UČEBNÍ PLÁN Název vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura
1.
2.
I. stupeň 3. 4.
9
8
8
7
7
3
4
5
5
Anglický jazyk Matematika
4
5
Informatika Prvouka
2
3
6.
II. stupeň 7. 8. 9.
39
4
4
5
4
17
4
11
3
3
3
3
12
5
24
4
5
5
4
18
1
1
1
5.
3
1
8
Přírodověda
2
2
4
Vlastivěda
2
2
4
Dějepis
2
2
2
2
8
Osobnostní výchova
2
1
1
2
6
Fyzika
2
2
2
2
8
2
2
4
Chemie Přírodopis
2
2
2
2
8
Zeměpis
2
2
1
1
6
Hudební výchova
1
1
1
1
1
5
1
1
1
1
4
Výtvarná výchova
1
2
2
1
1
7
2
1
1
2
6
Tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
2
2
2
2
8
Pracovní činnosti
1
1
1
1
1
5
1
2
Svět práce Povinně volitelné předměty Časová dotace celkem
20
22
25
Poznámky k učebnímu plánu disponibilní hodiny jsou rozvrženy tímto způsobem: I. stupeň Český jazyk a literatura Anglický jazyk Matematika Prvouka Přírodověda Vlastivěda Celkem
Počet hodin 1 2 2 2 1 1 9
Ročník 1. 4., 5. 2., 3. 2., 3. 4. 5.
II. stupeň Počet hodin Český jazyk a literatura 1 Matematika 2 Fyzika 1 Chemie 1 Přírodopis 1 Pracovní činnosti 1 Povinně volitelné předměty 11 Celkem 18
Ročník 8. 7., 8. 6. 9. 9. 7. 6., 7., 8., 9.
25
26
118
3 1
1
2
1
3
3
4
11
29
30
31
32
122
předmět Osobnostní výchova v sobě integruje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova k občanství a některá témata vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví (viz níže). Výchova k občanství je vymezena celkovou časovou dotací 4 hodiny (rozvrženo do všech ročníků II. stupně: 1,25 hod – 0,5 hod – 1 hod – 1,25 hod), Výchova ke zdraví časovou dotací 2 hodiny (rozvrženo do 6., 7. a 9. ročníku: 0,75 hod – 0,5 hod – 0 – 0,75 hod). předmět Přírodopis v 8. ročníku integruje některá témata (viz níže) vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. Z celkové časové dotace předmětu v tomto ročníku je 1 hodina věnována Výchově ke zdraví. Povinně volitelné předměty jsou dětem nabízeny ve všech ročnících II. stupně. O to, zda bude v daném školním roce předmět otevřen, rozhoduje jak zájem ze strany dětí a rodičů, tak aktuální personální a organizační možnosti školy. Povinně volitelné předměty se liší: jsou nabízeny pouze v jednom ročníku (např. Příprava na studium 9. ročník) tvoří souvislý kurz (např. Francouzský jazyk 7. – 9. ročník) jsou nabízeny současně v několika ročnících, lze je však jako jednoletý předmět absolvovat pouze jednou (např. Angličtina v hudbě 7., či 8. ročník) jsou nabízeny současně v několika ročnících, lze je navštěvovat v každém z nabízených ročníků (např. Sportovní hry 6., 7. ročník) Povinně volitelné předměty
Ročník
Týdenní časová dotace
6., 7.
1
Literární seminář
8., či 9.
1
Francouzský jazyk
7. – 9.
2
6., či 7. a 8., či 9.
1
Angličtina v hudbě
7., či 8.
1
Multimédia
7., či 8.
1
Programování
8., či 9.
1
9.
1
7., či 8.
1
9.
1
Naučné stezky
6., či 7.
1
Přírodovědné exkurze
8., či 9.
1
Výtvarná dílna
6., 7., 8., 9.
1
Sportovní hry
6., 7.
1
9.
