Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií
Tvorba informační strategie v konkrétní firmě Bakalářská práce
Autor:
Jan Vavroušek Informační technologie, správce informačních systémů
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Zdeněk Voznička CSc.
Duben, 2013
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitelnou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 24. 4. 2013
Jan Vavroušek
Poděkování: Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu práce Ing. Zdeňku Vozničkovi, CSc. za ochotu, cenné rady a připomínky při vedení práce. Také bych chtěla poděkovat manţelce za
podporu
během
studia.
Všem
ostatním
děkuji
za
pochopení
a
trpělivost.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou informační strategie konkrétní firmy. Práce je rozdělena do dvou celků. První část se věnuje teoretickému popisu tvorby a významu globální strategie firmy. Část druhá se zaměřuje na informační strategii s omezením na hardware architekturu a její tvorbu. Tato strategie bude určovat další rozvoj informačních systémů a informačních technologií ve firmě. Tato strategie bude určovat další rozvoj informačních systémů a informačních technologií ve firmě a bude základem pro tvorbu celkové informační strategie. Klíčová slova: Informační strategie, globální strategie, tvorba, firemní strategie This thesis deals with creation of information strategies specific company. The work is divided into two parts. The first part is devoted to the theoretical description of creation and importance of the global strategy of the company. The second part focuses on the information strategy limited to hardware architecture and its creation. This strategy will determine the further development of information systems and information technology in the company and will be the basis for the creation of an overall information strategy. Keywords: information strategy, global strategy, creation, company strategy
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1
2
Základní pojmy a metodiky ............................................................................................. 9 1.1
Strategie ....................................................................................................................... 9
1.2
Strategie a management ............................................................................................... 9
1.3
Informační strategie ................................................................................................... 10
1.4
Struktura a vymezení strategie ................................................................................... 11
1.5
Provázání IS/IT strategie s business strategií firmy ................................................... 12
1.6
Postup tvorby informační strategie dle metodiky MDIS ........................................... 13
Dílčí architektury ............................................................................................................ 14 2.1
3
4
Rozdělení dílčích architektur ..................................................................................... 14
2.1.1
Funkční architektura ........................................................................................... 14
2.1.2
Procesní architektura .......................................................................................... 14
2.1.3
Datová architektura ............................................................................................ 15
2.1.4
Technologická architektura ................................................................................ 15
2.1.5
Softwarová architektura...................................................................................... 15
2.1.6
Hardwarová architektura .................................................................................... 15
Metody strategické analýzy používané při analýze oblasti IS/IT ............................... 16 3.1
SWOT analýza ........................................................................................................... 16
3.2
SLEPT analýza .......................................................................................................... 17
3.3
PORTEROVA analýza odvětví zaměřená na IT ....................................................... 19
3.4
Metoda HOS 8 ........................................................................................................... 20
Analýza současného stavu IT ......................................................................................... 22 4.1
Charakteristika společnosti ........................................................................................ 22
4.1.1
Oblastní zastoupení a provozovny v ČR ............................................................ 23
4.1.2
Hlavní činnost firmy ........................................................................................... 23
5
4.2
Současný stav vyuţití informačních technologií ve společnosti................................ 24
4.2.1
Topologie sítě ..................................................................................................... 24
4.2.2
Hardware ............................................................................................................ 25
4.2.2.1
Osobní počítače a notebooky ...................................................................... 25
4.2.2.2
Servery......................................................................................................... 25
4.2.2.3
Zálohovací zařízení ..................................................................................... 26
4.2.2.4
Serverový cluster ......................................................................................... 28
4.2.2.5
Virtualizace serverů .................................................................................... 30
4.2.2.6
Datová úložiště ............................................................................................ 30
4.2.2.7
Síťové prvky ................................................................................................. 31
4.2.3
4.2.3.1
Operační systémy ........................................................................................ 32
4.2.3.2
Antivirová ochrana...................................................................................... 33
4.2.3.3
Kancelářský software .................................................................................. 34
4.2.3.4
Software pro zálohování ............................................................................. 34
4.2.3.5
Software pro podporu firemních procesů ................................................... 35
4.2.3.6
Virtualizační software ................................................................................. 36
4.2.4 4.3
Vnitřní analýza ................................................................................................... 37
4.3.1.1
Silné stránky ................................................................................................ 37
4.3.1.2
Slabé stránky ............................................................................................... 37
4.3.2
5
Podporované firemní procesy ............................................................................. 36
SWOT analýza IS/IT ................................................................................................. 37
4.3.1
4.4
Software .............................................................................................................. 32
Vnější analýza .................................................................................................... 37
4.3.2.1
Příležitosti ................................................................................................... 37
4.3.2.2
Hrozby ......................................................................................................... 38
Analýza HOS 8 .......................................................................................................... 40
Tvorba informační strategie........................................................................................... 42 6
5.1
6
Návrh informační strategie ........................................................................................ 42
5.1.1
Plánování informační strategie ........................................................................... 42
5.1.2
Analýza současného stavu IT ............................................................................. 43
5.1.3
Budoucí vývoj IT a jeho předpoklad .................................................................. 43
5.1.4
Vize informační strategie zaměřené na HW architekturu .................................. 43
5.1.5
Cíle informační strategie na HW architekturu .................................................... 43
5.1.5.1
Hardware .................................................................................................... 43
5.1.5.2
Centrální servery ......................................................................................... 44
5.1.5.3
Komunikace ................................................................................................. 44
5.1.6
Firemní procesy .................................................................................................. 44
5.1.7
Formulace jednotlivých cílů IT strategie ........................................................... 45
Rozvoj do budoucna v oblasti IT ................................................................................... 46 6.1.1
Mobilní zřízení ................................................................................................... 46
6.1.1.1
Tablet PC .................................................................................................... 47
6.1.1.2
Mobilní telefony .......................................................................................... 47
6.1.2
Green IT.............................................................................................................. 48
6.1.3
Business Intelligence .......................................................................................... 49
6.1.3.1 7
Automatizace procesů a vytěžování dokumentů .......................................... 50
Závěr................................................................................................................................. 51
Rejstřík .................................................................................................................................... 52 Seznam tištěné literatury ....................................................................................................... 52 Seznam elektronických zdrojů .............................................................................................. 52 Seznam obrázků .................................................................................................................... 54 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 55 Seznam zkratek ..................................................................................................................... 56 Seznam příloh ....................................................................................................................... 58
7
Úvod Cílem práce je vytvořit informační strategii se zaměřením na hardwarovou architekturu. Tato část informační strategie bude základem pro vytvoření celkové informační strategie zabývající se podporou firemních procesů prostředky IT. Téma bakalářské práce ovlivnilo mé současné zaměstnání jako správce počítačové sítě ve společnosti s více neţ 600 zaměstnanci. Pracovní náplň a zkušenosti získané na obdobných pozicích byly hlavními kritérii při výběru tématu. V této práci se zaměřím na vyuţití hardwaru a na hardwarovou architekturu ve firmě. Kvalitní hardware a jeho bezchybné pouţívání a provozování je nezbytnou součástí kaţdé moderní společnosti. Kromě znalostí patří k základním kamenům vytvoření informační strategie důkladná analýza prostředí společnosti a jejích potřeb. V teoretické části se zaměřím na výběr metodiky pro analýzu a zhodnocení současného stavu IT ve firmě. Dále zde vysvětlím základní pouţívané pojmy z této oblasti. V praktické části představím společnost a její aktivity. Zaměřím se na vyuţívání hardwaru jednotlivými odděleními firmy. Na základě analýzy poţadavků vytvořím plán pro vyuţití hardwaru pro danou společnost. Vytvořená informační strategie bude předloţena vedení společnosti jako jeden z podkladů při rozhodování o investicích do hardwaru a jeho vyuţití pro rozvoji společnosti. Při zpracování bakalářské práce jsem postupoval podle Prof. Ing. Jiřího Voříška, CSc. a jeho metody pro tvorbu informační strategie přizpůsobenou poměrům ve firmě.
8
1 Základní pojmy a metodiky 1.1 Strategie „Původ slova (strategia) hledejme v antice (z řeckého strategos, generál < stratos (vojsko, výprava) + agein, vést). Na začátku kaţdého vojenského taţení se rozhodovalo o tom, kterému ze stratégů bude svěřeno vrchní velení. Takový stratég se nazýval στρατηγός αστοκράτωρ, stratégos autokrátor. Ač musel na konci úkolu nebo taţení, pro které byl zvolen, skládat účty ze své činnosti, poţíval během funkčního období a v rámci obvodu svého působení obrovské autority s téměř neomezenou mocí.“ [10]
1.2 Strategie a management „Do managementu proniká strategie významněji aţ od 60-tých let dvacátého století v souvislosti se zavedením některých manaţerských technik do praxe firem (SWOT analýza, portfoliové matice a další). Po roce 1980 dochází k růstu významu strategie z důvodu rostoucí konkurence na světových trzích (M. Porter, Competitive forces). Dnes je strategie samostatným manaţerským a také vědeckým oborem, který se vyučuje na vysokých a především obchodních školách a je součástí výuky a rozvoje top manaţerů. Strategií se dnes zabývají profesoři, studenti v rámci PhD programů, konzultanti strategie a korporátní stratégové. Typickými pozicemi ve firmách zodpovědnými za strategii jsou viceprezident pro strategii, ředitelé pro globální strategii v rámci jednotlivých segmentů globálních trhů a také všichni top manaţeři na regionálních a lokálních trzích. Řečeno jinými slovy, strategií v rámci jedné nadnárodní firmy se zabývají desítky aţ stovky lidí na těch nejvýznamnějších manaţerských pozicích. „V jejich činnosti jim v posledních letech daleko více neţ přirozená intuice nebo zvláštní osobnostní předpoklady pomáhá především řada výstupů z oboru strategie na bázi evidence based (velké manaţerské studie a konzultační projekty) a také technologie a systémové manaţerské procesy (Business Intelligence, Market Intelligence, pokročilé aplikace CRM). Nejnovější publikace na poli strategie jednoznačně akcentují systémový přístup (Porter, HBR 2008, Chan, INSEAD, 2006) a oblíbené strategické manaţerské metodiky, hojně pouţívané ve většině korporací, posílají k ledu.“ [10]
9
1.3 Informační strategie V této kapitole se budu zabývat popisem informační strategie, která je jedním z hlavních nástrojů řízení IS/IT. Tuto strategii můţeme chápat jako mnoţinu vizí, cílů a hlavních charakteristik budoucího stavu IS/IT firmy a vymezující zároveň cesty jejich realizace. Tato strategie je jednou z dílčích strategií, navazujících na globální strategii firmy. Důleţitým úkolem IT oddělení je přijetí této strategie managementem společnosti a podílení se na celkové strategii firmy. Z tohoto pohledu je informační strategie důleţitým prvkem v rozvrţení investic do IT technologií. Hlavním úkolem strategického řízení IS/IT tedy je: Integrace vizí o IT v
Integrace vizí
Me
managementu
tod
Integrace interních
ick
Integrace podniku s okolím
á
Integrace interních
Technologická integrace
int
(datová, hardwarová,
podnikových procesů
egr
podnikových procesů
softwarová, uţivatelského rozhraní) Metodická integrace
Technologická integrace
ace
Obrázek 1 - Integrace ICT s podnikovými cíli [2]
Postavení jednotlivých úrovní je patrné z obrázku 1. Na informační strategii se pak můţeme dívat jako na projekt všech IS/IT projektů v podniku. Informační strategie zadává a koordinuje všechny informatické projekty - stejně jako plán domu koordinuje práci všech profesí podílejících se na stavbě domu. Neexistuje-li informační strategie, pak se jednotlivé informatické projekty v podniku vyvíjejí zcela nezávisle na sobě, coţ často vede k plýtvání s finančními a lidskými zdroji podniku. [3]
10
Obrázek 2 - Konceptuální model IST a struktura IST [3]
Z obrázku 2 je patrné, ţe na vstupu při tvorbě informační strategie vyuţíváme tyto dokumenty: Popis a hodnocení současného stavu IS/IT Definice cílového stavu IS/IT Návrhu moţných cest transformace současného stavu do stavu cílového [3]
1.4 Struktura a vymezení strategie Strategické cíle, záměry a vize lze v návrhu strategie kategorizovat a strukturovat dle jednotlivých oblastí či aspektů. Pak můţeme hovořit o struktuře či obsahu strategie. Názory na obsah jednotlivých dílčích strategií, nevyjímaje IT strategii, nejsou jednotné. Základní strukturu můţeme vidět na obrázku 3.
