Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
červenec ’12
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Obsah SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
3
1. TEMATICKÁ MAPA INTENZIT PROVOZU MOTOROVÝCH VOZIDEL NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH ČESKÉ REPUBLIKY
4
TŘÍDY INTENZIT MOTOROVÉHO PROVOZU
4
TEMATICKÉ DATOVÉ VRSTVY INTENZIT PROVOZU JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ A SKUPIN SLEDOVANÝCH VOZIDEL
5 8
2. METODIKA ZJIŠŤOVÁNÍ INTENZIT PROVOZU NA SÍTI POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ V ČR
CELOSTÁTNÍ SČÍTÁNÍ DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY
8
1. ROZSAH SČÍTÁNÍ Druhy pozemních komunikací Časový rozsah
8
2. ORGANIZACE Sčítací úseky Typy vozidel
9
8 8 9 10
3. ZDROJOVÁ DATA OD SPRÁVCŮ DI A GESTORŮ ZA SČÍTÁNÍ SILNIČNÍHO PROVOZU
11
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR
11
TECHNICKÁ SPRÁVA KOMUNIKACÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Struktura dat ze sčítání provozu Projekce sčítacích úseků u Technické správy komunikací Praha Projekce sčítacích úseků v tematické mapě
11 11 12 13
BRNĚNSKÉ KOMUNIKACE A.S. Struktura dat ze sčítání provozu Projekce sčítacích úseků u Brněnských komunikací Projekce sčítacích úseků v tematické mapě
14 14 14 15
OSTRAVSKÉ KOMUNIKACE A.S. Struktura dat ze sčítání provozu Projekce sčítacích úseků u Ostravských komunikací Projekce sčítacích úseků v tematické mapě
16 16 16 17
3. PROJEKCE SČÍTACÍCH ÚSEKŮ V PROSTŘEDÍ GIS
19
Projekce sčítacích úseků v extravilánu Projekce sčítacích úseků v intavilánu
20 23
4. ALGORITMUS PRO GENEROVÁNÍ MAPY INTENZIT DOPRAVY
26
SEZNAM CITACÍ
30
Strana 2 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Seznam použitých zkratek CDV EHK/OSN MD ŘSD ČR
Centrum dopravního výzkumu Evropská hospodářská komise OSN Ministerstvo dopravy Ředitelství silnic a dálnic
Strana 3 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
1. Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na území České republiky by měla sloužit jako základní informační zdroj pro analýzy vlivu dopravy na životní prostředí a nehodovosti ve vztahu k intenzitě motorové dopravy na pozemních komunikacích včetně místních komunikacích. Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na území České republiky byla vytvořena v rámci výzkumného záměru MD04499457501 - Udržitelná doprava - šance pro budoucnost ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, Technickou správou komunikací hlavního města Prahy, Brněnskými komunikacemi a.s. a Ostravskými komunikacemi, a.s. Díky této spolupráci tematická úloha „Intenzita provozu motorových vozidel na území České republiky“ obsahuje data za rok 2010 ze sčítání na pozemních komunikacích v extravilánu od ŘSD a intravilánů měst Praha, Brno a Ostrava.
