ÚZEMNÍ PLÁN DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNÍ PLÁN

Vřesník

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST duben 2013

Vřesník - Územní plán – Doplňující Průzkumy a rozbory

Objednatel:

Obec Vřesník Královéhradecký kraj

Pořizovatel:

Městský úřad Hořice Královéhradecký kraj

Zhotovitel:

SURPMO, a. s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska: Zástupce vedoucí:

Ing. arch. Alena Koutová (odpovědný zástupce projektanta) Ing. arch. Miroslav Baťa

PROJEKTANT – KOLEKTIV ZHOTOVITELE Mgr. Vít Andrejs RNDr. František Bárta Ing. arch. Miroslav Baťa Mgr. Ludmila Hovorková Ing. Lucie Hurdálková Vlastimil Kašpar Ing. arch. Václav Kout Ing. arch. Alena Koutová Pavla Spišáková

2


OBSAH

I.

TEXTOVÁ ČÁST

I.1.

Základní údaje I.1.1. Vymezení řešeného území I.1.2. Seznam sledovaných jevů zjištěných v řešeném území

5 5 5

I.2.

Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území I.2.1. Požadavky PÚR ČR a ZÚR KHK I.2.2. Popis sledovaných jevů zjištěných v řešeném území

9 9 14

I.3.

Rozbor udržitelného rozvoje území

36

I.4.

Záměry na provedení změn v území

41

I.5.

Požadavky na řešení ÚP

42

Seznam zkratek a symbolů Fotodokumentace

II.

GRAFICKÁ ČÁST

II.1.

Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : 5 000

43 45

3


I. TEXTOVÁ ČÁST

4


I.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE I.1.1. Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno hranicemi správního území obce Vřesník, které je tvořeno k.ú. Vřesník u Tetína (část Vřesník). Celková rozloha obce Vřesník je 309,9049 ha.

I.1.2. Seznam sledovaných jevů zjištěných v řešeném území Tabulka z přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. s vyznačením podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území: Řádek číslo

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Sledovaný jev

ÚAP

Doplnění

zastavěné území plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma

+ + + -

+

+

+

-

-

+ + + + +

+ + + + +

-

-

+

+

+

+

+

-

5


Řádek číslo

32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75

Sledovaný jev

ÚAP

Doplnění

památný strom včetně ochranného pásma biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA 2000 – ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody, včetně ochranných pásem chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma výrobna elektřiny včetně ochranného pásma elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování zemním plynem vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma

-

-

-

-

+ + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + -

+

-

+ + + +

+ +

-

-

+

+ +

+

+

-

6


Řádek číslo

76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119

Sledovaný jev

technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem teplovod včetně ochranného pásma elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České Republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura (veřejná prostranství kromě ploch dopravy) počet dokončených bytů k 31.12. každého roku zastavitelná plocha jiné záměry další dostupné informace

ÚAP

Doplnění

-

-

+ -

+ -

-

-

-

-

-

-

+ + + + + +

+ + + + + -

+

-

+ + + +

+ + + + 7


Poznámka: • • • •

zjištění neexistence (-) sledovaného jevu vychází z informací poskytnutých pořizovatelem nebo příslušným povinným subjektem a v následujících kapitolách již není uváděn, zdroje informací pro Doplňující P + R (+) jsou především ZÚR KHK, krajské koncepce, ÚPD a další dostupné podklady, jako zdroj dat a informací byly použity rovněž příslušné oborové zákonné předpisy a normy, poslední podklady pro zpracování Doplňujících P + R byly poskytnuty ke dni 26. 4. 2013.

8


I.2. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ I.2.1. Požadavky PÚR ČR a ZÚR KHK Požadavky PÚR ČR Z celostátního nástroje územního plánování – PÚR ČR 2008, která byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, vyplývají pro pořízení ÚP Vřesník obecné požadavky spočívající v naplňování priorit. Z republikových priorit územního plánovaní pro zajištění udržitelného rozvoje území, stanovených PÚR ČR, se v území obce na základě Doplňujících P + R uplatňují všechny, tedy: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (Viz také UAEU, část III.6 čl. 25, 27; viz také čl. 19 PÚR ČR 2006), (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. (Viz také Lipská charta, bod II.; viz také čl. 29 PÚR ČR 2006) (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli (viz také čl. 20 PÚR ČR 2006) a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky 9


a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (Viz také Evropská úmluva o krajině) (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). (Viz také čl. 24 PÚR ČR 2006) (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně.(Viz také čl. 25 PÚR ČR 2006) (28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. (Viz také Lipská charta, bod I. 1) (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. (Viz také Lipská charta, bod I. 2) (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. (Viz také Lipská charta, bod I. 2)

Požadavky ZÚR KHK Území obce Vřesník je součástí území řešeného v ZÚR KHK, které byly vydány Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8. září 2011 a nabyly účinnosti dne 16. listopadu 2011. Z krajských priorit územního plánovaní pro zajištění udržitelného rozvoje území lze do území obce na základě Doplňujících P + R promítnout zejména následující body: 6) 7) 8) 9)

11) 12)

navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel, vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (zdravotních, sociálních a kulturních služeb), ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství, vytváření územních podmínek pro zlepšení dopravní prostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení včetně rekreace, územní podpora rozvoje aktivit vedoucích k dalšímu využívání odpadů jako surovin, vytváření územních podmínek pro rozvoj a využití předpokladů území pro nadmístní turistické a rekreační aktivity odpovídající podmínkám turisticky významných území kraje, 10


13)

16)

17) 18) 19)

20)

tvorba územních podmínek zejména v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu využívajícího charakteristických podmínek jednotlivých turisticky významných území kraje, podpora protierozních opatření, akumulace a zvyšování přirozené retence srážkových vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovodňová opatření) včetně revitalizací říčních systémů a přírodě blízkých protipovodňových opatření, péče o zemědělský půdní fond (dále jen „ZPF“) a pozemky určené pro funkci lesa (dále jen „PUPFL“) jako jednu z hlavních složek životního prostředí, ochrana území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území kraje, ochrana území prvků územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migračních tras živočichů, ochrana kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách zachovalých urbanistických celků včetně architektonických a archeologických památek.

Ze ZÚR KHK vyplývají další relevantní úkoly pro územní plánování, týkající se na základě Doplňujících P + R, a to pro oblasti: d.3 Vymezení územního systému ekologické stability Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje vymezuje pro ochranu typů biochor vyskytujících se v daném území tato biocentra regionálního významu: H050 Byšičky. Pro územní plánování tak vyplývají následující relevantní úkoly: respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny, plochy vymezených biocenter a biokoridorů v případě, že jejich stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. V případě, že neodpovídá, podporovat jeho urychlenou realizaci, při zpřesňování vymezení skladebných částí nadregionálního a regionálního významu budou respektována následující základní pravidla: u ostatních RBC je třeba dbát především na zachování reprezentativnosti z pohledu zastoupených stanovišť a cílových ekosystémů pro příslušné typy větve regionálního ÚSES a biochor a na zachování alespoň minimální požadované výměry (stanovené individuálně podle reprezentativnosti pro typy biochor a týkající se plochy cílových ekosystémů), v případech zásadnějších změn polohy a vymezení jednotlivých skladebných částí nadregionálního a regionálního významu či jejich navazujících souborů důsledně zvážit vlivy na fungování systému jako celku, v případech střetů s jinými zájmy na využití území, individuálně odborně posoudit vlivy eventuálních ústupků ve vymezení ÚSES na celkovou funkčnost systému, i na funkčnost jeho jednotlivých skladebných částí, dbát na zachování návaznosti místní úrovně ÚSES na regionální a nadregionální úroveň, ani přechodně nelze do nefunkčních nebo částečně funkčních skladebných částí ÚSES umisťovat funkce, které by znemožnily jejich pozdější realizaci či zabránily uvedení plochy do požadovaného cílového stavu; všechny (i přechodné) zásahy do vymezených ploch skladebných částí ÚSES lze provádět pouze na základě odborného posouzení a souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody, stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde 11


