrobna elektřiny včetně ochranného pásma elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování zemním plynem vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem teplovod včetně ochranného pásma elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České Republiky

-

5,8,18,22

1

5,8,18,22 5,8 2,8,12

1

2,8,12

-

-

-

-

1 1 -

8 -

-

-

-

-

-

-

1 1 1 1 1 -

2,8,13 2,8,13 2,8,14 2,8,14 8,15 2,5,6,8 -

8


Řádek číslo

Sledovaný jev

ÚAP

Doplnění

113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114 jiná ochranná pásma 115 ostatní veřejná infrastruktura 116 počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 1 10 117 zastavitelná plocha 118 jiné záměry 2,3,5,8 119 další dostupné informace 2-23 Poznámka: - zjištění neexistence sledovaného jevu vychází z informací poskytnutých pořizovatelem nebo příslušným orgánem státní správy - název zdroje informací pro Doplnění Průzkumů a rozborů je vysvětlen pod příslušným číslem v následující tabulce

Číslo zdroje informací

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Název zdroje informací

Územně analytické podklady (ÚAP) pro správní obvod obce s rozšířenou působností Šumperk, 2008 Územní plán obce (ÚPO) Malá Morava - koncept 2004 Zásady územního rozvoje (ZÚR) Olomouckého kraje, 2009 Politika územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), 2008 Obec Malá Morava ORP Šumperk Krajský úřad Olomouckého kraje Vlastní průzkumy území Úřad práce Šumperk Český statistický úřad Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ČEZ, Distribuce, a.s. Ředitelství silnic a dálnic ČR IDOS mapy KČT Místní program obnovy vesnice Malá Morava Malá Morava – Na hranici Moravy a Čech ve dvou pohořích Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (PRVK OK) Základní vodohospodářská mapa ČR Povodí Moravy, s.p. Ministerstvo životního prostředí ČR Pasportizace kanalizace obce Povodňový plán obce

Poslední podklady pro zpracování doplňujících Průzkumů a rozborů byly poskytnuty ke dni 26. 3. 2010.

9


I.A.2. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ I.A.2.1. Širší vztahy ÚAP: Řešené území obce Malá Morava se nachází při západní hranici Olomouckého kraje, ve správním území obce s rozšířenou působností Šumperk (SO ORP Šumperk), jehož tvoří rovněž západní hranici. Řešené území obce Malá Morava se nachází na rozhraní geomorfologických celků Králický Sněžník, vrcholící stejnojmenným vrcholem (1424 m n. m.), a Hanušovická vrchovina, vrcholící Jeřábem (1003 m n. m.). Jedná se o velmi členité území, které lze charakterizovat jako členitou vrchovinu až plochou hornatinu. Geologicky je tvořeno přeměněnými horninami orlicko-kladského krystalinika. Do řešeného území zasahuje NPR Králický Sněžník, EVL Králický Sněžník a Ptačí oblast Králický Sněžník. Zásobování řešeného území elektrickou energií je realizováno v celém rozsahu systémem 22 kV, výkonově zajištěným z TR110/22 kV Hanušovice. V oblasti telekomunikací a radiokomunikací je prostor řešeného území plně vykryt. Doplnění: Spolu s celým SO ORP Šumperk je součástí Politikou územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008) vymezené Specifické oblasti SOB3 Jeseníky-Králický Sněžník. Spolu s okolními obcemi v regionu je členem Místní akční skupiny Horní Pomoraví, která sdružuje celkem 16 obcí za účelem společného postupu při dosahování rozvoje území. Obec Malá Morava leží mimo významnější dopravní tahy, a to na silnici II/312 (Králíky – Hanušovice) a na železniční trati č. 025 (Dolní Lipka – Hanušovice). Jiné druhy dopravy se v území nevyskytují. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK): Priority územního plánování na území Olomouckého kraje se stanovují s cílem vytvořit vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Řešené území obce se nachází mimo vymezené rozvojové oblasti a rozvojové osy ve vymezené specifické oblasti SOB 4 – Specifická oblast Jeseníky – Králický Sněžník (území obcí s rozšířenou působností Jeseník, Šumperk, Králíky, Rýmařov a Bruntál). V této oblasti se projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, které svým významem přesahují území kraje. Je zde třeba podporovat hospodářský rozvoj a sociální soudržnost a vytvářet tak podmínky pro:

10


-

zlepšení a stabilizaci životní úrovně obyvatel a zlepšení atraktivity území pro investory;

-

přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení;

-

zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury a také zlepšení dostupnosti území;

-

územní předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu, ekologického zemědělství a tradičních řemesel vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích a i v krajině v koordinaci s ochranou přírody a krajiny;

-

vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru (zatravňování, pastvinářství);

-

optimální využívání zejména stávajících areálů a zastavěných ploch, tj. upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území, nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině;

-

stanovení opatření pro zajištění ekologického pilíře v rámci udržitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilíři.

Území specifické oblasti Jeseníky v oblasti cestovního ruchu a rekreace je rozděleno na 8 rekreačních krajinných celků a o území obce Malá Morava byl rozšířen rekreační krajinný celek Staré Město. V souladu s principy stanovenými pro rozvoj v jednotlivých RKC se navrhuje řešit dobudování komplexní infrastruktury cestovního ruchu v podrobnější územně plánovací dokumentaci (územní plán) obce. Při jejich zpracování vycházet z těchto doporučení: -

rozvoj lůžkových kapacit realizovat v celoročně využitelných ubytovacích zařízeních, která by soustředila další základní, vyšší i specifickou vybavenost a to v rozsahu a struktuře odpovídající významu a obslužné funkci střediska;

-

uplatňovat prioritu rozvoje hromadné rekreace (především penziony s kapacitou do 50 lůžek); významnou pozici by mělo získat ubytování v soukromí (soukromé byty, prázdninové byty, penziony), omezuje se zde rozvoj individuální rekreace, přírůstek kapacit bude realizován pouze výjimečně a výhradně přeměnou původních venkovských objektů na rekreační chalupy v souladu se ZÚR OK;

-

při zabezpečení nároků ubytovaných a pasantních návštěvníků se klade důraz na odpovídající rozvoj dalších standardních a specifických zařízení občanské vybavenosti a služeb ve střediscích cestovního ruchu a rekreace, a to především v oblasti stravování, maloobchodu, služeb, sportovně technické vybavenosti a kultury, které by zásadním způsobem povýšily kvalitu rekreačního procesu a atraktivitu území a rozmanitostí nabídky rekreačních činností a služeb, tak, aby přispěly k racionálnějšímu využití území, a to i mimo hlavní turistickou sezónu;

-

preferovat rozvoj „měkké turistiky“ (tzv. ekoturistiky) – ubytování ve venkovských chalupách, pohyb v přírodě vlastní silou (pěšky, na kole, na bezmotorových plavidlech) a další způsoby ekologické přepravy. Žádoucí je postupně dobudovat síť turistických stezek, cyklostezek a zimních běžeckých tratí, tímto způsobem posílit propojení turistických aktivit v jednotlivých obcích a napomoct tak v nich k využití potřebného zázemí. Lze tím do určité míry omezit, resp. zmírnit tlak na budování nových hotelů, penzionů, parkovišť a dalších komunikací uvnitř chráněných a turisticky atraktivních území.

Záměry převzaté z platných ÚP VÚC Jeseníky a Olomoucké aglomerace do Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje:

11


-

vodní hospodářství: rezerva – lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod – suchý poldr (dotčené katastrální území: Malá Morava, Červený Potok) = V2,

rezerva – lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod (dotčené katastrální území: Malá Morava, Vlaské) = V5. Poznámka: chybně v ZÚR OK u V5 uveden výčet k.ú. – do území k.ú. Malá Morava nezasahuje, naopak zasahuje do k.ú. Vojtíškov. Zásady využití území dotčených ochranou nerostných surovin: Ložisko č. 151 - název: Sklené u Malé Moravy – surovina: SK; odůvodnění, návrh zásad využití objektu: netěženo, neuvažováno s těžbou, objekt částečně dotčen limity ochrany přírody – 1c zásady využití objektu upřesní územní plán obce a dále 1f (EIA); poznámka: odlehlost, CHOPAV, Natura 2000 Koncepce ochrany kulturních a civilizačních hodnot: Území obce Malá Morava je zařazeno do kulturní krajiny oblasti Hanušovická vrchovina (dále vymezena v rámci správních sídel Staré Město, Šléglov, Vikantice, Jindřichov, Hanušovice). Oblast je cenná pro jedinečné přírodní scenérie plné dalekých výhledů, které uzavírají mohutné hřbety nejvyšších jesenických vrcholů, pro zástavbu soustředěnou do malebných podhorských osad a pro množství historicky cenných staveb a areálů. Drobné členění krajiny, remízky s původními mezemi, jejich prostorové uspořádání tvoří hodnotný rámec dochované architektury usedlostí, které si ve většině udržely původní ráz, typický pro danou oblast. Původní charakter, materiály, stavební sloh je patrný u mnoha dalších dochovaných společensky významných staveb (kaple, kapličky, boží muka,hřbitovy,hostince,památníky apod.). Krajina je charakteristická rozptýlenou zástavbou, která s krajinnými úpravami vytváří kultivovaný harmonický celek. Koncepce územního systému ekologické stability (ÚSES): Při využití území respektovat návrh nadregionálních a regionálních prvků ÚSES.

BIOCENTRA Číslo Název 64 Raškov 358 Králický Sněžník 443 Moravský Karlov 479 Kámen

Číslo K 80 K 84 RK 831 RK 832 RK 833

BIOKORIDORY Charakter (cílové ekosystémy) mezofilní bučiná osa mezofilní bučiná osa mezofilní bučinné až horské mezofilní bučinné až horské mezofilní bučinné až horské

Charakter (cílové ekosystémy) mezofilní bučinné horské mezofilní bučinné mezofilní bučinné

Úroveň nadregionální regionální regionální regionální

Úroveň nadregionální osa nadregionální osa regionální biokoridor regionální biokoridor regionální biokoridor

12


I.A.2.2. Popis sledovaných jevů zjištěných v řešeném území 1 - zastavěné území ÚAP: Zastavěné území je tvořeno zastavěnými územími všech částí obce vymezenými v ÚAP dle Konceptu ÚPO. Doplnění: --2 - plochy výroby ÚAP: --Doplnění: Nejvýznamnější ekonomické výrobní subjekty v obci: Název firmy Farma Morava, s.r.o. Rozhled Morava, spol. s.r.o. Botpal, s.r.o. Šumperk

Malá Morava 74

Počet zaměstnanců 30

zemědělská výroba

Malá Morava 74

2


5

jatka a výrobna uzenin

35

dřevozpracující podnik

2

pstruží líheň

6 2 1 1 1 2 2

stavební firma stavební firma tesařská výroba tesařská výroba zednické práce podlahářské práce výroba nábytku

Sídlo podniku

provozovna Malá Morava 1 Vlaské 4

Hanušovická lesní, a.s. Pstruhařství Vysoký Vysoký Potok 4 Potok Ceh Jaroslav Vysoký Potok 4 Šiko Roman Malá Morava 21 Šiko Jan Malá Morava 21 Morong Miroslav Vysoký Potok 35 Markovský Roman Malá Morava 95 Morong Štefan Vysoký Potok 25 Morong Marek Vysoký Potok 25 Zdroj: Obecní úřad Malá Morava

Předmět činnosti

V obci svou činnost provozuje 126 podnikatelských subjektů k 31. 12. 2008. Podle převažující činnosti se jedná zejména o obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; stavebnictví; zemědělství, lesnictví, rybolov. Všechny podnikatelské subjekty lze zařadit do kategorie malého a středního podnikání. Nejvýznamnější ekonomické subjekty v obci jsou Hanušovická lesní, a.s. (35 zaměstnanců) a Farma Morava (30 zaměstnanců). Ostatní firmy mají nejvýše 6 zaměstnanců. Velmi silně je zastoupena kategorie pracujících na vlastní účet, tj. firem bez jediného zaměstnance.

13


3 - plochy občanského vybavení ÚAP: --Doplnění: Školství: ■ Mateřská škola Ubytování a stravování: ■ Chalupa Vojtíškov (chalupa,10 lůžek, k dispozici kulečník, stolní fotbal, stolní tenis, bazén a tenisový kurt) ■ Chata U Strašidla (chata, 6 lůžek) ■ Chata Zlatěnka (chata, 20 lůžek) ■ Penzion Zlatý Potok (penzion, 13 lůžek + 4 přistýlky) ■ Severomoravská chata (chata,100 lůžek, k dispozici hřiště, stolní tenis, salonek, gril) ■ Horský hotel Figura (hotel, 45 lůžek, k dispozici bazén, fitcentrum, sauna, solárium, bar) TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ: ■ lyžařský areál Severomoravská chata ■ cyklotrasa Velikost sídla i funkce ve struktuře osídlení ovlivňuje také stávající skladbu i rozsah občanského vybavení a služeb. Doplnění rozboru situace v oboru občanského vybavení je popsán v následujícím textu: VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA: Správa a řízení: v obci: ■ Obecní úřad ■ Hasičská zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů Podlesí dojížďka:

■ Pošta, spořitelna - Hanušovice ■ Matrika - Hanušovice ■ Finanční úřad - Šumperk ■ Stavební úřad - Hanušovice ■ Katastrální úřad - Šumperk ■ Policie ČR, obvodní oddělení - Šumperk ■Hasičská zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů (kategorie Hanušovice ■ Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje Šumperk ■ Objekty civilní ochrany - Šumperk

JPO

II)

Školství: v obci:

■ Mateřská škola - pro děti ve věku 3-6 let

dojížďka:

■ Základní škola - 1. - 9. ročník - Hanušovice ■ Základní umělecká škola - Šumperk ■ Víceleté gymnázium - Šumperk ■Střední a učňovské školy - studenti dojíždějí převážně do Šumperka, Olomouce a Králík ■ Vyšší a vysoké školy - studenti dojíždějí do Olomouce

14


Zdravotní péče: dojížďka:

■ Praktický lékař pro dospělé - Hanušovice ■ Praktický lékař pro děti a mladistvé - Hanušovice ■ Stomatologická ordinace - Hanušovice ■ Poliklinika, ordinace specializovaných lékařů - Šumperk, Hanušovice ■ Nemocnice, pohotovostní služba - Oblastní nemocnice Šumperk, Fakultní nemocnice Olomouc ■ Sídlo rychlé záchranné pomoci (RZP) - Šumperk ■ Letecká záchranná služba - Olomouc Hlavním nedostatkem, dle dotazníku vyplněného obecním úřadem, je velmi dlouhá dojezdová doba pro příjezd rychlé záchranné pomoci a také špatná dostupnost ordinací nejen praktických lékařů, ale i specializovaných ordinací lékařů (Hanušovice, Králíky, Šumperk). Sociální péče: ■ v obci nejsou k dispozici žádná zařízení poskytující sociální péči ■ peněžní sociální dávky vypláceny Městským úřadem Hanušovice Kultura: ■ Veřejná knihovna - v místních částech Malá Morava a Podlesí ■ Kulturní dům - v místní části Malá Morava ■ Hřbitov - v místních částech Malá Morava, Podlesí, Vojtíškov ■Kostel Nanebevzetí Panny Marie v místní části Malá Morava, kostel sv. Máří Magdalény v místní části Podlesí, kostel v místní části Vojtíškov, 2 kaple Nejsvětější Trojice v místních částech Vysoká a Vysoký Potok Za dalšími kulturními zařízeními (např. divadlo, kino aj.) dojíždí občané např. do Hanušovic, Králík, Šumperka nebo Olomouce. Spolková činnost: ■ Sbor dobrovolných hasičů Podlesí ■ Myslivecké sdružení Horal Malá Morava ■ Myslivecké sdružení Pod Jeřábem Podlesí ■ Spolek chatařů Vysoká i Malé Moravy ■ TJ Sokol Malá Morava ■ Alienteam.cz - klub pro trávení volného času Činnost spolků v obci se významně podílí na sounáležitosti obyvatel s daným územím, přispívá ke zvýšení vzdělanosti, nabízí širokou škálu volnočasových a sportovních aktivit atd. Obecní úřad jako jednu z hlavních priorit pro rozvoj obce uvedl i podporu rozvoje kulturního a společenského života v obci. I společenský život je v obci velmi důležitý a přispívá k sounáležitosti obyvatel, jejich vzdělání, odpočinku a relaxaci. KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ: Služby: ■ Obchod se smíšeným zbožím, 3x - v místních částech Malá Morava, Podlesí a Vojtíškov ■ Dalšími podnikatelskými subjekty jsou z oborového hlediska: dřevovýroba, stavební řemesla, tesařská výroba, výroba uzenin, pstruhařství, zemědělství. Nabídka služeb v obci není dostačující. Za dalšími službami a nákupními možnostmi jsou občané nuceni dojíždět především do okolních měst Králíky, Hanušovice a Šumperk.

15


Spádovým centrem s vyšší nabídkou nákupních možností, služeb a finančních služeb jsou města Hanušovice a Šumperk. Ubytování a stravování: ■ Penzion Sport Vojtíškov (90 lůžek, k dispozici: sportovní areál, venkovní bazén, 2 velké ohniště s posezením a grilem, vlastní lyžařský vlek a sjezdová trať, hospůdka, jídelna, vinárna) ■ Penzion Zlatý Potok, Malá Morava (90 lůžek, k dispozici: venkovní gril, bazén, tenisový kurt, vlastní osvětlená sjezdovka, možnost rybaření, pěších výletů a výletů na kole a také možnost vyjížděk na koni) ■ Penzion Tones, Podlesí (2 prostorné apartmány, k dispozici: bar, sauna, společenská místnost) ■ Horská chata, Vojtíškov (6+1 lůžko, plně vybavená) ■ Severomoravská chata, Podlesí (k dispozici také: vlastní lyžařský areál, restaurace) ■ Penzion Zámeček, Malá Morava - Vlaské (23 lůžek, k dispozici: domácí kuchyně, turistické vycházky, cykloturistické trasy, možnost rybolovu v pstruhových vodách) ■ Horská chata - Vysoká (10 lůžek, k dispozici: krytý bazén, sauna, vybavená kuchyň, společenská místnost) ■ Rybářská bašta, Malá Morava - Vysoký Potok (10 lůžek, restaurace s rybími specialitami, možnost chytání ryb na udici, k dispozici: dětské hřiště s prolézačkami) ■ Penzion Arivaranch, Podlesí (10 lůžek, k dispozici: vybavená kuchyň, možnost vyjížděk na koni) ■ Medová chaloupka, Malá Morava - Vysoká (8 lůžek, plně vybavená) TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ: ■ Hřiště (2x obecní, 1x Alienteam Malá Morava, 1x TJ Sokol Malá Morava) ■ Sportovní areál - u Penzionu Sport v místní části Vojtíškov (8 hřišť - 3 kurty na volejbal, tenisový kurt, 2 fotbalová hřiště na malou kopanou, tréninkový kurt - antuka - na volejbal, nohejbal, basketbal, tréninkový kurt - písek) ■Sjezdová trať s vlekem (areál Severomoravská chata, u Penzionu Zlatý Potok a u Penzionu Sport Vojtíškov ■ Lyžařské běžecké tratě ■ Možnost rybolovu v pstruhových vodách ■ Možnost vyjížděk na koni ■ Turistická trasa a cyklostezky Obec postrádá víceúčelové sportoviště pro trávení volného času a pro další sportovní a společenské aktivity. Za dalšími zařízeními pro rekreační vyžití, tělovýchovu a sport vyjíždějí obyvatelé obce do okolních obcí či do větších center osídlení - např. do Hanušovic, Velkých Losin, Šumperku aj. 4 - plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ÚAP: --Doplnění: Tento typ ploch se nachází v části obce Podlesí (do roku 1945 městečko Krumperky). V části území je nutná asanace, v části (prostor náměstí) se nachází řada dosud nevyužívaných objektů.

