Podpora rozvoje venkovského turismu v Jihomoravském kraji prostřednictvím PRV

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Podpora rozvoje venkovského turismu v Jihomoravském kraji prostřednictvím PRV

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor bakalářské práce:

Mgr. Ondřej Konečný

Lenka Šedivá Brno, květen 2014

Prohlašuji, že jsem práci Podpora rozvoje venkovského turismu v Jihomoravském kraji prostřednictvím PRV vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:

…………………………………………………….. podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Mgr. Ondřeji Konečnému za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi pomohly k vypracování této bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá zhodnocením podpory venkovského cestovního ruchu formou dotací z Programu rozvoje venkova na území Jihomoravského kraje. Práce obsahuje teoretické ukotvení problematiky venkovského turismu, možnosti jeho uplatnění v rozvoji venkova a přehled finanční podpory této formy turismu z fondů Evropské unie. Vlastní praktická část určuje kulturně-historický a přírodní potenciál Jihomoravského kraje v cestovním ruchu a především – rozebírá a analyzuje dle stanovených kritérií projekty na tomto území podpořené z Programu rozvoje venkova 2007–2013, konkrétně z opatření III. 1.3 Podpora cestovního ruchu. Klíčová slova venkovský turismus, cestovní ruch, Program rozvoje venkova, dotace, Jihomoravský kraj

Abstract The bachelor thesis evaluates the support of rural tourism from the Rural Development Programme in the South Moravian Region. The work includes theoretical background of rural tourism, its potential in rural development and an overview of the financial support for this type of tourism from European funds. The practical part of this thesis is determined by the cultural-historical and natural potential of the South Moravian Region in tourism and finally – it discusses supported projects from the Rural Development Programme 2007-2013, namely axis III. 1.3 Encouragement of tourism activities, and analyzes them according to established criteria of rural tourism. Key words rural tourism, tourism, Rural Development Programme, grant, South Moravian Region

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 Cíl a metodika práce ......................................................................................................... 9 1

2

3

Cestovní ruch ......................................................................................................... 10 1.1

Alternativní cestovní ruch ................................................................................ 10

1.2

Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ................................................................. 11

Venkovský turismus .............................................................................................. 11 2.1

Definice a ukotvení pojmu venkovský turismus .............................................. 11

2.2

Venkovský turismus a jeho formy ................................................................... 13

2.2.1

Agroturistika ............................................................................................. 13

2.2.2

Ekoagroturistika ........................................................................................ 14

2.2.3

Cykloturistika............................................................................................ 14

2.2.4

Vinařský cestovní ruch ............................................................................. 15

2.3

Venkovský turismus v České republice ........................................................... 15

2.4

Venkovský prostor a jeho vymezení ................................................................ 16

2.5

Význam venkovského cestovního ruchu pro rozvoj venkova.......................... 18

Finanční podpora venkovského cestovního ruchu z EU .................................... 20 3.1

Strukturální fondy EU ...................................................................................... 20

3.1.1

Regionální operační programy (ROP) ...................................................... 21

3.1.2

Integrovaný operační program (IOP) ........................................................ 22

3.2

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) ............................. 22

3.2.1 4

Program rozvoje venkova ......................................................................... 23

Charakteristika Jihomoravského kraje .............................................................. 25 4.1

Základní charakteristika Jihomoravského kraje ............................................... 25

Poloha a administrativní členění ............................................................................. 25 Rozloha, povrch a přírodní podmínky ..................................................................... 26 Obyvatelstvo ............................................................................................................ 26 Ekonomické ukazatele ............................................................................................. 26 Dopravní dostupnost ................................................................................................ 27 4.2

Cestovní ruch v Jihomoravském kraji .............................................................. 27

4.2.1 4.3

Hromadná ubytovací zařízení ................................................................... 28

Vymezení venkova v Jihomoravském kraji ..................................................... 29

4.4

Potenciál Jihomoravského kraje pro rozvoj venkovské turistiky..................... 30

4.4.1

Kulturně – historický potenciál................................................................. 30

4.4.2

Přírodní potenciál ...................................................................................... 31

4.4.3

Sporty a rekreace ...................................................................................... 32

5 Analýza projektů podpořených v rámci Osy III. Opatření 1.3 Podpora cestovního ruchu v Jihomoravském kraji .................................................................. 33 5.1

Popis opatření 1.3 Podpora cestovního ruchu .................................................. 33

5.2

Podpořené projekty .......................................................................................... 35

5.2.1

Vymezení souboru .................................................................................... 37

5.2.2

Hodnocení a analýza projektů................................................................... 38

5.2.3

Projekty rozvíjející venkovský cestovní ruch ........................................... 41

5.2.4

Výběr stěžejních projektů podporujících venkovský turismus ................. 46

Shrnutí výsledků a závěr....................................................................................... 48 Seznam použité literatury ..................................................................................... 51 Seznam obrázků....................................................................................................... 55 Seznam tabulek ........................................................................................................ 55 Seznam příloh .......................................................................................................... 55 Seznam zkratek…………………………………………………………………….56

Úvod Cestovní ruch zaujímá v současnosti ve většině ekonomik vyspělých zemí významnou roli. Důležitou součástí je i venkovský cestovní ruch a jeho jednotlivé formy (označované jako šetrné či alternativní formy cestovního ruchu). Význam venkovské turistiky se v posledních letech neustále zvyšuje a jeho růst lze předpokládat i do budoucna. Proč tomu tak je? Venkovská turistika přináší turistům uvolnění, zklidnění a především únik od stresu moderního městského života. Utužuje sociální vazby, je často spojena s provozováním sportů, nevšedními a novými zážitky a aktivitami podporující zdravý životní styl. Význam může mít i ekonomický – pro venkovské obce přináší venkovská turistika možnost dodatečných příjmů a vytváří tolik potřebná pracovní místa. Zlepšuje úroveň a dostupnost služeb v obci a celkově může přispívat k rozvoji a zvyšování ekonomické úrovně venkova. V České republice venkovský cestovní ruch nedosahuje zdaleka tak velkého zájmu jako v západních zemích Evropy (např. Německo, Francie, Norsko), i když má naše země velký potenciál k jeho rozvoji. Vybranou oblastí pro bližší určení potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu a především venkovského turismu je Jihomoravský kraj, kde je zachycen jak kulturně-historický, tak přírodní potenciál a také realizační podmínky (sportovní vyžití a rekreace, hromadné ubytovací zařízení) území k rozvoji šetrných forem turismu. Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu a obecně rozvoje venkova je zakotvena nejen ve státních a resortních politikách, ale i v rámci nadnárodních společenství, zejména Evropské Unie. Ta podněcuje státy k rozvoji cestovního ruchu především formou finanční podpory. Tato bakalářská práce se zaměřuje konkrétně na podporu z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a to prostřednictvím Programu rozvoje venkova České republiky. Cílem je analyzovat projekty podpořené v rámci osy III tohoto programu, která směřuje ke zkvalitnění života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova. K této analýze jsou vybrány projekty z opatření 1.3 Podpora cestovního ruchu, realizované na území Jihomoravského kraje v programovacím období 2007–2013. .

8

Cíl a metodika práce Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit podporu rozvoje venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji prostřednictvím dotací z Programu rozvoje venkova. Aby bylo možné provést toto kritické zhodnocení, je potřeba stanovit si jako specifické cíle práce vysvětlení a ukotvení pojmů týkajících se venkovského turismu (definice, formy, přínosy aj.) a vymezení venkova v odborné literatuře. Pojmy venkovský cestovní ruch, venkovský turismus a venkovská turistika jsou v práci využívány jako synonymní. Další specifickým cílem je určit současný stav a potenciál zkoumaného Jihomoravského kraje pro rozvoj cestovního ruchu. K tomu byly využity zejména data z Českého statistického úřadu – především Statistická ročenka Jihomoravského kraje, databáze hromadných ubytovacích zařízení, dále pak jednotlivé strategické dokumenty (Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010–2013 a Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2007–2013) a Atlas cestovního ruchu České republiky. Stěžejní část práce se zabývá nejprve podmínkami čerpání dotací z PRV a následně samotnou analýzou projektů podpořených na území Jihomoravského kraji z opatření III. 1.3

Podpora

cestovního

ruchu

v programovacím

období

2007–2013.

K dohledání jednotlivých projektů byl využit webový archiv Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), zde jsou však k dispozici pouze seznamy schválených žádostí ze všech os i opatření v daném výběrovém kole bez informací o místě realizace. Z centrálního odboru SZIF v Praze, z Oddělení komunikace, byl na opakované žádosti poskytnut soubor projektů z opatření 1.3 pro JMK. Soubor obsahoval jméno žadatele, název projektu, výše dotace a místo realizace (okres i konkrétní obec) – celkový počet byl 122 projektů. Tento soubor byl následně zredukován na 80 projektů (vyřazeny projekty, jejichž náplní byly zejména drobné rekonstrukce a modernizace, většinou projekty s dotací do 2 milionů korun). Tyto projekty byly dále hodnoceny dle místa realizace, příjemce podpory, předmětu projektu, výše dotace a také analyzovány dle stanovených 6 kritérií venkovského turismu. V závěru jsou popsány 3 stěžejní projekty naplňující ideu venkovského cestovního ruchu. K vypracování bakalářské páce byly použity jak knižní, tak internetové zdroje. Součástí práce jsou vlastní tabelární a grafické výstupy. K vytvoření 2 vlastních map byl použit program ArcGis 10. 9

1

Cestovní ruch

Problematičnost jednotného vymezení pojmu cestovní ruch vystihují Mill a Morrison (2007) následovně: „Cestovní ruch vždy zahrnuje cestování, ale ne každé cestování je cestovním ruchem. Cestovní ruch se uskutečňuje ve volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu.“ Za nejvíce citovanou a stěžejní definici se uvádí ta od Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) z roku 1991, která v sobě zahrnuje vymezení místní, časové i motivační: aktivity osob cestujících do míst mimo jejich běžné prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času (in WTO, 1995). Cestovní ruch z pohledu Zelenky a Páskové (2012) je komplexní jev zasahující do mnoha společenských oblastí; nelze pevně stanovit jeho hranice. Ve svém pojetí autoři vycházeli též z vnímání cestovního ruchu jako specifického hospodářského odvětví. Podmínkou fungování a uspokojení potřeb všech svých účastníků je udržovat dlouhodobé šetrné využívání, ochranu a rozvoj potenciálu nejen přírodního a antropogenního prostředí, ale i veškeré doprovodné infrastruktury.

1.1

Alternativní cestovní ruch

Pojem alternativní cestovní ruch je obecné označení pro druh cestovního ruchu odlišujícího se od masové formy cestovního ruchu. Uskutečňuje se zpravidla v malých skupinách, respektuje životní styl, potřeby a zvyklosti místní komunity a jejího životního prostředí. Jako alternativní cestovní ruch lze označit zejména ekoturismus, ekoagroturismus, udržitelný a odpovědný cestovní ruch, též agroturismus a venkovský turismus (Zelenka, Pásková, 2012). V literatuře se můžeme setkat i s jinými pojmy odkazujícími na alternativní druh cestovního ruchu: termín zelená turistika (green tourism) je používána zejména v anglosaské literatuře. Např. Roberts a Hall (2001) uvádějí, že se termín „green tourism“ používá k označení takové formy cestovního ruchu, která je považována za šetrnější k životnímu prostředí než tradiční masová turistika. Jako synonymum k tomuto pojmu bývají používány přívlastky alternativní, odpovědný, měkký nebo nový cestovní ruch. „Green tourism“ je zobrazen jako přístup k rozvoji cestovního ruchu, který se snaží vytvořit symbiotický vztah s fyzickým a sociálním prostředím a implicitně usiluje o dosažení ideálů udržitelnosti. 10

1.2

Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

Z výše uvedeného textu je patrné, že alternativní cestovní ruch rozvíjí myšlenku udržitelnosti, dlouhodobě šetrného využívání prostředí a zdrojů. Pro pochopení pojmu trvale udržitelný rozvoj je vhodné uvést jeho definici Světovou komisí pro životní prostředí a rozvoj (World Commission on Environment and Development – WCED): „Udržitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím.“ (WCED, 1987). Z tohoto tvrzení přímo vychází i definice udržitelného rozvoje cestovního ruchu, uvedená agenturou CzechTourism (Czechtourism.cz, 2014) jako takový cestovní ruch, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá rozvoji území. Dále pak s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti. Myšlenku udržitelného rozvoje cestovního ruchu rozvíjí jednotlivé formy alternativního cestovního ruchu, například níže uvedený agroturismus či venkovský turismus.

