Územní plán RATMĚŘICE PRŮZKUMY A ROZBORY

Územní plán

RATMĚŘICE PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

vypracoval atelier M.A.A.T. prosinec 2010 ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

1

OBSAH:

Seznam použitých zkratek

str. 7

Preambule

str. 8

1

Důvody pro pořízení ÚP a stanovení hlavních cílů řešení

str. 9

1.A

Důvod pro pořízení ÚP obce

str. 9

1.B

Hlavní cíle rozvoje území

str. 9

______________________________________________________________

______________________________________________________________

2

Základní okruhy informací o území

str. 10

2.A

Vymezení a základní charakteristiky řešeného území

str. 10

2.B

Geografie a historie území

str. 10

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

str. 15

2.C.1 2.C.2 2.C.3 2.C.4 2.C.5

Obyvatelstvo podle věku – 2001 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – 2001 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity – 2001 Porovnání vývoje podle počtu domů a podle počtu obyvatel Srovnání vývoje podle počtu domů obyvatel – Ratměřice a Votice

str. str. str. str. str.

2.D

Urbanistická kompozice

str. 24

2.D.1 2.D.2 2.D.3

Urbanistická kompozice sídla Hrzín Urbanistická kompozice sídla Ratměřice Urbanistická kompozice sídla Skrýšov

str. 24 str. 24 str. 24

2.E

Uspořádání krajiny

str. 25

2.F

Dopravní vazby

str. 26

2.B.1 2.B.2 2.B.2.a 2.B.2.b 2.B.2.c 2.B.2.d

2.E.1 2.E.2 2.E.3

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Historie území Název Ratměřice Historická souvislost Osobnosti a spolky Památky a zajímavosti

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Přírodní památky, hodnotná přírodní území Vodní režim krajiny

str. str. str. str. str. str.

10-11 11 11 11-12 12-13 13-14

15 16 17 18-21 22-23

str. 25 str. 25 str. 25

2.F.1 Silniční doprava str. 26 2.F.2 Železniční doprava str. 26 2.F.3 Uliční síť str. 26 2.F.4 Hromadná osobní doprava str. 26 ______________________________________________________________ ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

2

3

Územně analytické podklady

str. 27

3.A

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

str. 27

3.A.1 3.A.2 3.A.3 3.A.4

Zastavěné území Plochy výroby Plochy občanského vybavení Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Památková rezervace vč. OP Památková zóna vč. OP Krajinná památková zóna Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Památka UNESCO vč. OP Urbanistické hodnoty Region lidové architektury Historicky významná stavba, soubor Architektonicky cenná stavba, soubor Významná stavební dominanta Území s archeologickými nálezy Oblast krajinného rázu Místo krajinného rázu Místo významné události Významný vyhlídkový bod Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek registrovaný Významný krajinný prvek ze zákona Přechodně chráněná plocha Národní park vč. zón a OP Chráněná krajinná oblast vč. zón Národní přírodní rezervace vč. OP Přírodní rezervace vč. OP Národní přírodní památka vč. OP Přírodní park Přírodní památka vč. OP Památný strom vč. OP Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA – ptačí oblast Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Lesy ochranné Les zvláštního určení Lesy hospodářské Vzdálenost 50 m od okraje lesa Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice biochor Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP Chráněná oblast přirozené akumulace vod Zranitelná oblast

str. 27 str. 27 str. 27-28

3.A.5 3.A.6 3.A.7 3.A.8 3.A.9 3.A.10 3.A.11 3.A.12 3.A.13 3.A.14 3.A.15 3.A.16 3.A.17 3.A.18 3.A.19 3.A.20 3.A.21 3.A.22 3.A.23 3.A.24 3.A.25 3.A.26 3.A.27 3.A.28 3.A.29 3.A.30 3.A.31 3.A.32 3.A.33 3.A.34 3.A.35 3.A.36 3.A.37 3.A.38 3.A.39 3.A.40 3.A.41 3.A.42 3.A.43 3.A.44 3.A.45 3.A.46

ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

3

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

28-29 29 29 29 29 29 30 30 30 30 30 30 31 31 31 31 31 31 32 32 32 32 32 32 32 32 32 33 33 33 33 33

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

33 33 34 34 34 34 34 34 34-35 35 35

3.A.47 3.A.48 3.A.49 3.A.50 3.A.51 3.A.52 3.A.53 3.A.54 3.A.55 3.A.56 3.A.57 3.A.58 3.A.59 3.A.60 3.A.61 3.A.62 3.A.63 3.A.64 3.A.65 3.A.66 3.A.67 3.A.68 3.A.69 3.A.70 3.A.71 3.A.72 3.A.73 3.A.74 3.A.75 3.A.76 3.A.77 3.A.78 3.A.79 3.A.80 3.A.81 3.A.82 3.A.83 3.A.84 3.A.85 3.A.86 3.A.87 3.A.88 3.A.89 3.A.90 3.A.91 3.A.92 3.A.93 3.A.94 3.A.95 3.A.96 3.A.97

Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodní nádrž Povodí vodního toku, rozvodnice Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Území určené k rozlivům povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území a území jiných geologických rizik Staré důlní dílo Staré zátěže území a kontaminované plochy Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odval, výsypka, odkaliště, halda Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Vodovodní síť vč. OP Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Síť kanalizačních stok vč. OP Výrobna elektřiny vč. OP Elektrická stanice vč. OP Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Technologický objekt zásobování plynem vč. OP Vedení plynovodu vč. OP (BP) Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP Ropovod vč. OP Produktovod vč. OP Technologický objekt zásobování teplem vč. OP Teplovod vč. OP Elektronické komunikační zařízení vč. OP Komunikační vedení vč. OP Jaderné zařízení Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Skládka vč. OP Spalovna vč. OP Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP Dálnice vč. OP Rychlostní silnice vč. OP Silnice I. třídy vč. OP Silnice II. třídy vč. OP Silnice III. třídy vč. OP Místní a účelové komunikace Železniční dráha vč. OP Železniční dráha regionální vč. OP Koridor vysokorychlostní železniční trati Vlečka vč. OP ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

4

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

35 35 36 36 36 36 36 36 36 36 36 37 37 37 37 37 37 37 37-38 38 38 38-39 39 40-41 41 41 41-42 42 42-43 43 43 43 43 43 43 43 43

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

44 44 44 44 44 44 44 44 45 45 45 45 45 45

3.A.98 Lanová dráha vč. OP 3.A.99 Speciální dráha vč. OP 3.A.100 Tramvajová dráha vč. OP 3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP 3.A.102 Letiště vč. OP 3.A.103 Letecká stavba vč. OP 3.A.104 Vodní cesta 3.A.105 Hraniční přechod 3.A.106 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy 3.A.106.b Turistické trasy 3.A.106.c Naučné stezky 3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP 3.A.108 Vojenský újezd 3.A.109 Vymezené zóny havarijního plánování 3.A.110 Objekt civilní ochrany 3.A.111 Objekt požární ochrany 3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR 3.A.113 OP hřbitova, krematoria 3.A.114 Jiná OP 3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství 3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 3.A.117 Zastavitelná plocha 3.A.118 Jiné záměry 3.A.119 Další dostupné informace

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

45 45 46 46 46 46 46 46 46 46 47 47 47 47 47 47 48 48 48 48 48 48 48 48-49 49

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

str. 50

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

str. 52

4.A

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT

str. 52

4.A.1 4.A.2 4.A.3 4.A.4 4.A.5 4.A.6 4.A.7 4.A.8 4.A.9 4.A.10

Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

4.B

Závěr rozboru udržitelného rozvoje území

str. 58

3.B.1 Výsledky vyhodnocení pracovních map str. 50 3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou str. 50-51 ______________________________________________________________

4.B.1 Vztah Ratměřic a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území 4.B.2 Závěrečná SWOT analýza 4.B.2.a Charakteristika Ratměřic – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky)


5

52 52-53 53 53-54 54 54-55 55 56 56-57 57

str. 58 str. 58 str. 58

4.B.2.b Charakteristika Ratměřic – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) str. 58 4.B.2.c Šance Ratměřic (příležitosti) str. 58-59 4.B.2.d Rizika Ratměřic (hrozby) str. 59 ______________________________________________________________

5

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

str. 59

5.A

Priority Ratměřic v územně plánovací činnosti

str. 59-60

5.B

Problémy k řešení obce Ratměřice

str. 60

__________________________________________________________

6

Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy


6

str. 61

Seznam použitých zkratek: AV BP BPEJ ČOV ČR DN DO DOK EO ICSP KČT L NN NSZ OP OÚ PE Pr+R PRVKÚK RD RS ŘÚ SDH STL TJ TS ÚAP ÚP ÚV ÚSES ÚSKP ÚSOP VDJ VN VPS VTL VÚC VVN VVTL ZD ZPF ZVN

Akademie věd bezpečnostní pásmo bonitovaná půdně ekologická jednotka čistírna odpadních vod Česká republika jmenovitý průměr dotčené orgány dálkový optický kabel ekvivalentní počet obyvatel integrované centrum sociální péče Klub českých turistů litina nízké napětí nový Stavební zákon, v platném znění ochranné pásmo obecní úřad polyetylén průzkumy a rozbory plán rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje rodinný dům regulační stanice řešené území sbor dobrovolných hasičů středotlaký tělovýchovná jednota trafostanice územně analytické podklady územní plán úpravna vody územní systém ekologické stability ústřední seznam památek České republiky ústřední seznam ochrany přírody vodojem vysoké napětí veřejně prospěšná stavba vysokotlak velký územní celek velmi vysoké napětí velmi vysoké napětí zemědělské družstvo zemědělský půdní fond zvláště vysoké napětí


7

Preambule Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky. Průzkumy a rozbory obce Ratměřice (dále jen průzkumy a rozbory) v rozsahu územně analytických podkladů (§185, odst. 3 nového stavebního zákona, v platném znění) jsou podle ustanovení §11, odst. 1 vyhl. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, podkladem pro zadání územního plánu Ratměřice (dále jen územní plán). Průzkumy a rozbory byly zpracovány zpracovatelem územního plánu na základě údajů českého statistického úřadu, pramenů obce, pramenů zpracovatele (vlastní průzkum území), PRVKÚK, vyjádření a podkladů DO, správců a vlastníků sítí technické infrastruktury. Územní plán bude zpracován v souladu s novým stavebním zákonem, v platném znění a podle vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., v platném znění (dále jen prováděcí vyhlášky). Zpracovatelem návrhu, resp. (pokud v zadání bude uplatněn požadavek) i konceptu územního plánu, byl vybrán atelier M.A.A.T. Tábor, zodpovědným projektantem bude Ing. arch. Martin Jirovský, Ph. D., autorizovaný architekt, člen České komory architektů.


