UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

Veronika Filáková 5.ročník - prezenční studium Obor: Pedagogika - sociální práce

POSLÁNÍ NÍZKOPRAHOVÝCH ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ VE VĚKU 6 - 26 LET NA VSETÍNSKU

Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Dagmar Pitnerová, Ph.D.

OLOMOUC 2010

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.

V Olomouci dne

Veronika Filáková

Poděkování

Děkuji vedoucí diplomové práce paní Mgr. Dagmar Pitnerové, Ph.D. za odborné vedení, pomoc a cenné rady při psaní diplomové práce.

Dále děkuji vedoucím nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Zrnko, Rubikon a Archa za ochotu při poskytování informací. Mé poděkovaní patří i všem respondentům, kteří se zúčastnili výzkumu.

Souhlas

Souhlasím s tím, aby moje diplomová práce byla uložena na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a zpřístupněna ke studijním účelům.

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................8

1 ODBORNÁ TERMINOLOGIE ...........................................................................11

2 NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ JAKO SLUŽBA SOCIÁLNÍ PREVENCE ........13 2.1 Typy nízkoprahových zařízení ......................................................................18 2.2 Koncepce ......................................................................................................21 2.3 Odborný tým.................................................................................................23 2.4 Spolupráce s jinými organizacemi.................................................................27

3 NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ ....................................30 3.1 Cílová skupina ..............................................................................................32 3.2 Cíle a poslání ................................................................................................33 3.3 Činnost nízkoprahových zařízení pro děti a mládež .......................................35 3.4 Metody práce ................................................................................................36 3.5 Průběh služby ...............................................................................................41

4 UŽIVATEL SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE .................................................44 4.1 Dítě ve věku 6-15 let .....................................................................................44 4.2 Mládež ve věku 15-26 let ..............................................................................49 4.3 Sociálně patologické projevy chování ...........................................................51

5 NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ VE VSETÍNĚ....................................................55 5.1 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Zrnko.............................................56 5.2 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Rubikon.........................................59 5.3 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Archa.............................................62

6 VSETÍNSKO.......................................................................................................67 6.1 Demografické údaje ......................................................................................67 6.2 Historie města ...............................................................................................70

7 VÝZKUM ...........................................................................................................72 7.1 Stanovení cíle, cílová skupina .......................................................................72 7.2 Zvolená metodologie, stanovení hypotéz.......................................................73 7.3 Časový plán realizace výzkumu ....................................................................74 7.4 Vlastní výzkum.............................................................................................74 7.5 Diskuze.......................................................................................................105 7.6 Výzkumné závěry .......................................................................................109

ZÁVĚR ................................................................................................................110

„Zatímco my se snažíme děti poučit o všech životních záhadách, děti nás učí, co vlastně znamená život.“ Schwindtová

Foto Giuseppe Bognanni, http://www.flickr.com/photos/79286287@N00/215951891/

„Nejsnadnější způsob, jak ztratit důvěru a úctu mladých, je dávat jim nekonečné rady.“ Hemingway

ÚVOD

Dnešní doba není jen dobou svobody a neomezených možností, ale je také dobou, která v sobě skrývá řadu rizik. Tato rizika ohrožují zejména děti a dospívající mládež. Když se kolem sebe rozhlédneme, můžeme vidět spoustu dětí a mladých lidí, kteří tráví svůj čas bezprizorním touláním se po ulicích, parcích, či nádražích. Jedná se o děti, které nemají zájem o dostupné mimoškolní aktivity a kroužky, nebo si je jejich rodina nemůže dovolit. Svůj volný čas proto tráví bez priorit, bez cílů něčeho dosáhnout, spíše se snaží ubít nudu a den bez zálib. Na tyto děti a mladé lidi čeká spoustu rizik v podobě experimentování s návykovými látkami, kriminalitou, nevhodným sexuálním chováním atd. Kompromisem mezi zájmovým kroužkem, kde jsou děti svazovány určitými pevnými pravidly, a mezi neorganizovaným trávením volného času může být nízkoprahové zařízení. Zhruba od roku 1995 se v České republice rozvíjí nová služba, která v sobě zahrnuje sociální pomoc, prevenci i volnočasové aktivity, touto službou jsou právě nízkoprahová zařízení. Protože mě problematika nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ve věku 6-26 let zajímá, vybrala jsem pro svou diplomovou práci právě toto téma. Zaujalo mě proto, že se jedná o problematiku relativně novou, zatím málo popsanou a pro veřejnost málo známou. Jelikož pocházím z oblasti jen několik kilometrů od města Vsetína, rozhodla jsem se, že se zaměřím na zařízení, která se nachází v tomto městě. Podle mého názoru je existence takovýchto zařízení důležitá, protože pomáhají mnoha dětem v překonávání úskalí dospívání. Pokud se dítě nebo mladý člověk nachází v situaci, ve které potřebuje pomoci, mohou mu nízkoprahová zařízení nabídnout zázemí a pomoct k řešení problémů. Věřím, že moje diplomová práce bude přínosem, myslím si totiž, že jakékoliv úsilí a pozornost věnovaná dětem a mládeži je tou nejlepší investicí, protože právě oni znamenají budoucnost.

Cílem diplomové práce je zmapovat nízkoprahová zařízení pro děti a mládež na Vsetínsku, zjistit do jaké míry plní své poslání, zda jsou o jejich existenci děti a mládež informovány a v jaké míře jsou dětmi a mládeží navštěvovány.

8

Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část obsahuje odbornou terminologii, která se vztahuje k problematice nízkoprahových zařízení. Nízkoprahová zařízení jsou definovány jako služba sociální prevence, je uvedeno, jaké jsou typy nízkoprahových zařízení, koncepce práce, odborný tým a

spolupráce

s jinými

organizacemi.

Dále

následuje

kapitola

zaměřená

na nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, zabývá se cílovou skupinou, cíli a posláním, činností, popisuje metody práce v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež a nastiňuje proces užívání služby. Navazuje část věnovaná uživateli sociální služby, kterým může být dítě ve věku 6-15 let a mládež ve věku 15-26 let. Přináší vhled do problematiky sociálně patologických jevů, které mohou děti a mládež ohrožovat. Poté jsou představeny nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ve městě Vsetín. Popsáno je nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Rubikon, jehož zřizovatelem je Diakonie, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Zrnko, které je zřizováno Charitou, a nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Archa, jež vzniklo pod záštitou občanského sdružení Na Cestě. Základem empirické části je kvantitativní výzkum zaměřený na dvě cílové skupiny - děti, mládež a výchovní poradci, školní metodici prevence. Byla zjišťována jejich informovanost o nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež ve městě Vsetín. Ve výzkumné části jsou uvedeny demografické a historické údaje o Vsetínsku. Jsou stanoveny cíle a cílová skupina. Popsána je metodologie výzkumu a stanovené hypotézy. Pro přehlednost je vypracován časový plán realizace výzkumu. Následuje vlastní výzkum, na nějž navazuje diskuze. Nakonec jsou zde shrnuty výzkumné závěry.

9

TEORETICKÁ ČÁST

10

1 ODBORNÁ TERMINOLOGIE

Nízkoprahové zařízení - jedná se o službu sociální prevence určenou pro lidi, kteří žijí rizikovým způsobem života, jsou ohroženi sociálně patologickými jevy, nebo žijí v chudobě či sociálně vyloučených lokalitách. Existují různé typy nízkoprahových zařízení, např. nízkoprahová denní centra, nízkoprahová centra pro uživatele návykových látek, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež.

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež - je sociální služba, jejíž cílovou skupinou jsou děti a mládež v nepříznivé sociální situaci, kteří jsou ohroženi sociálně patologickými jevy a nemají zájem o dostupné standardní volnočasové aktivity. Služba se poskytuje ambulantně nebo terénně.

Ambulantní služby - uživatel do zařízení sociálních služeb dochází nebo je zde doprovázen či dopravován (pokud nemůže docházet např. z důvodu zdravotního znevýhodnění). Součástí služby není ubytování.

Terénní služby - jsou uživatelům poskytovány v jejich přirozeném sociálním prostředí. Kromě služeb ambulantních a terénních jsou v zákoně o sociálních službách zakotveny služby pobytové - spojené s ubytováním v zařízení sociálních služeb.

Služby sociální prevence - poskytují pomoc lidem v krizové sociální situaci, kteří mají nevhodné životní návyky, a žijí konfliktním způsobem života. Napomáhají k překonání nepříznivých životních situací a chrání člověka a společnost před vznikem a šířením negativních společenských jevů. Vedle služeb sociální prevence jsou v zákoně o sociálních službách rozděleny služby sociální péče a sociálního poradenství.

Sociální prevence - předchází vzniku sociálně patologických jevů. Cílem je ochrana společnosti před jejich šířením a opětovné začlenění nositelů patologického chování do společnosti. Sociální prevence je primární, sekundární a terciární.

11

Sociálně patologické jevy - jedná se o poruchy chování vztahující se k sociálním vztahům jedince a k socializaci. Dělí se podle závažnosti. Velmi nebezpečné jsou jevy, které jsou spojeny s agresivitou (delikvence, loupeže, vandalství, šikana, pohlavní zneužívání, znásilnění).

Uživatel = klient - osoba, která využívá sociální služby, přichází nebo už je v péči sociálního pracovníka.

Dítě - podle Úmluvy o právech dítěte se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let. V občanském právu se dítě nazývá osobou nezletilou. V trestním právu je vymezeno, že jedinec od 15. do 18. roku věku je mladistvý a trestně odpovědný. V souvislosti se sociálním zabezpečením se pojem dítě používá až do 26 let, pokud jde o nezaopatřené dítě, které se připravuje na budoucí povolání. Dětství - první úsek sociálního vývoje člověka, který začíná narozením a právně končí v 15 letech. Vytváří se zde základní struktura osobnosti. Dětství je důležité pro další rozvoj člověka. Mládež - označení pro dospívající jedince - adolescenty. Časově se toto období ohraničuje velmi těžce, protože u každého začíná a končí jindy. Za jeho počátek bývá považován 15. rok věku, končí dosažením dospělosti, což znamená, že je jedinec biologicky, psychicky, sociálně a ekonomicky zralý.

Mládí - fáze životního cyklu mezi dětstvím a dospělostí. Dochází k dokončování fyzických změn, které začaly v pubertě, člověk se připravuje na roli dospělého.

12

2 NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ JAKO SLUŽBA SOCIÁLNÍ PREVENCE

Nízkoprahová zařízení patří mezi služby sociální prevence určené lidem, kteří žijí konfliktním způsobem života (záškoláctví, krádeže, trestná činnost), mají nevhodné životní návyky (závislost na návykových látkách, gamblerství), nachází se v krizové sociální

situaci

(ztráta

bydlení,

rozpory

v rodině),

nebo

žijí

v sociálně

znevýhodněném prostředí (chudoba, sociálně vyloučené lokality, ghetta). Poskytované služby napomáhají k řešení a překonání nepříznivé situace, a tím i zajišťují ochranu společnosti před vznikem a šířením nežádoucích jevů.

„Nízkoprahové zařízení je zařízení dostupné klientům bez nutnosti se objednávat, případně i bez nutnosti udávat vlastní totožnost. Zařízení tohoto druhu mají v ČR podobu komunitních center pro mládež, pro matky s dětmi, pro seniory a pro uživatele návykových látek.“ 1

Historie nízkoprahových zařízení - rozvoj nízkoprahových zařízení začal na úrovni státní i nestátní sféry na začátku 90. let 20. století. Na úrovni státní správy a samosprávy vznikla v roce 1993 funkce sociálního asistenta jako specializovaného pracovníka okresních, obvodních, magistrátních nebo městských úřadů, který pracoval s cílovými skupinami v jejich přirozeném prostředí. Na nestátní úrovni zahájily své fungování organizace pracující na ulici s drogově závislými,

později

s prostitutkami,

bezdomovci,

etnickými

menšinami

a neorganizovanými dětmi a mládeží. Od roku 1995 začala vznikat nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Významnou roli sehrála Česká asociace streetwork, která se snažila o vytvoření skupiny pro tvorbu metodiky. V roce 2001 byla sestavena pracovní skupina nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a zahájena řada workshopů na téma nízkoprahová centra. Problematice nízkoprahových zařízení se věnoval bulletin Éthum. V roce 2002 se pojem nízkoprahová zařízení pro děti a mládež dostal do materiálu Typologie sociálních služeb Ministerstva práce

1

MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1.vyd. Praha: Portál, 2003. s. 126.

13

a sociálních věcí. Velký přínos pro rozvoj českých nízkoprahových center znamenala spolupráce českých pracovníků s německými nízkoprahovými kluby.2 Od 1.1.2007 vstoupil v platnost zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, v němž jsou nízkoprahová zařízení zakotvena jako typ služby sociální prevence.

Cílem nízkoprahových zařízení je hledání kompromisu mezi požadavkem společnosti na jedné straně a potřebami a zájmy konkrétních skupin a ohrožených jedinců na straně druhé. Proti sobě tak stojí požadavek společnosti na zabránění a odstranění rizikových projevů chování a na druhé straně je konkrétní skupina, která žije způsobem života, jaký je pro většinovou společnost nepřijatelný. Rizikovému chování se však nedá jen tak jednoduše zabránit nebo jej odstranit. Hlavní cíle spočívají především v minimalizaci rizik nevhodného chování a v předcházení dalších problémů a komplikací. Jsou definovány takto: §

Snižování zdravotních či sociálních rizik spojených s rizikovým chováním jedince. Jedná se o rizika přenosu pohlavních chorob, šíření infekčních nemocí, vznik delikventního chování, sebevražednosti.

§

Zmenšení rizik, které vyplývají z interpersonálních konfliktů. Může být nabídnuta pomoc v případě mezigeneračních sporů, prevence vyhrocených situací nácvikem chování.

§

Zprostředkování vhodného řešení problému a jeho identifikace. Vede ke schopnosti jedince přiznat si problém a informovanosti o tom, kam se může obrátit o pomoc.

§

Minimalizace nebezpečí deviantního a patologického chování. Týká se vytvořených subkultur jako jsou sprejeři, anarchisté, vyznavači alternativních společenství. Může zahrnovat mediaci při jednání s představiteli komunity, obhájení práva na setkávání.

§

Stabilizace nepříznivé situace a nabídka životních možností a příležitostí. Jedná se o nabídku azylového bydlení, sdělení návrhu k řešení drogové či alkoholové závislosti, nabídka brigád, doplnění vzdělání.3

2

HERZOG, A. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Éthum, č. 39/2003 - Sborník z konference: Práce s neorganizovanými dětmi a mládeží, s. 86-87. 3 JEDLIČKA, R., KLÍMA, P., KOŤA, J., NĚMEC, J., PILAŘ, J. Děti a mládež v obtížných životních situacích. 1. vyd. Praha: Themis, 2004. s. 378-379.

14

Principy nízkoprahových zařízení - v nízkoprahových zařízení se při práci s klienty pracuje s principy, které se prolínají celou činností zařízení. Graf č. 1 Principy nízkoprahových zařízení

Princip nízkoprahovosti

Princip anonymity, mlčenlivosti

Princip spoluúčasti

Klient, uživatel

Princip individuálního přístupu

Princip subsidiarity

Princip dobrovolnosti

Jedním z hlavních je princip nízkoprahovosti, který říká, že služba je poskytována takovým způsobem, aby byla umožněna její maximální dostupnost. Jedná se o dostupnost časovou, místní, finanční a psychologickou. Základním rysem poskytované služby je snaha o odstraňování bariér, prostorových, časových, materiálních a psychologických. Služby jsou poskytovány zdarma, v ojedinělých případech za symbolickou částku (dostupnost finanční). Služba by měla být k dispozici tehdy, kdy to uživatel potřebuje - zařízení by mělo být otevřeno v době, 15

kdy má uživatel vytvořeny podmínky k tomu, aby zde mohl přijít. Provozní doba by měla být stabilní a neměla by se často měnit (dostupnost časová). Zařízení má vytvářet prostředí, které je blízké sociálnímu prostředí uživatelů, nebo je služba poskytována přímo v jejich přirozeném prostředí (dostupnost místní). Uživatel má právo a možnost zůstat v anonymitě - pokud je o něm vedena dokumentace, musí k tomu dát souhlas a má právo do ní nahlížet. Nemusí zařízení navštěvovat pravidelně, podmínkou není žádná registrace ani členství. V zařízení může být pasivní i aktivní, může mlčet, nebo může projevovat své názory a nikdo jej za to nekritizuje a neodsuzuje. Uživatel se může nezávazně orientovat v nabídce služeb, ale je mu ponechána svoboda ve výběru aktivity. Pracovník musí respektovat situace, ve kterých se uživatel nachází, jak je cítí, co sdělí a o čem mluvit nechce. Prostřednictvím tohoto přístupu se v zařízení vytváří pocit bezpečí a jistoty, kdy by si uživatel měl uvědomit, že jej nikdo do ničeho nenutí, a že je mu ponechána svoboda volby v rozhodování,

pro kterou

cestu

se

on sám

rozhodne (dostupnost

psychologická).4

Kromě principu nízkoprahovosti se v nízkoprahových zařízeních uplatňují další principy: Princip individuálního přístupu respektuje jedinečnost každého uživatele, jeho zájmy, problémy a potřeby. Principy anonymity a mlčenlivosti zajišťují uživateli ochranu osobních údajů. Princip dobrovolnosti souvisí s psychologickou dostupností a znamená, že si uživatel může vybrat, jaké aktivity se bude účastnit a jakých služeb využije. Princip spoluúčasti podporuje zapojení uživatele a rozvíjí snahu řešit situaci vlastnímu silami. Významný

je

také

princip

subsidiarity,5

což

znamená,

že

pracovník

v nízkoprahovém zařízení musí respektovat pravomoc každého člověka řešit situaci svými prostředky a teprve když klient o pomoc požádá, může pracovník zasáhnout. Pracovník by se měl zabývat pouze tou částí, kterou již není schopen řešit sám uživatel.

4

KLÍMA, P., HERZOG, A., KUNC, S., RACEK, J., ZAHRADNÍK, M. Kontaktní práce. Antologie textů České asociace streetwork. s.14-15, s. 177-188. 5 Subsidiarita=z latinského slova subsidiaris - pomocný, podpůrný.

16

Principy vychází z etického kodexu sociálních pracovníků, který byl přijat valným shromážděním Mezinárodní federace sociálních pracovníků v Adelaide v Austrálii v roce 2004. Základem principů jsou mezinárodní deklarace a úmluvy o lidských právech. Cílem je, aby sociální pracovníci při své činnosti dodržovali a podporovali lidská práva, důstojnost, sociální spravedlnost a svou práci vykonávali profesionálně a odborně.

17

2.1 Typy nízkoprahových zařízení V rámci služeb sociální prevence se můžeme setkat s různými typy nízkoprahových zařízení. Tato diplomová práce se zabývá především nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež, která pracují s neorganizovanými dětmi a mládeží a mají volnočasový a preventivní charakter. Neméně významné jsou ale i další nízkoprahové služby. Známá jsou kontaktní a poradenská centra pro uživatele návykových látek. Nízkoprahově orientované služby mohou být poskytovány i subkulturám a minoritám, nebo skupinám společensky vyloučených osob. Základním úkolem nízkoprahově orientované sociální práce je aktivní vyhledávání a navázání kontaktu s rizikovými skupinami. Důležité je, aby byl sociální kontakt dlouhodobý a uživatelé si uvědomili užitečnost a přínos těchto setkávání. Hlavním rysem poskytované služby je fakt, že nabídka pomoci nemusí být vždy spojená s omezeními, zákazy a příkazy.6 V nízkoprahových zařízení se často využívá metoda terénní sociální práce - streetwork, o níž se začíná mluvit teprve ve 20. století. Dá se ale říct, že existovala již v dávné historii (práce kněží, kteří navštěvovali chudé a potřebné, vychovatelská práce s mládeží a nevěstkami). U nás se plně rozvinula opět po roce 1989 jako reakce na růst kriminality a šíření sociálně patologických jevů, ke kterým docházelo v souvislosti se změnami ve společnosti.

„Streetwork je aktivní vyhledávací, doprovodná a mobilní sociální práce s nízkoprahovou nabídkou sociální pomoci zaměřenou na rizikové jednotlivce a neformální skupiny, které jsou kontaktovány v době a místech, kdy a kde se obvykle zdržují, spontánně scházejí a tráví svůj volný čas, tj. na ulici, diskotékách, v restauracích, rockových klubech, hernách, na fotbalových stadionech, v opuštěných domech, ve sklepích, parcích atd.“ 7

6

JEDLIČKA, R., KLÍMA, P., KOŤA, J., NĚMEC, J., PILAŘ, J. Děti a mládež v obtížných životních situacích. 1. vyd. Praha: Themis, 2004. s. 385-386. 7 BEDNÁŘOVÁ, Z., PELECH, L. Sociální práce na ulici. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2000. s. 7.

18

„Terénna sociálna práca je práca s klientom v situácii „vyhladávanie“, přičom v pomáhajúcom vzťahu je znížený vplyv až úplná absencia inštitucionálnej moci.“ 8

Pomoc je poskytována lidem, kteří žijí rizikovým způsobem života nebo jsou nositelé

sociálně

patologického

chování.

Práce

zahrnuje

aktivní

depistáž

a navazování kontaktu s cílovou skupinou. Spadá zde mapování lokality, sběr, analýza a shromažďování informací o sociálně patologických jevech v daném místě. Pracovníci poskytují uživatelům pomoc, podporu, doprovázení v krizových situacích života. Mohou jim nabízet návaznou pomoc a doprovázet je na konkrétní pracoviště nebo instituce. Práce streetworkera vychází z potřeb cílové skupiny, není vázána na konkrétní lokalitu. Pracovník musí umět pružně reagovat na okamžitou situaci a přizpůsobit se cílové skupině. Pomoc je možno poskytovat anonymně. Vztah by měl být založen na vzájemné důvěře. 9

Kontaktní a poradenské centrum, K-centrum, P-centrum jsou sociální službou, jejíž cílovou skupinu tvoří lidé závislí na návykových látkách. Poskytuje se zde poradenství a výměnné programy (tj. výměna jehel a stříkaček), někdy i substituční programy (tj. náhrada drogy jinou drogou s méně závažnými vedlejšími účinky).10 Jedná se o nízkoprahová zařízení, která poskytují ambulantní a terénní služby lidem závislým nebo ohroženým závislostí na návykových látkách. Užívání drog a jiných návykových látek člověka ničí a ohrožuje řadou sociálních a zdravotních rizik. Cílem služby je snižování rizik spojených s užíváním návykové látky a motivace k léčbě. Uživatel se může na kontaktní a poradenské centrum obrátit kdykoliv v době, kdy je otevřeno, bez doporučení a anonymně. V zařízení je zakázáno manipulovat s drogami a dopouštět se násilí. Poskytuje služby, mezi které patří např. výměna injekčních jehel a stříkaček, poskytování kondomů, zdravotní ošetření, možnost osobní hygieny, možnost přípravy a konzumace jídla, individuální poradenství, testování na přítomnost viru HIV nebo hepatitidy. Zprostředkovává i intenzivní léčbu osobám, které jsou závislé na drogách. Předpokládá se, že kontakt uživatele s kontaktním a poradenským centrem zvyšuje motivaci pro léčení.

8

KLENOVSKÝ L., Terénna sociálna práca. 1. vyd. Bratislava: o.s. Sociálna práca, 2006. s. 16. BEDNÁŘOVÁ, Z., PELECH, L. Slabikář sociální práce na ulici.1.vyd. Brno: Doplněk, 2003. s.7-9. 10 MATOUŠEK, O. a kol., Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. s. 102.

9

19

Služby jsou poskytovány anonymně i neanonymně. Poradenství může být poskytováno i rodinám klientů, přátelům. Zařízení může být buď součástí komplexní péče nebo je samostatné. Nemusí mít status zdravotnického zařízení, pouze v případech, kdy je poskytována substituční droga nebo farmakoterapie.11

Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní nebo terénní služby lidem bez přístřeší. V zařízení je nabízena možnost osobní hygieny a poskytnutí stravy. Pracovníci poskytují poradenství, nabízejí pomoc při uplatňování práv a vyřizování běžných

záležitostí.

Napomáhají

k řešení

problémové

situace,

obnovení

nebo upevnění kontaktu s rodinou a motivují uživatele k začlenění do společnosti.

