Územní plán MIROTICE PRŮZKUMY A ROZBORY

Územní plán MIROTICE PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

vypracoval atelier M.A.A.T. červen 2010

ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

1

OBSAH: Seznam použitých zkratek

str. 7

Preambule

str. 8

1

Důvody pro pořízení ÚP a stanovení hlavních cílů řešení

str. 9

1.A

Důvod pro pořízení ÚP města Mirotice

str. 9

1.B

Hlavní cíle rozvoje území

str. 9

______________________________________________________________

______________________________________________________________

2

Základní okruhy informací o území

str. 10

2.A

Vymezení a základní charakteristiky řešeného území

str. 10

2.B

Geografie a historie území

str. 10

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

str. 16

2.C.1 2.C.2 2.C.3 2.C.4 2.C.4.a 2.C.4.b 2.C.5

Obyvatelstvo podle věku – 2001 str. 16 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – 2001 str. 17 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity – 2001 str. 18 Porovnání vývoje podle počtu domů a podle počtu obyvatel str. 19 Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel v jednotl. sídlech str. 19-27 Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel celkem str. 28 Srovnání vývoje podle počtu domů obyvatel – Mirotice a Písek str. 29-30

2.D

Urbanistická kompozice

2.D.1 2.D.2 2.D.3 2.D.4 2.D.5 2.D.6 2.D.7 2.D.8 2.D.9

Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická

2.E

Uspořádání krajiny

str. 33

2.E.1 2.E.2 2.E.3

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Přírodní památky, hodnotná přírodní území Vodní režim krajiny

str. 33 str. 33 str. 33-34

2.F

Dopravní vazby

str. 34

2.B.1 2.B.2 2.B.2.a 2.B.2.b 2.B.2.c 2.B.2.d

2.F.1

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Historie území Název Mirotice Historické souvislosti Osobnosti Mirotic Památky

kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice

sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla

str. str. str. str. str. str.

10 11 11 11-13 13-14 14-15

str. 31 Bořice Jarotice Lučkovice Mirotice Obora u Radobytec Radobytce Rakovické Chalupy Stráž Strážovice

Silniční doprava

str. str. str. str. str. str. str. str. str.

31 31 31 31-32 32 32 32 32 32

str. 34


2

2.F.2 Železniční doprava str. 34 2.F.3 Uliční síť str. 34 2.F.4 Hromadná osobní doprava str. 34 ______________________________________________________________

3

Územně analytické podklady

str. 35

3.A

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

str. 35

3.A.1 3.A.2 3.A.3 3.A.4

Zastavěné území Plochy výroby Plochy občanského vybavení Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Památková rezervace vč. OP Památková zóna vč. OP Krajinná památková zóna Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Památka UNESCO vč. OP Urbanistické hodnoty Region lidové architektury Historicky významná stavba, soubor Architektonicky cenná stavba, soubor Významná stavební dominanta Území s archeologickými nálezy Oblast krajinného rázu Místo krajinného rázu Místo významné události Významný vyhlídkový bod Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek registrovaný Významný krajinný prvek ze zákona Přechodně chráněná plocha Národní park vč. zón a OP Chráněná krajinná oblast vč. zón Národní přírodní rezervace vč. OP Přírodní rezervace vč. OP Národní přírodní památka vč. OP Přírodní park Přírodní památka vč. OP Památný strom vč. OP Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA – ptačí oblast Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Lesy ochranné Les zvláštního určení Lesy hospodářské Vzdálenost 50 m od okraje lesa Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice biochor

str. 35 str. 35-36 str. 36-38

3.A.5 3.A.6 3.A.7 3.A.8 3.A.9 3.A.10 3.A.11 3.A.12 3.A.13 3.A.14 3.A.15 3.A.16 3.A.17 3.A.18 3.A.19 3.A.20 3.A.21 3.A.22 3.A.23 3.A.24 3.A.25 3.A.26 3.A.27 3.A.28 3.A.29 3.A.30 3.A.31 3.A.32 3.A.33 3.A.34 3.A.35 3.A.36 3.A.37 3.A.38 3.A.39 3.A.40 3.A.41 3.A.42


3

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

38-39 39 39 39 39-40 40 40 40 40 40 40 42 42 42 43 43 43 43-44 44 45 45 45 45 45 45 45 45 45 46 47 47 47

str. str. str. str. str. str. str.

47 47 47 47 47 47-48 48

3.A.43 3.A.44 3.A.45 3.A.46 3.A.47 3.A.48 3.A.49 3.A.50 3.A.51 3.A.52 3.A.53 3.A.54 3.A.55 3.A.56 3.A.57 3.A.58 3.A.59 3.A.60 3.A.61 3.A.62 3.A.63 3.A.64 3.A.65 3.A.66 3.A.67 3.A.68 3.A.69 3.A.70 3.A.71 3.A.72 3.A.73 3.A.74 3.A.75 3.A.76 3.A.77 3.A.78 3.A.79 3.A.80 3.A.81 3.A.82 3.A.83 3.A.84 3.A.85 3.A.86 3.A.87 3.A.88 3.A.89 3.A.90 3.A.91 3.A.92 3.A.93

Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP Chráněná oblast přirozené akumulace vod Zranitelná oblast Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodní nádrž Povodí vodního toku, rozvodnice Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Území určené k rozlivům povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území a území jiných geologických rizik Staré důlní dílo Staré zátěže území a kontaminované plochy Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odval, výsypka, odkaliště, halda Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Vodovodní síť vč. OP Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Síť kanalizačních stok vč. OP Výrobna elektřiny vč. OP Elektrická stanice vč. OP Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Technologický objekt zásobování plynem vč. OP Vedení plynovodu vč. OP (BP) Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP Ropovod vč. OP Produktovod vč. OP Technologický objekt zásobování teplem vč. OP Teplovod vč. OP Elektronické komunikační zařízení vč. OP Komunikační vedení vč. OP Jaderné zařízení Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Skládka vč. OP Spalovna vč. OP Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP Dálnice vč. OP Rychlostní silnice vč. OP Silnice I. třídy vč. OP Silnice II. třídy vč. OP Silnice III. třídy vč. OP Místní a účelové komunikace ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

4

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

48 48-49 49 49 49 49 49 50 50 50 50 50 50 50 51 51 51 51 51 51 51 52 52 52 52 52-53 53-54 54-55 55 55-56 56-57 57 57 57 57 58 58 58 58 58-59 59

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

59 59 59 59 59 59 59-60 60 60 60

3.A.94 Železniční dráha vč. OP 3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP 3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati 3.A.97 Vlečka vč. OP 3.A.98 Lanová dráha vč. OP 3.A.99 Speciální dráha vč. OP 3.A.100 Tramvajová dráha vč. OP 3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP 3.A.102 Letiště vč. OP 3.A.103 Letecká stavba vč. OP 3.A.104 Vodní cesta 3.A.105 Hraniční přechod 3.A.106 Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy 3.A.106.b Turistické stezky 3.A.106.c Naučné stezky 3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP 3.A.108 Vojenský újezd 3.A.109 Vymezené zóny havarijního plánování 3.A.110 Objekt civilní ochrany 3.A.111 Objekt požární ochrany 3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR 3.A.113 OP hřbitova, krematoria 3.A.114 Jiná OP 3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství 3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 3.A.117 Zastavitelná plocha 3.A.118 Jiné záměry 3.A.119 Další dostupné informace

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

61 61 61 61 61 61 61 61 61 62 62 62 62 62 62 63 63 63 63 63 63 63 63-64 64 64 64 64 64-65 65

3.B

Požadavky veřejnosti, samosprávy

str. 65

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

str. 69

4.A

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT

str. 69

3.B.1 Analýza zákresů do pracovních map str. 65 3.B.1.a Bořice str. 65 3.B.1.b Jarotice str. 65 3.B.1.c Lučkovice str. 65 3.B.1.d Mirotice str. 65-66 3.B.1.e Radobytce str. 66 3.B.1.f Strážovice str. 66 3.B.1.g Stráž str. 66 3.B.1.h Obora u Radobytec, Rakovické Chalupy, Samoty nad Lučkovicemi str. 66 3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou str. 67 3.B.2.a Lučkovice, Radobytce, Strážovice, Mirotice str. 67-68 3.B.2.b Mirotice – děti a mládež str. 68 ______________________________________________________________

4.A.1 4.A.2 4.A.3 4.A.4

Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny


5

str. str. str. str.

69 69-70 70 70-71

4.A.5 4.A.6 4.A.7 4.A.8 4.A.9 4.A.10

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

str. str. str. str. str. str.

71-72 72 72-73 73 74 75

4.B

Závěr rozboru udržitelného rozvoje území

str. 75

4.B.1 Vztah Mirotic a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území str. 75 4.B.2 Závěrečná SWOT analýza str. 76 4.B.2.a Charakteristika Miroticka – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) str. 76 4.B.2.b Charakteristika Miroticka – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) str. 76 4.B.2.c Šance Miroticka (příležitosti) str. 76-77 4.B.2.d Rizika Miroticka (hrozby) str. 77 ______________________________________________________________

5

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

str. 78

5.A

Priority Mirotic v územně plánovací činnosti

str. 78

5.B

Problémy k řešení na území jednotlivých sídel Mirotic str. 79 5.B.1 Bořice str. 79 5.B.2 Jarotice str. 79 5.B.3 Lučkovice str. 80 5.B.4 Mirotice str. 80 5.B.5 Radobytce str. 80 5.B.6 Stráž str. 80 5.B.7 Strážovice str. 80 __________________________________________________________

6

Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy


6

str. 81

Seznam použitých zkratek:

AV BP BPEJ ČHP ČOV ČR DN DO DOK JV KČT LBC LBK MŠ NN NS NSZ OP OŽP PH Pr+R PRVKÚC RBK RD RR RS ŘÚ S STK STL SV SZ TJ TS ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚSKP ÚSOP ÚÚP V VKP VN VPO VPS VTL VÚC VVN Z

Akademie věd bezpečnostní pásmo bonitovaná půdně ekologická jednotka číslo hydrologického pořadí čistírna odpadních vod Česká republika jmenovitý průměr dotčené orgány dálkový optický kabel jihovýchodně Klub českých turistů lokální biocentrum lokální biokoridor mateřská škola nízké napětí naučná stezka nový Stavební zákon, v platném znění ochranné pásmo odbor životního prostředí pohonné hmoty průzkumy a rozbory plán rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku regionální biokoridor rodinný dům radioreleová regulační stanice řešené území severně stanice technické kontroly středotlaký severovýchodně severozápadně tělovýchovná jednota trafostanice územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability ústřední seznam památek České republiky ústřední seznam ochrany přírody úřad územního plánování východně významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšné opatření ZD veřejně prospěšná stavba ZOD vysokotlak ZPF velký územní celek ZŠ velmi vysoké napětí ZVN západně ŽB ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

7

zemědělské družstvo zemědělské obchodní družstvo zemědělký půdní fond základní škola zvláště vysoké vedení železobetonový

Preambule Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky. Průzkumy a rozbory města Mirotice (dále jen průzkumy a rozbory) v rozsahu územně analytických podkladů (§185, odst. 3 nového stavebního zákona, v platném znění) jsou podle ustanovení §11, odst. 1 vyhl. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, podkladem pro zadání územního plánu Mirotice (dále jen územní plán). Průzkumy a rozbory byly zpracovány zpracovatelem územního plánu na základě údajů českého statistického úřadu, pramenů města, pramenů zpracovatele (vlastní průzkum území), PRVKÚC, vyjádření a podkladů DO, správců a vlastníků sítí technické infrastruktury. Územní plán bude zpracován v souladu s novým stavebním zákonem, v platném znění a podle vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., v platném znění (dále jen prováděcí vyhlášky). Zpracovatelem návrhu, resp. (pokud v zadání bude uplatněn požadavek) i konceptu územního plánu byl vybrán atelier M.A.A.T. Tábor, zodpovědným projektantem bude Ing. arch. Martin Jirovský, Ph. D. autorizovaný architekt, člen České komory architektů.


8

1

Důvody pro pořízení ÚP města a stanovení hlavních cílů řešení

1.A

Důvody pro pořízení ÚP města

– –

–

1.B

obecné cíle a úkoly územního plánování stanoví NSZ a jeho prováděcí vyhlášky, v platném znění stávající územně plánovací dokumentace se dvěmi změnami (poslední z roku 2004) je pořízena pouze pro sídlo Mirotice a současným požadavkům rozvoje dalších sídel a ochrany krajiny již nevyhovuje regulační mechanismy a principy stávající územně plánovací dokumentace se jeví vhodné uvést do souladu se současnými trendy a požadavky nové legislativy

Hlavní cíle rozvoje území

Nový ÚP si klade za cíl v souladu s podmínkami udržitelného rozvoje území řešit střety zájmů a problémů v území, stanovit podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot, zhodnotit stávající využití ploch a vytipovat nové plochy pro zástavbu, vymezit zastavitelné území města, upřesnit zásady uspořádání veřejné infrastruktury, do řešení promítnout opatření na ekologickou stabilizaci krajiny vč. ÚSES, limity využití území, vymezit plochy přestavby, plochy VPS a VPO.


9

2

Základní okruhy informací o území

2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území Město Mirotice leží v Jihočeském kraji, v severozápadní části okresu Písek v těsné blízkosti silnice I/4 Praha - Strakonice 16 km severně od města Písek a asi 11 km východně od města Blatná. Rozsah území řešeného ÚP města Mirotice je dán správním územím města, jež čítá v současné době 7 katastrálních území, a to Bořice u Mirotic, Jarotice, Lučkovice, Mirotice, Radobytce, Stráž u Mirotic a Strážovice u Mirotic. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 1. 1. 2010 je 1197. Podle čísel popisných je v Bořicích 35, v Jaroticích 15, v Lučkovicích 54, v Miroticích 330, v Oboře u Radobytec 12, v Radobytcích 49, v Rakovických Chalupách 5, ve Stráži 26 a ve Strážovicích 32 domů (jedná se o RD, bytové a nebytové domy).

2.B

Geografie a historie území

2.B.1

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Klimatické podmínky, stručný výtah:

- Podnebí: mírně teplé, mírně vlhké - Atmosférické srážky: 600-700 mm - Průměrná roční teplota: 7 °C Město leží na řece Lomnici v geomorfologických okrscích Radomyšlská pahorkatina, Zvíkovská pahorkatina a Mirovická vrchovina. Povrch je pozvolna zvlněný. Průměrná nadmořská výška je 410 - 440 m n.m., nejvyšší vrchol se tyčí SV od sídla Stráž ve výšce 512 m. Z geologického hlediska jsou na území zastoupeny převážně horniny žulového charakteru. Pro krajinu jsou charakteristické rozsáhlé plochy zemědělské půdy, pouze místy členěné doprovodnou zelení komunikací a vodních toků. Území je součástí Bechyňského biogeografického regionu 1.21 má východě a Blatenského biogeografického regionu 1.29 na západní části území.


