Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v Plzeňském kraji
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní potřeba VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ……………………… Podpis
Poděkování Především bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, panu RNDr.
PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc., za jeho trpělivost, ochotu a pomoc při zpracování bakalářské práce. Nebýt důsledné pomoci, dohledu a správného přístupu pana Ruxe, jen těžko by mé výstupy dosáhly tam, kam s jeho režií. Dále děkuji celému kolektivu VŠPJ, jemuž vděčím za šanci dostat se až k poslednímu stádiu a rozhodujícímu kroku celého tříletého studia. Nesmím také opomenout poděkovat pracovnicím naší knihovny, které mi velmi pomohly při shánění potřebných materiálů. Děkuji panu Smrčkovi za pomoc při sestavování kartogramů, bez kterých by se má práce neobešla.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v Plzeňském kraji
Bakalářská práce
Autor: Lucie Bělohradská Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2015
Copyright © 2015 Lucie Bělohradská
Abstrakt BĚLOHRADSKÁ, Lucie: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v Plzeňském kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovní ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 93 stran. Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Jejím prvotním cílem je vyhodnocení využití potenciálu cestovního ruchu v Plzeňském kraji. V teoretické části se dozvíme základní informace o kraji a také si vysvětlíme nejdůležitější pojmy. Podstatou této části je správné vymezení pojmu potenciál cestovního ruchu, jeho dělení a hodnocení. Praktická část je zaměřena na vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých oblastech Plzeňského kraje, a to podle metody doporučené panem Ruxem. Podle těchto výsledků jsou ORP rozděleny do skupin podle podobnosti a vyhodnoceny a odůvodněny. Nakonec jsou na základě vypočtených dat vytvořeny kartogramy a grafy. Klíčová slova Cestovní ruch. Návštěvník. Obec s rozšířenou působností. ORP. Potenciál. Předpoklady. Rozvoj. Turista. Turistika. Účastník.
7
Abstract BĚLOHRADSKÁ, Lucie: Evaluation of potential for development of tourism in Plzeň Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2015. 93 pages. This thesis consists of theoretical and practical part. Its primary objective is to evaluate the potential of tourism utilization in the Plzeň region. In the theoretical part we will learn basic information about the region and also we will explain the most important terms. The essence of this is the correct definition of tourism potential, its partitioning and evaluation. The practical part is focused on evaluating of the potential of tourism in particular areas of the Plzeň Region, according to the method recommended by Mr. Rux. Based on these results, the municipalities with extended competences are divided into groups according similarities and evaluated and justified. Finally, based on the calculated data cartograms and graphs are generated. Key words Tourism. Visitor. Municipality with extended competence. ORP. Potential. Conditions. Development. Tourist. Tourist industry. Participant.
8
Předmluva Má bakalářská práce nese název Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v Plzeňském kraji a jejím základním cílem je určit, jakým potenciálem konkrétní oblast disponuje a jak jej dokáže využít. V tomto kraji nežiji, vybrala jsem si ho z jiného důvodu. Nesčetněkrát jsem navštívila oblast Plzeňska a natolik mě tamní krajina okouzlila, že je pro mě potěšením psát o ní a dozvědět se další zajímavé informace. Navíc možnost, že poznatky z mé práce mohou být nápomocné při rozvoji této oblasti, jsou pro mě takzvaně hnacím motorem. Pro kvalitní a využitelnou práci je nezbytné používat také kvalitní informační zdroje. Inspirací mi jsou různé turistické portály a stránky měst. Neobejdu se však bez zdrojů Českého statistického úřadu a ÚÚR, které mi poskytnou údaje pro výpočty a tím pádem i pro naplnění cíle celé práce. Metody používané v práci jsou zjednodušené postupy odborných metod doporučené panem RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc.
9
Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Abstract ............................................................................................................................. 8 Předmluva.......................................................................................................................... 9 Seznamy .......................................................................................................................... 13 Použité obrázky ........................................................................................................... 13 Použité grafy ................................................................................................................ 13 Použité tabulky ............................................................................................................ 13 Seznam zkratek ............................................................................................................ 15 Úvod ................................................................................................................................ 16 Teoretická část................................................................................................................. 17 1
2
3
Základní informace o kraji ....................................................................................... 17 1.1
Administrativní členění .................................................................................... 17
1.2
Primární ukazatele ............................................................................................ 17
1.3
Poloha ............................................................................................................... 18
1.4
Rozloha ............................................................................................................. 18
1.5
Osídlení ............................................................................................................. 18
1.6
Plzeň jako centrum kraje, další města .............................................................. 18
1.7
Regionální politika ........................................................................................... 19
1.8
Cestovní ruch .................................................................................................... 19
1.9
Předpoklady cestovního ruchu.......................................................................... 19
Seznámení se základními pojmy .............................................................................. 21 2.1
Cestovní ruch .................................................................................................... 21
2.2
Subjekty cestovního ruchu................................................................................ 21
2.3
Destinace .......................................................................................................... 22
2.4
Formy cestovního ruchu ................................................................................... 23
2.5
Druhy cestovního ruchu.................................................................................... 23
2.6
Primární nabídka cestovního ruchu .................................................................. 24
2.7
Sekundární nabídka cestovního ruchu .............................................................. 24
2.8
Přírodní potenciál ............................................................................................. 24
Potenciál cestovního ruchu ...................................................................................... 26 3.1
Pojetí potenciálu cestovního ruchu ................................................................... 26
3.1.1
Krajině rekreační potenciál ....................................................................... 27 10
3.1.2 3.2
Potenciál územně zakotvených atraktivit cestovního ruchu ..................... 29
Potenciál jako kategorie velikosti .................................................................... 31
3.3 Srovnatelnost vyjádření potenciálu cestovního ruchu a aspektů jeho využití prostřednictvím stupňové škály................................................................................... 33 3.4
Metodika zhodnocení využití potenciálu cestovního ruchu ............................. 34
Praktická část .................................................................................................................. 36 4
Metodika .................................................................................................................. 36
5
Zjišťování výsledků ................................................................................................. 36 5.1
Zjištění potenciálu ............................................................................................ 37
5.2
Zjištění návštěvnosti......................................................................................... 42
5.3
Zjištění využití potenciálu ................................................................................ 44
6
Rozdělení do skupin ................................................................................................ 46
7
Vyhodnocení skupin ................................................................................................ 47 7.1
Vysoce nadprůměrné: Klatovy ......................................................................... 47
7.2
Mírně nadprůměrné: Nýřany – Tachov – Stříbro – Stod ................................. 50
7.2.1
Nýřany ...................................................................................................... 51
7.2.2
Tachov ...................................................................................................... 53
7.2.3
Stříbro ....................................................................................................... 56
7.2.4
Stod ........................................................................................................... 59
7.3 Průměrné a mírně podprůměrné: Kralovice – Plzeň – Domažlice – Sušice – Rokycany..................................................................................................................... 61 7.3.1
Kralovice ................................................................................................... 61
7.3.2
Plzeň.......................................................................................................... 63
7.3.3
Domažlice ................................................................................................. 67
7.3.4
Sušice ........................................................................................................ 70
7.3.5
Rokycany .................................................................................................. 73
7.4 Velmi podprůměrné a nízké: Nepomuk – Horažďovice – Horšovský Týn – Blovice – Přeštice ........................................................................................................ 74 7.4.1
Nepomuk ................................................................................................... 75
7.4.2
Horažďovice ............................................................................................. 76
7.4.3
Horšovský Týn .......................................................................................... 78
7.4.4
Blovice ...................................................................................................... 80
7.4.5
Přeštice ...................................................................................................... 81
7.5
Kartogramy kraje ............................................................................................. 84 11
8
Závěr ........................................................................................................................ 87
9
Zdroje ....................................................................................................................... 89 9.1
Knižní zdroje .................................................................................................... 89
9.2
Jiné .................................................................................................................... 89
9.2.1 9.3
Periodika.................................................................................................... 89
Internetové zdroje ............................................................................................. 89
12
Seznamy Použité obrázky Obrázek 1: Přehledná mapa Plzeňského kraje a jeho ORP .....................................20 Obrázek 2: Turistické regiony České republiky ......................................................20 Obrázek 3: Kartogram návštěvnosti Plzeňského kraje ............................................ 84 Obrázek 4: Kartogram hodnot potenciálu Plzeňského kraje ...................................85 Obrázek 5: Kartogram využití potenciálu v Plzeňském kraji ..................................86
Použité grafy Graf 1: Graf znázorňující podíl jednotlivých ORP na potenciálu kraje ................. 40 Graf 2: Graf znázorňující podíl jednotlivých ORP na návštěvnosti kraje .............. 43 Graf 3: Graf srovnání hodnot potenciálu a návštěvnosti jednotlivých ORP ........... 44 Graf 4: Graf míry využití potenciálu jednotlivými ORP ........................................ 45
Použité tabulky Tabulka 1: Primární ukazatele v oblasti ................................................................. 17 Tabulka 2: Destinace cestovního ruchu ................................................................. 23 Tabulka 3: Sekundární nabídka v cestovním ruchu ................................................ 24 Tabulka 4: Koeficienty bodového zhodnocení ploch a linií krajině rekreačního potenciálu dle jejich významu .................................................................................32 Tabulka 5: Rozsah a bodové zhodnocení ploch a linií krajině rekreačního potenciálu v ORP Plzeňského kraje ..........................................................................................32 Tabulka 6: Složky potenciálu územně zakotvených atraktivit cestovního ruchu v ORP Plzeňského kraje ......................................................................................................33 Tabulka 7: Velikost potenciálu cestovního ruchu ORP v bodových hodnotách .....33 13
Tabulka 8: Srovnání aktivit cestovního ruchu s potenciálem ................................... 35 Tabulka 9: Údaje pro zjištění potenciálu. Zdroj: ČSÚ, ÚÚR Brno .......................... 37 Tabulka 10: Výpočet podílu jednotlivých ORP na potenciálu cestovního ruchu v Plzeňském kraji ...................................................................................................... 39 Tabulka 11: Doplňková tabulka k tabulce č. 8 .......................................................... 39 Tabulka 12: Výpočet podílu jednotlivých ORP na návštěvnosti kraje ..................... 42 Tabulka 13: Vypočtení využití potenciálu jednotlivými ORP .................................. 44
14
Seznam zkratek CR – cestovní ruch ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad CHKO – chráněná krajinná oblast KRP – krajině rekreační potenciál NP – národní park NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek ORP – obec s rozšířenou působností PR – přírodní rezervace PÚZA – potenciál územně zakotvených atraktivit SRN – Spolková republika Německo ÚÚR – ústav pro územní rozvoj
15
Úvod Cestovní ruch je jedno z nejvýznamnějších hospodářských odvětví současné doby. Neustále se rozvíjí a zasahuje lidstvo ze všech koutů světa. Týká se tedy nás všech a je důležité snažit se o jeho aktivní rozvoj. Potenciál cestovního ruchu zahrnuje aspekty přírodního i kulturního prostředí, ale také chování lidské společnosti. Tyto složky potenciálu určují předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu konkrétní oblasti. Bez patřičného potenciálu by se cestovní ruch nemohl rozvíjet. Je totiž tím, co láká návštěvníky do dané oblasti. Je samozřejmé, že potenciál jednotlivých zemí je odlišný. Liší se však i z pohledu regionů, měst ba i vesnic. Tato práce může přinést zajímavá zjištění a jednou by mohla být dobrým pomocníkem při rozvoji cestovního ruchu v České republice, především v Plzeňském kraji. Poskytne přehled o celém kraji z různých pohledů. Z pohledu laika, který oblast rád navštěvuje, ale také z pohledu odpovědné osoby, která má k tématu potřebné informace a odborné znalosti. V teoretické části práce se zaměřím především na vymezení terminologie, která se týká daného tématu. Stručně popíši oblast Plzeňského kraje a postupy ÚÚR při hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Praktická část odkryje jádro celé práce. Nejdříve popíši používané metody a informační zdroje, ze kterých čerpám údaje. Poté vypracuji potřebné tabulky a grafy, které mi poskytnou důležité výsledky a informace pro další zkoumání. Díky těmto výsledkům již budu moci vyhodnotit, jak jednotlivé obce s rozšířenou působností (ORP) využívají svůj potenciál. Na základě těchto vyhodnocení navrhnu řešení nastalých situací. Při práci budu používat metodu kompozitního indikátoru, na které jsme se dohodli s vedoucím bakalářské práce. Budu používat údaje o přírodním potenciálu, kulturním potenciálu a počtu lůžek. K výpočtům budu potřebovat data veřejné databáze Českého statistického úřadu a Ústavu pro územní rozvoj v Brně. Pro lepší přehlednost práce budou ke všem výpočtům uváděny postupy a k tabulkám navíc vypracuji i grafy, které umožní lepší orientaci. Data, která mi vyjdou, zpracuji v programu a vytvořím tak kartogramy.
16
Teoretická část 1
Základní informace o kraji
Na úvod bych ráda stručně představila Plzeňský kraj. Upozorňuji, že mým úkolem je zhodnotit využití potenciálu kraje, nikoli obsáhle popisovat konkrétní památky a místa. Proto v mé teoretické části uvádím pouze základní informace o kraji.
1.1 Administrativní členění Plzeňský kraj tvoří 501 obcí, které jsou dále rozděleny do 7 okresů, 15 správních území obcí s rozšířenou působností a 35 správních území pověřených obecních úřadů. Výkonem státní správy jsou pověřeny obce s rozšířenou působností, kterými jsou: Plzeň, Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov [1]. Statutárním městem je Plzeň, dále je v kraji 54 měst a 10 městysů. Jelikož pojem ORP používám v práci velice často, je vhodné vysvětlit, co přesně znamená. Za zkratkou ORP se skrývá obec s rozšířenou působností. Tyto obce vykonávají státní správu v přenesené působnosti. Na území, které spravují, se dále nacházejí i obce s pověřeným úřadem. ORP vznikly v roce 2013 v důsledku reformy územní veřejné správy [2].
1.2 Primární ukazatele Tabulka 1: Primární ukazatele v oblasti [1]
Ukazatel Počet obyvatel Počet obcí Počet ORP Průměrná mzda Míra nezaměstnanosti Rozloha
Hodnota 575 123 501 15 24 519 Kč 5,28% 7 561 km²
17
1.3 Poloha Plzeňský kraj zaujímá jihozápad naší republiky. Sousedí s Karlovarským krajem na severozápadě, s Ústeckým krajem na severu, se Středočeským na severovýchodě a na východě s krajem Jihočeským. Na jihozápadě sousedí s Bavorskem, se kterým má také nejdelší hranici. Je cennou výhodou, že se tento region nachází na strategickém místě mezi hlavním městem Prahou a zeměmi západní Evropy [1].
1.4 Rozloha Co se týče rozlohy, je Plzeňský kraj třetí největší v České republice. Podle počtu obyvatel ho však můžeme zařadit až na deváté místo. Obyvatelstvo tohoto kraje tvoří celkem 5,4 % z celkového počtu obyvatelstva České republiky. Je druhým nejřidčeji zalidněným krajem u nás [1].
1.5 Osídlení Osídlení kraje lze charakterizovat jako nerovnoměrné. Na největší město Plzeň navazují menší venkovské struktury. Měst střední velikosti je v regionu minimálně. Region se vyznačuje vysokým počtem menších sídel. Je zajímavé, že více než 4/5 rozlohy kraje tvoří katastrální území obcí do 2000 obyvatel [1].
1.6 Plzeň jako centrum kraje, další města Největším a hlavním městem kraje je Plzeň. Už od svého vzniku byla obchodním střediskem. V 19. století se ve městě začal rozvíjet průmysl a technologie. V současné době je Plzeň čtvrtým největším městem v ČR. Na jejím území žije 167 000 obyvatel, to tvoří více než 1/3 obyvatelstva kraje. Významnými odvětvími průmyslu jsou především strojírenství, průmysl stavebních hmot a keramiky, potravinářství, hutnictví. Plzeňský kraj se vyznačuje dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti. Mimo Plzeň jsou důležitými městy Klatovy, Domažlice, Tachov či Rokycany. Význam mají ale i menší města jako jsou Sušice, Stříbro, Kralovice a další [1].
18
1.7 Regionální politika Na území České republiky bylo v rámci přípravy systému regionální politiky vytvořeno 8 jednotek území NUTS II. Plzeňský kraj tvoří společně s Jihočeským krajem územní jednotku NUTS II Jihozápad [1].
1.8 Cestovní ruch Plzeňský kraj má strategickou polohu, velký význam pro oblast má silniční doprava. Jeho poloha je také podstatná pro rozvoj cestovního ruchu. Velkou část návštěvníků tvoří občané SRN. Největší počet turistů přichází do Plzeňského kraje přes hraniční přechody v Rozvadově, Folmavě a Železné Rudě. Tento kraj vytváří výborné podmínky pro návštěvníky i místní obyvatele. Nabízí nespočet kulturních zařízení (divadla, muzea, hrady, zámky…), ale i přírodních podmínek. Na své si v každém případě přijdou sportovci. Oblast je vhodná pro turistiku a cykloturistiku, pro sjezdové i běžecké lyžování. Jelikož kraj sousedí s Bavorskem, které je velmi vyspělé, je třeba udržovat dobré vztahy a zmírňovat přeshraniční rozdíly. V kraji existují dva euroregiony: Šumava - Bavorský les - Mühlviertel a Egrensis [1].
1.9 Předpoklady cestovního ruchu Plzeňský kraj se také vyznačuje velice rozmanitými přírodními předpoklady, což je předurčeno především pestrým reliéfem. Český les a Šumava na jihozápadě společně s Plzeňskou kotlinou tvoří dominantu Plzeňského kraje. Na území kraje protéká řeka Berounka, jako hlavní tok. Dále krajem protéká Otava, k jejímuž povodí patří Sušicko a část Klatovska. V kraji bylo vyhlášeno několik přírodních parků a chráněných území, které udržují rozmanitost krásné přírody. Velice dobré podmínky pro rozvoj CR jsou téměř po celém příhraničí. Nacházejí se zde velkoplošná chráněná území – NP a CHKO Šumava, CHKO Český les [1].
19
Obrázek 1: Přehledná mapa Plzeňského kraje a jeho ORP [3]
Obrázek 2: Turistické regiony České republiky [4]
20
2 Seznámení se základními pojmy Práce obsahuje různé pojmy z oblasti cestovního ruchu. Ty jsou důležitou součástí bakalářské práce, a proto jim věnuji samostatnou kapitolu.
2.1 Cestovní ruch Existuje mnoho definic a názorů na to, co je cestovním ruchem. Hunziker a Krapf považovali cestovní ruch za ,,soubor jevů a vztahů, vyplývajících z cestování a pobytu osob na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalé usazení nebo výkon výdělečné činnosti“ [Gúčik 2010, in Linderová, 2013, s. 11]. Jeden z českých autorů, pan Dohnal (1965), chápe cestovní ruch jako ,,uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase.“ Jeho definice již zahrnuje faktor motivace. [Dohnal 1965, in Linderová, 2013, s. 12] V České republice se komplexním vymezením pojmu cestovní ruch zabývá Gúčik. Podle něj ,,cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku“ [Gúčik 2010, in Linderová, 2013, s. 13]. Je důležité vědět, že cestovním ruchem není dojíždění za prací nebo do školy, cestování za účelem získání státního občanství, pohyb osob pracujících v příhraničních oblastech a pohyb ve městě trvalého bydliště, např. účast na koncertu atp. [Linderová, 2013, s. 14].
2.2 Subjekty cestovního ruchu Subjekty cestovního ruchu dělíme na zahrnované a nezahrnované do statistik cestovního ruchu. Já vysvětlím jen subjekty, které se zahrnují do statistik. Do této skupiny patří návštěvníci, stálí obyvatelé, turisté a výletníci, kteří uspokojují své potřeby během cestování a pobytu mimo místo běžného bydliště spotřebou statků cestovního ruchu.
21
Návštěvník – je jím každá osoba, která cestuje na místo mimo své obvyklé prostředí na dobu kratší než 12 měsíců a jejíž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě [Linderová, 2013, s. 20].
Návštěvník je nadřazeným pojmem. Spadá pod něj stálý obyvatel, turista a výletník.
Stálým obyvatelem v domácím cestovním ruchu je osoba, která žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců v jistém místě před příchodem do jiného místa na kratší dobu než šest měsíců. V zahraničním cestovním ruchu je jím osoba, která žije v zemi alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší než 1 rok [Gúčik 2001, in Linderová, 2013, s. 20].
Turista – v domácím cestovním ruchu je jím osoba trvale usazena v zemi, která cestuje na dobu minimálně jednoho přenocování v hromadném ubytovacím zařízení nebo v soukromí, ale nikoliv na dobu delší než šest měsíců. V zahraničním cestovním ruchu je jím osoba, cestující do jiné země na dobu alespoň jednoho přenocování, ale nikoliv na dobu delší než jeden rok. [Gúčik 2001, in Linderová, 2013, s. 21]
Turistu dále rozlišujeme dle délky pobytu na turistu na dovolené a krátkodobě pobývajícího turistu.
Turista na dovolené – turista, který v místě pobude více než určený počet nocí nebo dní.