k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině. e.1. Koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot při řešení využití území a při upřesňování tras liniových staveb v rámci vymezených koridorů hledat taková řešení, která vyloučí, popř. budou minimalizovat, negativní vlivy především na chráněná území přírody. e.3. Koncepce ochrany kulturních hodnot pro zajištění ochrany a zachování kulturních a civilizačních hodnot území Královéhradeckého kraje, spočívajících ve velkém množství kulturních památek, cenných církevních a světských objektů a dochovaných území s jedinečnou urbanistickou kompozicí, stanovit podmínky územní ochrany těchto kulturních památek a jejich prostředí, pro území archeologických kulturních památek a území s archeologickými nálezy stanovit podmínky jejich územní ochrany. e.4. Koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot e.4.1 Struktura osídlení ve městech a obcích ve zbývajících částech území kraje vytvářet vymezováním nových ploch změn územní podmínky především pro rozvoj bydlení a občanského vybavení v závislosti na velikosti přirozeného spádového území a specifických hodnotách území, strukturu osídlení řešeného území považovat za stabilizovanou a nepřipouštět vznik nových sídel. e.4.4 Ekonomická základna na území kraje mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy vytvářet vymezováním ploch změn územní předpoklady pro stabilizaci a rozvoj ekonomických odvětví, vycházející především z místních surovinových zdrojů a předpokládané nabídky pracovních příležitostí; při jejich řešení respektovat podmínky stanovené pro využívání území specifických oblastí v plochách jimi dotčených, při upřesňování ploch vymezených zásadami a dalších zastavitelných ploch pro podporu ekonomického rozvoje zajistit koordinaci podmínek jejich využití s cílovými charakteristikami krajiny, vymezenými pro jednotlivé oblasti se shodným typem krajiny, při vytváření územních předpokladů pro zabezpečení optimálního využívání území kraje pro zemědělství a lesnictví a při rozhodování o změnách charakteru zemědělské a lesnické produkce s nemístními dopady do území vždy zajistit koordinaci s cílovými charakteristikami krajiny, vymezenými pro jednotlivé oblasti se shodným typem krajiny.

f) Vymezení cílových charakteristik krajiny Území obce leží, dle ZÚR KHK, v oblastech krajinného rázu 3 – Podkrkonoší a 6 – Cidlinsko s typem krajiny zemědělské a krajiny lesozemědělské. Pro celé území kraje se k zachování charakteristických rysů jednotlivých oblastí se shodným typem krajiny stanovují tyto obecné zásady: Zemědělskou krajinu členit (ale neuzavírat) rozptýlenou zelení, umožňující průhledy krajinou pro zvýraznění její hloubky nebo různých dominant. Nevytvářet nová urbanizovaná území. 12


g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Označení v ZÚR

Popis koridoru/plochy

Dotčená území obcí

H050 Byšičky

RBC

Lázně Bělohrad, Lukavec u Hořic, Tetín, Vřesník

v územně plánovacích dokumentech dotčených obcí stabilizovat, zpřesňovat a územně koordinovat vymezený systém ÚSES. ZÚR KHK nevymezují žádné stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a žádná asanační území nadmístního významu. h) Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury naplňovat úkoly územního plánování v rámci příslušné rozvojové osy (OS, NOS), oblasti (OB, NOB), specifické oblasti (SOB, NSO) a území s vyváženým rozvojovým potenciálem (UVRP) (sloupec 2 tabulky), zastavitelné plochy umisťovat především ve vazbě na zastavěné území, při pořizování územních plánů a regulačních plánů respektovat a zohlednit priority územního plánování, stanovené v kapitole a) Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území, zpřesnit a územně stabilizovat plochy a koridory dopravní (sloupec 3 tabulky) či technické (sloupec 4 tabulky) infrastruktury, rozvojové plochy (sloupec 5 tabulky), plochy pro protipovodňovou ochranu území (sloupec 6 tabulky) a prvky územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu (sloupec 7 tabulky), Kód obce

Název obce

549029

Vřesník

1

Územní příslušnost

Dopravní infrastruktura

Technická infrastruktura

Rozvojové plochy

Protipovodňová ochrana

2

3

4

5

6

UVRP

Územní systém ekologické stability

7 H050 Byšičky

při pořizování územně plánovací dokumentace v jednotlivých rozvojových oblastech a osách a specifických oblastech respektovat principy a podmínky stanovené ve vyhodnocení vlivů těchto zásad na životní prostředí (Posouzení vlivů Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje z hlediska vlivů na životní prostředí, EMPLA AG, spol. s r.o., 2010), včetně opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí obsažených v kapitole 7. tohoto vyhodnocení.

13


I.2.2. Popis sledovaných jevů zjištěných v řešeném území

1 – zastavěné území ÚAP: V grafické i datové části obsaženo, je převzato z ÚPD. Doplnění: --2 – plochy výroby ÚAP: V grafické části obsaženo. Doplnění: V obci je např. zemědělská výroba, truhlářství, pokrývač, tesař. V živnostenském rejstříku je ke dni 28. 3. 2013 pro obec Vřesník uvedeno 22 podnikatelských subjektů – z toho 21 fyzických osob.

3 – plochy občanského vybavení ÚAP: V grafické části obsaženo. Doplnění: VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA Veřejná správa: V obci se nachází Obecní úřad, hasičská zbrojnice a požární nádrž. dojížďka:

pošta – Miletín; matrika – Miletín; finanční úřad – Hořice; stavební úřad – Miletín; úřad obce s rozšířenou působností – Hořice; katastrální úřad – Jičín; hasičská zbrojnice (profesionální) – Hořice; SDH – Lázně Bělohrad; objekty Policie ČR – Hořice.

Vzdělávání a výchova: V obci není žádné školské zařízení. Bývala zde škola, ale ta je v současnosti přestavena na 4 bytové jednotky. dojížďka: MŠ (pro děti ve věku 3 – 6 let) – Miletín; ZŠ (pro roč. 1. – 9.) – Miletín. Obci způsob zajištění školní výchovy vyhovuje. Zdravotní služby: V obci se nenachází žádné zdravotnické zařízení. Obec považuje zdravotní péči za nevyhovující. dojížďka:

Miletín, Hořice, Nová Paka. poliklinika – Hořice, Jičín; rychlá zdravotní pomoc (výjezdní místo) – Hořice; letecká záchranná služba (nejbližší heliport) – Hradec Králové. 14


Sociální služby: V obci se nenachází žádný sociální byt ve vlastnictví ani zařízení s pečovatelskou službou, není zde ani nabídka nadstandardních sociálních služeb. Kultura a spolková činnost: V obci se nenachází žádné kulturní zařízení, ani zde nejsou žádné spolky. Kulturní dům, veřejná knihovna, kino, kostel s bohoslužbami, hřbitov za tím vším musejí občané obce dojíždět do okolních vesnic či měst (Miletín, Hořice, Nová Paka atd.).

KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ: Finanční služby: V obci se nenachází žádné finanční služby, za vším občané dojíždějí do okolních měst a obcí. Obchod a služby: V obci je nedostatečná nabídka služeb a obchodu (prakticky nulová). Nenajdeme zde ani základní služby. Obci velmi chybí hlavně obchod, občané musejí dojíždět převážně do Hořic a Lázní Bělohrad. Ubytování a stravování: v obci: Obecní dům – bez ubytování (vlastníkem je obec). Tělovýchova a sport: v obci: hřiště dětské. Sjezdová trať, uváděna v předchozí dokumentaci, dle sdělení obce již nebude fungovat. Za ostatními sporty musejí občané vyjíždět do sousedních obcí či větších měst.

8 – nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma ÚAP: V grafické i datové části obsaženo – boží muka, kamenný kříž s Kristem. Doplnění: Z evidence NPÚ nevyplývá žádná nemovitá kulturní památka. 14 – architektonicky cenná stavba, soubor ÚAP: --Doplnění: Nejhodnotnějšími objekty lidové architektury jsou zděná stavba bývalého hostince č.p. 38 a roubená chalupa č.p. 40.

15


16 – území s archeologickými nálezy ÚAP: V grafické i datové části obsaženo. Tvrz – okraj lesa v poloze Hrádek, kategorie I.; kategorie I. – celý intravilán obce – název Vřesník u Tetína – intravilán; „Dubovec“ – kategorie I. – západně od vsi; Kulhánkovo pole – kategorie I. – jižní okraj intravilánu, zasahuje pod vesnicí; Valy u Kalu – hradiště – popis – Ostrožna jižně od obce, poloha „Valy“; Hrádek Vřesník – návrší v kraji lesa, chybí datační materiál a písemné zmínky – kategorie I. Doplnění: Nedaleko silnice vedoucí k Bukovině stávala tvrz Hrádek. Na okraji strmé stráně je dosud patrně tvrziště. Zachovaly se zde náznaky okrouhlého areálu tvrze a příkop vytesaný ve skále. Písemné zmínky o tvrzi se nedochovaly. V minulosti zde stávala zřejmě ves Bělušice, která byla už v roce 1497 uváděna jako pustá. Na několika místech se také nachází osídlení ze starší doby železné a především z období slovanského, starší doby hradištní. Dále se zde nachází Kalské hradiště z doby železné a slovanské v podobě venkovských sídlišť (prostor kravína a okolí). Také poblíž provozovny pily se nalézá archeologické naleziště.

