MALŠICE PRŮZKUMY A ROZBORY. vypracoval atelier M.A.A.T. březen 2008

MALŠICE

PRŮZKUMY A ROZBORY vypracoval atelier M.A.A.T. březen 2008 zdroje :

Archiv okresního úřadu Tábor Územní plán obce Malšice Chráněná území ČR- publikace Český statistický úřad Prameny obce Prameny autora PRVKUC, vyjádření DOSS www.malšice.eu www.natura.cz

ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

1

SEZNAM ZKRATEK :

BP BPEJ ČD ČOV ČS DOK HV CHOPAV JZD IP LBC LBC(LR) LBK MHD NN NSZ OP ORP OÚ PRVKUC RR RŽP STL SZ TS ÚP ÚPN SÚ ÚŘ RURÚ ÚSES VDJ VK VPS VN VPS VTL VÚC VVN VVTL ZD

bezpečnostní pásmo bonitovaná půdně ekologická jednotka České dráhy čistírna odpadních vod čerpací stanice dálkový optický kabel hloubkový vrt chráněná oblast přirozené akumulace vod jednotné zemědělské družstvo interakční prvek lokální biocentrum lokální biocentrum vložené v regionálním biokoridoru lokální biokoridor městská hromadná doprava nízké napětí nový Stavební zákon, v platném znění ochranné pásmo obec s rozšířenou působností okresní úřad program rozvoje vodovodů a kanalizací radioreléová referát životního prostředí středotlak stavební zákon trafostanice územní plán územní plán sídelního útvaru územní řízení rozbor udržitelného rozvoje území územní systém ekologické stability vodojem velkokapacitní veřejně prospěšná stavba vysoké napětí veřejně prospěšná stavba vysokotlak výkres velkého územního celku velmi vysoké napětí velmi vysokotlak zemědělské družstvo


2

OBSAH :

Preambule

str. 8

______________________________________________________________

1

Důvody pro pořízení ÚP a stanovení hlavních cílů řešení

str. 9

1.A

Důvod pro pořízení ÚP města

str. 9

1.B

Hlavní cíle rozvoje území

str. 9

______________________________________________________________

2

Základní okruhy informací o území

str. 9

2.A

Vymezení a základní charakteristiky řešeného území

str. 10

2.B

Geografie a historie území

str. 10

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

str. 21

2.C.1 2.C.2 2.C.3 2.C.4 2.C.4.a 2.C.4.b 2.C.5

Obyvatelstvo podle věku – 2001 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – 2001 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity – 2001 Porovnání vývoje podle počtu domů a podle počtu obyvatel Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel v jednotl. sídlech Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel celkem Srovnání vývoje podle počtu domů obyvatel – Mladá Vožice a Tábor

str. str. str. str. str. str. str.

2.D

Urbanistická kompozice

str. 35

2.D.1 2.D.2 2.D.3 2.D.4 2.D.5 2.D.6 2.D.7 2.D.8

Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická

2.E

Uspořádání krajiny

str. 37

2.F

Dopravní vazby

str. 38

2.B.1 2.B.2 2.B.2.a 2.B.2.b

2.E.1 2.E.2 2.E.3

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Historie území Historické souvislosti Z kroniky malšické

kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice

sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla

Čenkov Dobřejice Malšice Maršov Obora Třebelice Všechlapy Nové Lány

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Přírodní památky, hodnotná přírodní území Vodní režim krajiny

str. str. str. str.

str. str. str. str. str. str. str. str.

10-11 11 11-12 12-20

21 22 23 24 24-32 33 34

35 35 35-36 36 36 36 36 36

str. 37 str. 37 str. 37-38

2.F.1 Silniční doprava str. 38 2.F.2 Železniční doprava str. 38 2.F.3 Uliční síť str. 38 2.F.4 Hromadná osobní doprava str. 38 ______________________________________________________________


3

3

Územně analytické podklady

str. 39

3.A

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

str. 39

3.A.1 3.A.2 3.A.3 3.A.4

Zastavěné území Plochy výroby Plochy občanského vybavení Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Památková rezervace vč. OP Památková zóna vč. OP Krajinná památková zóna Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Památka UNESCO vč. OP Urbanistické hodnoty Region lidové architektury Historicky významná stavba, soubor Architektonicky cenná stavba, soubor Významná stavební dominanta Území s archeologickými nálezy Oblast a místo krajinného rázu Místo krajinného rázu Místo významné události Významný vyhlídkový bod Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek registrovaný Významný krajinný prvek ze zákona Přechodně chráněná plocha Národní park vč. zón a OP Chráněná krajinná oblast vč. zón Národní přírodní rezervace vč. OP Přírodní rezervace vč. OP Národní přírodní památka vč. OP Přírodní park Přírodní památka vč. OP Památný strom vč. OP Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA – ptačí oblast Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Lesy ochranné Les zvláštního určení Lesy hospodářské Vzdálenost 50 m od okraje lesa Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice biochor Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP Chráněná oblast přirozené akumulace vod Zranitelná oblast

str. 39 str. 39-41 str. 41-42

3.A.5 3.A.6 3.A.7 3.A.8 3.A.9 3.A.10 3.A.11 3.A.12 3.A.13 3.A.14 3.A.15 3.A.16 3.A.17 3.A.18 3.A.19 3.A.20 3.A.21 3.A.22 3.A.23 3.A.24 3.A.25 3.A.26 3.A.27 3.A.28 3.A.29 3.A.30 3.A.31 3.A.32 3.A.33 3.A.34 3.A.35 3.A.36 3.A.37 3.A.38 3.A.39 3.A.40 3.A.41 3.A.42 3.A.43 3.A.44 3.A.45 3.A.46


str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

42-43 43 43 43 43 43 44 44-45 45 45 45 46 46 46 46 46 47 47 47 48 48 48 48 48 48 48 48-49 49 49 49 50 50

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

50 50 50 50 50 51 51 51 51-52 53 53

4

3.A.47 3.A.48 3.A.49 3.A.50 3.A.51 3.A.52 3.A.53 3.A.54 3.A.55 3.A.56 3.A.57 3.A.58 3.A.59 3.A.60 3.A.61 3.A.62 3.A.63 3.A.64 3.A.65 3.A.66 3.A.67 3.A.68 3.A.69 3.A.70 3.A.71 3.A.72 3.A.73 3.A.74 3.A.75 3.A.76 3.A.77 3.A.78 3.A.79 3.A.80 3.A.81 3.A.82 3.A.83 3.A.84 3.A.85 3.A.86 3.A.87 3.A.88 3.A.89 3.A.90 3.A.91 3.A.92 3.A.93 3.A.94 3.A.95 3.A.96 3.A.97

Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodní nádrž Povodí vodního toku, rozvodnice Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Území určené k rozlivům povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území a území jiných geologických rizik Staré důlní dílo Staré zátěže území a kontaminované plochy Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odval, výsypka, odkaliště, halda Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Vodovodní síť vč. OP Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Síť kanalizačních stok vč. OP Výrobna elektřiny vč. OP Elektrická stanice vč. OP Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Technologický objekt zásobování plynem vč. OP Vedení plynovodu vč. OP (BP) Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP Ropovod vč. OP Produktovod vč. OP Technologický objekt zásobování teplem vč. OP Teplovod vč. OP Elektronické komunikačnízařízení vč. OP Komunikační vedení vč. OP Jaderné zařízení Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Skládka vč. OP Spalovna vč. OP Zařízení na odstraňování nebzpečného odpadu vč. OP Dálnice vč. OP Rychlostní silnice vč. OP Silnice I. třídy vč. OP Silnice II. třídy vč. OP Silnice III. třídy vč. OP Místní a účelové komunikace Železniční dráha vč. OP Železniční dráha regionální vč. OP Koridor vysokorychlostní železniční trati Vlečka vč. OP


str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

53 53 53 53 53 54 54 54 54 54 54 54 54 55 55 55 55 55 55 55 55 56-59 59-61 61-66 66 67-68 68-69 69 69 69 69 69 70 70 70 70 70

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

70 70 71 71 71 71 71 71 71-72 72 72 72 72 72

5

3.A.98 Lanová dráha vč. OP 3.A.99 Speciální dráha vč. OP 3.A.100 Tramvajová dráha vč. OP 3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP 3.A.102 Letiště vč. OP 3.A.103 Letecká stavba vč. OP 3.A.104 Vodní cesta 3.A.105 Hraniční přechod 3.A.106 Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy 3.A.106.b Turistické stezky 3.A.106.c Naučné stezky 3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP 3.A.108 Vojenský újezd 3.A.109 Vymezené zóny havarijního plánování 3.A.110 Objekt civilní ochrany 3.A.111 Objekt požární ochrany, zájmy CO 3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR 3.A.113 OP hřbitova, krematoria 3.A.114 Jiná OP 3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství 3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 3.A.117 Zastavitelná plocha 3.A.118 Jiné záměry 3.A.119 Další dostupné informace

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

73 73 73 73 73 73 73 73 74 74 74 74 75 75 75 75 75 75 75 76 76 76 76 76 77

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

str. 77

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

str. 88

4.A

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT

str. 88

4.A.1 4.A.2 4.A.3 4.A.4 4.A.5 4.A.6 4.A.7 4.A.8 4.A.9

Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace

str. str. str. str. str. str. str. str. str.

3.B.1 Výsledky vyhodnocení pracovních map str. 77-78 3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou str. 78 3.B.2.a Čenkov str. 78-79 3.B.2.b Dobřejice str. 79-80 3.B.2.c Nové Lány str. 80-81 3.B.2.d Malšice str. 81-83 3.B.2.e Maršov str. 83-84 3.B.2.f Obora str. 84-85 3.B.2.g Třebelice str. 85-86 3.B.2.h Všechlapy str. 86-87 3.B.2.ch Malšice – děti a mládež str. 87 ______________________________________________________________


88 88-89 89-90 90-91 91 91-92 92-93 93 93-94

6

4.A.10 Hospodářské podmínky

str. 95

4.B

str. 96

4.B.1 4.B.2

Závěr rozboru udržitelného rozvoje území

Vztah Mladovožicka a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území Závěrečná SWOT analýza

str. 96 str. 96

4.B.2.a Charakteristika správního území – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) str. 96 4.B.2.b Charakteristika správního území – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) str. 96 4.B.2.c Šance správního území (příležitosti) str. 97 4.B.2.d Rizika správního území (hrozby) str. 97-98 ______________________________________________________________

5.

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

str. 98

5.A

Priority správního území v územně plánovací činnosti

str. 98-99

5.B

Problémy k řešení na území jednotlivých sídel správního území

str. 99

6.

Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy

str. 104-105

5.B.1 Čenkov str. 100 5.B.2 Dobřejice str. 100-101 5.B.3 Malšice str. 101-102 5.B.4 Maršov str. 102 5.B.5 Obora u Maršova str. 102-103 5.B.6 Staré Lány str. 103 5.B.7 Samota Vysoká str. 103 5.B.8 Třebelice str. 103 5.B.9 Všechlapy str. 103-104 __________________________________________________________


7

Preambule Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky. Průzkumy a rozbory obce Malšice (dále jen průzkumy a rozbory) v rozsahu územně analytických podkladů (§185, odst. 3 nového stavebního zákona, v platném znění) jsou podle ustanovení §11, odst.1 vyhl. 500/2006 Sb. O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, podkladem pro zadání územního plánu Malšice (dále jen územní plán). Průzkumy a rozbory byly zpracovány zpracovatelem územního plánu na základě dat Archivu okresního úřadu Tábor, Územního plánu sídla Malšice, údajů českého statistického úřadu, pramenů obce, pramenů zpracovatele (vlastní průzkum území), PRVKUC, vyjádření a podkladů DOSS, správců a vlastníků sítí technické infrastruktury. Územní plán bude zpracován v souladu s novým stavebním zákonem, v platnéh znění a podle vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., v platném znění (dále jen prováděcí vyhlášky). Zpracovatelem návrhu, resp. (pokud v zadání bude uplatněn požadavek) i konceptu územního plánu byl vybrán atelier M.A.A.T. Tábor, zodpovědným projektantem bude Ing. arch. Alena Kalinová, autorizovaný architekt, člen České komory architektů.


8

1

Důvody pro pořízení ÚP města a stanovení hlavních cílů řešení

1.A

Důvody pro pořízení ÚP města

–

Obecné cíle a úkoly územního plánování stanoví NSZ a jeho prováděcí vyhlášky, v platném znění.

–

Obec nedisponuje žádným schváleným územním plánem, existuje pouze územní plán neschválený, z roku 2001.

1.B

Hlavní cíle rozvoje území

Nový ÚP si klade za cíl v souladu s podmínkami udržitelného rozvoje území řešit střety zájmů a problémů v území, stanovit podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot, zhodnotit stávající využití ploch a vytipovat nové plochy pro zástavbu, vymezit zastavitelné území obce, upřesnit zásady uspořádání veřejné infrastruktury, do řešení promítnout opatření na ekologickou stabilizaci krajiny vč. ÚSES, limity využití území, vymezit plochy přestavby, plochy VPS a plochy pro asanace.


9

2

Základní okruhy informací o území

2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území Obec Malšice leží na dopravním uzlu směrem z Tábora do Bechyně, Týna nad Vltavou a Želče asi 11 km jihozápadně od města Tábor. Rozsah území řešeného ÚP obce Malšice je dán správním územím města, jež čítá v současné době sedm katastrálních území, a to Čenkov u Malšic, Dobřejice, Malšice, Maršov u Tábora, Obora u Maršova, Třebelice a Všechlapy u Malšic. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 1.1.2006 je 1707. Podle čísel popisných je v Čenkově 74, v Dobřejicích 54, V Malšicích 304, v Maršově 46, v Lánech 28, v Oboře 41, v Třebelicích 44 a ve Všechlapech 21 domů (jedná se o RD, bytové a nebytové domy). Obec Malšice se nachází v poněkud členité západní části Táborské pahorkatiny, v okrsku Malšická pahorkatina, kde jsou nejvyššími body kóta 535,2 m.n.m. U Skrýchova severně od Opařan a kóta Vrchy (532,4 m.n.m.) u Želče.

2.B

Geografie a historie území

2.B.1

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Klimatické podmínky, stručný výtah:

- Podnebí mírně teplé, mírně vlhké, s mírnou zimou - Atmosférické srážky – necelých 600 mm – Průměrná roční teplota – 7 ºC – Nadmořská výška – 502 m.n.m.

Obec Malšice se nachází v poněkud členité západní části Táborské pahorkatiny, v okrsku Malšická pahorkatina, kde jsou nejvyššími body kóta 535,2 m.n.m. U Skrýchova severně od Opařan a kóta Vrchy (532,4 m.n.m.) u Želče. Leží na dopravním uzlu směrem z Tábora do Bechyně, Týna nad Vltavou a Želče. Nadmořská výška řešeného území se pohybuje kolem 500 m.n.m. Působením přírodních podmínek se na uvedeném geologickém podloží vytvořily písčitojílovité půdy. Podle klimatické rajonizace ČSR patří území do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku MT – 5, který je charakteristický kratším, mírně chladným a mírně suchým létem a mírně chladnou suchou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 7°C do 7,5°C, průměrný roční úhrn srážek 600 mm. V relativní četnosti jednotlivých směrů větru převládá západní až severozápadní proudění.


10

Podle geobotanické rekonstrukce vegetace má v převážné části řešeného území přirozené předpoklady společenstvo acidofilních doubrav, a to jedlová a biková doubrava, v části území na západě v okolí řeky Lužnice černýšová dubohabřina a na jihu to je biková bučina. 2.B.2. Historie území Obec Malšice se nachází 10 km jihozápadně od města Tábor v malebné krajině plné polí, luk a lesů. V obci se tyčí historický barokní kostel Nejsvětější Trojice vystavěný r. 1373 na místě dříve vyhořelé dřevěné fary, u něhož se určitě každý vnímavý návštěvník zastaví. Kronika desátků datuje faru právě k r. 1373, kdy platila 30 grošů ročně. Ve 14. stol. začala vznikat vesnice Malšice (datuje se k letopočtu vzniku barokního kostela z r. 1373) poblíž jedné z největších středověkých pevností u nás vůbec. Na strmé skále břehu řeky Lužnice (440 m.n.m) se tyčil hrad Příběnice s osmibokou věží propojený mostem s protihlehlým hrádkem Příběničky. Pevnost byla roku 1420 dobita husity a o 17 let později po dohodě s králem Zikmundem zbořena. 2.B.2.a Historické souvislosti Rožumberkové byli od nepaměti majitelé Malšic a přilehlých Příběnic. Po zboření Příběnic náležely Malšice do r. 1458 k Helfenburku, potom krátký čas k Dobronicím a od konce 15. stol. k Choustníku. Poslední Rožumberk Petr Vok prodal vesnici koncem šestnáctého století Adamovi ze Šternberka, kdy byla Malšice připojena k panství Želečskému. Po třicetileté válce (1654) bylo ve vsi následkem úpadku 16 gruntů, 4 živnosti a 3 chalupy. Zatímco o 23 let později bylo ve vsi 21 gruntů a 13 chalup. To ovšem část Malšic náležela Opařanům. Po bitvě na Bílé hoře fara zanikla a byla přiřazena pod správu Bechyně do r. 1678 a potom k Plané n. Lužnicí do r. 1737. Toho roku byla fara s kostelem opravena a znovu osazena farářem. Postupným rozšiřováním obce cítili občané potřebu zřídit v Malšicích školu. Stejně jako za středověku, kdy i po různých válečných pohromách byla vždy otevřena. Nyní byla vystavěna l.p. 1743 z části na místě nynější radnice. Později se vyučovalo v čp. 32, nové, větší školní budově. Vliv školy posílil duševní stav obyvatelstva v porovnání se stejně velkými městy – začalo se pěstovat umění, různé volnočasové kroužky, vyučovali se ruční práce. Když bylo roku 1848 zrušeno poddanství a s ní spojená robota, začaly Malšice vzrůstat rychlejším tempem. Mezi obyvately byla touha vymanit se ze statutu vsi a povýšit na statut městyse (dnešní obdoba malého města). Prvním krokem bylo snažení malšických pořádat vlastní trhy. Obecní zastupitelstvo se zastupitelem Matějem Doudou podalo toho samého roku žádost o povolení konání trhů v Malšicích. Matěj Douda, obchodník s rozhledem po celém kraji a schopný organizátor, vyjednal propůjčení práva konat čtyři výroční trhy v obci. A to vždy první týden v březnu, červnu, září a prosinci. Pravidelné pořádání trhů později zaniklo. Malšice byly stále malou obcí, která nedokázala zajistit podmínky pro konání trhu.


11

Podruhé se občané pokusili o konání trhů r. 1865, kdy se organizace ujal hostinský Jan Ballon. Ten objížděl okolní vesnice a města a zval lidi na první výroční trh vsi Malšice. Tentokrát se trh povedl. Do Malšic se sjeli kramáři z celého okolí, kteří zcela zaplnili náměstí a statkáři přivedli několik set kusů dobytka. Zavedením trhů byl vpuštěn nový proud života do letargie uvržených Malšic. Mezi obyvately, kteří se snažily čím dál více pozdvihnout svojí obci, se znovu ujal nápad povýšit Malšice na městys. Celé jednání vedl tehdejší kaplan Jan Šonka. Žádost byla přijata 1868 a roku 1870 byly Malšice dekretem císaře Františka Josefa I. povýšeny. 2.B.2.b Z kroniky malšické Doba historická Slovanský původ obce Kmenové slovanští osídlili naši zemi a rozdělili si ji na různé kraje. Tak i náš kraj patřil asi k Bechyňsku, o němž se již nejstarší kronikář Kosmas zmiňuje. Tím je dáno, že také Slovany osazen byl. Samo jméno Malšic jest jistě původu staroslovanského, také jména okolních osad o tom svědčí. Obměna jména „Malšice“ vyskytuje se dosti zhusta v Čechách: Malše, Malešice, Malesice, Malšovice, Maleš, Malešov, Maleč, Malčice a podobně. Postup čísel domovních ukazuje dosud, jak byly Malšice původně založeny. Čtyři řady statků uzavíraly velikou prostrannou náves. Nejstarší část je strana východní, od kostela k číslu 9, pak strana severní od „Spálené ulice“ k číslu 27 („myslivna“), dále strana západní (od čísla 28 – 38) a jižní (od čísla 39 – 46). Teprve do tohoto čtverhranu stavěny později nové statky a domy, čímž náves se zmenšila na nynější „Hlavní náměstí“, později vzniklé „Komenského náměstí“, „Táborskou ulici“, „Spálenou ulici“, „Palackého ulici“, „Husovo náměstí“ a „Lužnickou ulici“. V pozdější době (12. – 13. století, kolonizační soustava podle práva nákupního), kdy osazovatelům vykazovány byly určité lány, po jistou lhůtu prosté všech břemen, vznikla asi vesnice Lány. V době vlády Boleslavců, kdy utvořeny v zemi kraje (zřízení hradské) staly se Malšice součástí kraje bechyňského. Příběnice V sousedství Malšic pak rozmohl se (13. století) rod Vítkovců či pánů Růže (Rožmberků), kteří založili na skalním ostrohu nad řekou Lužnicí mocný hrad Příběnice. Hned od počátku náležely Malšice k panství příběnickému, s mnoha jinými osadami v okolí. Přirozeně, že i dějiny Malšic od založení hradu pojí se s dějinami jeho. Pod panstvím Rožmberků staly se Malšice záhy značnou a bohatou farní osadou. Ve starém popisu diecese pražské podle krajů a žup (jak v době Karla IV. sepsáno) uváděna jest též zmínka o plebanii malšické.


