Analýza cestovního ruchu, podpora turismu a financování CR v Kraji Vysočina

Analýza cestovního ruchu, podpora turismu a financování CR v Kraji Vysočina

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. 5. 2013

...................................................... Podpis

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat paní profesorce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení mé bakalářské práce, trpělivost a drahocenné rady. Také bych chtěla poděkovat celé své rodině a příteli, kteří mě po celou dobu studia podporovali. Zvláštní poděkování patří panu Ing. Tomáši Čihákovi za vstřícný přístup a poskytnutí informací a materiálů k mé bakalářské práci. Také děkuji za pomoc při dotazníkovém šetření recepčním v hotelu Gustav Mahler.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza cestovního ruchu, podpora turismu a financování CR v Kraji Vysočina

Bakalářská práce

Autor: Jana Váchová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2013

Copyright© 2013 Jana Váchová

Abstrakt Váchová Jana: Analýza cestovního ruchu, podpora turismu a financování CR v Kraji Vysočina. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Práce je zaměřena na charakteristiku cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje základní údaje o Kraji Vysočina. V této části je popsána historie a základní data cestovního ruchu v ČR. Praktická část se zabývá analýzou cestovního ruchu a statistických dat v oblasti cestovního ruchu na Vysočině. Vyhodnocení dotazníků pomocí grafů, předloţených a vyplněných návštěvníky hotelu Gustav Mahler v Jihlavě. Dále je zmíněno financování cestovního ruchu z Evropských fondů.

Klíčová slova: Cestovní ruch. Analýza. Kraj Vysočina. Dotazník

Abstract Váchová Jana: Analysis of Tourism, Tourism Promotion and the Financing of Tourism in the Vysočina Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor Ing. Věra Nečadová. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2013. The thesis is focused on characteristic of tourism in Vysocina region, Czech Republic. It is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part contains basic information about Vysocina region. In this part, there is the description of the history and basic data of tourism in the Czech Republic. The practical part deals with the analysis of tourism and statistic data in Vysocina region. The evaluation of questionnaires with the usage of charts submitted to the guests of Gustav Mahler's Hotel in Jihlava. Further, the tourism financing by European funds is mentioned.

Key

words:

Tourism.

Analysis.

Vysocina

Region.

Questionnaire 7

Předmluva Tato bakalářská práce je zaměřena na Kraj Vysočina v oblasti cestovního ruchu. V tomto Kraji jsem se narodila a ţiji zde. Vysočinu mám procestovanou a znám ji, ale i tak si myslím, ţe je vţdy co nového objevovat. Vysočina má své kouzlo a má co v cestovním ruchu nabídnout. Cílem je sběr dostupných dat a statistik v oblasti cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Tyto data jsem podpořila i dotazníkovým průzkumem hostů v hotelovém zařízení Gustav Mahler. Práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické, popíši a shrnu Kraj Vysočina z pohledu atraktivity cestovního ruchu. Zmíním základní údaje o tomto Kraji, památky a zajímavá místa. Neopomenu vypsat i UNESCO památky. K rozvoji cestovního ruchu je zapotřebí udrţování, modernizace a budování zázemí a infrastruktury. To se neobejde bez financí, kterých se většinou nedostává. Zmíním i zdroje, odkud se dají čerpat finance na podporu turismu. V praktické části se budu zabývat Světovému šampionátu v biatlonu, jako velice přínosnou a inspirující akci pro Kraj Vysočina v oblasti cestovního ruchu. Na této akci a mnoha jiných se podílí příspěvková organizace Vysočina Tourism, kterou v této práci zmíním. Shrnu dostupné statistiky návštěvnosti v Kraji Vysočina a nakonec provedu vyhodnocení dotazníku, který byl předloţen návštěvníkům Jihlavy.

8

Obsah

PODĚKOVÁNÍ ................................................................................................................ 3 Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Abstract ............................................................................................................................. 7 Předmluva ......................................................................................................................... 8 Obsah ................................................................................................................................ 9 1.

Úvod ........................................................................................................................ 11

2.

Teoretická část ......................................................................................................... 12 2.1

Kraj Vysočina................................................................................................... 12

2.1.2 Základní údaje ................................................................................................ 12 2.1.3 Zajímavosti z Vysočiny, které nejsou aţ tak všeobecně známé ..................... 14 2.1.4 Památky UNESCO na Vysočině .................................................................... 15 2.2 Cestovní ruch ........................................................................................................ 20 2.2.1 Druhy a formy cestovního ruchu .................................................................... 21 2.2.2 Historie cestovního ruchu na našem území .................................................... 22 2.2.3 Rajonizace, vymezení a klasifikace území ČR............................................... 24 2.2.4 EU ve vztahu k CR ......................................................................................... 25 2.2.5 Regionální operační programy ....................................................................... 27 2.2.6 Regionální operační program NUTS II Jihovýchod ....................................... 28 2.2.7 Dotace z fondů EU ......................................................................................... 29 2.2.8 Fond Vysočiny................................................................................................ 30 3.

Praktická část ........................................................................................................... 31 3.1 Vysočina Tourism ................................................................................................. 31 3.2 Světový šampionát v biatlonu ............................................................................... 33 3.3 Analýza návštěvnosti Kraje Vysočina .................................................................. 34 9

3.3.1 IC a TIC .......................................................................................................... 34 3.3.2 Navštívená místa ............................................................................................ 35 3.3.2 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízení .......................................... 36 3.4 Podpora turismu .................................................................................................... 41 3.5

Jihlava a Gustav Mahler ................................................................................... 43

3.6

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 44

3.6.1 Vyhodnocení dotazníků .................................................................................. 45 3.6.2 Celkové shrnutí dotazníků .............................................................................. 58 4.

Závěr ........................................................................................................................ 59

Internetové zdroje ........................................................................................................... 60 Tištěné zdroje .................................................................................................................. 61 Seznam obrázků .............................................................................................................. 61 Zkratky: ........................................................................................................................... 62 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................... 62 Dotazník .......................................................................................................................... 64

10

1.

Úvod

Cestovní ruch se stává velkým fenoménem posledních let. Stále více lidí cestuje a touţí poznávat něco nového. Oblíbenějšími se stávají exotické a adrenalinové formy cestovního ruchu. V zákulisí připravené infrastruktury a zázemí je veliké úsilí lidí, kteří se podílejí na rozvoji cestovního ruchu. Snahou je budování nových cyklostezek, infrastruktury, dostupnosti terénu a propagaci turistických oblastí a tras. Toto vše je finančně velice náročné. Bez finanční pomoci a podpory z evropských fondů by mnohdy nešlo zachovat či rozvíjet turisticky zajímavé lokality a objekty. V kaţdé zemi je zaměstnán nepřehlédnutelný počet pracovníků v oblasti cestovního ruchu (dnes největšího zaměstnavatele v Evropské unii). Převáţně se jedná o mladé lidi, protoţe práce v cestovním ruchu je velice časově náročná. Cestovní ruch má i pozitivní dopad na ekonomickou stránku kaţdé země. V některých zemích, jako je Kypr, Malta, Egypt a mnoho dalších, činí finanční přínos do státní pokladny z cestovního ruchu dosti významnou roli. Proto i kdyţ probíhají v některých zemích nepokoje, tak se snaţí turistická centra od těchto nepokojů uhlídat, protoţe vědí, ţe by to mohlo ohrozit příliv turistů do dané lokality a tím i značně sníţit příjem do státní kasy. Nepokoje naštěstí nepanují v lokalitě, která je v této bakalářské práci popsána, a tím je Kraj Vysočina. V tomto kraji jsem se narodila a celý ţivot vyrůstala. I kdyţ jsem se během ţivota dostala na různá místa, tak jsem se vţdy ráda na rodnou Vysočinu vrátila. Tento kraj má cestovnímu ruchu co nabídnout. Bohuţel je někdy opomíjen a není tolik turisticky vyhledáván. Tato práce je zaměřena na analýzu cestovního ruchu v Kraji Vysočina a zamyšlení se nad tím, co by mohlo kraj více zviditelnit. K tomuto jsem sestavila dotazník, který jsem ponechala na recepci v hotelu Gustav Mahler s prosbou o vyplnění hosty. K propagaci je zapotřebí financí. Proto v této práci bude zmíněno, odkud je moţno získat finanční podporu na propagaci a rozvoj cestovního ruchu.

11

2.

Teoretická část

2.1

Kraj Vysočina

Obrázek 4 - Logo Kraje Vysočina

Zdroj: http://www.kr-vysocina.cz/

2.1.2 Základní údaje Česká republika je ve světě známá neobvykle velkým mnoţstvím historických památek. Po celém území ČR se nachází celá řada historických památek různého typu z různých historických období, a ani Kraj Vysočina v tomto ohledu není výjimkou. Má bohatou historii sahající aţ do doby Bojů, mocného keltského kmene,(odtud pojmenování Bohemia – Čechy) a nachází se zde spousta turisticky lákavých historických památek, ale rozhodně nesmíme opomíjet nádherné přírodní památky a kulturní akce, které kaţdoročně lákají mnoţství jak tuzemských, tak zahraničních turistů. Méně příznivé podmínky pro zemědělství způsobily, ţe ještě v 11. století byla Vysočina s výjimkou jihovýchodního okraje téměř zcela liduprázdná a pokrýval ji soustavný prales. Příliv nových obyvatel nastal aţ v době budování klášterů. První byl zbudován v r. 1101 na vyvýšenině nad řekou Jihlavou. Generace lidí tuto část země postupně proměňovaly v harmonickou kulturní krajinu, v níţ se nachází mnoţství lesů a hájků ale i pole, louky a pastviny. Kaţdý potok je přehrazen řadou rybníků, které plní funkce od hospodářských přes rekreační aţ po krajinotvorné. Název Kraje Vysočina souvisí se skutečností, ţe se tento správní celek rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny, jejíţ poloha se nachází na rozhraní dvou historických zemí Čech a Moravy. Nadmořská výška kraje je přes osm set metrů n. m. a tvořená je převáţně dvěma výraznými masivy a to Ţďárskými vrchy na severu kraje, jejichţ nejvyšší horou je Devět skal (836 m n. m.) a Jihlavskými vrchy na jihozápadě s nejvyšší horou Vysočiny Javořicí (837 m n. m.).

12

Na území Kraje Vysočina se nachází hlavní evropské rozvodím mezi Černým a Severním mořem, které se táhne podél bývalé zemské hranice, a rozděluje kraj na dvě téměř stejné části. Kraj Vysočina je 5. největším krajem České republiky s rozlohou téměř 6800 m2. Celkový počet obyvatel je 513 195, ţijících v 704 obcích (2. nejvyšší počet mezi kraji), z nichţ statut města má pouze 34 z nich. Hustota zalidnění v Kraji Vysočina vychází na 75 lidí na km2. Kraj Vysočina je tvořen 15 tzv. „malými okresy“ a nedominuje mu jedno velké krajské město, jako je to právě v jiných krajích, ale pro Vysočinu jsou charakteristická menší města (3 – 10tis obyvatel), jeţ tvoří místní centra a pro malé nepříliš vzdálené vesnice. Pouze ve čtyřech městech ţije více neţ dvacet tisíc obyvatel. Centrem regionu a zároveň krajské město je nejstarší horní město Jihlava, které dosahuje počtu téměř padesáti tisíc obyvatel, dále jsou to města Třebíč s 37 tisíci obyvateli, Havlíčkův Brod s 24tisíci obyvateli a Ţďár nad Sázavou s 22tisíci obyvateli. S rostoucí ţivotní úrovní a mobilitou obyvatel se dá říci, ţe toto uspořádání je nyní výhodou, protoţe umoţňuje vyuţívat pozitiva venkovského bydlení a přitom zaručuje dostupnost městského centra. [6],(7) Znakem Kraje Vysočina je čtvereční štít, v 1. modrém poli stříbro-červeně šachovaná, zlatě korunovaná orlice se zlatou zbrojí, ve 2. stříbrném poli červený ježek, ve 3. stříbrném poli červené jeřabiny na zelené svěšené větvi o dvou listech, ve 4. červeném poli stříbrný, zlatě korunovaný lev se zlatou zbrojí. Znak kraje byl schválen dne 20. Listopadu

2001 Zastupitelstvem Kraje Vysočina. Obrázek 1 – Znak Kraje Vysočina

Zdroj: http://www.kr-vysocina.cz/znak

Symbolika 1. pole - moravská orlice - symbol historické moravské zemské příslušnosti východní části kraje 13

2. pole - ježek - symbol sídelního města kraje (tzv. klíčový derivát městského znaku hlavního města kraje - Jihlavy) 3. pole - symbol dílčí identity kraje - jeřáb jako typický strom Vysočiny, vyjadřující nezdolnost a prostou krásu regionu 4. pole - český lev - symbol historické české zemské příslušnosti západní části kraje [http://www.kr-vysocina.cz/znak/d-4000095/p1=1220, 2013-4-17]

2.1.3 Zajímavosti z Vysočiny, které nejsou aţ tak všeobecně známé -

Geografický střed naší republiky se nachází právě v Kraji Vysočina a to u obce Číhošť poblíţ Ledče nad Sázavou.