1
Cvičení z českého jazyka
Anglická konverzace
Příprava na studium Dějepisný seminář Seminář k dějinám 20. století
Volejbal
HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY HODNOCENÍ ŽÁKŮ Obecné zásady hodnocení žáků Cílem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu. Hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádření a mělo by pro žáka být motivující a mělo by mu ukázat, v čem chybuje a jak má postupovat dále. Učitelé se budou soustřeďovat na individuální pokrok žáka. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení a kontrole své práce. Kriterii pro hodnocení jsou zvládnutí očekávaných školních výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností žáka schopnost řešit problémové situace úroveň komunikačních schopností žáka schopnost řešit problémy tvůrčím způsobem stupeň odpovědnosti žáka a jeho tolerance změny v chování a postojích žáka Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků písemné práce (diktáty, cvičení, testy, slohové práce, laboratorní práce) mluvený projev (ústní zkoušení). zpracování referátů a projektů úroveň grafické úpravy sešitů, domácích úkolů samostatné aktivity žáka, zařazované projektové dny, ozdravné pobyty tříd v budoucnu vědomostní a dovednostní testy KALIBRO a SCIO Pravidla hodnocení prospěchu klasifikací Při klasifikaci je hodnocena úroveň dosažených vědomostí, dovedností, postup a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka. Známka z hodnocení vědomostí nezahrnuje hodnocení chování žáka. Žák je hodnocen průběžně v celém časovém období a na základě dostatečného množství různých podkladů. Učitel hodnotí vždy jen dostatečně procvičené učivo. O zhoršení prospěchu musí být ihned prokazatelně informováni zákonní zástupci žáka. Písemné práce musí být žákům včas předem oznámeny, v den, kdy žák vypracovává písemnou práci, nesmí být témuž žákovi zadána další hodnocená písemná práce. Za významnou součást systému hodnocení je považováno sebehodnocení žáka, k němuž děti vedeme od nejnižších ročníků. a) Vnitřní hodnocení školy – hospitace, srovnávací prověrky, testy, dotazníky
b) Vnější hodnocení školy Zdroje informací a sledované ukazatele Zdroje informací inspekční zprávy výroční zprávy, profilace školy, naplňování záměrů zprávy školské rady
místní šetření dotazníky
Sledované ukazatele koncepce školy profilace školy, naplňování záměrů dlouhodobé koncepce a školního vzdělávacího programu personální práce a DVPP rozpracovanost a kvalita autoevaluace pedagogická inovace péče o nadané žáky a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami další výchovně – vzdělávací aktivity
Zdroje informací a sledované ukazatele Zdroje informací
Sledované ukazatele
podněty a připomínky rodičů, veřejnosti, zřizovatele
vybavení školy (účelově využívané prostory, pomůcky a jiné)
podněty a připomínky orgánů státní správy a samosprávy ve školství
prezentace školy spolupráce s rodiči celkové dlouhodobé působení školy uvnitř i navenek
média
prevence sociálně-patologických jevů spolupráce s jinými školskými subjekty spolupráce s obcí
AUTOEVALUACE ŠKOLY Sledované oblasti: a) kurikulum vize školy charakteristika žáků vzdělávací nabídka školy metody a postupy při realizaci kurikula organizace školy kontrola a hodnocení výsledků vzdělávacího procesu b) management oblast řízení oblast personální oblast materiálně technická oblast ekonomická efektivita práce školy škola a sociální partneři c) zdroje lidské finanční materiální d) výsledky e) klima kultura školy mezilidské vztahy kvalita managementu a pedagogického sboru Z výše uvedeného přehledu možných oblastí evaluace školy bude pro jednotlivá období určena určitá oblast, která bude evaluována.
ŠKOLNÍ DRUŽINA Školní družina je zřízena podle zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a řídí se podle vyhlášky MŠMT č. 74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání. ŠD realizuje výchovnou, vzdělávací a zájmovou činnost mimo vyučování. Činnosti probíhají formou pravidelných nebo příležitostných aktivit z oblasti vzdělávací, odpočinkové, rekreační a zájmové činnosti. Školní družina umožňuje žákům přípravu na vyučování. Práce školní družiny je zcela samostatnou oblastí výchovně vzdělávací činnosti a řídí se specifickými požadavky a pravidly pedagogiky volného času. Žáci jsou rozděleni do oddělení a počty přítomných žáků se během dne mění, odcházejí do zájmových kroužků nebo domů. Tuto mobilitu zohledňujeme na začátku školního roku při sestavování provozu jednotlivých oddělení. Žáci v oddělení s kratším provozem jsou převedeni do oddělení s provozem do 1715 hodin.