10

2.B.2. Historie území 2.B.2.a Název Mirotice Název městečka Mirotice, ležící na říčce Lomnici v severní části severního Prácheňska, vzniklo ve druhé polovině 13. století na důležité Zlaté stezce. Původní osada z 12. století ležela v prostoru za dnešním hřbitovem. Mirotice sloužily jako opěrný bod na královské obchodní stezce. 2.B.2.b Historické souvislosti Písemné zmínky o Miroticích Mirotice byly svobodným královským městečkem, ležící na královské obchodní cestě, podléhající jen dozoru královské komory. Byly založeny v dobách vlády první české knížecí a královské dynastie Přemyslovců. V 15. století se ze svobodného městečka stalo městečko poddanské. V roce 1436 byly zastaveny v ceně 300 kop grošů Zdislavu Tluksovi z Buřenic a roku 1436 se Mirotice dostaly do zástavního držení pánů z Rožmitála směnou za jiné vsi. Po zrušení Rožmitálské zástavy roku 1544 připadly Mirotice správou ke královskému hradu Zvíkovu, na kterém vládl rod Švamberků, před připojením ke Zvíkovu se na půl roku dostaly do zástavby Starého Města pražského. Mirotičtí se roku 1610 za 10.000 kop grošů míšenských vykoupili z poddanství zvíkovského, využili finanční tísně tehdejšího držitele Jana Jiřího Ehrenreycha ze Švamberka. Po vpádu Pacovských roku 1611 byly Mirotice poničeny a zadluženy, že se zaprodaly nejstaršímu Janu Hořčicovi z Prostého na Bratronicích, Poli a Bezděkově. V průběhu 17. století se v držení Mirotic vystřídalo několik vrchností. Přemyslovci Přemyslovci byli první z historicky prokázaných českých knížat. Bořivoj I. byl prvním historicky doloženým Přemyslovcem. Jeho manželka Ludmila se stala jednou z prvních českých svatých. Tento rod v Čechách vládnul přes 430 let, na trůně se jich vystřídalo pravděpodobně 30, z toho sedm králů. Ke konci 10. století svedli Přemyslovci rozhodující boj o vrchní vládu nad Čechami s mocným rodem Slavníkovců, který skončil jejich výhrou. V roce 1085 získal jako první z Přemyslovců královský titul Vratislav II., v roce 1158 se totéž podařilo i jeho vnukovi Vladislavovi II. Od 11. století sahala jejich moc trvale i na Moravu. Po státní krizi v poslední čtvrtině 12. století na trůn usedl Přemysl Otakar I.,který roku 1212 zajistil pro své potomky dědičný královský titul. V době vlády jeho syna Václava I. se česká zahraniční politika změnila z dosavadního víceméně defenzivního postoje na ofenzivní. Počet mužských členů rodu se v půlce 12. století snížil. Po Václavovi I. nastoupil na trůn jeho syn Přemysl Otakar II., který měl jen jednoho syna Václava II. a ten také měl jen jednoho přeživšího, mužského dědice, Václava III. Václav III. nastoupil na trůn po smrti svého otce, v roce 1305. O rok později byl zavražděn v Olomouci, když se chystal táhnout do Polska bránit svou polskou korunu. Jeho smrtí se uzavřela více než čtyřsetletá vláda rodu Přemyslovců na českém trůně.


11

Švamberkové Prvním genealogicky doloženým předkem Pánů ze Švamberka je Ratmír (zmínka z roku 1223). Na základě listiny z roku 1484, dohody Rožmberků a Švamberků o vzájemném nástupnictví v případě vymření jednoho z těchto dvou dohodu uzavírajících rodů, získali Švamberkové po smrti Petra Voka rožmberský majetek. Na chvíli se tak stali jedním z nejbohatších rodů v českém království. Protože se však účastnili stavovského povstání, došlo ke konfiskaci jejich majetků a Švamberkové byli donuceni k emigraci. Doba husitská a pohusitská V době husitských válek zdejší krajina trpěla, neboť těmito místy často přecházela husitská a císařská vojska. Období třicetileté války Hned v prvních letech třicetileté války bylo městečko, zvláště při průtahu císařského vojska po pádu Písku, počátkem září 1619 těžce postiženo. Bylo poškozeno vypálením větší části městských domů. Ještě po jedenácti letech bylo z bývalých 83 domů v městě 28 domů vypálených, zbořených, zpustlých a neobytelných. Poslední třetina třicetileté války v letech 1639 – 1648 zkázu městečka dovršila, protože leželo na důležité vojenské silnici. Trpělo neustálými průtahy vojsk, která drsně vymáhala ubytování a odvádění proviantu. Stále přibývalo spálených a zbořených domů. Na konci války v Miroticích bylo jen 20 usedlých rodin. V troskách ležel i hlavní zdroj obecních příjmů a to městský pivovar. První světová válka 26. července, na sv. Annu, byla vydána mobilizační vyhláška, která do čtyřiadvaceti hodin svolávala příslušníky 8. a 9. armádního sboru v Čechách. Záhy po vypuknutí války došlo k rozsáhlému zdražování potravin a dalšího zboží. Na poli válečném se zatím mimo jiné z popudu T. G. Masaryka tvořily legie, které se jako nové formace postavily a bojovaly proti Rakousku a Německu. Po porážce německých vojsk ve Francii a rozvratu rakouské armády v Itálii byla roku 1918 světová válka ukončena a 28. října téhož roku vyhlášena samostatnost československého národa. Z Mirotic se zúčastnilo bojů ruských a italských legií hodně mužů, 34 se jich nevrátilo zpátky do svých domovů, zahynuli v bojích. Druhá světová válka Dne 23. září 1938 v noci vyhlášena všeobecná mobilizace branné moci a 24. září odjíždějí záložníci ke svým útvarům. V šest hodin ráno byly vyvěšeny mobilizační vyhlášky. 5. října president Beneš podává demisi a 22. října opouští území Československa. 1. října je obsazeno naše pohraničí Němci na základě mnichovské dohody, naši záložníci se vrací domů a s nimi se stěhují do vnitrozemí rodiny, které byly vyhnány z pohraničí. Několik rodin se nastěhovalo i do Záhoří. 30. listopadu zvolen presidentem Dr. Em. Hácha a 1. prosince jmenována nová vláda v čele s Rudolfem Beranem. Mirotičtí občané se za okupace nevyhnuli věznění ani popravám v koncentračních táborech. Zahynula v nich celá židovská komunita a posledních 17 obětí se datuje ke dni 29. 4. 1945, kdy Mirotice byly těžce poškozeny bombardováním anglo – amerických letců. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

12

Pamětihodné události • Roku 1532 založena kontraktní městská knihovna vedena městským písařem. • V roce 1562 byl zřízen radní dům (radnice). • V roce 1575 byl hospodářský rozvoj města zpomalen velkým požárem, při němž shořelo 50 domů. • Roku 1792 byl zřízen regulovaný magistrát. • Velkým požárem v roce 1811 byla postižena skoro celá severní strana náměstí. • V roce 1837 byl založený spolek divadelních ochotníků, kteří pořádali vlastenecké divadelní hry a besedy, při nichž se zvlášť uplatňovali František Aleš (otec Mikoláše Alše) a synové Matěje Kopeckého. • Dne 5. 12. 1853 byly Mirotice klasifikovány pouze jako město municipiální, to jest jako osada s charakterem města. • V roce 1900 byla zřízena měšťanská škola a vodovod. • Černým dnem v historii zůstane 29. duben 1945, kdy, několik dní před osvobozením, byly Mirotice těžce poškozeny náletem anglicko – amerických letců, při němž zahynulo 17 lidí. • V roce 1912 naposled Mikoláš Aleš navštívil Mirotice. 2.B.2.c Osobnosti Mirotic Matěj Kopecký (*1775 v sídle Libčany, +1847) Byl to český loutkový divadelník a syn loutkaře Johanese Kopeckého. Vyučil se v Praze hodinářem. Po vyučení se usadil a oženil v Miroticích s Rozálií Holzäpfelovou. V bojích napoleonských válek utržil zranění a byl částečně invalidní. Živil se pořádáním loutkových představení. Stal se zakladatelem loutkářského rodu. O věhlas Matěje Kopeckého se nemalou mírou zasloužil svými kresbami Mikoláš Aleš. Mezi nositeli českého národního obrození zaujal navždy význačné postavení. Mikoláš Aleš (*1852 v Miroticích, +1913) Byl malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností tzv. „Generace Národního divadla“, klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánese, později směřoval spíše k secesi. Otcem Mikoláše Alše byl František Aleš, písař a později městský tajemník, člen významné Mirotické rodiny. Matkou byla Veronika Alšová, rozená Famfulová. Kvůli finančním potížím se celá rodina několikrát přestěhovala. V roce 1856 nejprve do Písku a následně do Prahy. Ani tam se však nepodařilo situaci zlepšit a Alšové se v únoru 1859 vracejí zpět do Mirotic. Mikoláš Aleš začal kreslit už ve čtyřech letech. V roce 1862, podobně jako jeho dva bratři František a Jan, nastoupil na školu v Písku a v roce 1865 na gymnázium, které však pro neshody s jedním z profesorů musel opustit. Začal se tedy učit malířem a později, roku 1867 nastoupil do druhé třídy Písecké reálky, kde studoval až do roku 1869, kdy odjel do Prahy na Akademii umění. Během studia si přivydělával vyučováním kreslení a drobnými ilustracemi. V roce 1876 byl potrestán několikadenním vězením a vyloučen z akademie za výtržnost pří protestu proti profesorovi A. Woltmannovi. Po tom, co předčasně zemřeli oba jeho bratři, umřela v roce 1869 také jeho matka. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

13

Otec se v roce 1874 znovu oženil, ale téhož roku zemřel. Protože se se svou macechou Aleš nikdy nespřátelil, zůstal ve 22 letech zcela sám a bez prostředků, odjel tedy natrvalo do Prahy. V roce 1879 se oženil se svou dětskou láskou Marinou rozenou Kailovou a společně začali bydlet na Malé Straně v Praze. Mikoláš Aleš byl uznáván už za svého života, i když spíše jen jako kreslíř a dekoratér, jeho olejomalba byla doceněna až později, ve 20. století. Na Národopisné výstavbě v roce 1895 bylo vystaveno mnoho jeho sgrafit. V roce 1896 vydal spolek Mánes první samostatnou publikaci o jeho díle a k šedesátým narozeninám byl jmenován pražským měšťanem a byl mu udělen titul inspektora kreslení na měšťanských školách a rádce v dílech uměleckých. Olejomalba: Sláva Čechie (1873), Husitský tábor (1877), U hrobu božího bojovníka (1879) Obrazové cykly: Smysl (1876), Vlast (1879), Živly (1881), Život starých Slovanů (1891) Kresby a ilustrace: Ohlas písních ruských (1883), Psohlavci (1900), Máj (1836) 2.B.2.d Památky Dům č. p. 10 Panský dvůr, vystavěn po roce 1615. Znak nad vchodem je znakem kláštera ze Schläglu v Horních Rakousích, který byl v letech 1688 – 1921 vlastníkem cerhonického panství a také mirotického statku. Dům č. p. 45 Poprvé zmiňován roku 1576 jako dům Straufovských, náležící vrchnosti. Jako první majitel jej od vrchnosti koupil Jan Matouš Pavlík. Mezi následujícími majiteli byl také marocký městský sedlák Jakub Praun. V roce 1962 bylo na dům vloženo vlastnické právo Čs. státu. Nyní je vlastníkem Město Mirotice a o tomto objektu se mluví jako o „rytířském domě“. Dům je nemovitou kulturní památkou. Kostel sv. Jiljí Původně románský kostel z poloviny 12. století, připomíná se již v roce 1254. Roku 1497 byl utrakvistickým a v letech 1664 – 1694 filiálním kostela radobyteckého. Druhá věž (zvonice) byla vystavěna roku 1670. Roku 1694 byl kostel opraven a přestavěn. Další oprava a přestavba byla provedena v letech 1870 – 1872. Nynější podoba kostela je pseudorománská. Věž kostela je čtyřpatrová. Ve třetím patře směrem západním je podvojné románské okno. Kamenná pamětní deska s portrétem Mikoláše Alše Deska je umístěna na budově pošty, která stojí místo bývalého domů Kašpara Alše, předka Mikoláše Alše. V roce 1945 byl při náletu dům zničen. Památník Mikoláše Alše V roce 1803 Jan Famfule vystavěl na stráni nad říčkou Lomnice chaloupku, ve které se narodil a prožil dětství Mikoláš Aleš. V roce 1907 domek vyhořel a až do roku 1937 zůstalo spáleniště v majetku města. Návrh na výstavbu nového domku vypracoval architekt Koula, podle kterého byl domek postaven. Dnešní definitivní podobu získal dům při úpravě v roce 1952, když byl nově adaptován jako „Památník“ k oslavám 100. výročí Mikoláše Alše. Od ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

14

roku 1990 zde byla umístěna také expozice loutkáře Matěje Kopeckého. Socha sv. Jana Nepomuckého Pískovcová socha je umístěna naproti č. p. 10, tzv. mirotickému dvoru. Leží na žulovém stupňovitém základu a barokně profilovaném podstavci. Datováno 1782 a přestavění datováno 1866. Restaurováno v roce 1998 a stala se nemovitou kulturní památkou. Židovský hřbitov Hřbitov je jedním z nejlépe zachovaných židovských hřbitovů v Jižních Čechách. Nejstarší doklady o místním židovském osídlení jsou z roku 1547. Hřbitov byl založen v roce 1681, poslední pohřeb roku 1946. Židé představovali významnou část obyvatelstva, protože tu měli již i vlastní synagogu a školu. Na hřbitově je mnoho cenných náhrobků renesančního a barokního typu s tradičními židovskými symboly. Je zde pohřben Simon Kafka, předek spisovatele France Kafky. Do hřbitova se vchází průjezdnou márnicí, kde jsou dochovány původní máry. Parková úprava pochází z počátku 20. století. Mohutný dub v prostoru hřbitova je památkově chráněný.


15

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

2.C.1

Obyvatelstvo podle věku - 2001

Obyvatelstvo podle věku (r. 2001) 0–4 5 – 14 15 – 19 20 – 29 30 – 39 40 – 49 50 – 59 60 – 64 65 – 74 75 + nezjištěno

200

počet obyvatel

180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

věk

Věk Počet obyvatel 0–4 49 5 – 14 131 15 – 19 74 20 – 29 191 30 – 39 139 40 – 49 149 50 – 59 160 60 – 64 46 65 – 74 94 75 + nezjištěno 71

Rozložení demografické struktury obyvatel je poměrně uspokojivé. Vysoký počet produktivní a předproduktivní generace zaručuje potenciál dobré populační základny. Demografická struktura je s ohledem na velikost a umístění sídla nadprůměrně dobrá.


16

2.C.2

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - 2001

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (r.2001) Bez vzdělání Základní i neukončené Vyučení a SOU bez maturity Úplné střední vzdělání s maturitou VOŠ a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné vzdělání

počet obyvatel

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

vzdělání

Vzdělání Počet obyvatel Bez vzdělání 5 Základní i neukončené 265 Vyučení a SOU bez maturity 404 Úplné střední vzdělání s maturitou 162 VOŠ a nástavbové 30 Vysokoškolské 48 Nezjištěné vzdělání 10

Z grafu je patrné, že ve městě žije menší procento obyvatel s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Hlavním důvodem je omezená možnost uplatnění těchto vysoce kvalifikovaných osob, proto je jejich počet velmi nízký a neusazují se zde natrvalo. Naopak nabídky zaměstnání jsou určeny převážně pro osoby s nižším stupněm vzdělání a souvisí zejména s nabídkou zemědělského sektoru.


17

2.C.3

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity - 2001

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

počet obyvatel

600 Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) Nezaměstnaní Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni Nezjištěná ekonomická aktivita

500 400 300 200 100 0

ekonomická aktivita

Ekonomická aktivita Počet obyvatel Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) Nezaměstnaní Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni Nezjištěná ekonomická aktivita

504 44 282 176 10

Závěr: Město se drží z hlediska věku, stupně vzdělání a ekonomické aktivity místních občanů v českém průměru. Překvapivě velmi malý je počet nezaměstnaných obyvatel. Významným potenciálem je skupina nejmladších obyvatel, která bude v dohledné době řešit své zaměstnání.


