Tvorba produktu filmového cestovního ruchu v Jihomoravském kraji

Tvorba produktu filmového cestovního ruchu v Jihomoravském kraji

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé práce Mgr. Martině Černé, Ph. D. za odborné vedení, cenné rady a za čas, který věnovala mé bakalářské práci.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

T v o r b a p ro d u k t u f i l m o v é h o c e s t o v n í h o ruchu v Jihomoravském kraji Bakalářská práce

Autor: Zuzana Veselá Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2016

Copyright © 2016 Zuzana Veselá

Abstrakt VESELÁ, Zuzana: Tvorba produktu filmového cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Martina Černá, Ph. D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 66 stran. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů cestovního ruchu a filmového turismu, které jsou nezbytné k pochopení problematiky elementárních jevů. Značná část se také věnuje Chorvatsku a konkrétním místům, které v rámci zájezdu navštívíme. Praktická část zahrnuje analýzu nabídky cestovních kanceláří v Jihomoravském kraji, samotnou přípravu zájezdu a nakonec zjištění zájmu mezi cestovními kancelářemi v Jihomoravském kraji. Klíčová slova: Analýza nabídky. Dotazníkové šetření. Filmový cestovní ruch. Hra o trůny. Chorvatsko. Zájezd.

Abstract VESELÁ, Zuzana: Product Creation of Film Tourism in the South Moravian Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel. Supervisor: Mgr. Martina Černá, Ph. D. Level of the qualification: Bachelor’s degree. Jihlava 2016. 66 pages. The theoretical part explains the basic concepts of tourism and film tourism, which are essential for understanding for elementary processes. A considerable part also deals with Croatia and particular locations, which will be visited in the context of the tour. The practical part includes an analysis of the offer of tour operators in the South Moravian Region, the actual preparation of the trip and eventually finding out the interest among the tour operators in the South Moravian Region. Key words: Analysis of supply. Questionnaire survey. Film Tourism. Game of thrones. Croatia. Tour.

7

Předmluva Jako téma mé bakalářské práce jsem si zvolila filmový cestovní ruch. Hlavním motivem pro volbu mé práce byl především zájem o cestování, cestovní ruch a jeho netradiční formy. Důležitým faktorem, který přispěl k výběru byl i fakt, že jsem filmovým nadšencem. Mým hlavním úkolem bylo vytvořit zájezd, tedy produkt filmového cestovního ruchu, který by obohatil nabídku cestovních kanceláří. Zaměřila jsem se na cestovní kanceláře v Jihomoravském kraji. Součástí mé práce byla i analýza nabídky na trhu cestovního ruchu opět v Jihomoravském kraji. Primárním adresátem, na kterého bych se chtěla obrátit, jsou cestovní kanceláře a jejich zákazníci. Bakalářská práce by mohla posloužit jako pobídka k rozvoji filmového cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. V závěru bych chtěla poděkovat Ing. Petru Scholzovi, Dis. za odbornou pomoc v praktické části bakalářské práce a paní Zdislavě Kratochvílové za konzultaci k mé práci.

8

Obsah: Úvod................................................................................................................................ 11 1

Teoretická část ......................................................................................................... 12 1.1

1.1.1

Definice cestovního ruchu ........................................................................ 13

1.1.2

Účastníci na cestovním ruchu ................................................................... 14

1.1.3

Forma a druh cestovního ruchu ................................................................ 14

1.1.4

Cestovní ruch z geografického hlediska ................................................... 15

1.1.5

Systém cestovního ruchu .......................................................................... 15

1.1.6

Trendy v poptávce cestovního ruchu ........................................................ 16

1.2

Filmový cestovní ruch ...................................................................................... 18

1.2.1

Počátky filmových dějin ........................................................................... 18

1.2.2

Vymezení pojmu filmový cestovní ruch ................................................... 18

1.2.3

Účastník filmového turismu...................................................................... 19

1.2.4

Produkty filmového turismu ..................................................................... 19

1.2.5

Nabídka filmového turismu ...................................................................... 20

1.2.6

Organizace filmového turismu v České republice .................................... 21

1.2.7

Příklady filmového cestovního ruchu ....................................................... 21

1.3

2

Cestovní ruch ................................................................................................... 13

Chorvatsko ....................................................................................................... 22

1.3.1

Základní informace ................................................................................... 22

1.3.2

Historie...................................................................................................... 22

1.3.3

Přírodní předpoklady ................................................................................ 23

1.3.4

Chorvatsko a cestovní ruch ....................................................................... 23

1.3.5

Cestovatelské tipy ..................................................................................... 24

1.3.6

Split ........................................................................................................... 26

1.3.7

Dubrovník ................................................................................................. 26

1.3.8

Zajímavosti o navštívených památkách .................................................... 27

Praktická část ........................................................................................................... 31 2.1

Analýza nabídky cestovních kanceláří v Jihomoravském kraji ....................... 32

2.2

Vypracování zájezdu ........................................................................................ 34

2.2.1

Základní informace k zájezdu ................................................................... 34

2.2.2

Detailní program zájezdu .......................................................................... 35

2.2.3

Časová příprava zájezdu ........................................................................... 38 9

2.2.4

Topografická příprava zájezdu .................................................................. 39

2.2.5

Vstupné a otevírací doby památek ............................................................ 44

2.2.6

Ubytování .................................................................................................. 47

2.2.7

Kalkulace zájezdu ..................................................................................... 48

2.3

Kvantitativní výzkum ....................................................................................... 54

2.3.1

Metoda šetření ........................................................................................... 54

2.3.2

Výsledky výzkumu .................................................................................... 54

3

Závěr ........................................................................................................................ 55

4

Seznam použitých zdrojů ......................................................................................... 57

5

6

7

4.1

Tištěné zdroje: .................................................................................................. 57

4.2

Elektronické zdroje: .......................................................................................... 58

Seznam obrázků a tabulek ....................................................................................... 62 5.1

Seznam obrázků:............................................................................................... 62

5.2

Seznam tabulek: ................................................................................................ 62

Seznam příloh .......................................................................................................... 63 6.1

Příloha A: .......................................................................................................... 63

6.2

Příloha B: .......................................................................................................... 63

Přílohy: ..................................................................................................................... 64 7.1

Příloha A Dotazník ........................................................................................... 64

7.2

Příloha B Obrázky ............................................................................................ 66

10

Úvod Ve své bakalářské práci se zabývám otázkou filmového cestovního ruchu. Konkrétněji jsem se zaměřila na vytvoření poznávacího zájezdu do destinace spojené s filmovým cestovním ruchem a nechala jsem se inspirovat známým seriálem Hra o trůny, jehož značná část se natáčela v Chorvatsku. Součástí mé práce bylo také zanalyzovat nabídku cestovních kanceláří v Jihomoravském kraji a zjistit zájem o vytvořený zájezd mezi cestovními kancelářemi v Jihomoravském kraji. Téma filmového cestovního ruchu mě velmi zaujalo. Zejména spojení mých oblíbených koníčků, cestování a filmů mě přesvědčilo o výběru tématu. Dle mého názoru filmový turismus v České republice není ještě příliš rozšířen a proto jsem chtěla poukázat na relativně novou a poměrně zajímavou formu cestovního ruchu. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo dle analýzy cestovních kanceláří vybrat a vytvořit vhodný typ zájezdu zaměřený na filmový turismus, který by zaujal nejen cestovní kanceláře, ale samozřejmě také jejich zákazníky. Tímto se pokusit o rozšíření nabídky cestovních kanceláří a v neposlední řadě zjistit zájem o tento zájezd mezi vybranými cestovními kancelářemi v Jihomoravském kraji pomocí dotazníkového šetření, doplněného o telefonické rozhovory. V teoretické části bakalářské práce se soustředím na vymezení základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem a filmovým cestovním ruchem. Věnuji se zde také destinaci, kterou v rámci zájezdu navštívíme, dále památkám a běžným cestovatelským radám. Jako výchozí literatura pro teoretickou část mi posloužily zejména knižní zdroje týkající se filmového turismu a cestovního ruchu, také jsem využila několik turistických průvodců. V praktické části se pak zabývám analýzou internetových zdrojů cestovních kanceláří v Jihomoravském kraji a zhodnocením jejich nabídky na trhu cestovního ruchu. Nejdelší část práce tvoří vypracování zájezdu do Chorvatska, v závěru praktické části se potom věnuji zjištění zájmu o vypracovaný zájezd mezi cestovními kancelářemi. Tento výzkum bude uskutečněn formou dotazníkového šetření mezi cestovními kancelářemi. V této části jsem používala především internetové zdroje, primárně jsem se zaměřila na oficiální stránky, k plánování a vytváření tras jsem využívala online mapy. 11

1 Teoretická část V této kapitole se budu zaobírat zejména třemi hlavními částmi. V úvodu teoretické části se budu věnovat základním pojmům týkajících se cestovního ruchu. V této části budu řešit obecné charakteristiky a nové trendy v cestovním ruchu. Ve druhé části navážu na filmový cestovní ruch a vymezením základních pojmů filmového cestovního ruchu. Nejobsáhlejší část bude věnovaná Chorvatsku. Zde zmíním základní informace o této zemi, budu se zabývat také cestovatelskými tipy pro případné návštěvníky, dále pak uvedu památky, které navštívíme v průběhu zájezdu v praktické části bakalářské práce a jejich spojení se seriálem Hra o trůny.

12

1.1

Cestovní ruch

Cestovní ruch v dnešní době zastává podobu společenského i ekonomického fenoménu a můžeme říci, že tvoří podstatnou část národního hospodářství. S tím souvisí samozřejmě také jeho růst a postupné začlěnění do běžných potřeb obyvatel především v ekonomicky vyspělých státech. Rozvoj tohoto činitele je podmíněn zejména cestováním, dále také pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a v neposlední řadě i uspokojováním lidských potřeb. V našem případě jde o uspokojení potřeb duševní i tělesné relaxace účastníků, navazování společenských kontaktů, obohacování o nové vědomosti a poznávání, potřeba zdraví, seberealizace, aktivního vyžití, štěstí, dobrodružství a mnoho dalších potřeb. I proto je cestovní ruch neustále dynamicky se rozvíjejícím a významným činitelem světových ekonomik, neboť lidské potřeby zůstávají dlouhodobě nenaplněny. [33]

1.1.1 Definice cestovního ruchu Definujme si tedy cestovní ruch a několik dalších základních pojmů. Za jednu z prvních prací, které obohatili historii cestovního ruchu považujeme "Grundriss der Allgemeinen FremdenverkehrsLehre", ve které autoři Hunziker a Krapf publikovali definici cestovního ruchu. Na cestovní ruch nahlíželi jako na „soubor jevů a vztahů, vyplývajících z cestování a pobytu osob na cizím místě, za předpokladu, že cílem pobytu není trvalé usazení nebo výkon výdělečné činnosti.“ [33] Postupem času se vymezení cestovního ruchu věnovalo několik autorů a světových organizací. V současné době se problematikou zabývá Gúčik. Uveďme si jeho definici, ve které jako první zohlednil volný čas, jako důležitý faktor k rozvoji cestovního ruchu. Cestovním ruchem se rozumí „soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tzn. získání komplexního zážitku.“ [33]

13

Existuje mnoho publikací, vykládájících pojem cestovní ruch z mnoha hledisek, přitom například lidé, kteří se účastní na cestovním ruchu jej vidí jako činnost během své rekreace. V dnešním světě se tedy nepokoušíme rozhodnout, které hledisko je to správné, spíše se snažíme pochopit složitý systém cestovního ruchu, který alespoň prozatím žádná věda neumí charakterizovat úplným způsobem. [1]

1.1.2 Účastníci na cestovním ruchu Stálý obyvatel – osoba, která alespoň 6 po sobě následujících měsíců žije na daném místě před tím, než přijede na jiné místo na kratší dobu než 6 měsíců v případě domácího cestovního ruchu, v mezinárodním cestovním ruchu je tato doba prodloužena na 1 rok Návštěvník – osoba, která cestuje mimo místo trvalého bydliště do jiného místa v jeho zemi či do jiné země, hlavním účelem jeho cesty není vykonávání výdělečné činnosti a zdrží se zde kratší dobu než 12 měsíců Turista – jedná se o návštěvníka, který cestuje alespoň 24 hodin a jehož cesta zahrnuje nejméně jedno přenocování Výletník – návštěvník, jehož cesta nezahrnuje přenocování a cestuje na méně než 24 hodin [1]

1.1.3 Forma a druh cestovního ruchu Formu cestovního ruchu můžeme určit jednoduchou otázkou: Za jakým účelem se návštěvník účastní cestovního ruchu? V tomto případě je velmi důležitá motivace účastníka. K základním prvkům, kterými jsou lidé motivováni patří odpočinek, poznávání, navazování kontaktů s novými lidmi, kulturní či sportovní vyžití. Právě z těchto lidských potřeb a motivací se vyvinuly základní formy cestovního ruchu, které jsou často vzájemně kombinovány. Jmenujme si tedy některé z forem: rekreační cestovní

ruch,

sportovní,

dobrodružný,

poznávací,

kongresový,

lázeňský

či

gastronomický cestovní ruch.