Krátkodobě pobývající turista – turista, který cestuje na dobu nepřekračující určený počet nocí nebo dní, ale zahrnuje minimálně jedno přenocování. V České republice je jím návštěvník, který se zdrží na 1-3 přenocování.
Výletník – je jím návštěvník, který cestuje do oblasti na dobu kratší než 24 hodin, aniž by přenocoval v navštíveném místě [Gúčik 2001, in Linderová, 2013, s. 22].
2.3 Destinace Destinace cestovního ruchu ,,představuje středisko cestovního ruchu, region nebo stát jako cestovní cíl“. Tato oblast musí disponovat vhodným přírodním a kulturním potenciálem. [Gúčik 2001, in Linderová, 2013, s. 22] 22
Tabulka 2: Destinace cestovního ruchu podle funkcí [Gúčik 2001, in Linderová, 2013, s. 23]
Infrastruktura cestovního ruchu Je ,,soubor podniků, zařízení a institucí cestovního ruchu a jejich služeb potřebných na to, aby mohl návštěvník cestovního ruchu v cílovém místě přechodně pobývat a uspokojovat svoje potřeby, a tím získat komplexní zážitek“ [Gúčik 2001, in Linderová, 2013, s. 22].
2.4 Formy cestovního ruchu Forma vyjadřuje účel či motiv k cestování do cílové oblasti. Lze charakterizovat několik forem cestovního ruchu – rekreační, sportovní, dobrodružný, kulturní/poznávací, lázeňský/zdravotní, obchodní/kongresový, gastronomický [Linderová, 2013, s. 35].
2.5 Druhy cestovního ruchu Jsou jimi rozličné příčiny i se svými důsledky související s cestováním a pobytem osob na cizím místě. Rozdělujeme je z několika hledisek. Např. hledisko:
počtu návštěvníků – individuální a kolektivní cestovní ruch;
věku návštěvníků – mládežnický, rodinný, seniorský cestovní ruch;
převažujícího místa pobytu – městský, příměstský, venkovský, horský a vysokohorský, přímořský cestovní ruch;
geografické – domácí, vnitřní, regionální, národní, zahraniční, mezinárodní cestovní ruch
a další
[Gúčik 2010, in Linderová, 2013, s. 36]. 23
2.6 Primární nabídka cestovního ruchu Je spojena s přírodním a kulturně-historickým potenciálem země pro cestovní ruch. Může být dána přírodními podmínkami nebo vytvořena lidskou činností.
2.7 Sekundární nabídka cestovního ruchu Sekundární nabídka je prostředek k dosažení cíle účasti na cestovním ruchu. Vytváří podmínky pro využívání primární nabídky cestovního ruchu. Tvoří ji suprastruktura, infrastruktura a všeobecná infrastruktura cestovního ruchu. Tabulka 3: Sekundární nabídka v cestovním ruchu [Gúčik 2000, in Linderová, 2013, str. 54]
2.8 Přírodní potenciál Přírodní potenciál je podstatnou částí mé bakalářské práce, je tedy vhodné vysvětlit základní pojmy, které s ním souvisí.
Krajina je část zemského povrchu, která se vyznačuje typickými přírodními a kulturními prvky. Jejími podstatnými složkami jsou například půda, vodstvo, reliéf atd.
Dále krajinu můžeme rozdělit na přírodní a kulturní krajinu. Přírodní krajina v současné době je bohužel spíše výjimečným fenoménem. Je to území, ve kterém převládají původní prvky, které jsou nezasažené lidskou činností. A jak vyplývá s předchozího, kulturní krajina je tedy takové území, které je přetvořené lidskou činností.
24
Krajina je také komplex přírodních a kulturně-společenských složek ve vztahu k cestovnímu ruchu. Turista posuzuje krajinu podle toho, zda pro něj má nějakou zvláštní hodnotu, estetickou či zájmovou. To znamená, že ho krajina zaujme například bizarními pískovcovými útvary, které se vyskytují jen výjimečně, nebo účastníka láká kvalitním stavem řek, které jsou vhodné pro jeho plánované sjíždění řeky. Příroda má tedy v naší lidské společnosti velký význam pro cestovní ruch. Musíme si však uvědomit, že cestovní ruch a jeho využívání přírodních hodnot, vytváří značnou ekologickou zátěž a způsobuje negativní zásahy do životního prostředí. A proto je třeba chránit rozmanitost, krásu a jedinečnost krajiny, stejně jako rekreační hodnoty. Rozmanitostí lze chápat rozmanitost využívání krajiny, biodiverzitu atp. Jedinečnost krajiny je její specifický charakter, charakteristické využití. Je zvláštní, že v dřívějších dobách lidé z přírody měli strach, nezajímali se o přírodní krásy. A dnes…dnes se vše obrátilo. Pro turisty je příroda středem zájmu, cestují, aby ji lépe poznali, aby si užili její půvab. Pro současný cestovní ruch je krajina rozhodujícím faktorem. Každá krajina je jedinečná. A její vnímání je subjektivní, liší se u každého jedince. Vliv na její vnímání má krajina jako celek, ale i její jednotlivé části, které působí na turistu, jako pozorovatele. Jako krásné části přírody vnímáme ta místa, která se od ostatních zásadně odlišují. Typickým příkladem může být vodopád nebo propast [5]. Důležitým pojmem je také rekreační potenciál. Můžeme ho popsat jako souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů, určujících maximální schopnosti působení území na člověka a jeho rekreační aktivity. [Rux, Chalupa, Janoušková, 2014, s. 55]
25
3 Potenciál cestovního ruchu 3.1 Pojetí potenciálu cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu má mnoho definic. Dle pánů Ruxe a Chalupy (2014), jsou možné dvě definice potenciálu CR. První definice uvádí potenciál CR takto: ,,Potenciál území z hlediska CR je síla, která přitahuje turisty do dané destinace.“ Stejně definuje potenciál CR i ÚÚR. [Rux, Chalupa, 2014, s. 69] Druhá definice říká, že: ,,Potenciál území z hlediska CR je schopnost poskytovat komplexní služby CR.“ [Rux, Chalupa, 2014, s. 69] Potenciálem je také soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Je více náhledů na to, co tvoří předpoklady cestovního ruchu v dané oblasti. Dle Mariota (1983) je za základní vymezení předpokladů rozvoje cestovního ruchu využíváno funkčně chronologické členění na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady [Mariot 1983, in Linderová, 2013, s. 56]. V mé bakalářské práci však Mariotovo členění nepoužiji, řídím se především poznatky, definicemi a údaji o potenciálu uváděnými v dokumentu Využití potenciálu cestovního ruchu ÚÚR. V tomto dokumentu je potenciál tvořen pouze potenciálem krajině rekreačním a potenciálem územně zakotvených atraktivit. Výpočty a postupy využití potenciálu však budu provádět již podle postupu doporučeného svým vedoucím. Jak již bylo řečeno, budu využívat dva základní dílčí potenciály cestovního ruchu dle pana Bíny (2010), a to Potenciál územně zakotvených atraktivit a Krajině rekreační potenciál. Při vyhodnocování výsledků v praktické části však budu hodnotit i další položky, které nejsou součástí potenciálu, ale jsou rozhodující pro potenciálního návštěvníka. Těmito položkami mohou být pěší turistické značené cesty, značené cyklotrasy, rozhledny, významná kulturní zařízení (muzea, galerie, ZOO…), sportovně rekreační zařízení, lyžařská střediska, informační centra, ale i subjekty pohostinství a stravování, ubytovací zařízení. Velký význam pro návštěvníky má také propagace a dopravní infrastruktura dané oblasti. [48] Potenciál cestovního ruchu se tedy skládá ze dvou základních dílčích potenciálů. Tyto dvě skupiny potenciálu CR jsou také podstatnou částí mé bakalářské práce a budu jejich hodnoty využívat k výpočtům v praktické části. 26
Tyto územní podmínky a předpoklady vytvářejí velice komplikovaný systém. Ten zahrnuje různé aspekty přírodního prostředí, i vážené hodnoty kulturně historického dědictví, ale také projevy lidské činnosti. Je velice těžké vyhodnocení a srovnání těchto aspektů. Mnoho územních prvků působí neměřitelně a nehmotně – typickým příkladem je tzv. genius loci aneb duch místa [47]. Je důležité umět rozlišovat, zda určité aktivity jsou součástí potenciálu cestovního ruchu, nebo působí již jako atributy využití potenciálu. Jako příklad tohoto rozlišení lze uvažovat významný hrad, který je samozřejmě součástí potenciálu cestovního ruchu. Avšak jeho součástí může být i muzeum hraček, které k hradu náleží. Toto muzeum totiž může být pro část návštěvníků atraktivnější než samotný hrad a může být tedy středem zájmu a účelem návštěvy. Na druhou stranu uvažujme například rozhledny či lyžařské areály. Ty pouze využívají příznivé podmínky dané krajiny a nejsou již součástí potenciálu, ale pouze atributy jeho využití [47].
3.1.1 Krajině rekreační potenciál Nemá vazbu na konkrétní objekty, ale na rozsáhlejší územní předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Je založený na skutečnosti, že různé plochy mají různý význam pro turismus. To lze nejnázorněji pochopit u krajinných typů, od kterých se následně odvíjí formy, kvalita i využití cestovního ruchu. Některé plochy podporují cestovní ruch, některé ho naopak omezují – např. uhelné doly. Čím vyšší je podíl ploch s podporujícím vlivem, tím jsou příznivější podmínky pro aktivní rozvoj turismu. Existují však aspekty přidané hodnoty, kdy některá místa mají vyšší hodnotu. Například národní parky či CHKO. Mimo to zahrnuje krajině rekreační potenciál i břehy vodních nádrží vhodných ke koupání, úseky řek vhodných ke splouvání atd. Jejich součástí je tedy i dostupnost území a možnost rekreačních aktivit u vody [47]. Krajině rekreační potenciál zahrnuje následující položky:
Rekreační a turistická krajina I
Je typická horskou a vyšší podhorskou krajinou, která má vysoký podíl lesů, malebnou členitost reliéfu a je kvalitní pro letní i zimní turistiku, zimní sporty a rekreaci s mírným osídlením oblasti. Dále zahrnuje krasové krajiny se zajímavými povrchovými tvary, především skalnaté kaňony. A do třetice je jí i krajina s vysokou hustotou výrazných skalních útvarů. Tato krajina výrazně podporuje rozvoj cestovního ruchu. 27
Rekreační a turistická krajina II
Zahrnuje členité krajiny s lesy, loukami a pastvinami s mnoha vyhlídkami a nevelkým osídlením. Dále krajina s plochým reliéfem, ale vysokou estetikou, která je dána smíšením lesů, luk, rybníků a je také vhodná pro cykloturistiku. I krajina sopečných vrchů s vysoce kvalitními výhledovými místy či krajina krasová s méně rozvinutými povrchovými útvary. Má podporující vliv na cestovní ruch.
Rekreační a turistická krajina III
Tato krajina zahrnuje pahorkatiny a také lehce zvlněné krajiny s mnoha poli, lesy a loukami. S nevelkým počtem velkých venkovských sídel. Má neutrální vliv na cestovní ruch, jelikož se jedná o klasickou českou a moravskou krajinu.
Rekreační a turistická krajina IV
Jedná se o převážně plochou krajinu, která je intenzivně zemědělsky využívána. Je téměř bezlesá, maximálně s malými plochami listnatých lesů, je také poměrně hustě osídlená. Má omezující vliv na cestovní ruch.
Břehy rekreačních vodních ploch I
Zahrnují břehy rekreačních vod celostátního i nadregionálního významu s požadovanou vybaveností. Mají výrazně podporující vliv na cestovní ruch.
Břehy rekreačních vodních ploch II
Na rozdíl od první skupiny zahrnuje pouze břehy vodních ploch nadmístního významu s příslušnou vybaveností. Má podporující vliv na cestovní ruch.
Délka řek vhodných pro splouvání
Do této skupiny patří délky řek, popřípadě jiných vodních toků, které jsou vhodné pro vodáctví, nebo se na nich dají provádět výletní plavby. Má též podporující vliv na rozvoj cestovního ruchu.
Přidaná hodnota – národní park
Zahrnuje území národního parku a má výrazně podporující vliv na rozvoj cestovního ruchu. NP lze definovat jako ,,území s velkoplošně dochovaným přírodním prostředím jedinečným v národním nebo mezinárodním měřítku“ [Pachrová, 2011, s. 117].
Přidaná hodnota – CHKO
CHKO jsou ,,rozsáhlá území s harmonicky utvářenou převážně kulturní krajinou, charakteristicky utvářeným reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů 28
lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popř. s dochovanými památkami historického osídlení“ [Pachrová, 2011, s. 119]. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.
3.1.2 Potenciál územně zakotvených atraktivit cestovního ruchu Co vlastně znamená pojem územně zakotvené atraktivity? Tento pojem nám říká, že toto označení je jen pro ty objekty, které jsou rozmístěné v území bez jakýchkoli dnešních vlivů cestovního ruchu. Můžeme tedy uvažovat objekty, jako jsou středověké tvrze, historická města, technické památky atp. Vyznačují se tím, že je nelze nikam přemisťovat. Nepřemístíme hrad, zámek, či dokonce celé město. A tuto skutečnost považuji za velké štěstí. Kdyby to bylo možné, už by se zcela jistě našel někdo, kdo by využil této možnosti a narušil by tak jedinečnost a dané kouzlo, které se k místu váže. Tyto atraktivity proto považujeme za prvotní, tzv. kamenné. [48] Mimo prvotní atraktivity však cestovní ruch zahrnuje i atraktivity druhotné, které jsou také velice důležité. Patří mezi ně například zoologické zahrady, hotely, muzea, lyžařské vleky, galerie atp. Rozdíl je ovšem v tom, že k druhotným atraktivitám se již neváže územní zakotvenost. Samozřejmě, stejně jako u prvotních atraktivit, by bylo složité tyto objekty přemísťovat, nicméně stupeň mobility je podstatně vyšší než u hradu. Potenciál územně zakotvených atraktivit tedy konstruujeme z následujících položek:
Přírodní pozoruhodnosti
Do této skupiny řadíme celostátně a mezinárodně proslulé přírodní pozoruhodnosti, jako jsou jeskyně, propasti, skalní útvary, rašeliniště atp., ale také jiné významné přírodní výtvory.
Historické městské soubory
Jejich součástí jsou městské památkové rezervace, městské památkové zóny.
29
Historické vesnické soubory
Zahrnují vesnické památkové rezervace a vesnické památkové zóny.
Zámky
Zámky můžeme dále rozdělit do tří skupin – zámky se statutem národní kulturní památky, zámky s průvodcovskými prohlídkami a jiné významné zámky.
Hrady, tvrze, zříceniny
Hrady dělíme také do tří skupin – hrady, zříceniny se statutem národní kulturní památky; hrady, tvrze a zříceniny s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku a jiné významné hrady, tvrze a zříceniny
Křesťanské sakrální památky
Mezi tyto památky patří kostely, kláštery, kaple se statutem národní kulturní památky, s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku a další významné kostely, kláštery a kaple.
Židovské památky
Židovské památky se statutem národní kulturní památky, s průvodcovskými prohlídkami a jiné významné židovské památky. Mezi židovské památky patří židovské hřbitovy, synagogy, židovské čtvrti, muzea.
Vojenské památky
Vojenské památky se statutem národní kulturní památky a jiné významné vojenské památky. Do vojenských památek můžeme zařadit například vojenské pevnosti, vojenská muzea, dělostřelecké tvrze, army parky, letecká muzea atd.
Pietní památníky
Pietní památníky se statutem národní kulturní památky a jiné významné pietní památníky a vojenské hřbitovy Pietní památníky jsou místa uchovávající vzpomínky a uctívající zemřelé. 30
Technické památky
Technické památky se statutem národní kulturní památky, s průvodcovskými prohlídkami a jiné. Technickou památkou označujeme stavbu, technické zařízení či technické řešení již nevyužívané, které je zajímavě provedené, umístěné, zachovalé.
Archeologické památky
Archeologické památky se statutem národní kulturní památky a jiné.
Historické podzemí
Podzemní areály s prohlídkami s průvodcem.
Lázeňská místa
Obce se statutem lázeňského místa s vyvinutou lázeňskou čtvrtí a širším kulturním a společenským významem a další.
Vinařský věhlas
Sídla se známými vinařskými sklepy.
Pivovarnický věhlas [47]
3.2 Potenciál jako kategorie velikosti Oba potenciály jsou rozdílné u každé oblasti. Liší se v kvalitě i množství objektů a prostorů. Takto je není možné porovnávat. Proto, pokud chceme provádět hodnocení využití potenciálu cestovního ruchu, potřebujeme, aby oba potenciály měly stejnou podstatu, a to kvantitativní. Musí tedy odpovídat kategorii velikosti (rozsahu) – např. 1 km2 či 1 km. Přitom každá kategorie je oceněna koeficientem, který určuje význam pro cestovní ruch a rekreaci. Tuto problematiku řeší koeficientové bodové hodnocení. Čím je daná plocha hodnotnější, tím vyšší má koeficient. Toto se týká krajině rekreačního potenciálu. [48]
31
Tabulka 4: Koeficienty bodového zhodnocení ploch a linií krajině rekreačního potenciálu dle jejich významu [48]
Body za Plochu 1 km² Délku 1 km Rekreační a turistická krajina I 3,0 Rekreační a turistická krajina II 1,5 Rekreační a turistická krajina III 0,5 Rekreační a turistická krajina IV -0,5 Délka břehů rekreačních vodních ploch I 10,0 Délka břehů rekreačních vodních ploch II 2,0 Délka řek vhodných pro splouvání 4,0
Následně se u každé ORP bodově zhodnotí potenciál krajiny. Hodnota u kategorie velikosti se vynásobí koeficientem dané skupiny. Vzorové výsledky pak ukazuje následující tabulka, ze které jsem vybrala jen její část, která uvádí Plzeňský kraj. Tabulka 5: Rozsah a bodové zhodnocení ploch a linií krajině rekreačního potenciálu v ORP Plzeňského kraje [48] ORP Blovice Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk Nýřany Plzeň Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov
Rekr. a turist. krajina I km² body 90
300
500
270
900
1770
Rekr. a turist. krajina II km² body 90 135 380 570 20 30
Rekr. a turist. krajina III km² body 130 65 290 145 240 120
25
37,5
265
132,5
310 350 130 60 50 140 230 40 100 120 510
465 525 195 90 75 210 345 60 150 180 765
290 310 130 570 90 130 340 220 330 70 440
145 155 65 285 45 65 170 110 165 35 220
Rekr. a turist. krajina IV km² body
Břehy vod. ploch. I km² body 2 2
17
7
Břehy vod. ploch II km² body
Toky pro splouvání km² body
20 20
4
8
4
8
5
10
6 4 7 2 2
12 8 14 4 4
13
26
170
70
6
24
25
100
28 18
112 72
29
116
22
88
Při interpretaci výsledků je nutné mít na zřeteli, že kategorie velikosti má na vyhodnocení velký vliv. Důležitou roli totiž hraje rozloha jednotlivých ORP. Ve většině případů, ORP s větší rozlohou, dosahují také vyšších bodových hodnot, protože cenné plochy jsou tu rozsáhlejší než u malých ORP. ORP samozřejmě získávají body i za územně zakotvené atraktivity. Příklady uvádí následující tabulka. I v tomto případě se používají přepočty koeficientem. Příklad přepočtu jsem uvedla již v případě krajině rekreačního potenciálu a nebudu se jimi proto již nyní zabývat.
32
Tabulka 6: Složky potenciálu územně zakotvených atraktivit cestovního ruchu v ORP Plzeňského kraje [48] Body za Přír. pozoruhod.
ORP Blovice Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk Nýřany Plzeň Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov
Hist. měst. soub. 30 90 30
Hist. vesn. soub. 40 100 80
60 160 20
60 60
40 100 40 80 320
20 20
60 90
160 20
30 30 30 120 90
Hrady, tvrze, zříc. 30 60
Křesť. pam.
Žid. pam. 15
60
30 45 15
65
90
Zámky 15
145 55
140
60 155 75 60 95 90 75
40 40 60
30 60 45
60 160 75
15 40 15 15
100 160 85 15 130 60 45 55 75 180 45
Voj. pam.
