UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIJÍ. Bakalářské práce. Jindřich Pánek

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIJÍ

Bakalářské práce Jindřich Pánek

Využívání volného času u dětí a mládeže z Dětského domova se školou

Olomouc 2012

vedoucí práce: Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph. D.

Prohlašuji, že jsem svou závěrečnou práci vypracoval samostatně a všechny použité informační zdroje uvedl v seznamu literatury. Jindřich Pánek V Olomouci dne……………………..

……………………….

Děkuji Mgr. Pavle Vyhnálkové, Ph.D. za odborné vedení závěrečné práce, připomínky, rady a pochopení. Mé poděkování patří také Mgr. Jiřímu Vodákovi, řediteli Dětského domova se školou, základní školy a školní jídelny v Bystřici pod Hostýnem za pomoc a ochotu. Děkuji též žákům tohoto zařízení a Miroslavu Olivíkovi za poskytnuté odpovědi při šetření.

Obsah ÚVOD......................................................................................................................................... 5 1 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ............................................................................................... 6 1.1 Druhy volnočasových aktivit:........................................................................................... 6 1.2 Volný čas v proměnách doby .......................................................................................... 7 1.3 Pohled různých odborníků na volný čas ........................................................................... 8 1.4 Aspekty trávení volného času ........................................................................................... 9 2 ÚSTAVNÍ VÝCHOVA......................................................................................................... 12 2. 1 Ústavní výchova z hlediska legislativy ......................................................................... 12 2. 2 Charakteristika zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy .................................. 13 2. 2. 1 Diagnostický ústav .................................................................................................... 14 2. 2. 2 Preventivně výchovná péče ....................................................................................... 14 2. 2. 3 Dětský domov ............................................................................................................ 15 2. 2. 4 Výchovný ústav ......................................................................................................... 15 2. 2. 5 Dětský domov se školou ............................................................................................ 15 2. 3 Osobnost pedagogických pracovníků v dětském domově se školou ............................. 17 2. 4 Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Bystřice pod Hostýnem....... 19 3 PORUCHY CHOVÁNÍ U DĚTÍ A MLADISTVÝCH ......................................................... 20 3. 1 Poruchy chování z hlediska speciálně pedagogického .................................................. 20 3. 2 Poruchy chování podle stupně společenské závažnosti ................................................. 21 3. 2. 1 Disociální chování ..................................................................................................... 21 3. 2. 2 Asociální chování ...................................................................................................... 21 3. 2. 3 Antisociální chování .................................................................................................. 22 3. 3 Poruchy chování z hlediska věku .................................................................................. 22 3. 3. 1 Prekriminalita ............................................................................................................ 22 3. 3. 2 Juvenilní delikvence .................................................................................................. 23 3. 4 Poruchy chování podle převládající složky osobnosti ................................................... 23 3. 5 Konkrétní projevy problémového chování .................................................................... 24 3. 5. 1 Dětská neposlušnost a nekázeň ................................................................................. 24 3. 5. 2 Lež ............................................................................................................................. 25 3.5. 3 Záškoláctví ................................................................................................................. 26 3. 5. 4 Drogová závislost ...................................................................................................... 26 3.5. 5 Závislost na alkoholu .................................................................................................. 27 3. 5. 6 Krádež ........................................................................................................................ 28 3. 5. 7 Šikana ........................................................................................................................ 29 4 PRAKTICKÁ ČÁST PRŮZKUMU VYUŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU U DĚTÍ A MLÁDEŽE Z DĚTSKÉHO DOMOVA SE ŠOLOU............................................................... 32 4. 1 Cíl praktické části průzkumu ......................................................................................... 32 4. 2 Použitá metoda průzkumu ............................................................................................. 33 4. 3 Analýza získaných dat ................................................................................................... 33 4. 4 Vyhodnocení průzkumných problémů .......................................................................... 44 Závěr ......................................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 46 Seznam zkratek ......................................................................................................................... 47 Seznam příloh ........................................................................................................................... 48

ÚVOD ,,Není to volný čas, který je hranicí práce, ale je to práce, která je hranicí volného času. Ten se má naplnit uměním, vědou, a především filozofií“. Aristoteles

Téma závěrečné práce : ,, Využívání volného času u dětí a mládeže z Dětského domova se školou“ jsem si vybral proto, že je pro mě osobně velmi zajímavé a také se myslím, že tématika volnočasových aktivit a volného času obecně, je v současné době velmi aktuální. Často se setkávám s pracovníky Dětského domova se školou, základní školy a školní jídelny v Bystřici pod Hostýnem, a měl jsem tedy možnost s nimi mnohokrát hovořit na dané téma. Prozradili mi spoustu zajímavých informací, zmínili se také o řadě problémů, které přináší práce s dětmi se soudně nařízenou ústavní výchovou. Hlavním cílem mé bakalářské práce je získat co nejvíce informací obecně o volnočasových aktivitách, zájmových kroužcích, kulturních a dalších akcích v Dětském domově se školou, základní školou a školní jídelnou v Bystřici pod Hostýnem. V teoretické části mé závěrečné práce, v první kapitole, objasňuji pojem volnočasové aktivity, jednotlivé druhy těchto aktivit, historické proměny pohledu na volný čas, pohled různých autorů na tuto problematiku a nakonec jednotlivé aspekty volného času. Ve druhé kapitole s názvem Ústavní výchova se zaměřuji na ústavní výchovu z hlediska legislativy a na charakteristiku zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Popisuji také organizaci péče o děti, systém hodnocení a opatření ve výchově, samotnou osobnost učitele a vychovatele v Dětském domově se školou v Bystřici pod Hostýnem a dětských domovech obecně. Na úplný závěr této kapitoly se věnuji samotné charakteristice Dětského domova se školou, základní školou a školní jídelnou v Bystřici pod Hostýnem. V poslední kapitole, kterou jsem nazval Poruchy chování u dětí a mladistvých se věnuji nejprve obecnému pojetí poruchy chování, pak samotnému rozdělení jednotlivých poruch, dále poruchám chování u dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí (LMD), v samotném závěru kapitoly probírám konkrétní projevy problémového chování, jako jsou například šikana a další. V praktické části popisuji výsledek šetření realizovaného metodou kvantitativního průzkumu, konkrétně dotazníkovou metodou, které se zúčastnilo 32 respondentů. Výsledky toho výzkumu jsem uveřejnil v závěrečné části, v tzv. Vyhodnocení výzkumných problémů.

1 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Volnočasovými aktivitami rozumíme ty aktivity, které vyplňují volný čas a pomáhá v začlenění každého jedince do společnosti, nevyjímaje minoritní společnosti k majoritní a naopak, rozvíjí osobnost, její schopnosti. Vhodně zvolné aktivity mohou předcházet vzniku a rozvoji sociálně patologických jevů, nebo vhodnými technikami, hrami a metodami k jejich minimalizaci či potlačení. Můžeme je využít v primární i sekundární prevenci. Vždy však přihlížíme na ontogenetický vývoj jedince, na jeho případný handicap či jiné znevýhodnění (sociální, ekonomické, zvyky, tradice).

1.1 Druhy volnočasových aktivit: sportovní – jízda na kole, na in-line bruslích, kolektivní sporty, orientace v terénu při běhu manuální – vaření, ruční práce, jednoduché opravy, které se dají využít v domácnosti, lidová řemesla umělecké – výtvarné a hudební aktivity literární gramotnost – možnost i doplnit o filmové zpracování některých významných literárních děl pohybově taneční – využití kreativity, dramatická výchova historické – poznávání dějin, výlety na historická místa, návštěvy památk hlavně v okolí bydliště informační gramotnost – práce na PC, tvorba www stránek, obsluha IT techniky přírodovědné – rybaření, myslivost, ekologické kurzy interkulturní vzdělávání osobnostně sociální výchova a podpora k občanství prevence rizikovosti sociálně patologických jevů, zneužívání identity, kyberšikany, šikany a jak se bránit. 6

1.2 Volný čas v proměnách doby Na začátku kapitoly popíšeme historické proměny pohledu na volný čas. Jak uvádí Spousta: „Volný čas existoval v průběhu lidských dějin stále, aniž byl pociťován jako problém, aniž by zavdával příležitost k zvláštním úvahám. Střídání činnosti a odpočinku odpovídá biologickému rytmu, vlastnímu živočišné říši, i u člověka nabylo podoby střídání práce a volného času.“1 Za dob Aristotela a antického Řecka byla považována nejlepší činnost ve volném čase pěstovat ducha, poznávat různé druhy umění a vzdělávat se. Jan Amos Komenský zase pojal den jako rovnoměrné rozdělení mezi prací, aktivním odpočinkem, který měl sloužit ke vzdělání a spánkem. V době předindustriální společnosti se volný čas dělil na volnočasovou výsadu elity a pracující vrstvy. Elita bohatě rozvíjela kulturní a životní náročnost. Vytvářela vzorce chování, které byly uznávané, a opomíjeli se malé individuální odchylky. Pracující lid měl své normy, tradice a zvyky, které si utvářeli jejich společenské vrstvy. Křesťanské země se vyznačovaly ovlivněním třetím z Desatera přikázání Božích, kde byla sobota dnem odpočinku a povznesení se nad starostmi všedních dní. V 19. století s příchodem industrializace vznikl strach, že při zkrácení pracovní doby na 8 hodin, se uvolní morálka. Dělníci však začali vytvářet různé spolky a dbali na lidová řemesla. Rokem

1945

se

v Evropě

postupně

rýsují

3

proudy

pojetí

volného

času:

a) po 2. světové válce a v 50. letech se společnost orientovala na zotavování, regeneraci a rekreaci b) 60. -70. léta se nesla ve znamení konzumního trávení volného času, kde byl prostor vyplňován utrácením financí V této době bylo heslo: „Člověk musí v práci něco dokázat, aby si mohl ve volném čase něco dovolit.“ c) 80. léta – byla orientována na prožívání volna uvědoměle a intenzivně. Postupem času se začalo projevovat znejistění v dřívějších hodnotách a začala se utvářet nová společenská kritéria v těchto sférách: moc – ztráta autority státu, monopolismus, lobbismus

1

SPOUSTA, V. et al. Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita, 1994, str. 10.

