Tvorba nového produktu CK

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Tvorba nového produktu CK Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Dana Skálová

Tereza Zavřelová

Brno 2012

Zde bych chtěla poděkovat Ing. Daně Skálové za její odborné vedení, dále paní Mgr. Mileně Schneyderové z cestovní kanceláře Veligrad v Uherském Hradišti za její cenné rady a připomínky k tématu práce a v neposlední řadě také mojí rodině, která mi byla velkou oporou po celou dobu studia.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Tvorba nového produktu CK vypracovala samostatně pod vedením Ing. Dany Skálové a uvedla v ní všechny pouţité a citované literární prameny. V Brně dne 22. května 2012

__________________

Abstract ZAVŘELOVÁ, T. New product of travel agency. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2012. The main focus of this thesis is shopping tourism and its integration to the market of tours. The thesis aims to describe related issues and to create a new product offered by a travel agency: a shopping tourism trip, assuming there´s no such similar product existing yet. This thesis will eventually enhance the market of tours, which is dynamically developing and it is necessary to come up frequently with new ideas. Supporting components of this thesis are promo leaflet and shopping guide. Keywords Tourism, shopping tourism, destination, shopping destinations, London, travel agency product, consumer buying behavior.

Abstrakt ZAVŘELOVÁ, T. Tvorba nového produktu CK. Bakalářská práce. Brno: MENDELU, 2012. Hlavním námětem této bakalářské práce je nákupní turistika a její začlenění na trh zájezdů. Úkolem je tedy popsání související problematiky a vytvoření nového produktu cestovní kanceláře, zájezdu s tématem nákupní turistiky, jelikoţ doposud ţádný podobný zájezd nebyl vytvořen. V konečném důsledku tedy tato práce obohatí trh zájezdů, který se neustále dynamicky vyvíjí a je třeba přicházet s novými nápady. Součástí práce je i vytvoření podpůrných produktů – nabídkového letáku a nákupního průvodce. Klíčová slova Cestovní ruch, nákupní turistika, destinace, nákupní destinace, Londýn, produkt cestovní kanceláře, nákupní chování spotřebitele.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

14

2

Literární rešerše

15

2.1

Charakteristika cestovního ruchu .............................................................. 15

2.1.1 2.2

Typologie cestovního ruchu ............................................................... 16

Nákupní turistika ........................................................................................ 19

2.2.1

Typologie nákupní turistiky .............................................................. 20

2.3 Charakteristika destinace cestovního ruchu a destinace nákupního cestovního ruchu ................................................................................................... 21 2.4

Činnost cestovních kanceláří ..................................................................... 21

2.5

Zájezd .......................................................................................................... 23

2.6

Tvorba zájezdu cestovní kanceláří ............................................................ 24

2.6.1

Organizačně-technická stránka ........................................................ 24

2.6.2

Kalkulace a cena zájezdu ................................................................... 26

2.7

Podpora prodeje produktu .........................................................................27

2.8

Spotřebitelské chování v cestovním ruchu ...............................................27

3

Metodika

31

4

Vlastní práce

32

4.1

Současná situace na trhu zájezdů ............................................................. 32

4.2

Předpoklady pro výjezdovou nákupní turistiku v ČR ............................. 32

4.3

Charakteristika produktu .......................................................................... 33

4.4

Specifikace cílové skupiny ......................................................................... 33

4.5

Nejatraktivnější evropské a světové nákupní destinace ......................... 34

4.5.1 4.6

Zajímavosti nákupních destinací ...................................................... 36

Destinace Londýn (podklady pro průvodce) ........................................... 36

4.6.1

Obecné informace .............................................................................. 36

4.6.2

Nákupní turistika v Londýně ............................................................ 38

4.7

Základní informace a stručný program zájezdu ...................................... 40

4.8

Organizačně-technická stránka zájezdu .................................................... 41

Obsah

10

4.8.1

Trasa zájezdu ....................................................................................... 41

4.8.2

Program a časový harmonogram zájezdu ........................................ 42

4.8.3

Informace o ubytování...................................................................... 43

4.9

Ekonomická stránka zájezdu ..................................................................... 44

4.9.1

Nerozpočitatelné náklady .................................................................. 44

4.9.2

Rozpočitatelné náklady ..................................................................... 45

4.9.3

Stanovení konečné ceny zájezdu ....................................................... 47

4.9.4

Minimální počet účastníků zájezdu .................................................. 48

4.10 Propagace zájezdu ...................................................................................... 48 5

Diskuze

49

6

Závěr

50

A

Komplexní cestovní pojištění včetně pojištění storno poplatků

55

B

Fotografie hotelu a mapa umístění

57

C

Propagační leták k zájezdu

59

D

Nákupní průvodce

60

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Důvody cestování

16

Obr. 2

Schéma distribučního procesu ve výjezdovém CR

23

Obr. 3

Model nákupního chování spotřebitele

29

Obr. 4

Faktory ovlivňující chování spotřebitele

29

Obr. 5

Nákupní proces spotřebitele

30

Obr. 6

Nákupní ulice v Londýně

40

Obr. 7

Budova hotelu

57

Obr. 8

Dvojlůžkový pokoj

57

Obr. 9

Jídelna

57

Obr. 10

Koupelna

58

Obr. 11

Umístění hotelu na mapě

58

Obr. 12

Propagační leták zájezdu

60

Obr. 13

Nákupní průvodce – titulní strana

60

Obr. 14

Nákupní průvodce – strana 1

61

Obr. 15


62

Obr. 16


63

Obr. 17


64

Obr. 18


65

Obr. 19


66

Obr. 20


67

Obr. 21


68

Obr. 22


69

Seznam obrázků

12

Obr. 23


70

Obr. 24


71

Obr. 25


72

Obr. 26


73

Obr. 27


74

Obr. 28


75

Obr. 29


76

Obr. 30

Nákupní průvodce – závěrečná strana

77

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1

Typologie cestovního ruchu dle různých klasifikačních hledisek

17

Tab. 2

Formy a druhy nákupního cestovního ruchu

20

Tab. 3

Náklady na ubytování a stravování účastníka

44

Tab. 4

Náklady na dopravu účastníka

45

Tab. 5

Náklady na vstupné do objektů na účastníka

45

Tab. 6

Náklady na pojištění účastníka

45

Tab. 7

Odměna průvodce

46

Tab. 8

Náklady na ubytování a stravování průvodce

46

Tab. 9

Náklady na dopravu průvodce

46

Tab. 10

Náklady na průvodce na vstupné do objektů

47

Tab. 11

Náklady na pojištění průvodce

47

Tab. 12

Konečné náklady na účastníka zájezdu

48

Úvod a cíl práce

14

1 Úvod a cíl práce „Whoever said money can't buy happiness simply didn't know where to go shopping." 1 Derek Bo Cestovní ruch se stal neodmyslitelnou součástí našeho ţivota. Celoročně se vydáváme na cesty z různých důvodů, např. za účelem rekreace, styku s lidmi, pracovních záleţitostí a z celé řady dalších důvodů. Cestovní ruch jako obor se ale dynamicky rozvíjí a lidé hledají stále nové a zajímavé vyuţití volného času spojené s cestováním. Proto je potřeba trh zájezdů neustále obměňovat a obohacovat kreativními náměty k cestování. Tím můţe být například nakupování. V minulosti bylo nakupování povaţováno jako doplněk k cestování, dnes uţ se stalo jeho hlavním motivem. Proto by bylo dobré tento motiv vyuţít na trhu zájezdů. Česká literatura nemá zatím ţádnou publikaci, která by byla zaměřena přímo na nákupní cestovní ruch. Existují pouze novinové články, ale ani ty nejsou příliš obsáhlé a nepopisují danou problematiku dopodrobna. V anglické literatuře existuje těchto publikací o poznání více. Hlavním cílem této bakalářské práce je tedy popsat problematiku spojenou s nákupním cestovním ruchem a vytvořit nový produkt cestovní kanceláře, zájezdu s tématem nákupní turistiky, který bude moţno reálně nabídnout na trhu. Úkolem je tedy navrhnout originální a cenově příznivý zájezd. Téma této práce navazuje na poznatky získané při studiu oboru Management cestovního ruchu na Mendelově univerzitě v Brně. Zájezd bude vytvořen pod dohledem zkušené pracovnice cestovní kanceláře Veligrad v Uherském Hradišti, která má dlouholeté zkušenosti v oboru cestovního ruchu.

1

„Ten, kdo řekl, ţe za peníze si štěstí nekoupíme, jednoduše nevěděl, kam jít nakupovat“ Derek Bo


15

2 Literární rešerše 2.1

Charakteristika cestovního ruchu

Odvětví cestovního ruchu patří k nejvýznamnějším v současné moderní společnosti. Přesnější vymezení cestovního ruchu je však velmi obtíţné a nesnadno definovatelné. V literatuře existuje mnoho definic pro tento pojem, ale ţádná z nich není zcela vyčerpávající. Autoři definic zdůrazňují různé stránky tohoto jevu, závisející na vědní disciplíně, z jejíhoţ pohledu je pojem cestovní ruch zkoumán a definován. V nejstarších definicích cestovního ruchu nalezneme především snahu odlišit cestovní ruch od širšího pojmu cestování. V pozdějších definicích se autoři zaměřují i na sociální a ekonomické stránky, které jsou tímto jevem postihovány. Postupně byly do definic začleňovány motivy cestujících jako např. zábava, rekreace, ale také sociologický faktor, to znamená např. vztahy mezi lidmi, jeţ na základě cestování vznikají. Existuje tedy mnoho úhlů pohledu. My si pro naše potřeby uvedeme následující dvě definice: Podle všeobecně uznávané definice světové organizace cestovního ruchu (WTO) můţeme pojem cestovní ruch definovat takto: „Cestovní ruch (angl. Tourism) je činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. Drobná, Morávková (2010) Výkladový slovník cestovního ruchu rozšiřuje statisticky zaměřenou definici WTO a popisuje, ţe se jedná o „komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity“. Pásková, Zelenka (2002) I přes rozdílné pojetí mnoha definic můţeme provést menší zobecnění, z něhoţ vyplývají základní rysy cestovního ruchu. Podle Indrové (2007), jsou jimi dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj, dále nevýdělečný charakter cesty a pobytu, protoţe jsou obvykle realizovány ve volném čase a rozvoj vztahů mezi lidmi, které cestovní ruch vyvolává. Dále podle Indrové (2007) můţeme cestovní ruch chápat ze dvou hledisek, coţ dokazuje, ţe jde o sloţitý a mnohostranný jev. Prvním hlediskem je oblast spotřeby, při které jsou uspokojovány lidské potřeby, jako například potřeba odpočinku, poznávání, lázeňské péče, kontaktu s lidmi apod. Cestovní ruch můţeme také chápat jako významnou sloţku národní ekonomiky, jelikoţ je zdrojem státních příjmů a poskytovatelem pracovních příleţitostí. Zde sledujeme přínos cestovního ruchu v oblastním, národním i světovém hospodářství.


16

Podle Jakubíkové (2009) je základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu svoboda člověka cestovat. K dalším předpokladům patří pak volný čas a disponibilita volnými finančními prostředky. Jakubíková (2009) dále uvádí, ţe lidé cestují ze dvou důvodů. Zaprvé z povinnosti, coţ obnáší cestování spojené s prací, náboţenstvím, návštěvou rodiny a přátel nebo ze zdravotních důvodů. Druhým důvodem je pak cestování za účelem odpočinku, zábavy, sportu apod. Do této kategorie spadají i různé speciální zájmy.

