Územní plán STRUHAŘOV PRŮZKUMY A ROZBORY

Územní plán

STRUHAŘOV PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

vypracoval atelier M.A.A.T. listopad 2011 ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

1

OBSAH:

Seznam použitých zkratek

str. 7

Preambule

str. 8

1

Důvody pro pořízení ÚP a stanovení hlavních cílů řešení

str. 9

1.A

Důvod pro pořízení ÚP obce

str. 9

1.B

Hlavní cíle rozvoje území

str. 9

______________________________________________________________

______________________________________________________________

2

Základní okruhy informací o území

str. 10

2.A

Vymezení a základní charakteristiky řešeného území

str. 10

2.B

Geografie a historie území

str. 10

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

str. 15

2.C.1 2.C.2 2.C.3 2.C.4 2.C.5 2.C.5.a 2.C.5.b 2.C.6

Obyvatelstvo podle věku – 2001 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – 2001 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity – 2001 Vyjíždějící obyvatelstvo do zaměstnání a škol – 2001 Porovnání vývoje podle počtu domů a podle počtu obyvatel Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyv. v jednotl. sídlech Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyv. celkem Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu ob. – Struhařov a Benešov

str. str. str. str. str. str. str. str.

2.D

Urbanistická kompozice

str. 35

2.D.1 2.D.2 2.D.3 2.D.4 2.D.5 2.D.6 2.D.7 2.D.8 2.D.9 2.D.10 2.D.11

Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická

2.B.1 2.B.2 2.B.2.a 2.B.2.b 2.B.2.c 2.B.2.d

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Historie území Název Struhařov Historická souvislost Osobnosti a spolky Památky a zajímavosti

kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice

sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla

Bořeňovice Býkovice Dolní Podhájí Horní Podhájí Jezero Myslíč Pecínov Skalice Struhařov Svatý Jan Věřice

ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

2

str. str. str. str. str. str.

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

10-11 11 11 11-13 13-14 14

15 16 17 18 19 19-32 33 34

35 35 35 35 36 36 36 36 37 37 37

2.E

Uspořádání krajiny

str. 38

2.F

Dopravní vazby

str. 39

2.E.1 2.E.2 2.E.3

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Přírodní památky, hodnotná přírodní území Vodní režim krajiny

str. 38 str. 39 str. 39

2.F.1 Silniční doprava str. 39 2.F.2 Železniční doprava str. 39 2.F.3 Uliční síť str. 40 2.F.4 Hromadná osobní doprava str. 40 ______________________________________________________________

3

Územně analytické podklady

str. 41

3.A

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

str. 41

3.A.1 3.A.2 3.A.3 3.A.4

Zastavěné území Plochy výroby Plochy občanského vybavení Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Památková rezervace vč. OP Památková zóna vč. OP Krajinná památková zóna Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Památka UNESCO vč. OP Urbanistické hodnoty Region lidové architektury Historicky významná stavba, soubor Architektonicky cenná stavba, soubor Významná stavební dominanta Území s archeologickými nálezy Oblast krajinného rázu Místo krajinného rázu Místo významné události Významný vyhlídkový bod Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek registrovaný Významný krajinný prvek ze zákona Přechodně chráněná plocha Národní park vč. zón a OP Chráněná krajinná oblast vč. zón Národní přírodní rezervace vč. OP Přírodní rezervace vč. OP Národní přírodní památka vč. OP Přírodní park Přírodní památka vč. OP Památný strom vč. OP Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA – ptačí oblast Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

str. 41 str. 41 str. 41

3.A.5 3.A.6 3.A.7 3.A.8 3.A.9 3.A.10 3.A.11 3.A.12 3.A.13 3.A.14 3.A.15 3.A.16 3.A.17 3.A.18 3.A.19 3.A.20 3.A.21 3.A.22 3.A.23 3.A.24 3.A.25 3.A.26 3.A.27 3.A.28 3.A.29 3.A.30 3.A.31 3.A.32 3.A.33 3.A.34 3.A.35 3.A.36


3

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

43 43 43 43 43-44 44 44 44 44 44 45 45 45 45 45 45 45 46 46 46 46 46 46 46 47 47 47 47 47-48 48 48 48

s národním významem Lesy ochranné Les zvláštního určení Lesy hospodářské Vzdálenost 50 m od okraje lesa Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice biochor Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP Chráněná oblast přirozené akumulace vod Zranitelná oblast Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodní nádrž Povodí vodního toku, rozvodnice Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Území určené k rozlivům povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území a území jiných geologických rizik Staré důlní dílo Staré zátěže území a kontaminované plochy Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odval, výsypka, odkaliště, halda Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Vodovodní síť vč. OP Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Síť kanalizačních stok vč. OP Výrobna elektřiny vč. OP Elektrická stanice vč. OP Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Technologický objekt zásobování plynem vč. OP Vedení plynovodu vč. OP (BP) Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP Ropovod vč. OP Produktovod vč. OP Technologický objekt zásobování teplem vč. OP Teplovod vč. OP Elektronické komunikační zařízení vč. OP Komunikační vedení vč. OP Jaderné zařízení Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 3.A.85 Skládka vč. OP 3.A.86 Spalovna vč. OP 3.A.37 3.A.38 3.A.39 3.A.40 3.A.41 3.A.42 3.A.43 3.A.44 3.A.45 3.A.46 3.A.47 3.A.48 3.A.49 3.A.50 3.A.51 3.A.52 3.A.53 3.A.54 3.A.55 3.A.56 3.A.57 3.A.58 3.A.59 3.A.60 3.A.61 3.A.62 3.A.63 3.A.64 3.A.65 3.A.66 3.A.67 3.A.68 3.A.69 3.A.70 3.A.71 3.A.72 3.A.73 3.A.74 3.A.75 3.A.76 3.A.77 3.A.78 3.A.79 3.A.80 3.A.81 3.A.82 3.A.83 3.A.84


4

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

48 48 48 48 49 49 49 49 49-50 50 50 50 50 50 51 51 51 51 51 51 51 51 51 52 52 52 52 52 52 52 53 53 53-54 54-55 55-56 56 56-57 57 57 57 57 57 57 57 57 59 59 59

str. 59 str. 59 str. 59

3.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP 3.A.88 Dálnice vč. OP 3.A.89 Rychlostní silnice vč. OP 3.A.90 Silnice I. třídy vč. OP 3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP 3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP 3.A.93 Místní a účelové komunikace 3.A.94 Železniční dráha celostátní vč. OP 3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP 3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati 3.A.97 Vlečka vč. OP 3.A.98 Lanová dráha vč. OP 3.A.99 Speciální dráha vč. OP 3.A.100 Tramvajová dráha vč. OP 3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP 3.A.102 Letiště vč. OP 3.A.103 Letecká stavba vč. OP 3.A.104 Vodní cesta 3.A.105 Hraniční přechod 3.A.106 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy 3.A.106.b Turistické trasy 3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP 3.A.108 Vojenský újezd 3.A.109 Vymezené zóny havarijního plánování 3.A.110 Objekt civilní ochrany 3.A.111 Objekt požární ochrany 3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR 3.A.113 OP hřbitova, krematoria 3.A.114 Jiná OP 3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství 3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 3.A.117 Zastavitelná plocha 3.A.118 Jiné záměry 3.A.119 Další dostupné informace

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

59 59 60 60 60 60 60 61 61 61 61 61 61 61 61 61 62 62 62 62 62 62 63 63 63 63 63 63 63 63 63-64 64 64 64 64

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

str. 65

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

str. 71

4.A

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT

str. 71

4.A.1 4.A.2 4.A.3 4.A.4 4.A.5 4.A.6 4.A.7

Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky

str. str. str. str. str. str. str.

3.B.1 Výsledky vyhodnocení pracovních map str. 65-68 3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou str. 68-70 ______________________________________________________________


5

71 71-72 72 72-73 73 74 74-75

4.A.8 Bydlení 4.A.9 Rekreace 4.A.10 Hospodářské podmínky

str. 75 str. 75-76 str. 76-77

4.B

str. 77

Závěr rozboru udržitelného rozvoje území

4.B.1 Vztah Struhařova a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území 4.B.2 Závěrečná SWOT analýza 4.B.2.a Charakteristika Struhařova – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky)

str. 77 str. 77 str. 77

4.B.2.b Charakteristika Struhařova – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) str. 77 4.B.2.c Šance Struhařova (příležitosti) str. 77-78 4.B.2.d Rizika Struhařova (hrozby) str. 78 ______________________________________________________________

5

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

str. 79

5.A

Priority Struhařova v územně plánovací činnosti

str. 79

5.B

Problémy k řešení obce Struhařov

str. 79-83

6

Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy

str. 84

__________________________________________________________


6

Seznam použitých zkratek: BC/BK BP BPEJ ČD ČOV ČR ČSAD DN DO DK KČT MZd NN OP ORP Pr+R PRVKÚK RS ŘÚ SDH

biocentrum/biokoridor bezpečnostní pásmo bonitovaná půdně ekologická jednotka České dráhy čistírna odpadních vod Česká republika Československá automobilová doprava jmenovitý průměr dotčené orgány dálkový komunikační kabel Klub českých turistů Ministerstvo zemědělství nízké napětí ochranné pásmo obec s rozšířenou působností průzkumy a rozbory plán rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje regulační stanice řešené území sbor dobrovolných hasičů

STL TJ TS ÚP ÚPO ÚSES ÚSKP ÚSOP VN VOŠ VPO VPS VTL VÚC VVN VVTL ZD ZPF ZÚR Stčk

středotlaký tělovýchovná jednota trafostanice územní plán územní plán obce územní systém ekologické stability ústřední seznam památek České republiky ústřední seznam ochrany přírody vysoké napětí vyšší odborná škola veřejně prospěšné opatření veřejně prospěšná stavba vysokotlak velký územní celek velmi vysoké napětí velmi vysoké napětí zemědělské družstvo zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Středočeského kraje

SLDB SOU

sčítání lidu, domů a bytů střední odborné učiliště


7

Preambule Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky. Průzkumy a rozbory obce Struhařov (dále jen průzkumy a rozbory) v rozsahu územně analytických podkladů (§185, odst. 3 nového stavebního zákona, v platném znění) jsou podle ustanovení §11, odst. 1 vyhl. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, podkladem pro zadání územního plánu Struhařov (dále jen územní plán). Průzkumy a rozbory byly zpracovány zpracovatelem územního plánu na základě údajů českého statistického úřadu, pramenů obce, pramenů zpracovatele (vlastní průzkum území), PRVKÚK, vyjádření a podkladů DO, správců a vlastníků sítí technické infrastruktury. Územní plán bude zpracován v souladu s novým stavebním zákonem, v platném znění a podle vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., v platném znění (dále jen prováděcí vyhlášky). Zpracovatelem návrhu, resp. (pokud v zadání bude uplatněn požadavek) i konceptu územního plánu, byl vybrán atelier M.A.A.T. Tábor, zodpovědným projektantem bude Ing. arch. Martin Jirovský, Ph. D., autorizovaný architekt, člen České komory architektů.


8

1

Důvody pro pořízení ÚP obce a stanovení hlavních cílů řešení

1.A

Důvody pro pořízení ÚP obce

– – – –

1.B

legislativní změny stavebního zákona v roce 2015 stávající územní plán jednotlivých sídel neumožňuje komplexní řešení správního území v rámci platné územně plánovací dokumentace nejsou uspokojivě řešeny krajinné úpravy požadavky (nevydané) ZÚR Stčk

Hlavní cíle rozvoje území

Nový ÚP si klade za cíl v souladu s podmínkami udržitelného rozvoje území řešit střety zájmů a problémů v území, stanovit podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot, zhodnotit stávající využití ploch a vytipovat nové plochy pro zástavbu, vymezit zastavitelné území obce, upřesnit zásady uspořádání veřejné infrastruktury, do řešení promítnout opatření na ekologickou stabilizaci krajiny vč. ÚSES, limity využití území, vymezit plochy přestavby, plochy VPS a VPO.


9

2

Základní okruhy informací o území

2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území Obec Struhařov leží na 9. kilometru silnice II. třídy č. 111 ve směru z Bystřice u Benešova – Divišov, 5 km jihovýchodně od města Benešov a 12 km severozápadně od Vlašimi. Z hlediska správního členění spadá obec Struhařov pod okres i ORP Benešov ve Středočeském kraji. Rozsah území řešeného ÚP obce Struhařov je dán správním územím obce, jež čítá v současné době sedm katastrálních území o celkové výměře 2195 ha a to Bořeňovice, Býkovice u Bořeňovic, Jezero, Myslíč, Skalice u Benešova, Střížkov u Benešova a Struhařov u Benešova. Dále se obec skládá z 15 místních částí (Babčice, Bořeňovice, Budkov, Býkovice, Dolní Podhájí, Hliňánky, Horní Podhájí, Jezero, Myslíč, Pecínov, Skalice, Struhařov, Střížkov, Svatý Jan a Věřice), při čemž některé z nich nejsou dle SLDB 2001 vedeny jako trvale obydlené. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 1. 1. 2011 je 737.

2.B

Geografie a historie území

2.B.1

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Klimatické podmínky, stručný výtah:

Podnebí: mírně teplé, vlhké - vrchovinné - Atmosférické srážky: 650 - 750 mm - Průměrná roční teplota: 6 - 7 °C –

Obec Struhařov, se svými místními částmi, se dle geomorfologických jednotek ČR nachází v provincii České vysočiny (neboli Český masív), dále spadá do Česko-moravské subprovincie, v oblasti Středočeské pahorkatiny do celku Benešovská pahorkatina a podcelku Dobříšská pahorkatina. Reliéf daného území je velice diferencovaný a nadmořská výška zde stoupá přibližně od 380 do 520 m n. m.. Nejvýše položený bod se nachází na vrcholu Hůrka 519 m v katastrálním území Bořeňovice. Nejnižší nadmořská výška 381 m se nachází u Pozovského potoka mezi obcemi Babčice a Pecínov v katastrálním území Skalice u Benešova. Průměrná nadmořská výška v řešeném území je 448 m. Z geologického hlediska jsou na území zastoupeny převážně hlubinné vyvřelé horniny žulového charakteru – granodiority až diority, dále se v menší míře vyskytuje granit, žilný granit a gambro. Z půdního pokryvu se zde nejvíce vyskytují kambizemě a gleje. Pro krajinu je charakteristická reliéfní diference a relativně malá plocha lesů, která se vyskytuje roztroušeně a z celkové plochy zabírá pouze 1%. Výraznými terénními tvary jsou hřebeny tvořené soustavou vrchů, které jsou od sebe odděleny různě širokými úžlabinami nebo sníženinami. Expozice svahů je různá, svažitost terénu je místy dosti značná. Území je součástí převážně Posázavského bioregionu 1.22, který spadá do hercynské podprovincie, provincie středoevropských listnatých lesů. ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

10

Dle klimatického členění ČR plošně převládá klimatický region B7 MT4, který je charakterizován jako mírně teplý, vlhký. Jedná se o východní polovinu katastrálního území Struhařov u Benešova, dále k.ú. Jezero, Bořeňovice a Býkovice u Bořeňovic. Ve zbylé západní části řešeného území se vyskytuje klimatický region B5 MT2, mírně teplý, mírně vlhký. Jedná se o k.ú. Myslíč, Skalice u Benešova a západní poloviny Struhařova u Benešova.