12

Nový kostel Většího rozkvětu doznaly Malšice zvláště v době, kdy ujali se panství Rožmberského: Petr, Vedřich, Jan a Jošt. Tito založili ve vsi Malšicích roku 1373 na místě starého kostela (asi ohněm zničeného) nový kostel ke cti svaté Trojice a prodali zdejšímu faráři Václavovi šest jiter luk u vsi Vlastiboři, z nichž čtyři jitra měla patřiti ke kostelu malšickému a dvě jitra ke „špitálu příběnickému“. Téhož roku prodali (zastavili) spolu s jinými nemovitostmi jeden lán v Malšicích klášteru sv. Kláry v Týnci. (Zástavu tu vyplatil syn Jindřich roku 1404.) Roku 1386 darovali Vedřich a jeho syn Jindřich kostelu malšickému ves Potálov, aby mohl farář držeti kaplana a čísti mše jistého druhu. Také darovali (v náhradu za desátky z odprodaného dvora v Libějicích) faráři dva poplatní lány v Malšicích. Nadání kostelu učiněná v minulých letech potvrzena roku 1386 Vedřichovi, který v tu dobu na Příběnicích pobýval. Doba husitská Ve válkách husitských stála i krajina malšická v popředí ruchu válečného (zvláště po dobytí hradu Příběnic Tábory dne 13. listopadu 1420). V letech pozdějších (kolem roku 1437), kdy Příběnice byly vráceny Rožmberkům a pak byly bořeny, tu zúčastnili se horlivě okolní sedláci i bez vyzvání a s největší horlivostí. Kostel v době válek zůstal opuštěn i fara. Roku 1464 jest opět zmínka o faráři malšickém Janu z Loprozilu. Po zničení hradu příběnického patří Malšice ke zboží choustnickému; (název zboží příběnické se udržel delší čas). Ve druhé polovici 15. století však se nevyplácelo vydržování úřednictva na zdejším panství a proto počali Rožmberkové jednotlivé části pronajímati, v zástavu dávali, nebo i prodávali. Syn Janův Jindřich zastavil roku 1472 platy v Malšicích (a i jinde) Mikuláši Špánovskému z Lisova, držiteli panství želečského. Tak se i Malšice dostaly v držení pánů Želečských a hradiště příběnické pozvolna zarůstalo lesem. Malšice při panství želečském Toliko ves Malšice s několika jinými, ač Želči bližší, ze starého zvyku ponechány při panství choustnickém. Později zase odtrženy od Choustníku a přidány k Želči. Roku 1596 odprodal poslední Rožmberkovec Petr Vok několik vesnic (i Malšice) s panstvím bechyňským Adamovi ze Štenberka. Petr Vok také daroval kostelu malšickému velký zvon s nápisem: „Tento zvon slit jest k osadě malšické ke cti a chvále blahoslavené Trojice s matce a ku poctivosti vysoce urozeného pana Petra Voka z Rožmberka a nákladem Ondřeje Včely v Táboře. Léta páně 1583“. (Nápis je psán staročeštinou.) Doba pobělohorská Válka třicetiletá zanechala i v Malšicích zlé stopy. Fara byla opuštěna a po roce 1623 zanikla. Ve strachu uschovávali zámožní lidé peníze, zakopávali je v polích a ve staveních, kde se po staletích náhodou objevují. V Malšicích se našlo na několika místech více mincí z té doby (u Tůmů). Jsou to mince z doby Rudolfa II. a Ferdinanda II. a i mince bavorského biskupa Leopolda. Poměry selské seznáváme z urbáře panství želečského z roku 1677 (těsně po válkách): „Pravda jest v české historii, že ve 30leté válce mečem, morem, bídou a vystěhováním celé tři čtvrtiny obyvatel dílem zahynulo, dílem se toulalo v cizině. Po válce


13

pak vysoké daně, nesnesitelná poroba a cizí vrchnosti měly za následek, že jen pomalu se lid vracel ke své práci. Ač majitelem panství želečského byl dobročinný hrabě Jan ze Šternberka, přece ještě v roce 1677, kdy 30 let po ukončení válek, byla celá jedna třetina selských gruntů pustých, neobydlených, nesdělávaných. V Malšicích bylo z 21 gruntů a 13 chalup: pustých: 1 grunt a 4 chalupy. Obnovení kostela a fary Roku 1669 koupil panství želečské Václav František Enseb z Lobkovic, čímž se Malšice dostaly pod jeho panství. Za této vrchnosti obnovena byla fara v Malšicích roku 1739 dne 28. srpna byla fara v Malšicích od patronky Vilhelmíny, hraběnky z Althannu obnovena (zanikla v roce 1623), příjmy peněžitými, deputátem nadána a farářem obsazena. Nový kostel pak vystavěn knížetem Ferdinandem Filipem z Lobkovic roku 1473. Při zakládání fary a určování farních pozemků, vyměněny od některých usedlostí pozemky pro faru za pozemky na „Jitrech“. Takto zceleným pozemkům při faře říká se dodnes „farská zahrada“. Pozemky ty patřily původně k těmto usedlostem: k číslu 1 „u Tůmů“ (nyní tam fara); k číslu 2 „ u Tříbokých“ (nyní tam Voborský – hostinec); k číslu 3 „u Kosů“ (stávalo na nynějším dvoře u Šteflů – později číslo to přeneseno do Růžové ulice – majitel dnes Stejskal V.); k číslu 4 „u Jarochů“ (nyní u Šteflů – hostinec – zůstalo na starém místě); k číslu 5 „u Choutků“ (vystavěno nově na Jitrech – tam dodnes); k číslu 6 „u Peštů“ (přeneseno k Markovům – za rybníkem „zákostelním“). Škola Současně s farou zřízena byla v Malšicích škola a dosazen na ní roku 1743 učitel (kantor a varhaník) Vojtěch Mikura, z panství Švarcenberského od Třeboně. Rod Mikurů byl při zdejší škole nepřetržitě téměř půl druhého století (od roku 1892). Roku 1833 vystavěna nynější školní budova (jako dvoutřídní). Na nynější rozměry rozšířena postupně do let 1866 (? 1886). Události od roku 1848 Ze zvláštních událostí v posledních letech zaslouží zmínky: Roku 1863 založen zde Živnostenský spolek. Roku 1865 zakládána Občanská záložna. Téhož roku povoleno konání výročních trhů. Roku 1868 hráno zde první divadelní představení. Roku 1870 zřízena zde pošta, zřízen kupecký závod „Úspora“. Telefonní zařízení jest až od roku 1903. Roku 1868 – 1870 zřízen zde obvod lékařský. Roku 1873 otevřena nová fara. Roku 1877 založen zde hasičský sbor. Roku 1833 zřízena četnická stanice. Roku 1890 prováděno zde sčítání lidu (napočteno 1046 obyvatelů). Roku 1898 založen „Jubilejní dům chudých“ (Chudobinec). Roku 1900 vystavěna budova „Občanské záložny“.


14

Roku 1903 slavnostně zahájena jízda na právě zřízené dráze elektrické z Tábora do Bechyně. Malšice mají své vlastní nádraží. V roce 1910 – 1913 vystavěny z Malšic silnice okresní: do Maršova a do Bečic. V roce 1911 započal se stavěti v Malšicích vodovod (samočinný). Také Malšice nezůstaly ušetřeny živelních pohrom. Tak zejména obec stižena roku 1854 hrozným krupobitím. V roce 1874 zuřil zde požár, v nynější „Spálené ulici“. V roce 1891 bylo opět velké krupobití, které se opakovalo s větrnou bouří nebývalé síly a účinku v roce 1903. Roku 1880 vystavěna na náměstí socha svatojánská. Roku 1876 navštívil Malšice biskup J. Valerian Jirsík. Roku 1916 navštívil Malšice ministr (kultur a vyučování a veřejných prací) JUDr. Otakar Trnka. Dotatek: Roku 1884 založen v Malšicích odbor Národní Jednoty Pošumavské. V roce 1893 uveden v život spolek hospodářsko-okrašlovací. Roku 1903 vznikla vlastní živnostenská záložna. Válka světová zabrzdila vzrůst a vývoj nových Malšic a zanechala mnoho hrozných vzpomínek zde. V roce 1918 konala se zde obrovská slavnost – z radosti nad znovudobytím naší svobody (3. listopadu). V roce 1919 založen zde Sokol; roku 1920 – 1922 provedena při velkostatku Karolíně a Červeném dvoře parcelace pozemků pro drobný lid. V roce 1921 provedeno sčítání lidí: v Malšicích napočteno 473 mužů a 511 žen, celkem 984 obyvatel (i se Starými Lány). Z jara v roce 1923 poprvé převeden do Malšic elektrický proud – o něco později začalo s elektrizací celé obce. V roce 1921 zde založena církev československá; (jedna náboženská obec). V roce 1924 konána zde výstavba učňovských prací dílenských. V roce 1920 utvořena Místní osvětová komise v Malšicích a zřízena zároveň: Veřejná lidová knihovna. Dne 10. dubna 1920 projel Malšicemi autem pan president T. G. Masaryk, bydlící tou dobou v Plané nad Lužnicí. Jel se podívat do Příběnic. Na zpáteční cestě byl občanstvem velmi četně shromážděným, bouřlivě pozdravován; o jeho příjezdu nikdo nevěděl. V roce 1924 byly vystavěny pozemky na „farské zahradě“ a vystavěna tam celá kolonie domků. Dne 30. srpna 1925 byl odhalen pomník padlým vojínům ve světové válce. V roce 1927 konána zde, na paměť 100. výročí vynalezení ruchadla bratřím Veverkovým, soutěž orného náčiní a výstavka ovoce a hospodářských plodin. Téhož roku elektrická dráha přejela u „Čenkovské kapličky“ občana Kutinu ze Skvýchova. V roce 1928 mluvil zde na schůzi bývalý president Státního pozemkové úřadu poslanec Dr. Karel Viškovský. Téhož roku konána jubilejní slavnost 28. října, k desítiletí republiky čs. za velké účasti lidu a zástupců všech korporací místních.


15

Doba robotní Robota v Malšicích Povinnosti robotní se dělily na robotu pěší a potažitou. Z Malšic se jezdilo a chodilo na robotu do Dražiček, Karolína a na Červený. V šest hodin musel robotník býti na místě. Kdo robotu zaspal, dostal zapsaný „rest“, který musel buď penězi odčiniti, nebo zameškaný čas nahradit. Ze starých kontraktů z let 1828 – 1841 dovídáme se o povinnostech robotních: Potažité roboty byly v té době tři dny týdně (čili 156 dní s 2 kusy dobytka) od sv. Jana do sv. Václava, a týdně 2 pospolu pěší robotu (celkem 26 dní). Povinnosti robotníků byly ještě následující: - k záduší malšickému (místní) jménem „železné krávy“ každoročně platili 23 a tři čtvrtině krejcaru; - faráři malšickému jménem „desátků“ každoročně 1 míru žita a něco ovsa (podle velikosti statku) odváděti; - malšickému učiteli „nového roku“ určitý poplatek odváděti. Tyto povinnosti se zvětšovaly neb zmenšovaly podle velikosti usedlosti. Kromě prací polních a lučních museli robotníci konati i jiné práce, např.: opravu polních a lesních cest, kácení dříví, vyvážení bláta z rybníků, oprava hrází rybničních a podobné (např.: na silnici od Čenkova k Dobřejicům pracovali občané malešičtí s potahy; každý tam měl vykázanou část, na kterou musel navézti kámen, vyštětovati a zásypem povézti; některý poddaný měl až 20 sáhů tratě silniční). Koleda učitelská Na základě guberniálního výnosu se dne 31. sprna 1786 a oznámení c. k. krajského úřadu v Táboře z roku 1786 musel učitel z každého domu dostati novoroční koledy nejméně 3 krejcary. Jak se po koledě chodilo povídá následující (záznam účastníka): „Koleda, byla jako „štola“ školní. Hned po Novém roce se chodilo po koledě. Obyčejně 2 žáci s učitelem. Učitel psal Tři krále a žáci zpívali: „Rok nový jenž jest nám přišel, v němž má býti každý vesel, veselme se, radujme se z Krista narození. Uchovejž nás, Kriste, amen, ať nás nesže věčný plamen. Až na věky. Amen. Též Vám vinšujeme v tomto novém roce, abyste všichni v tomto nastávajícím novém roce v lásce a svornosti přebývali a tam po smrti s Kristem Ježíšem v nebi se shledali.“ Chodilo se nejdříve koledovat do Dobřejic – odpoledne. Všichni měli „brotsaky“ na dary. Selky vynášeli různé dary a žáci vše ukládali. Obešly se tak 2 vesnice za den. Po Dobřejicích přišly na řadu Třebelice, Dudov, Skrýchov, jindy se zase chodilo doma v Malšicích, pak ve Lhotce, Dražičkách, Lomu, Radimovicích, Slapech, Libějicích, Bečicích a Lánech. Po mlýnech a dvorech se šlo zase jindy; tam bývalo hodně pití („chlastu“). Tam se koledníci vždy zdrželi. Maršov a Obora zůstaly naposled – tam se vždy hodně dostávalo. Bylo-li věcí mnoho, dovezl je do Malšic některý soused z Maršova na saních. Dostávalo se: sádlo, oškvarky, mouka, hrách, chleba, len, žemle, krupice aj. Všude koledníky zvali k obědu.“ Tak asi vypadala koleda učitelská. Když nastal všeobecný výkup ze všech břemen a závazků, které na selských gruntech po staletí lpěly, došlo i na zrušení koledy. Výkup z ní obnášel např.: u čísla 5 v Malšicích 1 zlatý a 10 krejcarů a složen musel být najednou roku 1872. Tím koleda přestala.


16

Daně ve starší době Na počátku 16. století se vybíralo podle počtu osedlých občanů na panství. Za jednoho osedlého, či za berní „osedlost“ kladen byl od dob třicetileté války normální statek lánový. Daň osedlostní nebyla příliš velká. Horší doby nastaly při protireformaci; tu uplatnila se zásada, aby všechnu kontribuci nesl poddaný a pán aby přispíval jen malou částkou. Kontribuce se platívala v Želči, na úřadě. Od roku 1850 se platilo v obcích u starosty, který sebrané peníze odváděl na úřad – berní (nově vzniklý). Kontribuce bývala několik zlatých měsíčně – a ty se těžko sháněly. Po kontribuci chodíval obyčejně voják ve zbroji – nešel ze stavení dokud majetník nezaplatil. Po několik dní ho museli často hosti, než peníze sehnali. Později, u nově vzniklých úřadů berních, byl stanoven zvláštní uniformovaný zřízenec (escekutor) – „fendýř“. Býval ve vesnicích hostem velmi nemilým, zvláště u těch, kteří dluhovali daně. On zabavil nějaké dobytče nebo předmět a nezaplatil-li povinník do určité lhůty, přišlo zabavené zboží na prodej ve veřejné dražbě. To se děje až dodnes. Historie obecné školy Dějiny obecné školy v Malšicích Po obnovení fary v Malšicích (roku 1737) dal kníže Ferdinand Filip Lobkovic, majitel panství želečského vystavěti (znovu) nynější kostel v Malšicích. Aby byl opatřen pro kostel kantor a varhaník, vystavěti dal týž kníže v Malšicích novou dřevěnou (na nízké podezdívce) školní budovu a dosadil k ní roku 1743 za kantora Vojtěcha Mikuru z panství schvarcenberského od Třeboně, kterýž zde 37 let působil. Zemřel dne 20. listopadu roku 1780. Příjmy jeho byly hlavně ze služby kostelní, kteráž byla jeho hlavní povinností. Budova školní stála částečně na místě nynější radnice, částečně v nynější školní zahrádce. Původně užíval učitel dvou pokojíků a kuchyně, kterou se musilo z obou pokojíků vycházeti. Pro žáky byla jedna učebna ze které se vycházelo síní společnou i pro byt učitelův. Když bylo později třeba dvou učeben, postoupil k tomu účelu učitel své dva pokojíky a spokojil se s bývalou učebnou. Žáci i učitelé museli pak choditi do učebny kuchyní a do druhé třídy se šlo třídou první. Roku 1831 byla tato stavba již velmi chatrná, uvnitř byly stropy podepřeny dřevěnými sloupy. Téhož roku prolomil se v I. třídě strop, trám udeřil učitele při modlitbě právě klečícího do hlavy a zranil jej těžce; dětem prý se nestalo ničeho. Od té doby, až do postavení nové budovy školní vyučovalo se v čísle 31. Roku 1832 počalo se stavbou nové budovy školní (číslo 58) na pozemku (číslo parcely 42) věnovaném obcí. Podle dvorního dekretu ze dne 6. 10. 1786 dodala vrchnost ke stavbě materiál, patron platil řemeslníkům, obec přispěla ruční (nádenickou) a potažní prací. Budova nová dostavěna a svému účelu odevzdána roku 1833. V prvním poschodí byly dvě učebny, v přízemí byt učitelův (větší a menší pokojík), černá kuchyně a komora. Z komory upravena roku 1865 místnost pro 3. třídu. Později komora upravena malou přestavbou, jakož i nynější kuchyně. Dnem 1. ledna roku 1882 otevřena při zdejší škole čtvrtá třída, pro níž zatímně najmuta světnice v čísle 3. Roku 1884 a 188ř provedena přístavba školní budovy nákladem 7447,79 zlatých. Přístavek byl položen do zahrady školní. Po celou dobu přístavby se ve třech místnostech vyučovalo. V přístavku počalo se učiti roku 1885. V letech 1883 – 1885 jednala školní rada s delegáty přiškolených obcí o postavení nové dvouposchoďové budovy (v


17

zahradě školní), která podle plánů zhotovených stavitelem Františkem Klierem z Tábora měla obsahovati 6 učeben, 4 kabinety, byt pro třídního učitele a 3 pokojíky pro učitele. Náklad na stavbu rozpočten na 24.328,68 zlatých. Stavba zmařena přičiněním několika jedinců. Pátá třída otevřena zde roku 1886. Dne 26. května 1886 před 12. hodinou polední udeřil blesk do školy; proto myšlenka opatřiti školu hromosvody byla podepřena a realizována roku 1893. Válka světová Válkou světovou škola také nesmírně trpěla. Žactvu byly povolovány větší úlevy, zejména k pracem zemědělským a u těch rodin jichž otcové nebo příslušníci vykonávali službu vojenskou. Také stálé změny v učitelském sboru nebyly škole ku prospěchu. Ve všech třídách konány různé akce ve prospěch vojsk, nařízené okresním hejtmanstvím. Nejdřív sbíráno žactvem a sušeno listí ostružinové jako náhrada čaje, po obcích konány dětmi sbírky milodarů; za utržené peníze nakoupena vlna a bavlna ze které dívky IV. a V. třídy hotovily zimní oděvní součástky pro vojsko. V roce 1914 zhotoveno celkem 41 párů ponožek, 2 páry punčoch, 40 párů nátepniček, 10 párů vlněných onucí, 3 páry rukavic, 12 kuklí, 10 pásků na uši a 10 šálů. Kolik z těchto věcí dostalo se skutečně vojsku, a zejména našemu, českému, není známo. Sbírka kovů nařízená úřady a konána žactvem vynesla sběr 8 kg různých kovů. V roce 1915 zasláno do Vídně opět 6 kg sušeného listí ostružinového a jahodníkového. Zbytků látek vlněných a kaučuku ku prospěchům válečným sebráno 180 kg (kaučukových věcí asi 4 kg). V roce 1916 opět sebráno žactvem přes 100 kg zbytků látek a něco kaučuku; také 10 kg sušeného listí odesláno. Za války světové vydány v roce 1915 nové školní osnovy, podle nichž se hned počalo vyučovati. Ve všech letech války, zejména ke konci, docházely správu školy od okresního hejtmanství oběžníky v příčině rakousky – vlasteneckého chování českého učitelstva. Učitelstvu mělo být stále připomínáno, aby i širší veřejnost hledělo získávati, nebo aspoň neutralizovati v zájmu říše rakouské. Bylo nuceno k agitaci pro půjčky válečné. Na III. válečnou půjčku upsala škola 1000 K, na IV. válečnou půjčku 300 K, na další upsáno 200 K. Rovněž při soupisech zásob obilí a brambor bylo učitelstvo činno. Doba byla zlá, smutná, proto s tajenou, vnitřní radostí vítal se projev poslance Staňka přednesený v říšské radě v roce 1917, kdež žádáno neochvějně zřízení samostatného českého státu. Škola musel zúčastňovati všech slavností církevních i světských – jichž byla veliká spousta – vše jen za účelem projevování loyalnosti k říši. V roce 1916 – 1917 zaveden do školní budovy vodovod (nákladem asi 3.000 K). V roce 1917 sňaty ze školní budovy svodivé měděné dráty hromosvodní k účelům válečným. Škola se velmi činně zúčastnila oslavy návratu Svobody – 28. říjen byl pozdraven tak radostně jako žádný jiný den v životě našem – i místním. Nový školní rok počínal se již v duchu svobodném; slavnosti loyální odpadly, církevní úkony školní rovněž – vzpomíná se těch, kteří se zasloužili o vznik Čsl. Státu.


18

President Masaryk v Malšicích Presidentem státu čsl. zvolen T. G. Masaryk. Z počátku (do roku 1921) sídlil p. president vždy v létě v Plané nad Lužnicí, odkudž podnikal autem vyjížďky do okolí. Při jedné takové vyjížďce, projel také Malšicemi. Bylo to dne 10. dubna 1920; v pozdní hodině dopolední, neočekávaně projel zde směrem k Příběnicům. Auto nejelo však šťastnou cestou. Řidič, neznalý cesty, zavezl p. presidenta k Bečicům, a když konečně po správně cestě dospěli k lesu, potkali lesního zřízence p. Přívozníka; ten poznav p. presidenta, nabídl se mu k doprovodu. Poněvadž čas velmi pokročil, rozhodl se pan president raději se vrátiti a odložil prohlídku hradu Příběnic na dobu pozdější. Zatím roznesla se zpráva o přítomnosti pana presidenta mezi lidem a když se vracel zpět, shromážděné zástupy lidu a dětí jej bouřlivě pozdravovaly. Děkuje všem kynutím ruky zvolna mizel v dáli za večerního šera po silnici k Táboru. Doprava Silnice Doprava v Malšicích nebývala na vysokém stupni. Silnice vedla zde jenom jedna – a ta ještě asi 10 minut od Malšic – z Tábora do Bechyně. To, že se silnice Malšicům vyhýbala bylo vinou několika pánů starších (radních), kteří mysleli, že povede-li silnice Malšicemi, „vandrovalo“ by tudy stále vojsko, žoldáci, tuláci a pobertové. Takhle, že jde všechna ta „čeládka“ mimo. Nebylo tomu tak – snad se stával pravý opak. Cesty bývaly samá strouha, rokle. Před nynějším družstvem byla velká strouha s lávkou, na náměstí samá jáma od v zimě ukrytých brambor. Od Malšic k slapskému lesu bývala prý cesta „kriminální.“ Po Malšicích bývalo také louží plno. Před Švadlenou, u Háků (podél silnice k Bečicům), proti Rejlkovi, na Průhoně aj. Cesta z Průhona bývala jako strž – blízko byl Drtinův rybník. Za léta poslední ve všem stala se náprava. Silnice okresní z Tábora byla na žádost Živnostenského spolku v roce 1866 přeložena v roce 18762 nákladem obce a poplatníků a vedena Malšicemi a v roce 1873 přešla v majetek okresu. Silnice do Maršova byla stavěna v letech 1911 – 1914, silnice do Bečic započata rovněž v roce 1911. Dnes komunikační síť je dosti hustá, jedná se ještě o silnici do Lomu. Stav silnic je velmi uspokojivý; dobré válcování a blízkost okresního lom (pod Bečicemi) a konečně působení bývalého okresního starosty pana J. Háka z Malšic, přispělo k podstatnému zlepšení a úpravě našich silnic. Okresním cestářem jest v místě pan J. Čásenský. Doprava děla se jindy koňmo. Jezdili „formani.“ Z Malšic jezdívali až i do Prahy, do Hradce Jindřichova (pro proso), do Týna nad Vltavou (pro sůl – pak pro různé věci, které se plavily po vodě), do Tábora (tam se vozilo „tříslo“), také někteří jeli do Českých Budějovic. Na cestách se stavěli ve „formanských hospodách.“ Také pošta se dopravovala v „dostavníku“.


