PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI PRO OBDOBÍ

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI PRO OBDOBÍ 2014 - 2020

Vyhodnocení koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu podle přílohy č. 9 k zákonu

1

AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.cityplan.cz Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost

Předkladatel: Zastoupený:

Královéhradecký kraj Pivovarské náměstí 1245 500 03 Hradec Králové Bc. Lubomír Franc (ve věcech smluvních) Ing. Vlasta Kratochvílová (ve věcech technických)

Zhotovitel:

AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

Zastoupený:

Ing. Milanem Komínkem ve věcech smluvních

Autorský kolektiv:

Ing. Hana Ali Mgr. Renata Linhartová Bc. Jan Kvasnička Ing. Zuzana Toniková (ENVI-TON, autorizovaná osoba dle zák. č. 100/2001 Sb.)

Číslo zakázky zhotovitele: Datum:

14 – 6 – 131 Březen 2015

2


OBSAH: 1

OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ......................................................... 8

1.1

Obsah a cíle koncepce ............................................................................................................................................. 8

1.2

Vztah k jiným koncepcím ..................................................................................................................................... 15

2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE .............................................................................. 18 2.1

Vymezení dotčeného území .................................................................................................................................. 18

2.2 Současný stav ţivotního prostředí v dotčeném území ........................................................................................ 20 2.2.1 Klima ............................................................................................................................................................. 20 2.2.2 Ovzduší .......................................................................................................................................................... 21 2.2.3 Hluk ............................................................................................................................................................... 26 2.2.4 Voda .............................................................................................................................................................. 27 2.2.5 Geomorfologické poměry .............................................................................................................................. 32 2.2.6 Horninové prostředí ....................................................................................................................................... 32 2.2.7 Půda ............................................................................................................................................................... 35 2.2.8 Odpady .......................................................................................................................................................... 39 2.2.9 Příroda ........................................................................................................................................................... 41 2.2.10 Fauna a flóra, ekosystémy ......................................................................................................................... 52 2.2.11 Lesy........................................................................................................................................................... 56 2.2.12 Krajina ...................................................................................................................................................... 58 2.2.13 Kulturní památky ...................................................................................................................................... 62 2.2.14 Archeologické památky ............................................................................................................................ 66 2.3 Pravděpodobný vývoj ţivotního prostředí bez realizace koncepce ................................................................... 66 2.3.1 Ovzduší .......................................................................................................................................................... 67 2.3.2 Znečištění vod................................................................................................................................................ 68 2.3.3 Eroze půdy ..................................................................................................................................................... 68 2.3.4 Krajina ........................................................................................................................................................... 69 2.3.5 Odpady, staré ekologické zátěţe .................................................................................................................... 69 2.3.6 Fauna, flóra, ekosystémy ............................................................................................................................... 69 3 CHARAKTERISTIKY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŢENY ........................................................................................ 71 4 VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŢADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ) ................................................................................................................................................................................. 73 4.1.1 Ochrana ovzduší ............................................................................................................................................ 73 4.1.2 Ochrana vod ................................................................................................................................................... 73 4.1.3 Ochrana přírody ............................................................................................................................................. 74 4.1.4 Lokality soustavy Natura 2000 ...................................................................................................................... 75 4.1.5 Ochrana půdy a horninového prostředí .......................................................................................................... 76 4.1.6 Zemědělství a lesní hospodářství ................................................................................................................... 77 4.1.7 Nakládání s odpady ....................................................................................................................................... 77 4.1.8 Ochrana veřejného zdraví .............................................................................................................................. 78 5 CÍLE OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ ................................................................................................................................................................................. 79

3


6 ZÁVAŢNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................................................. 101 6.1 Vyhodnocení vlivů opatření a aktivit podle strategických oblastí PR CR KHK ........................................... 101 6.1.1 Strategická oblast 1 – Infrastruktura cestovního ruchu ................................................................................ 101 6.1.1.1 Opatření 1.1 – Zvyšování kvality sluţeb v cestovním ruchu ................................................................. 102 6.1.1.2 Opatření 1.2 – Modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit .................................... 102 6.1.1.3 Opatření 1.3 – Budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci a ubytovacích a stravovacích kapacit ................................................................................................................................................... 103 6.1.1.4 Opatření 1.4 – Zlepšení dopravní infrastruktury a obsluţnosti turistických destinací ........................... 104 6.1.2 Strategická oblast 2 – Tvorba turistické nabídky a její propagace ............................................................... 106 6.1.2.1 Opatření 2.1 – Budování, údrţba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch .............................................................................................................................................................. 106 6.1.2.2 Opatření 2.2 – Racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu ....................................... 107 6.1.2.3 Opatření 2.3 – Tvorba produktů cestovního ruchu ................................................................................. 107 6.1.2.4 Opatření 2.4 – Budování image regionů a propagace turistické nabídky ................................................ 107 6.1.3 Strategická oblast 3 – Koordinace rozvoje cestovního ruchu ...................................................................... 108 6.1.3.1 Opatření 3.1 – Dořešení rajonizace cestovního ruchu ............................................................................. 108 6.1.3.2 Opatření 3.2. – Aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu ........................................ 108 6.1.3.3 Opatření 3.3 – Vyuţití všech finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu ........................................ 108 6.1.3.4 Opatření 3.4 – Podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistckých informačních center ..... 108 6.1.3.5 Opatření 3.5 – Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu ..................................................................... 108 6.1.4 Souhrn k vyhodnocení vlivů na ŢP .............................................................................................................. 108 6.2 Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 ...................................................................................... 109 6.2.1.1 Opatření 1.1. - Zvyšování kvality sluţeb v cestovním ruchu ................................................................. 110 6.2.1.2 Opatření 1.2 – Modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit .................................... 110 6.2.1.3 Opatření 1.3 – Budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci a ubytovacích a stravovacích kapacit ................................................................................................................................................... 111 6.2.1.4 Opatření 1.4 – Zlepšení dopravní infrastruktury a obsluţnosti turistických destinací ........................... 112 6.2.1.5 Opatření 2.1 – Budování, údrţba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch .............................................................................................................................................................. 112 6.2.1.6 Opatření 2.2 – Racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu ....................................... 113 6.2.1.7 Opatření 2.3 – Tvorba produktů cestovního ruchu ................................................................................. 113 6.2.1.8 Opatření 2.4 – Budování image regionů a propagace turistické nabídky ................................................ 113 6.2.1.9 Opatření 3.1 – Dořešení rajonizace cestovního ruchu ............................................................................. 113 6.2.1.10 Opatření 3.2. – Aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu ........................................ 113 6.2.1.11 Opatření 3.3 – Vyuţití všech finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu ........................................ 114 6.2.1.12 Opatření 3.4 – Podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistckých informačních center ..... 114 6.2.1.13 Opatření 3.5 – Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu ..................................................................... 114 6.3 Vyhodnocení vlivů koncepce PR CR KHK podle poţadavků ze zjišťovacího řízení .................................... 115 6.3.1.1 Opatření 1.2 – Modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit .................................... 117 6.3.1.2 Opatření 1.3 – Budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci a ubytovacích a stravovacích kapacit ................................................................................................................................................... 118 6.3.1.3 Opatření 1.4 – Zlepšení dopravní infrastruktury a obsluţnosti turistických destinací ........................... 118 6.3.1.4 Opatření 2.1 – Budování, údrţba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch .............................................................................................................................................................. 118 7 PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŢENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŢNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE.................................................................................................................................................................. 122 7.1 Doporučená opatření a podmínky ..................................................................................................................... 122 7.1.1 Všeobecné podmínky a opatření .................................................................................................................. 122 7.1.2 Opatření k eliminaci a minimalizaci negativních vlivů cestovního ruchu na ZCHÚ................................... 124 7.1.3 Podmínky a opatření pro území soustavy Natura 2000 ............................................................................... 125

4


8 VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŢĎOVÁNÍ POŢADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW) ............................................ 127 9 STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................................................... 129 10 POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE ........................................................... 132 11

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU ...................................................... 134

12

VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ............................................................................................... 136

12.1 13

Vazba na koncepce v oblasti ochrany veřejného zdraví ............................................................................. 136 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ......................................................................... 142

14 SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŢENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ....................................................................................................... 146 14.1

Poţadavky MŢP ze závěru zjišťovacího řízení – č.j. 5429/ENV/15 ze dne 26.1.2015 ............................... 146

14.2 Vypořádání vyjádření obdrţených v průběhu zjišťovacího řízení ............................................................ 148 14.2.1 MŢP, odbor ochrany ovzduší – ze dne 9.1.2015..................................................................................... 148 14.2.2 MŢP, odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny – ze dne 6.1.2015 ............................................ 149 14.2.3 MŢP, odbor odpadů – ze dne 30.12.2014 ............................................................................................... 150 14.2.4 MŢP, odbor ochrany vod ze dne 2.1.2015 .............................................................................................. 150 14.2.5 Správa KRNAP – zn. KRNAP 09208/2014 ze dne 16.1.2015................................................................ 150 14.2.6 Správa CHKO Orlické hory – č.j. 00004/OH/15 ze dne 8.1.2015 .......................................................... 150 14.2.7 ČIŢP, OI Hradec Králové – zn. ČIŢP/45/IPP/1419966.001/15/KDR ze dne 8.1.2015 ......................... 152 14.2.8 KHS KHK v Hradci Králové – č.j. S-KHSHK 34660/2014/2/HOK.HK/Hr ze dne 13.1.2015 .............. 153 14.2.9 OBÚ pro kraj Královéhradecký a Pardubický – zn. SBS 39024/2014/OBÚ-09/1 ze dne 12.1.2015...... 154 14.2.10 Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor ŢP a zemědělství – zn. 25625/ZP/2014 – Hy ze dne 19.1.2015 154 14.2.11 MěÚ Hořice, odbor ŢP – č.j. MUHC-ŢP/18916/2014/JK ze dne 9.1.2015 ............................................ 154 14.2.12 MěÚ Rychnov nad Kněţnou, odbor výstavby a ŢP – č.j. OVŢP-37361/14-789/2014-Sv ze dne 12.1.2015 154 14.2.13 Obec Albrechtice nad Orlicí – zn. 2014/MS/1692 ze dne 8.1.2015 ........................................................ 155 14.2.14 Paní Květa Bendlová, Hradec Králové – ze dne 20.1.2015 .................................................................... 155 15 15.1

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI.................................. 156 Návrh stanoviska ............................................................................................................................................ 157

SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ ........................................................................................ 163 POUŢITÉ PODKLADY .............................................................................................................................................. 164 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................................................................. 166 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................................................................... 169

5


SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr. č. 1 Administrativní členění Královéhradeckého kraje k roku 2012 ........................................................................ 18 Obr. č. 2 Okresy v Královéhradeckém kraji .................................................................................................................... 19 Obr. č. 3 Vymezení klimatických oblastí v Královéhradeckém kraji ............................................................................... 20 Obr. č. 4 Měřicí stanice znečišťování ovzduší v ČR 2012 ................................................................................................ 24 Obr. č. 5 Znečišťování ovzduší v Královéhradeckém kraji ve srovnání v rámci ČR ........................................................ 24 Obr. č. 6 Říční síť s vyhlášením záplavových území v Královéhradeckém kraji ............................................................. 28 Obr. č. 7 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod v Královéhradeckém kraji ............................................................. 30 Obr. č. 8 Ochranná pásma léčivých zdrojů v Královéhradeckém kraji ............................................................................. 31 Obr. č. 9 Reliéf Královéhradeckého kraje......................................................................................................................... 32 Obr. č. 10 Geologická skladba území Královéhradeckého kraje ...................................................................................... 33 Obr. č. 11 Chráněná loţisková území a důsledky těţby v Královéhradeckém kraji ......................................................... 34 Obr. č. 12 Půdní typy na území Královéhradeckého kraje ............................................................................................... 35 Obr. č. 13 Depozice síry v Královéhradeckém kraji ve srovnání se situací v ČR............................................................. 36 Obr. č. 14 Staré ekologické zátěţe v Královéhradeckém kraji ......................................................................................... 37 Obr. č. 15 Zařízení na odstraňování odpadů v Královéhradeckém kraji ........................................................................... 41 Obr. č. 16 Biosférická rezervace Krkonoše v Královéhradeckém kraji ............................................................................ 46 Obr. č. 17 Územní systém ekologické stability v Královéhradeckém kraji ...................................................................... 51 Obr. č. 18 Biogeografické členění Královéhradeckého kraje ........................................................................................... 53 Obr. č. 19 Přírodní lesní oblasti v Královéhradeckém kraji .............................................................................................. 57 Obr. č. 20 Přírodní parky a zachovalost krajinného rázu v Královéhradeckém kraji ....................................................... 59 Obr. č. 21 Národní kulturní památky, rezervace a zóny v Královéhradeckém kraji ......................................................... 62 SEZNAM TABULEK: Tab. č. 1 Postavení Královéhradeckého kraje v rámci České republiky v roce 2012 ...................................................... 18 Tab. č. 2 Klimatické charakteristiky Královéhradeckého kraje ........................................................................................ 21 Tab. č. 3 Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek do ovzduší v Královéhradeckém kraji za období 2006-2010 ......... 22 Tab. č. 4 Emise hlavních znečišťujících látek v Královéhradeckém kraji dle kategorií REZZO 1 – REZZO 4 za období 2006-2010 ............................................................................................................................................................... 22 Tab. č. 5 Zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů v Královéhradeckém kraji ......................................................................................................................................................................... 29 Tab. č. 6 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod v Královéhradeckém kraji ............................................................. 30 Tab. č. 7 Srovnání bilance půdy v Královéhradeckém kraji a v ČR ................................................................................. 38 Tab. č. 8 Vývoj bilance půdy v Královéhradeckém kraji v letech 2010 - 2012 ................................................................ 38 Tab. č. 9 Vývoj ekologického zemědělství v Královéhradeckém kraji............................................................................. 39 Tab. č. 10 Produkce komunálního odpadu v Královéhradeckém kraji v letech 2008 – 2010 [t] ...................................... 39 Tab. č. 11 Odpady podle vybraného způsobu nakládání a sídla podniku v Královéhradeckém kraji v letech 2008 – 2010 [t] ............................................................................................................................................................................. 40 Tab. č. 12 Zvláště chráněná území v Královéhradeckém kraji ......................................................................................... 41 Tab. č. 13 Lokality evropské soustavy Natura 2000 v Královéhradeckém kraji .............................................................. 47 Tab. č. 14 Nadregionální územní systém ekologické stability v Královéhradeckém kraji ............................................... 51

6


Tab. č. 15 Přírodní lesní oblasti v Královéhradeckém kraji .............................................................................................. 57 Tab. č. 16 Poškození lesních porostů v Královéhradeckém kraji ..................................................................................... 58 Tab. č. 17 Národní kulturní památky, rezervace a zóny v Královéhradeckém kraji ......................................................... 63 Tab. č. 18 Charakteristika území a jeho environmentální zranitelnost podle oblastí ........................................................ 71 Tab. č. 19 Lokální invazní druhy v Královéhradeckém kraji............................................................................................ 75 Tab. č. 20 Přehled strategií/koncepcí se vztahem k PR CR KHK .................................................................................... 79 Tab. č. 21 Indikátory vlivu PR CR KHK na ţivotní prostředí ........................................................................................ 129 Tab. č. 22 Kritéria pro výběr projektu ............................................................................................................................ 134

7


Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím

1

1.1 Obsah a cíle koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014 – 2020 (dále téţ PR CR KHK 2014 - 2020) představuje základní strategický dokument v rámci aktivní regionální politiky Královéhradeckého kraje určující pro stanovené období základní orientaci politiky cestovního ruchu Královéhradeckého kraje, a to nejen s důrazem na efektivní rozvoj tohoto odvětví, ale i s ohledem na udrţitelný rozvoj. Nový koncepční dokument navazuje na Program rozvoje cestovního ruchu pro období 2007 – 2013 (dále téţ PR CR 2007 – 2013), jehoţ platnost jiţ vypršela. Na základě analýz, expertních jednání a vyhodnocení cílů za uplynulé období pokračuje PR CR KHK 2014 – 2020 v podpoře cestovního ruchu stanovením strategických témat a opatření pro následující období a tvoří tak základní konceptuální rámec dalšího rozvoje odvětví cestovního ruchu v regionu. Koncepce je primárně zaměřena na podporu zvýšení konkurenceschopnosti sektoru cestovního ruchu na území Královéhradeckého kraje efektivním vyuţitím kulturního i přírodního potenciálu s vyuţitím řady různorodých nástrojů. Program představuje komunitně – expertní konsensus nad hlavními směry rozvoje cestovního ruchu, resp. podpory rozvoje cestovního ruchu. Jedná se o zastřešující dokument pokrývající případné další krátkodobé, tematicky a kompetenčně zacílené strategie, plány a koncepce. Koncepce PR CR řeší jak investiční, tak neinvestiční projekty, z valné části ale i náměty, metodiky či iniciativy nemající charakter projektu v uţším chápání tohoto pojmu. Cíle programu tak představují dlouhodobá stanoviska Královéhradeckého kraje k otázkám dalšího rozvoje cestovního ruchu. Základními pilíři rozvoje cestovního ruchu, resp. problémovými okruhy, kterými by se měl PR CR KHK zabývat a z nichţ vychází formulace strategické vize a strategických oblastí a cílů, jsou zejména:       

atraktivita regionu obecně infrastruktura organizace cestovního ruchu marketing (v uţším pojetí propagace) profit/uspokojení potřeb obyvatel region má být z hlediska cestovního ruchu atraktivní celoročně sluţby poskytované v rámci cestovního ruchu mají být kvalitní.

PR CR KHK 2014-2020 je nově zpracovávaný Program. Program vychází zejména z analytické části cestovního ruchu v KH kraji včetně SWOT analýzy a evaluace dřívějšího Programu rozvoje cestovního ruchu v KH kraji 2007-2013. Program je zpracována pro celé území Královéhradeckého kraje. Strategickým rámcem PR CR 2014 – 2020 jsou programové a koncepční dokumenty na národní a na regionální úrovni. Rozbor těchto dokumentů je obsaţen v analytické části. Vazba na Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014-2020 je doloţena v kapitole Koincidence. Analytická část podrobně vyhodnocuje předchozí Program rozvoje CR KHK na období 2007-2014, stanoví klíčové závěry z tohoto vyhodnocení, které by se měly promítnout do úkolů nového Programu rozvoje CR a především hledá nové souvislosti a pohledy na rozvoj kraje v oblasti cestovního ruchu v kontextu současných poţadavků. Podrobně analyzuje jednotlivé hlavní faktory a segmenty cestovního ruchu na základě statistických údajů, důraz je kladen především na srovnání stavu a vývoje v jednotlivých řešených problémových okruzích CR a identifikaci vznikajících 8


nároků a potřeb. Marketingový a analytický průzkum byl proveden v následujících rovinách:       

poloha kraje a předpoklady pro cestovní ruch cestovní ruch v kraji v širším geografickém kontextu rajonizace kraje z hlediska cestovního ruchu analýza nabídky cestovního ruchu v kraji analýza poptávky cestovního ruchu v kraji řízení a organizace cestovního ruchu v kraji marketing a propagace cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji.

Na základě těchto výstupů je zpracována SWOT analýza a stanoveny silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby, které mohou pozitivně nebo negativně ovlivnit další rozvoj cestovního ruchu v kraji. Výsledky analytické části jsou zohledněny v návrzích strategické části koncepce. Návrhová (strategická) část vychází z výsledků a klíčových závěrů zpracované analytické části a z provedené SWOT analýzy. Návrhy reflektují nově stanovené priority i průřezové problémy i doporučení pracovní skupiny, specifikují nová řešení, cíle i opatření a stanovují směry budoucího rozvoje kraje v řešených oblastech. Program rozvoje CR v KHK 2014-2020 (resp. jeho návrhová část) bude zpracován v následující struktuře: Program obsahuje strategickou vizi, dále strategické oblasti 1, 2 a 3, v nichţ jsou formulovány strategické cíle. V rámci strategických cílů jsou pak formulována jednotlivá opatření a k nim náleţející specifické cíle. V rámci jednotlivých opatření a jejich specifických cílů jsou uvedeny příklady konkrétních aktivit, které mohou být realizovány ke splnění vize, cílů a opatření tohoto Programu rozvoje. Strategická vize stručně a srozumitelně popisuje ideální situaci cestovního ruchu Královéhradeckého kraje v dlouhodobějším horizontu. Je leitmotivem celé strategie, zastřešuje všechny její hierarchicky podřízené části. Ke zhmotnění této vize by měly směřovat všechny aktivity obsaţené ve strategii. Formulace vize: Královéhradecký kraj je celoročně atraktivní a prosperující turistickou destinací evropského významu, disponující širokou nabídkou kvalitních služeb, efektivní propagací turistické nabídky a pružnou organizací cestovního ruchu. Strategické oblasti představují klíčové tematické mnoţiny s vnitřně propojenými systémy problémů a dílčích témat, jejichţ řešení jako celku jsou důleţitá pro naplnění vize. Strategické oblasti byly segmentovány s ohledem na regionální specifika, základní kompetenční okruhy a v neposlední řadě i s ohledem na kontinuitu tohoto členění v rámci strategického plánování rozvoje cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji. Jejich zaměření podstatnou měrou kopíruje záběr prioritních oblastí PR CR 2007 – 2013:  Podpora výstavby, rekonstrukce a modernizace základní a doprovodné turistické infrastruktury  Podpora marketingových aktivit v oblasti cestovního ruchu  Podpora spolupráce a koordinace činnosti klíčových aktérů rozvoje cestovního ruchu Segmenty, ze kterých následně vzešly i nové strategické oblasti, jsou tedy:  Infrastruktura  Produkty a propagace  Koordinace a spolupráce.

9


Formulace strategických oblastí v PR CR KHK 2014-2020 je následující:  Strategická oblast 1. – Infrastruktura cestovního ruchu  Strategická oblast 2. – Tvorba turistické nabídky a její propagace  Strategická oblast 3. – Koordinace rozvoje cestovního ruchu Strategické cíle popisují stav, kterého je třeba dosáhnout v dané strategické oblasti. Představují základní směr rozvoje strategické oblasti. Obsah návrhové části formuluje hlavní stanovené strategické cíle a strategické oblasti a strategickou vizi, pro něţ jsou navrţena, formulována a rozpracována jednotlivá opatření a k nim náleţející specifické cíle. Kaţdé opatření je jednotně podrobněji zpracováno v následujícím členění:  Směřování a příklady aktivit  Typ opatření (např. investiční, neinvestiční, přímé, nepřímé a pod.)  Upřesnění (např. vazby na jiná opatření, moţnosti implementace a dotační podpory, integrace systémů, spolupráce subjektů aj.)  Územní zaměření (pro celý kraj, pro určitý region, konkrétní turistické destinace)  Institucionální zajištění (stanovení příslušných subjektů a institucí a jejich dílu činnosti)  Problémy plynoucí z nerealizace opatření. V další části strategické části jsou podrobně vyhodnoceny koincidence navrţených opatření s jednotlivými stránkami SWOT analýzy (zásadní východisko, přímá či nepřímá vazba, nulová vazba) a s evaluovaných specifických cílů a problémů z dřívějšího PR CR 2007-2013. Opatření navrţená ve strategické části jsou pak obdobným způsobem vyhodnocena i vzhledem k celostátnímu strategickému rámci – vůči opatřením Koncepce státní politiky CR v ČR na období 2014-2020 (zásadní strategická vazba, potenciální strategická vazba). . V závěru strategické části jsou uvedeny navazující procesy na předloţenou strategii, jeţ povedou k její budoucí realizaci. Předloţená strategie bude vyhodnocena z hlediska svých vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Součástí procesu SEA bude i zapojení veřejnosti. Strategie bude dále rozvedena a upřesněna prostřednictvím akčního plánu, finančního a dotačního rámce. Proběhne sběr aktivit a projektových záměrů z regionu za účelem vytvoření tříletého akčního plánu (2015 – 2017). Relevantní subjekty v Královéhradeckém kraji budou za tímto účelem osloveny a poţádány o strukturovaný popis svých projektových záměrů (prostřednictvím formulářů). Akční plán bude představovat zásobník projektových záměrů a plánovaných neinvestičních aktivit s výhledem realizace do roku 2017. Na základě zásobníku projektových záměrů bude sestaven orientační finanční rámec realizace strategie. K němu budou identifikovány a přiřazeny případné dostupné dotační zdroje. Funkce akčního plánu bude především analytická (z hlediska absorpční kapacity a moţností podpory), ilustrativní a metodologicky inovativní. Akční plán můţe kromě konkrétních záměrů obsahovat také doplnění a upřesnění některých aktivit a metodických kroků neinvestičního a nepřímého charakteru z hlediska sesbíraných námětů v rámci nejnovějších trendů v rámci cestovního ruchu. Tyto části akčního plánu budou určeny především hlavnímu realizátoru strategie 10


Královéhradeckému kraji – pro efektivnější metodické vedení a přesnější zacílení podpory rozvoje cestovního ruchu. Aktivity a projekty obsaţené v akčním plánu nesmějí ţádným způsobem překročit limity stanovené strategií. To se týká především dopadů na ţivotní prostředí. Dokumenty budou dále dle potřeby projednávány s příslušným odborem krajského úřadu, případně výbory a komisemi. Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014 – 2020 by měl být schválen Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje do poloviny roku 2015. Základní členění (struktura) PR CR KHK 2014 – 2020 je následující: ANALYTICKÁ ČÁST: MARKETINKOVÝ A ANALYTICKÝ PRŮZKUM 1. Poloha kraje a předpoklady pro cestovní ruch 1.1. Geografická poloha 1.2. Dostupnost a dopravní infrastruktura – silniční doprava, ţelezniční doprava, veřejná (integrovaná doprava), ostatní druhy dopravy 1.3. Přírodní předpoklady – charakter reliéfu, podnebí, vodstvo, ochrana přírody a krajiny 1.4. Socioekonomické předpoklady – obyvatelstvo a lidské zdroje, struktura ekonomiky a zaměstnanost 1.5. Klíčové závěry 2. Cestovní ruch kraje v širším geografickém kontextu 2.1. Postavení odvětví cestovního ruchu v České republice – postavení regionu soudrţnosti NUTS II Severovýchod 2.2. Postavení kraje v cestovním ruchu České republiky 2.3. Přeshraniční spolupráce kraje v oblasti cestovního ruchu 2.4. Analýza strategických dokumentů – programové a koncepční dokumenty na národní úrovni, programové a koncepční dokumenty na regionální úrovni 2.5. Klíčové závěry 3. Rajonizace kraje z hlediska cestovního ruchu 3.1. Historie rajonizace cestovního ruchu v České republice a Královéhradeckém kraji 3.2. Současný stav turistické rajonizace Královéhradeckého kraje 3.3. Klíčové závěry 4. Analýza nabídky cestovního ruchu v kraji 4.1. Metodika 4.2. Hradecko – přírodní atraktivity, kulturně-historické atraktivity, kulturní, společenské a sportovní akce, infrastruktura cestovního ruchu, druhy a formy cestovního ruchu 4.3. Kladské pomezí – přírodní atraktivity, kulturně-historické atraktivity, kulturní, společenské a sportovní akce, infrastruktura cestovního ruchu, druhy a formy cestovního ruchu 4.4. Podkrkonoší – přírodní atraktivity, kulturně-historické atraktivity, kulturní, společenské 11


a sportovní akce, infrastruktura cestovního ruchu, druhy a formy cestovního ruchu 4.5. Krkonoše – přírodní atraktivity, kulturně-historické atraktivity, kulturní, společenské a sportovní akce, infrastruktura cestovního ruchu, druhy a formy cestovního ruchu 4.6. Český ráj – přírodní atraktivity, kulturně-historické atraktivity, kulturní, společenské a sportovní akce, infrastruktura cestovního ruchu, druhy a formy cestovního ruchu 4.7. Orlické hory a Podorlicko – přírodní atraktivity, kulturně-historické atraktivity, kulturní, společenské a sportovní akce, infrastruktura cestovního ruchu, druhy a formy cestovního ruchu 5. Analýza poptávky po cestovním ruchu v kraji 5.1. Metodika 5.2. Návštěvnost v Královéhradeckém kraji 5.3. Návštěvnost v turistických oblastech Královéhradeckého kraje 5.4. Profil návštěvníků Královéhradeckého kraje – domácí návštěvníci, zahraniční návštěvníci 5.5. Návštěvnost turistických cílů 5.6. Klíčové závěry 6. Řízení a organizace cestovního ruchu v kraji 6.1. Organizace cestovního ruch v Královéhradeckém kraji 6.2. Spolupráce na úrovni kraje 6.3. Spolupráce na úrovni turistických oblastí (TVÚ) 6.4. Spolupráce na úrovni turistických informačních center 6.5. Spolupráce na úrovni poskytovatelů sluţeb cestovního ruchu 6.6. Klíčové závěry 7. Marketing a propagace cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji 7.1. Vnímání kraje a získávání informací o destinaci jeho návštěvníky 7.2. Marketingové aktivity na úrovni kraje – cílená prezentace a propagace KH kraje jako celku, podpora rozvoje cestovního ruchu v KH kraji, portál cestovního ruchu v KH kraji 7.3. Marketingové aktivity destinačních společností 7.4. Klíčové závěry 8. SWOT analýza STRATEGICKÁ

ČÁST:

1. Úvod 1.1. Postup tvorby programu 1.2. Členění a metodika 1.2.1. Syntéza – klíčové závěry 1.2.2. Syntéza – SWOT analýza 12


1.2.3. Evaluace PR CR 2007-2013 1.2.4. Struktura strategie 1.2.5. Vize 1.2.6. Strategické oblasti a cíle 1.2.7. Opatření a specifické cíle 1.2.8. Koincidence 2. Syntéza 2.1. Klíčové závěry analytické části 2.1.1. Poloha kraje a předpoklady pro cestovní ruch 2.1.2. Cestovní ruch kraje v širším geografickém kontextu 2.1.3. Rajonizace kraje z hlediska cestovního ruchu 2.1.4. Analýza poptávky po cestovním ruchu v kraji 2.1.5. Řízení a organizace cestovního ruchu v kraji 2.1.6. Marketing a propagace cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji 2.2. SWOT analýza 2.2.1. Silné stránky 2.2.2. Slabé stránky 2.2.3. Příleţitosti 2.2.4. Hrozby 2.3. Evaluace PR CR 2007-2013 2.3.1. Posun v problémech 2.3.2. Míra dosaţení cílů 3. Vize 4. Strategické oblasti, cíle a opatření 4.1. Struktura strategie 4.2. Strategická oblast 1: Infrastruktura cestovního ruchu. Strategický cíl: Pestrá, kvalitní a konkurenceschopná infrastruktura cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji 4.2.1. Opatření 1.1: Zvyšování kvality sluţeb v cestovním ruchu. Specifický cíl: Konkurenceschopné sluţby cestovního ruchu v KH kraji 4.2.2. Opatření 1.2: Modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit. Specifický cíl: Pestrá, dostupná a kvalitní nabídka ubytování a stravování v regionu 4.2.3. Opatření 1.3: Budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci. Specifický cíl: Pestrá, dostupná a kvalitní nabídka sportovního, volnočasového a rekreačního vyţití uspokojující poţadavky všech společenských kategorií návštěvníků 4.2.4. Opatření 1.4: Zlepšení dopravní infrastruktury a obsluţnosti turistických destinací. Specifický cíl: Dobrá dopravní dostupnost a obsluţnost destinací cestovního ruchu 13


umoţňující jejich vyšší vyuţití návštěvníky s jejich specifickými poţadavky 4.3. Strategická oblast 2: Tvorba turistické nabídky a její propagace. Strategický cíl: Atraktivní turistická nabídka, moderní propagace a dobrá image Královéhradeckého kraje jako destinace cestovního ruchu 4.3.1. Opatření 2.1: Budování, údrţba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch. Specifický cíl: Maximální vyuţití pestré škály přírodních a kulturních atraktivit pro všechny návštěvníky při dodrţení principů udrţitelného rozvoje v cestovním ruchu 4.3.2. Opatření 2.2: Racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu. Specifický cíl: Přehledné, provázané a efektivní informační systémy cestovního ruchu v souladu s aktuálními společenskými a technologickými trendy 4.3.3. Opatření 2.3: Tvorba produktů cestovního ruchu. Specifický cíl: Nabídka atraktivních a ţivotaschopných produktů cestovního ruchu pro sezónní i mimosezónní turistiku 4.3.4. Opatření 2.4: Budování image regionů a propagace turistické nabídky. Specifický cíl: Invenční a efektivní propagace turistické nabídky Královéhradeckého kraje v regionálním, nadregionálním i mezinárodním kontextu 4.4. Strategická oblast 3: Koordinace rozvoje cestovního ruchu. Strategický cíl: Funkční a stabilní rajonizace, efektivní organizace, ţivá a motivovaná spolupráce aktérů cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji 4.4.1. Opatření 3.1: Dořešení rajonizace cestovního ruchu. Specifický cíl: Funkční a logická konsensuální rajonizace cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji 4.4.2. Opatření 3.2: Aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu. Specifický cíl: Ţivý zájem regionálních a lokálních aktérů o spolupráci při vytváření turistické nabídky a zlepšování podmínek pro rozvoj cestovního ruchu 4.4.3. Opatření 3.3: Vyuţití všech finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu. Specifický cíl: Racionální nastavení a následné efektivní vyuţívání všech finančních zdrojů pro podporu rozvoje cestovního ruchu v regionu 4.4.4. Opatření 3.4: Podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center. Specifický cíl: Aktivní, dobře vybavená a kooperující organizace cestovního ruchu i turistická informační centra 4.4.5. Opatření 3.5: Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. Specifický cíl: Vysoká profesionální úroveň pracovníků v cestovním ruchu napříč regionem 5. Koincidence 5.1.1. Východiska ze SWOT analýzy – silné stránky, slabé stránky, příleţitosti, hrozby 5.1.2. Východiska z evaluace PR CR 2007-2013 – specifické cíle, problémy 5.1.3. Celostátní strategický rámec 6. Navazující procesy Akční plán  Věcný a časový kontext  Struktura strategie  Metodika sběru projektových záměrů 14


 Strategická oblast 1 - opatření 1.1, opatření 1.2, opatření 1.3, opatření 1.4 - Postupy k naplnění opatření - Projektové záměry z indikativního seznamu - Zdroje financování  Strategická oblast 2 - opatření 2.1, opatření 2.2, opatření 2.3, opatření 2.4 - Postupy k naplnění opatření - Projektové záměry z indikativního seznamu - Zdroje financování  Strategická oblast 3 - opatření 3.1, opatření 3.2, opatření 3.3, opatření 3.4, opatření 3.5 - Postupy k naplnění opatření - Projektové záměry z indikativního seznamu - Zdroje financování  Indikativní seznam projektových záměrů: součty a statistika Finanční a dotační rámec strategie zatím není zpracováván, bude stanoven později v rámci zpracování celého akčního plánu po sběru projektových záměrů a jejich zařazení do indikativního seznamu.

1.2 Vztah k jiným koncepcím Opatření a aktivity navrhované v rámci PR CR KHK 2014 – 2020 musí být v souladu s cíli a opatřeními schválených relevantních strategických a programových dokumentů na různých úrovních. Jedná se o další krajské dokumenty Královéhradeckého kraje, ale také o příslušné dokumenty okolních krajů, významné dokumenty na národní úrovni a strategické dokumenty jednotlivých turisticky významných území (TVÚ) KHK. Vazby PR CR KHK 2014 – 2020 s relevantními koncepčními dokumenty jsou shrnuty a vyhodnoceny v kapitole 2.4. ve strategické části PR CR KHK 2014 – 2020. Jedná se zejména o Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014-2020, která stanovuje cíle a priority politiky cestovního ruchu na národní úrovni, krajské i obecní úrovni (MMR ČR 2014). Prioritními oblastmi této koncepce jsou: 1) 2) 3) 4)

Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu Management cestovního ruchu Destinační marketing Politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj

Dalšími strategickými dokumenty na národní úrovni, které se sice explicitně nezabývají cestovním ruchem, ale které mají pro rozvoj cestovního ruchu význam, jsou např. Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014-2020 a Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010). Vzhledem k tomu, ţe Královéhradecký kraj společně s krajem Pardubickým a Libereckým utváří region soudrţnosti NUTS II Severovýchod, byly při tvorbě PR CR KHK 2014 – 2020 vzaty v úvahu i regionální koncepce – dokument Strategické směry rozvoje regionu NUTS 2 Severovýchod ve vazbě na priority EU v období 2014+, který předkládá konkrétní návrhy prioritních a strategických směrů rozvoje v tomto regionu. Celkem byly stanoveny 4 prioritní směry: 1) 2) 3) 4)

Konkurenceschopná ekonomika Infrastruktura Sociální prostředí a zdraví Udrţitelný rozvoj území a občanská společnost 15


Oblast cestovního ruchu je zde obsaţena v prioritním cíli 2 prioritního směru Konkurenceschopná ekonomika, přičemţ důraz je kladem především na:    

rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu koordinovaný rozvoj marketingu cestovního ruchu tvorbu turistických produktů a na rekonstrukci údrţbu kulturně-historických a technických památek a staveb

Z hlediska přeshraniční spolupráce je pro rozvoj cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji významná Strategie rozvoje Euroregionu Glacensis (2002), která zahrnuje mnoţství obcí nejen Královéhradeckého kraje, ale i v dalších krajích a státech. V rámci strategie bylo stanoveno 6 problémových oblastí, kterým by měla být v nacházejícím období věnována pozornost. Jedná se o oblasti: A. B. C. D. E. F.

Průmysl, obchod a sluţby Lidské zdroje Infrastruktura Ţivotní prostředí Cestovní ruch Zemědělství a rozvoj venkovského prostředí

Pozornost bude dále zaměřena pouze na specifikaci strategických cílů a priorit v oblasti cestovního ruchu. Ve Strategii byly stanoveny tři strategické cíle v oblasti cestovního ruchu:  E1. rozvoj tradičních i netradičních způsobů rekreace a cestovního ruchu  E2. vytváření informačních, marketingových, vzdělávacích a jiných sluţeb pro rozvoj cestovního ruchu  E3. zvyšování kvality a kapacity sluţeb cestovního ruchu Velký důraz je kladen na udrţitelný rozvoj cestovního ruchu a stanovení zásad šetrného přístupu k ţivotnímu prostředí. Na krajské úrovni je pro strategii rozvoje cestovního ruchu významná především Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 (dále jen Strategie KHK), jejímţ základním principem je usilovat o soulad všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot na území kraje. Ve Strategii KHK bylo stanoveno pět rozvojových oblastí: 1) 2) 3) 4) 5)

konkurenceschopnost a inovace dopravní dostupnost a mobilita veřejné sluţby a občanská společnost environmentální prostředí a sítě vyváţený rozvoj a správa regionu.

Oblast cestovního ruchu je obsaţena ve strategické oblasti 4 jako strategický cíl „Zatraktivnit Královéhradecký kraj pro další rozvoj cestovního ruchu jako významné sloţky regionální ekonomiky“. Důraz je kladen především na rozvoj a integraci infrastruktury a kvality sluţeb, hledání a realizaci lokálních podmínek cestovního ruchu, sníţení sezónních rozdílů v návštěvnosti středisek cestovního ruchu, integraci a kooperaci aktérů cestovního ruchu, budování specifické image regionu a na internacionalizaci cestovního ruchu prostřednictvím přeshraniční spolupráce.

16


Při zpracování PR CR KHK 2014 – 2020 byly vzaty v úvahu nebo zohledněny i další strategické a koncepční dokumenty na různých úrovních, které mají aspoň částečný vztah k rozvoji cestovního ruchu. V úvahu byly vzaty i následující dokumenty: Nadnárodní (evropská úroveň) :  Evropská úmluva o krajině Národní úroveň  Strategický rámec udrţitelného rozvoje (2010)  Státní politika ţivotního prostředí 2012-2020  Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005)  Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny ČR (2009)  Politika územního rozvoje (2008)  Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014-2020  Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020  Dopravní politika ČR pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050  Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR Krajská úroveň  Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020  Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje 2004  Dotační strategie Královéhradeckého kraje 2014-2016  Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji  Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2016  Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2012 – Královéhradecký kraj  Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje Regionální úroveň  Strategické směry rozvoje regionu NUTS II Severovýchod ve vazbě na priority EU v období 2014+  Strategie rozvoje Euroregionu Glacensis  Strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Kladské pomezí pro období 2011/2015  Program rozvoje Broumovska  Program rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Krkonoše  Aktualizace střednědobého plánu (2012-2017) Programu udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj Podrobné vyhodnocení, jak byly uvedené koncepce zohledněny ve strategických cílech a opatřeních PR CR KHK 2014 – 2020, je uvedeno dále v přehledných tabulkách v kapitole 5. Cíle ochrany ţivotního prostředí ...., které mají vztah ke koncepci.

17


2

Informace o současném stavu ţivotního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce

2.1 Vymezení dotčeného území Dotčené území Programu rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje je vymezeno územním průmětem administrativních hranic Královéhradeckého kraje. Graficky je znázorněno na následujícím obrázku. Obr. č. 1 Administrativní členění Královéhradeckého kraje k roku 2012

Zdroj: *upraveno podle ČSÚ 2014+

Královéhradecký kraj se nalézá na severovýchodě Čech a svou rozlohou 4 759 km2 zaujímá přibliţně 6 % území státu a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Počtem obyvatel se řadí k méně lidnatým krajům Česka s průměrnou hustotou zalidnění 116 obyvatel na km2 (viz tab. 1). Sousedí se třemi kraji, s Libereckým na severozápadě, Středočeským na jihozápadě a Pardubickým na jihovýchodě. Severovýchodní hranici tvoří státní hranice s Polskem (Dolnoslezské vojvodství) v délce 208 km. Tab. č. 1 Postavení Královéhradeckého kraje v rámci České republiky v roce 2012 Česko 2

Rozloha [km ] Počet obyvatel Hustota zalidnění 2 [obyv./km ]

Královéhradecký kraj

Pořadí kraje v Česku

Podíl na Česku [%]

78 866

4 759

9

6,03

10 516 125

552 946

10

5,26

133

116

9

x

18


Počet obcí

6 251

448

7

7,17

Zdroj: [11 pro rok 2013]

Společně s Libereckým a Pardubickým krajem vytváří Královéhradecký kraj region soudrţnosti NUTS II Severovýchod, který je druhým nejlidnatějším regionem Česka. Přeshraniční spolupráce s Polskem je zajištěna prostřednictvím Euroregionu Glacensis, jenţ zahrnuje z větší části obce Královéhradeckého kraje a dále obce kraje Olomouckého a Pardubického. Královéhradecký kraj jako vyšší územně samosprávný celek se administrativně člení na 5 okresů (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněţnou, Trutnov – viz obr. 2), 15 obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) a 35 obcí s pověřeným úřadem (viz obr. 1). Obr. č. 2 Okresy v Královéhradeckém kraji

Zdroj: [11]

Celkově se v kraji nachází 448 obcí, coţ je více neţ 7 % obcí České republiky (viz tab. 1). Největším městem z hlediska počtu obyvatel je Hradec Králové (93 035, ČSÚ 2013), který je zároveň krajským městem. V kraji se nachází celkem 48 měst a 10 městysů, z toho však pouze pět s počtem obyvatel vyšším neţ 15 tis. obyvatel (Hradec Králové, Trutnov, Náchod, Jičín, Dvůr Králové nad Labem; ČSÚ 2013). Ve městech ţilo při sčítání v roce 2011 přibliţně 2/3 obyvatel kraje, coţ představuje 370 tis. obyvatel. Ve venkovských obcích ţilo 178 tis. obyvatel kraje (SLDB 2011). V Královéhradeckém kraji se nachází velký počet menších a středních sídel. Vzhledem k celorepublikovému průměru je patrný v kraji především větší počet malých obcí do 1000 obyvatel. Struktura osídlení kraje se liší podle okresů a vertikální polohy. Nejvíce rozdrobenou strukturu osídlení představuje okres Jičín, kde se nachází největší počet obcí do 500 obyvatel (SLDB 2011). V horských oblastech Krkonoš, Orlických hor a Broumovského výběţku je struktura osídlení rozptýlená s malou hustotou obcí. Na druhou stranu se v kraji nachází i vyšší počet měst s velikostí 5 000-19 999 obyvatel vzhledem k celorepublikovému průměru (SLDB 2011).

19


2.2 Současný stav ţivotního prostředí v dotčeném území 2.2.1

Klima

Vzhledem k výrazné vertikální členitosti kraje jsou zde zastoupeny téměř všechny klimatické oblasti Česka (chybí pouze MT4 a T4). Obr. č. 3 Vymezení klimatických oblastí v Královéhradeckém kraji

Zdroj: [1]

Horské oblasti Krkonoš a Orlických hor spadají do chladných podnebných oblastí, jejich podhůří a oblast Broumovská spadá z větší částí do mírně teplé a část kraje v povodí Labe do teplé podnební oblasti. Průměrné roční teploty se pohybují od 2° C na Sněţce do 10° C v polabské níţině. Průměrný roční úhrn sráţek sleduje podobné rozdělení jako v případě rozloţení teplot, nejvyšší úhrn sráţek připadá na území nejvyšších částí Krkonoš a Orlických hor (1 300 mm) a naopak nejniţší na oblast Hradecka (600 mm; ČHMÚ 2014). Sněhová pokrývka je v kraji odvislá od nadmořské výšky. V Orlických horách sněţí v průměru od 40 dní v podhůří do 80 dní na vrcholech hor. Sněhová pokrývka se zde pohybuje v průměru od 40 cm v podhůří do 100 cm v nejvyšších částech (Správa CHKO Orlické hory 2014). V Krkonoších se mnoţství sněhu pohybuje od 100 do 300 cm a leţí zde v průměru od 70 dnů v podhůří do 180 dnů v nejvyšších částech (Správa KRNAP 2014). Vzhledem k dlouhodobému trendu klimatických změn se dlouhodobě zvyšuje průměrná roční teplota (podle ČHMÚ vzrostla průměrná roční teplota za posledních 50 let v Česku o 0,6° C), dochází ke zvyšování počtu dní s vysokými teplotami (zvýšení počtu letních dnů o 13 a tropických o 6) a sniţování průměrného počtu dnů s nízkými teplotami (počet mrazových dnů o 8 a ledových o 6; ČHMÚ 2014). Tyto změny klimatu mají významné dopady především na zimní lyţařskou sezónu v Česku, a tím vyšší vynaloţené náklady na zasněţování, zastřešování a budování indoorových aktivit. Popis charakteristik všech přítomných oblastí v KHK je uveden v následující tabulce.

20


Tab. č. 2 Klimatické charakteristiky Královéhradeckého kraje Oblast

CH4

CH6

CH7

MT2

MT3

MT5

MT7

MT9

MT10

MT11

T2

0-20

10-30

10-30

20-30

20-30

30-40

30-40

40-50

40-50

40-50

50-60

Počet dnů s průměr. tepl. 10 °C a více

80-120

120-140

120-140

140-160

120-140

140-160

140-160

140-160

140-160

140-160

160-170

Počet mrazových dnů

160-180

140-160

140-160

110-130

130-160

130-140

110-130

110-130

110-130

110-130

100-110

60-70

60-70

50-60

40-50

40-50

40-50

40-50

30-40

30-40

30-40

30-40

-6 až -7

-4 až -5

-3 až -4

-3 až -4

-3 až -4

-4 až -5

-2 až -3

-3 až -4

-2 až -3

-2 až -3

-2 až -3

12-14

14-15

15-16

16-17

16-17

16-17

16-17

17-18

17-18

17-18

18-19

Prům. teplota v dubnu (°C)

2-4

2-4

4-6

6-7

6-7

6-7

6-7

6-7

7-8

7-8

8-9

Prům. teplota v říjnu (°C)

4-5

5-6

6-7

6-7

6-7

6-7

7-8

7-8

7-8

7-8

7-9

Prům. poč. dnů se srážkami 1mm a více

120-140

140-160

120-130

120-130

110-120

100-120

100-120

100-120

100-120

90-100

90-100

Srážkový úhrn ve veget. období v mm

600-700

600-700

500-600

450-500

350-450

350-450

400-450

400-450

400-450

350-400

350-400

Srážkový úhrn v zimním období v mm

400-500

400-500

350-400

250-300

250-300

250-300

250-300

250-300

200-250

200-250

200-300

Počet dnů se sněhovou 140-160 pokrývkou

120-140

100-120

80-100

60-100

60-100

60-80

60-80

50-60

50-60

40-50

Počet dnů zamračených 130-150

150-160

150-160

150-160

120-150

120-150

120-150

120-150

120-150

120-150

120-140

40-50

40-50

40-50

40-50

40-50

40-50

40-50

40-50

40-50

40-50

Charakteristika Počet letních dnů

Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu (°C) Prům. teplota v červenci (°C)

Počet dnů jasných

30-40

Zdroj: [1]

Přízemní vítr je silně ovlivněn konfigurací terénu. Na území regionu převládají západní sloţky proudění, nezanedbatelné je i četnější proudění z JV sektoru. Průměrné rychlosti větru se pohybují přibliţně od 2 m/s v níţinách aţ po více neţ 6 m/s ve vyšších polohách Krkonoš. Také délka slunečního svitu je kromě zeměpisné šířky závislá i na konfiguraci terénu a na zeslabování slunečního záření zákalem z průmyslových zdrojů, mlhou nebo oblačnosti. Na jihu regionu je průměrná délka ročního slunečního svitu cca 1500 – 1550 hodin, na S a SV klesá na 1400 – 1450 hodin. V letních měsících délka slunečního svitu klesá s rostoucí nadmořskou výškou, protoţe v horských oblastech je více oblačnosti. V zimě lze naopak pozorovat přímou úměru mezi délkou slunečního svitu a nadmořskou výškou, neboť v rovinách bývají četnější inverzní mlhy. 2.2.2

Ovzduší

Emise Pro území kraje je zpracován Program zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje (PZKO KHK; [18]) z r. 2004, který je často aktualizován (aktualizace 2006, 2009 a naposledy v květnu 2012). Další aktualizace PZKO KHK bude navazovat na Střednědobou strategii zlepšení kvality ovzduší v ČR do r. 2020, který v současné době ještě není schválen a tudíţ, dle informací z Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, nelze odhadnout, kdy proběhne další aktualizace 21


PZKO KHK. Dle § 9 zák. č. 201/2012, o ochraně ovzduší, by však aktualizace PZKO měla proběhnout min. jednou za 3 roky, tudíţ v současné době co nejdříve. V následující tabulce jsou uvedena data o emisní bilanci sledovaných zdrojů znečišťování pro hlavní znečišťující látky za období 2006-2010. Z údajů je patrný pokles znečišťování oxidem uhelnatým (CO), oxidy dusíku (NOx) a VOC, zatímco u TZL lze sledovat nárůst. Situace u oxidu siřičitého (SO2) a amoniaku (NH3) je rozkolísaná s trendem sniţování emisí. Tab. č. 3 Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek do ovzduší v Královéhradeckém kraji za období 2006-2010 Látka / Rok

2006

2007

2008

2009

2010

TZL [t/rok]

3 444

3 549

3 485

3 670

3 721

SO2 [t/rok]

8 172

7 782

7 270

5 943

6 295

NOx [t/rok]

9 546

9 418

9 065

8 598

7 894

CO [t/rok]

20 132

19 612

18 342

17 874

16 701

*)

9 876

9 783

8 972

8 481

8 287

*)

5 081

4 549

4 068

5 178

5 127

VOC [t/rok] NH3 [t/rok]

Pozn.: jedná se o úhrny za REZZO 1-4. *) CxHy Zdroj: [12]

V další tabulce jsou uvedeny údaje dle zdrojů emisí, znečišťující látky a roku (2006-2010). Tab. č. 4 Emise hlavních znečišťujících látek v Královéhradeckém kraji dle kategorií REZZO 1 – REZZO 4 za období 2006-2010 Látka \ Rok, zdroj

Rok

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

2006

312

334

1 245

1 553

2010

253

278

1 674

1 517

2006

5 612

367

2 162

31

2010

3 702

122

2 440

31

2006

1 633

189

706

7 018

2010

1 300

111

496

5 987

2006

814

145

6 697

12 356

2010

566

339,2

7 481

8 509

2006

979

330

5 947

2 620

2010

1 015

295

5 098

1 878

2006

1 171

1 516

2 268

126

2010

22

-

4 989

117

TZL [t/rok]

SO2 [t/rok]

NOx [t/rok]

CO [t/rok]

*)

VOC [t/rok]

NH3 [t/rok] Zdroj: [12,18]

22


Z výše uvedené tabulky vyplývá následující: -

podíl vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1) na celkových emisích kraje je významný v případě oxidu siřičitého (SO2), významný v případě oxidů dusíku (NOx) a VOC a nepříliš velký v případě oxidu uhelnatého (CO), u amoniaku (NH3) hraje roli pouze do r. 2009, od r. 2010 je zanedbatelný (viz pozn. č.1);

-

podíl vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2) na celkových emisích kraje je významný u amoniaku (NH3) do r. 2009 (od r. 2010 je zanedbatelný), u ostatních hlavních znečišťujících látek nedosahuje významných hodnot;

-

podíl nevyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3) na celkových emisích kraje je rozhodující v případě amoniaku (NH3) a VOC, velmi významný u TZL, oxidu siřičitého (SO2) a oxidu uhelnatého (CO) a zanedbatelný v případě oxidů dusíku (NOx);

-

podíl mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 4) na celkových emisích kraje je rozhodující v případě oxidů dusíku (NOx) a oxidu uhelnatého (CO), významný v případě TZL a VOC a zanedbatelný v případě oxidu siřičitého (SO2) a amoniaku (NH3).

