Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vyso ina na období

Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysoina na období 2008 – 2013

Zpracovatel: Krajský úad kraje Vysoina, oddlení strategického plánování Vysoina Tourism, píspvková organizace Masarykova univerzita Brno, Ekonomicko-správní fakulta, Katedry regionální ekonomie a správy

Proces týmové práce na strategickém programu byl veden metodou Team Building © Econsulting, s.r.o. Facilitace E consulting, s.r.o.

kvten 2008 Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................3 1.1 Východiska .....................................................................................................................3 1.2 Metodika zpracování ......................................................................................................4 2. SWOT analýza.....................................................................................................................5 3. Strategický rámec Strategie ............................................................................................10 3.1 Stanovení vize a cíl ....................................................................................................10 3.2 Základní priority Strategie ............................................................................................10 PRIORITA A VYTVOIT DOSTATENÉ A KVALITNÍ KAPACITY PRO VYUŽITÍ ATRAKTIVIT KRAJE BUDOVÁNÍM, MODERNIZACÍ A ÚDRŽBOU ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÉ INFRASTRUKTURY CESTOVNÍHO RUCHU .............. 12 Opatení A. 1 Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích a gastronomických zaízení .................................................................................................................................................. 12 Opatení A. 2 Výstavba a modernizace sportovn rekreaních zaízení................................. 13 Opatení A. 3 Výstavba, rozšíení a zkvalitnní infrastruktury pro kongresovou turistiku........ 18 Opatení A. 4 Vytváení kvalitního prostedí pro kulturní a poznávací cestovní ruch .............. 19 PRIORITA B POSILOVAT STÁVAJÍCÍ TURISTICKOU NABÍDKU A JEJÍ ROZŠÍENÍ SMROVAT K ZÁŽITKOVÉ TURISTICE A VYVÁŽENÍ SEZÓNNÍCH A MIMOSEZÓNNÍCH AKTIVIT ........................................................... 21 Opatení B. 1 Tvorba specifických regionálních produkt cestovního ruchu ........................... 21 Opatení B. 2 Vytváení podmínek pro realizaci šetrných forem cestovního ruchu................. 22 PRIORITA C PROFESIONALIZOVAT ÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI PROSTEDNICTVÍM SUBJEKTU ZAJIŠ UJÍCÍHO MARKETING, KOORDINACI, OSVTOVOU INNOST A ZASTEŠENÍ REGIONÁLNÍHO INFORMANÍHO SYSTÉMU................................................................................................................. 23 Opatení C. 1 Zkvalitnní informací pro pípravu a realizaci produktov zamených nabídek .................................................................................................................................................. 23 Opatení C. 2 Propagace turistické nabídky na regionální, národní i mezinárodní úrovni....... 24 PRIORITA D PODPOROVAT ROZVOJ MÍSTNÍCH, REGIONÁLNÍCH I MEZINÁRODNÍCH PARTNERSTVÍ A SÍTÍ V CESTOVNÍM RUCHU. MOTIVOVAT ZAMSTNANCE I ZAMSTNAVATELE PRO R ST CESTOVNÍHO RUCHU 25 Opatení D. 1 Funkní a efektivní partnerství jako princip rozvoje regionální turistické nabídky .................................................................................................................................................. 25 Opatení D. 2 Zkvalitování služeb v zaízeních cestovního ruchu ......................................... 26 Opatení D. 3 ............................................................................................................................ 27

4. Pílohy 4.1 Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina 4.2 Profil návštvníka turistického regionu Vysoina

1. Úvod Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysoina na roky 2008 – 2013 (dále jen „Strategie“) pedstavuje stedndobý strategický dokument, který navazuje na rámcovou strategii rozvoje cestovního ruchu definovanou v Programu rozvoje kraje Vysoina. asové nastavení realizaního období je pizpsobeno termínu evropského plánování, tzn. na období 2007 – 2013, ímž je dán pedpoklad podpoit realizaci navržených opatení ze strukturálních fond. Strategie vychází z možností turismu v kraji Vysoina a z psobnosti a odpovdnosti veejné správy. Jejím cílem je vybudovat a rozvíjet pozici turistického regionu Vysoina jako atraktivní turistické destinace. Hlavními cíli této politiky je koncipování turistických produkt a jejich uplatnní na trhu, podpora subjektm veejného i soukromého sektoru pi investicích motivovaných snahou o zkvalitnní poskytovaných služeb, profesní píprava a vzdlávání pracovník, budování organizaní struktury cestovního ruchu a vytvoení systému komunikace hlavních aktér cestovního ruchu, koordinace aktivit regionálního turistického marketingu zamených na identifikované cílové skupiny a zdrojové trhy a zvýšení jeho efektivnosti. Výchozím rámcem pi formulování Strategie byl dokument „Koncepce státní politiky cestovního ruchu v eské republice na období 2007 - 2013“ schválená usnesením vlády eské republiky . 1239 ze dne 7.11.2007. Významným programovým dokumentem, který ovlivuje obsahovou specifikaci jednotlivých okruh priorit Strategie a zejména cílen orientuje zamení budoucích rozvojových projekt na možné zdroje jejich spolufinancování je dokument „Regionální operaní program NUTS II Jihovýchod na období 2007-2013“. Pi formulaci návrhové ásti Strategie byly proto jednotlivé okruhy priorit specifikovány tak, aby byla možná pímá obsahová návaznost priorit kraje na priority Regionu soudržnosti Jihovýchod. Dležitým programovým a koncepním dokumentem je „Program rozvoje kraje Vysoina“, jako základní dokument regionálního rozvoje. Aktualizovaná programová ást, která definuje základní rozvojové smry v celé jejich tématické šíi byla schválena Zastupitelstvem kraje Vysoina dne 18. 12. 2007 usnesením . 0482/07/207/ZK .

1.1 Východiska Kraj Vysoina patí k mnoha regionm R, které s rozvojem cestovního ruchu spojují ást svých budoucích rozvojových vizí. Tém celé území má významný turistický potenciál – zachovalou pírodu, podmínky pro sportovní a rekreaní aktivity, udržované historické ásti mst, adu cenných stavebních památek, bohaté tradice i pomrn dobrou dopravní dostupnost z ostatních ástí republiky. Z atraktivit mezinárodního významu, nacházejících se na území kraje, lze uvést zejména ti památkové areály, které jsou zapsány na Seznamu svtového kulturního ddictví UNESCO – mstskou památkovou rezervaci Tel, areál národní kulturní památky poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoe u Ž áru nad Sázavou a unikátn zachovanou židovskou tvr spolu s bazilikou sv. Prokopa v Tebíi. Dalšími významnými turistickými atraktivitami jsou mstské a venkovské památkové rezervace a zóny, pes dv desítky veejnosti pístupných hrad, zámk a klášter a nespoet muzejních a umleckých sbírek. Velkou environmentální i estetickou hodnotu má jedinená kulturní krajina Vysoiny. Práv pro ni má znaná ást kraje statut chránných území. Krajina vytváí sama o sob atraktivní prostedí pro trávení volného asu. Znaný rekreaní potenciál mají zejména lokality v

3

údolích ek a v okolí vodních ploch. Pro zimní sporty je vhodná vtšina území Vysoiny, zejména pro bžecké lyžování. Rozvojové možnosti cestovního ruchu na Vysoin je do budoucna možné spojovat zejména s žádanými formami pobytové turistiky (prázdninové pobyty pro rodiny s dtmi, nabídka stedn nároné aktivní dovolené, venkovská turistika), se zážitkovou turistikou poznávací (mstská turistika spojená s návštvou kulturn-historických památek) a s kongresovou turistikou. Na využití turistického potenciálu regionu a zvyšování ekonomického pínosu cestovního ruchu je zamena ada aktivit kraje Vysoina, realizovány jsou konkrétní projekty a napomáhá mu grantová politika kraje smovaná do soukromého i veejného sektoru. Oblasti podpory cestovního ruchu ze strany kraje Vysoina: – Podpora rozvoje základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu (grantová politika prostednictvím program Fondu Vysoiny, Programu obnovy venkova, Spoleného regionálního operaního programu, Regionálního operaního programu NUTS II Jihovýchod) – Podpora rozvoje kvality služeb (grantová politika prostednictvím program Fondu Vysoiny, Spoleného regionálního operaního programu, Regionálního operaního programu NUTS II Jihovýchod) – Marketingová podpora regionální turistické nabídky (prezentace nabídek, vlastní turistický portál, systémová podpora innosti turistických informaních center, založení regionální organizace cestovního ruchu)

1.2 Metodika zpracování Na zpracování Strategie se podílel tým Ekonomicko-správní fakulty Katedry regionální ekonomie a správy Masarykovy univerzity v Brn za odborné konzultace oddlení strategického plánování Krajského úadu Vysoina a pracovní skupina složená ze zástupc samospráv, podnikatelských subjekt, kulturních zaízení, neziskových organizací, oddlení cestovního ruchu Krajského úadu kraje Vysoina (pozdji Vysoina Tourism, píspvkové organizace) a oddlení strategického plánování Krajského úadu Vysoina, pod vedením konzultaní a poradenské firmy Econsulting Tebí. Analytická ást obsahuje hodnocení atraktivit cestovního ruchu a objekt turistické infrastruktury vetn úspšnosti jejich postavení v nabídce území. Pro analýzu poptávky byly využity výsledky projektu Monitoring návštvník v turistických regionech R, bhem nhož byly zjiš ovány informace o skladb návštvník, o zámrech, charakterech a dvodech návštvy, o formách ubytování a stravování, o preferovaných aktivitách a o hodnocení jednotlivých položek služeb cestovního ruchu. Formulována byla SWOT analýza cestovního ruchu v území a provedena kategorizace území z hlediska potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, stanovena pedpokládaná intenzita, asová využitelnost, hlavní druhy a formy cestovního ruchu a regionalizace cestovního ruchu (funkn-prostorové využití území pro turismus). V návrhové ásti byla stanovena vize rozvoje cestovního ruchu daného území a hlavní problémy rozvoje území (strategické cíle). Ty byly formulovány na základ diskuse zainteresovaných subjekt na tech pracovních semináích a následn dopracovány do úrovn opatení.

4

2. SWOT analýza Pro diagnostiku píležitostí rozvoje cestovního ruchu byl zvolen princip strukturované SWOT analýzy. Východiskem pro formulaci silných a slabých stránek, píležitostí a rizik byly údaje získané v panelových diskusích pracovní skupiny na základ okruh sestavených projektovým týmem a doporuených odbornou literaturou (nabídka a poptávka, pozice ve sledované oblasti vi konkurenci, image vi okolí, struktura potenciálních partner, jejich technická úrove, odbornost a dovednosti zamstnanc, šíe a komplexnost inností, financování aktivit, ….). V rámci panelových diskusí byly využity výstupy analytické ásti a výsledky terénního šetení profilu návštvníka. Pírodní pedpoklady Silné stránky

Slabé stránky

Poloha kraje Vysoina uprosted R Kvalita životního prostedí Typ a zachovalost krajiny Existence ady chránných území a jejich zpístupnní naunými stezkami Píležitosti

Špatná kvalita vody v pírodních koupalištích a rybnících (využívány k chovu ryb) Nízké vodní stavy ek limitují jejich využitelnost pro vodní turistiku Ohrožení

Zachovalá píroda a atraktivita krajiny pízniv ovlivují obraz regionu Využití pedpoklad pro rozvoj dlouhodob udržitelného cestovního ruchu

Nebezpeí poškození pírody a krajiny neuváženými investiními akcemi rozmach vtrných elektráren Poškozování krajinotvorných prvk vlivem neorganizovaného a živelného rozvoje CR Zmna klimatu - nejisté snhové podmínky mohou ovlivnit zimní turistiku

Návštvnická atraktivita regionu, turistická infrastruktura

Silné stránky Vysoký kulturní potenciál - památky, historická jádra mst, koncentrace památek Unesco na svtové úrovni Jedinené územní dispozice pro aktivní turistiku - dobrá sí znaených tras pro pší a cyklisty, horolezcké terény Dobrý krajinný potenciál pro bh na lyžích - atraktivní sí lyžaských bžeckých stop Možnost zimních sport na svtové úrovni (bžky, biatlon, psí spežení,….) Rozšiující se nabídka pro jezdectví a hipoturistiku ) Významný potenciál venkovské turistiky a lidové architektury Velmi dobrá dostupnost rznými druhy

5

Slabé stránky Kapacitn a kvalitativn nedostatená nabídka ubytovacích zaízení - nízký poet certifikovaných ubytovacích zaízení, absence ubytování vyššího standardu, nerovnomrn rozložené ubytovací kapacity, nízké využití ubytovacích kapacit Rozdílná úrove technického stavu a vybavenosti stravovacích zaízení Kapacitn a kvalitativn nedostatená doprovodná infrastruktura a služby sportovn rekreaního charakteru nekoordinovaná a neefektivní údržba cykloturistických a lyžaských tras, ídká sí pjoven sportovního vybavení,

dopravy - snadná dostupnost po dálnici, relativn husté propojení mst a obcí sítí silnic 2. a 3. tídy

Píležitosti Rekonstrukce a zpístupnní vtšího potu památek Atraktivní vzhled obcí podporující rozvoj cestovního ruchu Budování cyklostezek, tématických cyklotras, nových lyžaských tratí a nauných stezek, v. odpovídajícího doplkového vybavení Zlepšení struktury nabídky a kvality služeb v oblasti ubytování Zkvalitnní dopravní infrastruktury Investice do ostatní sportovní infrastruktury Vybudování jedineného unikátního zaízení nap. pro poznávání Rst potu a zárove zkracování dovolených, vyžadující dobrou, jednoduchou a rychlou dopravní dostupnost cílových destinací

nepístupnost ady sportovních zaízení pro veejnost, nedostaující infrastruktura pro cyklisty, chybjící služby typu wellness, relaxaních, rekondiních a regeneraních Neexistence specializovaného zaízení zameného na poznávání a popularizaci vdy a techniky Nevyhovující stav dopravní infrastruktury Špatný technický stav nkterých kulturních a historických památek Nedostatek veejných WC v turisticky atraktivních lokalitách Ohrožení Pehnané a neadekvátní aktivity ochránc pírody omezující aktivity CR Paralyzování rozvoje aktivit CR v památkov chránných objektech z hlediska památkové ochrany Problémy dlouhodob nevyjasnných vlastnických vztah Negativní vnímání zvyšujícího se potu turist u obyvatel menších sídel v kraji Ztráta pozice CR z hlediska krajských priorit Ztráta podpory akcí CR ze strany mst Omezení toku financí na údržbu památek Chátrání a znehodnocení památkových objekt v dsledku nevhodných a necitlivých zásah. Konflikty pi užívání stezek pšími, cykloturisty a jezdci na koních

Služby, turistická nabídka, produkty cestovního ruchu, akce Silné stránky

x

Slabé stránky

Možnosti stedn nároných letních i zimních outdoorových pohybových aktivit Tradiní a atraktivní kulturní akce pro rzné cílové skupiny (Prázdniny v Teli, Festival rekord v Pelhimov, Pyrocar, Zámostí v Tebíi,… velikost cílových skupin 1 až 10 tisíc, délka trvání 1 den až 1 msíc) Jedinená témata a osobnosti v rámci R (Festival rekord Pelhimov, Hašek, Santini, Mahler,…) Možnosti sportovního rybolovu, lovu zve Pátelskost a vstícnost místních obyvatel

6

Málo možností pro zážitkovou turistiku Málo využívané tradiní regionální výrobky Málo typických regionálních jídel Slabá nabídka alternativních aktivit pro pípad špatného poasí Nedostatená nabídka aktivit pro rodiny s dtmi Vysoká míra sezónnosti nabídky Nedostatené turistické využití kulturního potenciálu Nedostatená nabídka tematických produkt a program Akce nejsou asto navzájem

k turistm a návštvníkm. Významný potenciál návštvník a turist z vlastního kraje a sousedních region Píležitosti

koordinovány Krátká prmrná doba pobytu návštvník Ohrožení

Rostoucí poptávka po volnoasových aktivitách (cykloturistika, pší a horská turistika, hipoturistika, sjezdové a bžecké lyžování, adrenalinové zážitky). Rostoucí cílové skupiny senior a zájemc o venkovskou turistiku a agroturistiku. Rst zájmu o zdravý životní styl a wellness pobyty Vytvoení atraktivních nabídek pro milovníky pírody Turistické využití památek a muzeí v rámci atraktivních návštvnických program - poznávací cestovní ruch, školní zájezdy Rst zájmu tuzemc o pobyty v tuzemsku. Rozvoj nabídky pro kongresovou a incentivní turistiku Zamení na rozvoj píležitostí pro rodinnou dovolenou Zaazení typických emesel, domácích produkt a regionálních pokrm k obohacení turistické nabídky Rozvoj spolupráce se sousedními regiony, v. zahraniních (Dolní Rakousko) Blízkost hranic s Rakouskem a s tím spojené možnosti smrování turist z tetích zemí

Sílící pozice a rozvoj konkurenních region ve vztahu k trhu cestovního ruchu a zejména k silným cílovým trhm (tuzemsko, Nmecko,. Rakousko, Slovensko). Odliv návštvník pro nespokojenost s kvalitou stravovacích a ubytovacích služeb a s profesionalitou doplkových služeb Nelepšící se kvalita služeb poškozuje image oblasti Ztráta zájmu o turistické cíle bez atraktivní programové nabídky Hospodáská recese v R a snižování koupschopnosti tuzemského obyvatelstva.

Organizace CR, marketing, komunikace, informaní servis Silné stránky

Slabé stránky

Hustá sí turistických informaních center s dostateným materiálním a technickým vybavením innost kraje, místních samospráv a sdružení obcí v aktivitách cestovního ruchu Tvorba kvalitních regionálních i lokálních propaganích materiál Kvalitní webový regionální turistický portál, zvyšující se úrove zapojení infocenter do budování a aktualizace databází

7

Nedvra v CR jako perspektivní zamstnání na Vysoin Nízký poet host a nízký podíl na celkovém potu host v R Neprovázanost nabídky, neexistence programových balík Chybjící regionální znaka, logo a slogan Nedostatek propaganích materiál o kraji v turistických infocentrech Nedostatek komunikace mezi jednotlivými subjekty zainteresovanými do rozvoje

Dálnice D1 – významný informaní zdroj pro Vysoinu

cestovního ruchu, minimální komunikace mezi soukromým a veejným sektorem, nízká úrove spolupráce turistických oblastí pi tvorb turistické nabídky, chybí celoregionální pohled na sektor CR Chybjící strategické rozvojové dokumenty (v. strategie CR) na úrovni kraje i jednotlivých mst Nedocenný význam innosti turistických infocenter (asto suplují jiné innosti, nízké finanní ohodnocení pracovník TIC)

Píležitosti

Ohrožení

Založení a innost zastešující marketingové organizace cestovního ruchu s psobností pro celý region, založené na spolupráci veejného a soukromého sektoru Rostoucí význam a role e-marketingu a on-line rezervací Zlepšení komunikace napí spektrem subjekt CR, motivace poskytovatel služeb ke spolupráci, konsensus pi ešení zásadních otázek rozvoje CR Vytvoení regionálního informaního, monitorovacího a rezervaního systému Zesilující vdomí ekonomické dležitosti cestovního ruchu pro rozvoj regionu u obyvatel Motivaní podpora innosti turistických infocenter

Neochota subjekt CR v Praze poskytnout informace propagující zbytek R Nedostatená spolupráce zabrauje optimálnímu rozvoji CR Nekoordinované a roztíštné propaganí aktivity s nízkým efektem Nedostaten aktualizované regionální databáze ohrozí kvalitu sdílených a poskytovaných informací

Lidské zdroje, financování

Silné stránky Existence stedních a vysoké školy zamených na vzdlávání pracovník v sektoru CR Krajský grantový systém Fondu Vysoiny

x

x x

8

Slabé stránky Nekvalifikovaná pracovní síla, špatná komunikaní a jazyková vybavenost pracovník v sektoru stravovacích a ubytovacích služeb Slabá ochota poskytovatel služeb zapojit se do projekt CR Ovlivování až korumpování cestovních kanceláí pražskými hotely Nedostatená komunikace a kooperace mezi klíovými initeli cestovního ruchu v regionu (mezi veejným a soukromým sektorem uvnit i navzájem). Podcenní kvalifikaní a profesní pípravy odborník v oblasti cestovního ruchu. Špatná legislativa svazující ruce provozovatelm v CR

Píležitosti Profesní vzdlávání pracovník v CR x Pomoc pi zpracování projekt Možnost peshraniní a meziregionální spolupráce v rámci projekt podpoených ze zdroj EU Aktivní zákonodárná iniciativa kraje ve prospch CR Možnost erpání finanních prostedk ze strukturálních fond v období 2007 – 2013 na rozvoj infrastruktury, služeb a vzdlávání v cestovním ruchu

9

Ohrožení Nedostatek financí z Fondu Vysoiny pro dotaní programy v oblasti CR Neschopnost vyerpat finanní zdroje z EU Politizování aktivit CR

3. Strategický rámec Strategie Z identifikovaných problém omezujících rozvoj cestovního ruchu a na základ významu cestovního ruchu pro ekonomiku nejen kraje Vysoina, ale celé eské republiky, vyplývá nutnost pímé i nepímé podpory cestovního ruchu ze strany veejné správy. Garance rozvoje cestovního ruchu na území kraje vyplývá ze zákona a souvisí s odpovdností za územní rozvoj celého kraje, v. podpory soukromého podnikání. Strategie je proto zamena na návrh ešení klíových rozvojových priorit, které jsou dle zákona .129/200 Sb. o krajích, v kompetenci kraje. Spolupráce s dalšími subjekty je specifikována v rámci navržených opatení.