14

Hlavním kritériem pro určení druhu cestovního ruchu je jeho jevový průběh, způsob realizace a jeho účinky. Přičemž způsob realizace závisí na podmínkách společenských, geografických a dalších. Druhy cestovního ruchu dělíme podle několika kritérií: geografické hledisko, dle počtu návštěvníků, ročního období, věku nebo délky účasti na cestovním ruchu. [33]

1.1.4 Cestovní ruch z geografického hlediska K jednomu ze základních hledisek patří hledisko geografické. Dle něj můžeme rozdělit cestovní ruch na domácí, zahraniční a mezinárodní cestovní ruch. Zahraniční cestovní ruch potom dále dělíme na příjezdový, takzvaný incoming a výjezdový cestovní ruch neboli outgoing. Domácí cestovní ruch – odehrává se pouze na území jednoho vlastního státu, jedná se o cestování domácího obyvatelstva Zahraniční cestovní ruch – který je opakem domácího cestovního ruchu, zahrnuje tedy cesty do zahraničí, při kterém dochází k překračování hranic Mezinárodní cestovní ruch – cestovní ruch mezi státy bez teritoriálního vymezení Světová organizace UNWTO (World Tourism Organization) zavedla i další související termíny, a to vnitřní a národní cestovní ruch. Vnitřní cestovní ruch, do kterého řadíme domácí a příjezdový cestovní ruch na území jednoho státu. Národní cestovní ruch zahrnující domácí a výjezdový cestovní ruch všech obyvatel státu. [33]

1.1.5 Systém cestovního ruchu Mezi jednotlivými systémy existují určité vzájemné vztahy a vazby, ty tvoří politické, ekonomické, kulturní, sociální, ekologické, legislativní a technicko-technologické prostředí, tedy okolí. Neexistují však vazby pouze mezi systémem cestovního ruchu a jeho okolím, ale i mezi jeho prvky a podsystémy: subjekt, objekt a předmět cestovního ruchu. [33]

15

Subjekt cestovního ruchu je nostitelem poptávky po cestovním ruchu, tedy účastník. Znalost

základních

vlastností

subjektu

ať

už

ekologických,

ekonomických,

fyziologických či sociálních je nezbytným aspektem k úspěšnému poskytnutí služeb a vytvoření nabídky na trhu cestovního ruchu. Objekt cestovního ruchu „je vše co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu.“ [1] V praxi si pod tím můžeme představit místo nebo také cílovou destinaci tvořenou primární a sekundární nabídkou cestovního ruchu, neboli přírodní a kulturně historický potenciál destinace a její infrastrukturní vybavenost. Předmět cestovního ruchu můžeme jednoduše charakterizovat jako turistický produkt. Turistický produkt se skládá z výrobků, služeb nebo souborů služeb a výrobků, které slouží k uspokojování potřeb. Typický turistický produkt, zájezd, je vytvářen cestovní kanceláří právě za účelem uspokojování účastníků cestovního ruchu. [1] Zájezdem se rozumí „předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin, nebo když zahrnuje ubytování přes noc, doprava, ubytování, jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu, nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu.“ [10] Provozovatel cestovní kanceláře „je podnikatelem, který je na základě koncese oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy.“ [33]

1.1.6 Trendy v poptávce cestovního ruchu Předpokládané trendy v poptávce dle vize 2020 se budou projevovat především v oblasti: ekonomické, politické, společenské, demografické, technické a technologické a v oblasti udržitelnosti. V ekonomickém prostředí budou vyhledávány služby, které kladou důraz na cenu, kvalitu a efektivitu.

16

V politické sféře se bude dbát na zjednodušování a odstraňování bariér, s tím souvisí také otázka bezpečnosti při cestování. Společenské trendy se potom budou zabývat bezpečností turistů a důrazem na kvalitu v širokém pojetí. Návštěvníci začínají vyžadovat zábavné formy cestovního ruchu, aktivní dovolenou, vzrušení, rozšiřování vlastních obzorů a změny nastávají i v životním stylu. Z demografického hlediska se postupně posouvá věková struktura návštěvníků a snižuje se význam rodiny v tradičním pojetí. Obnova technologií i nové technologické postupy jsou v dnešním moderním světě samozřejmostí. Postupně roste význam nízkonákladových leteckých společností, železniční dopravy, trendy se objevují také v informačních technologiích. V posledních letech zažívá takzvaný „boom“ udržitelný cestovní ruch. Roste povědomí o udržitelnosti pro budoucí generace, tlak je vyvíjen zejména na udržitelné produkty místních výrobců, zelené hotely a ekoznačky či na cestování z měst do přírody. Mezi zajímavé formy cestovního ruchu, které se řadí ve světě k velmi populárním patří dark tourism, neboli cestování na temná místa katastrof, asketická dovolená, couchsurfing, léčebný turismus, ekologická dovolená, volunturismum, takzvaná dobrovolnická turistika, dále pak zodpovědné cestování, cestování do bývalé domoviny či filmový turismus. [7], [9]

17

1.2

Filmový cestovní ruch

1.2.1 Počátky filmových dějin Začátky a rozkvět filmové kinematografie spojujeme především se 2 jmény a to bratry Lumierovými a Georgesem Mélièsem, tím také získává svět 2 různé pohledy na filmové umění. Bratři lumierové vidí film jako „umělecký druh spočívající na fotografické technice záznamu obrazu je právě proto ze samé své technické povahy neklamně realistický, dokonce dokumentární, protože aparát nemůže sám o sobě lhát, ať jakkoli zkresluje. Kamera vidí mnohem spolehlivěji než lidské oko a kinematografický záznam událostí by tak mohl být potenciálním pramenem nezpochybnitelných svědectví o současnosti.“ [4] Naopak mélièsovský výklad filmového umění zní: „Film je významná forma uměleckého tvoření.“ [4] K dalším autorům, které se věnují problematice filmového umění se řadí také André Bazin, či Marshall McLuhan. Každý z nich má v podstatě odlišný názor či pohled na film a umění filmu, avšak aspekt důležitosti historie zohledňují všichni. První zmínky o filmu jako takovém pochází z první poloviny 19. století. Od roku 1985 se začíná datovat zrod filmu a prvním průkopníkem filmového průmyslu se stal jeden z bratří Lumierových, Louis Lumière. [18]

1.2.2 Vymezení pojmu filmový cestovní ruch Filmový cestovní ruch, jinak nazývaný také jako filmový turismus můžeme zařadit mezi poměrně nové formy cestovního ruchu. Z velké části se na jeho vzniku podílela televize a film. Právě tyto lidské objevy tvoří fenomén dnešní doby. To dokazuje i fakt, že televize a film ovlivňují všechny věkové generace a působí na lidi hned z několika hledisek. Vnímání okolního světa, popularita a image a následné hodnocení těchto faktorů nás ovlivňuje a tím ovlivňuje i filmový cestovní ruch. Působí na image dané lokality či místa a vytváří umělou realitu, která přilákává návštěvníky.

18

Film můžeme také vidět jako „pseudo realitu. Možná právě proto, že film vykresluje jiný svět – barvitější, napínavější a romantičtější. Turisté navštěvují určitou lokalitu, protože ji viděli ve filmu. A protože se jim líbila, zaujala je, chtějí vidět to místo, anebo chtějí vidět místo, které znají z filmu ve skutečnosti, a chtějí porovnat realitu s filmovým zobrazením.“ [32] Předchůdcem filmového turismu byl Literární turismus, který je spojen s návštěvou míst, či lokalit zobrazených v literárních dílech. Zhruba od 90. let 20. století se začíná filmový cestovní ruch ve světě rozšiřovat, objevují se také první výzkumy a definice související s pojmem filmový turismus. Vymezení pojmu filmový cestovní ruch se věnovalo několik zahraničních autorů, například Baker, Karpovich, Van Doren, Beeton, či Hudson a Ritchie. Definujme si tedy filmový turismus: „filmový turismus zahrnuje cestovní ruch, jehož hlavním motivem je návštěva míst, se kterými je splatý určitý film či jiné audiovizuální dílo, nebo návštěva atraktivit a událostí, které se vztahují k filmu, seriálu či jiným obdobným audiovizuálním dílům.“ [32]

1.2.3 Účastník filmového turismu Vyhraněný filmový turista – jedná se o návštěvníka, který navštíví danou lokalitu či událost a hlavním důvodem jeho cesty do lokality je právě film Příležitostný filmový turista – jedná se o návštěvníka, pro kterého není rozhodujícím faktorem k jeho cestě film, ale má zájem o filmové lokality či události spojené s filmem Náhodný filmový turista – příliš se nezajímá a filmový turismus, avšak při jeho pobytu v dané lokalitě může navštívit atraktivitu spojenou s filmem, jedná se spíše o doplňující zážitek v dané lokalitě, který nebyl plánovaný před uskutečněním pobytu. [32]

1.2.4 Produkty filmového turismu Produkty cestovního ruchu chápeme jako atraktivity filmového turismu, které přispívají k růstu atraktivnosti lokality či místa. Nemusí však nutně být nedílnou částí filmového turismu. Jedná se o faktory zvyšující popularitu destinace a tím také zvyšování 19

návštěvnosti či spokojenosti návštěvníků. Uveďme si tedy příklady dílčích produktů: výstavy spojené s filmem, procházky na místa spojená s filmem, možnost nákupu tématických suvenýrů, setkání s herci, stezky „po stopách filmu“, tématické prohlídky objektů, nebo také různé animační programy na místech natáčení filmů, seriálů. [32] 1.2.5 Nabídka filmového turismu 

návštěva lokality zobrazené ve filmu



prohlídka filmového, televizního studia



sledování probíhajícího natáčení



atraktivity spojené s filmem



organizovaná prohlídka lokality zobrazené ve filmu



návštěva místa, které bylo propagováno v souvislosti filmem



návštěva filmových festivalů



sledování filmových, televizních celebrit



návštěva slavnostních ceremoniálu a udílení cen filmových či televizních

Zákazníci si mohou vybírat z široké nabídky filmového turismu, mohou navštívit lokality spojené s filmem, ať už reálné či smyšlené, které jsou vydávány za jinou lokalitu či nejsou ve filmu označeny. Dále mohou navštívit televizní, nebo filmová studia, ve kterých si prohlédnou kostými, kulisy a ateliéry, ve kterých se nátáčelo. V současnosti je také možné zúčastnit se probíhajícího natáčení. Webové stránky www.onlocationvacations.com mohou zájemcům pomoci a upozornit je na probíhající natáčení. Známou a velmi oblíbenou atrakcí jsou také tématické parky zaměřující se na filmový průmysl jako například Disneyland odkazující na Disney studia. Zajímavou alternativou je i cestovní ruch do míst, kde natáčení sice neprobíhalo, ale díky filmu se zvýšil zájem o toto místo či organizované prohlídky filmových lokalit. V neposlední řadě se také zákazníci mohou zúčastnit slavnostních ceremoniálů spojených s filmem, prestižní možností je například návštěva kulturní události předávání Oscarů. V nabídce mohou najít i návštěvu filmových festivalů po celém světě, či sledování celebrit, které pořádá holywoodská společnost Starline tour. Jde o neobyčejné prohlídky zejména kolem domů filmových a televizních celebrit. [32]