Mezi největší vyjmenované zdroje znečištění v Královéhradeckém kraji patří Alfa Plywood, a.s. v Solnici, ČEZ, a.s. – Elektrárna Poříčí v Trutnově, Cukrovary a lihovary TTD, a.s. – Cukrovar České Meziříčí, Saint – Gobain Orsil s.r.o. v Častolovicích, dále KA Contracting ČR s.r.o. – Teplárna Náchod a ČEZ, a.s. – Teplárna Dvůr Králové. Dalšími významnými zdroji jsou MAVE Jičín a.s. – závod Vršce, Madlářka a.s. – závod Převýšov v Chlumci nad Cidlinou a MACH DRŮBEŢ a.s. – chov drůbeţe ve Smiřicích, které mají největší podíl na emisích amoniaku (NH3). Z vyjmenovaných stacionárních zdrojů, produkujících těkavé organické látky (VOC), jsou to zejména společnosti Škoda AUTO a.s. – výroba vozů Kvasiny a Alcan Packaging Skřivany s.r.o. Významná část emisí pochází z mobilních zdrojů znečištění. Prioritním problémem jsou zejména emise tuhých znečišťujících látek (TZL), velikostních frakcí PM10 a PM2,5, jejichţ zdrojem je zejména automobilová doprava a nevyjmenované stacionární zdroje (hl. lokální topeniště), vliv má i přenos znečištění ovzduší ze sousedního průmyslového Pardubického kraje. Na produkci emisí SO2 se vedle nevyjmenovaných stacionárních zdrojů významně podílejí i vyjmenované stacionární zdroje REZZO 1. Významným trvalým problémem jsou rovněţ emise oxidů dusíku (NOx), které mají příčinu především v rostoucí automobilové dopravě, která je zodpovědná za produkci velké části CO. V kraji přetrvává trend zvyšování intenzity osobní a nákladní automobilové dopravy. Hlavní tah z východních Čech na Prahu však zaznamenal významné změny v intenzitách dopravy v důsledku otevření nových úseků dálnice D11 – tím došlo k významnému sníţení dopravy na původním tahu mezi Poděbrady a Hradcem Králové na cca 1/3 původních hodnot (na některých úsecích na méně neţ 20 %). Mezi Chlumcem nad Cidlinou a Hradcem Králové však pokles není tak výrazný (jen na 50 – 60 % původního stavu) v důsledku omezení provozu TNA po dálnici.

1

Od r. 2010 jiţ nejsou emise NH3 z chovů hospodářských zvířat u zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 sledovány prostřednictvím Souhrnné provozní evidence (SPE). Tyto emise, vypočítávané modelově dle metodiky VÚZT Praha, jsou od r. 2010 prezentovány výhradně v rámci REZZO 3. Zdroj: [12,19]

23


V období let 2006 – 2011 v Královéhradeckém kraji klesají emise CO, VOC a NOx. Ve srovnání s r. 2010 došlo v r. 2011 také k mírnému poklesu emisí u SO2, NH3 a zároveň k poklesu u tuhých znečišťujících látek (TZL). Imise Na území kraje se nachází celkem 10 měřících stanic – 9 patří Českému hydrometeorologickému ústavu (ČHMÚ) a 1 měřící stanice patří Zdravotnímu ústavu (ZÚ). Síť měřicích stanic v kraji je znázorněna na následujícím obrázku. Obr. č. 4 Měřicí stanice znečišťování ovzduší v ČR 2012

Pozn.: Královéhradecký kraj je zvýrazněn červeným rámečkem. Zdroj: [12]

Pro bliţší představu o stavu znečišťování ovzduší z pohledu vybraných znečišťujících látek, resp. metody sledování znečišťování, slouţí následující obrázky. Obr. č. 5 Znečišťování ovzduší v Královéhradeckém kraji ve srovnání v rámci ČR

24


25


Zdroj: [12]

Rovněţ dálkový přenos znečištění ovzduší (elektrárny Poříčí a Chvaletice) negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší na velké části Královéhradecka. Podíl dálkového přenosu se na imisní situaci liší podle vzdálenosti od zdroje a podle charakteru území a lze jej i odhadnout podle výše uvedených obrázků. Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), jejichţ rozsah byl pravidelně aktualizován podle výsledků měření. Vymezení OZKO za rok 2010 bylo zveřejněno ve Věstníku MŢP 2/2012. Na základě těchto dat patřilo v r. 2010 do OZKO 0% území Královéhradeckého kraje. Dle výše zmiňovaného Věstníku MŢP došlo v kraji v r. 2010 k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren a to na 1,62 % plochy zóny. Dále došlo v kraji k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro troposférický ozon a to na 9,51 % plochy zóny. V rámci Národního parku Krkonoše a CHKO na území kraje došlo v r. 2010 k překročení cílových imisních limitů pro troposférický ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace. Mapa oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) za rok 2011 jiţ není od ČHMÚ zpracována z důvodu legislativních změn. Nabytím účinnosti nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, bylo dne 1.9. 2012 vydávání seznamů OZKO zrušeno a mapy OZKO budou vydávány jako pětiletý průměr. Průměrné koncentrace látek za r. 2009 – 2013 jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ. [12] Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou v současné době vyhlašovány na základě zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, který rozděluje sledované oblasti na zóny a aglomerace, kde je vyhodnocováno překročení stanovených imisních limitů jedné nebo více znečišťujících látek v ovzduší. Dle příl. č. 3 výše uvedeného zákona patří Královéhradecký kraj do zóny Severovýchod CZ05. Dle § 14 zák. č. 201/2012, o ochraně ovzduší, byly rovněţ zavedeny tzv. nízkoemisní zóny, kdy, pokud dojde k překročení stanovených imisních limitů, můţe obec na svém území vyhlásit zónu s omezením provozu motorových silničních vozidel. 2.2.3

Hluk

Hluk ve volné krajině je vázán především na liniové zdroje dopravních komunikací a bodové zdroje těţby nerostných surovin a průmyslu. Hlavním zdrojem hluku ve městě je doprava, přičemţ zde působí dva protichůdné trendy:  neustále rostoucí dopravní zátěţ a současně nedostatečná údrţba komunikací vedou k nárůstu hluku zejména v lokalitách přilehlých k frekventovaným komunikacím, 26


 vymístění průmyslových činností na okraj města a modernizace objektů a jejich stacionárních zdrojů hluku (VZT, klimatizační jednotky, technologické celky), které akustickou zátěţ sniţují. [5] Na území kraje jsou z uvedených důvodů obecným problémem především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých tak dochází k enormní zátěţi obytných území hlukem. Nejvyšší počet obyvatel na území kraje, ovlivněných nadlimitním hlukem z dopravy na nejvíce frekventovaných silnicích, ţije v Hradci Králové, Trutnově, Náchodě, Jaroměři a na spojnici Jičína a Úlibic (ukazatel Ln pro rušení spánku je 60 dB). Přitom přípustná hladina hluku je ve vnějším prostředí (v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru dle § 12 nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) dána součtem základní hladiny A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlíţejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. V chráněném vnitřním prostoru staveb činí základní hladina A LAeq,T = 40 dB a korekce jsou stanoveny v příloze č. 2 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Ministerstvo zdravotnictví nechalo na výše uvedených místech s největší hlukovou zátěţí zpracovat Strategické hlukové mapy hlavních pozemních komunikací, které jsou definovány směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25.6. 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Obce a města si nechávají zpracovat tzv. hlukové mapy. Hlukové limity z ostatních zdrojů (ţelezniční, letecká doprava, průmyslová výroba) jsou překračovány místně a také protihluková opatření mají místní charakter. 2.2.4

Voda

Sráţky Sráţkové poměry jsou napříč územím nerovnoměrné. Nejvíce sráţek je zaznamenáváno v horských oblastech Krkonoš a Orlických hor, nejméně sráţek v jiţní části kraje (okres Hradec Králové). Průměrný roční úhrn sráţek je v Polabí 550 - 650 mm, v Orlických horách 1000 - 1200 mm, v Krkonoších 1200 - 1600 mm. Sněhová pokrývka leţí v niţších polohách průměrně 30 - 60 dní v roce, na horách více neţ 100 dní (na hřebenech Krkonoš aţ 180 dní). Na horách se první sníh objevuje jiţ začátkem listopadu a v nejvyšších polohách se drţí aţ do začátku května. Období tání sněhové pokrývky je nepravidelné, povodňové průtoky z tání mohou vzniknout prakticky kdykoliv od prosince (tzv. vánoční obleva) do dubna. Povrchové vody Královéhradecký kraj je bohatým a významným regionem v oblasti vodních toků. Pramení zde jedna z nejvýznamnějších českých řek, Labe, jejíţ povodí pokrývá téměř celý kraj a ústí do Severního moře. Pouze část Broumovského výběţku je odvodňována řekou Stěnavou do povodí Odry, která ústí do Baltského moře. Prochází zde tedy hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Hlavním vodním tokem je Labe (hydrologické pořadí 1-03-01-001), které pramení na severu kraje na Labské louce v Krkonoších v nadmořské výšce 1384 m. n. m. a kraj opouští po 110 km pod Hradcem Králové v nadmořské výšce cca 220 m. Na horním toku řeky v oblasti NP Krkonoše se nachází několik vodopádů – Pančavský, Pudlavský a Labský (Správa KRNAP 2014). Na počátku 20. století byla na řece postavena vodní nádrţ Bílá Třemešná, která je dnes známá jako Les Království. Tato oblast je návštěvníky vyhledávaná nejen pro malebnou krajinu, ale také pro samotnou přehradní stavbu, která byla roku 1964 vyhlášena národní technickou památkou (Královéhradecký kraj 2014). Tok Labe je v Královéhradeckém kraji dlouhý 110 km. Nejvýznamnějším přítokem Labe v kraji je Orlice. Vzniká soutokem dvou řek Tiché a Divoké 27


Orlice v nadm. výšce 247 m.n.m.. Divoká Orlice pramení na polské straně Orlických hor, Tichá Orlice pramení v Hanušovské vrchovině. Spojená Orlice protéká Hradcem Králové, kde se vlévá do Labe. Celé povodí Orlice i s jejími zdrojnicemi zaujímá plochu 2036 km2, délka toku spojené Orlice od soutoku Divoké a Tiché Orlice je 35 km. Jejím nejvýznamnějším přítokem je Dědina ústící do Orlice v Třebechovicích pod Orebem. Řeka Orlice i s jejími zdrojnicemi je vyuţívána pro vodní turistiku (Královéhradecký kraj 2014). Dalšími významnými vodními toky v kraji jsou Úpa, Metuje, Cidlina, Mrlina, Javorka a Stěnava. Úpa pramení v Krkonoších v Úpské rašelině ve výšce 1420 m n. m a je tedy nejvýše pramenící řekou v České republice (Správa KRNAP 2014). Řeka protéká Babiččiným údolím, kde se nachází turisticky významný Viktorčin splav, a do Labe se vlévá u města Jaroměř. Její povodí má plochu 512 km2, tok je dlouhý 78,7 km. Úpa je převáţně horským a podhorským tokem. Metuje pramení v oblasti Broumovského výběţku v nadm. výšce 586 m.n.m. a vlévá se do Labe nedaleko soutoku Labe s Úpou. Její povodí má plochu 607,6 km2, celý tok je dlouhý 77,2 km. V jejím dolním povodí byla vybudována na potoce Rozkoš vodní nádrţ Rozkoš (plocha 1001,3 ha) i přivaděč vody z Úpy. Západní část regionu je odvodňována řekami Cidlinou a Mrlinou, úzký pás území na severním okraji okresu Jičín náleţí do povodí řeky Jizery. Plocha povodí řeky Cidliny je 1050 km2 a délka jejího toku na území regionu je 65 km. Jejími největšími přítoky jsou Javorka a Bystřice. Řeka Mrlina pramení u Příchvoje v 378 m.n.m. a délka toku na území regionu je 26 km. Vzhledem k tomu, ţe území kraje je z velké části podhorskou aţ horskou oblastí, má většina toků během roku poměrně rozkolísaný průtok a hrozí zde velké riziko povodňových stavů. Královéhradecký kraj má zpracován Povodňový plán (poslední aktualizace 1. 8. 2014) a Koncepci protipovodňové ochrany. Obr. č. 6 Říční síť s vyhlášením záplavových území v Královéhradeckém kraji

Zdroj: [5]

28


V Královéhradeckém kraji se nacházejí vodní nádrţe o celkové rozloze 72,97 km2. Mezi nejvýznamnější nádrţe se řadí Les Království (3,44 mil. m3), Labská (1,24 mil. m3) a Rozkoš (10,01 km2; 76,15 mil. m3, slouţí i jako protipovodňová ochrana, chov ryb a sportovní vyţití). Přirozené vodní nádrţe se v regionu téměř nevyskytují. Rybníky zde byly budovány od 14. do 16. století, později (18, a 19. st.) byly opět rušeny díky snahám o intenzivnější vyuţití půdy. Největší mnoţství se vyskytuje na Jičínsku (Jinolické rybníky), v povodí Dědiny (Broumar) a v Polabí. Další vodní plochy v Polabí vznikly v Polabí těţbou štěrkopísků. Jakost vod Čistota vody v tocích je stále problémem, i kdyţ v posledních letech dochází k částečnému zlepšení především díky výstavbě ČOV a útlum průmyslové a zemědělské výroby. Labe v celé své délce protékající krajem nevykazuje vyšší stupeň znečištění neţ III. V horním toku po Vrchlabí se čistota vody v Labi pohybuje v I. třídě, tedy neznečištěná voda. V úseku od Vrchlabí po Dvůr Králové vykazuje Labe mírné znečištění a od Dvora Králové po hranici kraje spadá tok do třídy mírně znečištěné aţ znečištěné vody. Ostatní vodní toky v kraji spadají do tříd mírně znečištěné aţ znečištěné vody (Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020, 2012). Přehled o situaci týkající se jakosti vod na území kraje umoţňuje následující tabulka, kde je vidět, ţe největší problémy v oblasti znečištění vod se projevují u obecných fyzikálních a chemických ukazatelů a kovů a metaloidů. Tab. č. 5 Zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů v Královéhradeckém kraji Skupiny ukazatelů Počet měřených profilů

A

B 17

Třída jakosti

C 11

D 17

17

Zastoupení *%+

I

0

9

0

0

II

0

27

47

35

III

41

64

35

53

IV

41

0

12

6

V

18

0

6

6

Pozn.: Data za rok 2006 Skupiny ukazatelů: A – Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické a biologické ukazatele. Třídy jakosti: I – Neznečištěná voda, II – Mírně znečištěná voda, III – Znečištěná voda, IV – Silně znečištěná voda, V – Velmi silně znečištěná voda. Zdroj: [7]

Podzemní vody Pro obyvatele Královéhradeckého kraje slouţí jako zdroj pitné vody převáţně podzemní voda. Mezi nejvýznamnější zdroje podzemních vod na území Královéhradeckého kraje patří zdroje v Polické křídové pánvi a v prameništi Litá (u Českého Meziříčí – odebírá se voda pro Hradec Králové, Jaroměř, Českou Skalici, Náchod a Rychnov nad Kněţnou). Dále jsou vyuţívány zdroje podzemních vod na území Pardubicka a Chrudimska, a to pouze částečně. Pouze města Trutnov, Vrchlabí a Pec pod Sněţkou jsou zásobena z povrchových zdrojů (vodní tok Labe, Úpa a Sněţný potok). 29


Na území kraje se nachází 6 rozsáhlých chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV) (viz následující tabulka a obrázek), které představují 44,5% plochy celého kraje. Tab. č. 6 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod v Královéhradeckém kraji Název Východočeská křída

Plocha CHOPAV Podíl na ploše kraje 2 [km ] [%] 1271

26,7

Krkonoše

268

5,6

Orlické hory

228

4,8

Polická pánev

250

5,3

Severočeská křída

77

1,6

Žamberk-Králíky

24

0,5

Zdroj: [15]

Obr. č. 7 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod v Královéhradeckém kraji

Zdroj: upraveno podle [5]

Léčivé vody Na území kraje se nachází 5 oblastí s ochrannými pásmy přírodních léčivých zdrojů stanovených dle zákona č. 164/2001 Sb. Největšími jsou Janské Lázně, Lázně Bělohrad a na sebe navazující Běloves a Hronov, menší jsou pak dvě lokality Velichovky (viz následující obrázek).

30


Obr. č. 8 Ochranná pásma léčivých zdrojů v Královéhradeckém kraji

Ochranná pásma léčivých zdrojů: 1 – Janské Lázně; 2 – Lázně Bělohrad; 3 – Hronov; 4 – Běloves; 5 – Velichovka. Zdroj: [5]

Odpadní vody Dle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací z r. 2004 patřil Královehradecký kraj k nejméně vybaveným z hlediska veřejných kanalizací a ČOV. V r. 2006 bylo na veřejnou kanalizaci v kraji napojeno 401 000 obyvatel, z toho 360 000 obyv. na veřejnou kanalizaci s koncovkou ČOV (údaje za r. 2006; [7]). Dominantní postavení z hlediska velikosti kanalizačního systému a velikosti ČOV měl v r. 2006 Hradec Králové (184 300 EO), dále ČOV Dvůr Králové nad Labem (88 000 EO), Náchod a Hronov (60 000 EO) a Trutnov včetně Svobody nad Úpou a Jánských Lázní (67 800 EO). Proti Rychnovsku a Jičínsku je v územním celku Hradec Králové (s dominantním postavením města Hradec Králové) napojeno na kanalizaci o 25% trvale bydlících obyvatel více. Dle údajů ČSÚ z r. 2011 byla v kraji do vodních toků vypouštěna voda v mnoţství 56 554 tis. m3. Ke stejnému roku bylo na kanalizaci napojeno 75,3% obyvatel bydlících v domech. Podíl odpadních vod vypouštěných do kanalizace činil 23 085 tis. m3 a podíl čištěných odpadních vod z vod vypouštěných do kanalizace činil 93,9%. Mezi jednotlivými územními celky jsou poměrně výrazné rozdíly v trvale bydlících obyvatelích napojených na kanalizaci. Přitom největší rozdíl mezi trvale bydlícími obyvateli napojenými na veřejnou kanalizaci a kanalizaci zakončenou ČOV je v územním celku Jičín (20%). Neuspokojivé postavení Královéhradeckého kraje z hlediska veřejných kanalizací je dáno zejména velkým počtem malých obcí do 1 000 obyv., které nejsou odkanalizovány vyhovujícími kanalizačními systémy. Z celkového počtu 448 obcí kraje je pouze 243 obcí vybaveno veřejnou kanalizací (54,2%). Dominantní postavení v produkci průmyslových odpadních vod má potravinářský průmysl, kde kromě velkého mnoţství jsou produkovány odpadní vody vysoce zatíţené (konzervárny, mlékárny, lihovary, pivovary..). Specifické jsou rovněţ odpadní vody z textilního průmyslu (barevny) 31


a strojírenského průmyslu (úpravy kovů). 2.2.5

Geomorfologické poměry

Královéhradecký kraj je specifický zastoupením všech geomorfologických typů krajiny a výškových stupňů, které se v ČR nacházejí – od níţin po hornatiny, od rovinatého terénu po výškově členitý terén (viz následující obrázek). Nejvyšší nadmořskou výšku v území má vrchol Sněţky na severu území (1602 m. n. m.), nejniţší pak na jihu, při hranicích kraje na hladině řeky Cidliny (208 m. n. m.). Obr. č. 9 Reliéf Královéhradeckého kraje

Zelená – roviny, okrová – pahorkatiny, hnědá – vrchoviny, červená – hornatiny. Zdroj: [5]

Geomorfologicky náleţí oblast kraje k provincii Česká vysočina, která zde zasahuje dvěma subprovinciemi - Krkonošsko-jesenickou a Českou tabulí. Dále lze kraj rozčlenit na tři geomorfologické oblasti – Krkonošskou oblast na severozápadě, Orlickou oblast na severovýchodě a na oblast Východočeské tabule. Státní hranice s Polskem lemují pohoří Krkonoš a Orlických hor, které jsou od sebe odděleny Ţacléřskou a Broumovskou pahorkatinou s mnoţstvím pískovcových skalních měst. Východočeská tabule nacházející se ve středu a na jihu kraje je tvořena především úrodnou polabskou níţinou. Na východě v oblasti Severočeské tabule se nachází pískovcová skalní města Českého ráje (Česká republika 2006). 2.2.6

Horninové prostředí

Královéhradecký kraj je součástí Českého masivu a má pestrou geologickou stavbu (viz obrázek níţe). Krkonošská oblast zasahuje do kraje přibliţně polovinou svého území a zahrnuje Krkonoše a Krkonošské podhůří. Společně s Orlickou oblastí jsou součástí pásu hercynského pohoří vyvrásněného v prvohorách. Geologicky je pohoří Krkonoš tvořeno především metamorfovanými 32


paleozoickými horninami, jako jsou svory a ortoruly, usazenými horninami (pískovci, dolomity, vápenci) a vyvřelými horninami (především ţulou). Velkou část této oblasti pokrývá Krkonošský národní park, který byl v roce 1963 prvním vyhlášeným národním parkem na území Česka (KRNAP 2014). Orlická oblast je tvořena Orlickými horami, Podorlickou pahorkatinou a oblastí Broumovského výběţku. Do Královéhradeckého kraje spadá více jak polovina této oblasti. Orlické hory mají velmi odlišnou skladbu od Krkonoš – hlavními horninami jsou proterozoika assyntsky zvrásněná, různě silně varisky přepracovaná (břidlice, fylity, svory aţ pararuly). Dále jsou zde velké výchozy vulkanických hornin proterozoika aţ paleozoika, zčásti metamorfovaných (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) a na severním okraji menší oblasti s granity a granodiority aţ diority, ale také pískovce, slepence a jílovce. Nejvyšším vrcholem Orlických hor je Velká Deštná (1115 m n. m.). Broumovský výběţek pokrývají vrchoviny a pahorkatiny a v této oblasti jsou časté geologické poruchy (viz. černé linie na obrázku níţe). Geologicky je tato oblast tvořena především pískovci, slepenci a jílovci. Snadno opracovatelný materiál pískovců dal vznik významným atraktivitám oblasti, skalním městům Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny. Celá oblast Broumovského výběţku byla v roce 1991 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí. Polabská níţina, která z větší části pokrývá oblast Východočeské tabule, je tvořena převáţně třetihorními a čtvrtohorními sedimenty jako jsou spraše, písky, štěrkopísky a hlíny, z toho důvodu je oblast pokryta kvalitními půdami a je zemědělsky vyuţívána (Česká republika 2006). Posledním významným typem krajiny v kraji je oblast Českého ráje, který je geologicky i geomorfologicky rozmanitým územím. Z toho důvodu byla tato oblast vyhlášena roku 1955 chráněnou krajinnou oblastí a v roce 2005 byla zařazena do evropské sítě geoparků. Český ráj je tvořen především druhohorními kvádrovými pískovci a terciérními vulkanity, které byly ve čtvrtohorách pokryty fluviálními sedimenty, sprašemi a suťovými plášti. Oblast je významná především skalními městy, soutěskami a roklinami (např. Prachovské skály). Do Královéhradeckého kraje spadá přibliţně 30 % CHKO Český ráj (Správa CHKO Český ráj 2014). Obr. č. 10 Geologická skladba území Královéhradeckého kraje

Zdroj: [4]

33


Nerostné suroviny Území Královéhradeckého kraje není na nerostné suroviny příliš bohaté, nejsou zde ţádné zdroje rud a energetické suroviny se zde nacházejí pouze v omezeném mnoţství. V dřívějších dobách bylo hlubinně těţeno černé uhlí na Trutnovsku. V malé míře je od r. 1998 těţeno loţisko černého uhlí povrchovým způsobem v katastrálním území Ţacléř (firmou GEMEC – UNION a.s.), loţisko je součástí loţiska Vnitrosudetská pánev. Jinak jsou zde těţeny především štěrkopísky, cihlářská surovina, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, stavební kámen, vápenec, sklářské a slévárenské písky. Na území Královéhradeckého kraje je situováno významné loţisko sklářských a slévárenských písků Střeleč (viz obrázek výše). Těţbu zajišťuje organizace Sklopísek Střeleč, a.s., která má působit v území aţ do roku 2040, kdy má být sanací a rekultivací těţba ukončena. Lokalita Střeleč je největším a nejkvalitnějším loţiskem sklářských písků v České republice, nachází se 10 km SZ od Jičína a zasahuje do tří katastrů – Střeleč, Mladějov a Újezd pod Troskami – v širších územních vztazích navazuje na rozsáhlé území Český ráj. Těţební činnost je ve střetu se zájmy ochrany přírody, neboť se z krajinářského hlediska jedná o jednu z nejcennějších oblastí republiky. Ochranu cenných ekosystémů a ekologicky vhodné hospodářské vyuţívání části území, v rámci udrţitelného rozvoje celé oblasti, zajišťuje Správa Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Střety těţby s ochranou přírody a krajiny jsou řešeny minimalizací dopadů, je pravidelně měřena hlučnost, prašnost, prováděna průběţná rekultivace. V současné době se na území Královéhradeckého kraje nachází 112 bilancovaných výhradních loţisek nerostných surovin, 28 vyuţívaných a 33 nevyuţívaných nevýhradních loţisek. Dále se na území kraje nachází loţiska vápence a polodrahokamů (granáty) a dolomitu. Co se týká poddolovaných území a pozůstatků po těţbě v podobě hald, nacházejí se s největší četností na severu území kraje, a to jednak mezi Hronovem a Poříčím a dále mezi Vrchlabím a Ţacléřem (viz následující obrázek). Obr. č. 11 Chráněná ložisková území a důsledky těžby v Královéhradeckém kraji

Vlevo: CHLÚ znázorňují zelené plochy, modře jsou vyznačeny dobývací prostory. Vpravo: důsledky těžby v nejvíce zasažené části kraje (x – hlavní důlní díla,□ - poddolovaná území bod, hnědě jsou vyšrafovány plochy poddolovaných území) Zdroj: [22]

Chráněné loţiskové území (CHLÚ) zahrnuje území, na kterém by stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního loţiska, mohly znemoţnit nebo ztíţit dobývání výhradního loţiska. V kraji 34


je stanoveno celkem 65 chráněných loţiskových území o celkové ploše 93,09 km2, nejvíce pro cihlářské suroviny, stavební kámen a štěrkopísek. Největší rozlohou jsou CHLÚ Rtyně a Syřenov (přes 34 km2) – černé uhlí. 2.2.7

Půda

Půdní typy V zájmovém území se nachází vysoká variabilita hlavních půdotvorných faktorů od geologického substrátu, klimatu, reliéfu terénu aţ po antropogenní aktivity. Proto se zde vyvinula celá řada půdních typů zahrnujících v podstatě všechny hlavní představitele půd, s výjimkou obecně vzácnějších regosolů, vertisolů a zasolených půd. Nejvíce převaţují půdy ze skupiny kambisolů a zde subtypy kambizemí zaujímají významné zastoupení všech půd. Vysoce jsou dále zastoupeny půdy ze skupiny fluvisolů – fluvizem modální a fluvizem oglejená a půdy ze skupiny luvisolů – hnědozem modální, hnědozem luvická, luvizem modální, luvizem oglejená ostatní půdní typy jsou méně významné a mají zastoupení pouze v jednotkách nebo desetinách procent. Půdní pokryv kraje zahrnuje skupiny nejúrodnějších půd (molické, illimerické a nivní) v oblasti rovin a pahorkatin (Polabí, jiţní část všech okresů regionu), ve vrchovinách hnědé nenasycené a slabé kyselé půdy, prolínající se s některými hydromorfními půdami, a silné kyselé hnědé půdy a podzoly (kryptopodzoly) podhůří i horských masivů Krkonoš a Orlických hor. Zastoupení jednotlivých půdních typů je patrné z následující přehledné mapy. Obr. č. 12 Půdní typy na území Královéhradeckého kraje

Zdroj: [13]

35


Znečištění půd Škodlivé látky se do půdy dostávají jako spad znečišťujících látek z ovzduší, jako hnojiva, ochranné prostředky a další chemické látky pouţívané v zemědělství a lesnictví, jako škodliviny obsaţené ve skládkách tuhých odpadů, při průmyslových haváriích apod. V Královéhradeckém kraji jsou půdy zatíţeny depozicemi znečišťujících látek z ovzduší, které mění chemismus půd, a tím i růstové podmínky pro vegetaci. V minulosti imisemi zasaţené Orlické hory jsou i v současné době vystaveny v rámci ČR významně vyšším hodnotám depozice zejména oxidů síry, neţ je celostátní průměr (viz následující dva obrázky). Podkorunová depozice dosahuje v oblasti Orlických hor jiţ tradičně svého maxima. Tento ukazatel obecně zahrnuje mokrou vertikální a horizontální depozici a suchou depozici částic a plynů v porostech a pro síru, pro kterou je vnitřní koloběh porosty zanedbatelný, by měla být podkorunová depozice dobrým odhadem depozice celkové. Depozice síry způsobuje okyselení půd, které je příčinou vyplavování ţivných látek a oslabování příp. devastace vegetace. Obr. č. 13 Depozice síry v Královéhradeckém kraji ve srovnání se situací v ČR

Zdroj: [12]

Staré ekologické zátěţe Na území Královéhradeckého kraje se nacházejí staré ekologické zátěţe a problémové lokality charakteru starých skládek a kontaminovaných průmyslových objektů. Nejčastěji se jedná o staré skládky odpadů (legální i nelegální). Nejzávaţnější situace v oblasti starých ekologických zátěţí území je v okresech Trutnov, Jičín a Hradec Králové. Příklady takto postiţených území jsou ve Vrchlabí areál Škoda, a.s., a v Trutnově areál Kara Trutnov, a.s., a areál ČEZ, a.s., Elektrárna Poříčí. Dalším problémem v této oblasti jsou tzv. brownfields – opuštěné, dříve vyuţívané plochy a nemovitosti, které ztratily své původní funkční vyuţití. Jedná se především o bývalé průmyslové areály a zemědělské objekty, lokality poškozené těţbou, opuštěné vojenské areály apod. Specifickými venkovskými brownfields jsou bývalé společenské a kulturní domy, postavené v dobách socialismu, pro které obce nemají vyuţití.

36


Obr. č. 14 Staré ekologické zátěže v Královéhradeckém kraji

Zdroj: [http://kontaminace.cenia.cz/]

Na území Královéhradeckého kraje se vyskytuje řada poddolovaných území a starých důlních děl. Nejvíce se jich nachází v ORP Vrchlabí, Trutnov, Jičín, Rychnov nad Kněţnou a Náchod. V kraji je rovněţ vysoká koncentrace sesuvných území. Je zde evidováno 1012 plošných sesuvných území, z nichţ cca ¾ jsou klasifikována jako potenciální a přes 20% jako aktivní. Nejvíce sesuvných území se nachází v ORP Jičín, Náchod a Vrchlabí, nejméně na území ORP Hradec Králové, Nový Bydţov a Dobruška. Eroze půd Lidská činnost můţe dramaticky akcelerovat přirozeně pozvolně probíhající proces eroze, který je za normálních podmínek kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Erozní ohroţenost pozemků je obecně ovlivněna půdními vlastnostmi, místním klimatem, způsobem vyuţití a hospodaření na půdě, sklonem a délkou svahu, vegetačním krytem a dalšími faktory. Eroze sniţuje mocnost ornice, omezují se ekologické funkce půdy, rychleji dochází k poškozování povrchových a podzemních vod. Sniţuje se retence vody a regulační funkce půdy v hydrosféře. Omezuje se produkční schopnost půdy. Neméně důleţité jsou i vedlejší účinky eroze – jedná se o zanášení toků a nádrţí, obohacování vody ţivinami, atd. Pozemky ohroţené erozí jsou vázány na morfologicky exponované nezastavěné plochy bez vegetačního krytu, nebo s ním, který neplní svou funkci. Vzhledem k tomu, ţe vymezení takových ploch je časově značně proměnlivé a vzhledem k jejich předpokládané nevýznamné velikosti a moţnosti vzniku v důsledku realizace koncepce, lze případné vlivy na erozi půd povaţovat za marginální. Po povodních v letech 1997, 1998, 2000, 2002, 2006 a 2013, které postihly značnou část území kraje, vznikla nová sesuvná území, která však nejsou ve stávajících mapových zdrojích zachycena. Vyuţití půdy Královéhradecký kraj zabírá cca 6 % rozlohy České republiky. Řadí se tak ke krajům průměrné, aţ menší rozlohy. Procentuální zastoupení zemědělské půdy je v rámci ČR mírně nadprůměrné, stejně 37


jako zastoupení lesních pozemků (viz následující tabulka). Tab. č. 7 Srovnání bilance půdy v Královéhradeckém kraji a v ČR Královéhradecký kraj

ČR

zemědělská půda [%]

58,7

54,0

z toho orná půda *%+

69,1

71,5

nezemědělská půda *%+

41,3

46,0

z toho lesní pozemky *%+

75,0

73,0

Zdroj: [11]

V další tabulce je uveden vývoj bilance půdy v letech 2010-2012, který ukazuje na pozvolný úbytek zemědělské půdy, způsobený zejména sniţováním výměry orné půdy. U nezemědělské půdy mírně narůstá podíl lesních ploch, výrazněji pak podíl ostatních ploch. Tab. č. 8 Vývoj bilance půdy v Královéhradeckém kraji v letech 2010 - 2012 Výměra v roce [ha]

2010

2011

2012

Celková výměra

475 861

475 874

475 882

Zemědělská půda

278 162

277 926

277 690

orná půda

191 591

191 167

191 019

11 590

11 589

11 594

4 415

4 395

4 399

70 566

70 774

70 675

chmelnice

-

-

-

vinice

1

1

2

Nezemědělská půda

197 699

197 948

198 192

lesní půda

147 635

147 731

147 881

vodní plochy

7 434

7 458

7 486

zastavěné plochy a nádvoří

9 240

9 252

9 260

33 390

33 507

33 564

zahrady ovocné sady trvalé travní porosty

ostatní plochy Zdroj: [23]

Mírný pokles výměry zemědělské půdy je přirozený a odpovídá záborům. Výraznějším trendem je úbytek orné půdy a nárůst luk a pastvin především v marginálních oblastech (okres Trutnov, Rychnov nad Kněţnou, Náchod) související s nárůstem extenzivního způsobu hospodaření. V severní a východní horské partii a v podhůří jsou zemědělské půdy s podprůměrnou produkcí, naopak střed a jihozápad (část okresů Náchod, Hradec Králové a Jičín) se vyznačují nadprůměrnou aţ výrazně nadprůměrnou zemědělskou produkcí půd. Produkční potenciál lesních půd je prakticky opačný (na horách a v podhůří vysoký, vyjma extrémních poloh). [10] 38


V rámci kraje je zařazeno do I. třídy ochrany ZPF 84 000 ha zemědělské půdy (31%). Do II. třídy ochrany ZPF je zařazeno 58 000 ha půdy (21%). Celkem tedy zemědělské půdy s nejvyšší třídou ochrany zaujímají 142 000 ha (52%). Ekologické zemědělství Od konce 90. let narůstá význam ekologického zemědělství v ČR. V Královéhradeckém kraji tvořila v r. 2008 výměra zemědělské půdy obdělávané ekologicky 6%, resp. 16 705 ha výměry zemědělské půdy v kraji (278 792 ha), coţ kraj řadí na 9. místo v ČR. Výměra ekologicky obdělávané půdy v ČR dosáhla 8,04 % zemědělské půdy. Struktura ekologicky obhospodařované půdy je charakterizována převahou trvalých travních porostů nad ornou půdou, coţ je celorepublikovým trendem v půdní bilanci pro EZ. V letech 2006 – 2007 podíl ploch vyuţívaných pro ekologické zemědělství kolísá, jak je patrné z následující tabulky. Zde Je zde rovněţ uveden podíl ploch řazených mezi LFA, coţ představuje mírně podprůměrné zastoupení v porovnání s ostatními kraji. Tab. č. 9 Vývoj ekologického zemědělství v Královéhradeckém kraji Výměra v roce [ha]

certifikované EZ

přechodné EZ

LFA

ke dni 31. 5. 2006

10 037,75

909,77

81 172,64

ke dni 19. 12. 2006

8 951,43

1 719,75

81 250,42

ke dni 31. 5. 2007

9 032,75

2 022,08

76 545,49

EZ – ekologické zemědělství; LFA – less favoured area. Zdroj: [9]

2.2.8

Odpady

Celková produkce odpadů v Královéhradeckém kraji při přepočtu na 1 obyvatele zůstává i nadále jedna z nejniţších v ČR, v r. 2008 byl kraj v produkci odpadů na 12. místě v ČR. Celkové mnoţství a skladba odpadů v porovnání s ostatními kraji jsou dány charakterem regionu, tzn. zejména hustotou zalidnění, zatíţeností průmyslem a moţnostmi nakládání s odpady. V oblasti nakládání s odpady zůstává nadále problémem vysoký podíl skládkování komunálního a průmyslového odpadu, přičemţ poměrně významný je deficit technického zařízení v oblasti separace komunálního odpadu, nakládání s objemnými odpady, se směsnými komunálními odpady a zařízení pro demontáţ autovraků a elektrošrotu. Podíl odstraňovaného odpadu v kraji (převaţující skládkování a fyzikálně chemické úpravy) nadále převyšuje podíl vyuţívaného odpadu (recyklace). V oblasti třídění odpadů se, podobně jako v ostatních krajích, nejvíce třídí papír a lepenka, plasty, kovy a sklo. Nejniţší podíl na materiálově vyuţitelných sloţkách tvoří elektrozařízení, textil, baterie a akumulátory. Tab. č. 10 Produkce komunálního odpadu v Královéhradeckém kraji v letech 2008 – 2010 [t] 2008 Celková produkce odpadu

2009

2010

155 391

155 336

148 225

107 414

114 349

111 206

Svoz objemného odpadu

11 973

9 476

8 761

Odděleně sbírané složky

33 258

29 825

27 327

Z toho: Běžný svoz

39


Odpady z komunálních služeb (z čištění ulic, tržišť, parků atd.) Komunální odpad na 1 obyvatele [kg]

2 747

1 686

932

281

280

267

Zdroj: [11, 23 pro rok 2011]

Tab. č. 11 Odpady podle vybraného způsobu nakládání a sídla podniku v Královéhradeckém kraji v letech 2008 – 2010 [t] 2008

2009

2010

Celkem Celkové nakládání s odpady

1 493 284

1 442 962

1 654 324

192 064

151 124

187 873

1 469

7 666

20 950

481 844

453 546

611 506

Z toho: Recyklace (R4, R5) Spalování (R1, D10) Skládkování a ostatní způsoby ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (D1 – D5)

nebezpečné Celkové nakládání s odpady

80 919

53 219

80 150

Recyklace (R4, R5)

i.d.

i.d

i.d

Spalování (R1, D10)

836

1 847

i.d

6 889

2 255

2 204

1 412 365

1 389 743

1 574 174

Recyklace (R4, R5)

i.d

i.d

i.d

Spalování (R1, D10)

633

5 819

i.d

474 955

451 291

609 301

Z toho:

Skládkování a ostatní způsoby ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (D1 – D5)

ostatní Celkové nakládání s odpady Z toho:

Skládkování a ostatní způsoby ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (D1 – D5)

Pozn.: R1 – využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie; R4 – recyklace kovů; R5 – recyklace ostatních anorganických materiálů; D1 – ukládání v úrovni nebo pod úrovní v terénu (skládkování); D10 – spalování na pevnině Zdroj: [11, 23 pro rok 2011]

40


Nejvýznamnější zařízení pro odstraňování odpadů: -

spalovny odpadů: Fakultní nemocnice Hradec Králové,

-

skládky odpadů: Lodín (Hradec Králové; N – odpady), Dolní Branná (Trutnov; O – odpady), Rtyně v Podkrkonoší (Trutnov; O – odpady), Kryblice (Trutnov; O – odpady), Křovice (Rychnov nad Kněţnou; O – odpady).

Rozmístění všech zařízení pro odstraňování odpadů v kraji je patrné z následujícího obrázku. Obr. č. 15 Zařízení na odstraňování odpadů v Královéhradeckém kraji

Zdroj: [5]

2.2.9

Příroda

Zvláště chráněná území Na území Královéhradeckého kraje se nacházejí všechny kategorie zvláště chráněných území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a pokrývají celkem přes 20 % rozlohy kraje. Jejich prostorové rozmístění je znázorněno v mapě v příloze č. 2 vyhodnocení koncepce. Přehledně jsou uvedeny v tabulce (viz tab. č. 12). Tab. č. 12 Zvláště chráněná území v Královéhradeckém kraji Kategorie

Počet

1)

Národní park (NP) 2)

Chráněná krajinná oblast (CHKO) 3)

Národní přírodní rezervace (NPR) 4)

Národní přírodní památka (NPP) Přírodní rezervace (PR)

Rozloha [ha]

Podíl na rozloze Podíl na rozloze kraje [%] chráněných oblastí ČR [%]

1

24 553

5,16

20,55

3

68 821

14,46

6,33

5

2 391

0,50

5,31

3

1020

0,21

3,62

38

1 352

0,28

5,39

41


Přírodní památka (PP)

80

1857

0,39

4,75

Přírodní park

5

6 810

-

-

Celkem ZCHÚ

130

99 994

21,01

7,99

1)

Krkonošský národní park – část CHKO Broumovsko, CHKO Orlické hory – část, CHKO Český ráj – část 3) NPR Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Bukačka, Kněžičky, Trčkov 4) NPP Babiččino údolí, Polické stěny, Žehuňský rybník Zdroj: [11] 2)

Z celkové výměry zvláště chráněných území ČR se v kraji nachází přibliţně 8 % území, z toho největší část zaujímají plochy národních přírodních rezervací, z nichţ se v kraji nachází více jak polovina, a plochy národních parků (20 %). Nejvyšší stupeň ochrany přírody a krajiny v kraji představuje Krkonošský národní park (KRNAP), který byl zřízen nařízením vlády č. 41/1963 Sb. ze dne 17. 5. 1963. K přehlášení KRNAP došlo nařízením vlády ČR č. 165/1991 Sb. ze dne 20. 3. 1991. V obecné rovině vyplývá poslání (cíle) KRNAP z definice v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – národní park má mimořádný vědecký a výchovný význam z hlediska výskytu nejrůznějších přírodních fenoménů. Dle aktuálního vyhlašovacího předpisu je posláním (cílem) KRNAP „...uchování a zlepšení přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů...“. KRNAP celkově pokrývá 550 km2 (vč. ochranného pásma) a rozkládá se na území dvou krajů, Libereckého (35 %) a Královéhradeckého (65 %). Území národního parku je rozděleno do tří zón s rozdílným stupněm ochrany. 1. zóna odstupňované ochrany (přísná přírodní) se rozkládá v nejvyšších částech pohoří a zaujímá přes 4,5 tis. ha (Správa KRNAP 2014), na tuto zónu kolem alpínské hranice lesa navazuje 2. zóna odstupňované ochrany (řízená přírodní) a ostatní části území ve středních a niţších polohách spadají do 3. zóny (okrajové). Přechodné pásmo mezi územím 3. zóny odstupňované ochrany a volnou (zvláště nechráněnou) krajinou tvoří ochranné pásmo, jehoţ úkolem je ochrana území KRNAP před případnými nepříznivými vlivy z okolí. Od roku 1992 jsou Krkonoše zařazeny také do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO jako území dlouhodobého souţití člověka s horskou přírodou. Oblast Krkonoš také pokrývá soustava chráněných území Natura 2000 a na území Krkonoš se rovněţ nachází několik maloplošných ZCHÚ, např. přírodní památka Labská soutěska nebo přírodní památka Lom Stráţné (AOPK ČR 2014). Aktuální Plán péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo (2010-2020) byl schválen v červnu 2010. Předměty ochrany KRNAP jsou dle plánu péče specifický krajinný ráz horské krajiny Krkonoš a dále vyjmenované horské a podhorské geobiocenózy s výskytem endemitů, glaciálních reliktů a zvláště chráněných a ohroţených druhů rostlin a ţivočichů:  krkonošská arkto-alpínská tundra s řadou glaciálních (ledovcové kary, trogy, morény apod.) a periglaciálních jevů (strukturní půdy, kryoplanační terasy, mrazové sruby, kamenná moře apod.)  subarktická a lesní rašeliniště a luční mokřady  horské smrčiny a jejich horní hranice lesa  listnaté, smíšené a jehličnaté lesní porosty montánního a submontánního stupně  květnaté horské a podhorské louky 42


Aktuální plán péče stanoví mj. cíle a opatření zaměřené na oblast turistiky a rekreačního vyuţívání. Základním cílem v souvislosti s turistikou a rekreačním vyuţitím je: Udrţitelný rozvoj aktivit šetrných k přírodnímu prostředí KRNAP a jeho ochranného pásma (tzv. měkkého turismu) na úkor v současnosti převaţujícího tzv. tvrdého turismu. Tento cíl je dále upřesněn takto:  vyloučení aktivit tzv. tvrdého turismu v 1. a 2. zóně NP, umoţnění ekologicky únosného rozvoje těchto aktivit ve 3. zóně NP a v jeho ochranném pásmu s tím, ţe poslání KRNAP je zde prioritní, stejně tak jsou zde prioritní cíle ochrany lokalit soustavy Natura 2000, ochrany zvláště chráněných druhů i přirozených lesních a nelesních ekosystémů klíčových pro ochranu biodiverzity  nekonfliktní provozování aktivit tzv. měkkého turismu z hlediska ochrany přírody a krajiny i z hlediska návštěvníků Krkonoš a podpora rozvoje alternativních aktivit cestovního ruchu (zejm. agroturistiky)  podpora udrţitelného rozvoje území Krkonoš prostřednictvím certifikace (podpora místních produktů, ekocertifikace) Pro plnění jednotlivých dílčích cílů i základního cíle jsou navrţena poměrně konkrétní opatření.  Preferovat umísťování záměrů tzv. tvrdého turismu na brownfields před realizací na „zelené louce“.  Budování tzv. snowparků, skokanských můstků a dalších zařízení situovat do existujících skiareálů.  Upřednostňovat propojení lyţařských středisek po stávajících cestách a průsecích, podporovat propojení středisek pomocí skibusových linek apod.  Nerozšiřovat a nezvyšovat současnou kapacitu sjezdových tratí v 1. a v 2. zóně NP a v dalších přírodně nejcennějších územích, kde by mohlo docházet ke kolizím se zájmy ochrany přírody.  Cyklistické stezky vést přednostně mimo nejcennější přírodní území (1. a 2. zóna NP apod.)  Při umísťování nových nebo rekonstrukci stávajících dopravních zařízení respektovat krajinný ráz.  V 1. zóně NP provozovat pouze stávající dopravní zařízení, nezvyšovat jejich současnou přepravní kapacitu a neměnit stávající reţim provozu.  Nezvyšovat celkové světelné znečištění jednotlivých lokalit v souvislosti s lyţařskými sjezdovkami.  Při schvalování záměrů rekreačních a sportovních aktivit respektovat územní limity a omezovat rozsah nových zpevněných ploch.  Obecně je třeba při výběru a hodnocení aktivit v ZCHÚ dbát souladu s plány péče. CHKO Broumovsko, která byla zřízena vyhláškou MŢP č. 157/1991 Sb. ze dne 27. 3. 1991 a je jedinou chráněnou krajinnou oblastí, jeţ se nachází celou svou výměrou na území kraje. CHKO Broumovsko se rozkládá na území o rozloze 410 km2. Cíle ochrany CHKO opět vyplývají z definice v zákoně o ochraně přírody a krajiny, a jsou jimi:  ochrana harmonicky utvářené krajiny, jejího charakteristického reliéfu, přirozených lesních porostů a trvalých travních porostů  ochrana dochovaných památek historického osídlení 43


Zákon připouští pouze takové rekreační vyuţití CHKO, které nepoškozuje přírodní hodnoty těchto území. Cílem ochrany CHKO Broumovsko je „...ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti.“. Jako typické znaky území CHKO Broumovsko (předměty ochrany) jsou uváděny:    

povrchové utváření, včetně vodních ploch a toků rostlinstvo a volně ţijící ţivočišstvo rozvrţení a vyuţití lesního a zemědělského půdního fondu rozmístění a urbanistická skladba sídlišť a místní zástavba lidového rázu

Oblast je významná především pro svá rozsáhlá území skalních měst Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny, malebnou krajinu a jedinečnou lidovou a církevní architekturu. Podobně jako v oblasti Krkonoš se i zde nachází lokality Natura 2000 a maloplošná zvláště chráněná území, z nichţ turisticky významné jsou např. přírodní rezervace Kříţová cesta nebo národní přírodní památka Polické stěny. Do správy CHKO Broumovsko také spadá turisticky navštěvovaná přírodní památka Babiččino údolí (Správa CHKO Broumovsko 2014). CHKO Orlické hory spadají většinou svého území do Královéhradeckého kraje, menší část CHKO pak zasahuje do kraje Pardubického. Celková rozloha území chráněné oblasti zaujímá 204 km 2. CHKO Orlické hory byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 28. 12. 1969. Posláním (cílem) CHKO Orlické hory je podle vyhlašovacího předpisu „…ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků…“. K typickým znakům krajiny náleţí zejména:    

její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch její vegetační kryt a volně ţijící ţivočišstvo rozvrţení a vyuţití lesního a zemědělského půdního fondu sídlištní struktura oblasti, urbanistická skladba sídlišť, místní zástavba lidového rázu i monumentální nebo dominantní stavební díla

Na území CHKO Orlické hory se nachází celkem 21 maloplošných zvláště chráněných území, turisticky významná je např. přírodní rezervace Zemská brána, kterou prochází řeka Divoká Orlice vytvářející hlubokou soutěsku. Významná jsou také četná prameniště řek, která vytvářejí systém rozmanitých vodních ekosystémů. Součástí ochrany CHKO Orlické hory je také lidová architektura podhorských vesniček (MŢP ČR 2010). Posledním velkoplošným zvláště chráněným územím kraje je CHKO Český ráj, který však do kraje zasahuje pouze 30% svého území. Další části CHKO spadají do správy Středočeského a Libereckého kraje. CHKO Český ráj je nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v ČR a byla zřízena roku 1955, nařízením vlády č. 508/2002 Sb. ze dne 14. 10. 2002 pak došlo k jejímu rozšíření na současných 182 km2. Posláním CHKO Český ráj je podle vyhlašovacího předpisu „…uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému 44


využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů.“. Přitom území CHKO je charakterizováno:     

harmonicky utvářenou krajinou pískovcovým reliéfem a skalními městy významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů četnými rybníky, potoky kulturními památkami

Ochrana této oblasti spočívá nejen v geologicky a geomorfologicky rozmanitém reliéfu jako jsou pískovcová skalní města (Prachovské skály, Příhrazské skály) a v rozmanitosti fauny a flóry, ale také v mnoţství stavebních památek jako jsou hrady, zámky a objekty lidové architektury. V roce 2005 byla oblast CHKO Českého ráje a přilehlých oblastí zařazena do evropské sítě geoparků. Památné stromy Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je moţno prohlásit dřeviny, které vynikají svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje. Podnět k tomu, aby ten který strom byl prohlášen za památný strom, můţe podat orgánu ochrany přírody kaţdý občan. Pro výběr stromů k vyhlášení nebyla dosud stanovena ţádná striktní pravidla. Je třeba tyto stromy hodnotit ze všech uvedených hledisek, brát v úvahu jejich zdravotní stav, ţivotaschopnost, ohroţenost v daných podmínkách. Památné stromy, jejich skupiny a stromořadí a jejich ochranná pásma jsou oprávněny vyhlašovat podle § 76, odst. 2, písm.d), odst.3, odst.4 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona 230/2002 Sb., pověřené obecní úřady, Magistrát hl. m. Prahy, magistráty statutárních měst. Dle údajů Ústředního seznamu ochrany přírody AOPK [6] je na území Královéhradeckého kraje evidováno 399 památných stromů, z toho u 38 byl statut památného stromu zrušen, tedy v kraji je celkem 361 památných stromů nebo skupin stromů. Největší podíl výskytu památných stromů je zaznamenán v okrese Hradec Králové (114), následuje okres Rychnov nad Kněţnou (105), okres Trutnov (79), okres Náchod (57) a nejméně evidovaných památných stromů je v okrese Jičín (44). Graf č. 1 Zastoupení památných stromů na území okresů Královéhradeckého kraje

Zdroj: graf dle údajů *11+

45


Biosférické rezervace (BR) Jako biosférické rezervace mohou být vyhlášena pouze území chráněná národní legislativou (zákonem). BR musí být dostatečně velká pro zajištění všech úkolů. V ČR to tedy můţe být buď národní park nebo chráněná krajinná oblast. Na území kraje zasahuje biosférická rezervace Krkonoše. Je ustanovena na území KRNAP (včetně ochranného pásma) a národního parku na polské straně Krkonoš. Její celková rozloha činí 60 350 ha, z toho 91 % plochy leţí na české straně a 9 % v Polsku. Územní rozsah je znázorněn na dalším obrázku. Obr. č. 16 Biosférická rezervace Krkonoše v Královéhradeckém kraji

Zdroj: [5]

Evropská ekologická síť – EECONET Součástí této sítě je u nás jiţ déle budovaná soustava ÚSES, především na nadregionální úrovni. Také EECONET tvoří dva typy skladebných částí – klíčová území (keystone areas) odpovídající našim biocentrům, která jsou propojena biokoridory evropského významu. Více viz ÚSES. Mokřady Ramsarské úmluvy Ramsarská úmluva je první celosvětová mezivládní úmluva na ochranu mokřadů. Jedná se tak o jedinou úmluvu, chránící určitý typ biotopu. Úmluva ukládá členským zemím vyhlásit na svém území minimálně jeden mokřad mezinárodního významu, který svými přírodními hodnotami odpovídá schváleným kritériím, a zařadit ho do seznamu mokřadů mezinárodního významu. Stát se tím rovněţ zavazuje, ţe zapsaným mokřadům věnuje zvýšenou péči a ochranu. V ČR je celkem 14 lokalit (poslední zapsány r. 2012 - Horní Jizera a Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa). Ochrana je zajištěna formou národního parku, CHKO nebo národních přírodních rezervací. Většina mokřadních lokalit na území CHKO je navíc chráněna statutem rezervací. Na území Královéhradeckého kraje se nachází lokalita RS7 Krkonošská rašeliniště; plocha 230 ha, 46


zapsáno 1993. Lokalita je chráněna formou národního parku. Natura 2000 Na území Královéhradeckého kraje se v rámci evropské soustavy Natura 2000 nachází následujících 76 evropsky významných lokalit a 5 ptačích oblastí (viz tab. č. 13). Mapa se zakreslenými lokalitami Natura 2000 je součástí přílohy č. 2 k vyhodnocení koncepce. Tab. č. 13 Lokality evropské soustavy Natura 2000 v Královéhradeckém kraji Název PO

Kód

Rozloha [ha]

Předmět ochrany tetřívek obecný sýc rousný čáp černý

Krkonoše

CZ0521009

40 938,88

chřástal polní lejsek malý datel černý slavík modráček tundrový

Orlické Záhoří

CZ0521015

903,94

Rožďalovické rybníky

CZ0211010

6 613,14

Broumovsko

CZ0521014

9121,71

Žehuňský rybník a Žehuňská obora

CZ0211011

1 963,89

Název EVL

Kód

Rozloha [ha]

chřástal polní moták pochop jeřáb popelavý výr velký sokol stěhovavý bukáček malý chřástal kropenatý Důvod ochrany

Předmět ochrany

Adršpašsko-Teplické skály

CZ0520519

1715,74

habitaty

Babiččino údolí - Rýzmburk

CZ0520028

65,46

habitaty

Bažiny

CZ0525001

3,70

rostliny

Bílá Třemešná

CZ0523669

0,04

živočichové

Broumovské stěny

CZ0520518

1357,12

habitaty

Březinka

CZ0520178

161,49

habitaty

Bystřice

CZ0523264

51,70

živočichové

velevrub tupý

Byšičky

CZ0524048

17,30

rostliny, živočichové

hlízovec Loeselův, kuňka ohnivá

Červená Třemešná – rybník

CZ0523265

7,31

živočichové

kuňka ohnivá

Češovské lesy

CZ0520038

739,90

Dědina u Dobrušky

CZ0523007

8,00

srpnatka fermežová netopýr černý

habitaty živočichové

mihule potoční, vranka obecná

47


Dubno - Česká Skalice

CZ0523268

81,59

živočichové

kuňka ohnivá

Dymokursko

CZ0210101

4309,20

Halín

CZ0523270

10,02

živočichové

kuňka ohnivá

Hluboký Kovač

CZ0523002

7,90

živočichové

kuňka ohnivá

Hrádeček

CZ0520020

119,90

habitaty

Hustířanský les

CZ0522002

1,60

rostliny

Chlumec – Karlova koruna

CZ0523272

19,19

živočichové

páchník hnědý

Javorka a Cidlina – Sběř

CZ0523273

307,29

živočichové

modrásek bahenní, modrásek očkovaný

Jičíněves – zámek

CZ0523675

0,37

živočichové

vrápenec malý

Josefov – pevnost

CZ0523676

41,43

živočichové

vrápenec malý

Kačerov

CZ0523275

2,11

živočichové

modrásek bahenní

Kamenná

CZ0520008

2,90

habitaty

Kanice – lesní rybník

CZ0523276

0,55

živočichové

čolek velký

Kost

CZ0523677

0,94

živočichové

vrápenec malý

Kozínek

CZ0520507

84,10

habitaty

Kozlov – Tábor

CZ0510164

304,25

habitaty

Krkonoše

CZ0524044

54979,59

habitaty

Labe – Hostinné

CZ0523277

11,15

živočichové

vranka obecná

Libosad – obora

CZ0523274

42,87

živočichové

páchník hnědý

Litice

CZ0530503

111,00

habitaty

Luční potok v Podkrkonoší

CZ0523823

3,56

živočichové

rak kamenáč

Lukavecký potok

CZ0523279

0,68

živočichové

velevrub tupý

Metuje a Dřevíč

CZ0523280

46,21

živočichové

mihule potoční

Michnovka-Pravy

CZ0533012

2,80

živočichové

čolek velký

Miletínská bažantnice

CZ0520022

69,39

habitaty

Na Plachtě

CZ0523010

39,10

živočichové

čolek velký, modrásek očkovaný, vážka jasnoskvrnná

Nadslav

CZ0523282

6,75

živočichové

kuňka ohnivá

Nechanice – Lodín

CZ0520030

1 562,46

Olešnice

CZ0523283

390,39

habitaty

střevíčník pantoflíček


roháč obecný

48


Opočno

CZ0523284

68,33

živočichové

páchník hnědý, roháč obecný

Orlice a Labe

CZ0524049

2683,18

habitaty, živočichové

klínatka rohatá, bolen dravý, vydra říční

Orlické hory – sever

CZ0524046

941,63

habitaty, rostliny

Panský vrch

CZ0520603

70,47

habitaty

Peklo

CZ0524047

474,23

habitaty, rostliny

Perna

CZ0520009

119,87

habitaty

Pevnost Dobrošov

CZ0523680

1,97

Piletický a Librantický potok

CZ0523006

Pod Rýzmburkem

CZ0523011

0,80

Podtrosecké údolí

CZ0514113

518,90

Rybník Smrkovák

CZ0523286

6,95

živočichové

kuňka ohnivá

Rybník Spáleniště

CZ0523287

1,60

živočichové

čolek velký

Rybník Strašidlo

CZ0523003

3,20

živočichové

kuňka ohnivá

Řeřišný u Machova

CZ0525002

4,02

rostliny

Slatinná louka u Roudničky

CZ0523266

7,63

živočichové

vrkoč útlý

Stará Metuje

CZ0523288

23,38

živočichové

klínatka rohatá

Staré Hrady – zámek

CZ0523682

1,03

živočichové

vrápenec malý

Stárkovské bučiny

CZ0520508

129,20

Štola Portál

CZ0523683

0,04

Trčkov

CZ0520600

432,05

habitaty

Tuří rybník

CZ0523005

115,50

živočichové

kuňka ohnivá

Týnišťské Poorličí

CZ0523290

648,75

živočichové

páchník hnědý

Údolí – Plakánek

CZ0214025

90,13

habitaty

Uhřínov – Benátky

CZ0523291

5,03

živočichové

Veselský háj

CZ0520184

446,39

habitaty

Víno

CZ0523293

72,40

živočichové

roháč obecný

Vladivostok

CZ0523014

22,10

živočichové


25,30

hořeček český

šikoušek zelený

živočichové

netopýr velký, netopýr brvitý, vrápenec malý

živočichové

šidélko ozdobné

živočichové

čolek velký

habitaty

srpnatka fermežová


netopýr černý, netopýr velký


49


Vražba

CZ0522127

6,65

rostliny

zvonovel liliolistý

Zadní Machová

CZ0522129

15,04

rostliny

střevíčník pantoflíček

Zámek v Kostelci nad Orlicí

CZ0523009

0,0196

živočichové

Zaorlicko

CZ0523267

185,40

habitaty

Zbytka

CZ0524045

79,43

habitaty

Zdobnice-Říčka

CZ0520604

434,90

habitaty

Žaltman

CZ0520511

91,21

habitaty

Žehuňsko

CZ0214050

358,10

habitaty

Žlunice-Skochovice

CZ0210175

1093,70

habitaty

vrápenec malý

Zdroj: [6]

Vzhledem k tomu, ţe ve stanoviskách podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny některé příslušné orgány ochrany přírody nevyloučily moţný významný vliv koncepce PR CR KHK na EVL nebo PO, bylo v rámci předloţeného vyhodnocení vlivů koncepce na ţivotní prostředí zpracováno i vyhodnocení vlivů koncepce na území soustavy Natura 2000. Kompletní vyhodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 je zařazeno jako příloha č. 1 k dokumentaci SEA (= vyhodnocení vlivů koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví podle zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a podstatné závěry z tohoto vyhodnocení jsou uvedeny i v relevantních kapitolách dokumentace SEA. (např. kap. 4, kap. 6). Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) dle zákona č. 114/1992 Sb. tvoří v krajině soubor funkčně propojených ekosystémů, resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které jsou zdroji biodiverzity a udrţují přírodní stabilitu. V rámci nadregionálních, regionálních a lokálních ÚSES jsou vymezována tzv. biocentra propojená biokoridory v krajině, na lokální úrovni se připojují ještě interakční prvky. Předpokládá se, ţe v kulturní krajině funguje ÚSES jako ekologická síť. Zjednodušeně si lze představit, ţe biokoridory jsou vyuţívány pro migraci a biocentra pro trvalou existenci druhů. Následující obrázek ukazuje strukturu nadregionálního a regionálního ÚSES v Královéhradeckém kraji.

