ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA TELČ průzkumy a rozbory

Akce :

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA TELČ – průzkumy a rozbory

Evidenční číslo :

27 – 002 - 155

Pořizovatel :

Městský úřad Telč

Jednatelé společnosti : Ing. arch. Vladimír Klajmon Ing. arch. Pavel Mackerle

Projektanti : urbanismus, architektura:

Ing.arch. Pavel Mackerle

dopravní řešení:

Ing. Blanka Ježková

vodní hospodářství:

Ing. Pavel Veselý

energetika, spoje:

Ing. Pavel Veselý

ekologie

Mgr. Martin Novotný

zemědělství, ochrana ZPF, PUPFL:

Mgr. Martin Novotný

Brno, únor 2008 tel. 545 175 896

1

Obsah dokumentace:

A. TEXTOVÁ ČÁST TEXTOVÁ ČÁST :

B. GRAFICKÁ ČÁST výkresy mají části a (Telč), b (Studnice), c (legenda) 1.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

1 : 5000

2.

HODNOTY ÚZEMÍ

1 : 5000

3.

ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

1 : 5000

4.

PROBLÉMOVÝ VÝKRES

1 : 5000

výkresy mají části a (Telč + legenda), b (Studnice) 5.

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

1 : 5000

6.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

1 : 5000

7.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – ODKANALIZOVÁNÍ

1 : 5000

8.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM, TEPLEM 1 : 5000

9.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – ZÁSOBOVÁNÍ EL.ENERGIÍ, SPOJE 1 : 5000

2

OBSAH: A) PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ .............. 5 1. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU A POJMY, PODKLADY, VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ................ 5 1.1. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU A POJMY ..................................................................................... 5 1.2. PODKLADY - MAPOVÉ, DATOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ .................................... 13 1.3. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ......................................................................................................................... 15 1.4. SPÁDOVÉ ÚZEMÍ ...................................................................................................................... 16 2. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ.................................................................................... 17 3. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE HODNOT ÚZEMÍ ................................................................... 23 3.1.

KULTURNÍ HODNOTY ........................................................................................................... 23

3.2.

PŘÍRODNÍ HODNOTY............................................................................................................ 28

3.3.

CIVILIZAČNÍ (ENVIROMENTÁLNÍ) HODNOTY..................................................................... 30

3.4.

SOCIÁLNÍ HODNOTY ............................................................................................................ 33

3.5.

EKONOMICKÉ HODNOTY..................................................................................................... 33

4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ .................................................................................................................... 34 4.1.

KULTURNÍ LIMITY.................................................................................................................. 34

4.2.

PŘÍRODNÍ LIMITY .................................................................................................................. 44

4.3.

OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ, OCHRANA LOŽISEK .................................................. 45

4.4.

OCHRANA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ............................................... 45

4.5.

OSTATNÍ LIMITY .................................................................................................................... 47

5. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ .................................................................................... 48 5.1. ZÁMĚRY DLE POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY................................... 48 5.2. ZÁMĚRY DLE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE............................................................. 48 5.3. ZÁMĚRY DLE ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ KRAJE A MĚSTA............................................. 49 5.4. ZÁMĚRY NA ZMĚNU VYUŽITÍ ÚZEMÍ DLE POŽADAVKŮ MĚSTA............................................. 52 5.5. OSTATNÍ ZÁMĚRY, VYDANÁ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ ............................................................... 56 5.6. B)

SHRNUTÍ ................................................................................................................................ 57 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ .................................................. 59

PROSTŘEDÍ.......................................................................................................................................... 59 1. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB.......................................................... 59 1.1.

Horninové prostředí a geologie............................................................................................... 59

1.2.

Vodní režim ............................................................................................................................. 60

1.3.

Hygiena životního prostředí .................................................................................................... 63

1.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY............................................................................................. 70 1.5.

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ................................................................................................ 72

3

1.6.

POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA................................................................... 73

SPOLEČNOST ...................................................................................................................................... 74 1.7.

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ................................................................................... 74

1.8.

BYDLENÍ ............................................................................................................................. 77

1.9.

REKREACE ............................................................................................................................ 78

1.10.

VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA – OBČANSKÉ VYBAVENÍ............................................... 78

1.11.

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA........................................................................................ 80

1.12.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA...................................................................................... 87

1.13.

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY .................................................................................................... 91

HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................................................. 93 1.14.

HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ............................................................................................ 93

2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ. ..... 95 C)

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD:.................................................................................. 97

4

A) PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 1. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU A POJMY, PODKLADY, VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územně analytické podklady (dále jen ÚAP) jsou zpracovány ve IV. čtvrtletí r.2007 a I.čtvrtletí r.2008.

1.1. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU A POJMY Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je členěn na tři základní pilíře : prostředí, společnost a hospodářství, dosavadním vývojem byly vytvořeny v území hodnoty (kulturní, ekologické - přírodní, enviromentální - civilizační, sociální a ekonomické), které budou sledovány při aktualizaci zda rozvoj města je udržitelný. Dokumentace Dokumentace se skládá z textové části a grafické části. Textová část dokumentace je členěna do oddílů označených písmeny velké abecedy, každý oddíl má své stránkování. Oddíl A obsahuje : •

dosavadní stupeň rozvoje území

•

hodnoty území v členění na kulturní, ekologické, enviromentální, ekonomické a sociální - jejich základní charakteristiku a význam - jejich ochranu jednak legislativní, jednak ostatní, která by měla být zakotvena v územním plánu

•

záměry na změnu funkčního využití území vyplývající především z polohy ve struktuře osídlení, širších vztahů a požadavků města

Oddíl B obsahuje : •

analýzu udržitelnosti rozvoje dle tří základních pilířů - prostředí (horninové prostředí, vodní režim, ochrana přírody a krajiny, zemědělská půda, pozemky určené k plnění funkce lesa, hygiena prostředí), společnost (sociodemografické podmínky, bydlení, veřejná infrastruktura, dopravní infrastruktura, technická infrastruktura) a hospodářství (rozložení ekonomických subjektů s 3 a více zaměstnanci, cestovní ruch, intenzita výstavby bytů)

•

vzájemnou vyváženost tří pilířů

Oddíl C hodnotí : •

lidská činnost působí na hodnoty v území a to ať pozitivně nebo negativně - jsou to záměry, které vyvolávají střety s limity využití území, problémy a rizika a nebo přínosy

Data : Pro posouzení udržitelného rozvoje jsou sledována jednak statická data, jednak dynamické změny, převážně v období 1991 - 2001, ze kterého jsou detailní data ze sčítání lidu, domů a bytů. Grafická část obsahuje: •

stávající jevy v území o

výkres limitů využití území

5

výkres hodnot území

o •

výkres záměrů na změnu funkčního využití území

•

problémový výkres, který hodnotí vliv navržených záměrů i stávajícího stavu na limity a hodnoty území

V problémovém výkrese jsou zobrazeny plochy s rozdílným způsobem využití pouze informativně a nejsou předmětem schvalování v rámci ÚAP. Vazba na územně analytické podklady Dokumentace průzkumů a rozborů je zpracována jako podklad pro pořízení ÚAP. Aktualizuje se analýza, základní charakteristika by měla zůstat beze změny. U každé tabulky je uveden zdroj dat. Pojmy index růstu

změna počtu obyvatel - poměr počtu obyvatel v r.2001 ku počtu obyvatel v r.1991

věkový index

poměr počtu obyvatel v předproduktivním věku k počtu obyvatel v poproduktivním věku (nad 60 let)

index stáří

poměr počtu obyvatel nad 65 let ku počtu obyvatel v předproduktivním věku

index vzdělanosti

1*procentuální zastoupení obyvatelstva se středoškolským vzděláním + 2*procentuální zastoupení obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním

index maskulinity

poměr počtu mužů k počtu žen

progresivita zaměstnanosti

mikropodniky

1*procentuální zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva v primární sféře + 2*procentuální zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva v sekundární sféře + 3*procentuální zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva v terciální sféře zaměstnávají méně než 10 osob

malé podniky střední podniky

zaměstnávají méně než 50 osob zaměstnávají méně než 250 osob

Zkratky Seznam použitých zkratek PÚR ČR Politika územního rozvoje ČR

EA

ekonomicky aktivní obyvatelstvo

ÚAP

územně analytické podklady

ČS

čerpací stanice

UO

urbanistický obvod - statistická jednotka ÚV

ÚPD

územně plánovací dokumentace

AT stanice automatická tlaková stanice

ÚPO

územní plán obce

ČOV

čistírna odpadních vod

ÚPN

územní plán

PHO

pásmo hygienické ochrany

VÚC

velký územní celek

VKP

významný krajinný prvek

SÚ

sídelní útvar

PP

přírodní památka

US

urbanistická studie

TR

trafostanice

SEA

strategické posouzení koncepce z hlediska životního prostředí

HG

hromadná garáž

PG

parkovací garáž

ÚSES

územní systém ekologické stability

RG

řadová garáž

vvn

vedení

JÚ

jímací území

el.energie

s velmi

vysokým

úpravna vody

6

Seznam použitých zkratek napětím

ZPF

zemědělský půdní fond

PUPFL

lesní půdní fond – pozemky určené k plnění funkcí lesa

vysokotlaký plynovod

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

STL

středotlaký plynovod

k.ú.

katastrální území

NTL

nízkotlaký plynovod

ZSJ

základní sídelní jednotka

RS

regulační stanice

IPR

Integrovaný program rozvoje

SKAO

stanice katodové ochrany

VDJ

vodojem

vn

vedení el.energie s vysokým napětím

nn

vedení el.energie nízkého napětí

VTL

Seznam jevů obsažených v ÚAP (dle přílohy vyhlášky č.500/2006) města Telč a jejich umístění v dokumentaci (slouží pro jednoduché vyhledávání) číslo

sledovaný jev

existuje

grafika

1.

zastavěné území

1

výkres záměrů výkres hodnot

poznámka limity využití území – současně zastavěné území dle ÚPNSÚ

problémový výkres 2.

plochy výroby

1

problémový výkres

3.

plochy občanského vybavení

1


1


4.

plochy

k obnově

nebo

opětovnému

využití

znehodnoceného území 5.

památková rezervace včetně ochranného pásma

1

limity využití území

6.

památková zóna včetně ochranného pásma

1


výkres hodnot

výkres hodnot problémový výkres 7.

krajinná památková zóna

0

8.

nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně

1

ochranného pásma 9.

nemovitá

národní

limity využití území výkres hodnot

kulturní

památka,

popřípadě

1

soubor,včetně ochranného pásma

limity využití území výkres hodnot problémový výkres

10.

památka UNESCO včetně ochranného pásma

1

limity využití území výkres hodnot problémový výkres

11.

urbanistické hodnoty

1

výkres hodnot

12.

region lidové architektury

0

13.

historicky významná stavba, soubor

1

14.

architektonicky cenná stavba, soubor

1

výkres hodnot

15.

významná stavební dominanta

1

výkres hodnot

16.

území s archeologickými nálezy

1


17.

oblast krajinného rázu a její charakteristika

1

výkres hodnot

18.

místo krajinného rázu a jeho charakteristika

1

výkres hodnot

19.

místo významné události

1

výkres hodnot

20.

významný vyhlídkový bod

1

výkres hodnot

21.

územní systém ekologické stability

1

výkres hodnot

výkres hodnot

výkres hodnot území limity využití území výkres záměrů problémový výkres

7

číslo 22.

23.

sledovaný jev

existuje

grafika

poznámka

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není 1

výkres hodnot území, limity

vyjádřen jinou položkou

využití území

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není

1

vyjádřen jinou položkou


je vyjádřen jinou položkou-

využití území

24.

přechodně chráněná plocha

0

x

25.

národní park včetně zón a ochranného pásma

0

x

26.

chráněná krajinná oblast včetně zón

0

x

27.

národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma

0

x

28.

přírodní rezervace včetně ochranného pásma

1

výkres hodnot území limity

29.

národní přírodní památka včetně ochranného pásma

0

x

30.

přírodní park

0

x

31.

přírodní památka včetně ochranného pásma

0

x

32.

památný strom včetně ochranného pásma

1


33.

biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO

0

x

34.

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

0

x

35.

NATURA 2000 - ptačí oblast

0

x

36.

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a

0

x

využití území

využití území

živočichů s národním významem 37.

lesy ochranné

0

x

38.

les zvláštního určení

1

výkres hodnot území, limity využití území, problémový výkres

39.

lesy hospodářské

1

výkres hodnot území, limity využití území problémový výkres

40.

vzdálenost 50 m od okraje lesa

1

limity

využití

území,


bonitovaná půdně ekologická jednotka

1


využití

území,


hranice biochor

1

výkres hodnot území

43.

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

1

výkres hodnot území limity využití území vodní hospodářství

44.

vodní

zdroj

povrchové,

podzemní

vody

včetně

1

ochranného pásma

limity využití území hodnoty území problémový výkres zásobování vodou

45.

chráněná oblast přirozené akumulace vod

0

46.

zranitelná oblast

0

x x

47.

vodní útvar povrchových, podzemních vod

1

limity využití území odkanalizování hodnoty území

48.

vodní nádrž

1

limity využití území problémový výkres odkanalizování

49.

povodí vodního toku, rozvodnice

1

50.

záplavové území

1

odkanalizování limity

využití

území,

problémový výkres, odkanalizování 51.

aktivní zóna záplavového území

0

x

52.

území určené k rozlivům povodní

0

x

53.

území zvláštní povodně pod vodním dílem

0

x

8

číslo

sledovaný jev

existuje

grafika

54. 55.

objekt/zařízení protipovodňové ochrany

0

x

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně

0

x

x

poznámka

ochranných pásem 56.

lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

0

57.

dobývací prostor

0

x

58.

chráněné ložiskové území

0

x

59.

chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

0

x

60.

ložisko nerostných surovin

0

x

61.

poddolované území

0

x

62.

sesuvné území a území jiných geologických rizik

0

x

63.

staré důlní dílo

0

x

64.

staré zátěže území a kontaminované plochy

1


65.

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

0

x

66.

odval, výsypka, odkaliště, halda

0

x

67.

technologický

1

limity

objekt

zásobování

vodou

včetně

ochranného pásma

využití

území,

problémový výkres zásobování vodou

68.

vodovodní síť včetně ochranného pásma

1

limity využití území problémový výkres zásobování vodou

69.

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod

1

včetně ochranného pásma


70.

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

1


71.

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

1

limity využití území zásobování el.energií problémový výkres

72.

elektrická stanice včetně ochranného pásma

1

zásobování el.energií problémový výkres limity využití území

73..

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy

1

včetně ochranného pásma

limity využití území problémový výkres zásobování el. energií

74.

technologický

objekt

zásobování

plynem

včetně

1

ochranného a bezpečnostního pásma

limity využití území problémový výkres zásobování plynem

75.

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního

1

pásma

limity využití území problémový výkres zásobování plynem

76.

technologický objekt zásobování jinými produkty včetně

0

x

x


ropovod včetně ochranného pásma

0

78.

produktovod včetně ochranného pásma

0

x

79.

technologický

0

x

x

objekt

zásobování

teplem

včetně


teplovod včetně ochranného pásma

0

81.

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného

1

pásma

limity využití území problémový výkres zásobování el. energií

82.

komunikační vedení včetně ochranného pásma

1


83.

jaderné zařízení

0

x

84.

objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B

0

x

zásobování el. energií, spoje

9

číslo

sledovaný jev

existuje

grafika

0

x

poznámka

s umístěnými nebezpečnými látkami 85.

skládka včetně ochranného pásma

86.

spalovna včetně ochranného pásma

0

x

87.

zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně

0

x

88.

dálnice včetně ochranného pásma

0

x

89.

rychlostní silnice včetně ochranného pásma

0

x

90.

silnice I.třídy včetně ochranného pásma

1


91.

silnice II.třídy včetně ochranného pásma

1


92.

silnice III.třídy včetně ochranného pásma

1

93.

místní a účelové komunikace

1

94.

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma

0

x

95.

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

1


ochranného pásma

pouze OP

dopravní infrastruktura pouze OP

dopravní infrastruktura limity využití území

pouze OP

dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura

výkres problémů dopravní infrastruktura výkres záměrů 96.

koridor vysokorychlostní železniční trati

0

97.

vlečka včetně ochranného pásma

1

x limity využití území výkres problémů dopravní infrastruktura

98.

lanová dráha včetně ochranného pásma

0

x

99.

speciální dráha včetně ochranného pásma (lyžařský

0

x

vlek) 100.

tramvajová dráha včetně ochranného pásma

0

x

101.

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma

0

x

102.

letiště včetně ochranných pásem

0

x

103.

letecká stavba včetně ochranných pásem

1

limity využití území problémový výkres dopravní infrastruktura

104.

vodní cesta

0

x

105.

hraniční přechod

0

x

106.

cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka,

1

hodnoty území

107.

objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného

0

x

dopravní infrastruktura

pásma 108.

vojenský újezd

0

x

109.

vymezené zóny havarijního plánování

0

x

110.

objekt civilní ochrany

0

x

111.

objekt požární ochrany

1


112.

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky

1


113.

ochranné pásmo hřbitova, krematoria

1

limity využití území,

114.

jiná ochranná pásma

1

ochranné pásmo veřejných pohřebiśť

okolo

problémový výkres limity využití území, problémový výkres 115.

ostatní veřejná infrastruktura

1


116.

počet dokončených bytů k 31.12. každého roku

1

0

117.

zastavitelná plocha (dle schválené ÚPD)

1

výkres záměrů

text


jiné záměry

1

výkres záměrů problémový výkres

119.

další

dostupné

informace

(např.

průměrná

cena

0

v textu

stavebního pozemku, průměrná cena zemědělské půdy

10

číslo

sledovaný jev

existuje

grafika

poznámka

a pod)

ČSÚ veřejná databáze – rok 2006 Kód obce

588024

Počet obyvatel

5729

Přirozený přírůstek

13

Saldo migrace

-35

Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)

14,2

Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)

15,5

Počet částí obce

5

Míra registrované nezaměstnanosti (%)

9,0

Počet dokončených bytů

4

Počet lázeňských léčeben

0

Počet lůžek v lázeňských léčebnách

0

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

75,2

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

85,5

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)

10,8

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

12,4

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

3,3

Podíl lesů z celkové výměry (%)

9,2

Orná půda - rozloha (ha)

1598

Chmelnice - rozloha (ha)

0

Vinice - rozloha (ha)

0

Zahrady - rozloha (ha)

67

Ovocné sady - rozloha (ha)

3

Trvalé travní porosty - rozloha (ha)

202

Lesní půda - rozloha (ha)

228

Vodní plochy - rozloha (ha)

81

Zastavěné plochy - rozloha (ha)

78

Ostatní plochy - rozloha (ha)

230

Koeficient ekologické stability

0,30

Živě narození

71

Zemřelí

58

Přistěhovalí

115

Vystěhovalí

150

ČSÚ veřejná databáze – rok 2001

11

Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%)

23,4

Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%)

8,4

Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%)

8,5

Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%)

42,0

Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec2

675

Vyjíždějící do škol mimo obec2

182

Dojíždějící do zaměstnání do obce2

975

Dojíždějící do škol do obce2

723

Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%)

12,6

Počet trvale obydlených domů

1 252

Počet trvale obydlených bytů (TOB)

2 080

z toho podle druhu domu

podíl v rodinných domech (%)

63,3

z toho podle doby výstavby

podíl postavených do roku 1945 (%)

24,3

podíl postavených mezi roky 1946 - 1990 (%)

65,0

podíl postavených mezi roky 1991 - 2001 (%)

10,0

Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech

61

Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%)

98,6

Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%)

63,8

Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%)

86,9

Počet obyvatel v trvale obydlených bytech

6 006

z toho

zásobovaných pitnou vodou z vodovodu

5 924

s plynem zavedeným do bytu

3 832

napojených na kanalizaci

5220

12

1.2. PODKLADY - MAPOVÉ, DATOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ MAPOVÉ název

zdroj

Digitální mapy formátu *.dgn

datum

ve MÚ Telč

poznámky

2007

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY název

zhotovitel

datum

poznámky

ÚPNSÚ MĚSTA TELČ

US Brno

1998

neřešil celé území administrativní obce datum schválení 12.11.1998

ÚPNSÚ Telč – změna č.1

US Brno

2001

datum schválení 30.10.2002

ÚPNSÚ Telč – změna č.2

US Brno

2006

datum schválení 29.11.2006

ÚP VÚC kraje Vysočina - koncept

US Brno

2005

Politika územního republiky

rozvoje

2006

České

Regulační plán Svatojánský potok

US Brno

Regulační plán Dačická

US Brno

schváleno usnesením vlády ČR dne 17.5.2006

OSTATNÍ PODKLADY název

zdroj

datum

ČGS – Geofond

květen 2007

poznámky

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Ložiska nerostných surovin HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Telč – staré zátěže a kontaminované plochy

MŽP ČR

Vysočina – oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

MŽP ČR

I/23 – hlukové centrum

KHS Jihlava

Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina Stav životního prostředí v jednoltivých krajích ČR – kraj Vysočina

ISES, s.r.o., Praha. Cenia

2006

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Výstupy mapování biotopů pro vymezení lokalit Natura 2000

2004

Podklady KÚ životního prostředí

2007

Podklady odboru ŽP MÚ

2007

AOPK ČR

Telč- VKP, památné stromy Optimalizace sítě MZCHÚ Generel ÚSES Telč

2006

AOPK ČR Praha

Mě.ú.Telč

1996

Kolejka

VÚMOP Praha (předal MěÚ Telč)

2007

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA BPEJ Ústav hospodářské úpravy lesů - ÚHUL

2007

Zemědělská vodohospodářská správa

2007

VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA

13

název

zdroj

datum

Silniční a dálniční síť kraje Vysočina

ŘSD ČR

2007

Celostátní sčítání dopravy

ŘSD ČR

1990, 2000, 2005

Studie dopravyv klidu město Telč

DHV ČR

2007

Pasport místních komunikací a dopravního značení, město Teč

DHV ČR

2007

poznámky

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

IDOS, jízdní řády

2007/2008

Okružní cyklotrasy mikroregion Telčcko Kalibrace provedených akustických výpočtů, silnice I/19 a I/23,

2003 ŘSD ČR

Rozhodnutí o využití území, polní letiště

květen 2006 X/1985

Cykloserver, značené cyklotrasy Telčsko, Thayatal přeshraniční mapy 1:25000, BEV 2006 Studie silnice I/23

Viapoint

Autobusové nádraží Telč, přemístění do přednádražního prostoru ČD

Gravoprojekt

2007

Generel bezbarierové dopravy a bezbarierových tras na území města Telče,

atelier Laub,

květen 2007

Vodárenská a.s.

2007

územní řízení

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Údaje správců sítí

E.ON JMP Net ZVHS Brno Povodí Moravy České radiokomunikace Telefonica Vodafone T-Mobile ČD Telematika město - METNET Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina

internet

2007

Generel kanalizace města Telč

město

2004

vypracoval Hydroprojekt CZ Praha

Rekonstrukce stávajících a výstavba nových stok a zajištění množství a jakosti pitné vody v regionu Jihlavsko – IV. Telč – Odstranění přetížení na stoce „C“ ulice NA Korábě

město

2006

vypracoval Aquatis Brno

Plán odpadového hospodářství

město

2005

VODNÍ REŽIM Směrný vodohospodářský plán

1976

Zátopová území Moravské Dyje a přítoků ve správě PM

Povodí Moravy

1983

Revitalizace lokálního biokoridoru v lokalitě Lojdův rybníček

město

2006

Revitalizace – protipovodňové opatření „U Kaštanky“ a „Luh u Telče“

město

2002

vypracoval Aquatis

14

název

zdroj

datum

poznámky

Marketingová studie turistického regionu Telčsko

město

2006

DHV CR

Strategický plán rozvoje města Telč

MÚ Telč

2005

STRATEGIE, ROZVOJOVÉ PROGRAMY

Stadiony Telč

2006

Urbanistická studie Panský Dvůr

2006

vyhledávací studie na zimní stadion

OSTATNÍ Průzkumy prováděné v terénu

US Brno

09-11 /2007

Podklady pro zapsání města do seznamu UNESCO

ing.arch. V. Rákosníková

1996

Krajinářská studie okolí Telče

Holandská firma

Program regenrace Telč – Staré Město

H – projekt Telč

1996

webové stránky mikroregionu Telč

2007

webové stránky KÚ kraje Vysočina

2007

webové stránky MÚ Telč

2007

webové stránky ministerstev

2007

podklady jednotlivých odborů města

2007

1.3. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Administrativní obec Telč zahrnuje tato katastrální území : Telč, Studnice. Pro statistické údaje (sčítání lidu, domů a bytů, registr ekonomických subjektů…) je území členěno na „Základní sídelní jednotky“ - na městské části Telč-Vnitřní Město, Telč-Staré Město, Telč-Podolí, TelčŠtěpnice. Základní identifikace řešeného území : Status:

Město

Typ města:

Obec s rozšířenou působností

ZUJ (kód obce):

588024

NUTS5:

CZ0632588024

NUTS 4

CZ0632 - Jihlava

NUTS3:

CZ063 - Vysočina

NUTS2:

CZ06 - Jihovýchod

Obec s pověřeným obecním úřadem:

Telč

Obec s rozšířenou působností:

Telč

Katastrální plocha (ha):

2 486

Počet bydlících obyvatel k 31.12.2005:

5 751

Nadmořská výška (m n.m.):

514

Zeměpisné souřadnice (WGS-84):

15° 27' 10'' N , 49° 11' 3'' E

První písemná zpráva (rok):

1 283

Počet katastrů:

2

Počet územně technických jednotek:

2

Počet částí obce:

5

PSČ:

58856

Struktura řešeného území : Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha)

2486 1 599 0 0 66

15

Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

2 200 1 869 227 80 78 230

Město Telč sousedí s těmito obcemi : na západě

Hostěnice, Krahulčí, Horní Myslová

na jihu

Kostelní Myslová,Radkov

na východě

Dyjice

na severu

Mysliboř, Volevčice, Sedlejov,Třeštice, Doupě, Vanůvek, Vanov

1.4. SPÁDOVÉ ÚZEMÍ Město Telč je administrativně zařazeno do kraje Vysočina. Telč je sídlem obce s rozšířenou působností a to pro obce : •

Bohuslavice, Borovná, Černíč, Dolní Vilímeč, Doupě, Dyjice, Horní Myslová, Hostětice, Jindřichovice, Klatovec, Knínice, Kostelní Myslová, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Markvartice, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Ořechov, Panské Dubenky, Radkov, Rozseč, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Stará Říše, Strachoňovice, Svojkovice, Urbanov, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Volevčice, Vystrčenovice, Zadní Vydří, Zdeňkov, Zvolenovice, Žatec

•

počet obyvatel ORP 13469, záporný přirozený přírůstek obyvatel, záporné saldo migrace, vyrovnaný index stáří, značná míra registrované nezaměstnanosti

Telč je sídlem pověřeného obecního úřadu pro obce : •

Bohuslavice, Borovná, Černíč, Dolní Vilímeč, Doupě, Dyjice, Horní Myslová, Hostětice, Jindřichovice, Klatovec, Knínice, Kostelní Myslová, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Markvartice, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Ořechov, Panské Dubenky, Radkov, Rozseč, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Stará Říše, Strachoňovice, Svojkovice, Urbanov, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Volevčice, Vystrčenovice, Zadní Vydří, Zdeňkov, Zvolenovice, Žatec

Regionální vztahy : Město Telč je mimo hlavní rozvojové osy republikového významu, jeho poloha je mimo hlavní dopravní tepny a multimodální dopravní koridory, což se projevuje horšími podmínkami pro podnikání. Z hlediska krajského je město Telč svojí polohou na silnici I/23 na rozvojové ose krajského významu, která prochází krajem Vysočina ve směru východ – západ. Podružnou osu tvoří silnice ve směru sever –jih : Jihlava – Třešť – Telč -Dačice. Město má obrovský potenciál v oblasti cestovního ruchu, nejen díky krásnému přírodnímu okolí a harmonickému začlenění zástavby do krajiny, ale hlavně díky svému centru zapsanému do historického dědictví UNESCO vytvářející atraktivitu CR evropského významu. Ve srovnání s ostatními sídly v ČR má město velmi vysoký potenciál CR (druhý nejvyšší stupeň) se smíšeným kulturním potenciálem a cyklo - pěším přírodním typem. Z hlediska nadřazené technické infrastruktury je prostor regionu dobře vybaven, bude doplněno propojení nadřazené energetické soustavy (vvn) do Třeště. V regionálních vztazích je třeba respektovat nadřazené systémy ekologické stability a napojení místního systému na okolní obce.

16

2. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ Základní charakteristika : Město Telč je součástí kraje Vysočina, město patří k našim nejvýzamnějším historickým městům s jedinečným urbanistickým souborem historického jádra zapsaného do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Město spolu s okolní zachovalou přírodou vytváří harmonický celek. Dosažený stupeň rozvoje území Historický vývoj : •

1283 první písemní zmínka

•

nejstarší spolehlivá zpráva o Telči pochází z r.1333-35, kdy Lucemburský

•

1339 přechází Telčské panství do rukou pánů z Hradce, kteří nejvíce ovlivnili historii města

•

1389 zemřel Jindřich z Hradce, který nechal postavit vodní hrad

•

1539 založena kronika, do které rychtář zapisoval události města

•

největším uměleckým rozvojem prošlo město v době Zachariáše z přestavba zámku a náměstí

•

1604 vymřeli páni z Hradce, nastupují Slavatové

•

1645 obsadili město Švédové

•

od pol.17.století působí ve městě jezuitský řád - výstavba klášterní budovy a kostela Jména Ježíš

•

1712 vymírají Slavatové

•

v druhé pol. 19. stol. je město známo svým soukenictvím, hlavním hospodářským zařízením byl velkostatek s lesním a rybničním hospodářstvím

•

ke konci 19.stol. je ve městě okresní soud, děkanský úřad, městské muzeum, veřejná knihovna a zemská vyšší reálka (1871) a české gymnázium (1852)

•

významným impulsem je vybudování železnice Kostelec - Slavonice

•

v první republice je městský organismus stabilizován, město je prosperující sídlo s úzkou vazbou na svoje okolí

•

do r.1945 zámek a velkostatek v držení rodiny Podstatské - Lichtensteinové

•

po druhé světové válce dochází k rozvoji průmyslu

•

v 21. století dochází k rozvoji terciální sféry – zařízení pro vzdělání, turistická infrastruktura

zdejší území vlastnil král Jan

Hradce - 1526-1589 -

Obraz: Krajina: Okolo města v širším pohledu je tvořena Telčskou kotlinou lemovanou na západě Javořickou vrchovinou s pohledově dominantní Javořicí (836 m n. m.) a na východě zalesněným Rozsíčským hřbetem, které vytváří při dálkových pohledech na město přírodní horizonty. Na severu a jihu je krajina kolem města rovněž uzavřena menšími komplexy lesa. Krajina, která byla postupně kultivována, má zemědělský ráz s menšími plochami rozptýlené zeleně (hájky, meze, menší lesní plochy). V krajině jsou typické aleje a stromořadí při silnicích a především velké množství rybníků, což spolu s téměř pravidelným rozložením sídel vytváří kvalitní symbiozu krajiny a osídlení. K dobré orientaci v krajině přispívá množství drobné architektury, civilizační (většinou kostelní věže) a přírodní dominanty.