20

1.2.6 Organizace filmového turismu v České republice Jednou z prvních kanceláří v České republice byla kancelář Czech Film Commission, která vznikla v roce 2004. O 8 let později začali vznikat i další kanceláře regionálního významu především ve spolupráci s organizacemi cestovního ruchu. Významnou roli zastává také organizace CzechTourism, neboli Česká centrála cestovního ruchu. Regionální filmové kanceláře můžeme najít například v Broumovsku, Českém ráji, Ostravě, Jižních Čechách, nebo na Jižní Moravě. [32] Czech Film Commission Úkolem organizace je zejména propagace České republiky v zahraničí, jako lokace vhodné pro audiovizuální průmysl, tedy pro filmový průmysl. Spojuje zahraniční tvůrce s institucemi

a

společnostmi

v

České

republice

a

snaží

se

dosáhnout

konkurenceschopného filmařského prostředí a zlepšit tak audiovizuální aktivity v České republice. V roce 2013 se stala kancelář Czech Film Commission součástí organizace Národního filmového archivu. [22]

1.2.7 Příklady filmového cestovního ruchu 

Pán Prstenů – Nový Zéland



Harry Potter – Londýn



Vinnetou – Chorvatsko



Statečné srdce – Skotsko



Krokodýl Dundee – Austrálie



Tanec s Vlky – Kansas



Pýcha a předsudek – Cheshire



Dallas – Dallas



Hvězdné války – Tunisko [32]

21

1.3

Chorvatsko

1.3.1 Základní informace Oficiální název: Chorvatská republika Úřední jazyk: Chorvatština Hlavní město: Záhřeb Rozloha k r. 2015: 55 974 km2 [16] Střední stav obyvatelstva k r. 2015: 4 464 844 obyvatel [16] Časové pásmo: středoevropské Státní měna: 1 kuna (1 HRK) Národnostní složení: převážně chorvatské, nejpočetnější národnostní menšina jsou Srbové Sousední země: Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá hora, Slovinsko, Maďarsko

1.3.2 Historie Chorvatské území bylo zhruba od 4. století před naším letopočtem součástí římské říše. Nezávislým královstvím se stalo až ve středověku a poté uzavřelo spojenctví s Uherskem. Později však došlo k jeho rozdělení Rakušany a Turky. Na začátku 20. století vznikla Jugoslávie, která se o několik let později stala také komunistickou zemí. Socialistická federativní republika Jugoslávie se v roce 1945 připojila k chartě OSN a byla považována za jednoho ze zakládajících členů. V roce 1990 se Jugoslávská unie rozdělila a o rok později vyhlásilo Chorvatsko svou samostatnost. Toto rozhodnutí se však setkalo s nelibostí především sousedního Srbska a samostatné Chorvatsko zažilo válku, při které byla zabrána asi třetina chorvatského území Srby. Znovupřijetí do OSN

22

proběhlo v květnu roku 1992 po skončení sporu se sousedním Srbskem. Důležitým mezníkem 21. století byl vstup Chorvatska do Evropské unie 1. července 2013. [3]

1.3.3 Přírodní předpoklady Chorvatské území se rozkládá v jižní části Evropy a zaujímá velkou část východního pobřeží Jaderského moře. Středoevropská vnitrozemská část táhnoucí se od severozápadu až k východním břehům Dunaje je oddělena od středomořské části horskou Dinárskou soustavou. Důležitou součástí země je také Panonská nížina, která je považována za hlavní zemědělskou oblast. Chorvatské pobřeží v délce 6 278 km zahrnuje také mnoho ostrovů, významných pro průmysl cestovního ruchu. Nejvyšší horou je Dinara s výškou 1 831 m n.m. V Chorvatské republice nalezneme 3 klimatické zóny, prostory ve výšce nad 1 200 m n.m., vnitrozemní a pobřežní zónu. Horské oblasti můžeme charakterizovat čerstvým hosrkým vzduchem, kde dosahují teploty v letních měsících zhruba 13 °C. Ve vnitrozemí převládá mírné kontinentální klima. Pobřeží je známé středozemním podnebím, tedy horkými, suchými léty s vysokým počtem slunečních dní a mírnou, deštivou zimou. [14]

1.3.4 Chorvatsko a cestovní ruch Pro počátky cestovního ruchu v Chorvatsku jsou důležití především čeští turisté, kteří se považují za průkopníky cestovního ruchu v této zemi. V poválečném období se zde velmi rozšířila infrastrukturní vybavenost zejména v podobě turistických služeb. Ve druhé polovině 20. století se tak pobřeží Chorvatska stalo významným zdrojem devizových příjmů v celé Jugoslávii. Válečné konflikty po rozpadu jugoslávské federace vedli k útlumu cestovního ruchu a silnému poklesu zahraničních návštěvníků. Po ustálení se průmysl cestovního ruchu začal vzpamatovávat ze své krize a Chorvatsko opět přivítalo příliv návštěvníků ze zahraničí. Jedni z prvních turistů putujících do poválečného Chorvatska byli opět Češi. Tato destinace se pro nás stala předním turistickým cílem, do kterého ročně vyjíždí několik set tisíc obyvatel České republiky. Významnými přímořskými oblastmi cestovního ruchu jsou: Istrie, Kvarner, Splitská a Dubrovnická oblast. Důležitá turistická centra: Poreč, Pula, Split, Záhřeb, Dubrovník, Rovinj, Trogir, Zadar, Šibenik, Plitvická jezera a v neposlední řadě také národní park Krka. [2] 23

1.3.5 Cestovatelské tipy Cestovní doklady Občané České republiky mohou do Chorvatska cestovat na základě platného občanského průkazu, či cestovního pasu. Cestovní doklad musí být platný po celou dobu pobytu až do výjezdu z Chorvatské republiky. V případě cestování s dětmi musí mít dítě vlastní cestovní pas. Celní předpisy Celní předpisy jsou harmonizovány se standardy Evropské unie. Hodnota předmětů, které jsou dovezeny k osobní potřebě nesmí přesáhnout 2 200 HRK, v případě námořní a letecké dopravy je částka zvýšena na 3 200 HRK. Celnímu úředníkovi se musí hlásit převoz částky vyšší než 10 000 Eur, hodnotná technická zařízení a osobní vybavení. Měna Peníze lze směnit na několika místech, a to v bance, směnárně, na poštovním úřadě, ve většině hotelů, kempů a v cestovních agenturách. V bankomatech a v některých zmíněných institucích lze použít platební karty společností: Visa, MasterCard, American Express a Diners. [14] Zdravotní služby Pokud má turista platné pojištění sjednané ve své zemi, není povinnen platit záchranné a zdravotnické služby. Zdravotní péče včetně dopravy se využívá v nouzových případech a to dle předpisů platných pro občany Chorvatska. Svátky 1. květen – Svátek práce 22. červen – Den boje proti fašismu

24

25. červen – Den samostatného Chorvatska 5. srpen – Den díkůvzdání 15. srpen – Den nanebevzetí Panny Marie [57] Důležité informace a čísla Voda z kohoutku v celém Chorvatsku je pitná. Telefonní předvolba: 00 385 112 – v případě lékařské a hasičské pomoci či při volání policii a horské službě Volání na číslo 112 je zdarma. Velvyslanectví Adresa: Radnička cesta 47/6 10 000 Zagreb (administrativní budova ROMEO a JULIE) Nouzová linka: + 385 916 121 533 E-mail: [email protected] Vedoucí úřadu: RNDr. Martin Košatka, CSc. Provozní hodiny: Po – Pá, 07.45 – 16.15 Úřední hodiny: Po – Pá, 09.00 – 12.00 [44] Spropitné Spropitné nebývá zahrnuto v ceně a proto jej personál v restauraci automaticky očekává. V chorvatské republice by mělo činit zhruba 10 % z útraty. Podniky, které bývají otevřeny celoročně, především hotelové restaurace, se často vyznačují takzvanou „únavou personálu“. Jinak se dá říci také laxním přístupem. V tomto případě doporučuji 25

číšnikovi dát spropitné předem. Tímto gestem můžeme personál motivovat k vlídnějšímu chování a podpořit tak jeho snažení. [8]

1.3.6 Split Dalmátský Split se rozprostírá mezi masivy Mosor a Kozjak, které město chrání před vnitrozemskými podnebnými vlivy. Split se řadí k nejslunnějším místům celé Evropy a patří mezi nejvýznamnější města střední Dalmácie. Náchází se zde hlavní dopravní uzel celé dalmátské oblasti, jeden z nejdůležitějších přístavů v Chorvatsku. Poloha města i s jeho kulturně-historickým potenciálem jej řadí k velmi oblíbeným místům Dalmácie. Velkým lákadlem pro turisty je jistě zachovalé Staré město obehnané hradbami, ve kterých se v minulosti procházel císař Dioklecián, proto tedy Diokleciánův palác. Celá stavba je zapsána na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO a tvoří tak významnou památku pro průmysl cestovního ruchu. Diokleciánův palác je dodnes obýván přibližně 3 000 obyvateli a nalezneme v něm mnoho historických monumentů. K hlavním pozoruhodnostem paláce patří spletité chodby podzemí, katedrála svatého Domnia se zvonicí, Jupiterův chrám, Římský peristyl, knihovna a klenotnice a v neposlední řadě také opevnění s 3 hlavními branami. Splitské krásy můžeme obdivovat i za zdmi městského opevnění, kde návštěvníci vyhledávají zejména Národní náměstí, kostel svatého Františka a františkánský klášter, kostel svaté Trojice či vrch Marjan, který vévodí celému poloostrovu. Každý rok se zde koná několik slavností, například velmi známé Splitské léto a populární Festival zábavné hudby. [6], [8] Turistická informační centra ve městě: 

turistički biro, Trg Republike č. 21



turistická župa Splitsko-dalmatská, Prilaz brače Kaliterna 10/1, 21 001 Split [6]

1.3.7 Dubrovník Chorvatské město patří k nejkrásnějším památkovým komplexům světa a již dlouho ho můžeme nalézt na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. I slavný kritik G. B. Shaw nazval Dubrovník rájem na zemi. Dubrovník je také hlavním centrem jižní Dalmácie. Město leží na poloostrově vápencového pohoří s četnou subtropickou 26

vegetací. Nemůžeme mu vytknout také jedinečný historický a umělecký význam. Město se pyšní jednou z největších pěších zón v Evropě, která se nachází přímo ve Starém městě. Turisté si proto mohou užít procházku v centru města s historickým nádechem. Představme si některá zajímavá místa, která jistě stojí za zmínku. Jak již bylo uvedeno hlavní turistickou atrakcí je Staré město s opevněním, jehož součástí je Onofrijova fontána, Rektorský palác a palác Sponza, hlavní promenáda Stradun, Knížecí palác, Starý přístav, věž Minčeta, kostel svatého Ignáce, muzeum moderního umění, Etnografické muzeum či pevnost svatého Vavřince. Návštěvníci se nemusí bát ani nepříznivého počasí. V tomto případě lze navštívit například dubrovnické akvárium. Město přímo vybízí k účasti na některém z výletů do blízkého okolí, či návštěvě jednoho z ostrůvků. Mezi velmi atraktivní možnosti patří výlet na ostrov Lokrum, poloostrov Lapad, pláž Copacabana či letovisko Cavtat. Zejména v letních měsicích se zde konají filmové festivaly, koncerty klasické a popové hudby, divadelní představení a velkolepý Festival Libertas. [8], [11] Turistická informační centra ve městě: 

náměstí proti františkánskému klášteru



agentura Jadrolinia, Obala S. Radiča č. 40



turistické sdružení župy dubrovnicko-neretvanské, Cvijete Zuzorič č. 1/1, 20 001 Dubrovník [6]