11
Finanční zabezpečení
Rozvojové záměry a cíle
Koncepce a filozofie IS Materiální
Strategické
zabezpečení
návaznosti
Strategie
Bezpečnost a
Pracovníci
IS/IT
ochrana IS
Řízení Jakost
Organizace a
rozvoje IS
řízení inf. procesů
Obrázek 3 - Struktura a vymezení IS/IT strategie [2]
Podle charakteru jednotlivých aspektů budou v některých částech návrhu strategie vyjádřeny spíše strategické cíle, kterých má být dosaţeno (zejména v části „rozvojové záměry a cíle“), v jiných bude převaţovat zaměření na vymezení cest a postupné realizace vytyčených strategických cílů. To ovšem nevylučuje, ţe i zde mohou být zformulovány specifické strategické cíle pro danou oblast, které však mají spíše charakter kritérií pro hodnocení realizace příslušných záměrů. [2]
1.5 Provázání IS/IT strategie s business strategií firmy Pokud se zaměříme na informační strategii, lze ji charakterizovat jako funkční strategii s návazností na nadřazené cíle, které jsou vyjádřeny v globální strategii firmy. Informační strategie by měla být v souladu se strategickými cíli celé firmy a metodami jejich dosaţení v oblasti IS/IT. Informační strategie musí podporovat jak nadřazenou obchodní strategii, tak i ostatní dílčí strategie. Měla by s nimi být provázána tak, aby oblast IS/IT maximálně podporovala naplnění dílčích strategických cílů souvisejících funkčních strategií.
12
1.6 Postup tvorby informační strategie dle metodiky MDIS1 V této kapitole bude popsán postup tvorby informační strategie dle metodiky MDIS. Tvorbu strategie můţeme rozdělit na pět hlavních etap: Plánování informační strategie Převzetí a verifikace závěrů z globální strategie Formulace vize a cílů IS/IT Reengineering podnikových procesů Reengineering IS/IT 1. Plánování IST
2. Převzetí a verifikace závěrů GST Integrace Integrace globální a informační
vizí a idejí 3. Formulace vize a cílů IS/IT
strategie 4. Reengineering podnikových procesů
5. Reengineering IS/IT
Obrázek 4 - Schéma postupu tvorby informační strategie [3]
1
Metodika MDIS (Multidimensional Development of Information Systems) je vyvíjena od počátku 90 let na katedře informačních technologií VŠE. Český název je Metodický základ systémové integrace a propagátorem je Doc. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Hlavním cílem této metodologie je vývoj a údrţba komplexního integrovaného IS, který optimálně podporuje podnikové cíle.
13
2 Dílčí architektury V této kapitole se budu zabývat globální architekturou IS/IT. Pod tímto pojmem si můţeme představit grafické a písemné vyjádření celkové koncepce IS/IT. Rozlišujeme dvě úrovně architektury – globální a dílčí. Globální architekturu lze označit jako hrubý návrh a vizi budoucího stavu IS/IT, zachycující jednotlivé komponenty a jejich vzájemné vazby. Na globální architekturu navazují detailnější návrhy IS/IT. Tyto návrhy nazýváme dílčí architektury. Pokud bychom si představili hrubý nákres automobilu, mohli bychom jej nazvat globální architekturou. Samostatné elektronické a palivové rozvody, apod. bychom poté nazývali architekturami dílčími. Architektury jsou mezi sebou propojeny vzájemnými vazbami. Například data jsou zpracovávána funkcemi software, který je vyuţívá hardware.
2.1 Rozdělení dílčích architektur Funkční Procesní Datová Technologická Softwarová Hardwarová
2.1.1 Funkční architektura Úkolem funkční architektury je popis struktury funkcí IS. Vychází z globální architektury a rozkládá ji do menších skupin. Nejmenší funkcí ještě viditelnou je operace.
2.1.2 Procesní architektura Je návrhem budoucího stavu procesů v podniku. Cílem je rychlá reakce na určitou mimořádnou externí událost. Východiskem je určení klíčových událostí reprezentujících vazby podniku s okolím.
14
2.1.3 Datová architektura Popisuje struktury datové základny IS. Datová architektura vychází z analýzy potřebných datových objektů a jejich vazeb a je finalizována návrhem datových souborů a jejich fyzickým uloţením.
2.1.4 Technologická architektura Řeší technologickou infrastrukturu a popisuje její komponenty a jejich vazby. Propojuje hardware a software s datovou architekturou. Dále definuje způsob zpracování jednotlivých aplikací a jejich uţivatelská rozhraní. Technologickou architekturu můţeme rozdělit podle: Metody zpracování Uspořádání PC Vrstev
2.1.5 Softwarová architektura Určuje jednotlivé SW komponenty, ze kterých bude systém postaven a vazby, jeţ budou mezi těmito komponentami existovat.
2.1.6 Hardwarová architektura Určuje typy, počty a vzájemné vazby HW komponent (servery, datová úloţiště, osobní počítače, notebooky, tiskárny a další periferní zařízení).
15
3 Metody strategické analýzy používané při analýze oblasti IS/IT Kaţdý návrh strategie firmy by měl vycházet z předem provedených zaměřených analýz vnitřního i vnějšího prostředí firmy, ať se jedná o funkční, obchodní nebo podnikové strategie. K provedení strategické analýzy, zaměřené na formulaci informační strategie, vyuţíváme standardní nástroje. Mezi ně můţeme zařadit: Souhrnnou SWOT analýzu Analýzu vnějšího prostředí SLEPT Porterovu analýzu odvětví zaměřenou na IT
3.1 SWOT analýza Tabulka 1 - SWOT analýza [20]
SWOT
Příleţitosti (Opportunitiess) Hrozby (Threats)
Analýza vnějšího prostředí
analýza
Analýza vnitřního prostředí Silné stránky (Strenghts)
Slabé stránky (Weaknesses)
Strategie
Strategie
maximalizací silných stránek
minimalizací slabých stránek
- maximalizovat příleţitosti
- maximalizovat příleţitosti
Strategie
Strategie
maximalizací silných stránek
minimalizací slabých stránek
- maximalizovat hrozby
- minimalizovat hrozby
16
Tento typ strategické analýzy nám umoţňuje zjistit stav podniku či organizace. Rozlišujeme čtyři základní fakta: Silné stránky (Strengths) Slabé stránky (Weaknesses) Příleţitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) Vnitřní faktory podnikání a interní prostředí firmy analyzují především silné a slabé stránky. Vnitřním faktorem můţe být například výkonnost či motivace pracovníků. Hodnocení hrozeb a příleţitostí se zaměřuje na externí prostředí firmy, ale je zde menší moţnost kontroly. Podnik můţe alespoň tyto faktory identifikovat pomocí analýzy konkurence, politické, ekonomické či demografické analýzy. [19] „SWOT analýza je hojně uţívána nejen ve spojitosti s komunitními analýzami, ale také analýzami projektů, podniků či úkolů skupin. Její idea je přisuzována Albertovi Humphreymu, který působil v šedesátých letech na Standfordské univerzitě ve Spojených státech.“ [13]
3.2 SLEPT analýza Tato analýza firmě umoţňuje vyhodnocení dopadů změn na projekt, proto bývá označována jako prostředek pro analýzu změn okolí. Skládá se z pěti základních hledisek: Social – sociální hledisko Legal – právní a legislativní hledisko Economic – ekonomické hledisko Policy – politické hledisko Technology – technické hledisko „Sociální hledisko zkoumá například demografické charakteristiky (populace, věk, etnika), sociálně-kulturní aspekty (ţivotní úroveň, rovnoprávnost), vzdělání (úroveň, převládající směr, dosaţitelnost), apod. Právní a legislativní hledisko zkoumá například existující zákonné normy (obchodní právo, pracovní právo, daňové zákony), soudnictví (vymahatelnost práva, rychlost, dostupnost, cena), připravované zákony apod. 17
Ekonomické hledisko zkoumá například makroekonomickou situaci země/oblasti (inflace, HDP, úroková míra, měna), finance (dostupnost, cena, flexibilita, moţnosti úvěrů), daně (výše jednotlivých sazeb, struktura, kontrola, cla) apod. Politické hledisko zkoumá například politickou stabilitu (forma vlády, stabilita vlády, podpora vlády), státní aparát (úřady, struktura, otevřenost, informovanost), vlivové skupiny (neziskové organizace), zahraniční politiku (orientace, členství v mezinárodních uskupeních) apod. Technické a technologické hledisko zkoumá například vědu (úroveň, podpora, efektivita, orientace), technologickou úroveň (morální zastarávání, orientace, rychlost implementace) apod.“ [6]
Legal (legislativní) Social (sociální)
Economic
SLEPT
(ekonomické)
Technology (technologické) Policy (politické)
Obrázek 5 - SLEPT analýza [6]
18
„V rámci analýzy se nemapuje pouze současná situace, ale pozornost se věnuje zejména otázkám, jak se toto prostředí bude či můţe do budoucna vyvíjet, jaké změny v okolí můţeme předpokládat. Je zaloţena na zkoumání sociálních, legislativních, ekonomických, ale i ekologických, politických a technologických faktorů.“ [14]
3.3 PORTEROVA analýza odvětví zaměřená na IT Porterova analýza odvětví se pouţívá při formulaci strategií vyšších úrovní – corporate a business. Cílem je zhodnotit postavení firmy v jejím odvětví z následujících pěti hledisek: Vyjednávající síly zákazníků Vyjednávající síly dodavatelů Hrozby vstupu nových konkurentů do odvětví Hrozby substitutů2 Rivality konkurentů
Substituční
Vliv
produkty
odběratelů
Vliv dodavatelů
Nová
Stávající
konkurence
konkurence
Obrázek 6 - Porterova analýza [1]
Porterova analýza zpracovávaná za účelem formulace informační strategie by měla být specificky zaměřena na identifikaci těch opatření strategického charakteru, která, aplikována v oblasti IT, budou zlepšovat pozici dané firmy v jejím odvětví.