17

Telčská kotlina je prostorově členěna na menší celky s vlastním rázem – identitou, které vznikaly historickým vývojem krajiny : •

centrální prostor telčské kotliny má dominující rozměry a díky lidské činnosti, která vybudovala síť cest a vysázela paprskovitě aleje, má charakter kulturně přetvořené krajiny

Ostatní krajinné celky jsou tvořeny souvislejšími agrárními terasami : •

třešticko - řídelovský prostor

•

myslovsko - vydří prostor

•

řečický prostor

Úzký pás údolní nivy Telčského potoka, kterým byla přiváděna pitná voda do města propojuje město s úpatím Javořické vrchoviny. Harmonie osídlení a krajiny byla částečně v nedávné době narušena velkoprostorovým zemědělským obhospodařováním - byla zhoršena průchodnost krajiny a narušeno lidské měřítko krajiny (rozorány remízky, meze..). Ekologická stabilita v území byla narušena zejména z pohledu geochemického. Zcelením pozemků se zvýšily úhrny eroze, ale nelze jednoznačně tvrdit, ze došlo k enormnímu úbytku ekostabilizačních prvků v krajině. Již před kolektivizací bylo území intenzivně zemědělsky využito. Negativní vliv intenzifikace zemědělství je obzvlášť patrný na krajinném rázu, měřítku a prostupnosti krajiny, vytvářející celkovou „poetičnost“ místa. Orientaci v krajině slouží drobná architektura - kapličky, křížky s doprovodnou vysokou zelení. Morfologie terénu umožňuje že již blízké okolí města nabízí mnoho panoramatických až cirkoramatických pohledů do krajiny. V bezprostředním okolí města to jsou: -

cesta ke Sv. Karlu podél Luhu u Telče nad Panskými nivami - pohled na město Telč od severozápadu, s hlavními dominantami, v pozadí Rozsíčský hřbet. Na jih je rozhled omezen Bažantnicí a částečně i alejí V lipkách. Na severovýchodě tvoří horizont Roštejnské meze. Pohledy jsou rušené poměrně hustým porostem kraje lesa, kterým cesta prochází. Vhodné je vybudovat alespoň jedno zastavení s lavičkou a lesnickou probírkou umožnit výhledy do krajiny. Vhodné je obnovení, resp. založení lipové aleje.

-

Studnický kopec

-

Oslednice

-

Hostětice - sv. Jan

Město : Symbiozu města s jeho kotlinou, harmonickou jednotu města s jeho krajinným rámcem, lze pozorovat z dálkových pohledů - z kopce Kukle na východě a z vršků nad Lhotkou na západě. V panoramatu města hrají hlavní roli vertikální dominanty - věž sv.Ducha, věže kostela Jménem Ježíš a věž kostela sv.Jakuba, doplněné výraznou podnoží - horizontálou tvořenou šikmými střechami měšťanských domů na náměstí Zachariáše z Hradce a vysokou zelení na okraji města, podél břehů rybníků a v parku. a v pozadí přírodní horizonty - Oslednice. Méně dominantní v dálkových pohledech je věž kostela Matky Boží. Panoramatické pohledy na město jsou jednak především krásné z nejvyšších míst na příjezdových silnic (dynamické pohledy) - od Hostětic, Krahulčí, Kostelní Myslové, Horní Myslové, Mysliboře a Studnice a jednak z vyhlídkových bodů (statické) pěších cest - především z Oslednice, od lesa v trati Klínek a z cesty na Studnickém kopci. Panorama města je narušeno především továrními komíny (především od mlékárny), dominantním objektem školy na Masarykově ulici s nevhodnou úpravou střechy a fasády a při pohledech od západu vytváří pohledový horizont zemědělský areál na východním okraji města a zahrádkařské chatky na Oslednici.

18

Prostor Město je členěno přírodními nebo civilizačními barierami, popř. historickým vývojem, na městské části - zóny - historické jádro, část Vnitřního Města ( okolo Hradecké ulice), Štěpnici, Podolí, Staré Město. Každá takto vytvořená zóna je určitým způsobem samostatná, má svoji prostorovou strukturu a identitu. Nejvyšší prostorovou kvalitu a dominantně určující charakter města má historické jádro zrcadlící se ve vodních hladinách rybníků, jimiž je obklopeno. Ústředním prostorem města je trojúhelníkové náměstí prostorově vytvořené převážně renesančními objekty s podloubím a zakončené dominantním objektem zámku a kostelem, menší prostory (náměstí J.Kypty, Na parkáně) a drobné uličky (Seminářská, U masných krámků, Židovská, Hradební,..), hradby a okraje rybníků přispívají k charakteru této centrální zóny. Hlavní příchody do jádra města jsou zdůrazněny bránami. Prostor rybníků Štěpnického, Uličného a Staroměstského a zámecký park vytváří kontrast k historickému jádru. Břehy rybníků jsou lemovány převážně vzrostlou zelení, mezi kterou se otevírají průhledy na interiérové části města. Původní střed města - prostor v okolí kostela Matky Boží, je v převážné míře zachován - historická zástavba zemědělskými usedlostmi s hospodářskými stavbami otočenými do krajiny k rybníku na severní straně, na jižní již obestavěné novou bytovou výstavbou. Pěší propojení této staré části města pěším chodníkem podél břehu Staroměstského rybníka je obohaceno nejen zrcadlícími se pohledy na centrum města, ale i drobnými stavbami - sochami zakončenými sousošími u chrámu Matky Boží a na druhé straně na ulici Na hrázi a u Horní brány. K ekonomii zámku patřilo i hospodářské zázemí, které je dnes stejně jako v minulosti využíváno převážně pro zemědělské účely. K tomuto areálu těsně přiléhá i rybník Nadýmák, vytvářející další typický prostor města. Významné jsou hlavní pěší osy, především Masarykova a Svatoanenská ulice – hlavní přístup od nádraží a prostor Na baště, který je nástupem většiny návštěvníků přicházejících od záchytného parkoviště. Kontrastem k úzkým uličkám historického jádra jsou samostatně stojící objekty s dostatkem prostoru okolo sebe (Lanerův dům, školy..). Původní způsob zástavby vhodně dotváří charakter města. Je převážně tvořen zemědělskými usedlostmi o jednom nadzemním podlaží, šikmou střechou a větší šířce parcely, která v mnoha případech za hospodářskými objekty pokračovala daleko do krajiny. Důležité je zachování prostorové návaznosti na okolní krajinu v jihovýchodní části (Romantika), v severozápadní (Lipky) a severní (Roštejnský rybník). Lokality zastavěné převážně v nedávné době a to většinou samostatně stojícími rodinnými domky nebo bytovými domy jsou neutrální, nemají větší vliv na charakter města. V posledních desetiletích došlo v mnoha částech k plošné přestavbě, na mnoha místech je narušena kompaktnost zástavby jednak uskočením stavební čáry, jednak budováním samostatně stojících objektů. Panelová sídlištní výstavba na Radkovské ulici je produktem masové výstavby a postrádá identitu. Rovněž nedávná výstavba rodinných domků jižně od Hradecké ulice nenavazuje na tradiční kvalitní městské prostory, které město proslavily po celém světě. Plochy výrobních aktivit jsou vhodně situovány na méně exponované plochy - na východě a jihovýchodě města. Genius loci : Otevřená krajina Telčské kotliny, místy mírně zvlněná, je lemovaná na okrajích zalesněnými hřbety územím pradávného lesa, ze kterého vybíhají lesní komplexy do této kotliny. Na úpatí hřbetů je území zápasu - pronikání - střetu člověka s přírodou se zaniklými obcemi - obrannými body. Jednotlivé lesní plochy jsou více či méně propojeny alejemi nebo vzrostlou zelení podél cest či vodotečí. V údolnicích na vodních tocích se lesknou vodní hladiny nespočetných rybníků obklopených loukami. Uprostřed této kotliny v území kultivace a kultury je vhodně zasazeno umělé prostředí - sevřené osídlení

19

zdůrazněné vertikálami, na východě chráněné kopcem Oslednice, na západě začíná umělé prostředí zdaleka viditelným soliterním objektem kostela sv.J.Nepomuckého. Kontrast mezi umělým a přírodním prostředím, kontrast vertikály a horizontály nejen v umělém prostředí ( vertikála věží a horizontála střech) ale i v přírodním prostředí - (vertikála vzrostlé zeleně a horizontála vodní hladiny), střídání otevřených a uzavřených prostorů, kontrast studených barev tmavozelené barvy přírodních horizontů, modré hladiny rybníků a teplé barvy střech domů to vše přispívá až k pohádkovému a malebnému prostředí lidského měřítka a neopakovatelnému geniu loci města - harmonii prostředí. Urbanistická struktura : Telč byla osídlena ve 12.století, nejstarší osídlení - osada Stará Telč - vzniklo kolem toku vlévajícího se do Dyje. Byla to osada ulicového typu s kostelem, který se stal pro rostoucí osadu farním. Uváděné jméno faráře je první písemnou zmínkou o Telči. Koncem 13.století byla založena nová osada, severně od starší, při zeměpanském dvorci s románským kostelem sv.Ducha. Tato osada na rozdíl od starší je nazývána Nová Telč a přešla r.1339 do majetku Vítkovců. V pol.14.století Menhart založil kolem osady vnitřní město. Nové město bylo založeno na vidlicovém půdorysu protáhlého trojúhelníkového náměstí s vedlejším prostorem v západní části. Do nově založeného města byly zahrnuty všechny starší stavby včetně dvorce a kostela sv.Ducha. Záhy po založení bylo budováno opevnění - hradby. Do hradebního pásu byly zapojeny brány t.zv.velká a mezi zámkem a domem čp.71 brána malá. Telč byla v době založení městem s dřevěnou výstavbou. Její domy se zakládaly na úzkých parcelách kolem náměstí, teprve po požáru 1387 došlo ke zděné přestavbě města. Ještě za života Menharta z Hradce byl vystavěn v letech 1360-72 kostel sv.Jakuba a byly zakládány rybníky za účelem pozvednutí hospodářského blahobytu. Souběžně se stavbou kostela se stavěl gotický hrad, jehož hlavní výstavba spadá do doby po r.1387 do doby Jindřicha z Hradce. Jeho zásluhou vznikl rozvinutý vodní hrad ve východní části dnešního zámku. V pozdní gotice byl vystavěn kostel sv.Ducha. Nejvýznamnější stavební epochou byla renesance dvou stylových etap - rané a vrcholné až pozdní. Za vlády Zachariáše z Hradce je přestavěn hrad na zámek a byla založena nová zahrada v návaznosti na východní arkádu. Počátkem 17.století smrtí posledního pána z Hradce končí stavební ruch. Třicetiletá válka znamená úpadek města, zvláště když požár r.1655 zničil část města. Baroko nastoupilo jezuitskými stavbami kostel Jménem Ježíš a přilehlá jezuitská kolej, mariánský sloup. Byla dotvořena silueta města. Po zrušení hřbitova u sv.Jakuba byl založen nový a vystavěn v něm kostel sv.Anny. Pozdní baroko a rokoko se projevilo na četných průčelích měšťanských domů. Klasicismus prakticky do tváře města až na několik úprav fasád nezasáhl. Počátkem 19.století bylo bořeno opevnění. Empír a průmysl 19.století zasáhl okraje historického jádra města, které v podstatě zůstalo až do dnešního dne neporušené. Rozvoj průmyslu prochází mimo historické jádro - vznikají předměstí. Historické jádro je postupně rozšiřováno novodobou nízkopodlažní zástavbou. Významným impulsem je vybudování železniční dráhy Kostelec - Slavonice. Spojení nádraží s historickým jádrem vytvořilo přirozenou tepnu - Masarykovu ulici. Po II.světové válce dochází k rozvoji strojírenství, především k nevhodné lokalizaci strojírenského závodu (Motorpalu) uvnitř města. V poslední době se město rozvíjelo především v jihozápadní a jižní části města, dochází v menší míře i k výstavbě bytových domů panelovou technologií, naštěstí pro město nedošlo k podstatnému narušení jeho kompozičních kvalit. Společnost •

největší hrozbou je stále klesající počet obyvatel, způsobený především negativním saldem migrace způsobený omezeným množstvím pracovních příležitostí (město má velkou míru nezaměstnanosti)

20

•

nepříznivé je věkové složení obyvatel, což odpovídá celostátnímu trendu stárnutí obyvatel

•

neustále klesající počet obyvatel v historickém jádru

•

zlepšuje se sociální infrastruktura – zlepšuje se kvalita života, je rozšířena nabídka možností vzdělávání, je prováděna výstavba bytů; vzrůstající tendenci má počet trvale obydlených 2 bytů/1000 obyvatel, zvětšuje se plocha bytů i počet m obytné plochy na osobu, zlepšuje se vybavení města v kulturní,sociální i dalších sférách života

Prostředí: •

poměrně dobré hygienické poměry, zdravé životní podmínky jsou nejvíce atakovány motorovou dopravou a to v turistické sezoně

•

díky značnému procentu vodních ploch (cca 3,3%) a doprovodné zeleně je zachována harmonie krajiny na západním a severozápdním okraji řešeného území a podél Moravské Dyje

•

koeficient ekologické stability svědčí o značně pozměněné krajině - intenzivně hospodářsky využívané – zalesnění cca 9%, zemědělský půdní fond 75% z toho zornění 85%, zastavěná plocha 12%

Hospodářství •

město se velice obtížně vyrovnává s transformací ekonomiky, zaniklo mnoho firem, je značná míra registrované nezaměstnanosti

•

dochází k rozvoji služeb a to především navazuíjcích na oblast cestovního ruchu; je nutno pokračovat v rozšiřování turistické infrastruktury především sportovních a rekreačních zařízení umožňujících rozšíření sezony

V územním plánu z r.1998 byly stanoveny (a schváleny) tyto hlavní koncepční zásady : Město Telč bude rozvíjeno jako kompaktní město, pro koncepci platí tato závazná rozhodnutí : •

krásné a přitažlivé město •

zachovat harmonii prostředí - především městské památkové rezervace, městské památkové zóny, městských interierů, přírodních prostorů kolem rybníků a zapojení města do krajiny ( vymezené jako prostory zásadního významu pro charakter města krajiny). Ochrana urbanistických, architektonických a přírodních hodnot, pro které je Telč zařazena do Seznamu kulturního dědictví UNESCO je prioritní při rozvoji města. Tyto kvality - identitu a image města je třeba podpořit i novou výstavbou a postupným odstraněním či potlačením rušivých elementů.

•

dosažený stupeň rozvoje - v posledních deseti letech se daří zachovat tuto harmonii, i když vznikají tlaky na využívání území z hlediska harmonie rizikových akcí – zahradnictví na severním okraji města v pohledově exponované poloze, využití parkoviště pro komerční aktivity...

•

centrum – místo kontaktu mezi lidmi - upřednostnit prostor centra pro pěší obyvatele - v historickém jádru města bude i nadále omezována motorová doprava. Je nutno zajistit dostatek ploch pro statickou dopravu nejen pro obyvatele ale i návštěvníky města, pro parkování jsou navržena dvě hlavní záchytná parkoviště a několik menších (spíše pro návštěvníky z okolí jedoucích za vybaveností, prací).

•

dosažený stupeň rozvoje – i když je omezen vjezd do historického jádra je v turistické sezoně zaplněno parkujícími auty, druhé „centrální pakroviště“ nebylo realizováno

•

správní centrum mikroregionu - v prostoru Lannerova domu a v jeho nejbližším okolí je záměr na umístění dalších správních, administrativních, bankovních, popř. školských a obslužných zařízení

•

dosažený stupeň rozvoje – bylo provedeno jiné řešení – je využita administrativní budova Rybářství pro správní úřad

21

•

•

zdravé město •

zlepšit životní prostředí města - nadřazený dopravní skelet je řešen úpravou průběhu silnice I/23 městem včetně řešení částečného vymístění tranzitní dopravy ze zastavěné části města vybudováním komunikačního propojení ul.Na sádkách s ul.Na Kotnově a částečného obchvatu silnice III/40610

•

dosažený stupeň rozvoje – v rámci změny č.2 je navrženo velkorysé řešení za účelem bezkolizního propojení města se severozápadním rekreačním sektorem

•

vytvořit podmínky pro kvalitní bydlení - pro bytovou výstavbu je navržena hlavní rozvojová plocha v jižní části města (Dačická, Hornomyslovská), menší lokality jsou u Svatojánského potoka, Příční, Myslibořské ulice

•

dosažený stupeň rozvoje – je realizován obytný soubor Svatojánská

•

zajistit obyvatelům i návštěvníkům města podmínky pro regeneraci duševních a fyzických sil - významnou lokalitou pro město je prostor v návaznosti na areály Lanerova domu, školy a sportu na Hradecké ulici; je zde navržen areál pro domov důchodců; další rozšíření rekreačních ploch je navrženo v prostoru Štěpnice (ul.Květinová) a u Roštejnského rybníku

•

dosažený stupeň rozvoje – projekčně se připravuje výstavba zimního stadionu a využití bývalého areálu školního statku

bohaté a prosperující město •

zajistit dostatečné možnosti pro různé podnikatelské aktivity - podnikatelské aktivity, především výrobní, budou rozvíjeny v severovýchodní části města v trati Rovné pole (zavlečkovatelné plochy) a rozšířením areálu Za nádražím. Atraktivní komerční plochy jsou především u hlavních záchytných parkovišť podél silnice I/23.

•

dosažený stupeň rozvoje – územně technické podmínky jsou zajištěny, ale plochy nejsou využity

•

pro budoucí prosperitu města je důležitá vzdělaná pracovní síla - v návaznosti na areál školního statku ( internátu) je navržena plocha pro případné další školské zařízení (Batelovská ulice). Jako rezervní plocha pro vyšší školství je považována plocha u židovského hřbitova.

•

dosažený stupeň rozvoje – došlo k velkému pokroku, detašovaná pracoviště zde mají vysoké školy z Brna i Prahy

•

ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla nebo samoty, nebudou zde povolovány nové stavby ani zásadní rozšíření stávajících staveb

Struktura území je na základě průzkumů v terénu členěna na : plochy s rozdílným způsobem využití plochy bydlení

Telč ( v ha)

Studnice (v ha)

celkem v ha

95,98

0

95,98

8,46

0

8,46

plochy smíšené obytné

11,85

4,88

16,73


17,24

0,04

17,28

4,64

0

4,64

plochy rekreace

12,79

1,08

13,87

plochy veřejných prostranství

21,26

1,07

22,33

plochy veřejných prostranství - veřejné zeleně

24,22

0,11

24,33

plochy výroby a skladování

67,03

0,82

67,85

0,80

0

0,8

plochy smíšené obytné – centrální

plochy sportu

plochy smíšené výrobní

22

plochy s rozdílným způsobem využití

Telč ( v ha)

Studnice (v ha)

celkem v ha

plochy dopravní infrastruktury

48,05

9,07

57,12

plochy dopravní infrastruktury - železnice

13,69

0

13,69

1,91

0

1,91

73,05

3,23

76,28

1332,22

247,99

1580,21

121,94

80,44

202,38

14,97

0

14,97

120,24

72,06

192,3

58,12

17,04

75,16

2048,46

437,83

2486,29

plochy technické infrastruktury plochy vodní a vodohospodářské plochy zemědělské plochy lesní plochy přírodní plochy smíšené nezastavěného území plochy smíšené -krajinný rámec řešené území

3. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE HODNOT ÚZEMÍ 3.1.

KULTURNÍ HODNOTY

Základní charakteristika : •

řešené území má vysokou kulturní hodnotu danou historickým vývojem a v podstatě málo rušivými zásahy do urbanistické struktury

•

památkový potenciál je zdůrazněn jak vyhlášenou městskou památkovou rezervací, tak i městskou památkovou zónou

•

vyjímečná hodnota historického jádra je pod ochranou mezinárodní Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví pod patronací UNESCO

•

v oblasti kultury kromě galerie J.Zrzavého jsou ve městě pořádány hudební slavnosti a mnoho dalších kulturních akcí

3.1.1.

Kulturní hodnoty s legislativní ochranou

Ochrana kulturních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole 4. Limity využití území. 3.1.2.

Kulturní hodnoty městského významu

Architektonicky cenná stavba, soubor: identifikace v mapě modrý olem, výplň světle modrá) 1

Sídelní útvar

Telč-vnitřní Město

Ulice

čp.

Palackého ul

27

2

nám.Zachariáše z Hradce

33

3

ul. Na Můstku

35

4

ul. Na Můstku

36

5

ul. Na Můstku

38

23

identifikace v mapě modrý olem, výplň světle modrá)

Sídelní útvar

Ulice

čp.

6

ul. Na parkáně

123

7

nám. Zachariáše z Hradce

122

8

Telč-Podolí

U Horní brány

8

9

Telč-Staré Město

Křížova ul.

10

10

Luční

58

11

Zachariášova

32

12

Zachariášova

36

13

U širokých luk - židovský hřbitov

14

Telč-Štěpnice

15

Jihlavská

77

Batelovská

80

Historicky významná stavba: •

dům, kde bydlel básník Otakar Březina

Městotvorné vztahy z hlediska kompozice území: •

osa na nám. Zachariáše z Hradce

•

osy vedoucí k Horní a Dolní bráně

Civilizační dominanty městského významu: • • • •

věž kostela sv. Ducha – Palackého nám. věž kostela sv.Ježíše věž kostela sv. Jakuba – nám. Jana Kypty rozhledna Oslednice

Civilizační dominanty lokálního významu: • • • • 3.1.3.

věž kostela Matky Boží věž kostela sv.Anny věž kostela Panny Marie – Oldřichovo nám. věž záchranného hasičského sboru Kulturní hodnoty lokálního významu

Objekty přispívající k identitě území : identifikace v mapě (hnědý olem, výplň žlutá) 1 2 3 4 5 6

Sídelní útvar

Telč-Vnitřní město

Část obce

nám.Zachariáše z Hradce Seminářská Seminářská Seminářská Seminářská Seminářská

čp.

23 76 77 78 79 113

24

identifikace v mapě (hnědý olem, výplň žlutá) 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55

Sídelní útvar

Telč-Podolí

Část obce

Seminářská Seminářská Seminářská Hradební Hradební Hradební Seminářská Židovská Palackého Palackého Krátka U Horní Brány Svatoanenská Mlýnská Furchova Na Korábě Svatoanenská Masarykova Masarykova Masarykova Masarykova Masarykova Masarykova Svatoanenská Rybniční Na Parkáně Staňkova Palackého Svatoanenská Furchova Tobiášova Krátká Furchova Na Parkáně Na Parkáně Masarykova Svatoanenská Rybniční Palackého Svatoanenská Rybniční Masarykova Rybniční Masarykova Masarykova Staňkova Svatoanenská Masarykova Slavíčkova

čp.

83 85 96 90 107 118 102 106 98 1 2 7 11 19 29 31 52 54 55 59 63 64 66 69 70 71 73 84 87 92 93 108 112 113 116 120 125 127 127 132 138 222 151 156 161 163 167 172 189

25


Sídelní útvar

Telč-Staré Město

Část obce

Slavíčkova Staňkova Staňkova Staňkova Staňkova Mlýnská Slavíčkova Hradecká 9.května 9.května Zachariášova Zachariášova Zachariášova Zachariášova Zachariášova Zachariášova Zachariášova Špitální Zachariášova Zachariášova Zachariášova Zachariášova Křížova Křížova Křížova Křížova Křížova Křížova Křížova Křížova Křížova Křížova Křížova Křížova Křížova Srázná Na Dlážkách U parního mlýna Zachariášova Zachariášova Zachariášova Zachariášova Zachariášova Zachariášova Zachariášova (U matky boží) Zachariášova (U matky boží) Zachariášova (U matky boží) Zachariášova (U matky boží) Nám. U matky boží

čp.

193 201 214 215 221 236 264 8 15 16 26 29 30 31 37 38 40 41 49 50 54 57 59 60 61 63 64 65 66 67 608 69 70 71 72 76 85 92 95 96 98 99 100 101 111 112 113 114 115

26


Sídelní útvar

Telč-Štěpnice

Část obce

Nám. U matky boží Špitální Zachariášova ul.9.května Zachariášova Zachariášova ul.9.května ul.9.května Na Hrázi Křížova Křížova Špitální Křížova Křížova Hradecká Zachariášova Hradecká Hradecká Hradecká Příční Na Baště Jihlavská Štěpnická Štěpnická Štěpnická Štěpnická Oldřichovo nám. (Štěpnická) Oldřichovo nám. (Štěpnická) Oldřichovo nám. (Štěpnická) Oldřichovo nám. (Štěpnická) Oldřichovo nám. (Štěpnická) Oldřichovo nám. (Štěpnická) Na Posvátné Na Posvátné Na Posvátné Na Posvátné Oldřichovo nám. Oldřichovo nám. Oldřichovo nám. Oldřichovo nám. Oldřichovo nám. Štěpnická Štěpnická Štěpnická nám.bří Čapků Nerudova Štěpnická Jihlavská Slavatovská

čp.

116 117 119 120 123 128 138 161 164 170 171 172 175 182 194 210 220 234 235 362 1 3 8 9 10 12 22 23 25 27 28 30 32 34 35 39 40 44 45 48 51 55 58 60 69 72 75 85 86

27

identifikace v mapě (hnědý olem, výplň žlutá) 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172

3.2. 3.2.1.

Sídelní útvar

Část obce

Slavatovská Slavatovská Na Posvátné Na Posvátné Na Posvátné Na Posvátné Jihlavská Na Baště Na Posvátné Na Posvátné Na Posvátné Na Posvátné Na Posvátné Na Posvátné Štěpnická Slavatovská Slavatovská Myslibořská Masarykava

čp.

91 92 149 156 159 162 167 171 173 174 175 176 178 189 266 307 308 309 65

PŘÍRODNÍ HODNOTY Přírodní hodnoty s legislativní ochranou

Ochrana přírodních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole A)4. Limity využití území. •

Významné krajinné prvky: o

U parního mlýna (k.ú. Telč)

Mimo registrované VKP jsou dle zákona významnými krajinnými prvky v obecné poloze i údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky. •

Územní systém ekologické stability: o

regionální biokoridor

o

lokální biokoridory a biocentra

3.2.2.

Přírodní hodnoty městského významu

Významné plochy sídelní zeleně: o

zámecký park

o

plochy městské zeleně na jihozápadním břehu Staroměstského rybníka

o

parkově upravené plochy, plochy městské zeleně, zelené plochy navazující bezprostředně na zastavěné území města, přispívající k harmonii v území

Krajinný rámec – lesní porosty, krajinná zeleň: o

kompaktní a fragmentované lesní porosty v území, zejména lesní komplexy na severozápad a jihovýchod a východ od města

o

krajinná zeleň – výrazným prvkem jsou liniové porosty mezí ve svahu na severozápadě a jihozápadě katastru

28

3.2.3. •

•

Přírodní hodnoty lokálního významu

Plochy ekologicky hodnotné: o

Luh u Telče – lesní porost polopřirozeného charakteru s vysokým zastoupením přirozených druhů dřevin a věkové struktury.

o

Zámecký park – dendrologicky cenný park

o

Romantika – východní břeh Staroměstského rybníka a část údolí Telčského potoka – ekologicky cenné území s druhově pestrými společenstvy.

o

Buzový – postagrární lada, systém kamenic zarůstající náletem dřevi, drobné lesíky – druhově pestrá lokalita se subxerotermními enklávami

o

Meze pod Klínkem – zachovalý systém mezí s ovocnými dřevinami a pestrým travinobylinným podrostem

o

Meze nad Roštejnským rybníkem – zachovalý systém mezí s porostem dřevin a křovin, krajinotvorná a protierozní funkce

o

Meze u Studnice – rybník na západním okraji města– vyvinuté litorální pásmo.

o

Bučina – část lesního porostu - bučina

Bioregiony a biochory: Na řešeném území lze vymezit dva bioregiony (Culek a kol,1998). Severní část katastrálního území Studnice přísluší k bioregionu Pelhřimovskému (1.47). Jižní část katastru Studnice a katastrální území Telč přísluší k jihozápadnímu výběžku bioregionu Velkomezeříčskému (1.50).

1.46 PELHŘIMOVSKÝ BIOREGION Zabírá geomorfologický celek Křemešnická a západní okraj Křižanovské vrchoviny. Typická část bioregionu je tvořena tektonicky zdviženým zarovnaným povrchem s výraznými okrajovými svahy a s vrcholy. Převažují zde jednotky bikových bučin, na vystupujících hřbetech a kopcích či v údolních zářezech se objevují květnaté bučiny, na skalnatých vrcholech i suťové lesy. V depresích jsou typické malé lokality podmáčených smrčin a rašelinišť. Bioregion leží v mezofytiku a zaujímá přibližně západní polovinu fytogeografického okresu 67. Českomoravská vrchovina. V rámci bioregionu je v žešením území vymezena biochora: 4PS

Pahorkatiny na kyselých metamorfitech

Nachází se v severní části katastru Studnice 1.50 VELKOMEZIŘÍČSKÝ BIOREGION Bioregion zabírá moravskou stranu Českomoravské vrchoviny přičemž jižním cípem zasahuje do Rakouska. Typická část bioregionu zahrnuje málo členité zdvižené zarovnané povrchy na rulách, bez výskytu teplomilné bioty, s jednotvárnými plochami bikových bučin, na členitějších místech s ostrovy květnatých bučin. Hlavním stavebním prvkem oblasti jsou migmatitické ruly až migmatity, místy s vložkami amfibolitů a vápenců. Z pokryvů se krom běžných svahovin uplatňují i prachovice, především v rozevřených říčních údolích na J oblasti, dále drobné ostrůvky neogénních jílů a písků. V depresích jsou lokálně malé vrstvy humolitů. Reliéf je tvořen rozsáhlými zarovnanými povrchy, nad něž se směrem k Javořickému a Žďárskému bioregionu zvedají vyšší vrchy a na opačné straně, k okrajům vrchoviny, se do plošin zařezávají vodní toky, stékající z vrchoviny (Moravská Dyje, Brtnice, Jihlava, Oslava, Bílý potok). Bioregion je nejplošší v celé Českomoravské vrchovině. Reliéf má většinou charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75 - 150 m, na rozsáhlejších, erozí dosud nerozčleněných površích má ráz až ploché pahorkatiny s členitostí 40 - 75 m (nejvýrazněji v okolí Nového Veselí). Typická výška bioregionu je 480 až 670 m. Bioregion se rozkládá v mezofytiku a zaujímá střední, převážně moravskou část fytogeografického okresu 67. Českomoravská vrchovina, včetně k severu směřujících výběžků fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny. Kromě toho sem zasahuje jihozápadní okraj fytogeografického okresu 91. Žďárské vrchy, který již náleží oreofytiku.

