MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ
PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V PARDUBICKÉM KRAJI
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Volek Řešitelka bakalářské práce: Eliška Šindelářová
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Podpora cestovního ruchu v Pardubickém kraji“ vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 31. května 2006
……………………...
Poděkování
Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Petru Volkovi za odborné rady a připomínky při jejím vypracováním. A dále děkuji Bc. Milanu Novákovi, vedoucímu oddělení cestovního ruchu a neziskového sektoru Pardubického kraje, za informace, materiály a ochotu, kterou mi věnoval.
6
Abstrakt
Bakalářská práce „Podpora cestovního ruchu v Pardubickém kraji“ se zabývá vymezením definice cestovní ruchu, jeho rozdělením a významem. Dále poukazuje na nové produkty a organizace v oblasti cestovního ruchu. Seznámení s Pardubickým krajem, jeho historií, polohou, průmyslem, úrovní vzdělání atd., je jedna z dalších částí této práce. Ve druhé části práce je provedena analýza, která poskytuje informace zdůvodňující nejnižší návštěvnost kraje z celé České republiky. Poté poukazuje na organizace zabývající se cestovním ruchem na území Pardubického kraje a také na grantovou politiku, která je každoročně vypisována. V návaznosti na tento souhrn doporučuje konkrétní činnosti, které mohou v budoucnu přispět ke zvýšení návštěvnosti Pardubického kraje.
Abstract
The bachelor assignment „Support of tourist trade in the region Pardubice“ deals with delimitation definition of tourist trade, its types and meaning. It focuses on new products and organizations in territory of tourist trade and familiarize with region Pardubice, its history, position, industry, level of education etc. In the second issue of my assignment I have analysed reasons of the least visit rate in this region from the whole Czech Republic. Then it displays on organizations which are considering with tourist trade in the Pardubice region and also grant politics, which is printed every year. In the conclusion I recommend concrete activities, which can contribute by increasing visit rate in Pardubice region.
Obsah: 1 Úvod....................................................................................................................................8 2 Cíl a metodika.....................................................................................................................9 3 Teoretická část ..................................................................................................................10 3.1 Definice cestovního ruchu .........................................................................................10 3.2 Členění cestovního ruchu...........................................................................................11 3.3 Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu .....................................................................12 3.4 Materiálně technická základna...................................................................................13 3.5 Význam cestovního ruchu .........................................................................................15 3.6 Nové produkty cestovního ruchu ...............................................................................16 3.7 Orgány a organizace cestovního ruchu ......................................................................19 3.7.1 Mezinárodní ........................................................................................................19 3.7.2 Národní ...............................................................................................................20 4 Pardubický kraj .................................................................................................................22 4.1 Charakteristika ...........................................................................................................22 4.2 Historie území............................................................................................................22 4.3 Poloha kraje ...............................................................................................................23 4.4 Obyvatelstvo, vzdělání...............................................................................................23 4.5 Ekonomika .................................................................................................................25 4.6 Trh práce, nezaměstnanost........................................................................................26 4.7 Doprava, průmysl.......................................................................................................27 5 Vlastní práce .....................................................................................................................29 5.1 Současný stav cestovního ruchu v Pardubickém kraji...............................................29 5.1.1 Proč je Pardubický kraj nejméně navštěvovaný? ...............................................29 5.1.2 Proč by turisté měli Pardubický kraj navštívit? ..................................................31 5.2 Turistický region Východní Čechy............................................................................33 5.2.1 Terénní výzkum ..................................................................................................35
6
5.3 Euroregion Glacensis .................................................................................................37 5.4 NUTS II Severovýchod .............................................................................................38 5.5 Fondy Evropské unie .................................................................................................38 5.5.1 Grantová schémata SROP...................................................................................39 5.5.2 Iniciativa Interreg IIIA........................................................................................41 5.6 Grantové programy a dotace v oblasti cestovního ruchu...........................................42 5.6.1 Grantové programy .............................................................................................43 5.6.2 Dotace .................................................................................................................45 6 Diskuse..............................................................................................................................46 7 Závěr .................................................................................................................................50 8 Použitá literatura ...............................................................................................................51 9 Přílohy...............................................................................................................................53
7
1 Úvod Cestovní ruch je oblast, která se v dnešní době u nás i ve světě dynamickým způsobem rozrůstá. Zahrnuje mnoho odvětví (doprava, ubytování a stravování, turistické služby, služby cestovních kanceláří, průvodcovská činnost a další). Svým objemem tržeb, počtem zaměstnanců a tvorbou kvalitních pracovních míst se řadí mezi nejvýznamnější ekonomická odvětví.
Cestovní ruch patří k významných složkách světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. Ve druhé polovině 20. století působily na jeho rozvoj tři důležité podmínky – delší období míru panující na většině povrchu Země, růst fondu volného času a růst průměrných příjmů u většiny obyvatel vyspělých států. Cestování, které bylo dříve omezeno na úzký okruh lidí, se stalo běžnou součástí životního stylu velkého počtu lidí dnešního světa, zejména ve vyspělých zemích.
Pro Pardubický kraj je cestovní ruch velmi důležitý. Může se pochlubit přírodními krásami a mnohými kulturními památkami. Velkým překvapením bylo pro mě zjištění, že tento kraj patří k nejméně navštěvovanému kraji v České republice. Při výběru tématu bakalářské práce jsem tedy nemusela dlouho přemýšlet, protože v tomto kraji od narození bydlím a mám k němu velmi blízký vztah.
8
2 Cíl a metodika Cílem této práce je blíže se seznámit s Pardubickým krajem a provést analýzu, která vysvětluje, jaké možnosti Pardubický kraj návštěvníkům nabízí a s jakými nedostatky v oblasti cestovního ruchu se kraj potýká. Dále bych se chtěla zaměřit na formy pomoci od EU, státu, kraje a jiných organizačních složek a zjistit, které jsou využívány a doporučit další možnosti, které by v budoucnu mohly vést k rozvoji této oblasti.
Nejdříve prostuduji odbornou literaturu na dané téma. Také zjistím informace od pracovníků Pardubického kraje a jiných organizací a nastuduji danou problematiku z internetových zdrojů, které v dnešní době nabízejí velké množství aktuálních dat. Vytvořím přehled ukazující, jaké formy pomoci může Pardubický kraj využít v oblasti cestovního ruchu a na konkrétních případech ukáži, kam finanční prostředky plynou.
9
3 Teoretická část
3.1 Definice cestovního ruchu Přesně vymezit a definovat cestovní ruch je velmi obtížné. V minulých letech bylo učiněno mnoho pokusů o jednoznačnou definici, proto se v odborné literatuře vyskytují různá vysvětlení. Pojem cestovní ruch je spojován s mnoha významy. Podle WTO (Světová organizace cestovního ruchu)[15] je cestovní ruch činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.
Ryglová [6] ve své publikaci uvádí, jak lze chápat cestovní ruch. Jako ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště. A dále uvádí, že cestovní ruch může být chápán jako průmysl poskytující veškeré služby spojené s cestováním a turistikou.
Vedle toho Foret [2] říká, že cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu, do místa mimo své trvalé bydliště v navštíveném místě. Může se však jednat o služební, obchodní či jinak pracovně motivovanou cestu, jejíž zdroj úhrady vyplývá z pracovního poměru u zaměstnavatele v místě bydliště nebo v místě sídla firmy. Pro toto pojetí cestovního ruchu je podstatné, že se jedná o změnu místa, dočasnost pobytu i o nevýdělečnou činnosti v navštíveném místě.
Velmi podobně si vysvětluje pojem cestovní ruch Petrů [3]. Podle této autorky cestovní ruch se dá definovat jako dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase, a to za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi.
10
3.2 Členění cestovního ruchu Cestovní ruch se dá rozdělit podle celé řady různých druhů v závislosti na zvolených kritérií. Foret [2] zvolil členění: •
Podle místa o domácí, o
•
zahraniční.
Podle času o krátkodobý, o dlouhodobý.
•
Podle způsobu organizace o skupinový, o individuální.
•
Podle účelu o rekreační,
kulturně-poznávací,
náboženský,
vzdělávací,
společenský,
zdravotní, sportovní, poznávání přírody, dobrodružný, profesní, politický, nákupní atd.
Pourová [5] uvádí formy cestovního ruchu z podobných či jiných hledisek: •
Podle sezónnosti o celoroční cestovní ruch, o sezónní cestovní ruch.
•
Podle délky pobytu o krátkodobý cestovní ruch, o dlouhodobý cestovní ruch.
•
Podle způsobu cestování a počtu účastník o individuální cestovní ruch, o skupinový cestovní ruch.
11
•
Podle místa původu účastníků o domácí cestovní ruch, o zahraniční cestovní ruch,
•
aktivní (příjezdový),
pasivní (výjezdový).
Z hlediska organizačních podmínek o vázaný cestovní ruch, o volný cestovní ruch.
Jednotlivé druhy cestovního ruchu se nevyskytují v praxi čistě podle definic uvedených v mnoha publikacích. Většinou dochází k jejich prolínání a doplňování a umožňují účastníkům prožívat různorodé zážitky během jejich dovolené.