3.1 Stanovení vize a cíl Strategická vize

Kraj Vysoina je dobe dostupný region pro objevné poznávání, aktivní odpoinek, profesní setkávání a zajímavé zážitky. Kvalita infrastruktury, pestrost nabídky, profesionalita služeb, ohleduplnost k pírodnímu prostedí a pée o kulturní ddictví jsou dvodem pro opakovanou návštvu kraje. Široce podporovaný, dynamický a udržitelný cestovní ruch je na Vysoin dležitou souástí života kraje.

Globálním cílem politiky cestovního ruchu je zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti cestovního ruchu pi respektování ochrany životního prostedí. Strategickým cílem je využít polohu kraje Vysoina v srdci eské republiky a rozvíjet jeho pírodní a kulturní potenciál pro cestovní ruch vybraných cílových skupin s podmínkou dlouhodobé udržitelnosti. Specifickými cíli je udržitelné využití pírodního potenciálu krajiny, zvýšení dostupnosti kulturních památek využívaných pro cestovní ruch, rozvoj šetrných forem cestovního ruchu a rozvoj lidských zdroj.

3.2 Základní priority Strategie Priority byly stanoveny na základ strategické vize a cíl a spoívají v podpoe ty základních oblastí. Do ekonomiky kraje by se realizace priorit a opatení mla promítnout ve zvýšení zamstnanosti v cestovním ruchu, zvýšení celkové a pobytové návštvnosti regionu, úelné koncentraci finanních prostedk a zvýšení píjm z cestovního ruchu. Konkurenceschopné regionální programy a produkty cestovního ruchu (priorita B), založené na atraktivitách a jedinenosti prostedí, musí být zacíleny na konkrétního návštvníka a šetrným zpsobem využívat pírodní atraktivity, kulturní potenciál a historické památky. Nezbytným pedpokladem pro tvorbu a realizaci turistických produktových nabídek je existence odpovídající infrastruktury a kvality služeb. Výstavba a rekonstrukce základní i

10

doprovodné infrastruktury cestovního ruchu (priorita A) bude realizována soukromými i veejnými subjekty. Lidský potenciál subjekt cestovního ruchu (priorita D) je nezbytný pro rst kvality poskytovaných služeb a zárove pro posilování vdomí veejnosti o významu turismu. Pípravu produkt je nutné založit na fungující organizaní struktue (priorita C) s úastí odborné veejnosti z ad soukromého i veejného sektoru a s jasn vymezenými kompetencemi pro výkon jednotlivých inností. Pro úspšný prodej turistických produkt je nutné vytvoit efektivní systém marketingové podpory.

V souladu s stanovenými cíli jsou navrženy následující priority a opatení. Jejich aktivity vytváejí prostor pro dosažení dílích cíl v rámci jednotlivých rozvojových oblastí. Realizace aktivit je územn vymezena krajem Vysoina. Napí celým spektrem bude kladen draz na zprostedkování poznání kultury, tradic, historie a pírodního bohatství kraje Vysoina a o poznání pírodních zákonitostí, vdeckých objev a technických vymožeností v jeho nejrznjších formách. Priorita A: Vytvoit dostatené a kvalitní kapacity pro využití atraktivit kraje budováním, modernizací a údržbou základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Opatení A.1:

Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích a gastronomických zaízení

Opatení A.2:

Výstavba a modernizace sportovn-rekreaních zaízení

Opatení A.3:

Výstavba, rozšíení a zkvalitnní infrastruktury pro kongresovou turistiku

Opatení A.4:

Vytváení kvalitního prostedí pro kulturní a poznávací cestovní ruch

Priorita B: Posilovat stávající turistickou nabídku a její rozšíení smrovat k zážitkové turistice a vyvážení sezónních a mimosezónních aktivit Opatení B1:

Tvorba specifických regionálních produkt cestovního ruchu

Opatení B2:

Vytváení podmínek pro realizaci šetrných forem cestovního ruchu

Priorita C: Profesionalizovat ízení cestovního ruchu v kraji prostednictvím subjektu zajišujícího marketing, koordinaci, osvtovou innost a zastešení regionálního informaního systému Opatení C1:

Zkvalitnní informací pro pípravu a realizaci produktov zamených nabídek

Opatení C2:

Propagace turistické nabídky na regionální, národní i mezinárodní úrovni

Priorita D: Podporovat rozvoj místních, regionálních i mezinárodních partnerství a sítí v cestovním ruchu. Motivovat zamstnance i zamstnavatele pro rst cestovního ruchu Opatení D 1:

Funkní a efektivní partnerství jako princip rozvoje regionální turistické nabídky

Opatení D.2:

Zkvalitování služeb v zaízeních cestovního ruchu

Opatení D.3:

innost turistických informaních center

11

PRIORITA A VYTVOIT DOSTATENÉ A KVALITNÍ KAPACITY PRO VYUŽITÍ ATRAKTIVIT KRAJE BUDOVÁNÍM, MODERNIZACÍ A ÚDRŽBOU ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÉ INFRASTRUKTURY CESTOVNÍHO RUCHU Odpovídající úrove základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu je základním pedpokladem pro rozvoj rzných forem cestovního ruchu a pro dlouhodobý rozvoj turistické návštvnosti. Kvalitativní a kvantitativní zmna v infrastruktue umožní rozšíení a zkvalitnní poskytovaných služeb. Priorita zahrnuje oblasti podpory základní infrastruktury v podob široké škály ubytovacích a stravovacích kapacit a potebné doprovodné infrastruktury pro aktivní, kongresovou i poznávací turistiku. Opatení A. 1 Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích a gastronomických zaízení Východiska: Analýza ukázala územní koncentraci ubytovacích zaízení (do velkých mst, horských stedisek a stedisek letní rekreace u vody), nepíliš vyhovující druhovou skladbu ubytovacích zaízení i strukturu lžek, rozdílnou úrove technického stavu a vybavenosti ubytovacích a stravovacích zaízení. Pedmtem opatení proto je aktivní a úinná podpora dobudování a zkvalitnní struktury a vybavenosti ubytovacích a gastronomických zaízení, doprovázené certifikací jednotlivých zaízení. V cenných územích (chránné krajinné oblasti, maloplošná chránná území) musí být eliminován konflikt zámr výstavby, rekonstrukce i rozšíení ubytovacích zaízení s hledisky ochrany pírody. V tchto pípadech bude nutná diskuse se zástupci institucí odpovídajících za ochranu pírody. Cíle opatení: rozšíení a zkvalitnní základní turistické infrastruktury zvýšení standardu poskytovaných služeb umožujících uspokojit široké spektrum spotebitelských požadavk zvýšení konkurenceschopnosti Aktivity napl ující opatení: výstavba, rekonstrukce a rozšíení ubytovacích a stravovacích zaízení zvýšení standardu vybavenosti ubytovacích zaízení podpora kategorizace a certifikace ubytovacích a stravovacích zaízení Oekávané výstupy: poet nov vybudovaných, zrekonstruovaných nebo rozšíených ubytovacích zaízení (absolutní poet, nov zízená lžka, poet ubytovaných klient, poet penocování, tržby v K) poet nov otevených, rekonstruovaných nebo rozšíených gastronomických zaízení podle jednotlivých typ (absolutní poet, poet klient, tržby v K) poet nov certifikovaných ubytovacích a gastronomických zaízení Píjemci podpory: podnikatelské subjekty v oblasti ubytovacích a hostinských služeb Garant:

Kraj Vysoina

Cílové skupiny:

návštvníci kraje, místní obyvatelé

12

Opatení A. 2 Výstavba a modernizace sportovn rekreaních zaízení Dílí opatení A.2.1: Infrastruktura pro pší turistiku, cykloturistiku a hipoturistiku Východiska: a) Kraj je pokryt hustou sítí 3 000 km turistických cest, jejichž znaení je dlouhodob udržováno Klubem eských turist. Pro zvýšení komfortu uživatel je nutné turistické trasy vybavit doplkovou drobnou infrastrukturou, pípadn je tématicky propojit doplnním nových úsek. Ke zvýšení turistické atraktivity pších tras mohou pispt také nov vybudované nauné stezky, které v pípad zamení na pírodní zajímavosti mohou prostednictvím kvalitn pipravených informaních panel výrazn pispt k rozvoji informovanosti o dvodech ochrany pírody a souvisejících píinách eventuálního omezení nkterých rekreaních aktivit. b) V kraji Vysoina je vyznaena hustá sí cyklistických komunikací rzných typ, významu a kvality, v celkové délce 2 600 km. Celá ada cykloturistických tras vykazuje závady (kvalita povrchu, chybjící znaení, kolizní místa), trasy nejsou ideáln navzájem propojeny, na mnoha místech jsou vedeny po silnicích s vyšší intenzitou provozu, cyklistickou dostupnost obcí a mst limituje absence cyklostezek. Pedmtem opatení je efektivní propojení sít cyklistických tras budováním nových úsek, zvýšení bezpenosti cyklist odstranním nebezpených míst, zatraktivnní tras odpoinkovými místy, doplnní úsek umožujících využití in-line bruslai a budování souvisejících servisních služeb na trasách. c) Na území kraje Vysoina je vytipováno 180 jízdáren, koských stanic, farem a jezdeckých klub ochotných spolupracovat na vytváení a rozvoji sít hipotras pokrývajících celé území kraje v ucelených okruzích. V cenných pírodních lokalitách musí být respektována stanoviska orgán zabývajících se ochranou pírody a krajiny. V cenných pírodních lokalitách musí být pi budování všech typ tras respektována stanoviska orgán zabývajících se ochranou pírody a krajiny. Musí být prohloubena koncepní a koordinaní úloha krajských orgán, nutné bude nap. zpracovat studii rozvoje/generel cyklistické dopravy, pípadn pasportizaci cyklotras jako východisko pro regionální turistický produkt a pro pravidla pro systémovou údržbu cyklistických tras. Cíle opatení: zvýšení atraktivity území pro návštvníky rozšíení a zkvalitnní doprovodné turistické infrastruktury zvýšení konkurenceschopnosti turistické nabídky kraje zamené na aktivní trávení volného asu zlepšení informovanosti návštvník o místních pírodních zajímavostech a dvodech ochrany pírody rovnomrnjší rozložení turistické zátže v území a regulace pohybu návštvník v pírodn nejcennjších lokalitách využití potenciálu cyklistiky pro rozvoj cestovního ruchu zvýšení bezpenosti provozu na vyznaených cyklistických komunikacích Aktivity napl ující opatení: zkvalitování sít turistických znaených tras budování tématicky zamených nauných stezek (pírodní zajímavosti, místní historie, architektura, tradice, legendy apod.)

13

budování a znaení nových úsek cyklostezek a tématicky zamených cykloturistických tras vybudování sít hipotras výstavba doprovodné infrastruktury na turistických a cyklistických trasách (vyhlídkové body, odpoinková místa s pístešky, lavikami, stojany na kola, informaními panely apod., úschovny, pjovny a opravny kol) realizace bezpenostních opatení na nebezpených, nepehledných a nevhodn vedených úsecích cykloturistických tras (peložky, peznaení, úprava povrchu apod.) vytvoení systému cyklostezek uvnit obcí zpracování koncepních materiál zamených na problematiku cyklistické dopravy

Oekávané výstupy: x nov vyznaené turistické trasy x nov vybudované nauné stezky x nov vytvoená odpoinková místa a instalovaná zaízení doplkové infrastruktury znaených tras (laviky, informaní panely, odpadkové koše apod.) x nov vybudované cykloturistické trasy a cyklostezky x odstranné technické a bezpenostní závady na cyklotrasách x snížení potu nebezpených a kolizních míst na stávajících cyklistických stezkách a trasách x zvýšení potu uživatel cykloturistických tras a cyklostezek x zpracované koncepní materiály a studie Píjemci podpory: zizovatelé a provozovatelé pších turistických tras, nauných stezek, cykloturistických tras a cyklostezek, hipotras (kraj, msta a obce a jimi zakládané nebo zizované organizace, nestátní neziskové organizace; zájmová sdružení a organizace, podnikatelské subjekty) Garant:

Kraj Vysoina

Cílové skupiny:


Dílí opatení A.2.2: Infrastruktura pro lyžování a ostatní zimní sporty Východiska: Vzhledem k píznivým klimatickým podmínkám jsou na území kraje Vysoina píznivé pedpoklady pro rozvoj sjezdového a bžeckého lyžování i dalších zimních sport. Cílem opatení je postupné zkvalitování služeb zimních stedisek v. možnosti budování nových lyžaských areál v místech s píhodnými pírodními podmínkami. Tém celé území kraje je využitelné pro bžecké lyžování, je proto potebné pokraovat v budování lyžaských bžeckých okruh rzné délky a obtížnosti. Pedmtem opatení je také podpora výstavby infrastruktury pro vyznavae dalších zimních sport, k nimž patí nap. snowboarding, sákování, bobování, bruslení apod. O každém pipravovaném zámru bude nezbytné vést diskusi s píslušnou institucí ochrany pírody, nebo akce zahrnuté do tohoto opatení jsou do znané míry konfliktní z hlediska zájm ochrany pírody a krajiny, zejména v místech, která se nacházejí v tsném kontaktu s územím CHKO Ž árské vrchy. Cíle opatení: zvýšení atraktivity území pro návštvníky-vyznavae zimních sport rozšíení a zkvalitnní doprovodné turistické infrastruktury zvýšení konkurenceschopnosti území kraje v nabídce zimní turistiky

14

využití potenciálu lyžování pro rozvoj cestovního ruchu dosažení konsensu mezi zájmy podnikatel, veejné správy a ochránc pírody

Aktivity napl ující opatení: investice do zaízení nutných pro rozvoj služeb stedisek sjezdového lyžování (vleky, lanovky, odbavovací systémy, osvtlení svah, technické zasnžování, sociální zázemí, lyžaské školy, pjovny lyžaského a ostatního sportovního vybavení apod.) budování nových lyžaských areál v lokalitách s vhodnými pírodními a dalšími pedpoklady investice do infrastruktury pro bžecké lyžování (budování, údržba a znaení závodních a standardních bžeckých tratí a turistických bžeckých okruh) podpora budování potebné infrastruktury pro další zimní sporty se vztahem k rozvoji cestovního ruchu (snowboarding, boby, sán, bruslení,…) koncepní a marketingové studie, zabývající se problematikou rozšíení a lokalizace nových lyžaských areál Oekávané výstupy: x nov vybudovaná a rekonstruovaná infrastruktura pro – sjezdové lyžování – bžecké lyžování – pro ostatní zimní sporty x regionální studie a koncepní materiály Píjemci podpory: kraj, msta a obce a jimi zakládané nebo zizované organizace, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení a organizace, podnikatelské subjekty Garant:

Kraj Vysoina

Cílové skupiny:


Dílí opatení A.2.3: Infrastruktura pro vodní turistiku a rekreaní plavbu Východiska: Existence pírodních vodních rekreaních ploch na území kraje Vysoina pedstavuje významný potenciál pro rozvoj pobytové turistiky u vody. Stav nkterých vodních ploch však znemožuje koupání stejn jako chybjící i nevyhovující infrastruktura u nich. Také nkteré úseky vodních tok mají dobré pedpoklady pro rozvoj rekreaní plavby, vodácky jsou však prozatím využívané v omezené míe. Doplkem pro vodní aktivity jsou aquaparky, bazény a koupališt. Pedmtem opatení je budování a rekonstrukce infrastruktury, která souvisí se zajištním žádané možnosti rekreaních aktivit u vody. Rozsah a zpsob úpravy vodních ploch a vodních tok pro rekreaci a rekreaní vodní plavbu musí být v souladu s ochranou pírodních hodnot daného území. Cíle opatení: zvýšení atraktivity území pro návštvníky zlepšení stavu a kvality vodních ploch a infrastruktury pro pobyt u vody rozšíení a zkvalitnní infrastruktury pro rekreaní plavbu Aktivity napl ující opatení: vyištní vodních ploch využívaných k rekreaci, výstavba zaízení zamezujících jejich zneiš ování, zlepšení prostedí v bezprostedním okolí rekreaních vodních ploch

15

výstavba a rekonstrukce infrastrukturních zaízení souvisejících s rekreací u vody (budování a údržba pláží, pístupové komunikace, parkovišt, sprchy, sociální zaízení, vodní skluzavky, tobogány, provoz lodní dopravy, apod.) výstavba a rekonstrukce infrastrukturních zaízení umožujících pstování vodních sport (pjovny a opravny lodí, pjovny sportovních poteb, apod.) výstavba a rekonstrukce infrastrukturních zaízení umožujících rekreaní plavbu a vodácké aktivity (pístupové cesty, hygienická zaízení, stravovací zaízení, pístavišt a kotvišt lodí, zajištní sjízdnosti ek, vodácké znaení, vodácká táboišt, apod.) nákup plavidel pro rekreaní vodní plavbu na vodních tocích a plochách výstavba a rekonstrukce bazén a koupališ souvisejících s cestovním ruchem budování aquapark a dalších vodních atrakcí ve vhodných lokalitách podpora zpracování koncepních a marketingových studií, zabývajících se problematikou možností vodní turistiky na Vysoin

Oekávané výstupy: nov zízená a zrekonstruovaná koupališt a bazény nov vybudovaná a zrekonstruovaná zaízení umožující rekreaci u vody a vodní sporty kvalitní pírodní vodní plochy s doplkovými službami cestovního ruchu využitelné pobytovou rekreaci upravené úseky vodních tok a vodních ploch s potebnou infrastrukturou pro rekreaní plavbu a vodáckou turistiku koncepní a marketingové materiály zamené na možnosti vodní turistiky na Vysoin Píjemci podpory: majitelé a správci vodních tok a vodních ploch, podnikatelské subjekty, msta a obce ležící na vodních tocích napájejících vodní plochy urené k rekreaci Garant:

Kraj Vysoina

Cílové skupiny:


Dílí opatení A.2.4: Infrastruktura pro golfovou turistiku Východiska: Golfová turistika patí k moderním formám cestovního ruchu pinášející destinacím vysoké výnosy. Kraj Vysoina disponuje dvma golfovými hišti odlišné kategorie, kvality a rozsahu. Žádoucí je existence celkem 4 – 5 kvalitních minimáln 18 jamkových golfových hiš s odpovídající návaznou infrastrukturou a službami, umožujících ucelenou regionální nabídku. V cenných pírodních lokalitách musí být pi budování a rozšiování golfových hiš respektována stanoviska orgán zabývajících se ochranou pírody a krajiny. Cíle opatení: rozšíit a zkvalitnit infrastrukturu pro golfovou turistiku, která zajiš uje delší pobyt návštvník v regionu a pináší regionu vysoké výnosy

16

Aktivity napl ující opatení:: rozšíení a modernizace stávajících golfových hiš v. rozšíení zázemí o související infrastrukturu (ubytovací, stravovací, wellness služby, pístupové komunikace, parkovišt apod.) výstavba nových minimáln 18 jamkových hiš na území kraje s kvalitní navazující infrastrukturou Oekávané výstupy: nová golfová hišt s odpovídajícím vybavením Píjemci podpory podnikatelské subjekty Garant:

Kraj Vysoina

Cílové skupiny:


Dílí opatení A.2.5: Infrastruktura pro wellness turistiku Východiska: Na mezinárodním, národním i regionálním trhu volnoasových aktivit narstá zájem o zdravý životní styl, wellnessové a léebné pobyty. Vysoina se potýká s velmi krátkou prmrnou dobou pobytu návštvník. Rozšíení infrastruktury a služeb pro léebný cestovní ruch a wellness je jedním z úinných nástroj, jak délku pobytu návštvník prodloužit a souasn zvýšit jejich finanní výdaje v kraji. Cíle opatení: rozšíit a zkvalitnit infrastrukturu pro wellness, jako formy cestovního ruchu, která zajiš uje delší pobyt návštvník v regionu a pináší regionu vysoké výnosy Aktivity napl ující opatení:: Výstavba, rekonstrukce, modernizace a rozšiování komplexních wellness center v. vybavení a budování souvisejících ubytovacích, stravovacích zaízení, pístupových komunikací, parkoviš apod. Oekávané výstupy: nová kvalitní wellness centra s odpovídajícím vybavením a související infrastrukturou Píjemci podpory: podnikatelské subjekty Garant:

Kraj Vysoina

Cílové skupiny:


17

Dílí opatení A.2.6: Volnoasová sportovní infrastruktura využitelná pro cestovní ruch Východiska: Vybavenost území sportovní infrastrukturou zvyšuje turistický potenciál daného území a je významným faktorem pro rozvoj širokého spektra možných volnoasových aktivit v oblasti cestovního ruchu. Patí sem zejména venkovní hišt, kryté tenisové a squashové kurty, urampy, skate parky, lanová centra, lezecké stny, možnosti pro tandemové seskoky, paragliding apod.). Tato infrastruktura umožuje sestavení nabídky cílen zamené na sportovní pobyty a je využívána také jako doplková aktivita návštvník (veerní program, nepíze poasí). Protože z vypracovaných analýz vyplynulo, že vybavenost uvedenou sportovní infrastrukturou není v kraji dostatená, je cílem formulovaného opatení podpoit rekonstrukci a výstavbu potebných zaízení daného typu. V cenných pírodních lokalitách musí být pi budování všech typ zaízení respektována stanoviska orgán zabývajících se ochranou pírody a krajiny. O každém pipravovaném zámru bude nezbytné vést diskusi s píslušnou institucí ochrany pírody. Cíle opatení: zvýšit atraktivitu území pro potenciální návštvníky rozšíit a zkvalitnit infrastrukturu umožující aktivity využitelné pro sportovní turismus zvýšit konkurenceschopnosti území kraje ve srovnání s územími s podobnou nabídkou využít potenciál sportovní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšit související ekonomické pínosy zlepšit píležitosti místního obyvatelstva pro aktivní využití volného asu Aktivity napl ující opatení: výstavba a rekonstrukce sportovní infrastruktury s možností úelného využití pro cestovní ruch (hišt na tenis, volejbal, nohejbal, squash, apod., u-rampy, skate parky, fitness centra, lanová centra, lezecké stny, možnosti tandemových seskok, paraglidingu apod.) podpora zpracování regionálních koncepních a marketingových studií, zabývajících se problematikou lokalizace nových sportovních zaízení Oekávané výstupy: nov vybudovaná a rekonstruovaná zaízení sportovní infrastruktury koncepní a marketingové studie, zabývající se problematikou lokalizace nových sportovních zaízení s vtším regionálním dosahem Píjemci podpory: majitelé a provozovatelé sportovních zaízení (msta, obce a jimi zizované nebo zakládané organizace, podnikatelské subjekty) Garant:

Kraj Vysoina

Cílové skupiny:


Opatení A. 3 Výstavba, rozšíení a zkvalitnní infrastruktury pro kongresovou turistiku Východiska: V souasné dob je na území kraje Vysoina nkolik menších konferenních zaízení. Poloha kraje Vysoina v centru eské republiky a rostoucí poptávka po kongresové turistice

18

vyžaduje jednak rozšíení stávajících kongresových center a jejich modernizaci vybavením dalšími službami, ale také vznik zcela nových standardn vybavených zaízení. Cíle opatení: rozšíit a zkvalitnit infrastrukturu pro kongresovou turistiku, jako formy cestovního ruchu, která zajiš uje delší pobyt návštvník v regionu a pináší regionu vysoké výnosy

Aktivity napl ující opatení: rekonstrukce a modernizace stávajících kongresových zaízení s cílem rozšíit jejich kapacitu, v. nákupu technického vybavení a výstavby doprovodné infrastruktury související s rozšíením nabídky kongresového zaízení výstavba nových kongresových zaízení s ubytovací kapacitou nad 100 pokoj, vetn vnitního a technického vybavení, stravovacích a sportovních kapacit, pístupových komunikací, parkoviš apod. Oekávané výstupy: nová a modernizovaná zaízení pro kongresovou turistiku Píjemci podpory: majitelé a provozovatelé sportovních zaízení (msta, obce a jimi zizované nebo zakládané organizace, podnikatelské subjekty) Garant:

Kraj Vysoina

Cílové skupiny:


Opatení A. 4 Vytváení kvalitního prostedí pro kulturní a poznávací cestovní ruch Dílí opatení A.4.1: Obnova, rekonstrukce a pée o pírodní, historické a památkové objekty, rozvoj a zkvalitnní jejich dopl kové infrastruktury Východiska: Poznávací turistika je jednou z tradiních forem cestovního ruchu. Rozvoj poznávacího cestovního ruchu umožují kulturn-historické, architektonické, technické a pírodní památky. ada z nich se nenachází v dobrém stavu, nkteré jsou v dsledku toho využívány jen ásten nebo jejich stav žádné využití neumožuje. Cílem opatení proto je trvalá pée o pírodní zajímavosti a atraktivity, o kulturn historické a technické památky, zkvalitnní veejných prostranství (opravy, rekonstrukce apod.) souvisejících s uvedenými atraktivitami a také výstavba, píp. zpístupnní dalších objekt, které mohou pispt k rozvoji poznávacího cestovního ruchu (nap. muzea, návštvnická centra, stediska pro poznávání a popularizaci vdy a techniky, rozhledny, vyhlídková místa apod.). Rozsah a zpsob úpravy pírodních památek a historických objekt pro využití v cestovním ruchu musí být v souladu s ochranou pírodních a kulturních hodnot daného území. V cenných pírodních lokalitách musí být respektována stanoviska orgán zabývajících se ochranou pírody a krajiny.

19

Cíle opatení: x zlepšit stav památkov chránných objekt a pírodních atraktivit pro jejich využití v cestovním ruchu x zvýšit konkurenceschopnost území kraje ve srovnání s územími s podobnou nabídkou Aktivity napl ující opatení: rekonstrukce a trvalá pée o technický stav objekt využívaných pro poznávací cestovní ruch (hrady, zámky, církevní památky, mstská architektura, soubory lidové architektury, památníky, technické památky, pírodní atraktivity apod.) rekonstrukce, výstavba a zpístupování dalších objekt využitelných pro cestovní ruch (návštvnická centra, muzea, atrakce zamené na popularizaci regionální historie a tradic, stediska zamená na poznávání vdy a techniky apod.) výstavba, rekonstrukce, modernizace a rozšiování infrastruktury objekt poznávací turistiky – vstupní obslužné prostory, parkovišt, pístupové komunikace, informaní tabule, tvorba speciáln zamených expozic, nákup vybavení apod. pée o drobné památky (kížky, kapliky, zvoniky, sochy,…) rozvoj spolupráce s církví, zlepšení pístupnosti sakrálních staveb zlepšování vzhledu veejných prostranství Oekávané výstupy: zrekonstruované historické a technické památkové objekty s návaznou infrastrukturou a vybavením, využívané v cestovním ruchu nov vybudované, píp. nov zpístupnné objekty, v. související doprovodné infrastruktury, umožující návštvníkm seznámení se specifiky regionu zlepšení stavu pírodních zajímavostí a atraktivit a jejich zpístupnní veejnosti upravená a rekonstruovaná veejná prostranství Konení píjemci: majitelé, provozovatelé a správci technických, pírodních a historických památek (msta, obce a jimi zizované píp. zakládané organizace, správy CHKO, NPÚ, neziskové organizace, zájmová sdružení, podnikatelské subjekty) Garant:

Kraj Vysoina

Cílové skupiny:


Dílí opatení A.4.2: Využití kulturních akcí, regionálních tradic a místních výrobk pro podporu cestovního ruchu Východiska: Podpora turistiky zamené na poznávání regionálních specifik zprostedkovan podporuje regionální zvláštnosti jako takové a pispívá ke zvýšení sounáležitosti návštvník s krajem Cíle opatení: zlepšit stav památkov chránných objekt a pírodních atraktivit pro jejich využití v cestovním ruchu zvýšit konkurenceschopnost území kraje ve srovnání s územími s podobnou nabídkou Aktivity napl ující opatení:

20

organizování a podpora pravidelných kulturních, folklorních, spoleenských akcí a festival v regionu koordinace tchto akcí, podpora jejich vzájemného propojení, propagace a mediální prezentace podpora innosti subjekt organizujících kulturní akce, poádání regionálních soutží o nejatraktivnjší akce a zajištní jejich finanní podpory vyhledání a podpora obnovení starých historických tradic a akcí vytvoení typických místních výrobk a podpora jejich zavedení na regionální trh

Oekávané výstupy: kulturní akce a mediální kampan pro jejich využití v cestovním ruchu vytvoený systém podpory typických regionálních výrobk Konení píjemci: msta, obce a jimi zizované píp. zakládané organizace, neziskové organizace, zájmová sdružení, podnikatelské subjekty Garant:

Kraj Vysoina

Cílové skupiny:


PRIORITA B POSILOVAT STÁVAJÍCÍ TURISTICKOU NABÍDKU A JEJÍ ROZŠÍENÍ SM ROVAT K ZÁŽITKOVÉ TURISTICE A VYVÁŽENÍ SEZÓNNÍCH A MIMOSEZÓNNÍCH AKTIVIT

Turistická nabídka je na trhu uplatnitelná prostednictvím turistických produkt a komplexních programových nabídek. Zákazníkovi pinášejí výhodu jednoduché organizace služeb a garanci kvality služeb. Organizátorovi produktu umožují oslovit specifické cílové trhy nebo konkrétní skupiny zákazník, využít efektivn mimosezónu, ovlivnit délku pobytu, motivovat klienty k opakovanému využití služeb apod. Dostaten variabilní, tématické i ucelené produkty jsou závislé na existenci odpovídající infrastruktury, kvalit služeb, využití kulturního potenciálu území, nezbytné organizaní struktue a marketingové podpoe turistické nabídky. Turistické produkty využívající pírodní potenciál musí vždy zohledovat limity návštvnosti chránných území, tak, aby nedocházelo k jejich nadmrnému zatížení. V územích vyžadujících zvláštní ochranu bude nabídka respektovat režim území, pípadn bude umístna mimo pírodovdn nejcennjší lokality. Opatení B. 1 Tvorba specifických regionálních produkt cestovního ruchu Východiska: Kraj Vysoina se na trhu cestovního ruchu mže prosadit nabídkou kvalitních regionálních turistických produkt, pro které má ideální pedpoklady – letního a zimního aktivního turismu, mstského, poznávacího a kulturního turismu, kongresového turismu a dalších. Tyto produkty mohou být zameny na využití jak domácí tak zahraniní klientelou. Cíle opatení: umožnit celoroní návštvnost kraje prodloužit délku pobytu návštvník využít mén turisticky využívaná území kraje

21

Aktivity napl ující opatení: vytvoení produkt postavených na využití – kulturního potenciálu kraje (poznávání kulturních, historických, církevních a technických památek, pobyty ve mstech) – tradiních kulturních a sportovních akcí – regionální gastronomie – sportovní infrastruktury (cyklistické trasy, golfová hišt, wellness služby, adrenalinové sporty, sjezdové a bžecké lyžování, vodní sporty, jízda na koni,...) podpora aktivit na rozvoj kongresové a incentivní turistiky spolupráce na produktech v rámci národní, peshraniní a meziregionální spolupráce rozvoj a podpora spolupráce s tuzemskými a zahraniními cestovními kanceláemi a agenturami tvorba systému turistických pas, hromadných vstupenek a slevových karet tvorba a distribuce souvisejících propaganích materiál mediální prezentace specifických produkt. Oekávané výstupy: vytvoení specifických turistických produkt Konení píjemci: podnikatelské subjekty, cestovní kanceláe, touroperátoi, kraj, msta, obce a jimi zizované píp. zakládané organizace, neziskové organizace, zájmová sdružení Garant:

kraj Vysoina, Vysoina Tourism

Cílové skupiny:


Opatení B. 2 Vytváení podmínek pro realizaci šetrných forem cestovního ruchu Východiska: Rozvoj venkovského cestovního ruchu, agroturistiky a dalších šetrných forem cestovního ruchu pedstavuje významný potenciál Vysoiny v turistické nabídce zejména pro domácí klientelu. Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu pispje zárove ke stabilizaci venkovského prostoru. V rámci udržitelného rozvoje je zárove poteba hledat cesty k minimalizaci negativních dopad cestovního ruchu na životní prostedí. Cíle opatení: využít mén turisticky využívaná území kraje umožnit celoroní návštvnost kraje prodloužit délku pobytu návštvník Aktivity napl ující opatení: udržení kvality pírodního, historického a kulturního bohatství regionu formou osvty návštvník pée o krajinu, podpora kultivace krajiny a údržby vzhledu obcí podpora pozitivního pístupu obcí k rozvoji trvale udržitelných forem cestovního ruchu v turisticky exponovaných oblastech kraje podpora šetrných forem cestovního ruchu v místech chránných lokalit na území kraje

22

podpora certifikace ekologických služeb v souinnosti s profesními organizacemi

Oekávané výstupy: rozšíení nabídky zamené na venkovskou turistiku, agroturistiku, hipoturistiku, ekoturistiku atd. vytvoení produkt postavených na využití regionální gastronomie, folklóru, místních typických emesel a aktivního zapojení do ochrany pírody zvýšení povdomí návštvník o pírodních hodnotách území a dvodech jeho ochrany tvorba a distribuce souvisejících propaganích materiál Konení píjemci: podnikatelské subjekty, cestovní kanceláe, touroperátoi, kraj, msta, obce a jimi zizované píp. zakládané organizace, neziskové organizace, zájmová sdružení Garant:


Cílové skupiny:


PRIORITA C PROFESIONALIZOVAT ÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI PROSTEDNICTVÍM SUBJEKTU ZAJIŠUJÍCÍHO MARKETING, KOORDINACI, OSV TOVOU INNOST A ZASTEŠENÍ REGIONÁLNÍHO INFORMANÍHO SYSTÉMU Veejná správa i podnikatelská veejnost vnímá sektor cestovního ruchu jako významný segment ekonomického rozvoje regionu. Slabinou je organizace (ízení) cestovního ruchu. Vedle fungující kooperace veejnoprávních subjekt je poteba zintenzivnit spolupráci s podnikatelskými subjekty a orientovat se na organizaci informaních a servisních služeb pro turistický region Vysoina a na podporu prodeje jeho turistických nabídek. Zastešující organizace, která by mla koordinovat turistické aktivity, vetn jejich marketingové podpory (reklama, propagace, podpora prodeje, prodej), byla zízena krajem Vysoina jako píspvková organizace Vysoina Tourism k 1.1.2008. Strategické plánování a management rozvoje cestovního ruchu je pro každou turistickou destinaci klíovým faktorem pro zachování jeho konkurenceschopnosti. Opatení C. 1 Zkvalitnní informací pro pípravu a realizaci produktov zamených nabídek Východiska: Pro rozhodování a pípravu turistické nabídky je teba neustále sledovat vývoj poptávky a charakteristiky marketingových skupin klient konfrontovat se zájmem o jednotlivé formy cestovního ruchu a s údaji o návštvnosti regionu. Využívána jsou k tomu statistická data SÚ, která umožují vyhodnotit návštvnost kraje sledováním pot pijíždjících turist a využitelnosti ubytovacích kapacit. Strukturu návštvník a jejich postoje k cestovnímu ruchu je nutno sledovat metodami marketingových šetení. Cíle opatení: efektivnjší využívání potenciálu cestovního ruchu v kraji Vysoina zkvalitnit informaní servis pro návštvníky

23

vybudovat jednotný turistický informaní, monitorovací a rezervaní systém zkvalitnit turistický naviganí systém

Aktivity napl ující opatení:

koordinace inností subjekt psobících v cestovním ruchu na území kraje

sbr, zpracování a vyhodnocování dat a informací z oblasti cestovního ruchu v regionu

pravidelné zpracování segmentaní analýzy na základ aktuální situace a požadavk na trhu cestovního ruchu, stanovení cílových skupin, zdrojových trh a navržení vhodných marketingových komunikaních nástroj

realizace analýz, terénních przkum a motivaních šetení

rozvoj spolupráce s cestovními kanceláemi

realizace spolených aktivit a projekt se sousedními destinacemi

vytváení a rozvoj informaních systém cestovního ruchu

vznik a rozšiování míst s veejn pístupným internetem pro turisty a návštvníky regionu

Oekávané výstupy: zkvalitnní internetové prezentace turistického regionu vytvoení jednotného turistického informaního, rezervaního a monitorovacího systému zkvalitnní turistického naviganího a orientaního systému Konení píjemci: podnikatelské subjekty, cestovní kanceláe, touroperátoi, kraj, msta, obce a jimi zizované píp. zakládané organizace, neziskové organizace, zájmová sdružení Garant:


Cílové skupiny:


Opatení C. 2 Propagace turistické nabídky na regionální, národní i mezinárodní úrovni Východiska: Návštvnost jednotlivých region ovlivuje turistický potenciál a závisí také na rozsahu a kvalit poskytovaných služeb a na dobrém propaganím psobení. Toho lze dosáhnout koordinací inností všech subjekt cestovního ruchu. Stávající i nov vytváené regionální turistické produkty musí být systematicky, v maximální kvalit a vhodné form propagovány tak, aby se zvýšila úinnost propagace turistických nabídek kraje na regionálním, národním a mezinárodním trhu. Cíle opatení: propagace Vysoiny jako zajímavé turistické destinace zvýšení pobytové návštvnosti Aktivity napl ující opatení:

cílené zamení propagace na

24

–

vybrané zdrojové trhy

–

vybrané druhy cestovního ruchu

–

vybrané cílové skupiny návštvník a turist

Oekávané výstupy: vytvoení marketingového plánu propagace a prezentace na základ stanovení hlavních cílových skupin návštvník a jeho implementace na perspektivních trzích realizace cílených propaganích a informaních kampaní, v. specializovaných workshop, presstrip tuzemských i zahraniních noviná a poznávacích cest pro zástupce cestovních kanceláí mediální prezentace turistické nabídky Konení píjemci: podnikatelské subjekty, cestovní kanceláe, touroperátoi, kraj, msta, obce a jimi zizované píp. zakládané organizace, neziskové organizace, zájmová sdružení Garant:

Vysoina Tourism

Cílové skupiny:


PRIORITA D PODPOROVAT ROZVOJ MÍSTNÍCH, REGIONÁLNÍCH I MEZINÁRODNÍCH PARTNERSTVÍ A SÍTÍ V CESTOVNÍM RUCHU. MOTIVOVAT ZAM STNANCE I ZAM STNAVATELE PRO R ST CESTOVNÍHO RUCHU Fungující partnerství a spolupráce podnikatelského a veejného sektoru, neziskových organizací, profesních i zájmových sdružení je jedním z pedpoklad nekonfliktiního rozvoje sektoru cestovního ruchu v regionu. Také veejnosti je nutné ukázat pínos turismu pro kraj. Prohloubení spolupráce je nutné hlavn pi píprav a realizaci rozvojových zámr za úelem dosažení udržitelného rozvoje cestovního ruchu a zachování konkurenceschopnosti na trhu. Specifickou oblastí je vytváení klastr v cestovním ruchu. Opatení D. 1 Funkní a efektivní partnerství jako princip rozvoje regionální turistické nabídky Východiska: Pro vytvoení kvalitní turistické nabídky je nezbytná aktivizace všech nejvýznamnjších aktér v oblasti cestovního ruchu v kraji (podnikatelských subjekt, samospráv, turistických informaních center, neziskových organizací, kulturních organizací). Je poteba postupn nastavit pravidla vzájemné a koncepní spolupráce založené na bázi partnerství pi plánování, organizaci, komunikaci i rozhodovacích procesech. Cíle opatení: zlepšit kvalitu a organizaci místní a regionální turistické nabídky Aktivity napl ující opatení: vytvoení a aktualizace databází subjekt psobících v cestovním ruchu v regionu vytvoení sít hlavních partner aktivn se podílejících na ízení a podpoe aktivit cestovního ruchu v regionu

25

pravidelný przkum veejného mínní, informovanost a osvta místních obyvatel

Oekávané výstupy: zlepšení informovanosti všech aktér cestovního ruchu a veejnosti o stavu odvtví cestovního ruchu vybudovaná sí spolupracujících partner Konení píjemci: kraj, msta, obce a jimi zizované píp. zakládané organizace, neziskové organizace, zájmová sdružení, podnikatelské subjekty Garant:


Cílové skupiny:

návštvníci kraje, podnikatelská veejnost, neziskové organizace, zájmová sdružení , místní obyvatelé

Opatení D. 2 Zkvalit ování služeb v zaízeních cestovního ruchu Východiska: Nezbytnou podmínkou konkurenceschopnosti turistické nabídky je kvalita a garance služeb. Kvalita služeb je z pohledu tuzemských i zahraniních návštvník regionu rozdílná, chybí standardizace a certifikace služeb v zaízeních cestovního ruchu. Smyslem zavádní certifikace je konkurenní výhoda v podob zlepšené pozice na trhu. S rozvojem informaních, komunikaních a výrobních technologií a se zvyšující se kvalitou života spolenosti jsou na pracovníky v o sektoru cestovního ruchu kladeny stále vyšší požadavky na schopnost pracovat s informacemi, s novými pracovními technologiemi, na jazykovou vybavenost, na manažerské dovednosti, vztah k ekologii apod. Chybí systém celoživotního vzdlávání, který by reflektoval poteby zamstnavatel i zamstnanc. Cíle opatení: zvýšit kvalifikaci lidských zdroj v sektoru cestovního ruchu Aktivity napl ující opatení: spolupráce se školami zamenými na výuku cestovního ruchu podpora vzdlávání a informovanosti pracovník v cestovním ruchu podpora systému a nových forem celoživotního vzdlávání zamstnavatel i zamstnanc v cestovním ruchu poádání seminá, konferencí, workshop a kongres zamených na cestovní ruch realizace pracovních stáží pracovník v cestovním ruchu v tuzemských i zahraniních destinacích Oekávané výstupy: vzdlávací programy, školící kursy, informaní semináe a jazykové vzdlávání pro pracovníky v oblasti cestovního ruchu Konení píjemci: podnikatelské subjekty, kraj, msta, obce a jimi zizované píp. zakládané organizace, neziskové organizace, zájmová sdružení, školy zamené na obor cestovního ruchu

26

Garant:


Cílové skupiny:

zamstnavatelé a zamstnanci návštvníci kraje, místní obyvatelé

v sektoru

cestovního

ruchu,

Opatení D. 3 innost turistických informaních center Východiska: Turistická informaní centra (dále jen „TIC“) jsou významnou souástí informaního systému a patí k nejdležitjším lánkm praktické propagace msta, obce, i mikroregionu. Sí fungujících TIC je proveným a úinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu. TIC jsou vtšinou prvním navštíveným místem v dané lokalit, spolehlivými informacemi ovlivují pobyt návštvník v regionu a podílí se tak na vytváení výsledného dojmu, který si z nj turisté odvážejí. Nároky na kvalitu práce TIC se neustále zvyšují, a už jde detailní znalosti o oblasti psobení, o potebné jazykové znalosti a také o odpovídající vybavení komunikaní a výpoetní technikou. Cíle opatení: Zkvalitnit propojení sít TIC na regionální úrovni zvýšit kvalitu poskytovaných služeb TIC v regionu zapojit innosti jednotlivých TIC do marketingových aktivit regionální organizace cestovního ruchu Aktivity napl ující opatení: podpora innosti TIC podpora vzdlávání a informovanosti pracovník TIC podpora jednotné národní certifikace a oznaení TIC Oekávané výstupy: vzdlávací a informaní semináe a jazykové vzdlávání pro pracovníky TIC zvýšení potu a kvality turistických informaních center. Konení píjemci: kraj, msta, obce a jimi zizované píp. zakládané organizace, neziskové organizace, podnikatelské subjekty Garant:


Cílové skupiny:

zamstnavatelé obyvatelé

a

zamstnanci

27

TIC,

návštvníci

kraje,

místní

4. Pílohy 4.1 Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina 4.2 Profil návštvníka turistického regionu Vysoina

28

Píloha 4. 1

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina

zpracovala Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy

prosinec 2006

ešitelský kolektiv: RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Ing. Martin Šauer RNDr. Jií Vystoupil, CSc.