-

Nachází se zde obce s nejdelším a nejkratším názvem: Eš(2) na Pelhřimovsku a Nová Ves u Nového města na Moravě (33) na Ţďársku.

-

V kraji máme také šikmou věţ, jeţ má kostel sv. Jakuba v Telči (vychýlení 48 cm).

-

Největší věţní hodiny v ČR se nachází na Městské věţi kostela sv. Martina v Třebíči.

-

Z hydrologického hlediska patří Vysočina k takzvané střeše Evropy.

-

K pozoruhodnostem patří téţ fakt, ţe na Vysočině najdeme 564 veřejných knihoven, coţ je přepočtu na obyvatele dvojnásobek oproti republikovému průměru.

-

Celá pětina spotřebované elektřiny v ČR putuje do domácností právě z Jaderné elektrárny Dukovany.

-

Vysočina je stále nejčistším krajem ČR a tento ukazatel neustále vylepšuje.

-

Asi třetinu území kraje tvoří lesy.

-

Na Vysočině je 2900km značených turistických tras a 2 250km cyklotras.

-

Na Vysočině se nachází 2 CHKO – Ţďárské vrchy, Ţelezné hory, 9 přírodních parků a 170 maloplošných chráněných území.

-

Praha i Brno jsou zásobovány pitnou vodou z Vysočiny.

-

Na Vysočině je nejniţší kriminalita v celé ČR.

-

Rozhledna Babylon u Kramolína (1831) je nejstarší rozhlednou na Moravě.

-

Vodní elektrárna Dalešice leţí pod nevyšší sypanou hrází ve střední Evropě (100m).

14

-

První českou operu napsal František Václav Míča. Jmenuje se o Původu Jaroměřic a poprvé se hrála r. 1730 na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou.

-

Jediný větrný mlýn na Vysočině stojí v Třebíči. Slouţil k mletí smrkové kůry pro potřeby koţeluţských dílen v Borovině

-

Dálniční most Vysočina u Velkého Meziříčí je ojedinělý svými rozměry, výškou nad terénem i způsobem provedení. Výška mostovky je 76m, délka přemostění je 425m.

-

Obec s nejdelším jednoslovným názvem: Prostředkovice

-

V Kralici na Třebíčsku sídlí ojedinělý památník Bible kralické.

-

Druhé nejrozsáhlejší podzemí bylo vybudováno právě pod Jihlavou hned za druhým Znojmem. Jeho celková délka činí 25 km a zaujímá plochu 50 000 m2

Jako jediný z krajů se můţe pochlubit hned třemi památkami zapsanými do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. [6], [8]

2.1.4 Památky UNESCO na Vysočině Nejţádanější lokality z historického hlediska jsou především krajské město Jihlava a právě jiţ zmiňované památky zapsané v seznamu UNESCO. Právě díky těmto památkám se, do té doby turisticky opomíjená Vysočina, stala zajímavou nejen pro tuzemské turisty, ale láká i turisty ze zahraničí. Všechny tyto tři památky tovří pomyslný trojúhelník a lze je navštívit během jediného víkendu, neboť vzdálenost mezi nimi je přibliţně 40 km. Jako první bylo v roce 1992 do seznamu světového dědictví zapsáno telčské uzavřené náměstí s podloubími domů, kde je dochovaná jedinečná renesanční architektura. Druhou zapsanou památkou se stal v roce 1994 poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Ţďáru nad Sázavou od mimořádného architekta Jana Blaţeje Santiniho, který zanechal své „stopy“ po celé vysočině od nejmenších kapliček po kostely a chrámy. Několik dalších staveb na Vysočině z jeho ruky: -

Mladé Břiště- přestavba kostelíka ze 14.století. Není krásnější kostel J.B. Santiniho, ve své prostotě, jednoduchosti a eleganci, neţ v tomto zapomenutém koutě Vysočiny

-

Velké Meziříčí - gotický hrad - západní křídlo, které po poţáru bylo přistavěno na základě projektu J. B. Santiniho 15

-

Ţeliv, oprava a dostavba klášterního kostela Narození Panny Marie, 1714–1720. Autorství archivně doloţeno. [10]

Ke dvěma předchozím památkám se v roce 2003 přidala poslední a tou je třebíčská románská bazilika sv. Prokopa a ţidovská čtvrť s více neţ stovkou domů, dvěma synagogami a ţidovským hřbitovem. Tato ţidovská čtvrť je také zajímavá tím, ţe je jedinou ţidovskou památkou zapsanou na seznamu UNESCO mimo území Izraele. 2.1.4.1 Historické centrum Telče Obrázek 6 - Telč

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno v roce 1992. Historické jádro města, uzavřené rybníky a branami, si udrţelo po celá staletí svou osobitou tvář z časů Zachariáše z Hradce. Předně je to původní královská vodní tvrz z 13. století, zaloţená na křiţovatce obchodních cest, která získala, spolu s historickým jádrem města, svou dnešní podobu díky přestavbě ze 16. století. Rozsáhlý renesanční zámecký komplex pochází z dílny architekta B. Maggiho z Arogna. K zámku ještě přiléhá zajímavě dispozičně řešená zahrada s parkem. Uvnitř zámku jistě kaţdého zaujmou honosné interiéry s jedinečnou výzdobou, dobovým zařízením a cennými sbírkami. V bývalém purkrabství je dnes muzeum s etnografickými sbírkami a expozicí o historii města. Kromě zámku patří mezi nejvýznačnější telčské památky také náměstí s unikátním nenarušeným komplexem historických domů v renesančním a barokním stylu. Podloubí a průčelí těchto domů byla v drtivé většině stavěna podle jednotného plánu.

16

Nejstarší stavební památkou ve městě je 49 m vysoká, pozdně románská Svatodušní věţ z 13. století. K ní patří i malý empírový kostel, přestavěný koncem 15. století v gotickém slohu. Na konci hráze, při rozcestí ulic Hradecké a 9. května stojí ţulová Boţí muka z roku 1480, jedna z nejstarších na Vysočině. Můţete k prohlídce města vyuţít nabídky "Okruţní jízda Telčí", která je s výkladem o historii a památkách města, se zastávkou u rozhledny na Oslednicích, spojené s výstupem. Cestovat budete klimatizovaným mikrobusem pro 9 osob. Telč, tyto Moravské Benátky, je přirozeným správním, kulturním a společenským střediskem jihu Českomoravské vrchoviny, jehoţ cílem je stát se významným evropským turistickým centrem. (2), [8] 2.1.4.2 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Obrázek 2 - Zelená hora

Na

Seznam

světového

kulturního

a

přírodního dědictví UNESCO byl kostel díky originalitě Santiniho barokní gotiky zapsán v roce 1994, jako první samostatná sakrální

stavba

v České

Republice.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého byl zaloţen počátkem 18. století. Je jedním z nejlepších projektů architekta Jana Blaţeje Santiniho-Aichla (1677-1723) a zároveň Zdroj: http://www.unesco-czech.cz/

nejoriginálnějším

příkladem

takzvané

barokní gotiky. Byl vysvěcen v září roku 1722 a je povaţován za vrchol Santiniho tvorby. Kostel obklopuje ambit, který je s centrální stavbou kompozičně propojen. Celkově nevelký centrální kostel se vymyká jakémukoliv popisu. Jeho tvary dané komplikovanými průniky šesti kruţnic ve tvaru pěticípé hvězdy spolu s virtuózní hrou světel a stínů v interiéru, tvarová osobitost a čistota exteriéru, to vše je dostatečným důvodem k jeho návštěvě. Podle legendy se nad tělem Jana Nepomuckého objevila korunka s pěti hvězdičkami, proto také Santini zakomponoval do svého projektu pětkovou symboliku. Základem je pěticípý půdorys. Uvnitř se nachází pět oltářů, pět chodeb, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři. Celý kostel je zcela obklopen kříţovými chodbami s pěticemi bran a 17

kaplí. Jedná se o symboliku pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinském slově "tacui" (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka, které se podle stejné legendy objevily ve Vltavě. V kupoli je vypodobněn světcův jazyk, jako atribut nevyzrazení zpovědního tajemství. Stejný motiv najdeme i ve tvaru lomených oken, který připomíná meč v pochvě, jinak řečeno, jeho jazyk zůstal skryt v ústech právě jako meč v pochvě. Město dvou tváří, jehoţ současná podoba se snoubí se Santiniho virtuozitou, dává této části země mystický nádech. (2), [9] 2.1.4.3 Ţidovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči Obrázek 7 - bazilika sv. Prokopa

Historie baziliky svatého Prokopa je těsně

spjata

s

benediktinského baziliky

historií kláštera.

převáţně

třebíčského Ke

stavbě

poslouţila

místní

hrubozrnná šedá ţula a jen místy, kde byl důraz

na

detaily,

je

doplněná

oslavanským pískovcem. Klášter bohatl a nabýval na významu. Asi v polovině 13. Zdroj: http://www.mkstrebic.cz/

století byl přebudován v pevnost, klášterní

hrad. Přestavba sice znamenala zánik původních románských objektů kláštera, avšak zároveň dala vzniknout dnešní bazilice. Ta se ve svém půdorysu a architektonické výstavbě dochovala dodnes. Síťová klenba hlavní lodi pochází aţ z doby barokní. Původně byla bazilika sv. Prokopa zasvěcena Panně Marii, ale kvůli celkové devastaci během mnoha válek byl objekt více jak 200 let uţíván výhradně ke světským účelům. Kdyţ byl počátkem 15. století po zániku kláštera zřízen v bazilice pivovar, v severní předsíni bývala várna. Později byla přestavěna k obytným účelům, naposledy k ubytování kaplana. Předsíň byla uvolněna a s portálem obnovena aţ v druhé polovině 19. Století. Po obnově byla bazilika zasvěcena sv. Prokopovi a opět vyuţívána církví. K nejcennějším částem baziliky patří krypta s původní, více neţ 700 let starou výdřevou stropu. Mimořádná architektonická hodnota baziliky svatého Prokopa tkví v tom, ţe v sobě spojuje principy dvou slohových období: románského a gotického. Není to přitom stavba přechodní: prvky gotické nepřekrývají prvky románské. Přestoţe stavitelé 18

chrámu vycházeli z románské koncepce, byli jiţ seznámeni s gotickými prvky a pracovali s nimi; příkladem budiţ masivní gotická ţebra krypty. Přitom vnějšek velké apsidy je s výjimkou několika detailů takřka zcela románský. Za pozornost jistě stojí vstupní portál v severní předsíni, kruhové okno s původní rozetou v presbytáři a unikátní venkovní trpasličí galerie. Zajímavostí, která vynikla aţ poté, co byly zdi zbaveny omítek a ponechána jim jejich surová kamenná podoba, jsou značky kameníků na některých kvádrech. Současnou podobu interiéru baziliky vytvořil Kamil Hilbert v letech 1924-1935. Za obnovou vůbec ale stál tehdejší třebíčský děkan a farář zámecké farnosti František Borgiáš Doleţel. Baziliku sv. Prokopa je moţné si prohlédnout s průvodcem, který podá zasvěcený výklad o historii a uměleckém významu této ojedinělé stavby. (7), [8] Ţidovská čtvrť Je cenná ve svém celku, zejména původním historickým půdorysem. Hlavní osu tvoří dvě rovnoběţné ulice, na které navazuje čtrnáct úzkých uliček. Nachází se na levém břehu řeky Jihlavy a pod skalami třebíčského Hrádku. Ţidovské město je příkladem maximálně zastavěného území. Domy zpravidla nemají zázemí dvorků, hospodářských staveb. Chybí zahrady; jedinou výjimkou je bývalá Subakova zahrada, která vznikla v místě jednoho ze zbořených domů. Domy jsou navzájem stavebně propojené, jsou mezi nimi pouze tmavé průchody a křivolaké uličky. Jádra a dispozice domů je renesanční a barokní. Domy jsou vyuţívány převáţně soukromými majiteli k bydlení a nejsou veřejnosti přístupné. Výjimkou je dům na Blahoslavově ulici, kde se nachází keramická dílna a prodejní galerie. Majitelka provádí zájemce přízemím domu a ukazuje tamější raritu, jíţ je původní studna umístěná ve sklepě. Ghetto se vyvíjelo jiţ od 12. století, třebíčskou ţidovskou čtvrť tvořilo 123 domů stavěných v různých stavebních slozích, z nichţ zbourány byly pouze čtyři domy, dále se zde nachází dvě synagogy a ţidovský hřbitov. Hřbitov musel být umístěn na nenápadném místě, aby nedráţdil netolerantní lidi. Z tohoto důvodu je hřbitov v Třebíči umístěn v prudkém svahu údolí Týnského potoka. Na třebíčském ţidovském hřbitově se nachází cca. 3000 náhrobků. První zmínka o ţidovských obyvatelích pochází z roku 1411a doloţené zmínky o ţidovské obci jsou z 16. století. Plocha ţidovského města byla regulována, zejména 19