29

4Do

Podmáčené sníženiny na kyselých horninách

Biochora vymezená ve sníženinách. Zahrnuje údolí Telčského potoka, v území je převážně zastavěna. 4BS

Erodované plošiny na kyselých metamorfitech

Nejrozsáhlejší biochora, zahrnuje jižní a jihovýchodní část obce. Převážně zemědělské a lesní plochy 4BQ

Erodované plošiny na pestrých metamorfitech

Biochora, zasahuje na území obce od jihu, zahrnuje zemědělské plochy 4BR

Erodované plošiny na kyselých plutonitech

Zahrnuje jihozápadní část katastu Studnice. Koeficient ekologické stability : o

jeho hodnota v r.2006 je 0,30 – území intenzivně využívané , zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie

3.3.

CIVILIZAČNÍ (ENVIROMENTÁLNÍ) HODNOTY

3.3.1.

Civilizační (enviromentální) hodnoty s legislativní ochranou

Ochrana enviromentálních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole 4. Limity využití území. 3.3.2.

Civilizační (enviromentální) hodnoty městského významu

Prostory zásadního významu pro charakter města a krajiny: o

jsou prostory, které zásadním způsobem určují identitu a charakter města a krajiny

zahrnují městskou památkovou rezervaci a městskou památkovou zónu s historickými rybníky (Štěpnický, Ulický, Staroměstský, Nadýmák) a s nejbližším okolím jeho břehů, se zámeckým parkem a část Slavatovské ulice, hospodářské zázemí zámku (statek), cesty a veřejná prostranství s barokní sochařskou výzdobou ( Svatoanenská, nástup ke hřbitovu sv.Anny, cestu Na dlážkách spojující městskou památkovou rezervaci s městskou památkovou zónou), městskou část Podolí v rozsahu ulice Mlýnské, Furchovy, Tobiáškovy a Na Korábě, ulici Masarykovu, Na hrázi a Sráznou, krajinné prvky – plužinové hospodářství mezi Hradeckou ulicí a zámeckým parkem, Roštejnský rybník, údolí Telčského potoka, údolí Romantika, údolí Dyje, alej Lipky a Luh u Telče, Oslednice. Ochrana panoramatu města : •

nenarušit pohledy na celek - panoramatické pohledy na město - liniové (dynamické) z příjezdových komunikací ( omezené stromořadím podél většiny silnic)

•

zachovat kvalitu panoramatických pohledů z vyhlídkových bodů - pěších cest - především z Oslednice, od lesa v trati Klínek a z cesty Na studnickém kopci

•

s tím souvisí ochrana dominant a potlačení rušivých objektů, obecně lze konstatovat dle předcházejících prací, že výška římsy nové výstavby by neměla přesahovat výšku 532 m n.m.(tato výška je odvozena od zástavby kolem náměstí) a to západně od železniční tratě

•

rozhodující kóty pro řešení jednotlivých zón jsou : • •

522 m n.m. - náměstí Zachariáše z Hradce 512 m n.m. - Staré Město - kostel Matky Boží

30

•

v okolí Seminářské ulice a Štěpnického rybníka je maximální výška římsy 526 m n.m.

•

v rozsahu městské památkové zóny - v okolí chrámu Matky Boží je maximální výška římsy 522 m n.m.

Primární přírodní horizonty: o

Uplatňují se při průhledech z města, případně v nejbližší návaznosti na zastavěné území města. Vzhledem k charakteru terénu nejsou výrazné a většinou se kryjí s terénními hranami a úbočími okolních svahů Dačické resp.Telčské kotliny. •

Obora - zalesněný horizont uplatňující se v pohledech ze západního až severozápadního okraje města

•

svahy nad Roštejnským rybníkem – převážně zelený horizont tvořený výrazným svahem na severovýchod od Roštejnského rybníka, v rámci horizontu se uplatňuje rozptáýlená zeleň mezí, zahrad a drobných enkláv lesních prostů

•

svahy pod letištěm – odlesněný horizont uplatňující se ze severní hranice zastavěného území, nevýrazný horizont tvořený úbočím svahu - bez vegetačních prvků.

•

Klínek – výrazný zalesněný horizont patrný z jihovýchodního kvadrantu katastrálního území Telče

•

Oslednice - nejvýraznější přírodní horizont patrný ze zastavěného území města

•

svahy nad Dyjí – zelený horizont uplatňující se převážně z východní hranice zastavěného území od zemědělského družstva

•

Studnické meze oblý vrchol Studnické ostražky s rozvolněným porostem zbytků mezí a doprovodné zeleně podlé cest. uplatňuje se v pohledech ze silnice Telč Studnice

•

zalesněný horizont na severovýchodě katastru Studnice, uplatňuje se z krajiny v pohledech od severovýchodu.

Sekundární přírodní horizonty: Uplatňují se při dálkových výhledech do krajiny, tvoří pohledový rámec a panorama výhledu ve volné krajině: •

hřeben Javořice – výrazný zalesněný horizont na západ od města

•

Rozsičský hřbet - výrazný dálkový horizont na východ od města

Přírodní dominanty: Na území města se nachází přírodní dominanty v souvislosti s přírodními horizonty. Přírodní dominanty uplatňující se v pohledech z města, jeho zastavěného území nebo z nezastavěného území nejsou výrazné. Mezi nejvýznamnější patří:

o

•

Oslednice – výrazný zalesněný vrchol na východní hranici zastavěného území, tvoří přirozený krajinný rámec zastavěného území

•

Klínek – dva oblé zalesněné vrcholy v jihozápadní části katastru Telče.

•

Studnická Ostažka – jeden z nejvyšších vrcholů okolí Telče, odlesněný, zemědělsky využívaný oblý vrchol uplatňující se při lokálních průhledech v krajině od jihu (silnice Telč – Studnice) a od západu – značené turistické trasy

Scenérické cesty: Umožňují výhledy do krajiny více směry nebo v delším úseku dálkové pohledy. Konfigurace terénu umožňuje velký počet výhledů a dálkových pohledů z cest. Mezi nejvýznamnější patří: •

úsek komunikace Telč – Hostětice – k východu ukloněný svah umožňující výhled na město a dálkové výhledy na sekundární přírodní horizont Rozsíčského hřbetu.

31

•

Obora a Luh u Telče – dvě souběžné scenérické cesty lokálního významu západně od Telče. Západní cesta probíhá rozvolněným lesním okrajem i polní cesta blíže centru umožňují lokální průhledy na městské dominanty podmaněné mohutnou hradbou aleje Lipky.

•

U cihelny – lokální scenérická cesta - výhledy z komunikace Telč – Vanov na linii křížové cesty ke kapli Sv. Karla, orámováno zeleným horizontem lesního celku Obora.

•

úsek komunikace Telč – Studnice – k jihu ukloněný svah umožňující výhled na město a jeho dominanty od severu. Výhled je zčásti omezen vegetací

•

úsek polní cesty u letiště – výrazná terénní hrana bez vegetace umožňující dálkové výhledy do krajiny a pohled na město a jeho dominanty od severu.

•

úsek komunikace Telč – Žatec – část komunikace a úsek trati ČD výhledy do krajiny orámované přírodními hriozonty

•

část polní cesty k areálu ZD – dálkové výhledy na panorama Rozsíčského hřbetu

•

za Buzovým – dálkové výhledy z místního hřbetu - polí cesta mezi komunikacemi na Dačice a Kostelní Myslovou v jižní části katastru Telč.

•

Studnická Ostražka – dálkové výhledy z výrazného vrchu severozápadně od Studnice – úseky polních cest

Významné vyhlídkové body, průhledy: SV kvadrant – převážně méně členité území bez výrazných příležitostí k ojedinělým výhledům do krajiny. Území je celkově otevřené, bez výrazných omezujících vegetačních nebo jiných přírodních prvků. Dálové výhledy jsou vázány na síť komunikací, zejména ve směru Žatec. JV kvadrant – členité území s několika vyyhlídkovými body. Jedná se jednak o dálkové výhledy do krajiny, které se uplatňují z východního úbočí Oslednice na východ a jihovýchod a dále o výhledy z terénních hrany údolí Telčského potoka – Romantika. Druhou skupinou významných výhledů jsou vnitřní výhledy městského a příměstského prostoru JZ kvadrant středně členité území s několika lokalitami významných pohledů soustředěných podél komunikace na Kostelní Myslovou. Jedná se o pohledy severovýchodním směrem na dominanty města. SZ kvadrant – území s největší koncentrací lokalit s dálkovými výhledy nebo průhledy na město, popřípadě do krajiny. Výhledy jsou soustředeny podél komunikací na Krahulčí (svah u kostela Sv.Jana), Na Hostětice, Vanov, popřípadě Studnici. Významné linie vzrostlé zeleně: Linie vzrostlé zeleně mají v území tradici. Jedná se jednak o historické aleje vysazované se záměrem zdůraznění komunikace s dlouhodobým estetickým záměrem, ale i výsadby ovocných dřevin podél komunikací. Mezi nejvýznamnější patří: •

alej Lipky

•

alej lip pod hrází Staroměstského rybníka

•

výsadby kolem kaple Sv.Gotharda v k.ú. Studnice

•

linie dřevin v lokalitě Romantika

32

•

fragmenty aleje u komunikace na Radkov

•

aleje ovocných dřevin podél komunikací II. a III. třídy

3.3.3.

Civilizační (enviromentální) hodnoty lokálního významu

Prostory doprovodného významu pro charakter města a krajiny: •

jsou prostory, které mají doplňující funkci pro identitu a charakter města a krajiny - zahrnují prostory severní frontu Slavatovské ulice, Štěpnickou ulici, Oldřichovo náměstí, ulice Na Posvátné, Jihlavskou, Křížovou, Luční, zbytek ulice Zachariášovy, ulici Hradeckou, 9.května, Staňkovu, Slavíčkovu, Tyršovu a Mládkovu, náměstí Hrdinů, ostatní parky (nám. bratří Čapků), rybníky Mokrovec, Špitálský, Pantoflíček a údolnice je propojující, údolnice v jižní části města, údolnice východně od zemědělského areálu, aleje podél příjezdových silnic, prostor Klínku, prostor židovského hřbitova včetně lesa

Linie vzrostlé zeleně: •

3.4.

základní kostra zeleně města a krajiny

SOCIÁLNÍ HODNOTY

Jednou ze základních hodnot je kvalita života – prostředí bez škodlivých účinků na zdraví, kvalita služeb, bezpečná veřejná prostranství umožńující sociální kontakty, kvalita výkonu veřejné správy. Pro pohodu a kvalitu života je důležitá dostupnost : •

veřejné infrastruktury – veřejné občanské vybavení

•

dostupnost veřejné dopravy

•

pracovní příležitosti

3.4.1.

Sociální hodnoty s legislativní ochranou

Ochrana sociálních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole 4. Limity využití území. 3.4.2. •

Sociální hodnoty městského významu veřejná prostranství - pro sociální kontakty jsou hlavní prostory : o

náměstí Zachariáše z Hradce včetně ulice Palackého a ulice na Baště

o

náměstí Jana Kypty

o

náměstí U matky Boží

3.4.3.

Sociální hodnoty lokálního významu

•

kostra veřejných prostranství ve městě

3.5.

EKONOMICKÉ HODNOTY

Hodnota jednotlivých ploch (pozemková renta) se odvíjí od jejich polohy, vlastností a využití (stávajícího nebo očekávaného). Nejcennější jsou pozemky v centru města a v polohách s kvalitním prostředím pro bydlení. 3.5.1.

Ekonomické hodnoty s legislativní ochranou

Ochrana ekonomických hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole 4. Limity využití území. •

hodnota zemědělské půdy je dána BPEJ (graficky vyjádřena ve výkresu Limity využití území)

33

•

nejkvalitnější zemědělská půda (I. a II. třída ochrany)

•

meliorace

3.5.2.

Ekonomické hodnoty městského významu

•

centrum města - nejvyšší pozemková renta

•

lokalita Svatojánská cca 720 Kč/m stav.parcely

3.5.3.

2

Ekonomické hodnoty vyžadující obnovu •

lokalita Mokrovec (bývalá skládka)

•

Rybářství Telč – Radkovská ulice

•

bývalá mlékárna

•

okolí panelových domů Hradecká ulice

4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 4.1.

KULTURNÍ LIMITY

4.1.1. UNESCO Telč – historické jádro města; identifikační číslo C 621; datum zápisu: 4. 12. 1992 Historické jádro Telče bylo v r.1993 zapsáno organizací UNESCO do seznamu měst světového dědictví. Vyjímečná hodnota Telče se těší ochraně v duchu mezinárodní Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Očekává se přijetí zvláštních právních norem pro ochranu měst zapsaných do Seznamu UNESCO. 4.1.2. Městská památková rezervace Telč : Legislativně je ochrana historického jádra zajištěna vyhlášením městskou památkovou rezervací výnosem ministra kultury ze dne 27.dubna 1970 čj. 7.419/70-II/2 podle §4 odst.1 zákona č.22/1958 Sb. o kulturních památkách. Rozsah ochrany : •

obvod památkové rezervace v Telči se vymezuje hranicí, která vede po koruně hráze Štěpnického a Ulického rybníka, ulicí Slavatovská, ohradní zdí zámeckého parku, katastrem bývalého zámeckého zahradnictví a ul.Svatoanenská.

•

předmětem památkové péče v rezervaci jsou jako vzájemně související nedílný urbanistický celek: a) vybrané nemovité kulturní památky uvedené v příloze A) k výnosu o MPR; b) ostatní nemovité kulturní památky uvedené v příloze B) k výnosu o MPR; c) prostorová a hmotová skladba na celém území památkové rezervace; d) ostatní objekty dotvářející historické prostředí města, s nimiž z hlediska zájmů památkové péče lze v závažných, podstatně objekt měnících úpravách, nakládat pouze v dohodě s orgány památkové péče.

Podmínky pro ochranu - pro stavební činnost v památkové rezervaci v Telči : •

veškeré úpravy nemovitých kulturních památek musí být provedeny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich hmotné podstaty, přiměřenému společenskému využití a k dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí;

•

nové stavby, úpravy nechráněných staveb, úpravy terénní, parkové a jiné mohou být provedeny pouze s ohledem k památkové povaze rezervace a k jejímu kulturně politickému programu;

•

výstavba v rezervaci zachovává a upravuje, popř. obnovuje hlavní historické prostory a soubory budov, především náměstí Zachariáše z Hradce, areál zámku a jednotlivé památkově chráněné

34

objekty, z nichž mimořádná pozornost musí být věnována sochařským skupinám, které dotvářejí charakter města; •

nová výstavba v obvodu rezervace nesmí porušovat daný historický a výtvarný charakter rezervace a musí být hodnotným výrazem soudobé architektonické tvorby;

•

veřejné osvětlení a reklamní zařízení musí být v souladu s architektonickým výrazem historického prostředí

4.1.3. Ochranné pásmo MPR Telč : Pro ochranu městské památkové rezervace bylo stanoveno a ONV Jihlava odb.kultury ze dne 22.1.1985 č.j. kult39/85 vyhlášeno ochranné pásmo kolem MPR : Rozsah ochranného pásma : •

na základě vyhlášky č. 118/1959 U.l. se určuje takto: "hranice vedoucí na západě území - při počátku na křižovatce silnic od Krahulčí u benzínového čerpadla - směrem východním silnicí do Telče - Štěpnice (k.ú. Telč p.p.č. 7397/1) odbočuje po polních cestách a hranicích pozemků k severu kolem tratě Na sádkách (7491/1) ..., silnicí od Vanova k jihovýchodu (7482/2) až ke křižovatce vede odtud silnicí k Třešti (7473/1), dále východně rybniční strouhou po okraji čtvrtě Štěpnice (6908/48), po hranicích pozemků a polních cestách (6908/50, 6458, 7470, 7458), silnicí k Žatci (7466/1), dále východně po hranicích pozemků (5973/3, 2043, 7645, 7630, 5945) až k železniční trati Kostelec - Slavonice, jejíž dráhu směrem ... až za obvod nádraží, odbočuje po silnici k Nové Říši a tedy po polních cestách (7443/1, 7438/3, 7440, 2976/1, 2917) kolem židovského hřbitova, kříží železniční trať (7611), po hranicích pozemků míří kolem býv. parního mlýna k severozápadu (2910/6, 2436/1, 7495/2, 2431, 2432/2, 7431/2) a dále k severozápadu ulicí Radkovskou (7414/1) až ke křižovatce silnic a odtud západně silnicí Hornomyslovskou (7404/1), odbočuje polní cestou (7401, 7400) a po hranicích pozemků (852, 612) jde až k obvodu filiálního kostela sv. Jan Nepomuckého (613/1), kde se stáčí k východu a po silnici od Krahulčí (682, 7397/1) vede až k výchozímu bodu u benzínového čerpadla, čímž se obvod ochranného pásma uzavírá.

Podmínky ochrany : •

na území ochranného pásma MPR Telče je třeba dodržovat tyto regulativy : •

v ochranném pásmu není dovoleno provádět takové stavební a jiné zásahy, které by narušily nebo ohrozily hodnoty MPR

•

při pořizování územně plánovací, přípravné projektové dokumentace, při provádění staveb a stavebních úprav, zásazích do terénních útvarů a městské zeleně je nutno dbát, aby nebyla změnami půdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby a přírodních prvků v území ochranného pásma oslabena nebo porušena historická urbanistická skladba, měřítko a silueta městské památkové rezervace (dále jen "MPR").

•

v ochranném pásmu nelze umisťovat zařízení a stavby, které by svými důsledky narušovaly životní prostředí a stavební fondy MPR (zejména znečišťováním ovzduší a vod, únikem škodlivých látek, hlukem, vibracemi, veškerými druhy záření, hromaděním odpadů, apod.).

•

při veškeré nové výstavbě a přestavbě je třeba zvláště sledovat působení stavebních souborů a výškových objektů na terénních horizontech města, které se pohledově uplatňují ve vztahu k MPR.

4.1.4. Městská památková zóna Telč - Staré Město : Ministerstvo kultury prohlašuje podle § 6 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů vyhláškou č.250/1995 Sb ze dne 22.9.1995 : Území historického jádra města Telč - Staré Město (okres Jihlava) za památkovou zónu (dále jen "zóna"). Rozsah MPZ : •

hranice území jsou vymezeny v grafické příloze

•

předmětem památkové ochrany v památkové zóně jsou:

35

•

historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba

•

městské interiéry včetně povrchu komunikací, podzemí

•

panorama památkové zóny a hlavní dominanty v blízkých i dálkových pohledech

•

nemovité kulturní památky

•

objekty dotvářející charakter památkové zóny (objekty památkového zájmu)

•

veřejná a vyhrazená zeleň

•

části území památkové zóny A,B,C odstupňované podle významu a městské památkové zóny

vyznačené v plánu

Podmínky ochrany : V části A určující charakter památkové zóny: •

vhodně využívat a postupně regenerovat kulturní památky prostředky a úpravami zhodnocovat všechny městské prostory

•

zachovat a postupně modernizovat objekty památkového zájmu

•

dotvářející charakter památkové zóny, zejména z hlediska městských interiérů (nárok na citlivé opravy průčelí)

•

novostavby v měřítku urbanistické struktury připustit jen v rozsahu proluk (výměnou hmot při respektování stávajících uličních čar)

a jejich soubory, přiměřenými

V části B dotvářející charakter památkové zóny: •

zajistit postupně obnovu jednotlivých kulturních památek a objektů památkového zájmu, zachovat pozitivní prvky prostorové a hmotové skladby

•

provádět údržbu a modernizaci architektonicky a stavebně hodnotných objektů

•

novostavby řešit v přiměřeném vztahu k hodnotám území s ohledem k hmotové skladbě centra města, které se uplatňuje v dálkových a panoramatických pohledech

V části C doplňují charakter památkové zóny: •

zajistit postupnou obnovu jednotlivých kulturních památek a objektů památkového zájmu

•

případnou přestavbou a dostavbou území řešit v prostorové a hmotové kompozici navazující a novou formou zhodnocující prostředí památkové zóny

4.1.5.Nemovité kulturní památky: Kulturní památky : Národní kulturní památka – objekt zámku Seznam kulturních památek v řešeném území :

Číslo rejstříku

identifi kace v mapě -výkres hodnot

Sídelní út var

Část obce

31546 / 7-5321

1

Telč

19584 / 7-5293

2

22913 / 7-5273

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

Telč-Podolí

boží muka

při silnici do Brna

Telč

Telč-Podolí

sousoší sv. Rodiny

Svatoanenská

3

Telč

Telč-Podolí

čp.58

vila

Masarykova

31896 / 7-5274

4

Telč

Telč-Podolí

čp.126

měšťanský dům

Svatoanenská

16102 / 7-5289

5

Telč

Telč-Podolí

čp.?

venkovská usedlost

NEEXISTUJE

40360 / 7-5252

6

Telč

Telč-Staré Město

kostel Matky Boží

nám. Matky Boží

36

Číslo rejstříku


Sídelní út var

Část obce

85856 / 7-5316

7

Telč

85855 / 7-5315

8

44783 / 7-5249

Památka


Telč-Staré Město

výklenková kaplička - poklona

u ČSAD směrem do Radkova

Telč

Telč-Staré Město

výklenková kaplička - poklona Hradecká ulice, před s mříží domem čp. 30

9

Telč

Telč-Staré Město

boží muka

Hradecká

20677 / 7-5318

10

Telč

Telč-Staré Město

boží muka

u přejezdu dráhy

25121 / 7-5319

11

Telč

Telč-Staré Město

boží muka

rozcestí Radkov

46217 / 7-5323

12

Telč

Telč-Staré Město

boží muka

směr Radkov

34248 / 7-5325

13

Telč

Telč-Staré Město

kříž

v přír. parku Oslednice

28697 / 7-5301

14

Telč

Telč-Staré Město

socha Archanděla Michaela

Na dlážkách

33318 / 7-5302

15

Telč

Telč-Staré Město

socha Archanděla Rafaela

Na dlážkách

27670 / 7-5303

16

Telč

Telč-Staré Město

socha sv. Jana Křtitele

Na dlážkách

15358 / 7-5309

17

Telč

Telč-Staré Město

socha sv. Jana Nepomuckého u parního mlýna

17349 / 7-5304

18

Telč

Telč-Staré Město

socha sv. Jana Nepomuckého Na dlážkách

18874 / 7-5310

19

Telč

Telč-Staré Město

socha sv. Jana Nepomuckého

rozcestí Krahulčí - Č. Budějovice

12943 / 7-5305

20

Telč

Telč-Staré Město

socha sv. Maří Magdalény

Na dlážkách

29551 / 7-5306

21

Telč

Telč-Staré Město

socha sv. Vendelína

Na dlážkách

35243 / 7-5299

22

Telč

Telč-Staré Město

sloup se sochou P. Marie nám. Matky Boží Immaculaty

18655 / 7-5281

23

Telč

Telč-Staré Město

veřejná plocha - náměstí U nám. U Matky Boží Matky Boží

25373 / 7-5268

24

Telč

Telč-Staré Město

čp.16

kolej jezuitská

Hradecká

25306 / 7-5286

25

Telč

Telč-Staré Město

čp.34

venkovská usedlost

Zachariášova

21198 / 7-5287

26

Telč

Telč-Staré Město

čp.39

venkovská usedlost

Zachariášova

25792 / 7-5277

27

Telč

Telč-Staré Město

čp.44

špitál

Špitální

39420 / 7-5283

28

Telč

Telč-Staré Město

čp.47

venkovská usedlost

nám. Matky Boží

38834 / 7-5272

29

Telč

Telč-Staré Město

čp.48

venkovská usedlost

Na dlážkách

24578 / 7-5285

30

Telč

Telč-Staré Město

čp.52

venkovská usedlost

Zachariášova

32276 / 7-5284

31

Telč

Telč-Staré Město

čp.55

venkovská usedlost

Zachariášova

23603 / 7-5271

32

Telč

Telč-Staré Město

čp.83

venkovská usedlost

Na dlážkách

35681 / 7-5329

33

Telč

Telč-Staré Město

čp.91

vodní mlýn a splavy a mosty

46673 / 7-5288

34

Telč

Telč-Staré Město

čp.97

venkovská usedlost

návrh

Telč

Telč-Staré Město

čp.120

venkovská usedlost

35

Telč

Telč-Staré Město

čp.126

venkovská usedlost

16467 / 7-5270

čp.

Dačice

-

Zachariášova

Na dlážkách

37

Číslo rejstříku


Sídelní út var

Část obce

čp.

Památka


39205 / 7-5276

36

Telč

Telč-Staré Město

čp.133

venkovská usedlost

Špitální

15601 / 7-5282

37

Telč

Telč-Staré Město

čp.141

venkovská usedlost

nám. Matky Boží

18715 / 7-5250

38

Telč

Telč-Štěpnice

kostel P. Marie

nám. Oldřichovo

41003 / 7-5262

39

Telč

Telč-Štěpnice

kaple sv. Karla Boromejského

85853 / 7-5313

40

Telč

Telč-Štěpnice

výklenková kaplička - poklona před lihovarem s obrazem sv. Barbory

44782 / 7-5322

41

Telč

Telč-Štěpnice

boží muka

směr Brno

45592 / 7-5320

42

Telč

Telč-Štěpnice

boží muka

rozcestí Třešť - Vanov

10264 / 7-8577

43

Telč

Telč-Štěpnice

smírčí kříž

dvůr radnice nám. Zachariáše z Hradce 10

16978 / 7-5290

44

Telč

Telč-Štěpnice

sýpka panská

44919 / 7-5278

45

Telč

Telč-Štěpnice

čp.24

venkovská usedlost

Štěpnická

41861 / 7-5279

46

Telč

Telč-Štěpnice

čp.26

venkovská usedlost

Štěpnická

10600 / 7-8621

47

Telč

Telč-Štěpnice

čp.53

venkovská usedlost

Zachariášova

14452 / 7-5328

48

Telč

Telč-Štěpnice

čp.79

vodní mlýn Kotnov

při silnici Telč - Vranov

34208 / 7-5267

49

Telč

Telč-Štěpnice

čp.93

měšťanský dům

Slavatovská

20414 / 7-5266

50

Telč

Telč-Štěpnice

čp.96

měšťanský dům

Slavatovská

38143 / 7-5265

51

Telč

Telč-Štěpnice

čp.98

měšťanský dům

Slavatovská

46439 / 7-5280

52

Telč

Telč-Štěpnice

čp.108

venkovská usedlost

Štěpnická

18292 / 7-5264

53

Telč

Telč-Štěpnice

čp.123

měšťanský dům

21542 / 7-5263

54

Telč

Telč-Štěpnice

čp.137

měšťanský dům

Slavatovská

23246 / 7-5249

55

Telč

Telč-Vnitřní Město

kostel Jména Ježíš

nám. Zachariáše Hradce

15861 / 7-5258

56

Telč


kostel sv. Anny

Svatoanenská

31867 / 7-5249

57

Telč


kostel sv. Ducha

Palackého

36204 / 7-5311

58

Telč


výklenková poklona, 2 ks

44783 / 7-5249

59

Telč


boží muka

Hradecká

27346 / 7-5249

60

Telč


socha sv. Anděla Strážce

Na hrázi

25153 / 7-5249

61

Telč


socha sv. Jana Nepomuckého Na hrázi

22348 / 7-5249

62

Telč


socha sv. Prokopa

Na baště

37868 / 7-5249

63

Telč


sloup se sochou P. Marie


z

16080 / 7-5249

64

Telč


kašna Dolní

nám.Zachariáše Hradce

z

kaplička

z

- na hrázi Štěpanického rybníka

38

Číslo rejstříku


Sídelní út var

Část obce

19647 / 7-5249

65

Telč

20753 / 7-5249

66

26294 / 7-5249

čp.

Památka



kašna Horní


Telč


silniční most I.

při ul. Na můstku

67

Telč


silniční most II.

Palackého

15430 / 7-5249

68

Telč


čp.1

zámek


z

42167 / 7-5249

69

Telč


čp.2

kolej jezuitská


z

29202 / 7-5249

70

Telč


čp.3

škola


z

14493 / 7-5249

71

Telč


čp.4

děkanství


z

21971 / 7-5249

72

Telč


čp.5

měšťanský dům


z

32250 / 7-5249

73

Telč


čp.6

měšťanský dům


z

35277 / 7-5249

74

Telč


čp.7

měšťanský dům


z

32631 / 7-5249

75

Telč


čp.8

měšťanský dům


z

13983 / 7-5249

76

Telč


čp.9

měšťanský dům


z

26284 / 7-5249

77

Telč


čp.10

radnice


z

17008 / 7-5249

78

Telč


čp.11

měšťanský dům


z

25053 / 7-5249

79

Telč


čp.12

měšťanský dům


z

15650 / 7-5249

80

Telč


čp.13

měšťanský dům


z

39921 / 7-5249

81

Telč


čp.14

měšťanský dům


z

30801 / 7-5249

82

Telč


čp.15

měšťanský dům


z

30439 / 7-5249

83

Telč


čp.16

měšťanský dům


z

45888 / 7-5249

84

Telč


čp.17

měšťanský dům


z

21992 / 7-5249

85

Telč


čp.18

měšťanský dům


z

z

39

Číslo rejstříku


Sídelní út var

Část obce

čp.

