TVORBA PRODUKTU CESTOVNÍHO RUCHU - CYKLOTURISTIKA

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

TVORBA PRODUKTU CESTOVNÍHO RUCHU CYKLOTURISTIKA Creation of tourism product - Cycling & Mountainbiking Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Martin Šauer, Ph.D.

Autor: Lenka Kunertová

Brno, červen 2009

Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Lenka Kunertová Tvorba produktu cestovního ruchu - cykloturistika Creation of tourism product – Cycling & Mountainbiking Katedra regionální ekonomie a správy Ing. Martin Šauer, Ph.D. 2009

Anotace Předmětem bakalářské práce "Tvorba produktu cestovního ruchu - cykloturistika" je návrh turistického produktu zaměřeného na terénní cykloturistiku v destinaci Jizerské hory. Práce je rozdělená na analytickou a praktickou část. První část nejprve sleduje současný stav cykloturistiky na území České republiky. Dále popisuje podmínky pro rozvoj cykloturistiky v Libereckém kraji a zkoumá z různých pohledů Jizerské hory jako destinaci cestovního ruchu. Obsahem praktické části je samotná tvorba produktu zaměřeného na terénní cykloturistiku. Produkt je vytvořen jako balíček sluţeb tak, aby přitáhl co nejvíce návštěvníků do dané destinace.

Annotation The goal of the submitted thesis " Creation of tourism product – Cycling & Mountainbiking " is a proposal of a tourism product specialized in mountain and cross country cycling. The thesis consists of analytical and practical part. The analysis is monitoring current situation of cycling and biking in Czech Republic first. The part also describes conditions for development of cycling in Liberec region further and explores the Jizera Mountains as a tourism destination from several points of view. The practical part is concerning about the creation of the product focused on mountain and cross country cycling. The product is created as a package to attract number of tourists to the destination.

Klíčová slova Destinační marketing, produkt cestovního ruchu, cykloturistika

Keywords Destination marketing, tourism product, cycling & mountainbiking

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Tvorba produktu cestovního ruchu - cykloturistika vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 26. června 2009 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Ing. Blance Nedvědické a Mgr. Tomášovi Kvasničkovi, kteří přispěli k tvorbě této práce svými praktickými zkušenostmi z oboru cyklistiky.

OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................... 11 1.

Analýza současných podmínek pro rozvoj cykloturistiky v České republice ................. 12 1.1.

Charakteristika cykloturistiky ................................................................................... 12

1.2.

Charakteristika a definování současných potřeb cyklisty ......................................... 12

1.2.1.

Dopravní funkce ............................................................................................... 13

1.2.2.

Turistická funkce .............................................................................................. 13

1.2.3.

Terénní funkce .................................................................................................. 13

1.2.4.

Kombinované funkce ........................................................................................ 14

1.2.5.

Funkce v městských aglomeracích ................................................................... 14

1.3.

Historie cykloturistiky .............................................................................................. 14

1.4.

Profil české krajiny pro cykloturistiku ..................................................................... 15

1.5.

Dopravní infrastruktura pro cykloturistiku v České republice ................................. 15

1.5.1.

Definice cyklostezky a cyklotrasy .................................................................... 16

1.5.2.

Systém značení cyklotras v České republice .................................................... 16

1.6.

Státní podpora cykloturistiky .................................................................................... 17

1.6.1.

Ministerstvo dopravy a spojů............................................................................ 18

1.6.2.

Ministerstvo pro místní rozvoj.......................................................................... 18

1.6.3.

Ministerstvo ţivotního prostředí ....................................................................... 19

1.6.4.

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism ........................................... 19

1.7.

Terénní cyklistika v České republice ........................................................................ 20

1.7.1. 1.8.

Silné a slabé stránky českách cyklotras a cykloturistiky .......................................... 21

1.8.1. 2.

3.

Česká Mountainbiková Asociace ..................................................................... 20 Příleţitosti v cykloturistice ............................................................................... 21

Jizerské hory jako destinace cestovního ruchu ................................................................. 22 2.1.

Vymezení Turistického regionu Jizerské hory ......................................................... 22

2.2.

Základní a doprovodná turistická infrastruktura....................................................... 23

2.2.1.

Hromadná ubytovací zařízení ........................................................................... 23

2.2.2.

Turistická dopravní infrastruktura .................................................................... 24

2.3.

Turistické atraktivity a cíle ....................................................................................... 24

2.4.

Význam a postavení turistického regionu Jizerské hory v meziregionálním srovnání .................................................................................................................................. 25

2.5.

Měření zatíţení turistických lokalit Jizerských hor .................................................. 26

Analýza poptávky a konkurence v destinaci Jizerské hory .............................................. 28 3.1.

Analýza poptávky ..................................................................................................... 28

3.1.1.

Dopravní prostředek a struktura komunit .........................................................28

3.1.2.

Délka a frekvence pobytu .................................................................................29

3.1.3.

Důvod návštěvy regionu a oblíbené aktivity ....................................................29

3.1.4.

Ubytování a stravování .....................................................................................30

3.1.5.

Výdaje na pobyt ................................................................................................30

3.1.6.

Hodnocení regionu návštěvníky .......................................................................30

3.2.

4.

5.

Analýza konkurence .................................................................................................31

3.2.1.

Analýza vnější konkurence ...............................................................................31

3.2.2.

Analýza vnitřní konkurence ..............................................................................32

Rozvoj cyklistiky a cykloturistiky na území Libereckého kraje.......................................33 4.1.

Základní systém značení cyklotras v Libereckém kraji ............................................33

4.2.

Programové dokumenty pro rozvoj cyklistiky..........................................................34

4.2.1. 2013

Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 ..........................................................................................................................34

4.2.2.

Zásady organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji .......................................34

4.3.

Kategorizace cyklotras dle významu ........................................................................35

4.4.

Spolupráce subjektů zabývajících se cyklistikou......................................................35

4.5.

Stávající finanční zdroje na cyklodopravy v Libereckém kraji ................................36

Návrh produktu cestovního ruchu – terénní cykloturistika ..............................................37 5.1.

Cyklistický produkt cestovního ruchu - cyklobalíček ..............................................37

5.2.

Produkt terénní cykloturistiky - singltrek .................................................................38

5.2.1.

Co je to singltrek ...............................................................................................38

5.2.2.

Vlastnosti singltreku .........................................................................................38

5.2.3.

Plánovací proces ...............................................................................................38

5.2.4.

Realizační proces ..............................................................................................39

5.3.

Případová studie ze zahraničí – The Welsh Mountain Bike Initiative .....................39

5.3.1.

Úspěch Coed-y-Brenin .....................................................................................39

5.3.2.

Projekt The Welsh Mountain Bike Initiative ....................................................40

5.4.

Tvorba produktu terénní cykloturistiky - Singltrek pod Smrkem.............................41

5.4.1.

Charakteristika nabízené destinace a cyklo + turistická lákadla.......................41

5.4.2.

Nabídka ubytovacích kapacit ............................................................................42

5.4.3.

Cyklistické sluţby – půjčovny kol, servisy a cykloprodejny, cyklobusy .........42

5.4.4.

Singltrek pod Smrkem ......................................................................................43

5.4.5. Nabídka stravovacích moţností na trase a blízko ní, včetně moţností občerstvovacích zastávek – restaurace, bistra, odpočívky, vyhlídky ...............................44 5.4.6.

Turistická informační centra .............................................................................44

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 46 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................................... 47 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK....................................................................................... 49 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 50 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 51

ÚVOD Rekreační cyklistika a cykloturistika jako aktivní součást našeho ţivota dosahuje v posledních letech obrovské popularity a patří bezesporu k nejoblíbenějším formám rekreačního sportování a rodinné či individuální turistiky. Z někdejšího nejlevnějšího dopravního prostředku se kolo vyvinulo ve sportovní náčiní a stalo se ideální prostředkem k trávení volného času. Pro mnoho lidí tak nyní jízda na kole neznamená jen způsob přepravy z místa na místo, ale volí jízdu na kole jako ideální způsob trávení dovolené v přírodě. Cykloturistika v sobě spojuje moţnost pohybovat se krajinou, navštívit turisticky atraktivní a zajímavá místa, pečovat o své zdraví a zároveň je šetrná k ţivotnímu prostředí. Vzhledem k současnému stále většímu zájmu dokáţe přitáhnout pozornost cestovního ruchu i do méně rozvinutých regionů a můţe se tak stát vhodným nástrojem podpory rozvoje cestovního ruchu a zajištění vyšší ţivotní úrovně v regionu. Díky rostoucímu počtu cyklistů na horských kolech se v této práci zaměřuji na horskou a terénní cykloturistiku, umístěnou do oblíbené destinace cestovního ruchu Jizerské hory. Z hlediska svých fyzicko-geografických předpokladů představují Jizerské hory ideální území pro rekreační cykloturistiku. Vyznačují se relativně nevelkým, horským reliéfem, jsou snadno dostupné z blízkého Liberce či Jablonce nad Nisou, disponují hustou sítí značených tras. Na své si zde přijdou rodiny s dětmi, rekreační cyklisté i aktivní sportovci, příznivci silniční, horské i terénní cyklistiky. Není divu, ţe v Jizerských horách jiţ cyklisté převyšují pěší turisty. Hlavním cílem této práce je návrh na tvorbu produktu cestovního ruchu zaměřený na terénní cykloturistiku, týkající se unikátního projektu Singltrek pod Smrkem v oblasti Frýdlantska, který doposud v podmínkách ČR chybí a který má ambice zajistit ekonomický přínos a rozvoj cestovního ruchu dané oblasti. Součástí práce je také analýza zabývající se podmínkami pro rozvoj cykloturistiky na našem území, i na území Libereckého kraje a analýza vymezující Jizerské hory jako destinaci cestovního ruchu. V první části se zabývám charakteristikou cykloturistiky v našich podmínkách. Součástí této charakteristiky jsou jednotlivé funkce cyklistiky, historie cykloturistiky a geografický profil naší krajiny. Analýzy se dále soustředí na dopravní infrastrukturu, systém značení tras, úlohy jednotlivých ministerstev v rámci státní podpory cyklistiky. Kapitola je završena souhrnem slabých a silných stránek cyklistiky a cykloturistiky v České republice. Ve druhé části poukazuji na Jizerské hory jako na destinaci cestovního ruchu. Jsou zde definovány důleţité statistické ukazatele jako hromadná ubytovací zařízení a návštěvnost regionu, vypovídající o oblíbenosti destinace mezi turisty. Třetí část je zaměřena na analýzu poptávky a konkurence, vycházející z marketingové analýzy pro destinaci. Jednotlivá kritéria poskytují informace o spokojenosti či nespokojenosti návštěvníků se sluţbami v regionu. Ve čtvrté části popisuji současný stav cyklistiky a cykloturistiky v Libereckém kraji, do jehoţ prostředí tato práce zasahuje a který se rovněţ spolupodílí na připravovaném projektu. Informace jsou čerpány především z programových dokumentů Libereckého kraje. V poslední části navrhuji jako produkt cestovního ruchu terénní cykloturistiku, který se opírá o plánový projekt Singltrek pro Smrkem. Vymezení produktu se netýká jen konkrétního projektu, ale je připraven jako komplexní balíček obsahující sluţby spojené s cestovním ruchem, který má přilákat návštěvníky do destinace. Pravděpodobnost úspěchu takového produktu dokazuje i příklad ze zahraničí, konkrétně z Walesu. 11

1. ANALÝZA SOUČASNÝCH PODMÍNEK PRO ROZVOJ CYKLOTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE Cykloturistika v České republice zaţívá v posledních desetiletích obrovský boom. Předpoklady k rozvoji této specifické formy cestovního ruchu má naše republika vynikající. Disponuje poměrně pestrým a členitým reliéfem, s různými typy krajiny – rovinami, kopci i horami, dále nespočtem kulturně-historických a technických památek a spoustou přírodních krás. Vzdálenosti nejsou velké, za jeden den se lze při sportovnějším tempu jízdy dostat z Prahy aţ na severní hranici Čech, zrovna tak lze od svítání do západu přejet velkou část Šumavy podél hranice anebo udělat okruh celými Jizerskými horami. Projet všechny části Čech, ať uţ při cestách jednodenních či vícedenních, objevit kouzla všech krajů i zapadlých míst, není rozhodně nesplnitelný cíl.

1.1. Charakteristika cykloturistiky „Cykloturistiku z širšího hlediska chápeme jako pohyb v přírodě (ale i v městských podmínkách), se stanoveným cílem a odůvodněním, bez soutěţních ambicí, vykonávaný prostřednictvím jízdy na kole. Cykloturistika je tedy druh turistiky, při níţ se k cestování pouţívá jízdní kolo. Spojuje v sobě jednoduchost pěší turistiky s výhodami mototuristiky, vyuţívá jejich předností a nahrazuje nedostatky. Jízda na kole má výrazný pozitivní vliv na zdraví člověka, a nenarušuje příliš ţivotní prostředí. Zároveň umoţňuje poměrně intenzivní vnímání okolí. Přesun na kole předpokládá zvládnutí techniky jízdy na kole, znalost dopravních předpisů, první pomoci a základních oprav a údrţby kola.“ [Ondráček, J., Hřebíčková, S.: Cykloturistika, 2007]. Pro výchovu a výuku mládeţe je cykloturistika sportem v přírodě, při jehoţ provozování vynakládá účastník fyzickou námahu, v jehoţ průběhu získává kulturní znalosti a odborně technické dovednosti. Tím splňuje cykloturistika hlavní úkoly tělesné výchovy – zdravotní, výchovný i vzdělávací. Cykloturistiku lze rozdělit dle prostředí, v němţ ji budeme provozovat. S tím souvisí i pouţití různých druhů kol: Silniční kola – pro cykloturistiku prováděnou na silnicích Horská kola – speciálně upravená kola určená pro pohyb v terénu Trekkingová kola – mezistupeň mezi oběma předchozími, určená pro zpevněné komunikace, do terénu se příliš nehodí City bike – pro městskou cykloturistiku

1.2. Charakteristika a definování současných potřeb cyklisty Cyklistická doprava je moderním dopravním prostředkem pro denní vyuţívání a téţ pro rekreaci. Zatím je limitována neexistencí bezpečné husté sítě cyklostezek oddělených od automobilového provozu, kterou je potřeba vybudovat. Mezi výhody jízdy na kole patří jeho dostupnost pro všechny vrstvy obyvatel. K jízdě na kole člověk nepotřebuje ţádné oprávnění, na kole se dostaneme tam, kam autem nikoliv, dopravní zácpu můţete rychle vyřešit převedením kola na jinou komunikaci, na kole jedeme od domu aţ do práce, školy, na úřad, provoz kola má minimální finanční nároky na peněţenku, aj. Určité nedostatky samotné cyklistické dopravy lze naopak spatřovat v 12

moţnostech bezpečného parkování kol (ochrana před krádeţemi, nedostatek kvalitních stojanů, úschoven). Dle publikace (Bartoš, 2007) můţeme jako základní rozdělení jízdy na kole uvést: Jízda za prací, zaměstnáním, do školy Rekreační cykloturistické Rekreačně terénně cyklistické Sportovní

1.2.1. Dopravní funkce Tato funkce umoţňuje rychlé propojení 2 a více lokalit (obce, města, rekreační centra, apod.) s předpokládanou opakovanou frekvencí uţívání, zahrnující jízdu do zaměstnání, do školy, za sluţbami, na nákup, apod. Nezbytným předpokladem jsou parametry bezpečnosti a komfortu tras, které odvedou cyklisty ze stávajících dopravně zatíţených komunikací. Zcela zásadní je poţadavek oddělení tras od motorové dopravy a návrh vedení zajišťující pro uţivatele minimální energetickou náročnost. Ideálním stavem je oddělená cyklistická doprava na cyklostezce, cyklopruhu, nebo zklidnění celé oblasti, tzn. zónou 30.

1.2.2. Turistická funkce Stávající síť cykloturistických tras má charakter respektující sportovní a rekreační poţadavky na cyklistickou dopravu. Cyklista jedoucí za rekreací, odpočinkem, za poznáním či provozující jízdu na kole nikoli jako prostředek, ale jako cíl svého snaţení, má úplně jiné potřeby neţ cyklista jedoucí do zaměstnání, do školy, do úřadu, apod. Takový cyklista potřebuje mít k dispozici bezpečnou cyklotrasu, která se vyhýbá frekventovaným silnicím, chce se spolehlivě a bezpečně s kolem dostat z místa bydliště do výchozího bodu jízdy a pak z konečného bodu výletu do místa bydliště. Někteří cyklisté tuto potřebu řeší dopravou kol automobilem, jiní jezdí vlakem. Značná část cyklistů pak jede po vlastní ose. Mezi další poţadavky rekreačních cyklistů patří moţnost kvalitního značení na trase, moţnost uschovat nebo alespoň zaparkovat kolo a mít po ruce informace o krajině, o zajímavostech a o praktických informacích, jako jsou např. opravny kol. Tuto potřebu cyklistů jiţ teď jednotlivé regiony víceméně úspěšně řeší vydáváním propagačních a informačních materiálů a instalováním informačních a mapových tabulí podél tras.

1.2.3. Terénní funkce Terénní cyklistika je vázaná na neasfaltové lesní a polní cesty a stezky nejlépe s přírodním povrchem. Ve stávajících podmínkách terénní cyklisté uţívají stávající síť lesních cest a stezek, která není navrţena, realizována ani udrţována pro účely rekreace. Postupně vznikají značené okruhy poblíţ měst a v destinacích, které vyuţívají této sítě. Stoupá poptávka po účelně plánovaných, a realizovaných a udrţovaných sítích rekreačních stezek zaměřených na kvalitní uţivatelské záţitky, které zároveň důsledně přihlíţejí k udrţitelnosti. Vznik takových stezek a tratí se měl stát předmětem strategických a plánovacích dokumentů na národní a krajské i komunální úrovni, aby mohly být umocněny pozitivní externality, které produkují, především pozitivní vliv na veřejné zdraví, posilňování vztahu k přírodě a přínosy z cestovního ruchu. Zkušenosti ze zahraničí ukazují na výjimečný potenciál, který takové projekty mají pro aktivity spolků, komunit a občanů. „Přírodě blízké rekreační cesty a stezky přinášejí celou řadu výhod. Tím, ţe poskytují atraktivní podmínky k aktivní rekreaci, zvyšují kvalitu ţivota lidí ve své blízkosti. Stezky však mohou také přitáhnout návštěvníky odjinud a tím slouţit jako strategický produkt cestovního ruchu. Jejich pomocí lze řešit některé problémy spojené s návštěvností rekreantů, 13

především jejich vliv na okolí a jejich vzájemné konflikty. Pokud jsou promyšleně naplánovány a poctivě realizovány, poskytují přírodně blízké rekreační cesty a stezky nemalé přínosy okolním komunitám.“ [Kvasnička, T.: Terénní cyklistika, 2007]

1.2.4. Kombinované funkce Kombinace sportovně - turistického uţívání a dopravních funkcí připadá v úvahu v příměstských oblastech a na dálkových trasách přímo propojujících více sídelních útvarů. Z hlediska přepravních poţadavků je atraktivní a perspektivní kombinace s jinými druhy dopravy (cyklobusy, cyklovlaky, lanovky).

1.2.5. Funkce v městských aglomeracích Řešení problémů cyklistiky v městských aglomeracích spočívá zejména v kompromisním uţívání komunikací sdílených s motorovou dopravu a pěšími. Vyvolává to poţadavky na úpravy komunikačního uspořádání vedoucího ke zvýšení bezpečnosti cyklistů a na celkovou organizaci dopravy ve městech. Územní plán měst musí do budoucna s poţadavky na připojení satelitních útvarů, sídlišť, průmyslových zón, apod. nutně počítat.

1.3. Historie cykloturistiky Vznik a rozvoj cykloturistiky je spjat s mnoha faktory, které tento rozvoj výrazně limitovaly, zvláště v jejích počátcích. Vlastní počátky rozvoje cykloturistiky, od poloviny 19. stol., jednoznačně kopírují vlastní rozvoj cyklistiky a tvoří jeho logické pokračování po souběţné linii. Jiţ v počátcích rozvoje cykloturistiky si nová aktivita našla mnoho příznivců a fandů. Poté, co pominulo období cyklistiky jako módního trendu v polovině 19. stol., došlo k selekci cykloturistů a k jejich organizovanosti v klubech i v českých zemích. Roku 1883 byly poloţeny základy ke vzniku České ústřední jednoty velocipedistů, která sdruţovala 4 kluby s téměř 150 členy. Hlavní náplní klubů bylo rozšíření praktického vyuţití kola a organizování různých vyjíţděk a výletů. V roce 1884 byl zaloţen nejstarší sportovní časopis v Čechách, který se jmenoval Cyklista. Rozvoj cykloturistiky v Evropě ve 20. stol. zbrzdily obě světové války a následující politicko-ekonomický vývoj. Poválečný technický pokrok znamenal rozvoj individuální motorové dopravy. Kolo přestává být dopravním prostředkem a dochází ke vzniku cykloturistiky jako formy aktivního odpočinku. Spolu s odlišným poválečným ekonomickým a politickým vývojem západní a východní mapy Evropy dochází k rozdílným moţnostem rozvoje cykloturistiky, způsobený především nedostatkovým materiálovým vybavením obyvatel východního bloku. Přesycenost z rozvoje motorové dopravy a nové trendy zdravého ţivotního stylu znamenaly koncem minulého století ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky znovuobjevení předností rekreace na kole. Významně tomu napomohlo zkonstruování horského kola, které odpoutalo turisty od frekventovaných komunikací. Situace mezi rozvinutými a postsocialistickými zeměmi se začíná vyrovnávat aţ s rozpadem socialistického společenství, na přelomu 80. a 90. let. Tento časový skluz, zvláště co se týče výstavby cyklostezek, se u nás časem paradoxně ukázal být určitou alespoň dočasnou, výhodou. I Česká republika tak v počátku masivního rozvoje horské cyklistiky pocítila radost z neregulované cykloturistiky na jiţ kvalitně provedených MTB ve volné přírodě, neţ byl i u nás nastolen systém cyklistiky regulované a do značné míry svázané pravidly a asfaltovými stezkami. 14

V současnosti je cykloturistika chápána jako relativně nová, dynamicky se rozvíjející forma aktivního cestovního ruchu a součást šetrné ekologické formy turistiky. Především v marketingu sluţeb cílových destinací se cykloturistům, jako perspektivní cílové skupině, konečně věnuje zvýšená pozornost.