Pietní Techn. pam. pam. 10 25
Arche- Histor. Lázeň. Vinař. Pivovar. olog podmísta věhlas věhlas Pam. zemí
20
15
40 10
15 15 40 15 15 55
30
40
45 10 25 20 10
80
40
25
25
25
3.3 Srovnatelnost vyjádření potenciálu cestovního ruchu a aspektů jeho využití prostřednictvím stupňové škály V praktické části práce používám údaje o potenciálu z dokumentu ÚÚR. Proto považuji za vhodné uvést, jaký byl postup pro zjištění těchto hodnot. Potenciál cestovního ruchu je srovnáván s určitými aktivitami cestovního ruchu. Tabulka 7: Velikost potenciálu cestovního ruchu ORP v bodových hodnotách [48] ORP Blovice Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk Nýřany Plzeň Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov
KRP 200,00 1 005,00 174,00
PÚZA Potenciál celkem 145,00 345,00 320,00 1 325,00 230,00 404,00
198,00
215,00
413,00
1 518,00 780,00 270,00 657,00 204,00 283,00 645,00 174,00 389,00 2 073,00 1 011,00
620,00 560,00 215,00 265,00 870,00 165,00 365,00 120,00 355,00 795,00 370,00
2 138,00 1 340,00 485,00 922,00 1 074,00 448,00 1 010,00 294,00 744,00 2 868,00 1 381,00
33
Hodnoty v této tabulce byly získány jako součet bodů složek krajině rekreačního potenciálu a potenciálu územně zakotvených atraktivit, uvedených v tabulkách na předchozích stránkách. Je třeba uvažovat, že se vždy hodnotí území ORP jako celek. Proto se může stát, že i významné místo bude dosahovat nízkých či průměrných hodnot, z důvodu zázemí obvodu ORP s nízkým výskytem atraktivit cestovního ruchu.
3.4 Metodika zhodnocení využití potenciálu cestovního ruchu Návštěvníky však do daného místa nepřivádějí jen přírodní či kulturní faktory, ale nezbytná je také vybavenost službami a zařízeními, které rozvíjejí primární potenciál a stávají se druhotnými atraktivitami cestovního ruchu. Nazýváme je jako aktivity. Je téměř stoprocentní, že se bez nich neobjede žádná rekreace. Když cestujeme, využíváme vždy alespoň nějaký prvek vybavenosti, jako jsou turisticky značené stezky, cyklotrasy, pohostinská zařízení, stánky se suvenýry… Je důležité porovnávat jednotlivé aktivity s tou části potenciálu, ke které se vztahují. Uvažujeme-li o tom, je např. logické, že nebudeme srovnávat počet a význam kulturních zařízení s krajině-rekreačním potenciálem. Toto srovnání by nemělo žádný význam, bylo by nesmyslné. [48]
34
Tabulka 8: Srovnání aktivit cestovního ruchu s potenciálem [48] Srovnání s:
Aktivita:
Pěší turisticky značené trasy Značené cyklotrasy Rozhledny Kulturní zařízení Sportovně rekreační zařízení Lyžařské vleky a lyžaři využívané lanovky Turistická informační centra Ekonomické subjekty pohostinství a veřejného stravování Ubytovací zařízení
potenciálem celkovým krajině územně potenciálem rekreačním zakotvených cestovního potenciálem atraktivit ruchu X X X X X X X X X
35
Praktická část 4 Metodika Pro svou práci využívám ke zjištění potenciálu zjednodušenou metodu kompozitních indikátorů, doporučenou panem Ruxem. Zásadním úkolem je zjistit využití potenciálu všech patnácti obcí s rozšířenou působností v Plzeňském kraji. Těmito obcemi jsou již dříve zmíněné - Plzeň, Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov. Metoda spočívá v normování a sčítání dílčích údajů, ze kterých se následně získá souhrnné číslo, které potřebujeme. Budu potřebovat údaje o rozloze, potenciálu přírodních složek a památek a počet lůžek. Na rozdíl od postupů ÚÚR, zahrnuji ubytovací kapacity do potenciálu cestovního ruchu a ne do aktivit, které ho ovlivňují. Údaje o počtu lůžek a rozloze jsou dostupné z veřejné databáze ČSÚ a údaje o přírodních složkách a památkách z dokumentu ÚÚR. Metoda spočívá v tom, že jednotlivé zjištěné hodnoty znormujeme a následně sečteme. Tímto součtem získáme hodnotu, která se nazývá kompozitní indikátor. Hodnoty je nutné nejdříve znormovat, aby se všechny potenciály pohybovaly ve stejném intervalu. Tento postup je nezbytný z toho důvodu, že hodnoty jsou vyjádřeny v různých jednotkách. Nelze srovnávat počet obyvatelstva s hodnotou přírodního potenciálu. Zjištěné výsledky se zanesou do tabulky a bude z nich vytvořen graf a kartogram. Následně je třeba zjistit návštěvnost. Hodnoty návštěvnosti a potenciálu se poté porovnají a zjistí se tak využití potenciálu danou ORP. Poté již bude možné rozdělit ORP do skupin podle míry využití potenciálu a odůvodnit tyto výsledky.
5 Zjišťování výsledků Má práce zahrnuje mnoho potřebných údajů, výpočtů, tabulek a grafů. Pro větší přehlednost uvádím postupy zvlášť v oddělených kapitolách. První kapitola vysvětluje zjištění potenciálu, druhá pak výpočet návštěvnosti. V poslední kapitole zjistíme využití potenciálu.
36
5.1 Zjištění potenciálu Tabulka 9: Údaje pro zjištění potenciálu. Zdroj: ČSÚ, ÚÚR Brno, vlastní zpracování dle postupu RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc.
ORP Blovice Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk Nýřany Plzeň Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov
KRP 200,00 1 005,00 174,00 198,00 1 518,00 780,00 270,00 657,00 204,00 283,00 645,00 174,00 389,00 2 073,00 1 011,00
PÚZA 145,00 320,00 230,00 215,00 620,00 560,00 215,00 265,00 870,00 165,00 365,00 120,00 355,00 795,00 370,00
Potenciál celkem Rozloha km² Počet lůžek 345,00 222,50 413 1 325,00 763,08 2 544 404,00 258,75 344 413,00 288,71 287 2 138,00 906,32 4 972 1 340,00 659,22 2 910 485,00 308,71 431 922,00 627,52 1 094 1 074,00 261,39 5 792 448,00 271,16 169 1 010,00 575,20 2 370 294,00 259,15 232 744,00 430,66 2 270 2 868,00 780,59 4 491 1 381,00 947,93 1 270
Návštěvnost 13 758 78 051 13 713 7 808 274 796 111 344 21 250 65 778 374 284 9 594 71 948 8 437 117 168 231 928 59 531
Legenda: KRP – krajině rekreační potenciál, PÚZA – potenciál územně zakotvených atraktivit.
37
Tabulka obsahuje všech patnáct obcí s rozšířenou působností. Hodnoty u KRP říkají, jakou hodnotu má krajině rekreační potenciál dané oblasti a PÚZA určují hodnotu územně zakotvených atraktivit. Následuje sloupec celkové hodnoty potenciálu, kde jsem sečetla předchozí dva sloupce. Neobejdu se se také bez sloupce rozlohy, který udává rozlohu dané ORP v km2. Pro své výpočty využiji také údaje o počtu lůžek a později i data o návštěvnosti. A nyní již mohu postoupit k výpočtu celkového potenciálu jednotlivých ORP.
38
Tabulka 10: Výpočet podílu jednotlivých ORP na potenciálu cestovního ruchu v Plzeňském kraji, vlastní zpracování dle postupu RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc. ORP Plzeň Sušice Klatovy Kralovice Stříbro Rokycany Domažlice Přeštice Blovice Nýřany Nepomuk Tachov Horažďovice Horšovský Týn Stod Celkem
KRP 0,78 2,66 1,67 1,18 0,90 1,12 1,32 1,04 0,90 1,05 0,87 1,07 0,67 0,69 0,67
Normované hodnoty 0,05 1,00 0,51 0,26 0,12 0,23 0,33 0,19 0,11 0,19 0,10 0,20 0,00 0,01 0,00
PÚZA 3,33 1,02 0,68 0,85 0,82 0,63 0,42 0,61 0,65 0,42 0,70 0,39 0,89 0,74 0,46
Normované hodnoty 1,00 0,21 0,10 0,16 0,15 0,08 0,01 0,07 0,09 0,01 0,10 0,00 0,17 0,12 0,02
PI 22,16 5,75 5,49 4,41 5,27 4,12 3,33 0,62 1,86 1,74 1,40 1,34 1,33 0,99 0,90
Normované hodnoty Potenciál celkem Potenciál % 1,00 2,05 25,76 0,24 1,45 18,20 0,23 0,83 10,42 0,18 0,59 7,40 0,22 0,48 6,02 0,16 0,47 5,92 0,13 0,46 5,78 0,00 0,26 3,28 0,06 0,26 3,27 0,05 0,25 3,16 0,04 0,24 3,04 0,03 0,23 2,91 0,03 0,20 2,54 0,02 0,15 1,82 0,01 0,04 0,47 7,98 100,00
Tabulka 11: Doplňková tabulka k tabulce č. 8, vlastní zpracování
KRP/rozloha max 2,66 min 0,67 rozdíl 1,98
PÚZA/rozloha max min rozdíl
3,33 0,39 2,94
Počet lůžek/rozloha max 22,16 min 0,62 rozdíl 21,54
39
Druhá tabulka opět obsahuje všechny ORP, tentokrát seřazeny podle výsledné hodnoty potenciálu. Postup je takový, že se musí vypočítat krajině rekreační potenciál, potenciál územně zakotvených atraktivit a potenciál infrastruktury. Toho docílíme tak, že jednotlivé hodnoty PÚZA, KRP a počtu lůžek, z tabulky se základními údaji vydělíme rozlohou. Tj. například u Plzně: (145/222,5) = 3,33. Následně je nezbytné tyto hodnoty znormovat do intervalu od 0 do 1. K normování potřebujeme zjistit nejnižší hodnotu a také rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou v daném sloupci. Příklad postupu vysvětlím na území Plzně = (PÚZA-MIN)/ROZDÍL. Tedy (3,33-0,3903)/2,9380 = 1. Stejný postup je i u krajině-rekreačního potenciálu a potenciálu infrastruktury. Nakonec sečteme tyto tři výsledné znormované hodnoty u každé ORP zvlášť a vyjde nám hodnota celkového potenciálu. Červené číslo vyjadřuje součet všech hodnot potenciálu u všech ORP. Procenta jsem získala tak, že jsem vždy jednotlivou hodnotu potenciálu ORP dělila číslem 7,98. Výsledek jsem poté ještě vynásobila stem a přepočetla tak na %. Pro upozornění, všechny hodnoty jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Rozbor výsledků ukazuje následující graf
Graf 1: Graf znázorňující podíl jednotlivých ORP na potenciálu kraje, vlastní zpracování
Z tohoto grafu se dozvíme, že nejvyšší potenciál má centrální město Plzeň. Následují ji další velká města a na konci tabulky s minimálními hodnotami se udržují menší oblasti. 40
Lze vyčíst například, že Plzeň tvoří 25,76% celkového potenciálu kraje. Je však důležité poznamenat, že tyto výsledky neznamenají, že daná ORP využívá svůj potenciál nejlépe. Jen má největší možnosti k rozvoji cestovního ruchu. Záleží jen na dané ORP, jak svůj potenciál využije a zúročí.
41
5.2 Zjištění návštěvnosti Tabulka 12: Výpočet podílu jednotlivých ORP na návštěvnosti kraje, vlastní zpracování
ORP Návštěvnost Přepočet Plzeň 374 284 0,25 Klatovy 284 796 0,19 Sušice 231 928 0,16 Stříbro 117 168 0,08 Kralovice 111 344 0,08 Domažlice 78 051 0,05 Rokycany 71 948 0,05 Nýřany 65 778 0,04 Tachov 59 531 0,04 Nepomuk 21 250 0,01 Blovice 13 758 0,01 Horažďovice 13 713 0,01 Přeštice 9 594 0,01 Stod 8 437 0,01 Horšovský Týn 7 808 0,01 Celkem 1 469 388 1
% 25,47 19,38 15,78 7,97 7,58 5,31 4,90 4,48 4,05 1,45 0,94 0,93 0,65 0,57 0,53 100
V této tabulce uvádím postup výpočtu návštěvnosti jednotlivých ORP. Lze vidět, že návštěvnost se výrazně liší. První místo zaujímá Plzeň jako největší město kraje, následována dalšími většími městy. S nejnižšími hodnotami bojují nevelké oblasti Stod a Horšovský Týn. Návštěvnost jsem sečetla, tento výsledek znázorňuje červené číslo. Poté jsem u každé ORP vydělila návštěvnost s tímto červeným číslem. Následně už jsem jen tyto výsledky převedla na procenta. Pro lepší přehlednost jsou výsledky znázorněny v grafu na následující straně.
42
Graf 2: Graf znázorňující podíl jednotlivých ORP na návštěvnosti kraje, vlastní zpracování
Opět vidíme, že Plzeň se drží na první příčce. Návštěvnost Plzně tvoří 25,47 % z celkové návštěvnosti. Naproti tomu je patrné, že do Horšovského Týna mnoho návštěvníků nezavítá. V tomto grafu můžeme poznat, že už se hodnoty liší od grafu prvního. Jednotlivé ORP mají různé hodnoty potenciálu a také se diferencují svou návštěvností. Ovšem ani z této tabulky jsme stále nezjistili, jak která ORP využívá svůj potenciál. Vidíme pouze její předpoklady.
43
Graf 3: Graf srovnání hodnot potenciálu a návštěvnosti jednotlivých ORP, vlastní zpracování
Pro zajímavost jsem také vytvořila graf srovnání hodnot potenciálu a návštěvnosti, který se mi později bude velmi hodit.
5.3 Zjištění využití potenciálu Tabulka 13: Vypočtení využití potenciálu jednotlivými ORP, vlastní zpracování
ORP Návštěvnost % Potenciál % Využití Využití v % Klatovy 19,38 10,42 1,86 185,95 Nýřany 4,48 3,16 1,42 141,63 Tachov 4,05 2,91 1,39 139,08 Stříbro 7,97 6,02 1,32 132,42 Stod 0,57 0,47 1,23 122,53 Kralovice 7,58 7,40 1,02 102,42 Plzeň 25,47 25,76 0,99 98,89 Domažlice 5,31 5,78 0,92 91,9 Sušice 15,78 18,20 0,87 86,72 Rokycany 4,90 5,92 0,83 82,71 Nepomuk 1,45 3,04 0,48 47,58 Horažďovice 0,93 2,54 0,37 36,67 Horšovský Týn 0,53 1,82 0,29 29,22 Blovice 0,94 3,27 0,29 28,64 Přeštice 0,65 3,28 0,2 19,89 Celkem 100,00 100,00
44
Tabulka využití potenciálu je pro mou práci velice důležitá a lze říci, že se od ní odvíjí většina praktické části. Uvádí podrobný postup výpočtu využití potenciálu. K výsledku dojdeme tak, že porovnáme návštěvnost s potenciálem, tzn. návštěvnost/potenciál. Tento výsledek jsem opět vynásobila stem a získala tak procenta. V této tabulce již máme hodnoty seřazené podle velikosti využití. Nyní je zanesení výsledků do grafu snazší.
Graf 4: Graf míry využití potenciálu jednotlivými ORP, vlastní zpracování
Zásadní zlom zachycuje tento graf míry využití potenciálu. Jak jsem zmínila u předchozích grafů, ani z jednoho jsme nedokázali určit, zda umí oblast zacházet s potenciálem. Teď už vidíme, že Plzeň, která se v obou případech nacházela na předních místech grafů, se posunula ke středu a umístila se až na osmém místě. Naopak Stod se z posledních příček přesunul na sympatickou pátou pozici. Lze vypozorovat, že od sedmého místa se již potenciál dostal pod 100 %. To znamená, že ORP které zaujímají 7. – 15. místo, svůj potenciál nevyužívají dostatečně, jak by mohly.
45
6 Rozdělení do skupin Po všech výpočtech jsem mohla přejít k poslední části práce. Podle grafu využití potenciálu jsem ORP rozdělila do čtyř skupin. Ráda bych ještě uvedla, že vyhodnocuji, jak ORP využívají svůj potenciál. Zda ho využívají dobrým, či špatným způsobem a jak rozvíjejí cestovní ruch. ORP s nižší návštěvností a méně atraktivitami mohou zaujímat první místa, protože dokáží i přes tyto podmínky využívat svůj potenciál lépe než ORP s ideálními podmínkami. Jednoduše řečeno, podíváme-li se na graf porovnání potenciálu a návštěvnosti, nejlépe využívají svůj potenciál ty ORP, u kterých nejvíce převyšuje návštěvnost nad potenciálem. To totiž znamená, že potenciál, kterým disponuje jejich oblast, dokáže výborně zhodnotit. Pokud naopak převyšuje potenciál nad návštěvností, znamená to, že oblast nedokáže využít předpoklady pro svůj rozvoj dostatečnou měrou. Mým úkolem je hodnotit to, co do oblasti přiláká více návštěvníků, než pro kolik má předpoklady. Každá oblast má totiž určité hodnoty potenciálu krajiny, památek i infrastruktury cestovního ruchu, které do místa přitahují přiměřené množství návštěvníků. Některé ORP však mají návštěvnost vyšší, nebo naopak nižší a já se pokusím přijít na to, čím to je.
Jednoduše lze říci, že budu vyhledávat aktivity
cestovního ruchu, které zvyšují návštěvnost cestovního ruchu. Využívá-li oblast cestovní ruch dobře, znamená to, že hodnoty aktivit jsou vyšší než základní potenciál. První skupina se skládá pouze z jediné ORP, a tou jsou Klatovy. Klatovy mají vysoce nadprůměrné využití potenciálu. Znakem této ORP je fakt, že dokáže skvěle využití svůj potenciál k přilákání návštěvníků. Tyto obce jsou nejúspěšnější v rozvoji cestovního ruchu. Druhou skupinu tvoří ORP Nýřany – Tachov – Stříbro – Stod. Lze je popsat jako obce s nadprůměrným využitím potenciálu. Tato území ORP charakterizuje využití o něco nižší než v první skupině, ale stále se pohybují nad hranicí 100%. U těchto obcí stále převládá návštěvnost nad hodnotou potenciálu. Znamená to, že maximálně využívají svůj potenciál. Do třetí skupiny patří obce Kralovice – Plzeň – Domažlice – Sušice – Rokycany. Obce mají průměrný až mírně podprůměrný potenciál. Mají předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, nedokáží je však využít tak dobře, jak by mohly. Stále jsou však jejich výsledky relativně dobré. Hodnoty jsou již pod hranicí 100 %, ale nijak zásadně. 46
Svůj potenciál dokáží zhodnotit, ale je třeba hledat jiné možnosti a prostředky, jak oblast zatraktivnit a přilákat více turistů. ORP Nepomuk – Horažďovice – Horšovský Týn – Blovice – Přeštice. Tvoří poslední, čtvrtou, skupinu s podprůměrným až nízkým využitím. Tyto obce nevyužívají svůj potenciál dostatečným způsobem. Charakterizuje je vyšší potenciál než návštěvnost. Pro tyto obce ORP je nutností najít nové způsoby rozvoje a začít je aktivně prosazovat. Využití potenciálu se u obcí s podprůměrným využitím pohybuje pod hranicí 50 %, což je skutečně málo. Před tím, než začnu vyhodnocovat jednotlivé ORP, také upozorňuji, že hodnoty návštěvnosti jsou uváděné v počtu přenocování.
