DRAŽICE PRŮZKUMY A ROZBORY. Atelier KA21

DRAŽICE

PRŮZKUMY A ROZBORY Atelier KA21 ved. projektant, ved. zakázky : Ing. Arch. Alena Kalinová projektant, autor koncepce a zpracování : Ing. Arch. Jan Kolář spolupráce : Jana Pavlíková Září 2008

Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

1

SEZNAM ZKRATEK : AČR armáda České republiky AOPKČR agentura ochrany přírody a krajiny České republiky BP bezpečnostní pásmo BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka ČSÚ Český statistický úřad ČOV čistírna odpadních vod DI dopravní infrastruktura DO dotčený orgán DOK dálkový optický kabel EVL evropsky významná lokalita hlavní půdní jednotka HPJ CHKO chráněná krajinná oblast JZD jednotné zemědělské družstvo IP interakční prvek KÚ JČK krajský úřad jihočeského kraje LBC lokální biocentrum LBK lokální biokoridor MHD městská hromadná doprava NN nízké napětí NSZ nový Stavební zákon, v platném znění OP ochranné pásmo obec s rozšířenou působností ORP OÚ okresní úřad OŽP odbor životního prostředí PP přírodní památka PR přírodní rezervace PRVKUK program rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje RBC regionální biocentrum RBK regionální biokoridor RD rodinný dům RIS regionální informační systém RR radioreléová RS regulační stanice ŘÚ řešené území STG skupina typů geobiocénů STL středotlak SZ stavební zákon TI technická inrastrukura TS trafostanice TTP trvalý trávní porost US urbanistická studie ÚP územní plán ÚPN SÚ územní plán sídelního útvaru ÚŘ územní řízení ÚSES územní systém ekologické stability ÚSKP ústřední seznam kulturních památek VDJ vodojem VPS veřejně prospěšná stavba VN vysoké napětí VPS veřejně prospěšná stavba VTL vysokotlak VÚC velký územní celek ZD zemědělské družstvo ZCHÚP zvláště chráněné území přírody


2

ZP ZPF ZÚ ŽP

zdroje :

zastavitelná plocha zemědělský půdní fond zastavěné území životní prostředí

Archiv okresního úřadu Tábor Urbanistická studie Dražice (ASKA – Ing. arch. Jan Stach, 1999) Chráněná území ČR- publikace ČSÚ PRVKUK Vyjádření a sdělení DO AOPK ČR (www.ochranaprirody.cz) RIS (www.risy.cz) Prameny obce, konzultace Prameny autora, průzkum území

OBSAH :

Preambule

str. 8

1

Důvody pro pořízení ÚP a stanovení hlavních cílů řešení

str. 9

1.A

Důvody pro pořízení ÚP

str. 9

1.B

Hlavní cíle rozvoje území

str. 9

2

Základní okruhy informací o území

str. 10

2.A

Vymezení a základní charakteristiky řešeného území

str. 10

2.B

Biogeografie a historie území

str. 10

2.B.1 2.B.2 2.B.2.a 2.B.2.b 2.B.2.c

Přírodní podmínky Historie území Vznik Dražic Historické souvislosti Památky

str. str. str. str. str.

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

str. 14

2.C.1 2.C.2 2.C.3 2.C.4 2.C.4.a 2.C.4.b 2.C.5

Obyvatelstvo podle věku – 2001 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – 2001 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity – 2001 Porovnání vývoje podle počtu domů a podle počtu obyvatel Porovnání vývoje podle počtu domů v sídle Dražice Porovnání vývoje podle počtu obyvatel v sídle Dražice Srovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů – Dražice a Tábor

str. str. str. str. str. str. str.

______________________________________________________________

______________________________________________________________


10 11 11 11-12 13

14 15 16 17 17 17 18-19

3

2.D

Urbanistická kompozice

str. 20

2.D.1 2.D.2 2.D.3 2.D.3.a 2.D.3.b

Urbanistická kompozice sídla Dražice Urbanistická kompozice sídla Meziříčí Lokality individuální rekreace – fenomén územní zahrádkové kolonie Zahrádkové kolonie Zástavba podél řeky


2.E

Uspořádání krajiny

str. 24

2.E.1 2.E.2 2.E.3

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Přírodní památky, hodnotná přírodní území Vodní režim krajiny

str. 24-25 str. 26 str. 27

2.F

Dopravní vazby

str. 27

20-22 22 22 23 23

2.F.1 Silniční doprava str. 27 str. 28 2.F.2 Uliční síť 2.F.3 Hromadná osobní doprava str. 28 ______________________________________________________________

3

Územně analytické podklady

str. 29

3.A

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

str. 29

3.A.1 3.A.2 3.A.3 3.A.4 3.A.5 3.A.6 3.A.7 3.A.8 3.A.9 3.A.10 3.A.11 3.A.12 3.A.13 3.A.14 3.A.15 3.A.16 3.A.17 3.A.18 3.A.19 3.A.20 3.A.21 3.A.22 3.A.23 3.A.24 3.A.25 3.A.26 3.A.27

Zastavěné území Plochy výroby Plochy občanského vybavení Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Památková rezervace vč. OP Památková zóna vč. OP Krajinná památková zóna Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Památka UNESCO vč. OP Urbanistické hodnoty Region lidové architektury Historicky významná stavba, soubor Architektonicky cenná stavba, soubor Významná stavební dominanta Území s archeologickými nálezy Oblast krajinného rázu Místo krajinného rázu Místo významné události Významný vyhlídkový bod Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou Přechodně chráněná plocha Národní park vč. zón a OP Chráněná krajinná oblast vč. zón Národní přírodní rezervace vč. OP


str. 29 str. 29 str. 30-31 str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

31 31 31 31 31 31-32 32 32 32 32 33 33 33 33 34 35 35 35-36

str. 36 str. str. str. str. str.

36 36 36 36 36

4

3.A.28 3.A.29 3.A.30 3.A.31 3.A.32 3.A.33 3.A.34 3.A.35 3.A.36 3.A.37 3.A.38 3.A.39 3.A.40 3.A.41 3.A.42 3.A.43 3.A.44 3.A.45 3.A.46 3.A.47 3.A.48 3.A.49 3.A.50 3.A.51 3.A.52 3.A.53 3.A.54 3.A.55 3.A.56 3.A.57 3.A.58 3.A.59 3.A.60 3.A.61 3.A.62 3.A.63 3.A.64 3.A.65 3.A.66 3.A.67 3.A.68 3.A.69 3.A.70 3.A.71 3.A.72 3.A.73 3.A.74 3.A.75 3.A.76 3.A.77 3.A.78

Přírodní rezervace vč. OP Národní přírodní památka vč. OP Přírodní park Přírodní památka vč. OP Památný strom vč. OP Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA – ptačí oblast Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Lesy ochranné Les zvláštního určení Lesy hospodářské Vzdálenost 50 m od okraje lesa Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice biochor (biogeografické členění řešeného území) Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP Chráněná oblast přirozené akumulace vod Zranitelná oblast Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodní nádrž Povodí vodního toku, rozvodnice Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Území určené k rozlivům povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území a území jiných geologických rizik Staré důlní dílo Staré zátěže území a kontaminované plochy Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odval, výsypka, odkaliště, halda Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Vodovodní síť vč. OP Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Síť kanalizačních stok vč. OP Výrobna elektřiny vč. OP Elektrická stanice vč. OP Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Technologický objekt zásobování plynem vč. OP Vedení plynovodu vč. BP Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP Ropovod vč. OP Produktovod vč. OP


str. str. str. str. str. str. str. str.

37 37 37 37 37 38 38-39 39

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

39 39 39 39 40 40-41 41 41 42 42 42 42 42 42 42 43 43 43 43 43 43 43 43 44 44 44 44 44 44 45 45 45 45 45-46 46 47 47 47 48 48 48 48 48

5

3.A.79 3.A.80 3.A.81 3.A.82 3.A.83 3.A.84

Technologický objekt zásobování teplem vč. OP Teplovod vč. OP Elektronické komunikační zařízení vč. OP Komunikační vedení vč. OP Jaderné zařízení Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 3.A.85 Skládka vč. OP 3.A.86 Spalovna vč. OP 3.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP 3.A.88 Dálnice vč. OP 3.A.89 Rychlostní silnice vč. OP 3.A.90 Silnice I. třídy vč. OP 3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP 3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP 3.A.93 Místní a účelové komunikace 3.A.94 Železniční dráha celostátní vč. OP 3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP 3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati 3.A.97 Vlečka vč. OP 3.A.98 Lanová dráha vč. OP 3.A.99 Speciální dráha vč. OP 3.A.100 Tramvajová dráha vč. OP 3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP 3.A.102 Letiště vč. OP 3.A.103 Letecká stavba vč. OP 3.A.104 Vodní cesta 3.A.105 Hraniční přechod 3.A.106 Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklostezky 3.A.106.b Turistické stezky 3.A.107 Objekt důležitý pro obranu státu vč. OP 3.A.108 Vojenský újezd 3.A.109 Vymezené zóny havarijního plánování 3.A.110 Objekt civilní ochrany 3.A.111 Objekt požární ochrany 3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR 3.A.113 OP hřbitova, krematoria 3.A.114 Jiná OP 3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství 3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 3.A.117 Zastavitelná plocha 3.A.118 Jiné záměry 3.A.119 Další dostupné informace hospodaření obce


48 48 48 49 49

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

49 49 50 50 50 50 50 50 50 51 51 51 51 51 51 51 52 52 52 52 52 52 52 52 53 53 54 54 54 54 54 54 54 55 55 55 56 56 57

3.B.1 3.B.1.a 3.B.1.b 3.B.2

str. str. str. str.

63 63 63 64-65

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti, zastupitelů

Výsledky vyhodnocení pracovních map (statistický průmět) Podněty veřejnosti Podněty zástupců veřejnosti Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou


str. 63

6

______________________________________________________________

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

str. 66

4.A

4.A.1 4.A.2 4.A.3 4.A.4 4.A.5 4.A.6 4.A.7 4.A.8 4.A.9 4.A.10

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT

Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

str. 66

4.B

Závěr rozboru udržitelného rozvoje území

str. 74

4.B.1 4.B.2 4.B.3 4.B.3.a

Vztah Dražicka a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území Vlastní území Dražicka z pohledu udržitelného rozvoje území Závěrečná SWOT analýza Charakteristika Dražicka – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky)

str. 74 str. 74 str. 75

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

66 66 67 67 68 69 70 71 71-72 73

str. 75

4.B.3.b Charakteristika Dražicka – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) str. 75 str. 75-76 4.B.3.c Šance Dražicka (příležitosti) str. 77 4.B.3.d Rizika Dražicka (hrozby) ______________________________________________________________

5.

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

str. 78

5.A

Priority Dražicka v územně plánovací činnosti

str. 78

5.B

Problémy k řešení na území jednotlivých sídel Dražicka

str. 78

5.B.1 5.B.2 5.B.2.a 5.B.2.b

Základní okruhy problémů Konkrétní problémy, uváděné pro jiné lokality k řešení v ÚP Dražice Obec Dražice – ZÚ a okolí Krajina – nezastavěné území

str. str. str. str.

78 79 79 80-81

_____________________________________________________________

6.

Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy


str. 82

7

Preambule Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky. Průzkumy a rozbory obce Dražice (dále jen průzkumy a rozbory) v rozsahu územně analytických podkladů (§185, odst. 3 nového stavebního zákona, v platném znění) jsou podle ustanovení §11, odst.1 vyhl. 500/2006 Sb. O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, podkladem pro zadání územního plánu Dražice (dále jen územní plán). Průzkumy a rozbory byly zpracovány zpracovatelem územního plánu na základě dat Archivu okresního úřadu Tábor, Urbanistické studie Dražice, údajů českého statistického úřadu, pramenů obce, pramenů zpracovatele (vlastní průzkum území), PRVKUK, vyjádření a podkladů DOSS, správců a vlastníků sítí technické infrastruktury, názorů veřejnosti. Územní plán bude zpracován v souladu s novým stavebním zákonem, v platném znění a podle vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., v platném znění (dále jen prováděcí vyhlášky). Zpracovatelem návrhu, resp. (pokud v zadání bude uplatněn požadavek) i konceptu územního plánu byl vybrán atelier Ka 21 Tábor, zodpovědným projektantem bude Ing. arch. Alena Kalinová, autorizovaný architekt, člen České komory architektů.


8

1

Důvody pro pořízení ÚP a stanovení hlavních cílů řešení

1.A

Důvody pro pořízení ÚP

 Obecné cíle a úkoly územního plánování stanoví NSZ a jeho prováděcí vyhlášky, v platném znění.  Obec Dražice nemá územní plán. Rozvoj obce probíhá od r. 1999 v souladu s urbanistickou studií (US Dražice, Aska – architektonické studio, Ing. arch. Jan Stach, 1999), která však nemá platnost územního plánu a řeší pouze intravilán obce a navazující zastavitelné území, nikoli celé správní území.  Potřeba komplexního řešení celého správního území, včetně krajinných opatření.

1.B

Hlavní cíle rozvoje území

Nový ÚP si klade za cíl v souladu s podmínkami udržitelného rozvoje území řešit střety zájmů a problémů v území, stanovit podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot, zhodnotit stávající využití ploch a vytipovat nové plochy pro zástavbu, vymezit zastavitelné území obce, upřesnit zásady uspořádání veřejné infrastruktury, do řešení promítnout opatření na ekologickou stabilizaci krajiny vč. ÚSES, limity využití území, vymezit plochy přestavby, plochy VPS a plochy pro asanace.


9

2

Základní okruhy informací o území

2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území Obec Dražice leží 6 km západně od města Tábor, obcí prochází silnice I/19 - hlavní silniční tah Tábor – Písek/Milevsko. Rozsah území řešeného ÚP obce Dražice je dán správním územím obce, které tvoří katastr obce Dražice o celkové rozloze 12,96 km2 (1296 ha). Celkový počet trvale hlášených obyvatel k roku 2001 je 678, dle údajů k 1.1. 2008 je to již 763 obyvatel. K roku 2001 je podle čísel popisných v Dražicích 227 domů (jedná se o RD, bytové a nebytové domy).

2.B

Biogeografie a historie území

2.B.1

Přírodní podmínky

Klimatické podmínky Podle klimatické rajonizace ČR patří území do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku, který je charakteristický normální, popř. krátkým mírným létem a normálně dlouhou mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 7 do 7.5°C, průměrný roční úhrn srážek 600 mm. Srážkově nejbohatší j červenec (85mm), nejchudší únor (29mm). V relativní četnosti jednotlivých směrů větru převládá západní proudění. Geografie ŘÚ je součástí geomorfologického celku Táborská pahorkatina, podcelku Soběslavská pahorkatina, okrsku Malšická pahorkatina. Nadmořská výška kolísá od 375 do 500 m n.m. Z jihu je krajinný prostor uzavřen hlubokým údolím řeky Lužnice. Krajina je rozbrázděna četnými údolími potoků, ústících ze severu do Lužnice. Každý z nich má řadu drobnějších bočních přítoků, měkce modelujících okolní terén. Vyvýšené náhorní partie jsou v severní a střední části odlesněny, v jihozápadní části se rozprostírá rozsáhlý lesní porost. Biografie ŘÚ se nachází v Bechyňském bioregionu. Pro bioregion je charakteristický chudý kyselý substrát. Typická jsou hluboce zaříznutá údolí. Podle geobotanické rekonstrukce vegetace má v ŘÚ přirozené předpoklady společenstvo kyselých doubrav třídy Quercetea robori - petraea, na chudém substrátu zvýšené paroviny. Vodní toky byly doprovázeny liniemi luhů a olšin tříd Salicetea purpureae, Alnetea glutinosae a Querco – Fagetea. Fauna bioregionu je reprezentována ochuzenými a silně pozměněnými živočišnými


10

společenstvy hercynského původu, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Významnějším prvkem je fauna údolí Lužnice – viz kap. 3.A.34. Přítoky Lužnice náleží pstruhovému pásmu s místním výskytem raka kamenáče. 2.B.2. Historie území 2.B.2.a Vznik Dražic Vznik Dražic není možno přesně datovat. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1352, kdy je uváděna jako majetek rožmberského panství příběnického. Žádné doklady se nezachovaly ani k určení stáří hradu Dražice. Stejně tak se nedochovaly žádné doklady o vzhledu osady. 2.B.2.b Historické souvislosti První zprávy o Dražicích Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1352, kdy je uváděna jako majetek rožmberského panství příběnického. Od kdy Dražice patřily k městu Táboru, není zjištěno. V květnu a v červnu rou 1420 Oldřich z Rožmberka, pán na Příběnicích, obléhal Hradiště hory Tábor a byl koncem června zahnán a jeho statky byly pleněny a pustošeny a s nimi také hrad a kostel Dražický. Roku 1421 byli Adamité z Dražic Tábority jímáni a pak u Klokot upáleni. Dne 2. února 1432 se Táborští s Oldřichem z Rožmberka domluvili, že nemá opravovat vypálené tvrze a zbořené hrady, zůstal zbořený i zdejší hrad. Listem ze září 1469 dal král Jiří z Poděbrad v zástavu Táboru statky, a dědictví po Petrovi řečeném z Růže a z Tábora a Kateřině, jeho dceři, díl Dražic. Když v Praze v roce 1541 shořely staré zemské desky, vepsali si Táborští do nových desek mezi jinými ad 4 : Dědictví Dražice, tvrz pustou, dvůr poplužní s poplužím, ves celou. Tehdy bylo v Dražicích 18 osedlých, 15 lánů rolí, pak zde byl panský dvůr, mající 2 ½ lánu rolí, jenž byl rozdělen mezi dražické sousedy. Hrad Dražice Hrad Dražice stával za nynějším kostelem, kde nyní stojí chalupy čp. 26 a 27. Jsou zde dosud znát zbytky starých zákopů a hradní věže. V čísle 26 se nachází hluboký sklep vytesaný ve skále, pravděpodobně se jedná o sklep hradní. Třicetiletá válka Třicetiletá válka zanechala v celých Čechách strašlivou zkázu. Nejinak tomu bylo na Táborsku. Krajem několikrát prošla vojska. Nejhůře bylo v době, kdy císařské vojsko po bitvě na Bílé hoře oblehlo Tábor (1620). Vojsku velel císařský generál Marradas. Po bitvě bělohorské byla záhuba dovršena tím, že veškeré statky byly zkonfiskovány, mezi nimi Dražice, které byly spravovány císařskými rychtáři. Za tu dobu byly zdrancovány a vyloupeny, takže rolníci nemohli ani obdělat a zasít půdu.