18

2.C.4

Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel

2.C.4.a Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel v jednotlivých sídlech

Vývoj podle počtu domů - Bořice 40 35 30

počet domů

25 20 15 10 5 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 29

30

31

31

31

30

31

32

25

22

18

23

34

35

Vývoj podle počtu obyvatel - Bořice 250

počet obyvatel

200

150

100

50

0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 191

206

172

186

182

155

133

96

80

69

43

25

15

23

Od roku 1991 v Bořicích má vývoj počtu domů rostoucí tendenci, na rozdíl od počtu obyvatel, který do roku 2001 klesal, dokonce dosáhl rekordního minima obyvatel ve vsi. V současné době je vidět mírný nárůst. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

19

Vývoj podle počtu domů - Jarotice 20 18 16

počet domů

14 12 10 8 6 4 2 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 18

19

19

19

18

17

18

17

13

9

8

11

12

15

Vývoj podle počtu obyvatel - Jarotice 160 140

počet obyvatel

120 100 80 60 40 20 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 138

119

92

109

92

99

90

54

48

32

17

10

7

12

Ve vývoji počtu domů měli Jarotice klesající tendenci, která začala po roce 1950, ale v roce 1991 počet domů začal pozvolně narůstat. Stav počtu obyvatel od roku 1930 neustále klesal, snad teď je vidět jeho mírný vzestup.


20

Vývoj podle počtu domů - Lučkovice 60 50

počet domů

40 30 20 10 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 46

48

49

50

48

48

52

50

51

51

23

26

52

54

Vývoj podle počtu obyvatel - Lučkovice 400 350

počet obyvatel

300 250 200 150 100 50 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 335

329

308

298

314

275

258

178

121

101

71

39

30

32

Počet domů si drží svůj průměr, až na výkyv v roce 1980, za to počet obyvatel o hodně poklesl. Dá se očekávat stagnace současného stavu.


21

Vývoj podle počtu domů - Mirotice 350 300

počet domů

250 200 150 100 50 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 183

187

181

186

180

178

212

228

224

230

219

283

295

330

Vývoj podle počtu obyvatel - Mirotice 1600 1400

počet obyvatel

1200 1000 800 600 400 200 0 1860

Rok

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

Počet 1506 1449 1287 1246 1133 1054 1010 obyvatel

810

889

882

911

925

935

1018

Počet domů za posledních dvacet let neustále stoupá a to platí i pro počet obyvatel, který má mírný nárůst.


22

Vývoj podle počtu domů - Obora u Radobytec 14 12

počet domů

10 8 6 4 2 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 10

12

12

12

12

12

12

12

12

10

7

8

13

12

Vývoj podle počtu obyvatel - Obora u Radobytec 100 90 80

počet obyvatel

70 60 50 40 30 20 10 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 94

88

76

71

61

52

39

39

40

27

16

12

9

7

Počet obyvatel po roce 1869 začal klesat, až do roku 1930 po té na pár let byl ustálen, jenže po roce 1961 nastalo opětné klesání. Od roku 1880 až do roku 1961 si sídlo Obora u Radobytec držela stejný počet domů, který pak klesl skoro až o polovinu. Po roce 1991 začal počet domů růst a dostal se zpátky na počet, který byl po roce 1880. Za to počet obyvatel neustále klesá, až na třicetileté období po roce 1930, kdy byl počet obyvatel ustálen. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

23

Vývoj podle počtu domů - Radobytce 60 50

počet domů

40 30 20 10 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 38

38

40

41

44

43

48

47

42

39

30

30

41

49

Vývoj podle počtu obyvatel - Radobytce 300 250

počet obyvatel

200 150 100 50 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 251

233

246

248

247

234

222

160

128

113

79

53

32

44

Vývoj počtu domů v sídle Radobytce měl do roku 1950 rostoucí tendenci, ale po tomto roce začal klesat a to do roku 1980, kdy byl počet na deset let ustálen a však od roku 2001 je vidět nárůst domů v sídle. Za to počet obyvatel od roku 1900 neustále klesal, ale v roce 2010 je vidět mírný nárůst.


24

Vývoj podle počtu domů - Rakovické Chalupy 7 6

počet domů

5 4 3 2 1 0 1860

Rok

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

Počet domů

5

5

5

5

5

5

5

5

6

5

4

4

5

5

Vývoj podle počtu obyvatel - Rakovické Chalupy 50 45 40

počet obyvatel

35 30 25 20 15 10 5 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 33

43

38

30

25

29

27

26

19

17

7

4

1

1

Počet domů v sídle Rakovické Chalupy se na pár výkyvů nemění, za to počet obyvatel má klesající tendenci, dokonce dosáhl na populační dno.


25

Vývoj podle počtu domů - Stráž 30 25

počet domů

20 15 10 5 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 10

20

20

26

21

20

20

19

21

16

12

18

26

26

Vývoj podle počtu obyvatel - Stráž 160 140

počet obyvatel

120 100 80 60 40 20 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 70

126

111

139

95

103

81

56

52

42

32

17

8

7

Počet domů v sídle Stráž má rostoucí, ale i klesající výkyvy. Poslední výkyv je rostoucí, který rostl z klesajícího výkyvu. V roce 2001 sídlo dosáhlo nejvyššího počtu domů, který si prozatím drží. Za to počet obyvatel má od toku 1950 neustále klesající tendenci.


26

Vývoj podle počtu domů - Strážovice 60 50

počet domů

40 30 20 10 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 49

40

41

39

37

37

33

32

22

26

25

21

28

32

Vývoj podle počtu obyvatel - Strážovice 350 300

počet obyvatel

250 200 150 100 50 0 1860

Rok Počet obyvatel

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 326

280

257

249

248

237

170

153

116

99

88

69

67

53

Vývoj počtu domů měl od roku 1889 až do roku 1961 klesající tendenci. Po roce 1970 začal po zvolna, až na výkyv v roce 1991, růst. Vývoj podle počtu obyvatel má od roku 1869 neustálou klesající tendenci.


27

2.C.4.b Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel celkem

Vývoj podle počtu domů - Mirotice (celkem) 600 500

počet domů

400 300 200 100 0 1860

Rok Počet domů

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 388

399

398

409

396

390

431

442

406

398

346

424

506

558

Vývoj podle počtu obyvatel - Mirotice (celkem) 3500 3000

počet obyvatel

2500 2000 1500 1000 500 0 1860

Rok

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

Počet 2944 2873 2587 2576 2397 2238 2030 1572 1493 1382 1264 1154 1104 1197 obyvatel

Od roku 1869 až do roku 1921 počet se držel v rozmezí 388 – 409 domů. Po té začal mírně růst, ale pouze do roku 1950, pak opět do roku 1980 počet domů klesal. Od roku 1991 je vidět velký nárůst domů. Zatím co počet domů má rostoucí tendenci, počet obyvatel od roku 1900 klesá, až na výkyv v posledním desetiletí, kdy vzrostl. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

28

2.C.5 Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel – Mirotice a Písek

Porovnání vývoje počtu obyvatel - Mirotice a Písek 35000 30000

počet obyvatel

25000 20000

Mirotice Písek

15000 10000 5000 0 1860

Rok

1880

1890

1920

1900 1910

1940

1921

1930

1960

1980

1950 1961

2000

1970

2020

2001

2010

Mirotice 2 944 2 873 2 587 2 576 2 397 2 238 2 030 1 572 1 493 1 382 1 264 1 154 1104

1197

Písek

1869 1880

1900

1980 1991

10565 12156 12550 15313 17273 18094 18658 20560 21228 23713 28104 29550 29796 30051

Písek má velký nárůst obyvatel, od roku 1869 až do roku 2010 se počet obyvatel zvýšil skoro až 3 krát. Problém nastává ve městě Mirotice, protože do roku 2001 mělo klesající tendenci. Mělo by se to řešit udržením mladých obyvatel ve městě. Celkově je nutné poznamenat, že dno poklesu počtu domů v 80. letech bude způsobeno spíše statistickými metodami (jiný způsob provádění censu) než skutečným stavem. Závěrem lze konstatovat, že i přes poměrně vysoký podíl mladé generace má město jako celek klesající podíl obyvatel a v některých sídlech se počet trvale bydlících obyvatel blíží k 0.


29

Porovnání vývoje počtu domů - Mirotice a Písek 4500 4000 3500

počet domů

3000 2500

Mirotice Písek

2000 1500 1000 500 0 1860

1880

Rok

1869

1880 1890

1900

1910 1921

1930

1950 1961

1970

1980 1991

2001

2010

Mirotice

388

399

398

409

396

390

431

442

406

398

346

424

506

558

Písek

857

949

1014

1173

1363 1561

2008

2607 2707

2861

3142 3336

3482

4211

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

V Písku probíhá výstavba a počet domů za poslední desetiletí výrazně stoupá, a s tím i počet obyvatel. Počet domů v Miroticích za posledních dvacet let začal stoupat, ale s menším počtem bydlících lidí v jednotce. Velmi zajímavé je vysledovat, jakou roli hrály Mirotice před 150 lety ve srovnání s městem Písek.


30

2.D

Urbanistická kompozice

2.D.1

Urbanistická kompozice sídla Bořice

Původní sídlo Kompozičně je ves rozdělena na dva celky. Severní je lánovou plužinou s obdélně tvarovanou návsí. Západní strana tvořena zejména štítovými partiemi, východní pak s domy o podélné orientaci. Jižní část vsi, v těsné vazbě na mělkou údolní nivu a vodní plochu rybníka, je utvářena převážně z organicky uskupených drobných dvorcových usedlostí. Kompozice malebná, původní, hodnotná. Dostavby Nebyly zaznamenány žádné.

2.D.2 Urbanistická kompozice sídla Jarotice Původní sídlo Velmi rozvolněná radiála převážně větších dvorcových usedlostí, s volnou, východní partií otvírající se do malebného mělkého údolí. Dostavby 20. století Nebyly zaznamenány žádné. Specifiku tvoří westernové městečko, excentricky a plně ve vzrostlé zeleni rozmístěné v jihozápadní části sídla.

2.D.3 Urbanistická kompozice sídla Lučkovice Původní sídlo Kompozičně lze sídlo dělit na tři celky. Nejstarší a také nejhodnotnější urbanistická kompozice je lánovou plužinou s trojúhelníkově se rozebíhající návsí a s domy o štítovém uspořádání a půdorysu forem převážně I, L. Severní strana umístěná na návrší s chaoticky uspořádanou zástavbou menších rozměrů a jižní strana je pak rozvolněnou ulicovkou s proměnlivou štítovou i okapovou orientací. Dostavby 20. století Lokalizovány převážně při okrajích sídla, nepůsobí rušivě.

2.D.4 Urbanistická kompozice sídla Mirotice Původní sídlo Kompozice původního sídla jasně čitelná, s ulicovým uspořádáním okapové orientace, často patrovém uspořádání a dvěmi definovanými náměstími. Severní, obdélné, jižní o nálevkovém uspořádáním. Specifiku tvoří organická domkářská výstavba v severní části, ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

31

podél řeky Lomnice. Kostel je dominantou z dálkových pohledů. V severní části sídla, za řekou Lomnicí, situována drobná domkářská výstavba, převážně ulicového uspořádání. Dostavby 20. století Situovány zejména v jižní části sídla, určité rysy regulace patrné zejména díky stanovené uliční čáře.

2.D.5 Urbanistická kompozice sídla Obora u Radobytec Původní sídlo Rozvolněná, jednostranně orientovaná zástavba usedlostí typu I, L. Definován je velký návesní prostor.

2.D.6 Urbanistická kompozice sídla Radobytce Původní sídlo Původní sídlo je radiálou s otevřenou jižní návesní frontou a rybničními partiemi. Převážně štítová orientace, nad sídlem mírné návrší s dominantou hřbitovního kostela. Kompozice malebná, hodnotná. Odlišná kompozice sídla ve východní části, převážně ulicového uspořádání, v severní a jihozápadní části pak samostatné usedlosti, organicky uspořádané. Dostavby Minimální podíl, zejména v severní partii, bez rušících vlivů na sídlo.

2.D.7 Urbanistická kompozice sídla Rakovické Chalupy Původní sídlo Shluk samostatných dvorcových usedlostí evidentně zemědělského charakteru a organicky umístěných.

2.D.8 Urbanistická kompozice sídla Stráž Původní sídlo Rozvolněná ulicová zástavba převážně okapové orientace s původní trojúhelníkově orientovanou malou návsí.

2.D.9 Urbanistická kompozice sídla Strážovice Původní sídlo + dostavby Ulicová zástavba s proměnlivou okapovou i štítovou orientací. Původní dominantu panského statku se zámečkem nahradily nevhodné dostavby zemědělského areálu s monobloky skladových objektů. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

32

2.E

Uspořádání krajiny

2.E.1

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků

Z hlediska geomorfologického členění spadá řešené území do pohoří Středočeská pahorkatina a do celků: • Blatenská pahorkatina – podcelek Horažďovická pahorkatina – okrsek Radomyšlská pahorkatina • Benešovská pahorkatina – podcelek Březnická pahorkatina – okrsek Mirovická vrchovina • Táborská pahorkatina – podcelek Písecká pahorkatina – okrsek Zvíkovská pahorkatina

2.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území V řešeném území se nenachází zvláště chráněné části přírody, vyjma významných krajinných prvků (VKP), kterými jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Ze zákona jsou významnými krajinnými prvky lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Jako další plochy hodnotné lze označit trasy biokoridorů a plochy biocenter. Samostatně lze vymezit ještě následující hodnotné krajinné celky: a) b) c)

Údolní niva řeky Lomnice se sídly Mirotice a Lučkovice a s přilehlými partiemi, včetně jejich náhorních pohledových hran. Zalesněná dominanta kopce nad Strážovicemi. Nivní louky, roviny a vodní plochy mezi sídly Radobytce a Bořice.

2.E.3 Vodní režim krajiny Územím prochází řeka Lomnice a drobné vodní toky Strážovického, Jarotického, Lučního a Kostrateckého potoka se svými přítoky, další bezejmenné toky a několik rybníků a vodních zdrží (rybník Vejšický, Cihlářský, Martinský, Nový, Nový v lukách, Lahodka, Vaňatovský, Pančár, Branžovský, Biskupů a další bezejmenné menší rybníky) Při srážkách působí plošně lesní masivy, jako rezervoáry. Přesto však na plochách orné půdy dochází k erozním splachům. Důvodem jsou veliké bloky nečleněných zemědělských pozemků a výškové diference. Podíl orné půdy z celkového rozsahu je alarmující.


33

Druhy pozemků v ha (rok 2008) 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Lesní půda vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

druh pozemku

2.F

Dopravní vazby

2.F.1

Silniční doprava

Komunikační kostru území tvoří silnice I. třídy č. 4 směr Praha – Strakonice, silnice II. třídy č. 121 směr Milevsko – Zvíkovské Podhradí - Mirotice, silnice III. třídy č. 000421 směr Boudy – Mirotice, III/00422 směr Lučkovice – Mirotice, III/00423 směr Mirotice – Bořice, III/12110 směr Mirotice - Cerhonice a III/1215 směr Mirotice - Lom.

2.F.2 Železniční doprava Řešeným územím železniční trať neprochází. Nejbližší železniční zastávka je v Čimelicích (5,5 km).

2.F.3 Uliční síť Hlavní komunikační kostru doplňuje síť místních komunikací, které celkem dostatečně zajišťují obsluhu příslušných lokalit.