7 Vyhodnocení skupin 7.1 Vysoce nadprůměrné: Klatovy V první skupině je jen jediná ORP – Klatovy. Tuto přední pozici jim zaručují vysoké hodnoty využití potenciálu, kde můžeme zaznamenat výrazné převýšení oproti ostatním ORP. Využití potenciálu je dokonce až nad hranicí 150 %, což představuje výborný výsledek. Z předchozích grafů vidíme, že výsledky jsou zajímavé. Klatovy se v tabulce potenciálu i návštěvnosti umístily až na dalších místech. Přesto si můžeme všimnout téměř dvakrát vyšší hodnoty návštěvnosti, než jim předurčuje potenciál. Plzeň, i když má vyšší hodnoty potenciálu a návštěvnosti, nevyužívá potenciál tak dobře jako právě Klatovy. Klatovy dokáží svůj potenciál výtečně zúročit. A já nyní zhodnotím, proč jsou výsledky této ORP na tak dobré úrovni. Obecně lze říci, že oblast Klatovska má mnohem vyšší hodnoty krajině rekreační. Je třeba zmínit, že Klatovy dominují jižní části Plzeňského kraje. Rozloha 906km2 řadí Klatovsko na druhé místo hned za Tachov. Na první pozici se Klatovy umístily také pro své skvělé realizační předpoklady. Dobrá dopravní dostupnost, velké možnosti ubytování, výborné podmínky pro stravování, skvělé vyžití pro cyklisty, to vše je pro Klatovsko ohromným předpokladem rozvoje. Podíváme-li se do základní tabulky na počet lůžek, dozvíme se, že ze všech ORP Klatovsko disponuje druhou nejvyšší 47
ubytovací kapacitou, a to v počtu 4 972 lůžek. Převyšuje je pouze Plzeň s 5 792 lůžky. Ovšem Plzeň je křižovatkou dopravních cest a je také statutárním městem kraje. Proto jsou výsledky Klatovska v tomto ohledu velice pozitivní. Porovnám-li hodnotu potenciálu Klatov, umístila se ORP na třetím místě za Plzní a Sušicí. Hodnotou 10,42 % se ORP Klatovy podílí na celkovém potenciálu kraje. Hodnoty návštěvnosti se nacházejí hned za Plzní. Klatovy se podílí na návštěvnosti 19,38 procenty. V grafu využití potenciálu se projevily kvality této ORP a dobré umění využít potenciál. Klatovsko na prvním místě s využitím bezmála 186 % dalece převyšuje výsledky ostatních ORP. Poloha na hranicích s Německem a na území národního parku a CHKO Šumava je jedinečná a Klatovy ji umí využít Na území Klatov je osm měst, z nichž nejvýznamnější a velice navštěvovaná jsou Železná Ruda a Švihov. Téměř 1/3 podnikatelů podniká v oblasti obchodu, ubytování, stravování a pohostinství. To představuje poměrně vysoké číslo. V roce 2012 bylo k dispozici pro návštěvníky celkem 113 hromadných ubytovacích zařízení s kapacitou 4 432 lůžek. Nejnavštěvovanějšími ubytovacími zařízeními jsou tříhvězdičkové hotely a penziony [6]. Na území se nacházejí národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, které jsou hojně navštěvované a vyhledávané účastníky cestovního ruchu. Klatovsko má výbornou síť turisticky značených stezek a cyklostezek a dosahuje vysokých hodnot jejich využití. Trasy na území Klatovska mají vysoký potenciál a hodnotu pro turisty a jsou velmi oblíbené. Velkou část cestujících tvoří nadšenci do pohybových aktivit. Právě množství jezer je dle mého názoru velkým lákadlem. Mohu říci, že ani já jsem neodolala a tato místa jsem několikrát navštívila. Na území Klatovska mimo to najdeme i nespočet přírodních rezervací. Z nich bych za všechny jmenovala ta nejzajímavější - Onen svět, Brčálnické mokřady a Zhůřská hnízdiště. Národní přírodní památka Americká zahrada láká také mnoho návštěvníků. Významnou přírodní památkou je Královský hvozd. Dále lze jmenovat několik přírodních parků – Buděticko, Kašperská vrchovina, Kochánov. Oblíbeným místem turistů je vodní hrad Švihov, založený v 15. století. Je s ním spojeno několik pověstí. Například se zde dodnes ukazuje místo, kde byl někdejší pán hradu odnesen do pekla za svou krutost. Hrad se často stává oblíbeným místem filmařů. Byla zde například natáčena Popelka. Město Švihov láká návštěvníky především vodním hradem Švihov. Hrad představuje hlavní střed zájmu pro turisty. Na jeho půdě se ročně 48
koná mnoho akcí nejen pro děti, ale i dospělé. Každoročně na přelomu července a srpna se zde pořádá festival České hrady. Letos se uskuteční již po jedenácté. V této souvislosti je dobré zmínit zajímavý fakt, že zatímco hrad Švihov je součástí potenciálu cestovního ruchu, to, že se zde natáčela pohádka, může být právě to ,,něco navíc“, důvod, proč si návštěvník vybere za svůj cíl právě toto místo [7], [8]. Tato oblast je významným centrem pro chalupáře a chataře. Ohromné množství lidí cestuje za tímto druhem rekreace. Dovolená v krásné přírodě plné přírodních i kulturních památek s jedinečným krajinným rázem nadchne nespočet lidí, jak Čechů, tak cizinců. Mnoho obyvatel této ORP nabízí své chaty a chalupy k letní, ale i zimní rekreaci. Klatovy mají svým návštěvníkům co nabídnouti i co se akcí a událostí týče. Pořádají mnoho akcí – kulturních i sportovních. Okolí Klatov láká také sportovce na různé sportovní události jako je cyklistický závod Král Šumavy určený jak pro horská, tak silniční kola. Koná se zde i šachový turnaj, dále tradiční pochod Gymnazijská padesátka a na jaře se v oblasti jezdí Rallye Šumava. Tyto akce jsou v okolí oblíbené a ročně přilákají mnoho účastníků i z dalších částí České republiky [9]. Jelikož se v oblasti nachází řeka Úhlava, našli bychom v okolí i několik kempů. Pro sportovce oblast také nabízí vhodné prostředí pro cyklistiku a pěší turistiku. V okolí se nachází například cyklotrasa Klenová, dlouhá tři kilometry, která je zakončena v Klenové, u zříceniny stejnojmenného středověkého hradu. Některé hrady mají v nabídce i ukázky sokolnictví. Pro podnikatele v cestovním ruchu je nezbytná komunikace v němčině. Hrady proto nabízejí prohlídky nejen v angličtině a češtině, ale i v němčině a audioprůvodce ve znakovém jazyce. Pro milovníky vodních sportů Klatovsko disponuje například areálem Hnačovského rybníku s kempem. Nabízí vodní sporty a je vhodný i pro turistiku a cykloturistiku. Okolní příroda a především mnoho lesů, jsou vhodné pro nadšence do poněkud klidnější formy rekreace, tedy houbaření. Velký nárůst návštěvnosti v posledních letech zaznamenaly zrekonstruované klatovské katakomby. Ty v roce 2012 během července a srpna přilákaly na 20 tis. návštěvníků [10]. Další turistickou atrakcí je Aktivity Park Kocourkov, kde se nachází Bike park pro kola, terénní tříkolky či malá ZOO se zvířátky. Mnoho farem, které se v oblasti 49
nacházejí, nabízí nejen ubytování, ale i projížďky na koních. V létě je v okolí Klatov tucet venkovních koupališť s možnostmi vodních sportů. K příjemným a navíc naučným procházkám slouží několik naučných stezek, zejména v okolí Železné Rudy a Švihova – např. Sklářská stezka, naučná stezka Brčálník. Nýrskem také prochází značená jezdecká trasa, dlouhá 54 km. Pro Klatovsko je však důležitá zimní turistika stejně tak, jako letní. ORP totiž disponuje několika zimními středisky, především poblíž hranic a v Železné Rudě. Návštěvník se může zabavit ve Ski areálu Kocourov, nedaleko Klatov nebo využít mnoha běžkařských tras. Společně se Sušickem jsou Klatovy jedinými zimními rekreačními středisky v Plzeňském kraji. Typickými návštěvníky kraje bývají rodiny s dětmi, které využívají bohatých možností využití. Dále senioři, kteří hledají klidné místo pro relaxaci a lehčí možnosti pohybových aktivit. Oblast je atraktivní také pro aktivní sportovce. Mladé páry zde vyhledávají romantiku a sportovní vyžití. Klatovsko lze shrnout jako oblast ideální pro turistiku, a to letní i zimní. Oproti ostatním ORP
vyniká v mnoha ohledech. Vysoké návštěvnosti dosahuje proto, že může
nabídnout mnohem více, než ,,jen“ přírodní a kulturní památky. Jako jedna z mála oblastí je vhodná nejen pro letní rekreaci, ale stejně tak je příhodná i pro lyžaře. Lze se odreagovat při nespočtu kulturních i společenských akcí. Jsou zde hojně navštěvovaná populární místa, která nabízejí různé doplňkové aktivity, které jsou pro návštěvníka lákavé. V tomto případě dle mého názoru nejsou třeba žádná další doporučení. ORP Klatovy umí výtečně využít svého potenciálu. Dokáží přilákat a udržet návštěvníky. Jsou vzorovým příkladem pro ostatní ORP, které by se je měly snažit následovat.
7.2 Mírně nadprůměrné: Nýřany – Tachov – Stříbro – Stod Druhou skupinu tvoří ORP Nýřany, Tachov, Stříbro a Stod. Tyto ORP vykazují využití potenciálu nad 100 %, využívají tedy potenciál nad průměrem. Všechny ORP v této skupině se vyznačují výrazně vyššími hodnotami návštěvnosti než potenciálu.
50
7.2.1 Nýřany Tuto skupinu zahajuje ORP Nýřany, nacházející se v severní části Plzeňského kraje. Menší část sousedí s Karlovarským krajem. Obvod spravuje 54 obcí, nejdůležitější z nich jsou Nýřany, Touškov, Třemošná a Všeruby. Celých 29 % ekonomických subjektů podniká v obchodě, ubytování, stravování a pohostinství. Ačkoli je však tato ORP druhá ve využití potenciálu, nepatří k turisticky významným lokalitám. V roce 2012 bylo k dispozici turistům 20 hromadných ubytovacích zařízení. Nýřany se mohou chlubit vysokými hodnotami návštěvnosti kempů. Oblast těsně sousedí s dominantní Plzní, která na jednu stranu oslabuje její regionální význam, na stranu druhou je však tato blízká vzdálenost k monocentrickému městu výhodou [11]. Krajině rekreační potenciál zastává v oblasti mnohem větší roli než potenciál atraktivit. Svou rozlohou se Nýřany řadí mezi největší ORP Plzeňského kraje. Vzhledem k rozloze je počet hromadných ubytovacích zařízení poměrně nízký, avšak momentálně dostačující s ohledem na počty turistů. Celkový potenciál ORP Nýřany je 3,16 %. Návštěvností tvoří 4,48 % z celkové návštěvnosti. Jak v případě potenciálu, tak návštěvnosti, patří k ORP s nižšími hodnotami. Nachází se zhruba v polovině grafu. Avšak už jsme se dříve přesvědčili, že to stále neznamená, že nevyužívá úspěčně svůj potenciál. Podíváme-li se totiž na porovnání výsledků potenciálu a návštěvnosti, vidíme, že návštěvnost převyšuje potenciál. Spočteme-li tedy podíl těchto dvou hodnot, pak míra využití potenciálu vyjde jako nadprůměrné číslo, a to 141,63 %. Lze předpokládat, že mnoho turistů přiláká Třemošná. Město leží podél silnice z Plzně do Mostu. Prochází tudy také železniční trať na trase Plzeň-Rakovník. Nachází se tedy na místě důležitých dopravních koridorů. Třemošná je obklopena krásnými, rozlehlými lesy a je proto ideálním místem pro příjemně strávené chvíle. V 19. století se ve městě začalo těžit uhlí a byla vybudována sklárna. Později byla založena továrna na výrobu hliněného zboží. V místě byl vybudován nový zimní stadion. Oblast je lákavá zejména pro cyklisty a pěší turisty. Prochází tudy několik značených turistických tras a především se zde křižují důležité lokální cyklostezky. Nově byla vybudována také cyklostezka Plzeň, Bolevec – Třemošná. Mimo to byla městem vyznačena okružní naučná stezka Třemošná. Jihozápadním směrem se nachází kopec Krkavec, na jehož vrcholu se tyčí cihlová rozhledna. Nedaleko protéká řeka Berounka. Díky její bezprostřední blízkosti je Třemošná vyhledávána turisty jako vhodné místo pro 51
ubytování v přírodě, s možnostmi bohatých sportovních aktivit. Toto místo je také vhodné pro vodáky a pro milovníky jízdy v koňském sedle. V okolí se totiž nachází několik hřebčínů a stájí s možnostmi projížděk. Oblíbeným cílem je přírodní památka Hromnické jezírko. Návštěvníci bývají uchváceni ze zajímavého pohledu na červeně zbarvenou vodu, která obsahuje kyselinu sírovou a je tak vyloučen veškerý život v blízkém okolí jezírka [12]. Dobrodruzi zajisté uvítají nespočet zřícenin a pozůstatků hradů. Romantici zase mohou navštívit zámky v blízkém okolí, například Nekmíř nebo Čeminy. V oblasti Nýřan se nachází poměrně velký počet farem a statků, nebylo by proto od věci, více prosazovat agroturistiku a ekoagroturistiku, neboť také ekofarmy mají v okolí své zastoupení. Mimo rozvoje cestovního ruchu, by tento druh turistiky přinesl také osvětu mladších generací a ty starší by se mohly vrátit do dětských let. Je to velmi zajímavý a nevšední druh rekreace. Některé z farem již tento trend zavedly a nabízejí například příměstské tábory pro děti, či víkendy pro maminky s dětmi. Nedaleko města Touškov najdeme vodní nádrž Hracholusky, která nabízí bohaté sportovní vyžití a ubytování. Je důležitým faktorem pro rozvoj cestovního ruchu, každé léto přivede do oblasti ohromné množství návštěvníků. Hracholusky jsou významnou oblastí s výraznou koncentrací rekreačních objektů. Všeruby mohou nalákat návštěvníky na skutečnost, že zde kdysi pobývala známá česká spisovatelka Božena Němcová se svou rodinou. Dodnes v místě stojí památná deska. Těžko zhodnotit oblast Nýřanska. Nemá příliš velké množství významných památek, ani dalších zajímavostí. Oblast získává plusové body za těsné sousedství s Plzní. Nýřany leží na důležitém spoji – dálnici E50, která tak propojuje Německo s Českou Republikou a vede dále až do Prahy. Fakt, že se Nýřany, Touškov, Třemošná i Všeruby nacházejí na silnicích vedoucích do centra Plzně, má zajisté svou neopomenutelnou roli. Oblast dokáže přilákat návštěvníky a cestovní ruch rozvíjí úspěšně a to je důležité. Dokáže také zaujmout krásnou okolní přírodou, která je dnes, v uspěchané době, vyhledávaným odreagováním se od stresu všedních dnů. Dle mého názoru je obdivuhodné, že oblast s nepříliš velkými možnostmi dokázala využít svůj potenciál v tak velkém rozsahu. Přestože Nýřansko vykazuje takto vysoké hodnoty, neodpustím si pár rad a doporučení. Tato ORP je vynikajícím příkladem toho, 52
že i bez proslulých památek se dá budovat a rozvíjet cestovní ruch. Podle mě, by se však měla oblast zaměřit na větší rozvoj a podíl památek a atraktivit na návštěvnosti. Pozornost se soustřeďuje především na okolí Hracholusk a dále má velký vliv umístění blízko důležitých dopravních spojů. Rozhodně má v oblasti velký vliv na návštěvnost vodní nádrž Hracholusky, která je oblíbeným a častým cílem turistů. Díky nádrži se tato ORP stává významnou rekreační oblastí, kde podíl rekreačních objektů dosahuje v některých obcích často i více než 30 % ze všech objektů. Doporučovala bych více prosazovat krásy zdejší krajiny a především je využívat k šetrným formám turistiky. Zejména rozvoj hippoturistiky by byl dle mého názoru vhodným faktorem rozvoje. Preferovala bych ubytování v soukromých objektech, což by umocňovalo soužití s přírodou. Ideální možností by bylo ubytování na farmách či statcích. V každém případě
bych
také
doporučovala
popřemýšlet
o
zvýšených
investicích
do
environmentální ochrany, jelikož většina území má nepříliš příznivé výsledky v této oblasti. ORP by také mohla podnikat více akcí. Podle zjištěných informací, si i samotní občané stěžují na nedostatek informovanosti turistů o této oblasti a také na nízký počet konaných akcí a jarmarků.
7.2.2 Tachov ORP Tachov se nachází v západní části Plzeňského kraje. Na západě sousedí s Německem a na severu s Karlovarským krajem. Na jeho území se nacházejí tři hraniční přechody, a to Broumov, Pavlův Studenec a Rozvadov, který je nejfrekventovanější. Oblast je největší ORP tohoto kraje a zabírá tak 12,5 % jeho území. Spravuje 27 obcí, z toho 4 města s největším významem jsou Bor, Planá, Přimda a Tachov. Polovinu oblasti zabírají lesní porosty. 33,7 % podnikatelských objektů podniká v ubytovacích, stravovacích a pohostinských službách. Tato oblast nabízí nespočet možností pro rekreaci [13]. Tachov, jak již bylo zmíněno, je největší Plzeňskou ORP. Hodnotami celkového potenciálu zaujímá třetí místo a předčila i Plzeň. Avšak po přepočtu v poměru s obrovskou rozlohou této oblasti se potenciálem přesunula až na poslední místa. Těžko zhodnotit, zda je právě rozloha pro Tachov výhodou, či nevýhodou. Má předpoklady, přilákat více návštěvníků, avšak v poměru s rozlohou se na jeho území nenachází tolik atraktivit, jako u jiných ORP s menší rozlohou. Ani počet lůžek 53
nedosahuje příliš vysokých hodnot oproti ostatním ORP. Podíváme-li se na návštěvnost, ani zde nenajdeme nejvyšší hodnoty. Návštěvnost Tachova tvoří 4,05 % z celkové návštěvnosti kraje. Ze všech ORP má však nejnižší hodnoty územně zakotvených atraktivit. U Tachova však opět nastala situace, kdy poměr návštěvnosti a potenciálu ukazuje, že využívá potenciál dobrým způsobem. Návštěvnost na Tachovsku převyšuje potenciál a tato ORP tak využívá potenciál na 139,08 %, což je velmi dobrý výsledek. Zcela jistě, obrovský vliv na návštěvnost této oblasti má právě poloha Tachovska. Oblast sousedí s Německem a na jejím území se nacházejí tři hraniční přechody. Mimo to se nachází na hlavním tahu z Německa do Plzně a Prahy.
Přestože se tato ORP
nachází blízko dálnice D5, leží poměrně daleko od silnic 1. třídy, a tento fakt může komplikovat dostupnost této oblasti. Skutečnost, že se na území Tachovska rozprostírá CHKO Český les, je pro tuto ORP velice cenná, jelikož Český les je jednou ze tří turistických oblastí Plzeňského kraje. Dalšími jsou Plzeňsko a Šumava. Nadšenci do historie a společenských událostí se mohou zúčastnit každoročně pořádaných historických slavností v Tachově, které probíhají v srpnu. Tyto slavnosti patří k nejvýznamnějším událostem, které město Tachov pořádá. Jednou za pět let se pak konají větší události, jako jsou Husitské slavnosti, které připomínají historii města spojenou s husity. Při této akci Tachov spolupracuje s bavorským městem Bärnau. V Tachově také návštěvníci mohou navštívit hudební akci Jarní koncert dechových orchestrů, která se koná v dubnu. Velice zajímavou akcí, která se uskuteční v dubnu tohoto roku, je slavnostní otevření naučné stezky ,,Sklářství v okolí Lesné“. Tato stezka bude pojednávat o přírodě a sklářství místního regionu. Akce bude probíhat jako komentovaná vycházka po trase stezky, kde budou účastníkům postupně představovány zajímavé památky spojené se sklářstvím. Například Arnoštova leštírna, což je pravděpodobně jediný zachovalý stroj na leštění skla v Čechách [14]. Nadšenci putování po hradech a zámcích se mohou vydat na lovecký zámeček Ostrůvek poblíž hranic, do zámku v Boru, na zámeček Diana poblíž Přimdy či se podívat na středověké opevnění v Tachově. Milovníky piva zajisté potěší možnost návštěvy rodinného pivovaru Chodovar v Plané, který nabízí příjemné možnosti wellness a relaxace. Tato oblast má významné zastoupení turistů zaměřených na sportovní turistiku. V oblasti se nachází CHKO Český les, která zaujme svou nádhernou přírodou a také 54
velkým množstvím cyklostezek a turistických tras. V okolí se totiž nachází minimálně 9 naučných stezek. Další chráněnou krajinnou oblastí v této oblasti je Slavkovský les. Na své si přijdou i romantici, kteří mohou navštívit několikero vodopádů – Pavlovický vodopád či Vodopád u Čertovky, které se oba nacházejí na řece Mži. Velice známá a hojně navštěvovaná je zřícenina hradu Přimda. Tato oblast by byla vhodná pro projížďky na koni. Především v blízkosti Tachova se nachází několik jízdáren a farem, které nabízejí projížďky po okolí. V ORP Tachov se sice nachází vodní nádrž Lučina, ta je však veřejnosti nepřístupná. Chtějí-li si tedy turisté užívat vodních radovánek, musejí k těmto účelům využít buď řeky Mže, nebo jeden z mnoha rybníků, které se v oblasti nacházejí. Některé z rybníků tvoří přírodní rezervace, např. PR Tisovské rybníky. Ačkoli je však těchto rybníků v okolí nespočet, velké množství z nich slouží spíše pro rybolov. K vodní rekreaci mohou zájemci využít Velký rybník, tzv. Sycherák. Rekreační areál Sycherák patří společně s Lyžařským areálem Přimda mezi nejatraktivnější areály cestovního ruchu tohoto kraje. Zajímavé mohou být také přírodní rezervace, např. Farské bažiny, Broumovská bučina, Lazurový vrch. Velkou část návštěvníků tvoří opět chataři a chalupáři, kteří zde velice dobře tuší ideální podmínky pro příjemnou dovolenou. Jak lze zhodnotit Tachovsko? Této oblasti bezpochyby vévodí přírodní krásy. Zejména Český les, který nabízí široké možnosti vyžití. Tato oblast má největší rozlohu, je komplikované rozvíjet cestovní ruch rovnoměrně v celé oblasti. Tato oblast přitáhne větší počet turistů, než pro který má předpoklady. A důvodem, proč to tak je, je především hranice s Německem, čímž do oblasti proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale také ze zahraničí. A právě také umístění hraničních přechodů má na počet turistů svůj vliv. V okolí je dostatek atraktivit, které zaujmout cestující natolik, že se rozhodnout strávit v místě nějaký čas a prohlédnout si zajímavé památky a poté pokračovat dále na své cestě. Oblast pořádá zajímavé akce a poskytuje turistům dostatek informací o svém okolí. Snaží se tedy využít svůj potenciál tím, že pořádá pro turisty různé akce a snaží se jim poskytnout co nejlepší služby.