11

Dne 8.února 1629 byly Táboru zpustošené Dražice vráceny Ferdinandem II.. Měly 7 osedlých a spálenou krčmu. Vytvoření farnosti Do roku 1786 patřily všechny vesnice panství pro nedostatek duchovenstva k táborskému děkanství. V roce 1786 byl kostel povýšen na lokalii. V roce 1856 byl kostel ustanoven jako farní. Škola O škole činí se zmínka v roce 1786, kdy v Dražicích zřízena lokalie a městu Táboru propůjčeno právo na tuto lokalii. Škola byla v kostelní chalupě, nyní zvané u „Školských“ č.p. 24 a učitelem byl Václav Šindelář. 20. července 1808 započato se stavbou nynější školy, ovšem jen přízemní, stavba byla dokončena roku 1825 a obsahovala byt učitele, kabinet a vedle něho pokoj. Nová škola Roku 1829 žádal nový učitel o zřízení druhé třídy a zárověň o stavbu druhého podlaží. Stavba byla započata až roku 1844 a dokončena roku 1845. Protože počet dětí stoupl nad 300 došlo 1. listopadu 1882 nařízení o rozšíření školy a to o jednu třídu. Otevření třetí třídy bylo dne 1. ledna 1884. I. světová válka Život prostých lidí se za války podstatně zhoršil. Bylo zavedeno řízené hospodářství a přídělový systém. Na lístky byl chléb, maso, cukr, kuřivo aj. Byl nedostatek paliva a svítiva, běžné životní potřeby se musely kupovat pod rukou za uměle vyhnané ceny. Za tohoto stavu bohatli řetězoví obchodníci (lidově zvaní keťasové), zatímco rodiny odkázané na nákup se ožebračovaly. Za vojenské asistence bylo rekvírováno obilí, dobytek, koně, kovy. Těžký život byl pak na konci války ztížen i zhoubnou nemocí, tzv. španělskou chřipkou, která nemilosrdně kosila podvyživené obyvatele. Nový hřbitov Roku 1925 nařídila okresní správa politická v Táboře v důsledku zemské správy politické v Praze pro naprostý nedostatek místa a jiné závady uzavření hřbitova u kostela v Dražicích. Poněvadž patronát v Táboře se zřekl stavby hřbitova a konsistoř nedala souhlasu ke stavbě obecního hřbitova na zádušním poli, usnesly se spojené obce Dražice, Drhovice a Meziříčí vystavět společný obecní hřbitov na poli pp.Jos.Mrázka z Meziříčí a Jana Fary z Drhovic při státní silnici a u cesty vedoucí z této silnice do Boru, takže bude hřbitov asi ve středu jmenovaných obcí. Místo bylo schváleno. První práce začaly dne 21. dubna 1926 kopáním základů. Vyzdívání základů začalo 10. května.


12

2.B.2.c Památky Kostel svatého Jana Křtitele Kdy byl postaven kostel v Dražicích, nelze přesně zjistit. Presbytář byl vystavěn Pány z Ústí, poukazují na to okna s trojlistou růží. Možná byl vystavěn spolu s hradem jako hradní kaple. Chrámová loď je postavena z materiálu rozbořeného hradu. Farní chrám se připomíná roku 1350, plebania roku 1359. Fara Dne 2. června 1787 se začala stavět farní budova a 20. prosince 1787 byla dokončena. Pozemek pro faru byl zakoupen od Dražického kostela. Nejprve byla postavena jen část nynější fary, ostatní bylo dostaveno později. Druhý lokalista založil na kostelním pozemku farskou zahradu a hospodářské stavení. Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého na západní straně návsi u rybníka Byla roku 1787 postavena na hrázi návesního rybníka. Až do roku 1925 se u kapličky konávaly svatojanské pobožnosti.


13

kulturními společenskými a sportovními aktivitami. Tím dosáhne udržení vyrovnaného potenciálu jednotlivých věkových skupin. Dále je aktuální uspokojení existenciálních potřeb nastupující poměrně početné skupiny obyvatel v poproduktivním věku, řešitelné např. výstavbou domu s pečovatelskou službou.

2.C.2

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (rok 2001) 225

Bez vzdělání základní a neukončené základní

200 175

vyuč.a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové

150

počet obyvatel

125 100 75

vysokoškolské nezjištěné

50 25 0

vzdělání

Vzdělání Bez vzdělání Základní i neukončené Vyučení a SOU bez maturity Úplné střední vzdělání s maturitou VOŠ a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné vzdělání

ŘÚ Počet obyvatel 1 107 217 170 16 30 2

% 0,1 15,8 32,1 25,1 2,4 4,4 0,3

ČR (2001) %

8,7

V obci je malé procentní zastoupení kvalifikovaných sil a mírně podprůměrné je i procento vysoce kvalifikovaných pracovních sil s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Tento trend může mít za následek odliv schopných mozků mimo region, současné nabídky zaměstnání jsou určeny převážně pro kvalifikované manuální pracovní síly a služby s menší přidanou hodnotou. Je potřeba vytvářet podmínky pro uplatnění mladých kvalifikovaných lidí v obci.


15

2.C.3

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (rok 2001) 350 325

zaměstnaní nezaměstnaní nepracující důchodci žáci, studenti, učni nezjištěná ekonomická aktivita

počet obyvatel

300 275 250 225 200 175 150 125 100 75 50 25 0

ekonomická aktivita

Ekonomická aktivita Počet obyvatel % Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) 336 49,6 Nezaměstnaní 13 1,9 Nepracující důchodci 128 18,9 Žáci, studenti, učni 130 19,2 Nezjištěná ekonomická aktivita 0 0,0

Hodnoty korespondují s podílem věkových skupin na celkovém počtu obyvatel. Vyrovnaná bilance skupin v před a poproduktivním věku zajišťuje dobré předpoklady i pro dlouhodobě udržitelnou ekonomickou stabilitu území. V obci byla v r. 2001 pouze 2% nezaměstnanost (dle údajů z r. 2006 to bylo 5,7%). Vzhledem k vysoké vyjížďce za prací (přes 50%) je vhodné vytvářet předpoklady pro vznik nových pracovních příležitostí v obci, zejména pro uplatnění mladší generace v oblasti služeb a terciální sféry.


16

2.C.4

Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel

2.C.4.a Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel v sídle Dražice

počet domů

Vývoj podle počtu domů - Dražice 230 220 210 200 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 1860

Rok Počet domů

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 84

111

118

127

130

130

135

172

127

124

142

194

227

Vývoj podle počtu obyvatel - Dražice 950 900

počet obyvatel

850 800 750 700 650 600 550 500 450 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 694

854

932

869

772

755

724

561

514

474

501

570

678

Vývoj počtu domů měl růstovou tendenci až do poloviny 20. století. Od roku 1950 započal počet domů klesat, až v roce 1970 nastal obrat díky výstavbě, která pokračuje až do Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

17

dnešní doby. Ve stejném roce začal rovněž stoupat počet obyvatel, patrně v důsledku populační exploze 70. let, a tento trend se udržuje až do současnosti. Celkově má sídlo mírný růstový potenciál co do výstavby domů a i hladina počtu obyvatel se do budoucna jeví jako vyrovnaná. V Dražicích bydlelo k roku 2001 ve 227 domech 678 obyvatel.

2.C.5 Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel – Dražice a Tábor

počet obyvatel

Porovnání vývoje obyvatel - Dražice a Tábor 40000 38000 36000 34000 32000 30000 28000 26000 24000 22000 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

Dražice Tábor

186 0

Rok Dražice Tábor

187 0

188 0

189 0

190 0

191 0

192 0

193 0

194 0

195 0

196 0

197 0

198 0

199 0

200 0

201 0

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 694

854

932

869

772

755

724

561

514

474

501

570

678

10339 11251 12652 15155 17495 18204 19425 23696 24528 27181 31867 36342 36557

Dá se říci, že vývoj počtu obyvatel Dražic od 70. let minulého století kopíruje nárůst v okresním městě. To jen potvrzuje funkci sídla jako satelitu Tábora, kterou mu lze do jisté míry přisoudit vzhledem k jeho blízkosti, dobré dostupnosti a relativně straktivnímu krajinnému zázemí.


18

Růst počtu domů - Dražice a Tábor 4500 4200 3900

počet domů

3600 3300 3000 2700 2400 2100 1800 1500 1200

Dražice Tábor

900 600 300 0 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Dražice

84

111

118

127

130

130

135

172

127

124

142

194

227

Tábor

936

1013 1106 1301 1664 1857 2469 3222 3234 3484 3708 4279 4453

Počet domů v Táboře roste a i do budoucna bude růstový. Pro Dražice se dá předpokládat obdobný vývoj, i když v daleko menší míře.

Závěr : Z hlediska věkové skladby, vzdělání a ekonomické aktivity nevykazuje obec výrazné diference vůči českému průměru a kopíruje celostátní ukazatele. Obec bude výhledově muset řešit otázky bydlení spojeného s péčí o starší občany. Důležité bude nabídnout možnosti kvalifikovaného zaměstnání v oblasti segmentu výroby a služeb. Aby se význam sídla časem neomezil pouze na atraktivní obytný satelit blízkého okresního města, je třeba cíleně vytvářet příznivé podmínky pro usazení i uplatnění kvalifikovaných perspektivních lidí v místě. Do budoucna je to příslib živoucí místní komunity a kontinuity společenského života.


19

2.D

Urbanistická kompozice

2.D.1

Urbanistická kompozice sídla Dražice

Urbanistická kompozice sídla je do značné míry formována terénní konfigurací. Osada vznikla při historické cestě překonávající Vlásenický potok. Původní brod patrně v dobách vrcholného středověku strážil hrad vystavěný na blízkém návrší. Nejstarší osídlení se odehrávalo právě v prostoru tohoto návrší. Původní sídlo Situaci z 1. poloviny 19. století zachycuje mapa stabilního katastru, pořízená v rámci tereziánského mapování kolem roku 1830. Původní lánová vesnice s návsí ve tvaru protáhlého obdélníku se rozvinula poněkud dále východně od potoka a návrší. Návsí probíhala ve směru východ - západ cesta do Tábora (dnešní silnice I/19). Náves byla na svém západním okraji zakončena rybníkem (na místě je dnes park), od jehož hráze již terén spolu s cestou klesal k potoku. Kolem návsi byly soustředěny velkoryse dimenzované dvorcové usedlosti, jejich konfigurace je dodnes dobře dochovaná. Z návsi vybíhaly kolmo na východo - západní osu polní a spojovací cesty do sousedních obcí. Postavení domů vzhledem k návesnímu prostoru není jednotné, hojně se vyskytuje jak štítová, tak okapová orientace. Enklávy hodnotné svou urbanistickou kompozicí i architektonickým detailem jsou dodnes patrné na jižní i severní straně návsi, kde některé díky své vyvýšené poloze ve svahu, podpořené kamenným soklem, a dochovanými branami s rampovými vjezdy vytvářejí impozantní lokální dominanty. Domy jsou jednopodlažní, se sedlovou střechou. V prostoru návsi celkově převažuje částečně či zcela dochovaná původní dvorcová zástavba. Centrální část návsi je částečně zastavěná drobnější domkářskou zástavbou. Záhumenní partie v severní, zejména ale v jižní a jihovýchodní části sídla dodnes dochovány, nezastavěné, s vysokým podílem vzrostlé zeleně, struktura je však obtížněji čitelná v důsledku prostorového splývání s těsně navazující mladší zástavbou. Centrum obce působí spíše rozpačitě a nepřehledně, díky částečnému zaplnění prostoru zástavbou a nekoncepční zelení a v neposlední řadě nevhodným stavebním zásahům z poslední doby. Západně od návsi se sporadicky odvíjela drobnější zástavba podél cesty stoupající na návrší s gotickým kostelem sv. Jana Křtitele umístěným excentricky na místě někdejšího hradu. Kostel tvoří dominantu sídla zejména z dálkových pohledů, sídlu propůjčuje typickou malebnou siluetu vygradovanou věží kostela vyčnívající z okolní vzrostlé zeleně. Z hlediska místního je coby dominanta patrný při pohledech od západu a zejména od severu, kdy je dojem umocněn álejí listnáčů před kostelem. Z prostoru návsi se kostel coby dominanta neuplatňuje díky odclonění zástavbou a zelení. Starší domy se dále, spíše roztroušeně, vyskytovaly poblíž kostela a při silnici na Drhovice, kde u mostu přes Vlásenický potok je dodnes patrná budova bývalého mlýna. Budovy z tohoto období byly vesměs jednopodlažní se sedlovou střechou. Partně ještě před koncem 19. století se rozvinula zástavba drobnějších dvorců podél ulice vedoucí od mlýna souběžně s potokem na jih.


20

Urbanisticky zajímavým celkem je fronta usedlostí při silnici od návsi východním směrem k mostu přes potok. Usedlosti jsou nejčastěji ve tvaru L a jsou obemknuty z jihu silnicí a ze severu příkře se zdvihajícím svahem s místy vystupujícím skalním podložím. Výsledkem těchto stísněných podmínek je kumulace staveb drobných měřítek vytvářejících komorní až pitoreskní prostoy dvorků s navazujícími výše položenými zahradami, s kterými je spojují strmé stezky a terénní schody. Dostavby 20. století Ze sklonku 19. a prvních desetiletí 20. století pochází zástavba na severní straně hlavní komunikace východně od návsi ve směru na Tábor a rovněž poůvodní zástavba ze severní (převládající štítová) a jižní (okapová orientace) strany téže silnice za Vlásenickým potokem ve směru na Drhovice. Tyto enklávy jsou urbanisticky rozmanitější, s uplatněním usedlostí typu „L“ a „I“, ojediněle pak typu „U“, s více či méně vtroušenou mladší zástavbou. Zástavba z tohoto období ještě probíhala v duchu tradičního venkovského urbanismu, domy byly umísťovány na hranici parcel Ze 2. poloviny století, zejména z doby od začátku 70. let až do současnosti, pak pocházejí rozsáhlejší čtvrti soliterní zástavby rodinnými domy navazující na záhumenní partie severně i jižně od návsi, a stejně je tomu i na opačném břehu potoka – severně a jižně od silnice na Drhovice. Nová, zatím prostorově neukončená čtvrť se vyvinula také na severovýchodě obce severně od příjezdové komunikace, vč. 3 domů na protější straně v předpolí areálu družstva. Jde vesměs o solitérní uspořádání půdorysem převážně čtvercových objektů s razantnějším odstupem od komunikace. Díky úsporným výměrám mělkých parcel jsou tyto čtvrti poměrně kompaktní a urbanisticky relativně dobře čitelné. Byly zakládány skupinové okolo původní zástavby, zpravidla bez přímé konfrontace s ní. Výjimkou je určité prolnutí tradiční a novodobé zástavby, např. jihozápadně od návsi, v JV cípu návsi, atd. Častější jsou případy nevhodných úprav, nástaveb apod. tradiční architektury. Vyšší výšková úroveň staveb (3-4 NP) je patrná u bytových domů v návaznosti na záhumenní partie tradiční zástavby v jižní části sídla, kde představují akceptovatelný přechod mezi zahradami usedlostí a novodobou čtvrtí RD, a rovněž u bytového domu v severovýchodním cípu návsi, kde tvoří nevhodnou dominantu obce střežící hlavní příjezd od Tábora. Hojně rozšířeným fenoménem na území obce jsou zahrádkové kolonie. Vyskytují se zejména v nivě Vlásenického potoka – od mlýna na sever v téměř spojitém pásu sahajícím téměř až k osadě Meziříčí. Druhou lokalitou je pravý břeh potoka na jihozápadním okraji obce a konečně lokalita jižně od kostela, kde mu vytváří funkčně a prostorově ne zcela důstojné sousedství, které se však z hlediska dálkových pohledů (vzhledem ke své nízké výškové niveletě a vysokým podílem zeleně) téměř neuplatní. Samostatnou enklávu tvoří areál bývalého JZD vlevo při příjezdu od Tábora, v těsné vazbě na tradiční zástavbu západní strany návsi. Velké hmoty hal se díky rovinatému reliéfu a částečnému obestavění v celkové siluetě příliš neuplatní, negativně působí zejména při pohledech od jihovýchodu. Velká část areálu nemá využití, chátrající budovy za hranicí životnosti a neutěšené okolní plochy dlouhodobě tvoří v této části sídla výraznou estetickou závadu. Nevhodně zasažen novodobou zástavbou je původní návesní prostor, a to na západním okraji výstavbou budov občanské vybavenosti ze 70. let. Pavilonovým způsobem, s


21

okolním volným parkově upraveným prostranstvím, jsou zde umístěny 2 strohé budovy – menší, návesní prostor uzavírající přízemní budova pošty a větší, patrová, do svahu posazená hmotově členitější budova kulturního domu, jež se z pohledu návsi neuplatňuje. Přes své velké měřítko a k venkovské stavební kultuře necitlivému, avšak pro svou dobu zcela běžnému architektonickému ztvárnění je soubor těchto budov do jisté míry v organismu obce již adaptovaný a přináší do parteru novou, kompozičně zajímavou konfiguraci. Totéž bohužel nelze tvrdit o v 90. letech zrealizovaném architektonicky zcela nesourodém objektu obchodní firmy Aleš Hrobský ve střední části severní fronty návsi, jež v přímé konfrontaci s tradiční zástavbou nerespektuje základní pravidla formování staveb a prostoru tohoto venkovského prostředí. Centrálně umístěná lokální dominanta dvoupodlažní polyfunkční budovy obecního úřadu pocházející ze 30. let 20. století se na utváření prostoru návsi také nepodepsala příliš šťastně. Její vyznění je spíše rušivé, a to díky svému ryze městskému charakteru, převýšení a nesprávné orientaci vstupního průčelí. Ne zcela vhodná je rovněž forma parku v místě původního rybníku v západní části návsi. Okrasné vysoké keře a plejáda jehličnanů, které by se úspěšně uplatnily v městském kontextu, zde působí cize a velká hustota dřevin činí prostor návsi nepřehledným. Závěr: Otázky pro další rozvoj sídla musí řešit problémy možného zahuštění zástavby v centrální části (mezi návsí a kostelem), kde musí zůstat prioritní ochrana nezastavitelného území svahu severovýchodně od kostela a rozumný urbanistický přístup k rozvoji lokalit navazujících na ZÚ z jihu a pohledově exponovaných lokalit severně a východně od obce, zejména v souvislosti s plánovaným severním obchvatem Dražic.