2
Substituty jsou zboţí/výrobky, které lze ve spotřebě vzájemně zaměňovat.
19
Je výhodné, pokud je Porterova analýza odvětví za situace jejího uplatnění při formulaci informační strategie zpracována ve dvou navazujících krocích: V prvním kroku identifikována/zhodnocena situace z pohledu jednotlivých aspektů Porterova modelu (je třeba zjistit, jak veliká je vyjednávací síla zákazníků, dodavatelů, hrozba substitutů, atd.) Pokračování analýzy je zaměřeno na identifikaci opatření, která mohou v předchozím kroku identifikovaná negativa eliminovat Kaţdá vnější analýza, Porterovou analýzou nevyjímaje, by měla být zaměřena na vývojové trendy (do budoucna) a měla by být objektivní, tj. měla by pokud moţno odráţet realitu, nikoli vyjadřovat subjektivní názory autora analýzy. Nejedná se v ní pouze o stav, jaký byl nebo je, ale jaký bude vývoj situace v celém časovém horizontu strategie. [1] Porterovu analýzu téţ můţeme najít pod názvy: Porterova analýza konkurenčního prostředí či Porterova analýza pěti sil.
3.4 Metoda HOS 83 Metoda, která hodnotí podnikový informační systém z pohledu osmi oblastí. Mezi těchto osm oblastí patří: Hardware Software Orgware Peopleware Dataware Customers Suppliers Management IS Na základě dotazníků, které vyplní zaměstnanci pracující s informačním systémem, jsou odpovědi vyhodnoceny za pomoci stanoveného klíče. Výsledek poté vypovídá o vyváţenosti a celkovém stavu jednotlivých oblastí, a zda vyhovuje potřebám firmy. Tyto výsledky mohou být pro přehlednost graficky vyjádřeny. 3
Metoda vyvíjena VUT v Brně, Ústav Informatiky Podnikatelské fakulty
20
Odpovědi na otázky v dotazníku mohou nabývat hodnot v pěti úrovních. A to od 1 (velmi nízká úroveň aţ po 5 (velmi vysoká úroveň).
21
4 Analýza současného stavu IT V dnešní době je v kaţdé firmě nutné podporovat firemní procesy informačními technologiemi. U menších organizací zajišťují podporu IT specialisté či externí specializované firmy. Velké společnosti pro tuto činnost mají vyhrazená oddělení, která se touto podporou přímo zabývají. I nejmenší ţivnostníci jsou většinou nuceni řešit některé záleţitosti pomocí PC, e-mailové komunikace či inzerce na internetu. V této kapitole se budu zabývat analýzou současného stavu IT ve společnosti. Analýza by měla být základem tvorby kaţdé informační strategie. V této analýze jsou identifikovány všechny podstatné faktory a okolnosti determinující návrh strategie. [2] „V případě informační strategie by měla taková analýza pokrývat 3 oblasti: Očekávání a očekávání informačních potřeb důleţitých „stakeholders“ Vnější prostředí Vnitřní prostředí Interní analýza současného stavu oblasti IS/IT ve firmě by měla být vyváţeně popisná i kritická, zahrnující případně i porovnání s nejdůleţitějšími konkurenty firmy.“ [2]
4.1 Charakteristika společnosti „Společnost SITEL, spol. s r.o. vznikla v roce 1991 se záměrem výhradně montáţních sluţeb při výstavbě metalických kabelových a optických sítí. Rozsah činností společnosti SITEL je nejlépe charakterizován jiţ samotným jménem (Společnost pro výstavbu Integrovaných TELekomunikací), neboť svým zákazníkům zajišťuje širokou paletu sluţeb při návrhu, realizaci i údrţbě telekomunikačních a datových sítí. Z původně malé firmy vyrostla během několika let společnost střední velikosti s více neţ 600 zaměstnanci, která je dostatečná pro výstavbu telekomunikačních a datových sítí prakticky na zelené louce „systémem na klíč". To umoţňuje poskytovat zákazníkům široký rozsah sluţeb. Na rozdíl od mnoha konkurenčních společností, zůstala společnost SITEL, spol. s r.o. i přes značný rozvoj výhradně v českých rukách bez závislosti na zahraničním kapitálu, coţ jí umoţňuje naprostou volnost a můţe bez jakýchkoli omezení nabízet optimální a flexibilní řešení podle poţadavků libovolného zákazníka. Tato skutečnost se odráţí také v kontinuitě 22
poskytovaných sluţeb a ve stabilitě podniku při plnění závazků vůči svým zákazníkům i dodavatelům. Společnost se zařadila mezi nejvýznamnější dodavatele telekomunikačních technologií v České republice a jejími zákazníky se stali nejvýznačnější provozovatelé telekomunikačních a datových sluţeb u nás.
4.1.1 Oblastní zastoupení a provozovny v ČR PRAHA TÁBOR PLZEŇ ÚSTÍ NAD LABEM LIBEREC HRADEC KRÁLOVÉ BRNO ZLÍN OSTRAVA
Obrázek 7 - SITEL, oblastní zastoupení [18]
4.1.2 Hlavní činnost firmy Dodávky, výstavba, montáţ a údrţba telekomunikačních, slaboproudých a silnoproudých zařízení a sítí Výstavba sítí, instalace systémů a jejich údrţba Přeloţky kabelových sítí včetně dálkových a tranzitních sítí Dohled a údrţba veřejných i privátních sítí, měření a testování SOS (SITEL On Line Servis) - dohledové a síťové operační centrum Projekční, poradenská a konzultační činnost Síťové plánování Realizační studie, detailní plánování a projektová dokumentace Prodej výrobků Pronájem měřící a testovací techniky a zařízení“ [18]
23
4.2 Současný stav využití informačních technologií ve společnosti Stav a rozvoj informačních technologií ve firmě nebyl v minulosti vázán na ţádnou informační strategii. Odráţel pouze faktické aktuální potřeby pro zabezpečení zadaných poţadavků, procesům a vyţadovaným sluţbám. V následující kapitole bude tento stav analyzován a popsán, zda vyhovuje a splňuje veškeré nároky i do budoucna.
4.2.1 Topologie sítě Hlavní servery společnosti se nacházejí v centrále společnosti v Praze. V centrále jsou soustředěny veškeré servery firmy (datové, poštovní, DHCP, DNS, Active Directory, …), centrální diskové pole a zálohovací zařízení. K pobočkovému ukládání dat se vyuţívají disková pole NAS. K propojení poboček s centrálou se vyuţívá internetové propojení T-Systems, v jednom případě připojení od O2. Rychlost připojení je závislá na velikosti
eth5
eth4
eth5
UTM 425
1000 PCI-E eth6
eth7
UTM 425
1000 PCI-E eth6
eth7
RED 10
LAN 1 LAN 2 LAN 3 LAN 4 WAN
net Tunn el
RED 10
RED 10
Pow er
Pow er
Pow er
HA
Obrázek 8 - Připojení a rychlosti jednotlivých poboček [Zdroj: vlastní]
Technologická struktura je tvořena: 24
LAN 1 LAN 2 LAN 3 LAN 4 WAN
eth4
HA
eth3
DMZ
LAN 1 LAN 2 LAN 3 LAN 4 WAN
eth3
eth2
WAN
Syst em Rou ter Inter net Tunn el
eth2
DMZ
10/100/1000 PCI-E eth1
LAN
LAN 1 LAN 2 LAN 3 LAN 4 WAN
WAN
eth0
net Tunn el
eth1
LAN
USB 2.0
Syst em Rou ter Inter net Tunn el
eth0
Pow er
| O| O|
LAN 1 LAN 2 LAN 3 LAN 4 WAN
10/100/1000 PCI-E
USB 2.0
| O| O|
COM
Syst em Rou ter
Enter
Inter
Enter
Esc
RED 10
Syst em Rou ter Inter net Tunn el
LAN 1 LAN 2 LAN 3 LAN 4 WAN
Pow er
COM Esc
Syst em Rou ter
RED 10
Inter
LAN 1 LAN 2 LAN 3 LAN 4 WAN
LAN 1 LAN 2 LAN 3 LAN 4 WAN
Pow er
RED 10
Syst em Rou ter Inter net Tunn el
net Tunn el
Pow er
Syst em Rou ter
Praha T-Systems 100/100
RED 10
Inter
LAN 1 LAN 2 LAN 3 LAN 4 WAN
LAN 1 LAN 2 LAN 3 LAN 4 WAN
Pow er
RED 10
Brno T-Systems 10/10 Ostrava T-Systems 10/10 Liberec O2 8/8 Plzeň T-Systems 10/10 Tábor T-Systems 4/4 Dolínek T-Systems 4/4 Česká Lípa T-Systems 4/4 Hradec Králové T-Systems 4/4 Zlín T-Systems 4/4 Ústí nad Labem T-Systems 4/4
Syst em Rou ter Inter net Tunn el
net Tunn el
Pow er
Syst em Rou ter
RED 10
Inter
Pow er
Syst em Rou ter Inter net Tunn el
pobočky (viz. Obrázek 8).