19

Dráha elektrická Jednání o stavbu elektrické dráhy počalo v roce 1894. Zásluhy o to přísluší jistě velkou měrou Dr. Hynku Danielovi, purkmistru města Bechyně, který s okresním tajemníkem J. Černým a ředitelem velkostatku panem J. Hanušem staral se o uskutečnění díla všemožně. Původně zamýšlen byl projekt spojení z Bosňan přes Týn nad Vltavou, Bechyni, Tábor, Vlašim na Kutnou Horu. Když roku 1889 tato trať nebyla povolena, utvořilo se družstvo pro trať TáborBechyně-Týn. Než ani to nemělo dlouhého trvání; přes sliby vlády, že trať Tábor – Bechyně bude první, počala se stavěti dílčí trať Týn – Vodňany. Teprve na základě zákona z roku 1892 o podpoře železnic znovu oživly touhy po železnici, utvořeno v Bechyni nové družstvo a pomocí poslance Dr. Dostála podařilo se získati vlivné činitele. V roce 1896 trať tato schválena na sněmu. Při propracování detailních plánů upozorněno na pohon elektrický a tak v roce 1898 jednáno s firmou Křižík o vypracování projektu pro pohon elektrický. Roku 1900 vyslovilo ministerstvo železnic svůj souhlas s vybudováním dráhy pro pohon elektrický a hned zahájeno jednání o koncesi. Do roku 1902 všechny tyto formální práce skončeny a v dubnu v roce 1902 přikročeno ke stavbě. Stavební práce na trati prováděl J. Kubíček a spol., elektrická zařízení dodala firma Fr. Křižík, vagony firma Ringhoffer. Zadání spodní stavby řešeno ofertně u správního výboru (nejnižší ofertu: 2,758 tis. K podal stavitel J. Kubíček a spol.). Dne 30. ledna 1902 prováděno v Malšicích vyvlastňovací řízení pozemků pro dráhu. Smluveno 60 krejcarů z 1 čtvereční sáh pole; 70 krejcarů za 1 čtvereční sáh louky, nebo pole středem protínaného drahou. Dne 1. června 1903 vyjel první motorový vůz na trať, aby konal jízdy zkušební; dne 5. června v půl osmé večer přijel poprvé do Malšic. Následující dni již přivážen byl náklad; brzo na to nastoupil zde službu na nádraží pan Josef Hrneček, přednosta stanice. Ve dnech 8. – 19. června 1903 konány různé zkoušky, schválení a podobně. A 21. června následovalo pravidelné zahájení dopravy. Jízda byla slavnostně zahájena dne 21. června 1903 za účasti místodržitele král. českého Karla Coudenhove, maršálka zemského Jiřího Lobkovice, deputace zemského výboru v čele s hrabětem Schonbornem, hraběte Harracha, mnoha vládních radů, inspektorů železničních, kontrolorů, referentů, říšských a zemských poslanců: Dvořáka, Kotrmelce, Deyma, Langa, Brdlíka; rady Fr. Křižíka, podnikatele Kubíčka, okresního starosty Zeise a mnoha jiných. Vlak vyjel v 10 hodin 41 minut z Tábora a v bouři a lijáku přijel jedenácté hodině do stanice Malšic, ozdobené a naplněné velkým množstvím obecenstva, spolků; starosta obce Alois Štefl uvítal hosty, pan místodržitel a maršálek zemský stručně odpověděli, podepsali se do pamětní knihy obecní a za zvuků hudby odjížděli dále k Bechyni. Na stavbu dráhy obec upsala 5 akcií po 200 zlatých, tj. celkem 1000 zlatých. Pozemky pro nádraží věnovala obec zdarma.


20

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

2.C.1

Obyvatelstvo podle věku - 2001 Obyvatelstvo podle věku (rok 2001) 275 250 0–4 5 – 14

225

počet obyvatel

200

15 – 19 20 – 29 30 – 39

175 150 125

40 – 49 50 – 59 60 – 64

100 75 50

65 – 74 75 + nezjištěno

25 0

Věk Počet obyvatel 0–4 62 5 – 14 186 15 – 19 109 20 – 29 270 30 – 39 209 40 – 49 255 50 – 59 229 60 – 64 90 65 – 74 166 75 + nezjištěno 126

věk

Rozložení demografické struktury obyvatelstva je rovnoměrné, s vyšší skladbou předproduktivní a produktivní generace. Obec globálně nestojí před problémem demografických odlivů mladé a střední skupiny obyvatel. Tento pozitivní trend však platí zejména pro sídlo Malšice (Čenkov), u ostatních malých sídel je patrná širší skladba starší generace a s tím spojené problémy pozvolného vysidlování.


21

2.C.2

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - 2001

počet obyvatel

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (rok 2001) Bez vzdělání

700 650 600 550 500

Základní i neukončené Vyučení a SOU bez maturity Úplné střední vzdělání s maturitou VOŠ a nástavbové

400 300

Vysokoškolské Nezjištěné vzdělání

200 100 0

vzdělání

Vzdělání Bez vzdělání Základní i neukončené Vyučení a SOU bez maturity Úplné střední vzdělání s maturitou VOŠ a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné vzdělání

Počet obyvatel 4 364 657 322 37 61 9

V obci je poměrně malé procentní zastoupení vysoce kvalifikovaných sil a zejména vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tento trend má za následek odliv schopných mozků mimo region a nabídky zaměstnání jsou tak určeny převážně pro kvalifikované manuální pracovní síly a služby s malou přidanou hodnotou. S tím je spojena také relativně nízká platová úroveň a spíše provinční ráz celého regionu. Pro velikostní charakter této obce se však nejedná o nikterak zvláštní jev.


22

2.C.3

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity - 2001

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (rok 2001) 900 800 Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) Nezaměstaní Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni Nezjištěná ekonomická aktivita

počet obyvatel

700 600 500 400 300 200 100 0

ekonomická aktivita

Ekonomická aktivita Počet obyvatel Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) Nezaměstnaní Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni Nezjištěná ekonomická aktivita

811 43 440 271 8

Závěr : Z hlediska věkové skladby, vzdělání a ekonomické aktivity nevykazuje obec výrazné diference vůči Českému průměru a kopíruje celostátní ukazatele. Obec bude výhledově muset řešit otázky bydlení spojeného s péči o starší občany. Klíčová je poměrně těsná vazba na regionální spádovou jednotku, kterou je Tábor. Zde se i do budocna bude odehrávat převážná část nabídky v segmentu služeb, tercieru.


23

2.C.4

Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel

2.C.4.a Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel v jednotlivých sídlech

Vývoj podle počtu domů - Čenkov 75 72 69

počet domů

66 63 60 57 54 51 48 45 42 39 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

41

41

44

45

46

47

52

58

61

60

64

70

74

Vývoj podle počtu obyvatel - Čenkov 420 400

počet obyvatel

380 360 340 320 300 280 260 240 220 1860

Rok Počet obyvatel

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 395

410

366

319

306

299

280

251

260

240

255

231

225

Vývoj počtu obyvatel v sídle měl postupně klesající tendenci, a to i přesto, že je dopravně poměrně dobře dostupné. Naproti tomu počet domů neustále postupně stoupá. V roce 2001 zde bydlelo okolo 225 obyvatel v 74 domech.


24

Vývoj podle počtu domů - Dobřejice 54 51

počet domů

48 45 42 39 36 33 30 27 24 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

31

35

38

39

43

43

47

49

45

43

40

53

54

Vývoj podle počtu obyvatel - Dobřejice 350 325 300

počet obyvatel

275 250 225 200 175 150 125 100 75 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 271

336

279

324

269

252

206

184

172

177

147

123

95

Vývoj počtu obyvatel směřoval v sídle k postupně klesající tendenci. V roce 2001 zde bydlelo okolo 95 obyvatel v 54 domech. Zatímco počet obyvatel se ani v posledních deseti letech nezabrzdil, po roce 1980 přibylo několik nových rodinných domů. ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

25

Vývoj podle počtu domů - Malšice 312 287

počet domů

262 237 212 187 162 137 112 87 1860

Rok Počet domů

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 110

122

131

143

148

153

174

208

250

225

256

295

304

Vývoj podle počtu obyvatel - Malšice 1175 1150 1125

počet obyvatel

1100 1075 1050 1025 1000 975 950 925 900 875 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet 1102 1159 1046 obyvatel

993

974

925

954

891

976

935

1049 1051 1003

Sídlo Malšice mělo postupně klesající tendenci až do roku 1950, kdy počet obyvatel začal slabě vzrůstat. Rok 1970 byl zlomový bod, kdy se počet obyvatel velmi výrazně zvýšil. Bylo to způsobeno výstavbou rodinných domů a některých bytovek. V současnosti lze zaznamenat mírnou klesající tendenci. V Malšicích bydlelo k roku 2001 1003 obyvatel ve 304 domech. ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

26

Vývoj podle počtu domů -Maršov 46

počet domů

43 40 37 34 31 28 25 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

26

29

32

34

34

35

36

39

38

36

35

45

46

Vývoj podle počtu obyvatel - Maršov 250 240 230 220

počet obyvatel

210 200 190 180 170 160 150 140 130 120 110 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 183

214

241

222

192

181

204

170

149

132

132

118

121

Vývoj počtu obyvatel směřoval v sídle k postupně klesající tendenci. V roce 2001 zde bydlelo okolo 20 obyvatel v 10 domech. V posledních deseti letech se pokles počtu obyvatel zastavil a dokonce nepatrně vzrostl. Po roce 1980 je patrný nárůst domů, a to překvapivě navzdory díky svému poněkud perifernímu umístění. ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

27

Vývoj podle počtu domů - Nové Lány

počet domů

16

13

10

7 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

11

11

12

13

12

13

14

13

13

13

12

17

18

Vývoj podle počtu obyvatel - Nové Lány

počet obyvatel

100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 1860

Rok Počet obyvatel

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 98

60

70

63

59

76

66

61

60

44

43

38

27

Vývoj počtu obyvatel směřoval v sídle k postupně klesající tendenci s několika menšími výkyvy. Pokles počtu obyvatel se ani v posledních desetiletích nezabrzdil, přestože bylo postaveno několik nových domů. K roku 2001 zde bydlelo 27 obyvatel v 18 domech.


28

Vývoj podle počtu domů - Obora 46 43

počet domů

40 37 34 31 28 25 1860

Rok Počet domů

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 29

31

32

34

37

39

39

39

38

36

35

45

46

počet obyvatel

Vývoj podle počtu obyvatel - Obora 270 260 250 240 230 220 210 200 190 180 170 160 150 140 130 120 110 1860

Rok Počet obyvatel

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 267

258

259

258

230

209

195

166

157

142

126

110

116

Vývoj počtu obyvatel směřoval v sídle k postupně klesající tendenci. Pokles počtu obyvatel se v posledních deseti letech zabrzdil a mírně- překvapivě- vzrostl. Zlomový byl rok 1980 a výstavba nových rodinných domů. Demograficky však nebyl novostavbami vykompenzován populační úbytek. V roce 2001 zde bydlelo 116 obyvatel v 46 domech.


29

Vývoj podle počtu domů - Staré Lány

počet domů

10

8

6 1860

1870

Rok

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

8

8

8

8

9

9

9

10

9

9

7

10

10

Vývoj podle počtu obyvatel - Staré Lány 75 70 65

počet obyvatel

60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 60

67

68

72

61

50

49

41

36

36

19

10

19

Vývoj počtu obyvatel v sídle Staré Lány nejprve směřoval k postupně klesající tendenci. Pokles obyvatel se v posledních deseti letech zabrzdil a počet obyvatel dokonce znatelně vzrostl, a to i přes špatné dopravní spojení a periferní umístění vůči centrální jednotce osídlení. V roce 2001 zde bydlelo 19 obyvatel v 10 domech. Důvodem může být zejména velmi atraktivní krajinný potenciál a celkově malebný vzhled sídla.


30

Vývoj podle počtu domů -Třebelice

počet domů

44

41

38

35

32

29 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

31

34

36

37

40

41

45

44

41

39

35

44

44

Vývoj podle počtu obyvatel - Třebelice 275 250

počet obyvatel

225 200 175 150 125 100 75 50 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 240

261

241

234

213

239

221

144

163

135

101

85

57

Počet obyvatel v sídle Třebelice směřuje k postupně klesající tendenci. Tento pokles se ani v posledních desetiletích nezastavil i přesto, že došlo k nárůstu několika domů. V roce 2001 zde bydlelo okolo 57 obyvatel ve 44 domech.


31

Vývoj podle počtu domů - Všechlapy

počet domů

25

23

21

19 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů

23

24

24

23

22

22

22

22

21

21

20

22

21

Vývoj podle počtu obyvatel - Všechlapy 140 130 120

počet obyvatel

110 100 90 80 70 60 50 40 30 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Rok Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 134

132

130

136

120

105

119

89

88

68

47

39

41

Vývoj počtu obyvatel v sídle Všechlapy nejprve směřoval k postupně klesající tendenci. Pokles obyvatel se v posledních deseti letech zabrzdil a nabral růstovou tendenci (rovněž tak i výstavba domů). Sídlo za to vděčí své malebnosti a dobré dopravní dostupnosti. V roce 2001 zde bydlelo 41 obyvatel v 21 domech. ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

32

2.C.4.b Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel celkem

Vývoj podle počtu domů - Malšice (celkem) 600 575 550

počet obyvatel

525 500 475 450 425 400 375 350 325 300 1860

Rok Počet domů

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 310

335

357

376

391

402

438

482

515

483

505

598

612

Vývoj podle počtu obyvatel - Malšice (celkem) 2900 2800 2700

počet obyvatel

2600 2500 2400 2300 2200 2100 2000 1900 1800 1700 1860

Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet 2750 2897 2700 2621 2424 2336 2294 1997 2061 1909 1919 1805 1702 obyvatel

Celková bilance přírůstku obyvatel obce Malšice je, s menšími výkyvy, úbytková. Mírně posilovat mohou zejména sídla Malšice, Čenkov, Všechlapy a pravděpodobně Maršov, zatímco pro ostatní sídla lze předpokládat spíše stagnaci a mírný úbytek. Průměrný stav obsazenosti bytového fondu činí 2,8 obyvatele na jednotku, což odpovídá průměrným stavům ČR. ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

33

2.C.5 Srovnání vývoje podle počtu obyvatel – Malšice a Tábor V širším kontextu, porovnáme-li vývoj počtu obyvatel Malšic a Tábora, je zřejmé, že počet obyvatel v Malšicích má dlouhodobě, na rozdíl od Tábora, stagnující charakter. Pro Tábor je však v uplynulých 5 letech (není v tabulce) patrný pokles (což platí pro většinu velkých měst). Nedá se předpokládat, že obec Malšice převezme výrazný potenciál poptávky bydlení a počty obyvatel zůstanou spíše v dosavadních bilancích. Zdůvodňujeme to především tím, že město Tábor bude velkým konkurentem a při cenách stavebních prací a rostoucích nárocích na služby, vybavenost a dopravu, bude pro řadu uživatelů výhodnější volit suburbia sousedského většího města.

počet obyvatel

Porovnání vývoje obyvatel - Malšice a Tábor 40000 38000 36000 34000 32000 30000 28000 26000 24000 22000 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010


34

2.D

Urbanistická kompozice

2.D.1

Urbanistická kompozice sídla Čenkov

Původní sídlo Podélná struktura s fragmenty lánových lužin v záhumenních partiích. Převážně dvorcové usedlosti se štíty orientovanými kolmo k rozhlehlému charakteru návsi. Ta je částečně zahuštěna organickými dostavbami. Středová partie tvořena rovněž dnes převážně zatrubněným tokem, náves přechází pozvolně v otevřenou luční partii. Centrální partie, která přechází volně do krajiny, hodnotná. Nová zástavba Nová zástavba vymezena převážně za osou dráhy (západní část), dále pak v protažení jihovýchodní a severovýchodní partie. Urbanistická koncepce není výrazným způsobem narušena, dostavby logicky a plynule navazují, areál zemědělského družstva umístěn excentricky a mimo pohledové partie.

2.D.2 Urbanistická kompozice sídla Dobřejice Původní sídlo Původní radiální kompozice sídla značně nečitelná, doplněna o shluky zástavby v severní části. Usedlosti dvorcové, spíše solitérně umístěné. Některé dvorcové dispozice hodnotné, původní. Nová zástavba Nová zástavba vystavěna v pravidelné struktuře, kompozičně problematické umístění zemědělského družstva v severovýchodní partii.

2.D.3 Urbanistická kompozice sídla Malšice Původní sídlo Původní urbanistická struktura podélná, se značně rozlehlou vnitřní partií, která byla druhotně (18. století) zastavěna organickými shluky zástavby. Díky tomu se centrální partie rozdělila na dvě- starší a spíše vesnicky pojatou náves se štítovými partiemi dvorcových usedlostí a mladší, spíše městský prostor náměstí s převážně okapovou orientací dvoupodlažní zástavby. Původní struktura zástavby hodnotná, vysokým podílem stavebního fondu z 18. století.


35

Nová zástavba Dominantní byl nárůst zástavby v průběhu 60-80 let, koncpipovanou převážně jakosolitérní jednopodlažní ve východní části (růst směrem k ose dráhy). Nově vzniklý centrální prostor kolem návesního rybníka s domy o převážně okapní orientaci (2. polovina 20. století).

2.D.4 Urbanistická kompozice sídla Maršov Urbanisticky nečitelná, organická kompozice, prostorově členěna na dva celky východozápadní osou rybniční kaskády.

2.D.5 Urbanistická kompozice sídla Obora Sídlo je tvořeno původně dvěma shluky radiálních urbanistických struktur osídlení, které byly postupem času spojeny do jednoho urbanistického celku. Centrální prostor není dnes jasně definován (zejména díky vniřním dostavbám). Sídlo má charakter podobný spíše s pohorskou strukturou osídlení (zřetelně odlišná je však vyšší hustota spíše organicky umístěné zástavby). Původní zástavba dvorcová. Celková kompozice malebná.

2.D.6 Urbanistická kompozice sídla Třebelice Podélná lánová plužina s oboustranně lemovanou zástavbou dvorcových usedlostí a štítovou orientací. Severní část malebná, s opakujícím se charakterem vjezdů, lemovanými štíty. Střední partie mírně radiální, s rozšířeným prostorem návsi. Nová zástavba plynule zapadá do kontextu. Celková urbanistická struktura hodnotná.

2.D.7 Urbanistická kompozice sídla Všechlapy Typicky radiální struktura sídla, notně se přibližující urbanistickému charakteru Blatské zástavby. Dvorcová dispozice s centrálními prostorem návesního rybníka. Kompozice malebná, bez výrazných rušících vlivů.

2.D.8 Urbanistická kompozice sídla Nové Lány Původní sídlo Charakter převážně dvorcových usedlostí, solitérně uspořádaných. Spíše pohorský charakter zástavby s nízkou hustotou celkového zastavění.


36

2.E

Uspořádání krajiny

2.E.1

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků

Obec Malšice se nachází v poněkud členité západní části Táborské pahorkatiny, v okrsku Malšická pahorkatina, kde jsou nejvyššími body kóta 535,2 m.n.m. u Skrýchova severně od Opařan a kóta Vrchy (532,4 m.n.m.) u Želče. Leží na dopravním uzlu směrem z Tábora do Bechyně, Týna nad Vltavou a Želče. Její správní území disponuje zejména zemědělskou půdou, v západní části svažitým terénem s partiemi lesních masivů, které končí nivou a tokem řeky Lužnice.

2.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území V řešeném území se nachází přírodní park Černická obora a Kukle. Z biotického významu jsou tyto parky významným útočištěm řady druhů hmyzu jako např. ohrožený střevlík, kovařík a zavalitka, v lesních porostech mimo jiné žije žluna šedá, rehek zahradní, čáp černý, výr velký, krkavec velký a občas je zde pozorován los evropský. Na svazích potočních údolí se vyskytují např. vraní oko čtyřlisté, jaterník trojlaločný, kruštík širokolistý a další. Na západní hranici řešeného území se nachází evropsky významná lokalita Lužnice. Je to lokalita páchníka hnědého, vydry říční, piskoře pruhovaného a veleruba tupého.

2.E.3 Vodní režim krajiny Územím prochází drobné vodní toky Třebelického, Bezděčínského, Podmovčínského, Oborského, Maršovského, Čenkovského, Všechlapského, Lomského, Vnučského, příběnického, Dobřejického a Malšického potoka se svými přítoky a celou řadou menších rybníků a vodních zdrží, často v kaskádovém zapojení. Velké vodní plochy však oblasti chybí. Při srážkách působí plošně významné lesní masivy, jako rezervoáry. Přesto však na pl. orné půdy dochází k erozním splachům. Důvodem jsou veliké bloky nečleněných zemědělských pozemků a výšk. diference.

Index ekologické stability lze charakterizovat číslem 0,9 (poměr ekologicky stabilních ploch vůči ekologicky nestabilním), což činí správní území jako poměrně ekologicky narušené.


37

hektary

Druhy pozemků v ha (rok 2004) 1950 1800 1650 1500 1350 1200 1050 900 750 600 450 300 150 0

Orná půda

Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady

Trvalé travní porosty Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

Sloupec B

druh pozemku

2.F Dopravní vazby 2.F.1

Silniční doprava

Krajské silnice Komunikační kostru území tvoří silnice II. třídy č. 137 směr Tábor – Sudoměřice u Bechyně, silnice III. třídy č. 13713 směr Dudov, III/13711 směr Bezděčín, III/13710 směr Maršov, III/1379 směr Bečice a III/1377 směr Lom.

2.F.2 Železniční doprava Řešeným územím prochází lokální železniční trať Tábor – Bechyně. Pro dopravní obslužnost sídel však hraje významnou roli levné přímětské hromadné dopravy.

2.F.3 Uliční síť Hlavní komunikační kostru obce doplňuje síť obslužných a přístupových komunikací, které dostatečným způsobem zajišťují vnitřní obslužnost města. Také dosavadní způsob vedení komunikace II/137, které je ve stávajícím územním plánu trasováno prostřednictvím navrhované přeložky- obchvatu, se pro sídlo Malšice jeví jako dostatečné. Důvodem je zejména malá míra dosavadní i prognosované intenzity dopravy. Obec má vypracovaný pasport (70. léta), ze kterého částečně vyplývá kategorizace místních, účelových a krajských komunikací.

2.F.4 Hromadná osobní doprava Je zabezpečována pravidelnými linkami autobusů. ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

38

3

Územně analytické podklady

3.A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly zpracovány dle příl. 1 A vyhl. 500/2006 Sb. Pro řešené území byly zjištěny tyto podklady pro rozbor udržitelného rozvoje :

3.A.1 Zastavěné území Zastavěné území bylo nově vymezeno průzkumem postupem dle stavebního zákona. Rozsah a průběh hranice zastavěného území obsahuje problémový výkres.

