MLADÁ VOŽICE PRŮZKUMY A ROZBORY. vypracoval atelier M.A.A.T. Listopad 2007

MLADÁ VOŽICE

PRŮZKUMY A ROZBORY vypracoval atelier M.A.A.T. Listopad 2007

zdroje :

Archiv okresního úřadu Tábor Územní plán sídelního útvaru Mladá Vožice Chráněná území ČR- publikace Český statistický úřad Prameny obce Prameny autora PRVKUC, vyjádření DOSS www.mladavozice.cz www.nature.cz

ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

1

SEZNAM ZKRATEK :

BP BPEJ ČD ČOV ČS DOK HV JZD IP LBC LBK MHD NN NSZ OP ORP OÚ PRVKUC RR RŽP STL SZ TS ÚP ÚPN SÚ ÚŘ ÚSES VDJ VK VPS VN VPS VTL VÚC VVN VVTL ZD

bezpečnostní pásmo bonitovaná půdně ekologická jednotka České dráhy čistírna odpadních vod čerpací stanice dálkový optický kabel hloubkový vrt jednotné zemědělské družstvo interakční prvek lokální biocentrum lokální biokoridor městská hromadná doprava nízké napětí nový Stavební zákon, v platném znění ochranné pásmo obec s rozšířenou působností okresní úřad program rozvoje vodovodů a kanalizací radioreléová referát životního prostředí středotlak stavební zákon trafostanice územní plán územní plán sídelního útvaru územní řízení územní systém ekologické stability vodojem velkokapacitní veřejně prospěšná stavba vysoké napětí veřejně prospěšná stavba vysokotlak výkres velkého územního celku velmi vysoké napětí velmi vysokotlak zemědělské družstvo


2

OBSAH :

Preambule

str. 8

______________________________________________________________

1

Důvody pro pořízení ÚP a stanovení hlavních cílů řešení

str. 9

1.A

Důvod pro pořízení ÚP města

str. 9

1.B

Hlavní cíle rozvoje území

str. 9

2

Základní okruhy informací o území

str. 10

2.A

Vymezení a základní charakteristiky řešeného území

str. 10

2.B

Geografie a historie území

str. 10

2.B.1 2.B.2 2.B.2.a 2.B.2.b 2.B.2.c 2.B.2.d 2.B.2.e

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Historie území Historické souvislosti- středověk Stručný přehled historického vývoje do r. 1945 Hospodářský rozkvět Památky Historie okolních osad

str. str. str. str. str. str. str.

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

str. 20

2.C.1 2.C.2 2.C.3 2.C.4 2.C.4.a 2.C.4.b 2.C.5

Obyvatelstvo podle věku – 2001 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – 2001 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity – 2001 Porovnání vývoje podle počtu domů a podle počtu obyvatel Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel v jednotl. sídlech Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel celkem Srovnání vývoje podle počtu domů obyvatel – Mladá Vožice a Tábor


2.D

Urbanistická kompozice

str. 39

2.D.1 2.D.2 2.D.3 2.D.4 2.D.5 2.D.6 2.D.7 2.D.8 2.D.9 2.D.10 2.D.11 2.D.12

Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická

2.E

Uspořádání krajiny

______________________________________________________________

2.E.1 2.E.2

kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice

sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla

Bendovo Záhoří Blanice Dolní Kouty Chocov Krchova Lomná Horní Kouty Janov Mladá Vožice Noskov Radvanov Staniměřice Stará Vožice

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Přírodní památky, hodnotná přírodní území


str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

10-11 11 11-12 12-13 13 14-18 18-20

20 21 22 23 23-35 36 37-38

39 39 39 39 40 40 40 40-41 41 41 42 42

str. 42 str. 42 str. 42

3

2.E.3

2.F

Vodní režim krajiny

Dopravní vazby

str. 43

str. 44

2.F.1 Silniční doprava str. 44 2.F.2 Železniční doprava str. 44 2.F.3 Uliční síť str. 44 2.F.4 Hromadná osobní doprava str. 44 ______________________________________________________________

3

Územně analytické podklady

str. 45

3.A

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

str. 45

3.A.1 3.A.2 3.A.3 3.A.4

Zastavěné území Plochy výroby Plochy občanského vybavení Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Památková rezervace vč. OP Památková zóna vč. OP Krajinná památková zóna Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Památka UNESCO vč. OP Urbanistické hodnoty Region lidové architektury Historicky významná stavba, soubor Architektonicky cenná stavba, soubor Významná stavební dominanta Území s archeologickými nálezy Oblast krajinného rázu Místo krajinného rázu Místo významné události Významný vyhlídkový bod Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek registrovaný Významný krajinný prvek ze zákona Přechodně chráněná plocha Národní park vč. zón a OP Chráněná krajinná oblast vč. zón Národní přírodní rezervace vč. OP Přírodní rezervace vč. OP Národní přírodní památka vč. OP Přírodní park Přírodní památka vč. OP Památný strom vč. OP Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA – ptačí oblast Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Lesy ochranné Les zvláštního určení Lesy hospodářské

str. 45 str. 45-47 str. 47-49

3.A.5 3.A.6 3.A.7 3.A.8 3.A.9 3.A.10 3.A.11 3.A.12 3.A.13 3.A.14 3.A.15 3.A.16 3.A.17 3.A.18 3.A.19 3.A.20 3.A.21 3.A.22 3.A.23 3.A.24 3.A.25 3.A.26 3.A.27 3.A.28 3.A.29 3.A.30 3.A.31 3.A.32 3.A.33 3.A.34 3.A.35 3.A.36 3.A.37 3.A.38 3.A.39


str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

49-50 50 50 50 50-51 51 51 51-52 52 53 53 53 54 54 54 54 54 55-56 56 56 56 56 57 57 57 57 57 57 57 57 58 58

str. str. str. str.

58 58 58 58

4

3.A.40 3.A.41 3.A.42 3.A.43 3.A.44 3.A.45 3.A.46 3.A.47 3.A.48 3.A.49 3.A.50 3.A.51 3.A.52 3.A.53 3.A.54 3.A.55 3.A.56 3.A.57 3.A.58 3.A.59 3.A.60 3.A.61 3.A.62 3.A.63 3.A.64 3.A.65 3.A.66 3.A.67 3.A.68 3.A.69 3.A.70 3.A.71 3.A.72 3.A.73 3.A.74 3.A.75 3.A.76 3.A.77 3.A.78 3.A.79 3.A.80 3.A.81 3.A.82 3.A.83 3.A.84 3.A.85 3.A.86 3.A.87 3.A.88 3.A.89 3.A.90

Vzdálenost 50 m od okraje lesa Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice biochor Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP Chráněná oblast přirozené akumulace vod Zranitelná oblast Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodní nádrž Povodí vodního toku, rozvodnice Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Území určené k rozlivům povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území a území jiných geologických rizik Staré důlní dílo Staré zátěže území a kontaminované plochy Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odval, výsypka, odkaliště, halda Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Vodovodní síť vč. OP Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Síť kanalizačních stok vč. OP Výrobna elektřiny vč. OP Elektrická stanice vč. OP Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Technologický objekt zásobování plynem vč. OP Vedení plynovodu vč. OP (BP) Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP Ropovod vč. OP Produktovod vč. OP Technologický objekt zásobování teplem vč. OP Teplovod vč. OP Elektronické komunikačnízařízení vč. OP Komunikační vedení vč. OP Jaderné zařízení Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Skládka vč. OP Spalovna vč. OP Zařízení na odstraňování nebzpečného odpadu vč. OP Dálnice vč. OP Rychlostní silnice vč. OP Silnice I. třídy vč. OP


str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

58 59 59 59 59-61 61 61 61 61 61 61-62 62 62 62 62 62 62 62 63 63 63 63 63 63-64 64 64 64 64 65-68 68-71 71-78 78 78-80 80 80-81 81 81 82 82 82 82 82 82 82


82 83 83 83 83 83 83

5

3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP 3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP 3.A.93 Místní a účelové komunikace 3.A.94 Železniční dráha vč. OP 3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP 3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati 3.A.97 Vlečka vč. OP 3.A.98 Lanová dráha vč. OP 3.A.99 Speciální dráha vč. OP 3.A.100 Tramvajová dráha vč. OP 3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP 3.A.102 Letiště vč. OP 3.A.103 Letecká stavba vč. OP 3.A.104 Vodní cesta 3.A.105 Hraniční přechod 3.A.106 Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy 3.A.106.b Turistické stezky 3.A.106.c Naučné stezky 3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP 3.A.108 Vojenský újezd 3.A.109 Vymezené zóny havarijního plánování 3.A.110 Objekt civilní ochrany 3.A.111 Objekt požární ochrany 3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR 3.A.113 OP hřbitova, krematoria 3.A.114 Jiná OP 3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství 3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 3.A.117 Zastavitelná plocha 3.A.118 Jiné záměry 3.A.119 Další dostupné informace

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

str. 90

3.B.1 3.B.1.a 3.B.1.b 3.B.1.c 3.B.1.d 3.B.2 3.B.2.a 3.B.2.b 3.B.2.c 3.B.2.d 3.B.2.e 3.B.2.f 3.B.2.g 3.B.2.h 3.B.2.ch 3.B.2.i 3.B.2.j

Výsledky vyhodnocení pracovních map Blanice, Bendovo Záhoří, Krchova Lomná, Stará Vožice Dolní Kouty, Horní Kouty, Janov, Radvanov, Staniměřice Mladá Vožice Chocov, Noskov Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou Bendovo Záhoří Blanice Horní a Dolní Kouty Chocov Janov Krchova Lomná Mladá Vožice Noskov Radvanov Stará Vožice Mladá Vožice – děti

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.


84 84 84-85 85 85 85 85 85 85 85 85 86 86 86 86 86 86 86-87 87 87 87 87 87 88 88 88 88 88 89 89 89 90

90 90 90-91 91 91 92 92 92-93 93 93-94 94 94-95 95-98 98 98-99 99 99

6

______________________________________________________________

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

str. 100

4.A

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT

str. 100

4.B

Závěr rozboru udržitelného rozvoje území

str. 109

4.A.1 4.A.2 4.A.3 4.A.4 4.A.5 4.A.6 4.A.7 4.A.8 4.A.9 4.A.10

Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

100 100-101 101-102 102-103 103-104 104 105 106 106-108 108-109

4.B.1 4.B.2 4.B.3 4.B.3.a

Vztah Mladovožicka a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území str. 109 Vlastní území Mladovožicka z pohledu udržitelného rozvoje území str. 109 Závěrečná SWOT analýza str. 109 Charakteristika Mladovožicka – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) str. 109-110 4.B.3.b Charakteristika Mladovožicka – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) str. 110 4.B.3.c Šance Mladovožicka (příležitosti) str. 110-111 4.B.3.d Rizika Mladovožicka (hrozby) str. 111-112 ______________________________________________________________

5.

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

str. 112

5.A

Priority Mladovožicka v územně plánovací činnosti

str. 112-113

5.B

Problémy k řešení na území jednotlivých sídel MLadovožicka

str. 113

5.B.1 Blanice str. 114 5.B.2 Bendovo Záhoří str. 114 5.B.3 Dolní Kouty str. 114 5.B.4 Horní Kouty str. 114 5.B.5 Chocov str. 114 5.B.6 Janov str. 115 5.B.7 Krchova Lomná str. 115 5.B.8 Mladá Vožice str. 115 5.B.9 Noskov str. 115 5.B.10 Radvanov str. 115 5.B.11 Stará Vožice str. 116 __________________________________________________________

6.

Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy


str. 116-117

7

Preambule Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky. Průzkumy a rozbory obce Mladá Vožice (dále jen průzkumy a rozbory) v rozsahu územně analytických podkladů (§185, odst. 3 nového stavebního zákona, v platném znění) jsou podle ustanovení §11, odst.1 vyhl. 500/2006 Sb. O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, podkladem pro zadání územního plánu Mladá Vožice (dále jen územní plán). Průzkumy a rozbory byly zpracovány zpracovatelem územního plánu na základě dat Archivu okresního úřadu Tábor, Územního plánu sídla Mladá Vožice, údajů českého statistického úřadu, pramenů obce, pramenů zpracovatele (vlastní průzkum území), PRVKUC, vyjádření a podkladů DOSS, správců a vlastníků sítí technické infrastruktury. Územní plán bude zpracován v souladu s novým stavebním zákonem, v platném znění a podle vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., v platném znění (dále jen prováděcí vyhlášky). Zpracovatelem návrhu, resp. (pokud v zadání bude uplatněn požadavek) i konceptu územního plánu byl vybrán atelier M.A.A.T. Tábor, zodpovědným projektantem bude Ing. arch. Alena Kalinová, autorizovaný architekt, člen České komory architektů.

1

Důvody pro pořízení ÚP města


8

a stanovení hlavních cílů řešení 1.A

Důvody pro pořízení ÚP města

–

Obecné cíle a úkoly územního plánování stanoví NSZ a jeho prováděcí vyhlášky, v platném znění.

–

Pro obec Mladá Vožice byl vypracován územní plán sídelního útvaru Mladá Vožice a urbanistické studie sídel Krchova Lomná, Blanice, Bendovo Záhoří, Blanice. Územní plán Mladé Vožice obsahuje řadu plošných a prostorových regulativů, které velkým způsobem omezují dosavadní zastavěné území z hlediska flexibility možných funkcí. Územní plán i urbanistické studie jsou řešeny bez potřeby zohlednit krajinná opatření.

–

1.B

Hlavní cíle rozvoje území

Nový ÚP si klade za cíl v souladu s podmínkami udržitelného rozvoje území řešit střety zájmů a problémů v území, stanovit podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot, zhodnotit stávající využití ploch a vytipovat nové plochy pro zástavbu, vymezit zastavitelné území obce, upřesnit zásady uspořádání veřejné infrastruktury, do řešení promítnout opatření na ekologickou stabilizaci krajiny vč. ÚSES, limity využití území, vymezit plochy přestavby, plochy VPS a plochy pro asanace.

2

Základní okruhy informací o území


9

2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území Město Mladá Vožice leží na dopravním uzlu směrem z Tábora do Votic, Pacova a Vlašimi asi 20 km severovýchodně od města Tábor. Rozsah území řešeného ÚP města Mladá Vožice je dán správním územím města, jež čítá v současné době osm katastrálních území, a to Mladá Vožice, Noskov, Stará Vožice, Blanice u Mladé Vožice, Krchova Lomná, Bendovo Záhoří, Radvanov u Mladé Vožice a Janov u Mladé Vožice. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 1.1.2006 je 2794. Podle čísel popisných je v Mladé Vožici 587, v Noskově 34, ve Staré Vožici 46, v Blanici 20, v Krchově Lomné 19, v Bendově Záhoří 19, v Radvanově 37, v Janově 20, v Dolních Koutech 10, v Horních Koutech 6, v Chocově 20, v Pavlově 17, v Ústějově 3 a ve Staniměřicích 8 domů (jedná se o RD, bytové a nebytové domy).

2.B

Geografie a historie území

2.B.1

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Klimatické podmínky, stručný výtah:

-

Podnebí mírně teplé, mírně vlhké, s normálně dlouhou mírnou zimou Atmosférické srážky – 600 mm Průměrná roční teplota – 6,5 ºC Nejteplejší měsíc – červenec (prům. teplota 17,1ºC) Nejchladnější měsíc – leden (prům. teplota -2,9ºC)

Obec Mladá Vožice je uložena v dolíku mezi Miličínskou vrchovinou s nejvyšším místem Kalvérie 696 m.n.m. jihozápadně, a Holými vrchy na východě. Leží na rozhraní geomorfologické podsoustavy Středočeská pahorkatina a Českomoravská vrchovina. Geomorfologie území je značně členitá a hůře definovaná do krajinných celků. Severní část je více zorněná, s menším podílem zeleně, jižní naopak kopcovitá, přírodě bližší. Krajinné celky jsou pak rozbrázděny ne příliš výrazně dvěma údolními nivami. Nadmořská výška řešeného území se pohybuje mezi 426 - 480 m.n.m. Geologickou podstatu převážné části území tvoří svorové ruly, pararuly až migmatity, severovýchodně od Mladé Vožice to jsou ortoruly a granulity. Působením přírodních podmínek se na uvedeném geologickém podloží vytvořily písčitojílovité půdy. Podle klimatické rajonizace ČSR patří území do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku MT – 5, který je charakteristický kratším, mírně chladným a mírně suchým létem a mírně chladnou suchou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 5,5 do 6,7°C, průměrný roční úhrn srážek 600 – 800 mm. V relativní četnosti jednotlivých směrů větru převládá severní a jižní proudění, což je podmíněno georeliéfem.


10

Podle geobotanické rekonstrukce vegetace má v převážné části řešeného území přirozené předpoklady společenstvo acidofilních doubrav, a to jedlová a biková doubrava, v části území na JV a JZ to je biková bučina. 2.B.2. Historie území Město vzniklo jako podhradí na svahu návrší a již na počátku vlády Karla IV. se připomíná jako městečko se dvěma kostely. Potom bývalo se svým hradem zápisně v držení růných rodů, z nichž jeden, vladykové z Pacova, mu opatřili znak. 2.B.2.a Historické souvislosti- středověk Dle dochovaných pramenů jsou první zmínky o místě, kde je dnes Mladá Vožice, již z let 711 – 796. V té době se zde začali usazovat první obyvatelé, kteří posléze přešli do tzv. majetku „královského zboží“, které dále odkoupil majitel. Konkrétní vznik Mladé Vožice se pravděpodobně vztahuje až do roku 845, do období vlády knížete Spytihněva. V té době se ve zdejším kraji těžilo stříbro a zlato a horníci z těchto dolů, které byly v Kamberce, Roudném, Ratibořicích, Staré Vožici atd. potřebovali pevné zázemí. Pro tento účel byla vybrána právě Mladá Vožice. Aby bylo stříbro a zlato kde uchovávat, dal Spytihněv postavit na příkrém vrchu nad Janovem hrad. V té době se začalo uvažovat i o tom, založit zde farnost. K tomu ale došlo až o několik set let později, v roce 1102. Jak to ale bylo s Mladou Vožicí? Ta se pomalu rozrůstala a na svahu vrchu, v místech, kde leží, postupně vznikalo podhradí, které se poprvé písemně připomíná roku 1348, jako městečko se dvěma kostely. Z roku 1273 je zachována zmínka o tom, že Stanimír z Vožice byl pravděpodobně prvním držitelem místa, kde je dnešní Mladá Vožice. S velkou pravděpodobností se dá soudit, že vožické panství v té době bylo v majetku královské komory, kterou bylo buď dáno do zástavy nebo propůjčováno různým pánům za služby králi. Když na český trůn nastoupil Karel IV., nechal Vožici i nadále v královské državě. Karel IV. ale musel, pod nátlakem událostí, svůj zákon velmi brzy porušit. V jižních Čechách se v roce 1352 začali bouřit páni z Hradce a z Rožmberka. Jejich výpady bylo třeba co nejdříve zarazit. Toho se ujal Vilém z Landštejna, kterého velmi podpořil sám král, a tak v prvé polovině roku 1352 byly válečnické tendence obou vzpupných pánů zlikvidovány. Vilém z Landštejna měl šest synů, z nichž jeden byl Litold. Na přání krále se právě on stal pánem Mladé Vožice. Po Litoldu z Landštejna se zápisnými držiteli Mladé Vožice stali Mikuláš z Pacova a později jeho syn Mikuláš „de Wozicz”, za nichž město získalo erb, či pečeť. Od roku 1390 držel vožické panství milec krále Václava IV. Purkart Strnad z Janovic, který zastával úřad nejvyššího dvorského sudího a od roku 1395 byl i nejvyšším pražským purkrabím. V roce 1397 byl však na Karlštejně zákeřně zavražděn pány z tzv. panské jednoty. V pozadí karlštejnské vraždy byl i králův „věrný“ poddaný podkomoří Zikmund Huler z Orlíka, který dostal jako další do zástavního držení hrad a Mladou Vožici. V královských


11

kruzích se začaly objevovat stížnosti, týkající se údajného nezaplacení pohledávky opolských knížat, jejichž ručitelem bylo město Vratislav. Výsledek o sporu byl vydán 18. června 1405, a to jednoznačně, že král Václav IV. stále dluží opolským knížatům 8000 kop grošů. Když se Václav IV. přesvědčil, že Hulerova tvrzení o zaplacení směnky byla klamná, nechal ho podle tehdejšího práva odsoudit k trestu smrti, který byl hned vykonán. V roce 1412 dal král zapsat Vožici i s příslušenstvím Anselmovi z Ronova a jeho synům. Za husitských válek, v roce 1420, po bitvě u Sudoměře, obsadilo Vožici asi 2000 jezdců pod vedením Mikše Divůčka z Jemniště, nejvyššího mincmistra na horách Kutných. Když se to Jan Žižka dozvěděl, vpadl ráno na Veliký pátek (5. dubna) do Vožice a zapálil ho. Mnoho železných pánů pobil nebo je zajal, zachránili se jenom ti, kteří se schovali do hradu. Boje u Vožice ale neskončily. Žižka se rozhodl dobýt i hrad, což se mu po devíti dnech povedlo. Po této události Materna z Ronova opět hrad opravil a opevnil a vedl z něj loupeživé výpravy, tzv. šibeniční válku proti husitům. V roce 1425 došlo k druhému napadení Vožice husitským vojskem. V polovině září ji obehnal Táborův vrchní vůdce Jan Hvězda, jinak Bzdinka z Vicemilic. Dobytí Vožice trvalo plných pět neděl. Mír mezi Tábory a Sirotky a na druhé straně mezi Pražany a Jednotou se podařilo uzavřít 18. října 1425. Jednalo se o tzv. „Vožický mír“. Poničený hrad, který již nikdy nebyl obnoven, opustila husitská posádka v roce 1426. Z jeho trosek byla později na vršku postavena kaple Nanebevzetí Panny Marie. Po dobytí hradu byla Vožice v držení několika šlechtických rodů. V roce 1624 bylo královským výnosem celé území Mladovožicka určeno za ryze katolické, se všemi právy a povinnostmi, které k tomu patřily. Tím zde byla zakázána všechna další vyznání. Pozitivní na jeho vládě bylo, že se mu podařilo pro městečko vyprosit tři výroční trhy. 2.B.2.b Stručný přehled historického vývoje do r. 1945 Daleko před rokem 1848 až do šedesátých let 19. století vládla v majetných kruzích jen němčina. Česky mluvil jen prostý lid. Skromné známky kulturního života je možné zaznamenat v Mladé Vožici již koncem 18. a začátkem 19. století. Svítání však zastihlo Vožici až po roce 1848, který znamenal přelom v českém národním vývoji. Po roce 1860 přinesli oživení učitelé a úředníci, kteří do Mladé Vožici přišli po zvětšení místní školy a po zřízení okresního úřadu, jakož i berního úřadu a finanční důchodkové kontroly. Také z místních občanských kruhů dospívali studenti, kteří přinesli ze škol a velkých měst do zaostávající Mladé Vožice ideály nového národního života. V roce 1875 byl založen spolek dobrovolných hasičů, jenž se do dnešní doby rozrostl, postavil po roce 1945 velkou požární zbrojnici a nyní obhospodařuje 4 velké požární automobily. V roce 1884 vycházel časopis "Vožičan“ a mládež vydávala ručně psaný časopis "Potěr". Rok 1885 byl pak rokem založení tělocvičného spolku Sokol. V té době byl také ustaven spolek pro postavení spolkového domu v Mladé Vožici. Na místo plánované železnice byla v roce 1921 zavedena poštovní autobusová doprava v jižních Čechách. V roce 1931 byla převzatá Jihočeskými podniky pro automobilovou dopravu, akc. spol. v Praze - JAS. V roce 1945 byla převzatá státními dráhami – ČSD.