stanoveným počtem domů a danými hranicemi tehdejšího města. Stavební růst se projevoval zahušťováním zástavby. Gheto bylo od křesťanských čtvrtí oddělováno řetězy, dráty nebo závorami. Na čas byl omezován pohyb ţidů po městě i jejich stěhování do jiných částí města. V první pol. 17 stol. byla postavena Stará synagoga, zvaná téţ i Přední synagoga. Umělecky významnější je Nová tzv. Zadní synagoga pocházející z 2. pol. 17. stol. Po celkové rekonstrukci slouţí synagoga jako muzeum a výstavní síň. Působivé jsou především stěny pokryté hebrejskými nápisy a ornamentální výzdobou. Přibliţně ve stejnou dobu byl zaloţen i místní ţidovský hřbitov, leţící nad Týnským potokem. Od konce 18. století v ţidovském městě byla jedna z nejpočetnějších ţidovských obcí na Moravě. Ţidovské město dříve často devastovaly povodně a také poţáry, ve velké povodni roku 1775 měla voda dosahovat aţ prvních pater. V roce 1821 skoro celou ţidovskou čtvrť vypálil velký poţár. Při tomto poţáru vyhořelo sto domů a dokonce i střechy obou synagog, v roce 1830 přišla velká povodeň a při dalším velkém poţáru v roce 1873 vyhořelo 23 domů. V polovině 19. století došlo ke zrovnoprávnění různých nekatolických náboţenství. O rok později se ţidovské město stalo samostatnou politickou obcí s vlastním purkmistrem. Ţidé získali plnou rovnoprávnost aţ v roce 1861 a došlo k promíchání ţidů a křesťanů v tehdejším ţidovském městě. Ţidovští obchodníci tak začali skupovat i domy v jiných městech a prodávat své malé domy převáţně třebíčským dělníkům, a tak se z domů v ţidovském městě stala spíše dělnická kolonie. Během druhé světové války bylo téměř celé ţidovské obyvatelstvo odvlečeno do Terezína a do Osvětimi. Po druhé světové válce se do ţidovského města Třebíč vrátilo pouhých 10 lidí. Kdyţ se rozhodovalo, co dál se ţidovskou čtvrtí, tak původní záměr byl většinu této čtvrti zbourat a vybudovat obytné domy. Nyní se zde klade důraz na renovaci a rekonstrukci starých domů, na zpřístupnění památek turistům, na vybudování turistické infrastruktury a další důleţité prvky. (7), [8]

2.2 Cestovní ruch Cestovní ruch má mnoho definic. Kaţdá je správná a kaţdá zachycuje cestovní ruch z jiného úhlu pohledu. Cestovní ruch se neustále vyvíjí a mění tak jak se mění potřeby a touhy lidí a jak se vyvíjí nové technologie.

20

Cestovní ruch podle WTO znamená „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“.[ Kateřina Ryglová, 2009] Definice cestovního ruchu dle F.W.OGILVIE „ Ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště.“ [Kateřina Ryglová, 2009]

2.2.1 Druhy a formy cestovního ruchu Cestovní ruch můţeme rozdělovat podle druhu a podle zaměření: - rekreační cestovní ruch - sportovně turistický cestovní ruch - dobrodruţný cestovní ruch - myslivecký a rybářský cestovní ruch - náboţenský cestovní ruch - lázeňský a léčebný cestovní ruch - kongresový cestovní ruch a mnoho dalších podle zaměření a cíle účastníka cestovního ruchu. Mnohdy se vzájemně jednotlivé druhy prolínají. Nedá se říci, ţe by existoval cestovní ruch s jedním zaměřením. [5] Formy cestovního ruchu jsou více cíleny na konkrétního účastníka. Proto se dá lépe upravit daný produkt a nabízet ho na správném trhu správné cílové skupině účastníků cestovního ruchu. Člení se do několika hledisek, například: 1. z geografického hlediska -

domácí CR

-

zahraniční CR

-

aktivní CR

-

pasivní CR

-

mezinárodní cestovní ruch

-

vnitřní cestovní ruch

21

2. podle počtu účastníků -

individuální CR

-

skupinový CR

-

masový a ekologický CR

3. podle způsobu organizování -

individuálně

-

organizované cestování

4. dle délky účasti - výletní cestovní ruch - krátkodobý cestovní ruch - dlouhodobý cestovní ruch

2.2.2 Historie cestovního ruchu na našem území V dnešní době mnoho lidí čím dál více cestuje. Především vyhledávají relaxaci, odpočinek a poznávání nových míst a kultur. Vţdy tomu tak nebylo. Historie sahá aţ do dávnověku. Začátky moderního cestovního ruchu se datují do 17. a 18. století, kdy cestovali šlechtici a tovaryši k nabytí zkušeností. Ve velké míře vzniká cestovní ruch aţ ve druhé polovině 19. století a největšího rozmachu dosahuje po 2. světové válce, kdy se začala rozvíjet infrastruktura a došlo k mnoha demografickým změnám. [1] Za začátek novodobého cestovního ruchu je obvykle povaţována první organizovaná výprava, kterou uspořádal Angličan Thomas Cook. Jednalo se o výpravu, kdy byla jako dopravní prostředek pouţita ţelezniční doprava. Jiţ předtím však existoval cestovní ruch zámoţných jednotlivců, kteří směřovali do významných evropských lázní, k nimţ můţeme počítat v té době i Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Vývoj cestovního ruchu na našem území se datuje jiţ od samotného vzniku Československa (1918). V tomto období se účastnily cestovního ruchu především bohaté vrstvy obyvatelstva, které měly zajištěny podmínky existence a větší nárok na dovolenou. Průměrná délka pobytu byla 5 dní. Československo v té době navštívilo 22

celkem více neţ půl milionu zahraničních návštěvníků a průměrná délka jejich pobytu byla 8dní. V období od roku 1948 – 1989 byl základem cestovního ruchu v Československu převáţně tuzemský cestovní ruch. Bylo to zapříčiněno v důsledku mezinárodních politických vztahů a řady omezujících administrativních opatření v zahraničním cestovním ruchu naší země i celkových ekonomických podmínek. Nejoblíbenějším a nejrozšířenějším typem cestovního ruchu byl v tomto období volnočasový cestovní ruch. 90% obyvatel Československa jezdilo na chaty a chalupy. V té době vzniklo velké mnoţství těchto rekreačních objektů. Nejpomaleji se rozvíjel volný cestovní ruch. Jde to zdůvodnit výraznou závislostí této formy cestovního ruchu na existenci materiálnětechnické základny, která v období hlavních sezón (letní a zimní) nepostačovala rostoucí domácí poptávce, a to i přesto, ţe pouze malá část kapacity byla vyuţívána pro zahraniční návštěvníky, sluţební cesty, kongresy a sympozia. [1] Více neţ 92% cestovního ruchu převládal krátkodobý pobyt, jen v 8% se jednalo o dlouhodobé pobyty. Důleţitou součást cestovního ruchu představoval v té době pasivní zahraniční cestovní ruch. Výjezdy občanů do zahraničí zaznamenaly po druhé světové válce nejvyšší dynamiku rozvoje. V počátcích rozvoje zahraničního cestovního ruchu vy cestoval do zahraničí za rekreací necelý milion obyvatel, v roce 1989 to bylo 8,6 milionů čs. občanů. Významnou sloţkou československého cestovního ruchu byl i aktivní zahraniční cestovní ruch. V roce 1957 přicestovalo do Československa (prostřednictvím Čedoku) 81 864 osob, coţ zahrnovalo i příjezdy v rámci sluţebních a studijních cest. [1] Po politických a ekonomických změnách v roce 1989 zaznamenal cestovní ruch v České republice progresivní změny a stal se významnou součástí české ekonomiky. Uvolnění hranic, svoboda podnikání a zpřístupnění devizového trhu se staly multiplikátorem rychlých změn na dosud přísně regulovaném trhu cestovního ruchu, které se jednak projevily v distribuci poptávky výjezdového cestovního ruchá českých občanů a jednak zvýšením poptávky po „Atraktivitě ţelezné opony s velice nízkými cenami a relativně přijatelnými sluţbami“. Česká republika se po revoluci v roce 1989 stala vyhledávaným cílem turistů z celého světa – bylo to cosi nového, neokoukaného a přitom nepříliš drahého. Tento trend se však dnes jiţ pozastavil a Česká republika se stala běţnou turistickou destinací, která nemůţe více čerpat z této specifické 23

konkurenční výhody. Udrţet pozici na trhu cestovního ruchu v období sílící konkurence evropských a zámořských destinací je dnes mimořádně náročné. [2]

2.2.3 Rajonizace, vymezení a klasifikace území ČR Rajonizace rozčleňuje území podle jeho předpokladů pro rekreaci, rozvoj cestovního ruchu a navrhuje strukturu, formu a intenzitu jejich využívání. Rajonizace tedy dělí území na ty s převahou přírodních podmínek vhodných pro rekreaci a cestovní ruch a na ty s převahou vlastností pro cestovní ruch spíše nevhodných. [Kateřina Ryglová, 2009] Česká republika je rozdělena do 47 územních jednotek označených jako oblasti cestovního ruchu I., II., III., IV. Tyto kategorie zaujímají 79% rozlohy republiky. Jednotlivé oblasti se vyznačují relativně rovnocennými přírodními předpoklady podobností realizačních podmínek. Oblasti se liší svým významem (mezinárodní či lokální význam), vhodností pro cestovní ruch a časovou vyuţitelností (sezónní či celoroční). V EU se rozdělují jednotlivá území pro účely mezinárodního porovnání do tzv. teritoriálních jednotek NUTS (dle lokální či regionální úrovně). Klasifikace NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) byla zavedena v souladu se Statistickým úřadem EU pro potřeby statistiky, posuzování a hodnocení potřebnosti regionů, popřípadě vhodnosti podpory konkrétního regionu z prostředků EU: 1. NUTS 0 = stát (ČR) 2. NUTS 1 = území (ČR) 3. NUTS 2 = oblast (sdruţené kraje) 4. NUTS 3 = kraj (vyšší územní samosprávné celky) 5. NUTS 4 = okres 6. NUTS 5 = obec (základní územní jednotka) Vedle soustavy NUTS existuje i soustava LAU (Local Administative Units) – Místní samosprávní jednotky – zabývající se obcemi a okresy. V současnosti tato soustava nahrazuje (a plně jim odpovídá) dřívější stupně NUTS 4 a NUTS 5.[2]

24

2.2.4 EU ve vztahu k CR Politika EU ve vztahu k CR je poměrně mladá, snahy o její vytvoření začínají v 80. letech 20. století. V roce 1982 Komise předloţila Radě dokument První směry politiky Evropského společenství v cestovním ruchu. V návrhu bylo obsaţeno mimo jiné ochrana architektonických památek, rozvoj cestovního ruchu jakoţ i na venkově, v kultuře či v méně rozvinutých oblastech. [5] Hlavními orgány Evropské unie ve vztahu k problematice cestovního ruchu jsou: Evropská rada Rada Evropské unie Evropská komise Evropský parlament Evropský soudní dvůr [4]