7

jiná hodnota institucí – ať už jde o mládežnické, rodinné hodnoty a normy prožitky a zkušenosti ekonomie

1.3 Pohled různých odborníků na volný čas Nyní si uvedeme několik pohledů na pojem volného času od různých autorů. Spousta et al. : „ Volný čas je veličina, která bývá chápána jako atribut, charakteristický znak svobody individua. Má však svou hodnotu jen v poměru k pracovním i mimopracovním činnostem, které jedinec koná buď v rodině, nebo v širším společenském prostředí.“2 Pávková et al. uvádí, že: „ Volný čas je doba, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybírat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění.“3 Jak uvádí Němec: „Volný čas je, čas, v němž člověk svobodně volí a dělá takové činnosti, které mu přinášejí radost, potěšení, zábavu, odpočinek, které obnovují a rozvíjejí jeho tělesné a duševní schopnosti, popř. i tvůrčí schopnosti.“4 Hodaň et al. uvádí, že: „Volný čas je časový úsek, který je věnován rozjímání a modlitbám, ale také různým zábavám a tancům.“5

Můžeme tedy říci, že všichni výše zmínění autoři vidí souvislost ve volném čase, jako úseku po školní výuce, jeho plnění má být kreativní a hlavně dobrovolné. Vyplnění volného času by nám dále mělo působit radost a přinášet prospěch.

2

SPOUSTA, V. et al. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita, 1996., str. 12. 3 PÁVKOVÁ, J. a kol.: Pedagogika volného času. 3. vyd. Praha: Portál, 2002, str. 13. 4

NĚMEC, J. aj. : Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2002, str 17. 5

HODAŇ, B., DOHNAL, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex, 2005, str. 53.

8

1.4 Aspekty trávení volného času Nyní uvedeme kvalitativní aspekty, které umožňují trávit volný čas: volnočasové potřeby a zájmy intenzita využívání volného času postoje k volnému času motivace volného času prožívání volného času

V literatuře dále nacházíme i popis psychologických aspektů. V této problematice rozeznáváme ontogenetické hledisko a hledisko pedagogické psychologie. Spousta cituje Ďuriče et al.: „ Úkolem pedagogické psychologie je studovat psychologické otázky a vzdělávání, zpravidla ve školských nebo jiných výchovných zařízeních.“6 Velmi důležité je, aby se využívaly různé výchovné možnosti. V psychologické analýze dle Spousty si všímáme těchto oblastí:7 rozsahu volného času – multifaktoriální: věk, dovednosti, schopnosti dítěte obsahu volného času struktury volného času

Spousta k obsahové složce volného času uvádí, že: ,, Volný čas by neměl být hluchým časem periodické zahálky spojené s nudou, která odlidšťuje člověka a vrací ho zpět do primitivní úrovně, a neměl by mít patrně výlučně rekreační charakter.“8

6

SPOUSTA, V. et al. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita, 1996, str. 33. 7

SPOUSTA, V. et al. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita, 1996, str. 82.

9

Psychologické aspekty se dále soustřeďují na rozvoj osobnosti, kde podle Spousty sledujeme tyto dílčí cíle:9 fyzické a psychické zdraví aktivní sociální přizpůsobení seberealizaci tvořivost adekvátní sebekontrolu

Dalšími aspekty, které mají vliv na trávení volného času jsou: ekonomický – ochota společnosti investovat do volnočasových aktivit politický – rozhoduje o školské politice sociologický a sociálně-pedagogický – utváření mezilidských vztahů, osobnostně sociální výchova zdravotně-hygienický – podpora zdravého životního stylu

Postupem času se mění hodnotová orientace každého z nás a tím i náhled na volný čas a volnočasové aktivity. Tento jev jsme stručně popsali již v historickém hledisku. Nemluvíme jen o změně a novém principu orientovaných hodnot, ale i o profesním růstu a přípravě každého pedagoga volného času. Musíme přizpůsobovat a neustále vymýšlet nové formy zájmové pedagogiky – v dnešní době je velký rozmach hlavně zážitkové pedagogiky. Dalším důležitým ukazatelem je i sport a tím pádem fyzická připravenost, která podle některých psychologů zvyšuje psychickou pohodu a vhodné aktivity snižují napětí, agresivitu. Trendem 8

SPOUSTA, V. et al. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita, 1996, str. 34. 9

SPOUSTA, V. et al. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita, 1996, str. 35.

10

v posledních

letech

jsou

expresivní

terapeutické

techniky:

arteterapeutické,

dramaterapeutické, muzikotrapeutické techniky a v neposlední řadě i relaxační cvičení. Spousta: „Hodnota je to, co odpovídá našim potřebám, zájmům, zálibám a náklonnostem. Hodnotou se stává to, po čem člověk touží, co si přeje, oč usiluje. Co má být chtěno, co je žádoucí z hlediska kritérií kulturního vývoje člověka.“ 10

10

SPOUSTA, V. et al. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita, 1996, str. 10.

11

2 ÚSTAVNÍ VÝCHOVA O jedince s poruchami chování pečuje v našem státě mnoho institucí. Tyto instituce spadají do resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, spravedlnosti, zdravotnictví, práce a sociálních věcí, na úrovni poradenství nebo ústavní péče. Celý převýchovný proces mravně narušených jedinců je sledován z několika hledisek. Důležitými kritérii jsou věk a druh poruchy chování, podstatným ukazatelem je dále závažnost poruchy chování, který určuje řešení péče a to buď na úrovni poradenství nebo ústavní výchovy.

2. 1 Ústavní výchova z hlediska legislativy Etopedická (převýchovná) péče je v České republice zajišťována ve speciálních školských výchovných zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy nebo preventivní péče a také ve věznicích pro výkon trestu odnětí svobody. Zdravotnický resort zajišťuje léčebnou péči v psychiatrických léčebnách, v léčebnách, v odděleních nebo v poradnách pro drogově, či jinak závislé v terapeutických komunitách. Poradenská pomoc v sociálním resortu je poskytována ze strany sociálních pracovnic a kurátorů, nebo tzv. streetworkers, kteří pracují přímo s problémovými jedinci a komunitami.11 Systém těchto etopedických zařízení je definován zákonem č. 109/2002Sb., o výkonu ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. Zákon vyšel v platnost 1. 7. 2002.

Ústavní výchova je opatřením, které nařizuje příslušný soud podle zákona o rodině v občansko-právním řízení nezletilému do 18 let v těchto případech:12 ,,Jestli je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit, může soud nařídit ústavní výchovu nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc(§42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí). Jestliže je to v zájmu nezletilého nutné, může soud nařídit ústavní výchovu nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc i v případě, že jiná výchovná opatření 11 12

VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. 2. vyd. Brno: Paido,2004, str. 124. VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. 2. vyd. Brno: Paido, 2004, str. 125.

12

nepředcházela. Z důležitých důvodů může soud prodloužit ústavní výchovu až na jeden rok po dosažení zletilosti.“13 Ochranná výchova je ochranným opatřením, které ukládá příslušný soud: v občanskoprávním řízení tehdy, spáchá-li dítě mezi 12.-15. rokem věku čin, za který lze dle trestního zákona uložit výjimečný trest. v trestním řízení lze uložit ochranou výchovu mladistvému mezi 15.-18. rokem tehdy, jestliže ochranná výchova podle rozhodnutí soudu splní svůj účel lépe než uložení trestu odnětí svobody. Ochranná výchova probíhá zpravidla ve výchovných ústavech, výjimečně v dětských domovech se školou. Je ustanovena tak dlouho, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do 18 let. Ve výjimečných případech může soud tuto výchovu prodloužit do 19 let věku dítěte.14

2. 2 Charakteristika zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy Zákon č.109/2002 Sb. o výkonu ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně jiných zákonů uvádí tato zařízení: diagnostický ústav dětský domov dětský domov se školou výchovný ústav Tato zařízení jsou diferencována podle věku, mentální úrovně, pohlaví, zdravotního postižení a stupně obtížnosti výchovy.15 ,,Ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (dále jen „zařízení“) a ve školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči kterými jsou střediska výchovné péče (dále jen ,,středisko“), musí být zajištěno základní právo každého dítěte na výchovu a vzdělávání v návaznosti na ústavní principy a mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, vytvářeny podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjející citovou stránku jeho osobnosti a umožňující aktivní účast dítěte ve společnosti.

13

Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině VÍTKOVÁ, M. Intergrativní speciální pedagogika. 2. vyd. Brno: Paido, 2004, str. 142. 15 HUTYROVÁ, M. Etopedie pro výchovné pracovníky. 1. vyd. Olomouc: UP Olomouc, 2006, str. 202. 14

13

S dítětem musí být zacházeno v zájmu plného a harmonického rozvoje jeho osobnosti s ohledem na potřeby osoby jeho věku.“16

2. 2. 1 Diagnostický ústav Je považován za vstupní diagnostické zařízení, kterým prochází každý jedinec, jež má být umístěn do péče v rámci výkonu ústavní nebo ochranné výchovy. Do diagnostického ústavu jsou přijímáni jedinci na základě rozhodnutí soudu, nebo žádosti rodičů, či zákonných zástupců (dobrovolný pobyt ). Na základě výsledků komplexního vyšetření, které trvá zpravidla 8 týdnů, jsou pak děti umístěny do zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy.17 Diagnostický ústav plní diagnostické, výchovně vzdělávací, terapeutické (v oblasti pedagogické, sociální, psychologické), metodické, organizační a koncepční úkoly. Vnitřně se dělí na čtyři samostatná oddělení. Patří zde diagnostické, výchovně vzdělávací, sociální práce a záchytné. Jsou zde zřizovány nejméně tři výchovné skupiny po čtyřech až šesti jedincích.18

2. 2. 2 Preventivně výchovná péče Školským zařízením preventivní výchovné péče je středisko výchovné péče. Základním účelem těchto středisek je preventivně předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte nebo odstraňovat příčiny či důsledky již vzniklých poruch chování. Dále přispívat ke zdravému vývoji dítěte, pokud nenastaly důvody k nařízení ústavní nebo ochranné výchovy.