12

Konec 20. století Město Mladá Vožice a Mladovožicko vůbec bylo až do roku 1945 zcela zemědělskou oblastí. Teprve po osvobození nastala přeměna celé oblasti v průmyslově zemědělskou. Do roku 1947 byla Mladá Vožice soudním okresem v politickém okrese Tábor. Okres měřil 268 km2 a měl 17422 obyvatel ve 141 dědinách a samotách, sdružených v 39 politických obcích. Měl 2 města, Mladou Vožici a Miličín a 1 městys Kamberk (dříve Zlaté Hory, dříve Kamberk). Podle národnosti náležel k nejryzejším českým krajům. Od počátku 1949, pozměně politického a státního zřízení, přešla Mladá Vožice do nově zřízeného okresu Votice v Pražském kraji. Po územní reorganizaci v roce 1960 připadla Mladá Vožice k okresu Tábor v Jihočeském kraji. V letech 1975-1980 bylo provedeno sloučení malých obcí s osadami s městem Mladá Vožice pod jeden národní výbor, který řídil 12 občanských výborů, z nichž 4 ve městě a 8 v místech bývalých malých národních výborů. Po roce 1989 se část obcí osamostatnila. 2.B.2.c Hospodářský rozkvět Úřady a služby V Mladé Vožici byl okresní soud, expozitura okresního úřadu, lesní správa, berní úřad a exekutor, finanční důchodková kontrola, četnická stanice, lékárna, 2 lékaři, 2 zvěrolékaři a zvěrokleštič, notář, 2 advokáti, 2 autodrožky, 2 hotely a 6 hostinců se třemi kuželníky, 3 povozníci. Dále zde byl chorobinec, chudobinec, sirotčinec okresní péče o mládež, poštovní úřad (od 1.11.1936 samostatně kartující) a kino "Legie" spolku legionářů. Byly zde 4 záložny: hospodářská, lidová, občanská a HERMES (později Fénix) a zástupci 4 pojišťoven. Ve městě se konaly výroční trhy, měsíční trhy s trhy na dobytek a každý čtvrtek selatové trhy. Podniky, řemesla a obchody Občané Mladé Vožice a okolí byli zaměstnáni hlavně na hraběcím velkostatku, pile, cihelně, pivovaru, na rybích sádkách, pracovali po hospodářstvích okolních statků a velkostatků, okolních lihovarech, ale také ve Vožickém kamenolomu, na jatkách, v hospodářském družstvu a špýcharu, ve mlýnech, ve státním hřebčinci i u lesní správy. Po roce 1918 zde byly také 2 autodílny, pletárna, prádelna a žehlírna i parní elektrárna, která později připadla pod Jihočeské elektrárny v Mydlovarech u Českých Budějovic. Do roku 1945 bylo ve městě 74 různých řemeslníků a 37 různých obchodů, obchůdků i krámků. Byla tu také menší továrna na nábytek a 2 podnikatelství staveb. Mladovožičtí občané si zajišťovali živobytí také řezáním dřeva po domácnostech, nošením vody od kašen, sběrem ovoce a lesních plodů. 2.B.2.d Památky Hrad Šelmberk ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

13

Původní hrad byl obehnán příkopem, jehož stopy jsou dodnes patrné u věže. Rovněž byl chráněn prostředím, v němž se nacházel a dále hradbami, ze kterých zůstaly již jenom pilíře, jenž se datují do 16. století. Podle farní knihy mladovožické prý vznikl v roce 895 za vlády knížete Spytihněva, který potřeboval nějaké místo na úkryt vytěženého stříbra. Ve 13. století byl v držení rodu Buziců, jejichž jedna větev si říkala Šelmberkové. Kaple Nanebevzetí Panny Marie V místech, kde stával královský hrad, jenž byl za husitských válek v roce 1425 zcela zbořen, stojí dnes, na vrchu zvaném Hrad, kaple oválného půdorysu, zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie. Postavit ji dal v roce 1646 tehdejší držitel vožického panství Krištof Karel Přehořovský z Kvasejovic. Pro lidi z širokého okolí se zde konávaly, vždy od jara do podzimu, každou čtvrtou neděli pobožnosti. Jak šel čas, kaple pomalu chátrala. O její obnovení se postaral až hrabě Karel z Küenburgu, který dal zároveň upravit celý vrch. Na Hradě dal obnovit křížovou cestu a upravit v jeskyni Boží hrob. Na východní straně dal srovnat skalnatou, nepřístupnou část vrchu, čímž vznikla pěkná rovina, na níž stojí tři kříže s postavami, které dal rovněž opravit. Vysvěcení kaple se konalo v den jmenin hraběte, 4. listopadu 1827. Od té doby byla kaple průběžně udržována. Větší oprava kaple se uskutečnila v roce 1930. Tehdy zde byly ve špičce střechy, pod křížkem, nalezeny pamětní listiny, pocházející z roku 1824, které bohužel však byly, vlivem povětrnostních podmínek téměř zničeny. Od roku 1950 kaple pomalu chátrala, a to i přes to, že stále pro obyvatele Mladovožicka byla významným poutním místem. Stav kaple byl na konci století značně tristní. V květnu roku 1995 vzniklo ve zdejším kraji Sdružení občanů Mladovožicka, v němž se shromažďují finanční prostředky na její obnovu. V roce 2001 byla firmou HIGH–ECO opravena součást této kulturní památky – křížová cesta, která je umístěna odedávna po úbočí kopce. Zámek Vožický zámek vznikal v letech 1570 – 1603. Tehdy panství bylo v držení Michala Španovského z Lisova. V roce 1603 ho koupil Jan Bernhart Fünkfirchen. Pro vzpouru proti císaři mu byl zámek zkonfiskován a poté se na krátkou dobu jeho majitelem stal generál Marradas, který ho v roce 1629 prodal Veronice Přehořovské z Dlouhé Vsi. Od ní dále v roce 1678 přešel do vlastnictví Františka Ferdinanda Küenburga. Majetkem jeho rodu byl zámek až do roku 1945, kdy byl znárodněn. Jednalo se o budovu do tří stran postavenou z kamene, se střechou z tašek. V zámku bylo mnoho pokojů, kuchyní a stájí. Dále v něm byly sklepy a lednice. Čtvrtá strana se užívala jako pivovar a sladovna. Za Küenburgů byl zámek přestavěn do dnešní barokní podoby. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

14

V sedmileté válce (1756 – 1763) byl v zámku umístěn c. k. vojenský špitál. Dalším pánem vožického zámku byl Leopold Küenburg. Jeho syn Karel Josef dal v roce 1816 udělat nový inventární seznam. Velmi podrobně jsou zde popsány obrazy v síni předků. Dnes je z nich zachována již velmi malá část. Poté se stal právoplatným majitelem panství Jiří Küenburg. Dal zámek do pořádku a provedl i několik stavebních úprav. Ve 2. světové válce se Jiří Küenburg přidal k německé NSDAP, a tak již 30. března 1939 zavlál nad vožickým zámkem prapor s hákovým křížem. V polovině března 1945 odjel do rakouského Salcburku, odkud se již nikdy do Čech nevrátil. Jeho zámek byl v roce 1946 zkonfiskován a tím skončilo více než 250 let vlády rodu Küenburgů v Mladé Vožici. Po 2. světové válce byl do zámku umístěn podnik KOH-INOOR, který znamenal nová pracovní místa pro místní obyvatele. Píšeme-li o zámku, nelze opominout jeho knihovnu, která měla historicky veliký význam. Jejím zakladatelem byl František Ferdinand Küenburg. Knihovna byla rozšiřována ještě v první polovině 19. století. Po znárodnění, v roce 1945, zůstala knihovna nejprve v mladovožickém zámku, v roce 1947 byla odvezena do Jemniště a později do Veltrus. V letech 1955 – 1957 byla provedena její katalogizace a potom definitivně, v roce 1958, instalována v Muzeu knihy ve Žďáře nad Sázavou. V tu dobu knihovna měla 6196 svazků, z toho 92 jich bylo v rukopisech. Kostel sv. Martina Kdy a kým byl tento nejstarší vožický kostel postaven, se neví. Z jeho názvu „Na voborách“ se dá pouze usuzovat, že kdysi stál v místech, kde byl les s oborou. Víme, že roku 1348, kdy je prvně připomínána Mladá Vožice, kostel již stál. Faráře do něj tehdy dosazoval sám Karel IV., jenž kostel daroval vyšehradské kapitule. Za husitských válek byl pravděpodobně kostel ušetřen a zřejmě tehdejší farář vyznával víru pod-obojí, jak připomíná záznam z roku 1428. Varhany z předcházejícího kostela byly nevyhovující, a tak byly v roce 1802 pořízeny nové. Vyrobil je pražský varhanář Antonín Weiss. Původní varhany byly opraveny a prodány do Lukavce. V roce 1809 pořídil patron kostela Leopold Küenburg další obrazy od Josefa Berglera, tentokrát pro postranní oltáře. Až do roku 1812 byl u kostela, a tudíž na náměstí, hřbitov. K pohřbívání sice již nesloužil, k tomu byl vybudován nový u kostela sv. Mikuláše, ale své místo v centru města stále měl. Tehdejšímu pánu to nepřipadlo příliš vhodné, a tak dal hrabě Karel Küenburg kostel oddělit od náměstí pevnou terasou, čímž vznikl jediný přístup ke kostelu. Hřbitov dal zplanýrovat a pozůstatky zemřelých byly převezeny do kostnice u sv. Mikuláše. V následujících letech čekaly kostel větší opravy. V letech 1. světové války byly dva zvony zabaveny na válečné účely. Zbývající velký zvon v roce 1924 praskl, a tak zůstal pouze umíráček. Vše bylo vyřešeno až finančním příspěvkem od Spolku rodáků a přátel vožických, za nějž byly pořízeny zvony nové.


15

V roce 1930 bylo do kostela zavedeno elektrické vedení. Starý oltář se sochou sv. Martina musel být zrušen a nahrazen jiným. Druhá světová válka znamenala opětné zabavení všech jeho zvonů, které byly bez náhrady 2. dubna 1942 Němci odvezeny. Na zvonici zůstal jen umíráček. Na věž kostela se zvon vrátil až v roce 1952. Váží 669 kg a nese jméno Jan. V roce 1957 došlo ke generální opravě báně věže, přičemž byl pořízen nový hrotní kříž. Po rozebrání starého byly nalezeny zápisy a různé pamětihodnosti z roku 1890, kdy se konala poslední oprava věže. K tomu všemu byly přidány doklady z roku 1957 a opět vše bylo uloženo pro příští generace do makovice nového hrotního kříže. Generální opravy církevních památek pokračovaly, a tak v roce 1960 byla opravena kaple sv. Jana Nepomuckého. V roce 1971 se věřící konečně dočkali rekonstrukce varhan, která byla započata již ve válečných letech – 1943. Další technickou vymožeností pro tento kostel byla v roce 1974 instalace elektrického automatického zvonění. Na konci druhého tisíciletí se kostel dočkal generální opravy včetně nové krytiny. Stavba byla započata v roce 1994. Kostel sv. Mikuláše Západním směrem, při silnici k Miličínu, se nad Mladou Vožicí tyčí hřbitovní kostel sv. Mikuláše. Dlouhý je necelých 12,5 m a široký něco přes 7 m. Jeho střecha původně byla pokryta šindeli, později byly na ni položeny tašky a přistavěna zvonička. Původní vchod do kostela byl pravděpodobně ze severní strany, což je dodnes patrno na zdi. Kdy byl kostel postaven se neví. První zmínky o něm jsou již v roce 1368, kdy je zmiňován jako filiální chrám Vožicka. Další je o téměř dvacet let později, přesně 4. února 1387. Tehdy byly jisté louky a zahrady patřící k tomuto kostelu na tři roky pod plat vysazeny. Svým vzhledem není kostel nijak pozoruhodný i jeho zařízení je v podstatě jednoduché. Má pouze jeden oltář, který je ozdoben obrazem sv. Mikuláše. Před oltářem je hrobka, v níž je pochován Leopold Josef z Küenburga a jeho druhá žena Josefína, roz. z Malovic. Vzhledem k tomu, že hřbitov býval menší, než jak ho známe dnes, stával kostelík v jeho středu. Opravy se kostel ale hned tak nedočkal. Stalo se tak až v roce 1814, kdy byla opravena a podepřena hřbitovní zeď, opraven byl také štít kostela, nově postaveny byly chor a věžička, lomenice kostela byla vycvikována, v kostelíku byla položena nová dlažba, střecha dostala novou krytinu – tašky a vše bylo vybíleno. V roce 1846 byly z peněz vožického kostela, za 54 zlatých a 8 stříbrných pořízeny pro kostel sv. Mikuláše dva zvony. Dlouho se z nich ale lidé neradovali. Již o rok později byly totiž z věže kostela ukradeny. Ve velmi zbídačelém stavu byl i oltářní obraz sv. Mikuláše. Proto byl v roce 1902 odstraněn a na jeho místo byl dán obraz, který daroval kostelu malíř a fotograf Alexander Seik. Roku 1918 byl kostelíček opět vymalován. Nově upraven byl také oltář, který byl natřen a pozlacen. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

16

Velké změny se kostel dočkal až v roce 1985. Tehdy byl propůjčen městu. To ho dalo opravit a vznikla zde nová obřadní síň. Zvonice – solná věž Jedná se o jednu z nejstarších vožických staveb. O jejím vzniku existují dnes již jenom dohady. Pravděpodobně zásluhu na tom, že byla postavena, mělo zboření vožického hradu v roce 1425, kdy město přišlo o strážní místo, odkud by mohlo být varováno před blížícím se nebezpečím, hlavně požárem. Proto byla na vyvýšené místo uprostřed města postavena věžovitá stavba – hláska. aby byla využita celá stavba, bylo v jejím přízemí skladiště soli, jejíž prodej povolil městu Michal Španovský z Lisova v roce 1581. Nad tímto skladištěm byly teprve upravené místnosti pro radní síň a městské vězení a nad tím vším byly místnosti pro strážce, odkud měli možnost přehlédnout celé okolí. Radnice (čp. 80) Již v nejstarších zprávách je tento dům připomínán jako „stavení zděné“, což svědčí o tom, že vždycky patřil mezi významné vožické domy, čemuž nasvědčovalo i jeho položení blízko kostela. Jeho majiteli byly vždy osoby rytířského stavu a kolem roku 1680, než byla postavena nová fara, sloužil dům za byt faráři. Na konci 17. století jej vlastnil rytíř František Jeník z Bratřic, později rytíř František Tuhanovský z Branče. Dále ho vlastnili felčaři a ranhojiči Jan Antonín Jílovský a Jan Jiří Brunner. Od roku 1758 byl užíván jako radní dům (rathaus) V polovině 18. století, kdy budova byla již značně zchátralá, byla opravena a Ignác Havelka si v ní zřídil řeznictví a hospodu, v níž se konaly taneční zábavy. V roce 1872 koupila dům Občanská záložna, která si v horní místnosti zřídila kancelář. Tak to bylo sedm let, až do roku 1879, kdy se majitelem domu stala obec Mladá Vožice, která dala dům přestavět a v jejím přízemí byla umístěna pošta. K dalšímu zásahu do podoby domu došlo až v sedmdesátých letech 20. století. Tehdy byla ve dvoře postavena nová budova a z původního domu byl zřízen Památník Mladovožicka s tím, že v přízemí je Česká spořitelna. Dětský dům Mezi jeho vlastníky patřil Michal Španovský z Lisova, Václav Voračický z Paběnic a jeho manželka Johanka. Když se stali majiteli panství Küenburgové, dědili ho z pokolení na pokolení. Vždycky to bylo velice honosné sídlo a pravděpodobně v něm bydlívaly vdovy po členech rodiny nebo neprovdané sestry majoritního pána. V roce 1915 koupila dům Okresní komise pro péči o mládež a od roku 1925, po určitých úpravách, sloužil jako sirotčinec. V poschodí byl divadelní sál a loutková scéna. Po roce 1945 zde byla umístěna mateřská škola.

2.B.2.e Historie okolních osad


17

Bendovo Záhoří Nachází se 3 km jižně od Mladé Vožice. Kdysi zde snad bývalo vladycké sídlo. V souvislosti s kostelem je zmiňován Sulek ze Záhoří. Blanice Leží nad řekou Blanicí, asi 3 km jihozápadně od Mladé Vožice. Od roku 1318 ji vlastnil Zdeslav z Blanice. V tu dobu část vsi držel Jan Kozel z Blanice, po němž se jí potom říkalo Kozlova. V roce 1623 byla Blanice přikoupena k panství chýnovskému. Je v ní prastarý filiální gotický kostel sv. Václava. V roce 1906, při jeho opravě, byly uvnitř i vně kostela objeveny vzácné fresky (asi z 15. stol.), a to hlavně na vnější straně presbyteria. Chocov Obecně zvaný Kočov byl v 15. století vladyckým sídlem, kde od roku 1402 byli Jindřich a Vikéř z Chocova. Po tomto rodu měl od roku 1454 Chocov v držení Chval z Pohnaní. Kolem roku 1460 ves náležela ke statku Hlohovu a v roce 1545 celá ves i poplužní dvůr ke Kamberku, s nímž byla později, roku 1700, přikoupena k panství mladovožickému. V roce 1785 byl dvůr rozprodán poddaným. Janov Je pravděpodobně, podle podoby vesnice, nejstarší osadou na Vožicku. Její jméno je ale z doby pozdější. Na dávné osídlení z doby předhistorické ukazuje západně od vsi nejen staré hradiště, zvané Kozí hrad, ale také tři pohanské hroby objevené v roce 1866 K. R. Neudörflem. První zmínka o vsi je z roku 1318, kdy byla příslušenstvím vožického statku. Část vsi nejprve patřila k Šelmberku, později, stejně jako ostatní vesnice v kraji, Mladé Vožici. Filiální kostel Všech svatých byl ve 14. století farním a faráře k němu dosazoval sám císař Karel IV. Roku 1397 založil v kostele Aleš z Ryzemburka s chotí Eliškou nový oltář Panny Marie a Sv. kříže. Za to byl kaplan povinen sloužit čtyři mše, z nichž jedna byla vždy na hradě Šelmberku. Časem fara zanikla a kostel byl znovu, v roce 1726, postaven. V Janově se narodil i slavný předchůdce Jana Husa, Matěj z Janova, který theologické studium absolvoval v Paříži, proto byl také zván „Mistrem pařížským“. Kouty (Horní a Dolní) Jsou prvně zmiňovány v roce 1318, kdy byl obžalován Jaroslav Kouta ze Staniměřic, že Vilému z Vožice vylovil rybník a že v Janově mu vzal koně a oblečení. Později byl majitelem poplužního dvora vladyka Olbram z Kúta, který ho v roce 1394 věnoval manželce Jitce. V 16. století byly v obou vsích dědičné statky. Nejprve, od roku 1523 patřily Janu a Matoušovi z Hořejších Koutů. Od roku 1550 vlastnil dvůr Prokop Malek a mlýn Štěpán z Chotěboře. Oba uvedený majetek zdědili po svých ženách. Později obě vsi patřily k panství šelmberskému a od roku 1586 k Mladé Vožici. Krchova Lomná Leží nad horním tokem potůčku, který se nedaleko vlévá do řeky Blanice. Podle něj zřejmě má i své jméno, protože vyvěral v kamenném lomu. Nachází se 2,5 km na jih od Mladé


18

Vožice. Odedávna se jednalo o ves, v níž byli pouze svobodní lidé, nebyli zde poddaní. V roce 1550 ji měl v držení Matěj Krchův , podle něj dostala i své jméno. Mezi nejznámější rodáky se počítá Václav Krch (1853 – 1935), profesor Kamenické a sochařské školy v Hořicích v Podkrkonoší, jenž v Mladé Vožici v roce 1912 založil ze svých sbírek národopisné muzeum, zvané Krchovo. Nyní je to Památník Mladovožicka, jenž je zaměřen hlavně na vožického rodáka, českého historika Augusta Sedláčka a na akademického malíře, zasloužilého umělce Otu Bubeníčka. Noskov Je prvně zmiňován rokem 1250, kdy byl v majetku Domoslava. Dalšími jeho majiteli byli: v roce 1381 Přibík, od roku 1404 Bušek z Noskova a dále Mrakešové z Noskova. V roce 1518 byl pro nedodržení smlouvy žalován Jan z Křekovic na Šebířově, který prodal Noskov za osm set kop gr. českých Lévovi Malovci z Libějovic. V letech 1543 – 1850 ves příslušela k mladovožickému panství. V roce 1740 byla Františkem z Küenburgu připsána ves s desátky, štolou a všemi požitky mladovožické faře. Pavlov Byl původně Pavlova hora, která byla někdy před rokem 1318 prodána Přibyslavem ze Šelmberka Vilémovi z Vožice. Ves zde byla založena až v roce 1821 a nyní je předměstím Mladé Vožice. Radvanov Kdysi býval rozdělen na drobné vladycké statky. Pocházel odtud Litvín z Radvanova, jenž v roce 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při oblehání Prahy. V roce 1519 nechali Jan z Paběnic na Voračicích, Václav Přech z Olbramovic na Podolí a Albrecht z Milhostic na Křtěnovicích předvolat Jana Běloucha z Radvanova před soud, protože naváděl k neposlušnosti jejich rychtáře v Elbančicích. Z drobných vladyckých rodů, které vlastnily Radvanov, vzešlo i několik šlechtických rodů: Jenšíkové z Radvanova, Pravětičtí z Radvanova, Zmyslovští a Ústojovci z Radvanova a Kocourovští z Radvanova. Před rokem 1552 příslušela ves i s poplužným dvorem k Polánce. Staniměřice Jsou rovněž prvně uvedeny v roce 1318, již zmiňovanou pří mezi Jaroslavem Koutou ze Staniměřic a Vilémem z Vožice. Od 14. století patřila ves k panství šelmberskému, s nímž byla v roce 1586 přikoupena k Mladé Vožici. Po třicetileté válce, jak je zaznamenáno v knihách, zde hospodařili tři mladovožičtí poddaní. Půda tu byla velice špatná, a tak šanci na přežití měli pouze tehdy, když si vzájemně pomáhali. Za zmínku stojí i to, že ve staniměřickém lese nad Janovem je několik hrobů, v nichž jsou pochováni francouzští vojáci, kteří zde padli za napoleonských válek. Stará Vožice Od nepaměti se v ní dolovalo stříbro. Největší rozmach těžby zde byl v 16. a 17. století. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

19

Za zbytek hornické osady je považována samota Výlevy. Místo, kde žili, bylo časem horníkům malé, a tak vznikla Mladá Vožice.

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

2.C.1

Obyvatelstvo podle věku - 2001 Obyvatelstvo podle věku (rok 2001) 500 450 0–4 5 – 14

400

počet obyvatel

350

15 – 19 20 – 29 30 – 39

300 250

40 – 49 50 – 59 60 – 64

200 150 100

65 – 74 75 + nezjištěno

50 0

Věk Počet obyvatel 0–4 126 5 – 14 309 15 – 19 206 20 – 29 486 30 – 39 357 40 – 49 383 50 – 59 374 60 – 64 121 65 – 74 208 75 + nezjištěno 165

věk

Rozložení demografické struktury obyvatelstva je rovnoměrné, s vyšší skladbou předproduktivní a produktivní generace. Obec globálně nestojí před problémem demografických odlivů mladé a střední skupiny obyvatel. Tento pozitivní trend však platí zejména pro sídlo Mladá Vožice, u ostatních malých sídel je patrná širší skladba starší generace a s tím spojené problémy vysidlování.

2.C.2

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - 2001


20

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (rok 2001) Bez vzdělání Základní i neukončené Vyučení a SOU bez maturity

800 700

počet obyvatel

600

Úplné střední vzdělání s maturitou VOŠ a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné vzdělání

500 400 300 200 100 0

vzdělání

Vzdělání Počet obyvatel Bez vzdělání 4 Základní i neukončené 594 Vyučení a SOU bez maturity 1031 Úplné střední vzdělání s maturitou 514 VOŠ a nástavbové 45 Vysokoškolské 91 Nezjištěné vzdělání 21

V obci je poměrně malé procentní zastoupení vysoce kvalifikovaných sil a zejména vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tento trend má za následek odliv schopných mozků mimo region a nabídky zaměstnání jsou tak určeny převážně pro kvalifikované manuální pracovní síly a služby s malou přidanou hodnotou. S tím je spojena také relativně nízká platová úroveň a spíše provinční ráz celého regionu.

2.C.3

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity - 2001


21

počet obyvatel

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (rok 2001) 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) Nezaměstaní Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni Nezjištěná ekonomická aktivita

ekonomická aktivita

Ekonomická aktivita Počet obyvatel Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) Nezaměstnaní Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni Nezjištěná ekonomická aktivita

1335 65 596 488 19

Závěr : Z hlediska věkové skladby, vzdělání a ekonomické aktivity nevykazuje obec výrazné diference vůči Českému průměru a kopíruje celostátní ukazatele. Obec bude výhledově muset řešit otázky bydlení spojeného s péči o starší občany a také by se měla snažit oslovit různými kulturními a společenskými aktivitami mladou generaci. Důležité však bude nabídnout možnosti kvalifikovaného zaměstnání v oblasti segmentu služeb, administrativy. Podrží se tím tak zájem perspektivních lidí, většinou vysoce kvalifikovaných, o to zde žít.

2.C.4

Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel


22

2.C.4.a Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel v jednotlivých sídlech

Vývoj podle počtu domů - Bendovo Záhoří 30 28

počet domů

26 24 22 20 18 16 14 12 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

24

23

26

26

22

22

22

23

19

19

13

19

19

Vývoj podle počtu obyvatel - Bendovo Záhoří 200 180

počet obyvatel

160 140 120 100 80 60 40 20 0 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 163

181

136

117

132

127

115

77

71

59

26

16

16

Vývoj počtu obyvatel i domů směřoval v sídle k postupně klesající tendenci. V roce 2001 zde bydlelo okolo 16 obyvatel v 19 domech. Pokles obyvatel se v posledních deseti letech zabrzdil. Přesto si sídlo udržuje poměrně slabou populační obsazenost, u které se nedá předpokládat výrazný nárůst.