Odborná spolupráce: Mgr. Václav Novák - KrÚ kraje Vysoina, Odbor regionálního rozvoje

2


Obsah Úvod ........................................................................................................................................4 1. Potenciál cestovního ruchu ..............................................................................................4 1.1 Potenciální rekreaní plochy ..........................................................................................4 1.2 Turisticko-rekreaní funkce ............................................................................................7 1.3 Turisticko-rekreaní zatížení ..........................................................................................9 2. Pedpoklady cestovního ruchu.......................................................................................11 2.1 Pírodní pedpoklady ....................................................................................................11 Pírodní atraktivity a pozoruhodnosti ............................................................................................ 11 Velkoplošná a maloplošná chránná území................................................................................. 11 Pírodní parky ............................................................................................................................... 11 Rekreaní vodní plochy ................................................................................................................ 12

2.2 Kulturn–historické pedpoklady ..................................................................................14 Památky UNESCO........................................................................................................................ 14 Národní kulturní památky.............................................................................................................. 15 Mstské (vesnické) památky ........................................................................................................ 15 Hrady a zámky .............................................................................................................................. 17 Církevní památky.......................................................................................................................... 17 Technické a vojenské památky..................................................................................................... 17

2.3 Návštvnost památek ...................................................................................................20 3. Turistická infrastruktura ..................................................................................................20 3.1 Základní turistická infrastruktura ..................................................................................20 Hosté a návštvnost v hromadných ubytovacích zaízeních ....................................................... 25

3.2 Doprovodná turistická infrastruktura.............................................................................25 4. Hlavní druhy a formy cestovního ruchu.........................................................................27 5. Regionalizace cestovního ruchu v kraji Vysoina ........................................................27 Závr......................................................................................................................................30 Seznam kartogram .............................................................................................................31 Seznam piložených databází .............................................................................................32 Literatura a prameny............................................................................................................33

3


Úvod Cestovní ruch prožívá v posledních letech v eské republice, podobn jako v celém svt nebývalý rozvoj, je jedním z nejdynamitji se rozvíjejících hospodáských odvtví. Pesto je stále považován za progresivní odvtví budoucnosti, a to i z dvodu, že jeho rozvoj provází silný multiplikaní efekt. Cestovní ruch pedstavuje komplexní hospodáské odvtví, které významným zpsobem ovlivuje zamstnanost, platební bilanci, ekonomický i sociální rozvoj region, podílí se na tvorb hrubého domácího produktu, má vliv na píjmy místních rozpot – toto vše smuje k podpoe investiní aktivity v regionech. Kraj Vysoina, který je patrn nejvíce homogenním turistickým regionem v eské republice, má dobré pedpoklady a turistický potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Pes znanou vnjší homogenitu je území kraje vnitn diferencováno, ne všechny oblasti a lokality jsou stejn atraktivní, turisticky využívané a navštvované. Vnitní heterogenita je zejmá také z rozdílné funkní a asové využitelnosti území pro cestovní ruch. Cílem pedložené studie je poukázat na pednosti kraje Vysoina práv v oblasti potenciálu a pedpoklad pro rozvoj cestovního ruchu (pírodní, kulturn-historické a další) a základní a doprovodné turistické infrastruktury (s drazem na prostorové rozmístní a kapacity ubytovacích zaízení). Dležitým funkn-prostorovým aspektem je analýza hlavních druh a forem cestovního ruchu vetn vnímání sezónnosti a v neposlední ad naznaení možného vnitního lenní (rajonizace), resp. funkní typologie území v návaznosti na pirozené predispozice, únosné kapacity (limita území) a vlastní aktivity všech zainteresovaných aktér. Potenciál cestovního ruchu Bohatý pírodní, historický a kulturní potenciál vždy peduroval eskou republiku a region Vysoina k intenzivnímu využívání pro turistiku a cestovní ruch. Stal se základem pro budování infrastrukturních zaízení a ubytovacích kapacit umož ujících jeho další zhodnocení. Jestliže se má potenciál cestovního ruchu uvážen využívat a adekvátn tomu budovat potebná zaízení, je nutné vyhodnotit podmínky pro cestovní ruch zpsobem, který poskytne komplexní obraz a klasifikaci území vhodných pro cestovní ruch nejen z hlediska kvality a specializace, ale i kapacitního využití, funkce a zatížení. Potenciální rekreaní plochy Pírodní podmínky resp. pírodní potenciál jsou rozhodujícími lokalizaními faktory vtšiny aktivit cestovního ruchu a rekreace, zárove urují základní funkn-prostorové dimenze a diferenciace v rekreaním využití území. Potenciální rekreaní plochy syntetickým zpsobem generalizují vliv celkových pírodních podmínek na souasný stav a intenzitu využití území a podávají pohled na souhrnný pírodní potenciál území a jeho rekreaní využití. Hodnota ukazatele „potenciální rekreaní plochy“ vzniká soutem ploch v katastrálních územích jednotlivých obcí rekrean využitelných – tento souet je poté vydlen celkovou rozlohou obce a je uvádn v procentech 1. Údaje pro výpoet jsou obsaženy v tzv. katastru nemovitostí (úhrnné hodnoty druh pozemk, ÚHDP), jehož registr spravuje eský úad zemmiský a katastrální (ÚZK). Za rekrean nejmén využitelné jsou na Vysoin považovány pedevším zemdlsky intenzivn využívané plochy v nížinách, pahorkatinách i vrchovinách (hodnoty ukazatele do 25 %), naopak nejvíce potenciálních rekreaních ploch „na sebe“ koncentrují lesní pdy, louky a pastviny, zahrady, sady, vodní plochy (hodnoty ukazatele 65 % a více). V kraji Vysoina se pirozen uskupily ti velké koncentrace potenciálních rekreaních ploch s vysokými hodnotami: x oblast Ž árských vrch a Železných hor (plynule na sebe navazující chránné krajinné oblasti), x oblast Svratecké hornatiny (pírodní park), 1

Na území celé eské republiky se hodnoty ukazatele potenciálních rekreaních ploch pohybují v intervalu 0,8 – 98,6 %.

4

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina x

ásten také v širším okolí Tele (Javoická vrchovina s nejvyšším vrcholem kraje – Javoicí), dále pak již pouze jednotlivé lokality resp. katastry obcí, nap. Kladeruby nad Oslavou, Kuroslepy (blízkost vodní nádrže Dalešice a Mohelenské hadcové stepi), Kadolec, Skináov (lesní plochy), Svatoslav, Horní Vilémovice (pírodní park Tebísko), Tmice (lesní plochy), Kamenná Lhota, Kouty, Trpišovice (lesní a vodní plochy), Služátky, Malín (lesní a vodní plochy) a nkteré další. Potenciální rekreaní plochy s nejnižším potenciálem (hodnotami) nalezneme v zemdlsky využívaných oblastech Jemnicka, Moravskobudjovicka a Jaromicka, tedy na jihu a jihovýchod regionu (Jevišovická pahorkatina), menší území pak také mezi Havlíkovým Brodem a Golovým Jeníkovem (Hornosázavská pahorkatina) a v katastrech nkterých vtších mst a jejich zázemí (nap. Tebí, Tel, Pacov, Havlíkv Brod, Pibyslav).

5

6

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina Turisticko-rekreaní funkce Jedním z významných ukazatel prostorové diferenciace cestovního ruchu v území na regionální i nižší úrovni (úrove obcí) je turisticko-rekreaní funkce, vyjadující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádena pomrem potu stálých turistických lžek ku potu trvale bydlících obyvatel. Relativn snadná dostupnost a výpoet tohoto ukazatele však zcela nekoresponduje s jednoduchostí interpretace – zde je nutno pihlédnout nap. k míe využití lžkové kapacity, k formám cestovního ruchu, k sezónnosti 2 Do zátže destinace tak proto bývá zapoítáno i druhé bydlení, tedy objekty individuální rekreace (OIR = chaty, chalupy a byty neobydlené z dvodu rekreaního využití). Turisticko-rekreaní funkce je tak ve finále vypotena jako poet lžek v hromadných ubytovacích zaízeních (HUZ) a v objektech individuální rekreace v obci (pi pepotu 4 lžek na 1 OIR) - tento poet je vydlen potem trvale bydlících obyvatel v obci a vynásobený stem. V kraji Vysoina se velmi významná až zcela dominantní funkce sluuje s hodnotou ukazatele 100 a vyšší, která zde však nemá výraznjší koncentraci. Je teba si uvdomit, že o stanovení turisticko-rekreaní funkce obcí rozhoduje nikoliv koncentrace hromadných ubytovacích zaízení, ale pedevším lokalizace OIR (je jich asi tikrát více), tedy v zázemí našich velkomst, v oblastech intenzivní letní rekreace u vody a v horském prostedí. Žádná z jmenovaných lokalit/oblastí nemá na Vysoin významnjší zastoupení, takže nejvyšší hodnoty nalezneme pouze v menších územních koncentracích na Ž ársku (nap. obce Fryšava pod Žákovou horou, Snžné, Kižánky, Ti Studn, Cikháj), v oblasti Želivské vodní nádrže (Želiv, Sedlice, Dehtáe, Velký Rybník), severovýchodn od Tele (Vanvek, ásná, Lhotka, Kališt, Klatovec). Na druhé stran velká ást (vtšina) obcí v regionu vykazuje malou turisticko-rekreaní funkci, nejvýraznjší koncentrace tchto obcí se vytvoila v centrální ásti v širokém prostoru mezi Teští a Ž árem nad Sázavou, na východ mezi Mínem a Velkou Bíteší, na jihovýchod mezi Jemnicí a Tebíí a na severu mezi Havlíkovým Brodem a Habry.

2

Velká msta s nevýraznou sezónností versus výrazná sezónnost ve využití ubytovacích zaízení v horském prostedí nebo u vodních ploch.

7

8

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina Turisticko-rekreaní zatížení Otázka rekreaní resp. turistické únosnosti území je jedním z významných problém udržitelného cestovního ruchu. Základním ukazatelem, kterým lze zevrubn vyjádit prostorové diferenciace cestovního ruchu na regionální i místní úrovní (obce), je turistickorekreaní zatížení území. Tento ukazatel je vyjáden potem turistických a rekreaních lžek (HUZ, OIR) pepotených na jednotku plochy, tedy km2. Podobn jako v pípad turisticko-rekreaní funkce je i tento ukazatel resp. jeho interpretace závislá na lokalizaci zejména objekt individuální rekreace, ale i hromadných ubytovacích zaízení. Prostorové rozložení tohoto ukazatele/jevu tedy logicky koreluje s turistickou atraktivitou území, více než v pedchozím ukazateli zde vyniká zázemí velkých mst s vysokou intenzitou druhého bydlení. V kraji Vysoina se obce se zcela dominantní i velmi významnou hodnotou turistickorekreaního zatížení území (35 a více lžek na km2) více koncentrují v okolí Jihlavy (Kostelec, Vyskytná nad Jihlavou, Velký Beranov), na Ž ársku a Novomstsku (Ž ár nad Sázavou, Nové Msto na Morav, Škrdlovice, Svratka, Snžné). Jako jednotlivé obce/lokality potom vystupují také Želiv a Svépravice (vodní nádrž), Lipnice nad Sázavou (hrad), Rušinov (CHKO Železné hory), Netín (zázemí Velkého Meziíí), Bezí nad Oslavou (zázemí Ž áru nad Sázavou), Poz atín, Zahrádka, Kozlany, echoovice (zázemí Tebíe) a nkteré další. Malé turisticko-rekreaní zatížení má opt znaná ást regionu, nejvtší prostor se uskupil z populan asto velmi malých obcí mezi Jihlavou, Pibyslaví, Ždárem nad Sázavou a Velkým Meziíím, dále pak mezi Jemnicí, Želetavou a Jaromicemi nad Rokytnou, v okolí Tele a mezi Havlíkovým Brodem a Habry.

9

10

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina Pedpoklady cestovního ruchu Mezi základní pedpoklady rozvoje cestovního ruchu patí pírodní pedpoklady, jako asi nejvýznamnjší složka pedurující možnosti využívání území, a kulturnhistorické pedpoklady. Ty v sob skrývají široké spektrum atraktivit, tedy nejen obecn „kulturn-historické“, ale i církevní, technické, vojenské a další. Všechny uvedené pedpoklady lze zaadit mezi lokalizaní faktory cestovního ruchu, které rozhodují o konkrétní lokalizaci a funkním využití dané oblasti cestovním ruchem. Pírodní pedpoklady Rozvoj cestovního ruchu v území je primárn dán pírodními pedpoklady, jež se v nm nacházejí. Mají relativn trvalý, asov nemnný charakter a jsou do znané míry historicky nezávislé na lovku resp. lidských innostech. S rozvojem cestovního ruchu však v souasnosti stále roste sekundární antropogenní tlak na pírodní prostedí a krajinu, který tak fakticky ovlivuje jejich další vývoj. Pírodní atraktivity a pozoruhodnosti Pírodní atraktivita území je v zásad dána geomorfologickými, klimatickými, hydrologickými a biogeografickými podmínkami. V kraji Vysoina je velké množství pírodních atraktivit. Velkou environmentální i estetickou hodnotu má jedinená kulturní krajina Vysoiny, která sama o osob vytváí atraktivní prostedí pro trávení volného asu. Pro svoji pírodní i kulturní hodnotu má krajina znané ásti Vysoiny statut chránných území – nejvtší z nich jsou chránné krajinné oblasti (CHKO), ada národních pírodních rezervací (NPR) a památek (NPP), pírodních rezervací (PR) a památek (PP), a také nkolik pírodních park, které nepožívají statut zvlášt chránných území, ale mají velký význam pro svj zachovalý pirozený krajinný ráz. Velkoplošná a maloplošná chránná území K velkoplošným zvlášt chránným územím (V-ZCHÚ) se na Vysoin adí CHKO Ž árské vrchy a CHKO Železné hory, které se rozkládají pi hranici s Pardubickým krajem, do kterého pesahují. Jejich rozloha v kraji Vysoina iní 607 km2, což je 8,8 % podíl rozlohy kraje a 5,6 % podíl z celkové rozlohy CHKO v republice. V celé R je vyhlášeno 25 CHKO, jejichž podíl na rozloze zem iní 13,8 %. Poetn nejetnjším typem chránných území jsou u nás maloplošná zvlášt chránná území (M-ZCHÚ). V eské republice je takto chránno kolem 2 200 tchto území, podíl na celkové rozloze zem je však velmi malý, jen 1,24 %. Asi tetina jich leží v areálech národních park a CHKO. V kraji Vysoina bylo vyhlášeno 170 maloplošných zvlášt chránných území (asi 7,6 % podíl z celkového potu M-ZCHÚ). K nejvýznamnjším patí sedm národních pírodních rezervací 3 a ti národní pírodní památky. Dále se v kraji nachází 69 pírodních rezervací a 91 pírodních památek. Pírodní parky V kraji se nachází také území, která nemají ze zákona zvláštní ochranný statut, ale jsou „pouze“ obecn chránná. Jedná se o pírodní parky, kterých na Vysoin nalezneme celkem devt (tj. 5,2 % podíl ze všech 172 pírodních park v R) a jejichž rozloha na území kraje iní 482 km2 (tj. 7,1 % podíl na rozloze kraje). Pouze pt leží celým svým prostorem v regionu, ostatní zasahují také do sousedících kraj a asto jsou plošn velmi malé. Na území kraje Vysoina byly vyhlášeny tyto pírodní parky: x Svratecká hornatina, x Tebísko, x Stední Pojihlaví, x Rokytná, x Oslava, x Balinské údolí x eínek, x Melechov, 3

K tm nejvíce známým a turisticky navštvovaným patí Radostínské rašeliništ a Žákova hora na Ždársku a Mohelenská hadcová step na jihovýchod regionu.

11


Doubrava.

Rekreaní vodní plochy Pirozené i umle vybudované vodní plochy patí k významným pírodním pedpokladm existence a rozvoje cestovního ruchu. V pahorkatinném a vrchovinném prostedí Vysoiny nejsou rekreaní vodní plochy nijak zvlášt exponované, jejich využití se omezuje výlun na vrchol letní sezóny a je výrazn ovlivnno adou klimatických faktor. V regionu se nacházejí prakticky pouze lovkem cílen vytvoené vodní plochy, které lze ve vtšin pípad považovat za pirozenou souást dnešní kulturní krajiny. Jedná se o rybníky a vodní nádrže 4, k tm nejvýznamnjším, sloužícím pro letní rekreaci patí: x rybníky: Pávovský (Jihlava), Velký Paezitý (ásná), Velké Jezero + Hladový (lokalita Volmanec u Poátek), Domanínský (Bystice nad Pernštejnem), Skalský (Lísek), Velké Dáko (Škrdlovice), eka (Krucemburk, Sykovec (Ti Studn), Medlov (Ti Studn), Mírovský (Snžné), Kachlika (Vž), Vidlák (Opatov) x vodní nádrže: Dalešice, Trnávka, Pilská. Rozhledny a zoologické zahrady V tomto ohledu není kraj Vysoina nijak zvlášt exponovaný, patí k územím s nejmenším zastoupením tchto atraktivit v rámci všech kraj R. Zoologickou zahradu v Jihlav navštíví ron 150 – 300 tis. návštvník, což je hodnota v kontextu všech ZOO v R spíše podprmrná. Pouze ti rozhledny 5 mají význam pro cestovní ruch tím, že jsou pístupné veejnosti: x Babylon na Námšsku, x Oslednice u Tele, x Pípalka na Kemešníku, x Rosika x rozhledna v Ocmanicích x rozhledna Karasín x Horní les u Roveného

4

V nkterých pípadech se pomrn obtížn fyzicky odlišuje rybník od vodní nádrže a jediný rozlišení je potom ukotveno ve vlastním názvu. 5 Region Vysoina nelze v lokalizaci rozhleden srovnávat s tradiní oblastí jejich výstavby – v bývalých Sudetech, kde je jejich nejvtší rozkvt na konci 19. století spojen se vznikem prvních, vtšinou nmeckých, turistických spolk.

12

13

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina Kulturn–historické pedpoklady eská republika má bohatou a rozmanitou historii, kterou zachycují historické a kulturní objekty jako jsou historická mstská jádra (chránny jako mstské památkové rezervace resp. zóny), venkovská lidová architektura (chránna jako venkovské památkové rezervace resp. zóny) hrady, zámky, kostely, chrámy, kláštery, ale i nap. technické a vojenské památky. Nejvýznamnjší z tchto objekt jsou zapsány do seznamu svtového kulturního ddictví UNESCO, jež je nejvyšším stupnm mezinárodní ochrany a R patí v pepotu takto chránných objekt na obyvatele jedna z prvních píek pomyslného žebíku ze všech zemí svta. Nejvtší koncentrace památek UNESCO v rámci celé R, které je možné považovat za souást kultury a historie, se nachází práv v kraji Vysoina, kde tyto památky vytváejí prostorový trojúhelník s vrcholy ve Ž áru nad Sázavou, Tebíi a Teli. Souástí nejvýznamnjšího kulturního bohatství národa jsou také objekty oznaené za národní kulturní památky. Památky UNESCO

Tel – historické jádro msta a zámek Mstská památková rezervace v Teli je unikátní svou celistvostí, zachované z dob Zachariáše z Hradce. Impozantní vzhled námstí zesilují historické památky jako je Mariánský sloup (1720), kašny a sochy z 18. století, mstské brány apod. Na námstí navazuje renesanní zámek, který vznikl pestavbou gotického obranného hradu v 16. století. Konenou podobu vtiskl zámeckému areálu italský architekt Baldassare Maggi. Je to jeden z nejlépe dochovaných renesanních architektonických komplex v eské republice, zvlášt cenné je vnitní zaízení. Zámek je obklopen pírodním parkem, v nmž stojí klasicistní skleník. V objektu zámku je umístna poboka Muzea Vysoiny a Galerie Jana Zrzavého. Zámek je spolu s historickým centrem msta od roku 1992 zapsán do seznamu svtového kulturního ddictví UNESCO. Zámecké nádvoí a historické sály jsou vyhledávaným místem konání hudebních koncert.

