UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA
ÚSTAV PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Šárka Ševečková
VOLNOČASOVÉ AKTIVITY KLIENTŮ V DOMOVĚ SENIORŮ
Olomouc 2012
Vedoucí práce: Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph. D.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem použila jen prameny a literaturu uvedenou v seznamu literatury. V Olomouci dne 18. 6. 2012
………... ………………………………….
2
Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Pavle Vyhnálkové, Ph.D., za podněty a odborné vedení. Dále bych chtěla poděkovat kolektivu Domova seniorů Hranice za vstřícnost a poskytnutí podkladů pro mou práci a mým rodičům za psychickou podporu.
3
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................ 5 1
STÁŘÍ....................................................................................................................................... 6
1.1 Definice stáří........................................................................................................................................................ 6 1.2 Změny v životě seniora .................................................................................................................................... 7 1.2.1 Fyzické změny ..................................................................................................................................................... 8 1.2.2 Psychické změny ................................................................................................................................................ 8 1.2.3 Sociální změny .................................................................................................................................................... 8
2
SENIOŘI A PÉČE O NĚ ...................................................................................................... 10
2.1 Dlouhodobé pobytové služby ..................................................................................................................... 10 2.2 Krátkodobé pobytové služby ...................................................................................................................... 11 2.3 Ambulantní služby.......................................................................................................................................... 12 2.4 Terénní služby ................................................................................................................................................. 13
3
SENIOŘI A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ........................................................................ 14
3.1 Vymezení pojmu volný čas .......................................................................................................................... 14 3.2 Volný čas ve stáří............................................................................................................................................. 15 3.3 Vzdělávání seniorů ve volném čase ......................................................................................................... 17 3.4 Skupinové aktivity .......................................................................................................................................... 18
4
DOMOV SENIORŮ HRANICE .......................................................................................... 19
4.1 Poslání Domova seniorů Hranice.............................................................................................................. 19 4.2 Poskytované pobytové sociální služby ................................................................................................... 20 4.3 Prostředí a vybavení domova..................................................................................................................... 21 4.4 Služby poskytované v domově ................................................................................................................... 21 4.5 Volnočasové aktivity a terapie v Domově seniorů Hranice ............................................................ 22 4.6 Spokojenost klientů s nabídkou aktivit v domově seniorů ............................................................. 27 4.6.1 Průzkum Domova seniorů Hranice .......................................................................................................... 29 4.7 Pohled personálu na nabídku aktivit v domově seniorů ................................................................. 33 4.8 Překážky seniorů v domově........................................................................................................................ 35
ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 37 SEZNAM LITERATURY ............................................................................................................. 38 PŘÍLOHA ...................................................................................................................................... 41
4
ÚVOD „Nešťastné stáří, všichni po tobě toužíme. A když přijdeš, tak na tebe naříkáme.“ Jan Kochanowski
Civilizovaný svět stárne, rozrůstá se skupina lidí nad padesát let a seniorů. Naše
společnost zaujímá ke stáří spíše negativní postoj. Mládí se chová vůči stáří nadřazeně. Dává jim najevo, že jsou pro tuto společnost zátěží.
Mnozí senioři se s tím nechtějí smířit a dávají mladým najevo, že jsou schopni se jim
vyrovnat. Ve svém volném čase sportují, učí se počítačové gramotnosti, cestují,
absolvují univerzity třetího věku a někteří dokonce pracují. Dalo by se říct, že svůj volný čas dokážou trávit smysluplněji než mladí. A to i navzdory různým psychickým, fyzickým či zdravotním změnám.
Proto jsem se ve své práci zaměřila na seniory, jejich volný čas, který tráví různým
způsobem. Ať už jsou to různé instituce nabízející zájmový program, kluby, kroužky,
tak i nabídky volnočasových aktivit v pobytových zařízeních jako jsou např. domovy seniorů.
Tématem mé bakalářské práce jsou volnočasové aktivity seniorů. Zaměřila jsem se na
aktivity nabízené Domovem seniorů Hranice. Cílem je poukázat, zda tyto aktivity jsou pro vybrané seniory vyhovující, dostačující a zda vedou k uspokojení jejich potřeb a zájmů, protože každý by chtěl svůj život prožít aktivně. Přitom i samotní obyvatelé domova seniorů mají rozdílný přístup k umění stárnout. Je totiž důležité mít vedle sebe někoho blízkého, na něhož se můžeme spolehnout, kdo nám poskytne pomoc, když je potřeba. V domově jsem navštěvovala nabízené aktivity pro seniory, pozorovala a vedla
s nimi rozhovory na rozličná témata. Měla jsem možnost prostudovat materiály
o provozu domova. Zajímala jsem se i o názor pečujícího personálu. Své postřehy jsem
popsala v závěrečných kapitolách své práce.
5
1
STÁŘÍ Každý člověk stárne. Tempo růstu počtu starých lidí je v konkrétních světadílech
i jednotlivých státech nestejné. Stárnoucích a starých lidí na celém světě přibývá.
V populaci roste podíl starých lidí, což vede k procesu zmenšování rodiny,
odděleného bydlení starých a mladých generací. Struktura společnosti se výrazně mění. (Alan, 1989, s. 53-57)
V České republice se rok od roku zvyšuje podíl populace seniorů. Velkou měrou se
na tomto stavu podílí i odsouvání rodičovství mladou generací, pro kterou je
přednější kariéra v zaměstnání a zabezpečení se do budoucna (uživení rodiny, vlastní bydlení, socializace do určité společenské vrstvy…). Díky tomuto fenoménu klesá počet narozených dětí oproti hranici důchodového věku.
Každý člověk je povinen připravit se na své stáří a společnost jako celek má
pomoci stárnoucímu člověku především vytvořením vhodných podmínek pro
důstojný život ve stáří. Proto je součinnost jednotlivých generací nezbytná. Mladí lidé a nejen ti, ale i většina lidí středního věku mnoho o stáří neví. Nemají důvod se o ně
zajímat, jelikož stáří je v nedohlednu. Člověk je vychováván k přesvědčení, že má
právo na realizaci vlastní osobnosti. Je zkrátka přesvědčen, že má právo na svůj
dlouhý a šťastný život, že má právo na důstojné a spokojené stáří. Obecně platí, že právo a povinnost musí být ve vzájemném a vyváženém poměru. (Haškovcová, 1989)
1.1
Definice stáří
Definice stáří jsou různé. Každý si pod pojmem stáří představí něco jiného.
Většinou se stáří hodnotí individuálně, podle věku, fyzické a psychické zralosti
(stavu) nebo podle toho, jak je člověk samostatný, zda potřebuje péči dočasnou či stálou. Stáří je nevyhnutelnou perspektivou každého člověka, a proto by měl být na něj připraven. Díky medicíně víme, jaký způsob života mají staří lidé vést (co mají jíst, pít, jakou mají mít životosprávu…), ale je tady několik nejdůležitějších otázek: „ Jak
stáří unést? Jak unést osamělost? Jak brát stáří? Jak mu dát smysl? Co je to být starý? Proč se stáří nemáme bát? Jak můžeme ovlivnit kvalitu svého stáří?“
Za hranici stáří se považuje věk od 65 let výše, ale s vývojem společnosti
a rozvojem se tato hranice posouvá.
6
Stáří je možno rozdělit na: • • •
Stáří
Pozdní stáří Kmetství
Můžeme jej také rozdělit na: • • •
Mladí senioři Staří senioři
Velmi staří senioři
Světová zdravotnická organizace považuje věkové rozpětí 45 – 59 let za tzv.
střední nebo také zralý věk; 60 – 74 let za rané stáří nebo vyšší věk. Za počátek vlastního stáří je pokládán 75. rok a je vymezen v intervalu 75 – 89 let. Lidé žijící nad 90 let jsou považováni za dlouhověké. (Haškovcová, 1989, s. 22)
Někteří lidé stárnou tak rychle, že se nám jeví „předčasně zestárlí“. Čas má pro
člověka prioritní význam. Je to to jediné, co má člověk doopravdy a s čím může svobodně nakládat.
Stárnutí je závěrečnou fází lidského vývoje. Člověk nezestárne přes noc. Není proto
snadné určit dobu, kdy se stane starým. (Hamilton, 1999, s. 18-19)
1.2
Změny v životě seniora
Každý člověk, když se narodí, si nese do života určité dispozice. Tyto dispozice jsou
v jeho růstu a vývoji ovlivněny jeho genetickými předpoklady, prostředím, ve kterém žije, jeho životními zkušenostmi.
Stáří je nevyhnutelným aspektem lidského bytí. Stáří mění viditelným způsobem
i zevnějšek člověka a tímto způsobem ovlivňuje jeho sociální status. Starý člověk
potřebuje někam patřit a být někým akceptován, má potřebu seberealizace. Zvládnutí
zátěže stárnutí je závislé na schopnosti a motivaci aktivovat přiměřené a účelné mechanismy. Staří lidé hůře chápou nové situace a obtížně se přizpůsobují čemukoliv
novému.
7
1.2.1 Fyzické změny Fyzické změny jsou u každého jiné, mají různé projevy a faktory. Je to u každého
individuální. Obecně s věkem klesá vitalita a energie, dochází k celkovému zpomalení psychomotorického tempa a senzomotorické funkční koordinace. Chůze se zvolňuje, gesta se zmenšují, je jich méně. Řeč starých lidí bývá pomalejší až rozvláčná.
U seniorů bývá častá změna spánkového rytmu, poruchy soustředění, snížená chuť
k jídlu, snížený pocit žízně. Klesá tělesná hmotnost, mění se proporce a výška, zvyšuje se riziko úrazu, probíhá změna pigmentace kůže, zhoršuje se termoregulace, dochází ke zhoršení zraku a sluchu. Oproti tomu všemu jsou i tací, kteří jsou v tomto věku
agilní, činorodí, produktivní až do velmi vysokého věku. (Vágnerová, 2007, s. 311-
314, 402-406)
1.2.2 Psychické změny V tomto období se snižuje schopnost pružně a pohotově se přizpůsobovat
požadavkům, klesá schopnost měnit svoje zvyky, svůj zaběhnutý stereotyp, obtížněji vnímá a chápe.
Na druhou stranu si staří lidé zachovávají svoji moudrost, ale ztrácejí důvtip
a bystrost. Často si postesknou, že jejich paměť už není, co bývala. S věkem paměť opravdu slábne, v některých aspektech zůstává zachovaná, ale převládá klesající tendence.
Staří lidé se často uzavírají do sebe, mají vůči okolí rezervovanost a jsou
introvertní. Proto jsou především rodinní příslušníci těmi hlavními a preferovanými,
tedy tím hlavním zdrojem pomoci. Je na nich, aby senior zvládal psychicky unést tu změnu. Aby mu dodávali elán a optimismus, nabádali ho k novým věcem. (Vágnerová, 2007, s. 315-320, 407-409) 1.2.3 Sociální změny Odchod do důchodu je pro většinu lidí traumatizující událostí. Představuje posun
od něčeho, co známe, někam, kde změna dosavadních zvyklostí je nezbytná a přitom nejasná. Odchod do penze je aktuálně považován za silný pocit vyřazenosti a odloženosti ze společnosti. Stáří nemá dnes společensky uznávaný program.
S nástupem stáří přichází u některých seniorů strach a frustrace. Bojí se, že se o ně
nikdo nepostará, že zůstanou sami bez opory, bez blízkých, bez pomoci. Každý z nás
8
touží po někom blízkém, který nám dodá sílu žít, pocit jistoty a bezpečí. Proto je velmi
důležité, abychom našim seniorům poskytli možnost, jak efektivně trávit volný čas. Tak aby nebyl zavřený pouze doma u televize, ale měl možnost procvičovat,
upevňovat své znalosti, svou paměť. Podporovat jejich zájem o všeobecnou informovanost a rozhled. (Vágnerová, 2007, s. 344-347, 410-414)
9
2
SENIOŘI A PÉČE O NĚ Péče o seniory se řídí Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, dále
Vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách a Vyhláškou č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
Jako prvotní péče o staré občany se klade na rodinu. Pokud rodina nemůže nebo
nezvládá se starat, pak teprve přicházejí na řadu další různá zařízení a instituce, kde těmto seniorům poskytnou potřebnou péči a pomoc. V těchto zařízeních se dostanou
do skupiny stejně nebo podobně starých vrstevníků, kde naváží nové kontakty a sociální vazby a vztahy. (Haškovcová, 1989, s. 159)
Z hlediska péče o seniory podle resortů rozlišujeme zařízení s dlouhodobou
pobytovou službou, krátkodobou pobytovou službou, ambulantní služby, terénní služby, hospicová péče, domácí péče.
2.1
Dlouhodobé pobytové služby
Jsou to zařízení, kde je poskytována pomoc při péči o vlastní osobu, je zajištěno
stravování, ubytování, ošetřování, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psychoterapie a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů.