23

Vývoj podle počtu domů - Blanice 30 28

počet domů

26 24 22 20 18 16 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

23

20

21

21

20

19

20

21

21

19

17

23

20

Vývoj podle počtu obyvatel - Blanice 240 220

počet obyvatel

200 180 160 140 120 100 80 60 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 227

184

181

179

190

179

126

89

92

88

73

79

62

Vývoj počtu obyvatel v sídle měl strmou klesající tendenci. V roce 2001 zde bydlelo okolo 62 obyvatel v 20 domech. Od 80 let došlo k určitému zabrždění díky výstavbě bytového domu a několika novostavbám domů rodinných. Pro poslední desetiletí lze tvrdit, že počet obyvatel je klesající. Sídlo se naopak potýká s řadou chátrajících objektů, a to i přesto, že je dopravně poměrně dobře dostupné. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

24

Vývoj podle počtu domů - Dolní Kouty 15 14 13

počet domů

12 11 10 9 8 7 6 5 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

10

10

10

10

9

9

9

9

8

8

8

9

10

Vývoj podle počtu obyvatel - Dolní Kouty 75 70 65

počet obyvatel

60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 60

71

66

56

51

52

46

31

34

35

31

20

10

Vývoj počtu obyvatel směřoval v sídle k postupně klesající tendenci. V roce 2001 zde bydlelo okolo 20 obyvatel v 10 domech. Ani v posledních deseti letech se pokles počtu obyvatel nezastavil, patrný je však nárůst domů, a to zejména díky tomu, že Kouty se stávají zajímavou rekreační destinací. Velmi slabá populační obsazenost tohoto sídla k trvalému bydlení je oddůvodněna jeho periferním umístěním a horší dopravní dostupností k centrálním jednotkám osídlení. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

25

Vývoj podle počtu domů - Horní kouty 15 14 13

počet domů

12 11 10 9 8 7 6 5 4 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

9

9

9

10

9

9

9

8

5

5

6

6

6

Vývoj podle počtu obyvatel - Horní Kouty 65 60 55

počet obyvatel

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 64

58

46

42

51

44

46

29

29

19

20

13

9

Sídlo Horní Kouty má klesající tendenci počtu obyvatel. Pokles je způsoben jeho periferním umístěním a horší dopravní dostupností k centrálním jedotkám osídlení. K roku 2001 zde bydlelo 9 obyvatel v 6 domech. Stagnace počtu domů je zapříčiněna rekreačním potenciálem. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

26

Vývoj podle počtu domů - Chocov 30

počet domů

27

24

21

18 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

25

23

25

25

23

24

24

25

19

18

20

20

počet obyvatel

Vývoj podle počtu obyvatel - Chocov 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 185

167

155

136

134

132

120

91

75

68

45

28

44

Vývoj počtu obyvatel v sídle Chocov nejprve směřoval k postupně klesající tendenci. Pokles obyvatel se v posledních deseti letech zabrzdil a počet obyvatel dokonce mírně vzrostl, a to i přes špatné dopravní spojení a periferní umístění vůči centrální jednotce osídlení. V roce 2001 zde bydlelo 117 obyvatel v 67 domech.


27

Vývoj podle počtu domů - Janov 25 24 23

počet domů

22 21 20 19 18 17 16 15 1860

Rok Počet domů

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 18

18

18

19

19

18

18

18

18

17

16

18

20

Vývoj podle počtu obyvatel - Janov 130 120

počet obyvatel

110 100 90 80 70 60 50 40 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 119

102

121

112

127

113

100

74

74

72

62

50

44

Počet obyvatel v sídle Janov směřoval k postupně klesající tendenci s několika výkyvy. Pokles obyvatel se ani v posledních deseti letech nezastavil a neustále postupně klesá. Na druhou stranu lze pozorovat nárůst staveb - zejména rekreačních. V roce 2001 zde bydlelo 44 obyvatel ve 20 domech. U sídla je možné očekávat možný nárůst bydlících obyvatel díky těsné vazbě na sídlo Mladá Vožice a disponibilní nabídce ploch pro bydlení.


28

Vývoj podle počtu domů - Krchova Lomná 24

počet domů

22 20 18 16 14 12 10 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

20

19

20

20

17

17

17

17

16

15

16

17

19

Vývoj podle počtu obyvatel - Krchova Lomná 140 130 120

počet obyvatel

110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 136

127

119

102

114

109

108

85

76

64

56

43

27

Počet obyvatel v sídle Krchova Lomná směřuje k postupně klesající tendenci. V roce 2001 zde bydlelo okolo 27 obyvatel v 19 domech. Došlo k nárůstu několika domů (zejména rodinných), naopak patrný úbytek byl u stávající historické zástavby, která přejíma rekreační funkce (centrální část sídla).


29

Vývoj podle počtu domů - Mladá Vožice 600 575 550 525

počet domů

500 475 450 425 400 375 350 325 300 275 1860

Rok Počet domů

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 284

292

295

296

293

302

314

367

381

367

439

568

587

počet obyvatel

Vývoj podle počtu obyvatel - Mladá Vožice 2300 2250 2200 2150 2100 2050 2000 1950 1900 1850 1800 1750 1700 1650 1600 1550 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet 2056 2168 2043 1844 1824 1720 1618 1570 1684 1685 2010 2184 2258 obyvatel

Sídlo Mladá Vožice mělo postupně klesající tendenci až do roku 1950, kdy počet obyvatel začal slabě vzrůstat. Rok 1970 byl zlomový bod, kdy se počet obyvatel velmi výrazně zvýšil. Bylo to způsobeno velkou výstavbou rodinných domů v jižní části Mladé Vožice. V současnosti lze zaznamenat mírnou růstovou tendenci. V Mladé Vožici bydlelo k roku 2001 2258 obyvatel v 587 domech. Nárůst obyvatel ve městě se však děje na úkor odlivu populace z jiných sídel v okolí. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

30

Vývoj podle počtu domů - Noskov 48 45

počet domů

42 39 36 33 30 27 24 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

26

26

26

27

26

27

27

29

47

31

29

35

34

Vývoj podle počtu obyvatel - Noskov 200 190 180

počet obyvatel

170 160 150 140 130 120 110 100 90 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Vývoj počtu obyvatel směřoval v sídle k postupně klesající tendenci s menšími výkyvy. V roce 2001 zde bydlelo 93 obyvatel v 34 domech. Pokles obyvatel se ani v posledních deseti letech nezabrzdil. Pokles je odůvodněn periferním umístěním sídla a horší dopravní dostupnosti k centrálním jednotkám osídlení. Sídlo přejímá především rekreační význam. Rok 1960 je statistickým axiomem, který nemá reálné opodstatnění. Nárůst v počtu domů je pak oddůvodněn zejména výstavbou rodinných domů v severní části sídla. Rekreační oblast není do censu pravděpodobně zahrnuta.


31

Vývoj podle počtu domů - Radvanov 48 45

počet domů

42 39 36 33 30 27 24 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

46

46

46

46

43

45

46

44

37

33

26

36

37

Vývoj podle počtu obyvatel - Radvanov 325 300 275

počet obyvatel

250 225 200 175 150 125 100 75 50 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 318

302

283

265

257

234

216

150

151

153

124

107

56

Vývoj počtu obyvatel v sídle Radvanov směřoval k postupně klesající tendenci až do roku 1990, kdy počet obyvatel klesl výrazně, téměř o polovinu. Je to patrně způsobeno odchodem uživatelů Radvánovského zámku. V roce 2001 zde bydlelo 56 obyvatel ve 37 domech. Periferní umístění sídla a vyšší nadmořská poloha nezavdává příčinu k možnému nárůstu obyvatel vůči svému spádovému sídlu.


32

Vývoj podle počtu domů - Staniměřice 15 14 13

počet domů

12 11 10 9 8 7 6 5 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

13

12

13

13

11

11

12

12

7

7

6

8

8

počet obyvatel

Vývoj podle počtu obyvatel - Staniměřice 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 83

65

68

75

63

51

66

43

28

24

14

13

12

Sídlo Staniměřice mělo strmou klesající tendenci v obou sledovaných jevech, s několika menšími výkyvy. V posledních deseti letech se tento výrazný pokles zabrzdil a nyní má spíše stagnující charakter. V roce 2001 zde bydlelo 12 obyvatel v 8 domech.


33

Vývoj podle počtu domů - Stará Vožice 60 57 54

počet domů

51 48 45 42 39 36 33 30 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

42

40

57

58

52

50

53

49

41

35

33

48

46

Vývoj podle počtu obyvatel - Stará Vožice 400 375 350

počet obyvatel

325 300 275 250 225 200 175 150 125 100 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 387

391

399

339

305

290

245

165

150

132

120

105

107

Vývoj počtu obyvatel směřoval v sídle k postupně klesající tendenci. Pokles počtu obyvatel se v posledních deseti letech zabrzdil a mírně vzrostl. Zlomový byl rok 1980 a výstavba nových rodinných domů. Demograficky však nebyl novostavbami vykompenzován populační úbytek. V roce 2001 zde bydlelo 107 obyvatel v 46 domech.


34

Vývoj podle počtu domů - Ústějov 5 4,5 4

počet domů

3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

4

4

4

4

3

3

3

3

2

2

2

3

3

Vývoj podle počtu obyvatel - Ústějov 35 32,5 30

počet obyvatel

27,5 25 22,5 20 17,5 15 12,5 10 7,5 5 2,5 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 34

30

28

19

15

21

12

14

13

13

12

3

3

Vývoj počtu obyvatel v sídle měl mírně klesající tendenci. V roce 2001 zde bydleli 3 obyvatelé ve 3 domech.


35

2.C.4.b Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel celkem

Vývoj podle počtu domů - Mladá Vožice (celkem) 900 850

počet domů

800 750 700 650 600 550 500 1860

Rok Počet domů

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 561

560

589

593

565

574

592

645

602

593

642

827

846

počet obyvatel

Vývoj podle počtu obyvatel - Mladá Vožice (celkem) 4200 4100 4000 3900 3800 3700 3600 3500 3400 3300 3200 3100 3000 2900 2800 2700 2600 2500 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet 4144 4163 3909 3539 3507 3327 3029 2605 2656 2573 2735 2777 2735 obyvatel

Celková bilance přírůstku obyvatel obce Mladá Vožice je, s menšími výkyvy, mírně přírůstková. Mírně posilovat mohou zejména sídla Mladá Vožice, Chocov, Stará Vožice a možná Janov, zatímco pro ostatní sídla lze předpokládat spíše stagnaci a mírný úbytek. Průměrný stav obsazenosti bytového fondu činí 3,2 obyvatele na jednotku, což odpovídá průměrným stavům ČR. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

36

2.C.5 Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel – Mladá Vožice a Tábor

počet obyvatel

Porovnání vývoje obyvatel - Mladá Vožice a Tábor 40000 38000 36000 34000 32000 30000 28000 26000 24000 22000 Mladá Vožice 20000 18000 Tábor 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Mladá Vožice 4 144 4 163 3 909 3 539 3 507 3 327 3 029 2 605 2 656 2 573 2 735 2 777 2 735 Tábor

10339 11251 12652 15155 17495 18204 19425 23696 24528 27181 31867 36342 36557

V širším kontextu, porovnáme-li vývoj počtu obyvatel Mladé Vožice a Tábora, je zřejmé, že počet obyvatel v Mladé Vožici má dlouhodobě, na rozdíl od Tábora, stagnující charakter. Pro Tábor je však v uplynulých 5 letech (není v tabulce) patrný pokles (což platí pro většinu velkých měst), zatímco Mladá Vožice si své demografické počty udržuje na srovnatelné, respektivě mírně se zvyšující úrovni.


37

Růst počtu domů - Mladá Vožice a Tábor 4500 4200 3900 3600

počet domů

3300 3000 2700

Mladá Vožice Tábor

2400 2100 1800 1500 1200 900 600 300 0 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Mladá Vožice

561

560

589

593

Tábor

936

1013 1106 1301 1664 1857 2469 3222 3234 3484 3708 4279 4453


565

574

592

645

602

593

642

827

846

38

2.D

Urbanistická kompozice

2.D.1

Urbanistická kompozice sídla Bendovo Záhoří

Původní sídlo Jasně čitelná okrouhlice sfragmenty klínů lánových plužin a ze všech stran obestavěným centrálním prostorem, děleným východozápadní komunikací. Orientace domů, většinou půdorysů typů „L“ štítových orientací směrem k centru. Zástavba výhradně jednopodlažní. Celková kompozice malebná s velkým podílem vzrostlé zeleně (východní partie).

2.D.2 Urbanistická kompozice sídla Blanice Původní sídlo Původní radiální kompozice sídla značně nečitelná, zejména pak ve východní partii. Velké kompoziční rozestupy převážně dvorcových usedlostí. Sídlo děleno průtahem komunikace. Jako nezastavitelná je patrná jihovýchodní niva. Nová zástavba Nová zástavba doplněna kompozičně problematickými objemem bytového domu a zemědělské farmy. Objekt lihovaru s věží netvoří, vzhledem k depresi terénu, výraznou dominantu. Definice veřejných prostor je nečitelnám a to i díky několika objektům, které jsou značně zchátralé.

2.D.3 Urbanistická kompozice sídla Dolní Kouty Rozvolněná dvorcová zástavba, nepravidleně rozmístěná, v intencích rozvržení podélných lánových plužin pohorského charakteru.

2.D.4 Urbanistická kompozice sídla Chocov Značně rozvolněná kompozice dvorcových statků s velkým podílem veřejných ploch (centrální prostor nelze definovat). Významným kompozičním prvkem, který sídlo rozděluje, je východozápadní osa údolí s vodním tokem a rybníkem Severní část spíše radiální, jižní stavěna ve vzájemných shlucích. Urbanistická kompozice značně nestandartní, zajímavá zejména neobvykle velkým podílem veřejných prostranství (velké vzdálenosti mezi jednotlivými domy).


39

2.D.5 Urbanistická kompozice sídla Krchova Lomná Původní sídlo Radiální půdorys sídla s výrazně rozsáhlým návesním prostorem, který rozděluje severojižní klín zelené osy s potokem. Východní část zástavby převážně 20. století je jednostranně ulicového charakteru. Statky dvorcového charakteru, případně štítové orientace, směřované směrem k centrálnímu prostoru návsi. Zástavba výhradně jednopodlažní. Celková kompozice malebná.

2.D.6 Urbanistická kompozice sídla Horní Kouty Sídlo členěno na dva kompoziční celky. Nečitelný radiální půdorys dvorcových usedlostí s velikým podílem veřejných prostranství a vzrostlé zeleně jak ve středu, tak i v záhumenních partiích. Jihozápadní část pak tvořena mladší jednostrannou dostavbou ulicového charakteru, štítové orientace.

2.D.7 Urbanistická kompozice sídla Janov Rozvolněná a nepravidelná radiála s centrální dominantou kostela gotického založení. Ten je lemován hřbitovem. Statky dvorcové, se štíty orientovanými do středových ploch návesní partie. Velké hmoty zemědělské farmy umístěny excentricky mimo sídlo, bez narušení vlivu kompozice.

2.D.8 Urbanistická kompozice sídla Mladá Vožice Původní sídlo Ulicový charakter převážně dvoupodlažní zástavby s okapovou orientací, která lemuje 2 trojúhelníková náměstí. V detailu je patrné velké procento novodobých zásahů, původní kompozice (barokních střech) je velmi ojedinělá. Spodní náměstí kompozičně dotvořeno čtyřkřídlou dominantou raně barokního zámku. Zámek se uplatňuje i v dálkových pohledech severních přístupových cest. Vedle urbanistické struktury převážně původních měšťanských domů je přisazena výrazně rostlá zástavba domkářského charakteru malých hmot. Ta tvoří podnož k zelené a výrazné kompoziční dominantě vrchu, který je zakončen solitérně stojící empírovou kaplí. Celkové vrstvení architektonických hmot, které prostupují plochy zeleně, tvoří jedinečnou kompozici a zejména pak vrch uprostřed sídla se stává dálkovou dominantou, patrnou v řádu několika desítek kilometrů. Zajímavou strukturou je východní osada Pavlov jednostranně ulicového charakteru s se zástavbou počátku 20. století. Počátkem 20. století dochází k obestavování hlavních komunikací ulicovou dvoupodlažní zástavbou okapového charakteru. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

40

Dostavby 20. století Tato zástavba tvoří převážný podíl zastavitelných ploch, zejména soliterních objektů uprostřed zahrad. Jedná se většinou o dvoupodlažní objekty rodinných domů. Jihovýchodní partie je obestavěna vysokými solitéry bytových domů. Velké hmoty průmyslových objektů, lze nalézt i v severovýchodní části. Tyto objekty netvoří, díky konfiguraci terénu, výraznou kompoziční dominantu. Architektonická kvalita staveb je průměrná, stejně tak i urbanistického měřítka. Závěr : Lokálními a cennými dominantami jsou 2 centrální náměstí (zejména pak spodní) s ulicově orientovanou zástavbou a nedalekým zámkem. V dálkových pohledech je to zejména zelný vrh s podhoubím původní domkářské zástavby, zelení a solitérem kaple. Jako sporná se jeví značná plocha zástavby soliterně umístěných rodinných domů, se sterotypně se opakujícími ulicemi. Takové skrumáže vytváří urbanisticky stěží uchopitelný prostor. Otázky pro další rozvoj sídla musí řešit problémy možného zahuštění zástavby (zejména z ekonomických měřítek), vymezení ploch nové zástavby a zvážit formy ploch občanské vybavenosti tak, aby nedošlo k likvidaci jádra sídla.

2.D.9 Urbanistická kompozice sídla Noskov Sídlo členěno na celkem tři urbanistické celky. Severní, radiální s návesní partií a kaplí. Statky dvorcové, štítové partie umístěny čelem k návsi. Jihovýchodní partie lánová, se štíty umístěnými kolmo k uliční čáře. Zde je urbanistická kompozice zhuštěná. Západní část je zahrádkářskou kolonií (dělenou plochou rybníka), s chaotickou urbanistickou strukturou drobných hmot.

2.D.10 Urbanistická kompozice sídla Radvanov Původní sídlo Ulicový charakter sídla s širokou návesní partií. Ta je ve své východní části zastavěna organicky, ve východní partii zelený klín potoční nivy s rybníkem zůstává nezastavěný. Sídlu kompozičně dominuje zámek s parkem a nárožní věží, usazen do paty dominanty vrchu Větrák. Zástavba štítové orientace o dvorcovém půdorysu, je vzájemně značně shluknutá. Chátrající velký hospodářský dvorec, původně sloužící jako zámecké zázemí, vytváří kompozičně neutěšenou partii v severozápadní části návsi. Celková kompozice malebná, zejména pak severovýchodní partie, která svoji záhumenní partií, pozvolna přechází do kopcovité krajiny .


41

2.D.11 Urbanistická kompozice sídla Staniměřice Těsný shluk radiální dispozice několika dvorcových usedlostí s malým podílem veřejných ploch. Urbanistická kompozice malebná, s velkým podílem vzrostlé zeleně.

2.D.12 Urbanistická kompozice sídla Stará Vožice Jasně čitelná struktura původního založení, které zůstalo až do dnešní doby neměnné. Prostorná, nezastavěná náves obdélníkového charakteru, se štítovými partiemi oboustranně lemovaných dvorcových usedlostí. Urbanistický půdorys je spíše podélné orientace, mírně defomované do okrouhlice. Původní parcelace orné půdy patrná není. Dostavby stojící excentricky, většinou rušivě, působící na okolní kontext (zemědělské družstvo v západní části). Centrální partie malebná, hodnotná. Domy nesou řadu původních prvků zástavby zejména pozdně barokní a klasicistní architektury.

2.E

Uspořádání krajiny

2.E.1

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků

Obec Mladá Vožice je uložena v dolíku mezi Miličínskou vrchovinou s nejvyšším místem Kalvárie 696 m.n.m. jihozápadně, a Holými vrchy na východě. Leží na dopravním uzlu směrem z Tábora do Votic, Pacova a Vlašimi. Její správní území disponuje zejména zemědělskou půdou doplněnou o průmyslové objekty v okolí měst a sídel Mladovožicka. Mladou Vožici obklopují ze všech stran vrchoviny o nadmořské výška alespoň 600 m.n.m. Tok Blanického potoka s Vlašimskou Blanicí spolu se svými přítoky sbírají vodu z těchto vrchů a vlévá se u Českého Štenberka do řeky Sázavy. Výrazně se v zemědělském kraji uplatňují hrany lesů, které se táhnou až k hoře Blaník- obklopující se všech stran.

2.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území V řešeném území se nachází řeka blanice. Jedná se o malou meandrující řeku regulovanou pouze lokálně několika jezy. Z biotického významu je řeka významným útočistěm Velevruba tupého, říční vydry a páchníka hnědého. V okolí nivy toku se vyskytují porosty vrb, olše, potočních olšin. Z lučních společenstev převládají pcháčové louky a nivní psárkové louky.


42

2.E.3 Vodní režim krajiny Územím prochází řeka Blanice a drobné vodní toky Kouteckého, Radvanovského, Novodvorského, Zhořského/Novoveského a Noskovského potoka se svými přítoky a celou řadou menších rybníků a vodních zdrží, často v kaskádovém zapojení. Velké vodní plochy však oblasti chybí. Při srážkách působí plošně významné lesní masivy, jako rezervoáry. Přesto však na pl. orné půdy dochází k erozním splachům. Důvodem jsou veliké bloky nečleněných zemědělských pozemků a výšk. diference. V návrhu VÚC jsou navrženy tyto veřejně prospěšné stavby: – – –

V1. vodní nádrž - Mladá Vožice V7. malá nádrž – Mladá Vožice – Stará Vožice V17. revitalizace – Novoveský potok

Druhy pozemků v ha (rok 2004)

hektary

1550,0000 1450,0000 1350,0000 1250,0000 1150,0000 1050,0000 950,0000 850,0000 750,0000

Orná půda

Zastavěné plochy Ostatní plochy

Chmelnice Vinice Zahrady

600,0000

Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda

450,0000

Lesní půda Vodní plochy

300,0000 150,0000 0,0000 Sloupec B

druh pozemku


43

2.F Dopravní vazby 2.F.1

Silniční doprava

Krajské silnice Komunikační kostru území tvoří silnice II. třídy č. 137 směr Tábor – Běleč, II/120 směr Zhoř u Mladé Vožice, II/124 směr Pacov, II/125 směr Šebířov, silnice III. třídy č. 1244 směr Chocov, III/12414 směr Rodná, III/00341 směr Chotoviny a III/00344 směr Řemíčov. Návrh VÚC počítá s průtahem komunikací č. II/ 137, II/125 částečně skrze centrální část sídla Mladá Vožice a přeložkou komunikace č.II/137 Blanice.

2.F.2 Železniční doprava Řešeným územím neprochází žádná železniční trať.

2.F.3 Uliční síť Hlavní komunikační kostru obce doplňuje síť obslužných a přístupových komunikací, které dostateč. způsobem zajišťují vnitřní obslužnost města. Také dosavadní způsob vedení komunikace II/137, které je ve stávajícím územním plánu trasováno prostřednictvím navrhované přeložky- obchvatu se pro sídlo Mladá Vožice jeví jako dostatečné. Důvodem je zejména malá míra dosavadní i prognosované intenzity dopravy. Obec má vypracovaný pasport, ze kterého jasně vyplývá kategorizace místních, účelových a krajských komunikací.

2.F.4 Hromadná osobní doprava Je zabezpečována pravidelnými linkami autobusů.


44

3

Územně analytické podklady

3.A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly zpracovány dle příl. 1 A vyhl. 500/2006 Sb. Pro řešené území byly zjištěny tyto podklady pro rozbor udržitelného rozvoje :

3.A.1 Zastavěné území Zastavěné území bylo nově vymezeno průzkumem postupem dle stavebního zákona. Rozsah a průběh hranice zastavěného území obsahuje problémový výkres.