1.4. Profil české krajiny pro cykloturistiku Profil české krajiny poskytuje cyklistům nejrůznější moţnosti jízdy. Nejtěţší a nejstrmější stoupání jsou pochopitelně v horách, i kdyţ výjezdy podobné těm alpským, které vedou do výšky přes 2000 metrů, v Česku nejsou. Protoţe na nejvyšší horu Sněţku (1602 m) se s kolem nesmí, zbývají v Čechách vrcholy jako šumavský Poledník (1315 m), krkonošská Černá hora (1299 m) nebo krušnohorský Klínovec. Přes tisíc metrů jsou vysoké ještě vrcholy Jizerských, Orlických a Novohradských hor, populární Ještěd (1012 m) nebo Čerchov (1042 m) v Českém lese. Všechny české hory a vrcholy vyšší neţ tisíc metrů jsou při hranicích. Stoupání zde mohou být deset aţ patnáct kilometrů dlouhá, obtíţnost lze rapidně zvýšit jízdou terénem. Nejdelší výjezdy najde cyklista především v Krkonoších – např. z Jilemnice (450 m) na krkonošské Zlaté návrší k Vrbatově boudě (1400 m) měří stoupavá cesta 25 km. Náročnější jízda čeká na cyklisty také ve vrchovinách. K nejznámějším patří Českomoravská vrchovina (Vysočina), ale také Brdy na pomezí středních a západních Čech, Doupovské hory a Slavkovský les na západě a České středohoří na severu. Vrcholy zde dosahují výšek přes 800-900 m, reliéf je značně kopcovitý. Stoupání nejsou delší neţ deset kilometrů, nejsou také tak prudká jako v horách, spíše táhlá. Problémy můţe někdy činit rozlehlost těchto území, například neustále se zvedající a klesající Vysočina zabírá skoro celé pomezí Čech a Moravy a sahá hluboko do obou částí republiky. Doupovské hory či Brdy zase svými strmějšími svahy a drsnějším podnebím připomínají horskou krajinu (v obou těchto lokalitách jsou ale uzavřené vojenské prostory). Vrchoviny dokáţí unavit stejně jako hory, celkový součet převýšení z jednodenního výletu na Vysočině můţe být větší neţ z jednorázového výjezdu na Zlaté návrší. Značnou část Čech pokrývají pahorkatiny – Táborská, Vlašimská, Jičínská, Blatenská, Posázavská, Benešovská, aj. Stoupání obvykle nepřesahují pět kilometrů, reliéf se mírně vlní. Je to typická česká krajina s kopečky, mnoţstvím vesnic, rybníků, řek a potoků, střídají se zde pole, lesy a louky. Putování v těchto místech je vhodné pro rekreační cyklisty, rodiny s většími dětmi. Nicméně je nutné počítat s tím, ţe v okolí některých známých řek, především Vltavy, Sázavy či Berounky, lze najít i poměrně náročná a delší stoupání vedoucí z údolí na okolní vrchy. Stejně tak v atraktivním Českém ráji či Kokořínsku se v terénních výjezdech cyklista můţe setkat s velmi prudkými výjezdy. Roviny se vyskytují především okolo Labe, od Hradce Králové aţ k Litoměřicím, kde řeka vstupuje do Českého středohoří. Z Pardubic do Prahy je to sto kilometrů prakticky bez stoupání. Také severovýchodně od Prahy a v okolí dolního toku Ohře je reliéf bez kopců. Rovinaté dlouhé úseky najde cyklista i v Českobudějovické a Třeboňské pánvi. Jízda po rovině je nejrychlejší, nejméně náročná, na druhé straně ale také poněkud monotónní. Velkou část polabských rovin zaujímá pouze zemědělská půda, na sever od Prahy prakticky chybějí lesy.

1.5. Dopravní infrastruktura pro cykloturistiku v České republice Pro běţnou cykloturistiku lze vyuţít především všechny silnice s výjimkou dálnic a také lesní, polní a horské cesty. Síť asfaltových silnic je v Čechách velmi rozsáhlá, pro cyklistiku jsou 15

samozřejmě ideální ty, které mají hladký povrch, jsou bez děr, dostatečně přehledné a bezpečné. V tomto směru ale ČR za západním světem výrazně zaostává, silnice jsou často rozbité. Stejně tak speciálních asfaltových stezek pouze pro cyklisty je u nás minimum. Ze silniční dopravy cyklisté nejvíce vyhledávají silnice 3. třídy, coţ jsou úzké silnice, s povrchem místy velmi nekvalitním, nicméně s nejniţším dopravním provozem. Pro dálkovou cykloturistiku jsou vhodné silnice 2. třídy, spojující menší města, kde bývá také slabší provoz, i kdyţ vozovka nebývá příliš široká. Vyuţít se dají i silnice 1. třídy, které bývají relativně široké. Pokud je za krajnicí dost prostoru, je zde jízda bezpečnější. Povrch je většinou kvalitní a hladký, ovšem provoz je zde značný. Na dálnice a silnice pro motorová vozidla nemá cyklista vjezd povolen. Zpevněné cesty jsou úzké asfaltové cesty s hrubým povrchem, šíře jednoho auta. Vedou například v chatařských oblastech, slouţí lesníkům pro dopravu dřeva, vedou na vyvýšená místa, k rozhlednám a vysílačům. Pro cyklisty představují ideál: pevný povrch a minimální provoz. Relativně dobře se jezdí po polních a lesních cestách. Mnohdy je charakterizují vyjeté koleje a výmoly, rozbahněné úseky. K dispozici jsou i úzké pěšiny, lesní a polní, po nichţ se jezdí s odpruţeným horským kolem.

1.5.1. Definice cyklostezky a cyklotrasy „Cyklostezka je pozemní komunikace nebo její jízdní pás označený dopravní značkou a vyhrazený pouze pro jízdu na kole. Automobilová a motocyklová doprava je z ní vyloučena. Pravidla silničního provozu však povolují uţití cyklostezky např. in-line bruslařům a lyţařům. Ucelené sítě cyklostezek nalezneme v řadě zemí západní Evropy i v některých, z hlediska terénních podmínek, příhodných českých městech (např. Hradec Králové, Pardubice, Olomouc). V souladu s moderním trendem omezování individuální automobilové dopravy ve městech ve prospěch dopravy veřejné, cyklistické a pěší se cyklostezky začínají postupně objevovat ve všech městech ČR (včetně Prahy a Brna) a jejich okolí. Cyklistické koncepce krajů pak počítají s postupným propojováním izolovaných cyklostezek do ucelené sítě a se vznikem hlavních a vedlejších krajských cyklistických koridorů.“1 „Cyklotrasa je dopravní cesta vedená po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích, která je z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodná pro provoz cyklistů a je označena, podle Zákona o provozu na pozemních komunikacích, jeho prováděcí vyhlášky a příslušných Technických předpisů, dopravními značkami pro cyklisty. Jako cyklotrasu budeme označovat téţ, někdy samostatně vymezovanou, cykloturistickou trasu, která představuje dopravní cestu vedenou po silnicích, místních a účelových pozemních komunikacích, jeţ je z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti vhodná pro provoz cyklistů a je označena cykloturistickými značkami. Cyklotrasy jsou v ČR značeny jiţ od roku 1997 pásovým značením. Od roku 2001 jsou pro značení cyklotras pouţívány i speciální směrové dopravní značky zavedené vyhláškou č. 30/2001 Sb.“2

1.5.2. Systém značení cyklotras v České republice3 Po potřeby cykloturistiky jsou nejvhodnější značené cyklostezky a cyklotrasy. K orientaci v terénu slouţí poměrně hustá síť jednotně značených cyklistických tras. Podle posledních průzkumů se v Česku nachází přes 37 tisíc km cyklistických tras a stezek4, zhruba tolik jako ve 4,5krát větším Německu. Svou hustotou tras s cyklistickým značením je ČR evropským 1

Universita Palackého v Olomouci: Jednotná GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR (2007) Universita Palackého v Olomouci: Jednotná GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR (2007) 3 Viz příloha A - Systém značených cyklotras 4 Viz příloha B - Rozvoj délky cyklotras na území ČR 2

16

unikátem. Vţdyť sousední Rakousko udává kolem 10 tisíc, Švýcarsko 8,5 tisíce a Slovensko 5,5 tisíce km cyklistických tras a stezek. Většinu cyklistického značení provádí a koordinuje Klub českých turistů (KČT), který je dotován Ministerstvem pro místní rozvoj. KČT na území České republiky koordinuje celou síť turistických a cyklistických tras a dbá o výrobu a instalování značek a směrovek podél mimosilničních úseků cyklotras a zabezpečuje údrţbu cyklotras na celém území České republiky ve spolupráci s regionálními zástupci KČT a sponzory. Na území ČR však jsou i trasy a stezky, které vznikají díky dalším subjektům, jako jsou Nadace Partnerství (stezky Greenways), jednotlivé obce či soukromé subjekty. Zjistit skutečnou délku tras je obtíţné, neboť některé nejsou začleněny do celostátního systému. Zejména místní cyklostezky a cyklotrasy často nahodile na základě dotací získaných obcemi a mikroregiony. Výsledkem této činnosti je síť různě značených cyklotras a vzájemně nenavazující úseky cyklostezek. V poslední době si tento nedostatek uvědomují krajské úřady a aktivně přebírají role koordinátorů budování cyklistické infrastruktury na svém území.

Obr. 1: Cykloturistická směrovka KČT

Cykloturistické značky pro trasy vedoucí po silnicích mají ţlutou značku s černým okrajem, ukazují směr a je na nich číslo trasy i vzdálenost cíle. Bývají umístěné u směrových tabulí pro motoristy či na samostatných sloupcích. Cykloturistické značky pro terén se podobají těm pro pěší, jejich okraje jsou ovšem ţluté a i rozcestníky jsou ţluté. Trasy mají barvu červenou, modrou, zelenou a bílou. Cykloturistické značení zatím není tak husté jako pro pěší. Jsou zde vyznačeny i úseky dálkových tras. Cyklostezky jsou ve větším počtu v terénu značeny jen v některých regionech, například v oblasti Jindřichohradecka. Zde jsou stezky vedeny po vhodných komunikacích, v zajímavém prostředí. Opačná je situace např. v Praze, kde cyklistické stezky vedou rušnými ulicemi.

Obr. 2: Směrová tabule pro cyklisty (se dvěma cíly)

Obr. 3: Směrová tabule pro cyklisty

1.6. Státní podpora cykloturistiky Usnesením Vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 678 byla schválena Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy, ve které se stát zavázal k podpoře cyklistické dopravy a k budování cyklostezek, které by oddělily cyklistický provoz od motorového. Podle ministerstva dopravy není úkolem všech zúčastněných cyklistickou dopravu jen propagovat, ale především vytvářet dobré podmínky pro cyklisty. Stát můţe pomoci finančně, zlepšit legislativní zázemí a nabízet metodickou a odpornou spolupráci. Zároveň je ale nutné podtrhnout, ţe bez spolupráce, vůle a nasazení všech partnerů by toho ministerstvo samo moc nezvládlo. Tato strategie má tedy koordinovat činnost všech ministerstev, krajů, obcí a dalších 17

subjektů tak, aby se co nejrychleji rozvíjela kvalitní bezpečná síť cyklistické infrastruktury a zároveň i povědomí veřejnosti o cyklistice jako alternativní formě dopravy. Jednou ze čtyř priorit této strategie je rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu5.

1.6.1. Ministerstvo dopravy a spojů Hlavním cílem Ministerstva dopravy a spojů (MDS) je vybudovat hustou síť kvalitních a bezpečných cyklostezek v sídlech i v krajině po celém území České republiky včetně související infrastruktury (zeleň, apod.). MDS tak chce zlepšit dopravní obsluhu na venkově i ve městech, rozšířit volbu občanům ve způsobu denní osobní dopravy, jelikoţ cyklistika nabízí značnou flexibilitu při pohybu v městském prostředí a částečně řeší i dopravní obsluhu v regionech. Propojení cyklistické infrastruktury formou městských sítí cyklostezek a regionálních sítí cyklotras umoţňuje současně plynulý pohyb cyklistů i cykloturistů. Cykloturistika se tak výrazně projevuje i v městském prostředí. Městské cyklotrasy nás mohou dovést bez dopravní zácpy a kolapsů na silnicích do historického jádra města, do městských parků, rezervací, rekreačních oblastí, na koupaliště, apod. Základním koncepčním materiálem pro navrhování cyklotras na území České republiky je „Základní síť cyklotras ČR“, kterou MDS ČR nechalo zpracovat v roce 1997. V tomto materiálu jsou cyklotrasy rozděleny na dálkové, regionální a místní, a tím byly zkoordinovány roztříštěné aktivity jednotlivých měst a regionů. Tímto materiálem zahájila Česká republika dynamický rozvoj ve značení cyklotras.

1.6.2. Ministerstvo pro místní rozvoj Cykloturistika je podporována Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) prostřednictvím rozvojových programů v cestovním ruchu. MMR, sekce cestovního ruchu, finančně podporuje cykloturistiku v rámci Státního programu podpory cestovního ruchu, který je v letech 2004 – 2007 zaměřen mj. na „Podporu budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně – rekreační činnosti“ (podprogram č. 2). V rámci tohoto dotačního titulu jsou vyčleněny body Vybudování, oprava a rekonstrukce cyklostezek6 a Rekonstrukce a vybudování parkoviště a odpočívárny pro cykloturistiku. Podprogram č. 3 tohoto programu je zaměřen na prezentaci ČR jako destinace CR, mj. také na oblast cykloturistiky (neinvestiční náklady). MMR podporuje rozvoj cykloturistiky rovněţ formou přímé dotace občanskému sdruţení Klubu českých turistů (cca 5 – 7 mil. Kč ročně). Jedním z hlavních cílů MMR pro nejbliţší období je připravit se pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU pro období 2007-2013. Jedná se o velmi ţhavé téma, neboť jak plyne z databáze plánu výstavby cyklistické infrastruktury, připravují se rozsáhlé projekty cyklistických stezek a cyklotras, jejichţ náklady často přesahují 100 mil. Kč, mezi které lze zařadit např. i cyklostezky podél Moravy, Bečvy, Labe, Ohře, apod. Jejich podpora je pak podchycena v rámci: Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF), který patří ke strukturálním fondům, a to zejména přes Regionální operační program (ROP) přeshraniční spolupráce je moţné vyuţívat podpory Iniciativy Společenství INTERREG IIIA, která je financována z ERDF rozpočtu některých krajů vymezeného i na podporu cyklistické dopravy Aby jednotlivé kraje a obce měly lepší a souhrnný přehled o finanční podpoře výstavby cyklistických stezek, je zpracován pro kaţdý NUTS II souhrn všech dotačních titulů a 5 6

http://www.cyklostrategie.cz Viz příloha C – Výše a počet poskytnutých příspěvků na výstavbu a údrţbu cyklostezek

18

programů, díky kterým je moţné podpořit nejen výstavbu a rekonstrukci cyklistických stezek, ale i místních komunikací a lesních a polních, které jsou rovněţ vhodné pro cyklistickou dopravu. Aby také bylo moţné lépe pochopit, do čeho všeho je moţné investovat v souvislosti s cyklistickou dopravou, tak dané soubory obsahují přehled navrhovaných opatření pro kraje, včetně modelových příkladů. Dalším z podporovaných projektů MMR je projekt Cyklisté vítáni, coţ je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích sluţeb, kempů a turistických cílů. MMR ve spolupráci s Nadací partnerství v roce 2002 vydala metodickou příručku pro podnikatele s podmínkami certifikace. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí (např. Bett & Bike v Německu nebo RADfreundliche Betriebe v Rakousku). Po splnění nutných podmínek pro získání certifikace kaţdé zařízení obdrţí zvláštní certifikát a jasně viditelné logo s označením “Cyklisté vítáni”. Tato studie poloţila základ pro vytvoření sítě ubytovacích a stravovacích moţností přátelských cyklistům a její napojení na internetovou síť.

1.6.3. Ministerstvo ţivotního prostředí Rozvoj cyklistiky a cykloturistiky je také jednou z priorit Ministerstva ţivotního prostředí (MŢP). Cyklistika je bezemisní, nehlučná, nespotřebovává neobnovitelné zdroje energie, neovlivňuje klima Země, nezpůsobuje kyselé deště, neemituje toxické látky, není náročná na prostor a prakticky téměř nevytváří externí náklady za škody na přírodě, majetku a zdraví tak, jako jiné druhy zejména motorové dopravy. Je ţádoucí, aby co největší podíl obyvatel ČR, ale i celosvětově mohl pouţívat nemotorovou dopravu na bezpečných, kvalitních a environmentálně zasazených cestách do krajiny a měst a to o potřebné hustotě, které však zatím nejsou. Jedním z hlavních cílů MŢP pro podporu cykloturistiky je rozvinout cyklistiku na celé území ČR, a tím zároveň rozptýlit cykloturistiku z území vyţadujících zvláštní ochranu do cyklisticky méně rozvinutých oblastí. Budování cyklistické infrastruktury či pořádání cyklistických akcí je nutné provádět ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody. Cílem je také přinést informace o lokalizaci přírodovědecky či esteticky významných nebo jedinečných území v hlavním předmětu ochrany a ochranném reţimu.

1.6.4. Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism Cykloturistika má své místo v ediční činnosti Agentury CzechTourism a je prezentována v tiskovinách, které pojednávají o relaxační dovolené a pobytu v přírodě. V roce 2006 pak byl vydán speciální katalog zaměřen na cykloturistiku „Cycling Easy“, prezentující Českou republiku jako cykloturistickou destinaci. V minulých letech také podporovala cykloturistiku formou grantů, které byly zaměřeny na tvorbu regionálních turistických produktů, internetových prezentací a tvorbu tiskových materiálů. V současnosti je cykloturistika součástí strategické kampaně CzechTourism, kde je zařazena mezi hlavními motivátory k návštěvě Česka. Jedním z programů, který je podporován ze strany CzechTourism je i program Greenways - Zelené stezky, řízený Nadací Partnerství. Zelené stezky Greenways jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory vyuţívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Jedná se o trasy, které vedou podél řek, kanálů nebo starých ţelezničních tratí, vyuţívají historických poutních nebo obchodních cest a zpřístupňují tak lidem krásy krajiny a bohatství národní historie. Jejich veřejný uţitek spočívá ve zlepšení ţivotního prostředí, ochraně přírodních prvků ve městech i v krajině, péči o kulturní dědictví, posílení spolupráce a zájmu lidí o věci veřejné, ale také zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů a v podpoře aktivního, zdravého ţivotního stylu. 19

1.7. Terénní cyklistika v České republice Podstatou terénní cyklistiky je radost z pohybu v přírodním prostředí po vizuálně a pohybově pestrých přírodní stezkách. V České republice jezdí nemalé mnoţství lidí na horském kole po lesních cestách a stezkách, hledající rozmanité přírodní záţitky. Takové cesty a stezky nemusí nezbytně být fyzicky ani technicky náročné. Měly by ale být realizovány s cílem kvalitního bajkového záţitku. Podmínky pro rozvoj terénní cykloturistiky má ČR více neţ dobré – snadná dostupnost a vzdálenost z kteréhokoli konce Evropy, regionální přístupnost pro návštěvníky z ČR. Rozvoj terénní cyklistiky je ovšem odvislý od existence infrastruktury vhodné k jejímu plnohodnotnému provozování, která bohuţel zatím v České republice chybí. Je odvislý od existence pestrých a hravých přírodních cest a stezek, kterým bajkeři říkají singltrek. Právě takové stezky by podle terénních cyklistů měly vyplnit současné vakuum mezi dvěma formami cest nejvíce uţívanými pro rekreační cyklistiku – asfaltovými cyklostezkami a lesní dopravní sítí. Takové cesty jsou levné, krásné a zapadají do přírody a vyţadují minimální náklady na údrţbu. V tuto chvíli vrcholí přípravy doposud jediného projektu pro terénní cyklistiku na území ČR – Singltrek pod Smrkem, jehoţ prvních 12 km tras by mělo být otevřeno do konce roku 2009.