Cílem těchto zařízení je snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem
života uživatelů; rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život; podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele. (Malíková, 2011, s. 42) Domov pro seniory Poskytuje celoroční pobytové služby s ubytováním v jedno či více lůžkových
pokojích seniorům se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Kromě ubytování a stravy poskytuje domov obvykle různé množství denních aktivit. Tyto služby se poskytují za úplatu. (Nováková, 2011, s. 193)
10
Domov se zvláštním režimem Je označení pro celoroční pobytová zařízení pro lidi, kteří se z důvodu svého
onemocnění či postižení potřebují speciální služby přizpůsobené této nemoci či postižení (potřebují „zvláštní režim“), velmi často se jedná o klienty s Alzheimerovou
chorobou nebo jinými formami demencí. Kromě ubytování a stravy nabízí domovy obvykle řadu denních aktivit (cvičení, vycházky, poslechy hudby nebo četby…) přizpůsobených potřebám lidí se syndromem demence. (Nováková, 2011, s. 193)
2.2
Krátkodobé pobytové služby
Posláním je pomoci pečujícím osobám udržet nejen kvalitu života seniorů nebo
jiných dospělých osob se zdravotním postižením, o které pečují v jejich domácím
prostředí. Cílem je poskytnout pečující osobě nezbytný čas pro osobní potřeby; poskytnout úlevu pečující osobě nebo rodině; umožnit osobám se zdravotním postižením změnit na krátkou dobu prostředí se zajištěním potřebných služeb. Odlehčovací (respitní) péče Mají odlehčit tomu, kdo pečuje o osobu blízkou v domácím prostředí. Mohou být
poskytovány v určité dny nebo hodiny v domácnostech nebo v zařízeních s denním,
týdenním nebo dlouhodobým pobytem. Důvodem poskytování služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Po ukončení poskytované služby se klient navrací zpět do domácího prostředí. Odlehčovací služby mohou být poskytovány opakovaně.(Péče o seniory, 2012) Týdenní stacionář
Poskytuje služby pobytového typu seniorům se sníženou soběstačností, jejichž
situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Týdenní stacionáře nabízejí možnost pobytu seniorů od pondělí do pátku a na víkendy obvykle jezdí senioři domů či do
domácnosti blízké osoby. V některých týdenních stacionářích je možno setrvat i přes víkend.
11
LDN – Léčebna dlouhodobě nemocných V zařízeních LDN se pečuje o dlouhodobě nemocné klienty staršího, ale i mladšího
věku. Jsou to nemocní, u kterých je již ukončen diagnostický proces a charakter jejich nemocí vyžaduje dlouhodobou sesterskou, ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Důležitou roli v péči o tyto klienty hraje právě rehabilitační péče, která probíhá přímo
na oddělení, kontinuálně i několikrát denně dle potřeby. Velký důraz je kladen vedle pohybové aktivity i na psychickou aktivitu nemocných (např. léčba prací) a také se zdůrazňuje individuální přístup k hospitalizovaným. (Péče o seniory, 2012)
2.3 Ambulantní služby Jsou to služby, které jsou poskytovány ve speciálních zařízeních klientům s cílem
posílit jejich samostatnost a soběstačnost. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně, zvládání běžných úkonů v domácnosti, poskytnutí stravy, různé činnosti a aktivity pro
volný čas. Do této služby patří také lékárny a ordinace praktických lékařů. (Malíková, 2011, s. 42)
Denní stacionář Někdy označován jako „domovinky“ poskytuje od pondělí do pátku služby
seniorům se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné
osoby při zvládání péče o vlastní osobu, sebeobsluhy. Denní stacionáře nezajišťují ubytování přes noc. Jsou službou, do které senior ráno přijde sám nebo v doprovodu,
den stráví různými činnostmi a aktivitami (keramika, vaření, vycházka, cvičení paměti…), je možno mu také zajistit oběd. V odpoledních hodinách odchází senior
domů sám nebo s doprovodem. Některé stacionáře zajišťují klientům dopravu. Denní stacionáře jsou službou, kterou senior navštěvuje pravidelně, tím se odlišuje od center denních služeb. (Nováková, 2011, s. 193) Centra denních služeb Poskytují od pondělí do pátku služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné
osoby. Do zařízení se klienti mohou dopravit sami nebo s doprovodem. Centra
denních služeb nezajišťují ubytování přes noc. Jsou službou, do které senior ráno přijde, den stráví různými aktivitami, je možno mu zajistit oběd. V odpoledních
hodinách odchází senior sám nebo s doprovodem zpět k sobě domů. Centrum denních 12
služeb může mít volnější dobu příchodu a odchodu, klient jej může navštěvovat méně pravidelně, tím se liší od denního stacionáře. (Nováková, 2011, s. 193)
2.4 Terénní služby Sociální služby poskytované v domácnosti, kdy pracovníci docházejí přímo za
klientem do jeho domácího prostředí. (Malíková, 2011, s. 42) Pečovatelská služba
Jedná se převážně o službu seniorům v jejich domácím prostředí. Je poskytována
ve vymezeném čase. Pomáhá seniorům se sníženou soběstačností zvládnout péči o vlastní osobu a domácnost. Do nabídky pečovatelské služby patří obvykle nákupy, pomoc s vykoupáním, úklid domácnosti, donáška oběda atd. Osobní asistence Služba poskytovaná seniorům v jejich domácím prostředí. V předem určeném čase
osobní asistent pomáhá seniorovi při těch činnostech, na kterých se domluví, na
základě toho, co klient potřebuje. Osobní asistence není časově omezena, je určena na základě domluvy mezi klientem a osobním asistentem.
13
3 SENIOŘI A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Aby mohli senioři efektivně trávit svůj volný čas, musí mít k tomu určité podmínky
a hlavně dobrou motivaci. Motivace je hybnou pákou. Správná motivace je nutí uspokojovat své potřeby. Tím, že si plní své potřeby, se jim zvyšuje jejich sebevědomí,
mají uspokojení, že ještě něco dokážou, že to ještě zvládnou. Pro seniory je správná
motivace důležitá. Protože cokoliv děláme, má nějaký motiv nebo důvod. Tím, že je
motivujeme, je ženeme dopředu, díky jejich vnitřním potřebám. (Klevetová, 2008, s. 35)
3.1
Vymezení pojmu volný čas
Volný čas, co si pod tím představit? Podle Pávkové (2008, s. 31) je volný čas doba,
která nám zbývá po splnění povinností. Je to doba, kdy si své činnosti můžeme
svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a přináší nám pocit uspokojení, uvolnění. Patří sem např. odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání aj.
Podle Průchy (2003, s. 274) je to čas, se kterým člověk může nakládat podle svého
uvážení a na základě svých zájmů. Volný čas je doba, která zůstane z 24 hodin
běžného dne po odečtu času věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, péči o vlastní fyzické potřeby včetně spánku.
Podle Vážanského (2001, s. 32) volný čas tvoří relativně snadno dostupný prostor
pro vzdělávání a představuje ideální příležitost k získání informací a životní orientace.
S pojmem volný čas jsou spojeny časové (volný čas – pracovní doba) a obsahové
aspekty (volný čas – volnost v jednání). Proto se uvádějí dva hlavní směry v chápání
volného času. •
Negativní pojem – volný čas v tomto smyslu znamená zbývající dobu
celkového průběhu dne, která zůstala po pracovní nebo studijně podmíněném
•
čase, úkolech v domácnosti a po uspokojení základních fyziologických potřeb.
Pozitivní pojem – volný čas se charakterizuje jako disponibilní časový prostor, v němž by volný čas pro jedince mohl znamenat skutečnou svobodu. Je také dobou, v níž jedinec může nezávisle na jakýchkoli povinnostech výhradně svobodně realizovat a dělat to či ono, k čemu ho nikdo nenutí a k čemu také není ani podvědomě nucen. (Vážanský, 2001, s. 29-30)
14
Opaschowski uvádí sedm pojetí funkce volného času: 1. volný čas jako rekreace,
2. volný čas jako kompenzace, 3. volný čas jako katarze, 4. volný čas jako ventil,
5. volný čas jako konzum,
6. volný čas jako kontrast,
7. volný čas jako doba podobná práci.
3.2
Volný čas ve stáří
Volný čas, který trávíme ve stáří je ovlivněn různými faktory. Stárnoucí člověk už
nepotřebuje nikomu nic dokazovat, může žít tak, jak je pro něj důležité. Všichni lidé
potřebují v průběhu svého života uspokojovat své potřeby a tužby, které jsou ovlivněny zdravotním, fyzickým a psychickým stavem každého jedince.
V období stárnutí se mění postoj k sobě samému, ke světu, k okolí. Člověk se
zaměřuje na sebe a své prožitky, šetří síly a užívá je jen ve prospěch svých blízkých. Tím, jak stárneme, se mění pohled i na volný čas. (Vágnerová, 2007, s. 232-233) Faktory ovlivňující volný čas: Změna životní dráhy Odchod do důchodu tvoří důležitý moment v životě každého z nás. Starší člověk
tím mění svou sociální roli. Většinou se po odchodu do důchodu stává „anonymním“ důchodcem. Musí se vyrovnat s touto pro něj velkou změnou. Ztrácí kontakt s kolegy, může pociťovat nudu. Jeho aktivní život byl předtím řízen prací. V důchodu si volný
čas musí uspořádat sám. Je to možnost uskutečnit plány, touhy a přání, které nemohl dosud zrealizovat.
Důchod zhoršuje i ekonomickou stránku seniora. Může dojít až ke strachu
z ekonomického zajištění. Starší člověk musí více šetřit své úspory, což někdy vede k omezení nebo úplného vzdání se svých koníčků. (Vágnerová, 2007, s. 355-367) Zdravotní problémy V období stáří dochází ke spoustě somatických změn. Dochází ke kumulaci různých
chorob. Ať už je to v důsledku dědičnosti nebo vlivem stárnutí (opotřebování 15
organismu). Jeho trávení volného času může omezit hyblivou pohybového aparátu, mohou nastat různé zdravotní komplikace, nebo se může vyskytnout demence, která mu zabrání v realizaci jeho koníčků a zájmů. (Vágnerová, 2007, s. 312-315) Paměť a učení U většiny starších lidí dochází ke změně postoje k učení. Mnozí lidé nepovažují
nové vědomosti a kompetence za užitečné. Učení je hodnoceno jako něco navíc. Jde
o to, jak je člověk motivován, do jaké míry je ochoten se něčemu novému naučit. Starší lidé mají v této oblasti nižší sebedůvěru a strach z neúspěchu.
V průběhu života si osvojili různé znalosti. Jsou schopni akceptovat nové
informace, pokud jsou v souladu s jeho nabitými zkušenostmi. U lidí, kteří se
průběžně nevzdělávají, budou nové informace s větší pravděpodobností méně
kompatibilní s jejich dosavadními zkušenostmi. Celoživotní učení je podmíněno sociokulturními proměnami přizpůsobit se rychlím změnám k udržení dobré kondice stárnoucích lidí. (Vágnerová, 2007, s. 254-255) Sociální kontakty Pro staršího člověka je důležité kam a ke komu patří. Kladou velký důraz na
potřebu sociálního kontaktu. Pocit generační sounáležitosti a solidarity je pro seniory důležitý.
Život starších lidí se odehrává v určitém teritoriu. Základním a nejvýznamnějším je
teritorium vlastního bytu, které představuje soukromí a pojí se s ním spousta vzpomínek. V průběhu stáří narůstá počet seniorů, kteří nepřekračují hranice rodiny
(teritorium bytu a nejbližšího okolí). U starších lidí může dojít ke stagnaci či dokonce úpadku.
Velkou roli zde hraje komunikace. V tomto období má velký význam rodina. Rodina
je nejvýznamnější sociální skupinou, může zahrnovat nejen soužití s partnerem, ale i kontakt s rodinami dětí a sourozenců. Je pro ně důležitý vztah k rodině, dětem,
vnukům, ale i vztah k místu, kde žijí. Další skupinou jsou přátelé, známí a lidé, se kterými sdílejí senioři nějakou aktivitu. (Vágnerová, 2007, s. 344-345, 350-353)
16
3.3 Vzdělávání seniorů ve volném čase I ve vyšším věku je možné se vzdělávat, poznávat nové věci, rozvíjet své vědomosti.
U starých lidí je tohle všechno ovlivněno řadou faktorů (např. společenskou atmosférou, zdravotním stavem, psychickou a fyzickou kondicí, chutí a elánem se vzdělávat, ale i různou škálou nabízených volnočasových aktivit).
Vzdělávání seniorů má v České republice již dlouholetou tradici. Senioři mají
možnost navštěvovat tyto instituce: •
Klub aktivního stárnutí – fungují zde spíše neformální vztahy. Kluby se zaměřují na nejrůznější aktivity – turistika, zahrádkaření, divadelní kurzy,
výtvarné a tvůrčí aktivity. Senior tady uspokojuje potřebu vzájemného •
kontaktu.
Akademie třetího věku – pořádá cykly přednášek, které jsou pestré, někdy monotematické, zahrnují asi 10 setkání. Bývají uspořádány do semestrálního způsobu organizace. Někdy na sebe náplně semestrů navazují tematicky.
•
Záštitu má např. Červený kříž.
Univerzita třetího věku – tyto univerzity působí pod záštitou vysokých škol. Podmínkou je střední škola s maturitou a zájem starého člověka o daný obor. Uchazeči se zde aktivně zapojují do procesu výuky, chodí na přednášky,
absolvují zkoušky. Univerzita má zkratku U3V a můžeme ji najít např. v Olomouci, v Brně.
• Univerzita volného času – není věkově segregovaná, má silnou sociální orientaci (invalidní a starobní důchodci, nezaměstnaní…). Není vázána na
vysoké školy, organizují je např. soukromé agentury, knihovny, domovy •
seniorů apod. Neplatí se školné jen, tzv. symbolické zápisné.
Centra celoživotního vzdělávání – mají tyto stupně:
o Všeobecné seniorské vzdělávání – je zaměřené na výuku v oblasti
informatiky a jazyků, cvičení paměti a jiné. Je zde touha po rozšíření obzorů a sociálním kontaktu s vrstevníky.
o Inovace odborných znalostí a dovedností – cílem je dosáhnout reaktivizace seniorů, udržet jejich soběstačnost a aktivně je zapojit do společenského života. (Vzdělávání seniorů, 2010)
17
3.4 Skupinové aktivity Kromě vzdělávání mají senioři možnost navštěvovat různé druhy volnočasových
aktivit, které nabízejí např. Denní a Týdenní stacionáře, Kluby seniorů, Domovy
seniorů aj. instituce a zařízení. Jde zde především o práce ve skupině. Skupinovou prací je možné podstatně omezit tak častý pocit osamění a izolace. Pravidelná účast
na skupinových aktivitách vytváří v lidech přesvědčení, že někam patří a že jsou součástí přátelského společenství.