3.A.2 Plochy výroby V řešeném území se nacházejí následující výrobní a skladové plochy a plochy zemědělské výroby : Blanice Lihovar Provoz je umístěn v jihovýchodním cípu sídla. Zpracování a zejména likvidace odpalů na sousedním poli s sebou nesou významné pachové zatížení pro celé sídlo. Dosavadní způsob likvidace zbytků lihovarnické činnosti je zcela nevhodný. Areál bývalého zemědělského družstva- dnes skladů Objekt je umístěn v severní části sídla a slouží převážně jako skladové zázemí lihovaru. Jeho stavebně technický stav je nevhodný, poloha umístění je vhodná k lokalizaci nerušící výroby. Mladá Vožice Mladá Vožice je sídlem řady podniků, které mají rozmanité spektrum činnosti a stabilizují tak oblast jako významný zdroj zaměstnanosti, který není závislý na pozici většího sídla. Řada podniků pracuje navíc s exportním artiklem, který nemá místní odbytovou základnu. IDSC+ Kohinoor Výrobní areály, které se specializují na výrobu plastových kompozitů, jsou lokalizovány v severní části sídla. Jejich umístění je prakticky bezkonfliktní, s dostatečnými prostorovými možnostmi pro jejich rozvoj. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

45

Pekárny Pekárna je umístěna v severozápadní části sídla. Prostorové možnosti jsou limitovány odbytovou základnou, která je prakticky lokální a růstová tendence se nepředpokládá. Stavebniny Stavebniny jsou umístěny v údolní nivě pod Panským rybníkem. Tato lokalizace není zcela vhodná, zejména proto, že tudy prochází biokoridor a existují zde reálná rizika záplav. Tesla Závod je umístěn v centrální části sídla, vliv výroby na bydlení je minimální. Protorové možnosti jsou limitovány velikostí pozemku a intenzity možných přeprav. Tesla však pracuje s malými objemy výrobků. Horní Kouty Areál zemědělského skladu bez využití, vhodný k funkční konverzi na flexibilní možnosti využití. Janov Malý areál zemědělské farmy s chovem skotu a zanedbaným stavebním fondem a omezenými perspektivami růstu (těsná vazba na sídlo). Mladá Vožice- Dubina Významný areál zemědělské produkce (zejména chovu skotu a prasat), umístěný společně se skladovým a výrobním zázemím nezemědělského charakteru (strojírny, potraviny, drogerie, apod.). Areál je ideálně lokalizován s potenciálem perspektivního využívání. Noskov Bývalé zemědělské družstvo, stojící excentricky mimo sídlo, je v současné době opuštěné a chátrá. Vzhledem k odlehlému umístění vůči sídlu je ideálním místem pro flexibilní možnosti funkčních konverzí. V sídle se pak nachází zázemí drobné zemědělské farmy s produkcí skotu. Radvanov Areál zemědělského družstva je umístěný excentricky mimo sídlo (severozápadní okraj) s dostatečnými odstupovými vzdálenostmi vůči obytné zóně. V současné době se farma specializuje zejména na extenzivní chov skotu- krav v počtu který nepřesahuje 200 ks.


46

Stará Vožice Areál bývalého zemědělského družstva umístěný excentricky, západním směrem mimo sídlo, je dnes opuštěný a chátrá.

3.A.3 Plochy občanského vybavení Mladá Vožice ŠKOLA a MATEŘSKÁ ŠKOLKA Sídlo disponuje jak mateřskou, tak i základní a zvláštní školou pro všechny stupně docházky. Škola disponuje kompletním vybavením. Objekty jsou umístěny v centru sídla, zvláštní škola se nachází ve východní části sídla. KOSTEL Kostel sv. Martina se nachází v centru města na Žižkově náměstí. Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na vrchu zvaném Hrad jihovýchodně nad městem. ZÁMEK Vožický barokní zámek se nachází v centru města na Žižkově náměstí. KULTURNÍ DŮM Samostatný objekt kulturního domu zde postaven není. Přímo na náměstí je restaurace se sálem, kde se pořádají různé kulturní akce. MĚSTSKÝ ÚŘAD Patrová budova, umístěna v centru města na Žižkově náměstí. KINO Kino je umístěno v centru města v objektu sdíleném společně s restaurací. MĚSTSKÁ KNIHOVNA Městská knihovna je umístěna v patrové budově v západní části města. POŠTA Objekt je umístěn v centru města na Husově náměstí s nově zřízeným bezbariérovým přístupem. ZDRAVOTNÍ STŘEDISKO Objekt je umístěn v centru města v ulici Plaňková vedle Obvodního oddělení policie ČR se zázemím ordinace praktického lékaře pro dospělé a pro děti a dorost, stomatologa, gynekologa, specialisty a se zázemím záchranné služby. LÉKÁRNA Lékárna je umístěna v centru města na Žižkově náměstí.


47

HŘBITOV Hřbitov se nachází severně-excentricky od města Mladá Vožice, podél silnice vedoucí do Zhoře u Mladé Vožice. HASIČSKÁ ZBROJNICE Zbrojnice místního spolku dobrovolných hasičů je umístěna v západní části města. OBVODNÍ ODDĚLENÍ POLICIE ČR Nachází se v objektu ve středu města v ulici Plaňková mezi zdravotním střediskem a pečovatelským domem. UBYTOVÁNÍ a STRAVOVÁNÍ V Mladé Vožici je několik restauračních zařízení. Nachází se zde hotel Záložna, který poskytuje ubytování s celkovou kapacitou 60 lůžek. DŮM S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU V Mladé Vožici se nacházejí 2 domy s pečovatelskou službou. Novější je umístěn v centru města na Husově náměstí a druhý je v Pláňkově ulici vedle Obvodního oddělení Policie ČR. PRODEJNY Jsou zde 2 větší prodejny se smíšeným zbožím a několik dalších menších obchodů. SPORTOVNÍ PLOCHY Pro aktivity fotbalového sportu jsou vybudována 3 fotbalová hřiště. Nachází se na západním kraji města za bytovými domy, ve střední části města před mateřskou školou a na východní kraji města vedle ČOV. Na západním kraji města poblíž fotbalového hřiště se nacházejí i tenisové kurty. Tělocvična je disponibilní v rámci areálu základní školy, bowling v třetím podlaží objektu prodejny na Žižkově náměstí. Bendovo Záhoří Na návsi se nachází kaple. Blanice V centru sídla Blanice se nachází gotický kostel P. Marie a sv. Václava s okrouhlou obvodovou zdí lemující hřbitov. Dolní Kouty Sídlo Dolní Kouty nedisponuje žádným prvkem občanské vybavenosti. Horní Kouty Sídlo Horní Kouty nedisponuje žádným prvkem občanské vybavenosti. Chocov Vyskytuje se zde návesní kaplička.


48

Janov V sídle se nachází hasičská zbrojnice, která je současně využívána jako klubovna. Na návsi tu stojí kostel Všech svatých, u kterého je hřbitov. Krchova Lomná Na návsi se nachází kaple. Noskov V sídle se nachází prodejna se smíšeným zbožím a hasičská zbrojnice. Pavlov Sídlo Pavlov nedisponuje žádným prvkem občanské vybavenosti. Radvanov V sídle se nachází zámek, který leží na severním okraji sídla. Samostatná budova je na návrší nad příjezdovou komunikací. Jeho význam je v tuto chvíli spíše ryze obytný. Staniměřice Sídlo Staniměřice nedisponuje žádným prvkem občanské vybavenosti. Stará Vožice V sídle se nachází objekt, který je využíván jako hasičská zbrojnice a prodejna se smíšeným zbožím. Na návsi stojí kaple. Ústějov Nad sídlem Ústějov stojí kaplička.

3.A.4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Blanice K funkční konverzi na nerušící výrobu je navržen i provoz lihovaru a to zejména úpravou technologických postupů a takového zajištění, které nebudou mít za následek znečišťování ovzduší emisemi. Noskov Pro funkční konverzi navrhujeme původní areál zemědělského družstva. Zde se nabízejí široké možnosti možných aktivit nerušících výrob a skladování (periferní umístění). Limitující však bude kapacita dosavadní dopravní infrastruktury. Horní Kouty Pro funkční konverzi navrhujeme původní objekt zemědělského skladu. Zde se nabízejí široké možnosti možných aktivit nerušících výrob a skladování (periferní umístění). Limitující ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

49

však bude kapacita dosavadní dopravní infrastruktury. Radvanov Pro funkční konverzi navrhujeme původní objekt zemědělského areálu. Zde se nabízejí široké možnosti možných aktivit nerušících výrob a skladování (včetně možností chovů). Snahou je umožnit větší flexibilitu využití. Stará Vožice Pro funkční konverzi navrhujeme původní objekt zemědělského areálu. Možnosti možných aktivit nerušící výroby a skladů jsou limitující díky blízkosti obytné zástavby.

3.A.5 Památková rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.6 Památková zóna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.7 Krajinná památková zóna V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.8 Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se nacházejí tyto státem chráněné nemovité kulturní památky: − − − − − − − − − − − − −

ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č.

4909, čp. 22, Zvonice, KN 4 4910, čp. 1, Zámek, KN 1 4911, čp. 21, Fara, KN 6 4912, čp. 186, Dům čp.186, KN 182/2 4913, Kostel sv. Martina, KN 3 4914, Kostel Nanebevzetí P. Marie a Křížová cesta, KN 71 4915, Kostel sv. Mikuláše, KN 683 5647, Socha sv. Václava, KN 1174/1 4729, Kostel P. Marie a sv. Václava, KN 18 4856, Kostel všech svatých, KN 1 4858, Pomník Matěje z Janova, KN 65 4989, Kaple P. Marie – Oustějovská, KN 27 4731, čp. 14, Dům čp. 14, KN 17


50

− − − −

ev.č. ev.č. ev.č. ev.č.

4988, 4936, 5064, 5065,

čp. 1, Zámek, KN 22/1 Kaplička, KN 671/1 čp. 21, Dům čp. 21, KN 3 čp. 13, Dům čp. 13 – z toho jen: stodola polygonální, KN 14

Lokalizace a vymezení kulturních památek vč. jejich popisů jsou patrny z výkresu hodnot území.

3.A.9 Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.10 Památka UNESCO vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.11 Urbanistické hodnoty (původní sídla) Bendovo Záhoří Jasně čitelná okrouhlice s fragmenty klínů lánových plužin a ze všech stran obestavěným centrálním prostorem, děleným východozápadní komunikací. Orientace domů, většinou půdorysů typů „L“ štítových orientací směrem k centru. Zástavba výhradně jednopodlažní. Celková kompozice malebná s velkým podílem vzrostlé zeleně (východní partie).

Chocov Značně rozvolněná kompozice dvorcových statků s velkým podílem veřejných ploch (centrální prostor nelze definovat). Významným kompozičním prvkem, který sídlo rozděluje, je východozápadní osa údolí s vodním tokem a rybníkem. Severní část spíše radiální, jižní stavěna ve vzájemných shlucích. Urbanistická kompozice značně nestandartní, zajímavá zejména neobvykle velkým podílem veřejných prostranství (velké vzdálenosti mezi jednotlivými domy), jako taková by měla zůstat nezastavěna.

Krchova Lomná Radiální půdorys sídla s výrazně rozsáhlým návesním prostorem, který rozděluje severojižní klín zelené osy s potokem. Východní část zástavby převážně 20. století je jednostranně ulicového charakteru. Statky dvorcového charakteru, případně štítové orientace, směřované směrem k centrálnímu prostoru návsi. Zástavba výhradně jednopodlažní. Celková kompozice malebná.


51

Mladá Vožice Ulicový charakter převážně dvoupodlažní zástavby s okapovou orientací, která lemuje 2 trojůhelníková náměstí. Vedle urbanistické struktury převážně původních měšťanských domů je přisazena výrazně rostlá zástavba domkářského charakteru malých hmot. Ta tvoří podnož k zelené a výrazné kompoziční dominantě vrchu, který je zakončen solitérně stojící empírovou kaplí. Celkové vrstvení architektonických hmot, které prostupují plochy zeleně, tvoří jedinečnou kompozici a zejména pak vrch uprostřed sídla se stává dálkovou dominantou, patrnou v řádu několika desítek kilometrů. Zajímavou strukturou je východní osada Pavlov jednostranně ulicového charakteru s se zástavbou počátku 20. století. Lokálními a cennými dominantami jsou 2 centrální náměstí (zejména pak spodní) s ulicově orientovanou zástavbou a nedalekým zámkem. V dálkových pohledech je to zejména zelný vrh s podhoubím původní domkářské zástavby, zelení a solitérem kaple.

Radvanov Ulicový charakter sídla s širokou návesní partií. Ta je ve své východní části zastavěna organicky, ve východní partii zelený klín potoční nivy s rybníkem zůstává nezastavěný. Sídlu kompozičně dominuje zámek s parkem a nárožní věží, usazen do paty dominanty vrchu Větrák. Zástavba štítové orientace o dvorcovém půdorysu, je vzájemně značně shluknutá. Celková kompozice malebná, zejména pak severovýchodní partie, která svoji záhumenní partií, pozvolna přechází do kopcovité krajiny .

Staniměřice Těsný shluk radiální dispozice několika dvorcových usedlostí s malým podílem veřejných ploch. Urbanistická kompozice malebná, s velkým podílem vzrostlé zeleně.

Stará Vožice Jasně čitelná struktura původního založení, které zůstalo až do dnešní doby neměnné. Prostorná, nezastavěná náves obdélníkového charakteru, se štítovými partiemi oboustranně lemovaných dvorcových usedlostí. Urbanistický půdorys je spíše podélné orientace, mírně defomované do okrouhlice. Původní parcelace orné půdy patrná není. Centrální partie malebná, hodnotná. Domy nesou řadu původních prvků zástavby zejména pozdně barokní a klasicistní architektury. Lokalizace urbanistických hodnot je patrná z výkresů hodnot.

3.A.12 Region lidové architektury V řešeném území se tento jev nevyskytuje. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

52

3.A.13 Historicky významná stavba, soubor Blanice Gotický kostel s okrouhlou obvodovou zdí lemující hřbitov. Mladá Vožice: Kromě památkově chráněných objektů (zámek, empírová kaple, solná věž) se rovněž jedná o centrální část náměstí. Cenné jsou rovněž domkářské čtvrti Podhradí, a to jak ze severní, tak i z jihovýchodní strany. Kompozičně cenná je i klasicistně založená osada Pavlov. Všechny tyto lokality charakterizují sociální rozvrstvení města a dávají jasné svědectví o způsobu života společnosti 18-20. století, případně významu jednotky osídlení jako celku (solná věž, zámek). Radvanov Secesně přestavěný zámek. Lokalizace všech těchto staveb (souborů staveb) je patrná z výkresů hodnot.

3.A.14 Architektonicky cenná stavba, soubor Chocov Shluky dvorcových usedlostí v rozvolněné návesní partii jižní části sídla. Mladá Vožice Kromě památkově chráněných, se jedná o partie domkářských osad díky svému drobnému měřítku a zcela organické struktuře založení. Cenná jsou také ulicová struktura centrální části města (dvě náměstí) a partie zástavby nad Panským rybníkem. Stará Vožice Cenná je celá kompoziční partie vesnice. Partie zůstala od dob založení pakticky neměnná s objekty, které si drží převážně charakter pozdně barokních a klasicistní architektury drobných měřítek. Lokalizace nechráněné hodnotné architektury vč. popisů je patrná z výkresu hodnot území.

3.A.15 Významná stavební dominanta Významnou stavební dominantou jsou barokní zámek, empírová kaple a barokní kostel s gotickou solnou věží, všechny stavby v Mladé Vožici. Další stavební dominantou jsou kaplička v Ústějově a secesně přestavěný zámek v Radvanově.


53

3.A.16 Území s archeologickými nálezy V řešeném území se nacházejí tyto archeologické lokality s historickým intravilánem obcí: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Mladá Vožice Stará Vožice Blanice Bendovo Záhoří Krchova Lomná Radvanov Janov Dolní Kouty Horní Kouty Staniměřice Ústějov

3.A.17 Oblast krajinného rázu Celé území se nachází v systému Táborské pahorkatiny. Vnímatelný prostor krajinného rázu je ohraničen zejména masou Českomoravské vrchoviny na straně východní.

3.A.18 Místo krajinného rázu Území lze rozdělit na dva krajiné celky. Severovýchodní je tvořeno spíše nehlubokými potočními nivami s polními celky, jihozápadní pak tvořeno zejména svažitými partiemi hřbetu Čskomoravské vrchoviny. Zajímavou dominantu tvoří vrch Hrad, který leží přímo v zastavěné části Mladé Vožice jako přirozeném geografickém středu správního území. Jihozápadní oblast disponuje harmonickým střídáním lučních celků s plochami lesů, orná půda je zastoupena minoritně. Severovýchodní část působí spíše narušeným dojmem intenzivní zemědělské činnosti.

3.A.19 Místo významné události Taková událost nebyla zjištěna.

3.A.20 Významný vyhlídkový bod Mezi významné vyhlídkové body patří vrch Větrák v k.ú. Radvanov s nadmořskou výškou 600 m.n.m., ze kterého je vidět CHKO Blaník a Kalvárie v k.ú. Mladá Vožice, ze které je možno vidět vysílač Mezivrata.


54

3.A.21 Územní systém ekologické stability Podkladem pro vymezení prvků systému USES byl Generel lokálního systému ekologické stability (1995) a podklad k zapracování skladebních částí ÚSES nadregionální a regionální úrovně byl poskytnut KÚ JČ kraje – OŽP (leden 2008). V řešeném území se nacházejí tyto prvky ÚSES : – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC RBK LBC LBC LBC LBC RBK LBK LBK RBK RBK LBK RBK RBK RBK RBK IP LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK IP IP

1 2 3 5 6 7 9 10 11 20 34 35 36 36 40 50 61 64 0101 0102 0103 0201 0301 0402 0501 0502 0601 0701 0702 0703 0901 1001 1002 1003 1101 1102 1103 1106

Nový Bostov Nové Dvory Staniměřice Starý Bostov Hadí hora Doliny Podhradní rybník Blanice pod Blanicí Suché rybníky (Novoveský potok) Blanice II. Na oborách Vaněček Lesy u Staré Vožice Lesy u Staré Vožice U Dolního Cechu Mrázov Návesník u Noskova Hospodský rybník Načeradecký sráz I. Koutecký potok 1 Koutecký potok 2 Načeradecký sráz II. Načeradecký sráz III. Novodvorský potok chybějící chybějící Pod Hadí horou chybějící - Stehlovy Meze nad Janovem Koutecký potok 3 Říčka Blanice 1 Říčka Blanice 2 Radvanovský potok Říčka Blanice 3 Novoveský potok 1 Novoveský potok 2 Řemíčovský potok K Mikuláši


mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový

list list list list list list list list

23-13-03 23-13-03 23-13-03 23-13-03 23-13-03 23-13-03 23-13-03 23-13-03

mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový

list list list list list list list list list list list list list list list list list list list list list list list list list list list list list list

23-13-03, 23-13-02 23-11-23 23-13-08 23-13-08 23-13-07, 23-13-08, 23-13-02 23-13-07, 23-13-08, 23-13-02 23-13-02 23-11-23 23-11-23, 23-11-22 23-13-07, 23-13-02 23-13-03 23-13-03 23-13-03, 23-13-04 23-13-03 23-13-03 23-11-23, 23-11-03 23-13-03 23-13-03 23-13-03 23-13-03 23-13-03 23-13-03 23-11-23, 23-11-03 23-13-03 23-13-03 23-13-03, 23-13-08 23-11-23, 23-13-03 23-11-22, 23-13-02 23-13-02 23-11-23, 23-13-03 55

– – – – – – – – – –

LBK 2001 LBK 3301 NRBK 3401 NRBK 3402 NRBK 3502 NRBK 3601 LBK 3603 NRBK 4101 LBK 5001 LBK 6001

Říčka Blanice 4 nefunkční Mindlovka Mindlovka 2 Slupský potok Noskovský potok 2

mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový mapový

list list list list list list list list list list

23-11-23 23-11-23 23-13-08 23-13-08 23-13-08 23-13-02 23-13-07 23-13-02 23-11-07, 23-11-18, 23-11-23 23-11-22

Prvky ÚSES poskytnuté KÚ JČ kraje – OŽP: – – – – – –

RBC RBC RBK RBK RBK NRBK

208 167 144 123 228

Větrov Lesy u Blanice Lesy u Blanice - Větrov Šelmberk - Větrov Bukovice Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn

Plochy regionálních prvků v Generelu lokálního systému ekologické stability (1995) se neshodují s podkladem, který poskytl KÚ JČ kraje – OŽP (leden 2008) a budou později upraveny v konceptu ÚP Mladá Vožice. Systém USES vč. popisů zobrazuje problémový výkres.

3.A.22 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.23 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.24 Přechodně chráněná plocha V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.25 Národní park vč. zón a OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


56

3.A.26 Chráněná krajinná oblast vč. zón V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.27 Národní přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.28 Přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.29 Národní přírodní památka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.30 Přírodní park V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.31 Přírodní památka vč. OP Do řešeného území nezasahuje žádná přírodní památka ani její ochranné pásmo.

3.A.32 Památný strom vč. OP V řešeném území se nachází tyto památné stromy: 1. Lípa malolistá, k.ú. Janov u Mladé Vožice v osadě Dolní Kouty u č.p. 4. (O: 360 cm, Vs: 25 m, S: 200 let) . 2. Lípa malolistá, k.ú. Krchova Lomná, zmlazený trojkmenný jedinec u Ústějovské kapličky, jihovýchodně od Mladé Vožice ( O: 230 cm, Vs: 10 m, S: 300 let) . Památné stromy jsou patrny z výkresů hodnot a limitů.

3.A.33 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


57

3.A.34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.35 NATURA 2000 – ptačí oblast V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.36 Lokality výskytu zvláště chrán. druhů rostlin a živočichů s národním významem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.37 Lesy ochranné V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.38 Les zvláštního určení V řešeném území se nenachází žádné lesy zvláštního určení.

3.A.39 Lesy hospodářské Všechny lesní porosty v řešeném území jsou tvořeny plochami lesa hospodářského. Na lesní plochy je bohatší zejména jihovýchodní kopcovitá partie (podhůří Vrchoviny). Podle geobotanické rekonstrukce vegetace má v převážné části řešeného území přirozené předpoklady společenstvo acidofilních doubrav, a to jedlová a biková doubrava, v části území na JV a JZ to je biková bučina. Rozsah lesních ploch je patrný z výkresu limitů využití území.

3.A.40 Vzdálenost 50 m od okraje lesa Pro všechny pozemky určené k plnění funkce lesa je vymezena vzdálenost 50 m od okraje lesa. Tento údaj vychází z mapového podkladu a je zobrazen ve výkresu limitů využ. území.


58

3.A.41 Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice jednotlivých rajónů vymezených v rámci BPEJ vč. jejich popisu jsou součástí problémového výkresu. Půdy I. třídy bonity jsou podstatnou měrou zastoupeny na plochách severně od Mladé Vožice a severozápadně od Staré Vožice. Tento údaj vychází z mapového podkladu a je zobrazen v problémovém výkresu.

3.A.42 Hranice biochor V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.43 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.44 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP V řešeném území se nachází následující vodní zdroje podzemní vody : Mladá Vožice vč. místní části Pavlov Město Mladá Vožice vč. místní části Pavlov je zásobeno vodou z vlastních zdrojů, a to z prameniště Řemíčov (nachází se na jiném správním území obce) v max. množství 2 l/s s čerpací stanicí s akumulací 46 m3, dále pak prameniště Nahořany v katastrálním území Nahořany (nachází se na jiném správním území obce), Janov a Radostovice (3x studna, prameniště I – 3 zářezy, prameniště II – 2 zářezy + jímací studna). Vodní zdroj Nahořany má stanoveno I. a II. ochranné pásmo, které je děleno na vnitřní a vnější část. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou patrné z výkresu limitů využití území. Bendovo Záhoří Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Blanice Obec Blanice je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa.


59

Dolní Kouty Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Horní Kouty Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Chocov Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Janov Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Krchova Lomná Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Noskov Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Radvanov Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Staniměřice Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa.


60

Stará Vožice Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Ústějov Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné. Kvalita vody ve studních není známa.

3.A.45 Chráněná oblast přirozené akumulace vod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.46 Zranitelná oblast Dle podkladu úřadu územního plánování odboru rozvoje města Tábora je celé správní území obce Mladá Vožice vymezeno jako zranitelná oblast.

3.A.47 Vodní útvar povrchových, podzemních vod V řešeném území se nacházejí vodní útvary povrchových vod a jsou obsaženy ve výkrese limitů. Celé správní území je dle podkladu úřadu územního plánování odboru rozvoje města Tábora vymezeno jako oblast podzemních vod.

3.A.48 Vodní nádrž V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.49 Povodí vodního toku, rozvodnice Řešené území spadá do povodí řeky Blanice. Nachází se zde 10 ploch rozvodí potoků Novodvorského, Kouteckého Novoveského, Mindlovka, Noskovského a Slupského, které jsou spádovány do řeky Blanice.

3.A.50 Záplavové území Pro zájmové území jsou vymezeny hranice a plochy záplavového území řeky Blanice v Povodňovém plánu.


61

– – – –

Ke střetům s plochami současně zastavěného území dochází v těchto místech: východní část Blanice Nový mlýn a část rodinné zástavby na Dubině Obecní mlýn u Mladé Vožice východní část Mladé Vožice, Podhradní mlýn, zahrady u rodinné zástavby, plochy rekreace a ČOV. Plochy záplavového území a záplavové čáry jsou součástí výkresu limitů využití

území.