16


8 - nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma ÚAP: V obci je 10 nemovitých kulturních památek zapsaných do Seznamu nemovitých kulturních památek: - kostel Nanebevzetí Panny Marie, socha Panny Marie Immaculaty - v místní části Podlesí: kostel sv.Máří Magdalény, sloup se sousoším – Mariánský sloup, fara, měšťanský dům čp. 65 - v místní části Vlaské: socha Panny Marie Immaculaty, socha sv. Jana Nepomuckého - v místní části Vysoká: kaple Nejsvětější Trojice - v místní části Vysoký Potok: kaple Nejsvětějsí Trojice Doplnění: V textové části ÚAP je chybně uveden jako nemovitá kulturní památka zapsaná do Seznamu nemovitých kulturních památek měšťanský dům čp. 65. V následující tabulce jsou podrobně popsány nemovité kulturní památky na území obce, které jsou zapsány do Seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Obec

Obec Číslo s rozšířenou rejstříku působností ÚSKP

Památka

Malá Malá Morava Morava

Šumperk

16456/81017

Malá Morava Malá Morava Malá Morava

Malá Morava Podlesí

Šumperk

Podlesí

Šumperk

20580/81018 29497/81086 33413/81087

Malá Podlesí Morava

Šumperk

100201

kostel Nanebevzetí P. Marie socha P. Marie Immaculaty kostel sv. Máří Magdalény sloup se sousoším Mariánský sloup fara 1

Malá Vlaské Morava

Šumperk

102316

Malá Vlaské Morava

Šumperk

101943

Malá Vysoká Morava

Šumperk

14045/82134

Malá Vysoký Morava Potok

Šumperk

29979/82135

Část obce

Šumperk

socha Panny Marie Immaculaty socha sv. Jana Nepomuckého

kaple Nejsvětější Trojice kaple

Čp. Ulice, náměstí /umístění

Památkou od: 3. 5. 1958

3. 5.1958 3. 5. 1958 3. 5. 1958

u kostela sv. 19. 3. 2003 Máří Magdalény při cestě do 4. 5. 2007 Hanušovic vpravo u 6. 9. 2006 silnice Podlesí – Malá Morava západní část 3. 5. 1958 obce střed obce, u místní komunikace vpravo od silnice

3. 5. 1958

17


11 - urbanistické hodnoty ÚAP: V obci je touto hodnotou vojenská památka – srub a pás objektů pevnostního opevnění při severozápadní části řešeného území. Doplnění: Vojenská památka v obci Malá Morava je Pěchotní srub KS 5, tento srub je přístupný pouze z obce Dolní Morava, bylo by dobré zvážit možnost propojení turistickou, případně cyklistickou stezkou z obce Malá Morava. Významnou urbanistickou hodnotou je založení části Podlesí (bývalé městečko Krumperky) na pravidelném půdoryse.

13 - historicky významná stavba, soubor ÚAP: Dle údajů uvedených v územně analytických podkladech jsou na území obce tyto historicky významné stavby: vojenský bunkr a rodiště otce hudebního skladatele Franze Schuberta. Doplnění: Historicky významnou stavbou je v obci také budova staré radnice v části Podlesí.

14 - architektonicky cenná stavba, soubor ÚAP: K těmto stavbám v obci patří:

- 6 památníků padlým, I. sv. válka ( tyto památníky se nacházejí v místních částech Vojtíškov, Sklené, Malá Morava, Podlesí, Vlaské a Vysoká u Malé Moravy) - budova MŠ, stará budova - radnice - kašna - fara - kaple - socha Panny Marie - budova bývalé školy - požární zbrojnice, stará budova

Doplnění: Na území obce jsou dále zemědělské kamenné stavby - terasy, valy v okolí Malé Moravy, Skleného a Vojtíškova z 18. století.

18


16 - území s archeologickými nálezy ÚAP: --Doplnění: Dle předaných podkladů jsou na území obce území s archeologickými nálezy (k.ú. Malá Morava, k. ú. Vojtíškov). 19 - místo významné události ÚAP: Dle údajů uvedených v ÚAP jsou na území obce 3 místa významných událostí: kaplička Svaté Trojice (poutní místo, místní část Vysoký Potok), historické náměstí (místní část Podlesí) a kaplička Nejsvětější Trojice (poutní místo, místní část Vysoká). Doplnění: ---

20 - významný vyhlídkový bod ÚAP: Dle údajů uvedených v ÚAP jsou na území obce 2 významné vyhlídkové body, oba se nacházejí u Severomoravské chaty (vyhlídka a rozhledna). Doplnění: Řešené území obce Malá Morava je velmi členité a bohaté na místa a návrší se zajímavým výhledem do kraje, na okolní horské masívy Králického Sněžníku, Orlických a Rychlebských hor, Hanušovické vrchoviny a Hrubého Jeseníku. Z těchto míst je možno vyzdvihnout vyhlídku u Severomoravské chaty.

21 - územní systém ekologické stability ÚAP: V řešeném území je vymezen nadregionální a regionální ÚSES.

Doplnění: V řešeném území byla kostra ekologické stability vymezena v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje, a to pro nadregionální a regionální úroveň. Místní systém ekologické stability je zpracován v generelu místního územního systému ekologické stability. Takto vymezené kostry územního systému ekologické stability budou pro zpracování územního plánu. Na severním okraji k.ú. Sklené, v prostoru Souš (1224 m), Velká Šindelná, Tetřeví hora (1251 m), Chlum (1119 m), je regionální biocentrum 358 – Králický Sněžník, v místech, kde je stávající zvláště chráněné území přírody – NPR Kralický Sněžník.

19


Z tohoto území vychází nadregionální biokoridor 84, který je veden po hřebeni Sviní hory (1074 m) na vrch Kámen (829 m), kde je situováno další regionální biocentrum 479 – Kámen. Odtud sestupuje trasa biokoridoru do údolí řeky Moravy, vyhýbá se zastavěnému území Malé Moravy a pokračuje na druhém svahu údolí přes k.ú. Zlatý Potok na vrch Jeřáb (1003 m). V ochranném pásmu tohoto nadregionálního biokoridoru je kromě k.ú. Křivá Voda a části k.ú. Vojtíškov celé správní území obce Malá Morava. Na vrchu Sviní hora navazuje na tento NRBK 84 směrem jihovýchodním navrhovaný regionální biokoridor 833. Na jihovýchodním konci navazuje RBK 833 na stávající nadregionální biocentrum 64 – Raškov, které se dotýká správního území obce Malá Morava na jeho jihovýchodním okraji. V tomto prostoru z NRBC 64 vychází regionální biokoridor 832. Na jižním okraji k.ú. v místě prameniště Březné navazuje RBK 832 na regionální biocentrum 443 – Moravský Karlov. Na západní straně je RBC 443 propojeno s NRBK 84 regionálním biokoridorem 831. Prvky nadregionálního ÚSES 1. Nadregionální biokoridor NRBK 84 k.ú. Sklené, Malá Morava, Velký Potok, Zlatý Potok funkční Dominantní dřevinou je smrk, místy provázaný modřínem a jedlí. Z listnatých dřevin je nejvíce zastoupený buk s klenem, ojediněle jilm horský. Z hlediska typologického jsou hospodářské lesy zařazeny do 5. - 7. vegetačního stupně s převažujícími trofickými řadami A, AB a B. Na osu nadregionálního biokoridoru navazují regionální a lokální biokoridory s hospodářskými porosty se shodnou typologickou klasifikací. 2. Nadregionální biokoridor NRBK 80 k.ú. Vysoký Potok funkční Dominantní dřevinou je smrk prostoupený původními dřevinami, tj. bukem a jedlí, místy i klenem. Jde převážně o ekologickou řadu A a B. 3. Nadregionální biocentrum NRBC 64 – Raškov k.ú. Podlesí-město, Křivá Voda funkční Zasahuje do západního okraje řešeného území s dominantní dřevinou smrkem, který je doplněný porosty bučin. Cílovým ekosystémem jsou v tomto NRBC mezofilní bučiny. Prvky regionálního ÚSES 1. Biocentrum RBC 479 Kámen k.ú. Malá Morava funkční STG: 5A3, 5AB3, 5BC3, 6A2, 6BC3, rozloha 48 ha, kultura: les Ekotop: Lesní porosty na bývalé zemědělské půdě převážně s JV, J a JZ expozicí s nejvyšším vrcholem – Kámen (829 m n.m.) Biota: Nekvalitní smrkové porosty různých věkových kategorií, místy prostoupené listnatými dřevinami, tvořené bukem, klenem, břízou a jehličnatými dřevinami – modřínem a jedlí. Typologicky byly lesní porosty zařazeny do svěží, kyselé, chudé a bohaté jedlové bučiny, kyselé, chudé, vlhké a skeletové bučiny.

20


Návrh opatření: Předčasová obnova nekvalitních porostů s převodem na jedlové bučiny. 2. Regionální biocentrum RBC 358 Králický Sněžník k.ú. Sklené u Malé Moravy funkční Biocentrum je tvořeno převážně druhotnými smrkovými porosty zčásti tvořené horskými smrčinami se zbytky horských bučin. 3. Regionální biocentrum RBK 443 Moravský Karlov k.ú. Zlatý Potok funkční Biocentrum zasahuje do východní části řešeného území. Je tvořeno převážně hospodářskými smrkovými porosty se zbytky bukových porostů. Cílovým ekosystémem jsou v tomto RBC mezofilní bučiny. 4. Regionální biokoridor RBK 832 k.ú. Vysoký potok, Polesí funkční Obdobné typologické a ekologické zařazení a hospodářské porosty jako u NRBK. 5. Regionální biokoridor RBK 833 k.ú. Vojtíškov, Vlaské, Sklené funkční Obdobné typologické a ekologické zařazení a hospodářské porosty jako u NRBK. 6. Regionální biokoridor RBK 831 k.ú. Malá Morava, Zlatý Potok funkční Obdobné typologické a ekologické zařazení a hospodářské porosty jako u NRBK.

Lokální ÚSES Výčet jednotlivých prvků lokálního systému ekologické stability: 1. Biocentrum LBC 1 Sviní hora k.ú. Sklené funkční STG: 5A3, rozloha 3,5 ha, kultura: les Ekotop: Střední až příkrý kamenitý a balvanitý jihozápadní svah v rozmezí nadmořských výšek 930 – 1040 m. Na rule ranker s písčitohlinitou půdou, balvanitou, mírně vlhkou a kyselou. 2. Biocentrum LBC 2 U Johanesa k.ú. Sklené funkční STG: 6A3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Střední západní svah v rozmezí nadmořských výšek 1050 – 1088 m, v horní části svah přechází v plošinu. Na rule oligotrofní horská hnědozem – podzolovaná s písčitohlinitou až štěrkovitou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a kyselou půdou.

21


3. Biocentrum LBC 3 U sedmi cest k.ú. Sklené funkční STG: 6A3, rozloha 4,5 ha, kultura: les Ekotop: Střední část prudkého svahu v rozmezí nadmořských výšek 950 – 1060 m. Na rule humusový podzol s písčitohlinitou, štěrkovitou a kamenitou půdou, čerstvě vlhkou a kyselou. 4. Biocentrum LBC 4 Souš k.ú. Sklené funkční STG: 7A3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Východní svah v rozmezí nadmořských výšek 1210 – 1200 m. Na rule humusový podzol s půdou hlinitopísčitou, štěrkopískovou, středně hlubokou a kyselou. 5. Biocentrum LBC 5 Na močálech k.ú. Sklené funkční STG: 7A3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Východní až jihovýchodní svah v rozmezí nadmořských výšek 1210 – 1244 m. Na rule humusový podzol s půdou hlinitopísčitou, štěrkovitou, středně hlubokou a kyselou. 6. Biocentrum LBC 6 Podbělka k.ú. Sklené funkční STG: 7A3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Jižní svah v rozmezí nadmořských výšek 1230 – 1290 m. Na rule humusový podzol s půdou hlinitopísčitou, štěrkovitou, středně hlubokou a kyselou. 7. Biocentrum LBC 7 Milíř k.ú. Sklené, Velká Morava funkční rozloha 5 ha Lokální biocentrum je převzato LÚSES Velká Morava, okres Ústí nad Orlicí, kde bylo popsáno pod číslem LB26. Poznámka: toto biocentrum není v grafické části znázorněno, protože v tomto prostoru je navrženo regionální biocentrum RBC 358 8. Biocentrum LBC 8 Velká Šindelná k.ú. Sklené funkční STG: 6A3, rozloha 3,5 ha, kultura: les Ekotop: Střední svah s jižní expozicí v rozmezí nadmořských výšek 1150 – 1175 m. Na rule humusový podzol s půdou písčitohlinitou, štěrkovitou a kamenitou, čerstvě vlhkou a kyselou. 9. Biocentrum LBC 9 U zatáčky k.ú. Chrastice funkční STG: 5BC3, rozloha 4,5 ha, kultura: les 10. Biocentrum LBC 10 Sklené k.ú. Sklené funkční

22


STG: 5A3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Střední až příkrý kamenitý západní svah v rozmezí nadmořských výšek 770 – 880 m. Na rule trouchový ranker s písčitohlinitou půdou, kamenitou, mělkou, mírně vlhkou a kyselou. 11. Biocentrum LBC 17 K Velké Moravě k.ú. Malá Morava funkční STG: 5BC4, rozloha 4,5 ha, kultura: les a louka Ekotop: Biocentrum leží na plošině s přilehlým JV mírným svahem v nadmořské výšce 590 – 610 m. Převažujícím půdním typem je oligomezotrofní podzolová hnědozem se surovým humusem a aciditou středně až silně kyselou. Půda je hlinitopísčitá, středně hluboká a čerstvě vlhká. 12. Biocentrum LBC 16 Strýčkův les k.ú. Malá Morava funkční STG: 5AB3, rozloha 4 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na mírném až středním svahu s JZ expozicí v nadmořské výšce 650 – 710 m. Půdním typem je oligomezotrofní hnědozem, moder, acidita slabě kyselá, půda je písčitohlinitá až štěrkovitá, místy kamenitá až balvanitá, středně hluboká, čerstvě vlhká a drobivá. 13. Biocentrum LBC 15 Malá Morava k.ú. Malá Morava funkční STG: 5AB3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na středním až prudkém svahu s JZ expozicí včetně aluvia v nadmořské výšce 520 – 570 m. Půdním typem je oligomezotrofní hnědozem, moder, acidita slabě kyselá, půda je písčitohlinitá až štěrkovitá, místy kamenitá až balvanitá, středně hluboká, čerstvě vlhká a drobivá. 14. Biocentrum LBC 14 Rybníček k.ú. Zlatý Potok funkční STG: 4BC4, rozloha 4,5 ha, kultura: louka, potok a rybník Ekotop a biota: Na mírně svažité louce a pastvině úžlabina s potokem a rybníčkem je nepravidelně lemována převážně středně vyspělými až vyspělými jedinci olše lepkavé, olše šedé, vrby křehké, vrby jívy, vrby ušaté, jasanu, osiky, na sušších místech bříza, smrk, jeřáb, bez černý a růže šípková. Podél potoka a zvláště u rybníčku vlhkomilné, pobřežní a bažinaté rostliny včetně rákosin. 15. Biocentrum LBC 13 Na pramenech k.ú. Zlatý Potok funkční STG: 5BC4, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost v ploché úžlabině se S expozicí v nadmořské výšce 610 – 640 m. Vodou obohacená úžlabina s oglejenou mezotrofní hnědozemí, hnědým glejem, mullovým moderem a neutrální aciditou. Půda je hlinitopísčitá až jílovitá, středně hluboká, vlhká a vazká. 16. Biocentrum LBC 12 Na mokrém k.ú. Vysoký Potok

23


funkční STG: 5A3, rozloha 3,5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na mírném až středním svahu s J expozicí v nadmořské výšce 760 – 830 m. Na rule podzolová hnědozem se surovým moderem a kyselou aciditou. Půda je písčitohlinitá až kamenitá, středně hluboká, čerstvě vlhká a drobivá. 17. Biocentrum LBC 11 Jeřáb k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 6A3, rozloha 4,5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na plochém hřebenu a mírném svahu s JV expozicí v nadmořské výšce 960 – 990 m. Půdním typem je humusový podzol se surovým humusem a kyselou aciditou. Půda je hlinitopísčitá až štěrková, středně hluboká, čerstvě vlhká a kyprá. 18. Biocentrum LBC 10 Nad Františkovou chatou k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 6A3, rozloha 4 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na středním svahu s J expozicí v nadmořské výšce 900 – 960 m. Půdním typem je humusový podzol se surovým humusem a kyselou aciditou. Půda je hlinitopísčitá až štěrková, středně hluboká, čerstvě vlhká a kyprá. 19. Biocentrum LBC 9 Pod Pohořelcem k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5A3, rozloha 4,5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na prudším svahu se SZ expozicí v nadmořské výšce 720 – 760 m. Na rule podzolovaná hnědozem s písčitohlinitou až kamenitou půdou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a kyselou. 20. Biocentrum LBC 7 Na Raškovské cestě k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5AB3, rozloha 4 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na mírném až středním svahu se S-SZ expozicí v nadmořské výšce 770 – 800 m. Na rule oligomezotrofní horská hnědozem s písčitohlinitou až středně štěrkovitou půdou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a středně kyselou. 21. Biocentrum LBC 6 U Jana k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5A3, rozloha 3,5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na úzké plošině přecházející v mírný svah s V expozicí v nadmořské výšce 850 – 870 m. Na rule podzolovaná hnědozem s písčitohlinitou až hlinitopísčitou a zčásti štěrkovitou půdou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a středně kyselou. 22. Biocentrum LBC 5 Březná k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5AB3, rozloha 4,5 ha, kultura: les

24


Ekotop: Hospodářský porost na mírném až středním svahu se západní expozicí v rozmezí nadmořských výšek 750 – 800 m. Na rule oligomezotrofní hnědozem s písčitohlinitou až štěrkovitou půdou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a slabě kyselou. 23. Biocentrum LBC 4 Pod Bulharem k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5AB3, rozloha 3,5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na mírném až středním svahu se západní expozicí v rozmezí nadmořských výšek 700 – 750 m. Na rule oligomezotrofní hnědozem s písčitohlinitou až štěrkovitou půdou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a slabě kyselou. 24. Biocentrum LBC 3 Bouda k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5AB3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na středně prudkém svahu s JV expozicí v nadmořské výšce 780 – 830 m. Původním typem je oligomezotrofní horská hnědozem s půdou písčitohlinitou, slabě až středně štěrkovitou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a středně kyselou. 25. Biocentrum LBC 2 Boudka k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5AB3, rozloha 4 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost v horní části mírného až středního svahu s JV expozicí v nadmořské výšce 850 – 880 m. Původním typem je oligomezotrofní horská hnědozem s písčitohlinitou půdou, slabě až středně štěrkovitou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a středně kyselou. 26. Biocentrum LBC 1 Kamenec k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5BC3, rozloha 3 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na prudším svahu s JV expozicí v nadmořské výšce 850 – 900 m. Na rule nevyvinutá mezotrofní hnědozem s kamenitou až balvanovitou půdou, písčitohlinitou, mělkou až středně hlubokou, čerstvě vlhkou a slabě kyselou. 27. Biocentrum LBC 8 Pod Lysinou k.ú. Podlesí - město funkční STG: 5AB3, rozloha 4 ha, kultura: les 28. Biocentrum LBC 1 Vlaské k.ú. Žleb funkční STG: 4B3, rozloha 3,5 ha, kultura: les 29. Biocentrum LBC 2 Zelený potok k.ú. Žleb funkční STG: 4B3, rozloha 3,5 ha, kultura: les

25


30. Biocentrum LBC 3 Žďár k.ú. Vojtíškov funkční STG: 4B3, rozloha 3,5 ha, kultura: les Ekotop a biota: Kvalitní smíšená kmenovina tvořená smrkem – 75, bukem – 20 a jedlí – 5, v západní a východní části ohryzem poškozená smrková tyčovina. 31. Biocentrum LBC 4 k.ú. Vojtíškov, Žleb, Vysoká funkční STG: 4B3, rozloha 4 ha, kultura: les Ekotop a biota: Dospělá smrková kmenovina s příměsí modřínu, buku, klenu, místy nízké zmlazení buku, ve střední části smíšená smrková mlazina až tyčkovina. 32. Biocentrum LBC 5 Vojtíškov k.ú. Vojtíškov funkční STG: 5B3, 5AB3, rozloha 9 ha, kultura: louka s mezemi porostlými dřevinami Ekotop a biota: Na svažité louce meze vedené převážně po vrstevnicích jsou porostlé středně vzrostlými jedinci klenu, jasanu, vtroušeně javor mléč, střemcha, bříza, osika, jeřáb, vrba popelavá, bez černý, růže šípková a maliník. 33. Biocentrum LBC 6 U Valbeřic k.ú. Vojtíškov funkční STG: 5AB3, rozloha 37 ha, kultura: louka prostoupená dřevinami na mezích, kamenitých ostrůvcích Ekotop a biota: Svažitá louka nepravidelně prostoupená kratšími nebo delšími mezemi a kamenitými ostrůvky porostlými mladšími až středně vzrostlými dřevinami, z nichž se výrazně uplatňuje osika, klen a jasan, vtroušeně bříza, jeřáb, střemcha, bez černý, vrba popelavá, ojediněle buk, třešeň a hrušeň, na zamokřeném místě vrba ušatá. Maloplošně jsou zastoupeny lesíky s obdobnou strukturou dřevin. 34. Biocentrum LBC 7 U silnice k.ú. Vlaské, Vojtíškov funkční/nefunkční STG: 5AB3, rozloha 4,5 ha, kultura: les Ekotop a biota: Jednotlivě smíšená tvárná kmenovina s příměsí jedle, modřínu, borovice a buku, v jižní části rozvrácená kalamitou. 35. Biocentrum LBC 33 k.ú. Zlatý potok funkční 36. Lokální biokoridory LBK 1, LBK 2, LBK 3, LBK 4, LBK 27 funkční

26


23 - významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou ÚAP: --Doplnění: Z významných krajinných prvků chráněných zákonem se v území vyskytují lesy, vodní toky a plochy, které jsou popsány samostatně.