2.F.4 Hromadná osobní doprava Je zabezpečována pravidelnými linkami autobusů. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

34

3

Územně analytické podklady

3.A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly zpracovány dle příl. 1 A vyhl. 500/2006 Sb. Pro řešené území byly zjištěny tyto podklady pro rozbor udržitelného rozvoje:

3.A.1 Zastavěné území Zastavěné území bude nově vymezeno průzkumem postupem dle stavebního zákona. Rozsah a průběh hranice zastavěného území obsahuje problémový výkres. Většina zákresu hranic zastavěného území ve výkresech Pr+R je převzata pro sídlo Mirotice z územního plánu z r. 2004 a pro ostatní sídla z vymezení zastavěného území ÚÚP z roku 2008.

3.A.2 Plochy výroby V řešeném území se nacházejí následující výrobní a skladové plochy a plochy zemědělské výroby:

•

• •

• • •

•

• • •

Bořice menší zemědělský areál – východní část sídla - živočišná výroba (cca 50 ks krav) Lučkovice zemědělský areál – západní část sídla - rostlinná a živočišná výroba (ovce, krávy) menší zemědělský areál – východní část sídla Mirotice čerpací stanice PH – jižní okraj sídla, ul. Stroupežnického truhlářství Kozel – jižní okraj sídla, ul. Stroupežnického 231 ASAN – CZ s.r.o. - JV část sídla, ul. Stroupežnického 2 - závod zpracovává těžko likvidovatelný odpad zatěžující životní prostředí na ekologické stelivo pro domácí zvířata - prodejna zverimexu JV Galvanovna s.r.o. - SZ část sídla, ul. Kostelní 172 - povrchové úpravy kovů (zinkování, cínování, mědění, mosazení, černění, eloxování, niklování, chemický nikl, omílání, leštění, odmašťování, práškové lakování, pískování a kovářství) menší kovovýroba – na dvoře za č.p. 20, Náměstí Mikoláše Alše menší kovovýroba (dílny) – V část sídla, ul. K Dolejšímu Mlýnu 310 menší zahradnictví – V část sídla, ul. Družstevní ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

35

• •

• • • •

• •

• •

•

dílny ZD – S část sídla, ul. Kopeckého PICK s.r.o. - S část sídla, Náměstí Mikoláše Alše 46 - produkce výrobků (bonbony, boxy na jídlo, párátka, tácky, prostírání, tašky, ubrousky, vlaječky atd.) s logy dle přání zákazníka, jsou dodávány do restauračních a hotelových zařízení Mlýn Vodička s.r.o. - S část sídla – Zátoka Bahnice, Náměstí Mikoláše Alše 55 - produkce a prodej pšeničných a žitných výrobků (mouka, otruby, klíčky) sklad uhlí (bývalý lihovar) – SV část sídla, ul. Lihovarská fotovoltaická elektrárna – V okraj sídla ČR Beton Bohemia, s.r.o. - pobočka Mirotice – V okraj sídla - výroba, transport a ukládka betonu a betonářské oceli - realizace monolitických ŽB konstrukcí a spodních staveb RD STK + měření emisí – V okraj sídla, ul. Družstevní 335 zemědělský areál - V okraj sídla, ul. Družstevní - část budov zchátralá, nevyužívaná - živočišná výroba Radobytce bývalý zemědělský areál, nevyužívaný a chátrající – jižní okraj sídla firma Autoprogres – severní část sídla – opravy a údržba motorových vozidel (kromě motocyklů) – silniční nákladní doprava – autorizovaný servis (Daewoo Avia, Lublin) – prodej náhradních dílů – založena v r. 1993, do konce r. 1999 opraveno 350 ks motorů Liaz Strážovice zemědělský areál – jihozápadní část sídla - živočišná výroba (cca 50 ks krav)

3.A.3 Plochy občanského vybavení Mirotice sportovní plochy • TJ Sokol Mirotice – sportovní hala, tenisové kurty – jižní část sídla, ul. Stroupežnického 192 • školní hřiště u ZŠ – Z část sídla, ul. Školní • fotbalové hřiště – SZ okraj sídla, ul. Rybárna prodejny • prodejna se smíšeným zbožím – JV část sídla, ul. Za Sokolovnou • zverimex – v areálu závodu ASAN - JV část sídla, ul. Stroupežnického 2 • prodejna potravin – v přízemí admin. budovy ZD – Z část sídla, ul. Školní 281 • pekařství – v přízemí admin. budovy ZD – Z část sídla, ul. Školní 281 • prodejna potravin – Náměstí Mikoláše Alše 64 ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

36

• • • •

prodejna se smíšeným zbožím – Náměstí Mikoláše Alše 67 masna – Náměstí Mikoláše Alše 68 prodejna bazarového nábytku – V část sídla, ul. K Dolejšímu Mlýnu další drobné obchůdky na náměstí (dárkové předměty, second hand...)

škola • •

ZŠ – 2 stupně, počet žáků: 130 (kapacita: 250 žáků), jídelna - Z část sídla, ul. Školní 234 MŠ – 60 dětí - Z část sídla, ul. Školní 270

zdravotní středisko • obvodní lékař – Z část sídla, ul. Školní 278, naproti ZŠ • lékárna – Náměstí Mikoláše Alše 64 • dětský, obvodní a zubní lékař – Náměstí Mikoláše Alše 51 administrativa • administrativní budova Zemědělského obchodního družstva Mirotice – Z část sídla, ul. Školní 281, naproti školnímu hřišti hřbitov • •

hřbitov – Z část sídla, ul. Kostelní židovský hřbitov – S okraj sídla, ul. K Husinci

kostel, fara • Fara – SZ část sídla, ul. Kostelní 82 • Kostel - SZ část sídla, ul. Kostelní - děkanský kostel sv. Jiljí se hřbitovem a zvonicí - z konce 12. století, v r. 1694 barokně přestavěn MěÚ •

Městský úřad Mirotice – Náměstí Mikoláše Alše 18 - v objektu se nachází také hasičská zbrojnice a knihovna

pošta •

Česká pošta – pobočka Mirotice – Náměstí Mikoláše Alše 21 - v objektu se nachází také centrální telefonní ústředna

služby • • •

Česká spořitelna, a.s. – pobočka Mirotice – Náměstí Mikoláše Alše 19 masáže, kadeřnictví, pedikúra, nehtové studio – Náměstí Mikoláše Alše 48 masáže – Náměstí Mikoláše Alše 51

ubytování • možný budoucí pension (cca 10 lůžek) – S část sídla, ul. Zářečí • možné budoucí ubytování v restauraci U Baťků (cca 10 lůžek) - Náměstí Mikoláše Alše 70


37

stravování • restaurace • restaurace • restaurace • restaurace

Panský Dvůr – JV část sídla, ul. Stroupežnického 10 U Baťků - Náměstí Mikoláše Alše 70 U Alše - Náměstí Mikoláše Alše 57 Dolejší Mlýn – V část sídla, ul. K Dolejšímu Mlýnu 38

sběrné místo • sběrný dvůr, tříděný odpad – S část sídla, ul. Zářečí Bořice Na návsi stojí kaplička a ubytovna, v jihovýchodní části sídla se nachází hasičská zbrojnice. Jarotice Na návsi stojí kaplička. Na západním okraji sídla se nachází westernová osada FORT HARY (western. pevnost se zvířaty, indiánské muzeum, občerstvení, možnost ubytování ve stanech...). Obora u Radobytec Na návsi stojí kaplička a hasičská zbrojnice využívaná také jako obecní domek. Lučkovice Na návsi se nachází kaplička, hasičská zbrojnice využívaná také jako obecní domek (kapacita 30 osob) a malá prodejna se smíšeným zbožím. V západní části sídla se nachází výběh pro koně (drezura). Na jihozápad od sídla za silnicí III. třídy se nachází rekreační středisko Lučkovice (ubytování ve zděných čtyřlůžkových bungalovech s WC nebo v dřevěných chatkách, kapacita 80 + 50 lůžek, součástí střediska je jídelna, klubovna, společenský sál a hřiště). Radobytce Na návsi se nachází hasičská zbrojnice a barokně přestavěný kostel sv. Ondřeje s farou a hřbitovem. Na východním okraji sídla za silnicí stojí hřbitov a motorest. Strážovice V jižní části sídla se nachází areál zámku s kaplí a se sochou sv. Jana Nepomuckého, v sídle je provozována ubytovna. V severní části stojí hasičská zbrojnice

3.A.4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Jarotice Pro funkční konverzi navrhujeme bývalé drůbežárny na výrobu nerušící a to východně od sídla. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

38

Lučkovice Pro funkční konverzi navrhujeme zemědělský areál na výrobu nerušící a to na západním kraji sídla. Územní plán by měl garantovat takové funkce, které nebudou v kolizi s těsnými vazbami areálu na plochy bydlení a centrální partií sídla. Mirotice Pro funkční konverzi navrhujeme zemědělský areál ve východní části sídla, kde by do budoucna měly vzniknout plochy pro smíšené bydlení. Radobytce Pro funkční konverzi navrhujeme bývalý zemědělský areál v jižní části, který není využit. Měla by zde vzniknout plocha pro bydlení smíšené. Strážovice Pro funkční konverzi navrhujeme velký zemědělský areál, kde by do budoucna měly vzniknout plochy nerušící výroby, bydlení smíšené a občanské vybavení (pečovatelský dům).

3.A.5 Památková rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.6 Památková zóna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.7 Krajinná památková zóna V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.8 Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se nacházejí tyto státem chráněné nemovité kulturní památky:

• •

•

Lučkovice boží muka, č. ÚSKP 23702/3-2599, parc. č. 645/3 (část) - k.ú. Lučkovice socha sv. Jana Nepomuckého, č. ÚSKP 40899/3-2600, parc. č. 628/1 (část) - k.ú. Lučkovice Mirotice děkanský kostel sv. Jiljí se hřbitovem a zvonicí, č. ÚSKP 20576/3-2623, st. parc. č. 113, 115 a parc. č. 34 - k.ú. Mirotice ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

39

• • • • • • • • • • • • • •

•

• •

venkovská usedlost čp. 10, Stroupežnického ulice č. ÚSKP 21849/3-5798, st. parc. č. 11/1 - k.ú. Mirotice měšťanský dům čp. 45 zv. „rytířský“, ulice Kopeckého č. ÚSKP 28689/3-2619, st. parc. č. 47 - k.ú. Mirotice měšťanský dům čp. 46, náměstí Mikoláše Alše č. ÚSKP 18269/3-2620, st. parc. č. 48 - k.ú. Mirotice měšťanský dům čp. 48, náměstí Mikoláše Alše č. ÚSKP 28812/3-2621, st. parc. č. 50/2 - k.ú. Mirotice roubené stavení čp. 113 – památník M. Kopeckého, ulice Rybárna č. ÚSKP 13842/3-2622, st. parc. č. 85 - k.ú. Mirotice venkovská usedlost čp. 119 – rodný dům Mikoláše Alše, ulice Rybárna č. ÚSKP 27691/3-2627, st. parc. č. 75 - k.ú. Mirotice kaplička sv. Jana Nepomuckého při čp. 151, Zářečí č. ÚSKP 30395/3-2626, st. parc. č. 322 - k.ú. Mirotice pomník Mikoláše Alše, náměstí Mikoláše Alše č. ÚSKP 18223/3-2628, parc. č. 906/1 (část) - k.ú. Mirotice socha sv. Jana Nepomuckého před čp. 10, Stroupežnického ulice č. ÚSKP 20169/3-2629, parc. č. 906/9 (část) - k.ú. Mirotice hrobka J. Svěrákové na hřbitově č. ÚSKP 46755/3-2630, parc. č. 905/2 (část) - k.ú. Mirotice židovský hřbitov č. ÚSKP 37662/3-2631, st. parc. č. 167 a parc. č. 665 - k.ú. Mirotice Alšova boží muka, Zářečí, Kopeckého ulice č. ÚSKP 26893/3-2625, parc. č. 625 (část) - k.ú. Mirotice výklenková kaple při čp. 213, Zářečí, Kopeckého ulice č. ÚSKP 36636/3-2624, parc. č. 618 (část) - k.ú. Mirotice železobetonový silniční most přes řeku Lomnici č. 00423-1 č. ÚSKP 16206/3-5922, parc. č. 988/1 bez pozemku - k.ú. Mirotice Radobytce kostel sv. Ondřeje se hřbitovem č. ÚSKP 27048/3-2712, st. parc. č. 1, 3 a parc. č. 7, 619/1 (část) - k.ú. Radobytce Strážovice kaple, č. ÚSKP 25174/3-2768, parc. č. 981/1 (část) - k.ú. Strážovice areál zámku čp. 1 s kaplí a se sochou sv. Jana Nepomuckého v ohradní zdi č. ÚSKP 37596/3-2766, st. parc. č. 42/1, 43, 42/5, 65 a parc.č. 29, 33/1 - k.ú. Strážovice

Vymezení kulturních památek vč. jejich popisů jsou patrny z výkresu hodnot území a výkresu limitů využití území.

3.A.9 Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

40

3.A.10 Památka UNESCO vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.11 Urbanistické hodnoty (původní sídla) Bořice Hodnotné celé sídlo. Statky z přelomu 19. a 20. století. Lučkovice Hodnotná celá náves. Původní zástavba – selská stavení. Mirotice Hodnotný areál kolem kostela, hřbitova, Kopeckého ul., ul. Pod náměstím, ul. Stroupežnického, židovský hřbitov. Radobytce Hodnotný střed sídla, areál kostela, původní statky, rybník na návsi. Strážovice Hodnotný zámek a kaple, sousedí s areálem družstva, park zdevastovaný.

3.A.12 Region lidové architektury V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.13 Historicky významná stavba, soubor Mirotice Památník Mikoláše Alše - rodný dům Mikoláše Alše, ulice Rybárna, čp. 119. Lokalizace historicky významné stavby vč. popisu je patrná z výkresu hodnot území.

3.A.14 Architektonicky cenná stavba, soubor Obora u Radobytec Kaplička se vstupem (6 x 4 m). Mirotice Radnice čp. 18 – základní kámen v r. 1948, dokončeno v r. 1951, architekti manželé Kittrichovi. Lokalizace archit. cenných staveb vč. popisu je patrná z výkresu hodnot území. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

41

3.A.15 Významná stavební dominanta Mirotice Děkanský kostel sv. Jiljí se zvonicí - z konce 12. století, v r. 1694 barokně přestavěn. Radobytce Farní kostel sv. Ondřeje – zmínka již v r. 1352. Strážovice Zámek a zámecká kaple sv. Tří Králů – raně barokní stavba z konce 17. století. Lokalizace význ. stavebních dominant vč. popisu je patrná z výkresu hodnot území.

3.A.16 Území s archeologickými nálezy Řešené území je územím s archeologickými nálezy, a proto v případě zemních prací na daném území je stavebník povinen oznámit zahájení výkopových prací s dostatečným předstihem na Archeologický ústav AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. V řešeném území se nacházejí následující archeologické lokality: k.ú. Lučkovice 1. pravěké sídliště – levý břeh Lomnice k.ú. Mirotice 2. pravěké sídliště - polní trať V pahorcích 3. středověká osada - V staré vsi k.ú. Radobytce 4. středověké sídliště – Slatina 5. středověké sídliště – U hřbitova Lokalizace a vymezení archeologických lokalit vč. jejich popisů jsou patrny z výkresu hodnot území, výkresu limitů využití území.