3.A.2 Plochy výroby V řešeném území se nacházejí následující výrobní a skladové plochy a plochy zemědělské výroby : Malšice Malšice je sídlem řady podniků, které mají rozmanité spektrum činnosti a stabilizují tak oblast jako významný zdroj zaměstnanosti, který není závislý na pozici většího sídla. Řada podniků pracuje navíc s exportním artiklem, který nemá místní odbytovou základnu. Briklis, spol. s.r.o. Výrobní areál se specializuje na výrobu technologického zařízení na zpracování odpadů briketováním, lisovacích zařízení, pomůcek a přípravků. Je umístěn excentricky mimo sídlo na jeho severovýchodním okraji. HEMA Malšice, spol. s.r.o. Firma je úmístěna mezi rodinnou zástavbou v centrální části sídla. Zabývá se výrobou veterinárních pomůcek, chovatelských potřebe pro hospodářská zvířata. Aston služby v ekologie s.r.o. Společnost zaměřená na likvidaci odpadů se nachází na východním okraji sídla. Zeelandia Závod je umístěn ve východní části sídla, podél železniční dráhy. Specializuje se na výrobu surovin, zlepšujících přípravků a směsí, náplní a technických pomůcek pro pekaře a cukráře.


39

Pila Malšice s.r.o. Pila je umístěna na jižním okraji sídla, na levé straně od železnice. Zaměřuje se na řezání kulatiny, výrobu dřevěných polotovarů a truhlářskou výrobu na zakázku. TSH - plast Stavebniny jsou umístěny v údolní nivě pod Panským rybníkem. Tato lokalizace není zcela vhodná, zejména proto, že tudy prochází biokoridor a existují zde reálná rizika záplav. DS interiér Firma nabízí komplexní realizaci interiérů s vlastním výrobním zařízením. Nachází se vedle spol. Pila Malšice v jižní části. Zámečnictví Vrchota Zaměřuje se na prodej a montáž stájového vybavení, venkovních a vnitřních boxů pro koně. Zámečniictví se nachází v severní části podél silnice. M-polar s.r.o, Pigmal a.s. Významné areály zemědělské produkce (zejména chovu skotu a prasat), umístěný společně se skladovým zázemím. Počet kusů skotu se pohybuje kolem 110 krav, 30 býků, 20 ovcí a 2200 prasat. Areály jsou umístěny ve východní části obce. Čenkov Areál Zemědělské společnosti Čenkov umístěné na severním okraji sídla je vhodným místem pro flexibilní možnosti funkčních konverzí. V severní části sídla se nachází autodílna Neužil. Dobřejice Areál zemědělského družstva umístěné na severním okraji sídla je ve velmi špatném technickém stavu. Je ideálním místem pro flexibilní možnosti funkčních konverzí. Maršov Bývalé zemědělské družstvo umístěné na severním okraji sídla je v současné době opuštěné a chátrá. Je ideálním místem pro flexibilní možnosti funkčních konverzí. Výrobní areál HOKOV, spol. s.r.o., umístěný excentricky mimo sídlo (západní okraj), se specializuje především na manipulaci s kovovým odpadem, a to na jeho prodej, výkup, likvidaci a na různé zámečnické práce. Obora Areál zemědělské farmy s chovem skotu v severní části sídla.


40

Třebelice Výrobní areál bez využití, vhodný k funkční konverzi na flexibilní možnosti využití. Všechlapy Malý areál zemědělské farmy s chovem skotu – krav v počtu kolem 25 ks a omezenými perspektivami růstu (těsná vazba na sídlo).

3.A.3 Plochy občanského vybavení Malšice ŠKOLA a MATEŘSKÁ ŠKOLKA Sídlo disponuje jak mateřskou, tak i základní školou pro všechny stupně docházky. Škola disponuje kompletním vybavením. KOSTEL Barokní kostel se nachází v centru obce Malšice. KULTURNÍ DŮM Samostatný objekt kulturního domu je postaven a provozován v sídle Malšice. OBECNÍ ÚŘAD Patrová budova, umístěna v centru sídla na náměstí OBECNÍ KNIHOVNA Knihovna je umístěna v centru sídla na náměstí. Přístupný je zde i rovněž veřejný internet. POŠTA Objekt je umístěn v centru sídla Malšice, na náměstí. SLUŽBY LÉKAŘŮ Provozovny jsou umístěny v objektu obecního úřadu. HŘBITOV Hřbitov se nachází jižně- excentricky od sídla Malšice. HASIČSKÁ ZBROJNICE Zbrojnice místního spolku dobrovolných hasičů je umístěna v centrální části obce. UBYTOVÁNÍ a STRAVOVÁNÍ Ubytování je možné v penzionech Příběnice a Karolín u Malšic. Dále pak v Čenkově. Stravovací kapacity jsou provozovány ve třech restauracích sídla Malšice a penzionech Karolín a Příběnice.


41

PRODEJNY Je zde 1 větší prodejna se smíšeným zbožím a několik dalších menších obchodů. SPORTOVNÍ PLOCHY Pro aktivity fotbalového sportu je vybudována plocha ve východní části sídla Malšice, včetně doprovodných tribun. Tělocvična je disponibilní v rámci areálu základní školy. Čenkov u Malšic V centru sídla se nachází Penzion Na Pastoušce a kaple, která je zároveň i hasičskou zbrojnicí. Dobřejice V centru sídla se nachází obecní úřadovna a kaple, která je zároveň i hasičskou zbrojnicí. Maršov V centru sídla se nachází obecní úřadovna, hasičská zbrojnice a kaple. Excentricky mimo sídlo (severozápadně) se také nalézá hřbitov. Obora V centru sídla se nachází obecní úřadovna, hasičská zbrojnice a kaple. Třebelice Nachází se zde kulturní dům a kaple, která složí zároveň i jako hasičská zbrojnice. Všechlapy V centru sídla se nachází kaple a obecní úřadovna.

3.A.4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Čenkov K funkční konverzi na smíšenou nerušící výrobu je navržen areál zemědělského družstva v severovýchodní části sídla. K funkční konverzi na smíšené bydleni je navržen areál v jižní části sídla- nad plochou vodoteče, Dobřejice K funkční konverzi na smíšenou nerušící výrobu je navržen areál zemědělského družstva v severovýchodní části sídla.


42

Maršov, Obora K funkční konverzi na nerušící výrobu je navržen areál zemědělského družstva v severní části sídla.

3.A.5 Památková rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.6 Památková zóna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.7 Krajinná památková zóna V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.8 Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se nacházejí tyto státem chráněné nemovité kulturní památky: − − − − − − − − −

ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č. ev.č.

4786, hrad Příběnice a Příběničky, KN 137 4891, zemědělská usedlost č.p. 42, KN 49 4895, zemědělská usedlost č.p. 102, KN 114 4896, kostel Nejsvětější Trojice, KN 2 4898, Socha Odboje, KN 2100/17 4897, kříž, před č.p. 433 4892, zemědělská usedlost č.p. 10, KN 13 4894, zemědělská usedlost č.p. 14, KN 17 5171, mohylové pohřebiště, KN 176/1

Lokalizace a vymezení kulturních památek vč. jejich popisů jsou patrny z výkresu hodnot území, výkresu limitů.

3.A.9 Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


43

3.A.10 Památka UNESCO vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.11 Urbanistické hodnoty (původní sídla) Čenkov Centrální partie sídla s osou převážně zatrubněné vodoteče. Ta přechází volně do krajiny- lučních ekosystémů.

Dobřejice Některé dvorcové dispozice typu „U“ hodnotné, původní.

Malšice Původní urbanistická struktura podélná, se značně rozlehlou vnitřní partií, která byla druhotně (18. století) zastavěna organickými shluky zástavby. Díky tomu se centrální partie rozdělila na dvě- starší a spíše vesnicky pojatou náves se štítovými partiemi dvorcových usedlostí a mladší, spíše městský prostor náměstí s převážně okapovou orientací dvoupodlažní zástavby. Vysoký podíl stavebního fondu z 18. století.

Obora Sídlo je tvořeno původně dvěma shluky radiálních urbanistických struktur osídlení, které byly postupem času spojeny do jednoho urbanistického celku. Centrální prostor není dnes jasně definován (zejména díky vniřním dostavbám). Sídlo má charakter podobný spíše s pohorskou strukturou osídlení (zřetelně odlišná je však vyšší hustota spíše organicky umístěné zástavby). Původní zástavba dvorcová.

Třebelice Podélná lánová plužina s oboustranně lemovanou zástavbou dvorcových usedlostí a štítovou orientací. Severní část malebná, s opakujícím se charakterem vjezdů, lemovanými štíty. Střední partie mírně radiální, s rozšířeným prostorem návsi.


44

Všechlapy Typicky radiální struktura sídla, notně se přibližující urbanistickému charakteru Blatské zástavby. Dvorcová disppozice s centrálními prostorem návesního rybníka.

3.A.12 Region lidové architektury V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.13 Historicky významná stavba, soubor Malšice Původní urbanistická struktura podélná, se značně rozlehlou vnitřní partií, která byla druhotně (18. století) zastavěna organickými shluky zástavby. Díky tomu se centrální partie rozdělila na dvě - starší a spíše vesnicky pojatou náves se štítovými partiemi dvorcových usedlostí a mladší, spíše městský prostor náměstí s převážně okapovou orientací dvoupodlažní zástavby. Vysoký podíl stavebního fondu z 18. století, do kterého je nutné zahrnout rovněž objekt barokního kostela.

Příběnice Plochy podhradí s urbanisticým celkem raně gotického fragmentu zříceniny.

Všechlapy Typicky radiální struktura sídla, notně se přibližující urbanistickému charakteru Blatské zástavby. Dvorcová dispozice s centrálními prostorem návesního rybníka. Lokalizace všech těchto staveb (souborů staveb) je patrná z výkresů hodnot.

3.A.14 Architektonicky cenná stavba, soubor Malšice Starší a spíše vesnicky pojatá náves se štítovými partiemi dvorcových usedlostí. Pozoruhodný je i objekt moderní technické stavby- funkcionalistické trafostanice ČD, umístěné v těsné vazbě na železniční osu. Lokalizace nechráněné hodnotné architektury, vč. popisů je patrná z výkresu hodnot území.


45

3.A.15 Významná stavební dominanta Významnou stavební dominantou je barokní kostel v Malšicích.

3.A.16 Území s archeologickými nálezy Na daném území se nacházejí tyto archeologické lokality: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Dobřejice – historický intravilán obce Všechlapy – historický intravilán obce Čenkov – zaniklá středověká obec Potálov Maršov – historický intravilán obce Obora – historický intravilán obce Malšice - Čimelky – pravěká mohyla Malšice – Na Jitrech – pravěké sídliště Dražičky – Červený Dvůr – mohylové pohřebiště Dobřejice – V Kukle – mohyly z doby bronzové a halštatské (ÚSKP č. 3-5171) Příběnice – středověký hrad (ÚSKP č. 3-4786) Lokalizace a vymezení archeologických lokalit vč. jejich popisů jsou patrny z výkresu hodnot území, výkresu limitů.

3.A.17 Oblast a místo krajinného rázu Celé území se nachází v systému Táborské pahorkatiny.

3.A.18 Místo krajinného rázu Vnímatelný prostor krajinného rázu je ohraničen zejména hranou západních lesních masivů (Dobřejice tak tvoří samostatný vnímatelný prostor, vyžďářené plochy uprostřed lesních celků). Dominantími celky jsou bloky převážně nečleněné orné půdy. Potoční nivy se prakticky neuplatňují, nebo jsou převážně zatrubněné. Malšice tvoří přirozený geografický střed správního území.

3.A.19 Místo významné události Taková událost nebyla zjištěna.


46

3.A.20 Významný vyhlídkový bod Významnou vyhlídkovou osou je dopravní spojnice mezi sídlem Malšice a Penzionem Karolín. Z této linie je možné přehlédnout značnou část jihozápadního regionu Táborského okresu.

3.A.21 Územní systém ekologické stability Podkladem pro vymezení prvků systému ÚSES byl Generel lokálního systému ekologické stability (1995) a podklad k zapracování skladebních částí ÚSES regionální úrovně byl poskytnut KÚ JČ kraje – OŽP (únor 2008). V řešeném území se nacházejí tyto prvky USES : – – – – – – – –

LBC LBC(LR) LBC(LR) LBC(LR) LBC(LR) RBK LBC LBC

10 27 28 29 30 33

Za Břevci U Obory II. U Obory Obora II. Obora Lužnice

mapový mapový mapový mapový mapový mapový

list list list list list list

22-24-23, 22-24-24 22-42-04, 23-13-02 22-42-04 22-42-04 22-42-24 23-13-16, 22-24-19,20,23,24, 22-42-03,08 37 Maršovské rybníky mapový list 22-42-05 38 Výstružný mapový list 22-42-05

Prvky ÚSES poskytnuté KÚ JČ kraje – OŽP: – – – –

RBK RBC RBK RBK

316 Příběnice - Dobronice 819 Příběnice 316 – RBK 363 363 Dobronice – RBK 365

Plochy lokálních prvků v Generelu lokálního systému ekologické stability (1995) budou později upraveny v návrhu ÚP Malšice v souladu s plochami regionálních prvků, které poskytl KÚ JČ kraje – OŽP (únor 2008) Systém USES vč. popisů zobrazuje problémový výkres.

3.A.22 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


47

3.A.23 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se nacházejí potoční a údolni nivy, lesní celky.

3.A.24 Přechodně chráněná plocha V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.25 Národní park vč. zón a OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.26 Chráněná krajinná oblast vč. zón V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.27 Národní přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.28 Přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.29 Národní přírodní památka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.30 Přírodní park Do řešeného území zasahují tyto přírodní parky: Černická obora Přírodní park Černická obora zasahuje do řešeného území severním cípem v jižní části katastrálního území Všechlapy. Hranice přírodního parku přímo koresponduje s vymezením lesního komplexu Černické obory. Naprostá většina dnešních porostů jsou jehličnaté kultury s převahou smrku a borovice. Pozornost si zaslouží staré exempláře dubů, které byly v minulosti vysazovány podél cest i v lesních porostech.


48

Staré smíšené porosty jsou bohatým souborem biotopů pro řadu druhů hmyzu. Žije zde např. ohrožený střevlík, kovařík, krasci a zavalitka. V lesních porostech mimo jiné žije žluna šedá, žluna zelená, rehek zahradní, dlask tlustozubý, čáp černý a je zde občas pozorován los evropský. Kukle Přírodní park Kukle se rozkládá na západní části řešeného území v okolí Dobřejic, Třebelic a Všechlap. Je vymezen komplexem lesů Kukle a Potálov. Jeho území tvoří členitá pahorkatina v povodí Lužnice. Svahy říčního i potočních údolí jsou z geomorfologického a floristického hlediska nejvýznamnějším fenoménem. V lesích převažují jehličnany s příměsí dubu a buku. Podíl listnatých dřevin v dnešních porostech se zvyšuje zejména na svazích potočních údolí, kde v druhově pestrých společenstvech zbylých fragmentů černýšových dubohabřin rostou např. vraní oko čtyřlisté, jaterník trojlaločný, kruštík širokolistý a další. Území parku je také bohatou mykologickou lokalitou. Lesní celek je domovem řady chráněných druhů živočichů. V posledních letech je zde doložen výr velký, krkavec velký a čáp černý. Z technicko-historického hlediska zasluhuje pozornost Stádlecký most přes Lužnici při severním okraji přírodního parku. Jako jediný dochovaný řetězový most v Čechách je vyhlášen technickou památkou. Postaven byl v letech 1874 - 1848 stavitelem Vojtěchem Lannou podle plánů ing. Shnircha a ing. Gassnera v empírovém slohu. Tehdy spojoval most břehy Vltavy u obce Podolsk, kde byl jednou ze spojnic mezi městy Písek a Tábor. Až po letech byl kvůli výstavbě přehrady Orlík přemístěn do nynější lokality, kde spojuje obce Stádlec a Dobřejice. Prameny : Chráněná území ČR (Agentura ochrany krajiny a přírody)

Hranice přírodních parků jsou vyznačeny ve výkresu limitů využití území.

3.A.31 Přírodní památka vč. OP Do řešeného území nezasahuje žádná přírodní památka ani její ochranné pásmo.

3.A.32 Památný strom vč. OP V řešeném území se nenachází žádné památné stromy.

3.A.33 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


49

3.A.34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita Na západní hranici řešeného území se nachází evropsky významná lokalita Lužnice CZ0313106. Předmětem ochrany je lokalita páchníka hnědého, vydry říční, piskoře pruhovaného a veleruba tupého. Je evidován záměr rozšíření lokality NATURA – údolí Lužnice. Hranice rozšíření této lokality je vyznačena ve výkresu limitů využití území.

3.A.35 NATURA 2000 – ptačí oblast V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.36 Lokality výskytu zvláště chrán. druhů rostlin a živočichů s národním významem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.37 Lesy ochranné V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.38 Les zvláštního určení V řešeném území se nenachází žádné lesy zvláštního určení.

3.A.39 Lesy hospodářské Všechny lesní porosty v řešeném území jsou tvořeny plochami lesa hospodářského. Rozsah lesních ploch je patrný z výkresu limitů využití území.

3.A.40 Vzdálenost 50 m od okraje lesa Pro všechny pozemky určené k plnění funkce lesa je vymezena vzdálenost 50 m od okraje lesa. Tento údaj vychází z mapového podkladu a je zobrazen ve výkresu limitů využ. území.


50

3.A.41 Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice jednotlivých rajónů vymezených v rámci BPEJ vč. jejich popisu jsou součástí problémového výkresu. Půdy I. třídy bonity jsou podstatnou měrou zastoupeny na plochách severně od Dobřejic, v okolí Třebelic a Malšic. Tento údaj vychází z mapového podkladu a je zobrazen v problémovém výkresu.

3.A.42 Hranice biochor V řešeném území se nachází 8 plošných celků, které jsou vymezeny hranicemi biochor.

3.A.43 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti V řešeném území se tento jev nevyskytuje. Jako sporný se jeví značný podíl zmeliorované půdy, která by sice odvodněna, avšak na úkor snížení biodiverzity území.

3.A.44 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP V řešeném území se nachází následující vodní zdroje podzemní vody : Malšice Obec Malšice je z části zásobena vodou z obecního vodovodu (cca 80%), jehož provozovatelem je 1. JVS a.s. Vodovodní je dostavěna v celé obci, vodovod však dosud není zkolaudován. Zdrojem vody pro vodovod je Vodárenská soustava jižní Čechy. Do řídícího věžového vdj. Čenkov 1 × 500 m3 (544,18/550,24 m.n.m) je voda čerpána z čerpací stanice Bezděčín. Z vodojemu Čenkov je voda gravitačně dopravena do spotřebiště – Malšic. Z vodojemu Čenkov je zásobeno také sídlo Čenkov. Čenkov Obec Čenkov je zásobena vodou z obecního vodovodu, jehož provozovatelem je 1. JVS a.s. Vodovod však dosud není zkolaudován. Zdrojem vodovodu je Vodárenská soustava jižní Čechy. Do řídícího věžového vdj. Čenkov 1 × 500 m3 (544,18/550,24 m.n.m) je voda čerpána z čerpací stanice Bezděčín. Z vodojemu Čenkov je voda gravitačně dopravena do spotřebiště – Čenkova. Z vodojemu Čenkov je zásobena také obec Malšice.


51

Dobřejice Obec Dobřejice je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je nedostatečné. Kvalita vody ve studních není známa. Maršov Obec Maršov je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Nové Lány Obec Nové Lány je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Obora Obora je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je nedostatečné. Kvalita vody ve studních není známa. Staré Lány Staré Lány je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Třebelice Obec Třebelice je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Všechlapy Obec Všechlapy je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je nedostatečné. Kvalita vody ve studních není známa.


52

3.A.45 Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) CHOPAV se nachází v jižní části řešeného území, zasahuje sídla Všechlapy a Třebelice. CHOPAV je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.46 Zranitelná oblast Dle podkladu úřadu územního plánování odboru rozvoje města Tábora je celé správní území obce Mlašice vymezeno jako zranitelná oblast.

3.A.47 Vodní útvar povrchových, podzemních vod V řešeném území se nacházejí vodní útvary povrchových vod a jsou obsaženy ve výkrese limitů. Celé správní území je dle podkladu úřadu územního plánování odboru rozvoje města Tábora vymezeno jako oblast podzemních vod.

3.A.48 Vodní nádrž V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.49 Povodí vodního toku, rozvodnice Řešené území spadá do povodí řeky Lužnice.

3.A.50 Záplavové území Pro zájmové území jsou vymezeny hranice záplavového území řeky Lužnice. Ke střetům s plochami současně zastavěného území dochází na plochách rekreace při západní hranici řešeného území. Záplavové čáry jsou součástí výkresu limitů využití území.

3.A.51 Aktivní zóna záplavového území Do řešeného území částečně zasahuje aktivní zóna záplavového území řeky Lužnice. Aktivní zóna je součástí výkresu limitů využití území.


53

3.A.52 Území určené k rozlivům povodní V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.53 Území zvláštní povodně pod vodním dílem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.54 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.55 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.56 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.57 Dobývací prostor V řešeném území je evidován dobývací prostor 60336 Maršov. Lokalizace plochy je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.58 Chráněné ložiskové území V řešeném území je evidováno chráněné ložiskové území 12660000 Maršov. Ochranou a evidencí ložiska byla pověřena organizace LITH s.r.o., Malé Chvojno. Lokalizace plochy je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.59 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


54

3.A.60 Ložisko nerostných surovin V řešeném území je evidováno výhradní ložisko bentonitu B3 126600 Maršov u Tábora. Ochranou a evidencí ložiska byla pověřena organizace LITH s.r.o., Malé Chvojno. Lokalizace plochy je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.61 Poddolované území V řešeném území nejsou evidována žádná poddolovaná území.

3.A.62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.63 Staré důlní dílo V řešeném území nejsou evidována žádná stará důlní díla.

3.A.64 Staré zátěže území a kontaminované plochy V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.65 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Evidované zdroje znečištění nebyly zpracovatelům poskytnuty žádné.