8

1

Důvody pro pořízení ÚP obce a stanovení hlavních cílů řešení

1.A

Důvody pro pořízení ÚP obce

– – –

1.B

Obecné cíle a úkoly územního plánování stanoví NSZ a jeho prováděcí vyhlášky, v platném znění. Stávající územní plán sídelního útvaru Ratměřice neumožňuje komplexní řešení správního území. V rámci platné územně plánovací dokumentace nejsou uspokojivě řešeny krajinné úpravy.

Hlavní cíle rozvoje území

Nový ÚP si klade za cíl v souladu s podmínkami udržitelného rozvoje území řešit střety zájmů a problémů v území, stanovit podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot, zhodnotit stávající využití ploch a vytipovat nové plochy pro zástavbu, vymezit zastavitelné území obce, upřesnit zásady uspořádání veřejné infrastruktury, do řešení promítnout opatření na ekologickou stabilizaci krajiny vč. ÚSES, limity využití území, vymezit plochy přestavby, plochy VPS a plochy pro asanace.


9

2

Základní okruhy informací o území

2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území Ratměřice leží na silnici II. třídy č. 150 (Votice – Jankov – Čechtice) cca 8 km východně od města Votice. Obec Ratměřice spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Votice, okresu Benešov, kraje Středočeského. Rozsah území řešeného ÚP obce Ratměřice je dán správním územím obce, jež čítá v současné době 2 katastrální území, a to Hrzín a Ratměřice. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 5. 11. 2010 je 270 obyvatel, z toho je 123 mužů nad 15 let, 16 chlapců do 15 let, 117 žen nad 15 let a 14 dívek do 15 let. Podle čísel popisných je v sídle Hrzín 19, ve Skrýšově 19 a v Ratměřicích 104 domů (jedná se o RD, bytové a nebytové domy). Katastrální výměra činí 955 ha.

2.B

Geografie a historie území

2.B.1

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Klimatické podmínky, stručný výtah:

- Klimatický region: MT 4, typ (kód regionu: 7) – Podnebí mírně teplé vlhké. – Krátké léto, mírné, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. – Atmosférické srážky: 650-750 mm – Pravděpodobnost suchých vegetačních období: 5-15 % – Průměrná roční teplota: + 6-7°C - Nejteplejší měsíc: červenec (prům. teplota +16-17°C) – Nejchladnější měsíc: leden (prům. teplota -2 až -3°C) – Počet dnů se sněhovou pokrývkou: 60-80 Celková kompozice je vnímána skrze tři krajinné celky. Sídla Ratměřice a Hrzín jsou položena v terénních miskách, vzájemně odděleny lesními pásy. Obě misky jsou utvářeny osami vodotečí. Sídlo Skrýšov společně s dominantou kopce (Nad Hůrkou) tvoří třetí krajinný celek. Kompozice malebná, přesto značně zorněná s vysokou potřebou výsadeb krajinné zeleně a výstavby retenčních zdrží. Území je převážně s mírným sklonem (3-7°) a rovinou (0-3°), místy (severovýchod) se středním sklonem (7-12°). V okolí je několik vrchů. Jihozápadně od sídla Ratměřice se v lese nachází vrch s ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

10

výškou 575 m n. m., severně od sídla Skrýšov je vrch s výškou 546 m n. m. a severovýchodně od sídla Hrzín je to vrch s výškou 504 m n. m. Průměrná nadmořská výška je 440 - 550 m n. m. Území spadá do Mladovožické pahorkatiny, která je východní částí Vlašimské pahorkatiny.

2.B.2. Historie území 2.B.2.a Název Ratměřice Název obce Ratměřice (dříve Ratmířici, Ratmířice) je odvozeno od zakladatele osady zemana Ratmíra, po němž dostal jeho rod i osada jméno Ratmířici. 2.B.2.b Historická souvislost Doba husitská a pohusitská Ve 14. století Ratměřice byly součástí louňovického kláštera, ale jen do roku 1420, kdy husité zaútočili na Louňovice a i s Ratměřicemi připadly městu Táboru. Král Ferdinand, Habsburského rodu, odebral Táborským všechen majetek a tím roku 1547 přišlo husitské město o své okolní osady. Roku 1548 byly koupeny Oldřichem Skuhrovským ze Skuhrova. Král Ferdinand Ferdinand I., římský císař, český a uherský král, se narodil 10. 3. 1503, jako syn burgundského vévody Filipa Sličného a Johanny Šílené, dědičky španělského trůnu. Své dětství prožil ve Španělsku. V roce 1515 byla uzavřena smlouva o sňatku, ve které byla určena Ferdinandova manželka Anna Jagellonská. Smlouvu uzavřel jeho děd Habsburk císař Maxmilián I. s českým a uherským králem Vladislavem Jagellonským. Po úmrtí švagra Ludvíka Jagellonského byl korunován na českého krále a o rok později byl korunován na uherského krále. V roce 1531 byl zvolen římským králem. Ferdinand I. vládl téměř čtyřicet let. Během této doby se snažil posílit centrální správy soustátí a zvýšení panovnické moci na úkor stavovských obcí jednotlivých zemí. Propagoval absolutický program, ale proti němu byl velký odpor. S Annou Jagellonskou měl patnáct dětí. Zemřel v roce 1564. Období třicetileté války Při vyvrcholení bitvy u Jankova vyhořela celá ves i s kostelem sv. Havla a po plné tři roky byla ves prázdná, nikdo se v ní neusazoval. Ještě dlouho po ukončení třicetileté války trvalo, než se osada vzpamatovala a začali se v ní usazovat první hospodáři. Až do roku 1665 zůstaly Ratměřice při statku Vlašimském. Majitelem Vlašimi by František Vilém z Talmberka. Po smrti Viléma, zdědil Ratměřice jeho syn Rudolf František Ferdinand z Talmberka a připojil je k Jankovu, kde rod Talmberků vládl. Hraběcímu rodu Chotků z Chotkova a Vojnína připadlo panství v roce 1822. Jako první český kavalír Otto Chotek rozšířil a zvelebil zámecký park i oboru. Nechal na zámek svést ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

11

spoustu cenností z okolních vsí. Chotkové Nejstarší zmínky o rodu pocházejí z konce 14. století. Chotkové byli do 17. století chudým rytířským rodem. Prvním slavným předkem se stal Antonín Chotek, který se oženil s Marií Terezií Scheidlerovou. Sňatkem si vyženil větší majetek. Další tři generace, už s hraběcím titulem, zažili strmý vzestup do nejvyšších úřadů habsburské monarchie. Rudolf Chotek se stal nejvyšším dvorským kancléřem, v jeho stopách šel i jeho synovec Jan Rudolf. Chotkové se stali i mecenáši věd a umění. V Čechách nechali postavit spoustu zámků. Například dnes ceněné zámky ve Veltrusech, Kačině a Velkém Březně. Nejvíce proslulá z rodu byla Sofie Chotková, protože se stala manželkou následníka císařského trůnu Rakousko– Uherska Františka Ferdinanda d´Este. Zemřela se svým mužem při sarajevském atentátu. Rod Chotků vymřel po meči roku 1970. Pamětihodné události • v roce 1220 první písemná zmínka (Dalebor z Ratměřic) • v 13. století stavba kostela sv. Havla • v roce 1645 proběhla bitva u Jankova • 31. 3. 1929 založení sboru dobrovolných hasičů Ratměřice • Vesnicí roku 2010 2.B.2.c Osobnosti a spolky Josef Vlach (*1923 v Ratměřicích, +1988) Narodil se v rodině řezníka a uzenáře a měl sedm sourozenců. Hlásil se do vojenského hudebního útvaru, ale kvůli tělesné slabosti nebyl přijat. V šestnácti letech nastoupil na pražskou konzervatoř, kde byl žákem Stanislava Nováka a Jana Šlajse. Dalším jeho studium bylo na Akademii múzických umění u Jindřicha Fildy a Jaroslava Pekelského. V letech 1946 – 1948 byl druhým koncertním mistrem v Talichově Českém komorním orchestru, poté působil krátce jako vedoucí skupiny druhých houslí v orchestru České filharmonie. V období 1949 1956 se stal členem orchestru činohry Národního divadla. Od roku 1950 vedl jako primárius Vlachovo kvarteto. Koncem 60. let obnovil Český komorní orchestr, jemuž vévodil, až do své smrti, na pozici umělecký vedoucí a dirigent. Dne 17. října 1988 zemřel ve Švédsku, které se mu stalo druhou vlastí. Vlach byl pochován na hřbitově v Ratměřicích. SDH Ratměřice Sbor dobrovolných hasičů byl založen 31. března roku 1929. V době po založení měl 51 členů. Ze sbírky mezi členy bylo zakoupeno prvotní vybavení a první motorová stříkačka, která byla v padesátých letech vyměněna za motorovou stříkačku DS 16. V roce 1982 dostali vozidlo ruské výroby ZIL, ale rok po té se neopravitelně porouchal motor. Koncem roku 1983 sbor obdržel z Kladna, do dnes fungující, automobilovou stříkačku CAS 16 W50LA na podvozku IFA. SDH pořádá různé kulturní akce, účastní se hasičských soutěží a občasných zásahů proti ohni. V současnosti má sdružení 73 členů, z toho 55 mužů a 18 žen.