27 - národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma ÚAP: Do severozápadní části řešeného území zasahuje Národní přírodní rezervace (NPR) Králický Sněžník. NPR o celkové rozloze 1694,67 ha zahrnuje centrální a vrcholovou část masívu s přirozenými porosty, vysokohorské hole a rašeliniště. Nachází se na hranicích Pardubického kraje (SO ORP Králíky) a Olomouckého kraje (SO ORP Šumperk). Doplnění: NPR Králický Sněžník vyhlášena vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 14.12.1991. Předmětem ochrany NPR je komplex unikátních rostlinných společenstev tohoto pohoří, která se zachovala roztroušeně v porostech druhotných smrčin. Jsou to zejména zbytky přirozených horských bučin a suťových javořin, rašelinišť, pramenišť, subalpinských a alpinských luk v nejvyšších vrcholových částech. Pozoruhodné jsou krasové jevy v ložisku vápenců (tropický kras, jeskyně, ponory, vyvěračky) a balvanitá koryta Moravy a dalších vodních toků. Fragmenty horských smrčin v posledních dvaceti letech téměř zcela podlehly vlivu emisí. Jedná se o území v nadmořské výšce 850 – 1423 m.

32 - památný strom včetně ochranného pásma ÚAP: V řešeném území obce Malá Morava je registrováno 6 památných stromů nebo jejich skupin. Jsou to lípy malolisté Lípa na Podlesí a Lípa u Křivé Vody, lípy velkolisté Lípa v Podlesí a Lípa u Vojtíškova a dále skupiny lip Lípy ve Vysokém Potoce a Lípy v Křivé Vodě. Doplnění: V řešeném správním území obce Malá Morava je registrováno celkem 6 stromů nebo jejich skupin jako památné. Je to v k.ú. Podlesí-město jednak lípa obecná označovaná jako Lípa na Podlesí, vysoká 35 m, o obvodu kmene 548 cm, na p.č. 158. Dále je to lípa velkolistá označovaná jako Lípa v Podlesí, vysoká 17 m, o obvodu kmene 477 cm, u kostela, u vchodu na hřbitov, na p.č. 161/2. V k.ú. Křivá Voda je to jednak lípa malolistá, označovaná jako Lípa u Křivé Vody, vysoká 23 m, o obvodu kmene 503 cm, severně od kóty 585 cm, na p.č. 25. Dále jsou to 2 lípy velkolisté označované jako Lípy v Křivé Vodě, jižně od kravína, na p.č. 188/2. V k.ú. Vojtíškov je to lípa velkolistá označovaná jako Lípa u Vojtíškova vysoká 25 m, o obvodu kmene 445 cm, východně od kóty 602, u bývalého polesí, na p.č. 218. V k.ú.

27


Vysoký Potok jsou to 2 lípy velkolisté označované jako Lípy ve Vysokém Potoce, u domu č.p. 26 poblíž silnice do Malé Moravy, č.p. 288.

34 - NATURA 2000 – evropsky významná lokalita ÚAP: S NPR Králický Sněžník se z velké části kryje Evropsky významná lokalita (EVL) Králický Sněžník, zasahující rovněž do severozápadní části řešeného území. EVL o celkové rozloze 1726,3 ha zahrnuje aktivní vrchoviště, rašelinný les, alpínská a boreální vřesoviště, jeskyně nepřístupné veřejnosti, silikátové alpínské a boreální trávníky, silikátové sutě horského až niválního stupně. Nachází se na hranicích Pardubického kraje (SO ORP Králíky) a Olomouckého kraje (SO ORP Šumperk) Doplnění: EVL Králický Sněžník byla vyhlášena nařízením vlády ČR 132/2005 Sb. ze dne 22. 12. 2004. Převážná část území Králického Sněžníku je tvořena lesními porosty. Horské třtinové smrčiny (cca od 1100 m n. m.) zaujímají široký pás ve východní polovině a okrajový pás na severu a severovýchodě ve vrcholových partiích vybíhajících hřebenů. Uprostřed pásu ve východní polovině lokality jsou maloplošně zastoupeny rašelinné a podmáčené smrčiny (na zamokřených stanovištích v horních částech údolí - převážně v okolí vrcholů Souš, Podbělka, Tetřeví hora, Milíř, Sušina a Černá Kupa) a dále fragmenty horských papradkových smrčin, které jsou nejvíce vyvinuty na vnitřním okraji pásu smrčin na východě. Po okrajích tohoto pásu jsou mozaikovitě vytvořené různě velké paseky s podrostem původního lesa. Téměř celou západní polovinu a značný pás na východním okraji tvoří porosty lesních kultur s nepůvodními jehličnatými dřevinami v mozaice s přírodními biotopy. Hlavně v západní polovině lokality jsou v kulturních smrčinách mozaikovitě zastoupeny fragmenty původních acidofilních bučin. Údolní jasanovo-olšové luhy jsou zastoupeny pouze liniově na dně zaříznutých údolí při vodních tocích (Morava, Malá Morava, Prudký potok). Na členitých svazích jsou také místy zachovány fragmenty suťových lesů. Květnaté bučiny jsou vyvinuty minimálně, často v mozaice s dalšími biotopy (zejména v okolí "Mramorového lomu" při ústí Kamenitého potoka). Alpínské bezlesí je vyvinuto ve vrcholové partii Králického Sněžníku. Tvoří jej maloplošné fragmenty vyfoukávaných a zapojených alpinských trávníků, subalpínské brusnicové vegetace a v lavinové dráze subalpínské kapradinové nivy. Významné zastoupení má acidofilní vegetace alpínských skal a drolin (vrcholové partie Králického Sněžníku, Vlaštovčí skály - droliny, skály a skalky, suťová pole). Lokalita je velmi bohatá na prameniště. Nejhojněji jsou zastoupena lesní prameniště bez tvorby pěnovců (převážně jižní, jihozápadní a jihovýchodní svahy jižní poloviny území, jihozápadní svahy Králického Sněžníku), méně luční prameniště bez tvorby pěnovců a na jediném místě (pramen Moravy) subalpínské prameniště. Velmi cenná jsou otevřená vrchoviště a vrchovištní šlenky vázané zejména na srážky bohatý tzv. Mokrý hřbet. Luční společenstva jsou zastoupena fragmentárně v údolí toku Moravy v jižní části území (obec Velká Morava). Jedná se o mezofilní ovsíkové louky přecházející na zamokřených místech v blízkosti toku do vlhkých pcháčových luk nebo devětsilových lemů horských potoků (které jsou místně zastoupeny i při ostatních tocích, často v mozaice). Tok Moravy má přírodě blízký charakter (přirozené koryto, bez makrofytní vegetace). V roce 2005 byl na území EVL v oblasti u vodopádu Na Strašidlech nalezen evropsky významný mech z přílohy II Směrnice o stanovištích šikoušek zelený.

28


35 - NATURA 2000 – ptačí oblast ÚAP: Převážná část řešeného území mimo území NPR a EVL Králický Sněžník je součástí Ptačí oblasti (PO) Králický Sněžník o celkové rozloze 30 179,7 ha. Předmětem ochrany PO je populace chřástala polního a jeho biotop. Nachází se na hranicích Pardubického kraje (SO ORP Králíky, Lanškroun a Žamberk) a Olomouckého kraje (SO ORP Šumperk a Zábřeh). Doplnění: Ptačí oblast Králický Sněžník byla vyhlášena nařízením vlády ČR 685/2004 Sb. ze dne 8. 12. 2004.

37 - lesy ochranné ÚAP: Z celkové výměry lesní půdy (PUPFL) 3 958 ha v řešeném území obce tvoří lesy ochranné 10,5 %. Doplnění: ---

38 - lesy zvláštního určení ÚAP: Z celkové výměry lesní půdy (PUPFL) 3 958 ha v řešeném území obce tvoří lesy zvláštního určení 16,3 %. Doplnění:---

39 - lesy hospodářské ÚAP: Z celkové výměry lesní půdy (PUPFL) 3 958 ha v řešeném území obce tvoří lesy hospodářské 73,1 % . Doplnění: ---

40 - vzdálenost 50 m od okraje lesa ÚAP: Lesní půda (pozemky určené k plnění funkcí lesa) zabírá 3 958 ha (58,0 % plochy obce). Vzdálenost 50 m od okraje lesa je vymezena kolem těchto pozemků (PUPFL). Doplnění: ---

29


41 - bonitovaná půdně ekologická jednotka ÚAP: --Doplnění: V řešeném území se nacházejí následující BPEJ (setříděno podle tříd ochrany): I. třída: 8.34.01, 8.34.21 II. třída: 8.34.31, 8.55.00, 8.58.00, 9.36.31, 9.50.11 III. třída: 8.34.24, 8.34.34, 8.64.11, 9.36.24, 9.36.41, 9.50.41 IV. třída: 8.34.41, 8.34.51, 8.50.11, 9.36.34, 9.36.44, 9.36.51, 9.50.51 V. třída: 8.34.44, 8.37.46, 8.37.56, 8.40.77, 8.40.78, 8.40.89, 8.50.41, 8.50.51, 8.68.41, 8.72.01, 8.73.11, 8.75.41, 8.77.69, 8.78.89, 9.36.54, 9.37.55, 9.37.56, 9.40.67, 9.40.68, 9.40.77, 9.40.78, 9.40.89, 9.41.68, 9.50.54, 9.68.41, 9.69.01, 9.75.41, 9.75.43 Třídu ochrany u BPEJ 8.40.67 a 8.40.68 se nepodařilo zjistit. Z uvedeného je zřejmé, že v řešeném území převažují půdy V. třídy ochrany. Charakteristika hlavních půdních jednotek (HPJ – prostřední dvojčíslí v číselném kódu BPEJ) vyskytujících se v řešeném území: * 34 ** - kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu * 36 ** - kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu * 37 ** - kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách * 40 ** - půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici * 41 ** - půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry * 50 ** - kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48, 49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření

30


* 55 ** - fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné * 58 ** - fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé * 64 ** - gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité * 68 ** - gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim * 69 ** - gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků * 72 ** - gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku * 73 ** - kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až skeletovité * 75 ** - kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje, půdy dolních částí svahů, výraznější zamokření, obtížně vymezitelné přechody, na deluviích hornin a svahovinách, až středně skeletovité * 77 ** - mělké strže do hloubky 3 m s výskytem koluvizemí, regozemí, kambizemí a dalších, s erozními smyvy ornic, různé zrnitosti, bezskeletovité až silně skeletovité, pro zemědělské využití málo vhodné * 78 ** - hluboké strže přesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením hydromorfních půd – glejů, pseudoglejů a koluvizemí všech subtypů s výrazně nepříznivými vlhkostními poměry, pro zemědělství nevhodné

42 - hranice biochor ÚAP: --Doplnění: V řešeném území obce Malá Morava je zastoupeno následujících celkem 12 typů biochor: 5BS 5Db 5SJ 5SQ

Rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech 5. v.s. Podmáčené sníženiny na bazických horninách 5. v.s. Svahy na bazickém krystaliniku 5. v.s. Svahy na pestrých metamorfitech 5. v.s.

31


5SS 5UQ 5US 5VS 6SS 6US 6ZS 7ZS

Svahy na kyselých metamorfitech 5. v.s. Výrazná údolí v pestrých metamorfitech 5. v.s. Výrazná údolí v kyselých metamorfitech 5. v.s. Vrchoviny na kyselých metamorfitech 5. v.s. Svahy na kyselých metamorfitech 6. v.s. Výrazná údolí v kyselých metamorfitech 6. v.s. Hřbety na kyselých metamorfitech 6. v.s. Hřbety na kyselých metamorfitech 7. v.s.

43 - investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti ÚAP: --Doplnění: V řešeném území byly realizovány investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (odvodnění) v rozsahu zřejmém z grafické části.

44 - vodní zdroj povrchové, podzemní vody, včetně ochranných pásem ÚAP: Na řešeném území jsou evidovány vodní zdroje. Doplnění: Malá Morava Tři prameniště - z toho 2 vodní zdroje v majetku obce, jeden ve vlastnictví soukromého subjektu. První prameniště se nachází v horní části obce. Jsou to jímací zářezy v majetku zemědělské farmy Morava s.r.o. Vydatnost prameniště není známa. Zásobuje zemědělskou farmu a severní část obce. Druhé prameniště v centrální části obce u kostela - zdroje na pozemcích v k.ú Malá Morava p.p.č. 1321/6 a 7. Zásobuje střední a dolní část obce. Třetím zdrojem je studna v k.ú. Malá Morava na pozemku zásobuje několik RD v jižní části obce.

p.p.č. 1603/1, která

Ochranná pásma vodních zdrojů Pro prameniště na pozemcích p.p.č. 1321/6 a 7 ( ZE 1365/1 ) je vydáno Městským úřadem Šumperk, odborem životního prostředí povolení k nakládaní s vodami č.j. MUSP 62654/2007 zn. SPZN 49635/2007 ŽPR/ALTU ze dne 11. 6. 2007 povolený odběr 0,187 l/s. Ochranná pásma vodních zdrojů nejsou vyhlášena.

32


Vysoký Potok Zdrojem je jímací zářez v k.ú. Vysoký Potok na p.p.č. 79/1 v majetku obce Malá Morava a studna v centrální části obce. Přesná poloha studny na map KN není známa. Ochranná pásma vodních zdrojů Pro prameniště je vydáno Městským úřadem Šumperk, odborem životního prostředí povolení k nakládaní s vodami č.j. MUSP 87062/2007 zn.MUSP 69278/2007 ŽPR/ALTU ze dne 4. 9. 2007 povolený odběr 0,04 l/s. Ochranné pásmo vodního zdroje není vyhlášeno. Povolení pro nakládáni zdroje s vodami pro studnu nebylo k datu odevzdání konceptu ÚP, tj. do 24. 3. 2010 doloženo. Podlesí Jímací zářezy v jižní části obce Podlesí v majetku obce Malá Morava. Prameniště je na pozemcích v k.ú Podlesí p. p. č. 735 a 742/23. Zásobuje celou obec Podlesí. Ochranná pásma vodních zdrojů Pro prameniště je vydáno Městským úřadem Šumperk, odborem životního prostředí povolení k nakládaní s vodami č.j. MUSP 62695/2007 zn. SPZN 49631/2007 ŽPR/ALTU ze dne 11. 6. 2007 povolený odběr 0,19 l/s. Ochranná pásma vodních zdrojů nejsou vyhlášena. Křivá Voda Obyvatele jsou zásobováni z domovních studní. Sklené Obyvatele jsou zásobováni z domovních studní. Vlaské Obyvatele jsou zásobováni z domovních studní. Vojtíškov Pramení jímky se nacházejí Morava.

v severní části obce Vojtíškov v majetku obce Malá

Prameniště leží na pozemcích v k.ú Vojtíškov p. p. č. 825/2, 843, 825/1, 814/2, 2/1, 749/1 a zásobuje celou obec Vojtíškov. Ochranná pásma vodních zdrojů Pro prameniště je vydáno Městským úřadem Šumperk, odborem životního prostředí povolení k nakládaní s vodami č.j. MUSP 63149/2007 zn. SPZN 49633/2007 ŽPR/ALTU ze dne 12. 6. 2007 povolený odběr 0,27 l/s. Ochranná pásma vodních zdrojů nejsou vyhlášena.

33


Vysoká Prameniště - pramení jímka se nachází v západní části obce Vysoká a je v majetku soukromého subjektu. Prameniště je na pozemku v k.ú Vysoká p. p. č. 480/1. Zásobuje nemovitosti v obci Vysoká. Ochranná pásma vodních zdrojů Pro prameniště je vydáno Městským úřadem Šumperk, odborem životního prostředí povolení k nakládání s vodami č.j. MUSP 11433/2008 zn. SPZN 123364/2007 ŽPR/ALTU ze dne 1.2. 2007 povolený odběr 5,0 l/s. Ochranné pásmo vodního zdroje není vyhlášeno. Zlatý Potok Obyvatele jsou zásobováni z domovních studní.

45 - chráněná oblast přirozené akumulace vod ÚAP: Na území se nachází CHOPAV Žamberk – Králíky, která se týká 7 obcí. Jednou z nich je Malá Morava. Doplnění: Část obce Malá Morava je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Žamberk – Králíky, vyhlášené nařízením vlády č. 10/1979 Sb. V CHOPAV se nachází katastrální území Malá Morava, Sklené u Malé Moravy, Vojtíškov, Vysoká u Malé Moravy, Zlatý Potok a část k.ú. Vysoký Potok. Mimo jeho hranice leží katastrální území Podlesí-město, Křivá Voda, Vlaské a část k.ú. Vysoký Potok. Základní předpoklady pro ochranu vodních zdrojů vytváří zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

47 - vodní útvar povrchových, podzemních vod ÚAP: Horniny v této oblasti nepředstavují vhodné prostředí pro akumulaci podzemních vod. Z hlediska kvality podzemních vod je správní území Malé Moravy hodnoceno jako nerizikové - viz kapitola 3.2.2.2 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění enviromentálních cílů.

34


Doplnění: Území obce Malá Morava náleží k dílčímu povodí řeky Moravy – hornímu toku ČHP 4-10-01. V úseku od pramene k ústí Krupé u Hanušovic je Morava povodím vodárenským a celý tok je tokem vodohospodářsky významným. Plocha povodí Moravy je 26 580 km2 Na území obce Malé Moravy vstupuje řeka z Červeného Potoka opouští až u části Vlaské. V tomto úseku má Morava tyto přítoky:

a území obce

Malá Morava – levobřežní přítok, protékající částí Sklené a Malá Morava od severu k jihu. V průběhu toku má několik bezejmenných přítoků. Zlatý potok – pravobřežní přítok, protékající částí Zlatý Potok. Vysoký potok – pravobřežní přítok, protékající částí Vysoký Potok Kamenný potok – pravobřežní přítok, protékající částí Podlesí Zelený potok – levobřežní přítok za částí Vlaské Dále dva bezejmenné levobřežní přítoky u Valbeřic a Vojtíškova. Kromě toho existuje na správním území Malé Moravy řada bezejmenných přítoků ve správě ZVHS Olomouckého kraje.

Hydrologická data povodí Moravy – oblast Hrubý Jeseník, 643

č. hydrogeologického rajonu

Průměrné roční hodnoty srážky…… 650 – 1000 mm specifický odtok……………………….10 l.s-1.km-2 profil km 1,600 Q 355 57 l.s-1 Na území obce se nenacházejí žádné významnější vodní nádrže.

49 - povodí vodního toku, rozvodnice ÚAP: Hodnocení kvality a kvantity tekoucích povrchových vod a podzemních vod v ÚAP u jednotlivých kapitol uváděno takto:

je

V kapitole 3.2.2.1 Rizikovost útvarů povrchových tekoucích vod z hlediska splnění environmentálních cílů je uvedeno, že z hlediska ekologického stavu je správní území Malé Moravy hodnoceno jako nerizikové. V kapitole 3.2.3.2 Stav povrchových a podzemních vod je území Malé Moravy hodnoceno v odstavci Stav povrchových a podzemních vod jako stav nepřijatelný. Doplnění: Osu hydrografické sítě v území obce Malé Moravy tvoří řeka Morava. Morava – číslo hydrologického pořadí 4 – 10 – 01 správce toku Povodí Moravy, s.p. Zlatý potok – ČHP 4 – 10 – 01 – 002 – správce toku Lesy ČR, s.p. Malá Morava – ČHP 4 – 10 – 010 – 004 – správce toku Lesy ČR, s.p. Vysoký potok – ČHP 4 – 10 – 01 – 005 – správce toku Lesy ČR, s.p.

35


Kamenný potok – ČHP 4 – 10 – 01 – 006 – správce toku Lesy ČR, s.p. Vysoký potok – ČHP 4 – 10 – 01 – 008 – správce toku Lesy ČR, s.p.

