Územní plán KUNĚJOVICE DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY

Územní plán KUNĚJOVICE DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY

TEXTOVÁ a TABULKOVÁ ČÁST

vypracoval Atelier M.A.A.T., s. r. o. červenec 2012

Obsah vybraných jevů dle klasifikace vyhlášky 1

Základní okruhy informací o území

1.A 1.B 1.B.1 1.B.2 1.C 1.C.1 1.C.2 1.C.3 1.C.4 1.C.5 1.C.6 1.D 1.E 1.E.1 1.E.2 1.F 1.F.1 1.F.2 1.F.3

Vymezení a základní charakteristiky řešeného území Geografie a historie území Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Historie území Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita Obyvatelstvo podle věku – 2010 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – 2001 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity – 2001 Vyjíždějící obyvatelstvo do zaměstnání a škol – 2001 Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a počtu domů Srovnání vývoje podle počtu obyvatel a počtu domů – Kunějovice a Nýřany Urbanistická kompozice sídla Kunějovice Uspořádání krajiny Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Vodní režim krajiny Dopravní vazby Silniční doprava Železniční doprava Hromadná osobní doprava

2

Hodnoty území

2.A 2.B 2.C

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

3 3 3 3 4 4 4 5 6 7 8 9 9 10 10 10 11 11 11 11

Civilizační hodnoty Kulturní hodnoty Přírodní hodnoty

str. str. str. str.

12 12 12 12

3

Výsledky vyhodnocení pracovních map (statistický průmět)

str. 13

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

4.A 4.A.1 4.A.2 4.A.3 4.A.4 4.A.5 4.A.6 4.A.7 4.A.8 4.A.9 4.B 4.B.1 4.B.2

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Veřejná, dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky Závěr rozboru udržitelného rozvoje území Vztah Kunějovic a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území Závěrečná SWOT analýza

4.B.2.a 4.B.2.b 4.B.2.c 4.B.2.d

Charakteristika Kunějovic – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet Charakteristika Kunějovic – co je potřeba zlepšovat, řešit Šance Kunějovic Rizika Kunějovic

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

5

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

5.A 5.B

Priority Kunějovic v územně plánovací činnosti Problémy k řešení obce Kunějovice

str. 20 str. 20 str. 20

6

Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy

str. 21

2

14 14 14 14 15 15 16 16 17 17 18 18 18 18 18 18 19 19

1

Základní okruhy informací o území

1.A

Vymezení a základní charakteristiky řešeného území

Obec Kunějovice leží v Plzeňském kraji, přibližně 18 km severozápadně od centra krajského města Plzně a přibližně 80 km západně od hlavního města Prahy. Z hlediska správního členění působí jako ORP 18 kilometrů severně vzdálené Nýřany a spadá pod okres Plzeň - sever. Rozsah území řešeného ÚP obce je dán správním územím obce o celkové výměře 441 ha. Pod obec spadá pouze osada Slatina na západě území. Celkový počet trvale přihlášených obyvatel k 1. 1. 2011 je 133.

1.B

Geografie a historie území

1.B.1

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Klimatické podmínky – stručný výtah   

Podnebí: mírně teplé, mírně vlhké Průměrné roční srážky: 500 - 600 mm Průměrná roční teplota: 6 - 7°C

Obec Kunějovice se dle geomorfologických jednotek ČR nachází v provincii České Vysočiny (neboli Český Masív), dále spadá do Poberounské soustavy, v oblasti Plzeňské pahorkatiny do celku Plaská pahorkatina a podcelku Kaznějovská vrchovina. V rámci okrsků se řešené území rozkládá na rozhraní Hornobřízské pahorkatiny na jihu a Dolnobělské vrchoviny na severu. Reliéf daného území protíná Nekmířský potok ve směru severozápad – jihovýchod a nadmořská výška zde stoupá přibližně od 470 do 509 m n. m. Nejvýše položený bod – Bukový vrch (509 m n. m.), se nachází v jihozápadní části správního území obce na hranicích katastru, naopak nejnižší nadmořskou výšku dosahuje koryto Nekmířského potoka (cca 470 m n. m.). Průměrná nadmořská výška je 485 m n. m. Z geologického hlediska jsou na území zastoupeny převážně horniny proterozoické assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním. Jsou to zejména břidlice, fylity, svory až pararuly. Tyto složky se nacházejí na západě zkoumaného území. Na jihozápadě se nachází menší území se zastoupením terciérních hornin (písky, jíly). Ve východní části území se nachází permokarbonské horniny, zejména pískovce, slepence a jílovce. Řešené území je součástí Plzeňského bioregionu 1.28, který spadá do hercynské podprovincie. Vegetační stupeň – dubobukový až bukový (kontinentální var.). Potenciální vegetace jsou minerálně chudší substráty s acidofilními druhy. Dle klimatického členění ČR se na území vyskytuje klimatický region MT11, který je charakterizován jako mírně teplé, mírně vlhké klima. Nejstudenějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -2 až -3 °C, nejteplejším měsícem je naopak červenec s průměrnou teplotou 17 – 18 °C. Roční úhrn srážek se pohubuje v průměru od 500 do 600 mm za rok. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50 až 60 a počet mrazových dnů je 110 – 130. Naopak počet letních dnů je 40 – 50 a dnů s teplotou vyšší než 10 °C je 140 – 160 za rok.