11

MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1.vyd. Praha: Portál, 2003. s. 96.

20

2.2 Koncepce Existuje velké množství teorií, které jsou při výkonu sociální práce využívány. Bez teorie nelze vykonávat praxi a platí to i pro nízkoprahová zařízení. V následující podkapitole jsou stručně popsány základní metody, o které by se sociální pracovník měl opírat - pokud chce, aby svou práci vykonával dobře. Teoretické modely se snaží vnímat člověka jako celistvou bytost, která je úzce spjata s prostředím, v němž žije. Pro lepší orientaci v jednotlivých teoriích jsou navrhovány různé klasifikace teorií. Janis Fooková dělí teorie na obecné, které podávají komplexní obraz společnosti; praktické, jež jsou zaměřeny na vysvětlení a použití metod práce s uživatelem; a specifické zabývající se popisem konkrétních způsobů práce s uživateli. Sibeon rozlišuje teorie formální a neformální. Formální jsou psané, respektované odborníky, neformální jsou souborem znalostí, hodnot a zkušeností, jež se uplatňují v praxi. Teorie dále dělí na teorie o sociální práci (sociologické teorie definující povahu a cíle sociální práce), teorie sociální práce (napomáhají sociálnímu pracovníkovi řešit problémy uživatelů) a teorie klientova světa (vysvětlující sociální a psychologické jevy). David Harisson definoval na základě výzkumu zaměřeného na sociální pracovníky tři kognitivní modely. Když sociální pracovník srovnává situaci uživatele s funkcí instituce a s vlastní zkušeností, jedná se o konvenční model. Pokud sociální pracovník vnímá uživatelův problém ve vztahu k prostředí, hovoří se o aplikaci strukturální teorie. V případě, kdy pracovník vnímá problémovou situaci v v různých souvislostech a hledá dostatečné množství informací, jde o heuristický model.12

V praxi se většinou využívá přístup zvaný eklekticismus, což znamená používání a propojení více teoretických znalostí dohromady. Laura Epsteinová se zabývala typologií eklektických modelů, které dělí na čtyři typy. Jsou to: §

Model systematické integrace (je vytvořen integrovaný model s jasnými pravidly pro výběr teorií a poznatků).

§

Pragmatický

model

(vytvářejí

se

teorie

založené

na

praktických

zkušenostech).

12

SOTONIAKOVÁ, E. Teorie a metody sociální práce. Ostrava: Ostravská univerzita - filozofická fakulta, 2005. s. 31-32.

21

§

Model systematické selekce (sociální pracovník volí jeden model jako hlavní a pak jej dále doplňuje).

§

Model nahodilých aplikací (sociální pracovník sbírá poznatky, které použije ve chvíli, kdy je potřebuje).

Nejvýznamnější teorie, které se využívají v praxi sociální práce: Humanistické a existenciální teorie, které se soustřeďují na vnitřní svět člověka a vnímají jej jako autonomní osobnost, která má vždy svou vlastní hodnotu. Vychází se z předpokladu, že názory a postoje každého jednotlivce jsou platné a důležité. S uživatelem se vždy jedná partnersky. Spadá zde řada terapeutických systémů, např. přístup orientovaný na klienta, transakční analýza, existenciální analýza, logoterapie a další.13 Sociálně psychologické a komunikační teorie, jež kladou důraz na utváření vztahů mezi lidmi a na jejich proměny v různých sociálních situacích. Patří zde teorie rolí, které se zabývají pozicemi, rolemi a konflikty mezi nimi; etiketizační teorie, jež rozebírají nálepkování jako příčinu deviantního chování; a komunikační teorie věnující se přenosu informací mezi lidmi. Systemický přístup pohlížející na člověka a společnost. Sociální pracovník využívá dva základní postupy: buď nabízí uživateli spolupráci, kdy dochází k vytvoření kontraktu mezi sociálním pracovníkem a uživatelem, nebo svým postojem přebírá jeho starosti a dává uživateli dvě možnosti - přijmout nebo odmítnout. Kognitivně - behaviorální teorie, které se zaměřují na objektivně měřitelné projevy chování. Vychází z předpokladu, že naučené chování je vždy ve vztahu s prostředím. Snahou je vést jednotlivce ke změně v chování prostřednictvím učení. Přístup orientovaný na úkoly, jež je založen na myšlence malých úspěchů, které rozvíjí sebedůvěru a sebeúctu člověka. Předpokladem je individuální přístup, aktivní role uživatele a práce na základech partnerství a posilování. Antiopresivní přístupy, které jsou v opozici proti znevýhodňování a utlačování. Pracují na principech rovnosti, spravedlnosti a spoluúčasti. Patří zde asimilační přístup, liberální pluralismus, kulturní pluralismus a strukturalismus.14

13 14

MATOUŠEK, O. Základy sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. s. 201-215. MATOUŠEK, O. Základy sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. s. 237-243.

22

2.3 Odborný tým Personální obsazení jednotlivých odborných týmů se odlišuje podle typu zařízení. Každý pracovník v odborném týmu musí mít vzdělání, které odpovídá jeho pracovnímu zařazení. Vzdělání by si měl neustále prohlubovat a doplňovat o aktuální informace. Důležitá je účast na akreditačních kvalifikačních kurzech a celoživotní vzdělávání. Pro kvalitní práci je nezbytná vzájemná spolupráce týmu a návaznost na další služby. Pracovník by měl mít kladné osobnostní vlastnosti, komunikační kompetence, být pozitivní, empatický, citově stabilní, optimisticky laděný. Při své práci musí dodržovat zásady etického kodexu sociálních pracovníků. Motivace pro výkon sociální profese mohou být různé. Může to být nesouhlas se současnou dobou, která je zaměřena na výkon, snaha dělat to, co člověka baví a těší, touha nebýt osamělý, být významný, někomu pomoci. Pozitivní motivace je základem pro dobře odváděnou práci. Někdy ale mohou být motivy i negativní, jako potřeba manipulovat s jinými lidmi nebo potřeba dozvědět se něco o jejich životě.

V nízkoprahovém zařízení funguje liniová organizační struktura. Vedoucí pracovník je zpravidla statutárním zástupcem organizace. Tým tvoří sociální pracovníci, jejichž počet je v různých zařízeních rozdílný podle kapacity a počtu uživatelů, a externí spolupracovníci. V nízkoprahových denních centrech pro osoby bez přístřeší jsou kromě vedoucího manažera a sociálních pracovníků zaměstnáni pracovníci v sociálních službách. Streetwork se neobejde bez terénních sociálních pracovníků, v kontaktních centrech je nezbytná přítomnost zdravotnických pracovníků. V nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež mohou pracovat pedagogičtí pracovníci. V některých zařízeních pracují dobrovolníci. V souvislosti s náročností sociální profese je potřeba zdůraznit možnost supervize a přítomnost supervizora. Pravidelné supervize mohou být prevencí proti syndromu vyhoření, což je stav emočního vyčerpání, jež postihuje lidi, kteří více dávali než dostávali. Nejvíce jsou jím ohroženi pracovníci pomáhajících profesí.

23

Graf č. 2 Organizační struktura

Vedoucí pracovník

Sociální pracovník

Pedagogický pracovník

Terapeutický pracovník

Zdravotnic. pracovník

Psycholog

Interní pracovník

Interní pracovník

Interní pracovník

Externí pracovník

Externí Pracovník

Vedoucí pracovník by měl mít minimálně 23 let a dosažené vysokoškolské, nebo vyšší odborné vzdělání v oblasti sociální práce, pedagogiky, psychologie nebo dalších pomáhajících profesí. Měl by splňovat podmínku praxe v sociální, pedagogické nebo zdravotní oblasti v délce nejméně dvou let. Výhodou pro výkon profese je dlouhodobý sebezkušenostní výcvik. Manažer vede, řídí a kontroluje dané zařízení, stará se o jeho rozvoj a dbá na spokojenost uživatelů i zaměstnanců.15 Sociální pracovník působí ve všech typech nízkoprahových zařízení. Předpokladem pro výkon profese je způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost. Měl by mít dosažené vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání, popřípadě doplněné vzdělání účastí na akreditovaných kurzech. Náplň jeho činnosti je široká a různorodá, např. provádí sociální šetření, kontaktní práci, organizuje volnočasové aktivity, podílí se na organizování programů primární prevence, poskytuje uživatelům informační servis, krizovou intervenci, poradenství, umí uživatele odkázat na další návazné služby. Pomáhá jim zorientovat se v jejich životě a motivuje je k hledání cesty pro řešení nepříznivých situací.16

15

HERZOG, A. a kol. Standardy nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Bulletin Éthum, č. 33/2002, s. 42. 16 § 109, 110 zákona č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

24

Pracovník v sociálních službách zpravidla působí v nízkoprahových denních centrech pro osoby bez přístřeší. Podmínkou pro výkon činnosti pracovníka v sociálních službách je trestní bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost. Té dosahuje, pokud má základní nebo středoškolské vzdělání a účastnil se akreditovaného specializačního kurzu v rozsahu nejméně 150 hodin.17 Náplní jeho práce je přímá obslužná činnost a základní výchovná nepedagogická činnost. V nízkoprahovém denním centru přijímá zájemce o službu, poskytuje základní poradenství, podporu, podání stravy, teplého nápoje a pomoc při hygieně. Streetworker je terénní sociální pracovník, který aktivně vyhledává uživatele v jejich přirozeném sociálním prostředí, navazuje s nimi kontakt a mapuje jejich situaci. Společně plánují a realizují kroky pro zlepšení situace uživatelů.18 Zázemím pro působení terénního sociálního pracovníka jsou nestátní neziskové organizace (pracuje v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež) a nebo v rámci státní správy funguje pozice sociálního asistenta, což je specializovaný pracovník, který pracuje s cílovými skupinami v jejich přirozeném prostředí. Zdravotnický pracovník - jedná se o výkon profese lékaře, všeobecné sestry ošetřovatele, zdravotně sociálního pracovníka a dalších zdravotnických pracovníků. Odborná způsobilost k výkonu zdravotně sociálního pracovníka se získává absolvováním vysokoškolského nebo vyššího odborného studijního oboru sociálního zaměření a akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotně sociální pracovník. Způsobilost lze získat i specializačním studiem v oboru zdravotně sociální péče po získání odborné způsobilosti všeobecné sestry.19 V nízkoprahových službách se jedná především o zdravotnické pracovníky v nízkoprahových zařízeních pro osoby závislé

na

návykových

látkách,

nebo

zdravotně

sociální

pracovníky

v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Pedagogický pracovník získává způsobilost k výkonu povolání podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů. Musí být způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, zdravotně způsobilý, mít odbornou

17

§ 116 zákona č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů NEDĚLNÍKOVÁ, D., JANOUŠKOVÁ, K. Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků. Ostrava: Ostravská univerzita - zdravotně sociální fakulta, 2008. s. 19. 19 Kolektiv autorů. Zdravotnický a sociální pracovník v praxi. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2007. s. 32. 18

25

kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost. Jedná se o učitele, vychovatele, speciální pedagogy a pedagogy volného času. 20

Sociální pracovník v nízkoprahovém zařízení musí vědět, jaký je životní způsob cílové skupiny, jaké problémy a obtíže mají a jaké podmínky, možnosti a příležitosti jsou v dané lokalitě dostupné. Pracovník uplatňuje své dovednosti, zkušenosti a vědomosti, musí ale umět vymezit hranice a správně odhadnout, kolik pomoci poskytne. Za klienta nikdy nemůže vyřešit jeho situaci, může mu ale k řešení pomoci. Podstatou je vést uživatele k vlastní aktivitě, ukázat mu jiný směr, než na který byl zvyklý, jinou cestu, než po které šel. Prostřednictvím pobytu v zařízení, výchovných pedagogických programů, volnočasových aktivit a výkonů sociálních služeb se v zařízení realizuje výkon sociální práce a prevence.

20

Kolektiv autorů. Zdravotnický a sociální pracovník v praxi. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2007. s. 33.

26

2.4 Spolupráce s jinými organizacemi Nízkoprahová zařízení spolupracují s různými organizacemi na úrovni státní správy a samosprávy. Důležitá je i spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi. Zařízení, se kterými nízkoprahová zařízení nejčastěji navazují kontakt, jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 3 Spolupráce nízkoprahových zařízení s jinými organizacemi

Úřady práce Nestátní neziskové organizace

Policie České republiky

Spolupráce nízkoprahových zařízení s jinými organizacemi

Dobrovolnické organizace

Zdravotnická zařízení

Odbor sociálních věcí

Zařízení resortu školství

27

Nízkoprahová zařízení spolupracují s odbory sociálních věcí příslušných úřadů, konkrétně se sociálními pracovníky odboru sociálně právní ochrany dětí, s kurátory pro mládež, se sociálními kurátory,

s poradci pro

národnostní menšiny

a s protidrogovými poradci. Nezbytná je komunikace s úřady práce, zajímají se o své uživatele, kteří se uchází o zaměstnání. Dále spolupracují s informačními a poradenskými středisky. Jednají se státní policií na státní úrovni a s městskou policií na úrovni samosprávy. Domlouvají si s nimi předem stanovená pravidla spolupráce, vzájemné komunikace a tím mohou předcházet nedorozuměním. Pro pracovníky nízkoprahových zařízení platí oznamovací povinnost, i pokud se jedná o klienta, uživatele. Nízkoprahová zařízení dále často pracují se zařízeními resortu školství, mládeže a tělovýchovy, kam patří školy, domy dětí a mládeže. Jedná se o diskuze a besedy, které pracovníci nízkoprahových zařízení realizují např. ve školách. To napomáhá k prevenci sociálně patologických jevů. Může se jednat i o spolupráci se studenty středních a vysokých škol (dobrovolníci, peer aktivisté). Zařízení odkazují své klienty, uživatele na návazné služby a další instituce - zdravotnická zařízení, psychiatrické léčebny, poradny pro patologické hráče, sexuologické poradny. Vzájemně komunikují se zařízeními nestátních organizací, zejména s těmi, kteří se věnují stejné cílové skupině. Patří zde azylové domy, domy na půli cesty či zařízení věnující se osobám závislým na drogách. Nezbytná je i spolupráce s dalšími instituce místní samosprávy, kdy se vytváří komplex programů prevence kriminality na místní úrovni. Spolupráce s jinými organizacemi je důležitá, protože sociální pracovník v nízkoprahovém zařízení musí být odborník ve svém oboru, ale nelze, aby rozuměl všemu. Pokud mají klienti problémy, které sahají nad rámec kompetencí sociálního pracovníka, měl by sociální pracovník využít spolupráce s jinými organizacemi. Každé problematice rozumí jiný odborník a při vzájemném spojení sil může být pomoc efektivnější.

28

Shrnutí Nízkoprahová zařízení jsou zakotvena v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů jako služba sociální prevence. Jsou určená lidem, kteří žijí rizikovým způsobem života, mají nevhodné životní návyky a jsou ohroženi sociálně patologickými jevy. Jejich cílem je minimalizace rizik, které vyplývají z nevhodného chování. V České republice se rozvíjí od počátku 90. let 20. století. Typů nízkoprahových zařízení je velká řada, např. kontaktní a poradenská centra pro uživatele návykových látek, nízkoprahová denní centra a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. V každém zařízení pracuje odborný tým, jehož pracovníci mají vzdělání odpovídající jejich pracovnímu zařazení. Pracovníci se při výkonu svého povolání musí opírat o teoretické modely sociální práce. Nejčastěji používaným modelem je eklekticismus,21 který propojuje více teoretických přístupů dohromady. Nízkoprahová zařízení spolupracují s dalšími organizacemi a institucemi na úrovni státní správy a samosprávy. Komunikují i s nestátními neziskovými organizacemi. Své uživatele odkazují na další návazné služby.

21

Eklekticismus - přístup, který zdůrazňuje použití a propojení více teoretických znalostí dohromady. Jeho zakladatelkou byla Laura Epsteinová.

29

3 NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ

Nízkoprahová zařízení jsou zařízení určená dětem a mládeži, kteří žijí rizikovým způsobem života a hledají prostor pro trávení volného času. Prostřednictvím volnočasové nabídky je dětem a mládeži nabízeno zázemí a pomoc při řešení situací, které v jejich životě nastávají a které neumí vlastními silami vyřešit. Služby jsou poskytovány v zařízení nebo v přirozeném prostředí uživatelů.

Racek uvádí následující definici: „Nízkoprahový klub neboli nízkoprahové zařízení pro děti a mládež je sociální služba určená dětem a dospívajícím. Pracovníci nízkoprahových klubů poskytují mladým lidem pomoc v obtížných situacích a také formou prevence usilují o to, aby mladí lidé obtížné situace zažívali v co nejmenší míře a byli si vědomi potenciálních rizik.“ 22

Podobný pohled na nízkoprahová zařízení pro děti a mládež má i Matoušek: „Nízkoprahová komunitní centra mají významnou úlohu při prevenci asociálního chování a při rozvoji prosociálních zájmů. Dětem a mládeži nabízejí příležitost k nerizikovému trávení volného času a někdy pro ně organizují víkendové a prázdninové akce v přírodě.“ 23

Němečková a Klapal definují nízkoprahová zařízení pro děti a mládež „ jako soubor sociálních služeb určených dětem mladým lidem, kteří žijí v prostředí zasaženém sociálně nežádoucími jevy (drogy, rasismus) a jsou jimi přímo ohroženi. Nízkoprahová zařízení vytvářejí podmínky pro navazování kontaktu, poskytování informací, odbornou pomoc, podporu, pro sociální začlenění a pozitivní změnu v životním způsobu cílové skupiny. Služba funguje stacionární formou od pondělí do pátku.“ 24

22

Jindřich Racek, ředitel České asociace streetwork [online]. 2009,[cit. 2009-09-24]. Dostupné na http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=959. 23 MATOUŠEK, O., a kol. Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. s. 87. 24 NĚMEČKOVÁ, H., KLAPAL, M. Práce s rizikovou mládeží v kontextu Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. In Riziková mládež v současné společnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. s. 210.

30

Z hlediska volného času pohlíží na nízkoprahová zařízení Hájek: „Tato zařízení mají sociální poslání, jsou určena neorganizovaným dětem a mládeži, kteří jsou v obtížné životní situaci (narušené rodinné vztahy či vrstevnické vztahy, nízká sociální a životní úroveň, problémy ve škole či v zaměstnání), jsou ohroženi sociálně patologickými jevy (kriminalita, zneužívání návykových látek, násilí), mají vyhraněný životní styl, který je neakceptovatelný většinovou společností (ideologické skupiny).“ 25

Definice jednotlivých autorů se v některých slovech odlišují, to podstatné mají ale společné. Nízkoprahová zařízení nabízí dětem a mládeži pomoc v případě, že ji potřebují. Cílem je zlepšení kvality jejich života, předcházení sociálně patologickým jevům a rizikům, které vyplývají z nevhodného chování. Poskytované služby brání sociálnímu

vyloučení

a napomáhají

k opětovnému

začleňování

uživatelů

do společnosti.

25 HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. 1.vyd. Praha: Portál, 2008. s. 150-151.

31

3.1 Cílová skupina Cílovou skupinu definují tzv. primární znaky, které vypovídají o daném člověku (věk, pohlaví, etnikum, příslušnost k subkultuře), a znaky sekundární, jež se týkají problémové situace, kterou člověk zažívá. Obecně se dá vymezit, že cílovou skupinou NZDM jsou děti a mládež, které: §

Zažívají nepříznivé situace. Mohou to být konfliktní společenské situace, obtížné životní události, omezující podmínky (např. mezigenerační konflikty v rodině, školní neprospěch, šikana, nevyhovující domácí prostředí a další).

§

Jsou ve věkových skupinách od 6 do12 let, od 13 do 18 let, od 19 do 26 let (děti, pubescenti, adolescenti).

§

Žijí v konkrétní lokalitě, kterou lze vymezit sociálně nebo geograficky (město, konkrétní část obce).

§

Vztahují se k nim další charakteristiky (nechtějí nebo nemohou se zapojit do běžných volnočasových aktivit, tráví svůj volný čas neorganizovaně, žijí nevhodným a konfliktním způsobem života).26

Jiné vymezení cílové skupiny provedli Staníček, Syrový a Herzog. Rozdělují ji do čtyř úrovní. První z nich je abstraktní úroveň, která sděluje, jaké je motto, poslání organizace. Jedná se o popis, jakému typu uživatelů daná organizace poskytne své služby. Např.: cílovou skupinou jsou děti a mládež ohrožené nepříznivými životními situacemi. Druhá úroveň je obecná. Vymezuje bližší vysvětlení nebo popis cílové skupiny. Lze poznat, zda je uživatel vnímán podle pohlaví, etnika, věku. Např.: cílovou skupinou jsou romská děvčata ve věku 13 až 18 let. Třetí konkrétní úroveň přesně sděluje, s kým dané zařízení pracuje a nabízí konkrétní služby pro danou cílovou skupinu. Např.: cílovou skupinou jsou romské děti ve věku 6-18 let, ze sociálně slabých rodin a s konflikty ve školním prostředí. Čtvrtá úroveň je pracovní, kdy po určité době fungování daného zařízení lze sestavit profil typického uživatele. Např.: dívka ve věku 13-18 let, která nechodí do žádného zájmového kroužku, má konflikty ve škole s třídním učitelem, zažívá časté hádky s rodiči, kouří cigarety a pije alkohol.27

26

Česká asociace streetwork. Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online]. Praha, 2008,[cit. 2009-10-04]. Dostupné na http://www.streetwork.cz/images/download/Pojmoslovi_text.pdf. 27 KLÍMA, P., HERZOG, A., KUNC, S., RACEK, J., ZAHRADNÍK, M. Kontaktní práce. Antologie textů České asociace streetwork. s. 87-92.

32

3.2 Cíle a poslání Nízkoprahové kluby jsou institucí, která je v úzkém kontaktu s rizikovými jednotlivci i skupinami. Uživatelé ji akceptují a mají k ní důvěru. Mohou zařízení navštěvovat, využívat pro trávení volného času i k řešení svých životních obtíží. Mohou zde najít pomoc a společně s pracovníky hledají možnosti, které přispívají k řešení jejich životní situace. Zařízení pracuje na principu důvěry, vzájemného porozumění, principu nízkých prahů a odstraňování bariér, což může být přitažlivé pro ty jednotlivce či skupiny, kteří odmítají sociální, vzdělávací nebo volnočasové aktivity dostupné v dané oblasti. Na základě individuálního přístupu k potřebám uživatelů nízkoprahový klub podporuje samostatný rozvoj jednotlivců a napomáhá k soběstačnosti a svéprávnosti. Pracovníci poskytují informace, odbornou pomoc, podporu, což vede k sociálnímu začleňování osob. Cílová skupina může sobě či svému okolí rizikovým chováním způsobit řadu škod, které činnost pracovníků v nízkoprahovém klubu může eliminovat. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež mají pevné postavení v síti sociálních služeb a spolupracují s dalšími návaznými službami, na které mohou své klienty kompetentně odkazovat.28

Cílem nízkoprahových zařízení je zajistit dětem a mládeži podporu při zvládnutí obtížných životních situací. Zařízení by mělo poskytovat pomoc při zvyšování sociálních

schopností

a

dovedností,

podporu

při

sociálním

začleňování

do společnosti a podmínky pro realizaci osobních aktivit. Pracovníci podněcují uživatele, aby se snažili řešit situace vlastními silami, nabízejí jim podmínky pro řešení jejich situace a napomáhají k lepší orientaci v jejich sociálním prostředí. Prostřednictvím poskytovaných služeb dochází ke snižování sociálních a zdravotních rizik vyplývajících z konfliktních životních situací, což vede ke zlepšení kvality života uživatelů.

28

KLÍMA, P., HERZOG, A., KUNC, S., RACEK, J., ZAHRADNÍK, M. Kontaktní práce. Antologie textů České asociace streetwork. s. 259, 323, 324.

33

Posláním nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je snaha o sociální začlenění a pozitivní změnu v životním způsobu dětí a mládeže, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež mají předpoklady pro preventivní činnost, která spočívá v kontaktování a udržování sociálního styku s jednotlivci a skupinami. V zákoně o sociálních službách jsou definovány jako služba sociální prevence. Sociální prevence je součástí sociální politiky a zahrnuje aktivity, které ovlivňující proces socializace a sociální integrace, a aktivity, které jsou zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek.