Do těchto středisek výchovné péče jsou umísťovány osoby, jejichž stupeň narušení není prozatím závažným. Pracuje se zde s klienty především na základě jejich dobrovolnosti. Preventivně výchovná péče je poskytnuta dětem od 6 do 18 let ve formě: ambulantních služeb na podnětu žádosti osob, které jsou odpovědné za výchovu nebo dětí starších 15 let, celodenních služeb na podnětu žádosti osob odpovědných za výchovu,

16

Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů 17 18

VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. 2. vyd. Brno: Paido, 2004, str. 144. HUTYROVÁ, M. Etopedie pro výchovné pracovníky. 1. vyd.Olomouc: UP Olomouc, 2006, str. 204.

14

internátních služeb na podnětu žádosti osob odpovědných za výchovu, internátní pobyt trvá zpravidla 8 týdnů. Výchovná skupina je v tomto případě organizační jednotkou při celodenní, či internátní, může mít nejméně 6 a nejvíce 8 dětí. Středisko poskytuje konzultace, informace a pomoc osobám odpovědným za výchovu, pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení v oblastech vzdělávání a výchovy dětí s rizikem či projevy poruch chování a negativních jevů.19

2. 2. 3 Dětský domov Pro jedince, kteří netrpí vážnými poruchami chování je výkon ústavní výchovy zajišťován v dětských domovech. Tyto domovy zajišťují péči dětem ve věku od 3 do 18 let, v odůvodněných případech do ukončení přípravy na povolání, nejdéle však do 26 let věku. Dětský domov plní tři základní úkoly a to: výchovné, vzdělávací a sociální. Rodinná skupina, kterou tvoří šest až osm dětí, je základní organizační jednotkou. Můžeme zde zřídit nejméně dvě a nejvíce šest takovýchto skupin. Děti z domova navštěvují běžnou školu mimo domov a jejich pobyt v dětském domově může být ukončen soudním rozhodnutím o zrušení ústavní výchovy, dosažením zletilosti nebo přemístěním jedince do jiného typu zařízení. 20

2. 2. 4 Výchovný ústav V tomto zařízení jsou situování jedinci starší 15-ti let se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Výchovný ústav plní k těmto dětem úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Výchovná skupina, kterou tvoří pět až osm dětí, přičemž lze zřídit dvě až šest výchovných skupin, je základní organizační jednotkou. Součástí těchto ústavů bývá škola, která zajišťuje základní nebo posléze střední vzdělávání. Ukončení pobytu je možno soudním rozhodnutím nebo dosažením plnoletosti. 21

2. 2. 5 Dětský domov se školou Hlavním účelem dětského domova se školou je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, buď se závažnými poruchami chování, nebo které pro svou duševní poruchu vyžadují 19

VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. 2. vyd. Brno: Paido, 2004, str. 145. VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. 2. vyd. Brno: Paido, 2004, str. 148. 21 VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika.2. vyd. Brno: Paido, 2004, str. 152. 20

15

výchovně léčebnou péči. Toto zařízení může také zajišťovat péči o jedince s uloženou ochrannou výchovou. Věková hranice dětí v tomto domově se pohybuje od šesti let do ukončení povinné školní docházky. Pokud se po ukončení povinné školní docházky nemůže dítě dále vzdělávat na střední škole nebo neuzavře-li pracovněprávní vztah pro pokračující závažné poruchy chování, je přeřazeno do výchovného ústavu. 22 Organizace péče o děti v zařízení Po přijetí do DDŠ, ZŠ a ŠJ23 jsou jednotlivé děti rozděleny a zařazeny do rodinných skupin a tříd, do kterých se zařazují podle počtu ukončených ročníků školy. Dle přiložené pedagogické dokumentace a na základě návrhu psychologa, etopeda a vedoucího vychovatele se děti zazařují do jednotlivých rodinných skupin, se zřetelem na jejich výchovné, vzdělávací a zdravotní potřeby. Do jedné skupiny se zpravidla řadí sourozenci, pro zachování jejich vzájemných vztahů. Pověřený vychovatel zodpovídá za dané oddělení. Systém hodnocení a výchovných opatření Systém hodnocení je založen zejména na kladném, pozitivním a individuálním přístupu k jednotlivému dítěti. Nedílnou součástí je motivace dětí k lepším výsledkům. Je zde využíván systém slovního hodnocení, aby dítě ,,jasně“ vidělo svůj konkrétní výsledek. Tento typ hodnocení je posléze zakončen známkou: známkou jedna je hodnocení pro dítě, které je ve škole i mimo školu aktivní, samostatné a bez kázeňských přestupků, známkou dvě je hodnocení pro dítě, které nemá závažnější kázeňské přestupky nebo přestupek byl pouze ojedinělý a klady chování převažují nad jeho nedostatky, známkou tři je hodnocení pro pasivní dítě, které se navíc dopustilo závažných kázeňských přestupků: bezdůvodný pozdní návrat z vycházky, nedovolené vzdálení z DDŠ, ZŠ a ŠJ, podvody, poškozování majetku zařízení, známkou čtyři je hodnocení pro dítě, které soustavně hrubě porušuje vnitřní řád dětského domova se školou, nebo zákony ČR. Týká se to zejména dítěte, které se dopustilo úmyslného ublížení na zdraví, šikany, požití alkoholu nebo jiných návykových látek, popřípadě útěku ze zařízení. 22

Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů 23 DDŠ, ZŠ a ŠJ: Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Bystřice pod Hostýnem.

16

Každé dítě je se svým hodnocením seznámeno, příslušný pedagogický pracovník slovně zhodnotí klady a zápory chování, dá dítěti prostor k sebehodnocení a také skupině dětí, aby se i ona vyjádřila k danému hodnocení. Tato hodnocení jsou zaznamenána do knihy hodnocení a při měsíčním hodnocení předneseno na komunitě za účasti všech žáků a pedagogických pracovníků. Výchovné opatření Za dosažení příkladných výsledků, při plnění povinností nebo za příkladný čin je dítěti udělena pochvala nebo odměna, prominuto předchozí opatření ve výchově, udělena finanční nebo věcná odměna, zvýšeno kapesné v rozsahu stanovené zákonem č. 109/2002 Sb. v platném znění nebo povolena mimořádná návštěva kulturního zařízení, mimořádná vycházka, návštěva nebo může být přiznána i výhoda jiná.24 Pokud se dítě dopustí porušení povinností vymezených zákonem č.109/2002 Sb. v platném znění a Vnitřního řádu zařízení, může dojít k odnětí některé z výhod, snížení kapesného v rozsahu stanoveném zákonem č. 109/2002 Sb. v platném znění, omezení nebo zákazu trávení volného času mimo zařízení na dobu určitou. Další možností je odnětí účasti se atraktivních činnostech či akcích pořádané zařízením, zákaz návštěv, s výjimkou návštěv osob zodpovědných za výchovu, osob blízkých a oprávněných zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Veškeré odměny a omezení přímo navazují a souvisí se systémem hodnocení. Veškerá opatření se zapisují do osobního spisu dítěte.25

2. 3 Osobnost pedagogických pracovníků v dětském domově se školou Tímto pojmem se rozumí zaměstnanec dětského domova se školou, který vykonává vyučovací, výchovnou, pedagogicko-psychologickou nebo speciálně pedagogickou činnost. U každého pedagogického pracovníka se před vznikem pracovněprávního vztahu zjišťuje psychická způsobilost pomocí psychologického vyšetření. Toto vyšetření se provádí na základě platné

24

Vnitřní řád Dětského domova se školou, základní školy a školní jídelny, Bystřice pod Hostýnem. Bystřice pod Hostýnem : 2010, str. 22. 25 Vnitřní řád Dětského domova se školou, základní školy a školní jídelny, Bystřice pod Hostýnem. Bystřice pod Hostýnem: 2010, str. 23.

17

vyhlášky. Vzdělávání a výchova dětí probíhá v souladu s cíli výchovy a vzdělávání stanovenými zákonem č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších změn a předpisů.26 Pro člověka, který pracuje s rizikovou mládeží jsou důležité tyto optimální osobnostní rysy: flexibilní, široká škála reakcí a rigidně nelpět na pravidlech, dostatečně ovládat a vnímat své potřeby a potřeby druhých, zralost, v situacích, kdy nejsou jasná pravidla, se opírat o zdravý selský rozum, čestný, dobře usuzující a integrovaný přiměřeně sebevědomý, rozvážný, respektující dané hranice, smysl pro odpovědnost, stabilní, dobře komunikující, čestný a otevřený, schopen přijmout kritiku, pevná podpora klientů, schopen udržet si jasnou hranici mezi svými problémy a problémy klientů, dávat klientům dobrý příklad.27 Důležitý je zejména fakt, nakolik se motivy promítají do chování pracovníka vůči klientům. Nedílnou součástí je také přímá zkušenost získaná samotnou prací s klienty, zejména v prvních letech praxe. Starost o další osudy klientů pro propuštění ze současného zařízení, případně i vyhledání nejvhodnějšího dalšího typu péče je charakteristikou odpovědného a angažovaného postoje pedagoga nebo pracovníka. Chuť klienta udržovat nadále s pracovníkem kontakt je ovšem zásadní podmínkou. ,,Ochotu pracovníků udržovat takové kontakty někdy nesprovodí ze světa ani fakt, že pracují ve výchovném ústavu, nebo ve věznici. V takovém případě přestává být klient ,,horkým bramborem“ postrkovaným od instituce k instituci a stává se lidskou bytostí, na které někomu záleží a která má sama pevné osobní vazby“28

26

Vnitřní řád Dětského domova se školou, základní školy a školní jídelny, Bystřice pod Hostýnem. Bystřice pod Hostýnem: 2010, str. 23. 27 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. str. 252. 28

MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 1. vyd. Praha: Portál, 1998, str. 253.