2

Venkovský turismus

2.1

Definice a ukotvení pojmu venkovský turismus

Autoři Zelenka a Pásková (2012) chápou venkovský turismus (podle anglického termínu rural tourism nazývaný též rurální cestovní ruch) jako souborné označení pro druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a s rekreačními aktivitami na venkově, s ubytováním v soukromí nebo v menších hromadných ubytovacích zařízeních. Podle těchto autorů je přitažlivost venkovské turistiky založena na aspektech venkovského způsobu života (krajina, pracovní aktivity, zvyky a folklór). Rozvoj rurálního turismu pak přímo souvisí s rozvojem venkova (budování pěších tras a cyklotras, farem s alternativním zemědělstvím, budováním místních muzeí a skanzenů, rozvíjením tradičních řemesel). Venkovská turistika je cestovní ruch odehrávající se na venkově. Jak uvádí Stříbrná (2005), tato zjednodušená definice nevystihuje podstatu venkovského cestovního ruchu. Pro bližší a konkrétnější pochopení je nutné vyjmenovat celý komplex faktorů, vazeb a vývojových tendencí. Stříbrná proto vyjmenovává znaky a specifika venkovské turistiky. Měla by být:

11

•

umístěna do venkovských oblastí a venkovská ve svém měřítku (tzn. malé budovy a venkovská sídla)

•

funkčně venkovská, budovaná na zvláštních rysech venkovského světa (otevřený prostor, kontakt s přírodou, dědictví minulosti, tradiční zvyky)

•

tradiční ve svém charakteru – poroste pomalu, ve spojení s místními rodinami, bude řízena na místní úrovni a rozvíjena s cílem zajistit dlouhodobý rozvoj dané oblasti

•

trvale udržitelná – její rozvoj by měl udržovat zvláštní venkovský charakter dané oblasti a neměl by likvidovat místní zdroje (potencionální nástroj ochrany přírody a krajiny)

Pourová (2000) dodává, že aktivity venkovské turistiky jsou bezprostředně spjaty s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Důležitým kritériem a právě zvláštností této formy turismu je ubytování v decentralizovaných ubytovacích zařízeních. To umožňuje rozmělnit četnost turistů a eliminovat tak negativní dopady, které s sebou naopak nese masová, organizovaná turistika. Respektování zásad trvale udržitelného rozvoje, který je úzce spojen se stavem a potřebami konkrétního území, je důležitý i z pohledu Kolektivu autorů VŠE (2007). Venkovský cestovní ruch chápou jako specifickou, k přírodě a komunitě ohleduplnou formu turismu ve venkovském prostoru. Roberts a Hall (2001) dodávají, že k popisu aktivit cestovního ruchu ve venkovských oblastech se používá řada pojmů: pobyty na farmě, agroturistika, venkovská turistika, měkká a alternativní turistika, ekoturistika a další, které mají však v různých zemích různé významy a dokonce i mnoho autorů se definicemi odlišují. Dále upozorňují na problematičnost vymezení termínu „venkovská turistika“, která byla přijata Evropskou unií. Ta říká, že venkovská turistika zahrnuje všechny činnosti v oblasti cestovního ruchu na venkově. Toto tvrzení je však v rozporu s vymezením venkovské turistiky na základě dokumentu OECD1 (1994), že ne všechna turistika, která se odehrává ve venkovských oblastech, je vyloženě „venkovskou“ - (např. umístění rozsáhlých masových rekreačních center ve venkovských oblastech postrádá ideu venkovského turismu).

1

OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (z angl. Organisation for Economic Cooperation and Development)

12

2.2

Venkovský turismus a jeho formy

2.2.1

Agroturistika

Agroturistika je specifická součást venkovského cestovního ruchu, která významně naplňuje ideu udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Hlavní podstatou agroturismu jsou pobyty na venkově na rodinných farmách či zemědělských usedlostech, náplní je pak poznávání alternativního způsobu života v kontaktu s přírodou (Moravec a kol., 2006). Sharpley and Sharpley (1997) vymezují, že pro agroturismus je stěžejní jeho přímé spojení s venkovským, zemědělským prostředím a zejména pak s jeho produkty. Ubytování je poskytováno v rámci zemědělského hospodaření, ať už na farmách, v samostatných pokojích nebo i kempech. Součástí pobytů jsou vzdělávací, poznávací i rekreační aktivity (především seznámení se s aktivitami a vším, co patří k dané zemědělské usedlosti). Sznajder, Przezborska, Scrimgeour (2009) definují agroturismus jako multidisciplinární odvětví cestovního ruchu, které zahrnuje např. zemědělství, geografii, etnografii, zoologii, ekologii, ekonomii, či statistiku. Autoři nahlíží na agroturistiku v novém, moderním pojetí. Je chápáno jako dynamičtější – farmář značně rozšiřuje svou nabídku agroturistických produktů až do té podoby, kdy agroturismus netvoří pouze doplňkovou činnost k zemědělské prvovýrobě. Tento přístup je ovlivněn zvyšujícím se zájmem především městských obyvatel o venkovský styl a nové, intenzivnější zážitky. Jak Pourová (2000) uvádí, pro získání dotací na podnikání v agroturismu v České republice je podnikatel v agroturismu vymezen jako osoba podnikající v zemědělské prvovýrobě, která provozuje tuto formu cestovního ruchu jako vedlejší doplňkovou činnost k získání dodatečných financí (nadpoloviční většina jeho příjmů však plyne ze zemědělství). Pro rozvoj podnikání agroturistiky je důležitá informovanost a rozšíření znalostí široké veřejnosti v této problematice a také podpora drobného podnikání v regionech. Foret a Turčínková (2005) dodávají, že ke stěžejním lákadlům a specifikům agroturistiky patří spojení „zážitek, jídlo a nápoje“. K propagaci těchto tří ukazatelů slouží v rámci Evropské unie osvědčené projekty jako např. Cesty po stopách sýru, Vinařské cesty, Jablečné cesty, Mléčné cesty a mnohé další. Stávají se velmi vyhledávanými i v České republice. 13

2.2.2

Ekoagroturistika

„Jedná se o turistiku na ekologicky hospodařících farmách produkujících bio-produkty, které jsou umístěny ve zdravotně příznivém prostředí. Ekologická farma nepoužívá při výrobě rostlin a chovu zvířat žádné syntetické chemikálie, hnojiva, umělá barviva či konzervační látky.“ (Zelenka, Pásková, 2012). Jak Kolektiv autorů VŠE (2007) uvádí, produkty tohoto zemědělství podléhají přísné kontrole, splňují mezinárodní standardy a mohou používat ochrannou známku BIO. Podstatným znakem ekoagroturistiky je nejen sepjetí s farmářskou rodinou, ale i účast na zemědělských pracích a konzumace produktů ekologického zemědělství.

2.2.3

Cykloturistika

Cykloturistika představuje aktivní druh turistiky, při němž se k cestování používá kolo. Je zaměřená na poznávání přírodních a společenských atraktivit v určité oblasti. Patří k jedné z nejpopulárnějších forem individuální, rodinné a skupinové turistiky v České republice. K rozvoji této specifické formy šetrné turistiky má Česko vhodné geografické podmínky a také poměrně hustou síť jednotně značených cyklistických tras (Nadacepartnerstvi.cz, 2014). Zájem o cykloturistiku roste nejen u domácích, ale i zahraničních cykloturistů, kteří vyhledávají zejména nadregionální tematické trasy (například stezku Greenways Praha – Vídeň). Pro rozvoj cykloturismu v ČR funguje portál Českojede.cz (www.ceskojede.cz) nebo partnerský web Nakole.cz (www.nakole.cz), kde cyklisté naleznou kompletní informace o cyklostezkách a cyklotrasách po celé republice, mapové podklady, dále ubytování a tipy na výlety a zajímavosti v okolí. Nadace Partnerství spustila roku 2006 národní certifikaci „Cyklisté vítáni“. Značka zeleného kola na bílém pozadí upozorňuje v terénu na certifikovaná ubytovací a stravovací zařízení, kempy a turistické cíle. Cílem tohoto certifikačního programu je vytvoření národního standardu kvality služeb cestovního ruchu pro cyklisty a cykloturisty, zavedení certifikace a systému kontroly do praxe na celém území ČR na základě úspěšných zkušeností ze zahraničí (Cyklistevitani.cz, 2013).

14

2.2.4

Vinařský cestovní ruch

Definice Zelenky a Páskové (2012) říká, že se jedná o formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, ochutnávkami vín, atmosféry vinných sklepů, vináren a nákupem archivních i mladých vín. V současné době je vinařský cestovní ruch úzce spjat s dalšími formami cestovního ruchu a to především s cykloturistikou a pěší turistikou. Jak uvádí Vystoupil a kol. (2011), v rámci prostorové koncentrace patří mezi nejvýznamnější oblast vinařské turistiky jižní Morava, konkrétně pomyslný trojúhelník měst Novosedly – Hodonín – Blučina. Moderním produktem pro podporu vinařského cestovního ruchu jsou tzv. vinařské stezky – tematické stezky, pro které je charakteristické propojení jednotlivých vinařů a poskytovatelů dalších služeb do uceleného produktu. Páteřní stezkou je Moravská vinná stezka, na kterou se napojují další okruhy stezek v různých vinařských oblastech. Podpora moravských vinařských stezek je dlouhodobým projektem Nadace partnerství na ochranu kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Tyto stezky jsou stěžejní částí programu tzv. Zelených stezek (Greenways). Jedná se o trasy, komunikace nebo přírodní koridory, které jsou využívány v souladu s jejich ekologickou, sportovní, turistickou a rekreační funkcí (Nadacepartnerstvi.cz, 2014). Předchozí text byl výčtem jen několika forem turismu, které jsou zařazovány mezi venkovský turismus. Např. Ryglová, Burian a Vajčnerová (2011) sem dále řadí hipoturistiku či pěší turistiku, Pourová (2000) chataření a chalupaření, Svobodová a kol. (2011) dále například gastroturistiku či loveckou turistiku.

2.3

Venkovský turismus v České republice

Z historického hlediska není venkovský cestovní ruch novou záležitostí. Dle Stříbrné (2005) se zájem o rekreaci na venkově objevil už v devatenáctém století v důsledku znečištění měst a aglomerací díky rozvoji průmyslu. Moderní venkovská turistika se začala prosazovat až v 70. – 90. letech 20. století, a to kvůli prudkému rozvoji automobilové dopravy – najednou bylo možné dostat se i do oblastí ležících daleko mimo železniční sítě. Díky tomu se cestovní ruch mohl přesunout i do malých měst a obcí a venkovské krajiny.

15

Pro Česko republiku je však typický jeden fenomén, který mnohdy (avšak mylně) ani za cestovní ruch není považován – chataření a chalupaření. Rozvinulo se především ve druhé polovině 20. století a nemá zejména v Evropě obdobu. V literatuře bývá zařazováno pod venkovský turismus, někdy je označováno i jako „cestovní ruch mimo veřejné formy“ (Pourová, 2000). Chaty a chalupy plní rekreační funkci a umožňují účelné využití volného času ve venkovském prostředí. Řada těchto objektů je v současnosti pronajímaná jako objekty venkovského cestovního ruchu (Svobodová a kol., 2011). Dle Svobodové a kol. (2011) je problém ve velmi nerovnoměrném rozložení návštěvnosti v ČR – je koncentrována spíše do tradičních městských destinací (Praha, Brno, Karlovy Vary aj.), horských středisek (Špindlerův Mlýn, Harrachov, Pec pod Sněžkou atd.), či letních středisek u vody (Máchovo jezero, Lipno, Vltavská kaskáda). Další oblasti, zejména venkovského charakteru, jsou stále nedostatečně využívány. Vystoupil a kol. (2006) uvádí, že z hlediska funkční struktury nabídky cestovního ruchu připadá cca 45 % lůžkové kapacity na střediska městského a kulturně-poznávacího cestovního ruchu, 17 % na střediska letní rekreace u vody, 20 % na střediska horská, cca 8 % na lázeňská střediska a jen asi 10 % na ostatní střediska cestovního ruchu, většinou ve venkovském prostředí. Většina venkovského území ČR je však hodnocena jako území s poměrně velkým potenciálem pro rozvoj alternativních forem cestovního ruchu. Jedná se zejména o horské oblasti (Šumava, Jizerské hory, Krkonoše, Krušné a Lužické hory, Jeseníky, Beskydy, Bílé Karpaty) a podhůří (Vystoupil a kol., 2006). V současnosti se venkovský turismus v naší zemi rozvíjí, avšak zdaleka nedosahuje takového významu jako v tomto směru úspěšnějších, západoevropských zemích (Konečný, 2013).

2.4

Venkovský prostor a jeho vymezení

Pro účely zhodnocení vlivu rozvoje venkovského turismu na rozvoj daného území je důležité definovat, co je venkov a dle jakých kritérií venkovský prostor v ČR vymezujeme. V současné době neexistuje jednotné vymezení venkova. Definice, kterou lze považovat za mezinárodně uznávanou a často aplikovanou, je ta od OECD v dokumentu Tourism Strategies and Rural Development (1994), která používá kritérium statistických znaků, 16

konkrétně hustotu zalidnění. Venkovské oblasti jsou pak definovány na dvou úrovních. Na

úrovni

lokální

(tj.

obce)

jsou

venkovem

označována

sídla

s hustotou menší než 150 obyvatel na km2. Na regionální úrovni vymezuje regiony: •

převážně venkovské – více než 50 % obyvatel regionu žije ve venkovských obcích

•

významně venkovské – ve venkovských obcích žije 15 – 50 % obyvatel regionu

•

výrazně městské – ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel regionu

Jak uvádí Perlín (2010) aplikace tohoto vymezení na území České republiky však způsobuje příliš velkou generalizaci, kdy do venkovského prostoru byly zařazeny i obce, u nichž je zřetelné, že nemají venkovský charakter. Ve výsledku pak byly za převážně a významně venkovské regiony označeny všechny kraje ČR s výjimkou hlavního města Prahy. Z tohoto důvodu je vhodné limitní hodnotu hustoty zalidnění 150 obyv./km2, navrhovanou OECD, snížit na hodnotu 100 obyv./km2. Metodu stanovenou OECD používá i Program rozvoje venkova České republiky (2007–2013). Nabízí však i jiné, specifičtější rozdělení venkovského prostoru. Uvádí, že nejvhodnější úrovní pro kategorizaci venkova jsou malé subregionální jednotky. Jedná se o regionální jednotky (cca 1000–3000 obyvatel), které představují obec se základní vybaveností (škola, pošta, zdravotní středisko) a její nejbližší spádové území. S takto nadefinovanými jednotkami vymezuje území tří typů (Program rozvoje venkova, 2007): •

příměstský venkov – venkovské obce v rámci městských aglomerací, resp. úzce vymezených urbanizovaných území (s více než 50 000 obyvateli)

•

odlehlý venkov – zahrnuje zejména tzv. periferijní území – území s nepříznivými sociálně-ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení

•

mezilehlý venkov – zahrnuje zbývající území ČR

Rozdílné také bývá vymezení nejen obecně venkovského prostoru, ale konkrétně pojmu venkovská obec. V Zákoně o obcích č. 128/2000 Sb.2 se však setkáme s hodnotou 3000 obyvatel pro vymezení venkovské obce. Perlín (2010) však konstatuje, že v české

2

Zákon o obcích č. 128/2000 Sb., §3 (1) říká: „Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.“

17

odborné literatuře bývají za venkovské obce považovány ty obce, které mají méně než 2000 obyvatel. Binek a kol. (2007) naopak zastávají názor, že pragmatická hranice 3000 obyvatel má svá opodstatnění. Dle jejich mínění by omezení venkovského prostoru jen na obce menší než 2000 obyvatel vytvářelo značně umělou konstrukci nesouvislých výseků území. Právě obce ve velikosti 2000–3000 obyvatel tvoří významné subjekty ovlivňující charakter venkovského prostoru. Důležité však je si stanovit, za jakým účelem venkov vymezujeme a k tomu zvolit vhodné

hledisko

–

např.

dle

urbanistických,

architektonických,

sociálních,

ekonomických či historických charakteristik (Perlín, 2010).