„Sociální prevence je soubor aktivit ovlivňujících proces socializace a sociální integrace, které jsou zaměřeny na změnu nepříznivých sociálních, případně socioekonomických podmínek vedoucích ke vzniku a šíření sociálně patologických jevů. Cílem je zabránění vzniku příčin negativních jevů, zamezení jejich šíření do dosud nezasažené části společnosti, opětovné začlenění osob, které jsou nositeli sociálně patologického chování. Sociální prevence slouží k ochraně společnosti před sociálně patologickými jevy.“ 29

Sociální prevenci dělíme na primární, sekundární a terciární. Primární prevence existuje v podobě výchovných, vzdělávacích, volnočasových, osvětových a poradenských aktivit. Je zaměřena na pozitivní ovlivňování dětí a mládeže. Cílem je zabránit vzniku sociálně patologického chování. Příkladem mohou být přednášky a besedy o drogách, HIV/AIDS, peer programy ve školách atd. Sekundární prevence se věnuje jedincům a skupinám, u kterých je riziko, že by se mohli stát pachateli nebo oběťmi trestných činů, nebo jsou ohroženi vznikem a rozvojem sociálně patologického chování. Řeší problémy jako jsou závislosti na návykových látkách, záškoláctví, vandalismus, interetnické konflikty aj. Terciární prevence se týká osob, u nichž se objevilo kriminální chování. Cílem je jejich resocializace a náprava nefunkčního sociálního prostředí. Zahrnuje nabídku bydlení, sociální a rodinné poradenství, pomoc při pracovním uplatnění a další.

29

PRůŠA, L. Ekonomie sociálních služeb. Praha: ASPI Publishing, 2003. s. 27.

34

3.3 Činnost nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Činnost nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je zakotvena v legislativě a zaměřuje se hlavně na následující oblasti: a) Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti - jedná se o zajištění společensky přijatelných volnočasových aktivit, pracovně výchovnou činnost s dětmi, nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností a zjištění podmínek pro přiměřené vzdělávání. Spadají zde volnočasové aktivity, výtvarná výchova, rukodělné práce, keramické kroužky, divadlo, stolní hry, hudební výchova, sportování, výlety, pobyt v zařízení s možností doučování.

b) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím zahrnuje aktivity, které umožňují lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí. Prolíná se všemi činnostmi v nízkoprahovém zařízení. Příkladem jsou preventivní programy (besedy, přednášky, hosté, zejména témata vztahů, drog, šikany, HIV/AIDS, programy na školách). c) Sociálně terapeutické činnosti jejichž poskytování vede k rozvoji nebo k udržení osobních a sociálních schopností a dovedností, které podporují sociální začleňování osob. Zahrnuje aktivity jako poradenství, pomoc v krizi, případovou práci, práci se skupinou.

d) Napomáhání při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí - jedná se o pomoc při vyřizování běžných záležitostí, nebo při obnovení či upevnění kontaktu s rodinou. Pomoc a podpora je poskytována i při dalších aktivitách, které podporují sociální začleňování osob. Cílem je poskytnout informace, poradenství, odkázat na instituce, na které se má uživatel obrátit, pokud chce své problémy vyřešit, poskytnout doprovod. 30

30

Prováděcí Vyhláška č. 505/ 2006 Sb. k zákonu č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

35

3.4 Metody práce Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nabízí cílové skupině volný vstup a pobyt v zařízení, řadu volnočasových aktivit a preventivních, výchovných a pedagogických programů. Jako služba sociální prevence pracují s jednotlivcem, se skupinou i s rodinou a využívají celé řady metod sociální práce. Nejčastěji uplatnitelné jsou tyto metody: případová práce, poradenství, krizová intervence, situační intervence, skupinová práce, streetwork, práce s rodinou.

1. Volný vstup a pobyt v zařízení slouží k navázání kontaktu s uživatelem a je nezbytnou součástí poskytované služby. Představuje základní a první krok pro práci s uživatelem. Při pobytu návštěvníka v zařízení s ním sociální pracovník navazuje kontakt a vykonává kontaktní práci, což je specifická práce s uživatelem s cílem navodit atmosféru důvěry. Na základě důvěrného vztahu se vytváří podmínky pro rozvoj kontaktu a poskytování služeb. Nezbytné pro kontaktní práci je určení hranic komunikace s uživatelem. Při pobytu v zařízení je klientům zprostředkováván informační servis. Jedná se o poskytování specifických informací uživateli. Může mít ústní formu, nebo formu písemnou (letáky, brožury). Informace mohou být různého charakteru (škola, rodina, bezpečný sex, rizika užívání drog). Kromě informací poskytují pracovníci uživatelům kontakty na další návazné služby, popřípadě

poskytují

uživateli

doprovod.

Kontakt

s jinými

institucemi

ve prospěch uživatele by měl být realizován s jeho souhlasem, nejlépe za jeho přítomnosti. Graf č. 4 Volný vstup a pobyt v zařízení

Volný vstup a pobyt v zařízení Kontaktní práce Poskytování informací Kontakty na další návazné služby

36

2. Metody sociální práce používané v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež jsou metody práce s jednotlivcem, mezi něž patří případová práce, poradenství, situační a krizová intervence. Případová práce je dlouhodobá individuální plánovaná práce. Pracovník s uživatelem společně vydefinují závazek, čeho chtějí dosáhnout, stanoví individuální plán a podmínky, za kterých bude cíle dosahováno. O průběhu se vede průběžná dokumentace, pravidelně se provádí zpětná vazba. Práce je časově ohraničena, podléhá intervizi, supervizi a reflexi. Důležitou metodou je poradenství, kdy pracovník na základě vyhodnocené situace nabízí uživateli konkrétní pomoc nebo radu k řešení problému. Sociální poradenství se dělí na základní, které informuje o nárocích, službách a možnostech napomáhajících k řešení situace člověka, nebo odborné, jež řeší problémy v manželském, partnerském vztahu, v péči o děti a v dalších sociálních problémech. Graf č. 5 Metody sociální práce

Případová práce Práce

Poradenství

s rodinou a blízkými Metody sociální

Streetwork

Situační

práce

Skupinová práce

intervence

Krizová intervence

37

Klientům je poskytována situační intervence, což je sociálně pedagogická práce přímo v situacích, které nastávají při poskytování služby. Pracovník vstupuje do interakcí, které mezi uživateli vznikají, pružně reaguje na danou situaci vhodnými podněty, aby byl navozen výchovný efekt. 31 Pokud se uživatel nachází v akutní situaci, využívá pracovník krizové intervence. Je charakterizována jako odborná metoda práce s klientem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou a ohrožující. Krizovou intervenci poskytuje pracovník, který je pro ni kvalifikován.32

Dalšími používanými metodami jsou metody práce se skupinou, mezi které patří skupinová práce a streetwork. Skupinová práce představuje aktivitu poskytovanou celé skupině, která je zaměřená na rozvoj psychosociálních dovedností, je ohraničená časem a prostorem. Streetwork - sociální práce v terénu je metoda sociální práce, která je uživatelům poskytována v jejich přirozeném prostředí. Uživatelé jsou sociálním pracovníkem aktivně vyhledáváni a oslovováni.

Využívá se i práce s rodinou a blízkými osobami. Zahrnuje poradenství a informace poskytované blízkým osobám uživatele. Může být realizováno pouze se souhlasem uživatele.

31

HERZOG, A. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. In Komunitní spolupráce v ČR - Sborník z mezinárodní konference: Brno, 2003. s. 17 32 VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. s. 60.

38

3. Preventivní, výchovné a pedagogické programy jsou programy specifické prevence, které jsou vytvořené podle potřeb konkrétní cílové skupiny a lokality. Graf č. 6 Preventivní, výchovné a pedagogické programy

Preventivní, výchovné a pedagogické programy

Jednorázové, příležitostné programy

Dlouhodobé programy

Doučování

Jednorázové či příležitostné programy se týkají například oblasti rizikového chování (např. přednášky na téma zdravý životní styl, závislost na návykových látkách, antikoncepce a chráněný pohlavní styk atd.). Dlouhodobé programy souvisejí s nácvikem specifických dovedností a chování, jejich uplatňování probíhá prostřednictvím metod sociální práce, které jsou v daném zařízení realizovány. Doučování může být krátkodobé a dlouhodobé.

39

4. Volnočasové aktivity slouží jako prostředek k realizaci sociální práce. Graf č. 7 Volnočasové aktivity

Volnočasové aktivity Základní jednoduché aktivity Složitější volnočasové aktivity Akce, k nimž dali podnět uživatelé Propagační, zpestřující akce Dílny

Základní jednoduché instrumentální aktivity pracovník pouze zprostředkovává a uživatel je realizuje vlastní silou. Mohou to být různé sportovní aktivity, k jejichž uskutečnění zapůjčí pracovník vybavení. Složitější volnočasové aktivity jsou realizovány na základě zájmu uživatelů a s jejich spoluúčastí. K jejich naplánování je třeba poradenství pracovníka. Příkladem jsou fotbalové turnaje mezi jednotlivými nízkoprahovými zařízeními ve městě. Při realizaci akcí, které iniciovali sami uživatelé,

je

nutná

spolupráce

mezi

pracovníky

a

uživateli.

Jedná

se

o pronajmutí hudební zkušebny, tělocvičny, za což ručí pracovník. Propagační nebo zpestřující akce připravují pracovníci a do jejich realizace zapojují uživatele. Příkladem

jsou

větší sportovní turnaje, koncerty.

Dílny jsou pravidelné

a nepravidelné. Může do nich být zapojen externí nebo interní lektor. Patří sem kurzy keramiky, návštěva horolezecké stěny, bazénu apod.

40

3.5 Průběh služby Průběh služby má tři základní části: jednání se zájemcem o službu (první kontakt), dohoda o poskytování služby (smlouva) a plánování služby (plán). Potenciální uživatel se může o službě dozvědět prostřednictvím terénních sociálních pracovníků, distribucí informačních materiálů, realizací specifických informačních aktivit, nebo od jiné instituce či služby (v rámci návazné péče).

První kontakt se koná před začátkem využívání služby. Pracovník jedná se zájemcem o službu a zjišťuje jeho potřeby. Zájemce je seznámen s charakterem a obsahem služby, s možností anonymity, cenou služby, právy, pravidly, sankcemi za porušení pravidel, provozními náležitostmi a vedením dokumentace. Zájemci mohou být nabídnuty i informace určené pro jeho zákonné zástupce.

Dohoda o poskytování služby musí obsahovat označení smluvních stran, druh, rozsah, místo, čas poskytované služby, výši úhrady, ujednání o dodržování vnitřních pravidel, výpovědní důvody a lhůty a dobu platnosti smlouvy. Česká asociace streetwork doporučuje evidovat smlouvy anonymně pod přezdívkou a kódem formou záznamu o dohodě o poskytování služby. Zájemce se stává uživatelem služby, pokud souhlasí s určitými pravidly, např. chce do zařízení chodit, využívat prostory a vybavení zařízení, souhlasí s nabízením poradenství, s plánováním dalšího využívání služby aj.33 Uzavírání dohod s uživateli přináší velké příležitosti a zároveň je zdrojem rozporuplných pocitů. Na jedné straně stojí požadavky na kvalitu a profesionalizaci celého oboru, na straně druhé stojí uživatel, který hledá pochopení a pomoc a nechce trávit svůj volný čas administrativou, podepisováním smluv a posloucháním velkého množství informací o tom, co mu dané zařízení může nabídnout. Sjednávání dohod slouží k dojednání zakázky mezi pracovníkem a uživatelem, k definování vzájemného vztahu a k vymezení cílů a náplně společných aktivit. Rovněž také vyjadřuje nutnost plnit standardy sociálních služeb, které jsou dané zákonem. Stále ještě neexistuje shoda, jak se mají standardy v nízkoprahových zařízeních pro děti

33 Česká asociace streetwork. Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online]. Praha, 2008,[cit. 2009-10-04]. Dostupné na http://www.streetwork.cz/images/download/Pojmoslovi_text.pdf.

41

a mládež naplňovat.34 Doporučení České asociace streetwork, jak naplňovat standardy kvality v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež jsou uvedeny v příloze č. 1.

Individuální plánování služeb je proces dlouhodobé kontinuální práce s uživatelem služby. Vždy začíná uzavřením dohody nebo smlouvy o užívání služeb. Na základě kontaktní práce se uživatelem vytváří individuální plán, který zahrnuje činnosti a intervence vedoucí k řešení situace uživatele. Pracovníci se aktivně zajímají o uživatele, sledují jeho příběh a poskytují intervence. Plán může mít ústní nebo písemnou podobu a jeho průběh je nutné pravidelně zaznamenávat, hodnotit, nebo revidovat. Vždy je vázán na konkrétní zakázku uživatele a končí naplněním cíle.

Ukončení procesu užívání služby může být provedeno ústní nebo písemnou dohodou mezi uživatelem a pracovníkem, pokud došlo ke splnění stanovených cílů a uživatel již služby zařízení nepotřebuje. Ukončeno může být i jednostranně ze strany pracovníka, pokud uživatel porušoval dohody, pravidla, podmínky, nebo pokud zařízení není schopno nadále poskytovat uživateli služby (kapacitní možnosti, nedostatek financí, personální změny). Uživatel může ukončit poskytování služeb pokud už o ně nemá zájem, je s nimi nespokojen nebo chce využívat nabídek jiného zařízení. Důvodem může být i to, že pracovník nedodržuje stanovené dohody nebo sám porušuje pravidla a podmínky.

Pro Ministerstvo práce a sociálních věcí je v rámci statistického ročního výkazu potřeba vyčíslit počet uživatelů, se kterými byla uzavřena dohoda o poskytování služby za rok. Dále se zaznamenává počet intervencí poskytnutých uživatelům, se kterými probíhá proces plánování nebo naplňování cílů, i těm, s nimiž smlouva uzavřena nebyla. Pokud neproběhla kontaktní práce, nepočítá se do intervencí pobyt v zařízení. Je nutné zaznamenat i celkový počet kontaktů, tedy uživatelů, kteří v jeden den čerpali službu, sečteno za rok.35

34

KLÍMA, P., HERZOG A., KUNC, S., RACEK, J., ZAHRADNÍK, M. Kontaktní práce. Antologie textů České asociace streetwork. s. 343-348. 35 Česká asociace streetwork. Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online]. Praha, 2008,[cit. 2009-10-04]. Dostupné na http://www.streetwork.cz/images/download/Pojmoslovi_text.pdf.

42

Shrnutí Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež slouží neorganizovaným dětem a mládeži ve věku 6-26 let. Cílem je zlepšit kvalitu jejich života a preventivně působit proti případným rizikům, které mohou v jejich životě nastat. Kontakt je navazován prostřednictvím pobytu v zařízení a nabídky volnočasových aktivit. Cílem je navázání důvěrného vztahu, na jehož základě pracovníci usilují o pozitivní změnu v životě uživatelů. Zařízení poskytuje služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a podle prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb., k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Jsou to výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Pracovníci využívají různých metod práce, např. kontaktní práce, situační intervence, poradenství, krizové intervence. Velký důraz je kladen na volnočasové aktivity a preventivní, výchovné a pedagogické programy. Návštěvník se stává uživatelem ve chvíli, kdy souhlasí s uzavřením dohody - smlouvy. Jako každá sociální služba musí být nízkoprahová zařízení pro děti a mládež registrovaná a musí naplňovat standardy kvality sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

43

4 UŽIVATEL SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE

V nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež se sociální pracovník může setkat s uživateli, kteří se nachází v různém vývojovém období. Každé období lidského života má své určité charakteristiky, které by měl sociální pracovník pracující s danou skupinou znát. V této kapitole se seznámíme se specifickými znaky, které jsou typické pro období dítěte ve věku 6-15 let a mládeže ve věku 15-26 let, neboť daná skupina je cílovou skupinou nízkoprahových zařízení pro děti a mládež.

4.1 Dítě ve věku 6-15 let Období je zahájeno významným sociálním rituálem, kterým je vstup do školy. Mluví se o školním věku. Vágnerová dělí: 1. Raný školní věk, který je vymezen nástupem do školy (6-7 let) až do 8-9 let. V tomto období dochází ke změně v sociálním postavení dítěte. 2. Střední školní věk, jenž trvá od 8-9 let do 11-12 let. Dítě přechází na druhý stupeň školy a v jeho vývoji dochází ke změnám. 3. Starší školní věk, který zahrnuje období druhého stupně základní školy, trvá do 15 let věku dítěte. Hovoří se o období pubescence.36 Říčan člení školní věk do dvou období. První z nich nazývá „střízlivý realista“ - zahrnuje vývoj dítěte v mladším školním věku, druhé pojmenovává jako „čas první lásky“ - jedná se o pubescenci, období časově vymezeno od 11 do 15 let.37

A: Nástup do školy, mladší a střední školní věk Školní věk se dá chápat jako období vstupu do společnosti - tu představuje škola. Dítě získává ve svém životě novou roli, kterou je role školáka. Dítě, které nastupuje do školy, musí splňovat podmínku dosaženého věku a vývojové úrovně, což znamená, že musí být školsky zralé. Role žáka je potvrzením normality dítěte, přináší dítěti změnu v životě, musí se naučit zodpovědnosti a podřídit se autoritě učitele.

36 37

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. s. 237. ŘÍČAN, P. Cesta životem. 2. přeprac. vyd. Praha: Portál, 2004. s.145-169.

44

Fyzický vývoj - kolem šestého roku věku dítěte se mění tělesné funkce a dochází k proměně postavy. Dítě se stává vytáhlejší, má štíhlejší trup, delší horní a dolní končetiny, ztrácí se tukový polštář a zřetelně se odlišuje hrudník od břicha. Pro posouzení tělesné zralosti se používá filipínská míra, která porovnává délku horní končetiny vzhledem k velikosti hlavy. Dítě, které dosáhne rukou na protilehlý ušní boltec, je již fyzicky zralé ke vstupu do školy. Kromě tělesné zralosti však musí být vyvinutá i hrubá a jemná motorika, zraková a sluchová percepce, posuzuje se řeč, vyjadřování dítěte, sociální a pracovní zralost a celkové zdraví dítěte. 38 V období mladšího školního věku dochází k rozvoji zrakového vnímání. Nezbytný je rozvoj schopnosti vidění na blízko, uvědomění si rozdílů nahoře - dole, vpravo - vlevo, rozlišení podobných obrázků, písmen, číslic, tvarů. Dále se vyvíjí sluchové vnímání, na jehož rozvoji se podílí každý den v životě dítěte. Dítě slyší, jak kolem něj lidé hovoří, a potřebuje rozumět tomu, co říkají. Důležitá pro řadu činností je vzájemná propojenost a sladění zrakového a sluchového vnímání. Psychický vývoj - dochází k rozvoji myšlení, dítě využívá k řešení problémů intuici a postupně zapojuje logické myšlení. Poznává reálný svět a učí se chápat pravidla, která v něm platí. Mění se kapacita i kvalita pozornosti dítěte. Prodlužuje se délka soustředění, dítě se učí ovládat svoji pozornost. Mezi 6-12 lety se výrazně zvyšuje kapacita paměti. Předpokladem školní úspěšnosti dítěte je mít dostatečnou slovní zásobu, potřebné jazykové dovednosti a schopnost je používat. Na rozvoj slovní zásoby má podíl rodina, škola, vrstevníci i média. V průběhu vývoje dochází k zvyšování emoční stálosti, dítě je více odolné proti zátěži, učí se rozumět svým pocitům a chápat je, začíná si uvědomovat, že své pocity musí umět ovládat, regulovat, potlačit. Rozvíjí se sebehodnotící emoce, dítě získává nové zkušenosti, dochází ke srovnávání se spolužáky. V průběhu celého školního věku se rozvíjí autoregulační kompetence. Dítě, které bylo zvyklé na egocentristické pojetí světa, si najednou uvědomuje, že ne všechno se děje kvůli němu, učí se podřídit příkazu, rozvíjí se sebekontrola a samostatnost.

38

RIEGEROVÁ, J., PŘIDALOVÁ, M., ULBRICHOVÁ, M. Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu (příručka funkční antropologie). Olomouc: Hanex, 2006. s. 91-92.

45

Sociální vývoj - důležitým mezníkem je vstup do školy. Dítě si musí zvyknout na to, že musí respektovat hodnoty, normy, příkazy, jejichž dodržování škola vyžaduje. Nástup do školy je pro dítě změnou, jejíž zvládnutí vyžaduje určitou úroveň vyspělosti dítěte označovanou jako školní připravenost, nebo školní zralost. Pro rozvoj dětské osobnosti je důležitá rodina, škola a vrstevnická skupina. Rodina je pro dítě zázemím, uspokojuje jeho potřeby. Dítě považuje za samozřejmé, že její součástí. Rodiče představují autoritu, kterou dítě respektuje. Vztahy k rodičům i sourozencům jsou silné a jejich kvalitu ovlivňují rodinné rituály, které rodinu spojují. Každý v rodině plní svou roli a dítě si modely vztahů (ať jsou pozitivní nebo negativní) přenáší do dalšího života. Pokud se rodina rozpadne, dochází k ohrožení pocitu bezpečí a jistoty a znamená to pro dítě zátěž.39 V rozvedených rodinách se mění vztahy mezi sourozenci, ovlivněny jsou i vztahy k vrstevníkům. Dítě může být v důsledku nahromaděného stresu napjaté a úzkostné.40 Škola je instituce, jejímž prostřednictvím dítě získává předpoklady ke společenskému uplatnění. Umožňuje dítěti postupně se začleňovat do společnosti. Dítě ve škole získává jiné zkušenosti než v rodině, přijímá nové hodnoty, mění se žebříček hodnot. Školní výsledky jsou pro dítě důležité, chce být hodnoceno a pochváleno, potřebuje aby jej někdo ocenil, dal mu zpětnou vazbu. Vrstevnická skupina je důležitá k navazování kontaktů, vztahů, slouží k srovnávání a zařazení dítěte do společnosti. Potřeba kontaktu s vrstevníky je jedna z nejvýznamnějších potřeb školního věku. Ve skupině získává dítě nové zkušenosti, dochází k rozvoji poznávacích procesů a uspokojuje se potřeba seberealizace.41

39

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. s.238281. 40 MATĚJČEK, Z., DYTRYCH, Z. Krizové situace v rodině očima dítěte. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. s. 40-44. 41 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. s. 281299.

46

B: Starší školní věk, období pubescence Pubescence, někdy též označovaná jako raná adolescence, je období časově vymezené od 11 do 15 let. Langmeier, Krejčířová dělí: 1. Fáze prepuberty (první pubertální fáze) se vyznačuje prvními známkami pohlavního dospívání a zrychlením růstu. U dívek se objevuje nástup menstruace, u chlapců se projevuje noční poluce. U dívek nastupuje kolem 11 let a končí ve 13 letech, u chlapců přichází o 1 až 2 roky později. 2. Fáze vlastní puberty (druhá pubertální fáze) nastupuje po dokončení prepuberty a trvá až do dosažení reprodukční schopnosti. 42

Fyzický vývoj - období pubescence je biologickým mezníkem, kdy se z dítěte stává člověk schopný reprodukce. Dívky v průměru dospívají dříve než chlapci. U chlapců je významný růst a rozvoj svalů, rozvíjí se sekundární pohlavní znaky, roste pubické ochlupení, dochází k zrání a zvětšování varlat, narůstá penis, hrtan a dochází k mutaci hlasu. Zvyšuje se činnost mazových a potních žláz. Sekundární pohlavní znaky u dívek jsou nápadnější než u chlapců. Zvětšuje se množství podkožního tuku, vyvíjí se prsa, pokračuje růst pánve, která se žensky utváří. Objevuje se první menstruace (kolem 13 let).43 Nástup a rychlost dospívání se u každého jedince liší. V posledním století se vývoj a růst dětí zrychlil, tělesné změny nastupují dříve, hmotnost i výška dospívajících narůstá. Tomuto trendu se říká sekundární akcelerace.