1.3.8 Zajímavosti o navštívených památkách Pevnost Klis Pevnost Klis se nachází severovýchodně od města Split. Tyčí se ve výšce 340 m a z velké části se dochovala v původní podobě. Součástí pevnosti je také kostel, bývalá kasárna a pozůstatky paláce. Do historie se pevnost zapsala také jako středisko králů a chorvatských vladařů. Dnes je jednou z nejvýznamějších barokních pevností Chorvatska. Během prohlídky můžete shlédnout kostel svatého Víta, Starou a Novou prachárnu, Providurův byt, který dříve sloužil jako knížecí dům, dále pak hradní zbrojnici, dělostřelecká kasárna a věž Oprah, důležitou obrannou základnu pevnosti. Z věže se mohou návštěvníci pokochat panoramatickým výhledem na městečko Klis a 27

lze dohlédnout i na dalmatské město Split. Nadšení diváci známého seriálu Hra o trůny znají Kliskou pevnost jako nejsevernější a největší město v Zálivu otrokářů Meereen, kde se natáčelo mnoho bojových scén či krásné přírodní scenérie. [8] Diokleciánův palác Diokleciánův palác je považován za nejstarší jádro Splitu a také nejimpozantnější stavbu města, ve které dodnes žije na 3 000 obvatel. Palác je vybudován z bílého vápence a rozkládá se na ploše zhruba 31 000 m2. V historii sloužil jako sídlo císaře Diokleciána, který jej také nechal vybudovat. Dvě hlavní ulice decumana a carda protínají palác od severu k jihu a od západu k východu. Do paláce mohou turisté vstoupit 3 branami, zlatou, stříbrnou či železnou, přičemž za hlavní vstupní bránu se považuje brána zlatá. V celém komplexu nalezneme hned několik významných pamětihodností jako například Římský peristyl, klenotnici, knihovnu, Jupiterův chrám či katedrála svatého Domnia se zvonicí. Katedrála nabízí historický interiér s původní výzdobou a sbírkou uměleckých děl mezi které patří reliéfy, cenné obrazy a křesťanské oltáře. Ke katedrále patří i zvonice, která v současnosti slouží jako vyhlídková věž s překrásnými výhledy na město. Jednou z hlavních atrakcí paláce je jeho podzemí, největší dochovaný římský krytý prostor na světě. Některé části podzemí se během roku využívají jako galerie či expozice místních umělců. V případě, že by návštěvníci trpěli nákupní horečkou mohou se ve sklepních prostorech také porozhlédnout po bleším trhu. Pokud půjdeme v seriálových stopách, Diokleciánův palác se nám hravě změní v Daenerysin trůnní sál, v jehož sklepeních drží své draky. [8] Arboretum Trsteno Zhruba 19 km od Dubrovníku se nachází malé městečko Trsteno, které je známou turistickou destinací. Významnou součástí a dlouholetou raritou, se kterou je městečko spjato je malé náměstí s 400 let starými platany. Další důležitou památkou je arboretum, které je nejstarším renesančním parkem a také jediným arboretem v Chorvatsku. V trstenském parku se nachází mnoho exotických druhů rostlin a živočichů. Z flóry bych uvedla několik druhů palem, kaktusů, kafrovníky nebo také eukalypty, faunu zastupuje mnoho druhů ptactva. V arboretu se lehce snoubí přírodní krásy s těmi architektonickými, převládají zde prvky renesance a baroka. V parku najdeme umělé 28

zříceniny, sochy, fontány, dále také fragmenty antických staveb, starý mlýn nebo také kostel svatého Jeronýma. V neposlední řadě arboretum v dnešní době vystupuje jako výzkumné pracoviště Biologického ústavu. V seriálu vystupuje arboretum jako zahrady v Králově přístavišti. Nátáčelo se například v palmové aleji či ve výhlídkovém altánu, který jistě pozná každý fanoušek. [26] Kamenné hrady v Dubrovníku Městské hradby Dubrovníku byly postaveny ve 13. století a táhnou se téměř 2 km. Mohutné stěny dosahují výšky 25 m a místy jsou až 12 m silné. Dlouhá léta sloužily kamenné hradby k obraně dříve nezávislého městského státu. Z tohotu důvodu byly stěny opevnění rozšiřovány až do 17. století a vzniklo také několik pevností, které měly za úkol chránit vstupní brány města. Proto patří dodnes k opevnění také pevnost svatého Vavřince. V současnoti se dochovaly pouze 2 vstupní brány, a to západní Pilská brána, která slouží jako hlavní vstupní brána a brána severovýchodní. V jižní části hradeb lze shlédnout pevnost Bokar a přístavní pevnost svatého Jana, z opevnění na jižní straně je také krásný výhled na moře a městský přístav. Na západě se tyčí pevnost Revelin a severozápadní roh zaujímá věž Minčeta. Procházka po hradbách není ale jediným nezapomenutelným zážitkem v Dubrovníku. Uvnitř historického jádra nalezneme také mnoho zajímavých památek, například františkánský kostel, malá a velká Onofrijova kašna, náměstí Gunduličeva poljana, kostel svatého Blažeje, Knížecí palác, barokní balustrádové schodiště, katedrála Nanebevzetí Panny Marie, nebo také hlavní promenáda ulice Stradun. Jak již bylo řečeno součástí městských hradeb svatého Vavřince, která se nachází nedaleko Pilské brány. Dnes se zde pravidelně konají divadelní představení, které mohou návštěvníci shlédnout během prohlídky pevnosti. V seriálu vystupuje město Dubrovník jako hlavní město Sedmi království. Pevnost svatého Vavřince posloužila štábu jako tvrz Rudá Bašta (Red Keep) v Králově přístavišti. Všichni jistě poznají i věž Minčetu, jako Dům neumírajících, barokní schodiště vedoucí k Baelorovu septu, kde se natáčela slavná scéna pochodu hanby královny Cersei či molo v Králově přístavišti. [5], [6]

29

Ostrov Lokrum Ostrov Lokrum jinak nazývaný také jako „zelený ostrov“ je pokrytý bohatou vegetací a úrodnou půdou. Skály, které ostrov tvoří mají podobu sedimentárních hornin dolomitu a vápence a velká část je dnes zatopena Jaderským mořem. Nachází se zhruba 700 m od Dubrovníku a je jednou z památek zapsaných na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Návštěvníci ostrova by si proto měli dávat pozor na poškozování přírodního a kulturního dědictví. Je zde také zakázáno kouření, táboření, zákaz vstupu s domácími mazlíčky a přenocování na ostrově. Na Lokrumu si lze prohlédnout velkou a malou vodní nádrž, botanickou zahradu, olivový háj, les s halepskými borovicemi a duby cesmínovitými, pevnost Royal, Nebeskou cestu, Maximiliánovy zahrady, či Benediktinský klášter. Turisté mohou navštívit také neobvyklé venkovní fitness nebo se v horkém počasí ochladit ve slaném jezírku zvaném Mrtvé moře. Bývalý klášter je jednou z nejnavštěvovanějších památek na ostrově. Návštěvníci zde totiž mohou usednout na železný trůn, stejně tak jako jejich oblíbení seriáloví hrdinové. [6], [37] Národní park Krka Národní park se nachází severovýchodně od dalmatského města Split, rozprostírá se na ploše okolo 109 m čtverečních a národním parkem byl vyhlášen v roce 1985. Jako takový se řadí k nejmalebnějším v celé jižní Evropě. Národní park Krka se pyšní nejen bohatou faunou a flórou, ale také několika archeologickými lokalitami, středověkými pevnostmi či sakrálním dědictvím. Hlavní atraktivitou však nadále zůstává řeka Krka. Krka pramení v Dinárských horách. Je dlouhá přibližně 72,5 km a blízko města Šibenik se vlévá do Jaderského moře. Za její nejatraktivnější část se považuje Skradinsky buk, se známými Skradinskými vodopády, které jistě stojí za shlédnutí. Turisté se mohou pokochat krásnou přírodou a navštívit mnoho zajímavých památek, mezi které patří vodní mlýny, již zmíněné Skradinské vodopády, Rošský vodopád, Visovacké jezero, františkánský klášter, klášter svatého Archanděla nebo pevnost Trošenj a Nečven. Velkým lákadlem pro návštěvníky parku jsou také lodní exkurze zejména do nejnavštěvovanějších lokalit, nebo také možnost koupání pod vodopády. V současnosti je však koupání kvůli bezpečnosti povoleno pouze na některých místech. Národní park Krka tvoří v seriálu krajinu na západě a přírodní scenérii ve všech 7 královstvích, točilo se především v blízkosti Skradinských vodopádů. [5] 30

2 Praktická část V úvodu praktické části bakalářské práce se budu zabývat analýzou nabídky cestovních kanceláří se sídlem v Jihomoravském kraji. Výsledky této analýzy poslouží jako podklad pro hlavní část mé práce, tedy pro vytvoření zájezdu. V poslední části bakalářské práce se budu věnovat kvantitativnímu výzkumu pomocí dotazníkového šetření. Cílem tohoto šetření bude zjištění zájmu o vypracovaný zájezd mezi cestovními kancelářemi se sídlem v Jihomoravském kraji. Jak již bylo řečeno, šetření bude prováděno krátkým dotazníkem s jednoduchými otevřenými i uzavřnými otázkami. Tuto metodu jsem zvolila především díky možnosti kontaktování více osob v poměrně kratkém období. Dotazníkové šetření bylo poté doplněno o telefonické rozhorvory.

31

2.1 Analýza nabídky cestovních kanceláří v Jihomoravském kraji Prováděla jsem analýzu internetových nabídek cestovních kanceláří se sídlem v Jihomoravském kraji v roce 2016. Cílem analýzy bylo zjistit počet všech cestovních kanceláří se sídlem v Jihomoravském kraji a získat přehled o jejich nabídce, především z hlediska filmového cestovního ruchu. Zjistila jsem, že se zde nachází 89 fungujících cestovních kanceláří. Jedná se především o cestovní kanceláře zaměřující se na výjezdový cestovní ruch, tedy výjezdy z České republiky do zahraničí. Na trhu převládají nabídky letní dovolené, nejčastěji se u cestovních kanceláří objevují pobytové zájezdy k moři. K nejvíce nabízeným destinacím v letních měsících patří Chorvatsko a Itálie, poté následují exotické destinace, jako například Egypt, Řecko, Tunisko. Nejčastějšími zimními destinacemi jsou potom Rakousko a Německo. Zájezd orientovaný na filmový cestovní ruch nabízí pouze jedna z cestovních kanceláří, NATOUR spol. s r. o. Jedná se o jednodenní zájezd do zahraničí, konkrétně do New Yorku, po stopách slavného seriálu Sex ve městě a je orientovaný spíše na zákazníky ženského pohlaví.