2.5

Význam venkovského cestovního ruchu pro rozvoj venkova

S rozvojem venkovského turismu vyvstávaly otázky, jak lze tuto specifickou formu cestovního ruchu využít k ekonomickému oživení a rozvoji venkova. Dle vymezení Českého statistického úřadu (ČSÚ, 2009) zaujímá venkov 78,8 % výměry ČR, z toho je 91,8 % obcí. Tato fakta činí z rozvoje venkova politiku dominantního významu. Jak poznamenává Stříbrná (2005), rozvoj venkovské turistiky není snadné kvantifikovat, jelikož je jen málo dostupných statistických dat, které jsou potřebné k vymezení tohoto produktu od ostatních produktů cestovního ruchu. To potvrzují i Roberts a Hall (2001). Odhadují, že venkovská turistika dosahuje globálně až 20% podílu všech turistických aktivit. V zápětí však dodávají, že pro tuto domněnku bohužel neexistují žádné přesné systematické zdroje dat, které by ji mohly potvrdit. Jedinou výjimku tvoří údaj o počtu a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), který poskytuje veřejná databáze ČSÚ. Tento údaj nám poskytne informaci, kolik HUZ se v obci nachází a jejich návštěvnost. Jak však uvádí Konečný (2013), problém vyvstává s faktem, že se již nedozvíme ubytovací kapacitu tohoto objektu (nevíme tedy, jestli naplňuje ideu venkovského turismu). Rozvoj cestovního ruchu umožňuje synergii s celkovým rozvojem venkova. Jak uvádí Svobodová a kol. (2011) řada odvětví cestovního ruchu na sebe navazuje další ekonomické aktivity a může tak generovat nová pracovní místa v jiných hospodářských oblastech. „Návštěvníci venkova zvyšují kupní sílu na venkově a mohou umožnit ekonomickou rentabilitu a vyšší vybavenost venkova. Cestovní ruch může přinést větší finanční prostředky na obnovu a údržbu venkovského přírodního a kulturního dědictví. 18

Oblasti s rozvíjejícím se venkovským cestovním ruchem mají i větší pozitivní image a mohou být atraktivnější pro obyvatele.“ Úloha cestovního ruchu v rozvoji venkova je v podstatě ekonomická. Roberts a Hall (2001) tvrdí, že venkovský cestovní ruch musí být integrován s rozvojovými iniciativami místních komunit a nesmí být chápan jen jako jeden uzavřený sektor. Otázka, jak může být cestovní ruch a rozvoj rekreace integrován do širšího plánování rozvoje venkova, je rozhodující pro úspěch podniků, obcí i krajů. Pro dosažení společných zájmů a rozvoje je proto nutná spolupráce a partnerství místních podnikatelů a regionálních orgánů, aktivní přístup obyvatel, veřejné správy i samosprávy. Jak ale Svobodová a kol. (2011) varují, význam cestovního ruchu, potažmo venkovského turismu pro rozvoj venkova je v některých případech až přeceňován. V klíčové odvětví se může rozvinout jen v určitých územích, v ostatních se jedná pouze o doplňkovou činnost, která má omezené ekonomické přínosy. Konkrétní pozitivní dopady, které může rozvoj venkovského cestovního ruchu v daném území přinést, uvádí studie OECD (1994), ale i ostatní autoři zabývající se vlivem venkovské turistiky na rozvoj venkova – např. Pourová (2000), Kolektiv autorů VŠE (2007),

Moravec

a

kol.

(2006),

Ryglová,

Burian

a

Vajčnerová

(2011).

Následující shrnutí popisuje tyto přínosy pro rozvoj obcí: •

finanční přínos

•

stabilizace venkovského obyvatelstva

•

zlepšení ekonomické a sociální situace v obci – rozvoj obce

•

rozvoj nebo zlepšení kulturních a společenských aktivit

•

rozvoj místní infrastruktury, zvýšení úrovně vybavenosti obce

•

průnik nových myšlenek a iniciativ do venkovské společnosti

•

obec se dostane do povědomí turistů, za příznivých okolností stoupá její návštěvnost → zlepšení image obce

•

zvyšování kvality života v obci

•

zachování původního rázu krajiny v okolí obce, zlepšení životního prostředí

Z tohoto výčtu vyplývá, že venkovský cestovní ruch nabízí rozměr nejen ekonomický, ale i sociální a environmentální.

19

Venkovský cestovní ruch s sebou může přinášet však i negativní dopady. Page a Conell (2006) uvádějí, že venkovský cestovní ruch vytváří pouze sezónní pracovní místa, vede k „invazi“ turistů, pocitu přelidnění, s tím souvisí i znečisťování krajiny turisty a vandalismus – ztráta historických a kulturních hodnot, ekologické rozvrácení přírodních oblastí, poškozování architektonických a historických památek, importuje nové názory, které vedou k přehodnocení dosavadního životního stylu lidí na venkově (viz srovnání se studií OECD – řadí mezi pozitiva).

3

Finanční podpora venkovského cestovního ruchu z EU

Jedním z cílů dotačních programů a fondů Evropské unie je rozvoj cestovního ruchu a jeho doprovodné infrastruktury v regionech. Finanční prostředky jsou čerpány v rámci strukturálních fondů – Regionálních operačních programů, Tematických operačních programů (např. IOP). Dále také pomocí dotačního nástroje Společné zemědělské politiky – Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, z nějž zajišťuje čerpání dotací v ČR Program rozvoje venkova.

3.1

Strukturální fondy EU

Jak uvádí Budík (2009), strukturální fondy jsou směřovány na podporu investičních (infrastrukturních) projektů, např. dopravní infrastruktury (výstavba silnic a železnic), ochranu životního prostředí, podporu malého a středního podnikání, rekonstrukce kulturních památek, výsadba regenerační zeleně apod. Pro využití zdrojů fondů EU v letech 2007-2013 bylo v ČR určeno celkem 26 operačních programů, které se dále dělí na tematické a regionální (cíl Konvergence), programy pro Prahu (cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) a programy spadající pod cíl Evropská územní spolupráce. Celková alokace finančních zdrojů z EU do ČR činila 26,69 mld. €, tedy cca 752,70 mld. Kč (Strukturální fondy, 2013). Jednotlivé dotační programy probíhají v rámci sedmiletých cyklů, tzv. programových období. Uplynulý rok 2013 uzavírá programové období 2007–2013. Z těchto operačních programů však bude možné čerpat dotace až do roku 2015. Souběžně s ním se od roku 2014 rozběhne nové programové období 2014–2020. které však ještě není kompletně připravené.

20

Více a rozsáhleji o jednotlivých politikách Evropské unie a jejich cílech, dotačních programech, dále o historii evropské integrace a pravomocech a působnosti orgánů a institucí EU pojednává např. autor Jeremy Richardson (2006).

3.1.1 Regionální operační programy (ROP) V rámci cíle Konvergence pro období 2007–2013 bylo připraveno celkem 7 regionálních operačních programům (ROP) určených pro celé území České republiky, s výjimkou hlavního města Prahy: ROP Severovýchod, Severozápad, Střední Čechy, Jihovýchod, Jihozápad, Moravskoslezsko, Střední Morava. Přestože každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti a reaguje na různé potřeby příslušného regionu, obecně se zaměřují na obdobná témata. Ty lze shrnout do následujících oblastí (MMR ČR, 2011): •

Dopravní dostupnost a obslužnost

•

Rozvoj území

•

Regionální rozvoj podnikání

•

Rozvoj cestovního ruchu

V rámci Jihomoravského kraje je finanční pomoc z EU uskutečňována pomocí ROP Jihovýchod. Region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod je tvořen dvěma územními jednotkami: vedle Jihomoravského kraje i krajem Vysočina. Program se dělí a naplňuje své stanovené cíle prostřednictvím 4 prioritních os. Na podporu aktivit v oblasti cestovního ruchu a rekreace je soustředěna prioritní osa 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu (oblast podpory 2.1 a 2.2) a částečně prioritní osa 1 Dostupnost dopravy (oblast podpory 1.4). Specifickými cíly prioritní osy 2 je zkvalitnění a rozvoj základní a doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch, obnovu, trvalou údržbu, zpřístupnění a využití památek regionálního významu a zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky (cykloturistika, pěší turistika, venkovská turistika aj.) na cestovním ruchu v regionu. Z fondů EU bylo na tuto osu vyčleněno celkem 134 mil. EUR, což představuje 19 % ROP JV (Jihovychod.cz, 2014).

21

3.1.2

Integrovaný operační program (IOP)

Integrovaný operační program se řadí mezi tematické operační programy Cíle Konvergence, částečně je pak zaměřen na podporu v rámci Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Program řídí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR, 2011). Hlavním strategickým východiskem pro zpracování IOP je Národní strategický referenční rámec (NSRR) 2007–2013. IOP obsahuje 6 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí intervence, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny (Strukturální fondy, 2013). Problematika cestovního ruchu je řešena v rámci prioritní osy 4 Národní podpora cestovního ruchu a částečně i osy 5 - oblasti podpory 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví. V rámci IOP 2007–2013 je na aktivity v oblasti cestovního ruchu národního a nadregionálního významu vymezeno 7,9 mld. Kč. Do roku 2011 bylo vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace na 33 projektů v celkové hodnotě 6,1 mld. Kč (78,7 % alokace OP na sledované aktivity). Většina schválených finančních prostředků byla směřována na projekty v oblasti podpory 5.1, tj. na rekonstrukce a revitalizace kulturněhistorických památek (MMR ČR, 2011).

3.2

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) patří v současném (20072013) i nadcházejícím (2014–2020) programovacím období u všech členských zemí Evropské unie mezi nejdůležitější finanční nástroje podpory komplexního rozvoje venkova. V České republice je jeho realizace plně v kompetenci Ministerstva zemědělství ČR (eAgri.cz). Fond má za cíl zlepšovat (europa.eu, 2012): •

konkurenceschopnost odvětví zemědělství a lesnictví;

•

životní prostředí a stav krajiny;

•

kvalitu života ve venkovských oblastech a podporu diverzifikace venkovského hospodářství.

Tyto cíle naplňuje v rámci 4 os. Podpora cestovního ruchu na venkově je zahrnuta v rámci osy III. 22

Česká republika dostala na základě rozhodnutí Evropské komise v září 2006 pro období 2007–2013 na rozvoj venkova 2,8 miliardy € (asi 80 miliard korun). Kromě evropských finančních prostředků bylo na tuto podporu vyhrazeno cca 20 mld. Kč z národních zdrojů (Kolektiv autorů VŠ, 2007).

3.2.1

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova České republiky (dále jen PRV) je nástrojem pro získání finanční podpory poskytované Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Byl zpracován v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 a prováděcími pravidly uvedené normy. PRV vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova ČR (NSPRV), blíže specifikuje strategie v jednotlivých osách stanovených tímto plánem a tak zajišťuje jeho efektivní realizaci (Program rozvoje venkova, 2007). Řídícím orgánem PRV je Ministerstvo zemědělství ČR, zprostředkujícím subjektem Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Základní struktura PRV se dělí do 4 os (Program rozvoje venkova, 2007): Osa I.: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Osa II.: Zlepšování životního prostředí a krajiny Osa III.: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Osa IV.: Leader Oblast cestovního ruchu pokrývá Osa III., která se dále člení na tři priority a její relativní váha na finanční alokaci z EAFRD činí 16,95 %. Celkový rozpočet na období 2007–2013 u Osy III. byl vyčíslen na 641,8 mil. EUR, z toho již bylo k 31. 12. 2013 celkem 454,6 mil. EUR proplaceno (71 % rozpočtu). (Program rozvoje venkova, 2007) Osa si klade za cíl podporovat rozvoj životních podmínek na venkově a diverzifikaci ekonomických aktivit. PRV (2007) dále specifikuje, že v rámci této osy jsou řešeny dlouhodobé negativní trendy snižování populace ve venkovských obcích, způsobené částečně obecnými demografickými změnami a částečně ztrátou pracovních příležitostí v zemědělství. Finanční podporu v rámci cestovního ruchu je možné žádat i v Ose IV. Leader, která je však specifická tím, že o ni mohou žádat pouze místní akční skupiny (MAS).

23

Program uvádí, že v České republice doposud není plně rozvinuta venkovská turistika a není využit potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Přitom cestovní ruch vykazuje dynamický růst a poskytuje mnoho pracovních příležitostí. Součástí PRV je také SWOT analýza, která byla připravena jako průnik dílčích analýz připravených po jednotlivých osách. Vyhodnocení této analýzy je pak podkladem ke strategickým rozhodnutím o prioritách, cílech a distribuci prostředků mezi osami, a také volbě opatření (Program rozvoje venkova, 2007). V rámci Osy III. byly identifikovány tyto slabé a silné stránky pro území České republiky (viz tabulka 1). Tab. 1 Silné a slabé stránky v rámci Osy III. PRV Silné stránky

Slabé stránky

1. atraktivní krajina pro zahraniční i domácí turistiku

1. nepříznivá věková struktura a odliv obyvatel v produktivním věku

2. bohatství kulturního dědictví a tradic

2. nedostatek pracovních příležitostí na venkově

3. významný potenciál vodních nádrží víceúčelové využití

3. nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a informovanosti o jeho možnostech

4. kvalitní síť značených turistických tras a cyklotras

4. u menších obcí špatný stav kanalizací, budov, povrch místních komunikací

5. lidský potenciál a vysoká organizovanost obyvatelstva na venkově

5. nízké využívání moderních informačních technologií

Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje venkova na období 2007-2013 (2007)

Program rozvoje venkova na nové programovací období 2014–2020 je stále ve fázi příprav a projednávání návrhů. Politika rozvoje venkova by měla opět přispívat ke konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelnému řízení přírodních zdrojů, k opatřením v oblasti klimatu a k vyváženému územnímu rozvoji venkovských oblastí (MZE ČR, 2013). Tyto obecné cíle podpory pro rozvoj venkova na období 2014–2020 jsou dále podrobněji vyjádřeny prostřednictvím šesti priorit platných pro celou EU.