Psychický vývoj - tělesné změny, ke kterým dochází, ovlivňují psychiku dítěte, protože fyzickému vzhledu je připisován velký význam. Děti o sobě mívají pochybnosti, srovnávají se s vrstevníky, snaží se přizpůsobit ideálu krásy. Dochází ke změnám ve způsobu myšlení, dospívající je schopen uvažovat hypoteticky, abstraktně. Zlepšuje se kapacita paměti. Dospívající dítě umí ovládnout svoji pozornost a dokáže se soustředit pouze na jednu věc. V důsledku hormonálních změn dochází ke změnám v oblasti citového prožívání. Emoce jsou méně stabilní, objevují se výkyvy nálad, větší dráždivost, vnitřní zmatek, impulzivita, menší sebeovládání. Dospívající nerad projevuje svoje city navenek, 42

LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. s.143. 43 RIEGEROVÁ, J., PŘIDALOVÁ, M., ULBRICHOVÁ, M. Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu (příručka funkční antropologie). Olomouc: Hanex, 2006. s. 92-94.

47

spíše se uzavírá do sebe, často je vztahovačný. Teprve v pozdní adolescenci při stabilizaci emocí dochází ke schopnosti ovládat vlastní osobnost a potlačovat negativní emoce, zlepšuje se sebekontrola a vytrvalost.

Sociální vývoj - dochází ke změně vztahů k lidem, dospělým i vrstevníkům. Dospívající odmítá respektovat autority, kterými jsou rodiče a učitelé. Je to období plné bouří a výměn názorů s dospělými. Osobnostní vývoj jedince ovlivňují stejné instituce jako v mladším školním věku, ale mají jiný vliv. Rodina je stále zázemím, které v dítěti vyvolává pocity bezpečí, ale dospívající dítě se od ní pomalu začíná odpoutávat. Dochází ke změně citové vazby na rodiče, s rostoucím věkem se dítě snaží sebeprosazovat, objevují se negativistické tendence, kritika dospělých. Mění se i vztahy mezi sourozenci, které se utváří odlišně u každého jedince. Další důležitá instituce ovlivňující dítě je škola a s ní spojená školní úspěšnost. Znamená předpoklad pro další vzdělávání a pro budoucnost. Je sjednocujícím prostředím, učí hodnotám a normám, které by člověk měl ve společnosti dodržovat. Nezbytná pro socializaci je vrstevnická skupina, uspokojuje potřebu emoční a sociální opory. Skupina má svoji hierarchii, dospívající zde navazují přátelské kontakty a prožívají první lásky. Socializace ve vrstevnické skupině vede k osamostatňování jedince. Zařazení dospívajícího do společnosti i rozvoj jeho schopností a dovedností ovlivňují volnočasové instituce, které dokáží kompenzovat negativní prostředí v rodině nebo neúspěchy ve škole. 44

44 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. s. 326378.

48

4.2 Mládež ve věku 15-26 let Dané období je stále dobou dospívání, je nazýváno pozdní adolescencí. Říčan pojmenovává tuto dobu „na vrcholu mládí.“45 Trvá přibližně od 15 let a podle odborných autorů zabývajících se vývojovou psychologií končí okolo 20 až 22 roku života. Začátek období je vymezen dosažením pohlavní zralosti. Pro konec je charakteristický vstup do dospělosti, kdy dochází k biologické, psychické a sociálně ekonomické nezávislosti. Věk, kdy se člověk osamostatní a stane nezávislým, se však u každého jednotlivce liší. Pro někoho je mezníkem 18. rok života, kdy se stává dospělým po právní stránce, pro jiného může být klíčovým bodem nástup do zaměstnání a první výplata. Někdo se osamostatní po dosažení výučního listu, maturitního vysvědčení, vysokoškolského diplomu, v každém případě je zřejmé, že věk, kdy končí dospívání a nastává dospělost, nelze vymezit jednotně. Horní hranice pozdní adolescence je proměnlivá a nemůže být pevně stanovena. Vývoj v období pozdní adolescence navazuje na pubescenci a změny, které byly v pubescenci započaty, v adolescenci dále probíhají. Navíc dochází k řadě fyzických, psychických, hormonálních změn, které ovlivňují sexualitu. Kromě fyziologických procesů mají na sexualitu a její projevy vliv výchova, sociální a kulturní podmínky.

Fyzický vývoj - hlavní charakteristikou tohoto období je výrazné zpomalení růstu do výšky. Více roste trup než dlouhé kosti. Dochází ke změnám na lebce - v 18. letech se chrupavčité spojení mezi kostí klínovou a týlní ztrácí a tyto kosti spolu pevně srůstají. Prořezáním třetí stoličky se dokončuje vývoj trvalého chrupu.46 Stále dochází k vývoji svalové soustavy, mohutní svalstvo, zvyšuje se hmotnost. Postava dívky se stává ženskou, rostou ňadra a boky, chlapcům rostou vousy a pokračuje mutace. Postupně dochází k plné reprodukční zralosti, u dívek je ve 20 letech dokončen růst dělohy, u chlapců rostou varlata i po 20. roce.47

45

ŘÍČAN, P. Cesta životem. 2.přeprac. vyd. Praha: Portál, 2004. s. 191. RIEGEROVÁ, J., PŘIDALOVÁ, M., ULBRICHOVÁ, M. Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu (příručka funkční antropologie). Olomouc: Hanex, 2006.s. 95. 47 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. s. 143-144. 46

49

Psychický vývoj - rychle se rozvíjí motorické a percepční schopnosti. Pokračuje vývoj řeči, při učení využívá jedinec logických souvislostí. V důsledku těchto změn si rozšiřuje adolescent zájmy, mezi něž může patřit sport, hudba, filmy, divadlo a další. Dospívající přemýšlí abstraktně, hledá nové cesty k řešení, přemýšlí o budoucnosti. Je to nový způsob myšlení, v důsledku něhož se adolescent stává kritičtějším ke svému okolí i sám k sobě. Adolescent je schopný morálního hodnocení, dokáže brát ohled na druhého i sám pohlížet na sebe a uvažovat o sobě, o svých pocitech a myšlenkách.

Emoční vývoj a socializace - postupně se adolescent osamostatňuje od rodiny, což je jev fyziologický a nezbytný pro osobní zrání jedince. Zatímco od rodiny se odpoutává, navazuje nové vztahy k vrstevníkům, které jsou nejen zdrojem jistoty, ale také základem

pro

trvalé

emoční

vztahy v budoucnosti.

Velmi důležitá

pro socializaci jedince je volba povolání. Pro dospívajícího je těžké vybrat si povolání, když ještě nemá vyhraněné zájmy, není dokončen vývoj schopností ani charakterových vlastností. Často může být ovlivňován názory a přáním rodičů, kteří mohou mít jiné představy než dítě. Pomoci ve výběru povolání, nebo alespoň nasměrovat na správnou cestu, mohou pedagogicko - psychologické poradny. Se socializací a emočním vývojem úzce souvisí vývoj sebepojetí. Jedním z hlavních cílů dospívání je nalezení vlastní identity, svého já, zařazení se do společnosti, hledání uspokojivé odpovědi na otázky kdo jsem, kým jsem, kam patřím, kam směřuji, co je pro mě v životě podstatné? Adolescent si musí uvědomit svoje klady a zápory, poznat své možnosti, limity, přijmout své nedostatky, musí se smířit se svým zevnějškem. Pro adolescenci je typické pojetí morálky. Morálka je pro dospívajícího absolutní, chce aby morální normy platily pro všechny a za všech okolností, odmítá kompromisy, je citlivý na nespravedlnost, lži, často se kvůli tomu dostává do sporů se svým okolím. Aby člověk nalezl vlastní jedinečnost, musí se odlišit od druhých. Rodiče a učitelé by měli vědět a pochopit, že časté hádky a konflikty mohou být projevem nejistoty a obranou proti úzkosti.48

48

LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. s.142-163.

50

4.3 Sociálně patologické projevy chování Sociálně patologické jevy jsou poruchy chování, které se vztahují k socializaci a k sociálním vztahům jedince. Dělí se na disociální, asociální a antisociální. Disociální poruchy, např. lež, vzdorovitost, neukázněnost, jsou méně závažné a dají se odstranit výchovnými pedagogickými zákroky. Asociální poruchy, např. závislost na návykových látkách, gamblerství, sebepoškozování, ovlivňují vztahy a mají negativní dopad na jednotlivce i společnost. Antisociální poruchy, např. krádeže, loupeže, vandalství, šikana, pohlavní zneužívání, znásilnění, vražda, stojí proti normám společnosti, poškozují a omezují práva druhých. Jsou společensky nebezpečné a často spojené s agresivitou.

„Poruchy chování lze charakterizovat jako odchylku v oblasti socializace, kdy jedinec není schopen respektovat normy chování na úrovni odpovídající jeho věku, eventuelně na úrovni svých rozumových schopností.“ 49

„Sociálně patologický jev je chování jedince, které je charakterizováno nezdravým životním stylem, nedodržováním nebo porušováním sociálních norem, zákonů, předpisů a etických hodnot. Toto chování vede k individuálním, skupinovým a společenským poruchám. Sociálně patologický jev má svůj vývoj, dynamiku, příčiny a důsledky a vztahuje se k prostředí, ve kterém vznikl.“ 50 Dětství a dospívání je složitým obdobím v životě každého jedince. Člověk se vyvíjí a hledá sám sebe. Jeho vývoj však může narušit řada negativních jevů, mezi které patří sociálně patologické jevy. Existuje velké množství těchto jevů, které člověka ohrožují téměř na každém jeho kroku. Řada odborníků, kteří se věnují práci s dětmi a dospívajícími se snaží klasifikovat tyto jevy, hledat jejich příčiny, důsledky a preventivně proti nim působit. K nejčastěji popsaným sociálně patologickým projevům chování patří lhavost, záškoláctví, útěky, toulky, krádeže, závislost na návykových látkách, agresivní projevy chování a další. 49

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. vyd. Praha: Portál, 2008. s. 779. POKORNÝ, V., TELCOVÁ J., TOMKO, A. Prevence sociálně patologických jevů. Manuál praxe. 3. rozšířené vyd. Brno: Nakladatelství a vydavatelství Ústavu psychologického poradenství a diagnostiky, 2003. s. 9. 50

51

Lhavost je jedním ze způsobů, jak uniknout nepříjemné situaci. Důsledkem lhavosti je lež, která se dělí na lež pravou a lež bájivou. Pravá lež je používána s vědomím nepravdivosti, dítě ji používá s cílem získat výhody nebo se vyhnout potížím. Bájivá lež není poruchou chování, projevuje se vymýšlením nepravdivých příběhů, kterým dítě samo často věří. Pokud je sklon ke lhavosti trvalým rysem, hovoří se o patologické lhavosti.51 Záškoláctví, útěky a toulání jsou považovány za jednu z variant obrany nebo útoku proti prostředí, které dítě ohrožuje nebo je pro něj nepřijatelné. Dospívající nedokáže řešit situaci jiným způsobem, proto volí tuto cestu. Tyto projevy chování mohou poukazovat na problémy, které má dospívající v prostředí, ze kterého utíká (např. šikana ve škole, školní fobie, dysfunkční rodinné prostředí atd.).52 Krádeže jsou jevy o nichž se hovoří tehdy, když je dítě na takové úrovni vyspělosti, že chápe co je věc jeho a co věc cizí. Motivy, které vedou ke krádeži jsou různé. Od potřeby vyrovnat se ostatním, přes snahu upozornit na sebe, obohatit se až po tendence někomu ublížit, udělat škodu. Krádeže se často objevují s dalšími sociálně patologickými jevy - s agresivitou, šikanou a mohou vyústit v delikventní chování. Závažné jsou opakované krádeže v partě.53 Závislost znamená nekontrolovatelné nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho důsledky. Člověk se může stát závislým na čemkoliv, bez čehož si nedokáže svoji existenci představit. Hovoří se o závislosti na návykových látkách (drogově závislí,

alkoholici,

kuřáci),

hracích

automatech

(gamblerství),

na

práci

(workoholismus), blízké osobě (žárlivost). Závislost má individuální i společenské následky, poškozuje člověka psychicky i fyzicky. Sekty, kulty a náboženské hnutí jsou menšinové náboženské skupiny. Na vstup do sekty má vliv řada faktorů, kterými mohou být nepříznivé rodinné prostředí, problémy ve škole, společnost, která na jedince klade stále větší nároky atd. Dospívající v sektě hledá pochopení, potřebu důvěry, bezpečí, jistoty. Často se jedná o nebezpečné a dobře propracované ovlivňování druhých, které vede ke změně chování, myšlení a sociálních vztahů jedince. Sebepoškozování je záměrné a opakované ubližování si ve snaze vyrovnat se s nepříjemnými duševními stavy. Jedná se o řezání, polykání ostrých předmětů. 51

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. vyd. Praha: Portál, 2008. s. 793 VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: UK, Husitská teologická fakulta, 1995. s. 48. 53 VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. vyd. Praha: Portál, 2008. s. 795. 52

52

Sebevražda

je

vědomé

a

úmyslné

ukončení

vlastního

života.

Příčinou

sebepoškozování a sebevražednosti může být psychická porucha nebo reakce na situaci, kterou dospívající nedokáže řešit jinými prostředky. Oba tyto jevy mohou být projevem odporu, demonstrace nebo známkou, že jedinci něco chybí, a proto na sebe upozorňuje. Šikana je násilné, ponižující chování jednotlivce nebo skupiny proti slabšímu jedinci, který se nemůže účinně bránit. Může se vyskytovat na různých místech: v rodině, na školách, na pracovišti, existuje i úřednická šikana. Šikana může mít velké množství podob, od fyzického násilí a ponižování, přes psychické ubližování až po aktivity zaměřené na majetek oběti. Rizikem šikany je nejen dopad na jedince, ale může dojít i k negativnímu zafixování této zkušenosti v případě agresora a okolí. Delikvence je chování osob mladších 15 let, které poškozuje normy společnosti a pokud by bylo spácháno osobou starší 18 let, bylo by považováno za trestný čin. Někdy se používá pojmu prekriminalita. Kriminalita je trestní jednání osob starších 15 let, které nedosáhly hranice 18 let. Delikvence a kriminalita jsou závažnými sociálně patologickými jevy, které ohrožují společnost a mají negativní důsledky.

53

Shrnutí Cílovou skupinou nízkoprahových zařízení pro děti a mládež jsou jedinci ve věku 6-26 let. Jedná se o děti ve věku 6-15 let a mládež ve věku 15-26 let. Období dítěte se dělí na raný, střední a starší školní věk. V průběhu vývoje dochází k řadě fyzických, psychických a sociálních změn. Dochází k proměně postavy, zlepšuje se zrakové vnímání, vyvíjí se paměť, dítě se dokáže déle soustředit a lépe si pamatuje. Důležitým mezníkem je vstup do školy, který je potvrzením normality dítěte. Kolem 11. roku věku nastává období pubescence. Dělí se na fázi prepuberty a fázi vlastní puberty. Počátek pubescence je u každého jedince individuální, u dívek začíná první menstruací, u chlapců první polucí. Fyzické změny, např. vývoj druhotných pohlavních znaků, růst a vývoj pohlavních orgánů, růst prsů, mutace a další, jsou doprovázeny změnami v oblasti chování a prožívání. Může se objevovat emoční nestabilita, výkyvy nálad, uzavírání se do sebe. Od 15. roku věku se dítě dostává do fáze pozdní adolescence, která je ukončena dosažením dospělosti. Nadále dochází ke změnám ve fyzickém vývoji, kdy dochází k proměně postavy. Emoce se stávají stabilnější, jedinec si ujasňuje, čeho chce v životě dosáhnout, nachází vlastní identitu. Začíná uvažovat o výběru povolání, což je důležitý krok v jeho životě. V každém období života ovlivňují jedince socializační činitelé, kterými jsou rodina, škola, vrstevnická skupina. Se socializací jedince souvisí sociálně patologické jevy, které se mohou u dětí a mládeže projevit. Patří zde lhavost, záškoláctví, delikvence, šikana. Důležité je proti těmto jevům preventivně působit.

54

5 NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ VE VSETÍNĚ

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež byla ve městě Vsetín budována od roku 2003. Nejprve zahájilo činnost zařízení zřizované Charitou, které vzniklo pod názvem Centrum pro romské matky s dětmi (od roku 2007 Zrnko). V průběhu roku 2004 začala fungovat další dvě zařízení - ROMAklub (od roku 2007 Rubikon) pod záštitou Diakonie a Archa zřizovaná občanským sdružením NA CESTĚ. V souvislosti se vznikem zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů došlo k jejich

registraci a všechna tři získala status

nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Nízkoprahová zařízení jsou členové pracovní skupiny nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Zlínského kraje. Poskytují své služby dětem a mládeži, kteří žijí rizikovým způsobem života, ohroženým společenským vyloučením nebo sociálně patologickými jevy. Nízkoprahové zařízení pro děti mládež Zrnko nabízí své služby dětem ve věku 6-18 let, cílovou skupinou nízkoprahového zařízení Archa jsou mladí lidé ve věku 15-26 let. Nízkoprahové zařízení Rubikon je zaměřeno na děti a mladé lidi ve věku 6-26 let, kteří žijí v sociálně vyloučených komunitách. Zařízení poskytují služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a svou činností se snaží o zlepšení kvality života svých klientů. Podílí se na komunitním plánování - Zrnko a Rubikon jsou členy skupiny Etnické menšiny, Archa je členem skupiny Ohrožené skupiny a rodina. Nízkoprahové zařízení Zrnko a Archa mají podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí.

Nízkoprahová zařízení ve Vsetíně vzájemně spolupracují a komunikují s dalšími organizacemi a institucemi, které jsou nápomocné k řešení situace uživatelů. O vytíženosti nízkoprahových zařízení vypovídají statistiky počtu uživatelů a jejich návštěvnosti přiložené u každého popisovaného nízkoprahového zařízení.

55

5.1 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Zrnko Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Zrnko je zřizováno Charitou Vsetín, jež je součástí Arcidiecézní charity Olomouc a patří ke sdružení Charita Česká republika. Vznikla v roce 1992 jako účelové zařízení římskokatolické církve a je právnickou osobou evidovanou v Rejstříku církevních právnických osob Ministerstva kultury České republiky. Práce Charity vychází z předpokladu, že každý člověk je jedinečný a že všichni lidé jsou si rovni. Charita sdružuje dobrovolné i profesionální pracovníky, kteří pracují s lidmi ocitajícími se v sociálně nepříznivé situaci. Činnost Charity Vsetín je dotována z finančních prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Zlínského kraje a Městského úřadu Vsetín.54

Historie nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Zrnko spadá do roku 2003, kdy Charita zahájila činnost denního centra s názvem Centrum pro romské matky a děti. Tímto reagovala na vzrůstající potřebu práce s romskou komunitou. Cílem nově vzniklého zařízení bylo zapojení romské komunity do života společnosti, zlepšení kvality života romských matek a dětí, zvyšování schopností a rozšiřování dovedností romské populace, podpora jejich integrace do společnosti a tím snižování rizika sociálního vyloučení. Cílovou skupinou se staly ženy - matky a děti. Služby pro matky zahrnovaly sociální poradenství a podporu (individuální práce s rodinami v jejich přirozeném sociálním prostředí, věcná humanitární pomoc), vzdělávací a volnočasové aktivity (kurz práce s počítačem, osvětové přednášky, sportovní aktivity). Dětem byla nabízena možnost trávení volného času v podobě tanečních kroužků, tvořivých aktivit, společných setkávání a pomoc s přípravou do školy - doučování, pomoc s domácími úkoly.55 V červenci roku 2007 se Centrum pro romské matky a děti zařadilo mezi nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ve věku 6-26 let. Změnil se tak nejen název, z Centra pro romské matky a děti na Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Zrnko, ale změnila se také cílová skupina a druh vykonávané činnosti.56

54

Výroční zpráva Charity Vsetín za rok 2008. Jana Flachsová, DiS., vedoucí NZDM Zrnko. Osobní setkání ze dne 4.2.2009. 56 Výroční zpráva Charity Vsetín za rok 2008. 55

56

Cílem a posláním je vyhledávaní znevýhodněných nebo ohrožených dětí a mládeže v jejich přirozeném prostředí a vytváření podmínek k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Zařízení nabízí možnost, jak smysluplně využívat volný čas, vytváří podnětné prostředí a vhodné podmínky pro hledání, rozvoj, uplatnění potenciálu uživatelů služby. U uživatelů jsou rozvíjeny dovednosti (komunikace, spolupráce) a morální hodnoty (důvěra, respekt, odpovědnost). Cílové skupině je nabízena odborná pomoc a poradenství. Děti a mládež jsou podporováni v sociálním začleňování nejen do skupiny vrstevníků, ale i do společnosti. Pracovníci se snaží vytvářet příležitosti pro pozitivní vnímání odlišných kultur, podporují děti a mládež k plnění každodenních povinností. Celou prací se prolíná snaha o předcházení nebo snižování zdravotních a sociálních rizik vyplývajících z rizikového způsobu života. Kapacita zařízení je pro 15 dětí v jednom okamžiku.57

Cílovou skupinou jsou děti a mládež ve věku 6-18 let, kteří se nezapojují do běžných volnočasových aktivit. Svůj volný čas tráví pasivním způsobem, jsou ohroženi společensky nežádoucími jevy, žijí v sociálně vyloučených komunitách, nebo vedou rizikový způsob života a tímto stylem života jsou ohroženi. Vyhýbají se běžným formám pomoci a péče.58 Vykonávaná činnost (podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách): §

V nízkoprahovém

zařízení

jsou

zajišťovány

výchovné,

vzdělávací

a aktivizační činnosti. Jedná se o pobyt v zařízení s možností doučování, volnočasové aktivity (soutěže, výlety, stolní fotbal, ping - pong, stolní hry, hravá odpoledne, soutěže, turnaje, promítání výletů), taneční, výtvarné aktivity. §

Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím je realizováno pomocí preventivních aktivit, besed, týmových her, vystupování na společenských akcích.

§

Sociálně

terapeutické

činnosti zahrnují

poradenství,

pomoc

v krizi,

případovou práci, práci se skupinou, pomoc s domácí přípravou do školy, poskytování informací. 57

Jana Flachsová, DiS., vedoucí NZDM Zrnko. Osobní setkání ze dne 4.2.2009 Zrnko.Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Cílová skupina [online], 2008. [cit. 2009-11-06]. Dostupné na http://www.vsetin.caritas.cz/charitni-sluzby/15-nizkoprahove-zarizeni-pro-deti-amladez-zrnko.html. 58

57

§

Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí pracovníci zajišťují prostřednictvím poskytování informací a poradenství. Dále odkazují na instituce, na něž se může uživatel obrátit, pokud chce své problémy vyřešit. V zařízení pracuje zdravotně sociální pracovník, který poskytuje rady v oblasti prevence (očkování, prohlídky), informace o nemocech, správném životním stylu, o těhotenství atd.59

Rozhodnutím Krajského úřadu ze dne 2.7.2008 bylo nízkoprahové zařízení pověřeno sociálně - právní ochranou dětí podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Pracovníci nízkoprahového zařízení vyhledávají děti, na které se sociálně právní ochrana zaměřuje, pomáhají rodičům při řešení problémů souvisejících s výchovou děti, zřizují a provozují sociálně výchovné činnosti a snaží se o předcházení škodlivých vlivů a ochranu před nimi.60 Tabulka č. 1 Statistika počtu uživatelů a jejich návštěvnosti Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009 61

Uživatelé

16

65

76

85

66

55

Neuvedeno

Návštěvnost

357

1080

1431

1519

1224

2995

Neuvedeno

Zástupci nízkoprahového zařízení Zrnko se v rámci komunitního plánování sociálních služeb řadí k pracovní skupině Etnické menšiny. Svou činností se podílí na dosahování cílů, kterými jsou např. podpora růstu vzdělanostní úrovně, zajištění kvalitních sociálních služeb, zajištění možnosti pro využití volného času všech generací, rozvoj komunitních center.62 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Zrnko se svou činností výrazně podílí na preventivní činnosti a napomáhá mnohým dětem a mladým lidem v obtížích, které je v jejich životě postihují.