RED 10
Strukturovanou kabeláţí hlavní lokální sítě LAN v centrále společnosti i pobočkách Bezdrátovou konektivitou v centrále i na pobočkách o Wi-Fi síť pro zaměstnance s přístupem do lokální sítě o Wi-Fi síť pro návštěvy s přístupem pouze do internetu Optickým propojením switchů v centrále společnosti
4.2.2 Hardware 4.2.2.1 Osobní počítače a notebooky Jednotlivé pobočky včetně centrály jsou vybaveny počítači a notebooky dle potřeby jednotlivých pracovníků. Celkem se jedná o 500 zařízení. Notebooky jsou z převáţné většiny značky DELL, stolní počítače jsou od různých výrobců, případně sestavená IT pracovníky. 4.2.2.2 Servery K ukládání dat je k dispozici datový server DELL PowerEdge 2850, jehoţ funkci v současné době přebírá diskové pole MD3220 téhoţ výrobce. Datový server slouţil, kromě sdílení dat, i jako primární řadič Active Directory4, DHCP, DNS, a tiskový server. Po zavedení virtualizace, převzaly provozované sluţby jiné servery (viz. Dále). Jelikoţ je datový objem veliký a stěhování dat nemůţe probíhat za provozu, probíhá toto mimo pracovní dobu a postupně. Dalšími servery jsou servery slouţící k virtualizaci. Jedná se o dva totoţné servery DELL R710 poskytující dostatečný výkon (viz. Tabulka 2) i pro budoucí rozvoj společnosti. V současné době je virtuálně provozováno 12 serverů. Jeden server na platformě Linux, zbývají na platformě společnosti Microsoft. Virtualizované servery postupně nahrazovaly a přebíraly sluţby běţící na starších fyzických serverech. Dříve většinu hlavních sluţeb poskytoval datový server. Nyní tyto sluţby poskytují 3 virtualizované servery a došlo tak k rozdělení zátěţe mezi jednotlivé servery a lepší kontrole a obsluze jednotlivých sluţeb. Pokud by byl řadič domény provozován pouze ve virtualizovaném stavu, mohlo by v případě výpadku tohoto serveru dojít k nedostupnosti ostatních virtualizovaných serverů. Z tohoto důvodu je sekundární doménový řadič (Active direktory, DHCP a DNS) provozován na fyzickém serveru, který byl k tomu 4
„Sluţba Active Directory® je adresářová sluţba, která ukládá informace o objektech v síti a poskytuje uţivatelům a správcům sítě přístup k těmto informacím.“ [Zdroj: http://technet.microsoft.com/cscz/library/cc782657(v=ws.10).aspx]
25
důvodu vyčleněn. Jelikoţ výkon serverů slouţících k virtualizaci je dostatečný, budou nové servery zaváděné ve společnosti instalovány jiţ pouze virtuálně. Tabulka 2 - Specifikace serveru DELL R710 [Zdroj: vlastní]
Specifikace server DELL R710 Procesor
Intel Xeon X5660 Processor (2.80GHz, 6C, 12M Cache, 6.40 GT/s QPI, 95W TDP, Turbo, HT) (2x)
Operační paměť
48GB 1333MHz
Pevné disky
146GB SAS 6Gbps 15k 2.5" HD Hot Plug (5x)
Řadiče
SAS 6Gbps External Controller PERC H700 Integrated RAID Controller, 1GB NV Cache, For x8 Backplane
Obrázek 9 - Server DELL R710 [4]
4.2.2.3 Zálohovací zařízení Zálohování diskového pole je zajišťováno zálohovacím serverem DELL R510 (specifikace viz Tabulka 3) společně s páskovou mechanikou PowerVault TL2000 Tape
26
Library. Pásková mechanika je k zálohovacímu serveru připojena rozhraním SAS5 6Gbps. Pouţité magnetické pásky jsou typu LTO56 a zařízení jich pojme aţ 24 o celkové kapacitě 60GB (při pouţití pásek LTO6, viz Tabulka 4). O zápis a čtení dat se stará jedna jednotka LTO. Zařízení však můţe být vybaveno aţ dvěma jednotkami. Nejdůleţitější vlastností tohoto typu magnetických pásek je extrémně vysoká kapacita – aţ 1,5 TB přirozené kapacity a aţ 3TB při pouţití komprimace v poměru 1:2. Ţivotnost a spolehlivost páskových kazet je udávána na dobu přes 30 let. Tabulka 3 - Specifikace serveru DELL R510 [Zdroj: vlastní]
Specifikace serveru DELL R510 Procesor Operační paměť Pevné disky
Intel Xeon E5620 Processor (2.40GHz, 4C, 12M Cache, 5.86 GT/s QPI, 80W TDP, Turbo, HT) (2x) 24GB 1333MHz 2TB Near Line SAS 6Gbps 7.2k 3.5" HD Hot Plug (6x) 500GB Near Line SAS 6Gbps 7.2k 2.5" Internal HD Cabled (2x) SAS 6Gbps External Controller
Řadiče
PERC H700 Integrated RAID Controller, 512MB Cache, For 12x HDD
Zálohovací server je vybaven datovým úloţištěm o velikosti 9 TB, které zajišťuje dostatečný prostor pro přechodné uloţení záloh. Samotné zálohování obstarává software společnosti Symantec - Backup Exec 2012. Tento produkt bude popsán v kapitole o software. Zálohování stávajícího datového serveru má na starosti pásková mechanika DELL PowerVault 132T LTO Tape Library připojená prostřednictví SCSI rozhraní k tomuto serveru. Mechanika podporuje páskové kazety LTO3 s moţností pojmout aţ 24 těchto pásek. Kapacita a specifikace LTO3 je vyjádřena v tabulce 4. Zálohování NAS diskových polí poboček (viz. Níţe) je prováděno na externí disk připojený pomocí USB k tomuto NAS diskovému poli.
5
Serial-Attached SCSI. Sériová sběrnice, nahrazující paralelní sběrnici SCSI. Rozhraní SAS je kombinací vlastností SCSI a SATA. Oproti SCSI nabízí vyšší přenosovou rychlost a podporu technologie „hot swap“. 6 Linear Tape Open. Jedná se o otevřený formát, který vznikl ve spolupráci společností IBM, Hewlett-Packard a Seagate.
27
Tabulka 4 - Specifikace typů pásek LTO [Zdroj: vlastní]
Generace Vlastnosti Vydáno Skutečná kapacita (bez komprese) Max. rychlost (MB/s) WORM
LTO-1
LTO-2
LTO-3
LTO-4
LTO-5
LTO-6
2000
2003
2005
2007
2010
2012
100 GB
200 GB
400 GB
800GB
1,5 TB
2,5 TB
15
40
80
120
140
160
7
Ne
Šifrování
Ano Ne
Počet stop Zápisové prvky
Ano
384
512
704
896
1280
2176
8
8
16
16
16
16
Tabulka 5 - Nesoulad barevného značení mezi výrobci [Zdroj: vlastní]
Generace Výrobce HP
LTO-1
LTO-2
LTO-3
LTO-4
LTO-5
LTO-6
Modrá
Tmavě
Ţlutá
Zelená
Světle
Fialová
červená IBM
Černá
modrá
Fialová
DELL
Břidlicová
Zelená
Vínová
Modrošedá
Modrozelená
Tmavě
Černá
červená Imation
Černá
Fialová
Modrošedá
Modrozelená
Tmavě
Černá
červená Sony
Černá
Fialová
Šedá
Zelená
Tmavě červená
4.2.2.4 Serverový cluster8 „Cluster je logické spojení několika zdrojů, tedy serverů, pro vytvoření jednoho celku poskytujícího sluţby klientským počítačům. Cluster vystupuje vůči okolnímu světu jako jeden server, zatímco na pozadí je tvořen řadou serverů, tedy uzlů, poskytujících odolnost proti výpadku některého ze serverů v clusteru. Pro vybudování clusteru, coby vysoce-dostupného řešení, je třeba splnit podmínky pro zamezení výpadku některé z komponent řešení. Řeč je hlavně o síťové komunikaci a sdíleném diskovém úloţišti. 7
Programovatelná permanentní paměť. Informaci lze pouze jednou zapsat, ale libovolněkrát číst. Označení Cluster se v oblasti IT pouţívá jak pro označení spolupracujících počítačů, tak pro označení části pevného disku. V ekonomické oblasti můţe jít o označení spolupracujících subjektů či jinak vzájemně propojených firem. 8
28
Servery v rámci clusteru musí mít přístup ke společnému diskovému úloţišti. Pro případ Hyper-V clusteru je to disk, na kterém jsou uloţeny soubory samotného virtuálního serveru. V případě výpadku fyzického Hyper-V serveru je virtuální server přesunut na druhý (jiný) server v rámci clusteru s přístupem ke sdílenému diskovému úloţišti.“ [15]
Obrázek 10 - Znázornění serverového clusteru [15]
A proč tedy mít dva totoţné servery? Jeden server je dostatečně výkonný, aby na něm bylo moţno provozovat stávající virtualizované servery. V případě výpadku tohoto fyzického serveru by však došlo k nedostupnosti všech těchto virtualizovaných serverů. Z tohoto důvodu jsou fyzické servery zapojeny do clusteru a nastaveny na vysokou dostupnost (High Avaiability). Toto zaručuje, ţe v případě výpadku jednoho fyzického serveru, budou servery virtualizované přesunuty a na funkční fyzický server a poběţí dále, aniţ by uţivatel postřehl jakýkoliv výpadek. Abychom mohli provozovat cluster, musí být virtuální disky serverů umístěny na diskovém poli dostupném oběma serverům fyzickým. V případě výpadku dochází pouze k přesunutí operační paměti virtuálních serverů a provoz běţí dále. Pro cluster platí, ţe všechny komponenty či zařízení musí být dostupné oběma fyzickým serverům. Není moţno například mít připojen USB klíč slouţící k ověřování licence software k jednomu z fyzických serverů. Tento klíč musí být moţno obslouţit oběma servery. Toto je moţno zajisti zařízením USB over IP, které zpřístupní USB zařízení po datové síti a bude tak dostupné všem zařízením připojeným do stejné sítě. Podobným případem můţou být zařízení vyuţívající k připojení k serveru sériové porty (docházkové systémy, elektronické poţární a bezpečností systémy, apod.)
29
Obrázek 11 - 14ti portový USB HUB dostupný přes protokol IP [8]
4.2.2.5 Virtualizace serverů „Kaţdá společnost provozující servery s instalovanými aplikacemi řeší náklady na jejich provoz a dostupnost. Často se jedná o nemalé částky. To je také důvodem, proč někdy bývají sniţovány náklady na provoz datových center právě na úkor například úrovně zajišťované hardwarové podpory, kde bývají náklady nejvyšší. Další oblastí nemalých nákladů, kde se ale příliš škrtat nedá, jsou náklady na elektrickou energii a chlazení. Vypnout server jen proto, ţe má příliš velký energetický příkon, to si skutečně jen tak někdo dovolit nemůţe. I proto mnoho společností přistupuje k virtualizaci. Z důvodu velkých provozních úspor a dosaţení cenově přívětivé vysoké dostupnosti.“ [17] „Virtualizaci serverů lze jednoduše popsat jako rozdělení jednoho fyzického serveru na několik virtuálních strojů. Následně můţe kaţdý virtuální server provozovat nezávisle vlastní operační systém a aplikace. Této moţnosti se vyuţívá také před zaváděním nových řešení, například pokud se firma chystá implementovat nový software, můţe na jednom virtuálním serveru vytvořit díky virtualizační technologii prostředí pro testování daného uţivatelského prostředí a následně ho celopodnikově implementovat, nebo se rozhodnout pro jiný, vhodnější.“ [21 4.2.2.6 Datová úložiště Jak jiţ bylo zmíněno, centrálním úloţištěm firmy je diskové pole společnosti DELL, a to typ MD3220 (jedná se o řídící jednotku) s rozšířením o další diskové úloţiště MD1220. Zařízení je nakonfigurováno tak, aby pojmulo 24 disků o velikosti 2,5" v kaţdé části (MD3220 a MD1220). Konfigurace velikosti disků se můţe lišit dle poţadavků zákazníka. V současné době je kapacita disků dostatečná s velkou volnou kapacitou pro budoucí potřeby. 30
Ukládání dat na pobočkách zajišťují disková pole NAS Synology R407 případně R409. Disponují 4 disky (kapacita disků závisí na velikosti pobočky a jejích nárocích) s moţností vytvoření RAID pole. Specifikem těch diskových polí je moţnost vytvoření hybridního RAID pole s moţností ochrany dat před pádem aţ 2 disků. 4.2.2.7 Síťové prvky V rámci přechodu k jinému poskytovateli internetového připojení firma nahradila na začátku roku 2011 veškeré aktivní prvky v centrále společnosti. Jednalo se o 8 switchů, kaţdý po 48 portech pro LAN připojení (konektor RJ45) včetně 2 portů pro optický propoj. Switche disponují technologií POE9. Pomocí této technologie jsou ve firmě napájeny telefony slouţící pro VoIP10 telefonii a přístupové body pro Wi-Fi. Dalším významným prvkem v síti jsou dva hardwarové firewally zapojené do clusteru pro vyšší dostupnost a odolnost proti výpadkům. Tato zařízení tvoří vstupní i výstupní bezpečností bránu celé sítě. Jedná se o zařízení SOPHOS UTM 9 (dříve Astaro Security Gateway). Významnou funkcí je moţnost propojení s externím zařízením RED BOX 10. Toto propojení nám umoţní „prodlouţit“ síť z centrály na jednotlivé pobočky. Tato zařízení se spravují z centrálního a konfigurace je okamţitě aktivní. Jedinou nevýhodou je nutnost neustálého připojení k internetu.