24

4

Charakteristika Jihomoravského kraje

Následující kapitola popisuje základní charakteristiky a současný stav cestovního ruchu na zkoumaném území Jihomoravského kraje. Součástí je také určení přírodního, historického a kulturního potenciálu Jižní Moravy pro rozvoj venkovské turistiky, což je důležité pro pozdější analýzu podpořených projektů z Programu rozvoje venkova a jejich vlivu na rozvoj tohoto druhu cestovního ruchu.

4.1

Základní charakteristika Jihomoravského kraje

Poloha a administrativní členění Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. V rámci republiky má krátký úsek společné hranice s Jihočeským krajem, na severozápadě sousedí s krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým a na východě se Zlínským krajem. Kraj se dělí na 7 okresů, 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 49 měst a 673 obcí. Centrem kraje je druhé největší město ČR Brno s počtem obyvatel 378 327 3 (ČSÚ, Statistická ročenka Jihomoravského kraje, 2013).

Obr. 1 Geografická mapa Jihomoravského kraje (zdroj: CZSO.CZ, 2013) 3

údaje k 31. 12. 2012, ČSÚ 25

Rozloha, povrch a přírodní podmínky Rozlohou zabírá kraj 719 479 ha a řadí se tak na čtvrté místo v republice. Z celkové rozlohy kraje tvoří téměř 60 % zemědělská půda, z níž připadá 83 % na ornou půdu. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby s vazbou na specifické regionální rysy. Jedná se především o vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází více jak 90 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 52 % plochy všech vinic v ČR, dále pak v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno-venkov (ČSÚ, 2009). Reliéf kraje určuje na západě a severovýchodě Českomoravská vrchovina, na východě Karpaty společně s Dolnomoravským úvalem a Bílými Karpatami. Nejvyšší bod Bílých Karpat, Velká Javořina (970 m n.m.) však leží už za hranicí kraje a proto je jako nejvyšší bod určen vrchol Durda s výškou 836 m n.m. Celý kraj náleží k povodí Dunaje, do něhož odvádí vodu řeka Morava. K té se přidávají další důležité řeky regionu: Dyje, Svratka a Svitava (Vystoupil, Šauer, 2011). Obyvatelstvo Počet obyvatel Jihomoravského kraje k 31. 12. 2012 činil 1 168 650 osob, což tvoří 11,1 % celkového počtu obyvatel ČR. Hustota obyvatelstva dosahuje průměru 162,4 osob na km2. Nejlidnatějším okresem je pochopitelně Brno-město (378 327 obyvatel), nejrozlehlejším však okres Znojmo (370 505 km2). Naopak nejmenší počet obyvatel má okres Vyškov (89 765). (ČSÚ, Statistická ročenka Jihomoravského kraje, 2013). Ekonomické ukazatele Jihomoravský kraj skýtá stále větší ekonomický potenciál. V hospodářství kraje je zaměstnáno 537,7 tis. obyvatel. Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále významné postavení v ekonomice kraje průmysl, který se na celkové hrubé přidané hodnotě kraje podílí 29,3 %, na další tradiční odvětví především jižních oblastí kraje, zemědělství, připadá pouze 2,4 %. Na stavebnictví připadá 7,9 % a rozvíjející se služby se na HPH podílí 60,4 %. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje 10,5 % hrubého

domácího

produktu

České

republiky

(ČSÚ,

Statistická

ročenka

Jihomoravského kraje, 2013).

26

Dopravní dostupnost Kraj se významným dopravním uzlem – z východu na západ jím vede dálnice D1, z Brna směrem na jih dálnice D2 a rychlostní silnice R 43 a R 52. Rovněž tudy prochází I. železniční koridor Praha – Brno – Břeclav i II. železniční koridor Břeclav – Hodonín – Přerov. V Brně se nachází letiště Brno Tuřany (Řehořová, 2010).

4.2

Cestovní ruch v Jihomoravském kraji

Z hlediska cestovního ruchu se Jihomoravský kraj nachází na významné severojižní evropské turistické ose Balt-Jadran, značné výhody mu přináší zejména poloha mezi Polskem a Rakouskem (Risy.cz, 2014). Pro účely cestovního ruchu a marketingu byly na území vytvořeny turistické regiony, které se dále dělí na turistické oblasti. Toto vymezení iniciovala Česká centrála cestovního ruchu – Czech-Tourism v letech 1998–1999. Od roku 2010 je v platnosti rozdělení na 17 regionů a dále na 40 turistických oblastí (Hrala, 2013). Jihomoravský kraj spadá do turistického regionu Jižní Morava (jizni-morava.cz, 2013), dále se dělí do pěti turistických oblastí (viz obrázek 2): Moravský kras a okolí, Brno a okolí, Znojemsko a Podyjí, Pálava a Lednicko-valtický areál, Slovácko (část oblasti však zasahuje i do Zlínského kraje – modře vyšrafovaná část).

Obr. 2 Turistické oblasti Jižní Moravy (zdroj: jizni-morava.cz, 2013)

27

Jak uvádí Program rozvoje Jihomoravského kraje (2010), existující potenciál nabídky cestovního ruchu v Jihomoravském kraji je využíván jen z části. ásti. Jako hlavní důvody d uvádí nedostatečnou nou kvalitu základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, stejně tak nabídka a kvalita služeb nesplňuje nespl v mnoha střediscích ediscích současný souč požadovaný standard. 4.2.1

Hromadná ubytovací zařízení za

Nabídku ubytovacích služeb v kraji zabezpečuje zabezpe celkem 534 hromadných ubytovacích ubytovací zařízení (dále jen HUZ), HUZ) jako jsou hotely, motely a kempy, v nichž je k dispozici celkem 35 255 lůžek. V roce 2012 se v HUZ ubytovalo více než 1 099 tisíc hostů host a z tohoto počtu tu bylo 36,5 % cizinců cizinc (ČSÚ, Statistická ročenka enka Jihomoravského kraje, 2013). Pokud od celkového počtu po 534 HUZ odečteme hotely a motely motel (158 zařízení), tak se v kraji dále nachází 26 chatových osad, 48 turistických ubytoven, 38 kempů kemp a 181 penzionů.. Ostatní jsou nespecifikovaná nespecifi ubytovací zařízení (83). Český statistický úřad ú však nesleduje žádnou konkrétní formu cestovního ruchu a tudíž ani nesleduje samostatnou kategorii „venkovský turismus“ a jeho ubytovací kapacity. kapacity

Rozdě Rozdělení HUZ v Jihomoravském kraji hotely, motely 15% 30% 7%

penziony turistické ubytovny

5%

chatové osady 9%

kempy 34%

ostatní nespecifikované HUZ

Obr. 3 Rozdělení lení HUZ v Jihomoravském kraji (zdroj: roj: vlastní zpracování dle ČSÚ, 2013)

28

4.3

Vymezení venkova v Jihomoravském kraji

Pro zhodnocení rozvoje venkovského turismu na území Jihomoravského kraje je potřeba uvést vymezení venkovského prostoru na tomto území. Pro tyto účely byla zvolena upravená republiková varianta pro vymezení venkova. Krajská varianta pro Jihomoravský kraj (ČSÚ, 2009) je tedy definována následovně: venkovský prostor tvoří obce, které nemají statut města a jejich počet obyvatel je nižší než 4 000 (průměr let ze stavů obyvatel k 31. 12. 2003 až 2007). Do venkovského prostoru podle zvolené varianty vymezení patřilo 647 měst a obcí. Městský prostor tvořilo pouze 26 měst, což je 3,9 % z celkového počtu obcí kraje, k 31. 12. 2008 v nich žilo 55,8 % obyvatel kraje a zaujímaly 15,3 % z rozlohy kraje. Pomineme-li okres Brno-město, pak podle krajské varianty bylo nejvíce obcí v městském prostoru zařazeno v okrese Brno-venkov a Hodonín. Nejvyšší podíl obcí ve venkovském prostoru byl podle této varianty zjištěn v okrese Znojmo – 98,6 % celkového počtu obcí okresu. Z pohledu počtu obyvatel nejvíce obyvatel ve venkovském prostoru bylo v okrese Brno-venkov (74,8 %), z pohledu výměry, kterou venkovské obce zaujímaly, měl prvenství v kraji okres Znojmo s podílem 92,7 % z výměry okresu (ČSÚ, 2009).

Obr. 4 Vymezení venkovského a městského prostoru v JMK (zdroj: ČSÚ, 2009) 29

4.4

Potenciál Jihomoravského kraje pro rozvoj venkovské turistiky

Jihomoravský kraj je krajem vína, vinných sklípků, živých tradic a folklóru, srdečných a pohostinných obyvatel. Je také krajem plným historických památek, které dokazují, že jižní Morava byla jedním z nejvýznačnějších center osídlení ve všech etapách pravěkého a středověkého vývoje. Nachází se zde velké množství hradů a zámků, potenciálem pro přímé produkty kulturně poznávací turistiky je historická urbanistická a architektonická struktura jak center měst, tak malých venkovských obcí - lidová architektura (Podhorský, 2005). V návaznosti na venkovský turismus Vystoupil (2006) uvádí, že z hlediska funkčněprostorového využití území pro cestovní ruch je pro Jihomoravský kraj typická venkovská krajina s průměrnými předpoklady k rozvoji cestovního ruchu (41 % rozlohy kraje), 33 % rozlohy je venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady a 15 % zaujímá venkovská krajina s minimálními předpoklady pro cestovní ruch. Horská krajina zaujímá pouhé 1 % procento rozlohy a urbanizované prostory tvoří 11 % kraje. S těmito přírodními předpoklady se kraj řadí mezi málo atraktivní pro cestovní ruch ve srovnání s ostatními kraji ČR. 4.4.1

Kulturně – historický potenciál

Z turisticky atraktivních míst v kraji mají výjimečné postavení místa zapsaná na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO – Lednicko-valtický areál, který představuje 180 km2 kulturní krajiny s množstvím památek i přírodních atraktivit, a také vila Tugendhat v Brně, unikátní funkcionalistické dílo architekta van der Rohe z roku 1928. Dále v kraji nalezneme městské památkové rezervace (historická jádra měst Brno, Znojmo, Mikulov), vesnické památkové rezervace (Pavlov, Petrov-Plže, Blatnice-Stará hora) a skanzen lidového stavitelství Slovácka ve Strážnici (Vystoupil, Šauer, 2011). Stejně jako na většině území ČR patří k významným atraktivitám hrady a zámky – výběr těchto národních kulturních památek je v tabulce č. 2. V kraji se nachází velké množství církevních památek – Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, židovská čtvrť v Boskovicích, kláštery v Předklášteří (Tišnovsko) a Rajhradu. Neodmyslitelnou součást krajiny tvoří i poutní místa (Vranov, Žarošice, Svatý kopeček v Mikulově a Blatnice pod svatým Antonínkem). Svou uměleckou stopu tu zanechal i barokní stavitel J. B. Santini-Aichel a to ve formě poutního kostela Panny Marie ve Křtinách (Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje, 2007). 30

Kromě kulturních památek jsou velkým lákadlem pro turisty také zdejší živé tradice. Folklór zahrnující hudbu, tanec, jazyk, lidové kroje, užité umění a umělecká řemesla jsou zde skutečnou součástí života. Význam tohoto dědictví dokládá zápis mužského sólového tance – verbuňku, na seznam nehmotného dědictví lidstva UNESCO (Jihomoravský kraj, 2013). Tradice žijí především na Moravském Slovácku, kde se každoročně pořádají folklórní slavnosti ve Strážnici, Tvrdonicích, Krumvíři, Kyjově a Velké nad Veličkou. Vesnice Vlčnov organizuje každoročně věhlasnou Jízdu králů. Tab. 2 Přehled kulturně - historických atraktivit Jižní Moravy UNESCO

Národní kulturní památka

Vesnické památkové zóny Veselka

Městské památkové zóny Boskovice

Lednickovaltický areál

Poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách

Vila Tugendhat

Zámek Kunštát

Javorník - Kopánky

Valtice

Zámek Lysice Hrad Pernštejn Klášter Porta Coeli (Předklášteří)

Vápenky Lysovice Zvonovice

Kyjov Strážnice Moravský Krumlov

Archeologické naleziště Dolní Věstonice - Pavlov

Šatov

Veselí nad Moravou

Slovanské hradiště v Mikulčicích

Vratěnín

Slavkov u Brna

Zámek Milotice Zámek Bučovice Zámek Slavkov u Brna Hrad Bítov Znojemská hradní rotunda

Rostěnice

Doubravník Ivančice Lomnice u Tišnova Jevišovice Vyškov

Zdroj: vlastní zpracování dle databáze Národního památkového ústavu 4

4.4.2

Přírodní potenciál

Krajina Jihomoravského kraje je na mnoha místech velkoplošně i maloplošně chráněna a právě tato území také patří k hlavním přírodním atraktivitám. Na jihozápadě se nachází plošně nepříliš rozsáhlý NP Podyjí. Reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku krajiny říčního údolí. Kaňon Dyje vytváří unikátní systém s četnými meandry, bohatými skalními tvary, kamennými moři a skalními stěnami. Dalšími velkoplošnými chráněnými územími v kraji jsou tři chráněné krajinné oblasti (CHKO) – Moravský kras, Pálava a Bílé Karpaty (Podhorský, 2005). Pod ochranou UNESCO jsou 4