Obr. 1 Důvody cestování Zdroj: Jakubíková (2009)

Cestovní ruch proniká do mnoha odvětví naší společnosti a tím ji přímo i nepřímo ovlivňuje (ubytovací a stravovací zařízení, doprava, stavebnictví atd.). Takové odvětví, jeţ ovlivňuje jiná odvětví nepřímo, se nazývá průřezové odvětví. Indrová (2007) 2.1.1

Typologie cestovního ruchu

Při tvorbě zájezdu musíme v první řadě definovat, o jaký typ cestovního ruchu se jedná. Obecně se cestovní ruch dělí na formy a druhy, ale v praxi se tyto dva pojmy úzce prolínají a tudíţ nelze jednoznačně určit, co je forma a co je druh cestovního ruchu.


17

Odborná literatura nejčastěji charakterizuje cestovní ruch z hlediska jeho: Formy – zde zkoumáme motivy účasti lidí na cestovním ruchu Druhu - zde bereme v úvahu způsob realizace cestovního ruchu Nejrůznějšími kritérii, podle kterých můţeme obecně cestovní ruch rozdělit, jsou motivace účastníka, délka pobytu (dlouhodobý/krátkodobý) a počet účastníků (individuální/skupinový), místo realizace (domácí/zahraniční), způsob financování cesty a zabezpečení pobytu (komerční/sociální a organizovaný/neorganizovaný). Důleţitým kritériem je také vztah k platební bilanci státu. Rozlišujeme zahraniční aktivní a zahraniční pasivní cestovní ruch. V neposlední řadě také rozlišujeme cestovní ruch podle dopadu na ţivotní prostředí na měkký a tvrdý. Ryglová (2011) Podle Jakubíkové (2009) je typologie cestovního ruchu následující: Tab. 1

Typologie cestovního ruchu dle různých klasifikačních hledisek

Klasifikační hlediska Domácí Základní Zahraniční (výjezdový, příjezdový, tranzitní) členění

Motivace účasti (cíle cesty)

Rekreační Kulturně poznávací Vzdělávací Společenský (přátelé, známí, společenské akce, klubový turismus) Sportovní Náboţenský Zdravotní a léčebný Motivy: svatba, oslava výročí, dobrodruţství, nevšední záţitky, nákupy, politické systémy, vojenské akce, aj.

Platební bilance Zahraniční cestovní ruch – aktivní Zahraniční cestovní ruch – pasivní státu Krátkodobý Střednědobý Délka pobytu Dlouhodobý Organizovaný Způsob Neorganizovaný organizace Počet účastníků

Individuální (1 osoba, rodina) Skupinový

Věk účastníků

Mládeţ Rodiny s dětmi, dospělí Senioři


18

Klasifikační hlediska Způsob financování

Komerční Sociální

Prostředí

Město Venkov Střediska (areály) cestovního ruchu Lázně

Intenzita turistických proudů

Stálá Sezónní Mimosezónní

Způsob ubytování

Ubytovací zařízení (hotely, motely, penziony, hostely, botely aj.) Kempy Chaty a chalupy Ubytování v soukromí

Doprava

Silniční individuální – automobil, motocykl, kolo Autobusová Ţelezniční Lodní Letecká Kombinovaná Vertikální Městská hromadná doprava

Stravování

Individuální Společné Intenzita: snídaně, polopenze, plná penze, all inclusive

Zdroj: Jakubíková (2009)


19

Kulturně poznávací cestovní ruch se zaměřuje především na poznávání kultury, historie, zvyků a tradic. Dále se bude jednat o zahraniční výjezdový cestovní ruch, jelikoţ účastníci překračují hranice svého státu a vyjíţdí do zahraničí. Z hlediska platební bilance můţeme říci, ţe se jedná o pasivní cestovní ruch, neboť obyvatelé určité země cestují do zahraničí a tím realizují vývoz devizových prostředků, čímţ působí na platební bilanci státu pasivně. Pobyt je krátkodobý, protoţe účastníci zde nepřespávají více jak tři noci. Jedná se o organizovaný zájezd, neboť cesta i program jsou zajišťovány cestovní kanceláří. Zákazník si kupuje nejméně dvě sluţby zajišťované právě tímto subjektem. Účastník cestuje ve skupině většího počtu osob, pro něţ je zajišťována cesta a pobyt. Jedná se tedy o cestovní ruch skupinový/kolektivní. Podle způsobu financování se bude jednat o cestovní ruch komerční, kdy si účastník hradí veškeré výdaje z vlastních zdrojů. Z hlediska dopadu na ţivotní prostředí hovoříme v tomto případě o tvrdém cestovním ruchu, kdy se maximálně vyuţívají všechny zdroje daného místa.

2.2 Nákupní turistika Nákupní turistika, anglicky shopping tourism nebo purchase tourism, patří mezi specifické formy cestovního ruchu. Tento pojem není obecně příliš známý, ale přesto většina z nás nevědomky nákupní turistiku čas od času praktikuje. Tato forma cestovního ruchu představuje cesty za výhodnými nákupy, zejména do zahraničí. Přesnou definici nákupního cestovního ruchu nalezneme ve výkladovém slovníku CR: „Nákupní cestovní ruch je forma pseudo-cestovního ruchu, jehož účastníci jsou motivováni možností levnějších nákupů či nákupu zboží, které je v dané zemi obtížně dostupné“. Pseudo-cestovní ruch je pak „nepravá forma cest. ruchu, která nevychází ze základních motivací cestovního ruchu“. Pásková, Zelenka (2002) Nakupování je způsobem, jak si obstarat pro člověka nezbytné zboţí, jako jsou například potraviny, ale v dnešní době je to i jeden ze způsobů trávení volného času. Pro mnohé z nás představuje nakupování záţitek, vzrušení, ale také odpočinek. Nakupování v sobě ale zahrnuje také ekonomický aspekt, coţ znamená prohlíţení zboţí a porovnávání cen. Timothy (2004) Southall (2009) popisuje, ţe s cestovním ruchem je nakupování úzce spojeno uţ od jeho počátků. Během svých cest lidé nakupují různé zboţí, především dárky a suvenýry. Tato činnost však doposud nebyla ve většině případů primárním účelem cesty. V posledních letech, se ale tento koncept, díky sniţujícím se nákladům na cestování, mění. Nakupování se stává primárním účelem cestování a nyní zaţívá tato forma cestovního ruchu velký rozkvět. Výdaje na nákupy zboţí během cestování se neustále zvyšují a především v rozvinutých zemích se tato činnost stává oblíbenou volnočasovou aktivitou. Očekává se, ţe tento trend poroste především s rozvojem světové ekonomiky. Timothy (2004)


2.2.1

20

Typologie nákupní turistiky

Stejně jako cestovní ruch jako celek, můţeme i samotnou nákupní turistiku dále dělit na formy a druhy. Z hlediska místa, kde se nákupní cestovní ruch uskutečňuje, můţeme opět dělit na domácí a zahraniční. O domácí nákupní turistiku se jedná v případě, ţe účastník nepřekračuje hranice daného státu. Pokud překračuje jednu či více hranic, jedná se o nákupní turistiku zahraniční. Cestování nedaleko za hranice dané země označujeme pojmem příhraniční nákupní turistika. Pokud účastník cestuje do vzdálenějších destinací, pak mluvíme o mezikontinentálním nákupním cestovním ruchu. Soukupová (2010) Další dělení probíhá podle toho, jaké zboţí účastníci cestovního ruchu v dané zemi nakupují. Toto zboţí můţeme rozdělit do dvou kategorií, na zboţí nezbytné a zbytné. Je to docela individuální, protoţe to, co můţe být nezbytné pro jednoho, nemusí být nutně nezbytné pro druhého. Určitě se ale shodneme na tom, ţe za nezbytné zboţí můţeme povaţovat například potraviny. Tento nákup není obvykle spojen s proţitkem nebo zábavou. Za zbytné zboţí pak můţeme povaţovat věci, které podléhají aktuálním módním trendům. Jedná se tedy o obuv, oblečení, elektroniku, drahá auta apod. Nákupní turistika se orientuje především na zboţí zbytné, protoţe ho nepotřebujeme okamţitě, není dostupné všude a jsou zde nápadné cenové rozdíly v různých destinacích. Lidé jsou ochotni pro nákup zbytného zboţí urazit větší vzdálenosti, protoţe jejich nákup jim přináší zábavu a uspokojení a mnohdy i úsporu peněz. Soukupová (2010) Poslední členění probíhá z hlediska motivace účasti na nákupním cestovním ruchu. Co je tedy důvodem realizace těchto cest? Jsou to bezesporu niţší ceny zboţí oproti domovské zemi, atraktivnější sortiment nebo samotná destinace a atraktivity, které nám nabízí. Atraktivitou destinace se myslí především nákupní atmosféra, záţitek z nakupování a často i kontakt s prodejci, který zahrnuje například smlouvání o cenách. Tab. 2

Formy a druhy nákupního cestovního ruchu

Kritérium

Formy, druhy domácí Místo realizace, uraţená vzdálenost zahraniční nezbytné Nakupované zboţí zbytné cena Motiv cesty sortiment destinace Zdroj: Soukupová (2010)

Další členění příhraniční, mezikontinentální

proţitkový nákupní CR


21

2.3 Charakteristika destinace cestovního ruchu a destinace nákupního cestovního ruchu Jak uvádí Ryglová (2011), destinace cestovního ruchu je podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) definována jako „místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu zvolil pro návštěvu“. Destinace bývá hlavním cílem nebo motivem cesty. Obvykle jsou destinace navštěvovány pro mnoţství atraktivit, které účastníky přilákají. Atraktivitou se v klasickém cestovním ruchu rozumí část přírody, historická nebo kulturní památka nebo také sportovní, kulturní a společenská událost. Obecně vykazují destinace cestovního ruchu několik shodných předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Těmito předpoklady jsou přítomnost atraktivit cestovního ruchu, dopravní dostupnost a vybavenost sluţbami. Sluţbami je myšlena například přítomnost ubytovacích a stravovacích zařízení, obchodů apod. Destinace nákupního cestovního ruchu však vykazují určité zvláštnosti a tím se také od klasických destinací cestovního ruchu liší. Tímto specifickým rysem nákupních destinací je například pozdější vývoj. Často také tyto destinace vznikají na místech, které nemají předpoklady pro rozvoj jiné formy cestovního ruchu (zde můţeme mluvit například o outletových centrech, která jsou většinou situována mimo města nebo do příhraničních oblastí). Atraktivitou se v oblasti nákupního cestovního ruchu myslí přítomnost nákupních zařízení nebo nákupních události (nákupní festivaly apod.). Soukupová (2010)

2.4 Činnost cestovních kanceláří Podle Jakubíkové (2009) je cestovní kancelář základní provozní jednotka cestovního ruchu, jejímţ předmětem činnosti je zprostředkování, organizování a zabezpečování sluţeb spojených s cestovním ruchem. Drobná a Morávková (2010) uvádí, ţe hlavní náplní cestovních kanceláří je nabízení, rezervování a prodávání vlastních zájezdů, dále zájezdů připravovaných jinými cestovními kancelářemi a poskytování dalších sluţeb cestovního ruchu individuálním zájemcům a jiným cestovním kancelářím. Mezi doplňkové sluţby poskytované cestovní kanceláří můţeme zařadit například sjednání cestovního pojištění, obstarání víz, směnu devíz a šeků, prodej map a průvodců, prodej dopravních cenin, prodej vstupenek na kulturní společenské akce a mnoho dalších. Za zprostředkovatele a prodejce produktů touroperátorů (cestovní kanceláře) se pak povaţují cestovní agentury, ale cestovní kancelář i nadále nese všechna rizika související s prodejem. Cestovní kanceláře zajišťují účastníkům zájezdů kombinaci alespoň dvou sluţeb (dopravu, ubytování, stravování, sluţby průvodce, pojištění nebo další sluţby podle charakteru určitého zájezdu). Tato kombinace sluţeb je prodávána za souhrnnou cenu a poskytována po dobu delší jak 24 hodin nebo musí zahrnovat ubytování přes noc. Kunešová a Farková (2004).