3.A.66 Odval, výsypka, odkaliště, halda V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.67 Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Na vodovodních sítích v řeš. území se nacházejí tyto technologické objekty : – VDJ Čenkov 1 x 500 m3 – VDJ Malšice (koncept VÚC Táborsko) Technologické objekty zásobování vodou jsou vyznačeny ve výkresu limitů využití území. ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

55

3.A.68 Vodovodní síť vč. OP Malšice Obec Malšice je z části zásobena vodou z obecního vodovodu (cca 80%) jehož provozovatelem je 1. JVS a.s. Vodovodní je dostavěna v celé obci, vodovod však dosud není zkolaudován. Zdrojem vody pro vodovod je Vodárenská soustava jižní Čechy. Do řídícího věžového vdj. Čenkov 1 × 500 m3 (544,18/550,24 m.n.m) je voda čerpána z čerpací stanice Bezděčín. Z vodojemu Čenkov je voda gravitačně dopravena do spotřebiště – Malšic. Z vodojemu Čenkov je zásobeno také sídlo Čenkov. V investičním plánu 1. JVS a.s. pro rok 2004 a dále je předpoklad rozšíření vodovodu do východní části obce směrem za železniční přejezd pro budoucí podnikatelskou zónu (cca 303 m, materiál lPe DN 110). Čenkov Obec Čenkov je zásobena vodou z obecního vodovodu, jehož provozovatelem je 1. JVS a.s. Vodovod však dosud není zkolaudován. Zdrojem vodovodu je Vodárenská soustava jižní Čechy. Do řídícího věžového vdj. Čenkov 1 × 500 m3 (544,18/550,24 m.n.m) je voda čerpána z čerpací stanice Bezděčín. Z vodojemu Čenkov je voda gravitačně dopravena do spotřebiště – Čenkova. Z vodojemu Čenkov je zásobena také obec Malšice. Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnu. Dobřejice Obec Dobřejice je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je nedostatečné. Kvalita vody ve studních není známa. Dobřejice se nacházejí na území s vysokým rizikem výskytu radonu. V Dobřejicích – místní části obce Malšice se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu jižní Čechy z vdj. a ČS Bezděčín 2 × 650 m3 (508,00 / 504,00 m n.m.), ze kterého je dále čerpána do věžového vdj. Čenkov 1 × 500 m3 (544,18/550,24 m.n.m). Z vodojemu Čenkov bude voda gravitačně dopravena do spotřebiště. Do doby než bude provedena výstavba vodovodní sítě je třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studnách a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000 Sb., obyvatelé si zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody.


56

Maršov Obec Maršov je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Maršov se nachází v oblasti vysokého rizika výskytu radonu. V Maršově – místní části obce Malšice se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu jižní Čechy z vdj. a ČS Bezděčín 2 × 650 m3 (508,00 / 504,00 m n.m.), ze kterého je dále čerpána do věžového vdj. Čenkov 1 × 500 m3 (544,18/550,24 m.n.m). Z vodojemu Čenkov bude voda gravitačně dopravena do spotřebiště přes redukční šachtu. Z vdj. Čenkov je již položena část gravitačního zásobního řadu do Obory a Maršova (podél výtlaku z ČS Bezděčín do vdj.Čenkov). Do doby než bude provedena výstavba vodovodní sítě je třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studnách a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000 Sb., obyvatelé si zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Nové Lány Obec Nové Lány je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Pro tuto místní část je vypracován projekt vodovodu – zpracovatel PROJEKTA Tábor. Nové Lány se nacházejí na území s vysokým rizikem výskytu radonu. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investiční nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Doporučujeme trvale sledovat kvalitu vody ve studních a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné posoudit a navrhnout odpovídající úpravu vody (odradonovací stanici) nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody ve formě balené pitné vody. Obora Obora je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je nedostatečné. Kvalita vody ve studních není známa. Obora se nachází v oblasti vysokého rizika výskytu radonu.


57

V Oboře – místní části obce Malšice se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu jižní Čechy z vdj.a ČS Bezděčín 2 × 650 m3 (508,00 / 504,00 m n.m.), ze kterého je dále čerpána do věžového vdj. Čenkov 1 × 500 m3 (544,18/550,24 m.n.m). Z vodojemu Čenkov bude voda gravitačně dopravena do spotřebiště přes redukční šachtu. Z vdj. Čenkov je již položena část gravitačního zásobního řadu do Obory a Maršova (podél výtlaku z ČS Bezděčín do vdj.Čenkov). Do doby než bude provedena výstavba vodovodní sítě je třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studnách a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000 Sb., si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Staré Lány Staré Lány je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Pro tuto místní část je vypracováno zadání stavby vodovodu – zpracovatel PROJEKTA Tábor. Staré Lány se nacházejí na území vysokého rizika výskytu radonu. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investiční nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Doporučujeme trvale sledovat kvalitu vody ve studních a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000Sb., bude vhodné posoudit a navrhnout odpovídající úpravu vody (odradonovací stanici) nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody ve formě balené pitné vody. Třebelice Obec Třebelice je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné pouze z části. Kvalita vody ve studních není známa. Pro tuto místní část je vypracováno zadání stavby vodovodu – zpracovatel PROJEKTA Tábor. Obec Třebelice se nachází v oblasti vysokého rizika výskytu radonu. V Třebelicích – místní části obce Malšice se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu jižní Čechy z vdj. a ČS Bezděčín 2 × 650 m3 (508,00 / 504,00 m n.m.), ze kterého je dále čerpána do věžového vdj. Čenkov 1 × 500 m3 (544,18/550,24 m.n.m). Z vodojemu Čenkov bude voda gravitačně dopravena do spotřebiště přes redukční šachtu.


58

Do doby než bude provedena výstavba vodovodní sítě je třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studnách a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000 Sb., obyvatelé si zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Všechlapy Obec Všechlapy je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je nedostatečné. Kvalita vody ve studních není známa. Pro tuto místní část je vypracováno zadání stavby vodovodu – zpracovatel PROJEKTA Tábor. Všechlapy se nacházejí v oblasti vysokého rizika výskytu radonu. Ve Všechlapech – místní části obce Malšice se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu jižní Čechy z vdj. a ČS Bezděčín 2 × 650 m3 (508,00 / 504,00 m n.m.), ze kterého je dále čerpána do věžového vdj. Čenkov 1 × 500 m3 (544,18/550,24 m.n.m). Z vodojemu Čenkov bude voda gravitačně dopravena do spotřebiště (napojení na předpokládaný vodovod Třebelice). Do doby než bude provedena výstavba vodovodní sítě je třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studnách a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000 Sb., obyvatelé si zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Trasy vodovodních přivaděčů jsou zakresleny ve výkresu limitů využití území.

3.A.69 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Malšice Město má zbudovanou čistírnu odpadních vod. Nachází se na západním kraji města. Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s kapacitou 238 m3/d (BSK5 = 84 kg/d). Vyčištěná voda odtéká do melioračního kanálu, následně do Vnučského potoka a do Lužnice. Kanalizaci a ČOV provozuje 1. JVS Č. Budějovice. Pila má vlastní MČOV, bližší údaje nejsou známy. ČOV má stanoveno ochranné pásmo 100 m. V návrhu VÚC je navržena nová ČOV jako veřejně prospěšná stavba V63. Je situována na východním okraji obce u zemědělských areálů. Lokalizace ČOV je patrná z výkresu limitů využití území.


59

Čenkov Splaškové vody jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do jednotné kanalizace, která je zaústěna do Čenkovského potoka. Dobřejice Splaškové vody jsou po předčištění v septicích zaústěny do kanalizace, která je vyústěna do otevřených příkopů, které se asi po 400 m spojí, voda pak teče lesním potokem, který je levobřežním přítokem Lužnice. Zbývající splaškové vody (10%) se zachycují v bezodtokových jímkách a jsou vyváženy k likvidaci na ČOV Malšice, vzdálené 6 km. Maršov Splaškové vody jsou předčištěny v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do jednotné kanalizace, která je svedena do jednoho z rybníků v prostoru návsi. Nové Lány Všechny splaškové vody jsou předčišťovány v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do dešťové kanalizace, která je zaústěna do melioračního kanálu a následně do Malšického potoka a Lužnice. Obora Všechny splaškové vody se předčišťují v septicích s přepadem do kanalizace. Kanalizace je pod propustkem silnice Želeč – Maršov zaústěna do nátokové části místní nádrže, do které přitéká Bezděčínský potok, následně ústící do Oborského potoka. Staré Lány Splaškové vody se po předčištění v biologických septicích vypouštějí do povrchových vod. Dešťové vody jsou odváděny pomocí systému příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Třebelice Všechny splaškové vody se předčišťují v septicích s přelivem do kanalizace. Kanalizace je zaústěna do občasného toku z Třebelic a následně do Bezděčínskéh potoka.


60

Všechlapy Všechny splaškové vody se předčišťují v septicích s přelivem do kanalizace. Kanalizace je pod propustkem silnice Tábor – Bechyně zaústěna do melioračního kanálu a následně do Všechlapského potoka.

3.A.70 Síť kanalizačních stok vč. OP Malšice Obec Malšice má vybudovanou jednotnou kanalizační síť, na kterou jsou napojeni všichni obyvatelé. Kanalizace byla vybudována z betonových trub DN 300, 400, 500,600, 800, 1 000 v 70. – 80. letech a má celkovou délku 8,865 km. Splaškové vody jsou odváděny na ČOV Malšice, kterou rovněž provozuje 1. JVS Č. Budějovice. Vlastní ČOV, která byla uvedena do provozu v r.1995, zahrnuje objekty hrubého předčištění (ručně stírané česle, vertikální lapák písku LPV 1 000) a objekty mechanického čištění ( 2 štěrbinové nádrže 35/175). Po mechanickém čištění jsou odpadní vody vedeny na biologický filtr BF HB 50 o průměru 4 m s náplní z plastů a následně do vertikální dosazovací nádrže D 540. Přes měrný Venturiho žlab MVŽ 10B-II jsou biologicky vyčištěné vody vedeny k dočištění ve stabilizační nádrži. Kal je vyvážen na zemědělsky využívané pozemky. ČOV má kapacitu 238 m3/den, BSK5 84 kg/den, EO 1400. Údaje o odtoku (z vodohospodářského rozhodnutí): 240 m3/den, BSK5 max.38 mg/l, NL max.41 mg/l, CHSK max.135 mg/l. Údaje o skutečném odtoku (v r.1998): Q 195 m3/den, BSK5 2,7 kg/den, BSK5 14 mg/l, NL 11 mg/l, CHSK 76 mg/l, N-NH4 16 mg/l, Pcelk. 3,7 mg/l. ČOV vyprodukuje za rok 20 t kalů, které jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Vyčištěné vody se vypouštějí do melioračního kanálu, následně do Vnučského potoka a do Lužnice. Pila má vlastní MČOV, bližší údaje nejsou známy. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací. Kanalizaci a ČOV provozuje 1. JVS Č. Budějovice, ČOV Malšice má Rozhodnutí o nakládání s vodami s platností do 12/2004. S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci zhruba 50% stávající kanalizační sítě. Časový harmonogram rekonstrukce kanalizační sítě uvažuje s kompletním dokončením nejpozději do r. 2050. Stávající technologie čištění a kapacitní parametry čistírny jsou vyhovující i po celé sledované období do roku 2015.


61

Čenkov Místní část obce Malšice – Čenkov má jednotnou kanalizaci, na kterou je napojena celá obec. Kanalizace, původně budovaná jako dešťová, byla provedena z betonových trub DN 200, 300, 500, 600 a má celkovou délku 1,69 km. Splaškové vody jsou předčištěny v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do jednotné kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací, která je ve správě obce, do místní vodoteče. Rozhodnutí o nakládání s vodami pro výusť do Čenkovského potoka mělo platnost do 12/1997. Obec do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 250 EO a dostavbu kanalizační sítě. Navrhuje se mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací. Mechanický stupeň čistírny je tvořen jemnými, strojně stíranými česlemi a lapákem písku. Biologická část bude rozdělena do několika samostatných technologických linek. Aktivační systém je řešen jako klasický systém s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a se separací kalu ve vertikálních dosazovacích nádržích. Systém bude řešen bez interní recirkulace, pouze se zvýšenou recirkulací kalu. Míchání denitrifikace zabezpečí ponorná vrtulová míchadla, nitrifikace bude provzdušňována jemnobublinnými elementy. Jako zdroj vzduchu budou použita dmychadla s režimem automatického střídání strojů. Přebytečný kal bude uskladňován v zásobnících kalu, kde bude za mírného provzdušňování udržován v aerobním stavu. Takto navrženým režimem provozu tohoto zásobníku bude kal současně průběžně zahušťován a stabilizován. Stabilizovaný kal bude možno přímo vyvážet na zemědělské pozemky, případně odvážet k odvodnění na některou z ČOV vybavených tímto technologickým zařízením. Kalová voda bude průběžně odtahována zpět do čistícího procesu. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do místní vodoteče. Po uvedení kanalizace a ČOV do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků. Dobřejice Místní část obce Malšice – Dobřejice má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 90 % obyvatel. Kanalizace, původně budována jako dešťová, byla provedena z trub betonových DN 200, 300, 400, 500 a má celkovou délku 1,39 km. Kanalizační síť má dvě větve, které jsou na západní straně obce pod stávající zástavbou vyústěny do otevřených příkopů. Ty se po asi 400 m spojí, voda teče lesním potokem, který je levobřežním přítokem Lužnice. Splaškové vody jsou po předčištění v septicích zaústěny do kanalizace. Zbývající splaškové vody (10 %) se zachycují v bezodtokých jímkách a jsou vyváženy k likvidaci na ČOV Malšice, vzdálené 6 km. Dešťová voda je odváděna jednotnou kanalizací, která je ve správě obce.


62

Místní část obce má Rozhodnutí o nakládání s vodami s platností do 12/1999. Obec do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 120 EO a dostavbu kanalizační sítě. Navrhuje se mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací. Mechanický stupeň čistírny je tvořen jemnými, strojně stíranými česlemi a lapákem písku. Biologická část bude rozdělena do několika samostatných technologických linek. Aktivační systém je řešen jako klasický systém s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a se separací kalu ve vertikálních dosazovacích nádržích. Systém bude řešen bez interní recirkulace, pouze se zvýšenou recirkulací kalu. Míchání denitrifikace zabezpečí ponorná vrtulová míchadla, nitrifikace bude provzdušňována jemnobublinnými elementy. Jako zdroj vzduchu budou použita dmychadla s režimem automatického střídání strojů. Přebytečný kal bude uskladňován v zásobnících kalu, kde bude za mírného provzdušňování udržován v aerobním stavu. Takto navrženým režimem provozu tohoto zásobníku bude kal současně průběžně zahušťován a stabilizován. Stabilizovaný kal bude možno přímo vyvážet na zemědělské pozemky, případně odvážet k odvodnění na některou z ČOV vybavených tímto technologickým zařízením. Kalová voda bude průběžně odtahována zpět do čistícího procesu. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do místní vodoteče. Po uvedení kanalizace a ČOV do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků. Maršov Místní část obce Malšice – Maršov má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou jsou napojeni všichni obyvatelé. Kanalizace, která je ve správě obce, byla provedena z betonových trub DN 200 – DN 300 a má celkovou délku 1,22 km. Tvoří ji v podstatě 3 základní větve, které jsou svedeny do jednoho z rybníků v prostoru návsi. Splaškové vody jsou předčištěny v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do jednotné kanalizace. Dešťové vody včetně dešťových vod ze zemědělského areálu jsou odváděny jednotnou kanalizací. Místní část obce má Rozhodnutí o nakládání s vodami platné do 12/1999. Obec do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 150 EO a dostavbu kanalizační sítě. Navrhuje se mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací. Mechanický stupeň čistírny je tvořen jemnými, strojně stíranými česlemi a lapákem písku. Biologická část bude rozdělena do několika samostatných technologických linek. Aktivační systém je řešen jako klasický systém s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a se separací kalu ve vertikálních dosazovacích nádržích.


63

Systém bude řešen bez interní recirkulace, pouze se zvýšenou recirkulací kalu. Míchání denitrifikace zabezpečí ponorná vrtulová míchadla, nitrifikace bude provzdušňována jemnobublinnými elementy. Jako zdroj vzduchu budou použita dmychadla s režimem automatického střídání strojů. Přebytečný kal bude uskladňován v zásobnících kalu, kde bude za mírného provzdušňování udržován v aerobním stavu. Takto navrženým režimem provozu tohoto zásobníku bude kal současně průběžně zahušťován a stabilizován. Stabilizovaný kal bude možno přímo vyvážet na zemědělské pozemky, případně odvážet k odvodnění na některou z ČOV vybavených tímto technologickým zařízením. Kalová voda bude průběžně odtahována zpět do čistícího procesu. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do místní vodoteče. Po uvedení kanalizace a ČOV do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků Nové Lány Místní část obce Malšice – Nové Lány nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Všechny splaškové odpadní vody jsou předčištěny v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do dešťové kanalizace. Dešťová kanalizace, která je ve správě obce, byla provedena z betonových trub DN 300 a má celkovou délku 0,3 km. Je zaústěna do melioračního kanálu a následně do Malšického potoka a Lužnice. Odvádí všechny dešťové vody z této místní části . S ohledem na velikost této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Malšice. Obec však do budoucna předpokládá dostavbu kanalizace s napojením na ČOV Staré Lány pro cca 60 EO. Obora Místní část obce Malšice – Obora má vybudovanou jednotnou kanalizaci, která je ve správě obce. Byla provedena z betonových trub DN 200 – DN 300 a má celkovou délku 0,72 km. Dvě větve kanalizace jsou v prostoru propustku silnice Želeč – Maršov zaústěny do nátokové části místní nádrže, do které přitéká Bezděčínský potok, následně ústící do Oborského potoka. Všechny splaškové vody jsou předčištěny v septicích s přepadem do kanalizace, která je celkově hodnocena jako nevyhovující. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací, která je ve správě obce. Rozhodnutí o nakládání s vodami má platnost do 12/2000.


64

Obec do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 120 EO a dostavbu kanalizační sítě. Navrhuje se mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací. Mechanický stupeň čistírny je tvořen jemnými, strojně stíranými česlemi a lapákem písku. Biologická část bude rozdělena do několika samostatných technologických linek. Aktivační systém je řešen jako klasický systém s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a se separací kalu ve vertikálních dosazovacích nádržích. Systém bude řešen bez interní recirkulace, pouze se zvýšenou recirkulací kalu. Míchání denitrifikace zabezpečí ponorná vrtulová míchadla, nitrifikace bude provzdušňována jemnobublinnými elementy. Jako zdroj vzduchu budou použita dmychadla s režimem automatického střídání strojů. Přebytečný kal bude uskladňován v zásobnících kalu, kde bude za mírného provzdušňování udržován v aerobním stavu. Takto navrženým režimem provozu tohoto zásobníku bude kal současně průběžně zahušťován a stabilizován. Stabilizovaný kal bude možno přímo vyvážet na zemědělské pozemky, případně odvážet k odvodnění na některou z ČOV vybavených tímto technologickým zařízením. Kalová voda bude průběžně odtahována zpět do čistícího procesu. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do místní vodoteče. Po uvedení kanalizace a ČOV do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků. Staré Lány Místní část obce Malšice – Staré Lány nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Splaškové vody se po předčištění v biologických septicích vypouštějí do povrchových vod. Dešťové vody jsou odváděny pomocí systému příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. S ohledem na velikost této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Malšice. Obec však do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 60 EO a dostavbu kanalizace. Na ČOV by byla výhledově napojena i obec Nové Lány. Třebelice Místní část obce Malšice – Třebelice, kterou prochází hranice CHOPAV Třeboňská pánev, má vybudovanou jednotnou kanalizaci, která je ve správě obce. Byla provedena z betonových trub DN 300 a má celkovou délku 0,63 km. Tvoří ji dvě základní větve, které jsou zaústěny v podstatě ve stejném místě do občasného toku z Třebelic a následně do Bezděčínského potoka.


65

Všechny splaškové vody jsou předčištěny v septicích s přelivem do kanalizace. Technický stav kanalizace je hodnocen jako nevyhovující. Dešťové vody jsou odváděny touto jednotnou kanalizační sítí do místní vodoteče. Rozhodnutí o nakládání s vodami mělo platnost do 12/1998. Vzhledem k velikosti této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Malšice. Vzhledem k stávajícímu rozsahu odkanalizování je možné zvážit i variantu uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny. Při posuzování této varianty je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích. Obec však do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 80 EO a rekonstrukci a dostavbu kanalizace. Všechlapy Místní část obce Malšice – Všechlapy, kterou prochází hranice CHOPAV Třeboňská pánev, je přibližně z jedné pětiny využívána k rekreačním účelům. Jednotná kanalizace je ve správě obce. Byla vybudována v době před II. svět. válkou, další větve byly realizovány až v souvislosti s novou zástavbou. Kanalizace je pod propustkem silnice Tábor – Bechyně zaústěna do melioračního kanálu a následně do Všechlapského potoka. Kanalizační síť byla vybudována z betonových trub DN 200, 300, 500 a má celkovou délku 0,74 km. Všechny splaškové vody se předčišťují v septicích s přelivem do kanalizace. Technický stav kanalizace je nevyhovující. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací, která je ve správě obce. Rozhodnutí o nakládání s vodami mělo platnost do 12/2001. Vzhledem k velikosti této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Sudoměřice u Bechyně. Stávající kanalizace bude nadále sloužit k odvádění pouze dešťových vod. Obec však do budoucna předpokládá dostavbu kanalizace a vybudování odpovídajícího typu ČOV pro cca 50 EO.

3.A.71 Výrobna elektřiny vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


66

3.A.72 Elektrická stanice vč. OP V řešeném území se nacházejí tato transformační zařízení : Příběnice TS 1

U hájenky - západ

TS 2

Na Jitrech Rodinná zástavba (rozcestí) – západ

TS 3

Červený Dvůr Zemědělský areál – jihozápad

TS 4

Staré Lány Rodinná zástavba - jihozápad

TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS TS

Malšice Rodinná zástavba - západ Rodinná zástavba (Malé náměstí) - střed Rodinná zástavba - jih Rodinná zástavba. - východ Areál Pila Malšice, spol s.r.o. - jih Vlakové nádraží - východ Areál Zeelandia, spol. s.r.o. - východ Areál Pigmal a.s. - východ Areál Pigmal a.s. - východ Rodinná zástavba - východ Areál Briklis, spol. s.r.o. - sever Rodinná zástavba – sever

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Dobřejice TS 17 Rodinná zástavba - střed TS 18 Na šebořích – sever Čenkov TS 19 Rodinná zástavba – západ TS 20 Rodinná zástavba – střed TS 21 Rodinná zástavba - sever


67

Třebelice TS 22 Rodinná zástavba – východ Všechlapy TS 23 Rodinná zástavba – sever

TS TS TS TS

24 25 26 27

Maršov Průmyslový areál Rodinná zástavba Rodinná zástavba Rodinná zástavba

- západ – západ – sever – jih

Obora TS 28 Rodinná zástavba – střed Správce : E.ON Česká republika Ochranné pásmo sloupových venkovních trafostanic je 7 m. Poloha elektrických stanic vč. OP je patrná z výkresu limitů využití území.

3.A.73 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Vedení VVN Řešeným územím prochází vedení VVN 110 kV. Vede z jihu kolem Všechlap směrem na Malšice, které obchází z východní strany a vede dál severovýchodně. Ochranné pásmo vedení činí 12 m na každou stranu od krajního vodiče. Vedení VN Řešeným územím prochází kmenová linka nadzemního vedení VN 22 kV. Území je rovnoměrně zásobené odbočkami k jednotlivým elektrickým stanicím. Ochranné pásmo vedení činí 7 m na každou stranu od krajního vodiče, u novějších kabelových rozvodů 2 m od krajního vodiče.