2.2.4.1 Evropská komise a cestovní ruch Komise je vnitřně členěna na generální ředitelství. Problematika cestovního ruchu spadá do kompetence generálního ředitelství pro „podnikání a průmysl“ (DG Enterprise and Industry). Z pohledu vnitřního členění generálního ředitelství spadá cestovní ruch pod ředitelství „I“, v rámci kterého je zřízeno oddělení cestovního ruchu (Tourism Unit), které má na starosti organizační zajištění Poradního výboru pro cestovní ruch, včetně dalších aktivit spojených s cestovním ruchem. Odpovědný za cestovní ruch je Direktoriát XXII. Jeho úkolem je zejména zastupovat zájmy cestovního ruchu v ostatních úsecích a oblastech činnosti EU a zajišťovat koordinaci mezi nimi. Dále má za úkol zabývat se základními problémy cestovního ruchu na evropské úrovni. Nejširší a nejobecnější rámec rozvoje CR v evropských podmínkách tvoří jednotný vnitřní trh EU. V oblasti cestovního ruchu umoţňuje volný pobyt a pohyb osob mezi jednotlivými členskými zeměmi a usnadňuje tak turistům bezproblémové cestování. Cestovní ruch má velké předpoklady do budoucna růst a vytvářet tím zaměstnanost v EU. V současné době představuje cestovní ruch přibliţně 4% HDP EU, v rozmezí od přibliţně 2% v nových členských státech aţ do 12% v případě Malty. Nepřímo však cestovní ruch přispívá k tvorbě HDP mnohem více, a to více neţ 10% HDP a přibliţně 12% všech pracovních míst. 25

V cestovním ruchu hledají pracovní příleţitosti převáţně mladí lidé. V odvětví cestovního ruchu pracuje dvakrát více mladých lidí neţ v ostatních odvětvích ekonomiky. Růst zaměstnanosti v cestovním ruchu byl v posledních letech o mnoho vyšší neţ ve zbytku ekonomiky. Toto odvětví tak významně přispívá k dosahování lisabonského cíle vytváření více a lepších pracovních míst. Předpokládá se, ţe poptávka po cestovním ruchu v EU bude i nadále růst a to o více neţ 3% ročně a tím se bude zvyšovat i přínos pro ekonomiku v EU. [4], [5] 2.2.4.2 Evropský Parlament – aktuální dokumenty ve vztahu k cestovnímu ruchu Evropský parlament zastupuje občany Evropské unie. Od roku 1979 jsou jeho poslanci volení v přímých volbách. Společně s Radou EU je základní legislativní institucí – schvaluje zákony, které se dále realizují v členských státech EU. [4] I kdyţ cestovní ruch není chápán jako oblast, která spadá do pravomoci EU, ani jako jedna z politik EU, má přesto společenství pravomoc přijímat opatření k zajištění účinného fungování vnitřního trhu, včetně sluţeb v oblasti cestovního ruchu (článek 95 Smlouvy o ES), přičemţ ochrana spotřebitele je v této souvislosti zvláště relevantní. Za koordinaci politik členských zemí v oblasti cestovního ruchu je Výbor pro dopravu a cestovní ruch. Z uvedených důvodu proto Komise, Rada i Evropský parlament jsou oprávněny formulovat základní principy evropské udrţitelné politiky cestovního ruchu. Evropský parlament přijal ve vztahu k cestovnímu ruchu v poslední době následující důleţité dokumenty: a) Usnesení Evropského parlamentu o nových perspektivách o nových výzvách pro udrţitelný evropský cestovní ruch (2004/2229(INI)), které reaguje na Sdělení Komise „Základní orientace na udrţitelnost evropského cestovního ruchu“ Brusel, 21. 11. 2003 b) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2007 o obnovené politice EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch (206/2129(INI))[4], [5]

26

2.2.5 Regionální operační programy Česká republika je rozčleněna do několika regionálních operačních programů (ROP) s výjimkou hlavního města Prahy. Tyto regionální operační programy vznikly za podpory fondů EU v rámci cíle Konvergence. Na období 2007-2013 je vyčleněno z fondu EU celkem 4,6 mld. €. Důvod vzniku jednotlivých ROP je zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení rozvoje a zvýšení atraktivity pro investory. Regiony se dělí celkem do sedmi operačních programů: -

ROP Severozápad

-

ROP Severovýchod

-

ROP Střední Čechy

-

ROP Jihozápad

-

ROP Jihovýchod

-

ROP Moravskoslezsko

-

ROP Střední Morava

Kaţdý ROP je samostatný a nezávislý na druhém. Kaţdý ROP má svou radu, která řídí a spravuje přidělený region. Projekty lze obecně shrnout do následujících oblastí: -

Dopravní dostupnost a obsluţnost

-

Rozvoj území

-

Regionální rozvoj podnikání

-

Rozvoj cestovního ruchu

Všechny tyto aktivity jsou spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). (6)

27

Graf č. 10 - Alokace prostředků z fondů EU

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz

2.2.6 Regionální operační program NUTS II Jihovýchod Obrázek 5 - Logo ROP Jihovýchod

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz

V tomto operačním programu se sdruţují dvě územní jednotky NUTS 3: kraj Vysočina a Jihomoravský kraj s krajskými městy Jihlavou a Brnem. Zabírá druhou největší plochu ze všech regionů soudruţnosti v ČR a to 13 991 km2. Prvenství drţí v počtu obyvatel ze všech regionů, celkem zde ţije 1 641 125 (k 1. 1. 2006), coţ odpovídá zhruba 16% všech obyvatel České republiky. Region Jihovýchod patří po ekonomické stránce k druhému nejvýznamnějšímu regionu soudruţnosti v ČR. Podílí se tvorbou zhruba 15% na celorepublikovém HDP. Region Jihovýchod zaznamenává od roku 1999 neustálý růst HDP. HDP regionu soudruţnosti Jihovýchod dosahuje na jednoho člověka 91,6% průměru v ČR, čímţ se řadí na třetí místo za Prahu a za region soudrţnosti Střední Čechy. Pozitivní vývoj zaznamenává region soudruţnosti Jihovýchod směrem k průměru HDP v EU.

28

Řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod, která se skládá z jednoho předsedy, z výboru (8 zastupitelů z kaţdého kraje) a z úřadu. Úřad Regionální rady hodnotí dle schválených kritérií projekty, které pak předkládá Výboru Regionální rady ke schválení. Úřad Regionální rady kontroluje realizaci projektů včetně veškerého vyúčtování a plateb. (10)

2.2.7 Dotace z fondů EU Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských

států

EU

a

míry

zaostávání

nejvíce

znevýhodněných

regionů.

[http://www.jihovychod.cz/dotace-z-eu/dotace-z-fondu-eu] Česká republika patří k méně bohatým státům Evropské unie. V období 2007 – 2013 můţe ţádat pro zlepšení úrovně svých obyvatel z Evropských fondů přibliţně 26,7 miliard eur, coţ je zhruba 667 miliard korun. Tato částka odpovídala v roce 2007 třem čtvrtinám státního rozpočtu ČR. Evropská unie financuje projekty maximálně do výše 85% způsobilých výdajů, zbytek musí být spolufinancován z národních zdrojů. Při zmíněné výši moţné čerpané částky z fondů musí stát přidat navíc přibliţně 133 mld. korun. O finanční dotaci můţou na základě předloţených projektů ţádat obce, kraje, školy, podnikatelé, neziskové organizace, vzdělávací centra a mnoho dalších. (10) Obrázek 8 - Evropské fondy

Prostředky jsou rozděleny do tří fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) Evropského sociálního fondu (ESF) Fondu soudrţnosti (FS)

Alokace v období 2007–2013 celkem 748,8 mld. Kč Alokace (mld. Kč) Podíl na alokaci (%) Zdroj: http://www.jihovychod.cz/dotace-z-eu/dotace-z-fondu-eu 29

2.2.8 Fond Vysočiny Fond Vysočiny soustřeďuje část rozvojových prostředků kraje, které jsou poskytovány jednotlivým subjektům prostřednictvím grantových programů formou dotací a půjček na základě stanovených pravidel a v souladu se schválenými prioritami. Fond je jedním z nástrojů pro postupnou realizaci Programu rozvoje kraje Vysočina. Cílem Fondu Vysočiny je zejména: a) transparentní a systémová podpora v souladu se zájmy kraje, b) zapojení velkého množství subjektů do aktivit vedoucích k rozvoji kraje, c) trénink subjektů na systém a pravidla pro podávání žádostí o finanční prostředky z fondů EU. ( http://www.kr-vysocina.cz/statut-uceloveho-fonduvysociny) Zastupitelstvo kraje schvaluje přidělení objemu finančních prostředků pro jednotlivé grantové programy. Poskytování finančních prostředků z Fondu Vysočiny zajišťuje Krajský úřad kraje Vysočina. Všechny finanční prostředky, které prochází přes Fond Vysočiny, jsou evidovány a sledovány na samostatném bankovním účtu. Ekonomický úsek kraje Vysočina zodpovídá za přesun peněz z Fondu Vysočina příjemcům podpory dle schváleného čerpání. Dochází k pravidelným a průběţným kontrolám pouţití a čerpání finančním prostředků. Tuto kontrolu provádí kontrolní orgány zastupitelstva kraje. Důleţité pojmy: Grantový program – zastupitelstvem kraje stanovená forma, podmínky a zaměření podpory Podpora – dotace poskytnuté z rozpočtu kraje k naplňování Programu rozvoje kraje Vysočina prostřednictvím jednotlivých projektů Projekt – navrhovaný soubor činností, který ţadatel předkládá kraji se ţádostí o podporu z Fondu Vysočiny. Rada Fondu předkládá jednou ročně „Závěrečnou zprávu o čerpání podpory z Fondu Vysočiny.“ Tato zpráva je předkládána zastupitelstvu kraje. Zahrnuje hodnocení jednotlivých grantových programů včetně jejich průběhu čerpání a hodnotí vyuţití poskytnutých finančních prostředků. (9) 30

3.

Praktická část

V praktické části bych se chtěla zaměřit na zanalyzování turistického ruchu v Kraji Vysočině. Ráda bych se zmínila i o příspěvkové organizaci pro cestovní ruch pro Kraj Vysočina a to Vysočina Tourism. Za zmínku určitě stojí i světový šampionát v biatlonu konaný v Novém Městě na Moravě letos v únoru. Projdu odpovědi na otázky z dotazníků, které vyplnili hosté hotelu Gustav Mahler. Oblast Vysočiny je velice atraktivní cílem v cestovním ruchu. Na Vysočině tráví svou dovolenou převáţně občané České Republiky (86% všech návštěvníků). Vyuţití volnočasových aktivit je zde velice rozmanité. Na své si přijdou obdivovatelé historických objektů včetně 3 památek UNESCO, hradů, zámků, tvrzí. Milovníci přírody můţou navštívit Ţďárské vrchy a Ţelezné hory, Javořickou vrchovinu či vodní nádrţ Dalešice včetně pivovaru známého z filmu Postřiţiny. Hodně oblíbené se v posledních letech stávají rozhledny a v neposlední řadě relaxační centra. V zimě si milovníci lyţí můţou vybrat z mnoha sjezdovek a upravených běţeckých tratí. V posledních letech se rozvíjí budování cyklostezek. Je to i díky finanční podpoře ze strukturálních fondů. Klíčovou cílovou skupinou, na kterou se Kraj Vysočina zaměřuje, jsou rodiny s dětmi. Tomu odpovídá rozvoj a zázemí ubytovacích a stravovacích zařízení. Vysočina má spíše charakter venkovského stylu.