22

Z právního hlediska je provozování cestovní kanceláře ţivností koncesovanou. Podle Sysla (2008), je distribuční systém v cestovním ruchu operační struktura a sytém organizačních kombinací, jehoţ prostřednictvím poskytovatel sluţeb prezentuje, prodává a potvrzuje kupujícímu sluţby cestovního ruchu. Distribuční cesty v cestovním ruchu jsou však velmi podobné cestám v ostatních odvětvích. Hlavním rozdílem je fakt, ţe sluţby cestovního ruchu jsou zásadně nehmotné. Prakticky zde neexistuje produkt, který lze uchovávat nebo skladovat, protoţe tímto produktem je například přeprava letadlem, přenocování v hotelovém pokoji apod. nebo jejich kombinace, a to v určitém čase nebo na určitém místě. Tato skutečnost pak zásadním způsobem určuje chování účastníků tohoto distribučního systému i systém samotný. Sysel (2008) uvádí klasické schéma distribučního procesu ve výjezdovém cestovním ruchu:

Obr. 2 Schéma distribučního procesu ve výjezdovém CR Zdroj: Sysel (2008)


23

2.5 Zájezd Jak uvádí Ryglová (2011), „zájezdem se podle ustanovení zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, resp. jeho novely 214/2006 Sb., rozumí kombinace minimálně dvou služeb cestovního ruchu (např. doprava + ubytování nebo jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20% souhrnné ceny zájezdu), je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc“. „Zároveň však zájezdem není kombinace služeb cestovního ruchu, která je buď prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání nebo jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání“. (Drobná, Morávková 2010, s.178) Hlavními komponenty zájezdu jsou: Ubytování a stravování Doprava Sluţby na místě – transfery, výlety apod. Sluţby delegáta nebo průvodce CK Sysel (2008) Zájezdy můţeme dělit například z geografického hlediska na domácí a zahraniční, dle doby jejich trvání na krátkodobé a dlouhodobé (pokud je pobyt delší neţ 3 dny), dále dle tematické úrovně na rekreační zájezdy, kulturně-poznávací zájezdy, sportovní a turistické zájezdy, zájezdy na veletrhy a výstavy, incentivní a kongresovou turistiku, lázeňské pobyty a různí zvláštní a tematické zájezdy. Tematické zájezdy jsou poskytovány pro specifikou skupinu lidí a jsou odrazem jejich zálib a ţivotního stylu. Jedná se například o zájezdy zaměřené na výuku cizích jazyků, výuku řízení motorových vozidel, zvýšení fyzické kondice, zájezdy s výukou tance apod. Mezi tematické zájezdy patří i zájezd s tématem nákupní turistiky, protoţe i ten vyhledává specifická skupina lidí. Ubytování a stravování je zajišťováno většinou ve středních třídách a je nutné klást důraz na vhodné zvolení programu a odbornost průvodce. Kulturně poznávací zájezdy jsou zaměřené na aktivní poznávání atraktivních míst a oblastí cestovního ruchu. Jedná se o tzv. doprovázený zájezd, kdy se vše řídí podle předem stanoveného časového i prostorového plánu a skupiny účastníků jsou zde doprovázeny průvodcem. Obzvláště u tohoto typu zájezdu je práce průvodce velmi důleţitá. Drobná, Morávková (2010)


24

2.6 Tvorba zájezdu cestovní kanceláří Zájezd je hlavním produktem organizátorů cest do zahraničí ve výjezdovém cestovním ruchu. Zahrnuje hlavní komponenty jako ubytování, stravování, dopravu, sluţby delegáta apod. a je obvykle nabízen v katalogu s fixní cenou. Jak uvádí Drobná a Morávková (2010), „zájezdem se rozumí organizovaná účast skupiny osob na cestovním ruchu po určité trase, podle předem vypracovaného programu s určitým rekreačním, poznávacím sportovně-turistickým nebo jiným cílem“. Zájezd je také jedním z typů packagů cestovní kanceláře, protoţe se jedná o balík sluţeb cestovního ruchu, který zahrnuje dvě nebo více sluţeb, které byly rezervovány nebo zakoupeny podle přání zákazníka za jednu cenu. Resp. se jedná o předem připravený soubor sluţeb. Nejčastěji řadíme mezi package poznávací zájezdy a pobytové zájezdy u moře nebo na horách. Drobná, Morávková (2010) Tvorba zájezdu se skládá ze tří částí: a) Organizačně-technická část: zpracování tras, sestavení programu, zabezpečení sluţeb účastníkům b) Ekonomická část: zahrnuje problematiku nákladů, účetnictví a cen c) Právní část: jedná se o smluvní úpravu ve vztahu ke klientovi Kunešová, Farková (2004) 2.6.1

Organizačně-technická stránka

Trasování zájezdu Zpracování trasy zájezdu je základní a nezbytnou součástí tvorby kaţdého zájezdu. Ze stanovené trasy vychází cestovní kancelář při tvorbě programu, časového rozvrhu, zabezpečení sluţeb a kalkulaci cen. Jak uvádí Kunešová a Farková (2010), trasou zájezdu rozumíme cestu, po které se pohybuje dopravní prostředek s účastníky zájezdu nebo po níţ jdou účastníci pěšky. Trasu zájezdu určují tři základní náleţitosti: Cíl zájezdu Nabízené sluţby Zvolený prostředek dopravy Kunešová, Farková (2004) Důleţité jsou pro nás také informace o materiálně-technické základně a základní informace o navštívené zemi. Při tvorbě trasy leteckého zájezdu vycházíme z rozmístění letišť. Můţeme vyuţít dvou způsobů dopravy, a to podle toho, kolik osob přepravujeme. Pro menší počet osob jsou obvykle vyuţívány pravidelné letecké spoje. Zde je dobré vyuţít


25

slev, které letecké společnosti zákazníkům nabízejí při splnění určitých podmínek. Další moţností letecké přepravy jsou charterové lety, kdy je stanoven zvláštní letový řád. Tento způsob se vyuţívá pro větší počet přepravovaných osob (150 a více). Zde vycházíme ze smluvních cen sjednaných s dopravcem. Leteckou dopravu volíme především u zájezdů, které jsou uskutečňovány na velké vzdálenosti nebo v případech, kdy potřebujeme ušetřit čas. Nezbytná je kombinace s transferem z letiště nebo s jiným druhem dopravy v místě pobytu. Kunešová, Farková (2004) Proces určení trasy je velmi důleţitý, protoţe na jeho základě můţeme pak zájezd nabídnout na trhu, řádně proškolit průvodce daného zájezdu, zajistit informovanost účastníků zájezdu a také kontrolu průvodců i zájezdu jako celku. Stanovení programu zájezdu Dalším bodem v pořadí je stanovení programu zájezdu a jeho časového harmonogramu. To vychází především z poptávky účastníků cestovního ruchu na trhu. Program musí být dostatečně atraktivní a v dnešní době také jedinečný a originální, aby se zájemci opravdu rozhodli pro koupi daného zájezdu. Program musí odpovídat hlavně typu zájezdu a dispozicím dané destinace. Musí působit vyváţeně a dostatek časového prostoru zde musí být také vyčleněno na odpočinek. Na základě stanovení vhodného termínu zájezdu, počtu dní trvání, počtu účastníků, průvodců, druhu dopravy, trasy, pobytového místa, státu a podrobného programu můţeme zhotovit tzv. sluţební program. Ten nám zajišťuje přehled o struktuře sluţeb, které je třeba zajistit u jednotlivých dodavatelů. Je také podkladem pro sestavení kalkulace zájezdu. Dalšími náleţitostmi sluţebního programu jsou kategorie a třída ubytovacího a stravovacího zařízení, adresy dodavatelů sluţeb, adresa obchodního partnera, zahraniční cestovní kanceláře, se kterými jsou dohodnuty vzájemné kontrakty, organizační pokyny, pasové, vízové a celní formality a další potřebné informace podle druhu zájezdu. Kunešová, Farková (2004) Zajištění služeb u dodavatelů Tento bod je obzvláště důleţitý, neboť nesprávným výběrem dodavatelů můţeme zapříčinit nespokojenost účastníků s celým zájezdem a tím negativně ovlivnit i činnost celé cestovní kanceláře. Jak uvádí Kunešová a Farková (2004), při volbě dodavatele vycházíme z průzkumu nabídky trhu. Vycházíme z cenové nabídky poskytovaných sluţeb, z cíle zájezdu a předpokládaného sloţení účastníků. Usilujeme zde o nalezení optimální ceny z hlediska dodavatele i odběratele. Je nutné mít na paměti, ţe optimální cena obvykle neznamená i nejniţší cena. Při výběru dodavatele dále hledíme na solidnost, stabilitu a pravděpodobnost, s jakou dokáţe dostát svým smluvním závazkům v plné míře. Volbou dodavatelů sluţeb nebo také zprostředkovatelů v rámci České republiky i zahraničí cestovní kancelář vstupuje do obchodně-závazkových vztahů. Realizace sluţeb probíhá


26

na základě smluv nebo prostřednictvím obchodní korespondence. Kunešová, Farková (2004) 2.6.2

Kalkulace a cena zájezdu

Kalkulací zájezdu rozumíme stanovení nákladů a ceny na kalkulační jednici, tedy na účastníka zájezdu. Vycházíme především ze způsobu dopravy, smluvních cen u dodavatelů a časového harmonogramu. Tato cena je pak uváděna v nabídkovém katalogu a zájezd je za ni prodáván. Kalkulace zájezdu znamená předběţné nebo konečné sestavení ceny zájezdu a realizujeme ji prostřednictvím dvou základních poloţek-nákladů na zájezd a nákladů na chod kanceláře (tzv. marţe). Náklady na zájezd jsou tzv. přímé náklady a skládají se z rozpočitatelných a nerozpočitatelných poloţek. Rozpočitatelné poloţky jsou náklady na celou skupinu zájezdu. Platí o nich, ţe je nutno je vynaloţit bez ohledu na to, kolik účastníků zájezdů máme a musejí být uhrazeny i v případě neúčasti některých cestujících. Patří sem například náklady na průvodce, kalkulace ceny za dopravu, poplatky za parkování, ubytování řidičů a průvodce, DPH, atd. Náklady na jednoho účastníka pak zjistíme vydělením skutečným počtem cestujících. Nerozpočitatelné poloţky jsou náklady, které můţeme stanovit přímo na jednoho účastníka. Jedná se o náklady na ubytování, stravování, vstupné, pojištění apod. V případě neúčasti zákazníka je moţné tyto náklady neuhrazovat. Kalkulace zahrnuje i takové poloţky jako inflační koeficient, pokud je zájezd realizován v dlouhodobém časovém horizontu a také je nutné stanovit si kurzové riziko, které nás chrání proti kurzovému pohybu. Dále je nutné stanovit si minimálního počet osob, při kterém jiţ předpokládáme uskutečnění zájezdu a předpokládaný kurz. Aby mohla cestovní kancelář vykazovat zisk, je nutné připočítat k jiţ zmíněným nákladům ještě marţi cestovní kanceláře za zprostředkování zájezdu. Ta se v současné době pohybuje mezi 10-20%, závisle na místě, kde je zájezd prodáván. Tyto náklady nazýváme také jako náklady na chod kanceláře, jinými slovy nepřímé náklady a pokrývají veškeré výdaje spojené s reklamou, tiskem materiálu, spotřebou energie, nájemným a platy zaměstnanců. K ceně zájezdu je nutné přičíst také DPH z přiráţky, která v současné době činí 20%. Rozlišujeme kalkulaci předběţnou a výslednou. Předběţná kalkulace nám stanoví předpokládané náklady a cenu zájezdu ještě předtím, neţ jej cestovní kancelář začne nabízet. Výslednou kalkulaci sestavujeme aţ po skončení zájezdu a zjišťujeme zde skutečné náklady a zda jsou niţší nebo vyšší oproti předběţné kalkulaci. Drobná, Morávková (2010)