18

2. 4 Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Bystřice pod Hostýnem Charakteristika zařízení Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Bystřice pod Hostýnem je zařízení, jehož činnost je vymezena zákonem č. 564/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a zákonem č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a zákonem č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. Tento domov je chlapeckým domovem, bývají zde umístěny děti ve věku od 6 do 15 let, především na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově nebo ochranné výchově nebo o předběžném opatření. Dané zařízení se snaží těmto jedincům poskytnou zejména náhradní výchovnou péči v zájmu jejich zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání. Kapacita dětského domova se školou je 47 dětí.

Pracovníci domova jsou především z řad výchovného,

vzdělávacího a sociálního úseku. V současné době je zde zaměstnáno celkem 35 pedagogických pracovníků s pracovním zařazením etoped, učitel, vychovatel, psycholog, asistent pedagoga. Tento dětský domov se školou je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou.29

29

Vnitřní řád Dětského domova se školou, základní školy a školní jídelny, Bystřice pod Hostýnem. Bystřice pod Hostýnem: 2010, str. 19.

19

3 PORUCHY CHOVÁNÍ U DĚTÍ A MLADISTVÝCH

Pod pojmem poruchy chování obecně rozumíme negativní odchylky v chování některých osob od normy, kterou je zpravidla to, co jako běžné hodnotí a očekávají jiné osoby nebo skupiny osob. Normu můžeme pak chápat jako určité měřítko, normalitu jako určité vyjádření stavu. Normu lze posuzovat z nejrůznějších hledisek, jako jsou například: statistické, filosofické, medicínské, psychologické, sociální hledisko atd. Lze tedy z tohoto pohledu provádět i různé klasifikace poruch chování a zaměřit se na oblast, která je v danou chvíli pro nás prioritní oblastí. Nicméně nemůže opomenout ani ostatní

hlediska.

Podrobněji

se

budeme

zabývat

klasifikací

z pohledu

speciálně

pedagogického.

3. 1 Poruchy chování z hlediska speciálně pedagogického Zde lze zahrnout všechny odlišnosti počínaje nápadným chováním, odchylkami typickými pro jednotlivá věková období a projevující se chováním disociálním, přes asociální poruchy až k například delikvenci nebo kriminalitě mladistvých, kterou lze považovat za chování antisociální. Jako poruchy chování etopedického charakteru lze považovat nežádoucí projevy v různých stupních: začínající zlozvyky, neposlušnost, vzdorovitost, která se může stupňovat až k projevům negativismu, náklonosti ke lhaní, krádežím, záškoláctví, útěkům… Právě na základě definicí se přistupuje odlišně k samotnému členění jednotlivých poruch chování. V etopedickém pojetí se můžeme setkat s následujícími kritérii: poruchy chování podle stupně společenské nebezpečnosti, poruchy chování z hlediska věku, poruchy chování podle převládající složky osobnosti, zvláštní skupinou bývají vyčleněny děti se syndromem lehké mozkové dysfunkce (dále jen LMD). 20

3. 2 Poruchy chování podle stupně společenské závažnosti Nejčastěji se používá při definici těchto poruch následující členění: disociální chování, asociální chování, antisociální chování. 3. 2. 1 Disociální chování Jedná se o poruchu chování, které se projevuje jako chování nespolečenské, nepřiměřené, které však lze zvládnout přiměřenými pedagogickými postupu, nenabývá sociální dimenze. Velmi často se projevuje v rodinné nebo školní výchově. Jedná se o kázeňské přestupky proti školnímu řádu, vzdorovitost, negativismus, lži a řada dalších drobných porušení normy. Často jsou tyto projevy charakteristické pro určitá vývojová odvětví (nástup do školy, puberta) nebo mohou být také průvodním jevem jiného primárního postižení (např. lehké mozkové dysfunkce, neurózy). Mají často přechodný ráz, mohou vymizet samy nebo

za pomoci

ambulantní poradenské nebo terapeutické péče psychologa či speciálního pedagoga.

3. 2. 2 Asociální chování Je chováním, jehož nositel se výrazně odlišuje od společenského průměru, je přímo v rozporu se společenskou morálkou. Dochází zde k porušení dané společenské normy, normy morálky dané společnosti, ale jejich intenzita není v takové míře, aby přímo překročila právní předpisy. Svým jednáním v důsledku škodí povětšinou sám sobě. Mezi základní formy asociálního chování patří záškoláctví, útěky, toulky, alkoholismus, demonstrativní sebepoškozování, tabakismus, další druhy toxikomanie. V poslední době lze do této kategorie řadit také gamblerství. Samotná náprava asociálního chování již vyžaduje speciálně pedagogický přístup a to nejen v rovině poradenské, ale především ve formě ústavní péče ve speciálních výchovných zařízeních, terapeutických komunitách. 21

3. 2. 3 Antisociální chování Je chápáno jako veškeré protispolečenské jednání bez ohledu na věk jedince, původ a samotnou intenzitu činu. Svými důsledky poškozuje jedince i celkovou společnost, ohrožuje nejvyšší hodnoty, včetně lidského života. V mnoha případech navazuje na asociální chování. Nositel antisociálního chování často porušuje zákony dané společnosti a jediným nápravným (reedukačním) prostředkem je ústavní péče, ať již ve školském či vězeňském zařízení. V tomto případě jde o komplexní působení na osobnost narušeného jedince. Do forem antisociálního chování můžeme zařadit veškerou trestnou činnost (loupeže, krádeže, vandalství, sexuální delikty, zabití i vraždy). Dále mnoho projevů násilí a agresivity, terorismus, organizovaný zločin a trestnou činnost spojenou s toxikománií. Tato skupina antisociální formy chování se vyznačuje nejvyšším stupněm narušenosti daného původce chování a také velmi obtížnou aplikací nápravné péče v důsledku fixace poruch.

3. 3 Poruchy chování z hlediska věku Z hlediska věku můžeme poruchy chování rozdělit na poruchy typické pro určitý věk a na poruchy, které se vyskytují ve všech nebo více věkových obdobích. 3. 3. 1 Prekriminalita Nejmladší věkovou skupinou je věková kategorie od 6 do 15 let. Počátek školní docházky bývá zpravidla pro dítě velmi náročným po stránce fyzické i psychické a často s sebou přináší mnoho změn. Je zde spoustu pravidel, kterým se dítě musí přizpůsobit, také určitý režim, autorita samotného učitele, začlenění do nového kolektivu. V některých případech se může u dítěte objevit strach z učitele nebo ze školy, na tento pocit strachu pak může reagovat například záškoláctvím. Další typické poruchy jsou např. vyrušování, neposlušnost, mohou přistupovat toulky, drobné krádeže a lži. Často v souvislosti s tímto obdobím mluvíme o prekriminalitě, dětské delikvenci nebo dětské kriminalitě. Typickými znaky dětské kriminality bývá skupinovost, malá připravenost a promyšlenost.

22

3. 3. 2 Juvenilní delikvence Další skupinou je věková kategorie 15- 18 let. Poruchy chování můžeme v tomto případě nazvat juvenilní delikvencí neboli kriminalitou mladistvých. V tomto období dítě dospívá a formují se hlavní osobnostní rysy. Často je toto období charakteristické sociálními změnami a bývá považováno za kritické. Velký vlit zde má vrstevnická skupina, vytvářejí se party, které se ne vždy zabývají pozitivní činností. Nejčastějšími trestnými činy těchto jedinců bývá násilí proti jednotlivci i skupině, opilství, výtržnictví, dále pak neoprávněné užívání motorového vozidla. V posledních letech přibývá také činů spjatých s toxikománií, prostitucí a gamblerstvím. Kriminalita dospělých Skupina jedinců nad 18 let věku, která se vyznačuje rozsáhlou trestnou činností a recidivou.

3. 4 Poruchy chování podle převládající složky osobnosti ,,Porucha struktury osobnosti vedoucí k poruše chování se projevuje v závislosti na převládající složce osobnosti a na podmínkách sociálního prostředí v nedostatečné společensky přiměřeném mravním jednání.“30 Podle převládající složky osobnosti lze problémové jedince s poruchami chování dělit na: osoby neurotické, osoby psychopatické, sociálně nepřizpůsobené. osoby se sníženými rozumovými schopnostmi Poruchy chování u dětí se syndromem lehké mozkové dysfunkce ,,Přirozeně, že sama LMD není důvodem k tomuto umístění, avšak zvláštnosti v chování těchto jedinců pokud jim není věnována náležitá pozornost, mohou sekundárně nabýt podoby asociálního nebo antisociálního jednání.“31 30

MÜLLER, Oldřich a kol. Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole. Olomouc: VUP, 2001. str. 206.

23

Z etopedického hlediska jsou pro vznik poruch chování nejvýznamnější následující příznaky LMD: problematický kontakt s okolím, zvláštnosti v citové sféře, nízká frustrační tolerance sociální chování neodpovídající věku nebo intelektu, změny osobnosti.

3. 5 Konkrétní projevy problémového chování 3. 5. 1 Dětská neposlušnost a nekázeň ,,Jedná se o neplnění pokynů vychovávajících (rodičů, pedagogů), také o nerespektování i často opakovaných výzev nebo norem, prosazování vlastních výchovně nežádoucích záměrů.“32 Tyto negativní projevy chování působí problémy jednak samotnému dítěti ( pocity úzkosti, napětí, strachu), tak i jeho okolí v podobě nevhodné reakce převážně obranného charakteru. Dítě se brání pasivně únikem nebo aktivní formou (agrese). Neposlušnost může přerůst ve formu negativismu nebo v projev vzdoru. V určitém věku může být fyziologická, například kolem třetího roku nebo v období puberty, jako určitý způsob sebeprosazení. ,,Nedostatky v kázni bývají také důsledkem nedostatečné motivace žáka, nebo jeho nedostatečné zaměstnanosti. Mezi příčinami nedisciplinovanosti převládá vliv rodinné výchovy. Na to navazují nedostatky v organizační a řídící práci školy.“ 31

MÜLLER, Oldřich a kol. Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole. Olomouc: VUP, 2001. str. 206. 32

VÁGNEROVÁ, M. Úvod do psychologie. Dotisk Praha: Karolinum, 1997. Str. 152.