Skupinové aktivity se jeví pro seniory jako nejlepší způsob realizace potřeb
a rozvoje osobnosti v zařízeních pro dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Skupinové aktivity hrají významnou úlohu i pro osaměle žijící starší lidi. Udržují jejich aktivity v kulturním a společenském životě. (Farková, 2009, s. 129)
Práce ve skupině může pozitivně působit v následujících směrech: •
• • • • • • •
Umožňuje vzájemnou podporu lidí stejného věku.
Zprostředkuje výměnu poznatků, zážitků a zkušeností. Zvýší sebevědomí.
Zdokonalí znalosti o nás samotných.
Vyvrátí neradostné a chybné představy o okolním světě. Příležitost sdílet s někým naše potíže.
Umožní nám získat pocit, že jsme něco dokázali. Užijeme si legraci. (Walsh, 2005, s. 20)
18
4
DOMOV SENIORŮ HRANICE Domov seniorů Hranice se nachází v malebné a tiché krajině přírodní rezervace
Hůrka a Kobylanka. Je to poměrně klidná lokalita, i když se zde vytvořila nová
zástavba řadových domků. Obyvatelé domova mají možnost procházek po okolní přírodě (Kostelíček, Kobylanka, Propast …), kterou hojně využívají za příznivého
počasí. Od domova seniorů je nádherný výhled na město Hranice a jeho okolí. Toto prostředí umožňuje prožít seniorům klidné a příjemné stáří v jejich novém domově.
4.1
Poslání Domova seniorů Hranice
Domov seniorů je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je město Hranice.
I když je zřizovatelem město Hranice, je služba určená všem občanům, není omezená trvalým pobytem ve městě Hranice. Posláním domova je především: -
péče a podpora seniorů a zdravotně postižených, kteří se ocitli v tíživé sociální
-
vytváření vhodného zázemí pro udržení co nejdelší soběstačnosti uživatelů,
-
poskytování odpovídající ošetřovatelské péče kvalifikovanými pracovníky,
-
zprostředkování kontaktu se společenským děním,
-
-
nebo zdravotní situaci,
rozvíjení a fixace stávajících schopností uživatelů domova,
zapojení uživatelů do kolektivu s ohledem na jejich zdravotní stav a přání, respektování práva uživatelů na jejich soukromí,
zajištění klidného a důstojného umírání. (Standard č. 1)
Personální zajištění V celém zařízení je zaměstnáno 99 zaměstnanců. Z toho 18 všeobecných sester,
2 fyzioterapeuti, 2 rehabilitační pracovnice, 1 nutriční terapeutka, 42 pracovníků v přímé obslužné péči a 34 zaměstnanců, kteří zajišťují vedení, údržbu, ekonomickou správu a úklidovou správu. (Standard č. 1)
19
4.2
Poskytované pobytové sociální služby
V souladu s ustanovením Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, poskytuje
zařízení tyto pobytové služby:
Informace v následujících kapitolách čerpám z materiálů domova seniorů – Domácí řád a Standard č. 1. Domov seniorů Podle Zákona č. 108/2006 Sb., § 49 se v Domově seniorů Hranice poskytují
pobytové služby dospělým osobám a seniorům se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba je rovněž poskytována dospělým osobám a seniorům, kteří se náhle ocitli v nepříznivé sociální situaci.
Domov seniorů Hranice poskytuje ubytování, stravování, pomoc při zvládání
běžných úkonů při péči o vlastní osobu, aktivizační činnosti, sociálně terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Dále poskytují ošetřovatelskou péči seniorům na jednolůžkových a dvoulůžkových
pokojích. Kapacita zařízení je 215 míst, z toho je 110 míst na dvou ošetřovatelských
odděleních.
Domov se zvláštním režimem Podle Zákona č. 108/2006 Sb., § 50 je hlavním účelem poskytování sociálních
služeb osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního
onemocnění a osobám se stařeckou demencí, Alzheimerovou chorobou a ostatními
typy demencí, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby v souladu s jejich právy a svobodami.
Tato služba je určena pro klienty s těžkou formou demence vyžadující stálý dohled
(ztráta orientace v prostoru a čase) a dále osobám s degenerativním onemocněním
mozku (převážně Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, ostatní demence). Pracovníci poskytující tuto péči ovládají komunikační dovednosti validační techniky,
která je založena na naslouchání a reagování na pocity osoby trpící diagnózou demence (kladení otázek Kdy? Jak?).
Domov se zvláštním režimem poskytuje celoroční pobytovou službu pro
31 uživatelů na 9 jednolůžkových a 11 dvoulůžkových pokojích. Většina pokojů má 20
k dispozici vlastní balkon. Celý domov je vybaven bezbariérovými koupelnami a příslušenstvím. V domově se zvláštním režimem poskytují sociální poradenství,
odborné doplňkové činnosti, komplexní ošetřovatelskou péči s ohledem na aktuální zdravotní stav klienta, rehabilitační péči prostřednictvím fyzioterapeuta. Uživatelé mohou využívat veškerých služeb v areálu Domova seniorů Hranice. V případě zhoršení zdravotního stavu je tato služba poskytována na oddělení.
Příbuzní uživatelů mohou využít po dobu své návštěvy hostinského ubytování
v domově seniorů za poplatek.
4.3
Prostředí a vybavení domova
Areál domova seniorů byl vybudován v letech 1981 – 1986. Skládá se ze tří
pavilonů, které jsou vzájemně propojeny dvěma spojovacími tunely. Obytné budovy mají 1 podzemí a 4 nadzemní podlaží.
Bydlení je zajištěno ve dvou čtyřpodlažních budovách, které jsou propojeny. Každá
budova je opatřena třemi výtahy. Kapacita domova je 215 uživatelů, kteří žijí v 91
jednolůžkových a 62 dvoulůžkových pokojích. Všechny pokoje jsou bezbariérové.
Pokoje jsou vybaveny postelí, úložnými skříněmi, stolečkem a židlemi. Sprchový
kout a WC jsou umístěny v předsíňce. Většina pokojů má balkon. Klienti mají možnost si pokoje dovybavit vlastními věcmi (televizí, obrazy, poličkami apod.).
Na každém patře je společenská místnost s barevnou televizí a kuchyňka s lednicí.
Dále je zde společná jídelna, atrium a velký společenský sál, který je využíván ke kulturním akcím a také k bohoslužbám. Domov má také k dispozici prostory pro návštěvníky, kteří chtějí soukromí.
4.4
Služby poskytované v domově
Služby, které domov poskytuje, mají umožnit seniorům cítit se ve svém „novém
domově“ bezpečně a pohodlně. Jsou to:
Zdravotní péče – zajišťuje smluvní lékař, který ordinuje čtyřikrát týdně na
jednotlivých odděleních domova, dále odborní lékaři (podle výběru uživatele 21
a v nepřetržitém provozu zdravotní pracovníci. Ti zajišťují základní a odbornou ošetřovatelskou péči 24 hodin. V domově jsou dvě ošetřovatelská oddělení (59 a 51 míst) a jedna stanice určená pro chodící uživatele (74 míst).
Ošetřovatelská péče – hlavním cílem je prevence, odstranění nebo zmírnění problémů vyplývajících z individuálních potřeb uživatelů domova. Tato péče je
vyjádřena v individuálním plánu ošetřovatelské péče a zaznamenává se do ošetřovatelské dokumentace. Je založena na holistickém přístupu (sestra – klient). Činnosti jsou zaměřené na uspokojování potřeb klientů, péči o osobní hygienu
a hygienu prostředí, péči o polohu a lůžko, stravování, péči o zajištění dobré psychické pohody, pocitu jistoty, bezpečí a sociálního kontaktu.
Fyzioterapeuti – provádí pohybovou rehabilitaci, aplikují elektroléčebné procedury
(ultrazvuk, diadynamik, Trebertovy proudy, iontoforéza, biolampa aj.), vodoléčebné procedury (vířivka, perlička) na základě ordinace lékaře. Dále provádí pohybové
rehabilitace, která je prováděna ve skupinkách i individuálně (muzikoterapie, dechová cvičení…) za pomoci různých pomůcek (rotopedy, chodítka, šlapadla).
Stravování – zabezpečuje odborný personál pod vedením nutričního terapeuta. Připravuje se zde strava racionální, diabetická, šetřící, případně individuální. Každých
čtrnáct dní se schází stravovací komise složená z obyvatel domova, nutričního
terapeuta a vrchní sestry, která rekapituluje uplynulé období, reaguje na připomínky a vypracovává nový jídelní lístek.
Uživatelé Domova seniorů mají také k dispozici služby švadleny, kadeřnice,
pedikérky, kosmetičky. Denně je otevřený malý obchod přímo v areálu domova,
u kterého je venkovní terasa, kde za pěkného počasí mohou senioři posedět. V domově se každý pátek uskutečňuje bohoslužba.
4.5
Volnočasové aktivity a terapie v Domově seniorů Hranice
Volnočasové aktivity nabízené v institucích (např. Denní a Týdenní stacionáře,
Domovy seniorů apod.) umožňují seniorům setkávání se stejně nebo podobně starými 22
lidmi. Mají možnost navazovat nové kontakty, které mnohdy přetrvávají i mimo skupinové aktivity. Tyto vztahy pomáhají seniorovi udržovat jeho fyzickou
a psychickou svěžest, motivují ho k aktivnímu prožívání volného času. Senior se takto zapisuje do života společnosti, necítí se být mimo a nepotřebný.
Uživatelé domova se mohou věnovat vlastní zájmové a dobrovolné činnosti, pokud
tím nenarušují klid a neohrožují-li tím ostatní spolubydlící. Mohou podle vlastních sil
pomáhat v kuchyni, prádelně nebo při drobných pěstitelských pracích a podobně. Také mají možnost využít v domově centrum společenských služeb. Centrum společenských služeb Centrum společenských služeb tvoří čtyři asistentky, které zajišťují společenské
aktivity a využití volného času obyvatel domova. Pomáhají seniorům v adaptaci na nové prostředí, zapojují je do společenského dění v domově. Dále jim nabízí činnosti v zájmové dílně (výtvarné techniky, ruční práce), ve skupinkách probíhá poslech
hudby, promítání filmů, četba knih a aktuálního tisku, individuální práce na počítačích. Pravidelně probíhají sportovní hry (pétanque, šipky, kuželky, biliard),
pěvecký kroužek. K dispozici je seniorům i knihovna a každý den probíhá vysílání rozhlasu. Asistentky na požádání provádějí nákupy obyvatelům.
Mezi nepravidelné aktivity patří kulturní vystoupení, přednášky, zájezdy, výlety,
společenská setkání.
Domov seniorů nabízí následující druhy aktivit: Pracovní aktivity Pracovní aktivity pomáhají seniorům s procvičováním motoriky, hybnosti svalů,
procvičují paměť. Tyto aktivity probíhají v komunitní skupině. Mezi pracovní aktivity patří:
1. Výroba panenek Kiwanis (šití střihů, příprava – cupování náplně, plnění panenek cupaninou, výroba oblečení na panenky, převážně pletené oblečky).
2. Výroba podsedáků na židle ze starých svetrů. 3. Pečení se seniory na jednotlivých stanicích.
4. Pečení zákusků, příprava chlebíčků na kavárnu.
23
5. Výtvarné činnosti (malování na hedvábí, batikování, výroba přáníček, pletení košíků, šití polštářků, výroba květin z papíru).
6. Příprava a výroba exponátů pro výstavy v galerii M+M.
7. Výroba dárků pro účinkující (např. v prosinci výroba perníčků). Společenské aktivity 1. Zábavné dopoledne se společenskými hrami (Člověče, nezlob se!, domino,
šachy, dáma a jiné). Zde si nejenom zahrají, ale setkají se a popovídají si, co je u nich nového.
2. Společné luštění křížovek (Probíhá v malých skupinkách 10 -12 zájemců. Křížovky vytváří i někteří obyvatelé domova).
3. Poslech lidové hudby (Každý týden. Účinkujícími byli např. Hudební soubor
Zdeňka Černohouze s pořadem Písničky naší babičky, dále pak vystoupení Karla Šedivého s pořadem Hašlerky nebo Hudecká muzika žáků ZUŠ).
4. Poslech vážné hudby (Probíhá 1x týdně, vystupují žáci ZUŠ, Ženský komorní sbor nebo členové opery Slezského divadla v Opavě).
5. Kavárna (Každý měsíc. Vystupují zde např. skupina Klapeto, Melody Tandem,
děti z mateřských a základních škol se svými krátkými besídkami. Pravidelně zde také účinkují žáci ZUŠ, členové Moravskoslezského národního divadla v Ostravě a další).
6. Koncerty (např. Duo Kondor, Vánoční koncerty, vystoupení pana Kubíčka a dalších pravidelných účinkujících).
7. Besedy, přednášky (Většinou jde o přednášky ke zdraví, tematické – příroda, zajímavé osobnosti).
8. Filmový klub (Promítání dokumentů o přírodě, staré české filmy, dokumenty o městech a místech naší planety a jiné).
Pohybové aktivity 1. Sportovní hry (kuželky, pétanque, šipky). Obyvatelé mají vytvořené stálé
družstva, které reprezentují domov na různých sportovních akcích se spřátelenými domovy.
24
2. Zájezdy (na Hostýn, do lázní Teplice nad Bečvou, Valšovická jezírka, návštěvy památek, výstav).
3. V létě se konají procházky po okolí, senioři využívají i nově vybudovanou zahradu u domova. Ta nabízí různá tichá a relaxační zákoutí, kde je možné rozjímat a debatovat s ostatními obyvateli domova. Skupinová činnost na odděleních 1. Luštění křížovek.
2. Individuální rozhovory s uživateli domova. 3. Individuální i skupinové čtení knih, novin.
4. Procvičování paměti (Slovní kvízy, testy, hádanky, křížovky a jiné). Každoroční velké akce Tyto akce už mají své stálé místo a patří mezi ně: 1. Mikulášská zábava.