27

2.7 Podpora prodeje produktu Sysel (2008) uvádí, ţe marketingové aktivity cestovních kanceláří jsou zaměřeny na dvě cílové skupiny. Jsou jimi koneční zákazníci – spotřebitelé a cestovní agentury – zprostředkovatelé. My si pro naše potřeby uvedeme aktivity zaměřené na podporu prodeje u konečných zákazníků. Hlavní prezentační formou zájezdu ve výjezdovém a domácím cestovním ruchu je katalog cestovní kanceláře v tištěné nebo elektronické podobě. Obsahuje základní údaje o zájezdech poskytovaných danou cestovní kanceláří. Těmito údaji myslíme například popis náplně zájezdu, popis navštěvované destinace, rozsah sluţeb, cenu a podmínky rezervace apod. Celkový vzhled katalogu by měl korespondovat s corporate identity cestovní kanceláře, jelikoţ tak se vzbudí větší důvěra a atraktivnost pro zákazníka. Co se týče druhů katalogů, mohou být zaměřeny sezónně nebo tematicky (konkrétní destinace, forma cestovního ruchu). Rozsah informací v katalogu poskytovaných klientovi je pro země Evropské unie vymezen směrnicí EU, konkrétně pro Českou republiku je obsaţen v zákonu č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Drobná, Morávková (2010) Inzerce v denících, časopisech a různých periodikách oslovuje plošně široké spektrum zákazníků. Tato forma je však velmi nákladná. Pro dlouhodobou prezentaci v konkrétním místě jsou pouţívány billboardy, plakáty a další tiskoviny. Poskytují potenciálním zákazníkům stručné a jednoznačné informace v grafické podobě. Intenzivně pouţívaným nástrojem podpory prodeje jsou nejrůznější slevy. Nejznámější jsou tzv. “ first minute“ nebo “ last minute“. Organizátoři cest těmito slevami řeší například niţší prodej konkrétních produktů v konkrétním čase a eliminují tak potenciální finanční ztráty. Relativně novým nástrojem podpory prodeje, který oslovuje široké spektrum zákazníků a motivuje je k akci, jsou soutěţe. Účelem této formy je nápadité seznámení potenciálních zákazníků s produktem cestovní kanceláře. V neposlední řadě je další formou prezentace tzv. náborový list, který poskytuje nabídku určitému segmentu a nebo přichází s mimořádnou cenovou nabídkou. Sysel (2008)

2.8 Spotřebitelské chování v cestovním ruchu Jakubíková (2009) uvádí, ţe lidé na celém světě se kaţdý den vydávají na cesty z různých důvodů. Ve volném čase je to nejčastěji rekreace, styk s lidmi, poznání nových a zajímavých míst, ale jsou to také například pracovní motivy, kvůli kterým lidé cestují. Nejvýznamnějším motivem pohybu lidí je však záměrná změna prostředí, která umoţňuje lidem uspokojit mnohé z jejich potřeb – potřebu klidu, odpočinku, pohybu, kulturních záţitků, seberealizace a mnoho dalších, jeţ normálně neumoţňuje místo jejich bydliště. Toto uspokojení potřeb pak samozřejmě přináší větší kvalitu a spokojenost do jejich ţivota.


28

Účast na cestovním ruchu se stává určitým vyjádřením osobnosti člověka, jeho zájmů a potřeb, cílů a tudíţ se samotný cestovní ruch stává vyjádřením ţivotní úrovně člověka. Co se týče nákupní turistiky, zákazníci jsou zde motivování nákupem zboţí, které je v dané zemi levnější nebo lépe dostupné. Do konce 80. let se tato forma cestovního ruchu intenzivně praktikovala v některých zemích východního bloku. Například jednodenní nákupní výlety do Německé demokratické republiky, Maďarska nebo Polska. V této době patřila mezi nejčastěji poptávané zboţí například čokoláda, parfémy a elektronika. V poslední době jezdí Češi za nákupy především do Polska a německého a rakouského příhraničí. Pásková, Zelenka (2002) Trh cestovního ruchu se neustále vyvíjí. V dřívějších dobách to byla nabídka, která určovala poptávku, dnes je tomu naopak. Chování lidí a jejich potřeby podléhají aktuálním trendům a proto se nabídka na trhu cestovního ruchu neustále obměňuje a vznikají nové typy zájezdů. Je tedy pro nás velmi důleţité porozumět potřebám a chování zákazníků, protoţe pak budeme moci lépe plánovat a vytvářet nové produkty a sluţby a zaujmout tak nové zákazníky a specifické skupiny osob. Jakubíková (2009) uvádí, ţe existují dvě roviny pohledu na kupní chování zákazníků: Chování spotřebitelů, jednotlivců a domácností, kteří nakupují pro svou osobní spotřebu Chování organizací, které nenakupují pro svou osobní spotřebu, ale pro další výrobu, tvorbu balíčků sluţeb, zpracování, prodej, pronájem apod. V této kapitole se zaměříme na první uvedenou skupinu, tedy na chování spotřebitelů, jednotlivců a domácností. Dále Jakubíková (2009) uvádí, ţe spotřební chování zákazníka lze vysvětlit: Na základě ekonomické racionality. Spotřebitel se totiţ rozhoduje na základě toho, co je pro něj ekonomicky výhodné. Na psychologickém základě. Koupě je chápána jako součást uspokojení určité potřeby. Z pohledu sociologie. Spotřebitele při rozhodování ovlivňují lidé z jeho okolí. Spotřební chování je v marketingu často vyjadřováno modelem podmět-odezva, kdy veškeré marketingové podněty vstupují do tzv. černé skříňky spotřebitele, kde vyvolávají určité reakce a poté se mění na soubor pozorovatelného chování spotřebitele. Tato černá skříňka se skládá ze dvou částí: charakteristiky spotřebitele a procesu rozhodování.


29

Obr. 3 Model nákupního chování spotřebitele Zdroj: Jakubíková (2009)

Chování spotřebitele ovlivňuje řada faktorů, jde o faktory kulturní, společenské, osobní a psychologické.

Obr. 4 Faktory ovlivňující chování spotřebitele Zdroj: Jakubíková (2009)

Jakubíková (2009) uvádí, ţe samotný nákupní proces spotřebitele probíhá způsobem uvedeným na následujícím obrázku. Nejprve si spotřebitel uvědomí svou potřebu, jejíţ nedostatek objevil sám, pomocí svého okolí nebo byl zasaţen vhodnými marketingovými prostředky. Poté spotřebitel přechází k hledání informací, jejímţ účelem je naleznout způsob, jak uspokojit potřebu. Následuje hodnocení alternativ a samotné nákupní rozhodnutí. Poslední částí je podkupní ocenění, které je důleţité především pro marketingové pracovníky. Ti sledují ponákupní chování spotřebitele, zda je spokojen nebo nespokojen. Spokojenost s nákupem mnohdy vede k opětovnému zakoupení produktu. V opačném přípa-


30

dě spotřebitel daný produkt opakovaně nezakoupí a hrozí také celková budoucí nespolupráce s danou firmou.

Obr. 5 Nákupní proces spotřebitele Zdroj: Jakubíková (2009)

Metodika

31

3 Metodika V této bakalářské práci jsou popsány činnosti spojené s přípravou zájezdu a veškeré náleţitosti spojené s jeho realizací. Obsah práce je rozdělen na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá vysvětlením hlavních pojmů souvisejícími s tématem práce. Součástí je i detailní teoretický popis procesu tvorby zájezdu a moţnosti jeho marketingové podpory. Spotřebitelské chování v cestovním ruchu je taktéţ popsáno v této části. V části o produktu se práce zabývá především určením destinace zájezdu a vymezením cílové skupiny. Nejdůleţitější částí práce je však samotné naplánování zájezdu, které zahrnuje trasování, program a časový harmonogram, informace o ubytování a především samotnou kalkulaci produktu. Součástí vlastní práce je také vytvoření nákupního průvodce, který účastníci zájezdu dostanou v tištěné formě a dále také tvorba propagačního letáku zájezdu. V závěru práce pak proběhne diskuze spojená s konkurenceschopností zájezdu a jeho uplatněním na trhu. Také budeme zjišťovat, zda došlo k naplnění cíle, který jsme si na začátku práce určili, tedy jestli se podařilo zájezd sestavit. Při psaní této bakalářské práce byly pouţity odborné literární prameny a internetové zdroje v českém i anglickém jazyce. Zájezd byl sestaven pod dohledem zkušené pracovnice cestovní kanceláře Veligrad v Uherském Hradišti, coţ zaručuje správnost sestavení z hlediska obsahové i časové stránky zájezdu.

Vlastní práce

32

4 Vlastní práce V předchozí kapitole byl podrobně teoreticky popsán proces tvorby zájezdu, v následujících podkapitolách se tedy zaměříme jiţ na konkrétní produkt.

4.1 Současná situace na trhu zájezdů Nabídka zájezdů cestovních kanceláří je v současné době velmi rozmanitá. Na trhu existuje velké mnoţství pobytových a kulturně-poznávacích zájezdů do nejrůznějších destinací, trendem se však stávají zájezdy se speciální tématikou, které jsou tvořeny pro specifické skupiny zákazníků. Z výzkumu trhu realizovaného společností Incoma v roce 2006 bylo zjištěno, ţe v posledních letech přibylo Čechům volného času. Nejoblíbenějším kulturním zařízením je kino, ale stále větší význam mají pro volný čas Čechů i nákupně-zábavní komplexy. Proto našim novým produktem na trhu bude zájezd s tématem nákupní turistiky. Z průzkumu nabídky cestovních kanceláří, který jsem sama provedla, bylo zjištěno, ţe ţádný zájezd tohoto typu na trhu doposud neexistuje. Z ústního dotazování potenciální cílové skupiny pak bylo zjištěno, ţe by o tento typ zájezdu byl zájem.