Bazilika sv. Prokopa – Tebí Opatský chrám, pvodn zasvcený Pann Marii, byl budován od 1. poloviny 13. století jako souást benediktinského kláštera, založeného v r. 1101. Bazilika patí ke skvostm stedovkého stavitelství evropského významu. Je postavena v románskogotickém slohu. Znan utrpla pi obléhání Tebíe uherskými vojsky Matyáše Korvína v roce 1468. Renovace, provedená architektem Ka kou v letech 1725 – 31, objevení vstupního portálu v roce 1862, restaurace Kamilem Hilbertem v letech 1924 – 35 a propojení hlavní lodi s kryptou v roce 1998 dodaly unikátní památce dnešní tvá.

Židovská tvr - Tebí Území na levém behu eky Jihlavy bylo již od stedovku osídleno pevážn židovským obyvatelstvem. Postupný nárst potu obyvatel na stísnném území, ohranieném ekou a strmými skalnatými svahy , bez možnosti dalšího plošného rozvoje dal vzniknout unikátní tvrti s velice hustou zástavbou, kivolakými ulikami, temnými zákoutími, klenutými prchody, romantickými námstíky a dalšími charakteristickými prostory i architektonickými prvky typickými pro židovskou architekturu. Skutenými perlami židovské tvrti jsou dv synagogy. Pední synagoga na Tichém námstí slouží dnes jako modlitebna eskoslovenské církve husitské, Zadní synagoga na Blahoslavov ulici byla v posledních letech kompletn zrekonstruována a její interiér, zdobený unikátními nástnnými malbami z poátku 18. století slouží k poádání výstav, koncert a dalších kulturních aktivit. Na ženské galerii je umístna stálá výstava židovské kultury s adou cenných pedmt používaných v obanském i náboženském život zaniklé židovské komunity.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoe – Ž ár nad Sázavou

14

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina Tento areál, který je zárove národní kulturní památkou, byl vystavn podle návrh významného pražského architekta vrcholného baroka Jana Aichla Santiniho. Stavbou ho povil opat ž árského kláštera Václav Vejmluva, nadšený ctitel sv. Jana Nepomuckého. Kostel byl vysvcen v záí 1722 a je považován za vrchol Santiniho tvorby. Pro originalitu eské barokní gotiky a mistrovskou kompozici areálu se symbolikou svatojánské pticípé hvzdy byl kostel v roce 1994 zapsán do seznamu svtového kulturního ddictví UNESCO. Uvnit kostela znázor uje symboliku magického ísla pt pedevším pt oltá a pt chodeb, na hlavním oltái pt hvzd a pt andl. Nádvoí poutního místa vymezují ambity s pticemi bran a kaplí. Brány umístné uprosted jednotlivých ramen mají kupolové stechy a doplnny jsou sochami. Národní kulturní památky O jedinené hodnot nkterých kulturních památek svdí jejich prohlášení za národní kulturní památku (NKP) a s ní spojený nejvyšší stupe ochrany na úrovni našeho státu. V kraji Vysoina se nachází osm nemovitých a dv movité NKP 6. Jedná se pevážn o zámky, ale také církevní a architektonické památky. Nemovité NKP: x Zícenina hradu Lipnice nad Sázavou, x Zámek Námš nad Oslavou, x Zámek Jaromice nad Rokytnou, x Zámek Tel, x Židovský hbitov v Tebíi x Klášter s kostelem sv. Prokopa v Tebíi, x Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoe, x a Rodný dm Karla Havlíka Borovského v Havlíkov Borové. Movité NKP: x Svatá Kateina u Jihlavy (kamenná socha), x Jihlavská Pieta (kamenné sousoší Panny Marie s mrtvým tlem Ježíše Krista). Mstské (vesnické) památky eská republika a kraj Vysoina nevyjímaje má velmi hustou sídelní strukturu danou historickým vývojem. Historická msta a zejména jejich jádra jsou píznaná koncentrací komplex architektonických staveb rzného slohu, jež jsou svým charakterem jedinené. Mezi další významné turistické, kulturn-historické atraktivity se zvláštním statutem ochrany od státu patí zejména mstské památkové rezervace (MPR), které se na Vysoin nachází ti z celkového potu 40 v celé R: x Tel, x Jihlava, x a Pelhimov.

6

V celé R je evidováno 206 zápis movitých i nemovitých vcí oznaených jako národní kulturní památka, z toho je 194 nemovitých NKP. Kraj Vysoina patí v kontextu R k regionm se spíše podprmrným potem NKP.

15

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina a mstské památkové zóny (MPZ), jichž v regionu nalezneme dvacet dva, což je tetí nejvtší poet v rámci kraj R z celkového potu 253 MPZ: x Velké Meziíí, x Velká Bíteš, x Námš nad Oslavou, x Jaromice nad Rokytnou, x Moravské Budjovice, x Jemnice, x Tebí, x Brtnice, x Tel, x Teš, x Poátky, x Kamenice nad Lipou, x Pacov, x ervená eice, x Polná, x Pibyslav, x Havlíkv Brod, x Lede nad Sázavou, x Chotbo, x Havlíkova Borová, x Jimramov, x a Nové Msto na Morav. Podobn jako mstský prostor skýtá také venkovské prostedí projevy venkovské kultury, které jsou pro Vysoinu snad ješt více typitjší než mstské. Patí mezi n zejména lidová architektura, tedy devná, roubená a jiná stavení umístná v krajin, ale i nehmotné složky, jako lidové zvyky, tradice a emesla, jež mají pvod v historicky podmínném zpsobu života daného prostedí. Stát se zasazuje nad ochranou venkovské kultury pedevším formou vesnických památkových rezervací (VPR), které jsou na území kraje ti z celkového potu šedesáti jedna VPR v eské republice: x Kižánky, x Krátká, x a Dešov, Dalších mstských, vesnických resp. architektonických památek je na Vysoin celá ada, není úelem je zde všechny jmenovat, v obecnjší rovin se jedná o rzné historické mosty, brány, domy, vyhlídkové vže, historická centra, hradby, radnice, sloupy, mstská opevnní a další. Mezi nejastji uvádná msta, kde se tyto památky nachází, se adí nejvtší msta regionu Jihlava, Tebí, Havlíkv Brod, Pelhimov, Velké Meziíí, Chotbo, Tel, Velká Bíteš, Polná, mén pak nap. Ž ár nad Sázavou, Nové Msto na Morav, Humpolec.

16

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina a vesnických památkových zón (VPZ), jichž se na území kraje nachází pt z celkového potu 211 VPZ: x Ubušínek, x Bo ov, x Praskolesy, x Petrovice, x a Zho. Hrady a zámky Souástí kulturní krajiny Vysoiny je také mnoho historických památek. Pro cestovní ruch resp. pro poznávací cestovní ruch jsou významné zejména ty hrady, zámky, zíceniny a tvrze, které jsou nejen pístupné veejnosti, ale naplují také vlastní poznávací funkci 7. Mezi významné hrady a zámky na Vysoin krom již výše jmenovaných patí: x Zámek Velké Meziíí, x Zámek Tebí, x Zámek Žirovnice, x Zámek Pelhimov, x Zámek Chotbo, x Hrad Kámen, x Hrad Lede nad Sázavou, x Hrad Roštejn, x Hrad Lipnice nad Sázavou x Zámek Kamenice nad Lipou, x Zámek Ž ár nad Sázavou, x Zámek Budišov, x Zámek Moravské Budjovice, x Zámek Polná, x Zámek Nové Msto na Morav, x Zámek Pibyslav x Zámek Police. Církevní památky Vedle profánních (svtských, nenáboženských) kulturních a historických památek nabízí území eské republiky i kraje Vysoina celou adu církevních památek, které jsou dokladem naší dlouhodobé náboženské, zejména kes anské, ale i židovské kultury a tradice. V regionu nalezneme unikátní církevní (sakrální) památky, které byly zaazeny do seznamu památek UNESCO (kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoe ve Ž áru nad Sázavou, basilika sv. Prokopa v Tebíi a židovská tvr a hbitov v Tebíi – viz výše), k tm nejvýznamnjším a nejvíce navštvovaným náleží také: x židovská tvr ve Velkém Meziíí, x premonstrátský klášter v Želiv, x židovský hbitov a synagoga v Golov Jeníkov, x a kostel sv. Františka Serafínského v Golov Jeníkov, x Premonstrátský klášter v Nové íši. Znaná ást území kraje je „osázena“ mistrovskými církevními stavbami Jana Aichla Santiniho z období baroka, ale nejen z nj, v každém mst a vtší obci nalezneme chrámy, kostely, dkanství, kaple, kapliky, farní budovy, kostnice i alespo sochy s církevními motivy pipomínající zdejší hluboké náboženské koeny a tradice. Technické a vojenské památky Souástí kulturn-historických památek jsou také památky technické a vojenské, které se vyznaují nejen svojí architektonickou hodnotou, ale pedevším svojí technickou i 7

O tom, zda je památky schopna dostát této funkce, rozhoduje vlastník objektu, což mže být soukromá osoba, stát, obec i jiný veejno-právní subjekt. Myšleno je tím nejen obecná pístupnost interiér veejnosti, ale také nap. využití pro výstavní úely (muzea).

17

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina technologickou hodnotou, která vypovídá o historickém vývoji rzných obor lidských inností a vývoji národních djin. V registru kulturních památek Národního památkového ústavu R je evidováno pes 2 600 kulturních památek technického typu, z nichž je z hlediska cestovního ruchu a jedinenosti svého druhu možné vybrat 171 8. Za reprezentativní vzorek vojenských památek významných pro cestovní ruch, bylo v rámci eské republiky vybráno 79 objekt, bitev i událostí, z nichž 15 je zárove národní kulturní památkou. Z technických památek významných pro cestovní ruch, i nap. z hlediska návštvnosti, na Vysoin nalezneme pedevším památky komunikaního stavitelství (nap. silniní, železniní mosty, viadukty, lávky, železniní trat a další), a to v: x Koroužné – krytá devná lávka, x Námšti nad Oslavou - „malý moravský Karlv most“, x Budišov – vtrný mlýn, x Velkém Meziíí – dálniní most z roku 1978, 460 m dlouhý, ve výšce 77 m nad údolím Oslavy, obloukovit zahnutý (nejvyšší a druhý nejdelší na dálnicích D1 a D2), x Ž áru nad Sázavou – kamenný barokní most pes eku Sázavu z druhé poloviny 18. století s osmi sochami a 13 oblouky, x Pibyslavi – tíobloukový kamenný most pes eku Sázavu z 16. století, x a Brtnici – dva kamenné mosty z první poloviny 18. století (jsou ve znaku msta) s barokními sochami, jeden v centru msta, druhý pes eku Brtniku, dále pak památky vodního stavitelství a zpracování zemdlských produkt v Dalešicích (dv hráze na údolní nádrži Dalešice a areál bývalého a v souasné dob obnoveného pivovaru), památky textilní výroby v Jimramov (tírna lnu) a v Blé – Tasicích (skláská Hu Jakub). Na území kraje se nacházejí pouze ti vojenské památky významné pro cestovní ruch, a to: x mstské opevnní v Jihlav, x památník Jana Žižky – místo úmrtí, u Pibyslavi, x a poslední husitská bitva – kamenný pomník ve tvaru kalicha u obce Ke.

8

Z tohoto potu je 11 národních kulturních památek a jedna památková rezervace.

18

19

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina Návštvnost památek Návštvnost lze do znané míry považovat za jeden z nejvýznamnjších indikátor skutené atraktivity kulturn-historických památek, které se stávají motivem návštvy turist. S cestovním ruchem bezprostedn souvisí pedevším návštvnost církevních památek, hrad, zámk, skanzen a ostatních památek (radnice, vže, rozhledny, apod.). Více než 20 tis. turist navštívilo v roce 2005 celkem 5 památek v kraji, což není poet nijak vysoký (celkem v R 124 objekt s návštvností vyšší než 20 tisíc osob ron). Jedná se o: x státní zámek Tel (74,7 tis. osob), x zámek Jaromice nad Rokytnou (33,3 tis.), x areál na Zelené hoe ve Ž áru nad Sázavou (29,4 tis.), x státní hrad Lipnice nad Sázavou (22,2 tis.), x a hrad Kámen (21,5 tis.), K dalším zpístupnným památkovým objektm s vyšším podílem návštvnosti na Vysoin patí: zámek Námš nad Oslavou, klášter Nová íše, vž kostela sv. Ducha a vž kostela sv. Jakuba v Teli, hrad Orlík nad Humpolcem, vyhlídková vž kostela sv. Bartolomje v Pelhimov, klášter Želiv, státní Bazilika sv. Prokopa, Mstská vž a Zadní synagoga v Tebíi. Z kulturních zaízení lze z pohledu návštvnosti v roce 2005 vybrat také ty nejvýznamnjší – Muzeum Vysoiny v Jihlav: 62,5 tis. návštvník, Horácké divadlo v Jihlav: 54,6 tis., Galerie výtvarného umní v Havlíkov Brodu: 15,5 tis., Horácká galerie v Novém mst na Morav: 7,0 tis. a Oblastní galerie Vysoiny v Jihlav: 5,7 tis. návštvník. Skanzen Vysoina s návštvností vyšší než 50 tis. turist ron již leží mimo hranice regionu - v Pardubickém kraji. Turistická infrastruktura Turistická infrastruktura je nejdležitjší souástí materiáln-technické základny cestovního ruchu v daném území. V zásad je možno ji lenit na základní a doprovodnou. Patí mezi realizaní pedpoklady rozvoje cestovního ruchu, které mají rozhodující postavení pro konenou fázi uskute ování cestovního ruchu. Umož ují danou oblast dosáhnout a využít a tvoí svojí kapacitou nabídkový strop pro využití lokalizaních faktor. Základní turistická infrastruktura Mezi základní turistickou infrastrukturu patí pedevším ubytovací a stravovací zaízení a jejich kapacity. Stravovací zaízení, tedy rzné formy restauraních a pohostinských zaízení nejsou naší oficiální statistikou sledovány a provedení vlastního šetení nemá v prostoru celého kraje Vysoina relevanci. Proto se v této oblasti zamujeme na ubytovací kapacity, a to zejména v hromadných ubytovacích zaízeních, a dále také na objekty druhého bydlení. Disponibilní statistické informace poskytované SÚ umožují v souasnosti zjistit poty a lžkové kapacity hromadných ubytovacích zaízení (HUZ), tj. zaízení s 10 a více lžky v obcích, kde jsou lokalizována nejmén 4 taková zaízení 9. Lze tak získat údaje o zhruba 80 % lžkových kapacit v hromadných ubytovacích zaízeních. Struktura lžkových kapacit vypadá podle SÚ v kraji Vysoina 10 následovn: Tab. 1: Lžkové kapacity v hromadných ubytovacích zaízeních (HUZ) cestovního ruchu a jejich struktura v kraji Vysoina k 31.12.2005

354

poet míst pro stany a karavany 18 803 3150

154 200

7 631 11 172

poet zaízení HUZ celkem v tom hotely a podobná zaízení Ostatní HUZ celkem 9

poet lžek

prmrná cena za ubytování (K) 262

125 3 025

Informace o obcích s 1 – 3 zaízeními SÚ z dvod ochrany individuálních dat neposkytuje. SÚ publikuje informace o lžkových kapacitách pouze na úrovni kraj R.

10

20

400 156

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina v tom kempy chatové osady a turistické ubytovny ostatní zaízení

29 61

964 3 337

2 878 102

80 128

110

6 871

45

191

Pramen: Kapacita hromadných ubytovacích zaízení cestovního ruchu k 31.12.2005, SÚ.

Poet lžek v hromadných ubytovacích zaízeních roce 2005 dosáhl hodnoty 18,8 tis. (3,7 % úhrnu R), což bylo nejmén ze souboru kraj R. V pepotu lžek na 1 km2 to rovnž pedstavovalo jedno z posledních míst mezi našimi kraji. Asi tetina lžkových kapacit (6,1 tis.) se nachází v okresních a dalších vtších mstech, ptina (3,5 tis.) v horských stediscích, významnjší ubytovací kapacity jsou k dispozici také ve stediscích letní rekreace u vody (2,5 tis. lžek). Podobn jako nap. v Pardubickém kraji zde nejsou žádní zaízení kvalitního hotelového typu (ty a pti hvzdikové hotely). Námi provedené šetení ubytovacích kapacit v kraji Vysoina (na základ zkušeností a podrobného vyhledávání na rzných internetových stránkách) umožnilo provést analýzu hromadných ubytovacích zaízení až do úrovn jednotlivých obcí (také viz databáze HUZ). V pehledné tabulkové form dokládáme jeho výsledek na píkladu správních obvod obcí s rozšíenou psobností (ORP).

21


Tab. 2: Struktura hromadných ubytovacích zaízení v kraji Vysoina dle správních obvod ORP (zima 2006)

název ORP

Bystice nad Pernštejnem Havlíkv Brod Humpolec Chotbo Jihlava Moravské Budjovice Námš nad Oslavou Nové Msto na Morav Pacov Pelhimov Svtlá nad Sázavou Tel Tebí Velké Meziíí Ž ár nad Sázavou Kraj Vysoina

poet hotel a poet HUZ celkem podobných zaízení 23 29 24 14 61 11 20 70 7 43 25 30 53 18 39 467

poet ostatních zaízení

3 3 4 2 13 1 1 14 1 9 6 8 9 5 11 90

20 26 20 12 48 10 19 56 6 34 19 22 44 13 28 377

kapacita HUZ celkem (lžka) 1 337 1 699 1 486 811 3 545 439 1 001 3 822 205 2 389 1 857 1 150 3 107 813 2 770 26 431

kapacita hotel a podobných zaízení (lžka) 188 202 185 132 1 198 42 25 1 071 20 584 384 291 727 243 1 114 6 406

kapacita ostatních zaízení (lžka) 1 149 1 497 1 301 679 2 347 397 976 2 751 185 1 805 1 473 859 2 380 570 1 656 20 025

Pramen: vlastní šetení

Srovnání obou uvedených tabulek dokládá obtížnost práce s nekomplexním souborem dat pocházejících z oficiálních statistik SÚ, jehož pouze ástená relevance byla již výše naznaena. S tímto souborem lze skuten pracovat na úrovni kraj, maximáln okres, v nižších územních jednotkách už nebude mít potebnou vypovídací schopnost. Šetení provedené „uvnit“ kraje Vysoina umož uje provést analýzu až do úrovn jednotlivých obcí, resp. uskupení obcí s výskytem vtšího potu a kapacit hromadných ubytovacích zaízení. Pedstavený soubor dat nemá, podobn jako všechny ostatní soubory vzniklé šetením v prostoru a ase 100 % validitu, ale bude se velmi pibližovat reálné situaci v daném ase. V kraji Vysoina bylo v zimním období roku 2006 zjištno 467 hromadných ubytovacích zaízení s celkovou kapacitou 26,4 tis. lžek. Tém 6,5 tis. lžek se nachází v hotelích a podobných zaízeních (90 zaízení; pedevším penziony), což znamená, že tyto mají vyšší kvalitu, ale i cenu. Více než 20 tis. lžek (377 zaízení) je k dispozici v ostatních ubytovacích zaízeních, tedy pedevším v kempech, autokempech, turistických ubytovnách a rzných rekreaních zaízeních. Pi pohledu na správní obvody ORP je zejmé, že ve tyech obvodech (Nové Msto na Morav, Jihlava, Tebí a Ž ár nad Sázavou) se koncentruje polovina všech lžkových kapacit v HUZ kraje Vysoina. Naopak v ORP Pacov, Moravské Budjovice, Chotbo a Velké Meziíí nedosahuje kapacita HUZ ani 1 000 lžek. Tyto skutenosti zeteln naznaují turistickou atraktivitu, resp. neatraktivitu oblastí a lokalit v rámci celého kraje.