9
Technologie umoţňující přenášet spolu s daty napájení po ethernetovém rozvodu. Tím odpadá nutnost vést k zařízení napájecí kabel. Napájet je moţné např. IP telefony, kamery, Wi-Fi přístupové body apod. 10 Technologie pro přenos hlasu v těle paketů UDP prostřednictvím sítě.
31
4.2.3 Software 4.2.3.1 Operační systémy Počítače i servery jsou vybaveny legálně zakoupenými operačními systémy společnosti Microsoft. Na serverech je to Windows Server 2008 Standard, v případě serverů R710 určených pro virtualizaci je to edice Datacenter. Tato edice umoţňuje legálně instalovat operační systém edice Standard na neomezený počet virtuálních serverů11. Na starších serverech jsou instalovány operační systémy Windows Server 2003 a Windows Server 2000. Tyto servery však budou v brzké době odstaveny. Tabulka 6 - Windows Server 2008 R2 – dostupnost hlavních edicí a režim licencování [22]
Edice
Dostupnost12
Licenční režim
Počet fyzických a virtuálních instalací OS
Windows Server 2008 R2 Standard Windows Server 2008 R2 Enterprise Windows Server 2008 R2 Datacenter Windows Web 2008
VL, OEM, FPP
Server + CAL
1+1
VL, OEM, FPP
Server + CAL
1+4
VL, OEM
Per Processor13 + CAL
1+∞
VL, OEM, FPP
Server
1 nebo 1
11
Počet serverů je omezen pouze výkonem fyzického serveru. VL – multilicenční programy, OEM – nákup licence s novým PC, FPP – krabicové balení software. 13 U tohoto typu licence je zapotřebí tolik licencí, na kolika procesorech operační systém poběţí. 12
32
Tabulka 7 - Windows Server 2008 R2 – licenční novinky [22]
Edice
Změna / Novinky
Windows Server 2008 R2
Nová edice OS určená pro
Foundation
organizace s max. 15 uţivateli.
Komentář Licence dostupná jako OEM. Neexistuje nic jako licence
Pro přístup k Windows Serveru
„Windows Server 2008 R2
Windows Server 2008 R2 a
2008 R2 jsou vyţadovány
CAL“. Zákazníci tedy pro
licence CAL
licence Windows Server 2008
přístup k verzi R2 pouţijí
CAL.
licence CAL zakoupené pro Windows Server 2008.
Windows Server 2008 R2
Všechny edice typu „without
without Hyper-V edice
Hyper-V“ byly zrušeny. Pro připojení k sluţbě Remote Desktop Services Windows Licence „Terminal Services
Serveru 2008 R2 lze vyuţít jak
Remote Desktop Services
2008 CAL“ byly přejmenovány
původní licence Terminal
(RDS)
na licence „Remote Desktop
Services CAL pro Windows
Service 2008 (RDS) CAL“.
Server 2008, tak licence Remote Desktop Services 2008 CAL.
Počítače a notebooky uţivatelů jsou vybaveny operačním systém Windows XP, případně Windows 7 ve verzích 32bit nebo 64bit14. 4.2.3.2 Antivirová ochrana Antivirová ochrana je zabezpečena programem ESET Endpoint Antivirus. Software v této edici umoţňuje vzdálenou správu jednotlivých připojených počítačů. Tím ulehčuje nastavování, řazení do skupin a poskytuje přehled o provedených či neprovedených operacích (aktualizace, antivirové kontroly, apod.). Program je dostupný jak pro uţivatelské stanice, tak pro servery a to ve 32bit i 64 bit verzích. Dostupná je téţ verze pro mobilní zařízení (telefony, tablety) s operačním systémem Android, Symbian15 nebo Windows Mobile do verze 6.5.
14
Rozdíl mezi 32bit a 64bit verzí je ve velikosti podporované RAM paměti. U 64 bitové verze je to 4GB a více. Tato verze dokáţe efektivněji zpracovávat velké objemy paměti a systém můţe proto rychleji reagovat při spuštění několika programů současně. 15 Symbian Anna, S60 3rd Edition (pouze Nokia), S60 5th Edition (pouze Nokia).
33
Licenční podmínky tohoto produktu umoţňují instalovat tento software na jednotlivé platformy libovolně. Omezení je pouze v počtu licencovaných zařízení.
Obrázek 12 - ESET Remote Administrator (webový monitoring) [Zdroj: vlastní]
Obrázek 13 - ESET Remote Administrator (webový monitoring) [Zdroj: vlastní]
4.2.3.3 Kancelářský software Kancelářská činnost je podporována softwarovým balíkem Microsoft Office ve verzích 2003 aţ 2010.
Pro specifické činnosti je vyuţíván software firmem AutoDesk
(AutoCAD) a Bentley (MicroStation, Map PowerView, Redline). K ostatním činnostem je vyuţíváno freeware16 programů (Adobe Acrobat Reader, CD Burner, a další). 4.2.3.4 Software pro zálohování Zálohování zajišťuje software Symantec Backup Exec 2012. Pro tento program jsou zakoupeny licence pro zálohování databází, Windows a Linux serverů, podpora páskových
16
Licence pro software, který je poskytován bezplatně. Software můţe být omezen např. pro nekomerční pouţití, pro osobní potřebu, ve školách apod.
34
mechanik a knihoven či podpora virtualizačních platforem VMware a Hyper-V. Důleţitou součástí produktu je moţnost Deduplikace17.
Obrázek 14 - Seznam podporovaných služeb Symantec Backup Exec 2012 [Zdroj: vlastní]
4.2.3.5 Software pro podporu firemních procesů Pro podporu firemních procesů (analýzy, personalistika, logistika, majetek, nákup, prodej, účetnictví, sklad, apod.) vyuţívá společnost software Microsoft Navision18.
17
Deduplikace je speciální technika komprese dat, která zabraňuje ukládání stejných datových bloků na jednom úloţišti. Deduplikační jednotka ukládá referenční informace o datové struktuře a díky tomu je schopná při zpětném čtení deduplikovaných dat zpět obnovit původní, komplexní informaci. Účelem deduplikace je úspora místa na datovém úloţišti, v průměru o 92%. [7] 18 Dnes Microsoft Dynamics NAV.
35
4.2.3.6 Virtualizační software Jako virtualizační platforma je vyuţíván sluţba Hyper-V operačního systému Windows Serveru 2008 R2. Pro podporu virtualizace a procesů s ní souvisejících je vyuţíván softwarový balík System Center 2012 od společnosti Microsoft.
4.2.4 Podporované firemní procesy K důleţitým firemním procesům patří veškerá úkony ekonomické a obchodní agendy (fakturace, personalistika, sklady, prodej, výroba, apod.). K dalším firemním procesů patří např. evidence přenosových tras, dokumentace staveb, projektování, apod. Hlavní firemní agenda (fakturace, sklady, mzdy, správa zákazníků, apod.) je vykonávána prostřednictvím software Microsoft Navision. Oběh dokladů po firmě je však stále v papírové podobě. To má za následek občasná zdrţení dokladů, či rovnou jejich ztrátu ve firemním koloběhu. Dohledání takových dokladů je pak prakticky nemoţné. Záleţitosti týkající se administrativních činností (správa došlé a odeslané pošty, různá firemní sdělení apod.) jsou vykonávány za pomoci balíku Microsoft Office a jeho funkcí, v případě správy došlé a odeslané pošty se jedná o vyuţití papírové knihy pro evidenci této agendy. Propagační a marketingové materiály jsou zadávány externím firmám. Není tedy pouţíván ţádný specifický grafický software. Pro práci s e-mailem (příjem a odesílání elektronické pošty) je vyuţíván Microsoft Outlook, který je součástí balíku Microsoft Office (Word, Excel, PowerPoint, Outlook). Doposud pouţívaná verze 2003 je postupně nahrazována verzí 2007. Pro odborné činnosti (projektování, dokumentace) je vyuţíván software AutoCad společnosti AutoDesk a dále pak produkty společnosti Bentley. A to Map PowerView, Redline či Viewer.
36
4.3 SWOT analýza IS/IT Jelikoţ ve firmě neexistuje globální strategie, při jejíţ tvorbě by byla SWOT analýza vytvořena, bude tato analýza provedena nyní při tvorbě informační strategie.
4.3.1 Vnitřní analýza 4.3.1.1 Silné stránky Za dobu, po kterou se podnik pohybuje na trhu, byl díky neustálému vývoji schopen sestavit kvalitní IT oddělení. Toto oddělení se podílí na dynamickém vývoji a rozvoji v oblasti IT a snaţí se o maximální bezpečnost a vyuţívání IT ve firmě. Díky dlouhodobé spolupráci s dodavateli, je IT oddělení schopno zajistit výhodnější ceny spolehlivého technického vybavení, kvalitní internetové připojení a značkový software. IT oddělení dále disponuje výkonnými servery a úloţištěm dat a neustále vyvíjí snahu o maximální bezpečnost při vyuţívání IT ve firmě. 4.3.1.2 Slabé stránky Vysoké náklady na vzdělávání zaměstnanců a neochota uţivatelů přizpůsobit se novým technologiím v oblasti vyuţívání a bezpečnosti práce s IT, vede k malému proškolení, a následně i jejich nízké počítačové gramotnosti. Zavedené technologie, jako např. intranet, jsou nedostatečně vyuţívány. Některé starší počítače jiţ svými technickými parametry neodpovídají potřebám firmy a jejich technické parametry nesplňují poţadavky nových softwarů, které by bylo moţné vyuţít pro lepší a efektivnější práci zaměstnanců. Přetrvávajícím neduhem je neexistující kontrola dodrţování bezpečnostních opatření firmy a špatná komunikace zaměstnanců s IT specialisty. Ve firmě je třeba vytvořit strategii pro dlouhodobé plánování nákupu technického vybavení. Poté by firma byla schopna zajistit ještě výhodnější ceny při odběru většího mnoţství vybavení, neţ doposud.