55
7.2.3 Stříbro Stříbro je další obcí s rozšířenou působností s nadprůměrnými hodnotami využití svého potenciálu. Oblast Stříbrska se nachází v severozápadní části Plzeňského kraje. Na severu sousedí s Karlovarským krajem, zbytkem území hraničí s jinými ORP tohoto kraje. Nejvýznamnějšími městy tohoto obvodu jsou Bezdružice, Černošín, Stříbro a Kladruby. V ubytování, stravování a pohostinství podniká 34% subjektů. Tato oblast patří v Plzeňském kraji k oblastem s poměrně vysokou rekreační hodnotou [15]. Pokračuji opět zhodnocením výsledků vycházejících z tabulek a grafů. Svou rozlohou se Stříbro řadí do středu tabulky. Je překvapivé, že ačkoli je tato ORP rozlohou o více než polovinu menší než předcházející Tachov, převyšuje ho o rovný tisíc v počtu lůžek. Návštěvností dosahuje výborných hodnot. Svůj potenciál využívá na 132,42 %. Bezpochyby nejznámějším turistickým cílem jsou Konstantinovy Lázně. Nacházejí se zde jediné lázně v Plzeňském kraji. Toto město je zaměřeno výhradně na lázeňský cestovní ruch, má regionální až národní význam a zaměřuje se na léčbu kardiovaskulárních chorob. Díky léčivým pramenům se ve městě budují i další podniky zaměřené na wellness a regenerační služby. Tato oblast patří mezi nejvýznamnější rekreační areály v Plzeňském kraji. Od roku 2006 zaznamenávají Konstantinovy lázně trvalý nárůst počtu návštěvníků [16]. Pro lázně je důležitá také vzájemná spolupráce s obcí. Ta se totiž aktivně zapojuje do rozvoje města a snaží se posílit povědomí a popularitu zdejších atraktivit.
Obec
podniká řadu kroků, které napomáhají k rozvoji oblasti. Mezi tyto nápomocné kroky patří například označení cyklostezek či otevření 5-ti kilometrového in-line okruhu. Tyto atraktivity totiž pomáhají lákat hosty na wellness pobyty. V okolí lázní je vyznačeno 6 naučných stezek, které návštěvníky povedou po historických a přírodních památkách. Obec pořádá přes léto tři hudební festivaly, jarmarky, či různé aktivity pro děti. Tato oblast se mimo jiné značí jedním z nejčistších ovzduší v České republice. Místo je navštěvováno různými národnostmi, avšak je známo, že 1/3 tvoří Němci, Nizozemci a Rusové. Nejvíce obec navštěvují cyklisté a pěší turisté. Vliv lázní velkou měrou pociťují majitelé stravovacích a ubytovacích zařízení. Toto město má veškeré předpoklady pro rozvoj. Obec neustále realizuje další a další projekty, které vedou 56
k větší spokojenosti jak návštěvníků, tak místních obyvatel. Za posledních deset let byl v Konstantinových Lázních postaven nový nekrytý bazén a sportoviště, dále bylo obnoveno dvouhektarové náměstí a opraveno několik ulic. Největší význam pro oblast má zajisté wellness centrum, které láká návštěvníky na kratší pobyty. Lázně také navštěvuje mnoho obyvatel Plzně, kteří si sem jedou odpočinout. Ročně do lázní přijede zhruba 1200 hostů, kteří se zde léčí. Od roku 2007 provádějí lázně rehabilitaci pacientů po operacích cév a srdce, či po operacích nervového systému a pohybového ústrojí. Dále lázně navštíví každý rok přibližně 6000 hostů zaměřených na komerční pobyty od dvou do 14 nocí a jejich počet se stále zvyšuje. Konstantinovy lázně nabízejí také vhodnou infrastrukturu pro kongresové akce. [16] Mimo lázní ORP disponuje blízkosti vodní nádrže Hracholusky, o které jsem se již zmiňovala u Nýřan. Nádrž poskytuje zákazníkům linky vodní dopravy a projížďky. Na území Konstantinových lázní se mohou návštěvníci projít po naučných stezkách, stejně tak v Kladrubech. Stříbrem protéká řeka Mže, která je však málokdy splavná v důsledku nízké hladiny vody. Oblast svým návštěvníků nabízí také mnoho památek. Mezi církevní památky řadíme například Klášter v Kladrubech nebo ve Stříbře. Zámky a hrady samozřejmě nechybí ani zde, avšak nenašli bychom ji tolik, jak o v jiných oblastech. Cestující však mohou zavítat na zámek Svojšín, středověké opevnění ve Stříbře, zámek a muzeum v Bezdružicích. Zříceniny hradů Švamberk, Falkenštejn, Gutštejn a dalších mohou být také zajímavou volbou. Za návštěvu stojí také Hornický skanzen ve Stříbře. Jak jsem již uvedla, tato zajímavá oblast nabízí vyžití jak pro sportovce, tak pro milovníky procházek či klidnějších pohybových atraktivit. Toto území je totiž velmi vhodné pro poměrně nový sport – nordic walking neboli chůze s holemi. Několikero naučných stezek provede návštěvníky po okolí kláštera v Kladrubech, údolím řeky Mže nebo je může zasvětit to historie hornictví či lázeňství. Na území dané ORP se nachází opravdu nespočet cyklistických stezek a také několik pěších. Především v okolí Konstantinových lázní bychom našli malebné studánky a prameny. Pro zamilované se nabízí studánka s krásným názvem Studánka lásky. Přítoky řeky Mže nabízejí také zajímavý pohled na Butovské vodopády. 57
Oblíbenou turistickou atrakcí je také Amálčina mydlárna v Kokašicích. Jedná se o zrekonstruovaný obchůdek, který nabízí ručně vyráběná mýdla v příjemném prostředí. Obchůdek nenabízí jen mýdla, ale i produkty výrobců z okolí, například mošty či medy, ručně vyráběné dekorace. Svým návštěvníkům mimo jiné umožňuje posedět u teplé kávy s domácí bábovkou [17]. K ubytování hostům slouží hotely a penziony, které se nacházejí zejména ve Stříbře a Konstantinových lázních. Zbytek území nabízí ubytování spíše v soukromí nebo v chatách či chatových osadách. Chatové osady a kempy jsou umístěny především poblíž toku řeky Mže a přehrady Hracholusky. V letních dnech zajisté rekreanti využijí letního kina, které je provozováno ve Stříbře. Především muže, Stříbro jistě zaujme také další zajímavostí, malým rodinným pivovarem U Rybiček, který nabídne pět druhů piv, z toho jedno 19°. Pro adrenalinové nadšence se nedaleko Stříbra nachází letiště, které odvážlivcům umožňuje tandemové seskoky. V oblasti je provozováno i několik jezdeckých klubů, rančů a farem. Nejznámější je asi jezdecký klub v Kladrubech. Jsou zde tedy vhodné podmínky pro provozování hippoturistiky a agroturistiky. Oblast se vyznačuje silným výskytem rekreačních objektů. Dobré je i dopravní spojení. Do Stříbra i Bezdružic se dá dopravit z Plzně jak vlakovou, tak silniční dopravou. Kladruby i Stříbro jsou lehce dostupné z dálnice D5 vedoucí na Plzeň a Prahu, v opačném směru za naše hranice, do Německa. Přes území vede velice významná cyklotrasa č. 37., která je součástí mezinárodní ,,Panevropské cyklotrasy“, která je vyznačena z Paříže přes Plzeň do Prahy. Stříbro bych shrnula jako ORP s velice kvalitními předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Oblast láká návštěvníky především na jediné lázně v tomto kraji – Konstantinovy lázně. Ty jsou pro ni obrovskou výhodou oproti ostatním ORP. Stejně tak vodní nádrž Hracholusky, přiláká velkou část návštěvníků. Pro oblast má význam i výborné dopravní spojení. Je důležité, že mnoho lidí má tuto oblast spojenou se zajímavými atraktivitami. Kladruby si většina lidí ihned spojí se Starokladrubským koněm, nejstarším českým plemenem. Stříbro je známé svou hornickou historií. Konstantinovy 58
lázně mají samozřejmě také významné postavení. Vodní nádrž Hracholusky je častým cílem turistů. Nadšenci dobrodružných dovolených u vody uvítají několik kempů. Vyhledávanou atrakcí je pochopitelně i parník, který v letních měsících nabízí vyjížďky několikrát denně. Zajímavým zpestřením může být i vodní lyžování. Výčet všech těchto kvalit zajisté dostačuje k uznání vysokého potenciálu této oblasti. Návštěvníci si zde užijí krásnou přírodu a dostatečné množství památek. Mohu doporučit jen to, aby si Stříbro i nadále uchovalo svou hodnotu a stále si udržovalo dobrou spolupráci obcí s centry a podnikateli v cestovním ruchu. I to je totiž základním předpokladem pro rozvoj.
7.2.4 Stod Přímo ve středu Plzeňského kraje, jihozápadním směrem od Plzně, se rozkládá správní obvod ORP Stod. Oblast zahrnuje 24 obcí, z nichž statut města mají Stod, Dobřany a Holýšov. Svou rozlohou je třetí nejmenší ORP tohoto kraje. Po Plzni je druhým nejvíce zalidněným obvodem regionu. V roce 2012 podnikalo rovných 29 % subjektů v odvětví ubytovacích,
stravovacích
a
pohostinských
služeb.
Významnou
institucí
je
Psychiatrická léčebna v Dobřanech [18]. Stod patří mezi obvody s vysokými hodnotami využití potenciálu. Podle výsledků z tabulek a grafů se to však může zdát poněkud zvláštní. Stod je třetí nejmenší ORP v kraji a tomu odpovídá i počet lůžek, který je druhý nejnižší v kraji. Navzdory tomu, že potenciál této oblasti tvoří jen 0,47 % celkového potenciálu a návštěvnost s hodnotou pouhých 0,57 % z návštěvnosti kraje, hodnota využití potenciálu dosahuje velice vysokého čísla 122,53 %. Už poněkolikáté se tedy můžeme přesvědčit, že nejvyšší předpoklady nezaručí úspěšný rozvoj cestovního ruchu. Návštěvnost této oblasti převyšuje její potenciál. Na území se opět nachází několik cyklostezek i pěších stezek. Pro oblast je velice významná řeka Radbuza, která protéká jak Stodem, tak Holýšovem i Dobřany. V Chotěšově, blízko Stodu, se nachází velice atraktivní klášter s gotickým podzemím a kostelem. Bohužel, potenciál je nízký, což se projevuje na počtu hradů a zámků. Na území této ORP bychom nenašli žádný. Avšak u návštěvníků velice oblíbeným místem je Halter Valley, což je westernové městečko, které jako by z oka vypadlo těm skutečným. Městečko umožní se na pár chvil stát indiánem či kovbojem. Také je možno 59
nahlédnout do úřadovny šerifa, stanů Tee-pee a trošku zaexperimentovat a vyzkoušet si jízdu na divokém býku (elektrickém). Toto místo je perfektní pro víkendové návštěvníky a rodiny s dětmi. Mimo dobové atmosféry nabídne svým návštěvníkům i několik obchůdků se suvenýry. Skvělým odreagováním se přes víkend a také báječnou možností na výlet s dětmi, jsou právě akce, které se zde konají. Pro zájemce jsou připraveny různé show a programy pro rodiny s dětmi, kdy si účastníci mohou na vlastní kůži vyzkoušet všelijaké dobové aktivity – jízdu na koni, zlatokopectví a další [20]. V Dobřanech se pak nachází další turisty oblíbené místečko. A tím není nic jiného
než Pivovar Modrá hvězda. V okolí najdeme například jeden ranč či dva hotely. Nejvyužívanějšími ubytovacími zařízeními jsou tříhvězdičkové hotely a následně penziony. Nejznámější je Hotel Modrá hvězda, který disponuje i vlastním pivovarem, restaurací a wellness centrem s pivními lázněmi a ukázkami pivovarnictví. V Holýšově se pak nachází letní kino či paintballový areál. Pro vodní radovánky okolí nabízí pouze jednu možnost a to je přírodní biotop Kotýnka. Velice hezky upravený areál nabízí vodní plochu se zatravněným břehem, brouzdalištěm a molem. Toto koupaliště je zajímavé zejména tím, že je největším přírodním veřejným koupacím biotopem v České republice [19]. Přes Holýšov, Stod i Dobřany je možné se dopravit do Plzně nejen silniční dopravou, ale také vlakovou. Stod je oblastí s nevelkým potenciálem cestovního ruchu. Má jen pár atraktivit vyššího významu. Těmi však dokázal zaujmout dostatek návštěvníků a já nyní mohu tyto výsledky zhodnotit jako úspěšné. Oblast s nejnižšími předpoklady dokáže využít svůj potenciál lépe než mnohem větší oblasti. Nejvíce návštěvníků do oblasti přivede western centrum. Doporučila bych, aby se tato ORP více zaměřila na budování infrastruktury cestovního ruchu. Myslím si, že by bylo vhodné uvažovat o nových ubytovacích zařízeních či jejich inovaci a bohatších možnostech sportovního vyžití. Jako dobrá alternativa mi v tomto případě připadá také využít blízkosti Plzně. Nabídka ubytování poblíž hlavního města tohoto regionu, v klidné krajině, je to, co mnoho turistů vyhledává. K tomu bych se zaměřila na kvalitnější propagaci, jelikož o této oblasti je slyšet jen velice zřídka. Tím by se návštěvnost mohla ještě zvýšit.
60
7.3 Průměrné a mírně podprůměrné: Kralovice – Plzeň – Domažlice – Sušice – Rokycany Do této skupiny spadají ORP s hodnotami potenciálu lehce nad 100 % či nižšími než 100 %. Jsou typické tím, že jejich potenciál je o něco vyšší než návštěvnost.
7.3.1 Kralovice Kralovice zahajují skupinu ORP spadajících do průměrných a mírně podprůměrných oblastí. Kralovice jsou správní správním obvodem v severní části Plzeňského kraje. Sousedí se Středočeským, Karlovarským a Ústeckým krajem, na jihu hraničí s ORP Nýřany a Rokycany. Oblast zahrnuje 44 obcí, z toho nejvýznamnějšími jsou Kralovice, Plasy a Manětín. 28,3 % podnikatelských subjektů podniká v pohostinství, stravování a ubytování [21]. ORP Kralovice jsou z této skupiny jedinou ORP, která stále překračuje hranici 100 %. Potenciálem dosahuje tato oblast relativně dobrých hodnot, a to 7,4 %. I návštěvnost vykazuje zajímavé hodnoty 7,58 %. Poměříme-li tyto dvě veličiny, vyjde nám využití potenciálu slabě nad hranicí 100 %, 102,42%. V praxi tyto výsledky znamenají, že ORP Kralovice stále dokáže dobře zhodnotit svůj potenciál. Oblast Kralovic disponuje velkým množstvím peších i cyklistických značených cest. V okolí bychom také našli mnoho jezdeckých tras. Pro turisty, kteří vyhledávají hippoturistiku je tato oblast dobrou volbou. V Plasech, Kralovicích a v okolí řeky Střely jsou vybudovány naučné stezky, z nichž několik je zaměřeno na vykládání dějin křesťanství, rytířství a mnišských řádů. Populární je právě řeka Střela, oblíbená u vodáků. V Plasech je zajímavou památkou cisterciánský klášter. Oblíbenou přírodní kulturní památkou je Odlezelské jezero, které je zvláštní především svým původem. Při jednom z velkých dešťů totiž voda z potoka podemlela svah a tak vzniklo lesní jezero. V tomto prostoru také nalezneme mnoho vodopádů, které zkrášlují řeku Střelu. Příkladem jsou Korýtkovské či Ondřejovské vodopády. Nedaleko Manětína se tyčí vrchol Chlumská hora, který je pozoruhodný tím, že je jediným místem, kde roste vzácný strom Jeřáb manětínský, který se jinde na světě nevyskytuje.
61
Vyhledávanou atrakcí je především zábavní park Fantasy Golf Plasy, který je koncipován jako cesta kolem světa. Pro návštěvníky je připraven program zahrnující hru adventure golf, cestu přes devět zemí světa a návštěvu několika časových období. Na své si zde přijdou milovníci pevností, hradů, zámků i zřícenin. V blízkém okolí se totiž nachází na dvě desítky těchto objektů. Mezi nimi například zámek v Manětíně, zřícenina hradu Angerbach, zřícenina Rabštejn nad Střelou a mnoho dalších. Ubytování nabízí oblast různé. Záleží jen na turistovi, zda upřednostňuje dobrodružnější prázdniny v některém z kempů, které lemují řeku Berounku, protékající v jižní části ORP. Mimochodem, Berounku lze považovat za přirozenou hranici mezi ORP Kralovice a ORP Rokycany. Ten, kdo preferuje větší soukromí a klid, si může zvolit některou z chatových osad, z nichž nejlépe působí Vojtův mlýn. Toto středisko je velmi vhodné také pro dětskou rekreaci, jako jsou tábory či školy v přírodě. Za sebe bych doporučila návštěvu restaurantu Rudolf II. Krásný objekt nabízí ubytování, restauraci v loveckém stylu i palírnu nebo wellness [22]. Dalšími zajímavými místy, která by byla škoda vynechat při putování touto krajinou, je nejmenší městečko střední Evropy – Rabštejn nad Střelou. Severozápadním směrem od Kralovic se rozkládá i malebný Žihelský les, jež hostí turisticky vyhledávanou oblast přírodní památky U báby, kterou tvoří dva žulové balvany pojmenované Bába a Dědek. V této oblasti se nachází i skalní městečko [23]. Turisté, zaměření na soužití s přírodou a netradiční turistiku, mají možnost navštívit biofarmu Belina či farmu Hedecko. Biofarma Belina se pyšní vlastní mlékárnou, vyrábějící mléko, jogurty, tvaroh či kravský sýr. Nabídka této farmy je skutečně velice lákavá, jen těžko odolat ubytování v podkroví bývalého stavení vybaveném dřevěným nábytkem, farmářské snídani z vlastních zdrojů a pozorování hospodářských zvířat [24]. Ani adrenalinovým zážitkům se v Kralovicích nevyhneme. Pokud někoho láká trocha dobrodružství na vodě, není nic jednoduššího než vyzkoušet aquazorbing na Berounce. Děti i dospělé zaujme Škola v přírodě Sklárna, která svým návštěvníkům nabídne nevšední program v lanovém parku, laserovou střelnici či sportovní halu. Dále je možno si vyzkoušet horolezení na hoře Kozelka.
62
Kralovice a okolí jsou ideálním místem pro hippoturistiku. V blízkém okolí se nachází minimálně šest objektů, rančů, nabízejících projížďky na koni. . Velkým lákadlem je samozřejmě CHKO Křivoklátsko, rozkládající se na území ORP Kralovice a Rokycany. Kralovice jsou významnou rekreační oblastí. Dopravní spojení je též příznivé. Snadno se během chvíle lze dopravit do Plzně jak autem, tak vlakem I když oblast je již zařazena do skupiny průměrných výsledků, stále svůj potenciál využívá nadmíru dobře. Disponuje opravdu velice zajímavým potenciálem, především přírodním. Oblast je vyhlášena překrásnou přírodní scenérií. V této oblasti nejsou velká města, největší obcí jsou Kralovice. Oproti ostatním ORP mají Kralovice málo důležitých, větších center. Musí být proto soběstačné a rafinovaně spolupracovat v zájmu rozvoje. Lze konstatovat, že oblast se značí nižším využitím potenciálu než předchozí ORP. Má relativně vysoký potenciál, který přiláká přiměřené množství návštěvníků. U předcházejících ORP výrazně převyšovala návštěvnost nad potenciálem. V tomto případě však převyšuje jen lehce. Oblast vhodně využívá potenciál přírodní i kulturní. Jako doporučení se nabízí využít výborných předpokladů pro hippoturstiku a lákat návštěvníky především na tento druh dovolené. Dále doporučuji rozšíření základny infrastruktury, především co se týče vybavení obcí. Jelikož je málo větších obcí, je třeba, aby byly dostatečně vybavené pro uspokojení návštěvníků, kteří by v opačném případě mohli hledat požadované služby ve větších městech či přímo v Plzni.