3.A.17 Oblast krajinného rázu Řešené území je rozděleno na 3 následující oblasti krajinného rázu: • • •

Blatensko (ObKR01) – jihozápadní a malá severozápadní část ŘÚ Mirovicko (ObKR02) – severní část ŘÚ Písecko (ObKR05) – jihovýchodní část ŘÚ Jejich hranice vč. popisu jsou patrné z výkresu hodnot území. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

42

3.A.18 Místo krajinného rázu Lze vymezit následující krajinné celky: a) b) c) d)

Údolní niva řeky Lomnice se sídly Mirotice a Lučkovice a s přilehlými partiemi, včetně jejich náhorních pohledových hran. Zalesněná dominanta kopce nad Strážovicemi. Nivní louky, roviny a vodní plochy mezi sídly Radobytce a Bořice. Plochy orných lánů v osách Mirotice - východ a Mirotice – Strážovice Jarotice.

3.A.19 Místo významné události V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.20 Významný vyhlídkový bod Za významný vyhlídkový bod lze považovat: • • •

Vrch Průhon (jihozápadně od sídla Lučkovice) – výhled na Miroticko Vrch Miškovec (jihozápadně od sídla Mirotice) – vyhlídka na Mirotice a okolí Vrch Šibeník (jihovýchodně od sídla Mirotice) – památka na Právo výsadní a pořádné jurisdikce, městské Právo hrdelní Lokalizace vyhlídkových bodů vč. popisu je patrná z výkresu hodnot území.

3.A.21 Územní systém ekologické stability V řešeném území se nacházejí tyto regionální (Generel ÚSES duben 2007) a lokální (OŽP Písek) prvky ÚSES: •

RBK Hrby - Placka

•

LBC 64 Pod průhonem (v pozvolna zvlněném terénu Mirovické vrchoviny) LBC 69 U Míreče (v pozvolna zvlněném terénu Mirovické vrchoviny) LBC 71 U křížku (v pozvolna zvlněném terénu Mirovické vrchoviny) LBC 74 Borky (v pozvolna zvlněném terénu Zvíkovské pahorkatiny) LBC 77 Paračov (v pozvolna zvlněném terénu Mirovické vrchoviny) LBC 78 Hořejší Mlýn (v pozvolna zvlněném terénu Mirovické vrchoviny) LBC 79 Pod Borky (v pozvolna zvlněném terénu Zvíkovské pahorkatiny) LBC 84 Dědovka – doplněné biocentrum (mělký travnatý zářez s degradovanými lesními remízy v nízkých svazích mezí polí v pozvolna zvlněném terénu Mirovické vrchoviny) LBC 85 Pod průhonem (v pozvolna zvlněném terénu Zvíkovské pahorkatiny)

• • • • • • •

•


43

• • • •

•

•

•

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

LBC 92 Višňovka (v pozvolna zvlněném terénu Mirovické vrchoviny) LBC 98 Návesný (v pozvolna zvlněném terénu Zvíkovské pahorkatiny) LBC 100 Pančár (v pozvolna zvlněném terénu Zvíkovské pahorkatiny) LBC 105 Pod pahorkem (menší extenzivní rybník s přirozenými litorály, vlhkými loukami a břehovými porosty v mělké sníženině v pozvolna zvlněné partii Radomyšlské pahorkatiny) LBC Vůstří (přirozené smíšené remízy kolem balvanitých vyvýšení a extenzivní polopřirozená svěží až vlhká louka v ploché údolnici v pozvolna zvlněném terénu Radomyšlské pahorkatiny) LBC Báčavka (borový remíz kolem nízkého balvanitého hřbetu s křovinnými lemy, přilehlou suchou loukou a zarůstajícími lady s acidofilní xerofilní luční a lemovou vegetací v pozvolna zvlněném terénu Zvíkovské pahorkatiny) LBC Prostřední Lány (borový a smíšený borodubový remíz s křovinnými lemy a přilehlou mokrou údolnicí kolem nízkého balvanitého hřbetu ve zvlněném terénu Zvíkovské pahorkatiny) LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK

80 U Nováka 83 Komárov – doplněné propojení 87 U Myštic 90 Čihadla 92 Kostratecký potok 93 U Nového mlýna 97 Borky – doplněné propojení 98 Lomnice 99 Brabčulka 100 U Mirotického rybníka 103 U Karlova 108 Mirotice 109 V pahorcích 111 Stráž 112 Pod průhonem 115 Stará ves 118 Strážovice 124 Za hůlkou – doplněné propojení 125 Pod Pančárem 130 Pod vsí

Plochy lokálních prvků budou později upraveny v návrhu ÚP Mirotice v souladu s plochami regionálních prvků. Systém ÚSES vč. popisů zobrazuje problémový výkres.

3.A.22 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


44

3.A.23 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje kromě v zákoně vyjmenovaných prvků, např. údolní nivy.

3.A.24 Přechodně chráněná plocha V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.25 Národní park vč. zón a OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.26 Chráněná krajinná oblast vč. zón V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.27 Národní přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.28 Přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.29 Národní přírodní památka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.30 Přírodní park V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.31 Přírodní památka vč. OP Do řešeného území nezasahuje žádná přírodní památka ani její ochranné pásmo.


45

3.A.32 Památný strom vč. OP V řešeném území se vyskytují tyto památné stromy:

•

•

•

•

•

Lučkovice Dub u Klímů – 102814 (kód ÚSOP), vyhlášen 29. 4. 1999 - druh: dub letní (Quercus robur) - odhad stáří: 150 let, velmi dobrý stav - obvod kmene ve výšce 1,3 m: 452 cm - výška stromu: 26 m - průměr ochranného pásma: 28,8 m (10-ti násobek průměru kmene) Dub u Vokatých – 102813 (kód ÚSOP), vyhlášen 29. 4. 1999 - druh: dub letní (Quercus robur) - odhad stáří: 150 let, velmi dobrý stav - obvod kmene ve výšce 1,3 m: 394 cm - výška stromu: 25 m - průměr ochranného pásma: 25 m (10-ti násobek průměru kmene) Mirotice Dub na židovském hřbitově – 102816 (kód ÚSOP), vyhlášen 26. 9. 1997 - druh: dub zimní (Quercus petraea) - odhad stáří: 300 let, dobrý stav - obvod kmene ve výšce 1,3 m: 368 cm - výška stromu: 21 m - průměr ochranného pásma: 23,4 m (10-ti násobek průměru kmene) Radobytce Jírovec v Radobytcích – 102812 (kód ÚSOP), vyhlášen 29. 4. 1999 - druh: jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) - odhad stáří: 130 let, dobrý stav - obvod kmene ve výšce 1,3 m: 327 cm - výška stromu: 19 m - průměr ochranného pásma: 20,8 m (10-ti násobek průměru kmene) Strážovice Jinan u Strážovického zámku – 102801 (kód ÚSOP), vyhlášen 15. 10. 1997 - druh: jinan dvoulaločný (Ginko biloba) - odhad stáří: 100 let, dobrý stav - obvod kmene ve výšce 1,3 m: 210 cm - výška stromu: 14 m - průměr ochranného pásma: 13,4 m (10-ti násobek průměru kmene)

Lokalizace památných stromů vč. popisu je patrná z výkresu hodnot území a výkresu limitů využití území.


46

3.A.33 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.35 NATURA 2000 – ptačí oblast V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.36 Lokality výskytu zvláště chrán. druhů rostlin a živočichů s národním významem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.37 Lesy ochranné V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.38 Les zvláštního určení V řešeném území se nenachází žádné lesy zvláštního určení.

3.A.39 Lesy hospodářské Všechny lesní porosty v řešeném území jsou tvořeny plochami lesa hospodářského. Rozsah lesních ploch je patrný z výkresu limitů využití území.

3.A.40 Vzdálenost 50 m od okraje lesa Pro všechny pozemky určené k plnění funkce lesa je vymezena vzdálenost 50 m od okraje lesa. Tento údaj je zobrazen ve výkresu limitů využití území.

3.A.41 Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice jednotlivých rajónů vymezených v rámci BPEJ vč. jejich popisu jsou součástí ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

47

výkresu změn. Půdy I. třídy bonity jsou v území zastoupeny větší měrou v JZ a SV části území.

3.A.42 Hranice biochor (biogeografické členění řešeného území) Řešené území je součástí Bechyňského biogeografického regionu 1.21 a Blatenského biogeografického regionu 1.29. V rámci zastoupených biogeografických regionů je vymezeno 8 biogeografických typologických jednotek - biochor, které člení území do 15 segmentů. Typy biochor:

• • • • •

• • •

Blatenský bioregion (1.29): - 4BS – erodované plošiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti, 4. v. s. - 4PS – pahorkatiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti, 4. v. s. - 4PP – pahorkatiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti, 4. v. s. - 4BP – erodované plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti, 4. v. s. - 4BQ – erodované plošiny na pestrých metamorfitech v suché oblasti, 4. v. s. Bechyňský bioregion (1.21): 4Do – podmáčené sníženiny na kyselých horninách, 4. v. s. - 3RP – plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti, 3. v. s. - 4RS – plošiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti, 4. v. s. Hranice a kódy biochor jsou zobrazeny ve výkresu hodnot.

3.A.43 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti V řešeném území jsou ve značných plochách provedeny meliorace. Jejich význam pro biologickou diverzitu a tudíž i vitalitu orné půdy je přinejmenším sporný.

3.A.44 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP V řešeném území se nachází následující vodní zdroje podzemní vody: Mirotice V současné době je vodovod zásoben ze dvou pramenišť, a to podzemní vodou (prameniště na jižním okraji města bylo zrušeno pro sníženou kvalitu pitné vody, jednalo se o čtyři studny napojené do vodojemu o obsahu 60 m3, zásobení z této lokality bylo gravitační). První zásobení města pitnou vodou je na severní straně (prameniště Boudy), kde je zemní vodojem 80 m3 (421,60 – 418,75 m n.m.), přívod vody je ze dvou jímacích zářezů a jedné pramenní jímky. Tento zdroj se používá jako pomocný v případě poruchy. Zásobení z této lokality je gravitační. Jako hlavní zdroj pitné vody pro město jsou užívány vrty a sběrná studna situované na západě města (prameniště Lučkovice). ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

48

Bořice, Jarotice, Lučkovice, Obora u Radobytec, Radobytce, Rakovické Chalupy, Stráž, Strážovice V sídlech je obyvatelstvo zásobeno pitnou vodou ze soukromých domovních studní. V sídlech je umístěna požární nádrž.

3.A.45 Chráněná oblast přirozené akumulace vod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.46 Zranitelná oblast Jako zranitelná oblast je vymezeno celé správní území.

3.A.47 Vodní útvar povrchových, podzemních vod V řešeném území se nacházejí vodní útvary povrchových vod, které spadají do oblasti povodí Horní Vltava a jsou obsaženy ve výkrese limitů. Jedná se o řeku Lomnici, Strážovický, Jarotický, Luční a Kostratecký potok a další bezejmenné toky. Celé správní území je vymezeno jako útvar podzemních vod Krystalinikum v povodí Střední Vltavy, oblast Horní Vltava.

3.A.48 Vodní nádrž

• • • • • • •

V řešeném území se nachází následující rybníky: Vejšický, Martinec, Komora (sídlo Lučkovice) Nový rybník (Mirotice, řeka Lomnice) Nový v lukách, Lahodka, Vaňatovský rybník (sídlo Strážovice, Strážovický potok) rybník Pančár (jižně od sídla Radobytce, Luční potok) Branžovský rybník (sídlo Bořice, Jarotický potok) Biskupů rybník (jihozápadně od sídla Bořice) další bezejmenné menší rybníky Rybníky jsou obsaženy ve výkrese limitů využití území.

3.A.49 Povodí vodního toku, rozvodnice Řešené území spadá do povodí Horní Vltavy. Nachází se zde 7 ploch rozvodí těchto toků (název útvaru - Lomnice po soutok s tokem Skalice): – řeka Lomnice, Strážovický, Jarotický, Luční a Kostratecký potok a další bezejmenné toky, které jsou spádovány do řeky Skalice ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

49

3.A.50 Záplavové území Pro řešené území jsou vymezeny hranice záplavového území řeky Lomnice. Ke střetům zápl. území Q100 s plochami současně zastavěného území dochází: – na plochách rekreace při SZ hranici řešeného území – na plochách bydlení smíšeného – Hořejší Mlýn – na plochách bydlení v sídle Mirotice – na ploše hřiště v sídle Mirotice – na ploše výrobního areálu ve východní části sídla Mirotic Záplavové čáry Q100, Q20 a Q5 jsou součástí výkresu limitů využití území.

3.A.51 Aktivní zóna záplavového území Do řešeného území zasahuje aktivní zóna záplavového území řeky Lomnice. Bylo vymezeno studií Lomnice – záplavová území (ř. km 0,00 – 30,20), zpracovanou 1. 4. 2007 státním podnikem Povodí Vltavy. Aktivní zóna je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.52 Území určené k rozlivům povodní V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.53 Území zvláštní povodně pod vodním dílem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.54 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.55 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.56 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


50

3.A.57 Dobývací prostor V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.58 Chráněné ložiskové území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.59 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.60 Ložisko nerostných surovin V řešeném území je evidováno ložisko č. 9276600 Lučkovice v katastrálním území Lučkovice (východně od sídla): – typ: prognózy schválené (nevyhrazené nerosty) – surovina: kámen pro ušlechtilou kamenickou výrobu, stavební kámen – těžba: dosud netěženo – organizace: Ministerstvo životního prostředí Lokalizace ložiska je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.61 Poddolované území V řešeném území je evidováno poddolované území č. 1561 Mirotice v katastrálním území Mirotice (jižně od sídla), kde byly těženy rudy, nerosty. Lokalizace plochy je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.63 Staré důlní dílo V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


51

3.A.64 Staré zátěže území a kontaminované plochy V řešeném území jsou evidovány následující staré zátěže území: • •

jižně od sídla Lučkovice – bývalá skládka Lučkovice (ev.č. 9,9992562E7) severozápadně od sídla Strážovice – Ve Chvalkově (ev.č. 9550001) Lokalizace evidovaných starých zátěží území je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.65 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

•

OŽP MěÚ Písek eviduje tyto strřední zdroje znečištění ovzduší: betonárka Mirotice – zdroj SIMEM 500 – příprava betonu plynová kotelna v areálu ZŠ – 3 x kotel LOGAMAX GB 162 (o výkonu 3 x 99,5 kW) provozovna KOZEL FENESTRA (truhlárna) – cyklonový odhlučovač TR 630 čerpací stanice PH Mirotice (nafta, benzin)

•

Město eviduje malý zdroj znečištění: ZOD Mirotice – kotel 125 kW, hnědé uhlí (provozovna ul. Školní čp. 281)

• • •

3.A.66 Odval, výsypka, odkaliště, halda V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.67 Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Na vodovodních sítích v řešeném území se nacházejí tyto technologické objekty: 3 – zemní vodojem (60 m ) – již nevyužívaný – jižní část sídla Mirotice 3 – zemní vodojem (80 m ) – pomocný – severní část sídla Mirotice 3 – zemní vodojem (1 x 250 m ) – jižně od sídla Mirotice (vrch Miškovec) – vrty, sběrná studna – čerpací stanice – studna s ručním čerpadlem v Miroticích v ul. Stroupežnického vč. OP II. stupně Technologické objekty zásobování vodou jsou vyznačeny ve výkresu limitů využití území.