4.3.2 Vnější analýza 4.3.2.1 Příležitosti Podnik má kolem sebe stále mnoho příleţitostí, které doposud nevyuţívá. Velká příleţitost je ve vypracování koncepce a plánování rozvoje IT ve firmě, coţ by mohlo vést k dalšímu sníţení cen IT produktů, sluţeb a následně i modernizaci technického zařízení. Další příleţitost vidím v lepším proškolení zaměstnanců při práci s počítači a zvyšování znalostí v IT oddělení v oblasti nových technologií. Dále se zde můţeme zaměřit na rozšíření 37
intranetu a jeho propojení s ERP pro moţnost elektronického zpracování dokumentů či zavedení helpdesk aplikace v rámci intranetu pro rychlejší komunikaci zaměstnanců a IT pracovníků. 4.3.2.2 Hrozby Mezi hrozby můţeme zařadit stále stoupající náklady na IT (např. DPH), další zpřísnění licenčních podmínek na SW produkty či nedostatečné proškolení, zejména nových zaměstnanců. Případné pochybení zaměstnanců můţe mít za následek porušení bezpečnosti práce při manipulaci s informačními technologiemi. Dalšími hrozbami by mohl být odchod kvalifikovaného IT specialisty nebo stále se zvyšující počet útoků hackerů. Podle některých odhadů mohou viry napadnout aţ 70% počítačů. Tabulka 8 - Grafické vyjádření analýzy SWOT [Zdroj: vlastní]
STRENGHTS (Silné stránky)
WEAKNESSES (Slabé stránky)
Kvalitní a zkušené oddělení IT
Nízká počítačová gramotnost zaměstnanců
Všeobecně dynamický vývoj a rozvoj
Nedostatečné vyuţívání intranetu
v oblasti IT
Nevýhodné ceny technického vybavení
Snaha o maximální bezpečnost vyuţívání IT
z důvodu neexistence dlouhodobého
ve firmě
plánování
Spolehlivý dodavatel hardware
Kvalitní internetové připojení
Neustálý vývoj a zlepšování ERP Microsoft
specialisty
Navision
Značkové produkty HW a SW
Výhodné ceny technického vybavení díky
Komunikace mezi zaměstnanci a IT Nedostatečné školení řadových pracovníků v oblasti bezpečnosti vyuţívání počítačů
Neexistující kontrola dodrţování bezpečnostních opatření firmy
dlouhodobým kontraktům
Neexistence psané koncepce rozvoje IT/IS
Vybudované firemní IT know-how
Neochota uţivatelů přizpůsobit se novým
Výkonné servery a úloţiště dat
trendům v oblasti elektronického zpracování a vytěţování dokumentů
OPPORTUNITIES (Příleţitosti)
THREATS (Hrozby)
Vypracování koncepce rozvoje IT/IS ve
Mírně stoupající náklady na IT
firmě
Stále se zvyšující počet útoků počítačových
Rozšíření vyuţití intranetu a jeho propojení
hackerů (podle některých odhadů mohou viry
s ERP pro moţnost elektronického
napadnout aţ 70 % počítačů)
38
zpracování dokumentů
Odchod některého z IT specialistů
Zavedení helpdesk aplikace v rámci intranetu
Další zpřísnění licenčních podmínek na SW
pro rychlejší komunikaci zaměstnanců a IT pracovníků
produkty
Zvyšování úrovně počítačových dovedností a
zaměstnanců
znalostí zaměstnanců
bezpečnosti při práci s IT
Zvyšování znalostí u zaměstnanců IT oddělení
Modernizace technického (HW) zařízení dlouhodobé plánování
Nedostatečné proškolení zejména nových
Předpokládané další sniţování cen IT produktů a sluţeb
39
větší riziko porušení
4.4 Analýza HOS 8 Cílem metody HOS 8 je ucelený pohled na informační systém firmy. Je realizován jako hodnocení osmi klíčových oblastí, kterými jsou hardware, software, orgware, peopleware, dataware, customers, suppliers a management IS. V této analýze se budu zabývat pouze posouzením stavu hardware.
Obrázek 15 - Ilustrační výsledek metody HOS 8 [23]
Jednotlivé oblasti jsou zkoumány pomocí dotazníků, kaţdá oblast obsahuje deset otázek. Ve své práci jsem se zaměřil pouze na oblast hardware. Dotazníky jsem nechal vyplnit zaměstnanci, kteří mají přehled v oblasti hardware a dokáţí objektivně tento následně ohodnotit. Z vyplněných 10 dotazníků jsem provedl vyhodnocení. V příloze je přiloţen vzor dotazníku. Stav hodnot z dotazníku vypočteme jako aritmetický průměr jednotlivých odpovědí s vyškrtnutím minimální a maximální hodnoty. Výsledek zaokrouhlíme na celé číslo.
40
Vzorec výpočtu: MAXi = max (ui1, … , ui10) MINi = min (ui1, … , ui10)
Písmeno i značí oblast, písmeno j značí otázku ze zkoumané oblasti. Hodnocení oblastí: ui = 5 znamená velmi vysokou úroveň oblasti i ui = 4 znamená vysokou úroveň oblasti i ui = 3 znamená střední úroveň oblasti i ui = 2 znamená nízkou úroveň oblasti i ui = 1 znamená velmi nízkou úroveň oblasti i.
Hardware (HW) V této oblasti je zkoumáno fyzické vybavení ve vztahu k jeho spolehlivosti, bezpečnosti, pouţitelnosti se softwarem. uhw = 4 Výsledná hodnota oblasti hardwaru je 4, která je brána podle metody HOS 8 jako vysoká úroveň oblasti.
41
5 Tvorba informační strategie Ve vývoji strategie je důleţité uvaţování a plánování v dlouhodobém horizontu a zahrnutí různých podob managementu informací.
Sem patří: informační systémy,
informační technologie a telekomunikace. Předpokladem pro úspěšnou strategii je integrálnost
s podnikovou strategií, efektivnost a zajištění kontinuity, která neustále
vyhodnocuje změny a přehodnocuje jiţ provedené projekty. Tvorbou informační strategie by se nemělo zabývat pouze IT oddělení, ale měli by zde být zahrnuti i vrcholový manaţeři firmy. Tato spolupráce zaručuje správně propojení a návaznost na strategii podnikovou. Úkolem IT oddělení je hlavně plánování IT strategie, čímţ je myšlena technická realizace cílů (systémy, jeţ chceme pouţít, jejich kompatibilita s jiţ pouţívanými,… apod.)
5.1 Návrh informační strategie Tato kapitola bakalářské práce se věnuje vypracování informační strategie firmy. Strategie se zaměří na hardware architekturu, z části na technologickou infrastrukturu, která s hardware úzce souvisí. Tvorba strategie bude vycházet z provedené analýzy, potřeb firmy a vývojových trendů v oblasti IT. Společnost nemá formálně definovánu informační strategii. Taktéţ chybí směrnice týkající se bezpečnosti firemního IT, či prostředky pro její dodrţování. Ve firmě taktéţ není řešen systém školení v oblasti počítačové gramotnosti běţných uţivatelů tak ani odborná školení správců sítě. Jelikoţ není v mých kompetencích ovlivnit tyto nedostatky, zaměřil jsem se na oblast hardware. Tato strategie bude tedy zaměřena na HW architekturu v závislosti na potřebách firmy a jejím budoucím rozvoji.
5.1.1 Plánování informační strategie Jak jiţ bylo řečeno, důvodem tvorby informační strategie je její neexistence. Firma při své velikosti a rozsahu vyuţívání informačních technologií potřebuje dokument, který bude určovat směřování a vývoj IS/IT . Řešitelský tým bude sloţen z IT manaţera, případně jím pověřených pracovníků správy sítě, zástupce vedení společnosti a vedoucí oddělení, jehoţ oddělení se konkrétní projekt či změna bude týkat. Je důleţité, aby na plánování a tvorbě pracoval celý řešitelský tým.
42
Jelikoţ ve firmě neexistuje globální strategie, není moţno převzít její závěry ohledně podnikových cílů a směřování jejího rozvoje. Proto bude nutné plán dopracovat po vytvoření globální strategie či jasném definování firemních cílů vedením společnosti.
5.1.2 Analýza současného stavu IT Analýza současného podnikového IT včetně vyjádření jeho nedostatků byla popsána v předchozí kapitole. Zde nebude jiţ popisována.
5.1.3 Budoucí vývoj IT a jeho předpoklad Hlavními trendy jsou, dle mého názoru, mobilní zařízení a práce z terénu v podstatě z jakéhokoliv místa. Zaměstnanci se chtějí dostat k firemním datům co nejrychleji a nejjednodušeji. To souvisí s integrací hlavních systémů a zdrojů dat do jednoho jediného zdroje. Provázanost a komplexnost firemních systémů je důleţitým prvkem pro rychlé a efektivní vyhledávání poţadovaných dat a práci s nimi. Více trendů je popsáno v následující kapitole.
5.1.4 Vize informační strategie zaměřené na HW architekturu Poskytovat komplexní a účinné ICT aplikace a sluţby k podpoře aktivit podniku a jeho efektivnosti za pomocí přiměřeného příspěvku ICT investic k vytvoření předpokladů pro vyuţití budoucích výzev.
5.1.5 Cíle informační strategie na HW architekturu Maximální podpora IS/ICT technologií k poskytování potřebných informací managementu podniku k jeho efektivnímu řízení, provozu a rozvíjení Průběţná obnova HW a SW s přihlédnutím na vyuţití moderních technologií Konsolidace a zpřehlednění datových úloţišť na pobočkách i centrále 5.1.5.1 Hardware Metodou HOS 8 byl současný stav hardware hodnocen na poměrně vysoké úrovni. Uţivatelé tedy vnímají tuto oblast jako dobře a spolehlivě fungující bez větších problémů či dlouhodobých výpadků. Tím poskytuje kvalitní zázemí pro fungování firemních aplikací. Podrobná analýza této oblasti také neodhalila větší a závaţnější nedostatky. I v této oblasti však bude potřeba provést některé změny, aby mohly být cíle informační strategie dosaţeny a splněny. V současné době je jiţ výkon pracovních stanic (PC) a přenosných notebooků 43
(NB) dostatečný a splňuje HW poţadavky pouţívaných aplikací a systémů. Vystačující je i pro plánované vyuţití, kdyţ nepředpokládáme zastarání dříve neţ za 2 roky. Centrální tiskárny na centrále i pobočkách jsou v pronájmu od externích společností. Tím je zajištěn jak jejich servis, údrţba a doplňování spotřebního materiálu, tak i výměna za výkonnější zařízení (pokud bude potřeba). Ostatní malé tiskárny jsou pořízeny v nedávné době, takţe jejich obměna není v nejbliţší době nutná. 5.1.5.2 Centrální servery Firma v současné době provozuje jak dva servery v clusteru pro podporu virtualizace, tak několik serverů s různými aplikacemi. Virtualizační servery jsou zakoupeny v nedávné době a jejich výkonnost zaručuje dostatek zdrojů. Ostatní servery by měli být v nejbliţší době odstaveny a jejich aplikace a sluţby převezmou servery vytvořené ve virtuálním prostředí. Tyto servery jsou starší pěti let a jsou jiţ mimo záruku. Náklady na opravu či nové náhradní díly jsou nerentabilní. 5.1.5.3 Komunikace V současné době vyuţívá firma internetové připojení, které je dostatečné a spolehlivé. Rychlostí vyhovuje jak centrále, kde je rychlost nejvyšší, tak i na pobočkách. Kromě jedné pobočky (dlouhodobá smlouva o poskytování internetového připojení, s vysokou sankcí za předčasné ukončení), vyuţívají ostatní včetně centrály internetové připojení od jednoho poskytovatele. Vzhledem k závislosti poboček na centrále a nárůstu VoIP telefonie je do budoucna nutné zajistit na centrále druhého poskytovatele internetového připojení. A to z důvodu jak redundance např. při výpadku, tak i pro rozloţení zátěţe ve špičkách. Hardware společnosti je na toto připraven a umoţňuje jak bezvýpadkový přechod mezi oběma připojeními, tak i rozkládání zátěţe mezi ně a tím odlehčení provozu při zachování dostatečné kvality. Pro technologii VoIP je bezchybné a stabilní internetové připojení důleţitou, ne-li nutnou podmínkou.