Třídy intenzit motorového provozu Intenzity provozu motorových vozidel naměřené na pozemních komunikacích na síti silnic ŘSD a místních komunikací měst Praha, Brno a Ostrava jsou rozděleny do následujících tříd: třída intenzity motorového provozu
od
do
1
0
200
2
201
400
3
401
600
4
601
800
5
801
1000
6
1001
1250
7
1251
1500
8
1501
1750
9
1751
2000
10
2001
3000
11
3001
5000
12
5001
7500
13
7501
10000
14
10001
15000
15
15001
20000
16
20001
30000
17
30001
50000
18
50000 a více
Strana 4 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Tematické datové vrstvy intenzit provozu jednotlivých druhů a skupin sledovaných vozidel V ideálním případě by měla tematická úloha „Intenzita provozu motorových vozidel na území České republiky“ obsahovat následující tematické datové vrstvy: 1. intenzita provozu všech motorových vozidel na daném úseku celkem, intenzita provozu ve směru úseku a intenzita provozu proti směru úseku; 2. intenzita provozu osobních a dodávkových automobilů na daném úseku celkem, intenzita provozu ve směru úseku a intenzita provozu proti směru úseku; 3. intenzita provozu nákladních motorových vozidel na daném úseku celkem, intenzita provozu ve směru úseku a intenzita provozu proti směru úseku; 4. intenzita provozu autobusů na daném úseku celkem, intenzita provozu ve směru úseku a intenzita provozu proti směru úseku; 5. intenzita provozu tramvají a trolejbusů na daném úseku celkem, intenzita provozu ve směru úseku a intenzita provozu proti směru úseku; 6. intenzita provozu těžkých motorových vozidel na daném úseku celkem, intenzita provozu ve směru úseku a intenzita provozu proti směru úseku; 7. intenzita provozu jednostopých motorových vozidel na daném úseku celkem, intenzita provozu ve směru úseku a intenzita provozu proti směru úseku. Ovšem sčítání provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích provádí ŘSD a jednotlivá města podle druhů a skupin motorových vozidel, které jednotlivým orgánů veřejné správy vyhovují pro jejich dopravní analýzy a modely. Pro potřeby tematické úlohy „Intenzita provozu motorových vozidel na území České republiky“ bylo zapotřebí využít ty údaje ze sčítání, které jsou jednotné pro všechny zdroje dat. V následujícím schématu je patrno, že do celostátního pojetí tematické mapy lze zahrnout pouze tři tematické okruhy dat.
Strana 5 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Strana 6 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Proto byly v první fázi vytvořeny pouze tyto tři datové vrstvy: 1. intenzita provozu všech motorových vozidel na daném úseku celkem; 2. intenzita provozu osobních a dodávkových automobilů na daném úseku celkem; 6. intenzita provozu těžkých motorových vozidel na daném úseku celkem;
Strana 7 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
2. Metodika zjišťování intenzit provozu na síti pozemních komunikací v ČR Celostátní sčítání dopravy České republiky Celostátní sčítání dopravy, které se uskutečnilo v roce 2010, zajišťuje metodicky a organizačně Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Celostátní sčítání se provádí pravidelně každých 5 let na základě stejné metodiky a ve stejně stanovených termínech s co možná nejvíce harmonizovanými postupy s cílem získat harmonizované informace o intenzitě dopravy na silniční síti. Celostátní sčítání v roce 2010 bylo provedeno podle metodiky „Příprava, provedení a vyhodnocení Celostátního sčítání dopravy 2010“ zpracované sdružením dodavatelů CSD 2010 - CEDIVAMP
1. Rozsah sčítání Druhy pozemních komunikací Pro získání úplné informace o intenzitě provozu na silniční síti (mimo městské aglomerace) se provádí sčítaní dopravy na: a) všech homogenních úsecích dálniční sítě b) mezinárodních silnicích třídy E c) na silnicích I. třídy a d) na vybraných úsecích ostatních silnic Sčítací úseky pokrývají co největší rozsah silniční sítě, to znamená 10 až 20%. Výsledky ručního sčítání jsou upřesňovány a doplňovány výsledky z automatizovaných sčítačů, které monitorují dopravu na nejzatíženějších úsecích celoročně i s možností rozlišit až 13 typů vozidel. V místech, kde intenzitu provozu sledují automatizované sčítače, není zapotřebí ruční sčítání provádět. Časový rozsah Sčítání dopravy se na vybraných sčítacích úsecích provedlo v rozsahu alespoň 10 sčítacích dnů po dobu 4 hodin. Sčítání proběhlo v období duben - říjen v 7 pracovních a 3 dnech pracovního volna ve čtyřhodinových sčítacích dobách. Celoroční průměrné intenzity za 24 hodin se získaly přepočtem pomocí koeficientů. Čtyřhodinový interval je stanoven ve stejných měsících, dnech v týdnu a hodinách jako při předchozím sčítání. Tím je zajištěna maximální srovnatelnost výsledků sčítání s předcházejícím obdobím. Rozvrh sčítacích dnů a hodin sčítání je stanoven následovně:
Strana 8 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
sčítací doba Den
měsíc
den v týdnu
Hodiny (základní) Hodiny (další přípustné)
1.
duben
běžný pracovní den
7-11
-
2.
květen
běžný pracovní den
7-11
13-17
3.
červen
pátek
14-18
-
4.