2.D.2 Urbanistická kompozice sídla Meziříčí Sídlo Meziříčí leží na toku Vlásenického potoka SZ od řešeného území. Pro ves je charakteristická rozvolněná dvorcová zástavba, organicky radiálně rozmístěná kolem nepravidelné návsi, s lineárním uspořádáním mladších gruntů podél radiálních příjezdových komunikací. Hranice ŘÚ probíhá jižní okrajovou partií zastavěného území sídla. Součástí ŘÚ je prvorepubliková zástavba se záhumenními partiemi zahrad JV od radiály vybíhající z Meziříčí JZ směrem ke křižovatce se hřbitovem, dále pak sporadická zástavba v údolní nivě Vlásenického potoka v pásu vymezeném korytem potoka a silnicí spojující Meziříčí s Dražicemi, se zahrádkovou osadou a dlouhodobě rozestavěným, měřítkově se vymykajícím výrobním objektem.

2.D.3 Lokality individuální rekreace – fenomén území Řešené území je nadprůměrně vybaveno plochami individuální rekreace. Lze je rozdělit do 2 podskupin. První z nich představují zahrádkové kolonie, postupně vznikající nejen kolem sídla, ale i v krajině od 70. let 20. století. Druhou představují téměř výhradně na břeh řeky Lužnice vázané původní mlýny, sloužící dnes rekreačním účelům, a chatové osady, mající tradici již od 20. let 20. století. Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

22

2.D.3.a Zahrádkové kolonie Zahrádkové kolonie přímo v sídle můžeme nalézt na kostelním návrší v těsném sousedství kostela, ostatní se vážou na tok Vlásenického potoka – na pravém břehu potoka naproti kostelu a střídavě na obou březích severně od silnice I/19, kde vytvářejí souvislý pás končící nad soutokem Paseckého a Vlásenického potoka (lokalita Padělky). V krajině jde o lokality, jež se váží na tok Raštského potoka :  SV od sídla v lokalitě Na Raštích zcela anomální, z hlediska krajinného rázu poměrně výrazná přísná figura protáhlého obdélníku, obklopená zemědělskými pozemky. Lokalita, přístupná ze silnice II/123, je jediná tohoto druhu, která se výrazně a spíše negativně uplatňuje v obrazu krajiny.  východně od obce při silnici I/19 zástavba údolní partie SV svahu nad potokem, pohledově exponovaná ze silnice. JV od obce, na bezejmenném drobném vodním toku, vyúsťujícím záhy strmou roklí přímo do Lužnice, se v terénní depresi nachází poměrně rozsáhlá zahrádková kolonie Skalka (lokalita Planiště), jejíž JZ část svým téměř zalesněným výběžkem stoupá na výše položenou planinu, kde nachází výraznější uplatnění v krajinném prostoru. Vzájemný vztah níže položené severní a vyvýšené jižní části vytváří v tomto krajinném prostoru zajímavou a příjemnou konfiguraci. Obecně se dá říci, že tyto kolonie, až na výjimky, vcelku harmonicky doplňují urbánní i přírodní prostředí, ve kterém se nacházejí. Charakteristická jsou malá měřítka drobných staveb, prostoupených všudypřítomnou zelení. Jednotlivé areály, od okolí uzavřené plotem, žijí svébytným vnitřním životem, s často jen zelení naznačeným vnitřním členěním na jednotlivé parcely.

2.D.3.b Zástavba podél řeky Jižně od osady Planiště se v místě někdejšího brodu a dnešního splavu nachází areál Matoušovského mlýna – původně dvorcový statek s excentricky, u náhonu situovanou, dodnes dochovanou budovou mlýnice. Chatové osady v ŘÚ, volně uskupené v lineárním uspořádání celkem na 4 lokalitách, vtiskly nezaměnitelný charakter podstatné části pravého břehu řeky Lužnice. Z hlediska vyvýšených krajinných plánů nejsou vnímatelné, uplatňují se však v prostoru z pohledu koryta řeky a z protějšího břehu. Největší z nich se odvíjí ve směru toku od Matoušovského mlýna na jihozápad. Celkově poměrně vzdušné, místy však těsné uskupení povětšinou srubových staveb nejrůznějších forem, orientovaných verandami a teráskami na řeku, vytváří rekreačně hodnotné komorní prostředí s jedinečnou atmosférou. Podobné je to u dalších 2 rozsahem menších, nížeji po proudu položených osad. Poslední lokalita na místě pův. mlýna, s idylickou rekreační chalupou v sousedství, je při vyústění Pilského potoka.


23

2.E

Uspořádání krajiny

2.E.1

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků

Z hlediska geomorfologického členění je ŘÚ součástí geomorfologického celku Táborská pahorkatina, podcelku Soběslavská pahorkatina, okrsku Malšická pahorkatina. Nadmořská výška v nejnižších místech (jih – koryto řeky Lužnice) je 375 m n.m., hodnota nejvýše položeného místa (sever – Suchý) je 500 m n.m. Charakteristická mírně zvlněná krajina je ze severu ohraničena Jistebnickou vrchovinou, na jihu tvoří přirozenou hranici hluboce zaříznuté údolí řeky Lužnice. Krajinu dále člení údolí čtyř potoků, postupně se zařezávajících do reliéfu v severo-jižním směru až k jejich vyústění do Lužnice. Od východu na západ jsou to postupně potoky Raštský, Vlásenický, Pilský a Kášovický. Kolmo do těchto údolí ústí nivy dalších drobnějších, často příležitostných vodotečí, jež dále v drobnějším měřítku formují krajinu od mělkých sníženin až po hluboké rokliny. V krajině jsou výrazným prvkem zalesněné potoční nivy, které determinují dva krajinné prostory odlesněných vyvýšených planin. První a větší z nich je prostor ohraničený nivami Raštského a Vlásenického potoka, jeho součástí je i podstatná část sídla Dražice. Druhý je vymezen údolím Vlásenického a Pilského potoka na jihu ohraničen rozsáhlým lesním porostem, jež sahá až k Lužnici. Lesní masiv v jihozápadní části ŘÚ, zahrnující údolí potoků Vlásenického, Pilského a Kášovického, včetně prostoru mezi nimi, splývá se zalesněnými stráněmi řeky Lužnice a představuje třetí významný krajinný prostor jako protiváha severněji položeným odlesněným partiím. Obraz krajiny je poměrně chudý na prvky drobnějšího měřítka, dominují zorněné lány, zastavěné území a lesní plochy. Jižně od Dražic, obklopena zemědělskými pozemky, se výrazněji uplatňuje rozsáhlá specifická plocha vojenské střelnice, mající v současnosti charakter extenzivních lučních porostů s postupně probíhající sukcesí (nálety), s problematickou lokální dominantou pozorovací věže a necitlivými výraznými terénními úpravami. Spíše dálkovou dominantu celé oblasti tvoří návrší s kostelem sv. Jana Křtitele nad ostrohem při zákrutu Vlásenického potoka, z pohledu vlastního sídla se uplatní sporadicky, resp. selektivně. Druhou výraznou dominantou oblasti je areál hřbitova s kaplí na návrší mezi Dražicemi, Meziříčím a Drhovicemi při silnici I/19 západně od sídla. Vodní toky tvoří základní přírodně krajinářský rámec území. V plošné skladbě převládají lesy a orná půda, louky jsou zastoupeny méně, vodní plochy kromě řeky a potoků marginálně (sever – rybník na Paseckém potoce).


24

Bilance druhů pozemků Orná půda

Nezemědělská půda

Zemědělská půda

Druh pozemku

Řešené území (ha)

%

ČR (2007)

(ha)

%

Orná půda

399

30,8

3 032 448

35,0

Chmelnice

0

0,0

10 767

0,1

Vinice

0

0,0

19 116

0,2

30

2,3

162 322

1,9

0

0,0

46 538

0,5

Trvalé trávní porosty

124

9,6

977 988

11,3

Lesní půda

570

43,9

2 651 210

30,6

Vodní plochy

21

1,6

162 123

1,9

Zastavěné plochy

15

1,2

130 573

1,5

138

10,6

693 582

8,0

Zahrady Ovocné sady

Ostatní plochy

Celková výměra

1 297 100,0

7 886 667 100,0

ŘÚ se vyznačuje dvěma plošně významnými specifiky : 1. rozsáhlé plochy lesů v širším prostoru kaňonu řeky Lužnice, způsobující výrazně nadprůměrný podíl lesních ploch vůči celostátnímu průměru 2. vojenská střelnice, způsobující nadprůměrné hodnoty ostatních ploch, a to na úkor ploch zemědělských Důsledkem je podprůměrný podíl rozhodujících ploch zemědělské půdy – orné a TTP. Naopak poněkud nadprůměrný je podíl ploch s kulturou zahrady, a to díky četným lokalitám zahrádkových kolonií, které v úhrnu představují nezanedbatelnou plochu. Ostatní ukazatele korespondují s celostátním průměrem.


25

2.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území PP Vlásenický potok Jižně od obce Dražice se v lesích nachází přírodní památka Vlásenický ptok, která představuje zbytky cenných přirozených porostů dubohabřin, suťového lesa, svahových acidofilních jedlin, reliktních borů a potočných olšin na různě orientovaných svazích a v úzké nivě členitho údolního systému, s rozsáhlou populací pérovníku pštrosího na dně údolí. Je zde druhově bohatá entomofauna vázaná na řiroznené smíšené a listnaté porosty. PP Vlásenický potok byla vyhlášena v r. 1956. Více v kap. 3.A.31. Při ústí Vlásenického potoka do Lužnice PP hraničí s EVL NATURA 2000 Údolí Lužnice a Nežárky. EVL NATURA 2000 - Údolí Lužnice a Nežárky Část EVL, zahrnující údolní nivu Lužnice s přilehlými břehovými porosty, zasahuje na ŘÚ, kde tvoří jeho jižní hranici. Údolí je úzké, místy až kaňonovitého charakteru. Je převážně zalesněné, s poměrně přirozenou skladbou porostů, na skalních výchozech místy s xerofilní vegetací. Jde o polopřírodní až přírodní tok řeky s poměrně nízkým znečištěním vody a vhodným substrátem dna, kde se střídají regulované úseky s úseky relativně přirozeného charakteru. Na toku je několik jezů. Důvodem vyhlášení je ochrana cenného biotopu, kde jsou vyvinuta mokřadní společenstva (tůně, vlhké louky, slatiniště, lužní lesy - olšiny,doubravy). Biotop využívají pro rozmnožování mnohé druhy obojživelníků a ptáků a také zde žije řada zvlášť chráněných bezobratlých. Údolí Lužnice pod Táborem má velmi pestrou entomofaunu - zajímavé jsou především druhy vázané na čisté vodní toky a jejich údolí, méně běžné fytofágní druhy vázané na některé složky porostu a mnoho mycetofágních druhů. Rostlinné druhy nejsou předmětem ochrany. Více v kap. 3.A.34. EVL Údolí Lužnice a Nežárky je stanovena od r. 2005 (nařízení vlády 132/2005Sb.) ÚSES Jako další plochy hodnotné lze označit regionální a lokální ÚSES - trasy biokoridorů a plochy biocenter, vč. interakčních prvků. Systém ekologické stability se vesměs zpravidla váže na přírodě blízké ekosystémy, které reprezentují vodní toky a jejich nivy – v daném případě údolí Lužnice a jejích přítoků. Jde vesměs o zalesněné partie poměrně neprostupných hvozdů, jež v severní části území v mělkých nivách přecházejí do lučních společenstev s rozptýlenou krajinnou zelení. Četné boční přítoky Raštského a Vlásenického potoka plní funkci interakčních prvků, v tomto smyslu by se dala hodnotit i oblast střelnice, postupně podléhající neřízené sukcesi. Plochy ÚSES se přirozeně prolínají jak se zvláště chráněným územím PP, tak s EVL NATURA 2000 – viz výše. Tvoří kostru krajinného rámce území, zajišťují jeho ekologickou stabilitu. Seznam jednotlivých prvků ÚSES je uveden v kap. 3.A.21 Samostatně lze vymezit ještě následující krajinné, hodnotné celky a fragmenty :  rozsáhlý souvislý lesní porost v prostoru mezi toky Kášovického, Pilského a


26

      

Vlásenického potoka návrší se starým hřbitovem a dominantou dražického kostela sv. Jana Křtitele s álejí, se zalesněnými (od západu) a starými sady a zahradami pokrytými (od severu) svahy, vč. staré farní zahrady býv. lom v nivě Vlásenického potoka se svahy v pokročilém stadiu sukcese severozápadně od Dražic niva bočního přítoku Raštského potoka s kaskádou drobných mokřadních sdrží, zapojených vzrostlou vegetací listnatých vlhkomilných dřevin – jihových. od sídla rybník na toku Paseckého potoka (nad jeho ústím do Vlásenického) a jeho okolní břehové partie, vč. zalesněných levobřežních svahů obou potoků – severně od sídla rybníček v poli severně od Dražic álej podél staré silnice na Tábor – východně od Dražic soliter jižně od areálu fy. Racek

2.E.3 Vodní režim krajiny Celé ŘÚ náleží do povodí řeky Lužnice. Ta tvoří jižní přirozenou hranici území, kterým prochází drobné vodní toky Kášovického, Pilského, Vlásenického, Paseckého a Rašťského potoka se svými přítoky. Vodní plochy se vyskytují marginálně, významnější je rybník na toku Paseckého potoka a kaskáda drobných sdrží na přítoku potoku Raští. Plošně významné lesní masivy pokrývající ve střední části území vesměs svažité partie, působí při dešťových srážkách jako rezervoáry. Přesto však na okrajích bloků orné půdy dochází lokálně k erozním splachům. Důvodem jsou veliké bloky nečleněných zemědělských pozemků a výšk. diference. V návrhu ÚP VÚC Táborsko je navržena VPS V30. - Revitalizace vodního toku potoka Raští.


27

2.F Dopravní vazby 2.F.1

Silniční doprava

Komunikační osou území je silnice I. třídy č. 19 procházející obcí ve směru východ – západ. Komunikační kostru dále tvoří silnice II. třídy č. 123 směr Jistebnice, která tanguje ŘÚ v jeho SV části, a dále silnice III. třídy č. 1235, vycházející z Dražic směr Radkov, a č. 1233, procházející sídlem Meziříčí a dále směr Balkova Lhota. Z hlediska životního prostředí a vzhledem k intenzitám tranzitní a zejména nákladní dopravy, je nešťastný průtah silnice I/19 centrem obce. Trasa vedení silnice ve stopě staré histirické cesty navíc vykazuje některé dopravní závady, snižující bezpečnost silničního provozu. Ve směru od Tábora je to např. nepřehledný úsek před vjezdem do návsi s rychlým sledem dvou zatáček, nevyhovující parametry sjezdu do zahrádkové kolonie východně od obce či nedostatečné rozhledové vzdálenosti na vyústění některých místních komunikací. ÚP VÚC počítá s přeložkou silnice I/19 severním obchvatem obce (VPS ZM2/1).

2.F.2 Uliční síť Hlavní komunikační kostru doplňuje síť místních komunikací, které s výjimkou některých chatových osad u Lužnice vcelku dostatečně zajišťují obsluhu příslušných lokalit.

2.F.3 Hromadná osobní doprava Je zabezpečována pravidelnými linkami dálkových autobusových spojů. Dražice nejsou obslouženy MHD.


28

3

Územně analytické podklady

3.A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly zpracovány dle příl. 1 A vyhl. 500/2006 Sb. Pro řešené území byly zjištěny tyto podklady pro rozbor udržitelného rozvoje :

3.A.1 Zastavěné území Zastavěné území bylo nově vymezeno ke dni 1. 9. 2008 průzkumem postupem dle stavebního zákona. Rozsah a průběh hranice zastavěného území obsahují všechny výkresy průzkumové a analytické části.

3.A.2 Plochy výroby Rozhodující podíl na plochách výroby a skladování, vč. zemědělské výroby, mají následující areály : Areál ZD Dražice V JV části sídla umístěný významný areál zemědělské produkce (rostlinná a živočišná výroba – 660 ks dobytka), společně se skladovým zázemím a čerpací stanicí pohonných hmot. V současnosti zde kromě ZD Dražice působí :  fa MONSTA Brno, s.r.o., prodej náhr. dílů a traktorů, výroba a prodej příslušenství zemědělských strojů; zde prodejní středisko firmy  fa J.M. TRADE International s.r.o., internetový obchod s bílou technikou; zde využívá skladové prostory  fa SAKUTUS, s.r.o., výroba, zpracování a aplikace plastických hmot, výroba temperačních článků, topných těles a výrobků z plastbetonu a laminátů Areál firmy V. Racek – zemědělské technologie, a.s. Jižně od sportovního areálu, v sousedství areálu ZD Dražice, se nalézá výrobní areál firmy V. Racek, která se specializuje na výrobu, dodávku a montáž zemědělských technologií (technologických zařízení pro skot a prasata), dále nabízí dodávky a realizace staveb pro zemědělství, ocelových kčních systémů hal a plachtové haly COVER-ALL.


29

Firma Hrobský Aleš V centru obce, na návsi naproti obecnímu úřadu se nachází budova obchodní a spediční firmy se zaměřením na obchodování s masem, přepravu a distribuci masa a masných výrobků a piva. Administrativní centrum firmy, vč. skladových prostor. K budově na dvorní straně přiléhají manipulační a odstavné plochy. V centru obce hospodaří jeden soukromý zemědělec s cca 10 ks hovězího dobytka, v několika objektech je zastoupena drobná zemědělská výroba - pouze pro vlastní potřebu rodin.

3.A.3 Plochy občanského vybavení KOSTEL Kostel Sv. Jana Křtitele se starým hřbitovem se nachází na návrší v místě bývalého hradu. Pravidelné nedělní bohoslužby. ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA Sídlo disponuje jak mateřskou, tak i základní pro 1.-5. třídu. Škola má v obci dlouholetou tradici (zal. r. 1786, nynější budova vznikala postupně od r. 1808) Malotřídku disponující kompletním vybavením v současnosti navštěvuje cca 60 žáků. Od. r. 1985 vedle školy stojí též mateřská škola s kapacitou cca 30 dětí. Objekty jsou umístěny v JZ části, stojí u kostela. OBECNÍ ÚŘAD Patrová budova, umístěna na návsi u parku. KULTURNÍ DŮM Nachází se západně od návsi při hlavní silnici. V provozu 2 restaurační zařízení, sál pro konání kulturních akcí, obecní knihovna, prodejna se smíšeným zbožím. POŠTA

Pošta uzavírá náves ze západní strany. Vedle kulturního domu.