12

Tělovýchovná jednota Svoboda Ratměřice Jedná se o sportovní oddíl s 44. roční tradicí. Spolek soustředí svou činnost především na fotbal, ale i rekreačně provozuje nohejbal a volejbal. Provozuje sportovní areál, ve kterém se nachází travnaté fotbalové hřiště, antukové hřiště a hřiště s umělým povrchem. V současné době v TJ Svoboda je zaregistrováno 176 členů. 2.B.2.d Památky a zajímavosti Kostel sv. Havla Jedná se o kostel, jehož konstrukce krovu je nejspíše z roku 1406. Stavba byla kdysi vystavěna na nejvyšším bodě Ratměřic, z důvodu lepší orientace. Stavební materiál je z lámaného bělošedého vápence. Loď kostela je 9 metrů dlouhá, 6, 5 metrů široká a 6 metrů vysoká, přičemž je kryta rovným stropem. Z původní stavby se do dnešní doby dochovaly jen části obvodového zdiva lodi a spodní část věže. V roce 2008 proběhly restaurátorské průzkumy, při nichž byly odhaleny gotické malby. Socha sv. Jana Nepomuckého Kamenná socha byla zhotovena v polovině 18. století z červeného nučického pískovce neznámým autorem. Stojí před kostelem sv. Havla. Koncem dvacátého století byly provedeny na ní restaurátorské práce (např. barevná retuš, hydrofobizační úpravy, injektáž prasklin, lokální zpevnění kamene atd.). Kašna na návsi Pro místní obyvatele byla postavena v roku 1888 a sloužila jako zdroj pitné vody. Voda vytékala dvěma kovovými trubkami ze středního ozdobného sloupu a odtékala žlábkem přes okraj žulových stěn. Později byla odvedena sto metrů níže do zbudované betonové nádrže a odtud do usedlostí. Na začátku dvacátého století se začal stavět řádný vodovod z eternitových trubek a kašna přestala sloužit jako zdroj pitné vody. Kvůli časté nefunkčnosti a nedostatku vody upadla v zapomnění. V šedesátých letech minulého století byla na dobro zavezena zeminou a osázena květinami. Studánka sv. Anny Ke studánce pro vodu chodili obyvatelé Ratměřic, kteří si museli vodu do svých chalup donášet jak pro sebe, tak pro svůj dobytek. Je zde pramen, který se využívá přes 500 let. Vodě z tohoto pramene se přisuzovaly léčivé účinky. U studánky stojí ozdobená kaplička. Drobná náboženská stavba byla vystavěna, v 20. století, majitelem ratměřického zámku dr. Kabešem. Zámek Zámeček byl vystavěn v barokním slohu. Nechal ho postavit Jan Kořenský z Teršova na počátku 18. století. V 19. století byl ve vlastnictví hraběnky J. Chotkové a jejího syna Otty Chotka, který dal zámku novorenesanční podobu. Přestavěl ho na patrovou jednolodní budovu s arkádami a jednoduchou fasádou. Dřevěná otevřená chodba spojuje hlavní budovu s postranním trojkřídlým přízemním traktem. V zámeckém parku rostou dva sekvojovce, které nechal vysadit hrabě Chotek. Stromy výrazně převyšují ostatní stromy v parku. Mají výšku přes 45 metrů a stáří se odhaduje ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

13

kolem 150 let. Byly dovezeny ze Sierry – Nevady v Kalifornii. Patří mezi největší sekvojovce v České republice. Vesnice roku 2010 Každoročně od roku 1995 se vyhlašuje celostátní soutěž Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Cílem této soutěže je snaha zviditelnit aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. V roce 2010 tento cíl nejlépe splnila obec Ratměřice, a proto se stala vítězem celé soutěže. Do 16. ročníku Vesnice roku se přihlásilo 361 obcí ze třinácti krajů České republiky. Ratměřice postoupily do finále jako vítězové krajského kola a tedy zástupci středních Čech. Za svá prvenství získaly celkem dva miliony korun.


14

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

2.C.1

Obyvatelstvo podle věku - 2001

Obyvatelstvo podle věku (r.2001) 0–4

70

5 – 14

počet obyvatel

60

15 – 19

50

20 – 29 30 – 39

40

40 – 49 50 – 59

30

60 – 64

20

65 – 74 75 + nezjištěno

10 0

věk

Věk 0–4 5 – 14 15 – 19 20 – 29 30 – 39 40 – 49 50 – 59 60 – 64 65 – 74 75 + nezjištěno

Počet obyvatel 8 37 36 62 40 26 39 13 22 18

Rozložení demografické struktury obyvatel je pro obec této velikosti velmi pozitivní. Vysoký je podíl mladé, předproduktivní generace a silný je i proud produktivní populace. S ohledem na značný podíl společenských aktivit a dalších záměrů obce se dá předpokládat silná emoční vazba bydlících ke svému místu a udržení velkého počtu obyvatel i v produktivním věku.


15

2.C.2

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - 2001

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (r.2001) Bez vzdělání

počet obyvatel

90

Základní i neukončené

80 70

Vyučení a SOU bez maturity

60

Úplné střední vzdělání s maturitou

50 40

VOŠ a nástavbové

30

Vysokoškolské

20

Nezjištěné vzdělání

10 0

vzdělání

Vzdělání Počet obyvatel Bez vzdělání 32 Základní i neukončené 81 Vyučení a SOU bez maturity 88 Úplné střední vzdělání s maturitou 37 VOŠ a nástavbové 4 Vysokoškolské 3 Nezjištěné vzdělání 11

Z grafu je patrné, že v obci žije velmi malé procento obyvatel s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Hlavním důvodem je omezená možnost uplatnění těchto vysoce kvalifikovaných osob, proto je jejich počet velmi nízký a neusazují se zde natrvalo. Naopak nabídky zaměstnání jsou určeny převážně pro osoby s nižším stupněm vzdělání. Investice do rozvoje vzdělání a možností celoživotního vzdělávání by však mohly pomoci se realizovat i těmto skupinám obyvatel a posílit tak jejich vazbu k místu.


16

2.C.3

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity - 2001

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity 140 Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské)

počet obyvatel

120 100

Nezaměstnaní

80

Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni

60

Nezjištěná ekonomická aktivita

40 20 0

ekonomická aktivita

Ekonomická aktivita Počet obyvatel Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) Nezaměstnaní Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni Nezjištěná ekonomická aktivita

122 2 92 64 5

Závěr Z hlediska ekonomické aktivity je zde patrný mírně vyšší počet nepracujících důchodců, vysoký je však podíl produktivní i předproduktivní generace. Velmi malý podíl je nezaměstnaných obyvatel.


17

2.C.4 Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel Vývoj podle počtu domů - Hrzín 20 18 16

počet domů

14 12 10 8 6 4 2 0 1860

Rok

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

Počet domů

15

15

16

16

16

17

17

17

16

16

15

15

18

19

Vývoj podle počtu obyvatel - Hrzín 140 120

počet obyvatel

100 80 60 40 20 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 121

107

133

127

109

101

87

73

69

65

50

27

15

11

Na časové ose se počet domů nijak rapidně neměnil. Držel se v rozpětí 15-ti až 17-ti domů, ale v posledních dvaceti letech toto rozpětí o něco málo narostlo. V počtu obyvatel je tomu naopak, od začátku dvacátého století má klesající tendenci. ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

18

Vývoj podle počtu domů - Ratměřice 120 100

počet domů

80 60 40 20 0 1860

Rok

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

Počet domů

39

43

47

46

52

52

64

68

80

66

55

77

91

104

Vývoj podle počtu obyvatel - Ratměřice 450 400

počet obyvatel

350 300 250 200 150 100 50 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 403

412

378

384

349

352

316

234

235

265

262

263

262

226

Zatímco počet domů mírně, až na pár výkyvů, stoupá, počet obyvatel klesá. Od svého vrcholu v roce 1880 se snížil skoro dvakrát. Od roku 1970 až do roku 2001 nastává stagnace, ale v roce 2010 je porušena, obyvatelstvo klesá. ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

19

Vývoj podle počtu domů - Skrýšov 25

počet domů

20

15

10

5

0 1860

Rok

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

Počet domů

17

18

18

19

20

17

17

17

15

15

15

16

19

Vývoj podle počtu obyvatel - Skrýšov 250

počet obyvatel

200

150

100

50

0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 194

170

176

154

168

136

100

88

62

50

46

32

24

23

Počet domů v sídle Skrýšov nemá v dlouhé časové ose nijak rostoucí ani klesající tendenci, drží se v rozmezí 15 až 20 domů. Na druhou stranu počet jeho obyvatel poměrně klesá. Dá se očekávat stagnace současného stavu, popřípadě jeho mírný pokles. ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

20

Vývoj podle počtu domů - Ratměřice (celkem za celé správní území) 160 140

počet domů

120 100 80 60 40 20 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 71

76

81

81

88

86

98

102

96

97

85

107

125

142

Vývoj podle počtu obyvatel - Ratměřice (celkem za celé správní území) 800 700

počet obyvatel

600 500 400 300 200 100 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 718

689

687

665

626

589

503

395

366

380

358

322

301

260

Množství domů má ve všech sídlech stoupající charakter. Na druhou stranu je počet obyvatel téměř všude klesající. Celkový stav obyvatel bude pravděpodobně v příštích letech stagnovat díky silným populačním ročníkům a lokalizované výstavbě.


21

2.C.5 Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel – Ratměřice a Votice Porovnání vývoje počtu domů - Ratměřice a Votice 1600 1400

počet domů

1200 1000 Ratměřice

800

Votice

600 400 200 0 1860

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

Rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2010

Ratměřice

71

76

81

81

88

86

98

102

96

97

85

107

125

142

Votice

466

479

517

525

548

577

641

713

685

746

817

951

1020

1445

Ve Voticích probíhá výstavba a počet domů za poslední století výrazně stoupl a dá se předpokládat, že bude dál stoupat, i když pomaleji než současným tempem a s menším počtem bydlících lidí v jednotce. Počet domů v Ratměřicích také roste.