3.3 Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Jak již bylo zmíněno v této práci, cestovní ruch patří k nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím. Cestování, dříve omezené na úzký okruh lidí, se stalo běžnou součástí životního stylu většiny lidí. Existenci a rozvoj cestovního ruchu ovlivňují podle Ryglové [6] podmínky: •
selektivní,
•
lokalizační,
•
realizační.
Selektivní faktory stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu ve funkci poptávky a mohou být vymezeny také jako faktory povahy. Dají se rozdělit na: •
Objektivní faktory politické, ekonomická, demografické, ekologické, administrativní, sociální, materiálně-technické.
12
•
Subjektivní faktory do této skupiny můžeme zařadit mnoho psychologických faktorů ovlivněných kulturní úrovní obyvatel, reklamou apod.
Lokalizační podmínky mají k rozvoji cestovního ruchu druhotný význam. Rozhodují o funkčním využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch z hlediska jejich přírodních možností, charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit. Tyto podmínky členíme do dvou skupin: •
Přírodního charakteru – přírodní podmínky a atraktivity, klimatické poměry, hydrologické poměry, reliéf a morfologické poměry, flóra a fauna.
•
Společenského charakteru – kulturně historické památky různého typu, kulturní zařízení, sportovní atraktivity a akce.
Realizační podmínky jsou velmi důležité pro konečnou fázi různých forem cestovní ruchu. Umožňují prostřednictvím dopravy využívat materiálně technické základy cestovního ruchu. Ukazatele kapacity materiálně technické základy cestovního ruchu jsou: •
počet a skladba návštěvníků v určitém prostoru,
•
počet ubytovacích zařízení,
•
počet lůžek, lůžkodnů,
•
počet míst u stolu,
•
ukazatelé kvality ubytovacích a stravovacích zařízení,
•
velikost přepravních kapacit a jejich kvalita a jiné.
3.4 Materiálně technická základna Materiálně-technická základna cestovního ruchu, jak uvádí Petrů [3], umožňuje účastníkům realizovat cestovní ruch. Můžeme do této oblasti zařadit: •
ubytovací zařízení,
13
•
stravovací zařízení,
•
dopravní zařízení,
•
zprostředkovatelské zařízení (cestovní kanceláře),
•
sportovně-rekreační zařízení,
•
kulturně-společenská zařízení,
•
obchodní zařízení,
•
zařízení komunálních služeb,
•
zařízení v rámci infrastruktury aj.
Foret [2] říká, že cestovní ruch představuje speciální oblast služeb a integrovaných produktů. Nárůst sfér služeb je jednou z nejvýraznějších charakteristik současné společnosti. V literatuře je známo, že služby se liší od hmotných výrobků. Foret je odlišuje podle začátečních písmen čtyř anglických vlastností: •
intangibility (nehmotnost),
•
inconsistency (nestálost),
•
inseparability (neoddělitelnost),
•
inventory (neskladnost).
Dále Foret uvádí výrazná specifika o službách v cestovním ruchu, která kladou vysoké nároky na přípravu nabízených produktů a na předcházení problémů. Je velmi důležité si uvědomit následující stránky služeb cestovního ruchu: •
krátkodobost a přechodnost působení produktu na zákazníka,
•
zvýšená míra emocionálních, iracionálních faktorů při výběru zájezdu, místa pobytu, trávení dovolené,
•
prvořadá úloha image daného místa,
•
význam zprostředkovatelů a jejich spolupráce,
•
snadná napodobitelnost osvědčených postupů mezi konkurenty,
•
cestovní ruch nese vedle pozitivních přínosů také negativní sociální a ekologické dopady.
14
3.5 Význam cestovního ruchu Již jsme si řekli, že cestovní ruch se řadí mezi významné součásti domácího i světového trhu. Pourová [5] uvádí, jaký vliv má cestovní ruch z hlediska makroekonomie: •
ovlivňování zaměstnanosti,
•
podíl na tvorbě hrubého domácího produktu,
•
přispění do platební bilance státu,
•
tvorba příjmů do státního rozpočtu,
•
vliv na příjmy rozpočtů regionů,
•
příznivé působení na investiční aktivitu.
Graf 1: Přínos cestovního ruchu pro platební bilanci ČR
Zdroj: ČNB, 2005
15
Význam cestovního ruchu je dán i pozitivním ovlivňováním dalších odvětví a sektorů národního hospodářství, jako jsou doprava, obchod, stavebnictví, bankovnictví, zemědělství, telekomunikace, kultura, sport apod.
Cestovní ruch provází i některé nepříznivé jevy, které jsou spojeny právě s pohybem lidí. Jedná se o ekologické škody vyvolané masovou formou turistiky, kdy určitá lokalita ztratí svůj původní charakter daný specifickými odlišnostmi.
3.6 Nové produkty cestovního ruchu Zrychlování životního tempa, stres a další jevy soudobé civilizace vedou řadu lidí ke snaze trávit svůj volný čas ve venkovském prostoru, jak je uvedeno v knize Cestovní ruch od Drobné [1]. V českém prostředí je tento zájem naplňován zcela specifickou formou cestovního ruchu, jakou je chataření a chalupaření. Daleko menší význam má prozatím turistika spojená s jednorázovými krátkodobými pobyty ve venkovském prostoru v rámci organizovaného cestovního ruchu – vesnická turistika.
Venkovský cestovní ruch je formou cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou spojeny s přírodou, krajinou a venkovským prostředím (někdy je používán pojem zelená turistika). Vyjadřuje zájem městských obyvatel o volnou, zachovalou přírodu a zároveň využívá celý kulturní a společenský potenciál krajiny ve venkovském prostoru.
Typickými projevy venkovské turistiky je: •
ohleduplný vztah k přírodě a krajině,
•
decentralizované ubytování s omezenou ubytovací kapacitou,
•
komorní, téměř rodinné zázemí,
•
pochopení pro individuální aktivity turistů,
16
•
zázemí v horských a podhorských oblastech, kde mohou být nabídnuty čerstvé produkty hospodářství hostům.
V současné době roste zájem o rodinné dovolené na horách a v blízkosti vodních ploch. Také jsou více žádoucí pobyty v soukromých chatách a chalupách. Tento trend vysoce nahrává k rozvoji různých forem turistiky na venkově. Formy venkovského cestovního ruchu se dají rozdělit na: •
agroturistiku,
•
ekoagroturistiku,
•
ekoturismus, který je také součástí přírodního cestovního ruchu.
Agroturismus Tato forma je označována jako dovolená na statku, protože jde o cestovní ruch vázaný na zemědělskou farmu. Je ideálním typem rodinné dovolené. Umožňuje poskytnout zájemcům pobyt a stravu na venkovských statcích a účastnit se prací souvisejících se zemědělskou výrobou či chovem zvířat (především koní). Je provozována podnikatelskými subjekty v zemědělské výrobě a slouží jako dodatečný nebo další finanční zdroj k udržení nebo rozšíření hlavního podnikatelského programu, tj. výroby zemědělských produktů.
Ekoagroturismus Má podobné prvky jako agroturismus. Provozuje se na ekologicky zaměřených farmách. Ekologická farma nepoužívá při pěstování rostlin a chovu zvířat žádné syntetické chemikálie, hnojiva, hormonální přípravky, umělá barviva či konzervační látky. Zvířata jsou chována přirozených způsobem a krmena bez používání masokostních mouček.
Ekoturismus Někdy se tato turistika nazývá jako udržitelná, zodpovědná, etická turistika. Jde o formu cestovního ruchu, která zahrnuje putování přírodou a její pozorování, s ohledem na zachování přírodních zdrojů a kulturních zajímavostí pro příští generace. Je to
17
ohleduplné chování obyvatelů i hostů k přírodě. Podnikatelé často patří mezi ochránce přírody. Nabídky agentur jsou připraveny tak, aby turisté pomohli anebo alespoň při své dovolené neublížili naší planetě.
Cíle venkovské turistiky mohou být: •
stimulovat rozvoj dalších podnikatelských aktivit na venkově,
•
odlehčit přetížené infrastruktuře měst,
•
omezit migraci venkovského obyvatelstva do měst a stabilizovat venkovský prostor,
•
respektovat přirozené přírodní prostředí, udržovat ho a rozvíjet,
•
popularizovat místní krásy, zvláštnosti a tradice a přispívat k jejich udržení a rozvoji,
•
vrátit člověka do přírody.
Doposud není plně rozvinuta venkovská turistika v ČR a není využit potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace v této oblasti neodpovídá standardům v rámci Evropské unie a je nízká úroveň doprovodných služeb (ubytovací, stravovací, informační). Cestovní ruch přitom vykazuje nejdynamičtější růst a poskytuje mnoho pracovních příležitostí i pro nekvalifikované pracovní síly. Zvyšuje odbyt místních specialit a řemesel.