2. Domovský ples.
3. Kácení máje.
4. Účast na sportovních hrách v jiných domovech.
5. Správná trefa (turnaj v šipkách, který domov organizuje).
6. Účast seniorů na recitační soutěži v Tovačově.
7. Účast na Přehlídce malých jevištních forem ve slovenském Hlohovci.
8. Účast na kulinářské soutěži města Hranice.
9. Domovský táborák. Terapie
Domov seniorů nabízí svým klientům v rámci poskytování sociálně – zdravotní
péče různé druhy rehabilitační péče, ke které patří skupinová a individuální cvičení, relaxace, cvičení na rotopedech a šlapadlech. K dispozici mají klienti i zařízení pro vodoléčbu a elektroléčbu.
25
Druhy terapií: Muzikoterapie – používá hudbu jako prostředek terapie (hudební nástroj, zpěv, poslech hudby, tanec, hra na tělo).
Arteterapie – využívá výtvarného vyjádření pocitu, zaměřuje se na motoriku. Terapeut nezasahuje do výtvarného projevu klienta, ale výsledek jeho práce hodnotí.
Ergoterapie – terapeutická činnost, která pomáhá k obnově postižených funkcí. Tyto
činnosti berou na vědomí věk, stav, pohlaví, prostředí, osobní, kulturní, ekonomické
a sociální potřeby klienta. Cílem je dosažení maximální soběstačnosti a nezávislosti seniora v běžných každodenních činnostech.
Trénink paměti – aktivizace mozku a sociálních dovedností. Klienti krátkým tréninkem pružnosti myšlení a řešení nových problémů dosahují dobré výsledky.
Zájmové dílny – jsou zaměřeny na rukodělné práce (vyšívání, drhání, pletení,
keramika, práce s různým materiálem). Obvykle se touto činností senioři prezentují na různých výstavách jak v užším tak i širším okolí.
Pohybové aktivity – senioři zde procvičují své pohybové, lokomoční dovednosti, koordinaci pohybu. Jsou to různé sportovní (kuželky, petang, sportovní hry…),
relaxační (jóga, uvolňující cviky, zdravotní cviky…) a taneční aktivity. V těchto aktivitách se bere zřetel na zdravotní způsobilost a fyzickou zdatnost klienta.
Reminiscenční terapie – je to práce se vzpomínkami a vzpomínáním, které mají
příznivý vliv na zdraví a mentální svěžest klienta. U klientů s demencí představují vzpomínky často jediný záchytný bod, protože dlouhodobá paměť u nich zůstává zachována lépe než krátkodobá.
U výše vyjmenovaných rehabilitací, relaxací a terapií je brán ohled na individuální
a zdravotní stav klienta.
26
Volnočasové aktivity a terapie probíhají v domově ve dvou skupinách: 1. Komunitní skupina – je skupina, která se schází pravidelně a jejíž složení se příliš nemění. Skupina plní několik úkolů, ale ten nejdůležitější je smysl pro společenství a sounáležitost.
2. Interakční skupina – smysl této skupiny spočívá v tom, že dávají lidi
dohromady. Tato skupina poskytuje smysluplnou činnost, která je zábavná a pomáhá udržet skupinovou soudržnost.
Tyto skupiny a práce v nich je popsána v knize Skupinové hry a činnosti. (Walsh, 2005, s. 26-30)
4.6
Spokojenost klientů s nabídkou aktivit v Domově seniorů
Během svých návštěv v Domově seniorů Hranice jsem se zúčastnila jejich aktivit v kroužcích. Vedla jsem s nimi skupinové informativní rozhovory na rozličná témata.
Od jejich spokojenosti se službami, aktivitami až po běžné hovory o rodině. Musím říct, že díky těmto rozhovorům a možnosti zúčastnit se jejich aktivit, získali tito senioři můj veliký respekt. S jakým elánem, chutí a radostí se všeho zúčastňují. Mají
v sobě spoustu humoru a pozitivního pohledu na běžné věci kolem sebe. Nabízím pár postřehů z těchto rozhovorů. Na přání klientů neuvádím jména.
„Přišel jsem do domova v únoru 2010 a byl jsem velmi překvapen velice krásným přijetím. Jak je vše pečlivě připravené a nachystané. Za to jsem moc vděčný, jelikož jsem měl před osmi lety havárii a nikdo se o mne nepostaral tak dobře, jako tady.“ „Pro mne bylo velkou událostí Ples seniorů. Vedení domova a celý personál pro nás připravil až umělecký ples. Myslím si, že mluvím za všechny, když řeknu, že jsme byli velice potěšeni. Neboť dobrá nálada, spokojenost, příjemný přístup je lepší než všechny léky světa.“ „Já jsem byla potěšena z výhry v kulinářské soutěži Svatební koláč. Zúčastnila jsem se
spolu s kamarádkou. Spolu jsme vytvořily velké pecáky s malými koláčky po okraji 27
s dvoubarevnou nádivkou. S přípravou nám pomohla sestřička Helenka. Všechny z toho máme velkou radost.“ „Navštěvuji tady v domově skoro všechny kulturní akce. Mám moc rád hudební vystoupení. Zavzpomínám si vždycky na svá mladá léta při těch všech písničkách. Ať už to jsou operetní melodie nebo písničky Karla Hašlera nebo jen tak u klavíru. Vždycky mě to zahřeje na srdíčku.“ „Mám syna, občas za mnou přijede na návštěvu a někdy s sebou vezme i vnoučka. Trávila jsem u nich Vánoce, ale už třetím rokem jsem na Vánoce tady v domově. Možná
to zní zvláštně, ale tohle je teď má rodina a já jsem tady šťastná. Ta atmosféra u stromečku, zpívání koled, společné pečení cukroví v kroužku s děvčaty…“ „Já mám rád naši Sportovní olympiádu. To k nám přijedou i hosté z jiných domovů
a užijeme si všichni bezva zábavu. Není pro nás důležité vítězství, ale to společné setkání.“ „Mně se moc líbí přístup zdejšího personálu. Sestřičky nešetří k nám starouškům
přátelským přístupem, dobrým slovem a laskavým úsměvem. Jsou to šikovné cérky a ogaři. Jejich přístup pro nás znamená pohlazení na duši.“ „A co naše kuchyň? Na tu jste zapomněli? Ty děvčata nám umí dobře uvařit. Je to nejlepší kuchyň ze všech v okolí. Vždycky, když jdu kolem, tak to hezky voní, až se mi
sbíhají sliny. Můžeme si i říct, co bychom chtěli uvařit a děvčata to zařadí do jídelníčku. Však jsem tady pěkně přibral.“ Výše v kapitole jsem uvedla jen pár postřehů, z těch mnoha, co jsem získala.
Všechny postřehy, které mám, srší chválou na personál, na aktivity nabízené domovem. Našlo se snad jen pár výjimek, kteří byli nespokojeni. Tito klienti by si přáli častější výlety za poznáním, pestřejší stravu, někteří větší klid. Když jsem se jich zeptala znova, zda jsou opravdu nespokojeni s nabízenými službami, odpověděli, že ne.
Velká většina z nich se shodla na tom, že nabídka v domově je pro ně pestrá,
zajímavá a bohatá. Uvedli, že se podílejí na přípravách některých kulturních
28
a sportovních akcích. Rádi se zúčastňují soutěží, které připravuje personál domova,
nebo jiných soutěží, které vyhlašuje město Hranice. Hodně si pochvalují Sportovní olympiády a klání, kterých se zúčastňují i senioři ze spřátelených domovů. Každá
velká akce pořádaná v rámci těchto domovů, je pro ně příjemným zpestřením.
Setkávají se s jinými seniory, vedou mezi sebou rozhovory a čerpají podněty a náměty pro vytvoření podobných aktivit, jako v jiných domovech. 4.6.1 Průzkum Domova seniorů Hranice Domov seniorů v rámci zpestření svých služeb pro své obyvatele, provedl vlastní
dotazníkový průzkum o spokojenosti obyvatel s nabízenými službami a aktivitami. Obyvatelé domova se prostřednictvím těchto dotazníků mohli vyjádřit k tomu, co by se mělo zlepšit, zkvalitnit. Celkem bylo rozdáno 215 dotazníků, vrátilo se jich 111. Měla jsem možnost nahlédnout do výsledků tohoto dotazníku. Byla mi poskytnuta
pouze číselná data (četnosti u jednotlivých položek), která jsem dále zpracovala do
podoby grafů a opatřila níže uvedeným komentářem. Zde jsou zjištěné výsledky
ohledně kvality sociální a zdravotní péče, chování personálu, volnočasové aktivity a spolupráce se sociálními pracovnicemi. Graf 1.
Zdroj: Dotazník domova seniorů 29
67 uživatelů ji hodnotí na vysoké úrovni, 39 uživatelů jako průměrnou a 3
uživatelé na nízké úrovni. V připomínkách se uvádí více kontaktu s vedením, některé sestry jsou nepříjemné v jednání. Graf 2.
Zdroj: Dotazník domova seniorů 92 uživatelů odpovědělo ano, 18 uživatelů jak kdy, 0 uživatelů spíše ne a 3
uživatelé odpověděli ne. V připomínkách bylo uvedeno ubrat jim papírové práce, jsou moc vytíženi a nemohou se plně věnovat nám obyvatelům.
30
Graf 3.
Zdroj: Dotazník domova seniorů 76 uživatelů odpovědělo ano, 4 uživatelé by chtěli nabídku rozšířit, 9 uživatelů si
přeje více aktivit v odpoledních hodinách a 22 uživatelů nic nenavštěvuje. V připomínkách byl požadavek na častější koncerty dětí, operetní odpoledne, nedostatek vážné hudby, je zde málo mužů. Graf 4.
Zdroj: Dotazník domova seniorů
31
103 uživatelů vyjádřilo ano, 5 uživatelů má výhrady a 3 uživatelé nejsou spokojeni.
V připomínkách bylo uvedeno, že neznají jejich pracovní náplň. Graf 5.
Zdroj: Dotazník domova seniorů Závěr dotazníku patřil celkovému ohodnocení Domova seniorů známkami, jako ve
škole. A tady je výsledek. 1: 67 uživatelů
1-2: 2 uživatelé
2: 18 uživatelů 3: 13 uživatelů 4: 0 uživatelů 5: 1 uživatel
Samotný Domov seniorů, personál, vedení, obyvatelé, ti všichni byli mile
překvapeni celkovým ohodnocením. Z výsledků vyplynulo, že svou práci dělají dobře,
i když se vyskytly nějaké připomínky. Těmi se budou zabývat, aby spokojenost obyvatel domova byla větší.
32
Domov seniorů vydává svůj vlastní zpravodaj s názvem ECHO. Vychází čtyřikrát do roka. A všichni se v něm mohou dočíst: -
Kdo, kdy a jaké jubileum oslavuje.
-
Co je čeká v následujících měsících za významné akce.
-
-
-
Co vše se událo od posledního čísla.
Píší sem i samotní obyvatelé domova.
Je zde koutek pro bystré hlavičky (kvízy, křížovky, hádanky).
Čtenáři se seznámí i s různými druhy terapií nabízených domovem.
Tento zpravodaj je k dispozici na každém patře domova, v centru sociálních služeb nebo u vedoucí sestry. Do zpravodaje mají možnost nahlédnout i návštěvníci domova.
4.7
Pohled personálu na nabídku aktivit v domově seniorů
Během svých návštěv v hranickém domově, jsem mluvila i s pečujícím personálem.
Zajímalo mne, zda jejich nabídka aktivit odpovídá požadavkům jejich klientů. Jak vidí
oni svou práci, jestli mají od klientů zpětnou vazbu, popřípadě by něco změnili. Jejich vyjádření uvádím a respektuji přání neuvádět jméno, jen profesi.