50


Obr. č. 17 Územní systém ekologické stability v Královéhradeckém kraji

Zdroj: [5]

Zastoupení jednotlivých prvků ÚSES nadregionální úrovně na území kraje popisuje následující tabulka. Tab. č. 14 Nadregionální územní systém ekologické stability v Královéhradeckém kraji Označení

Název prvku

Typy ekosystémů

NRBC – 85

Prameny Úpy

horské, mezofilní bučinné, vodní, rašelinné a luční

NRBC – 46

Adršpašské skály

mezofilní bučinné a borové

NRBC – 45

Les Království

mezofilní bučinné a borové

NRBC – 87

Peklo

NRBC – 86

Sedloňovský vrch-Topielisko

NRBC - 6

Žehuňská obora

NRBC – 9

Lodín

NRBC – 11

Vysoké Chvojno

mezofilní bučinné horské, mezofilní bučinné, rašelinné a luční doubravní, mezofilní hájové, nivní, vodní, subxerofilní ladní a vlhké luční mezofilní hájové a luční nivní, mezofilní bučinné, mezofilní hájové, rašelinné, vodní, borové a luční

51


NRBK

Rašeliniště Jizery-Prameny Úpy

horské

NRBK

K28-Prameny Úpy

mezofilní bučinné

NRBK

K19-Prameny Úpy


NRBK

Prameny Úpy-AdršpašskoTeplické skály


NRBK

Adrspašsko-Teplické skály-PolskoSedl.vrch,Topielisko

NRBK

Adršpašské skály-Peklo


NRBK

K37-Les Království


NRBK

Příhrazské skály-Les Království

NRBK

Peklo-Sedloňovský vrch,Topielisko


NRBK

Sedloňovský vrch,TopieliskoRaskov


NRBK

Sedloňovský vrch-Raskov

NRBK

Sedloňovský vrch,TopieliskoVysoké Chvojno

vodní, nivní, borové

NRBK

Bohdaneč-Vysoké Chvojno

vodní, nivní, borové

NRBK

Žehuňská obora-Lodín

mezofilní hájové

NRBK

Žehuňská obora-Bohdaneč

mezofilní hájové

borové

mezofilní bučinné, borové

horské

Zdroj: [4,5]

Na území Královéhradeckého kraje se nachází nebo částečně zasahuje 8 nadregionálních biocenter (NRBC ) a 15 nadregionálních biokoridorů (NRBK) s celkem 21 osou a 54 vloţenými regionálními biocentry (RBC). Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále se jedná o lokality, které jsou jako VKP registrovány orgánem ochrany přírody, tedy mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy sídelních porostů včetně historických zahrad a parků. Přehled registrovaných VKP na území Královéhradeckého kraje je pro svůj rozsah uveden v tabulce v příloze č. 1. Dle údajů AOPK ČR se jedná celkem o 207 VKP (AOPK ČR 2003). 2.2.10 Fauna a flóra, ekosystémy Biogeografie Podle biogeografického členění ČR [2] na území Královéhradeckého kraje zasahují biogeografické regiony 1.6, 1.8, 1.9a, 1.10, 1.35, 1.37, 1.38, 1.39, 1.69. (viz obr. č. 21). V následujícím textu jsou jednotlivé regiony stručně popsány.

52


Obr. č. 18 Biogeografické členění Královéhradeckého kraje

Pozn.: růžově je vyznačena hranice kraje Zdroj: [2]

1.6 Mladoboleslavský bioregion Bioregion leţí na severovýchodě středních Čech, zabírá niţší reliéf tvořený Mrlinskou tabulí, východní částí Jizerské tabule a jiţní částí Turnovské pahorkatiny. Typická část bioregionu je tvořena slínovcovou pahorkatinou s těţkými jílovitými půdami a poměrně teplým vlhkým klimatem a tomu odpovídajícími zvláštními biocenózami. Dominuje 2. bukovo-dubový vegetační stupeň s dubohabrovými háji a teplomilnými doubravami, potočními luhy a baţinnými olšinami i slatinami. Nereprezentativní část je tvořena vyššími štěrkopískovými terasami s acidofilními doubravami, místy i s borovicí. Nereprezentativní je i hřbet Chlumu u Mladé Boleslavi, kde se vyskytují bučiny, netypické je i přechodné území na severu. Recentně převaţují pole, relativně hojně jsou však zastoupeny vlhké louky, slatiny a větší komplexy lesů, převáţně nepůvodních borových, ale často téţ dubohabrových a dubových (i s dubem šípákem, který zde má východní hranici rozšíření v České kotlině). V těchto lesích se nachází vzácnější teplomilná fauna. Význam mají i rybníky s navazujícími mokřady s hnízdišti vodního ptactva. Bioregion leţí z větší části v termofytiku, vegetační stupeň dle [3] je kolinní (aţ suprakolinní). 1.8 Pardubický bioregion Bioregion leţí ve středu východních Čech, zabírá jejich centrální, nejniţší část, tzv. Pardubickou kotlinu, je protaţen podél řek Labe a Loučné. Nachází se v mírně chladnějších a vlhčích východních Čechách. Typickou katénou bioregionu jsou nivy s luhy a slatinnými olšinami a na ně navazující nízké a střední terasy s borovými doubravami a slatinami. Biota náleţí do 2. bukovodubového stupně a 3. dubovo-bukového stupně. Zastoupena jsou obdobná společenstva jako v Polabském bioregionu (1.7), avšak bez účasti většiny teplomilných druhů, ale s prezencí druhů subatlantských. Pozoruhodný je výskyt středoevropského endemitu černýše českého. Nereprezentativními částmi jsou vystupující ojedinělé slínové pahorky a neovulkanická Kunětická hora s teplomilnými doubravami a dubohabrovými háji, dále pak oblasti méně typicky vyvinuté, se zahliněnými terasami s háji a výběţky niv do okolních bioregionů. 53


V současné krajině jsou charakteristické kulturní bory na terasách a olšiny v podmáčených sníţeninách. Typické je zastoupení slatin a rybníků s odpovídající flórou i faunou. Převaţuje orná půda, značnou plochu zabírají větší sídla. Území leţí v termofytiku, vegetační stupeň dle [3] je planární. 1.9a Cidlinsko-Chrudimský bioregion Bioregion se nachází ve střední části východních Čech, zaujímá plochý reliéf, tvořený převáţnou částí Východolabské tabule, Chrudimskou tabulí, větší částí Orlické tabule a částí Turnovské a Bělohradské pahorkatiny. Bioregion má dvě části oddělené nivou a terasami Labe, které patří do Pardubického bioregionu (1.8). Je tvořen nízkou křídovou tabulí a je typický přechodem 2. bukovodubového vegetačního stupně do 3. dubovo-bukového stupně. Zastoupena je teplejší varianta mezofilní (hájové) bioty, přičemţ do ní mírně přesahují méně náročné teplomilné prvky hercynského charakteru a z východu pronikají karpatské prvky. V depresích se předpokládají hygrofilnější typy acidofilních doubrav s lipové březiny. Netypické části regionu charakterizují bučiny na severních svazích, tvořící přechod do okolních vrchovin, dále širší nivy, tvořící přechod k Pardubickému bioregionu (1.8) a okrajové kontaktní části bioregionu. V současné době převaţuje orná půda, přítomny jsou však i lesy s velkým zastoupením dubů a kulturních smrčin. K charakteru bioregionu patří téţ rybníky a vlhké louky. Bioregion leţí převáţně v termofytiku, menší částí zasahuje i do mezofytika, vegetační stupně dle [3] jsou kolinní aţ suprakolinní. 1.10 Třebechovický bioregion Bioregion se nachází ve střední části východních Čech, přibliţně se shoduje s geomorfologickým okrskem Choceňská tabule. Zabírá rozsáhlé štěrkopískové terasy s výchozy slínů. Bioregion je charakterizovaný převahou 3. dubovo-bukového stupně a absencí i méně náročných teplomilných prvků. Specifikem je zastoupení bučin v níţinné poloze a výskyt četných azonálních společenstev na píscích, slatinách a dokonce i rašeliništích. Nereprezentativní jsou části s vystupujícími slíny s dubohabrovými háji. Dnes zde převaţují kulturní bory, borovice zde však byla hojně zastoupena i přirozeně. Zachovány jsou fragmenty bučin, původních smíšených lesů s převahou dubu a rozsáhlé komplexy nivních luk podél meandrující Orlice. Bioregion spadá do mezofytika, vegetační stupeň dle [3] je suprakolinní. 1.35 Hruboskalský bioregion Bioregion leţí na severovýchodě středních Čech, zabírá centrální část Jičínské pahorkatiny. Je tvořen zdviţenou pískovcovou tabulí rozčleněnou do skalních měst. Dominuje jednotvárná biota hercynského charakteru, ochuzená vlivem pískovců, s charakteristickou mozaikou společenstev 3. dubovo-bukového a 4. bukového stupně. Potenciální vegetaci skalních měst tvoří borové doubravy, na neovulkanitech květnaté bučiny. Méně typické části jsou tvořeny pahorkatinami bez skalních výchozů, často s pokryvy spraší a s dubohabrovými háji, acidofilními doubravami a bikovými bučinami; zpravidla tvoří přechod do okolních bioregionů. Bioregion má v současnosti vyváţené zastoupení polí, kulturních i reliktních borů a málo vlhkých luk. Bioregion leţí v mezofytiku, vegetační stupeň dle [3] je suprakolinní.

54


1.37 Podkrkonošský bioregion Bioregion leţí na severu Čech, zabírá střední a východní část geomorfologického celku Krkonošské podhůří. Je tvořen monotónní pahorkatinou na permu s ochuzenou podhorskou hercynskou biotou, odpovídající v převaţující míře 4. bukovému vegetačnímu stupni. Potenciální vegetaci tvoří bikové bučiny, na jiţním okraji téţ acidofilní doubravy s ostrovy květnatých bučin. Vyskytují se zde demontánní druhy, exklávní a reliktní prvky téměř chybějí. Méně typickou částí je masív Zvičiny s členitým reliéfem. V území bioregionu v současné době převaţuje orná půda a kulturní smrčiny. Bioregion se nachází v mezofytiku, vegetační stupně dle [3] jsou suprakolinní aţ submontánní. 1.38 Broumovský bioregion Bioregion leţí v severovýchodním výběţku Královéhradeckého kraje, jeho převáţná část leţí v Polsku. Bioregion je prakticky totoţný s geomorfologickým celkem Broumovská vrchovina. Je tvořen vrchovinou na kulmu, permu a pískovcích rozčleněných do skalních měst. Je dosti pestrý, s biotou 3. dubovo-bukového aţ 5. jedlovo-bukového vegetačního stupně. Potenciální vegetace je tvořena květnatými bučinami, na pískovcích reliktními bory, v údolích suťovými lesy, v niţší části téţ acidofilními doubravami. V pískovcových městech je typické zastoupení alpidských a boreokontinentálních horských druhů. Ačkoliv převaţuje vliv hercynské podprovincie, patrné je ovlivnění i sousední provincií polonskou. Méně typická část je tvořena plochou Broumovskou kotlinou s dubohabrovými háji. V bioregionu je dnes rovnoměrně zastoupena orná půda, louky i kulturní smrčiny a bory, hodnotné jsou reliktní bory se smrkem a na pískovcích a zbytky bučin na svazích. Bioregion leţí převáţně v mezofytiku, vegetační stupně dle [3] jsou suprakolinní aţ montánní. 1.39 Svitavský bioregion Bioregion zaujímá převáţnou část geomorfologického celku Svitavská pahorkatina a jiţní polovinu Podorlické pahorkatiny. Je tvořen opukovými hřbety a brázdami na permu, s významnými průlomovými údolími. Na převáţně vápnitých podkladech se střídají bohatší, ale monotónní typy společenstev, odpovídající 3. dubovo-bukovému a 4. bukovému vegetačnímu stupni. Potenciální vegetace je řazena do bikových, na svazích do květnatých bučin a suťových lesů. Niţší části zaujímají zpravidla acidofilní doubravy, svahy dubohabrové háje. V bioregionu převaţuje orná půda, v lesích kulturní smrčiny, zastoupeny jsou však téţ bučiny a dubohabřiny. Bioregion se rozkládá v mezofytiku, vegetační stupně dle [3] jsou suprakolinní aţ submontánní. 1.68 Krkonošský bioregion Bioregion zabírá nejvyšší pohoří celé hercynské podprovincie a jako jediný v ČR (i celé podprovincii) dostatečně vystupuje nad horní hranici lesa a má dokonale vyvinutý subalpinský stupeň s autochtonní kosodřevinou. Biota má převáţně horský hercynský ráz – společenstva 5. jedlo-bukového aţ 8. subalpínského, klečového vegetačního stupně a dokonce i ostrůvky přirozeného alpinského bezlesí. Potenciální vegetace je tvořena květnatými, klenovými a acidofilními horskými bučinami, přirozenými smrčinami, subalpínskými společenstvy a vrchovišti. V současnosti převaţují imisemi silně poškozené kulturní smrčiny a dále hodnotné alpinské trávníky, kosodřevinné porosty, malé zbytky bučin a louky. 55


Bioregion leţí v oreofytiku a je téměř totoţný s fytogeografickým okresem 93. Krkonoše. Dle [3] se jedná o VS submontánní aţ subalpinský. 1.69 Orlickohorský bioregion Bioregion menší částí zasahuje do Polska, zabírá geomorfologický celek Orlické hory a severní část Podorlické pahorkatiny. Je tvořen plochou hornatinou na kyselých krystalických břidlicích s ostrovy křídy. Zahrnuje vegetační stupně od 3. dubovo-bukového do 7. smrkového. Vegetačními jednotkami jsou převáţně květnaté bučiny, na hřbetech jsou malé plochy acidofilních horských bučin, přirozených smrčin a suťových lesů. Biota má typický hercynský (sudetský) ráz, obohacený glaciálními relikty na rašeliništích. V lesích dnes převládají kulturní smrčiny silně poškozené imisemi, na svazích jsou zbytky horských bučin, hodnotné jsou některé vlhké louky a rašeliniště. Bioregion leţí převáţně v oreofytiku ve fytogeografickém okrese 95. Orlické hory, část se nachází v mezofytiku v okrese 59. Orlické podhůří. Vegetační stupně [3] jsou zde (suprakolinní-) submontánní aţ supramontánní. Fauna Jiţ z faktu, ţe území kraje náleţí do celkem deseti bioregionů, se nabízí předpoklad jeho biologické rozmanitosti významné v rámci ČR. Ve skutečnosti to však tak jednoznačné není, neboť celé území spadá do hercynské podprovincie. Ţivočišná sloţka bioty hercynské podprovincie je tvořena ochuzenou západopalearktickou arboreální (lesní) faunou a je silně ovlivněna pleistocénními změnami klimatu. Má niţší druhovou diverzitu a zvláště ochuzená je horská fauna. Projevuje se zde velký vliv fauny okolních podprovincií. K typickým druhům ptáků patří tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a puštík bělavý (Strix uralensis). Glaciálními relikty jsou především některé druhy rašelinišť, např. ţluťásek borůvkový (Colias palaeno) a šídlo rašelinné (Aeschna subarctica). Mezi charakteristické západní migranty patří jeţek západní (Erinaceus europaeus), vrána obecná černá (Corvus corone corone). [2] Flóra Specifikum kraje je zastoupení 8. subalpinského resp. klečového stupně, zastoupeného v malých plochách v Krkonoších. Obecně, vegetační stupně hercynské podprovincie leţí o cca 100-200 m níţe neţ v Karpatech (s výjimkou Beskyd) a v Panonii. Jsou zde rovněţ typické inverze vegetačních stupňů v úzkých skalnatých údolích a ostrý kontrast v biotě severních a jiţních svahů s rozdíly aţ dvou vegetačních stupňů. Rysem hercynské podprovincie je výskyt dubohabřin asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum. Dalším znakem je plošné rozšíření bučin typické acidofilní asociace Luzulo albidae-Fagetum. V pohořích se nacházejí četná a místy i rozsáhlá rašeliniště, která nemají v okolních podprovinciích obdoby. [2] Podrobný přehled fauny a flóry s výčtem druhů, které se v současné době nacházejí v Královehradeckém kraji, je uveden v Koncepci ochrany přírody a krajiny Královehradeckého kraje. [16] 2.2.11 Lesy Lesní pozemky pokrývají 30,4 % celkové plochy Královéhradeckého kraje, tj. 147 948 ha. Z celkové plochy lesů je cca 75,3 % pokryto jehličnatými dřevinami, 23,8 % pokryto listnatými dřevinami a 0,9 % připadá na holiny. Nejvyšší lesnatost je na území okresu Trutnov (46,8 %), 56


nejniţší lesnatost má okres Hradec Králové (16,6 %). Kategorizace lesů je na území kraje následující: hospodářské lesy: 98 038 ha; ochranné lesy: 11 874 ha; lesy zvláštního určení: 34 760 ha [24,11]. V rámci ochranných lesů tvoří největší podíl lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Lesy zvláštního určení jsou tvořeny z největší části lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací (Krkonošský národní park, Adršpašsko – Teplické skály, NPR Bukačka, NPR Ţehuňská obora a Ţehuňské rybníky, NPR Broumovské stěny). Území kraje spadá do několika přírodních lesních oblastí (PLO), pro které se jednotlivě zpracovávají hospodářské plány. Obr. č. 19 Přírodní lesní oblasti v Královéhradeckém kraji

Zdroj: upraveno podle [8]

Dle [8] jsou parametry PLO nacházejících se na území Královéhradeckého kraje dle níţe uvedené tabulky následující: Tab. č. 15 Přírodní lesní oblasti v Královéhradeckém kraji Číslo PLO

Název PLO

Celková plocha [ha] Lesnatost [%]

17

Polabí

713 145

14,0

18

Severočeská pískovcová plošina a Český ráj

218 763

39,0

22

Krkonoše

40 755

83,0

23

Podkrkonoší

184 580

30,0

24

Sudetské mezihoří

58 033

35,7

25

Orlické hory

38 594

54,7

26

Předhoří Orlických hor

90 250

25,7

31

Českomoravské mezihoří

283 358

28,6

Zdroj: [8]

57


Poškození lesních porostů V oblasti lesního hospodářství je problémem vysoký stupeň imisního poškození lesních porostů v S a SV části kraje. Z další tabulky (tab. č. 11) je patrný rozdíl v poškození lesních porostů v případě jehličnatých a listnatých stromů. Zatímco u jehličnatých porostů je ve stupních poškození 0., 0./I. a I. zastoupeno cca 72,4 % ploch, u listnatých porostů je to cca 50,2 %. Rozdíl je ještě patrnější v případě stupně poškození III.a-IV., kde jsou podíly 4,8 % u jehličnatých a 26,7 % u listnatých porostů. Příčinami tohoto stavu jsou mimo dnešních vlivů i důsledky silného znečišťování ovzduší v minulosti a následné depozice škodlivých látek, které jsou stále v půdě přítomny, a jejichţ důsledkem je vyplavování ţivných látek. Tab. č. 16 Poškození lesních porostů v Královéhradeckém kraji Druh porostu

Jehličnaté porosty

Listnaté porosty

Stupeň poškození Podíl na ploše a mortality [%] porostu [%] 0.

6,3

0./I.

29,0

I.

37,1

II.

16,7

III.a

6,1

III.b – IV.

4,8

0.

2,6

0./I.

18,4

I.

29,2

II.

23,1

III.a – IV.

26,7

Stupně poškození: 0. – Zdravé porosty, 0./I. – První známky poškození, I. – Mírné, II. – Střední, III.a – Silné, III.b – Velmi silné, IV. – Odumírající porosty. Zdroj: [7 pro rok 2008]

2.2.12 Krajina Krajinný ráz je definován v § 12 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, jako zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika místa či oblasti, který je chráněn před činností sniţující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Na území kraje se nachází 5 přírodních parků (PřP) (od severu): Hrádeček, Sýkornice, Orlice, Les Včelný, Údolí Rokytenky a Hvězdné. Přírodní parky slouţí k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami.

58


Obr. č. 20 Přírodní parky a zachovalost krajinného rázu v Královéhradeckém kraji

Přírodní parky (tmavězeleně): 1-Hrádeček; 2-Sýkornice; 3-Orlice; 4-Les Včelný; 5- Údolí Rokytenky a Hvězdné. Zdroj: [5]

Následující popis PřP byl upraven podle [16]. Přírodní park Orlice Zřízen v roce 1996 na území okresů Ústí nad Orlicí, Hradec Králové a Rychnov nad Kněţnou podél toků Divoké i Tiché Orlice s výjimkou oblasti leţící v CHKO Orlické hory, v délce přibliţně 200 km. Nadmořská výška území se pohybuje od přibliţně 500 m na horních tocích Tiché a Divoké Orlice do 230 m při ústí Orlice do Labe. Na horních tocích zahrnuje nivu širokou jen několik desítek metrů, na dolním toku se výrazně rozšiřuje. Krajinný charakter se mění od podhorského k typicky rovinnému s mnoţstvím starých říčních ramen. Meandrující koryto řeky je ohraničeno svahy kvartérních štěrkopískových teras a jeho dno je pokryto recentními sedimenty. Niva je v dolním toku široká aţ několik kilometrů. Přírodní koryto řeky vytváří soustavu ţivých meandrů a starých mrtvých ramen, která jsou obklopena mokřinami, loukami a zbytky luţních porostů. Orlice je jednou z posledních českých řek, jejichţ koryto nebylo v níţinné části na dlouhých úsecích regulováno. Proto se zde dodnes tok přirozeně vyvíjí, vznikají nové průpichy a mrtvá ramena a dochází také k pravidelným záplavám, které se opakují i víckrát ročně, zvláště v posledních letech 20. století, kdy byl odlesněn hřbet Orlických hor. Bylinná skladba luk je převáţně druhotná, protoţe velkoplošné intenzivní zemědělství v 70. a 80. letech bylo zaloţeno na pravidelné dvouleté obnově lučních porostů v nivě. Cennější ekosystémy jsou proto zachovány ve zbytcích mrtvých říčních ramen, v nichţ přeţívají mizející vodní společenstva s leknínem bělostným (Nymphaea candida), stulíkem ţlutým (Nuphar lutea), 59


růţkatcem ostnitým (Ceratophyllum demersum), stolístkem klasnatým (Myriophyllum spicatum), rdesnem vzplývavým (Potamogeton natans). Charakteristickými druhy ţivočichů pro přírodní park jsou ptáci s vazbou na vodní prostředí: pisík obecný (Actitis hypoleucos), kulík říční (Charadrius dubius) a ledňáček říční (Alcedo atthis). V břehových porostech hnízdí slavík obecný (Luscinia megarhynchos) a pěnice (Sylvia sp.). Na loukách lze pozorovat čejku chocholatou (Vanellus vanellus), koroptev polní (Perdix perdix) a skřivana polního (Alauda arvensis). Trvale zde ţije vydra říční (Lutra lutra). Přírodní park Sýkornice Zřízen v roce 1984 podle tehdy platných právních předpisů jako oblast klidu ve stejnojmenném lesním celku na východním okraji Nové Paky. Celková plocha přírodního parku činí cca 252 ha. Terén je poměrně členitý, rozbrázděný údolími několika potoků, z nichţ největší je Štikovský potok na jiţní hranici parku a Sýkornický potok v severní části území. Na Sýkornickém potoce se na terénních stupních vytvořily výrazné vodopády, které jsou vyhlášeny přírodní památkou. Nadmořská výška území roste od 370 m k téměř 500 m v západní části. Území přírodního parku je vesměs pokryto lesem. Mezi lesními porosty převaţují smrkové monokultury s fragmenty přirozených dubohabřin a bučin na plošinách a suťových lesů na svazích údolí. V bezprostředním okolí vodních toků se zachovaly zbytky olšin. Podrost smrkových monokultur tvoří nenáročné acidofilní druhy rostlin, např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), lipnice hajní (Poa nemoralis), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), starček vejčitý (Senecio ovatus), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), mléčka zední (Mycelis muralis) aj. V izolovaných zbytcích porostů s přirozenou dřevinnou skladbou je rostlinný kryt bohatší. Ve fragmentech dubohabřin rostou sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), pitulník ţlutý (Galeobdolon luteum), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), ve zbytcích květnatých bučin najdeme svízel vonný (Galium odoratum), věsenku nachovou (Prenanthes purpurea), baţanku vytrvalou (Mercurialis perennis) aj. V olšinách podél Štikovského potoka je hojná bledule jarní (Leucojum vernum). V lesích se vyskytují druhy obratlovců charakteristické pro tento biotop – káně lesní (Buteo buteo), holub hřivnáč (Columba palumbus), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), sojka obecná (Garrulus glandarius), sýkory (Parus spp.), brhlík lesní (Sitta europaea), pěnice (Sylvia spp.), budníčci (Phylloscopus spp.) atd. Přírodní park Les Včelný Zřízen v roce 1996 na území lesa Včelný severovýchodně od Rychnova nad Kněţnou. Rozsáhlý lesní komplex leţí v povodí Javornického potoka, v bezprostřední blízkosti města. Hlavním vodním tokem, který protéká celým přírodním parkem a do něhoţ ústí další vodní toky, je Javornický potok. V severovýchodní části je na něm vybudován rybník (Ivanské jezero). Kolem toku jsou zachovány nivní louky, svahy a náhorní roviny jsou pokryty lesními porosty. Nadmořská výška území se pohybuje od 320 m v nivě Javornického potoka po 450 m v jihovýchodní části parku. Minerálně pestrý geologický podklad je příčinou bohatého rostlinného krytu. Původními porosty byly v minulosti dubohabrové háje (odtud zřejmě pochází i název nejbliţší obce – Městská Habrová, dnes součást Rychnova nad Kněţnou). Na výchozech opuky se objevovaly vápnomilné bučiny, na severních svazích a na kyselém podkladě rul a svorů střídané acidofilními bučinami a doubravami. V údolí Javornického potoka tvořily původní vegetaci olšiny, po odlesnění 60


následované slatinnými loukami. V podrostu zde dodnes najdeme např. okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos) aj. Vzhledem k charakteru biotopů převaţují v přírodním parku lesní druhy obratlovců. Na mokřinách a v okolí rybníka se vyskytuje několik druhů obojţivelníků – ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů ještěrka ţivorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), uţovka obojková (Natrix natrix) a kriticky ohroţená zmije obecná (Vipera berus). V porostech hnízdí lesní druhy ptáků, např. káně lesní (Buteo buteo), puštík obecný (Strix aluco), sýkora parukářka (Parus cristatus), budníček lesní (Phylloscophus sibilatrix), králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) aj. Přírodní park Údolí Rokytenky a Hvězdné Území navazuje na chráněnou krajinnou oblast Orlické hory. Jsou zde zachovalé zbytky přírodních ekosystémů. Z floristického, fytocenologického a krajinářského hlediska jsou nejcennější nivní společenstva u Hvězdné a u levostranného přítoku Hvězdné od Záhor. Krajinářsky a botanicky jsou cenné také zbytky jedlobučin a květnatých bučin se skalními výchozy, lesní a luční prameniště, tuţebníková lada, pobřeţní vegetace potoků, malé extenzivně kosené a druhově bohaté louky. Ze zvláště chráněných druhů rostlin zde roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bledule jarní (Leucojum vernum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), úpolín nejvyšší (Trollius altissimus), kruštík bahenní (Epipactis palustris). Z fauny převládají podhorské a lesní druhy, z nichţ můţeme jmenovat např. čolka horského (Triturus alpestris), ještěrku ţivorodou (Zootoca vivipara), zmiji obecnou (Vipera berus), čápa černého (Ciconia nigra), lejska malého (Ficedula parva), skorce vodního (Cinclus cinclus) a konipase horského (Motacilla cinerea). Přírodní park Hrádeček Důvodem vyhlášení tohoto přírodního parku je členitý reliéf Mladobukovské vrchoviny s Vlčími skalami. Zde se nacházejí rozsáhlé přirozené porosty buku s charakteristickou flórou. Významná je také společenskohistorická hodnota území. Na území parku můţeme nalézt bučiny s naprostou absencí bylinného patra, květnaté bučiny s charakteristickou flórou květnatých bučin a druhotné porosty smrku. Velmi vzácná jsou společenstva potočního luhu. Významná jsou také společenstva osluněných skal, prameniště, louky a pastviny. Z fauny se zde můţeme potkat jiţ s horskými druhy, jakými jsou čolek horský (Triturus alpestris), ještěrka ţivorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), sýkora parukářka (Parus cristatus), sýkora uhelníček (Parus ater) a hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula). Pro základní členění krajiny na jednotlivé typy byl zvolen reliéf. Další členění bylo zvoleno podle vyuţití území. Na území Královehradeckého kraje (i celé ČR) je převaţující mozaikovité vyuţití – zemědělská půda prostoupená lesy, remízky, mezemi, vodními plochami, zelení doprovázející vodoteče a dopravní trasy, urbanizovanými plochami i jednotlivými stavbami. Větší souvislé lesní porosty vytvářející lesní krajinu jsou zejména v horských oblastech. V niţších polohách jsou lesní komplexy výjimkami, vycházejícími z místních podmínek. V souladu s těmito skutečnostmi se na území Královehradeckého kraje vymezují následující oblasti se s hodným typem krajiny: horské krajiny při horní hranici lesa, lesní krajiny, lesozemědělské krajiny, zemědělské krajiny, krajiny 61


s výrazným zastoupením vodních ploch, krajiny urbanizované, krajiny skalních měst. Na území Královehradeckého kraje lze nalézt 12 oblastí krajinného rázu, které se od sebe liší specifickými znaky (charakteristikami krajinného rázu) a které tvoří základní jednotku prostorové a charakterové diferenciace krajiny. Jedná se o následující oblasti: -

Broumovsko Krkonoše Podkrkonoší Náchodsko Český ráj Cidlinsko Mladoboleslavsko Královehradecko Opočensko Třebechovicko Orlicko Vamberecko

2.2.13 Kulturní památky Na území Královéhradeckého kraje se nachází velké mnoţství kulturních památek, mnoho církevních a světských objektů. Pro ilustraci o prostorovém rozmístění slouţí následující obrázek a jako základní přehled je uvedena tabulka se základními údaji (viz tab. č. 17). Obr. č. 21 Národní kulturní památky, rezervace a zóny v Královéhradeckém kraji

Zdroj: [17]

62


Tab. č. 17 Národní kulturní památky, rezervace a zóny v Královéhradeckém kraji Statut (počet)

Název

Okres

Od roku

NP

Hradec Králové, muzeum

Hradec Králové

1995

(19)

Hrádek, zámek Hrádek u Nechanic

Hradec Králové

2001

Smiřice, kaple Zjevení Páně

Hradec Králové

1995

Třebechovice, Třebechovický betlém

Hradec Králové

1999

Broumov, benediktinský klášter a kostel sv. Vojtěcha

Náchod

1995

Broumov, hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově

Náchod

2008

Slavoňov, kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí a márnicí ve Slavoňově

Náchod

2014

Dobrošov, soubor pevnostního systému Dobrošov

Náchod

1995

Náchod, zámek Náchod

Náchod

2001

Ratibořice, Babiččino údolí

Náchod

1978

Nové Město nad Metují, zámek Nové Město nad Metují

Náchod

2008

Liberk, kostel sv. Petra a Pavla se zvonicí a farou v Liberku

Rychnov nad Kněžnou

2014

Opočno, areál zámku


1995

Kuks, areál hospitálu

Trutnov

1995

Stanovice, Betlém v Novém lese u Kuksu

Trutnov

2001

Úpice, dům čp. 92 ,Dřevěnka‘ v Úpici

Trutnov

2010

Bílá Třemešná, vodní elektrárna – přehrada Les Království v Bílé Třemešné

Trutnov

2010

Libošovice, hrad Kost

Jičín

2008

Sobotka, zámek Humprecht

Jičín

2008

Hradec Králové

1962

Jičín

1967

Josefov

Náchod

1971

Nové Město nad Metují

Náchod

1970

RM

Hradec Králové

(4)

Jičín

RV

Vesec

Jičín

1995

(2)

Křinice

Náchod

1995

RJ

Kuks, obec s přilehlým komplexem hospitálu a souborem plastik

Trutnov

1971

(1)

63


Statut (počet)

Název

Okres

Od roku

ZM

Hradec Králové - část

Hradec Králové

1990

(20)

Nový Bydžov

Hradec Králové

1990

Pecka

Jičín

2003

Sobotka

Jičín

1990

Železnice

Jičín

1990

Broumov

Náchod

1990

Jaroměř

Náchod

1990

Náchod

Náchod

1990

Police nad Metují

Náchod

1990

Stárkov

Náchod

2003

Dobruška


2003

Opočno


1990

Rokytnice v Orlických horách


2003



2003

Dvůr Králové

Trutnov

1990

Hostinné

Trutnov

1990

Pilníkov

Trutnov

2003

Trutnov

Trutnov

1990

Vrchlabí

Trutnov

1990

Žacléř

Trutnov

2003

ZV

Libeň

Hradec Králové

2004

(13)

Vysočany

Hradec Králové

2004

Karlov

Jičín

1995

Nové Smrkovice

Jičín

1995

Studeňany

Jičín

1995

Štidla

Jičín

2004

Skalka

Náchod

2004

Dolní Vernéřovice

Trutnov

2004

Chotěborky

Trutnov

2004

Malá Úpa – Šímovy Chalupy

Trutnov

2004

64


Okres

Od roku

Pec pod Sněžkou – Modrý Důl

Trutnov

2004

Pec pod Sněžkou – Velké Tippeltovy Boudy

Trutnov

2004

Radvanice

Trutnov

2004

Hradec Králové

1996

Statut (počet)

ZK (1)

Název

Území bojiště u Hradce Králové

NP – národní kulturní památka; RM – městská památková rezervace; RV – vesnická památková rezervace; RJ – ostatní památkové rezervace; ZM – městská památková zóna; ZV – vesnická památková zóna; ZK – krajinná památková zóna. Zdroj: [17]

K významným kulturním hodnotám patří cenné urbanistické celky. V Královéhradeckém kraji jsou v současné době čtyři městské památkové rezervace: Hradec Králové, Jičín, Nové Město nad Metují a Josefov. Největší z nich je městská památková rezervace Hradec Králové. Nalezneme zde řadu cenných a turisticky atraktivních staveb gotiky, renesance a baroka: katedrála sv. Ducha, Bílá věţ s druhým největším zvonem v Čechách Augustinem, kaple sv. Klimenta, jezuitská kolej, biskupská rezidence a další domy v nejstarší části města. Z hlediska urbanistické koncepce je však také unikátní novější část města z 1. poloviny 20. století, na jejíţ výstavbě se podíleli např. J. Gočár a J. Kotěra. Městská památková rezervace v Jičíně zahrnuje historické náměstí se zámkem, Valdickou bránou a dalšími významnými stavbami. Doposud nepříliš exponované, avšak turisticky velmi atraktivní je historické centrum Nového Města nad Metují s renesančními stavbami a zámkem. Také pevnostní město Josefov v sobě skrývá velký potenciál pro rozvoj turistického ruchu. Ten je však brzděn nedostatečnou péčí o objekty, které dříve vyuţívala armáda, a také problematickými sociálními podmínkami mezi místním obyvatelstvem. Městských památkových zón je v Královéhradeckém kraji 20. Patří mezi ně Dobruška, Rychnov nad Kněţnou, Náchod, Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí, Trutnov, Jaroměř, Opočno, Broumov a další. Atraktivita vesnických památkových zón spočívá zpravidla v unikátně dochovaných komplexech lidové architektury. Těchto zón bylo doposud v Královéhradeckém kraji vytvořeno 13. Mezi nejznámější patří např. Studeňany (obec Radim nedaleko Jičína), dále pak Vysočany, Vesec u Sobotky, Nové Smrkovice, Dolní Vernéřovice a další. Vedle toho vzniká v současné době také skanzen lidové architektury v Krňovicích. Status národní kulturní památky má v Královéhradeckém kraji celkem 19 objektů, jedná se zároveň o hojně vyhledávané turistické cíle. Patří mezi ně např. novogotický zámek Hrádek u Nechanic s bohatým inventářem a výzdobou, Muzeum od architekta Jana Kotěry v Hradci Králové, Hospital Kuks a nedaleký Betlém u Kuksu – zbytky barokního komplexu s rozsáhlou sochařskou výzdobou od M. B. Brauna, pevnostní systém Dobrošov – součást československého pohraničního opevnění z druhé poloviny 30. let 20. století, benediktinský klášter v Broumově, unikátní barokní kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, zámky v Opočně a Náchodě a Babiččino údolí v Ratibořicích se zámkem a souborem lidových staveb zasazených do cenné kulturní krajiny aj. Mezi nejvýznamnější kulturní památky v kraji patří ještě celá řada zámků, např. Častolovice, Kostelec nad Orlicí, Doudleby nad Orlicí, Rychnov nad Kněţnou, Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou, Humprecht, Nové Město nad Metují, Dětenice. Z hradů a hradních zřícenin to jsou Kost, Pecka, Potštejn, Litice nad Orlicí a řada dalších. Okolo některých pamětihodností byla také vytvořena ochranná pásma: ochranné pásmo zámku 65


Humprecht, ochranné pásmo hradu Kost, ochranné pásmo archeologické nemovité kulturní památky Hradiště Prachov, ochranné pásmo souboru nemovitých kulturních památek města Rychnov nad Kněţnou, ochranné pásmo Vesnické památkové zóny Studeňany, ochranné pásmo zříceniny hradu Veliš, zámku ve Vokšicích a kostela sv. Václava ve Veliši a další. Velmi rozsáhlá je krajinná památková zóna Území bojiště u Hradce Králové, která se nachází na území severozápadně od krajského města – v okolí kopce Chlum. Nachází se zde muzejní expozice, v krajině je roztroušeno mnoţství památníků pruskorakouské bitvy roku 1866, jejíţ kaţdoroční rekonstrukce je jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí v regionu. Kromě bojiště na Chlumu se v pásu od Náchoda po Jičín nachází řada dalších významných bojišť, na kterých byly vyznačeny naučné stezky (NS Po stopách války pruskorakouské roku 1866 vedoucí od Náchoda aţ na bojiště na Chlumu). Velký význam pro cestovní ruch mají i další specializované naučné stezky, jako např. NS Po stopách hornictví v Jestřebích horách. [13] 2.2.14 Archeologické památky Na území Královéhradeckého kraje se nachází archeologická nemovitá kulturní památka Hradiště Prachov. Jedná se o nemovitou kulturní památku zapsanou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek pod rejstříkovým číslem 11060 a prohlášenou za nemovitou kulturní památku dne 29. října 1963. Nalézá na katastrálních územích Horní Lochov, Pařezská Lhota, Prachov a Zámostí. Ochranné pásmo kolem památky bylo vymezeno v roce 1998 okresním úřadem v Jičíně (rozhodnutí č.j. RRR/K/164/1998/PP/R10-OP ze dne 29. 1. 1998).

2.3 Pravděpodobný vývoj ţivotního prostředí bez realizace koncepce Popis pravděpodobného vývoje vychází ze znalosti současného stavu ţivotního prostředí a trendů jeho vývoje, které byly zjištěny během vypracování analytické části o stavu území tohoto vyhodnocení. Jedná se v podstatě o referenční scénář (nulová varianta) ve smyslu předloţené varianty k realizaci pro návrhovou část koncepce. Tento referenční scénář predikuje vývoj ţivotního prostředí bez realizace navrţené varianty v koncepci způsobem, kdy pozitivní i negativní trendy identifikované v analýze dále pokračují, přičemţ příleţitosti nejsou vyuţity a hrozby se naplní. Vzhledem k charakteru koncepce a dále k identifikovaným vlivům koncepce na jednotlivé oblasti ţivotního prostředí lze předpokládat, ţe vývoj ţivotního prostředí by byl ovlivněn zejména lokálně, a to především v oblasti ovzduší, fauny, flóry, ekosystémů, půdy, krajinného rázu a hlukové zátěţe. Mezi nevyuţité příleţitosti pro rozvoj cestovního ruchu nebo mezi přetrvávající slabé stránky by při nerealizaci koncepce patřily např. následující (jak jsou formulovány ve SWOT analýze v analytické části koncepce PR CR KHK): -

Nezlepšení organizace cestovního ruchu v kraji ani nezlepšení komunikace a spolupráce mezi subjekty CR v kraji

-

Nevyřešení jednotné rajonizace CR v kraji, nevytvoření dalších konkurenceschopných turistických regionů pro zahraniční prezentaci

-

Nezlepšení nabídky pro specifické skupiny návštěvníků (ubytovací a stravovací zařízení) ani nabídky a propagace regionálních výrobků

-

Omezení rozvoje měkkých forem cestovního ruchu

-

Nevyuţití regionu soudrţnosti Severovýchod ke společné propagaci, koordinaci a rozvoji turistických oblastí a regionů

-

Přetrvávala by nevyváţenost v návštěvnosti jednotlivých turistických oblastí a regionů kraje i značná přetíţenost některých středisek CR 66


-

Dále by dlouhodobě klesal počet přenocování v kraji a zkracovala by se délka pobytu návštěvníků

-

Přetrvávala by nedostatečná kvalita poskytovaných sluţeb CR i nedostatečná kvalita dopravní infrastruktury a její velké vytíţení

-

Pravděpodobně by se nezvýšila průměrná obsazenost ubytovacích zařízení

-

Trvala by nedostatečná a nevyváţená spolupráce mezi subjekty CR v kraji a trvaly by nevyjasněné kompetence v řízení CR v kraji i v jednotlivých turistických oblastech

-

a další.

Zároveň by se naplnila následující ohroţení (jak jsou definována ve SWOT analýze v analytické části koncepce), neboť by nebyla realizována opatření a projekty, které by měly těmto hrozbám zabránit. Případně by se prohlubovaly zjištěné slabé stránky: -

Nedostatečná kvalita dopravní infrastruktury a její velké vytíţení by dále zhoršovala dopravní dostupnost atraktivních cílů cestovního ruchu a neposkytla by příleţitost rozvoje dalších jiných regionu CR. To by mohlo vést k dalšímu úbytku návštěvnosti

-

Prohlubovala by se nevyváţenost atraktivity jednotlivých turistických regionů a oblastí a dnešní jiţ značná přetíţenost některých středisek cestovního ruchu by se dále zvyšovala

-

Pokračovalo by zkracování délky pobytu návštěvníků a sniţovalo by se vyuţití stávajících turistických zařízení

-

Nezlepšila by se kvalita poskytovaných sluţeb cestovního ruchu, zvyšovalo by se procento jednodenních návštěvníků

-

Postupně by docházelo k převaţování tvrdých forem cestovního ruchu a s tím spojeného rizika překračování limitů únosnosti území

-

Vznikal by tlak na budování nových a nevhodných staveb pro cestovní ruch místo zkvalitňování a lepšího vyuţití stávajících objektů

-

Zvyšoval by se podíl nevyuţívaných ploch (brownfields) a sílil by tlak na výstavbu nových investic „na zelené louce“ zejména v turisticky atraktivních lokalitách

-

Zhoršovala by se nedostatečná péče o kulturní a historické objekty a doprovodnou turistickou infrastrukturu Pokračovala by nedostatečná

-

Nezlepšila by se spolupráce různých aktérů cestovního ruchu, koordinace akcí, společná propagace CR

-

a další.