3.A.51 Aktivní zóna záplavového území V řešeném území se nachází aktivní zóna záplavového území na vodním toce řeky Blanice a je vymezena hranicí záplavové čáry Q20.

3.A.52 Území určené k rozlivům povodní V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.53 Území zvláštní povodně pod vodním dílem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.54 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.55 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.56 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.57 Dobývací prostor V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


62

3.A.58 Chráněné ložiskové území V řešeném území je evidováno chráněné ložiskové území 12630000 Mladá Vožice po zrušeném výhradním ložisku cihlářské suroviny B3 126300 Mladá Vožice. Ochranou a evidencí ložiska je pověřena organizace WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., Č. Budějovice. Lokalizace plochy je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.59 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.60 Ložisko nerostných surovin V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.61 Poddolované území V řešeném území jsou evidována tato poddolovaná území: území č. 2327 Noskov v katastrálním území Noskov, č. 2345 Janov u Mladé Vožice v katastrálním území Janov u Mladé Vožice a č. 2313 Horní Hrachovice v katastrálním území Horní Hrachovice, kde byly do 16. století těženy rudy území č. 2308 Stará Vožice v katastrálním území Stará Vožice, č. 2317 Blanice u Mladé Vožice v katastrálním území Blanice u Mladé Vožice, č. 2315 Řemíčov – Buková v katastrálním území Řemíčov, kde byly do 19. století těženy rudy území č. 2312 Řemíčov 1 v katastrálním území Řemíčov, kde byly před rokem 1945 těženy rudy. Jejich lokalizace není zcela přesná, avšak jejich význam z hlediska využitelnosti řešeného území lze pokládat za minimální. Přibližná lokalizace ploch je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.63 Staré důlní dílo Do katastrálního území Stará Vožice zasahuje plocha četných starých důlních děl, ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

63

souvisejících s těžbou rud a celá plocha je vedena jako poddolované území po těžbě rud č. 2308 „Stará Vožice“, č. 2315 „Řemíčov – Buková“ a č. 2312 „Řemíčov 1“. Do katastrálního území Blanice zasahuje plocha starého důlního díla, související s těžbou rud a celá plocha je vedena jako poddolované území po těžbě rud č. 2317 „Blanice u Mladé vožice“. Do katastrálního území Mladá Vožice zasahuje plocha starého důlního díla, související s těžbou rud a celá plocha je vedena jako poddolované území po těžbě rud č. 2315 „Řemíčov - Buková“. Lokalizace a rozsah ploch poddolovaných území starých důlních děl je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.64 Staré zátěže území a kontaminované plochy V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.65 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Evidované zdroje znečištění nebyly zpracovatelům poskytnuty žádné. Zdroje pachového znečištění zjištěné zpracovatelem: LIHO Blanice, s.r.o. Lokalizace zdroje zápachu je vyznačena v problémovém výkresu.

3.A.66 Odval, výsypka, odkaliště, halda V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.67 Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Na vodovodních sítích v řeš. území se nacházejí tyto technologické objekty : – – –

VDJ Mladá Vožice I. úpravna vody Mladá Vožice – Horní Kouty prameniště (zářez) – k.ú. Janov

Technologické objekty zásobování vodou jsou vyznačeny ve výkresu limitů využití území.


64

3.A.68 Vodovodní síť vč. OP Mladá Vožice vč. místní části Pavlov Město Mladá Vožice vč. místní části Pavlov, je zásobeno vodou z vlastních zdrojů, a to z prameniště Nahořany a prameniště Řemíčov. Původní vodovod byl uveden do provozu v roce 1929. K posílení zdrojů vody došlo v roce 1978. Další posílení bylo provedeno v roce 1986 z Řemíčova. Posílení bylo nutné vzhledem k nedostačující kapacitě původních zdrojů. Voda z prameniště Nahořany, Radostovice a Janov je vedena přes odkyselovací jímku a redukční komoru do spotřebiště a přebytky do vodojemu Mladá Vožice I. 2 x 200 m3 (505,09/503,01 m n.m.). Voda z prameniště Řemíčov je pouze zdravotně zajištěna dávkováním NaClO a je čerpána do vodovodní sítě a chod čerpadel je ovládán tlakovým spínačem. Vodovodní síť je postupně rekonstruována a rozšiřována v souladu s UPD. Provozovatelem vodovodu je VaK JČ, a.s., divize Tábor. Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Pro zajištění dostatečné akumulace vody pro město je plánováno vybudování nového vodojemu Mladá Vožice II. 2 x 150 m3 (505,20/503,00 m n.m.), který bude sloužit jako vodojem před spotřebištěm. Bendovo Záhoří Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu a nízkému počtu obyvatel předpokládáme i do budoucna zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studnách a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Pro zajištění dostatečného množství vody doporučujeme prohloubení domovních studní. Blanice Sídlo je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu a nízkému počtu obyvatel předpokládáme i do budoucna zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studnách a v případě, že


65

nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Pro zajištění dostatečného množství vody doporučujeme prohloubení domovních studní. Dolní Kouty Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Pro zajištění potřebného množství vody doporučujeme prohloubit domovní studně. Horní Kouty Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Pro zajištění potřebného množství vody doporučujeme prohloubit domovní studně. Chocov Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Pro zajištění potřebného množství vody doporučujeme prohloubit domovní studně. Janov Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve


66

studních není známa. Pro zemědělský areál v sídle je vybudována přípojka z vodovodu Mladá Vožice ve správě VaK a.s., divize Tábor. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Pro zajištění potřebného množství vody doporučujeme prohloubit domovní studně. Krchova Lomná Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu a nízkému počtu obyvatel předpokládáme i do budoucna zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studnách a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Pro zajištění dostatečného množství vody doporučujeme prohloubení domovních studní. Noskov Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Pro zajištění potřebného množství vody doporučujeme prohloubit domovní studně. Radvanov Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě,


67

nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Pro zajištění potřebného množství vody doporučujeme prohloubit domovní studně. Staniměřice Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Pro zajištění potřebného množství vody doporučujeme prohloubit domovní studně. Stará Vožice Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Ústějov Sídlo je v současné době zásobeno z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Trasy vodovodních přivaděčů jsou zakresleny ve výkresu limitů využití území.

3.A.69 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Město Mladá Vožice Město má zbudovanou čistírnu odpadních vod. Nachází se v nivě řeky Blanice na


68

severovýchodní kraji města. Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV SIGMA Prefa s kapacitou 600 m3/d (BSK5 = 180 kg/d). Vyčištěná voda odtéká do řeky Blanice. ČOV má stanoveno ochranné pásmo 100 m. V návrhu VÚC je navržena nová ČOV jako veřejně prospěšná stavba V53. Je situována ve východní části města u Podhradního rybníka. Lokalizace ČOV je patrná z výkresu limitů využití území. Bendovo Záhoří Splaškové vody (80 %) jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do jednotné kanalizace. Tato kanalizace má vyústění do místní vodoteče. Zbylá část splaškových vod (20%) je nečištěná napojena přímo do místní vodoteče. Blanice Splaškové vody (50 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km. Zbylá část splaškových vod je vypouštěna přímo do místní vodoteče a následně do řeky Blanice. Odpadní odpadních vod vypouštěny do intenzifikována. čištění výpalků

vody z areálu firmy LIHO Blanice, s.r.o. jsou likvidovány na malé čistírně typu ENVI–PUR BC 100. Vyčištěné odpadní vody z této čistírny jsou řeky Blanice a kal je vyvážen na pole. ČOV LIHO byla v nedávné době Není vyloučeno využití ČOV pro dočištění odpadních vod z anaerobního (připravovaná investice cca 50 mil. Kč).

Dolní Kouty Splaškové vody (100 %) jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do Kouteckého potoka. Horní Kouty Splaškové vody (90 %) jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do Kouteckého potoka. Ostatní splaškové vody (10 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 4 km. Chocov Splaškové vody (70 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km. Ostatní splaškové vody (30 %) jsou vypouštěny přímo do místní vodoteče.


69

Janov Splaškové vody (30 %) jsou zachycovány částečně vybudovanou jednotnou kanalizací, která má výusť do Kouteckého potoka. Ostatní splaškové vody (70 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km. Krchova Lomná Splaškové vody (30 %) jsou zachycovány částečně vybudovanou jednotnou kanalizací, která má výusť do Radvanovského potoka. Ostatní splaškové vody (60 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km a 10 % splaškových vod je vypouštěno přímo do Radvanovského potoka. Noskov Splaškové vody (30 %) jsou zachycovány částečně vybudovanou jednotnou kanalizací, která má výusť do Návesního rybníka. Ostatní splaškové vody (60 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km a 10 % splaškových vod je vypouštěno přímo do Noskovského potoka. Radvanov Splaškové vody (80 %) jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do kanalizace, která odvádí odpadní vody do vícekomorového septiku, před kterým je umístěna odlehčovací komora. Kanalizace má vyústění do místní vodoteče. Ostatní splaškové vody (20 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km. Radvanov má vypracovanou studii – Čistírna odpadních vod a kanalizace Radvanov z 11/1994 zpracovanou Projektou Tábor. Staniměřice Splaškové vody (20 %) jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do Novodvorského potoka. Ostatní splaškové vody (80 %) jsou do tohoto potoka vypouštěné přímo (bez přečištění). Stará Vožice Splaškové vody (90 %) jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do kanalizace, která má vyústění do otevřené meliorační stoky. Ostatní splaškové vody (10 %) jsou nečištěné vypouštěny přímo do meliorační stoky.


70

Ústějov Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km.

3.A.70 Síť kanalizačních stok vč. OP Mladá Vožice vč. místní části Pavlov Město Mladá Vožice má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 99,2% obyvatel. Kanalizace, která je ve správě VaK Jižní Čechy a.s. – divize Tábor, byla vybudovaná z betonových a kameninových trub DN 200 - 600 v celkové délce 11,627 km. Splaškové vody (99,2%) jsou jednotnou kanalizací odváděny na městskou ČOV , jejímž provozovatelem je také VaK Jižní Čechy a.s., divize Tábor. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod SIGMA Prefa pracující na principu dlouhodobé aktivace s denitrifikací a oddělenou stabilizací kalu. Hrubé předčištění je tvořeno lapákem písku se strojními samočistícími česlemi. Odtud jsou odpadní vody přivedeny na komplexní jednotku biologického čištění, které probíhá ve dvou stupních. První stupeň je tvořen rotačními diskovými kontaktory o průměru 2000 mm, z nichž následně odtéká odpadní voda do denitrifikace o objemu 30 m3 a následně do druhého stupně biologického čištění ve formě oběhové aktivace s jemnobublinnou aerací. Z aktivační nádrže jdou vody do kruhové dosazovací nádrže, která tvoří s aktivační nádrží komplexní biologickou jednotku. Aerobně stabilizovaný v oddělené stabilizační nádrži z ČOV je odčerpáván do uskladňovací nádrže. Kal je pak vyvážen na zemědělské pozemky. Kapacita ČOV : Q = 600 m3/den BSK5 = 180 kg/den EO = 3000 Skutečný přítok na ČOV:

Q = 589 m3/den BSK5 = 170 kg/den

Vyčištěné vody z ČOV jsou vypouštěny do řeky Blanice. Pro tuto čistírnu bylo vydáno rozhodnutí okresního úřadu o povolení vypouštění vyčištěných odpadních vod pod č.j. VH 4612/93-Ja ze dne 30.11.1993 a VH 4305/3/94-Ja ze dne 30.12.1994. Čistírna odpadních vod byla uvedena do provozu v roce 1992. Místní část obce Mladá Vožice – Pavlov nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody (0,8%) jsou předčišťovány v septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do řeky Blanice. Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se v Mladé Vožici vyskytují ještě následující producenti většího množství odpadních vod s těmito ukazateli:


71

Poř. číslo

1 2 3 4 5 6

Název producenta

Charakter výroby

Agrospol Ml.Vožice a.s. Koh-i-noor a.s.

skladování, zemědělská výr. montáž ventilů lisovna plastových komponentů zpracovna molitanu

IDSC s.r.o. SINFO s.r.o. Tesla a.s. Praha Pekárna ZAVT

Poč. zam.

Množ.OV m3/den

49

BSK5

kg/den

NL kg/de n

CHSKCr kg/den

N-celk. kg/den

N-NH4+

P-celk. kg/den

3,675

1,470

1,347

2,695

0,196

0,122

0,049

280

24,200

5,600

5,133

10,267

0,747

0,467

0,187

17

0,637

0,255

0,234

0,468

0,034

0,021

0,008

43

2,150

0,860

0,788

1,577

0,115

0,072

0,029

strojírenství

100

13,000

2,000

1,833

3,667

0,267

0,167

0,067

pekárenská

30

6,950

17,578

22,456

37,745

0,499

0,117

0,054

kg/den

Odpadní vody fy Tesla a.s. Praha, IDSC s.r.o, SINFO s.r.o. a Pekárny ZAVT jsou vypouštěny do obecní kanalizace. Odpadní vody fy Agrospol Mladá Vožice jsou zachycovány v bezodtokové jímce a vyváženy na pole. Odpadní vody fy Kooh-i-noor jsou odváděny na vlastní biologickou ČOV BC 40. Odpadní vody z Ubytovny a.s. – Mladá Vožice jsou vypouštěny do obecní kanalizace. Dešťové vody (99,2%) jsou odváděny jednotnou kanalizací, ostatní dešťové vody (0,8%) jsou odváděny do dešťové kanalizace, která je ve správě obce Mladá Vožice. Město má rozhodnutí okresního úřadu o nakládání s vodami pro místní část Pavlov s platností 12/2002. Ve městě je uvažováno s dostavbou (část Pavlov) kanalizační sítě z kanalizačních korug. trub HDPE DN 300 v celkové délce 0,397 km, čímž bude odkanalizováno celé město. Po uvedení kanalizace do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků. S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály se doporučuje v této lokalitě postupná rekonstrukce stávající kanalizační sítě. Časový harmonogram rekonstrukce kanalizační sítě uvažuje s kompletním dokončením nejpozději do roku 2050. Kapacitní parametry čistírny jsou vyhovující po celé sledované období do roku 2015, je nutné provést intenzifikaci ČOV. Odhadované náklady jsou 7 mil Kč. Lokalizace ČOV je patrná z výkresu limitů využití území. Bendovo Záhoří Místní část města Mladá Vožice – Bendovo Záhoří má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 80 % obyvatel. Kanalizace, která je ve správě města Mladá Vožice, byla vybudována z betonových trub DN 200 a má celkovou délku 0,205 km. Splaškové vody (80 %) jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

72

jsou zaústěny do jednotné kanalizace. Tato kanalizace má vyústění do místní vodoteče. Zbylá část splaškových vod (20%) je nečištěná napojena přímo do místní vodoteče. Dešťové vody jsou odváděny částečně jednotnou kanalizací a částečně pomocí systému příkopů, struh a propustků. Tato místní část má rozhodnutí okresního úřadu o nakládání s vodami s platností do 31.12.2004. Bendovo Záhoří má záměr vybudovat zde kanalizaci. S ohledem na velikost místní části Bendovo Záhoří není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod města Mladá Vožice. Blanice Místní část obce Mladá Vožice – Blanice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody (50 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km. Zbylá část splaškových vod je vypouštěna přímo do místní vodoteče a následně do řeky Blanice. Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se v obci nachází ještě další producent většího množství odpadních vod s těmito ukazateli. Poř. číslo

Název producenta

Charakter výroby

Poč. zam.

Množ.OV m3/den

1

LIHO Blanice s.r.o.

Výroba lihu

40

2,000

BSK5

kg/den

NL kg/de n

CHSKCr kg/den

N-celk. kg/den

N-NH4+

P-celk. kg/den

0,800

0,733

1,467

0,107

0,067

0,027

kg/den

Odpadní vody z areálu firmy LIHO Blanice, s.r.o. jsou likvidovány na malé čistírně odpadních vod typu ENVI–PUR BC 100. Vyčištěné odpadní vody z této čistírny jsou vypouštěny do řeky Blanice a kal je vyvážen na pole. ČOV LIHO byla v nedávné době intenzifikována. Není vyloučeno využití ČOV pro dočištění odpadních vod z anaerobního čištění výpalků (připravovaná investice cca 50 mil. Kč). Dešťové vody (50 %) jsou odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě města Mladá Vožice. Ostatní dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Tato místní část má rozhodnutí okresního úřadu o nakládání s vodami s platností do 12/1997. Do budoucna Blanice uvažuje s napojením odpadních vod na čistírnu odpadních vod firmy LIHO Blanice. V místní části Blanice je uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Oddílná kanalizace v celkové délce 0,820 km bude vybudována z kameninových nebo plastových kanalizačních trub profilu DN 250 a DN 300.


73

Odpadní vody budou touto kanalizací odváděny k likvidaci na stávající čistírnu odpadních vod firmy LIHO Blanice typu ENVI–PUR BC 100. Dle dostupných informací firma s tímto řešením souhlasí. Dolní Kouty Místní část města Mladá Vožice – Dolní Kouty nemá vybudován systém kanalizace. Splaškové vody (100 %) jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do Kouteckého potoka. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě města Mladá Vožice. Tato místní část má rozhodnutí okresního úřadu o nakládání s vodami s platností do 12/2003. S ohledem na velikost místní části Dolní Kouty není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod města Mladá Vožice. S ohledem na velikost této místní části a na na stávající způsob likvidace odpadních vod je možné zvážit i variantu uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny. Při posuzování této varianty je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které budou i nadále využívány. Horní Kouty Východně od místní části města Mladá Vožice – Horních Koutů, ve vzdálenosti cca 0,75 km, se nachází vnější pásmo hygienické ochrany II. stupně (prameniště a zářezů – OP Radostovice, Nahořany). Místní část města nemá vybudovaný systém kanalizace. Splaškové vody (90 %) jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do Kouteckého potoka. Ostatní splaškové vody (10 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 4 km. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě města Mladá Vožice. Tato místní část má rozhodnutí okresního úřadu o nakládání s vodami s platností do 12/2004. S ohledem na velikost místní části Horní Kouty není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod města Mladá Vožice. Vzhledem k počtu obyvatel této místní části a stávajícímu způsobu likvidace odpadních vod je možné zvážit i variantu uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny. Při posuzování této varianty je však potřeba zohlednit dopad


74

tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které budou i nadále využívány. Chocov Místní část města Mladá Vožice – Chocov nemá vybudovaný systém kanalizace. Splaškové vody (70 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km. Ostatní splaškové vody (30 %) jsou vypouštěny přímo do místní vodoteče. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Chocov má rozhodnutí okresního úřadu o nakládání s vodami s platností do 12/2004. Do budoucna se v Chocově uvažuje s výstavbou kanalizace. S ohledem na velikost místní části Chocov není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod města Mladá Vožice. Janov Místní část obce Mladá Vožice – Janov má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 30 % obyvatel. Kanalizace, která je ve správě města Mladá Vožice, byla vybudována z betonových trub (profil se nepodařilo zjistit) v celkové délce 0,40 km. Tato kanalizace má výusť do Kouteckého potoka. Ostatní splaškové vody (70 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km. Dešťové vody jsou z 50 % odváděny jednotnou kanalizací a z 50 % systémem příkopů, struh a propustků. Provozovatelem kanalizace je město Mladá Vožice. Tato místní část má rozhodnutí okresního úřadu o nakládání s vodami s platností do 12/2002. S ohledem na velikost této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod města Mladá Vožice. Krchova Lomná Místní část města Mladá Vožice - Krchova Lomná má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 30 % obyvatel. Kanalizace, která je ve správě města Mladá Vožice, byla vybudována z betonových trub DN 200 a DN 400 v celkové délce 0,285 km. Tato kanalizace má výust do Radvanovského potoka. Ostatní splaškové vody (60 %)jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km a 10 % splaškových vod je vypouštěno přímo do Radvanovského potoka.


75

Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací. Krchova Lomná má rozhodnutí okresního úřadu o nakládání s vodami s platností do 12/2004. S ohledem na velikost této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod města Mladá Vožice. Noskov Místní část města Mladá Vožice - Noskov má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 30 % obyvatel. Kanalizace, která je ve správě města Mladá Vožice, byla vybudována z betonových trub DN 300 a DN 400 v celkové délce 0,730 km. Tato kanalizace má výust do Návesního rybníka. Ostatní splaškové vody (60 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km a 10 % splaškových vod je vypouštěno přímo do Noskovského potoka. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací. Tato místní část má rozhodnutí okresního úřadu o nakládání s vodami s platností do 12/2001. S ohledem na velikost místní části Noskov není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod města Mladá Vožice. Radvanov Místní část obce Mladá Vožice - Radvanov má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 80 % obyvatel. Kanalizace, která je ve správě města Mladá Vožice, byla vybudována z betonových trub (profil se nepodařilo zjistit) v celkové délce 0,55 km. Splaškové vody (80 %) jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do kanalizace. Tato kanalizace odvádí odpadní vody do vícekomorového septiku, před kterým je umístěna odlehčovací komora. Kanalizace má výustění do místní vodoteče. Ostatní splaškové vody (20 %) jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací. Místní část obce má rozhodnutí okresního úřadu o nakládání s vodami s platností do 12/2000. Radvanov má vypracovanou studii – Čistírna odpadních vod a kanalizace Radvanov z 11/1994 zpracovanou Projektou Tábor (PisZ – ing. P. Zbožínek).


76

V místní části Radvanov je uvažováno s dostavbou kanalizační sítě z kameninových nebo plastových kanalizačních trub DN 300 v celkové délce 0,160 km, čímž bude odkanalizována celá tato místní část. Stávající vícekomorový septik bude intenzifikován na aktivační čistírnu odpadních vod s nitrifikací. Na čistírnu budou přiváděny pouze splaškové vody. Mechanický stupeň čistírny bude tvořen jemnými, strojně stíranými česlemi a lapákem písku. Biologická část bude řešena v jednolinkovém uspořádání, se separací kalu ve vertikální dosazovací nádrži. Aktivační nádrž bude provzdušňována jemnobublinnými elementy. Stabilizovaný kal bude možno přímo vyvážet na zemědělské pozemky, případně odvážet k odvodnění na některou z ČOV vybavených tímto technologickým zařízením. Kalová voda bude průběžně odtahována zpět do čistícího procesu. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do místní bezejmenné vodoteče. S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě. Časový harmonogram rekonstrukce kanalizační sítě uvažuje s kompletním dokončením nejpozději do roku 2050. Po uvedení kanalizace a ČOV do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků. Staniměřice Místní část města Mladá Vožice - Staniměřice nemá vybudovaný systém kanalizace. Splaškové vody (20 %) jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do Novodvorského potoka. Ostatní splaškové vody (80 %) jsou do tohoto potoka vypouštění přímo (bez předčištění). Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Tato místní část má rozhodnutí okresního úřadu o nakládání s vodami s platností do 12/2004. S ohledem na velikost této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod města Mladá Vožice. Stará Vožice Místní část obce Mladá Vožice – Stará Vožice má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 90 % obyvatel. Kanalizace, která je ve správě města Mladá Vožice, byla vybudována z betonových trub DN 200, 300, 500 v celkové délce 0,58 km. Splaškové vody (90 %) jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do kanalizace. Kanalizace má vyústění do otevřené meliorační stoky. Ostatní splaškové vody (10 %) jsou nečištěné vypouštěny přímo do meliorační stoky. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací. Tato místní část má rozhodnutí okresního úřadu o nakládání s vodami s platností do


77

12/1999. Stará Vožice má vypracovanou studii – Čistírna odpadních vod a kanalizace Stará Vožice z 11/1994 zpracovanou Projektou Tábor (PisZ – ing. P. Zbožínek). S ohledem na velikost této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a oddílnou kanalizační síť. Bude nutná rekonstrukce stávajících septiků event. jejich intenzifikace na domovní mikročistírny. S ohledem na stávající rozsah kanalizační sítě dojde k jejímu rozšíření. Kanalizační síť v celkové délce 0,610 km bude vybudována z kameninových nebo plastových kanalizačních trub profilu DN 300. Pro dočištění odpadních vod je možno použít Hrachovický rybník pod touto místní částí. V případě, že toto řešení ohrozí kvalitu místních podzemních zdrojů, bude nezbytné řešit likvidaci odpadních vod jejich akumulací v bezodtokých jímkách s následným odvozem na nejbližší čistírnu odpadních vod. Ústějov Místní část města Mladá Vožice – Ústějov nemá vybudovaný systém kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Mladá Vožice ve vzdálenosti 2 km. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní bezejmenné vodoteče. S ohledem na velikost této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod města Mladá Vožice.