2.B.2. Historie území 2.B.2.a Název Struhařov Obec Struhařov, ležící v Středočeském kraji, vznikla ve 12. století. Název obce je odvozen pravděpodobně od činnosti zvané struhání šindelů, kterou se tehdejší obyvatelé zabývali. V okolních lesích pro výrobu šindelů se dřevo vyskytovalo v postačujícím množství. Lesy se táhnou až k Černému Kostelci. 2.B.2.b Historická souvislost První písemná zmínka o Struhařově Struhařov leží nedaleko města Benešov. Roku 1397, zeman Mikuláš Bejček, také i jako rek udatný nebo hrdina válečný nechal oficiálně zaznamenat koupi vesničky Struhařov do zemských desek. Ale některé materiály pojednávají o tom, že ještě před Bejčekem sídleli ve vsi Bohuněk a Petr ze Struhařova. Tvrz, která patřila Bejčekovi, v 15. století často měnila majitele. V roce 1406 Struhařovská tvrz patřila paní Ofce řečené Kravce ze Struhařova. V roce 1417 jí prodala panu Bolechovi ze Struhařova. V druhé polovině 15. století jméno pánů ze Struhařova zmizelo. V roce 1466 vesnice získala nového majitele, pana Hrocha z Cimburka, který Struhařov vlastnil 39 let. Roku 1495 získala vesnici paní Ludmila, manželka Prokopa z Dolan. Cimburkové Rod pánů z Cimburka patří mezi významné šlechtické rody, jejichž strmý společenský vzestup začal takřka současně se vstupem Lucemburků na českou a moravskou politickou scénu. Své jméno si zvolili podle hradu Cimburk, jenž se nacházel ve 12. a 13. století nedaleko Kutné Hory. Byly dvě větve rodu. První česká větev, neboli Střimelickocimburská, zaujala převážně pozemky v kouřimském a černokosteleckém okrese. Patřilo jim několik hradů: u Kutné Hory, u Městečka Trnávky, u Koryčan, Blatník, Hradové Střimelice atd. Vymřela po přeslici v 17. století. Druhá větev se nacházela na Moravě. Rod Cimburků získal v roce 1458 Tovačov a začal se nazývat jako Tovačovský z Cimburka. Synové Alberta Tovačovského z Cimburka a zejména pak jeho vnukové se v 15. století věhlasem zasloužily o povznesení rodu Cimburků jako žádný jiný jejich předchůdce či následovník. Tato větev vymřela po meči na začátku 16. století.


11

Od roku 1500, Struhařov a další osady, patřily k panství Komorního Hrádku, jenž bylo ve vlastnictví Albrechta Rendla z Oušavy, ale jen do roku 1516. Albert Rendl prodal panství na dluh Ludvíkovi Zajímačovi z Kunštátu. Koupí panství se Ludvík natolik zadlužil, že jeho synové poskytli věřitelská práva Jaroslavovi ze Šelmberka, tím byl Struhařov ve vlastnictví pánů ze Šelmberka. Šelmberkové Šelmberkové jsou starým českým šlechtickým rodem. Pocházejí z jedné větve rodiny Buziců. Pevním doloženým držitelem hradu Šelmberku je Přibyslav z Křimína, později ze Šelmberka. Hrad držel do roku 1341. Část rodu se usadila na Moravě, kde jim patřily Dřevohostice, Prostějov a hrad Kraví hora u Náměště. Další část rodu žila v Slezsku, poslední část rodu zůstala v Čechách. Část majetku ještě za života rodu přešla do držení Šternberků a majetek na Krnovsku byl zbylými Šelmberky rozprodán. Jan ze Šelmberka působil jako nejvyšší kancléř a nejvyšší komorník, ve sporech mezi katolíky a ultrakvisty byl nestranný rozhodčí. Podporoval uměním, především, tvorbu raných humanistů. Zdědil Přerov nad Labem, přikoupil hrady Trosky a Kost a další statky mimo Čechy. Po jeho smrti zdědil majetek Jindřich ze Šelmberka. Jindřich měl pět synů, ale všichni zemřeli bez potomků. Zbytek majetku po nich zdědili Trčkové z Lípy. V roce 1554, páni ze Šelmberka, prodali panství Janovi z Valdštejna. Nejenže rod Valdštejnů vlastnil Komorní Hrádek a jeho osady nejdéle ze všech českých rodů, ale také byl posledním majitelem z českých rodů. Valdštejnové Tento rod patří mezi staré české šlechtické rody. Jméno je odvozeno od hradu Valdštejn. Hrad postavil v období 1260 – 1280 šlechtic Jaroslav z Hruštice, tudíž z Valdštejna. Pocházel z rodiny Markvarticů, jež za své služby u Přemyslovců získala rozsáhlá panství v severních Čechách. Valdštejnové zastávali po celé generace mnoho významných postů ve správě země a vlastnili statky po celých Čechách (Duchcov, Mnichovo Hradiště, Miletín, Albrechtice, Heřmanice, Hostinné atd). Existovalo několik větví tohoto rodu. Dětenská a potštejnská větev vymřela. Syn Jaroslava Zdeněk měl velmi rozsáhlou rodinu. Na Valdštějně zůstal rod zhruba 100 let. Známý je Zdeněk z Valdštejna z působení u dvora krále Jana Lucemburského, Hynek z Valdštejna, který se roku 1336 zúčastnil výpravy Jana Lucemburského do Litvy. Jan z Valdštejna se proslavil, tím že půjčil markraběti Karlovi (později král Karel IV.) 1500 kop grošů. Z lomnické větve zastávali Valdštejnové vysoké funkce např. stavovský direktor (1619). Nejvýznamnějším členem rodu byl císařský generalissimus třicetileté války Albrecht z Valdštejna. Po roce 1945 Valdštejnové z Československa odešli, zůstala zde pouze hraběnka Valdštejnová. V roce 1733 se dostalo panství do držení německého rodu Khevenhüller-Metsch. Struhařov se od panství Komorního Hrádku odpojil roku 1850, protože začaly vznikat obecní samosprávy. Od roku 1850 do roku 1869 obec byla součástí okresu Kostelec nad Černými lesy. Poté až do roku 1950 patřil Struhařov k okresu Český Brod.


12

Pamětihodné události • • • • •

V roce 1868 byla povolena jednotřídní filiální škola. V roce 1895 vznikl Sbor dobrovolných hasičů. Dne 27. října 1912 byla otevřena nová škola, která byla v roce 1978 zrušena. V roce 1933 bylo založeno první fotbalové družstvo a to SK Struhařov. V dubnu roku 2008 udělila poslanecká sněmovna Parlamentu ČR obci symbol obce (znak a vlajku).

2.B.2.c Osobnosti a spolky Karel Drahotín Villani (*28.1.1818, + 24.3.1883) Karel Drahotín Villani byl český šlechtic, liberální politik, vlastenec a básník. Narodil se roku 1818 v Sušici. Absolvoval vojenskou akademii ve Vídeňském Novém městě, poté sloužil v Praze a v Čáslavi. Se svou manželkou si koupil statek Střížkov u Benešova, který se tak stal jejich rodinným sídlem. Po roce 1846 žil střídavě v Praze a Střížkově a zapojil se do českého obrozeneckého hnutí. Ve Střížkově se zapojil do regionálního politického a společenského života. Mnoho času také věnoval správě statku, který bylo nutné postavit na nové ekonomické základy po zrušení roboty. Roku 1850 byl na čtyři roky zvolen starostou obce Jezero. V letech 1865 – 69 byl zvolen za benešovského okresního starostu. V této funkci se snažil o zvýšení životní úrovně místních obyvatel. Zvolen byl i podruhé po skončení funkčního období, ale rakouská vláda jeho volbu nepotvrdila; od té doby působil jen jako člen okresní rady. Roku 1867 se stal poslancem českého sněmu za Benešov, Neveklov a Vlašim. Prosazoval obnovení českého státního práva, účastnil se národopisné výstavy v Moskvě, podílel se na oslavách přivezení základního kamene Národního divadla z Blaníku. Roku 1870 byl zvolen i za poslance rakouské Říšské rady, ale do funkce nenastoupil kvůli politice pasivního odporu, přijaté českými stranami. Od roku 1874 jeho politickou a veřejnou činnost výrazně omezila duševní choroba. Zemřel v březnu roku 1883 ve Střížkově. SDH Struhařov Sbor dobrovolných hasičů byl založen 1. března roku 1895. Dne 15. února 1934 třiadvacet členů SDH podepsalo záruční listinu, ve které se zaručily zaplatit půjčku na nákup motorové stříkačky s motorem (síle 35 HP) a příslušenstvím. V roce 1983 byla započata stavba nového Požárního domu a dokončena byla v roce 1985. Byl to rok, kdy SDH oslavil devadesáté výročí založení a k té příležitosti byl dostavěn a slavnostně otevřen Požární dům. Na vybudování domu se podíleli spoluobčané a místní chataři, jenž odpracovali 15 277 brigádnických hodin. V současné době SDH mají zásahovou jednotku a různé kategorie soutěžících družstev: žáci, starší žáci, přípravka, dorostenci, ženy a muži. SDH pořádá různé kulturní akce, účastní se hasičských soutěží a občasných zásahů proti ohni. Rybářský spolek Struhařov Rybářský spolek byl založen roku 1991. Členové spolku obhospodařují Hliněný rybník a vysazují do něj několik různých druhů ryb a každoročně pořádají rybářské závody. Dne 23. září 2009 se uskutečnil první historický výlov uspořádaný spolkem. Také se Rybářský spolek stará a udržuje přilehlé břehy a okolí rybníka.


13

TJ Sokol Struhařov V roce 1933 byl ve Struhařově zaležen první oficiální fotbalový klub Sokol Struhařov. V polovině 20. století byl klub přejmenován na TJ Sokol Struhařov. Nejúspěšnější obdobím a zároveň zklamáním, zmiňovaného klubu, byl počátek sedmdesátých let, protože mužstvu o vlásek unikl postup do první třídy. V současné době hraje mužstvo A ve třetí třídě. Další mužstva klubu: mužstvo B, dorost, žáci a přípravka. 2.B.2.d Památky a zajímavosti Struhařov je tvořen dvěma návesními prostory nepravidelného tvaru. Na severní straně stojí kaple Panny Marie. V roce 1921 byl dostavěn žulový pomník padlým z 1. světové války. Z historického hlediska je nejstarší zástavbou několik zemědělských usedlostí v centrální části obce v blízkosti kapličky P. Marie. Další zemědělské usedlosti se nacházejí v jižní části obce na dolní návsi. Tyto stavby si zachovaly svůj charakter až dodnes. Hřebčín Pecínov Hřebčín je komplex barokních budov obdélníkového půdorysu postavený za vlády Marie Terezie. Po rekonstrukci v roce 1999 byl zde otevřen luxusní hotel s turistickou ubytovnou. V areálu se nachází mohutný špejchar přestavěný na restauraci. Ke komplexu ještě patří stáje, v kterých se chovají černí fríští koně původem z Holandska. Zámek Střížkov Zámek byl postaven kolem roku 1907 na místě původního z let 1818, který byl v držení Karla Ignáce Drahotína Villaniho. Zámek byl součástí zemědělského družstva, o čem svědčí okolní stavby, V současné době je zámek zchátralý a nepřípustný.


14

2.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

2.C.1

Obyvatelstvo podle věku - 2001

Obyvatelstvo podle věku (rok 2001) 0-4

počet obyvatel

120

5 – 14

100

15 - 19 20 - 29

80

30 - 39

60

40 - 49

40

50 - 59 60 - 64

20

65 - 74

0

75 + nezjištěno

věk

V ěk 0 - 4 5 – 14 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 64 65 - 74 75 + nezjištěno

Počet obyvatel 27 71 36 110 70 104 99 31 47 35

Z hlediska věkové struktury obyvatel se v obci nachází vysoký podíl reprodukční a dětské složky, což zaručuje velmi dobrý potenciál populační základny. Počet post-reprodukční složky je nejnižší.


15

2.C.2

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - 2001 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (rok 2001) 300

bez vzdělání

počet obyvatel

250

základní vč. neukončeného

200

vyučení a SOU bez maturity

150

úplné střední s maturitou

100

VOŠ a nástavbové vysokoškolské

50 0

nezjištěné vzdělání

vzdělání

Vzdělání bez vzdělání základní vč. neukončeného vyučení a SOU bez maturity úplné střední s maturitou VOŠ a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

Počet obyvatel 1 131 242 128 7 19 4

Hodnoty grafu poukazují na výši vzdělání místních obyvatel. Ve většině případů jde o vyučené nebo absolventy středního odborného učeliště bez maturity. Četné zastoupení má zde také základní nebo úplné střední vzdělání s maturitou. Vyšší vzdělání je zde zastoupeno ve velmi malém množství.


16

2.C.3

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity - 2001

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (rok 2001) 350

počet obyvatel

300

zaměstnaní (+prac. důchodci, ženy na mateřské)

250 200

nezaměstnaní

150

nepracující důchodci

100

žáci, studenti, učni nezjištěná ekonomická aktivita

50 0

ekonomická aktivita

Ek o no m ick á a k tiv it a zaměstnaní (+prac. důchodci, ženy na mateřské) nezaměstnaní nepracující důchodci žáci, studenti, učni nezjištěná ekonomická aktivita

P o če t o by va te l 327 11 139 101 4

Z hlediska ekonomické aktivity převažuje početnější skupina ekonomicky aktivních obyvatel.


17

2.C.4 Vyjíždějící obyvatelstvo do zaměstnání a škol – 2001

Vyjíždějící do zaměstnání a škol (rok 2001) 350

počet obyvatel

300

vyjíždějící do zaměstnání

250

v rámci obce v rámci okresu

200

v rámci kraje

150

do jiného kraje vyjíždějící do zam. denně mimo obec

100

Žáci vyjíždějící denně mimo obec

50 0

vyjíždějící

Vyjíždějíc í vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu z toho v rámci kraje do jiného kraje vyjíždějící do zam. denně mimo obec žáci vyjíždějící denně mimo obec

Počet obyv atel 295 62 192 8 24 192 80

Obec poskytuje 1/6 nabídky požadované zaměstnanosti, což není příliš uspokojivé číslo. Závěr: Obec Struhařov nevykazuje vzhledem k Českému průměru žádné abnormální hodnoty a dá se říci, že celostátní ukazatele z hlediska věkové struktury, vzdělání i ekonomické aktivity zastupuje tato obec v průměrných hodnotách. Dobrým potenciálem je vysoké procento mladé generace. Významným ukazatelem je nízká hodnota nezaměstnaných. Dojížďka do zaměstnání a do škol z obce Struhařov je však poměrně vysoká, nejčastěji vyjíždějí občané do zaměstnání v rámci okresu.


18

2.C.5

Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel

2.C.5.a Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel v jednotlivých sídlech

Vývoj počtu domů - Babčice 2,5

počet domů

2 1,5

počet domů 1 0,5 0 1869

rok počet domů

1880

1869 2

1890

1880 2

1900

1910

1890 2

1921

1900 2

1930

1910 2

1950

1921 2

1961

1930 2

1970

1950 2

1980

1961 2

1991

2001

1970 2

1980 2

1991 2

2001 2

Vývoj počtu obyvatel - Babčice 18

počet obyvatel

16 14 12 10

počet obyvatel

8 6 4 2 0 1869

1880

rok 1869 počet obyvatel 11

1890

1880 14

1900

1890 16

1910

1921

1900 14

1930

1910 12

1950

1921 10

1961

1930 9

1970

1950 10

1980

1961 10

1991

2001

1970 10

1980 10

1991 10

2001 10

Vývoj počtu domů v sídle Babčice dle SLDB má neměnný charakter, na rozdíl od obyvatelstva, které na konci 19. století mírně vzrostlo, ale poté mělo klesající až stagnující tendenci.