ZDRAVOTNÍ STŘEDISKO Objekt bývalého zdravotního střediska je umístěn vedle kulturního domu v centru sídla se zázemím ordinace praktického lékaře. HASIČSKÁ ZBROJNICE V sídle se nachází zbrojnice místního spolku dobrovolných hasičů, je umístěna ve východní části návsi u hlavní silnice. Další zázemí tohoto spolku je v sousedství sportovního areálu v jižní části sídla. UBYTOVÁNÍ a STRAVOVÁNÍ V Dražicích je provozována restaurace Zlatá Brána, která má sídlo v kulturním domě a dále hospoda v areálu fotbalového hřiště.


30

PRODEJNY Je zde jedna větší prodejna se smíšeným zbožím v přízemí kulturního domu. SPORTOVNÍ PLOCHY Pro aktivity fotbalového sportu je zde vybudováno fotbalové hřiště. Nachází se v JZ části obce vedle zemědělského družstva. V areálu hřiště jsou šatny, klubovna, tenisové hřiště, antukové hřiště na voleybal, dětské houpačky. Druhým místem sportovních aktivit je areál školy je zde asfaltové hřiště, dětské prolézačky, pískoviště a fotbalové hřiště. HŘBITOV Hřbitov, společný pro obce Dražice, Drhovice a Meziříčí, se nachází na návrší u silnice I/19 zhruba ve střední vzdálenosti vzhledem ke jmenovaným obcím. Starý hřbitov u kostela v Dražicích je od r. 1925 uzavřen.

3.A.4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Jako znehodnocenou plochu, vhodnou k funkční konverzi, lze charakterizovat areál bývalého JZD, přinejmenším jeho jižní část. Zde se nabízí široké spektrum možných aktivit nerušící výroby a skladování.

3.A.5 Památková rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.6 Památková zóna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.7 Krajinná památková zóna V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.8 Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.9 Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V obci Dražice se nacházejí tyto státem chráněné nemovité národní kulturní památky: - gotický kostel sv. Jana Křtitele Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

31

č. ÚSKP 22651/3-4783, parc. č. 63, k.ú. Dražice Stavbu nelze přesně datovat, farní chrám se připomíná roku 1350, plebania roku 1359. Presbytář byl vystavěn Pány z Ústí, poukazují na to okna s trojlistou růží. Možná byl vystavěn spolu s hradem jako hradní kaple. - fara č.p. 30 č. ÚSKP 28554/3-4784, parc. č. 67, 104/3, 102, k.ú. Dražice Vystavěna naproti kostelu v r. 1787 výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého č. ÚSKP 23584/3-4785, parc. č. 128, k.ú. Dražice Byla roku 1787 postavena na hrázi návesního rybníka. Do roku 1925 se u kapličky konávaly svatojanské pobožnosti. -

Lokalizace a vymezení kulturních památek vč. jejich popisů jsou patrny z výkresu hodnot území, výkresu limitů využití území.

3.A.10 Památka UNESCO vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.11 Urbanistické hodnoty V obci lze podchytit následující urbanisticky hodnotné enklávy :  původní zástavba návsi s dochovanou strukturou statků nejčastěji typu „U“, se záhumenními partiemi zahrad (severní a jižní strana návsi)  zástavba drobnějších chalup pod svahem podél severní strany silnice z návsi k Vlásenickému potoku s těsnými vazbami, vytvářející komorní prostředí uzavřených dvorků a zahrad  konfigurace historických staveb kostela a fary na kostelním návrší  výběrově tradiční chalupy lemující ulici ke kostelu Vymezení urbanisticky hodnotných enkláv obsahuje výkres hodnot a problémový výkres.

3.A.12 Region lidové architektury V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.13 Historicky významná stavba, soubor Gotický kostel sv. Jana Křtitele s hřbitovem.


32

3.A.14 Architektonicky cenná stavba, soubor Kromě staveb uvedených v kap. 3.A.9 jsou cenné rovněž drobné artefakty sakrální architektury v krajině – hřbitov s kaplí západně od obce, boží muka u cesty při soutoku Paseckého a Vlásenického potoka, kříž u souběhu polních cest na severním okraji Dražic, litinový křížek u cesty před Matoušovským mlýnem .... Cenné jsou dále části dražické návesní partie a zástavby kolem hlavní silnice, s řadou původních dvorcových statků. Cenná je zejména dochovaná kompoziční vazba. Dochováno je rovněž hodnotné původní ztvárnění fasád domů (mimo jiné na jižní straně návsi č.p. 36, 37, 56, 43, na severní straně fronta domů od č.p. 11 až k č.p. 101 včetně, dále při severní straně silnice č.p. 87, 124, 129, u Vlásenického potoka budova býv. mlýna č.p. 17, u Lužnice pak Matoušovský mlýn č.p. 58, pův. mlýn při ústí Pilského potoka č.p. 105 a řada originálních chatových srubových objektů).

území.

Lokalizace nechráněné hodnotné architektury vč. popisů je patrná z výkresu hodnot

3.A.15 Významná stavební dominanta Významnou stavební dominantou je gotický kostel sv. Jana Křtitele v Dražicích.

3.A.16 Území s archeologickými nálezy V zájmovém území se nacházejí tyto známé archeologické lokality: k.ú. Dražice - historický intravilán obce Dražice (kostelní návrší a okolí) - pravěké hradiště (v lesích na ostrohu nad ústím Vlásenického potoka do Lužnice) - zaniklá středověká vesnice Drhovičky (v lesích jižně od Drhovic) - pravěké mohylové pohřebiště- Drhovice-Hájek (nad Kášovickým potokem v lesích jižně od Drhovic) Lokalizace a vymezení archeologických lokalit vč. jejich popisů jsou patrny z výkresu hodnot území, výkresu limitů využití území.

3.A.17 Oblast krajinného rázu Krajinným rázem se rozumí především přírodní, kulturní a historická charakteristika dané oblasti, jejíž cahrakteristické rysy či hodnoty je nutno chránit. Jsou to přírodní a estetické hodnoty, VKP a ZCHÚ, kulturní dominanty, harmonické měřítko a vztahy. Krajinný ráz je tedy multidisciplinárním pojmem, kde se promítá krajina, její přírodní bohatství, její obyvatelstvo, hmotný majetek (stavby) a kulturní památky. ŘÚ je součástí geomorfologického celku Táborská pahorkatina, podcelku Soběslavská pahorkatina, okrsku Malšická pahorkatina. Krajina je silně člověkem ovlivněná, ale je poměrně lesnatá. Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

33

Pro krajinnou scénu severní části území je typický plochý, mírně zaoblený poměrně jednotvárný reliéf. Jednotlivé krajinné prostory můžeme definovat především na základě lesních porostů. V odlesněné výše položené krajině jsou pak některé krajinné prostory obohaceny siluetami kulturních dominant. Náhorní planiny jsou rozčleněny četnými vodními toky, které modelují terén od mělkých depresí až do poměrně zaříznutých strmých údolí. Tento jev zásadně určuje charakter zejména jižní části území ve vazbě na hluboký kaňon řeky Lužnice, jejíž dno je o 60-100m zahloubeno vůči okolní rovinaté krajině. Podobný charakter má i okolí dolních toků potoků, jež se do Lužnice vlévají. Ve vnímání krajinného kontextu v řešeném území tedy dochází z pohledu makro-měřítka k prudkému kontrastu : na jedné straně hluboká, zalesněná údolí vodních toků, téměř bez známek civilizace, na druhé straně intenzivně zemědělsky využívaná odlesněná rovinatá krajina, s dominancí zastavěného území sídla. Z pohledu drobnějšího měřítka však krajina rozmanitost postrádá, a to zejména díky velkým, až na výjimky nečleněným blokům orné půdy.

3.A.18 Místo krajinného rázu ŘÚ lze rozdělit na 3 výraznější krajinné prostory, definované figurami lesních masivů a souvislých ploch doprovodné zeleně údolí vodních toků. 1. Krajinný prostor : Za dominantní lze považovat vyvýšenou planinu v severní polovině území, v jejímž těžišti se nachází podstatná část ZÚ obce Dražice s excentricky položenou dominantou kostelního návrší na ostrohu nad Vlásenickým potokem. Přirozené ohraničení představují terénní hrany svahů okolních lesních porostů a krajinné zeleně doprovázející toky Vlásenického a Raštského potoka a jejich přítoků. Ze severu je prostor otevřený směrem k horizontu Jistebnické vrchoviny. 2. Krajinný prostor : Převážně k východu skloněná planina v SZ části ŘÚ, přirozeně ohraničená z jihu lesním masivem a z východu zalesněným údolím Vlásenického potoka. Ze severozápadu tvoří vnímatelný okraj horizont návrší s hřbitovem. V úrovni sídla dochází prostřednictvím zástavby k prolnutí 1. a 2. krajinného prostoru. 3. Krajinný prostor : JZ část správního území představuje rozsáhlý lesní porost, zahrnující rovněž zalesněné svahy kaňonu Lužnice a dolního toku Vlásenického, Pilského a Kášovického potoka. Prostor je součástí bohatě zalesněného širšího koridoru údolí Lužnice a v tomto smyslu má přesahy na okolní území, včetně protějšího břehu řeky. V rámci těchto základních vnímatelných krajinných prostorů lze dále vysledovat řadu dílčích, prostorově ohraničených celků menšího plošného rozsahu, s často až komorním účinkem. Většinou jde o odlesněné (i dočasně) části vůči okolnímu terénu zahloubených niv bočních přítoků 4 hlavních potoků, protínajících území v severojižním směru. Příékladem může být např. okolí rybníka na Paseckém potoce, zajímavá konfigurace terénu a v něm posazené zástavby zahrádkové kolonie JV od obce, atd. Příkladem je též prostor údolí řeky Lužnice, hojně oplývající do přírodního prostředí vrostlou, měřítkově šetrnou a materiálově integrální chatovou zástavbou.


34

3.A.19 Místo významné události V rámci ŘÚ tento jev nebyl zjištěn.

3.A.20 Významný vyhlídkový bod Za významné vyhlídkové body lze považovat následující :  planina Suchý (severně od Dražic) s dálkovou panoramatickou rozhledovou partií, s výraznějším uplatněním dražického kostelního návrší v prvním plánu  planina U boru (JZ od Dražic) s východní rozhledovou partií, s výraznějším uplatněním dražického kostelního návrší v prvním plánu  planina Planiště (jižně od střelnice Dražice) s jižní dálkovou rozhledovou partií, s výhledem do krajiny na protějším břehu Lužnice

3.A.21 Územní systém ekologické stability Podkladem pro zanesení prvků systému ÚSES byl Generel lokálního systému ekologické stability (1995) a podklad k zapracování skladebních částí ÚSES nadregionální a regionální úrovně byl poskytnut KÚ JČK – OŽP (Generel ÚSES). V řešeném území se nacházejí tyto prvky ÚSES :                      

LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC RBK

16 17 18 19 24 25 26 27 28 29 33

U Brodu Na Vlásenickém potoce Bezkoutí Osika Na ostrovech Na Vlásenickém potoce Na Pilském potoce V Atlasu Na Kášovickém potoce Pod Červeným Dvorem Lužnice

RBK LBK LBK LBK LBC LBK LBC LBC LBK LBK LBC

40 41 42 43 43 44 44 45 45-x 90 91

Kášovický potok V rybníčkách Pilský potok Vlásenický potok Střítež Rašťský potok Kašovický Pilský Kotaška Výrec Tabulky


mapový list 22-24-24, 22-24-19 mapový list 3 BC-C 3, 3 BC 5 mapový list 22-24-19, 22-24-20 mapový list 22-24-20 mapový list 22-24-20 mapový list 22-24-19 mapový list 22-24-19 mapový list 22-24-19 mapový list 22-24-19 mapový list 22-24-24 mapový list 23-13-16, 22-24-19, 20, 23, 24, 22-42-03, 08 mapový list 22-24-19 mapový list 22-24-24 mapový list 22-24-19 mapový list 22-24-19 mapový list 22-24-19 mapový list 22-24-20 mapový list 22-24-19 mapový list 22-24-19 mapový list 22-24-19 mapový list 11 mapový list 11 35

     

LBK LBC LBK LBC LBK IP

92 101 102 103 104 29

Na ostrovech Balkov Na suchých Dražice Potok

mapový mapový mapový mapový mapový

list list list list list

11, 17 12 12 12 12, 17

Do ŘÚ zasahují tyto prvky ÚSES poskytnuté KÚ JČK – OŽP (Generel ÚSES 2008) :   

RBK RBC RBK

315 Velká Hora – Příběnice 819 Příběnice 317 Příběnice – Pintovka

Systém ÚSES vč. popisů zobrazuje výkres hodnot a problémový výkres.

3.A.22 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.23 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou VKP lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky jezera a údolní nivy. ŘÚ obsahuje s výjimkou rašelinišť všechny tyto jevy. Situování lesních a vodních ploch je patrné ze všech výkresů průzkumové a analytické části.

3.A.24 Přechodně chráněná plocha V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.25 Národní park vč. zón a OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.26 Chráněná krajinná oblast vč. zón V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.27 Národní přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje. Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

36

3.A.28 Přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.29 Národní přírodní památka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.30 Přírodní park V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.31 Přírodní památka vč. OP Jižně od obce Dražice se v lesích nachází přírodní památka Vlásenický potok. Jde o dolní část toku potoka před jeho vyústěním do Lužnice, s přilehlými lesními porosty, tvořící členitý údolní systém o celkové rozloze 34,65 ha. Území je tvořeno zachovalým, hluboce zaříznutým až kaňonovitým údolím stejnojmenného vodního toku s přirozeným kamenitým dnem. V severní části území se okolo potoka zachovaly místy olšiny, na které navazují na stráních porosty smrku ztepilého s malými skupinami jedle bělokoré. Menší jižní část, která je poměrně strmá a končí u vtoku do Lužnice skalním masívem místně zvaným Jelení skok, tvoří víceméně přirozené listnaté porosty lipové habrové doubravy. Předmětem ochrany je především ohrožený druh pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris), kapraďorost, který se zde vyskytuje v poměrně silné populaci podél potoka. Na přilehlých svazích, zvláště v jižní části rezervace lze dále nalézt druhy jako je lilie zlatohlavá (Lilium martagon), dřípatka horská (Soldanella montana), vranní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) atp.. Z ptáků se na potoce zdržuje skorec vodní (Cinclus cinclus), konipas horský (Motacilla cinerea) či ledňáček říční (Alcedo atthis). V lesních porostech jsou pak běžné druhy, jako je brhlík lesní (Sitta europaea), králíček obecný (Regulus regulus), strakapoud velký (Dendrocopos major) atd. PP Vlásenický potok byla vyhlášena v r. 1956. Hranice PP Vlásenický potok, vč jejího OP, jsou vyznačeny ve výkresu limitů a výkresu hodnot.

3.A.32 Památný strom vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


37

3.A.33 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita Lokalita zahrnuje tok a říční nivu Nežárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy. Část EVL, zahrnující údolní nivu Lužnice s přilehlými břehovými porosty, tedy zasahuje na ŘÚ, kde tvoří jeho jižní hranici. Kód lokality : 0313106 Biogeografická oblast : Kontinentální Rozloha lokality : 859,5027 ha Navrhovaná kategorie ZCHÚP: CHKO, PR, PP Ekotop : Geomorfologicky území náleží do útvaru Malšické pahorkatiny. Údolí je úzké, místy až kaňonovitého charakteru. Je převážně zalesněné, s poměrně přirozenou skladbou porostů, na skalních výchozech místy s xerofilní vegetací. Tok byl v minulosti regulován, dno je smíšené, převážně kamenité. Biota : Základní charakteristika : Polopřírodní až přírodní vodní toky v nivě, kde jsou vyvinuta mokřadní společenstva (tůně, vlhké louky, slatiniště, lužní lesy - olšiny,doubravy). Zastoupena stanoviště V1, V2, V4, M1.1, M1.3, M1.4, M1.7, M6, L2.2B, L2.3A+B, L4, L7.1, L7.2, L9.2B). Biotop využívají pro rozmnožování mnohé druhy obojživelníků (čolek obecný, blatnice skvrnitá, rosnička zelená) a ptáků (i hohol severní). Ze zvlášť chráněných bezobratlých se zde vyskytuje zejména číhalka pospolná (Atherix ibis), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek topolový (Limenitis populi) a zlatohlávek Oxythyrea funesta. Údolí Lužnice pod Táborem má velmi pestrou entomofaunu zajímavé jsou především druhy vázané na čisté vodní toky a jejich údolí (např. strumičník Osmylus fulvicephalus), méně běžné fytofágní druhy vázané na některé složky porostu (např. na zimolezu nosatec Rhynchaenus lonicerae a vrtule Philophylla caesio), mnoho mycetofágních druhů (např. stlačenka Calomyia elegans, v červeném seznamu bezobratlých uvedená mezi kriticky ohroženými druhy). Nález štíhlonožky Micropeza lateralis ze skalnatého břehu Lužnice mezi Stádlecem a Dobronicemi je dosud jediný v České republice. Charakteristika ve vztahu k předmětům ochrany na daném území : Velevrub tupý (Unio crassus) – měkýš z třídy mlžů - polopřírodní až přírodní tok řeky (V4) s poměrně nízkým znečištěním vody a vhodným substrátem dna, kde se střídají regulované úseky s úseky relativně přirozeného charakteru. Na toku je několik jezů. Lokalita je obývána také populací škeble ploché (Pseudanodonta complanata), velevruba nadmutého (Unio tumidus) a raka říčního (Astacus astacus). Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) – ryba - mokřadní stanoviště v říční nivě (tůně, odstavená ramena) - V1, V2, V4. Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

38

Kvalita a význam : Pro druh Unio crassus jde o jednu z nejvýznamnějších populací v ČR a jednu z nejrozsáhlejších lokalit v ČR. Populace je životaschopná, nacházejí se zde i mladší jedinci, což svědčí o rozmnožování. Populace je rozptýlená po toku, nikde nebyly zjištěny lokální vysoké koncentrace. V současnosti spíše se zlepšující stav populace. Brouk Osmoderma eremita (páchník hnědý) zde má stabilní, ale ne příliš početnou populaci. Výskyt je lokální v několika solitérních stromech a v alejích. Pro druh Lutra lutra (vydra říční) se na daném území nachází jádro populace v ČR, druh zde prosperuje a dochází zde k pravidelnému rozmnožování. Je vysoce důležitým koridorem pro migraci daného druhu a jeho dalšího rozšiřování. Rostlinné druhy nejsou předmětem ochrany. EVL Údolí Lužnice a Nežárky je vyhlášená od r. 2005 V ŘÚ EVL hraničí s maloplošným chráněným územím PP Vlásenický potok. S oběma se pak zároveň prolíná regionální ÚSES. Hranice EVL jsou zakresleny ve výkresu limitů a výkresu hodnot.