68

Vedení NN Vedení NN 1 kV je realizováno v sídlech s převahou nadzemních rozvodů. Ochranné pásmo nadzemních vedení činí 7 m na každou stranu, u podzemních vedení je 1 m na každou stranu. Trasy a ochranná pásma vedení VVN a VN jsou zobrazena ve výkresu limitů využití území.

3.A.74 Technologický objekt zásobování plynem vč. OP V řešeném území se nenachází žádné plynárenské zařízení.

3.A.75 Vedení plynovodu vč. OP (BP) Řešeným územím plynovod nevede.

3.A.76 Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.77 Ropovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.78 Produktovod vč. OP Katodově chráněná trasa produktovodu ČEPRO a.s. prochází řešeným územím na třech místech. Na severu u Příběnic vede směrem západ – východ, na jihu u Všechlap vstupuje do řešeného území z východu a u Všechlap se stáčí na jihozápad, na jihovýchodě u Obory vede z jihu na severovýchod. Trasa vedení je v rozsahu řešeného území průběžná, s produktovodními šachtami, stanicí katodové ochrany s el. přípojkami a anodovým uzemněním. Ochranné pásmo produktovodu činí 300 m na každou stranu od osy vedení. Bezpečnostní pásmo produktovodu činí 5 m na každou stranu. Omezení stanovená v OP produktovodu stanoví vládní nařízení č. 29/1959 Sb. OP anodového uzemnění mimo zastavěné území činí 100 m, OP uzemňovacích kabelů je 1,5 m na každou stranu od osy kabelu. Trasa produktovodu včetně jeho ochranného pásma, stanicí katodové ochrany a OP anodového uzemnění je znázorněna na výkrese limitů využití území.


69

3.A.79 Technologický objekt zásobování teplem vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.80 Teplovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.81 Elektronické komunikační zařízení vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.82 Komunikační vedení vč. OP Řešeným územím procházejí trasy dálkových optických kabelů DOK ve správě spol. Telefonice O2. Trasy vedení DOK jsou zakresleny ve výkresu limitů využití území. Řešeným územím dále prochází 2 radioreleové trasy Radimovice – Kraví hora ve správě spol. České radiokomunikace a.s. směr západ – východ a jihozápad – severovýchod. RR trasy jsou zakresleny ve výkresu limitů využití území.

3.A.83 Jaderné zařízení V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.84 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.85 Skládka vč. OP V řešeném území se skládka nenachází. Sběrný dvůr se nachází jihozápadním směrem- excentricky od sídla Malšice, v areálu ČOV.


70

3.A.86 Spalovna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.88 Dálnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.89 Rychlostní silnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.90 Silnice I. třídy vč. OP Daným územím silnice I. třídy neprochází.

3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP Řešeným územím prochází: silnice II/137 vedoucí ze Sudoměřic u Bechyně přes Malšice a Tábor směr Mladá Vožice V návrhu VÚC je navržena úprava průtahu silnice II/137 jako veřejně prospěšná stavba D21. Ochranné pásmo silnice II. třídy je vyznačeno ve výkresu limitů využití území.

3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP Řešeným územím prochází : silnice III/13713 vedoucí od II/137 přes Třebelice směr Dudov silnice III/13711 vedoucí z obce Stádlec přes Dobřejice a Čenkov směr Bezděčín silnice III/13710 vedoucí od II/137 do Maršova


71

silnice III/1379 vedoucí od II/137 přes Staré Lány směr Bečice silnice III/1377 vedoucí ze Želče přes Oboru a Maršov směr Lom silnice III/1376 vedoucí od II/137 směr Lom Ochranná pásma silnic III. třídy jsou vyznačena na výkresu limitů využití území.

3.A.93 Místní a účelové komunikace Hlavní komunikační kostru sídel doplňuje síť obslužných a přístupových komunikací, které dostatečným způsobem zajišťují vnitřní obslužnost sídla. Obec má zpracovaný pasport a pro ÚAP poslouží jako výchozí podklad. Hromadná osobní doprava Je zabezpečována jednak ČD a dále pravidelnými linkami dálkových a regionálních autobusových spojů.

3.A.94 Železniční dráha celostátní vč. OP Daným územím celostátní železniční dráha neprochází.

3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP Řešeným územím prochází železniční trať Tábor - Bechyně. Nejsou známy žádné záměry pro rozvoj železniční stanice i trati řešeného území. Ochranné pásmo železnice je vyznačeno ve výkresu limitů využití území.

3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.97 Vlečka vč. OP V řešeném území podél železniční tratě v blízkosti vlakového nádraží se nachází železniční vlečka. Ochranné pásmo vlečky je vyznačeno ve výkresu limitů využití území. ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

72

3.A.98 Lanová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.99 Speciální dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.100Tramvajová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.102Letiště vč. OP V řešeném území se žádné letiště nenachází. V řešeném území severně od obce Malšice se nachází ochranné pásmo kuželové plochy vojenského letiště Všechov. Ochranné pásmo letiště je vyznačeno ve výkresu limitů využití území.

3.A.103Letecká stavba vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.104Vodní cesta V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.105Hraniční přechod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


73

3.A.106Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy Řešeným územím prochází 3 značené cyklotrasy. Cyklotrasa č. 31 vstupuje do území z východu od Lomu. Prochází Malšicí, kde se stáčí na jih a na křižovatce u Čenkova vede na západ přes Dobřejice, Stádlecký most, Stádlec a pokračuje směrem na Bernartice. Cyklotrasa č. 1171 vstupuje do území z jihovýchodu od Želče a prochází Čenkovem, kde se napojuje na cyklotrasu č. 31. Cyklotrasa č. 12 přichází do území z jihu od Želče, Dolního bukovska a Hluboké nad Vltavou. Prochází sídly Obora a Maršov a končí v obci Lom, kde se napojuji na cyklotrasu č. 11. Cyklotrasa č. 12 patří k cyklostezce Greenway Rožmberského dědictví. Z těchto značených tras odbočuje množství dalších, které se teprve připravují. V jižní části je to trasa, která vede přes Třebelice do Dobronic u Bechyně. V severní části jsou to trasy vedoucí z Malšic, které vedou směrem na Dobřejice, na Bečice přes Staré Lány a trasa do Příběnic. 3.A.106.b Turistické stezky Řešeným územím procházejí 3 turistické stezky. Červená turistická stezka probíhá v severozápadní části území podél řeky Lužnice. Modrá turistická stezka vychází z Třebelic směrem na západ do Dobronic u Bechyně, kde se stáčí na sever a vede podél Lužnice až ke Stádleckému mostu. Druhá modrá turistická stezka, která zde vede, vychází ze středu Malšic směrem na sever do Příběnic. Žlutá turistická stezka vychází ze středu Malšic a vede na západ přes Dobřejice ke Stádleckému mostu a pokračuje dál přes Stádlec. Druhá žlutá stezka vede z Příběnic na východ do Dražiček směrem na Tábor. 3.A.106.c Naučné stezky Řešeným územím neprobíhá žádná naučná stezka.


74

3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP V severozápadní části řešeného území se nachází vyhlášené ochranné a bezpečnostní pásmo vojenské střelnice Dražice. V prostoru „U Marků“ na řece Lužnici se nachází vojenský brod – neperspektivní pro AČR. Ochranné pásmo střelnice a vojenský brod jsou vyznačeny na výkresu limitů využití území.

3.A.108Vojenský újezd V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.109Vymezené zóny havarijního plánování V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.110 Objekt civilní ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.111 Objekt požární ochrany, zájmy CO Objekt požární zbrojnice místního spolku dobrovolných hasičů se nachází v sídlech Malšice, Dobřejice, Čenkov, Třebelice, Všechlapy, Maršov a Obora. Sirény se nacházejí v obci Malšice a Čenkov. Pro zájmové území jsou vymezeny hranice záplavového území (viz výkres limitů).

3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.113 OP hřbitova, krematoria V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


75

3.A.114 Jiná OP pásma vyhlášená : - pásmo ČOV - pásma ostatní, daná zákonnými předpisy (VN, VVN, sdělovací kabely, komunikace II, III. třídy, RR trasy, produktovod, vojenské letiště, vojenská střelnice) Ochranná pásma jsou patrna z výkresu limitů.

3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství Jako veřejná prostranství slouží zejména náměstí, prostory návsí a podobné plochy vč. souvisejících ploch veřejné infrastruktury. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v problémovém výkresu.

3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku Ve správním území obce Malšice bylo dokončeno za rok 2006 5 bytových jednotek, za rok 2007 3 bytové jednotky.

3.A.117 Zastavitelná plocha Zastavitelná plocha sídel bude navržena s respektem k hodnotám území na základě současných potřeb a priorit obce v souladu s předpoklady udržitelného rozvoje území. Principem při vymezování by dále mělo být směřování k ucelenosti a kompaktnosti sídel, přednostní využití jejich prostorových rezerv a dále respektování jejich prostorové oddělitelnosti a jasné identifikace. Jejich srůstání by bylo na újmu krajinného rázu.

3.A.118 Jiné záměry Dlouhodobě neuspokojivý stav některých exponovaných ploch vyvolává potřebu jejich přestavby. –

funkční konverze chátrajících zemědělských provozů na víceúčelové plochy výroby a zpracování ● ● ● ● ●

areál zemědělského areálu areál zemědělského areálu areál zemědělského areálu areál zemědělského areálu přeložka komunikace II/137


v v v v v

Čenkově Dobřejicích Maršově Oboře sídlech Malšice, Všechlapy

76

3.A.119 Další dostupné informace Žádné další dostupné informace nebyly poskytnuty.

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

3.B.1

Výsledky vyhodnocení pracovních map (statistický průnět)

Účast a aktivita místích obyvatel dosáhla nebývale vysokých stupňů. Čenkov: Byly vymezeny plochy pro byldení v severní, západní a jihovýchodní části sídla. Byla zakreslena potřeba dopravního propojení Čenkova a Třebelic. Byly vymezeny plochy pro retenci vod ve východní části katastru (potoční niva). Dobřejice: Byly vymezeny plochy dostaveb v severní a jihovýchodní části sídla. Větší rozsah další zástavby nebyl vymezen. Byly vymezeny plochy pro rekreační využití hromadného charakteru ve východní části sídla. Malšice: Byly vymezeny plochy pro bydlení v severní, západní a jihovýchodní části sídla. Byla vymezena přeložka komunikace II. třídy ve východní části sídla. Byly vymezeny reozní plochy v severní části – nad sídlem, dále pak v jihozápadní části, směrem k ČOV. Byly vymezeny plochy pro veřejnou rekreaci v jižní části katastru. Maršov: Byly vymezeny plochy zástavby pro bydlení v jihozápadní části sídla. Byly vymezeny plochy zástavby pro bydlení ve východní a severní části sídla. Obora: Byly vymezeny plochy zástavby pro bydlení v jižní části sídla. Byly vymezeny plochy zástavby pro rekreaci hromadného charakteru ve východní části sídla. Byly vymezeny trasy účelové komunikace ve východní části sídla, s propojením spojnice sever- jih Třebelice: Byly vymezeny plochy pro bydlení v severní a jižní části sídla. Byly vymezeny erozní plochy v západní části sídla. ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

77

Byly vymezeny plochy pro retenci ve východní části sídla (vodoteč). Byly vymezeny plochy pro rozšíření malovýroby a zemědělské produkce v jihovýchodní části sídla. Nové Lány: Byly vymezeny plochy pro bydlení v plochách mezi jednotlivými dvorci zástavby. Všechlapy: Byly vymezeny Byly vymezeny Byla vymezena Byly vymezeny Byly vymezeny

plochy pro bydlení ve východní části sídla. plochy pro bydlení v severní části sídla. nová trasa přeložky komunikace II. třídy v západní části od sídla. koridory pro revitalizaci vodotečí v severní části katastru. erozní plochy v severovýchodní části sídla.

3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou 3.B.2.a Čenkov Bylo dotazováno 11 osob z celkového počtu 223. Převážnou část dotazovaných tvoří lidé důchodového věku, lidí předproduktivního věku je zde málo. Čenkov je z hlediska migrace obyvatel spíše nesourodé sídlo. Mírná nadpoloviční většina dotázaných uvedla, že se do sídla přitěhovala. Tato skutečnost vypovídá v minulosti o sídle jako atraktivní destinaci pro ty, kteří se zde rozhodli bydlet. Ani dnes si však nelze nepovšimnout nové zástavby několika rodinných domů. Velkému počtu dotázaných obyvatel se v obci líbí, ale uvedli, že budou možná muset odejít. Jejich odpověď je poměrně překvapivá, a to i přes trend zástavby několika nových rodinných domů. Vztah k chatařům, chalupářům a turistům je převážně kladný. Sousedské vztahy jsou zde téměř bezproblémové. Zdejší veřejný život je tvořen převážně Sokoly a Hasiči. Většina obyvatel má minimální zájem sledovat, či zasahovat do práce vedení obce. Nespatřují žádné výrazné změny jak v chodu obce, tak ve svém každodením životě. Ovšem 30% respondentů s vedením obce Malšice není spokojeno vůbec. Obyvatelé by se nejvíce pochlubili nedalekou památkou- řetězovým mostem ve Stádlci. Dále pak přírodou, městem Bechyně a zříceninou hradu Příběnice. Nezapomněli uvést také „nepořádek v obci“, což poukazuje na neutišenou situaci údržby sídla. Dotazovaní si stěžují na nedostatek služeb v sídle. Lidem chybí obchod, který zde zkrátka není, a koupaliště, které by přispělo k pohodlnějšímu životu. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu : ●

Obec by měla řešit následnou podporu lidem, kteří zvažují svůj odchod. Důvodem je zvýšení sociální nestability a možného chátrání stávajícího stavebního fondu. Ten může chátrat i přesto, že vedle budou vznikat nové novostavby.

●

Pořádat schůze, které by se staly i pro obyvatele sídel atraktivními, s možností prezentací jejich problémů.


78

●

I přes názorovou nejednotu zůstává maximální zapojení podnikatelského sektoru jednou z priorit obce. Proto je důležité udržovat s touto skupinou pozitivní vztahy a podpořit je například možností propagace na internetových stránkách.

Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu pro ÚPD : ●

Lidé si svého okolí cení a kriticky vnímají negativní jevy. Možnou nevyužitou šancí by měla být funkční proměna zemědělského areálu, doplňkové aktivity rekreačního ubytování, apod.

●

Jelikož koupaliště chybí většině obyvatel napříč všemi sídly, ve kterých byl průzkum prováděn a v Čenkově je vysoký potenciál k jeho vybudování, doporučujeme vybudovat jedno centrální koupaliště i pro obyvatele ze sousedních sídel. Může to být standartní prefabrikovaný sezónní bazén nebo retenční nádrž přírodního charakteru.

3.B.2.b Dobřejice Sídlo je svojí skladbou příchozích a odchozích obyvatel poměrně různorodé. Důvodem je relativně dobrá dostupnost většího města a blízké vazby na centrum místní vybavenosti, kterým jsou Malšice. V sídle je velké zastoupení obyvatel staršího věku. Lidé jsou zde spokojeni a správa obce nemusí mít žádný důvod k obavám. Vztahy mezi zdejšími obyvateli jsou harmonické a lidé nemají důvod k vzájemné sousedské nespokojenosti. Za nejdůležitější činnosti je považován spolek hasičů a zábavy konané zejména v Malšicích. Lidé svůj volný čas tráví zejména pracemi na svých objektech a zahradách. Příznivě je hodnocena i příroda, která je pro obyvatele velmi důležitá. Lidé celkem střízlivě, bez očekávání, hodnotí vedení obce jako snaživé a pochopitelně i limitované reálnými možnostmi. Prakticky polovina dotazovaných přístup k internetu má. Pro sdělování obecních informací je to však nevyužité médium, a to zejména proto, že obec nedisponuje vlastními stránkami. U obyvatel jednoznačně dominuje využití přírodního potenciálu sídla, který je skutečně pěkný. Lidé jsou si významu místa vědomi. Stádlecký most, jako významná technická památka, se společně s nedalekými Dobronicemi a kaňonem řeky Lužnice může stát skutečným lákadlem pro příchozí turisty. Lidé zde postrádají autobusové spojení a společně s tím i dobrou dopravní infrastrukturu. Nemálo obyvatel vnímá jako problematický i vodovod. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu : ●

Prostor pro vzájemné setkávání by mohl plnit i rekreační funkce pro turisty, kteří by do daného sídla mohli zavítat. Investice do takového objektu, spojená s bydlením penzionového typu by se mohla ukázat jako životaschopná.

●

Činnost hasičů je určitě i nadále třeba podporovat a jejím prostřednictvím rozvíjet práci s mládeží.


79

●

Určitou šancí je využití podnikatelských možností pro zapojení turistického potenciálu.

●

Tvorba internetových stránek a správa internetového portálu pro obec není nikterak nákladnou záležitostí. Řadu informací je pak možné sdělovat prostřednictvím internetu a ušetřit tak za tištěná média, která stojí nemalé peníze a ve formě sdělení bývají méně pružná.


Sídlo má krásný estetický potenciál a nedaleká vazba na správní střediska celého osídlení ho předurčují k věkové stabilitě. Důvodem je také ne zcela využitý potenciál veřejné rekreace. Tu je možné rozvinout díky krásnému přírodnímu prostředí, jež se v okolí se nachází. Územní plán by měl umožnit přiměřený rozvoj rekreačního využití, případně dostatečně flexibilní možnosti rozvoje ploch stávajících.

3.B.2.c Nové Lány Polovina dotazovaných se zde narodila, tudíž poměr příchozích a narozených obyvatel je víceméně vyrovnaný. Většina dotázaných je v předdůchodovém věku. Obec by měla podniknout kroky k zlepšení stavu bydlení a tím k přilákání nových mladých lidí, případně posílení zájmu o rekreační ubytování. Jelikož je velká část dotázaných v předdůchodovém nebo důchodovém věku, nic jim v obci nechybí aní nevadí. Mají rádi svůj klid. Vztah k chatařům, chalupářům a turistům je zde neutrální až kladný. Lidé jsou si vědomi jejich přínosu pro obec. Jen málo lidí je ochotno se podílet společnou prací při rozvoji obce. Pomoc při zavedení plynu je výjimkou. Toto je dáno věkovou skladbou obyvatel (důchodový a předdůchodový věk). Jako obvykle tráví lidé nejvíce svého volného času prací doma, a na zahradě. Sport je také často výplní volného času, což je překvapivé. Lidé jsou si vědomi přítomnosti podnikatelů, ale myslí si, že se nijak výrazně do chodu sídla nezapojují. Polovina dotázaných má internet doma. Druhá polovina internet nemá, ale připojit by se chtěla. Vzhledem k počtu obyvatel je však na zvážení zda je pro obec účelné a hospodárné zde internet finančně podpořit. Lidé v produktivním věku musí za prací dojíždět, jelikož v obci není dostatek pracovních příležitostí. Autobusové spojení je zde špatné a tak jediný možný kontakt s okolním světem je autem. Lidé tak jezdí zejména na nákupy, do práce a na úřady. Špatná úroveň, malá četnost spojů a negativní vztah lidí k hromadné dopravě zapřičiňuje, že ji lidé využívají jen výjimečně. Okolní příroda a Příběnice jsou největším turistickým lákadlem. Město by se mělo zaměřit na jejich propagaci a oživit tak i zájem o toto sídlo z hlediska bydlení a rekreace. Lidem chybí nové silnice a větší četnost autobusových spojů.


80

Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu : ●

Vzhledem k velikosti sídla považujeme za účelné investovat výrazně do infrastruktury jedině tehdy, pokud se podaří zvýšit o toto místo zájem a to z hlediska bydlení a rekreace.

3.B.2.d Malšice Nejvíce dotazovaných pracuje přímo v obci, následuje Tábor 10%. Přesto, lze tvrdit, že Malšice jsou významným střediskem místní zaměstnanosti. Podíl okolních sídel je poměrně malý. Poměr rodáků a přistěhovaných je poměrně stejný. Důvodem může být fakt, že sídlo bylo dříve střediskovou obcí s četnou zástavbou rodinného charakteru. Průzkum postihl zejména střední a starší generaci obyvatel (75%). Respondentů v předproduktivním, nebo již produktivním věku mladé generace je méně, než lidí v předdůchodovém, či důchodovém věku. Tento stav vypovídá o stárnutí obce. Lidé jsou s místem svého bydliště převážně spokojeni. S rozvojem dalších ploch průmyslových zón nesouhlasí zejména starší občané, kteří si cení svého klidu. Mladší generace se výstavbě těchto zón nebrání. Využití krajiny k rekreaci se jeví místním jako nedostačující. V sídle chybí obyvatelům zejména přírodní koupaliště, naučné stezky a cyklotrasy. Biomasa je tématem se kterým 40% obyvatel má vůli nějakým způsobem nakládat. Neznají podmínky pěstování, využití, ekonomickou stránku. Je na obci, bude-li chtít tento potenciál využít a začít s pěstováním této suroviny coby energeticky využitelným palivem. Polovina obyvatel je pro výstavbu obchvatu, ale stejný počet obyvatel je proti, nebo si myslí, že jsou důležitější věci, do kterých by se mělo investovat (koupaliště). Určitá část respondentů má za to, že vybudování obchvatu by znamenalo úpadek města Malšice a celkový útlum služeb, které leží na jednom z hlavním tahu směřujících z města Tábor. Ve městě nejsou mezi sousedy a spoluobčany žádné větší problémy, či nedorozumění. Lidé se mezi sebou znají již několik let, jsou na sebe zvyklí a stačili si vytvořit přátelské vztahy. Tento stav neoslabila ani silná migrace obyvatel. Z názorů obyvatel vyplývá, že řada kulturních, či sportovních aktivit je obyvateli Malšic citlivě vnímána a pokládána za přínosnou. Respondenti nejčastěji označili za přínosný, či důležitý fotbal, hasičský spolek, pouť. Vznikla neobvyklá situace, kdy byly zvoleny 3 odlišné (sportovní, soutěžní, zábavní) charaktery volnočasových aktivit. Toto poukazuje na rozdílné vnímání dotazovaných. Většinová (40%) možnost trávit čas „doma“ znamené pro místní zejména péči o zahrádku, dům a kutilství v dílnách. 20% využívá krás zdejší přírody k trávení svého volného času. Zvolené způsoby trávení volného času jsou pro venkov typickým. Drtivá většina obyvatel je s podmínkami pro podnikání spokojena. Nevidí žádné větší problémy. Většina dotázaných se dozvídá novinky a zprávy z místního listu (35%), který co do využívanosti předčil i nejvyužívanější médium v ČR televizi (30%). Naopak internet za stejným účelem využívá pouze 10% obyvatel. Je zapotřebí brát v úvahu názory starších obyvatel, kteří upřednostňují již zaběhlé metody. Zatímco starší generace se připojení k internetu brání, mladší obyvatelé mají připojení k internetu doma. Tento potenciál je nevyužit.