22

Porovnání vývoje počtu obyvatel - Ratměřice a Votice 6000

5000

počet obyvatel

4000 Ratměřice Votice

3000

2000

1000

0 1860

Rok Ratměřice Votice

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 718

689

687

665

626

589

503

395

366

380

358

322

301

260

4816 4424 4234 4198 4124 4141 3860 3191 3578 4047 4558 4514 4462 4613

Votice měly do roku 1950 klesající tendenci obyvatelstva, ale to se po roce 1961 změnilo, počet obyvatel začal do roku 1980 růst, poté opět přišel pokles. V posledních deseti letech je vidět mírný nárůst. Lidé odcházejí z Votic do větších měst. Počet obyvatel v obci Ratměřice klesá už přes století, mohla by ji pomoci výstavba nových domů. Ratměřice se snaží udržet mladé lidi v obci a dá se očekávat, že tato aktivita bude úspěšná.


23

2.D

Urbanistická kompozice

2.D.1

Urbanistická kompozice sídla Hrzín

Původní sídlo Rozsáhlá návesní partie převážně štítového uspořádání dvorcových usedlostí s hodnotnou kompozicí uspořádaných hmot. Náves umístěna ve značně svažitém terénu. Osou protéká zatrubněná vodoteč. Dostavby 20. století Umístěny v minimálním rozsahu, zejména ve východní části jako objekt zemědělského areálu.

2.D.2 Urbanistická kompozice sídla Ratměřice Původní sídlo Rozsáhlá návesní partie převážně štítového uspořádání dvorcových usedlostí s hodnotnějšími prvky původních stavebních detailů zejména v jižní části. Kompozičně zapojena i osa parku se vzrostlými stromy a hmotou kostela. Dostavby 20. století Jedná se o nevhodné dostavby návsi /třípodlažní hmota úřadu/ stejně tak i zástavbu příměstského charakteru v západní části sídla. Velké objemy zemědělských objektů, poněkud odcloněné, jsou situovány v jižní části sídla.

2.D.3 Urbanistická kompozice sídla Skrýšov Původní sídlo Radiální uspořádání převážně dvorcových usedlostí, značně zahuštěných bez velké návsi. Kompozice hmot malebná, vysoký podíl vzrostlých stromů v zahradách a na veřejných prostorech.


24

2.E

Uspořádání krajiny

2.E.1

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Z hlediska geomorfologie je území členěno takto: – soustava: Českomoravská – podsoustava: Středočeská pahorkatina – celek: Vlašimská pahorkatina – podcelek: Mladovožická pahorkatina

2.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území V řešeném území se nenachází žádné přírodní památky. Území obce se nachází mezi přírodním parkem Džbány – Žebrák a Chráněnou krajinnou oblastí Blaník. Nachází se zde významné krajinné prvky, kterými jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utváří její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Ze zákona jsou významnými krajinnými prvky lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Jako další plochy hodnotné lze označit trasy biokoridorů a plochy biocenter.

2.E.3 Vodní režim krajiny Územím prochází potok Ratměřický, Strašický a další bezejmenné drobné vodní toky. V území se nachází rybník Dolní Podhora, Jordánek, Nový Rybník, Melhauzský, Jedličský a další menší bezejmenné vodní plochy. Při srážkách působí plošně lesní masivy jako rezervoáry. Evidentní je značný podíl zorněných ploch.

Druhy pozemků v ha 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

druh pozemku


25

2.F

Dopravní vazby

2.F.1

Silniční doprava

Nejdůležitějším dopravním tahem na území obce Ratměřice je silnice II. třídy č. II/150 směr Votice – Jankov – Čechtice, původně silnice I. třídy číslo I/18. Komunikační síť je dále tvořena silnicemi III. tříd – silnice č. III/01814 směr Ratměřice – Odlochovice a č. III/01813 směr Jankov – Skrýšov – Čestín.

2.F.2 Železniční doprava Řešeným územím neprochází železniční trať, nejbližší vlaková stanice je ve Voticích.

2.F.3 Uliční síť Hlavní komunikační kostru doplňuje síť místních komunikací, které celkem dostatečně zajišťují obsluhu příslušných lokalit.

2.F.4 Hromadná osobní doprava Je zabezpečována pravidelnými linkami autobusů.


26

3

Územně analytické podklady

3.A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly zpracovány dle příl. 1 A vyhl. 500/2006 Sb. Pro řešené území byly zjištěny tyto podklady pro rozbor udržitelného rozvoje:

3.A.1 Zastavěné území Většina zákresu hranic zastavěného území ve výkresech Pr+R je převzata z Územního plánu obce Ratměřice (schválen 7. 5. 2001). Zastavěné území bude nově vymezeno postupem dle stavebního zákona. Rozsah a průběh hranice zastavěného území obsahuje problémový výkres.

3.A.2 Plochy výroby

•

•

•

Ratměřice truhlářství Rybáček – východní část sídla, čp. 110 - tesařství a truhlářství, střešní šindele – prodej a montáž, dřevostavby, podlahy, zámecké dřevěné kazetové stropy, dřevěná schodiště, palubkové obklady bytové doplňky Čaban – severní část sídla, čp. 66 - výroba a montáž bytových doplňků zemědělský areál První zemědělská Ratměřice spol. s.r.o. - jihozápadní část sídla - rostlinná a živočišná výroba - zemní práce - nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) - zámečnictví, kovářství - silniční motorová nákladní doprava, opravy pracovních strojů

•

Hrzín bývalý kravín - nevyužívaný – východní část sídla

•

Skrýšov truhlárna (dříve zemědělský areál) – severozápadní část sídla

3.A.3 Plochy občanského vybavení Ratměřice hřbitov • hřbitov s márnicí – západní okraj sídla ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

27

kostel •

původně románský farní kostel sv. Havla – centrální část sídla

obecní úřad • Obecní úřad Ratměřice – centrální část sídla, čp. 72 - v objektu se nachází také knihovna a hasičská zbrojnice prodejny • menší prodejna s potravinami – naproti kostelu, v budově hospody sportovní plochy • sportovní areál v jihozápadní části sídla – dětské hřiště, antukové hřiště na nohejbal a volejbal, hřiště s umělým povrchem na streetbasketbal, fotbalové hřiště s příslušenstvím, společenská místnost stravování • Hospoda „U nás“ – čp. 61, naproti kostelu, v objektu také kulturní sál škola •

Mateřská škola Ratměřice – kapacita 22 dětí, s výdejnou obědů - centrální část sídla, čp. 72 (v objektu OÚ)

zámek •

Zámek Ratměřice – postaven v r. 1705 v barokním slohu, v 19. st. přestavěn do dnešní podoby

zdravotní středisko • Integrované centrum sociální péče (ICSP) Ratměřice – areál zámeckého parku, čp. 90 - organizace je svou činností zaměřena na poskytování služeb pro sociální začlenění osob s mentální retardací nebo poruchami vývoje • zubní ordinace – v budově ICSP, nejen pro pacienty, ordinaci navštěvují i ostatní obyvatelé Hrzín Na návsi stojí kaplička a hasičská zbrojnice. Skrýšov Na návsi stojí kaplička a hasičská zbrojnice.

3.A.4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) V daném území se nachází poměrně málo ploch, které lze definovat jako plochy znehodnocené. •

Pro funkční konverzi navrhujeme bývalý areál drůbežáren v jižní části sídla ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

28

•

Ratměřice, který dnes není již využíván. Územní plán by měl garantovat takové funkce, které nebudou v kolizi s těsnými vazbami areálu na plochy bydlení a centrální partií sídla. Pro funkční konverzi navrhujeme bývalý areál zemědělské farmy ve východní části sídla Hrzín, který dnes již není využíván. Územní plán by měl garantovat takové funkce, které nebudou v kolizi s vazbami areálu na plochy bydlení.

3.A.5 Památková rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.6 Památková zóna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.7 Krajinná památková zóna V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.8 Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se nachází tyto státem chráněné nemovité kulturní památky: Ratměřice • areál zámku Ratměřice - č. ÚSKP 24229/2-2868 - zahrnuje zámek se spojovací chodbou, altán u ohradní zdi parku, zámecký park (dendrologicky velmi hodnotný, zaujímá 2 části – zadní část je bývalá obora) a ohradní zeď parku s branami •

areál kostela sv. Havla - č. ÚSKP 15754/2-169 - zahrnuje kostel, sochu sv. Jana Nepomuckého a opěrné a ohradní zdi u kostela

Vymezení kulturních památek vč. jejich popisu je vymezeno ve výkrese hodnot území a ve výkrese limitů využití území.

3.A.9 Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


29

3.A.10 Památka UNESCO vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.11 Urbanistické hodnoty (původní sídla) Hrzín Hodnotná je kompozice dvorcových usedlostí uspořádaných do radiály s rozlehlou návesní partií, umístěnou do značně svažitého terénu. Otevírají se tak hodnotné pohledy do krajiny. Ratměřice Historické jádro sídla Ratměřice je urbanisticky hodnotným a dosud vcelku zachovaným útvarem. Jádro sídla s nálevkovitě se rozšiřující návsí a z ní vycházejícími komunikacemi pochází v půdorysu zřejmě z období raného středověku. Nejhodnotnější je jižní partie sídla se specifickými stavebními prvky počátku 20. století /litinové brány a branky, okna a dveře s vraty/. Skrýšov Hodnotná kompozice radiálně uspořádaných dvorcových usedlostí s malými rozestupy a malou plochou centrální návsi. Vysoký podíl vzrostlé zeleně.

3.A.12 Region lidové architektury V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.13 Historicky významná stavba, soubor V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.14 Architektonicky cenná stavba, soubor Areál zámku s parkem.

3.A.15 Významná stavební dominanta V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


30

3.A.16 Území s archeologickými nálezy Řešené území je územím s archeologickými nálezy, a proto v případě výkopových prací na daném území je podle §22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. v platném znění stavebník povinen oznámit zahájení výkopových prací s dostatečným předstihem na Archeologický ústav AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

3.A.17 Oblast krajinného rázu Celé řešené území spadá do oblasti krajinného rázu Vlašimsko (ObKR 39).