50 - záplavové území ÚAP: Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – jedná se o území, které je přímo ohrožené záplavou - v menším rozsahu se týká části správního území Malá Morava.

Doplnění: ---

51 - aktivní zóna záplavového území ÚAP: Území leží v nivě řeky Moravy v západní části řešeného území. Doplnění:---

67 - technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma ÚAP: --Doplnění: Malá Morava V obci Malá Morava fungují tři na sobě nezávisle vodovodní systémy, které jsou položeny v rozdílných nadmořských výškách. Tím jsou vyřešeny tlakové poměry v obci s velkým převýšením u obytné zástavby. V horní části obce provozuje vodovod zemědělská farma Morava, s.r.o. Zdrojem jsou jímací zářezy, voda je svedena do vodojemu o objemu 50 m3 (652/649 m n. m.). Druhý vodovod je v centrální části obce u kostela. Zdrojem jsou opět jímací zářezy. Voda je svedena do vodojemu o objemu 11 m3 (590/587 m n. m.) Třetí vodovod se nachází v dolní části obce u železniční trati. Zdrojem je studna s ATS. Vysoký Potok Ve Vysokém potoku je malý vodovod. Zdrojem je jímací zářez, odkud je voda odvedena do vodojemu o objemu 10 m3 ( 535/533 m n. m.) Dalším zdrojem je studna s akumulací 6 m3, která slouží pro zásobování řadových RD ve střední části obce.

36


Podlesí Vodovod byl vybudován ve 30. letech minulého století. Zdrojem jsou 3 jímací zářezy, z nich je voda svedena do vodojemu o objemu 50 m3 650/647 m n. m.) Prameniště Podlesí je po rekonstrukci.

Křivá Voda Obyvatelé sídla (658 - 571 m n. m.) jsou zásobeni z domovních studní. Kvalita vody ani vydatnost studní není obyvateli zjišťována. Sklené Obyvatelé sídla (751-670 m n. m.) jsou zásobeni z domovních studní. Kvalita vody ani vydatnost studní není obyvateli zjišťována. Vlaské Obyvatelé sídla (475-440 m n. m.) jsou zásobeni z domovních studní. Kvalita vody ani vydatnost studní není obyvateli zjišťována Vojtíškov Vodovod ve Vojtíškově (730-530 m n. m.) byl budován v několika etapách od roku 1934. Zdrojem vody jsou prameny nad obcí, které jsou zachyceny v pramenních jímkách. Z nich je voda přivedena do vodojemu. Vodojem je trubní, smaltovaný o obsahu 23 m3 (642,00/639,00 m n. m.). Vysoká Původní vodovod byl vybudován v roce 1930. Zdrojem vody je pramenní jímka nad sídlem v majetku soukromého subjektu. Sběrná jímka byla rekonstruována v roce 1994. Zlatý Potok Obyvatelé sídla (600 - 555 m n. m.) jsou zásobeni z domovních studní. Kvalita vody ani vydatnost studní není obyvateli zjišťována.

68 - vodovodní síť včetně ochranného pásma ÚAP: --Doplnění: Malá Morava V obci Malá Morava fungují tři na sobě nezávisle vodovodní systémy, které jsou položeny v rozdílných nadmořských výškách. Tím jsou vyřešeny tlakové poměry v obci s velkým převýšením u obytné zástavby. V horní části obce provozuje vodovod zemědělská farma Morava, s.r.o., který zásobuje pitnou vodou zemědělskou výrobu a severní část obce. Druhý vodovod je v centrální části obce u kostela, zásobuje střední a jižní část obce. Délka potrubí je 630 m. Třetí nejkratší vodovod je v dolní části obce u železniční trati, který zásobuje několik okolních nemovitostí. Tyto dva vodovodní systémy jsou v majetku a správě obce. Vodovodní síť v obci Malá Morava je vedena v profilech DN 100 a DN 80.

37


Vysoký Potok Ve Vysokém Potoku jsou dva veřejné vodovody. První ve spodní části obce, který zásobuje jen několik nemovitostí DN 50 mm, jeho délka je 300 m. Druhý vodovod je ve střední části obce a zásobuje řadové RD. Jeho délka je 414 m. Přesná trasa řadu není známa. Podlesí Vodovod v Podlesí (625 - 595 m n. m.) byl vybudován začátkem třicátých let. Jako zdroj slouží tři jímací zářezy jižně od sídla a z nich je voda svedena do vodojemu. Vodovodní síť z litinového potrubí, která je z velké části původní, je jen na několika místech opravena a doplněna plastovým potrubím PVC, má celkovou délku asi 1900 m. Podlesí V obci není veřejný vodovod. Sklené V obci není veřejný vodovod. Vlaské V obci není veřejný vodovod. Vojtíškov Vodovod ve Vojtíškově (730-530 m n. m.) byl budován v několika etapách od roku 1934. Zdrojem vody jsou prameny nad obcí, které jsou zachyceny v pramenních jímkách. Z nich je voda přivedena do vodojemu. S ohledem na velký výškový rozdíl mezi horním a dolním koncem sídla bylo zřízeno další tlakové pásmo. Vodovodní síť je rozdělena do dvou tlakových pásem a je tvořena původním litinový potrubím a novými řady z PVC o celkové délce zhruba 2000 m. Vysoká Ve Vysoké (725 - 655 m n. m.) žije dnes velmi málo stálých obyvatel, ale je zde řada rekreačních chalup s cca 156 rekreanty. Původní vodovod byl vybudován v roce 1930. Zdrojem vody je pramenní jímka nad sídlem, ze které vede potrubí přímo k jednotlivým domům. Vodovod přestal být postupně funkční, a tak v roce 1994 byl chalupáři zrekonstruován. Byla opravena sběrná jímka a položen nový řad z plastového potrubí v délce 800 m. Zlatý Potok V obci není veřejný vodovod. Ochranné pásmo vodovodu je obecně určeno v Zákoně o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., § 23. Do DN potrubí 500 mm je ochranné pásmo 1,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany a u potrubí nad DN 500 mm je ochranné pásmo 2,5 m.

38


69 - technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma ÚAP: --Doplnění: Malá Morava Septik s přepadem do vodoteče v centrální části obce pod kostelem. Kapacita septiku není známa. Příslušné rozhodnutí o nakládání s vodami pro toto předčistící zařízení nebylo doloženo. Podlesí 8 bytových jednotek je napojeno splaškovou kanalizací na ČOV – DČB 6,3 na pozemku p.p.č. 256 k.ú. Podlesí. Pro tuto ČOV je vydáno povolení k nakládání s vodami dle § 9 odst.4 – povolení k vypouštění odpadních vod dle § 48 odst.,1 písm c) zákona č. 254/2001 Sb o vodách, č.j. MUSP 77617/2007 ze dne 30. 7. 2007. Vojtíškov Septik pro bytové jednotky v centrální části obce. Pro tento septik je vydáno povolení k vypouštění odpadních vod dle § 8, 38, 127 a § 3 nař. vlády 61/2003 Sb ., č.j. ŽPR 189/R-88/2003 Ing. Dv. ze dne 13. 6. 2003.

70 - síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma ÚAP: --Doplnění: Malá Morava Obec nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou čištěny v septicích nebo zachycovány v jímkách na vyvážení. V centrální část obce existuje kanalizace, která je zaústěná do vodoteče Malá Morava. Na tuto kanalizaci je napojeno celkem 42 obyvatel. Provozovatelem této kanalizace je obec. Trasa této kanalizace není známa a není zakreslena do výkresu limitů. Vysoký Potok Obec nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou čištěny v septicích nebo zachycovány v jímkách na vyvážení. Podlesí V obci existuje historická kanalizace, která odvádí srážkové vody bez čištění do recipientu. Technický stav ani přesné trasy vedení této kanalizace nejsou známy. Kanalizace nemá žádné vnější znaky. Kanalizace není zakreslena do výkresu limitů. Odpadní vody jsou čištěny v septicích nebo zachycovány v jímkách na vyvážení. Pouze 8 bytových jednotek je napojeno splaškovou kanalizací na ČOV. Recipientem odpadních vod je Kamenný potok.

39


Křivá Voda Obec nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou čištěny v septicích nebo zachycovány v jímkách na vyvážení. Recipientem odpadních vod je Zelený potok. Sklené Obec nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou čištěny v septicích nebo zachycovány v jímkách na vyvážení. Recipientem odpadních vod je Malá Morava. Vlaské Obec nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou čištěny v septicích nebo zachycovány v jímkách na vyvážení. Recipientem odpadních vod je Morava. Vojtíškov Obec nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou čištěny v septicích nebo zachycovány v jímkách na vyvážení. Recipientem odpadních vod je Morava. Pouze v centrální části obce existuje splašková kanalizace pro BJ, která je svedena do septiku a dále do bezejmenné vodoteče. Vysoká Obec nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou čištěny v septicích nebo zachycovány v jímkách na vyvážení. Recipientem odpadních vod je Zelený potok. Zlatý Potok Obec nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou čištěny v septicích nebo zachycovány v jímkách na vyvážení. Recipientem odpadních vod je Zlatý potok. Ochranné pásmo kanalizace je obecně určeno v Zákoně o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., § 23. Do DN potrubí 500 mm je ochranné pásmo 1,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany a u potrubí nad DN 500 mm je ochranné pásmo 2,5 m.

71 - výrobna elektřiny včetně ochranného pásma ÚAP: --Doplnění: V prostoru řešeného území, je provozováno sedm malých vodních elektráren (MVE) na vodoteči Malé Moravy a Moravy. Výrobny jsou situovány na katastrální území Sklené, Malá Morava, Vysoký Potok, Vlaské a Vojtíškov. Podstatná část MVE provozně spolupracuje se systémem sítě NN. Výjimkou je MVE situovaná na k.ú. Vojtíškov (TS 9289), která spolupracuje se systémem VN. Provozovateli jsou soukromé osoby.

40


72 - elektrická stanice včetně ochranného pásma ÚAP: V zásobování všech částí řešeného území (Malá Morava, Sklené, Vlaské, Vojtíškov, Vysoká, Zlatý Potok, Podlesí a Křivá Voda) el. energií je řešené území zajištěné. Doplnění: Jednostranné napojení všech lokalit na hlavní zásobovací vedení 22 kV (VN 347) zmenšuje provozní spolehlivost zásobování elektrickou energií. Řešené území je zásobováno elektrickou energií z 23 stanic VN/NN (TS) instalovaným transformačním výkonem 4000 kVA. V majetku ČEZ Distribuce, a.s., je 17 stanic, které zajišťují požadavky obyvatelstva a služeb instalovaným výkonem 2540 kVA. Podnikatelský odběr zajišťuje 6 TS 1460 kVA. V následující tabulce je uveden přehled stávajících TS. Seznam stávajících stanic Číslo Název Druh TS TS 611 Malá Morava – U obchodu 2sl.-bet. 612 Malá Morava - Obec 2sl.-bet. 613 Malá Morava 2sl.-bet. 9282 Malá Morava 4sl.-bet. 614 Sklené 2sl.-bet. 603 Vlaské 2sl.-bet. 9280 Vlaské – Obec příhradová 1191 Vlaské – U pily 1sl.-bet. 9289 Vlaské - MVE 1sl.-bet. 9290 Vojtíškov . příhradová 602 Vojtíškov příhradová 604 Vojtíškov - Spodní 2sl.-bet. 605 Vojtíškov - Lacrum 2sl.-bet 606 Vojtíškov – U hájenky 2sl.-bet. 607 Vysoká 2sl.-bet. 615 Zlatý Potok 2sl.-bet. 616 Zlatý Potok – měřící stanice 2sl.-bet. 610 Vysoký Potok 2sl.-bet 9296 Vysoký Potok - kravín 1sl.-bet. 609 Podlesí 2sl.-bet. 9284 Podlesí – Moravia a.s. příhradová 9285 Podlesí – Severomoravská příhradová chata 608 Křivá Voda 2sl.-bet. celkový instalovaný transformační výkon v TS

Transformátor kVA instalovaný výhledový 250 630 160 630 160 630 160 630 50 630 250 630 630 630 250 400 250 400 100 630 mimo provoz 100 630 250 630 100 630 160 630 100 630 100 630 160 630 160 630 250 630 100 630 160 630 100 2540/1460

630 9850/3550

Majitel ČEZ ČEZ ČEZ cizí ČEZ ČEZ cizí ČEZ cizí ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ cizí ČEZ cizí cizí ČEZ ČEZ/cizí

41


73 - nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma ÚAP: Řešené území je z hlediska dodávky elektrického výkonu a kvality napětí zajištěným prostorem vzhledem k blízkosti transformovny TR 110/22 kV Hanušovice. Rozvodný systém 22 kV bude zachován. Doplnění: Provozovatelem energetického systému VN a NN je ČEZ Distribuce, a.s., Děčín. Z provozního hlediska je podstatná část řešeného území náročným prostorem pro nadzemní rozvod VN, který je jednostranně napojený na kmenové vedení VN 347. Ochranné pásmo je stanoveno obecně platným předpisem.

81 - elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma ÚAP: V řešeném území je provozována telefonní ústředna, a.s., Telefonica O2 a pro zajištění příjmu telefonní mobilní sítě a dalších služeb vysílače provozovatelů Telefónica O2 a.s. Czech Republic a jeden vysílač provozovatele T-Mobile. Doplnění: ---

82 - komunikační vedení včetně ochranného pásma ÚAP: Střední částí řešeného území prochází rr trasa provozovatele Českých radiokomunikací, a.s., v trase RKS Litický Chlum – RKS Praděd. Dále katastrální území obce protínají přístupové rr trasy z vysílače Telefónica O2 situovaného v lokalitě Vysoká, ve směru na vlastní elektronická komunikační zařízení uvnitř a vně řešeného území. Jižní polovinu řešené území ovlivňují dvě vymezená ochranná pásma Ministerstva vnitra. Územím procházejí dálkové telekomunikační kabely propojující především elektronické komunikační zařízení. Provozovatelem těchto telekomunikačních kabelů je Telefónica O2, a.s. Dále je provozováno dálkové telekomunikační kabelové vedení Českých drah, a.s. Předmětné vedení prochází souběžně s drážním tělesem v jeho ochranném pásmu. Dálkové kabely Dle získaných podkladů procházejí řešeným územím dálkové telekomunikační kabely v ose sever-jih s propojením na centrální systém. Realizovaný rozvod dálkových kabelových vedení podchycuje celkové osídlení řešeného území. Zákon č. 127/2005 Sb. určuje ochranné pásmo pro dálková kabelová vedení, které je stanoveno 1,5 m na obě strany od krajních vedení. Vymezené ochranné pásmo je nutno respektovat. Před zahájením všech zemních prací je nutné si vyžádat stanovisko od provozovatele Telefónica O2 Czech Republic, a.s., (dokumentace liniových staveb sítí). Telefonní síť Místní telefonní systém byl plně obnoven v celém rozsahu obce. Provedená obnova spojových cest zahrnuje úplnou digitalizaci telefonního zařízení. Kapacitně plně vykrývá potřeby obyvatelstva i podnikatelské sféry. Rozvod místní telefonní sítě je proveden v celém

42


rozsahu území. Ochranné pásmo a povinnost respektovat stávající trasy telekomunikačního vedení je shodné s podmínkami uvedenými v odstavci „Dálkové kabely“. V řešeném území je uplatněna činnost mobilních operátorů. Ochranné pásmo je stanoveno obecně platným předpisem. Doplnění: ---

91 - silnice II. třídy včetně ochranného pásma ÚAP: Na správním území se nachází silnice II/312 (hranice kraje) – Hanušovice. Doplnění: Územím je vedena silnice II/312 umožňující dopravní vazby od Králík na Hanušovice. Vedení silnice je v území ovlivněno konfigurací terénu, kde je tato vedena v úzkém údolí. Přesto je vedena vcelku v odpovídajících parametrech.

92 - silnice III. třídy včetně ochranného pásma ÚAP: Základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Doplnění: Územím jsou vedeny silnice III. třídy, které umožňují dopravní napojení okolních částí obce na silnici II/312. Jsou to silnice III/31229 (II/312 - Malá Morava – Sklené), III/31240 (II/312 – Vojtíškov), III/31241 (Vlaské – Vysoká), III/31228 (II/312 – Horní Hedeč – Horní Orlice), III/31230 (II/312 – Vysoký Potok – Červená Voda), III/31238a (II/312 – žel.stanice) a III/31239 (II/312 – Podlesí). Z jejich dopravní funkce vyplývá jejich nižší dopravní zatížení a tomu odpovídají i jejich omezené parametry, které jsou navíc výrazně ovlivněny složitou konfigurací terénu.

94 - železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma ÚAP: --Doplnění: Napříč územím ve směru východ – západ je vedena celostátní železniční trať č. 025 Dolní Lipka – Hanušovice se zastávkami Podlesí a Vlaské.

43


95 - železniční dráha regionální včetně ochranného pásma ÚAP: Na zajištění obslužnosti území se podílejí regionální dráhy, a to trať č. 025 - Dolní Lipka – Hanušovice. Doplnění: Trať č. 025 Dolní Lipka – Hanušovice je zařazena do kategorie celostátních drah.

106 - cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka ÚAP: Významným fenoménem poslední doby se stala cykloturistika, která se silně podílí na návštěvnosti oblastí vhodných pro tento typ cestovního ruchu, tzn. i samotného SO ORP Šumperk. Nadregionální význam má v regionu cyklotrasa II. třídy, tzv. Moravská stezka, kterou v této oblasti tvoří úseky č. 51: Bludov – Bohutín – Ruda nad Moravou – Bohdíkov – Hanušovice (19 km), č. 52: Hanušovice – Malá Morava (12,5 km) a č. 53: Hanušovice – Branná (11 km). Na tyto cyklotrasy II. třídy navazuje v regionu síť cyklotras IV. Stříbrnice – Malá Morava (20 km)

třídy: č. 4071:

Doplnění: Turistická atraktivita území dává předpoklady pro vedení pěších a cyklistických tras v území. V trase silnice II/312 je vedena cyklotrasa č. 52, na níž je napojena cyklotrasa č. 4071, která je severním směrem vedena přes Vojtíškov směrem na Kladské Sedlo a směrem jižním přes Vysoký Potok a dále směrem jižním. Na ní se napojuje od západu od obce Dolní Hedeč trasa č. 4077. Turistické trasy jsou vedeny směrem jižním přes Vysoký Potok a Podlesí a směrem severním vycházejí ze Sklené, Vojtíškova a Vysoké.

111 - objekt požární ochrany ÚAP: --Doplnění: Hasičská zbrojnice se nachází v místní části Podlesí.

116 - počet dokončených bytů k 31.12. každého roku ÚAP: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v letech 2003 - 2007 byl 2,4 byty (SO ORP - 0,9).

44


Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v letech 2003 - 2007 byl 12,0 bytů, průměr v SO ORP byl 4,4. Doplnění: Počet dokončených bytů k 31.12. za rok 2008: 1 (v rodinném domě).

118 - jiné záměry ÚAP: --Doplnění: Silnice II/312 je v území stabilizována a pouze v případě realizace vodní nádrže pro akumulaci vod je pak uvažováno s jejím přeložením do nové trasy, a to v kategorii územních rezerv. Železniční trať je též v území stabilizována a také pouze v případě realizace vodní nádrže pro akumulaci vod je pak uvažováno s jejím přeložením do nové trasy, a to v kategorii územních rezerv. Tyto záměry vycházejí z nadřazené územně plánovací dokumentace ÚP VÚC Jeseníky, resp. ze ZÚR Olomouckého kraje. Nové záměry na provedení změn v území jsou uvedeny v kap. I.A.5. a zobrazeny ve výkresu II.A.3.

119 - další dostupné informace ÚAP: --Doplnění: Informace poskytnuté obcí Malá Morava v Dotazníku byly zapracovány do jednotlivých kapitol textové části, jak je zřejmé z tabulky v podkapitole I.A.1.2. (zdroj 5 – Obec Malá Morava). Dopravní obsluha objektů Obsluha objektů je zajištěna buď přímo ze silniční sítě nebo ostatními veřejnými komunikacemi přístupového charakteru, tedy pouze místními komunikacemi III.třídy. Obsluha území hromadnou dopravou Obsluha území hromadnou dopravou je zajišťována autobusovou i železniční dopravou dopravou. U železniční dopravy jsou v území situovány dvě zastávky, a to Podlesí a Vlaské. Autobusová doprava zajišťuje spojení především ve směru na Hanušovice (linky 930216, 930227 a 930228). Kromě těchto místních linek jsou územím vedeny i dálkové linky Praha – Jeseník (195101, 195103 a 950101), které mají zastávku v Malé Moravěpohostinství. Ostatní linky pak zajišťují dopravní obsluhu celého území, a to prostřednictvím 16 zastávek.