3.A.71 Výrobna elektřiny vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.72 Elektrická stanice vč. OP V řešeném území se nacházejí tato transformační zařízení : TS 1

Chocov Náves - jih

TS 2 TS 3

Noskov Rodinná zástavba - sever Rodinná zástavba - jih


78

TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS

4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Mladá Vožice Areál IDSC s.r.o. - sever ČOV - sever Areál Rybářství Třeboň a.s. - severovýchod Rodinná zástavba - severovýchod Areál Pekárna ZAVT a.s. - severozápad Areál Tagrea a.s. - severozápad Rekreační zástavba - severozápad Areál SINFO, spol. s.r.o. - západ Rodinná zástavba – severozápad Rodinná zástavba – severovýchod Rekreační zástavba - východ Rodinná zástavba – střed Rodinná zástavba – západ Areál TESLA a.s. Praha - západ Rodinná zástavba – jih Rodinná zástavba – jih Rodinná zástavba – jihovýchod Zahrady - sever Obecní mlýn - jih KOH-I-NOOR Mladá Vožice a.s. – sever Areál IDSC s.r.o. - sever

Janov TS 25 Zemědělský areál – jih Staniměřice TS 26 Rodinná zástavba – jih Dolní Kouty TS 27 Rodinná zástavba – jih Horní Kouty TS 28 Rodinná zástavba – jih Radvanov TS 29 Rodinná zástavba – sever TS 30 Zemědělský areál – sevrozápad Bendovo Záhoří TS 31 Rodinná zástavba – jih Krchova Lomná TS 32 Rodinná zástavba – střed Dubina TS 33 Zemědělský areál – jih


79

TS 34 Areál FLOSMAN a.s. – jih Blanice TS 35 Rodinná zástavba – jihovýchod TS 36 Areál Agrospol Mladá Vožice a.s. – sever Stará Vožice TS 37 Rodinná zástavba – západ TS 38 Rekreační zástavba – sever Správce : E.ON Česká republika Ochranné pásmo sloupových venkovních trafostanic je 7 m. Poloha elektrických stanic vč. OP je patrná z výkresu limitů využití území.

3.A.73 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Vedení VVN Řešeným územím neprochází vedení VVN. Vedení VN Řešeným územím prochází kmenová linka nadzemního vedení VN 22 kV a podzemní vedení VN 22 kV na území Mladé Vožice. Území je rovnoměrně zásobené odbočkami k jednotlivým elektrickým stanicím. Ochranné pásmo vedení činí 10 m na každou stranu od krajního vodiče, u novějších kabelových rozvodů 2 m od krajního vodiče. Vedení NN Vedení NN 1 kV je realizováno v sídlech s převahou nadzemních rozvodů, v Mladé Vožici je vedení podzemní. Ochranné pásmo nadzemních vedení činí 7 m na každou stranu, u podzemních vedení je 1 m na každou stranu. Trasy a ochranná pásma vedení VN jsou zobrazena ve výkresu limitů využití území.

3.A.74 Technologický objekt zásobování plynem vč. OP Regulační stanice plynu VTL/STL se nacházejí na zakončení odboček VTL plynovodu na severovýchodním (2 RS) a východním okraji Mladé Vožice, v zemědělském areálu Dubina a v sídle Blanice. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

80

Bezpečnostní pásmo regulační stanice činí 20 m. Regulační stanice včetně bezpečnostního pásma jsou zobrazeny ve výkresu limitů využití území.

3.A.75 Vedení plynovodu vč. OP (BP) VVTL plynovod Přes celé území ve směru sever - jihozápad prochází VVTL plynovod (RWE Transgas Net). BP VVTL plynovodu je 4 m a OP VVTL plynovodu 200 m na každou stranu od osy vedení. Trasu VVTL plynovodu vč. jeho ochranného pásma znázorňuje výkres limitů využití území. VTL plynovod VTL plynovod vede přes celé území ve směru sever – jih a převážně jde souběžně s VVTL plynovodem. Na své trase má několik odboček: odbočka na severovýchodním okraji Mladé Vožice vedoucí směrem na východ do průmyslového areálu, odbočka vedoucí na východní okraj Mladé Vožice, odbočka vedoucí severovýchodně do zemědělského areálu Dubina a odbočka vedoucí východně do sídla Blanice. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu je 20 m na každou stranu. Trasu VTL plynovodu vč. jeho bezpečnostního pásma znázorňuje výkres limitů využití území. STL plynovod Pro město Mladá Vožice a sídlo Blanice je položen středotlaký rozvod plynu. Regulační stanice se nacházejí v Mladé Vožici – sever (průmyslový areál, 2 RS), v Mladé Vožici – východ, v zemědělském areálu Dubina a v Blanici. Vytápění v sídlech je pak kombinací plynového a tuhých paliv. Pokrytí plynem je v Mladé Vožici realizováno rovnoměrně ve všech hlavních místních komunikacích. Ochranné pásmo STL plynovodu činí 1 m na každou stranu.

3.A.76 Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


81

3.A.77 Ropovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.78 Produktovod vč. OP Řešeným územím produktovod neprochází.

3.A.79 Technologický objekt zásobování teplem vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.80 Teplovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.81 Elektronické komunikační zařízení vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.82 Komunikační vedení vč. OP Řešeným územím procházejí trasy dálkových optických kabelů DOK ve správě spol. Telefonice O2. Trasy vedení DOK jsou zakresleny ve výkresu limitů využití území. Řešeným územím dále procházejí 2 radioreleové trasy ve správě spol. Telefonica 02 směr sever – jih. RR trasy jsou zakresleny ve výkresu limitů využití území.

3.A.83 Jaderné zařízení V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.84 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


82

3.A.85 Skládka vč. OP V řešeném území se nachází v jižní části Pavlova vedle požární nádrže skládka inertního odpadu Pavlov – Mladá Vožice. Skládka v lokalitě Pavlov byla zřízena pro ukládání stavebních odpadů a zeminy od fyzických a právnických osob ve správním obvodu města Mladá Vožice i okolních obcí. Provoz skládky byl zahájen v srpnu 1992. Projektovaná kapacita skládky je 18000 m3 a plocha skládky přibližně 9000 m2. Skládka je podle technického zabezpečení zařazena do skupiny S-inertní odpad (S-IO). Skládka je ve vlastnictví města Mladá Vožice a taktéž jím provozována s obsluhou. Odpady lze na skládku přijímat podle druhu a kategorie dle schváleného provozního řádu. Ke kontrole skládkových vod slouží dva monitorovací vrty a jedna kontrolní šachta, ze kterých jsou 1x ročně odebírány vzorky podzemních skládkových vod a prováděny jejich rozbory. Sběrný dvůr se nachází ve východní části Mladé Vožice vedle zvláštní školy. Plocha skládky je zakreslena ve výkresu limitů využití území.

3.A.86 Spalovna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.88 Dálnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.89 Rychlostní silnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.90 Silnice I. třídy vč. OP Daným územím silnice I. třídy neprochází.


83

3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP Řešeným územím prochází: silnice II/137 vedoucí z Tábora přes Blanici a Mladou Vožici směr Běleč silnice II/120 vedoucí z Mladé Vožice směr Zhoř u Mladé Vožice silnice II/124 vedoucí z Moravče přes Noskov, Mladou Vožici, Janov, Staniměřice směr Pacov silnice II/125 vedoucí z Mladé Vožice směr Šebířov V návrhu VÚC jsou navrženy tyto veřejně prospěšné stavby: – – –

D14. II/125 Mladá Vožice, úprava napojení D23. II/137 Blanice, obchvat D26. II/137 Mladá Vožice, úprava průtahu – I. etapa

Ochranná pásma silnic II. třídy a navržené přeložky komunikací jsou vyznačeny ve výkresu limitů využití území.

3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP Řešeným územím prochází : silnice III/1244 vedoucí od II/124 na Chocov (0,799 km) silnice III/12414 vedoucí od II/124 přes Ústějov a Radvánov směr Rodná silnice III/00341 vedoucí z Chotovin přes Starou Vožici napojená na II/137 silnice III/00344 vedoucí od III/00341 směr Řemíčov (1,550 km) Ochranná pásma silnic III. třídy jsou vyznačena na výkresu limitů využití území.

3.A.93 Místní a účelové komunikace Hlavní komunikační kostru sídel doplňuje síť obslužných a přístupových komunikací, které dostatečným způsobem zajišťují vnitřní obslužnost sídla. Obec má zpracovaný kvalitně provedený pasport a pro ÚAP poslouží jako výchozí podklad.


84

Hromadná osobní doprava Je zabezpečována pravidelnými linkami dálkových a regionálních autobusových spojů.

3.A.94 Železniční dráha celostátní vč. OP Řešeným územím neprochází žádná železniční trať.

3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.97 Vlečka vč. OP Řešeným územím neprochází žádná železniční vlečka.

3.A.98 Lanová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.99 Speciální dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.100Tramvajová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


85

3.A.102Letiště vč. OP V řešeném území se letiště nenachází, nezasahuje sem ani žádné ochranné pásmo jiných letišť.

3.A.103Letecká stavba vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.104Vodní cesta V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.105Hraniční přechod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.106Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy Řešeným územím prochází 3 značené cyklotrasy. Cyklotrasa č. 1172 vstupuje do území z jihu od Rodné, Pohnánce, Mašovic a Chýnova. Prochází Radvánovem, vede přes Ústějov a končí v centru Mladé Vožice. Cyklotrasa č. 1177 vstupuje do území z jihozápadu od Hlasiva, Jeníčkovy Lhoty a Tábora. Prochází Starou Vožicí a vede centrem Mladé Vožice a je dále vedena severně směrem přes Šebířov, Kamberk a končí v Louňovicích pod Blaníkem. Cyklotrasa č. 1178 přichází do území z východu od Nové Vsi u Mladé Vožice. Prochází středem Mladé Vožice a vede severovýchodně směrem přes Běleč, Vilice, Daměnice až do Načeradce. Z těchto značených tras odbočuje množství dalších, které se teprve připravují, prostupujících zejména jižní část řešeného území, kde spojují ostatní sídla, v severním segmentu pak vedoucí SZ na Chocov a SV ke zřícenině Šelmberk. 3.A.106.b Turistické stezky Řešeným územím procházejí 4 turistické stezky. Červená turistická stezka vstupuje do řešeného území z jihu od Pohnání. Vede přes ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

86

Bendovo Záhoří, Krchovu Lomnou, Klapův mlýn a dále jde v souběhu s cyklotrasou č. 1177 do Mladé Vožice. Pak se stáčí na SV směrem na Šelmberk, Bzovou, Kamberk, Hrajovice a míří k Blaníku. Modrá turistická stezka přichází do území z východu od Blatnice, vede kolem Radvanova, kde se stáčí směrem na sever a pokračuje přes Hadí horu do Janova a přes Pavlov prochází Mladou Vožicí. Tam pokračuje severně k Šelmberku a míří SZ směrem na Noskov, Chocov a Záříčí u Mladé Vožice. Zelená turistická stezka přichází z JZ od Řemíčova a prochází středem Mladé Vožice, kde pokračuje na východ přes Pavlov a Staniměřice a míří na Smilovy Hory. Žlutá turistická stezka jde z jihu od Rodné do Radvanova, kde se napojuje na modrou stezku. 3.A.106.c Naučné stezky Územím přes město Mladá Vožice a sídlo Stará Vožice prochází Naučná stezka STŘÍBRNÁ OSMIČKA. Její trasa vede ke Staré Vožici od JZ z Temešváru, pokračuje SZ do Řemíčova, vede centrem Mladé Vožice a stáčí se SZ a prochází Novou Vsí u Mladé Vožice a pokračuje směrem na Nemyšl. Naučná stezka je vedena oku lahodící krajinou přechodu Středočeské pahorkatiny v Českomoravskou vrchovinu a přivádí návštěvníky na místa s nejvýznamnějšími dochovanými památkami dolování stříbra. Trasa měří celkově 50 km, je vhodná též pro cyklisty.

3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP V řešeném území jižně od Staré Vožice prochází (směr východ - západ) RRSm – Javorová skála – Křemešník – telekomunikační zařízení AČR s vyhlášeným ochraným pásmem. Trasa RRSm a vč. ochranného pásma je vyznačena na výkresu limitů využití území.

3.A.108Vojenský újezd V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.109Vymezené zóny havarijního plánování V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.110 Objekt civilní ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje. ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

87

3.A.111 Objekt požární ochrany Ve městě Mladá Vožice se nachází objekt požární zbrojnice místního spolku dobrovolných hasičů. Zbrojnice je lokalizovaná na západním okraji města.

3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR Ve městě Mladá Vožice se nacházejí objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR. V těchto objektech sídlí Obvodní oddělení Policie ČR Mladá Vožice. Jsou to objekty na st. parcele č. 185/2, 185/6, 185/7. Patří k nim st. parcela č. 185/5, která slouží jako společný dvůr a parcela č. 1278 sloužící jako manipulační plocha.

3.A.113 OP hřbitova, krematoria V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.114 Jiná OP pásma vyhlášená : - pásmo vodního zdroje - pásmo ČOV - pásma ostatní, daná zákonnými předpisy (VN, sdělovací kabely, VTL, VVTL plynovod, komunikace II, III. třídy, RR trasy, památné stromy) OP jsou patrna z výkresu limitů

3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství Jako veřejná prostranství slouží zejména náměstí, parky, prostory návsí a podobné plochy vč. souvisejících ploch veřejné infrastruktury. V sídle Mladá Vožice jsou to především Žižkovo náměstí a horní náměstí, Jako plocha s funkcí veř. prostranství se jeví také zámecký park, který je však veřejnosti nepřístupný. Jeho revitalizace a zpřístupnění veřejnosti pro při výhledovém využití areálu zámku a propojení s náměstím pro město znamenalo novou dimenzi kvality urbanistického prostředí centra. V ostatních sídlech funkci veřejných prostranství plní především prostory návsí. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v problémovém výkresu.


88

3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku Ve správním území obce Mladá Vožice byly dokončeny za rok 2006 2 bytové jednotky, za rok 2007 6 bytových jednotek.

3.A.117 Zastavitelná plocha Zastavitelná plocha sídel bude navržena s respektem k hodnotám území na základě současných potřeb a priorit obce v souladu s předpoklady udržitelného rozvoje území. Principem při vymezování by dále mělo být směřování k ucelenosti a kompaktnosti sídel, přednostní využití jejich prostorových rezerv a dále respektování jejich prostorové oddělitelnosti a jasné identifikace. Jejich srůstání by bylo na újmu krajinného rázu. Řada sídel by pak neměla doznat plošného nárůstu vůbec, a to s ohledem na nedostatečně využité prostorové možnosti a jedinečný potenciál (Krchova Lomná, Bendovo Záhoří, Radvanov, Ústějov).

3.A.118 Jiné záměry Dlouhodobě neuspokojivý stav některých exponovaných ploch vyvolává potřebu jejich přestavby. Záměrem je : –

funkční konverze ploch chátrajících souborů staveb výrobního či zemědělského charakteru, neplnící dlouhodobě svůj účel, působící esteticky negativně a zaujímající cennou plochu v jinak atraktivním okolí ●

–

funkční konverze chátrajících zemědělských provozů na víceúčelové plochy výroby a zpracování ● ● ● ●

–

areál bývalého zámeckého statku v Radvanově

areál areál areál areál

pův. zemědělského družstva v Noskově pův. zemědělského družstva ve Staré Vožici zemědělského družstva v Radvanově zemědělského družstva v Koutech

funkční konverze průmyslových provozů v blízkosti ploch bydlení, na které mají tyto provozy těžko akceptovatelné negativní vlivy ● ●

areál výroby lihu v Blanici retenční plocha Mladá Vožice- jihovýchod (VÚC)


89

3.A.119 Další dostupné informace Žádné další dostupné informace nebyly poskytnuty.

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

3.B.1

Výsledky vyhodnocení pracovních map (statistický průnět)

3.B.1.a Blanice, Bendovo Záhoří, Krchova Lomná, Stará Vožice Blanice: Byly vymezeny plochy pro rekreaci hromadného charakteru v excentrické poloze vůči sídlu (západní část), kolem kaskády rybníků. Plochy bydlení byly vymezeny v severní části sídla, proti bývalému areálu zemědělského družstva. Byl zakreslen nevyhovující stav bývalého areálu zemědělského družstva a některých centrálních partií sídla. Byl zakrelen lihovar jako zdroj znečištění ovzduší. Bendovo Záhoří: Byly vymezeny centrální partie jako hodnotné. Rozsah zástavby nebyl vymezen. Byly vymezeny erozní splachy ve východní části sídla. Krchova Lomná Byly vymezeny erozní partie zemědělské půdy (východní část). Rozsah zástavby nebyl vymezen. Stará Vožice Byly vymezeny Byly vymezeny Byly vymezeny Byly vymezeny Bylo vymezeno

erozní partie zemědělské půdy (severní část). plochy pro bydlení (severovýchod). plochy pro individuální rekreaci (jih, excentricky mimo sídlo). plochy pro zatravnění a zalesnění (jižní část katastru). dopravní spojení účelovou komunikací po ose Stará Vožice- Blanice.

3.B.1.b Dolní Kouty, Horní Kouty, Janov, Radvanov, Staniměřice Dolní Kouty: Byly vymezeny plochy erozních svahů podél přístupové komunikace. Rozsah zástavby nebyl vymezen. Horní Kouty: Byl vymezen rozsah zástavby k bydlení (západní část sídla). ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

90

Byl vymezen rozsah zástavby k rekreaci (jižní část sídla). Byly zakreleny problémové zemědělské stavby (niva). Byly vymezeny plochy pro hromadnou rekreci (zázemí vleku). Janov: Byly vymezeny Byly vymezeny Byly vymezeny Byly vymezeny

plochy erozní plochy plochy

pro bydlení (západní část sídla). a prašné partie orné půdy (niva- sever, jih, západ). k zalesnění (niva potoka). vodní (niva potoka).

Radvanov: Centrální partie sídla vymezena jako hodnotná. Byly vymezeny plochy pro hromadnou rekreaci (sever). Byly vymezeny plochy pro splachy zemědělské půdy (jih, východ). Plochy bývalého panského statku a rybníka vymezeny jako zanedbané, problematické. Staniměřice: Žádné podněty. 3.B.1.c Mladá Vožice Podnětů málo. Byly vymezeny plochy pro bydlení (jih, sverozápad). Byly vymezeny plochy retence vod- osa říčky Blanice, východní část sídla). Byly vymezeny plochy pro výrobní funkce (severovýchod). 3.B.1.d Chocov, Noskov Chocov: Byly vymezeny plochy ztaravnění v západní části sídla. Byly vymezeny plochy pro byldení v západní části sídla. Byly vymezeny plochy pro individuální rekreaci ve východní a severovýchdní části sídla. Byly vymezeny plochy pro zalesnění- východ sídla. Noskov: Byly vymezeny plochy pro zatravnění (jihozápad, sevrovýchod, sever). Byly vymezeny plochy pro bydlení (jižní část sídla).


91

3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou 3.B.2.a Bendovo Záhoří Bylo dotazováno 9 osob z celkového počtu 16. Převážnou část dotazovaných tvoří lidé důchodového věku. Většina obyvatel se zde narodila. Lidí předproduktivního věku je zde málo. Část nejmladší generace je však oslovena v rámci dotazníků dětí mládeže. Přesto lze tvrdit, že věková skladba populace je zde starší. Co se týče pohlaví, je zde zastoupený stejný počet žen i mužů. Velkému počtu dotázaných obyvatel se v obci líbí a jsou tu se svým životem spokojeni. Vztah k chatařům, chalupářům a turistům je neutrální až kladný. Sousedské vztahy jsou zde téměř bezproblémové. Obyvatelé této obce jsou spokojeni s vedením obce. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu pro ÚPD : ●

Uchovat rozsah zástavby ve stávajícím rozsahu.

●

Zvýšit podíl travnatých ploch v bezprostřední vazbě na sídlo.

●

Řešit funkční konverzi rušící zpracovatelské výroby Liho Blanice

3.B.2.b Blanice Podíl nově příchozích a usedlíků je zde v rovnováze. V sídle je velmi dobrý poměr počtu mladých lidí, zejména také proto, že jsou zde koncentrovány pracovní příležitosti v lihovaru a bytová zástavba z minulých let. Prakticky třetina obyvatel není se stavem obce spokojena. Jako demotivující se jeví nejen chátrající stavební fond v severní části sídla, ale i hlavní tah v Blanici na Mladou Vožici, kde řidiči nedodržují pravidla, malé investice do rozvoje sídla a omezující aktivity lihovaru. Lidé díky tomu ztrácejí motivaci pro obnovu a rozvoj veřejného parteru. Vztah k chatařům, chalupářům a turistům je neutrální až kladný. Sousedské vztahy jsou v Blanici výborné, až na několik výjimek, nemají problémy. Lidé zejména oceňují činnost knihovny a hasičského spolku. Způsob trávení volného času „doma“, znamená pro místní zejména péči o zahradu a dům. Příroda je dalším elementem, který místní obyvatelé využívají k trávení svého volného času. Lidé nejsou zcela jednotní na problematiku podmínek podnikání v Blanici. Mírná převaha obyvatel označuje podmínky za špatné a míní, že v sídle je lepší vůbec nepodnikat. Kanalizace, dětské hřiště, společné prostory a koupaliště jsou projekty, které lidem chybí a jsou ochotni se na nich podílet. Obyvatelé této obce jsou spokojeni s vedením obce. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu pro ÚPD : ●

Umožnit flexibilní využití areálu bývalého družstva

●

Umožnit novou výstavbu na místech chátrajících objektů v centrální části sídla


92

●

Vymezit plochy možné rekreace kolem rybniční kaskády

●

Řešit funkční konverzi rušící zpracovatelské výroby Liho Blanice

●

Zachovat míru zelených veřejných prostranství

3.B.2.c Horní a Dolní Kouty Polovina dotazovaných se zde narodila, tudíž poměr příchozích a narozených obyvatel je víceméně vyrovnaný. To znamená ustálené vazby a dlouhodobější vztah k místu. Převážnou část dotazovaných tvoří lidé produktivního věku s inklinací k důchodovému stavu. Nemalou část tvoří i lidé v důchodovém věku. Obyvatel v produktivním a přeproduktivním věku je zde málo. Drtivé většině (80%) lidí v obci líbí, nic jim zde nechybí, proto jsou spokojeni a cítí se zde velmi dobře. 20% dotázaných odpovědělo, že jim v obci lecos nevyhovuje, ale o přestěhováni určitě neuvažují. Vztah k chatařům, chalupářům a turistům je zde neutrální až kladný. Vytvářejí si mezi sebou dokonalou sounáležitost a dobré mezilidské vztahy. 70% dotázaných odpovědělo že jim nevadí. Důvodem tohoto názoru může být i to, že se řadí mezi ně. Ve vesnici nejsou mezi sousedy téměř žádné problémy. Lidé si pomáhají a tím vytváří dobré mezilidské vztahy. Konflikty mezi nimi jsou zde výjimkou. Obyvatelé nemají příliš velký zájem se na čemkoliv v rozvoji obce podílet. Sekání trávy je jedna z mála dobrovolných aktivit. V obci se téměř žádná aktivita nekoná. Rozvinutí potenciálu starostí o věci veřejné může spustit společný zájem. Tím mohou být zimní sporty a všechno co s nimi souvisí. V létě se pak ubytovací kapacity a potenciál Koutů můžou využít i pro letní turistiku. Valná část dotázaných si myslí, že podmínky pro podnikání jsou špatné, je lepší zde nepodnikat a obecní úřad to nevyřeší. Avšak více obyvatel je opačného názoru. Tyto protichůdné odpovědi jsou dány malou informovaností lidí v této problematice (zejména u starší populace). Lidé si váží nedalekého lyžařského vleku. Svým známým by rovněž ukázali nedotčenou přírodu v okolí vesnice. Obyvatelům toho moc nechybí k úplné spokojenosti. Potřebovali by už jen novou silnici v obci. Uvítáno by bylo také koupaliště. ●

Obec by měla zvážit, jestli se zdejší lyžařský vlek stane hlavním zimním lákadlem do celého regionu a bude motivovat zde zůstat déle jak den. Obec by měla zvážit zda vymezovat další plochy pro možné rekreační zázemí obdobného charakteru a zda zlepšit turistickou infratrukturu v místě (WC, apod.). Považovali bychom to za dobrý tah, při dodržení pravidla tzv. „předběžné opatrnosti“.