3.A.18 Místo krajinného rázu

• • •

Řešené území by se dalo rozdělit na tři krajinné složky: První, dominantní je jižní miska se sídlem Ratměřice, ohraničena severovýchodním pásem lesa a jihozápadními zalesněnými partiemi. Jako druhá krajinná složka je chápána zejména miska se sídlem Hrzín, oddělena v západní partii lesním pásem. Třetí krajinnou složkou s dominantou západního kopce jsou vnímány zejména plochy orné půdy se sídlem Skrýšov.

3.A.19 Místo významné události V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.20 Významný vyhlídkový bod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.21 Územní systém ekologické stability V severovýchodní části řešeného území jsou vymezeny 2 lokální biokoridory, které vedou údolím Strašického potoka a 2 lokální biocentra – první je vymezeno v údolí Ratměřického potoka v místě soutoku se Strašickým potokem, druhé je vymezeno okolo rybníka Melhauzský. Tyto lokální prvky ÚSES jsou převzaté ÚP obce Ratměřice (schválený v r. 2001). Systém ÚSES vč. popisů zobrazuje problémový výkres.


31

3.A.22 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.23 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje kromě v zákoně vyjmenovaných prvků, např. údolní nivy.

3.A.24 Přechodně chráněná plocha V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.25 Národní park vč. zón a OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.26 Chráněná krajinná oblast vč. zón V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.27 Národní přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.28 Přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.29 Národní přírodní památka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.30 Přírodní park V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


32

3.A.31 Přírodní památka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.32 Památný strom vč. OP V řešeném území se vyskytují tyto památné stromy: •

2 kusy sekvojovce obrovského – 104221 (kód dle Registru objektů ÚSOP), vyhlášené 8. 7. 2002 - druh: sekvojovec obrovský - Sequoiadendron giganteum (Lindl.) Buchh. - skupina 2 stromů v zámeckém parku v Ratměřicích - obvod kmenů: 492 cm a 504 cm - výška stromů: 40 m - ochranné pásmo: průměr 31,2 m a 32,8 m (ze zákona) Lokalita pam. stromů je vyznačena ve výkrese limitů.

3.A.33 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.35 NATURA 2000 – ptačí oblast V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.36 Lokality výskytu zvláště chrán. druhů rostlin a živočichů s národním významem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.37 Lesy ochranné V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


33

3.A.38 Les zvláštního určení V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.39 Lesy hospodářské Lesy hospodářské zabírají čtvrtinu řešeného území. Velké lesní masivy se nacházejí v jihozápadní části území a také mezi sídlem Hrzín a Ratměřice. Rozsah lesních ploch je patrný z výkresu limitů využití území.

3.A.40 Vzdálenost 50 m od okraje lesa Pro všechny pozemky určené k plnění funkce lesa je vymezena vzdálenost 50 m od okraje lesa. Tento údaj je zobrazen ve výkrese limitů využití území.

3.A.41 Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice jednotlivých rajónů vymezených v rámci BPEJ vč. jejich popisu jsou součástí výkresu záměrů na provedení změn. Nejkvalitnější půdy, bonity I. a II. třídy, jsou zastoupeny rovnoměrně po celém řešeném území, vyjma severovýchodní části.

3.A.42 Hranice biochor (biogeografické členění řešeného území) Řešené území je součástí Posázavského bioregionu 1.22. Hranice biochor člení území do 8 segmentů. Biogeografické typologické jednotky nebyly poskytnuty.

3.A.43 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti V řešeném území jsou ve značných plochách provedeny meliorace, včetně velkého rozsahu napřímených vodních toků. Význam takových opatření pro biologickou diverzitu a tudíž i vitalitu orné půdy je přinejmenším sporný. Problémem jsou velké bloky orné půdy, kde splachy zemědělské půdy způsobují její nevratnou degradaci.

3.A.44 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP HRZÍN V současné době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

34

studní. RATMĚŘICE Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod je studna na severním okraji sídla Ratměřice. Rok uvedení do provozu 1971. Tento zdroj má vyhlášené ochranné pásmo II. stupně vnitřní a vnější. Zdrojem pro zámecký vodovod je studna nacházející se východně od zámeckého parku. Na území obce se rovněž nacházejí studny k individuelnímu zásobování vodou, v současné době využívány jen v obdobích sucha. Množství vody ve studnách je nedostatečné, jakost vody není pravidelně sledována, většinou se vyskytuje nadlimitní množství železa a dusičnanů. SKRÝŠOV V současné době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních studní. Zdroje podzemní vody a jejich OP jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití území.

3.A.45 Chráněná oblast přirozené akumulace vod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.46 Zranitelná oblast Jako zranitelná oblast je vymezeno celé správní území.

3.A.47 Vodní útvar povrchových, podzemních vod V řešeném území se nacházejí vodní útvary povrchových vod, které spadají do oblasti povodí Horní Vltava a jsou obsaženy ve výkresu limitů. Jedná o potoky Ratměřický, Strašický a další bezejmenné drobné vodní toky. Celé správní území je vymezeno jako útvar podzemních vod Krystalinikum v povodí Střední Vltavy, oblast Horní Vltava, povodí Labe.

3.A.48 Vodní nádrž V území se nachází rybník Dolní Podhora, Jordánek, Nový Rybník, Melhauzský, Jedličský a další menší bezejmenné vodní plochy. Vodní nádrže jsou obsaženy ve výkrese limitů využití území. ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

35

3.A.49 Povodí vodního toku, rozvodnice Řešené území spadá do oblasti povodí Horní Vltavy, dle spádového toku do povodí Labe, úmoří Severního moře. Všechny toky jsou spádovány do řeky Blanice.

3.A.50 Záplavové území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.51 Aktivní zóna záplavového území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.52 Území určené k rozlivům povodní V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.53 Území zvláštní povodně pod vodním dílem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.54 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.55 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.56 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.57 Dobývací prostor V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


36

3.A.58 Chráněné ložiskové území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.59 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.60 Ložisko nerostných surovin V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.61 Poddolované území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.63 Staré důlní dílo V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.64 Staré zátěže území a kontaminované plochy Západně od sídla Hrzín je evidována stará zátěž území pod názvem Skládka Hrzín (bývalá skládka). Její lokalita je vyznačena ve výkrese limitů využití území

3.A.65 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

•

Odbor životního prostředí MěÚ Votice eviduje tyto střední zdroje znečištění ovzduší: čerpací stojanová stanice – První zemědělská Ratměřice spol. s.r.o. kotelna dílny – První zemědělská Ratměřice spol. s.r.o.

•

Obec Ratměřice eviduje tento malý zdroj znečištění ovzduší: Institut sociální péče Ratměřice

•


37

Lokalita zdrojů znečištění je vyznačena ve výkrese limitů využití území.

3.A.66 Odval, výsypka, odkaliště, halda V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.67 Technologický objekt zásobování vodou vč. OP

•

•

Na vodovodních sítích v řešeném území se nacházejí tyto technologické objekty: obecní vodovod v sídle Ratměřice: – zemní vodojem Ratměřice 1 x 25 m3 - úpravna vody - studna zámecký vodovod - nefunkční – studna – nefunkční nautila

Kolem pramenní jímky na severním okraji Ratměřic jsou vyhlášená ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně - vnější a vnitřní. Technologické objekty zásobování vodou a OP vodních zdrojů jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití území.

3.A.68 Vodovodní síť vč. OP HRZÍN Na území sídla Líšnice není vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. V současné době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních studní. RATMĚŘICE Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem, kterým je zásobováno 100% obyvatel. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Ratměřice. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod je studna. Rok uvedení do provozu 1971. Surová voda je vedena gravitačně řadem do vodojemu (VDJ) Ratměřice. VDJ Ratměřice – zemní, 1 x 25 m3. Maximální hladina ve vodojemu 530,0 m n. m. Dno vodojemu 527,0 m n. m. Rok uvedení do provozu 1976. U studny se nachází úpravna vody (ÚV), kde se voda upravuje odradonováním vzduchem a zabezpečuje se chlorací. Rok uvedení ÚV do provozu 1996. Přívodní řady – ze zdroje do VDJ a rozvod v obci - PE/L DN 80, délka 0,8 km. Rozvodné vodovodní sítě – sklo DN 70, L DN 80, PE DN 100, délka rozvodných řadů celkem – 3 km. V Ratměřicích se také nachází zámecký vodovod, který je současně nefunkční, je ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

38

napájen ze studny, která je východně od parku. Tato studna je také nefunkční. V obci se rovněž nacházejí studny k individuelnímu zásobování vodou, v současné době využívány jen v obdobích sucha. Množství vody ve studnách je nedostatečné, jakost vody není pravidelně sledována, většinou se vyskytuje nadlimitní množství železa a dusičnanů. V obci nejsou využívány obecní studny. SKRÝŠOV Na území sídla Zálší není vybudován vodovod. V současné době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních studní. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnosti. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných zdrojích a v případě, že nebude vyhovovat vyhl. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu, bude nutné vodu upravovat. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den × obyvatele cisternami ze zdroje šachta – Milan – Krásná Hora (Sedlčany). Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

3.A.69 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP HRZÍN Veškeré splaškové odpadní vody od obyvatelstva jsou akumulovány v bezodtokových jímkách. RATMĚŘICE V sídle existuje obecní ČOV. Provozovatelem a vlastníkem kanalizace je obec Ratměřice. ČOV Ratměřice – mechanicko – biologická aktivační čistírna s nitrifikací a denitrifikací. Kapacita ČOV – 470 EO, Q24 = 106,8 m3/d, 42,72 kg/d. Počítá se s modernizací technologické sestavy (D-N systém) a stavební úpravy.