Poř. č. SAS: 03-43-20/1

Základní údaje: Název UAN: Tvrz

Kategorie UAN: I

Reg. správce: NPÚ - ústřední prac. II. Územní identifikace: 1. Kat. území: Vřesník u Tetína

Admin. obec: Vřesník

Okres: Jičín Kraj: Královéhradecký

Poznámka: Kruhové až oválné tvrziště, příkop hluboký až 2,5 m zčásti zasypán, zčásti odkopáno a zničeno. Podle E. Ulrychové v okolí je ZSO Hrádek a ztotožnění se ZSO Bělušuce chybné, vše mělo zaniknout možná již před husitskými válkami a připojeno k panství Pecka. Komponenty: 1. Období: vrcholný středověk Areál: tvrz

Poř. č. SAS: 03-43-20/10

Základní údaje: Název UAN: Vřesník u Tetína - intravilán

Kategorie UAN: I




Poznámka: První zmínka o vsi k r.1338 (eodem tempore inventa fuit argentifodina in Vresnik - lze zjistit stopy středověkého dolování??). R.1971 na parc. č. 470 při stavbě stodoly čp.1 porušena sídlištní vrstva - souvisí s č.9 ( u některých předmětů nejisté datování). Ojedinělé nálezy z výkopů v obci sledované J.Kulhánkem a OMAG Jičín.

16


Komponenty: 1. Období: středověk-novověk

Areál: vesnice

Poř. č. SAS: 03-43-20/3

Základní údaje: Název UAN: "Dubovec"

Kategorie UAN: I




Poznámka: Ojedinělé nálezy. Komponenty: 1. Období: neolit

Areál: ?

2. Období: raný středověk

Areál: ?

Poř. č. SAS: 03-43-20/9

Základní údaje: Název UAN: Kulhánkovo pole

Kategorie UAN: I




Poznámka: Na poli A.Kulhánka v SZ cípu směrem ke Skalce - neolitické a raně středověké sídliště, nálezy při orbě r.1925-1930: keramika, přesleny, drtidlo, BI. Parc. č.24, 25, 56, 474, 478, 479. Záchranný výzkum R.Turek 1958, sběry a záchranný výzkum J.Kulhánek, M.Buchvaldek, J. Zeman 1959-1961; sídl. rs.2, ojediněle rs.hra, stredo a novove; keramika (i miska), přesleny Fe předměty - fragment nože, šipka, zv. kosti (i zlomek tzv. brusle), mazanice, uhlíky, sklo. Halšt.hrob v poloze "U skalek" (V okraj naleziště) je nejistý. Komponenty: 1. Období: neolit

Areál: sídliště

2. Období: raný středověk

Areál: sídliště

3. Období: vrcholný středověk

Areál: ?

4. Období: novověk

Areál: ?

5. Období: starší doba železná

Areál: pohřebiště

6. Období: novověk

Areál: sídliště

17


Hradiště Kal Pravěké a raně středověké hradiště, výrazné návrší s místními názvy Hradiště a Vala (Valy), jižně od obce Kal a severozápadně od Vřesníku. Návrší dosahuje vrcholu v nadmořské výšce 489 metrů. Ze západní, jižní a východní strany je prostor chráněn příkře spadajícím terénem, přístupnější je pouze ze severu. Na východě obtéká úpatí kopce potok Bystrý a na západě a jihu jeho bezejmenný přítok. Převýšení vrcholové plošiny nad potoční nivou činí až 100 metrů. Původní hradiště zaujímalo obě polohy – Hradiště i Vala – a jeho rozsah tak nejspíše přesáhl 30 ha. Poloha Hradiště je ovšem dosud jen málo známá a ani její opevnění není příliš zřetelně zachováno. Pouze v západní části polohy jsou viditelné stopy po dvojitém pásu fortifikace patrné jako výrazná terénní hrana. Poloha Vala bývá naopak v odborné literatuře uváděna jako samotné hradiště, jde však pouze o nejlépe zachovanou část víceprostorového objektu. Hradiště bylo již před polovinou 19. století (1843) známé faráři F.Peterovi-Rohoznickému, který zde provedl několik průzkumů. V archeologické literatuře se hradiště objevilo v roce 1868, jeho nejstarší plán pořídil v roce 1894 učitel J. Nálevka z Kalu, a to podle katastrální mapy. První moderní archeologický výzkum kalského hradiště vedl R. Turek v roce 1954, kromě pravěkého a raně středověkého osídlení polohy zjistil i stopy osídlení z doby laténské. Archeologové muzea v Hradci Králové pod vedením Jiřího Kalfersta, realizovali v letech 1985 a 1988 záchranný a zjišťovací výzkum fortifikace v severní části a položili sondu také ve vnitřní ploše polohy Vala. První domněnkou, že hradiště je mnohem větší než jak je v dnešní odborné literatuře zobrazované a publikované, vyslovil již v roce 1909 J. L. Pič, který uvažoval o jeho předhradí. Informace a indicie o mnohem větším rozsahu opevněné plochy přinesla akce v padesátých letech. Na pořízeném náčrtku je patrná místy zdvojená fortifikace na západní straně sedla s náznakem vstupního prostoru. O hradišti velikém až 33 ha, včetně severního předhradí, psal také M. Šolle. Doklady o dalších strukturách opevnění, mimo oficiálně uznávanou plochu, přinesla letecká a povrchová prospekce prováděná v posledním desetiletí minulého století. Tvrz Hrádek Tvrziště se nachází na ostrohu nad potokem Dubovec v poloze Hrádek, zhruba 1 kilometr severozápadně od vsi Vřesník. V některé literatuře se objevuje název Hrádek. Bělušice – dvůr a ves je doložena koncem 15. století již jako pusté. Pravděpodobný zánik lze spojovat s husitskými válkami. Podle A. Sedláčka zde stávala ves Bělušice s tvrzí. Jediná písemná zpráva je z roku 1497, při prodeji Čeňkem Vyšehněvským z Barchova tohoto zboží s dalšími majetky Kunšovi z Oděrad a z Crklněvsi. Později patřily Bělušice ke hradu Pecka. Písemné zprávy vztahující se přímo ke tvrzi chybí. Tvrziště má vejčitý půdorys s jámou na severovýchodní straně, lze se domnívat, že je po objektu. Severní strana je obklopena prudkými svahy, zde je také zbytek valu a příkopu. Na jižní straně je příkop mělčí, přeťatý přístupovou šíjí, uměle vytvořenou v pozdější době. Výrazný je příkop vytesaný ve skále na východní straně. 17 – oblast krajinného rázu a její charakteristika ÚAP: V datové části – lesozemědělská krajina a oblast krajinného rázu 6 Cidlinsko a 3 Podkrkonoší. Doplnění: ZÚR KHK zahrnují území obce do oblasti krajinného rázu 3 – Podkrkonoší. Dle ÚAP zasahuje do jihozápadního okraje krajinný ráz 6 Cidlinsko. Vzhledem k tomu, že se však jedná o hraniční část obou krajinných rázů je jejich přesná hranice obtížně, bez detailního 18


průzkumu v terénu, rozlišitelná. Oba krajinné rázy jsou s typem krajiny lesozemědělské. Tento typ krajiny ZÚR KHK charakterizuje, a to následovně: Lesozemědělské krajiny: Jedná se o přechodný krajinný typ, charakteristický střídáním lesních a nelesních stanovišť. Zastoupení ploch porostlých dřevinnou vegetací kolísá mezi 10 % až 70 %. Jsou to polohy zemědělsky méně úrodné či stanovištně abnormálně pestré. Z hlediska druhové rozmanitosti patří lesozemědělské krajiny mezi bohaté. Nacházejí se zde druhy vázané na lesní prostředí i na nelesní stanoviště a celá škála biotopů. Krajiny tvoří mozaika lesních a zemědělských ploch, jejichž vzájemný poměr je lokálně velmi proměnný (místy převažují lesní, místy nelesní formace). Lesozemědělské krajiny zahrnují i menší vodní plochy, území vesnic a ostatní plochy. Ze zemědělských kultur převažují pole, v podhorských oblastech se významně uplatňují louky a pastviny s různou intenzitou hospodářského využití. V teplejších oblastech se místy uplatňují i intenzivní ovocné sady. Naprostá většina lesů je intenzívně hospodářsky využívána a převažují v nich stanovištně nepůvodní druhy jehličnanů. Významným refugiem stanovištně původních druhů je, kromě zbytků přirozených lesů, rozptýlená vegetace v krajině. Krajiny mají charakter převážně polootevřený. Na území Královéhradeckého kraje převažují.