19

Vývoj počtu domů - Bořeňovice 48 46

počet domů

44 42

počet domů

40 38 36 34 1869

rok počet domů

1880

1869 40

1890

1880 39

1900

1890 39

1910

1921

1900 42

1930

1910 43

1950

1921 44

1961

1930 45

1970

1950 46

1980

1991

2001

1961 1970 44 43

1980 42

1991 44

2001 45

Vývoj počtu obyvatel - Bořeňovice 350

počet obyvatel

300 250 200

počet obyvatel

150 100 50 0 1869

1880


1890

1880 314

1900

1890 299

1910

1900 319

1921

1930

1910 287

1950

1921 288

1961

1930 265

1970

1950 167

1980

1991

2001

1961 1970 168 134

1980 106

1991 81

2001 69

Vývoj počtu domů v Bořeňovicích měl proměnlivý průběh, ale dá se říci, že počtem téměř neměnný. Obyvatelstvo v sídle má postupnou klesající tendenci.


20

Vývoj počtu domů - Budkov 16 14

počet domů

12 10

počet domů

8 6 4 2 0 1869

rok počet domů

1880

1869 8

1890

1880 12

1900

1910

1890 12

1921

1900 12

1930

1910 11

1950

1921 11

1961

1970

1930 11

1950 11

1980

1961 10

1991

2001

1970 9

1980 10

1991 12

2001 14

Vývoj počtu obyvatel - Budkov 80

počet obyvatel

70 60 50

počet obyvatel

40 30 20 10 0 1869

1880


1890

1880 74

1900

1890 61

1910

1921

1900 65

1930

1910 64

1950

1921 58

1961

1930 51

1970

1950 55

1980

1991

2001

1961 1970 36 31

1980 22

1991 17

2001 21

Počet obyvatel v sídle Budkov v minulosti klesal, největší úbytek zažili obyvatelé v 60. letech, v posledních deseti letech se stav opět pozvolna zvyšuje. Počet domů se zvyšuje od 70. let trvale.


21

Vývoj počtu domů - Býkovice 25

počet domů

20 15

počet domů 10 5 0 1869

rok počet domů

1880

1869 18

1890

1900

1880 20

1910

1890 20

1921

1900 21

1930

1910 20

1950

1921 20

1961

1970

1930 20

1950 19

1980

1961 16

1991

2001

1970 14

1980 12

1991 13

2001 13

Vývoj počtu obyvatel - Býkovice 160

počet obyvatel

140 120 100

počet obyvatel

80 60 40 20 0 1869

1880


1890

1880 135

1900

1890 134

1910

1900 137

1921

1930

1910 124

1950

1921 115

1961

1930 91

1970

1950 87

1980

1991

2001

1961 1970 76 60

1980 42

1991 24

2001 21

Počet domů v sídle postupně klesal, za posledních 20 let se stav stabilizoval. Vývoj počtu obyvatel má od počátku 20. století klesající charakter.


22

Vývoj počtu domů - Dolní Podhájí 4,5 4 3,5

počet domů

3 2,5

počet domů

2 1,5 1 0,5 0 1869

rok počet domů

1880

1890

1869 3

1880 3

1900

1890 3

1910

1921

1900 3

1930

1910 3

1950

1921 3

1961

1930 3

1970

1950 3

1980

1991

2001

1961 1970 3 3

1980 3

1991 3

2001 4

Vývoj počtu obyvatel - Dolní Podhájí 35

počet obyvatel

30 25 20

počet obyvatel

15 10 5 0 1869

1880


1890

1880 28

1900

1890 24

1910

1921

1900 24

1930

1910 28

1950

1921 21

1961

1930 25

1970

1950 19

1980

1991

2001

1961 1970 14 15

1980 11

1991 7

2001 10

Počet domů v sídle je ustálený, na rozdíl od vývoje počtu obyvatel, který je od počátku 20. století absolutně strmě klesající.


23

Vývoj počtu domů - Horní Podhájí 18 16

počet domů

14 12 10

počet domů

8 6 4 2 0 1869

rok počet domů

1880

1869 9

1890

1880 7

1900

1910

1890 8

1921

1900 8

1930

1910 9

1950

1921 10

1961

1970

1930 10

1950 10

1980

1991

1961 10

2001

1970 10

1980 10

1991 12

2001 16

Vývoj počtu obyvatel - Horní Podhájí 80

počet obyvatel

70 60 50

počet obyvatel

40 30 20 10 0 1869

1880


1890

1880 60

1900

1890 65

1910

1921

1900 65

1930

1910 58

1950

1961

1921 1930 65 53

1970

1950 40

1980

1961 38

1991

2001

1970 38

1980 29

1991 2001 22 37

Sídlo Horní Podhájí počtem domů neustále roste, což neplatí i u počtu obyvatel, který začal vzrůstat až za posledních deset let.


24

Vývoj počtu domů - Jezero 25

počet domů

20 15


rok počet domů

1880

1869 18

1890

1880 18

1900

1910

1890 18

1921

1900 18

1930

1910 17

1950

1921 17

1961

1970

1930 21

1950 18

1980

1961 16

1991

2001

1970 14

1980 14

1991 14

2001 15

Vývoj počtu obyvatel - Jezero 160

počet obyvatel

140 120 100

počet obyvatel

80 60 40 20 0 1869

1880


1890

1880 144

1900

1890 126

1910

1900 121

1921

1930

1910 118

1950

1921 102

1961

1930 119

1970

1950 78

1980

1961 71

1991

2001

1970 47

1980 34

1991 28

2001 28

Mírný nárůst počtu domů i obyvatel zaznamenalo sídlo při sčítání v roce 1930, jinak se zde projevuje klesající tendence obou jevů.


25

Vývoj počtu domů - Myslíč 25

počet domů

20 15


rok počet domů

1880

1869 18

1890

1880 20

1900

1910

1890 19

1921

1900 18

1930

1910 18

1950

1921 18

1961

1970

1930 19

1950 18

1980

1961 16

1991

2001

1970 14

1980 14

1991 14

2001 15

Vývoj počtu obyvatel - Myslíč

počet obyvatel

250 200 150

počet obyvatel 100 50 0 1869

1880


1890

1880 185

1900

1890 152

1910

1900 147

1921

1930

1910 120

1950

1921 116

1961

1930 106

1970

1950 96

1980

1961 69

1991

2001

1970 64

1980 68

1991 55

2001 51

Sídlo se projevuje neustálým úbytkem obyvatel a téměř ustáleným vývojem počtu domů.


26

Vývoj počtu domů - Pecínov 7 6

počet domů

5 4

počet domů

3 2 1 0 1869

rok počet domů

1880

1869 4

1890

1880 4

1900

1910

1890 5

1921

1900 4

1930

1910 4

1950

1921 3

1961

1930 4

1970

1950 6

1980

1961 6

1991

2001

1970 6

1980 6

1991 6

2001 6

Vývoj počtu obyvatel - Pecínov 90

počet obyvatel

80 70 60 50

počet obyvatel

40 30 20 10 0 1869

1880


1890

1880 73

1900

1890 69

1910

1921

1900 68

1930

1910 52

1950

1921 52

1961

1930 47

1970

1950 34

1980

1961 34

1991

2001

1970 34

1980 34

1991 34

2001 34

Sídlo Pecínov je specifický poklesem počtu obyvatel, který je od 50. let stagnující. Vývoj počtu domů od 50. let lehce vzrostl.


27

Vývoj počtu domů - Skalice 30

počet domů

25 20

počet domů

15 10 5 0 1869

rok počet domů

1880

1869 9

1890

1880 9

1900

1910

1890 11

1921

1900 12

1930

1910 12

1950

1921 15

1961

1970

1930 13

1950 15

1980

1961 17

1991

2001

1970 20

1980 27

1991 28

2001 21

Vývoj počtu obyvatel - Skalice 100 90

počet obyvatel

80 70 60

počet obyvatel

50 40 30 20 10 0 1869

1880


1890

1880 74

1900

1890 82

1910

1921

1900 81

1930

1910 82

1950

1961

1921 1930 94 80

1970

1950 83

1980

1961 85

1991

2001

1970 91

1980 91

1991 2001 86 48

V sídle Skalice měl vývoj počtu domů pozvolný růst, v posledních deseti letech všech výrazně pokles. Počet obyvatel měl také pozvolný růst, výraznější nárůst lze pozorovat v roce 1921, který však neměl delšího trvání. V posledních deseti letech opět jako u vývoje domů obyvatelstvo ubylo téměř o polovinu.


28

Vývoj počtu domů - Struhařov 100 90 80

počet domů

70 60

počet domů

50 40 30 20 10 0 1869

rok počet domů

1880

1869 35

1890

1900

1880 34

1890 37

1910

1921

1900 39

1930

1910 45

1950

1921 45

1961

1930 49

1970

1950 56

1980

1991

1961 57

2001

1970 59

1980 67

1991 89

2001 94

Vývoj počtu obyvatel - Struhařov 350

počet obyvatel

300 250 200

počet obyvatel

150 100 50 0 1869

1880


1890

1880 318

1900

1890 311

1910

1900 281

1921

1930

1910 289

1950

1961

1921 1930 281 270

1970

1950 225

1980

1961 291

1991

2001

1970 272

1980 289

1991 2001 288 306

Struhařov měl stoupající tendenci počtu domů až do roku 1991, ve kterém ten to nárůst začal být výraznější. Bilance obyvatel se jeví jako téměř stabilní až na rok 1950, kdy ubylo téměř 50 obyvatel.


29

Vývoj počtu domů - Střížkov 25

počet domů

20 15


rok počet domů

1880

1869 22

1890

1900

1880 22

1910

1890 22

1921

1900 22

1930

1910 21

1950

1921 20

1961

1970

1930 20

1950 19

1980

1961 16

1991

2001

1970 14

1980 12

1991 10

2001 13

Vývoj počtu obyvatel - Střížkov 180 160

počet obyvatel

140 120 100

počet obyvatel

80 60 40 20 0 1869

1880


1890

1880 147

1900

1890 134

1910

1900 104

1921

1930

1910 104

1950

1961

1921 1930 132 95

1970

1950 74

1980

1961 47

1991

2001

1970 39

1980 25

Sídlo je ve vývoji počtu domů i obyvatel charakteristický jako klesající.


30

1991 2001 13 11

Vývoj počtu domů - Svatý Jan 18 16

počet domů

14 12 10

počet domů

8 6 4 2 0 1869

rok počet domů

1880

1869 16

1890

1880 12

1900

1910

1890 13

1921

1900 12

1930

1910 13

1950

1921 13

1961

1970

1930 14

1950 14

1980

1961 12

1991

2001

1970 10

1980 6

1991 12

2001 11

Vývoj počtu obyvatel - Svatý Jan

120

počet obyvatel

100 80

počet obyvatel

60 40 20 0 1869

1880


1890

1880 86

1900

1890 95

1910

1921

1900 94

1930

1910 81

1950

1921 68

1961

1930 60

1970

1950 43

1980

1961 31

1991

2001

1970 25

1980 12

1991 8

2001 5

Nevyrovnaný vývoj počtu domů v sídle Svatý Jan měl nevětší úbytek v roce 1980, v následujícím SLDB se tento počet navýšil až dvojnásob. Vývoj počtu obyvatel je silně klesající.


31

Vývoj počtu domů - Věřice

16 14

počet domů

12 10

počet domů

8 6 4 2 0 1869

rok počet domů

1880

1869 12

1890

1880 12

1900

1910

1890 13

1921

1900 13

1930

1910 13

1950

1921 14

1961

1970

1930 13

1950 12

1980

1961 10

1991

2001

1970 8

1980 10

1991 11

2001 13

Vývoj počtu obyvatel - Věřice

120

počet obyvatel

100 80

počet obyvatel

60 40 20 0 1869

1880


1890

1880 86

1900

1890 98

1910

1921

1900 92

1930

1910 79

1950

1921 93

1961

1930 73

1970

1950 44

1980

1961 31

1991

2001

1970 26

1980 25

1991 24

2001 23

Věřice zaznamenaly jediný mírný výkyv ve vývoji počtu domů v roce 1970, který v následujících dekádách opět stagnoval na původní počet. Obyvatelstvo zde mělo silně klesající tendenci, ale v posledních čtyřiceti letech se tento stav ustálil.


32

2.C.5.b Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel celkem Vývoj počtu domů - Struhařov (celkem) 300 250

počet domů

200

počet domů

150 100 50 0 1869

rok počet domů

1880

1890

1869 214

1880 214

1900

1890 222

1910

1921

1900 226

1930

1910 231

1950

1921 235

1961

1930 244

1970

1950 249

1980

1991

1961 226

2001

1970 221

1980 230

1991 265

2001 277

počet obyvatel

Vývoj počtu obyvatel - Struhařov (celkem) 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

počet obyvatel

1869

1880


1890

1880 1738

1900

1890 1666

1910

1900 1612

1921

1930

1950

1961

1910 1921 1930 1498 1495 1344

1970

1950 1055

1980

1961 964

1991

2001

1970 842

1980 754

1991 653

2001 630

Celkově se obec Struhařov ve vývoji počtu domů jeví pozitivně a počet domů zde postupně narůstá, avšak počet obyvatel naopak mírně klesá.


33

2.C.6 Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel – Struhařov a Benešov Porovnání vývoje počtu domů - Struhařov a Benešov 2500

počet domů

2000 1500

Benešov Struhařov

1000 500 0 1869

rok Benešov Struhařov

1869 453 214

1880 509 214

1880

1890

1890 537 222

1900

1900 588 226

1910

1910 642 231

1921

1930

1921 715 235

1950

1930 999 244

1961

1970

1950 1392 249

1980

1961 1366 226

1991

1970 1510 221

2001

1980 1587 230

1991 1836 265

2001 1952 277

Porovnání vývoje počtu obyvatel - Struhařov a B enešov 18000 16000

počet obyvatel

14000 12000 10000

B enešov Struhařov

8000 6000 4000 2000 0 1869

rok Benešov Struhařov

1869 5345 1739

1880 6240 1738

1880

1890

1890 7413 1666

1900

1900 8450 1612

1910

1910 8857 1498

1921

1930

1921 9304 1495

1950

1930 9820 1344

1961

1950 10387 1055

1970

1980

1961 9774 964

1991

1970 10769 842

2001

1980 14258 754

1991 15892 653

2001 16323 630

Při srovnání vývoje počtu domů a počtu obyvatel Struhařova a Benešova, má Struhařov dle grafů spíše stagnující až klesající tendence na rozdíl od Benešova, který má téměř plynulý nárůst.