81

I přes fakt, že Malšice leží nedaleko Tábora a lze zde předpokládat dobré spojení hromadné dopravy, lidé využívají automobily poměrně často. Zřícenina hradu Příběnice, krásy přírody, či místní kostel jsou pro místní silnou vazbou. Koupaliště je, stejně jako v dalších menších městěch, nejdůležitějším chybějícím faktorem v Malšicích a následováno nedostatečnou sítí obchodů a kulturního vyžití obyvatel. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu : ●

Jako řada dalších obcí by měla i Malšice vytvořit prostorový potenciál pro nabídku ubytovacích kapacit seniorů i na samofinancovatelné bázi. Dále pak nabídku prostor k výstavbě bytů, domů pro mladé občany, kteří jsou budoucností obce.

●

Zkvalitnit, více využít stávající potenciál, či parcely pro ně určené. Obci by zejména prospěl větší podíl služeb na pracovním trhu.

●

Je zájmem vedení obce, aby byl podnikatelský sektor co nejvíce zapojen do chodu obce (finanční podpora, propagace obce …). Názory jsou prakticky polarizované e stálo by za to více podnikatelský sektor propagovat.

●

Role internetu by se měla v Malšici posílit např. nabídkou levných bezdrátových systémů, v které by mohla obec nabídnout další součinost. Internet v sobě skrývá obrovský potenciál, je zapotřebí vytvořit vlastní webbový portál internetových stránek, ze kterého bude možné oslovit široké spektrum veřejnosti.

●

Vzhledem k poloze Malšice a vybudované železniční tratě doporučujeme se více zaměřit na roli hromadné dopravy a motivovat občany k jejímu častějšímu využití. Sníží se tak dopady do subvencování hromadné dopravy a zvýší se i bezpečnost v samotném sídle.

●

Stádlecký most, legendární restaurace Lužničanka, zřícenina Příběnice, Karolín by se měly stát lákadlem pro příchozí turisty.

●

Dnešní nabídka lidí v obchodech zcela nevyhovuje. Obyvatelům vadí závislost z hlediska nákupů na městě Tábor. I přes možnost výběru pěnez na místní poště chybí lidem bankomat. Nejbližší je až ve městě Tábor, doporučujeme zvážit tuto možnost.

●

Bezproblémová přístupnost, je jedním z provotních a hlavních požadavků investorů a nových obyvatel obce, na druhou stranu i malá bezpečnost na silnici v sídle. Tedy dva na první pohled jdoucí protiklady, které lze ovšem určitě uvést v přijatelný soulad. Vedení obce by mělo náležitě pečovat o své pozemní komunikace a zvýšit i bezpečnost na pozemních komunikacích.


82


Územní plán by neměl bránit zástavbě podnikatelského charakteru tam, kde nehrozí likvidace urbanistických hodnot. Využití regulativů by zejména pro sídlo Malšice mělo být flexibilní.

●

Územní plán by měl umožnit svými regulativy flexibilnější využití krajiny. Je nutné však zvážit, zda se bude podporovat spíše veřejnou rekreaci hromadného (penziony, kempy, hotely), nebo rekreace individuálního charakteru. Místní se kloní k velmi citlivému využití.

●

Větší využití krajiny k rekreaci by mělo mít ve většině územních plánech zelenou. Volnočasové aktivity jsou lidmi vnímány velice citlivě a přispívají k pohodě bydlení. Proto doporučujeme napojit cyklotrasy, naučné stezky na město Tábor a celkové spojení s kvalitním přírodním koupalištěm, případně koupališti umělého charakteru (venkovní, sezónní bazény...)

●

Územní plán by měl řešit i strategii zásobování energií. Zvláště z obnovitelných zdrojů energie, které se v budoucnosti stanou nedílnou energetickou surovinou našeho života.

●

Výstavba obchvatu by mohla mít za následek útlum služeb, které už nyní obyvatelům Malšic nedostačují. Silnice je pro ně silný ekonomický zdroj. Na druhou stranu je zde několik nebezpečných a nepřehledných zatáček, které život v obci komplikují. Dopravní tepna rozděluje napůl také náměstí. Osobně se kloníme spíše k provedení zklidňujících prvků a zvýšení bezpečnosti, než k provedení nového obchvatu. Územní plán by však měl tuto možnost prověřit.

3.B.2.e Maršov Většina dotázaných jsou příchozí obyvatelé. Část z nich jsou však jen chalupáři nebo chataři. To naznačuje čím dál tím větší využití sídla k rekreaci. Většině dotazovaných se v obci líbí a jsou tu rádi. Vztah k chatařům, chalupářům a turistům je neutrální až kladný. Problémy zde nejsou. Lidé jsou si vědomi jejich přínosu pro obec. Mezilidské vztahy v obci jsou na výborné úrovni. Lidé si mezi sebou pomáhají, konflikty jsou zde výjimkou. Zájem o společnou práci při rozvoji sídla je zde celkem velký. Největší zájem je o vodovod. Uvítáno by bylo i sportovní hřiště a hospoda, které pomohou jak pospolitosti, tak i rekreaci. Lidé si zde váží zejména knihovny v nedalekých Malšicích. Nejvíce času tráví lidé podle očekávání doma. Je to zejména prací na zahradách a domech. Dalším silným faktorem je krásná okolní příroda. Většina lidí je s vedením obce relativně spokojena. Avšak druhé polovině dotázaných něco vadí. Obec by měla více a lépe informovat a umožnit podporu podnikatelských subjektů formou propagace.


83

Celostátní novinky a zprávy jsou získávány nejvíce z novin a televize. Místní list je zdrojem místních novinek a informací. Obec by měla přispět k většímu rozšíření internetu, jako zdroje informací. Z grafu vyplývá, že lidé přístup k internetu mají, ale jeho potenciál pro obec není prakticky vůbec využit. Nová tvorba internetových stránek a jejich zpřístupnění široké vrstvě obyvatel by se ukázaly dobrým tahem, který lidé budou moci využít bez vysokých vstupních nákladů samosprávy. V sídle je dostatek pracovních míst. Někteří respondenti jsou v důchodovém věku. Za prací dojíždí jen 20% dotázaných. Lidé musejí téměř každý den dojíždět. Důvodem je potřeba základní vybavenosti, která v sídle chybí. Využití autobusových linek je velmi sporadické. Obyvatelé jsou si vědomi krásné a nedotčené přírody v okolí vesnice. Ta by mohla být největším lákadlem budoucích turistů a rekreantů. Z odpovědí jednoznačně vyplývá, že nejvíce obyvatele trápí špatný stav komunikací a chybějící vodovod. Uvítali by mimo jiné i zvýšení četnosti spojů hromadné dopravy a lepší obchod. Vadí jim také těžba v nedalekém lomu. 3.B.2.f Obora Se sídlem Obora jsou lidé pevně spjati, o čemž svědčí nízká migrace obyvatel. Většina respondentů je již v předdůchodovém, či důchodovém věku. Stejně jako jiná podobná sídla i Obora se stává spíše rekreační a chalupářskou lokalitou. Většina (70%) obyvatel je s bydlením v Oboře spokojena a nemají žádné existenční problémy. V sídle převládá mírně pozitivní vztah k chatařům, chalupářům a turistům. Většině obyvatel tato skupina nevadí. Jediné aktivity, na nichž se podílí přímo občané sídla, jsou z většiny akce pořádané jednou do roka, vyjma údržby a provozu obecní místnosti s brigádami. Z odpovědí je vidět, že lidé mají zájem a jsou ochotni se podílet na rozvoji obce. A to především na údržbě silniční komunikace, která jim nevyhovuje a působí škody na vlastním majetku, dále při opravě zchátralé historické kapličky. Někteří by se podíleli i na výstavbě plynovodu, či přírodního koupaliště. Z veřejného života sídla za prospěšnou hodnotí obyvatelé taneční zábavy, spolu s provozem hospody a hasičského sboru, který se týká pouze určitých skupin obyvatel. Obyvatelé neočekávají větší změny již zaběhnutého života. Vzhledem k malé čtenosti místního listu a odlehlé destinaci místa, lze předpokládat částečnou neznalost činnosti zastupitelstva obce. Tyto faktory mají za následek relativní spokojenost s vedením. Otázkou zůstává, zda je tento stav letargie správný. Podnikatelský sektor je do aktivit obce zapojen. Takto nám odpovědělo 60% dotázaných. Může s tím souviset zázemí volnočasových aktivit, které se zde nacházejí. Obyvatelé nejsou jednotní v názoru na otázku týkající se podmínek podnikání v sídle. Z grafu sice vyplývá mírná převaha spokojených obyvatel, ale celých 30% obyvatel je vyhraněno v otázce a míní, že v sídle Obora se nevyplatí vůbec podnikat. Do určité míry je názor ovlivněn věkem dotazovaných respondentů. Dle očekávání jsou nejrozšířenějším zdrojem informací televize a noviny. Je zajímavé, že internet je dle názoru obyvatel stejně důležité médium jako místní list, či rozhlas.


84

Rozšířenost internetu vypovídá o určité pokrokovosti obyvatel, kteří se nebrání využívání nových technologií. Většina lidí v produktivním věku za prací nedojíždí. Sídlo tedy nabízí dostatečnou nabídku zaměstnání, kterou si ovšem dotazovaní sami vytvořili. Nemalé procento nedojíždějících jsou lidé již v důchodovém věku. Sídlo neposkytuje obyvatelům ani nejzákladnější služby ve formě obchodu. Proto jsou místní závislí na automobilu, který využívají jak k přepravě, tak k nákupům, nebo např. k návštěvě lékaře. Vzhledem k velikosti sídla nelze předpokládat změnu situace. Dotazovaní nejsou jednotní v názorech na otázku, co jim ve sídle chybí, či co se jim v sídle nelíbí. Jediný faktor, na kterém se shodli, je zmiňovaný stav silnice, který jim znepříjemňuje každodenní život. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu : ●

Obec by měla podniknout kroky, které povedou k posílení zájmu o sídlo. Důležitá je podpora aktivit, které mohou pozvednout další zájem o ubytování rekreačního charakteru a s tím spojenými možnostmi trvalého bydlení.

●

Iniciovat opravu veřejných statků s přispěním peněz obce by mohlo pomoci dobré věci. Lidé tak pocítí vlastní sounáležitost k sídlu a mohou dát významný impuls ostatním osadám.

●

Zaměřit více pozornosti na větší komunikační strategii s lidmi v sídle.

●

Obec by se měla více zapojit do otázky komunikace s lidmi prostřednictvím internetu. Je zde značně nevyužitý potenciál.

●

Určitá propagace zajímavých atraktivit v okolí by pomohla nejen sídlu ale i celé obci. Vyšší zájem příchozích by vyvolal poptávku po ubytování a doprovodných službách. Následně by pak bylo možné řešit i poptávku po bydlení poskytovatelů různých služeb.

3.B.2.g Třebelice Sídlo je svojí skladbou příchozích a odchozích obyvatel poměrně různorodé. Důvodem je relativně dobrá dostupnost většího města a blízké vazby na centrum místní vybavenosti, kterým jsou Malšice Většina respondentů (60%) je již v předdůchodovém, či důchodovém věku. Tento fakt potvrzuje předešlé tvrzení, že v Třebelicích bydlí převážně starší obyvatelé a zahrádkáři. Většina (80%) obyvatel Třebelic má se sídlem pevné kořeny a je celkově spokojena s životem na venkově i za cenu absence služeb. V sídle Třebelice nejsou mezi sousedy téměř žádné problémy. Lidé si spolu rozumí a jsou ochotni si mezi sebou pomáhat. Tento stav vede k vytváření dobrých sousedských pout. Lidé zde nemají důvod ani chuť pro pořádání různých aktivit. Obyvatelé neočekávají větší změny již zaběhnutého života. Vzhledem k všeobecné pasivitě lze předpokládat i neznalost činnosti zastupitelstva obce. Tyto faktory mají za


85

následek relativní spokojenost s vedením. Otázkou zůstává, zda je tento stav letargie správný. Dle očekávání jsou nejrozšířenějším zdrojem informací televize a noviny. Místní informace se lidé dozvídají z místního listu, který v grafu překvapivě předčil již zmíněná klasická média. Pro zvýšení komunikace však doporučujeme osobní kontakt s lidmi. Část obyvatel má doma internet a pro obec je to tak příležitost jak tento potenciál využít. Z grafu vyplývá, že většina lidí v produktivním věku do zaměstnání dojíždí a to především do Tábora. Sídlo tedy nenabízí uspokojivou možnost zaměstnání. 60% nedojíždějících je jsou prakticky lidé důchodového věku. Pracující lidé jsou nuceni využívat automobil k přepravě do zaměstnání a domů. Tato přeprava je také důležitým faktorem k přesunu za službami (nákupy, návštěva lékaře …). Lze předpokládat, že starší obyvatelé automobil nevlastní a s přepravou jim pomáhají rodinní příslušníci. Příroda, jež z grafu vyplynula na prvním místě, je pro obyvatele důležitým faktorem k vytváření pohody bydlení. Dále by lidé svým známým, či příbuzným představili krásy Bechyně a Malšic. Je zajímavé, že tato menší města se umístila před historickým a blízkým Táborem. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu : ●

Doporučujeme besedu s lidmi a zjistit, zda lidé nepořádají zda jim to takto vyhovuje, nebo jim chybí počáteční impuls z obce.

●

Zaměřit více pozornosti na propagaci a podporu práce s lidmi.

3.B.2.h Všechlapy Jen třetina dotázaných se zde narodila, méně jak polovina jsou příchozí často rekreanti. Většina respondentů je již v předdůchodovém, či důchodovém věku. Obyvatel v předproduktivním věku je zde málo. Lidé jsou v naprosté většině se svou životní situací spokojeni a nic jim zde nechybí. O přestěhování nikdo z dotazovaných neuvažuje. Vztah k chatařům, chalupářům a turistům je zde neutrální až kladný. Lidé jsou si zde vědomi jejich přítomnosti a vzájemnou pospolitost vnímají kladně. V sídle není prostor ani zájem pro pořádání jakýchkoliv akcí. Velká část obyvatel by se ráda podílela na výstavbě koupaliště. Ruku k dílu by lidé přiložili i při stavbě vodovodu a hospody. Lidé si váží knihovny v Malšicích a rádi jí navštěvují. Ostatní činnosti se v sídle neprovozují. Společný zájem o věci veřejné by napomohl rozvoji obce v oblasti turistiky. Možný potenciál podnikání lze vidět v cestovním ruchu, tudíž v ubytovacích kapacitách. Internet je v obci dostupný, tudíž kdo se chtěl připojit tak to už udělal. Obec by se měla na využití internetu zaměřit, neboť se jedná o levné a flexibilní médium. Polovina dotazovaných o připojení nemá vůbec zájem, jedná se o starší populaci.


86

Většina dotazovaných pro nezbytné spojení s okolními městy (Tábor, Malšice) dává přednost autu před autobusem. Téměř polovina obyvatel však automobil využívá velmi zřídka nebo jej dokonce nevlastní. Jedná se však o starší respondenty. Lidé jsou si zde vědomi krásné okolní přírody. Její potenciál by mohl být využit k zlepšení cestovního ruchu. Stádlecký most už není zmiňován, naopak relativní blízkost Bechyně zde hraje důležitou roli. Lidem v obci jednoznačně chybí vodovod. Jsou ochotni se částečně podílet na jeho výstavbě. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu : ●

Situaci by mohl vyřešit obecní mobilní bazén s letním provozem, který se na zimu složí (zazimuje). Tato aktivita by pak měla být doplněna nějakým dětským hřištěm, případně malým sportovištěm. Otázku hospody by bylo možné řešit v souvislosti s příležitostí nabídky penzionu.

3.B.2.ch Malšice – děti a mládež Většina mladistvým navštěvuje ještě ZŠ Malšice. Zastihli jsme také již studenty prvního ročníku SZŠ Tábor a víceletého gymnázia P.d.C. Tábor. Mezi dotazovanými převažují dívky, lze tedy očekávat převahu hodnocení sociálních aspektů. Vzhledem k absenci zajímavých volnočasových aktivit určené mládeži (zejména o hlavních prázdninách) tráví většina mladistvých svůj volný čas s kamarády, venku, či doma. Pojem „doma“ lze chápat jako užívání internetu, pomáhání rodičům s údržbou bytu, domu. Všem dotazovaným se v obci líbí a i přes chybějící dostatečné volnočasové aktivity uvedli, že jim nic v obci nechybí. V tuto chvíli lze předpokládat pevné spojení s místem bydliště. I přes věk respondentů a bouřlivý průběh dospívání dotazovaní uvedli stejné klady místa bydliště jako jejich straší spoluobčané- tedy klid a krásu přírody. Nejčastějším chybějícím faktorem je koupaliště, které chybí jak mladé, tak starší generaci. Většina dotazovaných byla ještě studenty ZŠ Malšice. Lidé v tomto věku jsou pevně spjati se svou rodinou, teprve se začínají osamostatňovávat a proto by rádi v Malšicích zůstali. Absence středních škol, volnočasových aktivit, dělá v očích mladistvých větší města atraktivnější před menší Malšicemi. Mladiství respondenti nejsou názorově jednoti na otázku. Zatímco jedni by uvítali výstavbu nových bytů zejména pro mladé lidi, jiní se obávají nových tváří. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu pro ÚPD : ●

Posílení zájmu mladých o sport, společenské aktivity apod. může obci pomoci tím, že lidé se do místa, ze kterého vzešli, budou vracet.

●

Obec by se měla více zaměřit na výstavbu koupaliště, které příležitosti volnočasových aktivit pro mladé zatraktivní.


87

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT 4.A.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky – převážně únosné geologické podloží – chráněná geologická naleziště Slabé stránky – znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů Příležitosti – omezení vodní a půdní eroze - zalesňování a zatravňování ohrožených a jiných vytipovaných ploch + další krajinná opatření – možný potenciál pro místní těžbu a zpracování Hrozby – nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze

4.A.2 Vodní režim Silné stránky – stabilní tok řeky Lužnice (tanguje správní území) Slabé stránky – rychlý odtok vody z nečleněných velkých ploch orné půdy – malý podíl retence prostřednictvím vodních ploch – lokální znečišťování povrchových vod odpadními vodami ze sídel – velké množství zmeliorovaných ploch, zatrubněné úseky přírodních vodotečí Příležitosti – maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou – dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování, zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření) – udržení kvality vodních zdrojů ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

88

–

– – – –

podpora využívání ekologicky čistých energií – pro produkci biomasy využít ekologicky nestabilní plochy orné půdy jako jedno z opatření ke zmírnění odtoku vody z krajiny obnova a ochrana drobných vodních toků – zpomalení odtoku a přirozené čištění vody vznik nových vodních ploch, některé s funkcí přírodních koupališť využití soustav vodních ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě výstavba ČOV v malých sídlech dle doporučení PRVKUC

Hrozby – pokračující vodní eroze při oddalování realizace účinných krajinných opatření – přetrvávající riziko lokálních záplav (v souvislosti s nadměrným úhrnem srážeksplachy z orné půdy) – pokračující znečišťování povrchových vod z důvodu nedořešeného odkanalizování sídel – riziko znečišťování spodních a povrchových vod z intenzivní zemědělské činnosti

4.A.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky – výrobní areály bez výraznějšího vlivu na životní prostředí (Malšice) – malá sídlení hustota bydlení Slabé stránky – emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva – absence ČOV u některých sídel – velké nečleněné plochy orné půdy – zvýšená prašnost, absence „zelených filtrů“ – špatná obslužnost odlehlejších, zejména nově vznikajících obytných ploch – silnice II/137 a její dopravní zatížení – sídla Malšice a Všechlapy Příležitosti – využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn apod.) – revitalizace krajiny jako zdroje regenerace a předpoklad čistého životního prostředí – vznik nových vodních ploch, výstavba ČOV – obchvaty sídel Všechlapy, Malšice


89

Hrozby – další používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií – exploatace průmyslové zóny s vyšší zátěží pro životní prostředí – zhoršující se kvalita vody z přírodních zdrojů – pokračující znečišťování povrchových vod z důvodu nedořešeného odkanalizování sídel – přetrvávající nevyužívání devastovaných areálů, jejich další znehodnocování s důsledkem řady negativních vlivů a působení v sídlech a krajině – emisní zatížení a zhoršení bezpečnosti sídel Malšice, Všechlapy

4.A.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky – kaňon řeky Lužnice s přilehlými lesními masívy (regionální biokoridor) – lesní masiv v západní části s lokálním biokoridorem Slabé stránky – vodní a půdní eroze – neuspokojivá průchodnost krajiny – velké bloky orné půdy – zatížení komunikace II. třídy – znečišťování toků absencí ČOV Příležitosti – zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) – zvyšování ekologické stability zemědělsky využívaných ploch (pěstování energetických plodin, zatravňování orné půdy, zalesňování) – realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu – obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny – využívání ekologicky čistých energií – vznik nových přír. vodních ploch, využití soustav vod. ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě – využití chátrajích areálů pro konverzi, s uplatněním ochranné zeleně – výstavba ČOV sídel Hrozby – znehodnocení přírodního prostředí novou výstavbou – přetrvávající vodní a půdní eroze – emise ze zdrojů znečištění ovzduší a půdy – exploatace průmyslových zón – dlouhodobě obtížně ovlivnitelné negativní dopady na životní prostředí a krajinný ráz ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

90

– –

z hlediska krajinného rázu negativní působení nevyužívaných a devastovaných areálů ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby

4.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky – vysoký podíl lesních ploch – vysoký podíl zemědělské půdy Slabé stránky – znehodnocování pěstebních ploch půdními splachy – neuspokojivá průchodnost krajiny Příležitosti – možné využití vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství (pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých energií – rozvoj extenzívního způsobu hospodaření, vznik biofarem a s tím související nabídka pracovních příležitostí (Čenkov) – agroturistika – rozvoj cestovního ruchu – obnova stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) – možnost čerpání dotací na zalesňování lesních i nelesních ploch – využitím proluk a zdevastovaných ploch v rámci zastavěného území minimalizovat zábor kvalitní zemědělské půdy novými rozvojovými plochami Hrozby – opakující se kalamitní stavy lesních porostů v důsledku holosečí – přetrvávající vodní eroze při nenaplňování účinných krajinných opatření – pokračující devastace nevyužívaných území, jejich přednostním zhodnocením

4.A.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky – kvalitní stav silnice II. třídy – dobrá geografická poloha vůči dalším sídlům větších velikostí (Tábor, Bechyně, Soběslav, Veselí) – velký rozsah zasíťování, flexibilita (zokruhování vodovodních řadů, více zdrojů vody...) – aktivní přístup města v oblasti technické infrastruktury (cílené investice do výstavby a obnovy vodovodu a kanalizace, ČOV)