19 – místo významné události ÚAP: V grafické i datové části obsaženo – památník a památník II. světové války. Doplnění: --20 – významný vyhlídkový bod ÚAP: V grafické i datové části obsaženo – Vyhlídka Vřesník. Doplnění: Tato vyhlídka je situována na severovýchodní okraj obce a nabízí pohled na blízké Kalské údolí a výhled na vzdálené hraniční hory Krkonoše s nejvyšší horou – Sněžkou. Na tomto místě je zároveň umístěna informační tabule, jež je součástí NS Po stopách K. V. Raise. Návrší severně nad obcí u silnice Vřesník – Pecka je místo s pěkným výhledem na jižní část Podzvičinska.

21 – územní systém ekologické stability ÚAP: Dle grafického znázornění jsou v území prvky – biokoridory a biocentra.

19


V datové části jsou uvedeny prvky: RC H050 Byšičky (zdroj ZÚR KHK ÚSES) LC 4Vřesník u Tetína, LC 5-Vřesník u Tetína, LC 6-Vřesník u Tetína, LC 7-Vřesník u Tetína, LC-8 Vřesník u Tetína, LK 3-Vřesník u Tetína, LK Vřesník u Tetína. Doplnění: RC Byšičky bylo vymezeno v ZÚR KHK a do území zasahuje pouze svým nepatrným okrajem od jihozápadu, který tvoří luční porosty. Vymezení této části RC je třeba prověřit a zpřesnit. Z grafické přílohy ÚAP je zřejmá neprovázanost jednotlivých místních (lokálních) prvků ÚSES, a to v jižní a východní části území.

23 – významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou ÚAP: V grafické i datové části obsaženo – vodní plochy, toky, lesy. Doplnění: Zákon č. 114/1992 Sb. vyjmenovává tyto VKP: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. V řešeném území se jedná o vodní toky, rybníky, údolní nivy a lesy. 31 – přírodní památka včetně ochranného pásma ÚAP: V grafické i datové části obsaženo. PP Kalské údolí - Přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou. Rozloha 24,6 ha, obec Borek, Pecka, Vřesník, k. ú. Bezník, Kal, Vidonice a Vřesník u Tetína. PP Byšičky - Výsek kulturní krajiny s komplexem přírodě blízkých společenstev rybníků, mokřadních luk a lesů. Rozloha 89,9 ha, obec Lukavec u Hořic a malou část obce Vřesník (zasahuje ještě do SO ORP Jičín – obec Lázně Bělohrad). Leží zároveň v EVL stejného názvu.

Doplnění: PP Kalské údolí zasahuje do severovýchodního okraje řešeného území. Území bylo vyhlášeno nařízením OkÚ Jičín č.2/1999 vydaným dne 4. 1. 1999. PP Byšičky zasahuje do západního okraje řešeného území. Území bylo vyhlášeno nařízením OkÚ Jičín č. 3/1999 vydaným dne 4. 1. 1999.

38 – lesy zvláštního určení ÚAP: V grafické i datové části obsaženo – subkategorie 31b. Doplnění: V území jsou pouze v malé rozloze v jižní části. 20


39 – lesy hospodářské ÚAP: V grafické i datové části obsaženo – subkategorie 10. Plocha lesa a lesnatost Obec Vřesník

Celková výměra (ha) 310

Plocha lesa (ha) 108

Lesnatost (%) 34,9

Lesy na území SO ORP Hořice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. § 23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí (PLO 23 Podkrkonoší, PLO 17 - Polabí) PLO 23 – Podkrkonoší Tato PLO se vyznačuje místy rozsáhlými smrkovými monokulturami, které zde vznikly v důsledku mniškové kalamity. Tyto porosty se postupně přeměňují na smíšené, smrkové porosty 1. generace trpí často hnilobami. Oblast je také specifická větším množstvím zalesněných nelesních ploch. Do této PLO patří lesy území obce Vřesník. Doplnění: Lesnatost řešeného území je mírně nad celostátním průměrem, který je 34 %. Okraje větších lesních komplexů zasahuji pouze do severní a jižní části území a patří do 3. a 4. vegetačního stupně. Kladem lesních porostů je výrazné zastoupení listnatých dřevin, především buku a z části i dubu. Z jehličnatých dřevin převažuje borovice, která zde má optimální podmínky dané pískovcovým podložím a relativně sluneční expozicí. Smrkové porosty dominují na svazích Kalského údolí a v porostech na západním okraji území.

40 – vzdálenost 50 m od okraje lesa ÚAP: V grafické i datové části obsaženo. Doplnění: Vzdálenost 50 m od okraje lesa vychází ze zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a je limitující pro umisťování staveb a činností vyžadujících vynětí z PUPFL (pouze odůvodněné požadavky) a umisťování staveb do blízkosti lesních pozemků, resp. porostů, jež by mohlo snížit funkce lesa nebo naopak ohrozit majetek a zdraví osob fyzických a právnických.

41 – bonitovaná půdně ekologická jednotka ÚAP: V grafické části znázorněn rozsah plochy II. třídy ochrany. V datové části je seznam všech BPEJ a tříd ochrany od I. do V. I.

– 73011; 21


II.

– 72611;

III.

– 75011, 55001, 53011, 52001;

IV.

– 73114, 73041, 72651, 72641;

V.

– 77101, 76811, 54067, 77541, 75041, 74177, 74167, 74089, 74068, 73716, 73144, 72944, 56811, 56701, 53141.

Doplnění: V řešeném území převládají třídy nižší kvality půd. Hranice a kód BPEJ vychází z požadavku ochrany ZPF, především půd nejkvalitnějších v I. a II. třídě ochrany, a to před jejich nepřiměřeným odnímáním nebo znehodnocováním. Zároveň mají informativní charakter pro občany, a to jak o kvalitě půdy, tak její případné ceně za odnětí ze ZPF. Ochranu ZPF zajišťuje především zákon č. 231/1999 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Stanovení tříd ochrany je dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb., které vychází z BPEJ, které byly stanoveny vyhláškou MZE č. 546/2002Sb. 42 – hranice biochor ÚAP: V datové části uvedeny bioregiony 1.37 Podkrkonošský a 1.9 Cidlinský a biochory 3BW, 3PB, 4BS. Doplnění: Bližší charakteristika biochor: Kód biochory 3BW 3PB 4BS

Název Rozřezané plošiny na kyselých pískovcích 3 v.s. Pahorkatiny na slínech 3 v.s. Rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech 4 v.s.

Hranice biochory jsou významné z hlediska vymezování prvků ÚSES, protože biochora je vyšší typologická jednotka biogeografického členění ČR. Biochora člení území bioregionu na menší jednotky, které mají heterogenní ráz a vyznačují se svérázným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Tyto vlastnosti jsou dány kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu. Biochora tedy vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla se ale vyznačuje i osobitým zastoupením aktuálních biocenóz. Velikost jednoho segmentu biochory bývá zpravidla v intervalu 0,5-102 km2. Tyto vstupní informace jsou důležitým limitem pro obnovu krajinných prvků a nepřímo určují i původní druhy vegetace vhodné pro obnovu v daném místě.

43 – investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti ÚAP: V datové části obsaženo – areál odvodnění. Doplnění: Investice do půdy zde mají plošný charakter v podobě areálů plošného odvodnění. Jejich smyslem je zvýšení půdní úrodnosti, resp. změna vodního režimu půdy. V současné době umožňuje jejich budování zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, avšak se téměř neprovádějí pro jejich problematickou ekonomickou návratnost. 22


44 – vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem ÚAP: V grafické části obsaženo. Podzemní zdroje vod Obec Vřesník

Označení 5204-56 5204-30

Název Vrt Vřesník Studna Vřesník

Ochranná pásma vodních zdrojů Obec Vřesník

Stupeň ochrany PHO1

Výměra (ha) 0,0133

V Tetíně a Vřesníku jsou stanovena OP II. stupně pro Lázně Bělohrad. V Tetíně jde o 0,02 ha a ve Vřesníku 13,94 ha. Doplnění: viz jev č. 68

45 – chráněná oblast přirozené akumulace vod ÚAP: V datové části obsaženo – CHOPAV – ID 216 – typ 2. Celé řešené území leží v CHOPAV Východočeská křída. Doplnění: CHOPAV Východočeská křída byla vyhlášena nařízením vlády České socialistické republiky dne 24. června 1981. Nařízení obsahuje vymezení oblasti, zákazy činnosti, jež by mohly ohrozit kvalitu podzemních vod.