3.A.68 Vodovodní síť vč. OP Mirotice Ve městě Mirotice byl vybudován vodovod pro veřejnou potřebu již v roce 1908. Rozšířen a rekonstruován byl v roce 1928 až 1951. Další rozšíření bylo provedeno v letech 1969 – 1973. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

52

Vodovod je kombinovaný, z části výtlačný a z části gravitační. V současné době je vodovod zásoben ze dvou pramenišť, a to podzemní vodou (prameniště na jižním okraji města bylo zrušeno pro sníženou kvalitu pitné vody, jednalo se o čtyři studny napojené do vodojemu o obsahu 60 m3, zásobení z této lokality bylo gravitační). První zásobení města pitnou vodou je na severní straně (prameniště Boudy), kde je zemní vodojem 80 m3 (421,60 – 418,75 m n.m.), přívod vody je ze dvou jímacích zářezů a jedné pramenní jímky. Tento zdroj se používá jako pomocný v případě poruchy. Zásobení z této lokality je gravitační. Jako hlavní zdroj pitné vody pro město jsou užívány vrty a sběrná studna situované na západě města (prameniště Lučkovice). Jako akumulace slouží zemní vodojem 1 x 250 m3 (466,6 – 463,3 m n.m.) vybudovaný jižně u města. Do tohoto vodojemu, je voda čerpána výtlačným řadem v délce 1492 m. Celková délka vodovodní sítě včetně výtlačných řadů je 10394 m. Provozovatelem vodovodu je ČEVAK a.s., provozní středisko Písek. Vzhledem k tomu, že stávající zdroje (prameniště, vrty a sběrná studna) jsou na hranici potřebné kapacity, případně mají sníženou kvalitu vody, plánuje se ve výhledu možnost napojení sídla Mirotice na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy. Toto napojení bude realizováno v souvislosti s plánovaným rozšířením směrem na Příbram. V případě, že se rozšíření na Příbram nebude tímto způsobem realizovat, bude napojení navrženo jako samostatný vodovod. Bořice, Jarotice, Lučkovice, Obora u Radobytec, Radobytce, Rakovické Chalupy, Stráž, Strážovice V sídlech je obyvatelstvo zásobeno pitnou vodou ze soukromých domovních studní. Množství vody v domovních studních je dostatečné pouze částečně. Kvalita vody v domovních studních není známa. V sídlech je umístěna požární nádrž. Město zatím neuvažuje o výstavbě vodovodu, obyvatelstvo v těchto sídlech se bude i nadále zásobovat pitnou vodou z individuálních zdrojů. Bude však nutné sledovat kvalitu vody v jednotlivých studnách a v případě, že voda nebude vyhovovat Vyhlášce 376/2000 Sb., bude nutná úprava vody nebo si obyvatelé zajistí dostatek vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody.

3.A.69 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Mirotice Odpadní vody jsou vypouštěny do toku řeky Lomnice (ČHP 1-08-03-029) sedmi samostatnými výpustěmi pro příslušné části místní zástavby. Hlavním zdrojem znečištění jsou domovní odpadní vody. Převážná část domovní zástavby má zřízeny na domovních přípojkách septiky zastaralého typu. Pro novější zástavbu slouží v jednotlivých úsecích domovní ČOV a septiky nových typů, týká se to však jen velmi omezeného počtu budov a zařízení. Do budoucna je záměrem města vybudovat mechanicko-biologickou ČOV. Plocha pro její umístění je vymezena v problémovém výkresu. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

53

Bořice, Jarotice, Obora u Radobytec, Rakovické Chalupy, Stráž Odpadní vody ze sídel jsou zadržovány v žumpách a vyváženy na zemědělské pozemky. Lučkovice, Radobytce, Strážovice Odpadní vody z domácností jsou zadržovány v septicích s přepadem do kanalizace nebo v žumpách vyvážených na zemědělské pozemky. Problémový výkres vymezuje pro sídla Bořice, Jarotice, Lučkovice, Radobytce a Strážovice možné plochy pro umístění ČOV bez ohledu na to, zda bude dlouhodobě využit stávající potenciál bezodtokých individuálních jímek.

3.A.70 Síť kanalizačních stok vč. OP Mirotice Město Mirotice má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Celková délka kanalizačních řadů je 3732 m. Výstavba kanalizace byla zahájena v padesátých letech a nebyla prováděna systematicky, ale dle vznikající potřeby. Je vybudována z betonových trub profilů DN 200 – 600. Odpadní vody jsou vypouštěny do toku řeky Lomnice (ČHP 1-08-03-029) sedmi samostatnými výpustěmi pro příslušné části místní zástavby. Hlavní pravobřežní sběrač je veden Stroupežnického ulicí přes náměstí do výusti č. 3 (pod lávkou pravobřežní). Průmyslový zdroj znečištění představuje závod JIHOKOV – výrobní družstvo, provozovna 04 – galvanovna, které má Rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod z neutralizační stanice galvanovny do kanalizace pro veřejnou potřebu sídla Mirotice, č.j. Vod/942/97-P ze dne 9. 4. 1997, platné do 31. 3. 2007. Sídlo má Rozhodnutí o povolení k vypuštění odpadních vod platná do konce roku 2005 pro sídlo Mirotice a dokonce roku 2010 pro místní části města. Provozovatelem kanalizace je ČEVAK, provozní středisko Písek. Celková délka nové splaškové kanalizace v sídle je cca 1,60 km DN 400. Bořice, Jarotice, Obora u Radobytec, Rakovické Chalupy, Stráž Sídla nemají vybudovanou kanalizaci. Odpadní vody ze sídel jsou zadržovány v žumpách a vyváženy na zemědělské pozemky. Lučkovice Sídlo má vybudovanou jednotnou kanalizaci o celkové délce cca 300 m. Kanalizace byla vybudována v roce 1965 z betonových trub a je na ni napojena většina nemovitostí. Odpadní vody z domácností jsou zadržovány v septicích s přepadem do kanalizace nebo v žumpách vyvážených na zemědělské pozemky. Kanalizace je vyústěna třemi výustěmi do Kostrateckého potoka (ČHP 1-08-04-028). Provozovatelem kanalizace je město Mirotice.


54

Radobytce Sídlo má vybudovanou jednotnou kanalizaci o celkové délce cca 200 m. Kanalizace byla vybudována v roce 1960 z betonových trub a je na ni napojena většina nemovitostí. Odpadní vody z domácností jsou zadržovány v septicích s přepadem do kanalizace nebo v žumpách vyvážených na zemědělské pozemky. Kanalizace je vyústěna dvěmi výustěmi do bezejmenné vodoteče (ČHP 1-08-04-031). Provozovatelem kanalizace je město Mirotice. Strážovice Sídlo má vybudovanou jednotnou kanalizaci o celkové délce cca 400 m. Kanalizace byla vybudována v roce 1970 ze železobetonových trub a původně sloužila k odvádění dešťových vod. Odpadní vody z domácností jsou zadržovány v septicích s přepadem do kanalizace nebo v žumpách vyvážených na zemědělské pozemky. Kanalizace je vyústěna jednou výusti do bezejmenné vodoteče nad rybníkem Lahodka (ČHP 1-08-04-031). Provozovatelem kanalizace je město Mirotice.

3.A.71 Výrobna elektřiny vč. OP V řešeném území se nachází jen 2 malé vodní elektrárny v Miroticích (v areálu Dolejšího mlýnu a Mlýnu Vodička) a 1 menši fotovoltaická elektrárna ve východní části Mirotic. Malé vodní elektrárny jsou zakresleny ve výkresu limitů využití území.

3.A.72 Elektrická stanice vč. OP V řešeném území se nacházejí tato transformační zařízení: TS 1 TS 2

Lučkovice náves rekreační středisko – JZ od sídla

TS 3 TS 4

Stráž samoty – SV od sídla rodinná zástavba – východ

TS 5 TS 6

Strážovice náves rodinná zástavba – sever

TS 7

Jarotice náves

TS 8

Bořice u silnice – severní okraj sídla ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

55

Radobytce TS 9 rodinná zástavba - východ TS 10 rodinná zástavba – JZ okraj sídla TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Mirotice rodinná zástavba - JV čerpací stanice – jih základní škola – západ Hořejší Mlýn – SZ rodinná zástavba – SZ rodinná zástavba – SZ výrobní areál – východ zemědělský areál – východ výrobní areál – východní okraj sídla výrobní areál – SV okraj sídla

Rakovické Chalupy TS 21 rodinná zástavba - východ Správce: E.ON Česká republika Ochranné pásmo sloupových venkovních trafostanic je 7 m. Poloha elektrických stanic vč. OP je patrná z výkresu limitů využití území.

3.A.73 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Vedení ZVN Východní částí řešeného území prochází ve směru sever - jih vedení ZVN 400 kV ve správě spol. ČEPS, a.s. Ochranné pásmo činí 20 m na každou stranu od krajního vodiče. Vedení VVN Východní částí řešeného území prochází ve směru sever - jih vedení VVN 110 kV ve správě spol. E.ON Česká republika. Ochranné pásmo činí 15 m na každou stranu od krajního vodiče. V ÚP VÚC Orlická nádrž a ÚP VÚC Písecko-Strakonice je navrženo jako VPS přívodní vedení VVN 110 kV pro rozvodovnu Blatná, které prochází řešeným územím směr východ – západ. Vedení VN Řešeným územím prochází kmenová linka nadzemního vedení VN 22 kV ve správě spol. E.ON Česká republika. Území je rovnoměrně zásobené odbočkami k jednotlivým elektrickým stanicím. Ochranné pásmo vedení činí 10 m na každou stranu od krajního vodiče, u novějších rozvodů (zrealizované po r. 1995) 7 m od krajního vodiče a 2 m od krajního vodiče pro vedení s izolací. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

56

Vedení NN Vedení NN 1 kV je realizováno v sídlech v podobě nadzemních rozvodů. Ochranné pásmo nadzemních vedení činí 7 m na každou stranu. Trasy a ochranná pásma vedení ZVN, VVN a VN včetně navržené trasy přívodního vedení VVN 110 kV jsou zobrazena ve výkresu limitů využití území.

3.A.74 Technologický objekt zásobování plynem vč. OP V řešeném území se nachází jedna VTL regulační stanice (RS 1), je umístěna na JV okraji sídla u silnice III/12110 v blízkosti rodinné zástavby. Bezpečnostní pásmo je 10 m, ochranné pásmo činí 4 m. Poloha regulační stanice a její bezpečnostní pásmo je zobrazeno ve výkresu limitů využití území.

3.A.75 Vedení plynovodu vč. OP (BP) VTL plynovod VTL plynovod (DN 150) vede přes celou východní část území ve směru jih severovýchod. Na své trase má dvě odbočky – první směřuje do Cerhonic, druhá odbočka (DN 80) směřuje k Miroticím, tam je zakončena VTL regulační stanicí. Plynovod je na své trase chráněn anodovým uzemněním. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu je 20 m u DN 150 a 15 m u DN 100 na každou stranu, ochranné pásmo činí 4 m na každou stranu. Trasu VTL plynovodu vč. jeho bezpečnostního pásma a katodové ochrany znázorňuje výkres limitů využití území. STL plynovod Pro sídlo Mirotice je položen středotlaký rozvod plynu. Regulační stanice se nachází na JV okraji sídla Ochranné pásmo STL plynovodu činí 1 m na každou stranu.

3.A.76 Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.77 Ropovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

57

3.A.78 Produktovod vč. OP Katodově chráněná trasa produktovodu ČEPRO a.s. vstupuje do řešeného území z jihu a vede na sever přes Radobytce, u Mirotic se stáčí na severozápad a nad Lučkovicemi opouští řešené území. Ochranné pásmo produktovodu činí 300 m na každou stranu od osy vedení. Bezpečnostní pásmo produktovodu činí 5 m na každou stranu. V jihovýchodní části sídla Lučkovice se nachází stanice katodové ochrany, zařízení katodové ochrany a ochranné pásmo katodové ochrany. Trasa produktovodu včetně jeho ochranného pásma, katodová ochrana a její ochranné pásmo je znázorněno na výkrese limitů využití území.

3.A.79 Technologický objekt zásobování teplem vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.80 Teplovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.81 Elektronické komunikační zařízení vč. OP V řešeném území se nachází tyto elektronické komunikační zařízení: ve správě spol. T-Mobile CZ a.s.: – zařízení radiových směrových spojů (vrch Miškovec u Strážovic) ve správě spol. České radiokomunikace a.s.: – zařízení radiových směrových spojů (vrch Miškovec u Strážovic) ve správě spol. Telefónica O2: – ústředna (Mirotice - pošta) Do jihozápadní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo komunikačního zařízení ve správě Vojenské ubytovací a stavební správě Pardubice. Zařízení a ochranné pásmo je zakresleno ve výkresu limitů využití území.

3.A.82 Komunikační vedení vč. OP Řešeným územím prochází 1 radioreleová trasa ve správě spol. České radiokomunikace (Mirotice - Oslov) a 1 trasa ve správě spol. Telefónica O2. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

58

Územím prochází dálkový optický kabel ve správě spol. Telefónica O2. RR trasy a vedení DOK je zakresleno ve výkresu limitů využití území.

3.A.83 Jaderné zařízení V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.84 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.85 Skládka vč. OP V řešeném území se žádná skládka nevyskytuje.

3.A.86 Spalovna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.88 Dálnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.89 Rychlostní silnice vč. OP V řešeném území se výhledově počítá s úpravou silnice I/4 na rychlostní silnici R4. Návrhy úprav pro silnici R4 jsou vyznačeny v problémovém výkresu.

3.A.90 Silnice I. třídy vč. OP Řešeným územím prochází silnice I. třídy č. 4 vedoucí z Prahy přes Mirotice směr Strakonice. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

59

Počítá se s rozšířením silnice na čtyřpruh a výhledově se tak stane rychlostní silnicí R4. Jižní část (pod Radobytcemi) původní trasy silnice I/4 zůstane jako silnice I. třídy, která bude využívána i nadále, zejména vozidly, pro která je rychlostní silnice nepřístupná. Ochranné pásmo silnice I. třídy je vyznačeno ve výkresu limitů využití území.

3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP Řešeným územím prochází silnice II. třídy č. 121 vedoucí z Votic (z E55) přes Milevsko, Zvíkovské Podhradí a Rakovické Chalupy, kde se mimoúrovňovou křižovatkou napojuje na silnici I/4. V problémovém výkresu je zakresleno již vyprojektované napojení na silnici I/4, které bude potřebné po realizaci rychlostní silnice R4. Ochranné pásmo silnice II. třídy je vyznačeno ve výkresu limitů využití území.

3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP Řešeným územím prochází: silnice III/1211 vedoucí ze silnice II/175 z Myštic přes Míreč směr Lom silnice III/00421 vedoucí ze sídla Boudy do Mirotic, kde se napojuje na silnici III/00423 silnice III/00422 vedoucí z Lučkovic do Mirotic, kde se napojuje na silnici III/00423 silnice III/00423 vedoucí ze silnice I/4 přes Mirotice, Radobytce a končí v Bořicích silnice III/12110 vedoucí ze silnice III/00423 z Mirotic přes Cerhonice, směr Ostrovec silnice III/1215 vedoucí ze silnice III/00423 Strážovice, směr Lom Ochranná pásma silnic III. tříd jsou vyznačena ve výkresu limitů využití území. Problémový výkres vymezuje možnou trasu případné přeložky silnice III/12110 v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R4.

3.A.93 Místní a účelové komunikace Hlavní komunikační kostru sídel doplňuje síť obslužných a přístupových komunikací, které dostatečným způsobem zajišťují vnitřní obslužnost sídla. Problémový výkres vymezuje možné trasy přeložek v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R4.


60

3.A.94 Železniční dráha celostátní vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP Řešeným územím neprochází regionální železniční trať.

3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.97 Vlečka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.98 Lanová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.99 Speciální dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.100Tramvajová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.102Letiště vč. OP V řešeném území se žádné letiště ani jeho ochranné pásmo nenachází.


61

3.A.103Letecká stavba vč. OP V řešeném území se žádná letecká stavba ani její ochranné pásmo nevyskytují.