SKRÝŠOV Veškeré splaškové odpadní vody od obyvatelstva jsou akumulovány v bezodtokových jímkách. Problémový výkres vymezuje pro toto sídlo plochu pro umístění ČOV bez ohledu na to, zda bude dlouhodobě využit stávající potenciál bezodtokových individuálních jímek. ČOV Ratměřice je vyznačena ve výkrese limitů využití území, plocha pro ČOV v sídle Skrýšov je zakreslena v problémovém výkrese. ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

39

3.A.70 Síť kanalizačních stok vč. OP HRZÍN Sídlo Hrzín nemá vybudovanou soustavnou kanalizační síť. K odvedení dešťových a povrchových vod zde slouží systém příkopů, struh a propustků. Veškeré splaškové odpadní vody od obyvatelstva jsou akumulovány v bezodtokových jímkách a následně likvidovány na zahradách a zemědělských pozemcích využitím jako hnojivo. Vzhledem k velikosti sídla a počtu trvale bydlících obyvatel se v blízké budoucnosti nepředpokládá změna odkanalizování sídla. RATMĚŘICE V sídle existuje jednotná kanalizace a obecní ČOV. Provozovatelem a vlastníkem kanalizace je obec Ratměřice. Materiál stok beton/kamenina, celková délka 2,5 km. Rok uvedení do provozu 1973 - 2000. ČOV Ratměřice – mechanicko – biologická aktivační čistírna s nitrifikací a denitrifikací. Kapacita ČOV – 470 EO, Q24 = 106,8 m3/d, 42,72 kg/d.

Recipientem pro vyčištěnou odpadní vodu je Ratměřický potok. Vzhledem k tomu, že se obec nachází na rozvodí, je na ČOV připojeno cca 75% obyvatel. Obec plánuje v jižní části obce novou parcelaci s výstavbou rodinných domů a současně i odkanalizování této části. Stoka pro odvedení splaškových vod z ploch nových RD je postavena. Po realizaci čerpací stanice, výtlaku a další stoky pro tuto část, budou odpadní vody přečerpávány do stávající jednotné kanalizace vedoucí na ČOV. ČOV nemá denitrifikační stupeň. Proto vlastník uvažuje se změnou před dokončením stavby. Systém odkanalizování a čištění odpadních vod v obci zůstane zachován i do budoucnosti. Změnou je: - dostavba kanalizace v jižní části sídla - návrh na změnu technologie ČOV. Biologický stupeň se nově bude sestávat z jedné aktivační linky na bázi D-N systému, tedy s předřazeným denitrifikačním stupněm a s následným nitrifikačním stupněm. Dodávka kyslíku do aktivační nádrže bude nahrazena (původně Sigma BSK Gigant) jemnobublinovým aeračním systémem a kyslíkovou sondou. Modernizace ČOV pro nový počet 260 EO je uvažován z důvodů dodržení kvality na odtoku v souladu s NV č. 61/2003 v platném znění. Jednotná kanalizace v severní části sídla není v dobrém stavu (netěsné betonové trouby). Proto obec do výhledu uvažuje s realizací oddílné splaškové kanalizační sítě. Orientační parametry návrhu: Dostavba kanalizace: DN 250 dl. celkem 0,5 km, čerpací stanice odpadních vod 3 l/s, výtlačné potrubí DN 80 – 0,22 km Modernizace ČOV: modernizace technologické sestavy – D-N systém stavební úpravy ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

40

SKRÝŠOV Sídlo Skrýšov nemá vybudovanou soustavnou kanalizační síť. K odvedení dešťových a povrchových vod zde slouží systém příkopů, struh a propustků. Veškeré splaškové odpadní vody od obyvatelstva jsou akumulovány v bezodtokových jímkách a následně likvidovány na zahradách a zemědělských pozemcích využitím jako hnojivo. Problémový výkres vymezuje pro toto sídlo plochu pro umístění ČOV bez ohledu na to, zda bude dlouhodobě využit stávající potenciál bezodtokových individuálních jímek.

3.A.71 Výrobna elektřiny vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.72 Elektrická stanice vč. OP V řešeném území se nacházejí tato transformační zařízení: Ratměřice TS 1 zemědělský areál TS 2 rodinná zástavba TS 3 rodinná zástavba TS 4 rodinná zástavba

– – – –

jihozápadní část sídla jižní část návsi u hřbitova – západní část sídla severozápadní část sídla

Hrzín TS 5 rodinná zástavba – jihozápadní část sídla Skrýšov TS 6 rodinná zástavba – severozápadní část sídla Správce: E.ON Česká republika Ochranné pásmo sloupových venkovních trafostanic je 7 m. Poloha elektrických stanic vč. OP je patrná z výkresu limitů využití území.

3.A.73 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Vedení VVN Severní částí řešeného území prochází vedení VVN (ZVN) 400 kV ve správě ČEZ Distribuce a. s. Ochranné pásmo vedení činí 35 m na každou stranu od osy vedení. Vedení VN Nadzemní vedení VN 22 kV ve správě spol. E.ON ČR vchází do řešeného území jednak v jihozápadní části ŘÚ, kde jsou odbočky ukončené 4 trafostanicemi v sídle Ratměřice a také prochází severní částí ŘÚ – jedna odbočka vede do sídla Hrzín a Skrýšov, kde je vedení ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

41

ukončené 2 trafostanicemi. Ochranné pásmo vedení činí 10 m na každou stranu od krajního vodiče. Vedení NN Vedení NN 1 kV je realizováno v sídle v podobě nadzemních rozvodů. Ochranné pásmo nadzemních vedení činí 7 m na každou stranu. Trasa a ochranné pásmo vedení VVN a VN je zobrazeno ve výkrese limitů využití území.

3.A.74 Technologický objekt zásobování plynem vč. OP V řešeném území se nachází jedna VTL regulační stanice (RS 1), je umístěna na jihozápadním okraji sídla Ratměřice, u zemědělského areálu. Bezpečnostní pásmo je 10 m, ochranné pásmo činí 4 m. Poloha regulační stanice a její bezpečnostní pásmo je zobrazeno ve výkrese limitů využití území.

3.A.75 Vedení plynovodu vč. OP (BP) VVTL plynovod Do severovýchodní části řešeného území zčásti zasahuje bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu. Bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu znázorňuje výkres limitů využití území. VTL plynovod VTL plynovod (DN 200) vstupuje do území z jihozápadu, směřuje na jihovýchod, kde opouští ŘÚ. Na jeho trase je jedna krátká odbočka, která vede do sídla Ratměřice, kde je VTL vedení ukončeno regulační stanicí RS 1. VTL plynovod je ve správě spol. Středočeská plynárenská a. s. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu je 20 m na každou stranu, ochranné pásmo činí 4 m na každou stranu. Trasu VTL plynovodu vč. jeho bezpečnostního pásma znázorňuje výkres limitů využití území. STL plynovod Pro sídlo Ratměřice je položen středotlaký rozvod plynu. Regulační stanice se nachází na jihozápadním okraji sídla Ratměřice - u zemědělského areálu, odtud vede STL plynovod do sídla Ratměřice a také vede jižně mimo řešené území do sídla Odlochovice. STL plynovod je ve správě spol. Středočeská plynárenská a. s. Ochranné pásmo STL plynovodu činí 1 m na každou stranu. ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

42

Trasa vedení STL plynovodu, které vede od regulační stanice v Ratměřicích jižně mimo řešené území, je zakreslena ve výkrese limitů využití území.

3.A.76 Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.77 Ropovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.78 Produktovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.79 Technologický objekt zásobování teplem vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.80 Teplovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.81 Elektronické komunikační zařízení vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.82 Komunikační vedení vč. OP Řešeným územím prochází 2 radioreleová trasy ve správě spol. Telefónica O2. Územím prochází dálkový optický kabel ve správě spol. Telefónica O2. RR trasy a vedení DOK je zakresleno ve výkrese limitů využití území.

3.A.83 Jaderné zařízení V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


43

3.A.84 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.85 Skládka vč. OP V řešeném území se žádná skládka nevyskytuje.

3.A.86 Spalovna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.88 Dálnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.89 Rychlostní silnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.90 Silnice I. třídy vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP Řešeným územím prochází silnice II. třídy č. II/150 vedoucí z Votic, přes Jankov a Ratměřice do Čechtic směr Havlíčkův Brod. Ochranné pásmo silnice II. třídy je 15 m na obě strany od osy silnice. V ÚP VÚC Benešov je vymezena ve výhledu (realizace po roce 2015) přeložka silnice II/150 s částečným obchvatem sídla Ratměřice. Ochranné pásmo silnice II. třídy a koridor pro přeložku je vyznačen ve výkrese limitů využití území. ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

44

3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP Řešeným územím prochází tyto silnice III. třídy: – silnice III/01813 vedoucí z Jankova přes Skrýšov, směr Čestín – silnice III/01814 vedoucí z Ratměřic do Odlochovic Ochranné pásmo silnic III. třídy je 15 m na obě strany od osy silnice, jsou vyznačena ve výkrese limitů využití území.

3.A.93 Místní a účelové komunikace Hlavní komunikační kostru obce doplňuje síť obslužných a přístupových komunikací, které dostatečným způsobem zajišťují vnitřní obslužnost sídla.

3.A.94 Železniční dráha celostátní vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP Řešeným územím neprochází regionální železniční trať.

3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.97 Vlečka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.98 Lanová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.99 Speciální dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


45

3.A.100Tramvajová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.102Letiště vč. OP V řešeném území se žádné letiště ani jeho ochranné pásmo nenachází.

3.A.103Letecká stavba vč. OP V řešeném území se žádná letecká stavba ani její ochranné pásmo nevyskytují.

3.A.104Vodní cesta V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.105Hraniční přechod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.106Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy Řešeným územím prochází 1 značená cyklotrasa. Cyklotrasa č. 112 – vstupuje do území z jihovýchodu, vede po silnici II/150 – třída dle KČT: III. – regionální (propojení regionálních cílů) – řešeným územím prochází 2,3 km trasy – průběh: Louňovice pod Blaníkem – Zvěstov – Ratměřice – Jankov – Votice – Martinice – Vojkov – Kosova Hora – napojení na cyklotrasu č. 11 (Greenway Praha - Wien)


46

3.A.106.b Turistické trasy Řešeným územím prochází 1 turistická trasa. Modrá – vstupuje do území z jihovýchodu a vede na západ – řešeným územím prochází 2,6 km trasy – průběh: Šlapánov – Zvěstov – Pod Předním vrchem – Ratměřice – Jankov 3.A.106.c Naučné stezky Řešeným územím prochází 1 naučná stezka. Naučná stezka Po stopách bitvy u Jankova – nepatrně zasahuje do území západně od sídla Ratměřice – řešeným územím prochází 0,4 km trasy, celková délka 1,7 km – 3 zastávky: Odkud se ta bitva vzala?, Uprostřed bojové vřavy, U Jankova válka skončila – tvůrce stezky: obec Jankov – průběh: Památník bitvy u Jankova – náměstí v Jankově

3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP Jihozápadně od sídla Ratměřice (v lokalitě U Hartmanna) se nacházejí 2 objekty pro obranu státu pod evidenčními čísli VEČ 1965 a VEČ 1966. Jedná se o ženijní úkryty ve správě Ministerstva obrany ČR – Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice. Lokalita těchto objektů je zakreslena ve výkrese limitů využití území.