34

2.D

Urbanistická kompozice

2.D.1

Urbanistická kompozice sídla Bořeňovice

Původní sídlo Protáhlá, ulicová kompozice s domy převážně o štítovém uspořádání a půdorysném tvaru typu I, L. Řada staveb posazena také do hlubší části parcely (za první řadou), čímž částečně cloní přístupu k záhumenním partiím. V jižní části pak převažuje spíše organicky posazená zástavba drobnějších hmot bez jasné vazby na záhumenní partie. Z obou stran patrné náznaky lánových plužin, kolmých na uliční řadu. Ve střední ose sídla mělká údolní niva s regulovaným tokem a nad ní čočkově tvarovaná menší náves. Celková kompozice malebná, hodnotná. Dostavby Na severní straně větší hmoty solitérně umístěných staveb zemědělského areálu, bez negativních pohledových dálkových vlivů vůči svému okolí.

2.D.2 Urbanistická kompozice sídla Býkovice Původní sídlo Převážně jednostranně orientovaná zástavba dvorcových usedlostí, orientovaná rovnoběžně s komunikací.

2.D.3 Urbanistická kompozice sídla Dolní Podhájí Původní sídlo Zástavba organicky posazených, převážně dvorcových statků bez jasně vymezených vazeb centrální návsi.

2.D.4 Urbanistická kompozice sídla Horní Podhájí Původní sídlo Radiála se statky o štítovém uspořádání. Dominantou je plocha rybníka v centrální části sídla. Dostavby Řada solitérně umístěných staveb rozličných půdorysných tvarů zejména ve východní části sídla.


35

2.D.5 Urbanistická kompozice sídla Jezero Původní sídlo Jasně čitelná radiála s většími hmotami domů typu I, L, orientovaných kolmo k nevelké návsi. Řada drobných vodních ploch, posazených na převážně zatrubněných vodotečích. Větší podíl vzrostlé zeleně ve východní části sídla. Kompozice malebná, hodnotná. Dostavby Štítově orientované stavby převážně v západní části a to podél západní strany komunikace. Dále pak v jihovýchodní části sídla stavby typu I, L zemědělských provozů, citlivě komponovaných vůči původnímu sídlu.

2.D.6Urbanistická kompozice sídla Myslíč Původní sídlo V severní části sídla je zástavba převážně dvorcových usedlostí, organicky posazených vůči východozápadní komunikaci. V jižní části je zástavba převážně ulicová, se střídáním štítové i okapové orientace, posazené spíše na uliční čáru. Ve střední ose sídla parná údolní niva s osou potoka a rybníky. Velký podíl vzrostlé zeleně, zejména ve východní části, kde je patrná i stará, nefunkční úvozová cesta. Dostavby V jižní a severovýchodní části sídla převážně solitérně uspořádaných, o čtvercovém půdorysu a bez negativních vlivů na své okolí.

2.D.7 Urbanistická kompozice sídla Pecínov Původní sídlo Dvorcová dispozice čestného dvoru panského statku s dominantou solitérně stojící sýpky. Jihovýchodní osy cest, které se sbíhají ke statku s doprovodnou zelení. Celková kompozice hodnotná, malebná.

2.D.8 Urbanistická kompozice sídla Skalice Původní sídlo Zástavba organicky posazených, převážně dvorcových statků bez jasně vymezených vazeb centrální návsi. Východozápadní osa potoka se vzrostlou zelení sídlo částečně příčně odděluje. Dostavby Vtěsnány ve vazbě na komunikaci jako solitérně umístěné stavby drobných hmot. Kompozičně nevhodné vůči původní zástavbě.


36

2.D.9 Urbanistická kompozice sídla Struhařov Původní sídlo Původní kompozice značně nečitelná, rozmístěna zejména podél východozápadní osy s náznakem ulicového uspořádání. Zástavba převážně forem I o sedlových střechách. Převažuje okapově orientovaná, solitérní s nepříliš čitelnou uliční čárou. Kompozice je posazena do strmého, podél silnice, stoupajícího terénu. Jižní část sídla je shlukem dostaveb mezi původně samostatně stojícími dvorcovými statky. Kompozice je malebná, umístěna v mělké údolní misce, z východní strany ohraničená lemem lesa. Dostavby Na západní straně umístěny velké hmoty zemědělského areálu s uzavřenou kompozicí a spíše s negativním dopadem pro dálkové pohledy, zejména ze západní strany od sídla. Severní partie je pravidelně trasovanou solitérní zástavbou s domy převážně čtvercových půdorysů. Kompozice je prostorově neuzavřená.

2.D.10 Urbanistická kompozice sídla Svatý Jan Původní sídlo Zástavba o radiálním uspořádání štítově orientovaných usedlostí kolem malé, trojúhelníkové návsi. Dostavby V jižní partii sídla organicky posazeny dostavby drobnějších hmot a rozličných půdorysných tvarů.

2.D.11 Urbanistická kompozice sídla Věřice Původní sídlo Zástavba solitérně posazených dvorcových statků se značnými podílem obklopující vzrostlé zeleně. Dostavby Organicky posazená zástavba v jihovýchodní části sídla s většími hmotami zemědělské farmy, bez negativních prostorových vlivů na okolí.


37

2.E

Uspořádání krajiny

2.E.1

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků

Z hlediska geomorfologického členění se obec Struhařov nachází v provincii České vysočiny (neboli Český masív), která se dále člení na Česko-moravskou subprovincii a spadá do oblasti Středočeská pahorkatina. Řešené území leží v severovýchodní části celku Benešovská pahorkatina a podcelku Dobříšská pahorkatina. Správní území obce Struhařov disponuje velkým rozsahem zemědělské půdy (1788 ha, z toho 1375 ha orné půdy), ale také poměrně malým množstvím lesních ploch, které se vyskytují roztříštěně. Z větších celků se v jihojihovýchodní části nachází les Peklo, v jihovýchodní části nepojmenovaný les, severně les v oblasti V horách a západně v oblasti V hůrkách v blízkosti sídla Skalice. Řešené území je charakteristické jako mírná až střední pahorkatina, prolínaná velkým množstvím vodních toků a nádrží.

Druhy pozemků v ha (rok 2010) Druhy pozemků v ha k 31. 12. 2010 1600

orná pů da chmelnice vinice zahrady ovocné sady trvalé travní porosty lesní pů da vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

1400 1200

hektary

1000 800 600 400 200 0

druh pozemku

Druhy po zem ku V ým ěra v ha orná půda 1375 chmelnice 0 vinice 0 zahrady 34 ovocné sady 2 trvalé travní porosty 377 lesní půda 233 vodní plochy 37 zastavěné plochy 28 ostatní plochy 110


38

2.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území Ve správním území obce Struhařov se nenachází žádná přírodní památka ČR. Za hodnotná území lze považovat: – údolní nivu Bořeňovického potoka s přilehlými partiemi lesů – jižní svah s dálkovými výhledy sídla Věřice – přístupový koridor a Velký rybník sídla Jezero – náhorní planinu rybníka Velký u sídla Struhařov – miskovité údolí sídla Pecínov – pohledový horizont sídel Myslíč a Skalice – nivu a západní svahové partie nad sídly Horní a Dolní Podhájí Tato hodnotná území jsou vymezena ve výkrese hodnot území.

2.E.3 Vodní režim krajiny V řešeném území obce se nachází několik drobných vodních toků a velké množství vodních nádrží. Můžeme je rozdělit do dvou oblastí. První oblast, v západní části území, je charakteristická prolínáním menších vodních toků jako je Benešovský, Pozovský, Budkovský a Myslíčský potok, na kterém leží řada rybníků a vodních zdrží. Druhá oblast ve středu a na východu řešeného území disponuje především Okrouhlickým potokem s Velkým nebo také Struhařovským rybníkem. Dále do území zasahuje část Křešického potoku se svou soustavou rybníků Havras a Jezerský rybník.

2.F

Dopravní vazby

2.F.1

Silniční doprava

Hlavní komunikační kostru území tvoří silnice II. třídy č. 111 směr Bystřice – Český Šternberk a silnice II. třídy č. 112 směr Benešov – Vlašim, které tvoří pomyslný kříž daným územím, jako hlavní dopravní komunikace. Dále silnice III. třídy č. 1101 ve směru Benešov – Hliňánky, silnice III. třídy č. 1121 směr Myslíč – Boušice, silnice III. třídy č. 11115 směr Jezero Čeňovice, silnice III. třídy č. 11116 směr Střížkov – Věřice, silnice III. třídy č. 11117 směr Struhařov – Bořeňovice a silnice III. třídy č.11324 směr Bořeňovice – Býkovice.

2.F.2 Železniční doprava Řešeným územím prochází jedna železniční trať Benešov – Vlašim. Nejbližší železniční zastávka je přibližně 1 km od obce Struhařov a v sídle Myslíč.


39

2.F.3 Uliční síť Hlavní komunikační kostru doplňuje síť místních komunikací, které celkem dostatečně zajišťují obsluhu příslušných lokalit.

2.F.4 Hromadná osobní doprava Je zabezpečována ČD a linkami dálkových autobusů ČSAD Benešov a.s.


40

3

Územně analytické podklady

3.A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly zpracovány dle příl. 1 A vyhl. 500/2006 Sb. Pro řešené území byly zjištěny tyto podklady pro rozbor udržitelného rozvoje:

3.A.1 Zastavěné území Zákres hranice zastavěného území ve výkresech Pr+R je převzat z Územního plánu obce Struhařov (2001). Zastavěné území bude nově vymezeno postupem dle stavebního zákona. Rozsah a průběh hranice zastavěného území obsahuje problémový výkres.

3.A.2 Plochy výroby

•

•

Struhařov zemědělská farma družstva Struhařov - západní část sídla - rostlinná a živočišná výroba - zemní práce - nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) - zámečnictví, kovářství - silniční motorová nákladní doprava, opravy pracovních strojů farma Šíma - jižní část sídla - rostlinná a živočišná výroba

•

Myslíč slepičárna – východní část sídla

•

Dolní Podhájí rostlinná a živočišná výroba (již nevyužívaný areál) - severní část sídla

•

Horní Podhájí nerušící výroba, kovovýroba – jižní část sídla

•

Jezero slepičárna – jihovýchodní část sídla

• •

Bořeňovice sklady rostlinné výroby – severovýchodní část sídla drobná nerušící výroba


41

3.A.3 Plochy občanského vybavení Struhařov obecní úřad • Obecní úřad Struhařov – centrální část sídla, č.p. 126 - v objektu se nachází také kanceláře družstva prodejny • menší prodejna s potravinami – u kapličky sportovní plochy • sportovní areál v západní části sídla – fotbalové hřiště s příslušenstvím, společenská místnost • hřiště na volejbal a nohejbal v jižní části sídla stravování • hospoda – centrální část sídla • kulturní dům č.p. 93 - západní část sídla Myslíč • •

fotbalové hřiště na východní části sídla dětské hřiště u rybníka

Skalice •

autoservis č.p. 13 - jižní část sídla

Horní Podhájí • dětské hřiště u Podhájeckého rybníka Střížkov • zámek Střížkov - severní části sídla - zchátralý zámek postavený kolem roku 1907 na místě původního z let 1818, který byl v držení Karla Ignáce Drahotína Villaniho. Zámek byl součástí jakéhosi zemědělského družstva, o čemž svědčí okolní stavby. Dnes vše leží ladem. Bořeňovice • rodinný penzion č.p. 7 - centrální část sídla - kapacitou 22 lůžek ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojíc • autoservis č.p. 15 - centrální část sídla Pecínov • Hotel pecínov - Pecínov je hotelový komplex s přilehlým hřebčínem. Pecínov byl nově zrekonstruován roku 1999. Od té doby ho navštěvují i významné osobnosti České republiky. Pecínov je nejvíce proslaven svým hřebčínem, který byl založen již za vlády císařovny Marie Terezie. • jezdecký klub • tenis ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

42

3.A.4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Dolní Podhájí - prověřit plochu zemědělského areálu k funkční transformaci na nerušící výrobu Myslíč - prověřit plochu zemědělského areálu k funkční transformaci na nerušící výrobu Jezero - prověřit plochu zemědělského areálu k funkční transformaci na nerušící výrobu jihovýchod a sever Střížkov - prověřit plochu lihovaru a zemědělského statku k funkční transformaci na plochy smíšené obytné

3.A.5 Památková rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.6 Památková zóna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.7 Krajinná památková zóna V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.8 Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se nachází tyto státem chráněné nemovité kulturní památky: Struhařov • Kaple Panny Marie - č. ÚSKP 22918/2-3965 Střížkov u Benešova • Zámek, č.p. 1 - č. ÚSKP 38364/2-3935 Vymezení kulturních památek vč. jejich popisu je vymezeno ve výkrese hodnot území a ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

43

ve výkrese limitů využití území.

3.A.9 Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.10 Památka UNESCO vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.11 Urbanistické hodnoty (původní sídla) Bořeňovice Ve střední ose sídla mělká údolní niva s regulovaným tokem a nad ní čočkově tvarovaná menší náves. Celková kompozice malebná, hodnotná.

Jezero Řada drobných vodních ploch, posazených na převážně zatrubněných vodotečích. Větší podíl vzrostlé zeleně ve východní části sídla. Kompozice malebná, hodnotná.

Pecínov Dvorcová dispozice čestného dvoru panského statku s dominantou solitérně stojící sýpky. Jihovýchodní osy cest, které se sbíhají ke statku s doprovodnou zelení. Celková kompozice hodnotná, malebná.

Struhařov Jižní část sídla je shlukem dostaveb mezi původně samostatně stojícími dvorcovými statky. Kompozice je malebná, umístěna v mělké údolní misce, z východní strany ohraničená lemem lesa.

3.A.12 Region lidové architektury V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.13 Historicky významná stavba, soubor V řešeném území se nachází lokalita Střížkova se zchátralými zámeckými budovami, zámeckým parkem a lihovarem.


44

3.A.14 Architektonicky cenná stavba, soubor Areál panských stájí a dalších provozních budov v Pecínově.

3.A.15 Významná stavební dominanta V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.16 Území s archeologickými nálezy V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.17 Oblast krajinného rázu Řešené území spadá do oblasti krajinného rázu Benešovsko.

3.A.18 Místo krajinného rázu Lze rozlišit tři krajinné celky. Západní část je převážně výškově členěným územím s údolím a údolními miskami. Sídla mají spíše charakter jednotlivých samot. Kompozice malebná, s plochami luk a lesů. Střední část území je územím s dálkovými pohledovými horizonty, jemně modelována, s mírnými výškovými rozdíly. Východní část je náhorní planinou s mírnými výškovými diferencemi. Pro střední a východní část jsou typické převažující plochy orné půdy. Sídla jsou větší, kompaktní.

3.A.19 Místo významné události V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.20 Významný vyhlídkový bod Jsou vymezeny tyto body (jsou vyznačeny ve výkrese hodnot): – horizont mezi Skalicí a Myslíčí – Pod Velkým rybníkem nad Struhařovem – Věřice - severozápad – Jezero – Nad hájkem, nad Býkovicemi


45

3.A.21 Územní systém ekologické stability V řešeném území se nacházejí lokální prvky ÚSES vymezené v ÚPO Struhařov (schválený v r. 2001). Tyto biokoridory a biocentra kopírují údolí následujících toků: Pozovský a Benešovský potok v jihozápadní části sídla, Okrouhlický potok západně a jižně od sídla Struhařov a Petroupimský potok v severní části území u sídla Střížkov. Územím také prochází regionální biokoridor 1321 Jezviny – Pod Hůrkou a nepatrně do území zasahuje regionální biocentrum 943 Pod Hůrkou. Jmenované regionální prvky jsou vymezeny v návrhu ZÚR Stčk. Systém ÚSES vč. popisů zobrazuje problémový výkres.