46 – zranitelná oblast ÚAP: --Doplnění: V příloze č. 1 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech je k. ú. Vřesník u Tetína, uvedeno.

47 – vodní útvar povrchových, podzemních vod ÚAP: V datové části obsaženo. Útvar: Podkrkonošský permokarbon, Hořicko-miletínská křída. Oblast: Labská křída – Horní a Střední Labe – horizont 2.

23


Doplnění: Východní a střední část území odvodňuje říčka Bystřice, která pramení u Vidonic a jako největší přítok se z levé strany vlévá v Chlumci nad Cidlinou do Cidliny (délka toku Bystřice 62,7 km, plocha povodí 379,2 km2. Západní část odvodňuje potok Dubovec, který pramení v Bukovině u Pecky a jižně od Lázní Bělohrad se vlévá do Javorky. Ostatní drobné vodoteče ústí do těchto jmenovaných vodotečí.

48 – vodní nádrž ÚAP: V grafické i datové části jsou znázorněny tři bezejmenné vodní plochy. Doplnění: Umělá vodní plocha – požární nádrž je uvnitř obce. Malý bezejmenný rybník je na jihovýchodním okraji ZÚ. Do území zasahuje od východu část rekreačního areálu s vodní plochou – koupalištěm. 49 – povodí vodního toku, rozvodnice ÚAP: V datové části obsaženo – 1. řád – Labe; 2. řád – ID – 104; 3. řád – Cidlina po Bystřici – ID – 10402, Bystřice – ID – 10403; 4. řád – ID 104030010, 104020310. Celé území patří do povodí Labe. Do území zasahují hydrologická povodí 3. řádu Bystřice a Cidlina po Bystřici. Doplnění: Obec nemá vlastní výraznější vodoteč, ale leží na rozvodí Bystřice a Javorky. Ze ZÚ je voda, především z dešťových srážek, odváděna západním a následně jižním směrem do potoka Dubovec. Hydrologické číslo povodí Bystřice – 1-04-03-001 a Dubovce 1-04-02-031. Voda z východních svahů stéká do Kalského potoka.

55 – přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem ÚAP: V grafické i datové části obsaženo – OP Lázně Bělohrad, II. pásmo, vydané 12. 4. 1960. Doplnění: --64 – staré zátěže území a kontaminované plochy ÚAP: V grafické i datové části obsaženo. V rámci dat ÚAP je vedena vrstva starých ekologických zátěží. 24


Obec

Vřesník

Katastrální území Vřesník u Tetína

SEZ

Zdroj informací

Skládka Vřesník

Databáze SEKM, úkol OODp

Doplnění: Za jižním okrajem ZÚ je v lesních porostech z části rekultivovaná stará zátěž bioodpadu. 65 – oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ÚAP: V datové části obsaženo. Na celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2010 k tomuto překročení nedošlo. Na 25 % území SO ORP došlo v roce 2010 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Pro rok 2008 se jednalo o 26 % plochy území SO ORP Hořice. Stejně jako v roce 2006, tak i v letech 2008 a 2010 nebyly překročeny imisní limity pro SO2 a NOx. Překročení cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT 40) Obec Vřesník

AOT 40 (%) 99,9

Doplnění: --67 – technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma ÚAP: V grafické i datové části obsaženo - znázorněna studna a PHO1. Doplnění: --68 – vodovodní síť včetně ochranného pásma ÚAP: V grafické i datové části obsaženo - znázorněn vodovod Vřesník. Doplnění: Dle PRVK Kk je v obci Vřesník vybudován veřejný vodovod. Jako zdroj vody slouží studna vydatnosti 0,7 l/s umístěná severně pod obcí v blízkosti Bystřice. Kvalita vody ve 25


zdroji vyhovuje vyhlášce 274/200 sb. Ze studny je voda čerpána přívodním řadem PVC 90 délky 780 m přímo do spotřebiště. Po obci je voda rozvedena rovněž řady PVC 90 celkové délky 1 312 m. Vodovod je nově vybudovaný v roce 2002. Na vodovod je napojeno 91 trvale bydlících obyvatel. Vodovod je ve vlastnictví a správě obce Vřesník. Ochranná pásma Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, je v Hlavě VI, § 23, odst. 3 uvedeno u potrubí do 500 mm průměru včetně OP vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí 1,5 m, u potrubí nad průměr 500 mm 2,5 m. 70 – síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma ÚAP: --Doplnění: Dle PRVK Kk je obci Vřesník vybudován systém dešťové kanalizace. Kanalizace je asi 30 let stará a v dobrém stavu. Odpadní vody jsou v obci likvidovány (zneškodňovány) systémem žump a septiku s přepadem do kanalizace. Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, je v Hlavě VI, § 23, odst. 3 uvedeno u potrubí do 500 mm průměru včetně OP vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí 1,5 m, u potrubí nad průměr 500 mm 2,5 m.

72 – elektrická stanice včetně ochranného pásma ÚAP: V grafické i datové části obsaženo – Typ ST – úroveň VN – OP 30 m – Bezník – Vřesník Lelek, Vřesník, napětí 35 kV. Zásobování elektrickou energií je z hlediska současného odběru dobře zajištěno. Doplnění: Zásobování předmětného území el. energií zajišťují 2 elektrické stanice (TS) s instalovaným transformačním výkonem 320 kVA, které zajišťují odběr obyvatelstva a služeb. Podnikatelský sektor je zajištěn ze systému sítě NN. číslo TS 249 250

název Vřesník Luka

rok výstavby

TS

1981 1974

příhradová příhradová

transformátor instalovaný výhledový 160 400 160 400

majitel ČEZ CEZ

26


Dle § 46 a v souladu s § 98 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících OP dle zákona č. 79/1957 Sb. a § 19 zákona č. 222/1994 Sb (s účinností od 1. 1. 1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující OP: Zařízení

Dle zákona č. 79/1957 Sb.

stožárové el. stanice 10 nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona č. 222/1994 Sb. 7


73 – nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma ÚAP: V grafické i datové části obsaženo – úroveň VN, typ – NB (nadzemní vedení bez izolace vodiče), OP 10 m. Řešené území patří z hlediska zásobování elektrickou energií mezi bezproblémové. V případě kalamitní situace je zásobování el. energií zajištěno z propojeného systému VN. Doplnění: Provozovatelem energetického systému VN a NN je ČEZ Distribuce, a.s., Děčín. Řešené území spadá, v zásobování elektrickou energií, do oblasti dvou napájecích bodů (TR) 110/35 kV Nová Paka a Lipnice u Dvora Králové. Provozní napojení určuje dispečerské řízení energetického systému ČEZ. Situace v zásobování elektrickou energií je příznivá vzhledem k tomu, že se řešené území nachází mezi dvěma napájecími body 110/35 kV. Zásobování el. energií zajišťuje nadzemní vedení VN 540, které je propojeno s vedením VN 382. Mimo přípojek ku stávajícím el. stanicím prochází řešeným územím vedení 35 kV k TS 91 (Bezník) a TS 606 (PT Borek) Dle § 46 a v souladu s § 98 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících OP dle zákona č. 79/1957 Sb. a § 19 zákona č. 222/1994 Sb (s účinností od 1. 1. 1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující OP: Zařízení nadzemní vedení do 10 35 kV – vodiče bez izolace

Dle zákona č. 79/1957 Sb.



Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. 82 – komunikační vedení včetně ochranného pásma ÚAP: Severní částí katastrálního území obce prochází pět radioreléových tras z RS Zvičína na město Jičín a do prostoru v blízkosti města Hořic. Středem obce prochází rr trasa Českých radiokomunikací a.s. a provozovatele T – Mobile do prostoru města Lázní Bělohrad.

27


Doplnění: Řešeným územím prochází dálkový telefonní kabel provozovatele Telefónica O2. Rozvod místní telekomunikační sítě podchycuje všechna sídla spadající do řešeného území. Telekomunikační služby nevykazují problémy. OP u dálkových kabelů je 1,5 m na obě strany od trasy kabelu. 91 – silnice II. třídy včetně ochranného pásma ÚAP: V grafické i datové části obsaženo – typ S2 číslo 284. Doplnění: Jihozápadním okrajem území prochází silnice II/284. 92 – silnice III. třídy včetně ochranného pásma ÚAP: V grafické i datové části jsou komunikace III. třídy znázorněny. V území leží typ S3 silnice č. 28440 a 28444. Doplnění: Celým územím prochází silnice III/28440 (Tetín – Vřesník – Pecka – Borovnice) a do východního okraje zasahuje silnice III/28444.