Provoz družiny:
v pracovní den: před vyučováním 630 – 740 hodin, po vyučování do 1715 hodin.
V době vedlejších prázdnin není družina otevřená. Počet oddělení: podle počtu žáků přihlášených k docházce do školní družiny. Věk žáků: 6 – 11 let (1. – 5. třída) Kapacita družiny: 150 žáků Počet vychovatelek: podle počtu otevřených oddělení školní družiny. Ředitel základní školy: PaedDr. Karel DOMES Platnost dokumentu: od 1. 9. 2007
INFORMACE O DRUŽINĚ ŠD zabezpečuje žákům náplň volného času v době před vyučováním, odpoledne před odchodem domů nebo do jiných zájmových aktivit. Probíhá při činnostech spojených s odpočinkem, rekreací, zájmovou činností, zábavou. Časové rozvržení a uspořádání činnosti ŠD se řídí požadavky psychohygieny. Usilujeme o to, aby podporovalo zdravý tělesný, duševní a sociální vývoj dítěte. Vychovatelky působí na žáky v době zvýšené únavy z vyučování. V této době se projevuje potřeba pohybu jako kompenzace dlouhého sezení při vyučování. Těmto požadavkům se snažíme přizpůsobit režim dne v družině. Pro každodenní činnost využíváme vlastních prostor v přízemí školy. Prostory družiny jsou zařízené jako herny. V každém oddělení je část místnosti pokryta kobercem, kterého žáci využívají zejména ke hře se stavebnicemi, při rozhovorech v komunikativním kruhu, při odpočinkových činnostech apod. Pro zájmové a rukodělné činnosti je jiná část místnosti vybavena stoly a židličkami. Na výzdobě všech prostor družiny se podílejí sami žáci. Pro zájmové činnosti se snažíme využít další vhodné prostory v budovách školy: velkou tělocvičnu, odbornou učebnu výpočetní techniky, cvičnou kuchyňku, výtvarnou dílnu, místní knihovnu. Pro herní činnosti si mohou žáci vybírat stavebnice, hračky, stolní hry, drobné cvičební náčiní jako např. míče, švihadla, apod. Vše je umístěno tak, aby si je žáci mohli brát i ukládat samostatně a vyznali se v jejich uložení. Máme stanovená pravidla pro jejich využívání. Pro aktivity venku si mohou žáci vybrat sportovní náčiní – různé druhy míčů, švihadla, skákací gumy, pálky na stolní i líný tenis, badminton, hokejky, kočárky a další. Téměř v každém oddělení je k dispozici velká tabule na kreslení, křídy, pastelky, voskovky. Podle finančních možností máme k dispozici další výtvarný materiál a pomůcky. Pro rozvoj čtenářských dovedností a pěstování čtenářských návyků máme dětské knihovničky vybavené dětskými knížkami různého žánru, časopisy, brožury s kvízy, s hádankami. Také žáci rádi využívají různé hry k rozvoji slovní zásoby, nácviku abecedy, skládání slov a vět, pexesa s písmeny apod.Pro poslechové činnosti používáme kazetové magnetofony a CD přehrávač. Třetí oddělení je vybaveno televizorem a videem. V každém oddělení mohou žáci pracovat na
počítači, využívají ho k didaktickým hrám rozvíjejícím pohotovost, představivost, získávají poznatky o dalším využití počítače např. ke kreslení, psaní, počítání, hledání správného řešení úkolů. Po dohodě s vedením školy bychom chtěli prostředí školní družiny během několika let vylepšit, např. dokoupením nového nábytku na ukládání hraček a materiálu, instalováním nových botníků a věšáků či šatních skříněk. Také potřebujeme obnovit a doplnit nabídku stolních her a stavebnic pro žáky, obnovit počítače s připojením na internet apod. Psychosociální podmínky Snažíme se vytvářet takové prostředí, aby se děti cítily spokojené, bezpečné, jisté. Máme vytvořená pravidla, která platí pro všechny účastníky družiny. Každé dítě má stejná práva, možnosti, povinnosti. Nabídka alternativních aktivit je dobrovolná. Do plánování, realizace i hodnocení činností jsou žáci aktivně zapojováni. Snažíme se, aby každý žák mohl uplatnit své specifické vlohy a schopnosti, být tak v některých z nabízených činností úspěšný. Žáci nejsou