Volební podpora KSČM v Karlovarském kraji

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra politologie

Volební podpora KSČM v Karlovarském kraji Bakalářská práce Nikol Klierová

UČO: 414640 Obor: Politologie Imatrikulační ročník: 2012 Vedoucí práce: Mgr. Michal Pink, Ph.D.

Brno, 2015

Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Volební podpora KSČM v Karlovarském kraji vypracovala sama za použití zmiňovaných zdrojů a literatury. V Brně, 1. května 2015 Nikol Klierová 2

Poděkování Zejména bych chtěla poděkovat Mgr. Michalovi Pinkovi, PhD. za odborné vedení bakalářské práce, jeho rady a věcné připomínky, které přispěly k sepsání této práce. Dále rodině a nejbližším přátelům za trpělivou podporu při mém studiu. 3

Anotace Práce se věnuje teritoriálnímu umístění volební podpory a marginality KSČM a jejím vývojem v parlamentních volbách v ČR od roku 1996, ve volbách do Evropského parlamentu od roku 2004 a ve volbách do Zastupitelstva Karlovarského kraje. Volební podpora je klasifikována pomocí metod vymezování území volební a stabilní volební podpory/marginality. Nalezená území jsou zachycena na několika mapách a vytvořen jejich stručný profil. Klíčová slova: KSČM – Karlovarský kraj – území super volební podpory – území volební podpory – území volební marginality – volební geografie

Annotation This work is concerned in territorial basis of an electoral support of the Communist Party of Bohemia and Moravia. Main focus is taken to electoral support of the Communist Party of Bohemia and Moravia in general elections in the Czech Republic from 1996, in European Parliament election from 2004 and Carlsbad region government. The electoral support is classified by methods „territories of electoral support and stable electoral support/unsupport limit“. The regions are visualized on the maps and there is also created their brief profile. Key words: Communist Party of Bohemia and Moravia – Karlovy Vary Region - territories of electoral super support - territories of electoral support - territories of electoral unsupport – electoral geography

4

Obsah 1. Úvod ................................................................................................................................................. 7 1. 2 Struktura práce .......................................................................................................................... 8 1.3 Využívané metody ...................................................................................................................... 8 1. 4 Zdroje a data.............................................................................................................................. 9 1.5 Současný stav poznání ............................................................................................................. 10 2. Představení Karlovarského kraje ................................................................................................... 11 2.1 Stručná historie kraje ............................................................................................................... 12 2.2 Stručná charakteristika kraje .................................................................................................... 14 2.2 Představení Karlovarského kraje z hlediska volebních výsledků politických stran ................ 15 2.2.1 ČSSD................................................................................................................................. 15 2.2.2 KDU-ČSL ......................................................................................................................... 16 2.2.3 KSČM ............................................................................................................................... 18 2.2.4 ODS ................................................................................................................................... 19 2.2.5 Shrnutí volební podpory politických stran v Karlovarském kraji ..................................... 21 3. Území stabilní super volební podpory, území stabilní volební podpory a území stabilní volební marginality KSČM ............................................................................................................................. 21 3. 1 Volby do Evropského parlamentu ........................................................................................... 21 3. 2 Volby do Zastupitelstva Karlovarského kraje ......................................................................... 23 3. 3 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ............................................... 25 4. Území stabilní volební podpory a marginality ve všech volbách ................................................. 26 4. 1 Území stabilní volební podpory/marginality ve všech volbách .............................................. 26 4.2. Území stabilní volební podpory ve všech volbách bez okresních měst .................................. 27 5. Profily obcí spadajících do území stabilní volební marginality, území stabilní volební podpory a území stabilní super volební podpory ................................................................................................ 28 5.1 Profily měst nacházejících se v území stabilní volební marginality ........................................ 32 5.2 Profily měst nacházející se v území stabilní volební podpory ................................................. 34 5.3 Profily měst nacházejících se v území stabilní super volební podpory ................................... 37 6. Závěr .............................................................................................................................................. 39 7. Seznam použitých zdrojů ............................................................................................................... 42 7.1 Literatura .................................................................................................................................. 42 7.2 Internetové zdroje .................................................................................................................... 43 7.3 Osobní rozhovor....................................................................................................................... 43 8. Přílohy ............................................................................................................................................ 44

5

Počet znaků: 67 677

6

1. Úvod Volby jsou vnímány jako jeden z nejdůležitějších aktů demokracie a existuje mnoho přístupů, jak na ně můžeme nahlížet. V rámci této práce jsem se rozhodla na volby pohlížet ze strany volební geografie, jejíž součástí je i studium volební podpory. Analýza volební podpory patří v Karlovarském kraji k tématům, která nejsou příliš prozkoumaná, což zvláště platí u krajské úrovně, která se součástí české politiky stala až v roce 2000. Proto jsem se ve své práci zaměřila na volební podporu v Karlovarském kraji, přičemž zkoumanou politickou stranou bude Komunistická strana Čech a Moravy (dále jen KSČM), a to ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen PS PČR) od roku 1996 do roku 2013, ve volbách do Zastupitelstva Karlovarského kraje od roku 2000 do roku 2012 a také ve volbách do Evropského parlamentu od roku 2004 do roku 2014. Karlovarský kraj jsem zvolila zejména z toho důvodu, že není oblastí, která by byla po stránce volební podpory detailně prozkoumána. KSČM jsem následně vybrala z jisté podobnosti, kterou můžeme spatřit v profilu Karlovarského kraje a voliče KSČM, což bude představeno v další kapitole. Cílem předkládané práce je za využití poznatků volební geografie a metody mapového znázornění stability územní volební podpory představit volební podporu a marginalitu KSČM ve víceúrovňovém vládnutí na území Karlovarského kraje od roku 1996 do současnosti. Díky základní analýze socioekonomických ukazatelů budeme moci na závěr určit, zda je možné spatřit nějakou podobnost u obcí, které spadají do území stabilní volební podpory/marginality KSČM v Karlovarském kraji. Faktorů, které ovlivňují volební chování, je nespočet, a proto jsem vybrala pouze ty, které odrážejí profil voliče KSČM. Tyto faktory jsou následující: velikost obce, podíl mužů žijících v obci, podíl obyvatel nad 60 let, volební účast, míra nezaměstnanosti, podíl obyvatel s ukončeným minimálně středoškolským vzděláním s maturitou a podíl rodáků v obci. Volby, které budou analyzovány, jsou vybrány na základě podmínky využívání poměrného volebního systému, s výjimkou voleb komunálních. Komunální volby jsem vynechala zejména kvůli složitému volebnímu systému, který jako jediný umožňuje panašování. 1 Dalším důvodem, proč jsou komunální volby vynechané, je neschopnost KSČM sestavit kandidátní listinu ve všech sledovaných obcí2. V komunálních volbách jde také často o volbu konkrétního kandidáta, u kterého se blíže nehledí na stranickou příslušnost. (Kostelecký 1995: 11) Volby 1996 jako počátek volím Panašování umožňuje voliči vybírat kandidáty napříč jednotlivými kandidátními listinami, volič má tedy právo sestavit si svůj hlasovací lístek na základě předložených kandidátních listin. (Balík 2009: 96) 2 Například to platí pro volby do zastupitelstva obce Pernink v roce 2010, kde kandidovala pouze tato dvě uskupení: Pernink náš domov a Pro Pernink společně. (Portál Volby 2015) 1

7

proto, že se již jednalo díky konsolidaci režimu o stabilizované volby, které se již nemusely zabývat otázkami transformace režimu, státoprávními spory při dělení federace či otázkami spojenými s odstraňováním nedemokratického režimu. (Maškarinec 2011: 24) 1. 2 Struktura práce Práce je rozdělena do čtyř kapitol, které jsou doplněny úvodem a závěrem. V úvodu jsou objasněny využívané základní metody a dále jsou zmíněny základní data a zdroje, se kterými budu pracovat. V neposlední řadě je shrnut současný stav poznání, v němž jsou představeny hlavní publikace, na které tato práce navazuje. V druhé kapitole najdeme seznámení s Karlovarským krajem a představení kraje z hlediska rozložení volebních výsledků čtyř hlavních politických stran.3 U každé politické strany najdeme tabulku k uvedeným volbám, kde jsou porovnány zisky dané strany v jednotlivých okresech s průměrným ziskem strany na celorepublikové úrovni. Třetí kapitola popisuje rozložení území stabilní super volební podpory, území stabilní volební podpory a území stabilní volební marginality KSČM na území Karlovarského kraje. Nejprve jsou uvedeny volby do Evropského parlamentu, poté volby do Zastupitelstva Karlovarského kraje a posledními volbami jsou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. U každých voleb je zakreslena mapa znázorňující rozmístění volební podpory, která je následně popsána. Čtvrtá kapitola se zabývá opět jak územím volební podpory, tak územím volební marginality KSČM. Ve čtvrté kapitole jsou zmíněny pouze ty obce, které spadají to daného území ve všech sledovaných volbách (oproti kapitole předešlé, která zachycuje pouze ty obce, které spadají do území volební podpory/margnality alespoň třikrát). V páté kapitole jsou následně vytvořeny profily měst, jež spadají do daného území volební podpory, na základě zkoumaných faktorů. Závěr je shrnutím celé práce a zejména reflektuje odpověď na cíl práce.

1.3 Využívané metody Základní metodu, kterou budu v práci používat, je srovnání volebních výsledků na úrovni obcí ve třech typech voleb od roku 1996. Cílem práce je najít území stabilní volební podpory, území stabilní super volební podpory a také území stabilní volební marginality KSČM v Karlovarském kraji a k odpovězení této otázky mi budou sloužit metody volební geografie. Ke zjištění stabilní volební podpory je třeba nejprve určit území volební podpory, ve kterém strana dosahuje určité úrovně volební podpory. „Tyto oblasti, které představují koncentraci 50 % z celkového počtu hlasů získaných stranou v daných volbách, nazýváme území volební podpory politických stran.“ (Jehlička, Sýkora 1991: 84) Díky inspiraci, kterou čerpáme z této výzkumné techniky, si můžeme odvodit Mezi tyto strany patří: ČSSD, ODS, KDU-ČSL a KSČM. Tyto strany jsem zvolila z toho důvodu, že je ve všech sledovaných volbách můžeme označit jako relevantní strany v českém stranickém systému. 3

8

i území super volební podpory, které bude zúženo na pouhých horních 25 % z celkového počtu hlasů a mělo by lépe reflektovat, jaké obce do území volební podpory spadají. Analogicky si následně odvodíme i území volební nepodpory, které budeme nazývat území volení marginality a to bude tvořeno ze spodních 25 % z celkového počtu hlasů. (Doležálek 2008: 8) Území stabilní volební podpory/super volební podpory/volební marginality je následně takové území, ve kterém se daná obec nachází pravidelně. Pro první sledovanou podporu (3. kapitola) bude platit ta pravidelnost, že se obec musí minimálně třikrát nacházet v daném území volební podpory. V další kapitole (4. kapitola), která se zabývá obcemi, které spadají do sledovaného území vždy, platí ta pravidelnost, že obec se v daném území musí nacházet pokaždé. Jelikož práce pracuje jen s územím stabilní volební podpory, tak již nebude na informaci, že se jedná o území stabilní podpory, upozorňováno. Výsledky KSČM za jednotlivé obce budou pro každé volby sestupně seřazeny podle relativní hodnoty volební podpory (hlasy KSČM vydělené počtem platným hlasů, čímž vznikne podíl získaných hlasů). Dále jsou nasčítány absolutní počty hlasů až do výše 25 % (super území volební podpory), 50 % (území volební podpory) z celkového počtu hlasů získaných stranou v daném okresu, obce, které spadající do uvedeného limitu jsou následně označeny jako území (super) volební podpory KSČM. (Jehlička, Sýkora 1991: 84) Analogicky lze pak stejným způsobem odvodit území volební marginality, které je tvořeno 25 % nasčítaných hlasů. Dle autorů Jehličky a Sýkory je území volební podpory definováno následně: „…jsou to oblasti, v nichž tradiční sociální a kulturní klima určitým způsobem determinuje orientaci na politické síly, které se mu svou programovou linií nejvíce přibližují nebo naopak z daného prostředí vycházejí.“ (Jehlička, Sýkora 1991: 84) Jelikož pracuji s daty od roku 1996, tak je také velmi důležité zmínit, že v roce 1996 byl počet obcí v Karlovarském kraji 131, tedy o jednu obec méně než dnes. Touto obcí je Pila, která byla až do roku 2000 součástí obce Kolová. Do roku 2000 tedy pracuji pouze se 131 obcemi, nadále se 132. (Portál obce Pila 2015)

1. 4 Zdroje a data Základní data budou tvořit výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR, do Evropského parlamentu a do Zastupitelstva Karlovarského kraje, sesbírané primárně ze serveru volby.cz. 4

4

Dostupné na www.volby.cz

9

Dalším zdrojem bude Český statický úřad – Sčítání lidu, domů a bytů5, z kterého budou zpracována data zejména socioekonomického charakteru a je nezbytné jako zdroj také zmínit samotný Karlovarský kraj 6 , kde základní dokument bude představovat Statistická ročenka Karlovarského kraje 2014. Další informace budou získávány z aktuálních akademických článků a knih, které se týkají jednotlivých voleb a reagují na probíranou tématiku práce. 1.5 Současný stav poznání Tato práce navazuje na řadu článků a knih, které byly o volební podpoře jednotlivých českých politických stran již napsány, ale neexistuje práce, která by se zabývala čistě jen územím Karlovarského kraje ve spojení s volební podporou KSČM. V českém politologickém prostředí se problematikou volební geografie zabývají již od počátku 90. let autoři Jehlička a Sýkora, kteří ve své knize Stabilita regionální podpory tradičních politických stran v českých zemích (1920-1990) pokusili zmapovat stabilitu regionální podpory tradičních politických stran mezi lety 1920 – 1990. (Jehlička, Sýkora 1991) Dále bych zmínila také jejich spolupráci s Tomášem Kosteleckým v knize Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. (Sýkora 1993) Užší zaměření má například akademický článek Stanislava Balíka Kontinuita či diskontinuita voličských vzorců? Volební podpora KSČ a KSČM v prostoru dnešního Olomouckého kraje v období 1929 – 1935 a 1996 -2002. Autorovým cílem bylo ověřit, zda existuje v případě volebních preferencí kontinuita či diskontinuita mezi prvorepublikovým obdobím a lety 1996 – 2002 v parlamentních volbách. Tato práce je od mnohých minulých badatelských pokusů zaměřena především na úroveň obcí a byla zde využita kvantitativní metoda výzkumu, která ve sledovaném období neodhalila žádnou pozitivní korelaci, ale díky prováděnému výzkumu je možné identifikovat území stabilní volební podpory, a to Šumperk a Kojetínsko. Autor tedy dospěl k názoru, že nelze mluvit o kontinuitě volebních preferencí KSČ(M) a lze konstatovat, že se vlivem nedemokratických režimů změnily volební vzorce společnosti. (Balík 2006) Dalším autorem zkoumajícím tuto problematiku je Pavel Maškarinec, který napsal článek Volební podpora ČS(D)SD, (KDU)-ČSL, KSČ(M) a ODS v prostoru dnešního Libereckého kraje v letech 1920–1935 a 1996–2010. Autor se zabývá podobným tématem jako Stanislav Balík, a to analýzou stability volebních vzorců a hledání (dis)kontinuity voličských vzorců v období první republiky a po roce 1990. Na území Libereckého kraje byla nalezena pouze malá míra kontinuity s prvorepublikovým obdobím, toto tvrzení platí převážně pro KDU-ČLS. Voličská stabilita

5 6

Dostupné na http://www.scitani.cz/ Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036C9A7/$File/41101113.pdf

10

elektorátu zkoumaných politických stran mezi dvojicemi po sobě jdoucích voleb v celém období byla obecně vysoká, nejstabilnější elektorát byl zaznamenán u agrárníků, lidovců a národních socialistů. (Maškarinec 2011) V neposlední řadě je také důležité zmínit práci Volební mapa Brna od Jakuba Kylouška, Michala Pinka a Jakuba Šeda zabývající se volebních chováním, geografií města a zejména (dis)kontinuitou volebního chování. (Kyloušek, Pink, Šedo 2007) Mezi další knihy, které se zkoumanou problematikou zabývají spíše jen okrajově, patří například kniha od Dalibora Čalouda Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006, na krajské volby 2008 je zaměřena kniha Krajské volby 2008 napsaná Otto Eiblem a Stanislav Balík pokračuje dalšími volbami v knize Krajské volby 2012 či Krajské volby v České republice.

2. Představení Karlovarského kraje V rámci této kapitoly bude představený Karlovarský kraj, jeho stručná historie, základní charakteristiky, volební výsledky politických stran a jejich následné porovnání s průměrným celorepublikovým ziskem. Karlovarský kraj se rozkládá na západě České republiky a vznikl rozdělením kraje Západočeského na kraj Karlovarský a Plzeňský. Jelikož Karlovarský kraj vznikl rozdělením až v roce 2000, ve volbách do PS PČR v letech 1996 a 1998 budu pracovat s okresy Cheb, Sokolov a Karlovy Vary ze Západočeského kraje, které územně odpovídají dnešnímu Karlovarskému kraji. Karlovarský kraj sousedí na jihu s Plzeňským, na východě s Ústeckým krajem a na severu a západě uzavírá území České republiky státní hranicí s Německem. Karlovarský kraj je složen ze tří okresů – okres Cheb, okres Sokolov a okres Karlovy Vary, kde se celkem nachází 132 obcí, které jsou následně děleny do 518 částí. Díky své rozloze 3 314 km2 se kraj řadí k těm nejmenším. Z okresů je největší jak rozlohou, tak počtem obyvatel okres Karlovy Vary, který zaujímá 46 % rozlohy kraje, okres Sokolov a okres Cheb jsou srovnatelné. (Statistická ročenka Karlovarského kraje 2014: 19)

11

Mapa č. 1: Správní členění obcí v Karlovarském kraji7

Zdroj: kr-karlovarsky.cz

2.1 Stručná historie kraje Dnešní podoba Karlovarského kraje je do značné míry ovlivněna historickými událostmi. Ačkoli československé státní autority až do poloviny září 1938 odmítaly jakékoliv požadavky na vytvoření autonomní správní jednotky založené na etnickém základě a pod německým vedením, přesto byly v konečném důsledku donuceny na základě vládního nařízení z roku 1936 vytvořit tzv. pohraniční pásmo, ve kterém se nacházelo 55 českých a 22 moravskoslezských okresů. Do pohraničního pásma spadaly skoro všechny pohraniční okresy, ve kterých v této době bydleli obyvatelé německé národnosti. Pohraniční pásmo pojímalo skoro celou rozlohu dnešního Karlovarského kraje, jediné území, které v pásmu nebylo, byl okres Žlutice. 8 (Čapka, Slezák, Vaculík 2005: 32) Situace se změnila po druhé světové válce, kdy bylo na základě několika dohod, rozhodnuto o odsunu Němců z Československé republiky. Zhruba počátkem prosince 1945 byli odsunuti z Karlovarska téměř všichni Němci, kteří se na toto území v roce 1938 přistěhovali. V roce 1930 žilo v Karlovarském kraji 92 % Němců a v roce 1950 se toto číslo rapidně snížilo na 14,3 %. Např. v Kraslicích v roce 1930 žilo 37 901 obyvatel německého původu, v roce 1946 zde bylo jen 5 233 Němců. V Aši bylo v roce 1930 41 485 Němců a k roku 1946 pouze 5 034. Největší propad ale 7 8

V příloze nalezneme mapu v plné kvalitě. Okres Žlutice přibližně odpovídá dnešnímu území ORP Žlutice.

12

nastal v Karlových Varech, kde se počet Němců snížil z 83 818 na 6 197. (von Arburg, Staněk 2010: 61) Souběžně s vysidlováním a zánikem sídel v pohraničí začal probíhat proces osídlování. Lze říci, že tyto dva procesy spolu časově i organizačně souvisí, že jde o dvě fáze jednoho procesu. Poválečné osídlování pohraničí Československé republiky představovalo největší vnitrostátní přesun obyvatel v dějinách českých zemí, kdy se do pohybu dostalo okolo pěti miliónů lidí a je důležité připomenout, že v tomto procesu již od začátku dominovala Komunistická strana Československa, která se uchopila rozhodujících pozic ve státním osídlovacím aparátu. Největší přesuny probíhaly mezi lety 1945 – 1948, kdy v osídlovací vlně byli především Češi a Slováci stěhující se do měst, což značně napomohlo urbanizaci v Karlovarském kraji. Důkazem tohoto faktu je odkaz na to, že Karlovarský kraj je v současnosti druhým nejvíce urbanizovaným kraje v České republice. (Čapka, Slezák, Vaculík 2005: 5-8) Zánik mnoha obcí na Karlovarsku nebyl zapříčiněn pouze odsunem Němců, ale také díky těžbě, které probíhala okolo Ostrova a Sokolova. Dalším důvodem je výstavba vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách, kvůli kterému bylo zničeno několik obcí. Kromě snížení počtu obyvatel a zániku mnoha obcí způsobil odsun Němců také snížení úrovně hospodářství, jelikož došlo k velkému odlivu kvalifikovaných pracovníků, čímž byla zhoršena kvalita práce a firmy nebyly schopné dodržovat své závazky. Na to reagovala vláda procesem osídlované kraje, kdy se snažila přilákat obyvatele do pohraničí tím, že jim přislíbila zajištění bydlení, pozemky po Němcích a dorovnání mzdy. Avšak ani tyto benefity nepřiměli obyvatele, aby se do karlovarského pohraničí přestěhovali. Důvodem bylo i to, že se kraj zpočátku potýkal s problémem malého množství pitné vody a nedostatku bytů v bytovém fondu. Lidé se také raději stěhovali do větších průmyslových měst, než do horských obcí, kde je čekala práce v zemědělství. (Černý 2012: 12-13) Díky stále malému počtu obyvatel si pohraniční města prošly i druhou fázi osídlovacího procesu, tzv. dosídlování v 50. a 60. letech. V této vlně přišli především Maďaři, Rumuni, Slováci, Cikáni, opět Češi z vnitrozemí a kvůli válce v Řecku se na území Karlovarského kraje dostalo i pár Řeků. (osobní rozhovor s historikem Vladimírem Bružeňákem 2015) Když se k moci dostali komunisté, mělo to neblahé důsledky především pro hospodářství a také životní podmínky obyvatel. Díky znárodnění došlo k likvidaci soukromého sektoru v průmyslu a zemědělství a na první místo se dostala těžba nerostných surovin, strojírenství a zemědělská velkovýroba. V 60. letech byly znovuobnoveny i tradiční činnosti, jako je textilní průmysl, výroba 13

skla a porcelánu a také výroba hudebních nástrojů. K velké přeměně krajiny došlo také kvůli přechodu od hlubinného těžení uhlí a kaolinu na povrchovou těžbu, což zapříčinilo rozsáhlou devastaci území. Po revoluci v roce 1989 došlo k změně ve vlastnických vztazích a také se přešlo z plánovaného hospodářství na tržní. Na jedné straně tento krok přinesl rozpad velkovýrobních struktur a tlak ze strany konkurence způsobil velké problémy na trhu práce a zvýšení nezaměstnanosti, na druhé straně ale došlo ke zlepšení životního prostředí v kraji. (Program rozvoje Karlovarského kraje 2014)

2.2 Stručná charakteristika kraje Ke dni 31. 12. 2013 žilo v Karlovarském kraji 300 309 obyvatel, z čehož pouze 2 697 (0,9 %) přistěhovalců. Nejsilnější věkovou skupinou obyvatel v Karlovarském kraji jsou lidé v letech 35 – 44 (15,4 %), následuje skupina ve věku 55–64 roků (15,1 %). Nízká porodnost v kraji zapříčinila stárnutí populace, kdy podíl osob starších 64 let činí o 1,2 procentního bodu více než je tomu u dětí do 14 let. Na území Karlovarského kraje žije 5,6 % cizinců, čímž se Karlovarský kraj řadí na druhé místo s nejvyšším podílem v rámci České republiky po hlavním městě Praze. Největší skupinou jsou zastoupeni občané Vietnamu (2,0 %), občané Ruska a Ukrajiny a občané Německa a Slovenska, a to v obci s rozšířenou působností (dále jen ORP) Cheb (8,0 %), ORP Aš (7,3 %) a ORP Karlovy Vary (7,0 %). Naopak nejméně jsou cizinci zastoupeni v ORP Sokolov (2,6 %). (Portál ČSÚ 2015) V Karlovarském kraji se nachází vysoká míra ateistů, dle Českého statistického úřadu se za věřící prohlásilo jen 12,8 % obyvatel, méně bylo zaznamenáno jen v Ústeckém kraji. (Portál ČSÚ 2015)

V představení Karlovarského kraje nesmí chybět zmínka o lázeňství, kterým

je kraj proslulý. Nachází se tu lázeňský trojúhelník Karlovy Vary – Františkovy Lázně – Mariánské Lázně. Cestovní ruch je v Karlovarském kraji jedním z hlavních odvětví, v roce 2012 kraj navštívilo 770 180 hostů. (Statistická ročenka Karlovarského kraje 2014: 19) Karlovarský kraj je znám také tím, že v porovnání s ostatními kraji České republiky nedosahuje nejlepších výsledků v socioekonomických měřítcích. V lednu v roce 2014 byl Karlovarský kraj v žebříčku nezaměstnanosti na čtvrtém místě a nezaměstnanost zde činila 9,69 %. (Portál ČSÚ 2015) V Karlovarském kraji v období 1995 – 2004 byl zaznamenán i nejnižší růst HDP. Dále v Karlovarském kraji najdeme nejnižší mzdy v České republice, stejně tak jako nejnižší průměrný dlouhodobý růst měsíčních mezd. (Žítek, Kunc, Tonev 2006: 9) Co se týká podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, Karlovarský kraj opět zaostává, v roce 2011 zde byl nejmenší podíl a to pouhých 7,2 % vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, což je zhruba o 15 % méně než například v Praze. (Portál ČSÚ 2015) 14

A právě profil Karlovarského kraje se do značné míry podobá profilu voliče Komunistické strany Čech a Moravy. Mezi stoupenci KSČM jsou většinou lidé z nízkopříjmových skupin, jejichž průměrný plat je okolo 12 tis. Kč. Ve většině případů se jedná o muže staršího 60 let s nízkým vzděláním a je nutno také podotknout, že KSČM má velmi slabou podporu mezi vysokoškoláky. Typický volič KSČM je často ze skupiny obyvatel, kteří žijí v ekonomické nejistotě a jejichž živobytí je závislé na přerozdělování veřejných zdrojů. Do této skupiny lze zařadit důchodce, nekvalifikované dělníky, zemědělce či nezaměstnané. (Kunštát 2007: 18)

2.2 Představení Karlovarského kraje z hlediska volebních výsledků politických stran Následně budou představeny čtyři hlavní relevantní9 politické strany: Česká strana sociálně demokratická (dále jen ČSSD), Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (dále jen KDU-ČSL), Občanská demokratická strana (dále jen ODS) a KSČM, u kterých budou v tabulce uvedeny výsledky jednotlivých voleb na úrovni okresů a následné porovnání s celorepublikovým ziskem stran.

2. 2.1 ČSSD V okresu Cheb a Sokolov ČSSD pravidelně získává procentuálně více hlasů než je tomu na celorepublikové úrovni. Jedinou výjimkou jsou volby 2002, kde ČSSD získala v okresu Cheb o 1,24 % méně. Jinak tomu je v okresu Karlovy Vary, kde naopak ČSSD získává pravidelně méně než v celorepublikovém průměru, vždy se zisk liší zhruba o jedno procento. Tabulka č. 1: Volební podpora ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (= %)

ČSSD Celá ČR

1996 26,44

1998 32,31

2002 30,20

2006 32,32

2010 22,08

2013 20,45

Okres Cheb

26,94

34,54

28,93

23,49

20,76

Okres Sokolov

30,39

38,95

31,37

32,46 35,68

26,08

24,81

Okres Karlovy Vary

25,05

31,74

28,19

30,90

21,19

19,33

Zdroj: vlastní tabulka, data www.volby.cz

ČSSD dosahuje ve volbách do Evropského parlamentu nadprůměrných výsledků, ve všech okresech dosahují výsledky vyšších hodnot než celorepublikový průměr. Výjimkou jsou pouze volby v okrese Karlovy Vary v roce 2014, kde ČSSD získala o jedno procento méně. Dle Sartoriho je strana relevantní pouze v případě, pokud má ve stranickém systému nějakou sílu, význam či potenciál a nejdůležitějším pravidlem je, zda má koaliční či vyděračský potenciál. (Sartori 2005) 9

15

Tabulka č. 2: Volební podpora ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu (= %)

ČSSD

2004

2009

2014

Celá ČR

8,78

22,38

14,17

Okres Cheb

9,75

25,31

14,58

Okres Sokolov

10,43

28,57

15,37

Okres Karlovy Vary

9,42

22,77

13,17


ČSSD ve volbách do Zastupitelstva Karlovarského kraje lehce oslabuje svoji pozici, v těchto volbách šestkrát dosáhla lepších výsledků než byl celorepublikový průměr, šestkrát naopak horších výsledků. Výsledky byly pro ČSSD nejlepší v roce 2008, kdy získala nejvíc mandátů ze všech kandidujících stran, a to 16 mandátů ze 45. V dalších volbách již první místo neobhájila a skončila na druhém se ztrátou jednoho mandátu na vedoucí KSČM. Stabilní podporu má v okrese Sokolov, v okrese Cheb se podpora v posledních volbách vytrácí, nejhůř si ale vede v okrese Karlovy Vary, kde měla ze všech tří okresů vždy ty nejnižší výsledky. Tabulka č. 3: Volební podpora ČSSD ve volbách do Zastupitelstva Karlovarského kraje (= %)

ČSSD

2000

2004

2008

2012

Celá ČR

15,84

14,03

35,85

23,58

Okres Cheb

15,95

15,47

31,61

20,17

Okres Sokolov

18,47

17,84

40,14

27,57

Okres Karlovy Vary

15,39

12,81

25,56

21,36


2.2.2 KDU-ČSL KDU-ČSL nepatří v Karlovarském kraji mezi strany, které by zde měly stabilní volební podporu, spíše je tomu naopak. KDU-ČSL nezískala v porovnání s celorepublikovou úrovní v jediných volbách do Poslanecké sněmovny PČR vyšší volební zisk, ve všech volbách pravidelně dosahuje zhruba o tři až čtyři procenta méně. Nejlépe si KDU-ČSL vede v okrese Cheb.

16

Tabulka č. 4: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (= %)

KDU-ČSL

1996

1998

2002

2006

2010

2013

Celá ČR

8,08

9,00

14,27

7,22

4,39

6,78

Okres Cheb

3,91

5,24

9,22

4,20

1,99

3,91

Okres Sokolov

3,33

4,14

7,17

2,67

1,26

2,35

Okres Karlovy Vary

3,45

4,80

9,72

3,44

1,71

3,66


KDU-ČSL stejně jako ve volbách do Poslanecké sněmovny dosahuje i ve volbách do Evropského parlamentu podprůměrných výsledků. Všechny volby potvrzují podreprezentaci KDU-ČSL v Karlovarském kraji, pokud bychom chtěli určit nejsilnější volební podporu KDU-ČSL, tak by to bylo v v okrese Cheb. Tabulka č. 5: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu (= %)

KDU-ČSL

2004

2009

2014

Celá ČR

9,57

7,64

9,95

Okres Cheb

4,51

3,99

4,68

Okres Sokolov

3,33

2,36

2,82

Okres Karlovy Vary

3,80

3,15

3,76


KDU-ČSL v roce 2000 kandidovala ve volbách do zastupitelstev krajů jako Čtyřkoalice, proto jsou zisky strany o několik procent vyšší než v následujících letech, ale i přesto KDU-ČSL na mandát v zastupitelstvu nedosáhla. Čtyřkoalice v roce 2000 měla úspěch pouze v okrese Karlovy Vary. KDU-ČSL v kraji dosahuje podprůměrných volebních výsledků a nemá stabilní volební podporu, proto zvolila možnost kandidovat do Zastupitelstva Karlovarského kraje v rámci Koalice pro Karlovarský kraj. Ve volbách 2004 získala v rámci koalice dva mandáty, v roce 2008 tři mandáty, ale v posledních volbách již svou pozici neobhájila a nezískala žádný mandát v zastupitelstvu. I přesto, že KDU-ČSL kandidovala v rámci koalice, nedosáhla lepších zisků a stále si drží status podreprezentované strany.

17

Tabulka č. 6: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do Zastupitelstva Karlovarského kraje (= %)

KDU-ČSL

2000 Čtyřkoalice 21,30

2004 Koalice pro KV10 10,67

2008 Koalice pro KV 6,65

2012 Koalice pro KV 5,82

Celá ČR Okres Cheb

13,60

5,34

3,69

3,77

Okres Sokolov

16,80

4,65

8,16

2,22

Okres Karlovy Vary

23,92

5,26

5,91

6,85


2.2.3 KSČM KSČM dosahuje v Karlovarském kraji nadprůměrných volebních výsledků, zejména to platí pro okres Cheb a Sokolov, ve kterém KSČM v porovnání s celorepublikovou úrovní dosahuje dlouhodobě vyšších procentuálních zisků. Ve volbách 2002 tento model platil i pro okres Karlovy Vary, KSČM získala v celém kraji více hlasů, než tomu bylo u celorepublikového průměru. V okresu Karlovy Vary KSČM získává pravidelně méně hlasů, zhruba o pár desetin procent, největší rozdíl byl v roce 1998, kdy si KSČM v karlovarském okresu pohoršila ve srovnání s celorepublikovým průměrem o 0,61 %.

Tabulka č. 7: Volební podpora KSČM ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (= %)

KSČM

1996

1998

2002

2006

2010

2013

Celá ČR

10,33

11,03

18,51

12,81

11,27

14,91

Okres Cheb

11,98

12,87

23,87

16,36

15,37

18,85

Okres Sokolov

11,03

11,37

23,95

16,25

13,73

17,35

Okres Karlovy Vary

10,15

10,42

19,33

12,76

10,96

14,74


KSČM i v těchto volbách potvrzuje, že je v Karlovarském kraji úspěšná, když ve všech volbách získala i o několik procent více hlasů než byl celorepublikový průměr. Jedinou výjimkou je karlovarský okres ve volbách v roce 2014, kde KSČM získala o 0,2 % méně.

10

Výsledky za celou Českou republiku jsou brány jako průměrný zisk KDU-ČSL ve volbách do zastupitelstev krajů ČR, porovnání tedy není možné pouze se ziskem KDU-ČSL, ale je prováděno se ziskem Koalice pro Karlovarský kraj, jehož je KDU-ČSL členem. Platí i pro volby 2008 a 2012.

18

Tabulka č. 8: Volební podpora KSČM ve volbách do Evropského parlamentu (= %)

KSČM

2004

2009

2014

Celá ČR

20,26

14,18

10,98

Okres Cheb

26,11

18,88

15,34

Okres Sokolov

24,95

17,36

13,74

Okres Karlovy Vary

20,35

14,57

10,78


KSČM v posledních volbách získala v okresech Cheb a Sokolov vyšší procentuální zisk než byl celorepublikový průměr, naopak tomu bylo v okrese Karlovy Vary, kde ve všech volbách získala KSČM oproti průměru méně procent hlasů. Opakuje se tak situace, že vyšší zisky získává KSČM v okresech Cheb a Sokolov. Nejlepšího výsledku dosáhla KSČM v roce 2012, kdy získala 14 mandátů, čímž se umístila na prvním místě. Naopak nejhoršího výsledku dosáhla v roce 2008, kdy skončila na místě třetím s osmi mandáty. Tabulka č. 9: Volební podpora KSČM ve volbách do Zastupitelstva Karlovarského kraje (= %)

KSČM

2000

2004

2008

2012

Celá ČR

21,93

19,68

15,03

20,44

Okres Cheb

25,65

25,10

21,71

25,46

Okres Sokolov

24,47

26,96

17,76

24,59

Okres Karlovy Vary

19,04

18,30

14,52

20,25


2.2.4 ODS Volební podporu ODS není snadné jednoznačně určit, ve 13 případech získala ODS méně procent,

než

byl

republikový

průměr,

v pěti

případech

získala

více

procent

oproti

celorepublikovému průměru. Nejlepších výsledků dosáhla ODS v roce 1998, kde celorepublikový průměr přesáhla ve dvou okresech, naopak nejhorších výsledků dosahuje v posledních volbách, konkrétně volby 2010 a 2013, kde ve všech okresech získala podprůměrné výsledky, což je možné vysvětlit i snížením volební podpory na republikové úrovni, jelikož zisky v posledních volbách šly výrazně o několik procent dolů. Nejmenší podporu má ODS v okrese Cheb, kde nikdy nezískala nadprůměrný výsledek, nejlepší podporu najdeme v okrese Karlovy Vary, kde počet lepších výsledků převyšuje nad horšími.

19

Tabulka č. 10: Volební podpora ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (= %)

ODS

1996

1998

2002

2006

2010

2013

Celá ČR

29,62

27,74

24,47

35,38

20,22

7,72

Okres Cheb

27,76

29,96

24,32

35,07

17,53

6,19

Okres Sokolov

23,66

22,14

22,16

32,48

15,95

6,16

Okres Karlovy Vary

33,55

31,03

26,65

38,74

19,04

7,51


ODS stabilně nedosahuje dobrých výsledků v Karlovarském kraji a platí tomu tak ve volbách do Evropského parlamentu, kdy pouze v roce 2004 v okrese Karlovy Vary získala více hlasů, než byl celorepublikový průměr. Ostatní zisky ale ukazují na podreprezentaci ODS v Karlovarském kraji. Tabulka č. 11: Volební podpora ODS ve volbách do Evropského parlamentu (= %)

ODS

2004

2009

2014

Celá ČR

30,04

31,45

7,67

Okres Cheb

29,29

26,06

6,00

Okres Sokolov

26,85

24,35

5,58

Okres Karlovy Vary

31,98

30,46

7,36


ODS ve volbách do Zastupitelstva Karlovarského kraje dosahuje překvapivě dobrých výsledků, v roce 2004 ve všech okresech získala více hlasů, než byl republikový průměr. Ve volbách v roce 2000 a 2004 obsadila první místo, v roce 2004 se ziskem 21 mandátů, avšak v posledních volbách u volební podpory ODS ale stále platí, že zisky jsou mnohem nižší a volební podpora se zužuje, ve volbách 2012 získala pouze pět mandátů a obsadila třetí místo. Tabulka č. 12: Volební podpora ODS ve volbách do Zastupitelstva Karlovarského kraje (= %)

ODS

2000

2004

2008

2012

Celá ČR

28,76

36,36

23,57

12,29

Okres Cheb

27,41

37,46

20,59

8,61

Okres Sokolov

25,00

38,47

17,48

9,64

Okres Karlovy Vary

29,81

43,27

16,87

10,68


20

2.2.5 Shrnutí volební podpory politických stran v Karlovarském kraji ČSSD má volební podporu stabilně v okrese Sokolov, kde dlouhodobě získává nadprůměrné výsledky. Podobně je tomu i v okrese Cheb, kde jak ve volbách do PS PČR, tak ve volbách do Evropského parlamentu dosahuje nadprůměrných výsledků. Pouze u voleb do Zastupitelstva Karlovarského kraje ČSSD v posledních volbách lehce oslabuje svoje postavení. Nejnižší volební výsledky jsou v okrese Karlovy Vary, kde ČSSD získává procentuálně okolo celorepublikového průměru, někdy i méně. KDU-ČSL dlouhodobě získává podprůměrné výsledky, což platí pro všechny volby i ve všech okresech a potvrzují to i volby do Zastupitelstva Karlovarského kraje, ve kterých nebyla KDU-ČSL schopná kandidovat samostatně, proto kandidovala v rámci koalice11, ale i přesto nezískala tolik hlasů, aby byla schopna dosáhnout alespoň celorepublikového průměru. Největší podpory se KDU-ČSL dostává v okrese Cheb. KSČM pravidelně dosahuje nadprůměrných výsledků ve všech okresech v Karlovarském kraji. Nejlepších výsledků dosahuje v okresech Sokolov a Cheb, a to ve všech volbách, nejhorších naopak v okrese Karlovy Vary, ale pouze ve volbách do PS PČR a Zastupitelstva Karlovarského kraje. ODS stejně jako KDU-ČSL má v kraji status podreprezentované strany, avšak u ODS to platí především díky posledním volbám, kdy její volební podpora značně klesla. Naopak tomu bylo v rozpětí let 1998 – 2004, kde dosahovala dobrých výsledků, ve volbách v Zastupitelstvu Karlovarského kraje i dvakrát zvítězila. Nejlepších výsledků dosahuje v okrese Karlovy Vary, nejhorších v okrese Cheb.

3. Území stabilní super volební podpory, území stabilní volební podpory a území stabilní volební marginality KSČM V této kapitole budou představeny následující volby: volby do Evropského parlamentu, volby do Zastupitelstva Karlovarského kraje a volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. První mapa u voleb bude znázorňovat území volební podpory, které bylo vypočítáno ze všech obcí v kraji, zatímco druhá mapa byla vypočítána bez okresních měst, kterými jsou Karlovy Vary, Cheb a Sokolov. Tato mapa vznikla za účelem detailnějšího znázornění rozložení volební podpory, jelikož okresní města dávají dohromady cca 90 000 voličů, tedy 37 % a snadno tak mohou zaplnit velkou část z území volební podpory a zkreslovat rozložení podpory v kraji.

3. 1 Volby do Evropského parlamentu Území super volební podpory a území volební podpory KSČM je viditelné zejména v oblastech při západní hranici kraje s Německem a na rozhraní krajů Karlovarského s krajem Ústeckým a Plzeňským. Přičemž mezi území super volební podpory patří oblast ORP Cheb, ORP 11

V roce 2000 ve Čtyřkoalici, ve všech následujících volbách v Koalici pro Karlovarský kraj.

21

Aš, příhraniční obce na západě kraje a jiho-východní část ORP Karlovy Vary. Území, kde se nachází obce spadající do území volební podpory, tvoří zhruba třetinu obcí Karlovarského kraje. Karlovy Vary a přilehlé obce jsou naopak hlavním seskupením obcí, které patří do území volební marginality. K tomu je dále ještě nutné zmínit několik obcí, které se nacházejí na severu kraje, v ORP Nejdek a ORP Ostrov. Těchto obcí je celkem 13. Mapa č. 2: Území stabilní volební podpory ve volbách do Evropského parlamentu

Zdroj: vlastní mapa, data volby.cz

Pokud se zaměříme na mapu bez okresních měst, volební podpora KSČM je mnohem rozrůzněnější, ale stále odpovídá předchozímu trendu, pouze některé obce se přemístily na území ORP Sokolov. Území volební marginality je zde ale mnohem znatelněji zakreslené, hlavní seskupení obcí je opět okolo největšího krajského města Karlovy Vary a také v ORP Ostrov.

22

Mapa č. 3: Území stabilní volební podpory ve volbách do Evropského parlamentu bez okresních měst


3. 2 Volby do Zastupitelstva Karlovarského kraje Území super volební podpory a území volební podpory KSČM je oproti volbám do Evropského parlamentu širší. Zahrnuje opět ORP Aš a ORP Cheb, jiho-východ ORP Karlovy Vary, ale i ORP Mariánské Lázně a část ORP Sokolov. Největší koncentrace obcí, které dlouhodobě podporují KSČM, se nachází v příhraničí na západě kraje a na jiho-východě kraje. Obce, které se nacházejí v území volební podpory, dohromady tvoří 40 % ze všech obcí. Území volební marginality se opět soustředí okolo největšího města, nejpočetněji jsou tyto obce zvýrazněny na jih od Karlových Varů a dále v ORP Nejdek a ORP ostrov.

23

Mapa č. 4: Území stabilní volební podpory ve volbách do Zastupitelstva Karlovarského kraje


V porovnání s předešlou mapou, je volební podpora téměř neměnná, opět je znatelný jakýsi výsek ve tvaru písmene „V“, okolo kterého je rovnoměrně rozmístěno území volební podpory a území super volební podpory KSČM. Ve výseku se naopak nachází území volební marginality, které je soustředěno v širším okolí Karlových Varů a v okolí Nejdku. Oproti předešlé mapě, se na území volební marginality nachází o 13 obcích více, tedy 33, z čehož osm z nich se pohybuje mimo ohniště území volební marginality. Mapa č. 5: Území stabilní volební podpory ve volbách do Zastupitelstva Karl. kraje bez okresních měst


24

3. 3 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Obce, kde se nachází území volební podpory, představují přes polovinu počtu všech obcí. Podpora není prostorově rozptýlená, ale nachází se koncentrovaně ve větších oblastech, mezi které patří táhnoucí se pás od Ašského výběžku do jižního cípu kraje a nadále pokračuje na východ až k obci Hradiště. Území volební marginality je zaznamenatelné v Karlových Varech a obcích ležících v okolí. Nižší podpora je patrná i na severu kraje, kde se nachází seskupení osmi obcí, které také spadají do území volební marginality. Mapa č. 6: Území stabilní volební podpory ve volbách do PS PČR


V těchto volbách se opět potvrzuje, že strana má hlavní ohnisko své podpory v příhraniční linii táhnoucí se od Ašského výběžku na jih kraje, která nadále pokračuje okolo hranic s krajem Plzeňským a linii uzavírá obec Hradiště. Vyšší podpora je zjevná i na území ORP Kraslice. Koncentrovanou oblastí volební marginality KSČM je opět ORP Karlovy Vary, ORP Nejdek a ORP Ostrov, nejhustěji viditelné na severu kraje.

25

Mapa č. 7: Území stabilní volební podpory ve volbách do Poslanecké PS PČR bez okresních měst


4. Území stabilní volební podpory a marginality ve všech volbách V této kapitole budou představeny obce ležící v území volební podpory, či nepodpory, které se v daném území objevily v každých sledovaných volbách.

4. 1 Území stabilní volební podpory/marginality ve všech volbách Na této mapě jsou zakresleny obce, které se dokázaly ve všech volbách zařadit do území super volební podpory, území volební podpory nebo území volební marginality. Do území volební marginality spadají pouhé tři obce, kterými jsou Karlovy Vary, Kolová a Březová u Karlových Varů, čímž se potvrzuje výše zmíněný trend území volební marginality, která se koncentruje zejména okolo největšího krajského města, Karlových Varů. Do území volební podpory spadá celkem 18 obcí, z čehož deset spadá do území super volební podpory. Březová u Sokolova, Mnichov, Sokolov, Svatava, Toužim, Cheb, Hranice a Otročín se nacházejí v území volební podpory. Vidíme, že skupina těchto obcí není soustředěná do jedné lokality či kolem jednoho města, ale je spíše roztroušená na západě a jihu kraje. V území super volební podpory se nachází deset obcí, kterými jsou: Čichalov, Dolní Žandov, Hradiště, Křižovatka, Pomezí nad Ohří, Přebuz, Rotava, Stará Voda, Třebeň a Verušičky. Tyto obce se soustřeďují do třech malých skupinek, první je v okolí Chebu, druhou skupinku nalezneme v okolí Hradiště a poslední skupinkou je Rotava a Přebuz na severu kraje.

26

Mapa č. 8: Území stabilní volební podpory ve všech zmíněných volbách


4.2. Území stabilní volební podpory ve všech volbách bez okresních měst Území volební podpory v mapě bez okresních měst je skoro neměnné, zatímco na území volební marginality se zvedl počet obcí ze tří na sedm a můžeme tak díky této mapě mnohem lépe pochopit, kde se území volební marginality nachází. Opět je to Březová u Karlových Varů a Kolová, nadále přibývá Loket, Mariánské Lázně, Nejdek, Pernink a Tatrovice. Území volební marginality je ale více roztříštěnější oproti předešlé mapě, v okolí Karlových Varů se soustředí pouze tři obce, další skupinkou jsou obce seskupené na severu kraje a pak samostatně Mariánské Lázně na jihu. V území volební podpory zůstaly obce Březová u Sokolova, Mnichov, Svatava, Toužim, Hranice a Otročín, z území super volební podpory se přesunula obec Dolní Žandov a nově se zde objevily obce Aš, Bochov, Luby a Žlutice. Podpora se nachází ve třech menších skupinkách, za prvé okolo ašského výběžku, dále okolo Březové u Sokolova a poslední shluk obcí nejdeme okolo obce Toužim. Území super volební podpory zůstalo skoro neměnné, pouze obec Dolní Žandov se přemístila do území volební podpory a nenalezneme zde obec Pomezí nad Ohří. Seskupení těchto obcí se velmi těžko definuje, jelikož je nerovnoměrně rozmístěno, největší koncentrace obcí je v okolí obce Hradiště.

27

Mapa č. 9: Území stabilní volební podpory ve všech zmíněných volbách bez okresních měst


5. Profily obcí spadajících do území stabilní volební marginality, území stabilní volební podpory a území stabilní super volební podpory V této kapitole budou následně popsány mapy s volební účastí, mapa s rozložením nezaměstnaných 12 , mapa s obyvatelstvem se vzděláním středoškolským s maturitou a vyšším a mapa s podílem rodáků v obci. Následně bude u obcí, které se vyskytují v daném území volební podpory/nepodpory ve všech sledovaných volbách, sestaven stručný profil obce, skládající se z počtu obyvatel žijících v obci13, počet mužů žijících v obci14, počet obyvatel nad 60 let15, míra nezaměstnanosti, volební účast, podíl obyvatel, kteří mají ukončenou minimálně střední školu s maturitou a podíl rodáků v obci. První mapa znázorňuje rozložení volební účasti, kde je ihned na první pohled zřetelné, že podprůměrná volební účast je soustředěná zejména na jiho-západě kraje, kde je i současně území volební podpory KSČM. Naopak hlavní shluk obcí, kde voliči chodí pravidelně k volbám, nalezneme v okolí Karlových Varů, kde naopak najdeme volební nepodporu KSČM.

Míra nezaměstnanosti v profilu obcí bude sesbíraná ze serveru www.risy.cz. Počet obyvatel k 1. lednu 2014. 14 Počet mužů v obci je vypočten jako podíl mužů žijících v obci k celkovému počtu obyvatel, data jsou k 1. lednu 2014. 15 Počet obyvatel nad 60 let je vypočten jako podíl obyvatel, jejich věk dosáhnul minimálně 60 let, k celkovému počtu obyvatel, data jsou k 1. lednu 2014. 12 13

28

Mapa č. 10: Volební účast ve všech volbách


Nejvyšší nezaměstnanost se pohybuje v obcích, které mají nejméně obyvatel, a to konkrétně do 199. Nejvyšší zaměstnanost naopak najdeme ve větších městech, jejichž počet obyvatel se pohybuje okolo 20 000 – 49 999, což jsou okresní města Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. ORP s nejvyšší nezaměstnaností jsou Kraslice, s nejnižší ORP Aš a ORP Mariánské Lázně. Mapa č. 11: Nezaměstnaní v obcích a správních obvodech ORP Karlovarského kraje

Zdroj: Český statistický úřad

29

Lidé se vzděláním učňovským a středním bez maturity tvoří nejpočetnější skupinu obyvatel v kraji. Maturantů se v kraji nachází 27,7 % a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel pouze 7 %. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel vykazuje ORP Karlovy Vary a ORP Mariánské Lázně, nejnižší naopak ORP Aš, ORP Kraslice a ORP Sokolov. Co se týká velikostních skupin obcí, tak nejvíc obyvatel se základním a neukončeným vzděláním je soustředěno v obcích 1000 do 4999 obyvatel, maturantů a vysokoškoláků je nejvíce v okresních metropolích kraje. Mapa č. 12: MAPA Obyvatelstvo se vzděláním středoškolským s maturitou a vyšším v obcích a ORP Karlovarského kraje


Zhruba 44 % obyvatel se narodilo v obci bydliště. Pokud srovnáme jednotlivé správní obvody s rozšířenou působností, zjišťujeme, že nejvyšší podíl rodáku žije v ORP Aš.

30

Mapa č. 13: Rodáci v obcích a správních obvodech ORP Karlovarského kraje


V Karlovarském kraji je nejvíce obyvatel soustředěno v okresních metropolích Cheb, Karlovy Vary a Sokolov, které dohromady čítají 35,3 % obyvatel. V 17 nejmenších obcích kraje najdeme naopak pouze 0,8 % obyvatel. Díky této charakteristice je Karlovarský kraj ihned po hlavním městě Praze jediným krajem, kde je převaha městského obyvatelstva, nejvyšší koncentrace je zaznamenána v ORP Kraslice a to 88,6 % obyvatel. Mapa č. 14: Velikostní skupiny obcí v Karlovarském kraji


31

Jak již bylo zmíněno výše, typický volič KSČM je muž, okolo 60 let, s nízkým vzděláním a platem okolo 12 000 Kč nebo žijící v sociální nejistotě, tedy např. nezaměstnaný. Na základě těchto charakteristik byly zvoleny i faktory, které jsou zkoumány u jednotlivých obcí. Za prvé ověřuji, zda je v obcích s podporou KSČM větší zastoupení mužů než v obcích s marginalitou, dále zda je v obcích s podporou menší procento minimálně středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou. Samozřejmě je porovnávána i míra nezaměstnanosti, přičemž se předpokládá, že v obcích s podporou bude vyšší než v obcích s nepodporou KSČM. Další faktory, které jsem vybrala jako doplňující, je velikost obce podle počtu obyvatel, míra volební účasti a jako posledním faktorem je podíl rodáků v obci.

5.1 Profily měst nacházejících se v území stabilní volební marginality Březová u Karlových Varů Obec Březová se nachází v okrese Karlovy Vary, pouhé čtyři kilometry jižně od Karlových Varů a čítá celkem 532 obyvatel, z tohoto počtu zde žije 26 % obyvatel s věkem na 60 let a výše. Žen zde žije více než mužů, podíl mužů v obci je 48,9 %. Nezaměstnanost zde byla nižší než průměr kraje, a to pouhých 8,14 %. (Portál RIS 2015) Dle výše uvedené mapy je zřetelné, že Březová patří do skupinky obcí, kde chodí voliči pravidelně k volbám, nachází se v území s nadprůměrnou volební účastí. Počet obyvatel, jejichž vzdělání je alespoň středoškolské s maturitou či vyšší se pohybuje v rozmezí 40 – 45 % a počet rodáků v obci je mezi 25 – 30 %. (Portál ČSÚ 2015)

Karlovy Vary Karlovy Vary jsou největším městem v Karlovarském kraji, bydlí zde celkem 49 864 obyvatel, které tvoří cca jednu šestinu z celkového počtu obyvatel kraje, ženy jsou zde v převaze nad muži, mužů zde žije pouhých 48 %. Podíl obyvatel, kteří dosáhli věku 60 let a výše je 28,5 %. Nezaměstnanost je v Karlových Varech nízká, činí pouhé 8,41 %, tohoto čísla Karlovy Vary dosahují zejména díky rozsáhlým pracovním nabídkám. (Portál RIS 2015) Občané Karlových Varů chodí k volbám pravidelně, díky čemuž ho zařazujeme do území s nadprůměrnou volební účastí. Podíl obyvatel, kteří dosáhli středoškolského vzdělání s maturitou či vyššího, je v Karlových Varech jeden z nejvyšších, dosahuje nad 45 %. Podíl rodáků v obci se pohybuje v rozmezí 35 – 40 %. (Portál ČSÚ 2015) Kolová Obec Kolová se nachází šest kilometrů jihovýchodně od Karlových Varů a celkem zde žije 32

715 obyvatel, z čehož 20,6 % jsou obyvatelé, jejich věk dosáhnul 60 let a více. Nezaměstnaných je zde 10,97 % obyvatel a mužů zde najdeme 51,3 % z celkového počtu obyvatel. (Portál RIS 2015) Kolová spadá také do skupiny obcí, kde je nadprůměrná volební účast, nadprůměrně jsou zde zastoupeni i občané se středoškolským vzděláním s maturitou či vyšším, konkrétně je to přes 45 % obyvatel Kolové. Zatímco počet rodáků v obci je u nejnižší příčky a sčítá pouhých 0 -25 % obyvatel. (Portál ČSÚ 2015)

Loket Město Loket leží v severovýchodní části okresu Sokolov a ve městě žije celkem 3 117 obyvatel, z toho 17,2 % jsou obyvatelé nad 60 let a 49,3 % obyvatel tvoří muži. Nezaměstnanost je zde průměrná, pouze 9,72 % obyvatel je bez práce. Volební účast se nachází oproti předešlým obcím ve spodní hranici, Loket spadá mezi obce, které se vyznačují podprůměrnou volební účastí. (Portál RIS 2015) Podíl obyvatel, kteří získali středoškolské vzdělání s maturitou či vyšší, se pohybuje mezi 40 – 45%, rodáci v obci jsou zastoupeni 30 – 35 %. (Portál ČSÚ 2015) Mariánské Lázně V Mariánských Lázních rozkládajících se 25 kilometrů od Chebu žije celkem 13 289 obyvatel. Obyvatelé nad 60 let tvoří 28,9 % z celkového počtu obyvatel, muži jsou zde značně v menšině, tvoří pouhých 46,9 %. (Portál RIS 2015) Nezaměstnanost je zde minimální, dosahuje pouhých 6,48 %, zatímco volební účast je v Mariánských Lázních průměrná. Podíl obyvatel, kteří dokončili střední školu s maturitou, či získali vyšší vzdělání, činí 40 – 45 %, podíl rodáků se tradičně pohybuje v rozmezí mezi 30 – 35 %. (Portál ČSÚ 2015)

Nejdek Obec Nejdek je příhraniční město v okrese Karlovy Vary, ve kterém žije celkem 8 156 obyvatel a podíl obyvatel starších 60 let je 24,1 %. V Nejdku žije zhruba stejně žen a mužů, muži tvoří 49,5 % obyvatel. Podíl nezaměstnaných občanů dosahuje průměru kraje a činí 9,1 %. (Portál RIS 2015) Nejdek, stejně jako Loket, patří k obcím, které nedosahují vysoké volební účasti, Nejdek spadá do skupiny obcí, kde je podprůměrná volební účast. Co se týká zastoupení obyvatel, kteří mají ukončené středoškolské vzdělání s maturitou či vyšší, tento podíl přesahuje 45 % obyvatel. Rodáků je v obci okolo 30 – 35 %. (Portál ČSÚ 2015)

Pernink Pernink je obec vzdálená 13 kilometrů od města Ostrov, nachází se zde 663 obyvatel a z toho je 27,9% obyvatel ve věku nad 60 let. Nezaměstnaných zde nalezneme pouze 7,8 % obyvatel 33

a mužů zde žije více než žen a to 51,7 %. (Portál RIS 2015) Volební účast zde dosahuje průměru, zatímco podíl obyvatel s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou či vyšším je zde menší než tomu bylo u předešlých obcí, a to 30 – 35 %. Podíl rodáků je v rozmezí 25 – 30 %. (Portál ČSÚ 2015)

Tatrovice Tatrovice jsou díky 178 obyvatelům nejmenší obcí v území volební marginality KSČM a stejně je tomu tak i v případě podílu obyvatel nad 60 let, který činí pouhých 18 %, počet žen a mužů je v Tatrovicích úplně stejný. (Portál RIS 2015) Volební účast je zde nadprůměrná. Podíl obyvatel, kteří jsou nezaměstnaní, je zde ale nejvyšší, a to 16,4 %, obyvatel, kteří mají ukončené středoškolské vzdělání s maturitou či vyšší je zhruba 30 – 35 %. Počet rodáků v obci se nachází v rozmezí mezi 30 – 35 %. (Portál ČSÚ 2015)

5.2 Profily měst nacházející se v území stabilní volební podpory Aš Aš je příhraniční město ležící v Ašském výběžku v okrese Cheb a dohromady v něm žije 13 163 obyvatel, z čehož je 49,6 % mužů a počet obyvatel, jejichž věk dosáhnul 60 let, je 21,8 % z celkového počtu občanů. (Portál RIS 2015) Volební účast je zde podprůměrná. Nezaměstnanost je zde nízká, pouhé 7,6 % a podíl minimálně středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou se pohybuje okolo 30 – 35 %. V Aši nalezneme vysoký počet rodáků, který se pohybuje nad 40 %. (Portál ČSÚ 2015)

Bochov Bochov se nachází v okrese Karlovy Vary a počet obyvatel zde dosáhnul čísla 2002, mužů zde najdeme o procento více jak žen (50,5 %) a počet lidí, jejichž věk dosáhnul 60 let je 21 % z celkového počtu obyvatel. Nezaměstnanost je vysoká, dosahuje 19,1 % a volební účast je zde podprůměrná. (Portál RIS 2015) Podíl středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou, či vyšším stupněm vzděláním se pohybuje okolo 25 – 30 %, podíl rodáků přesahuje 40 %. (Portál ČSÚ 2015) Březová u Sokolova V obci Březová v okrese Sokolov bydlí 2 704 obyvatel, 48,9 % mužů a 26,6 % obyvatel, kterým je přes 60 let. Nezaměstnanost je zde průměrná a pohybuje se okolo 11,2 %, průměrná je i volební účast. (Portál RIS 2015) Podíl rodáků a minimálně středoškolsky vzdělaných obyvatele s maturitou se pohybuje mezi 30 – 35 %. (Portál ČSÚ 2015) 34

Hranice Hranice se rozkládají v okrese Cheb a své bydliště zde má zapsáno 2 178 obyvatel, z čehož je 48,7% mužů a 24,7 % obyvatel, kterým již bylo minimálně 60 let. Nezaměstnaných je zde nejméně z uvedených obcí, a to pouhých 5,2 %, nízká je i míra příchozích lidí k volbám, Hranice spadají mezi obce s podprůměrnou volební účastí. (Portál RIS 2015) Ačkoli je zde velmi nízká nezaměstnanost, podíl obyvatel, kteří úspěšně dokončili minimálně střední školu s maturitou, je minimální (0 – 25%). Rodáků zde žije nad 40 %. (Portál ČSÚ 2015)

Cheb Cheb je největším městem v území volební podpory KSČM. Své bydliště zde má 32 617 občanů a poměr žen a mužů je téměř vyvážený, mužů zde bydlí 49 %. Z 23,1 % obývají území občané nad 60 let. (Portál RIS 2015) Nezaměstnanost se v Chebu pohybuje okolo průměru (9,8 %) a stejně je tomu i u volební účasti. 40 až 45 % obyvatel získali minimálně středoškolské vzdělání s maturitou a rodáci jsou zde zastoupeni z minimálně 40 %. (Portál ČSÚ 2015)

Luby V Lubech v okresu Cheb má bydliště celkem 2 186 obyvatel, poměr žen a mužů je téměř vyvážený, mužů zde bydlí pouze o 0,2 % více (50,1 %). Celkem 25,6 % občanů již přesáhlo věk 60 let. (Portál RIS 2015) Nezaměstnanost je zde menší než je tomu u průměru kraje (8,6 %), ale podíl obyvatel, kteří úspěšně dokončili minimálně střední školu s maturitou, se pohybuje okolo 25 – 30%. Rodáků v obci žije nad 40 %. K volbám chodí minimum občanů, Luby se řadí mezi obce s podprůměrnou volební účastí. (Portál ČSÚ 2015)

Mnichov V okrese Cheb se nachází i další obec, kterou je Mnichov s 407 obyvateli, muži jsou zde značně v menšině, žije jich tu pouhých 42,5 % a obyvatelé nad 60 let tvoří 22,4 % z celkového počtu obyvatel. Nezaměstnaných zde najdeme pouhých 9,3 % občanů a volební účast je v Mnichově podprůměrná. (Portál RIS 2015) Nízký podíl je zde jak občanů s minimálně středoškolským vzděláním s maturitou (0 – 25 %), tak i rodáků (25 – 30 %). (Portál ČSÚ 2015)

Sokolov Sokolov díky svým 23 879 obyvatelům je druhým největším městem v území volební podpory KSČM v kraji, mužů zde nalezneme o dvě procenta méně než žen (49 %) a obyvatel nad 60 let 23,7 %. Nezaměstnanost se pohybuje v průměru – 10,4 %. (Portál RIS 2015) Podíl minimálně středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou je v tomto území jeden z nejvyšších a to 35

okolo 40 – 45%, podíl rodáků se pohybuje v rozmezí 30 – 35 %. (Portál ČSÚ 2015) Otročín Otročín najdeme v okrese Karlovy Vary a bydlí zde 427 obyvatel, mužů je zde více jak žen a to 52,5 % a počet obyvatel starších jak 60 let je zastoupen podílem 26,9 %. 15,2 % občanů je v Otročíně nezaměstnaných. Volební účast je zde podprůměrná. (Portál RIS 2015) U spodní hranice se drží podíl občanů s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou nebo vyšším (0 – 25 %), naopak podíl rodáků se pohubuje v horní hranici (nad 40 %). (Portál ČSÚ 2015)

Svatava Svatava s 1 678 obyvateli je město ležící nedaleko Sokolova. Mužská populace je zde zastoupena ze 48,9 % a občanů nad 60 let zde najdeme 22,1 %. Volební účast je zde průměrná. (Portál RIS 2015) Nezaměstnaných má Svatava 12 % a minimálně středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou 30 – 35 %, stejné zastoupení zde nalezneme i rodáků. (Portál ČSÚ 2015) Toužim Toužim se rozprostírá v okrese Karlovy Vary a poskytuje bydliště 3 815 obyvatelům, z tohoto počtu je 50,5 % mužů a podíl obyvatel, jejichž věk dosáhnul 60 let či výše je 23,8 %. Nezaměstnaných obyvatel je 13,8 % a volební účast je zde velmi nízká, Toužim se řadí mezi obce s podprůměrnou volební účastí. (Portál RIS 2015) V obci Toužim najdeme 30 – 35 % obyvatel, kteří úspěšně dokončili střední školu s maturitou či dosáhli vyššího stupně vzdělání a nad 40 % obyvatel, kteří se v obci narodili. (Portál ČSÚ 2015) Žlutice Žlutice se nachází v okrese Karlovy vary a žije zde 2 484 obyvatel, mužů je v Žluticích 49,4 % a obyvatel nad 60 let zde najdeme 24,7 %. Mužů je zde méně než žen a to 49,4 % z celkového počtu a počet nezaměstnaných se pohybuje okolo 11,8 %. Žlutice se řadí mezi obce, které mají podprůměrnou volební účast. (Portál RIS 2015) Podíl obyvatel s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou se pohybuje mezi 25 – 30 % a podíl rodáků okolo 30 – 35 %. (Portál ČSÚ 2015)

36

5.3 Profily měst nacházejících se v území stabilní super volební podpory Čichalov Čichalov je obec nacházející se v okrese Karlovy Vary a obývá ji celkem 157 obyvatel, z čehož 26,1 % jsou obyvatelé, jejichž věk přesáhl 60 let. Mužů je zde mnohem méně než žen (45,2 %) a volební účast je nadprůměrná. Podíl nezaměstnaných obyvatel dosahuje více jak trojnásobku průměrné nezaměstnanosti v kraji, a to 34,3 %. Počet obyvatel, kteří úspěšně vystudovali střední školu s maturitou, či získali vyšší stupeň vzdělání, je minimální a pohybuje se v rozmezí 0 -25 %. Počet rodáků ve městě je okolo 25 - 30 %. (Portál ČSÚ 2015) Dolní Žandov V Dolním Žandově nacházejícím se v okrese Cheb bylo zaznamenáno 1 231 obyvatel, z čehož obyvatelé nad 60 let byli zastoupeni z 19,9 %. Volební podpora v obci byla průměrná a nezaměstnanost v obci také dosahuje průměru, tedy 10,1 %. (Portál RIS 2015) Počet obyvatel, kteří mají ukončené středoškolské vzdělání s maturitou nebo vyšší vzdělání se blíží spodní hranici (20 – 25 %), počet rodáku je zde vyšší a pohybuje se v rozmezí mezi 30 – 35 %. (Portál ČSÚ 2015) Hradiště Hradiště je vojenský újezd rozkládající se na východě kraje v okrese Karlovy Vary a počet obyvatel zde dosáhnul čísla 549, podíl obyvatel, jejichž věk přesahuje 60 let, je 19,3 %. V Hradišti žije o deset procent více mužů než žen, mužů zde žije 54,6 % z celkového počtu obyvatel. Nezaměstnanost je zde vysoká, dosahuje 18,9 %, naopak ke spodní hranici se blíží volební účast, jelikož Hradiště spadá pod obce s podprůměrnou volební účastí. (Portál RIS 2015) Podíl obyvatel, kteří dosáhli minimálně středoškolského vzdělání s maturitou, není na Českém statistickém úřadě zaznamenán, stejně je tomu tak i případě podílu rodáků v obci. (Portál ČSÚ 2015) Křižovatka Obec Křižovatka se rozkládá v okrese Cheb a bydlí zde 271 obyvatel, obyvatelé nad 60 let jsou zde zastoupeni z 21,6 %. Voliči zde k volbám chodí v hojném počtu, což obec zařazuje mezi skupinu obcí s nadprůměrnou volební účastí. Podíl žen a mužů je vyvážný, mužů zde nalezneme 50,6 %. Nezaměstnanost (6,1 %) je v Křižovatce jedna z nejnižších, stejně tak je tomu ale bohužel i v podílu středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou či vyšším stupněm vzdělání, který se pohybuje pouze v rozmezí 0 – 25 % obyvatel. Počet rodáků v obci je okolo 35 – 40 %.

37

Pomezí nad Ohří Pomezí nad Ohří se nachází v okrese Cheb a žije zde 200 obyvatel, obyvatelé nad 60 let a výše jsou zastoupeni 17 %, muži jsou zastoupeni z 53,5 %. Nezaměstnanost zde dosahuje průměrných hodnot (10,4 %). Tato obec se může pyšnit nadprůměrnou volební účastí a také nejvyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou či vyšším vzdělání v území super volební podpory KSČM (40 – 45 %). Podíl rodáků je zde naopak velmi nízký a nachází se v rozmezí 0 – 25 %. Přebuz Přebuz se nachází v okrese Sokolov a díky svým 72 obyvatelů získala status nejmenšího města v Česku. Podíl obyvatel, jejichž věk dosáhnul 60 let či výše je 41,7 % a volební účast je zde také velmi vysoká, Přebuz se řadí mezi obce s nadprůměrnou volební účastí. Nezaměstnanost je vysoká – 19,4 %. Procento mužů žijících v obci dosahuje čísla 51,4 %. (Portál RIS 2015) Podíl středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou je v rozmezí 30 – 35 % a podíl rodáků 0 – 25 %. (Portál ČSÚ 2015)

Rotava Rotava je největším městem v území super volební podpory KSČM a celkem zde bydlí 3 216 obyvatel, podíl občanů starších jak 60 let je 21,3 % a počet mužů, kteří zde žijí, dosahuje čísla 49,6 %. Rotava patří mezi obce, jejichž voliči nechodí pravidelně k volbám a díky tomu má podprůměrnou volební účast. (Portál RIS 2015) Podíl nezaměstnaných je zde o skoro 100 % vyšší než je tomu u celkového průměru kraje (18,5 %), podíl občanů s minimálně ukončeným středoškolským vzdělání s maturitou se pohybuje v rozmezí 0 – 25 % obyvatel. Počet rodáků v obci je 30 – 35 %. Stará Voda V obci Stará Voda v okrese Cheb žije 459 obyvatel, z toho je 54 % mužů a podíl obyvatel nad 60 let dosahuje 20,3 %, volební účast je zde průměrná. (Portál RIS 2015) Podíl nezaměstnaných obyvatel je zde pod průměrem celého kraje (8,2 %) a podíl obyvatel s minimálně středoškolským vzděláním s maturitou se pohybuje okolo 30 – 35 %. Podíl rodáků v obci je 25 – 30 %. (Portál ČSÚ 2015) Třebeň Třebeň se nachází v okrese Cheb a počet obyvatel zde dosáhnul čísla 412, z toho je 17,7 % obyvatel starších 60 let a 52,4 % tvoří mužská populace. Volební účast je zde nadprůměrná a 11,9 % 38

občanů je nezaměstnaných. (Portál RIS 2015) Podíl občanů, kteří mají dostudovanou minimálně střední školu s maturitou, se pohybuje v rozmezí 30 – 35 % a procento rodáků okolo 30 - 35%. (Portál ČSÚ 2015) Verušičky Verušičky jsou poslední obcí v území super volební podpory KSČM, nachází se v okrese Karlovy Vary a podíl občanů nad 60 let dosahuje 17,9 % z celkových 391 obyvatel. Mužů zde nalezneme více než žen (52,2 %). Nezaměstnaných je zde okolo 29,5 %. Volební účast je zde podprůměrná. (Portál RIS 2015) Podíl obyvatel s minimálně vystudovanou střední školu s maturitou je zde minimální (v rozmezí 0 – 25 %) a podíl rodáků se pohybuje mezi 30 – 35 %.

6. Závěr KSČM je spolu s ČSSD stranou, která má v Karlovarském kraji převahu nad ODS a především nad KDU-ČSL. U KSČM může být nadreprezentace strany způsobena tím, že profil voliče KSČM do velké míry odpovídá celkovému popisu Karlovarského kraje. Jako hlavní faktory, díky kterým KSČM dosahuje vyšších zisků, bych zmínila vysokou míru nezaměstnanosti a malé procento obyvatel, kteří mají ukončené alespoň středoškolské vzdělání s maturitou. Jak volební podpora, tak volební nepodpora KSČM je soustředěná mezi větší seskupení obcí. Území volební marginality leží především v okrese Karlovy Vary okolo největšího krajského města, poté na severu kraje v okolí ORP Nejdek a ORP Ostrov a pouze malé procento měst spadajících do území volební marginality nalezneme mimo toto území, jsou to ale např. Mariánské Lázně a přilehlé obce. Ani jedna obec, která se v tomto území nachází, není příhraniční obcí. Co se týká profilu měst, které se v každých volbách umístily v území volební marginality KSČM, nalezneme zde několik společných znaků. V těchto obcích bydlí větší počet obyvatel, s čímž souvisí průměrná i často podprůměrná nezaměstnanost, jelikož větší obce disponují mnohem širším spektrem pracovních nabídek. Muži jsou v těchto obcích ale v menšině, z osmi obcí pouze ve třech tvoří muži většinu a občané, jejich věk přesáhnul 60 let se zde pohybují v průměru okolo 26 %, pouze u dvou obcí nalezneme číslo nižší jak 20 %. Voliči chodí k volbám pravidelně, pouze u dvou obcí je zaznamenaná podprůměrná volební účast. Středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou nebo vyšším stupněm vzděláním je zde okolo 40 % a podíl rodáků je hodně různorodý. Území volební podpory tvoří tři menší skupinky obcí, první skupinku nalezneme v Ašském výběžku, druhou v okolí Sokolova a poslední na jiho-východě kraje. Podpora je tedy roztroušená po všech okresech v kraji. Čtyři obce jsou v tomto území příhraničí. Obce, které se zde nacházejí, mají 39

okolo dvou až tří tisíc obyvatel, výjimku tvoří okresní města Cheb a Sokolov, kde je počet obyvatel několikrát větší. Mužů je v tomto území převaha, a to u šesti obcí z deseti. Podíl obyvatel nad 60 let se pohybuje v průměru okolo 23,9 %, takže zhruba o dvě procenta méně než je tomu v území volební marginality. Volební účast je ve většině obcí podprůměrná, zatímco nezaměstnanost se drží nad průměrem kraje, pohybuje se okolo 11 %, výjimkou je obec Hranice, kde je nezaměstnanost nejnižší ze všech sledovaných obcí (5,2 %). Podíl obyvatel se středoškolským vzděláním se pohybuje okolo 30 %, některé obce leží až u spodní hranice 0 – 25 % a žádná nepřesahuje horní hranici 45 %. Rodáci v tomto území jsou zastoupeni hojně, a to okolo 40 %. V území super volební podpory se nachází celkem 12 obcí, které jsou roztroušeny po celém kraji. První větší shluk obcí nalezneme v okolí Chebu, kde se nachází většina obcí, další skupinou jsou obce Verušičky a Čichalov v okrese Karlovy Vary a poslední dvě obce leží v ORP Kraslice, z 12 obcí se pouze tři nachází v pohraničí. Všechny tyto obce jsou početně okolo 500 obyvatel, největším městem je Rotava, ve které žije 3 216 obyvatel. Ve většině případů (osm z deseti) v obci převahuje mužská populace, a to i o několik procent. Podíl obyvatel, kteří jsou starší 60 let, je zde nejmenší, pohybuje se okolo 22 %. Ve většině obcí je nadprůměrná nebo průměrná volební účast. Nadprůměrná je i míra nezaměstnanosti, které se zde pohybuje okolo 17 %. Minimálně středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou či vyšším stupněm vzděláním zde nalezneme nejméně ze všech území, a to okolo 25 %. S podílem rodáků je to v tomto území podobní, pohybuje se okolo 30 % Celkově lze obce z území volební podpory zhodnotit kladně. Jelikož zde nalezneme především průměrnou, až podprůměrnou míru nezaměstnanost, tak se obyvatelé neocitají v sociální nejistotě a nemají potřebu volit levicové strany. Území volební podpory je na tom v porovnání s územím volební marginality z hlediska socioekonomických ukazatelů hůře, se stoupající podporou KSČM se zhoršuje míra nezaměstnanosti a je zde i menší podíl minimálně středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou. Snižuje se i počet obyvatel v obci, za to ale stoupá počet příhraničních obcí. V území super volební podpory máme opět ještě vyšší míru nezaměstnanosti, je zde menší podíl minimálně středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou. Opět se také snižuje počet obyvatel, ale již zde nenalezneme tolik obcí, které leží v příhraničí. Typickým voličem KSČM má být muž, staří 60 let, s nízkým vzděláním a platem okolo 12 000 Kč nebo žijící v sociální nejistotě, tedy např. nezaměstnaný. První bod byl v práci ověřován podílem obyvatel nad 60 let žijících v obci, který byl nejvyšší zaznamenán v území volební marginality a naopak nejnižší v území super volební podpory KSČM. Ačkoli bylo předpokládáno, 40

že v obcích spadajících do území volební podpory bude větší podíl obyvatel nad 60 let než v území volební marginality, tak se tento fakt nepotvrdil. Ve většině obcí, které spadají do území volební podpory, je převaha mužů, což odpovídá profilu voliče KSČM, kterým má být častěji muž, v území volební marginality je naopak převaha žen. Dále je patrné, že obce, kde voliči KSČM nevolí, jsou větší města s širokou nabídkou pracovních příležitostí, a proto tam nalezneme podprůměrnou míru nezaměstnanosti. S tím také souvisí fakt, že je zde větší počet vystudovaných občanů, kteří se lépe uplatní na trhu práce. Opět se tedy potvrdilo, že s vyšší nezaměstnaností stoupá podpora KSČM. Co se týká volební účasti, tak v území volební marginality jsou voliči důslední a k volbám chodí, což je možná příčinou neúspěchu KSČM, jelikož v obcích, které naopak do území volební nepodpory nespadají, je z 50 % volební účast podprůměrná. Z tohoto faktu tedy vyplývá, že voliči KSČM jsou stálými voliči, kteří k volbám skoro vždy přijdou. Profil voliče se tedy do značné míry v práci potvrdil.

41

7. Seznam použitých zdrojů 7.1 Literatura 

ARBURG, Adrian von a STANĚK, Tomáš. 2010. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů. 1. vydání. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 329. stran. ISBN 9788086057682.



BALÍK, Stanislav. 2006. „Kontinuita či diskontinuita voličských vzorců: Volební podpora KSČ a KSČM v prostoru dnešního Olomouckého kraje v období 1929-1935 a 19962002.“ Evropská volební studia, Brno: ISPO FSS MU, I, No 1, p. 38-60. ISSN 1801-6545.



BALÍK, Stanislav. 2009. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 250 s. ISBN 9788024729084.



ČAPKA, František, Lubomír SLEZÁK a Jaroslav VACULÍK. 2005. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 359 s. ISBN 8072044192.



ČERNÝ, Robert. 2012. Hospodářské důsledky odsunu sudetských Němců na Karlovarsku. Bakalářská práce, Praha, Katedra Hospodářských dějin Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.



DOLEŽÁLEK, Jan. 2008. Zlínský kraj, hledání kontinuity voličských vzorců. Diplomová práce. Brno, Masarykova univerzita.



JEHLIČKA, Petr – SÝKORA, Luděk. 1991. „Stabilita regionální podpory tradičních politických stran v českých zemích (1920–1990).“ Sborník ČGS 96 (2): 81–95.



KOSTELECKÝ, Tomáš. 1995. Rozdíly v chování regionálních populací a jejich příčiny. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 88. s. ISBN 8085950030.



KUNŠTÁT, Daniel. 2006. Sociální a demografický profil voličského zázemí českých politických stran. Sociologický ústav AV ČR, časopis Naše společnost 2007/1.



KYLOUŠEK, Jakub, PINK, Michal, ŠEDO, Jakub. 2007. Volební mapa města Brna. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 183 s. ISBN 9788073251352.



MAŠKARINEC, Pavel. 2011. „Volební podpora ČS(D)SD, (KDU)-ČSL, KSČ(M) a ODS v prostoru dnešního Libereckého kraje v letech 1920–1935 a 1996–2010: Kontinuita či diskontinuita voličských vzorců?“ Evropská volební studia 6, 1, 22-43. ISSN 1801-6545.



SARTORI, Giovanni. 2005. Parties and party systems: a framework for analysis. Colchester: ECPR Press, xxiv, 342 s. ISBN 9780954796617.



SÝKORA, Luděk. 1993. Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 201 s. 42



ŽÍTEK, Vladimír, KUNC, Josef, TONEV, Petr. 2006. „Vybrané indikátory regionální konkurenceschopnosti a jejich vývoj.“ Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, Brno, ISSN 1801-4496.

7.2 Internetové zdroje 

Portál

Obec

Pila.

2015

(cit.

2015-04-20).

(http://www.kr-

karlovarsky.cz/obce/Pila/povinne_Pila/Predpisy.htm). 

Portál Volby. 2015 (cit. 2015-04-20). (http://volby.cz/)16.



Portál Sčítání lidu, domů a bytů. 2011 (cit. 2015-04-20). (https://www.czso.cz/csu/sldb). (https://www.czso.cz/documents/10180/20533796/41413513a2.pdf/197cf9ae-786a-40acbcff-78618bf5f062?version=1.0). (http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_kraji_k_31_1_2014_podle_mpsv).



Portál

Regionální

informační

systém.

2015

(cit.

32015-04-20).

(http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce). 

Program rozvoje Karlovarského kraje 2014 - 2010 [online]. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského

kraje,

2014.

(cit.

2012-10-25).

(http://www.kr-

karlovarsky.cz/region/Documents/P2_PRKK_2014_2020_strategie_3.pdf).

7.3 Osobní rozhovor 

Osobní rozhovor s historikem Vladimírem Bružeňákem. 2015. (cit. 2015-04-20).

Ke zjištění jednotlivých výsledků voleb za sledované obce je nutné si danou obec na stránkách www.volby.cz v hledaném volební období vyhledat. 16

43

8. Přílohy Příloha č. 1: Mapa se správním členěním obcí v Karlovarském kraji v plné kvalitě

44

Volební podpora KSČM v Karlovarském kraji

Recommend Documents