7.3.2 Plzeň Konečně se dostávám k největšímu městu tohoto kraje – Plzni. Tento správní obvod se rozkládá ve středu Plzeňského regionu. Na jeho území najdeme 15 obcí, z nichž 2 mají funkci pověřeného obecního úřadu – Plzeň a Starý Plzenec. V roce 2012 celkem 30,4 % podnikatelských subjektů podnikalo v oboru pohostinství, ubytování a stravování. Velice důležitým podnikem pro kraj je Plzeňský prazdroj, vyhlášený světoznámou pivní značkou Pilsner Urquell a Gambrinus [25]. Plzeň zastává velice důležitou roli v cestovním ruchu kraje. Má strategickou pozici a přiláká největší počet turistů. Město je významnou metropolí celého západočeského 63
kraje. Má bohatou historii a nespočet kulturních památek. V současné době je Plzeň význačným kulturním, dopravním i hospodářským centrem. Proslula především výrobou výtečného piva a značkou Škoda. Plzeň však zastává významnou pozici nejen v Plzeňském kraji, ale v celé České republice. V posledních letech se totiž stává stále atraktivnější a vytváří tzv. vstupní bránu na cestě do západní Evropy [26]. Lze jmenovat mnoho a mnoho superlativů o Plzni a jejím blízkém okolí. A to také podniknu v následujících krocích. Nejdříve se však pokusím zhodnotit, proč se Plzeň řadí do skupiny s průměrnými a podprůměrnými výsledky. Tento rozbor vypracuji na základě tabulek a grafů, jako u všech předchozích ORP. Plzeň se může pochlubit nekonečnými možnostmi. Nespočet památek v historickém jádru zajisté zaujme nejednoho návštěvníka. Samozřejmě přírodních zajímavostí v okolí není tolik jako v jiných ORP. S ohledem na tak malou rozlohu, připadá na ORP vážně neskutečný potenciál. Počet lůžek je rozsáhlý, mezi podnikateli proto zajisté funguje ohromná konkurence. Vzhledem k počtu návštěvníků se však zdá, že tak rozsáhlé ubytovací kapacity jsou nezbytné. Plzeň totiž funguje i jako město kongresů a různých akcí a festivalů. Musí proto disponovat vysokou ubytovací kapacitou zajišťující zabezpečení všech potenciálních hostů během celého roku. V Plzni totiž nelze tak jasně rozlišit sezonnost. Návštěvníci sem putují během celého roku. Potenciál Plzně představuje 25,76 % z celkového potenciálu kraje. To je ¼, což je velmi kladná hodnota. Považuji za podstatnou informaci také fakt, že ubytovací kapacity Plzně utváří 22,16 % z celkové kapacity. Návštěvnost města dosahuje též vysokých hodnot 25,47 %. Tyto výsledky jsou ohromné, avšak očekávané a Plzni přesto nezajišťují přední hodnoty využití potenciálu. Plzeň má nepřeberné množství památek. Na tak malou rozlohu jich je až moc. Návštěvníci mají rozsáhlé možnosti, které však nemají šanci využít všechny. Obvod využívá svůj jedinečný potenciál v míře 98,89 %. To je sice mírně pod průměrem, ale výsledky jsou to stále velice dobré. Je třeba uznat, že lze těžko překonat tak vysoké hodnoty potenciálu a přitáhnout tak ohromné množství návštěvníků. Podíváme-li se na graf porovnání potenciálu a návštěvností, můžeme vidět, že potenciál jen nepatrně převyšuje návštěvnost. Plzeň navnadí mnoho turistů na nesčíslné množství akcí, které pořádá. Z festivalů je lákavý Festival českých filmů, Pilsner fest, Apetit festival, Rock for people. Z hudebních a divadelních akcí přivábí fanoušky Orient dream, Divadelní léto pod 64
Plzeňským nebem a další. Stojí za to navštívit i společenské akce, z nichž nejzajímavěji zní Historický víkend aneb strašidla a mumraje Plzeňské, kdy centrum města ožije šermířskými souboji, pohádkovými bytostmi, strašidly a dobovou hudbou. Pro dětské návštěvníky se nabízí Letní olympiáda dětí a mládeže. Sportovci uvítají Cyklomaraton s více než 12-ti letou tradicí, který patří mezi oblíbené atrakce milovníků horských kol [27]. Je důležité zmínit, co přinesl poslední rok tomuto skvělému městu. Každý rok se totiž dvěma městům Evropské unie uděluje titul Evropské hlavní město kultury. Tento titul je velice nápomocný při kulturní spolupráci všech států Evropy. Prostřednictvím titulu také roste povědomí Evropanů o velkoleposti krás jiných krajin. Města, jimž byl tento titul udělen, se řadí na žebříček nejvyhledávanějších turistických cílů [28]. Lze očekávat, že rok 2015 bude pro Plzeň rokem příležitostí. Je samozřejmé, že přiláká mnohem větší počty turistů. Zajímavou vsuvkou je informace, že již v roce 2014 byla Plzeň vybrána prestižním britským časopisem jako jedno z deseti nejzajímavějších měst Evropy. To povede ke zvýšení návštěvnosti, prodloužení pobytů hostů a také zvýšení ekonomických výsledků poskytovatelů služeb. Tento projekt umožní nejen Plzni, ale celému kraji, prezentovat své krásy a tradice. Návštěvníkům Plzně slouží k dopravení se do města výborné dopravní spojení. Cesta autem z Prahy po dálnici D5 zabere přibližně 1 hodinu. Z Prahy je vynikající také vlakové spojení. Pro zahraniční návštěvníky fungují mezinárodní autobusové spoje ze všech hlavních měst sousedních i dalších evropských měst. Do centra města je také doprava bez problémů, lze využít buď tramvaj, nebo trolejbus. Oblast protíná naučná stezka Starý Plzenec, Údolím Úhlavy či naučná stezka Údolím Radbuzy. Plzeň je také vhodným místem pro vodní turistiku či kempování. Prochází tudy totiž říčka Klabava, která se napojuje na Berounku. Dále tudy protéká Úslava, Úhlava, Mže a okrajově i Radbuza. Z archeologických památek Plzně se nabízí Hradiště s rotundou sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci. Přestože se jedná o ústřední město kraje, v jeho okolí jsou hrady i zámky, například zřícenina hradu Radyně, zámek Šťáhlavy či zámek Křimice. Značně navštěvovanou zajímavostí je historické podzemí města Plzně. Rozsáhlý komplex chodeb dosahuje délky 17 km a má několik pater. Oblíbenou atraktivitou je Plzeňský prazdroj. Pivovar s dlouholetou tradicí. Také si návštěvníci mohou prohlédnout mnoho muzeí, mezi nejzajímavější patří Muzeum Západočeského 65
kraje, Pivovarské muzeum, Muzeum loutek, Techmania Science Center – jedná se o centrum, které hravou formou vysvětluje zákony matematiky, fyziky a přírodních zákonů. Dále Muzeum Škoda, Muzeum Strašidel, které zaujme především malé návštěvníky. Plzeň je také městskou památkovou rezervací a v jejím okolí najdeme i další vesnické památkové rezervace – Černice, Koterov, Božkov. Z přírodních památek lze jmenovat Lhůtský vodopád ve Starém Plzenci, nebo Radčickou skluzavku, která přechází ve vodopád. Ve městě je také hvězdárna a planetárium. Avšak Plzeň se svým okolím ukrývá i další poklady. Za svou vysokou návštěvnost vděčí především Zoologické a botanické zahradě, která každoročně přiláká ohromné množství turistů. Dalšími hojně navštěvovanými místy jsou například kovářský ateliér, svíčkárna, pivovary Radouš a Purkmistr, zábavní park Tyjátr. Tyjátr pobaví dětské návštěvníky v několikaposchoďovém hřišti, kde je mnoho skluzavek, překážek, opičích drah, lezeckých stěn a dalších dobrodružství. A samozřejmě velice známý Dinopark, který ukazuje modely dinosaurů ve skutečných velikostech [29]. Oblast disponuje mnoha ubytovacími zařízeními, především hotely. Avšak ani kempy a tábořiště nejsou v oblasti výjimkou. Největší návštěvnost mají pětihvězdičkové a čtyřhvězdičkové hotely. Oproti ostatním ORP mají penziony poměrně nízkou obsazenost. Plzeň je také centrem kongresových akcí a nabízí spoustu ubytovacích zařízení vybavených pro tyto příležitosti. O zábavu a trochu adrenalinu se postará areál Motokáry Plzeň, který nabízí divokou jízdu v motokárách. V Plzni i jejím blízkém okolí je i pár rančů a jezdeckých klubů, které umožňují projížďky na koni. Pro nadšence do adrenalinu a sportu je v oblasti několikero možností pro venkovní horolezení. Nejvhodnější pro tyto účely jsou Radyňské skály, či skála Jezírko. Pro rekreaci u vody je ideální vodní nádrž České údolí, Velký Bolevecký rybník, Senecký rybník či lom Košutka. Bolevecký rybník je jedním z největších rybníků v Plzeňském kraji a nabízí bohaté možnosti vodních radovánek. Mimo koupání nabízí také loďky a šlapadla, nebo plachtění. V současné době se pracuje na zlepšení kvality vody. Proč se tedy Plzeň neumístila v první skupině, když dosahuje nejvyšších hodnot v potenciálu i v návštěvnosti? Turisté, kteří plánují oblast více poznat, se raději ubytují mimo centrum a ne ve městě, kde je vysoká hluková zátěž. Navíc když v dnešní době mnoho obyvatel měst prchá právě na venkov, kde se chtějí odreagovat. V Plzni je čilý 66
turistický ruch, většina turistů si pochopitelně vybere spíše města či vesnice, které jsou jí dobře dostupné, ale mají blíže k přírodě. Může to být však také tím, že návštěvnost je uváděna v počtu přenocování, ale Plzeň navštíví mnoho tranzitujících a jednodenních návštěvníků, kteří se ten samý den zase vrátí domů, nebo pokračují dál v cestě. U Plzně se tento jev projevuje mnohem výrazněji než u ostatních ORP, kde návštěvníci většinou nějaký ten den stráví. Velkou část turistů tak tvoří podnikatelé, kteří jedou za obchodem. Plzeň je úspěšná v mnoha odvětvích cestovního ruchu. Úspěšně rozvíjí sportovní turistiku, kongresovou turistiku, kulturní turistiku i chataření a chalupaření. Každoročně přiláká ohromné množství návštěvníků, je nejdůležitějším městem Plzeňského kraje a také městem kultury. Je však jisté, že v následujících letech bude návštěvnost dosahovat enormních hodnot z důvodu titulu Evropské hlavní město kultury a Plzeň se tak dostane na přední příčky využití potenciálu.
7.3.3 Domažlice ORP Domažlice leží v jihozápadní části Plzeňského kraje. Patří mezi pohraniční správní obvody, sousedí tedy s Německem, zbytkem území s ostatními ORP kraje. Z 58 obcí jich 5 má statut města. Těmito městy jsou Bělá nad Radbuzou, Domažlice, Kdyně, Poběžovice, Hostouň. Z téměř deseti tisíc podnikatelských subjektů jich 34,3 % podniká v oblasti pohostinství, stravování a ubytování [30]. Podíváme-li se do tabulky, vidíme, že Domažlice dosahují potenciálu 5,78 % z celkového potenciálu kraje. Svou návštěvností tvoří 5,31 % celkové návštěvnosti. Potenciál, kterým disponuje, využívá na 91,9 %. To stále nejsou špatné výsledky. Říkají nám, že Domažlice mají potenciál, který využívají relativně dobře, ale bylo by možné ho využívat ještě lépe. K tomu by ale bylo zapotřebí podniknout několik kroků, které by následně mohly vést k přilákání návštěvníků a tím i k následnému rozvoji cestovního ruchu a vhodnějšímu využití potenciálu. Pro své návštěvníky přichystají Domažlice každý rok pár zajímavých akcí. Velice slavné jsou Chodské slavnosti. Jedná se o druhou nejstarší slavnost v Čechách. Akce zahrnuje jarmarky, představení dudáků a další vystoupení. Na podiu vystoupí každoročně na 600 účinkujících. Důležitou součástí slavnosti je i mše na Veselé hoře. Zajímavou akcí mohou být i výstavy a srazy historických vozidel [31].
67
Město Domažlice, i jeho okolí, nabízejí svým návštěvníkům procházky po značených turistických stezkách, které je zavedou na nejkrásnější místa v okolí. Tam se lze dostat i na kole po značených cyklostezkách. Infrastruktura stezek a cyklostezek je ovšem v této oblasti nedostatečně rozvinutá. Nejpozoruhodnějšími památkami jsou Rýzmberk v Kdyni, kde lze navštívit zříceninu hradu a rozhlednu, dále Zámek Trhanov. Obdivuhodné je i středověké opevnění v Domažlicích ze 13. století nebo Chodský hrad s muzeem. Oblast je spojená také s Janem Sladkým Kozinou, jehož pomník bychom nalezli u obce Újezd. V Peci je Dřevorubecké muzeum, velice lákavě zní i Muzeum chodských krojů, Muzeum Příhraničí v Kdyni. Postrádám však naučné stezky, v okolí se nachází jen jedna – Capartické louky, která přibližuje místní luční porosty a vzácné rostliny. Samotné Domažlice jsou krásné město a jsou také městskou památkovou rezervací. Nejvýznačnějšími přírodními památkami jsou pramen Česká Studánka, která je i poutním místem či národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy zachovávající zbytky přirozených ekosystémů. Do oblasti ORP Domažlice totiž patří i část Českého lesa, o kterém jsem se již zmiňovala u ORP Tachov. V Čerchově je možno vyšplhat na tamní rozhlednu, která nabízí krásný výhled po okolí, lze vidět například bavorské pohraničí, Český i Slavkovský les, příležitostně i Alpy. Pro obec Bělou nad Radbuzou je velmi důležitý kamenný most, který zde byl vystaven v 18. století. Most je dokonce i znázorněn ve znaku obce. Lákavou turistickou atrakcí je Pivovar Kout. Pro příjemnou procházku je možno navštívit Americkou zahradu, která leží východním směrem od Domažlic. Příchozí mohou shlédnout dřeviny ze Severní Ameriky. Potenciál rozšiřují i hojně rozmístěné zříceniny hradů, například Netřeb, Starý Herštejn a další. Přes Hostouň a Bělou nad Radbuzou prochází řeka Radbuza, která je lákadlem pro vodáky a nadšence kempování. Kousek od Kdyně se táhne jezdecká trasa, která krásně provede jezdce přes CHKO Šumava. Kratší jezdecká trasa se nachází i v Poběžovicích u Hostouně. Oblast nabídne turistům také zajímavé možnosti ubytování. Chatové osady leží v blízkosti Kdyně, především by mohl zaujmout koňský ranč Kicking.. Například zajímavou volbou může být kemp Úžlebec s koupalištěm. Dále centrum Babylon, ranč Perlák v Hostouni, ekofarma Rybník v Českém lese a další. Problémem v oblasti ubytování je však nedostatek ploch vhodných pro chatové a rekreační osady. Pro hippoturistiku má Domažlicko velmi kvalitní předpoklady. Soudím, že možná jedny 68
z nejlepších v kraji. V oblasti se nachází více než 15 objektů, provozujících stáje a projížďky na koni. Pro adrenalinové nadšence je v Mrákově poblíž Domažlic Lomeček Starý Klíčov, kde je možné si vyzkoušet potápění. Na své si však přijdou také lidé, kteří si chtějí odpočinout či se pobavit u vody. Domažlice se svým okolím nabídnout mnoho krásných venkovních i vnitřních koupališť. Nejznámější je rybník Babylon s chatovou osadou, který je vhodný pro rodiny s dětmi i skupiny přátel. Důležitou skutečností je právě příhraniční poloha oblasti. Oblast tak hojně navštěvují nejen Čeští turisté, ale má i větší předpoklady pro zahraniční turisty, především z Německa. Oblast disponuje několika hraničními přechody, např. Folmava, Česká Kubice atd. ORP je výborně propojena s okolními ORP zejména železniční dopravou, lze se jí dostat přes Plzeň až do Prahy. Domažlice jsou dobrou spojnicí do Klatov, ale i do Plzně. Oblast má mnoho příležitostí v oblasti agroturistiky a zimních sportů. V okolí je totiž spousta běžkařských tras. Je také důležité aktivně rozvíjet přeshraniční spolupráci. ORP Domažlice má výborné přírodní předpoklady. Oblast je vhodná pro turisty vyhledávající jak aktivní, tak spíše odpočinkové formy rekreace. Bylo by potřeba, aby se tento obvod více propagoval v okolních regionech. Panují zde vynikající podmínky pro agroturistiku a hippoturistiku. Toho by oblast měla využít, přitahovat turisty na přírodní krásy, malebnou krajinu. Protože v tomto odvětví může Domažlicko nabídnout skutečně mnoho. Nabízí skvělé možnosti pro soužití s přírodou, což je v současné době potřeba. Dle mého názoru jsou Domažlice krásným místem, kde se snoubí příroda s lidskou činností a dokáže člověku učarovat a přenést ho do jiného světa. I dříve bylo město Domažlice významnou pohraniční pevností, stejně tak dnes zde panuje čilý turistický ruch. Návštěvníci si odsud zajisté odnesou kupu příjemných vzpomínek. Doporučuji především zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu, jak ubytovací kapacity a plochy pro jejich výstavbu, tak dopravní spojení, především silnice v odlehlejších a menších obcích. Technický stav některých silnic II. a III. tříd je nevyhovující. Na tak nerozvinutou dopravní infrastrukturu zde panuje vysoká intenzita dopravy. Další velkou nevýhodou je špatná dostupnost center.
Vhodným krokem by bylo také rozšířit
propagaci a povědomost o této oblasti. Její nedostatky totiž plynou především z nedostatečné informovanosti o místních krásách [32], [33], [34].
69
7.3.4 Sušice Další z ORP je správní obvod Sušice, kterou najdeme v jižní části Plzeňského kraje. Na jihozápadě sousedí s Německem, na východě s Jihočeským krajem. Je třetím největším a zároveň nejméně zalidněným obvodem v kraji. Pod jeho správu spadá 30 obcí, z toho pět se statutem města – Kašperské Hory, Sušice, Rabí, Hartmanice, Rejštejn. V roce 2012 podnikalo 29,8 % subjektů v ubytovacích, stravovacích a pohostinských službách. Sušicko je pro Plzeňský kraj oblastí s poměrně vysokým potenciálem cestovního ruchu [35]. Sušice je hned po Plzni obvodem s nejvyšším potenciálem. Ze všech ORP má nejvyšší hodnoty krajině rekreačního potenciálu v poměru s rozlohou. Návštěvnost dosahuje hodnoty 15,78 % a je třetí v kraji. Svůj potenciál užívá na 86,72 %. Tyto hodnoty již nejsou tak kladné jako předchozí. Při porovnání návštěvnosti a potenciálu vidíme relativně velký rozdíl. Potenciál převyšuje návštěvnost. Počet lůžek je hodně vysoký. Vzhledem k tak obrovskému potenciálu by se očekávalo, že návštěvnost by měla být vyšší. Porovnáme-li výsledky například s Klatovy, na první pohled se může zdát, že mají celkem podobné hodnoty. Obě ORP mají vysoký potenciál, podobný počet lůžek, i návštěvnost. Po přepočtu na rozlohu vidíme, že Sušice má skutečně vyšší potenciál. U návštěvnosti je to však naopak a tento údaj je klíčový. U Klatov převyšuje návštěvnost potenciál, u Sušice je tomu naopak. Sušicko je oblastí s výbornými podmínkami pro pěší turistiku a cykloturistiku. Na jejím území se nachází několik značených tras. Přes Kašperské Hory také prochází jezdecká stezka. Na aktivní návštěvníky čekají naučné stezky Cestou zlatokopů u Kašperských hor, Stezka strážců hranice, Javorník, Farmářská stezka a další. Vodáci budou nadšeni z dobré splavnosti řeky Otavy, která je častým cílem pro vodáckou turistiku. Městem Sušice protéká dále i řeka Ostružná. Mezi Sušicí a Kašperskými horami se nachází zajímavé místo Pravěké hradiště, kde bylo zaznamenáno několik archeologických nálezů. Avšak to, čím tato oblast vyniká, jsou hrady, zámky a zříceniny. Nejznámější je zřícenina hradu Rabí a hrad a zámek ve Velharticích. Dominantou oblasti je mohutný hrad Kašperk, poblíž kterého se tyčí zřícenina hradu Pustý hrádek. Tyto památky přivedou do oblasti Sušicka velkou spoustu návštěvníků. Zajímavý pohled nabízí i jediná přirozená jeskyně v okolí, kterou je Strašínská jeskyně, kde lze spatřit jezírko s různě tvarovanými prohlubněmi. V Sušici se nachází hojně navštěvované Muzeum 70
Šumavy, které přítomné seznámí s Šumavou. Sušicko se také pyšní mnoha přírodními zajímavostmi. Například Jezerní slať, což je přírodní rezervace jihovýchodně od Kašperských hor. Krásný zážitek přinese i návštěva jezera Laka u Prášil či Prášilské jezero ledovcového původu.