22

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina Zajímavjší pohled (viz také Obr. 6) nabízí rozložení hromadných ubytovacích zaízení v jednotlivých obcích kraje. Celkem 155 obcí kraje (22 %) má na svém katastru alespo jedno ubytovací zaízení, piemž práv jedno zaízení nalezneme v 78 obcích. Žebíek sestavený podle potu HUZ vypadá následovn: x Jihlava (28 hromadných ubytovacích zaízení), x Tebí (25), x Nové Msto na Morav (20), x Tel (16), x Ti Studn (15) …, a další 4 obce mají 10 a více ubytovacích zaízení. Podle potu lžek v hromadných ubytovacích zaízeních v obcích je poadí ponkud pozmnné: x Ž ár nad Sázavou (1 766 lžek), x Jihlava (1 334), x Tebí (1 198), x Nové Msto na Morav (1 179), x Snžné (979). Nejvyšším potem lžek v hotelích a jim podobných zaízeních disponuje Ž ár nad Sázavou (792 lžek, tj. 44,8 % všech kapacit), dále Snžné (488), Jihlava (467) a Tebí (387). Nejvyšší podíl „hotelové báze“ v obcích s více než temi sty lžky však nalezneme v Teli (291 lžek, tj. 74,0 % ze všech kapacit), dále ve Svratce (67,0 %) a Velkém Meziíí (52,7 %). V kraji existují také obce, které mají na svém území pouze zaízení hotelového a podobného typu (nap. Vílanec, Jaromice nad Rokytnou, Stítež a další). Nejvýznamnjší koncentraci ubytovacích kapacit všech typ nalezneme v prostoru Ž árských vrch, v trojúhelníku s vrcholy ve Ž áru nad Sázavou, Novém Mst na Morav a Svratce. Velký poet disponibilních lžek nabízejí také horská stediska Snžné a Ti Studn. Další uskupení hromadných ubytovacích zaízení je možné sledovat v obcích podél toku Sázavy (Svtlá nad Sázavou, Trpišovice a Lede nad Sázavou – významná rekreaní oblast), v zázemí blízkých vodních nádrží Želiv a Sedlice (pedevším obce Želiv a Sedlice) a v okolí Tele (Mrákotín, Lhotka, ásná). Možnost penocování pak v relativn dostatené míe nabízejí již pouze bývalá okresní msta: Jihlava, Tebí, Havlíkv Brod a Pelhimov. Velmi významný potenciál v ubytovací turistické infrastruktue R pedstavují objekty individuální rekreace (také nazývané jako „druhé bydlení“). Jedná se pedevším o klasické chaty a chalupy, navíc naše statistika od roku 1991 sleduje i byty v nevylenných rekreaních chalupách, tedy neobydlené byty z dvodu jejich užívání ke druhému bydlení. V drtivé vtšin se nejedná o komern využívané objekty, ale o rekreaní objekty sloužící majitelm k víkendovému, sezónnímu, ale i delšímu pobytu. Kraj Vysoina nepatí k nejvíce exponovaným regionm eské republiky z pohledu koncentrace objekt druhého bydlení. Dvody jsou velmi prozaické – nedisponuje atraktivní horskou krajinou, ani významnými oblastmi letní rekreace u vody, žádné z mst v kraji nevytváí, vzhledem ke své velikosti, dostaten silnou pímstskou zónu s objekty individuální rekreace. Pesto lze nkteré oblasti v kraji oznait za atraktivnjší ke druhému bydlení – „píhranií“ s Jihomoravským krajem (vliv Brna), okolí Jihlavy, podél toku Sázavy, a v okolí vodních nádrží Želiv a Sedlice. V roce 1991 bylo pi sítání lidu dom a byt v kraji zjištno 103,5 tis. lžek v OIR, v souasnosti je možné pedpokládat jejich setrvalý stav, píp. mírný nárst.

23

24

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina Hosté a návštvnost v hromadných ubytovacích zaízeních eský statistický úad sleduje a publikuje krom kapacit hromadných ubytovacích zaízení také jejich návštvnost, a to opt pouze do úrovn kraj. Do statistického zjiš ování jsou zahrnuta ubytovací zaízení sloužící cestovnímu ruchu, která jsou provozována na komerním principu právnickými nebo fyzickými osobami. Výsledky šetení o návštvnosti hromadných ubytovacích zaízení jsou pímo ovlivovány stavem registru ubytovacích zaízení – publikovaná data jsou tedy zpracovaných údaj ze získaných dotazník a statisticky dopotených dat za ubytovací zaízení, od kterých nebyl vyplnný dotazník získán. Z výše uvedeného vyplývá, že v rámci kraje Vysoina nelze, bez šetení v jednotlivých ubytovacích zaízení, provést rozsáhlejší vnitní analýzu návštvnosti. V roce 2005 navštívilo kraj Vysoina a ubytovalo se v nkterém z typ hromadných ubytovacích zaízení asi 390 tis. host, což znamená jednu z nejnižších hodnot v rámci kraj R. Pouze 15 % podíl cizinc (59 tis.) je druhý nejnižší v R, nejvíce zahraniních host pijíždí z Nmecka (28,1 %) a Slovenska (18,7 %), dále pak z Nizozemí a Rakouska. V kraji bylo v tomtéž roce evidováno asi 1,2 mil. penocování, z toho tém 200 tis. penocování cizinc. Nejvíce navštvovanými okresy jsou Ž ár nad Sázavou a Jihlava. Doprovodná turistická infrastruktura Mezi doprovodnou turistickou infrastrukturu adíme pedevším sportovn-rekreaní a dopravní infrastrukturu. V kraji Vysoina patí mezi nejvíce využívanou infrastruktura ve form: x Bžeckých tratí a sjezdovek (infrastruktura pro zimní sporty); ucelená sí upravovaných bžeckých tras v okolí Nového Msta na Morav, ale i v jiných lokalitách Ž árských vrch patí k nejlepším a nejvyhledávanjším v celé R. Také další partie nad 600 m n.m. (tedy prakticky celá centrální Vysoina) jsou územím s píznivými podmínkami pro bžecké lyžování. x Krytých stadion, krytých bazén a aquapark (Jihlava, Tebí a další vtší msta kraje). x Nauných stezek a turistických tras (turisticky atraktivní jsou pedevším nauné stezky po pírodních i kulturn-historických památkách, které jsou práv díky nim zpístupnny veejnosti); v kraji Vysoina nalezneme desítky nauných stezek a turistických tras, jejich seznam podrobný popis je k dispozici na internetových stránkách www.region-vysocina.cz, píp. v kvalitn zpracovaných informaních brožurách vydávaných Krajem Vysoina. x Golfových areál (Golf Club Svratka, Golf Club Tel). x Zábavních komplex; v kraji Vysoina se jedná zejména o tzv. westernová msteka v Kamenici – okres Havlíkv Brod, Strážku a Zvoli - ob okres Ž ár nad Sázavou. Pedevším Westernové msteko Šiklv Mlýn ve Zvoli patí k vyhlášeným v celé eské republice a v letní sezón bude jeho návštvnost konkurovat nejvíce vyhledávaným památkám a atraktivitám kraje. Mezi turistickou dopravní infrastrukturu se adí zejména cyklotrasy a cyklostezky. Kraj Vysoina je protkán velmi hustou sítí místních, regionálních i dálkových (mezinárodních) cyklotras, a to také v souvislosti s vhodnými pírodními a dopravními podmínkami pro cykloturistiku. Mezi nejznámjší trasy patí nap. Trasa Jeseník – Znojmo, Jihlava – eský Tšín, Hradec Králové – Beclav, esko-moravská trasa a další.

25

26

Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina Hlavní druhy a formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu vycházejí ze zamení cestovního ruchu na uspokojování uritých konkrétních poteb úastníka. Tyto poteby mívají specifický charakter, jednotlivé formy cestovního ruchu obvykle kladou zvláštní požadavky na zpsob realizace a zabezpeení služeb (rozsah a kvalita). Druhy cestovního ruchu jsou se sledují a lení z rzných hledisek, pro naše analýzy picházejí v potaz pouze otázky délky úasti, tedy lenní dle asového rytmu (víkendový, týdenní, celoroní cestovní ruch) a rozložení bhem roku (sezónní a celoroní cestovní ruch). Kraj Vysoina není v souvislosti se zákadními formami cestovního ruchu nijak výraznji zamen a vyhrann. Pomrn silná je v regionu intenzivní horská turistika v obou hlavních sezónách s mírn pevažující zimou. K vyhlášeným stediskm zimních sport patí pedevším Nové Msto na Morav (sjezdovka na Harusov kopci), kde jsou pravideln poádány závody svtového poháru FIS v bžeckém lyžování); dále je zde nkolik stedisek regionálního významu (nap. Fajtv kopec, Karasín, Svratka, Luka nad Jihlavou). Mstský cestovní ruch s celoroní intenzitou (pesto však s daleko silnjší letní sezónou) mžeme najít pouze v Jihlav a Teli. Letní rekreace a turistika u vody se opírá o nkolik stedisek vázaných na zdejší rozsáhlou sí rybník a menších vodních nádrží (nap. Velké Dáko, Sykovec, Medlov, Trnávka/Želiv, Sedlice), a také vodácky zajímavou ást horního toku Sázavy. Specifické formy cestovního ruchu nenacházejí v kraji zatím vtší uplatnní. Kongresový cestovní ruch zastupují nkterá stediska (Jihlava, Tebí, Ž ár nad Sázavou) s regionálním významem. Agroturistika je vázána nejen na zdejší „eko“ a agrofarmy, ale ve své volné podob je rozmlnna na znanou ásti území kraje (mžeme hovoit také o venkovském turismu), podobn jako cykloturistika. Zábavní turistika je orientována nap. na výše uvedená westernová msteka, píp. další turistická lákadla. Nkteré formy cestovního ruchu (nap. lázeský, veletržní) se v regionu vbec nevyskytují. Regionalizace cestovního ruchu v kraji Vysoina Podkladem pro regionalizaci cestovního ruchu v kraji je vymezení základních krajinných typ, které pokryjí celé sledované území. Na základ provedených analýz a zkušeností jsme zvolili pomrn jednoduché lenní, resp. funkn-prostorové využití území pro cestovní ruch v kraji následovn: x Horská krajina, x Venkovská krajina s velmi píznivými pedpoklady pro cestovní ruch, x Venkovská krajina s prmrnými pedpoklady pro cestovní ruch, x Venkovská krajina s minimálními pedpoklady pro cestovní ruch, x Velkoplošné pískovcové skalní útvary 11, x Urbanizované prostory. Z tohoto pohledu je pro kraj Vysoina typická pedevším venkovská krajina s prmrnými pedpoklady (57 % rozlohy kraje) a venkovská krajina s minimálními pedpoklady pro cestovní ruch (33 %); horská krajina zaujímá 5,5 %. Urbanizované prostory se nacházejí pouze na 3,6 % rozlohy území kraje. Touto pomrn píznivou strukturou se kraj adí na 5. místo mezi kraji R. Do finální podoby regionalizace cestovního ruchu v kraji významn vstupují také výše jmenované hlavní formy cestovního ruchu, významná stediska a koncentraní oblasti druhého bydlení, ímž je dokreslena celá funkní a prostorová mozaika kraje. Grafické vyjadovací prostedky umožují pojmout regionalizaci v pehledné a úelové form bod, linií a ploch, jak je v souasnosti zvykem ve vtšin podobných prací. V prostoru kraje Vysoina považujeme za nejdležitjší tyto vymezené oblasti: x Intenzivní letní a zimní horské turistiky (oblast Ž árských vrch; hlavní stediska: Nové Msto na Morav, Snžné, Svratka a Fryšava pod Žákovou horou), x Letní rekreace u vody (podél horního toku Sázavy a okolo pehradních nádrží Želiv a Sedlice), 11

V kraji Vysoina se nevyskytují.

27


Kulturn-poznávacího cestovního ruchu (historická msta Jihlava a Tel; pímá návaznost na jihoeské Slavonice). Z mapy pak vystupují již pouze jednotlivé lokality, které nemají pro cestovní ruch vtší než regionální význam. Opomenout nelze zejména msta Tebí a Ž ár nad Sázavou, na jejichž územích nalezneme památky zapsané na seznam kulturního ddictví UNESCO, které mají velkou kulturn-historickou hodnotu, avšak nejsou z ady dvod stále ješt turisticky tolik vyhledávané.

28

29

Profil návštvníka turistického regionu Vysoina

Závr Kraj Vysoina je, podobn jako nap. Pardubický kraj, regionem s otevenými možnostmi rozvoje cestovního ruchu do budoucna. Tyto možnosti však nejsou zatím zdaleka využity a z mnoha píin. Pokud bychom shrnuli nedostatky kraje v oblasti cestovního ruchu, tak se bude jednat v prvé ad o: x nepíliš atraktivní, zemdlsky využívanou venkovskou krajinu na znané ásti území s menší estetickou hodnotou, pesto s potenciálem do budoucna, x nízkou návštvnost kulturních, historických, církevních, technických a dalších památek, x nedostaten rozvinutou základní (zejména ubytovací kapacity) i doprovodnou turistickou infrastrukturu, jejíž budování je však nutn podmínno dostatenou nabídkou turistických atraktivit, píjezdy domácích i zahraniních host a návštvností, x nízkým potem píjezd pedevším zahraniních návštvník, x neexistencí nkterých forem cestovního ruchu (lázeský, veletržní..), x výraznou sezónností a nízkou délkou pobytu návštvník v kraji (typická oblast víkendového cestovního ruchu). Na druhé stran rozvojový potenciál je možné spojovat zejména s: x žádanými formami klidné a ekologicky isté pobytové turistiky (venkovská turistika, agroturistika), pro kterou existují pedpoklady na naprosté vtšin území kraje. (tzv.„zdravé pobyty“ na Vysoin lze považovat za jednu z hlavních píležitostí rozvoje cestovního ruchu v kraji), x poznávací turistikou spojená s návštvou kulturn – historických, církevních a dalších památek, x docenním nkterých významných pamtihodností národního významu, které však zatím nejsou píliš turisticky exponované (Tebí, Ž ár nad Sázavou), x cykloturistikou spojená s budováním dalších tras (v. doprovodných služeb), x zvýšením domácí i zahraniní návštvnosti, x odbouráním velmi výrazné sezónnosti, x zvýšením délky pobytu návštvník v území, x podporou podnikatelských aktivit v cestovním ruchu nejen ze strany kraje, x dslednou propagací a prezentací kraje (jak se již v souasné dob zaíná dít), tvorbou nabídkových balík a produkt, x založením vhodné a výkonné organizaní struktury a aktivní spoluprací všech zainteresovaných aktér v cestovním ruchu.


Seznam kartogram Potenciál rekreaní plochy ……………………………………………………………….. Turisticko-rekreaní funkce obcí ………………………………………………………… Turisticko-rekreaní zatížení území ……………………………………………………… Pírodní pedpoklady cestovního ruchu ………………………………………………….. Kulturn-historické pedpoklady cestovního ruchu ……………………………………… Hromadná ubytovací zaízení ……………………………………………………………. Zimní sporty a rekreace …………………………………………………………………... Regionalizace kraje Vysoina …………………………………………………………….

31

6 8 10 14 20 25 27 30

Profil návštvníka turistického regionu Vysoina Seznam piložených databází Pírodní pedpoklady cestovního ruchu Kulturn-historické pedpoklady cestovního ruchu Ubytovací základna - hromadná ubytovací zaízení - druhé bydlení Zimní infrastruktura Regionalizace - potenciál rekreaní plochy - turisticko-rekreaní funkce obcí - turisticko-rekreaní zatížení území

32


Literatura a prameny Agentura ochrany pírody a krajiny R, Praha. Dostupné na: http://www.nature.cz Asociace muzeí a galerií eské republiky – server muzeí a galerií. Dostupné na: http://www.cz-museums.cz Malý lexikon obcí eské republiky 2005, SÚ, Praha. Dostupné na : http://www.czso.cz Národní informaní a poradenské stedisko pro kulturu, Praha; www.nipos-mk.cz Národní památkový ústav R, Praha. Dostupné na: http://www.npu.cz Úhrnné hodnoty druh pozemk (pozemkový katastr obcí R). eský ústav zemmiský a katastrální, Praha. Dostupné na http://www.mmr.cz Ústední seznam kulturních památek eské republiky, Národní památkový ústav, Praha. Dostupné na http://www.npu.cz Ústední seznam ochrany pírody, Praha. Dostupné na: http://www.nature.cz Toušek, V., Smolová, I., Fukal, M., Jurek, M., Klapka, P. (2005): eská republika – portréty kraj. Centrum pro regionální rozvoj, MU, Brno, katedra geografie, PF UP Olomouc, Olomouc, 136 s. Vystoupil, J., Holešinská, A., Kunc, J., Šauer, M. (2007): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu R. Brno: ESF MU, 107 s. Vystoupil, J. a kol. (2006): Atlas cestovního ruchu eské republiky. Praha: MMR R, 157 s.

33


Píloha 4. 2


Zpracovatel: Vysoina Tourism, píspvková organizace

listopad 2007


I. Úvod Pro pípravu turistické nabídky je teba neustále sledovat vývoj poptávky a charakteristiky marketingových skupin klient konfrontovat se zájmem o jednotlivé formy cestovního ruchu a s údaji o návštvnosti regionu. Využívána jsou k tomu statistická data SÚ, která umožují vyhodnotit návštvnost kraje sledováním pot pijíždjících turist a využitelnosti ubytovacích kapacit. Strukturu návštvník a jejich postoje k cestovnímu ruchu je nutno sledovat metodami marketingových šetení. Impulsem pro systematický výzkum v oblasti monitorování profilu návštvník v turistických regionech eské republiky byl výzkumný projekt agentury CzechTourism „Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky“, který byl ve spolupráci s regionálními subjekty realizován v letech 2005 a 2006. Formou dotazování oslovil v celé eské republice pes 106 tisíc respondent. Vytvoena byla jednotná metodika a tím zajištna také možnost vzájemného srovnávání jednotlivých území. Data pinášejí informaci o tom, kdo je návštvníkem jednotlivých region a jak region jeho návštvníci hodnotí. Tazatelé zjiš ovali zejména názory na infrastrukturu cestovního ruchu (sí ubytovacích a stravovacích zaízení, orientaní systémy, vybavení pro aktivní trávení volného asu, úrove zázemí pších, cyklistických a lyžaských tras,… ), spokojenost s kvalitou služeb (informaní, ubytovací a stravovací služby, servis pro mototuristy, cykloturisty i lyžae, úrove hygienických zaízení,…), ale také hodnocení pée o památky, vstícnosti provozovatel zaízení cestovního ruchu i pátelskosti místních obyvatel k návštvníkm.

II. Metodika a prbh výzkumu a) Výbr respondent Výbr respondent byl proveden náhodným oslovením návštvník dané lokality. Respondenti nesmli tvoit homogenní skupiny (nebylo možné oslovit nap. vtší poet úastník jednoho zájezdu nebo rekreant v jednom ubytovacím zaízení), výbr nesml být zamen jednostrann (nap. na mladé návštvníky i na motoristy na parkovišti) a skladba respondent musela být co nejpestejší. Snahou bylo oslovit co nejvíce zahraniních návštvník, jejichž podíl na vzorku nebyl omezen. b) Metoda sbru dat Monitoring návštvník byl provádn metodou osobního dotazování s použitím standardizovaného dotazníku. Z dvodu podchycení sezónních rozdíl byl sbr organizován ve dvou asových etapách, v letní vln (erven – záí) a v zimní vln (prosinec – bezen) a to v letech 2005/2006 a 2006/2007. c) Místa sbru dat Lokalitami, ve kterých byli návštvníci oslovováni, byla místa soustedného cestovního ruchu a zvýšeného pohybu návštvník, rozložená rovnomrn po celém území regionu. Jejich výbr se lišil pro letní a zimní sezónu. Místem sbru dat byly významné turistické cíle, turistická informaní centra, sportovní stediska, místa konání slavností, ubytovací kapacity, muzea a výstavy. Na Vysoin bylo šetení provádno celkem na 13 místech – v Teli, Tebíi, Ž áe nad Sázavou, Havlíkov Brod, Pelhimov, Jihlav, Velké Bíteši, Ždírci nad Doubravou, Svratce, Pacov, Chotboi, Novém Mst na Morav a Žirovnici. Z toho v Teli, Tebíi a Ž áe nad Sázavou bylo osloveno 300 – 450 respondent v každém asovém období, na ostatních místech minimáln 50 respondent.

2

Profil návštvníka turistického regionu Vysoina Celkem bylo osloveno 6 142 respondent, z toho v letních obdobích 3 192 návštvník, v zimních vlnách šetení 2 950 návštvník. Na dotazníkovém šetení se podíleli pracovníci turistických informaních center, vybraných ubytovacích zaízení a externí spolupracovníci.

celkem léto 2005 léto 2006 zima 2005/2006 zima 2006/25007 celkem

1 892 1 300 1 250

z toho tuzemští zahraniní návštvníci návštvníci 1 608 284 1 038 262 1 116 134

1 700

1 461

239

6 142

5 223

919

d) Obsah dotazníku Dotazník obsahoval celkem 22 otázek a zjiš ovaly se jím tyto okruhy témat: Identifikace a segmentace respondent – Vková kategorie, pohlaví a vzdlání – Odkud, s kým a jak pijeli

Charakteristiky pobytu – Délka a etnost pobytu – Typ ubytování a zpsob stravování – Dvod návštvy – Aktivity realizované v regionu Hodnocení regionu – Poskytované služby – Infrastruktura a vybavenost – Pée o rozvoj cestovního ruchu Doplkové charakteristiky – Zdroje informací o regionu – Náklady na pobyt – Míra vrnosti regionu – Individuální názory a námty Vedle eské verze dotazníku byly pro zahraniní návštvníky k dispozici anglická, nmecká, polská a ruská jazyková mutace dotazníku. Všechny jazykové verze byly rovnocenné e) Principy metody náhodného výbru Vzhledem k tomu, že na regionální úrovni chybí statistická opora, která by umožnila stanovit klíové parametry pro stanovení kvót pro zastoupení uritých znak ve výsledném souboru (nap. pomr cizinc z rzných zemí, sociodemografická skladba atd.), byla pi dotazování uplatnna metoda prostého náhodného výbru. Pi ní byl uplatován – princip dotazování v lokalitách, kde to bylo efektivní vzhledem ke koncentraci návštvník a možnostem jejich oslovení, – princip více typ míst, na nichž dotazování probíhalo, což omezilo vnitní homogenitu vzorku v lokalit, – princip dotazování v rzných asových obdobích, který zajistil, že výsledky nebyly nahodile zkresleny (nap. poasím), 3

Profil návštvníka turistického regionu Vysoina – – –

princip nahodilosti a pestrosti, kterým byly eliminovány osobní preference tazatele pi výbru typ respondent a konkrétních respondent, princip co nejvyššího zastoupení zahraniních návštvník, který kompenzoval sklony tazatel vyhýbat se obtížnjším rozhovorm s cizinci, princip oslovení pouze jednoho návštvníka ze skupiny, který zabraoval situaci, kdy by podstatná ást vzorku z lokality byla sestavena pouze z jednoho typu respondent

f) Vyhodnocení przkumu Obsahová struktura výstup šetení profilu návštvník je daná strukturou otázek v dotazníku. Vypovídají o celkovém profilu návštvník a o jejich hodnocení regionu. V rámci vyhodnocení je v dalším textu slovem „návštvník“ oznaován každý respondent przkumu, tedy i turista pobývající v regionu alespo jednu noc. lenní je následující: a) Profil návštvníka regionu:

– – – – – – –

Geografický pvod respondent Jak a s kým návštvníci pijeli Délka a frekvence pobytu Dvod návštvy regionu a oblíbené aktivity Ubytování a stravování Výdaje na pobyt Využívání informací o regionu

b) Hodnocení regionu návštvníky

– –

Hodnocení pée o cestovní ruch Spokojenost s kvalitou služeb

Výsledky jednotlivých etap souhrnn za R zpracovala agentura GfK Praha, s.r.o. Na popularizaci výstup výzkumu se podílela agentura STEM/MARK a.s. Zdrojová data jsou umístna na http://monitoring.czechtourism.cz.