Tento nepříznivý vývoj by se samozřejmě odráţel i v neţádoucím vývoji jednotlivých sloţek ţivotního prostředí v kraji a v převáţném zhoršování stavu ţivotního prostředí v kraji. Výsledný pravděpodobný vývoj jednotlivých sloţek ţivotního prostředí, podmíněný výše uvedenými okolnostmi, je popsán v následujícím textu. 2.3.1

Ovzduší

V období let 2006 – 2011 v Královéhradeckém kraji klesají emise CO, VOC a NOx. Ve srovnání s r. 2010 došlo v r. 2011 také k mírnému poklesu emisí u SO2, NH3 a zároveň k poklesu u tuhých znečišťujících látek (TZL). Bez realizace koncepce by v oblasti ovzduší pravděpodobně docházelo i nadále ke zlepšování 67


situace v rámci znečišťujících látek SO2, NOx, CO. Přestoţe vývoj emisní bilance je poměrně příznivý, imisní situace za posledních několik let se relativně zhoršila. Příkladem je překračování imisních limitů pro benzo(a)pyren na území města Hradec Králové, jako důsledku zvyšování hustoty dopravy. V kraji přetrvává trend zvyšování intenzity osobní a nákladní automobilové dopravy, coţ by s dalším nárůstem dopravy mohlo vést k opětovnému zhoršování imisní situace zejména u hlavních škodlivin z dopravy – především emise TZL, PM10, PM2,5 a emise oxidů dusíku (NOx), které mají příčinu především v rostoucí automobilové dopravě, která je zodpovědná i za produkci velké části CO. Na imisích na území Královéhradeckého kraje se významně podílí dálkový přenos znečištění – především elektrárny Chvaletice a Opatovice nad Labem. Pokud nebudou přijata efektivní opatření, pak v této oblasti nelze v budoucnu očekávat zlepšení. 2.3.2

Znečištění vod

Stejně jako v ostatních krajích ČR i v Královéhradeckém kraji v minulých letech probíhala a stále ještě probíhá výstavba, případně intenzifikace či rekonstrukce čistíren odpadních vod (ČOV). V souvislosti s tím a i s dalšími okolnostmi (zpřísněním limitů pro vypouštěné vody z průmyslových podniků, zavedení poplatků a pokut za znečišťování vod atd.) dochází ke zvyšování jakosti povrchových i podzemních vod. Většina sledovaných toků se nachází ve III. třídě jakosti. Mezi jednotlivými územními celky Královéhradeckého kraje jsou poměrně výrazné rozdíly v trvale bydlících obyvatelích napojených na kanalizaci. Neuspokojivé postavení Královéhradeckého kraje, který zaostává z hlediska veřejných kanalizací, je dáno zejména velkým počtem malých obcí do 1 000 obyv., které nejsou odkanalizovány vyhovujícími kanalizačními systémy. Při nerealizaci koncepce by nebylo podporováno a zajištěno zkvalitňování a zvyšování standardu zařízení pro cestovní ruch, coţ znamená i kvalitní likvidaci odpadních vod z objektů, tedy napojení na kanalizaci s odvodem odpadních vod na ČOV. Zejména v menších sídlech nebo v turisticky atraktivních lokalitách se zvyšujícím se počtem návštěvníků a případnou výstavbou nových objektů by to mohl být problém, který by vedl ke zhoršení kvality vod, k problematičtější ochraně vodních zdrojů a k většímu riziku např. havarijního znečištění vod. Při nerealizaci koncepce se zvyšuje i riziko nepříznivé změny odtokových poměrů v krajině v důsledků tlaků na zábory lesních pozemků při nešetrném rozšiřování turisticky atraktivních sídel nebo lyţařských či jiných areálů , nové výstavby v nich i zvyšujícího se počtu návštěvníků v těchto lokalitách a z toho plynoucího tlaku na méně šetrné formy cestovního ruchu. S tím souvisí jak riziko znečišťování povrchových i podzemních vod, tak i moţné riziko nedostatku kvalitních vodních zdrojů v důsledku zvýšené potřeby vody (jak pro novou výstavbu nebo zkapacitnění stávající, tak i např. pro zasněţování lyţařských areálů). 2.3.3

Eroze půdy

V souvislosti s nerealizací koncepce a tedy s neusměrňovaným rozvojem cestovního ruchu můţe docházet k různým zásahům, které budou zvyšovat riziko eroze půdy – např. narušováním půdního pokryvu ve svaţitých horských územích při nové výstavbě objektů CR, při rozšiřování nebo dostavbě lyţařských a jiných areálů, při výstavbě dopravní infrastruktury nebo i nevhodným chováním návštěvníků (při absenci ekologické výchovy a různých výchovných a osvětových akcí, zaměřených na ochranu přírody a krajiny a jejich hodnot), případně při pořádání nebo rozvoji nevhodných forem cestovního ruchu. 68


2.3.4

Krajina

V krajině jsou dominantními zásahy výsledky lidské činnosti – způsob uţívání území (zástavba, způsob hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích, projevy plošného znečištění, povrchová těţba nerostných surovin, atd.). Z významných dopadů lidské činnosti v kraji lze jmenovat např. povrchovou těţbu štěrkopísků a sklářských/slévárenských písků ve Střelči a Ţďáru nad Orlicí. Rozvoj cestovního ruchu ve většině případů spoléhá na zachovalý krajinný ráz, bez výrazných rušivých vlivů. Takový přístup je preferován i v předloţené koncepci. Při nerealizaci koncepce se dá předpokládat, ţe vlivy na krajinu se obecně výrazně nezmění, koncepce neobsahuje významné investiční opatření nebo aktivity, které by mohly výrazně ovlivnit krajinu a krajinný ráz .naopak v rámci některých navrţených opatření bude mít koncepce na krajinu příznivý vliv (např. podpora agroturistiky, měkkých forem cestovního ruchu, výstavba pěších turistických tras, cyklostezek, hipostezek aj.) Na druhou stranu při nerealizaci koncepce, a tedy neusměrňováním ţádoucího rozvoje cestovního ruchu do vhodných lokalit či ve vhodném rozsahu, můţe dojít i k výraznějším vlivům na krajinu (např. výstavbou nových objektů a infrastruktury pro CR, sniţováním zastoupení přírodních prvků v krajině, směřováním CR do přírodně cenných lokalit a jejich ohroţením, nevhodnou změnou vyuţívání krajiny a pod.). 2.3.5

Odpady, staré ekologické zátěţe

Z hlediska produkce odpadů je Královéhradecký kraj průměrem ČR, nepříznivý vývoj v této oblasti se neočekává, spíše naopak – materiálové vyuţití odpadů se postupně zvyšuje, coţ je mimo jiné důsledek poměrně vysokého podílu třídění a recyklace. Přesto v kraji stále probíhá odstraňování odpadu převáţnou většinou skládkováním. V oblasti starých ekologických zátěţí bude nadále probíhat jejich postupná sanace za finanční podpory státu. Postiţených území bude postupně ubývat. V případě nerealizace koncepce a neusměrňování cestovního ruchu do méně zatíţených lokalit se v těchto zalidněných nebo přetíţených lokalitách zvyšuje riziko nevhodného nakládání s odpadem a vzhledem k případné neukázněnosti návštěvníků i riziko černých skládek. 2.3.6

Fauna, flóra, ekosystémy

Fauna, flóra a ekosystémy mohou být v budoucnosti dotčeny stejně při realizaci koncepce jako při zachování současného vývoje bez realizace koncepce. Záleţí však na samotném způsobu realizace koncepce, jak se její vliv projeví. Předměty a území ochrany přírody a krajiny jsou negativně ovlivňovány nejen výstavbou, ale i zvyšujícím tlakem návštěvnosti v jiţ v současnosti přístupných a navštěvovaných lokalitách. Zvláště doplnění či zkvalitnění turistické i související dopravní infrastruktury můţe působit na biotu negativně. Na druhou stranu samotná koncepce nabízí moţnost zlepšení současného stavu např. rekonstrukcemi a zkvalitňováním objektů CR, aby neměly nepříznivé dopady na biotu, podporou agroturistiky, podporou měkkých forem CR, odlehčením přetíţených destinací a přesměrováním CR do méně citlivých destinací z hlediska ochrany fauny, flóry a ekosystémů, podporou osvěty a ekologické výchovy, respektováním chráněných území a pod. V případě nerealizace koncepce by tyto uvedené aktivity nebyly realizovány a rozvoj CR by nebyl usměrňován ţádoucím směrem, coţ by mohlo mít významný vliv na biotu z důvodů moţných střetů např. s chráněnými územími nebo chráněnými druhy ţivočichů a rostlin, s přírodními hodnotami území. Právě takové lokality mají obvykle vysokou atraktivitu pro cestovní ruch, pro konání turistických a sportovních aktivit, coţ způsobuje vysokou aţ neúnosnou návštěvnost v takových územích. Je pravděpodobné, ţe by v takových případech docházelo k negativnímu ovlivňování přírodních 69


i chráněných lokalit, k menšímu či většímu narušování aţ devastaci těchto území. Nerealizací koncepce lze očekávat zvýšené negativní vlivy na biotu i na celkovou ekologickou únosnost daných území.

70


3

Charakteristiky ţivotního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaţeny

Strategické cíle, opatření a aktivity PR CR KHK jsou vesměs formulovány bez vztahu na konkrétní území či lokalitu. Je tedy nutné předpokládat jejich vliv na celém území kraje nebo na velkou část regionu. Pro bliţší identifikaci moţných vlivů na konkrétní oblasti bylo zpracovateli SEA území Královéhradeckého kraje rozčleněno do následujících oblastí v pořadí klesající environmentální hodnoty. Kaţdá oblast je charakterizována a jsou u ní identifikována ohroţení a posléze její hodnota a zranitelnost. Tab. č. 18 Charakteristika území a jeho environmentální zranitelnost podle oblastí Charakteristika oblasti / identifikovaná ohrožení

Environmentální hodnota/zranitelnost

Velkoplošná zvláště chráněná území

Vysoká biodiverzita, zbytky původní krajiny s nízkým antropogenním ovlivněním. // Možnost uplatnění všech negativních vlivů.

velmi vysoká/velmi vysoká

Maloplošná zvláště chráněná území

Velmi významné přírodní celky menšího rozsahu, často v blízkosti sídel. // Možnost uplatnění všech negativních vlivů.


Vysoká biodiverzita. Stabilní ekosystémy velmi citlivé na vnější vlivy. // Eroze půdy, imise, znečištění odpadky.


Krajinářsky hodnotná území. // Zejména zábor ploch, ale možnost uplatnění všech negativních vlivů.


Zvláštního určení

Významná biodiverzita, stabilní ekosystémy. // Zejména imise, tlak na změnu ve využívání.

vysoká/vysoká

Ochranné

Významná biodiverzita, stabilní ekosystémy. // Zejména imise, tlak na změnu ve využívání.

vysoká/vysoká

Hospodářská

Velmi nízká biodiversita. // Vysoká zranitelnost kalamitami (škůdci, počasí).

střední/vysoká

Zemědělsky obdělávaná půda

Zemědělské plodiny a chov hospodářských zvířat. // Eutrofizace povrchových vod, vodní eroze, pesticidy.

nízká/střední-vysoká

Sídla, obytná zástavba s okolím

Kulturní krajina neprůmyslového charakteru, tj. včetně příměstských rekreačních oblastí, lázeňských oblastí, lesoparků. Vysoká hustota osídlení, umělé prvky. // Při ochraně životního prostředí především redukce zdravotních rizik.

nízká-střední/střední

Průmyslové plochy, dopravní infrastruktura

Převládá ruderální, nepůvodní a nežádoucí biotická složka (invazní druhy, hlodavci). Zdroje emisí a průmyslových odpadů. // Hluk, emise do ovzduší, vody, půdy, příčiny vzniku přízemního ozónu.

záporná /nulová

Ostatní silně pozměněná a devastovaná území

Skládky, nerekultivovaná území po těžbě (povrchové těžební útvary, s těžbou související plochy, poddolovaná území), ad. Území téměř zbavená biotické složky, často s narušeným vodním režimem. // Imise, vlivy dopravy, problémová geologie z hlediska výstavby.

nulová-nízká/nulová-nízká

Typ oblasti

Chráněná území

Horské oblasti výše nezahrnuté

*)

Přírodní park

Lesy dle funkce

**)

Hodnocení prováděno stupnicí: záporná**)-nulová-nízká-střední-vysoká-velmi vysoká. *) Horskými oblastmi se míní území s nadmořskou výškou nad 600 m. n. m. **) Jedná se o zdroj znečištění.

V hodnocení uvedeném v tabulce se odráţí skutečnost, ţe zranitelnost území odpovídá jeho environmentální hodnotě, ale také vzácnosti, velikosti, schopnosti regenerace, ekologické stabilitě (rezistenci a resilienci). Samozřejmě pak také závisí na konkrétní charakteristice území a specifiku 71


negativně působící činnosti (například i relativně malé odlesnění můţe mít v horské oblasti významnější vliv, neţ v méně exponovaném terénu některého ZCHÚ). Oblasti, které jsou označeny jako vysoce zranitelné, musí být při stanovování cílů a opatření i na ně navazujících aktivit a projektů maximálně respektovány. Pokud tyto oblasti nejsou chráněny v rámci zvláštní nebo obecné ochrany přírody a krajiny a jsou v blízkosti potenciálního (současného nebo budoucího) zdroje rušivého vlivu (průmysl, zemědělské plochy, komunikace vyšších tříd, apod.), jsou oblastmi nejvýznamněji ohroţenými. V případě lesních monokultur spočívá ohroţení v jejich poměrně nízké environmentální stabilitě, velmi nízké biodiverzitě a vysoké zranitelnosti kalamitami (způsobovanými škůdci nebo extrémními povětrnostními jevy). V případě obytné a jiné zástavby sídel a zemědělských oblastí jsou velmi reálná mnohá environmentální ohroţení, a to jak působením vnějších, tak i vnitřních činitelů. Samotná tato území mohou být zdrojem environmentálně negativních vlivů směřovaných do okolí i dovnitř. Lidská sídla jsou například významným zdrojem odpadů, jejichţ řešení a s tím spojená značná zátěţ je lokalizována do sousedících ekosystémů. Zemědělské oblasti s chovem hospodářských zvířat a plochami ohroţenými důsledky vodní eroze a pouţíváním pesticidů a ze stejných důvodů ohroţujícími své okolí – splachy půdy zanášející koryta vodních toků (sniţování průtočné kapacity – větší náchylnost k povodním), pesticidy transportované do všech sloţek ekosystému – mají rovněţ významný potenciál negativních vlivů na ţivotní prostředí svého okolí. Průmyslová území, území s rozsáhlými obsluţnými plochami, komunikacemi a povrchovou těţbou jsou oblastmi zbavenými biotické sloţky nebo s převládající ruderální skladbou bioty s hojným výskytem invazních druhů. Jedná se o typ krajiny poměrně stabilní, coţ je dáno jeho nulovou nebo zápornou environmentální hodnotou, a tedy i málo pravděpodobným výskytem činnosti daný stav zhoršující. Jedná se o oblasti s výrazným negativním vlivem na své okolí – emise znečišťujících látek do ovzduší, závadných látek do vody, hluku, odpadů, případně starých ekologických zátěţí často s obtíţně kvantifikovatelnými riziky, dále bývají druhotnými zdroji šíření neţádoucí sloţky bioty a výrazně narušují krajinný ráz. V případě PR CR KHK, i kdyţ je zaměřena z velké části neinvestičně, se nejvýznamnější vlivy předpokládají v případě fauny, flóry a ekosystémů, dále krajinného rázu, ovzduší, vody, lokálně v oblasti hluku a půdy. Z povahy navrţených aktivit vedoucích k naplnění cílů koncepce jasně vyplývá potřeba vyuţití přírodního potenciálu regionu pro rozvoj cestovního ruchu. Rozšiřování funkčních ploch pro turismus v jeho nejrůznějších formách vyţaduje mnohdy zábory ZPF, změny struktury PUPFL nebo sníţení podílu těchto ploch. Některé navrhované aktivity zasahují do stability vegetačního krytu a různorodosti společenstev jednotlivých dotčených biotopů. V neposlední řadě je realizací rozvojových záměrů pozměňován krajinný ráz dotčeného území. Tvrdé formy turismu, i kdyţ je koncepce PR CR KHK nepodporuje a v zásadě neobsahuje, s sebou přinášejí mimo zvýšení zátěţe ŢP v samotných sídlech i ohroţení únosné kapacity území a disturbanci ţivotního prostředí zvláště chráněných druhů ţivočichů a rostlin, případně celých ekosystémů. Jedná se například o areály sportovišť, ubytovací komplexy nebo dopravní infrastrukturu.

72


4

4.1.1

Veškeré současné problémy ţivotního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro ţivotní prostředí (např. oblasti vyţadující ochranu podle zvláštních právních předpisů) Ochrana ovzduší

Královéhradecký kraj se řadí k regionům s relativně čistým ovzduším. Významná část emisí pochází z mobilních zdrojů znečištění (vyjmenované stacionární zdroje znečištění REZZO 1 s výrazným negativním vlivem na kvalitu ovzduší nejsou v kraji lokalizovány). Prioritním problémem jsou zejména emise tuhých znečišťujících látek (TZL), velikostních frakcí PM10 a PM2,5, jejichţ zdrojem je zejména automobilová doprava a nevyjmenované stacionární zdroje (hl. lokální topeniště), vliv má i přenos znečištění ovzduší ze sousedního průmyslového Pardubického kraje. Na produkci emisí SO2 se vedle nevyjmenovaných stacionárních zdrojů významně podílejí i vyjmenované stacionární zdroje REZZO 1. Významným trvalým problémem jsou rovněţ emise oxidů dusíku (NOx), které mají příčinu především v rostoucí automobilové dopravě, která je zodpovědná za produkci velké části CO. V kraji přetrvává trend zvyšování intenzity osobní a nákladní automobilové dopravy. Hlavní tah z východních Čech na Prahu však zaznamenal významné změny v intenzitách dopravy v důsledku otevření nových úseků dálnice D11 – tím došlo k významnému sníţení dopravy na původním tahu mezi Poděbrady a Hradcem Králové na cca 1/3 původních hodnot (na některých úsecích na méně neţ 20 %). Mezi Chlumcem nad Cidlinou a Hradcem Králové však pokles není tak výrazný (jen na 50 – 60 % původního stavu) v důsledku omezení provozu TNA po dálnici. Dalším velkým problémem, který existuje však v celé ČR, je nadlimitní koncentrace ozonu (O3). Ta byla překročena na všech monitorovacích stanicích v regionu. Imisní limit pro ochranu zdraví a vegetace byl překročen např. na stanicích Krkonoše – Rýchory a Šerlich v Orlických horách. Rovněţ dálkový přenos znečištění ovzduší (elektrárny Poříčí a Chvaletice) negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší na velké části Královéhradecka. Podíl dálkového přenosu se na imisní situaci liší podle vzdálenosti od zdroje a podle charakteru území a lze jej i odhadnout podle obrázků v kap. C3. 4.1.2

Ochrana vod

Kapacita podzemních a povrchových zdrojů vody je zatím dostatečná a pokrývá potřeby kraje. Nicméně v blízkosti velkých sídel se Královéhradecký kraj potýká s obtíţným získáváním dostatečně kapacitních zdrojů. Kraj má poměrně dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. V podílu připojených obcí i obyvatel ze všech okresů kraje výrazně zaostává pouze okres Jičín. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tedy dá charakterizovat jako dobré, nicméně existují lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdrojů pro případ katastrof a krizových situací (např. povodně). Stejně jako v ostatních krajích ČR i v Královéhradeckém kraji v minulých letech probíhala a stále ještě probíhá výstavba případně intenzifikace či rekonstrukce čistíren odpadních vod (ČOV). Mezi jednotlivými územními celky jsou poměrně výrazné rozdíly v trvale bydlících obyvatelích napojených na kanalizaci. Přitom největší rozdíl mezi trvale bydlícími obyvateli napojenými na veřejnou kanalizaci a kanalizaci zakončenou ČOV je v územním celku Jičín (20%). Neuspokojivé postavení Královéhradeckého kraje, který zaostává z hlediska veřejných kanalizací, je dáno zejména velkým počtem malých obcí do 1 000 obyv., které nejsou odkanalizovány vyhovujícími kanalizačními systémy. Z celkového počtu 448 obcí kraje je pouze 243 obcí vybaveno veřejnou kanalizací (54,2%). [11 pro rok 2011] 73


V souvislosti s neustále probíhající výstavbou ČOV a samozřejmě i s dalšími okolnostmi (zpřísněním limitů pro vypouštěné vody z průmyslových podniků, zavedení poplatků a pokut za znečišťování vod atd.) dochází ke zvyšování jakosti povrchových i podzemních vod. Většina sledovaných toků se nachází ve III. třídě jakosti. Největší problémy v oblasti znečištění se projevují u obecných fyzikálních a chemických ukazatelů kvality vod. Z hlediska odtokových poměrů je rizikem rychlý odtok sráţkových vod z území, který souvisí zejména s odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností horských oblastí, kde sráţkové úhrny převaţují, nevhodnou úpravou drobných toků v minulosti a melioracemi. Z hlediska povodňových rizik jsou významnými toky: Labe, Metuje, Úpa, Stěnava, Orlice, Bystřice, Cidlina. Kvalitu podzemní i povrchové vody ohroţují staré ekologické zátěţe. 4.1.3

Ochrana přírody

Jedním z problémů ochrany přírody a krajiny je moţný střet lokalit s ochranným statutem (maloplošná a velkoplošná zvláště chráněná území, chráněné organismy, stanoviště, přírodní parky, ÚSES, atd.) s rozvojovými aktivitami a návazně konkrétními záměry. Je tedy nutné zajištění ochrany těchto území stejně jako lokalit zařazených do soustavy Natura 2000 a současně uchování krajinného rázu v souvislosti s trendem rozšiřování zástavby do volné krajiny, výstavbou dopravní infrastruktury, aj. Dalším problémem v oblasti ochrany přírody je obvyklá vysoká atraktivita chráněných a přírodně hodnotných území pro cestovní ruch, pro turistické a sportovní aktivity, a tedy vysoká aţ někdy neúnosná návštěvnost v takových územích (např. Krkonoše, skalní města apod.). Jedním ze závaţných problémů z hlediska ochrany přírody v Královéhradeckém kraji, stejně jako v celé ČR, je šíření invazních druhů rostlin. Zavlečené druhy často nahradí původní vegetaci, vytvoří druhově chudé porosty, v nichţ často nic jiného neroste. Produkují velké mnoţství semen, či jiných rozmnoţovacích částic, které umoţňují rychlou kolonizaci nových oblastí. Velmi nebezpečné je, ţe invaze probíhají i do chráněných území. Většina rezervací je maloplošná, tedy přímo sousedí s narušovanou krajinou, ve které se vyskytuje velké mnoţství diaspor nepůvodních druhů. Větší chráněná území pak trpí velkým tlakem na komerční vyuţití, vysokou návštěvností a dopravním ruchem. Největší invaze na území kraje se týkají křídlatek a netýkavky ţláznaté (Impatiens glandulifera). Nejrozšířenějším druhem křídlatky v Královéhradeckém kraji je křídlatka japonská (Reynoutria japonica), která se intenzivně vegetativně šíří. Druhým méně zastoupeným druhem je křídlatka česká (Reynoutria bohemica). Netýkavka ţláznatá (Impatiens glandulifera) má největší rozšíření podél větších vodních toků (Labe, Orlice, Metuje, Cidlina, Dědina apod.) Její intenzivní šíření souvisí s neustálým narušováním břehů a niv při vyšších průtocích v tocích a vysokou produkcí semen. Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) se vyskytuje především v SZ části území. Objevuje se v okolí původních výsadeb (parky, zahrady, podél komunikací), na skládkách a plochách, kde došlo k přemísťování zeminy apod. Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) se vyskytuje na malých lokalitách v blízkosti původních výsadeb a výsevů. Zpravidla je regulace izolovaných lokalit bolševníku v současné době zajištěna (např. niva na pravém břehu Orlice na okraji intravilánu Hradce Králové). Lokálně se dále jako invazní chovají druhy uvedené v následující tabulce:

74


Tab. č. 19 Lokální invazní druhy v Královéhradeckém kraji Název

Latinský název

Typy ekosystémů

andělika lékařská

Archangelica officinalis

Výrazné šíření podél středního a dolního Labe

topinambur hlíznatý

Helianthus tuberosus agg.

Břehové porosty velkých toků (Labe, Orlice..)

štětinec laločnatý

Echinocystit lobata

kolotočník zdobný

Telekia speciosa

Intenzivní šíření podél velkých toků – Labe, Orlice apod. Rozšíření v souvislosti se záměrným pěstováním v zahradách – Orlické hory

Zdroj: [16]

K potenciálně invazním druhům patří i dřeviny – javor jasanolistý (Acer negundo), pajasan ţláznatý (Ailanthus altissimus), které jsou záměrně vysazovány do břehových porostů toků, kde se následně šíří vegetativní i generativní cestou. Lokálně je také vysazován trnovník akát (Robinia pseudoacacia), který je oblíbenou medonosnou dřevinou, ale intenzivně se šíří. 4.1.4

Lokality soustavy Natura 2000

Dalšími oblastmi se zvláštním významem pro ţivotní prostředí jsou lokality soustavy Natura 2000, jeţ jsou ošetřeny zákonem o ochraně přírody a krajiny. Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umoţňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umoţní tento stav obnovit. Na území ČR je soustava Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi (PO) a evropsky významnými lokalitami (EVL), které poţívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Součástí předkládané dokumentace o vyhodnocení koncepce PR CR KHK z hlediska vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na ţivotní prostředí, je i vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000, které je kompletní zařazeno jako příloha č. 1 k dokumentaci. Závěry hodnocení na soustavu Natura 2000 jsou uvedeny v kap. 6. vyhodnocení koncepce na ţivotní prostředí (dokumentace SEA) . Cílem tohoto hodnocení bylo zjistit, zda daná koncepce bude či nebude mít negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO), které na území České republiky tvoří soustavu Natura 2000. Důvodem pro zpracování tohoto hodnocení byla skutečnost, ţe některé příslušné orgány ochrany přírody ve svých stanoviscích nevyloučily moţnost významného ovlivnění území soustavy Natura 2000. Konkrétně se jedná o stanoviska vydaná těmito orgány ochrany přírody:    

Správa Krkonošského národního parku, zn. KRNAP 08024/2014 ze dne 3.12.2014 AOPK ČR – Správa CHKO Český ráj, zn. S/2469/CR/2014/740 ze dne 13.11. 2014 AOPK ČR – Správa CHKO Broumovsko, zn. 02217/BR/14 ze dne 2.12.2014 AOPK ČR – Správa CHKO Orlické hory, zn. 01733/OH/14 ze dne 3.12. 2014

Krajský úřad Královehradeckého kraje moţné ovlivnění území soustavy Natura 2000 při realizaci hodnoceného Programu rozvoje cestovního ruchu vyloučil (zn. 19943/ZP/2014-NA ze dne 13.11. 2014).

75


Závěry z vyhodnocení vlivů na soustavu Natura 2000: Cílem tohoto hodnocení bylo zjistit, zda koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 můţe mít významný vliv na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000. Měřítko zpracování a obecné zaměření posuzované koncepce nedovoluje vyhodnotit některé navrţené aktivity, které budou v souladu s Programem rozvoje připraveny. V koncepci není uvedena jejich lokalizace a technické provedení. Některé záměry, které budou v budoucnu připravovány v souladu s naplňováním cílů hodnocené koncepce, bude třeba vyhodnotit z hlediska vlivu na soustavu Natura 2000 v procesu dalšího posuzování, v rámci niţších stupňů územně plánovací dokumentace a při realizaci konkrétních projektů. Obecně můţeme konstatovat, ţe při naplňování hodnocené koncepce doporučujeme rozvoj takových typů turistických aktivit, jejichţ realizace a provoz nebudou znamenat významné ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO a budou realizovány v souladu s vypracovanými plány péče o jednotlivé EVL a s opatřeními navrţenými v souborech doporučených opatření v daných PO. Schválení koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, ani na celistvost soustavy Natura 2000. Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 obsahuje především obecné cíle a návrhy opatření včetně příkladu aktivit pro další rozvoj cestovního ruchu v Královehradeckém kraji. Nejsou zde v konečné podobě definovány ţádné projekty nebo opatření, jejichţ realizace by způsobila významně negativní ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Během hodnocení koncepce nebyly zjištěny ţádné významné negativní vlivy na přeshraniční lokality soustavy Natura 2000, které byly vymezeny na území Polska. U některých navrţených aktivit nebylo moţné míru významnosti působení negativních vlivů při jejich realizaci vyhodnotit. V průběhu projektové přípravy budou záměry podrobeny, na základě platných legislativních postupů, posouzení jejich vlivu na území soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. 4.1.5

Ochrana půdy a horninového prostředí

Ochrana půdy a horninového prostředí souvisí na území kraje se značnými zásobami nevyhrazených nerostů, jejichţ těţba probíhá povrchovým způsobem, a výrazně tak zasahuje kromě výše uvedených sloţek ţivotního prostředí i krajinný ráz. Poměrně značné zásoby nerostných surovin a jejich těţba přináší výrazné dopady na ţivotní prostředí kraje a negativní reakce ze strany obyvatel. Jedním z nejvíce problematických záměrů je těţba na lokalitě Střeleč, kde se nalézá největší a nejkvalitnější loţisko sklářských a slévárenských písků v České republice. Zasahuje do tří katastrů (Střeleč, Mladějov, Újezd pod Troskami) a navazuje i na rozsáhlou CHKO Český ráj, která je z krajinářského hlediska povaţována za jednu z nejcennějších oblastí ČR a je vysoce atraktivní destinací pro cestovní ruch. V této souvislosti je nezbytné poukázat na provázanost těţby nerostných surovin s rozvojem oblastí cestovního ruchu, který je primárně směřován do přírodně a krajinářsky zajímavých lokalit, zatímco rozvoj těţby obecně sniţuje atraktivitu území pro CR. V případě území narušených těţbou nerostných surovin a stavebního materiálu je nutné volit vhodný způsob rekultivace. Půdy jsou zejména v horských oblastech postiţeny depozicí znečišťujících látek z ovzduší, které způsobují jak jejich přímé znečištění, tak (druhotně) jejich sníţenou úţivnost zvláště pro stromy, 76


jejichţ absence způsobuje sníţenou retenční schopnost ekosystémů a jejímţ následkem je zvýšená půdní eroze. Staré ekologické zátěţe jsou díky svým specifikům samostatným tématem v oblasti rizik pro ţivotní prostředí. Představují bezprostřední nebezpečí pro půdu, horninové prostředí a podzemní (případně i povrchové) vody. Na území kraje jsou vázány podobně jako v jiných částech republiky především na průmyslové areály (např. Kara, a.s. a ČEZ, a.s., Elektrárna Poříčí v Trutnově, Škoda, a.s. ve Vrchlabí) a území těţby nerostných surovin. S ochranou půdy souvisí rovněţ nedostatečně prosazovaná ochrana ZPF při územním plánování a při schvalování jednotlivých záměrů dle zákona č. 100/2001 Sb., vyţadující zábor půdy. V těchto případech je nutné prosazovat vyuţívání stávajících zastavěných území, zvláště s ohledem na moţnou revitalizaci brownfields. Suburbanizaci je nutné předcházet i s ohledem na širší krajinné aspekty oblasti. 4.1.6

Zemědělství a lesní hospodářství

Zemědělská půda má na rozloze kraje podíl 58,7 %, coţ je mírně nadprůměrný stav v rámci ČR (54,0 %). V severní a východní horské partii a v podhůří jsou zemědělské půdy s podprůměrnou produkcí, naopak střed a jihozápad (část okresů Náchod, Hradec Králové a Jičín) se vyznačují nadprůměrnou aţ výrazně nadprůměrnou zemědělskou produkcí půd. Produkční potenciál lesních půd je prakticky opačný (na horách a v podhůří vysoký, vyjma extrémních poloh). Zemědělské půdy s nejvyšší třídou ochrany zaujímají celkem 142 000 ha (52%). Na území kraje dochází k setrvalému, nicméně velmi pozvolnému, úbytku zemědělské půdy a také ke sniţování procenta jejího zornění. Mírný pokles výměry zemědělské půdy je přirozený a odpovídá záborům. Výraznějším trendem je úbytek orné půdy a nárůst luk a pastvin především v marginálních oblastech (okres Trutnov, Rychnov nad Kněţnou, Náchod) související s nárůstem extenzivního způsobu hospodaření. Potenciální problém představují dlouhodobě ladem leţící zemědělské pozemky, které se mohou stát zdroji invazních rostlinných druhů. Podíl ekologického zemědělství je v Královéhradeckém kraji nízký – na úrovni cca 6 % plochy, resp. 16 705 ha, coţ kraj řadí na 9. místo v ČR (výměra ekologicky obdělávané půdy v ČR dosáhla 8,04 % zemědělské půdy). Pro zemědělství jsou druhotným problémem zemědělské činnosti vodní eroze a splachy půd spolu s nadměrným pouţíváním průmyslových hnojiv, herbicidů a pesticidů, které způsobují znečištění a eutrofizaci vod. K výraznému poškození lesů dochází především v horských oblastech (S a SV části kraje) vlivem imisní zátěţe a vlivem nevhodné druhové a věkové skladby lesních ekosystémů a způsobem hospodaření v těchto ekosystémech. U jehličnatých porostů je ve stupních poškození 0., 0./I. a I. zastoupeno cca 72,4 % ploch, u listnatých porostů je to cca 50,2 %. Rozdíl je ještě patrnější u listnatých lesů, kde do nejhorších stupňů poškození III. – IV. (silné poškození – odumírající porosty) spadá 26,7% jejich plochy. U jehličnatých lesů je stav s 4,8 % plochy s obdobným poškozením podstatně lepší. 4.1.7

Nakládání s odpady

Celková produkce odpadů v Královéhradeckém kraji při přepočtu na 1 obyvatele zůstává i nadále jedna z nejniţších v ČR, v r. 2008 byl kraj v produkci odpadů na 12. místě v ČR, v r. 2010 byla produkce komunálního odpadu cca 267 kg.obyvatel-1.rok-1. Jako významní původci odpadů na území Královéhradeckého kraje působí podniky lehkého průmyslu z oblasti automobilové výroby, zdravotnictví, spojových zařízení a přístrojů. Nezanedbatelnými původci jsou i nadále textilní a strojírenský průmysl. V oblasti nakládání s odpady zůstává nadále problémem vysoký podíl 77


skládkování komunálního a průmyslového odpadu, přičemţ poměrně významný je deficit technického zařízení v oblasti separace komunálního odpadu, nakládání s objemnými odpady, se směsnými komunálními odpady a zařízení pro demontáţ autovraků a elektrošrotu. Podíl odstraňovaného odpadu v kraji (převaţující skládkování a fyzikálně chemické úpravy) nadále převyšuje podíl vyuţívaného odpadu (recyklace). V oblasti třídění odpadů se, podobně jako v ostatních krajích, nejvíce třídí papír a lepenka, plasty, kovy a sklo. Nejniţší podíl na materiálově vyuţitelných sloţkách tvoří elektrozařízení, textil, baterie a akumulátory. Rozvoj cestovního ruchu s sebou nese riziko vzniku černých skládek a větší nároky na sběr a likvidaci odpadů v kraji. Tuto provázanost s rozvojem cestovního ruchu je nutno uvaţovat a zohledňovat při směřování zvláště některých jejích forem do území. 4.1.8

Ochrana veřejného zdraví

Na území Královéhradeckého kraje je veřejné zdraví negativně ovlivňováno především vlivy dopravy (zvýšené znečišťování ovzduší a nadměrný hluk), spalovacích zdrojů, a potenciálně také starými ekologickými zátěţemi, které mohou představovat riziko pro zdraví. Na území kraje jsou z uvedených důvodů obecným problémem především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých tak dochází k enormní zátěţi obytných území hlukem. Některé silnice I. a II. třídy jsou zatíţeny průjezdem aţ 20 tisíci aut během 24 hodin, coţ znamená zátěţ kolem 70 dB (měřeno ve vzdálenosti do 7,5 m od středu vozovky). Vzhledem k tomu, ţe rozvoj cestovního ruchu podmiňuje i vyšší intenzity dopravy na dotčených komunikacích, je potřeba jej směřovat do daného území vţdy se zohledněním únosnosti z pohledu hlukového zatíţení.

78


5

Cíle ochrany ţivotního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní ú rovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení

Posuzovaná koncepce PR CR KHK byla zpracována jako invariantní. Z toho důvodu nelze porovnávat variantní řešení. Vzhledem k charakteru koncepce, k postupnému vzniku koncepce, zpětné vazbě při tvorbě jednotlivých částí koncepce z hlediska jejích moţných dopadů i vzhledem k několikanásobnému upřesňování vstupních podkladů i jejich závěrů lze výslednou předloţenou variantu povaţovat za ekologicky optimální variantu Jak jiţ bylo stručně uvedeno v kap. 1 tohoto vyhodnocení, předloţená koncepce PR CR KHK má úzký či volnější vztah k řadě jiných koncepcí, které byly uvedeny. Při zpracování koncepce byly vzaty v úvahu relevantní koncepční dokumenty na národní i nadnárodní, krajské i regionální úrovni a byly z nich vybrány relevantní cíle a opatření, které by měla zpracovaná koncepce PR CR KHK respektovat, obsahovat a být s nimi v souladu. V souladu s poţadavkem ze závěru zjišťovacího řízení bylo v následujícím textu slovně a v přehledné tabelární podobě provedeno posouzení souladu koncepce s cíli ochrany ţivotního prostředí stanovenými v ostatních dokumentech. Byly vybrány jednak dokumenty poţadované v ZZŘ a mimo to řada jiných, pro zaměření koncepce důleţitých relevantních dokumentů na různých úrovních. Níţe je uvedena podrobná tabulka, která vyhodnocuje, jak byly relevantní priority a cíle ochrany ţivotního prostředí z uvedených koncepcí zohledněny nebo zahrnuty do formulací opatření nebo specifických cílů, jeţ jsou náplní strategické části PR CR KHK. Zda pokrývají celý rozsah referenčních cílů ochrany ţivotního prostředí z uvedených strategických dokumentů nebo zda některé referenční cíle nebyly v PR CR KHK zohledněny. Tab. č. 20 Přehled strategií/koncepcí se vztahem k PR CR KHK Strategie / koncepce

Cíle / priority / opatření s vazbou na PR CR KHK

Zohlednění cíle (priority, opatření) strategie / koncepce v PR CR KHK (podpora opatření / specifických cílů)2

čl. 3 - podpořit ochranu, správu a plánování krajiny

2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch

čl. 5 - začlenit krajinu do politik s možným přímým či nepřímým dopadem na krajinu


priorita 2.1, cíl 1 – vytvořit příznivější podnikatelské prostředí a podpořit soukromou iniciativu, cíl 2 – podpořit podnikání a konkurenceschopnost, cíl 3 –

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu

NADNÁRODNÍ (EVROPSKÁ) ÚROVEŇ

Evropská úmluva o krajině

3

NÁRODNÍ ÚROVEŇ Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010)

2

Zohlednění cíle jiné strategie nebo koncepce v PR CR KHK znamená, ţe plněním cíle dané strategie nebo koncepce se přispívá k plnění některého cíle PR CR KHK, ale i naopak, ţe daný cíl PR CR KHK podporuje naplnění nějakého cíle jiné strategie nebo koncepce 3

Akčním plánem Úmluvy je Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny, kde jsou zapracovány zásadní úkoly z Úmluvy, tzn. podrobněji je vztah PR CR KHK ke krajině vyhodnocen dále v oddílu „Národní úroveň“

79


zefektivnit podporu malých a středních podniků

1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

priorita 2.1, cíl 4 – zkvalitnit a zefektivnit dopravu a zvýšit její bezpečnost

1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

priorita 2.3, cíl 1 – podpořit vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

priorita 3.1, cíl 1 – zvýšit ekonomický a environmentální potenciál, konkurenceschopnost a sociální úroveň regionů ČR na srovnatelnou úroveň s vyspělými regiony Evropy, stabilizovat kulturněhistorický potenciál a postupně snižovat nepřiměřené regionální disparity

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

priorita 3.1, cíl 3 – zabezpečit udržitelný rozvoj venkova a posílit harmonizaci vztahů mezi městem a venkovem

2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

priorita 3.2, cíl 1 – zabezpečit zvyšování kvality života v území prostřednictvím systému vícezdrojového financování obcí a krajů

3.3 – využití všech finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu

priorita 3.2, cíl 2 – zvýšit a zkvalitnit dopravní dostupnost, technologickou, energetickou a znalostní úroveň sídel, a tím dosáhnout i zlepšení životního prostředí v sídlech

1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací

priorita 3.2, cíl 3 – zvýšit a zkvalitnit dostupnost služeb (včetně kultury), především pak bydlení

1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch

80


priorita 3.2, cíl 4 – posílit zastoupení udržitelného cestovního ruchu ve struktuře místní ekonomiky

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center

Státní politika životního prostředí 2012-2020

priorita 3.3, cíl 1 – vytvořit předpoklady pro udržitelné využívání území


priorita 3.3, cíl 2 – hospodárně využívat zastavěné území a chránit území nezastavěné a nezastavitelné pozemky


priorita 4.1 – ochrana krajiny jako předpoklad pro ochranu druhové diverzity (všechny cíle)


priorita 4.2 – odpovědné hospodaření v zemědělství a lesnictví (všechny cíle)


priorita 4.3, cíl 2 – zajistit dostatečné množství a kvalitu povrchových a podzemních vod, cíl 3 – zlepšit vodní režim krajiny, cíl 4 – snižovat dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů na lesní a zemědělské ekosystémy


priorita 5.2, cíl 3 – docílit institucionálního uspořádání neziskového sektoru s vlastní organizační strukturou vedoucí k efektivnější spolupráci s veřejnou správou a větší formalizované spolupráci veřejného a neziskového sektoru

3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center

priorita 1.1, cíl 1.1.2 – dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných území vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice


priorita 3.1 – ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny (všechny cíle)


priorita 3.2 – zachování přírodních a krajinných hodnot (všechny cíle)


priorita 3.3, cíl 3.3.1 – zlepšení systému zeleně v sídlech a jeho struktury, cíl 3.3.2 – posílení regenerace brownfields s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech


81


Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005)

strategické téma I. – ochrana rozmanitosti in situ (zejm. cíl 4)

biologické


strategické téma III. – ochrana biologické rozmanitosti ex situ (zejm. cíl a.1 – zvýšit podíl zoologických zahrad na ekologické výchově, vzdělávání a osvětě široké veřejnosti, cíl b.5 – propagovat stanice pro handicapované živočichy a jejich využití pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu, cíl c.3 – zapojení botanických zahrad do ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty ...)


strategické téma XI. – výchova, vzdělávání a informování veřejnosti (zejm. cíl 2 – zavést konkrétní programy pro zapojení veřejnosti, cíl 8 – zavést fungující finanční mechanismy pro propagaci a informování veřejnosti o otázkách ochrany biodiverzity)

3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

sektorové a složkové politiky – I. zemědělsky obhospodařované ekosystémy (zejm. cíl 3 – podporovat obnovu a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů)


sektorové a složkové politiky – II. lesní ekosystémy (více cílů)


sektorové a složkové politiky – III. travinné ekosystémy (zejm. cíl 2 – zachovat stávající druhově pestré porosty k zajištění atraktivity krajiny pro turistické využití i pro rekreaci a obnovu duševních sil)


sektorové a složkové politiky – IV. vodní a mokřadní ekosystémy (více cílů)


sektorové a složkové politiky – V. horské oblasti (zejm. cíl 8 – usměrňovat a regulovat cestovní ruch, sportovní aktivity ...)


sektorové a složkové politiky – VI. regionální politika a územní plánování (zejm. cíl 3 – podporovat šetrné formy cestovního ruchu)

2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu

sektorové a složkové politiky – IX. cestovní ruch (zejm. cíl 1 – usilovat o zkvalitnění a rozvoj infrastruktury pro ekologicky šetrné formy cestovního ruchu ..., cíl 2 – podporovat udržitelné formy cestovního ruchu, zejména ekoturismus ..., cíl 3 – podporovat ekologicky šetrnou dopravu ..., cíl 5 – rozvinout spolupráci ochrany přírody a rozvoje cestovního ruchu ...)

1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci

2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu


2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Aktualizace státního programu přírody a krajiny ČR (2009)

ochrany

cíle 3.1.3 pro oblast „krajina“ (udržování ekologické stability, estetických hodnot, udržitelné využívání krajiny, péče o základní přírodní prvky v krajině)


cíl 3.2.1.3 pro oblast „lesní ekosystémy“ (zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů, posílit mimoprodukční funkce lesních ekosystémů ...)


cíle 3.2.2.3 pro oblast „vodní a mokřadní ekosystémy“ (obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny, zajistit udržitelné využívání vodního bohatství ...)


82


Politika územního rozvoje ČR (2008)

cíle 3.2.3.3 pro oblast „horské ekosystémy“ (udržitelné využívání horských ekosystémů, rozvoje ekologicky přijatelných forem cestovního ruchu respektujících krajinný ráz a přírodní hodnoty území ...)


cíle 3.2.4.3 pro oblast „argroekosystémy, půda“ (zvýšení různorodosti zemědělsky obhospodařovaných ploch a přilehlých pozemků ...)


cíl 3.2.5.3 pro oblast „travinné ekosystémy“ (zachovat, případně obnovit druhově a morfologicky pestré travní porosty ...)


cíl 3.2.6.3 pro oblast „urbánní ekosystémy“ (zajištění vyšší kvality života v sídlech zapojením přírodních nebo přírodě blízkých prvků do struktury sídel)


cíle 3.3.3 pro oblast „chráněná území“ (zejm. zlepšit péči o chráněná území, integrovat zvláště chráněná území do života regionů s důrazem na trvale udržitelné využívání zejména v oblasti cestovního ruchu ...)


cíle 4.4.1 pro oblast „práce s veřejností“ (zejm. informovat o zvláště chráněných územích, o možnostech šetrného využití přírody a krajiny ke sportu, rekreaci a turistice ...)


republiková priorita (14) – ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území ... tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity ...


republiková priorita (21) – vymezit a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) ... cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace ...


republiková priorita (22) – vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území, podporovat propojení míst atraktivních z hlediska cestovního ruchu turistickými cestami ...


republiková priorita (23) – podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní infrastruktury ...


republiková priorita (24) – vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury ...


kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území (38) pro rozvojovou oblast OB4 Hradec Králové/Pardubice (43), rozvojovou osu OS4 PrahaHradec Králové/Pardubice-Trutnov-hranice ČR/Polsko (-Wroclaw) a rozvojovou osu OS8 Hradec Králové/Pardubice-Moravská TřebováMohelnice-Olomouc-Přerov – ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny


83


Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014-2020

kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území (67) pro specifickou oblast SOB7 KrkonošeJizerské hory (75) – ochrana specifických přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, využití specifického potenciálu oblasti k jejímu rozvoji - vyvážené využívání rekreačního potenciálu oblasti, vytváření podmínek pro rozvoj šetrných forem rekreace a cestovního ruchu i mimo hlavní střediska, zkvalitnění veřejné dopravní infrastruktury – zlepšení dopravní dostupnosti území, koordinovaný rozvoj cestovního ruchu, preferování aktivit šetrných k životnímu prostředí ...


opatření 1.1 – zkvalitňování podnikatelského prostředí v cestovním ruchu


2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací

2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu opatření 1.2 – výstavba a modernizace základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací

opatření 1.3 – cestovního ruchu

zkvalitnění

nabídky

služeb

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací

opatření 1.4 – zkvalitnění nabídky primárního potenciálu cestovního ruchu (zkvalitnění využívání přírodních a kulturně-historických atraktivit pro cestovní ruch)


opatření 2.1 – podpora činnosti destinačních společností

2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.1 – dořešení rajonizace cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.3 – využití všech finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

84


opatření 2.2 – posílení a inovace řízení destinace

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.3 – využití všech finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center

opatření 2.3 – rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

opatření 3.1 – marketingová podpora domácího a příjezdového cestovního ruchu

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky

Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020

opatření 3.2 – tvorba a marketing národních a regionálních produktů cestovního ruchu


opatření 3.3 – marketingové informace

2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu

priorita 3, opatření 3.2 – rozvoj a zlepšování podmínek pro volnočasové aktivity obyvatel a pro využití kulturního potenciálu


2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky

2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu priorita 4, opatření 4.2 – zlepšení vnitřní a vnější obslužnosti území

1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací

priorita 4, opatření 4.3 – podpora inovací v podnikání

2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

85


priorita 5, opatření 5.1 – podpora rozvoje lokální ekonomiky


priorita 7, opatření 7.1 – zlepšení kvality prostředí v sídlech, ochrana a rozvoj krajinných hodnot


priorita 8, opatření 8.2 – zkvalitnění systémového rámce podpory regionálního a místního rozvoje


priorita 9, opatření 9.1 – posílení strategických a koncepčních nástrojů a přístupů k místnímu a regionálnímu rozvoji

3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

priorita 9, opatření 9.2 – podpora meziobecní a regionální spolupráce

2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center

Dopravní politika ČR pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050

Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR

specifický cíl 4.1.2 – vytváření podmínek pro soudržnost regionů


specifický cíl 4.1.4 – veřejná služba v přepravě cestujících


specifický cíl 4.1.6 – vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu


specifický cíl 4.2.5 – řešení problémů dopravy ve městech


specifický cíl 4.3.6 – zajištění energií pro dopravu


specifický cíl 4.4.2 – rozvoj dopravní infrastruktury


priorita 4.6 – snižování dopadu na veřejné zdraví a životní prostředí


cíl 1.1 – vytváření podmínek pro výstavbu cyklistické infrastruktury


cíl 1.3 – začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému


priorita 2 – rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu


strategický cíl 1.4 – zatraktivnit Královéhradecký kraj pro další rozvoj cestovního ruchu jako významné složky regionální ekonomiky

obecně všechna opatření PR CR KHK

strategický cíl 2.2 – zlepšit stav regionální dopravní infrastruktury s ohledem na plynulost dopravy a bezpečnost a zdraví obyvatel


strategický cíl 2.3 – zajistit dostatečnou dopravní obslužnost kraje veřejnou dopravou šetrnou k životnímu prostředí a zvýšit její atraktivitu


KRAJSKÁ ÚROVEŇ Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020

86


strategický cíl 3.4 – podporovat rozvoj kultury a sportu a rozšířit nabídku trávení volného času pro obyvatele kraje i jeho návštěvníky

obecně všechna opatření PR CR KHK

strategický cíl 4.4 – chránit všechny složky životního prostředí, šetrně pečovat o krajinu a přírodní ekosystémy na území kraje a podporovat rozvoj ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty


strategický cíl 4.5 – zvýšit konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví a podporovat rozvoj jejich mimoprodukčních funkcí



3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu strategický cíl 5.3 – rozvinout aktivní síťování a všechny typy partnerských forem spolupráce na regionální i meziregionální úrovni

2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.1 – dořešení rajonizace cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Koncepce ochrany přírody Královéhradeckého kraje 2004

a

krajiny

Dotační strategie Královéhradeckého kraje 2014-2016

krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé cíle v oblastech vodní ekosystémy, lesní ekosystémy a lesní hospodářství, zemědělství, krajina, zvláště chráněná území a památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, invazních druhů rostlin, ÚSES, ochrana přírody obecně


krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé cíle v oblasti ochrana přírody, cestovní ruch a rekreace


 přehodnocení současných aktivit a podpora šetrných forem turistiky  při plánování nových stezek, turistických areálů atd. prioritně preferovat zájmy ochrany přírody nad ostatními zájmy  v problémových lokalitách zapracovat do plánů péče možnosti usměrňování turistické návštěvnosti prioritní oblast 1 „Regionální rozvoj a venkov“, opatření 1.1 – podpora projektů regionálního rozvoje, opatření 1.3 – podnikání a inovace, opatření 1.4 – obnova a rozvoj venkovského prostoru

2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky

2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

prioritní oblast 3 „Volnočasové aktivity a sport“, opatření 3.2 – rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity, opatření 3.5 – rozvoj infrastruktury pro sport a tělovýchovu


87


prioritní oblast 4 „Cestovní ruch a kultura“, opatření 4.1 – zkvalitnění turistických tras, opatření 4.2 – rozvoj turistických cílů, opatření 4.3 – marketing a propagace, opatření 4.4 – zachování kulturního dědictví, opatření 4.5 – podpora kulturních činností

1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

prioritní oblast 5 „Životní prostředí a zemědělství“, opatření 5.4 – ochrana přírody a krajiny, opatření 5.5 – zemědělství, lesnictví a místní produkce


Aktualizace koncepce Královéhradeckém kraji

cyklodopravy

v

Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2016

priorita I „Rozvoj cyklistické dopravy“, cíl 1.1 – podpora budování cyklostezek, cíl 1.2 – začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému


priorita II „Rozvoj cykloturistiky a terénní cyklistiky v kraji“ – cíl 2.1 – komplexní marketingová prezentace cykloturistiky a terénní cyklistiky, cíl 2.2 – podpora významných projektů na území kraje, cíl 2.3 – podpora budování ostatních cyklotras a související infrastruktury, cíl 2.4 – začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému


priorita III „Koordinace a partnerství“, cíl 3.1 – koordinace aktivit kolem cyklistické dopravy a cykloturistiky, cíl 3.2 – poradenství a propagace


opatření 1.1.1 – rozvoj podnikatelských subjektů



1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky


1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky opatření 1.1.2 – zkvalitnění infrastruktury a vybavení

podnikatelské

1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci

opatření 1.4.1 – rozšíření infrastruktury cestovního ruchu

a

zkvalitnění

1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci

88


opatření 1.4.2 – zkvalitňování služeb a marketingu cestovního ruchu

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

opatření 2.1.1 – výstavba dopravního napojení kraje významu

a modernizace nadregionálního


opatření 2.2.1 – rozvoj regionální silniční dopravy


opatření 2.2.2 – modernizace a rekonstrukce železniční infrastruktury


opatření 2.2.3 – podpora nemotorové dopravy s důrazem na cyklistiku


opatření 2.3.1 – optimalizace veřejné dopravy a integrace dopravních systémů


opatření 2.3.2 – obnova vozového parku hromadné dopravy


opatření 3.4.1 – ochrana a podpora kulturního a historického dědictví regionu


opatření 3.4.2 – rozvoj kultury v regionu


opatření 3.4.3 – volnočasových aktivit

podpora

sportovních

a


opatření 4.1.2 – ochrana vod a vodních zdrojů


opatření 4.4.1 – aktivní ochrana přírody a péče o krajinu


opatření 4.5.1 – podpora zemědělství, lesnictví, rybářství a místní produkce


opatření 4.5.2 – rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví, podpora nezemědělských aktivit


89


opatření 5.3.1 – podpora spolupráce regionálních partnerů

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

opatření 5.3.2 – podpora meziregionální a mezinárodní spolupráce

2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje

priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území – 1) tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu ...

1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací

priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území – 2) tvorba územních podmínek pro rozvoj občanského vybavení nadmístního významu podporujícího ekonomickou prosperitu kraje

1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit

priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území – 3) tvorba územních podmínek pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu ...


priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území – 7) vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (kulturních služeb ...)


priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území – 8) ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství


priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území – 9) vytváření územních podmínek pro zlepšování dopravní prostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení vč. rekreace


priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území – 12) vytváření územních podmínek pro rozvoj a využití předpokladů území pro nadmístní turistické a rekreační aktivity ...





priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území – 13) tvorba územních podmínek zejména v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu ...


90


Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2012 - Královéhradecký kraj

priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území – 17) péče o zemědělský půdní fond a pozemky určené pro funkci lesa jako jednu z hlavních složek životního prostředí


priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území – 20) ochrana kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách zachovalých urbanistických celků vč. architektonických a archeologických památek


Celkové priority:


a) snížení imisní zátěže částicemi PM10 b) snížení emisí aromatických uhlovodíků (benzen(a)pyren) c) snížení emisí NOx a VOC


REGIONÁLNÍ ÚROVEŇ Strategické směry rozvoje regionu NUTS II Severovýchod ve vazbě na priority EU v období 2014+

prioritní směr 1 „Konkurenceschopná ekonomika“, opatření pro prioritní oblast 1.1 „Ekonomická základna a podnikání“ – zkvalitnění a rozvoj podnikatelské infrastruktury ..., rozvoj vzájemné spolupráce podnikatelského sektoru, veřejné správy a dalších strategických partnerů

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu

prioritní směr 1 „Konkurenceschopná ekonomika“, opatření pro prioritní oblast 1.2 „Cestovní ruch“ – rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, koordinovaný rozvoj marketingu cestovního ruchu a tvorby turistických produktů, rekonstrukce a údržba kulturně-historických a technických památek a staveb

1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.1 – dořešení rajonizace cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center

prioritní směr 2 „Infrastruktura“, opatření pro prioritní oblast 2.1 „Dopravní infrastruktura“ – rozvoj, revitalizace a optimalizace regionální a lokální dopravní infrastruktury a zlepšení dopravní dostupnosti,... rozvoj a optimalizace systémů regionální veřejné dopravy ...