59

Jana Flachsová, DiS., vedoucí NZDM Zrnko. Osobní setkání dne 4.2.2009. Zrnko.Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Sociálně právní ochrana dětí [online], 2008. [cit. 2009-11-06]. Dostupné na http://www.vsetin.caritas.cz/charitni-sluzby/15-nizkoprahove-zarizeni-prodeti-a-mladez-zrnko.html. 61 Údaje o počtu uživatelů a jejich návštěvnosti za rok 2009 nebyly ke dni tisknutí diplomové práce k dispozici. 62 Společnost pro komunitní práci Vsetín o.p.s. Komunitní plán sociálních služeb a péče Vsetínska na období 2008-2010. Město Vsetín, 2008. ISBN 978-80-254-1969-4. s 73-86. 60

58

5.2 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Rubikon Zřizovatelem nízkoprahového zařízení pro děti a mládež je Diakonie České Církve Evangelické. Středisko Diakonie začalo ve Vsetíně fungovat v roce 2003 za pomoci Horního sboru Českobratrské církve evangelické a Města Vsetína. Posláním střediska Diakonie Vsetín je poskytovat sociální, ošetřovatelskou, zdravotní a pastorační péči a službu osobám znevýhodněným věkem, zdravotním stavem nebo sociální situací. Cílem je integrace cílové skupiny do společnosti a prevence nebo zabránění sociálnímu vyloučení. Činnost Diakonie podporuje Město Vsetín, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo kultury a další orgány veřejné správy, nadace, dárci a sponzoři. 63

Historie nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Rubikon - zařízení pro děti a mládež, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením postupně vznikalo od roku 2003 pod názvem ROMAklub. Diakonie získala prostory pro provoz v tzv. „pavlačovém domě“ u Polikliniky ve Vsetíně, kde byla velká koncentrace romského obyvatelstva. V roce 2006, kdy byl „pavlačový dům“ zbořen a jeho obyvatelé vystěhováni do lokality Poschla, se Diakonii podařilo získat nové prostory pro poskytování služeb právě v tomto místě. Již před vznikem zákona č. 108/2006Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů se poskytované služby vyznačovaly nízkoprahovou charakteristikou. Od 1.1.2007 se ROMAklub stává nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež Rubikon. Zařízení spolupracuje s Českou asociací streetwork, Charitou Vsetín, odborem sociálně právní ochrany dětí Vsetín, kurátory pro mládež, základními školami, Městskou policií, dobrovolnickým centrem Adorea a s dalšími organizacemi.64 Podle hodnocení kvality služeb České asociace streetwork naplňuje nízkoprahové zařízení Rubikon standardy kvality sociálních služeb nízkoprahového zařízení pro děti a mládež.

63 64

Výroční zpráva Diakonie za rok 2008. Mgr. Marta Doubravová, vedoucí NZDM Rubikon. Osobní setkání ze dne 27.3.2009.

59

Posláním je poskytovat odbornou pomoc a podporu dětem a mládeži ve věku 6-26 let ze Vsetína a blízkého okolí, kteří se nacházejí v nepříznivé situaci. Hlavním cílem je napomáhat k jejich začleňování do společnosti a předcházení sociálnímu vyloučení. Zařízení poskytuje denní služby, víkendové služby bývají poskytovány v případě, že je na víkend naplánován výlet, exkurze, představení, vystupování.65

Cílovou skupinou jsou děti ve věku od 6 do 26 let, kteří se nacházejí v nepříznivé situaci, nebo jsou ohroženi sociálním vyloučení z důvodu chudoby, nízkého vzdělání, nebo etnické příslušnosti. V praxi zařízení navštěvují děti a mládež ve věku 6-21 let, účast mladých lidí nad 21 let je minimální. Při práci s cílovou skupinou se zaměstnanci snaží o rozdělení uživatelů do dvou skupin podle věku na děti ve věku 6-12 let a 13-26 let. Kapacita je ve skupině menších dětí omezená na 20 uživatelů v jednom okamžiku. U starších uživatelů je kapacita neomezená.66 Vykonávaná činnost (podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách): §

Pracovníci zajišťují výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, kam patří realizace volnočasových aktivit (výtvarná výchova, rukodělné práce, keramický kroužek, divadlo, stolní hry, a

upevňování

motorických,

psychických

hudební výchova), nácvik a

sociálních

schopností

a dovedností, doučování. §

Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím zahrnuje besedy, přednášky, programy a aktivity primární prevence sociálně patologických jevů (témata - alkohol, drogy, trestná činnost, gamblerství, etnické problémy - diskriminace, rasismus).

§

V zařízení jsou poskytovány sociálně terapeutické činnosti. Jedná se např. o individuální práci s uživatelem, poradenství, krizovou a situační intervenci.

§

Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí je realizována prostřednictvím individuální práce s uživatelem. Uživatelé jsou odkazováni na instituce v jejich prospěch.67

65

Výroční zpráva Diakonie za rok 2008. Mgr. Marta Doubravová, vedoucí NZDM Rubikon. Osobní setkání ze dne 27.3.2009. 67 Mgr. Marta Doubravová, vedoucí NZDM Rubikon. Osobní setkání ze dne 27.3.2009. 66

60

Tabulka č. 2 Statistika počtu uživatelů a jejich návštěvnosti Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009 68

Uživatelé

127

132

156

175

133

Neuvedeno

Návštěvnost

2938

3721

4403

4482

4085

Neuvedeno

Před existencí komunitního plánování fungovala pracovní skupina, kdy se 1x měsíčně scházeli zástupci města, veřejného sektoru a zástupci Romů, a řešili aktuální problémy. Nyní se v rámci komunitního plánování tato skupina řadí do pracovní skupiny Etnické menšiny. Podílí se na dosahování cílů, např. podpora růstu vzdělanostní úrovně, zajištění kvalitních sociálních služeb, zajištění možnosti využití volného času všech generací, rozvoj komunitních center.69 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Rubikon je důležitým zázemím pro řadu dětí a mladých lidí, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením. Pracovníci nízkoprahového zařízení brání sociálnímu vyloučení a pomáhají klientům znovu se začlenit do společnosti.

68

Údaje o počtu uživatelů a jejich návštěvnosti za rok 2009 nebyly ke dni tisknutí diplomové práce k dispozici. 69 Společnost pro komunitní práci Vsetín o.p.s. Komunitní plán sociálních služeb a péče Vsetínska na období 2008-2010. Město Vsetín, 2008. ISBN 978-80-254-1969-4. s. 73-86.

61

5.3 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Archa Občanské sdružení NA CESTĚ, které funguje ve Vsetíně od 11.9.2000, nabízí své služby zejména mladým lidem ze Vsetína a okolí, aby aktivně a plnohodnotně využívali svůj volný čas. Hlavním projektem občanského sdružení je provozování Centra Archa, nízkoprahového zařízení pro děti a mládež.

Historie nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Archa se datuje od roku 2004, kdy bylo Centrum Archa za finanční a osobní podpory mnohých dárců otevřeno. Zahájilo poskytování svých služeb dětem a mladým lidem v budově, která mu byla nejprve bezplatně pronajímána a později darována Městem Vsetín. 30.6.2007 došlo k registraci služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Centrum Archa se stalo nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež, které poskytuje služby sociální prevence.70

Posláním nízkoprahového zařízení Archa je poskytovat mladým lidem bezpečné prostředí, prevenci, podporu a pomoc s cílem vytvořit bezpečné prostředí pro mládež ve městě Vsetíně a okolí.71

Cílovou skupinu tvoří děti a mládež ve věku 15-26 let, kteří žijí ve Vsetíně nebo jeho okolí a hledají prostor pro trávení volného času nebo pro realizaci vlastních aktivit. Zařízení je určeno pro ty, kteří vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženi (konflikty se zákonem, užívání návykových látek, špatně fungující rodinné a sociální vztahy), často se ocitají v obtížných životních situacích, které ohrožují jejich zdraví, vztahy nebo společenské uplatnění. Prostory zařízení poskytují kapacitu pro 30 uživatelů, průměrná návštěvnost je 25-27 uživatelů za den.72

70

Bc. Miriam Hurtová, vedoucí NZDM Archa. Osobní setkání ze dne 27.4.2009. Výroční zpráva o.s. NA CESTĚ za rok 2007. 72 Bc. Miriam Hurtová, vedoucí NZDM Archa. Osobní setkání ze dne 27.4.2009. 71

62

Vykonávaná činnost (podle zákona č. 108/2006 Sb., sociálních službách): §

V nízkoprahovém

zařízení

jsou

realizovány

výchovné,

vzdělávací

a aktivizační činnosti, např. pobyt v zařízení s možností doučování, volnočasové aktivity (soutěže, výlety, koncerty, škola dj-ingu, víkendové pobyty, simulační zážitkové hry). §

Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím zahrnuje preventivní programy (besedy, přednášky, programy v Centru Archa pro školy, hosté, zejména témata vztahů, drog, šikany, HIV/AIDS, programy na školách)

§

Poskytování sociálně terapeutických činností je realizováno prostřednictvím sociálního poradenství, pomoci v krizi, případové práce, práce se skupinou.

§

Dále je nabízena pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Cílem je poskytnout informace, poradenství, odkázat na instituce, na které se má uživatel obrátit, pokud chce své problémy vyřešit, poskytnout doprovod.73

Centrum Archa získalo 18.9.2006 pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí podle zákona č. 369/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Pracovníci nízkoprahového zařízení poskytují a zprostředkovávají poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené. Zařízení provozuje činnosti zaměřené na ochranu dětí před škodlivými vlivy a prevenci před nimi a poskytuje sociálně výchovné činnosti.

Centrum Archa se v období 2006-2009 věnovala programu K2 - zdolej svou horu, který byl určen pro mladistvé pachatele trestných činů. Životní obtíže a zdolávání některých problémů mladých lidí lze přirovnat ke zdolávání hory. Cílem je mobilizace zodpovědnosti člověka, motivace ke změně rizikového chování. Program trvá zhruba čtyři měsíce, obsahuje jedenáct dvouhodinových skupinových, tématicky zaměřených setkání, víkendovou akci se zážitkovým programem a čtyři hodinové individuální konzultace. Projekt má významný preventivní a výchovný charakter.74

73 74

Bc. Miriam Hurtová, vedoucí NZDM Archa. Osobní setkání ze dne 27.4.2009. Výroční zpráva o.s. NA CESTĚ za rok 2007.

63

Tabulka č. 3 Statistika počtu uživatelů a jejich návštěvnosti Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009 75

Uživatelé

Neuvedeno

150

Neuvedeno

Neuvedeno

233

Neuvedeno

Návštěvnost

3576

4488

4787

3859

4352

Neuvedeno

Zástupci nízkoprahového zařízení Centrum Archa se v rámci komunitního plánování sociálních služeb řadí do pracovní skupiny Ohrožené skupiny a rodina. Svou prací se snaží podílet se na dosažení cílů, jimiž jsou rozvoj a podpora komplexu terénních a ambulantních služeb a zajištění a rozvoj volnočasových aktivit.76

Nízkoprahové zařízení Archa má své pevné místo v síti sociálních služeb a prostřednictvím volnočasové nabídky pomáhá spoustě mladých lidí vyrovnat se s nesnázemi dospívání.

75

Údaje o počtu uživatelů a jejich návštěvnosti za rok 2009 nebyly ke dni tisknutí diplomové práce k dispozici. 76 Společnost pro komunitní práci Vsetín o.p.s. Komunitní plán sociálních služeb a péče Vsetínska na období 2008-2010. Město Vsetín, 2008. ISBN 978-80-254-1969-4. s. 54-72.

64

Shrnutí Ve městě Vsetín pracují tři nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, jejichž počátky vzniku se datují od roku 2003. Jedná se o nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Zrnko, jehož zřizovatelem je Charita, nízkoprahové zařízení Rubikon zřizované Diakonií a Archa, která vznikla pod patronátem občanského sdružení NA CESTĚ. Tato nízkoprahová zařízení jsou registrována jako služba sociální prevence podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zařízení vykonávají činnost podle vyhlášky č. 505/2006 Sb. k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zástupci zařízení jsou členy pracovní skupiny nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Zlínského kraje, podílí se na komunitním plánování a svou činností preventivně působí proti sociálně patologickým jevům a rizikům, které v životě uživatelů nastávají nebo mohou nastat. Tím napomáhají ke zlepšování kvality života svých klientů.

65

VÝZKUMNÁ ČÁST

66

6 VSETÍNSKO Praktická část diplomové práce spočívá v kvantitativním výzkumu, který byl realizován ve Vsetíně a v jeho blízkém okolí - v obcích, které spadají do správního území města Vsetín.

6.1 Demografické údaje Vsetín je město ležící 345 m.n.m. na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů. Protéká jím řeka Bečva. Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 27 759.

Foto vlastní - pohled na Vsetín

Foto vlastní - Vsetínská Bečva

67

Mapa Vsetínska - www.mestovsetin.cz

Ve Vsetíně se nachází řada památek, jako je např. Vsetínský renesanční zámek, v němž sídlí Muzeum regionu Valašska.

Foto vlastní - Vsetínský zámek

68

Dalšími zajímavými stavbami jsou evangelické kostely, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Maštaliska - bývalý panský dvůr a budova Staré radnice. V panské zahradě pod zámkem je situován rybníček s altánem a vyznačené místo kudy prochází 18. poledník východní délky.

Foto vlastní - park pod zámkem

Vsetín je město žijící bohatým kulturním životem, koná se zde velké množství zajímavých akcí, např. Vsetínské záření nebo Mezinárodní folklorní festival Vsetínský krpec. Ve městě fungují folklorní soubory Vsacan a Jasénka, pěvecké sbory, divadelní a ochotnické soubory.

Foto www.mestovsetin.cz - místní folklorní spolek

Ve Vsetíně má své zázemí řada neziskových organizací, v oblasti sociální je to 30 organizací. Město komunitně plánuje, funguje zde Společnost pro komunitní

69

práci, o.p.s. Počátky komunitního plánování spadají do roku 2003, kdy začalo probíhat zjišťování stavu nabídky sociálních služeb. V roce 2006 získala společnost pro komunitní práci dotace z Evropských fondů na realizaci projektu Komunitního plánování sociálních služeb. Komunitní plán je vytvořen na rok 2008-2010. Pracovních skupin je pět: Osoby se zdravotním postižením, senioři, ohrožené skupiny, rodina a etnické menšiny. Cílem je vytvořit adekvátní nabídku sociálních služeb a tím zlepšit kvalitu života obyvatel Vsetínska. Pod správní území města Vsetína spadají obce a společně vytváří mikroregion Vsetínsko. Mikroregion Vsetínsko je dobrovolným svazkem obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Sdružení se zabývá řešením problémů, které se týkají rozvoje samosprávy obcí a sociálního, kulturního a hospodářského života.

6.2 Historie města Krajina v údolích okolo řeky Bečvy na moravsko - slovenském pomezí nebyla po celá dlouhá tisíciletí osídlena. Trvalému pobytu člověka v tomto regionu bránil jeho hornatý reliéf, překážku zemědělství tvořila hluboká zalesněná údolí a prudké vodní toky. První historické zprávy o Vsetínsku pochází z let 1297 - 1308. Název Wssetin se objevuje v dokumentech od roku 1396. Kolonizace v průběhu 13. - 14. století přispěla k rozšíření oblasti. Od 16. století docházelo k rozšiřování ploch zemědělské půdy na úkor lesů. V polovině 15. století byla uprostřed dnešního Horního náměstí postavena tvrz, jež byla počátkem 17. století přestavěna na zámek. V minulosti probíhaly ve městě četné valašské rebelie, které skončily vypálením Vsetína a obcí v jeho okolí a popravami povstalců. V době třicetileté války se Vsetín z původního tzv. Horního města rozšířil také na levý břeh řeky Bečvy, kde byly původně jen pastviny. Později vzniká tzv. Dolní město Vsetín - tyto dvě části se sloučily až roku 1849. V 17. století bylo město zpustošeno vpádem Turků, Tatarů a uherských povstalců. Nejhůře však bylo Vsetínsko postiženo roku 1708 vpádem uherských rebelů - kuruců, kdy lehlo popelem téměř celé město. Trvalo celá desetiletí, než se Vsetín vzpamatoval z utrpěných škod. V 19. století zasáhla okolí Vsetína průmyslová revoluce, která přinesla využití obrovských zásob dřeva v místních lesích. K prvním vsetínským továrnám patřil

70

cukrovar, parní pily, továrna na sirky a sklárny. Od počátku 70. let 19. století se stal Vsetín významným střediskem výroby nábytku z ohýbaného dřeva. V roce 1909 se stal Vsetín okresním městem a s hospodářským rozmachem rostl jeho význam. Město bylo spojeno s vnitrozemím železnicí, začala výstavba škol, nemocnice, městské elektrárny, vodovodu a dalších veřejných zařízení. Světová hospodářská krize ve 30. letech 20. století vyvolala v kraji velkou nezaměstnanost, kterou omezila až výstavba nového závodu Zbrojovka roku 1937. V té době byl již Vsetín znám i výrobou elektromotorů. V období 2. světové války se zejména zásluhou zbrojní výroby počet obyvatel města zdvojnásobil a dosáhl počtu 14 tisíc. Poválečný vývoj města byl ovlivněn následky náhlého a rychlého růstu za války. Problémy se projevovaly především v oblasti bytové výstavby a školství. Částečným řešením byla masivní výstavba panelových sídlišť v okrajových částech města, zahájená po roce 1960. V letech 1960 - 1990 se počet obyvatel města zdvojnásobil, v současné době žije ve Vsetíně přibližně 27 tisíc obyvatel.77

77

Z historie Vsetína [online], Vsetín, 2007, [cit. 2010-01-04]. Dostupné na: http://www.mestovsetin.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=18676&id=474170&p1=6688

71

7 VÝZKUM Výzkum je rozdělen na dvě oblasti. První část je zaměřena na skupinu dětí a mládeže ve věku 6-26 let. Druhá část je zaměřena na skupinu výchovných poradců a školních metodiků prevence.

7.1 Stanovení cíle, cílová skupina Hlavním cílem u skupiny dětí a mládeže je zjistit, do jaké míry jsou děti a mládež informováni o nízkoprahových zařízeních. Dosažení tohoto hlavního cíle je podmíněno dosažením cílů dílčích:

Zjistit, zda děti a mládež: 1. mají informace o tom, co jsou nízkoprahová zařízení 2. jsou seznámeni s cílovou skupinou nízkoprahových zařízení 3. jsou informováni o existenci nízkoprahových zařízení ve Vsetíně

Hlavním cílem u skupiny výchovných poradců, školních metodiků prevence je zjistit,

zda

jsou výchovní

poradci a

metodici prevence informováni

o nízkoprahových zařízeních. Aby bylo dosaženo hlavního cíle, byly stanoveny cíle dílčí:

Zjistit, zda výchovní poradci a školní metodici prevence: 1. znají nízkoprahová zařízení 2. mají povědomí o jejich existenci ve městě Vsetíně 3. předávají informace o nízkoprahových zařízeních svým žákům a studentům

72

7.2 Zvolená metodologie, stanovení hypotéz K zjištění potřebných dat byla v obou oblastech výzkumu použita odlišná metodologie. Pro první část byla zvolena anketa, která byla realizována jako šetření v terénu. Byli oslovováni respondenti, kteří odpovídali na 10 otázek. Položeno bylo 5 otázek uzavřených, 3 polootevřené a 2 otevřené. V druhé části byl použit dotazník, který byl distribuovaný respondentům e-mailem. Dotazovaní odpovídali na 18 otázek, z nichž 10 bylo uzavřených, 5 polootevřených a 3 otevřené.

Stanovení hypotéz Byla stanovena hlavní hypotéza, která se týká obou cílových skupin a vedlejší hypotézy určené vždy jedné cílové skupině.

Hlavní hypotéza: Předpokládáme, že obě cílové skupiny hodnotí nízkoprahová zařízení pozitivně, a jejich existenci považují za potřebnou.

Vedlejší hypotézy: A) Hypotézy týkající se dětí a mládeže §

A)VH1 Předpokládáme, že více než polovina respondentů se setkala s nízkoprahovým zařízením.

§

A)VH2 Předpokládáme, že více než polovina studentů byla informována ve škole.

§

A)VH3 Předpokládáme, že u chlapců a dívek nebude výrazný rozdíl v informovanosti o existenci nízkoprahových zařízení ve Vsetíně.

B) Hypotézy týkající se výchovných poradců a školních metodiků prevence §

B)VH1 Předpokládáme, že většina respondentů se s nízkoprahovými zařízeními setkala.

§

B)VH2 Předpokládáme, že většina respondentů informovala své žáky o existenci nízkoprahových zařízení.

§

B)VH3 Předpokládáme, že délka pedagogické praxe respondentů neovlivňuje jejich názor na potřebnost existence nízkoprahových zařízení jako služby sociální prevence. 73

7.3 Časový plán realizace výzkumu Výzkumná část byla zahájena v lednu 2009. Jako první byl uskutečněn sběr informací o nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež ve městě Vsetín. Prostřednictvím webových stránek jsem vyhledala kontakty na nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a oslovila vedoucí pracovnice nízkoprahových zařízení, zda by byly ochotny sdělit mi informace. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Zrnko jsem navštívila 4.2.2009, v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Rubikon proběhla schůzka dne 27.3.2009, v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Archa jsem byla dne 27.4.2009. Vedoucí nízkoprahového zařízení Zrnko paní Jana Flachsová, Dis., vedoucí nízkoprahového zařízení Rubikon paní Mgr. Marta Doubravová a vedoucí nízkoprahového zařízení Archa paní Bc. Miriam Hurtová mi poskytly informace o historii zařízení, cílech, cílové skupině, vykonávané činnosti. Sdělily mi i další poznatky, které mě uvedly do problematiky nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Dalším krokem k uskutečnění výzkumné části bylo sestavení ankety a dotazníku a stanovení hypotéz v květnu 2009. V září 2009 jsem rozeslala dotazníky pro výchovné poradce a školní metodiky prevence přes e-mail, které mi přicházely zpět v průběhu září a října 2009. Anketa byla realizována v září a říjnu 2009 ve městě Vsetín jako šetření v terénu. V lednu a únoru 2010 jsem znovu navštívila nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ve Vsetíně, za účelem získat další, aktuální informace.

7.4 Vlastní výzkum V této části výzkumu jsou prezentovány výsledky anketního a dotazníkového šetření. Aby byly údaje přehledné, jsou použity tabulky, v nichž jsou uvedeny odpovědi na otázky, absolutní četnost vyjádřená počtem dotazovaných, a relativní četnost vyjádřena v procentech. Pro názornost jsou u otázek uvedeny grafy, ve kterých jsou relativní četnosti zaokrouhleny na celá procenta. Pro skupinu dětí a mládeže byly zvoleny grafy sloupcové s válcovým efektem, pro skupinu výchovných poradců a školních metodiků prevence byly použity grafy sloupcové s prostorovým efektem.

74

A) POPIS VÝZKUMNÉHO SOUBORU SKUPINY DĚTI A MLÁDEŽ VE VĚKU 6-26 LET

Bylo osloveno 500 respondentů, z toho 250 chlapců a 250 dívek ve městě Vsetín, kteří jsou ve věku 6-26 let, a navštěvují základní školu, střední odborné učiliště, střední odbornou školu, gymnázium, vyšší odbornou školu, vysokou školu, pracují nebo jsou nezaměstnaní.

Věk respondentů Věk respondentů je rozdělen do čtyř kategorií. Kategorie 6-12 let zahrnuje 48 respondentů, kategorii 13-15 let zastupuje 128 respondentů, kategorii 16-18 let představuje 238 respondentů a kategorii ve věku 19-26 let tvoří 86 respondentů. Tabulka č. 4 Věk respondentů Věk

Absolutní četnost

Relativní četnost

6-12 let

48

9,6 %

13-15 let

128

25,6 %

16-18 let

238

47,6 %

19-26 let

86

17,2 %

Celkem

500

100 %

Graf č. 8 Věk respondentů 48%

50% 40% 30%

26% 17%

20% 9%

10% 0% 6-12 let

13-15 let

16-18 let

19-26 let

75

Typ školy, kterou respondenti navštěvují Bylo osloveno 11 dětí, které navštěvují základní školu - 1. stupeň a 156 dětí, které chodí na základní školu - 2. stupeň, což činí celkem 167 dětí. Dále byli mezi dotazovanými dospívající, kteří navštěvují střední odborné učiliště, jejichž počet činí 79. Další oslovení dospívající navštěvují střední odbornou školu v počtu 149 respondentů a gymnázium v počtu 45 respondentů, což je celkem 194 dotazovaných. Z ostatních dotazovaných navštěvuje 20 vyšší odbornou školu, 18 vysokou školu, 16 pracuje a 6 je nezaměstnaných. Tabulka č. 5 Typ školy Typ školy

Absolutní četnost

Relativní četnost

Základní škola

167

33,4 %

Střední odborné učiliště

79

15,8 %

Střední škola, gymnázium

194

38,8 %

Vyšší odborná škola

20

4%

Vysoká škola

18

3,6 %

Zaměstnaný

16

3,2 %

Nezaměstnaný

6

1,2 %

Celkem

500

100 %

Graf č. 9 Typ školy 39%

40% 33%

35% 30% 25% 20%

16%

15% 10% 4%

5%

4%

3%

1%

0% ZŠ

SOU

SOŠ, gymnázium

VOŠ

VŠ

Zaměstnaný

Nezaměstnaný

76

Otázka č. 4: Setkal/a jste se někdy se zařízením, které se nazývá nízkoprahové? Z celkového počtu 500 respondentů odpovědělo 336 kladně, 164 záporně. Tabulka č. 6 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

336

67,2 %

Ne

164

32,8 %

Celkem

500

100 %

Graf č. 10

70%

67%

60% 50% 40% 30%

33%

Ano Ne

20% 10% 0%

Vyhodnocení otázky č. 4 kladně odpovídá na vedlejší hypotézu č. 1: Předpokládáme, že více než polovina respondentů se setkala s nízkoprahovými zařízeními. Vedlejší hypotéza č. 1 byla potvrzena.