Národní památkový ústav, © 2003-14, Dostupné z: http://monumnet.npu.cz 31

na území kraje dvě biosférické rezervace – Dolní Morava a Bílé Karpaty. Velkou část CHKO Bílé Karpaty tvoří louky a pastviny, které patří k nejcennějším lučním biotopům Evropy (ochranaprirody.cz, 2014). CHKO Pálava (palava.ochranaprirody.cz, 2014) je krajinou s charakteristickým reliéfem s dominantou Pavlovských vrchů, významným podílem přirozených nebo málo ovlivněných stepních ekosystémů a s dochovanými památkami historického osídlení. CHKO Moravský kras představuje cenné krasové území s mnoha jeskyněmi, žleby, propastmi a dalšími krasovými jevy. Jeskyně Moravského krasu (Punkevní, Balcarka, Kateřinská a Sloupsko-šošůvské) a známá propast Macocha patří k nejnavštěvovanějším v republice a řadí se k ekologicky nejčistším oblastem v ČR (Vystoupil, Šauer, 2011). Významnou součástí kraje jsou vodní plochy, využívané zejména k rekreaci. Patří k nim především vodní dílo Nové Mlýny na Dyji, kde je oblíbený hlavně jachting, surfing a rybolov, dále Vranovská přehrada a Brněnská přehrada. Velké množství návštěvníků ocení nabídku plavby po 60 km dlouhém Baťově kanálu na Hodonínsku, propojenou s poznáním okolních obcí a nabídkami vinařské turistiky (Podhorský, 2005). 4.4.3

Sporty a rekreace

Rozmanité přírodní podmínky kraje poskytují skvělé podmínky pro provozování různým forem sportů. Severozápadní a severní část kraje, která je hornatější, je vhodná především pro pěší turistiku a milovníky horských kol. Naopak jižní, rovinatější část kraje je ideální pro rekreační cyklistiku a také příznivce vodních sportů (Podhorský, 2005). Oblíbenou formou trávení volného času je rybaření. Zájem je o pstruhové vody na Dyji na Znojemsku nebo bohaté rybářské revíry v nádržích Nových Mlýnů. Příznivce lovu lákají lovecké revíry kolem Židlochovic nebo lesy u Lanžhota (Jihomoravský kraj, 2013). I když Jihomoravský kraj nedisponuje příliš velkým potenciálem pro zimní rekreaci, najdeme v okrese Břeclav lyžařský areál Němčičky, který je s výškou 180 m n.m. a délkou svahu 350 metrů nejníže položeným lyžařským svahem v Evropě (jiznimorava.cz, 2013). Kraj je protkán kvalitní sítí cyklostezek a cyklotras. V poslední době je velkým trendem propojení rekreační cyklistiky a vinařské turistiky. Páteřní je 290 km dlouhá Moravská vinná stezka (viz kapitola Vinařská turistika). 32

5

Analýza projektů podpořených v rámci Osy III. Opatření 1.3 Podpora cestovního ruchu v Jihomoravském kraji

V následující části je detailněji rozebrána struktura podpory v rámci Osy III. a opatření 1.3 Podpora cestovního ruchu – jak je toto opatření charakterizováno, na jaké projekty určeno, kdo je oprávněným žadatelem podpory, maximální výše dotace. V další části je již analyzován soubor schválených a podpořených projektů v rámci tohoto opatření za celé programové období 2007–2013 v Jihomoravském kraji a vliv těchto podpořených záměrů na rozvoj venkovského turismu v daném území.

5.1

Popis opatření 1.3 Podpora cestovního ruchu

Opatření 1.3 rozvíjí aktivity zaměřené na podporu rozvoje cestovního ruchu na venkově, zejména ve spojení s využitím přírodního a kulturního dědictví oblasti. Cílem je vytvořit pracovní místa a zajistit vyšší příjmovou úroveň obyvatel venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkově a podporou venkovské turistiky, zejména v oblasti využití potenciálu zemědělských farem v agroturistice. Opatření je dále děleno do 2 záměrů (SZIF, 2007): Záměr a) Dotace je určena na vybudování rekreační infrastruktury a rekreačních zařízení, dále zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví, budování a značení pěších tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, hipostezek, nákup a výsadba doprovodné zeleně. Podpora je poskytována formou přímé nenávratné dotace, maximální míra dotace činí 90 % výdajů, ze kterých je stanovena dotace. Minimální výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 50 000,- Kč na projekt; maximální výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 1 500 000,- Kč na projekt (MZE ČR, 2012). Záměr b) V rámci záměru b je podporována zejména výstavba malokapacitních ubytovacích a stravovacích zařízení, půjčoven sportovního vybavení a objektů a ploch pro sportovně rekreační využití. Podpora je stejně jako u bodu a) poskytována formou přímé nenávratné dotace a její maximální výše je rozčleněna na podporu malým, středním a velkým podnikům a dále do sedmi skupin podle regionů soudržnosti NUTS 2. Pro region Jihovýchod je výše 33

podpory pro malé podniky 60 %, střední podniky 50 % a pro velké podniky 40 %. Minimální výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 50 000,- Kč na projekt. Maximální výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 10 000 000,- Kč na projekt (MZE ČR, 2012). Projekty mohou být realizovány v obcích do 2000 obyvatel na území České republiky. Příjemcem podpory může být zemědělský podnikatel - fyzická i právnická osoba, nezemědělský podnikatel pouze pokud činnost zahajuje, nebo má kratší než dvouletou historii

a

neziskové

organizace

(včetně

zájmových

sdružení

a

spolků)

s právní subjektivitou (ty však pouze v záměru a). (SZIF, 2007) Žadatelem nesmí být (MZE ČR, 2012): - obec, svazek obcí - státní podnik - zahraniční fyzická osoba, která nemá trvalé bydliště na území ČR, ani zahraniční právnická osoba, která nemá sídlo na území ČR - v případě záměru b) ještě navíc jím nesmí být nezisková organizace (tzn. subjekt, který není založen za účelem podnikání dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) Podmínky poskytnutí podpory (MZE ČR, 2012) •

podpora je poskytnuta na základě předloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou

•

pro každý schválený projekt se muže použít pouze jeden zdroj financování EU

•

projekt byl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí (pokud tak vyžaduje zákon č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí)

•

nejedná se o ekonomickou aktivitu

•

rekreační zařízení koupaliště a plovárny pro veřejné využití, vč. odpovídajícího zázemí, hřiště, jízdárny a jiná rekreační zařízení) budou průkazně přístupná veřejnosti

34

Tab. 3 Finanční čerpání (celkem) z Osy III. opatření 1.3 – kumulativní souhrn od 1. 1. 2007 – 31. 12. 2012 v rámci celé České republiky

Celkem Opatření III. 1.3 Podpora cestovního ruchu (kód 311)

Počet žádostí/projektů

Veřejné výdaje (tis. EUR)

Zaregistrované žádosti

2 069

229 426

Zamítnuté/neschválené žádosti

1 094

121 179

Schválené projekty

507

59 011

Žádosti ke schválení (v administraci)

468

49 235

Proplacené žádosti/ realizované

324

31 331

Zdroj: SZIF (2013) Výroční zpráva PRV za rok 2012

5.2

Podpořené projekty

Hlavním tématem této kapitoly je analýza souboru schválených a podpořených projektů z Programu rozvoje venkova, Osy III Opatření 1.3 Podpora cestovního ruchu za celé programové období 2007–2013 v Jihomoravském kraji. Cílem analýzy bude na základě zvolených a níže popsaných kritérii zhodnotit, zda tyto projekty naplňují ideu venkovského turismu a zda a do jaké míry přispěly k rozvoji venkovského cestovního ruchu na území Jihomoravského kraje. K dohledání jednotlivých projektů PRV není snadná cesta. Na webových stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo na stránkách Ministerstva zemědělství eAgri.cz pod složkou Dotace
Program rozvoje venkova, se lze dopátrat pouze k seznamům všech schválených žádostí ze všech os i opatření v daném výběrovém kole. Projekty jsou rozděleny dle jednotlivých opatření i jejich záměrů, neobsahují však údaje o místě realizace, či alespoň zařazení ke kraji nebo okresu, ve kterém bylo o podporu žádáno. Web eAgri.cz provozuje Registr příjemců dotací, kde by podle možností v nabídce mělo být umožněno vyhledávání projektů dle místa realizace nebo dle jednotlivých programů. Tento registr je však téměř prázdný, k zadanému požadavku (dotace v Jihomoravském kraji z PRV, III. 1.3) nebyly nalezeny žádné odpovídající reference. 35

Řešením této situace tedy bylo kontaktovat a navštívit RO SZIF v Brně a zažádat o příslušné údaje. Ty však nebyly vydány s odůvodněním, že pro veřejnost mohou poskytnout pouze ty informace, které jsou volně dostupné na webovém portálu SZIF – tedy seznam schválených žádostí. Dodatečnou informací byl údaj o registračních číslech jednotlivých projektů, které jsou součástí každé žádosti. Jihomoravského kraje se týkají pouze projekty s koncovkou 564 tohoto registračního čísla. Tímto pracným mechanickým vyhledáváním v seznamech schválených žádostí lze identifikovat část projektů podpořených v daném kraji. Z centrálního odboru SZIF v Praze, z Oddělení komunikace, byl na opětovnou žádost zpřístupněn přehled schválených projektů z opatření III. 1.3 v rámci Jihomoravského kraje s dodatečnými informacemi o přesném místě realizace (rozdělené na okres i konkrétní obec) daných projektů a konečné výši dotace. Soubor byl závěrem doplněn o údaj, ve kterém výběrovém kole byla žádost přijata. Z takto upraveného souboru bylo identifikováno celkem 122 projektů – 19 projektů v záměru a) a 103 projektů v záměru b). Tyto projekty byly schváleny v rámci šesti výběrových kol – druhého, čtvrtého, sedmého, desátého, třináctého a sedmnáctého kola. Konkrétnější rozdělení a výši poskytnutých finančních prostředků v jednotlivých kolech nabízí následující tabulka. Tab. 4 Alokace finančních zdrojů v jednotlivých výběrových kolech PRV 2007–2013 v Jihomoravském kraji

Výběrové kolo

Schválené projekty

Výše dotace v tisících Kč

15 12 24 15 15 41 122

28 416 23 419 51 496 48 294 50 001 107 863 309 489

2. 4. 7. 10. 13. 17. celkem Zdroj: vlastní zpracování

36

Z tabulky jasně vyplývá, vyplývá že nejvíce projektů (34 %) bylo přijato ijato a schváleno v rámci posledního, tedy 17. výběrového výb rového kola, které probíhalo na konci roku 2012. Celková výše dotací, poskytnutých na těchto 122 projektů, činila 309,49 milionů milion Kč. Z toho bylo: •

4 %, tedy 12,66 mil. Kč K alokováno v záměru ru a) vybudování stezek, tras a rekreační ní infrastruktury

•

zbylých 96 %, tedy 296,8 mil. Kč alokováno v záměru zámě b) výstavba malokapacitních ubytování a ploch pro rekreaci

5.2.1

Vymezení souboru

Pro přesnější zhodnocení a hlubší analýzu bylo potřeba pot eba zmenšit zkoumaný soubor projektů a odstranit z něj ty projekty, p které nebyly relevantní. Hlavním rozřazovacím azovacím kritériem se stal samotný projekt a jeho realizační realiza záměr. Vyřazeny byly ty projekty, ve kterých projektový projek záměrr obsahoval pouze malé úpravy a drobné rekonstrukce, dovybavení již stávajících a fungujících zařízení, modernizace objektů. Ve většině případ řípadů se jednalo o projekty s dotací do 2 milionů milion korun a také projekty, jejichž prvotní a stěžejní st I. etapy byly v rámci tohoto programu schváleny a realizovány již v předchozích ředchozích kolech. Jednalo se celkem o 42 projektů. projekt Tímto rozřazením azením bylo zjištěno zjišt výsledných 80 projektů,, které budou dále podrobeny analýze. Na těchto chto 80 projektů projekt byly poskytnuty dotace ve výši ýši 211,3 mil. Kč.

Relevantní projekty Nerelevantní kvůli ůli záměru zám - drobné rekonstrukce, dovybavení atd.

42 projektů projekt 34% 80 projektů; 66%

Obr. 5 Výběrr relevantních projekt projektů (zdroj: vlastní zpracování) 37

5.2.2

Hodnocení a analýza projektů

Místo realizace Prvním hodnotícím kritériem je místo realizace daných projektů. Jednotlivé projekty byly realizovány ve všech okresech Jihomoravského kraje, vyjma okresu Brno-město. Ten není zařazen, jelikož projekty mohou být realizovány v obcích s max. počtem 2 000 obyvatel, a také proto, že celý okres Brno-město nepatří do venkovského prostoru. Rozdělení projektů dle místa realizace 35 29

30 25

21

20 Počet realizovaných projektů

15 10 10

10

7 3

5 0

Blansko Brno - Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo venkov

Obr. 6 Rozdělení projektů dle místa realizace – okresy (zdroj: vlastní zpracování)

Převaha podpořených projektů je lokalizována v okrese Znojmo (29 projektů) a okrese Břeclav (21 projektů). V okrese Znojmo bylo realizováno v některých obcích i více projektů najednou – např. obce Hnanice, Lechovice, Výrovice. Nejmenší podíl na realizovaných záměrech má okres Vyškov – v tomto okrese byly realizovány 3 projekty z vybraných 80, navíc pouze v rámci záměru a) výstavba naučných stezek a hipostezek. Typ příjemce Následující graf nabízí pohled na strukturu žadatelů o dotaci. Mezi žadateli – příjemci podpory figurují jak fyzické, tak právnické osoby. Celkem u 45 z 80 projektů (56 %) byla příjemcem dotace fyzická osoba – zemědělec, podnikatel, vinař. Ostatní projekty (35, 44 %) spadají pod právnické osoby. Největší převahu měly společnosti s ručením omezeným – jimi bylo realizováno celkem 27 projektů (77 % z počtu žadatelů PO).