přetěžováni, dostávají srozumitelné pokyny. Při práci v nich rozvíjíme citlivost pro vzájemnou pomoc a toleranci, podporu ve vztahu k ostatním, ohleduplnost, zdvořilost, solidaritu. Podporujeme důvěru žáka v sebe sama, převažuje pozitivní hodnocení. Režim dne Režim dne je společný pro všechna oddělení. Je stanovený s ohledem na psychohygienické podmínky. Jeho uspořádání dává možnost pružně reagovat na individuální potřeby aktivity i odpočinku u jednotlivých žáků. Také umožňuje organizaci činností v průběhu dne pružně přizpůsobit potřebám a aktuální situaci, reaguje i na neplánované situace v družině. Poměr řízených a spontánních činností je vyvážený. Žáci jsou podněcováni k vlastní aktivitě. Tyto aktivity probíhají formou individuální, skupinové nebo frontální činnosti. Využívají i způsob práce ve dvojicích. V ranní družině jsou zařazovány klidné a nenáročné činnosti odpočinkového zaměření, které probíhají spíše individuální formou. Žáci mohou do družiny docházet během celého ranního provozu. Po vyučování dochází k velkému poklesu výkonnosti. Žáci využívají spíše spontánní individuální či skupinové aktivity. Doba a způsob odpočinku se řídí potřebami žáků. Po odpočinku navazují zájmové činnosti různého zaměření. Činnosti zaměřené na pohybovou rekreaci se snažíme provádět venku nebo ve velké tělocvičně. Pokud žáci mají delší vyučování nebo odpolední vyučování, zařazujeme toho dne pouze činnosti odpočinkové a rekreační. Denní skladba činností po ukončení vyučování – hygiena, oběd (probíhá ve školní jídelně) odpočinkové činnosti – jsou to klidové aktivity spontánních či nabízených činností na odstranění únavy a regeneraci duševních a fyzických sil; žáci sami volí k těmto činnostem optimální polohu zájmové činnosti – umožňují žákům seberealizaci, poznávání a rozvoj dovedností; dominující je vlastní aktivita žáků, která jim přináší radost a uspokojení; činnosti probíhají ve skupinách či individuálně, organizovaně či spontánně rekreační činnosti – slouží k regeneraci sil; zařazujeme do nich náročnější pohybové, sportovní, turistické nebo manuální prvky svačina – na pitný režim dohlížejí vychovatelky příprava na vyučování – žáci si po písemném souhlasu rodičů samostatně nebo s pomocí vychovatelky vypracovávají domácí úkoly; ostatní žáci si procvičují učivo formou didaktických her, pracovních listů, práce s knihou, časopisem apod. Pobyt žáků v družině provází řada režimových momentů – přechody, převlékání, sebeobslužné činnosti. Snažíme se, aby probíhaly s co nejmenším úsilím, bez stresů a aby je žáci vykonávali automaticky. Personální obsazení Počet vychovatelek odpovídá počtu otevřených oddělení v daném školním roce. Všechny pracují na plný úvazek a splňují požadavky na předepsanou odbornou způsobilost. Vychovatelky mají zájem o svůj odborný růst, soustavně se dále vzdělávají.
Denní podstatou pedagogické práce je tvořivá improvizace, pružné a citlivé reagování na okamžitou situaci, vnímání celé osobnosti žáka a získávání je ke spolupráci. Předáváme nové poznatky a snažíme se vést žáky k citovému prožívání bezprostředních vztahů k okolí. Usilujeme, aby výsledkem byla pohoda a prožitek žáků, jejich zaujetí pro činnost, radostné prožití pobytu u nás v družině. Přijímání žáků Žáky 1. tříd přihlašují do družiny rodiče při zápisu do školy. Pokračování docházky stvrzují rodiče písemně na konci stávajícího školního roku na rok následující. Do družiny může být žák přihlášen během celého školního roku. O přijetí žáka rozhoduje ředitel školy. Při nástupu žáka do družiny vyplní rodiče zápisní lístek, na kterém uvedou důležité informace o žákovi pro vychovatelku, rozsah docházky a způsob odchodu žáka z družiny. Na písemnou žádost rodičů o vyřazení žáka může žák ukončit docházku během celého školního roku.