„Spokojenost v práci? Jsem pečovatelka u lůžka. Mám na starosti klienty, kteří jsou
upoutáni na lůžko ze zdravotních důvodů. Pomáhám jim zvládat každodenní úskalí, překážky. Někdy jsou dny, kdy bych raději zůstala doma, ale chybí mi ten kontakt se seniory. Ten úsměv na tváři, když mě vidí, když mi řeknou, že se na mě těšili. Takže ano, svou práci mám ráda. Ano, jsem spokojená.“ „Naše aktivity probíhají v komunitních skupinkách. Jsou to skupinky poměrně stálé
v účastnících. Sem tam se stane, že se některý klient nezúčastní. Nenutíme je, je to vždy dobrovolné. V mé skupině jsou i klienti na vozíčku, které si do kroužku svážím. Provádím aktivizační cvičení na procvičení paměti. Takže děláme různé kvízy (Známé filmové osobnosti, názvy starých českých filmů), hádanky, hledáme dvojice k sobě patřící. Zpětnou vazbou pro mě je, když vím, že si klienti pamatují i další dny, co jsme probírali, o čem jsme si povídali.“ 33
„Veškeré kroužky, výstavy, kulturní, sportovní akce jsou dělány pro naše seniory. Do
příprav některých z nich se pouštějí i samotní senioři. Je to především Kavárna, kam si chystají drobné pohoštění. Někteří naši senioři jsou hudebně nadaní a občas pořádají malá hudební vystoupení na harmoniku, klavír. Tohle vše dělají z vlastní touhy a pro potěchu ostatních.“ „Senioři u nás navštěvují pravidelně pohybové aktivity spojené s rehabilitací. Vždy
bereme ohled na zdravotní stav seniora. Je cvičení na protažení svalů a posilování (overball), které probíhá skupinově či individuálně. Nebo mohou procvičit svou kondičku na šlapadlech a rotopedech. Poskytuji seniorům i fyzioterapii, kterou předepíše lékař. Pokud to jde, snažím se klientům částečně ulevit od bolesti.“ „Pracuji v centru společenských služeb a asi největší akcí, která se zde letos zatím konala, byla v únoru návštěva taneční skupiny Balet Alinga Mansaka Etu z Afriky. Tito
tanečníci předvedli své umění a vtáhli nás do atmosféry africké džungle svou hudbou, kostýmy, tancem. Skupina u nás vystoupila v rámci benefičního turné. Byl to velmi krásný zážitek pro nás všechny. A co bych změnila v nabídce našich aktivit pro volný čas? Myslím si, že pro naše seniory v domově je dost velký výběr nabízených činností. Pokud se vyskytne nějaký požadavek či přání, snažíme se to řešit ke spokojenosti všech stran. Ale bohužel, v dnešní době je vše o penězích…“ „Aby byli naši klienti spokojeni ve všech směrech, záleží jen a jen od našeho přístupu
k nim. Smyslem naší práce je komunikace s nimi, zajímat se o jejich starosti, radosti, přání. Vyslechnout je, nabídnout jim radu, pomoc, nebo si jen tam popovídat. Neodvracet se k nim zády, protože pokud klient najde u nás porozumění, důvěru, potom je spokojenost na všech stranách.“ „Každý čtvrtek máme tzv. Filmový klub. Volím pro klienty filmy a dokumenty, které si
buď přejí vidět, nebo které jim pomáhají v aktivizaci paměti, myšlení, vzpomínek. Moc rádi se dívají na staré české filmy, na různé dokumenty o přírodě nebo cestopisy. Většinou po zhlédnutí filmu dávám takový malý test, abych zjistila, co je zaujalo, co si zapamatovali. Je to pro mě taková zpětná vazba. Jinak v pondělí máme keramickou 34
dílnu, v úterý sportovní hry, ve středu poslech vážné nebo lidové hudby a v pátek je mše svatá.“ Z mého pohledu přístup personálu ke zdejším obyvatelům je velmi přátelský
a vstřícný. Personál při práci se seniory klade důraz na naslouchání, sdílení,
rozhovory a uspokojování potřeby společného setkávání. Podporují jejich soběstačnost a aktivní způsob života. Sama pracuji jako učitelka mateřské školy a vím,
jak je těžké někdy zaujmout všechny děti pro nějakou činnost. Musím je správně motivovat, abych v nich vzbudila zájem a zvědavost. A tohle samé, ale se seniory, dělá
personál domova. Je to spousta času na přípravu, realizaci jak jim zpestřit, vyplnit
jejich volný čas trávený v domově. Ne vždy se setkávají s kladným ohlasem, ale i z nevydařené akce se dá čerpat pro další činnost. Všichni se snaží vymýšlet a hledat další nápady pro spokojenost jejich klientů.
Jak už bylo řečeno výše, vše je dneska o financích. I když mají rozpočet od města
Hranice, mají i různé finanční, sponzorské dary od soukromých osob a firem. Z těchto
prostředků se nakupují pomůcky potřebné pro klienty, vynakládají je na úpravy
a opravy domova, financují z toho kulturní akce a podobně. Ale vše se dělá pro bezpečnost, pohodlí a příjemné bydlení obyvatel domova.
A proto chápu, obdivuji všechny s jakým nasazením, péčí a elánem pracovníci
Domova seniorů v Hranicích věnují svůj čas všem klientům. Zpestřují jim chvíle trávené v domově různými relaxacemi, kroužky, sportovními aktivitami, kulturními besedami a spoustou dalších akcí.
4.8
Překážky seniorů v domově
I když výše v kapitole se senioři vyjadřovali spokojeně. Musíme také říct, že pobyt
v domově sebou nese i různá úskalí. Zvláště, než si zvyknou na svůj nový domov, jeho režim, spolubydlící. Přiznejme si, že my všichni máme problém, když přijdeme do nového prostředí. Nevíme, co v něm očekávat, jaký bude přístup. Uvádím pár bodů možného úskalí nových klientů: -
Dezorientace v novém prostředí.
-
Částečná ztráta soukromí nebo omezené soukromí.
-
Ztráta vazby s rodinou.
35
-
-
-
Ztráta motivace a vůle k zachování nezávislosti.
Nedostatečná komunikace se sociálním pracovníkem.
Omezená komunikace.
Klient se smiřuje se svou pasivní rolí (organizace jeho času je dána režimem domova, volnočasové aktivity mají stanovenou dobu konání).
Aby se toto možné úskalí zmírnilo, nebo úplně odstranilo, má domov individuální
plánování sociální služby pro každého nového klienta. Toto individuální plánování začíná při prvním kontaktu uživatele se zařízením. Sociální pracovník zjišťuje
a mapuje cíle žadatele o službu. Zajímá se o jeho koníčky, zájmy, představy, jak by chtěl trávit volný čas v domově. Poskytuje základní informace o možnostech využití
služeb v zařízení nejen seniorovi, ale i jeho rodinným příslušníkům, kteří projeví zájem.
Při nástupu uživatele seznámí vedoucí oddělení klienta s oddělením a pracovníky,
kteří jsou momentálně v zaměstnání a mají na starosti péči o jeho osobu. Po seznámení se vším, je klientovi přidělen klíčový pracovník, který hájí přání a potřeby uživatele. Je to osoba, která je spojencem uživatele v zařízení.
Klíčový pracovník sestaví za asistence uživatele krátkodobý individuální plán
v časovém horizontu tři měsíce. Tento čas je většinou potřebný pro adaptaci a seznámení uživatele se zařízením. Po skončení adaptačního procesu uživatele
klíčový pracovník vyhodnotí s uživatelem krátkodobý plán a určí dlouhodobý
individuální plán služeb v časovém horizontu šesti měsíců. Na přání uživatele je možné udělat opět krátkodobý individuální plán. Klíčový pracovník seznámí ostatní
zaměstnance oddělení na pracovních poradách s plánem a cílem svého uživatele, aby jeho realizaci mohli podpořit všichni pracovníci. Každý uživatel může kdykoliv na své
přání vyměnit klíčového pracovníka. Individuální plán se mění podle potřeby a přání uživatele, aby uživatel dosáhl co nejkvalitnějšího života v zařízení domova.
Individuální plánování je tvořeno vždy podle osobních cílů, potřeb a přání klientů,
ale i podle jejich schopností a možností. Plánování je dáno Vyhláškou č. 505/2006 Sb.,
v příloze č. 2, který je ustanoven zákonem č. 108/2006 Sb., kontinuálně plánovat poskytování sociální služby.
36
ZÁVĚR V naší současné společnosti vzrůstá počet seniorů. Tito lidé mají své specifické
potřeby, požadavky, které souvisí i s možností trávení volného času. To, jak budou
volný čas trávit, ovlivňuje zdravotní stav, celková kondice, motivace a hlavně dostatečná nabídka aktivit v daném městě a okolí.
Senior má v dnešní době možnost výběru péče. Může si vybrat buď péči v domácím
prostředí, péči v různých typech pobytových zařízeních nebo pokud má zdravotní komplikace, péči v zařízeních LDN či hospic.
Tématem mé bakalářské práce byl volný čas, konkrétně volnočasové aktivity
klientů v Domově seniorů Hranice. Cílem bylo poukázat, jaké aktivity k trávení
volného času v tomto zařízení nabízejí a jak jsou klienti s nabídkou spokojeni. Výběr a využívání volnočasových aktivit je dobrovolný a je závislý od zdravotního stavu
klienta. Personál při práci s klienty klade důraz na naslouchání, sdílení, rozhovory
a uspokojování potřeby jejich společného setkávání. Podporují jejich soběstačnost a aktivní přístup k životu.
Bakalářská práce obsahuje obecné informace o stáří, volném čase seniorů
a změnách, které jej ovlivňují. Poukazuje na možnosti v péči o seniory. Nabízí přehled
aktivit v oblasti vzdělávání.
Ve své bakalářské práci jsem poukázala na možnost trávit volný čas
sebevzděláváním, terapeutickými a rehabilitačními aktivitami. Obsáhlou nabídkou kulturních, společenských a sportovních akcí, besed, přednášek. Všechny tyto nabídky
umožňují seniorům udržovat psychickou i fyzickou kondici a zpříjemňují a zkvalitňují seniorům jejich volný čas a pobyt v tomto domově.
Vyhodnocení dotazníku realizovaného pracovníky domova ukázalo, že 90%
obyvatel je se službami, nabídkou aktivit a celkovým chodem domova spokojeno. Připomínkami, které se vyskytly, se budou zaměstnanci zabývat a hledat možná řešení, aby byla spokojenost jejich klientů ještě vyšší.
Celková atmosféra Domova seniorů v Hranicích na mě udělala příjemný dojem.
Vstřícnost personálu, jejich přístup, pomoc a ochota vedou ke kvalitnímu, aktivnímu a pohodovému pobytu klientů v tomto domově.
37
SEZNAM LITERATURY 1. ALAN, Josef. Etapy života očima sociologie. Praha : Panorama, 1989. ISBN 80-7038044-6.
2. DESSAINTOVÁ, Marie-Paule. Nezačínejte stárnout (Jak žít co možná nejdéle příjemně, samostatně a důstojně). 1. vyd. Praha : Portál, 1999. 232 s. ISBN 807178-255-6.
3. DIENSTBIER, Zdeněk. Průvodce stárnutím aneb jak ho oddálit. 1. vyd. Praha : Radix, spol. s. r. o., 2009. 185 s. ISBN 978-80-86013-88-0.
4. FARKOVÁ, Marie. Dospělost a její variabilita. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2009. 136 s. ISBN 978-80-247-2480-5.
5. GRUSS, Peter. Perspektivy stárnutí z pohledu psychologie celoživotního vývoje. 1. vyd. Praha : Portál, 2009. 224 s. ISBN 978-80-7367-605-6.
6. HAMILTON-STUART, Ian. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha : Portál, 1999. 319 s. ISBN 80-7178-274-2.
7. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha : Panorama, 1990. 416 s. ISBN 80-7038-158-2.
8. KLEVETOVÁ, Dana, DLABALOVÁ, Irena. Motivační prvky při práci se seniory. Praha : Grada, 2008. 202 s. ISBN 80-2472-169-4.
9. LANGMEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha : Grada Publishing, 1998. 344 s. ISBN 80-7169-195-X.
10. MAHROVÁ, Gabriela, VENGLÁŘOVÁ, Martina a kol. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 168 s. ISBN 978-
80-247-2138-5.
11. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2011. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3.
12. MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7.
13. POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. 160 s. ISBN 978-80-247-3271-8.
14. PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha : Portál, 2009. 400 s. ISBN 978-80-7367-647-6.
38
15. RHEINWALDOVÁ, Eva. Novodobá péče o seniory. Praha : Grada Publishing, 1999. 86 s. ISBN 978-80-7169-828-9.
16. SÝKOROVÁ, Dana. Autonomie ve stáří : kapitoly z gerontosociologie. 1. vyd. Praha : Slon, 2007. 284 s. ISBN 978-80-86429-62-5.
17. TOŠNEROVÁ, Tamara. Jak si vychutnat seniorská léta. 1. vyd. Brno : Computer press, 2009. 240 s. ISBN 978-80-251-2104-7.
18. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie : dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha : Portál, 2000. 528 s. ISBN 80-7178-308-0.
19. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová Psychologie II : dospělost a stáří. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2007. 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5.
20. VÁŽANSKÝ, Mojmír. Základy pedagogiky volného času. 2. vyd. Brno : Print-Typia, 2001. 175 s. ISBN 80-86384-00-4.
21. VENGLÁŘOVÁ, Marie. Problematické situace v péči o seniory. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-2170-5.
22. WALSH, Danny. Skupinové hry a činnosti pro seniory. 1. vyd. Praha : Portal, 2005. 204 s. ISBN 80-7178-970-4.
23. DOMOV SENIORŮ HRANICE, Standard č. 1, vlastní materiály.
24. DOMOV SENIORŮ HRANICE, Domovní řád, vlastní materiály.
25. Sociální služby. Praha : MPSV ČR. Přístup z http://www.mpsv.cz/cs/9. 26. Senioři
naše
šance.
Praha
z http://www.mpsv.cz/cs/5480.
:
MPSV
ČR,
[cit.
27. Péče o seniory. Přístup z http://www.peceoseniory.cz. 28. Právní
předpisy
pro
sociální
z http://www.mpsv.cz/cs/7334.
služby.
Praha
25. :
8.
MPSV
2008].
Přístup
ČR.
Přístup
29. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
30. Vyhláška č. 505/2006 Sb., příloha č. 2, obsah standardů kvality sociálních služeb. 31. Vzdělávání
seniorů.
Přístup
finance.cz/seniori.207/vzdelavani-senioru.20407.html.
z http://www.rodina-
39
ANOTACE Jméno a příjmení:
Šárka Ševečková
Vedoucí práce:
Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph. D
Katedra:
Rok obhajoby:
Ústav pedagogiky a sociálních studií 2012
Název práce:
Volnočasové aktivity klientů v domově seniorů
Anotace práce:
Bakalářská práce pojednává o možnostech trávení volného času seniorů. Popisuje nabídku trávení volného času v Domově seniorů v Hranicích.