3.A.108Vojenský újezd V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.109Vymezené zóny havarijního plánování V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.110 Objekt civilní ochrany Na budově hasičské zbrojnice v Ratměřicích je siréna.


47

3.A.111 Objekt požární ochrany V sídlech Hrzín, Ratměřice a Skrýchov se nacházejí hasičské zbrojnice.

3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.113 OP hřbitova, krematoria Hřbitov se nachází na západním okraji sídla Ratměřice. Ochranné pásmo není vyhlášené.

3.A.114 Jiná OP Jiná ochranná pásma než již uvedená se v řešeném území nevyskytují.

3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství Jako veřejná prostranství slouží zejména plochy se zelení, prostory návsí a podobné plochy vč. souvisejících ploch veřejné infrastruktury. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v problémovém výkresu.

3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku Za rok 2007 byl dokončen 1 dům, za rok 2008 2 domy, za rok 2009 2 domy a za rok 2010 také 2 domy. V současnosti je rozestavěno 9 domů, které budou kolaudovány v letech 2011-2012.

3.A.117 Zastavitelná plocha Pro všechna sídla Hrzín, Ratměřice i Skrýšov doporučujeme vymezit adekvátní zastavitelné plochy s ohledem na pozitivní demografický vývoj obyvatel.

3.A.118 Jiné záměry –

funkční konverze chátrajících zemědělských provozů na víceúčelové plochy výroby, bydlení a občanské vybavenosti ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

48

– – – – –

revitalizace zatrubněných vodních toků doplnění podmínek pro funkci biokoridorů sportovní areál s valem v Ratměřicích koridor plánované přeložky (ÚP VÚC) plochy krajinné zeleně a zatravnění pro upevnění ekologické stability

3.A.119 Další dostupné informace Platný Územní plán obce Ratměřice schválený 7. 5. 2001.


49

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

3.B.1

Výsledky vyhodnocení pracovních map

• • • • • • • • • •

• • • •

Ratměřice Byly vymezeny plochy pro bydlení v severozápadní části u hřbitova, nad rybníkem Jordánek, dále pak v jihovýchodní části kolem vodoteče. Byly vymezeny plochy k bydlení v jihovýchodní části – Pod Vápenkou. Byly vymezeny plochy pro rekreaci hromadného charakteru v západní části lokality V horách, dále pak ve východní části, excentricky od sídla a v severní části, u ČOV. Byla vymezena plocha pro výrobu v jihozápadní části. Byla vymezena plocha pro odkládání bioodpadu v severní části, u ČOV. Bylo vymezeno rozšíření hřbitova. K zatravnění byly vymezeny plochy nad rybníkem Jordánek, nad ČOV. K zalesnění byly vymezeny plochy západně od sídla (V Tuklatech) a východně od sídla (Hofbauerův les). K vymezení vodních ploch byly vytipovány toky v jižní části, v severní na ose Ratměřického potoka. Jako hodnotné byly vymezeny plochy centrální partie návsi. Hrzín, Skrýšov Byly vymezeny plochy pro bydlení v sídle Skrýšov a to v západní části sídla a jihovýchodní části Byly vymezeny plochy pro výrobu v západní části sídla. Nad sídlem Skrýšov byly vymezeny plochy pro individuální rekreaci Jako hodnotné byly vymezeny partie Skrýšova a severozápadní části Hrzína.

3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou Dospělí Celkem bylo dotazováno 26 osob z celkem 260 lidí. Pilíř sociální soudržnosti Lidé zde žijí rádi, je patrná silná vazba ke svému sídlu. Za společný znak, který postrádají prakticky všichni, jsou chybějící prvky sportovišť, dětského koutku, koupaliště. Jedná se tedy zejména o potřeby projektů s vysokou společenskou funkcí. Pro tyto aktivity jsou lidé ochotni se podílet. Obec má slušný potenciál co do demografické skladby, spokojenosti obyvatel a aktivitě samosprávy. Určité rezervy komunikace mohou být patrné s osadami Hrzín a Skrýšov. Pilíř hospodářský Podnikatelé se příliš do dění obce nezapojují. Polarizováni jsou lidé co do názoru, jak se zde podniká. Nezaměstnanost je sice malá, převládá však zaměření na zemědělský sektor, malý je podíl služeb. ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

50

Pilíř environmentální Park a některé dominanty lesních masívů jsou devizami obce. Slabinou je však vysoký podíl zornění a erozí. Děti Celkem bylo dotazováno 10 dětí – – –

okolí a také společenské akce jsou vnímané devízy obce, kde děti žijí dětem chybí zejména koupaliště děti zde chtějí zůstat, silná vazba k místu

Dílčí doporučení plynoucí z dotazníkového průzkumu pro ÚP: •

Vymezit plochy pro přírodní koupaliště, plochy pro rekreaci a s ní spojené služby

•

Vymezit plochy pro bydlení v sídlech Skrýšov a Ratměřice


51

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT 4.A.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky – převážně únosné geologické podloží Slabé stránky – znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů Příležitosti – omezení vodní a půdní eroze - zalesňování a zatravňování ohrožených a jiných vytipovaných ploch + další krajinná opatření Hrozby – nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze, rychlý odtok vody

4.A.2 Vodní režim Silné stránky – bloky lesů v horních partiích jako jímačů vody – osa několika vodotečí Slabé stránky – rychlý odtok vody z nečleněných velkých ploch orné půdy – množství zmeliorovaných ploch – značný podíl napřímených úseků přírodních vodotečí – malý podíl větších vodních ploch Příležitosti – maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou – dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování, zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření) – udržení kvality vodních zdrojů – podpora využívání ekologicky čistých energií – pro produkci biomasy využít ekologicky nestabilní plochy orné půdy jako jedno z opatření ke zmírnění odtoku vody z krajiny – obnova a ochrana drobných vodních toků – zpomalení odtoku a přirozené čištění vody – vznik nových vodních ploch, některé s funkcí přírodních koupališť ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

52

–

využití soustav vodních ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě

Hrozby – pokračující vodní eroze při oddalování realizace účinných krajinných opatření

4.A.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky – malá sídelní hustota bydlení – klid a v létě čisté ovzduší – malý dopravní ruch Slabé stránky – emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva – velké nečleněné plochy orné půdy – zvýšená prašnost, absence „zelených filtrů“ Příležitosti – využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn, větrná energie apod.) – revitalizace krajiny jako zdroje regenerace a předpoklad čistého životního prostředí Hrozby – další používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií – zhoršující se kvalita vody z přírodních zdrojů – přeložka silnice II. třídy (průtah sídlem Ratměřice – záměr z ÚP VÚC)

4.A.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky – bloky lesní půdy v horních partiích – zajímavé kopcovité dominanty, dálkové pohledy – zámecký park s arboretem Slabé stránky – vodní a půdní eroze – neuspokojivá průchodnost krajiny – menší podíl zatravnění – napřímené vodní toky Příležitosti – zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

53

– – – – –

zvyšování ekologické stability zemědělsky využívaných ploch (pěstování energetických plodin, zatravňování orné půdy, zalesňování) realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny využívání ekologicky čistých energií vznik nových přír. vodních ploch, využití soustav vod. ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě

Hrozby – přetrvávající vodní a půdní eroze – emise ze zdrojů znečištění ovzduší – ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby

4.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky – vysoký podíl zemědělské půdy – podíl lesních ploch – velká zemědělská farma Slabé stránky – přír. a klimat. podmínky nezaručují konkurenceschopnost v rostlinné výrobě – znehodnocování pěstebních ploch půdními splachy – neuspokojivá průchodnost krajiny Příležitosti – možné využití vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství (pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých energií – rozvoj extenzívního způsobu hospodaření, vznik biofarem a s tím související nabídka pracovních příležitostí – agroturistika – rozvoj cestovního ruchu – obnova stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) – možnost čerpání dotací na zalesňování lesních i nelesních ploch Hrozby – opakující se kalamitní stavy lesních porostů v důsledku holosečí – přetrvávající záplavy a vodní eroze při nenaplňování účinných krajinných opatření

4.A.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky – vlastní ČOV (Ratměřice) – kvalitní podzemní zdroje ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

54

Slabé stránky – špatný stav některých silnic – absence chodníků – některé účelové cesty rozorány – průjezd zemědělské techniky skrze sídla Příležitosti – podpora cykloturistiky, cyklostezek, účelových cest – dobudování kanalizace – možnost získání dotací na budování infrastruktury Hrozby – nebezpečí znečišťování vodních zdrojů (Skrýšov, Hrzín) – menší atraktivita sídel z hlediska bydlení (malá vybavenost) – demolice centrální partie sídla Ratměřice plánovaným průtahem silnice II. třídy

4.A.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky – silný podíl zainteresované mladé generace – převážně dobrý stav životního prostředí – patriotismus, malé sociální disparity – nízká nezaměstnanost – nabídky ploch k bydlení – vysoký podíl předproduktivní a produktivní generace Slabé stránky – malá vzdělanost – malý podíl služeb Příležitosti – udržení mladé generace - zatraktivnění obce např. různými kulturními a společenskými akcemi – rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport – podpora rozvoje služeb a drobného podnikání – rozšíření nabídky pracovních příležitostí v rámci zvyšování energetické soběstačnosti využíváním biomasy, solární energie ale také nabídky vzdělanosti – spolupráce, rozvoj zámeckého areálu a přilehlého parku Hrozby – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností volnočasových aktivit, atd.) – nedostatečně vyvinutá infrastruktura pro starší občany (bydlení a zázemí obecně)