3

1.B.2. Historie území První zmínka o obci sahá k roku 1269. V obci nalezneme hospodářský dvůr – zčásti opevněný dvorec.

1.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

1.C.1

Obyvatelstvo podle věku – 2010

Věk

0-4 9 6,8%

5 - 14 17 12,8%

15 - 19 7 5,3%

20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 64 65 - 74 25 19 20 17 7 8 18,9% 14,3% 15,0% 12,8% 5,3% 6,0%

75 + nezj. 4 3,0%

Věková struktura obyvatel obce Kunějovice vykazuje relativně velký podíl dětské složky v letech 5 – 14 let. Silná je také produktivní skupina obyvatel, zejména ve věku 20 - 29 let. Relativně silné skupiny jsou také 30 – 39 let, 40 – 49 let a 50 – 59 let. Post-produktivní složka je relativně nízká.

4

1.C.2

Vzdělání

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – 2001

bez vzdělání

základní vč. neukončeného

vyučení a stř. odborné bez mat.

úplné střední s vyšší odborné maturitou a nástavbové

vysokoškolské

nezjištěné vzdělání

0 0,0%

36 28,4%

57 44,9%

7 5,5%

2 1,6%

0 0,0%

1 0,8%

Hodnoty grafu poukazují na výši vzdělání místních obyvatel. Ve většině případů jde o vyučené nebo absolventy středního odborného učeliště bez maturity. Četné zastoupení má zde základní vzdělání, včetně neukončeného. Vysokoškolské a vyšší odborné vzdělání je zde zastoupeno pouze individuálně a v malém měřítku je zastoupeno i úplné střední vzdělání s maturitou.

5

1.C.3

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity - 2001

.

ekonomická aktivita

zaměstnaní

nezaměstnaní

důchodci

žáci, studenti, učni

nezjištěno

70 55,1%

9 7,1%

27 21,3%

24 18,9%

0 0,0%

Z hlediska ekonomické aktivity je skupina ekonomicky aktivních početnější než ekonomicky neaktivních. Zaměstnaní tvoří více než polovinu ze všech obyvatel. Z ekonomicky neaktivních převládají důchodci.

6

1.C.4

Vyjíždějící obyvatelstvo do zaměstnání a škol – 2001

.

vyjíždějící

vyjíždějící do zaměstnání

57

v rámci obce

v rámci okresu

v rámci kraje

do jiného kraje

vyjíždějící do zam. denně mimo obec

Žáci vyjíždějící denně mimo obec

19

11

25

0

33

23

Dojížďka do zaměstnání je poměrně vysoká, většina místních obyvatel (přes 80% pracujících) vyjíždí do zaměstnání, zejména v rámci obce a kraje a skoro polovina z nich dojíždí do zaměstnání denně mimo obec. Téměř všichni žáci (96 %) dojíždějí za vzděláním do okolních obcí.

7

1.C.5

Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a počtu domů

.

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

260

270

235

223

236

227

251

197

212

179

129

120

127

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

40

40

43

43

43

40

46

44

45

46

35

38

49

Vývoj počtu obyvatel má klesající tendenci a kopíruje tak plošný trend menších obcí v ČR. Vývoj počtu domů naopak v posledních letech rostl. Svého maxima dosáhl počet domů v obci v roce 2001 a dá se předpokládat, že jejich počet i dále poroste.