38

Mezi dalšími žadateli – právnickými osobami – se vyskytovala 1 akciová společnost, 4 občanská sdružení (ty pouze v rámci záměru a. – tvorba stezek, pěších tras a hipostezek) a 3 jiné PO (Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Orel Jednota Bořitov a Tělovýchovná jednota Sokol Vísky).

Příjemce dotace PO

FO

PO 3% 9% 44%

a.s.

11%

s.r.o. o.s.

56% 77%

ostatní

Obr. 7 Příjemci dotace (zdroj: vlastní zpracování)

Předmět projektu Další kategorií pro analýzu projektů bylo jejich rozdělení dle předmětu realizace. Projekty jsou rozčleněny do 3 hlavních skupin – ubytování, sportoviště a půjčovny sportovního vybavení, naučné stezky a pěší trasy. Jelikož kategorie „ubytovaní“ zastupuje velký počet projektů a má široké spektrum, je dále strukturována dle typu ubytovacího zařízení. Rozdělení: •

Ubytování  Penziony  Vinařské penziony  Farmy s nabídkou agroturistiky  Turistické ubytovny  Ostatní malokapacitní ubytování

•

Sportovní potřeby a půjčovny, plochy pro sportovně-rekreační vyžití

•

Naučné stezky, pěší trasy

39

Předmět projektu Ubytování

Ubytování Sportovní potřeby a vyžití, půjčovny Naučné stezky, pěší trasy

penziony

23% 34% 13%

Farmy - nabídka agroturistiky

8%

11%

vinařské penziony/ubytování

Turistické ubytovny 76%

15% 20%

Ostatní malokapacitní ubytování

Obr. 8 Rozdělení lení projektů dle záměru zám (zdroj: vlastní zpracování)

Z grafu je jasně patrné, že celé tři t čtvrtiny z 80 analyzovaných projektů projekt byly určeny na výstavbu, renovaci či rozšíření rozší ubytovaní. S ohledem na strukturu rozdělení rozd finančních prostředků mezi jednotlivé záměry, zám která je uvedena v úvodu kapitoly 5.2, je to i logické. Ubytovací kapacity kapaci byly předmětem realizace u 61 projektů projekt z celkových 80. Největší část připadala na vybudování/rekonstrukci penzionů – celkem 21 projektů. Další položkou, která byla záměrně zám vyčleněna, jsou vinařské ské domy a penziony a ubytování jako součást část vinařství, vina jelikož tvořili nezanedbatelnou ezanedbatelnou část projektů projekt v rámci ubytování (20 %). Tento druh ubytování se stává v posledních letech na Jižní Moravě M velmi oblíbený a vyhledávaný vyhledáva a jedná se o důležitou součást ást nabídky venkovské turistiky na tomto území. území Z nabídky ubytování bylo také 9 projektů (15 %) určeno na rekonstrukce zemědělských ělských objektů objekt a farem s možností agroturistiky. Jako ostatní malokapacitní ubytování bylo identifikováno celkem 14 projektů – rekonstrukce mlýnů mlýn (př. Hálův mlýn v obci Lažánky), Lažánky výstavba ubytovacích zařízení, ízení, chatové ubytování, rekreační objekty s ubytováním. Další část – 10 projektů z 80 (13 %) – byla určena na tvorbu naučných nau stezek, hipostezek a pěších ších tras. Poslední, nejmenší část, tvořily půjčovny ovny sportovních potřeb, pot sportoviště a rekreační ční plochy (9 projektů projekt – 11 %).

V následující tabulce je k dispozici náhled na alokaci finančních ních zdrojů zdroj z Evropské unie v jednotlivých ých stanovených kategoriích. kategori 40

Tab. 5 Dotace pro jednotlivé kategorie projektů Předmět Ubytování celkem z toho:

Dotace celkem v tisících Kč 184 098 74 093 30 619 31 412 9 556 38 418

penziony vinařské domy agroturistika/farmy turistické ubytovny ostatní malokapacitní ubytování

Podíl na dotacích celkem 87 %

4 723 22 466

Stezky Sportovní vyžití a půjčovny CELKEM

211 287

2% 11 % 100 %

Zdroj: vlastní zpracování

5.2.3

Projekty rozvíjející venkovský cestovní ruch

Následující kapitola nabízí vymezení pouze těch projektů, které splňují následující charakteristiky venkovského turismu. Tyto kritéria byla stanovena na základě poznatků z odborné literatury z kapitoly 2 Venkovský turismus. Kritéria venkovského turismu: 1. Projekt je realizován ve venkovské oblasti 2. Projekt

realizuje

(agroturistika,

přímo

jednu

ekoagroturistika,

z forem vinařská

venkovského turistika,

turismu

cykloturistika,

chataření a chalupaření a další formy zahrnuté pod venkovský cestovní ruch – viz kapitola 2.2) 3. V rámci ubytovacích služeb se jedná pouze o malokapacitní ubytovací zařízení) – max. 25 lůžek/jeden objekt vzhledem k dané formě turismu 4. Projekt přispívá k rozvoji infrastruktury ve venkovské turistice (naučné stezky, pěší trasy, vinařské stezky) nebo nabídky služeb 5. Projekt nabízí i doprovodné programy a aktivity pro volný čas (nějakou přidanou hodnotu – aktivity spojené s farmou/ubytováním, stravování, sportovní činnosti, kulturní vyžití – ukázky řemesel a tradic) 6. Projekt podporuje a rozvíjí lokální zvyklosti a tradice a tím napomáhá udržitelnému rozvoji dané oblasti

41

Zhodnocení celého souboru 80 projektů projekt ztížil fakt, že 25 projektůů z těchto 80 (31 %) nelze dále dohledat a zjistit o nich bližší informace. Jednalo se o projekty, kde je ve většině případů žadatelem uvedena fyzická osoba a v názvu projektu se vyskytuje pouze blíže nespecifikovaný záměr zám (např. přestavba RD na penzion) – takové projekty nebylo nebyl žádným způsobem sobem možné dohledat, dohledat a tudíž nemohou být dále hodnoceny. Ostatních 55 projektů lze ze dále hodnotit dle uvedených kritérií venkovského turismu. Stanovených bylo 6 kritérií a projekty, které splňovaly spl ovaly alespoň 4 z nich (různé kombinace) byly zařazeny řazeny azeny pod projekty podporující venkovský turismus. Tento požadavek splňovalo ovalo celkem 40 projektů projekt (tedy celá jedna polovina projektů) projekt a 15 projektů (19 %) těmto mto kritériím nevyhovovalo. nevyhov

19%

nelze blíže analyzovat 50% 31%

nevyhovuje kritériím VT vyhovuje kritériím VT

Obr. 9 Projekty podporující venkovský turismus (zdroj: (z vlastní zpracování))

První kritérium – realizace projektu ve venkovské oblasti – bylo slněno sln ve všech případech,, jelikož je to i jedna z hlavních podmínek žádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova a tou je, že projekt musí být realizován v obci s max. 2000 obyvateli. Druhé kritérium – projekt ekt realizuje přímo p jednu z forem venkovského turismu – nesplňovalo celkem 20 projektů,, 12 z nich bylo poté zahrnuto do skupiny „nepodporující venkovský turismus“ jelikož nesplňovaly nesplň i některá z následujících kritérií (přředevším kritérium třetí a šesté). U všech projektů, projekt které nebyly zařazeny azeny mezi „podporující“ VT, nebylo splněno právě kritérium stanoveného max. počtu po lůžek v malokapacitním ubytování pro venkovský turismus (25 lůžek) l – tedy třetí kritérium. Nejvíce projektů projekt nesplňujících toto kritérium patřilo ilo do okresu Brno-venkov Brno venkov a Znojmo (viz obr. 10). Čtvrté kritérium bylo splněno téměř ve všech případech, p k rozšíření ení infrastruktury ve venkovské turistice přispěly jak naučné né stezky, pěší p ší trasy a hipostezky, tak i penziony, farmy, vinařské vina domy a ostatní ubytovací kapacity svou rozšířenou rozší enou nabídkou služeb. Pátá podmínka – projekt nabízí nějakou jakou přidanou př hodnotu notu (doprovodné programy atd.) – nebyla splněna 42

především u projektůů naučných nau ných stezek, tras a hipostezek, ty však dále splňovaly spl ostatní kritéria, tudíž mohly být zařazeny za azeny do kategorie „podporující VT“. V případě ubytování neodpovídalo tomuto kritériu 8 projektů. Poslední kritérium (projekt podporuje a rozvíjí lokální zvyklosti a tradice, napomáhá udržitelnému rozvoji oblasti) nesplňovalo ovalo celkem 30 projektů, projekt zaměřených především edevším na ubytovací kapacity, ale 15 z nich splňovalo ovalo dále kombinace ostatních kritérií. Z této analýzy jednotlivých kritérií vyplývá, vyplývá, že projekty, které nepodporují rozvoj venkovského turismu, nesplňovaly nespl především limit pro max. počet poč lůžek v rámci ubytovacích zařízení ve VT (třetí (t etí kritérium), dále druhé a šesté kritérium.

Všechny projekty (80)

Projekty podporující VT 29

21 7 6

12

10 2

10

12 5

3 3

Obr. 10 Srovnání všech projektů projekt a projektů rozvíjejících VT v jednotlivých okresech (zdroj: vlastní zpracování)

Jak bylo avizováno výše, na analyzovaných 80 projektů projekt byly poskytnuty dotace ve výši celkem 211,3 mil. Kč. Kč Na projekty podporující venkovský cestovní ruch podle stanovených kritérií připadlo řipadlo téměř tém 42 % (87,2 milionů Kč). Tab. 6 Dotace pro jednotlivé kategorie projektů podporujících VT Kategorie

Počet projektů

Ubytování z toho:

27 8 9 4 2 4

Dotace celkem v tisících Kč 72 867 22 600 23 969 12 764 4 371 9 163

8 5 40

2 898 11 468 87 232

penziony vina vinařské penziony farmy, agroturistiky turistické uristické ubytovny ostatní statní malokapacitní ubytování

Stezky Sportovní vyžití CELKEM Zdroj: vlastní zpracování

Podíl na celkových dotacích VT [%] 83,5 25,9 27,5 14,6 5,0 10,5 3,3 13,1 100

43

Tabulka 6 i obrázek 11 nabízí rozdělení rozd projektů podporujících venkovský turismus do jednotlivých kategorií (penziony, vinařské vina penziony, farmy/agroturistické agroturistické ubytování, stezky, sportovní vyžití a půjčovny atd.), výši poskytnutých dotací na tyto projekty a také podíl těchto chto kategorií na celkových dotacích připadajících p ipadajících na podporu venkovského turismu. nejv zastoupení v projektech podporujících venkovský Jak je i z obrázku patrné, největší cestovní ruch měly vinařské vinař penziony, penziony a také stezky. Odpovídá tomu i výše poskytnutých dotací – největší část finanční ní podpory byla poskytnuta na ubytování celkově (83,5 %), podstatně podstatn menší procento (13 %) na sportovní potřeby pot a vyžití. V případě stezek je absolutní četnost projektů na stejné úrovni jako četnost penzionů (8 projektů), avšak podíl finanční finan podpory je nejnižší – 3 %.

Četnost projektů dle kategorií

Finanční podpora v jednotlivých kategoriích

Penziony 5 13%

8 20%

8 20% 4 10% 2 4 5% 10%

9 22%

Vinařské penziony/ubytování Farmy - nabídka agroturistiky Turistické ubytovny Ostatní malokapacitní ubytování Stezky

3%

13% 26%

11% 5% 15%

27%

Sportovní potřeby a vyžití, půjčovny Obr. 11 Četnost a finanční ční podpora projekt projektů venkovského turismu dle kategorií (zdroj: vlastní zpracování)

Následující mapa zobrazuje rozmístění rozmíst ní jednotlivých realizovaných projektů, projekt které splnily stanovená kritéria venkovského turismu. Největší tší zastoupení je shodně shodn v okresech Břeclav eclav a Znojmo Zn (12). V okrese Břeclav se v nejčetnějším nej počtu vyskytovaly vinařské ské domy a vinařské penziony (6 z celkových 9 – další 2 jsou v okrese Znojmo a 1 v okrese Hodonín). Naučné Nau stezky mají převahu evahu na Vyškovsku Vyšk (3) a Blanensku (3) – zbylé 2 se nacházejí v okrese Brno-venkov venkov a Znojmo.

44

Zastoupení farem a nabídky agroturistiky je rozděleno do okresů: Brno-venkov (obec Hostěnice), Břeclav (Nový Přerov), Hodonín (Archlebov) a Znojmo (Vysočany). Tyto čtyři projekty se podílely až 15 % na výši dotací připadajících na venkovský turismus. Z hlediska využití přírodního a kulturního potenciálu kraje se dá říci, že projekty jsou soustředěny převážně v bližším okolí těchto významných bodů – v okrese Břeclav se jedná především o CHKO Pálava, Novomlýnské nádrže, historické město Mikulov a Lednicko-valtický areál. V okrese Hodonín byla výstavba 2 penzionů, 1 agroturistické farmy, půjčovny kol a turistické ubytovny soustředěna v okolí Strážnicka a Moravského Slovácka, kde využíváno především historického potenciálu území, tj. zejména živých a bohatých tradic. Na Znojemsku jsou projekty lokalizovány převážně v okolí historického města a hlavního centra – Znojma (Strachotice, Hodonice, Lechovice), ale také v okolí NP Podyjí (penziony a půjčovny kol v obcích Havraníky, Hnánice). V okrese Blansko je patrné využití návaznosti naučných stezek na CHKO Moravský kras (pěší trasa Vilémovice – brána do Moravského krasu, pěší trasa Okolo Rudice a penzion „Starý pivovar“ ve Křtinách).