Památka


22748 / 7-5249

86

Telč


čp.19

měšťanský dům


z

27700 / 7-5249

87

Telč


čp.20

měšťanský dům


z

21802 / 7-5249

88

Telč


čp.21

měšťanský dům


z

37494 / 7-5249

89

Telč


čp.22

měšťanský dům


z

45924 / 7-5249

90

Telč


čp.24

měšťanský dům

Palackého

18684 / 7-5249

91

Telč


čp.25

měšťanský dům

Palackého

25224 / 7-5249

92

Telč


čp.26

měšťanský dům

Palackého

36804 / 7-5249

93

Telč


čp.28

měšťanský dům

Palackého

16699 / 7-5249

94

Telč


čp.29

měšťanský dům

Palackého

28933 / 7-5249

95

Telč


čp.30

měšťanský dům


z

20447 / 7-5249

96

Telč


čp.31

měšťanský dům


z

21953 / 7-5249

97

Telč


čp.32

měšťanský dům


z

25873 / 7-5249

98

Telč


čp.34

měšťanský dům


z

31691 / 7-5249

99

Telč


čp.37

měšťanský dům

Na můstku

47029 / 7-5249

100

Telč


čp.39

měšťanský dům


z

13012 / 7-5249

101

Telč


čp.40

měšťanský dům


z

35029 / 7-5249

102

Telč


čp.41

měšťanský dům


z

33541 / 7-5249

103

Telč


čp.42

měšťanský dům


z

44784 / 7-5249

104

Telč


čp.43

měšťanský dům


z

40708 / 7-5249

105

Telč


čp.44

měšťanský dům


z

37693 / 7-5249

106

Telč


čp.45

měšťanský dům


z

19685 / 7-5249

107

Telč


čp.46

měšťanský dům


z

30117 / 7-5249

108

Telč


čp.47

škola


z

40

Číslo rejstříku


Sídelní út var

Část obce

čp.

Památka


37139 / 7-5249

109

Telč


čp.48

měšťanský dům


z

30214 / 7-5249

110

Telč


čp.49

měšťanský dům


z

38064 / 7-5249

111

Telč


čp.50

měšťanský dům


z

30070 / 7-5249

112

Telč


čp.51

měšťanský dům


z

37558 / 7-5249

113

Telč


čp.52

měšťanský dům


z

15451 / 7-5249

114

Telč


čp.53

měšťanský dům


z

37910 / 7-5249

115

Telč


čp.54

měšťanský dům


z

35198 / 7-5249

116

Telč


čp.55

měšťanský dům


z

18534 / 7-5249

117

Telč


čp.56

měšťanský dům


z

46019 / 7-5249

118

Telč


čp.57

měšťanský dům


z

31269 / 7-5249

119

Telč


čp.58

měšťanský dům


z

18270 / 7-5249

120

Telč


čp.59

měšťanský dům


z

37296 / 7-5249

121

Telč


čp.60

měšťanský dům


z

45290 / 7-5249

122

Telč


čp.61

měšťanský dům


z

32467 / 7-5249

123

Telč


čp.62

měšťanský dům


z

15420 / 7-5249

124

Telč


čp.63

měšťanský dům


z

45042 / 7-5249

125

Telč


čp.64

měšťanský dům


z

17738 / 7-5249

126

Telč


čp.65

měšťanský dům


z

40300 / 7-5249

127

Telč


čp.66

měšťanský dům


z

32813 / 7-5249

128

Telč


čp.67

měšťanský dům


z

31753 / 7-5249

129

Telč


čp.68

měšťanský dům

nám.

z

Zachariáše

41

Číslo rejstříku


Sídelní út var

Část obce

čp.

Památka


Hradce 16791 / 7-5249

130

Telč


čp.70

měšťanský dům


z

24465 / 7-5249

131

Telč


čp.71

sýpka


z

46883 / 7-5249

132

Telč


čp.72

kostel sv. Jakuba

nám. J. Krypty

14409 / 7-5249

133

Telč


čp.74

měšťanský dům

nám. J. Krypty

17313 / 7-5249

134

Telč


čp.75

měšťanský dům

Seminářská

49746 / 7-8816

135

Telč


čp.87

měšťanský dům

Svatoanenská

39598 / 7-5249

136

Telč


čp.91

měšťanský dům

Hradební

36394 / 7-5249

137

Telč


čp.102

vodní mlýn

Na baště

24688 / 7-5249

138

Telč


čp.114

městské opevnění s Dolní Palackého Velkou bránou

38152 / 7-5249

139

Telč


čp.115

měšťanský dům

Palackého

42204 / 7-5249

140

Telč


čp.116

měšťanský dům

Palackého

19081 / 7-5249

141

Telč


čp.120

měšťanský dům

Seminářská

31130/7-5241

142

Telč

Studnice

kaple sv. Vojtěcha

jižně od vsi

15900/7-5242

143

Telč

Studnice

boží muka

při silnici do Třeště

34949/7-5327

144

Telč

Studnice

pamětní kámen

při silnici do Studnice

32403/7-5324

145

Telč

Studnice

kříž

4.1.4

Válečné hroby a pohřebiště:

Výpis z evidence válečných hrobů: identifikace v mapě – výkres hodnot území

typ hrobu

ulice

k.ú.

1

pomník – „Padlým synů města Telče“ – Z I. a II.světové války

nám. Hrdinů

Telč

2

pamětní deska – I.světová válka + židovská komunita

kostel sv.Jakuba

Telč

3

pamětní deska – II.světová válka + židovská komunita

kostel sv.Jakuba

Telč

4

pomník – II.světová válka – pomník Rudé armády

Telč - Podolí

Telč

5

hrob – II.světová válka

hřbitov sv.Anny

Telč

6

pamětní deska – II.světová válka

železniční stanice Telč

Telč

č.parcely

42

identifikace v mapě – výkres hodnot území

typ hrobu

ulice

k.ú.

č.parcely

7

pomník – II.světová válka – pomník odboj.skupiny

Telč - Podolí

Telč

7599/1

8

pamětní deska – II.světová válka

Telč – město

Telč

7355/2

vnitřní

Zdroj: odbor kultury MÚ Telč 4.1.5.

Archeologické lokality:

Celé katastrální území Telče možno klasifikovat jako území archeologického zájmu (ÚAZ), tj.území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst.. 2 zák. č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Části tohoto území jsou pak klasifikovány jako území s doloženými nebo předpokládanými archeologickými nálezy. Archeologická lokalita mající charakter nemovité kulturní památky ve smyslu již citovaného zákona se v k.ú. Telče nenachází. V zájmovém území je vymezena Městská památková rezervace, která má rovněž ochranné pásmo. Na základě podrobnějšího zpracování a vyhodnocení je možné klasifikovat území archeologického zájmu (ÚAZ) do čtyř kategorií: 1. ÚAZ I. - území archeologického naleziště, které má charakter nemovité kulturní památky (ve smyslu § 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tj. archeologické naleziště, které svým významem a dochovanými, především nadzemními relikty, (není ovšem podmínkou) je nutné chránit před poškozením a veškerými zásahy do dochovaného terénního reliéfu. Lokalitu lze většinou přesně v terénu vymezit. Území je pro stavební činnost neprostupné, pro jinou hospodářskou činnost jsou omezující podmínky. 2. ÚAZ II. - území s doloženými archeologickými nálezy, tj. archeologické naleziště (sídliště, pohřebiště ad.). Charakter tohoto území je dán přítomností archeologických nálezů, jejich narušením (tj. objevením) již po zániku lokality a jen v řízeném zániku lokality (archeologickým výzkumem) je možno lokalitu označit jako zcela zaniklou. Rozsah lokality není vždy možno přesně v terénu vyznačit. K tomuto typu ÚAZ patří převážná většina archeologických nalezišť. Vyznačení tohoto typu ÚAZ do mapových podkladů má pro lokalitu preventivně ochranný charakter. Území je pro stavební a jinou hospodářskou činnost prostupné, mohou být v určitých případech kladeny omezující podmínky (na př. změna trasy liniové stavby a pod). Míra informací o činnosti, která může poškodit archeologické naleziště je, v tomto případě dost rozsáhlá a zahrnuje v podstatě veškeré zásahy do terénu. 3. ÚAZ III. - území s předpokladem výskytu archeologických nálezů, tj. území, které svým charakterem a daným umístěním, predikuje výskyt archeologických nálezů. Toto území je možno vytyčit na základě podrobného zpracování výskytu archeologických nálezů v území a vyhodnocením celkové konfigurace terénu, včetně klasifikace širšího území a jeho sídelního charakteru. Vyznačení tohoto typu ÚAZ do mapových podkladů má pro území z hlediska sídelní geografie (předpoklad výskytu osídlení - archeologických nalezišť) preventivní - informační charakter. Území je pro stavební a další hospodářskou činnost prostupné, míra informací o typu zásahu do území je přesně dána v podrobné územně plánovací dokumentaci a je specifikována dle jednotlivých území, má však kategorizační charakter. Na tomto území je možno vyznačit určité polohy, kde pravděpodobnost pravěkého až raně středověkého osídlení je velmi vysoká vzhledem ke georeliéfu a vazbě na vodní toky. Lze tedy rozdělit tento typ území na dvě části: území s pravděpodobným výskytem archeologických nálezů - ÚAZ IIIa území s předpokládaným výskytem archeologických nálezů - ÚAZ IIIb Polohy území klasifikovaného jako ÚAZ IIIa jsou vyznačeny podobně jako polohy ÚAZ II. 4. ÚAZ IV. - území s možným výskytem archeologických nálezů. Kategorizace tohoto typu území je dána charakterem archeologických památek, tj. jejich latentní formou a nemožností zcela, až na

43

vyjímky, vyloučit jejich možné objevení. I když lze s určitou pravděpodobností vyloučit některá území z této klasifikace, (charakter území ve vztahu k typu sídelního území) je dáno mírou velikosti hodnoceného území a podrobnosti mapových podkladů do kterých bude tato informace vyznačována. Zde platí zásada, že čím podrobnější mapové podklady a množství a kvalita informací, tím větší možnost specifikace tohoto typu ÚAZ. Vyznačení území typu IV. do mapových podkladů má preventivně -informační charakter. Území je pro stavební a veškerou další hospodářskou činnost zcela prostupné. Míra informací o této činnosti v území je požadována jen u velkých a závažných zásahů do terénu. Na k.ú Telč je možno vyčlenit: ÚAZ II - vyznačené části ve výkrese hodnot území ÚAZ III - vyznačené části území ve výkrese hodnot území ÚAZ IV - ostatní část k.ú. K narušení a likvidaci archeologických nálezů a nalezišť dochází při zemních zásazích do dochovaného terénního reliéfu. Z těchto důvodů se stanoví na území: 1. ÚAZ II - území archeologického zájmu se zjištěnými archeologickými nálezy a) veškeré zemní zásahy, včetně změny kultury pozemků jsou možné po vyjádření příslušného orgánu státní památkové péče a Památkového ústavu v Brně 2. ÚAZ III -území s předpokládaným výskytem archeologických nalezišť větší a rozsáhlejší zemní zásahy, včetně všech liniových staveb jsou možné po vyjádření příslušného orgánu státní památkové péče a Památkového ústavu v Brně ÚAZ IV - území s možným výskytem archeologických nálezů veškeré zemní zásahy jsou možné, informace o velkoplošných zásazích je nutno oznámit příslušnému orgánu státní památkové péče a Památkovému ústavu v Brně Z archeologických lokalit byly na řešeném území archeologické lokality ( dle PhDr.J.Bláhy) : Telč „ Mokrovce“ – zaniklá středověká osada stavitelů pozdněromán. dvorce u sv.Ducha z první poloviny 13.stol.-první pol.14.stol., zjištěná v r.1975. Zachovalé dřevěné konstrukce, obydlí, keramika atd. Telč Na Veselí“ – důležitý komunikační uzel, pravděpodobně se středověkou krčmou. Exponovaná poloha, na níž lze očekávat archeologické nálezy. Telč – Staré Město – loučka na jižním břehu Staroměstského rybníka. R.1973-75 nálezy keramiky, indikující sídliště z doby kolem r.1200 Telč – K Radkovu – parc.č.1817/1 a 1817/2 – zaniklá středověká osada ze 13.stol. narušená při stavbě dráhy. Keramika a jiné nálezy.

4.2. 4.2.1.

PŘÍRODNÍ LIMITY Obecná ochrana přírody

Významné krajinné prvky Registrována je jedna lokalita významného krajinnho prvku (sledovaný jev č. 22 UAP): U Parního mlýna – registrován v roce 2002 v katastrálním území Telč na parcelách KN č: 2433/3, 2433/4, 2433/2, 2436/3, 2433/1, 2435 a 2436/1. Předmětem registrace je porost dřevin pod hrází Staroměstského rybníka v Telči a okolí parního mlýna. V návaznosti na mlýn se nacházejí krajinářsky velmi cenná kamenná přepadová koryta Staroměstského rybníka vytesaná do skály. Před mlýnem je mohutná hráz s cestou k židovskému hřbitovu, lemovaná lípami (stáří cca 130 let).

44

Mimo registrované VKP jsou dle zákona významnými krajinnými prvky v obecné poloze (ex lege) i údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky. Přírodní parky Nejsou vyhlášeny 4.2.2.

Zvláště chráněná území

Na území obce je vyhlášena přírodní rezervace Luh u Telče. 4.2.3.

Památné stromy

Na území obce je u pěší komunikace u zimního stadionu vyhlášen pamáný strom - lípa malolistá. 4.2.4.

Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů

Nejsou na území nejsou evidovány. Výskyt zvláště chráněných druhů je monitorován orgánem ochrany přírody. Ochrana je zajišťována aktuálně dle momentální nutnosti.

4.3. OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ, OCHRANA LOŽISEK poř. č. sledovaný jev dle ÚAP ÚAP lesy hospodářské 39

limity využití území – řešené území

40.

vzdálenost 50m od okraje lesa

41 47. 48.

bonitovaná půdně ekologická jednotka vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrž

pozemky určené k plnění funkce lesa – lesy hospodářské vzdálenost 50m od okraje lesa – Dle zákona č.289/1995 Sb. je nutno respektovat území v návaznosti na pozemky určené k plnění funkcí lesa - do 50 m. musí být v podrobnější dokumentaci projednány se státní správou lesů, zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku zemědělská půda I: a II: třídy ochrany

–

Moravská Dyje po soutok s tokem Myslůvka

– – – – – – – – – – – – –

Rohozenský rybník Hájecký rybník Podhájský rybník Staroměstský rybník Ulický rybník Štěpnický rybník Pospíchalův rybník Sádky Roštejnský rybník Špitálský rybník Mokrovec Skalák bezejmenné

4.4. OCHRANA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY limity využití území – řešené území poř. č. sledovaný jev dle ÚAP ÚAP technologický objekt zásobování vodou včetně vodojem včetně ochranného pásma 67. 68.

ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma

– ochranné pásmo=oplocení hlavní vodovodní řad včetně ochranného pásma ochranné pásmo vodovodních řadů: ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí

45


poř. č. sledovaný jev dle ÚAP ÚAP

-

70.

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

71.

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

72.

elektrická stanice včetně ochranného pásma

73..

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

74.

technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma

75.

vedení plynovodu včetně bezpečnostního pásma

69.

ochranného

a

82.

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma

90.

silnice I.třídy včetně ochranného pásma

91.

silnice II.třídy včetně ochranného pásma

81.

ochranné pásmo vodovodních řadů nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí čistírna odpadních vod pásmo ochrany prostředí kolem ČOV (PHO) – 100 m kanalizační stoka včetně ochranného pásma ochranné pásmo vodovodního řadu a kanalizačních sběračů: ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí rozvodna – ochranné pásmo výrobny elektřiny -20 m trafostanice včetně ochranného pásma – ochranné pásmo elektrické stanice stožárové - 7 m nadzemní vedení vvn a vn ochranné pásmo nadzemního vedení vn – od krajního vodiče a) u napětí nad 1kV a do 35kV včetně: pro vodiče bez izolace - 7 m pro vodiče s izolací základní – 2m pro závěsná kabelová vedení – 1m b) u napětí nad 35kV a do 110kV včetně – 12m c) u napětí nad 110kV a do 220kV včetně – 15m d) u napětí nad 220kV a do 400kV včetně – 20m regulační stanice vysokotlaká včetně ochranného a bezpečnostního pásma – ochranné pásmo VTL regulační stanice - 10 na všechny strany od půdorysu – bezpečnostní pásmo VTL regulační stanice - 10 na všechny strany od půdorysu – SKAO – ochranné pásmo 100 m VTL plynovod ochranné pásmo VTL plynovodu – 4m na obě strany od půdorysu bezpečnostní pásmo VTL plynovodu – vysokotlaké plynovody do DN 100 – 15m na obě strany od půdorysu – vysokotlaké plynovody nad DN 250 – 40 m na obě strany od půdorysu vysílače – nejsou stanovena ochranná pásma Dálkový optický kabel – ochranné pásmo DOK – 1,5 m na obě strany od půdorysu silniční ochranné pásmo silnice I.třídy – 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo silnice II. a III. třídy – 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého

46

poř. č. sledovaný jev dle ÚAP ÚAP 95.

102.


jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území železniční dráha regionální včetně ochranného železniční ochranné pásmo pásma 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy letiště včetně ochranných pásem ochranné pásmo územní rozhodnutí č.j.výst. 451/85 Ku ze dne 15.5.1985 Rozhodnutí o využití území pro zřízení polního letiště a ochranného pásma na p.č. 7044/2, 6837/2, 6943/1

4.5. OSTATNÍ LIMITY limity využití území – řešené území poř. č. sledovaný jev dle ÚAP ÚAP investice do půdy za účelem zlepšení půdní meliorace 43. 113

úrodnosti ochranné pásmo hřbitova

114.

jiná ochranná pásma

ochranné pásmo okolo pohřebišť – zřizuje se v šíři nejméně 100m pásmo hygienické ochrany

veřejných

územní rozhodnutí č.j.výst. 2670-87 Ku – ze dne 10.2.1988 Rozhodnutí o vyhlášení hygienické ochrany a stavební uzávěry p.č.1518, 2400/3, část 2400/2 – kovovýroba Radkovská ul. č.j.výst. 4362/96 Ku ze dne 8.1.1997 Rozhodnutí o vyhlášení pásma hygienické ochrany a stavební uzávěře na pozemcích nábytku Telč – Třebíčská ulice č.j.výst.4187/93Ku ze dne 3.12.1993 Rozhodnutí o vyhlášení hygienické ochrany a stavební uzávěře v lokalitě městská cihelna č.j.výst.2789a/88Ku ze dne 22.5.1989 Rozhodnutí o hygienické ochrany a stavební uzávěře u areálu Rybářství Telč na ul. Radkovská 115

Vodní toky

– –

právo užívat pozemky sousedící s vodním tokem – u významných toků v šířce 8 m u drobných vodních toků v šířce 6 m

47

5. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 5.1. ZÁMĚRY DLE POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY Na základě „Politiky územního rozvoje České republiky“ schválené usnesením vlády ČR č.561 ze dne 17.5.2006 je území ORP Telče mimo rozvojové oblasti i rozvojové osy, území města nezasahuje ani do specifických oblastí.

5.2. ZÁMĚRY DLE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE Zásady rozvoje kraje Vysočina se v současné době zpracovávají. ÚPN VÚC kraje Vysočina - koncept : projednaný ale neschválený koncept stanovil hlavní cíle řešení : •

stanovit priority pro diferencované využívání území a rozvoj všech jeho funkčních složek z hlediska nadmístního významu - stanovit podmínky hospodárné a obecně prospěšné organizace území

•

stanovit územně technické podmínky nadmístního významu pro vyvážený a udržitelný rozvoj – vyvážený vztah požadavků na kvalitní životní prostředí, na sociální podmínky a na podmínky hospodářského rozvoje, který uspokojuje potřeby současné generace aniž jsou ohroženy podmínky života generací budoucích

•

zachovat maximální možnou volnost místnímu rozvoji, který je navrhován a řešen územními plány obcí

•

navrhnout území a koridory nadmístního významu pro změnu funkčního využití území z důvodů soustředění činností a aktivit, především pro zajištění dobré obslužnosti území

•

stanovit priority pro rozhodování variant rozvoje území

•

promítnout územní aspekty strategických cílů Programu rozvoje kraje Vysočina a dalších rozvojových dokumentů s cílem -

zlepšení konkurenční pozice ekonomiky

-

zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů

-

zvýšení kvality technického prostředí s důrazem na rozvoj síťové infrastruktury

-

podpora zavádění principů trvale udržitelného rozvoje

Území města je v rámci struktury osídlení kraje situováno na jižní tangenciální ose ve směru východ – západ, která prochází hlavním pólem rozvoje Třebíčí a na vedlejší rozvojové ose Jihlava – Třešť – Telč – Slavonie. Město patří mezi vedlejší póly rozvoje, i když z hlediska podnikatelského prostředí patří mezi méně příznivé v rámci kraje. Pro další plošnou ochranu jsou navrženy v rámci kraje krajinné památkové zóny mezi nimi i Telčsko. Z hlediska krajinného rázu byla vymezena „TELČSKÁ KOTLINA“ - oblast o celkové výměře cca 133 km2 : v okrajových částech, v přechodové zóně k zalesněným vrchovinám je podíl zeleně vysoký, převažuje porost mezí, remízy a břehové porosty. Typický je vysoký podíl mezí, kamenic a soliterů, a to zejména v prostoru Mrákotína. Ve střední části Telečské kotliny je podíl zeleně nízký, převažuje zemědělské využívání. Chybí doprovodné luční porosty. Rámec prostoru tvoří Rozsíšský hřbet na východě a Javořina na západě. Rozvojové předpokady ORP Telč základní charakteristika osídlení

v 45 obcích žije 13870 obyvatel na 29137 ha, průměrná velikost obce je v kraji nejmenší, průměrná rozloha obcí je 2 v kraji 2. nejmenší, hustota obcí na 100 km je v kraji 2. nejvyšší, 44% obyvatel žije ve městě, hustota osídlení je 48 2 osob/km

48

rozvojové předpoklady

jsou průměrné, průmyslová zóna Rovné Pole má lokální význam v rámci cestovního ruchu má město vyšší nadregionální význam, v těchto místech je nutno v souladu se schváleným územním plánem umístit především sportovní zařízení a rozšířit komerční služby spojené s cestovním ruchem (informační střediska, stravování, ubytování..)

Technická infrastruktura: Vv 6 rozšíření skupinového vodovodu Nová Říše, větev Mysliboř, Vanůvek Ee 7 nadzemní vedení vvn 110 kV R Jihlava – západ – R Třešť – R Telč

5.3. ZÁMĚRY DLE ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ KRAJE A MĚSTA Kraj Vysočina má schválený „Program rozvoje kraje“, který v části specifikace opatření pro další rozvoj a stanovuje strukturu hlavních a vedlejších cílů s dopadem do území : Strategický cíl rozvoje kraje podstatné zvýšení globální konkurenceschopnosti jeho ekonomiky jako základního předpokladu trvalého zvyšování životní úrovně jeho obyvatelstva a úrovně jeho sociálního zabezpečení hlavní cíle 1.Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky dílčí cíle

1.1. Zvyšování investiční atraktivity 1.2. Všeobecná podpora malého a středního podnikání s důrazem na rozvoj exportních a inovačních aktivit 1.3. Ekonomická stabilizace venkova s důrazem, na integraci ekonomických aktivit a polyfunkční využívání krajiny 1.4. Podpora rozvoje cestovního ruchu

2. Zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů dílčí cíle

2.1. Zvyšování vzdělanosti obyvatelstva a adaptability pracovních sil 2.2. Podpora bytové výstavby a regenerace bytového a nebytového fondu 2.3. Zvyšování standardu zdravotních a sociálních služeb a prevence zdravotních a sociálních rizik 2.4. Podpora rozvoje aktivit volného času s důrazem na stimulaci rozvoje mezinárodní kulturní spolupráce

3. Zvýšení kvality technického prostředí s důrazem na rozvoj síťové infrastruktury dílčí cíle

3.1. Podpora rozvoje nadregionální dopravní sítě a zkvalitňování dopravní sítě regionálního významu s důrazem na stimulaci rozvoje hromadné dopravy 3.2. Podpora rozvoje telekomunikačních sítí s důrazem na rozvoj aktivit v oblasti informatiky 3.3. Optimalizace rozvoje energetických a vodohospodářských sítí 3.4. Vytváření koncepčních dokumentů rozvoje kraje

4. Podpora zavádění principů trvale udržitelného rozvoje kraje dílčí cíle

4.1. Podpora trvale udržitelnosti krajiny Vysočiny 4.2. Podpora ekologicky a ekonomicky efektivního nakládání s odpady

49

4.3. Podpora rozvoje obnovitelných a alternativních zdrojů energie 4.4. Podpora rozvoje systému environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, agenda 21 PLÁN ROZVOJE VODOVODU A KANALIZACÍ KRAJE VYSOČINA: Stabilizovat zásobování vodou v Telči – realizovat dílčí úpravy na vodovodní síti Stabilizovat zásobování vodou v části Studnice – napojit na přivaděč Nová Říše - Jihlava Stabilizovat odkanalizování v Telči – rekonstrukce nevyhovujících úseků, dostavba kanalizačního sběrače DN 800 podél Staroměstského rybníka, doplnění technologie čistírny odpadních vod Stabilizovat odkanalizování v části Studnice – jímky na vyvážení

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TELČE (z r.2005) : základní vizí strategie města je : Město Telč – místo příjemné pro život a přitažlivé pro návštěvníky. Strategie zahrnuje čtyři problémové okruhy : Problémový okruh A :

Podnikání a podnikatelské prostředí

Problémový okru B :

Sociální infrastruktura, vzdělání

Problémový okruh C :

Cestovní ruch

Problémový okruh D :

Technická a dopravní infrastruktura, životní prostředí

V rámci každého okruhu jsou priority, opatření a aktivity na nejbližší období; vybrány jsou aktivty týkající se území města – územního plánu. priorita A 1 Vytvoření kvalitních podmínek pro podnikání A.1.2. Zkvalitnění podnikatelské infrastruktury aktivity

• • • • • •

priorita B 1

nabídka vhodných pozemků pro podnikání budování přístupových komunikací a technické infrastruktury budování obchvatu města vytvoření metropolitní sítě podpora budování obchodních zón – Telč město spotřeby podnikatelské inkubátory Zkvalitnění životních podmínek pro obyvatele města

opatření B.1.3. Rozvoj zdravotní a sociální péče ve městě aktivity

•

realizovat nový areál Domova důchodců a další Dům s pečovatelskou službou

opatření B.1.4. Zlepšení podmínek bydlení, modernizace a opravy bytového a domovního fondu, rozvoj bydlení aktivity

•

zasíťování stavebních pozemků technickou a dopravní infrastrukturou dle ÚPD

priorita B.2 Zkvalitnění podmínek pro aktivní trávení volného času obyvatel města s důrazem na potlačení sociálně patologických jevů u dětí a mládeže opatření B2.2. Zkvalitnění zázemí pro trávení volného času aktivity .

• • •

zkvalitnění sportovního a kulturního zázemí v místní části Studnice vytvoření sportovně – kulturního centra města Telče (zimní stadion…) revitalizace rybníka Roštejn – zázemí pro rekreaci obyvatel

50

• priorita C.2

kongresové a společensko – rekreační centrum v Telči v lokalitě školního statku Zkvalitnění turistické infrastruktury pro návštěvníky města a okolí

opatření C.2.1. Rozvoj cykloturistiky a pěší turistiky aktivity:

• •

budování cyklostezek podél stávajících komunikací realizace nových cykloturistických a pěších naučných tras v návaznosti na turistické cíle v okolí

opatření C.2.2. Zkvalitnění základní a doprovodné infrastruktury CR aktivity :

• • • • •

realizace přeměny Školního statku na kongresově a společensko – rekreační centrum zkvalitnění technického stavu rybníka Roštejn, využití polohy areálu jako vhodného zázemí pro návštěvníky podpora rozvoje agroturistiky jako alternativy ke zlepšení příjmů zemědělských podniků a rodin na venkově budovat systém hipostezek a podporovat vznik a provoz centra jezdeckého sportu dle ÚPD v areálu školního statku podporovat sezonní provoz vyhlídkové paroplavby po Staroměstském rybníku (přeběžná trasa Lira – Parní mlýn)

opatření C.2.5. Péče o vzhled města odpovídající jeho turistickému významu aktivity:

•

priorita D.1.

zpracovat pasport zeleně a následně podrobný generel dalšího rozvoje zeleně Rozvoj dopravní a technické infrastruktury města

opatření D.1.1. Zkvalitnění a zklidnění dopravy ve městě aktivity:

• • • • •

podpora statické dopravy na území města, budování odstavných ploch pro automobily řešit nadřazený komunikační skelet města dle ÚPD podporovat cyklistickou dopravu na území města zhodnocení možností a následná příprava přemístění autobusového nádraží podpora znovuobnovení železničního spojení Kostelec – Waidhofen an der Thaya

opatření D.1.2. Zkvalitnění technické infrastruktury města aktivity :

• •

Priorita D.2. krajiny

výstavba inženýrských sítí v rozvojových lokalitách rekonstrukce nevyhovujících inženýrských sítí Zajištění zdravých životních podmínek ve městě, podpora ochrany přírody a

opatření D.2.1. Zkvalitnění způsobu nakládání s odpady aktivity:

• •

rozšíření počtu sběrných míst pro odděleně sbírané složky KO rozšíření služeb Sběrného dvora Telč

opatření D.2.2. Ochrana vod a ovzduší, energetická úsporná opatření aktivity :

• • • •

zhodnocení stavu vodního prostředí ve městě v návaznosti na protipovodňovou ochranu města revitalizace pravého přítoku Telčského potoka jako důležitého zdroje vody pro telčskou soustavu rybníků revitalizace potoků na území města podpora využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů

51

opatření D.2.3. Péče o městskou zeleň, ochrana přírody a krajiny aktivity:

• • • • • •

obnova doprovodné zeleně podél komunikací péče, obnova zeleně na veřejných prostranstvích, sídlištích, rekonstrukce parků rekultivace bývalé skládky inertního materiálu na Mokrovcích (před budováním sportovního areálu) péče a případná obnova zeleně v okolí sakrálních staveb realizace územního systému ekologické stability podpora budování naučných stezek ve městě a okolí

5.4. ZÁMĚRY NA ZMĚNU VYUŽITÍ ÚZEMÍ DLE POŽADAVKŮ MĚSTA V rámci územně analytických podkladů je provedeno vyhodnocení •

využití navržených a v územním plánu schválených ploch pro rozvoj jednotlivých funkcí (identifikace je ponechána dle schváleného územního plánu a jeho změn, R – rezerva)

•

záměry dle Strategického plánu – identifikace v mapě S,

•

ostatní záměry města, fyzických a právnických osob – identifikace v mapě – hnědé číslo

a)

Širší vztahy •

řešit průběh silnice I/23 mimo zastavěnou část města dle schválené změny č.2

•

řešit průběh silnice II/406 mimo zastavěnou část města dle schválené změny č.2

•

rozvíjet spolupráci v Telčském regionu v oblasti cestovního ruchu

b)

Urbanistická struktura •

rozvíjet strukturu s ohledem na propojení města s rekreačním prostorem v severozápadním sektoru

•

rozvíjet smíšené funkce umožňující vytvoření pracovních příležitostí po celém městě

c)

Plochy bydlení plochy dle schváleného územního plánu ident.číslo

lokalita

4

plochy bydlení

Družstevní

9

plochy bydlení

Svatojánský potok – v realizaci

10

plochy bydlení

Hornomlýnská ulice

11

plochy bydlení

Dačická

12

plochy bydlení

Příční

•

nové kapacitní rozvojové plochy pro bydlení řešit v lokalitách na jihozápadním a západním okraji s nejkapacitnější lokalitou Dačická

•

další rozvoj bydlení uvažovat jihozápadním směrem

•

zvážit potřebu ploch, které ještě nejsou zainvestovány, ale byly schváleny v územním plánu města Telče

d)

Plochy smíšené obytné - centrální •

e)


respektovat vymezenou centrální zónu dle schváleného územního plánu Plochy smíšené obytné plochy dle schváleného územního plánu

52

ident.číslo


lokalita

1.10


Lira

2.19


bývalá mlékárna

2.20


Štěpnická ulice

38,39


Myslibořská – v ÚPNSÚ schválené na bydlení

48


lokalita na západním okraji navržená a schválená na výrobní aktivity

•

rozvojové plochy v okrajových částech navrhnout jako plochy smíšené obytné umožňující i případné vytvoření pracovních příležitostí a nebo v území s rizikem nadměrného hluku

•

prověřit zda by nebylo účelné některé rozvojové plochy pro bydlení schválených v územním plánu změnit na plochy smíšené obytné

•

prověřit možnost vymístění pily a vytvořit s lokalitou i.č.48 zónu smíšenou obytnou

f)

Plochy rekreace •

plochy rodinné rekreace považovat za stabilizované

•

prověřit možnost rozšíření areálu v území Roštejnského rybníka

•

navrhnout plochy se zaměřením na cykloturistiku, agroturistiku

g)

Plochy občanského vybavení plochy dle schváleného územního plánu ident.číslo


lokalita

2


Hradecká ul.