24

3. 5. 2 Lež O lhaní lze mluvit jako o, záměrném zkreslování skutečnosti za účelem ochránit se, vyhnout se nepříjemné situaci, různým povinnostem nebo záměrně tímto způsobem ublížit jiné osobě. Pokud je lež často používána může získat až antisociální stupeň poruchy chování a jako takovou je možné v tomto případě považovat za trestný čin (podvod, pomluva). (Koluchová, 1977). Je nutné od lži odlišovat například zkreslené představy, které bývají zpravidla důsledkem např. nedostatečně rozvinutého myšlení nebo určitého projevu fantazie. Je zde velmi důležitá diferenciace různých variant zdánlivého lhaní, kde často chybí základní podmínka lži: úmysl. Pak ovšem nemůžeme mluvit o poruše chování, ale o odchylce jiného typu, do které spadá například smyšlenka (konfabulace), ta je typická neschopností přesně rozlišit aktuální skutečnost od vzpomínek a fantazijní představy od reálného. ,, Pokud přetrvává podobný typ lži s typickou přebujenou fantazií a touhou po dobrodružství i v pozdějším věku, předejme raději dítě do odborné péče. Může jít o bájnou lhavost, která je patologickým jevem.“33 Velmi důležité je brát v potaz frekvenci lží, dále výběr osob, kterým dítě lže a specifičnost situací, ve kterých dochází k samotnému lhaní. Nesmíme opomenout také účel, který vedl dítě ke lhaní. Jak lze pomoci při lhaní: nejúčinnější prevencí je vlastní upřímnost, nebát se přiznat vlastní chybu, dávat najevo nesmiřitelnost se lží, snažit se posoudit závažnost lží, jejich záměr, cíl, opakování a podle tohoto volit patřičný trest, dát dítěti naději, že získá opětovnou důvěru, pokud nám to samo umožní, 33

MÜLLER, Oldřich a kol. Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole. Olomouc: VUP, 2001, str. 209.

25

omezujme výhody, které má dítě ze lží a posilujme výhody, které pramení z jeho pravdomluvnosti. 3.5. 3 Záškoláctví ,,Z hlediska učitele představuje záškoláctví porušení jednoho ze základních pravidel vymezujících roli školáka. Povinností žáka je chodit do školy. Má subjektivně závažný důvod, aby výjimečně porušilo tuto normu, kterou za běžných okolností respektuje (strach ze zkoušení, z učitele, ze spolužáků, nebo nuda při vyučování).“34 Lze tento jev také chápat jako výraz odmítnutí určité normy, může být také určitým signálem dosud nevyřešeného problému dítěte. Nemusí být vždy pouze obranným mechanismem, mnohdy se projeví jako nerespektování příslušných sociálních norem. V prostředí školní třídy může být záškoláctví modelem chování, které by mohly ostatní spolužáci napodobovat. Později bývá velmi obtížně napravit rozvinuté záškoláctví, je třeba této poruše chování věnovat pozornost již na základní škole. Patologické závislosti ,, O závislosti se v minulosti hovořilo jen v souvislosti s alkoholem a drogami. Závislostní chování se intenzivně šíří do oblastí hracích automatů, sexuálního chování, sledování televize, pracovní činnosti, závislosti na jídle, sektách, kultech a narůstající počty ,,klasicky závislých“, tj. na alkoholu, drogách, cigaretách, kávě, čaji apod.“35 Následující přehled se zaměřuje především na závislosti chování, dominující u školní mládeže.

3. 5. 4 Drogová závislost Můžeme v tomto případě jistě mluvit o široké řadě impulzů, aspektů, příčin, které vedou k užívání těchto návykových látek. Jedním z těchto impulzů může být například nuda, 34

MÜLLER, Oldřich a kol. Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole. Olomouc: VUP, 2001. str. 211. 35

MÜLLER, Oldřich a kol. Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole. Olomouc: VUP, 2001. str. 212.

26

zvědavost, touha po něčem neobyčejném, tabuizovaném a také vzrušujícím. Mnoho zejména mladistvých, může pociťovat vnitřní touhu úniku od problémů všední reality, které neumí, nebo ani nechtějí řešit. Tyto látky vyvolávají zpravidla v člověku příjemné pocity uvolnění, štěstí, sebejistoty a na druhé straně jej zbavují negativního. Často je samotná tendence zkusit drogu posilována sociálně, k prvním zkušenostem s drogami adolescenti zpravidla přicházejí ve společnosti svých vrstevníků. Učitel může pak často pozorovat různé změny v chování počínajících narkomanů. Dále pak již většinou existuje nějaký důkaz vzrůstající závislosti, např. vzorek drogy, injekční stříkačka. Ztráta motivace narkomanů vede zpravidla k neplnění školních povinností, zhoršení prospěchu, dochází také k náhlým změnám nálad, neochotě spolupracovat s vyučujícím, apatie, uzavřenost. Nevadí jim často ani jev, že přichází ztráta dosavadních kamarádů. ,,Drogová závislost postupně vede k dalším změnám v chování: narkoman musí opatřit prostředky na získání drogy za každou cenu. Peníze si nejdříve půjčuje, prodává svoje věci a nakonec krade nebo prostituuje. Jeho hierarchie hodnot postupně ovládá pouze jedním motivem, a tím je potřeba drogy. Návykové užívání drogy vede k postupné destrukci osobnosti. S duševními změnami postupuje i tělesné chátrání.“36 Učitel by nikdy neměl podlehnout iluzi, že návyk na drogu dokáže zvládnout sám, popřípadě ve spolupráci s rodiči.

3.5. 5 Závislost na alkoholu Typickým znakem pro tento projev toxikománie společně s tabakismem je snadná dostupnost. Jedná se o drogu s tisíciletou tradicí, je často velmi podceňována a přehlížena. Alkohol je společně s tabákem drogou průchozí, může tedy představovat jakou startovní pozici pro nebezpečnější látky.

36

MÜLLER, Oldřich a kol. Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole. Olomouc: VUP, 2001. ISBN 80-244-0231-9

27

Je důležité zmínit pár faktů, které by nás měly upozornit: silná touha nebo potřeba po alkoholu potíže v kontrole přijímání alkoholu tělesný odvykací stav delší požívání alkoholu zpravidla vede ke snižování jeho účinku, tudíž roste potřeba zvyšovat jeho dávky Je zde možno mluvit o jisté toleranci, ta však neznamená ovládnutí drogy, ale naopak její podlehnutí.

3. 5. 6 Krádež

Na počátku školní docházky dochází k faktu, že děti někdy impulzivně berou věci, které jsou pro ně do určité míry atraktivní. Takového chování zřejmě nelze hodnotit jako krádež, jelikož se nejedná o záměrnou reakci. Na straně druhé si však děti ve školním věku dokáží uvědomit rozdíl mezi vlastním a cizím majetkem a respektovat jej. Krádeže dětí se dají dělit podle stupně závažnosti na tato kritéria: místo krádeže, způsob krádeže, cíle krádeže, frekvence krádeže. Pro posouzení závažnosti krádeže je velmi důležitý samotný způsob krádeže. Z tohoto hlediska mají mnohem menší význam příležitostné, neplánové krádeže, kde je v tomto případě krádež spíše výsledkem nezvládnuté potřeby přivlastnit si nějakou věc, která se dotyčnému líbí. Často tyto impulzivní krádeže označujeme pojmem substituční. Plánované a předem promyšlené krádeže jsou mnohem závažnější, jelikož přináší samotnému zloději určitý zisk. Nejzávaznější stupeň krádeží je u krádeže prováděné opakovaně a to v určité partě lidí.

28

Cíl krádeže a motivace: dítě krade pro druhé- za účelem zvýšení prestiže u vrstevníků, dítě krade pro sebe- za účelem získaní něčeho, čeho nelze dosáhnout sociálně přijatelnějším způsobem, dítě, či mladiství krade pro určitou partu- krádeže obvykle souvisí s výrazem snahy udržet si svou pozici v partě Jakým způsobem lze pomoci: nenabízet další lákadla a příležitosti, pokud se ve třídě objeví krádež, určit typ krádeže při odhalení pachatele, podle tohoto volit další postup, měli bychom navázat kontakt s příslušným odborníkem, není třeba řešit případ před celým kolektivem (třídou), jednejme jen se zúčastněnými, snažme se navodit změny v postavení dítěte mezi vrstevníky a nabídněme mu zážitek příjemného pocitu z legálně získaných věcí.

3. 5. 7 Šikana

,, Šikanování lze definovat jako násilně ponižující chování jednotlivce nebo skupiny vůči slabšímu jedinci, který nemůže ze situace uniknout a není schopen se účinně bránit.“37 Typické znaky šikanujícího agresora jsou zpravidla: fyzická zdatnost, neukázněnost, potřeba předvádět se a dokazovat svou převahu nad ostatními, často bývá podprůměrným, méně úspěšným žákem, je pro něj typické sebeprosazování. Naproti tomu šikanovaná oběť bývá zpravidla úzkostným, nejistým jedincem s velmi nízkým sebevědomím, často je zranitelný také po fyzické stránce, neobratný a někdy i obézní. V mnoha případech jej neprovází dobrý sociální status, ostatní jej hodnotí jako nesympatického, projevuje se samotářsky, nedokáže v dobré míře navázat sociální kontakt, bývá málomluvný a pasivní. 37

VÁGNEROVÁ, M. Úvod do psychologie. Dotisk Praha: Karolinum, 1997. 210 s.