Název v angličtině:
Klíčová slova: Anotace v angličtině: Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci: Rozsah práce: Jazyk práce:
Leisure time activities of clients in Seniors´ home
Senior, stáří, domov seniorů, volný čas
The thesis deals with seniors´ leisure opportunities. It describes the range of leisure time activities in Seniors´ home in Hranice. Senior, Age, Seniors´ home, Leisure Časopis ECHO 40 stran čeština
40
PŘÍLOHA
ČASOPIS ECHO Vydávaný Domovem seniorů Hranice
41
ECHO zpravodaj Domova seniorů Hranice č. 2/2012
Vychází 20. dubna 2012
Úvodník ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vážení a milí spoluobčané, po vánoční návštěvě v Domově seniorů jsem obdržela od pana Skřehoty obsáhlou sbírku jeho literárních prací. Až jsem se zastyděla, že já nejsem tak tvůrčí. Od básní, textů k písním, až po vzpomínky na pobyty v lázních, na dětství prožité v Hranicích – to by dalo na vydání knížky. Při čtení jeho vzpomínek jsem si uvědomila, jak čas rychle ubíhá. V domově jsem poznávala známé tváře, které jsem vídala v obchodech, tváře sestřiček, které nás jako děti ošetřovaly, píchaly obávané injekce, tváře známé z ulic, tváře spolužaček mé maminky, rodičů mých kamarádek a tak bych mohla jmenovat dále. Tím chci jen říct, že tady vedle sebe žijeme řadu let, prožíváme radosti, úspěchy, starosti, smutky a bolesti, to vše co do života každého z nás patří. Nyní jste na zaslouženém odpočinku a je na nás, abychom se postarali o vaše pohodlí a spokojenost, tak, abychom dali příklad našim dětem. Pokud jim nedáme vzor chování ke starším lidem, v budoucnu na to doplatíme. Víme o problémech, které vás tíží a znepříjemňují vám pobyt, a to je především problém s výtahy. Snažíme se získat finance nejen na ně, ale i na dokončení rekonstrukcí koupelen, vybudování kapličky a velké společenské místnosti. Doufáme, že budeme úspěšní a projekt na modernizaci Domova seniorů povede ke zlepšení kvality života pro vás. Samozřejmě, že celá akce by vyžadovala finanční spoluúčast města, v minimální výši 1 875 000,- Kč. V letošním roce se bude realizovat zateplení obvodových zdí a střechy, oprava lodžií s výměnou zábradlí a opravy vstupů budovy. Jak vidíte, myslíme na vás a snažíme se požadavkům vedení domova vyhovět. Jen co mi to pracovní program umožní, plánuji také další návštěvy u vás, jednak abych byla informována o životě v domově, jeho problémech, a jednak proto, abychom se navzájem lépe poznali. Přeji vám, abyste i nadále nepromarnili žádnou příležitost něco hezkého prožít a udělat, abyste jeden druhého úsměvem potěšili, zpívali si písničky, hlavně ty z mládí. Začalo jaro a já vám přeji hodně radosti z rozkvétající přírody, příjemné chvíle a pohodu. Mgr. Pavla Tvrdoňová místostarostka města Hranice
Připravujeme pro vás: DUBEN 2. 4. – Velikonoce v Domově 6. 4. – Křeslo pro hosta: kastelán Jiří Čtrnáct 12. 4. – přednáška MUDr. Vlasty Kutějové – diabetes, strava a novinky v léčbě 13. 4. – Kavárna 18. 4. – křížovky 20. 4. – zábavné dopoledne se společenskými hrami 21. 4. – vystoupení cimbálové muziky 25. 4. – vystoupení Oldřicha Kubíčka 27. 4. – vystoupení žáků ZUŠ Hranice 30. 4. – vystoupení dětí z MŠ Klíček
KVĚTEN 3. 5. – beseda s Ladislavem Jandou o starých Hranicích 10. 5. – Křeslo pro hosta: starostka Radka Ondriášová a její cesta po Jižní Koreji 11. 5. – zábavné dopoledne se společenskými hrami 16. 5. – křížovky 18. 5. – vystoupení žáků ZUŠ Hranice 25. 5. – Kácení máje 28. 5. – Křeslo pro hosta: psycholog Lubomír Smékal Další plánované akce – vystoupení Oldřicha Kubíčka – termín bude včas oznámen.
ČERVEN 1. 6. – zábavné dopoledne se společenskými hrami 6. 6. – autobusový výlet na sv. Hostýn 7. 6. – vystoupení břišních tanečnic a mažoretek z DDM Hranice 13. 6. – křížovky 15. 6. – Kavárna 22. 6. – vystoupení žáků ZUŠ Hranice 29. 6. – zábavné dopoledne se společenskými hrami Další plánované akce – vystoupení Oldřicha Kubíčka a skupiny Klapeto – termín bude včas oznámen.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Domov seniorů se mění v galerii Téměř jako ve výstavní síni se mohou cítit obyvatelé hranického Domova seniorů (DS), jehož zdi zdobí 24 zarámovaných fotografií hranického amatérského fotografa Miloslava Mlčocha. Snímky znázorňují přírodu, městské interiéry i zátiší. Fotografie, které Miloslav Mlčoch věnoval DS, jsou k vidění v přízemí a třetím patře pavilonu 2 a v místnosti rehabilitace. „Cítila jsem, že by bylo dobré prostory domova esteticky vylepšit, aby se zde senioři dobře cítili. Navrhla jsem to tedy doma manželovi a šli jsme do toho,“ sdělila Marie Mlčochová, fyzioterapeutka DS Hranice. Ta dodala, že manželovy snímky jsou dále ke zhlédnutí v hranické Galerii Sklep.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Seriál… -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V našem seriálu pokračujeme v seznamování se standardy kvality sociálních služeb, které má podle platného zákona o sociálních službách každý poskytovatel sociálních služeb za povinnost zveřejňovat. V aktuálním čísle Echa se dostáváme ke Standardu č. 15, který se zabývá zvyšováním kvality sociálních služeb v Domově seniorů Hranice.
Zvyšování kvality sociálních služeb v Domově seniorů Hranice Vedení našeho domova dbá o to, aby se kvalita poskytovaných služeb zvyšovala. Do hodnocení kvality služeb zapojuje uživatele i pracovníky domova. Kvalitní služba je ta, která co nejlépe využívá dostupné zdroje, aby dosáhla co nejlepších výsledků pro své uživatele. Obecně zajišťujeme dobrou kvalitu služeb našeho domova následujícími kroky: - zjištění požadavků cílové skupiny uživatelů (analýza potřeb klientů) -
návrh toho, jak bude ta která služba vypadat: o obecně = metodika, stanovení odborných metod, vybavení pomůckami atd. o individuálně = stanovení individuálních plánů a osobních cílů
- poskytování služby stanovené cílové skupině podle připravených pravidel - hodnocení služby (zjišťování spokojenosti, monitorování výstupů a jejich vyhodnocení) - zavedení změn (změny vnitřních pravidel, odborných postupů, vzdělávání atd.) Celý proces se dále opakuje a tím zajišťujeme kontinuální zvyšování kvality našich služeb. KONTROLA A HODNOCENÍ Domov kontroluje a hodnotí, zda je poskytování služeb v souladu s veřejným závazkem, a zda naplňuje osobní cíle jednotlivých uživatelů. Z případných neshod vyvozuje potřebná opatření.
Předmětem hodnocení je způsob, jakým se daří naplňovat veřejný závazek, tedy poslání, cíle, zda jsou služby poskytovány stanovené cílové skupině s předpokládaným efektem, zda jsou splňovány osobní cíle uživatelů a jsou přitom dodržovány stanovené principy a další pravidla. K tomu využíváme dvou pojmů: - monitorování - vyhodnocování Monitorování je sběr informací, které se týkají určité činnosti, např.: -
kdo využívá naše služby kolik to stojí kolik bylo podáno stížností čeho se stížnosti týkaly apod.
Monitorováním získáme výstupy. Výstupy nám ale neukážou, zda naše činnost směřuje k naplnění stanoveného poslání, proto je potřeba je dále posoudit – vyhodnotit. Vyhodnocováním posuzujeme hodnotu zjištěných údajů – výstupů, jejichž vyhodnocením získáme výsledky, které svědčí o tom, jaký dopad poskytnuté služby mají na život našich uživatelů. Nejdůležitější je ovšem spokojenost uživatelů, proto má monitorování a vyhodnocování další dvě fáze, které je potřeba udělat ve prospěch zlepšení kvality služeb: - fázi plánování - fázi realizace změn Toto hodnocení je: -
víceúrovňové vychází z hodnocení práce s konkrétními klienty obsahuje hodnocení domova a jeho pracovníků obsahuje hodnocení domova v kontextu regionu
SPOKOJENOST UŽIVATELU Předmětem hodnocení je také proces poskytování služeb, nejen konečný výsledek. Nejdůležitějším měřítkem kvality procesu poskytování služeb je spokojenost uživatelů. Obecně klient od kvalitních služeb očekává: - spolehlivost (služby se provádějí vždy dobře a ve stanoveném čase)
-
přijetí (respekt, vlídnost, ohleduplnost, prostředí, prozíravost, péče) dostupnost (čekací doba, ordinační hodiny, umístění) jistota (bezpečnost, finanční jistota, důvěrnost informací) porozumění (znalost specifických přání a individuálních potřeb) kompetence (schopnost služby poskytovat) věrohodnost (proslulost a jméno domova, personál) komunikace (schopnost informovat uživatele, aktivně mu naslouchat)
Za účelem zjišťování spokojenosti uživatelů našeho domova máme stanovena kritéria, jak jejich spokojenost rozpoznat, například: - uživatelům předkládáme dotazníky a ptáme se na nejrůznější aspekty služeb, které jsou dobrovolné a samozřejmě anonymní - uživatele s těžkým nebo hlubokým mentálním postižením dlouhodobě sledujeme, abychom na základě sebemenší změny v jeho životě poznali, zda je spokojen či nikoli (např. snížení výskytu sebepoškozování). Náš domov zapojuje do hodnocení služeb pracovníky na všech úrovních a zástupce dalších zájmových skupin (obec, spolupracující instituce apod.). Vedle našich klientů je druhou nejdůležitější zájmovou skupinou náš personál, který se věnuje přímé práci s uživateli, zná jejich potřeby, ví, kde jsou nedostatky a jak je vyřešit. Naši pracovníci jsou klíčovým zdrojem pro kvalitně poskytované služby. Proto jejich potřeby v našem domově zohledňujeme. Dále jsou pro naši existenci důležité subjekty, které nám věnují například sponzorský dar nebo s námi spolupracují na různých činnostech (obec, kraj, dárci, spolupracující organizace a instituce i širší veřejnost). Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování našich služeb jsou brány jako možný podnět pro rozvoj a zlepšování služby. Jsou pro nás cenným zdrojem informací. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bude vás zajímat… -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bechtěrevova choroba Ve dvou posledních číslech domovského zpravodaje Echa jsme se seznámili s kloubními chorobami. Víme už, že se dělí na nezánětlivé (degenerativní) a zánětlivé. O progresivní artritidě - zánětlivé chorobě kloubní jsem psala
v minulém čísle (Echo 1/2012), ještě nám zbývá druhá závažná zánětlivá choroba kloubní a tou je: Bechtěrevova choroba ( Spondylarthritis ankylopoetica) Jde o celkové chronické zánětlivé onemocnění, postihující především páteř, tj. křížovo-pánevní skloubení, obratle a vazivový aparát celé páteře. Nejdříve dochází k odvápnění obratlů a v pozdním stádiu zase k úplnému zvápenatění meziobratlových vazů. Páteř tím ztuhne v jediný souvislý kostní blok. Tuhnutí je postupné, začíná od spodní části páteře až ke krční části páteře. Na rtg snímku připomíná bambusovou tyč. V pokročilém stádiu může postihnout i ramenní a kyčelní klouby (tzv. kořenové klouby končetin). Choroba je chronické povahy a její průběh je kolísavý. Kromě změn na pohybovém ústrojí se objevují i příznaky celkového zánětu v podobě zvýšené teploty, únavy, schvácenosti, vysoké sedimentace. Podobně jako progresivní artritida vede Bechtěrevova choroba téměř vždy k určitému stupni funkčního omezení. Příčina choroby není dodnes objasněna. Tato choroba je v podstatě stará jako lidstvo samo, archeologické nálezy přesvědčivě dokládají její výskyt již například ve starém Egyptě. Choroba postihuje více muže než ženy, a to v poměru 9:1. Postihuje skoro výhradně mladé muže. Z našich nejvýznamnějších českých osobností postižených touto chorobou jmenuji alespoň spisovatele Karla Čapka a bývalého šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu, doktora Lubomíra Volejníka. Projevy choroby: Ve většině případů začíná choroba bolestmi v křížích, většinou v brzkých ranních hodinách, které bývají tak silné, že nutí nemocného vstát a vykonat několik pohybů v oblasti bederní páteře. To je dost typické pro „Bechtěrevovu bolest“, že při pohybu a dlouhodobější aktivitě bolest poleví, zatímco nejsilnější je paradoxně, když neděláme nic. Dalším charakteristickými příznaky choroby jsou bolesti hrudníku, jež se objevují zejména při hlubokém dýchání. S bolestmi se postupně omezuje hybnost páteře, a zmenšují se i dýchací pohyby hrudníku. Popsaný vývoj potíží se odehrává v horizontu několika let. V konečném stádiu je celá páteř ztuhlá, pohyby hlavy jsou zcela omezené, páteř je v některých případech v předklonu. Ještě jeden příznak se může objevit – záněty na oční duhovce (asi ve 40 % případů). Někdy jsou prvním příznakem onemocnění právě oční změny. Léčba:
1) medikamentózní - pomocí léků se omezuje rozsah a možný rozvoj zánětu, podávají se antirevmatika, kortikoidy a také léky na zlepšení imunitního systému. 2) pohybová léčba - u málokteré choroby je tak důležitá jako právě u Bechtěrevovy. Díky ní je možné zpomalit rozvoj nemoci a její průběh. Provádí se nácvik přímého držení těla a udržování obratnosti a dechová cvičení. Cvičení musí být pravidelné. Doporučenou sestavu je nutné provádět každý den doma. Cvičení trvá čtvrt až půl hodiny a mělo by být prováděno hned po ránu a pokud je to možné tak i v poledne. Cviky mají být švihové, vhodné je dotahovat pohyby v ramenních a kyčelních kloubech do krajních poloh. Kromě tohoto domácího cvičení, docházejí nemocní většinou i na ambulantní rehabilitační cvičení, kde se v tělocvičně cvičení zpestřuje použitím náčiní (míče, tyče, švihadla, velké míče) či nářadí (žebříky, lavičky,bradla, kruhy). Při visech na tomto nářadí pomáhá váha těla protáhnout celou páteř a měkké tkáně. Důležitou součástí pohybové léčby jsou hry – buď v tělocvičně, na hřišti či v přírodě. Vhodné je cvičení v bazénu a plavání. Cvičení ve vodě vede k uvolnění napětí a k zlepšení rozsahu pohybu. 3) úprava jídelníčku – omezují se tuky (zvyšují riziko zánětů), potraviny živočišného původu, zejména čerstvé maso. Vyhýbat se mají nemocní též cukru a soli. Je vhodné zvýšit konzumaci ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, luštěnin, sóji a též zvýšit podíl vitamínu D a vápníku. Na závěr ještě shrnuji základní poznatek: Včasnou a důslednou pohybovou léčbou pod odborným dohledem je možné při Bechtěrevově chorobě dosáhnout poměrně trvalé úspěchy a zachovat funkční zdatnost, případně i pracovní schopnost pacientů někdy i v náročnějším zaměstnání. Výhodná je spolupráce se stejně postiženými. Významným počinem bylo v tomto ohledu založení Klubu bechtěreviků. Podle odborné literatury a zkušeností z RHB pracovišť zpracovala Marie Mlčochov -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stres Slovo stres pochází z anglického „stress“ a je možné jej definovat jako narůstající zátěž, nadměrný tlak. Stress je francouzského původu a je odvozeno ze slova „estrecier“, které je odvozeno z latinského „strictus“ - v překladu znamená utahovat neboli stlačovat. Stres má své jednotlivé fáze, které jsou rozděleny následovně dle autora Juliána Melgosa: 1. Varovná fáze 2. Fáze odolávání
3. Fáze vyčerpání Vliv na stres má také tendence nechávat si vše na poslední chvíli. Může se stát, že se termín změní na kratší dobu a jedinec, který je zvyklý dělat vše pod tlakem na poslední chvíli, neunese tuto tíživou situaci. Nedokáže se vyrovnat s tlakem, když ví, že termín není schopný stihnout. V přílišném dlouhotrvajícím časovém úseku stres škodí a vede až k různým nemocem. Mezi příznaky patří nespavost, astma, poruchy zažívacího ústrojí, bolest hlavy, nechutenství, časté infekce. Velmi často se nereaguje na podněty těla. Určitým signálem jsou pocity, které prožívá každý jedinec v určitých situacích zcela odlišně. Pocity jsou především emoční reakce lidského těla na určité podněty. Pocity mohou být kladného či záporného charakteru a charakterizují se jako reakce těla na emociální podněty, např. pocit bušení srdce, bolest na hrudi, zimnice, pocit na zvracení, třes rukou. Stres lze definovat rovněž jako zátěžovou situaci neboli napětí na organismus člověka. Pokud je stres v určité rovnováze, může mít pozitivní charakter, že jedince stimuluje k větší produktivitě práce inovaci a k hledání řešení nových alternativ. Mezi stresové faktory řadíme zejména: o o o o o
Negativní myšlenky Obětování se pro druhé Snížené sebevědomí (nevěříme si) Negativní projevy vidíme v osobním selhání Přebírání problému za jiné osoby
Dlouhotrvající stres je nádoba na nemoci. Může mít za následek rozpoutání počínající nemoci. Postihuje především: o o o o o
Imunitní systém Kardiovaskulární systém Astma Svalový systém Zažívací potíže
Stres může mít mnoho podob. Každý člověk se dokáže se stresem vyrovnat individuálním způsobem, dle svých možností a schopností. Pokud je člověk schopen racionálně vyhodnotit stávající situaci, může stresu předejít. Pokud je stres příliš silný, je postihována velmi negativně citová oblast, konkrétně pocity a emoce. Příště se dozvíme, jak stresu předcházet.