4.2 Předpoklady pro výjezdovou nákupní turistiku v ČR Tak jako pro kaţdou zahraniční formu cestovního ruchu jsou i pro nákupní cestovní ruch důleţitá minimální omezení a bariéry při cestování, které zvyšují účast na nakupování v zahraničí. Obecnými předpoklady pro rozvoj nákupní turistiky je bezproblémové překročení státních hranic, volná směnitelnost měny příjezdové i výjezdové země, výhodný směnný kurz, daňové zatíţení zboţí, bezhotovostní platební styk a především rozvoj dopravy (například nabídka a cenová dostupnost letenek). Podle toho se lidé rozhodují, jestli má smysl cestu za nákupy do zahraničí vůbec podnikat. Pokud budou všechny tyto podmínky a předpoklady naplňovány, rozvoj nákupní turistiky bude bezesporu pokračovat. Co se týče České republiky, díky vstupu do EU a do Schengenského prostoru je v současné době velmi snadné vycestovat za hranice. Nakupování v zahraničí se tedy stává atraktivní i pro ty, jeţ se v minulosti nechali odradit časově náročnými a někdy i nepříjemnými kontrolami na hranicích. Se stále se zvyšujícím daňovým zatěţováním zboţí a následným zdraţováním se trend zahraniční nákupní turistiky v České republice stává stále více populární. Nákupy v tuzemsku se přestávají vyplácet a dokonce i ceny v obchodech nadnárodních firem bývají přemrštěné oproti zahraničí a často neodpovídají kvalitě. Češi tedy patří mezi národy, jeţ poměrně často jezdí za nákupy do zahraničí. Podle průzkumu z roku 2006, který provedla agentura Eurobarometr, 31 % Čechů uskutečnilo alespoň jeden nákup v zahraničí za rok a pravidelné nákupní

Vlastní práce

33

výlety do zahraničí podniká 18 % Čechů. Stále platí, ţe pro Čechy jsou nejatraktivnějšími nákupními destinacemi především Německo, kde nakupují výhodněji hlavně oblečení a elektroniku a Polsko, kde jsou levnější potraviny. Atraktivní destinací z hlediska nákupní turistiky je pro Čechy také Londýn, jelikoţ náklady na dopravu jsou nízké a ceny zboţí jsou oproti České republice i poloviční. Do budoucna by koncept zahraniční nákupní turistiky mohlo ohrozit například sjednocení cen obchodních řetězců v rámci jednotného vnitřního trhu EU. Tím by pro lidi vymizel hlavní motiv nakupování v zahraničí a to by vedlo k poklesu zájmu a omezení cest za nákupy. V současné době tento problém ještě není aktuální, ale je jisté, ţe do budoucna s ním můţeme počítat.

4.3 Charakteristika produktu Pokud budeme chtít zařadit připravovaný zájezd z hlediska jeho formy a druhu, bude se jednat o zájezd s tématem nákupní turistiky, který bude obsahovat i kulturně poznávací stránku. Nákupní turistika patří mezi specifické formy cestovního ruchu. Specifické formy cestovního ruchu uspokojují zvláštní potřeby specializovaných spotřebitelských segmentů. Tyto formy cestovního ruchu se neustále vyvíjejí a přibývají stále nové, v závislosti na potřebách účastníků a nejnovějších trendech cestovního ruchu. Do této kategorie řadíme například agroturistiku, venkovskou turistiku, golfovou turistiku, mototuristiku a spoustu dalších. Největšími novinkami jsou například dark tourism, kdy lidé cestují na místa katastrof nebo třeba asketická dovolená, která se vyznačuje odpíráním poţitku a zahrnuje například radikální fitness. Pojem nákupní turistika si podrobněji rozebereme v další kapitole. Náš připravovaný zájezd je krátkodobého charakteru z hlediska doby jeho trvání a dle tématické náplně spadá mezi kulturně-poznávací zájezdy a zvláštní tématické zájezdy. Cestujeme do zahraničí, takţe z geografického hlediska půjde o výjezdový cestovní ruch (outgoing). Z hlediska dopravy (autokarový/vlakový/letecký/vlastní doprava/lodní/ostatní/kombinovaná forma) se jedná o letecký zájezd, protoţe potřebujeme překonat větší vzdálenost za krátký čas. Dále rozlišujeme dle ročních období zájezdy letní, zimní a mimosezónní. Podle způsobu přípravy (standardní/forfaitové /na míru) se jedná o standardní zájezd, jelikoţ jeho program, místo pobytu, druh dopravy i cena jsou předem připravené v zájezdových kancelářích a zveřejněné v nabídkových letácích. Poslední dělení je podle sociologického hlediska. Zájezd se soustředí na specifickou skupinu lidí (převáţně ţeny mladého a středního věku se zálibou v nakupování), které je přizpůsoben program zájezdu.

4.4 Specifikace cílové skupiny Před samotným procesem tvorby zájezdu je nutné si ujasnit, pro jakou cílovou skupinu bude náš zájezd určen. Tento krok nám pak umoţní lépe přizpůsobit

Vlastní práce

34

zájezd potřebám potenciálních klientů a tím zvýšit zájem o jeho koupi a následnou spokojenost s absolvováním zájezdu. S ohledem na téma zájezdu je zájezd určen všem, kteří mají zálibu v nakupování, hlavní cílovou skupinou pak budou ţeny ve věku 20-50 let. Ţeny milují nakupování a pro mnohé z nich je to velký koníček. Je jim jedno, jak velké jsou jejich úspory, protoţe vţdy chtějí vypadat dobře, kupovat jídlo vysoké kvality a hlavně mít při nakupování na výběr. A proto jsou ochotné podniknout i delší cesty, aby jejich potřeby byly uspokojené.

4.5 Nejatraktivnější evropské a světové nákupní destinace V následujícím souhrnu si uvedeme ţebříček nejatraktivnějších evropských a světových nákupních destinací, z nichţ vybereme jednu, na kterou se bude zaměřovat náš připravovaný zájezd. Tento ţebříček byl stanoven podle výzkumu Global Shopper City Index, na kterém se podílela divize časopisu The Economist. Pro hodnocení jednotlivých měst bylo stanoveno celkem 36 kritérií, která byla rozčleněna do pěti kategorií: obchody, dostupnost, praktičnost, hotely a doprava, kultura a klima. Tabulka 2 – Nejlepší evropská města pro nákupní turistiku Pořadí

Název destinace

1.

Londýn

2.-3.

Madrid

2.-3.

Barcelona

4.

Paříţ

5.

Řím

Pozitiva Vysoká nabídka butiků a nákupních center Moţnost sehnat jakoukoliv zahraniční značku Velké mnoţství výprodejů Příznivé ceny Mnoţství historických a kulturních památek Dobrá dopravní dostupnost města Největší bleší trh v Evropě Cenová dostupnost Vysoká nabídka značkového zboţí Kombinace nabídky značkového i místního zboţí Relativní bezpečnost nákupu Znalost cizích jazyků Moţnost usmlouvat cenu Vysoká nabídka luxusního zboţí Bezpečnost nákupu Mnoţství historických památek Dobrá MHD Bezpečnost nákupu Niţší ceny elektroniky Moţnost spojit nakupování s návštěvou historických památek

Negativa

Vysoké ceny ubytování

-

-

Vysoké ceny v restauracích a hotelech

Neznalost cizích jazyků

Vlastní práce

6.

Berlín

7.

Lisabon

8.

Amsterdam

9.

Praha

10.

Budapešť

11.

Milán

12.

13.

Vídeň

Istanbul

14.

Dublin

15.

Brusel

35

Mnoţství památek Příznivé ceny hotelů a restaurací Příznivé ceny Otevírací doba Příznivé ceny Malá pravděpodobnost koupě padělku Otevírací doba Levné hotely a restaurace Dostupná MHD Dostatek výprodejů Vysoká nabídka značkového zboţí Pravděpodobnost nákupu zboţí v akci Nabídka a dostupnost obchodů Bezpečnost při nakupování Kvalita zboţí Jednoduchost a dostupnost MHD

Dlouhá otevírací doba Moţnost smlouvat cenu Velký výběr butiků, Široká nabídka místních výrobků Moţnost domluvit se jiným jazykem neţ anglicky Levné ubytování Dobrá dostupnost města Dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení Široké kulturní vyţití

Otevírací doba Vysoké ceny za MHD Nabídka butiků, obchodních center a zlevněného zboţí Neznalost jazyků Nemoţnost smlouvat cenu Vysoké náklady na ubytování, stravování a MHD Finanční nedostupnost Drahé hotely a restaurace Otevírací doba Moţnost domluvit se jiným neţ místním jazykem Nejdraţší hotely a restaurace v Evropě Nemoţnost smlouvat cenu Nedostatečná otevírací doba Malý počet obchodních domů a butiků a značkového zboţí Bezpečnost nákupu Moţnost domluvit se cizím jazykem Nejistota koupě originálu Drahé ubytování

-

Otevírací doba obchodů

Zdroj: Vlastní zpracování podle: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2011/11/16/nejlepsi-evropskamesta-pro-nakupni-turistiku/#3 Jak můţeme vyčíst z tabulky, za nejlepší evropské město pro nákupní turistiku povaţují autoři britskou metropoli. Proto si tuto zemi vybereme jako cílovou destinaci našeho připravovaného zájezdu. Co se týče světových nákupních destinací, podle průzkumu společnosti CBRE se do první desítky dostaly takové metropole jako např. Tokyo, Dubai a New York.

Vlastní práce

4.5.1

36

Zajímavosti nákupních destinací

Největší nákupní centrum Evropy se nachází ve východním Londýně ve Westfield Stratford City. Lákadlem je celkem 300 obchodů, 70 restaurací, kina, tři hotely, bowlingové dráhy a největší kasino ve Velké Británii. Zajímavostí je, ţe toto centrum je jedinou přístupovou bránou k londýnskému olympijskému stadionu, na němţ se v roce 2012 uskuteční Olympijské hry. V areálu, který stál v přepočtu asi 4O mld. korun budou k dispozici velké obrazovky, na kterých se budou přenášet olympijská klání. Areál tohoto nákupního centra poskytuje více neţ 580 tisíc metrů čtverečních a dohromady poskytne pracovní místo více neţ 18 tisícům lidí. Toto nákupní centrum se také můţe pyšnit nejlepší dopravní dostupností v celé Velké Británii. Označením největší nákupní centrum světa se můţe pyšnit The Dubai Mall ve Spojených arabských emirátech. Toto nákupní centrum nabízí 4 patra s více neţ 1200 obchody a dokonce i několik rekreačních středisek. Mezi obchody naleznete více neţ dvě stovky zlatnictví. Zajímavými atrakcemi jsou rozsáhlé ledové kluziště, umělé vodopády vysoké několik desítek metrů nebo akvárium, které se zapsalo do Guinessovy knihy rekordů díky svému největšímu akrylovému oknu na světě. Otevření proběhlo 4.listopadu 2008 a celková cena výstavby činila zhruba 20 miliard amerických dolarů. V bezprostřední blízkosti centra najdete největší fontánu na světě Dubai fountain a kousek opodál nejvyšší budovu na světě Burf Khalia. Studie Main Streets Across The World, kterou kaţdoročně vydává vedoucí světová poradenská firma v oboru realit, Cushman & Wakefield, sleduje maloobchodní nájemné na 233 nejdraţších nákupních místech ve 47 zemích celého světa. Celosvětový ţebříček ve studii obsahuje nejdraţší místa v kaţdé ze sledovaných zemí. Na prvním místě nejdraţších nákupních ulicí světa, z hlediska nákladů na pronájem prostor, se uţ po několikáté umístila Pátá avenue v New Yorku. Nájemné v průměrné jednotce o rozloze 93 m2 na nejdraţším úseku Páté avenue dosahuje v současnosti zhruba 1,35 mil. dolarů ročně. V tomto ţebříčku se dokonce umístila i praţská ulice Na příkopě, a to na 18. místě.