červen
neděle
16-20
-
5.
červenec neděle
16-20
-
6.
červenec běžný pracovní den v létě
13-17
7-11
7.
srpen
běžný pracovní den v létě
7-11
-
8.
srpen
neděle
16-20
-
9.
září I.
běžný pracovní den
7-11
13-17
10.
září
pátek
14-18
-
11.
září II.
běžný pracovní den
7-11
13-17
12.
říjen I.
běžný pracovní den
7-11
13-17
13.
říjen II.
běžný pracovní den
7-11
13-17
2. Organizace Sčítací úseky Sčítací stanoviště byla z pravidla obsazena dvěma sčítači, z nich každý sledoval jeden jízdní směr. Některé méně zatížené úseky byly obsazeny jen jedním sčítačem, který sledoval oba směry odděleně anebo dohromady. Oddělené sčítaní směrů dopravy se provádí na dálnicích, na mezinárodních cestách, dále na úsecích, kde byla v předchozím sčítání překročená intenzita 3500 vozidel/24hodín, na vybraných úsecích cest pro získávání výchozích údajů pro posuzování kapacity komunikací a také na všech sčítacích úsecích 16-hodinového sčítání. Sčítání v neděli bylo omezeno na úseky s absolutně nebo relativně vysokým nedělním provozem. Například tam, kde intenzita provozu při minulém sčítání byla v neděli větší než 2000 voz/24h. Pro stanovení přepočítacích koeficientů ze 4 na 16hod se provádí sčítání 16 hodin v době 5 – 21h na vybraných význačných sčítacích úsecích, které zahrnují až 3% celkového počtu úseků. Sčítací termíny jsou shodné se 4 hod. sčítáním. Na vybraných úsecích na mezinárodních silnicích se provádí sčítání v nočních hodinách (21 – 5 hodin), aby bylo možno zpracovat hodnoty požadované v metodice Evropské hospodářské Komise OSN pro sčítání na mezinárodních silnicích (E).
Strana 9 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky Typy vozidel Jednotlivé druhy silničních vozidel mají rozdílný vliv na opotřebení vozovky, různě ovlivňují požadavky na příčné uspořádání, řešení únosnosti vozovky a mají různé trendy vývoje. Při sčítání jsou proto sledovány odděleně, resp. v určitých skupinách. Pro získání úplnějších informaci o skladbě dopravního proudu je pro sčítání použito následující členění vozidel, ze kterého je možno vypočítávat i hodnoty požadované podle mezistátních dohod pro sčítání na mezinárodních silnicích: LN
Lehká nákladní vozidla (užitečná hmotnost do 3,5 t) bez přívěsů i s přívěsy
SN
Střední nákladní vozidla (užitečná hmotnost 3,5 – 10t) bez přívěsů
SNP
Střední nákladní vozidla (užitečná hmotnost 3,5 – 10t) s přívěsy
TN
Těžká nákladní vozidla (užitečná hmotnost nad 10t) bez přívěsů
TNP
Těžká nákladní vozidla (užitečná hmotnost nad 10t) s přívěsy
NSN Návěsové soupravy nákladních vozidel A
Autobusy
AK
Autobusy kloubové
TR
Traktory bez přívěsů
TRP
Traktory s přívěsy
O
Osobní a dodávková vozidla bez přívěsů i s přívěsy
M
Jednostopá motorová vozidla
Z výše uvedených kategorií se pro výpočtu hlukového a emisního zatížení životního prostředí z dopravy vypočítávají následující souhrnné kategorie motorových vozidel: TNV Těžká nákladní vozidla (0,1.LN+0,9.SN+1,9.SNP+TN+2,0.TNP+2,3.NSN+A+AK) TV
Těžká motorová vozidla celkem
SV
Všechna motorová vozidla celkem (součet vozidel)
V průběhu celostátního sčítání silničního provozu se odhaduje také intenzita cyklistického provozu na pozemních komunikacích. C
Cyklisté [cyklo/den]
Strana 10 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
3. Zdrojová data od správců DI a gestorů za sčítání silničního provozu Ředitelství silnic a dálnic ČR ŘSD má sčítací úseky na pozemních komunikacích I. až III. třídy i hodnoty intenzit silničního provozu na nich naměřené definované v prostředí technologie GIS již za sčítání v letech 1995, 2000, 2005 i 2010. Z toho důvodu je možná přímá implementace jejich datové vrstvy do GIS MD JDVM z formátu shp.