8

1.C.6

Srovnání vývoje podle počtu obyvatel a počtu domů – Kunějovice a Nýřany

.

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

260

270

235

223

236

227

251

197

212

179

129

120

127

3176

5631

6622

7219

7230

7457

7600

5424

5871

6191

6419

7158

6913

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

40

40

43

43

43

40

46

44

45

46

35

38

49

232

407

452

482

530

547

822

1048

994

1052

1027

1134

1160

Z obou grafů je zřejmé, že pokud porovnáme vývoj počtu obyvatel i počtu domů mají Kunějovice na rozdíl od Nýřan téměř stagnující křivky. Nýřany počtem obyvatel i počtem domů stále narůstají. Velký negativní zlom nastal pouze mezi lety 1930 a 1950 vlivem odsunu německého obyvatelstva.

1.D

Urbanistická kompozice sídla Kunějovice Původní sídlo je radiálou s velkou hmotou dvorcového statku. Vazba na lánové plužiny není patrná. Dostavby směrovány zejména podél komunikace, bez jasné kompoziční vazby. 9

Sídlo Slatina je průmyslovým areálem s velkými objekty hmot.

1.E

Uspořádání krajiny

1.E.1

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků

Obec Kunějovice se dle geomorfologických jednotek ČR nachází v provincii České Vysočiny (neboli Český Masív), dále spadá do Poberounské soustavy, v oblasti Plzeňské pahorkatiny do celku Plaská pahorkatina a podcelku Kaznějovská vrchovina. V rámci okrsků se řešené území rozkládá na rozhraní Hornobřízské pahorkatiny na jihu a Dolnobělské vrchoviny na severu. Nejvyšší bod zkoumaného území Bukový Vrch má 509 m n. m. a nachází se v jihozápadní části správního území obce. Správní území obce Kunějovice disponuje velkým rozsahem zemědělské půdy (337 ha), která zabírá více než tři čtvrtiny zkoumaného území, z toho 90% tvoří orná půda. Lesní půdy zde tvoří 16,3 % (72 ha) a nachází se především na severu a západě katastru. Vodní plochy tvoří pouze 0,2 % plochy (1 ha) zkoumaného území a tvoří ji především rybník v Kunějovicích, ležící na Nekmířském potoce. Druhy pozemků v ha (rok 2010)

. Orná půda

Zahrada

Trvalý trav. porost

Lesní pozemek

Vodní plocha

Zastavěna plocha

Ostatní plocha

Ovocný sad

304

7

18

72

1

5

25

9

1.E.2 Vodní režim krajiny V řešeném území obce Kunějovice v okrese Plzeň - sever se nachází jen jediný vodní tok a několik drobných vodních nádrží. Jediný tok ve správním území – Nekmířský potok, pramení ve vedlejším správním obvodu obce Zahrádka. Potok protéká několika drobnými vodními nádržemi a tvoří levostranný přítok řeky Třemošná. 10

Jedinou významnější vodní plochou je rybník v Kunějovicích nacházející se v severozápadní části obce.

1.F Dopravní vazby 1.F.1

Silniční doprava

V oblasti se nachází neoznačené místní komunikace I. až III. třídy, spojující obec Kunějovice se sousedními obcemi.

1.F.2

Železniční doprava Řešeným územím neprochází žádná železniční trať.

1.F.3

Hromadná osobní doprava Je zabezpečována dopravním podnikem ČSAD autobusy Plzeň a.s.

11

2

Hodnoty území

2.A Civilizační hodnoty Za civilizační hodnoty lze považovat:  Areál Slatiny s infrastrukturou Doporučení zpracovatele: Potenciál infrastruktury neutlumit oslabením významu areálu

2.B

Kulturní hodnoty Za kulturní hodnoty lze považovat:  H1 Budova obecního úřadu Doporučení zpracovatele:

Plochy urbanisticky hodnotné ochránit přísnějšími podmínkami prostorového a funkčního využití v návrhu ÚP.

2.C

Přírodní hodnoty  

H2 niva Nekmířského potoka H3 rokle U Židovského hřbitova

Doporučení zpracovatele: Plochy přírodních hodnot uchovat v návrhu ÚP bez vymezování zastavitelných ploch a lépe provázat s trasováním biokoridorů a biocenter generelu ÚSES. Tyto plochy podpořit vymezením ploch přírodních, smíšených nezastavěného území.