VÝCHOVNĚ-VZDĚLÁVACÍ ČINNOST ŠKOLNÍ DRUŽINY Specifičnost ŠD Program družiny koncipovaný do obecných témat umožňuje, aby vychovatelka s žáky plánovala a realizovala takové činnosti, které žáky zaujmou, naplňují jejich přání a potřeby. Nabídkou alternativních aktivit se snažíme respektovat specifické požadavky pedagogického ovlivňování volného času. Při přípravě výchovně vzdělávacího programu v jednotlivých oddělení se snažíme zvážit všechny souvislosti, vzájemné vztahy, vývoj, možné změny v plánovaných aktivitách. Při výběru činností se řídíme věkem a stupněm rozvoje žáků, jejich potřebami, zájmem a cílem výchovy. Dbáme na kvalitu psychohygienických podmínek, dodržujeme pedagogické zásady, metodické postupy a tvůrčím způsobem uplatňujeme moderní metody a formy práce. Žáci se v družině vzdělávají především na základě vlastních prožitých zkušeností. Činností si prohlubují a rozvíjejí poznatky a dovednosti získané při vyučování. Dáváme žákům dostatek prostoru pro spontánní aktivity. Snažíme se podněcovat radost z učení, touhu poznat nové, získávat zkušenosti, ovládat další dovednosti a tím přispívat k rozvoji osobnosti žáka. Zásady pedagogického působení vychovatelky usilovat o rozvoj osobnosti každého žáka s ohledem na jeho nadání, potřeby, zájmy a schopnosti pozitivně motivovat k dobrovolnému přijetí činnosti, ctít možnost svobodné volby podporovat iniciativu žáků, nápaditost, kreativitu a samostatnost, dávat možnost spoluúčasti na volbě, tvorbě i hodnocení programu pozitivně hodnotit snahu a výsledek činnosti žáka s ohledem na jeho možnosti a předpoklady, povzbuzovat tvořivost a vlastní fantazii, posilovat sebevědomí zařazovat činnosti, které přispívají k odstranění únavy, regeneraci duševních i fyzických sil, které respektují individuální zájmy a potřeby žáků posilovat rozvoj pohybových schopností a zdokonalovat pohybové dovednosti předkládat nové podněty, které žáka obohacují, neopakovat stejné činnosti Cílem výchovně vzdělávací činnosti je vést žáka k přiměřené fyzické, psychické i sociální samostatnosti. Rozvíjet základy pro jeho další rozvoj a učení, zdravé sebevědomí, sebejistotu, základy pro schopnost jednat v duchu lidských a estetických hodnot. Vést žáka k používání otevřené komunikace a spolupráce. Organizační vymezení Jednotlivé činnosti jsou uskutečňovány ve třídách – hernách, pohybové činnosti v tělocvičnách i na hřišti, prezentace, soutěže a společenské akce ve školní aule, příprava pokrmů a ukázky stolování ve cvičné školní kuchyňce. Podle zaměření vycházky do přírody, do města, na výstavy a dalších společenských zařízení. Cíle výchovně vzdělávací činnosti chtít se učit a umět využívat získané poznatky a dovednosti v praxi, při řešení problému vytvářet si pozitivní představu o sobě i druhých, umět projevit empatii umět používat otevřenou komunikaci, spolupracovat
umět si chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví citlivě vnímat prostředí i přírodu Obsah výchovně vzdělávací činnosti Obsah výchovně vzdělávací činnosti je zpracován jako nabídka činností, ze které si vychovatelky vybírají podněty pro vlastní realizační plány, a dílčích cílů, kterými plní hlavní cíle vycházející z kompetencí školního vzdělávacího programu. Vychovatelky mají dostatek prostoru k tvořivé práci, mohou ji volně přizpůsobovat v rámci svých oddělení konkrétním žákům a upravovat jej v souladu s jejich dosavadní poznatkovou zkušeností i s jejich aktuálními zájmy. Osobnostně orientovaný program je založený na integrovaném vzdělávání hrou, činnostech a prožitcích žáků a umožňuje pracovat s tématickými celky, jejichž realizace spočívá nejen v řízených činnostech žáků. Využíváme běžné životní situace i nahodile vzniklé okolnosti a příležitosti. Vychovatelky si zpracovávají pro své oddělení program, aby mohly lépe požadavky a pravidla koncipované pro celou družinu aplikovat v konkrétních podmínkách oddělení a skupiny dětí. Oblasti výchovně-vzdělávací činnosti Člověk a jeho svět Člověk a společnost Člověk a příroda Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce Výchovně vzdělávací činnost máme rozdělenou do šesti výše uvedených oblastí. Výchovně vzdělávací činnost je uspořádána do ucelených částí (bloků). Jsou zpracovány jako dlouhodobé projekty nebo krátkodobé integrované bloky, které jsou stavěny tak, aby: přispívaly k rozvoji dítěte v různých oblastech (biologické, psychologické, sociální…) dítě mělo možnost získávat potřebné dovednosti, užitečné poznatky, poznávat žádoucí hodnoty a získávat samostatné postoje umožňovaly naplnit jej mnohostranně pestrou nabídkou intelektových i praktických činností Bloky jsou řešeny cyklicky na jeden školní rok. Jsou sestaveny jako nabídka témat, ze kterých vybírá každá vychovatelka dle konkrétních potřeb a situací. Rozpracovává si je do činností pro různé věkové skupiny žáků v oddělení, liší se úrovní náročnosti nabízených činností.