Obr. 12 Mapa projektů podporujících venkovský turismus v Jihomoravském kraji (zdroj: vlastní zpracování)

45

5.2.4

Výběr stěžejních projektů podporujících venkovský turismus

Poslední část této práce detailněji popisuje 3 vybrané projekty, o kterých lze říci, že významným způsobem podporují venkovský turismus v Jihomoravském kraji. Tento výběr byl uskutečněn na základě několika stěžejních charakteristik:
projekt přímo realizuje jednu z forem venkovské turistiky (agroturistika, ekoagroturistika, hipoturistika atd.)
projekt staví na tradicích a zvyklostech v dané oblasti, spojení s regionální – venkovskou tematikou
projekt napomáhá rozvoji dané oblasti
projekt nabízí jen malou, omezenou ubytovací kapacitu, avšak dbá na individuální potřeby a zájmy zákazníka První koňská regionální (okres Vyškov) Jedná se o projekt realizovaný občanským sdružením Procyon Letonice s dotací ve výši 282 429 Kč. Realizace proběhla v rámci druhého výběrového kola (rok 2009). Výstupem bylo vyznačení 19,5 km dlouhé hipotrasy koncipované jako naučná stezka v okolí Letonic v okrese Vyškov. Na trase vzniklo 7 odpočinkových míst, 7 úvazišť, 6 informačních tabulí a bylo vysazeno 14 stromů jako doprovodná zeleň. Cílem projektu bylo vytvořit první regionální hipostezku; ta navazuje na volnočasový areál Procyon Letonice nacházející se v blízkosti Národní přírodní rezervace Větrníky. Tento areál nabízí vyžití pro sportovní nadšence a zájemce o jezdectví a chov koní. Významnost tohoto projektu v rámci venkovské turistiky tkví v podpoře a rozvoji hipoturistiky na Vyškovsku, ve spojení s poznáváním okolních přírodních krás a lokalit (např. zmíněná rezervace Větrníky). Jáňův dvůr (okres Břeclav) Jedná se o projekt schválený ve druhém výběrovém kole, žadatelem je fyzická osoba – zemědělec/podnikatel Petr Kosmák. Předmětem projektu z roku 2009 byla rekonstrukce zemědělské usedlosti na penzion Jáňův dvůr. Výše dotace činila 775 200 Kč. Objekt je situovaný v obci Nový Přerov na Mikulovsku. Jedná se o klidnou venkovskou obec s 341 obyvateli, ležící na hranici s Rakouskem. Uprostřed této vesnice se nacházela stará chátrající zemědělská usedlost, kterou pan Kosmák s pomocí dotace z Programu rozvoje venkova přeměnil na venkovské sídlo Jáňův dvůr. Nabízí zde 46

ubytování v 5 pokojích zařízených ve venkovském stylu, součástí usedlosti je i pohostinství, kde se vaří a nabízí pouze jídla z domácích a lokálních surovin. Jáňův dvůr se věnuje také agroturismu, jelikož spravuje vlastní ekofarmu a nabízí tak návštěvníkům netradiční zážitky – mohou ochutnat produkty vzniklé z tohoto ekologického zemědělství (např. čerstvý kozí sýr). Další zajímavou nabídkou jsou projížďky na koních kolem pálavských vinic a sklepů a návštěva vinného sklepa na kopci Přerovský vrch. Přínos v rámci venkovské turistiky je zejména u tohoto projektu velmi patrný – smyslem je souznění s venkovem, přírodou i tradicemi a zvyklostmi dané oblasti. Rozvíjí ekoagroturistiku (ekofarma), hipoturistiku spojenou s vinařským turismem (za vínem na koni) i gastroturistiku (regionální kuchyně z místních a domácích produktů inspirovaná balkánskými kořeny obce). Vinařský penzion Barabáš (okres Znojmo) Projekt podaný žadatelem – vinařem Jiřím Barabášem byl schválený v rámci třináctého výběrového kola (2012). Předmětem projektu byla stavba vinařského penzionu v obci Strachotice v okrese Znojmo. Celková výše dotace na tento záměr činila 6 000 000 Kč. Obec Strachotice s 1045 obyvateli leží 10 km jihovýchodně od Znojma. Penzion se nachází přímo ve vinici nad obcí s výhledem na okolní krajinu. Vinice (5 ha) i ostatní zemědělské pozemky jsou obhospodařovány v biorežimu, vypěstované plodiny jsou zpracovávány nebo použity k výrobě vlastních produktů jako jsou mošty, zavařeniny, sirupy a jsou používány ve vlastní kuchyni k přípravě pokrmů. Vinařství nabízí zájemcům prohlídky a exkurze do vinic, ochutnávku bio-vín z vlastní produkce a možnost podílet se na výrobě sezónních produktů jako jsou marmelády, mošty, sirupy, džemy aj. U penzionu se nachází i malá farma s hospodářskými zvířaty (ovce, kozy, prasata, drůbež), kterou mohou zákazníci také navštívit. Sepětí s venkovskou turistikou je patrné zejména u ekologického hospodaření vinařství a nabídky těchto vlastních bioproduktů zákazníkům, dále především v možnosti zapojení se do výroby domácích specialit a péči o malou farmu.

47

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývala tématem podpory venkovského cestovního ruchu prostřednictvím dotací z Programu rozvoje venkova. Za cíl bylo stanoveno zhodnocení této podpory a vliv na rozvoj venkovského turismu v Jihomoravském kraji, s ohledem na kulturně-historický a přírodní potenciál území v cestovním ruchu. Hodnocené projekty spadaly pod opatření III. 1.3 Podpora cestovního ruchu v programovacím období 2007–2013. Celkem bylo za toto období na území Jihomoravského kraje schváleno 122 žádostí v rámci 6 výběrových kol. Celková výše poskytnutých dotací činila 309,49 milionů Kč. Pro účely analýzy byl tento soubor zmenšen na 80 projektů (výše dotací 211,3 mil. Kč), které byly dále hodnoceny dle místa realizace, typu příjemce podpory a předmětu projektu. Z analýzy vyplynulo, že největší počet realizovaných projektů se nachází v okrese Znojmo (29) a Břeclav (21), nejméně pak v okrese Blansko (7) a Vyškov (3). V posledních dvou jmenovaných převažuje především podpora naučných stezek a pěších tras. Mezi příjemci podpory se vyskytovaly jak fyzické, tak právnické osoby. Fyzické osoby (hlavně vinaři a drobní zemědělci) v žádostech mírně převažovaly, tvořily 56 % všech žadatelů. Právnické osoby žádaly v 44 % případů, dominovaly mezi nimi společnosti s ručením omezeným (s.r.o. – 77 % z PO). Ve více jak dvou třetinách žádostí byly předmětem projektu ubytovací kapacity. Zbývajících 13 % připadlo na naučné stezky a pěší trasy, 11 % na sportovní vyžití a půjčovny. Z ubytovacích kapacit měly největší zastoupení penziony a samostatně vyčleněné vinařské penziony a domy, naopak nejmenší turistické ubytovny. Další část práce se zaměřuje na projekty, které splňovaly kritéria venkovského turismu. Těchto 6 kritérií bylo zvoleno na základě poznatků a rešerše odborné literatury v první části práce. Stanovená kritéria venkovského turismu (alespoň 4 z 6) splňovalo 50 % sledovaných projektů, 19 % těmto kritériím neodpovídalo a zbylých 31 % (tedy 25 projektů) nebylo možné dále hodnotit, jelikož k těmto projektům nebyly dostupné ani dohledatelné detailnější informace. Na těchto 40 projektů, podporující venkovský cestovní ruch, byly uděleny dotace ve výši 87,2 milionů Kč. Nejčastějším předmětem projektů v této kategorii se staly vinařské penziony a domy a poté penziony. Vinařské 48

domy měly převahu zejména v okrese Břeclav, je zde tedy patrná podpora vinařského turismu. Na Břeclavsku má vinohradnictví dlouholetou tradici a nachází se zde 52 % plochy všech vinic v ČR, místní vinaři tedy využívají tento potenciál pro rozšíření svých podnikatelských aktivit ve formě rozvoje vinařské turistiky. Poměrně velké zastoupení (20 %) v rámci projektů splňujících kritéria venkovského turismu mají i stezky a naučné trasy. Ty mají převahu především na Blanensku, kde využívají místního přírodního potenciálu – a to je návaznost na CHKO Moravský kras. Návaznost na přírodní atraktivity území lze spatřovat i na Vyškovsku, kde byly realizovány 2 naučné stezky (v okolí Krásenska návaznost naučné stezky na Drahanskou vrchovinu a naučná stezka Melice, v okolí Pustiměře) a také 1 hipostezka, využívající blízkost NPR Větrníky. V závěrečné části práce je uveden výběr 3 projektů, které lze považovat za projekty nejlépe naplňující ideu venkovského turismu. Jedná se o hipostezku, agroturistickou farmu a vinařský penzion, každý vybraný z jiného okresu – Vyškov, Břeclav a Znojmo. Všechny tyto projekty mají však společné jedno – snahu o souznění s venkovem, o maximální využití přírodního, kulturně-historického potenciálu, který dané území nabízí. Přináší s sebou přidanou hodnotu turismu, zážitky ať už ve formě poznávání přírodních krás ze sedla koně, ochutnávání vína z bioprodukce nebo gastronomický zážitek ve formě pochutin z vlastní ekoprodukce. Z celkové analýzy tedy vyplývá, že míra podpory venkovského turismu z Programu rozvoje venkova na území Jihomoravského kraje je pouze poloviční, a to i přesto, že hlavním cílem opatření III. 1.3 je zajistit vyšší příjmovou úroveň obyvatel venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkově a podporou venkovské turistiky. Důvodů je několik: část projektů (penziony i vinařské domy), ač se nacházejí ve venkovské oblasti, jsou zaměřeny spíše na firemní klientelu a pořádání firemních akcí a nesplňují tak podstatu venkovského turismu. S tím většinou souvisí i překročení limitu max. počtu lůžek ve VT – ten je odbornou literaturou stanovován v rozmezí max. 20 – 35 lůžek. Pravidla PRV však povolují jako limit až 60 lůžek na jedno ubytovací zařízení. Jako příklad lze uvést projekt, který byl v analýze zařazen mezi projekty nevyhovující kritériím venkovského turismu – žadatelem je společnost s r. o. Vinice Hnánice (okres Znojmo), realizovaný projekt Přestavba užitných ploch v Hnánicích na ubytovací zařízení. Kapacita tohoto zařízení je 46 lůžek, ke komplexu náleží přidružené 49

kongresové centrum, součástí jsou vzdělávací, školící, firemní akce a balíčky. Další problém, který je nutné uvést, je netransparentnost a nedohledatelnost některých projektů a tím i nemožnost ověření, zda dané projekty reálně venkovský turismus podporují či nikoliv. Zásadním problémem tedy je nedostatečné zveřejňování informací o projektech podporovaných z PRV a s tím i spojené problémy jakéhokoliv hlubšího hodnocení přínosu těchto podpořených projektů. Ministerstvo zemědělství provozuje na svých internetových stránkách eAgri.cz Registr příjemců dotací, ten je však téměř prázdný, k PRV a jednotlivým jeho osám a opatřením v něm nejsou k dispozici patřičné záznamy. Státní zemědělský intervenční fond jako zprostředkující a spravující subjekt naopak uvádí pouze seznamy schválených projektů v rámci jednotlivých výběrových kol. Bližší informace poskytovány nejsou. Nejlepším řešením by samozřejmě bylo, kdyby SZIF vedl podrobnější databázi v rámci regionálních odborů (nebo byla rekonstruována a doplněna databáze MZE ČR), kde by byly poskytovány přesnější informace o projektech – o žadatelích, předmětech projektů, místě realizace a také podrobnější struktuře financování. Pro celkové zhodnocení podpory venkovského cestovního ruchu z dotací EU nejen v rámci Jihomoravského kraje, ale i celé republiky, by také bylo vhodné tuto formu cestovního ruchu lépe kvantifikovat – např. sledovat v databázi ČSÚ i jednotlivé kategorie cestovního ruchu (včetně venkovského turismu) a ubytovací kapacity v rámci těchto kategorií. Problémem vytvoření a sledování samostatné kategorie venkovský turismus je však nejen nejednoznačná definice venkovského turismu a co je do něj zahrnováno, ale především nejednotnost a rozdílné přístupy ve vymezování venkovského prostoru.

50

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Knižní zdroje BINEK J. A KOL., (2007). Venkovský prostor a jeho oživení. 1. vydání: Brno, Nakladatelství Georgetown, 140 s., ISBN 80-251-19-5 BUDÍK, J., (2009). Evropské strukturální fondy a jejich využívání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, ISBN 978-80-7408-014-2 ČSÚ, (2009). Postavení venkova v Jihomoravském kraji, Český statistický úřad, Brno, Ročník 2009, ISBN 978-80-250-1943-6 FORET, M., TURČÍNKOVÁ, J., (2005). Cestovní ruch, Mendelova univerzita v Brně, první vydání, 108 s., ISBN 80-7157-838-X HRALA, V., (2013). Geografie cestovního ruchu, 6. aktualizované a doplněné vydání, IdeaServis, Praha, ISBN 978-80-85970-79-1 KOLEKTIV AUTORŮ VŠE, (2007). Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 123 s. ISBN 978-80245-1159-7-. KONEČNÝ, O., (2013). Agroturistika a venkovská turistika – venkovský cestovní ruch v České republice, Mendelova univerzita v Brně, 1. vydání, 140 s., ISBN 978-80-7375738-0 MILL, R. CH., MORRISON, A. M., (2007). The Tourism System, An Introductory Text. Prentice – Hall International, Inc., 5. vydání, ISBN 978-0757526800 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, (2012). PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu, 17. kolo, Praha, ISBN 978-807434-067-3 MORAVEC, I., NOVOTNÝ, R., FOLBERGEROVÁ R., STŘÍBRNÁ, M., (2006). Venkovská turistika – Teoretická východiska a možnosti, České Budějovice, 1. vydání, ISBN: 80-86902-31-5 PAGE, S., CONNELL, J., (2006). Tourism: A Modern Synthesis, Cengage Learning EMEA, 546 stran, s. 424–440, ISBN 9781844801985 PERLÍN, R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z., (2010). Typologie venskovského prostoru Česka, Geografie, roč. 115, č. 2

51

PODHORSKÝ, M., (2005). Jihomoravský Freytag&Berndt, Praha, ISBN 80-7316-143-5

kraj,

1.

vydání,

nakladatelství

POUROVÁ, M., (2000). Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. Monografie. ČZU v Praze, Praha 2000, ISBN 80-213-0672-6 RICHARDSON, J., (2006). European Union: Power and Policy-Making, přepracované vydání, Routledge, 424 s., ISBN 1134245955 RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I., (2011). Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi, Grada Publishing a.s., 216 s., ISBN 8024770598 ROBERTS, L., HALL, D., (2001). Rural tourism and recreation: principles to practice, Oxon CABI Publishing, 231 s., ISBN 0-85199-540-3 ŘEHOŘOVÁ, P., (2010). Geografie České republiky, 1. vydání, Liberec, ISBN 978-807372-633-1 SHARPLEY, Richard and Julia, (1997). Rural tourism: an introduction. 1st ed. London: International Thomson Business Press. ISBN 978-041-5140-102. SVOBODOVÁ, H., KONEČNÝ, O., BINEK, J., GALVASOVÁ, I., CHABIČOVSKÁ, K., HOLEČEK, J., VĚŽNÍK, A., HYNEK, A., (2011). Synergie ve venkovském prostoru, 1. vydání, Brno, GaREP., 114 s., ISBN 978-80-904308-8-4 SZNAJDER, M., PRZEZBORSKA, L., SCRIMGEOUR, F., (2009). Agritourism. CABI, 301 s. ISBN 978-1-84593-482-8 VYSTOUPIL, J. A KOL., (2006). Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: MMR ČR, ISBN 80-239-7256-1 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., (2011). Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M., (2012). Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 768 s. ISBN 978-807-2018-802.