3.A.22 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.23 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se tento jev nevyskytuje kromě v zákoně vyjmenovaných prvků, např. údolní nivy.

3.A.24 Přechodně chráněná plocha V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.25 Národní park vč. zón a OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.26 Chráněná krajinná oblast vč. zón V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.27 Národní přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


46

3.A.28 Přírodní rezervace vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.29 Národní přírodní památka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.30 Přírodní park Do jihozápadní části řešeného území (v osadě Hliňánky) nepatrně zasahuje Přírodní park Džbány – Žebrák. Tento park byl vyhlášen v roce 1996 v krajině mezi Voticemi, Jankovem, Líšnem a Tomicemi. Chráněná je tu krajina, která má takřka podhorský charakter, jsou tu rozsáhlé lesní plochy a louky s remízky, pramennými oblastmi a rybníky (např. Slavníč, Podhrázský rybník, Vinduška, Pilský rybník, Královna atd.). Dvě dominanty přírodního parku jsou vrcholy Džbán (688 m.n.m.) a Žebrák (585 m.n.m.). V přírodním parku se vyskytují např. tyto druhy rostlin - prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bublinatka jižní (Utricularia australis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchopýr bahenní. Z živočichů to jsou např. chřástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), včelojed lesní (Pernis apivorus), výr velký (Bubo bubo), ledňáček říční (Alcedo atthis), vydra říční (Lutra lutra), netopýr severní (Eptesicus nilssonii) a obojživelníci čolek horský (Triturus alpestris) a rosnička zelená (Hyla arborea). Hranice přírodního parku je vyznačena ve výkresu limitů využití území.

3.A.31 Přírodní památka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.32 Památný strom vč. OP V řešeném území se vyskytují tyto památné stromy: •

2 duby letní – 104250 (kód dle Registru objektů ÚSOP), vyhlášené 25. 01. 1983 - druh: dub letní – Quercus robur L. - skupina 2 stromů na levé straně silnice Líšno – Budkov v sídle Pecínov, k.ú. Skalice u Benešova - obvod kmenů: 536 cm a 479 cm - výška stromů: 22 m - ochranné pásmo: průměr 34,14 m a 30,51 m (ze zákona)

•

Památný dub rodu Šimků z Věřic – 104612 (kód dle Registru objektů ÚSOP), vyhlášené 23. 06. 2005 ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

47

-

druh: dub letní – Quercus robur L. jižní část zahrady u nemovitosti č.p. 7 (parc. č. 907) v sídle Věřice, k.ú. Jezero obvod kmene: 370 cm výška stromu: 30 m ochranné pásmo: průměr 23,57 m (ze zákona)

Lokalita pam. stromů je vyznačena ve výkrese limitů.

3.A.33 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.35 NATURA 2000 – ptačí oblast V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.36 Lokality výskytu zvláště chrán. druhů rostlin a živočichů s národním významem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.37 Lesy ochranné V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.38 Les zvláštního určení V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.39 Lesy hospodářské Řešené území obce Struhařov disponuje poměrně malým množstvím lesních ploch (jen 10 %), které se vyskytují roztříštěně. Z větších celků se v jiho-jihovýchodní části nachází les Peklo, v jihovýchodní části nepojmenovaný les, severozápadně les v oblasti V horách a západně v oblasti V hůrkách v blízkosti sídla Skalice. Rozsah lesních ploch je patrný z výkresu limitů využití území. ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

48

3.A.40 Vzdálenost 50 m od okraje lesa Pro všechny pozemky určené k plnění funkce lesa je vymezena vzdálenost 50 m od okraje lesa. Tento údaj je zobrazen ve výkrese limitů využití území.

3.A.41 Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice jednotlivých rajónů vymezených v rámci BPEJ vč. jejich popisu jsou součástí výkresu záměrů na provedení změn. Nejkvalitnější půdy v I. třídě ochrany ZPF jsou zastoupeny především v okolí sídel Struhařov, Býkovice a Bořeňovice.

3.A.42 Hranice biochor (biogeografické členění řešeného území) Řešené území je součástí Posázavského bioregionu 1.22. V rámci zastoupených biogeografických regionů jsou vymezeny 4 biogeografické typologické jednotky - biochory, které člení území do 8 segmentů. V území se vyskytují tyto biochory: • 4BR – erodované plošiny na kyselých plutonitech, 4. v. s. (střed, východní okraj ŘÚ) • 4PR – pahorkatiny na kyselých plutonitech, 4. v. s. (východ, jihozápad, severozápad) • - 3BP – erodované plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti, 3. v. s. (západ) • 4Do – podmáčené sníženiny na kyselých horninách, 4. v. s. (střed, sever)

3.A.43 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti V řešeném území jsou ve značných plochách provedeny meliorace, včetně velkého rozsahu napřímených vodních toků. Význam takových opatření pro biologickou diverzitu a tudíž i vitalitu orné půdy je přinejmenším sporný. Problémem jsou velké bloky orné půdy, kde splachy zemědělské půdy způsobují její nevratnou degradaci.

3.A.44 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP STRUHAŘOV Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod jsou vrty, z kterých je voda dopravována do sběrné studny, a odtud je surová voda čerpána na úpravnu vody. Maximální vydatnost vrtu je 2 l/s. V sídle se nenacházejí studny k individuelnímu zásobování vodou. Množství vody v domovních studních je dle sdělení dostatečné. Kvalita vody v domovních studních je dobrá. V sídle nejsou užívány obecní studny.


49

BABČICE, BOŘEŇOVICE, BUDKOV, BÝKOVICE, DOLNÍ PODHÁJÍ, HLIŇÁNKY, HORNÍ PODHÁJÍ, JEZERO, MYSLÍČ, PECÍNOV, SKALICE, STŘÍŽKOV, SVATÝ JAN, VĚŘICE Zásobování pitnou vodou je v sídlech zajišťováno individuelně domovními studnami. V sídlech nejsou užívány obecní studny. Zdroje podzemní vody jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití území.

3.A.45 Chráněná oblast přirozené akumulace vod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.46 Zranitelná oblast Jako zranitelná oblast je vymezeno celé správní území.

3.A.47 Vodní útvar povrchových, podzemních vod V řešeném území se nacházejí vodní útvary povrchových vod, které spadají do oblasti povodí Dolní Vltava a jsou obsaženy ve výkresu limitů. Jedná o potoky Benešovský, Pozovský, Budkovský, Myslíčský, Petroupimský, Okrouhlický, Býkovický, Bořeňovický, Křešický a další bezejmenné drobné vodní toky. Celé správní území je vymezeno jako útvar podzemních vod Krystalinikum v povodí Střední Vltavy, oblast Dolní Vltava, povodí Labe.

3.A.48 Vodní nádrž V řešeném území obce se nachází velké množství vodních nádrží. Můžeme je rozdělit do dvou oblastí. První oblast, v západní části území, je charakteristická prolínáním toků, na kterém leží řada rybníků a vodních zdrží. Druhá oblast ve středu a na východu řešeného území disponuje Velkým nebo také Struhařovským rybníkem. Dále do území zasahuje soustava rybníků Havras a Jezerský rybník. Vodní nádrže jsou obsaženy ve výkrese limitů využití území.

3.A.49 Povodí vodního toku, rozvodnice Řešené území spadá do oblasti povodí Dolní Vltavy, dle spádového toku do povodí Labe, úmoří Severního moře. Všechny toky jsou spádovány do řeky Sázavy. ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

50

3.A.50 Záplavové území Pro řešené území jsou vymezeny hranice záplavového území Benešovského potoka. Záplavové čáry Q100, Q20 a Q5 jsou součástí výkresu limitů využití území.

3.A.51 Aktivní zóna záplavového území Do řešeného území zasahuje aktivní zóna záplavového území Benešovského potoka. Aktivní zóna je součástí výkresu limitů využití území.

3.A.52 Území určené k rozlivům povodní V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.53 Území zvláštní povodně pod vodním dílem V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.54 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.55 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.56 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.57 Dobývací prostor V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.58 Chráněné ložiskové území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


51

3.A.59 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.60 Ložisko nerostných surovin V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.61 Poddolované území V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.63 Staré důlní dílo V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.64 Staré zátěže území a kontaminované plochy V řešeném území se nacházejí 4 bývalé skládky evidované jako stará zátěž území. Jedná se o: – Skládka Dolní Podhájí – jihovýchodně od sídla Dolní Podhájí, lokalita V Duškově – Skládka Budkov – severovýchodně od sídla Pecínov, v údolní nivě v blízkosti rybníka – Skládka Bořeňovice – severně od sídla Bořeňovice – Skládka Býkovice – jižní okraj sídla Býkovice, u silnice III/11324

3.A.65 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje eviduje velký zdroj znečištění ovzduší: • DZS Struhařov a. s. - Farma Struhařov - chov skotu + terminály na skladování autom. benzínu - emise: - těkavé org. látky vyjádřené jako celkový org. uhlík – 0,00800 tuny - amoniak – 6,13600 tuny


52

3.A.66 Odval, výsypka, odkaliště, halda V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.67 Technologický objekt zásobování vodou vč. OP

• •

• •

Na obecní vodovodní síti v sídle Struhařov se nacházejí tyto technologické objekty: vodojem Struhařov: zemní, 2 x 100 m3 úpravna vody: filtry typu VOS FN 4, dávkuje se chlornan sodný, soda, síran hlinitý. Po průchodu filtry je voda vedena do vodojemu. Do potrubí surové vody je dávkován chlornan sodný a soda. Technologie je uzpůsobena pro případné dávkování síranu hlinitého. Rok uvedení do provozu 1995. vrty: maximální vydatnost vrtu je 2 l/s. Rok uvedení do provozu 1995. čerpací stanice: počet čerpadel 5, rok uvedení do provozu 1995. Technologické objekty zásobování vodou jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití

území.

3.A.68 Vodovodní síť vč. OP STRUHAŘOV Zásobování pitnou vodou je v sídle zajišťováno obecním vodovodem, kterým je zásobováno cca 96% obyvatel. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Struhařov. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod jsou vrty, z kterých je voda dopravována do sběrné studny, a odtud je surová voda čerpána na úpravnu vody. V sídle se nenacházejí studny k individuelnímu zásobování vodou. Množství vody v domovních studních je dle sdělení dostatečné. Kvalita vody v domovních studních je dobrá. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnosti, připojenost bude dokončena dostavbou vodovodních přípojek. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných zdrojích a v případě, že nebude vyhovovat vyhl. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu, bude nutné vodu upravovat. BABČICE, BOŘEŇOVICE, BUDKOV, BÝKOVICE, DOLNÍ PODHÁJÍ, HLIŇÁNKY, HORNÍ PODHÁJÍ, JEZERO, MYSLÍČ, PECÍNOV, SKALICE, STŘÍŽKOV, SVATÝ JAN, VĚŘICE Zásobování pitnou vodou je v sídlech zajišťováno individuelně domovními studnami. Množství vody ve studnách je dostatečné. Jakost vody ve studních není pravidelně kontrolována, lze očekávat nedodržení ukazatelů vyhlášky MZd 376/2000, kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, že nebude vyhovovat vyhl. ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

53

376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu, bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Nouzové zásobování pitnou vodou pro všechna sídla bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Pecerady. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou pro všechna sídla bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

3.A.69 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP STRUHAŘOV V sídle neexistuje obecní ČOV. Pro čištění splaškových vod je uvažováno s výstavbou nové čistírny odpadních vod - mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací. Na čistírnu budou přiváděny oddílnou kanalizací pouze splaškové vody. Mechanický stupeň čistírny je tvořen jemnými, strojně stíranými česlemi doplněnými jímkou na zachycování písku. V případě, že na čistírnu budou odpadní vody přečerpány, bude čerpací stanice vybavena mělnícím čerpadlem a uzpůsobena i jako objekt pro zachycení písku. Toto řešení zcela nahradí mechanickou část čistírny, je provozně osvědčeno na mnoha čistírnách a provozovatele zbavuje problémů s hygienickým ukládáním shrabků na čistírně a s jejich následnou likvidací. Biologická část bude rozdělena do několika samostatných technologických linek. Aktivační systém řešen jako klasický systém s nitrifikací a se separací kalu ve vertikálních dosazovacích nádržích. Aktivace bude provzdušňována jemnobublinnými elementy. Jako zdroj vzduchu budou použita dmychadla s režimem automatického střídání strojů. Přebytečný kal bude uskladňován v zásobnících kalu, kde bude za mírného provzdušňování udržován v aerobním stavu. Takto navrženým režimem provozu tohoto zásobníku bude kal současně průběžně zahušťován a stabilizován. Stabilizovaný kal bude odvážen k odvodnění na některou z ČOV vybavených tímto technologickým zařízením. Kalová voda bude průběžně odtahována zpět do čistícího procesu. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do recipientu - Okrouhlický potok. BABČICE, BÝKOVICE, DOLNÍ PODHÁJÍ, HLIŇÁNKY, HORNÍ PODHÁJÍ, PECÍNOV, STŘÍŽKOV, SVATÝ JAN, VĚŘICE, BOŘEŇOVICE, BUDKOV, JEZERO, MYSLÍČ, SKALICE V sídlech neexistuje splašková kanalizace a obecní ČOV, splaškové odpadní vody od trvale žijících obyvatel jsou ve 100% případů akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. Splaškové odpadní vody od přechodně bydlících obyvatel jsou ve 100% případů akumulovány v jímkách a vyváženy na pole.


54

Výkres záměrů na provedení změn v území vymezuje pro sídlo Skalice, Struhařov, Jezero, Bořeňovice, Býkovice plochu pro umístění ČOV bez ohledu na to, zda bude dlouhodobě využit stávající potenciál bezodtokových individuálních jímek.

3.A.70 Síť kanalizačních stok vč. OP STRUHAŘOV V sídle existuje dešťová kanalizace: beton DN 300 – 600, celková délka 260 m. V sídle neexistuje splašková kanalizace a obecní ČOV, splaškové odpadní vody od trvale žijících obyvatel jsou ve 100% případů akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. Splaškové odpadní vody od přechodně bydlících obyvatel jsou ve 100% případů akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. Je zde uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Oddílná kanalizace v celkové délce 3,168 km bude vybudována z kameninových nebo plastových kanalizačních trub profilu DN 250 a DN 300. Stávající kanalizace bude nadále sloužit k odvádění pouze dešťových vod. BABČICE, BÝKOVICE, DOLNÍ PODHÁJÍ, HLIŇÁNKY, HORNÍ PODHÁJÍ, PECÍNOV, STŘÍŽKOV, SVATÝ JAN, VĚŘICE V sídlech neexistuje dešťová kanalizace. Pro odvádění povrchových vod jsou užívány příkopy, strouhy a propustky. V sídlech neexistuje splašková kanalizace a obecní ČOV, splaškové odpadní vody od trvale žijících obyvatel jsou ve 100% případů akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. S ohledem na velikost těchto místních části, počet trvale bydlících obyvatel a vzhledem k tomu, že k zásobování pitnou vodou jsou využívány místní podzemní zdroje není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit po roce 2015 rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V roce 2020 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na nově budované čistírně odpadních vod v sídle Struhařov. BOŘEŇOVICE, BUDKOV, JEZERO, MYSLÍČ, SKALICE V sídlech existuje dešťová kanalizace – Bořeňovice: beton DN 400, celková délka 370 m, Budkov: beton DN 400, celková délka 70 m, Jezero: beton DN 400, celková délka cca 160 m, Myslíč: beton DN 400, celková délka cca 200 m, Skalice: beton DN 300, celková délka cca 20 m. Pro odvádění povrchových vod ve zbytku sídel jsou užívány příkopy, strouhy a propustky. V sídlech neexistuje splašková kanalizace a obecní ČOV, splaškové odpadní vody od trvale žijících obyvatel jsou ve 100% případů akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. Splaškové odpadní vody od přechodně bydlících obyvatel jsou ve 100% případů akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. S ohledem na velikost těchto místních části, počet trvale bydlících obyvatel a vzhledem k tomu, že k zásobování pitnou vodou jsou využívány místní podzemní zdroje není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

55

nezbytné zajistit po roce 2015 rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V roce 2020 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na nově budované čistírně odpadních vod v obci Struhařov.