55

4.A.8 Bydlení Silné stránky – převážně čisté přírodní prostředí – nízká nezaměstnanost – nabídky pozemků k bydlení – nabídka sportovně rekreačních aktivit Slabé stránky – řada prázdných, případně sezóně využitých objektů – nedostatečná infrastruktura (Skrýšov, Hrzín) – malý podíl služeb Příležitosti – vznik nových přírodních koupališť jako alternativa chybějícího obč. vybavení – rozmach penzionového bydlení – rozmach sportovně rekreačních aktivit – rozvoj zámeckého areálu s podílem služeb Hrozby – nezájem oživení některých sídel, stárnutí obyvatel, kterými jsou zejména tzv. „inverzní chalupáři“ starší generace

4.A.9 Rekreace Silné stránky – krajinné zázemí – dobrý stav životního prostředí – kladný a neutrální vztah místních k turistům, chatařům a chalupářům – nabídka sportovně rekreačních aktivit – naučné stezky, vazba na historický potenciál Jankova Slabé stránky – chybějící koupaliště – nedostatek doplňkových služeb cestovního podceňován – nedostatek nabídek pro ubytování – nedostačující informační systém

ruchu,

rekreační

potenciál

je

Příležitosti – atraktivita pro cestovní ruch – využití a podpora cykloturistiky – revitalizace krajiny, její zatraktivnění – obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny – využití nezastavěných ploch sídel ke zřízení hřišť, odpočinkových ploch, veřejných ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

56

– – – –

prostranství uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport rozvoj ubytování různých forem nabídky ploch pro individuální i hromadnou rekreaci

Hrozby – ubytování a stravování mimo obec (generátor příjmů)

4.A.10 Hospodářské podmínky Silné stránky – malá nezaměstnanost – vysoký podíl soběstačné produkce – velký areál zemědělské farmy – zámecký areál, ústav péče Slabé stránky – minimální rozsah služeb – nízké vzdělání Příležitosti – nabídka adekvátních ploch pro rozvoj drobného průmyslu a výroby, zacílení na určitý komoditní segment – částečná konverze areálu ZD – hlubší využití cestovního ruchu (potenciál přírody, zajímavých sídel v okolí) – snížení energetické závislosti využíváním ekologicky čistých energií – produkcí a zpracováním biomasy paralelně řešit podporu příznivého stavu zaměstnanosti a využití části ploch zemědělské půdy – další rozvoj zámeckého areálu Hrozby – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel – uspokojování ekonomických potřeb místních i turistů v jiných sídlech – opuštěný areál zámku


57

4.B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území 4.B.1 Vztah Ratměřic a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území Území lze charakterizovat jako dlouhodobě mírně degresivní z hlediska ekonomické aktivity a počtu obyvatel. Kolektivizace vesnic zde přinesla poškození krajiny díky melioracím a scelování orné půdy. Hospodářská profilace je zaměřená zejména na primér, sídlo je však co do zaměstnanosti na tom poměrně dobře. Základní vybavenost je funkční, nerozvíjející se, nadstavbové prvky sociálního pilíře je třeba dále rozvíjet (ubytování, rekreace, služby). Velkou devízou je vysoký podíl sportovních a společenských aktivit stejně tak jako velký podíl mladé a zainteresované generace.

4.B.2 Závěrečná SWOT analýza 4.B.2.a Charakteristika Ratměřic – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (= silné stránky) Silné stránky • celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví • vysoký podíl mladé generace • vysoký podíl společenských a sportovních aktivit • dobrá demografická struktura 4.B.3.b Charakteristika Ratměřic– co je potřeba zlepšovat, řešit (= slabé stránky) Slabé stránky • vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) • nízká kvalifikace obyvatel • absence koupaliště, dalších rekreačních loch • malý podíl služeb 4.B.2.c Šance Ratměřic (= příležitosti) Příležitosti • • • • •

rozvoj cestovního ruchu hledání investora pro revitalizaci některých brownfieldů ZD využití řady objektů pro sezónní ubytování a volnočasové aktivity komerčního charakteru (zejména v malých sídlech) výstavba koupaliště revitalizace krajiny, eliminace negativních přírodních vlivů, stabilizace jejích ekologických funkcí a její zatraktivnění (omezení vodní a půdní eroze - zalesňování vytipovaných ploch, obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

58

•

• • •

zvýšení energetické soběstačnosti - využívání ekologicky čistých energií (využití části zemědělských ploch pro pěstování biomasy s vedlejším efektem rozšíření nabídky pracovních příležitostí a využití stávajících opuštěných areálů zemědělské výroby) uchování a ochrana architektonicky hodnotných enkláv a hodnotných přírodních kulis, jejich využití pro turistický ruch ještě silnější využití cykloturistiky, vznik nových přírodních koupališť využití vlivu církve práce s dětmi

4.B.2.d Rizika Ratměřic (= hrozby) Hrozby • • • • •

5

splachy orné půdy, narušení ekologické stability chátrající stavební fond - menší atraktivita sídel nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze absence nabídky ubytování a stravování odvádí peníze jinam chátrající zámecký areál

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

5.A Priority Ratměřic v územně plánovací činnosti •

podpora ploch přestavby ZD pro vznik pracovních příležitostí

•

podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace: - návrh ploch pro sport a rekreaci (sportoviště, koupaliště, stravovací a ubytovací zařízení, agroturistika ...) - vymezení takových regulativů, které nebudou bránit ubytovací činnosti

•

udržet výraz lokalit, klasifikovaných jako hodnotné, výrazně zde nerozšiřovat možnosti pro zastavitelné plochy

•

řešení postupné revitalizace krajiny: - ochrana přírody a krajiny - obnova ekologické rozmanitosti krajiny (obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů apod.) - návrh protierozních a protipovodňových opatření (obnova přírodních toků, rozčlenění velkých lánů polí, nové plochy trv. travních porostů, krajinné zeleně, plochy k zalesnění) ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

59

- návrh nových vodních ploch, zdrží, mokřadů, suchých poldrů - zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě •

vymezení ploch pro bydlení pro všechna sídla obce

•

vymezení ploch pro individuální rekreaci

5.B

Problémy k řešení obce Ratměřice

1. plochy pro výrobu a podnikání včetně ploch transformačních • •

revitalizovat nevyužívané areály pro flexibilnější funkce smíšených výrob (podmíněně smíšeného bydlení) - zejména severní část obce vymezit plochy pro výrobní funkce kolem stávajícího areálu zemědělské farmy v Ratměřicích

2. plochy pro bydlení • • •

uchovat venkovský charakter hodnotných lokalit (centrální partie sídel) prověřit větší plochy pro zástavbu v západní a jihovýchodní části sídla Ratměřice pro sídla Skrýšov a Hrzín vymezovat malé plochy zástavby

3. revitalizace krajiny, protipovodňová opatření • •

řešit vymezení ploch pro zatravnění a nelesní zeleň, zalesnění řešit opatření v krajině ke snížení rychlého odtoku vody z území revitalizací vodotečí, vymezením nových vodních ploch

4. ochrana ZPF •

5. •

řešit střet s ochranou ZPF u rozvojových ploch na půdách I. + II. tř. BPEJ doprava řešit střet plánované přeložky silnice II. třídy v sídle Ratměřice s hodnotnými enklávami návsi a zeleně v zahradách


60

6 Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy Projektant na základě územně analytických podkladů, s přihlédnutím především k výsledkům Rozboru udržitelného rozvoje území a vyhodnocení názorů veřejnosti, upozorňuje na problémy, které nelze bezprostředně řešit nástroji územního plánování. V rámci územně plánovací činnosti lze pouze připravit podmínky pro ta řešení, která mají územní průmět. Projektant doporučuje: ●

navrhnout scénáře vytváření podmínek pro: – zvýšení vzdělanosti obyvatel – podporu podnikání směrem k profilované výrobě (specifické nabídce, přesahující regionální vazby) – zvýšení informační gramotnosti obyvatel (například podpora internetu) – pomoc s dotačními podmínkami revitalizace brownfieldů ZD – pomoc při dotačních podmínkách revitalizace zámeckého areálu – vyšší a systematickou propagaci obce

●

pro zlepšení podmínek bydlení: – hledání financování pro další rozvoj místní nabídky vzdělanosti (knihovna) – hledání financování pro další rozvoj hřišť, dětských koutků a přírodních retenčních nádrží s možností koupání

●

pro posílení turistiky a cestovního ruchu: – podporovat cykloturistiku a turistiku - zajistit instalace informačních systémů a zlepšit tak celkovou propagaci území – podpořit vznik ubytovací jednotky, zapojené do regionální a celostátní sítě (např. KČT) – podpořit dotační politikou vznik sportovně rekreačních ploch, možnosti koupání – hledat zdroje pro obnovu účelových veřejných komunikací v krajině a zkvalitnění stávajících (zejména s vazbou na Votice a Louňovice) – méně striktní přístup ochrany památkové péče ve věci zámeckého parku s cílem umožnit rozumnou dostavbu areálu zámku

●

pro optimalizaci vodního režimu krajiny: – zajistit důslednou kontrolu dodržování podmínek ochrany vodních zdrojů – řešit znečištění povrchových vod jímkami a lokálními ČOV (Skrýšov, Hrzín) – posílit retenci území novými vodními plochami (dotační politika) – dotacemi podpořit výsadbu velkého podílu protierozních pásů

●

pro snížení energetické závislosti obce: – zvážit možnost centrálního vytápění s využitím fytopaliva vyprodukovaného na okolních zemědělských pozemcích a zpracovaných např. s využitím chátrajících zemědělských farem, s vedlejšími efekty v podobě udržované krajiny a vzniku nových pracovních příležitostí


61

Územní plán RATMĚŘICE PRŮZKUMY A ROZBORY

Recommend Documents