29

Šikana má celou řadu variant, např. Olweus rozlišuje šikanování na:38 skryté- projevuje se sociální izolací, vyloučením oběti ze skupiny vrstevníků, zjevné: a) fyzické násilí a ponižování- bití, kopání, strkání…, b) psychické ponižování a vydírání- donucení k nechtěné konzumaci něčeho nežádoucího, k pravidelnému vyplácení různých finančních částek…, c) destruktivní aktivity zaměřené na majetek oběti- braní a ničení různých věcí, oděvu… Z této situace vyplívá především riziko a to, možnost zafixování takového negativní zkušenosti jak v případě agresora a jeho oběti, tak i ostatních spolužáků v dané třídě. Může dojít k faktu, že dětí nabydou zkušenosti, že je možné se chovat k ostatním takovýmto způsobem a nebýt přitom potrestán. Jejich postoj k sociálním normám se pak může negativně změnit. Způsob, jak lze pomoci: agresivní a ponižující postoje agresora nikdy nesmíme přehlížet, vždy je potřeba patřičně zakročit a dát najevo nesmiřitelnost s tímto jevem, okamžité jednání- řešme situaci ihned, pomozme napadenému a potrestejme agresora, nikdy nezapomínejme na dlouhodobá výchovná opatření, trestejme rychle, pokud možno se k případu zpětně nevracejme, odsuzujeme čin, nikoliv však dítě, trvejme na náhradě vzniklé škody, vyloučení agresora nemusí být vždy tím nejoptimálnějším řešením.

38

ŘÍČAN, Pavel. Agresivita a šikana mezi dětmi : jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. 1. vyd. Praha : Portál, 1995. 95 s.

30

Závěrem je důležité především říci, že hlubší porozumění a pochopení problémového žáka má zásadní význam pro další spolupráci s ním. Dítě můžeme ovlivnit pouze přátelským a upřímným přístupem.

31

4 PRAKTICKÁ ČÁST PRŮZKUMU VYUŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU U DĚTÍ A MLÁDEŽE Z DĚTSKÉHO DOMOVA SE ŠOLOU 4. 1 Cíl praktické části průzkumu Cílem průzkumné části bakalářské práce na téma Využívání volného času u dětí a mládeže z Dětského domova se školou bylo, ve vybraném vzorku respondentů zjistit, do jaké míry se využívají veškeré volnočasové aktivity, které domov nabízí. Průzkum jsem zaměřil na zvolené dílčí cíle: 1. Zjištění využívání volnočasových aktivit v Dětském domově se školou. 2. Zjištění, zastoupení maximálního počtu žáků v dané skupině. 3. Zjištění motivovanosti žáků i pracovníku Dětského domova ve volnočasových aktivitách. 4. Zjištění bezpečnostních nároků a řešení náhle vzniklých situací. 5. Zjištění vzájemné spolupráce Dětského domova se školou se zákonnými zástupci. 6. Zjištění dané finanční stránky, otázky sponzoringu Dětského domova se školou.

Průzkumné problémy: Tyto problémy jsem definoval v dotazníku, umístěném v seznamu příloh této bakalářské práce.

Průzkumný vzorek Vlastní průzkum proběhl v období únor- březen 2012. Probíhal v zařízení Dětského domova se školou, základní školou a školní jídelnou v Bystřici pod Hostýnem, které jsem již zmínil v kapitole věnované ústavní výchově. Jedná se o chlapecký domov, ve kterém se věkové rozmezí žáků pohybuje mezi 10ti až 15ti lety. Doba jejich pobytu se liší, avšak nejvíce žáku zde pobývá 5 a více let. Dotazníky byly rozdány všem respondentům z tohoto zařízení. Z celkového počtu 48 rozdaných dotazníků bylo 32 navrácených odpovědí, což znamená, že se nám vrátilo 66% počtu dotazníků. Tabulka č. 1. Popis výzkumného vzorku Počet rozdaných dotazníků 48

Počet vrácených dotazníků 32

32

4. 2 Použitá metoda průzkumu Při získávání požadovaných dat jsme použili anonymní průzkumné dotazníkové šetření. „Dotazník lze definovat jako měrný prostředek pomocí, kterého se zkoumají mínění lidí o jednotlivých jevech. Zkoumané jevy se mohou z hlediska respondenta vztahovat buď k vnějším dějům, nebo k vnitřním dějům. Dotazníky jsou složeny z otázek, které se předkládají zkoumané osobě písemně. Této metodě bývá často vytýkáno, že nezjišťuje to, jaká zkoumaná osoba skutečně je, ale jen to, jak sama sebe vidí nebo chce hodnotit. Tato námitka je oprávněná jen z části, protože vhodně volenými postupy lze toto zkreslení omezit na přijatelnou míru.“ 39

Dotazník obsahoval celkem 12 položek. Jeho odpovědi jsou konstruovány do nabídnutých možností, avšak téměř vždy je nabídnuta možnost dopsání i vlastních poznatků. Dotazníky jsou v tomto případě určené pro děti z Dětského domova se školou. Ztotožňující odpovědi respondenti jakýmkoliv způsobem označí /zakřížkují či podtrhnou/, popřípadě na vyhrazené místo napíší své připomínky, poznatky, odpovědi.

4. 3 Analýza získaných dat Cílem analýzy je vyhodnocení a zpracování získaných výsledků z dotazníkového šetření, které bylo provedeno v Dětském domově se školou. Všechny dotazníky byly nejprve zpracovány v programu Excel. Pro lepší přehlednost ke každé otázce uvádíme i názornou tabulku a graf.

39

CHRÁSKA, M. HORÁK F. Úvod do metodologie výzkumu. 1. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity

Palackého, 1983. str. 130.

33

Analýza otázky č. 1 – Jaké máte v domově volnočasové aktivity, zájmové kroužky? V této otázce jsme zjišťovali povědomí dětí o nabídce volnočasových aktivit v domově. Zjistili jsme, že je zde poměrně široká paleta těchto aktivit od sportovních (letních i zimních), tak i zájmových kroužků. Tabulka č. 1 Nabídka volnočasových aktivit

Nabídka volnočasových aktivit rybářský kroužek hudební kroužek vaření foto-audio kroužek kroužek šikovných rukou fotbal nohejbal basketbal tenis lední hokej sjezdové lyžování běžecké lyžování

Analýza otázky č. 2 – Účastníte se zájmových kroužků? Kterých? V této otázce jsme zjišťovali účast respondentů v zájmových kroužcích. Ze zpracovaných údajů lze vidět, že se všech 32 respondentů účastní těchto zájmových kroužku (tj. 100%). Žádný respondentů se tedy neodpověděl na tuto otázku záporně (tj. 0%). Svou náplní zřejmě splňují jejich očekávání v plné míře, některé z nich však mohou být povinné. Při zpracování dodatkové otázky, jsme zjistili, že z celkových 32 respondentů, se v případech sportu, 32 ( tj. 100%), respondentů i v případě trávení volného času na počítači, taktéž 32 respondentů (tj. 100%) účastní naprostá většina respondentů. 16 ( tj. 50%) respondentů se věnuje uměleckým kroužkům. Dále pak 9 respondentů se zaměřuje na oblast rybaření (tj. 28%) a 7 respondentů se věnuje myslivosti (tj. 22%). 34

Tabulka č. 2 Účast v zájmových kroužcích

Účast v zájmových kroužcích četnost relativní četnost ano 32 100% ne 0 0%

Graf č. 1 Vyjádření účasti respondentů v zájmových kroužcích

Graf č. 2 Vyjádření zastoupení respondentů ve vybraných zájmových kroužcích

35

Analýza otázky č. 3 – Líbí se Vám aktivity? Co nejvíce oceňujete? V této otázce jsme zjišťovali, zdali se respondentům líbí aktivity a co na nich nejvíce oceňují. Při zpracování se nám dostalo kladných odpovědí ve všech 32 (tj. 100%) případech. Na otázku co oceňují, odpověděli také jednohlasně 32 (tj. 100%) a především: individuální přínos z těchto aktivit, nové poznatky, vycházky a volnost.

Tabulka č. 3 Co oceňují respondenti na volnočasových aktivitách Líbí se Vám aktivity, co oceňujete? Individuální přínos nové poznatky vycházky a volnost

Analýza otázky č.4 – Chybí Vám nějaké aktivity? V této otázce jsme zjišťovali, zdali respondentům chybí nějaké aktivity. Zjistili jsme, že 12 (tj. 38%) z dotazovaných dané aktivity chybí, naopak 20 (tj. 62%) tázaných odpovědělo, že jim nechybí žádné aktivity. Myslím si, že je zde patrná mírná převaha respondentů, kteří jsou názoru, že domov pokrývá svou nabídkou volnočasových aktivit dané spektrum dostatečně.

Tabulka č. 4 Chybějící aktivity Chybějící aktivity četnost relativní četnost ano 12 38,00% ne 20 62,00%

36

Analýza otázky č. 5 – Pokud ano, jaké? Tato otázka volně navazuje na otázku předchozí a zjišťovali jsme v ní aktivity, které nejvíce schází daným respondentům. 12 (tj. 37%) respondentů tedy uvedlo, že jim schází osobnostně sociální aktivity. Což může poukázat na jev, že se v tomto ohledu nevěnuje takovýmto aktivitám v domově patřičná pozornost.

Tabulka č. 5 Chybějící aktivita Pokud ano, jaké? osobnostně sociální

četnost

relativní četnost

12

100%

Analýza otázky č. 6 - Účastníte se akcí, reprezentace domova? V této otázce jsme zjišťovali, zdali se respondenti aktivně účastní akcí domova, a také jestli reprezentují domov na různých turnajích apod. Z našeho šetření vyplynulo, že všech 32 (tj. 100%) dotazovaných aktivně účastní reprezentace domova. Žádný respondent (tj. 0%) se nevyjádřil v této otázce záporně. Můžeme tedy vidět, že jsou v tomto směru respondenti velmi aktivní.