3.A.71 Výrobna elektřiny vč. OP Jihozápadně od sídla Struhařov, u křižovatky silnic II/112 a II/111, se nachází plocha fotovoltaické elektrárny. Je vyznačena v problémovém výkresu jako plocha Ve-S.

3.A.72 Elektrická stanice vč. OP V řešeném území se nacházejí tato transformační zařízení: Pecínov, Budkov, Hliňánky TS 1 severovýchodně od sídla Pecínov TS 2 jižní část sídla Budkov TS 3 Hotel Pecínov TS 4 Hliňánky Horní TS 5 TS 6 TS 7

a Dolní Podhájí severovýchodní část sídla Horní Podhájí v sídle Horní Podhájí u rybníka v sídle Dolní Podhájí u rybníka

Myslíč TS 8 severovýchodní část sídla Myslíč Struhařov TS 9 výrobní areál jihozápadně od sídla Struhařov TS 10 jižní část sídla TS 11 zemědělský areál v západní části TS 12 za budovou obecního úřadu v západní části TS 13 na návsi před kapličkou TS 14 rodinná zástavba ve východní části TS 15 severovýchodní část TS 16 rodinná zástavba v severní části TS 17 severně od sídla v blízkosti chatové osady Myslíč TS 18 východní část sídla Jezero Věřice TS 19 jihovýchodní část sídla Věřice


56

Střížkov TS 20 východní část sídla Střížkov Bořeňovice TS 21 rodinná zástavba v jižní části TS 22 východní okraj sídla Býkovice TS 23 jihozápadní okraj sídla Ochranné pásmo sloupových venkovních trafostanic je 7 m. Poloha elektrických stanic vč. OP je patrná z výkresu limitů využití území.

3.A.73 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Vedení VVN Severní částí řešeného území prochází vedení VVN 110 kV. Ochranné pásmo vedení činí 15 m na každou stranu od osy vedení. V návrhu ZÚR Stčk je vymezena územní rezerva E502 – vedení 110 kV Benešov – Votice. Tento koridor je vymezen ve výkrese limitů využití území. Vedení VN Nadzemní vedení VN 22 kV vchází do řešeného území v jihozápadní části ŘÚ, kde jsou odbočky ukončené 7 trafostanicemi, v jihovýchodní části vedení napojuje sídla Bořeňovice a Býkovice 3 trafostanicemi a zbytek sídel je napojen procházejícím vedením ve směru jihsever. Ochranné pásmo vedení činí 10 m na každou stranu od krajního vodiče. Vedení NN Vedení NN 1 kV je realizováno v sídle v podobě nadzemních rozvodů. Ochranné pásmo nadzemních vedení činí 7 m na každou stranu. Trasa a ochranné pásmo vedení VVN a VN je zobrazeno ve výkrese limitů využití území.

3.A.74 Technologický objekt zásobování plynem vč. OP V řešeném území se nachází jedna VTL regulační stanice (RS 1), je umístěna na jihozápadním okraji sídla Struhařov, u fotovoltaické elektrárny. Bezpečnostní pásmo je 10 m, ochranné pásmo činí 4 m. Poloha regulační stanice a její bezpečnostní pásmo je zobrazeno ve výkrese limitů využití území.


57

3.A.75 Vedení plynovodu vč. OP (BP) VVTL plynovod Centrální zúženou částí řešeného území zčásti prochází VVTL plynovod s DN 700. Bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu je 200 m na každou stranu, ochranné pásmo činí 4 m na každou stranu. Bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu znázorňuje výkres limitů využití území. VTL plynovod VTL plynovod (DN 500) prochází stejně jako plynovod VVTL zúženou centrální částí území, jižně pod Struhařovem. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu je 40 m na každou stranu, ochranné pásmo činí 4 m na každou stranu. Trasu VTL plynovodu vč. jeho bezpečnostního pásma znázorňuje výkres limitů využití území. STL plynovod Pro sídlo Struhařov je položen středotlaký rozvod plynu. Ochranné pásmo STL plynovodu činí 1 m na každou stranu.

3.A.76 Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.77 Ropovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.78 Produktovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.79 Technologický objekt zásobování teplem vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.80 Teplovod vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje. ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

58

3.A.81 Elektronické komunikační zařízení vč. OP Jihozápadně od sídla Struhařov (za výrobním areálem) se nachází základnová stanice, je vyznačena ve výkrese limitů.

3.A.82 Komunikační vedení vč. OP Řešeným územím prochází radioreléová trasa. Územím prochází dálkové komunikační kabely. RR trasa a vedení DK je zakresleno ve výkrese limitů využití území.

3.A.83 Jaderné zařízení V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.84 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.85 Skládka vč. OP V řešeném území se žádná skládka nevyskytuje.

3.A.86 Spalovna vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.88 Dálnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.


59

3.A.89 Rychlostní silnice vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.90 Silnice I. třídy vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP Řešeným územím prochází silnice II. třídy č. II/111 vedoucí z Divišova, přes Struhařov, Budkov, Pecínov až do Bystřice, kde se napojuje na silnici E55. Řešeným územím prochází silnice II. třídy č. II/112 vedoucí z Vlašimi, kolem Struhařova do Benešova Ochranné pásmo silnic III. třídy je 15 m na obě strany od osy silnice, je vyznačeno ve výkrese limitů využití území. V ÚP VÚC Benešov je vymezena VPS D21 – koridor silnice č. 111 Struhařov – Divišov, přestavba (kat. S 9,5/70), koridor je vyznačen ve výkrese limitů využití území.

3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP Řešeným územím prochází tyto silnice III. třídy: – silnice III/1101 vedoucí přes Horní Podhájí, kolem Dolního Podhájí, přes Skalici, směr Radíkovice – silnice III/1121 vedoucí z Myslíče, směr Boušice – silnice III/11115 vedoucí přes Jezero, směr Čeňovice – silnice III/11117 vedoucí přes Bořeňovice a napojuje se na silnici II. třídy č. 111 – silnice III/11118 vedoucí z Bořeňovic směr Chotýšany – silnice III/11324 vedoucí z Býkovic do Bořeňovic, kde se napojuje na silnici III. třídy č. 11117 Ochranné pásmo silnic III. třídy je 15 m na obě strany od osy silnice, je vyznačeno ve výkrese limitů využití území.

3.A.93 Místní a účelové komunikace Hlavní komunikační kostru obce doplňuje síť obslužných a přístupových komunikací, které dostatečným způsobem zajišťují vnitřní obslužnost sídla.


60

3.A.94 Železniční dráha celostátní vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP Řešeným územím prochází regionální železniční trať č. 222 Benešov – Vlašim – Trhový Štěpánov. Ochranné pásmo silnic železnice je 60 m na obě strany od krajní osy koleje, je vyznačeno ve výkrese limitů využití území.

3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.97 Vlečka vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.98 Lanová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.99 Speciální dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.100Tramvajová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.102Letiště vč. OP V řešeném území se žádné letiště ani jeho ochranné pásmo nenachází. ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

61

3.A.103Letecká stavba vč. OP V řešeném území se žádná letecká stavba ani její ochranné pásmo nevyskytují.

3.A.104Vodní cesta V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.105Hraniční přechod V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.106Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy Řešeným územím prochází 2 značené cyklotrasy. Cyklotrasa č. 0068 – vstupuje do území z jihu, vede po účelové komunikaci do Struhařova, zde se napojí na silnici II. třídy č. 111, po 7 km odbočí na Jezero a vede na sever směr Věřice – třída dle KČT: III. – regionální (propojení regionálních cílů) – řešeným územím prochází 5,8 km trasy – průběh: Čerčany – Okrouhlice – Popovice – Jankov (S-34) Cyklotrasa č. 0073 – vstupuje do území z jihu, vede po komunikaci III/1101, ve Skalici navazuje na účelovou komunikaci směr Myslíč a vystupuje na severu území – třída dle KČT: III. – regionální (propojení regionálních cílů) – řešeným územím prochází 4,16 km trasy – průběh: Benešov - Skalice – Okrouhlice – Ostředek – Č. Šternberk (S-35) 3.A.106.b Turistické stezky Řešeným územím prochází 1 turistická trasa. Červená – vstupuje do území ze severu a vystupuje na západě – řešeným územím prochází 4,17 km trasy – průběh: Pozov – Pecínov – Budkov – Skalice - kolem Černoleského rybníka Benešov


62

3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.108Vojenský újezd V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.109Vymezené zóny havarijního plánování V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.110 Objekt civilní ochrany V řešeném území se nevyskytují objekty civilní ochrany. V případě nutnosti je možné využít bezdrátový rozhlas.

3.A.111 Objekt požární ochrany V sídlech Struhařov, Věřice, Bořeňovice, Býkovice a Skalice se nacházejí hasičské zbrojnice.

3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.113 OP hřbitova, krematoria V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.114 Jiná OP Jiná ochranná pásma než již uvedená se v řešeném území nevyskytují.

3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství Jako veřejná prostranství slouží zejména plochy se zelení, prostory návsí a podobné plochy vč. souvisejících ploch veřejné infrastruktury. ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

63

Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v problémovém výkresu.

3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku Za rok 2008 bylo dokončeno 7 domů, za rok 2009 6 domů, za rok 2010 11 domů a za rok 2011 8 domů.

3.A.117 Zastavitelná plocha Pro všechna sídla se doporučují vymezit adekvátní zastavitelné plochy s ohledem na polohu vůči rozvojové ose OSk3 Benešov - Vlašim.

3.A.118 Jiné záměry – – – – –

– –

revitalizace zatrubněných vodních toků doplnění podmínek pro funkci biokoridorů plochy krajinné zeleně a zatravnění pro upevnění ekologické stability zlepšení parametrů silnice II/112 Benešov – Vlašim rozvoj bydlení bude uvažován zejména v koridoru silnice II/112 a regionální železniční trati (222) Benešov – Vlašim – Trhový Štěpánov (zejména sídlo Struhařov) vymezení koridoru vedení 110 kV z Votic do Petroupimi vymezení a zpřesnění tras regionálních biocenter a biokoridorů

3.A.119 Další dostupné informace Platný Územní plán obce Struhařov schválený 25. 9. 2001 včetně 4 změn. Téměř celé řešené území je migračně významným územím, tento limit je zobrazen ve výkrese limitů.


64

3.B

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

3.B.1

Výsledky vyhodnocení pracovních map

Krajinná opatření Bořeňovice − prověřit vymezení ploch krajinné zeleně v jihozápadní části katastru − prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, lesních ploch a vodních ploch v ose vodoteče mezi Bořeňovicemi a Býkovicemi Budkov − prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně a vodních ploch v ose vodoteče protékající Budkovem − prověřit vymezení ploch k zatravnění severně nad Budkovem − prověřit plochy k zalesnění severně nad Budkovem Býkovice − prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně v ose vodoteče východně od sídla Býkovice − prověřit plochy k zalesnění severozápadně nad sídlem Býkovice − prověřit vymezení ploch krajinné zeleně jižně pod sídlem Býkovice Dolní a Horní Podhájí - prověřit systém krajinné zeleně v pásu celé západní svažité partie nad sídly Podhájí − prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, vodních ploch v ose vodoteče Pozovského potoka − prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně v ose vodoteče protékající Podhajským rybníkem, včetně revitalizace jeho přítokových partií Myslíč − prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně a vodních ploch v ose Myslíčského potoka − prověřit vymezení lesních ploch severně, excentricky nad sídlem Myslíč Jezero - prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, zatravnění v ose vodoteče protékající Velkým rybníkem - prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, zatravnění v ose vodoteče protékající rybníkem Michovka − prověřit plochy krajinné zeleně jako doprovodné podél vymezených účelových a místních cest – prověřit plochy k zalesnění na vrchu Na hřišti, severovýchodně od sídla Jezero


65

Skalice - prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, v ose vodoteče protékající sídlem Skalice - prověřit systém krajinné zeleně v pásu celé východní svažité partie severně nad sídlem Skalice Střížkov a Věřice − prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, v ose vodoteče protékající sídlem Střížkov, rybníkem Sídlov − prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, v ose Petroupimského potoka v jihovýchodní partii od sídla (Věřice) − prověřit plochy k zatravnění severně nad sídlem Střížkov Struhařov - prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, v ose Okrouhlického potoka − prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, zatravnění severovýchodně nad sídlem Struhařov − prověřit plochy k zatravnění severně a jižně nad sídlem Struhařov Veřejné účelové komunikace Budoucí návrh prověří trasování nových účelových veřejných komunikací zejména pro tyto směry: − − − −

Struhařov - Bořeňovice Skalice - Budkov Myslíš - Struhařov Struhařov - Jezero

Bydlení a rekreace Budkov − prověřit plochy pro bydlení venkovské v severozápadní a severní části Býkovice − prověřit plochy pro bydlení venkovské v severní části − prověřit plochy pro bydlení venkovské v jihovýchodní části − prověřit plochy pro hromadnou rekreaci v jihovýchodní části, nad údolní nivou Dolní a Horní Podhájí − prověřit plochy pro bydlení venkovské nad údolní nivou (eliminovat střet s biokoridorem) ve východní části - Dolní Podhájí − prověřit plochy pro bydlení venkovské ve východní části (další rozvoj již zastavěné lokality) s vysokým podílem ploch pro clonící zeleň a kvalitní urbanistickou kompozicí - Horní Podhájí − prověřit plochy pro bydlení venkovské v jižní a západní části (eliminovat střet s ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

66

mělkou údolní nivou) - Horní Podhájí Myslíč − prověřit plochy pro bydlení venkovské v severní části − prověřit plochy pro bydlení venkovské ve východní a jižní části (eliminovat střet s mělkou údolní nivou a břehovými partiemi vodoteče) Jezero − prověřit plochy pro bydlení venkovské v jihozápadní části (eliminovat střet s mělkou údolní nivou a břehovými partiemi vodoteče) − prověřit plochy pro bydlení venkovské v severní části − prověřit plochy pro sportovní areál v severovýchodní části − prověřit plochy pro bydlení venkovské v jižní části sídla Pecínov - prověřit plochy pro umístění rozhledny a doprovodného zázemí na vrchu Hůrecká věž Skalice − prověřit plochy pro bydlení venkovské v severovýchodní části (eliminovat střet s mělkou údolní nivou a břehovými partiemi vodoteče a zároveň nenarušit pohledový horizont) − prověřit plochy pro bydlení venkovské ve východní části − prověřit plochy pro bydlení venkovské v jižní části a nenarušit plochu biocentra Střížkov a Věřice − prověřit plochy pro bydlení venkovské v severní části- Střížkov − prověřit plochy pro bydlení venkovské v severní a východní části − prověřit plochy pro bydlení venkovské v jižní části (eliminovat střet s mělkou údolní nivou a břehovými partiemi vodoteče) Struhařov − prověřit plochy pro bydlení městské v severní a severovýchodní části (ponechat prostor pro veřejnou zeleň a zeleň na plochách přírodního charakteru) − prověřit plochy pro bydlení městské v severozápadní části − prověřit plochy pro bydlení městské ve východní části − prověřit plochy pro bydlení venkovské v jižní části sídla Výroba a podnikání Bořeňovice - prověřit plochy pro nerušící výrobu v severozápadní části − prověřit plochy pro smíšené bydlení v severozápadní části Dolní Podhájí - prověřit plochu zemědělského areálu k funkční transformaci na nerušící výrobu ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