3.A.35 NATURA 2000 – ptačí oblast

V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.36 Lokality výskytu zvláště chrán. druhů rostlin a živočichů s národním významem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.37 Lesy ochranné V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.38 Les zvláštního určení V řešeném území se nachází lesy zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochrannou a lesy zvláštního určení v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření - lesy ve vojenském prostoru. Rozsah těchto lesů je patrný z výkresu limitů a z problémového výkresu.

3.A.39 Lesy hospodářské Všechny lesní porosty v řešeném území, s výjimkou lesů uvedených v kap. 3.A.38 jsou tvořeny plochami lesa hospodářského. Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

39

Rozsah lesních ploch je patrný z výkresu limitů využití území.

3.A.40 Vzdálenost 50 m od okraje lesa Pro všechny pozemky určené k plnění funkce lesa je vymezena vzdálenost 50 m od okraje lesa. Tento údaj vychází z mapového podkladu a je zobrazen ve výkresu limitů a v problémovém výkresu.

3.A.41 Bonitované půdně ekologické jednotky Zemědělské půdy se klasifikují prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Každá BPEJ je tvořena pětimístným číselným kódem. 1. číselný znak vyjadřuje charakteristiku klimatických podmínek. Je vymezeno 10 klimatických regionů označených číslicemi 0-9. Dvojčíslí 2. a 3. znaku vyjadřuje půdní podmínky a vyznačuje hlavní půdní jednotku (HPJ) je vymezeno 78 HPJ označených číslicemi 01-78, které vyjadřují základní vlastnosti půdy. 4. znak charakterizuje sklonitost a expozici, 5. znak skeletovitost a hloubku půdy. V řešeném území se nacházejí následující BPEJ : I. třídy: 72901, 72911 II. třídy: 71500, 72904, 74600 III. třídy: 71510, 72914, 75011 IV. třídy: 72941 V. třídy: 72944, 74089, 75041, 76811, 76841 ŘÚ náleží do klimatického regionu MT 4 – mírně teplý, vlhký, s průměrnou roční teplotou 6 – 7 °C, průměrným ročním úhrnem srážek 650 – 750 mm. V řešeném území se nacházejí tyto HPJ : 15 - ilimerizované půdy, hnědozemě ilimerizované, hnědé půdy a hnědé půdy ilimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí; středně těžké až těžké s příznivým vodním režimem 29 - Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry 40 - Svažité půdy (nad 12 o) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách 46 - Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí; středně těžké, až středně štěrkovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření 50 - Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až


40

kamenité, dočasně zamokřené 56 - Nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry 68 - Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky Zemědělské půdy jsou na základě BPEJ dále klasifikovány do 5 tříd ochrany podle jejich produkční schopnosti. Nejcennější půdy jsou řazeny do I. a II. třídy ochrany (ve výše uvedeném výčtu tučně). Půdy I. a II. třídy bonity jsou hojně zastoupeny na celém řešeném území. Hranice BPEJ vč. jejich popisů jsou zobrazeny ve výkresu limitů a v problémovém výkresu.

3.A.42 Hranice biochor (biogeografické členění řešeného území) Biogeografický region (bioregion) je individuální jednotkou biogeografického členění krajiny na regionální úrovni. V rámci bioregionu se vyskytuje identická vegetační stupňovitost. Biocenózy bioregionu jsou ovlivněny jeho polohou a mají charakteristické rysy, dané zvláštními podmínkami pro postglaciální migraci druhů rostlin i živočichů. V rámci bioregionu se tak většinou již nevyskytují jiné rozdíly v potenciální biotě než rozdíly způsobené odlišným ekotopem. Bioregion je vždy vnitřně heterogenní, zahrnuje charakteristickou mozaiku nižších jednotek - biochor a skupin typů geobiocénů. Bioregion je převážně jednotkou potenciální bioty, nevychází tedy z aktuálního stavu krajiny, zpravidla však má specifický typ a určitou intenzitu antropogenního využívání. Bioregiony tak definují zpravidla výrazně odlišné krajiny. Biochora je ekologicky heterogenní typologická jednotka, tvořená typickou kombinací ekosystémů (skupin typů geobiocénů - STG), která se v rámci určitého sosiekoregionu zpravidla typicky opakuje. Biochory jsou charakterizovány inventářem STG, jejich uspořádáním, složitostí a kontrastností ekologických podmínek. STG sdružuje ekologicky podobné přírodní suchozemské ekosystémy, se všemi od nich vývojově pocházejícími společenstvy, která se mohou střídat na ploše těchto trvalých ekologických podmínek. Dle fytogeografického členění náleží řešené území do bioregionu 1.21. Bechyňský. V rámci tohoto biogeografického regionu jsou vymezeny 4 biogeografické typologické jednotky biochory, které člení území do 5 segmentů. Typy biochor : 4BP, 4BS, 4UP, 4US

3.A.43 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti V řešeném území jsou ve značných plochách provedeny meliorace. Jejich význam pro biologickou diverzitu a tudíž i vitalitu orné půdy je přinejmenším sporný. Zákres odvodněných ploch obsahuje problémový výkres.


41

3.A.44 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.45 Chráněná oblast přirozené akumulace vod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.46 Zranitelná oblast Celé řešené území obce Dražice je vymezeno jako zranitelná oblast.

3.A.47 Vodní útvar povrchových, podzemních vod Celé ŘÚ je součástí útvaru podzemních vod krystalinika v povodí Střední Vltavy, oblasti Horní Vltava.

3.A.48 Vodní nádrž V řešeném území se vyskytují drobné nádrže a sdrže, avšak velmi sporadicky. Jejich největší koncentrace je v JV části území na přítocích či v terénních depresích svahujících do Raštského potoka. Plošně významnější je pak rybník na toku Paseckého potoka na severu území. Lokalizace vodních ploch je patrná ze všech výkresů průzkumové a analytické části.

3.A.49 Povodí vodního toku, rozvodnice Celé ŘÚ náleží do povodí řeky Lužnice, resp. Horní Vltavy, v širším smyslu pak do povodí řeky Labe. Na místní úrovni se zde nachází celkem 5 ploch povodí : potoků Kášovického, Pilského, Vlásenického a Raštského (jsou spádovány do řeky Lužnice) a řeky Lužnice.

3.A.50 Záplavové území Obec Dražice v současnosti nemá zpracován aktualizovaný protipovodňový plán. Pro tok řeky Lužnice jsou stanovena jednotlivá záplavová území pro n-letou vodu, která jsou vymezena záplavovými čarami Q5, Q20 a Q100. Ostatní toky nemají vymezeno záplavové území.


42

Hranice záplavových území jsou zobrazeny ve výkresu limitů využití území.

3.A.51 Aktivní zóna záplavového území Jako aktivní zóna záplavového území je definováno území v zastavěných částech obcí a v místech určených k zástavbě podle územního plánu, kterým při povodni protéká rozhodující část celkového průtoku a kde je bezprostředně ohrožován život, zdraví a majetek lidí. Aktivní zóna záplavového území se v rozsahu výše definovaných ploch váže zejména na koryto řeky Lužnice, kde prakticky koresponduje se záplavovou čárou Q5, a rovněž na část koryta Vlásenického potoka v rozsahu jeho průchodu obcí Dražice. Aktivní zóna záplavového území je vyznačena v problémovém výkresu.

3.A.52 Území určené k rozlivům povodní V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.53 Území zvláštní povodně pod vodním dílem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.54 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.55 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.56 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.57 Dobývací prostor V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.58 Chráněné ložiskové území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


43

3.A.59 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.60 Ložisko nerostných surovin V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.61 Poddolované území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik V ŘÚ nebyly zjištěny plochy ohrožené sesuvy. Většina ŘÚ spadá do oblasti s vysokým stupněm radonového rizika. Pouze v nivních územích je kateegorie radonového rizika přechodná v důsledku podloží tvořeného nehomogenními kvartérními sedimenty.

3.A.63 Staré důlní dílo V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.64 Staré zátěže území a kontaminované plochy V řešeném území jsou evidovány následující staré skládky: 1. Skládka Dražice – jižně od sídla. V lokalitě, kde terénní deprese postupně přechází v údolní luční nivu přítoku Vlásenického potoka, postupně dochází k neřízenému ukládání odpadu a tím k zarovnávání reliéfu s efektem terénního novotvaru ostré hrany zlomu, postupující směrem k nivě a na její úkor. Převažuje charakter inertní stavební suti a hlušiny, marginálně i komunální odpad. 2. Skládka v lokalitě Pod pláništěm, JV od sídla. Místo je oplocené, součást areálu vojenské střelnice. Charakter ani rozsah kontaminace nelze vizuálně specifikovat, plocha delší dobu nevyužívaná, má charakter ruderálního porostu v rané fázi počínající sukcese. Lokalizace starých zátěží území je součástí výkresu limitů využití území a problémového výkresu.


44

3.A.65 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Řešené území je součástí oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Zdrojem zápachu a exhalací v Dražicích je lineární zdroj v podobě průtahu silnice I/19 obcí.

Lokalizace zdroje zápachu a exhalací je vyznačena v problémovém výkresu.

3.A.66 Odval, výsypka, odkaliště, halda V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.67 Technologický objekt zásobování vodou vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje. Obec Dražice je zásobena pitnou vodou z vodárenské soustavy Jižní Čechy, ze skupinového vodovodu Veselí – Soběslav – Tábor - Milevsko. Zásobní řad odbočuje z výtlačného řadu z vdj. Všechov 2x1500m3 (496,50/491,50 m.n.m.) do vdj. Hodušín I. a II. : 2x650 m3 + 2x1500 m3 (540,40/535,40 m.n.m.). Není-li v provozu ČS Všechov, je dodávka vody pokryta gravitačně z VDJ Hodušín. Zásobování obce probíhá střídavě čerpáním z VDJ Všechov a gravitačně z VJD Hodušín. Tento režim má velmi negativní vliv na tlakové poměry v rozvodné síti, vč. domovní instalace v nemovitostech. Proto se již v návrhu studie z r. 1998 počítalo s vybudováním nového VDJ Dražice na návrší severně od obce, který by zajistil plynulé zásobování spotřebišť bez tlakových nerovností a problémů.

3.A.68 Vodovodní síť vč. OP V obci je smíšená, větvená vodovodní síť. Vodovod je postaven v celé obci, ale nejsou připojeni všichni obyvatelé. Část obyvatel využívá soukromé studny. Rozvod vody po obci je gravitační. Provozovatelem vodovodu je VaK JČ, a.s., divize Tábor. Vodovodní síť bude rozšiřována v souladu s nově navrženými rozvojovými lokalitami. Zákres hlavních a přívodních řadů obsahuje výkres limitů.

3.A.69 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Obec Dražice má zbudovanou ČOV. Je lokalizována na toku Vlásenického potoka, v nejníže položeném JZ okraji obce. Je v provozu od r. 1998, je ve vlastnictví obce, která je rovněž provozovatelem zařízení. Na ČOV je likvidováno cca 90% splaškových vod vznikajících na území obce. ČOV je vybudována jako mechanicko-biologická s jemnobublinnou aerací v oxidačním Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

45

příkopu. ČOV má následující kapacitní hodnoty :

Q = 186,9 m3/d BSK5 = 61,2 kg/d EO = 1020 V současnosti přiváděné množství odpadních vod představuje Qdešť=534l/s. Vyčištěné vody odtékají přes objekt měření do Vlásenického potoka. Přebytečný kal je uskladňován v zahušťovací nádrži a následně likvidován na zemědělsky využívaných pozemcích. Lokalizace ČOV je patrná z výkresu limitů využití území. Kapacita ČOV je v současné době dostačující. Budoucí zamýšlený rozvoj obce a záměr čištění splaškových vod z osady Meziříčí však způsobí její přetížení. Tomu lze předejít přidáním dalších technologických částí čištění jak do mechanické, tak i do biologické části ČOV. Zákres ČOV obsahuje výkres limitů využití území.

3.A.70 Síť kanalizačních stok vč. OP Dražice Obec Dražice je odkanalizována jednotnou kanalizační soustavou, zbudovanou převážně z betonových trub světlosti DN 150 - 1000 mm v celkové délce 6,865 km. Novější investicí je sběrač podél Vlásenického potoka, který přivádí odp. vody na ČOV. Vyčištěná voda je vypouštěna do Vlásenického potoka. Na kanalizaci je napojeno cca 90% obyvatel. Splaškové vody jsou odváděny kanalizací přímo na ČOV (15%), částečně jsou předčištěny v septicích s přepadem zaústěným do jednotné kanalizace (75%) nebo do povrchových vod (8%). Zbývající odpadní vody jsou předčištěny v septicích s následným vsakováním (2%). Kromě odpadních vod běžného komunálního charakteru se v obci vyskytují ještě následující producenti většího množství odpadních vod : fa Racek (výroba zemědělských technologií) Q=2,0 m3/den fa Sakutus (výroba elektro) Q=0,6 m3/den Odpadní vody z areálů těchto firem jsou odváděny přes septik do kanalizace. Kal je vyvážen na zemědělské pozemky. Kanalizace je ve správě obce. Dílčí činnosti zajišťuje smluvně VaK JČ, a.s., divize Tábor. Při rozvoji obce se počítá s maximálním využitím dosud zrealizované kanalizace a jejím doplnění o další větve pro nové ZP. Zárovveň se počítá s postupnou rekonstrukcí stokové sítě s cílovým horizontem v roce 2050. Chatové osady a zahrádkové kolonie O existenci kanalizace v chatových koloniích a zahrádkových osadách nemáme žádné informace. U chatových osad podél Lužnice předpokládáme jejich likvidaci předčištěním v septicích s následným přepadem a vsakováním, případně vypouštěním do řeky Lužnice. U zahrádkových kolonií výhradně septiky s následným vsakováním. V obou případech se jedná o sezónní a množstvím nevýznamnou produkci bez potřeby koncepčního řešení, s předpokládaným minimálním lokálním dopadem na ŽP.


46

Nadále se předpokládá odvoz odpadních vod fekálními vozy k likvidaci na ČOV.

3.A.71 Výrobna elektřiny vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.72 Elektrická stanice vč. OP V řešeném území se nacházejí tato transformační zařízení : TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

ČOV Západ Obec Sever Východ ZD Jih Střelnice Skalka Matoušovský mlýn

Správce : ČEZ Distribuce, a.s. E.ON Česká republika Ochranné pásmo sloupových venkovních trafostanic je 7 m. Poloha elektrických stanic vč. OP je patrná z výkresu limitů využití území.

3.A.73 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Vedení VN Kmenová linka vedení VN 22kV č. 806 Opařany, napájené z rozvodny 110/22 kV Tábor, protíná ŘÚ severně od obce Dražice. Vedení je ve správě spol. E.ON Česká republika a spol. ČEZ Distribuce. Přípojky venkovního vedení VN 22kV, napájející jednotlivé TS, rovnoměrně zásobují území. Rozvody jsou realizovány na betonových sloupech. Ochranné pásmo nadzemních vedení VN činí 10 m na každou stranu od krajního vodiče, u novějších rozvodů (zrealizovaných po r. 1995) 7 m od krajního vodiče. OP podzemního kabelového vedení činí 1 m na každou stranu (v ÚP graficky nevyjádřitelné). Vedení NN Vedení NN 1 kV je realizováno v sídle převážně v podobě kabelu, pouze z TS3 jsou též vývody venkovním vedením. Kabelové vedení v centrální části obce napájí venkovní vedení. Ochranné pásmo nadzemních vedení činí 7 m na každou stranu. Trasy a ochranná pásma vedení VN jsou zobrazena ve výkresu limitů využití území. Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

47

3.A.74 Technologický objekt zásobování plynem vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.75 Vedení plynovodu vč. BP Obec Dražice je plynofikovaná. Obec je napojena přívodem STL potrubí z obce Meziříčí. Páteřové VTL vedení Tábor-Opařany-Bechyně (DN 600, 2,2MPa), z něhož je přes VTL RS obec Meziříčí zásobena, probíhá podél severní hranice ŘÚ. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 600 činí 40 m na každou stranu od osy vedení. OP VTL plynovodu činí 4 m na každou stranu od osy vedení. Na území obce jsou provedeny STL rozvody, z kterých jsou přípojkami zásobovány jednotlivé objekty. OP STL plynovodu je 1 m na každou stranu (v ÚP graficky nevyjádřitelné). Zákres VTL plynovodu vč. jeho BP a OP a přívodu STL plynovodu obsahuje výkres limitů využití území.

3.A.76 Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.77 Ropovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.78 Produktovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.79 Technologický objekt zásobování teplem vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.80 Teplovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


48

3.A.81 Elektronické komunikační zařízení vč. OP V řešeném území se nachází digitální telefonní ústředna – u objektu pošty v centru obce. Ta je na přístupovou telefonní síť napojena od Tábora dálkovým kabelem. Od ústředny se pak odvíjí místní telefonní síť. V obci jsou dále umístěny 2 kartové telefonní automaty. Zařízení je zakresleno ve výkresu limitů využití území.

3.A.82 Komunikační vedení vč. OP Územím prochází tato komunikační vedení :  



z východu vojenské podzemní telekomunikační vedení, které odbočkou napojuje areál střelnice a pokračuje dále na západ do Drhovic dálkový optický kabel ve správě spol. TELECOM; místní kabelová telefonní síť byla v obci provedena v r. 1995. Napojeny jsou všechny objekty pro bytové účely a podnikatelské aktivity v jižní části území probíhá RR paprsek Tábor – Provazce, ve správě MO Do severní poloviny území zasahují OP radioreléových tras vedených mimo ŘÚ. RR trasy vč. OP jsou zakresleny ve výkresu limitů využití území.