5.1.6 Firemní procesy Firma při svém kaţdodenním provozu vyuţívá spoustu nástrojů informačních a komunikačních technologií. Vztah vedení firmy k informačním technologiím je vcelku konzervativní a proto od něj nepřicházejí ţádné návrhy na inovace a to přesto, ţe vyuţití IT ve firmě je vysoké. 44
Procesy probíhající v jednotlivých odděleních firmy nejsou ţádným způsobem popsány, a proto IT oddělení reaguje na poţadavky při nákupu nebo inovaci výpočetní nebo komunikační techniky od vedoucích oddělení tak, aby tyto nákupy a inovace splňovaly dané zadání, ale ne v návaznosti na probíhající procesy v oddělení. Je proto nezbytné, aby tato část informační strategie zaměřená na HW architekturu byla prvním článkem pro vytvoření komplexní informační strategie a to včetně analýzy probíhajících procesů případně jejich přepracování a přizpůsobení novým trendům a cílům firmy.
5.1.7 Formulace jednotlivých cílů IT strategie Při formulaci cílů informační strategie byl brán v potaz fakt, ţe se nejedná o stanovení cílů ve smyslu seznamu toho, co má být koupeno, pronajato či implementováno. Jedná se ale o seznam cílů, které mají být pro firmu přínosem. Součástí cílů bývá běţně definování odpovědnosti a odpovědných osob za splnění těchto cílů. V tomto konkrétním případě bude za splnění zodpovědný IT manaţer, případně pověření zaměstnanci správy sítě.
45
6 Rozvoj do budoucna v oblasti IT V této kapitole se budu věnovat současnému stavu a vybraným trendům na trhu IT. Můţeme se zde věnovat hardwarovým i softwarovým technologiím. Do hlavních HW trendů lze zařadit např.: Mobilní zařízení Green IT Mezi ostatní HW trendy můţeme zařadit: CPU APU RAM Grafické karty Základní desky Periferní zařízení Mezi softwarové trendy lze zařadit např.: Automatizace procesů Vytěţování dokumentů Business Intelligence Mezi ostatní trendy v oblasti IT lze zařadit např.: Řízení sluţeb IT (IT Governance, IT Management) Dodrţování ISO norem Efektivnost
6.1.1 Mobilní zřízení Kromě počítačů jsou v dnešní době součástí vybavení zaměstnanců i mobilní zařízení, která jsou jejich důleţitým doplňkem. Některá mohou svými funkcemi počítač i do jisté míry nahradit. Na trhu je moţnost velkého výběru zařízení různých rozměrů.
Nejčastějšími
doplňky jsou dnes často vyhledávané tablety či smartphony (mobilní telefon s operačním systémem).
46
6.1.1.1 Tablet PC Tablety ve svém prvopočátku nezaznamenaly takový úspěch, jaký mají dnes. Prvním tabletem byl v roce 2001 koncept Microsoftu (Microsoft Tablet PC). Tento koncept předběhl určitým způsobem svou dobu. Překáţkou pro úspěch byly technologické bariéry (od mobilních procesorů, přes displeje, baterie, paměti,… aj.). Průlom neúspěchu se zadařil aţ v roce 2010 firmě Apple. Poté se kaţdá společnost, zabývající se výrobou mobilních technologií, snaţila obohatit trh svým produktem. Toto zařízení poskytuje uţivateli mnoho funkcí. Mezi ně lze zařadit: internetové prohlíţeče, e-mailovou komunikaci, mohou fungovat jako čtečky čárových kódů, přehrávače, navigace,…. aj. Dalšími výhodami je nízká hmotnost, praktické rozměry, dobrý výkon a výdrţ baterie. Toto zařízení lze srovnat s netbookem a můţe slouţit i při různých prezentacích. S tímto pomocníkem se jiţ nesetkáváme pouze na úrovni domácností (jako čtečka, mp3 přehrávač,…), ale stále častěji i ve firemní sféře. Prodeje tabletů mají v tuto chvíli stoupající trend a dle průzkumů trhu lze předpokládat, ţe tento trend bude dále pokračovat. Lze dokonce předpokládat ohroţení některých technologií, jako jsou GPS navigace, multimediální přehrávače, netbooky, … a další. 6.1.1.2 Mobilní telefony Mobily jiţ v dnešní době nejsou jednoduché stroje slouţící pouze k volání. Mobilní telefony dnes integrují několik funkcí najednou a to díky novým operačním systémům. Mohou to být např.: navigace, budík, kalkulačka, hodiny, kompas, internetové funkce,… aj. V dnešní době není jiţ těţké vybrat výkonný smartphone za nízkou cenu. Při výběru bychom se měli zaměřit hlavně na výběr operačního systému. Tabulka 9 - Podíl operačních systémů (odhad IDC, listopad 2012)
Operační systém Android iOS Symbian Windows Phone, Mobile Ostatní
Celkový podíl na trhu 75% 14,9% 2,3% 2% 5,8%
Mobilní telefony nemají na trhu přímého konkurenta. U větších modelů nad 4,5 palce se jiţ smartphony mísí s tablety. Zde si musí zákazník zvolit mezi velkou úhlopříčkou a praktičností. 47
Podíly trhu mobilních OS
Android iOS Symbian Windows Phone, Mobile Ostatní
Obrázek 16 - Graf podílu trhu mobilních OS [Zdroj: vlastní]
6.1.2 Green IT V dnešní době je stále populárnější označení výrobků „BIO“. Tento trend se jiţ objevuje i oblasti IT a to v podobě označení „green“ či „eco“. V kaţdém případě se jedná o tzv. Green IT. Tento trend má mít za důsledek sníţení provozních nákladů a to díky sníţení odběrů a emisí datových a výpočetních center. Novinkou v této oblasti jsou ekonomičtější serverová řešení a IT vybavení kanceláří. Green trend zahrnuje oblast hardwaru i softwaru.
Obrázek 17 - Green IT [9]
Green trend má mimo úsporného (ekologického) záměru i další praktický přínos. Nevýhodou tohoto trendu je vysoká pořizovací cena, coţ můţe v dnešní době odrazovat firmy z ekonomického hlediska. Pokud ale firma do těchto technologií investuje, můţe v reálné době ušetřit nemalé částky za energie. Největší spotřebu energie mají datová centra a serverovny. Zde největší podíl energií spotřebovává napájení a chladící zařízení. S kaţdoročním růstem cen stoupají i náklady a to 48
o desítky procent. Tento trend lze zavádět i na niţších úrovních firem, např. energeticky efektivní stolní počítače v oblasti hardwaru, v oblasti softwaru a sluţeb to mohou být např. virtualizační software či outsourcing úloţišť.
6.1.3 Business Intelligence „Pod označením Business Intelligence (BI) si lze představit především výkonné analytické a vykazovací nástroje, které umoţňují vyuţít firemní data nejen k analýze jiţ proběhlých jevů, ale také k predikcím budoucího vývoje. Většina firemních systémů je zahlcená daty, ze kterých se relevantní informace získávají jen velmi obtíţně. Business Intelligence je cesta ke konkurenční výhodě.“ [6] Rozšiřování a zpřístupňování podnikových informačních systémů o aplikací Business Intelligence, které se starají o vyhodnocování a příprava agregovaných dat pro podporu rozhodování. Postupný růst nasazení podnikových aplikací podporujících sociální CRM, které nabízejí podporu sdílení B2B kontaktů napříč komunitou, nebo podporu vyjadřování názorů na produkty firmy s cílem zvýšit on-line prodeje ve spolupráci s tradičními CRM aplikacemi. „Trh s BI a analytickými nástroji prochází postupnou evolucí. V roce 2014 bude přeměna BI z něčeho, co vlastní IT oddělení a co se točí kolem reportů, takřka hotová, komentuje vývoj v oblasti Business Intelligence Neil Chandler, analytik společnosti Gartner. Společně s kolegy pak předkládá následující odhad změn, ke kterým dojde v nejbliţších letech. V roce 2013 bude funkcionality BI vyuţíváno z mobilních zařízení. Zpočátku půjde jen o převod stávajících reportů do vhodné podoby, ale jiţ během příštího roku analytici očekávají vývoj takových analytických aplikací pro mobilní zařízení, které nabídnou zcela nové moţnosti. A výrazně se díky nim také rozšíří počet uţivatelů BI. Gartner přitom doporučuje nabídnout přístup k některým výstupům i firemním klientům a partnerům. Masové vyuţívání nových internetových sluţeb, podle analytiků Gartneru, vede zaměstnance ke zcela novému přístupu k IT. Nechtějí číst sloţité příručky a nechtějí na nic čekat – potřebují spustit daný nástroj a ihned díky němu získat správné odpovědi na otázky, které jim leţí v hlavě. A to musí BI jiţ v blízké době nabídnout.“ [5]
49
Obrázek 18 - Business Intelligence, grafické znázornění [16]
6.1.3.1 Automatizace procesů a vytěžování dokumentů Jedná se o příklon k elektronickému zpracování dokumentů (faktur, apod.), automatické vytěţování dat z těchto dokumentů a následné propojení například s firemním ekonomickým softwarem. S tím souvisí správa a oběh těchto dokumentů a elektronická skupinová spolupráce. „Zpracování faktur a automatizace finančních procesů je jedním z nejdůleţitějších procesů, přinášejících společnostem významné urychlení obchodních transakcí při celkovém sníţení nákladů. Řešení pro zpracování faktur zahrnují celkový proces od vstupu faktury do společnosti po proces schválení a finální platby účetního dokladu. Během nezávislé studie, která probíhala v různých společnostech po celé Evropě, se při rozhovorech s finančními manaţery společností došlo k následujícím závěrům ohledně hlavních priorit a strategických úkolů pro posílení procesu celkového zpracování ve finančním oddělení.“ [12]
50
7 Závěr V této bakalářské práci jsem se zabýval tvorbou informační strategie se zaměřením na HW architekturu firmy SITEL, spol. s r.o. Chtěl jsem poukázat na to, ţe firma takovéto velikosti a rozsahu vyuţívání informačních a komunikačních technologií, by měla mít zpracovanou komplexní informační strategii. Tím by definovala moţnosti vyuţití moderních informačních technologií, které by přispěly k realizaci hlavních firemních cílů a zefektivnění procesů probíhajících jak v celé firmě, tak i v jednotlivých odděleních. Jak jiţ bylo nastíněno, vedení společnosti je vůči novým technologiím v oblasti IT konzervativní, nedává proto impulsy k inovacím a zavedením nových. Nákup nových technologií a jejich prosazení zůstává na IT oddělení, které musí před vedením firmy tyto obhájit a prosadit. Před ekonomickou krizí bylo moţné nové nákupy a investice do IT prosadit poměrně snadno. Nyní se veškeré výdaje kontrolují, a proto je nutné postupovat cíleně a systematicky aby se nevyhazovaly finanční prostředky za technologie, které na několik měsíců jiţ nebudou potřeba nebo budou nevyhovující. Závěrem musím zopakovat, ţe informační strategie musí být komplexním dokumentem s návazností na globální strategii firmy pro maximální sladění firemních cílů. Je tedy nutné brát tuto práci jako první krok k vytvoření celkové strategie, která se zaměří na firemní procesy a moţnosti jejich podpory informačními technologiemi. Vytvořením informační strategie však změna v oblasti informačních a komunikačních technologiích nekončí. Je naopak potřebnost důkladného plánování, řízení a samozřejmě i kontroly vytvořených projektů a to tak, aby bylo dosaţeno definovaných cílových stavů a efektivnosti. Cílem této práce bylo zhodnocení stavu hardware a nastínění jeho rozvoje do budoucna. Nejedná se o detailní popis jednotlivých navrţených řešení, ale o stručný popis funkcí a přínosů pro firmu. Rozhodnutí, zda se navrţená řešení budou realizovat či nikoliv, záleţí na vedení firmy. Na základě tohoto rozhodnutí budou zpracovány detailní parametry jednotlivých řešení. Tento cíl byl splněn. Informační technologie mají obrovský potenciál a dynamicky se rozvíjejí. To otevírá nepřeberné mnoţství moţností pro podporu firemních činností. Není však pravidlem, ţe s inovací informačních technologií přijde úspěšné podnikání. Proto doporučuji nejen popisované firmě, ale i ostatním, aby neinvestovali své finance zbytečně a vytvořili si (a to sami či s pomocí externích poradců) komplexní informační strategii. 51
Rejstřík Seznam tištěné literatury [1] HANZELKOVÁ, A., KEŘKOVSKÝ, M., ODEHNALOVÁ, D., VYKYPĚL, O. Strategický marketing. Teorie pro praxi. Praha: C.H.Beck, 2009. 170s. ISBN: 978-80-7400-120-8. [2] KEŘKOVSKÝ, M., DRDLA,M. Strategické řízení firemních informací: teorie pro praxi. 1.vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. 187s. ISBN: 80-7179-730-8. [3] VOŘÍŠEK J. Strategické řízení informačního systému a systémová integrace. Praha: Management Press, 2006. 324 s. ISBN 80-85943-40-9.