91

–

vlakové spojení s aglomerací Tábor

Slabé stránky – špatný stav části silnic III. třídy, špatný stav některých místních komunikací – absence obchvatů – chybějící dopravní obsloužení periferně umístěných sídel Příležitosti – udržení rozumného stavu zatížení silniční sítě, s minimalizací dopadů pro znečištění – podpora cykloturistiky – dobudování kanalizace – možnost získání dotací na budování infrastruktury, obchvatů – lepší využití vlakového spojení Hrozby – intenzifikace automobilové nákladní dopravy díky možné expolataci průmyslových zón – omezení dopravní dělby vlakovým spojením

4.A.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky – převážně dobrý stav životního prostředí – nízká nezaměstnanost, pracovní poptávka uspokojována převážně v místě – podnikatelský sektor hodnocen veřejností převážně kladně – kvalitní základní škola, knihovna Slabé stránky – potenciál věkových skupin mírně nevyrovnaný v neprospěch mladé generace – stárnoucí populace – pracovní příležitosti zaměřeny více na výrobu než na služby – chybějící dopravní obsloužení periferně umístěných sídel – klesající procento bydlící populace Příležitosti – zlepšení trendu celkovým mírným nárůstem počtu obyvatel (v důsledku nabídky rozvojových ploch bydlení, udržení kvalitního životního prostředí, tvorby nových pracovních příležitostí a zejména nabídky a kvality služeb) – geografická poloha vůči jiným sídlům – vzrůst ekonomické aktivity města


92

– – – –

udržení mladé generace - zatraktivnění obce např. různými kulturními a společenskými akcemi rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport podpora rozvoje služeb a drobného podnikání rozšíření nabídky pracovních příležitostí v rámci zvyšování energetické soběstačnosti využíváním biomasy

Hrozby – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností volnočasových aktivit, atd.) – nedostatek pracovních příležitostí ve službách a vyšší administrativě (správě) – další trendy ohrožující populační stabilitu města (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí populace

4.A.8 Bydlení Silné stránky – kvalitní a převážně čisté přírodní prostředí – uspokojivá úroveň základní občanské vybavenosti, odpovídající vybavenost v oblasti školství, zdravotní péče – nízká nezaměstnanost, pracovní poptávka uspokojována převážně v místě Slabé stránky - špatný stav některých místních komunikací – špatná obslužnost odlehlejších sídel – chátrající stavební fond některých sídel Příležitosti – nabídka nových rozvojových lokalit pro bydlení – vznik nových přírodních koupališť jako alternativa chybějícího obč. vybavení – rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport Hrozby – nezájem oživení některých sídel, stárnutí obyvatel, kterými jsou zejména tzv. „inverzní chalupáři“ starší generace

4.A.9 Rekreace Silné stránky – geografická poloha ÚP obce Malšice – PRŮZKUMY A ROZBORY

93

– – – – – –

kulturní zázemí památek jedinečné přírodní útvary atraktivní krajinné zázemí řeky Lužnice dobrý stav životního prostředí kladný vztah místních k turistům, chatařům a chalupářům ubytovací kapacity

Slabé stránky – chybějící koupaliště – slabá propagace města v rámci cestovního ruchu – nedostatek doplňkových služeb cestovního ruchu, rekreační potenciál je podceňován – nedostačující informační systém – neuspokojivá průchodnost krajiny, velké nečleněné plochy orné půdy – rušivé umístění velikých objemů skladových a výrobních objektů – negat. dopad na krajinný ráz, degradování krajinného prostředí Příležitosti – atraktivita pro cestovní ruch (využití zázemí města a okolí, spolupráce s okolními městy, využití sportovišť, přírodního prostředí a kulturních a přírodních zajímavostí) – využití a podpora cykloturistiky, rekreační zázemí pro Tábor i vzdálenější větší města – revitalizace krajiny, její zatraktivnění – obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny – vzrůst ekonomické aktivity obce – příznivý dopad na kvalitu městského prostředí – funkční a reprezentativní veřejná prostranství, kvalitní parter, opravené domy – využití nezastavěných ploch sídel ke zřízení hřišť, odpočinkových ploch, veřejných prostranství – vznik nových přírodních koupališť jako lákavá nabídka sezónní rekreace v přírodě – začlenění zámeckého parku do systému odpočinkových městských ploch – uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch – rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport – rozvoj ubytování různých forem Hrozby – nové průmyslové zóny – intenzifikace dopravy, možný negativní dopad na životní prostředí a krajinný ráz – degradace objektů na náměstí, které mohou jeho malebnost poškodit – aktivnější regiony s nabídkami služeb v okolí – přetrvávající nevyužívání devastovaných areálů, jejich další znehodnocování s důsledkem řady negativních vlivů a působení v sídlech a krajině


94

4.A.10 Hospodářské podmínky Silné stránky – zázemí v podobě řady prosperujících drobných podniků – sítě dopravní a technické infrastruktury – stabilizovaný obecní rozpočet Slabé stránky – nevyužité a zdevastované hospodářské areály – slabá propagace obce v rámci cestovního ruchu – nedostatek doplňkových služeb cestovního ruchu, rekreační podceňován – chybějící dopravní obsloužení periferně umístěných sídel – neuspokojivá průchodnost krajiny – absence nabídky administrativních příležitostí vyšší úrovně

potenciál

je

Příležitosti – geografická poloha – nabídka adekvátních ploch pro rozvoj průmyslu a výroby – využití cestovního ruchu (potenciál zázemí obce a okolí, nabídka a rozvoj sportovišť a dalších doplňkových služeb, osvěta, ochrana a využití přírodního prostředí a kulturních a přírodních zajímavostí) – vzrůst ekonomické aktivity sídla Malšice – dobrý stav a rozvoj dopravní a technické infrastruktury – podpora rozvoje služeb a drobného podnikání – snížení energetické závislosti využíváním ekologicky čistých energií – produkcí a zpracováním biomasy paralelně řešit podporu příznivého stavu zaměstnanosti a využití části ploch zemědělské půdy – využití chátrajících výrobních a zemědělských areálů Hrozby – trendy ohrožující populační stabilitu obce (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí populace – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, snadná dostupnost jiných pracovních center pro obyvatele – táborská aglomerace – uspokojování ekonomických potřeb místních v jiných sídlech – táborská aglomerace


95

4.B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území 4.B.1 Vztah správního území z pohledu udržitelného rozvoje území Podíl drobné malovýroby a menších výrobních areálů (sídlo Malšice) je pro celý region nezbytným předpokladem vlastní hospodářské prosperity a do jisté míry soběstačnosti z hlediska pracovních příležitostí. Výroba nemá zásadní ani výrazné rušivé vlivy na své okolí. Zemědělství je zaměřeno převážně na intenzivní formy hospodaření a krajina byla v době komunistické éry značně zdevastovaná, s cílem hospodářských výnosů. Je zapotřebí provést řadu revitalizačních opatření, odkrýt zmeliorované vodoteče a zapojit více drnového fondu. Populace má mírně úbytkový potenciál, bez výrazných demografických výkyvů a nedá se předpokládat, že tomu bude v budoucnosti jinak.

4.B.2 Závěrečná SWOT analýza 4.B.2.a Charakteristika správního území – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

geografická poloha vzhledem k větším sídlům horninová geologická ložiska historické hodnoty- Příběnice unikátní krajinný rámec kaňonu řeky Lužnice dobrý stav životního prostředí patriotismus ubytovací a stravovací kapacity odpovídající vybavenost v oblasti zdravotní péče sítě dopravní a technické infrastruktury nízká nezaměstnanost, pracovní poptávka uspokojována převážně v místě dopravní spojení železnice

4.B.2.b Charakteristika správního území – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) ● ● ● ● ● ● ● ●

špatný stav některých místních komunikací nevyužité a zdevastované hospodářské areály slabá propagace obce v rámci cestovního ruchu chybějící dopravní obsloužení periferně umístěných sídel nedostačující informační systém neuspokojivá průchodnost krajiny zdroje znečištění ovzduší z domovních objektů chybějící obchvaty některých sídel


96

4.B.2.c Šance správního území (příležitosti) ●

zvýšení trendu k mírnému nárůstu počtu obyvatel (v důsledku nabídky rozvojových ploch bydlení, udržení kvalitního životního prostředí, tvorby nových pracovních příležitostí a dobré nabídky a kvality služeb, vybavenosti a infrastruktury)

●

vzrůst ekonomické aktivity obce, podpora rozvoje služeb ( zejména v cestovním ruchu pro průběh celé sezóny) a drobného podnikání, rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport, využití nezastavěných ploch města, nová veřejná prostranství

●

geografická poloha k střediskům spádových sídel

●

revitalizace krajiny, eliminace negativních přírodních vlivů, stabilizace jejích ekologických funkcí a její zatraktivnění (omezení vodní a půdní eroze - zalesňování vytipovaných ploch, obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny)

●

zvýšení energetické soběstačnosti - využívání ekologicky čistých energií (využití části zemědělských ploch pro pěstování biomasy s vedlejším efektem rozšíření nabídky pracovních příležitostí a využití stávajících opuštěných areálů zemědělské výroby)

●

atraktivita pro cestovní ruch (využití zázemí obce a okolí, spolupráce s okolními obcemi, využití památkových a dalších hodnotných objektů, využití sportovišť, přírodního prostředí a kulturních a přírodních zajímavostí)

●

uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch

●

využití cykloturistiky, rekreační zázemí pro Tábor i vzdálenější větší města, vznik nových přírodních koupališť

●

zvýšení už tak vysoké kvality místní základní školy, udržení mladé generace – další zatraktivnění obce např. různými kulturními a společenskými akcemi

●

získání vyššího segmentu zaměstnanosti v oblasti administrativy, udržení vysoce kvalifikované pracovní síly

4.B.2.d Rizika správního území (hrozby) ●

trendy ohrožující populační stabilitu obce stárnutí populace a odchod perspektivních lidí mimo region

●

nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze


97

●

ohrožení vodních zdrojů, lesních porostů (holoseče), pokračující znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů

●

blízkost táborské aglomerace - snadná dostupnost jiných pracovních a nákupních příležitostí pro obyvatele

●

exploativní a zatěžující průmyslová zóna – nevratný krok, dlouhodobě obtížně ovlivnitelné možné negativní dopady na životní prostředí a krajinný ráz

●

přetrvávající nevyužívání devastovaných areálů, jejich další znehodnocování s důsledkem řady negativních vlivů a působení v sídlech a krajině

●

pokračující znečišťování povrchových vod z důvodu nedořešeného odkanalizování

Závěry RURÚ pro správní obvod obce Malšice jsou graficky vyjádřeny v problémovém výkrese.

5.

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

5.A Priority správního území v územně plánovací činnosti ●

podpora ploch přestavby pro vznik pracovních příležitostí

●

podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace : - návrh ploch pro sport a rekreaci (sportoviště, koupaliště, stravovací a ubytovací zařízení, agroturistika...) - podpůrné kroky v oblasti prezentace zajímavostí území

●

vymezení takových regulativů, které nebudou bránit ubytovací činnosti

●

řešení postupné revitalizace krajiny : - ochrana přírody a krajiny - obnova ekologické rozmanitosti krajiny (obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů a pod.) - návrh protierozních a protipovodňových opatření (obnova přírodních toků, rozčlenění velkých lánů polí, nové plochy trv. travních porostů, krajinné zeleně, plochy k zalesnění) - návrh nových vodních ploch, zdrží, mokřadů, suchých poldrů - zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě


98

●

řešení dopravní a technické infrastruktury : - návrh řešení odkanalizování včetně způsobu likvidace odpadních vod v obcích, kde dosud není vyhovující

●

obchvat sídel Malšice, Všechlapy

5.B

Problémy k řešení na území jednotlivých sídel správního území

1. prověřit aktuálnost nového trasování přeložky silnice II/137 –

případně řešit dopady budoucí trasy na okolí, cestní síť (hluk, prach, emise)

2. plochy pro výrobu a podnikání včetně ploch transformačních –

–

prověřit rozvojové lokality pro výrobu a podnikání (přiměřená velikost, dobrá dopravní dostupnost, …) s ohledem na jejich možné negativní vlivy na životní prostředí a krajinu (převládající směr vanoucích větrů, blízkost rezidenčních ploch, znehodnocení přírodního prostředí, dopad na krajinný ráz....) revitalizovat nevyužívané areály pro flexibilnější funkce smíšených výrob (podmíněně smíšeného bydlení)

3. plochy pro bydlení - uchovat venkovský charakter hodnotných lokalit, - uchovat kulturní hodnoty, arechologická naleziště pravěkých kultur - minimalizovat dopady rozvojových ploch k bydlení 4. revitalizace krajiny, protipovodňová opatření – –

řešit opatření k obnově ekologické rozmanitosti krajiny řešit opatření v krajině ke snížení rychlého odtoku vody z území

5. ochrana ZPF, chráněná ložiska –

řešit střet s ochranou ZPF u rozvojových ploch na půdách I. tř. BPEJ a chráněnými ložisky


99

Konkrétní problémy, uváděné pro jednotlivá sídla k řešení v ÚP obce Malšice : 5.B.1

Čenkov

Prověří se vymezení nové zástavby pro bydlení v severní části sídla, oboustranně podél místní komunikace, a to v rozsahu cca 2 ha. Prověří se vymezení zástavby pro bydlení v západní části sídla, jednostranně podél stávající účelové komunikace, a to v rozsahu do 1 ha. Prověří se vymezení zástavby- doplnění proluk pro bydlení v jihovýchodní části sídla v celkovém rozsahu do cca 1,5 ha. Prověří se možnost funkční konverze zemědělského areálu pro plochy nerušící výroby a skladování. Prověří se možnost funkční konverze skladových a výrobních ploch v jižní části sídla na smíšené bydlení. Prověří se vymezení ploch pro smíšené bydlení ve východní části sídla, a to v rozsahu cca 3 ha. Prověří se možnosti zalučnění velkých rozsahů ve východní části sídla, s možností retenčních schopností dnes převážně zatrubněného toku (osa východozápadní). Prověří se možnosti vymezení protierozních pásů v západní části katastru. Prověří se možnosti doplnění lesních celků v jižní části katastru. Prověří se možnosti zalučnění, zejména pak v souvislosti s revitalizací zatrubněné vodoteče- severní část katastru. Prověří se možnosti vymezení protierozních severojižních pásů krajinné zeleně, které budou navázány na sídlo Čenkov (jeho záhumenní partie).

5.B.2 Dobřejice Prověří se vymezení nové zástavby pro bydlení v severní části sídla, jednostranně podél komunikace, a to v rozsahu cca 1,5 ha. Prověří se vymezení ploch pro rekreaci hromadného charakteru (hřiště) v severozápadní části sídla (nad vodotečí), a to v rozsahu cca 0,5 ha. 0,5 ha.

Prověří se doplnění zástavby v jihovýchodní části (záhumenní partii) v rozsahu cca do


100

Prověří se možnosti vymezení zatravněných ploch jako ochrana zastavitelných partiií sídla vůči negativním vlivům zeměldělské produkce na orné půdě. Prověří se vymezení zelených pásů krajinné zeleně, které budou navázány na sídlo Dobřejice (jeho záhumenní partie). Prověří se vymezení zatravněných ploch jako ochrana proti erozi na svažitých půdách severní části katastru.

5.B.3 Malšice Sever : Prověří se vymezení ploch pro bydlení v rozsahu cca 6 ha. Prověří se vymezení ploch pro bydlení v severním cípu sídla- jednostranně orientovaného podél přístupové komunikace k Příběnicím, a to v rozsahu cca 0,4 ha. Prověří se vymezení nové zástavby nerušící výroby a skladování v severovýchodní části sídla, a to v rozsahu cca 0,8 ha. Západ : Prověří se vymezení zástavby pro bydlení, oboustranně lemované podél navržené komunikace, a to v rozsahu cca 2,4 ha. Prověří se vymezení ploch pro bydlení jednostranně umístěného podél komunikace vedoucí směrem na Dobřejice, a to v rozsahu cca 2,3 ha. Jih:

Prověří se vymezení ploch pro rekreaci hromadného charakteru – excentricky umístěné- pod plochami hřbitova, a to v rozsahu cca 1,4 ha. Prověří se vymezení ploch pro rekreaci hromadného charakteru – hřiště – za záhumenními partiemi, a to v rozsahu cca 1,3 ha. Prověří se vymezení ploch pro smíšené bydlení podél navržené přeložky komunikace II. třídy, a to v rozsahu cca 2 ha.

Východ: Prověří se vymezení ploch pro nerušící výrobu a skladování v jihovýchodní části sídla, a to v rozsahu cca 2,4 ha. Prověří se vymezení ploch pro výrobu a skladování ve východní části sídla (částečně excentricky umístěné), a to v rozsahu cca 5,5 ha. Prověří se možnosti vymezení zatravněných ploch jako ochrana zastavitelných partiií sídla v severní části vůči negativním vlivům eroze a zemědělské produkce. Prověří se možnosti vymezení zatravněných ploch s případnou revitalizací dnes zatrubněné vodoteče v jihozápadní, východní a severozápadní části sídla Malšice.


101

Prověří se možnosti zelených pásů krajinné zeleně v západní a severní části sídla jako ochrana vůči erozním splachům. Prověří se možnosti zelených pásů jako možných prvků ÚSES v severní části katastru. Prověří se možnosti zatravnění ve svažitých a depresních partiích – severovýchod, východ katastru. Prověří se možnosti doplnění lesních celků ve východní části katastru.

5.B.4 Maršov Prověří se vymezení nové zástavby pro bydlení v severní části sídla, jednostranně podél komunikace, a to v rozsahu cca do 0,5 ha. Prověří se vymezení nové zástavby pro bydlení ve východní části sídla, a to v rozsahu cca 1,5 ha. Prověří se vymezení nové zástavby pro bydlení v jižní části sídla – jednostranně podél přístupové komunikace k sídlu, a to v rozsahu cca 2 ha. Prověří se možnost funkční konverze zemědělského areálu v severní části sídla pro plochy nerušící výroby a skladování. Prověří se možnosti vymezení ploch zatravění jako ochrana vůči erozním splachům do vodoteče v jižní, východní a severozápadní části katastru. Prověří se možnosti vymezení ploch zatravnění jako ochrana zástavby vůči negativním vlivům zemědělské produkce- severní a jižní část sídla. Prověří se vymezení zelených pásů- krajinné zeleně, jako interakčních prvků v severní části katastru. Prověří se vymezení zelených pásů- krajinné zeleně, jako ochrany deprese orné půdy ve východní části katastru.

5.B.5 Obora u Maršova Prověří se vymezení nové zástavby nerušící výroby a skladování v severní části sídla (západně od stávajícího zemědělského areálu), a to v rozsahu cca 1,1 ha. Prověří se vymezení ploch pro rekreaci hromadného charakteru ve východní části sídla, a to v rozsahu cca 0,5 ha.


102

Prověří se vymezení ploch pro bydlení v jižní části sídla- oboustranně podél příjezdové komunikace a to v rozsahu cca 1,5 ha. Prověří se možnost funkční konverze zemědělského areálu pro plochy nerušící výroby a skladování. Prověří se vymezení ploch pro zatravnění podél osy zástavby- oboustranně- jako ochrana proti erozním vlivům orné půdy. Prověří se vymezení ploch pro zatravnění podél východozápadní vodoteče- jako ochrana proti splachům orné půdy. Prověří se vymezení zelených pásů, zalesnění jako možné doplnění prvků ÚSES.

5.B.6 Staré Lány Prověří se vymezení ploch pro bydlení v severní a jižní části sídla (jednostranně lemovaná zástavba podél komunikace), a to v celkovém rozsahu cca 1 ha.

5.B.7 Samota Vysoká 0,4 ha.

Prověří se vymezení ploch pro bydlení ve východní části sídla, a to v rozsahu cca

5.B.8 Třebelice Prověří se vymezení ploch pro bydlení v severní části, oboustranně lemované podél komunikace, a to v rozsahu cca 2,5 ha. Prověří se vymezení ploch pro nerušící výrobu- ve východní části a skladování, a to v rozsahu cca 1,4 ha. Prověří se plochy pro bydlení v jižní části sídla, a to v rozsahu cca 0,8 ha.

5.B.9 Všechlapy Prověří se vymezení ploch pro bydlení ve východní části sídla v rozsahu cca 1,5 ha. Prověří se možnosti vymezení zatravněných ploch v severní části katastru jako ochrana vodoteče s možností její revitalizace. Prověří se možnosti vymezení zatravněných ploch ve východní a jižní části katastru jako protierozní opatření a ochrana depresních partií orné půdy.


103

Prověří se vymezení ploch zatravění kolem sídla jako ochrana proti nežádoucím vlivům zemědělské produkce. Prověří se možnosti ploch zalesnění jako doplnění prvků ÚSES v západní části katastru. Prověří se možnosti vymezení zalesnění jako do plnění prvků ÚSES ve východní části katastru.

6. Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy Pořizovatel na základě územně analytických podkladů, s přihlédnutím především k výsledkům Rozboru udržitelného rozvoje území správního území a vyhodnocení názorů veřejnosti, upozorňuje na problémy, které nelze bezprostředně řešit nástroji územního plánování. V rámci územně plánovací činnosti lze pouze připravit podmínky pro ta řešení, která mají územní průmět. Pořizovatel doporučuje: ●

navrhnout scénáře vytváření podmínek pro : – podporu podnikání směrem k segmentu chybějících služeb (zejména v oblasti sociální sféry) – nabídku zaměstnání pro náročnější administrativní činnosti – zvýšení informační gramotnosti obyvatel (například podpora internetu) – podpořit výstavbu obchvatů sídel Malšice, Všechlapy

●

pro posílení turistiky a cestovního ruchu : – podporovat cykloturistiku a turistiku - zajistit informační materiál ohledně atraktivních turistických cílů na svém území - zlepšit propagaci i jiných, nacházejících se v těsném sousedství, zvyšujících turistický potenciál území (Bechyňsko, přírodní park) – zvážit další možné podpůrné kroky, např. vznik informačního centra s možností připojení k internetu, vznik naučných stezek, nové výstavní prostory apod. – udržet malebný ráz venkovských sídel (Dobřejice, Třebelice) – udržet dopravní obslužnost železnicí


104

●

pro optimalizaci vodního režimu krajiny : – zvýšení podílu drnového fondu a otevření zatrubněných vodotečí – řešit znečištění povrchových vod dotažením odkanalizování území, výstavbou ČOV v sídlech – posílit retenci území novými vodními plochami – změnit holosečný způsob mýcení lesa, sázení smrkových monokultur

●

pro snížení energetické závislosti obce : – zvážit možnost centrálního vytápění s využitím fytopaliva vyprodukovaného na okolních zemědělských pozemcích a zpracovaných např. s využitím chátrajících zemědělských farem, s vedlejšími efekty v podobě udržované krajiny a vzniku nových pracovních příležitostí


105

MALŠICE PRŮZKUMY A ROZBORY. vypracoval atelier M.A.A.T. březen 2008

Recommend Documents