Technická správa komunikací hlavního města Prahy Struktura dat ze sčítání provozu Technická správa komunikací Praha zajišťuje měření intenzit automobilové dopravy na sledované síti místních komunikací v Praze. V tematické mapě jsou obsažena data měřená v průměrný pracovní den v časovém rozpětí 0-24 h. Údaje ze sčítání jsou setříděné podle čísel uzlů, počty tramvají a autobusů MHD jsou převzaty z linkových jízdních řádů. Pomalá vozidla = nákladní a autobusy mimo MHD. Čísla uzlů U1 U2 ULICE
Začátek
Konec
1001 1002 KLÁROV
VALDŠTEJNSKÁ
NÁB.E.BENEŠE
1002 1001 KLÁROV
NÁB.E.BENEŠE
VALDŠTEJNSKÁ
1001 1004 VALDŠTEJNSKÁ
KLÁROV
MALOSTRAN.N.
1004 1001 VALDŠTEJNSKÁ
MALOSTRAN.N.
KLÁROV
Délka Osobní Pomalá Vozidel Bus Vozidel Tram. (m) autom. vozidla bez MHD MHD celkem spojů 50
560
Strana 11 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Projekce sčítacích úseků u Technické správy komunikací Praha Průběh sčítacích úseků má Technická správa komunikací Praha vytvořen v GIS a byl do tematické mapy poskytnut ve formátu shp.
Strana 12 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky Projekce sčítacích úseků v tematické mapě Do tematické mapy byly intenzity naměřené při sčítání na místních komunikacích v Praze převedeny podle skupiny tříd uvedených výše.
Strana 13 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Brněnské komunikace a.s. Struktura dat ze sčítání provozu Brněnské komunikace zajišťují sčítání silničního provozu v následujícím rozsahu Uzel 1 101 101 101 101
Uzel 2 202 104 106 201
Intenzita v tisících Procento nákladních a autobusů
Projekce sčítacích úseků u Brněnských komunikací Projekce sčítacích úseků je uzlovém schématu komunikační sítě
Strana 14 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Projekce sčítacích úseků v tematické mapě Vrstva sčítacích úseků v Brně byla do tematické mapy převedena ručně a byla vytvořena následující datová vrstva
Strana 15 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Ostravské komunikace a.s. Struktura dat ze sčítání provozu Ostravské komunikace zajišťují sčítání silničního provozu v následujícím rozsahu Úsek mezi uzly od čísla
do čísla
1001 1001 1001 1002
1002 1012 1051 1003
údaje pro směr číslování uzlů voz. celkem
z toho nákl.+BUS
15116
2695
neobsazené
údaje pro protisměr číslování uzlů voz. celkem
z toho nákl.+BUS
15932
2600
neobsazené
Projekce sčítacích úseků u Ostravských komunikací Projekce sčítacích úseků je uzlovém schématu komunikační sítě
Strana 16 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Strana 17 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Projekce sčítacích úseků v tematické mapě Vrstva sčítacích úseků v Ostravě byla do tematické mapy převedena ručně a byla vytvořena následující datová vrstva
Strana 18 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
4. Projekce sčítacích úseků v prostředí GIS Pro zajištění jednotné projekce sčítacích úseků s intenzitami provozu silničních motorových vozidel z výše uvedených zdrojů bylo zapotřebí jednak využít jednotnou datovou vrstvu pozemních komunikací (včetně místních komunikací v obcích) a jednak převést schéma sčítacích úseků v městech Brno a Ostrava na tuto vektorovou datovou vrstvu. Výsledkem je jednotná tematická vrstva intenzit provozu motorových vozidel na území ČR a v městech Praha, Brno a Ostrava zpracovaná v prostředí technologie GIS, která bue přístupná přes internet prostřednictvím Portálu GIS MD „Jednotná dopravní vektorová mapa“.
Pro lepší orientaci uživatelů se postupně přidávají zobrazení více tříd intenzit motorového provozu, a to nejdříve v intravilánu, a potom v extraviálnech měst Praha, Brno a Ostrava.