3.A.104Vodní cesta V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.105Hraniční přechod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.106Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy Řešeným územím prochází 2 značené cyklotrasy. Cyklotrasa č. 31 – vstupuje do území ze západu, vede po silnici III/1215, za sídlem Strážovice se napojuje se na silnici III/00423 a před Miroticemi odbočuje doprava na silnici III/12110 – třída dle KČT: II. – dálková (trasa nadregionálního významu) – délka trasy v řešeném území: 4,3 km – průběh: Blatná – Škvořetice – Lom – Strážovice – Mirotice – Cerhonice Varvažov Cyklotrasa č. 1159 – vychází z trasy č. 31 na jižním okraji Mirotic a končí na jejich náměstí, vede po silnici III/00423 – třída dle KČT: IV. – místní (lokální propojení) – délka trasy: 0,7 km 3.A.106.b Turistické stezky Řešeným územím prochází 1 turistická stezka. Modrá (Alšova cesta) – vstupuje do území ze severozápadu, západní část vede souběžně se silnicí III/00422 – řešeným územím prochází 8,6 km trasy – průběh: Blatná – Bezdědovice – Střížovice – Myštice – Lučkovice – Mirotice – Karlov – Ostrovec – soutok Otavy a Lomnice ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

62

3.A.106.c Naučné stezky Řešeným územím prochází tato naučná stezka: NS Krajem M. Alše – vstupuje do území z východu, vede po silnici III/12110 a III/00423 směrem na Mirotice – délka trasy v řešeném území: 2,2 km – průběh: Ostrovec – Cerhonice – Mirotice – Boudy – Čimelice – Smetanova Lhota – Karlov - Ostrovec

3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.108Vojenský újezd V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.109Vymezené zóny havarijního plánování V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.110 Objekt civilní ochrany V Miroticích se nachází siréna na sloupu u administrativní budovy ZD.

3.A.111 Objekt požární ochrany Objekt hasičské zbrojnice místního spolku dobrovolných hasičů se nachází v sídlech Bořice, Obora u Radobytec, Lučkovice, Radobytce, Strážovice a Mirotice v budově MěÚ.

3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.113 OP hřbitova, krematoria V Miroticích se nacházejí 2 hřbitovy, v Radobytcích 1 hřbitov. Všechny mají ochranné pásmo 100 m, vyplývající ze zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

63

Ochranná pásma hřbitovů jsou vymezena ve výkresu limitů. Na hřbitově v Miroticích za ZŠ se nacházejí válečné hroby s ostatky. Jsou vymezeny ve výkrese hodnot.

3.A.114 Jiná OP Jiná ochranná pásma než již uvedená se v řešeném území nevyskytují.

3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství Jako veřejná prostranství slouží zejména plochy se zelení, prostory náměstí a návsí a podobné plochy vč. souvisejících ploch veřejné infrastruktury. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v problémovém výkresu.

3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku Za rok 2007 nebyl dokončen žádný byt, za rok 2008 bylo dokončeno 10 bytů, za rok 2009 2 byty.

3.A.117 Zastavitelná plocha Zastavitelná plocha sídel bude navržena s respektem k hodnotám území na základě současných potřeb a priorit města v souladu s předpoklady udržitelného rozvoje území, na základě existujícího územního plánu. Sídla ve správním území města vykazují pokles obyvatel. Výjimku tvoří sídlo Mirotice. Pro většinu těchto sídel tedy není účelné vymezovat velké zastavitelné plochy a vhodné je vymezit prostorové rezervy zejména v sídle Mirotice a to ještě v různém etapovém uspořádání. Principem při vymezování by dále mělo být směřování k ucelenosti a kompaktnosti sídel, přednostní využití jejich prostorových rezerv a dále respektování jejich prostorové oddělitelnosti a jasné identifikace. Jejich srůstání by bylo na újmu krajinného rázu (například Jarotice, Bořice). Samoty by pak neměly doznat plošného nárůstu vůbec, a to s ohledem na nedostatečně využité prostorové možnosti a zejména jedinečný potenciál (Na kopaninách, Brabčulka, Komárov).

3.A.118 Jiné záměry – – –

funkční konverze chátrajících zemědělských provozů na víceúčelové plochy výroby, bydlení a občanské vybavenosti revitalizace zatrubněných vodních toků doplnění podmínek pro funkci biokoridorů ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

64

– – –

plocha pro umístění fotovoltaických elektráren koridor plánované rychlostní silnice plochy krajinné zeleně a zatravnění pro upevnění ekologické stability

3.A.119 Další dostupné informace Platný existující územní plán sídelního útvaru s dvěmi změnami.

3.B

Požadavky veřejnosti, samosprávy

3.B.1

Analýza zákresů do pracovních map

3.B.1.a Bořice Byly vymezeny značné plochy převážně v jižní, východní a severní části (výrobní). S ohledem na hodnotu urbanistické kompozice doporučujeme zábor zastavitelných ploch regulovat. 3.B.1.b Jarotice Byly vymezeny plochy ve východní, západní a v jihovýchodní části sídla. Vše v rozsahu přesahujícím dosavadní plošnou výměru stávající zástavby. S ohledem na demografický potenciál sídla se nelze domnívat, že dojde k výraznému navýšení počtu obyvatel. Vymezení ploch doporučujeme redukovat nejen pro východní partii, která tvoří významnou pohledovou partii otevřené návsi. 3.B.1.c Lučkovice Byly vymezeny plochy v jižní, jihovýchodní, západní a severní části (u samoty Hlina). S výjimkou západní části (výroba) byly vymezeny zastavitelné plochy jako plochy pro bydlení. Plochy v jihovýchodní partii doporučujeme redukovat s ohledem na hodnotnou krajinnou kompozici, s lokálními dominantami drobných zalesněných návrší. Plochu pro výrobu doporučujeme vymezit jako plochu pro smíšené bydlení a plochu v severní části pak doporučujeme redukovat, s ohledem na snahu zachovat charakter severní samoty. 3.B.1.d Mirotice Byly vymezeny značné plochy pro bydlení v jihozápadní, jihovýchodní a severozápadní části sídla. Dále byly vymezeny plochy pro výrobu ve východní a severní části, excentricky ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

65

umístěné od sídla. Všechny výše uvedené plochy doporučujeme značně plošně redukovat. S ohledem na dosavadní demografický vývoj, imigrační trend a spíše stagnující až klesající ekonomickou vitalitu města nelze s takovým rozsahem ploch pracovat. Doporučujeme výše uvedené plochy plošně redukovat, etapizovat, v případě severních a východních ploch pro výrobu pak větší podíl výše uvedených i zcela vypustit. Značnou redukcí by pak měly projít i plochy v severozápadní části, kde se stýkají s nejhodnotnější údolní nivou říčky Lomnice. Jako erozní partie byly vymezeny osy Na brdlenách, U stínadel, Pod Miškovcem, Stará Ves, Korábka. 3.B.1.e Radobytce Byly vymezeny plochy pro bydlení ve východní části sídla, dále pak plochy pro občanskou vybavenost mezi dvěma silnicemi a také plochy pro bydlení v západní části sídla. Všechny tyto lokality lze v téměř požadovaném rozsahu kompozičně akceptovat. Výjimku tvoří plochy občanské vybavenosti, jejíž kompoziční i reálné využití (ochranná pásma sítí) se jeví jako sporné. 3.B.1.f Strážovice Byly vymezeny plochy v severní části sídla pro výrobu nerušící (fotovoltaiku) a pro bydlení. V jižní části sídla byly vymezeny plochy pro funkční konverzi zemědělského areálu a také ve východní části pro bydlení. Rozsah vymezených ploch doporučujeme redukovat ve východní části a v severní části definovat tyto pouze pro fotovoltaiku. Vymezení ploch pro výrobu se v této exponované pohledové části jeví jako sporné. 3.B.1.g Stráž Byly vymezeny plochy značného rozsahu v jižní části sídla a plochy menších záborů ve východní části sídla. Obě pro bydlení. Rozsah ploch v jižní části sídla doporučujeme redukovat s ohledem na dosavadní vývoj zástavby v dotčené lokalitě. 3.B.1.h Obora u Radobytec, Rakovické Chalupy, Samoty nad Lučkovicemi Byly vymezeny plochy značného rozsahu, s ohledem na velikost a rozsah samot. Doporučujeme je plošně redukovat, vymezení zastavitelných ploch považujeme ale za možné.


66

3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou 3.B.2.a Lučkovice, Radobytce, Strážovice, Mirotice Celkem bylo dotazováno 125 osob z celkem 1147 lidí. To je 10,9 %, což je pro relevanci vzorku respondentů dostatečné. Samostatný průzkum je věnován mládeži a dětem - zejména proto je zde procento oslovených tak malé. Pilíř sociální soudržnosti Lidé zde žijí rádi a zejména v menších osadách je patrná silná vazba ke svému sídlu. Za společný znak, který postrádají prakticky všichni, jsou chybějící sociálně společenské aktivity - místnosti pro setkávání, dětská hřiště, sportovní zázemí. Pilíř hospodářský Podnikatelé se příliš do dění města nezapojují, a pravděpodobně zde ani nehrají významnou roli co do zaměstnanosti obyvatel. Pilíř environmentální Údolní niva řeky Lomnice a přilehlé svahové partie jsou hlavními devizami města. Problematická je velká zorněnost půdy a město by se mělo zaměřit na podporu revitalizace krajiny, kterou lidé chápou jako potřebnou. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu pro ÚPD: •

Pro město bude do budoucna důležité řešit zabezpečení služeb seniorů. Nepůjde pouze o nabídku možného ubytování a stravovacích služeb, ale také volnočasových aktivit. Územní plán by měl svými regulativy umožnit případnou výstavbu objektu pro sociální služby v rozsahu zástavby pro bydlení, pakliže budou dodržena prostorová měřítka okolních budov.

•

Volnočasové aktivity - sport a hromadná rekreace - v územním plánu by takové aktivity malého rozsahu měly být v zastavěném území přípustné prakticky kdekoliv zejména pak na veřejných prostranstvích.

•

Jako vhodné se jeví i vymezení ploch pro hřiště u všech významných sídel.

•

Možnosti rekreačního ubytování, penzionů, hotelů a dalších volnočasových aktivit by měly dostat v územním plánu zelenou, s přihlédnutím k požadavku předběžné opatrnosti. Velké rekreační areály by měly být zvažovány velmi pečlivě.

•

Územní plán by měl řešit i strategii zásobování energií (větrné a solární elektrárny) a tato problematika by měla být prodiskutována v navazujících schůzkách s městem a občany. ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

67

•

Plochy pro výrobu koncentrovat kolem uzlu dálniční křižovatky, u ostatních sídel se zaměřit spíše na revitalizaci starých areálů než na zábory nových ploch.

3.B.2.b Mirotice – děti a mládež Volný čas, příroda, požadavky na vybavenost V dotazníku odpovídalo celkem 50 dětí. Chápání volného času je zde zastoupeno celkem různorodými odpověďmi, významný je poměrně velký podíl trávení volného času u počítače. Poměrně dost je zastoupena příroda. Nejvíce dětem chybí koupaliště, město by mohlo zvážit investici do centra volnočasových aktivit (sportovní hřiště, skatepark, florbalové hřiště). Děti jsou zde spokojené, prozatím nechtějí působit na jiných místech. Bydlení a památky Děti a mládež chápou do budoucna svůj pobyt ve městě jako setrvalý. A to i přes nedostatky, které nyní pociťují. Je zřejmé, že s narůstajícím věkem budou nároky na infrastrukturu větší a do popředí se tak dostanou požadavky volnočasových aktivit, kultury, a v neposlední řadě i nabídky bydlení.


68

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT 4.A.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky – převážně únosné geologické podloží Slabé stránky – znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů Příležitosti – omezení vodní a půdní eroze - zalesňování a zatravňování ohrožených a jiných vytipovaných ploch + další krajinná opatření Hrozby – nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze, rychlý odtok vody

4.A.2 Vodní režim Silné stránky – průtočné vodní toky – rybníky Slabé stránky – rychlý odtok vody z nečleněných velkých ploch orné půdy – malý podíl retence prostřednictvím vodních ploch – lokální znečišťování povrchových vod odpadními vodami (chybí ČOV) – množství zmeliorovaných ploch, zatrubněné úseky přírodních vodotečí Příležitosti – maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou – dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování, zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření) – udržení kvality vodních zdrojů – podpora využívání ekologicky čistých energií – pro produkci biomasy využít ekologicky nestabilní plochy orné půdy jako jedno z opatření ke zmírnění odtoku vody z krajiny – obnova a ochrana drobných vodních toků – zpomalení odtoku a přirozené čištění vody – vznik nových vodních ploch, některé s funkcí přírodních koupališť ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

69

– –

využití soustav vodních ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě investice do ČOV

Hrozby – pokračující vodní eroze při oddalování realizace účinných krajinných opatření – přetrvávající riziko povodní a lokálních záplav – pokračující znečišťování povrchových vod z důvodu nedořešeného odkanalizování sídel – kontaminace povrchových vod splašky

4.A.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky – malá sídelní hustota bydlení – klid a v létě čisté ovzduší pro odlehlé samoty správního území – lesy, louky, potoční nivy, rybníky Slabé stránky – emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva – dopravní zatížení – osa rychlostní silnice – velké nečleněné plochy orné půdy – zvýšená prašnost, absence „zelených filtrů“ Příležitosti – využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn, větrná energie apod.) – revitalizace krajiny jako zdroje regenerace a předpoklad čistého životního prostředí – vznik nových vodních ploch, využití soustav vodních ploch pro biologický způsob čištění odpadních vod – výstavba ČOV Hrozby – další používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií – zhoršující se kvalita vody z přírodních zdrojů – pokračující znečišťování povrchových vod z důvodu nedořešeného odkanalizování sídel

4.A.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky – velké bloky lesní půdy – zajímavé kopcovité dominanty, dálkové pohledy – niva potoka, rybníky, lesy ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

70

Slabé stránky – vodní a půdní eroze – neuspokojivá průchodnost krajiny – menší podíl zatravnění Příležitosti – zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) – zvyšování ekologické stability zemědělsky využívaných ploch (pěstování energetických plodin, zatravňování orné půdy, zalesňování) – realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu – obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny – využívání ekologicky čistých energií – vznik nových přír. vodních ploch, využití soustav vod. ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě Hrozby – přetrvávající vodní a půdní eroze – emise ze zdrojů znečištění ovzduší – ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby

4.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky – vysoký podíl zemědělské půdy – extenzivní způsob hospodaření v severní a jihozápadní části města – velké lesní celky- severozápad Slabé stránky – přír. a klimat. podmínky nezaručují konkurenceschopnost v rostlinné výrobě – znehodnocování pěstebních ploch půdními splachy – neuspokojivá průchodnost krajiny Příležitosti – možné využití dalších vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství (pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých energií – rozvoj extenzívního způsobu hospodaření, vznik biofarem a s tím související nabídka pracovních příležitostí – agroturistika – rozvoj cestovního ruchu – obnova stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) – možnost čerpání dotací na zalesňování lesních i nelesních ploch Hrozby – opakující se kalamitní stavy lesních porostů v důsledku holosečí ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

71

– –

přetrvávající záplavy a vodní eroze při nenaplňování účinných krajinných opatření pokračující devastace nevyužívaných území, jejich přednostním zhodnocením