93 – místní a účelové komunikace ÚAP: --Doplnění: V ÚPD Vřesník jsou místní komunikace charakterizovány jako obslužné komunikace k zástavbě různé délky a různých parametrů, vycházející z terénních podmínek a fixované zástavbou. Síť místních komunikací doplňuje několik bývalých i současných zemědělských cest, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů mimo souvislou zástavbu obce. 103 – letecká stavba včetně ochranných pásem ÚAP: V datové části obsaženo – vymezení OP leteckých pozemních zařízení navigačních OP radiolokačního prostředku (k.ú. Nepolisy). Doplnění: ---

28


106 – cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka ÚAP: V grafické i datové části obsaženo – cyklotrasa – 4141, 4137; turistická trasa – žlutá, modrá, zelená. Doplnění: Řešeným územím prochází ve směru Pecka – Tetín značená cyklotrasa č. 4141 a východním okrajem vede cyklostezka č. 4137. Územím prochází ve směru východ západ NS Po stopách K. V. Raise z Lázní Bělohrad na Zvičinu. Mezi obcemi Vřesník a Kal vede pěší zeleně značená turistická trasa, která vede přes vrch Valy (pravěké hradiště lužické kultury a slovanské hradiště z 9. století). 111 – objekt požární ochrany ÚAP: V grafické i datové části obsaženo – obec SDH. Doplnění: V obci se nachází objekt hasičské zbrojnice. 114 – jiná ochranná pásma ÚAP: V datové části obsaženo – PHO ZD Miletín/Vřesník. Doplnění: --115 – ostatní veřejná infrastruktura ÚAP: V datové části obsaženo – obor cestování – turistická mapa. Doplnění: ---

116 – počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku ÚAP: Dokončené byty v letech 2005-2011 Obec

Vřesník

Dokončené byty v letech 2005 2006 2007 2008

2009

2010

2011

0

1

0

0

0

0

2

Celkem 2005- 20062009 2010 3 3

20072011 3

Nejvyšší intenzitu bytové výstavby vykazují obce ........Vřesník. 29


Doplnění: Dle sdělení obce byl k 31. 12. 2012 počet dokončených 0 bytů. 117 – zastavitelná plocha ÚAP: V grafické i datové části obsaženo, jsou převzaty z ÚPD – plocha bydlení, občanského vybavení, technické infrastruktury a výroby a skladovací. Doplnění: Zastavitelné plochy dle ÚPD jsou vymezeny především pro plochy bydlení venkovského typu, pro území s drobnou výrobou a službami a plochy technické vybavenosti – viz kap. I. 4.

118 – jiné záměry ÚAP: viz kap. I. 4. Doplnění: viz kap. I. 4.

119 – další dostupné informace ÚAP: Geologie a příroda Geologická struktura území se převážně skládá z paleozoických hornin zvrásněných a metamorfovaných (fylity, svory). Množství sklonitých orných pozemků v obci Obec

plocha sklonité orné plocha půdy (ha) (ha) Vřesník

12,54

orné

59,82

půdy procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) 20,96

V grafické části jsou znázorněny plochy orné půdy ohrožené erozí. Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje KES. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch 30


V rámci SO ORP mají nejvyšší stupeň ekologické stability obce Petrovičky a Vřesník (obě KES = 2,21), což je krajinný typ B - krajina intermediální: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků.

Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2012 Název obce

Celková plocha obce

Orná půda

Zahrady

Ovocné sady

TTP

Vřesník

309,9

71,0

2,4

1,6

99,9

Zemědělská Podíl ZP půda k celk. ploše obce (%) 174,8 56,4

Cestovní ruch Pro hodnocení přírodního potenciálu pro rekreaci a cestovního ruchu je možno použít hodnocení tzv. potenciálních rekreačních ploch. Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce (jeho hodnota se na území ČR pohybuje od 0,8 do 98,6 %). Za rekreačně využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Z tabulky je pak patrné, že mezi všemi obcemi dominuje obec Vřesník. Podíl potencionálních rekreačních ploch v roce 2011 Obec Vřesník

Podíl potencionálních rekreačních ploch (%) 68,9 %

Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Hořicku rozdělit na základě rajonizace cestovního ruchu a obec Vřesník spadá do: venkovské krajiny s příznivými předpoklady pro cestovní ruch (podíl potenciálních rekreačních ploch nad 50 %). Obec je turisticky atraktivní, a to na základě hodnocení pěti ukazatelů: -

-

přírodní park, CHKO, NP, nemovitosti pod památkovou ochranou, kulturně-historické turistické atraktivity – tento ukazatel slouží pro zdůraznění kvality jednotlivých památek, nikoli jejich kvantity, tak jak tomu je u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou. Zahrnuty jsou tedy pouze nemovité kulturní památky s vyšším než místním významem (památky s místním významem jsou akcentovány právě u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou) – hrady, zámky, významné kostely, kláštery, technické památky ale i památky mimo památkovou ochranu – zoo, významná muzea aj., sportovně-turistické atraktivity liniové – cyklostezky, turistické stezky (každá trasa je hodnocena zvlášť), bodové – krytá a nekrytá koupaliště; lyžařské vleky (každé koupaliště či vlek jsou hodnoceny a zaznamenány zvlášť).

31


Průběžné hodnocení turistické atraktivity obce Obec

Přírodní atraktivita

Vřesník

1

Počet nemovitostí pod památkovou ochranou 0

Kulturněhistorická atraktivita

Sportovněturistické atraktivity liniové

Sportovně- Celková turistické turistická atraktivity atraktivita bodové

0

9

0

10

Hromadná ubytovací zařízení v obcích ORP Hořice v roce 2012 Obec

Vřesník

Hotely

C 0

L 0

C- celkem objektů

Penziony

C 0

Ubytovny

L 0

C 0

Kempy

L 0

C 0

L 0

Chalupy, apartmány C L 17 102

HUZ celkem

0

Počet lůžek celkem 102

L – počet lůžek

Výše uvedená absolutní data o počtu lůžek nám však neříkají nic o jejich vlivu na dané území. V tomto ohledu je třeba je relativizovat vzhledem k rozloze území jednotlivých obcí. Tento ukazatel se nazývá turisticko-rekreační zatížení území a vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Turisticko - rekreační zatížení obce Obec

Počet rekreačních a Turisticko-rekreační turistických lůžek na km2 zatížení 32,9 Významné zatížení

Vřesník

Bydlení Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Hořice Obec

Trvale obydlené domy SLDB 2001 SLDB 2011 25 26

Vřesník

Trvale obydlené byty SLBD 2001 SLDB 2011 32 30

Základní údaje o domech v obcích SO ORP Hořice Obec

Domy celkem

Trvale obydlené domy

Vřesník

48

26

Z trvale obydlených domů Neobydlené druh domy Rodinné Bytové domy domy 24 1 22

32


Sociodemografické údaje Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 2011 Obec

Vřesník

Průměrná roční míra nezaměstnanosti 2007 2008 2009 6,38 4,79 11,70

2010 6,03

2011 7,09

Průměr 7,20

Ve správním obvodu se vyskytují obce, ve kterých v některých letech sledovaného období nebylo evidováno žádné volné pracovní místo: ...... Vřesník. Jedná se o malé obce s počtem obyvatel do 300. Míra podnikatelské aktivity (údaje k 31.12.) Obec

Vřesník

Celkem fyzických osob 22,0

Míra podnikatelské aktivity 2007 2009 257,7 237,6

2011 271,6

Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety 2001 2011 Název obce Rok Rozdíl 2001 2011 Absolutně Relativně (%) Vřesník 96 88 -8 -9,1

Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku 2003 - 2009 Obec Počet Přirozený přírůstek obyvatel 2006-2008 2009-2011 abs. rok abs. rok rel. rel. 2008 2011 (%) (%) Vřesník 99 81 -1 -0,20 -2 -0,49

v obcí SO ORP Hořice mezi lety Migrační přírůstek 2006-2008 2009-2011 abs. rok abs. rok rel. rel. (%) (%) 5 1,01 -7 -1,73