45


Intenzity silniční dopravy Obecně je základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy celostátní sčítání dopravy provedené Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. Jedinými údaji z celostátního sčítání dopravy jsou údaje ze stanoviště na silnici II/312. Silnice II/312

Stanoviště 7-3280

Úsek Hranice kraje - Hanušovice

I2000 1044

I2005 1320

Zatížení silnic III. třídy je minimální a tyto jsou zatěžovány především místní dopravou. Kategorizace silniční sítě Výhledové kategorie silnic I. a II.třídy jsou stanoveny na základě schválené „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“. Silnice II/312 je uvažována v kategorii S 7,5/60. U silnic III. třídy je nutné vycházet z jejich minimálního dopravního zatížení a pro ně je tak plně dostačující kategorie S 6,5. Místní program obnovy vesnice Cílem programu obnovy vesnice je podnikat a podporovat obyvatele vesnice a jejich samosprávu k tomu, aby se pokud možno vlastními silami snažili o rozvoj zdravého životního prostředí, ekologicky nezávadného hospodářství a o rozvoj dalších záležitostí na vesnici. Je to například: ● udržení, obnova a rozvíjení místních kulturních a společenských tradic, životního stylu, pospolitosti venkovského obyvatelstva a vědomí vlastní odpovědnosti za obnovu a rozvoj obce, ● rozvoj hospodářství v obci při využívání místních hmotných zdrojů a zaměstnanosti místního obyvatelstva, ● zachování a obnova vlastního obrazu obce, její organické sepjetí s krajinou, specifický ráz venkovské zástavby, ● úprava a čistota veřejných prostor a staveb, zlepšení občanské vybavenosti, ● stabilizace početního stavu obyvatelstva a pozdější nárůst, kterého je možno docílit celkovým zlepšením technické infrastruktury a celkovou přitažlivostí obce, ● zachování, rozšíření a zkvalitnění předškolního vzdělávání v obci.

46


I.A.3. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE HODNOT ÚZEMÍ I.A.3.1. Civilizační hodnoty ÚAP: --Doplnění: PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ • veřejná infrastruktura • komerční zařízení • tělovýchova a sport •sjezdová trať • hřbitov PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ • smíšená výrobní NEMOTORISTICKÁ DOPRAVA • turistická stezka • cyklotrasa1 Poznámka: 1 Polygony a linie označených jevů byly zpřesněny nad katastrální mapou. Popis je uveden v kapitole I.A.2.2. u příslušného sledovaného jevu.

I.A.3.2. Přírodní hodnoty ÚAP: • památný strom, stromořadí • skupina památných stromů • ochranné pásmo ZCHÚ a památných stromů • NATURA 2000 – ptačí oblast • NATURA 2000 – evropsky významná lokalita • národní přírodní rezervace

47


• vodní tok • vodní plocha1 • plocha lesa1 Doplnění: • biocentrum místního významu2 • biokoridor místního významu2 • biocentrum regionálního významu2 • biokoridor regionálního významu2 • biocentrum nadregionálního významu2 • biokoridor nadregionálního významu2 • lokální biocentrum3 • lokální biokoridor3 • hranice a kód biochory • I. a II. třída ochrany zemědělské půdy • chráněná oblast přirozené akumulace vod • vodní tok Poznámka: 1 Polygony a linie označených jevů byly zpřesněny nad katastrální mapou. 2 Prvky ÚSES dle OŽP ORP Šumperk. 3 Prvky ÚSES převzaté z konceptu ÚPO Malá Morava. Popis je uveden v kapitole I.A.2.2. u příslušného sledovaného jevu.

I.A.3.3. Kulturní hodnoty ÚAP: • místo vyhlídky • historicky významná stavba nebo soubor • architektonicky významný objekt - soubor • místo významné události • urbanisticky významný kompoziční prvek - plocha • nemovitá kulturní památka

48


Doplnění: • území s archeologickými nálezy • urbanisticky významný kompoziční prvek - plocha Popis je uveden v kapitole I.A.2.2. u příslušného sledovaného jevu. Historie: Dnešní administrativní jednotka Malá Morava vznikla po II. světové válce postupným připojováním vesnic ležících na severních svazích Hrubého lesa a jižních svazích Králického Sněžníku. Všechna tato sídla měla společný nepříznivý demografický vývoj po odsunu německých obyvatel a nedostatečným následným osídlením. V roce 1954 bylo k Malé Moravě připojeno Sklené, v roce 1960 Vlaské, Vojtíškov, Vysoké, Vysoký Potok a Zlatý Potok. V roce 1980 bylo připojeno Podlesí s osadou Křivá Voda. V roce 1991 žilo v reálu o rozloze 6827 hektarů 608 obyvatel ve 138 trvale obydlených domech. MALÁ MORAVA Název odvozen od vodního toku (německy Klein Mohrau, latinsky Moraw), který zde ústí do hlavního řečiště Moravy. Roku 1350 měla ves již kostel a faru, jak vyplývá z listiny, jíž byla fara přikázána k nově zřízenému biskupství v Litomyšli, u něhož zůstala až do jeho zániku v roce 1421. Malá Morava příslušela ke Kolštejnskému panství. Za husitských válek dost utrpěla, jak dokládá zápis Václava ze Zvole, pána na Kolštejně, v němž kázal roku 1563 Bartoldu Scholzovi obnovit zpustlou rychtu na Malé Moravě, obdařil ho 3 a 1 lánem pozemků a dovolil mu vařit a nalévat pivo. Téhož roku nechal Václav ze Zvole ve vsi na místě zchátralé modlitebny postavit dřevěný kostelík. V něm působili nejpozději od roku 1592 protestantští pastoři. Poslední malomoravský pastor se podle Cerroniových zpráv rozloučil se svými farníky dne 2. července 1621. Po bělohorském převratu byla Malá Morava přifařena ke Kolštejnu, roku 1632 do Hanušovic a od roku 1680 do Krumperků. Roku 1689 společně Malá a Velká Morava a Vojtíškov vystavěly nynější farní kostel Nanebevzetí P. Marie v Malé Moravě. Zápisy narozených jsou zachovány od roku 1656, zemřelých od roku 1655 a sňatků od r. 1680. Farní kronika je vedena od roku 1563. V kostelní zdi se nachází starožitná památka kamenný náhrobek z r. 1629. V r. 1771 byla postavena socha P. Marie Immaculaty (rokoko). Malá Morava měla roku 1654 celkem 64 usedlostí se 404 obyvateli, roku 1677 zde bylo 66 usedlostí s 1082 měřicemi polí. Ve zdejších sklárnách byl mistrem Eliáš Hansel. Roku 1785 tu žilo 848 obyvatel, r. 1791 835 lidí ve 103 domcích. Roku 1839 je zaznamenáno 128 domů a 913 obyvatel, roku 1921 160 domů a 726 obyvatel (714 Němců, 8 Čechů a 4 cizozemci). Roku 1930 157 domů a 721 obyvatel (691 Němců, 23 Čechů a 7 cizozemců, k obci náležela i osada 12 chalup Krondörlf). V této době fungovala německá dvojtřídní obecná škola a česká státní jednotřídka. Vesnice měla poštovní a telegrafní úřad, četnickou a železniční stanici, dva mlýny, spořitelnu, spotřební spolek, družstevní mlékárnu s parním pohonem, olejnu a koželužnu na vodní kolo. Počet obyvatel Malé Moravy se od prvního úředního sčítání neustále snižoval. Proti 973 obyvatelům v r. 1869 zde žilo v roce 1900 už jen 834 lidí ve 165 domech. V roce 1950 bydlelo v obci 368 obyvatel.

49


PODLESÍ s osadou Křivá Voda Dnešní název získalo až v r. 1949 místo původního Krumperky (německy Grumberg). K Malé Moravě administrativně připojeno od r. 1980. Krumperky byly založeny Bernardem ze Žerotína v r. 1598. V r. 1612 byly povýšeny na městečko. V r. 1683 byl na místě někdejší dřevěné protestantské modlitebny postaven farní kostel sv. Máří Magdalény (baroko). Tehdy byla v městečku také škola. V 18. století byly v provozu mlýn, pila a olejna. Do roku 1834 se počet domů zvýšil na 137 a počet obyvatel na 1037. Krumperky i Křivá Voda byly v minulosti osídleny obyvateli německé národnosti. V r. 1900 žilo ve 159 domech 953 lidí. V r. 1991 to už bylo jen 24 trvale obydlených domů s 99 obyvateli, v Křivé Vodě 6 domů se 16 obyvateli. SKLENÉ Český název (dříve také Sklená Ves nebo Sklenov) je odvozen z německého Glasdorfl podle sklárny, která se v místě připomíná již roku 1437. Částí obce Malá Morava je Sklené od r. 1954. V roce 1689 koupila sklárnu od tehdejšího majitele kolštejnská vrchnost, zrušila ji a pozemky rozdělila mezi 31 poddaných, a tak vznikla ves Sklené. V r. 1900 žilo v 69 domech 353 obyvatel vesměs německé národnosti. Výměna obyvatelstva po druhé světové válce způsobila do r. 1950 pokles obyvatel. V r. 1991 bylo zaznamenáno pouhých 17 osob v 5 trvale obydlených domcích. VLASKÉ Pojmenování vesnice se odvozuje z adjektiva vlašské, užívané pro kameníky a zedníky pocházející z Vlach (Itálie). Vlaské je vykládáno jako kamenické či zednické sídlo. Vesnice vznikla zřejmě koncem 16. století. Samostatná byla do r. 1949, kdy byla připojena k Vysokému Potoku a od r. 1960 jsou obě obce částmi Malé Moravy. V r. 1900 žilo ve 27 domech 2989 obyvatel, v r. 1991 bylo trvale obydleno již jen 11 domků se 35 obyvateli. VOJTÍŠKOV Částí Malé Moravy je od r. 1960. Svůj název odvozuje od oblíbeného českého jména Vojtěch. První zmínka o do doby připojení samostatné vsi je z r. 1325. Tehdy byla darována kolštejnskou vrchností cisterciáckému klášteru v Kamenci. Brzy se však ke kolštejnskému panství vrátila. V r. 1791 zde byla založena osada Walbergsdorf (Valbeřice). V polovině 16. století stála ve Vojtíškově dřevěná evangelická modlitebna, která byla v 17. století upravena pro katolické bohoslužby. V r. 1784 byla zřízena kuracie a roku 1859 fara při kostele Narození P. Marie, jež zde byl postaven v letech 1807- 1809. Po odsunu Němců se i přes přistěhování nových obyvatel ves postupně vylidňovala. VYSOKÁ Současný název je odvozen od zeměpisné polohy sídliště, jehož střední nadmořská výška je 704 m. Do r. 1952 však měla vesnice jméno Nová Ves (německy Neudorf). Tento název nevylučuje domněnku, že vzniklo nové sídliště na místě staršího zpustlého. První zmínka o Nové Vsi je z r. 1563. V r. 1786 postavili kapli Nejsvětější Trojice a v polovině 19. století se vyučovalo ve zdejší jednotřídce. Od konce 19. století se počet obyvatel této horské vesnice postupně snižoval. V r. 1900 tu žilo v 55 domech 239 osob většinou německé národnosti. V r. 1991 už jen 7 lidí ve 3 trvale obydlených domcích.

50


VYSOKÝ POTOK I ten vděčí za své jméno (německy Hohenfluss) zeměpisné poloze ve vyšší nadmořské výšce než okolní vsi a na horních tocích četných potoků s prameny pod sv. Trojicí. V r. 1949 byl k obci připojen Zlatý Potok a obě vesnice pak v r. 1960 připojeny k Malé Moravě. Vesnice Vysoký Potok se poprvé zmiňuje až při prodeji rudského panství v r. 1615. V 18. století zde byla olejna, v první polovině 19. století mlýn a vrchnostenská myslivna. V r. 1834 bydlelo ve vsi ve 36 domcích 336 obyvatel. Po odsunu německého obyvatelstva byla vesnice osídlena novými osadníky jen částečně. ZLATÝ POTOK Jako samostatná obec do r. 1949, kdy byla připojena k sousednímu Vysokému Potoku a od r. 1960 obě obce připadly Malé Moravě. Původní ves vznikla zřejmě ve druhé polovině 16. století. Zápisy v pozemkové knize začínají roku 1603, avšak pod názvem Nová Valteřice. Po roce 1654 pro tuto někdejší Novou Valteřici se již užívá německé označení Goldenfluss. Podle urbáře měla ves v 17. století 14 usedlých, z nichž bylo 10 sedláků. Do roku 1834 se počet stavení zvýšil na 23 s 218 obyvateli. V českém překladu Zlatý Potok je název doložen až k r. 1720. V malé vesničce s německým obyvatelstvem žilo v r. 1900 ve 33 domcích 142 obyvatel. K výraznému poklesu počtu obyvatel došlo po odsunu Němců.

51


I.A.4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ÚAP: • památný strom, stromořadí • skupina památných stromů • ochranné pásmo ZCHÚ a památných stromů • NATURA 2000 – ptačí oblast • NATURA 2000 – evropsky významná lokalita • národní přírodní rezervace prvky ÚSES převzaté z ÚPD obcí • lokální biocentrum (stav, návrh) • lokální biokoridor (stav, návrh) prvky ÚSES převzaté ze ZÚR OK • regionální biocentrum (návrh) • regionální biokoridor (návrh) • nadregionální biocentrum (návrh) • nadregionální biokoridor (návrh) Doplnění: • biocentrum místního významu2 • biokoridor místního významu2 • biocentrum regionálního významu2 • biokoridor regionálního významu2 • biocentrum nadregionálního významu2 • biokoridor nadregionálního významu2

OCHRANA LESA ÚAP: • lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení1 • vzdálenost 50 m od okraje lesa1

52


Doplnění: ---

OCHRANA PŮDY ÚAP: • investice do půdy (meliorace, závlahy) Doplnění: • odvodňovací zařízení • hranice a kód BPEJ • I. a II. třída ochrany zemědělské půdy • plocha rekultivace

OCHRANA PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD ÚAP: • vodní zdroj • vodní tok • ochranné pásmo vodního zdroje – I. stupeň • chráněná oblast přirozené akumulace vod • záplavové území s periodicitou 100 let • záplavové území zdokumentované povodně • aktivní zóna záplavového území • vodní nádrž1 Doplnění: • vodní tok1

OBRANA STÁTU A OCHRANA OBYVATEL ÚAP: --Doplnění: • objekt požární ochrany – stanice dobrovolných hasičů

53


OCHRANA PAMÁTEK ÚAP: • nemovitá kulturní památka bodová • nemovitá kulturní památka plošná Doplnění: • území s archeologickými nálezy

OCHRANA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ÚAP: • silnice II. třídy • silnice III. třídy • celostátní železniční dráha • ochranné pásmo železniční dráhy (60 m) • ochranné pásmo silnice (mimo zastavěného území)1 (15 m) Doplnění: • celostátní železniční dráha • silnice II. třídy • silnice III. třídy • ostatní komunikace

OCHRANA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ÚAP: • vodojem • ostatní zařízení k zásobování vodou • místní vodovod • komunikační zařízení – telefonní ústředna • komunikační zařízení – základová stanice • dálkové komunikační vedení dále nespecifikované • komunikační vedení rádiové směrové • ochranné pásmo elektronického komunikačního zařízení a vedení (1,5; 2 000 m) • distribuční trafostanice

54


• venkovní vedení elektrické sítě VN 1-35kV • ochranné pásmo elektronického vedení a zařízení (1,5; 10; 15 m) Doplnění: • automatická tlaková stanice • vodojem • vodní zdroj • ostatní zařízení k zásobování vodou • vodní zdroj - zářez • vodovodní řad • ochranné pásmo vodního zdroje – I. stupeň • septik • kanalizace Poznámka: 1 Polygony a linie označených jevů byly zpřesněny nad katastrální mapou. 2 Prvky ÚSES dle ŽP ORP Šumperk. Popis je uveden v kapitole I.A.2.2 u příslušného sledovaného jevu.

55


I.A.5. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ ZÁMĚRY JINÉ - ÚAP: • lokální biocentrum • lokální biokoridor • plocha bydlení • plocha rekreace • plocha občanského vybavení • plocha pro sociální služby, péče o rodinu • významný vyhlídkový bod • vodojem • vodní zdroj • místní vodovod • čistírna odpadních vod • stoka jednotné kanalizace - rezerva • suchá nádrž ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE ZÚR OK – ÚAP: • regionální biocentrum • regionální biokoridor • nadregionální biocentrum • nadregionální biokoridor • regionální biokoridor1 • nadregionální biokoridor1 • suchá nádrž • vodní nádrž ZÁMĚRY JINÉ – DOPLNĚNÍ: • vlek • místní komunikace • biokoridor nadregionálního významu1 • biokoridor místního významu1 • biocentrum místního významu • plocha bydlení

56


• plocha občanského vybavení • plocha rekreace • plocha výroby a skladování • plocha zemědělská Poznámka: 1 Polygony a linie označených jevů byly zpřesněny nad katastrální mapou.

57


I.B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.B.1. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

I.B.1.1. Vyhodnocení udržitelného rozvoje území I.B.1.1.1.

Horninové prostředí a geologie

Řešené území obce Malá Morava se nachází na rozhraní geomorfologických celků Králický Sněžník, vrcholící stejnojmenným vrcholem (1424 m n. m.), a Hanušovická vrchovina, vrcholící Jeřábem (1003 m n. m.). Jedná se o velmi členité území, které lze charakterizovat jako členitou vrchovinu až plochou hornatinu. Řešené území je tvořeno převážně přeměněnými horninami orlicko-kladského krystalinika, tj. hlavně drobnozrnnými zrnito-šupinatými dvojslídnými rulami. Ve východní a jihovýchodní části vystupují též přeměněné horniny staroměstské skupiny, zastoupené dvojslídnými svory a amfibolity. V hlubokých údolích vodních toků se vyskytují deluviální, fluviodeluviální a fluviální sedimenty. V dotčeném území není dle ÚAP evidováno ložisko nerostné suroviny (dle ZÚR OK je zde evidováno ložisko č. 151), chráněné ložiskové území (CHLÚ) ani dobývací prostor. Není zde vyhlášeno chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry. Nejsou zde registrována sesuvná území, poddolovaná území ani stará důlní díla.

SILNÉ STRÁNKY • atraktivní životní prostředí • vhodné podmínky pro turistický ruch • nejsou sesuvná, poddolovaná území ani stará důlní díla PŘÍLEŽITOSTI • využití sídelního i rekreačního potenciálu

I.B.1.1.2.

SLABÉ STRÁNKY • není ložisko nerostné suroviny • špatné podmínky pro zemědělství

HROZBY • půdní eroze

Vodní režim

Ochranné pásmo vodních toků V úseku od pramene k ústí Krupé u Hanušovic je Morava povodím vodárenským a celý tok je tokem vodohospodářsky významným. Dle zákona č. 254/2001 Sb. ze dne 28. června 2001 o vodách a změn některých zákonů je nutné dodržet dle § 49 nezbytně nutný volný manipulační pás pro výkon správa

58


vodního toku, a to dle odst. C u drobných vodních toků nejvýše v šířce 6,0 m od břehové hrany. Záplavové území Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – jedná se o území, které je přímo ohrožené záplavou - v menším rozsahu se týká části správního území Malá Morava.

SILNÉ STRÁNKY • do území zasahuje povodí vodohospodářsky významného vodního toku Morava • z hlediska kvality podzemních vod je správní území Malé Moravy hodnoceno jako nerizikové • část správního území obce Malá Morava je součástí chráněné oblasti přirozené • akumulace vod CHOPAV Žamberk Králíky, stanovená hranice Q100 řeky Moravy • zpracovaný povodňový plán řeky Moravy PŘÍLEŽITOSTI • vyřešení likvidace splaškových vod • realizace nových zdrojů pitné vody • vyhlášení ochranných pásem vodních zdrojů

I.B.1.1.3.

SLABÉ STRÁNKY • neexistující splašková kanalizace • nejsou vyhlášena ochranná pásma vodních zdrojů

HROZBY • kontaminace vodních toků splaškovými vodami • pokles vydatnosti stávajících vodních zdrojů

Hygiena životního prostředí

Řešené území obce Malá Morava se v rámci Olomouckého kraje i v rámci ČR nachází v oblasti s relativně čistým ovzduším bez výrazného ovlivnění lokálními znečišťovateli či dálkovým přenosem škodlivin. Z imisních limitů jsou překročeny pouze cílové imisní limity pro ozon. Největšími znečišťovateli ovzduší jsou domácnosti. Zde mají největší podíl na znečištění ovzduší tuhé znečišťující látky. Obec není plynofikována ani se s její realizací nepočítá. Odpadové hospodářství v obci se řídí platnou vyhláškou o odpadech. V obci je zaveden separovaný sběr využitelných složek odpadu (papír, plasty, sklo), po rozsáhlém území obce je rozmístěno celkem 16 sběrných míst. V území nejsou registrovány staré ekologické zátěže.