Místo krajinného rázu Správní území obce je v zásadě tvořeno jedním krajinným celkem převážně zorněné půdy. Hluboká a úzká údolní niva Nekmířského potoka v severní části a zalesněné kopce na Slatinách částečně narušují kompoziční strukturu mírně zvlněné planiny.

12

3

Výsledky vyhodnocení pracovních map (statistický průmět)       

Byly Byly Byly Byly Byly Byly Byly

vymezeny vymezeny vymezeny vymezeny vymezeny vymezeny vymezeny

plochy plochy plochy plochy plochy plochy plochy

pro pro pro pro pro pro pro

bydlení v jižní části sídla, jednostranně podél přístupové komunikace rozšíření zemědělské výroby v západní části sídla nerušící výrobu ve východní části sídla, nad nivou oboustranně orientované bydlení v severní části bydlení ve východní části ukládání biologického odpadu v severní části katastru rekreaci v severní části katastru

Problematické záměry Byly vymezeny plochy pro bydlení v jižní části katastru



13

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT 4.A.1 Vodní režim Silné stránky  Trvale tekoucí vodoteč Slabé stránky  rychlý odtok vody ze svažitých pozemků  malý podíl lesních ploch  eroze zemědělské půdy  absence větších vodních ploch Příležitosti  maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou – dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování, zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření)  udržení kvality vodních zdrojů  podpora využívání ekologicky čistých energií – pro produkci biomasy využít ekologicky nestabilní plochy orné půdy jako jedno z opatření ke zmírnění odtoku vody z krajiny  obnova a ochrana drobných vodních toků – zpomalení odtoku a přirozené čištění vody  navržení a využití soustav vodních ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě Hrozby  pokračující vodní eroze při oddalování realizace účinných krajinných opatření  rizika povodní

4.A.2 Hygiena životního prostředí Silné stránky  malá sídelní hustota bydlení  přeložka komunikace III. třídy v dostatečné vzdálenosti od sídla Kunějovice  zdroje možných emisí a imisí v dostatečné vzdálenosti od sídla (Slatina) Slabé stránky  emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva  údolní postavění sídla (malé možnosti provětrávání)  velké nečleněné plochy orné půdy – zvýšená prašnost, absence „zelených filtrů“ – západ  neexistence čištění odpadní vody Příležitosti  využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn, větrná energie apod.)  revitalizace krajiny jako zdroje regenerace a předpoklad čistého životního prostředí

14

Hrozby  další používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií  zhoršující se kvalita vody z přírodních zdrojů

4.A.3 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky  velké bloky lesní půdy v západní části  údolní niva Kotmírovského potoka Slabé stránky  vodní a půdní eroze  neuspokojivá průchodnost krajiny  menší podíl zatravnění, zalesnění a vodních ploch Příležitosti  zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby)  zvyšování ekologické stability zemědělsky využívaných ploch (pěstování energetických plodin, zatravňování orné půdy, zalesňování)  realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu  obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny  využívání ekologicky čistých energií  vznik nových přírodních vodních ploch, využití soustav vod. ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě Hrozby  přetrvávající vodní a půdní eroze  emise ze zdrojů znečištění ovzduší  ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby

4.A.4 Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Silné stránky  vysoký podíl zemědělské půdy  funkční zemědělský areál Slabé stránky  znehodnocování pěstebních ploch půdními splachy  neuspokojivá průchodnost krajiny  menší podíl lesních ploch Příležitosti  možné využití vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství (pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých energií  rozvoj extenzívního způsobu hospodaření, vznik biofarem a s tím související nabídka pracovních příležitostí  obnova stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby)  možnost čerpání dotací na zalesňování lesních i nelesních ploch 15

Hrozby  přetrvávající záplavy a vodní eroze při nenaplňování účinných krajinných opatření  pokračující devastace nevyužívaných území, jejich přednostním zhodnocením

4.A.5 Veřejná, dopravní a technická infrastruktura Silné stránky  dobré možnosti dopravního napojení na regionální centrum Slabé stránky  fyzická absence ČOV  absence vybavenosti (škola, sportovní hala, obchod, apod.) Příležitosti  podpora cykloturistiky  dobudování kanalizace  možnost získání dotací na budování infrastruktury  vybudování další občanské vybavenosti Hrozby  menší atraktivita sídla z hlediska bydlení (nedostatečná veřejná infrastruktura)