*34


u navrženého záchytného parkoviště

16


Svatoanenská ulice

• h)

rozvíjet obchodní zóny v lokalitě Dačická a na ul.Štěpnická v blízkosti bývalé skládky inertního materiálu Morkovce Plochy sportu a rekreace plochy dle schváleného územního plánu ident.číslo


lokalita

55

plochy sportu a rekreace

Lanerova cihelna

51, 2.08a,b


ranč

53


Roštejnský rybník

54


Roštejnský rybník

*36


Květinová

17


Tyršova ulice

37


Telčský potok

43


Morkovec

•

respektovat plochy navržené a v územních plánech schválené pro sport a rekreaci

•

navrhnout v okrajových částech rozšíření ploch pro sport a rekreaci

53

Plochy smíšené občanského vybavení a sportu a rekreace

ch)

plochy dle schváleného územního plánu

i)

ident.číslo


lokalita

2.01

plochy občanského vybavení + sportu a rekreace

zimní stadion

2.07

plochy občanského vybavení + sportu a rekreace

Školní statek

Plochy výroby a skladování plochy dle schváleného územního plánu ident.číslo


lokalita

*42

plochy výroby

Rovné pole

2.18b

plochy výroby

Radkovská

2.24a

plochy výroby

Radovská

31

plochy výroby

Za nádražím

52

plochy výroby

ranč

28,29

plochy výroby

městská cihelna

•

připravit podmínky pro vymístění výroby v severozápadním sketoru – dřevaři – záměr města – rozšířit plochy za nádražím

•

respektovat stavební povolení na rozšíření Kovovýroby na ul. Jihlavská

•

do těchto ploch zařadit stávající plochy, které vytváří riziko narušení životního prostředí nejen samotnou výrobou, ale i jejími druhotnými dopady )doprava…), neuvažovat s dalšími plochami

•

prověřit z navržených a v územních plánech schválených ploch pro výrobu jejich vhodnost pro tuto funkci z hlediska ochrany hygieny prostředí

j)

Plochy smíšené výrobní plochy dle schváleného územního plánu -v rámci úap byly vybrány z ploch výrobních aktivit ident.číslo


lokalita

40


Myslibořská

2.11


Jihlavská

62


břeh Staroměstského rybníka

•

k)

navržené a v územních plánech místních částí schválené plochy pro výrobu posoudit možnost jejich smíšeného funkčního využití; vzhledem k charakteru velikosti firem (střední a malé firmy) navrhnout menší rozvojové plochy i v okrajových částech řešeného území Plochy veřejných prostranství

• l)

vymezit veřejná prostranství pro nemotorovou dopravu

Plochy veřejných prostranství - veřejné zeleně plochy dle schváleného územního plánu

•

ident.číslo


lokalita

18

plochy sídelní zeleně

břeh Staroměstského rybníka

2.18a

plochy sídelní zeleně

sídliště Radkovská

navrhnout nové plochy pro doplnění zelené kostry města

54

m)

Plochy specifické (do těchto ploch zařadit areál filmových ateliérů, areál zoologické zahrady, střelnice, areály útulků pro zvířata a plochu rekultivované skládky)

n)

Plochy dopravní infrastruktury plochy dle schváleného územního plánu ident.číslo


lokalita

2.23a


obchvat silnice I/23

2.23.b


napojení města na obchvat v západní části

2.23c


obchvat silnice II/406

1.02


Třebíčská ulice

78,79


za nádražím obslužná komunikace

33


záchytné parkoviště

62


záchytné parkoviště ul. Na Korábě

66


Radkovská ul.

90


sídliště Radkovská

o)

Plochy technické infrastruktury

plochy dle schváleného územního plánu

•

•

•

ident.číslo


lokalita

1.04

plochy technické infrastruktury

rozvodna – rozšíření

Vodní režim: o

řešit problematiku extravilánových vod

o

navrhnout hospodaření s dešťovými vodami, navrhnout opatření pro zlepšení retence vody v krajině

o

prověřit možnost vymezení nových vodních ploch

Zásobování vodou: o

navrhnout trasu koridoru pro vodovodní řad v souladu s PRVK kraje Vysočina

o

navrhnout připojení zastavitelných ploch na veřejnou síť

o

navrhnout rekonstrukce a doplnění vodovodní sítě (ul. Křížová, Krátká, Slavíčkova, Na Posvátné, Myslibořská, odkyselovací stanice Řásná, propojení vodovodu Na Posvátné – Květinová)

o

v maximální míře zaokruhovat síť

Odkanalizování: o

navrhnout hospodaření s dešťovými vodami u zastavitelných ploch za účelem jejich vsakování popř. zdržení

o

navrhnout připojení zastavitelných ploch na veřejnou kanalizační síť

o

navrhnout doplnění technologie čistírny odpadních vod

o

navrhnout kanalizační sběrač napříč Staroměstským rybníkem (stavební povolení)

o

navrhnout rekonstrukce (ulice Jihlavská, Křížová, dále na základě kamerových prohlídek a Generelu kanalizace města Telč)

55

•

Zásobování plynem: navrhnout připojení zastavitelných ploch na veřejnou síť

o •

Zásobování elektrickou energií:

•

o

navrhnout trasu koridoru pro nadzemní vedení vvn v souladu s konceptem VÚC kraje Vysočina

o

navrhnout rekonstrukci nadzemního vedení vvn v souladu s konceptem VÚC kraje Vysočina

o

navrhnout připojení zastavitelných ploch na veřejnou síť, stanovit orientačně příkon, případně navrhnout nové trafostanice

Zásobování teplem: zvážit možnosti alternativních zdrojů

o •

Telekomunikace: stanovit regulativy pro případná nová zařízení mobilních operátorů

o p)

Ochrana přírody, krajina •

q)

Ochrana přírody o vyhlášení a iniciace ošetření památných stromů (lokalita u nádraží) Plochy vodní a vodohospodářské plochy dle schváleného územního plánu - nebyly vymezeny

5.5. OSTATNÍ ZÁMĚRY, VYDANÁ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ V rámci územně analytických podkladů byly zohledněny územní rozhodnutí z r.2005,2006, především na lokalitu „Svatojánská“(bydlení). identifik ace v mapě 1.

3.

druh rozhodnutí

účel

Stavební povolení

rod.dům v k.ú.Studnice p.č.30/1,30/4,31, 662/2

Územní rozhodnutí

č.j.57/01 Ku – Rozhodnutí o ochranném pásmu kolem odchovny mladého dobytka na pozemcích popř. částech pozemků stavební dle KN – 7, pozemkové dle KN – 1,2.5.6.7.9/1,9/2,645/1,645/2,11/1,11/2,643,14/1,15/1,15/2,644,111,649/1,109/1,647, pozemkové dle PK – 110,111,72,73,647,71,14,15


č.j.MÚ Telč 2083/2004 SÚ – Rozhodnutí o umístění stavby – novostavba autopravny a služebního bytu – k.ú.Telč na pozemcích 5589/1 a st.1365


č.j.MěÚ Telč 3420/2005 SÚ – Rozhodnutí o využití území pro „Manipulační, skladová a odstavná plocha“ – k.ú.Telč p.č.6953/2 – jižní část pozemku


č.j.MěÚ Telč 5981/2006 SÚ – Rozhodnutí o využití území pro „Manipulační a skladová plocha“ – k.ú.Telč p.č.6943/9

Ostatní záměry – fyzické a právnické osoby: identifikace v mapě (hnědá barva) 1.

k.ú.

par.č.

požadavek

stanovisko

Telč

7129,7127

u Roštejnského rybníka

2.

Telč

2254, 2253/7

3.

Telč

2274,2917

4.

Telč

2373

smíšená výrobní občanské vybavení občanské vybavení občanské vybavení

nutná změna RP Dačická nutná změna RP Dačická

56

identifikace v mapě (hnědá barva) 5.

k.ú.

par.č.

požadavek

stanovisko

6

Telč Telč Telč

bydlení bydlení bydlení

neprošlo v rámci změn zahrnuto do požadavků města R3 bývalý rekreační areál- nevhodné

7

Telč

787,766,788,794,801 821/1,821/3 7330/26,7330/27,7330/28,7330/29,7330/3 0,7330/31,7330/32,7330/33,7330/34,7330 /35,7330/36,7330/37,7330/38,7330/39,73 30/40 a ostatní plochy J.Žižky 425 a Štěpnická 58

přípustné

8

Telč

725/2 (Hradecká ul.)

smíšené obytné bydlení

9

Studnice

plochy u silnice Telč- Jihlava po obou bydlení stranách ploch výrobních aktivit

10

Studnice

plochy u rybníků p.č.581/1

rekreace

v souladu se záměrem města S6, část navržená na občanské vybavení i.č.2 nevhodné – silnice II.tř. riziko hluku, bydlení by omezovalo využití stávající plochy výroby, střet s technickou infrastrukturou, narušení urbanistikcé struktury obce problematické - zasahují – do podmáčených poloh (nivy ) , ochranného pásma lesa, zvážit rozsah a zásah do přírodního prostředí

Záměry města, rezervní plochy rozdílným ident.číslozpůsobem využití

5.6.

lokalita

poznámka

R3

plochy bydlení

Družstevní

REZERVA

R30

plochy výroby

za nádražím

R32


Třebíčská ul.

REZERVA v ÚPNSÚ – rezerva pro občanské vybavení

R


ČOV

R

plochy vodní a vodohospodářské

nad Roštejnským rybníkem

S1


autobusové nádraží u nádraží ČD

S2


kanalizační sběrač přes Staroměstský rybník

S3

vodní plocha

revitlaizace Staroměstského rybníka

S4

plochy vodohospodářské

historický poldr

S5

vodní plochy

revitalizace vodních toků

S6

plochy bydlení

Hradecká ul.

včetně lokality pro občanské vybavení i.č.2

S7


v lokalitě dnešní pily a skladů

vhodné

REZERVA REZERVA

SHRNUTÍ

Na základě výše uvedených záměrů lze konstatovat priority v rozvoji : Rozvíjet příležitosti: •

rozvíjet image města otevřeného Evropě jako příklad harmonického rozvoje osídlení a krajiny

•

zvýšit atraktivitu města úpravou krajiny na severozápadu a západu města a vytovřit ještě těsnější vazbu města a krajiny s vysokým rekreačním potenciálem

57

•

zvýšit atraktivitu města po stránce hygieny prostředí, podnikatelského prostředí, zachovat vysokou úroveň možnosti dalšího vzdělávání, a dosáhnout především kladného salda migrace obyvatel a stabilizace počtu obyvatel

•

pro další rozvoj města je zásadní rozvoj terciální sféry, především v oblasti cestovního ruchu a služeb; je nutno zachovat napojení na nadřazenou silniční dopravní infrastrukturu kraje – vedlejší rozvojové osy sever – jih (Jihlava – Třešť – Telč – Slavonice) a východ – západ (Třebíč – Telč – Jindřichův Hradec)

Minimalizovat hrozby: •

zabránit poklesu obyvatel, především záporného salda migrace, zabránit úbytku obyvatel v historickém jádru

•

reagovat na očekávané zvýšené nároky na zařízení pro seniory v souvislosti s trendem demografického vývoje

•

zabránit nevhodné urbanizaci a expanzi zejména solitérních objektů do volné krajiny

•

revitalizovat nevyužité lokality

Rozvíjet silné stránky území: •

zachovat kontinuitu koncepce rozvoje města realizovanou v posledním období včetně intenzity výstavby bytů

•

zachovat popř. kultivovat hodnoty území diferencovaným přístupem dle jejich kvality, zachovat urbanistické a architektonické kvality vyjádřené v územně analytických podkladech

•

zlepšit kvalitu turistické infrastruktury a rozšířit možnosti pro rekreaci obyvatel, stávající lokality rodinné rekreace považovat za stabilizované a nové ve volné krajině nezakládat, zajistit průchodnost krajiny a její přístupnost pro příměstskou krátkodobou rekreaci

•

spoluprací v rámci mikroregionu vytvořit širokou škálu nabídky pro různé rekreační činnosti za účelem zvýšení pobytových dnů turistů

Odstranit slabé stránky území: •

snížit nepříznivé dopady sezónnosti cestovního ruchu nabídkou pro rekreaci seniorů a rodin s malými dětmi

•

zlepšit propojení města a krajinného rámce krajinářským řešením v severozápadním a západním sektoru města při zachování intenzivní zemědělské výroby na severním, východním a jižním okraji řešeného území

•

minimalizovat negativní dopady motorové dopravy ve městě

podporou rozvoje smíšených funkcí (omezit monofunkční využívání částí města, rozptýlit pracovní příležitosti i do okrajových částí města)

vymístěním tranzitní dopravy na obchvaty kolem města (silnice I/23, II/406)

rozvojem nemotorové dopravy

•

zlepšit odtokové poměry v krajině regulací vodního režimu (zlepšení akumulace vody v krajině, hospodaření s dešťovými vodami)

•

koordinovat územní systém ekologické stability s uspořádáním krajiny; v maximální míře respektovat „Plán regionálního ÚSES kraje“

•

vymezit místní (lokální ÚSES v katastru Studnice)

•

respektovat napojení skladebných částí ÚSES na systém v navazujících katastrech obcí

58

B)

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ PROSTŘEDÍ

1. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB 1.1. Horninové prostředí a geologie Základní charakteristika: Geomorfologie a geologie: Z hlediska geomorfologického členění se dané území nachází v geomorfologické podprovincii Českomoravské, celku Křižanovská vrchovina a podcelku Dačická pánev. Českomoravská soustava, oblast Českomoravská vrchovina, celek Křižanovská vrchovina, podcelek Brtnická vrchovina, okrsek:Třešťská pahorkatina katastr Studnice a část území Telče (u letiště a Oboru u Luhu u Telče).

-

zahrnuje

v území

podcelek Dačická kotliny - zahrnuje v území téměř celé katastrální území Telč. Povrch má pahorkatinný charakter, je erozně a tektonicky rozčleněn. V okolí Telče, právě tyto tektonické poruchy (Jihlavské vrchy a Rozsičcký hřbet), tvoří při dálkových pohledech zelený horizont, který podtrhuje panorama města. Nadmořská výška se pohybuje od 490 m n.m.(Mor.Dyje) po 574 m n.m (Skalní kopec). Významným prvkem v utváření reliéfu jsou vodoteče, a to zejména Moravské Dyje a Telčský potok. V drobném měřítku krajiny pak i jejich přítoky, např. údolnice na Mor. Dyji (severovýchod katastru) v prostoru trati U Radkova, Na novoříšské cestě, Na dyjícké cestě, Na babě, V židovci. Geologický podklad tvoří cordieritické ruly moldanubika, se silnou varijskou přeměnou. Tyto horniny jsou na západ od řešeného území překryty biotitickými až muskovitickými granity (Mrákotínská žula). Zemský reliéf – svahy, registrované sesuvy, zóny zvýšeného rizika sesuvů: •

v řešeném území nejsou evidovány Českou geologickou službou – Geofondem - žádné lokality sesuvů.

HORNINOVÁ PROSTŘEDÍ - SWOT analýza silné stránky

slabé stránky

příležitosti

hrozby

bezkolizní základové podmínky

nejsou definovány

nejsou definovány

nejsou definovány

nízké až střední riziko výskytu radonu z podloží v návaznosti na zastavěné území města

59

1.2. Vodní režim 1.2.1.

Hydrologické poměry

Území náleží do povodí Moravské Dyje, jejíž hluboké údolí tvoří východní hranice řešeného území. Moravská Dyje na jihu přijímá Telečský potok, který odvodňuje převážnou číst řešeného území. Přítokem Telečského potoka je Svatojánský potok a přítok od Špitálského rybníka. Dále se v řešeném území vyskytují drobné vodní toky. Podle vodohospodářských map 23-43 Telč a 23 – 41 Třešť Čísla hydrologických pořadí 4-14-01-006

4-14-01-007

4-14-01-017

4-16-01-020

4-14-01-008

4-14-01-009

Intenzity deště (J.Trupl – Intensity krátkodobých dešťů v povodích Labe, Odry a Moravy) – stanice Telč: Doba trvání deště v min

5

2

Intenzita deště v l/s.ha při periodicitě n 1

0,5

0,2

0,1

5

127

184

230

275

339

387

434

10

82,5

130

168

209

262

304

344

15

60,6

99,5

132

166

212

247

283

20

48,4

80,9

109

138

178

209

240

30

35,3

59,8

81,7

104

136

160

184

40

27,3

47,2

64,2

82,6

108

127

147

60

19,0

33,2

45,7

59,1

77,3

91,4

105

90

13,2

23,4

32,3

42,1

55,2

65,2

75,4

120

10,1

18,1

25,1

32,7

43,1

51,1

59,2

0,05

Vodní toky nenesou znaky závažných negativních antropogenních zásahů: geometrizace, ztrátu přírodních atributů (střídání tišin a proudných úseků), ochuzení biotopů, ruderalizace (rozmach plevelných druhů, snížení druhové pestrosti bylinného patra). 1.2.2.

Vodní toky a nádrže

Seznam toků Název toku

Správce toku

Moravská Dyje

Povodí Moravy s.p., závod Dyje, provoz Dačice

Telčský potok

Zemědělská vodohospodářská správa, oblasti povodí Moravy a Dyje, provoz Jihlava

Svatojánský potok

Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy a Dyje, provoz Jihlava

Bezejmenné vodní toky

Zemědělská vodohospodářská správa, oblasti povodí Moravy a Dyje, provoz Jihlava

Moravská Dyje se dotýká východního a jihovýchodního okraje řešeného území - protéká směrem k jihu podél hranice k.ú. Telč. Tok prochází hlubší, převážně vlhkou nivou, lemovanou převážně zalesněnými svahy. Tok je většinou neupravený, s výjimkou menších dílčích úprav staršího data. Zakreslené záplavové území je převzato z materiálu "Zátopové území Moravská Dyje km 38,457 - km 55,900" z června 1996, který je zpřesněním původního materiálu z roku 1983. Jedná se o významný vodní tok (dle vyhlášky Mze č.267/2005). Telčský potok je v řešeném území hlavním tokem, protékajícím městem od severu k jihu. Pramení cca 5 km SZ od města mezi obcemi Řásná a Vanůvek. Na severním okraji Telče protéká rybníkem Roštejn, pokračuje

60

po SV okraji města a přes rybníky Štěpnický, Ulický a Staroměstský. V údolí Romantika ještě protéká přes biologický rybník a Rohozenský rybník a zprava ústí cca 2 km pod městem do Moravské Dyje. Koryto potoka je při průtoku městem většinou upraveno - při průzkumu v terénu bylo značně zarostlé břehovými porosty, což výrazně omezuje jeho kapacitu. Podle sdělení správce toku však zde kapacitní problémy nejsou. Svatojánský potok Jedná se o málovodný, částečně upravený vodní tok, vytékající z Pospíchalova rybníka. Svatojánský potok protéká jižní částí města od západu k východu, zaústěn je do Staroměstského rybníka. Přítoky Jedná se dle vodohospodářské mapy o přirozené, částečně upravené, bezejmenné pravostranné a levostranné přítoky hlavních vodních toků. Přítoky jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. Dále se na řešeném území nacházejí hlavní meliorační zařízení (otevřené a zakryté meliorační kanály a svodnice) ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. Vyhlášené záplavové území: vodní tok

kým

kdy

Číslo jednací

Moravská Dyje

OkÚ RŽP Jihlava

10.431999

ŽP/VOD.5188/96-Dr.-231/2

Seznam nádrží: •

Rohozenský rybník chov kachen

•

Hájecký rybník chov kachen

•

Podhájský rybník chov kachen

•

Staroměstský rybník rybochovný, stabilizační

•

Ulický rybník rybochovný, stabilizační

•

Štěpnický rybník rybochovný, stabilizační

•

Pospíchalův rybník rybochovný

•

Sádky

•

Roštejnský rybník rekreační, řízení odtoku pro sádky a do městských rybníků

•

Špitálský rybník rybochovný

•

Mokrovec rybochovný

•

Skalák rybochovný

•

Nadýmák – zájmové rybářství

•

Hladov – pod bývalým areálem Rybářství Telč

•

bezejmenné

1.2.3.

Vodní útvary

Vodní útvar je dle § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. Vodní útvary povrchových vod jsou rozděleny do

61

kategorií vod tekoucích („řeka“) a stojatých („jezero“), případně identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé. Vodní útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků. K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné dílčí povodí. Vodní útvary povrchových vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, kategorii a typu, názvu oblasti povodí ČR a názvu mezinárodní oblasti povodí. prac. čísla

ID útvaru

D001

41058000

Název vodního útvaru Moravská Dyje po soutok s tokem Myslůvka

Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Vodní útvary podzemních vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu a číselném identifikátoru, názvu a číselném identifikátoru hydrogeologického rajonu, názvu oblasti povodí a názvu mezinárodní oblasti povodí, identifikátoru kolektorů a jejich vybraných přírodních charakteristik. Vodní útvary podzemních vod jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Podle podkladu Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV TGM) se útvary podzemních vod v řešeném území nenacházejí. 1.2.4.

Extravilánové vody

Problémy s extravilánovými vodami jsou především na orné půdě severovýchodně od zastavěného území, kdy dochází k plošnému odtoku vody a možnosti ohrožení zastavěného území. VODNÍ REŽIM - SWOT analýza silné stránky

slabé stránky

příležitosti

část území má vyšší erozně ohrožené plochy – retenční schopnost (lesní krajina s intenzivní porosty) zemědělskou výrobou má malou retenční schopnost, revitalizace „U Kaštanky“ dochází k nežádoucím revitalizace „Luh u Telče“ vlivům na vodní režim – rychlý odtok, vodní eroze, realizace rybníků půdy, zanášení vodních toků obnova – Lojdův rybníček a svodnic, kanalizace a komunikací v návaznosti na zastavěné území

hospodaření s dešťovými vodami, lokální záplavy způsobené zvýšení retence vody v krajině a extravilánovými vodami při snížení vodní eroze sníží riziko extrémních srážkách záplav a zlepší hospodaření s vodou v řešeném území výstavba a obnova vodních ploch historický poldr severně od zastavěného území

realizace hlavních Koncepce revitalizace nutná revitalizace Telčského Telčského potoka potoka nedostatečné zemědělské půdy

hrozby

zásad povodí

členění

problémy extravilánovými vodami v severovýchodní části řešeného území nad Roštejnským rybníkem znečištění v důsledku činnosti

vodních toků zemědělské

62

1.3. Hygiena životního prostředí Základní charakteristika: •

zastavěná část území katastru vytváří předpoklady k dobré provětrávatelnosti a nižšímu výskytu inverzi

•

převažuje západní směr proudění

1.3.1.

Klimatické poměry

Město Telč a jeho nejbližší okolí se řadí do klimatické oblasti MT 5, na kterou od západu, severu a východu navazuje o něco chladnější oblast MT 3 (QUITT,1975). Charakteristika klimatické oblasti MT5: MT 5 - normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou.

Klimatické charakteristiky

MT 5

Počet letních dnů

30 – 40

Počet dnů s teplotou větší než 10°C

140- 160

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 – 100

Průměrná teplota v lednu

-4 - -5 0 C

Průměrná teplota v červenci

16 – 17 0C

Průměrná teplota v dubnu

6 – 7 0C

Průměrná teplota v říjnu

6 - 70C

Počet mrazových dnů

130-140

Počet ledových dnů

40 – 50

Počet dnů se srážkami 1 mm a více

100- 120

Úhrn srážek ve vegetačním období

350- 450 mm

Úhrn srážek v zimním období

250- 300 mm

Počet zamračených dnů

120-150

Počet jasných dnů

50 – 60

Průměrná roční teplota činí 6.5 C, roční úhrn srážek je v dlouhodobém průměru 617 mm.

st.Telč

I

II

III

IV

teplota

-3.8

-2.2

1.7

6.3

srážky

42

38

30

45

V

VI

11.7 14.7 61

71

VII 16.4 84

VIII

IX

15.5 11.8 89

46

X

XI

XII

rok

6.7

1.6

-1.9

φ 6.5

47

42

42

∑ 617

Charakteristickým jevem, podmíněným tvarem reliéfu, jsou mrazové kotliny a výskyt inverzí, zejména v zimním období.

63

Průměrná četnost větrů za období 1960 - 1990 : N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

CALM

12.5

3.2

10.8

13.2

7.5

3.8

25.9

12.8

10.3

1.3.2. Ovzduší Ovzduší je velmi podstatnou složkou životního prostředí a míru jeho znečištění je nutno sledovat, nejbližší měřící stanice je v Kostelní Myslové. Zdroje znečištění ovzduší se dělí na dvě základní skupiny: • zdroje stacionární

- tepelné - technologické

• zdroje mobilní (doprava) K tomu přistupuje pozadí a přenos z jiných regionů. Zdroje znečištění ovzduší ve Telč Emise : •

z hlediska stacionárních zdrojů jsou to především malé zdroje

•

velké zdroje na území města nejsou

•

problémem jsou emise NH3 ze živočišné výroby

Imise . •

mobilní zdroje znečištění výrazně přispívají ke znečišťování ovzduší, narůstá počet vozidel a tím i intenzita dopravy – největším problémem jsou prašné částice PM10

•

dle průzkumů EU ve městech kromě tranzitní dopravy převažují kratší jízdy, což především v zimních měsících při nezahřátém motoru zvyšuje koncentrace znečišťujících látek v ovzduší

•

dochází ke zhoršení kvality ovzduší zejména v zimním období, i když zpravidla nedochází k překračování krátkodobých (hodinových) nebo denních limitních koncentrací – dle měření na stanici v Kostelní Myslové především říjen, listopad, únor, březen

•

imisní limit pro ochranu lidského zdraví pro ozon byl v r.2006 překročen i na stanici Kostelní Myslová

1.3.3.

Voda

Srážkové poměry: Průměrné roční srážky dlouhodobý průměr - 617mm Odtokové poměry: Přímým recipientem je Telčský potok. Celé řešené území leží v povodí řeky Moravské Dyje. Část řešeného území (východ) je odvodňována přímo do této řeky, severní, východní a jižní část do jejího přítoku – Telčského potoka. Z hlediska regionalizace povrchových vod České republiky (V. Vlček 1971) patří řešené území Telče 2 do středně vodné oblasti se specifickým odtokem do 6 -10 litrů za sekundu z km . Retenční schopnost území je malá, odtok je v průběhu roku slabě rozkolísaný, koeficient odtoku dosti vysoký (0,31 - ,45). 2 Rovněž specifický odtok podzemních vod je zde vysoký - do 2,01 – 5,0 litrů z za sekundu z km (H. Kříž 1971). Moravská Dyje průtok

3

Q355 = 0,28 m /s (LG Janov - sucho)

dlouhodobý průměrný průtok

3

2,63 m /s (LG Janov)

64

Jakost povrchových vod: Znečištění vodního toku je dáno převážně zemědělskou činností a odpadními vodami. Na profilu Písečné byly III. a IV. třídou hodnoceny ukazatele CHSK a BSK5. 1.3.4.