59


SILNÉ STRÁNKY • nejsou významné zdroje znečišťování ovzduší • relativně čisté ovzduší • zajištěný sběr a svoz odpadu • přijatelné hlukové zatížení • přijatelné radonové riziko • nejsou staré ekologické zátěže

SLABÉ STRÁNKY • mobilní a lokální zdroje • obec není plynofikována • nižší míra separace

PŘÍLEŽITOSTI • zkvalitnění separace odpadů

HROZBY • nedostatečná separace odpadů

I.B.1.1.4. Ochrana přírody a krajiny

Do řešeného území obce Malá Morava zasahuje Národní přírodní rezervace (NPR Králický Sněžník) Evropsky významná lokalita Králický Sněžník a Ptačí oblast Králický Sněžník. Na území obce bylo vyhlášeno 6 památných stromů nebo jejich dvojic. V území jsou vymezeny nadregionální a regionální prvky ÚSES. Lokální ÚSES bude převzat z neschváleného ÚPO Malá Morava a zpřesněn nad katastrální mapou. SILNÉ STRÁNKY • kvalitní životní prostředí • NPR Králický Sněžník • Natura 2000 • památné stromy PŘÍLEŽITOSTI • posílení ekologické stability území • ochrana a zachování krajinného rázu • formy rekreace šetrné k přírodě

SLABÉ STRÁNKY • velká odlehlost území

HROZBY • devastace přírody a krajiny • zábory PUPFL i ZPF

I.B.1.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Z celkové výměry řešeného území obce Malá Morava 6 830 ha tvoří zemědělská půda (ZPF) 2 494 ha (tj. 36,5 %), z toho orná půda 523 ha (7,7 %), trvalé trávní porosty 1 964 ha (28,8 %) a zahrady 7 ha (0,1 %). Lesní půda (PUPFL) zabírá 3 958 ha (58,0 % plochy obce).

60


Hodnota koeficientu ekologické stability (KES), což je poměr součtu ekologicky stabilních ploch (lesní půda, louky a pastviny, vodní plochy, zahrady, sady) k součtu ekologicky labilních ploch (orná půda, zastavěné plochy, ostatní plochy), pro řešené území nabývá poměrně vysoké hodnoty (7,04), což odpovídá výborně zachovalému životnímu prostředí ve správním území obce. To je dáno charakterem území mezi masívy Králického Sněžníku a Jeřábu. Jedná se o krajinu s velmi vysokým podílem plochy PUPFL (pozemků určených k plnění funkcí lesa). SILNÉ STRÁNKY • velmi vysoký podíl PUPFL • velmi vysoký KES • slabá míra zornění PŘÍLEŽITOSTI • realizace protierozních a protipovodňových opatření

SLABÉ STRÁNKY • špatné podmínky pro zemědělství • neochota k provozování agroturistiky HROZBY • půdní eroze • větrná kalamita

I.B.1.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Dopravní infrastruktura silniční doprava Malá Morava leží přímo na silnici II/312, která zajišťuje dopravní spojení na nadřazenou silniční síť. Vzhledem ke svému významu je tato silnice v území plně stabilizována. Stejně tak i vedení silnic III. třídy. dopravní obsluha území Přímá dopravní obsluha jednotlivých objektů v území je zajišťována obslužnými místními komunikacemi funkční třídy C3. Z hlediska územního plánu se tak jedná o ostatní veřejné komunikace. Jejich stávající vedení je odpovídající jejich funkci, významu a složité konfiguraci terénu a je tedy v území stabilizováno. Návrh nových komunikací se předpokládá téměř výhradně v souvislosti s návrhem rozvojových ploch. doprava v klidu Odstavování vozidel je vzhledem k typu zástavby převážně uspokojováno v rámci vlastních pozemků či objektů. Parkovací možnosti jsou soustředěny především při objektech vybavenosti. veřejná doprava Zastávky hromadné dopravy svou docházkovou vzdáleností plně pokrývají zastavěné území města. Vedení linek a umístění zastávek je dlouhodobě stabilizováno. železniční doprava Vedení železniční tratě a umístění zastávek je v území stabilizováno.

61


nemotoristická doprava V území jsou stávající značené cyklotrasy a turistické trasy stabilizovány. SILNÉ STRÁNKY • území obce je vázáno na silnici II/312 umožňující napojení na nadřazenou silniční síť • území obce není zatíženo negativními vlivy dopravy PŘÍLEŽITOSTI • využití nemotoristické dopravy

SLABÉ STRÁNKY • omezené parametry vedení silniční sítě • odlehlost pro dojezd záchranné služby

HROZBY • zhoršující se stav komunikací

Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Malá Morava V rámci lokality Malá Morava je navrhováno posílení stávajících zdrojů vody. Předpokládá se vybudování nového vrtu situovaného ve východní části obce, ze kterého bude voda dodávaná do vodojemu 2(11 m3 , 590,00/587,00 m n. m.) Vysoký Potok Stávající systém zásobování obce pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. Podlesí Stávající způsob zásobování je vyhovující i do budoucna. Do budoucnosti bude jen nutné postupně zrekonstruovat rozvodnou litinovou síť. Křivá Voda Vzhledem k velikosti sídla i jeho charakteru se s výstavbou veřejného vodovodu ani v budoucnosti neuvažuje. Sklené Vzhledem k velikosti sídla i jeho charakteru se s výstavbou veřejného vodovodu ani v budoucnosti neuvažuje. Vlaské Vzhledem k velikosti sídla i jeho charakteru se s výstavbou veřejného vodovodu ani v budoucnosti neuvažuje. Vojtíškov V dolní části sídla přesahují tlaky v síti výrazně normou povolený tlak 0,6 Mpa, a proto bude nutné vybudovat redukční šachtu. Tím bude vytvořeno třetí tlakové pásmo. Stávající litinovou síť bude nutno postupně zrekonstruovat. V rámci lokality Vojtíškov je navrhováno posílení stávajících zdrojů vody o nový zdroj – vrt z důvodu nedostatečné spolehlivosti dodávky vody ze stávajícího prameniště.

62


Vysoká Stávající systém zásobování obce pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. S výstavbou či rozšiřováním vodovodní sítě se v řešeném období neuvažuje. Zlatý Potok Stávající systém zásobování obce pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. S výstavbou či rozšiřováním vodovodní sítě se v řešeném období neuvažuje. Nouzové zásobování pitnou vodou V obcích s veřejným vodovodem bude zajištěna provizorní dodávka vody dovozem cisternami a nákupem balené vody. V obci Malá Morava jsou prakticky tři samostatné vodovody. V případě přerušení dodávky vody v některém z nich je možné zásobit obyvatele cisternami s dovozem vody z ostatních vodovodů. V obci, kde není vybudován veřejný vodovod, v případě zhoršení kvality vody ve studních, nebo kritickém stavu vody ve studních, budou obyvatelé zásobeni individuálně z přistavených cisteren a balenou vodou. Zabezpečení požární vodou Zabezpečení pitnou vodou je dáno stávající akumulací vody ve vodojemech. Stávající vodovodní řady v obci Malá Morava (2 řady v horní a centrální části obce), Podlesí a Vojtíškov většinou mají dostatečnou vydatnost i objem akumulací pro požární zásah. Na vodovodních řadech jsou osazeny požární hydranty. Vodovodní řady v obcích Vysoký Potok, Vysoká a vodovodní řad v dolní části Malé Moravy nemají dostatečnou kapacitu ani objem akumulace pro potřebu požární vody . Zbývající obce Sklené, Vlaské, Křivá Voda a Zlatý Potok nemají veřejný vodovod. zneškodňování odpadních vod Část správního celku Malá Morava leží v CHOPAV. Současný způsob likvidace odpadních vod je nedostačující. Největší nebezpečí pro životní prostředí a vodní toky představují stávající rekreační objekty s nedostatečnou kapacitou akumulačních jímek nebo zastaralými předčistícími zařízeními, které nevyhovují současné legislativě. Malá Morava V celé obci je uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Oddílná splašková kanalizace bude vybudována v celkové délce zhruba 2700 m. Pro čištění splaškových odpadních vod je uvažováno, s ohledem na konfiguraci terénu, s výstavbou dvou malých čistíren odpadních vod. Jejich celková kapacita bude 41 m3/den. V ÚAP je navržena pouze jedna centrální ČOV - nesouhlasí s návrhem PRVK OK. Umístění ČOV je situováno v těsné blízkosti prameniště a ve velké vzdálenosti od vodoteče. ČOV není v návrhu ÚAP napojena na navržené trasy kanalizace.

63


Vysoký Potok Vzhledem k velikosti sídla se s výstavbou splaškové kanalizace neuvažuje a likvidace odpadních vod bude i do budoucna řešena individuálně. Bude jen nutné zajistit nepropustnost a funkčnost stávajících objektů a kontrolovat jejich pravidelné vyvážení. Podlesí V celém sídle je uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Oddílná splašková kanalizace bude vybudována v celkové délce zhruba 1300 m. Pro čištění splaškových odpadních vod je uvažováno s výstavbou nové aktivační čistírny odpadních vod s kapacitou 25 m3/den. Umístění ČOV a trasy navržené kanalizace jsou převzaty z ÚAP. Křivá voda Vzhledem k velikosti sídla se s výstavbou splaškové kanalizace neuvažuje a likvidace odpadních vod bude i do budoucna řešena individuálně. Bude jen nutné zajistit nepropustnost a funkčnost stávajících objektů a kontrolovat jejich pravidelné vyvážení. Sklené Vzhledem k velikosti sídla se s výstavbou splaškové kanalizace neuvažuje a likvidace odpadních vod bude i do budoucna řešena individuálně. Bude jen nutné zajistit nepropustnost a funkčnost stávajících objektů a kontrolovat jejich pravidelné vyvážení. Vlaské Vzhledem k velikosti sídla se s výstavbou splaškové kanalizace neuvažuje a likvidace odpadních vod bude i do budoucna řešena individuálně. Bude jen nutné zajistit nepropustnost a funkčnost stávajících objektů a kontrolovat jejich pravidelné vyvážení. Vojtíškov V obci je uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Oddílná splašková kanalizace bude vybudována v celkové délce zhruba 1600 m. Pro čištění splaškových odpadních vod je uvažováno s výstavbou nové čistírny odpadních vod s kapacitou 42 m3/den. Umístění ČOV je v návrhu ÚAP situováno ve velké vzdálenosti od vodoteče. ČOV není v návrhu ÚAP napojena na navržené trasy kanalizace. Vysoká Vzhledem k velikosti sídla se s výstavbou splaškové kanalizace neuvažuje a likvidace odpadních vod bude i do budoucna řešena individuálně. Bude jen nutné zajistit nepropustnost a funkčnost stávajících objektů a kontrolovat jejich pravidelné vyvážení. Zlatý Potok Vzhledem k velikosti sídla se s výstavbou splaškové kanalizace neuvažuje a likvidace odpadních vod bude i do budoucna řešena individuálně. Bude jen nutné zajistit nepropustnost a funkčnost stávajících objektů a kontrolovat jejich pravidelné vyvážení.

64


SILNÉ STRÁNKY • v částech Malá Morava, Vojtíškov a Podlesí jsou krátké úseky stávající kanalizace ukončené předčistícím zařízením • v částech Malá Morava, Vysoký Potok, Podlesí, Vojtíškov a Vysoká jsou vodovod pro veřejnou potřebu+prameniště

SLABÉ STRÁNKY • neexistující splašková kanalizace • nevhodné umístění navržených ČOV v částech Malá Morava a Vojtíškov • návrh ČOV na Malé Moravě není v souladu s PRVK OK • některé části mají pouze individuální zásobování pitnou vodou

PŘÍLEŽITOSTI • posílení zdrojů a vyhlášení ochranných pásem stávajících zdrojů pitné vody • realizace splaškové kanalizace, provést revizi umístění ČOV a návrhů tras splaškové kanalizace • výměna nevyhovujících materiálů na stávajících vodovodních řadech

HROZBY • kontaminace vodních toků splaškovými vodami • pokles vydatnosti stávajících vodních zdrojů

zásobování elektrickou energií Zásobování řešeného území systémem 22 kV nevykazuje zásobovací problémy. Rozvod systému VN je v celém rozsahu řešen nadzemním vedením. Koncepce zásobování nadzemním vedením 22 kV zůstane i ve výhledu zachována a dle potřeby rozvoje území bude rozšířena. Kabelizace vedení VN se nepředpokládá. Současné výkonové požadavky obyvatelstva a podnikatelských aktivit jsou zajištěny ze stávajících stanic. Případný výkonový nárůst lze vykrýt zvýšením transformačního výkonu u podstatné části stávajících stanic. Rozvodný systém NN je provozován normalizovanou napěťovou soustavou 230/400 V, 50 Hz, TN-C, AC. Systém NN, který je proveden z podstatné části nadzemní sítí, je po technické stránce s ohledem na terénní náročnost řešen rozdílným způsobem. V rozvodném systému NN nadzemního vedení převládá průřezově slabší dimenzování. V nové zástavbě, např. v lokalitě Vysoká, je uplatněna kabelizace. Z hlediska současného odběru el. energie je stávající síť NN u podstatné části řešeného území vyhovující a nevyskytují se problémy v zásobování el. energií, přestože řešené území je výrazným rekreační střediskem (130 rekreačních objektů), neprojevuje se tento stav záporně na úrovni zásobování el. energií. Problém se zásobování el. energií s ohledem na špatnou síť NN je u lokality Vojtíškov a Zlatý Potok. Současný příkon území Stanovení současné příkonu řešeného území je řešeno odhadem vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici měření o maximálním zatížení v jednotlivých TS. V současné době je v řešeném území trvale obydleno 128 domů. Dalších 154 objektů je využíváno k rekreaci. V podnikatelské činnosti, výkonově zajištěné z vlastních el. stanic, je výrazným partnerem zemědělské středisko Zippe, turistické centrum Severomoravská chata a pila. V řešeném území se dále nacházejí drobné provozovny a služby spojené s rekreační činností. Přestože v území není provedena plynofikace, využívá el. vytápění minimum z trvale obydlených bytů (dva bytové domy v lokalitě Podlesí). Současný příkon odběru obyvatelstva a služeb je odvozen z bytového fondu s využitím podkladů provozovatele energetického systému, stanovující současný odběr el. výkonu ve výši 2,2 kW/byt a 0,35 kW/byt pro služby. Dle statistických údajů je v obci 548 trvale bydlících obyvatel s celkovým počtem 197 bytů. K individuální rekreaci za předpokladu, že na jeden rekreační objekt připadá jeden byt,

65


je sezoně využíváno dalších 154 bytů. Při 100 % obsazení objektů individuální rekreace a trvale bydlících obyvatel je pro výpočet odhadovaného el. příkonu uvažováno s celkovým počtem 326 bytů. odhadovaný příkon řešeného území Malá Morava

obyvatelstvo 720 kW

Odhadovaný maximální nesoudobý předpokládán ve výši cca 1300 kW.

podnikatelský odběr (odhad) 450 kW

elektrický

příkon

služby

celkem

130 kW

1300 kW

řešeného

území

je

Posouzení stávajícího stavu S ohledem na technické možnosti stávajících TS lze současné výkonové požadavky obyvatelstva a podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě VN a NN zajistit ze stávajících stanic. Zvýšení transformačního výkonu je možné provést téměř u všech stávajících TS. V případě vyšších výkonových požadavků přesahujících současný způsob zásobování elektrickou energií bylo by nutné řešit vzniklou situaci výstavbou další TS. Koncepce zásobování systémem 22 kV je perspektivní a zůstane i ve výhledu zachována. Rozvod systému VN, který je řešen nadzemním vedením, bude dle potřeby rozvoje území dále rozšiřován. Telekomunikace a radiokomunikace Místní telefonní systém (Telefónica O2), byl v celém rozsahu rekonstruován. Zahrnuje úplnou digitalizaci telefonního zařízení a kapacitně vykrývá potřeby obyvatelstva. Z dalších radiokomunikačních služeb sítě GMS, které jsou v současné době v řešeném území uplatněny, jsou provozovatelé T-Mobile a Vodafone. Určité obtíže způsobuje členitý terén, kde příjem televizního a telekomunikačního spojení je nedostatečný. SILNÉ STRÁNKY • blízkost transformovny TR 110/22 kV Hanušovice je zárukou zásobování zajištění el. výkonu • v oblasti telekomunikací a radiokomunikací je prostor řešeného území z podstatné části plně vykryt

SLABÉ STRÁNKY • současný jednostranně napojený nadzemní rozvod systému 22 kV se může negativně projevit v případě kalamitních situací • členitost terénu částečně omezuje televizní příjem a telekomunikační napojení

PŘÍLEŽITOSTI • s ohledem na soustředěnou zástavbu některých lokalit prosazovat kabelizaci systému NN • rozšíření informačních technologií (internet)

HROZBY • oddalování obnovy systému NN u některých lokalit, se negativně projeví na rozvoji území

odpadové hospodářství Odpadové hospodářství v obci se řídí platnou vyhláškou o odpadech. V obci je zaveden separovaný sběr využitelných složek odpadu (papír, plasty, sklo), po rozsáhlém území obce je rozmístěno celkem 16 sběrných míst. Sběrný dvůr je využíván v Králíkách. Sběr a svoz komunálního, inertního a tříděného odpadu zajišťuje v obci firma Služby města Králíky, s.r.o., na skládky Ekola České Libchavy a Sita Rapotín. Sběr a svoz nebezpečného odpadu a velkoobjemového odpadu je prováděn 2x ročně rovněž téže firmou. V území

66


nejsou registrovány staré ekologické zátěže. V řešeném území se nevyskytuje provozovaná skládka odpadu, spalovna odpadu ani zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu.

SILNÉ STRÁNKY • zajištěný sběr a svoz • zneškodňování odpadu mimo území obce • obecní vyhláška o odpadech • 16 sběrných míst • nejsou staré ekologické zátěže PŘÍLEŽITOSTI • zkvalitnění separace odpadů

SLABÉ STRÁNKY • není sběrný dvůr

HROZBY • nedostatečná separace odpadů

I.B.1.1.7. Sociodemografické podmínky

Základní charakteristika Vývoj počtu obyvatel, dle statistických šetření (Sčítání lidu, domů a bytů – SLDB a k 31. 12. 2008 - údaj z obecního úřadu) v níže uvedených letech ukazuje následující grafické vyjádření. V průběhu celého sledovaného období počet obyvatel v obci Malá Morava trvale klesal. Celkově mezi lety 1900 a k 31. 12. 2008 počet obyvatel klesl o 85,30 % (o 3196). K 31. 12. 2008, dle údajů z obecního úřadu, žilo v obci 548 obyvatel. Největší úbytky počtu obyvatel byly zaznamenány v částech obce Malá Morava, Podlesí a Vojtíškov. Na záporném vývoji počtu obyvatel měly velký vliv válečné a poválečné události, především pak odsun původního německého obyvatelstva.