3.A.83 Jaderné zařízení V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.84 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Z vedlejšího správního obvodu obce Drhovice do řešeného území zasahuje část areálu bývalých vojenských muničních skladů, provozovaných v současnosti společností EXPLOSIVE Service a.s. (zde skladování a zpracování trhavin). Jedná se o objekt zařazený do skupiny B s umístěnými nebezpečnými látkami, nebezpečí tkví v možnosti výbuchu. Plochu můžeme nalézt v lesním porostu v západním cípu území. Plocha má stanovena ochranná pásma (viz. kap. 3.A.114). Dotčená plocha je znázorněna ve výkresu limitů využití území.

3.A.85 Skládka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


49

Ojediněle se v území vyskytují místa neřízených divokých skládek, kam je vyvážen zejména inertní suťový materiál, prázdné obaly, zbytky stavebních hmot a pod. Lokalizace černých skládek je zakreslena v problémovém výkresu.

3.A.86 Spalovna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.88 Dálnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.89 Rychlostní silnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.90 Silnice I. třídy vč. OP ŘÚ prochází ve směru východ – západ silnice I. třídy č. 19. Ochranné pásmo silnice I. třídy je vyznačeno na výkresu limitů využití území.

3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP Řešeným územím prochází silnice II. třídy č. 123 směr Jistebnice, která vychází ze silnice I/19 (mimo ŘÚ) a tanguje ŘÚ v jeho SV části. Ochranné pásmo silnice II. třídy je vyznačeno na výkresu limitů využití území.

3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP Řešeným územím prochází :


50

silnice III/1235, vedoucí ze silnice I/19 z Dražic směr Radkov, a silnice III/1233, vedoucí po SZ hranici ŘÚ z křižovatky se silnicí I/19 (západ – u hřbitova), procházející sídlem Meziříčí a dále směr Balkova Lhota. Ochranné pásmo silnice III. třídy je vyznačeno na výkresu limitů využití území.

3.A.93 Místní a účelové komunikace Hlavní komunikační kostru sídel doplňuje síť místních a účelových komunikací, které dostatečným způsobem zajišťují vnitřní obslužnost sídla a jeho okolí. Hromadná osobní doprava Je zabezpečována pravidelnými linkami regionálních autobusových spojů.

3.A.94 Železniční dráha celostátní vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP Řešeným územím neprochází žádná železniční trať. Do severního cípu ŘÚ však zasahuje OP regionální železniční dráhy č. 201 směr Tábor – Milevsko – Písek – Ražice, probíhající severně od ŘÚ. Ochranné pásmo železniční dráhy je vyznačeno na výkresu limitů využití území (obtížně čitelné, prakticky totožné s hranicí ŘÚ).

3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.97 Vlečka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.98 Lanová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


51

3.A.99 Speciální dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.100Tramvajová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.102Letiště vč. OP V řešeném území se žádné letiště nenachází. Téměř celé správní území Dražic se nalézá v ochranném pásmu kuželové plochy vojenského letiště Všechov. Jeho průběh je patrný v jižní části řešeného území. Ochranné pásmo letiště je vyznačeno ve výkresu limitů využití území.

3.A.103Letecká stavba vč. OP V řešeném území se žádná letecká stavba nevyskytuje. Zájmové území se však nachází v oblasti, kde umístěním stavby nebo zařízení může docházet k ohrožování bezpečnosti letového provozu nebo k rušení funkcí leteckých zabezpečovacích přístrojů v souladu s § 41 zák. 49/1997 Sb. o civilním letectví, ve znění zák. 225/2006Sb., zejména při umisťování větrných elektráren.

3.A.104Vodní cesta V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.105Hraniční přechod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


52

3.A.106Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklostezky Řešené území tanguje na severu značená cyklotrasa č. 1175, vedoucí z Jistebnice , přes Makov a Veselku do Svrabova, za nímž se napojuje na trasu č. 11, vedoucí od severu z Borotína do Tábora. Jižní část ŘÚ je lemována trasou plánované cyklostezky, vedoucí po levém břehu Lužnice z Tábora přes Příběnice do Dobronic u Bechyně. Trasa, vedená ve stopě břehové pěšiny, již dnes sporadicky funguje pro cykloturistiku, nemá však potřebné parametry a její zdolání je náročné. Tyto dvě cyklostezky by měly být do budoucna propojeny severo-jižními spojkami, realizovanými v rámci ŘÚ. 1. z nich je plánována s využitím silnice III. třídy přes Meziříčí, odtud po místní komunikaci přes Dražice, odtud JZ směrem účelovou komunikací až k Pilskému potoku a po jeho pravém břehu k Lužnici. 2. spojka vychází z osady Veselka, silnicí III. třídy do Dražic a dále na jih kolem střelnice a chatové osady Skalka k Matoušovskému mlýnu. Obě tato propojení stojí a padají s možností či nemožností dosažení protějšího břehu řeky. Možnost zvýšení návštěvnosti obce oživením cykloturistického ruchu tedy předpokládá realizaci přemostění alespoň pro jednu z uvedených možností. Průběh výhledových cyklistických tras znázorňuje výkres záměrů na provedení změn a problémový výkres. 3.A.106.b Turistické stezky Červená turistická stezka z Tábora do Bechyně a Týna nad Vltavou je vedena po levém břehu Lužnice. Do ŘÚ téměř nezasahuje. Větší návštěvnost Dražic pěšími turisty je vázáno na stejnou podmínku, jako je tomu v případě cykloturistiky – možnost překonání říčního toku. Průběh turistické stezky znázorňuje problémový výkres.

3.A.107 Objekt důležitý pro obranu státu vč. OP Jižně od obce se rozkládá rozsáhlá plocha vojenské střelnice Dražice, sloužící k výcviku vojáků AČR. Doplňkově areál slouží i k nevojenským účelům, např. pro pořádání střeleckých soutěží, pro myslivecká sdružení a pod. V jeho severní části je několik objektů zázemí, zbytek plochy slouží jako volný prostor střelnice s úpravami terénu pro potřeby nácviku střelby. Větší část plochy valně zarůstá náletovými dřevinami. Plocha střelnice je sporadicky oplocena v SV části, ostatní její hranice jsou pouze opatřeny cedulemi upozorňujícími na možné nebezpečí. Výrazná je také změna charakteru území daná kontrastem intenzivně využívaných zemědělských ploch na jedné straně a extenzivní plochy s více či méně výraznými terénními úpravami na straně druhé. Střelnice v současnosti prochází cílenou rekonstrukcí za účelem vytvoření požadovaných podmínek pro kvalitní přípravu k nasazení jednotek praporu do zahraničních Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

53

misí. V této souvislosti jsou mj. na jejím JZ okraji budovány mohutné ochranné zemní valy, které plochu vymezují vzhledem k okolní krajině a tvoří zde výrazný, cizorodý prvek, dominující této části krajinného prostoru. OP střelnice ve tvaru segmentové výseče se odvíjí JZ směrem. Dotčená plocha je v době střeleb životu nebezpečnou zónou. Přístup těžké vojenské techniky ve směru od vojenského cvičiště Zahrádka je od východu po zpevněné komunikaci v terénní depresi nivy bočního přítoku Raštského potoka. K areálu střelnice ještě náleží některá plošně menší území, navazující východně od hlavní plochy. Jejich využití je sporné, plochy jsou volně přístupné, podléhají sukcesi. Tyto plochy nemají stanoveno OP. Jedna menší plocha důležitá pro obranu státu je lokalizována v západním cípu ŘÚ, v lesích východně od areálu muničních skladů. Funkčně je definován jako „pozemek pro trhání munice Drhovice“. Plocha nemá stanoveno OP. Zákres ploch důležitých pro obranu státu vč. OP je patrný z výkresu limitů využití území.

3.A.108Vojenský újezd V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.109Vymezené zóny havarijního plánování V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.110 Objekt civilní ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.111 Objekt požární ochrany Objekt požární zbrojnice místního spolku dobrovolných hasičů se nachází v centrální části sídla v prostoru návsi. Další zázemí hasičského sboru je v jižní části sídla v návaznosti na sportovní areál.

3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.113 OP hřbitova, krematoria V západní části řešeného území jesituován hřbitov. Jeho OP činí 100 m. Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

54

OP hřbitova je zakresleno ve výkresu limitů využití území.

3.A.114 Jiná OP V řešeném území jsou vymezena ochranná pásma v souvislosti se zažízením skladů a zpracování trhavin výbušniny tř. A a C v západním cípu území (viz. kap. 3.A.84). Zákres těchto OP je proveden ve výkresu limitů využití území. ÚS Dražice stanovila OP v souvislosti s provozy zemědělské výroby takto : OP areálu ZD pro 660 ks vepřového dobytka – 195 m OP drobného provozu s cca 10 ks hovězího dobytka – 22,5 ks Předpokládáme, že dnes již nebudou aktuální a bude je potřeba revidovat. OP jsou patrna z výkresu limitů využití území.

3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství Jako veřejná prostranství slouží zejména ulice, náměstí, parky, prostory návsí a podobné plochy vč. souvisejících ploch veřejné infrastruktury. V sídle Dražice je to především rozlehlá náves, ale také uliční prostory a parkově upravené okolí pošty a kulturního domu. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v problémovém výkresu.

3.A.116 Počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku Údaje nebyly poskytnuty. Ze statistik vyplývá následující :   

v období let 1981 – 1990 bylo v obci postaveno 40 nových obyt. domů (z toho 35 RD a 3 bytové), tedy celkem cca 47 nových bytů, tj. 4,7 bytu/rok v období let 1991 – 2000 bylo v obci postaveno 34 nových RD, tedy celkem cca 34 nových bytů, tj. 3,4 bytu/rok Dle RIS byly v roce 2006 v obci dokončeny 2 byty.

Z uvedeného je patrný výrazný pokles bytové výstavby ve srovnání s posledními desetiletími 20. století.

3.A.117 Zastavitelná plocha V posledním desetiletí obec vykazuje pozvolný nárůst počtu obyvatel, tento trend přetrvává od 70. let minulého století – tedy téměř již 40 let! Využitelné prostorové rezervy uvnitř sídla jsou již prakticky vyčerpány, bude tedy nutno přistoupit k vymezení nových zastavitelných ploch. Zastavitelné plochy je potřeba vymezovat s respektem k hodnotám území na základě současných potřeb a priorit obce v souladu s předpoklady udržitelného rozvoje území. Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

55

Důležitým hlediskem při definování podmínek jejich využití musí být zejména ochrana krajinného rázu a v neposlední řadě také ochrana kvalitního ZPF. Proto by návrh měl využívat dostupné nástroje, které zaručují co nejšetrnější koncenzuální přístup ve vztahu k těmto, ale i ostatním důležitým hodnotám :  

stanovit etapovitost zástavby stanovit prověření podmínek jejich využití územní studií (u rozsahem významnějších ploch)

Dlouhodobým logickým východiskem, zakotveným již v US Dražice, se jeví pásové doplnění zástavby navazující na jižní, východní i severní okrajové partie sídla, omezeně též v SZ a JZ části. Návrh 100% počítá se zástavbou rezerv uvnitř sídla. Náměty na rozsah a lokalizaci ZP ukazuje výkres záměrů na provedení změn.

3.A.118 Jiné záměry Byly zjištěny tyto další záměry : Záměry ve fázi vydaného územního rozhodnutí :  

dostavba sportovní haly se zázemím v areálu školy stezka pro cyklisty a chodce v souběhu s východo–západním průtahem obcí

Záměry vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace (VÚC Táborsko) :  

revitalizace zatrubněných vodních toků (ÚP VÚC) přeložka I/19 (ÚP VÚC)

Ostatní záměry (z podnětu obce, občanů) :      

výstavba domu s pečovatelskou službou na obecním pozemku v prostoru mezi kulturním domem a kostelem výstavba nové tělocvičny v prostoru sportovního areálu výstavba vodojemu severně nad obcí výstavba točny autobusů MHD na západním okraji sídla přemostění Lužnice pro pěší a cykloturistiku v lokalitě Matoušovského mlýna kaskáda vodních ploch na toku Paseckého potoka, vč. doplnění doprovodných ploch lesních porostů

3.A.119 Další dostupné informace Obec předpokládá aktualizaci protipovodňového plánu v roce 2008.


56

HOSPODAŘENÍ OBCE

Příjmy 2005 (7 159 000 Kč) 3%

2% 0%

20% 40%

5% 6% 24%

Daň z příjmu FO a PO

Daň z přidané hodnoty

Daň z nemovitosti

Poplatky Rompold

Místní a správní poplatky, příjmy

Dotace, grant + JK

Opravy a udržování

Územní rozvoj

Výdaje 2005 (8 536 000 Kč) 1%

3% 19%

35%

5%

17% 13%

7%


Kulturní dům

Školní zařízení, tělovýchovná činnost

Bytové hospodářství

Činnost správy, zastupitelstvo obce

Územní rozvoj

Zájmové sdružení

Ostatní


57

Příjmy 2006 (7 994 000 Kč) 5%

1% 1% 34%

25%

6% 5%

23%



Daň z nemovitosti

Poplatky Rompold


Dotace, grant + JK


Územní rozvoj

Výdaje 2006 (7 994 000 Kč) 18%

27%

2%

17%

1% 16%

3% 16%


Kulturní dům




Územní rozvoj


Ostatní


58

Příjmy 2007 (9 747 000 Kč) 1% 0% 24% 37%

19% 12%

3%

4%



Daň z nemovitosti

Poplatky Rompold


Dotace, grant + JK


Územní rozvoj

Výdaje 2007 (9 747 000 Kč) 20%

19% 2%

1% 4%

7%

11%

36%


Kulturní dům




Územní rozvoj


Ostatní


59

Příjmy 2008 (9 698 500 Kč) 2% 0%

4% 30%

36%

4%

23%

1%



Daň z nemovitosti

Poplatky Rompold


Dotace, grant + JK


Územní rozvoj

Výdaje 2008 (7 368 000 Kč) 1%

5%

8% 36% 16%

11%

3% 20%


Kulturní dům




Územní rozvoj


Ostatní


60

Porovnání příjmů a výdajů za rok 2005 (v Kč)

7 159 000 Příjmy Výdaje

8 536 000



7 994 000


61



9 747 000



7 368 000

Hospodaření obce se v posledních letech stabilizovalo. Za r. 2005 byl vykázán sice mírný schodek, ale v následujících dvou letech byl rozpočet vyrovnaný a v roce 2008 obec hospodařila s výraznějším přebytkem (přes 2 mil. Korun). Obec si vede výborně i při profinancování větších zakázek (bytový dům v r. 2007) na které je schopna využít dotační tituly a granty.


62

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti, zastupitelů

3.B.1

Výsledky vyhodnocení pracovních map (statistický průmět)

Pracovního setkání pro účely získání podnětů z řad obyvatel se zúčastnilo cca 15 lidí, s přvahou střední a starší generace (průměrně 40-45 let věku). Přítomni byli též 2 zástupci obce, kteří do map promítli záměry zastupitelstva.

3.B.1.a Podněty veřejnosti Sídlo Dražice : Byly vyznačeny lokality pro obytnou zástavbu :    

na severozápadním okraji obce SV svah vlevo od komunikace ve směru z Dražic do Meziříčí v širším pásu severně a SV od centra obce jižně od sídla (za školou) na JZ okraji jižně od cesty Byly vyznačeny lokality pro plochy výroby a služeb :

   

severně od obce, v klínu sevřeném polní cestou a silnicí III/1235 na východním okraji obce v pásu severně od silnice I/19 na JV okraji obce – v blocích přiléhajících od východu a jihu k areálu ZD Dražice v jižní části areálu ZD zástavba louky (využití prostorových rezerv)

Bylo vyznačeno možné situování točny pro autobusy MHD na západním okraji sídla. Byly nastíněny možné trasy odkanalizování zastavitelných ploch na jižním a severním okraji sídla. Krajina : Byly vyznačeny lokality krajinných opatření :  

kaskády vodních ploch severně od rybníka na Paseckém potoce zalesnění svahových partií údolní nivy Paseckého potoka

3.B.1.b Podněty zástupců veřejnosti Sídlo Dražice : Byly vyznačeny lokality pro obytnou zástavbu : 

na severozápadním okraji obce po obou stranách komunikace ve směru z Dražic do


63

Meziříčí  větší bloky v širším pásu severně a SV od centra obce  v souvislém pásu jižně od sídla  na JZ okraji obce po obou stranách cesty Byly vyznačena lokalita pro plochy výroby a služeb : 

na JV okraji obce – v bloku přiléhajícím od východu k areálu ZD Dražice

3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou Všichni dotazovaní pochází z obce Dražice. Z tohoto důvodu jsou otázky posuzovány komplexně, za celé území. Celkem bylo dotazováno 76 osob. V dotazování převažují ročníky produktivního věku, vyrovnané je i zastoupení obou pohlaví. Struktura dotazovaných nevybočuje z rámce celostátních statistik. Pilíř sociální soudržnosti Lidé v obci žijí rádi, existuje zde poměrně silná sounáležitost s místní komunitou. Pro obec je to silný pilíř sociální stability. Vztahy mezi lidmi nedetekují žádné výrazné problémy, naopak je lze označit za pozitivní. Vztah místních k chatařům a chalupářům je rovněž převážně kladný. Z hlediska společnských aktivit se zde setkáváme s mizivým zapojením obyvatel. Aktivnější mužská část se angažuje v místním fotbalovém klubu, ostatními aktivitami jsou akce pro děti a kulturní akce. Lidé v obci jsou přesto poměrně nakloněni účasti na společných akcích (rámci rozvoje obce) při výstavbě, údržbě a brigádách; nejvíce by se jich angažovalo na sportovním hřišti, velké zastoupení má dětský koutek a hospoda, významná je též hromadná rekreace (koupaliště) a vzdělávání (knihovna). Lidi postrádají zejména koupaliště, rovněž tak i chybějící dětský koutek (je zde řada mladých rodin). Nejvyššího ohodnocení pro prospěšné činnosti se dostalo fotbalistům, pořádání zábav a překvapivě místní knihovně. Malý podíl mají hasiči a sokolové, rovněž kino a církev. Hospoda také není hodnocena jako užitečná. Hospoda ve venkovských obcích tradičně hrála stěžejní úlohu jako místo setkávání a informační zdroj. V dnešní mediální době je tato funkce potlačena a rovněž její společenská složka je u mužské populace suplována akcemi na bázi sportu. Přesto nezanedbatelné části respondentů tradiční hospodské setkávání chybí. Více než polovina lidí tráví svůj volný čas doma, dále je můžeme najít v přírodě, při sportu nebo v hospodě. Slovo “doma” pochopitelně většinou znamená na zahrádce, v dílně, apod. Obyvatelé Dražic jsou mediálně zdatní, nadpoloviční většina respondentů aktivně využívá internet. Mezi informačními zdroji vede internet, těsně následován místním listem, nepatrně pak zaostává televize, tisk, rozhlas. Hospoda jako zdroj informací funguje spíše doplňkově, evidentně vzhledem k malé návštěvnosti. Je zřejmé, že obec má možnost široké platformy komunikace se svými občany. Poměr pracujících v obci převažuje, cca 30% obyvatel je však na sklonku důchodového věku.