3.1 Vysočina Tourism V Kraji Vysočina se zabývá problematikou cestovního ruchu příspěvková organizace Vysočina Tourism. Tato příspěvková organizace je zřizována Krajem Vysočinou. Svoji činnost zahájila 2. ledna 2008. Název moţná připomíná a podobá se názvu organizace Czech Tourism. Není to náhoda, ale je to úmysl, který při zaloţení Vysočina Tourism byl zvolen. Obě tyto organizace se pohybují v cestovním ruchu a úzce spolu spolupracují. Sídlo této organizace je v Jihlavě. Rozpočet této příspěvkové organizace je pro tento rok stanoven na 5 000 000,-Kč, kdy dotace na provoz z rozpočtu kraje činí 4 721 000,-Kč. Ředitelem této příspěvkové organizace je pan Ing. Tomáš Čihák. Vysočina Tourism má za úkol koordinovat cestovní ruch včetně reprezentace Kraje na různých výstavách a veletrzích (např. Regiontour). Spolupracuje s organizacemi, městy a obcemi, podnikateli v cestovním ruchu. Dále se spolupodílí na pořádání kulturních či 31

sportovních akcích. Koordinují činnost všech Turistických informačních center. Vysočina Tourism je zapojena do organizace Asociace organizací cestovního ruchu, kdy úzce spolupracuje s Jiţní Moravou, Východními Čechy, Východní Moravou a nyní se rýsuje i moţnost navázání spolupráce s Jiţními Čehy. Organizace v těchto oblastech si navzájem vyměňuji informace a zkušenosti v oblasti cestovního ruchu. Spolupracují společně a společnými silami se snaţí zviditelnit cestovní ruch a přilákat více turistů. Nejen na tomto území, ale i v Rakousku objevíme stopy práce Vysočina Tourism. Spolupracují s oblastí Dolní Rakousko. Navzájem si vyměňují dobré ale i špatné zkušenosti a inspirace. Příspěvková organizace vyhlašuje a uveřejňuje veřejné zakázky. Většinou se jedná o zakázky za finančního přispění z operačního programu Jihovýchod či za podpory Kraje. Vysočina Tourism se spolupodílela na projektu na podporu cestovního ruchu nazvaného Významné turistické akce a cíle východní části České republiky konané dne 4. 4. 2013. Tento projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. V projektu jde o propagaci a zviditelnění Zlínského, Jihomoravského, Olomouckého,

Moravskoslezského,

Pardubického

kraje

a

Kraje

Vysočina. Zaměřují se na přilákání především zahraničních turistů z Německa, Rakouska, Polska, Slovenska a Itálie. Chtějí představit regiony v turisticky atraktivním duchu. Snahou je podpořit všechny destinační regiony ve formě regionálně a tematicky zaměřených nabídkových listů. Prezentaci programu tohoto projektu pro jednotlivé cílové zahraniční země najdeme na novém portále www.moravia-czech.eu. Tento projekt byl marketingově podpořen rozesíláním newsletterů, propagací na internetu, tiskovými konferencemi na vybraných místech. Tento program je zaměřen na odbornou i širokou veřejnost. (4), [7]

32

3.2 Světový šampionát v biatlonu Obrázek 3 - Logo světového šampionátu

Zdroj: http://www.biathlonnmnm.cz/cz/

Jednou z velice úspěšných sportovních akcí podporovanou Krajem Vysočina můţeme nazvat Světový šampionát v biatlonu. Konaný od 7. – 17. 2. 2013 v Novém Městě na Moravě. Takovýto šampionát se konal poprvé na území České Republiky. Tato sportovní a dá se říci i kulturní akce přilákala na Vysočinu tisíce turistů. Přesněji zavítalo na šampionát v NMNM do Vysočina Areny během osmi závodních dnů 201 500 diváků. I já jsem se zúčastnila jednoho dne šampionátu. Byl to poslední závěrečný den. Lístky jsme měli na mobilní tribunu, která zde vyrostla před šampionátem. Tato mobilní tribuna měla kapacitu 7 000 diváků. Celkem se do Vysočina Areny vešlo v jeden závodní den 27 000 diváků z toho 17 000 na tribuny a 10 000 podél trati. Během šampionátu najeli závodníci celkem 183,5 závodních kilometrů. Na organizaci závodu se mimo jiné podílelo i 450 dobrovolníků. Jednalo se převáţně o studenty vysokých škol. Ze svého pohledu musím říct, ţe šampionát byl profesionálně připraven. Divácká kulisa i doprovodný program podtrhli celou atmosféru šampionátu v NMNM. Dobře vyřešen byl organizátory přístup do Arény. Kyvadlová doprava jela před kaţdým závodem z odjezdových stanic kaţdých 10 minut ze Ţďáru nad Sázavou. A nejen ze Ţďáru nad Sázavou odjíţděly autobusy, ale i ze širokého okolí Fryšavy, Tří Studní, Vlachovic, Svratky a Bystřice nad Pernštejnem. Tato doprava byla pro diváky zdarma. Celkem bylo nasazeno 32 shuttlebusů, které jezdili do arény a sváţeli biatlonové diváky. Díky této kyvadlové dopravě bylo předcházeno kolonám aut a nepřehledné dopravní situaci. (3)

33

I já se musím přiklonit k těm všem lidem, kteří pějí chválu na organizaci a celý průběh šampionátu. Přístupové cesty byly velice dobře značeny. Kyvadlová doprava dovezla účastníky na záchytné parkoviště u nemocnice v Novém Městě na Moravě. Ukazatelé návštěvníky nasměrovali kudy tudy do arény. Ale i bez značení se člověk ztratit nemohl. Davy lidí ho táhly správným směrem. Při příchodu ke vstupním branám se prošlo vstupními turnikety a podél tratě se šlo na tribuny. Uţ jen záţitek jít podél tratě, kde trénovali sportovci vlil divákovi tu úţasnou atmosféru do ţil. Podél cesty měly umístěny stánky různé organizace a společnosti. Bez povšimnutí určitě nezůstal i stánek Kraje Vysočina. Návštěvníků se ujali hostesky, které rozdávaly propagační materiály a podávaly příslušné informace. Sociální zázemí pro tisíce lidí bylo v dostatečném rozsahu. Doprovodný program, který vyplňoval volný čas mezi jednotlivými závody, byl vybrán a proveden nadmíru dobře. Moderátoři se snaţili zapojit do mimozávodních aktivit diváky všech věkových kategorií i národností. Diváci se během závodu dobře bavili a bylo je slyšet, coţ povzbudilo soutěţící k lepším výkonům. Na velkoplošných obrazovkách, v době přestávek mezi jednotlivými závody, byly promítány upoutávky k návštěvě Kraje Vysočina. V tomto směru byla vyřešena velice pozitivně a intenzivně propagace tohoto Kraje. Tento šampionát měl pozitivní vliv na cestovní ruch na Vysočině. MS přilákalo na Vysočinu mnoho turistů i ze zahraničí, kteří vyuţili pro svůj pobyt zde i ubytovací a stravovací zařízení. Je i pravděpodobné, ţe se sem i tito turisté vrátí strávit v tomto regionu svou dovolenou. Pro Vysočinu tato sportovní a kulturní událost znamená dobrou marketingovou propagaci. Dobrým marketingovým tahem by bylo, kdyby se vstupenky kaţdý den slosovaly a výherci by získaly např. vouchery na pobyt zde na Vysočině, propagační materiály a upomínkové předměty.

3.3 Analýza návštěvnosti Kraje Vysočina 3.3.1 IC a TIC V kraji Vysočina je rozmístěno celkem 43 Informačních a Turistických informačních center. Tato centra vyhledávají návštěvníci jednotlivých oblastí pro získání bliţších informací k dané lokalitě (památky, ubytování, restaurační zařízení,…), případně 34

doporučení na jiné oblasti v regionu Vysočina. Provoz TIC je financován z rozpočtu Kraje Vysočina. Jednotlivá TIC se sdruţují a jsou členy v organizaci A.T.I.C. ČR ( Asociace turistických informačních center České republiky). Ze statistik vybírám návštěvnost jednotlivých TIC v Kraji Vysočina za období 2006 – 2010. Nejvíce navštěvovaným TIC ze všech sledovaných bylo IC Telč, kdy toto informační centrum navštívilo ročně přes 50 000 návštěvníků. Největší návštěvnost zaznamenalo v roce 2009, kdy celkový počet dosáhl 117 510 návštěvníků. Velký nárůst návštěvníků zaznamenalo TIC v Třešti. Kdy v roce 2006 navštívilo TIC 8 160 turistů a v roce 2010 to bylo jiţ 16 678 návštěvníků. Počet tazatelů během sledovaného období zaznamenala 2 TIC a to TIC Jihlava a TIC Třebíč – Bazilika. V celkovém měřítku se dá říci, ţe poptávka po turistických informačních centrech kaţdý rok stoupá. To svědčí o tom, ţe se lidé zajímají o cestovní ruch v regionu Vysočina a v druhé řadě smysluplnost a důleţitost jednotlivých center. (4)

3.3.2 Navštívená místa Na území Vysočiny je mnoho k navštívení. Vysočina se člení do několika oblastí. Dá se říci, ţe se jedná o bývalé okresy. Dělíme ji na: -

Jihlavsko

-

Ţďársko

-

Havlíčkobrodsko

-

Pelhřimovsko

-

Třebíčsko

Ve všech těchto oblastech probíhá statistické sčítání počtu návštěvníků. Je zahrnuto do všech navštěvovaných objektů ca. 130 míst. V období 2004 – 2010, ze kterých máme statistická data, vybírám na prvním místě, a to s velkým náskokem, nejnavštěvovanější místo. Tím se v tomto období jednoznačně stala Jihlava – ZOO. Ve sledovaném období navštívilo zoologickou zahradu v Jihlavě pře čtvrt miliónů návštěvníků. Největší počet a to 263 000 návštěvníků přilákala Zoo v roce 2007. Převáţně se jednalo o rodiny s dětmi. Na druhém místě se umístil Vodní ráj – krytá část, opět místo vyhledávané a oblíbené pro rodiny s dětmi. Největšího počtu dosáhl v roce 2008, kdy sem zavítalo 156 399 osob. Obě tyto provozovny předstihli i v UNESCU zapsanou Telč. Kde je roční návštěvnost kolem 70 000 turistů. A jak si na tom stojí ostatní oblasti na Vysočině? Na Ţďársku je velice oblíben Šiklův mlýn – Westernové městečko. 96 000 lidí si do 35

Westernového městečka našlo cestu v roce 2008, kdy zaznamenalo největší počet návštěvníků. Druhým nejvyhledávanějším místem Ţďárska, kdyţ pomineme Strašidelný zámek – Draxmoor, patřící taktéţ k Westernovému městečku, je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře zapsaného na seznamu dědictví UNESCO. Tento kostel navštíví ročně kolem 20 000 zájemců o památky. Nejvíce tomu tak bylo v roce 2007, kdy našlo cestu na Zelenou horu 24 643 lidí. Za zmínku z Pelhřimovska stojí hrad Kámen. Kaţdoročně sem zavítá přibliţně 20 000 turistů. V oblasti Třebíčska by se dalo předpokládat, ţe nejvíce vyhledávaná bude bazilika sv. Prokopa a Ţidovská čtvrť. Ale překvapivě skončila památka UNESCA s ca. 30 000 návštěvníky ročně aţ na druhém místě za Informačním centrem Jaderné elektrárny a Vodní elektrárny Dalešice. Kdy tuto technickou památku navštíví ročně zhruba 40 000 turistů. (4), (5)

3.3.2 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízení V roce 2012 1. – 4. čtvrtletí bylo ubytováno v hromadných ubytovacích zařízení celkem 372 020 hostů. Coţ řadí Vysočinu aţ na 12. místo v celé České republice. Dle aktuálního údaje z 8. 4. 2013 počet hostů v hromadných ubytovacích zařízení stoupl na 370 515 ubytovaných, coţ znamená meziroční nárůst o 3,8%. Počet přenocování v průběhu let stále klesá. Jde nový trend, kdy lidé jezdí vícekrát za rok na dovolenou, ale na kratší dobu. V roce 2006 byl průměrný počet přenocování v Kraji Vysočina 2,99 nocí, v roce 2012 jiţ tomu bylo 2,7 nocí. I v tomto měřítku bohuţel patří Vysočina k jedněm s nejkratším počtem přenocování v České republice.

36

Tabulka 1 - Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v 1. aţ 4. čtvrtletí 2012 (předběžné údaje) Hosté

celkem

Česká republika

Přenocování

index z toho 2012/2011 nerezidenti

celkem

index 2012/2011

z toho nerezidenti

Průměrný počet přenocování

Průměrná doba pobytu (dny)

13 647 655

105,8

7 170 385

39 569 509

103,5

20 547 839

2,9

3,9

Hl. m. Praha

5 397 531

106,9

4 680 733

13 617 901

105,2

12 288 287

2,5

3,5

Středočeský

714 056

102,7

180 387

1 798 730

99,9

430 911

2,5

3,5

v tom kraje:

Jihočeský

1 003 684

109,6

317 628

2 897 510

109,1

685 199

2,9

3,9

Plzeňský

544 046

109,8

193 860

1 398 000

105,1

406 278

2,6

3,6

Karlovarský

754 578

106,3

492 500

4 624 882

105,8

3 387 888

6,1

7,1

Ústecký

359 897

106,8

131 370

1 018 696

103,0

359 414

2,8

3,8

Liberecký

680 797

107,6

158 174

2 316 857

107,8

565 225

3,4

4,4

Královéhradecký

881 157

106,7

214 040

3 043 338

98,5

753 707

3,5

4,5

Pardubický

331 653

102,4

48 225

941 004

99,1

121 952

2,8

3,8

Vysočina

372 020

103,8

54 723

990 163

105,2

141 438

2,7

3,7

1 107 312

99,3

405 521

2 174 688

99,5

708 685

2,0

3,0

Olomoucký

406 451

102,3

92 070

1 406 198

94,9

187 805

3,5

4,5

Zlínský

486 547

103,7

69 959

1 541 314

100,6

188 401

3,2

4,2

Moravskoslezský

607 926

106,2

131 195

1 800 228

99,5

322 649

3,0

4,0

Jihomoravský

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/

Převáţně se jedná o tuzemské hosty. Zahraniční návštěvníci v roce 2010 činili jen 13,7% z celkového počtu hostů. Nejvíce jsou zastoupeni hosté z Německa a Slovenska. V roce 2012 byl zaznamenán nárůst počtu cizinců na 14,7%, coţ činí 54 723 hostů z ciziny. Opět nejpočetnější byli zastoupeni Němci a Slováci. Z největší dálky s největší pravděpodobností bylo 12 návštěvníků z Oceánie. I počet tuzemských hostů se oproti loňskému roku zvýšil o 3,1%.