4.A.6 Sociodemografické podmínky Silné stránky  dobré mezilidské vazby  Slatina jako zdroj pracovních příležitostí  Dostatek produktivní a předproduktivní složky obyvatel Slabé stránky  malá aktivita veřejnosti pro společenské akce  malé zázemí pro volnočasové aktivity  malá vzdělanost Příležitosti  udržení a rozmach mladé generace - zatraktivnění obce např. různými kulturními a společenskými akcemi, nabídkou parcel  rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport  podpora rozvoje služeb a drobného podnikání  nabídky kursů a školení pro zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel  rozšíření nabídky pracovních příležitostí v rámci zvyšování energetické soběstačnosti využíváním biomasy, solární energie Hrozby  možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností volnočasových aktivit, atd.)  nespokojenost se stavem veřejné infrastruktury, nepříznivá celospolečenská atmosféra

16

4.A.7 Bydlení Silné stránky  rychlá dostupnost významných center po silnici  možnost nabídky stavebních parcel  zaměstnanost zčásti v obci Slabé stránky  nedostatek sportovně rekreačních aktivit  nedostatečná vybavenost Příležitosti  rozmach penzionového bydlení  rozmach sportovně rekreačních aktivit  výstavba provozoven a dalších objektů k podnikání (dobrá dopravní dostupnost)  výstavba další občanské vybavenosti jako nabídky pro místní obyvatele  nabídky stavebních parcel Hrozby  odchod mladých rodin  stárnutí obyvatel, vylidňování obce

4.A.8 Rekreace Silné stránky  atraktivní krajinné zázemí  nabídky parcel k rekreačnímu bydlení Slabé stránky  nedostatek doplňkových služeb cestovního ruchu, rekreační potenciál je podceňován  není nabídka pro přechodné ubytování Příležitosti  atraktivita pro cestovní ruch  využití a podpora cykloturistiky  revitalizace krajiny, její zatraktivnění  obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny  uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch  rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport  využití potenciálu lepšího dopravního napojení železnice Hrozby  nevytvoření sportovně rekreačních aktivit pro mladé rodiny  nevytvoření nabídky pro přechodné ubytování

17

4.A.9 Hospodářské podmínky Silné stránky  dobré dopravní napojení  možnosti zaměstnání v obci  dostatek mladé a produktivní generace Slabé stránky  minimální rozsah služeb  nízká vzdělanost obyvatel Příležitosti  nabídka adekvátních ploch pro rozvoj drobného průmyslu a výroby, zacílení na určitý komoditní segment - konverze areálu ZD  hlubší využití cestovního ruchu (potenciál přírody, zajímavých sídel v okolí)  snížení energetické závislosti využíváním ekologicky čistých energií – produkcí a zpracováním biomasy paralelně řešit podporu příznivého stavu zaměstnanosti a využití části ploch zemědělské půdy Hrozby  možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, snadná dostupnost jiných pracovních center pro obyvatele  uspokojování ekonomických potřeb místních v jiných sídlech

4.B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území 4.B.1 Vztah Kunějovic a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území Počet obyvatel v obci dlouhodobě mírně klesá, nabídkou stavebních parcel se tento stav v posledních letech poněkud zmírnil. Obec disponuje nabídkou pracovních míst pro které však chybí dostatečná vybavenost ve formě doprovodných služeb. Plochy pro sport, rekreaci, možnosti rekreačního využití krajiny jsou dosti omezeny. Problematická je také ekologická stabilita krajiny. Výhodou obce je však její vazba na jižně položené Všeruby a zejména Plzeň zajišťuje poměrně dobrou dostupnost v rámci vyjížděk za službami a do zaměstnání.

4.B.2 Závěrečná SWOT analýza 4.B.2.a Charakteristika Kunějovic – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet Silné stránky  dobré dopravní vazby na větší sídla  možnosti ploch pro zástavbu  pozitivní demografická skladba  částečná nabídka zaměstnanosti v místě 4.B.2.b Charakteristika Kunějovic – co je potřeba zlepšovat, řešit Slabé stránky  nízká vzdělanost 18