Elektronické zdroje CYKLISTÉ VÍTÁNI, Certifikace Cyklisté vítáni [online]. [cit. 2014-01-21]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/uvod.aspx ČESKO JEDE, [online]. [cit. z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/obecne-informace/

2014-01-21].

Dostupné

52

ČSÚ, (2013). Statistická ročenka Jihomoravského kraje. [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E00369963/$File/ 64101113.pdf CZECH TOURISM Udržitelný cestovní ruch [online]. [cit. 2014-01-12]. Dostupné z: http://www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/ EUROPA.EU, (2012). Přehledy právních předpisů EU: Zemědělství, [online]. [cit. 2014-02-12]. Poslední aktualizace: 05. 01. 2012, Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/agriculture/general_framework/l60032_cs.htm JÁŇŮV DVŮR Penzion Jáňův dvůr [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.januvdvur.cz/stranka/o-penzionu/ JIHOMORAVSKÝ KRAJ, (2013). Základní údaje o Jihomoravském kraji [online]. cit. [2014-03-02] Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz JIŽNÍ MORAVA, (2013). Turistické oblasti. [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz/?tpl=30 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, (2007). Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013, [online]. [cit. 2014-02-12] Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/program-rozvoje-venkova/ MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, (2013). Program rozvoje venkova ČR na období 2014–2020, [online]. [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2014/zakladni-informace/ MMR ČR, (2011). Aktivity v oblasti cestovního ruchu a rekreace spolufinancované ze SF a národních zdrojů, Praha, duben 2011, [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/7ce63107-94cb-45f9bd6af60d40007ebf/MMZ_2011_04_cestovni_ruchu_7ce63107-94cb-45f9-bd6a f60d40007ebf.pdf MMR ČR, (2011). Integrovaný operační program pro období 2007 – 2013, Praha, [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/dfbf033f-0d4d-4781-bdb6-322dcc1857e4/Programovy-dokumentverze-platna-od-21-12-2011.pdf NADACE PARTNERSTVÍ, (2014). Greenways [online]. [cit. 2014-01-21]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/Setrna-turistika-a-cykloturistika/Greenways NA KOLE, (2014). [online]. Dostupné z: http://www.nakole.cz/clanky/cykloturistika/

[cit.

2014-01-21].

53

OECD (1994). Tourism Strategies and Rural Development, Paris, [online]. [cit. 201401-21]. Dostupné z: http://www.oecd.org/industry/tourism/2755218.pdf OCHRANA PŘÍRODY, (2014). Územní ochrana – Velkoplošně chráněná území [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz PRÁZDNINY NA VENKOVĚ, Vinařství Barabáš Jiří. [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.prazdninynavenkove.cz/s/571/ PROCYON LETONICE, o. s. (2009). První koňská regionální. [online]. [cit. 2014-0409]. Dostupné z: http://www.procyonletonice.cz/prvni-konska-regionalni Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013. (2007). [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=20610&TypeID=2 Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010–2013. (2010). [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/ Default.aspx?ID=118768&TypeID=2 RISY Regionální informační servis. (2014). Jižní Morava - turistický region [online]. [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihomoravskykraj/regionalni-informace/o-kraji/jizni-morava-turisticky-region/ ROP JIHOVÝCHOD, (2013). Prováděcí dokument ROP Jihovýchod, [online]. verze 1.28 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/pro-zadatele/dokumentyke-stazeni/aktualni-dokumenty ROP JIHOVÝCHOD, (2014). Výsledky ROP, [online]. [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/vysledky-rop/statistiky-diskuse STRUKTURÁLNÍ FONDY, (2013). Fondy EU, [online]. [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013 SZIF, (2013). Výroční zpráva o implementaci Programu rozvoje venkova ČR 2007 2013 za rok 2012, Ministerstvo zemědělství ČR, [online]. [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/272073/Vyrocni_zprava_PRV_za_rok_2012.pdf WCED, (1987). Our Common Future. Report of the World Commission on Environment and Development, United Nations, [online]. [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://conspect.nl/pdf/Our_Common_Future-Brundtland_Report_1987.pdf WTO, (1995). Concepts, Definitions and Classifications for Tourism Statistics. Technical Manual No. 1, World Tourism Organization, [online]. [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://pub.unwto.org/WebRoot/Store/Shops/Infoshop/Products/1033/10331.pdf 54

Seznam obrázků Obr. 1 Geografická mapa Jihomoravského kraje .......................................................... 25 Obr. 2 Turistické oblasti Jižní Moravy ......................................................................... 27 Obr. 3 Rozdělení HUZ v Jihomoravském kraji ............................................................ 28 Obr. 4 Vymezení venkovského a městského prostoru v JMK ...................................... 29 Obr. 5 Výběr relevantních projektů .............................................................................. 37 Obr. 6 Rozdělení projektů dle místa realizace – okresy ................................................ 38 Obr. 7 Příjemci dotace .................................................................................................. 39 Obr. 8 Rozdělení projektů dle záměru .......................................................................... 40 Obr. 9 Projekty podporující venkovský turismus ......................................................... 42 Obr. 10 Srovnání všech projektů a projektů rozvíjejících VT v jednotlivých okresech 43 Obr. 11 Četnost a finanční podpora projektů venkovského turismu dle kategorií ........ 44 Obr. 12 Mapa projektů podporujících venkovský turismus v Jihomoravském kraji ..... 45

Seznam tabulek Tab. 1 Silné a slabé stránky v rámci Osy III. PRV. ....................................................... 24 Tab. 2 Přehled kulturně - historických atraktivit Jižní Moravy ..................................... 31 Tab. 3 Finanční čerpání (celkem) z PRV Osy III. opatření 1.3 – kumulativní souhrn od 1. 1. 2007 – 31. 12. 2012 v rámci celé České republiky ................................................. 35 Tab. 4 Alokace finančních zdrojů v jednotlivých výběrových kolech PRV 2007-2013 v Jihomoravském kraji .................................................................................................... 36 Tab. 5 Dotace pro jednotlivé kategorie projektů ............................................................ 41 Tab. 6 Dotace pro jednotlivé kategorie projektů podporujících VT .............................. 43

Seznam příloh Příloha 1 Seznam vybraných 40 projektů podporujících venkovský turismus z PRV 2007–2013 v JMK Příloha 2 Fotografie a mapa vybraných stěžejních projektů z PRV

55

Seznam použitých zkratek

CR

Cestovní ruch

ČSÚ

Český statistický úřad

EAFRD

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

FO/PO

Fyzická/právnická osoba

HUZ

Hromadná ubytovací zařízení

IOP

Integrovaný operační program

JMK

Jihomoravský kraj

MMR ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

MZE ČR

Ministerstvo zemědělství České republiky

NSPRV

Národní strategický plán rozvoje venkova ČR

NSRR

Národní strategický referenční rámec ČR

PRV

Program rozvoje venkova

RO SZIF

Regionální odbor Státního zemědělského intervenčního fondu

ROP

Regionální operační program

SF

Strukturální fondy

SZIF

Státní zemědělský intervenční fond

VT

Venkovský turismus

56

Příloha 1 Seznam vybraných 40 projektů podporujících venkovský turismus z Programu rozvoje venkova 2007–2013 v JMK

Žadatel Václav Čapka

Petr Kosmák

Petr Chaloupka

Jana Ševčíková Jaroslav Křížan Stanislav Novák CAMP, spol. s r. o. Václav Adámek Barbara Brychtová EOLI MORAVIA s.r.o. Miroslav Volařík Zdeněk Mrhal Hana Bartoníková Roman Arbeiter, stavební huť s.r.o. Pavel Chvatík Alena Hanzlíková Jaroslav Buriánek Horňácká farma s.r.o. Josef Sedlák Pavel Musil ORELIO spol. s r. o.

Název projektu Rekonstrukce zemědělské farmy a zřízení ubytovacích kapacit na farmě v Hostěnicích Rekonstrukce zemědělské usedlosti v Novém Přerově výstavba penzionu Jáňův dvůr Přestavba objektu RD na ubytovací zařízení pro agroturistiku Rekonstrukce zemědělského objektu na agroturistický penzion Ubytovací kapacita Křížan Investice do cestovního ruchu Rekreační objekt Výrovice Malokapacitního ubytování Rekonstrukce objektu "Starý pivovar" na penzion a hippostanici Penzion Čermák rekonstrukce, vybavení, sportoviště

Dotace v Kč

Obec

Okres

Hostěnice

Brnovenkov

1 989 000

Nový Přerov

Břeclav

775 200

Archlebov

Hodonín

5 000 000

Vysočany

Znojmo

5 000 000

Sedlec Bořetice Výrovice Višňové

Břeclav Břeclav Znojmo Znojmo

995 500 3 150 000 2 249 518 2 767 500

Křtiny

Blansko

2 650 589

Sloup

Blansko

1 116 000

Břeclav

4 500 000

Vybudování penzionu v obci Velké Němčice Penzion U Kostela

Dolní Dunajovice Velké Němčice Mikulčice

Břeclav

879 750

Hodonín

407 421

Penzion Tasovice - 1. etapa

Hodonice

Znojmo

4 546 500

Hnanice

Znojmo

5 000 000

Lechovice

Znojmo

3 500 000

Valtice

Břeclav

1 526 400

Hrubá Vrbka

Hodonín

1 827 900

Havraníky

Znojmo

4 332 960

JezeřanyMaršovice

Znojmo

2 745 992

Vísky

Blansko

1 034 800

Výstavba a vybavení penzionu

Novostavba jízdárny s penzionem, vybavení kuchyně Stavební úpravy penzionu Horse Farm Lechovice Výstavba nového penzionu nad vinným sklepem Půjčovna kol a ubytovna Rekonstrukce RD na cyklopenzion Malokapacitní ubytovna s půjčovnou sportovních potřeb Půjčovna sportovních potřeb, úschovna kol a odpočinkové vyžití

Včela pro Moravský kras o.s. Občanské sdružení VĚTŘÁK Orel jednota Bořitov

Pěší trasa Vilémovice - brána do Moravského krasu

Vilémovice

Blansko

171 000

Pěší trasa OKOLO RUDICE

Rudice

Blansko

194 400

Archeologická pěší trasa v Bořitově

Bořitov

Blansko

159 300

Jan Flajšinger

Vinařská stezka "Křepice"

Židlochovice

Brnovenkov

180 000

PROCYON, o.s.

1. KOŇSKÁ REGIONÁLNÍ tvorba hipostezek na Vyškovsku

Letonice

Vyškov

282 429

Pěší trasa Krásensko dříve

Krásensko

Vyškov

168 795

Naučná stezka Melice Naučná stezka Přírodní památka U kapličky Turistická ubytovna s půjčovnou kol

Pustiměř

Vyškov

396 000

Hostěradice

Znojmo

1 346 114

Lipov

Hodonín

2 122 600

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Antonín Grmela Hosterlitz, o.s. Luděk Kostelanský Lukáš Nedoma Víno Kovacs, s.r.o. Ivana Ševčíková Bystřický Vojtěch Alžběta Gala Collecta s.r.o. VÍNO HRUŠKA s.r.o. Václav Adámek Jiří Barabáš Gotberg, a.s.

Turistická ubytovna Zřízení penzionu u přístavby sklepa a lisovny vína Kovacs Penzion s vinotékou - Ivana Ševčíková Výstavba vinařského ubytování v obci Bořetice Vinařský dům Bavory Rekonstrukce a přístavba vinného sklepa s pobytovými místnostmi Penzion Víno Hruška Přestavba objektu čp. 207 na vinařský penzion se zázemím Višňové Vinařský penzion Vinařský penzion Gotberg výstavba a vybavení

Podhradí nad Znojmo Dyjí

2 248 200

Novosedly

Břeclav

1 819 398

Zaječí

Břeclav

809 494

Bořetice

Břeclav

1 163 715

Bavory

Břeclav

2 140 000

Strachotín

Břeclav

2 348 994

Blatnička

Hodonín

2 160 000

Višňové

Znojmo

3 027 184

Strachotice

Znojmo

6 000 000

Kurdějov

Břeclav

4 500 000

Příloha 2 Fotografie a mapa vybraných stěžejních projektů

První koňská regionální – hipostezka na Vyškovsku (zdroj: procyonletonice.cz, 2009)

Jáňův dvůr Nový Přerov (zdroj: januvdvur.cz)

Vinařský penzion Barabáš – Strachotice (zdroj: prazdninynavenkove.cz)

Vyznačení 3 stěžejních projektů na mapě JMK (zdroj: vlastní zpracování)