4.6 Destinace Londýn (podklady pro průvodce) Pro účely našeho zájezdu s tématem nákupní turistika jsme si vybrali destinaci Londýn, která poskytuje bohatou infrastrukturu pro tuto formu cestovního ruchu. Zákazník tak díky mnohostrannosti této destinace dostane od zájezdu to, co očekává (nákupní vyţití), plus něco navíc (poznání destinace, její kulturní a historické atraktivity). 4.6.1

Obecné informace

Londýn je hlavním městem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Je sídlem královny, vlády a parlamentu. Toto město leţí v níţinách na jihovýchodě země a protéká jím řeka Temţe, která jej dělí na jeho severní a jiţní

Vlastní práce

37

část. Počtem obyvatel (asi 8 milionů) a jeho rozlohou se stává největším evropským městem. V současné době je Londýn největším kulturním a finančním centrem. Díky bohaté historii má toto město spoustu zajímavých historických památek. Vstupné na nejznámější londýnské památky sice není nejniţší, ale na druhou stranu zde existuje mnoho dalších památek, které jsou turistům po celý rok zpřístupněny zdarma. Jedná se například o "National History Museum", "British Museum", "National Gallery" kde můţete vidět díla od Vincenta Van Gogha, Rembrandta a dalších. Tím se Londýn stává městem, kde nepotřebujete vysoké částky k tomu, abyste ho poznali a seznámili se s jeho historií. Většinu historických památek najdete v centru městské části nazývané „City“. Pro chvíle relaxace pak můţete vyuţít jeden z 9-ti královských parků, které jsou po celý rok volně přístupné pro veřejnost. Na následujících řádcích si pro přehled uvedeme známé londýnské atraktivity, které účastníci navštíví. Tento souhrn pak bude slouţit i jako podklad pro průvodce. Tower of London, Tower Bridge Tower of London patří mezi nejpozoruhodnější stavby a hlavní atrakce Londýna. Nachází se u řeky Temţe a v minulosti byl povaţován za palác a pevnost panovníků. Od 13. století jsou zde ukryty britské korunovační klenoty. Tower Bridge je zvedací most a nachází se hned vedle pevnosti Tower, podle které je také pojmenován. Výraznými prvky mostu jsou dvě neogotické věţe, které slouţí jako jeho pilíře. London eye Londýnské oko je ruské kolo, které je od roku 1999 největším vyhlídkovým kolem na světě. Měřící 135 metrů a je jednou z nejvýraznějších dominant města. Kolo má celkem 32 kabinek, z nichţ kaţdá pojme aţ 25 cestujících. Po dobu 30 minut, které trvá jedna otočka, si můţete vychutnat jedinečný výhled na hlavní město. Houses of Parliament Houses of Parliament byly do roku 1512 sídlem panovníka a dnes jsou sídlem horní a dolní sněmovny parlamentu. Nachází se přímo u řeky Temţe. Přístup zde je bohuţel omezený, ale můţete si kdykolivprohlédnout velký westminsterský zvon zvaný Big Ben, který je umístěn v jedné z věţí House sof Parliament. Downing Street Downing Street je ulice v centru Londýna, jeţ slouţí jako sídlo dvou nejdůleţitějších představitelů vlády Velké Británie – předsedy vlády a ministra financí. Nejznámější adresou v této ulici je Downing Street číslo 10, jeţ je oficiálním sídlem britského premiéra.

Vlastní práce

38

Westminster Abbey Westminster Abbey je chrám postavený převáţně v gotickém slohu, tvarem připomínající katedrálu. Nachází se nedaleko Westminsterského paláce a je tradičním místem korunovací a svateb. V roce 2011 se zde uskutečnila svatba prince Williama a Kate Middletonové. V neposlední řadě slouţí tento chrám i jako místo posledního odpočinku britských panovníků. St. James Park Tento park je jedním z 9-ti královských parků a naleznete jej východně od Buckinghamského paláce a západně od Downing Street. V parku se nachází malé jezero se dvěma ostrůvky. Buckinghamský palác Tento palác je rezidencí britské královny a celé královské rodiny. Zajímavostí je, ţe toto sídlo vzniklo v roce 1702 na místě bývalého vykřičeného domu. Kaţdý den zde můţeme vidět zajímavou podívanou v podobě střídání stráţí, kdy během půlhodinového ceremoniálu pochoduje oddíl královniny stráţe na příslušnou pochodovou hudbu. Přítomnost královny poznáte podle královské standarty vlající nad palácem. Čtvrť Soho Jedná se o známou londýnskou čtvrť v obvodu Westminster. V této části Londýna bydlí mnoho přistěhovalců, a tak svým kosmopolitním rázem přitahuje mnoho turistů. Velkým lákadlem je také mnoţství cizokrajných restaurací. V minulosti byla tato čtvrť povaţována za centrum erotického průmyslu, ale to uţ v dnešní době neplatí. Picadilly Circus Picadilly Circus je nejznámějším náměstím v Londýně a zároveň nejvýznamnějším dopravním uzlem. Náměstí dominují velké světelné reklamní tabule umístěné na jedné z budov. Nachází se zde také velká obchodní centra. 4.6.2

Nákupní turistika v Londýně

Centrem společenského dění je část Londýna nazývaná Westminster, kde se nachází většina zábavních a obchodních center. Nejlepším obdobím pro nákupy v Londýně je začátek ledna a července. V tomto období slevy dosahují aţ 80%. Oblečení, obuv a módní doplňky však v Londýně seţenete levněji neţ u nás i v období mimo výprodeje. Nezáleţí na tom, jak velký je váš rozpočet, je zaručeno, ţe najdete zboţí, které vyhovuje vašim preferencím. V následujících odstavcích si vyjmenujeme několik důleţitých londýnských míst, které jsou pro nás důleţité z hlediska nákupní turistiky a z nichţ budou některá zahrnuta do našeho zájezdu.

Vlastní práce

39

Oxford Street Oxford Street, „the heart of London shopping“ ,je nejznámější nákupní ulicí v Londýně a také ve světě. Naleznete zde zhruba tři stovky obchodů různých cenových kategorií, takţe si zde přijdou na své jak vyznavači luxusu a drahých věcí, tak i lidé, kteří nemají tak velké finanční moţnosti. Oxford Street pro vás bude tou nejlepší volbou, pokud máte omezené časové moţnosti. Tato rušná ulice je opravdovým rájem pro milovníky nakupování.

Regent Street a Jermyn Street Regent Street nabízí obchody střední cenové kategorie, zejména s módou a módními doplňky. Nachází se zde několik opravdu starých a známých obchodů. Na Jermyn Street naleznete široký výběr pánského oblečení v luxusních buticích a nacházejí se zde i ti nejlepší ševci ve městě.

New Bond Street Pokud jsou vaše finanční moţnosti rozsáhlé a chcete si nakupování maximálně uţít, potom musíte navštívit New Bond Street, která je sídlem známých módních návrhářů. Jedná se o jednu z nejexkluzivnějších nákupních čtvrtí v Londýně a můţete zde velmi snadno potkat slavné lidi a celebrity.

Covent Garden Nákupní moţnosti v okolí Covent Garden jsou rozmanité. Můţete zde najít ţhavé módní novinky, ochutnat speciální lahůdky a zakoupit ručně dělané a umělecké výrobky na Covent Garden Market.

Kings Road Relax při nakupování vám dopřeje slavná Kings Road, kde mezi obchody naleznete velké mnoţství kaváren a designérských obchodů, kde můţete načerpat inspiraci pro vylepšení interiéru svého domu nebo bytu. Skvělým místem pro nakupování je také Knightsbridge, kde naleznete spoustu proslulých obchodních domů. Pokud jste milovníci staroţitností a starších modelů oblečení, pak byste určitě měli navštívit čtvrť Notting Hill. Tato ulice vás potěší i svou příjemnou multikulturní atmosférou. Canary Wharf je místem, kde se nachází skvělé obchodní centrum, které poskytuje více neţ 200 různých obchodů, kaváren a restaurací. Stejně tak i obchodní centrum a centrum volného času Bluewater, které se nachází v těsné blízkosti Londýna poskytuje asi 330 obchodů, 40 kaváren, barů a restaurací a kino se 13 promítacími sály. Největším lákadlem pro turisty milující nakupování je však největší nákupní centrum v Evropě ve Westfield Stratford City, které jiţ bylo detailně popsáno v předchozí kapitole.

Vlastní práce

40

Obr. 6 Nákupní ulice v Londýně Zdroj: http://www.centrallondonbandb.co.uk/oxford-street-hotel.html

4.7 Základní informace a stručný program zájezdu Název zájezdu: “Nákupy v Londýně“ aneb cesta do cenového ráje Destinace: Londýn Termín: Zájezd bude realizován celoročně, ale předpokládá se, ţe největší poptávka po produktu bude v měsíci lednu a červenci, kdy v Londýně převládá období výprodejů. Základní cena zájezdu na osobu: 9999,Typ zájezdu: poznávací zájezd Doprava: letecká, na místě autobus Odletové místo: Brno Typ ubytování: hotel** Stravování: snídaně Doba pobytu: 4 dny (vţdy od pátku do pondělí) Počet účastníků: 15 Cena zahrnuje: leteckou dopravu tam i zpět vč. tax, transfer autobusem z letiště do hotelu a zpět, 3x ubytování v hotelu, 3x snídani, sluţby průvodce,

Vlastní práce

41

vstupné do objektů, komplexní cestovní pojištění (i pojištění storna zájezdu), DPH. Cena nezahrnuje: dopravu metrem Účastníkům bude poskytnut speciální nákupní průvodce Londýna v papírové podobě, který obsahuje všechny potřebné informace spojené s tématem zájezdu, jako např. otevírací dobu obchodů, mapu města, plán metra, tabulky velikostí a podrobný výčet obchodů na jednotlivých nákupních ulicích. Zpracování nákupního průvodce je uvedeno v příloze (příloha D). Stručný program zájezdu Pátek - Odlet z Brna před polednem, přílet na letiště Stansted, odjezd do hotelu, ubytování, informační schůzka s průvodce, volný program. Sobota – Snídaně, prohlídka památek s průvodcem, shopping time, volný program. Neděle – Snídaně, prohlídka památek s průvodcem, shopping time, večeře v Soho, volný program. Pondělí: Odjezd na letiště v brzkých ranních hodinách, odlet do Prahy V rámci celého zájezdu bude k dispozici specializovaná průvodkyně, která bude skupinu doprovázet a poskytovat účastníkům rady ohledně programu a městské dopravy a další informace související s tématem daného zájezdu.

4.8 Organizačně-technická stránka zájezdu 4.8.1

Trasa zájezdu

Letecky: Trasa: Brno, letiště Tuřany –Londýn, letiště Stansted Doba letu je 130 minut. Délka trasy je 1477 km. Autobusem: Trasa: Letiště Stansted-London City Doba transferu: 45 min. Délka trasy: 55 km V centru Londýna se účastníci budou pohybovat pěšky nebo městskou hromadnou dopravou. Délka trasy je individuální.