 

nedostatečná vybavenost degradovaná krajina zemědělskou činností

4.B.2.c Šance Kunějovic Příležitosti  rozvoj cestovního ruchu  aktivity pro mladou generaci  využití řady objektů pro sezónní ubytování a volnočasové aktivity komerčního charakteru  nabídky stavebních parcel  revitalizace krajiny, eliminace negativních přírodních vlivů, stabilizace jejích ekologických funkcí a její zatraktivnění (omezení vodní a půdní eroze - zalesňování vytipovaných ploch, obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny  zvýšení energetické soběstačnosti - využívání ekologicky čistých energií (využití části zemědělských ploch pro pěstování biomasy s vedlejším efektem rozšíření nabídky pracovních příležitostí a rozšíření s efektivnějším využitím stávajících areálů zemědělské výroby  uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch 4.B.2.d Rizika Kunějovic Hrozby  odchod mladých lidí jinam  chátrání a opuštění stavebního fondu  splachy orné půdy, narušení ekologické stability  nedostatek volnočasových aktivit pro mladé

19

5

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

5.A Priority Kunějovic v územně plánovací činnosti Vymezení ploch pro bydlení Podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace:  návrh ploch pro sport a rekreaci - vymezení takových podmínek využití, které nebudou bránit ubytovací činnosti Řešení postupné revitalizace krajiny:  ochrana přírody a krajiny  obnova ekologické rozmanitosti krajiny (obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů apod.)  návrh protierozních a protipovodňových opatření (obnova přírodních toků, rozčlenění velkých lánů polí, nové plochy trv. travních porostů, krajinné zeleně, plochy k zalesnění)  návrh nových vodních ploch, zdrží, mokřadů, suchých poldrů  zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě

5.B

Problémy k řešení obce Kunějovice 1. plochy pro výrobu a podnikání včetně ploch transformačních  možnost nerušící výrobní funkce i na plochách pro bydlení  prověřit plochy pro zemědělskou výrobu v západní části, kde stávající areál potřebuje další zázemí  prověřit plochy pro nerušící výrobu ve východní části od sídla, kde stávající areál potřebuje další zázemí 2. plochy pro bydlení  prověřit plochy pro veřejné zeleně (pro  prověřit plochy pro  prověřit plochy pro

zástavbu zejména v jižní části sídla Kunějovice s dostatečnou nabídkou ploch umístění hřiště, apod.) zástavbu zejména v severní části nad sídlem a to pro oboustranné bydlení bydlení v jižní části katastru

3. revitalizace krajiny, protipovodňová opatření  řešit opatření k obnově ekologické rozmanitosti krajiny  řešit opatření v krajině ke snížení rychlého odtoku vody z území a omezit rizika povodní  vymezit plochy vodní pro posílení ekologické stability 4. ochrana ZPF  řešit střet s ochranou ZPF u rozvojových ploch na půdách v I. třídě ochrany 5. jiné  vymezit trasy a plochy pro vodovodní a kanalizační přivaděč, prověřit možnost odkanalizování do ČOV obce Nekmíř

20

6

Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy

Zpracovatel na základě územně analytických podkladů, s přihlédnutím především k výsledkům Rozboru udržitelného rozvoje území a vyhodnocení názorů veřejnosti, upozorňuje na problémy, které nelze bezprostředně řešit nástroji územního plánování. V rámci územně plánovací činnosti lze pouze připravit podmínky pro ta řešení, která mají územní průmět. Doporučujeme: 

navrhnout scénáře vytváření podmínek pro: o podporu podnikání směrem k profilované výrobě (specifické nabídce, přesahující regionální vazby) o zvýšení kvalitativních ukazatelů místní nabídky vzdělanosti (knihovna) o zvýšení informační gramotnosti obyvatel (například podpora internetu)



pro posílení turistiky a cestovního ruchu: o podporovat cykloturistiku a turistiku - zajistit instalace informačních systémů a zlepšit tak celkovou propagaci území o iniciovat vznik turistické ubytovny, penzionu o podpořit dotační politikou vznik sportovně rekreačních ploch, cyklostezky a stezky pro pěší o iniciovat výstavbu objektů a ploch občanské vybavenosti



pro optimalizaci vodního režimu krajiny: o řešit znečištění povrchových vod dotažením odkanalizování území o posílit retenci území novými vodními plochami o dotačně podpořit výsadbu protierozních pásů



pro snížení energetické závislosti obce: o zvážit možnost centrálního vytápění s využitím fytopaliva vyprodukovaného na okolních zemědělských pozemcích a zpracovaných např. s využitím chátrajících zemědělských farem, s vedlejšími efekty v podobě udržované krajiny a vzniku nových pracovních příležitostí

21