32

Tabulka č. 1: Cestovní kanceláře v Jihomoravském kraji Název cestovní kanceláře 1. CK Amber travel 46. 2. CK Lázně 47. 3. Jihomoravská cestovní s. r. o. 48. 4. ABC-Tours 49. 5. CK Nova 50. 6. CK Victoria 51. 7. Gargano ck s. r. o. 52. 8. Sport Brno Ski 53. 9. CK Brenna 54. 10. CK Kudrna 55. 11. CK Aeolus 56. 12. CK Travel 2002 57. 13. Nikal Travel 58. 14. Travel and business centre 59. 15. CK Emma 60. 16. Atlas adria 61. 17. CK Alpina 62. 18. CK LUDOR 63. 19. Adrialand 64. 20. Apollon 65. 21. CK Čebus 66. 22. Azzuro CK 67. 23. Atlantika 68. 24. CK For line 69. 25. CK Columbus 70. 26. CK Šnek 71. 27. CK Irra 72. 28. Amálkatour 73. 29. CK Barbora Dokoupilová 74. 30. KM Travel 75. 31. Moras Tour 76. 32. CK PERISCOPE 77. 33. NATOUR spol. s r. o. 78. 34. CK Tilia 79. 35. V-tour 80. 36. EKOBRNO 81. 37. TCK Veselý Pavel 82. 38. CK Relaxace 83. 39. Antlová s. r. o. 84. 40. LIKIDIS TRAVEL 85. 41. České kormidlo 86. 42. Novalja CK 87. 43. CK EXPEDICE 88. 44. ALINEA VOAGES s. r. o. 89. 45. Alka-Tour Brno Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Název cestovní kanceláře Ceres CK CK Cílka Relax Adriatic CK Adriatic CK Erbia Livingstone Alpabusy.cz Go servis Dana Havránková CK Horizont travel OptiTravel Travel Support Zava Tour Mojmír Zavadil FUNEXPRESS CK S-GUIDE CK SKI-WELLNESS SportRon Tour Sinimar Tour CK VIKINGTOUR CK Oáza Top Dive s. r. o. CK Propago s. r. o. CK Poznání CK LUŇÁČEK CK Likotour CK Albion Adria Sun Bontour s. r. o. CK Přikryl-Mráz Skytours CK ČESTYL CK Pux CK Jina CK Fishtour CK Zubatý CK SLUNCE A SNÍH KAMIBUS T-yacht Tišnov Happy Diving K and M Tour s. r. o. CK Grand Travel Travel Club ČSAD Tišnov Helena Urbanová Greenways Travel Club Grecofood s. r. o.

33

2.2 Vypracování zájezdu Při výběru zájezdu jsem vycházela z analýzy nabídky cestovních kanceláří v Jihomoravském kraji. Zvolila jsem vícedenní poznávací zájezd do zahraničí, zaměřený na filmový turismus, který se v nabídkách cestovních kanceláří prozatím neobjevuje. Inspirovala jsem se seriálem Hra o trůny, který aktuálně patří mezi populární a také velmi sledované seriály jak v České republice, tak ve světě. Primárním segmentem zákazníků budou lidé mladších věkových skupin.

2.2.1 Základní informace k zájezdu Jedná se o šestidenní poznávací zájezd do Chorvatska po stopách seriálu Hra o trůny. Zájezd je vhodný jak pro náruživé fanoušky seriálu, tak pro nezasvědcené nadšence. V jednotlivých dnech je dostatek času k odpočinku, zájezd tedy může bez problémů absolvovat i méně fyzicky zdatný jedinec. Datum: zájezd bude uskutečněn v letní sezóně Doprava: klimatizovaným autobusem Cena: 10 890 Kč Stručný program zájezdu: 1. Den – odjezd z Brna ve večerních hodinách 2. Den – dopoledne prohlídka pevnosti Klis, poté odjezd do nedalekého Splitu, odpoledne následuje prohlídka Diokleciánova paláce, ubytování a osobní volno 3. Den – odjezd do Trstena a návštěva místního arboreta, v odpoledních hodinách odjezd do Dubrovníku, ubytování a osobní volno 4. Den – prohlídka města Dubrovník, odpoledne výlet na ostrov Lokrum 5. Den – návštěva Národního parku Krka, poté návrat do České republiky 6. Den – příjezd do Brna v brzkých ranních hodinách

34

2.2.2 Detailní program zájezdu 1. Den 22.00 odjezd z Brna (parkoviště Benešova třída autobusové nádraží u Grand hotelu) 2. Den 09.30 zastávka u vesničky Klis, přestávka na snídani 10.00 návštěva pevnosti Klis, kterou známá jako město v zálivu otrokářů Meereen 12.30 odjezd do nedalekého města Split 12.50 osobní volno – možnost občerstvení či shléhnutí centra města 15.00 prohlídka Diokleciánova paláce – sklepení, Římský peristyl, chrám svatého Domnia se zvonicí, ulici Papalicéva, Stříbrná brána 18.00 ubytování a osobní volno – ve večerních hodinách nabízí město Split pestrý noční život, možnost návštěvy místních restaurací, barů či procházka večerní promenádou 3. Den 09.00 odjezd ze Splitu do městečka Trstena 12.00 osobní volno – možnost prohlídky města, občerstvení 13.30 prohlídka arboreta v Trstenu – panské sídlo, kostel svatého Jeronýma, zahradní fontána, avadukt, sluneční hodiny, vyhlídkový altán, palmová alej 15.15 odjezd do nedalekého Dubrovníku alias Králova přístaviště 15.50 příjezd na ubytování a osobní volno – možnost koupání (poloostrůvek Danče, koupání je možné i pod městským opevněním, vhodné pouze pro dobré plavce)

35

4. Den 07.45 snídaně v hotelu 08.40 návštěva pevnosti svatého Vavřince 09.30 dubrovnické molo 09.45 prohlídka kamenných hradeb – opevnění, věž Minčeta, barokní schodiště 11.30 osobní volno – možnost občerstvení 13.30 odjezd z městského přístavu na ostrov Lokrum 13.15 prohlídka ostrova – velká vodní nádrž, olivový háj, botanická zahrada, Benediktinský klášter 15.00 osobní volno – možnost občerstvení, koupání (slané jezero Mrtvé moře), návštěva venkovního fitness 16.00 odjezd zpět do Dubrovníku 16.15 osobní volno – možnost návštěvy dalších historických památek zahrnnutých v celodenní vstupence, koupání Vstupenka zahrnuje: 

Galerie umění



Kamenné hradby



Dům Marin Držić



Galerie Dulčić-Masle-Pulitika



Námořní muzeum



Přírodovědné muzeum



Knížecí palác



Etnografické muzeum [19] 36

5. Den 08.30 snídaně v hotelu 09.30 odjezd do Národního parku Krka 13.45 osobní volno – možnost občerstvení 14.40 stezka ke Skradinským vodopádům 15.00 lodní exkurze – cena zahrnuje plavbu lodí po horním toku řeky Krky, návštěvu františkánského kláštera na ostrůvku Visovac a cestu zpět ke Skradinským vodopádům 17.00 osobní volno – možnost občerstvení, koupání pod vodopády, nebo návštěvy dalších památek Národního parku 19.00 odjezd (parkoviště Lozovac) 6. Den 04.55 Příjezd do Brna (parkoviště autobusového nádraží u Grand hotelu)

37

2.2.3 Časová příprava zájezdu Tabulka č. 2: Časový harmonogram zájezdu 1. Den 22.00 odjezd z Brna 2. Den 09.30 zastávka u vesničky Klis 10.00 návštěva pevnosti Klis 12.30 odjezd do Splitu 12.50 osobní volno 15.00 prohlídka Diokleciánova paláce 18.00 ubytování a osobní volno 3. Den 09.00 odjezd ze Splitu do Trstena 12.00 oosobní volno 13.30 prohlídka Trstena 15.15 odjezd do Dubrovníku 15.50 ubytování a osobní volno 4. Den 07.45 snídaně 08.40 návštěva pevnosti Svatého Vavřince 09.30 dubrovnické molo 09.45 prohlídka kamenných hradeb 11.30 osobní volno 13.00 plavba na ostrov Lokrum 13.15 prohlídka ostrova 15.00 osobní volno 16.00 návrat zpět do Dubrovníku 16.15 osobní volno 5. Den 08.30 snídaně 09.30 odjezd do Národního parku Krka 13.45 osobní volno 14.40 stezka k vodopádům 15.00 výlet lodí 17.00 osobní volno 19.00 odjezd do České republiky 6. Den 04.55 Příjezd do Brna Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

38

2.2.4 Topografická příprava zájezdu Trasy autobusem 1. Den Tabulka č. 3: Trasa Brno – Chorvatsko Km Součet km Místo 0,0 0,0 Grand hotel Brno 29,3 29,3 78,0 107,3 7,9 115,2 7,4 122,6 16,0 138,6 41,0 179,6 Přestávka Raststation Fischau 142,0 321,6 41,8 363,4 25,6 389,0 20,6 409,6 67,1 476,7 7,4 484,1 1,3 485,4 Přestávka INA Lučko-jug 3,4 488,8 333,6 822,4 Přestávka BP Vrpolje-jug 46,8 869,2 7,2 876,4 Skalice, pevnost Klis Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu mapy.cz, 2016 [38]

Dálnice D52 A5 S1 S2 A23 A2 A2 A2 A9 A1 A4 A2 A2;D1 A3;D1 A3;D1 A3;D1 A1 A1 A1 D1

Čas 22.00 22.30 23.30 23.38 23.44 00.00 00.25 00.55 02.13 02.40 03.05 03.25 04.15 04.25 04.27 05.00 05.05 08.15 08.45 09.15 09.30

2. Den Tabulka č. 4: Trasa Klis – Split Km Součet km Místo 0,0 0,0 Skalice, pevnost Klis 5,5 5,5 2,1 7,6 2,9 10,5 0,9 11,4 2,0 13,4 0,3 13,7 1,6 15,3 Split přístav Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu mapy.cz, 2016 [38]

Silnice II. třídy I. třídy D8 II. třídy II. třídy II. třídy II. třídy III. třídy

Čas 12.30 12.40 12.43 12.46 12.47 12.48 12.49 12.50

39

3. Den Tabulka č. 5: Trasa Split – Trsteno Km Součet km Místo 0,0 0,0 Split, přístav 20,0 20,0 105,0 125,0 9,0 134,0 28,5 162,5 9,5 172,0 45,0 217,0 Trsteno, camp Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu mapy.cz, 2016 [38] Tabulka č. 6: Trasa Trsteno – Dubrovník Km Součet km Místo 0,0 0,0 Trsteno, camp 14,5 14,5 1,0 15,5 0,9 16,4 0,9 17,3 2,2 19,5 Sumratin, hotel Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu mapy.cz, 2016 [38]

Silnice D1 A1 D425 D8 M-2 D8

Silnice I. třídy D8 I. třídy I. třídy I.třídy I.třídy

Čas 09.00 09.25 10.35 10.42 11.08 11.20 12.00

Čas 15.15 15.35 15.38 15.40 15.42 15.50

4. Den Tabulka č. 7: Okruh hotel Sumratin – Pilská brána – zpět k hotelu Km Součet km Místo Silnice 7,7 7,7 Sumratin, hotel I. třídy Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu mapy.cz, 2016 [38]

Čas 08.25-08.36

5. Den Tabulka č. 8: Trasa Dubrovník – Národní park Krka Km Součet km Místo 0,0 0,0 Sumratin, hotel 2,4 2,4 0,2 2,6 1,0 3,6 0,9 4,5 1,0 5,5 54,9 60,4 9,4 69,8 28,7 98,5 9,0 107,5 103,0 210,5 4,5 215,0 72,0 287,0 Lozovac Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu mapy.cz, 2016 [38]

Silnice I. třídy I. třídy I. třídy I.třídy I.třídy I.třídy D8 M-2 I.třídy D8 D425 A1 D1 D56

Čas 09.30 09.40 09.41 09.43 09.45 09.47 10.40 10.50 11.18 11.26 12.23 12.30 13.45 40