Věra Mašláňová
Co se dělo – leden až březen 2012 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Beseda o starých Hranicích Popovídat si o historii Hranic mohli senioři, kteří v pátek 13. ledna zavítali na besedu s Ladislavem Jandou, autorem knihy Krásná řeka Bečva a jiné hranické vzpomínky.
Afričané tančili pro seniory Atmosféru africké slavnosti na vlastní kůži na chvíli zažili obyvatelé hranického Domova seniorů. Ve středu 18. ledna zde na dobročinné akci vystoupila konžská taneční skupina Alinga Mansaka Etu. Výtěžek z dobrovolného vstupného byl použit na nákup školního vybavení pro africké děti. Všichni dárci si proto zaslouží velké poděkování.
Základní umělecká škola Hudební umění žáků hranické Základní umělecké školy si mohli i v letošním roce vychutnat obyvatelé našeho Domova. Mladí hudebníci je navštívili v pátek 20. ledna a přislíbili, že se nejedná o jejich poslední návštěvu.
Oldřich Kubíček a jeho kapela Přízeň obyvatelům našeho Domova zachoval i letos Oldřich Kubíček se svými spoluhráči, kteří chodí hrát oblíbené skladby našim seniorům. Jejich koncert se konal ve středu 8. února a v následujících měsících svými písněmi obyvatele opět potěší.
Výroba papírových květin Do výroby papírových květin, které ozdobily nadcházející Květinový bál, se během února pustily obyvatelky našeho Domova. A že byly velice šikovné a květiny hrály všemi barvami, se pak mohli přesvědčit všichni návštěvníci bálu.
Květinový bál Ve víru veselí se ocitl v úterý 28. února hranický Domov seniorů (DS). O zábavu se zde postaral Květinový bál, který přilákal do velké domovské jídelny řadu obyvatel a zaměstnanců DS. K tanci i poslechu vyhrávala během odpoledne skupina Melody tandem Bronislava Ludmily. Příjemné překvapení připravili také zaměstnanci DS, kteří představili netradiční taneční vystoupení. A protože se jednalo o Květinový bál, celou jídelnu zdobily pestrobarevné papírové květiny, na jejichž výrobě se podílely šikovné obyvatelky Domova.
Společenské hry Pro velký úspěch se i letos konají zábavná dopoledne se společenskými hrami. První z nich se uskutečnilo v pátek 3. března. Seniory přilákala řada oblíbených her jako Člověče, nezlob se, skládačky, puzzle, slovní hádanky i karty.
Výroba velikonočních ozdob Před nadcházejícími Velikonocemi se obyvatelé hranického Domova seniorů pustili do výroby velikonočních ozdob a malování velikonočních vajíček. Pestrobarevné rukodělné výrobky pak ozdobily prostory našeho Domova a navodily tu správnou velikonoční atmosféru.
Kuželky Ruské kuželky patří k nejoblíbenějším sportovním hrám našich seniorů. Vedle kuželny v suterénu pavilonu č. II začali v letošním roce využívat novou kuželnu v suterénu pavilonu č. I. Díky novému prostoru tak přibylo sportovců a hlavně radosti ze společné hry.
Recitační přehlídka v Tovačově Na Tovačovské literární odpoledne, které se konalo v úterý 13. března v Domově seniorů v Tovačov, vyrazili i naši senioři. Náš Domov na přehlídce recitace prózy i poezie reprezentovali Marta Horáková, Josef Jurajda a Jan Zohorna. Jejich výkon si zasloužil velký potlesk.
Beseda se spisovatelkou Jaroslavou Černou Poutavé vyprávění hranické spisovatelky Jaroslavy Černé si ve středu 21. března vychutnali obyvatelé hranického Domova seniorů. Posluchači se dozvěděli, jaká byla autorčina cesta k psaní knih. Jaroslava Černá také prozradila, odkud bere inspiraci a o čem její knihy pojednávají. Závěrem besedy si senioři poslechli ukázku z historického románu Rozmary lásky – poslední paní Rožmberská, jehož děj spisovatelka zasadila na helfštýnské panství.
Scénka z lesa Vystoupení trubačů a studentů z hranické Střední lesnické školy bylo na programu ve čtvrtek 29. března. Mladí lesáci vystoupili v Domově se zábavnou scénkou z lesního prostředí.
Máte slovo… Opět jsou zde příspěvky nejen od obyvatelů našeho Domova. Jsme rádi, že tato rubrika patří k nejpopulárnějším, o čemž svědčí řada příspěvků, které zveřejňujeme. I vy máte možnost podělit se s ostatními o své myšlenky, zážitky, dojmy či vzpomínky. Uvítáme také vaše ohlasy na dění v našem Domově.
Pár slov pro nás muže… …ale jen tak ze vzpomínek a z nostalgie na náš minulý aktivní život, kdy jsme byli zdánlivě plni síly, že bychom mohli skály lámat, ale také plni starostmi o rodinu a snahy něco v životě dokázat. Někdy se nám podařilo něco dokázat, někdy nás život poučil, že nemůže jít všechno tak, jak bychom si přáli. Prostředí, ve kterém jsme se pohybovali, nás ovlivnilo a projevem tohoto přizpůsobení bylo i naše slovní vyjadřování v běžném styku s okolím. Všeobecně ovládáme na dobré úrovni spisovnou češtinu, ale v době našeho útlého věku muselo české školství hodně napravovat naše ne zcela vzorné vyjadřování. Naše generace nad 85 let stáří přišla ještě do úzkého kontaktu s německou etnikou a proto jsme absorbovali směsici nářečí a sloganu s německým vlivem. Toto nejvíce ovlivnilo chlapce, kteří se učili některému řemeslu, ponejvíce řemeslu od železa, tj. zámečníci, klempíři, kováři a pak učně ve stavebnictví. Protože v té době ještě nebyl znám pojem „učňovské školství“, byli budoucí vyučenci odkázáni na přiděleného tovaryše, kteří začínajícího kluka vyučil buď dobře nebo méně dobře a pokud chlapec měl tu smůlu, že jeho tovaryš byl napůl Němec nebo Čech, pak přijal za své i jeho odborné vyjadřování, plné zkomolenin a to ještě z doby c. k. Rakouska. S těmito zkomoleninami již dnes strojař, nebo stavař přijde jen výjimečně do styku, ale podivuhodně některé výrazy tohoto sloganu se uchovaly dodnes. Tak např. všeobecně se ví, co je to“šupléra, majzl, vinkl ve strojařině, kelňa ve stavebnictví, mašinfýra na železnici, nebo erteple a vaštrok v zemědělství“.
Tento slogan rozhodně neobohacuje český jazyk, ale naproti tomu by se nářečí v jednotlivých regionech mělo pěstovat, neboť nářečí je poklad pro spisovnou češtinu a moc bych se přimlouval, aby nářečí bylo v běžném životě ve všeobecném povědomí rovnocenné se spisovnou češtinou, kterou ovšem musíme ovládat na dobré úrovni slovem i písmem. A protože jsem Hraničáci a máme své nářečí, aniž si to uvědomujeme, neříkejme např. to spisovné slovíčko „jenom“, ale to poctivé hranické „enem“. Nářečí našeho regionu se navíc odlišuje oproti spisovné češtiny v kladení přízvuku při slovním projevu. Zatím co spisovná čeština klade důraz na první slabiku slova, my v našem kraji akcentujeme až druhou slabiku, nebo dokonce zdůrazňujeme až konec slova. Nechoďme pro příklad příliš daleko. Poslechněme si třeba ranní hlášení našeho rozhlasu a pro mne osobně kladení přízvuku na druhou slabiku našich oblíbených hlasatelek zní v mých uších jako zvoneček. Pro demonstraci našeho nářečí zkusím vyjádřit např. obyčejné souvětí „ponašemu“ asi takto: „Toš teda mluvme nářečím, ale enem trochu, když su třeba z Drahotuš, kde sem učila a tama idu i na dovolenu“. V písemné podobě vypadá toto absolutní nářečí hrozně, ne tak v hovorové podobě v běžném životě. Takhle však už nikdo nepoužívá nářečí v této absolutní podobě. V našem kraji a nakonec i na celé Moravě, snad částečně kromě Slezska a Ostravského regionu, mluvíme především pěknou češtinou a pouze někdy se nám do řeči vloudí nějaké to slovo z nářečí. Obávám se, že mne např. paní profesorka Hudcová nebo paní učitelka Holubová, které obě čistou spisovnou češtinu přímo milují, moc nepochválí. Naproti tomu je mně například používání moravského slovního projevu naší sestry Marušky Hrouzkové blízké, jako kdyby mě pohladila ženská ruka. Omlouvám se čtenářům, že tento příspěvek je tak trochu jenom (nikoliv „enem“) pouze povídání, poněkud se vzdaluje nadpisu tohoto příspěvku, neřeší žádný problém, ani naše drobné starosti, ale snad trochu pobaví. Zoja ---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Překrásný tanec květů na plese seniorů Jako každý rok, když se blíží jaro, připravují zaměstnanci hranického Domova seniorů veselí. A letos připravili nádherný Květinový bál. Napnuli své síly a pracně vytvořili krásné papírové květy a velice to tajili pro obyvatele domova
jako překvapení, aby to splnilo svůj účel a rozveselili všechny tváře. A radostně nám oči zářily, protože nám to připomnělo naše mládí z dřívější doby. Na bále se o nás staraly naše milé sestřičky, které nás ochotně obsloužily při nákupu těch dobrot i dobrého pití. Tak nastala spokojenost všestranná. Po několika písničkách milé kapely nedostala ke slovu naše milá konferenciérka paní Berná s proslovem a chopila se uvádění zábavy. Zatím se za dveřmi připravovaly na svou křížovou cestu, a jak poté kráčely mezi nás, pěly nábožné písně a u každého oltáříčku se zastavily a svou modlitbou uctily svatého patrona. Při tom nesly v ruce světlo pravdy. Bleskem se pak proměnily v překrásné čínské tanečnice, které upoutaly svým zjevem a uměním tance a u diváků tak získaly velký úspěch. A poté čimčarar bim a staly se z nich kuchařky a zadělávaly a míchaly těsto v díži. A nakonec se z krásných žen staly důchodkyně opírající se o berly. A aby toho nebylo málo, hola ho a už tu byly věhlasné čarodějnice, které řádily a sváděly seniory. Při tanci se z nich obratem staly velice krásné ženy, které svým zjevem, tancem i zpěvem zahnaly chmurné myšlenky a rejem mládí obdarovaly všechny návštěvníky plesu květin. Všechny uváděly v úžas. Tato krásná a veselá nálada trvala do 18 hodin a všichni velice rozradostněni se s posledním hudebním kouskem odebrali do svých pokojů za pomoci milých a obětavých sestřiček. A milí hosté je doprovázeli a po rozloučení jeli domů do města s úsměvem, že ten ples seniorů byl tak zábavný i krásný. Všem osobám, co pracovali na tomto úspěšném předjarním plese, srdečně děkují hosté i překvapení senioři! Josef Skřehot ---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poesie Hany Pavlicové
Strašák fešák Ládínek třešínky do košíků dává pak si na nich pochutnává plný košíček donese mamince pěkné mladé hospodyňce Třešínky si od něj vzala a hned mu za ně pusu dala
špačkové milí se zatím na třešínce zabydleli Ládínek si rady ví hned strašáka sestrojí vlasy má z koudele vypadá v nich vesele
Na hlavě má klobouček vypadá jak klouček zelená očka jako naše Minda kočka Nos jak hruška je ještě nežli dozraje úsměvem se rád chlubí nevadí mu, že mu scházejí čtyři zuby Červená líčka jsou dvě jablíčka károvaný gaťata košile samá záplata Na nohy mu obuli velké boty s bambulí ruce jako hrábě má špačky odhání rukama Špačci se začali bát a začali odlétat Ládínkova sestra Ivanka je malá zpěvanka O třešničkách písničku zná a hned ji Ládínkovi zazpívá co se třešničky v sadě smály že jim až tvářičky zčervenaly Ptejte se špačků ti to vědí
oni jsou špačci chlapci šedí Ládínkovi se písnička líbila velký potlesk od něho sklidila protože byla Ivanka malá třešničky jako náušničky od něj dostala
Motýl Motýlci letí nad krajinou jdou hledat zkušenost jinou v trávě tiše spinká naše fialinka fialinko, motýl ťuká na okýnko Fialka mu vůni dala a píseň mu zazpívala sotva se rozloučí s fialkou a už poletuje nad skalkou Skalka jen barvami hýří, svítí jak je nasazeno barevné kvítí vybral si kytičku políbil ji a usnul za chviličku A už tvrdě spí a zdají se jim voňavé sny
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proč už ani trochu nezávidím „papalášům“ Veřejnosti je známo, že léčebné výsledky dříve malých lokálních lázniček posunuly lázně Teplice nad Bečvou do popředí ústavů léčících srdeční choroby. O pobyt zde začaly mít zájem špičky státních i stranických (KSČ) orgánů. Aby byla zajištěna jejich bezpečnost a uspokojeny jejich požadavky, vznikla pro tyto papaláše v lázních „utajené“ centrum, tzv. vládní vila.