Vlastní práce

4.8.2

42

Program a časový harmonogram zájezdu

V následující podkapitole je uveden v tabulce podrobný itinerář zájezdu a jeho slovní popis. Den 1 - První den, pár minut před polednem je plánován odlet z Brna na Stansted Airport. Počítat musíme s hodinovým časovým posunem. Účastníci budou převezeni autobusem do centra Londýna, na zastávku Liverpool Station. Odtud se dostanou metrem k blízkosti hotelu. Následuje ubytování a informační schůzka s průvodcem, kde budou probrány veškeré organizační záleţitosti zájezdu a rozdány tematické materiály (nákupní průvodce.). Zbylý čas dne bude vyhrazen pro volný program. Díky výhodnému umístění hotelu, přímo v centru města, se můţou účastníci vydat na pěší procházku a vychutnat si večerní Londýn. Den 2 - Pro účastníky bude v hotelu nachystána kontinentální snídaně, v 9:00 následuje přesun metrem a plánovaná prohlídka města s průvodcem. Účastníci si budou moci prohlédnout Tower of London, Tower Bridge a jejich okolí. Poté následuje volný program, který je určen k nakupování v místech, které jsou doporučeny nákupním průvodcem. V 18:00 je plánovaný sraz účastníků a přesun do čtvrti Soho, aby zde nasáli neobvyklou atmosféru a povečeřeli v jedné z cizokrajných restaurací. Strávení zbytku večera je na vlastním uváţení. Den 3 - Po snídani opět následuje přesun metrem a organizovaná prohlídka města, kdy si účastníci prohlédnou nejvýznamnější atraktivity v Londýně. Nejprve si vychutnají prohlídku města ze slavného London Eye. Dále navštíví Houses of Parliament, Downing Street, Westminsterské opatství a nakonec se dostanou aţ k Buckinghamskému paláci, kde si vychutnají přehlídku střídání stáţí. Zbytek dne je opět vyhrazen pro nakupování, následuje volný program. Den 4 - Poslední den je věnován odjezdu. V 6:15 proběhne odjezd autobusem na letiště. Účastníci dostanou snídani na cestu. V 11:30 je plánován návrat do Brna.

Vlastní práce

43

Tabulka 3: Program a časový harmonogram zájezdu

1.den

Čas 11:55 13:05 13:45 15:00 16:30 17:30 7:30-8:30

Program Odlet z Brna Přílet do Londýna Transfer z letiště do hotelu Ubytování v hotelu Informační schůzka s průvodcem Volný program Snídaně

9:00-11:00 Prohlídka města s průvodcem 2.den

Tower of London Tower Bridge

Čas vyhrazený pro nakupování, volný program 18:00 Prohlídka čtvrti Soho, večeře 7:30-8:30 Snídaně 11:00

3.den

9:00-11:30 Prohlídka města s průvodcem

London Eye Houses of Parliament Downing Street Westminster Abbey Buckingham Palace

Čas vyhrazený pro nakupování, volný program 6:15 Transfer z hotelu na letiště 4. den 8:30 Odlet do Brna Zdroj: Vlastní zpracování 11:30

4.8.3

Informace o ubytování

Ubytováni budou účastníci v hotelu New Dawn** v centru Londýna, který nabízí pěkné a ekonomické ubytování. Tento menší rodinný hotel se nachází ve čtvrti Queensway, v blízkosti nákupního centra Whiteleys, coţ je výborné pro téma našeho zájezdu. Dalším lákadlem je také čtvrť Notting Hill s mnoha kavárnami a obchody asi 1,5 km od hotelu. Do 500 metrů od hotelu se nachází dvě stanice metra a do Hyde Parku je to pěšky 5 minut. Hotel nabízí velké a světlé jednolůţkové, dvojlůţkové a třílůţkové pokoje. Kaţdý pokoj je vybaven vlastní koupelnou, televizí, telefonem a rychlovarnou konvicí. V ceně ubytování je vţdy zahrnuta velká kontinentální snídaně. Hosté hotelu si zde mohou také zakoupit vstupenky do divadla se slevou. Fotografie a mapa hotelu jsou umístěny v příloze (příloha B).

Vlastní práce

44

4.9 Ekonomická stránka zájezdu Pro stanovení ceny zájezdu pouţívají cestovní kanceláře nákladovou metodu. K takto vypočítané ceně musí ještě připočítat přiráţku cestovní kanceláře, která musí být v takové výši, aby byl realizován poţadovaný zisk, případně byla pokryta provize pro smluvní partnery. V diskuzi práce budeme cenu zájezdu porovnávat s obdobnými konkurenčními zájezdy na trhu. 4.9.1

Nerozpočitatelné náklady

Náklady na ubytování a stravování účastníka V našem zájezdu budeme kalkulovat pouze s cenou za dvojlůţkový a jednolůţkový pokoj. Pro účastníka zájezdu budeme uvaţovat dvojlůţkový pokoj, pro průvodce pak jednolůţkový. Cena za dvojlůţkový pokoj je stanovena na 74 liber/noc. V ceně je také započítána kontinentální snídaně. Počítáme se 3 přenocováními. Pro účely našeho zájezdu si musíme stanovit také kurzové riziko. To se obvykle pohybuje kolem 5%. Zároveň zde zohledníme také inflační riziko. Budeme tedy počítat s 32 korunami za libru. Ubytovací náklady na účastníka ve dvojlůţkovém pokoji se snídaní budou následující: Tab. 3

Náklady na ubytování a stravování účastníka

Ubytování ve 1/2 pokojích se snídaní Cena v GBP os./den Kurz GBP včetně kurz. Rizika Počet přenocování Cena ubytování se snídaní v Kč Zdroj: Vlastní zpracování

37 32 3 3552

Náklady na dopravu Z dopravců jsou vybráni ti, jejichţ dopravní prostředky jsou kvalitní, bezpečné a cenově dostupné. Letecká doprava bude zajištěna společností Ryanair. Cena zpáteční letenky byla stanovena průměrem na 2000 Kč. Je to z toho důvodu, ţe ceny letenek se v průběhu roku neustále mění. Proto byl zvolen tento způsob, aby tak cestovní kancelář předešla případným ztrátám. Mezi náklady na dopravu řadíme také transfer z letiště a zpět. V tomto případě je cena za zpáteční jízdenku 31,50 liber, coţ je velmi výhodná cena, jelikoţ jednosměrná jízdenka stojí 22,50 liber. Zpáteční jízdenka platí do měsíce od zvoleného data. Náklady na dopravu jsou tedy následující:

Vlastní práce Tab. 4

45

Náklady na dopravu účastníka

Doprava Cena zpáteční letenky v Kč Transfer z letiště do centra a zpět v GBP Kurz GBP včetně kurz. rizika Transfer v kč Cena v Kč celkem

2000 31,5 32 1008 3008

Zdroj: Vlastní zpracování

Náklady na vedlejší služby Součástí ceny zájezdu je i vstupné na London Eye. Jedna jízda trvá 30 minut a v ceně lístku je i 4D projekce. Tab. 5

Náklady na vstupné do objektů na účastníka

Vstupné Vstupné London Eye v GBP Kurz GBP vč. Kurz rizika Cena v Kč

18,9 32 605


Dalším krokem je výpočet zdravotního pojištění. Cestovní kancelář Veligrad, pod jejímţ dohledem byl tento zájezd vytvořen, spolupracuje s pojišťovnou ČSOB. Pro účely tohoto zájezdu bylo vybráno komplexní pojištění, včetně storna zájezdu. Při ceně zájezdu do 10 000 Kč, který je pořádán na území EU je stanovena částka 27 Kč/os./den. V příloze (příloha A) je uveden podrobnější rozpis pojištění zájezdu. Tab. 6

Náklady na pojištění účastníka

Pojištění Sazba/den v Kč Počet dní Celkem v Kč

27 4 108


4.9.2

Rozpočitatelné náklady

Další částí kalkulace jsou rozpočitatelné náklady. V případě našeho zájezdu rozpočítáváme pouze náklady na průvodce. Průvodce pracuje na ţivnostenský list, tudíţ není zaměstnancem cestovní kanceláře. V tomto případě nemusíme řešit výši stravného. Cestovní kancelář odměňuje průvodce paušální mzdou 2000 Kč/den.


46

Odměna průvodce

Odměna průvodce Paušální odměna/den v Kč Počet dnů Počet účastníků Odměna průvodce na účastníka

2000 4 15 534


Průvodce bude vyuţívat jednolůţkový pokoj. Cena jednolůţkového pokoje se snídaní je 64 liber. Tab. 8

Náklady na ubytování a stravování průvodce

Ubytování průvodce v 1/1 pokoji se snídaní Cena v GBP/os. Kurz GBP vč. kurz. rizika Počet přenocování Počet účastníků Cena za ubytování v Kč

64 32 3 15 410


U dopravy průvodce kalkulujeme se stejnými částkami jako u dopravy na účastníka. Výpočet je následující: Tab. 9

Náklady na dopravu průvodce

Doprava průvodce Cena zpáteční letenky v Kč Transfer z letiště do města a zpět v GBP Kurz GBP včetně kurz. Rizika Transfer v Kč Doprava celkem v Kč Počet účastníků Doprava průvodce v Kč/účastníka Zdroj: Vlastní zpracování

2000 31,5 32 1008 3008 15 201

Vlastní práce

47

Vstupné na průvodce na London Eye se také nemění, cena je 18,90 liber. Tab. 10

Náklady na průvodce na vstupné do objektů

Vstupné Vstupné London Eye v GBP Kurz GBP vč. Kurz rizika Počet účastníků Cena v Kč

18,9 32 15 41


Průvodce pracující na ţivnostenský list můţe mít uzavřeno celoroční cestovní pojištění. V našem případě tomu tak není, proto rozpočítáváme i náklady na průvodce. Postup výpočtu byl jiţ zmíněn výše. Kalkulujeme tedy s částkou 27 Kč/os./den. Tab. 11

Náklady na pojištění průvodce

Pojištění průvodce Sazba/den v Kč Počet dní Počet účastníků Celkem v kč

27 4 15 8


4.9.3

Stanovení konečné ceny zájezdu

Kalkulací byly zjištěny minimální náklady na účastníka zájezdu ve výši 8467 Kč. Cestovní kancelář si stanoví marţi, která je připočítána k ceně zájezdu. Ta se obvykle pohybuje mezi 10-20%, závisle na tom, kde je zájezd prodáván. V našem konkrétním případě jsme zvolili marţi 15%. K ceně zájezdu je nutné připočítat také zákonem stanovenou daň z přiráţky, která činí 20%. V následující tabulce je uveden postup stanovení konečné ceny zájezdu.


48

Konečné náklady na účastníka zájezdu

KONEČNÁ CENA ZÁJEZDU Náklady na ubytování a stravování účastníka Náklady na dopravu účastníka Vedlejší náklady na účastníka Minimální cena zájezdu Přiráţka CK v % Přirážka CK v Kč DPH z přiráţky v % DPH z přirážky v Kč Kalkulovaná cena zájezdu

3552 3008 1907 8467 15 1271 20 255 9993


Konečná cena zájezdu je stanovena na 9999 Kč. 4.9.4

Minimální počet účastníků zájezdu

Minimální počet účastníků nebo také riziko obsazenosti nám vypočítá nutný počet osob, které nám uhradí náklady na uskutečnění zájezdu. Vzorec pro výpočet je následující: X × prodejní cena = fixní náklady + X × variabilní náklady 9999X = (8000+3008+6144+604,8+108) + (X ×3552+3008+605+108) 9999X = 17864,8+ 7273X 2726X = 17864,8 X = 6,55 => 7 osob To znamená, ţe 6 osob nám neuhradí náklady, minimální počet osob pro pokrytí nákladů je tedy 7.

4.10 Propagace zájezdu Propagace zájezdu bude probíhat formou nabídkového letáku v cestovní kanceláři (příloha C). Protoţe je tento produkt novinka na trhu, bylo by vhodné, vzhledem k tématu zájezdu, také umístění reklamy do časopisů pro ţeny. Do propagace zařadíme také reklamu na webových portálech pro ţeny (omlazeni.cz. doma.cz, zena.cz apod.).

Diskuze

49

5 Diskuze Výsledná cena zájezdu je srovnatelná s klasickými poznávacími zájezdy do Londýna nabízenými na trhu. Oproti nim se ale ubytování v našem případě nachází přímo v centru Londýna a v ceně je také transfer z a na letiště a vstupné na jednu atrakci. Také pojištění storna zájezdu nebývá zpravidla v ceně. To znamená, ţe do průměrné ceny poznávacích zájezdů v Londýně jsme se vešli téměř se všemi náklady a účastník pak nemusí vynaloţit mnoho peněz navíc. Kalkulační přiráţku cestovní kanceláře jsme stanovili na 15%, coţ je sice dost, ale stále to není úplně podle představ cestovní kanceláře. Je tak učiněno z toho důvodu, ţe produkt je novinka a my chceme nalákat zákazníky především na neobvyklé téma zájezdu a příznivou cenu. Vysoká cena by sníţila konkurenceschopnost zájezdu. Později můţe cestovní kancelář zvýšit přiráţku na 20%. Dalším způsobem sníţení ceny produktu je redukce nákladů. Jedná se například o výběr ubytování niţší cenové kategorie apod. Sníţení standardu by ale mohlo vést k menší poptávce po zájezdu. V závěrečném shrnutí tedy můţeme říct, ţe stanovená cena je srovnatelná s cenami zájezdů do Londýna jiných cestovních kanceláří a tím se také zájezd stává cenově konkurence schopný. Co se týče samotného produktu, jedná se o novinku na trhu, takţe z hlediska programové náplně zájezd nemá ţádnou konkurenci. Hlavní náplní zájezdu je nakupování, ale samozřejmě se účastníci seznámí s Londýnem i jako s městem s bohatou historií. Zajištění sluţeb u dodavatelů (doprava, ubytování) proběhlo spíše ve střední cenové kategorii a odpovídá tak standardu pro daný typ zájezdu. Z toho plyne, ţe díky svojí programové náplni a nabídce sluţeb je zájezd konkurence schopný i z tohoto hlediska.

Závěr

50

6 Závěr Výsledkem této práce je nový produkt cestovní kanceláře, čtyřdenní zájezd do Londýna s tématem nákupní turistiky. Přesto, ţe se můţe zdát, ţe sestavování zájezdu je jednoduchá práce, není tomu tak. Tento proces zahrnuje mnoho kroků, mezi nimi především výběr dodavatelů sluţeb, které musíme vybírat opravdu kriticky a zodpovědně. Tento krok totiţ předurčuje následnou spokojenost s absolvovaným zájezdem. Zájezd se podařilo sestavit podle zadaného tématu a v diskuzi bylo uvedeno, ţe zájezd je dostatečně konkurenceschopný a mohl by na trhu obstát. Sestavování zájezdu v rámci této bakalářské práce bylo pro mě velmi přínosné. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací a zároveň také uplatnila i informace jiţ získané během studia na Mendelově univerzitě.

Literatura

51

7 Literatura Knižní zdroje: 1.

2. 3. 4.

5. 6. 7.

8. 9. 10.

DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2010, 200 s. ISBN 978-807373-079-6. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 119 s. ISBN 978-80-245-1252-5. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příleţitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. KUNEŠOVÁ, Eva. Technika zahraničních zájezdů. 2., upr. a rozš. vyd. Praha: Idea servis, 2004, 137 s. ISBN 80-859-7044-9. TIMOTHY, Dallen J. Shopping tourism, retailing, and leisure. Buffalo, NY: Channel View Publications, c2005, ix, 222 p. ISBN 18-731-5060-1. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. 4. upr. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. upr. vyd. V Praze: Idea servis, 2002, 173 s. ISBN 80-859-7036-8. ILINA, Elena. Turistický trh a základy cestovních operátorů. Praha: Darnika, 2006, 89 s. ISBN 80-239-7112-3. SYSEL, Jiří. Cestovní kancelář, cestovní agentura a informační středisko v cestovním ruchu. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008, 40 s. ISBN 978-808-6578-750.

Internetové zdroje: 11.

12.

13.

SOUKUPOVÁ, Jana. Nákupní cestovní ruch [online]. Praha, 2010 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: https://isis.vse.cz/auth/zp/index.pl?podrobnosti=56414;lang=cz. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická. SOUTHALL, Carol. Shopping as a Driver for Tourism. Shopping as a Driver for Tourism [online]. 2009 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.insights.org.uk/articleitem.aspx?title=Shopping%20as%20a% 20Driver%20for%20Tourism Londýn otevírá největší nákupní centrum v Evropě. Aktuálně.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z:

Literatura

52

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-vesvete/clanek.phtml?id=713972 14.

15.

16. 17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

Tvorba produktu CK. Zeměpis cestovního ruchu [online]. 2012 [cit. 201205-19]. Dostupné z: http://zemepismaturita.studentske.cz/2008/11/tvorba-produktu-ck.html Praţská ulice Na Příkopě je podle studie 18. nejdraţší na světě. Estav.cz [online]. 2006 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.estav.cz/zpravy/ctk/studie-najem.html Londýn-památky. Londýn [online]. 2012 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://londyn.cestujlevne.info/londyn-pamatky/ Takto vypadá největší nákupní centrum na světě. Otevřeno dnes. Ihned.cz [online]. 2008 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/?p=013000_d&article[id]=29867720 Největší nákupní centrum na světě. NEJVĚTŠÍ NÁKUPNÍ CENTRUM NA SVĚTĚ [online]. 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://primanakupnicentrum.cz/tag/nejvetsi-nakupni-centrum-na-svete Nejlepší evropská města pro nákupní turistiku. Aktuálně.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2011/11/16/nejlepsievropska-mesta-pro-nakupni-turistiku/#3 Top Shopping Destinations in London. LONDON [online]. 2012 [cit. 201205-19]. Dostupné z: http://www.visitlondon.com/attractions/shopping/top-shoppingdestinations Kam za nákupy v Londýně?. EasyJet [online]. 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.easyjet.com/cs/Rezervace/kam_za_nakupy_v_londyne.html Nejvýhodnější hotely. Bohemia Euroservice [online]. 2012 [cit. 2012-0519]. Dostupné z: http://www.bohemiaeuroservice.com/czech/londyn_hotel_FIT.htm Hledat hotely. Booking.com [online]. 2012 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.booking.com/hotel/gb/newdawn.html?tab=1&origin=hp&error_url=%2Fhotel%2Fgb%2Fnewdawn.cs.html%3Faid%3D319857%3Blabel%3Dnew-dawnL4wJLsxywA%252AGnK663PFMXAS4821876968%3Bsid%3D7f66357694 a299f0bbe94e0ac2e97eba%3Bdcid%3D1%3B&do_availability_check=on& aid=319857&dcid=1&label=new-dawnL4wJLsxywA*GnK663PFMXAS4821876968&lang=cs&sid=7f66357694a29 9f0bbe94e0ac2e97eba&checkin_monthday=7&checkin_year_month=2012 -9&checkout_monthday=10&checkout_year_month=2012-9

Literatura

24.

25.

26.

27.

28. 29.

53

Komplexní cestovní pojištění včetně pojištění stornopoplatků. Alivia.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.alivia.cz/documents/komplexni-cestovni-pojisteni.html New Dawn Hotel, Londýn. London30.com [online]. 2012 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.london30.com/30/cz/2250/londyn-hotel-15824new-dawn-hotel.html?lp=00009-CZ-001-12-30s-014-CZK-015824-03-0000-000000000&kw=new%20dawn%20hotel&gclid=CISv8aHR1a8CFQMx3wod8S3 XbA Nákupní turistika moţná skončí – obchodníci sjednocují ceny. Česká televize [online]. 2008 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/33770-nakupni-turistikamozna-skonci-obchodnici-sjednocuji-ceny/ LÍSTKY PRO CESTOVÁNÍ A NÁVŠTĚVU ATRAKCÍ V LONDÝNĚ!. ListkyLondyn.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.listkylondyn.cz/ Levné letenky. RYANAIR [online]. 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.ryanair.com/cz Shopping in London. Global-blue [online]. 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.global-blue.com/destinations/uk/london/

Literatura

54

Přílohy


55

A Komplexní cestovní pojištění včetně pojištění storno poplatků ( ČSOB Pojišťovna, a.s. ) Sazebník:

27,- Kč / osobu / den

při ceně zájezdu do 10 000,- Kč

30,- Kč / osobu / den

při ceně zájezdu do 20 000,- Kč

ROZSAH POJIŠTĚNÍ

POJISTNÉ PLNĚNÍ

Léčebné výlohy

1 500 000 Kč

Lékařské ošetření (včetně akutního ošetření zubů ),úraz, pobyt v nemocnici, léky předepsané lékařem, přeprava do nejbliţšího zdravotnického střediska, náklady na repatriaci do místa bydliště, přivolání opatrovníka. Úrazové pojištění Úmrtí následkem úrazu Trvalé následky Pojištění odpovědnosti za škodu Škody na zdraví a ţivotě Škoda na majetku

100 000 Kč 200 000 Kč 1 000 000 Kč 500 000 Kč

Pojištění se sjednává se spoluúčastí 3% z pojistného plnění, minimálně však 500,- Kč Pojištění zavazadel

10 000 Kč

Pojištění se sjednává pro případ náhlého poškození nebo zničení předmětu pojištění nahodilou událostí Pojištění se sjednává se spoluúčastí 500,- Kč Pojištění storna zájezdu 10 000 / 20 000 dle ceny zájezdu

Pojištění se sjednává se spoluúčastí 20% z pojistného plnění, minimálně však 500,- Kč

Asistenční služba


56

Nepřetrţitá, komunikace v českém jazyce bez limitu. Pojištění se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami (+ pojištění storna zájezdu) pro Cestovní pojišťovny platnými od 1.1.2006


B Fotografie hotelu a mapa umístění

Obr. 7 Budova hotelu Zdroj: www.booking.com/New-Dawn-Hotel

Obr. 8 Dvojlůţkový pokoj Zdroj: www.booking.com/New-Dawn-Hotel

Obr. 9 Jídelna Zdroj: www.booking.com/New-Dawn-Hotel

57


Obr. 10 Koupelna Zdroj: www.booking.com/New-Dawn-Hotel

Obr. 11 Umístění hotelu na mapě Zdroj: www.booking.com/New-Dawn-Hotel

58

Propagační leták k zájezdu

C Propagační leták k zájezdu

Obr. 12 Propagační leták zájezdu Zdroj: Vlastní zpracování

59

Nákupní průvodce

D Nákupní průvodce

Obr. 13 Nákupní průvodce – titulní strana Zdroj: Vlastní zpracování

60

Nákupní průvodce

Obr. 14 Nákupní průvodce – strana 1 Zdroj: Vlastní zpracování

61

Nákupní průvodce


62

Nákupní průvodce


63

Nákupní průvodce


64

Nákupní průvodce


65

Nákupní průvodce


66

Nákupní průvodce


67

Nákupní průvodce


68

Nákupní průvodce


69

Nákupní průvodce


70

Nákupní průvodce


71

Nákupní průvodce


72

Nákupní průvodce


73

Nákupní průvodce


74

Nákupní průvodce


75

Nákupní průvodce

76

¨ Obr. 29 Nákupní průvodce – strana 16 Zdroj: Vlastní zpracování

Nákupní průvodce

Obr. 30 Nákupní průvodce – závěrečná strana Zdroj: Vlastní zpracování

77

Tvorba nového produktu CK

Recommend Documents