6. Den Tabulka č. 9: Trasa Národní park Krka – Brno Km Součet km Místo 0,0 0,0 Lozovac 322,1 322,1 2,5 324,6 Přestávka INA Lučko-sjever 3,0 327,6 8,5 336,1 53,0 389,1 34,2 423,3 25,7 449,0 40,4 489,4 146,0 635,4 Přestávka SHELL 38,0 673,4 16,2 689,6 15,3 704,9 106,7 811,6 Grand hotel Brno Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu mapy.cz, 2016 [38]

Dálnice A1 A3;D1 A3;D1 A3;D1 A2;D1 A2 A4 A1 A9 A2 A2 A2 A23 S1 D52

Čas 19.00 22.05 22.10 22.40 22.45 22.53 23.25 00.00 00.15 00.38 02.00 02.30 02.50 03.05 03.15 04.55

Trasy prohlídek Pevnost Klis – výstup od parkoviště k pevnosti – prohlídkový okruh začíná u první vstupní brány – druhá vstupní brána – výstup k věži Oprah – dělostřelecká kasárna – historické muzeum – cesta zpět k první vstupní bráně – parkoviště Doba prohlídky: 2 hodiny 45 minut Diokleciánův palác – vstup přes sklepní chodby – hlavní chodba s ukázkami řemesel – Římský peristyl – chrám svatého Domnia se zvonicí – Papalicéva – Stříbrná brána Doba prohlídky: 2 hodiny 30 minut Arboretum Trsteno – panské sídlo – kostel svatého Jeronýma – zahradní fontána – avadukt – sluneční hodiny – vyhlídkový altán – palmová alej Doba prohlídky: 1 hodina 45 minut

41

Pevnost svatého Vavřince – přístup po zalesněné cestě svatého Blažeje – vnitřní nádvoří – vyhlídka Doba prohlídky: 50 minut Kamenné hradby – vstup Pilskou bránou – pevnost Bokar – barokní schodiště – pevnost svatého Jana – Malá Onofrijova fontána – vež Minčeta – Pilská brána Doba prohlídky: 1 hodina 45 minut Ostrov Lokrum – přístav – les s halepskými Borovicemi a Duby cesmínovitými – velká vodní nádrž – olivový háj – botanická zahrada – Benediktinský klášter Doba prohlídky: 1 hodina 45 minut Obrázek č. 1: Letecké zobrazení ostrova Lokrum s vyznačenými navštívenými místy

Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu lokrum.hr [36]

42

Lodní výlety Tabulka č. 10: Plavba na ostrov Lokrum a zpět Odjezd z Dubrovníku Příjezd do přístavu Portoč 13.00 13.10 Odjezd z přístavu Portoč Příjezd do Dubrovníku 16.00 16.10 Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu lokrum.hr, 2016 [35] Tabulka č. 11: Jízdní řád platný od 26. 3. 2016 Odjezd z Dubrovníku 10.00 11.00 12.00 13.00 14.00 15.00

Odjezd z přístavu Portoč 10.15 11.15 12.15 13.15 14.15 15.15 16.00 Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu lokrum.hr, 2016 [35] Tabulka č. 12: Lodní exkurze – Skradinské vodopády – Visovac – Skradinské vodopády Skradinské vodopády Visovac Skradinské vodopády odjezd 15.00 příjezd 15.45 – odjezd 16.15 příjezd 17.00 Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu np-krka.hr, 2016 [45] Doba trvání exkurze: 2 hodiny Doba strávená na ostrově Visovac: 30 minut (návštěva františkánského kláštera) Tabulka č. 13: Lodní exkurze nabízné správou Národního parku Okruh Délka exkurze Skradinské vodopády – Visovac a zpět 2 hodiny Skradinské vodopády – Visovac – Roški slap 4 hodiny a zpět Roški slap – klášter Krka a zpět 2 hodiny 30 minut Stinice – Visovac a zpět 35 minut Remetić – Visovac a zpět 35 minut Stinice – Visovac – Roški slap 60 minut Roški slap – Visovac – Stinice 60 minut Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu np-krka.hr, 2016 [45] Tyto výlety nejsou možné v zimních měsících, realizují se pouze v období od dubna do října. Organizované skupiny se mohou zúčastnit pouze po předchozí domluvě. Časy exkurzí se poté také stanový po domluvě. Lodní exkurzi lze zrušit nejpozději 24 hodin před začátkem výletu. [45] 43

2.2.5 Vstupné a otevírací doby památek Pevnost Klis Otevírací hodiny: 09.30 – 16.30 Tabulka č. 14: Vstupné do pevnosti dospělí 40 HRK děti 15 HRK Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu tvrdavaklis.com, 2016 [52]

Diokleciánův palác – podzemí Tabulka č. 15: Otevírací hodiny do podzemí duben – květen 08.30 – 21.00 (každý den) červen – zaří 08.30 – 22.00 (každý den) říjen 08.30 – 21.00 (Po – So), 09.00 – 17.00 (Ne) listopad – březen 09.00 – 17.00 (Po – So), 09.00 – 14.00 (Ne) Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu mgst.net, 2016 [42] Tabulka č. 16: Vstupné do podzemí dospělí 40 HRK děti a studenti 20 HRK skupiny dospělí 30 HRK skupiny děti 20 HRK Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu mgst.net, 2016 [42]

Chrám svatého Domnia se zvonicí Otevírací doba: 08.00 – 20.00 Vstupné: 15 HRK za osobu [55] Arboretum Trsteno Tabulka č. 17: Otevírací doba arboreta květen – říjen 07.00 – 19.00 listopad – duben 08.00 – 16.00 Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu tzdubrovnik.hr, 2016 [54]

44

Tabulka č. 18: Vstupné do arboreta dospělí 40 HRK děti a studenti do 14 let 25 HRK skupiny dospělí 35 HRK skupiny děti a studenti do 14 let 20 HRK důchodci vstup zdarma Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu tzdubrovnik.hr, 2016 [54]

Pevnost svatého Vavřince a kamenné hradby Tabulka č. 19: Otevírací doba památek leden – únor 10.00 – 15.00 březen – duben 09.00 – 15.00 duben – květen 09.00 – 18.30 červen – červenec 08.00 – 19.30 srpen – polovina září 08.00 – 19.00 polovina září – říjen 09.00 – 18.00 listopad – prosinec 09.00 – 15.00 Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu citywallsdubrovnik.hr, 2016 [12] Tabulka č. 20: Vstupné na hrady a do pevnosti jednodenní dubrovnická karta 135 HRK platnost 24 hodin Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu dubrovnikcard.com, 2016 [19]

Dubrovnická karta zahrnuje vstupné na městské kamenné hradby společně s pevností svatého Vavřince, dále také 5 muzeí a 2 galerie. Galerie umění v Dubrovníku, Dům Marin Držić, Galerii Dulčić-Masle-Pulitika, Námořní muzeum, Přírodovědné muzeum, Knížecí palác a Etnografické muzeum. Jízdenku na hromadonou dopravu v Dubrovníku pro 1 dospělou osobu a děti do 7 let a další slevy i speciální nabídky o kterých se podrobněji můžete dozvědět na stránkách www.dubrovnikcard.com. [19] Ostrov Lokrum Otevírací doba: duben – listopad Tabulka č. 21: Vstupné na ostrov Lokrum vstupenka bez dopravy 60 HRK vstupenka děti se zpáteční jízdenkou 20 HRK vstupenka skupiny se zpáteční jízdenkou 80 HRK Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu lokrum.hr, 2016 [35]

45

Národní park Krka Tabulka č. 22: Otevírací doba Národního parku leden 09.00 – 16.00 únor 09.00 – 16.00 březen 09.00 – 17.00 duben 08.00 – 18.00 květen 08.00 – 19.00 červen 08.00 – 20.00 červenec 08.00 – 20.00 srpen 08.00 – 20.00 září 08.00 – 19.00 do 15. října 08.00 – 18.00 od 15. října 09.00 – 17.00 listopad 09.00 – 16.00 prosinec 09.00 – 16.00 Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu np-krka.hr, 2016 [45] Tabulka č. 23: Vstupné do Národního parku duben – červen, září, říjen červenec, srpen dospělí skupiny 90 HRK studenti skupiny 55 HRK děti skupiny (7 – 18 let) 30 HRK

110 HRK 65 HRK 35 HRK

Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu np-krka.hr, 2016 [45] Vstupné platí do všech pozemních lokalit v Národním parku, všechny exkurze jsou nadrámec a platí se tedy navíc. Skupinové vstupné lze zakoupit pouze při počtu 20 a více osob. [45] Tabulka č. 24: Ceny lodních exkurzí dospělí skupiny děti skupiny Skradinské vodopády – 90 HRK Visovac a zpět Skradinské vodopády – 110 HRK Visovac – Roški slap a zpět Roški slap – klášter Krka a 90 HRK zpět Stinice – Visovac a zpět 40 HRK Remetić – Visovac a zpět 40 HRK Stinice – Visovac – Roški 55 HRK slap Roški slap – Visovac – 55 HRK Stinice Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu np-krka.cz, 2016 [45]

55 HRK 65 HRK 55 HRK 25 HRK 25 HRK 30 HRK 30 HRK

46

2.2.6 Ubytování Split Downtown hostel Adresa: Buvinina 1, 21000 Split, Chorcatsko Hostel se nachází zhruba 200 m od přístavu, přímo v centru města Split. Hostům je k dispozici společenská místnosti s televizí, balkonem, počítačem zdarma, lednicí a rychlovarnou konvicí. Pokoje s privátní koupelnou se sprchou i vanou. Internetové připojení je možné po celém ubytování. Veškeré prostory jsou nekuřácké. [15] Dubrovník Hotel Sumratin Adresa: Šetaliště kralja Zvonimira 9, 20000, Dubrovnik, Chorvatsko E-mail: [email protected] Webové stránky: www.hotels-sumratin.com Hotel se nachází zhruba 4 km od historického centra města a jen několik minut od písčité pláže, procházkou po dubrovnické promenádě. V těsné blízkosti hotelu mohou hosté najít tenisové kurty či hřiště na plážový volebal nebo také zábavní park s řadou dětských zařízení. K dispozici je nonstop recepce, hotelová restaurace, bistro, restaurace na terase s barem a živou hudbou, pokoje s klimatizací, prádelna, wi-fi. Hotel Sumratin má i své soukromé parkoviště. V ceně je zahrnuta také snídaně v hotelovém baru. [23]

47

2.2.7 Kalkulace zájezdu Základní informace ke kalkulaci Cena zahrnuje: 

dopravu klimatizovaným autobusem



ubytování



snídani v hotelu



služby průvodce

Cena nezahrnuje: 

pojištění



ceny vstupného a cenu lodní exkurze

Doporučené kapesné na vstupné činí 540 HRK. Doprava: autobus Scania Touring HD 2015 Adresa: Chelčického 649/10, 70200, Ostrava Vybavení: 45 osob + 1, klimatizace, mikrofon, LCD televize, DVD, CD, polohovatelná sedadla, WC, kuchyňka Emisní norma: Euro 6 [50] Tabulka č. 25: Ceny dopravce za účtované služby ½ dne do 100 km (max. 4 hodiny) celý den do 200 km (max. 8 hodin) každá další hodina Česká republika Kč/km zahraničí Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu nastuptesi.cz, 2016 [50]

5 000 Kč 7 200 Kč 750 Kč 28 Kč 30 Kč

Čekací doba není přepravcem účtována. V ceně pronájmu jsou zahrnuty služby 2 řidičů a silniční poplatky. Platí se pouze parkovné, ubytování a stravné řidičů. 48

Počet dní: 6 dní Počet osob při plném obsazení: 45 osob Počet řidičů: 2 řidiči Kurz České národní banky: 1 HRK = 3,601 CZK, 1 EUR = 27,035 CZK [13] Aktuální cena nafty v České republice: 25,10 Kč/l [51] Aktuální cena nafty na Slovinsku: 1,050 EUR = 28,40 Kč/l [51] Rozdíl v veně nafty: 3,3 Kč/l Spotřeba autobusu: 25 l/100 km Objem nádrže: 500 l Průměrný denní paušál průvodce: 1 300 Kč Sazby stravného: 