3.B.2.d Chocov Z hlediska migrace obyvatel je Chocov nestabilním sídlem, které je čím dál více využíváno k rekreaci. Dotazníky oslovily střední a starší generaci, mladší generace se nám v


93

sídle nepodařilo zastihnout. Lidé jsou s místem svého pobytu spokojeni. Množství nespokojených obyvatel je opravdu malé. Převážně neutrální postoj místních k této skupině obyvatel ukazuje, že si jsou vědomi jejich přínosu pro udržení stavebního fondu a společenského života v sídlech. Mezi obyvateli jsou pevné sousedské vazby, možná proto, že převažuje většina příchozích a názory jsou tak více konzistentní. Obyvatelé se snaží v rámci sídla pořádat aktivity, které již mají svojí tradici jako jsou Čarodějnice, či pouť. Obyvatelé nejsou jednotní v otázce zapojování podnikatelů do chodu sídla. Je třeba zdůraznit, že v takto malých osadách není moc způsobů pro podnikatele jak se zapojit, proto mohou být lidé nedostatečně informováni. 3.B.2.e Janov Většina lidí se zde narodila. Příchozích obyvatel je méně. Můžeme předpokládat pozvolný úbytek lidí v sídle. Je zde většina obyvatel důchodového věku. Téměř zde chybí lidé produktivního věku. Věková skladba populace- oslovená- je zde velmi stará. Lidé zde žijí rádi, takto odpovědělo 80% dotazovaných. S chataři a chalupáři nejsou problémy. Sousedé si zde dobře rozumějí. Nemají mezi sebou problémy. Obyvatelé se většinou nechtějí při rozvoji obce podílet na ničem, je to dáno velkou skupinou populace v důchodovém věku. Téměř polovina se chce podílet na opravách kostela. S vedením obce jsou lidé celkem spokojeni. Zůstává nepříliš velké očekávání a celková skromnost požadavků. Hromadná doprava zde není příliš využívána. Lidé si plánují svůj režim tak, aby použití dopravních prostředků bylo co nejnižší. Svoji roli hraje i to, že do Mladé Vožice se dá dojít pěšky. Lidem v důchodovém věku vyhovuje dovážka obědů až domů. Tato služba je důležitá a měla by být zachována i nadále. ●

Janov může čelit do budoucna stagnaci a chátrání stavebního fondu. Sídlo však leží v dobré přírodní lokalitě a nedaleké vazbě na Mladou Vožici. Důležitá zůstává i otázka zemědělského areálu a jeho využití. Územní plán by měl být dostatečně flexibilní k různým funkčním změnám, v případě demolice areálu i pro bydlení. Janov má podobné problémy jako Radvanov, s lepšími možnostmi pro bydlení, díky dopravním vazbám. Zároveň by bylo vhodné vymezit rozvojové plochy možné zástavby jako přirozenému katalyzátoru případné investiční činnosti v Mladé Vožici.

3.B.2.f Krchova Lomná Převážnou část dotazovaných tvoří lidé produktivního věku. Nemalou část tvoří i lidé v předdůchodovém věku. Obyvatel v produktivním a přeproduktivním věku je zde málo, i když nejmladší generace je oslovena v dotazníkách dětí a mládeže. Celková věková skladba populace je zde starší. O přestěhování neuvažuje nikdo, převážná část je velmi spokojena se svým životem v sídle, avšak 30% dotázaných odpovědělo, že jim ve vsi leccos nevyhovuje. Velké části obyvatel někteří chataři či chalupáři vadí. Jsou to většinou rekreanti z


94

Prahy. Druhá polovina dotazovaných má k chatařům a chalupářům vtah neutrální až kladný. Ve vesnici nejsou mezi sousedy téměř žádné problémy. Konflikty zde nejsou, kromě chalupářů a chatařů. Za nejvíce prospěšnou aktivitu považují obyvatelé pořádané zábavy (v Mladé Vožici) a knihovnu. Opomenuti nebyli ani fotbalisté. Obyvatelé by si přáli nové koupaliště a obchod se základními potřebami. U něj však není reálné ekonomické provozování. ●

Tlak na vymezování rozvojových lokalit zde není a lidé si ho ani příliš nepřejí.

3.B.2.g Mladá Vožice Nejvíce, 40% dotázaných pracuje přímo v Mladé Vožici, následuje Tábor s 20%. Počet obyvatel v důchodovém věku vychází z dotazníků a je o cca 1/3 vyšší než statistický průměr - vychází z možností dosažených návratností. Mladá Vožice je významným střediskem místní zaměstnanosti, podíl Tábora a okolních obcí je poměrně malý. Tento trend, daný zejména výrobní složkou různých podniků, je žádoucí udržet a sortiment výroby doplnit i o možnosti dalších pracovních příležitostí. Nabízí se zejména oblasti rozšířených služeb (volnočasové aktivity místních i příchozích obyvatel- turistů). Doplnění této skladby o další škálu s sebou nese i uspokojení poptávky širší sociální skupiny obyvatel a snižují se tak rizika možného odlivu mladé generace a nezájmu návštěvníků o tento region. Poměr rodáků a přistěhovaných obyvatel je stejný. Pro město venkovského regionu je taková skladba netypická, trend migrace je však posílen zejména podporou bytové výstavby v minulých letech. Takovou snahu lze hodnotit pozitivně, avšak platí tvrzení o podpoření dalšího pilíře, kterým jsou navazující služby. Migrace daná tím, že město bylo významnou střediskovou obcí, hraje také důležitou roli, ač se dnes jedná o více jak 20 letou historii. Dotazování postihlo střední a starší generaci. Pro žáky byl vytvořen samostatný dotazník, jelikož jejich názory jsou odlišné od jiných generací. Skladba obyvatelstva v sídle je demograficky příznivější- vyvážená než zjištěný stav (dle statistického sčítání ČSÚ). Lidé jsou ve městě velmi spokojeni. Procento nespokojených obyvatel se svým bydlištěm je způsobeno spíše konkrétními problémy. Pohodové město- tato definice je velmi dobrým kapitálem a klidně může být použita na řadě marketingových sloganů jako propagace města. Pro města obdobné velikosti není takový stav rozhodně běžný. Situaci si vysvětlujeme dobrými pracovními příležitostmi, nabídkou bydlení, přírodního potenciálu a relativně dobrou geografickou polohou v rámci Středočeského a Jihočeského regionu. Do grafu se promítl jak počet mladých lidí, tak i vysoký počet obyvatel v důchodém věku, který má za následek tak vysoké procento nepracujících (50%). Realita je ovšem dle statistického sčítání jiná (nezaměstnanost je velmi nízká, pod republikovým průměrem). Pracující jsou se svou prací většinou spokojeni. Podíl nespokojených pracujících je zde minimální. Nakupování formou dalších malých specializovaných obchodů je volbou pro více téměř 60% obyvatel, kteří si přejí zejména kvalitnější služby a doplnění sortimentu o obuv, maso, zeleninu. Téměř polovina dotázaných by ale v obci chtěla supermarket, který nabízí více služeb najednou. Starší generace se kloní k opatrnosti, většina produktivní generace se takové


95

možnosti nebrání. Využití krajiny k rekraci je v okolí Mladé Vožice nedostačují. Ve městě chybí zejména koupaliště (70% dotázaných), hotel, naučné stezky s cyklotrasy (viz. graf č. 24.). V této problematice je obyvatelstvo prakticky jednotné. Biomasa je tématem se kterým lidé nejsou dostatečně seznámeni. Neznají podmínky pěstování, využítí, ekonomickou stránku. Je na obci zda tento potenciál bude chtít využít a začít s touto surovinou pracovat jako s energeticky využitelným palivem. Polovina obyvatel je pro, ale stejný počet obyvatel je proti, nebo si myslí, že jsou důležitější věci, do kterých by se mělo investovat (koupaliště, hotel, nová zástavba). Ve městě nepanují žádné větší problémy, či nedorozumění mezi sousedy a spoluobčany, kteří se povětšinou znají mnoho let, jsou na sebe zvyklí a chápou potřebu navzájem si pomáhat. Migrační vlny neoslabily vzájemné soužití a pozice příchozích se dokáže brzy asimilovat. To je dobrá pozice, pro malou obec netypická. Každá kulturní, či sportovní aktivita v obci je pokládána za přínosnou, zejména aktivity, které již mají svou tradici jako zahradní zámecké slavnosti, každoroční pouť. V grafu se projevil také zejména trend posledních let a to zapojení soukromého sektoru do aktivit obce, jako je místní bowling, masáže. Navíc, tyto aktivity město nic nestojí. Minoritní převaha možnosti trávit volní čas „doma“ znamená pro místní zejména věnovat se péči o záhrádku a dům. Zdejší krásnou přírodu využívá k trávení svého volného času prakticky polovina obyvatel. Toto využití volnočasových aktivit je pro venkovské město celkem běžným jevem. Nedávno se v Mladé Vožici konaly volby do zastupitelstva, lidé nemají žádné záporné zkušenosti s nově zvoleným zastupitelsvem. Hlavně proto je 90% obyvatel spokojeno s vedením obce, které si sami zvolili. Očekává se naplnění vizí. Prakticky dvě třetiny obyvatel jsou spokojené. Třetina vidí situaci skepticky. Názory jsou více deformovány staršími obyvateli, kteří jsou spíše skeptičtí a neznají reálné možnosti nabídky a poptávky trhu. Místní list je velmi využívané médium, které obyvatelé v grafu ocenili. Televize s novinami jsou nejčastějším médiem ze kterého se obyvatelé dozvídají novinky a zprávy z celé republiky, z celého světa. Téměř polovina dotázaných má připojení k internetu doma, pětina v práci, třetina obyvatel internet nemá a nehodlají na tom nic měnit, tuto třetinu tvoří převážně starší obyvatelé. Ona polovina však nedisponuje dostatečnými informacemi z úřadu směrem k nim. To je veliká škoda. Osobní automobil je vzhledem k lokaci Mladé Vožice velmi potřebný. Téměř 60% obyvatel využívá automobil pravidelně, při přepravě za prací, rodinnými nákupy. Veliké procetuální zastoupení je v grafu i osob (starší populace), kteří automobil nevlastní – 20%. Lidé nejsou zvyklí využívat hromadné dopravy k přepravě do práce. Pravidelně využívá hromadnou dopravu pouze 40% obyvatel. Výzamným faktem zůstává relativní soběstačnost v zaměstnanosti, horší ve služnách, minimální v oblasti vzdělávání. Koupaliště je nejdůležitějším chybějícím faktorem v Mladé Vožici. Nedostatek malých, specializovaných a kvalitních obchodů, sportovišť, městkého mobiliáře jsou další nezanedbatelné faktory. ●

Vymezení ploch pro průmysl a zpracovatelskou výrobu (zejména v zemědělství) nemusí být realizováno na velkých rozvojových plochách, protože nelze předpokládat další


96

výrazné rozšíření těchto odvětví. Naopak, co nutné je umožnit územním plánem dostatečně flexibilní, transformaci stávajícího výrobního potenciálu na další možná odvětví. Důvodem je rapidní tempo inovací, změny odbytové základy a značný vliv globalizace ve výrobní složce. Významné podniky v Mladé Vožici jsou navíc s globálním trhem úzce svázány (IDSC, Tesla, apod.). Územní plán by měl vymezit plochy pro rekreační možnosti využití a měl by podpořit takové aktivity i dostatečně flexibilními možnostmi ve stávající zástavbě. ●

Plochy nové výstavby je účelné vymezit a s nimi i možnosti pro plochy služeb a volnočasových aktivit. Obec musí však zvážit, zda bude více preferovat individuální rodinou zástavbu (která je vždy finančně náročnější a to i z hlediska budoucí údržby veřejného parteru), nebo spíše podporu bytového fondu v bytových domech. Spíše se dá předpokládat (vzhledem k výrazné exploataci nabídky bytových domů v Táboře), že lépe se uspěje s nabídkou ploch pro rodinné domy. Regulativy obytné zástavby by měly být dostatečně flexibilní pro umisťování drobných nerušících služeb tak, aby se zajistila dostatečná podpora nabídky.

●

Územní plán by neměl vymezovat žádná velká opatření- nové, velké zastavitelné plochy, které mohou mít dramatický průběh na změnu dosavadního stavu. Je nutné dodržovat pravidlo tzv. „předběžné opatrnosti“ a spíše postupnými kroky zlepšovat dosavadní disparity (zejména v nabídce služeb).

●

Vzhledem k reálnému ohrožení maloobchodní skladby rozhodně nedoporučujeme vymezovat plochy, které výstavbu supermarketů umožní. Nová vlna řetězců, které jdou do menších měst by takovou možnost neměla dostat. Co musí být územním plánem naopak podpořeno, je možnost rozšíření sortimentu služeb v rámci současného zastavěného území.

●

Spíše než vymezení dalších větších ploch bychom doporučovali flexibilní možnost konverzí stávajících areálů, které nebývají efektivně využity. Skladba zaměstnanosti se musí zaměřit také sektory služeb a více sofistikované nabídky pracovních příležitostí. Nové výrobní složky základního charakteru je zbytečné v Mladé Vožici masivně podporovat.

●

Možnosti rekreačního ubytování, penzionů, hotelů a dalších volnočasových aktivit by měly dostat v územním plánu zelenou, s přihlédnutím k požadavku předběžné opatrnosti. Velké rekreační areály by měly být zvažovány velmi pečlivě.

●

Územní plán by měl řešit i strategii zásobování energií a tato problematika by měla být prodiskutována v navazujících schůzkách s obcí a občany.

●

V regulativech funkčního využití umožnit rozvoj kulturních a společenských aktivit (také zámecká zahrada) , s ohledem při dodržení podmínky vzájemného občanského soužití, zejména pak v bytové zástavbě. Vytvořit z Šelemberských a Zahradních slavností vzájemný synergický efekt a zajistit dostatečnou propagaci v regionu.


97

●

Územní plán by možnosti zamýšleného koupaliště v zámecké zahradě bránit neměl. Jedná se o veřejný zájem. Další problematika vychází z předcházejících otázek a stanovena jsou i doporučení.

3.B.2.h Noskov Z hlediska migrace obyvatel se jedná o sídlo velmi stabilní. Pohyb obyvatel odpovídá přirozeným potřebám, bez vyšších populačních výkyvů. 50% oslovených lidí je v předdůchodovém věku. Lidí předproduktivního věku je zde málo. Lze tvrdit, že věková skladba populace je zde starší. Větší část struktury rozdělené podle pohlaví tvoří ženy. Procentuální převaha žen je v tomto případě ovlivněna tím, že ženy byly ochotnější odpovídat na dotazníky více než muži. ●

Vymezit rozvojové plochy pro bydlení.

3.B.2.ch Radvanov Většina (75%) dotazovaných lidí se zde narodila. Jsou to spíše starší obyvatelé. Procento migrace obyvatel je zde velmi nízké. Lidé mají se sídlem pevné kořeny. Obecně málo pracovních příležitostí a odlehlost sídla zapříčiňují, že nejvíce respondentů je v předdůchodovém nebo důchodovém věku. O sídlo není velký zájem z hlediska lokalit nové zástavby a to především díky absenci jakýchkoliv služeb. Většině lidí (90%) život v Radvánově vyhovuje a jsou celkově spokojeni. Bydlí zde Ti, kteří jsou se situací životních podmínek smíření a bydlení v klidu a zeleni považují za devízu sídla. K chatařům a chalupářům převládá pozitivní vztah, avšak 30% dotazovaných odpovědělo, že jim někteří vadí. Ve vesnici nejsou mezi sousedy téměř žádné problémy. Lidé si mezi sebou pomáhají a tím mezi sebou vytváří dobré mezilidské vztahy. V obci není důvod ani prostor pro pořádání aktivit. Lidé zde chtějí svůj klid. Otázkou zůstává zda chce obec na tomto stavu něco měnit. Obyvatelé nejsou příliš ochotni se podílet na rozvoji obce, mimo její údržby (sekání trávy na veřejných prostorách, umývání zastávky). Vzhledem k malému a značně roztříštěnému spektru obyvatel nelze z této otázky jednoznačně dovozovat směrodatný postoj. V Radvánově je reálná spokojenost s vedením obce. Nic velkého se zde neděje a nepodniká. 75% obyvatel si myslí, že vedení obce dělá co je v jejich silách. Současná situace odpovídá minimálnímu očekávání od volených zástupců. Otázkou zůstává zda je to dobře. Podmínky pro podnikání jsou špatné, chybí kontakt se zákazníky, odbytová základna je pochopitelně řešena zcela mimo sídlo. Platí opět tvrzení o posílení vlivů ekoagroturistiky, která je pro tuto lokalitu optimální. ●

Vymezení ploch pro lokality nové zástavby je třeba určovat v malém plošném rozsahu. Sídlo by si mělo uchovat svůj ráz venkovské malebnosti. Využití stavebního fondu se bude orientovat spíše na rekreační potenciál. Velkou otázkou zůstává zapojení zámku


98

do společenského, kulturního a ubytovacího života. V takovém případě by mohlo dojít k využití chátrajícího stavebního fondu v bezprostřední blízkosti zámku (doporučujeme flexibilní pojetí regulativů pro nevyužité plochy bývaleho pivovaru). 3.B.2.i Stará Vožice Skladba příchozích a usedlých je celkem vyrovnaná. Jedná se o sídlo s relativně příznivou skladbou obyvatel z hlediska demografie a tomu odpovídá i míra migrace. Přrozené procento usedlíků a nových obyvatel. O bydlení je zde zájem, prostorové kapacity sídla jsou však velmi limitovány. Skladba obyvatel odpovídá průměru venkovských sídel s vyšší převahou starších populačních ročníků. Situace však není dramatická a v sídle bydlí několik mladých rodin. Potenciál dětských akcí jenom podtrhuje význam sportovišť pro posílení vzájemných vazeb. Neopominutelní jsou také hasiči, kteří se rovněž zabývají práci s mládeží a mají velký vliv na veřejné dění v sídle. Zázemí klubovny pro hasiče, děti a mládež by sídlu prospělo. ●

Rozvoj pro novou zástavbu bude nutný vymezit na vzjemně prostorově členěných malých plochách. Sídlo lze z hlediska zájmů o bydlení hodnotit jako perspektivní, s využitím stávajícího stavebního fondu.

●

Otázkou zůstává adekvátní využití zemědělského areálu. Územní plán by měl stanovit flexibilní regulativy pro využití. V případě likvidace areálu lze nastavit i regulativy pro bydlení (malé potenciály rozvojových ploch v sídle budou kompenzovány nabídkou v těsné vazbě na sídlo).

3.B.2.j Mladá Vožice – děti a mládež Naším cílem bylo oslovit děti ze ZŠ Mladá Vožice. Skupinu dotazovaných tvořily děti II. stupně, protože disponují dostatečnou mírou kritického názoru. Odpovědi budou zaměřeny hodně praktickým a racionálním směrem, méně bude převládat citovost. Podíl oslovených dívek i chlapců je celkem vyrovnaný. Drtivé většině dotazovaných se v jejich obci líbí (přes 85%). Jejich vztah k území je jednoznačně pozitivní a je tak dobrým základem zakotvit v dětech myšlenku, že by zde mohly, poté co vystudují a vyučí se, zůstat. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu pro ÚPD : ●

Zcela jednoznačně chybí koupaliště (bazén- venkovní), sportoviště. Kulturní akce jsou také dost často zmiňovány. Obchody a jejich zaměření- zde by stálo za to, kdyby obchodníci udělali průzkum, co mládeži chybí. Nakonec, jsou to jejich zákaznící a možná zde právě leží i potenciál dalšího odbytu pro maloobchod.

●

Výstavba bytů může být další ze způsobů, jak snížit odstředivé tendence mladých.


99

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT 4.A.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky – převážně únosné geologické podloží Slabé stránky – znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů (zejména severní část) Příležitosti – omezení vodní a půdní eroze - zalesňování a zatravňování ohrožených a jiných vytipovaných ploch + další krajinná opatření Hrozby –

nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze

4.A.2 Vodní režim Silné stránky – velké procento srážek – stabilní tok říčky Blanice Slabé stránky – rychlý odtok vody z nečleněných velkých ploch orné půdy – malý podíl retence prostřednictvím vodních ploch – lokální znečišťování povrchových vod odpadními vodami – množství zmeliorovaných ploch, zatrubněné úseky přírodních vodotečí Příležitosti – maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou – dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování, zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření) ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

100

– –

– – – –

udržení kvality vodních zdrojů podpora využívání ekologicky čistých energií – pro produkci biomasy využít ekologicky nestabilní plochy orné půdy jako jedno z opatření ke zmírnění odtoku vody z krajiny obnova a ochrana drobných vodních toků – zpomalení odtoku a přirozené čištění vody vznik nových vodních ploch, některé s funkcí přírodních koupališť využití soustav vodních ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě retenční nádrž Mladá Vožice- jih jako rezervoár a případné rekreační zázemí (VÚC)

Hrozby – pokračující vodní eroze při oddalování realizace účinných krajinných opatření – přetrvávající riziko povodní a lokálních záplav – pokračující znečišťování povrchových vod z důvodu nedořešeného odkanalizování sídel – riziko znečišťování spodních a povrchových vod z intenzivní zemědělské činnosti – zatopení několika usedlostí retenční nádrží Mladá Vožice (VÚC)

4.A.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky – celkově kvalitní životní prostředí – zejména čistý vzduch – fragmentálně pestrý souhrn přírodních elementů - jih – malý vliv dopravy – malá sídlení hustota bydlení Slabé stránky – – –

emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva velké nečleněné plochy orné půdy – zvýšená prašnost, absence „zelených filtrů“ špatná obslužnost odlehlejších, zejména nově vznikajících obytných ploch

Příležitosti –

– – –

využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn apod.) využití nezastavěných ploch města Mladá Vožice revitalizace krajiny jako zdroje regenerace a předpoklad čistého životního prostředí vznik nových vodních ploch, využití soustav vodních ploch pro biologický způsob


101

–

čištění odpadních vod navržený obchvat sídla Blanice

Hrozby – – – – – –

– – –

další používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií exploatace průmyslové zóny s vyšší zátěží pro životní prostředí (nevhodné komunikace s následně nevhodným trasováním vůči městu) zhoršující se kvalita vody z přírodních zdrojů pokračující znečišťování povrchových vod z důvodu nedořešeného odkanalizování sídel přetrvávající nevyužívání devastovaných areálů, jejich další znehodnocování s důsledkem řady negativních vlivů a působení v sídlech a krajině umístění velkokapacitního obchodního zařízení typu supermarketu (další zahušťování dopravy v sídle a okolí a z toho plynoucí možné zhoršení životního prostředí) exploatace rezidentního bydlení na úkor volné krajiny navržený průtah Mladé Vožice (VÚC) zábor rybníka přeložkou komunikace Blanice v kaskádě Nádor- Štěchovský, Tabáček (VÚC)

4.A.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky – vysoký podíl lesní a přírodní zeleně v území, potoční nivy v symbióze se sídly – kvalitní přírodní vodní zdroje – vyvážené zastoupení lesních (přírodních) a zemědělských ploch- zejména jih Slabé stránky – vodní a půdní eroze – neuspokojivá průchodnost krajiny – chátrající skladové a výrobních objekty (Noskov, Blanice, Kouty, Stará Vožice) – negativní dopad na krajinný ráz – menší podíl zeleně v území- sever Příležitosti – – –

zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) zvyšování ekologické stability zemědělsky využívaných ploch (pěstování energetických plodin, zatravňování orné půdy, zalesňování) realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu


102

– – – –

obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny využívání ekologicky čistých energií vznik nových přír. vodních ploch, využití soustav vod. ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě využití chátrajích areálů pro konverzi, s uplatněním ochranné zeleně

Hrozby – znehodoncení přírodního prostředí novou výstavbou – přetrvávající vodní a půdní eroze – emise ze zdrojů znečištění ovzduší exploatace průmyslových zón – dlouhodobě obtížně ovlivnitelné negativní dopady na životní prostředí a krajinný ráz – z hlediska krajinného rázu negativní působení nevyužívaných a devastovaných areálů – umístění velkokapacitního obchodního zařízení typu supermarketu (možné zhoršení životního prostředí v důsledku zahuštění dopravy, negativní dopad na krajinný ráz) – ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby – zábor rybníka přeložkou komunikace Blanice v kaskádě Nádor- Štěchovský, Tabáček (VÚC)

4.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky – vysoký podíl lesních ploch – vysoký podíl zemědělské půdy Slabé stránky – přír. a klimat. podmínky nezaručují konkurenceschopnost v rostlinné výrobě – znehodnocování pěstebních ploch půdními splachy – neuspokojivá průchodnost krajiny Příležitosti – možné využití vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství (pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých energií – rozvoj extenzívního způsobu hospodaření, vznik biofarem a s tím související nabídka pracovních příležtostí – agroturistika – rozvoj cestovního ruchu – obnova stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) – možnost čerpání dotací na zalesňování lesních i nelesních ploch – využitím proluk a zdevastovaných ploch v rámci zastavěného území minimalizovat ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

103

zábor kvalitní zemědělské půdy novými rozvojovými plochami Hrozby – opakující se kalamitní stavy lesních porostů v důsledku holosečí – přetrvávající záplavy a vodní eroze při nenaplňování účinných krajinných opatření – pokračující devastace nevyužívaných území, jejich přednostním zhodnocením