1.7.1. Česká Mountainbiková Asociace ČeMBA, neboli Česká Mountainbiková Asociace, je neziskovou organizací s celorepublikovou působností, která sdruţuje české terénní cyklisty, jejichţ zájmy zastupuje. Aktivně se podílí na vytváření lepších podmínek pro terénní cyklistiku v Česku, přičemţ přináší prospěch široké veřejnosti. Její činnost je zaloţena na kvalifikovaném a odborném přístupu. Důraz klade na odpovědné a ohleduplné chování k přírodě, lidem i majetku. ČeMBA je mladá a rychle se rozvíjející organizace. Aby neztratila směr, drţí se základních kamenů, kterými jsou vize, poslání a cíl její existence. Vize = Vytváření lepších podmínek pro terénní cyklistiku v ČR Poslání = Odbornou a praktickou činností přispívá k tomu, aby terénní cyklistika přinášela radost široké skupině uţivatelů, byla přístupná, udrţitelná a zodpovědná Cíl = vybudování silné a respektované oborové organizace sdruţující a zastupující české terénní cyklisty, která dokáţe efektivně hájit jejich práva a zájmy a přinášet lepší podmínky pro terénní cyklistiku. Činnost je zhmotněním smyslu organizace. Stručně a přehledně se dá činnost ČeMBy a její aktivity rozdělit následovně: odborná - jednání a konzultace, lobbying, know-how, publikace, metodiky a standardy praktická - budování stezek, údrţba stezek, značení tras, akce pro bajkery, bajková školka osvěta a informace - podpora pozitivního vnímání terénní cyklistiky na veřejnosti, budování aktivní komunity terénních cyklistů, hájení zájmů terénních cyklistů, výchova cyklistů k ohleduplnosti k přírodě a k ostatním rekreantům

20

1.8. Silné a slabé stránky českách cyklotras a cykloturistiky Hlavní slabinou současné vlny rychlého zakládání velkého mnoţství cyklotras je absence doplňkové infrastruktury, jakou můţeme nalézt třeba v Rakousku, Holandsku nebo Německu. To, ţe by na rozvíjející se síť cyklotras nějak reagovaly cykloservisy, se také zrovna potvrdit nedá, i kdyţ výjimky nalézt určitě lze. Rozšiřující se síť cyklotras je určitě pěkná věc, jako o podnětu ke zdravějšímu způsobu ţivota o nich nelze pochybovat., Ovšem chce-li cykloturista jízdou na kole trávit víkendy a jiný volný čas, nezbývá mu neţ si sbalit svačinu s sebou, pití do zásoby, nářadí do brašny a před výjezdem stav kola pořádně zkontrolovat. Stane-li se cyklistovi technický problém, který se svým arzenálem na místě nevyřeší, nemá se kam obrátit v daný okamţik o pomoc. Za další základní chybu je povaţována skutečnost, ţe odpovědná místa dovedou o cyklostezkách uvaţovat pouze ve spojitosti s asfaltováním krajiny. Naopak mezi silné stránky české cykloturistiky lze zařadit podporu cyklistické dopravy a cykloturistky ze strany státu, v krajích a městech – v jejich programových prohlášeních, strategických rozvojových materiálech a územních plánech velkých územních celků, měst a obcí. Celkovou analýzu silných a slabých stránek shrnuje SWOT analýza7.

1.8.1. Příleţitosti v cykloturistice Cykloturistika a rozvoj cyklotras, mohou – prostřednictvím zvýšení návštěvnosti dosud opomíjených oblastí a míst v ekologicky cenném území, a tím rozvojem pracovních příleţitostí – vést k pozitivnímu jevu, ke stabilizaci místního obyvatelstva ve venkovském prostoru. Tyto tendence vyvolávají objektivní potřebu rozšíření nabídky nových sluţeb (ubytování, stravování, informovanost, rozvoj řemesel a nabídka místních gastronomických specialit a jedinečných kulturních tradic). Otevírají se moţnosti ekonomického oţivení venkovského prostoru prostřednictvím nových sluţeb v rámci malého a středního podnikání, jako je:  Agroturistika, autoturistika, provozování penzionů, rozšiřování sítě doprovodných sluţeb – půjčovny kol, servisní opravny kol, rozvoj sítě turistických informačních center pro cyklistickou veřejnost, atd.  Podchycení zájmu prodejců zboţí a sluţeb souvisejících s cyklistikou na propagaci a následné investice do cyklodopravy  Podnikání v oblasti výroby jízdních kol, náhradních dílů a příslušenství  Zapojení cyklodopravy do integrovaných dopravních systémů

7

Viz příloha D - SWOT analýza české cyklistiky a cykloturistiky

21

2. JIZERSKÉ HORY JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU Na pojem destinace lze nahlíţet z mnoha hledisek. Podle definice World Travel Organisation je „destinace cestovního ruchu místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a sluţbami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh“. „Z marketingového hlediska je destinace chápána jako produkt cestovního ruchu, tj. soubor nabídek jednotlivých poskytovatelů sluţeb cestovního ruchu.“ [Vystoupil, J., Šauer, M.: Základy cestovního ruchu, distanční studijní opora 2006: 112]

2.1. Vymezení Turistického regionu Jizerské hory Turistický region Jizerské hory leţí v nejsevernější části České kotliny při hranici s Polskem, konkrétně s Dolnoslezským vojvodstvím. Geomorfologicky je region součástí provincie Česká vysočina a zasahují do něj subprovincie Jizerské hory a Frýdlantská pahorkatina. Tento turistický region se skládá ze dvou specifických turistických oblastí – Frýdlantsko a Jizerské hory8. Turistická oblast Frýdlantsko se rozkládá v severní části turistického regionu a zároveň okresu Liberec. Její přírodní charakter je výrazně ovlivněn Frýdlantskou pahorkatinou, která se rozkládá na většině území oblasti. Pouze v jejich jiţních partiích se strmě zvedají Jizerské hory které dosahují výšek přesahujících 1000 metrů (Smrk – nejvyšší hora Jizerských hor 1124 m). Socioekonomické podmínky jsou ovlivněny minulostí tohoto území, kdy po II. světové válce bylo odsunuto původní obyvatelstvo, čímţ i přes určité dosídlení došlo k výraznému poklesu celkového stavu obyvatel. To mělo výrazný vliv na rozvoj hospodářství a docházelo ke stále větší izolovanosti a perifernosti celé oblasti. Důsledky této skutečnosti se projevily i v rozvoji cestovního ruchu a jeho podmínek. Přes méně atraktivní přírodní prostředí má vliv na turistickou návštěvnost i horší vybavenost a kvalita turistické infrastruktury a sluţeb. Turistický region Jizerské hory se nachází v jiţní části turistického regionu a zabírá většinu okresu Jablonec nad Nisou. Největší část oblasti zaujímají Jizerské hory, jejichţ nejvyšší polohy se rozkládají v její severní části a směrem na jih pozvolna klesají aţ do sníţeniny Ţitavské pánve. Částečně do východní části oblasti také zasahuje horopisný celek Krkonoše. Z hlediska osídlení lze charakterizovat poměrně homogenní část řídce osídleného masívu Jizerských hor a naopak také urbanizovaný pás táhnoucí se údolím od Jablonce nad Nisou přes Tanvald aţ do Harrachova. V tomto hustě osídleném pásu došlo po rozpadu několika výrobních oborů hospodářství k transformaci na terciární sektor, který se zde prezentuje nejčastěji odvětvími cestovního ruchu, ve kterém je i velmi vysoká zaměstnanost. Turistická oblast Jizerské hory je ve všech kvantitativních i kvalitativních charakteristikách vybavenosti základní i doprovodnou infrastrukturou a sluţbami nejvýznamnější oblastí Libereckého kraje. Přestoţe se turistický region Jizerské hory skládá ze dvou rozdílných turistických oblastí Frýdlantska a Jizerských hor, je důleţitou skutečností, ţe se jedná o jedno společné území sdruţené pod patronací turistického regionu.

8

Viz příloha E – Geomorfologické členění turistického regionu Jizerské hory

22

2.2. Základní a doprovodná turistická infrastruktura Základním předpokladem efektivního rozvoje cestovního ruchu je vedle primárních atraktivit území také úroveň jeho vybavenosti základní a doprovodnou turistickou infrastrukturou a nabízenými sluţbami. Tato základní vybavenost destinace musí být dále doplněna adekvátní turistickou dopravní infrastrukturou. Ve stručnosti tyto procesy lze popsat tak, ţe pokud má být návštěvník území spokojen, musí mít vedle moţnosti se vhodně ubytovat a stravovat také co moţná nejlepší moţnost se na dané místo dostat. Základním úkolem turistické infrastruktury je utváření věcných předpokladů na zabezpečení účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, na zabezpečení tvorby a realizace sluţeb. Ubytovací a stravovací zařízení tvoří podstatnou část této infrastruktury (materiálnětechnické základny) zabezpečující realizaci cestovního ruchu. Jejich rozsah i úroveň limitují jak vyuţití přírodních podmínek pro cestovní ruch, tak kulturně-historických či jiných atraktivit konkrétních turistických středisek (destinací). Kapacita těchto zařízení vytváří moţnosti pro koncentraci cestovního ruchu a tedy i jeho faktické rozmístění. Doprovodná zařízení turistické infrastruktury a sluţby, jak jiţ z názvu vyplývá, jsou ty, které svým charakterem a působením představují doplněk základní turistické infrastruktury a sluţeb, avšak jejich přítomnost leckdy rozhoduje o způsobech a formách cestovního ruchu v dané destinaci. Jsou tedy nezbytná pro konkrétní naplnění turistických cílů návštěvníků a vyznačují se druhovou pestrostí. I kdyţ jsou označovány jako doprovodné, nesniţuje to jejich vliv na utváření forem cestovního ruchu. Často jsou tím faktorem, který citlivě rozhoduje o formách destinačního cestovního ruchu v případě, kdy základní nabídka není schopna plně uspokojit klienty, tj. v současné etapě rozvoje společnosti takřka vţdy.

2.2.1. Hromadná ubytovací zařízení9 V rámci disponibilních statistických informací poskytovaných Českým statistickým úřadem je moţné zjistit v současnosti počty a lůţkové kapacity hromadných ubytovacích zařízení v obcích, kde jsou lokalizována nejméně 4 hromadná ubytovací zařízení. Informace o obcích s 1 aţ 3 zařízeními ČSÚ z důvodů ochrany individuálních údajů neposkytuje. Z těchto důvodů lze získat relevantní údaje o cca 80% lůţkových kapacit v hromadných ubytovacích zařízeních. Region Jizerské hory představuje z hlediska přírodní atraktivity a historického vývoje jasně dichotomní území. Z celkového počtu 20 223 lůţek10 (v roce 2004) je více jak 80 % soustředěno v samotných Jizerských horách a jen necelých 20% na Frýdlantsku. Současnou turistickou ubytovací základnu v zájmovém regionu tvoří bývalá zařízení volného cestovního ruchu (hotely, motely, ubytovací hostince, turistické ubytovny), transformovaná podniková rekreační zařízení a pochopitelně nově vybudovaná zařízení v letech 1990 - 2002. Naprostá většina ubytovacích kapacit je vyuţitelná celoročně. Druhová skladba ubytovacích zařízení je do značné míry podmíněna minulým vývojem. Převaţují méně kapacitní a méně vybavené penziony, následovány ubytováním hotelového typu, dále rekreační střediska, horské chaty a chatové osady. Tato situace však není silnou stránkou v budoucím rozvoji, neboť dlouhodobě jde o méně konkurenceschopnou nabídku (poměrně niţší ceny za ubytování v penzionech byly sice ještě do minulého roku konkurenční výhodou, nezajišťují však potřebný zisk pro jejich potřebnou modernizaci na jedné straně, na straně druhé zároveň ubývá německé klientely, která v minulých letech tvořila aţ 40-50% příjmů ubytovatelů). 9 10

Viz příloha F – Hromadná ubytovací zařízení Viz příloha G – Lůţková kapacita v jednotlivých obcích regionu Jizerské hory

23

Tabulka 1: Kapacita v hromadných ubytovacích zařízeních v Libereckém kraji Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůţek

940 14 740 2000 967 14 595 2001 976 14 558 2002 980 14 394 2003 926 13 278 2004 928 13 426 2005 917 13 483 2006 895 13 268 2007 890 14 049 2008 Zdroj: Český statistický úřad (2009)

počet míst pro stany a karavany

41 805 42 465 43 247 42 574 39 964 40 510 40 668 39 927 42 155

1 962 4 707 2 449 2 294 2 439 2 745 2 768 2 900 2 894

2.2.2. Turistická dopravní infrastruktura Vybavenost území kvalitní turistickou dopravní infrastrukturou můţeme povaţovat za důleţitou součást široké skupiny realizačních předpokladů cestovního ruchu. Jejím úkolem totiţ je podpora dlouhodobého úspěšného rozvoje turistické návštěvnosti určitého území, a to zejména prostřednictvím nabídky infrastruktury pro určité druhy rekreačních a sportovních aktivit (v tomto smyslu chápeme dopravu – např. vleky, lanovky, aj. - jako součást zábavních a sportovních zařízení). K turistické dopravní infrastruktuře je v rámci řešeného projektu řazena problematika infrastruktury: zimních sportů (vybavenost zimních středisek vleky, sjezdovkami a lanovkami a také systémy upravovaných lyţařských běţeckých tras, aj.); pěší turistiky a cykloturistiky11 (značené trasy pro pěší turistiku, tematické a naučné stezky, cyklotrasy, apod.)

2.3. Turistické atraktivity a cíle Kaţdý fungující turistický region potřebuje mít dobře zmapovanou vlastní nabídku atraktivit. Bez těchto informací nelze cestovní ruch koncepčně rozvíjet, vyhodnocovat úspěšnost vlastní aktivity a činit zásadní rozhodnutí. Nabídka a kvalita atraktivit je rozhodujícím faktorem pro spokojenost návštěvníků a pro to, jakým způsobem budou region prezentovat v okruhu svých známých a přátel. Podrobný a aktuální přehled o atraktivitách je potřebný také pro sestavení kvalitní turistické nabídky. Území Jizerských hor nabízí velký počet turistických cílů a atraktivit. Hlavními turistickými cíli jsou vzhledem k převládajícím aktivitám (turistika a sport ve venkovním prostředí) zejména přírodní atraktivity, nicméně v menší míře lze spojit návštěvu Jizerských hor i s poznáváním historických a kulturních památek. Nejvýznamnější přírodní a krajinnou atraktivitu představuje horský masiv Jizerských hor, výběţek Krkonoš a Frýdlantská pahorkatina. Kulturně historický potenciál představují objekty a soubory lidové architektury, které vypovídají o zdejším způsobu ţivota doprovázeného dochovanými lidovými tradicemi a zvyky.

11

Viz příloha H – Přehled cyklotras v turistickém regionu Jizerské hory

24

2.4. Význam a postavení turistického regionu Jizerské hory v meziregionálním srovnání Turistický význam regionu a jeho středisek je v rámci doporučení statistického sledování v zemích EU měřen ukazateli kapacitními, jako např. počet turistických a rekreačních lůţek (lůţka v hromadných ubytovacích zařízeních, lůţka v soukromí, lůţka v objektech individuální rekreace - chaty, chalupy) na jedné straně, na straně druhé pak ukazateli výkonovými, jako např. počet ubytovaných hostů, počet přenocování, resp. počet pobytových dnů hostů v ubytovacích zařízeních a v neposlední řadě také počtem pracovních míst v cestovním ruchu a celkovým obratem (příjmy) z cestovního ruchu. Turistický region Jizerské hory patří v rámci České republiky mezi nejvýznamnější destinace zahraničních i domácích návštěvníků (jedná se o jednu z turisticky nejvíce navštěvovaných horských oblastí v České republice). První představu o postavení turistického regionu Jizerské hory ve srovnání s jinými regiony ČR z hlediska cestovního ruchu je moţné vytvořit na základě aktuálních údajů o kapacitě a vyuţití ubytovacích zařízení. Území zaujímá svou lůţkovou kapacitou v ubytovacích zařízeních jedno z nejvýznamnějších míst, např. v regionálním srovnání za jednotlivé okresy ČR, a to 3. místo v tomto srovnání v ČR. V tomto srovnání dominuje jednoznačně Praha následovaná okresem Trutnov (tedy Krkonoše). K podobnému hodnocení dojdeme také porovnáním lůţkových kapacit existujících marketingových turistických oblastí. Po Praze a oblastech Krkonoše-západ, Krkonoše-střed a Krkonoše-východ následuje jiţ turistický region Jizerské hory (bez Harrachova a Rokytnice nad Jizerou). Tabulka 2: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích Počet hostů v HÚZ Rok Kraj Hlavní město Praha

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2 534 421 3 024 650 3 863 989 4 108 565 4 142 538 4 485 372 4 587 483

Středočeský kraj

674 396

834 559

854 987

770 670

767 477

713 507

665 178

Jihočeský kraj

795 555

937 454 1 068 596 1 023 289 1 101 216

978 717

936 032

Plzeňský kraj Karlovarský kraj

443 177 615 038

495 664 532 860

519 024 564 543

469 280 589 838

487 927 669 905

514 126 679 102

487 490 679 996

Ústecký kraj

445 871

385 204

355 225

385 056

392 388

376 140

366 530

Liberecký kraj Královéhradecký kraj

871 609

796 675

752 473

768 061

802 499

709 225

703 787

1 002 624

964 243

951 492

972 391

982 077

909 319

902 713

Pardubický kraj

284 105

307 042

338 687

329 395

353 089

388 240

360 903

Vysočina Jihomoravský kraj

383 724 399 905 399 005 389 135 407 720 418 701 395 820 806 581 1 040 645 1 014 514 1 056 307 1 069 258 1 178 114 1 185 770

Olomoucký kraj

415 640

448 151

417 663

414 910

430 839

434 960

426 604

471 204 514 594 Zlínský kraj Moravskoslezský 671 310 664 836 kraj Zdroj: Český statistický úřad (2009)

522 355

488 766

508 557

532 482

497 452

597 136

596 130

609 436

642 916

640 128

Tuto závaţnou skutečnost je nutné mít na paměti při jakýchkoliv úvahách o skutečném významu cestovního ruchu pro tuto specifickou a rozlohou nepříliš velkou zájmovou oblast Jizerských hor. A to o to víc, ţe toto území není turisticky homogenním regionem. Na jedné 25

straně zde dominuje vlastní horské území Jizerských hor jako nosné a nejvýznamnější turistické horské území ČR společně s Krkonošemi, na straně druhé doplněné daleko méně turisticky významným územím Frýdlantska, přesto však velmi perspektivním (zejména z pohledu rezervy pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu jako doplňkové nabídky atraktivit Jizerských hor).

2.5. Měření zatíţení turistických lokalit Jizerských hor12 Pro potřeby zjištění skutečného stavu návštěvníků v regionu je moţné vyuţít data z pěti monitorovacích turniketů ve vybraných lokalitách v Libereckém kraji , které sledují intenzitu turistického ruchu a slouţí jako podkladový materiál pro další analýzy, rozbory, rozhodovací procesy. V oblasti Jizerských hor se jedná o tyto lokality: CHKO Jizerské hory – Sedlo Holubníku CHKO Jizerské hory – přehrada Josefův Důl na Kamenici Pro rozbor za rok 2008 byly vyuţity vlastní podklady z monitorovacích turniketů, dále údaje získané v průběhu roku z meteorologických stanic ČHMÚ hydro, údaje z informací internetových stránek Horské sluţby, údaje z internetových stránek Jizerské o.p.s. a dalších podkladů. Na základě těchto všeobecných podkladů a informačních zdrojů, včetně vlastních poznatků získaných při sběru dat a kontrol prováděných přímo v terénu, je region podstatně lépe vybaven a tak schopen analyzovat získaná data a jejich vazby. Hlavním cílem zpracovaného rozboru návštěvnosti vybraných lokalit není jen vyhodnotit získaná data z monitorovacích turniketů z hlediska dosaţeného absolutního počtu průchodů turniketem, ale především z hlediska širších souvislostí, příčin a vazeb ovlivňujících počty návštěvníků, které turniket zaregistroval. Jde především o analýzu příčin růstu či poklesu návštěvníků, hledání vazeb, konkrétních událostí ve spádové oblasti ovlivňující průchody návštěvníků turniketem, souvislostí a vztahů ovlivňujících návštěvnost v jednotlivých měsících roku, rozloţení návštěvnosti ve všedních dnech a o víkendech, návštěvnost v průběhu dne, porovnání návštěvnosti ve stejných měsících jednotlivých let. Je třeba také hledat důvody zvýšené návštěvnosti nebo naopak jejího poklesu. Vývoj návštěvnosti v některých lokalitách (přehrada Josefův Důl) jasně ukazuje na enormní turistické zatíţení této části Jizerských hor a to po celé roční období. Je třeba však současně podotknout, ţe daleko vyšší zatíţení je v oblasti Bedřichova, jako hlavního nástupního místa do Jizerských hor a to především v zimním období. V Bedřichově také končí autobusové linky z Jablonce nad Nisou a Liberce, jedná se o nástupní místa s vybudovanými placenými parkovišti, sociálním zařízením a občerstvením. Bedřichov nabízí návštěvníkům také lépe vybavená parkoviště, a je také lépe dopravně dostupný neţ Hrabětice. Hrabětice jsou hlavním nástupním místem pro návštěvu Jizerských hor právě přes přehradu v Josefově Dole směrem na Kristiánov. V současné době nejsou spolehlivé podklady, ale pouze odhady, jaký počet návštěvníků směřuje z Bedřichova na Novou louku. Lze pouze abstrahovat, ţe toto číslo můţe být dvojnásobkem průchodů na přehradě v Josefově Dole (2006 – maximální počet průchodů řádově 183 000 průchodů, coţ by představovalo pro oblast Bedřichova cca 370 000 průchodů). V roce 2007 došlo k poklesu průchodů na přehradě v Josefově Dole o více jak 22 tisíc. Sestupný trend návštěvnosti pokračoval i v roce 2008, počet průchodů se sníţil aţ pod 12

Krajský úřad Libereckého kraje: Objektivní měření zatížení turistických lokalit Libereckého kraje (2008)