Graficky zpracované výstupy použité v této analýze bez uvedení zdroje byly poízeny vlastním výpotem.

4

Naformátováno: Odrážky a íslování Naformátováno: Odrážky a íslování


III. Profil návštvníka turistického regionu Vysoina 1. Skladba návštvník a. tuzemští návštvníci versus zahraniní návštvníci Z hlediska geografického pvodu pevažují domácí návštvníci, kteí se v letním období podíleli na celkovém potu návštvník 83 %, v zimním období 87 %. Mezi zahraniními návštvníky byly v letním období nejastji hosté ze Slovenska (18 %), Nmecka (13 %), Holandska (13 %) a Rakouska (11 %). V zimním období nejastji návštvníci ze Slovenska (25 %), Nmecka (17 %), Rakouska (13 %) a Polska (12 %). Skladba návštvník

zahraniní návštvníci 15%

dom ácí návštvníci 85%

Skladba návštvník

léto

zima

14,6%

85,4%

12,0%

88,0%

zahraniní návštvníci

tuzemští návštvníci

Poet zahraniních návštvník – porovnání s prmrem R za celé sledované období: Vysoina

R

rezidenti

85,42 %

79,05 %

nerezidenti

14,58 %

20,95 %

Zdroj: Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky

5


13,0%

3,9% 2,9%

0,8% 1,3%

Be lg ie

U SA

1,7%

5,7%

6,5% 9,5%

ko

e ci

zima

H

ol an ds

an

léto

3,4%

8,0% 4,6%

10,6% 13,0%

Fr

R ak ou sk o

Po ls ko

Sl ov en sk o

5,3%

12,1%

13,3% 17,0%

18,4%

24,7%

Zdrojové zem

Zdrojové zem (stát trvalého pobytu) – porovnání s prmrem R za celé sledované období:

Belgie Francie Holandsko Irsko Itálie Japonsko Nmecko Polsko Rakousko Rusko Slovensko Španlsko Švýcarsko USA Velká Británie Izrael Dánsko

Kraj Vysoina (%) 0,77 6,70 9,45 0,33 3,30 1,32 14,62 8,13 11,10 0,99 21,65 0,11 1,21 3,85 6,92 0,22 0,55


6

R (%) 1,06 2,36 8,12 0,04 2,63 1,58 35,18 10,70 5,96 2,85 11,68 1,14 1,12 2,62 4,38 0,04 0,38

Profil návštvníka turistického regionu Vysoina b. z jaké vzdálenosti pijeli Otázka byla smována pouze tuzemským návštvníkm. Vtšina domácích návštvník pijela ze vzdálenosti vtší než 100 km – v letním období 3/5 návštvník, v zimním období 2/5 návštvník. Vzdálenost od místa bydlišt (tuzemci)

léto 5,0%

13,8%

21,9%

59,5% do 20 km 21 až 50 km 51 až 100 km nad 100 km

zima

10,9%

25,5%

23,4%

40,3%

c. z kterého okresu pijeli Významný podíl návštvník tvoí obyvatelé Vysoiny (22,4 %), nejvíce návštvník pijelo dále ze sousedních kraj – z jižní Moravy (16,2 %, z toho z Brna 7,5 %), ze stedních ech (15,2 %, z toho z Prahy 10,3 %), z jižních ech (8 %) a z východních ech 6,3 %). d. s kým pijeli Nejastjší odpovdí na otázku bylo: se známými, páteli nebo partnerem (v lét 64 %, v zim 56 %), s dtmi pijela 1/5 domácích návštvník a 11 % cizinc. Každý pátý tuzemec každý sedmý cizinec pijíždí do regionu sám. Nejastji odpovídali „sám“ ti, kteí jako dvod návštvy uvedli péi o zdraví.

S kým pijeli se starším i dtm i 12%

sám 19%

s m alým i dtm i 9%

s partnerem , páteli 60%

7


S kým pijeli

64,4%

s partnerem/páteli

55,7%

13,3%

sám

24,5% léto zima 13,0%

se staršími dtmi (školního vku)

11,3%

s malými dtmi (alespo jedno pedškolního vku)

8,9% 8,4%

Pijel sám nebo s nkým – porovnání s prmrem R za celé sledované období: Kraj Vysoina

R

Sám/sama

18,90 %

20,88 %

S partnerem, partnerkou, páteli, známými

60,03 %

56,19 %

S malými dtmi/díttem

8,62 %

11,40 %

Se staršími dtmi/díttem

12,16 %

11,36 %


Pijel sám nebo s nkým (%) – podle pevažujícího dvodu návštvy

Tranzit

Návštvy píbuzných nebo známých

Nákupy

Zábava

Práce

Zdraví

Turistika a sport

Relaxace

Poznání

Pevažující dvod návštvy

Sám

7,55

9,43

7,24

49,50

70,09

21,97

24,80

16,41

26,47

S partnerem, páteli

66,79

63,77

64,90

27,72

27,61

69,11

58,40

59,40

61,76

S malými dtmi

9,83

12,96

9,19

8,91

0,92

4,58

6,40

11,62

4,12

Se staršími dtmi

15,39

13,71

18,11

13,86

1,38

4,35

9,60

12,46

7,65

velikost vzorku

2096

794

714

101

652

437

248

834

340


8


Pijel sám nebo s nkým – podle vkových kategorií Vkové kategorie do 25 let

26 až 34 let

35 až 49 let

50 až 59 let

60 a více let

Sám

25,02 %

17,24 %

15,97 %

20,34 %

15,85 %

S partnerem, páteli

68,44 %

60,11 %

49,45 %

64,29 %

69,87 %

S malými dtmi

3,77 %

16,84 %

8,41 %

4,87 %

4,69 %

Se staršími dtmi

2,31 %

5,55 %

26,06 %

10,22 %

8,93 %

velikost vzorku

1 293

1 510

1 901

1 064

445


e. vk návštvník Nejpoetnji zastoupenou skupinou jsou návštvníci ve vku 35 – 49 let (bhem obou šetení 30,5 %), pibližn tetina z nich jezdí s dtmi. Návštvníci ve vku do 25 let pedstavují 21 %. Ve vku 26 – 34 let pijíždí necelých 25 % návštvník, zhruba ptina z nich má s sebou dti, hlavn pedškolního vku. Návštvník ve vku 50 – 59 let jezdí 17 %, podobn jako nejmladší návštvníci pijeli nejastji s partnerem. 15 % návštvník starších 50 let má s sebou vnuky, ptina z nich jezdí sami. V zimním období pijíždí o polovinu mén senior.

Vkové kategorie nad 60 let 7%

do 25 let 21%

50 - 59 let 17%

26 - 34 let 24% 35 - 49 let 31%

9


Vk návštvník

21,7%

do 25 let

19,9%

22,1%

26 až 34 let

26,5%

léto

30,3%

35 až 49 let

30,7%

zima

16,6%

50 až 59 let

17,7%

9,3%

60 a více let

5,0%

Vkové kategorie – porovnání s prmrem R za celé sledované období: Kraj Vysoina

R

tuzemci

cizinci

celkem

do 25 let

21,89 %

14,51 %

20,81 %

18,08 %

26 až 34 let

24,92 %

20,33 %

24,26 %

26,95 %

35 až 49 let

31,01 %

33,30 %

30,49 %

31,30 %

50 až 59 let

16,13 %

22,75 %

17,09 %

15,44 %

60 a více let

6,86 %

9,01 %

7,18 %

8,11 %


f. frekvence návštv Celkem 62 % oslovených návštvník již v minulosti region navštívilo, což svdí o vysokém stupni znalosti regionu mezi návštvníky. Tém 2/5 návštvník uvedly (42 % v lét, 32 % v zim), že region navštívili poprvé, což pedstavovalo spolu s regiony Okolí Prahy a Jižní echy nejvtší podíl v rámci R. Výrazn vyšší podíl tch, kteí region navštívili poprvé byl mezi zahraniními návštvníky (71 %), 11 % zahraniních návštvník navštívilo region více než 3x. Plán zopakovat návštvu deklarovaly více než ¾ tuzemských návštvník, z toho polovina v dob do pl roku. Pouze zlomek respondent (6 % v letním a 7 % v zimním šetení) o návštv neuvažuje. Poet tch, kteí se do regionu chtjí vrátit je pomrn vysoký i mezi zahraniními návštvníky (55 %).

10


etnost návštv - tuzemci

etnost návštv - cizinci

vícekrát 11% poprvé 32%

vícekrát 38%

1 - 3x 18%

poprvé 71% 1 - 3x 30%

etnost návštvy

léto

41,9%

29,3%

27,8%

poprvé 1-3x vícekrát

zima

31,6%

26,5%

40,1%

etnost návštvy – srovnání jednotlivých turistických region R celkem R turistický region Praha Okolí Prahy Jižní echy Šumava Plzesko Západoeské lázn Severozápadní echy eský sever eský ráj Východní echy Vysoina Jižní Morava Stední Morava Severní Morava a Slezsko Krkonoše

poprvé 29,9 %

1-3x 27,3 %

vícekrát 42,1 %

24,9 % 38,1 % 34,1 % 28,6 % 20,6 % 30,2 % 33,8 % 29,9 % 30,0 % 31,4 % 36,8 % 30,6 % 27,2 % 17,4 % 24,7 %

41,1 % 22,8 % 29,2 % 24,9 % 19,0 % 28,4 % 29,6 % 31,9 % 27,8 % 26,4 % 27,9 % 27,6 % 24,9 % 24,9 % 31,0 %

33,9 % 38,9 % 36,7 % 46,4 % 59,4 % 41,0 % 36,5 % 38,3 % 36,8 % 41,4 % 33,9 % 41,1 % 47,3 % 56,3 % 44,3 %


11

Profil návštvníka turistického regionu Vysoina Úvahy o opakované návštv regionu Opakovaná návštva

léto

zima

26,2%

48,6%

39,0%

5,5%

33,7%

do 1/2 roku

pozdji

12

spíše ne

6,0%

nevím

19,6%

21,3%


Plán zopakovat návštvu - tuzemci

nevím 18%

ANO do pl roku 36%

NE 5%

ANO pozdji 41%

Plán zopakovat návštvu - cizinci

ANO do pl roku 12% nevím 36%

ANO pozdji 43% NE 9%

2. Délka pobytu a zpsob dopravy a. na jak dlouho Nejvtší podíl návštvník plánoval strávit v regionu pouze jen den bez noclehu – v lét 41 %, v zim 53 %. Pro vícedenní návštvu se v lét rozhodly 3/5 návštvník, v zim je polovina pobyt jednodenních a polovina vícedenních – z nich mírn pevažovaly pobyty s 1–2 noclehy. Nejastji pijíždjí na 1–2 noci (24 %), tém stejné množství jich tráví v regionu 3–7 nocí (22 %). Týdenní a delší pobyty charakterizují o nco víc zahraniní návštvníky, tuzemci naopak jezdí nejastji na 1 den. Pouze každý 17. tuzemec stráví v regionu více než týden. V lét 2006 strávilo v regionu 3–7 nocí mén návštvník než v pedchozím roce, a to jak domácích (23 %, léto 2005 34 %), tak zahraniních (21 %, léto 2005 29 %). V zim 2006/2007 pijelo ve srovnání s pedchozím rokem více domácích návštvník pouze na jednodenní výlet (60 %, zima 2005/2006 49 %) a naopak mén jich pijelo na 3–7 nocí (10 %, zima 2005/2006 19 %).

13


Dlka pobytu - cizinci

Délka pobytu - tuzemci

delší 6%

delší 14% bez noclehu

3-7 nocleh 22%

31%

bez noclehu 49%

3-7 nocleh 27%

1-2 noclehy 23%

1-2 noclehy 28%

Délka pobytu

41,0% 21,0%

léto

29,2% bez noclehu

8,8%

1-2 noclehy 3-7 nocleh 52,7%

delší

26,3%

zima 16,0% 5,1%

Plánovaná délka pobytu – srovnání s R za celé sledované období:

celkem turistický region Praha Okolí Prahy Jižní echy Šumava Plzesko Západoeské lázn Severozápadní echy eský sever eský ráj Východní echy Vysoina Jižní Morava Stední Morava

bez noclehu 40,9%

1-2 noclehy 20,8%

3-7 nocleh 26,5%

delší 11,7%

12,6 % 62,9 % 28,6 % 36,4 % 50,0 % 40,1 % 41,5 % 40,2 % 29,6 % 41,0 % 42,5 % 35,2 % 52,1 %

19,6 % 16,1 % 23,2 % 24,0 % 25,8 % 24,6 % 11,8 % 11,0 % 19,9 % 24,5 % 24,5 % 23,1 % 27,5 %

34,8 % 13,2 % 29,5 % 30,2 % 15,1 % 18,9 % 32,6 % 35,9 % 36,4 % 25,2 % 22,2 % 33,1 % 14,8 %

33,0 % 7,6 % 18,7 % 9,3 % 9,1 % 16,4 % 13,9 % 13,0 % 14,1 % 9,2 % 10,9 % 8,5 % 5,5 %

14

Profil návštvníka turistického regionu Vysoina Severní Morava a Slezsko Krkonoše

48,8 % 21,7 %

23,1 % 13,3 %

20,5 % 43,8 %

7,5 % 21,1 %


b. jakým dopravním prostedkem pijeli V letním období i v zimním období využily více než 2/3 návštvník pro cestu do regionu auto (tuzemci 66 %, cizinci 68 %). Vlak využívá 8 % cizinc a 15 % tuzemc, naopak zájezdovým autobusem pijíždí více zahraniních návštvník (17 %, tuzemci 3 %). Linkový autobus uvedlo jako zpsob dopravy 6 % cizinc a 10 % ech.

Zpsob dopravy autem vlakem linkový bus zájezdový bus

67,3% 14,8%

13,0%

8,0%

11,5%

4,7%

léto

5,0%

zima

3,6%

kolo

0,7%

0,6%

pšky jinak

68,5%

1,2%

0,2% 1,3%

Využitý dopravní prostedek – porovnání s R za celé sledované období: Vysoina

R

auto

67,86 %

60,19 %

vlak

13,91 %

13,10 %

linkový autobus

9,69 %

10,16 %

zájezdový autobus

4,84 %

7,25 %

kolo

2,13 %

4,47 %

pšky

0,37 %

2,25 %

jiný

1,20 %

2,58 %


15


3. Ubytování a stravování a. druh ubytování Návštvníci, kteí se rozhodli v regionu strávit více dní, se ubytovali nejastji u známých, píbuzných, pop. na vlastní chat i chalup (16 %) i v penzionu (11 %), v lét v kempech (14 %). Zahraniní návštvníci se astji než eši rozhodli pro ubytování v hotelech vyšší kategorie (17 %, eši 6 %), hotely všech kategorií volí návštvníci astji v zim.

Typ ubytování

hotel *** nebo více hotel * nebo **, motel

8%

penzion

5%

kemp

11% 44%

jiné hromadné ubytovací zaízení pronajatý pokoj, apartmán, chata u známých/píbuzných, vlastní chata nejsem ubytován

8% 3% 5% 16%

Typ ubytování 37,5%

nejsem zde ubytován(a)

49,5% 16,1% 16,6%

u známých / píbuzných, vlastní chata

11,8% 10,9%

penzion

5,9% 9,5%

hotel *** nebo více

hotel * nebo **, Garni, motel

pronajatý pokoj, apartmán, chata apod.

jiné hromadné ubytovací zaízení

kemp / táboišt

léto zima

4,2% 6,2% 5,2% 3,9% 4,3% 2,7% 14,5% 0,7%

16


Využitý typ ubytování – porovnání s R za celé sledované období: kraj Vysoina R

Hotel *** nebo více Hotel * nebo **, motel Penzion Kemp/táboišt Jiné hromadné ubytovací zaízení Pronajatý pokoj, apartmán, chata apod. U známých/píbuzných, píp. vlastní chata/chalupa Nejsem zde ubytován(a)

7,71 % 5,21 % 11,33 % 7,63 % 3,48 % 4,53 % 16,32 % 43,43 %

9,37 % 5,52 % 12,98 % 6,02 % 5,15 % 4,50 % 13,87 % 42,40 %


b. zpsob stravování

Stravování výhradn v restauraních zaízeních dala v lét i v zim pednost tetina návštvník, naopak 17 % návštvník v lét a 25 % v zim uvedlo, že restaurace nenavštvuje vbec. Ostatní využívají restauraního stravování píležitostn. Mezi návštvníky restaurací najdeme astji zahraniní hosty – 58 % se stravuje v restaurací tém vždy, jen 8 % je nevyužívá vbec.

Stravování v restauracích

léto

32,6%

49,7%

17,5%

ano - tém vždy ásten - jak kdy ne - tém nikdy zima

29,5%

45,0%

25,2%

4. Dvod cesty a nejvyhledávanjší aktivity a. dvody návštvy Pi odpovdi na tuto otázku si respondenti mohli vybrat pouze 1 z 9 nabízených možností. Hlavním dvodem letní návštvy Vysoiny je poznání (46 %). Dalšími dvody jsou relaxace (16 %), turistika, sport a zdraví (11 %) a návštva píbuzných a známých (10 %). Hlavním dvodem návštvy regionu v zimním období je také poznání (22 % návštvník), za sportovními aktivitami pijelo 13 % návštvník, za odpoinkem 10 %. Velmi asto byla uvádna návštva píbuzných a známých (17 %) a cesty za prací (16 %). V lét 2006 pijelo za poznáním o 16% mén ech a o 14% mén zahraniních návštvník než v lét 2005. V zim 2006/2007 narostl poet poznávacích cest zahraniních

17

Profil návštvníka turistického regionu Vysoina návštvník (59 %, zima 2005/2006 30 %) a poet cest tuzemských návštvník za píbuznými (23 %, zima 2005/2006 15 %). Polovina tch, kteí pijeli za zábavou navštívili region více než 3x. Mezi tmi, které pivedlo do regionu poznání, je nejvtší procento prvních návštv (54 %, 17 % navštívilo region více než 3x). Za turistikou se ¼ návštvník vrací 1–3x. Pevažující dvod návštvy - tuzemci

návštva známých/píbuzných 13%

tranzit 5% poznání 31%

nákupy 4% zábava 8% práce 11%

relaxace 14%

zdraví 2% turistika a sport 12%

Pevažující dvod návštvy - cizinci

návštva známých/píbuzných 14%

tranzit 5%

nákupy 2% zábava 3%

poznání 51%

práce 10% zdraví 0% turistika a sport 8% relaxace 7%

18


Dvod návštvy 45,8%

poznání

21,5% 10,3% 12,7%

turistika a sport

15,9%

relaxace

zdraví

9,6% 0,7% 2,5%

léto zima

9,6%

návštva

17,2% 9,0%

zábava, nákupy

13,1% 3,8%

tranzit

7,2% 4,8%

práce

16,2%

etnost návštv podle dvodu návštvy poznání

54%

28%

17%

turistika a sport

35%

25%

38%

relaxace

31%

23%

34%

zdraví

11%

návštva

35%

24%

8%

44%

26%

49%

17%

tranzit práce

72%

19%

zábava nákupy

17%

76%

63%

24%

26%

22%

poprvé

19

52%

1-3x

vícekrát

10%


Dvod návštvy podle jednotlivých vkových kategorií

nad 60 let

51%

11%

9%

2% 2% 2%

50-59 let

39%

13%

10%

3%

14%

4%

2%

10%

5%

11%

7%

2%

35-49 let

37%

13%

12%

11%

4% 4%

13%

6%

1%

26-34 let

29%

12%

12%

11%

7%

5%

16%

6%

1%

do 25 let

25%

12%

12%

13%

17%

4%

13%

4%

1%

poznání

relaxace

sport

zdraví

práce

zábava

nákupy

návštva

tranzit

b. nejvyhledávanjší aktivity

Na otázku se mohly v dotazníku oznait nejvýše 3 z 12 nabízených možností. Nejvyhledávanjšími uvádnými aktivitami byly poznávací turistika (52 %, v lét 61 %, v zim 43 %) a pší turistika (33 %, v lét 38 %, v zim 27 %). Pší turistiku uvádli tuzemští návštvníci jako první v poadí (34 %), následovala poznávací turistika (20 %), cykloturistika (14 %) a koupání (9 %). Cizinci uvádli jako první v poadí poznávací turistiku (46 %), následovala pší turistika (23 %), cykloturistika (6 %) a koupání (4 %). Z dalších aktivit zmiují návštvníci nap. spoleenský život a zábavu (30 %), koupání a vodní sporty (19 %), návštvy kulturních akcí (17 %), lyžování uvedlo 11 % návštvník. eši se astji než zahraniní hosté vnují sportovním aktivitám: pší turistice (34 %, cizinci 23 %), cykloturistice (23 %, cizinci 10 %), lyžování (12 %, cizinci 4 %). Zahraniní návštvníci astji uvádli církevní turistiku (18 %, eši 5 %) a venkovskou turistiku (11 %, eši 4 %). Zájem domácích návštvník o poznávací aktivity v lét 2006 ve srovnání s pedchozí letní sezónou poklesl (43 %, léto 2005 67%). Mnohem více lákala návštvníky zábava a to jak echy (36%, léto 2005 19 %), tak cizince (40 %, léto 2005 13 %). Bhem zimního dotazování byly z aktivit, které je možné v regionu provozovat, nejastji uvedeny poznávací turistika (43 %), spoleenský život a zábava (34 %), pší turistika (27 %). Stejn jako v lét vzrostl zájem o zábavu a spoleenské akce, jak u tuzemských návštvník (42 %, zima 2005/2006 34 %), tak u zahraniních návštvník (43 %, zima 2005/2006 20 %).