4.A.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky – kvalitní přírodní vodní zdroje – dobré dopravní spojení (rychlostní silnice) Slabé stránky – doprava veřejná užívaná je dominantně automobilová – decentralizace mnoha malých sídel zapříčiňuje infrastrukturu (vodovod, kanalizace)

nedostatečně

vyvinutou

Příležitosti – podpora cykloturistiky – dobudování kanalizace – možnost získání dotací na budování infrastruktury – výstavba dálnice – výstavba ČOV Hrozby – nebezpečí znečišťování vodních zdrojů – menší atraktivita sídel z hlediska bydlení (nedostatečná infrastruktura)

4.A.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky – pro Mirotice mírný nárůst obyvatel – převážně dobrý stav životního prostředí – malé sociální disparity – nízká nezaměstnanost – vysoký podíl zaměstnanosti z místních zdrojů – vysoký podíl Slabé stránky – pracovní příležitosti zaměřeny více na výrobu než na služby – malá aktivita veřejnosti pro společenské akce – klesající počet obyvatel v sídlech Příležitosti – zmírnění trendu poklesu počtu obyvatel (v důsledku nabídky rozvojových ploch bydlení, udržení kvalitního životního prostředí, tvorby nových pracovních příležitostí a zejména nabídky a kvality služeb) – atraktivita území ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

72

– – – –

udržení mladé generace - zatraktivnění města např. různými kulturními a společenskými akcemi rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport podpora rozvoje služeb a drobného podnikání rozšíření nabídky pracovních příležitostí v rámci zvyšování energetické soběstačnosti využíváním biomasy, solární energie

Hrozby – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností volnočasových aktivit, atd.) – nedostatek pracovních příležitostí ve službách – další trendy ohrožující populační stabilitu (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí populace – nedostatečně vyvinutá infrastruktura pro starší občany (bydlení a zázemí obecně)

4.A.8 Bydlení Silné stránky – kvalitní a převážně čisté přírodní prostředí – dobrá úroveň základní občanské vybavenosti, odpovídající vybavenost v oblasti školství, knihovna, služby – atraktivní krajinné zázemí – nízká nezaměstnanost – množství hodnotných a zajímavých urbanistických lokalit – politika podpora rozvoje infrastruktury pro bydlení - Mirotice Slabé stránky - řada prázdných, případně sezóně využitých objektů – nedostatečná infrastruktura - vodovod, kanalizace v sídlech – nedostatek sportovně rekreačních aktivit Příležitosti – nabídka nových rozvojových lokalit pro bydlení – vznik nových přírodních koupališť jako alternativa chybějícího obč. vybavení – rozmach penzionového bydlení – rozmach sportovně rekreačních aktivit Hrozby – nezájem oživení některých sídel, stárnutí obyvatel, kterými jsou zejména tzv. „inverzní chalupáři“ starší generace – odchod mladých rodin


73

4.A.9 Rekreace Silné stránky – rybníky, vodní toky, lesní celky – atraktivní krajinné zázemí – dobrý stav životního prostředí – množství hodnotných a zajímavých urbanistických lokalit – nabídka nových rozvojových ploch – kladný a neutrální vztah místních k turistům, chatařům a chalupářům – události spojené s II. světovou válkou – Alšův potenciál, potenciál Kopeckého Slabé stránky – chybějící koupaliště – nedostatek doplňkových služeb cestovního ruchu, rekreační podceňován – nedostatek nabídek pro ubytování – nedostatek nabídek pro sportovně rekreační aktivity – nedostačující informační systém – neuspokojivá průchodnost krajiny, velké nečleněné plochy orné půdy

potenciál

je

Příležitosti – atraktivita pro cestovní ruch – využití a podpora cykloturistiky, rekreační zázemí pro Písek i vzdálenější větší města – revitalizace krajiny, její zatraktivnění – obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny – využití památkových a dalších hodnotných objektů – vzrůst ekonomické aktivity města – příznivý dopad na kvalitu městského prostředí – funkční a reprezentativní veřejná prostranství, kvalitní parter, opravené domy – využití nezastavěných ploch sídel ke zřízení hřišť, odpočinkových ploch, veřejných prostranství – uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch – rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport – rozvoj ubytování různých forem Hrozby – nevytvoření sportovně rekreačních aktivit pro mladé rodiny – nezájem turistů zdržet se déle jak jeden den – nízké tržby v segmentu služeb


74

4.A.10 Hospodářské podmínky Silné stránky – sítě dopravní a technické infrastruktury v sídle Mirotice – malá nezaměstnanost – rozvíjející se sektor služeb – politika podpory výstavby rodinných domů Slabé stránky – neuspokojivá průchodnost krajiny – absence nabídky administrativních příležitostí vyšší úrovně – nedostatečná profilace z hlediska výrobní a odbytové základny – řada zchátralých areálů Příležitosti – nabídka adekvátních ploch pro rozvoj drobného průmyslu a výroby, zacílení na určitý komoditní segment – hlubší využití cestovního ruchu (potenciál M. Alše, Kopeckého, rybníků, říční nivy, lesa) – snížení energetické závislosti využíváním ekologicky čistých energií – produkcí a zpracováním biomasy paralelně řešit podporu příznivého stavu zaměstnanosti a využití části ploch zemědělské půdy – využití nezastavěných ploch Hrozby – trendy ohrožující populační stabilitu (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí populace – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, snadná dostupnost jiných pracovních center pro obyvatele – Praha – uspokojování ekonomických potřeb místních v jiných sídlech – Praha – dominantním sektorem zaměstnanosti v místě je zemědělství

4.B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území 4.B.1 Vztah Mirotic a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území Území lze charakterizovat jako dlouhodobě mírně degresivní z hlediska ekonomické aktivity a počtu obyvatel. Kolektivizace vesnic zde přinesla poškození krajiny díky melioracím a scelování orné půdy. Hospodářská profilace je zaměřená zejména na primér, město je však co do zaměstnanosti na tom poměrně dobře. Základní vybavenost je funkční, rozvíjející se, nadstavbové prvky sociálního pilíře je však třeba dále rozvíjet (ubytování, rekreace, volnočasové aktivity dětí, apod.). Překvapivý je vysoký počet obyvatel mladé generace, významnou devizou jsou historické milníky města (slavní rodáci, II. světová válka). ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

75

4.B.2 Závěrečná SWOT analýza 4.B.2.a Charakteristika Miroticka – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) Silné stránky • celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu • zdraví • kvalitní dopravní napojení (rychlostní silnice) • plynofikace sídla Mirotice • existence základní školy • existence zdravotního střediska • dostatek zastavitelných ploch pro bydlení • dostatek zastavitelných ploch pro výrobu • povětšinou hodnotné urbanistické enklávy (malá sídla) • významný historický potenciál (M. Aleš, Kopecký) • malebný přírodní a krajinný rámec • hodnotná sídla Bořice, Radobytce, Lučkovice • atraktivní krajinné zázemí • nízká nezaměstnanost • politika podpory bydlení 4.B.3.b Charakteristika Miroticka – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) Slabé stránky • vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) • velký podíl zorněné zemědělské půdy • chátrající a opuštěný stavební fond některých objektů v různých sídlech • nedostačující informační systém • neuspokojivá průchodnost krajiny • zdroje znečištění ovzduší z domovních objektů • absence koupaliště • absence sportovních zařízení • absence možnosti ubytování 4.B.2.c Šance Miroticka (= příležitosti) Příležitosti • •

• • •

rozvoj cestovního ruchu daný historickým potenciálem zmírnění trendu úbytku počtu obyvatel (v důsledku nabídky rozvojových ploch bydlení, udržení kvalitního životního prostředí, tvorby nových pracovních příležitostí a dobré nabídky a kvality služeb, vybavenosti a infrastruktury) využití řady objektů pro sezónní ubytování a volnočasové aktivity komerčního charakteru (zejména v malých sídlech) výstavba koupaliště zázemí pro seniory jako nová podnikatelská aktivita ÚAP města Mirotice – PRŮZKUMY A ROZBORY

76

•

•

• •

• •

revitalizace krajiny, eliminace negativních přírodních vlivů, stabilizace jejích ekologických funkcí a její zatraktivnění (omezení vodní a půdní eroze - zalesňování vytipovaných ploch, obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny zvýšení energetické soběstačnosti - využívání ekologicky čistých energií (využití části zemědělských ploch pro pěstování biomasy s vedlejším efektem rozšíření nabídky pracovních příležitostí a využití stávajících opuštěných areálů zemědělské výroby) uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch zvýšení kvality místní základní školy, udržení mladé generace - zatraktivnění města např. různými kulturními a společenskými akcemi - širší zapojení veřejnosti a návštěvníků získání vyššího segmentu zaměstnanosti v oblasti administrativy, udržení vysoce kvalifikované pracovní síly zapojení vlivu církve

4.B.2.d Rizika Miroticka (= hrozby) Hrozby • • • • • • • • •

nevyužité areály stagnace rozvoje města vzhledem k omezeným investicím do bydlení (osady) narušení tradiční struktury města vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení splachy orné půdy, narušení ekologické stability trendy ohrožující populační stabilitu stárnutí populace a odchod perspektivních lidí mimo region chátrající stavební fond - menší atraktivita sídel nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze nedostatek volnočasových aktivit pro mladé - možnosti zvýšené kriminality, odchodu jinam pokračující znečišťování povrchových vod z důvodu nedořešeného odkanalizování


77

5

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

5.A Priority Mirotic v územně plánovací činnosti •

podpora bydlení, koncentrovaná zejména do sídla Mirotice

•

podpora ploch přestavby pro vznik pracovních příležitostí - Radobytce, Strážovice, Mirotice, Lučkovice

•

podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace: - návrh ploch pro sport a rekreaci (sportoviště, koupaliště, stravovací a ubytovací zařízení, agroturistika...) - návrh nových cyklostezek - vymezení takových regulativů, které nebudou bránit ubytovací činnosti

•

udržet výraz lokalit, klasifikovaných jako hodnotné, výrazně zde nerozšiřovat možnosti pro zastavitelné plochy

•

řešení postupné revitalizace krajiny: - ochrana přírody a krajiny - obnova ekologické rozmanitosti krajiny (obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů apod.) - návrh protierozních a protipovodňových opatření (obnova přírodních toků, rozčlenění velkých lánů polí, nové plochy trv. travních porostů, krajinné zeleně, plochy k zalesnění) - návrh nových vodních ploch, zdrží, mokřadů, suchých poldrů - zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě

•

řešení dopravní a technické infrastruktury: - návrh řešení odkanalizování včetně způsobu likvidace odpadních vod v sídlech - prověření možnosti ponechání přímé návaznosti silnice III. třídy (III/12110) - směr sídlo Cerhonice, variantně řešení její přeložky - řešení přeložky účelové komunikace v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R4 (východní část sídla Mirotice) - prověření možnosti napojení místní komunikace a silnice III/00423 na rychlostní silnici u sídla Radobytce


78

5.B

Problémy k řešení na území jednotlivých sídel Mirotic

1. plochy pro výrobu a podnikání včetně ploch transformačních •

•

prověřit rozvojové lokality pro výrobu a podnikání (přiměřená velikost, dobrá dopravní dostupnost…) s ohledem na jejich možné negativní vlivy na životní prostředí a krajinu (převládající směr vanoucích větrů, blízkost rezidenčních ploch, znehodnocení přírodního prostředí, dopad na krajinný ráz...) revitalizovat nevyužívané areály pro flexibilnější funkce smíšených výrob (podmíněně smíšeného bydlení)

2. plochy pro bydlení • • •

uchovat venkovský charakter hodnotných lokalit minimalizovat dopady rozvojových ploch k bydlení koncentrovat větší plochy bydlení zejména do sídla Mirotice

3. revitalizace krajiny, protipovodňová opatření • •

řešit opatření k obnově ekologické rozmanitosti krajiny řešit opatření v krajině ke snížení rychlého odtoku vody z území

4. ochrana ZPF •

řešit střet s ochranou ZPF u rozvojových ploch na půdách I. tř. BPEJ

Konkrétní problémy, uváděné pro jednotlivá sídla k řešení v ÚP města Mirotice: 5.B.1 • • •

Bořice potřeba řešení rozvojových ploch pro malovýrobu potřeba řešit odkanalizování potřeba řešit rozvojové plochy bydlení

5.B.2 Jarotice • •

potřeba řešit odkanalizování potřeba řešit rozvojové plochy bydlení


79

5.B.3 Lučkovice • • • •

potřeba potřeba potřeba potřeba

vymezení vymezení vymezení vymezení

transformačních ploch v západní části sídla rozvojových ploch pro zemědělskou výrobu v západní části ploch pro bydlení ploch pro ČOV

5.B.4 Mirotice • • • • • • •

potřeba funkční konverze východního areálu potřeba vymezení větších rozvojových ploch s rovnoměrným vykrytím kolem intravilánu (vnitřní potenciál areálu družstva) potřeba vymezení rozvojových ploch a rezerv výrobních ploch ve vazbě na R4 potřeba zachování koridoru údolní nivy potřeba vyřešení přímého napojení komunikace (III/12110) - směr sídlo Cerhonice, variantně řešení její přeložky potřeba řešení přeložky účelové komunikace v souvislosti s výstavbou R4 - východní část sídla Mirotice potřeba řešit plochy pro ČOV

5.B.5 Radobytce • • • •

potřeba potřeba potřeba potřeba

řešení přímého napojení sídla na rychlostní silnici řešit plochy pro ČOV řešit rozvojové plochy bydlení řešit plochy hromadné rekreace (rybník Pančár)

5.B.6 Stráž •

potřeba řešení rozvojových ploch bydlení

5.B.7 Strážovice • • •

potřeba řešit plochy pro ČOV potřeba řešit rozvojové plochy bydlení potřeba řešit funkční konverzi areálu


80

6

Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy

Zpracovatel na základě územně analytických podkladů, s přihlédnutím především k výsledkům Rozboru udržitelného rozvoje území a vyhodnocení názorů veřejnosti, upozorňuje na problémy, které nelze bezprostředně řešit nástroji územního plánování. V rámci územně plánovací činnosti lze pouze připravit podmínky pro ta řešení, která mají územní průnět. Zpracovatel doporučuje: ●

navrhnout scénáře vytváření podmínek pro: – zvýšení vzdělanosti obyvatel – podporu podnikání směrem k profilované výrobě (specifické nabídce, přesahující regionální vazby) – nabídku zaměstnání pro náročnější administrativní činnosti – zvýšení informační gramotnosti obyvatel (například podpora internetu) – nabídku sociálních služeb pro staré občany – podpora zainvestování menších průmyslových zón

●

pro posílení turistiky a cestovního ruchu: – podporovat cykloturistiku a turistiku - zajistit instalace informačních systémů a zlepšit tak celkovou propagaci území – podpořit vznik ubytovací jednotky, zapojené do regionální a celostátní sítě (např. KČT) – podpořit dotační politikou vznik sportovně rekreačních ploch, možnosti koupání – zvýšit potenciál muzea M. Alše a investovat do jeho rozvoje

●

pro optimalizaci vodního režimu krajiny: – zajistit důslednou kontrolu dodržování podmínek ochrany vodních zdrojů – řešit znečištění povrchových vod dotažením odkanalizování území (výstavba všech klíčových ČOV) – posílit retenci území novými vodními plochami – dotačně podpořit výsadbu protierozních pásů

●

pro snížení energetické závislosti města: – zvážit možnost centrálního vytápění s využitím fytopaliva vyprodukovaného na okolních zemědělských pozemcích a zpracovaných např. s využitím chátrajících zemědělských farem, s vedlejšími efekty v podobě udržované krajiny a vzniku nových pracovních příležitostí


81

Územní plán MIROTICE PRŮZKUMY A ROZBORY

Recommend Documents