I přes dobré výchozí podmínky však dosud neumí většina českých a moravských vesnic uplatnit svůj přirozený potenciál, a tak získat prostředky z turistického ruchu a rekreace. Důvodů uvádí Ryglová [6] několik: •
někteří obyvatelé mají obavy z negativních dopadů cestovního ruchu a nechtějí přijít o svůj poklidný život,
•
pasivní přístup obyvatel vyplývá z toho, že si neuvědomují skrytý potenciál (nejsou zcestovalí a dostatečně informovaní),
18
•
velké nedostatky v úrovni služeb, zejména v turisticky méně atraktivních regionech,
•
chybí finance, např. na propagaci,
•
nedostatečná spolupráce mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu, mezi regiony, i mezi ostatními státy,
•
nutno vzdělávat zaměstnance, investovat do informačních center a technologií, využívat grantů a fondů EU, sledovat trendy v cestovním ruchu atd.
3.7 Orgány a organizace cestovního ruchu 3.7.1 Mezinárodní
Nejvýznamnější vládní mezinárodní organizací při OSN je Světová organizace cestovního ruchu (WTO – World Tourism Organization) se sídlem v Madridu, jak uvádí Drobná [1] ve své publikaci. V současné době sdružuje 149 států včetně České republiky. Mezi hlavní úkoly patří propagace, podpora a rozvoj mezinárodního cestovního ruchu s cílem napomáhat hospodářskému rozvoji členských zemí, mezinárodnímu porozumění a všeobecnému respektování a dodržování lidských práv a základních svobod.
Evropská komise cestovního ruchu (ETC) je členem WTO a má za cíl podporu cestování do Evropy z ostatních států světa.
Evropská skupina cestovního ruchu (ETAG) je přidruženým členem WTO. Hlavní úkolem je podporovat komunikaci a spolupráci mezi vládami, národními turistickými centrálami a dalšími subjekty cestovního ruchu. Pořádá konference o cestovním ruchu a propaguje evropský cestovní ruch na mezinárodní úrovni.
19
Z dalších mezinárodních organizací zde můžeme uvést Mezinárodní akademii cestovního ruchu (IAT), Mezinárodní federace novinářů a spisovatelů píšících o cestovním ruchu (FIJET) jejichž členem je také Česká republika nebo Evropský svaz odborníků cestovního ruchu (EUTO), kteří podporují zvyšování úrovně vzdělání pracovníků v cestovním ruchu.
3.7.2 Národní
V České republice je organizací cestovního ruchu pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, který má samostatný odbor cestovního ruchu. Hlavní náplní jsou návrhy příslušných právních norem, které upravují cestovní ruch, tvorba a realizace programů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu, koordinace činnosti státních orgánů působících v cestovním ruchu, získání a rozdělování finančních prostředků pro rozvoj cestovního ruchu a sledování a analýza statistických údajů o cestovním ruchu [1].
Agentura CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu) je příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj. Jejím úkolem je propagovat Českou republiku jako lákavou turistickou destinaci, a to jak v zahraničí, tak doma. Dále organizuje pobyty pro novináře v ČR, podporuje ucelené projekty poznávání ČR a vydává řadu propagačních materiálů o České republice.
Další instituce působící v cestovním ruchu jsou regionální orgány státní správy. Působí na úrovni krajských úřadů a jednotlivých městských a obecních úřadů. Na úrovni krajských úřadů působí odbory cestovního ruchu, které mimo jiné zajišťují a zpracovávají koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje a spolupracují na propagaci cestovního ruchu v dané oblasti.
Regionální a občanská sdružení v cestovním ruchu jsou utvářena spojením několika měst, obcí, podnikatelských subjektů aj. za účelem podpory cestovního ruchu v dané oblasti.
20
Sdružení může působit: •
ve vymezeném územním regionu ČR (např. region Vysočina, Sdružení Český ráj a další),
•
ve vymezené profesní oblasti (Klub českých turistů, Sdružení lázeňských míst ČR, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska atd.),
•
ve vymezeném nadnárodním regionu (Euroregion Šumava, Euroregion Labe, Euroregion Glacensis a další).
21
4 Pardubický kraj
4.1 Charakteristika Pardubický kraj, ležící na pomezí Čech a Moravy, patří svou rozlohou 4519 km2 na 10. místo z čtrnácti krajů a zaujímá 5,73 % plochy celé České republiky. Celkový počet obcí je 452, z toho 15 s rozšířenou působností a 26 s pověřeným obecním úřadem a bydlí zde 505 903 obyvatel1. Sídelním městem kraje je podle názvu statutární město Pardubice [7].
4.2 Historie území Vývoj naší země probíhá více než tisíc let stejně jako na území dnešního Pardubického kraje, jak se můžeme dočíst v knize o Pardubickém kraji [4]. První zmínky o osídlení této oblasti pocházejí z doby mladšího paleolitu. Méně četné pak jsou nálezy z doby laténské kultury, mezi nimiž vyniká zejména keltské opiddum odkryté nad Křižanovickou přehradou. Historické osídlení ve větší míře probíhalo až od poloviny 12. století, kdy velkou zásluhu měly kláštery Pardubického kraje (např. benediktinský klášter v Opatovicích, premonstrátský klášter v Litomyšli atd.). Důležitou roli ve vývoji dnešní metropole kraje sehrál první pražský arcibiskup a rádce krále Karla IV. Arnošt z Pardubic. Ke konci 16. století se majetek Pardubicka dostal do rukou mocného rodu Pernštejnů a docházelo k rozvoji řemeslné a zemědělské výrobě. Zvyšování počtu obyvatel v kraji a v zemědělství pěstování nových plodin se odvíjelo v 18. století. S růstem zemědělstvím a tovární výrobou dochází k výstavbě nových komunikací a v polovině 19. století i železnice. Do vývoje Pardubického kraje i celého státu zasáhly ve 20. století obě světové 1
Stav k 30. 9. 2005
22
války. Po ukončení 2. světové války dochází k násilnému vysídlení německé menšiny. V období komunismu se rozvíjí především průmysl, ale na druhou stranu se devastovala příroda a historické památky. Po roku 1989 docházelo k částečným nápravám přírody a rekonstrukcím mnoha historických staveb.
4.3 Poloha kraje Pardubický kraj je rozložený ve východní části Čech [4]. Na severu hraničí s Královehradeckým krajem, na severovýchodě krátkým úsekem s Polskem, na východě s Olomouckým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihu s krajem Vysočina a na západní straně je jeho sousedem Středočeský kraj. Z geografického hlediska jeho hranice vymezují na severovýchodě Orlické hory, na východě masiv Králického Sněžníku a podhůří Jeseníků, na jihu Žďárské vrchy a na jihozápadě Železné hory. Celkový charakter je velmi rozmanitý. Zatímco na severovýchodě leží polabská nížina s nejvyšším bodem 294 m, Chrudimsko a Svitavsko jsou pokryty pahorkatinou a Orlickoústecko dosahuje v některých místech hornaté krajiny s nejvyšším bodem vrcholu Králického Sněžníku 1423 m n. m.
4.4 Obyvatelstvo, vzdělání Počtem obyvatel se kraj řadí k menším, jak se můžeme dozvědět v publikaci Portéry krajů [7]. Hustota zalidnění je díky horským a podhorským oblastem na východě nižší než průměrná hustota v České republice. V počtu obyvatel patří první místo krajskému městu Pardubice s 90 tisíci občany. Dále je v kraji 8 měst s více než 10 tisíci obyvateli. Jako na území celé České republiky dochází i v tomto kraji ke stárnutí populace.
23
Úroveň výše vzdělání je velmi rozdílná, ale má rostoucí tendenci. Podle grafu na této straně, kdy celkový počet obyvatel 15letých a starších je 422 722, můžeme zhodnotit strukturu stupně vzdělání v kraji. I když došlo k nárůstu počtu obyvatel s maturitním a vyšším vzděláním, nedosahuje Pardubický kraj průměrné hodnoty České republiky. Přes republikový průměr se dostalo Pardubicko, kde je evidováno nejvíce středoškolských a vysokoškolských zařízení. Oblast Svitavska a Chrudimska vykazují naopak nejvyšší rozdíl ve vzdělanosti obyvatel vůči ČR [20].
Graf 2: Vzdělanostní struktura v Pardubickém kraji 180000 165000
bez vzdělání
150000 základní vč. neukončeného
135000 počet obyvatel
120000
vyučení a stř. odborné bez mat.
105000
úplné střední s maturitou
90000 75000
vyšší odborné a nástavbové
60000 vysokoškolské
45000 30000
nezjištěné vzdělání
15000 0
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ 2005
24
4.5 Ekonomika Výše HDP je v Pardubickém kraji na republikovém průměru [20]. Podíl Pardubického kraje na HDP České republiky (ČR=100) se v letech 2000-2004 zásadně neměnil a pohyboval se v hodnotách 4,1 % (rok 2001) a 4,2 % v ostatním sledovaném období. Průměrné mzdové příjmy celorepublikově rostou, avšak lidé v kraji pobírají jedny z nejnižších platů v zemi. Domácnosti Pardubického kraje jsou oproti průměru ČR relativně více zastoupeny v nízkopříjmových pásmech. Pro srovnání vývoje ceny v Pardubickém kraji a v ostatních krajích ČR bylo vybráno několik základních druhů zboží a služeb. Jsou tu nejlevnější ceny potravin a levný benzín.