Seznam národností včetně jejich počtu je uveden

v tabulce č. 2. Je zde uvedeno prvních 10zemí podle přenocování. (4), (5)

37

Tabulka 2 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v 1. aţ 4. čtvrtletí 2012 (předběžné údaje) Hosté Celkem

Přenocování

Průměrný počet přenocování

Průměrná doba pobytu (dny)

372 020

990 163

2,7

3,7

317 297

848 725

2,7

3,7

54 723

141 438

2,6

3,6

14 511

33 341

2,3

3,3

Nizozemsko

3 178

22 243

7,0

8,0

Slovensko

9 727

21 450

2,2

3,2

Spojené státy americké

1 641

7 922

4,8

5,8

Rakousko

2 916

5 645

1,9

2,9

Polsko

2 929

5 120

1,7

2,7

Rusko

1 180

4 511

3,8

4,8

Francie

2 332

4 422

1,9

2,9

Itálie

1 774

4 142

2,3

3,3

1 436

2 989

2,1

3,1

v tom: rezidenti nerezidenti v tom: Německo

Spojené Království Velké Británie a Severního Irska

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/

Kraj Vysočina patří k nejméně navštěvovaným krajem zahraničních návštěvníků. Z celkového republikového počtu jsou to asi 0,3%. Největší podíl všech zahraničních návštěvníků má jiţ tradičně hlavní město Praha. Chybí zde velmi silná skupina jednodenních nakupujících návštěvníků. Je to způsobené, ţe kraj Vysočina nesousedí s ţádným státem a řadí se do tzv. vnitrozemského kraje. Bohuţel poslední místo patří Vysočině i v ukazateli celkových výdajů zahraničních návštěvníků. V letech 2006 2011 utratili zahraniční návštěvníci kraje Vysočina 3,7 mld. Kč, coţ činilo 1 360,Kč/osobu/den. V kterém ohledu kraj Vysočina nezaostává, je počet návštěvníků, kteří sem přijeli pracovně. Je to třetina všech návštěvníků. V mezikrajském srovnání se jedná o druhý nejvyšší podíl pracovních návštěv. Nejvíce návštěvníků směrovalo do Jihlavy (49%). Je to především z hlediska koncentrace průmyslových zón. (12)

38

Obrázek 9 - Zahraniční návštěvníci v ČR

ČSÚ registruje na Vysočině v roce 2012 celkem 387 ubytovacích zařízení s celkovým počtem pokojů 7 221 s 21 102 lůţky. I podle níţe přiloţené tabulky se od roku 2001 aţ do roku 2011 počet ubytovacích zařízení zvýšil. V loňském roce byl poprvé zaznamenán pokles těchto ubytovacích zařízení. Naopak počet míst pro karavany a stany se i v loňském roce zvýšil na současných 3536 míst. Podle statistik naopak narůstá počet 4 a více hvězdičkových hotelů. To značí, ţe lidé si chtějí dopřát více luxusu, neţ tomu bylo v minulosti. Na Vysočině dle statistické ročenky za rok 2011 nemáme ţádný 5 hvězdičkový hotel. V témţe roce bylo registrováno 12 ubytovacích zařízení se čtyřmi hvězdičkami o celkovém počtu pokojů 523 s 1 095 lůţky. Na Vysočině bylo k 31. 12. 2011 evidováno 104 penzionů, coţ představuje největší podíl a u všech ubytovacích zařízení. Nejvíce hostů v roce 2011 zavítalo do 3 hvězdičkových hotelů. Celkem navštívilo 53 zařízení 120 045 hostů.

39

Tabulka 3. - Kapacita hromadných ubytovacích zařízení (NUTS III) Capacity of collective accommodation establishments (NUTS III) Vysočina Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek

počet míst pro stany a karavany

Number of Beds

Number of Places for Tents and Caravans

Vysočina Region Year

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Number of Establishments

Number of Rooms

353 363 360 360 357 353 364 358 348 354 346 398 387

6 090 6 127 6 036 6 171 6 179 6 397 6 624 6 622 6 481 6 706 6 828 7 206 7 221

18 293 18 725 18 639 18 772 18 544 18 783 19 636 19 750 19 053 19 532 19 954 21 178 21 102

1 749 1 647 1 991 2 044 2 938 3 150 3 150 2 974 3 119 3 139 3 319 3 099 3 536

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/

V posledních letech se ve velké míře rozvíjí kongresový cestovní ruch. Vysočina v pořádání konferencí a kongresů nezůstává pozadu. Ubytovací zařízení přizpůsobují svůj provoz a technické zázemí tomuto stále se rozvíjejícího se druhu cestovního ruchu. V letech 2006 – 2008 byly započteny akce od 100 účastníků, od roku 2009 se započítávají akce od 50 účastníků. V níţe uvedené tabulce č. 4, je zachycen vývoj počtů akcí a účastníků na kongresech od roku 2006. Porovnání celorepublikové měřítko versus Vysočina. Je zde zřejmě vidět o jaký nárůst se v posledních letech jedná. V roce 2006 bylo pořádáno na Vysočině celkem 205 akcí za účasti 31 716 účastníků a o 6 let později to uţ bylo 630 akcí s počtem účastníků 51 688. (4), (5)

40

Tabulka 4. - Konference v hromadných ubytovacích zařízeních Conferences at collective accommodation establishments in the Czech republic ČR celkem Vysočina Rok / Čtvrtletí Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků ČR Total Vysočina Region Year / Number of Number of Number of Number of Quarter conferences participants conferences participants

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

3 230 3 518 3 832 9 411 10 146 10 601 11 547

655 227 702 586 761 901 1 192 909 1 295 287 1 350 459 1 535 597

205 235 219 615 505 667 630

31 716 33 671 31 540 51 411 45 181 53 557 51 688

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/

3.4 Podpora turismu Podpora turismu je velice důleţitá a má mnoho podob. Dobrá podpora a propagace má vést k nalákání potencionálních návštěvníků do dané oblasti. Jednak jsou účinné tištěné informativní letáčky či propagační materiály, tak budování a tvorbu nových cyklostezek (Cyklovýlety po Vysočině) či turistických tras (Pěší výlety po Vysočině), tak pořádání různých kulturních akcí (Vysočina fandí kultuře) či sportovních a adrenalinových aktivit (Adrenalin na Vysočině). Mnohem finančně nákladná propagace je v médiích. Ať uţ se jedná o rádiové či televizní reklamy a spoty nebo tištěnou inzerci v novinách a či časopisech. Ale osloví mnohem více lidí. Díky novým technologiím a stále větší oblibě internetu se stává dobrou podporou i internet a různé webové portály. Agentura STEM/MARK a.s. provedla průzkum pro organizaci CzechTourism z řad 117 odborníků. Poloţila jim několik otázek z oblasti mediální podpory domácího cestovního ruchu. Jako nejčastěji pouţitý nástroj na podporu domácího cestovního ruchu byl zvolen portál „Kudy z nudy“ (87%). Druhý nejčastěji vyhledávaný zdroj informací jsou plošné inzeráty v denním tisku a magazínech (79%). Zhruba polovina si dále všimla bannerů na internetu, redakčních článků či studie turistických oblastí. Hned za nimi se umístily redakční články. Nejméně vyhovující propagační akce byly vyhodnoceny propagační akce v nákupních centrech a reklama ve vozidlech MHD.

41

Nedílnou součástí podpory turismu je i účast daných regionů či jednotlivých oblastí na výstavách a veletrzích. (11) Na podporu turismu se zaměřilo i ministerstvo pro místní rozvoj. Zabývá se jim Národní program podpory cestovního ruchu. Hlavním cílem Národního programu podpory cestovního ruchu je vytvořit nástroj, který efektivním způsobem přispěje k podpoře sociálního cestovního ruchu. V roce 2010 byl schválen program na podporu cestovního ruchu na roky 2010-2013. Součástí programu je podprogram Cestovní ruch pro všechny. Tento podprogram je zaměřen na tvorbu nových produktů v cestovním ruchu včetně vytvoření podmínek pro jejich realizaci a marketingovou podporu. Od roku 2011 je podpora poskytována v rámci podprogramu Cestování dostupné všem. Vypisuje se kaţdý rok nově. Z tohoto programu jsou podporovány projekty jako například vybudování či rekonstrukce odpočívadel, center sluţeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty podél tras a mnoho dalších. Dotace můţe dosáhnout maximálně výše 50% celkových uznatelných výdajů akce a je určena podnikatelským subjektům. Maximální moţná výše celkových výdajů akce je 5 mil. Kč. (12) V roce 2012 zahájilo Ministerstvo pro místní rozvoj zpracování nové Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 - 2020. Cílem je vytvoření střednědobé strategie na podporu cestovního ruchu, včetně účinných opatření na jeho podporu a rozvoj. V posledních letech příjezdy zahraničních turistů a příjmy z cestovního ruchu dlouhodobě stagnují. Cílem této konceptu je strategie pro příliv nových zahraničních návštěvníků a příjmů z cestovního ruchu, vyuţít potenciál v tomto odvětví. Záměrem nové koncepce bude vytvoření nové organizace na podporu cestovního ruchu a zefektivnění financování jeho rozvoje. Nová organizace, aby byla efektivnější, se bude skládat ze tří stupňů – celostátní, krajská, oblastní.

Jde o zefektivnění

vynaloţených financí a provázanosti národní politiky a regionálních politik cestovního ruchu. (12)

42

Bez podpory cestovního ruchu bohuţel v dnešní době není moţné přilákat do kraje návštěvníky. Podpora by měla být cílená a rozdělena podle zaměření cílové skupiny ať uţ jsou to senioři, mládeţ či rodiny s dětmi.

3.5 Jihlava a Gustav Mahler Historie Jihlavy sahá na konec 12. století, kdy stávala u řeky Jihlavy malá osada s havířským kostelíkem sv. Jana Křtitele. V první polovině 13. století se zde začalo těţit stříbro a Jihlava se stala horním městem. To zapříčinilo velký příliv nových obyvatel a Jihlava se stala jedním z největších měst království. Koncem 14. století byla nejbohatší stříbrná loţiska vytěţena a část štol byla zničena zemětřesením a zaplavena vodou. V 18. Století se zde rozvinula výroba sukna. Jihlava opět začala skvétat. 07. 07. 1860 se v Kalištích na Vysočině narodil významný hudební skladatel Gustav Mahler. (13) Základní vzdělání získal Mahler v Jihlavě, kde navštěvoval i německé gymnázium. Gustav Mahler působil jako dirigent nebo ředitel různých operních domů v různých evropských městech. Od roku 1877 působil ve Vídni, kde se znal známým a uznávaným celosvětovým hudebním skladatelem a dirigentem. Po celý zbytek ţivota zůstal v Rakousku, kde se i oţenil a kde ve Vídni 18. května 1911 umírá. Proto je tento skladatel a hudebník znám a oblíben v Rakousku a v Německu. Gustav Mahler je neodmyslitelně spjat s Jihlavou, kde trávil dětství a jezdil sem na prázdniny či trávit svou letní dovolenou. Tento slavný skladatel zanechal v Jihlavě stopy je zde Dům Gustava Mahlera, na jeho počest i park Gustava Mahlera s jeho sochou. Na jeho počest byl pojmenován i jeden hotel na Kříţové ulici – hotel Gustav Mahler. Hotel Gustav Mahler jsem si vybrala záměrně pro dotazníkové šetření. Jednak se nachází v samém centru Vysočiny a v druhé řadě je Jihlava spjatá s tímto hudebním velikánem, za jehoţ historií přijíţdí mnoho návštěvníků z celého světa především z pochopitelných důvodů z Rakouska a Německa.(14)

43

3.6 Dotazníkové šetření K této bakalářské práci byl sestaven dotazník, který byl dán na recepci hotelu Gustav Mahler, s ţádostí o vyplnění hotelovými hosty. Celkem bylo předloţeno 100 dotazníků k vyplnění. Všech 100 bylo vyplněno. 3 z nich bohuţel nebyly vyplněny v plném rozsahu. Pro vyhodnocení byla brána data z 97 dotazníků. Dotazník byl vyhotoven ve 3 jazykových mutacích. V českém jazyce 40ks, v anglickém jazyce 35ks, v německém jazyce 25ks. Dotazník obsahuje 10 tematicky zaměřených otázek + 3 otázky charakteristiky respondenta Otázky v dotazníku byly zaměřeny na cestovní ruch na Vysočině včetně jeho kvality. Otázky byly otevřené i uzavřené. Dotazník byl koncipován, tak aby nebyl příliš dlouhý, aby respondenta případná délka neodradila od vyplnění. Doba, kterou respondent potřeboval na vyplnění dotazníku, byla okolo 5 minut.