Tabulka č. 3.7.5: Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2011 a index stáří v obcí SO ORP Hořice Obec Věková skupina (v %) Index stáří Index stáří 2011 2009 15 – 64 let 65 + ← 14 Vřesník 21,0 66,7 12,3 0,59 0,47 Tabulka č. 3.7.6: Vzdělanostní struktura obcí SO ORP Hořice v roce 2011 (%) Název obce Bez vzdělání, Vyučení a Úplné střední Vysokoškolské nezjištěné, střední bez s maturitou a neukončené maturity vyšší odborné základní, a nástavbové základní Vřesník 28,2 43,7 25,4 2,8

33


Dopravní a technická infrastruktura Tabulka č. 3.6.3: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů/den) Obec Spojení do pověřené obce (Hořice) krajského města (Hradec Králové) X X + + Vřesník 1 0 2 0 X ..... běžný den + ..... nepracovní dny

Tabulka č. 3.6.5: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Obec Spojení do pověřené obce krajského města nejhorší (Hořice) (Hradec Králové) X X + + Vřesník -2 -2 -1 -2 -2

průměr

celkem

-1,75

-2

Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Vřesník ano ne ano ne 0 obec nemá kanalizaci, ale má alespoň plyn a vodovod

Hodnocení indikátoru 0

Doplnění: Geologie Z podkladů ČGS je zřejmé, že v území je nízký až střední stupeň radonového rizika z podloží. Technická infrastruktura Obec má zajištěn systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu, včetně zavedení poplatku za provoz tohoto systému Obecně závaznou vyhláškou č. 1/2012. Obyvatelé při selhání či poruše na vodovodu budou zásobeni pomocí cisteren nebo vody balené. U nemovitostí vlastnící studny bude voda z nich použita jako užitková a zásobování doplněno vodou balenou. Cestovní ruch V obci je lyžařský vlek se sjezdovkou, situovanou na severovýchodním svahu nad říčkou Bystřicí. Již nefunkční. Významné turistické území Turisticky významné území Krkonoše a Podkrkonoší TVÚ Krkonoše a Podkrkonoší se nachází na severu Královéhradeckého kraje. Jeho území sousedí při severní hranici s Polskou republikou a po jeho západní hranici s Libereckým krajem. Východní část tohoto území, na kterém v oblasti cestovního ruchu působí dvě organizace cestovního ruchu (dále jen OCR) „Krkonoše – svazek měst a obcí“ se sídlem ve Vrchlabí a „Sdružení Podzvičinsko“ se sídlem v Lázních Bělohrad a pracovištěm v obci Holovousy, se také rozkládá na území Libereckého kraje a jeho královéhradeckou 34


část tvoří 34 obcí spadající pod oblast Krkonoš a 68 obcí spadající pod oblast Podkrkonoší. Největším městem na tomto území a zároveň druhé největší město v kraji je Trutnov (31 109 obyv.1).

Obec patří do MAS Podchlumí, do Sdružení Podzvičinsko, do Lázeňského mikroregionu.

Historická osobnost Jan Nálevka (pseudonym Jan Vřesnický) – básník a spisovatel. Narodil se 31. 5. 1856. Působil jako učitel, býval označován za posledního národního obrozence. Jeho dílo např. Cestou lopotnou (v díle píše o životě obyvatel své rodné obce Vřesník, o skutečných událostech s pravými jmény obyvatel, dílo je považováno za malou kroniku obce); Na hrubé hroudě; Zmařený život. Zemřel 7. 6. 1945 v Turnově. Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1338. Byla připomínána v souvislosti s těžbou stříbra. Na návsi je pomník padlých ve světových válkách.

Informace z obce Počet individuální rekreace – 25 (z toho chaty – 25). Počet obyvatel k 31. 12. 2012 – 85. Počet pracovních míst k 31. 12. 2012 – 0. Obyvatelé obce nejčastěji vyjíždějí za prací do Lázní Bělohrad, Hořic, Nové Paky. Rozvoj obce: Hlavní priority: rozšíření zástavby Objekty vhodné k podnikání: Vřesník 22 – autoopravna Pozemky vhodné k podnikání: ne Připravované či realizované projekty – kořenová čistička – 2018 – 2022 Zájem o elektrické vytápění: ne; zájem o připojení na plynovodní síť – ne; kvalita příjmu televizního a rozhlasového vysílání – 90 %; kvalita signálu z mobilní sítě – 70 %. Hlavní bariéra pro rozvoj obce: nedostatek pracovních míst v okolí obce.

35


I.3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ÚAP: Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY • rozvoj obce není omezen výskytem sesuvných a poddolovaných území • vzhledem k nízké míře těžby nerostných surovin zde nejsou střety mezi zájmy ochrany životního prostředí a zájmy pro těžbu nerostných surovin PŘÍLEŽITOSTI

---

HROZBY ---

---

Vodní režim SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY stav povrchových a • nepřijatelný podzemních vod PŘÍLEŽITOSTI HROZBY • podpora modernizace a rekonstrukce • narušení vodních zdrojů, pramenů, vrtů stávající kanalizační sítě a rozvoje či ochranných pásem napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci • narušení CHOPAV Východočeská křída, zakončenou v ČOV která zasahuje do území • nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy) ---

Hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY • v roce 2006, 2008 ani 2010 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro SO2, NOx, benzen, kadmium, arzen a prakticky ani imisní limity pro ochranu ekosystémů pro SO2 a NOx • dobrá imisní situace pro PM10 (překročení IL na 63% plochy SO ORP v roce 2006, 0% v letech 2008 a 2010) a BaP (3 % v roce 2006, 0 % v roce 2008 a 1,5 % v roce 2010) • na celém území SO ORP nebyl v roce 2010 překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon PŘÍLEŽITOSTI nejlepších dostupných • využívání technologií v průmyslu, při vytápění

SLABÉ STRÁNKY • v rámci dat ÚAP a dotazníkového šetření uváděny staré ekologické zátěže v obcích Bašnice, Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice, Úhlejov a Vřesník

HROZBY • nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání 36


•

domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku

nešetrných technologií spalování spolužalování komunálního odpadu

a

Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY • vysoká hodnota ekologické obce Vřesník (KES=2,21)

stability

PŘÍLEŽITOSTI • jednoznačné vymezení významných krajinných prvků ze zákona, případně jejich registrace • využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území • realizace dosud nefunkčních prvků územního systému ekologické stability a posílení ekologické stability krajiny

SLABÉ STRÁNKY • nízké zastoupení zvláště chráněných území – pouze 1,3 % z celkové plochy SO ORP HROZBY • urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami • nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství • nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření

Zemědělský půdní fond SILNÉ STRÁNKY • obce Vřesník, Lukavec u Hořic, Holovousy, Boháňka, a Sukorady mají nadprůměrný podíl lesa PŘÍLEŽITOSTI protierozních a • realizace protipovodňových opatření, ochrana kvalitního půdního fondu • zavézt způsoby ekologického zemědělství

SLABÉ STRÁNKY ---

HROZBY půdy intenzivním • znehodnocování velkoplošným zemědělstvím a erozí • zábor zemědělské půdy.

Veřejná dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY • území je pokryto IDS OREDO • relativně bezproblémové zásobování vodou u většiny obcí PŘÍLEŽITOSTI • kooperace obcí v rámci mikroregionu při financování a budování větších investičních akcí

SLABÉ STRÁNKY • dlouhodobě nedostatečná údržba opravy na silnicích II. a III. třídy

a

HROZBY • nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury – další zhoršování technických parametrů silnic 37


• •

II. a III. třídy růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích riziko růstu počtu dopravních nehod chybějící ČOV a splašková kanalizace ohrožuje životní prostředí a podzemní vody

Bydlení SILNÉ STRÁNKY • vysoký podíl bydlení v rodinných domech • dobrá dopravní dostupnost a atraktivní krajina zvyšující příležitost oblasti PŘÍLEŽITOSTI ---

SLABÉ STRÁNKY • nízká intenzita bytové výstavby ve správním obvodu jako celku. • starší bytový fond HROZBY • nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti) • vystěhování se především mladšího a vzdělaného obyvatelstva za vyšším životním standardem, zejména pracovními příležitostmi

Rekreace SILNÉ STRÁNKY • relativně atraktivní krajina v severní části území (Jičínská pahorkatina) • dobrá dostupnost různými druhy dopravy umožňuje široké využití potenciálu cestovního ruchu především z hlediska jednodenních aktivit • únosná kapacita území pro rekreaci a turismus není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu PŘÍLEŽITOSTI programy a projekty • rozvojové financované z různých zdrojů mohou výrazně napomoci rozvoji cestovního ruchu