64

Pilíř hospodářský Podnikatelé se poměrně aktivně zapojují do dění obce. Vliv podnikatelů na život v obci hodnotí negativně jen malá část obyvatel. Pětina dotázaných si s odpovědí na tuto otázku nedokáže poradit. Podobně je tomu i při hodnocení podmínek k podnikání, které jsou jinak také vnímány převážně kladně. Za prací dojíždí výrazná většina pracujících respondentů. Centrem pracovních příležitostí je Tábor, následován dalšími městy v okolí (Bechyně, Písek, Olší). Důvodem tak vysoké vyjížďky je zjevně nedostatek kvalifikovaných pracovních míst v obci. Osobní automobil je využíván denně více jak 40% respondentů, dalších cca 12% usedne za volant několikrát týdně. Je zde přímá úměra vzhledem k vyjížďce za prací. Automobil se stal pro obyvatele nepostradatelným dopravním prostředkem. Hromadná doprava není příliš využívána, denně ji použije pouze pětina respondentů. Je prakticky marginální, nepochybně vzhledem k absenci MHD. Její zavedení by nesporně vedlo k výraznému zvýšení mobility zejména mladé a starší generace. Ve větší míře je trnem v oku místním problematika spojená s dopravou (velký provoz, potřeba obchvatu, absence MHD, chybějící komunikace). Dále lidem chybí rozmanitá škála občanského vybavení, jimž dominuje absence dětského hřiště a koupaliště. Pětina lidí se k této otázce nevyjádřila. Pillíř environmentální Příroda zůstavá pro obyvatele hlavní devízou obce. Lidé jsou si této hodnoty vědomi a vyzdvihují ji nad ostatní potenciální lákadla. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu pro ÚPD : 

ÚP by měl umožnit rozvoj podnikatelského sektoru výroby a služeb, ale i chybějící občanské vybavenosti a administrativy, a vytvořit tak podmínky pro širší možnosti pracovního uplatnění, zejména v terciální sféře.



Pro obec bude do budoucna důležité řešit zabezpečení služeb seniorů. Nepůjde pouze o nabídku možného ubytování a stravovacích služeb, ale také volnočasových aktivit. Územní plán by měl navrhnout plochu pro výstavbu objektu sociálních služeb (za podmínky respektování kontextu prostorových měřítek okolní zástavby.



Volnočasové aktivity - sport a hromadná rekreace - v územním plánu by takové aktivity malého rozsahu měly být v zastavěném území přípustné prakticky kdekolivzejména pak v rámci veřejných prostranství. Podobná variabilita by měla platit i pro umístění vybavenosti typu hospody a relaxačních zařízení, s ohledem na bezkolizní koexistenci s obytnou zástavbou.



ÚP by měl vytvořit podmínky pro umožnění obsloužení obce MHD



Územní plán by měl řešit i strategii zásobování energií (větrné a solární alektrárny) a tato problematika by měla být prodiskutována v navazujících schůzkách s obcí a občany.


65

4.

Rozbor udržitelného rozvoje území

4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT 4.A.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky  převážně únosné geologické podloží Slabé stránky  dílčí znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů  vysoké radonové riziko Příležitosti  omezení vodní a půdní eroze - zalesňování a zatravňování ohrožených a jiných vytipovaných ploch + další krajinná opatření Hrozby  nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze, rychlý odtok vody  dílčí znehodnocování půdy na neřízených skládkách

4.A.2 Vodní režim Silné stránky  velké množství potoků a drobných vodních toků Slabé stránky  rychlý odtok vody z nečleněných velkých ploch orné půdy  malý podíl retence prostřednictvím vodních ploch, absence vodních ploch  množství zmeliorovaných ploch, zatrubněné úseky přírodních vodotečí Příležitosti  maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou – dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování, zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření)  podpora využívání ekologicky čistých energií – pro produkci biomasy využít ekologicky nestabilní plochy orné půdy jako jedno z opatření ke zmírnění odtoku vody z krajiny  obnova a ochrana drobných vodních toků – zpomalení odtoku a přirozené čištění vody  vznik nových vodních ploch  využití soustavy vodních ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako


66

přirozený mechanismus čištění vody v přírodě Hrozby  při oddalování realizace účinných krajinných opatření pokračující vodní a půdní eroze  přetrvávající vyšší riziko povodní a lokálních záplav

4.A.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky  malá celková hustota osídlení  velký podíl zeleně v sídle  řada rekreačně atraktivních lokalit (zahrádkářské kolonie)  relativně dostupné kvalitní přírodní zázemí (Vlásenický potok, Lužnice) Slabé stránky  velký vliv dopravy, zejména tranzitní  emise z provozu na silnici I/19, potenciálně kolizní místa  emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva  fragmentálně chudý podíl přírodních elementů drobného měřítka v zemědělsky využívaném území  velké nečleněné plochy orné půdy – zvýšená prašnost, absence „zelených filtrů“  fenomén střelnice – syndrom latentního nebezpečí, psychologický moment omezení volného pohybu v krajině; esteticky neutěšená plocha Příležitosti  navržená přeložka silnice I/19  využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn apod.)  využití nezastavěných ploch sídla  revitalizace krajiny jako zdroje regenerace a předpoklad čistého životního prostředí Hrozby  při oddalování realizace obchvatu pokračující intenzifikace tranzitní dopravy se všemi prohlubujícími se negativními důsledky na obyvatele obce  přetrvávající používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií

4.A.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky  velký podíl přírodě blízkých ekosystémů vázaných na vodní toky, stabilizovaný funkční ÚSES Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

67

     

PP Vlásenický potok EVL Natura 2000 potoční niva v symbióze se sídlem velký podíl lesních ploch lokální krajinné dominanty, dálkové pohledy vcelku uspokojivá průchodnost krajiny

Slabé stránky  lokální vodní a půdní eroze  nestabilní plocha střelnice s průvodním jevem znehodnocených ploch, potenciální ohnisko invazivních plevelných druhů  menší podíl zatravnění  abcence vodních ploch  absence drobných prvků krajinné zeleně, přirozeného úkrytu zvěře a practva Příležitosti  zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby)  zvyšování ekologické stability zemědělsky využívaných ploch (pěstování energetických plodin, zatravňování orné půdy, zalesňování)  realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu  obnova a ochrana drobných vodních toků – zvýšení ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny  využívání ekologicky čistých energií  vznik nových přír. vodních ploch, využití soustavy vod. ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený samočistící přírodní mechanismus  přirozenější zapojení plochy střelnice do krajiny Hrozby  přetrvávající vodní a půdní eroze  emise ze zdrojů znečištění ovzduší  ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby  stavba obchvatu – značný negativní vliv na biotu v trase, zejména pak v zasypávaných nivách  narušení krajinného rázu nekoordinovanou či nedostatečně regulovanou výstavbou

4.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky  vysoký podíl půdy v I. a II. třídě BPEJ  vysoký podíl PUPFL


68

Slabé stránky  přír. a klimat. podmínky nezaručují konkurenceschopnost v rostlinné výrobě  znehodnocování pěstebních ploch půdními splachy Příležitosti  eliminace eroze aplikací účinných organizačních, agrotechnických a technických opatření  možné využití vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství (pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých energií  podpora stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby)  možnost čerpání dotací na zalesňování lesních i nelesních ploch Hrozby  opakující se kalamitní stavy lesních porostů v důsledku holosečí  vyšší nebezpečí lokálních záplav a přetrvávající vodní a půdní eroze při nenaplňování účinných krajinných opatření

4.A.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky  výborná poloha z hlediska dostupnosti automobilovou dopravou  relativně vysoká úroveň vybavení obce technickou infrastrukturou  kapacitní ČOV Slabé stránky  slabá obslužnost veřejnou dopravou, absence železnice, MHD  převaha osobní automobilové dopravy  průtah tranzitní dopravy obcí  dopravní závady na silnici I/19, nevyhovující prostorové souvislosti některých místních komunikací Příležitosti  vlastní vodojem – bezproblémové zásobování pitnou vodou  možnost získání dotací na budování infrastruktury  zavedení MHD Tábor do obce  přeložka silnice I/19  podpora cykloturistiky – realizace lávky přes Lužnici Hrozby  oddalování realizace obchvatu - místní dopravní kolaps v důsledku pokračující intenzifikace automobilové dopravy, zhoršující se životní prostředí obce  stagnace rozvoje v důsledku nedostatečného obsloužení sídla veřejnou dopravou


69

4.A.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky  rostoucí trend počtu obyvatel  vyrovnaný potenciál věkových skupin  patriotismus, malé sociální disparity  nízká nezaměstnanost  podnikatelský sektor, vedení obce hodnoceny veřejností převážně kladně Slabé stránky  nedostatek rozvojových ploch pozemků pro bydlení, řemesla, obchod, služby a související infrastruktury  početná stárnoucí populace  nedostatečná nabídka volnočasových aktivit pro mladou generaci  pracovní příležitosti zaměřeny více na velkoobchod a výrobu než na služby  pracovní příležitosti dominantně směřovány na město Tábor  vysoká vyjížďka za prací a vzděláním (téměř polovina obyvatel = převážná většina ekonomicky aktivních)  geograficky umístěné periferně vůči silnějším regionům, odlehlost podpořena také přírodní bariérou údolí Lužnice  v okolí průtahu špatný stav životního prostředí Příležitosti  zmírnění trendu poklesu počtu obyvatel (v důsledku nabídky rozvojových ploch bydlení, zlepšení životního prostředí, tvorby nových pracovních příležitostí a zvýšení nabídky a kvality služeb)  atraktivita území  ambice obce - bydlení pro mladé rodiny, sportovní zázemí, ubytování  udržení kvality místní základní školy  udržení mladé generace - zatraktivnění obce např. různými sportovními, kulturními a společenskými akcemi  rozvoj občanské vybavenosti, ploch sportu,  podpora rozvoje služeb a drobného podnikání  rozšíření nabídky pracovních příležitostí v rámci zvyšování energetické soběstačnosti využíváním biomasy, solární energie Hrozby  možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností volnočasových aktivit, atd.)  nedostatek pracovních příležitostí ve službách  další trendy ohrožující populační stabilitu (vývoj počtu obyv.) a stárnutí populace  nedostatečně vyvinutá infrastruktura pro starší občany (bydlení a zázemí obecně, dostupnost)


70

4.A.8 Bydlení Silné stránky  cílená bytová politika obce, investice do výstavby nových bytů  převažuje relativně mladý bytový fond, dobrý technický stav  obecně relativně dobré životní prostředí  dosažitelnost kvalitního přírodního krajinného zázemí  dobrá úroveň základní občanské vybavenosti : odpovídající vybavenost v oblasti školství, uspokojivá v oblasti sociální a zdravotní péče, kultury a sportu  těžiště pracovních příležitostí v blízkém okresním městě  nízká nezaměstnanost  dopravní poloha – výborná obslužnost pro osobní dopravu  předpoklady a prostor pro rozvoj sídla  řada hodnotných a zajímavých urbanistických lokalit  uspokojivý stav komunikací Slabé stránky  průtah tranzitní dopravy centrem obce - špatný stav životního prostředí  nedostatečné obsloužení sídla hromadnou dopravou Příležitosti  geografická poloha vůči nadmístním dopravním systémům  nabídka nových rozvojových lokalit pro bydlení  obchvat obce – výrazné zklidnění a odlehčení centra, zlepšení kvality životního prostředí, hlavní dopravní zátěž se dostává dále od rezidenčních čtvrtí  doplnění nezastavěných ploch obce – využití stávající veř. Infrastruktury  existence železnice – významná dopravní alternativa  rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport Hrozby  stárnutí populace  odliv mladé generace v důsledku nedostatku prostoru, špatného dopravního obsloužení, zhoršujícího se životního prostředí, malého množství a kvality služeb

4.A.9 Rekreace Silné stránky  dopravní poloha – výborná dostupnost  nadprůměrné množství v krajině diferencovaných ploch individuální rekreace  atraktivní zázemí přírodního prostředí okolí řeky Lužnice  celkově dobrý stav životního prostředí  relativně dobrá prostupnost krajiny  sportovní areály  možnosti ubytování a stravování  řada turisticky přitažlivých atraktivních cílů v širším okolí (památková rezervace Tábor, Klokoty, Příběnice, Stádlecký most, Jistebnice, Borotín, vodní nádrž Košín) Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

71

  

řada hodnotných a zajímavých urbanistických lokalit v obci převážně neutrální až kladný vztah místních k turistům, chatařům a chalupářům propagace obce

Slabé stránky  průtah silnice I/19 s demotivačním efektem pro rekreanty a turisty  absence dílčích odpočinkových ploch v obci (parky, dětská hřiště)  málo blízkých turisticky atraktivních cílů  absence propojení na protější říční břeh (turistická stezka, cyklostezky)  chybějící koupaliště  neutěšený stav areálu ZD s negativním estetickém působením  fenomén střelnice – možnost potenciálního ohrožení, negativní dopady na krajinný ráz Příležitosti  realizace obchvatu – zklidnění a zatraktivnění centra obce pro turisty a návštěvníky, zlepšení životního prostředí obce  využití a podpora cykloturistiky, rekreační zázemí pro táborskou aglomeraci  využití blízkosti regionální železnice – významného faktoru cestovního ruchu  potenciál obce pro cestovní ruch (využití zázemí obce a okolí, využití sportovišť, přírodního prostředí a kulturních a přírodních zajímavostí)  využití památkových a dalších hodnotných objektů  uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch  rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport  rozvoj ubytování různých forem  využití nezastavěných ploch sídla ke zřízení hřišť, odpočinkových ploch, veřejných prostranství  vzrůst ekonomické aktivity města – příznivý dopad na kvalitu městského prostředí – funkční a reprezentativní veřejná prostranství, kvalitní parter, opravené domy  stavba koupaliště jako lákavá nabídka sezónní rekreace v přírodě  revitalizace krajiny, její zatraktivnění  obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny Hrozby  turistická izolace oblasti při pasivním přístupu obce  další intenzifikace dopravy na stávajícím průtahu silnice I/19 – negativní vlivy dopravy jako faktor degradace přitažlivosti centra obce pro turisty  výrobní areál - intenzifikace dopravy, možný negativní dopad na životní prostředí a krajinný ráz  obchvat – částečný potenciální odliv návštěvníků, zcela jistý negativní dopad na životní prostředí dotčeného území a na krajinný ráz  přetrvávající chátrání nevyužité části zemědělského areálu, jeho další znehodnocování s důsledkem řady negativních vlivů a působení v sídle a krajině


72

4.A.10 Hospodářské podmínky Silné stránky  výborná dopravní dostupnost  dobrý stav dopravní a technické infrastruktury v sídle  malý podíl nezaměstnanosti  rozvíjející se sektor výroby a služeb – úspěšná profilace z hlediska výrobní a odbytové základny  dobrá skladba a vyrovnaná bilance obecního rozpočtu  politika podpory výstavby bytů  dobrá průchodnost krajiny Slabé stránky  malý podíl zaměstnanosti v místě  absence nabídky pracovních příležitostí vyšší úrovně  nedostatek rozvojových lokalit výroby a služeb Příležitosti  nabídka adekvátních ploch pro rozvoj drobného průmyslu a výroby, zacílení na určitý komoditní segment  druhotné využití cestovního ruchu (potenciál zázemí obce, nabídka a rozvoj sportovišť a dalších doplňkových služeb, osvěta, ochrana a využití přírodního prostředí a kulturních a přírodních zajímavostí)  nabídka pracovních příležitostí v místě – služby a obchod místního charakteru, občanská vybavenost, terciální sféra  vzrůst ekonomické aktivity obce  snížení energetické závislosti využíváním ekologicky čistých energií – produkcí a zpracováním biomasy paralelně řešit podporu příznivého stavu zaměstnanosti a využití části produkčně podprůměrných ploch zemědělské půdy  využití chátrajících ploch areálu zemědělského družstva  využití nezastavěných ploch obce  nabídka doprovodných služeb v souvislosti se smíšeným provozem vojenské střelnice Dražice (ubytovací a stravovací služby); v rámci možností větší integrace zařízení do civilního sektoru služeb Hrozby  trendy ohrožující populační stabilitu obce (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí populace  možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, snadná dostupnost jiných pracovních center pro obyvatele (táborská aglomerace)  uspokojování ekonomických potřeb místních v jiných sídlech (táborská aglomerace)  umístění velkokapacitního obchodního zařízení typu supermarketu (možná likvidace místních živnostníků a obchodníků)


73

4.B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území 4.B.1 Vztah Dražicka a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území Území lze charakterizovat jako dlouhodobě progresivní z hlediska ekonomické aktivity a počtu obyvatel. Krajina je kvalitativně diferencovaná. Melioracemi a zcelováním orné půdy v období kolektivizace poškozená krajina, s cizorodým specifickým prvkem střelnice, je vyvážena zalesněným údolím Lužnice s přírodně cennými a chráněnými lokalitami. Územím prochází regionální systém ekologické stability. Sídlo je poznamenáno průtahem silnice I/19 v kladném i záporném smyslu. Snížená kvalita životního prostředí v obci je vyvažována její vynikající dopravní dostupností. Dražice jsou lokálním centrem základní občanské vybavenosti pro okolní menší obce Meziříčí a Drhovice, cíleným rozšiřováním nabídky v této oblasti by tuto svou roli mohla dále posilovat. V oblasti pracovních příležitostí, vyšších stupňů vzdělání, nákupů a kultury obec přirozeně spáduje do táborské aglomerace. Sídlo a jeho krajinné zázemí je oblíbenou rekreační destinací, což dokládá velký počet sezónně ožívajících osad a kolonií. Těžištěm hospodářských aktivit je segment služeb a specializované nerušící výroby nadmístního významu, doplněn zemědělskou produkcí a drobnými provozy výroby a služeb lokálního charakteru. S výjimkou ochranného pásma střelnice území negeneruje významné vlivy do jiných správních celků. Obec Lze konstatovat, že Dražice jsou perspektivní mladou obcí s aktivním přístupem v otázkách rozvoje území, která v mnoha oblastech těží ze sousedství zázemí okresního města, na kterém je zároveň velkou měrou závislá.