20


Nejlákavjší aktivity v regionu – porovnání s R za celé sledované období: kraj Vysoina

Pší turistika Cykloturistika, horská cyklistika Koupání, vodní sporty Lyžování, zimní sporty Jiný aktivní sport, který provozujete Pée o fyzickou a duševní kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštvy kulturních akcí Návštvy sportovních akcí Spoleenský život a zábava

R

tuzemci

cizinci

celkem

34,26 % 22,92 % 20,89 % 11,95 % 3,13 % 4,03 % 49,36 % 4,29 % 5,27 % 17.99 % 2,81 % 30,66 %

23,30 % 9,89 % 10,66 % 4,95 % 3,08 % 4,18 0 68,88 % 10,99 % 18,35 % 16,15 % 4,84 % 27,14 %

32,67 % 21,02 % 19,40 % 10,93 % 3,12 % 4,05 % 52,18 % 5,27 % 7,18 % 17,72 % 3,11 % 30,15 %

40,22 % 20,81 % 14,51 % 12,83 % 4,98 % 9,20 % 45,09 % 5,63 % 6,46 % 16,22 % 5,18 % 22,42 %


5. Další navštívená místa Cizinci odpovídali na otázku, která další místa ješt v R navštíví, 12 % respondent na otázku neodpovdlo. Krom Vysoiny byla nejastji uvádna Praha, jižní echy a jižní Morava, i když procentuáln se jednotlivé destinace v obou letech liší – Vysoina (2005 38 %, 2006 12 %), Praha (2005 53 %, 2006 43 %), jižní Morava (2005 27 %, 2006 29 %), jižní echy (2005 17 %, 2006 4 %).

Regiony, které zahraniní návštvníci v R navštívili nebo hodlají navštívit: Turistický region Praha Jižní Morava Západoeské lázn Šumava Jižní echy Okolí Prahy Krkonoše Východní echy Plzesko Severozápadní echy Vysoina eský sever Severní Morava a Slezsko Stední Morava eský ráj

relativní etnost 39,5 % 16,4 % 13,3 % 12,7 % 10,6 % 10,0 % 7,7 % 7,2 % 6,8 % 6,0 % 5,7 % 5,2 % 5,1 % 4,2 % 2,5 %


6. Služby v regionu Ptistupovou škálou (velmi dobe – spíše dobe – spíše špatn – velmi špatn – neumím posoudit) byly hodnoceny ubytovací služby, úrove veejného stravování, služby pro motoristy a cykloturisty, úrove personálu ve službách cestovního ruchu, pée o istotu a poádek a cenová úrove služeb. U nkterých otázek byl vysoký podíl tch, kteí na ni neodpovdli, nap. u hodnocení ubytovacích služeb se nemohli vyjádit ti zejména ti návštvníci, kteí v regionu nebyli ubytováni (54 %), 42 % bylo spokojeno. Typické sezónní aktivity – v lét služby pro

21

Profil návštvníka turistického regionu Vysoina cykloturisty a v zim pro lyžae – nedokázalo posoudit 60 – 70 % respondent. Vtšina ostatních (1/3 v lét, 1/4 v zim) je hodnotila jako dobré. V lét 2006 byli návštvníci spokojenjší se službami pro cykloturisty (34 %, léto 2005 24 %), naopak mén spokojeni byli návštvníci s cenovou úrovní služeb 71 %, léto 2005 80 %). V zim 2006/2007 byly lépe hodnoceny služby pro motoristy (49 %, zima 2005/2006 38 %), o nco he byly hodnoceny ubytovací služby (32 %, zima 2005/206 44 %). Spokojenost se službami

45,77%

ubytovací služby LÉTO

ZIMA

37,39%

4,87%

služby pro motoristy LÉTO

43,35%

ZIMA

42,06%

služby pro cykloturisty LÉTO

28,08%

služby pro lyžae ZIMA

26,94%

7,80%

21,84%

39,72%

35,87%

64,13%

15,45%

57,61%

67,98%

6,59%

63,58%

25,43%

10,13%

26,29%

80,18%

70,10%

13,21% 6,62%

20,39%

76,44%

63,81%

spokojen

22

19,35%

9,03%

22,07%

cenová úrove služeb LÉTO ZIMA

5,79%

16,93%

pée o istotu a poádek LÉTO ZIMA

57,74%

69,12%

ZIMA

ZIMA

49,94%

74,86%

stravovací služby LÉTO

personál ve službách LÉTO

4,30%

12,19%

20,19%

nespokojen

neumím posoudit

9,52%

11,36%

16,00%


Hodnocení služeb, spokojenost - vybrané ukazatele a jejich srovnání s R za celé sledované období: kraj Vysoina

R

Ubytovací služby

Velmi dobré

16,79 %

20,73 %

Spíše dobré

24,82 %

26,08 %

Spíše špatné

3,73 %

4,07 %

Velmi špatné

0,85 %

0,68 %

Neumím posoudit

53,81 %

48,44 %

Velmi dobré

8,30 %

12,34 %

Spíše dobré

18,68 %

24,51 %

Spíše špatné

9,05 %

9,72 %

Služby pro cykloturisty

Velmi špatné

2,29 %

2,06 %

Neumím posoudit

61,68 %

51,36 %

Velmi dobré

6,44 %

9,50 %

Spíše dobré

12,26 %

14,36 %

Spíše špatné

6,66 %

6,63 %

Služby pro lyžae

Velmi špatné

3,73 %

4,60 %

Neumím posoudit

70,91 %

64,91 %

Úrove personálu ve službách CR

Velmi dobré

22,14 %

23,14 %

Spíše dobré

43,66 %

43,80 %

Spíše špatné

7,29 %

8,95 %

Velmi špatné

1,06 %

1,35 %

Neumím posoudit

25,86 %

22,76 %


7. Infrastruktura a vybavenost regionu Stejnou ptistupovou škálou (velmi dobe – spíše dobe – spíše špatn – velmi špatn – neumím posoudit) byly hodnoceny atributy týkající se kvality infrastruktury. Na nkteré otázky se pomrn velká ást dotázaných nedokázala nebo nechtla vyjádit. Nap. na otázku vybavení pro sportovní aktivity se nevyjádilo 43 % návštvník. Více než polovina ostatních byla s vybaveností pro sportování v zásad spokojena. Relativn spokojenjší návštvníci byli zaznamenáni v kategorii mladší generace do 25 let (52 %) a osoby s dtmi pedškolního vku (53 %). Vybavenost regionu atrakcemi pro dti nedokázalo posoudit 57% dotázaných. Z tch, kteí na otázku odpovdli, byla polovina pomrn kritická, o nco mén kritití byli zahraniní návštvníci. Nejkrititjší byli návštvníci, kteí jako první nejlákavjší aktivitu uvedli péi o své zdraví (36 %) a návštvníci, kteí pijeli bez dtí, naopak dostatek píležitostí pro vyžití dtí vidli nejastji návštvníci mladší 50 let s dtmi pedškolního vku (47 %).

Pozitivn byl hodnocen rozsah a dostupnost stravovacích kapacit (73 %), píležitosti pro zábavu a nákupní možnosti. Hodnocení zahraniních host pitom bylo o nco krititjší než názory domácích návštvník.

23

Profil návštvníka turistického regionu Vysoina Dopravní infrastrukturu návštvníci hodnotili pomrn negativn, tzn. odpovdí spíše špatn nebo velmi špatn 44 %, 40 % bylo spokojeno, 15% respondent se k otázce nevyjádilo. S nabídkou ubytovacích kapacit bylo spokojeno 47 % návštvník, stejné množství se neumlo vyjádit, 6 % návštvník projevilo nespokojenost.

Spokojenost s infrastrukturou a vybaveností regionu 51,4%

ubytovací kapacity LÉTO

43,7%

ZIMA

16,6%

36,2%

52,7%

63,9%

26,8%

46,5%

16,3%

40,6%

24

20,8%

33,6% 60,8%

26,5%

spokojen

17,8%

37,2%

25,9% 17,5%

18,6%

38,1% 18,3%

52,4%

21,7%

47,9%

19,0%

nákupní možnosti LÉTO

ZIMA

35,0%

12,3%

42,9%

zábava a spoleenské vyžití LÉTO

12,3%

28,8%

39,9%

ZIMA

16,6%

51,6%

30,7%

ZIMA

19,7%

38,0%

36,1%

sportovní aktivity LÉTO

17,4%

7,6%

45,4%

ZIMA

ZIMA

5,9%

72,7%

dopravní infrastruktura LÉTO

atrakce pro dti LÉTO

49,0%

76,8%

ZIMA

hromadná doprava LÉTO

42,0%

7,3%

stravovací kapacity LÉTO

ZIMA

6,6%

nespokojen

55,0%

neumím posoudit


Hodnocení vybavenosti regionu infrastrukturou, spokojenost – vybrané ukazatele a jejich srovnání s R za celé sledované období: Atrakce pro dti Velmi dobré Spíše dobré Spíše špatné Velmi špatné Neumím posoudit Sportovní aktivity Velmi dobré Spíše dobré Spíše špatné Velmi špatné Neumím posoudit Ubytovací kapacity Velmi dobré Spíše dobré Spíše špatné Velmi špatné Neumím posoudit

Vysoina

R

4,63 % 15,52 % 14,67 % 7,27 % 57,90 %

7,84 % 19,84 % 16,29 % 5,83 % 50,20 %

11,34 % 30,02 % 12,67 % 2,93 % 43,03 %

14,39 % 34,26 % 14,96 % 2,62 % 33,78 %

17,29 % 30,31 % 5,72 % 1,19 % 45,50 %

20,64 % 34,46 % 7,91 % 1,30 % 35,69 %


8. Pée o rozvoj cestovního ruchu v regionu Dotazovaní návštvníci se vyjadovali k úrovni poskytování informací o regionu, místnímu orientanímu znaení, péi o památky a turistické atraktivity, o životní prostedí, o bezpenost návštvník, úrove drobného prodeje suvenýr a oberstvení, nabídky program pro volný as, pátelskost místních lidí. Dv ptiny návštvník se nedokázaly vyjádit k problematice trávení volného asu a posoudit péi o bezpenost návštvník. Nejpozitivnji byla hodnocena pée o památky (84 %) a pátelskost místních lidí (75 %), místní orientaní znaení (76 %), pátelskost místních lidí (78 %).

25


Spokojenost s péí o rozvoj cestovního ruchu poskytování informací LÉTO

místní orientaní znaení LÉTO

11,10%

13,78%

75,13%

pée o památky LÉTO

6,72%

15,37%

77,91%

ZIMA

17,71%

10,78%

71,52%

ZIMA

13,18%

7,61%

79,22%

7,71% 7,96%

84,34%

ZIMA

66,07%

12,10%

21,84%

pée o životní prostedí LÉTO

67,28%

9,70%

23,10%

ZIMA bezpenost návštvník LÉTO ZIMA programy pro volný as LÉTO ZIMA

ZIMA

41,10%

15,22%

43,86%

38,96%

14,54%

46,50%

42,10%

25,13%

32,77%

12,92%

75,56%

5,76% 11,97%

82,27%

73,93%

spokojen

26

nespokojen

11,52%

17,74%

26,77%

55,48%

pátelskost místních lidí LÉTO ZIMA

39,37%

10,06%

50,57%

drobný prodej LÉTO

30,26%

16,16%

53,58%

8,52%

neumím posoudit

17,55%


Hodnocení pée o rozvoj CR, spokojenost – vybrané ukazatele a jejich srovnání s R za celé sledované období: Vysoina

R

Velmi dobré

30,05 %

30,05 %

Spíše dobré

45,34 %

44,49 %

Spíše špatné

8,38 %

9,94 %

Velmi špatné

0,80 %

1,52 %

Neumím posoudit

15,43 %

14,01 %

Velmi dobré

29,61 %

29,44 %

Spíše dobré

46,92 %

48,51 %

Spíše špatné

12,53 %

13,45%

Poskytování informací

Místní orientaní znaení

Velmi špatné

2,05 %

2,34 %

Neumím posoudit

8,89 %

6,27 %

12,54 %

16,01 %

Programy pro volný as Velmi dobré Spíše dobré

27,14 %

35,31 %

Spíše špatné

13,73 %

17,06 %

Velmi špatné

6,07 %

3,98 %

Neumím posoudit

40,52 %

27,64 %


9. Prmrné výdaje na osobu a den Nejvtší ást respondent uvedla své celkové denní výdaje (tzn. vetn dopravy, ubytování, stravování, nákup apod.) v rozmezí 200 – 1000 K (67 %). Množství vynaložených finanních prostedk se však liší u domácích a zahraniních návštvník a závisí také na délce pobytu. Cizinci své denní výdaje nejastji odhadovali v rozmezí 500 – 1000 K (37 %). Víc než 2 000 K denn utratí 3 % tuzemc a 6 % cizinc. Zatímco v lét 2006 poklesl o 4 % poet tch, kteí utratí do 200 K ve srovnání s letním przkumem 2005, v zimním období tomu bylo naopak (zima 2006/2007 23 % domácích návštvník, zima 2005/2006 16 %).

27


Výdaje na osobu a den

1000-2000 K 9%

více než 2000 K 3% do 200 K 20%

500-1000 K 30%

200-500 K 38%

Náklady na osobu a den

21,3%

do 200 K

18,4%

41,8%

201 až 500 K

33,7%

33,0%

7,5%

1 až 2 tis. K

více než 2 tis. K

léto zima

26,0%

501 až 1000 K

11,1%

2,8% 2,7%

Prmrné výdaje na jeden den – srovnání s R za celé sledované období: Vysoina

R celkem

tuzemci

cizinci

do 200 K

20,22 %

19,87 %

22,22 %

6,04 %

200 – 500 K

36,40 %

37,73 %

38,97 %

30,44 %

500 – 1000 K

27,92 %

29,48 %

28,19 %

37,03 %

1000 – 2000 K

10,87 %

9,28 %

7,88 %

17,47 %

více než 2000 K

4,12 %

2,72 %

2,08 %

6,48 %


28


10. Zdroj informací o regionu Alespo jeden ze zdroj informací uvedených v dotazníku využilo 96% návštvník, Nejastji využívaným zdrojem informací je internet (63 %), propaganí materiály (léto 69 %, zima 56 %), významnou motivací jsou reference známých a píbuzných (61 %). Turistická informaní centra jsou astji navštvována v lét (63 %, zima 50 %). Zahraniní návštvníci v porovnání s domácími získávají astji informace v turistických informaních centrech (77 %, eši 52 %), v cestovních kanceláích (48 %, eši 19 %), nechají si poradit od personálu (58 %, eši 37 %). Ped cestou se astji se nechají inspirovat propaganími materiály (75 %, eši 60 %), více pracují s internetem (73 %, eši 61 %). Zdroj informací

INFOCENTRA léto

42,5%

zima CEST.KANCELÁE léto zima MÉDIA léto zima

28,6%

9,7%

7,5%

OSOB.REFERENCE léto zima

48,5%

73,3%

75,6%

23,1%

31,2%

16,0%

44,4%

31,5%

49,6%

39,4%

30,0%

23,6%

29,6%

32,1%

41,6%

45,4%

zima

zima

21,1%

13,8%

INTERNET léto

PERSONÁL léto

36,9%

15,4%

PROP.MATERIÁLY léto zima

20,2%

17,6%

41,4%

20,1%

36,0%

21,4%

35,8%

24,6%

13,5%

54,0%

22,5%

61,5%

38,7%

23,0%

34,7%

37,5%

24,9%

ano

29

ásten

38,2%

ne


Využité informaní zdroje – vybrané ukazatele a jejich srovnání s R za celé sledované období Vysoina

R

tuzemci

cizinci

celkem

Ano

33,83 %

45,82 %

35,58 %

34,67 %

ásten

18,70 %

31,98 %

20,63 %

18,43 %

Ne

46,49 %

20,11 %

42,65 %

46,44 %

Ano

30,95 %

34,84 %

31,51 %

31,31 %

ásten

29,33 %

41,10 %

31,05 %

27,12 %

Ne

38,05 %

20,88 %

35,55 %

40,95 %

Ano

42,91 %

46,15 %

43,38 %

39,56 %

ásten

18,08 %

27,47 %

19,45 %

19,14 %

Ne

38,00 %

23,63 %

35,90 %

40,75 %

Turistická informaní centra

Propaganí materiály

Internet


11. Nedostatky a pipomínky V závru šetení dostali respondenti možnost spontánn se vyjádit k tomu, co jim v regionu schází nebo vadí. Vtšina dotázaných neuvedla žádnou výhradu. Mezi výtky, které respondenti uvádli nejastji, patily chybjící bazény a koupališt i špatná kvalita pírodních koupališ (4 %), nedostatek možností pro spoleenské a kulturní vyžití (3 %), nedostatek veejn dostupných informací a špatné místní znaení (2 %), nevyhovující dostupnost veejnou dopravou (2 %), nedostatek nákupních možností (2 %) a kapacita parkoviš (1 %).

30

Profil návštvníka turistického regionu Vysoina IV. Typologie návštvník

Ze získaných dat je možné vytvoit typologii návštvník, a to ze dvou úhl pohledu 1) podle vku a osob, s nimiž do regionu pijeli

Typologie návštvník nad 50 let s dtm i (3%) do 50 let s dtm í školního vku (9%) do 50 let s dtm i pedškolního vku (7%)

do 34 let bez dtí (38%)

nad 50 let bez dtí (21%)

35-49 let bez dtí (22%)


2)

podle úelu cesty, zpsobu dopravy a volby typu ubytování

Typologie návštvník

rekreant na chalup (18%)

návštvník bez noclehu (21%)

cestovatel za nákupy (4%) m obilní hotelový host (10%)

zam stnanec na služ. cest (9%)

nem obilní hoptelový host (7%)

aktivní sportovec (10%)

nenároný rekreant (15%)


31


zamstnanec na služ. cest

cestovatel za nákupy

rekreant na chalup

7,0

30,8

9,6

5,8

11,8

13,0

16,6

2,2

Okolí Prahy

6,69

6,4

6,8

11,3

7,2

4,6

10,2

38,0

návštvník bez noclehu

nemobilní hotelový host

Praha

nenároný rekreant

mobilní hotelový host

aktivní sportovec

Typologie návštvník v regionech R (%) podle úelu návštvy a zpsobu dopravy:

Jižní echy

14,8

8,9

16,8

14,2

5,3

1,7

13,8

14,5

Šumava

17,7

6,0

14,8

16,5

4,6

3,0

13,5

14,5

Plzesko

7,6

7,3

10,0

13,3

8,9

4,5

19,3

2,5

Západoeské lázn

7,5

6,2

8,5

11,8

7,8

3,4

17,3

19,9

Severozápadní echy

10,1

3,8

13,6

23,4

2,7

2,5

12,6

29,1

eský sever

12,4

3,0

14,3

23,6

3,6

3,8

14,5

20,5

eský ráj

17,6

8,1

19,6

13,2

6,4

3,4

17,2

10,3

Východní echy

11,1

4,8

16,2

15,2

6,5

2,3

16,5

21,8

Vysoina

9,6

6,7

14,9

10,2

8,6

4,3

17,6

21,2

Jižní Morava

15,5

5,0

16,3

16,5

3,9

1,3

14,3

22,9

Stední Morava

6,8

8,8

6,8

10,3

10,4

5,2

16,7

30,2

Severní Morava a Slezsko

6,7

4,0

12,6

16,3

7,1

5,0

13,5

25,4

Krkonoše

22,3

5,9

15,8

31,4

2,1

1,3

8,6

8,5


32

Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vyso ina na období

Recommend Documents