67


Vývoj počtu trvale žijících obyvatel

Počet obyvatel

4000 3800 3600 3400 3200 3000 2800 2600 2400 2200 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Počet obyvatel celkem Křivá Voda Malá Morava Podlesí Sklené Vlaské Vojtíškov Vysoká Vysoký Potok Zlatý Potok 1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

31.12.2 008

Počet obyvatel celkem

3744

3585

3297

3139

1277

1148

894

701

608

588

548

Křivá Voda

168

146

129

133

53

71

59

27

16

11

15

Malá Morava

834

832

726

721

368

250

264

228

238

196

169

Podlesí

785

730

669

593

239

216

188

137

99

111

98

Sklené

353

314

300

293

111

66

32

18

18

23

29

Vlaské

298

319

272

262

95

70

53

43

34

37

34

Vojtíškov

657

629

578

536

191

169

153

126

116

130

132

Vysoká

239

236

251

227

80

63

22

15

7

1

5

Vysoký Potok

268

240

244

221

88

177

105

94

73

67

61

Zlatý Potok

142

139

128

153

52

66

18

13

7

12

7

Rok

Počet obyvatel k 31. 12. mezi lety 2000 – 2008 představuje následující tabulka. Mezi těmito lety počet obyvatel kolísal, na konci období byl ale nižší než na začátku - 565 trvale bydlících obyvatel. Počet/Rok Počet obyvatel celkem z toho muži z toho ženy v tom ve věku 0 až 14 let v tom ve věku 15 až 64 let v tom ve věku 65 a více let Index stáří Zdroj: ČSÚ

2000 582

2001 596

2002 595

2003 589

2004 584

2005 585

2006 574

2007 568

2008 565

307 275 110

312 284 112

316 279 112

311 278 109

310 274 103

305 280 99

294 280 98

287 281 91

294 271 84

418

424

423

421

419

428

416

416

415

54

60

60

59

62

58

60

61

66

49,1

53,6

53,6

54,1

60,2

58,6

61,2

67,0

78,6

68


V této obci žije relativně mladé obyvatelstvo, k obměně obyvatel dochází prozatím přirozenou měnou, ale je zřejmé, že se začíná projevovat, tak jako ve většině měst a obcí ORP i ČR, proces - demografické stárnutí, při němž se postupně mění struktura obyvatel takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let a snižuje podíl osob mladších 15 let, tj. starší věkové skupiny rostou početně rychleji než populace jako celek. Proces demografického stárnutí lze vyjádřit mimo jiné také indexem stáří. Hodnota indexu stáří v této obci je mírně příznivá i v porovnání s údaji za kraj a celou Českou republiku, ve sledovaném období zde došlo ke zvýšení indexu o 29,5 bodu. V obci k 31.12. 2008 na 100 obyvatel ve věku 0-14 let žilo 78,6 obyvatel ve věku 65 a více let (index stáří představuje podíl osob ve věku 65 a více let na 100 obyvatel ve věku 0 - 14 let). Počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) se výrazně snížil, v produktivním věku (15 - 64 let) se snížil jen mírně a v poproduktivním věku (65 a více let) se zvýšil. Věková struktura obyvatel obce vykazuje příznivý stav i v porovnání s věkovou strukturou kraje i celé České republiky. Průměrný věk k 1.1. 2009 je také příznivý - celkem 39,0, muži 38,0, ženy 40,2. Věkovou strukturu v obci k 31.12. roku 2001 a 2008 ukazuje následující grafické vyjádření. Počet obyvatel podle věku v obci 600 Počet obyvatel

500 400 300 31.12.2001

200

31.12.2008

100 0 0 - 14 let

15 - 64 let 65 a více let

celkem obyvatel

Věková skupina

69


Populační vývoj v roce 2008 (dle podkladů z ČSÚ) znázorňuje následující grafické vyjádření. Celkově došlo v obci k úbytku počtu obyvatel o 3. Pohyb trvale žijících obyvatel v obci v roce 2008 20

18 16

10

3 2 0 -2

-3

sa l

do

m

ig ra ce

-1

-10

Populační vývoj je výsledkem přirozené obnovy populace (rozením a vymíráním – přirozený přírůstek) a zároveň migrace (přírůstek či úbytek počtu obyvatel stěhováním). Při sledování populačního vývoje mezi lety 1971 až 2008 je možno vysledovat např. to, že k nejvyššímu přirozenému přírůstku došlo v roce 1972 (+ 18 obyvatel), k nejnižšímu došlo v letech 2003 a 2005 (- 4 obyvatelé), k nejvyššímu migračnímu přírůstku došlo v roce 1984 (+ 26 obyvatel), k nejnižšímu v roce 1971 (- 61 obyvatel) a celkový přírůstek byl nejvyšší v roce 1972 (+ 29 obyvatel) a nejnižší v roce 1971 (- 57 obyvatel). V těchto dvou letech (1971 a 2008) byl celkový a migrační přírůstek počtu obyvatel záporný, přirozený přírůstek ovšem v roce 1971 kladný (v roce 2008 záporný). Nejvíce žilo v obci obyvatel ve sledovaném období v roce 1981 (699 obyvatel). V obci žije 85,4 % obyvatel s českou národností. Většina obyvatel je bez vyznání, 37,1 % obyvatel je věřících (převažuje příslušenství k římskokatolické církvi). Vzdělanostní strukturu dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické vyjádření. V obci žilo 472 obyvatel 15 letých a starších. Bez vzdělání a se základním vzděláním včetně neukončeného bylo 40 % obyvatel, vyučených a středně odborně vzdělaných bez maturity bylo v obci 43 % obyvatel, úplnou střední školu s maturitou mělo v obci 13 % obyvatel a vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání 4 % obyvatel.

70


Obyvatelstvo podle stupně vzdělání k 1.3. 2001 vysokoškolské nezjištěné vyšší odborné 3% vzdělání a nástavbové 0% bez vzdělání studium 1% 1% úplné střední s maturitou 13%

základní vč. neukončeného 39%

vyučení a stř. odborné bez maturity 43%

V následujícím grafickém vyjádření je znázorněna denní dojížďka a vyjížďka dle SLDB 2001. Počet obyvatel celkem byl 588. Počet ekonomicky aktivních obyvatel byl 295. Denně z obce vyjíždělo 35,5 % obyvatel za zaměstnáním z celkového počtu ekonomicky aktivních a 11,2 % obyvatel za vzděláním z celkového počtu obyvatel. Denní dojížďka a vyjížďka 120 104 100 80

66

60 39 40 20

7

0 Dojíždějící do zaměstnání do obce

Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec

Dojíždějící do škol do obce

Vyjíždějící do škol mimo obec

71


V následujícím obrázku jsou uvedeny směry dojížďky a vyjížďky v obci Malá Morava.

Směry dojížďky a vyjížďky

Obec Malá Morava

za prací z: Hanušovic, Králík

za prací do: Králík, Šumperku do základní školy: do Hanušovic na střední školy: do Šumperku, Olomouce, Králík na vyšší a vysoké školy: do Olomouce za nákupy: do Králík, Hanušovic, Šumperku

Z údajů v ÚAP vyplývá pro obec Malá Morava v této oblasti následující: -

-

mezi lety 1997 a 2007 (stav k 31.12.) došlo celkově k úbytku počtu obyvatel o 3,40 % (za ORP Šumperk došlo celkově k úbytku o 2,59 % obyvatel); v obci jsou příznivé: věková struktura i index stáří; Malá Morava je obcí, kde žije vyšší podíl obyvatel se SŠ vzděláním bez maturity a bez vzdělání a s ukončeným základním vzděláním než v ORP, nižší podíl než v ORP žije v obci obyvatel se SŠ vzděláním s maturitou a také s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním; z obce více studentů denně vyjíždí než do ní za vzděláním dojíždí, v obci je mateřská škola; z dotazníkového průzkumu vyplývá, že v obci došlo ke zlepšení mezilidských vztahů a společenského života oproti minulosti;

SILNÉ STRÁNKY • příznivá věková struktura i průměrný věk • příznivý index stáří • mateřská škola v obci • tradice místních spolků, nabídka volnočasových činností a pravidelně pořádaných akcí - sounáležitost obyvatel s územím, kde žijí • kvalitní životní prostředí

SLABÉ STRÁNKY • nepříznivá vzdělanostní struktura • patrný začátek procesu - demografické stárnutí • úbytek dětí a obyvatel v produktivním věku • nedostatečná nabídka základní občanské vybavenosti • nedostatečná nabídka sociální a zdravotní péče • dlouhá doba dojezdu rychlé záchranné pomoci • horší dopravní dostupnost a obslužnost území obce

72


PŘÍLEŽITOSTI • blízkost měst Králíky, Hanušovice a Šumperk, které jsou centry s vyšší občanskou vybaveností a s širší nabídkou služeb, zdravotní a sociální péče, pracovních příležitostí, kulturního a sportovního vyžití atd. • podpora výstavby nových rodinných domů, a tím zvyšování počtu trvale žijících obyvatel • podpora doplnění a zkvalitnění zařízení občanské vybavenosti a nabízených služeb pro občany i pro návštěvníky • podpora rozvoje vhodných forem podnikání a tím zvyšování počtu pracovních míst • podpora rozvoje spolků a pravidelně pořádaných akcí • podpora rozvoje šetrného cestovního ruchu, a tím i podpora vzniku nových pracovních příležitostí

HROZBY • stárnutí a vysídlování trvale žijících obyvatel, snižování jejich ekonomické aktivity, odchod mladých obyvatel za vyšším životním standardem • další úbytek dětí a obyvatel v produktivním věku • zhoršení životního standardu v obci • zánik pracovních míst v obci i jejím okolí, minimální zvýšení počtu nových pracovních míst, ať už z jakéhokoli důvodu, by mohlo vést k poklesu počtu trvale žijících obyvatel

73


I.B.1.1.8. Bydlení Ve struktuře osídlení je obec Malá Morava a její místní části historicky stabilním útvarem, první písemná zmínka byla zaznamenána v roce 1325 (o místní části Vojtíškov), v roce 1350 (o místní části Malá Morava), v roce 1437 (o místní části Sklené), v roce 1550 (o místní části Zlatý Potok), v roce 1563 (o místní části Vysoká), v roce 1598 (o místní části Podlesí), v roce 1615 (o místní části Vysoký Potok) a v roce 1792 (o místní části Vlaské). Vývoj počtu domů v obci od počátku století, dle SLDB v níže uvedených letech, dokumentuje následující grafické vyjádření. Do roku 1950 se sledoval počet domů jako součet počtu obydlených i neobydlených domů (počet domů, které měly popisné číslo), od roku 1961 se jedná o domy trvale obydlené (domy využívané k rekreaci byly vyčleněny z domovního fondu). V roce 1961 se sledoval počet trvale obydlených domů za obce celkem.

Vývoj počtu trvale obydlených domů 800 700 Počet domů celkem Křivá Voda

600

Malá Morava

Počet domů

500

Podlesí 400

Sklené Vlaské

300

Vojtíškov 200

Vysoká Vysoký Potok

100

Zlatý Potok 0

1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů celkem

680

698

684

700

619

232

186

156

172

190

Křivá Voda

28

28

28

27

18

7

6

7

8

Malá Morava

165

164

160

167

147

Podlesí

131

132

132

130

120

175

54

50

56

55

57

38

29

32

36

Sklené

69

68

66

71

65

7

6

7

11

Vlaské

27

45

44

47

42

15

12

12

15

Vojtíškov

122

120

115

120

123

35

23

28

31

Vysoká

55

56

55

55

48

4

4

3

3

Vysoký Potok

50

53

54

54

37

24

24

24

27

Zlatý Potok

33

32

30

29

19

2

2

3

4

Rok

Počet domů od roku 1900 do roku 1930 (s menším výkyvem v roce 1921) stoupal, od roku 1950 začal klesat až do roku 1980, výrazně poklesl v roce 1961 z již zmíněného důvodu. Mezi lety 1980 a 2001 počet stoupl o 17,9 %, což bylo zřejmě způsobeno výstavbou domů pro trvalé bydlení nebo převodem stávajícího bytového fondu pro rekreační účely na

74


bydlení trvalé. Celkově se mezi lety 1900 a 2001 počet trvale obydlených domů snížil o 72,1 %. V obci se dle SLDB 2001 (v současné době nejsou k dispozici jiná než tato již zastaralá data) nacházelo 190 domů z toho 136 trvale obydlených. Na území obce převažuje bydlení v rodinných domech - z 84,5 %. V obci bylo 115 rodinných domů a 17 bytových domů. Bytů bylo v obci 258, z toho 197 trvale obydleno a 61 neobydleno - z toho podle důvodu 3 obydleny přechodně a 44 slouží k rekreaci. V roce 2008 byl dokončen jeden byt v rodinném domě (dle podkladů z ČSÚ). Dle podkladů poskytnutých obecním úřadem bylo v obci k 31.12. 2008 celkem 340 domů, z toho trvale obydlených domů 128, neobydlených domů 24, objektů individuální rekreace 154. Sociální byty ve vlastnictví obce nejsou. Podíl domů podle období výstavby na počtu trvale obydlených domů ukazuje následující grafické znázornění. Nejvyšší podíl mají domy postavené v období let 1946 1990 - 45 %, vysoký podíl mají ale i domy postavené do roku 1946 – 43 %. Tento údaj poukazuje na značné stáří domovního fondu a tím i potřebu stávající domovní fond opravovat a modernizovat. Podíl domů podle období výstavby

12%

43%

45%

postavených do roku 1945

postavených mezi roky 1946 - 1990

postavených mezi roky 1991 - 2001

75


Kvalitu bydlení v Malé Moravě dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické vyjádření. Ze 136 trvale obydlených bytů je 98,1 % zásobovaných pitnou vodou (571 obyvatel), 1,7 % má plyn zavedený do bytu (10 obyvatel) a 30,4 % je napojených na kanalizaci (177 obyvatel). Průměrná obytná plocha na byt (v m2/ob.) je 52,51 m2, na osobu je 17,68 m2. Průměrný počet osob na byt je 2,95. Počet a podíl obyvatel v trvale obydlených bytech 600

571 98,1 %

500 400 300

177 30,4 %

200 100

10 1,7 %

0 zásobovaných pitnou s plynem zavedeným vodu z vodovodu do bytu

napojených na kanalizaci

V následujícím grafickém vyjádření je uvedena nabídka základního občanského vybavení v obci.

Základní občanská vybavenost

obchod - potraviny, smíšené zboží

pošta

mateřská škola

základní škola 1. - 9. ročník

ordinace praktického lékaře

veřejná knihovna - internet

kulturní dům

stravovací zařízení

sportovní zařízení

ubytovací zařízení

76


Podrobnější popis občanského vybavení je uveden v kapitole 1.A.2.2. u sledovaného jevu č. 3. Toto grafické vyjádření slouží pro rychlou orientaci o kvalitě života v obci v oblasti základní občanské vybavenosti. Dle podkladů z obecního úřadu, jsou hlavními prioritami rozvoje obce: výstavba objektů pro bydlení, výstavba nebo obnova areálů občanské vybavenosti, obnova a výstavba zařízení technické infrastruktury, rozvoj kulturního a společenského života v obci, úprava veřejných prostranství v obci, obnova nejstarších architektonicky nejcennějších objektů v obci. Z údajů v ÚAP vyplývá pro obec Malá Morava v této oblasti následující: -

v obci (rok 2001) z 84,6 % převažuje bydlení v rodinných domech, podíl neobydlených domů je 28,4 %, 44 domů z neobydlených domů slouží pro rekreaci; průměrné stáří domů v obci je 63,8 let - 4. nejvyšší stáří v ORP, průměr v ORP je 50,5; průměrný počet osob na byt v roce 2001 byl v obci vyšší - 2,95 než v ORP - 2,90; průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel (v letech 2003 – 2007) byl v obci vyšší - 12,0 než v ORP - 4,4; v obci dle dotazníkového šetření je nedostatečný počet ploch pro novou výstavbu rodinných či bytových domů (tj. stavebních parcel);

SILNÉ STRÁNKY • kvalitní životní prostředí • nabídka volnočasových aktivit, nabídka pravidelných společenských akcí • sounáležitost obyvatel s územím, kde žijí • nabídka sportovního vyžití • částečně vybudovaná technická infrastruktura • podpora zkvalitnění života v obci obecním úřadem (dobudování chybějící technické vybavenosti - kanalizace a ČOV a také infrastruktura pro nové rodinné domy, podpora společenského života v obci) PŘÍLEŽITOSTI • stabilizace ploch novou územně plánovací dokumentací • podpora nové výstavby domů např. zavedením technické infrastruktury na pozemky a tím i podpora zvýšení počtu trvale žijících obyvatel • podpora rekonstrukcí a modernizací stávajícího bytového fondu • podpora využívání a rekonstrukcí prázdných objektů • podpora rozšíření a zkvalitnění stávajících služeb a nabídky a zkvalitnění občanské vybavenosti • podpora rozvoje šetrného cestovního ruchu

SLABÉ STRÁNKY • menší nabídka občanského vybavení v místě • horší dopravní dostupnost a obslužnost • vysoké stáří domovního a bytového fondu • neúplná technická infrastruktura (chybí kanalizace, ČOV a plynofikace) • chybějící nabídka zainvestovaných pozemků pro výstavbu nových domů pro trvalé bydlení

HROZBY • stárnutí a vysídlování trvale žijících obyvatel a snižování jejich ekonomické aktivity, odchod mladých obyvatel za vyšším životním standardem • zhoršení životního standardu a prostředí v obci

77


I.B.1.1.9. Rekreace Obec leží v oblasti, která je velmi atraktivní z hlediska přírodního prostředí a krajiny a je centrem cestovního ruchu po celý rok. V okolí obce je řada turisticky exponovaných pamětihodností, ať už přírodních či historických a také řada příležitostí pro sportovní vyžití např. naučné stezky, cyklostrasy, pěší trasy, trasy pro běžecké lyžování, areály pro sjezdové lyžování, možnosti vyjížděk na koni aj., dále např. v Šumperku (Aqua centrum, spinning centrum, bowlingové centrum, kino, tenisová hala), ve Velkých Losinách (krytý termální bazén), v Králíkách (poutní místo Hory Matky Boží) a řada dalších příležitostí v rekreačních střediscích na území Jeseníků či Pardubického kraje. Území obce je využíváno pro rekreaci místních obyvatel, rekreaci uživatelů území – místních chatařů a chalupářů a také pro dlouhodobou či krátkodobou rekreaci turistů. K dispozici pro rekreaci jsou: hřiště, sportovní areál u Penzionu Sport (8 hřišť - 3 kurty na volejbal, tenisový kurt, 2 fotbalová hřiště na malou kopanou, tréninkový kurt - antuka - na volejbal, nohejbal, basketbal, tréninkový kurt - písek), lyžařské běžecké tratě, lyžařský areál u Severomoravské chaty a sjezdové tratě u Penzionu Zlatý Potok a u Penzionu Sport Vojtíškov, dále je zde možnost rybolovu v pstruhových vodách a možnost vyjížděk na koni. Územím obce prochází regionální cyklotrasa a turistická trasa. V obci je k dispozici řada ubytovacích a stravovacích zařízení (viz. jev č. 3 - ubytování a stravování). Do budoucna by bylo dobré podporovat vhodný a šetrný rozvoj rekreace a cestovního ruchu, rozšíření a zkvalitnění služeb a občanského vybavení. Území v okolí obce i v obci samotné je vhodné pro rozvoj např. cykloturistiky a doplňkových služeb a také pro rozvoj agroturistiky. Rozvojem v této oblasti je možné očekávat i zvýšení nabídky pracovních příležitostí a tím také zatraktivnění obce i pro trvalé bydlení. Z údajů v ÚAP vyplývá pro obec Malá Morava v této oblasti následující: -

obec má velmi vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu; v obci je v zimním období v provozu lyžařský areál Severomoravská chata, v letním období jsou zde značené cyklotrasy a turistické trasy; v obci je 6 hromadných ubytovacích zařízení, z toho jsou ve 2 zařízeních nabízeny i služby stravovací; turisticko-rekreační funkce je v obci velmi významná, obec má také vysoký podíl potenciálních rekreačních ploch; dle dotazníkového šetření vyplynula následující témata k řešení: rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit pro rodinnou rekreaci;

SILNÉ STRÁNKY • atraktivita prostředí pro rozvoj cestovního ruchu • příležitosti pro společenské i sportovní vyžití • blízkost atraktivních lokalit využívaných pro cestovní ruch • rekonstruovaná, modernizovaná nebo nová ubytovací a stravovací zařízení

SLABÉ STRÁNKY • neúplná nabídka v oblasti občanského vybavení a služeb • nižší nabídka poskytovaných služeb a turistické infrastruktury

78


PŘÍLEŽITOSTI • podpora rozvoje společenského života v obci • podpora rozvoje cestovního ruchu pro využití území např. doplněním infrastruktury pro cestovní ruch - podpora rozvoje ekologického zemědělství - ekoagrofarma, výroba a prodej místních produktů, rozvoj cykloturistiky a doplňkových a služeb atd. • podpora doplnění a zkvalitnění služeb a občanské vybavenosti

HROZBY • znehodnocení přírodního potenciálu vlivem zhoršení kvality životního prostředí

I.B.1.1.10. Hospodářské podmínky V obci svou činnost provozovalo 126 podnikatelských subjektů k 31.12. 2008. Podle převažující činnosti se jedná zejména o obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; stavebnictví; zemědělství, lesnictví, rybolov. Všechny podnikatelské subjekty lze zařadit do kategorie malého a středního podnikání. Nejvýznamnější ekonomické subjekty v obci jsou: Hanušovická lesní, a.s. (35 zaměstnanců) a Farma Morava (30 zaměstnanců). Ostatní firmy mají nejvýše 6 zaměstnanců. Velmi silně je zastoupena kategorie pracujících na vlastní účet, tj. firem bez jediného zaměstnance - 76,2 % z celkového počtu podnikatelských subjektů. Dle podkladů z obecního úřadu bylo v obci 77 pracovních míst k 31.12. 2008. Název firmy Farma Morava, s.r.o. Rozhled Morava, spol. s.r.o. Botpal, s.r.o. Šumperk Hanušovická lesní, a.s. Pstruhařství Vysoký Potok Ceh Jaroslav Šiko Roman Šiko Jan Morong Miroslav Markovský Roman Morong Štefan Morong Marek