Seznam elektronických zdrojů [4] AFRIOBUY. The PowerEdge R710 [online]. Dostupný z WWW:
. [5] BUSINESSIT. Trendy v informačních systémech očima analytiků [online] 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupný z WWW: . [6] COMPUTERWORLD. Business intelligence: Je třeba přemýšlet [online] 2007 [cit. 201304-01]. Dostupný z WWW: . [7] DEDUPLIKACE. Co je to deduplikace [online] 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupný z WWW: . [8] ENRIX. AW-USB-14W [online]. Dostupný z WWW: . [9] FUJITSU. Ocenění green IT [online]. Dostupný z WWW: . [10]
HEALTH MANAGEMENT CONSULTING. Strategie, nic víc, nic míň [online]. 2008
[cit. 2009-04-18]. Dostupný z WWW: < www.hmccr.eu/files/hmccr.eu/u2/Strategie_doc.pdf >. [11]
ICT123.com Analýza SLEPT [online]. 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupný z WWW:
.
52
[12]
INFORMATIC. Od vystavení u dodavatele až po platbu ve vašem systému plně
automaticky! [online] 2011 [cit. 2013-04-05]. Dostupný z WWW: . [13]
KOMUNITNÍ KNIHOVNA. Komunitní analýzy [online]. 2012 [cit. 2013-03-10].
Dostupný z WWW: . [14]
MBA CENTRE. SLEPT analýza [online] 2011 [cit. 2013-02-21]. Dostupný z WWW:
. [15]
OPTIMALIZOVANÉ IT. Hyper-V cluster pro testování Live migrace [online] 2009
[cit. 2013-03-08]. Dostupný z WWW: . [16]
OXEON CONSULTING. Strategy, implementation and operations [online]. Dostupný
z WWW: . [17]
READ.ME. Virtualizace IT prostředí [online] 2009 [cit. 2013-03-08]. Dostupný z
WWW: . [18]
SITEL, SPOL. S R.O. Představení společnosti [online] 2012 [cit. 2013-03-10].
Dostupný z WWW: . [19]
STŘEDOEVROPSKÉ CENTRUM PRO FINANCE A MANAGEMENT. SWOT
analýza [online]. 2012 [cit. 2013-03-10]. Dostupný z WWW: . [20]
STŘELEC, J. SWOT analýza [online]. 2008 [cit. 2013-02-20]. Dostupný z WWW:
. [21]
SYSTEMONLINE. Virtualizace IT [online] 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupný z
WWW: . [22]
TECHNET. Windows Server 2008 R2: licencování od A do Z [online] 2009 [cit. 2013-
03-11]. Dostupný z WWW: . [23] ZEFIS. Co je metoda HOS a jak s ní pracovat [online] 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupný z WWW: < http://www.zefis.cz/index.php?id=221 >.
53
Seznam obrázků Obrázek 1 - Integrace ICT s podnikovými cíli [2] ................................................................... 10 Obrázek 2 - Konceptuální model IST a struktura IST [3] ........................................................ 11 Obrázek 3 - Struktura a vymezení IS/IT strategie [2] .............................................................. 12 Obrázek 4 - Schéma postupu tvorby informační strategie [3] .................................................. 13 Obrázek 5 - SLEPT analýza [6]................................................................................................ 18 Obrázek 6 - Porterova analýza [1] ............................................................................................ 19 Obrázek 7 - SITEL, oblastní zastoupení [18] ........................................................................... 23 Obrázek 8 - Připojení a rychlosti jednotlivých poboček [Zdroj: vlastní] ................................. 24 Obrázek 9 - Server DELL R710 [4] ......................................................................................... 26 Obrázek 10 - Znázornění serverového clusteru [15] ................................................................ 29 Obrázek 11 - 14ti portový USB HUB dostupný přes protokol IP [8] ...................................... 30 Obrázek 12 - ESET Remote Administrator (webový monitoring) [Zdroj: vlastní] ................. 34 Obrázek 13 - ESET Remote Administrator (webový monitoring) [Zdroj: vlastní] ................. 34 Obrázek 14 - Seznam podporovaných sluţeb Symantec Backup Exec 2012 [Zdroj: vlastní] . 35 Obrázek 15 - Ilustrační výsledek metody HOS 8 [23] ............................................................. 40 Obrázek 16 - Graf podílu trhu mobilních OS [Zdroj: vlastní].................................................. 48 Obrázek 17 - Green IT [9] ........................................................................................................ 48 Obrázek 18 - Business Intelligence, grafické znázornění [16] ................................................. 50
54
Seznam tabulek Tabulka 1 - SWOT analýza [20] .............................................................................................. 16 Tabulka 2 - Specifikace serveru DELL R710 [Zdroj: vlastní] ................................................. 26 Tabulka 3 - Specifikace serveru DELL R510 [Zdroj: vlastní] ................................................. 27 Tabulka 4 - Specifikace typů pásek LTO [Zdroj: vlastní] ........................................................ 28 Tabulka 5 - Nesoulad barevného značení mezi výrobci [Zdroj: vlastní] ................................. 28 Tabulka 6 - Windows Server 2008 R2 – dostupnost hlavních edicí a reţim licencování [22] 32 Tabulka 7 - Windows Server 2008 R2 – licenční novinky [22] ............................................... 33 Tabulka 8 - Grafické vyjádření analýzy SWOT [Zdroj: vlastní].............................................. 38 Tabulka 9 - Podíl operačních systémů (odhad IDC, listopad 2012) ......................................... 47
55
Seznam zkratek Zkratka
Anglický název
Český překlad
ASW
Application Software
Aplikační software
B2B
Business to Business
Obchodník → obchodník
BI
Business Intelligence
Dovednosti, znalosti, technologie a postupy pouţívané v podnikání
BRP
Business Process Reengineering
Reengineering podnikových procesů
CAL
Client Access License
Klientská přístupová licence
CRM
Customer Relationship Management
Řízení vztahu se zákazníky
ERP
Enterprise Resource Planning
Systém řízení podniku
HA
High Availability
Vysoká dostupnost
HW
Hardware
Fyzicky existující technické vybavení počítače
ICT
Information and Communication
Informační a komunikační technologie
Technology IP
Internet Protocol
IS
Information System
Informační systém
IT
Information Technology
Informační technologie
LAN
Local Area Network
Lokální síť
LTO
Linear Tape Open
Technologie pro záznam dat na magnetické pásky
MDIS
Multidimensional Development of
Metodický základ systémové integrace
Information System POE
Power Over Ethernet
Napájení po síti LAN
RDS
Remote Desktop Services
Vzdálená plocha
SBU
Strategic Business Unit
Strategická podnikatelská jednotka v rámci určitého podniku
SLEPT
Social, Legal, Economic, Political,
Sociální, právní, ekonomické, politické,
Technology
technologie
SW
Software
Počítačová programy
SWOT
Strengths, Weaknesses,
Silné a slabé stránky, příleţitosti, hrozby
Opportunities, Threats VoIP
Voice Over Internet Protocol
Hlas po internetovém protokolu
Wi-Fi
Wireles Fidelity
Komunikační standard pro bezdrátový přenos dat
WORM
Write Once Read Many
Zapiš jednou, čti mnohokrát
MDIS
Multidimensional Development of
Metodika přístupu k vývoji informačních systémů
Information Systems NAS
Network Attached Storage
Datové úloţiště na síti
56
57
Seznam příloh Příloha 1 - Dotazník metody HOS 8 pro oblast HW ................................................................ 59
58
Příloha č. 1 Dotazník metody HOS 8 pro oblast HW19
1) Je moţné současné HW vybavení označit za moderní a sledující současné trendy? Ano □
Spíše ano □
Částečně □
Spíše ne □
Ne □
2) Přispívá HW pozitivně k rychlosti a pouţitelnosti informačního systému? Ano □
Spíše ano □
Částečně □
Spíše ne □
Ne □
3) Nákup nového HW je posuzován s ohledem na ergonomii pro jeho uţivatele? Ano □
Spíše ano □
Částečně □
Spíše ne □
Ne □
4) Dá se připojení k počítačovým sítím označit za spolehlivé, dostatečně rychlé a vyhovující? Ano □
Spíše ano □
Částečně □
Spíše ne □
Ne □
5) Jsou klíčové prvky HW dostatečně fyzicky chráněny před krádeţí, poţárem a povodní? Ano □
Spíše ano □
Částečně □
Spíše ne □
Ne □
6) Je nové HW vybavení pořizováno po zváţení jeho kompatibility s existujícím HW vybavením a softwarem, který na něm bude provozován? Ano □
Spíše ano □
Částečně □
Spíše ne □
Ne □
7) Současné HW neumoţňuje účinnou výměnu dat s odběrateli či dodavateli? Ano □
Spíše ano □
Částečně □
Spíše ne □
Ne □
8) Je rychle dostupné záloţní vybavení v případě výpadku klíčových HW prvků systému? Ano □
Spíše ano □
Částečně □
Spíše ne □
Ne □
9) Souhlasíte s výrokem, ţe současné HW vybavení bude do dvou let těţko pouţitelné? Ano □
Spíše ano □
Částečně □
Spíše ne □
Ne □
Spíše ne □
Ne □
10) Jsou poruchy HW vybavení na denním pořádku? Ano □
Spíše ano □
Částečně □
19
Dotazník vytvořil Doc. Ing. Miloš Koch (VUT Brno). Pro kaţdou oblast je vytvořen dotazník jiný, skládající se z 10 otázek. Tyto otázky jsou obecného charakteru a vystihují nejdůleţitější problémy jednotlivých oblastí.
59