44

3.6.1 Vyhodnocení dotazníků Nejčastější odpovědi na otázku č. 1 „Jak často jezdíte na Vysočinu?“, byla zvolena hned první moţnost. 60% návštěvníků přijelo na Vysočinu úplně poprvé. 32% respondentů jezdí na Vysočinu několikrát ročně. Coţ je pozitivní. Alespoň jednou ročně na Vysočinu zavítá 8% dotázaných. Z grafu jasně vyplívá, ţe turisté se sem sice vracejí, ale není to v hojné míře. Turisté, co jsou na Vysočině poprvé, můţou znamenat potencionální častější návštěvníky.

1.

Jak často jezdíte na Vysočinu? 8%

32%

jsem zde poprvé

60%

několikrát ročně jednou za rok

Graf č. 1: Jak často jezdíte na Vysočinu? (vlastní zdroj)

45

Hlavním důvodem, proč hosté přijeli na Vysočinu dle otáčky č. 2 „Za jakým účelem jste na Vysočinu přijeli?, byla pracovní či sluţební cesta. Takto odpovědělo celkem 46 dotázaných, coţ odpovídá 47%. Dovolenou přijelo na Vysočinu strávit celkem 21 respondentů. A navštívit příbuzné či známé přijelo 19 návštěvníků. U moţnosti jiné vypsali 2 hosté, ţe sem přijeli za studijním pobytem a 4 hosté se přijeli zúčastnit sportovní soutěţe. Dle odpovědí se dá soudit, ţe nejvíce lidé přijíţdějí na Vysočinu kvůli práci.

2. Za jakým účelem jste na Vysočinu přijeli?

6% Pracovně/služební cesta

20%

Strávit dovolenou

47% 3% 2%

Nákupy Tranzit Návštěva příbuzných/známých Jiné

22%

Graf č. 2: Za jakým účelem jste na Vysočinu? (vlastní zdroj)

46

Otázka č. 3 byla zaměřena na délku pobytu. Zdali se jedná o dlouhodobý pobyt na Vysočině nebo krátkodobý pobyt. Nejčastější odpovědí byla moţnost první. Návštěvníci přijíţdí na Vysočinu ze 43% strávit jednu noc. Do 3 nocí stráví na Vysočině celkem 32% dotázaných. Delší dovolenou neţ týden zvolilo 6% respondentů. Je zde zřejmé, ţe převáţně jezdí návštěvníci na Vysočinu na krátké pobyty. Převáţně se jedná o pracovní pobyty a tomu odpovídá i délka pobytu.

3. Na jak dlouho jste přijeli do Kraje Vysočina? 6% 19%

43% 1 noc

32%

do 3 nocí kratší než týden delší než týden

Graf č. 3: Na jak dlouho jste přijeli do Kraje Vysočina? (vlastní zdroj)

47

Otázka č. 4 byla otázka otevřená. Kdy byla poloţena respondentům otázka „Proč jste si vybral/a pro Vaši návštěvu právě region Vysočina?“. Respondenti nejčastěji uváděli důvod výběru shodně s účelem návštěvy, a tím byla sluţební cesta, tudíţ nejvíce cestovali za zaměstnáním. To bylo opět 47% dotázaných. 15% respondentů uvedlo památky či kulturu. Další početná skupina přijela do Jihlavy kvůli Gustavu Mahlerovi. 6% přijelo na svatbu známých a 4 navštívit příbuzné. V tabulce jsou uvedeny kompletní odpovědi včetně procentního vyjádření.

5. Proč jste si vybral/a pro Vaši návštěvu region Vysočina? Důvod návštěvy Vysočiny

počet respondentů

%

pracovní důvod

46

47%

svatba známých

6 2 4

6% 2% 4%

14 2

15% 2%

10 4

11% 4%

neměli speciální důvod

3 2

3% 2%

návštěva příbuzných

4

4%

studium soutěţ památky a kultura nákup Gustav Mahler poznávací zájezd přenocování na půli cesty

celkem

97 100%

Tabulka č. 5 – Proč jste si vybral/a pro Vaši návštěvu region Vysočina? (vlastní zdroj)

48

Pátá otázka je zaměřena na zjištění, zda by návštěvníci doporučili kraj Vysočinu k návštěvě ostatním. Větší část respondentů by samozřejmě Vysočinu k návštěvě doporučila ostatním. Celkem takto odpovídalo 49% dotázaných. Ano, ale mám menší připomínky, zvolilo 37% respondentů. Odpověď ne, nevybral ţádný z oslovených. Dá se říci, ţe je to pozitivní informace. Nerozhodných bylo 13% účastníků dotazníkového šetření.

5.

Doporučil/a byste návštěvu Vysočiny?

13%

0% 1% ano, samozřejmě ano, ale mám menší připomínky

49%

nevím spíše ne

37% ne

Graf č. 4: Doporučil/a byste návštěvu Vysočiny? (vlastní zdroj)

49

Šestá otázka bylo otevřená. Respondenti se mohli vyjádřit k tomu proč by doporučili nebo nedoporučili návštěvu Vysočiny. Ne všichni tuto moţnost vyuţili. Na tuto otázku odpovědělo celkem 79 dotázaných. Převáţně se shodli, ţe je na Vysočině pěkná příroda a okolí. Dále si chválili kuchyni a pivo.

6. Pokud ne, tak proč? Pokud ano, tak proč? Odpověď na otázku

počet respondentů

pěkná příroda a okolí

21

mnoho zajímavých míst

13

bohaté kulturní programy dobrá kuchyně a pivo památky

6 19 9

přívětiví a ochotní lidé

11

celkem

79

Tabulka č. 6: Pokud ne, tak proč? Pokud ano, tak proč? (vlastní zdroj)

50

Sedmá otázka byla zaměřená na navštívená místa nebo místa, která se chystají hosté navštívit. Někteří respondenti uvedli více míst. Proto se nedá tento údaj určit přesně procentuélně. Najčastěji se lidé chystají nebo uţ navštívili památky včetně památek UNESCA. Jelikoţ na Vysočinu jezdí, jak uţ bylo výše zmíněno, převáţně pracovní turisté nemají mnoho času na volnočasové aktivity. Tito lidé nejčastěji udávali odpověď, ţe jejich navštívená místa jsou restaurační zařízení (hospody, bary,…). Toto značí, ţe se v posledních letech hodně rozvíjí gastronomický cestovní ruch.

7. Co všechno se chystáte na Vysočině navštívit, případně co už jste navštívili? odpověď

počet respondentů

památky včetně památek UNESCO

32

náměstí v Jihlavě

28

podzemní chodby v Jihlavě

24

restaurační zařízení

33

zoologická zahrada v Jihlavě

6

vodní ráj

4

muzea a galerie cyklostezky Telč

14 2 25

Tabulka č. 7: Co všechno se chystáte na Vysočině navštívit, případně co uţ jste navštívili? (vlastní zdroj)

51

Osmá otázka je zaměřena na kvalitu poskytovaných sluţeb v cestovním ruchu, „Jste spokojeni s úrovní poskytovaných sluţeb v kraji Vysočina?“ Nejčastěji zmiňovaná odpověď byla ano, s menšími výhradami. Celkem tuto odpověď vybralo 39% dotázaných. Druhé pomyslné místo obsadila odpověď celkem ano, takto odpovědělo 32%. Odpověď ne nevybral ţádný z respondentů. I toto můţe být pozitivní impuls. Ale i tak je pořád co zlepšovat.

8.

Jste spokojeni s úrovní poskytovaných služeb v kraji Vysočina? 0% 4% 25% ano, maximálně

32%

ano, s menšími výhradami celkem ano spíše ne ne

39%

Graf č. 5: Jste spokojeni s úrovní poskytovaných sluţeb v kraji Vysočina? (vlastní zdroj)

52

Devátá otázka byla opět otevřená. Respondenti se měli vyjádřit k tomu, co by se dalo ve sluţbách cestovního ruchu vylepšit. Většina, která na předchozí otázku odpověděla kladně, uţ tuto otázku nevyplňovala. Zbylí respondenti jako největší slabinu vidí jazykovou vybavenost personálu a nejenom personálu v cestovním ruchu. Uvítali by lepší stav infrastruktury. Čeští respondenti vidí slabší místo v tom, ţe mnohý personál dělá rozdíly mezi českými a zahraničními hosty.

9. V případě ţe nejste spokojeni, co by se mělo zlepšit? návrh na zlepšení

počet respondentů

jazyková vybavenost

26

lepší stav silnic

23

větší moţnost platit EURama

rozdíly mezi tuzemskými a zahraničními hosty málo informačních tabulí

9

11 3

Tabulka č. 8: V případě ţe nejste spokojeni, co by se mělo zlepšit? (vlastní zdroj)

53

Otázka č. 10 „Odkud jste čerpal/a informace o kraji Vysočina?“, měla zachytit odkud turisté čerpají informace v oblasti cestovního ruchu. Informovanost v cestovním ruchu je velice důleţitým prvkem podpory rozvoje cestovního ruchu. Respondenti nejvíce čerpají informace z internetu celkově 30% ze všech dotázaných. Druhý nejčastější zdroj získávání informací uvedli respondenti informace od známých, či příbuzných a přátel. Takto odpovědělo 22% respondentů. 2% zvolili moţnost jiných zdrojů informací. Tím zdrojem uvedli turistické informační centrum v jiném kraji.

10.

Odkud jste čerpal/a informace o kraji Vysočina? Internet

2% 18%

od známých/přátel/příbuzných

30% vlastní dřívější zkušenost

16% 12%

22%

návštěva cestovní kanceláře

inzerce v noviných/časopisech/rádiu/tele vizi jiné

Graf č. 6: Odkud jste čerpal/a informace o kraji Vysočina? (vlastní zdroj)

54

Jedenáctá otázka se týká pohlaví respondentů. Tři čtvrtiny všech dotazovaných tvořili muţi a jen jednu čtvrtinu ţeny. Je to dáno tím, ţe tento hotel navštěvují převáţně turisté, kteří cestují na Vysočinu za prací.

11. Pohlaví respondenta

22%

žena muž

78%

Graf č. 7: Pohlaví respondenta (vlastní zdroj)

55

Dvanáctá otázka se zabývala věkem účastníků dotazníkového šetření. Největší počet věkové kategorie (38%) je mezi 40 - 50 lety. Věková kategorie 51 – 65 let byla druhá nejvíce odpovídající s počtem 24% všech respondentů. Nejméně zastoupenou věkovou skupinou jsou mladí lidé do 25 let a to pouze 7%.

12. Věk respondentů

11%

7%

20% do 25 let 26 - 39 let

24%

40 - 50 let 51 - 65 let nad 65 let

38%

Graf č. 8 : Věk respondentů (vlastní zdroj)

56

Poslední třináctá otázka se zaměřila na státní příslušnost respondentů. Největší počet návštěvníků je z České republiky 29%. Pozadu nezůstávají návštěvníci z Rakouska 27% a z Německa 25%. Moţnost jiné zvolilo 5 respondentů, mezi nimi byli 2 z Běloruska, 2 z Japonska a 1 z Makedonie.