77

Otázka č. 5: Pokud ano, kde to bylo poprvé? Respondenti měli možnost vybrat z pěti různých odpovědí, zvolit vlastní odpověď, nebo říct, že se se zařízením, které se nazývá nízkoprahové, nesetkali. 187 respondentů uvedlo, že se s nízkoprahovým zařízením setkalo poprvé ve škole, 47 uvedlo odpověď na internetu, 5 sdělilo odpověď rádio, rozhlas, 34 řeklo od spoluobčanů, spolužáků, 40 uvedlo v novinách, časopisech, 23 jmenovali jiné odpovědi a 164 uvedlo, že se s nízkoprahovým zařízením ještě nesetkali. Nejčastější jiné odpovědi byly: od rodičů, z televize. Tabulka č. 7 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Škola

187

55,7 %

Internet

47

14 %

Rádio, rozhlas

5

1,5 %

Spoluobčané, spolužáci

34

10,1 %

Noviny, časopisy

40

11,9 %

Jinde

23

6,8 %

Celkem

336

100 %

Graf č. 11 60%

56%

50% 40% 30% 20%

14%

10% 12%

10%

7%

1%

0% Škola Spolužáci

Internet Noviny

Rádio Jinde

78

Vyhodnocení otázky č. 5 odpovídá na vedlejší hypotézu č. 2: Předpokládáme, že více než polovina studentů byla o nízkoprahových zařízeních informována ve škole. Ve škole bylo informováno 56% respondentů, což je více než polovina. Vedlejší hypotéza č. 2 byla potvrzena. Otázka č. 6: Pro koho je podle Vašeho názoru toto zařízení určené? V této otázce měli respondenti na výběr ze tří možností, nebo mohli doplnit vlastní odpověď. Mohli uvést i více odpovědí, proto počet odpovědí přesahuje počet dotazovaných. Odpověď pro děti a mládež uvedlo 288 respondentů, pro děti a mládež zdravotně znevýhodněné odpovědělo 272 respondentů, pro rodiny s dětmi řeklo 66 respondentů a jinou skupinu uvedlo 52 respondentů. Ti, kteří uvedli, že nízkoprahové zařízení je určeno pro jinou skupinu, nejčastěji uváděli děti a mládež ohrožené negativními jevy, drogově závislé, matky s dětmi. Tabulka č. 8 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Děti a mládež

288

42,6 %

Děti a mládež zdrav.znev.

272

40,1 %

Rodiny s dětmi

66

9,7 %

Jiná skupina

52

7,6 %

Celkem

678

100 %

Graf č. 12 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

42%

40% Děti a mládež Děti a mládež zdrav.znev. Rodiny s dětmi 10%

8%

Jiná

79

Otázka č. 7: Jaký cíl mají tato zařízení? Respondenti vybírali odpověď ze tří možností nebo mohli uvést vlastní odpověď. I zde mohli uvádět více odpovědí, a proto počet odpovědí přesahuje počet respondentů. Odpověď, že cíl nízkoprahových zařízení spočívá v prevenci nežádoucího chování zvolilo 193 respondentů. 241 respondentů uvedlo, že cíl je podobný jako u kroužků a jiných volnočasových aktivit, 289 respondentů se domnívá, že cílem je aktivní využití volného času dětí a mládeže. 42 respondentů uvedlo jiné odpovědi, např. že cílem je pomoci lidem, zabavit děti a mládež, pomoci drogově závislým. Tabulka č. 9 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Prevence negativních jevů

193

25,2 %

Podobný jako u kroužků

241

31,5 %

Aktivní využití vol.času

289

37,8 %

Jiný

42

5,5 %

Celkem

765

100 %

Graf č. 13 38%

40% 35% 30% 25%

32%

Prevence

25%

Jako u kroužků

20% 15% 10% 5%

5%

Aktivní využití volného času Jiný

0%

80

Otázka č. 8: Máme ve Vsetíně takové zařízení? Z celkového počtu odpovědělo 288 respondentů kladně, 0 záporně a 212 uvedlo odpověď nevím. Tabulka č. 10 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

288

57,6 %

Ne

0

0%

Nevím

212

42,4 %

Celkem

500

100 %

Graf č. 14 60%

58%

50%

42%

40%

Ano Ne

30%

Nevím

20% 10% 0% 0%

Pokud u této otázky č. 8 uvedeme zastoupení odpovědí u chlapců a dívek, dostaneme odpověď na vedlejší hypotézu č. 3: Předpokládáme, že u chlapců a dívek nebudou výrazné rozdíly v informovanosti o existenci nízkoprahových zařízeních ve Vsetíně. Vedlejší hypotéza č. 3 se zabývá srovnáním chlapců a dívek. Z 250 chlapců odpovědělo kladně 143 chlapců ( 57,2 %) a z 250 dívek odpovědělo kladně 145 dívek (58%).

81

Tabulka č. 11 Chlapci - odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

143

57,2 %

Ne

107

42,8 %

Celkem

250

100 %

Dívky - odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

145

58 %

Ne

105

42 %

Celkem

250

100 %

Tabulka č. 12

Graf. č. 15 60%

57% 58%

50%

43% 42%

40% Chlapci

30%

Dívky

20% 10% 0% Ví

Neví

Z grafu vyplývá, že nejsou výrazné rozdíly mezi odpověďmi chlapců a dívek. Potvrdila se vedlejší hypotéza č. 3, že u chlapců a dívek nejsou výrazné rozdíly v informovanosti o existenci nízkoprahových zařízení ve Vsetíně.

82

Otázka č. 9: Pokud ano, jmenujte. Z celkového počtu 500 respondentů odpovědělo 206 správné názvy nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ve Vsetíně. Nejčastější správnou odpovědí byla Archa. V menší míře se objevovaly i další názvy nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, které se ve Vsetíně nachází - Zrnko a Rubikon. Část respondentů uváděla název Klíč - nízkoprahové zařízení pro osoby závislé na návykových látkách. Ti, kteří si nízkoprahové zařízení pletli se zařízením pro zdravotně znevýhodněné často uváděli názvy denních stacionářů pro děti zdravotně znevýhodněné, nebo názvy míst s bezbariérovým přístupem. Tabulka č. 13 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Uvádí správné názvy

206

41,2 %

Uvádí špatné názvy

42

8,4 %

Neví

252

50,4 %

Celkem

500

100 %

Graf č. 16 50% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

41%

9%

Uvádí správně

Uvádí špatně

Neví

83

Otázka č. 10: Myslíte si, že je činnost těchto zařízení prospěšná a že jejich existence pro město a jeho obyvatele je důležitá? Pokud ano, v čem? Celkový počet respondentů, kteří ví, co jsou nízkoprahová zařízení, je 288. Tito respondenti se shodují na tom, že existence nízkoprahových zařízení je důležitá. 8 z nich si není významem nízkoprahových zařízení jisto a odpovědělo ne. Nejčastějším argumentem pro prospěšnost nízkoprahových zařízení je, že když mají děti a mládež místo pro trávení volného času, které je ničím neomezuje, mají méně prostoru pro rozvoj negativního chování. Tabulka č. 14 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

280

56 %

Ne

8

1,6 %

Nevím

212

42,4 %

Celkem

500

100 %

Graf č. 17

60%

56%

50%

42%

40%

Ano Ne Nevím

30% 20% 10%

2%

0%

84

B) POPIS VÝZKUMNÉHO SOUBORU SKUPINY VÝCHOVNÍ PORADCI A ŠKOLNÍ METODICI PREVENCE

Bylo osloveno 30 základních a středních škol ze Vsetína a jeho okolí. Na dotazník odpovídali respondenti, kteří pracují ve školství na pozici výchovných poradců a školních metodiků prevence. Na otázky odpovídalo 30 respondentů, z toho 8 mužů a 22 žen. Tabulka č. 15 Pohlaví

Absolutní četnost

Relativní četnost

Muž

8

26,7 %

Žena

22

73,3 %

Celkem

30

100 %

Graf č. 18 80%

73%

70% 60% 50% 40% 30%

27%

20% 10% 0% Muži

Ženy

85

Věk respondentů Respondenti měli možnost výběru ze čtyř kategorií. 2 dotazovaní se zařadili do kategorie do 30 let, 12 respondentů zvolilo kategorii do 40 let, 9 dotazovaných se umístilo do kategorie do 50 let, a 7 respondentů patří do kategorie do 60 let. Tabulka č. 16 Věk

Absolutní četnost

Relativní četnost

Do 30 let

2

6,7 %

Do 40 let

12

40 %

Do 50 let

9

30 %

Do 60 let

7

23,3 %

Celkem

30

100%

Graf č. 19 40% 40% 35%

30%

30% 23%

25% 20% 15% 10%

7%

5% 0% Do 30 let

Do 40 let

Do 50 let

Do 60 let

86

Vzdělání 28 dotazovaných odpovědělo, že mají dosažené vysokoškolské vzdělání (z toho 27 odpovědělo pedagogická fakulta, 1 odpověděl vysoká škola - obor strojírenství). 2 respondenti odpověděli jiné vzdělání - vyšší odborné a specializační studium. Tabulka č. 17 Vzdělání

Absolutní četnost

Relativní četnost

Vysokoškolské

28

93,3 %

Jiné

2

6,7 %

Celkem

30

100 %

Graf č. 20 100% 90%

93%

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

7%

10% 0% Vysoká škola

Jiné

87

Pracujete na škole jako Respondenti se mohli v této otázce zařadit do kategorie výchovný poradce, což uvedlo 12 dotazovaných, a školní metodik prevence, kterou zvolilo 15 respondentů. Jinou kategorii uvedli 3 dotazovaní (ředitelka, učitelka ZŠ, kariérový poradce). Tabulka č. 18 Pracujete jako

Absolutní četnost

Relativní četnost

Výchovný poradce

12

40 %

Metodik prevence

15

50 %

Jiné

3

10 %

Celkem

30

100 %

Délka praxe Dotazovaní měli možnost vybrat z pěti kategorií. Kategorii do 5 let zvolili 2 respondenti, 6-10 let vybralo 6 respondentů, 11-15 let uvedlo 7 respondentů, 16-20 let zvolilo 6 respondentů a 20 let a více uvedlo 9 respondentů. Tabulka č. 19 Délka praxe

Absolutní četnost

Relativní četnost

Do pěti let

2

6,7 %

6-10 let

6

20 %

11-15 let

7

23,3 %

16-20 let

6

20 %

20 let a více

9

30 %

Celkem

30

100 %

88

Otázka č. 6: Setkal/a jste se někdy se zařízením, které se nazývá nízkoprahové? Respondenti měla na výběr ze svou možností. Možnost ano zvolilo všech 30 respondentů, možnost ne nezvolil žádný respondent. Tabulka č. 20 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

30

100 %

Ne

0

0%

Celkem

30

100%

Graf č. 21 100% 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

0%

0% Ano

Ne

K otázce č. 6 se vztahuje vedlejší hypotéza č. 1: Předpokládáme, že většina respondentů se setkala s nízkoprahovými zařízeními. Protože všichni dotazovaní odpověděli kladně, potvrdila se vedlejší hypotéza č. 1, že většina respondentů se s nízkoprahovými zařízeními setkala.

89

Otázka č. 7: Pokud ano, kde to bylo poprvé? Dotazovaní mohli vybrat z pěti odpovědí. Možnost internet zvolil 1 respondent, rádio, rozhlas nezvolil žádný respondent, odpověď spoluobčané, spolupracovníci uvedlo 7 dotazovaných, noviny, časopisy odpověděli 2 respondenti a odpověď v souvislosti s mým povoláním uvedlo 20 dotazovaných. Tabulka č. 21 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Internet

1

3,3 %

Rádio, rozhlas

0

0%

Spoluobčané,spolupracovníci

7

23,3 %

Noviny, časopisy

2

6,7 %

V souvislosti s povoláním

20

66,7 %

Celkem

30

100 %

Graf č. 22 67%

70% 60% 50% 40% 30%

23%

20% 10%

3%

0% Internet Noviny

7% 0%

Rádio Povolání

Spoluprac.

90

Otázka č. 8: Pro koho je podle Vašeho názoru toto zařízení určené? Dotazovaní měli na výběr ze tří možností, nebo mohli uvést vlastní odpověď. Měli možnost vybrat i více odpovědí, proto počet odpovědí přesahuje počet dotazovaných. Nejčastější odpovědí byla odpověď pro děti a mládež (29 respondentů), 2krát byla uvedena odpověď pro děti a mládež zdravotně znevýhodněné, 2krát byla uvedena jiná skupina (děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy, lidé závislí na návykových látkách). Odpověď, že jsou nízkoprahová zařízení určená pro rodiny s dětmi nezvolil žádný respondent. Tabulka č. 22 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Děti a mládež

29

87,8 %

Zdravotně znevýhodnění

2

6,1 %

Rodiny s dětmi

0

0%

Jiná skupina

2

6,1 %

Celkem

33

100 %

Graf č. 23

100%

88%

80% 60% 40% 20%

6%

0%

6%

0% Děti a mládež

Zdrav.znev.

Rodiny s dětmi

Jiná

91

Otázka č. 9: Jaké aktivity jsou podle Vašeho názoru v těchto zařízeních provozovány? Respondenti měli na výběr ze tří odpovědí, nebo mohli doplnit vlastní odpověď. Měli možnost zvolit více odpovědí, proto počet odpovědí přesahuje počet dotazovaných. Možnost umělecké aktivity zvolilo 27 dotazovaných, sportovní aktivity uvedlo 28 respondentů, poradenství uvedlo 28 dotazovaných a jiné aktivity uvedli 4 respondenti, např. besedy, koncerty, výlety. Tabulka č. 23 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Umělecké aktivity

27

31 %

Sportovní aktivity

28

32,2 %

Poradenství

28

32,2 %

Jiné

4

4,6 %

Celkem

87

100 %

Graf č. 24 35%

31%

32%

32%

30% 25% 20% 15% 10% 5% 5% 0% Umělecké

Sportovní

Poradenství

Jiné

92

Otázka č. 10: Jaký cíl mají tato zařízení? Dotazovaní mohli zvolit odpověď, že cíl nízkoprahových spočívá v prevenci, což bylo uvedeno 29krát. Odpověď, že cíl je podobný jako u kroužků a jiných volnočasových aktivit byla zvolena 21krát. 28 respondentů uvedlo, že cílem je aktivní využití volného času dětí a mládeže. Dotazovaní mohli doplnit vlastní odpověď, tuto možnost nezvolil nikdo. V této otázce měli dotazovaní možnost odpovědět více odpovědí, proto počet odpovědí přesahuje počet respondentů. Tabulka č. 24 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Prevence nežád.chování

29

37,2 %

Podobný jako u kroužků

21

26,9 %

Aktivní využití času

28

35,9 %

Jiný

0

0

Celkem

78

100 %

Graf č. 25 40%

37%

36%

35% 30%

27%

25% 20% 15% 10% 5%

0%

0% Prevence

Jako u kroužků

Využití času

Jiný

93

Otázka č. 11: Existují ve městě Vsetíně nízkoprahová zařízení? Z celkového počtu 30 respondentů zvolilo 26 odpověď ano, 4 uvedli odpověď nevím. Možnost ne nezvolil žádný dotazovaný. Tabulka č. 25 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

26

86,7 %

Ne

0

0%

Nevím

4

13,3 %

Celkem

30

100 %

Graf č. 26

90%

87%

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

13%

10%

0%

0% Ano

Ne

Nevím

94

Otázka č. 12: Pokud ano, jak se jmenují? Všech 26 respondentů, kteří uvedli, že ve Vsetíně existují nízkoprahové zařízení, správně uvádí jejich názvy. Tabulka č. 26 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Uvádí správné názvy

26

86,7 %

Nevím

4

13,3 %

Celkem

30

100 %

Graf č. 27 90%

87%

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

13%

10% 0% Uvádí názvy

Neví

95

Otázka č. 13: Navázali jste někdy v rámci školy spolupráci s tímto zařízením? Respondenti zvolili 22krát odpověď ano, 8krát ne. Tabulka č. 27 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

22

73,3 %

Ne

8

26,7 %

Celkem

30

100 %

Graf č. 28 80%

73%

70% 60% 50% 40% 27%

30% 20% 10% 0% Ano

Ne

96

Otázka č. 14: Pokud ano, o jaký druh spolupráce se jednalo? Dotazovaní měli na výběr ze dvou odpovědí, nebo mohli doplnit vlastní odpověď. Protože měli možnost odpovědět více odpovědí, přesahuje počet odpovědí počet respondentů. Možnost doporučení jejich služeb zvolilo 13 respondentů, odpověď práce na společném projektu nebyla uvedena ani jednou a jiná možnost byla doplněna 14krát. Dotazovaní nejčastěji doplňovali, že využívají přednášek a besed, které nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nabízejí. 8 respondentů uvedlo, že s nízkoprahovým zařízením nikdy nespolupracovali. Tabulka č. 28 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Doporučení služeb

13

37,1 %

Spolupráce na projektu

0

0%

Jiná

14

40 %

Nespolupracovali

8

22,9 %

Celkem

35

100 %

Graf č. 29 40% 40%

37%

35% 30% 23%

25%

Doporučení Spolupráce

20%

Jiná

15%

Ne

10% 5%

0%

0%

97

Otázka č. 15: Informovali jste své žáky/studenty o existenci těchto zařízení? Možnost ano zvolilo 21 respondentů, možnost ne uvedlo 9 respondentů. Tabulka č. 29 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

21

70 %

Ne

9

30 %

Celkem

30

100 %

Graf č. 30 70% 70% 60% 50% 40% 30% 30% 20% 10% 0% Ano

Ne

U otázky č. 15 nalezneme odpověď na vedlejší hypotézu č. 2: Předpokládáme, že většina respondentů informovala své žáky o existenci nízkoprahových zařízení. Z vyhodnocených odpovědí je zřejmé,

že více než polovina respondentů

informovala své žáky o existenci nízkoprahových zařízení. Vedlejší hypotéza č. 2 byla potvrzena.

98

Otázka č. 16: Bylo by podle Vašeho názoru prospěšné, kdyby o těchto zařízeních bylo více informací pro děti (např. exkurze, besedy, letáky, brožury…) ? Dotazovaní měli na výběr ze tří možností. Odpověď ano zvolilo 23 respondentů, odpověď ne nevybral žádný respondent, odpověď nevím uvedlo 7 respondentů. Tabulka č. 30 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

23

76,7 %

Ne

0

0%

Nevím

7

23,3 %

Celkem

30

100 %

Graf č. 31

80%

77%

70% 60% 50% 40% 30%

23%

20% 10%

0%

0% Ano

Ne

Nevím

99

Otázka č. 17: Myslíte si, že ve městě Vsetíně existuje dostatek organizací a zařízení, které se věnují dětem a mladým lidem? Možnost ano zvolilo 21 respondentů, možnost ne vybrali 2 respondenti, možnost nevím uvedlo 7 respondentů. Tabulka č. 31 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

21

70 %

Ne

2

6,7 %

Nevím

7

23,3 %

Celkem

30

100 %

Graf č. 32 70% 70% 60% 50% 40% 30%

23%

20% 7%

10% 0% Ano

Ne

Nevím

100

Otázka č. 18: Myslíte si, že činnost těchto zařízení je prospěšná a že jejich existence pro město a jeho obyvatele je důležitá? Všech 30 respondentů si myslí, že činnost těchto zařízení je prospěšná a důležitá. Nejčastějším argumentem je, že vše, co se dělá pro děti a mládež je důležité. Dotazovaní také často uvádí, že zařízení, ve kterých mají dospívající zázemí, jsou prospěšná a jejich činnost záslužná. Tabulka č. 32 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

30

100 %

Ne

0

0%

Celkem

30

100 %

Vyhodnocení otázky č. 18 odpovídá na vedlejší hypotézu č. 3: Délka pedagogické praxe respondentů neovlivňuje jejich názor na potřebnost existence nízkoprahových zařízení jako služby sociální prevence. Pro přehlednost jsou v následující tabulce č. 33 a grafu č. 33 uvedeny četnosti odpovědí podle délky praxe. Tabulka č. 33 Praxe

Do 5 let

6-10 let

11-15 let

16-20 let

20 let a víc

Ano

2

6

7

6

9

Ne

0

0

0

0

0

Celkem

2

6

7

6

9

101

Graf č. 33 100%

100% 100% 100% 100% 100%

80% 60% 40% 20% 0% Ano, je důležitá Do 5 let 16-20 let

5-10 let 20 let a více

11-15 let

Byla potvrzena vedlejší hypotéza č. 3, že délka pedagogické praxe neovlivňuje názor respondentů na potřebnost existence nízkoprahových zařízení,

protože si

všichni respondenti myslí, že je existence nízkoprahových zařízení důležitá.

102

Hlavní hypotéza: Předpokládáme, že obě cílové skupiny hodnotí nízkoprahová zařízení pozitivně, a jejich existenci považují za potřebnou.

Hlavní hypotéza se týká otázky č. 10: Myslíte si, že je činnost těchto zařízení prospěšná a že jejich existence pro město a jeho obyvatele je důležitá? Pokud ano, v čem? Na tuto odpověď odpovídají kladně obě cílové skupiny.

Celkový počet respondentů ze skupiny děti a mládež, kteří ví, co jsou nízkoprahová zařízení, je 288. Tito respondenti se shodují na tom, že existence nízkoprahových zařízení je důležitá. 8 z nich si není významem nízkoprahových zařízení jisto a odpovědělo ne. Nejčastějším argumentem pro prospěšnost nízkoprahových zařízení je, že když mají děti a mládež místo pro trávení volného času, které je ničím neomezuje, mají méně prostoru pro rozvoj negativního chování. Tabulka č. 34 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

280

56 %

Ne

8

1,6 %

Nevím

212

42,4 %

Celkem

500

100 %

Graf č. 34 60%

56%

50%

42%

40% 30% 20% 10%

2%

0% Ano

Ne

Nevím

103

Ze skupiny výchovní poradci a školní metodici prevence si všech 30 respondentů myslí, že činnost těchto zařízení je prospěšná a důležitá. Nejčastějším argumentem je, že vše, co se dělá pro děti a mládež je důležité. Dotazovaní se rovněž shodují na názoru, že dnešní doba je příliš uspěchaná a klade na děti a mladé lidi velké nároky, které neumí každý zvládat. Proto je dobré, že vznikají zařízení, kde mají dospívající zázemí a mohou tam najít oporu a pomoc, pokud to potřebují. Tabulka č. 35 Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

30

100 %

Ne

0

0%

Celkem

30

100 %

Graf č. 35 100% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 0% Ano

Ne

Z výše uvedených informací je zřejmé, že obě cílové skupiny považují existenci nízkoprahových zařízení za důležitou. U skupiny dětí a mládeže je to větší polovina, u skupiny výchovných poradců a školních metodiků prevence jsou to všichni. Potvrdila se tak hlavní hypotéza, ve které předpokládáme, že obě cílové skupiny hodnotí

nízkoprahová

zařízení

pozitivně

a

jejich

existenci

považují

za potřebnou.

104

7.5 Diskuze Výzkumná část byla zaměřena na zjištění názorů, postojů a stanovisek, které se týkají nízkoprahových zařízení na Vsetínsku. Potvrdila se hlavní hypotéza, ve které předpokládáme, že obě cílové skupiny hodnotí nízkoprahová zařízení pozitivně a jejich existenci považují za potřebnou (viz tabulka č. 34; č. 35, graf č. 34; č. 35).

A) U skupiny děti a mládež se potvrdily tři vedlejší hypotézy: §

H1 Předpokládáme, že více než polovina respondentů se s nízkoprahovým zařízením setkala (viz tabulka č. 6, graf č. 10).

§

H2 Předpokládáme, že více než polovina respondentů se setkala s nízkoprahovými zařízeními ve škole (viz tabulka č. 7, graf č. 11).

§

H3 Předpokládáme, že u chlapců a dívek nebudou výrazné rozdíly v informovanosti o existenci nízkoprahových zařízeních ve Vsetíně (viz tabulka č. 11; 12, graf č. 15).

Dále bylo zjištěno že: §

Děti a mládež nejčastěji uváděli, že nízkoprahová zařízení slouží dětem a mládeži (288 respondentů). Často se také objevila odpověď, že cílovou skupinou

nízkoprahových

zařízení

jsou

děti

a

mládež

zdravotně

znevýhodněné (272 respondentů). 66 dotazovaných uvedlo, že nízkoprahová zařízení slouží rodinám s dětmi. Někteří respondenti uváděli jiné odpovědi, např. že cílovou skupinou jsou matky s dětmi nebo drogově závislí. §

Nejvíce

respondentů

odpovědělo,

že

nízkoprahová

zařízení

slouží

k aktivnímu využití volného času (289 respondentů). Hodně dotazovaných zvolilo odpověď, že cíl je podobný jako u kroužků a jiných volnočasových aktivit (241 respondentů). Odpověď, že cílem poskytovaných služeb je prevence negativních jevů zvolilo 193 respondentů. §

Na otázku, zda ve Vsetíně máme nízkoprahové zařízení odpovědělo 288 respondentů kladně, 0 záporně a 212 uvedlo odpověď nevím.

§

Správné

názvy

nízkoprahových

zařízení

ve

Vsetíně

uvedlo

206 dotazovaných. Nejčastější odpovědí bylo nízkoprahové zařízení Archa, méně se objevovaly další názvy Zrnko a Rubikon. Zazněla i odpověď Klíč - nízkoprahové zařízení určené osobám závislým na návykových látkách. 105

Mezi nesprávnými odpověďmi se nejčastěji objevovaly názvy stacionářů pro zdravotně znevýhodněné a míst s bezbariérovým přístupem. §

Respondenti, kteří ví, co jsou nízkoprahová zařízení považují jejich existenci za potřebnou a důležitou.

Námětem k diskuzi je zjištění, že o nízkoprahových zařízeních je informována větší polovina dospívajících dětí (288 respondentů), z toho 187 odpovědělo, že se o nízkoprahových zařízeních dozvěděli poprvé ve škole. Je to ale malý počet, neboť většina respondentů z cílové skupiny výchovní poradci a školní metodici prevence uvedla, že své žáky a studenty informují. Je otázkou, jakým způsobem, protože 212 respondentů neví, co jsou nízkoprahová zařízení, ani neví, že ve městě Vsetíně existují. Podle mého názoru by měly být informovány všechny děti, protože v nízkoprahových zařízení mohou nalézt zázemí, prostor pro trávení volného času, pomoc a podporu. Dospívající děti ohrožuje v dnešní době řada sociálně patologických jevů, jejichž vzniku mohou nízkoprahová zařízení zabraňovat.

106

B) U skupiny výchovní poradci, školní metodici prevence se potvrdily tři vedlejší hypotézy: §

VH1 Předpokládáme, že většina respondentů se setkala s nízkoprahovými zařízeními (viz tabulka č. 20, graf č. 21).

§

VH2 Předpokládáme, že většina respondentů informovala své žáky o existenci nízkoprahových zařízení (viz tabulka č. 29, graf č. 30).

§

VH3 Délka pedagogické praxe respondentů neovlivňuje jejich názor na potřebnost existence nízkoprahových zařízení jako služby sociální prevence (viz tabulka č. 33, graf č. 33).

Dále bylo zjištěno že: §

Ze 30 dotazovaných se všichni s nízkoprahovým zařízením setkali. Nejčastěji to bylo v souvislosti s jejich povoláním.

§

29 dotazovaných uvádí, že nízkoprahová zařízení slouží dětem a mládeži, 2 uvedli zdravotně znevýhodněné a 2 uvedli skupinu drogově závislých.

§

27 respondentů uvádí, že v nízkoprahových zařízeních jsou provozovány umělecké aktivity, 28 zvolilo odpověď sportovní aktivity. Dotazovaní neopomíjí ani poradenství, které uvedlo 28 respondentů. 4 dotazovaní napsali, že častou aktivitou nízkoprahových zařízení jsou také přednášky a besedy.

§

29 dotazovaných uvádí, že hlavní cíl nízkoprahových zařízení spočívá v prevenci negativních jevů, 21 se shoduje na názoru, že cíl je podobný jako u kroužků a jiných volnočasových aktivit. 28 dotazovaných zvolilo odpověď aktivní využití volného času dětí a mládeže.

§

26 respondentů si myslí, že ve Vsetíně existují nízkoprahová zařízení a správně uvádí jejich názvy. 4 dotazovaní neví, což vysvětlují tím, že jejich škola je od Vsetína vzdálená několik kilometrů, tudíž neznají všechna zařízení, která tam existují.

§

22 dotazovaných uvádí, že s nízkoprahovým zařízením navázali spolupráci. Nejčastěji se objevila odpověď, že spolupráce spočívala v zajištění přednášek a besed ze strany nízkoprahových zařízení. 13 respondentů uvedlo, že doporučili služby nízkoprahových zařízení.

107

§

Na otázku, zda by bylo dobré, kdyby bylo více informací o takových zařízeních, např. v podobě letáků, brožur, exkurzí, odpovědělo kladně 23 dotazovaných, 7 neví.

§

21 respondentů si myslí, že ve Vsetíně existuje dostatečné množství organizací a zařízení, které se věnují dětem a mladým lidem. 2 dotazovaní si myslí, že je jich málo a 7 neví.

§

Všichni respondenti z cílové skupiny výchovní poradci a školní metodici prevence považují existenci nízkoprahových zařízení za důležitou.

Velice zarážející je názor jednoho respondenta ze skupiny výchovných poradců a školních metodiků prevence. Dotazovaný uvedl, že nízkoprahová zařízení pro děti a mládež jsou sice důležitá, ale pouze ve městě, ve kterém existují. Dotazovaný míní, že vesnické školy musí organizovat volný čas dětí samy, a že z tohoto důvodu děti o zařízeních, které existují ve městě Vsetín, neinformují. Pravdou je, že některé vesnice jsou od Vsetína vzdáleny několik kilometrů, ale určitě to není důvod, aby děti informovány nebyly. Každý jednotlivec má právo na informace a sám s nimi pak naloží, jak uzná za vhodné.

Výchovní poradci a školní metodici prevence jsou o nízkoprahových zařízeních informováni, ví, pro koho jsou zařízení určená, znají jejich cíl a umí vyjmenovat názvy zařízení. O nízkoprahových zařízeních je informována větší polovina dětí a mládeže, znají názvy zařízení ve Vsetíně a ví, jaká je jejich cílová skupina. Děti a mládež získávají spoustu informací ve škole a bylo by dobré, kdyby je pedagogové více informovali o těch službách a zařízeních, ve kterých by mohli nalézt zázemí, podporu nebo pomoc.

108

7.6 Výzkumné závěry Potvrdila se hlavní hypotéza i vedlejší hypotézy v části A i v části B. O nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež ve Vsetíně byla informována větší polovina dětí, ale určitě by bylo dobré, kdyby byly děti informovány více. Může to být inspirací pro pracovní skupiny komunitního plánování sociálních služeb, které se věnují dětem a mládeži i pro pedagogy, kteří se s dětmi a mladými lidmi každodenně potkávají ve škole.

Na základě vyhodnocených výsledků a získaných informací byly vytvořeny letáky, které budou distribuovány do škol na Vsetínsku, aby měli učitelé podklady a mohli děti a mládež o nízkoprahových zařízeních informovat. Důvodů, proč část dětí a mládeže neví, co jsou nízkoprahová zařízení, může být několik. Může to být fakt, že ne všechny děti poslouchají, co jim učitelé říkají, nebo na to brzy zapomenou. Může to být nedostatek prostoru ve vyučovacích hodinách, nebo nedůvěra pedagogů v tyto zařízení. Možná že když budou mít pedagogové ucelený podklad o nízkoprahových zařízeních v podobě vytvořených letáků, nebudou muset vyhledávat informace a věnovat tomu svůj čas, využijí toho.

Informovanost by se však neměla týkat jen nízkoprahových zařízení, ale obecně všech služeb a zařízení, kam se mohou děti a mládež obrátit v případě, že to potřebují. Je spousta dětí, které nevyrůstají v harmonických rodinách, mají problémy, které neumí samy vyřešit. Proto je důležité, aby věděly, kde hledat podporu a pomoc. Návaznost pedagogické a sociální práce je důležitá a vzájemná spolupráce by měla být samozřejmostí a nezbytností. Je správné, když pedagogové umí poradit, odkázat na důležité zařízení a instituce, a rozšiřují si povědomí o všech možnostech, jak dětem a mladým lidem pomoci, pokud to potřebují.

109

ZÁVĚR V teoretické části diplomové práce byla nízkoprahová zařízení popsána jako služba sociální prevence a byly uvedeny typy nízkoprahových zařízení. Definován byl odborný tým, který pracuje v nízkoprahových zařízeních. Nebyla opomenuta ani spolupráce s jinými organizacemi. U nízkoprahových zařízení pro děti a mládež byl definován cíl a cílová skupina, popsána činnost a uvedeny metody, které odborný tým využívá při práci. Nastíněn byl průběh užívání služby, definován uživatel služby a vymezena specifika pro dané vývojové období, ve kterém se nachází. Byla zmapována nízkoprahová zařízení ve Vsetíně, zjištěna jejich historie, cílová skupina a cíl, skladba nabízených aktivit. Byla zjištěna statistika počtu uživatelů a jejich návštěvnosti v jednotlivých zařízeních. Výzkumná část byla realizována prostřednictvím anketního šetření, kterého se účastnilo 500 respondentů ve věku 6-26 let. Dále bylo použito dotazníku, který vyplnilo 30 respondentů pracujících ve školách na Vsetínsku. Bylo zjištěno, do jaké míry jsou děti, mládež, výchovní poradci a školní metodici prevence informováni o nízkoprahových zařízeních. Potvrdily se stanovené hypotézy. Na základě výsledků zjištěných ve výzkumné části byly vytvořeny letáky, které budou zaslány do škol na Vsetínsku. Rovněž bude o těchto výsledcích informována zástupkyně pracovní skupiny ohrožené skupiny a rodina v rámci komunitního plánování sociálních služeb na Vsetínsku. V tom spočívá praktický význam diplomové práce. V diplomové práci bylo dosaženo stanovených cílů. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ve městě Vsetín plní své poslání a jsou navštěvovány dětmi a mládeží.

Každý nemá to štěstí, že se narodí do krásné kolébky a čeká jej

bezstarostný život, plný lásky, péče a pochopení. Jsou děti, které vyrůstají v nepříznivých podmínkách, v chudobě, v sociálně vyloučených místech, v citově prázdném prostředí… Nízkoprahová zařízení nabízejí prostor pro trávení volného času a prostřednictvím volnočasových aktivit dokáží jejich pracovníci mnohé. Ať již je to vzájemné sdílení, pochopení, rada, pomoc nebo podpora. A právě zázemí, které možná doma děti a mladí lidé nemají, mohou najít v nízkoprahových zařízeních. Tím se naplňuje základní poslání a význam nízkoprahových zařízení pro děti a mládež.

110

SEZNAM POUŽITÉ A ODBORNÉ LITERATURY

Odborná literatura BEDNÁŘOVÁ, Z., PELECH, L. Slabikář sociální práce na ulici. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2003. 104 s. ISBN 80-7239-148-8

BEDNÁŘOVÁ, Z., PELECH, L. Sociální práce na ulici. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2000. 106 s. ISBN 80-7239-048-1 JEDLIČKA, R., KLÍMA, P., KOŤA, J., NĚMEC, J., PILAŘ, J. Děti a mládež v obtížných životních situacích. 1. vyd. Praha: Themis, 2004. 478 s. ISBN 80-7312038-0 HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. 1.vyd. Praha: Portál, 2008. 240 s. ISBN 978-80-7367-473-1

HERZOG, A. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. In Komunitní spolupráce v ČR - Sborník z mezinárodní konference: Brno, 2003. KLENOVSKÝ L., Terénna sociálna práca. 1. vyd. Bratislava: o.s. Sociálna práca, 2006. 97 s. ISBN: 80-89185-18-5 KLÍMA, P., HERZOG, A., KUNC, S., RACEK, J., ZAHRADNÍK, M. Kontaktní práce. Antologie textů České asociace streetwork. 359 s. ISBN 978-80-254-4001-8

Kolektiv autorů. Zdravotnický a sociální pracovník v praxi. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2007. 79 s. ISBN 978-80-87023-04-4 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9

MATĚJČEK, Z., DYTRYCH, Z. Krizové situace v rodině očima dítěte. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 128 s. ISBN 80-247-0332-7

MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1.vyd. Praha: Portál, 2003. 288 s. ISBN 807178-549-0

MATOUŠEK, O. a kol., Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 184 s. ISBN 978-80-7367-310-9

MATOUŠEK, O. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. Vyd. 1. 312 s. ISBN 80-7178-473-7

NEDĚLNÍKOVÁ, D., JANOUŠKOVÁ, K. Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita - zdravotně sociální fakulta, 2008. 402 s. ISBN 978-80-7368-504-1

NĚMEČKOVÁ,

H.,

KLAPAL,

M.

Práce s rizikovou

mládeží

v kontextu

Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. In Riziková mládež v současné společnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. 232 s. ISBN 80-7041-044-2

POKORNÝ, V., TELCOVÁ J., TOMKO, A. Prevence sociálně patologických jevů. Manuál praxe. 3. rozšířené vyd. Brno: Nakladatelství a vydavatelství Ústavu psychologického poradenství a diagnostiky, 2003. 186 s. ISBN 80-86568-04-0

PRůŠA, L. Ekonomie sociálních služeb. Praha: ASPI Publishing, 2003. 152 s. ISBN 80-86395-69-3

RIEGEROVÁ, J., PŘIDALOVÁ, M., ULBRICHOVÁ, M. Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu (příručka funkční antropologie). Olomouc: Hanex, 2006. ISBN: 80-85783-52-5 ŘÍČAN, P. Cesta životem. 2. přeprac. vydání. Praha: Portál, 2004. 392 stran. ISBN 80-7178-829-5

SOTONIAKOVÁ, E. Teorie a metody sociální práce. Ostrava: Ostravská univerzita - filozofická fakulta, 2005. 68 s. ISBN 80-7368-118-8

VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: UK, Husitská teologická fakulta, 1995.

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. vyd. Praha: Portál, 2008. 870 s. ISBN 978-80-7367-414-4

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0956-8

VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. Praha: Portál, 2007. 2.vyd. 544 s. ISBN 978-80-7367-342-0

Zákony Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 505/2006 Sb. k zákonu o sociálních službách Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

Časopisy HERZOG, A. a kol. Standardy nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Bulletin Éthum, č. 33/2002, s. 42. HERZOG, A. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Éthum, č. 39/2003 - Sborník z konference: Práce s neorganizovanými dětmi a mládeží, s. 86-87.

Internetové zdroje Jindřich Racek, ředitel České asociace streetwork [online]. 2009, [cit. 2009-09-24]. Dostupné na http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=959 Česká asociace streetwork. Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online]. Praha, 2008,[cit. 2009-10-04]. Dostupné na http://www.streetwork.cz/images/download/Pojmoslovi_text.pdf

Z historie Vsetína [online]. Vsetín, 2007, [cit. 2010-01-04]. Dostupné na: http://www.mestovsetin.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=18676&id=474170&p1=6688

PŘÍLOHY

Seznam příloh 1. Řešení, jak naplňovat standardy kvality v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež podle České Asociace Streetwork 2. Klubové konstelace v nízkoprahovém zařízení 3. Práce s domovskou skupinou v nízkoprahovém zařízení 4. Adresář nízkoprahových zařízení na Vsetínsku 5. Anketa 6. Dotazník 7. Leták - nízkoprahová zařízení Vsetín 8. Zařízení pro volný čas dětí a mládeže na Vsetínsku

Příloha

č.

1:

Typy

řešení,

jak

naplňovat

standardy

kvality

v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež podle České asociace streetwork. Radikální řešení. Zařízení je uzpůsobeno tak, že poskytuje sociální služby uživatelům přesně podle standardů. Hlavním cílem je poskytovat konkrétní sociální služby v rámci uzavřené dohody s uživatelem. Tím je pouze ten, kdo má uzavřenou dohodu o poskytování sociálních služeb. Pedagogické, preventivní a volnočasové aktivity jsou omezovány. Výhodou je, že jsou stanoveny jasné cíle a náplň práce zařízení, standardy jsou naplňovány a činnost vykazována. Nevýhoda spočívá ve zúžení cílové skupiny a ztrátě velkého množství klientů, protože dochází ke zvyšování prahu dostupnosti a snižování kapacity, aby byla možná individuální práce s každým uživatelem. Formální řešení. Jedná se o přizpůsobení praxe, aby aspoň minimálně standardy naplňovala. Dohody jsou chápány pouze formálně pro případ inspekce, jsou uzavírány obecně, nekonkrétně. Chápany jsou jako nutné zlo, chybí motivace k individuální nebo případové práci. Pracovníci se věnují i těm, kteří to nepotřebují, zařízení je pro všechny, uživatelem může být kdokoliv. Zda tento přístup naplňuje standardy není jasné. Diferencovaný přístup. Je propojením výše uvedených přístupů. Ze standardů a dohod využívá podstatné principy pro zlepšení způsobu poskytovaných služeb. Základem je předpoklad, že uživatel většinou nepřichází za nabídkou sociální služby, i přestože ji potřebuje. Spíše jej zaujme volnočasová aktivita a společnost vrstevníků. Teprve po různě dlouhé době na základě kontaktní práce vzniká důvěra a hlubší vztah s pracovníky. Proto je důležité na uživatele netlačit, nechat jim čas a prostor a uplatňovat proměnlivé přístupy s ohledem na každého jedince.

Typy dohod Uzavírání dohod by mělo probíhat jako umění dohodnout se na čemkoliv. Dojednávání může probíhat od obecné úrovně až po dojednání konkrétní zakázky. Jednotlivé typy dohod nejsou závazné, mohou být jinak pojmenovány, kombinovány a obměňovány v závislosti na konkrétní cílové skupině a potřebách uživatelů.

Vstupní dohoda (dohoda u užívání prostoru). Ústní dohoda, která může být předpokladem vstupu do zařízení. Jedná se o srozumitelné předání informací o službě, pravidlech a principech. Informace musí návštěvník pochopit, souhlasit s nimi a souhlas musí být evidován. Většinou se uzavírá při prvním kontaktu. Rámcové dohody. Uzavírají se s uživateli, kteří již mají dostatek informací o zařízení a znají se s pracovníky. Většinou se jedná o uživatele, kteří se nachází ve fázi před uvažováním o změně rizikového jednání nebo řešení obtížné životní situace. Uživatel si uvědomuje, jaký má problém a ví, že mu pracovníci mohou pomoci, zatím však intervenci odmítá. Sám si vybírá, jaké služby bude využívat, a odmítá ty, se kterými nesouhlasí. Rámcová dohoda může obsahovat osobní cíle uživatele a částečně i začátek individuálního plánu. Vše je ale zatím příliš obecné, uživatel ani pracovník se nezavazují k žádné činnosti. Kontrakt. Jde o klasickou dohodu o poskytování sociálních služeb. Základem je jasná zakázka, která vychází z potřeb a osobních cílů uživatele. Kontrakt zahrnuje konkrétní

sociální

služby,

individuální

plán

postupu,

časové

vymezení,

zodpovědného pracovníka, typ a rozsah poskytovaných služeb a ostatní náležitosti. Je zcela konkrétní, má jasný výstup a na základě toho lze hodnotit, zda byly služby poskytnuty podle plánu. Uzavírá se s uživateli, kteří mají jasný problém, často dochází do zařízení dlouhodobě, nebo v jejich životě nastala akutní obtížná situace.78

78

KLÍMA, P., HERZOG A., KUNC, S., RACEK, J., ZAHRADNÍK, M. Kontaktní práce. Antologie textů České asociace streetwork. s. 343-348. ISBN: 978-80-254-4001-8.

Příloha č. 2: Klubové konstelace v nízkoprahovém zařízení Existuje pět základních konstelací, které jsou popisovány na základě praxe v existujících nízkoprahových zařízeních. Dvě z nich jsou zaměřeny na celek (konstelace chaos, konstelace společenství), tři jsou zaměřeny na jednotlivce (konstelace zbloudilý turista, konstelace divák, konstelace aktér). Jsou to proměnlivá seskupení, která by měla být inspirací pro práci s jednotlivci a skupinami v klubu. Aby se mohla konstelace změnit, musí mít pracovník schopnost vyznat se v dění klubu a efektivně na toto dění reagovat přiměřenými prostředí. Přitom je nezbytné uvědomit si fakt, že se změny odehrávají v delším časovém intervalu. Pohyb v konstelacích vystihuje citát: „První rok ovládají klub uživatelé. Pokud jsou pracovníci šikovní, tak druhý rok je to remíza, a teprve třetí rok končí bitevní vřava a zavládne mír a láska na klubovém poli.“ V konstelaci chaos se zpočátku nachází nově zřízené kluby, často se ale vyskytuje i v situacích, kdy do zařízení přijde v jednom okamžiku více návštěvníků, kteří nejsou seznámeni s programem nízkoprahového zařízení. Ti se sebou přináší své normy, odlišné od pravidel klubu. Pracovník se stává dohlížejícím nad pořádkem v zařízení, návštěvník je v anonymitě a klubem protéká velké množství lidí. Zatím se nedá hovořit o tom, že by byl návštěvník uživatelem služeb. Spouštěčem této konstelace je reálná dostupnost pro cílovou skupinu a velká nabídka jednoduchých volnočasových aktivit, které jsou pro cílovou skupinu velkým lákadlem. Konstelace společenství je fáze, v níž se pracovníci a uživatelé vzájemně ovlivňují. Nízkoprahové zařízení má vymezenou cílovou skupinu a pracovníci dokáží popsat, kdo je jejich typický uživatel. Do klubu přichází uživatelé, které pracovníci znají. Jsou stanovena pravidla, jejichž dodržování je pro všechny závazné. Je vytvořena domácí skupina, která se vymezuje vůči okolí. Uživatel s pracovníkem komunikuje, v klubu hledá vrstevnickou skupinu, způsob trávení volného času, pracovník nabízí podmínky pro rozvoj členů vrstevnické skupiny, konstruktivně reaguje na potřeby a přání uživatelů. Když se v klubu objeví nový návštěvník, dá se hovořit o konstelaci zbloudilý turista. Může přijít ze zvědavosti, protože o zařízení slyšel ve škole, nebo doprovází kamarády, bez dalšího očekávaní. Je důležité, jaký dojem na něj klub udělá. Když bude negativní, už nikdy zde nepřijde, když bude pozitivní, může jej začít

navštěvovat pravidelně. Nejdůležitější činností je první kontakt ve správné chvíli. Pracovník by měl vhodným způsobem navázat kontakt s návštěvníkem, popsat mu, v jakém zařízení se nachází, co mu může nabídnout, zda patří do cílové skupiny. Pracovník vyhodnocuje motivaci nově příchozího a podle toho zvyšuje či snižuje intenzitu vzájemného kontaktu. V této fázi návštěvník zkoumá, zda je pro něj zařízení prospěšné, podnětné a jestli mu jeho navštěvování bude k užitku. Když má dospívající o nízkoprahové zařízení zájem, jde o konstelaci divák. V této fázi je zřejmé, že dospívající má zájem o nízkoprahové zařízení. Jeho vztah k pracovníkům a prostoru není silný, s pracovníkem příliš nekomunikuje. Zařízení navštěvuje, hledá v něm zázemí, vybral si některou z nabízených aktivit. Pomalu si zvyká na přítomnost pracovníků a vrstevníků, ale jeho pobyt v klubu je stále opředen nejistotou. Pracovník o něm stále mnoho neví, vzájemný vztah je neurčitý. Často se může objevovat vyvolávání konfliktů, opoziční chování s cílem zjistit autoritu pracovníka a jeho důslednost při vyžadování dodržení stanovených pravidel. Pracovník by měl být schopen nabídnout divákovi bezpečí, podnětné prostředí, zábavu, zájem o jeho osobu a možnost zapojení se do vrstevnické skupiny, projevení vlastního názoru. V konstelaci aktér se dospívající identifikuje s klubem, ví, že do něj patří, má přesnou představu o tom, co mu klub může nabídnout. Využívá i náročnějších služeb jako je poradenství. Zájem pracovníků nepovažuje za obtíž, ale využívá jej pro řešení vlastních situací. Uživatel vyhledává osobní kontakt, blízkost, vzájemnou důvěru, chápe, že je pracovník v roli autority, která v něm vyvolává pocit bezpečí. Zájem o uživatele ze strany pracovníka se projevuje nejen na úrovni společenské konverzace, ale dotýká se i osobních témat. Pomoc, kterou lze uživateli poskytnout, je zřetelná, uchopitelná a využitelná.79

79

KLÍMA, P., HERZOG, A., KUNC, S., RACEK, J., ZAHRADNÍK, M. Kontaktní práce. Antologie textů České asociace streetwork. s. 279-286. ISBN: 978-80-254-4001-8.

Příloha č. 3: Práce s domovskou skupinou v nízkoprahovém zařízení Práce s domovskou skupinou v nízkoprahovém klubu je odlišný styl práce, který není běžnou součástí praxe v nízkoprahovém zařízení. Práce je zaměřena na úzkou skupinu uživatelů. Jedná se o aktivitu, která je oddělená od běžného provozu. Uživatelé nízkoprahového zařízení se setkávají mimo otevírací dobu klubu. Skupina prochází několika fázemi, v první fázi mají do skupiny přístup všichni zájemci, postupně se vytvoří jádro uživatelů, kteří chodí pravidelně a ve stálém počtu. Aktivity domovské skupiny jsou časově ohraničené, jejich délka je 1,5 hodiny. Pomocí skupinové práce dochází k naplňování hlavního cíle, kterým je zvyšování sociálních kompetencí uživatelů. Uživatelé, kteří tvoří tuto skupinu, přenáší pozitivní vzorce chování do života klubu a ovlivňují skupinové normy. Dílčími cíli jsou zvládání sociálních rolí, utváření skupinových norem, posilování pozitivního chování v klubu. Předpokládá se, že individuální změna může vést ke skupinové změně. Nejvhodnější složení skupiny je deset uživatelů a dva pracovníci (muž a žena). Ideální doba pro trvání skupiny je šest měsíců. Každý člen má stanovenou funkci, která je jasně definována, a za niž má odpovědnost. První fáze domovské skupiny, ve které hlavní aktivita spočívá na pracovnících, trvá jeden až dva měsíce. Uživatelé se účastní aktivit, vytváří se pravidla, normy, skupina stabilizuje. Třetí a čtvrtý měsíc probíhá druhá fáze existence

skupiny.

Uživatelé

dostávají

větší

prostor

k seberealizaci, začleňují se do aktivit, využívají se nácviky rolí, práce se zpětnými vazbami, probíhá práce s dynamikou skupiny. Třetí fáze je uskutečněna v pátém a šestém měsíci života skupiny. Chod řídí sami uživatelé, čímž se učí týmové práci. Aktivita pracovníků ustupuje do pozadí. Důležitá je samostatnostmi příprava aktivit, které se přenáší i do běžného života klubu. Přechod mezi první a druhou fází se nazývá iniciační rituál, přechod mezi druhou a třetí fází je přechodový rituál a závěrečným rituálem je skupina ukončena. Otevřenost vstupu do domovské skupiny je omezená časem. Pracovníci informují uživatele o realizaci domovské skupiny, vysvětlují význam, náplň, zjišťují zájem uživatelů o skupinu a motivují je ke vstupu. V první fázi skupiny je otevřena všem uživatelům, kteří o ni mají zájem. V druhé fázi je polouzavřená - členové skupiny do ní mohou přivést své kamarády a skupina hlasuje, zda návštěvník může zůstat. Musí souhlasit nadpoloviční většina. Pokud má návštěvník trvalý zájem o setrvání ve skupině, musí souhlasit všichni členové skupiny. Ve třetí fázi skupiny je

otevřenost ještě více omezena. Pokud s tím členové skupiny souhlasí, mohou si uživatelé si přivést kamarády, pokud s tím ostatní souhlasí, ale ti už se nemůžou stát stálými členy skupiny. Pracovníci v domovské skupině zastávají vždy několik rolí. Nejprve jsou v pozici autority, hybatele skupiny, který určuje jaká jsou pravidla, podmínky a dbá na jejich dodržování. V této fázi pracovníci připravují program, vedou celou skupinu. V druhé fázi se stávají partnerem. Část svých aktivit přenáší na členy skupiny, částečně na nich ponechávají přípravy, témata, aktivity. Připravují témata pouze jako možnosti, uživatelé mohou realizovat svoje aktivity a témata, pokud je mají nachystané. Ve třetí fázi jsou v roli facilitátorů. Jejich aktivita ustupuje do pozadí, pracovní skupinu pouze usměrňují. Uživatelé se ujímají vedení skupiny, sami dohlížejí nad dodržováním pravidel. Nejefektivnější je, pokud se uživatelé ujímají vedení skupiny dobrovolně, ve složení chlapec - dívka, a střídají se, aby všichni vyzkoušeli, jaké je to být v pozici vedoucího. Když je skupina realizována několik let po sobě, mají o ni uživatele větší zájem a sami její uskutečnění vyžadují. 80

80

KLÍMA, P., HERZOG, A., KUNC, S., RACEK, J., ZAHRADNÍK, M. Kontaktní práce. Antologie textů České asociace streetwork. s. 287-290. ISBN: 978-80-254-4001-8.

Příloha č. 4: Adresář nízkoprahových zařízení pro děti a mládež na Vsetínsku 1. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Zrnko

Vedoucí: Jana Flachsová, DiS. Adresa: Sychrov č. 53, Vsetín, 755 01 Telefon: 571 429 817 E-mail: [email protected] Provoz: v pracovní dny 12:00-17:30, dle denního rozpisu

2. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Rubikon Vedoucí: Mgr. Marta Doubravová Adresa: Poschla 988, 755 01 Vsetín Telefon: 736 677 798 E-mail: [email protected] Provoz: úterý - pátek: 13:30-17:30, středa i odpoledne od 18:00-20:00

3. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Archa Vedoucí: Bc. Miriam Hurtová Adresa: Palackého 138, 755 01 Vsetín Telefon: 571 412 164 E-mail: [email protected] Provoz: pondělí - čtvrtek 14:00-21:00, pátek 14:00-22:30 (1x za 14 dní)

Příloha č. 5: Anketa Dobrý den, jsem studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a píši závěrečnou diplomovou práci zaměřenou na význam nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ve městě Vsetín. Cílem výzkumu, který provádím, je zjistit informovanost dětí a mládeže o tomto typu služby, a zda si myslí, že existence těchto zařízení je důležitá. Proto Vás prosím o zodpovězení otázek této ankety. Vaše odpovědi jsou anonymní a budou využity pouze pro účely diplomové práce. Děkuji Vám za pomoc a za čas, který mi věnujete. Veronika Filáková

1. Pohlaví a) chlapec b) dívka

2. Věk a) 6-12 let b) 13-15 let c) 16-18 let d) 19-26 let

3. Navštěvujete a) základní škola §

1. stupeň

§

2. stupeň

b) střední odborné učiliště c) střední škola §

odborná

§

gymnázium

d) vyšší odborná škola e) vysoká škola f) pracuji

4. Setkal/a jste se někdy se zařízením, které se nazývá nízkoprahové? a) ano b) ne

5. Pokud ano, kde to bylo poprvé? a) ve škole b) internet c) rádio, rozhlas d) od spoluobčanů, spolužáků e) v novinách, časopisech f) jinde (jmenujte kde)

6. Pro koho je podle Vašeho názoru toto zařízení určené? (možnost více odpovědí) a) pro děti a mládež b) pro děti a mládež, kteří jsou zdravotně znevýhodnění c) pro rodiny s dětmi d) jiná skupina (jmenujte)

7. Jaký cíl mají tato zařízení? (možnost více odpovědí) a) v prevenci nežádoucího chování b) podobný jako u kroužků a jiných volnočasových aktivit (aby se děti a mladí lidé něco nového naučili) c) aktivní využití volného času dětí a mládeže (aby měli nějakou zálibu, zábavu) d) jiný (napište vlastní názor)

8. Máme ve Vsetíně takové zařízení? a) ano b) ne c) nevím

9. Pokud ano, jmenujte.

10. Myslíte si, že činnost těchto zařízení je prospěšná a že jejich existence pro město a jeho obyvatele je důležitá? (vlastní názor)

Za spolupráci Vám děkuji

Příloha č. 6: Dotazník Dobrý den, vážená paní, vážený pane, jsem studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a píšu závěrečnou diplomovou práci zaměřenou na nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ve městě Vsetín. V rámci výzkumu, který provádím, se snažím zjistit informovanost výchovných pracovníků a školních metodiků prevence o tomto typu služby.

Proto Vás prosím o vyplnění tohoto dotazníku. Otázky v něm jsou rozloženy do tří oblastí. V té první Vás prosím o vyplnění údajů o Vaší osobě, druhá oblast je zaměřena obecně na nízkoprahová zařízení a ve třetí části se ptám na tato zařízení ve městě Vsetín. Celkem se zde nachází 18 otázek. Vyplnění Vám zabere kolem 20 minut. Dotazník, který vyplníte, je anonymní a slouží pro účel diplomové práce.

Zvolenou odpověď zakroužkujte, nebo zvýrazněte (tučně, kurzívou, barevně). U některých otázek může být i více správných odpovědí. U těch otázek, kde nejsou nabídnuty odpovědi, mě zajímá Váš názor - zde prosím napište to, co si myslíte. Děkuji Vám za ochotu a za čas, který věnujete vyplnění tohoto dotazníku.

Veronika Filáková

I.

ÚDAJE O VAŠÍ OSOBĚ

1. Pohlaví c) muž d) žena

2. Věk e) do 30 let f) do 40 let g) do 50 let h) do 60 let

3. Vzdělání (prosím uveďte) ………………………………………………………………………….

4. Pracujete na škole jako a) výchovný poradce b) metodik sociální prevence c) jiné (uveďte)

5. Délka praxe a) do pěti let b) 6-10 let c) 11-15 let d) 16-20 let e) 20 let a více

II.

OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE NÍZKOPRAHOVÝCH ZAŘÍZENÍ OBECNĚ

6. Setkal/a jste se někdy zařízením, které se nazývá nízkoprahové? c) ano d) ne

7. Pokud ano, kde to bylo poprvé? g) internet h) rádio, rozhlas i) od spoluobčanů, spolupracovníků j) v novinách, časopisech k) v souvislosti s mým povoláním

8. Pro koho je podle Vašeho názoru toto zařízení určeno? (může být více odpovědí) e) pro děti a mládež f) pro děti a mládež, kteří jsou zdravotně znevýhodnění g) pro rodiny s dětmi h) jiná skupina (vypište)

9. Jaké aktivity podle vašeho názoru jsou v těchto zařízeních provozovány? (může být více odpovědí) a) umělecké aktivity (výtvarná výchova, hudební výchova) b) sportovní aktivity c) poradenství d) jiné (vypište)

10. Jaký cíl mají tato zařízení? (může být více odpovědí) e) v prevenci nežádoucího chování f) podobný jako u kroužků a jiných volnočasových aktivit (aby se děti a mladí lidé něco nového naučili) g) aktivní využití volného času dětí a mládeže (aby měli nějakou zálibu, zábavu) h) jiný (napište vlastní názor)

III.

NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ VE MĚSTĚ VSETÍNĚ

11. Existují ve městě Vsetín nízkoprahová zařízení? d) ano e) ne f) nevím

12. Pokud ano, jak se jmenují? (vypište)

13. Navázali jste někdy v rámci školy spolupráci s tímto zařízením? a) ano b) ne

14. Pokud ano, o jaký druh spolupráce se jednalo? (může být více odpovědí) a) doporučení jejich služeb b) práce na společném projektu c) jiná (napište v čem spočívala)

15. Informovali jste své žáky/studenty o existenci těchto zařízení? a) ano b) ne

16. Bylo by podle Vašeho názoru prospěšné, kdyby o těchto zařízeních bylo více informací pro děti (např. exkurze, besedy, letáky, brožury…) ? a) ano b) ne c) nevím

17. Myslíte si, že ve městě Vsetíně existuje dostatek organizací a zařízení, které se věnují dětem a mladým lidem? a) ano b) ne c) nevím, nezabývám se tím 18. Myslíte si, že činnost těchto zařízení je prospěšná a že jejich existence pro město a jeho obyvatele je důležitá? (napište vlastní názor)

Za vyplnění dotazníku Vám děkuji

Příloha č. 7: Leták - nízkoprahová zařízení ve Vsetíně

Příloha č. 8: Zařízení pro aktivní trávení volného času dětí a mládeže Ve městě Vsetín působí řada neziskových organizací, které se věnují dětem a mladým lidem. Kromě nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, které jsou uvedeny v diplomové práci, pracují ve Vsetíně i další neziskové sociální organizace určené dětem a mládeži. Jsou jimi např.:

Agarta o.s. Osvětová činnost v oblasti protidrogové prevence. Provoz kontaktního centra Klíč. Kontaktní osoba: Mgr. Jakub Olšák Telefon: 571 436 900; 737 451 757 Webové stránky: http://www.agarta.cz/ E-mail: [email protected] Adresa: Ohrada 1879, 75501 Vsetín 1

Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, o.s., klub AuXilium Osobní asistence u zdravotně postižených dětí, centrum denních služeb, raná péče, přeprava, poradenství, půjčovna pomůcek, volnočasové aktivity pro celé rodiny. Kontaktní osoba: Božena Mikulíková Telefon: 603 823 293 Webové stránky: http://auxilium.cz/ E-mail: [email protected] Adresa:Hošťálková 428, 75622 Hošťálková u Vsetína ZŠ Sychrov 97, 75501 Vsetín

Centrum pro zdravotně postižené Zlínského kraje Sociálně právní poradenství, kontaktní sociální práce, integrace zdravotně postižených do společnosti, organizace volnočasových aktivit pro zdravotně postižené, vydavatelská činnost. Kontaktní osoba: Michal Škrabánek Telefon: 571 819 202; 571 410 231

Webové stránky: http://www.czp-zk.cz/ E-mail: [email protected] Adresa: Jiráskova 419, 75501 Vsetín 1

CYRILLOS Preventivně vzdělávací programy na téma sociálně - patologických jevů. Osvětové kampaně - drogy, AIDS, rasismus, alkohol, vztahy. Volnočasové aktivity. Průzkumy. Kontaktní osoba: Ing. Jan Plšek Telefon: 775 444 770 Webové stránky: http://www.cyrillos.cz/ E-mail: [email protected] Adresa: Dětská 1840, 75501 Vsetín 1

Domov Jitka Týdenní domov pro děti a mládež s postižením, osvětová činnost, výchovná aktivační činnost, volnočasové aktivity. Kontaktní osoba: Markéta Koudelová Telefon: 571 424 850 Webové stránky: http://www.domovjitka.cz/ E-mail: [email protected] Adresa: Luh 1362, 75501 Vsetín

Rodinné a mateřské centrum Vsetín, občanské sdružení Provoz rodinného a mateřského centra - sociální prevence, volnočasové a sociální aktivity, vzdělávání pro matky s malými dětmi. Organizace kulturních a společenských akcí. Kontaktní osoba: Pavla Fojtíková Telefon: 571 411 694 Webové stránky: http://www.slunicko-vsetin.cz/ E-mail: [email protected] Adresa: Záviše Kalandry 1095, 75501 Vsetín 1

Dále ve městě fungují neziskové organizace s volnočasovým charakterem, které nejsou sociálními zařízeními.

3. Přední hlídka Royal Rangers v ČR Volnočasové aktivity pro děti a mládež - kluby, pobyty v přírodě, sport. Kontaktní osoba: Petr Machalec Telefon: 732 944 342 Webové stránky: http://www.3ph.royalrangers.cz/ E-mail: [email protected] Adresa: Generála Klapálka 620, 75501 Vsetín 1

Blackbirds Pořádání zábavných akcí pro děti i dospělé, správa chaty Kosárna, spolupráce se skautským střediskem. Kontaktní osoba: Marek Koňařík Telefon: 777 870 580 E-mail: [email protected] Adresa: Záviše Kalandry 1290, 75501 Vsetín 1

DEN, pobočka Vsetín Volnočasové a vzdělávací aktivity mládeže. Víkendové akce, tábory, sport. Kontaktní osoba: Marek Húšť Telefon: 737 870 256 E-mail: [email protected] Adresa: Hrbová 1561, 75501 Vsetín 1

Enter Kroužky, kluby, jednorázové akce, tábory a jiné pro rodinné aktivity v Lidovém domě. Kontaktní osoba: Marián Staněk Telefon: 736 158 088 Webové stránky: http://www.enteraci.cz/ E-mail:: [email protected]

Adresa: Mostecká 362, 75501 Vsetín

JUNÁK - svaz skautů a skautek ČR, středisko Vsetín Mimoškolní vzdělávací a zájmová činnost dětí a mládeže. Zábavné a vzdělávací akce pro veřejnost. Provoz kluboven a základen. Kontaktní osoba: Ing. Petr Hanák Telefon: 736 770 132 Webové stránky: http://www.skauti.cz/ E-mail: [email protected] Adresa: Z. Kalandry 1290, 75501 Vsetín

Klub přátel dětí a mládeže - LUHÁK Práce s dětmi a mládeží, příprava a organizace prací, letních táborů, soustředění. Vybavování školního klubu. Kontaktní osoba: Hana Kutějová Telefon: 571 431 790 E-mail: [email protected] Adresa: Jasenická 1544, 75501 Vsetín 1

Občanské sdružení Alfa Vsetín Realizace sportovních, kulturních a společenských aktivit bez omezení, volnočasové aktivity pro mládež, výměnné programy. Kontaktní osoba: Milan Bunc Telefon: mobilní: 731 463 709 E-mail: oficiální: [email protected] Adresa: Pod Strání 1776, 75501 Vsetín 1

Občanské sdružení Aver dživipen Podpora vzdělávání a integrace Romů, poradenství, volnočasové aktivity dětí. Kontaktní osoba: Dušan Kandrač Telefon: mobilní: 736 712 579 E-mail: oficiální: [email protected] Adresa: Občanské sdružení Aver dživipen, Turkmenská 1612, 75501 Vsetín 1

Občanské sdružení pro zkvalitnění výuky při ZŠ Vsetín - Ohrada Aktivní využití volného času dětí, aktivity směřující ke zkvalitnění výuky. Kontaktní osoba: Ing. Božena Jindřichová Telefon: 571 437 905 E-mail: [email protected] Adresa: Ohrada 1876, 75501 Vsetín 1

Občanské sdružení Romani godži Volnočasové aktivity pro děti, pořádání přednášek, podpora vzdělávání Romů a další aktivity podporující integraci Romů do české společnosti. Kontaktní osoba: Roman Kandrač Telefon: 739 818 654 E-mail: [email protected] Adresa: Občanské sdružení Romani godži, Jiráskova 409, 75501 Vsetín 1

Salesiánské sdružení Vsetín, občanské sdružení Využití volného času dětí a mládeže formou kroužků a klubů, integrace zdravých a handicapovaných osob - Den bez bariér. Kontaktní osoba: Mgr. Josef Kovařík Telefon: 605 740 292 E-mail: [email protected] Adresa: Rybníky 1628, 75501 Vsetín

Sbor Církve bratrské ve Vsetíně - Maják Volnočasové aktivity dětí a mládeže - pravidelná setkání, kluby pro dívky, atletický a fotbalový klub pro kluky, kurzy angličtiny. Kontaktní osoba: Jiří Stanislav Telefon: 776 571 767 Webové stránky: http://www.majakvsetin.cz/ E-mail: [email protected] Adresa: Smetanova 1484, 75501 Vsetín 1

Taneční škola Shanti Výuka orientálních tanců, výuka Zumby, výuka dalších stylů tance indický, bollywood, španělský, hip hop. Tanec s ohněm, s křídly, s mečem a jiné. Taneční vystoupení, pořádání tanečních seminářů, dovolené s tancem, taneční víkendy, zumba párty, celovečerní taneční show. Taneční vystoupení pro charitativní organizace. Kontakt: Marie Vaštáková Telefon: 605 459 333 Webové stránky: www.shantidance.cz E-mail: [email protected]

Tělovýchovná jednota Slovan Vsetín Volnočasové aktivity mládeže - vodní sporty, turistika, cvičení, horolezectví, stolní hry. Údržba hřiště a základen. Kontaktní osoba: Ing. Rudolf Mostecký Telefon: 732 480 747 E-mail: [email protected] Adresa: Potoční 171, 75501 Vsetín 1

TOM 15058 Skorci Využití volného času mládeže formou her, pobytem v přírodě. Oddíl vodní turistiky a dalších sportovních aktivit. Kontaktní osoba: Ing. Jaromír Česnek Telefon: 603 928 913 E-mail: [email protected] Adresa: Smetanova 1061, 75501 Vsetín 1

TOM 19190 Trojka Vsetín Využití volného času mládeže formou her, činnosti v malých kolektivech, pobytem v přírodě. Kontaktní osoba: Tomáš Proisl Telefon: 777 674 838 Webové stránky: http:/www.trojka.cz/

E-mail: [email protected] Adresa: Sychrov 97, 75501

TOM 7331 Vsetín Volnočasové aktivity pro mládež - pěší, vysokohorská, vodní, cykloturistika, pobyty. Provoz kluboven a základen. Kontaktní osoba: RNDr. Jiří Homolka Telefon: 602 521 277 Webové stránky: http://www.tom-vsetin.estranky.cz/ E-mail: [email protected] Adresa: Ohrada 1834, 75501 Vsetín 1 Za zmínku určitě stojí také řada kulturních a sportovních neziskových organizací. Příkladem mohou být organizace, kde se vyučují tance, všestranně sportuje, hraje divadlo, pořádají ochotnická přestavení a další.

Vedle neziskových organizací existují ve Vsetíně školská zařízení, která nabízí dětem a mládeži možnost, jak trávit volný čas. Jsou jimi středisko volného času Alcedo a Základní umělecká škola.

ANOTACE Jméno a příjmení:

Veronika Filáková

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

Mgr. Dagmar Pitnerová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2010

Název práce:

Poslání nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ve věku 6-26 let na Vsetínsku.

Název v angličtině:

Mission of low-threshold centres for children and youth from the age of 6 till the age of 26 in the region of Vsetin.

Anotace práce:

Diplomová práce se zabývá nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež. Nízkoprahová zařízení jsou vymezena jako služba sociální prevence. Definována je cílová skupina, cíl, činnost, metody práce a průběh služby. Popsány jsou vývojové znaky uživatele služby - dítě, mládež. Jsou zmapována nízkoprahová zařízení ve městě Vsetín. Výzkumná část zjišťuje informovanost dětí, mládeže a výchovných poradců, školních metodiků prevence o nízkoprahových zařízeních.

Klíčová slova:

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociální prevence, dítě, mládež.

Anotace v angličtině:

Diploma work is about low-threshold centres for children and youth. It serves as favour of social prevention. Main group, purpose, activity, methods of work and course of service are defined there. Ontogeny of children and youth and low-threshold centres in region of Vsetin are also described. Research part finds out knowledge of children, youth, educative consultants, school methodists of prevention about low-threshold centres.

Klíčová slova

Low-threshold centres, social prevention, children,

v angličtině:

youth.

Přílohy vázané v práci:

1. Řešení, jak naplňovat standardy kvality 2. Klubové konstelace 3. Práce s domovskou skupinou 4. Adresář nízkoprahových zařízení 5. Anketa 6. Dotazník 7. Leták - nízkoprahová zařízení Vsetín 8. Zařízení pro volný čas dětí a mládeže na Vsetínsku

Rozsah práce:

110 stran

Jazyk práce:

Český jazyk