4.A.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky – kvalitní stav silnice II. třídy – dobrá geografická poloha vůči dalším sídlům větších velikostí (Benešov, Vlašim, Praha, Tábor, Pacov) – velký rozsah zasíťování, flexibilita (zokruhování vodovodních řadů, více zdrojů vody...) – aktivní přístup města v oblasti technické infrastruktury (cílené investice do výstavby a obnovy vodovodu a kanalizace, ČOV) – kvalitní přírodní vodní zdroje Slabé stránky – špatný stav části silnic III. třídy, špatný stav některých místních komunikací – špatná obslužnost odlehlejších, zejména nově vznikajících obytných ploch – chybějící dopravní obsloužení periferně umístěných sídel – doprava veřejná je pouze automobilová – dostupnost je limitována převážně komunikacemi II a III. tříd – tvrdé zimní podmínky, které omezují sjízdnost komunikací Příležitosti – udržení rozumného stavu zatížení silniční sítě, s minimalizací dopadů pro znečištění – podpora cykloturistiky – dobudování kanalizace – možnost získání dotací na budování infrastruktury – obchvat sídla Blanice (VÚC) Hrozby – intenzifikace dopravy díky možné expolataci průmyslových zón – nebezpečí znečišťování vodních zrojů – průtah a přeložka komunikací II/137, II/125 v Mladé Vožici (VÚC)


104

4.A.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky – celkově mírně růstový trend počtu obyvatel (Mladá Vožice) – převážně dobrý stav životního prostředí – patriotismus, malé sociální disparity – nízká nezaměstnanost, pracovní poptávka uspokojována převážně v místě – podnikatelský sektor hodnocen veřejností převážně kladně Slabé stránky – potenciál věkových skupin mírně nevyrovnaný v neprospěch mladé generace – stárnoucí populace – pracovní příležitosti zaměřeny více na výrobu než na služby – chybějící dopravní obsloužení periferně umístěných sídel Příležitosti – udržení trendu celkového mírného nárůstu počtu obyvatel (v důsledku nabídky rozvojových ploch bydlení, udržení kvalitního životního prostředí, tvorby nových pracovních příležitostí a zejména nabídky a kvality služeb) – geografická poloha vůči jiným sídlům – atraktivita území v širším kontextu (využití zázemí města a okolí, čisté přírodní prostředí) – vzrůst ekonomické aktivity města – zvýšení kvality místní základní školy – udržení mladé generace - zatraktivnění obce např. různými kulturními a společenskými akcemi – rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport – podpora rozvoje služeb a drobného podnikání – rozšíření nabídky pracovních příležitostí v rámci zvyšování energetické soběstačnosti využíváním biomasy Hrozby – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností volnočasových aktivit, atd.) – nedostatek pracovních příležitostí ve službách a vyšší administrativě (správě) – další trendy ohrožující populační stabilitu města (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí populace


105

4.A.8 Bydlení Silné stránky – cílená bytová politika města, investice do výstavby nových bytů – celkově relativně mladý bytový fond, dobrý technický stav – kvalitní a převážně čisté přírodní prostředí – dobrá úroveň základní občanské vybavenosti, odpovídající vybavenost v oblasti školství, sociální a zdravotní péče – atraktivní krajinné zázemí – rozvíjející se městská sportoviště – nízká nezaměstnanost, pracovní poptávka uspokojována převážně v místě – množství hodnotných a zajímavých urbanistických lokalit Slabé stránky - špatný stav některých místních komunikací – špatná obslužnost odlehlejších sídel – chátrající stavební fond některých sídel ( Blanice, Staniměřice) Příležitosti – – – –

nabídka nových rozvojových lokalit pro bydlení doplnění nezastavěných ploch města – využití stávající veř. infrastruktury vznik nových přírodních koupališť jako alternativa chybějícího obč. vybavení rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport

Hrozby – –

nezájem oživení některých sídel, stárnutí obyvatel, kterými jsou zejména tzv. „inverzní chalupáři“ starší generace demolice objektů daná průtahem a přeložkou komunikací II/137, II/125 v Mladé Vožici (VÚC)

4.A.9 Rekreace Silné stránky – geografická poloha – kulturní zázemí mnoha památek (zámek, vrch) jedinečné přírodní útvary (vrch Hrad, Radvanov, Šelmberk...) – atraktivní krajinné zázemí – dobrý stav životního prostředí – rozvíjející se městská sportoviště – množství hodnotných a zajímavých urbanistických lokalit – nabídka nových rozvojových ploch ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

106

–

kladný vztah místních k turistům, chatařům a chalupářům

Slabé stránky – – – – – – – –

minimální podíl nabídky služeb v oblasti ubytování a stravování nepřístupnost zámeckého parku chybějící koupaliště slabá propagace města v rámci cestovního ruchu nedostatek doplňkových služeb cestovního ruchu, rekreační potenciál je podceňován nedostačující informační systém neuspokojivá průchodnost krajiny, velké nečleněné plochy orné půdy rušivé umístění velikých objemů skladových a výrobních objektů – negat. dopad na krajinný ráz, degradování krajinného prostředí

Příležitosti –

– – – – –

– – – – – – – –

atraktivita pro cestovní ruch (využití zázemí města a okolí, spolupráce s okolními městy, využití sportovišť, přírodního prostředí a kulturních a přírodních zajímavostí) využití a podpora cykloturistiky, rekreační zázemí pro Tábor i vzdálenější větší města revitalizace krajiny, její zatraktivnění obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny využití památkových a dalších hodnotných objektů vzrůst ekonomické aktivity města – příznivý dopad na kvalitu městského prostředí – funkční a reprezentativní veřejná prostranství, kvalitní parter, opravené domy využití nezastavěných ploch sídel ke zřízení hřišť, odpočinkových ploch, veřejných prostranství vznik nových přírodních koupališť jako lákavá nabídka sezónní rekreace v přírodě začlenění zámeckého parku do systému odpočinkových městských ploch zatraktivnění a oživení centra sídla Mladá Vožice – využití zámku v návaznosti na zpřístupněný park- záměr koupaliště uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport rozvoj ubytování různých forem retenční nádrž Mladá Vožice- jih

Hrozby – nové průmyslové zóny – intenzifikace dopravy, možný negativní dopad na životní prostředí a krajinný ráz


107

– – – – –

chátrání zámku, zámecké zahrady degradace objektů na náměstí, které mohou jeho malebnost poškodit (Záložna) aktivnější regiony s nabídkami služeb v okolí přetrvávající nevyužívání devastovaných areálů, jejich další znehodnocování s důsledkem řady negativních vlivů a působení v sídlech a krajině průtah a přeložka komunikací II/137, II/125 v Mladé Vožici (VÚC)

4.A.10 Hospodářské podmínky Silné stránky – – –

zázemí v podobě řady prosperujících podniků sítě dopravní a technické infrastruktury vyrovnaný obecní rozpočet

Slabé stránky – – – – – – –

nevyužité a zdevastované hospodářské areály slabá propagace města v rámci cestovního ruchu nedostatek doplňkových služeb cestovního ruchu, rekreační podceňován chybějící dopravní obsloužení periferně umístěných sídel neuspokojivá průchodnost krajiny absence nabídky administrativních příležitostí vyšší úrovně rigidní stávající územní plán

potenciál

je

Příležitosti – geografická poloha – nabídka adekvátních ploch pro rozvoj průmyslu a výroby – využití cestovního ruchu (potenciál zázemí města a okolí, nabídka a rozvoj sportovišť a dalších doplňkových služeb, osvěta, ochrana a využití přírodního prostředí a kulturních a přírodních zajímavostí) – vzrůst ekonomické aktivity města – dobrý stav a rozvoj dopravní a technické infrastruktury – podpora rozvoje služeb a drobného podnikání – snížení energetické závislosti využíváním ekologicky čistých energií – produkcí a zpracováním biomasy paralelně řešit podporu příznivého stavu zaměstnanosti a využití části ploch zemědělské půdy – využití nezastavěných ploch města – využití chátrajících výrobních a zemědělských areálů Hrozby – trendy ohrožující populační stabilitu města (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí ÚP obce Mladá Vožice – PRŮZKUMY A ROZBORY

108

– – – –

populace možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, snadná dostupnost jiných pracovních center pro obyvatele – táborská aglomerace uspokojování ekonomických potřeb místních v jiných sídlech – táborská aglomerace umístění velkokapacitního obchodního zařízení typu supermarketu (možná likvidace místních živnostníků a obchodníků) průtah a přeložka komunikací II/137, II/125 v Mladé Vožici (VÚC)- oslabení investorského zájmu, demolice části areálu IDSC

4.B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území 4.B.1 Vztah Mladovožicka a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území Obecně lze tvrdit, že rozmach ze 70. let minulého století, který zaznamenal velkou exploataci zemědělských areálů, intenzifikaci zemědělství, dramatické zásahy do krajiny, je na ústupu. Zemědělství se v mnoha ohledech dostává svojí výrobní základnou do útlumu, v jižní části správního území již dnes převažují extenzivní vlivy (zejména formou pastevectví). Lokalizace výrobních areálů se až na výjimky (Lihovar) obešla bez výrazných vlivů na životní prostředí. Dopravní zatížení je úměrné venkovskému regionu a dostačuje. Bydlení je koncetrováno v posledních letech do vyšších hustot bydlení a město tak šetří plochy i infrastrukturu. Celkově lze trvdit, že udržitelný rozvoj území má zde stabilizující rámec.

4.B.2 Vlastní území Mladovožicka z pohledu udržitelného rozvoje území Členění Mladovožicka z hlediska přírodního potenciálu: Mladovožicko je krajinou s vyváženým zastoupením lesních porostů a zemědělské půdy, zejména pak v jižní části. Severní část správního území disponuje většími plochami orné půdy, která je převážně meliorována. Je kulturní krajinou s předpoklady možné konverze ekologické stability a rozmanitosti, územím s nevyužitým, byť nabízeným rekreačním potenciálem. Mladá Vožice- sídlo má mírně vzestupnou bilanci počtu obyvatel, u ostatních sídel, s výjimkou Staré Vožice, je však stav populace výrazně odlišný. Pracovní příležitosti jsou převážně v místě. Je zde poměrně velký potenciál rozvoje, území má rozhodně co nabídnout.

4.B.3 Závěrečná SWOT analýza 4.B.3.a Charakteristika Mladovožicka – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) ● ● ●

geografická poloha vzhledem k větším sídlům unikátní přírodní a krajinný rámec, který je patrný i pro sídlo Vožice atraktivní krajinné zázemí


109

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

dobrý stav životního prostředí malý vliv dopravy patriotismus rozvíjející se městská sportoviště odpovídající vybavenost v oblasti sociální a zdravotní péče sítě dopravní a technické infrastruktury nízká nezaměstnanost, pracovní poptávka uspokojována převážně v místě kvalitní přírodní vodní zdroje množství hodnotných a zajímavých urbanistických lokalit v Mladé Vožici mírně přírůstková bilance počtu obyvatel vyvážené zastoupení lesních a zemědělských ploch- jih sídla až na výjimky stav bytového fondu je dobrý

4.B.3.b Charakteristika Mladovožicka – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

špatný stav některých místních komunikací rigidní stávající územní plán nevyužité a zdevastované hospodářské areály nepřístupnost podzámeckého parku, zámku slabá propagace města v rámci cestovního ruchu chybějící dopravní obsloužení periferně umístěných sídel absence služeb cestovního ruchu, rekreační potenciál je nevyužit nedostačující informační systém neuspokojivá průchodnost krajiny zdroje znečištění ovzduší z domovních objektů rušivé umístění velikých objemů skladových a výrobních objektů

4.B.3.c Šance Mladovožicka (= příležitosti) ●

nový ÚP (flexibilnější regulativy využití, výstavba bytů a rodinných domů, veřejné infrastruktury, intenzifikace ploch pro průmysl)

●

udržení trendu celkového mírného nárůstu počtu obyvatel (v důsledku nabídky rozvojových ploch bydlení, udržení kvalitního životního prostředí, tvorby nových pracovních příležitostí a dobré nabídky a kvality služeb, vybavenosti a infrastruktury)

●

vzrůst ekonomické aktivity města, podpora rozvoje služeb ( zejména v cestovním ruchu pro průběh celé sezóny) a drobného podnikání, rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport, využití nezastavěných ploch města, nová veřejná prostranství

●

geografická poloha k střediskům spádových sídel


110

●

zatraktivnění a oživení centra města – zpřístupnění zámeckého parku, začlenění zámeckého parku do systému odpočinkových městských ploch, koupaliště, využití zámku

●

revitalizace krajiny, eliminace negativních přírodních vlivů, stabilizace jejích ekologických funkcí a její zatraktivnění (omezení vodní a půdní eroze - zalesňování vytipovaných ploch, obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny

●

zvýšení energetické soběstačnosti - využívání ekologicky čistých energií (využití části zemědělských ploch pro pěstování biomasy s vedlejším efektem rozšíření nabídky pracovních příležitostí a využití stávajících opuštěných areálů zemědělské výroby)

●

atraktivita pro cestovní ruch (využití zázemí města a okolí, spolupráce s okolními městy, využití památkových a dalších hodnotných objektů, využití sportovišť, přírodního prostředí a kulturních a přírodních zajímavostí)

●

uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch

●

využití cykloturistiky, rekreační zázemí pro Tábor i vzdálenější větší města, vznik nových přírodních koupališť

●

zvýšení kvality místní základní školy, udržení mladé generace - zatraktivnění obce např. různými kulturními a společenskými akcemi

●

získání vyššího segmentu zaměstnanosti v oblasti administrativy, udržení vysoce kvalifikované pracovní síly

●

rozhodnout o možnosti realizace reteční nádrže- Mladá Vožice- jih a jejího plošného vymezení

4.B.4.d Rizika Mladovožicka (= hrozby) ●

trendy ohrožující populační stabilitu města stárnutí populace a odchod perspektivních lidí mimo region

●

nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze

●

ohrožení vodních zrojů, lesních porostů (holoseče), pokračující znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů

●

blízkost táborské aglomerace - snadná dostupnost jiných pracovních a nákupních příležitostí pro obyvatele


111

●

exploativní a zatěžující průmyslová zóna – nevratný krok, dlouhodobě obtížně ovlivnitelné možné negativní dopady na životní prostředí a krajinný ráz

●

přetrvávající nevyužívání devastovaných areálů, jejich další znehodnocování s důsledkem řady negativních vlivů a působení v sídlech a krajině

●

pokračující znečišťování povrchových vod z důvodu nedořešeného odkanalizování

●

umístění velkokapacitního obchodního zařízení typu supermarketu (možná likvidace místních živnostníků, další zahušťování dopravy v sídle a okolí, možné zhoršení životního prostředí, negativní dopad na krajinný ráz) vymezení průtahu komunikací II/137, II/125 v Mladé Vožici. Ani při sebevětším úsilí se nepodařilo v žádné části rozboru vyhodnotit tento záměr (daný v platném VÚC) jako pozitivní. Smysl realizace postrádá jakékoliv důvodné požadavky a potřeby území a je zcela v zásadním rozporu se všemi zájmy, které zde v dosavadní symbióze fungují.

●

Závěry RURÚ pro správní obvod obce Mladá Vožice jsou graficky vyjádřeny v problémovém výkrese.

5.

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

5.A Priority Mladovožicka v územně plánovací činnosti ●

podpora bydlení, koncentrovaná zejména do sídla Mladá Vožice

●

podpora ploch přestavby pro vznik pracovních příležitostí

●

podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace : - návrh ploch pro sport a rekreaci (sportoviště, koupaliště, stravovací a ubytovací zařízení, agroturistika...) - podpůrné kroky v oblasti prezentace zajímavostí území podpora vymezení ploch pro hromadnou rekreaci vymezení takových regulativů, které nebudou bránit ubytovací činnosti

● ● ●

řešení postupné revitalizace krajiny : - ochrana přírody a krajiny - obnova ekologické rozmanitosti krajiny (obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů a pod.) - návrh protierozních a protipovodňových opatření (obnova přírodních toků, rozčlenění velkých lánů polí, nové plochy trv. travních porostů, krajinné zeleně, plochy k zalesnění) - návrh nových vodních ploch, zdrží, mokřadů, suchých poldrů


112

- zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě ●

5.B

řešení dopravní a technické infrastruktury : - návrh řešení odkanalizování včetně způsobu likvidace odpadních vod v obcích, kde dosud není vyhovující (včetně intenzifikace ČOV Mladá Vožice)

Problémy k řešení na území jednotlivých sídel Mladovožicka

1. prověřit aktuálnost nového trasování přeložek a průtahů silnic II/137, II/125 a zajistit taková opatření, aby se tento limit VÚC podepsal na rozvoji lokality co možná nejméně 2. Iniciovat v dalších změnách a Zásadách udržitelného rozvoje kraje eliminaci takového záměru. –

případně řešit dopady budoucí trasy na okolí, cestní síť (hluk, prach, emise)

3. plochy pro výrobu a podnikání včetně ploch transformačních –

–

prověřit rozvojové lokality pro výrobu a podnikání (přiměřená velikost, dobrá dopravní dostupnost, …) s ohledem na jejich možné negativní vlivy na životní prostředí a krajinu (převládající směr vanoucích větrů, blízkost rezidenčních ploch, znehodnocení přírodního prostředí, dopad na krajinný ráz....) revitalizovat nevyužívané areály pro flexibilnější funkce smíšených výrob (podmíněně smíšeného bydlení)

4. plochy pro bydlení - uchovat venkovský charakter hodnotných lokalit, - minimalizovat dopady rozvojových ploch k bydlení 5. revitalizace krajiny, protipovodňová opatření – – –

řešit opatření k obnově ekologické rozmanitosti krajiny řešit opatření v krajině ke snížení rychlého odtoku vody z území stabilizovat polohopis a výškopis navržené retenční nádrže Mladá Vožice- jih tak, aby nedošlo k záborům stávajících nemovitostí

6. ochrana ZPF –

řešit střet s ochranou ZPF u rozvojových ploch na půdách I. tř. BPEJ


113

Konkrétní problémy, uváděné pro jednotlivá sídla k řešení v ÚP obce Mladá Vožice : 5.B.1 – – – – – – –

Blanice

navrhnout vhodná krajinná opatření pro udržení vody v krajině jako součást protipovodňových opatření přítoků Chotovinského potoka možnosti flexibilní transformace bývalého zemědělského areálu v severní části sídla zpřísnění regulativů vůči negativním vlivům znečišťování ovzduší a půdy lihovaru transformace chátrajících statků uvnitří sídla vymezení ploch pro bydlení a hromadnou rekreaci krajinná opatření orné půdy zmírnit dopady přeložky komunikace II/137 vůči vodním plocháchám a záměrům rekreace

5.B.2 Bendovo Záhoří – – –

navrhnout vhodná krajinná opatření pro snížení splachů orné půdy (zejména východní část sídla) navrhnout ochranu urbanisticky hodnotného území, které je vlastní celému sídlu ponechat dosavadní zastavěné území (nerozšiřovat jej)

5.B.3 Dolní Kouty – – –

vymezení krajinných opatření vůči erozním splachům (zejména v západní části sídla) navrhnout možnosti retence na zamokřených zemědělských pozemcích, v nivách ponechat dosavadní zastavěné území (nerozšiřovat jej)

5.B.4 Horní Kouty – – –

vymezení krajinných opatření vůči erozním splachům (zejména v západní části sídla) umožnit transformaci zemědělských areálů pro nerušící výrobní funkce, podmíněně smíšené bydlení vymezit plochy pro bydlení a rekreaci

5.B.5 Chocov – – – – –

vymezení krajinných opatření vůči erozním splachům (zeména v západní části sídla) vymezení ploch pro bydlení navrhnout vhodná krajinná opatření pro udržení vody v krajině pro celý katastr navrhnout ochranu urbanisticky hodnotných území udržet velký podíl veřejných prostranství


114

5.B.6 Janov – – –

vymezení krajinných opatření vůči prašnosti (východ sídla) vymezit plochy pro bydlení udržet solitérní uspořádání kostela- nezmenšovat podíl nezastavěných ploch veřejných prostranství

5.B.7 Krchova Lomná – – – –

vymezení krajinných opatření vůči erozním splachům (zejména ve východní části sídla) zajistit ochranu urbanisticky hodnotným celkům ponechat nezastavitelné plochy velkorysých centrálních veřejných prostranství ponechat dosavadní zastavěné území (nerozšiřovat jej)

5.B.8 Mladá Vožice – – – – – – – – – –

vymezení krajinných opatření vůči erozním splachům, prašnosti ze zemědělské výroby posílení retence krajiny zajistit ochranu urbanisticky hodnotným celkům umožnit flexibilnějšího funkčního využití pro stávající městské bydlení vymezit nezastavitelné plochy zelených pásů a klínů (vrch Hrad) podpořit plochy nerušících výrob v severní části sídla využít nezastavěné plochy pro trasnsformaci (bydlení smíšené, nerušící výroba)východní část sídla vymezit plochy pro bydlení nízkopodlažní (jih, sever, východ) vyřešit střet záměrů zástavby a retenční nádrže Mladá Vožice- jih vyřešit (zmírnit) dopady průtahu a přeložky komunikací č. II/125, II/137 na stávající zástavbu

5.B.9 Noskov – – – –

vymezení krajinných opatření vůči erozním splachům- sever, západ, jih posílení retence krajiny vymezit plochy pro bydlení nízkopodlažní (sever, jih) umožnit transformaci bývalého zemědělského areálu pro nerušící výrobu, podmíněné smíšené bydlení- sever

5.B.10 Radvanov – – – –

záměry rekreace nesmí omezit funkčnost regionálního biokoridoru (provoz v zimní sezóně) zajistit ochranu urbanisticky hodnotným celkům umožnit transformaci bývalého statku pro smíšené bydlení ponechat dosavadní zastavěné území (nerozšiřovat jej)


115

5.B.11 Stará Vožice – – – – – – –

vymezení krajinných opatření vůči erozním splachům, prašnosti ze zemědělské výroby vymezit krajinná opatření pro funkčnost regionálního biokoridoru posílení retence krajiny zajistit ochranu urbanisticky hodnotným celkům ponechat centrální veřejný prostor jako nezastavitelný umožnit transformaci bývalého zemědělského areálu pro nerušící výrobní funkce, případně smíšené bydlení vymezit plochy pro bydlení nízkopodlažní (sever )

6. Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy Pořizovatel na základě územně analytických podkladů, s přihlédnutím především k výsledkům Rozboru udržitelného rozvoje území Mladovožicka a vyhodnocení názorů veřejnosti, upozorňuje na problémy Mladovožicka, které nelze bezprostředně řešit nástroji územního plánování. V rámci územně plánovací činnosti lze pouze připravit podmínky pro ta řešení, která mají územní průmět. Pořizovatel doporučuje: ●

navrhnout scénáře vytváření podmínek pro : – zvýšení vzdělanosti obyvatel – podporu podnikání směrem k segmentu chybějících služeb (zejména v oblasti ubytování a stravování) – nabídku zaměstnání pro náročnější administrativní činnosti – zvýšení kvalitativních ukazatelů místní nabídky vzdělanosti (základní škola) – zvýšení informační gramotnosti obyvatel (například podpora internetu)

●

pro posílení turistiky a cestovního ruchu : – podporovat cykloturistiku a turistiku - zajistit informační materiál ohledně atraktivních turistických cílů na svém území (vrch hrad, Zámek, Šelmberk, apod.), zlepšit propagaci i jiných, nacházejících se v těsném sousedství, zvyšujících turistický potenciál území (Chýnov, Pacovsko, Česká Sibiř) – zvážit další možné podpůrné kroky, např. vznik informačního centra s možností připojení k internetu, vznik naučných stezek, nové výstavní prostory apod. – zapojit nevyužitý potenciál zámku a zámecké zahrady – udržet malebný ráz venkovských sídel (Bendovo Záhoří, Noskov, Radvanov, Stará Vožice)


116

●

pro optimalizaci vodního režimu krajiny : – zajistit důslednou kontrolu dodržování podmínek ochrany vodních zdrojů – řešit znečištění povrchových vod dotažením odkanalizování území – posílit retenci území novými vodními plochami

●

pro snížení energetické závislosti obce : – zvážit možnost centrálního vytápění s využitím fytopaliva vyprodukovaného na okolních zemědělských pozemcích a zpracovaných např. s využitím chátrajících zemědělských farem, s vedlejšími efekty v podobě udržované krajiny a vzniku nových pracovních příležitostí (Mladá Vožice)

●

pro vyloučení průtahů komunikací č. II/137, II/125 Mladá Vožice : - sledovat zpracování Zásad udržitelného rozvoje kraje a iniciovat, společně s obcí, vyškrtnutí tohoto rozporuplného záměru


117

MLADÁ VOŽICE PRŮZKUMY A ROZBORY. vypracoval atelier M.A.A.T. Listopad 2007

Recommend Documents