Tabulka č. 6 Reprezentace domova Reprezentace domova četnost relativní četnost ano 32 100% ne 0 0%

37

Graf č. 3 Vyjádření reprezentace domova

Analýza otázky č. 7 - Pokud reprezentujete domov, jaké máte Vy sami úspěchy? V této otázce jsme zjišťovali úspěchy daných respondentů při reprezentaci domova na různých turnajích a akcích. Z našeho výzkumu vyplynulo, že nejvíce 16 (tj. 50%) respondentů dosahuje úspěchů na DD olympiádách zejména ve sportovních disciplínách. Další kategorií jsou úspěchy respondentů v rybaření, 12 (tj. 38%) respondentů, 4 (tj. 12%) respondenti se umístili ve výtvarných soutěžích. Názorně vidíme, že sport je zde, co se úspěchů týká dominantním odvětvím. Tabulka č. 7 Úspěchy respondentů Úspěchy respondentů DD olympiády-sport rybářský kroužek výtvarné soutěže

četnost relativní četnost 16 50,00% 12 38,00% 4 12,00%

38

Graf č. 4 Vyjádření úspěchů respondentů

Analýza otázky č. 8 - Jak často využíváte sportoviště ve Vašem domově /multifunkční hřiště, kluziště, tělocvična/PC a další?

V této otázce jsme zjišťovali, s jakou intenzitou jsou využívána hřiště, sportoviště, klubovny, tělocvičny a další prostory v Dětském domově se školou. Podle našich výsledků jsme zjistili, že naprostá většina korespondentů, 32 (tj. 100%) využívá daných prostor každodenně. Tento fakt je dle mého dán možnostmi jednotlivých prostorů, jelikož jsou zastřešené i venkovní. Tabulka č. 8 Využívání sportovišť Využívání sportovišť četnost relativní četnost každý den 32 100%

39

Analýza otázky č. 9 - Zapojujete se do aktivit pořádaných mimo domov /sportovní celky ve městě, kulturní akce města/?

V této otázce jsme zjišťovali, zdali se respondenti zapojují i do aktivit mimo Dětský domov se školou. Z našeho šetření jsme zjistili, že z celkového počtu 32 respondentů odpovědělo 10 (tj. 32%) kladně a 22 (tj. 68%) záporně. Vidíme, že zde tedy převládá spíše reprezentace na turnajích pořádaných podobnými domovy. Tabulka č. 9 Aktivity mimo domov Aktivity mimo domov četnost relativní četnost ano 10 32,00% ne 22 68,00%

Graf č. 5 Vyjádření aktivit mimo domov

40

Analýza otázky č. 10- Jaké máte odměny nebo pochvaly za účast na aktivitách, reprezentaci?

V této otázce jsme zjišťovali, jaké jsou odměny a pochvaly za účast na reprezentaci domova. Jsou to tedy zejména pozdější večerky, delší pobyt u počítače/televize, návštěva domova, vycházky. Nejvíce respondentů, 12 (tj. 38%) mohlo za odměnu navštívit domov, vycházkami bylo odměněno 9 (tj. 29%) respondentů. U 6 (tj. 18%) respondentů to byly pozdější večerky, 5 (tj. 15%) respondentů si užilo delší pobyt u počítače nebo televize.

Tabulka č. 10 Odměny a pochvaly Odměny a pochvaly pozdější večerky delší pobyt pc, tv návštěva domova vycházky

četnost 6 5 12 9

relativní četnost 18% 15% 38% 29%

Analýza otázky č. 11 - Míváte v domově setkání se svou rodinou /besídky, hodnocení, oceňování/? V této otázce jsme zjišťovali, zdali se konají v Dětském domově se školou setkání s rodiči, různé besídky a další společenské akce. Z našeho průzkumu vyplynulo, že se 25 (tj. 78%) respondentů setkává se svou rodinou. 7 (tj. 22%) respondentů odpovědělo, že tato setkávání nemají. Můžeme vidět, dle dosažených výsledků, že vazba mezi rodiči a domovem je poměrně dosti silná. Tabulka č. 11 Setkání s rodinou v DD Setkání s rodinou v DD četnost relativní četnost ano 25 78,00% ne 7 22,00%

41

Graf č. 6 Vyjádření setkání s rodinou v DD

Analýza otázky č.- 12 Jak trávíte prázdniny? V této otázce jsme zjišťovali, jakým způsobem respondenti tráví letní prázdniny. Uvažovali jsme o základních třech kritériích. Doma tráví prázdniny 8 (tj. 25%) respondentů, v Dětské domově je to nejvíc respondentů a to 18 (tj. 56%). Nejméně respondentů, tedy 6 (tj. 19%) trávní letní prázdniny na pobytech. Je evidentní, že nejvíce respondentů tráví letní prázdniny v Dětském domově a nejméně na pobytech, jelikož tyto pobyty mohou být poněkud finančně náročnými. Tabulka č. 12 Trávení volného času o prázdninách Prázdniny doma v DD na pobytech

četnost

relativní četnost 8 25% 18 56% 6

19%

42

Graf č. 17 Vyjádření trávení volného času o prázdninách

43

4. 4 Vyhodnocení průzkumných problémů Tímto průzkumem jsme získali velkou spoustu informací, nejprve jsme se seznámili se samotnou strukturou Dětského domova se školou, základní školou a školní jídelnou v Bystřici pod Hostýnem, a to především díky poznatkům o naprostém zastoupení chlapců v tomto zařízení. Dalším ukazatelem bylo i věkové rozmezí žáků, které nám nastínilo, o jaký typ aktivit a kroužků budou mít žáci zřejmě zájem. Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit využívání volnočasových aktivit v tomto domově. Výsledky ukázaly, že dochází opravdu k hojnému využívání zejména sportovních aktivit, ale také zájmových kroužků, které se věnují i míň frekventovaným oblastem, jako je například rybolov nebo myslivost. Prostory i jednotlivé kroužky jsou využívány téměř nepřetržitě. Na volnočasových aktivitách domova oceňují především nové poznatky, volnost atd. Žákům chybí dle průzkumu především aktivity v osobnostně-sociální rovině. Osobně si myslím, že tato rovina je důležitá pro utužování dobrých vztahů i celkového klimatu v domově a jistě by neměla být opomíjena. Důležitou složkou volnočasových aktivit v tomto domově je jistě i samotná reprezentace domova na různých sportovních i jiných turnajích a akcích. Naprostá většina respondentů se totiž těchto událostí aktivně účastní, zejména ve sportovním odvětví. Je zde patrná obliba akcí pořádaných podobnými zařízeními, oproti aktivitám mimo domov (pořádané městem apod). K docílení plynulého a bezpečného chodu domova je jistě velmi podstatné dodržování bezpečnostních předpisů, vnitřního řádu domova i dalších směrnic. Myslím, si, že tato rovnováha je především udržována prostřednictvím systému odměn. Jak je patrné z průzkumné části této bakalářské práce, žáci mají velkou motivaci k plnění všech povinností i dalšího. Jsou totiž odměňováni nejen ve škole slovním hodnocením, ale daleko větší odměnou jim může být prodloužení večerního klidu nebo delší a intenzivnější vycházky. Ne zcela se nám však potvrdila otázka velké návaznosti domova na rodinné prostředí dětí. K tomuto faktu docházíme především ze zjištění, že prázdniny doma netráví příliš mnoho žáků. Na druhé straně poznatky z rozhovoru s výchovným pracovníkem domova, staví celou záležitost do odlišného světla. Jak sám prozradil, je pro něj zejména důležitá ochota a obětavost menšího počtu rodin. Besídek a akcí v domově se účastní v poměrně hojném počtu, jak nám ukazuje průzkum.

44

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit, co nejvíce poznatků o volnočasových aktivitách v Dětském domově se školou, základní školou a školní jídelnou. Volnočasové aktivity dle mého mají v životě člověka velmi důležitou roli. Náplň volného času je totiž velmi zásadní otázku zejména pro děti a mladistvé. Jak víme, především v pubertě dochází k mnoha změnám v psychice člověka a často je otázka dobře rozvrženého volného času zásadní. Tuto otázku mohou zřejmě nejvíce ovlivnit sami rodiče dítěte, pak jistě vrstevnická skupina i celkově například podpora těchto aktivit ze strany města, či obce, ve které dítě žije. Jak víme, je známa velká řada případů, kdy se dítě více či méně dobrovolně ocitlo v partě vrstevníků nebo starších, kteří se věnovali zejména užívání návykových látek apod. Dle mého nejen skrz tato fakta získává správné využití volného času, tedy i výběru správně volnočasové aktivity na důležitosti. V 21. máme na výběr opravdu ze široké škály sportovních, kulturních i jiných aktivit. Bariéry způsobené zejména nedostatkem finančních prostředků se postupem času boří, a rostou stále nová a nová střediska, hřiště, sportovní haly a mnoho dalšího. Každý rodič je podle mého zcela odpovědný za správné využití volného času svého dítěte, neměl by tento fakt jistě opomíjet a využít z mnoha nabídek, který dnešní svět, jak jsem již zmínil, nabízí. Myslím si, že velmi správné, jakým způsobem jsou vedeny děti právě z Dětského domova se školou, základní školou a školní jídelnou v Bystřici pod Hostýnem, jelikož jak víme, spousta z nich trpí poruchami chování a právě správně zvolená náplň volného času jim může pomoci v mnoha ohledech. Je zřejmé, že zde nemůžeme mluvit o integraci, jelikož většinu času pobývají žáci za zdmi domova. Ale na druhou stranu si myslím, že vycházky, vycházky, různé výlety, turnaje, jim dopřejí jisté volnosti a také kontakt s ostatními lidmi a tudíž i nové zkušenosti. Myslím si, že nejdůležitější úlohu mají v tomto domově vedle pana ředitele, pedagogičtí pracovníci, kteří musí často ke každému žákovi přistupovat individuálně a respektovat jeho osobní potřeby i charakterové vlastnosti. Všem patří velký dík a uznání za jejich náročnou a obětavou práci. Vždyť výchova a vzdělávání těchto dětí s poruchami chování patří k té nejnáročnější a nejcitlivější stránce v oblasti výchovného procesu.