Graf 3: HDP na obyvatele v r. 2004 225 200 175 150 125 100 75 50 25
H
l. m . St Pr a ře do ha če s Jih ký oč es Pl ký z K e ňs ar lo ký va rsk Ú ý ste ck L ý K i b rá lo er ec ve hr ký ad Pa eck ý rd ub ic V ký Ji h yso om čin or a av O lo ský m ou ck M ý Zl or ín av sk ský os le zs ký
0
Zdroj: ČSÚ, 2005
25
4.6 Trh práce, nezaměstnanost Situace na trhu práce a nezaměstnanost patří k základním ukazatelům hospodářské problémovosti území. Nejmenší nezaměstnanost je evidována na Pardubicku, nejvyšší na Svitavsku. Registrovaná nezaměstnanost v kraji měla rostoucí tendenci, s výjimkou okresu Svitavy. Pardubický kraj byl na konci roku 2004 hodnotou míry nezaměstnanosti 9,62 % pod celorepublikovým průměrem (10,3 %), ale okresy Chrudim (10,60 %) a hlavně Svitavy (13,02 %) převyšovaly průměrnou míru nezaměstnanosti v ČR.
Vývoj situace na krajském trhu práce ovlivnil a ovlivňuje růst ekonomiky ČR v roce 2004 a hospodářská a ekonomická situace v EU. Další faktory ovlivňující vývoj na trhu práce v Pardubickém kraji, které nalezneme v Programu rozvoje Pardubického kraje [20], jsou: •
rozdílné trendy vývoje nabídky a poptávky na trhu práce v některých odvětvích,
•
nerovnoměrné rozložení podnikatelského zázemí v kraji,
•
mikroregiony se špatnou dopravní dostupností,
•
lokality s jedním významnějším zaměstnavatelem,
•
cyklická nezaměstnanost zasahující celá odvětví,
•
nevyvážená situace mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce podle vzdělání uchazečů,
•
nedostatek pracovníků v klasických učebních oborech,
•
nízký počet absolventů s maturitou z technických oborů (elektrotechnika, strojírenství, stavebnictví).
26
Graf 4: Vývoj míry nezaměstnanosti 10,0 9,0 8,0 7,0 (v %)
6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2001 2002 2003 2004 Česká republika celkem
Pardubický kraj
Zdroj: ČSÚ, 2005
4.7 Doprava, průmysl Pardubický kraj se nachází v centrální části České republiky a má proto dobré dopravní spojení [7]. Jeho důležitou dopravní tepnou je modernizovaný evropský železniční koridor spojující Berlín s Vídní. Mezinárodní letiště v Pardubicích je jedním z pěti důležitých letišť České republiky. Velké negativum pro kraj je chybějící dálnice a špatný stav silnic.
Na tvorbě regionálního HDP se vyšším způsobem podílí primární sektor vycházející z intenzivního zemědělství, a to díky výhodným klimatickým a půdním podmínkám v Polabí, kde se daří především rostlinné výrobě. Podíl osevní plochy obilovin na celkové
27
osevní ploše je však nejmenší ze všech krajů ČR. V kraji jsou větší osevní plochy olejnin, luskovin a technická cukrovky. S rostoucí nadmořskou výškou se zvyšuje podíl živočišné výroby, především chov skotu. Silnou tradici má také průmysl, který reprezentuje řada odvětví a kraj tak patří mezi hospodářsky nejrozvinutější regiony v republice. Vysoké místo zabírá zpracovatelský průmysl, obchod a doprava a spoje.
Graf 5: Struktura zaměstnanosti podle základní sektorů ekonomiky
120
100
(v tis. osob)
80
zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl a stavebnictví
60
služby 40
20
0 1993
2004
Zdroj: ČSÚ, 2005
28
5 Vlastní práce
5.1 Současný stav cestovního ruchu v Pardubickém kraji Pardubický kraj má pro rozvoj cestovního ruchu mnohé předpoklady. Jde především o krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí pro koupání, provozování vodních sportů, pěší turistiku či cykloturistiku a zimní sporty. Síť cyklostezek a venkovská turistika (např. agroturistika zvláště se zaměřením na tradiční chov koní, ekoagroturistika, apod.) se rozvíjí na území celého kraje. Přes všechny tyto skutečnosti se Pardubický kraj řadí na poslední místo v návštěvnosti.
Svou analýzu jsem opřela o dvě základní otázky, podle kterých budu řešit problém nízké návštěvnosti v kraji: •
Proč je Pardubický kraj nejméně navštěvovaný?
•
Proč by turisté měli Pardubický kraj navštívit?
5.1.1 Proč je Pardubický kraj nejméně navštěvovaný?
Jedno z důležitých kritérii jsou hromadná ubytovací zařízení, díky kterým se měří, kolik turistů navštívilo Pardubický kraj. Tato statistika není zcela objektivní. Lidé, kteří projíždějí krajem, navštíví kulturní či jinou památku a nepřespí na území Pardubického kraje, se nezapočítají do statistiky návštěvnosti kraje. Kraj se svým počtem hromadných ubytovacích zařízení se řadí na poslední místo.
29
Graf 6: Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu jednotlivých krajů k 31.12.2004
Zdroj: ČSÚ, 2005
Další faktor, který je kraji vytýkán, je špatný stav silnic [20]. I z provedeného průzkumu, který zajišťoval Turistický region Východní Čechy (viz. podkapitola 5.2.1), na tuto důležitou věc turisté upozorňují. Kraj má také problém s nedostatkem odborníků potřebných pro řízení rozvoje cestovního ruchu a neodkáže včas reagovat na současnou nabídku a poptávku. Omezené finanční prostředky v oblasti cestovního ruchu, malý počet projektů vedoucí k tvorbě produktů cestovního ruchu a nízké finanční prostředky na údržbu a obnovu kulturního dědictví jsou další negativa Pardubického kraje.
Slabé stránky má kraj v oblasti partnerství mezi podnikatelskými subjekty, obcemi, krajem a dalšími kraji a státem. Problematický rozvoj koordinace a řízení cestovního ruchu na úrovni turistického regionu Východní Čechy související s nesouladem administrativního členění ČR na kraje a na turistické regiony a nedostatečné zavádění nových informačních technologií v cestovní ruchu jsou další zápory kraje spolu s nízkou kvalitou služeb cestovního ruchu.
30
5.1.2 Proč by turisté měli Pardubický kraj navštívit?
Pardubický kraj je současně vysoce zajímavým a atraktivním regionem v oblasti historie, kultury, sportu a společenského dění. Historické a kulturní bohatství kraje je prezentováno velkým počtem zámků, hradů, muzeí, galerií a kulturních akcí. V oblasti sportu vyvíjí činnost regionální sportovní organizace, které zde mají tradici nejen ve vrcholovém sportu, ale také v oblasti rekreačního sportu. Kromě města Pardubic je v celém kraji nadprůměrně čisté životní prostředí a nejnižší kriminalita v zemi.
Kulturní památky Díky dlouhé a bohaté historii kraje můžeme nalézt velké množství historických památek, z nichž některé patří k evropským unikátům [4]. Zatím jedinou památkou zapsanou na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je renesanční zámecký komplex v Litomyšli. Na druhém místě se nyní řadí soubor lidových staveb a skanzen Veselý kopec, který se nachází v blízkosti Hlinska a v současné době bylo zažádáno o zápis této památky do seznamu UNESCA.
Mezi dominantou české renesanční architektury patří pardubický zámek. Královská věnná města (Chrudim, Polička, Vysoké Mýto) patří od středověku k hlavním hospodářským a kulturním centrům a založená na trase významné obchodní stezky spojující Čechy a Moravu. Významnými dominantami kraje jsou hrady a zámky, které chránily zájmy a majetek panovníka a některé se řadily mezi nevýznamnější sídla české šlechty, např. hrady Svojanov, Litice, Rychmurk, Lichnice, Košumberk, Kunětická hora, nebo zámky Choltice, Nové Hrady, Slatiňany, Chrast a další.
Při návštěvě Pardubického kraje bychom neměli vynechat hřebčín v Kladrubech nad Labem. Patří díky chovu starokladrubských koní k středoevropské historické památce a nyní je vyhlášen národní kulturní památkou. Pro milovníky starých opevnění může kraj nabídnout pozůstatky pevnostní linie v Orlických horách, vybudované ve 30. letech 20. století, z nichž některé části jsou veřejně přístupné a slouží jako malá muzea.
31
Přírodní bohatství V Pardubickém kraji je mnoho přírodních zajímavostí, památek a pamětihodností, jak o nich píše Podhorský [4]. Mezi ně se řadí Chráněná krajinná oblast Železné hory, Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, Chráněná krajinná oblast Orlické hory, oblast Polabí či masív Králického Sněžníku. Orlické hory nabízejí mnoho příležitostí pro pěší turistiku, jízdu na horském kole a zimní sporty. Nejvyšší hora Velká Deštná ukrývá vrchovištní rašeliniště. V Železných horách se nacházejí rezervace a v roklích a na svazích lze vidět četné útvary vzniklé erozí a zvětráváním. Podrobnější informace o historii a přírodních podmínkách zajímavých lokalit zprostředkovávají naučné stezky.
Cykloturistika Řada cyklostezek a cyklotras prochází územím kraje [19], např. dálkové cyklotrasy (Česko-moravská stezka, Pražská stezka, Labská stezka, Regionální trasa Orlické hory, Stezka Hradec Králové-Břeclav), na které navazují cyklotrasy regionální a místní. V Pardubickém kraji již existují značené a doporučené cyklotrasy. Cyklostezky v současném množství a délce nemají významný vliv na rozvoj cestovního ruchu a slouží spíše obyvatelům některých měst kraje (zejména Pardubic, Vysokého Mýta, Svitav, Lanškrouna a dalších.).
Agroturistika Z dalších nových trendů zde můžeme uvést vedle cykloturistiky agroturistiku. Díky horských a podhorských oblastem a také tradičnímu zemědělství má Pardubický kraj ideální podmínky na rozvoj tohoto odvětví cestovního ruchu. V současné době je velmi málo rozšířena v kraji. Jak již bylo uvedeno v teoretické části této práce, lidé mají k agroturistice ale i k ostatním nových trendům cestovního ruchu pasivní a v některých případech až negativní přístup. Nechtějí přijít o svůj klidný pobyt na venkově. Chybí dostatek vzdělaných lidí v oboru a finance na podporu a propagaci. Přesto v Pardubickém kraji jsou již zaregistrovaní jednotlivci u různých svazů a asociací a nabízejí formu venkovské turistiky (např.: Ranč LL Bojanov, Apartmán Tereza Benátky, Zařízení v soukromí Choltice).
32
Na území Pardubického kraje jsou využívány prostředky z grantů kraje v oblasti cestovního ruchu, z podprogramů Státního programu podpory cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR a také např. v rámci grantových schémat Společného regionálního operačního programu pro rozvoj služeb cestovního ruchu. Díky těmto grantům plynou finanční prostředky na problematická místa a dochází tak k rozvoji cestovního ruchu. Kraj je členem různých organizací (Turistický region Východní Čechy, Euroregion Glacensis, NUTS II Severovýchod), které navzájem spolupracují a vytvářejí vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Svůj Program rozvoje Pardubického kraje a také grantové programy vytváří kraj ve spolupráci s jednotlivými organizacemi.
5.2 Turistický region Východní Čechy Svojí rozlohou je turistický region Východní Čechy na 5. místě mezi 14 turistickými regiony vymezenými Českou centrálou cestovního ruchu
na území České republiky.
Počtem obyvatel se řadí region na místo čtvrté, jak je uvedeno v Programu rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy [19].
Turistický region Východní Čechy zasahuje do dvou správních jednotek – části Pardubického a části Královéhradeckého kraje. Region zahrnuje sedm menších turistických oblastí: •
Kladské pomezí,
•
Podzvičinsko,
•
Hradecko,
•
Orlické hory a Podorlicko,
•
Pardubicko,
•
Chrudimsko – Hlinecko,
•
Svitavsko.
33
Pro potřeby sledování problematiky cestovního ruchu a tvorby turistických produktů bylo území celého turistického regionu účelově rozčleněno na nižší prostorové jednotky. Je navržen systém, který bude fungovat na základě čtyřúrovňového modelu v turistickém regionu: •
místo (obec, lokalita) > turistická zóna > turistická oblast > turistický region Východní Čechy.
Turistický region Východní Čechy má zájem realizovat cestovní ruch jako významný zdroj ekonomické a sociální prosperity turistického regionu. Globálním cílem rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Východní Čechy je trvalé budování dobrého image regionu, vyšší zapojení turistického potenciálu do nabídky regionu a celkové zvýšení konkurenceschopnosti na národní i mezinárodní úrovni.
Specifické cíle jsou v Programu rozvoje navrhovány jak pro úroveň celoregionální, tak pro úroveň jednotlivých turistických oblastí takto: •
rozvoj systému organizace cestovního ruchu,
•
zvýšení příjmů z cestovního ruchu,
•
podpora aktivit směřujících ke zvýšení kvality turistických služeb,
•
zvýšení konkurenceschopnosti turistické nabídky celého regionu i jednotlivých turistických oblastí,
•
podpora budování sítě turistických informačních center,
•
zvýšení úrovně i struktury nabídky turistických produktů,
•
zvýšení koordinace i celkového objemu marketingových aktivit (zejména ve vztahu k marketingu produktů a cílovým skupinám),
•
rozšíření a revitalizace základní i doprovodné turistické infrastruktury (trasy, ubytování,...),
•
podpora a rozvoj malého a středního podnikání.
34
Turistický region jako celek má v rámci organizace marketingu cestovního ruchu na celém území regionu jako jeden z hlavních úkolů zajištění koordinace marketingových aktivit a tvorbu společného turistického produktu bez ohledu na existující hranice obou krajů. Pro zajištění tohoto úkolu bude třeba navázat spolupráci s oběma krajskými úřady a dohodnout společný postup při realizaci turistického produktu.
Přehled organizací s orientací na marketing cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy: •
Východní Čechy - sdružení měst a obcí regionu pro podporu cestovního ruchu,
•
Krajský úřad Pardubického kraje,
•
Krajský úřad Královéhradeckého kraje,
•
Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje,
•
Královéhradecká agentura regionálního rozvoje,
•
Euroregion Glacensis,
•
Obce a města turistického regionu Východní Čechy a další.
5.2.1 Terénní výzkum
V roce 2002 byl proveden terénní výzkum [19], který podal velmi důležité informace pro rozvoj cestovního ruchu v tomto turistickém regionu. Terénní šetření probíhalo v jednotlivých ročních obdobích. Konkrétně bylo vybráno 10 turistických středisek, v nichž byl průzkum prováděn. Lokality byly vybrány tak, aby zahrnovaly všechny oblasti cestovního ruchu v regionu. Celkový počet dotázaných se vyšplhal na 2 075 z toho 1 005 žen. Byly dotazováni dospělé osoby různých věkových skupin a v rovnováze muži i ženy. Trvalé bydliště respondentů průzkumu jsou rozmístěna na velkém území. Ze 77 okresů ČR se nevyskytly pouze 4 okresy a ze zemí EU pocházelo celkem 33 % respondentů.
Více než tři pětiny dotázaných se rozhodlo v regionu trávit svoji dovolenou. Druhou nejčetnější odpovědí byla návštěva příbuzných a známých. Zajímavé zjištění bylo, že
35
přibližně 150 respondentů přijelo do turistického regionu na nákupy z důvodu nízkých cen v kraji (viz. podkapitola 4.5). Většina návštěvníků si svoji cestu do regionu organizovala sama, jen 3 % dotázaných využilo služeb cestovních kanceláří. Pomoc Turistického informačního centra využilo pouhé 0,4 %. Skoro polovina dotázaných nebyla nikde ubytována. Pokud turisté vyhledávali místo k přenocování, zvolili formu ubytovacího zařízení penzion a ubytování v soukromí a ve stejném poměru také hotely a turistické ubytovny. Dotazovaní znali turistický region z vlastní zkušenosti nebo ze zkušeností svých přátel a příbuzných, proto tři čtvrtě respondentů žádné informace o regionu nevyhledalo.
Při návštěvě regionu lidé nejvíce chválili přírodu, nádhernou krajinu a čisté lesy. Všichni respondenti dobře hodnotili zoologickou zahradu ve Dvoře Králové a také Adršpašské skály, Soubor lidových staveb Vysočina a zámek Kuks. Dále se všem zamlouval klid a možnost odpočinku a relaxace, který jim turistický region nabízel v době jejich návštěv. Nejvíce respondentů bylo spokojeno se stravovacího službami. Dobré hodnocení a spokojenost dotazovaných návštěvníků zaznamenala i doprava a parkování, které však na druhou stranu dosáhlo nejvyšší hodnoty v nespokojenosti s touto službou u návštěvníků. Jedná se o známý problém nárůstu automobilové dopravy a nedostatečné kapacity silnic a parkovacích míst, který se nedá vyřešit ze dne na den.
Nespokojenost s nabízenými službami v turistickém regionu Východní Čechy je u dotazovaných respondentů minimální. Jediný výraznější nárůst nespokojenosti lze spatřovat v dopravě a parkování. V letní sezóně se nelíbí návštěvníkům přeplněné odpadkové koše a poházené odpadky v turisticky atraktivních místech.
Marketingový průzkum realizovaný v roce 2002 na celém území turistického regionu Východní Čechy je jedním z nejdůležitějších zdrojů marketingových a statistických informací sloužících pro zpracování komplexní SWOT analýzy, tvorbu turistických produktů, definování strategických cílů a opatření. Jedná se o první data v posledním období získaná pro toto území.
36
5.3 Euroregion Glacensis Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska se snaží o rozvoj vzájemné přeshraniční spolupráce na obou stranách hranice [8]. V Rychnově nad Kněžnou je sídlo sdružení, kde působí sekretariát české části Euroregionu. Sídlem polského sdružení polské části Euroregionu Glacensis je Kłodzko. V současné době má česká část 65 členských měst a obcí, 11 okresů. Euroregion leží na území 3 krajů (Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého). Toto území má rozlohu 1726 km2 a žije na něm celkem 1 050 245 obyvatel. Euroregion Glacensis se tak stává největším česko-polským euroregionem s nejdelší společnou hranicí.
Mezi hlavní cíle sdružení se řadí rozvoj spolupráce obou částí Euroregionu, jak uvádí na svých internetových stránkách. Toto sdružení bude podporovat rozvoj zejména pro oblast činností: •
územního plánování,
•
spolupráce v oblasti hospodářství a obchodu,
•
zachování a zlepšování životního prostředí,
•
výstavbu a přizpůsobení infrastruktur přesahující státní hranice,
•
spolupráce při předcházení vzniku, průběhu a odstraňování důsledků přírodních katastrof a živelných pohrom,
•
rozvoj turistiky a zřizování nových hraničních přechodů,
•
spolupráce v oblasti školství, kultury a sportu,
•
spolupráce v humanitární a sociální oblasti.
Euroregion Glacensis byl Ministerstvem pro místní rozvoj schválen správcem a administrátorem pro program INTERREG IIIA Fond mikroprojektů v regionu Glacensis Výzva k předkládání žádostí na neinvestiční projekty typu people-to-people.
37
5.4 NUTS II Severovýchod Územní jednotka NUTS [11] je základním systematickým a závazným nástrojem zejména pro statistické účely a pro poskytování statistických informací Evropské unii v rámci čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Celé území Evropské unie je rozděleno do celkem pěti úrovní klasifikace NUTS I – NUTS V. Pro regionální a strukturální politiku jsou nejdůležitější jednotky NUTS II a NUTS III, které jsou klíčem k zařazování jednotlivých regionů pod jednotlivé cíle. Celá Česká republika se nachází v členění NUTS I a dále se dělí na 8 územních jednotek NUTS II, 14 krajů NUTS III, okresy NUTS IV a obce NUTS V. Pardubický kraj spolu s Královehradecký a Liberecký krajem tvoří dohromady NUTS II Severovýchod.
5.5 Fondy Evropské unie Vstup České republiky do Evropské unie znamenal celou řadu závazků, které se dotýkají cestovního ruchu. Jedná se zejména o povinnost sbližování práva v oblasti cestovního ruchu, zaměření se na zvyšování a rozvoj vzájemné spolupráce v cestovním ruchu a to např. ve formě zvyšování toku informací, předávání znalostí prostřednictvím odborných seminářů, konzultací, výměny názorů a informací týkajících se cestovního ruchu, podpora rozvoje oblastí, které povede ke zvýšení investic do cestovního ruchu.
Současná regionální politika Evropské unie je charakterizována tím, že se snaží snižovat rozdíly mezi úrovněmi rozvoje různě vyspělých regionů a úrovně jejich zaostalosti. Hlavními nástroji k naplnění těchto iniciativ jsou strukturální fondy. Podpory z těchto fondů jsou využívány všemi členskými zeměmi. O pomoc ze strukturálních fondů usilují chudší i bohatší země, které musí prokázat, že na jejich území existují problémové regiony.
38
5.5.1 Grantová schémata SROP
V rámci Společného regionálního operačního programu (dále jen SROP) je Pardubický kraj nositelem pro grantová schémata na podporu podnikání, sociálních služeb a cestovního ruchu. Podnikatelé nebo veřejné subjekty mohou zažádat o finanční podporu ze strukturálních fondů Evropské unie na realizaci projektu.
Pardubický kraj vypsal pro letošní rok tyto grantová schémata [9], která uvádí na svých internetových stránkách: Opatření 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech Grantové schéma podporující drobné podnikatele Grantové schéma podporující malé a střední podnikatele Opatření 3.2 Podpora sociální integrace v regionech Sociální integrace obyvatel v regionech Pardubického kraje Podopatření 4.1.2 Podpora regionálních a místních služeb v cestovním ruchu Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu – malé a střední podniky Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu – veřejné subjekty
Mezi hlavní cíle podopatření 4.1.2 se řadí výrazné zkvalitnění společných služeb, zkvalitnění informační obsluhy a marketingu cestovního ruchu. Jednotlivé formy podpory si nyní přiblížíme.
Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu – malé a střední podniky Grantové schéma je určeno pro malé a střední podniky, díky kterému mohou být financovány neinvestiční akce. Budou podporovány projekty s tvorbou produktů cestovního ruchu, propagační a informační kampaně, s realizaci partnerství v cestovním ruchu, tvorbu informačních systémů pro turisty, poradenstvím pro subjekty působící v cestovním ruchu, tvorbou marketingových studií na podporu cestovního ruchu v regionech a konáním seminářů o cestovním ruchu.
39
Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu – veřejné subjekty Grantové schéma je určeno pro veřejné subjekty jejichž projekty budou neinvestičního charakteru. Vytváření produktů cestovního ruchu, propagační a informační kampaně, realizace partnerství v cestovním ruchu, tvorba informačních systémů pro turisty, poradenství pro subjekty působící v cestovním ruchu, tvorba marketingových studií na podporu cestovního ruchu v regionech a konání seminářů o cestovním ruchu se řadí mezi takové činnosti, díky kterým lze získat grant z Evropské unie.
V letošním roce hodlá Pardubický kraj čerpat prostředky z grantového schématu SROP, podopatření
4.1.2.
Podpora
regionálních
a
místních
služeb
cestovního
ruchu
na koordinované akce [18]: •
Internetové stránky Pardubického kraje v rámci portálu turistického regionu Východní Čechy,
•
Partnerství pro rozvoj cestovního ruchu,
•
Systém přípravy turistických produktů v Pardubickém kraji,
•
Vytvoření sítě certifikovaných turistických informačních center na území Pardubického kraje a podpora zvýšení kvality jimi poskytovaných služeb.
Z individuálních projektů, která se uskuteční pro letošní rok na území Pardubického kraje a jsou čerpána ze SROP, podopatření 4.1.2, můžeme uvést Propagace turistické oblasti Svitavsko navazující na propagaci turistického regionu Východní Čechy a má sloužit k tvorbě propagačních materiálů za celou turistickou oblast Svitavsko. Další projekt Systém přípravy turistických produktů v Pardubickém kraji navrhne systém, způsob a strukturu vytvoření turistických produktů. Na základě zpracovaných studií a analýz budou navrženy turistické produkty v členění podle cílových skupin, druhů aktivit, přírodních podmínek
a
dostupných
služeb.
Vytvoření
sítě
certifikovaných
turistických
informačních center na území Pardubického kraje a podpora zvýšení kvality jimi poskytovaných služeb je jeden z další projektů Pardubického kraje, který má zvýšit
40
do budoucna
konkurenceschopnost
kraje
na
trhu.
Vznikne
síť
certifikovaných
informačních center jako základ ke zvýšení kvality poskytovaných informačních služeb.
5.5.2 Iniciativa Interreg IIIA
Další možností podpory přicházejí v úvahu Iniciativy Společenství. Pro tuto práci je velmi důležitý INTERREG IIIA, který má za cíl spolupráci přeshraniční mezi příhraničními oblastmi [10]. Základním cílem je pozvednutí celkové socioekonomické úrovně příhraničních regionů s ohledem na obchodní, turistické a kulturní vztahy mezi regiony. Řadíme sem oblasti, které jsou znevýhodněny izolací příhraničních komunit od svých přirozených sousedů na druhé straně hranice a zároveň okrajovým postavením území v rámci svých vlastních státních hranic a politik.
Iniciativa Společenství INTERREG IIIA Česká republika – Polsko vyhlásila pro období 2004-2006 priority: 1. Další rozvoj a modernizace infrastruktury na zlepšení konkurenceschopnosti přeshraniční oblasti Opatření 1.1: Podpora infrastruktury přeshraničního významu Opatření 1.2: Infrastruktura zaměřená na ochranu životního prostředí a na prevenci povodní Opatření 1.3: Zajištění infrastruktury na podporu podnikání a cestovního ruchu 2. Rozvoj místní společnosti v přeshraniční oblasti Opatření 2.1: Rozvoj cestovního ruchu Opatření 2.2: Podpora iniciativ místních komunit (Fond mikroprojektů) Opatření 2.3: Rozvoj a podpora přeshraničních organizačních struktur a sítí. 3. Technická pomoc Opatření 3.1: Řízení, realizace, monitorování a kontrola Opatření 3.2: Propagace a hodnocení programu
41
Pro účely této práci si blíže popíšeme programy spadající do problematiky cestovního ruchu.
Opatření 1.3 Zajištění infrastruktury na podporu podnikání a cestovního ruchu Společné prvky infrastruktury mohou být rozvinuty v rámci tohoto opatření (zajištění základní technické infrastruktury, zlepšení dostupnosti, cyklostezky, turistické stezky pro pěší, parkoviště, mobiliář turistických tras a celkové informační dovybavení). Tuto infrastrukturu lze využít k vytváření informačních středisek. Za účelem usnadnění výměny informací
a
rozvinutí
odpovídajících
přeshraničních
ekonomických
vztahů
lze
spolufinancovat zlepšování místních informačních a komunikačních systémů pro rozvoj podnikání a cestovního ruchu přeshraničního významu.
Opatření 2.2 Podpora iniciativ místních komunit (Fond mikroprojektů) V rámci tohoto opatření budou realizovány malé projekty typu people-to-people. Celkovým cílem tohoto opatření je rozvoj a zvýšení spolupráce mezi komunitami z obou stran hranice za účelem společného zlepšení v kulturní, vzdělávací, sociální a ekonomické sféře. Úzká spolupráce mezi lidmi, kteří žijí v příhraniční oblasti (např. kulturní a sportovní výměny). Při provádění tohoto opatření budou hrát rozhodující roli Euroregiony, které budou přidělovat finanční prostředky na místní iniciativy na základě rozhodnutí učiněných Řídícími výbory. Aktivity prováděné v rámci toho opatření mají za úkol povzbudit místní instituce a občany k zapojení do programu INTERREG. Podpora malých místních iniciativ kromě toho může vytvořit základ pro velké přeshraniční projekty spolupráce.
5.6 Grantové programy a dotace v oblasti cestovního ruchu
42
5.6.1 Grantové programy
Granty řadíme do finančních prostředků poskytnuté z rozpočtu Pardubického kraje určené k podpoře aktivit na území kraje v nejrůznějších oblastech (děti a mládež, tělovýchova a sport, protidrogové aktivity a prevence kriminality, kultura a památková péče, věda a vzdělávání, životní prostředí, sociální služby, zdravotnictví, požární ochrana, podpora zaměřená na regionální rozvoj, cestovní ruchu, propagace kraje, technická infrastruktura, zaměstnanost, rozvoj institucí a jiné).
Rada Pardubického kraje vyhlašuje každoročně zpravidla v návaznosti na schválený rozpočet Pardubického kraje jednotlivé programy, ze kterých lze získat grant. Schválený rozpočet obsahuje konkrétní objem finančních prostředků na jednotlivé oblasti grantové podpory. Věcnou a finanční náplň jednotlivých programů navrhují příslušné odbory krajského úřadu v rámci rozpočtového procesu. Schválené programy a schválený rozpočet jsou nezbytnými podmínkami pro čerpání grantů.
Odbor strategického rozvoje kraje vyhlásil pro rok 2006 grantové programy Pardubického kraje v oblasti územního plánování, cestovního ruchu a regionálního rozvoje[17]: •
v oblasti územního plánování o Program č. 1. Podpora pořízení územně plánovacích dokumentací v roce 2006
•
v oblasti cestovního ruchu o Program č. 2. Podpora budování infrastruktury cestovního ruchu v Pardubickém kraji o Program č. 3. Podpora tvorby propagačních materiálů pro zvýšení cestovního ruchu v Pardubickém kraji o Program č. 4. Podpora tvorby produktů cestovního ruchu v Pardubickém kraji
•
v oblasti regionálního rozvoje
43
o Program č. 6. Podpora realizace rozvojových projektů v problémových mikroregionech Pardubického kraje
Program č. 2: Podpora budování infrastruktury cestovního ruchu v Pardubickém kraji Cílem tohoto programu je zlepšení infrastruktury v oblasti cestovního ruchu na území Pardubického kraje z hlediska kvalitativní a kvantitativního. Budou podpořeny hmotné a nehmotné investice budující a obnovující infrastrukturu cestovní ruch, zejména v oblastech rozšiřování ubytovacích zařízení, cyklotrasy, turistické stezky, značení pro turisty a cykloturisty, tábořiště, rozhledny, sociální zařízení související s cestovním ruchem a další.
Program č. 3: Podpora tvorby propagačních materiálů pro zvýšení cestovního ruchu v Pardubickém kraji Zkvalitnění a posílení propagace zaměřené na rozvoj turistiky a cestovního ruchu na území Pardubického kraje patří do cíle tohoto programu. Především budou podporovány projekty na tvorbu materiálů zaměřených na rozvoj a podporu cestovního ruchu v turistických oblastech kraje, ať už se jedná o cílenou propagaci služeb či propagaci produktů. Propagační materiály se pořizují v jazycích podle navržených cílových skupin. Projekt může mít různé formy (tiskoviny, internetové aplikace, videonahrávky, prezentace na nosičích CD nebo DVD a jiné).
Program č. 4: Podpora tvorby produktů cestovního ruchu v Pardubickém kraji Poslední program v oblasti cestovního ruchu je zaměřen na podporu podnikatelských záměrů v cestovním ruchu. Hlavním cílem je vytvoření komplexního produkt zahrnující vícedenní pobyt návštěvníků v Pardubickém kraji s kompletním programem a související propagací a jeho provozování po navrženou dobu (předpoklad 1 roku). Konkrétní tématické zaměření projektů není předem omezeno.
44
5.6.2 Dotace
Poskytování dotací zabezpečuje Pardubický kraj v rámci svého rozpočtu po projednání Radou Pardubického kraje a schválení v Zastupitelstvu Pardubického kraje. Dotaci lze poskytnout na základě písemné žádosti a není na ni právní nárok. Poskytnutím dotace se nezakládá nárok na poskytnutí další dotace z rozpočtu kraje či jiných zdrojů státního rozpočtu nebo státních fondů. Dotace je přísně účelová a její čerpání je vázáno jen na financování akce, na kterou byla poskytnuta.
Neinvestiční dotace v oblasti cestovního ruchu [16] má být pro rok 2006 poskytnuta Turistickým informačním centrům (dále jen TIC) na území Pardubického kraje na činnost a provoz. Zastupitelstvo na svém jednáním rozhodlo o finanční pomoc ve výši 1,2 milionu Kč. V současnosti je v kraji provozováno 36 TIC a od 1. 5. 2006 zahajuje činnost TIC v Heřmanově Městci. Pardubický kraj v roce 2003 a 2004 finančně podpořil TIC na svém území formou grantového programu částkou 1 milion Kč v každém roce. Od roku 2005 samospráva Pardubického kraje podporuje TIC formou přidělení dotací jednotlivým TIC. Dotace je rozdělena dle počtu podaných žádostí, které vyhověly základním stanoveným podmínkám. Druhým kritériem je celoroční nebo sezónní provoz a třetí je podíl na spolupráci s Pardubickým krajem (projekty kraje z EU, komunikace, aj.)
Druhá dotace plyne do obce Kamenná Horka. Zastupitelstvo kraje poskytne částku 15 tisíc Kč na tvorbu propagačních materiálů na podporu cestovního ruchu pro akci „Slavnosti Hřebečka 2006“.
45
6 Diskuse V této části práce bych chtěla představit své návrhy na možná vylepšení. V podkapitole 5.1. jsem zjišťovala důvody nejnižší návštěvnosti kraje v republice, na které je potřeba se zaměřit a vylepšit je. Dále jsem se snažila ukázat, že kraj pro rozvoj cestovního ruchu má mnohé předpoklady. S rozvojem turistiky souvisí i negativní dopady na životní prostředí. Je tedy třeba tato území před negativní aspekty uchránit a zachovat je i nadále ekologicky nenarušena.
Zapojeni do programů K tomu, aby byly prováděny změny na území kraje, jsou zapotřebí finanční prostředky, které jsou spojené s administrativní náročností. Finanční podporu lze získat přes grantové programy od české vlády, z Pardubického kraje nebo od Evropské unie. Pro získání těchto finančních prostředků je potřeba vypracovat kvalitní projekt.
V programu rozvoje Pardubického kraje [20] bylo kraji vytýkáno např. malý počet projektů vedoucí k tvorbě produktů cestovního ruchu nebo nízký počet a špatná úroveň hromadných ubytovacích zařízení. I když za posledních 10 let došlo k mírnému nárůstu návštěvnosti a hromadných ubytovacích zařízení, nenachází se ještě kraj na dostatečně dobré úrovni. Vypisováním grantových programů přispívá k odstranění slabých stránek a zvyšuje konkurenceschopnost kraje. Kraj reaguje svými granty na cíle turistického regionu Východní Čechy nebo NUTS II Severovýchod. Ve spolupráci s turistickým regionem vypisuje kraj regionální a místní produkty (vojenská historie, poznávací turistika, aktivní turistika a sport atd.) nebo tématické produkty (dovolená na venkově, programy pro školy, cesty za odpočinkem a jiné). Velkou výhodou vidím v specifické nabídce produktů, které se odlišující od ostatních regionů (např. safari , skalní města, vojenské pevnosti apod.). Podle mého názoru, kraj se svými grantovými schématy velmi dobře pracuje a vytváří
46
vhodné programy reagující na dané problémy a tím se snaží o odstranění slabých stránek a zvýšení návštěvnosti v kraji.
Ubytovací zařízení Svým počtem hromadných ubytovacích zařízení se kraj řadí na poslední místo (podkapitola 5.1.1). Problém kraje není jen nízký počet, ale také nevyhovující ubytovací zařízení. Chybějící kapacity v levnějších kategoriích ubytování a ubytování pro náročnější klienty patří k dalším záporům. Kraj může vypisováním grantů napomoci podnikatelské sféře
ke
zvyšování
kvality nabízených
služeb.
Především
v oblastech
s vyšší
nezaměstnaností (př. mikroregiony na Chrudimsku, Svitavsko) by měly být vytvořeny programy nebo poskytnuty daňové prázdniny podporující místní obyvatele k podnikání. Vytvoření seminářů pro podnikatele poskytující informace o programech vypsané krajem a vysvětlení, jaký význam a příliv cestovní ruchu má, může jedině napomoci této problematice.
Dopravní infrastruktura Za jeden ze základních nedostatků nízké návštěvnosti kraj považuji špatný stav silnic a chybějící dálnice, o které jsem se zmiňovala v podkapitole 5.1.1. Problém s výstavbou dálnicí nelze vyřešit v krátkém časovém horizontu. Kraj by se měl zaměřit na opravu a rekonstrukci především silnic nižším tříd, jak poukazují na tento problém turisté (viz. podkapitola 5.2.1). Výstavba parkovišť především v atraktivních turistických místech, obnova značení stezek a informačních tabulí, občerstvení podél cyklostezek a naučných stezek jsou další body, které mohou přispět ke zvýšení návštěvnosti kraje.
Venkovská turistika Díky podhorských a horským oblastem a tradičnímu zemědělství se mohou rozvíjet nové formy cestovního ruchu, jako jsou ekoturistika, ekoagroturistika a jiné. V těchto oblastech je problém vysoké nezaměstnanosti a vysoký průměrný věk obyvatel. Přílivem turistů do těch regionů mohou vznikat nová pracovní místa, příjmy peněžních prostředků do rozpočtů, zvýšení životní úrovně či možnost získat grant z Evropské unie či rozpočtu
47
státu nebo kraje. Navázání na tradiční jarmarky a poutě a využití místních předností se vytvoří konkurence schopný produkt na trhu. O zavedení těchto forem cestovního ruchu jeví velký zájem především zahraniční turisté (Holanďané, Poláci a jiní), kteří představují velký potenciál rozvoje.
Informovanost Velmi důležité pro zviditelnění Pardubického kraje je informovanost. Proto je nezbytné ve všech větších městech a turisticky atraktivních místech zabezpečit kvalitní provoz TIC. Tyto centra hrají a jistě budou v budoucnu hrát klíčovou roli, proto by měla být jejich činnost na stále profesionálnější úrovni. Kvalifikovaní pracovníci TIC musí být schopni komunikovat v základních světových jazycích a okamžitě projevit zájem po vstupu návštěvníka. Bohužel pracovníci TIC vždycky neposkytují přesné a spolehlivé informace. Program Vytvoření sítě certifikovaných turistických informačních center na území Pardubického kraje a podpora zvýšení kvality jimi poskytovaných služeb jistě přispěje do dalších let k poskytnutí kvalitnějších informací a tím vzroste význam TIC, který je bohužel v současnosti nízký.
Rezervace ubytování, vstupenek, jízdenek nebo letenek mohou být další služby TIC, které turistům nabídnou. V současnosti využívaný Internet tuto službu zajistí, podle mého názoru, bez problému. Spolupráce TIC s pořadateli různých akcí považuji za velmi důležitou. Turisté jistě ocení, že si mohou přes Internet registrovat vstupenku na společenskou, kulturní nebo sportovní akci na území celého kraje. Jistě by došlo k dalšímu efektivnějšímu využití TIC.
Propagace V oblasti rozvoje cestovního ruchu patří bezpochyby lepší propagace kraje a jeho atraktivit, čehož lze dosáhnout navázáním spolupráce jednotlivých obcí, turistických oblastí, turistických regionů, euroregionů nebo s cestovními kancelářemi. Společné organizování akcí nebo festivalů přispějí ke zvýšení atraktivity dané oblasti. Je neustále potřeba vydávat s aktualizovanými daty nové informační letáčky a turistické katalogy
48
v různých světových jazycích a vše prezentovat také na internetových stránkách a zajišťovat propagaci kraje na tuzemských veletrzích a konferencích cestovního ruchu. Další významným cílem se jistě řadí rozšiřování a zkvalitňování turistické infrastruktury kraje, zvýšení jeho konkurenceschopnosti ve srovnání s jinou nabídkou.
Budoucnost kraje vidím především v jeho přírodních podmínkách a kulturních památkách. Jde o jednu z nejčistších oblastí na našem území republiky s mnoha chráněnými krajinnými oblastmi, které jsou stále více vyhledávány především návštěvníky žijící ve velkých městech. Podle mého názoru má kraj velmi vhodné předpoklady pro další rozvoj cestovního ruchu za uskutečnění některých jmenovaných podmínek v této práci. Je tedy na správě, na ochotě spolupráce s podnikatelskou sférou a v neposlední řadě také na ochotě obyvatel, jak se k tomuto faktu postaví a využijí velký potenciál kraje.
49
7 Závěr Rozvoj každého území by měl být založen na produktivním, výkonné a ekologicky šetrné ekonomice, které využívá místní zdroje. Tvorba venkovské krajiny a sídel, kvalitní a fungující technická a dopravní infrastruktura, vytvoření pracovních míst a podmínek pro kulturní, společenskou, zájmovou a sportovní činnost slouží k dalšímu rozvoji kraje, jakož i propagace za hranicemi jeho území.
Na základě prostudované literatury, podkladů získaných od pracovníků Pardubického kraje a vlastních znalostí jsem vytvořila souhrn co možná nejaktuálnějších informací o Pardubickém kraji. Kraj realizuje řadu aktivit, které přispívají ke zvyšování kvality životní úrovně a napomáhají k rozvoji cestovního ruchu v Pardubickém kraji.
Podařilo se mi přiblížit kraj a zhodnotit, jaké má předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Zároveň jsem také poukázala a zdůvodnila nejnižší návštěvnost v ČR, jak uvádím v podkapitole 5.1.1. V podkapitole 5.5. a 5.6 jsem popsala možnosti, které jsou v současnosti využívány. Zapojením do grantové politiky kraj využívá finanční pomoci od Evropské unie a vytváří každoročně grantové programy, díky kterým se realizují projekty přispívající ke zlepšení konkurenceschopnosti v oblasti cestovního ruchu. Významnou roli v cestovním ruchu hraje soukromý sektor, bez kterého by nemohlo docházet k rozvoji tohoto průmyslu. Proto je velmi důležitá spolupráce veřejného a soukromého sektoru vedoucí k rozvoji tohoto ekonomicky významného odvětví. V diskuzi jsem navrhla konkrétní opatření, které mohou přispět k zlepšení situace v oblasti cestovního ruchu..
50
8 Použitá literatura Literární zdroje: [1] DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7. [2] FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. [3] PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 1999. 107 s. ISBN 80-85970-29-5. [4] PODHŮRSKÝ, M. Pardubický kraj. Praha: freytag & berndt, 2004. 199 s. ISBN 80-7316-077-3. [5] POUROVÁ, M. Agroturistika. 1. vyd. Praha: CREDIT, 2002. 124 s. ISBN 80-213-0965-2. [6] RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 1. vyd. Brno: B. I. B. S., a. s., 2003. 68 s. ISBN 80-86575-92-6. [7] TOUŠEK, V. a kol. Česká republika – portéry krajů. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2005. 136 s. ISBN 80-239-6305-8. Internetové zdroje: [8] Euroregion Glacensis přístupný [online]. 2006, [cit. 2006-04-15, 09,35]. Dostupné z: (http://www.euro-glacensis.cz) [9] Grantová schémata Společného regionálního operačního programu přístupný [online]. 2006, [cit. 2006-04-17, 17,46]. Dostupné z: (http://www.pardubickykraj.cz )
51
[10] Nožičková, J. Interreg IIIA Česká republika-Polsko přístupný [online]. 2006, [cit. 2006-05-06, 12,48]. Dostupné z: (http://www.strukturalni-fondy.cz) [11] NUTS II Severovýchod přístupný [online]. 2006, [cit. 2006-04-28, 17,06]. Dostupné z: (http://www.nuts2severovychod.cz) [12] Přínos cestovního ruchu pro platební bilanci ČR přístupné [online]. 2006, [cit. 200604-28, 18,03]. Dostupné z: (http://www.cnb.cz) [13] Sčítání lidu, domů a bytů 2001 přístupné [online]. 2005, [cit. 2006-04-15, 10,13]. Dostupné z (http://www.czso.cz) [14] Statistická ročenka České republiky 2005 přístupné [online]. 2005, [cit. 2006-04-20, 11,20]. Dostupné z (http://www.czso.cz) [15] World trade organization přístupný [online]. 2006, [cit. 2006-04-06, 14,16]. Dostupné z: (http://www.wto.org)
Dokumentové zdroje: [16] Grantové programy a dotace v oblasti cestovního ruchu [17] Grantové programy Pardubického kraje v oblasti územního plánování, cestovního ruchu a regionálního rozvoje pro rok 2006 [18] Koordinační jednání k akcím Pardubického kraje grantového schématu SROP, podopatření 4.1.2., č.1 [19] Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy [20] Program rozvoje Pardubického kraje
52
9 Přílohy
53