91


prioritní směr 2 „Infrastruktura“, opatření pro prioritní oblast 2.3 „Environmentální infrastruktura a životní prostředí“ – zvyšování kvality jednotlivých složek životního prostředí ...


prioritní směr 4 „Udržitelný rozvoj území a občanská společnost“, opatření pro prioritní oblast 4.2 „Občanská společnost a volnočasové aktivity“ – podpora poskytování kulturních služeb a využívání a modernizace kulturních a sportovních zařízení, podpora rozvoje občanské společnosti, komunitního a kulturního života v obcích, posílení kulturní rozmanitosti a péče o kulturně-historické dědictví regionu


prioritní směr 4 „Udržitelný rozvoj území a občanská společnost“, opatření pro prioritní oblast 4.3 „Rozvoj měst a obcí“ – zlepšování a rozvoj fyzického prostředí měst a obcí


prioritní směr 4 „Udržitelný rozvoj území a občanská společnost“, opatření pro prioritní oblast 4.4 „Rozvoj venkova a péče o krajinu“ – rozvoj venkovských oblastí a regenerace venkovských obcí, podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství v péči o krajinu, systematická péče o krajinu, trvale udržitelné využívání krajinného a přírodního potenciálu, posilování rozvojových příležitostí ve venkovských oblastech a problémových částech regionu ...



1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

Strategie rozvoje Euroregionu Glacensis

strategický cíl A.1 „Revitalizace a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, obchodu a služeb“ – rozvoj podnikatelského servisu

1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.3 – využití všech finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center

strategický cíl A.2 „Rozvoj nových podnikatelských aktivit“ – rozvoj nových podnikatelských záměrů pro malé a střední podniky

1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

92


strategický cíl A.3 „Rozvoj živnostenského podnikání v obcích regionu“ – rozvoj služeb a podpůrných akcí pro živnostníky, rozvoj vzdělávacích a rekvalifikačních programů, program malých úvěrů

2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.3 – využití všech finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

strategický cíl B.1 „Zvládnutí negativního vlivu zvyšování průměrného věku obyvatelstva v regionu“ – vytvoření příznivých životních podmínek pro mladé obyvatele a obyvatele v produktivním věku, dostatečná nabídka zaměstnání

1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

strategický cíl B.2 „Rozvoj vzdělávacích a jiných aktivit včetně koncepce celoživotního vzdělávání a rekvalifikací“ – rozvoj vzdělávacích institucí

3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

strategický cíl B.3 „Řešení problému regionální nezaměstnanosti“ – rekvalifikační programy podle potřeb trhu práce, vyhledávání realizovatelných podnikatelských záměrů

2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

strategický cíl B.4 „Využití kulturních a přírodních hodnot regionu pro jeho rozvoj“ – obnova a údržba kulturních a přírodních hodnot regionu, využití historických a kulturních památek pro rozvoj kulturního života regionu


strategický cíl C.1 „Komunikační napojení regionu na ostatní území ČR“ – efektivní využití železniční sítě při napojení na mimoregionální železniční síť


strategický cíl C.2 „Zlepšení úrovně technické a dopravní infrastruktury regionu“ – zkvalitnění údržby a rekonstrukcí silnic II. a III. třídy, vytvoření sítě cykloturistických tras na území regionu s návazností na hraniční přechody do Polska, modernizace železniční sítě regionu


strategický cíl C.3 „Zkvalitnění veřejné hromadné dopravy“ – vytvoření integrovaného systému veřejné hromadné dopravy, zabezpečení dopravní obslužnosti všech obcí regionu, zajištění návaznosti veřejné hromadné dopravy v rámci regionu na dálkovou veřejnou dopravu



93


strategický cíl D.2 „Péče o krajinu a přírodní bohatství regionu“ – přizpůsobení zemědělského hospodaření na půdě potřebám ochrany ekologické stability krajiny, realizace programů revitalizace říčních systémů, revitalizace lesních ekosystémů a posílení mimoprodukčních funkcí lesů, územní ochrana zvláště chráněných a přírodovědně cenných území, realizace ÚSES, šetrné využívání veškerých přírodních zdrojů


strategický cíl D.4 „Uplatňování komunitních aspektů péče o životní prostředí“ – zvýšení kvality životního prostředí v obcích


strategický cíl E.1 „Rozvoj tradičních i netradičních způsobů rekreace a cestovního ruchu“ – vytvoření programové nabídky cestovního ruchu v regionu, zvýšení atraktivity programové nabídky propojením na polské příhraničí, vytváření podmínek rekreace v regionu mimo nejvytíženější turistická střediska

2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center

strategický cíl E.2 „Vytváření informačních, marketingových, vzdělávacích a jiných služeb pro rozvoj cestovního ruchu“ – zlepšení propagace cestovního ruchu regionu v měřítku republikovém i mezinárodním, vzdělávání managementu i personálu působících v cestovním ruchu, rozvoj služeb pro podnikatele v cestovním ruchu, meziregionální a nadregionální spolupráce v cestovním ruchu


strategický cíl E.3 „Zvyšování kvality a kapacity služeb cestovního ruchu“ – rozšiřování nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení, rozšiřování nabídky zařízení pro širší sportovní vyžití a volný čas, zkvalitnění dopravní obsluhy a technické infrastruktury rekreačních oblastí


3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu


strategický cíl F.1 „Restrukturalizace zemědělství“ – posílení úlohy zemědělského, lesního a vodního hospodářství v péči o krajinu, kapitálové a nástrojové posílení zemědělské produkce


strategický cíl F.2 „Prevence vylidňování malých obcí“ – zachování dostatečné dopravní obslužnosti obcí veřejnou hromadnou dopravou, zlepšení životního prostředí malých venkovských obcí, zajištění základních služeb pro obyvatelstvo malých obcí v únosné vzdálenosti


strategický cíl F.3 „Rozvoj živnostenského podnikání na venkově“ – rozvoj vzdělávacích a rekvalifikačních programů pro obyvatele venkova



3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

94


Strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Kladské pomezí pro období 2011/2015

priorita 1 „Organizace a oblastní management cestovního ruchu“, cíl – podpora a iniciace vzniku oblastního partnerství pro rozvoj cestovního ruchu ...

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

priorita 2 „Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch“, cíl – zaměřit se na odstranění nejtíživějších deficitů v nabídce pro volný čas a na podporu aktivit a podnikatelských iniciativ vedoucích ke zlepšování dopravní dostupnosti a informovanosti, kvality a standardu nabízených služeb

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch

priorita 3 „Podpora aktivit cestovního ruchu – produkty a služby“, cíl – zkvalitnění nabídky a její rozšíření o regionální výrobky a produkty cestovního ruchu ...

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

priorita 4 „Lidské zdroje“, cíl – vytvoření systému cílené přípravy lidských zdrojů pro sektor cestovního ruchu, celkové zvýšení úrovně kvalifikace a odbornosti a celoživotní vzdělávání ...


priorita 5 „Marketing a informační servis“, cíl – podpořit vytvoření a rozvoj oblastních systémů pro marketing a informačního servisu pro návštěvníky ...

1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

95


Program rozvoje Broumovska

Podnikání, strategický cíl A „Zvýšit počet podnikatelských subjektů a provozů a vytvářet příznivé podmínky pro jejich činnost“ – jednotná marketingová strategie regionu, rozšíření nabídky v cestovním ruchu, poradenství a finanční podpora začínajícím podnikatelům

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.3 – využití všech finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu

Podnikání, strategický cíl C „Dostatečná a kvalitní dopravní infrastruktura pro podnikatele, obyvatele i návštěvníky regionu“ – zlepšení dopravní infrastruktury na Broumovsku a jejího napojení na okolí, podpora rozvoje cyklistické infrastruktury


Podnikání, strategický cíl D „Zajistit relevantní a aktuální informace pro podporu podnikání a koordinaci aktivit“ – zajišťování informací o strukturálních fondech, posilování lokálního patriotismu


Zemědělství, strategický cíl A „Vytvářet podmínky pro rozvoj zemědělství, propojit rozvoj zemědělství s rozvojem venkova a zajistit různorodost finančních zdrojů pro zemědělství“ – podpora prodeje místních výrobků, vyhledávání vhodných výrobků


Zemědělství, strategický cíl B „Podporovat netradiční formy hospodaření se zřetelem na udržitelné hospodaření a údržbu krajiny“ – ekologické zemědělství a agroturistika


Zemědělství, strategický cíl C „Zajištění odborného vzdělávání a přísunu včasných a využitelných informací“ – podpora vzdělávání pro služby cestovního ruchu, rekvalifikační kurzy, přenos informací na seminářích, exkurzích apod.


Krajina, strategický cíl A „Šetrná a pestrá turistika pro různé uživatele s vysokou kvalitou služeb, poskytující zaměstnání místním obyvatelům“ – nabídky rekreačních a turistických programů pro obce i větší území, podmínky pro zimní rekreaci a turistiku, ubytovací, stravovací a sportovní kapacity v každé obci, místní pamětihodnosti a zvláštnosti, podpora cyklotras, místní tradice, kulturní akce, poradenství pro podnikání v cestovním ruchu, dostupnost kvalitních informací, přeshraniční spolupráce, rodinná, poznávací, pobytová turistika





1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Krajina, strategický cíl B „Investice do krajiny podporují zachování krajinného rázu a přispívají ke zlepšení kvality přírody a života“ – rekonstrukce silnic ve stávajících trasách, údržba stromořadí, podpora železničního spojení

1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch

96


Krajina, strategický cíl C1 „Zvýšit přírodní rozmanitost“ – podpora přirozené vodní retence, přirozená dřevinná skladba lesů, krajinná zeleň, podpora maloplošných chráněných území ...


Krajina, strategický cíl C2 „Obnova, oživení a využití kulturního a historického dědictví“ – obnova a údržba hmotných památek, ochrana krajinného rázu a urbanistické struktury obcí ...


Krajina, strategický cíl D „Zvýšit vědomí lidí o hodnotě krajiny“ – naučné stezky, informace, osvětové programy, setkávání lidí, tradice, patriotismus, podpora agroturistiky, zapojování místních obyvatel

1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Rodina, škola, komunita, strategický cíl A „Fungující partnerství rodiny, školy a komunity jako podmínka rozvoje oblasti“ – sounáležitost s komunitou, společné exkurze


Rodina, škola, komunita, strategický cíl C „Vysoká vzdělanost obyvatel v oblasti životního prostředí a k přírodě šetrného cestovního ruchu“ – exkurze do fungujících zařízení poskytujících vzdělávání, výchovu a osvětu v oblasti cestovního ruchu a pohostinství


Kultura, strategický cíl A „Úplnější uspokojení kulturních potřeb obyvatelstva Broumovska“ – zájmové (amatérské) kulturní a umělecké činnosti, údržba a výstavba kulturních zařízení, profesionální kulturní programy i mimo region, místní kulturní tradice




Kultura, strategický cíl B „Jsou dostupné pestré možnosti rekreačního sportu a pohybových činností ve městě, obci, v přírodě“ – údržba a výstavba sportovních zařízení, podpora sportovních podniků a místních sportovních tradic

1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

Program rozvoje cestovního turistického regionu Krkonoše

ruchu

priorita 1 „Zvýšení nabídky programů a produktů cestovního ruchu“ – programy letního i zimního cestovního ruchu, programy pro specifické cílové skupiny návštěvníků, kombinované turistické a poznávací programy apod., podpora kulturních a historických akcí, podpora rozvoje lázeňství, hipoterapie, školící programy ...

1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky

97


priorita 2 „Rozvoj a zkvalitnění služeb a podpora podnikatelů v oblasti cestovního ruchu“ – podpora malého a středního podnikání, místní aktivity, certifikace služeb, vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

1.1 – zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

priorita 3 „Zlepšení infrastruktury cestovního ruchu“ – infrastruktura pro sport, kulturu a zábavu, rozvoj dopravní infrastruktury a zlepšení dopravní obslužnosti, výstavba a modernizace ubytovacích a stravovacích zařízení, zlepšení infrastruktury pro pohyb v přírodě

1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

priorita 4 „Zefektivnění marketingu cestovního ruchu“ – podpora marketingu. corporate identity, spolupráce turistických informačních center, integrovaný regionální informační systém

2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

priorita 5 „Posílení organizační struktury“ – systém koordinace cestovního ruchu, výběr prioritních projektů, databáze projektů, databáze subjektů působících v cestovním ruchu, mezinárodní spolupráce, posílení významu a zvýšení kvality služeb v turistických informačních centrech, podpora činnosti místních spolků

2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Aktualizace střednědobého plánu (2012-2017) Programu udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj

strategický cíl 1 „Udržení kvality přírodního, historického a kulturního dědictví regionu a jeho efektivní využití pro cestovní ruch“ – přitažlivá krajina a krajinný ráz, podpora místní produkce a tradičních řemesel


strategický cíl 2 „Zajištění organizace cestovního ruchu – řízení a koordinace aktivit, rozvoj spolupráce a implementace projektů na celém území turistického regionu Český ráj“ – spolupráce mezi aktéry cestovního ruchu, využívání potenciálu Geoparku Český ráj, udržitelný rozvoj území, zdroje dat pro plánování v oblasti cestovního ruchu, udržování kalendáře akcí



2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.2 – racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center

98


strategický cíl 3 „Efektivní marketing“ – kvalitní propagace, tvorba produktů a nabídek


strategický cíl 4 „Kvalitní základní i doplňková infrastruktura a služby v cestovním ruchu“ – kvalitní služby, vzdělávání, budování infrastruktury a služeb, certifikace, marketingové značky



1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.4 – budování image regionů a propagace turistické nabídky 3.5 – vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

strategický cíl 5 „Prodloužení turistické sezóny“ – rozšíření nabídky, nové produkty, mimosezónní produkty a aktivity

1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

strategický cíl 6 „Rozvoj cestovního ruchu v okrajových částech turistického regionu“ – turistika za sakrálními památkami, technickými památkami, řemesly, využití potenciálu okrajových oblastí, rozšíření dopravy do okrajových oblastí

1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací 2.1 – budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu 3.2 – aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

strategický cíl 7 „Růst významu cestovního ruchu pro rozvoj regionu, pozitivní vliv cestovního ruchu na kvalitu života místních obyvatel“ – posílení aktivity místních obyvatel


strategický cíl 8 „Kvalitní dopravní infrastruktura využívající zejména hromadnou a alternativní dopravu“ – ekologicky šetrná doprava, hromadná doprava


Stručný komentář k některým údajům v tabulce: Při specifikaci náplně opatření 1.4 (návrhu podporovaných aktivit) bylo přihlíţeno k Aktualizaci Programu ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2012 - Královéhradecký kraj (poţadavek ze závěru zjišťovacího řízení). V rámci opatření 1.4 je navrţena podpora ekologických forem dopravy, zvyšování kvality hromadných dopravních prostředků, podpora specifických forem veřejné dopravy, integrace veřejné dopravy a koordinace jízdních řádů, tvorba balíčků pro vyuţití veřejné dopravy společně s jinými sluţbami, podpora lepšího vyuţití nabídky veřejné dopravy a další, coţ je v souladu s opatřeními KHK-R3 Obnova vozového parku KHK a KHK-R4 Rozvoj environmentálně příznivé dopravní infrastruktury. V rámci opatření 1.3 je mj. navrţena podpora budování a údrţby cyklostezek a cyklotras a podpora zázemí pro cyklisty, coţ je v souladu s opatřením KHK-R4 Rozvoj environmentálně příznivé dopravní infrastruktury. Z výše provedeného vyhodnocení, jak byly v koncepci PR CR KHK zohledněny související cíle ochrany ţivotního prostředí, stanovené v relevantních souvisejících národních, krajských i regionálních koncepcích, vyplývají některé nedostatky koncepce PR CR KHK v tomto směru: 99


1) Mezi opatřeními chybí jednoznačná podpora ochrany přírody a krajiny, jakoţto zásadního předpokladu pro rozvoj cestovního ruchu – ostatně i Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014-2020 uvádí v komentáři k opatření 1.4 (Zkvalitnění nabídky primárního potenciálu cestovního ruchu – zkvalitnění vyuţívání přírodních a kulturněhistorických atraktivit pro cestovní ruch), ţe do zkvalitnění vyuţití přírodních atraktivit pro cestovní ruch bylo zatím z veřejných zdrojů investováno velmi málo a přírodní zdroje jsou nejhůře hodnoceným indikátorem. Obdobně není v PR CR KHK zakotvená osvěta na téma ochrany přírodního dědictví a vazba na cestovní ruch. 2) Mezi opatřeními chybí jednoznačná podpora komunikace mezi subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu a orgány ochrany přírody (vzdělávání apod.). 3) Chybí jasná podpora sportovních akcí – PR CR KHK se zabývá spíš rozvojem potřebné infrastruktury. Návrh koncepce je formulován na příliš obecné úrovni, neţ aby bylo ve všech případech moţné identifikovat jednoznačný soulad s opatřeními ostatních koncepcí. Doporučení zpracovatele vyhodnocení SEA je, aby konkrétní aktivity, které budou naplňovat PR CR KHK, byly prioritně v souladu s cíli uvedených koncepcí, zejména v oblasti ochrany přírody a krajiny. Ve všech případech, kde je moţné soulad s jednotlivými koncepcemi vyhodnotit, není navrhovaná koncepce PR CR KHK v rozporu s hlavními sledovanými cíli a prioritami těchto strategických dokumentů. V tabulkovém přehledu zohlednění cílů ochrany ŢP v koncepci PR CR KHK nejsou uvedeny dva relevantní programy, týkající se ochrany veřejného zdraví: -

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století,

-

Akční plán zdraví a ţivotního prostředí ČR.

Tyto dva strategické dokumenty týkající se oblasti vlivů na zdraví obyvatelstva jsou podrobněji rozebrány a zhodnoceny v kapitole č. 12 – Vlivy koncepce na veřejné zdraví.

100


6

Závaţné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na ţivotní prostředí

6.1 Vyhodnocení vlivů opatření a aktivit podle strategických oblastí PR CR KHK Cílem této kapitoly ve vyhodnocení SEA koncepce Program rozvoje cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji pro období 2014-2020 je vyhodnocení míry a charakteru vlivů, jeţ mohou nastat při naplňování koncepce. Předmětem posouzení byla především její návrhová část, která se týká věcného naplnění specifických a strategických cílů koncepce v jednotlivých strategických oblastech a u nichţ lze předpokládat průměty nebo dopady do území Královéhradeckého kraje a případné vlivy na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí a na veřejné zdraví. Přehled navrţených moţných aktivit v rámci dílčích rozvojových opatření, které mají vést k naplňování specifických i strategických cílů koncepce PR CR KHK, bylo moţné v této fázi hodnocení posoudit pouze na základě obecné specifikace těchto opatření, aktivit a cílů, jeţ stanoví více či méně široký rámec pro následné konkrétní projekty a záměry daného zaměření, které budou fakticky naplňovat realizaci této koncepce. Zmíněná obecná specifikace nezahrnuje ţádné konkrétnější údaje o těchto opatřeních a aktivitách, např. aspoň přibliţnou lokalizaci v území, konkrétnější ideové nebo technické řešení, výkonnost či kapacitu a podobné údaje. V podstatě mohou být umístěny nebo působit na celém území Královéhradeckého kraje. Proto i jejich vyhodnocení je pro nedostatek konkrétních údajů zpracováno v obecné rovině. V současné době nejsou ani ţádné údaje o budoucích projektech nebo záměrech, které by měly být v budoucnu zahrnuty do Akčního plánu a realizovány. V rámci jejich přípravy budou podrobněji specifikovány a rozpracovány do podrobnějších projektů, a pokud by se u nich daly předpokládat vlivy na ţivotní prostředí, budou předmětem posuzování záměrů na ţivotní prostředí (EIA) podle zák. č. 100/2001 Sb., v platném znění. V rámci tohoto procesu pak budou stanoveny jednoznačné podmínky pro jejich realizaci, aby se v maximální míře eliminovaly předpokládané či zjištěné negativní vlivy na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. V návaznosti na určené potenciální negativní vlivy jsou v následující kapitole 7 navrţena doporučená opatření k jejich eliminaci, minimalizaci a případně kompenzaci. Vzhledem k současné neznalosti konkrétních realizačních projektů jsou v kap. 11 uvedena kritéria pro výběr budoucích projektů, která by předem vyloučila z realizace takové projekty, které mohou mít významné negativní vlivy na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. Koncepce je v návaznosti na stanovenou vizi a na výsledky SWOT analýzy rozdělena na tři odlišné strategické oblasti s adekvátně formulovaným strategickým cílem, pro jehoţ dosaţení jsou formulována různá opatření a příkladové aktivity. Od různorodosti těchto oblastí a jejich opatření se odvíjí i různorodost a rozmanitost případných nebo předpokládaných vlivů na okolí, na ţivotní prostředí i na veřejné zdraví.

6.1.1

Strategická oblast 1 – Infrastruktura cestovního ruchu

Právě v intencích této strategické oblasti a jejích dílčích opatření se dá předpokládat většina aktivit a projektů, které mohou ovlivnit ţivotní prostředí. Je pravděpodobné, ţe většina z nich bude mít investiční charakter a bude se jednat o různé rekonstrukce, modernizace a zkvalitňování stávajících 101


objektů pro cestovní ruch. V menší míře i o výstavbu nových objektů nebo rozšiřování stávajících areálů pro sport a rekreaci. Proto budou podrobněji vyhodnoceny. S ohledem na očekávanou absenci dotačních zdrojů pro budování základní infrastruktury cestovního ruchu se nepočítá s realizací extrémně rozsáhlých projektů, i s přihlédnutím k tomu, ţe mnohé dosavadní jsou vnímány v kontextu rozvoje cestovního ruchu velmi kontroverzně. Dotační podpora je pravděpodobná pouze v oblasti agroturistiky (rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství). Tato oblast zahrnuje následující opatření, v rámci nichţ jsou uvaţovány příkladové aktivity. 6.1.1.1 Opatření 1.1 – Zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu Jedná se o neinvestiční typ opatření – koordinace, poradenství, finanční podpory, vyjednávání, zpracování odborných studií, monitoring. Nemá územní zaměření. Nepředpokládají se ţádné vlivy na ţivotní prostředí nebo veřejné zdraví. 6.1.1.2 Opatření 1.2 – Modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit Typ opatření:  neinvestiční - koordinační aktivity, vyjednávání apod.  investiční - níţe uvedené typy aktivit (rekonstrukce, pořízení vybavení) Příklady aktivit:  Rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit  Rekonstrukce a modernizace stravovacích kapacit  Budování nových ubytovacích a stravovacích kapacit v rámci stávající infrastruktury a zástavby,  Renovace komplexů  Budování ubytovacích a stravovacích kapacit pro agroturistiku Předpokládané vlivy: Jelikoţ se jedná převáţně o rekonstrukce a modernizace stávajících objektů a jen v malé míře jde o nové objekty, většinou jiţ ve stávajících sídlech nebo areálech, nepředpokládají se významné vlivy na sloţky ţivotního prostředí. Vlivy budou podobné jako u obdobných staveb – především v etapě výstavby nebo rekonstrukce, v době provozu jiţ budou vzhledem k charakteru staveb minimální. Významnější vlivy lze předpokládat v případech, kdy v rámci rozšiřování kapacit budou realizovány nové objekty. V těchto případech lze předpokládat případné zábory půdy (i kdyţ pravděpodobnější bude, ţe ve většině ploch se bude jednat o ostatní, zpevněné nebo jiné nezemědělské plochy v zástavbě). U nových objektů lze předpokládat běţné vlivy na sloţky ţivotního prostředí jako u obdobných budov – např. vlivy na ovzduší v závislosti na způsobu vytápění objektu, spotřebu vody a produkci odpadních vod, produkci odpadů, emise do ovzduší a zvýšení hlukové zátěţe v případě nové vyvolané dopravy – jak při výstavbě, tak při provozu. Výstavbou nových objektů můţe být ovlivněna případná stávající vegetace na dotčených plochách (dojde pravděpodobně k její likvidaci, částečně však bude nahrazena novými sadovými nebo zahradními úpravami a náhradní výsadbou). V rámci výstavby je vhodné stanovit podmínky pro minimalizaci vlivů na ŢP – např. ekologické vytápění, napojení odpadních vod na kanalizaci, omezení zdrojů hluku, popř. zdroje se sníţenou hlučností, v případě záborů ZPF zábor půd pouze niţší kvality – III.-V. třída ochrany, zasakování dešťových vod na pozemku pro zvýšení retence, stanovení parametrů staveb, aby nenarušily 102


dochovaný krajinný ráz a pod. Nepředpokládá se, ţe by se stavby tohoto charakteru budovaly v chráněných územích nebo v přírodně cenných či zranitelných územích (ZCHÚ, I. a II. zóny CHKO a pod. ) Lze předpokládat, ţe uvedené vlivy budou malé a málo významné. U neinvestičních typů opatření se nepředpokládají ţádné vlivy na ţivotní prostředí nebo veřejné zdraví. 6.1.1.3 Opatření 1.3 – Budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci a ubytovacích a stravovacích kapacit Typ opatření:  Investiční – všechny výše uvedené typy investičních projektů (rekonstrukce, pořízení vybavení, v omezené míře téţ stavební činnost - nové objekty); terénní úpravy (v souladu s územními plány a všemi platnými regulemi); modernizace staveb i mobiliáře  Neinvestiční a nepřímé – doplňkové sloţky (koordinační aktivity, centrální vyjednávání, dotační management apod.) Příklady aktivit:  Budování a údrţba cyklostezek s vyuţitím pro rozvoj cestovního ruchu  Postupná výstavba úseků stezek na páteřních cyklotrasách  Značení a údrţba cyklotras, jejich vhodné trasování a propojování s ohledem na turistické atraktivity a stávající infrastrukturu  Podpora rozvoje zázemí pro cyklisty (půjčovny, servis aj.)  Budování a údrţba naučných stezek  Údrţba a aktualizace turistického značení  Budování a údrţba lyţařských běţeckých tras  Údrţba a modernizace lyţařských areálů  Podpora vybavování tematických tras vhodným mobiliářem  Budování a údrţba hipostezek a dalších specifických tras a stezek  Hledání moţností vyuţití stávajících kapacit pro sport, volný čas a rekreaci  Rozvoj a podpora fungování prostor pro kulturní akce a volnočasové aktivity při zachování finanční dostupnosti pro obyvatele i turisty  Odstraňování fyzických a morálních bariér pro efektivní vyuţití kapacit pro sport, volný čas a rekreaci  Pasportizace kapacit pro sport, volný čas a rekreaci z hlediska jejich potenciálu pro cestovní ruch, zapojení do nabídky produktů a propojení s dalšími spolupracujícími subjekty  Poradenství v oblasti dotačních prostředků, odborná pomoc, projektový management  Jednání se subjekty, které mají vliv na realizaci a podobu větších projektů  Jednání s podnikatelskými subjekty mimo cestovní ruch o spolupráci při financování větších projektů a rozšíření nabídky cestovního ruchu  Rozvoj infrastruktury vázané na pobyt u vody – kvalitativní rozvoj stávajících středisek  Rozvoj tradičních center lázeňství Předpokládané vlivy: Co se týče stavebních objektů, bude se jednat o obdobné stavby i vlivy jak v předcházejícím opatření, takţe i případné vlivy na ţivotní prostředí budou obdobné – nepředpokládají se významné 103


vlivy. V ostatních případech se bude jednat zejména o budování nových tras a stezek – turistické trasy, cyklostezky, hipostezky, naučné stezky, lyţařské trasy. Je předpoklad, ţe jejich umístění bude převáţně ve volném nezastavěném terénu, často v přírodně atraktivních nebo cenných lokalitách. Někdy bývají umístěny i v ZCHÚ. Obecně by vlivy takové infrastruktury měly být minimální – jedná se o měkkou formu CR. Přesto můţe docházet i k některým nepříznivým vlivům, zejména v chráněných a cenných územích – např. zvýšený pohyb většího mnoţství osob, rušení ţivočichů hlukem a nadměrným pohybem, narušení rostlinného pokryvu, riziko eroze půdy, moţné je i světelné znečištění v případě osvětlení tras a stezek, riziko zvýšeného mnoţství odpadů, popř. i černých skládek, narušení vodních poměrů v dané lokalitě, sníţení funkčnost některých prvků ÚSES a pod. V rámci budování těchto záměrů je zde výrazně potřebnější stanovit řadu podmínek, které by výše uvedené nepříznivé vlivy vyloučily nebo výrazně omezily, zvlášť pokud jsou tyto aktivity budovány v chráněných nebo cenných územích, kde je jakýkoliv negativní vliv velmi neţádoucí (např. respektování stanovených podmínek pro ochranu takových lokalit, dodrţování podmínek a omezení podle plánů péče o CHÚ, stanovení reţimu na stezkách a pod.). Na druhou stranu se nelze vyhnout umísťování aktivit tohoto typu právě do cennějších a přírodně atraktivnějších lokalit, neboť tato skutečnost je často tím lákadlem pro vyuţití těchto tras a stezek. Budovat stezky a trasy v kvalitním přírodním prostředím je ţádoucí i z hlediska pozitivních vlivů na zdraví takto sportujících lidí. Vyhodnotit vlivy uvedených aktivit na konkrétní lokality nebo konkrétní ZCHÚ není moţné, neboť není známa ani přibliţná lokalizace takových aktivit. Lze doporučit, aby se nová infrastruktura budovala v návaznosti na jiţ stávající, ve vhodné lokalitě. Umístění opatření ani v rámci nich podporovaných aktivit (jejichţ seznam je navíc pouze příkladný, nikoli vyčerpávající) není v rámci koncepce blíţe zpřesněno, opatření zpravidla se týkají celého správního obvodu Královéhradeckého kraje. Spíše výjimečně lze bliţší umístění odhadovat z formulace opatření/aktivity - údrţba a modernizace lyţařských areálů a rozvoj tradičních center lázeňství v rámci opatření 1.3 (v prvním případě se zřejmě jedná o území Krkonoš a Orlických hor, ve druhém případě můţe jít o Janské Lázně v Krkonoších, Lázně Bělohrad nebo Lázně Velichovky). Uvedenými aktivitami tedy mohou být reálně dotčeny zejména následující ZCHÚ: KRNAP, CHKO Orlické hory, PP Kačenčina zahrádka a PP Bělohradská baţantnice. Lze předpokládat, ţe vlivy uvedených aktivit budou malé aţ střední, ale nepříznivé vlivy lze poměrně účinně omezit příslušnými podmínkami a opatřeními. 6.1.1.4 Opatření 1.4 – Zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací Typ opatření:  Investiční – všechny níţe uvedené typy investičních projektů (rekonstrukce, pořízení vybavení, v omezené míře téţ stavební činnost - nové objekty); terénní úpravy (v souladu s územními plány a všemi platnými regulemi); modernizace staveb i mobiliáře  Neinvestiční a nepřímé – doplňkové sloţky (koordinační aktivity, centrální vyjednávání, dotační management apod.) Příklady aktivit:  Zavádění a podpora specifických forem veřejné dopravy pro vyuţití v rámci cestovního ruchu (cyklobusy, skibusy aj.) – v opodstatněných případech celoroční provoz  Podpora přepravy jízdních kol na pravidelných autobusových linkách 104


           

Integrace veřejné dopravy, koordinace jízdních řádů Podpora vyuţití veřejné dopravy tvorbou balíčků a integrací s jinými sluţbami Zavádění ekologických forem dopravy Zvyšování kvality hromadných dopravních prostředků Budování a zkvalitňování parkovacích míst u turistických atraktivit (pouze racionálně, udrţitelně, šetrně k ţivotnímu prostředí) Budování parkovacích informačních systémů Zkvalitnění a unifikace navigačních systémů ve městech Optimalizace a doplnění navigačního systému pro motoristy k turistickým cílům Rekonstrukce veřejných prostranství a komunikací v koordinaci s vlastníky, finančními podporovateli apod. Spolupráce při zajištění veřejné dopravy při jednorázových kulturních a turistických akcích Jednání se subjekty, které mají vliv na realizaci a podobu větších infrastrukturních projektů Podpora spolupráce a koordinace krajských činností v oblasti dopravy a cestovního ruchu s cílem lépe vyuţít nabídku veřejné dopravy a dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu

Předpokládané vlivy: V rámci opatření 1.4. převládají neinvestiční typy aktivit, které nebudou mít přímé vlivy na ţivotní prostředí. Protoţe se však u nich vesměs jedná o aktivity, které by měly zlepšit stávající stav dopravy a zmírnit některé stávající nepříznivé vlivy, lze dovodit, ţe uvedené aktivity budou mít nepřímé a druhotné pozitivní vlivy na některé sloţky ŢP – zejména na zlepšení kvality ovzduší, sníţení hlukové zátěţe z dopravy, sníţení spotřeby pohonných hmot racionalizací systému dopravy, sníţení podílu individuální dopravy lepší nabídkou kvalitní hromadné dopravy. Nezanedbatelný bude i příznivý vliv na veřejné zdraví sníţením imisní a hlukové zátěţe. Menšinu investičních aktivit představuje budování a zkvalitňování parkovacích míst u turistických atraktivita rekonstrukce veřejných prostranství a komunikací. Budování a zkvalitňování parkovišť sice s sebou nese pravděpodobné zvýšení dopravy (kdyţ bude kde kvalitně zaparkovat) a s tím spojené jiţ dříve uvedené nepříznivé vlivy (emise, hluk, větší koncentrace návštěvníků atd.), na druhou stranu je moţno předpokládat i příznivý efekt, ţe návštěvníci nebudou jiţ parkovat na nevhodných místech (kdyţ parkovišť bylo málo), např. na zakázaných místech komunikací nebo na chodnících (bránění plynulosti dopravy), na polních nebo lesních cestách nebo trávnících (riziko jejich poškození, riziko úkapů závadných látek a jejich únik do půdy, příp. do vod). Důleţitá bude lokalizace takových parkovišť, zejména aby nebyly v blízkost cenných přírodních lokalit nebo přímo v nich, ale v rozumné dostupné vzdálenosti od turistických atraktivit. Je předpoklad, ţe uvedená nová parkoviště budou mít rozumnou kapacitu vzhledem k hodnotám lokality, ve které budou budovány. Nepředpokládáme, ţe by parkoviště byla budována přímo v ZCHÚ. Vlivy budování parkovišť se projeví jednak při jejich výstavbě (zničení stávajícího pokryvu půdy, hluk a emise ze stavebních prací, riziko úkapů či havarijních úniků na staveništi a pod.). Na druhou stranu je předpoklad, ţe takové stavební práce s uvedenými vlivy nebudou trvat dlouho. Vlivy těchto aktivit lze pokládat za poměrně malé a málo významné.

105


6.1.2

Strategická oblast 2 – Tvorba turistické nabídky a její propagace

6.1.2.1 Opatření 2.1 – Budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch Typ opatření:  Investiční – rekonstrukce, revitalizace, modernizace objektů; pořízení mobiliáře, případně moderního technologického zázemí  Neinvestiční a nepřímé – doplňkové sloţky (koordinační aktivity, centrální vyjednávání, dotační) Příklady aktivit:  Pasportizace a mapování potenciálu turistických atraktivit  Podpora zápisu památek do prestiţních seznamů a registrů (národní systémy památkové ochrany, Evropské dědictví, UNESCO, regionální marketingové seznamy atp.)  Jednání se subjekty mimo cestovní ruch o spolupráci při realizaci větších projektů a rozšíření nabídky cestovního ruchu  Vyuţití atraktivních kulturních a společenských akcí (městské a historické slavnosti, hudební a divadelní festivaly apod.) pro posílení turistické nabídky (regionální kalendáře akcí)  Rozvoj turistických produktů vázaných na sklářskou, textilní, hornickou a jinou řemeslnou historii  Podpora rozvoje turistické infrastruktury podél významných vodních toků  Obnova tradičních rozhleden a dalších výhledových míst  Podpora revitalizace a zpřístupňování památek Předpokládané vlivy: U neinvestičních aktivit nepředpokládáme vlivy na ţivotní prostředí nebo veřejné zdraví. Nepřímo a druhotně však budou mít tyto aktivity příznivý vliv na stav kulturních a historických památek a na podporu tradiční řemeslné výroby jako jedné z charakteristik krajinného rázu. U investičních aktivit lze předpokládat vlivy na ţivotní prostředí u podpory turistické infrastruktury podél významných vodních toků, u obnovy rozhleden a vyhlídkových míst. U těchto aktivit můţeme předpokládat jak některé příznivé vlivy (podpora zdraví, poznávání krajiny), tak i nepříznivé vlivy. Podpora rozvoje infrastruktury v blízkosti vodních toků přinese do těchto lokalit spíše rušivé vlivy v důsledku zvýšeného počtu návštěvníků. Významné vodní toky bývají obvykle i významnými prvky ÚSES, obvykle regionálními či nadregionálními biokoridory. Tvoří významnou součást kostry ekologické stability krajiny a poţívají určitou ochranu podle zákona o ochraně přírody a krajiny jako významné krajinné prvky. Vodní tok je obvykle i významným vodním ekosystémem, často s přírodně cennými břehovými porosty, které tvoří ve zkulturněné krajině významné biotopy a bývají také součástí ÚSES. . Mezi potenciálně nepříznivé vlivy takové aktivity je moţno uvést např. právě narušení břehových porostů, sníţení funkčnosti biokoridoru a ÚSES, moţné narušení biotopů, riziko znečištění vody ve vodním toku a riziko významného narušení vodního ekosystému, moţné narušení dosavadního krajinného rázu, vytvoření moţné překáţky pro průběh případných povodní. Vzhledem k neznalosti konkrétnějších údajů o záměru mohou být vlivy od málo a mírně nepříznivých aţ po významně negativní. 106


V případě obnovy tradičních rozhleden (je to určitě zásluţná činnost) ale je moţno také předvídat některé nepříznivé vlivy – pravděpodobně narušení dochovaného krajinného rázu významnou dominantou v krajině, a protoţe rozhledny bývají na kopci (obvykle zalesněném), můţe dojít k narušení lesních pozemků (PUPFL), k nutnosti odlesnění místa pro rozhlednu, případně i vykácení okolních porostů pro zajištění výhledu. Odlesnění, i kdyţ třeba na malé ploše, ale na exponovaném místě, má také své nepříznivé důsledky: dojde k narušení lesního porostu a k narušení půdního pokryvu, coţ můţe způsobit změnu biodiverzity lesního ekosystému, zvýšit riziko půdní eroze, způsobit změnu odtokových poměrů v dané lokalitě, v případě většího kácení stromů můţe otevřít zbytek lesa bořivým větrům a poškodit lesní porost. Bude záleţet na lokalitě obnovy rozhledny a jejích přírodních poměrech, zda se uvedené potenciální vlivy projeví nebo ne. Řadu uvedených nepříznivých vlivů lze patřičnými opatřeními a postupy zmírnit. 6.1.2.2 Opatření 2.2 – Racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu Typ opatření :  Neinvestiční – sběr a vyhodnocování dat, tvorba metodiky, koordinace, propojování informačních systémů, financování chodu potřebných technologií  Investiční - v omezené míře pořízení výpočetní techniky a navázaných technologií Příklady aktivit:  Podpora funkčnosti datového skladu pro subjekty cestovního ruchu v kraji  Zajištění funkčnosti zastřešujícího webu (krajského), který bude aktuální a bude efektivně směrovat na stránky s konkrétnějšími informacemi, konkrétní nabídkou, konkrétní území apod.  Přeshraniční spolupráce v oblasti propojení informačních systémů  Synchronizační nástroje mezi různými úrovněmi IS (národní, krajské, regionální, lokální)  Zamezení duplicity činností pomocí propojení informačních systémů (plnění více webů stejným obsahem apod.)  Stanovení optimálního rozsahu dat, která je vhodné zjišťovat systematicky, s ohledem na kapacitu jednotlivých subjektů  Monitoring návštěvnosti konkrétních turistických cílů  Pravidelný sběr a vyhodnocování dat destinačními organizacemi  Mapování rozvojových projektů v oblasti cestovního ruchu plánovaných, připravovaných nebo realizovaných na území kraje jinými subjekty Předpokládané vlivy: U neinvestičních aktivit vzhledem k jejich charakteru nepředpokládáme vlivy na ŢP a veřejné zdraví, stejně tak u investičních aktivit, které svým charakterem nemohou mít ţádné vliv na ŢP ani na veřejné zdraví. 6.1.2.3 Opatření 2.3 – Tvorba produktů cestovního ruchu 6.1.2.4 Opatření 2.4 – Budování image regionů a propagace turistické nabídky Aktivity jsou vesměs neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemohou mít vlivy na ţivotní prostředí ani veřejné zdraví.

107


6.1.3

Strategická oblast 3 – Koordinace rozvoje cestovního ruchu

6.1.3.1 Opatření 3.1 – Dořešení rajonizace cestovního ruchu 6.1.3.2 Opatření 3.2. – Aktivizace místního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 6.1.3.3 Opatření 3.3 – Využití všech finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu 6.1.3.4 Opatření 3.4 – Podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistckých informačních center 6.1.3.5 Opatření 3.5 – Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu U neinvestičních aktivit vzhledem k jejich charakteru nepředpokládáme vlivy na ŢP a veřejné zdraví, stejně tak u investičních aktivit, které svým charakterem (modernizace zázemí a technického vybavení pro vzdělání a informační systémy) nemohou mít ţádné vliv na ŢP ani na veřejné zdraví.

6.1.4

Souhrn k vyhodnocení vlivů na ŢP

Velká většina navrţených opatření a plánovaných aktivit má neinvestiční charakter, jedná se převáţně o metodickou podporu, koordinaci spolupráce, racionalizaci informačních systémů, poradenství, vytváření systému financování, monitoring zdrojů a řady dalších faktorů cestovního ruchu a podobně, u nichţ nelze předpokládat nějaké vlivy na ŢP nebo veřejné zdraví. V případě menšiny investičních aktivit (z celkových navrţených aktivit v koncepci PR CR KHK) se jedná – vzhledem k nedostatku finančních prostředků – převáţně o různé rekonstrukce, modernizace, doplňování a dobudování stávajících objektů a infrastruktury, jen minimálně půjde o zcela novou výstavbu na nových lokalitách. Vzhledem k tomu nejsou pravděpodobné významné negativní vlivy na ţivotní prostředí nebo veřejné zdraví, bude však záleţet na lokalizaci a technickém řešení daných aktivit a projektů, které v současné době není známé. Bude proto velmi záleţet i na pečlivém výběru budoucích projektů a uplatnění kritérií pro výběr projektu, aby byl co nejméně nepříznivý vůči ţivotnímu prostředí. Důleţité pro minimalizaci případných negativních vlivů bude dodrţování navrţených a doporučených opatření pro zmírnění vlivů této koncepce (viz kap. 7. a 10.) Pro přehlednost uvádíme hlavní předpokládané vlivy koncepce PR CR KHK 2014 – 2020: pozitivní vlivy

negativní vlivy zastavování krajiny – zábory ZPF, narušení krajinného rázu fragmentace krajiny hluk (ve vztahu k člověku) vyrušování druhů živočichů

možnost podpory tzv. měkké turistiky

podpora tzv. tvrdé turistiky a riziko překročení únosné kapacity prostředí čerpání přírodních zdrojů (např. voda pro zasněžování v lyžařských areálech)

108


ovzduší - podpora veřejné dopravy a obecně ekologizace dopravy využívané v cestovním ruchu EVVO – zvyšování informovanosti lidí o místních hodnotách daného území (zejm. podpora TIC, místních řemesel a aktivit, vzdělávání) podpora kulturních charakteristik krajinného rázu (zejm. obnova a rekonstrukce památek, podpora tradičních řemesel a obecně místní kultury)

dotčení přírodních charakteristik krajinného rázu

v některých případech narušení ÚSES, vodních a břehových biotopů, lesních porostů případné narušení přírodně cenných lokalit a ZCHÚ Pozn.: naproti sobě pozitiva a negativa v případě, ţe můţe koncepce působit v téţe oblasti kladně i záporně

Opatření PRCR KHK, ze kterých hlavně vyplývají moţné vlivy na ŢP (a jaké vlivy): opatření 1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit

vlivy (+/-) - zastavování krajiny, hluk, vyrušování živočichů, riziko překročení únosné kapacity prostředí + podpora šetrných forem turistiky (agro apod.)


- fragmentace, vyrušování živočichů, čerpání přírodních zdrojů (voda pro zasněžování), riziko překročení únosné kapacity prostředí, dotčení přírodních charakteristik krajinného rázu + EVVO (naučné stezky)


- vyrušování živočichů


- vyrušování živočichů, dotčení přírodních charakteristik krajinného rázu

+ zlepšení ovzduší

+ podpora kulturních charakteristik krajinného rázu 2.3 – tvorba produktů cestovního ruchu

- fragmentace, vyrušování živočichů + podpora měkké turistiky


- fragmentace, vyrušování živočichů


+ podpora kulturních charakteristik krajinného rázu

3.4 – podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center

+ EVVO


+ EVVO

+ podpora měkké turistiky

6.2 Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 bylo provedeno na základě závěru zjišťovacího řízení, kdy na základě stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody nebyly moţné vlivy na 109


evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 vyloučeny. Stanoviska příslušných orgánů ochrany přírody dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. jsou přílohou č. 3 vyhodnocení koncepce. Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 zpracovala autorizovaná osoba – Mgr. Alice Háková, drţitelka autorizace MŢP ČR č.j. 630/279/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Vyhodnocení vlivů PR CR KHK na soustavu Natura 2000 se věnuje hodnocení strategické části Programu rozvoje cestovního ruchu v Královehradeckém kraji pro období 2014 – 2020, neboť v úvodní a analytické části nejsou uvedeny ţádné návrhy, které by mohly ovlivnit lokality soustavy Natura 2000. Postupně jsou posuzovány všechny rozvojové aktivity, které jsou součástí jednotlivých opatření. Vzhledem k tomu, ţe opatření a aktivity jsou v koncepci definovány obecně, jsou obecné i výsledky jejich hodnocení. Tam, kde bylo moţné identifikovat území soustavy Natura 2000, která by mohla být některými návrhy dotčena, byla odhadnuta potenciální míra jejich ovlivnění. V případě, ţe u jednotlivých aktivit v rámci navrţených opatření bylo shledáno moţné ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000, jsou pod tabulkou uvedeny poznámky k hodnocení těchto aktivit. Z uvedeného hodnocení zde uvádíme tyto poznámky k výsledkům hodnocení podle předpokládaných aktivit v rámci daného opatření, které mohou mít vliv pozitivní nebo negativní na území Natura 2000. 6.2.1.1 Opatření 1.1. - Zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu Aktivity typu „Rozvoj informačních technologií a poradenství v oblasti cestovního ruchu“ mohou mít i pozitivní vliv na předměty ochrany v územích soustavy Natura 2000. Návštěvníci budou informováni o jejich přírodních hodnotách a limitech pro jejich vyuţívání. Cílená informovanost přispěje k posílení povědomí o soustavě území Natura 2000 jako celku. 6.2.1.2 Opatření 1.2 – Modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit Vliv rekonstrukce a modernizace ubytovacích objektů i výstavba nových zařízení nelze bez uvedení umístění objektů, jejich kapacit a způsobu vyuţití detailně vyhodnotit. V územích jako jsou např. EVL Krkonoše, EVL Adršpašsko-Teplické skály, EVL Broumovské stěny, EVL Orlické hory sever nebo PO Broumovsko a PO Krkonoše můţe zvýšení ubytovacích kapacit znamenat negativní ovlivnění některých předmětů ochrany. Zvýšení ubytovacích kapacit můţe způsobit přímé i nepřímé ovlivnění předmětů ochrany v územích soustavy Natura 2000. Při umístění zařízení v místě výskytu přírodních stanovišť a biotopů druhů EVL i PO by znamenalo přímé ovlivnění jejich populací. Zvýšená turistická návštěvnost můţe negativně ovlivnit, převáţně během hnízdního období, některé druhy ptáků jako je sokol stěhovavý a výr velký v PO Broumovsko. Rušení spojené se zvýšením turistického ruchu můţe mít také negativní vliv na populaci tetřívka obecného nebo chřástala polního v PO Krkonoše nebo PO Orlické Záhoří. Zvyšováním ubytovacích kapacit také dochází ke zvýšení produkce splaškových vod, coţ můţe způsobit eutrofizaci vodních toků. Pro některé citlivé druhy ţivočichů, které patří k předmětům ochrany v turisticky atraktivních oblastech, kde předpokládáme tlak na zvyšování ubytovacích kapacit, můţe změna v chemickém sloţení vody znamenat ovlivnění početnosti a stavu jejich populací. Jedná se například o tyto druhy: mihule potoční – EVL Metuje – Dřevíč, vranka obecná – EVL Labe – Hostinné, EVL Zaorlicko a EVL Krkonoše nebo rak kamenáč – EVL Luční potok v Podkrkonoší. Míra významnosti vlivu bude záviset na kapacitách zařízení a jejich umístění a také kvalitě vypouštěných odpadních vod z jednotlivých ČOV. Kumulativní ovlivnění jednotlivých vodních toků je moţné provést na úrovni hodnocení územních plánů, kde je známa 110


kapacita objektů a způsob čištění odpadních vod. Při renovaci objektů, které hostí populace letounů a byly vymezeny jako evropsky významné lokality (EVL Jičíněves – zámek, EVL Josefov – pevnost, EVL Kost, EVL Pevnost Dobrošov, EVL Staré hrady – zámek, EVL Zámek v Kostelci nad Orlicí), je nezbytné stavební úpravy provádět v souladu s poţadavky ochrany letounů. Vyhodnocení vlivu výstavby nových ubytovacích kapacit nebylo moţné z důvodu obecné povahy koncepce vyhodnotit. Obecně platí, ţe je vhodné je umísťovat v zastavěném území nebo v jeho návaznosti a omezit realizaci zpevněných ploch v okolí objektů. Důraz je třeba klást na minimalizaci ovlivnění přírodních stanovišť, s ohledem na moţné ovlivnění prioritních předmětů ochrany. Vliv rozvoje ubytovacích kapacit je moţné nejlépe postihnout při hodnocení územních plánů sídelních útvarů. 6.2.1.3 Opatření 1.3 – Budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci a ubytovacích a stravovacích kapacit Nová zařízení infrastruktury je vhodné umísťovat do zastavěného území nebo v jeho návaznosti, případně vyhodnotit ve fází konkrétního záměru všechny přímé i nepřímé vlivy spojené s jeho realizací, které by mohly mít vliv na stav předmětů ochrany v EVL a PO. V EVL Krkonoše bylo pro tento účel vymezeno tzv. území obce se sníţeným přírodním a krajinářským potenciálem, kde je budování nových objektů přípustné a neovlivní předměty ochrany EVL a PO Krkonoše. Budování cyklostras, naučných stezek, běţkařských tras a lyţařských areálů s sebou přináší jak působení přímých, tak i nepřímých negativních vlivů. Bez znalosti konkrétního umístnění tras včetně technického řešení není v rámci této koncepce moţné vyhodnotit významnost ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO. Při realizaci navrţených aktivit můţe dojít ke ztrátě a narušení přírodních stanovišť a ovlivnění populací rostlin a ţivočichů včetně jejich biotopů. Jedná se např. o EVL Krkonoše, EVL Adršpašsko-Teplické skály, EVL Údolí Plakánek, EVL Ţehuňsko, EVL Podtrosecké údolí nebo EVL Broumovské stěny, které patří k turisticky atraktivním územím. Při budování nových naučných stezek je třeba respektovat biotopy druhů citlivých na rušivé vlivy spojené se zvýšenou turistickou návštěvností území jako je např. tetřívek obecný v PO Krkonoše nebo výr velký a sokol stěhovavý v PO Broumovsko. Dalším druhem, který můţe být ovlivněn při budování a rekonstrukci turistických tras je zvonek český v EVL Krkonoše, který se vyskytuje mimo jiné právě podél cest. Nadměrný sešlap, eutrofizace jeho biotopu nebo přímé ohroţení jedinců můţe znamenat ovlivnění stavu jeho populace. Ovlivněny mohou být i jiná citlivá přírodní stanoviště podél stezek (rašeliniště a oligotrofní alpínská stanoviště). Budování nových turistických tras by měl předcházet průzkum současného zatíţení území a porovnání budoucího stavu, dále biologický průzkum a případně návrh opatření k omezení vlivu na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Při úpravě stezek je nezbytné v evropsky významných lokalitách, kde je předmětem ochrany dřevokazný hmyz jako je páchník hnědý nebo roháč obecný (EVL Chlumec – Karlova Koruna, EVL Olešnice, EVL Opočno, EVL Týnišťské Poorličí a EVL Víno), zachovat doprovodný dřevinný porost, pokud je biotopem zmíněných brouků. Také pořádání kulturních akcí, zvláště několikadenních, můţe negativně ovlivnit především populace citlivých druhů, jako je např. jeřáb popelavý v PO Roţďalovické rybníky nebo chřástal polní v PO Orlické Záhoří, PO Ţehuňský rybník a Ţehuňská obora. Rozvoj infrastruktury na pobyt u vody včetně rozvoje stávajících středisek můţe negativně ovlivnit kvalitu vody (EVL Metuje – Dřevíč, EVL Labe – Hostinné, EVL Krkonoše, EVL Dědina u Dobrušky, EVL Zaorlicko), můţe dojít ke ztrátě stanovišť druhů nebo narušení hydrologického reţimu v okolí budované infrastruktury, které ovlivní druhy jako jsou čolci, obojţivelníci, ryby, ale 111