26

hranici 150 000 průchodů. Lze jen spekulovat, zda se jedná pouze o sníţení zájmu o nástup do Jizerských hor právě ze směru od Hrabětic a jejich přesun do jiných lokalit. Ze zkušeností je však stále patrný nárůst návštěvníků vyuţívajících parkoviště na Hraběticích „U kapličky“ s ohledem na zahlcení parkovišť na Bedřichově. Stále naléhavěji tak vystupuje potřeba umístit turnikety na nejdůleţitějších nástupních místech do Jizerských hor pro získání dat o počtech návštěvníků směřujících do Jizerských hor a rozpoznat toky návštěvníků, především jejich počty v jednotlivých obdobích. Dále je třeba pokrýt monitorovacími turnikety oblast východní části Jizerských hor a to obzvlášť poté, co byl otevřen turistický přechod u Jizerky přes Jizeru do Polska v rámci akce Jizerská magistrála pro pěší, která je součástí turistické magistrály Nová Hřebenovka. Tyto náročné stavební úpravy přispěly k lepší dostupnosti východní části Jizerských hor a mají také přispět k rozloţení návštěvnosti a intenzity turistického ruchu do ostatních částí Jizerských hor a nabídnout paralelní a přitom, pokud je to moţné, oddělené trasy pro pěší a cykloturisty. Tabulka 3: Porovnání návštěvnosti jednotlivých turniketů v roce 2008 turniket

počet návštěvníků

denní průměr denní maximum

Přehrada Josefův Důl

149 901

410

4 026

Malá Skála-Panteon

102 544

280

2 555

Sedlo Holubníku

10 502

29

227

Labská louka

72 099

197

1 076

NPP Peklo-Robečský potok

24 991

68

666

Zdroj: Objektivní měření zatížení turistických lokalit v Libereckém kraji (2008)

27

3. ANALÝZA POPTÁVKY A KONKURENCE V DESTINACI JIZERSKÉ HORY „K nalezení, rozvoji a vyuţití marketingových příleţitostí musí organizace destinačního marketingu provádět neustálou analýzu trhu, jejíţ součástí je sběr a vyhodnocování informací z oblasti makroprostředí, úkolového prostředí a prostředí vlastní společnosti destinačního marketingu. Výzkum potřeb, přání, postojů a preferencí klienta je základem marketingového plánování.“ [Palatková, M..: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu 2006: 84]

3.1. Analýza poptávky Jestliţe chceme znát, jak a proč návštěvníci vybírají určitou destinaci, musíme porozumět vnějším faktorům, které jejich rozhodování ovlivňují. Jedním z poţadovaných úkolů je zjišťování a vyhodnocování informací týkajících se stavu a vývoje situace na straně poptávky v oblasti trhu cestovního ruchu. Poptávka je dána především zájmem turistů a jednodenních návštěvníků o jednotlivé druhy a formy cestovního ruchu, turistickým potenciálem jednotlivých regionů, návštěvností cílových destinací, charakteristikami marketingových skupin klientů v cestovním ruchu, jejich zájmy a potřebami. Analýza poptávky v oblasti Jizerských hor je zpracována na základě šetření profilu návštěvníka neboli monitoringu návštěvnosti organizací CzechTourism ve spolupráci s Krajským úřadem Libereckého kraje na vybraném vzorku návštěvníků. Výsledky jsou následně zpracovány ve strategickém dokumentu13. Z celkového počtu 2800 dotazníků v letní sezoně jich bylo 900 (32%) realizováno v zájmovém území turistického regionu Jizerské hory – v turistické oblasti Frýdlantsko (450) a v Jizerských horách (450). Uvedené hlavní výsledky průzkumu z území celého Libereckého kraje nelze ztotoţnit s územím Jizerských hor, přesto však většinu výsledků lze s určitou mírou generalizace aplikovat na území turistického regionu Jizerské hory. Monitoringy návštěvnosti jsou poměrně problematické z hlediska jejich následné interpretace transformace jejich výsledků do rozvojových aktivit. Nicméně pokud jsou doprovázeny a propojeny vhodnými analýzami, tak mohou výrazně pomoci nastínit komplexní stav daného regionu, coţ je právě ten rozhodující předpoklad pro následný efektivní rozvoj cestovního ruchu. Výše uvedené výroky nám jasně dokumentují, ţe Liberecký kraj, do kterého zasahují tři marketingové turistické regiony Český sever, Krkonoše a Český ráj, rozhodně nepatří mezi průměrné a ničím nevýznamné. V podmínkách Libereckého kraje naopak představují naprosto jedinečná území, která v ostatních krajích téměř nemají konkurenci, a tak dokonce hrají nezanedbatelnou roli i v rámci cestovního ruchu celé střední Evropy.

3.1.1. Dopravní prostředek a struktura komunit Nejčastějším dopravním prostředkem je pro návštěvníky kraje automobil, k příjezdu ho pouţily více neţ tři čtvrtiny hostů. Převaha pouţívání automobilu nad ostatními druhy dopravy je významná zvláště u zahraničních návštěvníků (pouţívá ho 90% z nich). Relativně vyrovnané je pouţívání vlaku, linkového autobusu a kola (vţdy okolo 6%), diferencované je však výrazně podle věku.

13

GaREP: Strategie rozvoje cestovního ruchu na území turistického regionu Jizerské hory (2006)

28

Vlak a linkový autobus vyuţívají při návštěvě regionu významně častěji mladí lidé do 25 let a starší lidé nad 50 let. Mladí téţ významně častěji neţ ostatní věkové kategorie vyuţívají jako dopravní prostředek kolo (12% z nich). To významně častěji pouţívají také jednodenní návštěvníci regionu. Pro charakteristiku návštěvníků je významné znát jejich strukturu z hlediska forem komunit (skupin), v jejichţ rámci území navštěvují (rodina, jednotlivci, páry, apod.). Více neţ polovina návštěvníků tráví pobyt v regionu se svým partnerem, popřípadě svými známými nebo příbuznými. Skupina rodin s dětmi tvoří okolo třetiny všech pobytů, přičemţ 40% těchto rodin přijíţdí s dětmi předškolního věku. Pouze kaţdý desátý návštěvník přijíţdí do regionu sám. Sami pak přijíţdějí pouze výjimečně zahraniční návštěvníci.

3.1.2. Délka a frekvence pobytu Z hlediska délky pobytu v regionu mírně převaţují turisté nad jednodenními návštěvníky (poměr 3:2). Turisté nejčastěji přijíţdějí na dobu 3 aţ 7 nocí (58%) - zpravidla se jedná o typické týdenní pobyty. Kratší a delší pobyty jsou vzácnější. Jednu nebo dvě noci zde tráví třetina z turistů, téměř kaţdý desátý turista zde pak pobývá dobu delší neţ jeden týden. Hosté nad 50 let přijíţdějí do regionu častěji na jednodenní pobyty a na pobyty delší neţ jeden týden. Zahraniční hosté pak pobývají v regionu delší dobu neţ hosté domácí. Na dobu delší neţ týden přicestuje 12% zahraničních turistů. Region navštívili v minulosti vícekrát podle očekávání domácí neţ zahraniční turisté. Přesto celá polovina zahraničních návštěvníků v regionu jiţ minimálně jednou byla.

3.1.3. Důvod návštěvy regionu a oblíbené aktivity Region je navštěvován především ze tři hlavních důvodů. Jedná se o poznání (zahrnuje návštěvy turistických atraktivit, poznávání historie, architektury, kultury, folklóru, apod.), relaxaci (rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek, procházky, apod.) a turistiku a sport (zahrnuje pěší túry, cykloturistiku, vodáctví, tenis, ostatní sporty, apod.). Mezi další, méně významné příčiny návštěvy regionu patří zábava a návštěva příbuzných a známých. Zhruba polovina všech zahraničních návštěvníků nejčastěji přijíţdí do regionu za poznáním. Domácí zase dávají více přednost turistice a sportu. Důvod příjezdu do regionu je diferencována i věkem hostů. Mladí lidé do 25 let hledají v regionu významně častěji zábavu a také práci. Jednodenní návštěvníci častěji přijíţdějí za poznáním, méně často je pro ně naopak důvodem pobytu relaxace. Vedle důvodu příjezdu je významná také informace o struktuře aktivit, kterým se návštěvníci během svého pobytu věnují. Tato struktura je ovlivněna jak zájmy návštěvníků (poptávkou), tak také existující nabídkou moţností trávení volného času, tedy vypovídá o zaměření (specializaci) oblasti cestovního ruchu. Nejlákavějšími aktivitami pro návštěvníky kraje jsou pěší turistika (pro 59%), poznávací turistika (pro 53%) a cykloturistika (pro 30%). Na dalších místech se objevuje koupání a vodní sporty (20%), lyţování a zimní sporty (13%), společenská zábava (12%) a účast na kulturních akcích (7%). Zahraniční návštěvníci se významně častěji neţ domácí zaměřují na poznávací turistiku (74% zahraničních ku 48% domácím). Domácí návštěvníci se zase daleko více věnují sportovním aktivitám obecně a návštěvě kulturních akcí. Patrné jsou i rozdíly v závislosti na věku. Mladší návštěvníci do 25 let se významně častěji věnují návštěvě kulturních akcí a společenské zábavě, podle předpokladů téţ různým sportovním aktivitám. Respondenti starší 50 let zase častěji provozují pěší turistiku.

29

3.1.4. Ubytování a stravování Ubytování vyuţívá během svého pobytu v regionu celých 60% návštěvníků. Struktura ubytovacích zařízení, které vyuţívají, je poměrně pestrá. Nejčastěji vyuţívaným typem zařízení je překvapivě kemp – bývá v něm ubytováno 26% návštěvníků. Druhou příčku v tomto pomyslném ţebříčku obsadilo ubytování u známých nebo příbuzných, popřípadě ve vlastní chatě (24%). Téměř stejná skupina návštěvníků pak vyuţívá ubytování v penzionu (23%). V hotelích bývá ubytováno celkem 12% návštěvníků (nebyla zohledňována hotelová kategorizace). Zahraniční návštěvníci významně více vyuţívají ubytování v hotelech (22% cizinců) a překvapivě i v kempech (35%), naopak tuzemci jsou logicky častěji ubytovaní u svých příbuzných nebo známých (téměř 30% domácích hostů). Čím jsou hosté starší, tím častěji vyuţívají relativně luxusnější ubytování – jsou tedy častěji ubytováni v hotelech a penzionech. Mladí návštěvníci do 25 let se významně více ubytovali v zařízení typu turistických chat, ubytoven nebo hostelů. V případě stravování kombinuje těsná nadpoloviční většina hostů návštěvu restauračních zařízení a vlastní zdroje. Vyuţívání restauračních zařízení silně koreluje s příjezdovou vzdáleností a délkou pobytu v regionu. Čím kratší je příjezdová vzdálenost a délka pobytu, tím více si návštěvníci zabezpečují stravování z vlastních zdrojů. Významně častěji se stravují v restauračních zařízeních zahraniční hosté. Pouze 10% z nich oproti 30% domácích návštěvníků si vystačí s vlastní stravou. Z pohledu věku vyuţívají nejméně často pravidelně restaurační zařízení mladí lidé do 25 let (pouze 15% z nich).

3.1.5. Výdaje na pobyt Pro charakteristiku návštěvníků Libereckého kraje je významná informace o výši jejich výdajů během pobytu, tzn. náklady pobytu na osobu a den, tj. včetně dopravy, ubytování, zábavy, nákupů, apod. Nejčastější výše denních výdajů se pohybuje okolo 201 – 500 Kč. Druhou nejčastěji uváděnou kategorií je 501 – 1000 Kč, kterou utratí 29% návštěvníků. Denní výdaje niţší neţ 200 Kč má při své návštěvě regionu 13% návštěvníků. Pouze 7% návštěvníků pak za den vydá více neţ 1000 Kč. Výzkumy tříděné podle bydliště poměrně jednoznačně ukazují, ţe návštěvníci ze zahraničí mají během svého pobytu výrazně vyšší výdaje. Například 70% zahraničních návštěvníků uvedí výdaje na den vyšší neţ 500 Kč, zatímco domácích je takových pouze 26%. Poloha místa bydliště respondentů (ČR – zahraničí) diferencuje soubor z hlediska odpovědí na tuto otázku výrazněji neţ jejich věk.

3.1.6. Hodnocení regionu návštěvníky Celkově nejhůře jsou návštěvníky hodnoceny faktory v oblasti dopravy. Konkrétně se jedná o dopravní infrastrukturu, dostupnost hromadnou dopravou a sluţby pro motoristy. Dále se návštěvníci nejhůře vyjadřují k vybavení regionu atrakcemi pro děti, nabídce programů pro volný čas a příleţitostem pro zábavu a společenské vyţití. Ve velké míře nejsou spokojeni ani s čistotou a pořádkem v regionu. Na druhé straně jsou nejvíce návštěvníci spokojeni s kvalitou ubytovacích a stravovacích sluţeb, oceňovali přátelskost místních lidí a kvalitu personálu. Region je podle jejich názoru relativně velmi dobře vybaven infrastrukturou pro sportovní aktivity, dobře oceňují téţ sluţby pro cykloturisty. Zahraniční návštěvníci hodnotí orientační značení v regionu výrazně hůře neţ tuzemci, sluţby pro cykloturisty a poněkud překvapivě i přátelskost místních lidí. Méně příznivé hodnocení neţ domácí návštěvníci mají cizinci dále pro čistotu a pořádek v regionu a také pro 30

péči o jejich bezpečí. Na druhé straně výrazně více oceňují cenovou úroveň regionu (u cizinců po stravovacích sluţbách druhý nejlépe hodnocený faktor). Mírně lépe se dívají na sluţby pro motoristy a stravovací sluţby. Kritika k jednotlivým hodnoceným faktorům ve většině případů klesá s přibývajícím věkem. Lépe se mladí návštěvníci do 25 let neţ starší dívají pouze na dopravní infrastrukturu (i oni ji však vidí jako největší slabinu regionu), dostupnost hromadnou dopravou, příleţitosti pro zábavu a společenské vyţití, nabídku programů pro volný čas a vybavení atrakcemi pro děti (téměř nikdo z nich však s dětmi nepřijel). Lepší hodnocení příleţitostí pro zábavu mladšími návštěvníky je v podobných průzkumech relativně neobvyklé a svědčí zřejmě o dobré nabídce Libereckého kraje v této oblasti. Významně horší hodnocení neţ starší návštěvníci udělili mladí ubytovacím sluţbám, kvalitě místního personálu a sluţbám pro cykloturisty.

3.2. Analýza konkurence „Má-li být destinace úspěšná, musí uspokojovat potřeby a přání svých návštěvníků lépe neţ konkurence. Poznání konkurence umoţňuje získat strategickou výhodu tím, ţe návštěvníkům poskytneme odlišný produkt a sluţby. Cílem analýzy je odlišit naši nabídku od konkurenčních nabídek. Analýza konkurenčních destinací je také důleţitá i z hlediska věrohodnosti analýzy návštěvníků, umoţňuje lépe poznat silné a slabé stránky destinace a předvídat budoucí vývoj destinace.“ [Vystoupil, J., Šauer, M., Holešinská A., Metelková, P.: Marketing cestovního ruchu, distanční studijní opora 2007: 42] Prvním krokem analýzy je identifikovat, kdo je naším konkurentem. Konkurenty mohou být destinace, které nabízejí podobné produkty, zaměřují se na tytéţ trţní segmenty nebo operují v téţe geografické oblasti. Soustředit bychom se také neměli pouze na existující, ale i na potenciální konkurenci. Je přitom důleţité znát nejen vnější konkurenci (mimo zkoumaný region), ale i konkurenci vnitřní. Zatímco analýza vnitřní konkurence se soustředí na hledání kritických míst vzájemných vztahů jednotlivých aktérů v destinaci, pak analýza vnitřního prostředí destinace podává komplexní přehled o nabídce destinace.

3.2.1. Analýza vnější konkurence V letním období lze na základě obdobných předpokladů (charakter přírodních a kulturněhistorických podmínek, převládající aktivity – turistika, cykloturistika, sportovní dovolená) za hlavní konkurenční turistické oblasti označit: naše horské a podhorské oblasti – Krkonoše, Luţické hory, Šumava, Krušné hory, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vrchovina specificky přírodně atraktivní oblasti, jako je např. Český ráj, Českosaské Švýcarsko, Teplicko-adršpašské skály, Broumovské stěny, Moravský kras, Český kras apod. území Saska (zejména Saské Švýcarsko) území Dolnoslezského vojvodství - polská část Krkonoš a Jizerských hor ostatní horské oblasti v Evropě - Slovensko, Alpy všeobecně významná konkurence - Praha, evropské přímořské destinace V celkovém shrnutí lze konstatovat, ţe k hlavním konkurenčním výhodám Jizerských hor patří atraktivní krajinná a přírodní nabídka v letní i zimní sezoně a ve srovnání s evropskými horskými oblastmi také niţší cenová úroveň. Do budoucna však bude potřeba 31

vybudovat kvalitnější organizační zázemí turistické nabídky (turistické organizační struktury, turistický informační a rezervační systém, turistické programy a jejich prodej).

3.2.2. Analýza vnitřní konkurence Vnitřní konkurenci v současnosti v Jizerských horách představují na jedné straně jednotlivá turistická centra sobě navzájem a podobně i jednotlivé objekty a aktivity podnikatelské sféry na straně druhé. Obavy z konkurence však také vyplývají především z roztříštěnosti turistické nabídky, z přetrvávající neexistence lokálních turistických organizací (zajišťujících zejména pomoc při získávání hostů) a především z neexistence specializovaných turistických programů. Jejich přípravou a realizací by se umoţnila specializace jednotlivých turistických center a oblastí, i podniků s moţností efektivní spolupráce. Problémem je také neexistence moderních marketingových forem prodeje turistické nabídky a neexistence jednotného turistického informačního a rezervačního systému.

32

4. ROZVOJ CYKLISTIKY A CYKLOTURISTIKY NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE V 90. letech se víceméně chaoticky začala vytvářet síť cyklodopravy na území Libereckého kraje (LK). Iniciátorem vyznačení tras byly jednotlivé obce, města nebo mikroregiony. Síť, která vznikala propojením lokálních projektů, je nevyváţená, místy velmi hustá (Podještědí), jinde s řídkým pokrytím území (Ralsko). V Libereckém kraji je vyznačena poměrně hustá síť cyklistických komunikací. Podle Registru cyklotras bylo v LK v roce 2003 evidováno celkem 101 cyklotras v celkové délce 2 007 km, v roce 2004 to bylo 104 cyklotras v celkové délce 2 078 km. V roce 2006 bylo v LK evidováno 131 cyklotras v celkové délce 2 176 km, coţ je stejný počet cyklotras jako v roce 2005. Počet celkových kilometrů vyznačených cyklistických tras se jiţ přestává zvyšovat. Současná síť je evidována v registru cyklotras, který se kontinuálně upravuje od roku 2000.

4.1. Základní systém značení cyklotras v Libereckém kraji V roce 2001 Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče, tělovýchovy a sportu, cestovního ruchu spolu s odborem územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Libereckého kraje zpracoval územně technický podklad ve struktuře GIS – „Registr sítě cyklotras v Libereckém kraji“. Tento materiál se stal základním dokumentem pro systém územního plánování regionu v oblasti cykloturistiky a vazbu s vazbou na územní plány sídelních útvarů a je téţ podkladem pro rozvoj území od úrovně mikroregionů. Registr sítě cyklotras v Libereckém kraji je dynamický dokument, který i nadále podléhá řadě změn a aktualizací. Obsahuje systém kompletní sítě číslovaných cyklotras dle KČT, horských cyklotras KRNAP, cyklotras oblasti Kokořínska a mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů, který je dále doplněn cyklokoridory regionálního a místního významu. Tento registr obsahuje stav vyznačených tras, kategorizaci tras, definuje začátky a konce tras, délku tras, nese údaje o typu značení, eviduje souběhy cyklotras se silnicemi I – III.tř.…atd. Součástí systému je i moţnost vytvářet podélné profily cyklotras, kilometráţ. Liberecký kraj se snaţí systém cyklistických tras koordinovat. Hustota cyklotras v kraji začíná být vyváţená, začíná se i důsledněji dodrţovat metodika při značení tras a v některých turistických regionech a oblastech probíhá optimalizace sítě cyklotras. Do jisté míry začínají zúčastněné subjekty mezi sebou spolupracovat a začínají si uvědomovat své kompetence. K nejvýznamnějším aktérům v Libereckém kraji patří zejména :

na

poli

budování

cyklistických

komunikací

Klub českých turistů – zpracovává jednotnou metodiku tvorby cyklotras, jejich značení a zřizování, vydává čísla cyklotras a vede jejich evidenci v rámci celé ČR Krajský úřad Libereckého kraje – koordinační a koncepční úkoly zde plní především odbor kultury, památkové péče, tělovýchovy a sportu, cestovního ruchu Agentura regionálního rozvoje Nisa, spol. s r. o.– zpracovává projekty a dokumentace k jednotlivým cyklotrasám a zprostředkovává jejich vyznačení v území Euroregion Nisa - zde působí např. mezinárodní pracovní skupina, která společně řeší propojení cyklistických tras v Německu, Polsku a ČR Obce, mikroregiony – jsou v převáţné míře zadavateli projektů a objednateli vyznačování cyklotras v území 33

Také je třeba postupně doplňovat doprovodnou infrastrukturu, k níţ kromě jiného patří např. upravená odpočívadla, stojany na kola, orientační systém, mapy, informační panely apod., které mohou přispět k vytváření specifické image jednotlivých tras. Nezbytné je také vydávání propagačních materiálů a průvodců, které mohou kromě popisu jednotlivých vyznačených tras obsahovat i návrhy různých doporučených tras, seznamy dostupných sluţeb v území, kterým trasa prochází, půjčovny kol, servisy, ubytování, atd.

4.2. Programové dokumenty pro rozvoj cyklistiky 4.2.1. Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 - 2013 Liberecký kraj vytvořil dokument Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 - 2013, který kromě určení priorit, cílů a opatření14, určí i garanty za naplňování programu. Cílem materiálu je definování toho, co je na území Libereckého kraje realizováno a co je potřeba v oblasti rozvoje cyklistiky ještě udělat. Jsou zde poskytnuty údaje o cyklostezkách a plánování výstavby cyklistických komunikací, shrnuty, představeny širší dopravní souvislostí s cyklistickou dopravou, spolupráce subjektů zabývající se cyklodopravou v LK. Definuje systém přípravy realizačních projektů z fondů EU, jejich financování, budování a následnou správu. Analytická část pak končí SWOT analýzou15. SWOT analýza je pak klasickým způsobem rozdělena do čtyř částí: silné a slabé stránky, příleţitosti a ohroţení. Výsledný dokument má slouţit pro komunikaci obcím, svazkům obcí, místním akčním skupinám, ostatním subjektům a Libereckému kraji pro potřeby souhrnného pohledu na problematiku rozvoje cyklistiky.

4.2.2. Zásady organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji V roce 2003 byly zpracovány krajským úřadem Zásady organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji. Jsou stěţejním podkladem právě pro efektivní zajištění koordinace podmínek pro cyklistickou dopravu, které se staly jedním z pilířů průmyslu cestovního ruchu na území Libereckého kraje a jsou součástí systému bezmotorové dopravy v Libereckém kraji. Cílem materiálu, který primárně řeší neutěšený stav v budování, značení a údrţbě cyklotras na území LK, je stanovit pravidla, která zajistí územně a technicky ţádoucí rozvoj cyklistických cest. Navrţený systém omezuje výskyt duplicit ve značení, eliminuje chyby ve způsobech značení zejména cyklotras vedoucích po silnicích I. – III. třídy, garantuje marketingovou a předpokládá grantovou či jinou finanční podporu ţádoucím rozvojovým aktivitám v oblasti cykloturistiky. Systém, který je zaveden realizací těchto „Zásad“ také přispěje ke zvýšení efektivnosti vynakládání finančních prostředků na budování a následnou náročnou údrţbu a obnovu cyklotras (nebude např. docházet k duplicitnímu financování stejné údrţby určité cyklotrasy z různých zdrojů, eliminuje se nutnost vynakládání dodatečných finančních prostředků na přeznačování tras z důvodu původního špatného vedení, apod.). Celý systém navíc umoţňuje realizaci efektivního, přesného a rozvojově účinného marketingu cestovního ruchu v segmentu cykloturistiky.

14 15

Viz příloha I – Priority, cíle a opatření na podporu cykloturistiky v Libereckém kraji Viz příloha J – SWOT analýza

34

Zpracovaný materiál je téţ metodickým pomocníkem zřizovatelům a správcům cyklotras a výstupy zpracované podle předkládaných „Zásad“ jim umoţní zajistit účinnější a ekonomicky úspornější péči o tyto trasy.

4.3. Kategorizace cyklotras dle významu Kategorizace tras16 v oblasti cyklistické dopravy podle významu je spojena s termínem cyklokoridor17. Kategorizovány jsou 3 typy tras. Základní kostru tvoří trasy mezinárodní a nadregionální, doplňkovou síť potom trasy regionální. Zvláštní význam je přikládán trasám regionálním s významnou dopravní funkcí. Pro zařazení do jednotlivých kategorií jsou uvedeným typům přisouzena následující kritéria: a) trasy mezinárodní  přeshraniční propojení s trasami evropského významu nebo připojení větších příhraničních aglomerací nebo turistických center  moţnost budování destinačního programu pro vícedenní cestování  trasy méně fyzicky náročné s dostatečným mnoţstvím atraktivních cílů b) trasy nadregionální  doplňující síť mezinárodních tras  zpřístupňují a propojují turisticky atraktivní oblasti  mohou být fyzicky náročnější neţ trasy mezinárodní c) trasy regionální  všechny ostatní dnes vyznačené trasy  důleţité je zejména vybudování systému regionálních tras s výraznou dopravní funkcí (propojení sídelních celků)

4.4. Spolupráce subjektů zabývajících se cyklistikou Partnerství jako jeden ze základních principů regionální politiky nezbytně vstupuje i do oblasti organizace sítě cyklotras. Je zde chápáno jako spojení záměrů a prostředků poskytovatelů a uţivatelů této sítě, jejíţ význam byl jiţ v úvodu naznačen. Partnerem je kaţdý subjekt, který se aktivně (koncepčně, finančně, marketingově, apod.) podílí na budování výše uvedeného jednotného systému. Princip přitom spočívá v oboustranné výhodnosti pro kaţdého partnera, která musí být zachována. Hlavními partnery pro rozvoj cyklistiky v Libereckém kraji jsou: Pracovní skupina pro podporu cyklistiky v LK - Pracovní skupina pro podporu cyklistiky v LK byla oficiálně vytvořena koncem roku 2007 a to pro přípravu a realizaci rozvoje cyklistiky na území LK za účasti odboru regionálního rozvoje a evropských projektů, odboru dopravy; odboru rozvoje venkova, zemědělství a 16

Viz příloha K – Kategorizace tras v Libereckém kraji dle významu Termín cyklokoridor vznikl na základě potřeby systémového začlenění do systému GIS (nemá přímý fyzický dopad do mapového ani terénního vyznačování tras). Vznikl na základě potřeby nakládat s výše uvedeným registrem cyklotras jako s dopravní sítí pro cyklistiku, kde kaţdý dopravní úsek má jednoznačné číslo (identifikátor přiřazení k určité trase) a je hierarchicky řazen do stanovených kategorií. 17

35

ţivotního prostředí; odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu a odboru školství, mládeţe, tělovýchovy a sportu Cyklopartneři - Pro účely účinnější a objektivnější koordinace území z hlediska rozvoje a údrţby cykloturistických tras bylo území Libereckého kraje rozděleno podle hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností III. typu do následujících oblastí: Českolipsko, Frýdlantsko, Jablonecko, Jilemnicko, Liberecko, Novoborsko, Semilsko, Tanvaldsko, Turnovsko, Ţeleznobrodsko Klub českých turistů – Rada značení (zpracovává jednotnou metodiku tvorby cyklotras, jejich značení a zřizování, vydává čísla cyklotras a vede jejich evidenci v rámci celé ČR). Krajská správa silnic Libereckého kraje (realizuje údrţbu cykloznačení na silnicích II. a III. třídy v LK) Organizace působící v oblasti cestovního ruchu ČeMBA, Cyklisté Liberecka Vlastníci a správci lesa, SCHKO

4.5. Stávající finanční zdroje na cyklodopravy v Libereckém kraji Pro podporu realizace projektů v oblasti cyklistické dopravy bude moţné vyuţívat zdroje, které se budou týkat následujících fondů: Evropské: Regionální operační program – NUTS II Severovýchod Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Sasko pro období 20072013 (MMR) Operační program Přeshraniční spolupráce Polsko - Česká republika pro období 20072013 (MMR) Další evropské zdroje financování (EAFRD). Plán rozvoje venkova pro léta 20072013 (MZe) Národní: Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury (SFDI), část cyklostezky Krajské: Návrh nového dotačního titulu na podporu cyklistické dopravy Je ale nutné zdůraznit, ţe klíčovým opatřením pro rozvoj cyklistické dopravy na území Libereckého kraje je vytvoření nového dotačního titulu pro podporu cyklistiky. Filozofie zřízení nového dotačního titulu vychází z prosté matematické úvahy. Vyčleněné finanční prostředky na cyklistiku z jednotlivých operačních programů jsou příliš malé na to, aby dokázaly pokrýt alespoň částečně náklady na realizaci cyklistických stezek v kraji. Vţdyť uţ jen náklady na Greenways Jizera, nebo na cyklostezku Ploučnice souhrnně převyšují částku 200 mil. Kč. Proto je nutné propojit stávající fondy s novým dotačním titulem, který by zajistil ţivotaschopnost daného programového dokumentu a realizaci infrastrukturálních opatření.

36

5. NÁVRH PRODUKTU CESTOVNÍHO RUCHU – TERÉNNÍ CYKLOTURISTIKA „Kaţdá destinace se snaţí prodat svoji jedinečnost a postavit své produkty tak, aby byly diferencovány ať uţ kvalitou, vyuţitím jedinečných, např. přírodních předpokladů či svou pestrostí od ostatních a uspěly na trhu. Kaţdá destinace má své klíčové produkty (z dlouhodobého hlediska relativně spolehlivé co do objemu prodeje) a vedlejší produkty“ [Palatková, M..: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu 2006: 136]. Produkt cestovního ruchu se vyznačuje průřezovostí – spojuje ubytovací, stravovací a dopravní sluţby, sluţby turistických atrakcí, agentů, touroperátorů, organizací destinačního marketingu a další. Produkt destinace se odvíjí od přirozených kulturně-historických a přírodních předpokladů nebo můţe být výsledkem dodatečných, umělých aktivit, vytvářejících materiálně-technickou základnu, resp. nabídku. „Produkt cestovního ruchu můţe dosahovat různé úrovně komplexnosti, od poskytnutí či zprostředkování jednotlivé sluţby (např. dopravy), přes komplex sluţeb (package, zájezd) aţ po destinaci jako ucelenou nabídku atraktivit, sluţeb, potencionálních záţitků. Z pohledu návštěvníka je produktem cestovního ruchu kompletní záţitek od chvíle, kdy opustil domov, do doby návratu. Spotřebovávaný produkt je (přímo úměrně své komplexnosti a vzhledem ke spotřebě volných statků) obsáhlejší neţ produkt kalkulovaný a nabízený jeho prodejcem návštěvníkům. Z toho by měla vycházet cenová kalkulace produktu cestovního ruchu, v níţ by měla být zohledněna i postupná konzumace atraktivit cestovního ruchu a ţivotního prostředí obecně. Při tvorbě produktu cestovního je nutné vycházet z hodnoty únosné kapacity objektu či území, na kterém má být tento produkt realizován.“ [Zelenka, J.: Marketing cestovního ruchu 2007: 77]

5.1. Cyklistický produkt cestovního ruchu - cyklobalíček Jak jiţ bylo řečeno, produkt cestovního ruchu se vyznačuje souborem jednotlivých sluţeb, který můţeme nazvat jako balík sluţeb. V případě cykloturistiky se jedná o tzv. cyklobalíček. Pokud chceme oslovit co nejvíce potenciálních klientů a připravit kvalitní produkt, měl by cyklobalíček obsahovat následující komponenty: 1) Charakteristiku nabízené destinace a cyklo + turistická lákadla 2) Nabídku ubytovacích moţností – ideálně v zařízeních s certifikací Cyklisté vítáni 3) Cyklistické sluţby – servisy, cykloprodejny, půjčovny kol, cykloprůvodci, cyklobusy 4) Návrh tras a jejich charakteristiku – komu je trasa určena (skupina), náročnost (povrch tratě), délku, profil, nejzajímavější místa na trase 5) Nabídku stravovacích moţností na trase a blízko ní, včetně moţností občerstvovacích zastávek – restaurace, bistra, odpočívky, pikniková místa, vyhlídky 6) Seznam infocenter včetně jejich otevírací doby, popř. kontakty na organizace provozující či podporující cykloturistiku v daném místě či regionu 7) Kontakt na tvůrce cyklobalíčku

37

5.2. Produkt terénní cykloturistiky - singltrek „Přírodě blízké rekreační cesty a stezky přinášejí celou řadu výhod. Tím, ţe poskytují atraktivní podmínky k aktivní rekreaci, zvyšují kvalitu ţivota lidí ve své blízkosti. Stezky však mohou také přitáhnout návštěvníky odjinud a tím slouţit jako strategický produkt cestovního ruchu. Jejich pomocí lze řešit některé problémy spojené s návštěvností rekreantů, především jejich vliv na okolí a jejich vzájemné konflikty. Pokud jsou promyšleně naplánovány a poctivě realizovány, poskytují přírodně blízké rekreační cesty a stezky nemalé přínosy okolním komunitám.“ [Davis, D.: Terénní cyklistika na Konferenci Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 2007: 21]

5.2.1. Co je to singltrek Singltrek je úzká přírodní cesta, která se příjemně vine přírodou. To, co jej odlišuje od současných stezek, chodníčků a pěšinek, je přesná a zkušenostmi ověřená metodika jeho budování. Ta zajišťuje jedinečné vlastnosti – je zábavný, levný a k přírodě velmi šetrný. Díky pečlivému trasování dokonale zapadá do přírody a je velmi bezpečný, protoţe cyklistům nedovoluje nabrat velkou rychlost. Důmyslné dělení obtíţností zajišťuje, ţe singltrek je vhodný pro nedělní rodinnou vyjíţďku i zábavu zkušených cyklistů. Singltrek je zkrátka jen anglický název pouţívaný na celém světě pro přírodní rekreační stezky.

5.2.2. Vlastnosti singltreku Dokonale splyne s přírodou Je zábavný – lehce se obtáčí kolem stromů, stoupá a klesá, zrychluje a zpomaluje Je ekonomický – minimalizuje dopad na krajinu a přírodu Je bezpečný – nedovolí jet příliš rychle Je voděodolný – díky důmyslné stavbě z něj voda odtéká a nepoškozuje ho, bahno a louţe nekazí záţitky Je levný – aţ desetkrát levnější v porovnání s asfaltovými cyklostezkami

5.2.3. Plánovací proces Prvním krokem získání jasné představy o tom, jaké cíle má projekt rekreačních cest naplnit. Měli bychom vědět, na jaký segment návštěvníků se zacílit, a tomu plně podřídit povahu projektu, způsob realizace a rozpočet. Abychom na svou stranu získali všechny zúčastněné strany, musíme jim objasnit jak proces realizace, tak konečný produkt - přírodní rekreační stezku. Někdy stojí nemalé úsilí odstranit předsudky o tom, co rekreační uţivatelé po stezkách vyţadují, a předsudky o tom, jak má vypadat uţivatelsky bezpečná a přitom pestrá, trvalá stezka. Při volbě vhodného místa pro projekt si stanovíme jasná kriteria, podle kterých budou místa hodnocena. Kritéria by měla být určena po konzultacích s partnery a zúčastněnými stranami a měla by jasně vyjadřovat poţadavky a očekávání cílových skupin uţivatelů. Poté můţeme přistoupit k tvorbě koncepčního plánu. V něm se volí nástupní a výstupní místa do sítě stezek a koridory, jimiţ mají stezky vést. Aţ poté je moţné vypracovat podrobné preskriptivní plány, které rozpracovávají kaţdý komponent stezek, a předepisují přesné standardy pro realizaci. Díky preskriptivním plánům je moţné získat přesnější odhad stavebních nákladů a vytvořit rámec pro vypisování řízení na stavební práce. Preskriptivní plány také poskytují návody pro kontrolu a monitoring stavebních prací. 38

5.2.4. Realizační proces Davis (2007) dělí proces zpracování projektu stezek na dva stupně: makro a mikro úroveň, které přibliţně odpovídají koncepčnímu plánu a preskriptivnímu plánu. V makro úrovni se soustředíme především na identifikaci moţností, které pro stezky zvolené prostředí poskytuje. Jedná o hledání pozitivních kardinálních bodů, tedy míst, kterými je vhodné stezku trasovat. Zabýváme se ale také určením omezení a nalezením negativních kardinálních bodů, tedy míst, kterým se z různých důvodů musí stezka vyhnout. Po té rozvrhneme mezi pozitivními kardinálními body koridory, kterými stezka povede. Vybíráme především místa s příznivými půdními podmínkami, výhledy a výrazné topografické prvky. Vyhýbáme se naopak místům se špatnými půdními podmínkami, místům, jejichţ uţívání by mohlo kolidovat s rekreačním provozem nebo vzbudit uţivatelský konflikt a místům, která podléhají ochraně přírody či ochraně archeologických památek. V mikro úrovni se jiţ detailně definuje přesné vedení cesty terénem. Při navrhování mikro úrovně se drţíme jiţ ověřené metodiky stavby udrţitelných stezek18. Ta kromě velmi výjimečných případů vylučuje uţívání tzv. spádnicových cest, tedy cest, jejichţ podélný sklon přesahuje 50% sklonu spádnice. Takové cesty je náročné učinit udrţitelnými, snadno podléhají erozi a je třeba je nákladně a často opravovat. Oproti tomu vrstevnicové cesty jsou daleko trvanlivější, mají daleko niţší vliv na krajinu a jsou daleko méně náročné na údrţbu. I při jejich realizaci je však třeba dodrţet správné stavební metody. Nejvhodnější a krajinně nejcitlivější je realizovat stezky celé v zářezu, tzn. vést je výkopem a neuţívat náspu.

5.3. Případová studie ze zahraničí – The Welsh Mountain Bike Initiative Welsh Mountain Bike Initiative je projekt 5 destinací pro cestovní ruch terénní cyklistiky, který navázal na úspěchy rekreačních přírodě blízkých stezek pro terénní cyklistiku v Coed-yBrenin. Vzal za cíl rozvinout Wales jako destinaci pro MTB. Pokusil se tím nejen pro veřejnost zhodnotit lesní území ve státním a veřejném vlastnictví, ale také chtěl začít řešit problémy v managementu krajinné rekreace, které začaly vyvstávat především v nejvíce navštěvovaných lokalitách. Projekt se zaměřil na stabilní a perspektivní segment rekreačních terénních cyklistů a v návaznosti na jejich poţadavky vytvořil komplexní produkt, v jehoţ středu stojí autentický MTB záţitek.

5.3.1. Úspěch Coed-y-Brenin Projekt rozvoje cest pro terénní cyklistiku v Coed-y-Brenin se datuje do roku 1994, kdy se tamní návštěvnické centrum rozhodlo řešit klesající počty návštěvníků. Coed-y-Brenin tehdy nebylo destinací, kam by mířili terénní cyklisté. Kromě návštěvnického centra tu bylo pouze několik krátkých naučných stezek. V té době dostal Dafydd Davis za úkol tuto situaci změnit. Začal přesvědčovat tamní lesníky o tom, ţe terénní cyklistika představuje obrovský, zatím nerealizovatelný potenciál. Do roku 1995 se mu podařilo prosadit realizaci prvních tří rekreačních cest pro bajkery. Tyto tři stezky se setkaly s nebývalým úspěchem a získaly národní věhlas. Přilákaly zájem cyklistického tisku i ostatních médií a díky tomu také zájem sponzorů. V Coed-y-Brenin se zvýšila návštěvnost. V Coed-y-Brenin zjistili, ţe terénní cyklisté, kteří do Walesu přijíţdějí, jsou relativně mladí a patří k městské střední třídě ochotné utrácet. Zatímco v roce 1994 Coed-y-Brenin navštívilo 16 000 turistů, v roce 2001 jich uţ sem zavítalo více neţ 150 000. Většinou přijeli za stezkami pro terénní cyklistiku a většinou zůstali přes víkend. Terénně-cyklističtí turisté v 18

Viz příloha L – Tři základní kroky metodiky stavby singltreku

39

lokalitě utrácejí přibliţně 50 Ł denně a celkově do místní ekonomiky přinášejí 4.7 millionů Ł (přibliţně 193 miliónů Kč) ročně. V návaznosti na stabilní téměř celoroční návštěvnost terénních cyklistů se v Coed-y-Brenin rozvinul sektor sluţeb a lokalita se stala primárním důvodem k návštěvě.

5.3.2. Projekt The Welsh Mountain Bike Initiative Projekt Welsh Mountain Bike Initiative zvolil 5 různých velšských polesí, která se navzájem liší povahou krajiny a terénu. V kaţdém z nich realizoval síť přírodě blízkých stezek a tím vybudoval destinace pro krátkodobý (víkendový) pobyt. Projekt je přímým potomkem nebývalého úspěchu rozvoje cest pro terénní cyklistiku v Coed-y-Brenin. Uskutečnil se nejen díky jasně prokazatelným ekonomickým přínosům podpory rekreační terénní cyklistiky v Coed-y-Brenin, ale také v reakci na rostoucí poptávku po cestách a stezkách pro rekreační terénní cyklistiku. Klíčovým krokem k úspěchu bylo vytvoření strategického partnerství mezi velšskými státními a veřejnými lesy, velšskou agenturou cestovního ruchu, velšskou rozvojovou agenturou a místními samosprávami. Přestoţe segment rekreačních cyklistů zůstal v centru pozornosti, kaţdá z destinací byla zaměřena na jinou jeho část s cílem vytvořit distinktivní o odlišitelné MTB záţitky. Většina stávajících lesních cest vedoucích polesími neodpovídala poptávce po úzkých, vinoucích se přírodních cestách. Tam, kde to bylo moţné, se vyuţilo existujících stabilních lesních cest, přesto bylo nutné postavit značnou úhrnnou délku singltreku. Tak vzniklo více neţ 300 km vyznačeného singltreku, který v jednotlivých polesích vytvořil různorodé a pestré sítě. Tím bylo poskytnuto návštěvníkům dostatek příleţitostí pro dvou aţ tří denní návštěvu strávenou terénní cyklistikou zaměřenou na úzké přírodě blízké cesty. Kromě toho došlo ve spolupráci s partnery v lokalitách k dobudování infrastruktury, především parkovišť, občerstvení a půjčoven, opraven a myček kol. Hodně pozornosti bylo věnováno marketingu produktu. Pod záštitou Velšské agentury cestovního ruchu byla vytvořena značka Mountain Biking Wales, která je zaloţená na záţitku ze singltreku. Realizace dlouhodobé kampaně probíhá jak skrze online portály, tak v tištěné podobě. Návštěvníkům jsou poskytovány doprovodné tiskoviny. V polesích se pořádají různé doprovodné akce zaměřené na terénní cyklisty. V důsledku Welsh Mountain Bike Initiative narostla turistická návštěvnost v okolí všech polesí. Do Walesu díky přírodním cestám pro rekreační terénní cyklistiku přijíţdí ročně 400 tisíc návštěvníků, kteří přinášejí 14 miliónů Ł (přibliţně 630 miliónů Kč) do místní ekonomiky. Ukazuje se tak, ţe cestovní ruch terénních cyklistů můţe mít velký objem a velký ekonomický přínos. Přírodní vinoucí se cesty, tedy singltreky, jsou hlavním důvodem k opakovaným návštěvám většiny turistů. Jedině díky těmto stezkám je prodlouţena turistická sezona tak, ţe trvá téměř celý rok. Přijíţdějí sem rekreační terénní cyklisté z měst a jsou ochotní utrácet. Třetina z nich jsou ţeny. Téměř všichni jsou spokojení s kvalitou singltreku. Díky Welsh Mountain Bike Initiative se zastavila stagnace několika velšských venkovských oblastí.Vytvořila se nová a stabilní partnerství především mezi lesníky, místními komunitami a samosprávou. Welsh Mountain Bike Initiative se rozhodla vytvořit z Walesu skutečnou destinaci terénně-cyklistického turistického ruchu. Vyuţila při tom jeho lesnatosti, pestré krajiny a topografie, i relativní blízkosti k velkým anglickým městům. Welsh Mountain Bike Initiative se rozhodla zpřístupnit výhody veřejných a státních lesů občanům. Lesy na sebe tak vzaly závazek poskytovat veřejně prospěšné lesní sluţby, zlepšovat zdraví a kvalitu ţivota. Přestoţe je Welsh Mountain Bike Initiative především projektem cestovního ruchu, má pozitivní vliv 40

na místní komunity. Pro ty představuje podstatný a stabilní zdroj příjmů, a zároveň pomohl zvýšit jejich zájem o lesy a hodnotu, kterou jim připisují.

5.4. Tvorba produktu terénní cykloturistiky - Singltrek pod Smrkem Jako produkt, který má přilákat návštěvníky za novým záţitkem do destinace, jsem zvolila připravovaný projekt ČeMBY Singltrek pod Smrkem. Vzhledem k tomu, ţe tento typ cykloturistiky doposud v našich podmínkách chybí, představuje ohromný potenciál pro rozvoj dané oblasti. Pokud se chce daná destinace nadále více rozvíjet, nestačí pouze nabídnout konkrétní produkt, ale celý balíček sluţeb, který přiláká návštěvníky ze všech koutů republiky i ze zahraničí. Jelikoţ se projekt týká měst Nové Město pod Smrkem a Lázně Libverda, bude produkt zaměřen především do turistické oblasti Frýdlantska. Při tvorbě produktu se inspiruji charakteristikami cyklobalíčku viz kapitola 5.2.

5.4.1. Charakteristika nabízené destinace a cyklo + turistická lákadla Frýdlantsko je kraj odlehlý a tudíţ poklidný. Od ostatního území České republiky je prakticky odděleno Jizerskými horami, jejichţ příkré severní svahy spadají do Frýdlantské pahorkatiny. Návštěvníky, kteří zavítají do této oblasti, čekají malebná údolíčka s roubenými domky a neponičená příroda. Jsou tu ale i atraktivní turistické cíle, zejména významné historické a sakrální památky a zajímavá lidová architektura. Pokud někdo touţí po řádném turistickém převýšení, stačí se vypravit do blízkých Jizerskohorských bučin nebo do oblasti Smrku, kde turisty čekají skalnaté terény s vyhlídkami, divoké vodopády a vynikající výhledy. Během našeho cyklovýletu můţeme navštívit tyto přírodní zajímavosti: Jizerskohorské bučiny - zachovalý rozsáhlý komplex smíšeného lesa s převahou buku, jedna z nejcennějších oblastí Jizerských hor chráněná jako Národní přírodní rezervace a součást systému Natura 2000. V rezervaci nalezneme i nejvýznamnější vodopády Jizerských hor a pozoruhodné skalní útvary (Tišina, Paličník, Frýdlantské cimbuří) Přírodní park Peklo – dynamická přírodní krajina s údolím Pekelského potoka a Lomnice. Dominantou přírodního parku je vrchol Chlum (495 m n.m.). Frýdlantské cimbuří – zajímavá přírodní památka u obce Bílý potok. Skalní cimbuří sloţené z řady ţulových věţí je přístupno po romantických kamenných lávkách, zajímavý výhled do údolí Černého potoka. Za návštěvu jistě stojí i některá z kulturně-historických zajímavostí: Hrad a zámek Frýdlant - Státní hrad a zámek Frýdlant patří nejen k nejvýznačnější dominantě města, ale i k nejvýznačnějším památkovým celkům v Čechách, neboť představuje unikátní spojení středověkého hradu a renesančního zámku. Lázně Libverda - Nabízejí osvěţení těla i duše při léčebných nebo wellnessových programech, při procházkách po malebné kolonádě, v lázeňském parku nebo v nádherném přírodním okolí obce. Prospěšnosti zdejších léčivých pramenů vyuţívaly i známé historické osobnosti – cestovatel Alexander Humboldt, hudební skladatel Carl Maria von Weber nebo jazykovědec Josef Jungmann. Hejnice - Neobyčejný barokní chrám Navštívení Panny Marie s nádhernou vnitřní výzdobou a přilehlým klášterem františkánů leţí na pradávném poutním místě na úpatí severního svahu Jizerských hor. Klášter byl dostavěn v roce 1696, chrám byl vysvěcen v roce 1725. Ve 20. století komplex chátral, avšak za přispění dotací z programu 41

PHARE je postupně opravován. Od roku 2000 slouţí jako Mezinárodní centrum duchovní obnovy. Nádherný pohled na Jizerské hory je moţné zhlédnout z následujících rozhleden: Rozhledna Smrk - Rozhledna na nejvyšší hoře české části Jizerských hor. 20 m vysoká kovová konstrukce s točitým schodištěm a dvěma vyhlídkovými plošinami. Prvním podnětem pro započetí stavby rozhledny na Smrku bylo budování vyhlídkové věţe na Stohu, za tehdejší pruskou hranicí. Stavba čtyřpatrové konstrukce trvala pouhých 7 týdnů a byla slavnostně otevřena 21.8.1892. Rozhledna dosáhla výšky 20 m oproti plánovaným patnácti, avšak osud této vyhlídkové věţe vzal za své v 50. letech minulého století. Na čihadle - Patrová dřevěná vyhlídka, která umocňuje pohled na jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť zvaným Na čihadle. Frýdlantská výšina - Na vršku zvaném příhodně U Rozhledny stojí od roku 1907 cihlová válcová rozhledna, vysoká 20 metrů. Po desetiletí byla uzavřená, dnes je středem přírodního sportovního areálu. Z ochozu je pěkný výhled na příkré severní svahy Jizerských hor, na jednotlivé kupy hor Luţických a podívat se můţete i k sousedům do Polska.

5.4.2. Nabídka ubytovacích kapacit19 Jizerské hory lákají své návštěvníky k výletům, nejen pěší turistiky a cykloturistiky, ale i rodičům s dětmi, pro které je připravena pestrá nabídka ubytování v chatách, chalupách, penzionech, nebo ubytování na samotě v malebných roubenkách, odkud mohou podnikat výlety za poznáním, nebo zábavou. Města Lázně Libverda a Frýdlant nabízejí lázeňské zařízení s nabídkou wellness a relaxačních pobytů v hotelích a penzionech. Dle statistických údajů z roku 2004 je v této oblasti soustředěno zhruba 4045 lůţek.

5.4.3. Cyklistické sluţby – půjčovny kol20, servisy a cykloprodejny21, cyklobusy22 Při nákupu či půjčení kola je základem správné volby si nejprve ujasnit, co od kola vlastně očekáváme a v jakém terénu ho chceme pouţívat. Jinak samozřejmě při výběru uvaţuje začínající cyklista, jenţ se nejčastěji rozhoduje mezi základními kategoriemi kol, a jiné poţadavky má jiţ zkušenější jezdec, který se chce s novým kolem posunout o krok dál a jiţ hledá stroj s konkrétním zaměřením. Ve většině cyklopůjčoven najdeme kola trekkingová, horská i freeridová. Zároveň zde nalezneme informace o cyklotrasách a je zde moţnost půjčení helmy či koupení cyklomapy. Pro milovníky cykloturistiky a krásné přírody funguje od roku 2005 přeprava jízdních kol v oblasti Frýdlantského výběţku. Zájemci mohou kaţdoročně od konce dubna vyuţívat přepravy kol na trase Frýdlant - Hejnice - Bílý Potok - Smědava. Autobus vyjíţdí z Frýdlantu v sobotu, v neděli a státní svátek v časech 9:00, 13:00 a 16:00 hod. Zpět ze Smědavy odjíţdí autobus v 9:50, 13:50 a 17:00 hod. V období velkých prázdnin od 1.7.-31.8.2009 je nabídka rozšířena o pravidelný spoj v čase 9:00 hod. Zpět ze Smědavy odjíţdí autobus v 10:10.

19

Viz příloha M – Přehled ubytovacích kapacit na Frýdlantsku Viz příloha N – Přehled cyklopůjčoven v regionu Jizerské hory 21 Viz příloha O – Přehled cykloprodejen a servisů kol v regionu Jizerské hory 22 Viz příloha P – Jízdní řád cyklobusu na trase Frýdlant – Hejnice – Bílý Potok - Smědava 20

42

K nakládce a vykládce kol jsou určeny tyto zastávky: Frýdlant, aut.nádr.; Raspenava, ţel. st.; Hejnice, aut. st.; Bílý Potok, u Krakonoše a Bílý Potok, Smědava. Cestujícím s jízdními koly bude k dispozici vlek pro cca 30 kol.

5.4.4. Singltrek pod Smrkem Projekt sítě stezek pro terénní cyklistiku v Novém Městě pod Smrkem a Lázních Libverda23 je unikátním partnerským projektem, který vzniká ve spolupráci České Mountainbikové asociace, o.s., Lesů České republiky, s.p., obcí DSO Smrk a Libereckého kraje. Do Česka poprvé přináší v zahraničí mnohokrát osvědčený koncept, jehoţ základní myšlenkou je nabídnout návštěvníkům zábavnou, kvalitní, přístupnou moţnost rekreace a aktivního pohybu v přírodě na horském kole. Úspěch konceptu je dán splněním poţadavků uţivatelů, které vyplývají ze změn v pojetí rekreace s jejich důrazem na pestrost a hravost. Primárním přínosem pro region je nastartování rozvoje cestovního ruchu při maximální ohleduplnosti k přírodě. Stezky musí splňovat následující kritéria: Stezky nesmí mít negativní dopad na vyuţívání území Stezky nesmí vyţadovat nepřijatelnou míru následné správy a dohledu Stezky nesmí vyţadovat nepřijatelnou míru následné údrţby náročné na vklady práce a materiálu Stezky nesmí mít negativní fyzický ani vizuální dopad na krajinu, kulturní dědictví ani na přírodu Stezky musí být pro lokalitu přínosem, nikoli sníţit její hodnotu, a to ve vztahu ke krajině, kulturnímu dědictví, ochraně přírody a ţivotního prostředí a vyuţívání území Hlavními cíly tohoto unikátního projektu je zvýšení hodnoty lokality jako zdroje pro rekreaci a učinění terénní cyklistiky dostupnější více lidem bezpečným a udrţitelným způsobem. Projekt přinese ekonomické přínosy obcím Nové Město pod Smrkem a Lázně Libverda. Realizované a plánované fáze 1. etapy projektu: zmapování a vyhodnocení terénu vypracování studie proveditelnosti projektová dokumentace pro územní rozhodnutí projektová dokumentace pro stavební povolení (duben) dokumentace pro výběrové řízení (duben) vysoutěţení veřejné zakázky (duben - květen) vybudování 7 úseků nových stezek v úhrnné délce cca 15 km (červen - červenec) slavnostní otevření první etapy (září) Cílová skupina Terénní cyklisté - cyklisté, kteří pro rekreační jízdu na kole pouţívají horské kolo a preferují neasfaltové komunikace Podskupiny - projekt cílí na širokou škálu terénních cyklistů: od rodinné terénní cyklistiky, přes rekreační terénní cyklistiku aţ po náročnou terénní cyklistiku pro zkušené bajkery

23

Viz příloha Q – Situační plány sítě stezek

43

Plánování 2. etapy: Investorem projektové dokumentace 1. etapy a její následné realizace spočívající v přípravě a vybudování jádra sítě singltreku se staly Lesy České Republiky s.p. Skutečné zhodnocení projektu a nastartování přínosů obcím a regionu se však očekává aţ po realizaci plánované 2. etapy. Ta je rozsáhlejší, sloţitější a nákladnější, neboť v sobě kombinuje několik úrovní: 1) rozšíření sítě na svazích Smrku včetně moţného propojení s polskou stranou 2) vytvoření nové sítě stezek niţší náročnosti na Jindřichovickém hřebeni 3) napojení na sítě na trvalá nástupní místa v Novém Městě pod Smrkem a Lázních Libverda 4) realizace nástupních míst a s nimi nutně spojené infrastruktury DSO Smrk si dává za cíl stát se investorem této 2. etapy, jejíţ úspěšná realizace si zákonitě vyţádá spolufinancování ze strany strukturálních fondů EU (např. ROP NUTS II SV, Prioritní osa 3, popř. ve spolupráci s polskými partnery Cíl III. Česko-Polsko, Prioritní osa 2). Jak jiţ bylo výše uvedeno, tato etapa bude rozsáhlejší a nákladnější nejen co do investice samotné, ale také co do projektové dokumentace, která je samozřejmě povinnou přílohou kaţdé ţádosti o dotaci z fondů EU. Proto se zástupci DSO Smrk prostřednictvím náměstkyně hejtmana Libereckého kraje paní Ing. Vajnerové obrátili na Radu a zastupitelstvo Libereckého kraje s ţádostí o dotaci z rozpočtu kraje, která převáţnou měrou přispěje k pořízení této projektové dokumentace. Aktivní partnerství Libereckého kraje, DSO Smrk, Lesů ČR a ČEMBy je nutnou podmínkou celkové úspěšnosti projektu Singltrek pod Smrkem a zejména jeho pozitivního vlivu na rozvoj šetrného cestovního ruchu v hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko.

5.4.5. Nabídka stravovacích moţností na trase a blízko ní, včetně moţností občerstvovacích zastávek – restaurace, bistra, odpočívky, vyhlídky Během průjezdu terénem mají cyklisté k dispozici několik moţnosti občerstvení či odpočinku k načerpání nových fyzických sil. Tato lokalita je také proslulá mnoţstvím skalních vyhlídek, které můţeme během trasy navštívit: Obří sud - výletní restaurace Obří sud je skutečnou raritou svého druhu. Nachází se v Lázních Libverda a byl postaven jiţ v roce 1931 pro lázeňské hosty, a to po vzoru sudu na Javorníku, který ovšem v roce 1974 shořel. Hubertka - významná křiţovatka turistických cest je přímo ideálním východiskem na nejvyšší českou horu Jizerských hor - Smrk. Penzion Na Vyhlídce – moţnost občerstvení u startovacího místa z lázní Libverda U Spálené hospody – moţnost občerstvení v blízkosti Nového Města pod Smrkem, parkovací místa na náměstí, kapacita cca 20 míst Rozcestí u červeného buku – moţnost odpočinku a občerstvení Streitův obrázek – návštěva jednoho z jizerskohorských pomníčků Kočičí kameny u Lázní Libverda – skála s podobou kočičí hlavy. Na vrchol vedou schody vytesané do ţuly, zajímavý výhled do kraje na Hejnický hřeben. Místo je opředené legendami o ukrytých pokladech

5.4.6. Turistická informační centra Turistické informační centrum (TIC) bývá často prvním místem, do kterého návštěvník během návštěvy regionu zavítá. Mezi základní funkce TIC patří informační funkce, tj. 44

poskytování informací o daném regionu, moţnostech ubytování a stravování, kulturních akcí, sportovních zařízeních, atd. Cyklistům jsou zde poskytovány informace o cyklobusech, půjčovnách a servisů kol, k dispozici je také prodej cyklomap. Tabulka 4: Seznam TIC na Frýdlantsku

Frýdlant

Nám. T.G.Masaryka 37, 464 01 Frýdlant tel. 482 464 013

[email protected] www.mesto-frydlant.cz

Lázně Libverda

Lázně Libverda 17, 463 62 tel. 482 322 457

[email protected] www.laznelibverda.cz

Hejnice

Klášterní 87, 463 62 Hejnice tel. 482 322 276

[email protected] www.mestohejnice.cz

Zdroj: http://www.frydlantsko.cz/cs/pro-navstevniky/turisticka-informacni-centra.html

45

ZÁVĚR Cykloturistika jako druh turistiky je významně spojena s cestovním ruchem. Všude tam, kde se vyskytuje alespoň základní potenciál cestovního ruchu, existuje moţnost rozvoje cyklostezek a cyklotras a tedy i moţnost rozvoje cykloturistiky. Smyslem této práce je vyhodnotit turistický potenciál destinace Jizerské hory jako vhodné lokality pro trávení volného času či dovolené aktivní formou. Tomuto hodnocení se věnuji v analytické části. Pro rozvoj cestovního ruchu, a tedy i cykloturistiky, mají Jizerské hory velmi dobré předpoklady, především vynikají svojí krajinnou atraktivitou, vhodnou jak pro silniční i horskou cyklistiku, tak i dostatečnou nabídkou ubytovacích kapacit a infrastrukturou pro sportovní aktivity. Disponují hustou sítí cyklotras a poměrně kvalitní cyklistickou infrastrukturou. Současným problémem je však špatná koordinace značení tras, jejichţ přílišné značení v kombinaci s pěší turistikou a běţeckými trasami vytváří značně nekoordinovaný celek. Hlavním cílem této práce je navrhnout nový cykloturistický produkt, který by doplnil stávající nabídku cyklotras v regionu a zároveň se stal účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Mojí snahou ovšem bylo vypracovat takový produkt, který by přilákal návštěvníky do destinace za vidinou nových, nevšedních záţitků. Tímto novým, atraktivním záţitkem se můţe stát projekt České mountainbikové asociace Singltrek pod Smrkem, který má podobu přírodní rekreační stezky vhodné pro terénní cykloturistiku, a jenţ je hlavním bodem tvorby produktu cestovního ruchu v mé práci. Projekt má za cíl přilákat různorodé skupiny obyvatel, nejenom bajkery a zkušené terénní cyklisty, ale také rodiny s dětmi a příznivce rekreační cykloturistiky. Ze zkušeností vím, ţe kaţdý návštěvník má různé poţadavky, proto je nezbytně nutné doplnit cyklistický záţitek o základní a doprovodnou infrastrukturu, která vytvoří spolu s terénními cyklotrasami komplexní produkt, uspokojující i ty nejnáročnější návštěvníky. Náplní produktu je tedy i nabídka ubytovacích, stravovacích a občerstvovacích zařízení, nejzajímavějších atraktivit na trase a v její blízkosti, kontakty na cyklopůjčovny a servisy kol a seznam turistických informačních center. Do otevření prvních kilometrů projektu Singltrek pod Smrkem zbývají poslední měsíce, druhá část projektu je v tuto chvíli stále ve fázi příprav a jednání. Můţeme se tedy zatím jenom domnívat o jeho budoucím úspěchu, či případném neúspěchu. Důleţitý v tomto smyslu bude následný marketing. Vzhledem k tomu, ţe Jizerské hory v současnosti nedisponují jednotným informačním systémem, který by umoţňoval vytvářet ucelenou nabídku konkurenceschopných produktů cestovního ruchu a zároveň propagaci těchto produktů, doporučila bych věnovat hodně pozornosti této problematice. Inspirací mohou být projekty ze zahraničí, kde dochází k vytváření partnerství se státními agenturami cestovního ruchu, zajišťující celostátní propagaci. V našich podmínkách by připadala v úvahu spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism a propojení na webový portál www.kudyznudy.cz.

46

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1]

Vystoupil, J., Šauer, M.: Základy cestovního ruchu. Distanční studijní opora. Brno: ESF MU, 2006.

[2]

Vystoupil, J., Šauer, M., Holešinská A., Metelková, P.: Marketing cestovního ruchu. Distanční studijní opora. Brno : ESF MU, 2007. ISBN 978-80-210-4240-7

[3]

Palatková, M..: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1014-5

[4]

Soulek, I., Martinek, K.: Cyklistika: horská, silniční, rekreační, výkonnostní. Praha, 2000. ISBN 80-7169-951-9

[5]

Landa, P., Lišková, J.: Rekreační cyklistika. Praha, 2006. ISBN 80-247-1631-3

[6]

Halada, A.: Na kole křížem krážem po Čechách. Havlíčkův Brod, 2003. ISBN 807200-719-X

[7]

Martínek, J. a kolektiv.: 21 pilířů pro cyklistickou infrastrukturu. Brno: Centrum dopravního výzkumu, 2007. ISBN: 978-80-86502-60-1

[8]

Ondráček, J. Hřebíčková, S.: Cykloturistika. Brno: MU, 2007. ISBN: 978-80-2104443-2

[9]

GaREP s.r.o.: Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory. Brno, 2006.

[10]

Krajský úřad Libereckého kraje: Zásady organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji. Liberec, 2003.

[11]

Liberecký kraj: Centrum dopravního výzkumu: Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 - 2013. Liberec, 2007.

[12]

Ministerstvo dopravy: Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR. Praha, 2005.

[13]

Kvasnička, T.: Terénní cyklistika. Sborník z konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR. Velké Karlovice, 2007.

[14]

Kvasnička, T.: Singltrek: Rekreační stezky pro terénní cyklistiku. Praha, 2007.

[15]

Univerzita Palackého v Olomouci: Jednotná GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR. Olomouc, 2007.

[16]

Weißbuch Tourismus Kärnten. Wien : Österreichische Gesellschaft für Marketing, 2004.

[17]

Česká Mountainiková Asociace [online], [cit. 2009-04-21]. Dostupné na www: .

[18]

Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR [online], [cit. 2009-04-18]. Dostupné na www: .

[19]

CzechTourism [online], [cit. .

[20]

Jizerské hory [online], .

[21]

Liberecký kraj [online], [cit. 2009-05-17]. Dostupné na www: .

2009-05-04].

[cit.

2009-05-06].

47

Dostupné Dostupné

na

www:

na

www:

[22]

Liberecký kraj [online], [cit. 2009-05-24]. Dostupné na www: .

[23]

Frýdlantsko [online], [cit. .

[24]

Frýdlantsko [online], [cit. 2009-06-15]. http://www.czecot.com/cz/?id_region=18 />.

2009-06-10].

48

Dostupné

Dostupné

na

na

www:

www:


SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK BYPAD

Bicycle Policy Audit

CR

Cestovní ruch

ČeMBA

Česká Mountainbiková Asociace

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČR

Česká republika

DSO

Dobrovolný svazek obcí

EAFRD

European Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

ERDF

European Regional Development Fund (Evropský regionální rozvojový fond)

EU

Evropská Unie

GIS

Geografický informační systém

HÚZ

Hromadná ubytovací zařízení

KČT

Klub českých turistů

KRNAP

Krkonošský národní park

LK

Liberecký kraj

MDS

Ministerstvo dopravy a spojů

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MTB

Mountain Biking (Horská cyklistika)

Mze

Ministerstvo zemědělství

MŢP

Ministerstvo ţivotního prostředí

NATCYP

National Cycle Policy Benchmarking Programme

NUTS

Nomenclature of Territorial Units for Statistics (Nomenklatura územních statistických jednotek)

PR

Přírodní rezervace

ROP

Regionální operační program

SCHKO

Správa Chráněné krajinné oblasti

TIC

Turistické informační centrum

VÚSC

Vyšší územní samosprávní celky

49

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Kapacita v hromadných ubytovacích zařízeních v Libereckém kraji ......... 24 Tabulka 2: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ................... 25 Tabulka 3: Porovnání návštěvnosti jednotlivých turniketů v roce 2008 ...................... 27 Tabulka 4: Seznam TIC na Frýdlantsku ....................................................................... 45

50

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A - Systém značených cyklotras.......................................................................52 Příloha B - Rozvoj délky cyklotras na území ČR .........................................................53 Příloha C - Výše a počet poskytnutých příspěvků na výstavbu a údrţbu cyklostezek .54 Příloha D - SWOT analýza české cyklistiky a cykloturistiky .......................................55 Příloha E - Geomorfologické členění turistického regionu Jizerské hory ....................56 Příloha F - Hromadná ubytovací zařízení ....................................................................57 Příloha G - Lůţková kapacita v jednotlivých obcích regionu Jizerské hory ................58 Příloha H - Přehled cyklotras v turistickém regionu Jizerské hory...............................59 Příloha I - Kategorizace cyklotras v Libereckém kraji dle významu ............................60 Příloha J - Priority, cíle a opatření na podporu cykloturistiky v Libereckém kraji.......61 Příloha K - SWOT analýza cyklistiky a cykloturistiky v Libereckém kraji .................62 Příloha L - Tři základní kroky metodiky stavby singltreku ..........................................65 Příloha M - Přehled ubytovacích kapacit na Frýdlantsku .............................................66 Příloha N - Přehled cyklopůjčoven v regionu Jizerské hory.........................................69 Příloha O - Přehled cykloprodejen a servisů v regionu Jizerské hory ..........................70 Příloha P - Jízdní řád cyklobusu Frýdlant – Hejnice - Bílý Potok - Smědava ..............71 Příloha Q - Situační plány sítě stezek ...........................................................................72

51

Příloha A - Systém značených cyklotras

Pramen: Bílová, M. (CDV), systém značených cyklotras (Plzeňský, Jihomoravský, Středočeský a Liberecký kraj a Hlavní Město Praha), 2007

52

Příloha B - Rozvoj délky cyklotras na území ČR

Pramen: Bartoš, R. (CDV), délka vyznačených cyklotras

53

Příloha C - Výše a počet poskytnutých příspěvků na výstavbu a údrţbu cyklostezek

Pramen: http://www.cyklostrategie.cz

54

Příloha D - SWOT analýza české cyklistiky a cykloturistiky SLABÉ STRÁNKY

SILNÉ STRÁNKY ▪ podpora cyklistické dopravy a cykloturistiky ČR v mezinárodních dohodách a smlouvách, politikách jednotlivých ministerských resortů

▪ nedostatečné průzkumy intenzity cyklistické dopravy, nehodovosti a dělby přepravní práce ▪ nedostatečný rozsah cyklostezek

▪ podpora cykloturistiky v krajích a městech

▪ neexistence propracovaného systému propragace cyklistické dopravy

▪ podpora generelů VÚSC nebo dílčích studií cyklistických tras spolu s generely měst a obcí

▪ nedořešená otázka sprácovství a údrţby informačního značení cykloturistických tras

▪ zahrnutí cyklistické dopravy do nově zpracovávaných územních plánů měst a obcí

▪ nedořešená otázka koordinace investování a údrţby cyklistických tras

▪ ochotu zapojení velkého počtu partnerů (státní správa, samosprávy, akademická obec, nevládní neziskové organizace, nadace a další) v procesu realizace Cyklostrategie

▪ nedostatečný podíl cyklistické dopravy ve veřejných rozpočtech ▪ vysoká nehodovost cyklistů

▪ zapojení do mezinárodní spolupráce (např. projekty EU - NATCYP, Višegrad, BYPAD, Holandsko a Velká Británie)

▪ nedořešené vlastnické vztahy k pozemlům ve vztahu k cyklostezkám

▪ cyklistika a cyklotursitka je nejrozšířenější aktivitou pro volný čas

▪ vysoké částky základního cyklistického vybavení pro děti

▪ existence výzkumu podmínek pro uplatnění cyklistické dopravy

▪ neregulovaný rozvoj cykloturistiky s negativním ovlivněním lokalit se zvláštní ochranou

▪ vyznačení více neţ 19.000 km cyklotras

▪ nedostačující organizační struktura a vzájemná komunikace při prosazování Cyklostrategie

▪ dobrá internetová propagace cykloturistiky

▪ nedořešení některých dílčích negativních legislativních podmínek k rozvoji cyklistické dopravy

▪ příprava 235 projektů o celkových nákladech 1, 025 miliardy Kč (s územním rozhodnutím nebo ve stadiu přípravy, se stavebním povolením nebo s oznámením ohlášení stavby)

▪ v případě nefunkčnosti integrální dopravy pak zvýšený pohyb motorových vozidel dopravujích cyklisty na atraktivní cyklotrasy

PŘÍLEŢITOSTI

▪ nedostatečná nabídka doprovodných sluţeb podél cykloturistických tras (ubytovací, stravovací a ostatní sluţby CR)

▪ sníţení hlukové a emisní záteţe zejména v obcích (např. oxidu dusíku, prachu a skleníkových plynů ▪ rozvíjení principu partnerství mezi jednotlivými subjekty

▪ narušení ekologické stability území bezpečnosti chodců v důsledku neodpovědného

▪ rozšíření systému prevence bezpečnosti na pozemních komunikacích

uneodpovědného chování) ▪ nevyuţití protipovodňových hrází a území podél vodních toků pro cyklistiku

▪ zpřístupnění doposud opomíjených kulturních a přírodně zajímavých lokalit vybudováním cyklistických stezek

▪ vliv na ţivotní prostředí - moţná rizika masové cyklosturistiky ve vybraných oblastech (např. Šumava)

▪ moţnost čerpání finančních prostředků z předvstupních fonfů EU (např. INTERREG IIIB) ▪ příprava moţnosti čerpání ze strukturálních fondů EU ▪ moţnost vyuţití polních cest při budování cyklostezek v rámci komplexních pozemkových úprav ▪ při výstavbě nových cyklostezek vytváření moţností pro sportovní vyuţití zdravotně postiţených občanů

▪ moţnost rozporů mezi subjekty ČR s místním obyvatelstvem ▪ nedostatečná vůle při budování doprovodných sluţeb (opraven ▪ nedostačující zajištění bezpečnosti uloţení kol (odkládací stojany, klece)

▪ podpora propagace a marketingu cyklobusů Pramen: Ondráček, J., Hřebíčková, S.: Cykloturistika, 2007

55

Příloha E - Geomorfologické členění turistického regionu Jizerské hory

Frýdlantská pahorkatina

Smrčská hornatina

Jizerské hory Žitavská pánev

Jizerská hornatina

Liberecká kotlina

Krkonoše Krkonošské hřbety Krkonošské rozsochy

Železnobrodská vrchovina

Krkonošské podhůří

Geomorfologické celky

zájmové území

Geomorfologické pocelky

Pramen: GaREP, Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory, 2006

56

Příloha F - Hromadná ubytovací zařízení

Pramen: GaREP, Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory, 2006

57

Příloha G - Lůţková kapacita v jednotlivých obcích regionu Jizerské hory

OBEC Harrachov Kořenov Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Desná Albrechtice v Jizerských hor Tanvald Lučany nad Nisou Lázně Libverda Bílý Potok Smrţovka Frýdlant Jiřetín pod Bukovou Hejnice Raspenava Nové Město pod Smrkem Plavy Oldřichov v Hájích Zlatá Olešnice Velké Hamry Kunratice Heřmanice Černousy Dětřichov Bulovka Dolní Řasnice Habartice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Pertoltice Višňová Celkem

Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních (2004) 4800 2652 1749 1727 1401 1384 1048 897 777 717 588 482 425 379 285 262 259 400 90 81 73 47 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20223

Počet lůţek Turistická a v objektech rekreační individuální lůţka celkem rekreace (1991) 5068 268 4376 1724 2265 516 3635 1908 3117 1716 2300 916 2392 1344 1905 1008 1829 1052 2097 1380 724 136 802 320 1461 1036 531 152 575 300 654 392 695 436 1156 756 350 260 501 420 757 684 647 600 40 40 180 180 192 192 400 400 296 296 308 308 144 144 180 180 264 264 164 164 188 188 856 856 20536 40759

Pramen: Návrh Nové rajonizace cestovního ruchu ČR, ESF MU v Brně, 2005

58

Příloha H - Přehled cyklotras v turistickém regionu Jizerské hory Název trasy Chrastava - Horní Polubný

Označení tř. II, č. 22

Délka (v km) 46

Chrastava - přehrady Jizerských hor Jablonec n. N. - Hřebínek

tř. IV, č. 3023

14

Jeřmanice - pramen Nisy

tř. IV, č. 3038

21

x

Jizerka - Kořenov Kořenov – Nové Město pod Smrkem Desná – Protrţená přehrada Tanvald – Desná – Kneipa Tanvald – Smrţovka Stanový – Příchovice Kořenov – Martinské údolí Drţkov – Tanvald, Tanvald – Rejdice Zásada – Velké Hamry Zásada – Plavy – Sklenaříce Drţkov – Berany – Smrţovka – Albrechtice v Jiz.h. Liberec - Hejnice Liberec - Jablonecká přehrada Liberec - Jizerka - Harrachov Cyklookruh přes tři státy Habartice - Unčín Hejnice - Andělka Heřmanice - Luţické boudy Nové Město p. S. - polská jezera a zámek Czocha

x

20

50

Chrastava - Oldřichov v Hájích - Hřebínek - Smědava Jizerka - Horní Polubný Chrastava - Nová Ves - Mlýnice - Mníšek - Fojtka Oldřichov v Hájích Jablonec nad Nisou - Bedřichov – Hřebínek Jeřmanice - Rádlo - Jablonec nad Nisou - Černá Studnice Pramen Nisy Pod Bukovcem - Jizerka, rozcestí - Rybí loučky - Zelený kámen, rozcestí - chata Smědava - Na Kneipě - Čihadlo Mariánskohorské boudy - Protrţená přehrada - silnice SoušSmědava - Pod Bukovcem - Horní Polubný - Kořenov Údolí Jizery - Pod Bukovcem

Č. 3018

Kořenov – Nové Město pod Smrkem

Č.3019 Č. 3022 Č. 3025 Č. 3026 Č. 3085

Desná – Protrţená přehrada Tanvald – Desná – Kneipa Tanvald – Smrţovka Stanový – Příchovice Kořenov – Martinské údolí

Č. 4248

Drţkov – Tanvald, Tanvald – Rejdice

Č. 4249 Č. 4251

Zásada – Velké Hamry Zásada – Plavy – Sklenaříce

Č. 4310

Drţkov – Berany – Smrţovka – Albrechtice v Jiz.h.

tř. IV, č. 3006 tř. IV, č. 3037 tř. IV, č. 3020 x tř. IV, č. 3009 tř. IV, č. 3016 tř. IV, č. 3060

29 6 32 60 10 28 7

x

23

Frýdlantským výběţkem okruh I

x

55

Frýdlantským výběţkem okruh II

x

40

Frýdlantským výběţkem okruh III

x

40

Raspenava - Ferdinandov

x

13

Srbská - Frýdlant Višňová - Loučná

Průběh

tř. IV, č. 3059 tř. IV, č. 3039

17 35

Liberec - Mníšek - Oldřichov v Hájích - Hejnice Liberec, Harcov - Rýnovice - Jablonec nad Nisou, přehrada Liberec - Josefův Důl - Jizerka - Harrachov Hrádek nad Nisou - Oldřichov na Hranicích - Vítkov Heřmanice - Víska - Višňová - Andělka - Krzewina - Ostritz - Marienthal - Žitava - Hrádek nad Nisou Habartice, křiţovatka - Unčín Hejnice - Frýdlant - Andělka Heřmanice – Krompach – Lužické Boudy Nové Město pod Smrkem státní hranice - Ludvíkov pod Smrkem - Raspenava - Frýdlant - Kunratice státní hranice Frýdlant - Krásný Les - Dolní Řasnice - Hajniště - Nové Město pod Smrkem - Ludvíkov pod Smrkem - Přebytek Obří sud - Lázně Libverda - Hejnice - Raspenava - Frýdlant Frýdlant - Hejnice - Bílý Potok - Smědava - Kasárenská silnice - Štoplišská silnice - Hřebínek - Ferdinadov Hejnice - Frýdlant Frýdlant - Víska - Višňová - Pertoltice - Srbská - Horní a Dolní Řasnice - Krásný Les - Frýdlant Raspenava - Oldřichovské sedlo - Viničná cesta Ferdinandov Srbská - Dolní Řasnice - Frýdlant Višňová - Heřmanice - Vítkov - Hrádek nad Nisou - Loučná

Poznámka: kurzívou jsou ve sloupci "Průběh" uvedeny názvy míst, která leţí mimo region Jizerské hory Pramen: http://www.liberecky-kraj.cz

59

Příloha I - Kategorizace cyklotras v Libereckém kraji dle významu D.1. Struktura tras mezinárodních D.1.1. Radiální trasy (sever – jih) Berlín - Praha (Polevsko - Kamenický Šenov - Dubá - Blatce) Zittau - Kurort Jonsdorf - Praha (Krompach - Zákupy - Doksy - Bezděz) Zittau - Lückendorf - Praha (Petrovice - Jablonné v P. - Stráţ p.R.- Mimoň - Ralsko) Zittau - Hradec Králové (Hrádek n.N. - Liberec varianty - Turnov - Vyskeř) Greenway Jizera (Příšovice - Turnov - Ţelezný Brod - Semily - Jablonec nad Jizerou Kořenov - Orle) D.1.2. Tangenciální směr (západ – východ) Ostritz - Harrachov (Višňová - Frýdlant - Raspenava - Kořenov - Harrachov) ER2/ Zittau - Karpatz (Kunratice - Frýdlant - Raspenava - Nové Město p.S.) Ploučnice + Nová Hřebenovka jih / Ţandov - Česká Lípa - Mimoň -Stráţ p.R. - Proseč p.J. - Jablonec n.N. - Kořenov - Orle) D.2. Trasy nadregionální Nová Hřebenovka jih (Svor - Mařenice - Jablonné v P. - Kryštofovo Údolí Šimonovice) Nová Hřebenovka sever (Hrádek n.N. - Chrastava - Mníšek - Hejnice - Harrachov Rokytnice n.J. - Horní Mísečky) Liberec – Mnišek – Frýdlant Rokytnice n.J. - Jilemnice - Horní Branná – Vrchlabí Proseč p.J. - Č.Dub - Turnov – Ktová Jablonné v P. - Křiţany - Světlá v P. Česká Kamenice - Prysk – Svor odbočka Nová Huť – Svor odbočka na Ještěd Křiţany - Osečná - Ralsko - Doksy - Dubá – Tuha D.3. Multifunkční turistické koridory Koridor Ploučnice Koridor Luţická Nisa (dříve pod názvem Odra – Nisa) Koridor Jizera Nová Hřebenovka, jiţní a severní větev D.4. Regionální Rynoltice – Jablonné v P. – Cvikov – N. Bor – Č. Lípa – Zákupy – Mimoň, Liberec – Jablonec n. N. – Smrţovka – Tanvald, Turistické propojení Jablonec n. N: - Bedřichov přes Vyšehrad. Pramen: Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 – 2013

60

Příloha J - Priority, cíle a opatření na podporu cykloturistiky v Libereckém kraji Cíle opatření: zvýšení atraktivity území pro potenciální návštěvníky rozšíření a zkvalitnění doprovodné turistické infrastruktury vyuţití potenciálu cyklistiky pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení souvisejících ekonomických přínosů zvýšení konkurenceschopnosti území kraje ve srovnání s územími s podobnou nabídkou sníţení podílu environmentálně škodlivé individuální silniční dopravy ve městech minimalizace negativního vlivu cyklistické dopravy na ţivotní prostředí zvýšení bezpečnosti provozu na vyznačených cyklistických komunikacích Aktivity naplňující opatření: budování a zvyšování kvality cyklostezek a cykloturistických tras pravidelná kontrola (monitoring) a údrţba stávající sítě cyklotras a jejich vybavení mobiliářem řešení závad na cyklistických trasách, ohroţujících bezpečnost provozu vytvoření systému segregovaných cyklistických tras uvnitř obcí tvorba tzv. tematických koridorů cyklotras budování doplňkové infrastruktury (navigační a informační systém, stojany, úschovny a půjčovny kol, odpočinková místa,…) na cyklostezkách a hipostezkách koncepční a koordinační úloha krajských orgánů ve spolupráci s KČT, regionálními organizacemi CR, městy a obcemi, podnikatelskými subjekt, NNO, … Očekávané výstupy (kvantifikovatelné i obecné): délka nově vybudovaných cyklotras, cyklostezek a cykloturistických tras (počet úseků, délka v km) počet a délka tzv. tematických koridorů cyklotras (v ks a v km) počet opravených technických a bezpečnostních závad ve vedení cyklotras (v ks, v mnoţství investovaných finančních prostředků v Kč, sníţení počtu nehod a zranění) mnoţství instalovaných zařízení doprovodné infrastruktury (počet instalovaných odpočívadel, laviček, informačních panelů apod. v ks) počet a přínos zpracovaných koncepčních a marketingových studií (v ks) Liberecký kraj se na naplňování uvedeného dílčího opatření podílí následujícím způsobem Na údrţbu značení cyklotras turistické regiony dostávají finanční příspěvek (jedná se o částky kolem 40 000 Kč/rok), coţ je, vzhledem k rozsahu cyklotras a plnohodnotnému plnění jejich funkce, prozatím nedostatečné. LK se podílí na spolufinancování budování cyklostezek obcemi, městy, turistickými oblastmi či regiony, které řeší cyklodopravu mezi jednotlivými obcemi. LK se spolupodílí na financování údrţby značení tématické cyklotrasy Odra Nisa spolu s Magistrátem města Liberec Provádí se ve spolupráci s cyklopartnery monitoring a i údrţbu cyklotras. V roce 2006 se rozběhl on-line systém pasportizace cyklotras v Lk. Je připravena metodika předání úseků cyklotras do údrţby KSSLK na silnicích II. a III. třídy. Aktivní účast na celostátních cyklokonferencích a naplnění některých opatření Národní cyklstrategie. Kaţdoroční aktualizace analýzy cyklotras v Lk, tj. Registr cyklotras, r. 2005 byla dopracována digitalizace pěších turistických tras a došlo k vytvoření registru bezmotorové dopravy. Zpracovává se i koncepce bezmotorové dopravy vč. navigačního systému. Pramen: Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 – 2013

61

Příloha K - SWOT analýza cyklistiky a cykloturistiky v Libereckém kraji

Silné stránky

Slabé stránky

LIDSKÉ ZDROJE · Vytvořena Pracovní podporucyklistiky v LK.

LIDSKÉ ZDROJE skupina

pro · Chybí cyklokoordinátor kraje.

FINANCE · Ustanovení manaţerů pro cyklotrasu Ploučnice a · Chybějící krajské finanční zdroje pro potřeby Greenway Jizera. cyklistické dopravy – budování a údrţba · Zájem měst a obcí o rozvoj infrastruktury a cyklostezek, vyhledávací studie, DSP sluţeb pro cyklistickou dopravu v podobě · Nejsou financovány vyhledávací studie, příp. budování cyklostezek, oddělených pruhů pro dokumentace aţ do SP krajem. cyklodopravu apod. · Nedostatečné povědomí o zdrojích EU (je jich FINANCE málo a není moţné se jen na ně zaměřovat) INFRASTRUKTURA (KOMUNIKACE) INFRASTRUKTURA (KOMUNIKACE) · Nevyhovující a nedostatečná infrastruktura · Chybějící dlouhodobější koncepce řešení cyklodopravy ve větších městech a jejich ATRAKTIVITA KRAJE spádových území · Atraktivita území kraje a pestré podmínky pro různé formy cyklistické dopravy (moţnost volby · Neřešení kritických úseků průjezdů cyklistů mezi nenáročnou formou podél řek či horskou městy či obecmi a s tím související nárůst formou cykloturistiky, či terénní cyklistiky nehodovosti. · Výhodné geomorfologické podmínky pro rozvoj · Nedostatečné mnoţství bezpečných a propagaci terénní cyklistiky, v příměstské i samostatných stezek pro cyklisty. destinační podobě · Špatný stav sítě lesních a polních cest. · Snadná dopravní dostupnost regionu, především · Chybí rozvojové a plánovací dokumenty, které z Prahy. se vztahují na terénní cyklistiku a další formy CYKLOTURISTIKA A TERÉNNÍ cyklistiky. CYKLISTIKA · Nedodatečné povědomí o moţnostech rozvoje · Rozsáhlá značená síť cykloturistických tras na intrastruktury pro rekreační terénní cyklistiku území Libereckého kraje, která je monitorována jako zázemí obcí i jako produktu cestovního prostřednictvím Registru cyklotras v Libereckém ruchu kraji a on-line pasportizace cyklotras a CYKLOTURISTIKA A TERÉNNÍ cykloznačení. CYKLISTIKA · Řešená otázka správcovství a údrţby značení · Chybí kvalitní webový portál prezentujících cyklotras dle Zásad organizace sítě cyklotras v cykloturistiku a terénní cyklistiku. LK · Nedostatečné mnoţství atraktivních produktů · Existence nabídky cyklobusů, půjčování kol na cestovního ruchu tvořených speciálně pro oblast vybraných nádraţích ČD a.s. cykloturistiky a terénní cyklistiky. Nedostatečné vybavení některých cyklistických tras mobiliářem (parkoviště, odpočívadla, stojany, informační tabule apod. · Nedostatek průzkumů v oblasti měření intenzity cyklistické dopravy, na úrovni kraje i jednotlivých municipalit.

62

Příleţitosti LIDSKÉ ZDROJE

Hrozby LIDSKÉ ZDROJE

· Ustanovení koordinátora cyklistické dopravy v · Jednotlivá navrhovaná opatření bez LK a implementaci Programu cyklistické dopravy koordinátora budou jen formální a nebudou 2008 – 2013.rozvoje naplňována · Další rozvoj partnerství a spolupráce mezi · Přetíţenost jednotlivých odborů a tím následná organizacemi působícími v oblasti rozvoje nefunkčnost Pracovní skupiny pro podporu cyklistiky cyklistiky v LK. FINANCE

FINANCE

· Vyuţití čerpání prostředků z veřejných zdrojů · Mizivé vyuţití čerpání prostředků z veřejných (SF EU, státní, regionální a místní rozpočty) pro zdrojů (SF EU, státní, regionální a místní realizaci cyklistických projektů. rozpočty) pro realizaci cyklistických projektů. · Posílení zapojení kraje do národních a · Přetrvávající nedostatek finančních prostředků mezinárodních projektů na rozvoj cyklodopravy ve městech a obcích nebo klesající objem prostředků vynakládaných · Vznik krajského finančního zdroje na podporu na cyklodopravní řešení z veřejných rozpočtů potřeb cyklistické dopravy v LK INFRASTRUKTURA (KOMUNIKACE) INFRASTRUKTURA (KOMUNIKACE) · Přednostní rozvoj jiných forem dopravy · Budování samostatných stezek pro cyklisty ve (předveším automobilová doprava) na úkor městech a obcích, pruhů pro cyklodopravu v cyklodopravy. hlavním či přidruţeném dopravním prostoru · Moţnost vzniku konfliktů v lokalitách, kde · Vytváření a rozšiřování společných chodníků s bude cyklistická doprava nově vedena souběţně chodci v podobě barevné odlišnosti (tam, kde je to s pěší či automobilovou dopravou. moţné) · Vlastnické překáţky bránící v rozvoji budování · Redukce automobilové dopravy, úpravy cyklostezek či značení cyklotras. křiţovatek (včetně budování cyklistických světelných přechodů) a dalších vproblematických · Stagnace rozvoje začleňování cyklodopravydo míst ve městech a obcích ve prospěch IDS měst a obcí cyklodopravy. CYKLOTURISTIKA A TERÉNNÍ · Rozšiřování a zkvalitňování cyklodopravní CYKLISTIKA infrastruktury (parkovací místa – systém Bike and · Nedostatečný rozvoj sluţeb a doplňkové Ride, mobiliář, úpravy povrchů apod.). infrastruktury pro cyklodopravu ve městech a · Sniţování emisního a hlukového zatíţení ve obcích městech a obcích posílením objemu cyklistické · Nedostatečné provázání vnitřních dopravy. municipálních cyklosítí s vnějšími · Rozvoj sítě samostatných stezek pro cyklisty cykloturistickýcmi trasami (zpřístupňování dalších turistických cílů jejich · Ţivelný rozvoj terénní cyklistiky v honey-pots bezpečným napojením na cyklostezky). · Negativní celkový vývoj v oblasti cestovního · Rozvoj sítě tras a realizace nových přírodě ruchu, popř. nekoordinovaný rozvoj blízkých stezek vhodných pro terénní cyklistiku. cykloturistiky v regionu, resp. na úrovni značení Pro tvorbu sítě blízkých udrţitelných stezek pro cyklotras v mikroregionech (značení obcí a cyklistiku nemusí být rizikem řešení KČT, popř.jiných organizací). majetkoprávním problémů, schvalovací proces · Omezení vyuţití lokalit s reţimem ochrany pro pořizovacích dokumentací. rozvoj cykloturistiky. · Moţnost vyuţití polních cest v rámci komplexních pozemkových úprav pro budování · Narušení ekologické stability území či bezpečnosti chodců a ostatních účastníků cyklostezek. dopravy v důsledku nezodpovědného chování cyklistů, riziko masové turistiky, riziko vzniku

63

CYKLOTURISTIKA CYKLISTIKA

A

TERÉNNÍ konfliktů mezi cyklisty a chodci při souběhu vedení

· Rozvoj doplňkové cykloturistické infrastruktury (mobiliář, půjčovny, opravny a další doplňková cyklotras a tras pro pěší. infrastruktura). Nedostatečné mnoţství a kvalita doprovodné · Rozvoj informačních a propagačních sluţeb na infrastruktury. celokrajské úrovni (internetové portály, mapy v · Vznik problémů vznikajících z důvodů regulace GIS apod.). cykloturistiky v lokalitách s reţimem ochrany · Rozšiřování doprovodné nabídky o produkty a přírody. sluţby cestovního ruchu se zaměřením na · Neřešení problémů v oblasti správcovství a cykloturistiku a terénní cyklistiku. údrţby značených cyklotras. · Sblíţení cykloturistiky s jinými druhy turistiky v regionu prostřednictvím tvorby atraktivních · Konflikt rozvojových záměrů v oblasti produktů cestovního ruchu (např. agroturistika, cykloturistiky se záměry v jiných oblastech turistiky (např. v souvislosti se značením hipoturistika, in-line, pěší, apod.). hipostezek apod.). · Pokračující optimalizace stávající sítě cyklotras v regionu (provázání značených trasmikroregionů, zvyšování kvality povrchu značených tras, apod.). · Pokračující rozvoj napojení cykloturistiky na ostatní druhy dopravy (IDS).

Pramen: Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 – 2013

64

Příloha L - Tři základní kroky metodiky stavby singltreku

Pramen: http://www.cemba.cz/SpS/

65

Příloha M - Přehled ubytovacích kapacit na Frýdlantsku HOTELY

Frýdlant

Motel DANIELA Luţická 789 tel.: 482 312 028 737 195 403 [email protected] www.daniela.euroregin.cz

Habartice

ZÁMECKÝ DVUR Petr Stříbrný, Habartice 22 Tel. 482 345 205, 602 101 460www.habartice.cz

Hejnice

MEZINÁRODNÍ CENTRUM DUCHOVNÍ OBNOVY Klášterní 1 Tel.: 482 360 211, 602 375 326, fax: 482 360 299 [email protected] www.mcdo.cz

Hotel U CIMPLA Ferdinandov 48 Tel.: 482 322 954, 731 472 317 [email protected]

Hotel ZVON p. Nulícek Jizerská 279 Tel.:482 322 339, fax : 482 322 840 [email protected] www.hotel-zvon.com

Hotel NOVÝ DŮM LÁZNE LIBVERDA, a.s. Tel./fax: 482 368 111, 482 368 110 [email protected] www.lazne-libverda.cz

Hotel HANÁ LÁZNE LIBVERDA, a.s. Tel./fax: 482 368 111, 482 368 110 [email protected] www.lazne-libverda.cz

Hotel INN LÁZNE LIBVERDA, a.s. Tel./fax: 482 368 111, 482 368 110 [email protected] www.lazne-libverda.cz

Hotel MORAVENKA LÁZNE LIBVERDA, a.s. Tel./fax: 482 368 111, 482 368 110 [email protected] www.lazne-libverda.cz

Hotel VODOLÉCBA LÁZNE LIBVERDA, a.s. Tel./fax: 482 368 111, 482 368 110 [email protected] www.lazne-libverda.cz

Lázně Libverda

Nové Město p. Smrkem

Hotel MEDENEC Husova 580 Tel.: 482 325 320 http://www.nmps.cz/sluzby.php

Raspenava

Hotel ZÁMECEK Fucíkova 500 Tel./fax: 482 319 064 [email protected], www.hotelzamecek.com

BÍLÝ KŮŇ T.G.Masaryka 92 Tel. 603 440 278 www.putorius.cz/hotel-bily-kun

Hotel SPORT - HELEGRAST Rekreacní areál SMEDÁ U stadiónu 181 Tel.: 721 510 465 www.raspenava.cz

TURISTICKÉ UBYTOVNY, TÁBORY, REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ

Frýdlant

TENIS KLUB Jizerská ul. Tel.: 482 312 209 (kurty), 777 312 171 (Procházka Lukáš)

Arnoltice

Arnoltice 19, Bulovka (463 74) Tel./fax: 482 343 [email protected] ,www.obec-bulovka.cz

Bílý potok

Rekreacní stredisko U ZÁTIŠÍ Tel.:731 535 403 737 162 398 [email protected] www.uzatisi.cz

Hejnice

Turistická ubytovna ANDERLE Ferdinandov 433 tel.: 482 311 775, 607 942 241

Lázně Libverda

Turistická ubytovna VZLET TJ SOKOL Tomáš Štetina Lázne Libverda 56 Tel. 482 322 473, 604 872 205 [email protected]

Rekreacní zarízení JIZERKY Miroslav Neumann, Petr Blaţek Bílý Potok 4 Tel.: 602 648 532, 777 648 532, 603 346 507 [email protected] www.jizerkybp.unas.cz

66

Turistická ubytovna HUBERTKA Miroslav Neumann, Petr Blaţek Tel.: 602 648 532, 777 648 532

Nové Město p. Smrkem

CHATKY Strediska volného casu ROROŠ Frýdlantská 841 Tel. 482 325 319 [email protected] www.ddm_nmps.cz

Rekreacní stredisko Smrk JUNIOR CAMP s. r. o. 5. kvetna 1053 Tel. 777 072 021, 482 325 093 [email protected] www.nmps.cz/sluzby.php

Raspenava

Turistická ubytovna a rekreacní areál Rekreacní areál SMEDÁ U stadiónu 181 Tel.: 721 510 465 www.raspenava.cz

Sportovní areál TC HORNETS Lucní 743 Tel. 777 668 469 [email protected], www.tenisovyklub.cz

Ubytovna U ŠKOLY Švermova 694 Tel./fax: 482 325 482, 776 098 911 [email protected] , www.volny.cz/nmps.sport.relax/

PENZIONY, UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ, CHALUPY A CHATY

Penzion TEREZKA Nerudova 628 Tel. 774 626 072 606 626 222 www.terezka.euroregin.cz

Frýdlant

Penzion ŠÁRKA ulice Míru 1400 Tel.: 482 312 287 720 351 816, 602 183 452 [email protected], Penzion NA VĚTROVĚ www.euroregin.cz/prezentace/liberec Dlouhá 3050 ky/liberec/cirkl_quelle/index.phtml Tel.: 482 312 717 BÁRTLOVA BOUDA Bílý Potok 187 Tel.: 482 322 038 728 260 995 [email protected] http://sweb.cz/bartlovka/informace. html

Horská chata SMĚDAVA Bílý Potok 6 Tel.: 482 322 262, e-mail: [email protected]

Penzion HUBERT Luise, s.r.o. Hejnice 24 Tel.: 482 322 869, fax.:482 321044, 605 836 960 [email protected] www.hubert.zde.cz

Privat MACHAN MILAN Petra Bezruce 354 Tel.: 482 322 701, 603 915 160

Penzion FERDA Ferdinandov 68 Tel.: 482 322 079, 776 633 531 [email protected] www.pensionferda.cz

Penzion V JIZERSKÝCH HORÁCH Ferdinandov 511 Tel. 776 272 070 [email protected] www.pvjh.cz

Chalupa POD NOSEM Hejnice 186 Tel.: 776 709 408, 728 851 779 [email protected] , [email protected] www.chalupapodnosem.euroregin. cz www.online.chalupapodnosem.eur or egin.cz

Penzion DVUR Hejnice 36 Tel./ fax: 482 322 573, 603 290 606 [email protected] www.protez.cz

Penzion U PYTLÁKA Ferdinandov 14 Tel. 603 740 773, 737 163 655 [email protected], [email protected] www.upytlaka.wz.cz, www.ceskehory.cz/pytlak

TYLLICHOVA CHATA Dis.Lenka Šoltysová Ferdinandov 26 Tel. 606 681 163 [email protected] www.ceskehory.cz/tyllichovachata

Privát JINDRICH REJN Bílý Potok 396 Tel.: 481120280 607 831 855 [email protected] www.sweb.cz/isergebirge

Bílý potok

Hejnice

Penzion EMA Luţická 767 Tel. 602 494 780 606 669 188 http://www.pensionema.cz/

Pension PLUMERT Nám. T.G.Masaryka 150 Tel. 602 186 163 482 311 129 [email protected] www.pension.restaurace.fr.regin. cz

Chata U CERNÉHO VODOPÁDU Bílý Potok 26 Alena Melicharová Tel. 731 480 692, 604 515 782 [email protected] www.chatauvodopadu.wz.cz

67

Lázně Libverda

Nové Město p. Smrkem

Raspenava

Penzion IVANKA Oldrich Dygryn Lázne Libverda 29 Tel./fax 482 322 203, 728 681 215 [email protected] www.severnicechy.info/penzionivank a

Penzion NA KOPEČKU Ruţena Mikasová Lázne Libverda 95 Tel. 482 322 105, 728 903 511 e-mail : [email protected] www.mikasova.cz

Restaurace OBŘÍ SUD p. Nulícek Lázne Libverda 186 Tel.: 482 322 714, 728 252 695, fax : 482 322 269 [email protected]

Penzion NA VYHLÍDCE Vilma Václavíková Lázne Libverda 15 Tel.: 482 322 461

Penzion FRÝDLANT LÁZNE LIBVERDA, a.s. Tel./fax: 482 368 111, 482 368 110 [email protected] www.lazne-libverda.cz

Penzion LABSKÁ LÁZNE LIBVERDA, a.s. Tel./fax: 482 368 111, 482 368 110 [email protected] www.lazne-libverda.cz

Penzion OSTRAVA LÁZNĚ LIBVERDA, a.s. Tel./fax: 482 368 111, 482 368 110 [email protected] www.lazne-libverda.cz

Penzion MONTANA Ing. Ladislav Piţl Lázně Libverda 71 Tel./ fax: 482 322 573, 603 290 606 [email protected] www.protez.cz

Penzion PROTEŢ Ing. Ladislav Piţl Lázne Libverda 150 Tel./ fax: 482 322 573, 603 290 606 [email protected] www.protez.cz Penzion a restaurace NA RUŢKU Revolucní 42 Tel. 723 100 939 www.nmps.cz/sluzby.php

Penzion CHITA Prícná 481 Tel.: 482 311 537 [email protected]

Penzion SELSKÝ DVUR Jablonová 678 Tel./fax: 482 319 220, 606 913 163, 604 579 539 [email protected] www.selskydvur.zde.cz

AUTOCAMPINGY

Frýdlant

Hejnická 4099 Tel.: 482 311 445 www.infohelp.cz/cz/garnicamp.htm

Hejnice

Autokemp, koupalište Jindrich Meszner P.O.BOX 6, Tel.: 482 322 356, fax. 482 322 415 [email protected] www.volny.cz/atchejnice

Raspenava

Rekreacní areál SMEDÁ U stadiónu 181 Tel.: 721 510 465 www.raspenava.cz

Pramen: http://www.frydlantsko.cz/cs/pro-navstevniky/ubytovani-na-frydlantsku/

68

Příloha N - Přehled cyklopůjčoven v regionu Jizerské hory 

Adler, 468 12 Bedřichov 272, tel: 483 380 024, 602 323 476,

[email protected],

http://www.adler-volny.cz/

 

Bínovi, 468 11 Janov nad Nisou, Hrabětice 9, tel: 483 380 301, 723 575 019 ČD- ţelezniční stanice Tanvald, osobní pokladna ČD, tel: 483 394 151, Moţnost vrácení kol v Turnově.

[email protected]



Bike servis, Hynek Buriánek, 464 01 Frýdlant v Čechách, Míru 630, tel:608 211 705



Ing. Morávek, 468 44 Josefův Důl 358 (mezi cukrárnou a tabákem, naproti kostelu), tel: 602 879 598, 483 381 227



Lázně Libverda -Nový dům, 463 62 Lázně Libverda, tel : 482 368 111, http://www.laznelibverda.cz



Pension Maják, 468 27 Nová Ves nad Nisou 580, tel: 602 494 929, 607 605 637, http://www.pension-majak.cz



Rebel Bike, 466 01 Jablonec n.N., Palackého 4, tel: 736 769 049, 606 182 806,

rebel-

[email protected] , www.rebelbike.com

 

Rejd Bike, 466 02 Jablonec n.N., Mlýnská 6a, tel: 736 674 594 Sport Bazar, 466 02 Jablonec n.N., Podhorská 141, tel: 483 315 739, 731 188 730, www.sportbazarservis.cz



Sport + Bazar, Petr Štolba, 466 01 Jablonec nad Nisou, Pod hájem 7, tel:737 341 492



Sport Čermák, Harrachov 622, tel: 605 577 583, 481 529 371



Verner, 463 61Raspenava, U Stadionu 157 (Sportovní areál Smědá), tel: 482 319 171, 721 629 557

Pramen: http://www.jizerky.cz/cz/sluzby/cyklopujcovny/

69

Příloha O - Přehled cykloprodejen a servisů v regionu Jizerské hory Adler, 468 12 Bedřichov 272, tel: 483 380 024, 602 323 476,

[email protected]

,

www.adler-

volny.cz

Bike servis, 466 01 Jablonec nad Nisou, Podhorská 123, tel: 723 433 107 Bike sport Budina, Liberec 1, Praţská 347/36A, tel/fax: 482 317 770 Cyklocentrum DISK, 466 04 Jablonec n.N., Palackého 45, tel: 483 704 395 Cykloservis Faraon, Smrţovka, Údolní 405, tel: 603 378 969 Cyklosport Bradský, Liberec 1, 5. května 45, tel: 485 105 954 Cyklosport Kerda, Liberec, Švermova 54, tel. 485 150 146 - dílny, 485 150 046 - prodejna KKK Sport, 466 04 Jablonec n.N., Podhorská 28a, tel: 483 300 692, 607 764 429 Kola Drbohlav, Liberec 23, Hodkovická 16, tel: 485 133 039 Ludmila Kubátová, 468 22 Ţelezný Brod, Štefánikova 194, tel: 483 389 061, 777 338 964, [email protected]

Opravna kola - Michal Koutník, Liberec 14, Jeseniova 271/5, tel: 603 711 657 Pavlíček, 468 43 Albrechtice Jizerských horách, tel: 483 381 786 Rabik Sport, 466 01 Jablonec n.N., Podhorská 23, tel: 483 317 314 Rebel Bike, 466 01 Jablonec n.N., Palackého 4, tel: 736 769 049, 606 182 806, [email protected] ,

rebel-

Rejd Bike, 466 02 Jablonec n.N., Mlýnská 6a, tel: 736 674 594 Red Eight, Liberec, Rumunská ul., tel: 608 517 363, [email protected] Röschenthaler Luděk, Velké Hamry 354, tel: 603 156 540 Sport Bazar, 466 02 Jablonec n.N., Podhorská 141,tel: 483 315 739, 731 188 730, www.sportbazarservis.cz

Sport Brzák, Liberec 3, Sázavská 648, tel. 486 142 200, 602 283 391, www.brzak.cz

Sport Čermák, Harrachov 622, tel: 605 577 583, 481 529 371 Wide bike, Liberec, Františkovská 233/6,tel: +420 731 558 668 Pramen: http://www.jizerky.cz/cz/sluzby/cykloservisy/

70

[email protected],

Příloha P - Jízdní řád cyklobusu Frýdlant – Hejnice - Bílý Potok - Smědava

Pramen: http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/cyklobusy/frydlant

71

Příloha Q - Situační plány sítě stezek

72

Pramen: http://www.cemba.cz/SpS/

73