45

Seznam použité literatury HODAŇ, B., DOHNAL, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex, 2005. 202 s. ISBN: 8085783-48-7 HUTYROVÁ, M. Etopedie pro výchovné pracovníky. 1. vyd.Olomouc: UP Olomouc, 2006. 45 s. ISBN 80-244-1190-3 CHRÁSKA, M. HORÁK F. Úvod do metodologie výzkumu. 1. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1983. 147 s. bez ISBN. NĚMEC, J. aj. : Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2002. 119 s. ISBN 80-7315-012-3. MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 335 s. ISBN 80-7178-226-2 MÜLLER, Oldřich a kol. Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole. Olomouc: VUP, 2001. ISBN 80-244-0231-9 PÁVKOVÁ, J. a kol.: Pedagogika volného času. 3. vyd. Praha: Portál, 2002, 224 s. ISBN: 978-80-7367-423-6 ŘÍČAN, Pavel. Agresivita a šikana mezi dětmi : jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. 1. vyd. Praha : Portál, 1995. 95 s. ISBN 80-7178-049-9 SPOUSTA, V. et al. Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 183 s. ISBN 80-210-1007-X. SPOUSTA, V. et al. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita, 1996. 82 s. ISBN 80-210-1275-7. VÁGNEROVÁ, M. Úvod do psychologie. Dotisk Praha: Karolinum, 1997. 210 s. ISBN 807184-421-7 VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. 2. vyd. Brno: Paido, 2004. 463s. ISBN 807315-071-9 Vnitřní řád Dětského domova se školou, základní školy a školní jídelny, Bystřice pod Hostýnem. Bystřice pod Hostýnem: 2010. 29 s. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů

46

Seznam zkratek DDŠ, ZŠ a ŠJ: Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Bystřice pod Hostýnem

47

Seznam příloh Příloha č. 1 Strukturovaný rozhovor

Využívání volného času u dětí a mládeže z Dětského domova se školou Vážená paní, vážený pane. Jsem studentem pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci oboru Vychovatelství. Chtěl bych Vás požádat o krátký rozhovor, který je součástí mé bakalářské práce na téma „Využívání volného času u dětí a mládeže z Dětského domova se školou.“ Výsledky tohoto anonymního rozhovoru poslouží pouze jako doplněk mé bakalářské práce a uvedu jej v přílohách mé práce. Děkuji Vám předem za spolupráci při tomto anonymním rozhovoru.

Jindřich Pánek

48

1). Jaký druh práce v domově zastáváte, jak dlouho zde pracujete, vedete sám /sama/ volnočasovou aktivitu? Případně zkuste přiblížit, o jakou aktivitu jde? V Dětském domově se školou zastávám pozici vychovatele, pracuji zde celkově 3 a půl roku. Vedu více volnočasových aktivit, jednou z nich je sportovní kroužek, kde se s chlapci věnuji fotbalu, nohejbalu, tenisu a basketbalu. Dalšími kroužky jsou hudební, kde vyučuji na akustickou kytaru a dále pak rybářský kroužek. - Jaké máte individuální úspěchy skupiny? Úspěchy jsme zaznamenaly především v kopané a to dvě první místa z turnajů Dětských domovů se školou, které jsme pořádaly právě v Bystřici pod Hostýnem. - Prolínají se volnočasové aktivity s Minimálním preventivním programem domova? Ano, tyto aktivity jsou úzce spjaty s Minimálním preventivním programem, jelikož ve spoustě z těchto aktivit klademe důraz na dodržování toho programu. - Jaké jsou bezpečnostní nároky v rámci volnočasových aktivit? Nároků na bezpečnost je mnoho, vyjmenuji pár, jsou pro většinu lidí i tak zřejmě zažité. Například dodržování pravidel daných aktivit, například u fotbalu, v kroužku šikovných rukou je třeba dbát na správné používání pomůcek. V každé aktivitě je důležitá především ukázněnost. - Zapojujete se do aktivit pořádaných mimo domov /sportovní celky ve městě, kulturní akce města/? Ano, účastníme se turnajů, které pořádají ostatní domovy, občas jdeme hromadně s chlapci do kina, nebo zavítáme na vystoupení českých hudebních interpretů atd. -Jak vnímáte pohled nezainteresovaných lidí na domov? Mají zájem o dění v domově? Myslím si, že u spousty lidí bohužel stále převládá názor, že náš domov je klasický „pasťák“, ,,výchovňák“ apod. Nemají zřejmě moc ponětí, co to vlastně pojem Dětský domov se školou, znamená. Asi zcela nedokážou ocenit naši práci ve výchovně-vzdělávacích procesech apod. Ale je to podle mého především dané faktem, že za brány domova mnoho z nich zatím dobrovolně nenahlédlo, ani nemají zájem sledovat, jak to u nás vlastně chodí. 2). Mají žáci dobrou motivaci? Motivace je podle mého základ dobrého fungování většiny aktivit, kterým se věnujeme. Upřímně můžu říct, že je tak nějak očekávané, že ne vždy se každému chlapci chce ona či ona aktivita dělat. Ale snažíme se je motivovat především odměnami, které se liší v určitém smyslu také podle ročního období. V létě jsou atraktivními odměnami například delší vycházky, jindy zase návštěva kulturního zařízení atd.

-V čem vidíte klady a zápory volnočasových aktivit? Řešíte náhle vzniklé situace v rámci aktivit /útěky, konflikty mezi žáky, nepřiměřené reakce i ostatních obyvatel města/? Jak často? Tyto situace samozřejmě čas od času řeším. Jak víte, pracujeme zde s dětmi, které mají poruchy chování, často jsou velmi hyperaktivní, jindy se cítí zase jinak. Snažím se u všech těchto situací najít společného jmenovatele, a při jejich řešení zachovat klid a chladnou hlavu. Často se mi to vyplatilo, ne však pokaždé. Pro mě osobně mají tyto aktivity jen klady. Kluci se vyblbnou tak řečeno, jindy zas načerpají nové vědomosti, poznatky a další. Je důležité se věnovat naplněním volného času dětí a mladistvých obecně, protože pak podle mého názoru, nemají chuť, ani příležitost sklouznout do nějaké pochybné drogové party apod. -Jaké možnosti trávení volného času nabízí dětem prázdninový provoz? O prázdninách není samozřejmě kapacita domova zaplněna tak, jak přes školní rok, ale zase tak zásadní změny to nejsou. Využíváme hojně všech venkovních prostor a hřišť, kterých máme opravdu hodně. Chodíme s chlapci na nedaleké koupaliště, jezdíme na výlety, přes rok i na menší dovolené po České republice. -Jak sami vnímáte spolupráci se zákonnými zástupci žáků? Účastní se besídek, výročních akcí, reprezentace? Tuto spolupráci vnímám upřímně tak trochu smíšeně, jelikož je zde samozřejmě hodně chlapců, jejichž rodiče o ně nejeví příliš zájem. Na druhou stranu se spíš soustředím na ty rodiče, kteří jezdí na pravidelné návštěvy, účastní se různých dalších akcí atd. - Když chcete pořádat sportovní akce i jiné, jak je zajištěna finanční stránka /nutnost sponzorů, jejich ochota/? Co se týká financí, musím velmi pochválit pana ředitele, který věnuje spoustu času hledáním sponzorů, zařizováním dotací a tak dále. Peněz ale není pochopitelně nikdy dost, v poslední době se ale příliš neomezujeme, pořádáme sportovní turnaje, nakupuje nové pomůcky do jednotlivých kroužků, celkově se domov stále zvelebuje.

Příloha č. 2 Dotazník

Využívání volného času u dětí a mládeže z Dětského domova se školou Vážení žáci. Jsem studentem pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci oboru Vychovatelství. Chtěl bych Vás požádat o vyplnění anonymního dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma „Využívání volného času u dětí a mládeže z Dětského domova se školou.“ V dotazníku máte uvedeny možnosti a dále místo pro Vaše poznatky. Výsledky anonymního dotazníku mi poslouží pouze pro průzkumnou část práce a nebudou nikde dále zveřejňovány a zpracovávány. Děkuji Vám za spolupráci při vyplňování anonymního dotazníku. Jindřich Pánek

1. Jaké máte v domově volnočasové aktivity, zájmové kroužky? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………….. 2. Účastníte se zájmových kroužků? ANO NE Kterých? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………….. 3. Líbí se Vám aktivity? Co nejvíce oceňujete? ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………….. 4. Chybí Vám nějaké aktivity? ANO NE 5. Pokud ano, jaké? ....................................................... 6. Účastníte se akcí, reprezentace domova? ANO NE 7. Pokud reprezentujete domov, jaké máte Vy sami úspěchy? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………. 8. Jak často využíváte sportoviště ve Vašem domově /multifunkční hřiště, kluziště, tělocvična/PC a další? ………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………. 9. Zapojujete se do aktivit pořádaných mimo domov /sportovní celky ve městě, kulturní akce města/? ANO NE 10. Jaké máte odměny nebo pochvaly za účast na aktivitách, reprezentaci? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 11. Míváte v domově setkání se svou rodinou /besídky, hodnocení, oceňování/? ANO NE 12. Jak trávíte prázdniny? ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

ANOTACE Jméno a příjmení:

Jindřich Pánek

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph.D

Rok obhajoby:

2012

Název práce: Využívání volného času u dětí a mládeže z Dětského domova se školou Název v angličtině: The usage of free time for children and youth from the Creche with school Anotace práce:

Bakalářská práce je zaměřena na využívání volného času u dětí a mládeže Dětského domova se školou. První, teoretická část objasňuje pojmy týkající se volnočasových aktivit, ústavní výchovy a poruchy chování u dětí a mladistvých Ve druhé, praktické části je u dětí zjišťováno metodou dotazníku využívání jejich volného času.

Klíčová slova:

Volný čas, volnočasové aktivity, ústavní výchova, poruchy chování u dětí a mladistvých

Anotace v angličtině:

The aim of this bachelor thesis is to provide information about the usage of leisure time children and adults from from the Creche with school. The firs, theoretical part of this thesis clarifies the key words dealing with leisure time, leisure time activities, institutional nurture, behavioral disorders (children and adults). The aim of this part is answer the question about fill of the childrens and adults leisure time. leisure time, leisure time activities, institutional nurture, behavioral disorders (children and adults)

Klíčová slova v angličtině:

Přílohy vázané v práci: Příloha č. 1 - Strukturovaný rozhovor Příloha č. 2 – Dotazník

Rozsah práce:

48 stran

Jazyk práce:

Český jazyk