Hluk

Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., jež nahrazuje Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. s platností od 1.června 2006. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB od silniční resp. 50 dB od železniční dopravy, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v OPŽ a v případě hlavních komunikací ( I. a II.tř.) představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění bylo novelizováno. Pro výpočet jsou použity intenzity silniční dopravy viz kap.3.1.11, vlakové intenzity jsou použity podle údajů ČD. 1.3.4.1. Hluk ze železniční dopravy Denní doba 6 - 22 hod. - osobní vlaky - n = 20 vlaků/16 hod trakce = motorová

F4 = 1,0

v = 40 km/hod

F5 = 0,6

počet vozů = 2

F6 = 0,57

X =59,85, Y = 57,9 dB - nákl. vlaky -

n = 4 vlaků/16 hod trakce = motorová

F4 = 1,0

v = 40 km/hod

F5 = 0,6

počet vozů = 6

F6 = 0,765

X = 16,1, Y =52,1 dB Ekvivalentní hladina hluku - LAeq = 58,9 dB Izofona hluku 55 dB - ve vzdálenosti 13,9 metrů v OPŽ (ochranné pásmo železnice), 60 dB nebude dosaženo. Noční doba 22 - 06 hod. - osobní vlaky - n = 4 vlaky/8 hod trakce = motorová

F4 = 1.0

v = 40 km/hod

F5 = 0,6

počet vozů = 2

F6 = 0,7

X = 23,94, Y = 53,8 dB - nákl. vlaky -

n = 0 vlaky/8 hod

Izofona hluku 50 dB - ve vzdálenosti 13,7 metrů

65

Rozhodující je posouzení v denní době. Tato hodnota se nevztahuje na okolí železniční zastávky, zde je potřeba provést měření v terénu. V případech, kdy je izofona rozhodujícího hluku v menší vzdálenosti než činí ochranné pásmo dráhy dané dáno Zákonem č. 266 o drahách, je nutno toto pásmo respektovat. To činí u železniční tratě 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy a u vleček 30 m od osy krajní koleje pro rychlost do 160 km/hod., není v něm doporučována výstavba pro bydlení. Pozemní objekty nelze tolerovat blíže než 30 m od hranice pozemku dráhy. 1.3.4.2. Hluk od silniční dopravy Intenzita dopravy pro výpočet hluku je převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v r. 2005. Pro stanovení intenzit v roce 2010 bylo použito výhledových koeficientů stanovených ŘSD ČR pro období 2005 až 2040 (pro těžká vozidla 1,03, osobní 1,15). Výpočet je zpracován tabelárně. Viz příloha. F1, F2 jsou koeficienty zohledňující F1 rychlost vozidel a denní dobu, F2 sklon komunikace Y[dB]– hladina hluku v dB vypočtená ve vzdálenosti 7,5 m od osy komunikace 60dB [m] – vzdálenost od komunikace v metrech, ve které je dosaženo útlumu hluku na 60 dB ve dne 50dB [m] – vzdálenost od komunikace v metrech, ve které je dosaženo útlumu hluku na 50 dB v noci Zatížení komunikací v roce 2010 na stávající silniční síti silnice

stanoviště

popis

vozidla za 24 hodin těžká

I/23

6-1062

osobní

celkem

789

3680

4469

6-1061

Slavatovská

1598

6958

8555

6-1052

Na Posvátné

1177

4534

5712

6-1051

Třebíčská

1093

3992

5084

6-1056

Třebíčská,za tratí

1095

4253

5348

6-3176

Batelovská (sever)

239

992

1231

6-3171

Jihlavská

934

3916

4850

6-3181

Staňkova (jihových)

451

1007

1459

6-3186

Slavíčkova

259

945

1204

6-3193

Jih, za tratí

207

898

1105

6-1080

Studnice

773

2751

3523

6-1086

Směr Jihlava

689

2660

3349

6-1074

Hradecká

1208

5971

7179

6-1072

9.května

867

5498

6365

6-1071

Dačická

774

4820

5593

6-1076

jih

535

2299

2833

III/406 10

6-1073

Masarykova

1000

4000

5000

III/406 11

6-6886

Ul. 28.října

84

457

541

II/112

II/406

Dle následujícího výpočtu je rozhodující posouzení ve dne a to u silnic I. a II.třídy izofona pro 60 dB a u silnic III.tř. izofona pro 55 dB – izofony 55 dB jsou zakresleny ve výkrese Dopravní infrastruktura.

66

Posouzení ve dne silnice

stanoviště

I/23

6-1062

popis

F1

F2

X

Y dB

60 dB

55 dB

1,537E+07

1,13

1,737E+07

62,3

10,9

22,3

6-1061

Slavatovská

3,055E+07

1,13

3,452E+07

65,3

16,9

33,4

6-1052

Na Posvátné

2,181E+07

1,13

2,465E+07

63,8

13,7

27,4

6-1051

Třebíčská

2,000E+07

1,13

2,260E+07

63,4

13,0

26,1

6-1056


2,033E+07

1,13

2,298E+07

63,5

13,1

26,3

6-3176

Batelovská (sever)

4,512E+06

1,13

5,099E+06

57,0

3,8

10,4

6-3171

Jihlavská

1,768E+07

1,13

1,998E+07

62,9

12,0

24,2

6-3181


7,508E+06

1,13

8,484E+06

59,2

6,4

14,5

6-3186

Slavíčkova

4,739E+06

1,13

5,355E+06

57,2

4,0

10,7

6-3193

Jih, za tratí

3,953E+06

1,13

4,467E+06

56,4

3,1

9,5

6-1080

Studnice

1,406E+07

1,13

1,589E+07

61,9

10,3

21,2

6-1086

Směr Jihlava

1,278E+07

1,13

1,444E+07

61,5

9,6

20,0

6-1074

Hradecká

2,392E+07

1,13

2,703E+07

64,2

14,5

28,9

6-1072

9.května

1,858E+07

1,13

2,100E+07

63,1

12,4

25,0

6-1071

Dačická

1,648E+07

1,13

1,863E+07

62,6

11,4

23,3

6-1076

jih

1,019E+07

1,13

1,152E+07

60,5

8,2

17,5

III/406 10 6-1073

Masarykova

1,8705+07

1,13

2,1136+07

63,1

12,3

24,9

III/406 11 6-6886

Ul. 28.října

1,712E+06

1,13

1,935E+06

52,8

II/112

II/406

4,7

Posouzení v noci silnice

stanoviště

I/23

6-1062

II/112

II/406

popis

F1

F2

X

Y dB

50 dB

45 dB

8,185E+05

1,13

9,249E+05

49,6

6,9

15,3

6-1061

Slavatovská

1,610E+06

1,13

1,819E+06

52,5

11,3

22,9

6-1052

Na Posvátné

1,128E+06

1,13

1,275E+06

51,0

8,8

18,6

6-1051

Třebíčská

1,027E+06

1,13

1,160E+06

50,5

8,2

17,5

6-1056


1,053E+06

1,13

1,190E+06

50,7

8,4

17,8

6-3176

Batelovská (sever)

2,360E+05

1,13

2,667E+05

44,2

6-3171

Jihlavská

9,262E+05

1,13

1,047E+06

50,1

7,6

16,5

6-3181


3,615E+05

1,13

4,085E+05

46,0

2,6

8,9

6-3186

Slavíčkova

2,432E+05

1,13

2,748E+05

44,3

6,6

6-3193

Jih, za tratí

2,082E+05

1,13

2,353E+05

43,6

5,7

6-1080

Studnice

7,191E+05

1,13

8,125E+05

49,0

6,2

14,1

6-1086

Směr Jihlava

6,611E+05

1,13

7,470E+05

48,6

5,8

13,3

6-1074

Hradecká

1,286E+06

1,13

1,453E+06

51,5

9,7

20,1

6-1072

9.května

1,041E+06

1,13

1,176E+06

50,6

8,3

17,7

6,4

67

silnice

stanoviště

popis

F1

F2

X

Y dB

50 dB

45 dB

6-1071

Dačická

9,203E+05

1,13

1,040E+06

50,1

7,6

16,4

6-1076

jih

5,360E+05

1,13

6,057E+05

47,7

4,7

11,7

III/406 10 6-1073

Masarykova

9,7305+05

1,13

1,0995+06

50,3

7,9

16,9

III/406 11 6-6886

Ul. 28.října

9,347E+04

1,13

1,056E+05

40,1

1,1

V roce 2006 bylo na silnici I/23 provedeno nové sčítání dopravy a následně zpracovaná hluková mapa v podrobnosti, kterou lze použít pro regulační plán. Pro účely ÚP byla hluková situace kolem všech hlavních tahů stanovena na základě dostupného celostátního sčítání dopravy z r.2005. Hluk ze stacionárních zdrojů Vzhledem k lokalizaci výrobních aktivit a jejich technologiím nejsou rizika nadměrného hluku. 1.3.5. Ochranná pásma : •

pásmo ochrany prostředí kolem čistírny odpadních vod – 100 m (je dáno územním rozhodnutím č.j. 3776/96 Ku ze dne 27.9.1996 )

•

na základě územního rozhodnutí č.j. Výst.4362/96 Ku ze dne 8.1.1997. bylo vyhlášeno pásmo hygienické ochrany a stavební uzávěra kolem sila v areálu Telč – nábytek :

•

•

•

•

na hranici pásma hygienické ochrany budou dodrženy nejvýše přípustné koncentrace škodlivin souvisejících s provozem ( prach, zápach, vibrace, hluk aj.) podle platných hygienických předpisů

•

v rámci pásma hygienické ochrany je vyhlášena stavební uzávěra pro novou bytovou, občanskou, rekreační nebo jinou výstavbu vyžadující hygienickou ochranu

na základě územního rozhodnutí č.j.Výst. 2670-87 Ku ze dne 10.2.1988 je stanoveno pásmo hygienické ochrany kolem Společného zemědělského podniku pro opravy strojů v Telči : •

na okraji pásma nebude ani do budoucna překročena hladina hluku ve dne 50 dB(A) a v noci 40 dB(A), do úvahy je nutno brát i hluk impulsní

•

na hranici PHO musí být dodrženy nejvýše přípustné koncentrace prachu a ostatních škodlivin

•

nově umisťované objekty v areálu budou plnit barierovou funkci a nebudou mít okna ani výdechy vzduchotechniky směrem na západ nebo sever

•

na vymezeném území se zároveň vyhlašuje stavební uzávěra pro novou bytovou, občanskou nebo jinou výstavbu vyžadující hygienickou ochranu, ostatní stavby vyžadují samostatné projednání s hygienikem

•

provozovatel zařízení musí realizovat opatření proti hluku směrem severním a výdech vzduchotechniky z lakovny ve výšce 12 m

na základě územního rozhodnutí č.j.výst. 57/01 Ku ze dne 12.2.2001 bylo vyhlášeno ochranné pásmo v k.ú.Studnice : •

na hranici ochranného pásma nemsí být překračovány nejvýš přípustné hladiny hluku (ve dne 50 dB/A, v noci 40 dB/A) a koncentrace jiných škodlivin souvisejících s porovzem stáje

•

v pásmu hygienické ochrany se vhlašuje stavební uzávěra pro bytovou, občanskou, rekreační nebo jinou výstavbu vyžadující ochranu

•

platnost těchto omezení není časově omezena

Rybářství Telč a.s. :

68

•

•

Zemědělský podnik – •

• 1.3.6.

na základě územního rozhodnutí ze dne 22.5.1989 č.j. 2789a/88Ku bylo vyhlášeno pásmo hygienické ochrany a stavební uzávěra Rybářství Telč na ul.Radkovská ul. - PHO 282 m.

na základě územního rozhodnutí z r.1993 č.j.14187/93Ku bylo vyhlášeno pásmo hyxgienické ochrany a stavební uzávěra kolem zemědělského podniku v městské cihelně a to nepravidelného tvaru (nahradilo plvodní pásmo z r.1987)

pietní pásmo okolo veřejných pohřebišť je 100 m Půda

Zatížení půd cizorodými látkami: V území se nenachází plochy zemědělské půdy zatížené nadlimitními hodnotami cizorodých látek. 1.3.7.

Radioaktivita zemského povrchu

Dle map radonového indexu převažuje v rámci zastavěného území Telče riziko přechodné (oblast nehomogenních kvarterních sedimentyů), směrem k okrajům, kde je vrstva sedimentů nižší, až střední. V zastavěném území Studnice převažuje riziko radonového indexu střední až vysoké. Riziko se zvyšuje v západní části řešeného území a v údolí Dyje. Ochrana proti radonovému riziku: •

1.3.8.

na základě průzkum stanovit ochranu, u nově budovaných objektů je třeba věnovat zvýšenou pozornost izolacím, dobrá izolace proti vodě řeší i problematiku radonu Staré ekologické zátěže

Na území města se nachází dvě lokality evidovaných starých ekologických zátěží. Obě jsou situovýny v jižní části katastru Telč a souvisejí se skládkováním v areálu bývalé cihelny. Skládky jsou postupně sanovány dle vypracovanýcj projektů a postupů a monitorovány. Cihelna (č.16554001) – jedná se o skládku cca 2 km jižně od města Telč, v prostoru bývalé cihelny, asi 600 m východně od silnice Telč - Dačice, příjezd asfaltovou cestou za lesíkem Háj. Umístěna je na málo propustném podloží, je překryta jílovitými zeminami. V blízkosti skládky se nenachází žádná povrchová vodoteč, ani zdroje podzemních vod. V těsném sousedství se nachází laguna - skládky rybničního bahna, která je v současnost zavážena inertním materiálem. Skládka byla založena kolem r. 1985 v zemníku bývalé cihelny, jejíž provoz byl ukončen v r. 1980. Údaje o rozměrech a podmínkách provozu skládky před udělením zvláštních podmínek (OkÚ Jihlava, 1994) jsou minimální, skládkování probíhalo na ploše cca 3000 m2 a mocnost uložených odpadů se pohybovala v rozmezí 2 - 4 m, toto těleso bylo rekultivováno ještě před vydáním zvl. podmínek. Od r. 1993 byly odpady ukládány v zemníku jihovýchodně od cihelny (SV od lagun upravených k zneškodnění rybničního bahna), kde bylo do r. 1996, kdy byl provoz ukončen, uloženo na ploše asi 2 3 7000 m cca 30 000 m odpadu. Tato část skládky byla oplocena a skládkování probíhalo podle schváleného provozního řádu. V současné době je skládka po sanaci a na jejím tělese probíhá kompostování bioodpadu. V sousedství skládky TKO leží laguna, do které bylo ukládáno znečištěné rybniční bahno Skládka je sanována podle projektu Enxirex s.r.o, 1997. V současné době je překryta jílovitými zeminami proběhlo navážení zemin nutných k dotvarování skládkového tělesa do požadovaného tvaru. Na části skládky je kompostován bioodpad (schváleno OkÚ Jihlava č.j. ŽP/7311/99-OH/Ďá ze dne 26.7.1999). Skládka je oplocena a monitorována. Cihelna- laguna -(č.16554002) Skládka byla vybudována v r. 1993 úpravou již existujících rybníků (nádrží) v bývalém zemníku cihelny. Skládá se ze dvou lagun o celkovém objemu 120 000 m3 (51 000 m3 a 70 000 m3), ke skládkování byla využita pouze laguna sousedící se skládkou TKO, druhá je ponechána volně jako

69

rybník. Laguny byly vybudovány za účelem zneškodnění znečištěného rybničního bahna z Staroměstského rybníka v Telči. V blízkosti se nenachází žádná povrchová vodoteč, vedlejší nevyužitá laguna je ponechána jako rybník a je odděleny hrázkou. Skládka je v rámci sanace zavážena inertním materiálem. Je prováděn monitoring podzemních vod (společně se skládkou TKO – cihelna. Rizikové látky - těžké kovy a ropné látky v rybničním bahnu. Rizika jsou omezována zavážení (odvodnění) inertním materiálem a následným zatěsněním. Laguna byla vybudována v spraších a jílech a provozována podle schváleného provozního řádu.

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - SWOT analýza silné stránky vyhovujcí kvalita ovzduší

slabé stránky

příležitosti

hrozby

riziko překročení limitů suspendovaných částic dlouhodobě se zlepšující PM10 a oxidu dusíku kvalita životního prostředí způsobené především fungující veřejný dopravní mobilními zdroji systém zátěž z dopravy - hluk, kvalitní pitná voda vibrace, exhalace na silnicích I. a II. třídy v průtahu městem především v turistické sezoně

vymístění tranzitní dopravy trvalé zvyšování podílů přispěje ke snížení zátěže liniových zdrojů znečišťujícími látkami (automobilová doprava) na zhoršování kvality ovzduší používání ušlechtilých paliv snižuje riziko nárůst cen paliv vede znečištění ovzduší k používání nevhodných z vytápění paliv k vytápění a zátěži ovzduší rizikovými látkami snížení negativních účinků dopravy na hygienu nevhodné umístění pily prostředí vybudováním omezuje záměry města přeložky silnice I/23 a v jeho západní části izofona hluku 60 dB pro II/406, podporou den, vymezená podél silnic nemotorové dopravě I. a II. třídy, zasahuje do sanace území starých ploch bydlení (zasahuje ekologických zátěží objekty bydlení a chráněný venkovní prostor) radonové riziko ozon - riziko překračování dlouhodobého imisního cíle pro lidské zdraví a vegetaci a ekosystémy výskyt lokalit starých ekologických zátěží

1.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 1.4.1.

Základní charakteristika

Řešené území je charakteristické vysokým podílem zemědělské půdy, a to v nejvyšších třídách ochrany. lesní porosty jsou soustředěny do menších lesních celků v celém území. území je charakteristické vyšším počtem pramenných oblastí drobných vodních toků. 1.4.2.

Oblasti a místa krajinného rázu

V řešeném území nejsou vymezeny. 1.4.3.

Územní systém ekologické stability

V grafické části viz. výkres č.1 Výkres hodnot území.

70

Územní systém ekologické stability respektuje územně technickou dokumentaci Regionální a nadregionální ÚSES ČR (MMR a MŽP ČR, 1996). Jako výchozí je respektován oborový dokument Generel ÚSES Telč (Kolejka, 1996). Pro katastrální území Studnice není územní systém ekologické stability do lokální úrovně rozpracován. Podél východní hranice je údolím Moravské Dyje vymezen regionální biokoridor V západní části řešeného území je vymezen regionální biokoridor RK 886, který navazuje na regionální biocentrum č. 448 Moravský Lačnov. To je vymezeno v rámci pramenné oblasti řeky Svitavy a přilehlých lesních porostech. Od severozápadu na regionální biocentrum č. 448 navazuje regionální biokoridor 887. Všechny tyto regionální prvky jsou převážně funkční, vymezené v rámci lesních komplexů. 1.4.3.1.

Regionální a nadregionální systém

Nadregionální územní systém ekologické stability se v území nenachází. Regionální biokoridor RK 519 Regionální biokoridor vymezený na východní hranici katastru obce. V trase regionálního biokoridoru jsou vložena tři lokální (místní) biocentra - Pod stráněmi, U měrnice, U Radkova. Převažují luční porosty a břehové porosty podél toku Moravské Dyje. Biokoridor je převážně funkční. 1.4.3.2.

Místní (lokální) systém

Na regionální a nadregionální systém navazuje systém lokální. Tento systém zpřesnil regionální síť do podrobnějšího měřítka a doplnil o základní síť lokálních biokoridorů a biocenter reprezentující podrobnější vztahy v krajině. V území je vymezena větev místního ÚSES podlél toku Telčského potoka, údolím Romantiky a po březích Staroměstského rybníka a Štěpnického rybníka. Zde se místní ÚSES člení na větev, která navauje přes louky a podmáčené polohy severozápadním směrem na Luh u Telče a Oboru a větev, která pokračuje po toku Telčského potoka přes břeh Roštejnského potoka k severovýchodu. Od této větve se odděluje místní ÚSES a zahrnuje údolní a vodní společenstva rybniční soustavy Špitálského potoka. Společenstva subxerotermního charakteru jsou reprezentovaná místním biocentrem Buzový, které je vymezeno na jižní hranici katastru Telč. Vymezená biocentra místního významu : LBC U Radkova – místní biocentrum vložené do regionálního biokoridoru - biocentrum reprezentující podmáčená stanoviště, hodnota přírodních společenstev je průměrná LBC U Měrnice – místní biocentrum vložené do regionálního biokoridoru - biocentrum reprezentující podmáčená stanoviště, louky a lesní společenstva nivy Dyje. Hodnota přírodních společenstev je průměrná LBC Roštejnský rybník – místní biocentrum, převážně tvořené vodními společenstvy a lesními, lučními a křovinnými krajinnými formacemi společenstvy vlhké hydrické řady. Hodnota přírodních společenstev je průměrná až vysoká. LBC Buzový – místní biocentrum reprezentující lesní a luční společenstva. Hodnota přírodních společenstev je průměrná až mírně nadprůměrná. LBC Pod stráněmi – místní biocentrum reprezentující lesní a luční společenstva s průměrnou hodnotou přírodních společenstev. LBC Park – luční společenstva s významným podílem dendrologicky cenných dřevin – průměrná hodnota přírodních společenstev LBC Romantika - místní biocentrum reprezentující lesní a luční společenstva. Hodnota přírodních společenstev je průměrná až mírně nadprůměrná LBC Špitálský rybník - místní biocentrum, převážně tvořené vodními společenstvy a lesními, lučními a křovinnými krajinnými formacemi společenstvy vlhké hydrické řady. Hodnota přírodních společenstev je průměrná až vysoká. LBC Luh lesní biocentrum a vysokou hodnotou přírodních ekosystémů. LBC Obora – lesní biocentrum a vysokou hodnotou přírodních ekosystémů.

71

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY - SWOT analýza silné stránky

slabé stránky

vysoký podíl stabilních krajinných formací a tím zajištěná funkčnost skladebných částí

chybí prvky ÚSES v nelesní krajině, kde by mohly plnit více funkcí (krajinotvorné, ekologické, protierozní) – zejména rozsáhle bloky orné půdy na severovýchodě

příležitosti

hrozby

historická tradice krajinného cítění, tradice doprovodných alejí podél cest, soliterů v rámci volné krajiny i zastavěného území

střet vymezeného ÚSES se záměry (dopravní řešení)

zatížení oblasti Luhu u telče a Obory s vymezeným místním systémem ekologické stability a ochranou přírody civilizačním vlivem rozvojové lokality sprotovně rekreačních aktivit s prvky bydlení

1.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V grafické části viz. výkres č. 1 Limity využití území (třída ochrany I. a II: a výkres č. 2 Hodnoty území (hranice a kódy BPEJ). Struktura půdního fondu : řešené území v ha

zemědělská půda orná půda

trvalé porosty

2486

1869

200

1599

travní sady,zahrady 68

75% z celého řešeného území zabírá zemědělský půdní fond. Pedologické poměry: Půdní pokryv odpovídá geologickému podkladu. Na kyselých zvětralinách hornin vznikly podzolované a hnědé lesní půdy, převážně hlinito-písčité. V prostoru Lipek se vyskytují oglejené půdy na sprašových hlínách a v trati Na Mokrovcích a na Starém městě pak oglejené půdy na svahových hlínách. Hlavní půdní jednotky: HPJ 29. Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry 32 HPJ 32 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu HPJ 34. Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu HPJ 37. Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách HPJ 43. Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení HPJ 44. Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření HPJ 46 Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření

72

HPJ 47. Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření HPJ 50. Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření HPJ 64. Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité HPJ 67. Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné HPJ 67 Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné HPJ 68. Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim HPJ 71 Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv HPJ 73. Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité Investice do půdy: V řešeném území jsou vybudovány investice do půdy zejména jižní části řešeného území. Realizovaná plocha činí cca 383 ha. Vývojem a prudkým nárůstem urbanizace dochází k redukci odvodněných ploch zejména na jižní hranici zastavěného území. Eroze: Vodní eroze se projevuje zejména ve východní části a severovýchodní části řešeného území. V nejohroženějších lokalitách konvexních svahů jsou fragmenty lučních porostů, popřípadě zbytky krajinné zeleně. Drobné protierozní prvky, které snižovaly negativní důsledky přívalových dešťů (cesty, meze, rozhraní drobných polností...) z území téměř vymizely. Uplatněním kombinace tří přístupů lze omezit vodní erozi a to technickými protierozními opatřeními průlehy, případně organizací obdělávání zemědělské půdy jako je např. hrázkování, vrstevnicové obdělávání, protierozními osevními postupy a pásovým střídáním plodin. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND - SWOT analýza silné stránky

slabé stránky

příležitosti

vysoká kvalita zemědělské vysoký urbanizační tlak na nejsou definovány půdy rozvoj území

hrozby narušení melioračních soustav výstavbou na okraji zastavěného území a riziko následného zamokření pozemků zvýšené riziko eroze zemědělské půdy v severovýchodní části území

1.6. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA V grafické části viz. výkres č. 4 Problémový výkres.

73

Základní charakteristika Na území obce jsou lesní pozemky zastoupeny v menších komplexech Charakter lesních porostů je smíšený, s převahou jehličnatých porostů. Rozmístění lesních prostů je fragmentovité a odpovídá historickému členění území a rozsahu kvylitních zemědělských půd v Dačické kotlině (ve vztahu k okolním půdám). Mimo hospodářskou základnu, plní lesní prosty v návaznosti na urbanizované území i důležitou funkci rekreační. Jedná se zejména o Luh u Telče a navzující Oboru, les Romantika, navazující na jihovýchodě na zastavěné území. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou stabilizované, navrhované záměry v území nenavrhují zásadní zásah do jejich struktury. Les hospodářské Převažují na celém území. Tvoří jej komplexy lesa v katastru Studnice, lesní severozápadní až jihozápadní části katastru obce. Lesy zvláštního určení Na území obce se lesy zvláštího určení nacházejí v prostoru vyhlášeného zvláčtě chránaného území - přírodní rezervace Luh u Telče. . Lesy ochranné Nejsou zastoupeny . POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA - SWOT analýza silné stránky

slabé stránky

příležitosti

hrozby

zastoupení kompaktních malý podíl lesních porostů vysoký potenciál bez hrozeb celků lesní půdy v území ve východní části území, příměstské rekreace omezený vysoký podíl přirozených rekreačně využívané lesy v kategorii lesa druhů dřevin posilujících jsou stabilitu a odolnost porostů hospodářského celkově malý podíl lesů na řešeném území

SPOLEČNOST 1.7.

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Základní charakteristika 2 Na ploše 24,86 km ve městě k 31.12. 2006 žilo 5729 obyvatel, což představuje hustotu 230 obyvatel na km² . V období 1991 - 2001 byl stabilizován počet obyvatel, od r.2001 dochází k úbytku způsobeného především záproným migračním saldem. Tento trend představuje zančnou hrozbu pro další rozvoj celého území. VELIKOST A DYNAMIKA RŮSTU MĚSTA - ADMINISTRATIVNÍ OBCE, VÝVOJ POČTU OBYVATEL počet obyvatel

1930

1952

1970

1980

1991

2001

2006

TELČ

6852

6046

6367

5875

6049

6053

5729

74

Vývoj počtu obyvatel v r.2006 Počet obyvatel

živě narození

zemřelí

Přirozený přírůstek

Migrační saldo

přistěhovalí odstěhovalí

Celkový přírůstek

2005

5770

59

59

0

-58

96

154

-58

2006

5729

71

58

13

-35

115

150

-22

Územní rozdělení obyvatel : kód části obce 412384 412406 412392 412376

název části obce Telč – Podolí Telč – Staré Město Telč – Štěpnice Telč – Vnitřní Město Telč – celkem Studnice celkem administ.obec

počet obyvatel 1980 1420 2221 1744 427 5812 63 5875

počet obyvatel1991 1232 2720 1655 389 5996 53 6049

počet obyvatel2001 1172 2873 1646 293 5984 69 6053

počet žen

index maskulinity

Struktura podle pohlaví rok

celkový počet obyvatel

počet mužů

1991

6049

2890

3159

91,5

2001

6053

2911

3142

92,6

2006

5729

*

*

*

KVALITA DEMOGRAFICKÉHO POTENCIÁLU Věková struktura podíl věk.skupin na celkovém počtu obyvatel

0 - 14

15- 60

r.1991

22,6%

56,8%

r.2001

17,9%

r.2006

14,2%

60 - 65

65 a více

index stáří

68,4%

13,7%

76,5

70,3%

15,5%

109,2

20,5

Vzdělanost obyvatelstva podíl středoškoláků s maturitou vč.vyš.odborného

podíl vysokoškoláků

podíl SŠ + VŠ index vzdělanosti

r.1991

21,3

5,8

27,1

32,9

r.2001

23,4

6,9

30,3

37,2

ČR 2001

28,4

8,9

37,3

46,2

75

Ekonomická aktivita Telč

celkem EA

muži EA

ženy EA

EA v %

z toho EA ženy v %

r.1991

3058

2862

3134

51,0

48,1

r. 2001

2926

x

x

48,3

x

Ekonomická aktivita podle odvětví Telč

celkem EA

primér

sekundér

terciál

progresivita zaměstnanosti

r.1991

3058

x

x

x

x

r. 2001

2926

8,5

42,0

49,5

241

x - nezjištěno Domácnosti TELČ

počet cenzových domácností

z toho počet úplných rodin

počet hospodařících domácností

z toho počet se 2+více CD domácnostmi

r.1991

2233

*

*

274

r.2001

2299

1385

2230

68

* nezjištěno

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY - SWOT analýza silné stránky

slabé stránky

kladný přirozený přírůstek pokles obyvatelstva ve obyvatel v posledních městě letech pokles obyvatel v centru stabilizace obyvatel ve města Studnici záporné saldo migrace nárůst indexu vzdělanosti svědčí o nedostatku včetně předpokladů dostat v oblasti pracovních se na celostátní úroveň příležitostí (vysoké školství) pokles ekonomické aktivity lepšící se progresivita obyvatelstva zaměstnanosti procento obyvatelstva s vyšším vzděláním je pod celostátním průměrem

příležitosti stabilizovat počet obyvatel v rozmezí 5700 - 6000 obyvatel a to především kladným migračním saldem - nabídkou pracovních příležitostí, kvalitního bydlení

hrozby pokračující trend migrace obyvatel vyvolá riziko poklesu významu města a ekonomické síly ve srovnání s ostatními městy v kraji nedostatek pracovní síly může mít za důsledek nezájem investorů o podnikání ve městě

nárůst indexu stáří - nárůst počtu obyvatel v poproduiktvním věku pokles počtu úplných rodin

76

1.8.

BYDLENÍ

Základní charakteristika Počet bytů i přes klesající počet obyvatel v období 1991-2001 vzrostl, zlepšil se ukazatel počet bytů/1000 obyvatel, i když je stále nižší než průměr v EU. Velikost bytového fondu TELČ

počet domů

počet trvale obydl.bytů

1991

1235

1922

2001

1432

2080

počet obydlených domů

počet rod.domků

počet trvale obydl.bytů/1000 obyvatel

1183

318

1123*

344

1252

* obydlené Kvalita bytového fondu : TELČ

počet bytů

počet osob na byt

počet obytná obyt.místností na plocha na byt osobu

počet osob na obyt. místnost

1991

1235

3,12

3,06

17,6

1,02

2001

1432

2,89

2,99

19,28

0,98

Velikost bytů v r.2001 TELČ

s1 obyt.místností

s 2 pokoji

s 3 pokoji

se 4 pokoji

s 5 a více pokoji

nezjištěno

absolutně

197

493

834

290

242

24

v%

9,5

23,7

40,1

13,9

11,6

1,2

Počet bytů dle kategorie TELČ

I. kategorie

r.1991

II. kategorie

III. kategorie

1775

IV. kategorie 145

r. 2001 Počet domů dle stáří období počet obydl.domů

do r.1919

1920-1945

1946-1980

1981-2001

209

176

564

291

BYDLENÍ - SWOT analýza silné stránky

slabé stránky

zlepšující se kvalita úbytek bytů v centru města bydlení (nárůst m2 obytné nedostatečné technické plochy na osobu, počet vybavení ve Studnici osob na obytnou místnost..) přes 50% bytů je se 3 a

příležitosti

hrozby

nabídkou kvalitního bydlení nedostatečnou údržbou stabilizovat počet obyvatel (chátraním) bytového fondu snížení atraktivity napojení domů na města - vysoký počet technické vybavení ve neobydlených domů (v Studnici r.2001 177)

77

silné stránky více místnostmi

slabé stránky

příležitosti

hrozby nárůst obydlených domů sloužících k rekreaci (v r.2001 - 61)

kvalitní bytová výstavba v posledních letech vysoká úroveň napojení bytů na technické vybavení v Telči (vodovod, plyn...) průměrné stáří obydlených domů je 45 let

1.9.