Malá Morava 74

Počet zaměstnanců 30


Malá Morava 74

2


Sídlo podniku

Předmět činnosti

provozovna Malá Morava 1 Vlaské 4

5

jatka a výrobna uzenin

35

dřevozpracující podnik

Vysoký Potok 4

2

pstruží líheň

Vysoký Potok 4 Malá Morava 21 Malá Morava 21 Vysoký Potok 35 Malá Morava 95 Vysoký Potok 25 Vysoký Potok 25

6 2 1 1 1 2 2

stavební firma stavební firma tesařská výroba tesařská výroba zednické práce podlahářské práce výroba nábytku

Zdroj: Obecní úřad Malá Morava

Dle údajů z Úřadu práce bylo v obci k 31.12. 2009 ekonomicky aktivních obyvatel 295 (údaj ze SLDB 2001 - již není aktuální), 80 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, volné

79


pracovní místo nebylo žádné a míra nezaměstnanosti dosáhla 27,1 %. Dlouhodobě se míra nezaměstnanosti v obci udržuje značně nad průměrem za ORP Šumperk i nad průměrem v kraji i ČR. Za prací denně vyjíždí 35,5 % obyvatel. Hospodářská činnost v obci dle vybraných statistických údajů k 31. 12. 2008: Počet podnikatelských subjektů celkem podle Zemědělství, lesnictví, rybolov převažující Průmysl činnosti Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

126 24 16 28 3 33

Počet podnikatelských subjektů celkem podle Státní organizace právní Akciové společnosti formy Obchodní společnosti Družstevní organizace Peněžní organizace – počet subjektů Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy Zdroj: Český statistický úřad

126 4 96 8 4 1 13

7 2 2 11

Nabídka pracovních míst je spíše podprůměrná, zaměřená jen na některé druhy činností a proto obyvatelé dojíždí za prací také do větších center osídlení např. do Králík, Hanušovic nebo Šumperka. V obci, dle podkladů z obecního úřadu, jsou volné objekty vhodné k podnikání – nevyužívané zemědělské objekty s možným způsobem využití ke skladování nebo drobné výrobě a jsou zde také volné pozemky vhodné k podnikání. Z údajů v ÚAP vyplývá pro obec Malá Morava v této oblasti následující: -

daňová výtěžnost na obyvatele (tis. Kč) je v obci 7,43, průměr za ORP - 7,84; průměrná roční míra nezaměstnanosti v letech 2005 - 2008 v obci byla 17,22 %, v ORP 9,83 %; počet evidovaných uchazečů nad 12 měsíců v letech 2005 - 2008 byl 51,05 %, v ORP 45,41 %; míra ekonomické aktivity v roce 2001 byla v obci 70,91 %, v ORP 71,75 %; míra zaměstnanosti v roce 2001 byla 53,37 %, v ORP 63,20 %; průměrná míra podnikatelské aktivity v letech 2004 a 2007 byla 172,74, v ORP 185,93; z obce denně vyjíždí za zaměstnáním 222 obyvatel a do obce dojíždí za zaměstnáním denně 120 zaměstnanců (v roce 2001);

80


SILNÉ STRÁNKY • nabídka pracovních míst v obci • vyšší procento obyvatel, podnikajících jako fyzické osoby • existence objektů vhodných k novému využití PŘÍLEŽITOSTI • podpora rozvoje služeb a zkvalitnění stávajících • podpora rozvoje ekologicky orientovaného zemědělství směřujícího k zachování krajinných funkcí a k rozvoji agroturistiky • podpora rozvoje podnikatelských aktivit, zejména malého a středního podnikání • podpora zkvalitnění a doplnění technické infrastruktury • podpora rozvoje šetrného cestovního ruchu a tím i podpora růstu nových pracovních příležitostí

SLABÉ STRÁNKY • nepříznivá vzdělanostní struktura • dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti • neúplná technická infrastruktura • nedostatek pozemků pro rozvoj podnikání • horší dopravní dostupnost a obslužnost území HROZBY • zánik pracovních příležitostí • rozvoj nevhodných podnikatelských aktivit s dopadem na životní prostředí

81


I.B.1.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Pro budoucnost je nutné vytvořit takové podmínky, které budou vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území a budou přispívat k vyváženému vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství území. To znamená, že by bylo vhodné podporovat růst počtu trvalých obyvatel např. podporou výstavby nových rodinných domů, podporou rozvoje vhodných forem podnikání a tím i zvyšování počtu pracovních míst, podporou doplnění a zkvalitnění zařízení občanské vybavenosti, technické vybavenosti a nabízených služeb pro občany a v neposlední řadě podporou šetrného rozvoje v oblasti rekreace a zařízení pro rekreaci sloužících (rozvojem v oblasti cestovního ruchu by mělo dojít také ke zvýšení pracovních příležitostí). Stále větší důraz bude tedy v budoucnu kladen na vývoj kvality bydlení, životních podmínek, nabídky občanského vybavení, přírodního prostředí a rekreace. Celkově lze říci, že obec Malá Morava je perspektivní obcí nejen pro trvalé bydlení. Ke kladům obce patří kvalitní životní prostředí, atraktivní příroda, stabilizovaný počet trvale žijících obyvatel, příznivá věková struktura, průměrný věk i index stáří, existence mateřské školy a zařízení pro cestovní ruch a dále také životní a přírodní prostředí, blízkost dalších atraktivit pro cestovní ruch, zájem o výstavbu rodinných domů pro trvalé bydlení v obci a i nabídka pracovních příležitostí - tyto všechny faktory budou přispívat k dalšímu rozvoji obce. Příznivý je i zájem obecního úřadu a také obyvatel obce na rozvoji obce např. podpora společenského života v obci a pořádání pravidelných kulturních a sportovních akcí, dále také údržba majetku ve vlastnictví obce, doplnění veřejné infrastruktury vybudováním kanalizace a ČOV a také vybudováním infrastruktury pro nové rodinné domy. Nevýhodou je chybějící občanské vybavení a služby, které vytváří určitou závislost na městech Hanušovice, Šumperk a Králíky především v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb, nákupních možnostech a komerčních službách. Nevýhodou je také nepříznivá vzdělanostní struktura, dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti (málo pracovních příležitostí v obci i jejím okolí), chybějící technická infrastruktura (kanalizace a ČOV) a horší dopravní obslužnost (např. vyšší doba dojezdu RZP - až 25 a více minut). Dle podkladů z obecního úřadu, jsou hlavními prioritami rozvoje obce: výstavba objektů pro bydlení, výstavba nebo obnova areálů občanské vybavenosti, obnova a výstavba zařízení technické infrastruktury, rozvoj kulturního a společenského života v obci, úprava veřejných prostranství v obci, obnova nejstarších architektonicky nejcennějších objektů v obci. Z již připravených akcí, které by obec chtěla realizovat v časovém horizontu do roku 2020, a které by měly přispět k vyváženému vztahu všech 3 podmínek viz. výše, je možno zmínit např. revitalizace veřejných prostranství v místních částech Podlesí, Malá Morava a Sklené, výstavbu památníku Franze Schuberta v místní části Vysoká, výstavbu muzea místní historie v místní části Malá Morava, obnovu a rekonstrukci kulturních památek, realizaci energetických úspor v mateřské škole, přestavbu bývalé budovy školy na byty nebo zařízení sociální péče a také rekonstrukci kulturního domu Malá Morava na multifunkční objekt.

VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE DLE ÚAP OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ŠUMPERK I.

Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů;

82


II. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; III. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

sociodemografický

ekonomický

environmentální

Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů: Pilíř Téma Indikátor 1 Podíl poddolovaných a sesuvných území 2 Plocha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod 3 Kvalita ovzduší Průměrná produkce komunálního odpadu Míra separace komunálního odpadu 4 Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území Koeficient ekologické stability 5 Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007 Lesnatost ENV celkem -4 Pilíř Téma Indikátor 6 Hustota silnic I., II., III. třídy Dopravní obslužnost území - pracovní den Dopravní obslužnost území - sobota Vybavenost technickou infrastrukturou 10 Míra zaměstnanosti v roce 2001 Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2007 Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2007 Míra podnikatelské aktivity v roce 2007 Redukovaný index funkční velikosti v roce 2006 EKO celkem 4 7 Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001 Index stáří k 1. 1. 2006 Změna počtu obyvatel mezi lety 1997-2007 8 Vývoj počtu obydlených bytů v letech 1991 - 2001 Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v letech 2001-2007 9 Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační zatížení SOC celkem 3

2 1 -1 1 2 -1 2 2 -1 2 9 1 -2 -2 -1 -2 -2 1 0 -1 -8 -2 2 -1 0 0 2 1 2

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř SWOT ANALÝZA Silné stránky -

útvar podzemních vod: nerizikový z hlediska kvantitativního stavu a z hlediska chemického stavu

-

na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu

-

vysoký koeficient ekologické stability (7,05) – území s vysokou ekologickou stabilitou, území relativně přírodní

83


-

velmi vysoké pokrytí území zvláště chráněnými územími (79,1 % z celkové rozlohy obce)

-

nadprůměrná lesnatost

-

relativně dobrá věková struktura obyvatel, vyšší podíl dětské složky

-

přítomnost mateřské školy v obci

-

nárůst počtu trvale obydlených bytů

-

bezproblémové zásobování vodou

-

vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu

-

atraktivní přírodní prostředí s neporušenými přírodními scenériemi a s vazbou na významné rekreační lokality (především v Jeseníkách)

-

území velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké a sjezdové lyžování v zimním období

-

velmi významná rekreační funkce

-

příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci

-

pokles průměrné míry nezaměstnanosti a nižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných

Slabé stránky -

nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod z hlediska plnění environmentálních cílů

-

nevyhovující dopravní obslužnost veřejnou linkovou dopravou

-

není vybudovaná kanalizace a ČOV

-

horší dostupnost lékařské péče

-

vyšší míra ztráty obyvatel v posledních deseti letech

-

malá aktivita obyvatel a průměrný zájem o veřejné dění v obci

-

málo intenzivní bytová výstavba a výstavba rodinných domů

-

nárůst počtu neobydlených bytů

-

starý domovní a bytový fond, průměrné stáří domů je v obci vyšší než je průměr v ORP i ČR

-

chybějící napojení na veřejnou kanalizaci a plynovod

-

nedostatek kvalifikovaných pracovních sil pro rozvoj cestovního ruchu a navazujících služeb

-

nedostatečná nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit, neexistence hotelu s vyšším ubytovacím standardem

-

nízká úroveň dopravní a informační infrastruktury pro cestovní ruch

-

nedostatek pracovních příležitostí

-

nezaměstnanost je především strukturálního charakteru, je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci

Příležitosti -

podpora rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV

84


-

realizace komplexního systému protipovodňovách opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obce

-

dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách

-

využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie

-

výstavba zařízení pro sběr a využití odpadu v jednotlivých obcích - zvýšení míry separace

-

využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území

-

ekologizace zemědělství

-

zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě

-

rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s pozitivními důsledky na fungování dopravy v obci

-

rozvoj volnočasových aktivit obyvatelstva v malých obcích, především pro děti a mládež, seniory

-

územní a technická příprava nových lokalit pro rozvoj bydlení

-

využití neobydlených domů a bytů k rekreačním účelům

-

pořízení nové územně plánovací dokumentace s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu

-

zavádění certifikovaných služeb v oblasti rozvoje cestovního ruchu

-

růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hippoturistika, in-line, lyžování + adrenalinové sporty) a agroturistiky

-

intenzivnější využití potenciálu cestovního ruchu, tento sektor je nedostatečně rozvinut

Hrozby -

nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadů

-

ekonomická závislost na lese

-

zábor zemědělské půdy

-

znehodnocování půdy erozí na svažitých pozemcích

-

nevyhovující dopravní obslužnost linkovou dopravou přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí

-

chybějící ČOV a splašková kanalizace ohrožuje životní prostředí a podzemní vody

-

místně nedostatečný signál mobilního poskytovatele Telefónica O2 jako operátora krizových linek

-

pokračování negativních trendů ztráty, resp. stagnace, obyvatelstva vystěhováním do rozvinutějších částí ČR

-

růst nákladů na sociální a zdravotní služby v důsledku snižování počtu obyvatel v obci

85


-

fyzická degradace bytového fondu a pomalá obnova staré bytové zástavby

-

nerespektování principů trvale udržitelného rozvoje území

-

podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst

-

nedostatečné investice do objektů a služeb cestovního ruchu

-

poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu

-

konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny

-

nedostatek pracovních příležitostí pro absolventy může způsobovat odchod mladých lidí do rozvinutějších center, především Olomouc, Praha apod.

Vyhodnocení ekonomického pilíře -

ekonomický pilíř je v obci nejméně stabilním pilířem, byl vyhodnocen záporně. Záporné hodnocení souvisí se špatnou dopravní obslužností a dostupností, vyšší mírou nezaměstnanosti a nízkým počtem pracovních míst, průměrnou podnikatelskou aktivitou. Hodnocení též negativně ovlivňuje chybějící technická infrastruktura

Vyhodnocení sociodemografického pilíře -

sociodemografický pilíř je hodnocen kladně

Vyhodnocení environmentálního pilíře -

tento pilíř se v obci jeví jako nejvíce stabilní a je dobře hodnocen i z pohledu umístění obce v rámci ORP (2. nejlepší hodnocení)

86


Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Téma

Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Ekonomický

ZPF a PUPFL

Environmentální

Vodní režim

Pilíř

Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz

ENV EKO SOC

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

P

P

P

Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obce.

P

P

P

Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině.

P

N

P

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

P

N

N

Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností.

P

P

P

Výstavba zařízení pro sběr a využití odpadu – zvýšení míry separace.

P

P

P

Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody.

P

P

P

Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.

P

P

P

Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

P

P

P

P

H

P

P

P

P

Doplnění silniční sítě o nové komunikace, zajišťují P,H radiální propojení některých silnic.

P

P

P,H

P

P

P,H

P

P

Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží P,H s pozitivními důsledky na fungování dopravy v obci.

P

P

Ekologizace územích.

zemědělství

zejména

v

chráněných

Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě.

Vymezení potřeb modernizace silniční sítě. Možnost využití prostředků z fondů spolufinancování dopravní infrastruktury.

EU

na

87


P

H

P

P

Téma

Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz Rozvoj volnočasových aktivit obyvatelstva v malých obcích, především pro děti a mládež, seniory.

Bydlení

Hospodářské podmínky

P

Sociodemografické

H

Intenzivnější využití potenciálu cestovního ruchu. Tento sektor je nedostatečně rozvinut.

Rekreace

Sociodemograafický

Pilíř

Je nutné rozvinout intenzivnější spolupráci s Olomouckým krajem, především v rámci podpory čerpání dotačních titulů EU. Bez výrazných finančních toků nelze realizovat rozvoj SO ORP Šumperk.

ENV EKO SOC N

N

P

N

P

P

Územní a technická příprava nových lokalit pro rozvoj bydlení.

H

P

P

Využívání státních programů podpory rozvoje bydlení.

P,H

P

P

Využití neobydlených domů a bytů k rekreačním účelům.

H

P

P

Pořízení nové územně plánovací dokumentace v jednotlivých obcích regionu či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu.

P, H

P

P

Výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů.

P

P

P

Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov.

P,H

P

P

Zavádění certifikovaných služeb v oblasti rozvoje cestovního ruchu.

N

P

P

Významný potenciál návštěvníků a turistů ze sousedního Polska.

H

P

P

P,H

P

P

Investice do slabě rozvinutého sektoru sociálních služeb prostřednictvím strukturálních fondů.

Růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hippoturistika, in-line, lyžování + adrenalinové sporty) a agroturistiky.

Vysvětlivky: Tam, kde dochází k ovlivnění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv - příležitost (P), záporný vliv - hrozba (H) nebo neutrální vliv (N). ENV - environmentání pilíř, EKO ekonomický pilíř, SOC - sociodemografický pilíř. V některých případech nebylo možno jednoznačně určit, zda se jedná o jednoznačnou hrozbu nebo příležitost.

88


Problémy k řešení v rámci územního plánování: -

v oblasti vodního režimu: hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obce a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody, podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod - realizace místní kanalizace a ČOV. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

-

v oblasti hygieny životního prostředí: Zajistit plochy a koridory veřejně technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami (týká se i Malé Moravy – lokální vytápění). Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky;

-

v oblasti ochrany přírody a krajiny: U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně je nutné u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ nebo biocentra, provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů, konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je možno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA.

-

v oblasti zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa: Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy.

89


Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná- li se o lesy v kategorii LO, nebo některé kategorie LZU a to i v obcí, které mají nadprůměrnou lesnatost je třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U těchto zásahů často nedochází k velkých záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). -

v oblasti veřejné dopravní a technické infrastruktury: Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně stávajících ploch pro odstavná stání a garáže. Dobudování kanalizace a ČOV - problémem je nedostatek finančních zdrojů. Posílení signálu mobilních telefonů. Dobudování plynofikace.

-

v oblasti sociodemografických podmínek: Dobudování sociální infrastruktury pro seniory; zlepšení dostupnosti lékařské péče především pro děti a dorost.

-

v oblasti bydlení: Rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu. Zajistit a zvýšit technickou vybavenost jednotlivých obcí (napojení na veřejnou kanalizaci, vodovodní řád, rozvod plynu). Z dotazníkového šetření, které bylo provedeno v rámci zpracování tématu vyplynula v obci k řešení následující problematika v této oblasti: nedostatečný počet ploch pro novou výstavbu rodinných či bytových domů (tj. stavebních parcel).

-

v oblasti rekreace: Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací a stravovací kapacity. Rozšíření sportovně-rekreačních objektů a areálů, popř. rozšíření stávajících. Výstavba nových hřišť, tělocvičen. Nabídka nových služeb a rozšíření infrastruktury cestovního ruchu. Z dotazníkového šetření vyplynula k řešení následující témata v oblasti rekreace a cestovního ruchu: rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit pro rodinnou rekreaci.

-

v oblasti hospodářských podmínek: Je třeba vytvořit vhodné podmínky pro přilákání investorů.

Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území -

zastavěné území v zátopové zóně Q100

Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území -

hygienické závady:

- chybějící kanalizace, ČOV

Dopravně zatížené silniční tahy jsou vedeny zcela mimo území obce a tak zastavěné území obce není negativně ovlivněno automobilovou dopravou. Území obce je dopravně vázáno pouze na vedení silnice II/312 jejíž parametry jsou výrazně ovlivněny složitou konfigurací terénu, což časově omezuje dostupnost území v širších vazbách.

90


I.B.2. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH I.B.2.1. Problémy k řešení v zásadách územního rozvoje V rámci Průzkumů a rozborů nebyly v území zjištěny žádné problémy k řešení v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (v rámci aktualizace).

I.B.2.2. Problémy k řešení v územním plánu ÚAP: OHROŽENÍ V ÚZEMÍ ● záplavové území stanovené – Q100 DOPRAVNÍ ZÁVADY ● úrovňové křížení silnice I. a II. třídy se železnicí (A.6) ÚZEMNÍ STŘETY ● křížení silnice II. třídy s ÚSES (J4.3, J4.6) ÚZEMNÍ PROBLÉMY, OMEZENÍ ● omezení rozvoje sídel ve vztahu k ochraně ZPF1 Poznámka: 1 Předmětem omezení je území ve vzdálenosti do 300 m od hranice zastavěného území. Doplnění: URBANISTICKÉ ZÁVADY UUd1

nevhodná lokalizace funkce v území

UUd2

nevhodná lokalizace záměru v území

UUd3

záměr bez dalšího sledování v ÚP

DOPRAVNÍ ZÁVADY UDd1

nepřesně vymezené turistické stezky

91


EKOLOGICKÉ ZÁVADY UEd1

odlišné vymezení prvků ÚSES v dokumentacích různých úrovní

Poznámka: 1 Předmětem omezení je území ve vzdálenosti do 300 m od hranice zastavěného území po odečtení ploch záměrů jiných dle ÚAP.

I.B.2.3. Problémy k řešení v regulačním plánu V rámci Průzkumů a rozborů nebyly v území zjištěny žádné problémy k řešení v regulačním plánu.

92

ÚZEMNÍ PLÁN PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents