UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií
Bakalářská práce Jana Konstatská
Profesionální úředník veřejné správy z hlediska vzdělávání
Olomouc 2013
vedoucí práce: PhDr. Helena Skarupská, Ph.D.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Profesionální úředník veřejné správy z hlediska vzdělávání vypracovala samostatně a citovala jsem všechny použité zdroje.
V Litovli dne 13. 3. 2013
……………………………… Jana Konstatská
Děkuji PhDr. Heleně Skarupské, Ph.D. za odborné a profesionální vedení mé bakalářské práce i cenné rady, které mi během tvorby bakalářské práce udělovala. Děkuji jí za spolupráci po celou dobu mého studia.
ANOTACE Jméno a příjmení:
Jana Konstatská
Katedra:
Ústav pedagogiky a sociálních studií
Vedoucí práce:
PhDr. Helena Skarupská, Ph.D.
Rok obhajoby:
2013
Název práce:
Profesionální úředník veřejné správy z hlediska vzdělávání Název v angličtině: A professional office worker of Civil Service in therms of his education Anotace práce: Teoretická část práce je věnována obecnému přehledu o studiu na střední a poté na vyšší odborné škole. Dále teoretická část poskytuje těmto absolventům ucelené informace o výkonu povolání úředníka veřejné správy. Praktická část práce se zabývá otázkou, jakými obory vzdělání současní úředníci veřejné správy, vykonávající toto povolání na různých úrovních, disponují. Klíčová slova: Úředník, veřejná správa, vzdělání, vzdělávání, střední školy, vyšší odborné školy, obor vzdělání, správní činnosti Anotace v angličtině: Theoretical part is devoted to general overview about upper-secondary school eduaction and following college education. It provides those graduates complete information about a job of a public administration clerk. Practical part concerns particular branches of education which current public administration clerks, who are doing this job on different levels, handle. Klíčová slova v angličtině: Clerk, public administration, education, uppersecondary schools, colleges, subject of education, administrative activities Přílohy vázané v práci: 6 Rozsah práce:
55 stran
Jazyk práce:
Český jazyk
Obsah ÚVOD ..................................................................................................................... 8 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 10 PRÁVO NA VZDĚLÁNÍ ........................................................................... 10
1 1.1
Obecně o vzdělávání................................................................................ 10
1.2
Výchovně vzdělávací soustava ................................................................ 11 PŘÍPRAVA PRO VÝKON POVOLÁNÍ ÚŘEDNÍKA STUDIEM NA
2
STŘEDNÍ ŠKOLE ..................................................................................................... 12 2.1
Cíle středního vzdělávání ........................................................................ 12
2.2
Podmínky přijetí ke vzdělávání na střední škole ..................................... 13
2.3
Stupně středního vzdělávání .................................................................... 13
2.4
Ukončování středního vzdělávání ........................................................... 13 PŘÍPRAVA PRO VÝKON POVOLÁNÍ ÚŘEDNÍKA STUDIEM NA
3
VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLE ...................................................................................... 14 3.1
Cíle vyššího odborného vzdělávání a stupeň vzdělávání ........................ 14
3.2
Přijímání ke vzdělání ve vyšší odborné škole ......................................... 14
3.3
Ukončování vyššího odborného vzdělávání ............................................ 15
4
ZÁKLADNÍ ROZDÍLY TĚCHTO TYPŮ VZDĚLÁNÍ ............................ 16
5
STUDIJNÍ OBORY .................................................................................... 18 5.1
Studijní obor 68 Právo, právní a veřejnoprávní činnost .......................... 18
5.2
Studium tohoto oboru na střední škole (SŠ) ............................................ 19
5.3
Studium tohoto oboru na vyšší odborné škole (VOŠ) ............................. 19
6
5
ABSOLVENT ............................................................................................. 21 6.1
Zaškolení a zaučení ................................................................................. 21
6.2
Odborná praxe absolventů škol ............................................................... 21
6.3
Prohlubování kvalifikace ......................................................................... 22
Zvyšování kvalifikace ............................................................................. 22
6.4
VEŘEJNÁ SPRÁVA .................................................................................. 23
7 7.1
Oblasti veřejné správy ............................................................................. 23
7.2
Úředník státní správy ............................................................................... 25
7.3
Úředník samosprávy ................................................................................ 25
7.4
Předpoklady pro výkon úředníka............................................................. 26
7.5
Zařazení prací ve veřejné službě a správě ............................................... 26
7.6
Vznik pracovního poměru úředníka a doba jeho trvání .......................... 27
7.7
Základní povinnosti pracovníků veřejné správy...................................... 27 VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKA ..................................................................... 29
8 8.1
Vstupní vzdělávání .................................................................................. 29
8.2
Průběžné vzdělávání ................................................................................ 30
8.3
Zvláštní odborná způsobilost ................................................................... 30
8.4
Vzdělávání vedoucích úředníků .............................................................. 32
8.5
Rovnocennost vzdělání ............................................................................ 33 ČINNOST ÚŘEDNÍKA VEŘEJNÉ SPRÁVY .......................................... 34
9 9.1
Škoda způsobená úředníkem veřejné správy ........................................... 34
9.2
Etický kodex úředníka veřejné správy .................................................... 35
9.3
Kariérní postup ........................................................................................ 35 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................... 36
10
6
10.1
Cíl analýzy ........................................................................................... 36
10.2
Metodologie šetření ............................................................................. 36
10.3
Realizace výzkumu .............................................................................. 36
10.4
Vyhodnocení šetření ............................................................................ 37
10.4.1
Jste úředníkem dle zákona o ÚSC? .............................................. 37
10.4.2
Jste muž či žena? .......................................................................... 37
11
10.4.3
Na jakém úřadu pracujete? ........................................................... 38
10.4.4
Délka Vaší praxe na tomto úřadu? ............................................... 38
10.4.5
Správní činnost, kterou vykonáváte? ............................................ 39
10.4.6
Údaje o Vašem dosaženém vzdělání. ........................................... 40
10.4.7
Obory vzdělání ............................................................................. 40
SHRNUTÍ ................................................................................................... 48
ZÁVĚR ................................................................................................................. 50 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................... 51 Seznam tabulek ..................................................................................................... 54 Seznam příloh........................................................................................................ 55
7
ÚVOD Domnívám se, že pro mnoho lidí, a tím myslím spíše širokou veřejnost, je pojem „veřejná správa“ značně neurčitý, nejasný. Proto pokud bych měla tento pojem co nejjednodušším způsobem vysvětlit, použila bych přirovnání, že veřejná správa = úředníci. Ve skutečnosti to tak jednoduché samozřejmě není, neboť jak bude v této bakalářské práci později vysvětleno, je „veřejná správa“ pojmem značně širokým, který v sobě zahrnuje mnoho oblastí různého stupně složitosti i odbornosti. Pravdou však je, že veřejná správa je vykovávána prostřednictvím úředníků, takže oba pojmy (jak veřejná správa, tak úředníci) k sobě neodmyslitelně patří. Cílem této bakalářské práce je seznámit absolventa střední, vyšší odborné nebo vysoké školy s tím, co všechno jej čeká, pokud si zvolí za své povolání výkon úředníka veřejné správy. Tím jsem však neúmyslně přeskočila až do poloviny této práce, neboť její první část je věnována obecnému přehledu o studiu na střední a poté na vyšší odborné škole. Stručně a přehledně nabízím informace o cílech středního a vyššího odborného vzdělání, o podmínkách pro přijetí ke vzdělávání do těchto druhů studia a nakonec také rozdílné způsoby jejich ukončování. Bakalářská práce by však mohla být určena již žákům devátých tříd základních škol, kteří se právě zamýšlí nad volbou svého povolání, tedy jakou školu zvolí a kde se budou dále vzdělávat. Čímž se vracím opět k absolventovi střední či vyšší odborné školy, kterému by tato bakalářská práce měla poskytnout ucelené informace o pozici úředníka veřejné správy. Považuji za nesmírně důležité připravit absolventa na skutečnost, že jako úředník veřejné správy si nevystačí se znalostmi získanými studiem na střední nebo vyšší odborné škole. Nemůže setrvat u jednou nabitých informací a znalostí. Úředník veřejné správy je totiž povinen neustále se průběžně vzdělávat a prohlubovat si svou kvalifikaci a znalosti. K tomuto úředníky veřejné správy nakonec nepřímo nutí i průběžné změny v legislativě. Bakalářská práce se proto zabývá i dalším vzděláváním úředníků za účelem jejich profesionalizace, dalo by se říct celoživotním vzděláváním. Výkon úředníka veřejné správy však má také svá úskalí, na která upozorňuji v závěru své práce. S tímto souvisí odpovědnost úředníka veřejné správy za škody, které v rámci své činnosti způsobil. Je důležité také zmínit důraz kladený na chování
8
úředníka veřejné správy ve vztahu k veřejnosti. Bohužel všechna tato úskalí nejsou ve finále odměněna jakýmkoliv kariérním postupem. Takže asi určité zklamání nakonec. V praktické části své bakalářské práce jsem se zabývala otázkou, jakými obory vzdělání současní úředníci veřejné správy, na jejích různých úrovních, disponují. Osobně totiž pracuji v oboru veřejné správy (konkrétně vykonávám působnost stavebního úřadu a úřadu územního plánování), který pro svůj výkon přímo stanovuje požadované vzdělání, na rozdíl od jiných oblastí veřejné správy. Ke svému zjištění jsem použila anketu určenou současným úředníkům veřejné správy. A výsledek? Možná budete překvapeni….
9
TEORETICKÁ ČÁST 1 PRÁVO NA VZDĚLÁNÍ V usnesení
předsednictva
České
národní rady ze dne 16. prosince 1992
o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky (Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.), je v čl. 33 odst. 2 zakotveno právo občanů na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách (dále jen „LZPS“). Z výše uvedeného článku LZPS dále vyplývá, že zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem. Na takových školách se pak může vzdělání poskytovat za úplatu. Bezplatné vzdělání stát musí zajistit na základních a středních školách. Zpoplatněné studium, které je obvykle vázáno k základním a středním školám soukromým nebo církevním, dále k vyšším odborným školám a vysokým se v současné době stává celospolečenským problémem, neboť ne všichni si toto mohou z finančních důvodů dovolit.
1.1 Obecně o vzdělávání V § 2 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), jsou vymezeny obecné cíle vzdělávání, tedy cíle společné pro všechny oblasti vzdělávání upravené tímto zákonem. Těmito jsou zejména rozvoj osobnosti člověka, získání všeobecného vzdělání, pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, pochopení principu rovnosti mužů a žen, utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu i identitě každého, poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic a nakonec získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně.
10
1.2 Výchovně vzdělávací soustava Vzdělání se v České republice realizuje prostřednictvím tzv. výchovně vzdělávací soustavy, kterou definuje školský zákon a tvoří ji školy a školská zařízení podle tohoto zákona. Druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola a právem státní jazykové zkoušky (§ 7 odst. 3 školského zákona). Tímto samozřejmě výčet všech vzdělávacích institucí zdaleka nekončí. Dalším článkem vzdělávací soustavy jsou vysoké školy, jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy a dále školská zařízení, kterými jsou školská výchovná zařízení a školská účelová zařízení. Obecně je vyučovacím jazykem jazyk český (§ 13 odst. 1 školského zákona). Ve vyšších odborných školách pak může být vyučovacím jazykem i cizí jazyk (§ 13 odst. 4 školského zákona). Kromě toho může ministerstvo povolit vyučování některých předmětů v cizím jazyce (§ 13 odst. 3 školského zákona). Jak bylo předesláno, bakalářská práce je věnována především střednímu a vyššímu odbornému školství a proto se práce bude dále zabývat pouze těmito typy vzdělávání.
11
2 PŘÍPRAVA PRO VÝKON POVOLÁNÍ ÚŘEDNÍKA STUDIEM NA STŘEDNÍ ŠKOLE Kapitola je věnována problematice vzdělávání na střední škole. Střední školy se člení na tyto druhy:
střední odborné učiliště,
gymnázium
a střední odbornou školu (§ 7 odst. 3 školského zákona). Stručně se seznámíme s cíly středního vzdělání, podmínkami pro přijetí ke
vzdělávání na střední škole, stupni středního vzdělávání a následně i jeho ukončováním.
2.1 Cíle středního vzdělávání Cíle středního vzdělávání jsou definovány v § 57 školského zákona, dle kterého „střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince“. Střední vzdělávání tedy směřuje buď k získání širšího všeobecného vzdělání nebo k získání odborného vzdělání spojeného se všeobecným vzděláním. Dalším cílem středního vzdělávání je vytvoření předpokladů pro plnoprávný osobní a občanský život, pro samostatné získávání informací a celoživotní učení, následným pokračováním v navazujícím vzdělávání a pro přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti (§ 57 školského zákona). Cíle středního vzdělávání jsou vydávány prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, v souladu s § 4 odst. 1 školského zákona, v rámcových vzdělávacích programech jednotlivých oborů vzdělání středního školství. Soustava oborů vzdělání ve středním vzdělávání je definována nařízením vlády č. 211 ze dne 31. května 2010, o soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.
12
2.2 Podmínky přijetí ke vzdělávání na střední škole V souladu s ustanovením § 59 školského zákona lze ke vzdělávání na střední škole přijmout uchazeče, kteří buď splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. Přijmout uchazeče ke vzdělávání ve střední škole lze tedy pouze na základě přijímacího řízení – přijímací řízení se musí konat vždy. Kompetence k rozhodování o přijetí uchazeče ke vzdělávání na střední škole je zákonem svěřena řediteli školy.
2.3 Stupně středního vzdělávání Ustanovení § 58 školského zákona vymezuje, jakých stupňů vzdělání lze dosáhnout vzděláváním na střední škole. Jedná se o tyto stupně vzdělání:
střední vzdělání,
střední vzdělání s výučním listem,
střední vzdělání s maturitní zkouškou.
2.4 Ukončování středního vzdělávání Studium na gymnáziu se ukončuje maturitní zkouškou. Stejným způsobem se ukončuje i studium na střední odborné škole či středním odborném učilišti. Výjimku tvoří studium střední odborné školy či středního odborného učiliště, kdy délka studia není delší než čtyři roky – v tomto případě se studium ukončuje závěrečnou zkouškou (§ 72 školského zákona).
13
3 PŘÍPRAVA PRO VÝKON POVOLÁNÍ ÚŘEDNÍKA STUDIEM NA VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLE Kapitola je stručně věnována problematice vyššího odborného vzdělávání. Seznámíme se s cíly vyššího odborného vzdělávání, způsobem přijímání včetně ukončování vyššího odborného vzdělávání.
3.1 Cíle vyššího odborného vzdělávání a stupeň vzdělávání Vyšším odborným vzděláváním lze získat jak všeobecné vzdělání, tak vždy i odborné vzdělání, včetně praktické přípravy pro výkon náročných činností (§ 92 školského zákona). Cíle vyššího odborného vzdělávání jsou konkretizovány v jednotlivých vzdělávacích programech vyšších odborných škol podle § 6 školského zákona. Také v případě vyššího odborného vzdělávání je soustava oborů vzdělání definována nařízením vlády č. 211 ze dne 31. května 2010, o soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. Úspěšným ukončením vzdělávání ve vyšší odborné škole lze dosáhnout o jeden stupeň vyššího vzdělání oproti škole střední či gymnázia, a to stupeň vyššího odborného vzdělání.
3.2 Přijímání ke vzdělání ve vyšší odborné škole V souladu s ustanovením § 93 školského zákona lze ke vzdělávání ve vyšší odborné škole přijmout uchazeče, který získal střední vzdělání s maturitní zkouškou a který při přijímacím řízení splnil podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a současně zdravotní způsobilost. Na rozdíl od podmínek pro přijetí ke vzdělávání na střední škole, je zde přijetí podmíněno získáním příslušného stupně vzdělání, a to stupně středního vzdělání s maturitní zkouškou, přičemž ze splnění této podmínky nelze udělit výjimku.
14
Kompetence k rozhodování o přijetí uchazeče ke vzdělávání ve vyšší odborné škole je i zde zákonem svěřena řediteli školy.
3.3 Ukončování vyššího odborného vzdělávání Ukončení vyššího odborného vzdělávání je formou absolutoria. Jde o odbornou zkoušku, skládající se z teoretické zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a absolventské práce, včetně její obhajoby (§ 101 a § 102 školského zákona).
15
4 ZÁKLADNÍ ROZDÍLY TĚCHTO TYPŮ VZDĚLÁNÍ Oba typy vzdělání patří do různého stupně vzdělávání. Střední školy patří do vyššího sekundárního vzdělávání a poskytují všeobecné nebo odborné vzdělání. Vyšší odborné školy naopak patří do terciárního stupně vzdělání. Poskytují další prohlubování získané kvalifikace, jsou praktičtěji zaměřené a po jejím absolutoriu získá absolvent neakademický titul diplomovaný specialista DiS., uváděný za jménem. Vyšší odborné školy prakticky nahradily dřívější pomaturitní studium, proto také většina vyšších odborných škol koexistuje se středními odbornými školami. Střední vzdělávání má v naší zemi dlouholetou tradici, zatímco vyšší odborné školství svou tradici započalo až ve školním roce 1996/1997. Hodnocení i způsob zkoušení ve vyšší odborné škole je obdobný jako na škole vysoké. Možná proto se zde nabízí možnost, vyplývající z platného znění zákona o vysokých školách, kdy po úspěšném absolvování studia ve vyšší odborné škole, je možné (pro vysoké školy ale nezávazné) nastoupit do vyššího ročníku bakalářského programu vysoké školy (§ 49 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon o vysokých školách). Rozdíly mezi absolventy středního a vyššího odborného vzdělání je pozorovat poté i v praxi, např. z ekonomického hlediska. Stupeň dosaženého vzdělání má totiž významný vliv pro následné platové ohodnocení absolventa jeho zaměstnavatelem. Čím vyšší stupeň vzdělání, tím vyšší platové ohodnocení. Dosažený stupeň vzdělání také souvisí s předepsanými kvalifikačními předpoklady potřebnými pro výkon jednotlivých profesí. Nicméně v případě, kdy zaměstnanec nesplňuje požadované vzdělání, může zaměstnavatel zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou potřebné vzdělání nesplňuje (tedy vyšší), ale na dobu ne delší než čtyři roky, ve které si potřebné vzdělání doplní (§ 3 odst. 3 nařízení vlády č. 564 ze dne 6. prosince 2006, o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů). Považuji za vhodné upozornit na další skutečnost, týkající se absolventů středního a vyššího odborného vzdělání a jejich následného pracovního působení ve veřejné správě. Nejde však o porovnání těchto typů vzdělání navzájem, nýbrž porovnání
16
obou těchto typů vzdělání se vzděláním vysokoškolským. Veřejná správa v sobě zahrnuje různé oblasti
správních činností
vykonávané různými institucemi
a subjekty. Tyto správní činnosti jsou vykonávány na různých odborných úrovních v rámci svěřených kompetencí. V praxi to může znamenat, že získání pracovní pozice např. na krajském úřadu bude spojeno obvykle s požadavkem na vysokoškolského vzdělání, na rozdíl od úřadu městského či obecního, kde „postačí“ vzdělání středoškolské popř. vyšší odborné. Znamená to tedy, čím odbornější pracovní pozice, tím vyšší stupeň vzdělání je požadován. Nicméně v souvislosti s profesionalizací veřejné správy se i na těchto pozicích do budoucna předpokládá jejich obsazování osobami s vysokoškolským vzděláním.
17
5 STUDIJNÍ OBORY Soustava oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání je určena nařízením vlády č. 211 ze dne 31. května 2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V příloze č. 1 tohoto nařízení je uveden výčet oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání spolu s uvedením oborů vzdělání, ve kterých lze dosáhnout vzdělání základního, středního, středního s výučním listem a středního s maturitní zkouškou, vyššího odborného a vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. Skupiny jednotlivých oborů vzdělání jsou uvedeny v příloze č. 1 této bakalářské práce. Toto nařízení rovněž obsahuje přehled kategorií dosaženého vzdělání, kdy obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou jsou označeny písmeny K, M a obory vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání jsou označeny písmenem N. Dle rejstříku škol a školských zařízení, který spravuje „Ústav pro informace ve vzdělávání“, je v naší republice celkem 181 škol nebo zařízení, které poskytují vyšší odborné vzdělání a 1362 škol nebo zařízení, které poskytují střední vzdělání. A protože je tato práce zaměřena na úředníky veřejné správy, bude další část této kapitoly
podrobněji
věnována
skupině oborů
vzdělání 68
Právo, právní
a veřejnoprávní činnost.
5.1 Studijní obor 68 Právo, právní a veřejnoprávní činnost Dle Rámcového vzdělávacího programu tohoto oboru, který vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 28. 6. 2007, č. j. 12 698/2007-23, by se absolvent tohoto oboru mj. měl orientovat v našem právním systému a řádu, měl by rozumět právním a samosprávy.
pojmům a
znát strukturu a působnost orgánů státní správy
Uplatnění absolventa se předpokládá v rámci působnosti orgánů
státní správy a samosprávy, kde bude zajišťovat odborné činnosti a agendy, např. v oblasti hospodaření s majetkem obce, vedení evidencí podle závazně platných předpisů, vedení agend správních a samosprávných komisí, práce související s vystavováním úředních dokladů, s určováním, vyměřováním a vybíráním dávek
18
a poplatků, se správním řízením apod. Uplatnění však nejde zcela určitě také v občanském sektoru.
5.2 Studium tohoto oboru na střední škole (SŠ) Do skupiny oboru tohoto vzdělání poskytované na střední škole patří následující dva obory dle „Informačního systému o uplatňování absolventů škol na trhu práce (ISA)“:
M68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost: obor nabízí 68 škol.
M68-42-M/01 Bezpečnostně právní činnost: obor nabízí 22 škol.
5.3 Studium tohoto oboru na vyšší odborné škole (VOŠ) Do skupiny oboru tohoto vzdělání poskytované na vyšší odborné škole patří níže uvedené obory dle „Informačního systému o uplatňování absolventů škol na trhu práce (ISA)“:
N68-43-N/05 Veřejná správa: obor nabízí 2 školy
N68-43-N/04 Veřejnosprávní činnosti: obor nabízí 1 škola
N68-41-N/01 Sociálně právní činnost: obor nabízí 1 škola
N68-43-N/02 Obnova a rozvoj venkova: obor nabízí 1 škola
N68-43-N/03 Veřejná správa a regionální rozvoj: 1 škola
N68-42-N/06 Bezpečnost obyvatelstva: obor nabízí 1 škola
N68-43-N/01 Veřejnosprávní činnost: obor nabízí 1 škola
N68-43-N/06 Sociálněsprávní činnost: obor nabízí 1 škola
N68-43-N/09 Veřejná správa (regionální): obor nabízí 1 škola
N68-41-N/03 Ekonomicko-právní činnost: obor nabízí 1 škola
N68-41-N/05 Právní asistence: obor nabízí 1 škola
N68-42-N/01 Prevence kriminality: obor nabízí 1 škola
N68-42-N/02 Krizové řízení: obor nabízí 1 škola
N68-41-N/04 Kvalifikovaná ekonomicko-právní administrace pro komerční sféru: obor nabízí 1 škola
N68-43-N/10 Veřejnosprávní činnost s podporou ICT: obor nabízí 1 škola
19
N68-43-N/11 Public relations: obor nabízí 1 škola Je zřejmé, že studium tohoto oboru na vyšší odborné škole je v současné době
možné pouze v omezené míře, vzhledem k minimálnímu množství škol, které toto studium nabízí. Čtenář této bakalářské práce by ale neměl nabýt dojmu, že úředníkem veřejné správy může být pouze absolvent tohoto oboru, i když název oboru k tomuto názoru doslova vybízí. Je důležité upozornit, že úředníkem veřejné správy se může stát i absolvent jiných skupin oborů vzdělání, např. 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, který by mohl vykonávat funkci referenta stavebního úřadu nebo absolvent skupiny oborů 41 Zemědělství a lesnictví, který by mohl být naopak referentem životního prostředí. Je to dáno právě těmi
různými oblastmi a úseky
veřejné správy, jako např. působnost stavebního úřadu, působnost úřadu územního plánování, působnost vodoprávního úřadu, působnost silničního správního úřadu a třeba také působnost živnostenského úřadu apod.
20
6 ABSOLVENT Absolvent střední nebo vyšší odborné školy je teoreticky připraven ve svém oboru, ovládá IT technologie, je jazykově vybaven a dychtí po tom, aby byl zaměstnaný a za práci dostával odpovídající plat. Nemá však praxi. Rozdílná je také úroveň jednotlivých absolventů. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v ustanovení § 229 odst. 2 zákona považuje za absolventa zaměstnance vstupujícího do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci za předpokladu, že celková doba jeho odborné praxe po absolvování studia nepřesáhla dva roky. Odbornému rozvoji zaměstnanců se v obecné rovině věnuje hlava druhá zákoníku práce. V ustanovení § 227 zákoníku práce jsou vyjmenovány
tyto čtyři formy
péče o odborný rozvoj:
zaškolení a zaučení,
odborná praxe absolventů škol,
prohlubování kvalifikace,
zvyšování kvalifikace. V následujících částech kapitoly se s těmito jednotlivými formami seznámíme.
6.1 Zaškolení a zaučení Povinnost zaškolení a zaučení je zaměstnavateli uložena ustanovením § 228 zákoníku práce u zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace. Jak zaučení, tak zaškolení se považuje za výkon práce a zaměstnanci za něj přísluší plat. Zaškolení či zaučení může být upraveno také zvláštním právním předpisem (např. bezpečnost práce, školení řidičů, zvláštní odborná způsobilost).
6.2 Odborná praxe absolventů škol
21
Zákoník práce v § 229 ukládá zaměstnavateli povinnost zabezpečit absolventům středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a také škol vysokých přiměřenou odbornou praxi za účelem získání praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon práce. Odborná praxe se taktéž považuje za výkon práce a zaměstnanci za něj náleží plat. Jakým způsobem má být praxe realizována, zákon nestanovuje, záleží to plně na zaměstnavateli. Mohlo by se jednat např. o postupné seznamování se zaměstnance s jednotlivými pracovišti ve firmě (tzv. kolečko).
6.3 Prohlubování kvalifikace Za prohlubování kvalifikace lze považovat její průběžné doplňování, udržování a obnovování, jak je uvedeno v § 230 zákoníku práce. Z uvedeného ustanovení dále vyplývá, že zaměstnanec je povinen si prohlubovat svou kvalifikaci a zaměstnavatel naopak může zaměstnanci uložit účast na školení nebo studiu. Jak účast na školení, tak toto studium se považuje opět za výkon práce a zaměstnanci za ně přísluší plat.
6.4 Zvyšování kvalifikace Zvýšením kvalifikace se rozumí změna (též získání, rozšíření) její hodnoty a lze za něj považovat studium, vzdělávání nebo školení apod. za účelem dosažení vyššího stupně vzdělání, samozřejmě dle potřeby zaměstnavatele, jak je uvedeno v § 231 zákoníku práce.
22
7 VEŘEJNÁ SPRÁVA Hendrych (2009) pojímá veřejnou správu jako službu nebo governance. Tedy jako vládnutí či správu věcí veřejných za aktivní účasti občanů a v jejich prospěch. Službu lidí lidem. Dále uvádí, že veřejné správě je přikládán v zásadě dvojí význam, kdy se pod tímto označením rozumí buď určitý druh činnosti (spravování) nebo organizační jednotka – instituce (úřad), která tuto veřejnou správu vykonává. Na jiném místě Hendrych (2009) hovoří o veřejné správě jako o službě veřejnosti, a to v souvislosti s výkonem veřejné správy jako dobré správy. Za dobrou správu pak považuje trvalé úsilí o rychlou a hospodárnou správu, která bude současně respektovat právo a bude spravedlivá a přátelská k občanům či jiným subjektům.
7.1 Oblasti veřejné správy Veřejnou správu tvoří státní správa a samospráva. Rozsah státní správy nalezneme v usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení Ústavy České Republiky (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb., 515/2002 Sb., 319/2009 Sb. a 71/2012 Sb.) (dále jen „Ústava ČR“), v hlavě třetí označené jako „Moc výkonná“ a tvoří ji prezident a vláda. Současně je zde zakotveno, že ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a stanovit jejich působnost pouze zákonem (článek 79 Ústavy ČR). Samospráva je na stejné úrovni definována v hlavě sedmé Ústavy ČR označené jako „Územní samospráva“, kdy Česká republika je členěna na obce, jako základní územní samosprávné celky a dále na kraje, jako vyšší územní samosprávné celky (článek 99 Ústavy ČR). Veřejná správa obecně zahrnuje široké spektrum různorodých oblastí. Káňa (2007) toto spektrum diferencoval takto:
správa zaměstnanosti
sociální správa
finanční správa
23
živnostenská správa
celní správa
správa statistiky
správa zeměměřičství a katastru nemovitostí
správa soudů
státní zastupitelství a veřejnoprávní instituce
soukromoprávní instituce
správa školství
správa kultury
veřejná správa zdravotnictví
správa ochrany veřejného zdraví
státní správa léčiv
stavební správa
správa dopravy
správa ochrany obyvatelstva
správa policie
správa obrany státu
správa zpravodajských služeb
správa životního prostředí
správa ochrany ovzduší
správa ochrany přírody a krajiny
správa ochrany ozonové vrstvy země
správa vod
správa ochrany zemědělského půdního fondu
správa nakládání s odpady
správa ochrany před působením chemických látek. Uvedené členění oblastí veřejné správy je však nutno chápat v obecné rovině
(v širším slova smyslu), neboť některé oblasti zcela jistě přesahují pravomoci úředníků
veřejné
správy
definovaných
zákonem
o
úřednících
samosprávných územních celků, na které je tato práce zaměřena.
24
územně
7.2 Úředník státní správy Úředníci státní správy, tj. státní zaměstnanci, vykonávají ve správních úřadech státní správu jako službu, jak je uvedeno v § 1 zákona č. 218 ze dne 26.dubna 2002, o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tato norma však do dnešního dne nenabyla plné účinnosti a vztah státních zaměstnanců a státu se nadále řídí zákoníkem práce a dalšími právními předpisy vydanými k jeho provedení. Česká republika je tak de facto jedinou zemí EU, která nemá postavení státních úředníků upraveno zvláštním zákonem. Z tohoto důvodu je bakalářská práce podrobněji zaměřena na úředníky samosprávy.
7.3 Úředník samosprávy Úředníkem se podle zákona č. 312 ze dne 13. června 2002, o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (ve znění pozdějších předpisů), rozumí zaměstnanec územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do městského úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo do úřadu městské části hlavního města Prahy (§ 2 odst. 4 tohoto zákona). Správní činností se podle tohoto zákona rozumí plnění úkolů v samostatné nebo přenesené působnosti územního samosprávného celku podle zvláštních předpisů (§ 2 odst. 3 tohoto zákona). Základní vymezení samostatné a přenesené působnosti v návaznosti na čl. 100 a čl. 105 Ústavy ČR nalezneme v § 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Obec spravuje své záležitosti samostatně – tedy v samostatné působnosti. Naopak státní správu – tedy přenesenou působnost – vykonává orgán obce, kterému byl zákonem svěřen. Na pracovníky, kteří vykonávají výlučně pomocné, servisní nebo manuální práce nebo kteří výkon takových prací řídí, se zákon nevztahuje (§ 1 odst. 3 písm. c) tohoto zákona). Nevztahuje se také na osoby, které by se sice mohly podílet na výkonu
25
správních činností, ale nejsou k územně samosprávnému celku v pracovním poměru (např. dohoda o provedení prací).
7.4 Předpoklady pro výkon úředníka Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka jsou uvedeny v § 4 zákona č. 312 ze dne 13. června 2002, o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (ve znění pozdějších předpisů). Uchazeč musí:
být fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, popř. fyzická osoba, která je cizím státním občanem a má v České republice trvalý pobyt,
být starší věku 18 let,
být způsobilý k právním úkonům,
být bezúhonný,
ovládat jednací jazyk,
splňovat další předpoklady pro výkon správních činností stanovené zvláštním právním předpisem. Uvedený výčet neřeší potřebné vzdělání. Tento údaj, který je ale také obvykle
uváděn v požadavcích výběrového řízení (v tzv. veřejné výzvě), lze považovat za „jiný požadavek územního samosprávného celku pro vznik pracovního poměru odpovídající povaze správní činnosti, kterou má zájemce vykonávat“ (§ 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 312 ze dne 13. června 2002, o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
7.5 Zařazení prací ve veřejné službě a správě Nařízení vlády č. 222 za dne 14. června 2010, o katalogu prací ve veřejných službách a správě (dále jen „katalog prací“) stanovuje zařazení prací ve veřejných službách a správě do platových tříd zaměstnanců podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a současně je člení podle druhu do povolání. Příloha tohoto nařízení je rozdělena na část „A. Seznam povolání a rozpětí platových tříd“ a část „B. Zařazení prací do povolání a platových tříd“. V příloze č. 2 bakalářské práce je
26
uveden přehled pracovních pozic referentů státní správy a samosprávy a pro ně stanovené platové rozpětí. Kvalifikačními předpoklady vzdělání zaměstnanců veřejné správy za účelem jejich zařazení do příslušné platové třídy se zabývá nařízení vlády č. 564 ze dne 6.prosince 2006, o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 2 tohoto nařízení vymezuje 16 platových tříd, včetně potřebného vzdělání (podrobněji v příloze č.3 a č.4 této bakalářské práce). Pro informaci dále uvádím, že v některých případech je potřebné resp. požadované vzdělání určeno přímo zvláštním zákonem (např. stavební zákon).
7.6 Vznik pracovního poměru úředníka a doba jeho trvání Úředník veřejné správy vykonává svou činnost obvykle na základě uzavřené pracovní smlouvy. Do své funkce může být také jmenován, a to na základě ústavy, ze zákona či na základě statutu konkrétní organizace. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 312 ze dne 13. června 2002, o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (ve znění pozdějších předpisů) je pracovní poměr s úředníkem uzavírán na dobu neurčitou.
7.7 Základní povinnosti pracovníků veřejné správy Základní povinnosti úředníka jsou uvedeny v § 16 hlavy třetí zákona č. 312 ze dne 13. června 2002, o úřednících územních samosprávných celků (ve znění pozdějších předpisů). Úředník samosprávy musí:
dodržovat ústavní pořádek České republiky,
dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané, pokud s nimi byl řádně seznámen,
hájit při výkonu správní činnosti veřejný zájem,
plnit pokyny vedoucích úředníků, nejsou-li v rozporu s právními předpisy;
prohlubovat si kvalifikaci v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
27
jednat a rozhodovat se nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost jeho rozhodování,
zdržet se jednání, které by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost územního samosprávného celku,
zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními
nepřijímat v souvislosti s výkonem zaměstnání dary nebo jiné výhody,
v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl při výkonu zaměstnání a v souvislosti s ním,
poskytovat informace o činnosti územního samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů v rozsahu, v jakém to vyplývá z jeho pracovního zařazení,
při ústním nebo písemném jednání s fyzickými nebo právnickými osobami sdělit své jméno, příjmení, úřad, ve kterém je zařazen k výkonu práce, zařazení v útvaru práce,
oznámit územnímu samosprávnému celku, že nestaly skutečnosti, které odůvodňují převedení na jinou práci, nebo odvolání z funkce. V „Důvodové zprávě“ k zákonu o úřednících územně samosprávných celků
z r. 2001 se uvádí, že úředník se při výkonu veřejné správy vystavuje určitým nebezpečím spojeným s povahou jeho funkce. S tím následně souvisí také jeho zodpovědnost při výkonu funkce, podrobněji v kapitole č. 9.1 této práce.
28
8 VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKA Dosažením středního či vyššího odborného vzdělání zdaleka další vzdělávání úředníka veřejné správy nekončí. Právě naopak. Úředník veřejné správy je totiž povinen prohlubovat si svou kvalifikaci a
znalosti. Tato povinnost vyplývá
např. z Etického kodexu úředníků a zaměstnanců veřejné správy, který schválila vláda České republiky usnesením č. 331 dne 9.5.2012 (dále jen „Kodex“). V čl. 3 Kodexu je výslovně uvedeno, že „výkon veřejné správy je službou veřejnosti. Úředník a zaměstnanec veřejné správy vykonává veřejnou správu na vysoké odborné úrovni, kterou si prohlubuje průběžným studiem, s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění a ochoty a bez jakýchkoli předsudků, v souladu se zásadou rovných příležitostí bez ohledu na barvu pleti, pohlaví, národnost, náboženství, etnickou příslušnost nebo jiné charakteristiky. Nepřipouští diskriminaci či obtěžování. Za kvalitu své práce a za rozvíjení svých odborných znalostí je osobně odpovědný a své vzdělání si studiem průběžně prohlubuje“. Tento Kodex je však pro hejtmany, primátory a starosty pouhým doporučením, na jehož základě by měli vytvořit a vydat vnitřním předpisem vlastní etický kodex. Cílem kapitoly je stručným a výstižným způsobem seznámit čtenáře s nastaveným postupem vzdělávání úředníka veřejné správy, neboť tento je povinen prohlubovat si svou kvalifikaci, a to účastí na vstupním vzdělávání, dále na průběžném vzdělávání a nakonec získáním zvláštní odborné způsobilosti (§ 18 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
8.1 Vstupní vzdělávání Vstupní vzdělávání lze považovat za přípravu začínajícího úředníka na výkon své činnosti. Cílem je získání znalostí základů veřejné správy, zejména obecných zásad organizace a činnosti veřejné správy a územního samosprávného celku, základů veřejného práva, veřejných financí,
evropského
správního práva; povědomí
o právech a povinnostech úředníka. Dále získání základních dovedností a návyků potřebných pro výkon správních činností. Stejně tak i znalosti základů užívání
29
informačních technologií; základních komunikačních, organizačních a dalších dovedností vztahujících se k výkonu profese. Toto vzdělání je úředník povinen ukončit nejdéle do 3 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. Výjimku tvoří úředník, který disponuje zkouškou zvláštní odborné způsobilosti (§ 19 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
8.2 Průběžné vzdělávání Průběžné vzdělávání
zahrnuje prohlubující, aktualizační
a specializační
vzdělávání úředníků, které je zaměřeno na výkon správních činností v územním samosprávném celku a získávání a prohlubování jazykových znalostí. Uskutečňuje se prostřednictvím kurzů. Účast úředníka na jednotlivých kurzech schvaluje dle plánu úřadu vedoucí úřadu a
úředník je povinen se kurzu zúčastnit (§ 20 zákona
č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
8.3 Zvláštní odborná způsobilost Dle mého názoru nejdůležitější prvek vzdělávání úředníka, neboť bez zvláštní odborné způsobilosti nemůže úředník svou práci trvale vykonávat (krátkodobá úleva je možná, viz. níže). Zvláštní odbornou způsobilost musí prokázat každý úředník, který vykonává správní činnosti. Tato je souhrnem znalostí a dovedností nezbytných pro výkon činností stanovených prováděcím právním předpisem. Tvoří ji obecná a zvláštní část. Do obecné části patří znalost základů veřejné správy, zvláště obecných principů organizace a činnosti veřejné správy, znalost zákona o obcích, zákona o krajích, zákona o hlavním městě Praze a zákona o správním řízení, a schopnost aplikace těchto znalostí. Zvláštní část pak zahrnuje znalosti nezbytné k výkonu správních činností stanovených prováděcím právním předpisem, zejména znalost působnosti orgánů územní samosprávy a územních správních úřadů vztahující se k těmto činnostem, a schopnost jejich aplikace. Úředník je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru
30
k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. Skutečnost, že úředník neprokáže zvláštní odbornou způsobilost ve lhůtě stanovené tímto zákonem, je důvodem pro převedení na jinou činnost, pro kterou úředník předpoklady již splňuje (§ 21 a § 11 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Výčet správních činností, jejichž výkon je podmíněn prokázáním zvláštní odborné způsobilosti, je uveden ve vyhlášce Ministerstva vnitra ČR č.512 ze dne 28.listopadu 2002, o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů:
správní rozhodování a dozorová činnost v silničním hospodářství
silniční doprava
přestupkové řízení ve věcech bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na úseku dopravy a silničního hospodářství a správních řízeních souvisejících
správní rozhodování o řidičských oprávněních a řidičských průkazech,
správní rozhodování a dozorová činnost při provozování drah a drážní dopravy,
finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkumu,
správa daní a poplatků,
památková péče a správa sbírek muzejní povahy,
územní plánování,
územní rozhodování a rozhodování na úseku stavebního řádu a vyvlastnění,
řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi a o dávkách pro osoby se zdravotním postižením,
sociální služby,
sociálně-právní ochrana dětí,
správa živnostenského podnikání,
příprava a realizace hospodářských opatření pro krizové stavy,
školství,
přestupkové řízení ve věci veřejného pořádku, občanského soužití a majetku,
správa matrik a státního občanství,
31
vedení evidence obyvatel a vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů,
zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení,
zdravotnictví,
vodní hospodářství,
lesní hospodářství a myslivost,
zemědělství,
ochrana přírody a krajiny,
ochrana ovzduší,
hospodaření s odpady a nakládání s obaly,
ochrana zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky chemických látek a chemických přípravků a prevenci havárií způsobených těmito látkami,
posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevenci a omezování znečištění,
ochrana zemědělského půdního fondu. V určitých případech je možná výjimka, spočívající v uznání rovnocennosti
vzdělání, podrobněji v bodu 8.5 této práce.
8.4 Vzdělávání vedoucích úředníků Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (ve znění pozdějších předpisů) se v § 27 zabývá vzděláváním vedoucích úředníků.
Chod územního samosprávného celku je zajišťován
prostřednictvím úředníků, kteří jsou řízeni vedoucími úředníky. Vedoucí úředník je povinen toto vzdělání ukončit do 2 let ode dne, kdy započal vykonávat svou funkci. Za pozitivní zprávu v dnešní nejisté době lze považovat skutečnost, že vedoucí úředník, který se zúčastnil vzdělávání vedoucích úředníků na náklady územního samosprávného celku, je poté povinen setrvat v pracovním poměru po dobu 3 let. V opačném případě je povinen uhradit územnímu samosprávnému celku náklady spojené s tímto vzděláním. Také tento typ vzdělání se skládá z obecné a odborné části. Do obecné části patří znalosti a dovednosti v oblasti řízení úředníků (tedy svých podřízených). Zvláštní
32
část obnáší přehled o činnostech stanovených prováděcím právním předpisem vykonávaných jeho podřízenými úředníky.
8.5 Rovnocennost vzdělání Vyhláška č. 304 ze dne 12. září 2012, o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků, umožňuje budoucím úředníkům určité úlevy v případě nutnosti absolvování vstupního vzdělávání, vzdělávání vedoucích úředníků a dále vykonání zvláštní odborné způsobilosti. Tyto úlevy se však týkají pouze úředníků, kteří získali vysokoškolské vzdělání. (Pozn. Uvedená vyhláška nahradila původní vyhlášku č. 511 ze dne 28. listopadu 2002, o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků). V příloze č.1 platné vyhlášky jsou vyjmenovány bakalářské nebo magisterské studijní programy, jejichž absolventi nemají povinnost zúčastnit se vstupního vzdělávání. Bod 1 přílohy č.2 vyhlášky pak nabízí seznam bakalářských nebo magisterských studijních programů, jejichž absolventi nemají povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost z obecné části a v bodu 2 přílohy č.2 vyhlášky pak ze zvláštní části zvláštní odborné způsobilosti. Příloha č.3 vyhlášky uvádí seznam bakalářských či magisterských studijních programů, jejichž absolventi nemají povinnost účastnit se vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů z obecné části vzdělávání. Např. absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu M6805 (dle Klasifikace kmenových oborů vzdělávání) Právo a právní věda, obor Právo, není povinen absolvovat zvláštní část zvláštní odborné způsobilosti správní činnosti při přestupkovém řízení ve věci veřejného pořádku, občanského soužití a majetku.
33
9 ČINNOST ÚŘEDNÍKA VEŘEJNÉ SPRÁVY Kapitola má za cíl ve stručnosti nastínit možné důsledky spojené s výkonem úředníka veřejné správy. Každý z nás je přirozeně odpovědný za svůj výkon, úředníka veřejné správy nevyjímaje.
9.1 Škoda způsobená úředníkem veřejné správy Úředník veřejné správy nese samozřejmě za svou činnost odpovědnost. Tato skutečnost je ošetřena zákonem č. 82 ze dne 17. března 1998, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci“). Za škodu způsobenou při výkonu státní moci odpovídá stát (§ 1 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci). Za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci v rámci samostatné působnosti odpovídá územní samosprávný celek (§ 1 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci). Stát odpovídá za škodu, která byla při výkonu státní moci způsobena rozhodnutím, které bylo vydáno: v občanském soudním řízení; ve správním řízení; v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním nebo za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem (§ 5 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci). Územně samosprávné celky pak odpovídají za škodu, která byla při výkonu veřejné správy způsobena nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (§ 19 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci). Za nesprávný úřední postup lze považovat porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě; nestanoví-li zákon žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 22 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci).
34
Náhradou škody se zabývá hlava třetí zákona. Nárok na uplatnění náhrady nákladů však může poškozený uplatnit jedině tehdy, pokud neměl možnost využít všechny zákonné procesní prostředky ještě v průběhu řízení (§ 31 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci).
9.2 Etický kodex úředníka veřejné správy Jak již bylo výše uvedeno, schválila vláda České republiky usnesením č. 331 dne 9.5.2012 Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy (dále jen „Kodex“), který nahradil usnesení vlády č. 270 ze dne 21. března 2001, ke Kodexu etiky zaměstnanců ve veřejné správě. Nový Kodex obsahuje preambuli a 14 článků. Kodex z roku 2001 považovala Vláda ČR za nekonkrétní a obecný, nevýznamný z hlediska svého přínosu, neboť neobsahoval jednoznačné protikorupční mechanismy a postupy. Cílem nového Kodexu je dle Vlády ČR vymezení jasných pravidel chování a jednání zaměstnanců veřejné správy. Jde o dokument, který by měl zkvalitnit služby poskytované úředníky a zaměstnanci veřejné správy a odstranit korupční jednání. Je jakýmsi minimem v oblasti etiky z pohledu protikorupčních opatření. Měla by být nastolena nestrannost zaměstnanců veřejné správy.
9.3 Kariérní postup Možnost kariérního postupu pro úředníky veřejné správy prozatím neexistuje. Současná vláda plánuje zrušit neúčinný služební zákon a nahradit ho tzv. „zákonem o úřednících“. Současně by došlo ke zrušení i zákona č. 312/2002 Sb., upravující veřejnou správu v územních samosprávných celcích. Vzhledem k dnešní politické situaci nelze v současné době předpovědět jakýkoliv další vývoj.
35
10 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část bakalářské práce je zaměřena na analýzu dosaženého vzdělání u vzorku úředníků veřejné správy a porovnání jejich vzdělání s agendou správní činnosti, kterou na jednotlivých úřadech vykonávají.
10.1 Cíl analýzy Cílem analýzy je zjistit, do jaké míry jsou jednotlivé správní činnosti vykonávány úředníky s odpovídajícím vzděláním. Pojmy „úředník veřejné správy“ a „správní činnost“ jsou již definovány v teoretické části bakalářské práce. Ostatní pracovníci (resp. zaměstnanci) územně samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) nejsou předmětem této analýzy.
10.2 Metodologie šetření Pro své zjištění jsem si zvolila anketu. První část ankety obsahovala všeobecné otázky, týkající se doby praxe, zda jsou úředníkem ÚSC, zda jde o muže či ženu a na jakém typu úřadu veřejné správy pracují. Druhá část ankety pak byla zaměřena již na konkrétní správní činnosti, které respondenti vykonávají a nakonec na obory jednotlivých stupňů jejich dosaženého vzdělání (střední vzdělání, vyšší odborné vzdělání a vysokoškolské vzdělání).
10.3 Realizace výzkumu Do výzkumu jsem zapojila jak své kolegy na domovském úřadu, tak kolegy ze sousedních úřadů různých úrovní. Anketa probíhala v období od 28.2.2013 do 8.3.2013 a zúčastnilo se jí celkem 52 respondentů. Její realizace probíhala prostřednictvím internetového portálu Google. Vzor ankety je uveden jako příloha č.5 této práce.
36
10.4 Vyhodnocení šetření Jak jsem již předeslala, byla úvodní část ankety směřována do získání všeobecných informací o respondentech.
10.4.1 Jste úředníkem dle zákona o ÚSC? Znění otázky č.1: „Jste úředníkem dle zákona o ÚSC?“
ano
ne Tabulka č.1 – Výsledky šetření k otázce č.1 ano
51
98 %
ne
1
2%
Tato otázka měla být pouze ujištěním, že skutečně odpovídá úředník ÚSC. Nicméně jak je zřejmé, přesto se našel jedinec, který ač úředníkem ÚSC není, tak se rozhodl anketu vyplnit.
10.4.2 Jste muž či žena? Znění otázky č.2: „Jste muž či žena?“
muž
žena Tabulka č.2 – Výsledky šetření k otázce č.2 Muži
11
21 %
Ženy
41
79 %
Existují určitá povolání, u kterých se do jisté míry předpokládá, že je vykonávají především ženy. Určitě je to oblast administrativy a tedy i povolání úředníka. Tuto domněnku anketa potvrdila, neboť převážná část respondentů byly skutečně ženy.
37
10.4.3 Na jakém úřadu pracujete? Znění otázky č.3: „Na jakém úřadu pracujete“
krajský úřad
magistrát
městský úřad
obecní úřad Tabulka č. 3 – Výsledky šetření k otázce č. 3 krajský úřad
1
2%
Magistrát
1
2%
městský úřad
47
90 %
obecní úřad
3
6%
Naprostá většina respondentů byla úředníkem veřejné správy vykonávající tuto činnost na městském úřadu. Ačkoliv byla anketa elektronicky rozeslána i na další úrovně úřadů, zůstala bez odezvy.
10.4.4 Délka Vaší praxe na tomto úřadu? Znění otázky č.4: „Délka Vaší praxe na tomto úřadu?“
38
0-5
5-10
10-15
15-20
20 a více
Tabulka č.4 – Výsledky šetření k otázce č.4 0-5
13
25 %
5-10
8
15 %
10-15
10
19 %
15-20
11
21 %
20 a více
10
19 %
Délka praxe jednotlivých respondentů byla rovnoměrně rozložená. Žádné překvapení. Nicméně tento údaj nebyl pro tento výzkum zcela zásadní, šlo víceméně o doplňující údaj.
10.4.5 Správní činnost, kterou vykonáváte? Znění otázky č.5: „Správní činnost, kterou vykonáváte?“ V rámci úspory zde neuvádím výčet jednotlivých správních činností, což otázka č.5 ankety nabízela, neboť tento je vyčerpávajícím způsobem uveden v kapitole č.8.3 teoretické částí této bakalářské práce. Zde uvádím již zjištěné výsledky, resp. počet respondentů vykonávajících vždy konkrétní správní činnost. Tabulka č. 5 – Výsledky šetření k otázce č.5 územní rozhodování a rozhodování na úseku stavebního řádu a
12
24 %
sociální služby
6
12 %
vodní hospodářství
4
8%
silniční doprava
3
6%
finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkumu
3
6%
3
6%
3
6%
sociálně-právní ochrana dětí
3
6%
správa daní a poplatků
2
4%
správa živnostenského podnikání
2
4%
vyvlastnění
přestupkové řízení ve věci veřejného pořádku, občanského soužití a majetku vedení evidence obyvatel a vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů
39
památková péče a správa sbírek muzejní povahy
2
4%
územní plánování
1
2%
školství
1
2%
zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení
1
2%
lesní hospodářství a myslivost
1
2%
ochrana přírody a krajiny
1
2%
ochrana ovzduší
1
2%
ochrana zemědělského půdního fondu
1
2%
Pravděpodobně kolegiálnost mých přímých kolegů a současně kolegů stejného zaměření působících na okolních úřadech, přinesla výše uvedené výsledky. Výsledek však zcela jistě neznamená, že nejvíce ze všech působí ve veřejné správě právě „stavařů“. Zcela jistě tak tomu není.
10.4.6 Údaje o Vašem dosaženém vzdělání. Znění otázky č.6: „Údaje o vašem dosaženém vzdělání?“
obor středoškolského vzdělání
obor vyššího odborného vzdělání
obor vysokoškolského studia Tabulka č. 6 – Výsledky šetření k otázce č. 6 SŠ vzdělání
37
59 %
VOŠ vzdělání
6
10 %
VŠ vzdělání
20
32 %
Výsledky této otázky jsou bohužel u tak malého vzorku respondentů zkreslující. Dle mého názoru však výsledek potvrzuje myšlenku vyslovenou v úvodní části této bakalářské práce, a to, že na úřadech nižších úrovní pracují převážně absolventi středních škol a s vyšší úrovní úřadů se dosažené vzdělání zvyšuje.
10.4.7 Obory vzdělání
40
Závěrečné tři otázky ankety se týkaly zjištění konkrétního oboru dosaženého vzdělání u jednotlivých respondentů. Abych byla schopna zjištěné výsledky nějakým způsobem vyhodnotit, položila jsem si otázku, zda konkrétní právní předpis, na základě kterého je daná správní činnost vykonávána, obsahuje resp. předepisuje vzdělání v příslušném oboru. Toto porovnání je provedeno u správních činností, jejichž počet se v anketě vyskytoval minimálně 3x, abych alespoň v malé míře prokázala či vyvrátila ono „propojení“ mezi danou správní činností a oborem vzdělání.
41
Tabulka č.7 – Výsledky šetření k otázkám č. 7 až 9 správní činnost
zjištěný obor vzdělání
počet SŠ
VOŠ
VŠ
příslušný právní
obsahuje zvláštní právní
předpis
předpis požadované resp.
porovnání
předepsané vzdělání ? územní rozhodování a
pozemní
183/2006 Sb., o
ANO
SHODA
rozhodování na úseku
stavitelství
územním plánování a
- VŠ vzdělání v Mgr. nebo
I přesto, že
stavebního řádu a
(dále jen „PS“)
stavebním řádu
Bc. studijním programu ve
předepsané vzdělání
vyvlastnění
PS
(stavební zákon), ve
studijním oboru stavebního,
bylo do zákona
PS
znění pozdějších
architektonického nebo
vloženo až v nedávné
předpisů
právnického směru,
době, je vedoucími
- VOŠ v oboru stavebnictví a
úřadů odbornost
PS
2 roky praxe v oboru
zachovávána.
PS
stavebnictví, nebo
ekonomie
- SŠ s maturitní zkouškou v
PS
oboru stavebnictví a 3 roky
12
PS
PS PS
PS
PS
PS PS
obnova památek
42
praxe v oboru stavebnictví
sociální služby
sociální práce
108/2006 Sb., o
ANO
SHODA
ekonomika a
sociálních službách, ve
- VOŠ vzdělání získané
Požadované obory
humanitární
management
znění pozdějších
absolvováním vzdělávacího
vzdělání bezezbytku
činnost
ve veřejném
předpisů
programu akreditovaného
respektovány.
6 výchovná
gymnázium
a
sociálně
sektoru
podle zvláštního právního
sociální práce
předpisu v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci
právní zdravotnictví
a sociální pedagogiku,
pedagogika
sociální pedagogiku, sociální
gymnázium
ekonomika
finance a
výchovná
a humanitární práci, sociální
řízení
práce ve
práci, sociálně právní činnost,
speciálních
charitní a sociální činnost,
zařízeních
- VŠ vzdělání získané
sociální práce
studiem v Bc., Mgr. nebo PhD. studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu
43
vodní hospodářství
4
pěstitel-chovatel
zootechnik
254/2001 Sb., o vodách
strojírenství
úpravnictví a
a o změně některých
PROKÁZAT,
technologie
zákonů
nicméně podobnost
vody
(vodní zákon), ve znění
oborů vzdělání
ochrana a
pozdějších předpisů
zachována.
gymnázium
NE
SHODU NELZE
tvorba ŽP zemědělství silniční doprava
3
ekonomika
111/1994 Sb., o silniční
silniční doprava
dopravě, ve znění
PROKÁZAT,
ekonomika
pozdějších předpisů
nicméně podobnost
NE
SHODU NELZE
oborů vzdělání zachována. finanční hospodaření
3
papírenství
územních samosprávných celků a jeho přezkumu
44
ekonomika gymnázium
420/2004 Sb., o
ANO
SHODU NELZE
přezkoumávání
Alespoň úplné SŠ vzdělání,
PROKÁZAT,
hospodaření územních
dále musí být splněn
nutné doplňující
samosprávných celků a
požadavek praxe spočívající v
informace.
dobrovolných svazků
činnosti, která souvisí
obcí, ve znění
odborně s předmětem
pozdějších předpisů
přezkoumání.
přestupkové řízení ve
3
věci veřejného pořádku, občanského
obyvatel a vydávání
ANO,
SHODU NELZE
správa
přestupcích, ve znění
Předseda přestupkové komise
PROKÁZAT.
pozdějších předpisů
musí mít právnické vzdělání
133/2000 Sb., o
NE
pedagogika 3
ekonomika ekonomika
občanských průkazů a cestovních dokladů
200/1990 Sb., o
ekonomika
soužití a majetku vedení evidence
veřejná
ekonomika
evidenci obyvatel a
PROKÁZAT.
rodných číslech a o
Vzhledem k tomu, že
změně některých
jde spíše o
zákonů (zákon o
administrativní
evidenci obyvatel), ve
agendu, není
znění pozdějších
spatřován rozpor.
předpisů
45
SHODU NELZE
Sociálně - právní ochrana dětí
3
gymnázium strojírenství
sociální práce
359/1999 Sb., o
ANO,
charitní a
charitativní a
sociálně-právní
- VŠ ve studijních
sociální
sociální práce
ochraně dětí, ve znění
programech v oblasti
pozdějších předpisů
pedagog. a společenských věd
činnost sociální
zaměřených na sociální péči,
pedagogika
sociální politiku, sociální práci, pedagogiku, právo, psychologii, vychovatelství nebo ošetřovatelství, a v oblasti lékařství zaměřených na všeobecné a dětské lékařství, - VOŠ v oboru sociální práce, pedagogika, charitní a sociální péče, charitní a sociální činnost, sociálněprávní činnost, dvouoborové studium pedagogika a teologie a ukončené studium pro diplomované zdravotní sestry nebo řádně ukončené maturitní studium v těchto oborech
46
SHODA
Musím přiznat, že takto nízká účast respondentů v anketě bylo pro mě určitým zklamáním. A to přesto, že byla jasně deklarována její anonymita. O příčinách mohu pouze spekulovat. Vraťme se však k problému. Ne vždy je zvláštním právním předpisem (jak je zřejmé z výše uvedeného vyhodnocení), který lze považovat za stěžejní pro danou správní činnost, stanoven předepsaný resp. požadovaný obor a stupeň vzdělání. Pokud tak tomu je, mají vedoucí úřadů ulehčenou práci, neboť v opačném případě postupují spíše intuitivně. Problém však může nastat i v případě jednoznačně stanovených požadavků, neboť v praxi se vedoucím úřadů nemusí takto vzdělaných uchazečů dostávat. Vedoucí úřadů to vůbec nemají jednoduché, neboť pro některé správní činnosti prostě adekvátní školský program a obor neexistuje (např. oblast správy matrik a státního příslušenství). Některé správní činnosti byly v průběhu platnosti vyhlášky o zvláštní odborné způsobilosti rozděleny (např. oblast sociálních služeb a oblast řízení o dávkách v hmotné nouzi) a jiné nově vznikly (např. oblast řidičských oprávnění a řidičských průkazů), a tato situace se samozřejmě může opakovat. Obsazení pracovního místa zaměstnancem, který nesplňuje stanovené požadavky, je sice v pravomoci zaměstnavatele, ale pouze za předpokladu, že tomu nebrání zvláštní právní předpis. Stejně tak nelze nahradit tyto požadavky stanovené zvláštním právním předpisem např. jiným druhem vzdělání, určitou délkou praxe, složením kvalifikační zkoušky, apod. Toto je možné zase jen v případě, že tak umožní zvláštní právní předpis. Na tomto místě považuji za důležité poznamenat, že jak zákon o úřednících územně samosprávných celků, tak vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti platí od roku 2002. Znamená to tedy, že teprve od tohoto data existují určitá pravidla spojená se vzděláváním (i když spíše následným) úředníků veřejné správy. Neboť na základě přechodných ustanovení tohoto zákona byla fyzická osoba, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnancem územního samosprávného celku, vykonávala správní činnosti a splňovala předpoklady podle § 4 zákona, byla ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považována za úředníka podle tohoto zákona (nestanovil-li tento zákon jinak).
47
11 SHRNUTÍ Neustále je voláno po profesionalizaci veřejné správy vykonávané vzdělanými a dále se vzdělávajícími úředníky. Předpokladem pro naplnění tohoto cíle je bezezbytku vzdělaný a připravený pracovník, který bude zárukou kvalitního výkonu veřejné správy. Úkolem
úředníka je
zpracovávat a evidovat určitou agendu
a vyřizovat s ní související záležitosti. Nejde však o povolání v pravém slova smyslu, ale spíš celou množinu povolání, která mají společný charakter některých vykonávaných činností. Vyčerpávajícím způsobem je zákonem o úřednících územně samosprávných celků ošetřena problematika „dalšího“ vzdělávání úředníku, od vzniku jejich pracovního poměru u územního samosprávného celku, kteří jsou povinni se průběžné vzdělávat ve stanoveném rozsahu a prohlubovat si kvalifikaci, i nad rámec stanovený zákonem. Tato bakalářská práce je však zaměřena spíše k počátečnímu odbornému vzdělání úředníků veřejné správy. Ale jaký obor vzdělání po ukončení základního vzdělání zvolit (při tom množství nabízených oborů), s předpokladem zastávat po ukončení studia pozici/funkci úředníka veřejné správy? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Dle mého názoru je nutno s hledáním odpovědi na tuto otázku započít v zákoně o úřednících územně samosprávných celků, který, jak je již dříve uvedeno, definuje pojem „úředníka“ a současně jej váže na výkon jednotlivých „správních činností“ (pro nás klíčový pojem), které jsou spojeny s prokázáním zvláštní odborné způsobilosti (katalog taxativně vypočtených správních činností je uveden v kapitole 8.3 teoretické části této bakalářské práce). Náplně jednotlivých správních činností jsou uvedeny v příloze č.1 vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územně samosprávných celků, k jejichž vykonávání je nezbytné prokázat zvláštní odbornou způsobilost (viz příloha č.6 této bakalářské práce). Ke každé správní činnosti jsou zde přiřazeny konkrétní právní předpisy upravující působnost orgánů územních správních úřadů v rozsahu příslušné správní činnosti a schopnost jejich aplikace (jde o tzv. zvláštní část zvláštní odborné způsobilosti). Ale vraťme se zpět k absolventovi základního vzdělání a jeho volbě budoucího povolání. Pokud se tedy dotyčný rozhodne stát úředníkem veřejné správy, měl by se nejprve seznámit s oblastmi (spektrem) jednotlivých správních činností a na základě
48
výběru konkrétní správní činnosti následně zvolit obor svého dalšího vzdělání. Takto pak bude (pravděpodobně) v budoucnu bezezbytku splňovat požadavky zákona o úřednících územně samosprávných celků a souvisejících předpisů. Současně tímto individuálním počinem přispěje k naplnění cíle o profesionalizaci veřejné správy.
49
ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo poskytnout absolventům středního, vyššího odborného a vysokého vzdělání ucelené informace o tom, co všechno je čeká, pokud se budou chtít stát úředníkem veřejné správy. Určitým vodítkem (pomůckou) se však tato práce může stát už i pro absolventy základních škol, neboť volba povolání se váže již k základní škole. V teoretické části bakalářské práce jsem čerpala především z platné legislativy, odborné literatury a dalších dostupných zdrojů. Na počátku jsou přehledným způsobem vysvětleny základní pojmy a legislativní rámec. Praktickou část své práce jsem pak zaměřila na analýzu „vstupního“ resp. „počátečního“ vzdělání úředníků veřejné správy. Toto mé šetření by mohlo být impulsem pro zadání širšího výzkumu, který by upřesnil údaje potřebné pro stanovení kvalifikace úředníků z hlediska počátečního vzdělání, neboť toto lze chápat jako jeden z prvků profesionalizace veřejné správy. Současně by tímto krokem mohla být zvýšena prestiž tohoto povolání, neboť v historii být úředníkem znamenalo vysokou společenskou prestiž. Z pedagogického hlediska může tato bakalářská práce sloužit jako studijní materiál jak pro laickou veřejnost (např. rodiče), tak pro veřejnost odbornou (školství).
50
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura KÁŇA, Pavel. Základy veřejné správy. 2. doplněné, přepracované vydání Ostrava: Montanex, 2007. ISBN 978-80-7225-244-2 HENDRYCH, Dušan. Správní věda – Teorie veřejné správy. 3. aktualizované vydání Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. ISBN 978-80-7357-458-1.
Právní předpisy Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, ve znění pozdějších předpisů Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
51
Usnesení vlády č. 270/2001 Sb., Kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě Usnesení vlády č. 331/2012 Sb., o Etickém kodexu úředníků a zaměstnanců veřejné správy Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, Vyhláška č.512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
Internetové zdroje Etický kodex úředníků minimalizuje korupční jednání. www.vlada.cz [online]. Copyright © 2009-2013 [cit.2013-02-24]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/aktualne/eticky-kodex-uredniku-minimalizuje-korupcni-jednani-95380/
52
Rejstřík škol a školských zařízení. www.rejskol.msmt.cz [online]. Verze 2.28 [cit.2013-02-24]. Dostupné z: http://rejskol.msmt.cz/ Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost. www.absolvent.cz [online]. Informační systém ISA+ [cit.2013-02-24]. Dostupné z: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/ProfilAbsolventa/6843M01/Verejnospravnicinnost Výběr oboru vzdělání - středoškolské vzdělání. www.absolvent.cz [online]. Informační systém ISA+. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/1/9#filtrForm Výběr oboru vzdělání – vyšší odborné vzdělání. www.absolvent.cz [online]. Informační systém ISA+. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/8 Důvodová zpráva k zákonu č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 3.volební období (1998-2002): Sněmovní tisky [online].Tisk č.1162/0.2001. [cit. 2013-02-24] Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=3&CT=1162&CT1=0
53
Seznam tabulek Tabulka č.1 – Výsledky šetření k otázce č.1 ......................................................... 37 Tabulka č.2 – Výsledky šetření k otázce č.2 ........................................................ 37 Tabulka č.3 Výsledky šetření k otázce č.3……………………………………..37 Tabulka č.4 – Výsledky šetření k otázce č.4 ......................................................... 39 Tabulka č. 5 – Výsledky šetření k otázce č.5 ........................................................ 39 Tabulka č.6 – Výsledky šetření k otázce č.6 ......................................................... 40 Tabulka č.7 – Výsledky šetření k otázkám č. 7 až 9 ............................................. 42
54
Seznam příloh Příloha č. 1 - Skupiny oborů vzdělání Příloha č. 2 - Pracovní pozice referentů státní správy a samosprávy s uvedením rozpětí platové třídy Příloha č. 3 - Rozsah činností u jednotlivých platových tříd Příloha č. 4 - Stanovené platové třídy, včetně potřebného vzdělání Příloha č. 5 - Vzor ankety Příloha č. 6 - Náplně jednotlivých správních činností, k jejichž vykonávání je nezbytné prokázání zvláštní odborné způsobilosti
55
Příloha č. 1 - Skupiny oborů vzdělání
16
Ekologie a ochrana životního prostředí
53
Zdravotnictví
18
Informatické obory
61
Filozofie, teologie
21
Hornictví a hornická geologie, hutnictví a
63
Ekonomika a administrativa
slévárenství 23
Strojírenství a strojírenská výroba
64
Podnikání v oborech, odvětví
26
Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní
65
Gastronomie, hotelnictví a turismus
technika 28
Technická chemie a potravinářská chemie
66
Obchod
29
Potravinářství a potravinářská chemie
68
Právo, právní a veřejnoprávní činnost
31
Textilní výroba a oděvnictví
69
Osobní a provozní služby
32
Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování
72
Publicistika, knihovnictví a informatika
plastů 33
Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů
74
Tělesná kultura, tělovýchova a sport
34
Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie
75
Pedagogika, učitelství a sociální péče
36
Stavebnictví, geodézie a kartografie
78
Obecně odborná příprava
37
Doprava a spoje
79
Obecná příprava
39
Speciální a interdisciplinární obory
82
Umění a užité umění
41
Zemědělství a lesnictví
91
Teorie vojenského umění
43
Veterinářství a veterinární prevence
Příloha č. 2 - Pracovní pozice referentů státní správy a samosprávy s uvedením rozpětí platové třídy Díl 2.10 Státní správa a samospráva Díl
Povolání
Platová třída
2.10.01
Referent společné státní správy a samosprávy
4-16
2.10.02
Referent fiskální politiky, rozpočtu a financování
9-15
2.10.03
Referent státní pokladny
11-14
2.10.04
Referent správy účetnictví
12-14
2.10.05
Referent finanční kontroly a přezkoumávání hospodaření
10-15
územních samosprávných celků 2.10.06
Referent správy cen
2.10.07
Referent politiky finančních trhu
2.10.08
Referent finanční a daňové správy
2.10.09
Referent
hospodaření
8-14
s majetkem
6, 9 -15 6-14 státu
a
územních
9-15
samosprávných celků 2.10.10
Referent loterií a jiných podobných her
2.10.11
Referent správy ve věcech pojišťoven a penzijních fondů
10-14
2.10.12
Referent ekonomické ochrany státu
12-14
2.10.13
Referent správy ve věcech průmyslového vlastnictví
10, 12-14
2.10.14
Referent zahraničních služeb a zahraničních vztahů
6-15
2.10.15
Referent školství, výchovy a vzdělávání
8-15
2.10.16
Referent pro mládež, tělovýchovu a sport
9-15
2.10.17
Referent správy výzkumu a vývoje
11-15
2.10.18
Referent správy kultury, ve věcech církví a náboženských
6-15
8-10, 12, 13
společností a ve věcech médií a audiovize 2.10.19
Referent sociálních věcí
6-15
2.10.20
Referent zaměstnanosti
6-15
2.10.21
Referent pracovních vztahů
10-15
2.10.22
Referent pro zdravotní péči (služby) včetně veřejného
7-15
zdravotního pojištění 2.10.23
Referent pro ochranu a podporu veřejného zdraví
8-15
2.10.24
Referent pro léčebné zdroje, léky a zdravotnické potřeby
5-15
2.10.25
Referent správy justice
13,14
2.10.26
Referent všeobecné správy vnitřních věcí státu
6-15
2.10.27
Referent správy ve věcech archivnictví a spisové služby
8-15
2.10.28
Referent správy průmyslu a obchodu
4, 6-15
2.10.29
Referent živnostenského úřadu
7-12
2.10.30
Referent správy veřejného investování
13-14
2.10.31
Referent správy místního rozvoje
10-15
2.10.32
Referent územního plánování a stavebního řádu
8-15
2.10.33
Referent pro zemědělství, potravinářský průmysl a lesní a vodní
7-15
hospodářství 2.10.34
Referent bezpečnosti státu
6-15
2.10.35
Referent společných činností dopravní soustavy státu
9-15
2.10.36
Referent pro dráhy a drážní dopravu
9-13
2.10.37
Referent pro silniční a městskou dopravu
8-13
2.10.38
Referent pro civilní letectví
8-13
2.10.39
Referent pro plavbu a vodní cesty
8-13
2.10.40
Referent pro pozemní komunikace
9-13
2.10.41
Referent rozvoje systému veřejné správy
10-15
2.10.42
Referent životního prostředí
6-15
2.10.43
Referent státní statistické služby
7-15
2.10.44
Referent zeměměřičství a katastru nemovitostí
7-14
2.10.45
Referent báňské správy
9-14
2.10.46
Referent
ochrany
hospodářské
soutěže
a
dohledu
nad
12-15
poskytováním veřejné podpory 2.10.47
Referent odborného zabezpečení činnosti vlády
10-14
2.10.48
Referent informačních systémů veřejné správy
6-15
2.10.49
Referent řízení a rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě
12-14
2.10.50
Referent správy elektronických komunikací a poštovních služeb
8-14
2.10.51
Referent rozvoje územních samosprávných celků
9-14
2.10.52
Referent pro jadernou bezpečnost
12-15
2.10.53
Referent správy osobních údajů
11-15
Příloha č. 3 - Rozsah činností u jednotlivých platových tříd 4. platová třída
provádění dílčích prácí ve státní správě a samosprávě, např. shromažďování, třídění, uspořádávání, aktualizace a kontroly formálních náležitostí a úplnosti podání, protokolů, záznamů, písemných vyhotovení rozhodnutí, podkladů a dalších písemností ve správním řízení doručování úředních písemností. Předvolávání osob ke správnímu orgánu. Předvolávání účastníků k jednání a ověřování jejich totožnosti.
5. platová třída
jednoduché úkony ve správním řízení, např. přijímání jednoduchých podání do protokolu, pořizování soupisu součástí spisu, vedení evidencí návrhů a vyjádření účastníků řízení, důkazů, čestných prohlášení, přiznání a úředních dokladů, vyvěšování veřejné vyhlášky, vyměřování správních nebo jiných poplatků, provádění místních šetření podle daných pokynů příprava a vedení podkladů, podkladové dokumentace a dalších náležitostí ve správním řízení v jednoduchých věcech malého rozsahu a jednoduchého způsobu zjišťování, kontrola jejich věcné správnosti a doplňování určených náležitostí. Kompletace a předávání správní a jiné dokumentace na příslušné správní úřady, samosprávné celky, účastníkům řízení a dalším místům, například v řízení o odvolání nebo při postoupení pro nepříslušnost.
6.platová třída
vyřizování věcí ve správním řízení s jednoznačným postupem a s malým počtem účastníků samostatné vyřizování dílčích částí správního řízení podle běžných postupů, například opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí včetně jejich ověřování a došetřování, příprava usnesení o postoupení podání, o dožádání nebo o odmítnutí provedení úkonu nebo o účasti ve správním řízení, kontrola a oprava zřejmých nesprávností v rozhodnutí, vyjádření, osvědčení nebo sdělení, sepisování protokolu o ústním jednání a ústním podání, výslechu svědka nebo znalce, o provedení důkazu listinou a o ohledání, jakož i o jiných zákonech ve styku s účastníky správního řízení včetně vyřizování stížností a oprav vyměřování poplatků ve sporných a složitých případech zajišťování doručování písemností správního orgánu
7.platová třída
vyřizování věcí ve správním řízení. Posuzování podkladů pro správní řízení. Provádění důkazů potřebných ke zjištění stavu věci a zajišťování důkazů. příprava řešení věcí ve správním řízení s více účastníky zasahující do mnoha různorodých a věcných oblastí a vyžadující rozsáhlou podkladovou dokumentaci, dožádání, znalecké posudky a složitý výkon rozhodnutí. samostatné
vyřizování
náročných částí
správního
řízení,
například
poskytování předběžné informace správním orgánem nebo sepisování protokolů o ústním jednání ve složitém správním řízení. zajišťování odborných agend výkonu státní správy nebo agend výkonu samostatné působnosti územního samosprávného celku ve vymezeném dílčím úseku, pokud není v této části ustanoveno jinak. zajišťování výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo srážkami ze mzdy. zajišťování průběhu a účelu správního řízení užitím zajišťovacích prostředků. Opatřování vysvětlení. zrušování vyjádření, osvědčení nebo sdělení, která jsou v rozporu s právními předpisy. poskytování poučení o právech a povinnostech správním orgánem. provádění kontrolních prací podle daných postupů. 8.platová třída
vyřizování věcí ve správním řízení s velkým počtem účastníků, s rozsáhlou podkladovou dokumentací, zasahujících do více právních a věcných oblastí náročných na dobu řízení a dodržování lhůt a se značnými nároky na posuzování podkladů ve správním řízení, na provádění důkazů potřebných ke zjištění stavu věci. Vedení společných správních řízení s rozhodnutími s podmiňujícími výroky. příprava řešení přestupků a jiných správních deliktů. zajišťování ucelených odborných agend státní správy nebo samosprávy, pokud není v této části stanoveno jinak. provádění poradenských a konzultačních činností v dílčích úsecích odborných agend státní správy nebo samosprávy včetně vydávání stanovisek. zajišťování výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo srážkami ze mzdy plynoucí z exekučních titulů dožádaných ze států Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci. zajišťování vymáhání nedoplatků, penále a pokut. kontrola včasnosti, úplnosti a správnosti vyřizování petic a stížností. provádění státního dozoru, státní inspekce nebo kontroly podle stanovených postupů ve vymezené dílčí působnosti.
9.platová třída
zajišťování výkonu souhrnu více věcně souvisejících odborných agend státní správy nebo samosprávy zpracovávání návrhů vnitřních předpisů nebo norem úzce vymezené věcné působnosti podle přesně daných postupů provádění přezkumného řízení správním orgánem, který rozhodnutí vydal zajišťování exekucí na nepeněžitá plnění. provádění konzultační a poradenské činnosti v ucelené odborné agendě státní
správy nebo samosprávy včetně vydávání stanovisek. vykonávání specializovaných činností v konkrétních případech v rozsahu působnosti ústředního správního úřadu nebo správního úřadu s celostátní působností komplexní zajišťování agendy vydávání osvědčení nebo potvrzení podle zvláštních zákonů v působnosti celého správního úřadu nebo územního samosprávného celku. zpracovávání ucelených metodických postupů k zabezpečení činnosti ve vymezené
působnosti
územního
správního
úřadu
nebo
územního
samosprávného celku. prošetřování stížností proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu. samostatné provádění státní inspekce, státního dozoru nebo kontroly nad dodržováním povinností, vyplývajících z právních předpisů ve vymezené působnosti. 10.platová třída
přezkoumávání rozhodnutí v přezkumném řízení nadřízeným orgánem. vedení řízení o návrhu opatření obecné povahy. Příprava návrhu opatření obecné povahy a jeho projednávání s dotčenými orgány. zajišťování pohledávek a jejich příslušenství uplatněním rozsahu zástavního práva. Zajišťování výkonu exekucí prodejem movitých věcí nebo nemovitostí. vykonávání dílčích legislativních prací a právních činností v oboru státní správy nebo samosprávy a příprava právních předpisů po obsahové a formální stránce. provádění konzultační a poradenské činnosti v oboru státní správy nebo samosprávy nebo v oblasti aplikace mezinárodních smluv a práva Evropské unie. samostatné vykonávání agendy zřizovatelských a zakladatelských funkcí vůči organizacím nebo organizačním složkám státu nebo územního samosprávného celku. osvědčování odborné způsobilosti vyžadované právním předpisem. zajišťování obnovy správního řízení a nového rozhodování. řešení sporů ve sporném řízení. navrhování veřejnoprávních smluv včetně navrhování jejich změn, výpovědí a zrušení. vyřizování závažných stížností proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu a navrhování opatření k nápravě. provádění státního dozoru, inspekce nebo komplexní kontrolní činnosti v
celém rozsahu působnosti územního správního úřadu nebo orgánu územního samosprávného celku. analýza výsledků inspekční, dozorové a kontrolní činnosti včetně návrhů opatření. 11.platová třída
Legislativní zpracovávání návrhů právních předpisů obcí. Zpracovávání závazných opatření správních úřadů s celostátní působností.
12.platová třída
Výkon komplexních právních činností v jednotlivých oborech státní správy nebo samosprávy včetně zastupování veřejných zájmů v soudních sporech.
13.platová třída
Řešení sporů a rozporů mezi správními orgány, popřípadě mezi dotčenými orgány o věcnou příslušnost při rozhodování nebo otázek, jež jsou předmětem rozhodování.
14.platová třída
Přezkoumávání jednoduchých rozhodnutí ústředního správního úřadu včetně zajišťování obnovy správního řízení a nového rozhodování. Přezkoumávání rozhodnutí žalovaného správního orgánu po podání žaloby ve správním soudnictví. Přezkoumávání souladu opatření obecné povahy s právními předpisy.
15.platová třída
Posuzování veřejnoprávních smluv z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem nebo řešení sporů z veřejnoprávní smlouvy.
16.platová třída
Příprava návrhu na uzavření veřejnoprávní smlouvy zpravidla vícestranné a mezi subjekty veřejné správy včetně navrhování jejich změn, výpovědí a zrušení.
Příloha č. 4 - Stanovené platové třídy, včetně potřebného vzdělání 1.platová třída
základní vzdělání nebo základy vzdělání
2.platová třída
základní vzdělání nebo základy vzdělání
3.platová třída
střední vzdělání
4.platová třída
střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání
5.platová třída
střední vzdělání s výučním listem
6.platová třída
střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem
7.platová třída
střední vzdělání s maturitní zkouškou
8.platová třída
střední vzdělání s maturitní zkouškou
9.platová třída
vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou
10.platová třída
vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání
11.platová třída
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu
12.platová třída
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu
13.platová třída
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu
14.platová třída
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu
15.platová třída
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu
16.platová třída
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.
Příloha č. 5 – Vzor ankety
Příloha č. 6 – Náplně jednotlivých správních činností, k jejichž vykonávání je nezbytné prokázání zvláštní odborné způsobilosti správní rozhodování a
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích:
dozorová činnost
- výkon působnosti silničního správního úřadu, zejména zařazování
v silničním hospodářství
pozemních komunikací, rozhodování o uzavírkách, zvláštním užívání, věcných břemenech, zajišťování sjízdnosti a schůdnosti, odpovědnost vlastníků pozemních komunikací, ochrana pozemních komunikací, výkon státního dozoru. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): - výkon působnosti speciálního stavebního úřadu na pozemcích komunikací, zřizování věcných břemen.
silniční doprava
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě: - vydávání stanovisek k žádostem o koncese k provozování silniční dopravy a taxislužby, vydávání stanovisek k žádostem o Učence v mezinárodní silniční dopravě, - vydávání osvědčení o odborné způsobilosti dopravců, - ověřování splnění podmínky spolehlivosti a bezúhonnosti řidičů taxislužby. - ověřování splnění podmínky dobré pověsti a finanční způsobilosti dopravců, - vydávání průkazů způsobilosti řidiče taxislužby, - vydávání povolení dopravního úřadu, - vydávaní licencí pro linkovou osobní dopravu, - výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě, - vymáhání dodržování zákona a předpisů souvisejících.
přestupkové řízení ve
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích; zákon
věcech bezpečnosti a
č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou
plynulosti silničního
provozem vozidla a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších
provozu na úseku dopravy
předpisů; zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné
a silničního hospodářství a
způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých
správních řízeních
zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 200/1990 Sb., o
souvisejících
přestupcích: - výkon státní správy pří řízení o přestupcích proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na úseku dopravy a silničního hospodářství, na úseku evidence motorových vozidel a zákonného pojištění motorových vozidel, na úseku ochrany před alkoholismem a
jiných toxikomániemi, - přezkoumávání rozhodnutí o přestupku, - kontrolní a metodická činnost. správní rozhodování o
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o
řidičských oprávněních a
změnách některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů:
řidičských průkazech
- rozhodování o udělení, omezení, podmínění, pozastavení a odnětí řidičských oprávnění, - rozhodování o uložení povinnosti přezkoumání zdravotní způsobilosti nebo odborné způsobilosti držitele řidičských oprávnění, - rozhodování o zrušení podmínění nebo omezení řidičských oprávnění a rozhodování o vrácení řidičských oprávnění, - vydávání řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů držitelům řidičských oprávnění a vydávání řidičských průkazů příslušníkům států Evropské unie a příslušníkům jiných států, - vyřizování ztrát řidičských průkazů a vydávání jejich duplikátů, - řízení při odevzdání a navrácení řidičských průkazů
správní rozhodování a
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
dozorová činnost při
Na úrovni krajského úřadu:
provozování drah a drážní
- uzavírání smluv o závazcích veřejné služby ve veřejné drážní osobní
dopravy
dopravě, - projednávání jízdních řádů a jejich změn, - projednávání návrhu na omezení a zastavení drážní dopravy. Na úrovni obecního úřadu: - zjišťovaní zdrojů ohrožování, poškozování nebo rušení provozování drah, drážní dopravy, drážních telekomunikačních zařízení a vedení a drážních zabezpečovacích zařízení na drahách speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové v obvodu působnosti obce, - vydávání úředního povolení k provozování dráhy speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové v obvodu působnosti obce a jeho změn, - rozhodování o zrušení úředního povolení k provozování dráhy speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové v obvodu působnosti obce. - rozhodování o omezení provozování dráhy speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové v obvodu působnosti obce, - udělování licencí k provozování drážní dopravy na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové v obvodu působnosti obce, - rozhodování ve sporech o uzavření smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové v obvodu
působnosti obce a o výkonu práv a povinností z této smlouvy vyplývajících, - rozhodování o změně licence k provozování drážní dopravy na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové v obvodu působnosti obce, - rozhodování o odejmutí licence k provozování drážní dopravy na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové v obvodu působnosti obce, - rozhodování o omezení provozování drážní dopravy na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové v obvodu působnosti obce, - vydávání průkazu způsobilosti k řízení vozidla na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové v obvodu působnosti obce, - nařizování přezkoušení zdravotní a odborné způsobilosti osob, řídících drážní vozidlo, rozhodování o omezení řízení nebo zákazu řízení, odjímání průkazu způsobilosti k řízení osobám řídícím drážní vozidlo na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové v obvodu působnosti obce, - ukládání a vybírání pokut - výkon vymezené působnosti, - výkon státního dozoru ve věcech drali v přenesené působnosti podle věcné a územní působnosti, - nařízení přezkoušení zdravotní a odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo. finanční hospodaření
- samosprávné nakládání s majetkem a vlastními finančními zdroji,
územních samosprávných
- nakládání s finančními prostředky, které obdrží územní samosprávné
celků a jeho přezkumu
celky ze státního rozpočtu, státních fondu, Národního fondu a z rozpočtového určení daní.
správa daní a poplatků
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: - spravování daní podle zákona, - spravování místních poplatků
památková péče a správa
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:
sbírek muzejní povahy
- správní řízení při péči o památky, zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty; - správní řízení při ochraně movitých památek, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy; - správa muzejních sbírek.
územní plánování
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Na úrovni krajského úřadu: - výkon státní správy na úseku územního plánování,
- pořizování a projednávání územně plánovací dokumentace kraje a jejich změny, - pořizování územně plánovacích podkladů a jejich aktualizace, - poskytování územně plánovacích informací, - evidence územně plánovací činnosti, - metodická, koordinační a kontrolní činnost vůči příslušným obecním úřadům, výkon státního dozoru ve věcech územního plánování. Na úrovni obecního úřadu: - výkon státní správy na úseku územního plánování, - pořizování a projednávání územně plánovací dokumentace obce a jejich změny, - vymezování zastavěného území, - pořizování územně plánovacích podkladů a jejich aktualizace, - poskytování územně plánovacích informací, - evidence územně plánovací činnosti. územní rozhodování a
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
rozhodování na úseku
(stavební zákon); zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení
stavebního řádu a
vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
vyvlastnění
Na úrovni krajského a obecního úřadu: - výkon státní správy na úseku územního rozhodování; vedení jednotlivých řízení, zejména územního řízení a řízení o vydání územního opatření, vydávání územních rozhodnutí, územních souhlasů, poskytování územně plánovacích informací a další činnosti podle stavebního zákona, - na úseku stavebního řádu zejména souhrn znalostí při posuzování ohlašování a povolování staveb, terénních úprav a zařízení, užívání a odstraňování staveb; výkon stavebního dozoru a zvláštních pravomocí stavebního úřadu; znalost povinností a odpovědností osob při přípravě a provádění staveb; projednávání správních deliktů, - na úseku vyvlastnění zejména vedení vyvlastňovacího řízení, posuzování splnění podmínek pro vyvlastnění a zrušení vyvlastnění, posuzování náhrad za vyvlastnění včetně náhrad třetím osobám.
řízení o dávkách pomoci v
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu; zákon č.
hmotné nouzi a o dávkách
111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi; zákon č. 100/1988 Sb., o
pro osoby se zdravotním
sociálním zabezpečení; zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů
postižením
České republiky v sociálním zabezpečení; vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním
zabezpečení. Na úrovni krajského úřadu: - metodická a kontrolní činnost na těchto úsecích vůči příslušným obecním úřadům, - správní řízení a rozhodování, v němž krajský úřad působí jako orgán II. stupně (zejména při přezkoumávání rozhodnutí). Na úrovni obecního úřadu obce s rozšířenou působností: - správní řízení a rozhodování v I. stupni o dávkách sociální péče pro osoby se zdravotním postižením a dávkách pomoci v hmotné nouzi. Na úrovni pověřeného obecního úřadu: - správní řízení a rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi a dávkách sociální péče pro osoby se zdravotním postižením. sociální služby
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách; zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách; vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Na úrovni krajského úřadu: - metodická a kontrolní činnost na úseku sociálních služeb vůči příslušným obecním úřadům, - správní řízení a rozhodování, v němž krajský úřad působí jako orgán I. stupně (registrace poskytovatele) a jako orgán II. stupně (zejména při přezkoumávání rozhodnutí o příspěvku na péči), - vedení registru poskytovatelů sociálních služeb, - spolupráce se zajišťováním sociálních služeb a jiné pomoci osobám nacházejícím se v bezprostředním ohrožení jejich práv a zájmů, kdy poskytovatel sociální služby ukončil její poskytování, - inspekce poskytování sociálních služeb. Na úrovni obecního úřadu obce s rozšířenou působností: - správní řízení a rozhodování v I.stupni o příspěvku na péči, - ukládání údajů z informačního systému o příspěvku na péči, - kontrola využívání příspěvku na péči, - posuzování neodůvodnitelné zátěže systému, - zastupování osoby neschopné samostatného jednání, - zajišťování sociálních služeb nebo jiné pomoci osobám ohroženým na životě.
sociálně-právní ochrana
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
dětí
Na úrovni krajského úřadu: - rozhodováni ve správním řízení a přezkoumávání rozhodnutí obecních
úřadů vydaných ve správním řízení, - metodické a odborné vedení a usměrňování činnosti obcí při výkonu státní správy na tomto úseku. správa živnostenského
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech; zákon č. 455/1991
podnikání
Sb., o živnostenském podnikám (živnostenský zákon); zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Na úrovni krajského živnostenského úřadu: - výkon řídící, koordinační, kontrolní a metodické činnosti vůči obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu, - rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů, - spolupráce s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, - výkon dozoru nad dodržováním zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy v zákonem stanoveném rozsahu včetně ukládání pokut za jeho porušení, - vedení živnostenského rejstříku v působnosti svého správního obvodu, - plnění dalších úkolů stanovených zvláštními právními předpisy. Na úrovni obecního živnostenského úřadu: - činnosti spojené s posuzování oprávněnosti provozování živnosti fyzickými a právnickými osobami včetně posuzování všeobecných podmínek provozování živností u fyzických osob, - činnosti spojené se vznikem živnostenského oprávnění včetně vydáváni živnostenských listů a rozhodování o koncesích, - realizace kontrolních činností podle zákona o státní kontrole a dalších zákonů. - činnosti spojené s vedením živnostenského rejstříku, včetně provádění zápisů týkajících se podnikatelů a vydávání úředních opisů z jeho veřejné a neveřejné části. - činností spojené se zánikem živnostenského oprávnění včetně jeho zrušení podle živnostenského zákona, - plnění funkce centrálního registračního místa pro podnikatele, - činnosti spojené s ukládáním sankcí podle živnostenského zákona a některých dalších zákonů včetně ukládání pokut v blokovém řízení.
příprava a realizace
Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti státních hmotných rezerv; zákon č.
hospodářských opatření
241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy,
pro krizové stavy
především § 6-8,10-12,16-17,20-27 a 29-30; vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb. Na úrovni krajského úřadu: - zpracování podkladů, plánů a zajištění dodávek včetně využití informačního systému ARGIS, - použití pohotovostních zásob, použití zásob pro humanitární pomoc, - zajištění doplnění pracovních sil a prostředků subjektům hospodářské mobilizace, - příprava a realizace regulačního opatření a jejich kontrola, - kontrola přípravy a účinnosti hospodářských opatření pro krizové stavy a uplatnění sankčních pravomocí. Na úrovni obecního úřadu: - zpracování podkladů, plánů a zajištění dodávek včetně využití informačního systému ARGIS, - použití pohotovostních zásob, - použití zásob pro humanitární pomoc, - příprava a realizace regulačních opatření a jejich kontrola. - kontrola přípravy a účinnosti hospodářských opatřeni pro krizové stavy a plnění sankčních pravomocí.
školství
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Na úrovni krajského úřadu: - koncepční činnost spočívající v tvorbě dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji či v tvorbě výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji, - rozhodování a další činnosti v rámci vedení rejstříku škol a školských zařízení, - další rozhodování ve správním řízení – zejména plnění úkolů nadřízeného správního orgánu ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, rozhodování o uznání zahraničního vzdělání, rozhodování o způsobu vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením, přezkoumávání průběhu a výsledků závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky a absolutoria, - činnosti v rámci rozpisu a poskytování finančních prostředků státního rozpočtu určených na činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí, svazkem obcí nebo jinou fyzickou či právnickou osobou,
činnosti v rámci veřejnosprávní kontroly použití těchto finančních prostředků, jejich finančního vypořádání, rozborů hospodaření a sumarizace účetní závěrky, - vytváření podmínek pro přípravu a hodnocení společné části maturitní zkoušky a podíl na její organizaci, - činnosti spojené s předáváním údajů ze školních matrik a dokumentace škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí, - další správní agendy, zejména udělování souhlasu se zřízením funkce asistenta pedagoga, souhlasu se zřízením třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy, jmenování předsedů zkušebních komisí pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky a absolutoria. Na úrovni obecního úřadu obce s rozšířenou působností: - činnosti spojené s předáváním údajů ze školních matrik a dokumentace škol a školských zařízení zřizovaných obcí nebo svazkem obcí, - zpracovávání návrhů rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných na činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí a zpracovávání rozborů hospodaření s těmito finančními prostředky přestupkové řízení ve věci
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích:
veřejného pořádku,
- řízení o přestupcích proti veřejnému pořádku a majetku,
občanského soužití a
- vydávání rozhodnutí o přestupcích, sankce,
majetku
- řízení o přestupcích mladistvých, - přezkoumání rozhodnutí o přestupku.
správa matrik a státního
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení; zákon č.
občanství
40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČR; zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování); vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu; zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
- zápisy matričních událostí, matričních skutečností včetně jejich změn a oprav, - kontrola vedení matričních knih a sbírek listin, - ověřování matričních dokladů, mají-li být použity v cizině, - vedení a aktualizace sbírky listin, - ověřování odborné způsobilosti zaměstnanců k vedení matričních knih a k plnění úkonů zabezpečovaných v souvislosti s vedením matričních knih a sbírek listin, - výměna matrik, vydávání výpisů z matričních knih a nahlížení do nich, - užívání jména a příjmení a jejich změny, - ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu, - řízení o žádosti o nabytí a pozbytí státního občanství České republiky a žádosti o vydání osvědčení (potvrzení) o státním občanství ČR. vedení evidence obyvatel
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel; zákon č. 101/2000 Sb., o
a vydávání občanských
ochraně osobních údajů; zákon č. 328/1999 Sb., o občanských
průkazů a cestovních
průkazech; zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech.
dokladů
- poskytování údajů z informačního systému, - vydávání občanských průkazů a vydávání cestovních dokladů.
zajištění ochrany obyvatel
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení; zákon č. 239/2000 Sb., o
a krizovém řízení,
integrovaném záchranném systému. - získávání informací a analýza rizik pro tvorbu krizových a havarijních plánů, - tvorba povodňových plánů, - tvorba plánu krizové připravenosti, - tvorba havarijních plánů, - kontrola připravenosti na řešení krizových situací. V kompetenci Ministerstva obrany: zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů: -vyhodnocení objektů důležitých pro obranu státu a zpracování návrhů jejich obrany, -plánování opatření pro vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, -zabezpečení přípravy občanů k obraně státu. Na úrovni krajského úřadu: - stanovení a realizace opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených
sil, - řízení evakuace obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb. - vedení souborné evidence o určených věcných prostředcích a jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci. Na úrovni obecního úřadu obce s rozšířenou působností: - vedení evidence o vhodných věcných prostředcích a jejich vlastnících, - vedení evidence nezbytných osobních údajů o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, - vedení evidence osobních údajů zdravotních pracovnic, - provádění výběru vhodných věcných prostředků a kontroly určených věcných prostředků, - rozhodnutí o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany státu. - rozhodnutí o povolání fyzických osob k pracovním výpomocem a pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu. zdravotnictví
Na úrovni krajského úřadu (zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu): - vyřizování stížností, návrhů a podnětů vedených ve správním řízení, - tvorba sítě zdravotnických zařízení, související se zabezpečením dostupnosti zdravotní péče a přednemocniční neodkladné péče, - odvolací řízení, činnost znaleckých komisí, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních; - správní řízení ve vydávání registrace a jejich změn, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění; - vyhlašováni a realizace výběrových řízení pro uzavírání smluv mezi nestátními zdravotnickými zařízeními a pojišťovnami, - sledování zákonných lhůt pro výběrová řízení, - zabezpečení činnosti výběrové komise a vyhodnocení výsledků její činnosti, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách; - kontrola zacházení s návykovými látkami a jejich evidence v lékárnách a zdravotnických zařízeních, - kontrola a analýza ročních hlášení lékáren o stavu a pohybu zásob návykových látek, - zajištění a kontrola likvidace nepoužitelných návykových látek, - sestavování povinných hlášení (makovina, konopí),
- provádění kontrol dodržování rozhodnutí vydaných KÚ, - ukládání pokut podle zákona. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (tvorba krizových a traumatologických plánů); zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů; zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta; zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). vodní hospodářství
Na úrovni krajského úřadu, obecního úřadu obcí s přenesenou působností a obecního úřadu (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)): - správní rozhodování a výkon vodoprávního dozoru, - výkon kompetence vodoprávního úřadu, - výkon kompetencí povodňového orgánu mimo povodeň, - výkon pravomocí vodoprávních úřadů při mimořádných opatřeních, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), - správní rozhodování a výkon dozoru, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích; - rozhodování o přestupcích na úseku vodního hospodářství, - vydávání vyjádření a jiných opatření. V kompetenci Ministerstva životního prostředí: - ochrana množství a jakosti povrchových a podzemních vod.
lesní hospodářství a
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
myslivost
(lesní zákon); vyhláška Ministerstva zemědělství ČR (dále jen „ MZe“) č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa a vyhláška MZe č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesu pod vlivem imisí; vyhláška MZe č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů stárni správy lesů a o jejich označení; vyhláška MZe č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu
minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů; vyhláška MZe č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích; vyhláška č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa; vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesu a o vymezení hospodářských souborů; vyhláška MZe č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování; vyhláška MZe č. 100/1996 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o udělení licence v lesním hospodářství a podrobnosti o udělování licencí v lesním hospodářství; vyhláška MZe č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže; vyhláška MZe č. 219/1998 Sb., o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát; zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin); vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin; zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa; zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti; vyhláška MZe č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb.,o myslivosti; vyhláška MZe č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu; vyhláška č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd; vyhláška č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice; vyhláška č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě. Na úrovni krajského úřadu, obecního úřadu obcí s přenesenou působností a obecních úřadů: - rozhodování v oblasti státní správy lesů, - rozhodování v oblasti státní správy myslivosti.
zemědělství
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání; zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství). Na úrovni krajského úřadu a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností: - vyhlašování rybářských revírů, změny hospodářských ukazatelů, přidělování výkonu rybářského práva a ustanovování rybářských hospodářů, - vyhlašování (rušení, změna statutu) chráněných rybích oblastí, - posuzování výběrového řízení na užívání rybářských revírů, vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství); Na úrovni krajského úřadu, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů: - udělování výjimek pro výkon rybářského práva, ustanovování rybářské stráže a vydávání rybářských lístků, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů; vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin; vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů. Na úrovni obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností: - rostlinolékařská péče a ochranná opatření proti škodlivým organismům, - základní povinnosti fyzických a právnických osob na úseku rostlinolékařské péče, - přijímání opatření na úseku rostlinolékařské péče, - státní správa na úseku rostlinolékařské péče, - působnost obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na úseku rostlinolékařské péče, - ochrana včel při použití přípravků na ochranu rostlin.
ochrana přírody a krajiny
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ustanovení § 4 odst. 2 a 3, § 5 odst. 1,3,4,5, § 7 odst. 2, § 8 odst. 1 a odst. 2, § 9 odst.
1,§ 10 odst. 2, § 12 odst. 2, § 13 odst. 1, § 22 odst. 1, § 30, § 31, § 34 odst. 2,§ 37 odst. 2, § 43, § 44 odst. 1, § 46 odst. 1 a odst. 4, § 49 odst. 4, § 50 odst. 3, § 56, § 63 odst. 1, § 66, § 67 odst. 1 a 4, § 73 odst. 2, § 80 odst. 2, § 84, § 86 odst. 1 a 2, § 87, § 88, § 89, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.; zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy); nařízení Rady (ES) č. 338/97/ES o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. - rozhodování ve správním řízení a dohled nad dodržováním zákonných ustanovení, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.; - správní činnost v lesním hospodářství a myslivosti v národních parcích. ochrana ovzduší
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ustanovení § 3 odst. 5, § 5 odst. 6, 7, 8, 9, 10 a 11, § 6 odst. 5, 6 a 7, § 7odst. 3, 6, 7,8 a 9, § 8 odst. 5 a 7,§ 9 odst. 4, § 17 odst. 1 a 2, § 19 odst. 4, 5, 6, 11 a 12, § 21 odst. 1, 4 a 5, § 22 odst. 3, 4 a 5, § 38 odst. l a 2, § 40 odst. 4, 5, 8, 10 a 11, § 41 odst. 1, 2 a 3, § 48, § 49 a § 50 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů.
- rozhodování ve správním řízení a dohled nad dodržováním zákonných ustanovení. hospodaření s odpady a
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech.
nakládání s obaly,
Na úrovni krajského úřadu:
ochrana zdraví a životního
- uděluje souhlas k provozování zařízení - § 14 odst. 1,
prostředí před škodlivými
- uděluje souhlas k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s
účinky chemických látek a
ostatními odpady -§ 12 odst. 5,
chemických přípravků a
- ukládá rozhodnutím původci odpadů povinnost zaplatit poplatek za
prevenci havárií
uložení odpadů na skládku, pokud původce tento poplatek ve stanovené
způsobených těmito
výši nezaplatil - § 46 odst. 2,
látkami
- stanovuje dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci podle - § 52. - zpracovává a průběžně vede evidenci jmi vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona - § 39 odst. 9, - rozhoduje v pochybnostech, zda se movitá věc příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu považuje za odpad, a to na návrh vlastníka této movité věci nebo správního úřadu
který provádí řízení, v němž se tato otázka vyskytla nebo který rozhodnutí o této otázce potřebuje ke své další činnosti -§ 3 odst. 3, - uděluje souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem podle § 16 odst. 3 v množství větším než sto tun nebezpečného odpadu za rok, - uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování nebo soustřeďování odpadů - uděluje souhlas k dispozici se zvláštním vázaným účtem a k čerpání z prostředků finanční rezervy podle § 50 odst. 2 a § 51 odst. 1, - může zakázat provoz zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro nakládání s odpady a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě, - může pozastavit platnost osvědčení o vy loučení nebezpečných vlastností odpadů vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle § 9 odst. 3 a 4. Na úrovni obecního úřadu obce s rozšířenou působností: - podává návrh ministerstvu na zařazení odpadu podle Katalogu odpadů podle § 5 odst. 2, - uděluje souhlas k nakládání s nebezpeč.odpady podle § 16 odst. 3, - vede a zpracovává evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, zařízení k nakládání s odpady, zařízení uvedených v § 14 odst. 2, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů a sběrových míst odpadů a skladů odpadů, jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona a na požádání podává informace žadatelům o sídle zařízení vhodných k odstranění nebo využití jimi vyprodukovaného odpadu - § 39, - hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby-§ 79odst 1, - ukládá provozovateli zařízení k odstraňování odpadů v mimořádných případech, je-li to nezbytné z hlediska ochrany životního prostředí a pokud je to pro provozovatele technicky možné, povinnost odstranit odpad. - § 79 odst. 1, - ukládá práv. osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení stanovených povinností podle § 66 odst. 5, - může zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů pokud původce nemá zajištěno využití nebo odstranění odpadů a pokud by odpady vzniklé v důsledku pokračování této činnosti mohly způsobit škodu na životním prostředí.
Na úrovni obecního úřadu: - kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a zda fyzická osoba, která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu s tímto zákonem - § 17 a 17a), - ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení povinnosti podle § 66 odst. 1; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím, - ukládá fyzickým osobám pokuty za přestupek uvedený v § 69, současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím, - kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadu v souladu s tímto zákonem. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech: - rozhodování ve správním řízení a dohled nad dodržováním zákonných ustanovení. posuzování vlivů na
Na úrovni krajského úřadu (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
životní prostředí a
na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.):
integrované prevenci a
- stanovení předmětu a rozsahu posuzování, záměru, koncepce,
omezování znečištění
dotčeného území, dotčených územních samosprávných celků, dotčených správních úřadů, kategorií posuzovaných záměrů, jejich členění, určení, zda záměr či koncepce naplňuje dikci zákona, zařazení záměru, - zajištění účasti veřejnosti v procesu posuzování, - kontrola náležitostí vzniklých dokumentů (oznámení, oznámení koncepce, dokumentace, vyhodnocení koncepce, posudek) a jejich dodržování při vydávání závěru zjišťovacího řízení či stanoviska, - zveřejňování dokumentů vzniklých v průběhu procesu posuzování, - zajištění dodržování povinností úřadů vykonávajících státní správu na úseku posuzování vlivů na životní prostředí, - posuzování vlivů na životní prostředí při územním a stavebním řízení, Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů: - realizace působnosti orgánů státní správy v IPPC, - kontrola plnění povinností provozovatelů IPPC zařízení,
- vedení povolovacích řízení a určení poplatků, - zajištění účasti veřejnosti v procesu integrovaného povolování, - zveřejňování dokumentů vzniklých v průběhu procesu integrovaného povolování, - stanovení a aplikace nejlepších dostupných technik (BAT), - kontrola integrovaných povolení a provozu zařízení a stanovení sankcí, - zajištění monitoringu a integrovaný registr znečišťování, - uplatnění integrované prevence při územním a stavebním řízení. ochrana zemědělského
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu;
půdního fondu
- souhlas ke změně louky na ornou půdu - § 2 odst. 2, - změna kultury zemědělské půdy § - 2 odst. 3, - § 3 odst. 3 ukládání opatření k nápravě, - pří územně plánovací činnosti - § 5, - při zpracování návrhů na stanovní dobývacích prostorů - § 6, - pří zpracování zadání staveb - § 7, - při stavební, těžební a průmyslové činnosti - § 8, - odnímání zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu - § 9, - kontrolní činnost - § 18. - rozhodování v pochybnostech - § 1 odst. 4. - stanovování odvodů - § 11, - ukládání sankcí - § 20.