REKREACE

Základní charakteristika Základní fenomen rekreace – kompenzace – rozděluje rekreaci obyvatel na aktivity ve volné přírodě (kompenzace tlaku umělého prostředí) a sportovní aktivity (kompenzace nedostatku pohybu). Město Telč je součástí regionu cestovního ruchu Vysočina. Svojí polohou v centru této oblasti, dobrými přírodními podmínkami a především svými památkami má nejlepší předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. V okolí města jsou plochy pro individuální rekreaci – zahrádkářské osady. •

za rekreační prostor je považováno území kolem Roštejnského rybníka, který ale není evidován jako koupací oblast

•

pro rekreační pobyt v přírodě slouží údolí Moravské Dyje a Romantika

•

největší potenciál je v severozápadním sektoru města – návaznost na lesní komplex Javořické vrchoviny

REKREACE - SWOT analýza silné stránky pro každodenní rekreaci je dostatek sportovních zařízení umožňující širokou škálu volnočasových aktivit vhodná území pro pohyb v přírodě – severozápadní a západní část řešeného území dostatek areálů pro soukromou rekreaci zahrádkařské osady

slabé stránky

příležitosti

nedostatek příležitostí pro vybudování wellness centra rekreaci u vody a turistické infrastruktury v lokalitě školního statku nedostatečná vybavenost zahrádkářských osad vybudování zimního (chybí parkování, problém stadionu odstraňování odpadů) zatraktivnění krajiny pro pohyb v přírodě a propojení bydlení s přírodou na severozápadním okraji města

hrozby vznik ploch pro bydlení v zahrádkářských osadách vytváří problém nejen v soužití, ale i v obsluze území (komunikace, inženýrské sítě) vznik bydlení v odloučené lokalitě sloužící dříve rekreaci - Lipky

atraktivní prostředí pro poznávání přírody a památek

1.10. VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA – OBČANSKÉ VYBAVENÍ 1.10.1. Školství Mateřské školy Ve školním roce 2006/2007 jsou ve městě 2 mateřské školky.

78

adresa Komenského 512 Nerudova

MŠ MŠ

počet dětí 2006/2007 123 48

počet oddělení 6 2

Základní školy počet žáků

Základní škola Základní škola

Masarykova ul. Hradecká ul.

515 490

Střední školy název

počet žáků

Gymnázium Otakara Březiny Střední odborná škola

340 240

Vysoké školství Masarykova univerzita Brno – univezitní centrum Telč ČVUT Praha pracoviště Telč Ostatní zařízení : Dům dětí a mládeže nám. Zachariáše z Hradce 66 ZUŠ – nám. Zachariáše z Hradce 7 – cca 300 žáků 1.10.2. Sociální služby Dům s pečovatelskou službou Špitální 611 Domov pro seniory Špitální 46 Dětský domov Štěpnická 111 1.10.3. Zdravotnické služby •

samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé – 4 ordinací

•

samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost – 3 ordinace

•

samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa – 6 ordinací

•

samostatná ordinace lékaře – specialisty – 9 ordinací

•

2 lékárny

•

středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc

1.10.4. Kultura •

kino – 250 míst (Jihlavská 77 – katolický dům)

•

divadelní sál státního zámku – 200 míst

•

justiční sál státního zámku – 100 míst

•

víceúčelový konferenční sál VKC MŠMT ČR – 40 míst + 34 lůžek (Jana Krypty 74)

•

sál ZUŠ – 125 míst (nám. Zachariáše z Hradce 7)

•

sál univerzitního centra – 130 míst (nám. Zachariáše z Hradce 2)

•

společenský sál v DPS – 100 míst

•

víceúčelové zařízení – sokolovna (Masarykova 222)

•

galerie

•

kostely a modlitebny

79

1.10.5. Sportovní zařízení Pro uspokojení požadavků na každodenní rekreaci je třeba zajistit podmínky pro •

outdoor aktivity – činnost v exteriérovém prostoru

•

indoor aktivity – činnosti v interiérovém prostoru

sokolovna

21 x 36 m

školní tělocvičny

3

Uspokojení požadavků na rekreační činnosti v exteriréu : areál na Dyjických mostech

motokros, kynologie

sportovní areál Batelovská ul.

tenisové kurty, hřiště pro košíkovou, nohejbal, odbíjenou, fotbal, házenou

sportovní areál Hradecká ul.

hřiště pro atletiku, malou kopanou, košíkovou, tenis, odbíjenou

sportovní areál SK Telč

fotbal, odbíjená

zimní stadion Hradecká ul.

otevřený stadion

1.10.6. Stavby pro ochranu obyvatelstva Hasičský záchranný sbor – Luční 586 Policie ČR – Na Parkáně 123

VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA – OBČANSKÉ VYBAVENÍ - SWOT analýza silné stránky

slabé stránky

dostatečné kapacity školských zařízení

ve pokles počtu obyvatel a především věkové kategorie 0-14 bude mít v budoucnu vysoké školství nepříznivý vliv na počty žáků možnost návštěvy univerzity ve školských zařízeních třetího věku stárnutí obyvatelstva klade dostatečné plochy pro sociální větší nároky zařízení zařízení

příležitosti integrace sociálních zařízení do ploch pro bydlení

hrozby zavření školských zařízení pro nedostatek žáků

posílení významu města vytvoření gheta pro staré lidi v kulturním dění využíváním bez možnosti zapojení do sociálního života města multifunkčního střediska

na

sociální využití území školního statku pro širokou škálu občanského vybavení veřejného i chybí zařízení typu wellness široká škála kulturních komerčního charakteru chybí zařízení pro některé zařízení druhy sportovních aktivit zařízení pro širokou škálu především koupání sportovních aktivit, většina (skatepark, aquapark..) areálů je stabilizována

Ostatní občanské vybavení (obchody, stravování, ubytování) jsou komerčního charakteru.

1.11. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V grafické části výkres č.x Výkres dopravní infrastruktury. 1.11.1.

Železniční doprava

Řešeným katastrálním územím Telče je vedena jednokolejná železniční trať č.227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice a zpět, využívaná pro osobní i nákladní dopravu. Trať má regionální význam. Trasa železnice je v území stabilizována. V zastavěném území se nachází železniční stanice Telč a zastávka Telč – Staré Město. Ve výhledových záměrech se řešeného území nedotýká trasa vysokorychlostní tratě.

80

1.11.2.

Silniční doprava

Širší vztahy V širších vztazích chybí napojení na dálniční síť, či rychlostní komunikaci. Katastrálním územím procházejí v současné době tyto silnice I. a II. třídy: I/23

Jindřichův Hradec - Jarošov nad Nežárkou - Strmilov - Telč - Třebíč - Kývalka

II/112

Benešov - Pelhřimov – Telč - Želetava

II/403

Kouty - Stonařov - Telč

II/406

Třešť – Telč - Dačice - Slavonice - Rakousko

Silniční síť doplňují silnice III. třídy: III/023 20

Telč - Hostětice

III/023 21

Telč - Mysliboř - Sedlejov

III/112 64

Telč - Vanov - Řásná

III/406 10

Telč - Svatý Ján - spojka

III/406 11

Telč - Mysletice - Řečice

III/406 17

Telč - Kostelní Myslová

III/406 18

Telč - Radkov – Strachoňovice

Hlavní komunikační systém města je tvořen průtahy silnic městem, jež v zastavěném území mají charakter městských sběrných komunikací, jsou vedeny ulicemi Slavatovská, Štěpnická, Na Posvátné, Třebíčská (silnice I/23), Staňkova, Slavíčkova (II/112), Hradecká, 9.května, Dačická (II/406), Jihlavská (II/112 a II/406), ty doplňuje propojení silnicí III.tř ulicemi Na Hrázi, Svatoanennská a Masarykova (III/40610). Silnice I/23 prochází územím od západu od Jindřichova Hradce a Mrákotína k východu. Ve směru od Hostětic se ještě před zastavěným územím města připojuje silnice III/023 20, v upravené křižovatce u čerpací stanice pohonných hmot se odpojuje silnice II/406 (ulice Hradecká). Silnice I/23 pokračuje mimo zastavěné území, podél zámeckého parku ulicí Slavatovskou až k záchytnému parkovišti Na Sádkách. Dále komunikace prochází oboustrannou zástavbou, zúženým dopravním prostorem, který je nedostatečný pro vedení stávající automobilové dopravy. Prostor křižovatky ulic Slavatovská Štěpnická se silnicí II/460 resp. II/112 vedenou ulicí Jihlavská a nástup do pěší zóny je vážnou dopravní závadou (především nedostatečný rozhled pro motorovou dopravu, intenzivně zatížená II/112). Od křižovatky pokračuje silnice stísněným uličním prostorem ulicí Štepnická, pokračuje ulicí Na Posvátné. Stísněné šířkové poměry (kolize pěších s motorovou dopravou) nelze bez asanací upravit, lze však řešit přeložením frekventované silnice alespoň pro tranzitní dopravu mimo město. Následuje změna směru vedení silnice, v křižovatce ulic Na Posvátné – Staňkova (II/112) se stáčí na sever do ulice Třebíčská, v křižovatce se silnicí III/123 21 (ul. Myslibořská) se stáčí k východu a úrovňovým přejezdem (závažná dopravní závada) křižuje železniční trať č.227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice. Na východním okraji mimo zastavěné území ze silnice vlevo odbočuje silnice II/403 ve směru na Stonařov, silnice I/23 pokračuje směrem na Starou Říši a dál na Třebíč. Silnice v průtahu zastavěným územím bude uvažována ve funkční skupině B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2p 15/11,5/50, resp.bez podélného parkování MS2 11/7,5/50, mimo zastavěné území v kategorii S11,5/80. Je uvažováno s přeložkou silnice do nové trasy. Silnice II/112 prochází od severu od Horní Cerkve podél Roštejnského rybníka až na křižovatku se silnicí II/406. Odtud pokračují silnice peáží ulicí Jihlavská až na problematickou křižovatku se silnicí I/23. Odtud vede silnice II/112 peáží se I/23 ulicemi Štěpnickou a Na Posvátné, v křižovatce u železniční trati odbočuje k jihu ulicí Staňkovou, prochází novou okružní křižovatkou, ve které se setkávají ulice Masarykova (silnice III/406 10), Tyršova, Slavíčkova a příjezd k železniční stanici. Silnice II/112 pokračuje ulicí Slavíčkova podél trati směrem na jih k podjezdu, dále již mimo zastavěné území na východ do Nové Říše. Silnice v průtahu zastavěným územím bude uvažována ve funkční

81

skupině B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2p 15/11,5/50, resp.bez podélného parkování MS2 11/7,5/50, mimo zastavěné území v kategorii S 7,5/60. Silnice II/403 se připojuje na silnici I/23 východně průmyslové zóny stykovou křižovatkou. Mimo zastavěné území je navrhována kategorie S 7,5/60. Silnice II/406 prochází územím od severu od Třeště, okrajem zastavěného území části Telče zvané Studnice, pak vede mimo řešené území přes k.ú. Volenčice, směřuje k jihu do města Telč. Po spojení se silnicí II/112 u rybníka Nadýmák jsou vedeny společně ulicí Jihlavskou až na křižovatku se silnicí I/23. Odtud je vedena silnice II/406 peáží se I/23 ulicí Slavatovská, v upravené křižovatce na západním okraji města se odpojuje a pokračuje zpět k městu ulicí Hradeckou, v křižovatce se silnicí III/406 10 (Masarykova ul.)se stáčí k jihu do ulice 9. května. Na jejím konci navazuje problematická křižovatka se silnicí III/406 17(ul. Kostelnomyslová) a místní komunikací (ul. Hornomyslová, dříve zde byla směrována sil. III/406 11). Po průchodu jednostrannou zástavbou ulicí Dačickou, z ní na jižním okraji města odbočuje silnice III/40618 ve směru na Radkov. Silnice v průtahu zastavěným územím bude uvažována ve funkční skupině B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2p 15/11,5/50, resp.bez podélného parkování MS2 11/7,5/50, mimo zastavěné území v kategorii S 7,5/60. Silnice III. tř. mají pouze místní význam a napojují území na nadřazenou silniční síť. Ze silnic je prováděna dopravní obsluha jednotlivých objektů, které navazují na zástavbu, nebudou navrženy žádné podstatné úpravy. V zástavbě budou podle ČSN 73 6110 komunikace uvažovány ve funkční skupině C, jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů v kategorii MO2 10/6,5/50, mimo obec - kategorie S 7,5/60, 50. Silnice III/023 20 se odpojuje ze silnice I/23 západně zastavěného území, navazuje v přímém směru na silnici I/23 vedoucí od Telče, silnice I/23 se stáčí v oblouku k jihu. Tuto křižovatku by bylo vhodné upravit. Silnice III/023 21 se odpojuje ze silnice I/23 u železničního přejezdu, směřuje na sever. Silnice III/112 64 se odpojuje za Roštejnským rybníkem ze silnice II/112 a je vedena do rekreační oblasti v okolí Řásné. Silnice III/406 10 je vedenav ulicemi Na Hrázi, Svatoanenská a Masarykova, propojuje silnice II/406 a II/112, zde v nové okružní křižovatce končí, silnice tvoří jižní stranu komunikačního propojení ve městě. Silnice III/406 11 je ve městě přesměrována do ulice 28.října, odpojuje se z ul. Kostelnomyslové, kterou vede silnice III/406 17. Dále směřuje na Horní Myslovou. Ulice Hornomyslovská (dříve tudy vedla III/406 11) v současné době plní funkci místní komunikace, je upravena křižovatka se silnicí II/406 (ne příliš vhodné). Silnice III/406 17 se odpojuje ze silnice II/406 v upravené křižovatce, vede na jih do Kostelní Myslové. Silnice III/406 18 se odpojuje ze silnice II/406, vede ulicí Radkovskou k průmyslovým areálům na jižní straně zastavěného území. Místní komunikace zpřístupňují téměř všechny objekty, budou podle ČSN 73 6110 uvažovány ve funkční skupině C, v kategorii MO2 10/6,5/30 jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů, případně jako zklidněné komunikace v obytné zóně ve funkční skupině D1 s minimálním uličním prostorem 8 m. V historickém centru města je vybudována pěší zóna. Prostor náměstí je přístupný zklidněnými komunikacemi - pěší zónou (funkční třída D 1) ulicí Na Baště i od jižní brány, ulicemi Palackého, Na Můstku, Na Parkáně a Belpskou lávkou v pokračování ulice U Masných krámů. Ve stávající obytné zástavbě je již místně uplatňován režim zklidněné komunikace nebo zóny s omezením rychlosti na 30 km/h (v bytové zástavbě severně silnice I/23, mezi poliklinikou a Štěpnickým rybníkem). 1.11.3.

Veřejná doprava

Veřejná doprava je zastoupena železniční a autobusovou linkovou dopravou.

82

Řešené území je obsluhováno ze stávající železniční stanice Telč (nádraží) a železniční zastávky Telč – Staré Město, viz kap. Železniční doprava. Železniční stanice nemá přímou vazbu na autobusovou dopravu. Autobusové nádraží je situováno jižně od železniční stanice, s vjezdem z ulice Slvíčkovy (na východním okraji města). Řešení autobusového nádraží není ideální, plocha autobusového nádraží je předimenzovaná, v současné době je zde 8 autobusových stanovišť, plocha pro odstavení autobusů, nádraží není průjezdné, je zpracován projekt na přesun autobusového nádraží k vlakovému, s využitím plochy železnice. Veřejná autobusová doprava je na řešeném území zastoupena 8 dálkovými a 19 příměstskými autobusovými linkami. Ve městě není v provozu městská hromadná doprava, hromadná doprava není součástí žádného dopravního integrovaného systému. Na řešeném území se nachází autobusové zastávky – -Telč, kino - u silnice II/112 a II/406 -Telč, Interier - u silnice I/23 - Telč, Hradecká, škola - u silnice III/406 10 -Telč, Motorpal - u silnice II/406 - Telč, rozc. Kostelní Myslová, křižovatka silnic II/406 a III/406 17 - Telč, ČSAD rozc. -Telč, Kočárna (u zástavby podél II/406) - Lanerova cihelna - Telč, Studnice (u II/406) Zastávky autobusů ve městě jsou částečně vybaveny přístřešky pro cestující a zastávkovými zálivy. Izochrony dostupnosti 500 m pokrývají celé zastavěné území. 1.11.4.

Nemotorová doprava

Pěší doprava je vedena po chodnících podél komunikací. Křížení pěších cest se silnicemi je často již možné na značených přechodech pro pěší, pro bezpečnost chodců ve městě jsou na frekventovaných přechodech instalována bezpečnostní opatření, střední ostrůvek, na ulici Hradecké (II/406) je u školy umístěn semafor pro pěší, v obytných souborech je používáno omezení rychlosti. V centru města je vybudována Pěší zóna s omezením vjezdu v sezóně (vjezd povolen Po-Ne 7-10, 16-18), se zákazem vjezdu nákl. vozidel s výjimkou dopravní obsluhy, a se zpoplatněným parkováním (parkovací hodiny). Mimo sezónu je zde vyznačena Zóna s dopravním omezením s dovolenou rychlostí 20 km/h. Prostor náměstí je přístupný zklidněnými komunikacemi - pěší zónou (funkční třída D 1) ulicí Na baště i od jižní brány, ulicemi Palackého, Na Můstku, Na Parkáně a Belpskou lávkou v pokračování ulic U Masných krámů. Samostatné pěší cesty propojují místní komunikace. Pro pravidelnou pěší dopravu lze využívat i pěší stezky podél rybníků a v zámecké zahradě, které v některých směrech představují nejkratší spojení do centra města. Přes střed města vedou značené turistické trasy Červená – Jihlávka – Řásná - Telč (lipová alej, střed města, žel.st., Březinova cesta) – Rozsíčky – Nová Říše Zelená – Štramberk – Hostětice - Telč (lipová alej, střed města, žel.st.) – Radkov – Dačice Žlutá – Batelov – Roštejn – Volenčice – Telč – Oslednice, rozhledna Trasy jsou směrovány přes hlavní náměstí ve městě – nám. Zachariáše z Hradce - do atraktivit v okolí – viz. Výkres Dopravní infrastruktura.

83

Přes řešené území jsou směrovány tyto značené cyklistické trasy: Nadregionální, je součástí tzv. zelených stezek – „Greenways“: č. 16 zvaná "Česko-moravská trasa", vede od Slavonic, pře Staré Hobzí, Dačice, Kostelní Vydří, přes Telč, Třešť, Jihlavu - dál směr Hlinsko (vede po málo zatížených silnicích III. a II. třídy a stávajících místních a účelových komunikacích). Místní cyklotrasy: č.1113 Telč–Mrákotín–Zahrádky–Strmilov–Jindř.Hradec č. 5091 Třešť – Panenská Rozsíčka – St. Říše - Telč č. 5125 Jaroměřice n. R. – Želetava – Nová Říše - Telč č. 5126 Teč – Řásná – Janštejn – Jihlávka, žel.st. Cyklistické trasy jsou směrovány přes hlavní náměstí ve městě – nám. Zachariáše z Hradce kde je v sezóně vyznačena Pěší zóna, která zakazuje provoz cyklistů, je nutné ošetřit dodatkem. Hustá síť pozemních komunikací málo zatížených automobilovou dopravou umožňuje vytvoření okružních cyklotras v mikroregionu telčsko. 1.11.5. Hospodářská doprava Zemědělská a lesní doprava využívá stávající účelové komunikace a silnice III. třídy. V katastrálním území obce nejsou rozpracované komplexní pozemkové úpravy. Se zahájením zpracování komplexních pozemkových úprav v celém katastrálním území se prozatím neuvažuje. Po zpracování KPÚ je nutné úpravy hlavních polních cest zapracovat do konečného návrhu ÚP. 1.11.6. Letecká doprava V severní části řešeného území u Studnického kopce je lokalita využívaná jako polní letiště pro zemědělské účely. Územním rozhodnutím o využití území byla vyhlášena pásma hygienické ochrany a stavební uzávěry v r. 1985, toto ÚR nebylo zrušeno. Letištní plocha je zatravněna. Ochranná pásma jsou zakreslena ve výkrese Dopravní infrastruktura. Území není dotčeno dalšími zájmy letecké dopravy. 1.11.7. Vodní doprava Řešené území není dotčeno zájmy vodní dopravy. 1.11.8. Statická doprava Odstavení a parkování vozidel v řešené oblasti bylo zjišťováno vlastním průzkumem, pochůzkou v terénu a také převzato z již dříve zpracovaných průzkumů. S dopravní situací velmi úzce souvisí požadavky na statickou dopravu. Možnosti pro parkování a odstavení vozidel jsou nedostatečné především v období letní sezóny. Nedokončené je řešení dopravy v klidu v poměru s nárůstem stupně automobilizace. Stávající počet řadových garáží cca 300, největší lokality – Jana Husi 188, Jana Žižky 37, U Háje 36 stání ( G – řadové garáže viz. Výkres Dopravní infrastruktura). Stávající počet parkovacích stání cca 550, z toho Nám. Zachariáše z Hradce - 7 vyhrazených, 30 placených, 50 rezidentních, nevhodné podél sv části náměstí v rozporu cca 10 Nám. Jana Kopty – 20 rezidentních (karty předplacené) Na Sádkách (u I/23) – 200 placených, pro 20 autobusů Svatoanenská – 90 placených U finančního úřadu - 35 Podél komunikací – Masarykova (30), Staňkova (15), Fuchsova (10), Tobiášova…

84

Sídliště Radkovská 20 Sídliště U Štěpnického rybníka 20 (PP – podélná, P kolmá nebo samostatná parkoviště viz. Výkres Dopravní infrastruktura). Podélné parkování podél komunikací je často v rozporu s normou, zužuje hlavní dopravní prostor a znemožňuje zásah hasičům. 1.11.9. Dopravní zařízení Čerpací stanice pohonných hmot se nachází - u silnice II/151 na západním okraji města, ul. Hradecká – Benzina - u silnice II/406 v severní části města , ul. 9.května – Paramo Čerpací stanice pohonných hmot jsou nově realizovány s ohledem na dopravní význam komunikací, jsou vyhovující i pro další období. Další ČS na území města - čerpací stanice propan-butanu Uhelné sklady Telč, čerpací stanice Opravny Telč a.s., čerpací stanice Lesy ČR a.s. Telč, čerpací stanice ZD Telč, jsou umístěny v areálech podniků. 1.11.10. Intenzita silniční dopravy Dopravně-inženýrskými podklady pro vlastní řešené území jsou výsledky celostátního sčítání dopravy z let 1990, 2000 a 2005, provedeného ŘSD ČR. V řešeném území byla sčítána intenzita dopravy na 18 stanovištích. Pro stanovení intenzit v roce 2010 bylo použito výhledových koeficientů stanovených ŘSD ČR. Sčítání dopravy v letech 1990, 2000, 2005 a výhled 2010 Vývoj zatížení hlavních komunikací silnice

stanoviště popis

vozidla celkem za 24 h 1990

I/23

II/112

II/406

6-1062

2000

2005

2010

3733

4018

4469

6-1061

Slavatovská

3692

4795

7669

8555

6-1052

Na Posvátné

3502

7592

5135

5712

6-1051

Třebíčská

3343

4387

4601

5084

6-1056


3343

3276

4819

5348

6-3176

Batelovská (sever)

1340

1105

1231

6-3171

Jihlavská

3263

5484

4345

4850

6-3181


2897

4331

1320

1459

6-3186

Slavíčkova

371

1669

1093

1204

6-3193

Jih, za tratí

371

1246

995

1105

6-1080

Studnice

3963

3163

3523

6-1086

Směr Jihlava

4011

3006

3349

6-1074

Hradecká

2300

4818

6424

7179

6-1072

9.května

3850

6055

5688

6365

6-1071

Dačická

3850

4388

4993

5593

6-1076

jih

3850

3390

2573

2833

85

silnice

stanoviště popis

III/406 10 6-1073

Masarykova

III/406 11 6-6886

Ul. 28.října

vozidla celkem za 24 h 3043

4958

-

5000

-

406

488

541

Zatížení komunikací v roce 2005 silnice

stanoviště popis

vozidla celkem za 24 h těžká

I/23

II/112

II/406

6-1062

osobní

moto

celkem

766

3200

52

4018

6-1061

Slavatovská

1551

6050

68

7669

6-1052

Na Posvátné

1143

3943

49

5135

6-1051

Třebíčská

1061

3471

69

4601

6-1056


1063

3698

58

4819

6-3176

Batelovská (sever)

863

10

1105

6-3171

Jihlavská

907

3405

33

4345

6-3181


438

876

6

1320

6-3186

Slavíčkova

251

822

20

1093

6-3193

Jih, za tratí

201

781

13

995

6-1080

Studnice

750

2392

21

3163

6-1086

Směr Jihlava

669

2313

24

3006

6-1074

Hradecká

1173

5192

59

6424

6-1072

9.května

842

4781

65

5688

6-1071

Dačická

751

4191

51

4993

6-1076

jih

519

1999

19

2573

-

-

-

-

82

397

9

488

III/406 10 6-1073

Masarykova

III/406 11 6-6886

Ul. 28.října

232

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - SWOT analýza silné stránky

slabé stránky

příležitosti

poloha města na křižovatce průtah silnice I/23 zastavěným napojení na nadřazenou významných silnic I. a II. třídy územím města dopravní infrastrukturu České republiky – vybudování dopravní spojení města není připraveno podrobné obchvatu silnice I/23 s významnými městy v ČR řešení obchvatu silnice I/23 výhledové železniční železniční spojení města nevýhodná poloha řešeného propojení s Rakouskem území v rámci kraje Vysočina, přímé autobusové linky (přechod Slavonie-Fratres), na jeho okraji s významnými městy v ČR tzn. prodloužení železniční chybí bezbarierové trasy trať č.227 Kostelec u Jihlavy cyklistická stezka zv. dopravy ve městě – Slavonice do Rakouska „českomoravská“ nedostatečné doprovodné naplňování navržených aktivit vyznačené cyklistické trasy služby pro návštěvníky – ve schválených strategických dobrá prostupnost krajinou cyklisty i turisty materiálech je zpracována hluková mapa

problémy

hrozby trvalý nárůst automobilové dopravy má vliv na nárůst hluku ve městě případná modernizace a prodloužení železniční tratě do Rakouska povede k nárůstu intenzit vlaků závislost okolních obcí na regionálním centru – dojížďka za prací, za službami a zdravotnictvím – horzba nárůstu individuální dopravy

nedostatek vhodných ploch s odstavením rostoucí zájem obyvatel o v okolí centra pro parkování

86

silné stránky

slabé stránky příležitosti hrozby motorových vozidel v centru domácí turistiku během turistické sezony města v hlavní sezóně, na rostoucí zájem o cykloturistiku, sídlištích budování cyklostezek úrovňový železniční přejezd hustá síť pozemních kolizní střety cyklistických tras komunikací málo zatížených s intenzivní motorovou automobilovou dopravou – dopravou vhodné pro rozvoj cyklodopravy zpracovaná studie dopravy v klidu – organizace resp. zpoplatnění parkování zpracovaná studie pro nové autobusové nádraží zpracovaný generel bezbariérových tras a bezbarierové dopravy na území města Telč

1.12. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 1.12.1. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 1.12.1.1.

Zásobování vodou

Základní charakteristika Zdroje vody: město je zásobováno ze skupinového vodovodu „Nová Říše“. Zdroje skupinového vodovodu: Zdrojem vody je vodárenská nádrž (VN) Nová Říše. Nádrž se nachází cca 6,5 km JV od Telče. Voda se upravuje v úpravně o výkonu 110 l/s. Do řešeného území nezasahují ochranná pásma vodních zdrojů. Zásobovací systém: Surová voda z VN Nová Říše se upravuje v úpravně vody Nová Říše, odkud se čerpá do vodojemu 3 (VDJ) 2 x 250 m na Lazích (max. hladina 596, m n.m.). Z VDJ je vedena jedna větev přes Třešť do 3 Jihlavy, druhá jako gravitační přívodní řad DN 300 do VDJ Zvolenovice 2 x 1 000 m , max. hl. 580,2 m 3 n.m. Z VDJ Zvolenovice pokračuje gravitační zásobovací řad DN 400 přes přerušovací komoru 40 m , 566,0 m n.m. do sítě města. Na skupinový vodovod jsou napojeny dále tyto obce: Nová Říše, Bohuslavice, Zvolenovice, Sedlejov, Třešť, Kostelec, Jihlava. Vodovod byl budován postupně po etapách, v současnosti je docíleno úplné pokrytí města. Zásobovací řady veřejného vodovodu pokrývají celé zastavěné území – je zásobován bytový fond, občanská vybavenost, průmysl. Provozovatelem vodovodního systému je Vodárenská a.s., divize Jihlava, majitelem Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko. Skladbu vodovodní sítě lze rozdělit podle:

87

•

profilu potrubí

•

stáří potrubí

•

materiál potrubí

•

schopnost převést požární vodu

Z hlediska profilu stávajícího potrubí – DN 50 – DN 300 jsou vodovodní řady pro zásobování obyvatelstva, občanské vybavenosti i průmyslu vyhovující. Předpokládaná životnost vodovodního potrubí se uvažuje cca 30 let podle druhu materiálu. U starších vodovodních potrubí dochází k častějším provozním poruchám. Cca 60 % vodovodních řadů je starších 80 let. Vzhledem ke stáří vodovodních řadů lze předpokládat, že při zpracování územního plánu města budou navrženy dílčí rekonstrukce. Při výstavbě městské vodovodní sítě bylo použito potrubí z litiny, u novější výstavby pak z plastů (PVC, PE). Z požárního hlediska jsou nevyhovující stávající profily DN 50 pro obyvatelstvo. Místní část Studnice - bez veřejného vodovodu Tlakové poměry: Kóta přeruš. komory...................................

566 m n.m.

Kóty zastavěného terénu ve městě jsou v rozmezí

510až 530 m n.m.

Max. hydrostatická tlak. výška..................

566 - 510 = 56 m

Min. hydrostatická tlak. výška - souvislá zástavba..................

566 - 530 = 36 m

Z uvedeného plynou vyhovující tlakové poměry pro celé město. Akumulace: Max. potřeba vody: 3

cca Qm = 950,0 m /d při uvažované potřebě vody 120 l/ob.den včetně občanské vybavenosti. 3

Pro město je nutno zajistit akumulaci objemu cca 570 až 950 m , což odpovídá 60 až 100% Qm. Akumulace je ve vdj. Zvolenovice a podle vyjádření provozovatele vodovodu je vyhovující pro stav i výhled. 1.12.1.2.