Postupně hostila naše prezidenty, vysoce postavené cizince a stranické pohlaváry – zkrátka papaláše. K docílení maximální spokojenosti těchto prominentů přispívaly nejen lázně vzornou péčí, ale i místní velké podniky jako Sigma, Cementárna apod., které přebíraly péči o jejich zbylý čas pobytu. Proto se do obrazu těchto akcí dostalo i polesí Olšovec a jako vedoucí tohoto polesí jsem mohl nahlédnout i za kulisy tohoto dění. Volba polesí Olšovec nebyla náhodná. Zvěří bohatou honitbu měla totiž pronajatou společnost Sigmalov složená ze špiček zaměstnanců n.p. Sigma Hranice. K vysvětlení nadpisu článku proto vybírám dvě akce: 1. Návštěva presidenta Antonína Zápotockého – dle scénáře StB to měla být velmi jednoduchá akce. President bude vládními auty přivezen pod osadu Boňkov, zde přesedne na terénní džíp, který ho vyveze prudce stoupajícím terénem až ke kapličce nad osadou Boňkov – zde na nádherné vyhlídce prožije západ slunce a vrátí se do vily v Teplicích. Skutečnost však byla jiná! President odmítl nastoupit do džípu – „Chci se projít bez benzínu…“. Bylo mu vyhověno a malý průvod se vydal pěšky cestou vzhůru. Asi po 100 metrech chůze jsme míjeli naši hájenku, tu naráz president vybočil, obešel hájenku a během krátké chvíle už konversoval s překvapenými obyvateli domu. Zajímal se o vše – prohlédl si vířivou pračku, stačil se skamarádit s Belou, mysliveckým psem – no prostě pohoda. Zato venku se spustilo „boží“ dopuštění. Bezpečáci napřed následkem mylné informace vzali útokem Skluzalovu chatu, než se jim podařilo presidenta objevit v hájence. Ovšem způsob, jakým jejich velitel „pokáral“ hlavu státu za jeho přestupek, byl velmi hrubý a čekal jsem adekvátní reakci od hlavy státu. Ale slyšel jsem pouhé: „Tak půjdeme.“ A pokorně si šel sednout do džípu! Má představa o moci, o situacích, kde je všechno nej…, o síle veletoku peněz se naráz začínal otřásat v základech. Ale mělo být hůře! 2. Do Teplic přijel na léčení předseda vlády východního Německa Otto Grothewohl s paní. S sebou si přivezl svou bezpečnostní agenturu – muže
hovořící německy s ruským přízvukem. A s nimi bylo jednání velice těžké. „Místo, kde O. G. střelí srnce, musí býti na volném prostranství, oni obsadí tři strany (původně chtěli všechny čtyři). Za bezpečnost čtvrté musíme převzít písemnou záruku.“ Bylo skoro nemožné přistoupit na takové podmínky a mít přitom myslivecký úspěch. Ale nakonec se řešení našlo. Přímo u osady Boňkov se nalézal stohektarový areál luk, přes který vedlo elektrické vedení 22 000 V. U jednotlivých sloupů se vytvořily skupiny trní, ostružin. A do jednoho jsme prostě vložili skrytou lavičku. Podařilo se – na louku vyšlo asi 15 kusů srnčí zvěře a páslo se v bezprostřední vzdálenosti našeho hosta. Přesto rána nevyšla. Až dodatečně jsem se dozvěděl, že to měl být jeho první úlovek zvěře v životě. Ale přesto byl O. G. velmi spokojen – slíbil, že druhý den to určitě napraví a pozval nás na „malé občerstvení“. U Samkovy hájenky v měsíční noci vykouzlili stolek a potřebný počet židlí, obsluhující číšníci byli v bílém a dokonce s obvyklým motýlkem. Na stole se však neobjevily pohárky, ale pouze čtvrtlitrové sklenice spolu s lahvemi whisky a koňaku. A začaly přípitky. Po druhém „ex“ odpadla paní hajná, kterou jsme přizvali jako společnici pro paní G. Při eventuelních dalších jsme byli na řadě my. Leč „party“ byla nečekaně ukončena. Pan ministerský předseda si při líčení poměrů v německé myslivosti dovolil říci větu, kterou říci nesměl. Z ní vyplynulo, že východoněmečtí myslivci měli své zbraně v úschově státu. A na pořádání honů si pušky museli vypůjčit. To byla tajená novinka, to neměl říci! Z číšníků se okamžitě stal zuřivý orgán, násilím odvlekli pana předsedu vlády do auta. Jeho manželka bez jakýchkoliv protestů cupitala poslušně za nimi. Nemusím dodávat, že ministerský předseda O. G. už si srnce přijít střelit nepřišel. A mne to navždy vyléčilo z představy možného postupu do této kategorie vyvolených. (vc)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Básnické meditace Marty Horákové Na konečné Od prvního nadechnutí s prvním dětským křikem jdeme vstříc našemu stáří každým okamžikem Pláč zrozeného dítěte utiší náruč matčina vítej človíčku na světě pro tebe všechno začíná Mezi tím prvním a posledním celý život se odvíjí i krásné, bezstarostné dětství trvá jen krátce, na chvíli Však nedá se zapomenout jak dobře bylo u maminky a nejvíce to oceníme když už jsou z toho jen vzpomínky A nádherná doba mládí plná touhy, snů a přání všelikého poznání zklamáním poraní, radostí pohladí A čas běží neúprosně jaké nám dal zkušenosti? vždyť najednou se ocitáme v té pravé „lidské“ společnosti Hle, etapa dospělosti se vším co to obnáší nikdy nejsme připraveni zvládat vše, co přináší
Tu bohatou škálu nabídek životních darů i ztrát všichni tím projít musíme a učit se i prohrávat Svobodnou vůli pro život Bůh daroval nám všem zda chybujem či uspějem vše zúčtuje se právě v něm Šťastný každý kdo už v mládí s Kristem na cestu se dává v jeho lásce a pomoci vše se lépe překonává Veškeré to lidské dění mezi Nebem a naší zemí pečlivě je sledováno a bez ochrany Boží není Každý z nás na tom svém místě nahoře, dole, či někde uprostřed milujme a pomáhejme nemocný je celý svět Všichni v jakémkoliv věku chvalme Pána společně času mnoho nezbývá hlavně nám na „konečné“ Děkujeme za celý život který Bůh nám daroval děkujeme za žití věčné tam na „nebeské nekonečné“ kde budem zpívat písně chval
Něco pro bystré hlavy Určete zemi Přiřaďte k zemím jejich stručné charakteristiky:
1. Kanada 2. Japonsko 3. Holandsko 4. USA 5. Maďarsko 6. Finsko 7. Mexiko 8. Egypt 9. Indie 10. Čína 11. Francie 12. Švýcarsko 13. Řecko 14. Rakousko 15. Belgie 16. Dánsko 17. Velká Británie 18. Slovensko 19. Brazílie 20. Irsko 21. Německo 22. Itálie 23. Gruzie 24. Kuba
A. Mozart, Sachrův dort, Alpy B. Údolí králů, pyramidy, Suezský průplav C. mrakodrapy, Bílý dům, hamburgery D. kultura Aztéků, tortilla, chilli papričky E. olympijské hry, taverny, antika F. panda velká, komunismus, zeď G. javorový list, sruby, lední hokej H. hodinky, banky, čokoláda I. kimono, elektronika, suši J. země tisíců jezer, lední hokej, sauna K. Eiffelova věž, koňak, Toulose-Lautrec L. čardáš, tokajské víno, termální lázně M. turban, kari, hinduismus N. dřeváky, tulipány, legalizace marihuany O. Oktoberfest, bundesliga, Volkswagen P. pizza, Leonardo, mafie Q. karneval, Pelé, káva R. Atomium, pralinky, Evropská unie S. Andersen, Malá mořská víla, cyklistika T. královna, Wimbledon, kanál La Manche U. halušky, Tatry, borovička V. whiskey, křesťanství, rezavé vlasy W. Fidel Castro, pomeranč, rum X. koňak, čaj, Kavkaz
Správné řešení: 1.G, 2.I, 3.N, 4.C, 5.L, 6.J, 7.D, 8.B, 9.M, 10.F, 11.K, 12.H, 13.E, 14.A, 15.R, 16.S, 17.T, 18.U, 19.Q, 20.V, 21.O, 22.P, 23.X, 24.W
Něco pro zasmátí Jistá anglická dáma chtěla před 1. světovou válkou strávit dovolenou na letním bytě v Německu, a tak napsala jednomu venkovskému učiteli. V dopise se tázala na vše, i na pohodlí. Chtěla také vědět, mají-li v tom domě, kde chtěla bydlet, WC. Učitel dobře neovládal angličtinu a neznal význam té zkratky. Zeptal se proto starosty, ale ten také nevěděl. Po dlouhém přemýšlení ho napadlo, že to patrně znamená Wesley Church (kostel) A takto odepsal: WC se u nás nachází 7 mil od domu, uprostřed jedlového háje v překrásné krajině. Jest otevřen 2x týdně v úterý a ve čtvrtek. Chápu, že je to pro vás nepříjemné, je-li to vaším zvykem chodit pravidelně, ale zajisté se přesvědčíte, že je to krásný výlet. Hodně lidí si s sebou bere i oběd a zůstává tam i delší dobu. V létě je obyčejně návštěvnost veliká, a proto bych vám radil, abyste chodila brzy. Je tam 60 míst k sezení, ale pokud přijdete pozdě, je dost míst i k stání. Radil bych vám, abyste chodila ve čtvrtek, protože je v ten den varhanní doprovod. Po celém okolí jsou slyšet i ty nejjemnější zvuky. Opatřím vám s radostí to nejlepší místo a bude mi potěšením sedět vedle vás. P.S. Zapomněl jsem dodat, že zpěvníky visí na dveřích. --Primář při vizitě šeptá lékaři: "Tady panu Novákovi nasaďte ihned silná antibiotika, už třetí den má horečku přes čtyřicet stupňů!" Poslouchá je pacient na sousedním lůžku a říká: "To není horečka, pane primáři. On jenom ztratil lžičku a už třetí den si míchá čaj teploměrem!" --Velitel roty říká vojínům: "Zítra jdeme do divadla na Figarovu svatbu, přijďte vzorně upraveni.“ Druhého dne se sejdou před divadlem a všichni jsou vzorně oblečeni a v rukou drží malý dárek. Velitel se jich zeptá: "Proč jste přinesli ty dárky??" A vojáci odpoví: "Jdeme přece na svatbu ne?" To není opravdová svatba, praví velitel. To je divadelní hra. Za chvíli šeptá jeden vojín druhému: "Teď machří, ale když jsme šli minule na Labutí jezero, nesl největší pytel s chlebem." ------