13. Národnost respondentů 3%

5%

11%

29% česká rakouská německá slovenská ruská

25%

jiná

27%

Graf č. 9: Národnost respondentů (vlastní zdroj)

57

3.6.2 Celkové shrnutí dotazníků Do kraje Vysočina přijíţdí návštěvníci především z pracovních či sluţebních povinností. Věková kategorie nejčastějšího návštěvníka je mezi 40 – 50 rokem a především se jedná o muţe. Nepřehlédnutelnou skupinou jsou i lidé nad 50 let, mezi ně patří i aktivní důchodci. V tomto ohledu by stálo se zaměřit na seniorský cestovní ruch. Populace se doţívá čím dál vyššího věku a lidé i důchodového věku rádi cestují a objevují nové země. V cestovním ruchu by se mělo zaměřit na více proškolený personál především jazyková vybavenost je někdy překáţkou v komunikaci se zahraničními hosty. Lepší stav infrastruktury by se určitě podepsal na pozitivnějším smýšlení turistů. Pozitivním měřítkem je, ţe oblast Vysočiny by doporučila více neţ půlka dotázaných i kdyţ někteří s drobnými výhradami. Čeho si návštěvníci váţí je pěkná příroda a okolí. Proto by se mělo zaměřit na environmentální politiku v cestovním ruchu, aby zde čistá příroda zůstala i pro budoucí generace. Důleţitá je podpora cestovního ruchu a jednotlivých regionů. Zde se zdá velmi účinný nástroj internet a informační technologie. Určitě bych se zaměřila i na inzerci v novinách a časopisech. Jde o nástroj, který je šiřitelný a potencionální návštěvníci se s ním můţou běţně dostat do kontaktu. Slabší místo je i délka, kterou tráví návštěvníci v regionu Vysočina. Z dotazníků vyplynulo, ţe největší podíl mají pobyty s jedním přenocováním. Zaměřila bych se na prodlouţení pobytů. Výhodnější cenou při delším pobytu a rozšíření nabízených sluţeb. Převáţná část respondentů byla na Vysočině poprvé. Určitě bych se zaměřila, při této první návštěvě na nabídku dalšího pobytu, případný voucher či slevu z pobytu. Zasíláním newsletterů a informativních emailů o pořádaných kulturních, společenských či sportovních akcích, bych se snaţila přilákat k opětovné návštěvě Vysočiny.

58

4. Závěr Tato bakalářská práce byla zaměřena na zanalyzování cestovního ruchu na Vysočině a podpory turismu a jeho financování. Součástí bylo i provedení dotazníkového šetření v centru kraje Vysočina a to v Jihlavě. Práce je rozdělena na dvě části. Část teoretická obsahuje fakta o Kraji Vysočina, polohu, obyvatelstvo a turistické zajímavosti. Zvláštní pozornost je věnována třem památkám UNESCO – Telči, Třebíčí a Ţďáru nad Sázavou. Je zde i zmíněna charakteristika cestovního ruchu a základní členění. Dále je v práci zmíněn vývoj cestovního ruchu na našem území od samého počátku aţ po současnost. V neposlední řadě je popsán cestovní ruch v ČR ve vztahu k Evropské unii a jednotlivým organizacím a fondům. Neodmyslitelně patří k cestovnímu ruchu i financování. Kraj Vysočina patří do regionální operačního programu Jihovýchod, který je v této práci taktéţ zmíněn. Na teoretickou část navazuje praktická část. Tato část začíná přiblíţením organizace působící v cestovním ruchu zde na Vysočině. Jako příkladnou a velmi zdařilou podporu turismu zde na Vysočině bylo pořádání světového šampionátu v biatlonu v Novém Městě na Moravě. Tento světový šampionát je v této práci zmíněn. Z dostupných statistických údajů, jsem sestavila analýzu v cestovním ruchu v Kraji Vysočina. Je rozebrán počet návštěvníků, počet přenocování, navštívená místa a informační centra na Vysočině. V práci je zmíněna i podpora cestovního ruchu. Nejúčinější podporou se ukázal být internetový portál „Kudy z nudy“, jako nejméně vhodná podpora se ukázala být reklama v dopravních prostředích MHD a v nákupních centrech Součástí praktické části je vyhodnocení dotazníkového šetření. Toto šetření proběhlo v hotelu Gustav Mahler. Tento hotel jsem byl vybrán pro svou polohu v centru Kraje Vysočina a pro svoje sloţení hostů, kde je zastoupeno hodně cizinců. Z dotazníkového šetření vyšlo najevo, ţe na Vysočinu jezdí turisté především na pracovní cesty a na krátkou dobu. Coţ potvrdily statistické údaje zmíněné v analytické části této práce. Práce můţe poslouţit jako inspirace pro návštěvu kraje Vysočina. Na základě dotazníkového šetření bych se zaměřila na propagaci kongresového cestovního ruchu a na zlepšování poskytovaných sluţeb především vzdělávání zaměstnanců v cestovním ruchu. 59

Internetové zdroje (1) Internetové stránky Kraje Vysočina [online]. Citace [cit 2013-4-17]. Dostupné z http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205 (2) Internetové stránky UNESCO památek [online], Citace [ cit 2013-4-18], Dostupné z http://www.unesco-czech.cz (3) Internetové stránky mistrovství světa v biatlonu [online]. Citace [cit 2013-4-29]. Dostupné z http://www.biathlonnmnm.cz/cz/ (4) Internetové stránky Vysočina Tourism [online]. Citace [cit 2013-4-29]. Dostupné z www.vysocinatourism.cz (5) Internetové stránky Českého statistického úřadu [online], Citace [cit 2013 -4-29], Dostupné

z

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/631302-12-

q4_2012-12 (6) Internetové stránky Evropských strukturálních fondů [online], Citace [cit 2012-429], Dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU (7) Internetové stránky Wikipedie [online], Citace [cit 2013-4-30], Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/ (8) (9) Internetové stránky Fondu Vysočiny [online], Citace [cit 2013-4-30], Dostupné z http://extranet.kr-vysocina.cz/fv/index.php?typ=akt (10) Internetové stránky Regionálního operačního programu Jihovýchod [online], Citace [cit 2013-4-29], Dostupné z http://www.jihovychod.cz/ (11) Internetové stránky asociace CzechTourismus [online], Citace [cit 2013-4-30], dostupné z http://www.czechtourism.cz/medialni-podpora-domaciho-cestovniho-ruchuv-cr/ (12) Internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj [online], citace [cit 2013-4-30], dostupné z http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/ (13) Internetové stránky o Jihlavě [online], Citace [cit 2013-4-30], dostupné z http://www.zjihlavy.cz (14) Internetové stránky Gustava Mahlera [online], citace [cit 2013-4-30], dostupné z http://www.mahler.cz/cz/

60

Tištěné zdroje [1] Zdenka Petrů, Základy ekonomicky cestovního ruchu, Praha 1999, Idea servis, ISBN 80-85970-29-5 [2] Kateřina Ryglová, Cestovní Ruch – Soubor studijních materiálů, Ostrava 2009, KEY Publishing s.r.o., ISBN 978-80-7418-028-6 [3] Magdaléna Svatoňová, Tomáš Čihák, Jaromíra Moudrá, Lucie Oháňková, Václav Novák, Základy strukturální a regionální politiky EU, EKON Jihlava 2006, [4] Ing. Petr Houška, Ing Zdenka Petrů, Cestovní ruch v působnosti orgánů Evropské unie, Vysoká škola Ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, ISBN 978-80-245-1645-5 [5] Doc. Ing. Marie Hesková a kolektiv, Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy, nakladatelství Fortuna 2006, ISBN 80-7168-948-3 [6] publikace Kr. Vysočina, rok vydání 2009, vydání první [7] Časopis COT business, únor 2012, C.O.T. media s.r.o., 2012 [8] Vít Urban, Kam na Vysočině, CPress 2010, ISBN 978-80-251-2951-7 [9] Publikace Vysočina plná ţivota, Vysočina Tourism 2011 [10] Marie Holečková, Zdeněk Chudárek, Pavel Kozák, rok vydání 2006, ISBN 8086720-27-6

Seznam obrázků Obrázek 1 - Znak Kraje Vysočina .................................................................................. 13 Obrázek 2 - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ................................ 17 Obrázek 3 – Logo světového šampionátu v biatlonu ...................................................... 33 Obrázek 4 – Logo Kraje Vysočina ................................................................................. 12 Obrázek 5 - Logo ROP Jihovýchod ............................................................................... 28 Obrázek 6 – Telč ............................................................................................................. 16 Obrázek 7 – Bazilika sv. Prokopa ................................................................................... 18 Obrázek 8 – Evropské fondy .......................................................................................... 29 Obrázek 9 – Zahraniční návštěvníci v ČR ...................................................................... 39

61

Zkratky: EU – Evropská Unie ČR – Česká Republika NMNM – Nové Město na Moravě HDP – Hrubý Domácí Produkt MS – Mistrovství světa TIC – turistické informační centrum IC – Informační centrum ROP – Regionální Operační Program CR – Cestovní ruch ERDF - Evropský fond pro regionální rozvoj MHD – Městská hromadná doprava

Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v 1. aţ 4. čtvrtletí 2012 ................................................................................................................... 37 Tabulka č. 2 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v 1. aţ 4. čtvrtletí 2012 ................................................................................................................................ 38 Tabulka č. 3 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení (NUTS III) .......................... 40 Tabulka č. 4 Konference v hromadných ubytovacích zařízeních ................................... 41 Tabulka č. 5 Proč jste si vybral/a pro Vaši návštěvu region Vysočina? ....................... 48 Tabulka č. 6 Pokud ne, tak proč? Pokud ano, tak proč? ................................................ 50 Tabulka č. 7: Co všechno se chystáte na Vysočině navštívit, případně co uţ jste navštívili? ....................................................................................................................... 51 Tabulka č. 8: V případě ţe nejste spokojeni, co by se mělo zlepšit? ............................. 53 Graf č. 1: Jak často jezdíte na Vysočinu? ..................................................................... 45 Graf č. 2: Za jakým účelem jste na Vysočinu? .............................................................. 46 Graf č. 3: Na jak dlouho jste přijeli do Kraje Vysočina? ............................................... 47 Graf č. 4: Doporučil/a byste návštěvu Vysočiny? ......................................................... 49 Graf č. 5: Jste spokojeni s úrovní poskytovaných sluţeb v kraji Vysočina? ................. 52 Graf č. 6: Odkud jste čerpal/a informace o kraji Vysočina? .......................................... 54 62

Graf č. 7: Pohlaví respondenta ........................................................................................ 55 Graf č. 8 : Věk respondentů ............................................................................................ 56 Graf č. 9: Národnost respondentů .................................................................................. 57 Graf č. 10: Alokace prostředků z fondů EU ................................................................... 28

63

Dotazník

1. Jak často jezdíte na Vysočinu? a) Jsem zde poprvé b) Několikrát ročně c) Jednou za rok 2. Za jakým účelem jste na Vysočinu přijeli? a) Pracovně/sluţební cesta b) Strávit dovolenou c) Nákupy d) Tranzit e) Návštěva příbuzných/známých f) Jiné ……………………….. 3. Na jak dlouho jste přijeli do Kraje Vysočina? a) 1noc b) do 3nocí c) kratší neţ týden d) delší neţ týden 4. Proč jste si vybral/a pro Vaši návštěvu region Vysočina? ……………………………………………… 5. Doporučil/a byste návštěvu Vysočiny? a) Ano, samozřejmě b) Ano, ale mám menší připomínky c) Nevím d) Ne e) Spíše ne 6. Pokud ne, tak proč ne? ………………………………………………… 7. Co všechno se chystáte na Vysočině navštívit, případně co uţ jste navštívili? ……………………………………………… 8. Jste spokojeni s úrovní poskytovaných sluţeb v kraji Vysočina? a) Ano, maximálně b) Ano, s menšími výhradami c) Celkem ano d) Spíše ne e) Ne 64

9. V případě ţe nejste spokojeni, co by se mělo zlepšit? ………………………………………………. 10. Odkud jste čerpal/a informace o kraji Vysočina? a) Internet b) Od známých/přátel/příbuzných c) Vlastní dřívější zkušenosti d) Návštěva cestovní kanceláře e) Inzerce v novinách/časopisech/televizi f) Jiné 11. Vaše pohlaví a) Ţena b) Muţ 12. Věk a) Do 25let b) 26 – 39let c) 40 – 50 let d) 51 – 65 let e) Nad 65 let 13. Národnost a) Česká b) Rakouská c) Německá d) Slovenská e) Ruská f) Jiná……………

65