i motýli vázané na mokřadní louky (modrásek bahenní, modrásek očkovaný), i nadměrnému působení rušivých vlivů, coţ je neţádoucí hlavně v ptačích oblastech v hnízdním období ptáků. Modernizace sjezdových areálů v EVL Krkonoše by měla respektovat doporučení expertní skupiny „Zajištění souladu rozvoje sjezdového lyţování na území KRNAP a jeho ochranného pásma“, které je součástí Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (2010 – 2020). Při rozšiřování lyţařských areálů můţe dojít k přímému ovlivnění lesních porostů jedinců i biotopů předmětů ochrany v PO Krkonoše, a to tetřívka obecného, lejska malého, sýce rousného, datla černého nebo čápa černého. Při jejich realizaci je třeba respektovat vymezení jádrových územích výskytu tetřívka obecného v PO Krkonoše (viz mapa 5A, která je přílohou plánu péče). Přednostně by sjezdové dráhy měly v co největší míře vyuţívat stávajících průseků a při propojování lyţařských areálů i lesních cest. Při budování tratí v rámci lučních porostů omezit terénní úpravy a provoz letních aktivit, které by mohly narušit vodní reţim v území a kvalitu přírodních stanovišť a biotopu druhů. Zvláštní důraz by měl být kladen na zachování prioritních předmětů ochrany EVL. Případné osvětlení sportovních areálů a zasněţování sjezdových tratí je třeba posoudit individuálně a realizovat v případě, kdy nedojde k významnému ovlivnění předmětů ochrany PO a EVL. Závěrem konstatujeme, ţe realizaci navrţených aktivit by měl předcházet biologický průzkum území s důrazem na zjištění aktuální početnosti potenciálně ovlivněných druhů, případně určení kvality přírodních biotopů, které by mohly být ovlivněny. 6.2.1.4 Opatření 1.4 – Zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací Celoroční provoz cyklobusů nebo skibusů můţe zvýšit neţádoucí dostupnost citlivých oblastí jako je např. alpínská zóna v EVL a PO Krkonoše nebo území PO Broumovsko. Zvýšení dopravního zatíţení s sebou přináší řadu přímých negativních vlivů jako je hluk, emise dusíkatých látek a větší riziko šíření nepůvodních a invazních druhů. Zvýšení turistického ruchu nepůsobí jen v místě provozu dopravních prostředků, ale v mnohem širším území, které můţe být biotopem senzitivních druhů, např. hnízdících ptáků jako je sokol stěhovavý a výr velký v PO Broumovsko. Případná míra ovlivnění předmětů ochrany v územích soustavy Natura 2000 bude záviset na lokalizaci a charakteru transportu a také době provozu. Bez těchto detailních informací není moţné míru jejich potenciální ovlivnění vyhodnotit. Další aktivitou při zvyšování dostupnosti turistických destinací je potřeba budování nových parkovacích míst, které můţe znamenat ztrátu přírodního stanoviště nebo biotopu druhu. Obecně doporučujeme vyuţití stávajících zpevněných ploch v blízkosti turistických východisek, bez nutnosti budování nových přístupových cest. Počet parkovacích míst je vhodné omezit na únosnou míru zatíţení v konkrétní oblasti tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění předmětů ochrany v daných územích soustavy Natura 2000. Bez uvedení konkrétního umístění plánovaných parkovišť nelze vyhodnotit významnost realizace této aktivity. 6.2.1.5 Opatření 2.1 – Budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch Významné vodní toky jako je řeka Tichá a Divoká Orlice, Metuje nebo Labe jsou mimo jiné biotopem řady ţivočišných druhů a vyskytují se zde přírodní stanoviště, které patří k předmětům ochrany území soustavy Natura 2000 a mohou být při rozvoji infrastruktury ovlivněny. Vodní toky fungují pro řadu ţivočichů jako přirozené migrační koridory a rozvoj infrastruktury v jejich blízkosti můţe znamenat omezení migrační prostupnosti území, např. pro vydru říční v EVL Orlice a Labe. Provoz objektů s sebou také přináší vznik zdroje rušivých vlivů a zvýšenou produkci odpadních vod, coţ je problematické např. u populace mihule potoční v EVL Metuje - Dřevíč. Úpravami v okolí vodních toků mohou být také ovlivněny vlhké louky, které jsou biotopem zájmových druhů motýlů jako je modrásek bahenní a modrásek očkovaný, které patří mezi 112


předměty ochrany několika EVL (Javorka a Cidlina – Sběř, Kačerov, Vladivostok, Uhřínov – Benátky). Při realizaci opatření je třeba minimalizovat zásah do vodního prostředí toků a měnit jejich charakter, které jsou biotopy mihule potoční (EVL Metuje – Dřevíč) nebo vranky obecné (EVL Krkonoše). Míra ovlivnění bude záviset na umístění infrastruktury a technickém řešení záměrů. V hodnoceném programu není uvedena lokalizace zamýšlených rozhleden, která je nezbytná pro vyhodnocení míry potenciálního ovlivnění předmětů ochrany v územích soustavy Natura 2000. K omezení ovlivnění můţeme pouze obecně doporučit umístění rozhleden mimo přírodní biotopy a biotopy druhových předmětů ochrany EVL a PO. V ptačích oblastech je nezbytné rozhledny situovat mimo hnízdní teritoria ptačích druhů, kteří jsou předmětem ochrany dané PO a kteří jsou citliví na působení rušivých vlivů (např. sokol stěhovavý a výr velký v PO Broumovsko, jeřáb popelavý v PO Roţďalovické rybníky a tetřívek obecný v PO Krkonoše. Umístění rozhledny by měl předcházet aktuální průzkum výskytu a početnosti zájmových druhů. Stavební úpravy při obnově a zpřístupňování památek jako jsou hrady, zámky a stará důlní díla, kde jsou předmětem ochrany populace letounů (např. EVL Josefov – pevnost, EVL Jičíněves – zámek, EVL Kost, EVL Pevnost Dobrošov, EVL Staré Hrady – zámek), je nutné provádět tak, aby nedošlo k jejich významnému ovlivnění. Při obnově střech objektů je nezbytné zachovat vletové otvory a provádět stavební úpravy tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění netopýrů. 6.2.1.6 Opatření 2.2 – Racionální propojení informačních systémů cestovního ruchu Plánovaný monitoring návštěvnosti turistických cílů je vhodné zacílit i na turisticky atraktivní lokality, které jsou součástí soustavy Natura 2000. Získaná data pomohou při plánování opatření v rámci plánů péče o jednotlivé evropsky významné lokality a při přípravě souboru doporučených opatření v ptačích oblastech. 6.2.1.7 Opatření 2.3 – Tvorba produktů cestovního ruchu Vyhledávání nových turistických cílů můţe potenciálně způsobit odliv návštěvníků z dosud nadmíru navštěvovaných území soustavy Natura 2000 jako je např. EVL a PO Krkonoše nebo EVL Adršpašsko-Teplické skály a EVL Broumovské stěny. Sníţení návštěvnosti v některých oblastech můţe mít pozitivní vliv na populace ţivočichů i stav přírodních stanovišť. Vyhledávání potenciálu pro alternativní formy turismu, mezi které můţe patřit např. agroturistika, ale i horolezectví nebo paragliding, je ţádoucí provést s vyuţitím informací o stavu předmětů ochrany v jednotlivých území soustavy Natura 2000 a jejich výskytu. Tyto údaje jsou k dispozici na stránkách www.natura2000.cz, případně na www.biomonitoring.cz. 6.2.1.8 Opatření 2.4 – Budování image regionů a propagace turistické nabídky Tvorba marketingových strategií a aktivit s vyuţitím moderních webových aplikací má za cíl zvýšit povědomí o turistických destinacích na území Královehradeckého kraje, včetně těch méně známých. Součástí marketingu a informačních portálů můţe být i prodej značky území soustavy Natura 2000, podobně jako probíhá kampaň u regionálních produktů oblastí Krkonoše, Broumovsko a Podkrkonoší. Zvýšení povědomí o soustavě Natura 2000 mezi veřejností můţe pozitivně ovlivnit vědomí návštěvníků, kteří budou vyhledávat spíše trvale udrţitelné formy turismu. Samozřejmě míru návštěvnosti je vhodné monitorovat, převáţně v citlivých oblastech, a případně na základě zjištěných informací přijmout opatření ke zmírnění těchto vlivů. 6.2.1.9 Opatření 3.1 – Dořešení rajonizace cestovního ruchu 6.2.1.10 Opatření 3.2. – Aktivizace místního

potenciálu pro rozvoj cestovního 113


ruchu 6.2.1.11 Opatření 3.3 – Využití všech finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu 6.2.1.12 Opatření 3.4 – Podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center 6.2.1.13 Opatření 3.5 – Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu Nepředpokládají se ţádné vlivy na území soustavy Natura 2000. Z důvodu zvýšení povědomí o soustavě Natura 2000 je vhodné vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu včetně obsluhy v informačních centrech a ţáků středních škol doplnit odbornými semináři o soustavě Natura 2000 včetně terénních exkurzí do vybraných území. Hodnocení kumulativních vlivů: Kumulativním vlivem se rozumí ovlivnění jedné lokality soustavy Natura 2000 větším počtem záměrů, jejichţ společné působení můţe přesáhnout hranici významně negativního vlivu. U klíčových aktivit a strategických projektů, které nebudou mít na soustavu Natura 2000 vliv, je moţné riziko kumulativního působení vyloučit. U záměrů, které budou připraveny v souladu s klíčovými aktivitami, které nebylo moţné vyhodnotit, musí být kumulativní vlivy vyhodnoceny při posouzení vlivů konkrétních projektů na EVL a PO a na úrovní územních plánů sídelních útvarů, kde budou umístěny. Při hodnocení kumulativního ovlivnění lučních přírodních biotopů a biotopu zvonku českého v EVL Krkonoše je nezbytné hodnocení provádět v souladu s Koncepcí limitů celkového úbytku lučních stanovišť v EVL Krkonoše (Správa KRNAP, 2011). V EVL Krkonoše je Správou KRNAP pro tyto účely vedena tabulka úbytku lučních přírodních biotopů, která uvádí limitní hodnoty pro jejich ztrátu v jednotlivých katastrálních územích. Během hodnocení koncepce nebyly zjištěny ţádné významné negativní vlivy na přeshraniční lokality soustavy Natura 2000, které byly vymezeny na území Polska. U některých navrţených aktivit nebylo moţné míru významnosti působení negativních vlivů při jejich realizaci vyhodnotit. V průběhu projektové přípravy budou záměry podrobeny, na základě platných legislativních postupů, posouzení jejich vlivu na území soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Závěr Cílem tohoto hodnocení bylo zjistit, zda koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 můţe mít významný vliv na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000. Měřítko zpracování a obecné zaměření posuzované koncepce nedovoluje vyhodnotit některé navrţené aktivity, které budou v souladu s Programem rozvoje připraveny. V koncepci není uvedena jejich lokalizace a technické provedení. Některé záměry, které budou v budoucnu připravovány v souladu s naplňováním cílů hodnocené koncepce, bude třeba vyhodnotit z hlediska vlivu na soustavu Natura 2000 v procesu dalšího posuzování, v rámci niţších stupňů územně plánovací dokumentace a při realizaci konkrétních projektů. Obecně můţeme konstatovat, ţe při naplňování hodnocené koncepce doporučujeme rozvoj takových typů turistických aktivit, jejichţ realizace a provoz nebudou znamenat významné ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO a budou realizovány v souladu s vypracovanými plány péče o jednotlivé EVL a s opatřeními navrţenými v souborech doporučených opatření v daných PO. 114


Schválení koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, ani na celistvost soustavy Natura 2000. Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 obsahuje především obecné cíle a návrhy opatření včetně příkladu aktivit pro další rozvoj cestovního ruchu v Královehradeckém kraji. Nejsou zde v konečné podobě definovány ţádné projekty nebo opatření, jejichţ realizace by způsobila významně negativní ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Konkrétní projekty, aktivity a opatření, realizované na základě Programu rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020, musí respektovat územní ochranu, zachování předmětů ochrany a integritu lokalit soustavy Natura 2000.

6.3 Vyhodnocení vlivů koncepce PR CR KHK podle poţadavků ze zjišťovacího řízení 1) Vyhodnotit soulad s relevantními koncepcemi Soulad koncepce PR CR KHK s relevantními koncepcemi a naplnění cílů uvedených koncepcí je podrobně vyhodnoceno v kap. 5 dokumentace SEA, částečně i v kap. 1. Cíle koncepcí jsou naplňovány pouze částečně, ne všechny, vzhledem k vyhraněnému zacílení PR CR KHK na oblast cestovního ruchu. 2) Vyhodnotit soulad s nově připravovaným programem zjišťování kvality ovzduší Je provedeno a komentováno v kapitole 5. 3) Vyhodnotit vliv PR CR KHK na zvláště chráněná území Vzhledem ke skutečnosti, ţe Královéhradecký kraj je jednou z oblastí České republiky, která má výrazné zastoupení území se zvláštní ochranou, je krajem velmi atraktivním pro cestovní ruch. Nalezneme zde část národního parku, několik chráněných krajinných oblastí, mnoho přírodních rezervací a památek, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, ale i mnoho prvků kostry ekologické stability, chráněné kulturní a historické památky atd. Všechny vyjmenované oblasti a objekty jsou velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu a vysoké návštěvnosti KHK. Negativem však zůstávají časté střety progresivních rozvojových aktivit nárokující si a ovlivňující přírodně hodnotné oblasti. Uvádějí je tak do ohroţení a působí často negativně vzhledem k předmětům ochrany daných segmentů přírody a krajiny. Při přípravě koncepce byla zohledněna skutečnost, ţe se v řešeném území nacházejí ZCHÚ. Nejedná se pouze o velkoplošná ZCHÚ - KRNAP, CHKO Český ráj, CHKO Orlické hory, CHKO Broumovsko, ale nachází se zde také 142 maloplošných ZCHÚ. Umístění opatření ani v rámci nich podporovaných aktivit (jejichţ seznam je navíc pouze příkladný, nikoli vyčerpávající) není v rámci koncepce blíţe zpřesněno, opatření zpravidla se týkají celého správního obvodu Královéhradeckého kraje. Spíše výjimečně lze bliţší umístění odhadovat z formulace opatření/aktivity. Vzhledem k tomu, ţe se nyní nejedná o podrobnost projektu, jsou v této fázi pro vyloučení významného ovlivnění ZCHÚ navrţena opatření pro další fáze, zejména kritéria pro výběr projektů (obecná podmínka respektování zvláště chráněných území i další konkrétnější kritéria, která je třeba sledovat při výběru projektu). V dalším postupu (výběr projektů, zpracování Akčního plánu a dotačního plánu) se předpokládá součinnost předkladatele koncepce s orgány ochrany přírody a respektování a zohledňování 115


základních dokumentů ochrany přírody a krajiny v řešeném území. I kdyţ v předloţené koncepci PR CR KHK není nijak specifikováno umístění navrţených opatření, aktivit a budoucích projektů do konkrétních lokalit, ale uvaţuje se s celým územím Královéhradeckého kraje, přesto je moţné předpokládat lokalizaci některých aktivit (např. budování turistických tras a cyklostezek a další dopravní infrastruktury a pod.) i do ZCHÚ (většinou velkoplošných – CHKO), rovněţ tak plánované modernizace stávajících lyţařských areálů mohou být v ZCHÚ – např. KRNAP, kde jsou tyto areály jiţ v současnosti umístěny. Při umístění aktivit a projektů do těchto území musí být v kaţdém případě v souladu s plány péče o tato území a dodrţovat stanovené podmínky ochrany pro tato území. Mělo by se jednat především o měkčí formy CR, tvrdé formy CR by měly být z těchto území vyloučeny. Konkrétní vlivy takových aktivit v ZCHÚ nelze bez znalosti aspoň základních informací o projektu a jeho umístění vyhodnotit – bude záleţet na typu aktivity a kde bude umístěna, podle toho se budou lišit vlivy na ZCHÚ. V podstatě se můţe jednat o obdobné vlivy jako vlivy uvedených opatření a aktivit na ŢP v nechráněném území, uvedené v první části (6.1) této kapitoly, v ZCHÚ k tomu navíc přistupuje i moţný vliv na předměty ochrany daného ZCHÚ, na chráněné biotopy, rostliny a ţivočichy, popř. i další chráněné jevy (skalní města, krajinný ráz, památky lidové architektury aj.). Před realizací projektu je proto nutné kaţdý konkrétní projekt, pokud by měl být umístěn v ZCHÚ, podrobně vyhodnotit v rámci procesu EIA z hlediska moţných vlivů na ZCHÚ a zajistit potřebnými opatřeními, aby beze zbytku splňoval podmínky a kritéria ochrany daného ZCHÚ. Např. pro KRNAP jsou podle Plánu péče následující předměty ochrany: specifický krajinný ráz horské krajiny Krkonoš a dále vyjmenované horské a podhorské geobiocenózy s výskytem endemitů, glaciálních reliktů a zvláště chráněných a ohroţených druhů rostlin a ţivočichů:  krkonošská arkto-alpínská tundra s řadou glaciálních (ledovcové kary, trogy, morény apod.) a periglaciálních jevů (strukturní půdy, kryoplanační terasy, mrazové sruby, kamenná moře apod.)  subarktická a lesní rašeliniště a luční mokřady  horské smrčiny a jejich horní hranice lesa  listnaté, smíšené a jehličnaté lesní porosty montánního a submontánního stupně  květnaté horské a podhorské louky Aktuální plán péče stanoví mj. cíle a opatření zaměřené na oblast turistiky a rekreačního vyuţívání. Základním cílem v souvislosti s turistikou a rekreačním vyuţitím je: Udrţitelný rozvoj aktivit šetrných k přírodnímu prostředí KRNAP a jeho ochranného pásma (tzv. měkkého turismu) na úkor v současnosti převaţujícího tzv. tvrdého turismu. Tento cíl je dále upřesněn takto:  vyloučení aktivit tzv. tvrdého turismu v 1. a 2. zóně NP, umoţnění ekologicky únosného rozvoje těchto aktivit ve 3. zóně NP a v jeho ochranném pásmu s tím, ţe poslání KRNAP je zde prioritní, stejně tak jsou zde prioritní cíle ochrany lokalit soustavy Natura 2000, ochrany zvláště chráněných druhů i přirozených lesních a nelesních ekosystémů klíčových pro ochranu biodiverzity  nekonfliktní provozování aktivit tzv. měkkého turismu z hlediska ochrany přírody a krajiny i z hlediska návštěvníků Krkonoš a podpora rozvoje alternativních aktivit cestovního ruchu (zejm. agroturistiky)  podpora udrţitelného rozvoje území Krkonoš prostřednictvím certifikace (podpora místních 116


produktů, ekocertifikace). Obdobné plány péče se specifikací předmětů ochran v ZCHÚ a se stanovenými ochrannými podmínkami mají i ostatní ZCHÚ v Královéhradeckém kraji. Specifickými formami chráněných území jsou lokality soustavy Natura 2000 – evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblast (PO), které jsou často následně vyhlašovány formou ZCHÚ. V rámci zpracování dokumentace SEA pro koncepci PR CR KHK bylo zpracováno i samostatné vyhodnocení vlivů PR CR KHK na lokality Natura 2000, kde jsou podrobně vyhodnoceny vlivy navrţených opatření a aktivit na konkrétní EVL a PO a navrţena opatření na jejich ochranu. Kompletní vyhodnocení vlivů na Natura 2000 je zařazeno jako příloha č. 1 této dokumentace SEA a v relevantních kapitolách jsou uváděny závěry tohoto vyhodnocení (viz např. výše v podkapitole 6.2). 4) Navrhnout opatření k předcházení, vyloučení, snížení či kompenzaci negativních vlivů na ZCHÚ Na základě obecného vyhodnocení vlivů opatření a aktivit na ŢP i na ZCHÚ byla navrţena jak obecná zmírňující opatření pro aktivity, kde nejsou konkrétní údaje o nich ani o jejich lokalizaci, tak i konkrétní opatření pro jednotlivé lokality EVL a PO ve vyhodnocení vlivů na Natura 2000. Navrţená zmírňující opatření jsou uvedena v kapitole 7 a případně i v kap. 10. 5) Vyhodnotit vliv PR CR KHK ve vztahu k obecné ochraně přírody a krajiny (vliv na krajinný ráz, VKP, přírodní parky, ÚSES) Vyhodnocení dopadů koncepce PR CR KHK na VKP, PřP, krajinný ráz a ÚSES včetně zohlednění jejich ochrany lze postavit na základu hodnocení vlivu plánovaných opatření a aktivit koncepce, na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí uvedeného v podkapitole 6.1. Vzhledem k absenci lokalizace a specifikace jednotlivých navrhovaných opatření a aktivit koncepce PR CR KHK lze uvaţovat vlivy na uvedené sloţky přírody a krajiny jen u některých aktivit – především u aktivit navrţených ve strategické oblasti 1 – Infrastruktura cestovního ruchu, částečně také u některých aktivit ve strategické oblasti 2 – Tvorba turistické nabídky a její propagace. Jedná se především o aktivity zařazené do opatření 1.2, 1.3, 1.4 a 2.1: 6.3.1.1 Opatření 1.2 – Modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit  Rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit  Rekonstrukce a modernizace stravovacích kapacit  Budování nových ubytovacích a stravovacích kapacit v rámci stávající infrastruktury a zástavby, renovace komplexů  Budování ubytovacích a stravovacích kapacit pro agroturistiku Jelikoţ se jedná převáţně o rekonstrukce a modernizace stávajících objektů a jen v malé míře jde o nové objekty, většinou jiţ ve stávajících sídlech nebo areálech, nepředpokládají se významné vlivy na sloţky ţivotního prostředí. Vlivy budou podobné jako u obdobných staveb – především v etapě výstavby nebo rekonstrukce, v době provozu jiţ budou vzhledem k charakteru staveb minimální. Rekonstrukce a modernizace stávajících objektů znamenají, ţe se neuvaţuje jejich nová lokalizace, takţe s velkou pravděpodobností nebudou mít ţádný vliv např. na VKP, ÚSES, přírodní park, které se pravděpodobně nevyskytují v místě jiţ stávající stavby. Podle charakteru stavby lze 117


případně předpokládat vliv na krajinný ráz (to se týká i nových staveb pro agroturistiku), aby však došlo k jeho minimálnímu narušení, je potřeba pro rekonstrukce a modernizace stanovit podmínky stavby. U nových staveb pro agroturistiku by mělo být samozřejmé, ţe při umístění budou respektovat cenné prvky přírody a krajiny (VKP, ÚSES, krajinný ráz). U těchto staveb se neočekávají významné vlivy na uvedené prvky přírody. 6.3.1.2 Opatření 1.3 – Budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci a ubytovacích a stravovacích kapacit             

Budování a údrţba cyklostezek s vyuţitím pro rozvoj cestovního ruchu Postupná výstavba úseků stezek na páteřních cyklotrasách Značení a údrţba cyklotras, jejich vhodné trasování a propojování s ohledem na turistické atraktivity a stávající infrastrukturu Podpora rozvoje zázemí pro cyklisty (půjčovny, servis aj.) Budování a údrţba naučných stezek Údrţba a aktualizace turistického značení Budování a údrţba lyţařských běţeckých tras Údrţba a modernizace lyţařských areálů Podpora vybavování tematických tras vhodným mobiliářem Budování a údrţba hipostezek a dalších specifických tras a stezek Rozvoj infrastruktury vázané na pobyt u vody – kvalitativní rozvoj stávajících středisek Rozvoj tradičních center lázeňství

Co se týče stavebních objektů, bude se jednat o obdobné stavby, jednak jiţ stávajících, nebo spíše drobnějšího charakteru, i vlivy jak v předcházejícím opatření, takţe i případné vlivy na ţivotní prostředí budou obdobné – nepředpokládají se významné vlivy. V ostatních případech se bude jednat zejména o budování nových tras a stezek – turistické trasy, cyklostezky, hipostezky, naučné stezky, lyţařské trasy. Je předpoklad, ţe jejich umístění bude převáţně ve volném nezastavěném terénu, často v přírodně atraktivních nebo cenných lokalitách. Někdy bývají umístěny i v ZCHÚ. Vzhledem k jejich charakteru nebudou mít význačné vlivy, hlavní vliv lze předpokládat na narušení půdního pokryvu při jejich stavbě, případně odstranění malé části stávajícího porostu v trase. Nepředpokládáme, ţe by rušivě zasahovaly do VKP, prvků ÚSES nebo na krajinný ráz či na přírodní park – jedná se o drobné stavby. 6.3.1.3 Opatření 1.4 – Zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací Zde by se jednalo v podstatě o jedinou aktivitu:  Budování a zkvalitňování parkovacích míst u turistických atraktivit (pouze racionálně, udrţitelně, šetrně k ţivotnímu prostředí) Parkoviště je krajinářsky nevýrazná stavba, předpokládáme, ţe by nebyla budována v takové blízkosti prvků ÚSES nebo VKP, aby je mohla negativně ovlivnit buď přímo sama nebo provozem na parkovišti. 6.3.1.4 Opatření 2.1 – Budování, údržba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch  Podpora rozvoje turistické infrastruktury podél významných vodních toků  Obnova tradičních rozhleden a dalších výhledových míst  Podpora revitalizace a zpřístupňování památek 118


U investičních aktivit lze předpokládat vlivy na ţivotní prostředí u podpory turistické infrastruktury podél významných vodních toků, u obnovy rozhleden a vyhlídkových míst. Podpora rozvoje infrastruktury v blízkosti vodních toků přinese do těchto lokalit spíše rušivé vlivy v důsledku zvýšeného počtu návštěvníků. Významné vodní toky bývají obvykle i významnými prvky ÚSES, obvykle regionálními či nadregionálními biokoridory. Tvoří významnou součást kostry ekologické stability krajiny a poţívají určitou ochranu podle zákona o ochraně přírody a krajiny jako významné krajinné prvky. Vodní tok je obvykle i významným vodním ekosystémem, často s přírodně cennými břehovými porosty, které tvoří ve zkulturněné krajině významné biotopy a bývají také součástí ÚSES. Mezi potenciálně nepříznivé vlivy takové aktivity je moţno uvést např. právě narušení břehových porostů, sníţení funkčnosti biokoridoru a ÚSES, moţné narušení biotopů, riziko znečištění vody ve vodním toku a riziko významného narušení vodního ekosystému, moţné narušení dosavadního krajinného rázu, vytvoření moţné překáţky pro průběh případných povodní. Vzhledem k neznalosti konkrétnějších údajů o záměru mohou být vlivy od málo a mírně nepříznivých aţ po významně negativní. V případě obnovy tradičních rozhleden (je to určitě zásluţná činnost) ale je moţno také předvídat některé nepříznivé vlivy – pravděpodobně narušení dochovaného krajinného rázu významnou dominantou v krajině, a protoţe rozhledny bývají na kopci (obvykle zalesněném – les je významný krajinný prvek ze zákona), můţe dojít k narušení lesních pozemků (PUPFL), k nutnosti odlesnění místa pro rozhlednu, případně i vykácení okolních porostů pro zajištění výhledu. To znamená významný zásah do VKP, popř. i do prvků ÚSES, neboť lední porosty bývají často součástí biocentra v rámci ÚSES. Odlesnění, i kdyţ třeba na malé ploše, ale na exponovaném místě, má také své nepříznivé důsledky: dojde k narušení lesního porostu a k narušení půdního pokryvu, coţ můţe způsobit změnu biodiverzity lesního ekosystému, zvýšit riziko půdní eroze, způsobit změnu odtokových poměrů v dané lokalitě, v případě většího kácení stromů můţe otevřít zbytek lesa bořivým větrům a poškodit lesní porost. Bude záleţet na lokalitě obnovy rozhledny a jejích přírodních poměrech, zda se uvedené potenciální vlivy projeví nebo ne. Řadu uvedených nepříznivých vlivů lze patřičnými opatřeními a postupy zmírnit. V ostatních opatřeních (2.2, 2.3, 2.4, 3.1 aţ 3.5) jsou navrţeny vesměs aktivity neinvestičního směru, které nemají ţádný vliv na sloţky ţivotního prostředí, tedy ani na VKP, ÚSES, přírodní park nebo krajinný ráz. 6) Vyhodnotit vliv PR CR KHK na PUPFL včetně ochranných pásem s ohledem na ........ Předloţená koncepce PR CR KHK přímo neřeší problematiku vlivu na pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL), problematiku zvyšování biodiverzity porostů nebo zakládání nových prvků rozptýlené zeleně v krajině. Dle posuzování předloţených návrhů opatření a v nich zahrnutých aktivit je zřejmé, ţe nejvíce se moţné ovlivnění PUPFL týká navrhovaných aktivit souvisejících s opatřeními 1.3 - Budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci a ubytovacích a stravovacích kapacit a 2.1 - Budování, údrţba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch. Nelze však v tomto případě hovořit o konkrétních záměrech, takţe nelze konkrétněji vyhodnotit ani vlivy na PUPFL a související problematiku. Vliv obnovy rozhleden na PUPFL je uveden v předchozí části textu v souvislosti s vlivy na VKP a ÚSES. Mírné vlivy na PUPFL lze případně předpokládat u budování různých stezek a tras, pokud budou nově trasovány lesem.

119


7) Vyhodnotit zohlednění zásad ochrany ZPF v PR CR KHK, vyhodnotit vliv na fragmentaci krajiny Principy ochrany zemědělského půdního fondu s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy nejsou v rámci koncepce PR CR KHK s ohledem na její obecnou polohu specifikovány. Přesto lze identifikovat alespoň snahu o přispění k řešení této otázky formou navrţených aktivit naplňujících dílčí opatření 1.2 a 1.3. Navrţené aktivity upřednostňují výstavbu, dostavbu, rekonstrukce a revitalizace objektů především ve stávajících areálech nebo v zastavěných územích (vyuţití brownfields) před výstavbou na nezastavěném území. Lze předpokládat, ţe v rámci navrţených aktivit v koncepci nebudou velké nebo významné nároky na nové zábory ZPF. V doporučených opatřeních pro zmírnění vlivů koncepce je pro případné zábory stanoveno, aby nebyly zabírány nejkvalitnější půdy, ale naopak půdy s nejniţší třídou ochrany ve smyslu platné legislativy k ZPF. Vzhledem k obecnému návrhu opatření a aktivit v koncepci, bez jakékoliv lokalizace, a vzhledem k absenci konkrétnějších projektů, které budou naplňovat cíle koncepce, nelze vyhodnotit vliv koncepce na fragmentaci krajiny. Lze předpokládat, ţe budování různých stezek a turistických tras bude spíše přírodního charakteru, takţe nebude představovat překáţku pro migrační trasy zvěře a nezvýší stávající fragmentaci dotčené krajiny. Rovněţ aktivity ve smyslu budování nových přístupových tras k atraktivním cílům CR nezpůsobí zřejmě zvýšení fragmentace krajiny, neboť se pravděpodobně nepředpokládá budování komunikací vyšších tříd (dálnice, silnice I. třídy), ale spíše jen místních komunikací, které nebudou tvořit významnou překáţku v krajině. 8) Vyhodnotit, jak je v PR CR KHK zohledněno využívání brownfields Jak jiţ bylo uvedeno několikrát dříve v textu dokumentace, navrţené aktivity téměř v drtivé většině upřednostňují výstavbu, dostavbu, rekonstrukce a revitalizace objektů především ve stávajících areálech nebo v zastavěných územích (vyuţití brownfields) nebo v návaznosti na stávající objekty před výstavbou na nezastavěném území. 9) Provést zhodnocení koncepce z hlediska vlivů na veřejné zdraví Předloţená koncepce PR CR KHK byla podrobně zhodnocena z hlediska vlivů na veřejné zdraví v samostatné kapitole 11 – Vlivy koncepce na veřejné zdraví. Popřípadě byly i v kap. 6.1. stručně zmíněny vlivy na veřejné zdraví u těch aktivit a opatření, kterých se tato problematika týkala. 10) Vyhodnotit, jak PR CR KHK zohledňuje stávající hlukovou zátěž a světelné znečištění Předloţená koncepce vzhledem k velké obecnosti a nekonkrétnosti navrţených opatření a aktivit a v důsledku zaměření na především neinvestiční podporu cestovního ruchu neřeší přímo problematiku hlukové zátěţe nebo světelného znečištění. Nepřímo mohou mít některé aktivity příznivý vliv na sníţení hlukové zátěţe, a to zejména v opatření 1.4 – Zlepšení dopravní infrastruktury a obsluţnosti turistických destinací, kde je kladen důraz na zkvalitnění veřejné dopravy i dopravní infrastruktury a na ekologizaci dopravy. 11) Vyhodnotit, jak jsou v PR CR KHK podporovány environmentálně šetrné formy CR a ekologické formy dopravy Ekologické formy dopravy jsou významnou sloţkou navrţených opatření a aktivit, a to zejména v opatření 1.4 – Zlepšení dopravní infrastruktury a obsluţnosti turistických destinací, kde je kladen 120


důraz na zkvalitnění veřejné dopravy i dopravní infrastruktury a na ekologizaci dopravy. I v některých dalších aktivitách je zdůrazňována podpora ekologické dopravy, ať jiţ v rámci investičních nebo i neinvestičních aktivit. Rovněţ ekologicky šetrné formy cestovního ruchu zaujímají významnou část navrţených opatření a aktivit, jsou výrazně upřednostňovány před nešetrnými, tzv. tvrdými formami cestovního ruchu. Zmínění těchto skutečností bylo jiţ několikrát uvedeno v předchozím textu dokumentace SEA v relevantních kapitolách. 12) Vypořádat závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření obdržená ve zjišťovacím řízení Vypořádání závěru zjišťovacího řízení a všech obdrţených vyjádření je provedeno v kapitole 14. této dokumentace SEA. Uvedené poţadavky na provedení vyhodnocení na různé konkrétní sloţky ţivotního prostředí bylo podrobně provedeno v této kapitole 6, jejíţ náplní je právě komplexní vyhodnocení vlivů. Všechny poţadavky ze ZŘ a podmínky z vyjádření byly zpracovateli vyhodnocení SEA akceptovány a provedeny.

121


Plánovaná opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech závaţných negativních vlivů na ţivotní prostředí vyplývajících z provedení koncepce

7

Plánovaná opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci zásadních negativních vlivů představují navrţené podmínky zpracovatele SEA pro předloţené navrhované aktivity naplňující cíle a opatření koncepce PR CR KHK. Projekty vycházející z navrţených aktivit a opatření musí být posuzovány na základě splnění legislativní podmínky ochrany území, jednotlivých sloţek ţivotního prostředí a ochrany veřejného zdraví a dále musí respektovat závazné části ÚPD. U projektů vycházejících z navrţených aktivit a opatření se předem předpokládá respektování podmínek ochrany ţivotního prostředí stanovených příslušnými orgány ochrany přírody a krajiny a jiných dotčených správních úřadů v oblasti ochrany ostatních sloţek ţivotního prostředí, stanovených ve správních rozhodnutích a závazných stanoviscích. Proto respektování těchto podmínek není dále zmiňováno a uvaţováno. SEA zpracovatel předpokládá zejména dodrţování všech zákonných podmínek a pozastavení či absolutní nerealizaci projektů, které by mohly být v rozporu s podmínkami ochrany ţivotního prostředí a zdraví obyvatelstva v řešeném území. Ochrana kvality ţivotního prostředí jakoţto jednoho ze zásadních lokalizačních předpokladů rozvoje CR je proto zásadní pro udrţení stávajících hodnot území a dlouhodobé vyuţívání potenciálu území pro realizaci jednotlivých forem turismu. Výchozí projekty by proto měly zohledňovat tento předpoklad jiţ ve stádiu koncepčních návrhů a nepovaţovat jej za překáţku realizace. Opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech závaţných předpokládaných negativních vlivů předloţené koncepce PR CR KHK jsou formulována v podobě podmínek pro realizaci navrţených rozvojových opatření a návrhu jejich moţných aktivit a projektů, které spolu mají vést k naplňování specifických cílů návrhu koncepce. Základním východiskem a předpokladem zpracovatelů SEA při provádění koncepce je dodrţení podmínek a poţadavků na ochranu ţivotního prostředí, které vyplývají z platné legislativy, včetně limitů a nároků kladených kompetentními orgány ochrany přírody a krajiny a dalších sloţek ţivotního prostředí a veřejného zdraví. Protoţe povaţujeme splnění a respektování daných podmínek za samozřejmé, není dále jednotlivě zmiňováno jako plánované opatření nebo kritérium při výběru projektů. SEA zpracovatel na tomto základě dále předpokládá vyloučení realizace projektů, které by nedodrţely podmínky stanovené příslušnými úřady nebo které by ohrozily předměty ochrany v dotčeném území. Všechna opatření, cíle a aktivity v koncepci – PR CR KHK – je nutné navrhovat s ohledem na moţné negativní ovlivnění přírodního prostředí a ekosystémů a dalších sloţek ţivotního prostředí.. Zvýšenou pozornost při navrhování aktivit a konkrétních projektů je třeba věnovat zvláště chráněným oblastem přírody, jako např. ZCHÚ, lokalitám Natura 2000, prvkům ÚSES, významným krajinným prvkům a jiným předmětům ochrany, které nesmějí být v ţádném případě rozvojovou strategií kraje ohroţeny.

7.1 Doporučená opatření a podmínky 7.1.1 

Všeobecné podmínky a opatření U nových nebo rekonstruovaných staveb přednostně poţadovat ekologické technické řešení a vybavení - např. ekologické vytápění, napojení odpadních vod na kanalizaci, omezení zdrojů hluku, popř. zdroje se sníţenou hlučností, v případě záborů ZPF zábor půd pouze niţší kvality – III.-V. třída ochrany, zasakování dešťových vod na pozemku pro zvýšení 122


 













 









retence, stanovení parametrů staveb, aby nenarušily dochovaný krajinný ráz a pod. Stavby charakteru budov nebo podobných objektů neumísťovat v chráněných územích nebo v přírodně cenných či zranitelných územích (ZCHÚ, I. a II. zóny CHKO a pod.) . Při budování nových cyklostezek, hipostezek, naučných stezek, turistických tras a pod., zejména při jejich lokalizaci v citlivém nebo dokonce chráněném území, je potřeba dodrţet řadu podmínek a opatření ke sníţení nebo vyloučení nepříznivých vlivů na ŢP – např. respektování stanovených podmínek pro ochranu takových lokalit, dodrţování podmínek a omezení podle plánů péče o CHÚ, stanovení reţimu na stezkách, zajistit odpadové hospodářství na stezkách, minimalizovat budování doprovodných staveb typu restaurací a občerstvení, zajistit veřejně přístupný návštěvní řád a pod. Při budování nových cyklostezek, hipostezek, naučných stezek, turistických tras a pod., je přednostně umísťovat v návaznosti na jiţ stávající, ve vhodné lokalitě. Trasovat stezku tak, aby nedošlo ke kácení nebo poškození lesních dřevin. Při budování nových cyklostezek, hipostezek, naučných stezek, turistických tras a pod., je třeba minimalizovat zásahy do lesních pozemků, do stávajícího půdního a rostlinného pokryvu. Pro výstavbu je vhodné pouţít přírodní materiály. V případě, ţe by v budoucnu u některých aktivit tzv. měkkého cestovního ruchu byly identifikovány vlivy na území ZCHÚ, je nutné posouzení jejich souladu s příslušnými Plány péče dotčených ZCHÚ. U tvrdších forem cestovního ruchu je neţádoucí jejich lokalizace do blízkosti ZCHÚ nebo přímo do ZCHÚ. Při výstavbě, rekonstrukci a provozu staveb a různých areálů, stejně jako různých stezek a turistických tras, je nutno předcházet vzniku odpadů nebo minimalizovat jejich mnoţství a zajistit důsledné odpadové hospodářství, aby se sníţilo riziko vzniku černých skládek. Při rekonstrukcích nebo rozšiřování stávajících sportovních areálů minimalizovat kácení stávající zeleně, pro případné následné sadové úpravy pouţít stanovištně vhodné autochtonní dřeviny. Při obnově rozhleden minimalizovat zásahy do PUPFL a lesních porostů, zabránit půdní erozi a minimalizovat zásahy do půdního pokryvu a okolních biotopů . Dostavbu rozhledny navrhnout tak, aby co nejméně narušovala dochovaný krajinný ráz. Při výstavbě, rekonstrukci a provozu staveb a různých areálů je potřeba vyhnout se jejich umístění do lesních porostů, na lesní pozemky (PUPFL) nebo do jejich ochranného pásma. Na území Královéhradeckého kraje je vyhlášena řada CHLÚ i DP. Při umísťování nových nebo rozšiřujících se aktivit a projektů je nutné důsledně respektovat ochranné podmínky těchto CHLÚ i DP. Z hlediska ochrany přírody a krajiny můţe nastat střet rozvojových aktivit nejen v ZCHÚ, ale i v lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů ţivočichů a rostlin. Pro zabránění takovým střetům doporučujeme v budoucí zvolené lokalitě, pokud je v ní předpoklad výskytu zvláště chráněných druhů, vyuţít jak stávající data o výskytu rostlin a ţivočichů, tak provést předchozí biologický průzkum lokality. Při návrhu aktivit a projektů, které budou naplňovat cíle a opatření PR CR KHK, minimalizovat nebo zcela vyloučit zábory kvalitních zelených ploch s výskytem hodnotných vzrostlých stromů. Při návrhu aktivit a projektů, které budou naplňovat cíle a opatření PR CR KHK, minimalizovat nebo zcela vyloučit zásahy do VKP (ze zákona i registrovaných) a do ÚSES, které by narušily jejich velikost a rozsah, hodnotu nebo funkčnost. Při návrhu aktivit a projektů, které budou naplňovat cíle a opatření PR CR KHK, 123










  7.1.2    

     

minimalizovat nebo vyloučit negativní narušení nebo zásah do stávajícího zachovaného krajinného rázu daného území. Při návrhu aktivit a projektů záměrů, které budou naplňovat cíle a opatření PR CR KHK, minimalizovat nebo zcela vyloučit takové řešení, které by zhoršilo ţivotní podmínky zvěře v území a které by mohlo způsobit zraňování či usmrcení zvěře. Jako preventivní opatření zahrnout do projektů např. oplocení komunikací s pohybem motorových vozidel, omezení pohybu psů bez vodítka aj. Pokud bude pro výstavbu nebo rekonstrukci objektů a infrastruktury CR nutný zábor ZPF, je nutné projekt zpracovat tak, aby byla plně respektována platná legislativa (zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, vyhláška č. 13/1994 Sb. a č. 48/2011 Sb. a Metodický pokyn OOLP MŢP ČR ze dne 1.10.1996), tzn. vyloučit zábory ZPF v I. a II. třídě ochrany ZPF a nutné zábory směřovat na méně kvalitní půdy s třídou ochrany ZPF III., IV. a V. Při budování nových objektů CR v novém území (zejména budov pro ubytování a stravování) v maximální míře vyuţívat zastavěné území obcí a zejména tzv. brownfields. Omezit šíření zástavby mimo intravilán sídel a nenavrhovat objekty v lokalitách, kde by způsobily rozšiřování zástavby do volné krajiny. Údrţba a rekonstrukce kulturních a historických památek musí respektovat podmínky státní památkové péče o tyto objekty a historickou a architektonickou hodnotu a charakter těchto památek i jejich vliv na krajinný ráz. Nové nebo rekonstruované objekty by měly v maximální míře respektovat dochovaný krajinný ráz daného území. Budoucí vybrané projekty musí být projektovány a realizovány tak, aby nedošlo k ohroţení povrchových nebo podzemních vod předmětného území. Opatření k eliminaci a minimalizaci negativních vlivů cestovního ruchu na ZCHÚ Preferovat umísťování záměrů tzv. tvrdého turismu na brownfields před realizací na „zelené louce“. Budování tzv. snowparků, skokanských můstků a dalších zařízení situovat do existujících skiareálů. Upřednostňovat propojení lyţařských středisek po stávajících cestách a průsecích, podporovat propojení středisek pomocí skibusových linek apod. Nerozšiřovat a nezvyšovat současnou kapacitu sjezdových tratí v 1. a v 2. zóně NP a v dalších přírodně nejcennějších územích, kde by mohlo docházet ke kolizím se zájmy ochrany přírody. Cyklistické stezky vést přednostně mimo nejcennější přírodní území (1. a 2. zóna NP apod.). Při umísťování nových nebo rekonstrukci stávajících dopravních zařízení respektovat krajinný ráz. V 1. zóně NP provozovat pouze stávající dopravní zařízení, nezvyšovat jejich současnou přepravní kapacitu a neměnit stávající reţim provozu. Nezvyšovat celkové světelné znečištění jednotlivých lokalit v souvislosti s lyţařskými sjezdovkami. Při schvalování záměrů rekreačních a sportovních aktivit respektovat územní limity a omezovat rozsah nových zpevněných ploch. Obecně je třeba při výběru a hodnocení aktivit v ZCHÚ dbát souladu s plány péče.

124


7.1.3 























Podmínky a opatření pro území soustavy Natura 2000 Obecně platí, ţe výstavbu nových ubytovacích kapacit je vhodné je umísťovat v zastavěném území nebo v jeho návaznosti a omezit realizaci zpevněných ploch v okolí objektů. Důraz je třeba klást na minimalizaci ovlivnění přírodních stanovišť, s ohledem na moţné ovlivnění prioritních předmětů ochrany. Vliv rozvoje ubytovacích kapacit je moţné nejlépe postihnout při hodnocení územních plánů sídelních útvarů. Nová zařízení infrastruktury je vhodné umísťovat do zastavěného území nebo v jeho návaznosti, případně vyhodnotit ve fází konkrétního záměru všechny přímé i nepřímé vlivy spojené s jeho realizací, které by mohly mít vliv na stav předmětů ochrany v EVL a PO. V EVL Krkonoše bylo pro tento účel vymezeno tzv. území obce se sníţeným přírodním a krajinářským potenciálem, kde je budování nových objektů přípustné a neovlivní předměty ochrany EVL a PO Krkonoše. Při budování nových naučných stezek je třeba respektovat biotopy druhů citlivých na rušivé vlivy spojené se zvýšenou turistickou návštěvností území jako je např. tetřívek obecný v PO Krkonoše nebo výr velký a sokol stěhovavý v PO Broumovsko. Budování nových turistických tras by měl předcházet průzkum současného zatíţení území a porovnání budoucího stavu, dále biologický průzkum a případně návrh opatření k omezení vlivu na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Při úpravě stezek je nezbytné v evropsky významných lokalitách, kde je předmětem ochrany dřevokazný hmyz jako je páchník hnědý nebo roháč obecný (EVL Chlumec – Karlova Koruna, EVL Olešnice, EVL Opočno, EVL Týnišťské Poorličí a EVL Víno), zachovat doprovodný dřevinný porost, pokud je biotopem zmíněných brouků. Modernizace sjezdových areálů v EVL Krkonoše by měla respektovat doporučení expertní skupiny „Zajištění souladu rozvoje sjezdového lyţování na území KRNAP a jeho ochranného pásma“, které je součástí Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (2010 – 2020). Při jejich realizaci je třeba respektovat vymezení jádrových územích výskytu tetřívka obecného v PO Krkonoše (viz mapa 5A, která je přílohou plánu péče). Přednostně by sjezdové dráhy měly v co největší míře vyuţívat stávajících průseků a při propojování lyţařských areálů i lesních cest. Při budování tratí v rámci lučních porostů omezit terénní úpravy a provoz letních aktivit, které by mohly narušit vodní reţim v území a kvalitu přírodních stanovišť a biotopu druhů. Zvláštní důraz by měl být kladen na zachování prioritních předmětů ochrany EVL. Případné osvětlení sportovních areálů a zasněţování sjezdových tratí je třeba posoudit individuálně a realizovat v případě, kdy nedojde k významnému ovlivnění předmětů ochrany PO a EVL. Realizaci navrţených aktivit by měl předcházet biologický průzkum území s důrazem na zjištění aktuální početnosti potenciálně ovlivněných druhů, případně určení kvality přírodních biotopů, které by mohly být ovlivněny. Pro zlepšení dopravní obsluţnosti doporučujeme vyuţití stávajících zpevněných ploch v blízkosti turistických východisek, bez nutnosti budování nových přístupových cest. Počet parkovacích míst je vhodné omezit na únosnou míru zatíţení v konkrétní oblasti tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění předmětů ochrany v daných územích soustavy Natura 2000. Při podpoře rozvoje turistické infrastruktury podél významných vodních toků a realizaci opatření je třeba minimalizovat zásah do vodního prostředí toků a měnit jejich charakter, 125










které jsou biotopy mihule potoční (EVL Metuje – Dřevíč) nebo vranky obecné (EVL Krkonoše). Míra ovlivnění bude záviset na umístění infrastruktury a technickém řešení záměrů. Při obnově rozhleden k omezení ovlivnění můţeme pouze obecně doporučit umístění rozhleden mimo přírodní biotopy a biotopy druhových předmětů ochrany EVL a PO. V ptačích oblastech je nezbytné rozhledny situovat mimo hnízdní teritoria ptačích druhů, kteří jsou předmětem ochrany dané PO a kteří jsou citliví na působení rušivých vlivů (např. sokol stěhovavý a výr velký v PO Broumovsko, jeřáb popelavý v PO Roţďalovické rybníky a tetřívek obecný v PO Krkonoše. Umístění rozhledny by měl předcházet aktuální průzkum výskytu a početnosti zájmových druhů. Stavební úpravy při obnově a zpřístupňování památek jako jsou hrady, zámky a stará důlní díla, kde jsou předmětem ochrany populace letounů (např. EVL Josefov – pevnost, EVL Jičíněves – zámek, EVL Kost, EVL Pevnost Dobrošov, EVL Staré Hrady – zámek), je nutné provádět tak, aby nedošlo k jejich významnému ovlivnění. Při obnově střech objektů je nezbytné zachovat vletové otvory a provádět stavební úpravy tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění netopýrů. Plánovaný monitoring návštěvnosti turistických cílů je vhodné zacílit i na turisticky atraktivní lokality, které jsou součástí soustavy Natura 2000. Získaná data pomohou při plánování opatření v rámci plánů péče o jednotlivé evropsky významné lokality a při přípravě souboru doporučených opatření v ptačích oblastech. U záměrů, které budou připraveny v souladu s klíčovými aktivitami, které nebylo moţné vyhodnotit, musí být kumulativní vlivy vyhodnoceny při posouzení vlivů konkrétních projektů na EVL a PO a na úrovní územních plánů sídelních útvarů, kde budou umístěny. Při hodnocení kumulativního ovlivnění lučních přírodních biotopů a biotopu zvonku českého v EVL Krkonoše je nezbytné hodnocení provádět v souladu s Koncepcí limitů celkového úbytku lučních stanovišť v EVL Krkonoše (Správa KRNAP, 2011). V EVL Krkonoše je Správou KRNAP pro tyto účely vedena tabulka úbytku lučních přírodních biotopů, která uvádí limitní hodnoty pro jejich ztrátu v jednotlivých katastrálních územích.

126


8

Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromaţďování poţadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know -how)

Koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020 nebyla zpracována ve více variantách, pokud za variantu nepovaţujeme předpokládaný vývoj ţivotního prostředí bez realizace koncepce, jak je popsán v kapitole 2. V případě posuzování realizace koncepce jako varianty A a nerealizace koncepce jako varianty B (nulové varianty), je moţné dospět k celé řadě závěrů, které jsou předmětem posuzování souvisejících bodů a kapitol posouzení SEA. Varianta B by zajisté měla několik negativních dopadů, za všechny lze zmínit zejména nekoncepční rozvoj aktivit v oblasti CR a nekoordinovanost záměrů, nemoţnost spolupráce na horizontální i vertikální úrovni mezi aktéry rozvoje CR a důsledkem toho by bylo moţné očekávat zvýšené mnoţství problémů vyvstávajících v souvislosti s otázkami ochrany přírody a krajiny a pronikání, resp. intenzifikace lidských aktivit do nových oblastí. Při vytváření návrhové části koncepce interaktivním způsobem byly zohledněny průběţné návrhy, nároky a expertní odhady všech dotčených aktérů posuzované oblasti a návrh koncepce tak zajišťuje splnění a kompromis mezi všemi kladenými poţadavky a podmínkami. Za dílčí varianty lze povaţovat pracovní verze a pracovní aktualizace PR CR KHK. Výsledná podoba dokumentu je výsledkem součinnosti všech subjektů, které se podílely na jeho zpracování. Pracovní verze koncepce byly metodou ex-ante rámcově hodnoceny z hlediska svých dopadů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví a na základě doporučení zpracovatelů SEA byly prováděny některé úpravy. Tyto úpravy minimalizují negativní vlivy nebo zvyšují pozitivní vlivy návrhu koncepce a optimalizují jej z hlediska dopadů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví při zachování cílů dokumentu, tedy pomoci rozvoji cestovního ruchu kraje. Variantní řešení můţe dále nastat při řešení konkrétních aktivit a projektů, které budou sledovat navrţená rozvojová opatření, jeţ budou zahrnuta do budoucího akčního plánu. Posouzení vlivů většiny těchto záměrů bude dále předmětem procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Posouzení koncepce bylo provedeno v souladu s platnou legislativou, a to se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Součástí posouzení je i hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 autorizovanou osobou, které je přílohou č. 1 tohoto dokumentu, a jehoţ povinnost zpracování byla stanovena závěrem zjišťovacího řízení. Dokumentace SEA byla zpracována standardním postupem sledujícím zákonné členění dokumentu podle přílohy č. 9. k uvedenému zákonu. Postupně byly vytvářeny pracovní verze. Podkladem pro vyhodnocení SEA se stala konečná podoba PR CR KHK, jeţ byla detailně posouzena z hlediska vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. Základními liniemi hodnocení bylo sledování naplnění stanovených referenčních cílů ochrany ţivotního prostředí, dále pak působení, kumulace a určení charakteru vlivů na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí podle navrţených strategických oblastí a cílů, specifických cílů, opatření a aktivit. Pro stanovená opatření a aktivity, jeţ budou později naplňovány konkrétními vybranými projekty (jeţ budou zařazeny do akčního plánu), byla navrţena opatření v podobě doporučených podmínek pro jejich realizaci. Tato zmírňující opatření a doporučené podmínky byly navrţeny pro vyloučení, 127


zmírnění nebo kompenzaci moţných nebo předpokládaných negativních vlivů na ţivotní prostředí. Se stejným cílem byly navrţeny i indikátory nebo kritéria pro výběr projektů, aby se uţ předem vyloučily ty projekty, které by mohly mít významné negativní vlivy na ţivotní prostředí. Při shromaţďování podkladů se nevyskytly ţádné zásadní problémy ani kvalitativní nedostatky. Při shledání nutnosti doplnění některých neopominutelných skutečností byly kontaktovány nebo upozorněny příslušné úřady a zpracovatel koncepce.