SLABÉ STRÁNKY • kvantitativně nedostatečná nabídka služeb pro cykloturisty (opravny, specializované restaurace aj.) • nedostatečná kvalita cyklostezek a cyklotras • nedostatečný kapitál venkovských obcí a podnikatelských subjektů potřebný pro zkvalitňování služeb v rámci turismu

HROZBY • okolní turistická konkurence (Krkonoše, Český ráj) může znesnadnit využití potenciálu cestovního ruchu v území

Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY • vysoká míra podnikatelské aktivity správního obvodu (největší v obcích Vřesník, Třebouševes a Bílsko u Hořic) PŘÍLEŽITOSTI ---

SLABÉ STRÁNKY • nedostatek pracovních příležitostí • nedostatek pozemků pro výstavbu v majetku obce HROZBY --38


Doplnění: Vodní režim SILNÉ STRÁNKY záplavových • neexistence neomezuje rozvoj obce PŘÍLEŽITOSTI ---

SLABÉ STRÁNKY ---

území HROZBY

---

Hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY • radonový index podloží nízký až střední PŘÍLEŽITOSTI rekultivace staré zátěže •

SLABÉ STRÁNKY • chybějící kanalizace HROZBY zakládání černých skládek •

Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY • existence ZCHÚ • existence VKP ze zákona • existence prvků ÚSES PŘÍLEŽITOSTI HROZBY • vymezení prvků ÚSES a zkvalitnění jejich funkčnosti

---

---

Zemědělský půdní fond SILNÉ STRÁNKY --PŘÍLEŽITOSTI ---

SLABÉ STRÁNKY • ohrožení části orné půdy erozí HROZBY ---

Veřejná dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY obce je • území není zasaženo výraznou nákladní • v západní a severní části dopravou jež má negativní vliv na stav omezujícím limitem dalšího rozvoje komunikací nadzemní rozvod VN • propojený systém VN umožňuje dobré zásobování el. energií • v oblasti telekomunikací je řešené území plně zajištěno PŘÍLEŽITOSTI HROZBY --• kabelizace elektrorozvodů NN

39


Bydlení SILNÉ STRÁNKY • nabídka ploch pro výstavbu • klidné prostředí pro bydlení PŘÍLEŽITOSTI technické infrastruktury • budování zvyšující pohodu bydlení

SLABÉ STRÁNKY • chybějící technické vybavení pro vyšší pohodu bydlení HROZBY míst s nabídkou • upřednostňování kvalitnějších podmínek a technického vybavení

Rekreace SILNÉ STRÁNKY • klidné prostředí • dálkové výhledy PŘÍLEŽITOSTI • zvýšení služeb pro návštěvníky

SLABÉ STRÁNKY • nezájem o návštěvníky území HROZBY ---

Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY existujícího turistického • využití potenciálu PŘÍLEŽITOSTI HROZBY • nabídka pozemků pro podnikatelské aktivity

---

---

40


I.4.

ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

ZJIŠTĚNÍ: ZASTAVITELNÉ PLOCHY – ÚAP • • • •

plocha bydlení plocha občanského vybavení plocha technické infrastruktury plocha výroby a skladovací

ZASTAVITELNÉ PLOCHY – DOPLNĚNÍ • • •

bydlení venkovského typu – 1, 3, 4, 5, 7, 8, 10, 11 území s drobnou výrobou a službami – 2, 9 plochy technické vybavenosti – 6, 13

ZÁMĚRY JINÉ – ÚAP • regionální biocentrum dle ZÚR KHK • čistírna odpadních vod ZÁMĚRY OSTATNÍ – DOPLNĚNÍ • záměr již zrealizovaný (*) • záměr 1. – 13. VYHODNOCENÍ: 1. Zemědělské družstvo – rozšíření – silážní žlaby 2. Dle ÚPD plocha č. 7. – bydlení – převést do rezervy pro bydlení 3. Dle ÚPD plocha č. 8., 10. – bydlení – převést do rezervy pro bydlení 4. Dle ÚPD plocha č. 9. – převést do ploch bydlení (návrh) 5. Dle ÚPD plocha č. 5. – bydlení – převést do rezervy pro bydlení 6. Záměr bydlení 7. Záměr bydlení 8. Záměr bydlení 9. Záměr kořenové ČOV 10. Dle ÚPD plocha č. 3. – bydlení – převést do rezervy pro bydlení 11. Dle ÚPD plocha č. 6 – TV- technické vybavení (plochy pro ČOV – 1. alternativa) vypustit 12. Záměr bydlení 13. Dle ÚPD plocha č. 13 – DV – výroba a služby (plochy pro ČOV – 2. alternativa) převést do ploch bydlení (stav) Ostatní plochy dle ÚPD (č. 1, 2, 4, 11, 1/1) obec vyhodnotila k zachování.

41


I.5.

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ ÚP

Problémy k řešení dle ÚAP: Závady Urbanistické – žádné. Dopravní – označení ZD26; téma v RURÚ 6; název (popis) – špatná dopravní obslužnost v pracovní dny, není zajištěna dopravní obslužnost v nepracovní dny; úroveň problematiky – místní, nadmístní; původ – RURÚ; doba trvání – přetrvávající. Hygienické – označení ZH49; téma v RURÚ 6; název (popis) – chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod; úroveň problematiky – místní; řešitelnost v ÚPD – ÚP; původ – RURÚ; doba trvání – přetrvávající. Hygienické – téma v RURÚ 2; název (popis) – nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod; úroveň problematiky – místní; původ – HEIS VÚV T. G. M.; doba trvání – přetrvávající. Jiné problémy téma v RURÚ 10; název (popis) – nedostatek pracovních příležitostí; úroveň problematiky – nadmístní; řešitelnost v ÚPD – ÚP; původ – dotazník; doba trvání – přetrvávající. V rámci celkového vyhodnocení Doplňujících P + R byly v území zjištěny tyto požadavky na řešení v ÚP: •

vymezit ZÚ,

•

vymezit stabilizované plochy včetně přehodnocení jejich způsobu využití,

•

vymezit zastavitelné plochy na vymezených v dosud platné ÚPD,

•

vymezit plochy změn v krajině a systém ÚSES,

•

prověřit potřebu vymezení ploch přestavby, případně ploch a koridorů územních rezerv,

•

navrhnout doplnění koncepce veřejné infrastruktury,

•

zvážit potřebu vymezení ploch, ve kterých bude rozhodování podmíněno pořízením územní studie,

•

podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání,

•

ÚP zpracovat dle MINIS – metodiky KHK.

základě

přehodnocení

zastavitelných

ploch

42


Seznam zkratek a symbolů BPEJ ČEZ,a.s. ČGS ČOV čp. ČR EVL ha CHKO CHLÚ CHOPAV IDOS KES km KPÚ k.ú. kV kVA LC LK MAS MINIS MŠ MZE MŽP Natura 2000 NN NP NPÚ NS OCR OkÚ OP ORP PLO PP P+R PRVK Kk PUPFL PÚR ČR RBC RC rr RS RURÚ SAS Sb. SDH SLDB TR TS TTP

bonitovaná půdně ekologická jednotka České energetické závody, a.s. Český geologický systém čistírna odpadních vod číslo popisné Česká republika evropsky významná lokalita hektar chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod integrovaný dopravní systém koeficient ekologické stability kilometr komplexní pozemkové úpravy katastrální území kilovolt jednotka zdánlivého elektrického výkonu lokální biocentrum lokální biokoridor místní akční skupina metodický pokyn mateřská škola ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí soustava chráněných území evropského významu nízké napětí národní park Národní památkový ústav naučná stezka organizace cestovního ruchu Okresní úřad ochranné pásmo obec s rozšířenou působností přírodní lesní oblast přírodní památka průzkumy a rozbory Plán rozvoje vodovodů a kanalizace Královéhradeckého kraje pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky 2008 regionální biocentrum regionální biocentrum radioreléový spoj radioreléové středisko rozbor udržitelného rozvoje území státní archeologický seznam sbírka sbor dobrovolných hasičů Sčítání lidu, domů a bytů transformovna 110/35 kV elektrická stanice pro transformaci VN/NN trvale travní porost 43


TVÚ ÚAN ÚAP UNESCO ÚP ÚPD ÚSES VKP VN ZPF ZŠ ZÚ ZÚR KHK

turisticky významné území území s archeologickými nálezy Územně analytické podklady pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností Hořice – aktualizace 2012 Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí zemědělský půdní fond základní škola zastavěné území Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje

44


Fotodokumentace

45


46


47


48


49


50


II. GRAFICKÁ ČÁST

51

ÚZEMNÍ PLÁN DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents