Potenciál kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za jeho odborné rady, věcné připomínky, nápady a v neposlední řadě za jeho čas, který věnoval konzultacím.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Potenciál kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji Bakalářská práce
Autor: Barbora Davidová Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2016
Copyright © 2015 Barbora Davidová
Abstrakt DAVIDOVÁ Barbora: Potenciál kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Hlavním cílem této bakalářské práce je provedení analýzy potenciálu kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji. Je zde nabídnuta a vysvětlena nová možnost výpočtu potenciálu kulturního cestovního ruchu, která byla vymyšlená speciálně pro tuto práci a je zde také aplikována a porovnávána s jinou metodou. Klíčová slova: Cestovní ruch. Kulturní cestovní ruch. Liberecký kraj. Potenciál.
Abstract DAVIDOVÁ Barbora: The Potential of Cultural Tourism in the Liberec Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2016. The main aim of this bachelor thesis is to analyse the potential of cultural tourism in the Liberec Region. There is a new option of calculating the potential of cultural tourism, which is presented and explained in this thesis. This option was invented specifically for this thesis and it is applied there and compared with another method. Key words: Cultural tourism. Liberec Region. Potential. Tourism.
7
Předmluva Potenciál cestovního ruchu svou velikostí udává, jak moc je určitá destinace atraktivní pro návštěvníky, co všechno může návštěvníky v daném místě lákat. Celý potenciál se ovšem skládá ze tří dílčích složek: kulturní potenciál, přírodní potenciál a infrastruktura. Tyto tři složky jsou na sebe velmi úzce navázané: může existovat na odlehlém ostrově nádherná pláž a u ní velmi unikátní zámek, ale pokud na tento ostrov nebudou jezdit lodě, případně nebude disponovat letištěm, velké množství návštěvníků sem nepřijede. Tato práce se zabývá pouze kulturním potenciálem. Neznamená to, že by měl být důležitější než další dvě složky, jedná se ovšem o nejméně stabilní část potenciálu. Přírodní předpoklady půjdou jen stěží změnit, může být sice vyhlášená nová chráněná krajinná oblast, která zvýší potenciál destinace, toto se ale příliš často nestává. Podobně je to s budováním infrastruktury – silnice, železnice, ubytovací zařízení a mnoho dalšího nevyroste ze dne na den. Ovšem kulturní potenciál je velmi různorodý, každý rok se konají jiné kulturní, společenské či sportovní akce, může se stát, že se konají i na jiném místě. Proto se kulturní potenciál mění nejrychleji ze všech a je vhodné ho průběžně mapovat.
8
Obsah Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 11 Seznam grafů .................................................................................................................. 11 Seznam map .................................................................................................................... 11 Seznam tabulek ............................................................................................................... 12 Úvod................................................................................................................................ 13 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 14 1
Kulturní cestovní ruch ............................................................................................ 14
2
Potenciál cestovního ruchu ..................................................................................... 14
3
Liberecký kraj ......................................................................................................... 16 3.1
Přírodní podmínky ........................................................................................... 16
3.1.1
Geomorfologické poměry ......................................................................... 16
3.1.2
Klimatické podmínky ............................................................................... 18
3.1.3
Hydrologické podmínky ........................................................................... 19
3.2
Kulturně-historické podmínky ......................................................................... 20
3.2.1 Kulturně-osvětová zařízení ............................................................................ 20 3.3
Organizované akce ........................................................................................... 21
3.5
Obce s rozšířenou působností v Libereckém kraji ........................................... 21
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 23 4
Metodologie práce .................................................................................................. 23 4.1
5
Příprava ............................................................................................................ 23
Výpočet potenciálu ................................................................................................. 25 5.1
Stanovení koeficientů ....................................................................................... 26
5.2
Výpočet kulturního potenciálu ......................................................................... 28
5.2.1
Potenciál ORP Liberec.............................................................................. 29
5.2.2
Potenciál ORP Česká Lípa ........................................................................ 30
5.2.3
Potenciál ORP Turnov .............................................................................. 31 9
5.2.4
Potenciál ORP Jablonec nad Nisou .......................................................... 32
5.2.5
Potenciál ORP Frýdlant ............................................................................ 33
5.2.6
Potenciál ORP Nový Bor .......................................................................... 34
5.2.7
Potenciál ORP Železný Brod .................................................................... 34
5.2.8
Potenciál ORP Jilemnice .......................................................................... 35
5.2.9
Potenciál ORP Semily .............................................................................. 36
5.2.10
Potenciál ORP Tanvald ............................................................................. 36
5.3.11
Poznámky k použité metodě ..................................................................... 37
5.3
Potenciál KCR v Libereckém kraji .................................................................. 37
5.3.1
ORP s nejvyšším potenciálem KCR ......................................................... 39
5.3.2
ORP se středně vysokým potenciálem KCR ............................................ 40
5.3.3
ORP s nejnižším potenciálem KCR .......................................................... 41
5.4
Porovnání velikosti potenciálu s metodou ÚÚR Brno ..................................... 42
6
Využití potenciálu v roce 2014 ............................................................................... 44
7
Závěr ....................................................................................................................... 47
Seznam knižních zdrojů .................................................................................................. 49 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 50
10
Seznam použitých zkratek ORP – obec s rozšířenou působností CHKO – chráněná krajinná oblast ČSÚ – Český statistický úřad KCR – kulturní cestovní ruch MPR – městská památková rezervace MPZ – městská památková zóna NKP – národní kulturní památka NP – národní park PP – přírodní park UNWTO – Světová organizace cestovního ruchu ÚÚR – Ústav územního rozvoje VPR – vesnická památková rezervace VPZ – vesnická památková zóna
Seznam grafů Graf 1 - Velikost potenciálu KCR v jednotlivých ORP.................................................. 38 Graf 2 – Porovnání velikosti potenciálu s metodou ÚÚR Brno ..................................... 43
Seznam map Mapa 1 - Geomorfologické členění Libereckého kraje .................................................. 17 Zdroj: GeoPORTAL: (nejen) o životním prostředí v Libereckém kraji [online]. Liberec: Liberecký kraj [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: http://geoportal.kraj-lbc.cz/ Mapa 2 – Obce s rozšířenou působností v Libereckém kraji .......................................... 22
11
Zdroj: Obce s rozšířenou působností. RIS: Regionální informační servis [online]. Vinohradská 46, 120 00 Praha 2: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, 2014 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/liberecky-kraj/verejnasprava/spravni-cleneni/obce-s-rozsir-pusobnosti/ Mapa 3 – Velikost potenciálu v Libereckém kraji .......................................................... 39 Mapa 4 – Využití potenciálu v Libereckém kraji ........................................................... 45
Seznam tabulek Tabulka 1 – Primární nabídka cestovního ruchu ............................................................ 16 Tabulka 2 – Návštěvnost památek, atraktivit a akcí v Libereckém kraji ........................ 26 Tabulka 3 – Třídění a počty jednotlivých památek, atraktivit a akcí ............................. 27 Tabulka 4 – Vypočtený koeficient pro jednotlivé památky, atraktivity a akce .............. 28 Tabulka 5 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Liberec ........................ 29 Tabulka 6 – Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Česká Lípa ................. 30 Tabulka 7 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Turnov ........................ 31 Tabulka 8 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Jablonec nad Nisou ..... 32 Tabulka 9 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Frýdlant....................... 33 Tabulka 10 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Nový Bor .................. 34 Tabulka 11 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Železný Brod ............ 34 Tabulka 12 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Jilemnice ................... 35 Tabulka 13 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Semily ....................... 36 Tabulka 14 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Tanvald ..................... 36 Tabulka 15 – Velikost potenciálu KCR v jednotlivých ORP ......................................... 37 Tabulka 16 – ORP s nejvyšším potenciálem .................................................................. 39 Tabulka 17 – ORP se středně vysokým potenciálem ..................................................... 40 Tabulka 18 – ORP s nejnižším potenciálem ................................................................... 41 Tabulka 19 – Porovnání s metodou ÚÚR Brno .............................................................. 42 Tabulka 20 – Využití potenciálu ..................................................................................... 44
Pozn.: kde není uveden zdroj, jsou grafy, mapy a tabulky výsledkem autorčiny práce.
12
Úvod Problematikou potenciálu cestovního ruchu v České republice se jako jediný zabýval v letech 2000 – 2010 Ústav územního rozvoje v Brně. Poslední data jsou ovšem již 6 let stará (údaj k roku 2016), proto je na místě je aktualizovat, ačkoli ne zcela stejnou cestou. Cílem této práce je analyzovat a zhodnocovat potenciál kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji. Zabývá se tedy potenciálem kulturního cestovního ruchu, především pak jeho velikostí a rozmístěním jednotlivých atraktivit cestovního ruchu v obcích s rozšířenou působností v kraji. Teoretická část je zaměřena na Liberecký kraj jakožto celek. Blíže specifikuje přírodní a kulturně-historické podmínky a organizované akce v kraji. Rovněž definuje samotné termíny kulturní cestovní ruch a potenciál cestovního ruchu. Praktická část je zaměřená na analýzu potenciálu kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji. Je zde tedy vypočtena velikost potenciálu jednotlivých ORP. Výpočet je inspirovaný metodou prof. PhDr. Petra Chalupy, CSc., RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc. a Mgr. Hany Vojáčkové, Ph.D, uveřejněné v článku Výpočet velikosti potenciálu kulturních památek. Tato metoda je pro tuto práci autorkou upravena tak, aby byly do výpočtu zahrnuty i atraktivity cestovního ruchu a akce konané v Libereckém kraji. Pro ověření funkčnosti takto upravené metody jsou poté výsledky porovnávány s metodou aplikovanou Ústavem územního rozvoje v Brně a případné výrazné nesrovnalosti jsou odůvodňovány. Vypočtená velikost potenciálu je samozřejmě u každé obce s rozšířenou působností jinak veliká, je tedy vyjádřena i v procentech, stejně jako počet přenocování v jednotlivých ORP. Tato čísla jsou poté porovnávána a je rovněž odůvodňován jejich podíl. Výsledkem práce by tedy mělo být konkrétní vyhodnocení potenciálu v jednotlivých obcích s rozšířenou působností. Tento výsledek je následně možné aplikovat krajským zastupitelstvím, například v otázce udělování dotací směřujících do cestovního ruchu 13
TEORETICKÁ ČÁST 1
Kulturní cestovní ruch
Pásková a Zelenka (2002, s. 150) charakterizují kulturní cestovní ruch (dále jako KCR) jako „formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivování především možností poznávání kulturního dědictví a kultury dané země a jejích rezidentů. Cílem návštěvníků jsou kulturní atraktivity, zejména historické stavby (…)“ [10] Nejedná se o jedinou definici, například McKercher a du Cros (2002) KCR charakterizují jako „cestování za zážitky na místa a za aktivitami, které autenticky představují příběhy a lidi z minulosti i současnosti.“ [6] Odborníci z cestovního ruchu dále děli kulturní cestovní ruch do dvou skupin, jedna skupina je motivační, kdy kulturní turisté jsou motivováni jinými důvody než turisté ostatní, druhá prožitková, kdy KCR umožňuje účastníkům CR sledovat tradice či kulturní památky zblízka, na vlastní oči, „dotýkat“ se jich. Existuje i definice od Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), která zní: „pohyb osob především z kulturních důvodů: jako jsou studijní cesta, umělecké představení, kulturní zájezd, cestování na festival a další akce, návštěva památek a sídel, cesta za poznáváním přírody, folklórem, uměním či poutěmi“ [6] Z uvedených definic lze konstatovat, že kulturní cestovní ruch je formou cestovního ruch a spadá pod něj mnoho dalších podkategorií – historie, umění, etnikum, koncerty, divadla a mnoho dalšího.
2
Potenciál cestovního ruchu
Pojmem potenciál cestovního ruchu se dle Páskové a Zelenky (2002, s. 221) rozumí „souhrnná hodnota všech předpokladů CR, při jeho kvantitativním hodnocení oceněná na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu.“ [10] Nejedná se o jediný způsob chápání potenciálu. O jeho definování se pokoušelo mnoho odborníků z oblasti cestovního ruchu. Ústav územního rozvoje v Brně (dále také ÚÚR) 14
potenciál cestovního ruchu definuje jako seskupení a následné obodování několika dílčích segmentů potenciálu do dvou hlavních skupin – potenciál atraktivit CR a potenciál ploch a linií, tedy krajiny. Tyto obodované skupiny se spolu následně sečtou a výsledné číslo je velikost potenciálu. (1) Dle Ruxe (2014) lze potenciál chápat dvěma způsoby, a to podle toho, jak se přeloží latinské slovo potentia. Může se přeložit buď jako síla nebo jako schopnost, podle toho jsou pak odvozeny dvě definice: 1. „Potenciál území z hlediska CR je síla, která přitahuje turisty do dané destinace.“ Jedná se tedy o podobné definování, které zastává ÚÚR (potenciál krajiny + potenciál atraktivit). 2. „Potenciál území z hlediska CR je schopnost poskytovat komplexní služby cestovního ruchu“ Dle Ruxe je toto pojetí vhodnější, jelikož potenciál cestovního ruchu zahrnuje mimo potenciál krajiny a atraktivit také potenciál infrastruktury. (2) Potenciál je velmi úzce spjat s primární nabídkou cestovního ruchu: Přírodní podmínky Geomorfologické poměry
Klimatické podmínky Hydrologické podmínky Biogeografické podmínky
Rozličné typy reliéfů Kontrastní formy reliéfů (jeskyně, vodopády,…) Estetická hodnota výhledů do okolí Chráněná území Vodní a sněhové srážky Větrnost Trvání slunečního svitu Podzemní vody Povrchové vody Flóra Fauna
Kulturně historické podmínky Architektonické památky světské Umělecko-výtvarná díla Folklór
Hrady, zámky, paláce, městské památkové rezervace Technická díla Sakrální památky Sochy, pomníky, obrazy, zbraně, náčiní Hmotný – obydlí, tradiční umělecká výroba Nehmotný – písně, zvyky, tradice
Archeologická naleziště ve volné přírodě a muzeální sbírky Místa světových a národních dějin, rodiště Kulturně-osvětová zařízení
Divadla Muzea, galerie Skanzeny
15
Organizované akce Folklorní a hudební festivaly Vědecká sympozia Kongresy Mezinárodního nebo národního významu Politická výročí, oslavy Náboženské poutě Výstavy Veletrhy
Kulturní akce Sportovní akce Politicko-společenské akce Obchodní akce
Tabulka 1 – Primární nabídka cestovního ruchu
Zdroj: Linderová (2013, s. 53) [5] Všechny uvedené definice se shodují na tom, že se potenciál cestovního ruchu skládá z potenciálu krajiny a z potenciálu atraktivit CR a dále se vyjadřuje číselně. Lze také vyčíst, že potenciál není v krajinách rozmístěn rovnoměrně a zároveň může mít jiný význam co do důležitosti, vyplývající z jeho jedinečnosti či neopakovatelnosti – hovoří se pak o místím, celostátním až mezinárodním významu. [2]
3
Liberecký kraj
Liberecký kraj, nacházející se na severu republiky, je se svými 3 163 km2 naším druhým nejmenším krajem, jediným menším je hlavní město Praha. Druhé místo Liberecký kraj zaujímá také co do počtu obyvatel, kterých bylo ke konci roku 2013 celkem 438 609, méně obyvatel má už jen Karlovarský kraj. Ze severní strany je obklopen Spolkovou republikou Německo a Polskem, z českých krajů sousedí na západě s Ústeckým, na jihu se Středočeským a východní hranice je sdílena s Královéhradeckým krajem. Svou výškovou členitostí Liberecký kraj odpovídá pahorkatině, je převážně hornatý. Nacházejí se zde Jizerské hory, Lužické hory či Krkonoše s nejvýše položeným bodem kraje – Kotlem (1 435 m n. m.). [7]
3.1
Přírodní podmínky
3.1.1 Geomorfologické poměry Dle geomorfologického členění lze mluvit o jednotlivých soustavách, které se v Libereckém kraji nacházejí: Krkonošsko-jesenické soustavě, která se rozprostírá na 16
severu a dále se dělí na Frýdlantskou pahorkatinu, Jizerské hory, Krkonoše, Krkonošské podhůří, Žitavskou pánev, Ještědsko-kozákovský hřbet a Lužické hory; o České tabuli na jihu kraje, dělící se na Ralskou pahorkatinu, Jičínskou pahorkatinu a Jizerskou tabuli; a o Krušnohorské soustavě na západě, která do Libereckého kraje zasahuje oblastí Českého středohoří (Obrázek 1). [1]
Mapa 1 - Geomorfologické členění Libereckého kraje
Zdroj: http://geoportal.kraj-lbc.cz/geomorfologie (7) Nachází se zde několik skalních měst, která jsou situována hlavně v chráněné krajinné oblasti (dále CHKO) Český ráj. Mezi ně patří Besedické skály, Hruboskalsko, Maloskalsko a Klokočské a Betlémské skály. Zajímavé skalní útvary, jako například Pokličky, nabízí také CHKO Kokořínsko, ačkoliv se nejedná přímo o skalní města. V kraji lze narazit na několik vodopádů: Bobří vodopád a Vodopád u Kolné v Českém středohoří, Vodopád u Bukové skály v Lužických horách, Malý (Bílý) a Velký (Černý) Štolpich, Vodopády Černého potoka, Vodopády Bílé Smědé, Vodopád na Jedlové a Vodopády Černé Desné v Jizerských horách a Mumlavské vodopády v Krkonoších.
17
Z výše jmenovaných patří mezi nejvýznamnější Mumlavské vodopády, které se nachází západně od Harrachova a zmrzlé lákají turisty i v zimě. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jediným jeskynním systémem v Libereckém kraji. Jedná se o nejdelší dolomitové jeskyně v České republice, délka dosud objevených prostor je 1050 metrů. [4] 3.1.1.1 Zvláště chráněná území Krkonošský národní park je jediným národním parkem (dále NP) v kraji. Mezi další velkoplošná zvláště chráněná území v Libereckém kraji se řadí CHKO Jizerské hory, CHKO Lužické hory, CHKO České středohoří, CHKO Kokořínsko a CHKO Český ráj. Nachází se zde také celkem 125 maloplošně chráněných území – 8 národních přírodních rezervací (například Jizerskohorské bučiny, Rašeliniště Jizerky či Velký a Malý Bezděz), 9 národních přírodních památek (například Bozkovské dolomitové jeskyně, Čertova zeď, Panská skála a další), 36 přírodních rezervací a 72 přírodních památek. [9] Zvláštní kategorií chráněných území jsou přírodní parky (dále PP), které jsou v Libereckém kraji celkem tři: PP Ještěd, PP Peklo a PP Maloskalsko. (11)
3.1.2 Klimatické podmínky Podnebí je v Libereckém kraji značně ovlivněno Jizerskými a Lužickými horami a Krkonošemi. Celý kraj lze rozdělit do několika klimatických oblastí – chladné (Jizerské a Lužické hory, Krkonoše) a mírně teplé (niva Jizery, okolí Hrádku nad Nisou,…). Rozdělení je zapříčiněno různorodou nadmořskou výškou, srážkovým stínem hor a podobně. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7°C, odvozuje se od nadmořské výšky – na horách (především Krkonoše a Jizerské hory) je průměrná roční teplota nižší, okolo 4°C. Naopak vyšší průměrnou roční teplotu zaznamenává Pojizeří či okolí Turnova. Severní část Libereckého kraje je výrazněji deštivější, než jižní část. Ročně v centrální části Jizerských hor napadne přes 1 400 mm srážek, jedná se tak o nejdeštivější místo v České republice. (7)
18
Zdejší klimatické i reliéfní podmínky lákají i lyžaře. Jizerské hory nabízí nejpropracovanější systém běžeckých tratí v celé České republice, navíc se zde nachází množství lyžařských středisek – Ještěd, Harrachov, Tanvaldský špičák a mnoho dalších.
3.1.3 Hydrologické podmínky Území Libereckého kraje se dělí na dvě úmoří: větší úmoří Severního moře a menší úmoří Baltského moře, do kterého spadá pouze Frýdlantský výběžek a část Šluknovského výběžku. Mezi největší vodní toky na území Libereckého kraje patří Jizera, Nisa a Ploučnice. Nejedná se ale o jediné řeky v kraji, avšak pro cestovní ruch mají největší význam právě tyto, jelikož jsou sjízdné pro vodáky. Ploučnice je navíc známá pro svou průrvu u obce Noviny pod Ralskem, kdy řeka protéká skrz pískovcovou stěnu. Dalšími řekami tekoucími krajem jsou například Černá Nisa či Kamenice. Na východě pramení jedna z největších řek České republiky – Labe. Máchovo jezero je největším a z pohledu cestovního ruchu také nejvýznamnějším rybníkem v Libereckém kraji. Funguje zde lodní doprava, nespočet kempů i jiných ubytovacích a stravovacích zařízení, vodní atrakce nebo lanová centra na břehu. Přehrady jsou v Libereckém kraji v letních měsících oblíbeným místem ke koupání. Jedná se především o přehrady Fojtka, Mšeno, Bedřichov, Naděje či Harcov. Unikátní je Protržená přehrada Desná v Jizerských horách, jak samotný název napovídá, tak se roku 1916 (zhruba po roce existence) protrhla a již nebyla obnovena. Od roku 1996 je vyhlášena kulturní památkou. (12) Liberecký kraj je rovněž bohatý na léčivé prameny, můžeme zde najít dvoje lázně: Kundratice a Libverdu. Lázně Kundratice se nacházejí mezi rozsáhlými rašeliništi u obce Osečná. Mezi přírodní léčivé zdroje patří sirno-železité slatiny, zábaly z místních ložisek a podhorské klima. Indikační seznam zahrnuje nemoci nervové soustavy a nemoci pohybového ústrojí. Lázně Libverda využívají minerální prameny hydrogenuhličitano-hořečnatého typu a přírodní železnaté kyselky. Indikační seznam obsahuje duševní poruchy a nemoci oběhového systému a pohybového ústrojí. Minerální prameny jsou užívány k pitným kúrám zažívacího ústrojí. [3]
19
3.2
Kulturně-historické podmínky
Historicky cenné objekty v Libereckém kraji reprezentují především hrady a zámky: Sychrov, Bezděz, Hrubý Rohozec, Houska, Valdštejn, Grabštejn, Frýdlant či Lemberk. Nejnavštěvovanějšími z nich jsou hrad Bezděz, zámek Sychrov a zámek Hrubý Rohozec. Neměly by být opomenuty ani zříceniny hradů, především pak Trosky, ikonu CHKO Český ráj, dále pak Frýdštejn, Děvín, Hamrštejn, Ralsko či Sloup. Unikátní je i zřícenina skalního hradu Vranov – Pantheon na Malé skále. Nejznámější technickou památkou v Libereckém kraji je horský vysílač Ještěd jihozápadně od Liberce, který usiluje o zapsání na Seznam světového dědictví UNESCO. Dále mezi technické památky lze zařadit Liberecké podzemí, množství pivovarů (Svijany, Konrád, Klášter a další), ozubnicovou železnici Tanvald – Kořenov – Harrachov, orloj v Kryštofově údolí či dřevěný krytý most v Bystré nad Jizerou a mnoho dalších. Typická je v Libereckém kraji výroba skla – především užitkového a bižuterie. Nejstarší dodnes fungující sklárnou je Sklárna Novosad a syn v Harrachově, dlouhá tradice je také v Novém Boru.
3.2.1 Kulturně-osvětová zařízení Na území Libereckého kraje se nachází celkem osm divadel, ale pouze některá z nich mají vlastní soubor. Nejvýznamnější jsou divadla sídlící v Liberci: Divadlo F. X. Šaldy se scénou Malého divadla a Naivní divadlo. Dále se jedná o Městské divadlo Jablonec nad Nisou, Jiráskovo divadlo Česká Lípa, Městské divadlo Nový Bor, Městské divadlo Turnov, Městské divadlo Železný Brod a Tylovo divadlo Lomnice nad Popelkou. Mezi muzei Libereckého kraje se nejčastěji nachází městská muzea, muzea skla a bižuterie. Menší zastoupení mají galerie, nejvýznamnější je Oblastní galerie v Liberci, sídlící od roku 2014 v budově bývalých lázní. Žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem je jakýmsi muzeem života venkovského obyvatelstva před průmyslovou revolucí. Jedná se o jeden z mála skanzenů Libereckého kraje. Dalšími jsou Dlaskův statek, Vísecká rychta v Kravařích a Skanzen Pertoltice.
20
Existuje zde také replika venkovského velmožného sídla Curia Vítkov nad obcí Horní Vítkov u Chrastavy. (4)
3.3
Organizované akce
Liberecký kraj je dobře známý i pro podmínky, které nabízí sportovcům. K nejvytíženějším místům patří Jizerské hory, kde se koná například každoroční závod Jizerská padesátka, nebo Harrachovské skokanské můstky, kde se často pořádají skokanské lyžařské závody, včetně Mistrovství světa. Další ze světových mistrovství se konalo v klasickém lyžování roku 2009 přímo v Liberci – na Ještědu a v lyžařském areálu Vesec, který byl pro tuto příležitost budován, šlo teprve o druhou akci tohoto typu v České republice (roku 1925 se konalo Mistrovství světa v klasickém lyžování v Jánských lázních). Hudební festivaly Benátská! (původně Malá Skála, dnes již Liberec - Vesec) či Keltská noc (Harrachov) jsou již tradičními hudebními událostmi v Libereckém kraji. K organizovaným akcím lze zařadit i akce konané v LVT – v Libereckých výstavních trzích.
3.5
Obce s rozšířenou působností v Libereckém kraji
Pojem obec s rozšířenou působností (dále také ORP) představuje typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Lze se setkat také s označením „obce III. typu“, „obce III. stupně“ nebo „malé okresy“. Dle Lajtkepové (2012, s. 58) se jedná o obce, které „vykonávají samosprávné činnosti a úkoly státní správy pro sebe ve své samostatné působnosti, pro obce ze svého správního obvodu ale vykonávají nejen činnosti obce s pověřeným obecním, ale i další, specializované činnosti (např. vydávání cestovních a osobních dokladů, živnostenských oprávnění, vedou evidenci obyvatel, evidenci motorových vozidel apod.).“ [8] ORP byly v České republice zavedeny roku 2003. V Libereckém kraji se jich nachází celkem 10, a to Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov a Železný Brod. Největší ORP je Česká Lípa (872,10 km2), nejmenší naopak Železný Brod (74 km2). Nejlidnatější je ORP Liberec, kde mělo k 1. lednu 2015 trvalé bydliště 141 986 obyvatel. Nejméně lidí obývá ORP Železný 21
Brod (12 158). Celkem 11 obcí se nachází v ORP Česká Lípa, což je nejvyšší počet obcí v jedné ORP. Nejméně obcí spadá pod ORP Tanvald, oproti tomu nejvíce pověřených obcí je v ORP Liberec, celkem 6, v ORP Česká Lípa jsou celkem 3 pověřené obce, v ostatních ORP pouze jedna nebo dvě. (10) Rozmístění těchto ORP je patrné na následujícím obrázku.
Mapa 2 – Obce s rozšířenou působností v Libereckém kraji
Zdroj: http://www.risy.cz/cs (10)
22
PRAKTICKÁ ČÁST Metodologie práce
4
Práce je zpracována pomocí metody porovnávání. Mezi nejdůležitější zdroje, ze kterých je čerpáno, patří internetové stránky Českého statistického úřadu (dále jako ČSÚ), materiály ÚÚR a internetové stránky ministerstva kultury. Některé z informací bylo těžké dohledat, zvláště pak návštěvnost jednotlivých kulturních akcí. Ta byla nejčastěji uváděna v novinových článcích.
Příprava
4.1
Základním dokumentem, kterým byla tato práce inspirovaná, je Závěrečná zpráva úkolu B.9/CR Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice, vydaná Ústavem územního rozvoje v Brně. Jedná se o dokument, který hodnotí potenciál cestovního ruchu jednotlivých ORP – atraktivity CR a plochy a linie. Konkrétně mapuje atraktivity CR (kulturní a přírodní potenciál), kde hodnotí následující segmenty:
Přírodní pozoruhodnosti
Historické městské soubory
Historické vesnické soubory
Zámky
Hrady, tvrze, zříceniny
Křesťanské sakrální památky
Židovské památky
Vojenské památky
Pietní památníky
Technické památky
Archeologické památky
Historické podzemí
Muzea, galerie
Muzea v přírodě 23
Lázeňská místa
Zoologické zahrady, zooparky
Botanické zahrady, arboreta
Aquaparky, plavecké bazény
Golfová hřiště
Farmy pro hipoturistiku
Vinařský věhlas
Pivovarnický věhlas
Jiné atraktivity cestovního ruchu
Turistická informační centra
Přidaná hodnota: památka UNESCO (1)
Mezi potenciál ploch a linií (přírodní potenciál a infrastruktura) řadí segmenty následující:
Rekreační a turistická krajina I
Rekreační a turistická krajina II
Rekreační a turistická krajina III
Rekreační a turistická krajina IV
Průmyslový a těžební prostor
Rekreační vodní plochy I
Rekreační vodní plochy II
Dálniční dostupnost I
Dálniční dostupnost II
Řeky vhodné pro splouvání
Silnice I. třídy
Železnice I
Železnice II
Přidaná hodnota: národní park
Přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast
Rekreační a turistická krajina je rozdělena do 4 dílčích skupin (I – IV) podle vlivu na cestovní ruch. Každá ze skupin je blíže charakterizovaná, což není pro tuto práci podstatné. Stejně je tomu i u rekreačních vodních ploch. Dálniční dostupnost se dělí do 24
dvou skupin podle vzdálenosti území od sjezdů z dálnic – dálniční dostupnost I je území ve vzdušné vzdálenosti do10 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic, dálniční dostupnost II zahrnuje území ve vzdušné vzdálenosti 11 - 25 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic. Rozřazení železnic do skupin délka železnic I a II závisí na počtu vlaků, který může denně projet po dané železnici. (1) V praktické části je tedy proveden výzkum jednotlivých kulturních památek v kraji. Jedná se o památky zapsané na Seznamu UNESCO, národní kulturní památky (dále NKP), vesnické (dále VPR) a městské (dále MPR) památkové rezervace a vesnické (dále VPZ) a městské památkové zóny (dále MPZ). Tyto jsou následně zařazeny k příslušné ORP a spočteny. Jelikož se v Libereckém kraji nevyskytuje žádná památka UNESCO, ani městská památková rezervace, jsou tyto údaje nadále vynechány. V práci autorka vychází z článku Výpočet velikosti potenciálu kulturních památek, zveřejněného na 11. konferenci cestovního ruchu – aktuální problémy cestovního ruchu, konané v únoru 2016 v Jihlavě, jehož autory jsou prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc., RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. a Mgr. Hana Vojáčková, Ph.D. (6). Autoři se v článku zaměřují pouze na památky a nezohledňují jejich návštěvnost, která hraje významnou roli například v propagaci. Pokud se návštěvníkovi na určitém místě líbilo, je pravděpodobné, že místo doporučí dalším lidem. Památky ovšem nejsou jedinými faktory ovlivňující kulturní cestovní ruch. Nesmí být opomenuta muzea, galerie, divadla, zábavní parky a další, tedy atraktivity cestovního ruchu, ani kulturní akce, jako například festivaly či jiné tradiční akce, které se obvykle konají na hradech či zámcích. Podmínkou pro zařazení těchto akcí na seznam, ze kterého se následně vypočítá potenciál kulturního cestovního ruchu, je jejich pravidelnost (opakují se obvykle jednou ročně). Výše zmíněná návštěvnost jednotlivých míst bude v této práci zohledněna. Stejně tak se velikost potenciálu bude vypočítávat nejen z památek, ale budou do něj zahrnuty atraktivity cestovního ruchu a kulturní akce.
5
Výpočet potenciálu
Vzhledem k neexistenci způsobu výpočtu potenciálu pro kulturní cestovní ruch, který by zahrnoval všechny složky kulturního cestovního ruchu, tedy památky, atraktivity CR 25
a kulturní akce, je v této práci navrhován zcela nový způsob výpočtu. Jak již bylo řečeno, praktická část práce vychází z článku Výpočet velikosti potenciálu kulturních památek, ale zohledňuje i další dvě složky KCR. Je zde také přihlédnuto k návštěvnosti, a to tak, že 5 památek, 5 atraktivit a 5 akcí s největší návštěvností z celého Libereckého kraje získá k vypočtenému potenciálu 50 bodů navíc. Seznam nejnavštěvovanějších míst s počtem návštěvníků je uveden v následující tabulce: Kategorie
Památky
Atraktivity
Akce
Název Zámek Sychrov Zřícenina hradu Trosky Zřícenina hradu Bezděz Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova Hrad Frýdlant Babylon IQ Landia Zoologická zahrada Liberec DinoPark Divadlo F. X. Šaldy v Liberci Valdštejnské slavnosti Jizerská 50 Benátská! České hrady – Bezděz Keltská noc
Návštěvnost 113 689 100 199 59 937 53 814 41 200 428 100 370 000 332 500 148 000 71 710 30 000 17 000 17 000 15 000 6 000
ORP Turnov Turnov Česká Lípa Turnov Frýdlant Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Frýdlant Jablonec nad Nisou Liberec Česká Lípa Tanvald
Tabulka 2 – Návštěvnost památek, atraktivit a akcí v Libereckém kraji
Zdroj: vlastní zpracování s využitím zdrojů (9), (13), (8), (14) a (3)
Stanovení koeficientů
5.1
Veškeré hodnocené subjekty jsou rozděleny do 3 hlavních kategorií, které jsou dále děleny do určitých skupin: -
památky (NKP, VPR, MPZ a VPZ),
-
atraktivity
(muzea + galerie,
divadla,
zábavní
centra,
skanzeny,
zoologické + botanické zahrady a památníky) -
akce (Festivaly + přehlídky, slavnosti, akce na hradech, kongresy a závody).
Tyto skupiny nejsou tvořeny náhodně, ale s rozmyslem, aby byly přibližně stejně veliké a počet subjektů ve skupině odpovídal „důležitosti“ dané akce. Typickým příkladem je závod v kategorii akcí, jedná se o každoroční závod Jizerská padesátka, který má celosvětový význam, proto je ve své skupině jediným. 26
Počty subjektů v jednotlivých kategoriích a skupinách lze vyčíst v následující tabulce: Kategorie
Skupina Národní kulturní památky (NKP) Vesnické památkové rezervace (VPR) Městské památkové zóny (MPZ) Památky Vesnické památkové zóny (VPZ) Památky celkem Muzea a galerie Divadla Zábavní centra Atraktivity Skanzeny a památníky Zoologické a botanické zahrady Atrakce celkem Festivaly a přehlídky Slavnosti (masopusty, jarmarky, posvícení,…) Akce na hradech Akce Kongresy (sympozia, veletrhy,…) Závod Akce celkem Celkem subjektů
Počet 13 8 15 10 46 35 8 5 5 2 55 15 15 9 3 1 43 144
Tabulka 3 – Třídění a počty jednotlivých památek, atraktivit a akcí
Zdroj: vlastní zpracování K dosažení přiměřené velikosti koeficientu, je celkový počet subjektů (143) dělen celkovým počtem subjektů v dané kategorii a toto číslo je následně děleno počtem subjektů v jednotlivých skupinách a násobeno 10, aby byla následující manipulace s ním snazší. Pro příklad je uveden výpočet koeficientu pro MPZ, divadla a akce na hradech: -
15 památek ze 46 má status MPZ: (144÷46÷15)×100 = 20,87. Koeficient pro výpočet dílčího potenciálu, tedy MPZ, je 20,87,
-
8 atraktivit, z celkového množství 55, jsou divadla: (144÷55÷8)×10 = 32,73. Koeficient pro výpočet dílčího potenciálu, tedy divadel, je 32,73,
-
9 akcí ze 43 je na hradech: (144÷43÷9)×10 = 37,21. Koeficient pro výpočet dílčího potenciálu, tedy akcí na hradu je 37,21.
Takto vypočtené koeficienty jsou uvedeny i v následující tabulce. Stejným způsobem byly vypočteny i koeficienty všech ostatních skupin. S každou skupinou se tedy následně bude počítat jiným způsobem. 27
Kategorie
Památky
Atraktivity
Akce
Skupina Národní kulturní památky (NKP) Vesnické památkové rezervace (VPR) Městské památkové zóny (MPZ) Vesnické památkové zóny (VPZ) Památky celkem Muzea a galerie Divadla Zábavní centra Skanzeny a památníky Zoologické a botanické zahrady Atraktivity celkem Festivaly a přehlídky Slavnosti (masopusty, jarmarky, posvícení,…) Akce na hradech Kongresy (sympozia, veletrhy,…) Závod Akce celkem
Počet 13 8 15 10 46 35 8 5 5 2 55 15 15 9 3 1 43
Koeficient 24,08 39,13 20,87 31,30 115,38 7,48 32,73 52,36 52,36 130,91 223,48 22,33 22,33 37,21 111,63 334,88 528,38
Tabulka 4 – Vypočtený koeficient pro jednotlivé památky, atraktivity a akce
Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky lze vyčíst, že čím menší je zastoupení skupiny, tím vyšší je koeficient. Znamená to tedy, že méně zastoupená skupina je výjimečnější, tudíž má pro kulturní potenciál vyšší hodnotu. Ačkoliv se mohou velikosti koeficientů mezi jednotlivými kategoriemi zdát nevyrovnané, u výpočtu potenciálu jednotlivých ORP tomu tak není. Tento způsob byl zvolen tak, aby byl v koeficientu promítnutý jak počet všech subjektů, tak i velikost jednotlivých skupin, čemuž by měl být připisován značný význam.
5.2
Výpočet kulturního potenciálu
V následující fázi výpočtu celkového potenciálu je třeba každý subjekt ohodnotit příslušným koeficientem., tato čísla se sečtou a vyjde celkový potenciál kulturního cestovního ruchu pro danou obec s rozšířenou působností. Pro přehlednost je potenciál každé ORP počítán zvlášť. Zároveň je uveden kompletní seznam všech hodnocených subjektů, spolu s druhem subjektu a vypočteným koeficientem.
ORP
jsou
seřazeny
dle
velikosti
vypočteného
potenciálu.
Nejnavštěvovanější místa jsou v tabulkách označeny symbolem „*“.
28
5.2.1 Potenciál ORP Liberec Skupina NKP
MPZ
VPZ Divadlo Muzeum Galerie Muzeum a galerie Zábavní centrum Zoologická zahrada Botanická zahrada
Festival Slavnosti Akce na hradu
Název Horský hotel a televizní vysílač Ještěd u Liberce Hrad Grabštejn Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí Zámek Lemberk Český Dub Hodkovice nad Mohelkou Hrádek nad Nisou Jablonné v Podještědí Liberec Kryštofovo údolí Památky celkem Divadlo F. X. Šaldy v Liberci Naivní divadlo Liberec Severočeské muzeum v Liberci Hasičské muzeum Chrastava Podještědské muzeum a knihovna Český Dub Oblastní galerie v Liberci Městské muzeum a galerie Chrastava Babylon IQ Landia DinoPark Zoologická zahrada Liberec Botanická zahrada Liberec Atraktivity celkem WTF?! Festival Benátská! Festival Nisa – řeka, která nás spojuje Krajské slavnosti Libereckého kraje Dobývání Wothanburgu Grabštejnské čarodějnice Grabštejnské letohrádky Skotské hry na Sychrově Akce celkem
Celkem Potenciál ORP Liberec
Koeficient 24,08 24,08 24,08 24,08 20,87 20,87 20,87 20,87 20,87 31,30 231,97 32,73* 32,73 7,48 7,48 7,48 7,48 7,48 52,36* 52,36* 52,36* 130,91* 130,91 521,76* 22,33 22,33* 22,33 22,33 22,33 37,21 37,21 37,21 223,28* 977,01* 1277,01
Tabulka 5 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Liberec
Zdroj: vlastní zpracování K hodnotě 977,01 je třeba přičíst hodnotu 6×50, tedy 300, jelikož se v kraji nachází všech 5 nejnavštěvovanějších atraktivit CR: Babylon, IQ Landia, zoologická zahrada, DinoPark a Divadlo F. X. Dalších 50 bodů získává ORP za festival Benátská!. Výsledný potenciál ORP Liberec je dle této metody 1277,01, což je zároveň nejvyšší potenciál v kraji. 29
5.2.2 Potenciál ORP Česká Lípa Skupina NKP
VPR
MPZ
VPZ
Divadlo Muzeum Muzeum a galerie
Festival
Akce na hradu
Sympozium Masopust
Název Zámek Zákupy a hospodářský dům zámku Zákupy Zřícenina hradu Bezděz Janovice Lhota Rané Žďár Česká Lípa Dubá Zákupy Bukovec Kravaře Kruh Tubož Velenice Vojetín Památky celkem Jiráskovo divadlo Česká Lípa Městské muzeum v Mimoni Hasičské historické muzeum Nový Oldřichov Muzeum Čtyřlístku Doksy Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě Atraktivity celkem Lípa musica Všudybud České hrady – Bezděz Jarmark s hudbou dávnověku hrad Houska Noc s hvězdami na hradě Houska Renesanční jarmark na hradě Houska Vánoce na hradě Lipý Noční výstup na hrad Bezděz Řezbářské sympozium Doksy Masopust na Vísecké Rychtě Akce celkem
Celkem Potenciál ORP Česká Lípa
Koeficient 24,08 24,08* 39,13 39,13 39,13 39,13 20,87 20,87 20,87 31,30 31,30 31,30 31,30 31,30 31,30 455,09* 32,73 7,48 7,48 7,48 7,48 62,65 22,33 22,33 22,33* 37,21 37,21 37,21 37,21 37,21 111,63 22,33 387,00* 904,74* 1004,74
Tabulka 6 – Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Česká Lípa
Zdroj: vlastní zpracování ORP Česká Lípa hostí jednu z pěti nejnavštěvovanějších akcí kraje – České hrady – Bezděz a samotný hrad Bezděz je jednou z pěti nejnavštěvovanějších památek, proto je hodnota potenciálu o 2×50, tedy o 100 vyšší, rovná se 1004,74.
30
Z tabulky lze vyčíst, že výrazně nejmenší zastoupení mají v ORP Česká Lípa atraktivity – nacházejí se zde pouze muzea a jedno divadlo. Naopak velké zastoupení je mezi památkami, zvláště pak mezi vesnickými památkovými zónami, kterých je v této ORP šest z celkového počtu deseti. Tedy více než polovina vesnických památkových zón se nachází právě v ORP Česká Lípa. Jedná se tak o ORP s největším počtem hodnocených památek v celém Libereckém kraji vůbec.
5.2.3 Potenciál ORP Turnov Skupina NKP MPZ Divadlo Muzeum Galerie Zábavní centrum Skanzen
Festival Přehlídka Slavnosti Masopust Posvícení Akce na hradu
Název Zámek Sychrov Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova Zámek Hrubý Rohozec Zřícenina hradu Trosky Turnov Památky celkem Městské divadlo Turnov Muzeum Českého ráje v Turnově Městské muzeum Rovensko pod Troskami Maloskalská galerie Josefa Jíry Přírodní areál Šťastná země Dlaskův statek Atraktivity celkem Dvořákův festival Festival her na Kozákově Folková nic Hudební přehlídka Rovenské zvony Hasičské slavnosti ve Šťastné zemi Kámen a šperk v Českém ráji Slavnosti slámy Slamák Masopust na Dlaskově statku Svatováclavské posvícení na Dlaskově statku Šermířské loučení s létem na hradě Rotštejn Akce celkem
Celkem Potenciál ORP Turnov
Koeficient 24,08* 24,08* 24,08 24,08* 20,87 117,19* 32,73 7,48 7,48 7,48 52,36 52,36 159,89 22,33 22,33 22,33 22,33 22,33 22,33 22,33 22,33 22,33 37,21 238,18 515,26* 665,26
Tabulka 7 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Turnov
Zdroj: vlastní zpracování V ORP Turnov se nachází tři památky s největší návštěvností: zámek Sychrov, který je vůbec nejnavštěvovanější památkou Libereckého kraje; zřícenina hradu Trosky, která v návštěvnosti drží následující pozici za zámkem Sychrov; a Dlaskův statek 31
v Dolánkách u Turnova. Potenciál 515,26 se tedy musí zvýšit o hodnotu 3×50. Potenciál ORP Turnov má celkovou velikost 665,26. Při pohledu do tabulky je zřetelné, že všechny tři složky KCR (památky, atraktivity a akce) jsou v ORP Turnov velmi vyrovnané. Vyšších hodnot dosahují akce, ale není to příliš veliký rozdíl, jako tomu je u jiných ORP.
5.2.4 Potenciál ORP Jablonec nad Nisou Skupina MPZ Divadlo Muzeum Festival Veletrh CR Závod
Název Jablonec nad Nisou Památky celkem Městské divadlo Jablonec nad Nisou Muzeum Jizerských hor – Ekocentrum ČSOP Jizerka Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Atraktivity celkem Woodstock nad Nisou Euroregion Tour Jizerská 50 Akce celkem
Celkem Potenciál ORP Jablonec nad Nisou
Koeficient 20,87 20,87 32,73 7,48 7,48 47,69 22,33 111,63 334,88* 468,84* 537,40* 587,40
Tabulka 8 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Jablonec nad Nisou
Zdroj: vlastní zpracování Ve srovnání s předchozími ORP je výčet hodnocených subjektů výrazně menší, především co se památek týče. Menší zastoupení v porovnání s ostatními ORP mají rovněž atraktivity cestovního ruchu. Jedná se o ORP s nejmenším počtem hodnocených položek v celém Libereckém kraji, ale i přesto je ORP Jablonec nad Nisou čtvrtou ORP s nejvyšším potenciálem kulturního cestovního ruchu. Z tabulky je patrné, že největší zásluhu na velikosti potenciálu kulturního cestovního ruchu obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou má závod Jizerská padesátka. I kdyby k němu nebylo připočítáno pět bodů za vysokou návštěvnost (jedná se o jednu z pěti nejnavštěvovanějších akcí), stále by tvořil více než polovinu celkového potenciálu ORP Jablonec nad Nisou. Tento závod ovšem ročně přiláká okolo 17 000 lidí, což je shodné množství s akcí Benátská! v Libereckém kraji. Významný je pro velikost potenciálu také veletrh cestovního ruchu Euroregion Tour, který se koná přímo v Jablonci nad Nisou. 32
Potenciál ORP Jablonec nad Nisou tedy činí 537,40 + 50 za Jizerskou padesátku, což se rovná hodnotě 587,40.
5.2.5 Potenciál ORP Frýdlant Název Zámek Frýdlant Frýdlant v Čechách Památky celkem Městské muzeum Frýdlant Železniční muzeum Frýdlantských okresních drah Městské muzeum Nové Město pod Smrkem Muzeum života venkovského obyvatelstva Pertoltice – lidové stavby Atraktivity celkem Valdštejnské slavnosti Krajské dožínkové slavnosti Akce celkem
Skupina NKP MPZ
Muzeum Skanzen
Slavnost
Celkem Potenciál ORP Frýdlant
Koeficient 24,08* 20,87 44,95* 7,48 7,48 7,48 52,36 52,36 127,16 22,33* 22,33 44,66* 216,77* 316,77
Tabulka 9 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Frýdlant
Zdroj: vlastní zpracování ORP Frýdlant nabízí sice více muzeí či skanzenů než ORP Jablonec nad Nisou, ale tyto nejsou tolik bodově hodnoceny jako například závod. Na rozdíl od předchozích ORP mají v ORP Frýdlant výrazný podíl na celkovém potenciálu KCR atraktivity, mezi které se řadí již výše zmiňované skanzeny a muzea. Akce a památky mají význam již menší, ale vzájemně přibližně stejně veliký – mezi hodnotami 44 a 45. Zámek Frýdlant je jednou z pěti nejnavštěvovanějších památek v Libereckém kraji, podobně jako akce Valdštejnské slavnosti, které jsou nejnavštěvovanější akcí v Libereckém kraji vůbec, navštěvuje je okolo 30 000 diváků. Ačkoli se Valdštejnské slavnosti konají se ve Frýdlantu pouze ob rok (každý sudý rok se konají v Jičíně), je třeba s nimi počítat. Celková velikost potenciálu kulturního cestovního ruchu se vypočte následovně: 216,77 + 100 = 316,77. Potenciál KCR v ORP Frýdlant je rovna 316,77.
33
5.2.6 Potenciál ORP Nový Bor Název Kamenický Šenov MPZ Nový Bor VPZ Sloup Památky celkem Divadlo Městské divadlo Nový Bor Sklářské muzeum Kamenický Šenov Muzeum Sklářské muzeum Nový Bor Muzeum a galerie Ajeto Glassworks Atraktivity celkem Slavnost Sklářské slavnosti v Novém Boru Sympozium Sklářské sympozium Akce celkem Potenciál ORP Nový Bor Skupina
Koeficient 20,87 20,87 31,30 73,04 32,73 7,48 7,48 7,48 55,17 22,33 111,63 133,96 262,17
Tabulka 10 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Nový Bor
Zdroj: vlastní zpracování Na velikost potenciálu ORP má největší vliv sklářské sympozium, ostatní hodnoty jsou menší, tedy méně významné. Nenachází se zde žádné z nejnavštěvovanějších míst, hodnotu 262,17 tedy není třeba dále upravovat.
5.2.7 Potenciál ORP Železný Brod Název Železný Brod – Trávníky Železný Brod Památky celkem Divadlo Městské divadlo Železný Brod Kittelovo muzeum na Krásné – Pěnčíně Muzeum Muzeum zemědělské techniky Pěnčínska Městské muzeum v Železném Brodě Galerie Městská galerie Vlastimila Rady Zábavní centrum Výletní areál Pěnčín Atraktivity celkem Velikonoční Jarmark na Bělišti Jarmark Železnobrodský jarmark Akce celkem Potenciál ORP Železný Brod Skupina VPR VPZ
Koeficient 39,13 31,30 70,43 32,73 7,48 7,48 7,48 7,48 52,36 115,01 22,33 22,33 44,66 230,10
Tabulka 11 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Železný Brod
Zdroj: vlastní zpracování
34
ORP Železný Brod je velmi chudá na kulturní akce, konají se zde pouze jarmarky, které nejsou příliš hodnoceny. Lépe jsou na tom památky, na celkovém potenciálu ORP 230,10 se podílejí hodnotou 70,43. Přesto většina potenciálu, necelých 50 %, vychází z atraktivit, především pak z výletního areálu Pěnčín. Jak již bylo uvedeno výše, potenciál ORP Železný Brod je roven hodnotě 230,10.
5.2.8 Potenciál ORP Jilemnice Název Janatův mlýn v Buřanech Jilemnice Horní Štěpanice Památky celkem Krkonošské muzeum Jilemnice Muzeum Muzeum krkonošských řemesel Památník Jana Amose Komenského Památník Památník zapadlých vlastenců Atraktivity celkem Slavnost Pašeráckej vejkend Akce celkem Potenciál ORP Jilemnice Skupina NKP MPZ VPR
Koeficient 24,08 20,87 39,13 84,08 7,48 7,48 52,36 52,36 119,68 22,33 22,33 226,09
Tabulka 12 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Jilemnice
Zdroj: vlastní zpracování ORP Jilemnice má malé množství hodnocených subjektů. Kromě „Pašeráckýho vejkendu“ zcela chybí kulturní akce. Nejvyšších hodnot dosahuje kategorie atraktivit, jelikož se zde nacházejí dva památníky – zapadlých vlastenců a Jana Amose Komenského. ORP Jilemnice je jednou ze tří ORP Libereckého kraje, které nemají divadlo. Stejně tomu je v ORP Frýdlant a ORP Tanvald, což se také odráží na hodnotě potenciálu atraktivit. Jelikož se v této ORP nenachází žádná shoda míst na seznamu, ani žádné z nejnavštěvovanějších míst, lze počítat s hodnotou 226,09 jako s celkovým potenciálem kulturního cestovního ruchu v ORP Jilemnice.
35
5.2.9 Potenciál ORP Semily Skupina MPZ VPR VPZ Divadlo Muzeum Galerie Muzeum a galerie Festival Přehlídka
Název Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelnou – Karlov Újezdec – Syřenov Památky celkem Tylovo divadlo Lomnice nad Popelkou Vlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizerou a okolí Galerie sochaře Hrachy v Záhoří Městské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou Muzeum a Pojizerská galerie Semily Atraktivity celkem Lomnické hudební jaro Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou Semilský paroháč Akce celkem
Potenciál ORP Semily
Koeficient 20,87 39,13 31,30 91,30 32,73 7,48 7,48 7,48 7,48 62,65 22,33 22,33 22,33 66,99 220,94
Tabulka 13 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Semily
Zdroj: vlastní zpracování Ačkoliv se v ORP Semily nachází poměrně hodně položek, nelze je hodnotit příliš vysokými koeficienty. Největší podíl na velikosti celkového potenciálu, který činí 220,94, mají akce, které jsou dohromady hodnoceny necelými 70 body.
5.2.10 Potenciál ORP Tanvald Skupina NKP VPR
Muzeum
Festival Slavnost
Název Brusírna Harrachovské sklárny se strojním vybavením Jizerka Památky celkem Muzeum místní historie Smržovka Muzeum energie Velké Hamry Nové sklářské muzeum Harrachov Expozice Šindelka Harrachov Ski muzeum Harrachov Atraktivity celkem Keltská noc Letní slavnosti Eurion Smržovka Akce celkem
Celkem Potenciál ORP Tanvald
Koeficient 24,08 39,13 63,21 7,48 7,48 7,48 7,48 7,48 37,40 22,33* 22,33 44,66* 145,27 * 195,27
Tabulka 14 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Tanvald
Zdroj: vlastní zpracování 36
ORP Tanvald má nejmenší potenciál kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji (195,27). Kromě pěti muzeí, která nejsou příliš hodnocena, se zde nenachází žádné atraktivity cestovního ruchu. V této ORP se koná jedna z pěti nejnavštěvovanějších kulturních akcí, a to hudební festival Keltská noc.
5.3.11 Poznámky k použité metodě Tato metoda výpočtu byla vytvořena pro tuto práci a klade si za cíl charakterizovat potenciál kulturního cestovního ruchu a jeho velikost v Libereckém kraji. Proto vypočítané koeficienty nelze aplikovat na jiná území. Uvedené údaje o nejnavštěvovanějších památkách, atraktivitách ani akcích nemusí být zcela přesné, jelikož některé organizace tyto údaje nezveřejňují a na dotazy neodpovídají. Stejně tak nelze určit návštěvnost některých památek, atraktivit či akcí v případě, že se na ně neplatí vstupné nebo toto není jiným způsobem kontrolováno, jako například NKP horský hotel a vysílač na Ještědu. Lze předpokládat, že některá místa jsou do potenciálu započtena dvakrát, ale pokaždé pod jiným názvem. Tato podvojnost je patrná například v Jablonném v Podještědí, kde celá obec je městskou památkovou rezervací, včetně kostela sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí, který je národní kulturní památkou. Samotný kostel je tedy započten dvakrát.
5.3
Potenciál KCR v Libereckém kraji ORP Liberec Česká Lípa Turnov Jablonec nad Nisou Frýdlant Nový Bor Železný Brod Jilemnice Semily Tanvald Liberecký kraj celkem
Potenciál 1277,01 1004,74 665,26 587,40 316,77 262,17 230,10 226,09 220,94 195,27 4985,75
Tabulka 15 – Velikost potenciálu KCR v jednotlivých ORP
Zdroj: vlastní zpracování 37
Z tabulky lze vyčíst, že rozpětí mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou potenciálu je značně široké. Je to způsobeno jednak rozlohou jednotlivých ORP, ale především rozmístěním jednotlivých památek, atraktivit a akcí po celém kraji. Nejvyšší potenciál KCR v Libereckém kraji zaujímá ORP Liberec. Spolu s ORP Česká Lípa přesahuje velikost potenciálu 1000. 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
Graf 1 - Velikost potenciálu KCR v jednotlivých ORP
Zdroj: vlastní zpracování Graf 1 znázorňuje údaje uvedené v tabulce 15. Všechny ORP Libereckého kraje tak můžeme rozdělit do tří skupin, podle velikosti potenciálu. V první skupině s nejvyšším potenciálem jsou zařazeny ORP Liberec a ORP Česká Lípa, druhá skupina se středně vysokým potenciálem zahrnuje ORP Turnov a ORP Jablonec nad Nisou. Ostatní ORP jsou zařazena do třetí skupiny, kde je potenciál nejnižší. S takto uskupenými ORP je v této kapitole nadále pracováno. Je zjišťováno, co vedlo k tomu, že jsou skupiny vytvořeny právě těmito obcemi s rozšířenou působností a ne s jinými. 38
Výše zmíněné rozřazení do skupin je pro úplnost znázorněno na následující mapě:
Mapa 3 – Velikost potenciálu v Libereckém kraji
Zdroj: vlastní zpracování
5.3.1 ORP s nejvyšším potenciálem KCR Památky 231,97 505,09
ORP Liberec Česká Lípa
Atraktivity 771,76 62,65
Akce 273,28 437,00
Celkem 1277,01 1004,74
Tabulka 16 – ORP s nejvyšším potenciálem
Zdroj: vlastní zpracování Jak již bylo řečeno, do této skupiny spadá ORP Liberec s potenciálem 1277,01 a ORP Česká Lípa s potenciálem 1004,74. Jedná se o největší ORP v kraji, proto není divu, že mají nejvyšší potenciál. 39
ORP Liberec má navíc celkem 300 bodů za návštěvnost, což je více, než je celkový potenciál poloviny obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji. Největší podíl mají atraktivity cestovního ruchu, který je současně nejvyšším potenciálem této kategorie v celém kraji. Jedná se o ORP, kde se nachází krajské a zároveň největší město Libereckého kraje – Liberec. ORP Česká Lípa má oproti ORP Liberec vysoký potenciál památek, největší z celého Libereckého kraje, naopak atraktivity jsou hodnoceny pouhými 62 body, což je výsledek spíše podprůměrný. 100 bodů je navíc uděleno za návštěvnost (festival České hrady - Bezděz a hrad Bezděz). Tyto obce s rozšířenou působností mají oproti ostatním ORP v Libereckém kraji takový bodový náskok, že i kdyby nebyla hodnocena návštěvnost, pořadí by již zůstalo stejné. ORP Liberec má mimo vysokého kulturního potenciálu dobře vyvinutou i dopravní infrastrukturu. Prochází jí nejfrekventovanější silnice kraje, spojující krajské město s Prahou.
5.3.2 ORP se středně vysokým potenciálem KCR Do této skupiny spadají rovněž dva správní celky: ORP Turnov a ORP Jablonec nad Nisou. Obě zmíněné obce s rozšířenou působností sousedí přímo s ORP Liberec, mají tak výhodnou polohu. Dobrá je i dopravní dostupnost mezi těmito ORP – tramvaj či silnice I. třídy mezi Libercem a Jabloncem a rychlostní komunikace nebo vlaková spojení s Turnovem. Lze tedy hovořit o kvalitní dopravní infrastruktuře. ORP Turnov Jablonec nad Nisou
Památky 267,19 20,87
Atraktivity 159,89 47,69
Akce 238,18 518,84
Celkem 665,26 587,40
Tabulka 17 – ORP se středně vysokým potenciálem
Zdroj: vlastní zpracování ORP Turnov má nejmenší potenciál v atraktivitách, ale památky a akce tuto skutečnost kompenzují. Památky v této ORP mají hned po ORP Česka Lípa druhý nejvyšší potenciál z celého kraje. Nachází se zde jedny z nejnavštěvovanějších památek (Sychrov, Trosky a Dlaskův statek) Libereckého kraje, za které ORP Turnov získala celkem 150 bodů. Nebýt této skutečnosti, byl by potenciál ORP Jablonec nad Nisou 40
vyšší. Té se připisuje pouze padesát bodů za tradiční závod Jizerská padesátka, díky kterému má ORP Jablonec nad Nisou nejvyšší potenciál akcí v celém kraji. Oproti tomu je ve srovnání s ostatními ORP potenciál atraktivit i potenciál památek hluboko pod průměrem. Spolu s ORP s nejvyšším potenciálem KCR se ve všech čtyřech případech jedná o vůbec největší města (co do počtu obyvatel) v Libereckém kraji. Největším městem je krajské město Liberec, které má přes 100 000 obyvatel, počet obyvatel v Jablonci nad Nisou se pohybuje okolo 45 000, v České Lípě 35 000 a v Turnově 15 000. (5) Bude zde tedy pravděpodobně platit přímá úměrnost, kdy čím větší město, tím vyšší kulturní potenciál. Je to zapříčiněno především počtem konaných akcí a atraktivit v dané obci. Nelze porovnávat kulturní dění ve městě Liberci s kulturním děním například ve Frýdlantu. Obvykle lidé z přilehlých měst a obcí dojíždí právě do Liberce na koncerty, do divadla, na výstavy a podobně. Zájezdy do divadla F. X. Šaldy v Liberci, často například ze Semil či z Raspenavy (ORP Frýdlant), tuto skutečnost jedině potvrzují. Tyto zájezdy bývají konány buď konkrétní obcí, nebo nějakou soukromou organizací. Jen málokdy se v okolí velkých měst nachází příroda, do které by jezdili návštěvníci cestovního ruchu za rekreací. Raději obvykle volí hory, v Libereckém kraji tedy Krkonoše, Jizerské hory či Lužické hory.
5.3.3 ORP s nejnižším potenciálem KCR Potenciál KCR ostatních ORP, tedy Frýdlant, Nový Bor, Železný Brod, Jilemnice, Semily a Tanvald, dosahuje velikosti 195 až 316. Rozdíl mezi nimi není tolik znatelný jako u předešlých skupin. Zastoupení jednotlivých dílčích potenciálů lze vyčíst z následující tabulky: ORP Frýdlant Nový Bor Železný Brod Jilemnice Semily Tanvald
Památky 94,95 73,04 70,43 84,08 91,30 63,21
Atraktivity 127,16 55,17 115,01 119,68 62,65 37,40
Akce 94,66 133,96 44,66 22,33 66,99 94,66
Celkem 316,77 262,17 230,10 226,09 220,94 195,27
Tabulka 18 – ORP s nejnižším potenciálem
Zdroj: vlastní zpracování 41
Všechny ORP spadající do této skupiny mají malé množství hodnocených subjektů, nízká je i návštěvnost, která je oceněna pouze v ORP Frýdlant za stejnojmenný hrad a v ORP Tanvald, kde se koná Keltská noc. Těchto padesát bodů nemá ani v jednom případě vliv na celkové pořadí. Nejčastějšími atraktivitami v těchto správních celcích jsou muzea, která jsou málo hodnocena, z akcí se zde nejčastěji konají slavnosti. Památky jsou rozmístěny rovnoměrně, žádný typ nikde nepřevažuje. Oproti prvním dvěma skupinám, které mají potenciál středně vysoký a nejvyšší, jsou velikosti potenciálů těchto ORP takřka zanedbatelná. V porovnání například s ORP Liberec, kde nejmenší zastoupení má potenciál památek (231,97), je při pohledu do tabulky 18 vidět, že této velikosti nedosahuje ani celkový potenciál v celkem čtyřech obcích s rozšířenou působností.
5.4
Porovnání velikosti potenciálu s metodou ÚÚR Brno
Pro ověření funkčnosti metody, která je použita v práci, je v následující kapitole uvedeno porovnání s metodou, kterou aplikuje na výpočet potenciálu Ústav územního rozvoje Brno. Velikost potenciálu dle ÚÚR Brno uvedeného v následující tabulce je nekompletní. Jak již bylo řečeno v kapitole 4.1, ÚÚR Brno počítá potenciál celkový, zahrnuje i plochy a linie, tedy přírodní potenciál a infrastrukturu, které v tabulce uvedeny nejsou. ORP Liberec Česká Lípa Turnov Jablonec nad Nisou Frýdlant Nový Bor Železný Brod Jilemnice Semily Tanvald Liberecký kraj celkem
Potenciál Body 1277,01 1004,74 665,26 587,40 316,77 262,17 230,10 226,09 220,94 195,27 4985,75
% 25,61 20,15 13,34 11,78 6,35 5,26 4,62 4,53 4,43 3,92 100
Metoda ÚÚR Brno Body % 1400 1265 1040 245 400 440 225 415 355 505 6290
22,26 20,11 16,53 3,90 6,36 7,00 3,58 6,60 5,64 8,03 100
Tabulka 19 – Porovnání s metodou ÚÚR Brno
Zdroj: vlastní zpracování za pomoci ÚÚR Brno (1) 42
Pro větší přehlednost je zde uveden graf, který znázorňuje procentuální vyjádření potenciálu kulturního cestovního ruchu v jednotlivých ORP Libereckého kraje. 30,00
Potenciál Metoda ÚÚR Brno
25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00
Graf 2 – Porovnání velikosti potenciálu s metodou ÚÚR Brno
Zdroj: vlastní zpracování za pomoci ÚÚR Brno (1) Dle tabulky i grafu lze usoudit, že obě z metod si jsou podobné, avšak ne zcela shodné. Tato rozdílnost je zapříčiněná neshodou v počítaných subjektech. ÚÚR Brno zcela vynechává kulturní akce, dále nezapočítává divadla, zábavní centra, skanzeny a památníky, které ovšem mohou spadat do jiných atraktivit cestovního ruchu. Právě absence započítaných kulturních akcí vede k největšímu rozdílu mezi potenciálem ORP Jablonec nad Nisou. Není započtena již několikrát zmiňovaná Jizerská padesátka, která má v této ORP největší vliv. Naopak ÚÚR Brno započítává místa, která nejsou uvedena v této práci, například lázeňská místa, vinařský či pivovarnický věhlas, historické podzemí, plavecké bazény nebo golfová hřiště. Tyto v práci nejsou započítávána z důvodu, že mají v Libereckém kraji minimální význam (například podzemí či golfová hřiště), nebo se v kraji vůbec nevyskytují. Dalším důvodem, proč jsou některé segmenty v práci vynechány, je, že spadají
spíše
pod
přírodní
potenciál
(například
muzea
v přírodě,
přírodní
pozoruhodnosti), kterým se práce nezabývá. 43
6
Využití potenciálu v roce 2014
Hned na začátek je třeba podotknout, že počty přenocování nezahrnují ubytování v soukromí a nocování ve stanech, což je znát především na festivalech. Kompletní počty přenocování ovšem nejsou dostupné, ani známé.
ORP Liberec Česká Lípa Turnov Jablonec nad Nisou Frýdlant Nový Bor Železný Brod Jilemnice Semily Tanvald Liberecký kraj
Potenciál
Přenocování %
1277,01 1004,74 665,26 587,40 316,77 262,17 230,10 226,09 220,94 195,27 498,3885
Využití potenciálu
%
361 630 329 872 196 439 218 136 97 554 108 248 8 540 366 945 34 134 512 789
% 16,19 14,76 8,79 9,76 4,37 4,84 0,38 16,42 1,53 22,95
0,63 0,73 0,66 0,83 0,69 0,92 0,08 3,62 0,35 5,85
63 73 66 83 69 92 8 362 35 585
100,00 2 234 287
100,00
1,00
100,00
25,61 20,15 13,34 11,78 6,35 5,26 4,62 4,53 4,43 3,92
Tabulka 20 – Využití potenciálu
Zdroj: vlastní zpracování za pomoci ČSÚ (5) Z tabulky lze vyčíst počty přenocování v jednotlivých ORP přepočteny na procenta, stejně tak i potenciál. Takto vypočtená procenta jsou následně porovnávána (přenocování ÷ potenciál). Výsledek udává, jak je potenciál v Libereckém kraji využíván: pokud je číslo menší než jedna (respektive menší než 100 %), není potenciál plně využitý, v opačném případě je potenciál využíván velmi dobře. Vzhledem k nezapočítanému přírodnímu potenciálu, nejsou výsledky tolik směrodatné, ale i tak z nich lze vyvodit několik údajů. U výrazně odlišných podílů (kolonka Využití potenciálu v tabulce 20) platí, že čím vyšší je podíl, tím menší je zastoupení kulturního cestovního ruchu a tím více vyniká přírodní potenciál. Po pohledu do předchozí tabulky je možné obce s rozšířenou působností seřadit dle využití potenciálu následovně: Tanvald, Jilemnice, Nový Bor, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Frýdlant, Turnov, Liberec, Semily a Železný Brod. Rozložení těchto obcí je znázorněno na následujícím obrázku: 44
Mapa 4 – Využití potenciálu v Libereckém kraji
Zdroj: vlastní zpracování Nejlépe je s potenciálem pracováno v ORP Tanvald, kde je procentuální počet přenocování téměř šestkrát větší než procentuální vyjádření potenciálu. Pravděpodobně je to ovlivněno skutečností, že zhruba dvě třetiny území jsou zvláště chráněná – nachází se zde Krkonošský národní park a CHKO Jizerské hory. Lze tedy předpokládat, že většina návštěvníků této ORP sem nejezdí za kulturním cestovním ruchem, nýbrž za přírodním bohatstvím. Jednou z nejnavštěvovanějších lokalit západních Krkonoš je bezesporu město Harrachov. Populární jsou zde Mumlavské vodopády, prameny Labe a mnoho dalších přírodních zajímavostí v Jizerských horách. Obdobně je na tom i ORP Jilemnice, kde je potenciál využíván na 362 %. Severně od města Jilemnice se, stejně jako v ORP Tanvald, rozkládá Krkonošský národní park.
45
Zarážející může být skutečnost, že žádná z ORP s nejvyšším potenciálem – Liberec, Česká Lípa, Turnov ani Jablonec nad Nisou nevyužívá potenciál kulturního cestovního ruchu na více než 85 %. Opět to lze odůvodnit velikostí přírodního potenciálu, který je ve jmenovaných ORP nižší než například v ORP Tanvald či ORP Jilemnice, a to i navzdory tomu, že se na jejich území nachází množství CHKO – Český ráj, Lužické hory, České středohoří, Kokořínsko a Jizerské hory. Procento přenocování není příliš ovlivněno ani lázeňským cestovním ruchem (ORP Liberec a ORP Frýdlant), ani kongresovým cestovním ruchem, který lze předpokládat spíše ve větších městech. Při vyhodnocování nejsou bráni v potaz výletníci, tedy návštěvníci, kteří v destinaci nepřespí, ale kteří mají pro ekonomiku daného místa značný vliv – například navštíví památky, atraktivity či akce, mohou jít do restaurace a podobně. I to může být důvodem, proč je v ORP Jilemnice a ORP Tanvald o tolik výraznější podíl přenocování: jsou nejvzdálenější od největších měst Libereckého kraje, tedy i obyvatelé těchto měst, pokud jedou například do sklárny v Harrachově, zde raději přespí a udělají si prodloužený víkend. Naopak do větších měst jezdí okolí na kratší dobu – práce, zábava, kultura, nákupy a další, většinou není důvod, aby se zde zdržovalo přes noc.
46
7
Závěr
Cílem práce bylo analyzovat kulturní potenciál cestovního ruchu v Libereckém kraji a porovnat ho s počtem přenocování v roce 2014, to vše provádět na území jednotlivých ORP v kraji. Byla představena nová možnost výpočtu potenciálu kulturního cestovního ruchu, která lze aplikovat po drobných úpravách na každou konkrétní destinaci. Pro ověření funkčnosti metody bylo provedeno porovnání výsledků se zprávou Ústav územního rozvoje v Brně, které dopadlo převážně pozitivně: pořadí a procentuální zastoupení potenciálu v jednotlivých ORP se ve většině případů shodovalo. Nejpatrnější změny byly u ORP Jablonec nad Nisou a ORP Tanvald. ORP lze podle vypočítaného potenciálu rozdělit do tří skupin. Nejvyšší potenciál byl vypočítán pro ORP Liberec a ORP Česká Lípa, do druhé skupiny spadá ORP Turnov a ORP Jablonec nad Nisou. Do těchto správních celků by mělo být nejvíce investováno, především například na obnovu či opravu jednotlivých památek či atraktivit, aby mohl být potenciál nadále plně využíván. Jak efektivně byl v roce 2014 využíván potenciál kulturního cestovního ruchu, bylo zjišťováno porovnáním procentuálního vyjádření počtu přenocování s procentuálním vyjádřením potenciálu v dané ORP. Výsledky jsou s velikostí potenciálu v jednotlivých obcích s rozšířenou působností zcela nesrovnatelné. Hlavní příčinou je nezapočítávání přírodního potenciálu, což je znát nejvíce v ORP Tanvald a ORP Jilemnice, kde se rozprostírá Krkonošský národní park. Tyto dvě ORP jako jediné využívají kulturní potenciál na více než 100 %. Dalším z důvodů může být rozprostření měst v kraji, kdy obyvatelé větších měst se jezdí odreagovat do přírody, naopak tomu nebývá. Rovněž nejsou bráni v potaz výletnici, zjištění jejich počtů je problematické, proto s nimi není v práci počítáno. V budoucnu by bylo vhodné rozšířit například zábavní centra – v kraji patří mezi nejnavštěvovanější, ale tři pětiny (ty nejnavštěvovanější) se nacházejí v Liberci; jako jediná je v Libereckém kraji zoologická i botanická zahrada, bylo by vhodné zřízení například několika veřejně přístupných farem, které by fungovaly jako menší zoologické zahrady. Tuto skutečnost vidí autorka jako největší nedostatek.
47
Oproti zoologickým (resp. botanickým) zahradám je velmi dobře zavedena síť muzeí a galerií, což je největší skupina atraktivit.
48
Seznam knižních zdrojů [1] DEMEK, Jaromír a Peter MACKOVČIN (eds.). Zeměpisný lexikon ČR. Vyd. 2. Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. ISBN 80-860-6499-9. [2] GÚČIK, Marian. Základy cestovného ruchu. Prvé. Banská Bystrica: Ekonomická fakulta UMB v Banskej Bystrici Občianské združenie Ekonómia, 2000. ISBN 80-8055355-6. [3] KAJLÍK, Vladimír. České lázně a lázeňství. Praha: MMR ČR, 2007, 218 s. ISBN 978-80-239-9330-1. [4] KÜHN, Petr. Geologické zajímavosti Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, resort rozvoje venkova, zemědělství, životního prostředí a informatiky, 2006. ISBN 80239-6366-X. [5] LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. [6] Management kulturního cestovního ruchu [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/efcd96714737-427b-bab5-1b6be507e800/GetFile10_1.pdf [7] Statistická ročenka Libereckého kraje - 2014: Statistical yearbook of the Liberecký Region - 2014. Liberec: Český statistický úřad, 2014, 224 s. Souborné informace. ISBN 978-80-250-2592-5. [8] Státní rozpočet České republiky, rozpočty územně samosprávných celků. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance: Studijní opora pro studenty kombinovaného studia. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2012, 2012, s. 58. [9] SÝKOROVÁ, Jarmila, Radka VLČKOVÁ a Martin MODRÝ. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. 3. přepracované a doplněné vydání. Liberec: Liberecký kraj, odbor životního prostředí a zemědělství, 2015. [10] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4.
49
Seznam internetových zdrojů (1) Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice [online]. Brno: ÚSTAV ÚZEMNÍHO
ROZVOJE,
2010
[cit.
2016-02-15].
Dostupné
z:
http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCRtext.pdf (2) Aktuální problémy cestovního ruchu: "CESTOVNÍ RUCH A JEHO DOPADY NA SPOLEČNOST" [online]. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2014 [cit. 2016-02-15]. ISBN 978-80-87035-87-0. (3) Bezděz zažil podařené Hrady CZ. Zprávy.czin.eu: online zpravodajství [online]. CZIN.eu, 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://zpravy.czin.eu/bezdez-zazilpodarene-hrady-cz (4) Cestou necestou [online]. Liberec: Liberecký kraj [cit. 2016-02-23]. Dostupné z: http://kultura.kraj-lbc.cz/ (5) Český statistický úřad [online]. Praha: ČSÚ, 2016 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/domov (6) CHALUPA, Petr, Jaromír RUX a Hana VOJÁČKOVÁ. VÝPOČET VELIKOSTI POTENCIÁLU KULTURNÍCH PAMÁTEK. In: 11. mezinárodní konference AKTUÁLNÍ PROBLÉMY CESTOVNÍHO RUCHU: MÍSTNÍ BOHATSTVÍ A CESTOVNÍ RUCH. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2016, s. 6. (7) GeoPORTAL: (nejen) o životním prostředí v Libereckém kraji [online]. Liberec: Liberecký kraj [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: http://geoportal.kraj-lbc.cz/ (8) Jizerská 50 - sedm tisíc běžců, deset tisíc diváků. Jablonecký deník [online]. Jablonec: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/jizerska-50-sedm-tisic-bezcu-deset-tisicdivaku-20160107.html (9) NIPOS: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. Praha: Ministerstvo kultury, 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/ (10) Obce s rozšířenou působností. RIS: Regionální informační servis [online]. Vinohradská 46, 120 00 Praha 2: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, 2014 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/liberecky-kraj/verejnasprava/spravni-cleneni/obce-s-rozsir-pusobnosti/
50
(11) Odbor životního prostředí a zemědělství [online]. Liberec: Liberecký kraj [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: http://zivotni-prostredi.kraj-lbc.cz/ (12) Protržená přehrada Desná. Jizerky [online]. Jizerské hory: El TORO - Digital agency, 2012 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.jizerske-hory.cz/cs/poznejjizerky_leto-v-jizerkach_stavebni-pamatky/protrzena-prehrada-desna (13) VALDŠTEJNSKÉ SLAVNOSTI 2015. La Café: Frýdlant [online]. Frýdlant: La café, 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://lacafe.info/index.php/akce/valdstejnskeslavnosti-2015.html (14) VÝTEČNÍ HELLOWEEN, RARITA VILLAGE PEOPLE: O VÍKENDU PROBĚHL VE VESCI V LIBERCI FESTIVAL BENÁTSKÁ!. Benátská! [online]. Liberec: Benátská!, 2015 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.benatska.cz/vytecni-helloween-rarita-village-people/
51