PRAVIDLA PRO VNITŘNÍ EVALUACI A HODNOCENÍ Vnitřní evaluace a hodnocení probíhá na úrovni družiny a oddělení. Provádí je vedoucí vychovatelka i jednotlivé vychovatelky. Analyzujeme a vyhodnocujeme podmínky i výsledky výchovně vzdělávacího procesu, hodnotíme, nakolik jsou naplňovány naše výchovně vzdělávací cíle. Sledujeme individuální rozvoj žáků, jejich individuální pokroky ve výchovně vzdělávacím procesu. Hodnocení Hodnocení většího, či menšího tématického celku provádíme po skončení, nebo i v průběhu, zamýšlíme se nad tím, zda byl vytyčený specifický cíl naplněn a jaké další cíle byly sledovány. Podle získaných výsledků můžeme dál plánovat tématické celky, jejich části upravovat, obměňovat, obohacovat o nové náměty, hledat nové prostředky činnosti. Hodnocení směrem k žákům provádíme průběžně – hodnotíme individuální výsledky žáků, jejich pokroky, úspěchy, nezdary. Individuální hodnocení má zvláštní význam i pro sebehodnocení žáka. S žákem o pokrocích, kterých dosahuje, vhodným způsobem hovoříme. Hodnocení z pohledu celého oddělení zapisujeme dle potřeby. Hodnotíme aktivitu, zájem žáků, jejich náměty, odchýlení od plánu, plnění pedagogického záměru, posun sociálních vztahů mezi žáky, své pedagogické působení, důvody nezdaru a jiné skutečnosti.
Všechny realizované činnosti hodnotíme v souladu s výchovně vzdělávacím programem z pohledu přínosu pro žáky, což je podkladem pro další práci.
a zejména
ZÁVĚR Snažíme se společně s žáky vytvářet hranice správného chování. Oceňujeme je, dáváme prostor pro jejich názor a řešení ve věcech, které se jich týkají. Dáváme možnost si vybrat a nehodnotíme osobnost žáka, ale jeho výkon. Abychom svěřeným dětem lépe rozuměli, stačí si představit, že jsme žákem, který slyší naše slova. Nezbytnou podmínkou úspěšné výchovy je nejen láska, ale také respektování osobnosti dítěte. Přejeme si, aby z dětí vyrostli šťastní, úspěšní a tvořiví lidé, kteří budou schopni zvládat běžné i náročné situace, se smyslem pro zodpovědnost. Pro rozvoj řady kompetencí je zapotřebí pravidelný a dlouhodobý styk s vrstevníky a dalšími lidmi. Pro život se potřebujeme naučit domluvit, vycházet a spolupracovat s nejrůznějšími lidmi – nejen s těmi blízkými a s přáteli, ale i s lidmi, kteří se od nás odlišují co do schopností, chování, zvyků, temperamentu, zájmů… a s nimi si třeba úplně „nepadneme do oka“. Ideálním prostředím, kde se to děti mohou učit, je přirozená vrstevnická skupina ve školní družině.