67

Myslíč - prověřit plochu zemědělského areálu k funkční transformaci na nerušící výrobu - prověřit plochy smíšeného bydlení jako územní rezervu v jižní části sídla Pecínov - prověřit plochy pro občanskou vybavenost komerční Jezero − prověřit plochu zemědělského areálu k funkční transformaci na nerušící výrobu jihovýchod a sever − prověřit plochy pro smíšené bydlení v severní části sídla Střížkov a Věřice - prověřit plochy pro smíšené bydlení v jihovýchodní části sídla Věřice - prověřit plochu lihovaru a zemědělského statku k funkční transformaci (Střížkov) Struhařov − prověřit plochy pro rozšíření zemědělského areálu v sídle - prověřit plochy pro rozšíření výrobního areálu - u železniční dráhy

3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou Celkem bylo dotazováno 123 osob z celkem 689 lidí. To je 18 %, což je pro relevanci vzorku respondentů zcela vyhovující. Samostatný průzkum je věnován mládeži a dětem zejména proto je zde procento oslovených tak malé. Babčice, Budkov, Dolní Podhájí, Hliňánky, Horní Podhájí, Myslíč, Pecínov, Skalice V již zmíněných sídlech bylo dotazováno celkem 33 obyvatel, z toho více převažovali muži nad ženami (57,5%), jelikož muži byli více ochotni odpovídat na dotazníky. Z hlediska původu obyvatel v současné době, je stav obyvatel žijících v daných sídlech od narození relativně vyrovnaný se stavem obyvatel, kteří se přistěhovali. Nejmenší procento obyvatel je přiženěných, případně přivdaných. V zastoupení věkových skupin dotazovaných převládá věková složka od 51 do 65 let, nejmladší generace zde zastoupena není, jelikož je samostatnou součástí vyhodnocení. Lidé jsou v sídlech převážně spokojeni a jen malému procentu obyvatel zde leccos nevyhovuje, ale o přestěhování neuvažují, což je dobrým aspektem. Vztahy k chatařům a turistům jsou neutrální a mezisousedské vztahy jsou spíše dobré, jen občas se zde vyskytují negativní názory. Aktivity občanů v sídlech jsou zde minimální, nebo žádné. Pokud se k danému tématu dotazovaní vyjádřili, zmiňovali činnosti spojené s hasičským spolkem, konání různých slavností či dětských dnů. Při dotazu na ochotu při rozvoji obci, se většina dotazovaných vyjádřila negativně. Pokud by s něčím rádi pomohli, bylo by to především vybudování sportovního hřiště, hospody, koupaliště nebo dětského koutku. Místní obyvatelé tráví svůj volný čas především doma, v přírodě nebo sportují. ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

68

S vedením obce jsou dotazovaní spíše spokojení, ale je zde zastoupena také docela velká část obyvatel, která má negativní názory. Co se týče informovanosti v sídlech, lidé čerpají novinky a zprávy především z televize, novin či rozhlasu a převážná většina obyvatel má přístup k internetu. Více jak polovina dotazovaných do práce nedojíždí. Ostatní zmiňovali jako cíl své dojížďky Benešov nebo Prahu. Převážná část obyvatel používá automobil denně a hromadnou dopravu buď výjimečně, nebo vůbec. Ze zajímavostí v okolí jejich domova byl nejvíce zmiňován zámek Konopiště nebo Jemniště a dále krásná příroda. Velké procento dotazovaných se k problematice nedostatků v obci bohužel nevyjádřilo. Ostatní vyjádřili odpor proti nadměrné dopravní zátěži a špatným komunikacím. Dále by obyvatelé uvítali obchod či hospodu. Byly zde také negativní ohlasy proti nové výstavbě rodinných domů, které nezapadnou do vesnické zástavby a přírodní kompozice. Lidé by uvítali větší komunikaci mezi obyvateli a vedením obce, popř. veřejné projednávání. V neposlední řadě se lidé zmiňovali o chybějícím protipovodňovém opatření, především co se týče rybníků v soukromém vlastnictví. Jezero, Struhařov, Střížkov, Věřice V těchto sídlech bylo dotazováno 40 osob, které byli v poměrovém zastoupení pohlaví téměř vyrovnané, a převážná část dotazovaných tvoří lidé produktivního věku. Nejmladší generace je opět samostatnou součástí vyhodnocení. Místní obyvatelé jsou nejčastěji rodáci a velkému počtu dotazovaných se v obci líbí a jsou tu spokojeni. Mezisousedské vztahy i vztahy k chatařům i turistům jsou dobré či neutrální. Lidé v obci nejsou příliš aktivní, malé zastoupení zde má hasičský spolek nebo fotbalisté. Dotazovaní by se rádi podíleli na výstavbě sportovního hřiště či kanalizace. Spokojenost s vedením obce se u obyvatel projevuje spíše neutrálně, ale objevují se zde i kladné názory. Většina obyvatel do práce nedojíždí a přístup k internetu má z domova. Automobil využívají dotazovaní denně, hromadnou dopravu jen výjimečně. Za pozoruhodné zajímavosti v okolí byly nejvíce zmíněny zámky Jemniště a Konopiště, okolní příroda a hřebčín. K nedostatkům v obci se opět dotazovaní nechtěli vyjadřovat, někteří by uvítali ve větší blízkosti školu. Bořeňovice, Býkovice, Svatý Jan Zde bylo dotazováno 28 osob v téměř vyrovnaném poměrovém zastoupení pohlaví. Původ obyvatel jak zde narozených, přivdaných nebo přiženěných a přistěhovaných jde víceméně vyrovnaný. Převážná část obyvatel je produktivního věku a nejvíce je zastoupená věková složka od 31 do 50 let. Místní obyvatelé jsou v sídle, kde žijí spokojeni a o přestěhování neuvažují. Mezisousedské vztahy jsou kladné až neutrální, co se týče vztahů k chatařům a ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

69

turistům jsou už poněkud více negativní. Aktivity v obci jsou opět minimální a spojené s hasičským spolkem. Dotazovaní obyvatelé by byli ochotni se podílet při rozvoji obci na výstavbě sportovního hřiště, hospody, kanalizace, plynu nebo klubovny. Obyvatelé těchto sídel jsou s vedením obce spíše spokojení nebo mají neutrální názory. Automobil využívají dotazovaní denně nebo několikrát týdně, avšak většina obyvatel do práce nedojíždí. Hromadnou dopravu využijí jen výjimečně. Jako nedostačující označili dotazovaní obchod a inženýrské sítě. Struhařov – děti a mládež Celkem bylo dotazováno 22 dětí, z toho převažovali chlapci (63%). Nejvíce dotázaných dětí navštěvuje střední, případně I. stupeň základní školy. Svůj volný čas tráví děti nejčastěji sportováním a to jezděním na kole a hraním fotbalu, nebo zábavou s kamarády. Většině dětí se v okolí, kde žijí, líbí. Hlavními důvody byly buďto kamarádi nebo krásná okolní příroda. Dotazovaným dětem zde většinou nic nechybí, nebo by zde chtěly více kamarádů, hřiště nebo školu. 72% dětí chce zde zůstat bez ohledu na to, zdali se něco změní, pouze 4 děti by chtěly odejít jinam. Svým kamarádům by děti nejčastěji ukazovaly krásnou přírodu v okolí, lesy nebo památné stromy. Děti by jinde bydlet nechtěli, pokud by měli možnost bydlet jinde. Jen malé množství dotazovaných by rádo bydlelo v Benešově nebo v Praze. Dílčí doporučení plynoucí z dotazníkového průzkumu pro ÚPD: •

zpřísnit podmínky pro novou výstavbu s cílem získat citlivější urbanistické kompozice

•

nové plochy pro výstavbu podmínit zpracováním územní studie a tu vždy projednat s veřejností

•

umožnit pro dopravní stavby nadmístního významu zlepšení jejich dopravní propustnosti a bezpečnosti

•

ochránit hodnotná území

•

vymezit plochy pro sport a rekreaci hromadného charakteru


70

4

Rozbor udržitelného rozvoje území

4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT 4.A.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky – převážně únosné geologické podloží Slabé stránky – znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů Příležitosti – omezení vodní a půdní eroze - zalesňování a zatravňování ohrožených a jiných vytipovaných ploch + další krajinná opatření Hrozby – nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze, rychlý odtok vody

4.A.2 Vodní režim Silné stránky – osy několika menších vodotečí Slabé stránky – velké bloky orné půdy a rychlý odtok vody z nečleněných velkých ploch – malý podíl retence prostřednictvím vodních ploch – erozní svahy a jejich častý výskyt – převážná většina vodotečí je zmeliorována Příležitosti – maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou – dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování, zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření) – udržení kvality vodních zdrojů – podpora využívání ekologicky čistých energií – pro produkci biomasy využít ekologicky nestabilní plochy orné půdy jako jedno z opatření ke zmírnění odtoku vody z krajiny – obnova a ochrana drobných vodních toků – zpomalení odtoku a přirozené čištění vody – vznik nových vodních ploch, některé s funkcí přírodních koupališť – využití soustav vodních ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

71

přirozený mechanismus čištění vody v přírodě Hrozby – pokračující vodní eroze při oddalování realizace účinných krajinných opatření – lokální záplavy a splachy bahna v sídlech

4.A.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky – malá sídelní hustota bydlení – v severní a východní části klidné prostředí Slabé stránky – emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva – údolní postavení řady sídel (zejména západní část) – velké nečleněné plochy orné půdy – zvýšená prašnost, absence „zelených filtrů“sever – dopravní zátěž a s ní spojené emise komunikace Benešov - Vlašim – velký zemědělský areál ve Struhařově bez přímé dopravní vazby na ornou půdu Příležitosti – využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn, větrná energie apod.) – revitalizace krajiny jako zdroje regenerace a předpoklad čistého životního prostředí – zlepšení podmínek nadřazené dopravní infrastruktury vymezením ploch pro její rozšíření a optimalizaci, tam kde to situace vyžaduje – vymezení nových účelových komunikací ve volné krajině s cílem minimalizace dopravní zátěže v sídlech zemědělskou technikou Hrozby – další používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií – zhoršující se kvalita vody z přírodních zdrojů – imise z dopravních zdrojů – prašné a hlučné prostředí v sídle Struhařov ze zemědělské techniky

4.A.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky – zajímavé kopcovité dominanty, dálkové pohledy Slabé stránky – vodní a půdní eroze – neuspokojivá průchodnost krajiny ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

72

–

menší podíl zatravnění, zalesnění i vodních ploch

Příležitosti – zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) – zvyšování ekologické stability zemědělsky využívaných ploch (pěstování energetických plodin, zatravňování orné půdy, zalesňování) – realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu – obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny – využívání ekologicky čistých energií – vznik nových přír. vodních ploch, využití soustav vod. ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě Hrozby – přetrvávající vodní a půdní eroze – ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby – degradace zemědělské půdy – nízká biologická diverzita

4.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky – vysoký podíl zemědělské půdy s produkčními schopnostmi Slabé stránky – nefunkční zázemí zemědělských farem – znehodnocování pěstebních ploch půdními splachy – neuspokojivá průchodnost krajiny – nízká biologická diverzita Příležitosti – možné využití vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství (pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých energií – rozvoj extenzívního způsobu hospodaření, vznik biofarem a s tím související nabídka pracovních příležitostí – obnova stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) – možnost čerpání dotací na zalesňování lesních i nelesních ploch Hrozby – opakující se kalamitní stavy lesních porostů v důsledku holosečí – přetrvávající záplavy a vodní eroze při nenaplňování účinných krajinných opatření – pokračující devastace nevyužívaných území, jejich přednostním zhodnocením


73

4.A.6 Veřejná, dopravní a technická infrastruktura Silné stránky – kvalitní podzemní zdroje – základní vybavenost ve Struhařově, obecní domky v osadách – rychlé dopravní spojení do Benešova – existence železnice Slabé stránky – absence školy – absence ČOV v sídlech – absence další vybavenosti – omezená prostupnost křižovatky na silnici II/112 Příležitosti – podpora cykloturistiky – dobudování kanalizace – vymezení ploch pro optimalizaci dopravního napojení na silnici II/112 – možnost získání dotací na budování infrastruktury Hrozby – nebezpečí znečišťování vodních zdrojů – menší atraktivita sídla z hlediska nabídky školy, školky, vybavenosti v jiných sídlech (nedostatečná infrastruktura)

4.A.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky – silný podíl mladé generace – nízká nezaměstnanost – spokojenost obyvatel s místem Slabé stránky – malá vzdělanost – pracovní příležitosti zejména mimo a v místě zaměřeny více na prvovýrobu než na další zpracování a služby – malá aktivita veřejnosti pro společenské akce – malé zázemí pro sport a rekreaci v dalších sídlech – spíše neaktivní společenský život Příležitosti – udržení mladé generace - zatraktivnění obce např. různými kulturními a společenskými akcemi – vznik a podpora domácí školky ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

74

– – –

rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport v dalších sídlech podpora rozvoje služeb a drobného podnikání rozšíření nabídky pracovních příležitostí v rámci zvyšování energetické soběstačnosti využíváním biomasy, solární energie

Hrozby – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností volnočasových aktivit, atd.) – další trendy ohrožující populační stabilitu (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí populace – nedostatečně vyvinutá infrastruktura pro starší občany (bydlení a zázemí obecně)

4.A.8 Bydlení Silné stránky – převážně čisté přírodní prostředí – nízká nezaměstnanost – rychlé dopravní spojení do Benešova a Vlašimi – nabídky zasíťovaných stavebních parcel Slabé stránky - absence školy a školky - nedostatek sportovně rekreačních aktivit Příležitosti – vznik nových přírodních koupališť jako alternativa chybějícího obč. vybavení – rozmach penzionového bydlení – rozmach sportovně rekreačních aktivit – vznik a podpora školky a dalších společenských aktivit – venkovské bydlení nedaleko Benešova Hrozby – nezájem oživení některých sídel, stárnutí obyvatel, kterými jsou zejména tzv. „inverzní chalupáři“ starší generace – odchod mladých rodin – ohrožení venkovského rázu výstavbou nových satelitů

4.A.9 Rekreace Silné stránky – dobrý stav životního prostředí – existující rozsáhlejší statek s nabídkou ubytování a pastvinami pro koně – kladný a neutrální vztah místních k turistům, chatařům a chalupářům – atraktivní jihozápadní část území ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