Při toku řeky Otavy je také okouzlující pohled na
Novostudnické kaskády, Sedelský či Paštěcký vodopád. Z několika rozhleden je možno si prohlédnout malebné údolí, nejlepší výhled je z Rozhledny Svatobor, z vyhlídky zříceniny Velhartice či z Klostermannovy vyhlídky, kde se navíc čepuje lahodné pivo Klostermann. Nejzajímavější z technických památek je zřejmě Seismologická stanice v Kašperských horách a Čeňkova pila, která představuje vodní elektrárnu. Vyhledávanou turistickou atrakcí je Archeopark v Prášilech, kde se nachází zrekonstruovaná obydlí Keltů. Zaměřím-li se na historické dědictví, po jeho výčtu lze pochopit, proč je oblast tak hojně navštěvovaná. Zřícenina hradu Rabí je populární a návštěvníky velice oblíbená. Pochází ze 14. století a v současné době je jednou z nejmohutnějších a nejrozsáhlejších hradních staveb u nás. Z vlastních zkušeností mohu říci, že její provozovatelé vědí, jak přilákat návštěvníky. Prohlídka s entusiastickým průvodcem a jeho věrné vyprávění dokáže zaujmout nejen dospělé návštěvníky. Mimo to se na zřícenině pořádají různé akce. Pro návštěvníky je v nabídce možnost zkusit si lukostřelbu, šermování, okusit tradiční trdelník a další dobroty. Zkrátka, toto místo dokáže svůj potenciál zhodnotit na výbornou [36]. Také zřícenina hradu Velhartice, vystavěna na skalním ostrohu na přelomu 13. a 14. století, nabízí jedinečný zážitek. Romantická krajina, vyhledávaná fotografy a zamilovanými páry je ohromným lákadlem. Největší využití zaznamenávají penziony a hotely, dobré postavení však zastávají také kempy a chatové osady. Velké množství chatových osad nabízí návštěvníkům příjemné ubytování v přírodě. Oblast se také vyznačuje jako častý cíl vodáků a táborníků. Turistům jsou poskytovány ubytovací služby v mnoha kempech podél řek Otavy a Vydry. Díky krásné přírodě se v okolí dobře uchytí farmy a ranče. V Petrovicích funguje biofarma Vojetice, Ranč Fantasie, nebo Ranč Svobodná země. Sportovní vyžití je bohaté. V Prášilech je možné se pobavit v lanovém parku. V Sušici je offpark, který též nabízí lanový park a lety balonem.
71
Spokojeni budou i takzvaní koňáci, či jen lidé, kteří chtějí příjemně strávit volné dny v přítomnosti němé tváře. V Sušici a okolí je totiž spousta rančů a jízdáren. Jelikož oblast Sušicka zasahuje do CHKO Šumava, je zde výborný terén pro zimní turistiku. Spolu s Klatovy jako jediné oblasti z regionu nabízejí i několik lyžařských středisek. Nejznámější jsou Kvilda či Hartmanice. V horkých letních dnech lze využít některou z mnoha možností venkovního koupání. Dobré podmínky nabízí koupaliště v Sušici, kde byl vybudován nový areál, který láká mnoho turistů, především rodiny s dětmi. Ze svých zkušeností bych mohla doporučit okolí Sušice, konkrétně Dlouhou Ves, kde je překrásné prostředí pro klidnou rekreaci. Chatová osada se nachází přímo vedle řeky Otavy, kterou lemuje nově vybudovaná cyklostezka, kterou využívají také běžci a lidé na in-line bruslích. Často lze pozorovat vodáky, kteří zde zažívají dobrodružné prázdniny. Lze také podnikat dlouhé procházky po okolí, kde se nachází hluboké lesy plné hub a borůvek. V parných dnech návštěvníci a sportovci uvítají několik občerstvovacích zařízení, která jsou strategicky umístěna podél řeky a cyklostezky. Právě Dlouhá Ves je jedním z nejvýznamnějších středisek letní turistiky. Kašperské hory jsou naopak velice významné pro zimní turistiku. Horní tok Otavy patří mezi nejvýznamnější vodácké toky Plzeňského kraje. Je splavný v úseku Sušice-Horažďovice. Zajímavé je, že ORP Sušice je oblastí, kde žije nejvíce chráněných druhů rostlin a živočichů. Právě příroda je základem rozvoje cestovního ruchu v tomto místě. NP Šumava zasahuje na území Sušicka i Klatovska a prohlubuje tak vzájemnou spolupráci. Stejně tak je důležitá i spolupráce s Německem, kde na naši Šumavu navazuje německý NP Bavorský les. Šumava však není jen národním parkem, ale i chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací. Ohromná návštěvnost těchto oblastí však může být zároveň i hrozbou. Masový turismus může zanechat vážné negativní důsledky. Slabou stránkou je v případě Sušicka dopravní obslužnost. Jedná se o relativně veliké město, ale leží daleko od silnic první třídy. Sušicko se může chlubit především potenciálem přírodním, který je jedinečný a ze všech obvodů Plzeňského kraje má nejvyšší hodnoty. Soudím, že nižších hodnot využití 72
potenciálu dosahuje v důsledku špatné dopravní obslužnosti, nevyhovujícímu stavu pozemních komunikací a vzdálenosti od hlavních dopravních tahů, což znesnadňuje přístupnost oblasti potenciálním návštěvníkům i rozvoj dalších služeb. Potřebným krokem k navýšení návštěvnosti by bylo také pořádání akcí, především sportovních a kulturních, aby se tato oblast více prezentovala a spolupracovala s dalšími velkými městy. Pokud se tedy Sušicko zaměří na zkvalitnění dopravní infrastruktury a některých služeb pro aktéry cestovního ruchu a zapracuje na své prezentaci, má reálné šance se prosadit a získat si více návštěvníků a tím pádem i lépe zhodnotit svůj potenciál.
7.3.5 Rokycany V severovýchodní části Plzeňského kraje se rozkládá správní obvod Rokycany. Hraničí se Středočeským krajem a s dalšími ORP Plzeňského kraje. Spravuje 68 obcí, což je nejvíce ze všech ORP. Šest z nich má statut města, a to Hrádek, Mirošov, Mýto, Radnice, Rokycany a Zbiroh. Ze všech podnikatelských subjektů jich v odvětví ubytovacích, stravovacích a pohostinských služeb podniká 29,7% [37]. Z výsledků grafů a tabulek můžeme zhodnotit Rokycany jako oblast s podprůměrným využitím potenciálu. Číslo 82,71 % nepatří mezi nejvyšší hodnoty. Rokycany mají celkem vysoký potenciál, především přírodní. Při porovnání potenciálu s návštěvností můžeme zaregistrovat již poměrně značný rozdíl mezi jejich hodnotami. Oblast je propojena kvalitní sítí pěších i cyklistických značených tras. Řeka Klabava je jediným větším vodním tokem, který oblastí protéká. Řeka je splavná jen v případě dostatečného průtoku. CHKO Křivoklátsko, která na území zasahuje, se z velké části podílí na přírodním potenciálu oblasti. Nejnavštěvovanějším cílem turistů je zřejmě v současné době zámek, v minulosti však hrad, nacházející se v křivoklátských lesích - Zbiroh. Ke Zbirohu se váže jedna zajímavá pověst o jeho vzniku, o kterou bych se ráda podělila. Kdysi dávno se prý Zbyněk Zajíc se svou družinou ztratil v lesích a zabloudil. Unaveni si lehli na kopec a usnuli. Když se ráno probudili, kolem nich bylo plno jeleních parohů. Pan Zbyněk nařídil parohy sebrat a na tomto místě nechal vystavět hrad. Tak tedy vznikl název Zbiroh [38].
73
Dále je možno navštívit méně významné zámečky v Mirošově a v Oseku u Rokycan. Území protínají naučné stezky, z nichž zajímavými mohou být zejména Stezka Zbiroh či Naučná stezka důlní činností, nebo Za přírodou a historií Radnicka. Nejvýznamnější technickou památkou je pravděpodobně Hvězdárna v Rokycanech. Ze zřícenin se na území této oblasti nachází Kamýk či Mitrvald. I Rokycany mají na svém území několik kempů a chatových osad, není jich však tolik. V letních dnech mohou návštěvníci využít příjemného odreagování v letním kině v Dobřívi nebo ve Zbirohu. Rokycany také pohostí milovníky piva v místním minipivovaru U Stočesů. Spoustu dobrodružství zažijí návštěvníci v lanovém parku ve Zbirohu. Je však i možnost projížďky na koni v jednom z místních jezdeckých klubů, v oblasti se nacházejí dva. Příležitost venkovního koupání nabízí obec Volduchy a nádrž Rokycany. Bohužel, vzhledem k blízkosti Plzně, mají Rokycany poměrně nízký regionální význam. Rokycany se svým blízkým okolím mají dosti zajímavý potenciál, který však nezvládají využít. Oblast se značí vysokou sezónností. Problémem je také doprava. Rokycany se svým okolím mají nevyhovující technický stav komunikací a centra oblasti jsou velmi složitě dostupná. Ve venkovských oblastech jsou také pro turisty velmi omezené služby, nejen cestovního ruchu. V oblasti by bylo potřeba vylepšit infrastrukturu cestovního ruchu a možnosti dopravy a prezentovat i místa méně známá. Dále by bylo žádoucí uspořádat pro turisty zajímavé akce, které by měli s oblastí spojené. Ubytovací zařízení by se měla zaměřit na specifický druh turistiky, aby se odlišila od ostatních. Oblast by se také měla více propagovat, aby o ní lidé měli širší povědomí.
7.4 Velmi podprůměrné a nízké: Nepomuk – Horažďovice – Horšovský Týn – Blovice – Přeštice Tato skupina zahrnuje oblasti s nejnižšími hodnotami využití potenciálu. Jejich potenciál je o mnoho vyšší, než návštěvnost. Výsledky se pohybují pod hranicí 50 %.
74
7.4.1 Nepomuk Poslední skupinu s nejnižšími výsledky zahajuje ORP Nepomuk, rodiště sv. Jana Nepomuckého, která se rozkládá na východě Plzeňského kraje. Na východě sousedí se Středočeským a Jihočeským krajem, zbytkem území s dalšími ORP kraje. Pod správu obvodu Nepomuk spadá 26 obcí, z nichž dvě jsou městy, a to Kasejovice a Nepomuk. Stejně jako v ostatních ORP, i zde podniká v pohostinství, ubytování a stravování bezmála 30 % podnikatelských subjektů. Na území je pro účely cestovního ruchu k dispozici 9 hromadných ubytovacích zařízení [39]. Výsledky z tabulek pro Nepomuk znamenají následující. Hodnoty potenciálu jsou dosti nízké, pouhých 3,04 % z celkového potenciálu tvoří ORP Nepomuk. Musíme však brát ohledy také na menší rozlohu. Oblast přivede do kraje pouze 1,45 % návštěvníků. Svůj potenciál využívá na méně než 50 %, přesně na 47,58 %. Je třeba uznat, že tyto hodnoty jsou již značně nepříznivé. Nyní se však pokusím zhodnotit to dobré, co návštěvníci vyhledávají. Pěší stezky i cyklostezky jsou poměrně kvalitní, vhodné pro sportovní vyžití. Lze říci, že Nepomuk má poměrně slabý potenciál cykloturistických tras, ale přesto jsou hojně využívány. Jezdecké trasy bychom zde nenašli žádné a tak zájemci musí pro účely hippoturistiky využít jiné oblasti. Okolím vede jediná naučná stezka – Pod Zelenou Horou. Pro vodáky se nabízí řeka Úslava, kterou je možno sjíždět, avšak jen za předpokladu vhodných podmínek. V případě klidnějších forem turistiky jako je procházení hradů a zámků, je k dispozici pár menších objektů, mezi které patří zámeček Oselce, zámek Životice, zámek Zelená Hora či Chateau Žinkovy. Území se nemůže pochlubit žádnou význačnou přírodní památkou ani zajímavostí. Z přírodních úkazů lze uvést jen pár s menším významem – přírodní rezervaci Polánecký mokřad, či lokalitu zvláště chráněných druhů v Žinkovech a u Maňovic. Poměrně aktivní čilý ruch probíhá v Zábavním parku Pyramida v Nepomuku, který láká děti i dospělé na dětské atrakce, pirátskou loď, ZOO koutek, atp. Jedinou zříceninou v okolí je Potštejn západně od Nepomuku u obce Žinkovy. Žinkovy mimo jiné disponují také jedinou chatovou osadou v oblasti a nabízí také vyžití v podobě vodních radovánek u Žinkovského rybníka.
Na území ORP
Nepomuk jsou i dvě farmy, zaměřené na agroturistiku. V obci Neurazy jižně od Nepomuku přivítá návštěvníky letní kino. Ačkoli se zde nenacházejí značené jezdecké trasy, působí v okolí několik jezdeckých objektů, nabízejících možnosti jízdy na koni. 75
Příjemná procházka vede na kopec Na Skalici u obce Prádlo, kde se na jednom ze skalnatých vršků nachází kruhová romantická stavba, nazývaná Pustevna, jež je opředena mnoha pověstmi. Pro oblast je výhodná její poloha na silnici I. třídy z Českých Budějovic přes Nepomuk, Plzeň, Karlovy Vary. Přes území vede cyklotrasa z Plzně přes Nepomuk až do Blatné s nadregionálním významem. Tato oblast je pouze lokálním centrem s nižším významem. Nepomuk nepatří mezi nejoblíbenější cíle turistů. Aby ORP zvýšila možnosti lepšího využití potenciálu, musely by tamní orgány tvrdě zapracovat na zlepšení infrastruktury a památek. Potenciál památek ani přírody měnit nelze, ale je možné operovat se společenskými předpoklady. Proto by pro oblast bylo nejlepší se zaměřit právě na společenské, kulturní a sportovní akce. Například by mohli využít právě Cyklostezky s nadregionálním významem pro konání závodů či jen pro zábavu. Chtělo by to více propagovat oblast, o které toho lidé tolik neznají. Dále by bylo potřeba vybudovat nové ubytovací kapacity, je jich totiž nedostatek. Mimo značené stezky je v oblasti nedostatečná nabídka doplňkových sportovních a turistických aktivit. Doporučovala bych začít aktivně pracovat na jejich rozvoji.
7.4.2 Horažďovice Správní obvod Horažďovice se nachází v jihovýchodní části tohoto kraje. Jeho sousedy jsou na východě Jihočeský kraj a ORP Sušice, Nepomuk a Klatovy. Obvod je tvořen 20 obcemi, z toho dvě jsou se statutem města – Nalžovské hory a Horažďovice. V pohostinství, ubytování a stravování podnikalo v roce 2012 celkem 27,5% ekonomických subjektů [40]. Oblast patří mezi oblasti s nejnižšími hodnotami využití potenciálu. Potenciál Horažďovic dosahuje hodnoty 2,57 % a návštěvnost 0,93%. Horažďovice jsou také jednou z mála oblastí Plzeňského kraje, která má vyšší hodnoty územně zakotvených atraktivit, než krajině rekreačních. Potenciál je využíván na pouhých 36,67 %. Horažďovice nedisponují hodnotným potenciálem, ale něčím zajímavé přece jen jsou. Začnu-li opět s vyžitím pro pěší turisty a cyklisty, lze říci, že není špatné. Oblast je prokřižována několika značenými stezkami. Územím však neprocházejí žádné značené 76
jezdecké trasy, jen jedna naučná stezka okolím Chanovic. Pro Horažďovice je velice důležitá řeka Otava, která přes město protéká a tvoří tak důležitý motivační faktor pro návštěvníky, především zajímající se o vodáckou turistiku. Okolí Horažďovic však zahrnuje i zajímavé hrady a zámky. Především muzeum a zámek v Horažďovicích a také tamní středověké opevnění. Další památkou je muzeum a zámek v Chanovicích severně od Horažďovic a zámek ve Střelských Hošticích, který se postupně revitalizuje. Příjemnou atmosférou žije zřícenina hradu Prácheň u Domažlic a zřícenina hradu Ballymotte v Nalžovských horách. Pro chataře zde nepanují příliš dobré předpoklady. Žádné chatové osady se zde nenacházejí, jen několik kempů podél řeky Otavy. Přímo pro vodáky je určen Vodácký kemp Pod Práchní v Horažďovicích a dále nabízí ubytování Rosenauerův mlýn, který krom ubytování nabízí také prohlídku a ukázku fungování mlýna. Agroturistika se zde zatím nerozvíjí, oblast nedisponuje žádnými farmami. Ani pro kongresovou turistiku nejsou příliš příznivé podmínky, jen jediný hotel v Horažďovicích nabízí kongresové služby. Je však možné vyzkoušet si jízdu na koni v jednom ze dvou objektů v okolí. Pro návštěvníky, kteří si potrpí na nějaké to dobrodružství, čekají dva zatopené lomy poblíž obce Chanovic, které nabízejí možnost potápění. Tyto lomy jsou také vhodné pro venkovní koupání. V Horažďovicích se koná i pár zajímavých akcí, kterých se účastní mnoho lidí i z okolních oblastí a krajů. Velice oblíbenou akcí je Horažďovická padesátka, což je dálkový pochod. Kratší trasy jsou vhodné i pro děti a začátečníky, delší pak pro sportovní nadšence a dospělé. Tito sportovci pak mohou ujít trasu dlouhou až 100 km a lze ji absolvovat buď pěšky, nebo na kole. Velmi působivou událostí jsou Slavnosti kaše. V té době náměstí ožije kejklíři a rytíři. Akce se koná jako upomínka na českého krále Rudolfa Habsburského, který byl přezdíván jako Král kaše. Na programu je mnoho hudebních vystoupení, vyhlášení nejlepší kaše, či soutěž o nejlepšího jedlíka. Jako v pohádce se budou cítit návštěvníci v Lese Prašivice u Nalžovských hor, kde se rozprostírá tajemný lesík s jezírkem, ale také do skal vytesané sochy draka, želvy a dalších zvířat, muchomůrek a trpaslíků [41]. Horažďovice nejsou příliš populární oblastí, jelikož nejsou moc známé a mají relativně nízký potenciál. Krajině rekreační potenciál je zde dokonce po přepočtu v poměru s rozlohou nejnižší ze všech oblastí. V poslední době lze totiž zaznamenat postupný úbytek zeleně a lesů. U Horažďovic se prolíná několik problému, zejména však infrastruktura cestovního ruchu a propagace. Oblast by se měla více prezentovat a využít především řeky Otavy, která láká vodáky. Zaměřila bych se na vybudování 77
lepších služeb právě pro vodáckou turistiku, podobně, jako to udělala Sušice. Vybudování občerstvovacích stanic podél toku, či více kempů by mohlo být dobrým začátkem při snaze o lepší využití potenciálu a rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Také by bylo vhodné vybudovat nová ubytovací zařízení, kterých je v současné době nedostatek a rozšířit nabídku sportovních a turistických aktivit.
7.4.3 Horšovský Týn Další oblastí s nízkou hodnotou využití potenciálu je správní obvod Horšovský Týn. Ten se nachází v jihozápadní části Plzeňského kraje a má společné hranice s pěti dalšími obvody kraje. Pod správu této oblasti spadá celkem 18 obcí, z toho 2 se statutem města – Horšovský Týn a Staňkov. Přesně 30,8 % podnikatelských subjektů podnikalo v roce 2012 v oboru pohostinství, ubytování a stravování. Obvod má nízké ubytovací kapacity, pro turisty jsou k dispozici pouze 4 hromadná ubytovací zařízení [42]. Výsledky této oblasti lze zhodnotit jako velmi podprůměrné. Horšovský Týn nedisponuje velkými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Potenciál tohoto území tvoří pouhá 1,85 % z celkového potenciálu kraje. Hlavním problémem je však nízká návštěvnost. Hodnoty návštěvnosti dosahují jen 0,53 % a jsou nejnižší v celém kraji. Využití potenciálu se pak rovná 29,22 %, což je velice nízká hodnota. Návštěvnost není přiměřená potenciálu, naopak je hluboko pod jeho úrovní. Oblastí Horšovského Týna prochází několik pěších i cyklistických značených tras, v porovnání s ostatními ORP jich je však málo a značí se málo rozvinutým systémem. Značené jezdecké trasy se v okolí nevyskytují, zato tudy prochází dvě naučné stezky u obce Staňkov. Oběma městy, jak Staňkovem, tak Horšovským Týnem, protéká řeka Radbuza, splavná jen za vhodných podmínek. Oblast nedisponuje velkým množstvím hradů ani zámků. Vyskytují se jen dva objekty – zámek v Osvračíně a hrad a zámek v Horšovském Týnu, který nabízí mimo jiné i zajímavé posezení a občerstvení v zámecké restauraci. V celém okolí lze navštívit pouze jediné muzeum, a to Muzeum vah, které je však zajímavé v tom ohledu, že je nejmenším muzeem v České republice. Nízký potenciál se projevuje také v absenci přírodních památek. Zajímavým výletem však může být stoupání a následný výhled z rozhledny Šibeniční vrch, nedaleko Horšovského Týna. Vrchol rozhledny nabízí kouzelný výhled po okolí. Oproti většině
78
dalších ORP v Plzeňském kraji, se zde nenacházejí žádné kulturně, přírodně ani společensky výjimečné atraktivity, které by mohly lákat návštěvníky. Oblast disponuje jen jedinou chatovou osadou, kemp se zde nenachází žádný. Nejsou zde předpoklady pro agroturistiku, hipoturistiku, ani kongresovou turistiku. Pro sportovní nadšence zde také nepanují příliš dobré podmínky. Pro nejbližší adrenalinový zážitek je třeba cestovat až k Holýšovu poblíž Staňkova. Mají-li turisté zájem o nějaké vodní radovánky, musejí se vydat až do Babylonu u Domažlic. V Horšovském Týnu slouží totiž k tomuto účelu jen koupaliště Podhájí. Zde je však koupání povoleno jen na vlastní nebezpečí. Dříve tato oblast bývala velice oblíbená. Postupem času se však zhoršovala kvalita vody, která se dostala až na takový stupeň, že ji lidé přestali téměř navštěvovat. Dříve bývalo Podhájí vyhledávanou rekreační oblastí, v současné době již nikoli [43]. Město Horšovský Týn je městskou památkovou rezervací s významným historickým potenciálem. Obdivovaný je renezanční zámek s krásným anglickým parkem. Horšovský Týn i Staňkov leží na dopravním tahu z Domažlic do Plzně. Jinak je však oblast nepříliš dobře dopravně dostupná a vybavená infrastrukturou. Stav silnic II. a III. tříd je velmi špatný. Velkou roli hraje také rozloha a fakt, že ORP Horšovský Týn je jedna z méně důležitých oblastí v kraji s nižším významem a také poměrně velká vzdálenost od Plzně. Nízké využití potenciálu je důsledkem velmi nízké návštěvnosti. Oblast má celkem významný historický potenciál, přírodní potenciál je pak o něco nižší a není tolik významný. Tato oblast nedokáže návštěvníkům nabídnout takové možnosti, jako jiné, větší ORP. Jsou zde relativně rozsáhlé bezlesné plochy. Mimo centrum je také špatná dostupnost a kvalita služeb a občanské vybavenosti. Pro vícedenní turisty oblast nedisponuje dostatečným množstvím atraktivit a značí se nedostatečnou nabídkou služeb, a to především v oblasti ubytování, turistických služeb a návazných aktivit. Doporučení bych měla několik. V první řadě bych vážně uvažovala o vybudování nového plaveckého areálu či kompletní rekonstrukci areálu Podhájí. Tento krok by mohl být v letním období motivací pro navštívení oblasti pro mnoho návštěvníků. Dále bych doporučila se zaměřit na historický potenciál, který je relativně významný a mohl by přivést do oblasti více návštěvníků, kdyby byl lépe propagován. Bylo by vhodné
79
vybudování nové infrastruktury, jako jsou nová ubytovací zařízení, či jejich zatraktivnění, více stezek pro turisty, více možností a atrakcí.