4.B.2 Vlastní území Dražicka z pohledu udržitelného rozvoje území Díky nadstandardnímu zastoupení lesních ploch a vodních toků má území vysoký přírodní potenciál. Podíl zornění je však velký a snahou by mělo být co nejvíce ploch a vodních toků revitalizovat do původní podoby. Území je kulturní krajinou s předpoklady možného růstu ekologické stability a rozmanitosti, územím s využitým rekreačním potenciálem, který zdaleka nedosáhl svých limitů. Nesporným přínosem životnímu prostředí obce bude vyvedení průtahu silnice I. třídy mimo zastavěné území. Historická stopa dochované původní urbanistické struktury je nositelem identity místa a spolu s uplatněním jedinečné přírodní složky představuje genius loci sídla. Dražice jsou v zásadě moderní obcí, s koncepční politikou dlouhodobého směřování k trvale udržitelnému rozvoji a zlepšování životní úrovně obyvatel. Dopravní a technická infrastruktura je na vysoké úrovni. Problémem je nedostatečná škála volnočasových aktivit, výraznější zlepšení kvality života napříč generacemi by mohlo přinést zavedení MHD. Ekonomicky lze považovat území za dlouhodobě mírně progresivní, s rezervami v podobě větší škály činností se zaměřením na služby a terciální sféru, s vyvolaným efektem nabídky nových pracovních příležitostí.


74

4.B.3 Závěrečná SWOT analýza 4.B.3.a Charakteristika Dražicka – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky)                

kvalitní přírodní a krajinný rámec, hodnotná a chráněná území přírody, atraktivní krajinné zázemí dobrá dopravní dostupnost politika podpory bydlení perspektivní sektor výroby a služeb urbanisticky hodnotné enklávy, architektonicky cenné stavby celkově dobrý stav životního prostředí dobrá kvalita místní školy, základní občanské vybavení rozvíjející se sportoviště nízká nezaměstnanost progresivní demografický vývoj rozumná míra rekreačního využití krajiny, dobrý vztah rekreantů a místních množství přitažlivých turistických cílů v okolí dobrý stav komunikací a technické infrastruktury, mladý stavební fond dobrá průchodnost krajiny velké zastoupení kvalitních zemědělských pozemků vysoký podíl lesních ploch

4.B.3.b Charakteristika Dražicka – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky)           

velký negativní vliv dopravy v sídle špatná dopravní obslužnost (špatná funkce veřejné hromadné dopravy) malý podíl zaměstnanosti v místě, vysoká vyjížďka za prací, vysoký podíl individuální automobilové dopravy nedostatečné zázemí pro seniory nedostatečná nabídka volnočasových aktivit pro mladou generaci nedostatek rozvojových ploch pozemků pro bydlení a výrobu nedostatečná nabídka kvalifikovaných pracovních míst v sídle velké nečleněné bloky orné půdy, malý podíl TTP nevyužitá plocha zdevastované části bývalého zemědělského areálu malý podíl vodních ploch, absence koupaliště vodní a půdní eroze

4.B.3.c Šance Dražicka (= příležitosti) 



udržení mladých rodin s dětmi v sídle (nabídkou rozvojových ploch bydlení, zlepšením životního prostředí, tvorbou nových pracovních příležitostí a dobré nabídky a kvality služeb, vybavenosti a infrastruktury) udržení a další zvyšování kvality místní základní školy, udržení mladé generace zatraktivnění obce např. různými kulturními, sportovními a společenskými akcemi -


75

  

   





 

   

širší zapojení veřejnosti a návštěvníků zvýšení podílu zaměstnanosti v oblasti administrativy, udržení vysoce kvalifikované pracovní síly výstavba přeložky silnice I/19 – zlepšení životního prostředí obce, akcelerace sektoru turistiky a cestovního ruchu, další zlepšení dopravní dostupnosti území vzrůst ekonomické aktivity obce, podpora rozvoje služeb a drobného podnikání rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport, využití nezastavěných ploch obce, funkční a reprezentativní veřejná prostranství, kvalitní parter, opravené domy výhodná geografická poloha vůči nadmístním dopravním systémům, železnice jako alternativa příměstské dopravy a dosažitelnosti území zázemí pro seniory jako nová podnikatelská aktivita výstavba koupaliště revitalizace krajiny, eliminace negativních přírodních vlivů, stabilizace jejích ekologických funkcí a její zatraktivnění (omezení vodní a půdní eroze - ozeleňování vytipovaných ploch, obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické stability, rozmanitosti a malebnosti krajiny, obnova pestrosti a proměnlivosti krajinné mozaiky) zvýšení ekologické stability a retenčních schopností zemědělsky využívaných pozemků (pěstování energetických plodin, zatravňování, zalesňování, uplatňování organizačních, agrotechnických a technických opatření); soustava vodních ploch jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě zvýšení energetické soběstačnosti - využívání ekologicky čistých energií (využití části zemědělských ploch pro pěstování biomasy s vedlejším efektem rozšíření nabídky pracovních příležitostí, s možnou exploatací nevyužitých ploch areálu zemědělské výroby) uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch atraktivita pro cestovní ruch (využití zázemí obce a okolí - spolupráce s okolními obcemi, využití památkových a dalších hodnotných objektů, využití sportovišť, přírodního prostředí a kulturních a přírodních zajímavostí v blízkém i vzdálenějším okolí) rozvoj cestovního ruchu - podpora turistiky a cykloturistiky (přemostění Lužnice); součást rekreačního zázemí táborské aglomerace nabídka adekvátních ploch pro rozvoj drobného průmyslu a výroby, zacílené na určitý komoditní segment zlepšení zásobování vodou vojenská střelnice Dražice - nabídka doprovodných služeb v souvislosti se smíšeným provozem střelnice (ubytovací, stravovací a další služby); v rámci možností větší integrace zařízení do civilního sektoru služeb (konání pravidelných akcí v oblasti civilní a požární ochrany, myslivosti, specifických volnočasových aktivit atd.) - dohoda s AČR


76

4.B.4.d Rizika Dražicka (= hrozby)            

nedostatek pracovních příležitostí v terciální oblasti a službách trendy ohrožující populační stabilitu obce (odchod perspektivních mladých lidí mimo region), stárnutí populace odliv kupní síly, snížení hospodářského růstu (blízkost táborské aglomerace - snadná dostupnost jiných pracovních a nákupních příležitostí pro obyvatele) přeložka silnice I/19 – negativní dopad na přírodní prostředí a krajinný ráz, ohrožení místní ekonomiky (odliv rozhodující části klientů) narušení krajinného rázu nekoncepční výstavbou umístění velkokapacitního obchodního zařízení typu supermarketu (kumulace dopravy, možná likvidace místních živnostníků a obchodníků, zásah do krajinného rázu) nerealizování obchvatu – kulminace negativních vlivů dopravy plochy výroby - intenzifikace dopravy, možný negativní dopad na životní prostředí a krajinný ráz nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní a půdní eroze, vyšší riziko záplav periodické kalamitní stavy lesních porostů v důsledku holosečného způsobu hospodaření turistická izolace oblasti vojenská střelnice Dražice - syndrom latentního nebezpečí, psychologický moment omezení volného pohybu v krajině; esteticky neutěšená, ekologicky problematická plocha


77

5.

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

5.A Priority Dražicka v územně plánovací činnosti 

podpora bydlení



podpora ploch výroby a služeb, ploch přestavby a smíšených ploch pro vznik nových pracovních příležitostí



podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace



rozvoj dopravní a technické infrastruktury



podpora kvality života obyvatel



ochrana krajinného rázu a genia loci sídla



řešení postupné revitalizace krajiny

5.B

Problémy k řešení na území Dražicka

5.B.1

Základní okruhy problémů

1. plochy bydlení a občanské vybavení  uchovat venkovský charakter hodnotných lokalit  prověřit rozvojové lokality pro bydlení a smíšené bydlení (např. bydlení+administrativa, bydlení+služby, bydlení+drobná výroba) s ohledem na jejich dobrou dopravní dostupnost a prostupnost území a na zajištění kvalitního životního prostředí  minimalizovat možné negativní dopady rozvojových ploch na přírodní prostředí a krajinný ráz (etapovitost, územní studie, podmínka DI a TI); chránit kulturní dominanty území  řešit střet s ochranou ZPF u rozvojových ploch na půdách I. tř. BPEJ 2. plochy pro výrobu a podnikání včetně ploch transformačních  prověřit rozvojové lokality pro výrobu a podnikání (přiměřená velikost, dobrá dopravní dostupnost, …) s ohledem na jejich možné negativní vlivy na životní prostředí a krajinu (převládající směr vanoucích větrů, blízkost rezidenčních ploch, znehodnocení přírodního prostředí, dopad na krajinný ráz....)  řešit problém nevyužívaných zdevastovaných ploch areálu ZD  řešit střet s ochranou ZPF u rozvojových ploch na půdách I. tř. BPEJ 3. zlepšení podmínek využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu  prověřit rozvojové lokality pro sport a rekreaci (sportoviště, koupaliště, stravovací a Dražice – PRŮZKUMY A ROZBORY

78

 

ubytovací zařízení...) regulativy ploch bydlení a smíšených ploch nebránit ubytovací činnosti řešit možnosti zprůchodnění území pro turistiku a cykloturistiku, zejména v severojižním směru

4. rozvoj veřejné infrastruktury  návrh řešení odkanalizování nových rozvojových lokalit  prověřit umístění ploch veř. prostranství a místních komunikací s ohledem na dobrou dopravní dostupnost rozvojových lokalit a obecně dobré prostupnosti území 5. podpora kvality života obyvatel  prověřit rozvojové lokality občanské vybavenosti a sportu  prověřit plochy nových veřejných prostranství  prověřit plochy ochranné izolační a clonící zeleně (vůči stávajícím či předpokládaným rušivým vlivům z ploch výroby, dopravy, specifických ploch)  vytipovat ekologicky nestabilní plochy vhodné pro mimoprodukční zemědělství (tvorba nových prac. příležitostí, zvýšení energetické soběstačnosti, ekologicky čistá energie) 6. ochrana krajinného rázu a genia loci sídla  ochrana udržení kostelního návrší jako dominanty sídla i krajiny  udržet výraz lokalit klasifikovaných jako hodnotné (dochovanou urbanistickou strukturu zde chránit přísnějšími prostorovými regulativy)  obezřetný přístup k vymezování ploch zástavby v pohledově exponovaných partiích 7. revitalizace krajiny, protierozní opatření  ochrana přírody a krajiny (respektovat a podporovat ÚSES, respektovat ZCHÚP a EVL)  řešit opatření k obnově ekologické rozmanitosti krajiny (obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů apod.)  řešit opatření v krajině ke snížení rychlého odtoku vody z území (obnova přírodních toků, rozčlenění velkých lánů polí, nové plochy trvalých trávních porostů, krajinné zeleně, plochy k zalesnění)  návrh nových vodních ploch, zdrží, mokřadů, suchých poldrů  zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě s funkcí interakčních prvků  lepší integrace střelnice do krajiny i společenského života obce

5.B.2 Konkrétní problémy, uváděné pro jednotlivé lokality k řešení v ÚP Dražice 5.B.2.a Sídlo Dražice - ZÚ a okolí  



řešit souvislosti přeložky silnice I. třídy č. 19 vymezit rozvojové plochy k bydlení a podnikání v dostatečném rozsahu, ale s ohledem na kvalitní půdu (etapizace), s ohledem na dobrou dopravní obslužnost; navrhnout plochy nových místních komunikací; přednostně využít plošné rezervy v rámci zastavěného území navrhnout konverzi nevyužívané plochy areálu ZD pro flexibilnější funkce smíšené


79

   

     

 



výrobní (podmíněně smíšeného bydlení) řešit střet bydlení x výroba, bydlení x doprava severní svah pod kostelem sv. Jana Křtitele a plochy okolí kostela vymezit jako nezastavitelné držet vybrané hodnotné plochy a hmoty objektů centrální partie návsi, ulice ke kostelu a k mlýnu prostorovými regulativy zástavby (i stávající) chránit krajinný ráz a genius loci sídla, potenciálně velké objemy situovat do níže položených a pohledově méně exponovaných částí sídla lokality zahrádkových kolonií chápat jako územně stabilizované, nevymezovat plochy k jejich rozšiřování navrhnout funkční konverzi zahrádkové kolonie u kostela (např. zázemí domu s pečovatelskou službou, park, hřbitov...) navrhnout umístění plochy zařízení pro seniory navrhnout plochy občanského vybavení a sportu (s využitím plošných rezerv sídla) navrhnout plošnou rezervu pro budoucí využití areálem školy v rámci rozvojových lokalit navrhnout plochy městské zeleně a veř. prostranství; navrhnout etapizaci pro větší plochy zvážit podmínku prověření územní studií, případně u nejhodnotnějších ploch podmínku regulačního plánu zlepšit průchodnost území, zajistit dobrou průchodnost rozvojových lokalit podpořit interakci krajiny a zástavby, umožnit prolnutí přírodní a civilizační složky (rozčlenění velkých zastavitelných bloků nezastavěnými zelenými klíny – na vhodných místech (terénní deprese, doprovodná liniová zeleň a pod.) navrhnout ochrannou a liniovou zeleň k ochraně životního prostředí sídla (bariérové a přechodové pásy TTP a krajinné zeleně podél nových ploch zástavby) a k eliminaci negativních přírodních vlivů (přívalový déšť, vítr..)

5.B.2.b Sídlo Meziříčí - ZÚ a okolí  

území zasaženo a limitováno koridorem obchvatu I/19 - plochy sídla a navazující plochy v rámci ŘÚ chápat do doby realizace obchvatu jako stabilizované navrhnout plochy krajinných opatření pro integraci obchvatu do krajiny, minimalizovat negativní dopady na krajinný ráz a životní prostředí sídla Meziříčí (liniová a bariérová zeleň)

5.B.2.c Krajina – nezastavěné území 

  

návrhem ploch TTP, krajinné zeleně a zalesnění řešit erozní plochy svahových partií v odlesněné, zemědělsky intenzivně využívané krajině – v severní i zejména jižní a JZ části území doplňkově plošně scelovat lesní porost a podpořit tak jeho stabilitu návrh ploch pro úses, aktualizace průběhu lokálního a regionálního úses v krajině navrhnout plochy opatření pro zvýšení ekologické stability krajiny a zpestření krajinné mozaiky – zejména s důrazem na rozčlenění velkých bloků orné půdy; doplňování lesních ploch, zatravňování terénních depresí, obnova mezí, remízů a


80

 

 

    

dalších krajinných prvků (stromořadí, interakční prvky v krajině)– severní i jižní lokality zemědělské půdy vymezit plochu revitalizace Raštského potoka (ÚP VÚC) navrhnout plochy opatření pro udržení vody v krajině – vodní plochy (Pasecký a Raštský potok – sever území), plochy TTP a krajinné zeleně (podél vodotečí a terénních depresí, na spádnicích velkých bloků orné půdy v návaznosti na lesní porosty nebo zástavbu) zadefinovat funkční cestní síť v krajině – jih území, okolí střelnice navrhnout plochy krajinných opatření pro integraci obchvatu do krajiny, řešit narušení organizace ZPF a cestní sítě v souvislosti s umístěním obchvatu v severní části území, minimalizovat negativní dopady na krajinný ráz a životní prostředí sídla (liniová a bariérová zeleň) navrhnout plochy krajinné zeleně k lepší integraci ploch střelnice do krajiny, minimalizovat negativní dopady na krajinný ráz lokality zahrádkových kolonií chápat jako územně stabilizované, nevymezovat plochy k jejich rozšiřování navrhnout plochy krajinné zeleně k lepší integraci plochy zahrádkové kolonie do krajiny (severovýchod) lokality chatových osad chápat jako plošně stabilizované, nenavrhovat jejich rozšíření; vhodnými prostorovými regulativy zajistit ochranu krajinného rázu prostoru údolí navrhnout plochu(y) pro překonání řeky lávkou pro pěší a cykloturisty


81

6. Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy Pořizovatel na základě územně analytických podkladů, s přihlédnutím především k výsledkům Rozboru udržitelného rozvoje území Dražicka a vyhodnocení názorů veřejnosti, upozorňuje na problémy Dražicka, které nelze bezprostředně řešit nástroji územního plánování. V rámci územně plánovací činnosti lze pouze připravit podmínky pro ta řešení, která mají územní průmět. Pořizovatel doporučuje: 

navrhnout scénáře vytváření podmínek pro :  zvýšení vzdělanosti obyvatel  podporu podnikání v segmentu nerušící výroby a služeb  nabídku zaměstnání pro náročnější administrativní činnosti  zvýšení kvalitativních ukazatelů místní nabídky vzdělanosti (základní škola)  zvýšení informační gramotnosti obyvatel (například podpora internetu)  nabídku sociálních služeb pro staré občany  větší integraci areálu střelnice do organismu krajiny a ekonomických aktivit v obci (přidružené vedlejší funkce – dohoda s AČR)



pro posílení turistiky a cestovního ruchu :  podporovat cykloturistiku a turistiku - zajistit instalace informačních systémů a zlepšit tak celkovou propagaci území  udržet malebný ráz urbanisticky hodnotných enkláv  zlepšit mediální propagaci obce (internet), územní informační systém (orientační systém, informační tabule)



pro optimalizaci vodního režimu krajiny :  



posílit retenci území novými vodními plochami a dalšími krajinnými opatřeními podpořit organizační, agrotechnická a technická protierozní opatření

pro snížení energetické závislosti obce :  zvážit možnost centrálního vytápění s využitím fytopaliva vyprodukovaného na okolních zemědělských pozemcích, s vedlejšími efekty v podobě udržované krajiny a vzniku nových pracovních příležitostí  zvážit možnosti pro umisťování větrných a solárních elektráren


82

DRAŽICE PRŮZKUMY A ROZBORY. Atelier KA21

Recommend Documents