128


Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na ţivotní prostředí

9

Pomocí níţe uvedených indikátorů má být zajištěna zpětná vazba, jak aktivity podporované z PR CR KHK rámcově ovlivňují sloţky ţivotního prostředí. Jednotlivé indikátory byly navrţeny na základě zkušenosti SEA zpracovatele. Vycházejí nejen z referenčních cílů ochrany ţivotního prostředí, ale sledují i provázanost s indikátory sledovanými v rámci dalších krajských koncepcí a v úvahu jsou vzata i obecná kritéria kladená na indikátory. Zčásti navazují na indikátory ovlivnění jednotlivých sloţek ţivotního prostředí sledované v rámci tzv. Situačních zpráv o naplňování Strategického rámce udrţitelného rozvoje. Jednotlivé indikátory vztahující se k dílčím oblastem ţivotního prostředí, které jsou navrţeny ke sledování, jsou uvedeny v následující tabulce. Pokud se vyskytnou další skutečnosti, je moţné tyto indikátory operativně doplnit a rozšířit o nové. Indikátory byly vybrány tak, aby byly:    

dostupné relevantní k hodnocené koncepci srozumitelné a snadno interpretovatelné schopné popsat změny sloţek ţivotního prostředí ve vazbě na koncepci4

Tab. č. 21 Indikátory vlivu PR CR KHK na životní prostředí Název indikátoru

Jednotka

Nepřímo indikovaný vliv

Přeprava cestujících veřejnou silniční a železniční dopravou

počet osob/rok

snížení množství emisí znečišťujících látek z individuální dopravy do ovzduší , podpora zdraví

Nárůst objemu veřejné dopravy (změna jejího podílu na počtu přepravených osob)

osobokilometry (%)

snížení množství emisí znečišťujících látek z individuální dopravy do ovzduší

Nárůst využívání skibusů a zimních autobusů (v rámci toho podíl osobokilometry (%) autobusů na CNG)

snížení množství emisí znečišťujících látek z individuální dopravy dopravy do ovzduší, podpora zdraví

Počty návštěvníků v KRNAP, CHKO Český ráj, CHKO Broumovsko počet osob/rok a CHKO Orlické hory

hluk (zatížení ve vztahu k člověku, vliv na zdraví), vyrušování druhů živočichů, EVVO – zvyšování informovanosti lidí o místních hodnotách daného území

Počet naučných stezek realizovaných s podporou PR CR KHK

EVVO – zvyšování informovanosti lidí o místních hodnotách daného

počet

4 Všechny zde uváděné indikátory ukazují pouze nepřímo na moţnou změnu nějaké sloţky ţivotního prostředí, ke které zpravidla dochází se změnou daného jevu (indikátoru). Zřejmě z toho důvodu, ţe opatření PR CR KHK jsou zaměřena většinou na podporu neinvestičních aktivit a u investičních aktivit nejde většinou o novou infrastrukturu, ale o vyuţití a obnovu té stávající, nebyly nalezeny indikátory, které by umoţňovaly přímé měření vlivu opatření, resp. PR CR KHK na ţivotní prostředí.

129


území Nově vzniklé turistické trasy, cyklotrasy, cyklostezky, běžecké tratě a hipostezky v rámci i mimo ZCHÚ

km

vyrušování druhů živočichů, zvýšený pohyb v území, EVVO – zvyšování informovanosti lidí o místních hodnotách daného území

Návštěvnost lyžařských areálů

počet osob/rok

hluková zátěž, vyrušování druhů živočichů, podpora tvrdé turistiky - riziko překročení únosné kapacity prostředí, čerpání přírodních zdrojů, světelné znečištění

Počet projektů se vztahem k ochraně přírody, krajiny nebo místní kultury, počet jejich návštěvníků a jejich podíl na celkovém počtu návštěvníků kraje

počet (%)

EVVO – zvyšování informovanosti lidí o místních hodnotách daného území, podpora kulturních charakteristik krajinného rázu

Počet ekofarem a agrofarem sloužících pro potřeby cestovního počet ruchu

EVVO – zvyšování informovanosti lidí o místních hodnotách daného území, podpora měkké turistiky

Počet zrekonstruovaných kult. a hist. památek

počet

podpora kulturních charakteristik krajinného rázu

Investice do obnovy kult. a hist. památek

Kč

podpora kulturních charakteristik krajinného rázu

Počet programů a produktů zaměřených na poznávání měst, historických, kulturních, církevních a technických památek

počet

EVVO – zvyšování informovanosti lidí o místních hodnotách daného území, podpora kulturních charakteristik krajinného rázu

Počet novinových článků, tiskových zpráv apod. s tématikou ochrany životního prostředí

počet

EVVO – zvyšování informovanosti lidí o místních hodnotách daného území

Počet vzniklých a podpořených OCR a TIC

počet

EVVO – zvyšování informovanosti lidí o místních hodnotách daného území, koordinace CR v území

Počet fungujících turistických informačních a rezervačních systémů v úrovni TVÚ

počet

EVVO – zvyšování informovanosti lidí o místních hodnotách daného území, koordinace CR v území

Množství programů a produktů zaměřených na poznávání měst, počet historických, kulturních, církevních a technických památek

diverzifikace lokalit CR, podpora kulturních a historických charakteristik krajinného rázu

Množství programů a produktů zaměřených na léčebnou a lázeňskou turistiku

diverzifikace lokalit CR, podpora zdraví

počet

Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci zakončenou počet, % ČOV a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel

zkvalitňování stávajících zařízení, zvýšení ochrany vod i dalších složek před znečištěním, podpora zdraví

130


Podíl ekologického zemědělství

výměra, %

ochrana krajiny, atraktivnost pro měkké formy turistiky, ekostabilizující prvky v území

Lesnatost

výměra, %

zastoupení stabilizujících přírodních prvků v území

Rozloha a počet revitalizovaných brownfields

výměra, počet, %

odstranění SEZ jako zdroje znečišťování ŽP i ohrožení zdraví

podíl ekologické dopravy v cestovním ruchu

%

snižování emisí, hlukové zátěže, podpora zdraví

Podíl ploch se zvýšenou hlukovou zátěží z celkové plochy KHK (s lokalizací oblastí s hlukovou zátěží z dopravy)

výměra, %

ohrožení zdraví, rušení živočichů, zvýšení zátěže krajiny

V případě potřeby (např. u konkrétních projektů) je moţné dále doporučit co nejširší vyuţití mezinárodně i národně přijatých indikátorů v oblasti ochrany ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje, u kterých je většinou dostupná i metodika výpočtu (měření). To je samozřejmě důleţité nejen z hlediska relevance a citlivosti, ale zejména přesnosti a správnosti. Je nutno vzít v úvahu i dostupnost, vzhledem ke skutečnosti, ţe celá řada dat je jiţ měřena v rámci stávajícího statistického šetření na krajské úrovni. V takovém případě je lépe vyuţít alternativní ukazatel a nezvyšovat náklady na získávání primárních dat (měření, statistické šetření). Dostupnost znamená, ţe data k indikátorům, umoţňující jejich vyhodnocení, by měla být měřitelná a dostupná v relativně krátkém časovém intervalu, aby bylo moţné je uplatnit jako nástroj při rozhodování a jako poklad pro případnou revizi koncepce. Účelem monitorování stavu ţivotního prostředí pomocí navrţených indikátorů je průběţné sledování dopadů realizovaných projektů v rámci PR CR KHK. V případě zjištění negativních vlivů realizace záměrů je nutné zohlednit a dodrţet adekvátní doporučovaná opatření pro eliminaci, minimalizaci, případně kompenzaci těchto negativních vlivů na ţivotní prostředí, případně navrhnout a realizovat nová další dostatečná opatření.

131


10 Popis plánovaných opatření a kompenzaci negativních vlivů koncepce

k eliminaci, minimalizaci zjištěných při provádění

Podstatou předloţené koncepce PR CR KHK jsou navrţená opatření (1.1 aţ 3.5) a typové (příkladové) aktivity u kaţdého opatření, kterými se budou naplňovat stanovené cíle koncepce. Opatření v koncepci představují soubor nástrojů k dosaţení cílů strategie. Opatření obsahují soubor logicky uspořádaných a provázaných aktivit, které je třeba realizovat pro dosaţení stanovené vize koncepce. Klíčovou vlastností navrţených typových (příkladových) aktivit je typ opatření – investiční nebo neinvestiční a nepřímý. Navrţená opatření a aktivity koncepce, jejichţ prostřednictvím by se měly naplňovat strategické cíle a vize předloţené koncepce, jsou tedy dvojího druhu: 



neinvestiční a „nehmotné“ aktivity typu přenos informací, poradenství a odborná pomoc, projektový management, marketingové produkty a propagace, koordinace aktivit a spolupráce, podpora rozvoje, odstraňování bariér pro efektivní vyuţití kapacit, zavádění certifikace sluţeb, optimalizace informačních systémů, sběr a vyhodnocování dat, pasportizace kapacit, propagace a monitoring návštěvnických cílů, jednání se subjekty CR, vytváření nabídek, mediální kampaně a řada dalších investiční – hmotné aktivity typu budování, rekonstrukce a modernizace objektů CR, budování a údrţba stezek a tras (cyklostezky, hipostezky, naučné, turistické a lyţařské trasy), vybavení tras a stezek mobiliářem, údrţba a modernizace lyţařských areálů, zkvalitňování dopravní infrastruktury a obsluţnost cílů CR, rekonstrukce komunikací a parkovišť, integrace a ekologizace veřejné dopravy, podpora a obnova rozhleden a tradičních lázeňských center, podpora revitalizace a zpřístupňování památek a jiné

Na základě a v intencích uvedených aktivit budou v další fázi realizace koncepce zpracovány konkrétní projekty, které budou fakticky realizovat naplňování koncepce. Jak bylo zjištěno v předchozích kapitolách vyhodnocení vlivů koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, většina plánovaných aktivit koncepce má neinvestiční charakter a nebude se fyzicky promítat do území, takţe nebude mít ţádné (přímé) vlivy na ţivotní prostředí a jeho sloţky ani bezprostředně na veřejné zdraví. Přímé ovlivnění sloţek ŢP, popř. zdravotních faktorů, můţeme předpokládat pouze u investičních aktivit, které tvoří výraznou menšinu v rámci daných opatření. Z posouzení koncepce i ze zákona však vyplývá nutnost průběţného sledování změn a moţných vlivů na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí. Prostřednictvím monitorování indikátorů stanovených v předcházející kapitole 9 bude sledován stav ţivotního prostředí a v případě, ţe dojde k negativním dopadům na ŢP vlivem realizace navrţených opatření nebo aktivit, musí se přistoupit k postupu sledujícím adekvátní opatření popsaná v kapitole 7. Plánovaná opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů je tedy potřeba zaměřit na investiční aktivity a jejich realizační projekty ještě před realizací vyhodnocovat z hlediska moţných nepříznivých vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví (především v procesu EIA – posuzování vlivů záměrů na ţivotní prostředí). Naopak neinvestiční aktivity takto posuzovat není potřeba, nemají ţádné vlivy na ŢP. Ve fázi EIA budou posouzeny všechny vlivy jiţ konkrétních záměrů z hlediska dopadů na ţivotní prostředí, takţe při zjištění nepříznivých vlivů bude moţno stanovit zcela konkrétní opatření a podmínky pro minimalizaci a eliminaci těchto vlivů. Svým charakterem budou obdobné jako 132


předběţná obecnější opatření a podmínky, uvedená v kapitole 7 – jen budou konkretizována pro daný konkrétní záměr. Dalším opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů působení koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví bude výběr vhodných projektů a aktivit pro naplnění opatření a cílů koncepce. Jiţ ve fázi výběru projektů lze omezit nebo vyloučit negativní vlivy realizace koncepce vyloučením nevhodných projektů, které budou mít nebo by mohly mít významné negativní vlivy na ŢP a veřejné zdraví. Seznam doporučených kritérií pro výběr projektů je uveden v kapitole 11. Jiným způsobem vyhodnocování vlivů realizace a provádění koncepce můţe být hodnocení podle indikátorů úspěšnosti realizace koncepce. V tomto případě se však nehodnotí přímé vlivy na ŢP, ale aţ druhotné vlivy, nepřímo vyplývající z vyhodnocování důsledků neinvestičních aktivit. Jako indikátory úspěšnosti lze pouţít statistické údaje, hodnotící účinnost realizovaných neinvestičních aktivit nebo projektů. Níţe jsou uvedeny příklady některých indikátorů a z nich vyplývajících ukazatelů vlivů na ţivotní prostředí. Z nich se dá dovodit, zda realizace koncepce má příznivý nebo nepříznivý vliv na ŢP a jeho sloţky a je moţné včas přijmout patřičná zmírňující nebo nápravná opatření. Indikátory úspěšnosti realizace koncepce 



   





Míra vyuţití ubytovacích kapacit – signalizuje nárůst nebo úbytek návštěvníků v regionu nebo v jednotlivých destinacích – podle počtu návštěvníků se dá odvodit i míra ovlivnění některých sloţek ŢP, které závisí na počtu (např. míra rušení biotopů ţivočichů, riziko poškození ekosystémů a pod.) Prodlouţení hlavních návštěvnických sezón, vyrovnanější rozloţení návštěvnosti v průběhu roku – svědčí o vyrovnanější návštěvnosti, kdy se návštěvníci nekumulují do krátkého období, které s sebou nese zvýšené riziko negativních vlivů na ŢP Prodlouţení délky pobytu návštěvníků v regionu – obdobně jako předchozí Zachování přírodních a kulturních hodnot regionu – hodnocení přímo faktorů ţivotního prostředí Zlepšení ţivotního prostředí a udrţitelný rozvoj cestovního ruchu – obdobně jako předchozí, jednoznačný faktor vlivů provádění koncepce na ţivotní prostředí Nadměrná koncentrace návštěvníků do nejvýznamnějších středisek CR – obdobně jako u prvních indikátorů – nadměrná koncentrace návštěvníků nese velmi zvýšené riziko významných negativních vlivů na ŢP a je na místě přijmout adekvátní opatření pro sníţení těchto rizik Podíl jednodenních návštěvníků, krátká průměrná doba pobytu – stanovené cíle koncepce se nedaří zcela naplňovat – častá výměna návštěvníků zvyšuje dopravu v daném regionu a s ní spojené negativní dopady na ţivotní prostředí i veřejné zdraví Vybavenost turistickou infrastrukturou – ovlivňuje počet návštěvníků a dobu pobytu, je předpoklad, ţe dobrá a kvalitní vybavenost sniţuje nepříznivé dopady infrastruktury na některé sloţky ţivotního prostředí (např. ochrana ovzduší a vod)

133


11 Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Kritéria pro výběr projektů jsou navrţena k tomu, aby bylo garantováno plnění strategických i specifických cílů PR CR KHK, které jsou podrobněji specifikovány jednotlivými opatřeními a výčtem podporovaných aktivit. Z toho plyne, ţe určitým základním kritériem je jiţ to, jestli projekt zapadá do výčtu podporovaných aktivit. Nicméně tento výčet aktivit není zamýšlen jako vyčerpávající, pokud zde tedy není projekt uveden, je třeba zhodnotit, nakolik daný projekt odpovídá opatřením PR CR KHK a přispívá k rozvoji silných stránek a příleţitostí, ale především k řešení slabých stránek a k omezování rizik plynoucích ze SWOT analýzy. Zásadní výstupy SWOT analýzy jsou promítnuty do níţe uvedených kritérií. Prostřednictvím dále uváděných kritérií musí být zajištěno rovněţ plnění dalších cílů, které vyplývají z jiných strategií platných pro dané území a majících vztah k cestovnímu ruchu. Těmito cíli jsou zejména ochrana přírody a krajiny, a nutnost jejich naplňování vyplývá také z analytické části PR CR KHK (klíčové závěry, SWOT analýza): – ochrana členité krajiny, v níţ se střídají různé turisticky přitaţlivé typy krajin – ochrana zvláště chráněných území často s jedinečnými přírodními i kulturními hodnotami – ochrana kulturních památek, péče o historické a kulturní objekty – otázka řešení problémů v lokalitách, kde jiţ byla překročena únosná kapacita území a kde je příliš velký rozvoj tzv. tvrdých forem cestovního ruchu (Krkonoše – zimní sporty) – důraz na dodrţování principů udrţitelného rozvoje – rozvoj měkkých forem cestovního ruchu. Posouzení, do jaké míry daný projekt splňuje tato kritéria, by mělo být součástí schvalovacího procesu daného projektu a rozhodnutí o udělení dotace v rámci PR CR KHK. Na základě výsledků hodnocení splnění kritérií by měly být následně doporučovány ty projekty, které budou z hlediska ţivotního prostředí a veřejného zdraví působit nejpříznivěji. Tab. č. 22 Kritéria pro výběr projektu Kritérium Respektování zvláště chráněných území Respektování krajinného rázu území a minimalizace fragmentace krajiny Respektování a podpora funkčnosti vymezených prvků ÚSES Minimalizace záborů ZPF a kvalitnějších půd s vyšším stupněm ochrany Maximální omezení vnášení nadměrného emisního zatížení do území (škodliviny, světelná zátěž) Pozitivní dopad projektu z hlediska ochrany životního prostředí a uplatňování principů udržitelného rozvoje území - ochrana biodiverzity, kvality ovzduší a vody, zemědělské půdy, nezvyšování hlukové zátěže, předcházení a minimalizace vzniku odpadů apod. Záruka vzniku úspor energií realizací projektu (vyšší podíl nízkoenergetických domů, ekologického vytápění aj.) Přínos nositele projektu k řešení ekologické problematiky území Soulad se zásadami územního rozvoje a s územním plánem

134


Návaznost a soulad s koncepcemi okolních území v širších vztazích Možnost celoročního využití v rámci projektu Možnost a kvalita ubytování a atraktivita pro vícedenní pobyt Nabídka pro specifické skupiny návštěvníků Podpora regionálních aktivit a produktů Podpora měkkých forem cestovního ruchu Podpora vzdělanosti a informovanosti aktérů působících v cestovním ruchu Spolupráce v rámci projektu s dalšími subjekty v cestovním ruchu v Královéhradeckém kraji i v okolních krajích v rámci turistických regionů a oblastí Podpora lokalit mimo nejatraktivnější a přetížené turistické oblasti Reference a odbornost zpracovatele projektové dokumentace i zhotovitele

Při hodnocení konkrétních projektů je nutné vybrat pouze ta kritéria, která jsou relevantní k danému projektu, případně je doplnit o referenční cíle, které zastřešují celou oblast ochrany ţivotního prostředí v souladu s národními dokumenty.

135


12 Vlivy koncepce na veřejné zdraví Veřejné zdraví je definováno v § 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů: „Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života“. Hodnocení vlivu na veřejné zdraví v rámci procesu SEA splňuje dva hlavní cíle ochrany veřejného zdraví:  

prevenci poškození zdraví (zabránění efektu negativně působícího faktoru) podporu zdraví (posílení efektu pozitivně působícího faktoru)

Posouzení vlivů na zdraví je provedeno i na základě poţadavků uvedených v závěru zjišťovacího řízení – bod 9) – Provést zhodnocení koncepce PR CR KHK z hlediska vlivů na veřejné zdraví ve smyslu přílohy č. 9 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. V příloze č. 9 k zákonu – Náleţitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví – je poţadavek na vyhodnocení uveden v kapitole 12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví. Vzhledem k tomu, ţe předloţená koncepce PR CR KHK není nijak zaměřena primárně na oblast veřejného zdraví a neobsahuje v tomto směru ţádný návrh cílů, opatření nebo aktivit zaměřených na veřejné zdraví, je vyhodnocení provedeno vzhledem k plnění nebo zohlednění relevantních cílů základních koncepčních dokumentů v oblasti veřejného zdraví.

12.1 Vazba na koncepce v oblasti ochrany veřejného zdraví Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století Dne 30. 10. 2002 byl Vládou ČR projednán materiál „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století“ (dále jen Zdraví 21). Materiál byl akceptován Usnesením vlády ČR č. 1046. Na realizaci Zdraví 21 se podílejí všechny rezorty. Výsledky naplňování jsou pravidelně kaţdoročně shrnovány v podobě Zprávy o naplňování. Po čtyřech letech realizace cílů Programu ZDRAVÍ 21 bylo nutné tento komplexní program aktualizovat i s ohledem na aktualizaci programu „Health for All in the 21st Century“ na mezinárodní úrovni. Zdraví 21 sestává z 21 cílů, jejichţ naplnění se předpokládá do roku 2015, resp. 2020. Jednotlivé cíle jsou naplňovány dílčími úkoly a ty pak aktivitami, které jsou rozdělovány do gescí jednotlivých rezortů. Jednotlivé rezorty pak přijímají opatření a řídí aktivity k jejich naplňování, které sledují. Koncepce je určena pro řízení oblasti zdraví obyvatelstva na nejvyšší úrovni, tedy na úrovni jednotlivých ministerstev, která mají přijímat opatření na úrovni metodických pokynů pro kraje a provádět aktivity, jako jsou organizace seminářů pro kraje, vypracování krajských programů Zdraví 21. Cíle Zdraví 21 (a jejich stručný popis) jsou následující: 1) Solidarita ve zdraví v evropském regionu (do roku 2020 by se měl současný rozdíl ve zdravotním stavu mezi jednotlivými členskými státy evropského regionu sníţit alespoň o jednu třetinu) 2) Spravedlnost ve zdraví (do roku 2020 sníţit zdravotní rozdíly mezi socioekonomickými 136


skupinami nejméně o jednu čtvrtinu zlepšením úrovně deprivovaných populačních skupin) 3) Zdravý start do ţivota (do roku 2020 vytvořit podmínky, aby všechny narozené děti a děti předškolního věku měly lepší zdraví umoţňující jim zdravý start do ţivota) 4) Zdraví mladých (vytvořit podmínky, aby do roku 2020 mladí lidé byli zdravější a schopnější plnit svoji roli ve společnosti) 5) Zdravé stárnutí (do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let moţnost plně vyuţít svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na ţivotě společnosti) 6) Zlepšení duševního zdraví (do roku 2020 zlepšit podmínky pro psychosociální pohodu lidí a pro lidi s duševními poruchami zajistit dostupnost komplexních sluţeb) 7) Prevence infekčních onemocnění (podstatně sníţit nepříznivé důsledky infekčních nemocí prostřednictvím systematicky realizovaných programů na vymýcení, eliminaci nebo zvládnutí infekčních nemocí, které významně ovlivňují zdraví veřejnosti) 8) Sníţení výskytu neinfekčních nemocí (do roku 2020 by se měla sníţit nemocnost, četnost zdravotních následků a předčasná úmrtnost v důsledku hlavních chronických nemocí na nejniţší moţnou úroveň) 9) Sníţení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy (do roku 2020 zajistit, aby počty zranění, postiţení a úmrtí, která jsou důsledkem nehod a násilných činů, trvale a výrazně poklesly) 10) Zdravé a bezpečné ţivotní prostředí (do roku 2015 zajistit bezpečnější ţivotní prostředí, v němţ výskyt zdraví nebezpečných látek nebude přesahovat mezinárodně schválené normy) 11) Zdravější ţivotní styl (do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější ţivotní styl) 12) Sníţit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem (do roku 2015 výrazně sníţit nepříznivé důsledky návykových látek, jako je tabák, alkohol a psychoaktivní drogy) 13) Zdravé místní ţivotní podmínky (do roku 2015 by obyvatelé měli mít více příleţitostí ţít ve zdravých sociálních i ekonomických ţivotních podmínkách doma, ve škole, na pracovišti i v místním společenství) 14) Zdraví, důleţité hledisko v činnosti všech resortů (do roku 2020 by si všechna odvětví měla uvědomit a přijmout svoji odpovědnost za zdraví) 15) Integrovaný zdravotnický sektor (do roku 2010 zajistit lepší přístup k základní zdravotní péči, která je orientována na rodinu a na místní společenství a opírá se o flexibilní a vhodně reagující nemocniční systém) 16) Řízení v zájmu kvality péče (do roku 2010 zajistit, aby řízení resortu zdravotnictví od zdravotních programů aţ po individuální péči o pacienta na klinické úrovni bylo orientováno na výsledek) 17) Financování zdravotnických sluţeb a rozdělování zdrojů (do roku 2010 zajistit takový mechanismus financování a rozdělování zdrojů pro zdravotnictví, který bude spočívat na zásadách rovného přístupu, efektivity, solidarity a optimální kvality) 18) Příprava zdravotnických pracovníků (do roku 2010 zajistit, aby odborníci ve zdravotnictví i zaměstnanci dalších odvětví získali odpovídající vědomosti, postoje a dovednosti k ochraně a rozvoji zdraví) 137


19) Výzkum a znalosti v zájmu zdraví (do roku 2005 zavést takový zdravotní výzkum a informační i komunikační systém, který umoţní vyuţívat a předávat znalosti vedoucí k posilování a rozvoji zdraví všech lidí) 20) Mobilizace partnerů pro zdraví (do roku 2005 zapojit do naplňování strategie Zdraví 21 občany, jejich organizace, veřejný i soukromý sektor) 21) Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny (do roku 2010 přijmout a zavést postupy směřující k realizaci Zdraví 21, a to na celostátní, krajské a místní úrovni, které budou podporovány vhodnou institucionální infrastrukturou, řízení a novými metodami vedení) Jako relevantní pro koncepci v oblasti cestovního ruchu se jeví pouze dílčí úkoly cílů 4, 10, 11:  dílčí úkol č. 4.1. Děti a dospívající mládeţ by měly být způsobilejší ke zdravému ţivotu a měly by získat schopnost dělat zdravější rozhodnutí. V rámci toho jsou stanoveny aktivity ke splnění dílčího úkolu: - pokračovat ve vytváření podmínek pro volnočasové aktivity pro děti a mládeţ, - pokračovat ve vytváření podmínek pro volnočasové sportovní aktivity  dílčí úkol č. 10.1. Sníţit expozice obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody, vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími, aktivity koordinovat s cíli, stanovenými v Akčním plánu zdraví a ţivotního prostředí ČR. V rámci toho jsou stanoveny aktivity ke splnění dílčího úkolu: - sniţovat vliv dopravy na ţivotní prostředí a zdraví obyvatel, - sniţovat energetickou náročnost technologií, podporovat opatření ke sniţování emisí znečišťujících látek, včetně produkce skleníkových plynů, soustředit pozornost na sniţování emisí z malých zdrojů  dílčí úkol č. 11.1. Rozšířit zdravé chování ve výţivě a zvýšit tělesnou aktivitu. Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva. V rámci toho jsou stanoveny aktivity ke splnění dílčího úkolu: - vytvářením podmínek pro pohybovou aktivitu budováním veřejných a školních sportovišť, turistických a cyklistických stezek, - podporou sportovních akcí pro širokou veřejnost, zejména všestranně podporovat rozvoj organizací pěstujících pobyt v přírodě a tělovýchovné a sportovní aktivity na úrovni rekreačního sportu Uvedené dílčí úkoly a aktivity jsou naplňovány následujícími opatřeními a aktivitami koncepce PR CR KHK 2014 – 2020: Zdraví 21 – dílčí úkol 4.1.  opatření 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci - aktivity např. budování a údrţba cyklostezek, - podpora zázemí pro cyklisty, - budování a údrţba naučných stezek, lyţařských běţeckých tras, hipostezek a dalších specifických tras a stezek, - údrţba a modernizace lyţařských areálů , - podpora fungování prostor pro volnočasové aktivity - rozvoj infrastruktury vázané na pobyt u vody 138


 opatření 1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obsluţnosti turistických destinací - podpora specifických forem dopravy – cyklobusy, skibusy - podpora přepravy jízdních kol - koordinace jízdních řádů - budování a zkvalitňování parkovacích míst u turistických atraktivit, budování parkovacích informačních systémů  opatření 2.1 – budování, údrţba, rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit - podpora rozvoje turistické infrastruktury podél významných vodních toků - obnova tradičních rozhleden a výhledových míst - podpora revitalizace a zpřístupňování památek  opatření 2.3 – nabídka atraktivních a ţivotaschopných produktů cestovního ruchu pro sezónní i mimosezónní turistku - identifikace moţností alternativní turistiky v kraji a potenciálu pro alternativní formy turismu - identifikace potenciálu méně známých turistických cílů Zdraví 21 – dílčí úkol 10.1.  opatření 1.2 – modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit - rekonstrukce a revitalizace ubytovacích a stravovacích kapacit, renovace komplexů – přitom lze uplatnit poţadavky na sniţování energetické náročnosti, sniţování emisí znečišťujících látek  opatření 1.3 – budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci - údrţba a modernizace lyţařských areálů – lze uplatnit poţadavky jako výše  opatření 1.4 – zlepšení dopravní infrastruktury a obsluţnosti turistických destinací - podpora specifických forem veřejné dopravy = sníţení individuální dopravy a z toho plynoucí sníţení negativních vlivů z dopravy - integrace veřejné dopravy, koordinace jízdních řádů = sníţení negativních vlivů dopravy - zavádění ekologických forem dopravy a zvyšování kvality dopravních prostředků = dtto - zajištění veřejné dopravy při jednorázových akcích = dtto Zdraví 21 – dílčí úkol 11.1. Aktivity tohoto dílčího úkolu jsou velmi podobné aktivitám k úkolu 4.1, takţe i naplňování cílů programu Zdraví 21 opatřeními a aktivitami koncepce PR CR KHK bude velmi podobné nebo stejné a výčet těchto opatření a aktivit by byl totoţný. Proto jej uţ znovu neuvádíme. Jako irelevantní k posouzení návrhu koncepce PR CR KHK, zda splňuje cíle a opatření Zdraví 21, jsou vyhodnoceny následující cíle Zdraví 21: 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21. Z vyhodnocení lze konstatovat, ţe koncepce PR CR KHK řadou svých opatření a aktivit naplňuje relevantní cíle programu Zdraví 21 a je s ním v souladu.

139


Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP ČR) Akční plán zdraví a ţivotního prostředí ČR (NEHAP ČR) je národní aplikací Evropského akčního plánu (EHAPE), který dohromady tvoří plány jednotlivých států Evropy. EHAPE byl přijat na druhé konferenci ministrů ţivotního prostředí a zdravotnictví v červnu 1994 v Helsinkách, opírá se o metodiku WHO. NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení ţivotního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů ţivotního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a ţivotního prostředí (LEHAP). V rámci NEHAP je k realizaci stanovena aktivita „zařazovat hlediska ochrany zdraví a ţivotního prostředí do politik a koncepcí jednotlivých odvětví“. Následně jsou pro jednotlivé sloţky ţivotního prostředí stanoveny tyto cíle pro oblasti ŢP: Venkovní ovzduší  stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik,  dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou sniţování emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů,  chránit ozónovou vrstvu sniţováním spotřeby látek, které ji poškozují,  zlepšit informovanost o kvalitě ovzduší a jeho působení. Voda  stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek,  předcházet poškození zdraví z poţívání a uţívání vod,  chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci,  zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného zásobování a zabezpečit její stálou jakost,  zvýšenou pozornost věnovat čištění a likvidaci odpadních a splaškových vod, manipulaci a likvidaci pevných odpadů, především z hlediska ochrany zdrojů vod. Půda  chránit půdu jako základní sloţku ţivotního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí,  uplatňovat princip prevence poškozování půdy,  zpracovat účelové třídění půd a na základě tohoto uspořádání usměrňovat jednotlivé aktivity, které poškozují půdu (výstavba, těţba atd.),  omezit degradační procesy, zejména kontaminaci a zrychlenou erozi půd,  omezit šíření škodlivin zejména organického původu, alergenů z neudrţovaných, zaplevelených pozemků,  vhodným vyuţíváním půdy zajistit ochranu dalších sloţek ţivotního prostředí, zejména vody. Odpady a staré zátěže  sniţovat celkovou produkci odpadů, sniţovat podíl skládkovaných odpadů a zvyšovat podíl 140


jejich recyklace,  vypracovat jednotný systém evidence starých ekologických zátěţí. Hluk    

omezovat negativní působení hluku na zdraví, zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny, sniţovat expozici hluku prostředky územního plánování, omezovat individuálně působený hluk.

V rámci ohodnocení potenciálu vlivu ekonomických sektorů na ţivotní prostředí a zdravotní stav obyvatelstva byla pro oblast 6.6 Turistika stanovena následující opatření v zájmu naplnění cílů udrţitelného rozvoje:  podporovat a vytvářet podmínky pro realizaci turistiky ve volné krajině (cyklistické a turistické stezky doplněné základním vybavením),  podporovat vytváření pěších zón v centrech měst a zejména v jejich historicky cenných částech,  podporovat tzv. „zelený kodex“ provozovatelů hotelů a ubytovacích zařízení. K zohlednění výše uvedených cílů v PR CR KHK lze říci, ţe navrhovaná koncepce sama o sobě není vytvářena tak, aby působila negativně na zdraví obyvatelstva ve smyslu znečišťování ovzduší, vody, půdy či produkci odpadů nebo nadměrného hluku. Rozvoj cestovního ruchu samozřejmě představuje vyšší mobilitu obyvatelstva zajištěnou dopravními prostředky, je tedy namístě uvaţovat o moţném zvýšení emisí z motorových vozidel. Tento negativní aspekt rozvoje CR v kraji je kompenzován podporou hromadné dopravy, dalších ekologických způsobů dopravy, případně ještě navíc podporou pouţívání ušlechtilého paliva (CNG) k pohonu autobusů na městských, účelových a jiných linkách. Produkce odpadů je kompenzována podporou aktivit zajišťujících sběr produkovaného odpadu v rámci rekonstrukce ubytovacích a stravovacích kapacit i v rámci modernizace sportovních areálů. Obdobně je tomu se sniţováním emisí znečišťujících látek v rámci rekonstrukce a modernizace. Úroveň hluku bude nutné omezovat na nejniţší moţnou úroveň a bude sledována dle v tomto vyhodnocení navrhovaných monitorovacích ukazatelů. V pohledu opatření stanovených pro naplnění cílů udrţitelného rozvoje pro oblast 6.6 NEHAP (Turistika, viz výše) lze konstatovat obecný soulad s opatřeními a aktivitami navrţenými v PR CR KHK. Přestoţe podpora „zeleného kodexu“ v PR CR KHK není přímo uvedena.

141


13 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Posuzování předloţeného PR CR KHK vychází z platné legislativní normy posuzování vlivů strategií na oblast ţivotního prostředí. V případě strategie resp. programu rozvoje v prostředí aktivit cestovního ruchu se předpokládá primární soulad především s relevantními koncepcemi na regionální, krajské a mezinárodní úrovni zejména v oblasti ŢP. Ţivotní prostředí představuje jeden ze základních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu. Nezbytné je brát na zřetel teritoriální aspekty jevu v interakci ke krajině, která je přirozeným pozadím celé řady aktivit cestovního ruchu. PR CR KHK je také základním podkladem pro alokaci finančních zdrojů do cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji. Soulad PR CR LK s koncepcemi krajské úrovně je rovněţ neopominutelnou podmínkou pro podávání ţádostí o dotace a kofinancování pro všechny sektory týkající se problematicky cestovního ruchu. Koncepce PR CR KHK sestává ze dvou hlavních částí – analytické části, jejíţ obsahem je analytický a marketingový průzkum s klíčovými závěry a SWOT analýza, a z návrhové – strategické části, ve které jsou formulovány strategická vize, k níţ jsou stanoveny tři strategické oblasti a ke kaţdé z nich je formulován strategický cíl. V rámci kaţdého strategického cíle jsou formulována opatření a k nim náleţející specifické cíle. Na nejniţší úrovni jsou ke kaţdému opatření uvedeny příkladové aktivity, jeţ budou naplňovat zvolená opatření a jejich cíle. Vize koncepce zní: Královéhradecký kraj je celoročně atraktivní a prosperující turistickou destinací evropského významu, disponující širokou nabídkou kvalitních sluţeb, efektivní propagací turistické nabídky a pruţnou organizací cestovního ruchu. Tři strategické oblasti a jejich strategické cíle jsou: 1. Infrastruktura cestovního ruchu, strategický cíl: Pestrá, kvalitní a konkurenceschopná infrastruktura cestovního ruchu 2. Tvorba turistické nabídky a její propagace, strategický cíl: Atraktivní turistická nabídka, moderní propagace a dobrá image Královéhradeckého kraje jako destinace cestovního ruchu 3. Koordinace rozvoje cestovního ruchu, strategický cíl: Funkční a stabilní rajonizace, efektivní organizace, živá a motivovaná spolupráce aktérů cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji. Celá podrobná struktura obou částí koncepce je uvedena v kap. 1 tohoto vyhodnocení vlivů. Navrţená opatření a aktivity sledují zejména podporu výstavby, rekonstrukce a modernizace základní a doprovodné infrastruktury CR (objekty, areály, dopravní infrastruktura) a dále podporu marketingových aktivit v oblasti cestovního ruchu a oblast podpory spolupráce a koordinace činnosti klíčových aktérů rozvoje cestovního ruchu. Především první strategická oblast – Infrastruktura cestovního ruchu – si zasluhuje největší pozornost z pohledu posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Koncepce bude následně dále rozvedena a upřesněna prostřednictvím akčního plánu, finančního a dotačního rámce. Proběhne sběr aktivit a projektových záměrů z regionu za účelem vytvoření tříletého akčního plánu (2015 – 2017). Akční plán bude představovat zásobník konkrétních projektových záměrů a plánovaných neinvestičních aktivit s výhledem realizace do roku 2017. Na základě zásobníku projektových záměrů bude sestaven orientační finanční rámec realizace strategie. K němu budou identifikovány a přiřazeny případné dostupné dotační zdroje. Tyto následné dokumenty nejsou součástí koncepce PR CR KHK pro posuzování vlivů. Návrhová část byla hlavním předmětem posouzení vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví 142


koncepce, které bylo provedeno podle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., v pozdějším znění, na základě závěrů zjišťovacího řízení a dle dostupných doporučených metodik. Pozornost při posuzování SEA je nutné soustředit rovněţ na fenomény současné doby s ohledem na trendy dalšího rozvoje cestovního ruchu v turistických destinacích a TVÚ. Z povahy strategického dokumentu jasně vyplývá jeho míra obecnosti ve vztahu k aktivitám naplňujícím cíle opatření na projektové úrovni. Samotná navrhovaná koncepce se opírá o potřeby péče o kvalitu ţivotního prostředí a také zohledňuje udrţitelnost rozvoje, přesto zde existují navrţené aktivity, u kterých lze předpokládat nebo naopak nelze vyloučit negativní dopady na sloţky ţivotního prostředí. Zpracovatel vyhodnocení SEA se soustředil zejména na strategickou oblast 1 – Infrastruktura cestovního ruchu, zahrnující podporu modernizace a zkvalitňování sluţeb pro CR včetně rekonstrukce nebo výstavby objektů pro ubytování, stravování, sport, dopravu a pod., rozšíření a modernizace kapacity objektů i stávajících sportovních areálů i vyuţití nových oblastí pro rozvoj CR, budování turistických, cyklistických a jiných tras a stezek, revitalizace a údrţba památek a pod., které mohou mít vlivy na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí (např. na kvalitu ovzduší, hlukovou zátěţ, zastoupení a rozsah přírodních prvků v území, kvalitu podzemních i povrchových vod, biologickou diverzitu ekosystémů a pod.). Pouze tedy v rámci této strategické oblasti (a ještě 3 aktivity ve 2. strategické oblasti) jsou navrhovány aktivity a opatření charakteru investic a výstavby, u kterých lze předpokládat různé vlivy na ţivotní prostředí a jeho jednotlivé sloţky. V rámci dalších dvou strategických oblastech jiţ nejsou navrhovány investiční stavební aktivity, neboť navrţená opatření a aktivity představují především institucionální, koordinační, informační, marketingovou a finanční podporu cestovního ruchu v kraji a jiné podobné aktivity, která nebudou mít ţádné přímé vlivy na ţivotní prostředí nebo veřejné zdraví. Jejich vlivy se projeví především ve zlepšení stávající situace v oblasti organizace a řízení cestovního ruchu, ve spolupráci zúčastněných subjektů, ve zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity Královéhradeckého kraje jako destinace různých forem cestovního ruchu. S ohledem na obecné zaměření předkládaného strategického dokumentu se předpokládají v budoucnu konkrétní záměry z něho vycházející. U nich nelze předem přímo vyloučit vliv na ţivotní prostředí a zdraví obyvatel jak Královéhradeckého kraje, tak i mimo hranice České republiky v rámci uvaţovaných společných projektů s Polskem nebo sousedními kraji a regiony. Jednotlivé navazující projekty budou předmětem individuálního posuzování podle zákona č. 100/2001, ve znění pozdějších předpisů, kde budou veškeré vlivy na ţivotní prostředí i veřejné zdraví i případné vlivy, přesahující státní hranice, podrobně vyhodnoceny. Předloţená koncepce počítá i se spoluprací se sousedním Polskem v rámci regionu soudrţnosti NUTS II Severovýchod a v rámci Euroregionu Glacensis a Sdruţení měst Kladské oblasti, jedná se však o neinvestiční aktivity (společné kampaně a akce, podpůrné a marketingové akce a pod.), které by neměly mít ţádné negativní vlivy na ţivotní prostředí v ČR ani na Polském území. S výstavbou nových objektů, popř. s rekonstrukcí stávajících je vţdy spojeno zajištění dostatečné dopravní a technické infrastruktury, jeţ se neobejde bez zvýšení produkovaných emisí, hlukové zátěţe, mnoţství odpadních vod, odpadu, potřeby pitné vody, energetické a surovinové náročnosti, rizika havárií atd. Dále můţe významně narušit krajinný ráz a způsobit fragmentaci krajiny, coţ má za následek omezení migrace některých ţivočišných druhů a zmenšení velikosti a počtu jejich ekologických stanovišť/areálů, především v územích se zvláštní ochranou. Související emisní, hlukové a případně světelné zatíţení rovněţ naruší stávající stav dotčeného území. Podrobné vyhodnocení vlivů těchto aktivit je provedeno v kapitole 6 dokumentace. Pro vyloučení nebo sníţení předpokládaných nepříznivých vlivů aktivit na ţivotní prostředí je navrţena řada opatření a podmínek pro umístění a realizaci uvedených aktivit, které jsou uvedeny 143


v kap. 6. Charakter vlivů je moţné ovlivnit jednak vhodným umístěním projektu, zejména však způsobem realizace konkrétních projektů. Zde bude zapotřebí klást velký důraz na udrţitelnost takového projektu a minimalizaci právě negativních dopadů na ţivotní prostředí, které představují zatím stále nezohledňované vstupy ve finanční rozvaze jednotlivých projektů. Pro realizaci projektů by měla být závazná navrţená kritéria pro výběr projektu, uvedená v kapitole 11. Zásadní projekty budou podléhat dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí procesem EIA. Posouzení některých opatření a aktivit, u nichţ se předpokládají neţádoucí vlivy na ţivotní prostředí, je podrobně rozvedeno zejména v kapitole 6 (Závaţné vlivy navrhovaných variant koncepce na ţivotní prostředí). V kapitole 7 (Plánovaná opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech závaţných negativních vlivů na ţivotní prostředí vyplývajících z provedení koncepce) byly řešeny a stanoveny podmínky a zmírňující opatření pro realizaci jednotlivých navrţených rozvojových aktivit jako např. podmínka respektování únosné kapacity území, dodrţování podmínek ochrany chráněných a citlivých území, omezení záborů ZPF a zásahů do PUPFL, dodrţování zásad ochrany vod a dalších významných částí přírody a krajiny (ÚSES, VKP, krajinný ráz apod.). Souhrn k vyhodnocení vlivů na ŽP Velká většina navrţených opatření a plánovaných aktivit má neinvestiční charakter, jedná se převáţně o metodickou podporu, koordinaci spolupráce, racionalizaci informačních systémů, poradenství, vytváření systému financování, monitoring zdrojů a řady dalších faktorů cestovního ruchu a podobně, u nichţ nelze předpokládat nějaké vlivy na ŢP nebo veřejné zdraví. V případě menšiny investičních aktivit (z celkových navrţených aktivit v koncepci PR CR KHK) se jedná – vzhledem k nedostatku finančních prostředků – převáţně o různé rekonstrukce, modernizace, doplňování a dobudování stávajících objektů a infrastruktury, jen minimálně půjde o zcela novou výstavbu na nových lokalitách. Vzhledem k tomu nejsou pravděpodobné významné negativní vlivy na ţivotní prostředí nebo veřejné zdraví, bude však záleţet na lokalizaci a technickém řešení daných aktivit a projektů, které v současné době není známé. Bude proto velmi záleţet i na pečlivém výběru budoucích projektů a uplatnění kritérií pro výběr projektu, aby byl co nejméně nepříznivý vůči ţivotnímu prostředí. Důleţité pro minimalizaci případných negativních vlivů bude dodrţování navrţených a doporučených opatření pro zmírnění vlivů této koncepce (viz kap. 7. a 10.). Součástí vyhodnocení v dokumentaci SEA bylo i samostatné vyhodnocení vlivů koncepce na území soustavy Natura 2000 podle poţadavku ze závěru zjišťovacího řízení. Cílem tohoto hodnocení bylo zjistit, zda koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 můţe mít významný vliv na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000. Měřítko zpracování a obecné zaměření posuzované koncepce nedovoluje vyhodnotit některé navrţené aktivity, které budou v souladu s Programem rozvoje připraveny. V koncepci není uvedena jejich lokalizace a technické provedení. Některé záměry, které budou v budoucnu připravovány v souladu s naplňováním cílů hodnocené koncepce, bude třeba vyhodnotit z hlediska vlivu na soustavu Natura 2000 v procesu dalšího posuzování, v rámci niţších stupňů územně plánovací dokumentace a při realizaci konkrétních projektů. Obecně můţeme konstatovat, ţe při naplňování hodnocené koncepce doporučujeme 144


rozvoj takových typů turistických aktivit, jejichţ realizace a provoz nebudou znamenat významné ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO a budou realizovány v souladu s vypracovanými plány péče o jednotlivé EVL a s opatřeními navrţenými v souborech doporučených opatření v daných PO. Schválení koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, ani na celistvost soustavy Natura 2000. Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 obsahuje především obecné cíle a návrhy opatření včetně příkladu aktivit pro další rozvoj cestovního ruchu v Královehradeckém kraji. Nejsou zde v konečné podobě definovány ţádné projekty nebo opatření, jejichţ realizace by způsobila významně negativní ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Konkrétní projekty, aktivity a opatření, realizované na základě Programu rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020, musí respektovat územní ochranu, zachování předmětů ochrany a integritu lokalit soustavy Natura 2000. Závěr Na základě předloţeného vyhodnocení koncepce „Program rozvoje cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji pro období 2014-2020“ na ţivotní prostředí a veřejné zdraví lze konstatovat, ţe nebyly identifikovány ţádné významnější negativní vlivy této koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, které by znemoţňovaly její schválení. To se týká jak celkového vyhodnocení návrhu koncepce, tak i vyhodnocení jednotlivých navrţených opatření a aktivit. Vzhledem k velké míře obecnosti této koncepce i vzhledem k absenci lokalizace jednotlivých opatření a aktivit nelze vyhodnotit podrobněji předpokládané vlivy. Konkrétní míru vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví bude moţné vyhodnotit aţ ve fázi zpracování konkrétních projektů, jeţ budou naplňovat strategické cíle této koncepce. Tyto projekty budou konkrétně vyhodnoceny z hlediska vlivů na ŢP např. v procesu EIA nebo v rámci vyhodnocení vlivů podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, ţe předloţená koncepce PR CR KHK nebude mít významné negativní vlivy na ţivotní prostředí nebo veřejné zdraví. Proto navrhujeme vydat souhlasné stanovisko k této koncepci.

145


14 Souhrnné vypořádání vyjádření obdrţených ke z hlediska vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví

koncepci

Ze závěru zjišťovacího řízení vyplynuly konkrétní poţadavky na vyhodnocení SEA, jeţ měly být zohledněny při posouzení návrhu koncepce PR CR KHK. Níţe je podrobněji komentováno, jak byly dané poţadavky vypořádány a zahrnuty do vyhodnocení, ve shodné struktuře jako v závěru zjišťovacího řízení. Dále jsou uvedena a vypořádána všechna vyjádření a stanoviska dotčených úřadů, obcí i veřejnosti, která MŢP obdrţelo ve zjišťovacím řízení a předalo předkladateli, resp. zpracovateli vyhodnocení. Veškeré poţadavky z vyjádření byly zpracovatelem respektovány a zohledněny, podrobnosti jsou uvedeny dále.

14.1 Poţadavky MŢP ze závěru zjišťovacího řízení – č.j. 5429/ENV/15 ze dne 26.1.2015 1) Vyhodnotit soulad PR CR KHK s relevantními koncepcemi na krajské i národní úrovni a zda PR CR KHK naplňuje cíle stanovené ve schválených národních koncepčních dokumentech – Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005, Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR 2009, Státní politika životního prostředí ČR na období 2012-2020. V předloţeném vyhodnocení koncepce je naplňování cílů uvedených koncepcí (i řady dalších koncepcí) i soulad s nimi podrobně vyhodnoceno v přehledných tabulkách i s komentářem v kapitole 5., případně rámcově i v kapitole 1. 2) Vyhodnotit soulad v koncepci navrhovaných opatření s nově připravovaným programem zlepšování kvality ovzduší. Jedná se o Aktualizaci Programu ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2012 – Královéhradecký kraj. Soulad předloţené koncepce PR CR KHK s tímto programem i zohlednění jeho cílů v koncepci PR CR KHK je podrobně vyhodnoceno (spolu s jinými národními, krajskými i regionálními koncepcemi ) v kapitole 5. 3) Vyhodnotit vliv PR CR KHK na ZCHÚ, nacházející se na území Královéhradeckého kraje. Zároveň vyhodnotit vliv v koncepci uvedených opatření, zejména 1.2, 1.3, 1.4 a 2.1 na předměty a cíle ochrany dotčených ZCHÚ, včetně možných kumulativních a nepřímých vlivů. Vyhodnocení bylo podrobně provedeno v kapitole 6 – Závaţné vlivy ..... navrhovaných variant koncepce na ţivotní prostředí, a to v podkapitole 6.3. – Vyhodnocení vlivů koncepce podle poţadavků ze zjišťovacího řízení. 4) S ohledem na výše uvedený bod navrhnout případná opatření k předcházení, vyloučení, snížení či kompenzaci negativních vlivů na ZCHÚ. Opatření k předcházení, vyloučení, sníţení či kompenzaci negativních vlivů na ZCHÚ i na všechny ostatní sloţky ţivotního prostředí, stejně jako podmínky a doporučení pro budoucí realizaci konkrétních projektů a záměrů naplňujících předloţenou koncepci, jsou zahrnuta v kapitole 7 a v kapitole 10. 5) Vyhodnotit vliv v koncepci navržených opatření ve vztahu k obecné ochraně přírody 146


a krajiny (vliv na krajinný ráz, VKP, přírodní parky, ÚSES). Vyhodnocení bylo podrobně provedeno v kapitole 6 – Závaţné vlivy ..... navrhovaných variant koncepce na ţivotní prostředí, a to v podkapitole 6.3. – Vyhodnocení vlivů koncepce podle poţadavků ze zjišťovacího řízení. 6) Vyhodnotit možné vlivy koncepce na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) včetně jejich ochranných pásem zejména s ohledem na přirozenou obnovu a zakládání lesních porostů, zvyšování biodiverzity porostů, zakládání prvků rozptýlené zeleně v krajině. Vyhodnocení bylo podrobně provedeno v kapitole 6 – Závaţné vlivy ..... navrhovaných variant koncepce na ţivotní prostředí, a to v podkapitole 6.3. – Vyhodnocení vlivů koncepce podle poţadavků ze zjišťovacího řízení. 7) Vyhodnotit, zda a jak jsou v PR CR KHK zohledněny zásady ochrany ZPF, zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy a do jaké míry koncepce vytváří podmínky pro omezení záboru půdy a volné krajiny. Zároveň vyhodnotit vliv PR CR KHK na fragmentaci krajiny. Vyhodnocení bylo podrobně provedeno v kapitole 6 – Závaţné vlivy ..... navrhovaných variant koncepce na ţivotní prostředí, a to v podkapitole 6.3. – Vyhodnocení vlivů koncepce podle poţadavků ze zjišťovacího řízení. 8) Vyhodnotit, zda a jak je v PR CR KHK zohledněno využívání tzv. brownfields. Vyhodnocení bylo podrobně provedeno v kapitole 6 – Závaţné vlivy ..... navrhovaných variant koncepce na ţivotní prostředí, a to v podkapitole 6.3. – Vyhodnocení vlivů koncepce podle poţadavků ze zjišťovacího řízení. 9) Provést zhodnocení koncepce PR CR KHK z hlediska vlivů na veřejné zdraví ve smyslu přílohy č. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Předloţená koncepce PR CR KHK byla podrobně zhodnocena z hlediska vlivů na veřejné zdraví v samostatné kapitole 11 – Vlivy koncepce na veřejné zdraví. Popřípadě byly i v kap. 6.1. stručně zmíněny vlivy na veřejné zdraví u těch aktivit a opatření, kterých se tato problematika týkala. 10) Vyhodnotit, zda a jakým způsobem PR CR KHK zohledňuje stávající hlukovou zátěž a světelné znečištění, zejména v rámci údržby a modernizace lyžařských areálů. Vyhodnocení bylo podrobně provedeno v kapitole 6 – Závaţné vlivy ..... navrhovaných variant koncepce na ţivotní prostředí, a to v podkapitole 6.3. – Vyhodnocení vlivů koncepce podle poţadavků ze zjišťovacího řízení. 11) Vyhodnotit, zda a jak jsou v PR CR KHK podporovány environmentálně šetrné formy cestovního ruchu, ekologicky šetrné přístupy v ubytovacích a stravovacích zařízeních a ekologické formy dopravy. Vyhodnocení bylo podrobně provedeno v kapitole 6 – Závaţné vlivy ..... navrhovaných variant koncepce na ţivotní prostředí, a to v podkapitole 6.3. – Vyhodnocení vlivů koncepce podle poţadavků ze zjišťovacího řízení. 12) Vypořádat závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření obdržená v průběhu zjišťovacího řízení. Vypořádání závěru zjišťovacího řízení a všech obdrţených vyjádření je provedeno v kapitole 14. 147


této dokumentace SEA. Uvedené poţadavky na provedení vyhodnocení na různé konkrétní sloţky ţivotního prostředí bylo podrobně provedeno v této kapitole 6, jejíţ náplní je právě komplexní vyhodnocení vlivů. Všechny poţadavky ze ZŘ a podmínky z vyjádření akceptovány a provedeny.

byli zpracovateli vyhodnocení SEA

13) Předložená koncepce podléhá hodnocení důsledků na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Požadujeme uvést jasný výrok, zda koncepce, popř. některý v ní blíže specifikovaný záměr bude mít významný negativní vliv na území EVL nebo PO. Dále je nutné v hodnocení zohlednit zejména relevantní připomínky příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny. V rámci předloţeného vyhodnocení vlivů koncepce na ţivotní prostředí bylo zpracováno i poţadované vyhodnocení vlivů koncepce na území soustavy Natura 2000. Kompletní vyhodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 je zařazeno jako příloha č. 1 k dokumentaci SEA a podstatné závěry z tohoto vyhodnocení jsou uvedeny i v relevantních kapitolách dokumentace SEA. (např. kap. 4, kap. 6). Vyhodnocení vlivů PR CR KHK na soustavu Natura se věnuje hodnocení strategické části PR CR KHK pro období 2014 – 2020, neboť v úvodní a analytické části nejsou uvedeny ţádné návrhy, které by mohly ovlivnit lokality soustavy Natura 2000. Postupně byly posuzovány všechny rozvojové aktivity, které jsou součástí jednotlivých opatření. Vzhledem k tomu, ţe opatření a aktivity jsou v koncepci definovány obecně, jsou obecné i výsledky jejich hodnocení. Tam, kde bylo moţné identifikovat území soustavy Natura 2000, která by mohla být některými návrhy dotčena, byla odhadnuta potenciální míra jejich ovlivnění. V případě, ţe u jednotlivých aktivit v rámci navrţených opatření bylo shledáno moţné ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000, jsou pod příslušnou tabulkou uvedeny poznámky k hodnocení těchto aktivit. V PR CR KHK nejsou v konečné podobě definovány ţádné projekty nebo opatření, jejichţ realizace by způsobila významně negativní ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Obecně můţeme konstatovat, ţe při naplňování hodnocené koncepce doporučujeme rozvoj takových typů turistických aktivit, jejichţ realizace a provoz nebudou znamenat významné ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO a budou realizovány v souladu s vypracovanými plány péče o jednotlivé EVL a s opatřeními navrţenými v souborech doporučených opatření v daných PO. Schválení koncepce PR CR KHK nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, ani na celistvost soustavy Natura 2000.