Odkanalizování a čištění odpadních vod

Základní charakteristika: Stoková síť Město Telč je v současné době odkanalizováno jednotnou kanalizací, která tvoří důsledně soustavnou stokovou síť. Jednotlivé kanalizační sběrače vytváří stokovou síť pokrývající zastavěnou část města. Kostru kanalizační sítě tvoří kmenové stoky, které jsou vedeny v nejnižších místech. Odpadní vody jsou odvedeny na čistírnu odpadních vod Telč situovanou městem. Do místa ČOV je přivedena kmenová stoka, odvádějící odpadní vody z jižní a západní části města. Na horním konci Staroměstského rybníka je do této stoky přečerpávána odpadní voda z východní a severozápadní části města a dále jsou zde zaústěny odpadní vody z východní části Štěpnice, z ploch těsně navazujících na východní břeh Štěpnického rybníka a z centra. Kanalizační sběrače jsou provedeny kruhové v profilech DN 300 – DN 1200 a vejčité, materiál potrubí – beton, železobeton, kamenina, zděné, PVC sklolaminát. Vedení stok je převážně na veřejných pozemcích (chodník, komunikace), částečně i na pozemcích soukromých.

88

Místní část Studnice - bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou individuálně zachycovány v jímkách na vyvážení nebo septicích. V rámci kanalizační sítě jsou provozovány: Odlehčovací komory: Objekt

umístění objektu

OK DO1

ul. Sladkovského (před ČOV)

OK DO2

ul. Na Hrázi (u staré budovy PAL)

OK DO3

Zámecký park

OK DO4

ul. Štěpnická – Na posvátné

OK DO5

ul. Husova (u kanalizačního provozu)

OK DO6

ul. Luční

OK DO7

ul. Na Korábě

OK DO8

bývalé zahradnictví – lesní školka

OK DO9

ul. Štěpnická – Na posvátné

OK 10B3

před gymnáziem

OK DO11

ul. Maškova

Čistírna odpadních vod: Město má vybudovanou městskou ČOV. Čistírna byla uvedena do provozu v roce 1998. Jedná se o mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod s oběhovou nízkozatěžovanou aktivací, s nitrifikací, denitrifikací a aerobní stabilizací kalu. ČOV je projektována na 8 000 ekvivalentních obyvatel (EO). Čistírna má stanoveno pásmo ochrany prostředí kolem ČOV, které bylo schváleno jako pásmo hygienické ochrany (PHO) rozhodnutím (závazným posudkem) okresního hygienika v Jihlavě ze dne 30.8.1996 (č.j. 5901-215/R/96/Nz) a vyhlášeno územním rozhodnutím z 27.9.1996. ČOV je umístěna na levém břehu Telčského potoka cca 200 m pod hrází Staroměstského rybníka. Provozovatelem kanalizačního systému včetně čistírny odpadních vod je Vodárenská a.s. Brno, divize Jihlava. 1.12.2. ENERGETIKA, SPOJE 1.12.2.1.

Zásobování plynem

Základní charakteristika Město Telč je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého (VTL) plynovodu Pavlov - Telč, který je u Pavlova napojen na dálkovod Znojmo - Praha. VTL plynovod DN 200, PN 40 je přiveden k městu ze SV směru. Na SV okraji odbočuje VTL 150/40 Telč - Krahulčí, po východním okraji města pokračuje VTL 150/40 Telč - Dačice. Zvláštní inženýrské sítě: VVTL plynovod, produktovody, ropovod Řešeným územím neprocházejí trasy zvláštních inženýrských sítí. VTL plynovody VTL plynovod DN 200, PN 40 je přiveden k městu ze SV směru. Na SV okraji odbočuje VTL 150/40 Telč - Krahulčí, po východním okraji města pokračuje VTL 150/40 Telč - Dačice. Město je zásobováno dvěma VTL přípojkami.

89

STL plynovody STL plynovod přivádí zemní plyn do větší části zastavěného území města. Na STL plynovody jsou napojeni jednak maloodběratelé, jednak velkoodběratelé a dále STL regulační stanice (u Staroměstského rybníka v ulici Radkovské). NTL plynovody V řešeném území jsou provozovány NTL plynovody: •

v části Štěpnice a v jižní části města jsou samostatné menší nízkotlaké (NTL) sítě.

Zhodnocení STL a NTL plynovodů Vzhledem ke stáří STL rozvodné sítě lze konstatovat, že rozvody jsou po technické stránce i kapacitně vyhovující. Není uvažováno s rekonstrukcemi, pouze se uvažuje budování dalších STL rozvodů v závislosti na rozvoji města. NTL plynovody jsou kapacitně vytíženy. Regulační stanice V řešeném území se nacházejí VTL regulační stanice: -

-

U Štěpnického rybníka ve společném areálu 3

-

RS 3000 m /h - dodává plyn do STL sítě v severní části města

-

RS 1200 m3/h - dodává do samostatné NTL sítě v severní části města (Štěpnici) 3

U Staroměstského rybníka RS 5000 m /h - dodává do STL sítě v jižní části města

Zařízení –SKAO -

v řešeném území se nachází zařízení SKAO s ochranným pásmem 100 m

1.12.2.2.

Zásobování elektrickou energií

Základní charakteristika Nadřazené sítě a zařízení vvn, rozvodna Řešeným územím procházejí nadřazené trasy nadzemního vedení vvn 110 kV, a to východním okrajem řešeného území. Vedení dodává el. energii do rozvodny 110/22 kV, která se nachází v severovýchodní části města. Sítě a zařízení vn 22 kV Území k.ú. Telče je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Telč z nadzemního vedení s napětím 22 kV. Nadzemní vedení 22 kV přivádí el. energii do města třemi linkami nadzemního vedení 22 kV (č.379, č.86 a jižní část z odbočky z vn č. 159). Vlastní napájecí rozvod ve městě je proveden dvěma rozvodnými systémy: •

nadzemní vedení 22 kV (okrajové části města

•

zemní kabelové vedení 22 kV (vnitřní město)

Na řešeném území je v provozu cca 27 sloupových a 19 zděných trafostanic 22/0,4 kV zásobující el. energií distribuci i soukromý sektor. Tato zařízení jsou v dobrém stavu a vyhovují současným požadavkům na zajištění odběrů. Sítě a zařízení nn Síť nízkého napětí nn je různorodá, rozvod je proveden jednak podzemními kabely, jednak nadzemním vedením na železobetonových stožárech, střešnících a závěsnými kabely a kabelovým vedením. Stav nn sítě je částečně vyhovující.

90

1.12.2.3.

Zásobování teplem

Základní charakteristika V Telči není vybudována základní soustava CZT (centrálního zásobování teplem). Pro výrobu tepelné energie se používá zemní plyn, který je přiveden do jednotlivých blokových kotelen. Nemovitosti jsou z větší části napojeny na STL (přes domovní regulátory) a NTL rozvody. Kde nejsou provedeny přípojky zemního plynu je používáno jako topné medium převážně: •

pevné palivo

•

elektrická energie

•

topné oleje

Obnovitelné zdroje energie – nejsou využívány. 1.12.2.4.

Spoje, telekomunikace

Základní charakteristika Pošta a telekomunikace: Pošta ve městě je vyhovující a nevyžaduje další územní nároky. Telefonní účastníci jsou napojeni na digitální ústřednu s dostatečnou kapacitou. Řešeným územím procházejí trasy dálkových optických kabelů. Trasy jsou vedeny podél komunikací, v chodnících, a to ve směru na Jihlavu, Horní Myslovou a Novou Říši. Je proto.třeba veškeré záměry, které by se mohly dálkových kabelů dotknout ve smyslu zákona č. 151/2000 Sb., v platném znění, včas se správou dálkových kabelů projednat. Ve městě je vybudována metropolitní optická síť – METNET. Radiokomunikace: Nad k.ú Telč prochází paprsek radioreléové. trasy veřejné komunikační sítě ve správě Českých radiokomunikací a.s., O2 Telefonica a.s. Dále jsou nad řešeným územím provozovány trasy Wi-Fi sítě z vysílače Ořechov. Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorů.

1.13. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Svoz komunálního odpadu zajišťuje pro obec oprávněná osoba (v současnosti firma AVE CZ Jindřichův Hradec s.r.o). Firma provádí sběr, svoz a odstranění komunálního odpadu. Odpad je pravidelně odvážen na skládku komunálních odpadů v Jindřichově Hradci, která je provozována firmou AVE CZ s.r.o., odstraňování odpadů probíhá dle smluvních vztahů s provozovateli odstraňování odpadů. Firma dále provádí pro město sběr separovaného odpadu – PET láhve, papír, směsné sklo, nápojový karton, který pak předává jednotlivým zpracovatelům. Sběr bílého skla provádí firma ASA. V souvislosti s tříděním odpadů je město zapojeno do systému EKO-KOM a to podpisem smlouvy s autorizovanou společností. Na základě této smlouvy jsou městu propláceny odměny podle množství vytříděného odpadu, který je určen k recyklaci. Prostředky takto získané využívá město zpětně ke zlepšení systému třídění odpadů. Přehled a rozmístění provozoven ke sběru a výkupu odpadů (v mapě označení TO) 1.

kovy

2.

výkupna železa barevných kovů

3.

sběrný dvůr

Telč, Na sádkách 458 a Třebíčská 5789, Telč

Čech odpady s.r.o. Šach 15,Volfířov Doležal Miroslav, Mutišov 9, Slavonie Papír, kovy

Radkovská 560, Telč

SLUŽBYTelč s.r.o., Radkovská 560, Telč

91

Za Stínadly

Sběrový dvůr komunálního odpadu neobsahující nebezpečné složky - papírový, kovový, skleněný a velkoobjemový odpad lze bezúplatně odložit za podmínek uvedených v provozním řádu ASA Sběrný dvůr nebezpečných složek komunálního odpadu - baterie, zbytky barev, zářivky a ostatní odpad s obsahem rtuti, zbytky spotřební chemie, olej, použité olejové filtry, ledničky, televize, atd. lze odložit za podmínek uvedených v provozním řádu

Seznam mobilních zařízení ke sběru a výkupu odpadů podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. 1.

Červenka Jiří

2.

Služby Telč

Skládka inertního materiálu (stavební suť, beton, cihly, zemina) se nachází v prostoru areálu bývalé cihelny (směr Dačice). Černé skládky Skládky vznikají nejčastěji uložením bioodpadu, výkopového a stavebního materiálu, komunálního odpadu. V řešeném území se vyskytují, postupně jsou likvidovány.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - SWOT analýza silné stránky

slabé stránky

příležitosti

hrozby

dostatečné zdroje pitné vody

stáří vodovodní sítě

dostatečná akumulace vody

technický stav vodovodní sítě

doplnění vodovodních řadů kontaminace povrchových a pro zastavitelné území podzemních zdrojů vody

výměna nevyhovujících špatné hospodaření vodovodních řadů s dešťovými vodami snižuje účinek odvádění odpadních vybudování veřejného vod na čistírnu a zvyšuje vodovodu a kanalizace ve riziko znečištění toku (Telčský Studnici potok) zlepšení čistoty vody v tocích výbušná směs – hlavně doplnění kanalizačních zastavěné území sběračů pro zastavitelné přerušení dodávky z hlavního území distribučního bodu doplnění technologie ČOV havárie na zdrojích tepla zvyšování životní úrovně zvyšující se produkce s možností výběru topného odpadů, nízký podíl média (dle lokality), zlepšení recyklace, materiálového a životního prostředí energetického využití doplnění STL plynovodu pro el. zastavitelné území včetně místních částí

stabilizovaná vodovodní síť špatný stavební stav a nebo (pouze dílčí úpravy) nedostatečná kapacita sběračů – nutno provést fungující systém kanalizace rekonstrukci s odvodem odpadních vod na městskou ČOV omezení ve využití území stávajícím VTL plynovodem dobrý stav VTL a STL procházejícího západní a plynovodů východní částí řešeného území je z hlediska území plynofikace stabilizováno NTL plynovod zásobování obce elektřinou je nedostatečná kapacita stabilizované rozvodny stabilizovaná síť omezení ve využití území kapacitní telefonní ústředny nadzemním vedením vvn – s dostatečnou rezervou východní část města síť METNET

zabezpečení dodávky energie do rozvodny

zásobování města teplem je stabilizované bez alternativních zdrojů – využití alternativních zdrojů tepelná čerpadla, solární výkonové rezervy ve plynofikace Studnice energie, biomasa stávajících zdrojích rozšíření rozvodny vznikající černé skládky

92

silné stránky

slabé stránky

příležitosti

vybudovaný systém odpadového hospodářství, včetně separace komunálního odpadu

hrozby

nové trasy vedení vvn

nadzemního

rozšíření stávajících rozvodů zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí

projekt společnosti EKO-KOM a.s.

v rámci rozvojových ploch stanovit výkonovou bilanci při nedostatku výkonu navrhnout nové trafostanice postupná rekonstrukce nn mobilní sítě, internet zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí rozšiřování stávající sítě •

odstraňování černých skládek

navyšování počtu kontejnerů

HOSPODÁŘSTVÍ 1.14. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Základní charakteristika : Primární sektor je na území města dosti zastoupen, významné je rybářstí i lesní výroba. Sekundární sektor byl v minulosti zastoupen především strojírenským průmyslem, potravinářským a nábytkářským průmyslem, v současné době po restrukturalizaci a privatizaci došlo ke stabilizaci i když v daleko menší míře. Rozvoj terciálního sektoru sleduje celorepublikové trendy, dochází především k rozvoji především v komerční sféře - obchodu a služeb. V budoucnu lze očekávat další rozvoj tohoto sektoru. Podnikatelské prostředí V této oblasti nebyl proveden průzkum, ale podnikatelské zájmy ovlivňuje především absence napojení na nadřazený dopravní skelet; silnice I/23 jako vedlejší rozvojová osa kraje nevytváří atraktivní napoojení na dálniční síť a tím větší dosažitelnost pro export vyráběného zboží. Město má územně připravenou lokaitu pro orzvoj pracovních příležitostí, ale není zainvestována inženýrskými sítěmi. Podnikatelská aktivita V r.2005 byla na území města 1130 ekonomických subjektů, z toho v primárním sektoru 109, sekundární sektor 302, v tercálním sektoru 719. Podnikatelská aktivita tj. počet počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel byla v r.2005 podprůměrná 196 ek.subjektů/1000 obyvatel.

93

Podnikatelská aktivita i při stabilizaci počtu obyvatel mírně stoupá, především v typu fyzických osob. rok

2005

2007

počet ekonomických subjektů

1130

1040

Odvětvová struktura V r. 2005 odvětvová struktura se blíží „ideálnímu“ stavu (za ideální se považuje 4: 36 : 60) : •

rozdělení firem s třemi a více zaměstnanci podle sektorů doznalo v rámci privatizace a restrukturalizace značných změn : o

primární sektor je významnou složkou ekonomického potenciálu města – na území města je 104 subjektů, z toho 8 firem s 1-5 zaměstnanci, dvě firmy s 10-24 zaměstnanci a jedna firma se 100-199 zaměstnanci

o

jedna firma se zabývá dobýváním a úpravou kamene pro stavebnictví

o

sekundární sektor byl dominujícím faktorem ekonomie města v minulém období, v současné době je stabilizován – na území města je 251 ekonomických subjektů , z toho dvě firmy s 100-199 zaměstnanci) výroba stavebně truhlářská a výroba bižuterie), 5 firem 25-99 zaměstnanci (2xpřípravné práce pro stavbu, pozemní a inženýrské stavitelství, výroba elektronických součástek, výroba zámků a kování)

o

terciální sektor od r.1991 výrazně narostl – na území města je 684 ekonomických subjektů, z toho 23 subjektů s více než 6 zaměstnanci

o

významným pro městskou ekonomiku je cestovní ruch, ve kterém jsou ještě značné rezervy, většina návštěvníků zůstává pouze jeden den

Velikost firem Pro hospodářství ve městě jsou rozhodující malé a střední firmy. Na území města je toto územní zastoupení dle velikosti firem V roce 2007 je počet dle velikosti ekonomických subjektů : velikost – bez počet zaměsntanců

1-5

6-9

10-19

20-24

25-49

50-99

100-199

415 počet ekonomických subjektů

108

6

12

4

10

6

3

o

z uvedeného přehledu je zřejmé, že na území města převažují mikropodniky a malé firmy

o

v r.2005 Převážná část subjektů je bez zaměstnanců (456 -40%), mikropodniků s 1-9 zaměstnanci je 104 subjektů (9%), malých podniků s 10-49 zaměstnanci je 29 subjektů (3%) a střední podniky s 50-249 zaměstnanci je 6(1%).

Pracovní příležitosti a jejich územní rozložení k.ú.

počet zam. 1-5

počet zam 6 -9

počet zam 1019

počet zam 2024

počet zam 2549

počet zam 5099

počet zam 100199

Telč –Vnitřní Město

14

0

2

0

1

0

0

Telč- Podolí

14

1

4

0

0

2

1

Telč – Staré Město

28

3

2

0

6

2

1

Telč – Štěpnice

21

2

3

3

2

1

1

Studnice

3

0

0

0

0

0

0

celkem

80

6

11

3

9

5

3

* ostatní subjekty nejsou dle části obce definovány

94

Pracovní síla S poklesem dynamiky růstu obyvatelstva klesá i ekonomická aktivita obyvatelstva, ve srovnání s průměrem v České republice je ale stále vysoká. Míra nezaměstnanosti ve městě Míra registrované nezaměstnanosti ve městě Telč je dosti vysoká, v r.2005 11%, v r.2006 činila 10,3%. Mobilita obyvatelstva za prací

r.2001

vyjíždějící z Telče denně

dojíždějící do Telče denně

za zaměstnáním

do škol

do zaměstnání

do škol

675

182

975

723

Stavební aktivita - výstavba bytů •

v období 1981 – 2001 bylo postaveno 291 bytů (z toho 1981 -1991 252 bytů); což odpovídá intenzitě 2,4byty/rok/1000obyvatel

•

za rok 2006 byly postaveny 4 byty

Cestovní ruch V současné době přavažují jednodenní návštěvníci, rekreační potenciál vlastního města je obrovský, převažuje ale sezónnost. Město navštěvují převážně individuální návštěvníci. Z volnočasových aktivit převažuje poznávací turistika. Přínos cestovního ruchu pro hospodářství města je nedostatečný.

HOSPODÁŘSTVÍ - SWOT analýza silné stránky

slabé stránky

převaha malých firem – vysoká míra nezaměstnanosti pružných reagovat na změny malá atraktivita na trhu podnikatelského prostředí atraktivní prostředí pro rozvoj z hlediska polohy vůči CR na mezinárodní úrovni nadřazené dopravní síti

příležitosti vytvoření dostatečných zainvenstovaných ploch ve východní části města pro rozvoj podnikatelských aktivit

hrozby snižování kvality podnikatelského prostředí díky poloze ve struktuře osídlení (periferní poloha)

posílení cestovního ruchu jako významné hospodářské složky města soustředění marketingu na mladé lidi a seniory v oblasti cestovního ruchu za účelem prodloužení sezony

2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ. Na základě SWOT analýzy jsou předpoklady pro zajištění udržitelného rozvoje města a jeho zázemí za předpokladu splnění podmínek: •

společnost – v oblasti společnost dochází ke zmenšení počtu obyvatel migračním saldem i značnému stárnutí obyvatel; nedostatečné je tempo zlepšení kvality lidských zdrojů (vzdělanosti, i když jsou vytvořeny předpoklady pro rychlý růst kvality), kvalita sociální infrastruktury je dobrá

•

podmínky pro vyvážený rozvoj - vytvořit územně technické podmínky pro vysokou životní úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem, dostupnými službami, vzdělávacími

95

zařízeními, splňující základní podmínky pro rozvoj kvalitních lidských zdrojů, zamezit dalšímu snižování počtu obyvatel v centru města i celém městě, zlepšit věkovou strukturu obyvatelstva •

hospodářství – v oblasti hospodářství je ve městě vysoká míra nezaměstnanosti, struktura jednotivých odvětví se vyvíjí ve prospěch terciální sféry, převažují malé a střední podniky, míra podnikatelské aktivity není vysoká

•

podmínky pro vyvážený rozvoj – jsou vytvořeny územně technické podmínky pro rozvoj pracovních příležitostí v území za nádražím; je nutno zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu snížením sezónnosti a zvýšením délky pobytu návštěvníků ve městě (např. soustředit se na seniory a rodiny s malými dětmi), vytvořit podmínky pro rekreaci u vody

•

prostředí - v oblasti prostředí je největší hrozbou narůstající intenzita dopravy vyvolávající rizika nadměrného hluku a znečištění ovzduší a urbanizační tlak na nezastavěné území, které je ale také nadprůměrně využíváno intenzivní zemědělskou výrobou

•

podmínky pro vyvážený rozvoj - vytvořit územně technické podmínky pro zdravé životní podmínky poskytující maximální pohodu bydlení ve fungujícím organismu města s úzkou vazbou na rekreační zázemí města, zvážit potřebu dalších rozvojových ploch s ohledem na již navržené a v rámci územního plánu (včetně změn) schválených ploch; optimalizovat rozsah nutných krajinářských úprav pro zlepšení krajinného rázu a to s ohledem na hodnoty území; intenzivní zemědělskou výrobu provádět s ohledem na přírodní zdroje

Pro zachování udržitelného rozvoje je nutno se zabývat těmito prioritami: •

revitalizaci - zaměřit se na zvýšení kvality života ve městě (revitalizace sídlišť, odstranění brownfieldů, nevyužitých ploch) s cílem zajistit stabilizaci jeho obyvatel v souvislosti s rozvojem ekonomických aktivit

•

podporu podnikání - zaměřit se na zvýšení počtu pracovních příležitostí a posílení ekonomie mikroregionu - inovaci služeb, vzdělávání, kultury a sportu

•

rozvojem lidských zdrojů - zaměřit na stabilizaci současného počtu obyvatel a tím i kvalifikované pracovní síly důležité pro stabilizaci a rozvoj malého a středního podnikání

•

rozvojem infrastruktury - zaměřit na rozšíření a současně zvýšení úrovně technické a dopravní infrastruktury a s tím související zlepšení podmínek k životu obyvatel

•

rozvojem cestovního ruchu - zaměřit na rozšíření nabídky a zvýšení kvality služeb a turistické infrastruktury

96

C)

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD:

1. Urbanistická struktura: • zabránit narušení urbanistické struktury v celém městě, především v historickém jádru a ve Starém Městě • dořešit vazbu města na rekreační zázemí v severozápadním sektoru • řešit využití hospodářského zázemí zámku (školní statek) pro smíšenou funkci využití – občanské vybavení, sport, bydlení • omezit tranzitní dopravu ve městě • při transformaci plochy výroby na Svatoaneneské ulici (bývalý Motorpal) zvážit možnost zřízení průchodu na ul.Mládkova • omezit rozšiřování solitérního zastavění do volné krajiny; vymezit nezastavitelné území, pro tyto plochy stanovit jednoznačné podmínky využití • lokalizovat zařízení občanského vybavení s velkou návštěvností (supermarkety, …) tak, aby nevyvolávaly dopravní závady, byly navrženy s přímým přístupem ze silnic I. a II.třídy a nenarušily urbanistickou strukturu města • preferovat rozvoj bydlení jižně (Dačická) a jihozápadně od historického jádra • rozmístěním pracovních příležitostí především v terciálním sektoru i do ploch se značnou koncentrací pracovních sil snížit nároky na vnitroměstský pohyb obyvatel • rozvoj výroby i nadále situovat do území severovýchodně od města (Třebíčská ulice) • intenzivně využívat stávající plochy • postupně vymístit nevhodné funkční využití (prolínání výroby a bydlení – školní statek, pila) do vhodných lokalit 2. Dopravní infrastruktura: • řešit vymístění tranzitní dopravy – silnici I/23 a II/460 mimo zastavěné území – řešit střety se systémem ÚSES a problém začlenění do krajiny • obnovit průchodnost krajiny v severozápadním sektoru podél kapliček ke kapli sv.Karla • řešit průchodnost krajiny podél řeky Moravská Dyje • zvážit možnosti pěší prostupnosti kolem břehů všech rybníků • řešit problémy dopravy v klidu v blízkosti historického jádra (s ohledem na sezónnost) • zabránit dalšímu úbytku zeleně na úkor zpevněných ploch pro dopravu v klidu v místech s větší hustotou obyvatel • zlepšit prostupnost krajiny účelnou obnovou původních cest • řešit problém rizika střetu pěších a cyklistů s motorovou dopravou na náměstí 3. Hygiena prostředí: • případná rizika nadměrného hluku u silniční dopravy řešit buď odvedením dopravy a nebo protihlukovými opatřeními popř. změnou využití území • vymístit zdroje hluku, organoleptického zápachu a dalších negativních jevů z blízkosti bydlení (živočišná výroba ve školním statku….) • řešit střet záměru na rozšíření ploch bydlení v jižní části města a dopravní infrasturktury dostatečným oddálením navržené přeložky silnice I/23

97

4. Ochrana hodnot: • zachovat krajinný ráz, řešením ÚSES a krajinářskými úpravami v severozápadním sektoru přispět ke kultivaci harmonie osídlení s krajinou • v historické jádru revitalizovat hradby a vodní příkop • na Starém Městě v památkové zóně chránit v maximální míře původní zástavbu • vymístit zimní stadion dle studie do blízkosti sportovního hřiště na Tyršově ulici • v maximální míře chránit území „historického poldru“ na Telčském potoce severně od zástavby • revitalizovat t.zv.„brownfieldy“ – zemědělské areály, rybářství, cihelna • zabránit dalšímu „znehodnocování“ architektonicky hodnotných budov (vily, statky) přispívajících k identitě města • přechod zástavby do krajiny řešit plochami zeleně s přípustnou rekreační funkcí • řešit střet krajinářských úprav s ochranou zemědělské půdy • optimalizovat rozsah změn ve využití území s ohledem na ochranu neobnovitelných zdrojů • minimalizovat zásahy do sídelní zeleně a krajinné zeleně – zachovat průhledy v interiéru města • revitalizovat veřejná prostranství, minimalizovat rizika zmenšování významu a rozsahu veřejných prostranství dopravou v klidu • řešit revitalizaci vodních toků a vodní ploch – především Roštejnský rybník • zachovat panorama města s kulturními i přírodními dominantami, věnovat pozornost exponovaným pohledům z příjezdů od Jindřichova Hradce, Studnice, Horní a Kostelní Myslové SEZNAM PROBLÉMŮ (P) A STŘETŮ (S) V ÚZEMÍ (včetně záměrů) popis problémů

PU1

PU2

Identifik ace území s narušenou PU1.1 urbanistickou strukturou PU1.2 území s nevhodným PU2.1. funkčním využitím

lokalizace

charakteristika

silnice I/23 parkoviště Slavatovská, Svatoanenská

narušená struktura města dopravními stavbami

objekt finančního úřadu a hotelu – narušená struktura města Štěpnická ul. neodpovídající měřítku města

přestavbou

PU2.2

Slavatovská ul., východně od Jihlavské v návaznosti na zastavěné území jsou ul. zahrádkářské kolonie, ve kterých je potenciální riziko výstavby rodinných domů bez možnosti technického vybavení areál na Sádkách, školní statek prolínání ploch výrobních aktivit a ploch bydlení

PU2.3

sídliště , centrum

území s nedostatečnými plochami pro dopravu v klidu

PU2.4

břehy rybníků ve městě

neprůchodná území podél břehů rybníků

PU2.5

bývalé rekreační středisko na konci Lipek

nevhodná přestavba území

PU2.6

ul.28.října

nevhodný průběh státní silnice III.tř.

98

popis problémů

Identifik ace PU2.7

PU3

území s problémem PU3.1 v ochraně kulturních hodnot

PU4

území s problémem PU4.1 ochrany přírodních hodnot PU4.2

PU5

území s problémem PU5.1 ochrany civilizačních hodnot PU5.2

křižovatka ul.Na Posvátné a Třebíčské, křižovatka ul.Štěpnická – Jihlavská – Slavatovská, odbočka do Hostětic odbočení do Studnice úrovňový přejezd na Třebíčské ulici, podjezd na Slavíčkvé ul., úrovňový přejezd u židovského hřbitova zimní stadion

nevhodně řešené křižovatky a křížení se železnicí

severovýchodní část v zemědělské krajině jihozápadní část

problematické využití území v blízkosti MPR

území nedostatek ekostabilizačních ploch

východní část území

východní část území u silnice I/23

území s rizikem ohrožení ekologických hodnot – malá retenční schopnost, rychlý odtok dešťových vod nevýrazný krajinný ráz, nedostatek krajinotvorných prvků objekty nezapadající do obrazu města na pohledově exponovaném místě

5.3

silnice I/23, železnice

bariéry v organismu města

PU5.4

JZ a Z Studnice, údolí Moravské Dyje, nedostatečná propustnost území kostel Sv.J.Nepomuckého a dále do Krahulčí, křížová cesta ke kapli Sv.Karla, jižní část Romantiky z autobusového nádraží do centra údolí Romantiky nutnost doplnění technologie kapacity ČOV

pro

zvýšení

PU5.6

rybník Roštejn

revitlaizace vodní ploch pro rekreaci u vody

území s problémy PU6.1 v ochraně sociálních hodnot – kvality života PU6.2

centrum města

riziko střetu pěších a motorových vozidel a nedořešen pohyb cyklistů v sezoně

PU6.3

PU7

charakteristika

pila...

PU5.5

PU6

lokalizace

území s problémy PU7.1 v ochraně ekonomických hodnot

Oldřichovo nám., Svatoanenská ul., nevýrazná veřejná prostranství parkoviště Slavatovská ul. centrum

trend poklesu obyvatel v centru města způsobený tlakem investorů na budování zařízení lukrativnějších než je bydlení

školní statek, plocha severně od ul. málo využité areály a Příční v zastavěné části města

PU7.2

areály u ul.Radkovská (záměr na území s rizikem asanací obchvat I/23)

PU7.3

Studnice

PU7.4

ul.Jihlavská, Myslibořská

nutnost zhodnocení technického vybavení Křížová,

nevyužité

území

plochy

vybudováním

Květinová, nutnost obnovy kvality kanalizačních stok

99

popis problémů

S

střety

Identifik ace PU7.5

lokalizace

charakteristika

městská cihelna

stará ekologická zátěž (v rekultivaci)

ST1 ST2

areál motokrosu

ST3 SZ

PZ

nevhodné využití území v regionálním biokoridoru střet zastavěného území s ochrannými a bezpečnostními pásmy technického vybavení bývalý rekreční areál na konci Lipek střet rekreačního využití území a ochrany přírody střet přeložky silnice I/23 a II/406 střet na využití území s inženýrskými sítěmi, zastavěnými plochami bývalý rekreační areál na konci Lipek bydlení v k.ú.Studnice u silnice II.tř. rozvoj rekreace na k.ú.Studnice problémy záměrů na využití území problém začlenění přeložky silnice I/23 a II/406do krajiny

100

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA TELČ průzkumy a rozbory

Recommend Documents