Rakousko – 45 EUR



Chorvatsko – 35 EUR [40]

Vstupné pro průvodce: zdarma Nepřímé náklady Náklady za ujeté kilometry: 275 km (včetně přístavného 172 km) v ČR + 5 % objížďky = 288,75 km 2 131,5 km v zahraničí + 5 % objížďky = 2 238,08 km

49

288,75 km . 28 Kč = 8 085 Kč 2 238,08 km . 30 Kč = 67 142,40 Kč Náklady za ujeté kilometry celkem: 75 227,40 Kč Rozdíl v ceně nafty: Celkové ujeté km: 2 526,83 km Km ujeté na plnou nádrž: 2 000 km Počet l dotankovaných v zahraničí: 131,71 l (Slovinsko) Rozdíl v ceně nafty: 434,65 Kč Stravné řidičů: Tabulka č. 26: Stravné řidičů Den Počet hodin/sazba Strava 1. den 2 hodiny/45 EUR 2. den 24 hodin/35 EUR 3. den 24 hodin/35 EUR 4. den 24 hodin/35 EUR snídaně 5. den 24 hodin/35 EUR snídaně 6. den 4 hodiny 55 minut/45 EUR celkem EUR celkem EUR za 2 řidiče Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu mfcr.cz, 2016 [40]

Celkem 15 EUR 35 EUR 35 EUR 8,75 EUR 8,75 EUR 15 EUR 117,5 EUR 235 EUR

Stravné řidičů v Kč: 6 353,23 Kč Ubytování řidičů: Split: 32 EUR/osobu . 2 = 64 EUR 64 EUR . 27,035 Kč = 1730,24 Kč Dubrovník: 47 EUR/osobu . 2 = 94 EUR . 2 dny = 188 EUR 50

188 EUR . 27,035 Kč = 5 028,58 Kč Ubytování řidičů celkem: 6 812,82 Kč Parkovné: 

u pevnosti Klis – parkování zdarma



město Split – (1. hodina 15 HRK, každá další hodina 20 HRK), celkem 21 hodin = 415 HRK . 3,601 = 1 494,42 Kč



camp Trsteno – parkování zdarma



hotelové parkoviště Dubrovník – parkování zdarma



parkoviště Lozovac – parkování zdarma

Ostatní náklady na dopravu: Pronájem autobusu: 7 200 Kč/den Pronájem za 6 dní: 7 200,00 Kč . 6 = 43 200 Kč Mzda průvodce: Denní paušál: 1 300 Kč Mzda průvodce za 6 dní: 1 300 Kč . 6 = 7 800 Kč Ubytování průvodce: Split: 32 EUR/osobu . 27,035 Kč = 865,12 Kč Dubrovník: 47 EUR/osobu . 2 dny = 94 EUR 94 EUR . 27,035 Kč = 2 541,29 Kč Ubytování celkem: 3 406,41 Kč

51

Stravné průvodce: Tabulka č. 27: Stravné průvodce Den Počet hodin/sazba Strava 1. den 2 hodiny/45 EUR 2. den 24 hodin/35 EUR 3. den 24 hodin/35 EUR 4. den 24 hodin/35 EUR snídaně 5. den 24 hodin/35 EUR snídaně 6. den 4 hodiny 55 minut/45 EUR celkem EUR Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu mfcr.cz, 2016 [40]

Celkem 15 EUR 35 EUR 35 EUR 8,75 EUR 8,75 EUR 15 EUR 117,5 EUR

Stravné průvodce v Kč: 3 176,62 Kč Kurzové riziko: Rozdíl v ceně nafty – 434,65 Kč Parkovné – 1 494,42 Kč Stravné – 9 529,85 Kč ubytování – 10 219,23 Kč Kurzové riziko celkem: 10 % z 21 678,15 Kč = 2 167,82 Kč Přímé náklady Ubytování: Split: 32 EUR/osobu . 27,035 Kč = 865,12 Kč Dubrovník: 47 EUR/osobu . 2 dny = 94 EUR 94 EUR . 27,035 Kč = 2 541,29 Kč Ubytování celkem: 3 406,41 Kč

52

Kurzové riziko: Ubytování – 3 406,41 Kč Kurzové riziko celkem: 10 % z 3 406,41 Kč = 340,65 Kč Kalkulace katalogové ceny Tabulka č. 28: Přehled celkových nákladů a výpočet katalogové ceny náklad na dopravu náklady na průvodce ostatní nepřímé náklady nepřímé náklady celkem riziko neobsazenosti zájezdu 80 % z 45 osob nepřímé náklady na osobu přímé náklady na osobu náklady celkem obchodní marže 30 % DPH 21 % celková cena prodejní cena v katalogu Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

133 522,52 Kč 14 383,03 Kč 2 167,82 Kč 150 073,37 Kč 36 účastníků 4 168,71 Kč 3 747,06 Kč 7 915,77 Kč 2 374,74 Kč 498,70 Kč 10 789,21 Kč 10 890 Kč

53

2.3 Kvantitativní výzkum 2.3.1 Metoda šetření Pro zjištění zájmu mezi cestovními kancelářemi v Jihomoravském kraji jsem zvolila kvantitativní výzkum, metodou dotazníkového šetření. Předem jsem si připravila jednoduché otázky, zabývající se tématem filmového cestovního ruchu. Cílem šetření bylo zjištění zájmu o zájezd, který jsem vypracovávala v praktické části bakalářské práce. V dotazníku se objevují jak otevřené, tak uzavřené otázky, vždy jen s jednou možností volby. Dotazník byl zaslán pouze vybraným cestovním kancelářím. Oslovené cestovní kanceláře: ABC-Tours, Nova, Victoria, Cílka, EMMA, NATOUR, spol. s r. o., Nikal Travel, Atlas Adria, Antlová s. r. o. a cestovní kancelář Moras Tour. Vybírala jsem cestovní kanceláře s prodejnou v blízkosti mého bydliště, které se zaměřují zejména na letní období a nejsou orientovány pouze na jeden typ zájezdů.

2.3.2 Výsledky výzkumu Dotazníky jsem odesílala v elektronické podobě a cestovní kancláře měli zhruba 2 týdny na odpověď. Po zaslání dotazníku cestovním kancelářím jsem bohužel nedostala žádnou zpětnou vazbu. Snažila jsem se tedy zjistit názor cestovních kanceláří telefonicky. Poté jsem získala alespoň jedno vyjádření od cestovní kanceláře Antlová s. r. o. v podobě vyplněného dotazníku. Ze získaných odpovědí cestovní kanceláře vyplynulo, že se doposud nesetkala s pojmem filmový cestovní ruch a nemá ve své nabídce žádný zájezd s tímto zaměřením. I přesto je obsah mé práce pro cestovní kancelář zajímavý a cenu shledává přijatelnou. Ve vypracovaném zájezdu chyběly cestovní kanceláři zejména fotografie, které by zákazníky oslovily a přiblížily jim kulturní a přírodní krásy. Pro cestovní kancelář by byla otázka zařazení zájezdu s filmovým zaměřením tématem ke zvážení, není ale přesvědčena, že by pro ni zájezd byl přínosem, jelikož se domnívá, že nemá vhodnou skupinu zákazníků. Tímto také naznačuje, že zákazníci této cestovní kanceláře by o zájezd orientovaný tímto směrem zřejmě neměli zájem.

54

3 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zanalyzovat nabídku cestovních kanceláří se sídlem v Jihomoravském kraji, poté zpracovat kompletní zájezd, jako produkt filmového cestovního ruchu a v neposlední řadě zjistit zájem o tento zájezd mezi cestovními kancelářemi v Jihomoravském kraji. V teoretické části mé práce se mi podařilo objasnit základní pojmy a charakteristiky týkající se cestovního ruchu, filmového cestovního ruchu a seznámit čtenáře či případné potencionální zákazníky s Chorvatskem a hlavními památkami spjatými se seriálem. V praktické části jsem se nejprve zabývala analýzou a zjišťovala jsem počet cestovních kanceláří, které mají sídlo v Jihomoravském kraji a poté jsem rozebírala nabídku těchto kanceláří zejména z pohledu zájezdů zaměřených na filmový turismus. Z rozboru vyplynulo, že z 89 kanceláří nabízí filmový zájezd pouze jedna a zájezdy orientované na filmový cestovní ruch nejsou mezi cestovními kancelářemi příliš rozšířené. V důsledku analýzy jsem vytvořila šestidenní poznávací zájezd do Chorvatska. Při výběru zájezdu jsem se inspirovala seriálem Hra o trůny, který je v současnosti velmi oblíbeným, především u mladších věkových skupin. Nejdříve jsem vypracovávala detailní program zájezdu, ve kterém jsou zahrnuty hlavní památky spojené se seriálem. Dále jsem se věnovala chronologické a topografické přípravě, uvedla jsem vstupné a otevírací doby všech navštívených památek. Nedílnou součástí zájezdu je také zajištění ubytování a neméně důležitá kalkulace, která zobrazuje přehled celkových přímých i nepřímých nákladů a stanovení katalogové ceny zájezdu. V závěru praktické části bakalářské práce se věnuji zjištění zájmu o vypracovaný zájezd mezi cestovními kancelářemi se sídlem v Jihomoravském kraji. Výzkum byl prováděn kvantitativní formou, konkrétně metodou dotazníkového šetření a byl rozeslán v elektronické podobě. Pro získání zpětné vazby od cestovních kanceláří jsem doplnila dotazníkové šetření také telefonickým rozhovorem. Bohužel jsem získala pouze jedinou odpověď, a to od cestovní kanceláře Antlová s. r. o., která mi po telefonickém rozhovoru zaslala vyplněný dotazník. 55

Z hodnocení vyplývá, že pro cestovní kancelář je zájezd zaměřený na filmový cestovní ruch zajímavý a zaujal ji, avšak nebyl by pro ni přínosem, vzhledem k cílové skupině zákazníků, kteří v současné době tuto kancelář navštěvují. Tato bakalářská práce by mohla být inspirací pro cestovní kanceláře, k vypracování dalších zájezdů s filmovou tématikou. Dále by mohla sloužit jako podklad pro rozšíření nabídky cestovních kanceláří v Jihomoravském kraji a tím příspět k rozvoji filmového cestovního ruchu. V neposlední řadě by mohla zábavnou formou přivést mladší generace k zájmu o kulturní a historické dědictví.