7.4.4 Blovice Následuje předposlední oblast – správní obvod Blovice. Tato ORP se nachází na jihovýchodě Plzeňského kraje a hranice sdílí s dalšími čtyřmi obvody a na východě s krajem Středočeským. Pod toto území spadá 19 obcí, z nichž dvě – Blovice a Spálené Poříčí, mají statut města. Blovice jsou nejmenším správním obvodem v Plzeňském kraji. V ubytování, stravování a pohostinství podniká 27,1 % ekonomických subjektů [44]. Blovice nedisponují nevídaným potenciálem, avšak v následném poměru s rozlohou tvoří 3,27 % celkového potenciálu kraje. Návštěvnost je 0,94 % z celkové návštěvnosti. Při porovnání těchto dvou hodnot vidíme, že hodnoty potenciálu vysoce převyšují návštěvnost místa, a proto následně dochází k podprůměrnému využití potenciálu, a to na úrovni 28,64 %. V oblasti je několik cyklistických i pěších značených stezek. Zajímavou a také poučnou procházkou především pro děti může být naučná stezka Loukou i lesem za pohádkou, která seznamuje se zvířátky a rostlinkami tohoto regionu. Další naučnou stezkou je Stezka z Chocenic na Velkou skálu u Bzí, která seznamuje návštěvníky s historií významných zapomenutých památek v okolí. Městem Blovice prochází řeka Úslava, pro vodáky vhodná jen při dostatečném průtoku. K návštěvě lákají zámky v Blovicích, Spáleném Poříčí a v Chocenicích. U obce Chocenice, jižně od Blovic se nachází národní přírodní rezervace Chejlava. Zajímavou přírodní ukázkou jsou též Vodopády Bradavy ve Spáleném Poříčí. Severně od Blovic, u obce Milínov, se tyčí přírodní vyhlídkové místo zvané Mariina skála. Pro cestující může být nevšedním zážitkem také návštěva mlýna v Mešně, kde jsou předváděny původní stroje. Jedinou zříceninou na území kraje je zřícenina hradu Vlčtejn, která však postupem času zchátrala a dnes jsou k vidění jen torza paláce a zbytky ochranných hradeb. Pro návštěvníky je také umožněna prohlídka Muzea jižního Plzeňska v Blovicích. Stálá expozice nabízí prohlídku interiéru ložnice doplněné o historické kousky dámského spodního prádla z 19. století. Muzeum je obklopeno rozlehlým anglickým parkem a několika sousošími.
80
Na území se nenacházejí kempy ani chatové osady, jen několik hotelů a penzionů. Oblast není vhodná pro kongresovou turistiku, agroturistiku ani hippoturistiku z důvodu absence zařízení, poskytujících tyto služby. K dispozici turistům nejsou ani možnosti adrenalinových sportů. Projížďku na koni umožňují jen dvě zařízení. Jsou však zde místa s dobrými podmínkami pro horolezení. Těmito místy jsou skála Baba, nedaleko Blovic a skála ve Vlčtejně. Venkovní koupání umožňuje přírodní biotop Blovice, kde se nachází koupaliště, dětské hřiště a sportovní hřiště. Areál najde uplatnění i v zimě, kdy se změní na bruslařskou plochu. Blovice leží poblíž rychlostní silnice vedoucí z Plzně dále do Českých Budějovic až do Vídně. Bylo by potřeba, aby se ORP soustředila na zkvalitnění ubytování. Místo budování nových ubytovacích zařízení bych se soustředila více na jejich zkvalitnění a modernizaci a také lepší možnosti vyžití pro turisty. A to v podobě zábavy, sportu i kultury. Oblast nemá potenciál pro dlouhodobé dovolené, kromě rekreačních objektů. Ty však ve většině případů vlastní Plzeňané. Nemalé potíže způsobuje také nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro turistiku a cestovní ruch.
7.4.5 Přeštice Poslední oblastí s nejnižší mírou využití potenciálu je ORP Přeštice, ležící ve středu Plzeňského kraje. Hranice má společné s dalšími sedmi obvody v Plzeňském kraji. Pod jeho správu spadá 30 obcí, ale jen Přeštice mají statut města. V roce 2012 podnikalo rovných 27 % ve službách pohostinství, ubytování a stravování [45]. Z tabulky se dozvíme, že Přeštice nemají až tak nízký potenciál, rozlohou také nejsou nejmenší. Dosahují však nejnižší hodnoty počtu disponibilních lůžek v přepočtu na rozlohu. Potenciál tohoto obvodu se podílí na celkovém potenciálu 3,28 % a na návštěvnosti pouze 0,65 %. V grafu porovnání těchto hodnot je znázorněn rozdíl, který je nejvyšší ze všech ORP. Potenciál vysoce převyšuje hodnotu potenciálu. To následně vede k nedostatečnému využívání potenciálu oblasti v míře pouhých 19,89 %. Tyto výsledky jsou velmi špatné a je jisté, že Přeštice by tento problém měly řešit a podniknout kroky ke zlepšení situace.
81
V oblasti je možné využít pár pěších značených tras a mnoho cyklistických tras. Jezdecké trasy se v okolí nevyskytují. Největším vodním tokem protékajícím v této ORP, je řeka Úhlava. Ta sice nabízí vyžití pro vodáckou turistiku, ale opět jen v případě dostatečného průtoku. Nejkrásnějšími historickými, kulturními památkami jsou zámky v Lužanech, zámek s kapličkou v Horšicích, zámek s anglickým parkem v Dolní Lukavici, zámek v Nebílovech, zámeček v Merklíně, či renezanční zámek v Pteníně. Z tohoto výčtu je vidět, že kulturní potenciál je poměrně významný. K oblasti patří i dvě muzea – Dům historie Přeštička v Přešticích a Motomuzeum v Chlumčanech, které je zajímavým zpestřením především pro mužskou část návštěvníků. Území však nemá žádnou naučnou stezku, která by turisty seznamovala s oblastí. U obce Horšice se nachází zřícenina hradu Skála. Více se toho zachovalo z hradu Roupov, který se nachází o něco více na západ. Nedaleko od Přeštic se nachází agrofarma Plevňov, která nabízí vyjížďky na koních. Na pivo si návštěvníci mohou zajít do místního minipivovaru U Bizona v Čižici. Milovníci adrenalinu budou nadšeni z lanového parku v Horní Lukavici. V okolí jsou dvě jezdecká zařízení. Jedním je již zmíněná farma v Plevňově, druhým je Pension Country Relax ve Vřeskovicích. Pro účely horolezectví slouží skála Loupensko u Horšic. Venkovní koupání je zase možné v umělé vodní nádrži Čižice. Mezi přírodní památky patří Lužany a Loupensko. Lužany jsou oblastí chráněnou z důvodu zachování zbytku meandrujícího řečiště řeky Úhlavy a lužního lesa [46]. Přírodní památka Loupensko se nachází nedaleko od Přeštic. Zajímavé na ní je především skalní městečko vytvořené zvětráváním. Z Přeštic vede dobré spojení přímo do Plzně, opačným směrem do Klatov. Leží totiž na evropské silnici 1. třídy z Plzně až do Mnichova. Přeštice neposkytují příliš příznivé podmínky pro rekreaci a cestovní ruch. Problémem je v tomto případě intenzivní zemědělsky zaměřené využití území a s tím spojený nedostatek malebných zelených ploch vhodných pro turistiku. V oblasti je málo chráněných území, krajina působí jednotvárně. Většina návštěvníků oblast navštěvuje jen krátkodobě. Zásadním problémem v této oblasti je vzhled krajiny. Bylo by vhodné se zaměřit na zpestření prostředí, aby bylo lákavější pro turisty. Další příležitostí, jak přivést do 82
oblasti více návštěvníků, může být zavedení nové naučné stezky, která by je informovala o zajímavostech v okolí. ORP se mimo to značí i slabou občanskou vybaveností. Doporučila bych proto zapracovat na rozvoji služeb pro místní i turisty.
83
7.5 Kartogramy kraje
Obrázek 3: Kartogram návštěvnosti Plzeňského kraje, vlastní zpracování
84
Obrázek 4: Kartogram hodnot potenciálu Plzeňského kraje, vlastní zpracování
85
Obrázek 5: Kartogram využití potenciálu v Plzeňském kraji, vlastní zpracování
86
8 Závěr Ve své práci jsem se pokusila zjednodušenou metodou kompozitních indikátorů zhodnotit Plzeňský kraj z hlediska využití cestovního ruchu. To nezahrnovalo jen výčet nejzajímavějších kulturních a přírodních atraktivit, ale zejména pochopení dané problematiky. Aby mohlo být mé zhodnocení považováno za smysluplné, musela jsem mimo atraktivit brát v úvahu i jiné faktory, které působí na cestovní ruch, jako je infrastruktura, společenské události, spolupráce a mnoho dalších. Výsledky využití potenciálu cestovního ruchu bylo možné rozdělit do čtyř skupin. Do první skupiny jsem zahrnula pouze Klatovy, které oproti ostatním ORP svými hodnotami vynikají. Jejich návštěvnost je tak vysoká, že o hodně převyšuje potenciál. Druhá skupina s nadprůměrnými výsledky zahrnuje Nýřany, Tachov, Stříbro a Stod. Tyto ORP se vyznačují značně vyšší návštěvností, než potenciálem, avšak o něco nižšími hodnotami, než u Klatov. Do třetí skupiny jsem zařadila Kralovice, Plzeň, Domažlice, Sušice a Rokycany. ORP je možné charakterizovat jako oblasti s vyrovnanými hodnotami potenciálu a návštěvnosti, či s mírně vyšším potenciálem. Do poslední skupiny jsem začlenila Nepomuk, Horažďovice, Horšovský Týn, Blovice a Přeštice. ORP s nejnižšími hodnotami a také s neefektivním využitím potenciálu. Charakterizují je hodnoty potenciálu o mnoho větší než návštěvností. Dá říci, že oblasti s nízkými hodnotami využití potenciálu se potýkají s vesměs stejnými problémy – nevyhovující
infrastrukturou,
nedostatkem
společenských
událostí,
nevhodnou
propagaci, špatným dopravním spojením, nízkým významem oblasti či vzdáleností od větších měst. Důležitým faktorem u nich také ve většině případů je absence aktivit cestovního ruchu, tzn. nekvalitní cyklostezky a turistické trasy, rozhledny, kulturní zařízení, sportovně rekreační zařízení, lyžařské vleky a lanovky, nedostatek TIC, či subjektů pohostinství a veřejného stravování. Některé výsledky mně překvapily. Zjistila jsem, že oblasti s ohromným potenciálem a vysokou návštěvností nemusí potenciál využívat nejlépe. Ale také naopak, že ORP s nižším potenciálem mohou dokázat využít své předpoklady na výbornou a přilákat do oblasti mnoho turistů. Oblasti s nejnižšími hodnotami nemusí být nutně nezajímavé a neatraktivní, jen potřebují podniknout kroky, které by podpořily návštěvnost a zvýšily jejich hodnotu. Rozhodně nyní mohu říci, že Plzeň, přestože nevyužívá potenciál nejlépe ze všech oblastí, má obrovskou budoucnost a lze očekávat, že v následujících letech přiláká ohromnou spoustu turistů. 87
Mým cílem bylo rozdělit ORP v kraji do skupin s podobnými hodnotami a zhodnotit, jak dokáží využít svůj potenciál. Myslím si, že předmětem mého rozboru bylo také přijít na neočekávané a překvapivé výsledky. Jako například u Plzně, u které by každý čekal nejvyšší umění využít potenciál, kterým disponuje. Důležitou součástí práce jsou také doporučení, která by jednou mohla být nápomocná při možném budoucím bádání po příčinách problémů či po způsobech dalšího rozvoje a zvýšení návštěvnosti. Výstupem jsou zjednodušeně řečeno jakési klady a zápory daných oblastí, jejich výhody a nevýhody doplněné o návrhy, jak svých přínosů využít ve svůj prospěch, nebo naopak, jak se zbavit negativ a nahradit je účinnějším řešením. Doufám, že má práce přinese užitek nejen mně, v podobě nových vědomostí, ale také Plzeňskému kraji a lidem, kteří usilují o jeho rozvoj. Plzeňský kraj byl dobrou volbou, jelikož Sušicko a Domažlice dobře znám. Záleží mi na rozvoji této oblasti a ráda bych, aby tento zajímavý kraj poznali i další lidé. Během vypracovávání bakalářské práce mě napadala řada myšlenek, možností a doporučení ke zlepšení řešeného území. Po zpracování praktické části mohu potvrdit svůj názor, že Plzeňský kraj disponuje ve svém úhrnu nevídaným potenciálem, kterým se můžeme chlubit nejen v Evropě, ale i ve světě. Především díky Plzni, která si drží titul Evropské město kultury, se nám podaří krásy a jedinečnosti Česka snáze prosadit.
88
9 Zdroje 9.1 Knižní zdroje LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch – Základy a právní úprava. Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. Učební text. VŠPJ PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. Jihlava, 2011. Studijní materiál. VŠPJ.
9.2 Jiné 9.2.1 Periodika RUX, Jaromír, CHALUPA, Petr, JANOUŠKOVÁ, Eva. Proměny potenciálu přírodních složek krajiny ve vztahu k cestovnímu ruchu v jednotlivých historických etapách. Studia Turistica. 2014, 5, 2, s. 54. ISSN 1804-252X. CHALUPA, Petr, PROKOP, Martin, RUX, Jaromír. UŽITÍ SHLUKOVÉ ANALÝZY K HODNOCENÍ POTENCIÁLU ÚZEMÍ Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU. In Aktuální problémy cestovního ruchu. PACHROVÁ, Stanislava, DOLEŽALOVÁ, Martina, ŠÍP, Jiří. 1 elektronické. Jihlava: VŠPJ. 2014. s. 69. ISBN 978-80-87035-87-0.
9.3 Internetové zdroje [1] Základní informace o kraji. Plzeňský kraj: nejlepší místo pro život [online]. [2015] [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:
[2] KRAJSKÉ RIS: Obce s rozšířenou působností. RIS: Regionální informační servis [online]. © 2012 - 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [3] Veřejná doprava v kraji. POVED: Plzeňský organizátor veřejné dopravy [online]. © 2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [4] Mapa turistických regionů a oblastí. CzechTourism [online]. © 2005-2013 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:
89
[5] Krajina. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 28. 8. 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Krajina [6] Charakteristika SO ORP Klatovy. Český statistický úřad [online]. 15.05.2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [7] Historie. Vodní hrad Švihov: národní kulturní památka [online]. © 2015 [cit. 201504-24]. Dostupné z: [8] Kalendář akcí: Švihov. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2015 [cit. 2015-0424]. Dostupné z: [9] Kalendář akcí: Klatovy. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2015 [cit. 201504-24]. Dostupné z: [10] Opravené katakomby lákají. KLATOVSKÝdeník.cz [online]. 12.9.2012 [cit. 201504-24]. Dostupné z: [11] Charakteristika SO ORP Nýřany. Český statistický úřad [online]. 15.05.2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [12] Hromnické jezírko. Turistika.cz [online]. © 2007-2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [13] Charakteristika SO ORP Tachov. Český statistický úřad [online]. 15.05.2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [14] Kalendář akcí: Tachov. Kudyznudy.cz [online]. © 2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:< http://www.kudyznudy.cz/Kalendar-akci.aspx?city=560715> [15] Charakteristika SO ORP Stříbro. Český statistický úřad [online]. 15.05.2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [16] Konstantinovy Lázně zažívají od roku 2006 trvalý růst počtu hostů. Senivia [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:
90
[17] Amálčin krámek. Amálčina mydlárna [online]. © 2011 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:< http://www.amalcina-mydlarna.cz/sortiment/amalcin-kramek/> [18] Charakteristika SO ORP Stod. Český statistický úřad [online]. 15.05.2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [19] Přírodní koupací biotop Kotýnka. Město Dobřany [online]. © 2015 [cit. 2015-0423]. Dostupné z: [20] Westernové městečko Halter Valley Dnešice. Jedtesdetmi.cz [online]. [2013] [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [21] Charakteristika SO ORP Kralovice. Český statistický úřad [online]. 15.05.2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [22] O nás. Lovecký restaurant Rudolf II. [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [23] U Báby. Turistika.cz [online]. © 2007-2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [24] Ubytování na farmě. Rodinná Biofarma Belina: Nežichov [online]. [© 1996–2015] [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [25] Charakteristika SO ORP Plzeň. Český statistický úřad [online]. 15. 05. 2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [26] Plzeň: otevřené město. Zcu.cz [online]. © 2002 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: [27] Kalendář akcí: Plzeň. Kudyznudy.cz [online]. © 2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [28] Evropské hlavní město kultury 2015. 2015 Plzeň: Evropské hlavní město kultury [online]. © 2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:< https://www.plzen.eu/obcan/omeste/projekty-mesta/evropske-hlavni-mesto-kultury/> [29] O nás. Tyjátr [online]. © 2013 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [30] Charakteristika SO ORP Domažlice. Český statistický úřad [online]. 15.05.2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: 91
[31] Aktivity a akce: Chodské slavnosti. Kudyznudy.cz [online]. 5. 10. 2014 [cit. 201504-23]. Dostupné z: [32] O Domažlicích. Domažlice: Oficiální stránky města [online]. © 2015 [cit. 2015-0423]. Dostupné z: [33] SWOT analýza ORP Domažlice. Web rozvoje regionu Domažlicka [online]. [2010] [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:< http://www.edomazlice.cz/index.php/uapdomazlice/uap-orp-domazlice-2010/swot-analyza> [34] Historie města Domažlice. Domažlice: Oficiální stránky města [online]. 24.04.2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:< http://www.domazlice.eu/o-domazlicich/hranicnimesto-domazlice.html> [35] Charakteristika SO ORP Sušice. Český statistický úřad [online]. 15. 05 .2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [36] Titulní stránka. Státní hrad Rabí: národní kulturní památka [online]. 21.04.2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [37] Charakteristika SO ORP Rokycany. Český statistický úřad [online]. 15. 05 .2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: < https://www.czso.cz/documents/11252/17842966/rokycany.pdf/7aa2606c-69cc-4f6cb744-a6b629326193?version=1.0> [38] Zámek Zbiroh. Zbiroh [online]. [2013] [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: [39] Charakteristika SO ORP Nepomuk. Český statistický úřad [online]. 15. 05. 2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [40] Charakteristika SO ORP Horažďovice. Český statistický úřad [online]. 15. 05. 2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [41] Kalendář akcí: Horažďovice. Kudyznudy.cz [online]. © 2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [42] Charakteristika SO ORP Horšovský Týn. Český statistický úřad [online]. 15.05.2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: 92
[43] Podhájí u Horšovského Týna ke koupání neláká. Domažlickýdeník.cz [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [44] Charakteristika SO ORP Blovice. Český statistický úřad [online]. 22. 05. 2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [45] Charakteristika SO ORP Přeštice. Český statistický úřad [online]. 22.05.2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: [46] Lužany. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 25. 12. 2013 [cit. 2015-0423]. Dostupné z: [47] BÍNA, Jan. 2010. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice [online]. 1. vydání. Brno: Ústav územního rozvoje, [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: [48] BÍNA, Jan. 2010. Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice. [online]. 1. Vydání. Brno: Ústav územního rozvoje, [cit. 2015-04-23]. Dostupné z:
93