14.2 Vypořádání vyjádření obdrţených v průběhu zjišťovacího řízení 14.2.1

MŢP, odbor ochrany ovzduší – ze dne 9.1.2015

MŽP, odbor ochrany ovzduší ve svém vyjádření k předloženému návrhu koncepce „Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020“ sděluje: 1) na str. 22 oznámení koncepce pod nadpisem Emise doporučují větu přeformulovat a doplnit, jak často je zmíněný program aktualizován. 2) Na str. 26 je použit odkaz na již neplatný zákon o ochraně ovzduší. Požadují aktualizaci textu dle aktuální verze zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb. a vyhodnocení kvality ovzduší dle pětiletých průměrných koncentrací znečišťujících látek (namísto OZKO). 148


3) Upozorňují, že navrhované opatření 1.4. „Zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací“ by mohlo mít negativní i pozitivní vliv na kvalitu ovzduší. K určení vlivu by byla potřeba jeho specifikace. Doporučují, aby navrhovaná opatření byla v souladu s novým programem zlepšování kvality ovzduší, který je v současnosti připravován. Ad 1) Připomínka byla akceptována, zmíněný odstavec byl v textu přeformulován a doplněn. Zmíněný program je aktualizován nejméně jednou za tři roky, v poslední době proběhla aktualizace v letech 2006, 2009 a 2012. Ad 2) Připomínka byla akceptována. Byl uveden platný zákon, text ve zmíněném odstavci byl přeformulován a doplněn podle platné legislativy. Byly doplněny mapy ČHMÚ pro znečištění ovzduší (imisní koncentrace) za rok 2013, resp. za pětileté období 2009 – 2013. K mapám byl doplněn hodnotící komentář. Ad 3) Příklady aktivit, jejichţ podpora je navrţena v rámci opatření 1.4, byly blíţe specifikovány, a to s přihlédnutím k plánovaným opatřením dle Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2012 – Královéhradecký kraj. Od některých podporovaných aktivit lze očekávat jistý příspěvek ke zlepšení kvality ovzduší (podpora veřejné dopravy, zavádění ekologických forem dopravy, lepší vyuţití nabídky veřejné dopravy), jiné aktivity jsou z tohoto hlediska prakticky indiferentní nebo mohou mít mírně či nepřímo pozitivní vliv (parkovací informační systémy, navigační systémy, rekonstrukce veřejných prostranství a komunikací). 14.2.2

MŢP, odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny – ze dne 6.1.2015

MŽP, odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny, ve svém vyjádření k samotnému textu předloženého oznámení neuplatňuje z hlediska působnosti odboru žádné zásadní připomínky. MŽP, odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny, ve svém vyjádření požaduje následující body z hlediska doporučení k obsahu a rozsahu vyhodnocení koncepce: 1) zohlednit vliv koncepce na ZCHÚ, vyhodnotit, zda v důsledku realizace uvedených opatření, zejména 1.3, 1.4 a 2.1 nemůže dojít k ohrožení předmětů a cílů ochrany dotčených ZCHÚ 2) s ohledem na předchozí bod navrhnout případná opatření k předcházení, vyloučení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na ZCHÚ 3) vyhodnotit, zda koncepce naplňuje cíle stanovené ve schválených národních koncepčních dokumentech - Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR – 2005, Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR – 2009, a Státní politika životního prostředí ČR na období 2012-2020. Ad 1) a ad 2) Při přípravě koncepce byla zohledněna skutečnost, ţe se v řešeném území nacházejí ZCHÚ. Nejedná se pouze o velkoplošná ZCHÚ - KRNAP, CHKO Český ráj, CHKO Orlické hory, CHKO Broumovsko, ale nachází se zde také 142 maloplošných ZCHÚ. Umístění opatření ani v rámci nich podporovaných aktivit (jejichţ seznam je navíc pouze příkladný, nikoli vyčerpávající) není v rámci koncepce blíţe zpřesněno, opatření zpravidla se týkají celého správního obvodu Královéhradeckého kraje. Spíše výjimečně lze bliţší umístění odhadovat z formulace opatření/aktivity. Vzhledem k tomu, ţe se nyní nejedná o podrobnost projektu, jsou v této fázi pro vyloučení významného ovlivnění ZCHÚ navrţena opatření pro další fáze, zejména kritéria pro výběr projektů (obecná podmínka respektování zvláště chráněných území i další konkrétnější kritéria, která je třeba sledovat při výběru projektu). Vliv koncepce na ZCHÚ v Královéhradeckém kraji i předpokládané vlivy jednotlivých opatření a jejich příkladových aktivit, u kterých se dají předpokládat různé vlivy na ŢP (zejména opatření 1.3, 1.4, 2.1) byly vyhodnoceny v kap. 6 dokumentace SEA a na základě vyhodnocení byly 149


formulovány podmínky a opatření ke zmírnění moţných negativních vlivů koncepce (uvedené v kap. 7) i omezující podmínky pro výběr následných projektů, kterými budou realizována stanovená opatření koncepce PR CR KHK (kap. 10). Ad 3) Ad 3) Podrobné vyhodnocení vztahu a zohlednění cílů jak uvedených strategických dokumentů v posuzované koncepci, tak i řady dalších relevantních koncepcí na národní, krajské i regionální úrovni, je provedeno v kap. 1 a zejména v kap. 5 předkládaného vyhodnocení SEA. 14.2.3

MŢP, odbor odpadů – ze dne 30.12.2014

MŽP, odbor odpadů sděluje, že nemá ve zjišťovacím řízení k této věci žádné připomínky. Bez komentáře. 14.2.4

MŢP, odbor ochrany vod ze dne 2.1.2015

MŽP, odbor ochrany vod, sděluje, že ve zjišťovacím řízení ve věci koncepce PR CR KHK nemá žádné připomínky. Bez komentáře. 14.2.5

Správa KRNAP – zn. KRNAP 09208/2014 ze dne 16.1.2015

Správa KRNAP odkazuje na vyhlašovací dokumentaci KRNAP a poslání NP: „Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů.“ Správa KRNAP upozorňuje na stávající negativní ovlivnění území intenzivním cestovním ruchem a trvalý tlak na další intenzifikaci. V této souvislosti upozorňuje Správa KRNAP na možné (významně) negativní vlivy opatření 1.2, 1.3, 1.4 2.1. Na základě toho Správa KRNAP požaduje kromě standardního posouzení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí vyhodnotit i vlivy na předměty ochrany KRNAP, EVL Krkonoše, PO Krkonoše, a to vč. kumulativních a nepřímých vlivů a vlivů na celistvost uvedených území. Správa KRNAP doporučuje v rámci hodnocení zohlednit i Plán péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (2010-2020) a v něm uvedené cíle a opatření. Poţadavky na další podrobné vyhodnocení kromě standardního posouzení vlivů na sloţky ŢP byly akceptovány a vyhodnocení bylo provedeno. V rámci zpracování dokumentace SEA bylo zpracováno i samostatné vyhodnocení vlivů koncepce na území soustavy Natura 2000 (EVL a PO) ve smyslu § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, a to včetně poţadovaných kumulativních a nepřímých vlivů a vlivů na celistvost uvedených území. Ve vyhodnocení byl zohledněn i Plán péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (2010-2020) a v něm uvedené cíle a opatření. Kompletní hodnocení vlivů na Natura 2000 je přílohou č. 1 dokumentace SEA. Plán péče o KRNAP byl zohledněn i ve vyhodnocení vlivů na ZCHÚ ve vlastní dokumentaci SEA. 14.2.6

Správa CHKO Orlické hory – č.j. 00004/OH/15 ze dne 8.1.2015

1) Správa CHKO Orlické hory ve svém vyjádření odkazuje na definici CHKO dle zákona s tím, že jde o území s harmonicky utvářenou krajinou, kde jsou chráněny nejen přírodní, ale i kulturní a historické hodnoty. Správa CHKO dále upozorňuje na vyhlášená maloplošná ZCHÚ a lokality soustavy Natura 2000 (EVL Panský vrch, EVL Trčkov, EVL Zaorlicko, EVL Zdobnice-Říčka, EVL Orlické hory-sever a PO Orlické Záhoří) na území CHKO Orlické hory. 150


V rámci zpracování dokumentace SEA bylo zpracováno i samostatné vyhodnocení vlivů koncepce na území soustavy Natura 2000 (EVL a PO) ve smyslu § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, a to včetně poţadovaných kumulativních a nepřímých vlivů a vlivů na celistvost uvedených území. Ve vyhodnocení byl zohledněn i Plán péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (2010-2020) a v něm uvedené cíle a opatření. Kompletní hodnocení vlivů na Natura 2000 je přílohou č. 1 dokumentace SEA. 2) Správa CHKO upozorňuje na možný střet koncepce s předměty ochrany CHKO, a to zejm. v souvislosti s opatřeními strategické oblasti 1 a zčásti i 2. Na základě toho správa CHKO požaduje vyhodnotit vlivy zejména opatření 1.2, 1.3, 1.4 a 2.1, a to vlivy na krajinný ráz CHKO, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a jejich biotopy. Správa CHKO požaduje vyhodnocení vlivů uvedených opatření také z hlediska obecné ochrany rostlin a živočichů. Jako konkrétní příklady podporovaných aktivit s možným vlivem na krajinný ráz jsou uváděny nové rozhledny, nová ubytovací zařízení, plošná rekreační zástavba. V souvislosti s modernizací lyžařských areálů upozorňuje správa CHKO na riziko nárůstu vyrušování živočichů (světelné znečištění, hluková zátěž) a narušení krajinného rázu. Uvedené poţadavky byly příslušným úřadem – MŢP – akceptovány a byly formulovány v závěru zjišťovacího řízení jako poţadavky na obsah vyhodnocení koncepce, který má dokumentace SEA obsahovat. Zpracovatelé dokumentace SEA tyto poţadavky ve vyhodnocení splnili. Vlivy uvedených opatření (spolu s jinými) byly podrobně vyhodnoceny v kapitole 6 – Závaţné vlivy navrhovaných variant koncepce na ţivotní prostředí, a zejména v podkapitole 6.3. Vyhodnocení poţadavků ze zjišťovacího řízení. 3) Správa CHKO dále odkazuje na své předchozí stanovisko, jímž nevyloučila možné významné ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000, a to zejména v důsledku týchž opatření 1.2, 1.3, 1.4 a 2.1. Z hlediska ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000 upozorňuje správa CHKO zejména na riziko vyrušování druhů ptáků, narušování vegetačního krytu nadměrným sešlapem, fragmentaci chráněných společenstev a zvýšenou produkci odpadních vod. Jako potenciálně ovlivněné jsou uváděny EVL Zaorlicko, EVL Orlické hory-sever a PO Orlické Záhoří. Na základě stanovisek příslušných orgánů státní správy podle § 45i bylo v rámci předloţeného vyhodnocení vlivů koncepce na ţivotní prostředí zpracováno i poţadované vyhodnocení vlivů koncepce na území soustavy Natura 2000. Kompletní vyhodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 je zařazeno jako příloha č. 1 k dokumentaci SEA a podstatné závěry z tohoto vyhodnocení jsou uvedeny i v relevantních kapitolách dokumentace SEA. (např. kap. 4, kap. 6). Vyhodnocení vlivů PR CR KHK na soustavu Natura se věnuje hodnocení strategické části PR CR KHK pro období 2014 – 2020, neboť v úvodní a analytické části nejsou uvedeny ţádné návrhy, které by mohly ovlivnit lokality soustavy Natura 2000. Postupně byly posuzovány všechny rozvojové aktivity, které jsou součástí jednotlivých opatření. Vzhledem k tomu, ţe opatření a aktivity jsou v koncepci definovány obecně, jsou obecné i výsledky jejich hodnocení. Tam, kde bylo moţné identifikovat území soustavy Natura 2000, která by mohla být některými návrhy dotčena, byla odhadnuta potenciální míra jejich ovlivnění. V případě, ţe u jednotlivých aktivit v rámci navrţených opatření bylo shledáno moţné ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000, jsou pod příslušnou tabulkou uvedeny poznámky k hodnocení těchto aktivit. V PR CR KHK nejsou v konečné podobě definovány ţádné projekty nebo opatření, jejichţ realizace by způsobila významně negativní ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. 4) Ve vztahu k EVL Zaorlicko (předmět ochrany vranka obecná) je upozorněno na riziko zvýšení 151


zátěže povrchových vod Divoké Orlice odpadními vodami (v případě rozvoje ubytovacích a stravovacích zařízení v oblasti Zaorlicka) a je požadováno stanovit limit znečištění povrchových vod Divoké Orlice. Z hlediska předmětu ochrany PO Orlické Záhoří (chřástal polní) je upozorněno na riziko ovlivnění novými zábory a fragmentací vhodných biotopů ve volné krajině (louky a pastviny), proto je požadováno stanovení limitu expanze nové zástavby a sportovních areálů do volné krajiny. 5) Pro EVL Orlické hory-sever je požadováno stanovení limitu návštěvnosti tak, aby nemohlo dojít k ohrožení předmětů ochrany (pozn. vlhkomilná lemová společenstva, horské sečené louky, acidofilní a květnaté bučiny, acidofilní smrčiny, rostlina hořeček mnohotvarý český). Správa CHKO dále upozorňuje na nutnost následného podrobného posouzení konkrétních projektů. Ad 4) a ad 5) Uvedené poţadavky byly ve vyhodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 zohledněny a poţadované skutečnost byly ve vyhodnocení zpracovány a komentovány 14.2.7

ČIŢP, OI 8.1.2015

Hradec Králové – zn. ČIŢP/45/IPP/1419966.001/15/KDR ze dne

ČIŢP, OI Hradec Králové vydala stanovisko k zahájení zjišťovacího řízení a k předloţenému oznámení koncepce „Program rozvoje cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji pro období 2014-2020“ na úseku integrace, za oddělení ochrany ovzduší, za oddělení ochrany vod, za oddělení odpadového hospodářství, za oddělení ochrany přírody a za oddělení ochrany lesa. Oddělení integrace: ČIŽP upozorňuje, že realizace některých jednotlivých konkrétních investičních záměrů vycházejících z předložené koncepce bude podléhat posuzování vlivů na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb. Při posuzování jednotlivých konkrétních záměrů je žádoucí z hlediska ochrany jednotlivých složek ŽP při rozvoji cestovního ruchu zohledňovat : –

stávající imisní zátěž ve spojitosti s autodopravou

–

požadavky na jakost podzemních a povrchových vod a zajištění pitné vody

–

předcházení vzniku odpadů a vytvoření systému shromažďování odpadů

–

zajištění ochrany jednotlivých složek živé a neživé přírody – ÚSES, migrační možnosti, ochrana zvláště chráněných druhů, volně žijících ptáků a dřevin rostoucích mimo les

–

minimalizovat dopady jednotlivých záměrů na lesní pozemky a ZPF

V koncepci se neuvaţují rozsáhlé investiční záměry s významnými vlivy na ţivotní prostředí. Většina plánovaných opatření, aktivit a projektů bude neinvestičního charakteru s minimálními nebo ţádnými dopady na sloţky ţivotního prostředí. Pro ty budoucí projekty a záměry, které by mohly mít negativní vliv na ŢP, jsou ve vyhodnocení koncepce navrţeny podmínky a doporučení pro eliminaci nebo minimalizaci případných negativních vlivů na ŢP (kapitola 7 a kapitola 10). Poţadavky na budoucí konkrétní projekty z hlediska ochrany ŢP jsou ve vyhodnocení formulovány jako kritéria a indikátory pro výběr budoucích projektů (kapitola 11). Oddělení ochrany ovzduší: Připomínky k části C.3. Ovzduší na str. 23 oznámení koncepce a taktéž v části C.4., Ochrana ovzduší na str. 64. Věty o zdrojích znečišťování ovzduší přeformulovat přesněji a v souladu s platnou legislativou pro rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší. Připomínky byla akceptovány. Byl uveden platný zákon, text ve zmíněném odstavci byl 152


přeformulován a doplněn podle platné legislativy. Zdroje znečišťování ovzduší byly uvedeny podle platné legislativy (zák. č. 201/2012 Sb.) Byly doplněny mapy ČHMÚ pro znečištění ovzduší (imisní koncentrace) za rok 2013, resp. za pětileté období 2009 – 2013. K mapám byl doplněn hodnotící komentář. Oddělení ochrany vod: Bez bližší specifikace jednotlivých projektů nelze v současné době z pohledu ochrany vod posoudit vliv záměru na jednotlivé složky životního prostředí včetně vlivu pro oblast ochrany vod. Následné dílčí projekty musí být projektovány a realizovány tak, aby nedošlo k ohrožení vod předmětného území. S připomínkou souhlasíme. Patřičné podmínky a doporučení pro budoucí realizované projekty koncepce pro ochranu vod jsou navrţeny a uvedeny v příslušných kapitolách vyhodnocení koncepce (kap. 7 a kap. 10). Oddělení odpadového hospodářství: Ke zveřejněné koncepci „Program rozvoje cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji“ nemáme připomínky. Bez komentáře. Oddělení ochrany přírody: Z hlediska ochrany přírody a krajiny může nastat střet rozvojových aktivit nejen v ZCHÚ, ale i v lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Zde je na místě využít jak stávající data o výskytu rostlin a živočichů, tak využívat i nástroje biologického hodnocení. S vyjádřením souhlasíme. Pro tyto a podobné případy jsou ve vyhodnocení koncepce stanoveny podmínky a doporučení pro realizaci takových záměrů, projektů a aktivit, které by zabránily takovým střetům. Je doporučeno v budoucí zvolené lokalitě, pokud je v ní předpoklad výskytu zvláště chráněných druhů, provést předchozí biologický průzkum lokality. Oddělení ochrany lesa: Nežádoucí ovlivnění lesních ekosystémů může nastat v důsledku konkrétních projektů realizovaných v rámci předmětného programu nejčastěji lze předpokládat takový střet zejména v oblasti budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci a oblast zpřístupnění přírodních atraktivit pro cestovní ruch a dále v oblasti zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací a oblasti modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit. Z důvodů ochrany lesa je proto nezbytné konkrétní projekty, aktivity a opatření koncepce, jejichž součástí bude umísťování staveb nebo terénní úpravy, přednostně umísťovat mimo lesní porosty a jejich ochranná pásma. Souhlasíme s vyjádřením. Pro realizaci takových záměrů, projektů a aktivit jsou ve vyhodnocení koncepce stanoveny podmínky pro ochranu lesa a je doporučeno neumísťovat takové aktivity do lesních porostů nebo do jejich ochranného pásma. 14.2.8

KHS KHK v Hradci Králové – č.j. S-KHSHK 34660/2014/2/HOK.HK/Hr ze dne 13.1.2015

KHS Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové vydává k předloženému oznámení koncepce PR CR KHK vyjádření: S oznámením koncepce „Program rozvoje cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji pro období 2014-2020“ lze z hlediska zájmů chráněných orgány ochrany veřejného zdraví souhlasit. Z hlediska ochrany veřejného zdraví nepožadujeme záměr dále posuzovat dle zák č. 100/2001 Sb., 153


ve znění pozdějších předpisů. Bez komentáře. Dále upozorňují na uvedení neplatné legislativy v oblasti ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v kapitole „Hluk“ na str. 26. Zpracovatelé oznámení se omlouvají za tuto chybu, kterou nedopatřením přehlédli. V nyní předkládaném vyhodnocení vlivů koncepce byla chyba opravena a byla uvedena platná legislativa – nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 14.2.9

OBÚ pro kraj Královéhradecký a Pardubický – zn. SBS 39024/2014/OBÚ-09/1 ze dne 12.1.2015

Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického se sídlem v Hradci Králové souhlasí s obsahem a rozsahem oznámení. Upozorňuje, že v některých okresech byly stanoveny KH kraje byly stanoveny dobývací prostory, které se podle zák. č. 44/1988 Sb. posuzují jako chráněná ložisková území. Doporučuje v koncepci zohlednit i situaci a problematiku hlavních důlních děl (činných i zlikvidovaných), starých a opuštěných důlních děl a poddolovaných území v Královéhradeckém kraji. Zohlednění situace a problematiky důlních děl, poddolovaných území, i stanovených CHLÚ a DP v Královéhradeckém kraji je ve vyhodnocení koncepce uvedeno v kapitole 2, kde je uveden přehled nerostných surovin v kraji, stanovené CHLÚ i DP. Dále jsou v kap. 10 Vyhodnocení koncepce uvedena opatření k respektování CHLÚ i DP ve smyslu uvedeného zákona při realizaci předloţené koncepce PR CR KHK. 14.2.10

Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor ŢP a zemědělství – zn. 25625/ZP/2014 – Hy ze dne 19.1.2015

Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, k předloženému oznámení koncepce „Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020“ nemá připomínky z hlediska ochrany ovzduší, odpadového hospodářství, ochrany ZPF, ochrany lesa, ochrany přírody a krajiny a ochrany vod. Bez dalšího komentáře. 14.2.11

MěÚ Hořice, odbor ŢP – č.j. MUHC-ŢP/18916/2014/JK ze dne 9.1.2015

MěÚ Hořice, odbor životního prostředí, ve svém vyjádření uvádí: 1) aby se koncepce zaměřila na nakládání s odpady a minimalizaci vzniku odpadů při rozvoji cestovního ruchu 2) přiklání se k jednovariantnímu řešení. Koncepce PR CR KHK je zpracována v jedné variantě řešení. Podmínka na minimalizaci vzniku odpadů je zahrnuta v kap. 7 jako doporučená podmínka pro realizaci opatření, záměrů a projektů předloţené koncepce. 14.2.12

MěÚ Rychnov nad Kněţnou, odbor výstavby a ŢP – č.j. OVŢP-37361/14-789/2014Sv ze dne 12.1.2015

MěÚ Rychnov nad Kněžnou, odbor výstavby a ŽP, odd. životního prostředí, z hlediska zájmů, chráněných podle platných předpisů v kompetenci odboru výstavby a ŽP, oddělení ŽP, nemá k předloženému oznámení koncepce „Program rozvoje cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji 154


pro období 20014-2020“ žádné zásadní připomínky a doporučení. Bez komentáře. 14.2.13

Obec Albrechtice nad Orlicí – zn. 2014/MS/1692 ze dne 8.1.2015

Obec ve svém vyjádření sděluje, že předložená koncepce nebude mít, podle jejich názoru, vliv na životní prostředí v k.ú. obce Albrechtice nad Orlicí. Proto obec nepřikládá žádná vyjádření ani doporučení. Bez komentáře. 14.2.14

Paní Květa Bendlová, Hradec Králové – ze dne 20.1.2015

Oznamuje, že v k.ú. Kladruby u Kohoutova se nachází lokalita s výskytem chráněných rostlin a živočichů (např. bledule jarní, upolín evropský, prstnatec májový, zmije obecná, užovka obojková a j.), která dosud v seznamu nebyla uvedena Nahlásila to již několika různým úřadům již v letech 2013-2014, aby lokalita nebyla zničena. V případě zájmu úřadů lokalitu upřesní. Pokud není zmíněná lokalita dosud nikde zaznamenána či evidována (nevíme, jaký seznam má paní na mysli) ani konkrétněji lokalizována, nemůţe být tato lokalita ve vyhodnocení koncepce zohledněna. Oznámením této lokality by se měl zabývat příslušný orgán ochrany přírody a případně podniknout příslušné kroky k ochraně lokality.

155


15 Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci Vyhodnocení koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020 na ţivotní prostředí a veřejné zdraví bylo zpracováno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb, o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 k tomuto zákonu, která stanoví náleţitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví (SEA), a podle poţadavků na jeho obsah a rozsah, uvedených v závěru zjišťovacího řízení, vydaného podle § 10d uvedeného zákona. . Koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020 byla zpracována v souladu s hlavními referenčními cíli ochrany ţivotního prostředí i v souladu se schválenými koncepčními dokumenty na úrovni EU, ČR a kraje. Koncepce byla zpracována v jedné variantě na poměrně obecné úrovni návrhové části. Ve vyhodnocení byl konstatován soulad s cíli v oblasti ochrany ţivotního prostředí důleţitých relevantních dokumentů i s definovanými referenčními cíli pro oblast ochrany ţivotního prostředí. Posuzovaný dokument PR CR KHK nemá konkrétně specifikovány projekty, u kterých by bylo moţné detailně vyhodnotit dopady a vlivy na ţivotní prostředí. Navrţené aktivity nejsou lokalizovány ani dostatečně přesně popsány tak, aby mohly být jejich negativní i pozitivní vlivy jednotlivě vyhodnoceny. Ve vyhodnocení SEA bylo provedeno posouzení jednotlivých navrţených rozvojových opatření a jejich moţných aktivit vzhledem ke stanoveným referenčním cílům, ze kterého vyplynul buď soulad s vybranými referenčními cíli nebo bylo jejich naplnění diskutabilní především z důvodu, ţe koncepce je poměrně úzce zacílena zejména na neinvestiční podporu cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji a nezabírá tak široký okruh problémů v oblasti ţivotního prostředí. Dále bylo provedeno posouzení v koncepci navrţených opatření a aktivit, které by společně s budoucími konkrétními projekty (které v současné době nejsou známé) měly naplňovat stanovené cíle koncepce, na ţivotní prostředí a jeho jednotlivé sloţky i na vlivy na veřejné zdraví. Jelikoţ některá stanoviska dle § 45i příslušných orgánů ochrany přírody nevyloučila moţné významné vlivy na EVL a PO soustavy Natura 2000, byl v závěru zjišťovacího řízení uplatněn poţadavek na vyhodnocení důsledků koncepce na EVL a PO, kromě jiných poţadavků, specifikujících oblasti ŢP, které by měly být v dokumentaci SEA zvláště vyhodnoceny. Vyhodnocení vlivů na EVL a PO bylo provedeno jako součást zpracování dokumentace SEA. Velká většina navrţených opatření a plánovaných aktivit má neinvestiční charakter, jedná se převáţně o metodickou podporu, koordinaci spolupráce, racionalizaci informačních systémů, poradenství, vytváření systému financování, monitoring zdrojů a dalších faktorů cestovního ruchu, podpora vzdělávání atd., u nichţ nelze předpokládat nějaké vlivy na ŢP nebo veřejné zdraví. V případě menšiny investičních aktivit (z celkových navrţených aktivit v koncepci PR CR KHK) se jedná – vzhledem k nedostatku finančních prostředků – převáţně o různé rekonstrukce, modernizace, doplňování a dobudování stávajících objektů a infrastruktury, zejména různých stezek a turistických tras, jen minimálně půjde o zcela novou výstavbu na nových lokalitách. Vzhledem k charakteru plánovaných aktivit se nepředpokládají významné negativní vlivy těchto aktivit na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, bude však záleţet na lokalizaci a technickém řešení daných aktivit a projektů, které v současné době není známé. Posuzovaný návrh koncepce nemá přeshraniční vlivy. Na základě vyhodnocených vlivů byla navrţena v rámci předběţné opatrnosti i řada opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci negativních vlivů, které jsou stanoveny v podobě podmínek 156


pro realizaci navrţených opatření, podloţených navrţenými aktivitami, které by měly být v budoucnu zpracovány do konkrétních projektů. Tato doporučená opatření mohou účinně zmírnit nebo vyloučit případné negativní vlivy budoucích projektů na ţivotní prostředí. Z vyhodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 vyplývá, ţe při naplňování hodnocené koncepce doporučujeme rozvoj takových typů turistických aktivit, jejichţ realizace a provoz nebudou znamenat významné ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO a budou realizovány v souladu s vypracovanými plány péče o jednotlivé EVL a s opatřeními navrţenými v souborech doporučených opatření v daných PO. Schválení koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, ani na celistvost soustavy Natura 2000. Koncepce obsahuje především obecné cíle a návrhy opatření včetně příkladu aktivit pro další rozvoj cestovního ruchu v Královehradeckém kraji. Nejsou zde v konečné podobě definovány ţádné projekty nebo opatření, jejichţ realizace by způsobila významně negativní ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Na základě výše uvedených závěrů z vyhodnocení konstatujeme, ţe předloţenou koncepci „Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020“ lze za podmínky dodrţování navrţených zmírňujících opatření doporučit k realizaci. Na základě tohoto závěru, vyplývajícího z provedeného podrobného vyhodnocení vlivů koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, navrhujeme vydat k předloţené koncepci „Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020“ souhlasné stanovisko.

15.1 Návrh stanoviska STANOVISKO Ministerstva ţivotního prostředí České republiky podle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, k návrhu koncepce „PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014-2020“ (dále pouze „PR CR KHK“) verze z prosince 2014 Předkladatel koncepce:

Krajský úřad Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245 500 03 Hradec Králové

Zpracovatel koncepce:

CIRI Soukenická 54 500 03 Hradec Králové

Zpracovatel posouzení:

AF-CityPlan, spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, IČ: 47307218

157


ve spolupráci s:

Ing. Zuzana Toniková, ENVI-TON drţitelka autorizace dle § 19 zák. č. 100/2001 Sb., osvědčení odborné způsobilosti č.j. 2826/316/OPVŢP/94, ze dne 31. 5. 1994; prodlouţení autorizace č.j. 432/M/14 a 10208/ENV/14 ze dne 17.2.2014 Mgr. Alice Háková drţitelka autorizace MŢP ČR č.j. 630/279/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

Průběh posuzování: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo Ministerstvu ţivotního prostředí předloţeno dne 9.12.2014. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 29.12.2014 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 26.1.2015 vydáním závěru zjišťovacího řízení. Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí, zpracovaném v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl Ministerstvu ţivotního prostředí předloţen dne 13.3.2015, po kontrole náleţitostí byl dne ………….. zveřejněn v Informačním systému SEA a rozeslán dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejné projednání „Programu rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje“ včetně vyhodnocení vlivů koncepce na ţivotní prostředí se konalo dne ………….. v …………. . Zápis z veřejného projednání obdrţelo Ministerstvo ţivotního prostředí dne …………. . Stručný popis koncepce: Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020 (PR CR KHK) je koncepční dokument formulující vizi rozvoje cestovního ruchu kraje, kterou rozpracovává do 3 strategických oblastí a 3 strategických cílů, v nichţ jsou stanovena opatření, kaţdé se svým specifickým cílem. V rámci opatření jsou pak navrţeny vzorové aktivity, které by měly naplňovat ve formě budoucích konkrétních projektů strategické cíle a vizi koncepce. Tři strategické oblasti jsou: 1 – Infrastruktura cestovního ruchu. 2 – Tvorba turistické nabídky a její propagace; 3 – Koordinace rozvoje cestovního ruchu. Vize PR CR KHK je formulována následovně: Královéhradecký kraj je celoročně atraktivní a prosperující turistickou destinací evropského významu, disponující širokou nabídkou kvalitních sluţeb, efektivní propagací turistické nabídky a pruţnou organizací cestovního ruchu. Celková vize slouţí jako základ pro deklaraci strategických oblastí a strategických cílů a z nich odvozených opatření a aktivit. Všechny niţší prvky strategické části (cíle, opatření, aktivity) se od vize odvíjejí a jsou formulovány tak, aby byly v souladu s vizí a přispívaly k jejímu naplnění. Koncepční dokument byl vytvořen s ohledem na existující strategické dokumenty vypracované na různých úrovních – od celoevropské přes státní po úroveň krajskou. Ve vyhodnocení byl následně posouzen soulad návrhu koncepce s cíli jiných relevantních koncepcí v oblasti ţivotního prostředí 158


a na základě poţadavku ze závěru zjišťovacího řízení také vypořádány veškeré poţadavky na vyhodnocení. Stručný popis posouzení: Vyhodnocení koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020 na ţivotní prostředí a veřejné zdraví bylo zpracováno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 k tomuto zákonu, která stanoví náleţitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví (SEA), a podle poţadavků na jeho obsah a rozsah, uvedených v závěru zjišťovacího řízení, vydaného podle § 10d uvedeného zákona. . Koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020 byla zpracována v souladu s hlavními referenčními cíli ochrany ţivotního prostředí i v souladu se schválenými koncepčními dokumenty na úrovni EU, ČR a kraje. Koncepce byla zpracována v jedné variantě na poměrně obecné úrovni návrhové části. Ve vyhodnocení byl konstatován soulad s cíli v oblasti ochrany ţivotního prostředí důleţitých relevantních dokumentů i s definovanými referenčními cíli pro oblast ochrany ţivotního prostředí. Posuzovaný dokument PR CR KHK nemá konkrétně specifikovány projekty, u kterých by bylo moţné detailně vyhodnotit dopady a vlivy na ţivotní prostředí. Navrţené aktivity nejsou lokalizovány ani dostatečně přesně popsány tak, aby mohly být jejich negativní i pozitivní vlivy jednotlivě vyhodnoceny. Ve vyhodnocení SEA bylo provedeno posouzení jednotlivých navrţených rozvojových opatření a jejich moţných aktivit vzhledem ke stanoveným referenčním cílům, ze kterého vyplynul buď soulad s vybranými referenčními cíli nebo bylo jejich naplnění diskutabilní především z důvodu, ţe koncepce je poměrně úzce zacílena zejména na neinvestiční podporu cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji a nezabírá tak široký okruh problémů v oblasti ţivotního prostředí. Dále bylo provedeno posouzení v koncepci navrţených opatření a aktivit, které by společně s budoucími konkrétními projekty (které v současné době nejsou známé) měly naplňovat stanovené cíle koncepce, na ţivotní prostředí a jeho jednotlivé sloţky i na vlivy na veřejné zdraví. Jelikoţ některá stanoviska dle § 45i příslušných orgánů ochrany přírody nevyloučila moţné významné vlivy na EVL a PO soustavy Natura 2000, byl v závěru zjišťovacího řízení uplatněn poţadavek na vyhodnocení důsledků koncepce na EVL a PO, kromě jiných poţadavků, specifikujících oblasti ŢP, které by měly být v dokumentaci SEA zvláště vyhodnoceny. Vyhodnocení vlivů na EVL a PO bylo provedeno jako součást zpracování dokumentace SEA. Velká většina navrţených opatření a plánovaných aktivit má neinvestiční charakter, jedná se převáţně o metodickou podporu, koordinaci spolupráce, racionalizaci informačních systémů, poradenství, vytváření systému financování, monitoring zdrojů a dalších faktorů cestovního ruchu, podpora vzdělávání atd., u nichţ nelze předpokládat nějaké vlivy na ŢP nebo veřejné zdraví. V případě menšiny investičních aktivit (z celkových navrţených aktivit v koncepci PR CR KHK) se jedná – vzhledem k nedostatku finančních prostředků – převáţně o různé rekonstrukce, modernizace, doplňování a dobudování stávajících objektů a infrastruktury, zejména různých stezek a turistických tras, jen minimálně půjde o zcela novou výstavbu na nových lokalitách. Vzhledem k charakteru plánovaných aktivit se nepředpokládají významné negativní vlivy těchto aktivit na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, bude však záleţet na lokalizaci a technickém řešení daných aktivit a projektů, které v současné době není známé.

159


Posuzovaný návrh koncepce nemá přeshraniční vlivy. Na základě vyhodnocených vlivů byla navrţena v rámci předběţné opatrnosti i řada opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci negativních vlivů, které jsou stanoveny v podobě podmínek pro realizaci navrţených opatření, podloţených navrţenými aktivitami, které by měly být v budoucnu zpracovány do konkrétních projektů. Tato doporučená opatření mohou účinně zmírnit nebo vyloučit případné negativní vlivy budoucích projektů na ţivotní prostředí. Z vyhodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 vyplývá, ţe při naplňování hodnocené koncepce doporučujeme rozvoj takových typů turistických aktivit, jejichţ realizace a provoz nebudou znamenat významné ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO a budou realizovány v souladu s vypracovanými plány péče o jednotlivé EVL a s opatřeními navrţenými v souborech doporučených opatření v daných PO. Schválení koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, ani na celistvost soustavy Natura 2000. Koncepce obsahuje především obecné cíle a návrhy opatření včetně příkladu aktivit pro další rozvoj cestovního ruchu v Královehradeckém kraji. Nejsou zde v konečné podobě definovány ţádné projekty nebo opatření, jejichţ realizace by způsobila významně negativní ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Na základě výše uvedených závěrů z vyhodnocení konstatujeme, ţe předloţenou koncepci „Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020“ lze za podmínky dodrţování navrţených zmírňujících opatření doporučit k realizaci a vydat souhlasné stanovisko. . Závěry posouzení: Ministerstvo ţivotního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 písm. d) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu koncepce, vyhodnocení vlivů koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, vyjádření k němu podaných od dotčených správních úřadů, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává z hlediska přijatelnosti vlivů na ţivotní prostředí : SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu koncepce „Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020“, verze z prosince 2014, s níţe uvedenými poţadavky a podmínkami, kterými budou zároveň zajištěny minimální moţné dopady realizace Programu rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 20142020 na ţivotní prostředí a veřejné zdraví: A. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Při realizaci opatření a aktivit navrţených v koncepci budou respektována či dodrţována opatření k eliminaci a minimalizaci potenciálních negativních vlivů realizace koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, uvedená v kapitole 7 vyhodnocení SEA v částech  Všeobecné podmínky a opatření  Opatření k eliminaci a minimalizaci negativních vlivů cestovního ruchu na ZCHÚ

160


B. Podmínky z hlediska hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 1) Obecně platí, ţe výstavbu nových ubytovacích kapacit je vhodné je umísťovat v zastavěném území nebo v jeho návaznosti a omezit realizaci zpevněných ploch v okolí objektů. Důraz je třeba klást na minimalizaci ovlivnění přírodních stanovišť, s ohledem na moţné ovlivnění prioritních předmětů ochrany. Vliv rozvoje ubytovacích kapacit je moţné nejlépe postihnout při hodnocení územních plánů sídelních útvarů. 2) Nová zařízení infrastruktury je vhodné umísťovat do zastavěného území nebo v jeho návaznosti, případně vyhodnotit ve fází konkrétního záměru všechny přímé i nepřímé vlivy spojené s jeho realizací, které by mohly mít vliv na stav předmětů ochrany v EVL a PO. V EVL Krkonoše bylo pro tento účel vymezeno tzv. území obce se sníţeným přírodním a krajinářským potenciálem, kde je budování nových objektů přípustné a neovlivní předměty ochrany EVL a PO Krkonoše. 3) Při budování nových naučných stezek je třeba respektovat biotopy druhů citlivých na rušivé vlivy spojené se zvýšenou turistickou návštěvností území jako je např. tetřívek obecný v PO Krkonoše nebo výr velký a sokol stěhovavý v PO Broumovsko. 4) Budování nových turistických tras by měl předcházet průzkum současného zatíţení území a porovnání budoucího stavu, dále biologický průzkum a případně návrh opatření k omezení vlivu na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. 5) Při úpravě stezek je nezbytné v evropsky významných lokalitách, kde je předmětem ochrany dřevokazný hmyz jako je páchník hnědý nebo roháč obecný (EVL Chlumec – Karlova Koruna, EVL Olešnice, EVL Opočno, EVL Týnišťské Poorličí a EVL Víno), zachovat doprovodný dřevinný porost, pokud je biotopem zmíněných brouků. 6) Modernizace sjezdových areálů v EVL Krkonoše by měla respektovat doporučení expertní skupiny „Zajištění souladu rozvoje sjezdového lyţování na území KRNAP a jeho ochranného pásma“, které je součástí Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (2010 – 2020). 7) Při jejich realizaci je třeba respektovat vymezení jádrových územích výskytu tetřívka obecného v PO Krkonoše (viz mapa 5A, která je přílohou plánu péče). Přednostně by sjezdové dráhy měly v co největší míře vyuţívat stávajících průseků a při propojování lyţařských areálů i lesních cest. 8) Při budování tratí v rámci lučních porostů omezit terénní úpravy a provoz letních aktivit, které by mohly narušit vodní reţim v území a kvalitu přírodních stanovišť a biotopu druhů. Zvláštní důraz by měl být kladen na zachování prioritních předmětů ochrany EVL. 9) Případné osvětlení sportovních areálů a zasněţování sjezdových tratí je třeba posoudit individuálně a realizovat v případě, kdy nedojde k významnému ovlivnění předmětů ochrany PO a EVL. 10) Realizaci navrţených aktivit by měl předcházet biologický průzkum území s důrazem na zjištění aktuální početnosti potenciálně ovlivněných druhů, případně určení kvality přírodních biotopů, které by mohly být ovlivněny. 11) Pro zlepšení dopravní obsluţnosti doporučujeme vyuţití stávajících zpevněných ploch v blízkosti turistických východisek, bez nutnosti budování nových přístupových cest. Počet parkovacích míst je vhodné omezit na únosnou míru zatíţení v konkrétní oblasti tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění předmětů ochrany v daných územích soustavy Natura 2000. 12) Při podpoře rozvoje turistické infrastruktury podél významných vodních toků a realizaci 161


opatření je třeba minimalizovat zásah do vodního prostředí toků a měnit jejich charakter, které jsou biotopy mihule potoční (EVL Metuje – Dřevíč) nebo vranky obecné (EVL Krkonoše). Míra ovlivnění bude záviset na umístění infrastruktury a technickém řešení záměrů. 13) Při obnově rozhleden k omezení ovlivnění můţeme pouze obecně doporučit umístění rozhleden mimo přírodní biotopy a biotopy druhových předmětů ochrany EVL a PO. V ptačích oblastech je nezbytné rozhledny situovat mimo hnízdní teritoria ptačích druhů, kteří jsou předmětem ochrany dané PO a kteří jsou citliví na působení rušivých vlivů (např. sokol stěhovavý a výr velký v PO Broumovsko, jeřáb popelavý v PO Roţďalovické rybníky a tetřívek obecný v PO Krkonoše. Umístění rozhledny by měl předcházet aktuální průzkum výskytu a početnosti zájmových druhů. 14) Stavební úpravy při obnově a zpřístupňování památek jako jsou hrady, zámky a stará důlní díla, kde jsou předmětem ochrany populace letounů (např. EVL Josefov – pevnost, EVL Jičíněves – zámek, EVL Kost, EVL Pevnost Dobrošov, EVL Staré Hrady – zámek), je nutné provádět tak, aby nedošlo k jejich významnému ovlivnění. Při obnově střech objektů je nezbytné zachovat vletové otvory a provádět stavební úpravy tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění netopýrů. 15) Plánovaný monitoring návštěvnosti turistických cílů je vhodné zacílit i na turisticky atraktivní lokality, které jsou součástí soustavy Natura 2000. Získaná data pomohou při plánování opatření v rámci plánů péče o jednotlivé evropsky významné lokality a při přípravě souboru doporučených opatření v ptačích oblastech. 16) U záměrů, které budou připraveny v souladu s klíčovými aktivitami, které nebylo moţné vyhodnotit, musí být kumulativní vlivy vyhodnoceny při posouzení vlivů konkrétních projektů na EVL a PO a na úrovní územních plánů sídelních útvarů, kde budou umístěny. Při hodnocení kumulativního ovlivnění lučních přírodních biotopů a biotopu zvonku českého v EVL Krkonoše je nezbytné hodnocení provádět v souladu s Koncepcí limitů celkového úbytku lučních stanovišť v EVL Krkonoše (Správa KRNAP, 2011). V EVL Krkonoše je Správou KRNAP pro tyto účely vedena tabulka úbytku lučních přírodních biotopů, která uvádí limitní hodnoty pro jejich ztrátu v jednotlivých katastrálních územích. Ministerstvo ţivotního prostředí dále předpokládá, ţe řídící sloţky realizace této koncepce zajistí u klíčových aktivit a strategických projektů co nejširší publicitu a informování veřejnosti. Ministerstvo ţivotního prostředí dále upozorňuje předkladatele na povinnost zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví a další povinnosti plynoucí z § 10h zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí.

……………………………………………….. Mgr. Evţen Doleţal ředitel odboru posuzování vlivů na ţivotní prostředí a integrované prevence

162


Seznam osob podílejících se na posouzení AF-CityPlan spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 IČO: 47307218 Ing. Hana Ali, [email protected] Mgr. Renata Linhartová, [email protected] Bc. Jan Kvasnička, [email protected] Mgr. Alice Háková, drţitelka autorizace MŢP ČR č.j. 630/279/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění [email protected], Studenec 166, 512 33 Studenec Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TON, autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., osvědčení odborné způsobilosti č.j. 2826/316/OPVŢP/94 ze dne 31.5.1994, prodlouţení autorizace č.j. 432/M/14 a 10208/ENV/14 ze dne 17.2.2014 [email protected], Průchova 3168, 272 01 Kladno, IČO: 40827526

Praha, březen 2015

163


Pouţité podklady [1]

QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. ČSAV.

[2]

CULEK, M. a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky, ENIGMA Praha.

[3]

SKALICKÝ, V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In Hejný, S. et Slavík, B. [eds.]: Květena České socialistické republiky 1: 103-121. Academia, Praha.

[4]

Mapový portál ţivotního prostředí. Dostupné z: .

[5]

Mapový server Královéhradeckého kraje. Dostupné z: .

[6]

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Dostupné z: .

[7]

Zpráva o ţivotním prostředí z: .

[8]

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Dostupné z: .

[9]

Ministerstvo zemědělství České republiky. Dostupné z: .

České

republiky

v roce

2013.

MŢP.

Dostupné

[10] Český statistický úřad. Dostupné z: . [11] Český hydrometeorologický ústav. Dostupné z: . [12] Mapový portál Geofondu ČR. Dostupné z: . [13] Hydroekologický informační systém. Dostupné z: . [14] Národní památkový ústav. Dostupné z: . [15] Zpráva o hodnocení mnoţství z: . [16] Statistická ročenka půdního z: .

povrchových

fondu

České

vod.

Povodí

republiky.

Labe

ČÚZK,

a.s.

Dostupné

2007.

Dostupné

[17] Program rozvoje cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji na období 2014-2020 (pracovní verze) – K.Šimek a kol., CIRI, Hradec Králové, prosinec 2014 [18] Mapové aplikace ČGS z: . [19] Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2011, 2013. [20] Statistická ročenka ţivotního prostředí České republiky 2013. MŢP, 2013. [21] Evropská úmluva o krajině. Dostupné z: . [22] Státní politika ţivotního prostředí 2012-2020. Dostupné z: . [23] Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR. Dostupné z: . [24] Aktualizace Státního programu z: .

ochrany

přírody

a

krajiny

ČR.

Dostupné

2014-2020.

Dostupné

[25] Politika územního rozvoje ČR. Dostupné z: . [26] Koncepce státní politiky z: .

cestovního

ruchu

v ČR

[27] Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020. Dostupné z: . [28] Strategický rámec udrţitelného rozvoje ČR. Dostupné z: . [29] Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje. Dostupné z:

kralovehradecky.cz/>. [30] Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje. Dostupné z: . [31] Dopravní politika ČR pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050. Dostupné z: . [32] Národní strategie rozvoje z: .

cyklistické

dopravy

v ČR.

Dostupné

[33] Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Dostupné z: . [34] Dotační strategie Královéhradeckého kraje 2014-2016. Dostupné z: . [35] Aktualizace koncepce cyklodopravy z: .

v Královéhradeckém

kraji.

Dostupné

[36] Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2016. Dostupné z: . [37] Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje. kralovehradecky.cz/>.

Dostupné z:
[38] Strategické směry rozvoje regionu NUTS II Severovýchod ve vazbě na priority EU v období 2014+. Dostupné z: . [39] Strategie rozvoje Euroregionu Glacensis. Dostupné z: . [40] Strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Kladské pomezí pro období 2011/2015. Dostupné z: . [41] Program rozvoje Broumovska. Dostupné z: . [42] Program rozvoje cestovního z: .

ruchu

turistického

regionu

Krkonoše.

Dostupné

[43] Aktualizace střednědobého plánu (2012-2017) Programu udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj. Dostupné z: . [44] Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století. Dostupné z
165


Seznam zkratek AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

AOT40

přízemní ozón - kritická úroveň kumulativní expozice nad prahovou hodnotu 40 ppb (z angl. Accumulated exposure over a threshold of 40 ppb)

As

arsen

B(a)P

benzo(a)pyren

BPEJ

bonitované půdně ekologické jednotky

Cd

kadmium

CO

oxid uhelnatý

CR

cestovní ruch

CZT

centrální zásobování teplem

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

EIA

posuzování vlivů na ţivotní prostředí (Environmental Impact Assessment)

EU

Evropská unie

EVL

evropsky významná lokalita (soustava Natura 2000)

EVVO

environmentální výchova, vzdělávání a osvěta

Hg

rtuť

HIA

posuzování vlivů na veřejné zdraví (Health Impact Assessment)

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHLÚ

chráněné loţiskové území

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

IAD

individuální automobilová doprava

IL

imisní limit

KES

koeficient ekologické stability

KR

krajinný ráz

KRNAP

Krkonošský národní park

KÚ

krajský úřad

LBC

lokální biocentrum (ÚSES)

LBK

lokální biokoridor (ÚSES)

LS

Lisabonská strategie

LV

limitní hodnota (limit value) – imisní limit

LVS

lesní vegetační stupeň 166


MHD

městská hromadná doprava

MK

Ministerstvo kultury

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPR

městská památková rezervace

MPZ

městská památková zóna

MŢP

Ministerstvo ţivotního prostředí

Ni

nikl

NKP

národní kulturní památka

NOx

oxidy dusíku

NP

národní park

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

NRBC

nadregionální biocentrum (ÚSES)

NRBK

nadregionální biokoridor (ÚSES)

NRP

národní rozvojový plán

NSRR

národní strategický referenční rámec

NUTS II

nomenklaturní územní statistické jednotky

O3

ozon

OP

ochranné pásmo

ORP

obec s rozšířenou působností

OZE

obnovitelné zdroje energie

PAU

polycyklické aromatické uhlovodíky

Pb

olovo

PHO

pásmo hygienické ochrany

PLO

přírodní lesní oblast

PM10

suspendované částice (částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře) frakce PM10, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μg odlučovací účinnost 50 %

PO

ptačí oblast (soustava Natura 2000)

POH

plán odpadového hospodářství

PP

přírodní památka

PPP

public private partnership; spolupráce soukromého a veřejného sektoru

PřP

přírodní park

167


PR

přírodní rezervace

PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

RBC

regionální biocentrum (ÚSES)

RBK

regionální biokoridor (ÚSES)

SEA

hodnocení vlivů koncepcí na ţivotní prostředí (Strategic Environmental Assessment)

SEZ

staré ekologické zátěţe

SO2

oxid siřičitý

SPOPK

Státní program ochrany přírody a krajiny

SZO

Světová zdravotnická organizace (= WHO – World Health Organization)

SWOT

analýza silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats)

TIC

turistické informační centrum

TTP

trvalý travní porost

TVÚ

turisticky významné území

TZL

tuhé znečišťující látky

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)

ÚAP

územně analytické podklady

ÚP

územní plán

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚSES

územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

VOC

těkavé organické látky

ZCHD

zvláště chráněné druhy rostlin a ţivočichů

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚR

zásady územního rozvoje

ŢP

ţivotní prostředí

168


Seznam příloh Příloha č. 1 - Hodnocení důsledků koncepce „Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014-2020“ na území a stav ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v území Královéhradeckého kraje podle § 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Příloha č. 2 - Zvláště chráněná území na území Královéhradeckého kraje – mapa ZCHÚ a mapa EVL a PO Příloha č. 3 - Vyjádření dotčených úřadů, územních samosprávných celků a veřejnosti, obdrţená ve zjišťovacím řízení 1. MŢP, odbor ochrany ovzduší – ze dne 9.1.2015 2. MŢP, odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny – ze dne 6.1.2015 3. MŢP, odbor odpadů – ze dne 30.12.2014 4. MŢP, odbor ochrany vod ze dne 2.1.2015 5. Správa KRNAP – zn. KRNAP 09208/2014 ze dne 16.1.2015 6. Správa CHKO Orlické hory – č.j. 00004/OH/15 ze dne 8.1.2015 7. ČIŢP, OI 8.1.2015

Hradec Králové – zn. ČIŢP/45/IPP/1419966.001/15/KDR ze dne

8. KHS KHK v Hradci Králové – č.j. S-KHSHK 34660/2014/2/HOK.HK/Hr ze dne 13.1.2015 9. OBÚ pro kraj Královéhradecký a Pardubický – zn. SBS 39024/2014/OBÚ-09/1 ze dne 12.1.2015 10. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor ŢP a zemědělství – zn. 25625/ZP/2014 – Hy ze dne 19.1.2015 11. MěÚ Hořice, odbor ŢP – č.j. MUHC-ŢP/18916/2014/JK ze dne 9.1.2015 12. MěÚ Rychnov nad Kněţnou, odbor výstavby a ŢP – č.j. OVŢP-37361/14789/2014-Sv ze dne 12.1.2015 13. Obec Albrechtice nad Orlicí – zn. 2014/MS/1692 ze dne 8.1.2015 14. Paní Květa Bendlová, Hradec Králové – ze dne 20.1.2015

169

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI PRO OBDOBÍ

Recommend Documents