56

4 Seznam použitých zdrojů 4.1 Tištěné zdroje: [1] BERÁNEK, Jaromír a kolektiv. Ekonomika cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: MAG CONSULTING s. r. o., 2013. 296 s. ISBN 978-80-86724-46-1 [2] HOLEČEK, Milan, Peter MARIOT, Miroslav TŘÍDA. Zeměpis cestovního ruchu: Učebnice pro hotelové a jiné stření školy příručka pro průvodce cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: NAKLADATELSTVÍ ČESKÉ GEOGRAFICKÉ SPOEČNOSTI, s. r. o., 2001. 99 s. ISBN 80-86034-39-9 [3] KINGFISHER. Velká encyklopedie zeměpisu. Přel. Helena Brožková, Jan Jirásek, Lucie Libovická, Michaela Ponocná. 2. české vyd.: Svojtka & Co.,2003. 640 s. Přel. z: Encyclopedia of Lands & Peoples. ISBN 80-7237-939-9 [4] KOPAL, Petr. Film a dějiny. 1.vyd. Praha: Lidové noviny, 2004. 406 s. ISBN 807106-667-2 [5] MCKELVIE, Robin a Jenny MCKELVIE. Desetkrát víc zážitků: Dubrovník a dalmatské pobřeží. Přel. Lenka Svobodová. 1.vyd. Praha: Euromedia group, k. s., 2006. 132 s. Přel. z: Dubrovnik and the Dalmatian coast. ISBN 80-86938-68-9 [6] NĚMEC, Dušan. Chorvatsko kapesní průvodce. Přel. Jana Valíková. 3.vyd. Brno: CP Books, a. s., 2005. 206 s. ISBN 80-251-0596-2 [7] PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3750-8 [8] SABO, Alexander. Chorvatské pobřeží Jadranu. Přel. M. Krečmer, J.Stach. 1.vyd. Praha: agentura PRAGA, 1998. 250 s. ISBN 80-86169-24-3 [9] ŠTÝRSKÝ, Jiří a Dagmar RUSKOVÁ. Geografie cestovního ruchu a dějiny kultury pro cestovní ruch. 2. rozšířené vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2000. 340 s. ISBN 80-7041-160-0 [10] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Obr. přílohy R. Horská, M. Pásková. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 433 s. ISBN 80-239-0152-4 [11] ZEMĚ SVĚTA: Chorvatsko. Praha: GeoBohemia, s. r. o., 2007- . Vychází měsíčně. ISSN 1213-8193

57

4.2 Elektronické zdroje: [12] Citywallsdubrovnik: Opevnění [online]. 2012 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://citywallsdubrovnik.hr/bastina/gradske-zidine/?lang=en [13] Cnb: Česká národní banka [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.js p [14] Croatia: Chorvatsko [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.croatia.hr/cs-CZ/Cestovani-po-Chorvatsku/Uzitecne-informace [15] Czech.hostelworld: hostel Downtown [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.czech.hostelworld.com/hosteldetails.php/Downtown-Hostel/Split/98116 [16] Czso: czso [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/39997343/370002_15.pdf/b47eea4b-ef7c-428c8d2e-be87f12dc06c?version=1.1 [17] Dalmatia: Hra o trůny [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.dalmatia.hr/cs/igre-prijestolja-u-srednjoj-dalmaciji/hra-o-truny-ve-strednidalmacii [18] David Kresta. Dějiny světového filmu 1: Němý film [online]. Olomouc, 2013 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.filmadivadlo.cz/coergahdfgf/uploads/2015/01/Kresta-Dejiny-svetovehofilmu-1.pdf. Studijní text. Univerzita Palackého. [19] Dubrovnikcard: Dubrovnická karta [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.dubrovnikcard.com/types.php [20] Europa: Evropská unie [online]. 2015 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/policy/from-6-to-28-members/index_en.htm [21] Expres: Hra o trůny [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.expres.cz/hra-o-truny-realita-0o3-/viral.aspx?c=A151016_142512_dxviral_khor [22] Filmcommission: filmcommission [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.filmcommission.cz/cs/about/mission/ [23] Hotels-sumratin: sumratin [online]. 2015 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.hotels-sumratin.com/en/ [24] Hrvatskainfo: Split [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.hrvatskainfo.com/split-top-20/ 58

[25] Hulu-split: podzemí [online]. 2006 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.hulusplit.hr/str/podrumi.htm [26] Chorvatsko: arboretum Trsteno [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/tema/trsteno.html [27] Chorvatsko: Dubrovník [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/aktual/dubrovnik-vstupne-do-pamatek-doprava-po-mesteparkovani.html [28] Chorvatsko: Klis [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://chorvatsko.svetadily.cz/clanky/Pevnost-Klis [29] Chorvatsko: Krka [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/vylet/krka.html [29] Chorvastko: Split [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/stdal/split.html [30] Chorvatsko: Trsteno [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/jidal/trsteno.html [31] Justdubrovnik: Dubrovník [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.justdubrovnik.com/2015/08/game-of-thrones-back-on-lokrum/26005/ [32] KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu [online]. 1. Praha: Grada publishing, a. s., 2013 [cit. 2016-04-22]. ISBN 978-80-247-4603-6. Dostupné z: https://www.kosmas.cz/mujkosmas/eknihy/ [33] LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: Základy a právní úprava [online]. Jihlava, 2013 [cit. 2016-04-22]. Skripta. Vysoká škola polytechnická Jihlava. [34] Living.iprima: Hra o trůny [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://living.iprima.cz/bydleni/hra-o-truny-par-vyrazil-do-chorvatska-nasel-mista-kdese-natacel-kultovni-serial [35] Lokrum: Lokrum [online]. 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.lokrum.hr/ [36] Lokrum: lokrum [online]. 2015 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.lokrum.hr/uploads/documents/Lokrum-tabla.pdf [37] Lokrum: Lokrum [online]. 2015 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.lokrum.hr/znamenitosti/krajobrazne-i-vrtne-znamenitosti/

59

[38] Mapy: plánování tras [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=16.0564000&y=48.8560980&z=11 [39] Mdc: mdc [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://hvm.mdc.hr/riznicasplitske-katedrale,25/hr/crkvene-zbirke/# [40] Mfcr: mfcr [online]. 2013 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2015/vyhlaska-c-309-2015sb-23173 [41] Mgst: mgst [online]. 2013 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.mgst.net/info [42] Mgst: podzemí [online]. 2013 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.mgst.net/dioklecijanovi-podrumi/ [43] Mvep: Víza [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.mvep.hr/en/consular-information [44] Mzv: velvyslanectví [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/zagreb/cz/o_velvyslanectvi/jak_nas_najdete/index.html [45] Np-krka: ceník [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.npkrka.hr/stranice/pricelist-2016-groups/159/en.html [46] Np-krka: Národní park Krka [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.np-krka.hr/stranice/burnum-roman-military-camp/97/en.html [47] Ochorvatsku: Klis [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://ochorvatsku.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=73 [48] Osn: osn [online]. Praha [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.osn.cz/osn/clenstvi/valne-shromazdeni/#g/ [49] Petro: Chorvatsko [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.petro.cz/index_w.php?category=4 [50] Scania: doprava [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.scania.cz/buses-coaches/intercity-coach/scania-touring/ [51] Tolls: ceny nafty [online]. 2015 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.tolls.eu/cs/fuel-prices [52] Tvrdavaklis: Klis [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.tvrdavaklis.com/#

60

[53] Tzdubrovnik: Lovrijenac [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.tzdubrovnik.hr/get/spomenici/5339/tvrdava_lovrijenac.html [54] Tzdubrovnik: Trsteno [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://tzdubrovnik.hr/get/prirodne_znamenitosti/53065/arboretum_trsteno.html [55] Visitsplit: Katedrála svatého Domnia [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.visitsplit.com/en/527/cathedral-of-saint-domnius [56] Visitsplit: podzemí [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.visitsplit.com/hr/529/podrumi [57] Visitsplit: Potřebné informace [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.visitsplit.com/en/1227/useful-tips

61

5 Seznam obrázků a tabulek 5.1 Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Letecké zobrazení ostrova Lokrum s vyznačenými navštívenými místy .............. 42

5.2 Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Cestovní kanceláře v Jihomoravském kraji ........................................................... 33 Tabulka č. 2: Časový harmonogram zájezdu .............................................................................. 38 Tabulka č. 3: Trasa Brno – Chorvatsko ....................................................................................... 39 Tabulka č. 4: Trasa Klis – Split ................................................................................................... 39 Tabulka č. 5: Trasa Split – Trsteno ............................................................................................. 40 Tabulka č. 6: Trasa Trsteno – Dubrovník.................................................................................... 40 Tabulka č. 7: Okruh hotel Sumratin – Pilská brána – zpět k hotelu ............................................ 40 Tabulka č. 8: Trasa Dubrovník – Národní park Krka .................................................................. 40 Tabulka č. 9: Trasa Národní park Krka – Brno ........................................................................... 41 Tabulka č. 10: Plavba na ostrov Lokrum a zpět .......................................................................... 43 Tabulka č. 11: Jízdní řád platný od 26. 3. 2016 .......................................................................... 43 Tabulka č. 12: Lodní exkurze – Skradinské vodopády – Visovac – Skradinské vodopády ........ 43 Tabulka č. 13: Lodní exkurze nabízné správou Národního parku ............................................... 43 Tabulka č. 14: Vstupné do pevnosti ............................................................................................ 44 Tabulka č. 15: Otevírací hodiny do podzemí .............................................................................. 44 Tabulka č. 16: Vstupné do podzemí ............................................................................................ 44 Tabulka č. 17: Otevírací doba arboreta ....................................................................................... 44 Tabulka č. 18: Vstupné do arboreta............................................................................................. 45 Tabulka č. 19: Otevírací doba památek ....................................................................................... 45 Tabulka č. 20: Vstupné na hrady a do pevnosti........................................................................... 45 Tabulka č. 21: Vstupné na ostrov Lokrum .................................................................................. 45 Tabulka č. 22: Otevírací doba Národního parku ......................................................................... 46 Tabulka č. 23: Vstupné do Národního parku............................................................................... 46 Tabulka č. 24: Ceny lodních exkurzí ........................................................................................... 46 Tabulka č. 25: Ceny dopravce za účtované služby...................................................................... 48 Tabulka č. 26: Stravné řidičů ...................................................................................................... 50 Tabulka č. 27: Stravné průvodce ................................................................................................. 52 Tabulka č. 28: Přehled celkových nákladů a výpočet katalogové ceny ...................................... 53

62

6 Seznam příloh 6.1 Příloha A: Příloha A. 1: Dotazník ............................................................................................................... 64

6.2 Příloha B: Příloha B. 1: Seriálové barokní schodiště v Dubrovníku ............................................................ 66 Příloha B. 2: Barokní schodiště v Dubrovníku ve skutečnosti .................................................... 66

63

7 Přílohy: 7.1 Příloha A Dotazník Příloha A. 1: Dotazník

Filmový cestovní ruch Dobrý den, jmenuji se Zuzana Veselá a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Obracím se na Vás s žádostí o vyplnění mého dotazníku, který dále poslouží jako podklad pro mou bakalářskou práci na téma Tvorba produktu filmového cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. U jednotlivých otázek prosím zaškrtněte či vyberte z nabídky pouze jednu odpověď, v případě otevřených otázek prosím vypište volné pole. V bakalářské práci bude uveden pouze název Vaší cestovní kanceláře a odpovědi na dané otázky. Předem děkuji za spolupráci a za Váš čas. 1. Setkali jste se někdy s pojmem filmový cestovní ruch? 

ano



ne

2. Zahrnuje Vaše nabídka zájezd zaměřený tímto směrem? 

ano



ne

3. Zaujal Vás obsah mé práce? 

velmi mě nadchl



je pro mě zajímavý



ohodnotil/la bych ho jako průměrný



vůbec mě nezaujal

4. Myslíte si, že vypracovaný zájezd obsahuje všechny důležité informace? 

ano



ne * v případě odpovědi ano, otázku č. 5 prosím vynechejte

5. Jaké informace Vám v práci chybí? ...................................................................... 6. Uvažovali byste o zařazení takového zájezdu do nabídky Vaší cestovní kanceláře? 64



zvažoval/la bych zařazení



musel/la bych si to nechat projít hlavou



neuvažoval/la bych o zařazení

7. Jste přesvědčeni, že by zájezd zaměřující se na filmový cestovní ruch byl přínosem pro Vaši cestovní kancelář? 

ano



ne

8. Vypište prosím proč by byl/nebyl přínosem: ........................................................ 9. Myslíte si, že by ze strany zákazníků byl zájem o takový zájezd? 

jsem o tom přesvědčený/ná



nedovedu posoudit



zřejmě by neměli zájem

65

7.2 Příloha B Obrázky Příloha B. 1: Seriálové barokní schodiště v Dubrovníku

Zdroj: portál living.iprima.cz, 2016 [34] Příloha B. 2: Barokní schodiště v Dubrovníku ve skutečnosti

Zdroj: portál living.iprima.cz, 2016 [34]

66