75

Slabé stránky – chybějící koupaliště – nedostatek doplňkových služeb cestovního ruchu, podceňován – nedostačující informační systém – převážně zorněná a pustá krajina (střed a sever) – nedostatek nabídek levnějších forem ubytování

rekreační

potenciál

je

Příležitosti – atraktivita pro cestovní ruch – využití a podpora cykloturistiky – revitalizace krajiny, její zatraktivnění – obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny – využití nezastavěných ploch sídel ke zřízení hřišť, odpočinkových ploch, veřejných prostranství – uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch – rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport – rozvoj ubytování různých forem – využití potenciálu lepšího dopravního napojení Hrozby – nevytvoření sportovně rekreačních aktivit pro mladé rodiny

4.A.10 Hospodářské podmínky Silné stránky – malá nezaměstnanost Slabé stránky – pracovní příležitosti převážně mimo – minimální rozsah služeb – zastoupena převážně prvovýroba Příležitosti – nabídka adekvátních ploch pro rozvoj drobného průmyslu a výroby, zacílení na určitý komoditní segment - konverze areálu ZD – hlubší využití cestovního ruchu (potenciál přírody, zajímavých sídel v okolí) – snížení energetické závislosti využíváním ekologicky čistých energií – produkcí a zpracováním biomasy paralelně řešit podporu příznivého stavu zaměstnanosti a využití části ploch zemědělské půdy – využití potenciálu lepšího dopravního napojení


76

Hrozby – možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, snadná dostupnost jiných pracovních center pro obyvatele – uspokojování ekonomických potřeb místních v jiných sídlech – postoje mladých obyvatel k odchodu jinam

4.B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území 4.B.1 Vztah Struhařova a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území Území lze charakterizovat jako dlouhodobě stabilizované z hlediska ekonomické aktivity a počtu obyvatel. Kolektivizace vesnic zde přinesla poškození krajiny díky melioracím a scelování orné půdy. Hospodářská profilace je zaměřená zejména na primér, sídla jsou však co do zaměstnanosti na tom poměrně dobře. Tato zaměstnanost se však děje prostřednictvím jiných obcí. Základní vybavenost ve Struhařově je funkční, nerozvíjející se, nadstavbové prvky sociálního pilíře je třeba dále rozvíjet (rekreace, volnočasové aktivity dětí, apod.). Problémem jsou nedostatečné zázemí pro mladou generaci a to i ve formě nabídky školy a školky.

4.B.2 Závěrečná SWOT analýza 4.B.2.a Charakteristika Struhařova – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) Silné stránky • definované hodnotné urbanistické enklávy • definované hodnotné přírodní enklávy • rychlé dopravní spojení (silnice II. třídy a železnice) • kvalitní vodní zdroje 4.B.3.b Charakteristika Struhařova – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) Slabé stránky • vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) mimo obec • brownfieldy bývalých ZD, lihovaru • nedostatečná vybavenost • zorněná krajina a s tím spojená malá ekologická stabilita území • malá prostupnost krajiny a to i pro zemědělskou techniku • kolizní místa silnic II. tříd 4.B.2.c Šance Struhařova (= příležitosti) ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

77

Příležitosti • • • • • •

•

• • • •

rozvoj cestovního ruchu aktivity pro mladou generaci hledání investorů pro revitalizaci brownfieldů využití řady objektů pro sezónní ubytování a volnočasové aktivity komerčního charakteru (zejména v malých sídlech) výstavba koupaliště revitalizace krajiny, eliminace negativních přírodních vlivů, stabilizace jejích ekologických funkcí a její zatraktivnění (omezení vodní a půdní eroze - zalesňování vytipovaných ploch, obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny zvýšení energetické soběstačnosti - využívání ekologicky čistých energií (využití části zemědělských ploch pro pěstování biomasy s vedlejším efektem rozšíření nabídky pracovních příležitostí a využití stávajících opuštěných areálů zemědělské výroby) uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch rozvoj výrobního areálu při komunikaci II. třídy ještě silnější využití cykloturistiky, rekreační zázemí pro Benešov a Konopiště i vzdálenější větší města, vznik nových přírodních koupališť využití potenciálu dálnice silnice a železnice

4.B.2.d Rizika Struhařova (= hrozby) Hrozby • • • • • • • • • •

výskyt starých ekologických zátěží - brownfieldů postoje mladých obyvatel k odchodu jinam nebezpečné havárie na silnici II. Třídy díky nevyhovující křižovatce stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do veřejné infrastruktury splachy orné půdy, narušení ekologické stability trendy ohrožující populační stabilitu stárnutí populace a odchod perspektivních lidí mimo region chátrající stavební fond - menší atraktivita sídel nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze nedostatečná biologická diverzita krajiny ohrožení krajinného rázu díky necitlivým urbanistickým kompozicím


78

5

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

5.A Priority Struhařova v územně plánovací činnosti • •

• • •

• • • •

5.B

podpora ploch přestavby zemědělských areálů, lihovaru pro vznik pracovních příležitostí podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace: - návrh ploch pro sport a rekreaci (sportoviště, koupaliště, stravovací a ubytovací zařízení, agroturistika ...) - vymezení takových podmínek využití, které nebudou bránit ubytovací činnosti udržet výraz lokalit, klasifikovaných jako hodnotné, výrazně zde nerozšiřovat možnosti pro zastavitelné plochy (krajina) udržet výraz urbanistických lokalit, klasifikovaných jako hodnotné, zde zpřísnit podmínky využití pro stavby (sídla) řešení postupné revitalizace krajiny: - ochrana přírody a krajiny - obnova ekologické rozmanitosti krajiny (obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů apod.) - návrh protierozních a protipovodňových opatření (obnova přírodních toků, rozčlenění velkých lánů polí, nové plochy trv. travních porostů, krajinné zeleně, plochy k zalesnění) - návrh nových vodních ploch, zdrží, mokřadů, suchých poldrů - zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě zlepšit kritická uzlová místa dopravních tahů na silnicích II., III. třídy umožnit na plochách pro bydlení i funkce občanské vybavenosti respektovat požadavky návrhu ZÚR Stčk (koridor VVN, optimalizace dopravní sítě II. třídy) zpřesnit koridor regionálního BK a BC a vymezit pro ně vhodné podmínky

Problémy k řešení obce Struhařov

1. plochy pro výrobu a podnikání včetně ploch transformačních Bořeňovice - prověřit plochy pro nerušící výrobu v severozápadní části - prověřit plochy pro smíšené bydlení v severozápadní části - umožnit nerušící výrobní funkce i na plochách pro bydlení Dolní Podhájí - prověřit plochu zemědělského areálu k funkční transformaci na nerušící výrobu Myslíč - prověřit plochu zemědělského areálu k funkční transformaci na nerušící výrobu ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

79

- prověřit plochy smíšeného bydlení jako územní rezervu v jižní části sídla Pecínov - prověřit plochy pro občanskou vybavenost komerční Jezero – prověřit plochu zemědělského areálu k funkční transformaci na nerušící výrobu jihovýchod a sever – prověřit plochy pro smíšené bydlení v severní části sídla Střížkov a Věřice - prověřit plochy pro umístění fotovoltaické elektrárny v jižní části od sídla Věřice - prověřit plochy pro smíšené bydlení v jihovýchodní části sídla Věřice - prověřit plochu lihovaru a zemědělského statku k funkční transformaci (Střížkov) Struhařov – prověřit plochy pro rozšíření zemědělského areálu v sídle – prověřit plochy pro rozšíření výrobního areálu - u železniční dráhy 2. plochy pro bydlení a rekreaci Bořeňovice – prověřit – prověřit – prověřit – prověřit

plochy plochy plochy plochy

pro pro pro pro

bydlení venkovské v jižní části bydlení venkovské, nad údolní nivou, ve střední části sídla bydlení venkovské v severozápadní části hromadnou rekreaci v jihovýchodní části, nad údolní nivou

Budkov – prověřit plochy pro bydlení venkovské v severozápadní a severní části Býkovice – prověřit plochy pro bydlení venkovské v severní části – prověřit plochy pro bydlení venkovské v jihovýchodní části – prověřit plochy pro hromadnou rekreaci v jihovýchodní části, nad údolní nivou Dolní a Horní Podhájí – prověřit plochy pro bydlení venkovské nad údolní nivou (eliminovat střet s biokoridorem) ve východní části - Dolní Podhájí – prověřit plochy pro bydlení venkovské ve východní části (další rozvoj již zastavěné lokality) s vysokým podílem ploch pro clonící zeleň a kvalitní urbanistickou kompozicí- Horní Podhájí – prověřit plochy pro bydlení venkovské v jižní a západní části (eliminovat střet s mělkou údolní nivou) - Horní Podhájí Myslíč – prověřit plochy pro bydlení venkovské v severní části – prověřit plochy pro bydlení venkovské ve východní a jižní části (eliminovat střet ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

80

s mělkou údolní nivou a břehovými partiemi vodoteče) Jezero – prověřit plochy pro bydlení venkovské v jihozápadní části (eliminovat střet s mělkou údolní nivou a břehovými partiemi vodoteče) – prověřit plochy pro bydlení venkovské v severní části – prověřit plochy pro sportovní areál v severovýchodní části – prověřit plochy pro bydlení venkovské v jižní části sídla Pecínov - prověřit plochy pro umístění rozhledny a doprovodného zázemí na vrchu Hůrecká věž Skalice – prověřit plochy pro bydlení venkovské v severovýchodní části (eliminovat střet s mělkou údolní nivou a břehovými partiemi vodoteče a zároveň nenarušit pohledový horizont) – prověřit plochy pro bydlení venkovské ve východní části – prověřit plochy pro bydlení venkovské v jižní části a nenarušit plochu biocentra Střížkov a Věřice – prověřit plochy pro bydlení venkovské v severní části - Střížkov – prověřit plochy pro bydlení venkovské v severní a východní části – prověřit plochy pro bydlení venkovské v jižní části (eliminovat střet s mělkou údolní nivou a břehovými partiemi vodoteče) Struhařov – prověřit plochy pro bydlení městské v severní a severovýchodní části (ponechat prostor pro veřejnou zeleň a zeleň na plochách přírodního charakteru) – prověřit plochy pro bydlení městské v severozápadní části – prověřit plochy pro bydlení městské ve východní části – prověřit plochy pro bydlení venkovské v jižní části sídla 3. revitalizace krajiny, protipovodňová opatření Bořeňovice – zpřesnit lokaci pro biokoridor a biocentra, vymezit plochy pro zvýšení jeho ekologické funkce – prověřit vymezení ploch krajinné zeleně v jihozápadní části katastru – prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, lesních ploch a vodních ploch v ose vodoteče mezi Bořeňovicemi a Býkovicemi Budkov – prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně a vodních ploch v ose vodoteče protékající Budkovem – prověřit vymezení ploch k zatravnění severně nad Budkovem – prověřit plochy k zalesnění severně nad Budkovem ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

81

prověřit plochy krajinné zeleně jako doprovodné podél vymezených účelových cest Býkovice – prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně v ose vodoteče východně od sídla Býkovice – prověřit plochy k zalesnění severozápadně nad sídlem Býkovice – prověřit vymezení ploch krajinné zeleně jižně pod sídlem Býkovice – prověřit plochy krajinné zeleně jako doprovodné podél vymezených účelových cest –

Dolní a Horní Podhájí - prověřit systém krajinné zeleně v pásu celé západní svažité partie nad sídly Podhájí – prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, vodních ploch v ose vodoteče Pozovského potoka – prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně v ose vodoteče protékající Podhajským rybníkem, včetně revitalizace jeho přítokových partií Myslíč – prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně a vodních ploch v ose Myslíčského potoka – prověřit plochy krajinné zeleně jako doprovodné podél vymezených účelových cest – prověřit vymezení lesních ploch severně, excentricky nad sídlem Myslíč Jezero - prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, zatravnění v ose vodoteče protékající Velkým rybníkem - prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, zatravnění v ose vodoteče protékající rybníkem Michovka – prověřit plochy krajinné zeleně jako doprovodné podél vymezených účelových a místních cest - prověřit plochy k zalesnění na vrchu Na hřišti, severovýchodně od sídla Jezero Skalice - prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, v ose vodoteče protékající sídlem Skalice - prověřit systém krajinné zeleně v pásu celé východní svažité partie severně nad sídlem Skalice – prověřit plochy krajinné zeleně jako doprovodné podél vymezených účelových cest Střížkov a Věřice – prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, v ose vodoteče protékající sídlem Střížkov, rybníkem Sídlov – prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, v ose Petroupimského potokav jihovýchodní partii od sídla (Věřice) – prověřit plochy k zatravnění severně nad sídlem Střížkov – prověřit plochy krajinné zeleně jako doprovodné podél vymezených účelových cest Struhařov ÚP STRUHAŘOV – PRŮZKUMY A ROZBORY

82

- prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, v ose Okrouhlického potoka – prověřit vymezení celého systému krajinné zeleně, zatravnění severovýchodně nad sídlem Struhařov – prověřit plochy k zatravnění severně a jižně nad sídlem Struhařov 4. ochrana ZPF •

řešit střet s ochranou ZPF u rozvojových ploch na půdách I. tř. BPEJ

5. dopravní vazby • •

vymezit plochy pro bezpečný styk komunikací II/112 a II/111 vymezit plochy pro bezpečný styk křižovatky III/11115 a II/111


83

6 Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy Zpracovatel na základě územně analytických podkladů, s přihlédnutím především k výsledkům Rozboru udržitelného rozvoje území a vyhodnocení názorů veřejnosti, upozorňuje na problémy, které nelze bezprostředně řešit nástroji územního plánování. V rámci územně plánovací činnosti lze pouze připravit podmínky pro ta řešení, která mají územní průmět. Doporučujeme: ●

navrhnout scénáře vytváření podmínek pro: – podporu podnikání směrem k profilované výrobě (specifické nabídce, přesahující regionální vazby) – zvýšení kvalitativních ukazatelů místní nabídky vzdělanosti (knihovna, mateřská školka, škola) – zvýšení informační gramotnosti obyvatel (například podpora internetu) – pomoc s dotačními podmínkami revitalizace brownfieldů

●

pro posílení turistiky a cestovního ruchu: – podporovat cykloturistiku a turistiku - zajistit instalace informačních systémů a zlepšit tak celkovou propagaci území – podpořit dotační politikou vznik sportovně rekreačních ploch, možnosti koupání, cyklostezky a stezky pro pěší

●

pro optimalizaci vodního režimu krajiny: – zajistit důslednou kontrolu dodržování podmínek ochrany vodních zdrojů – řešit znečištění povrchových vod dotažením odkanalizování území – posílit retenci území novými vodními plochami – dotačně podpořit výsadbu protierozních pásů – dotačně podpořit zjednodušené pozemkové úpravy podél vodních toků

●

pro snížení energetické závislosti obce: – zvážit možnost centrálního vytápění s využitím fytopaliva vyprodukovaného na okolních zemědělských pozemcích a zpracovaných např. s využitím chátrajících zemědělských farem, s vedlejšími efekty v podobě udržované krajiny a vzniku nových pracovních příležitostí – zvážit možnosti pro umisťování větrných a solárních elektráren


84

Územní plán STRUHAŘOV PRŮZKUMY A ROZBORY

Recommend Documents