Strana 19 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Projekce sčítacích úseků v extravilánu V měřítku mapy > 1:500000 se zobrazují komunikace extravilánu s třídou intenzit motorového provozu 15 až 18.
V měřítku mapy 1:250000 - 1:500000 se zobrazují komunikace extravilánu s třídou intenzit motorového provozu 11 až 18.
Strana 20 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
V měřítku mapy 1:100000 - 1:250000 se zobrazují komunikace extravilánu s třídou intenzit motorového provozu 6 až 18.
V měřítku mapy <1:100000 se zobrazují komunikace extravilánu s třídou intenzit motorového provozu 1 až 18.
Strana 21 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky V tematické mapě lze využít i funkci Street View a zobrazit pozemní komunikaci v terénu.
Strana 22 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Projekce sčítacích úseků v intavilánu Stejný způsob projekce od největších tříd intenzit motorového provozu je použit i v intravilánu
Strana 23 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Strana 24 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky K jednotlivým sčítacím úsekům jsou připojeny následující údaje uložené v databázi
Úseky popsané kódem CDV, jsou úseky získané o dsprávců dopravní infrastruktury (zed TSK Praha), úseky bez kódu byly získány dopočtem z měřených úseků v rámci modelování inetzit v obvodu měst (Praha, Brno, Ostrava)
Strana 25 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
5. Algoritmus pro generování mapy intenzit dopravy (MGE Data, spol s. r. o.) Standardní postup generování mapy intenzit dopravy vychází z tzv. Origin-Destination (OD) dat (viz např. Ran, Boyce, Leblanc: A New Class of Instantaneous Dynamic User-Optimal Traffic Assignment Models, Operations Research 41 (1993)). Na základě znalosti dvojic začátek-cil pro relevantní vzorek cest v dopravním systému je pomoci vhodného modelu chováni účastníků spočtena intenzita dopravního toku na jednotlivých úsecích. V situaci, kdy tato data nejsou k dispozici, standardní OD přístup selhává. Použitý algoritmus je navržen tak, aby generoval tematickou mapu intenzit na základě dat získaných měřením intenzity provozu na vybraných úsecích dopravní sítě. Algoritmus sestává ze dvou částí. V první heuristické části dochází k distribuci intenzit po síti směrem od měřicích bodů (intenzity provozu se rozloží po síti). Vzhledem k tomu, že rozložení měřicích bodů v síti není rovnoměrné, dochází v této fázi též k zajištění minimálního toku v těch částech sítě, kde je nedostatek měřicích bodů. Tento minimální tok se počítá velmi konzervativním odhadem na základě různých dat (počet obyvatel v dané oblasti, rychlostní třida dané komunikace, apod.). Ve druhé fázi dochází k "zahlazeni" nesrovnalosti, které vznikly v důsledku nepřesnosti v datech, resp. v důsledku heuristického vypočtu první fáze. Intenzity jsou upraveny tak, aby splňovaly základní konzistenční kritérium, tj. součet intenzit "příchozích" je v každém uzlu roven součtu intenzit "odchozích". V této fázi se používá standardní ε-relaxačni algoritmus z oblasti konvexních síťových toků (konkrétní algoritmus je popsán v článku Bertsekas, Polymenakos,Tseng: An ε-Relaxation Method for Separable Convex Network Flow Problems, SIAM J. of Optimization (1995)).
Strana 26 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky Krok 1: Intenzita je propagována z měřících bodů do sousedních komunikací
Strana 27 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky Krok 2.: Intenzita je propagována dále do komunikací sousedících s již inicializovanými.
Strana 28 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky Krok 3: Intenzita je propagována hlouběji do sítě
Strana 29 (celkem 30)
Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky
Seznam citací Metodika Příprava, provedení a vyhodnocení Celostátního sčítání dopravy 2010 .......................................... 8 Článek Bertsekas, Polymenakos,Tseng: An ε-Relaxation Method for Separable Convex Network Flow Problems, SIAM J. of Optimization (1995) .................................................................................. 25 Ran, Boyce, Leblanc: A New Class of Instantaneous Dynamic User-Optimal Traffic Assignment Models, Operations Research 41 (1993) ...................................................................................... 25
Strana 30 (celkem 30)