Tematická mapa nehod s následky na zdraví osob v silničním provozu na síti TEN-T
prosinec ’11
Obsah Transevropská dopravní síť .................................................................................................................4 Transevropská silniční síť ....................................................................................................................4 Transevropská silniční síť v České Republice........................................................................................5 Definice pozemních komunikací v České republice ..............................................................................5 Požadavky na dopravní infrastrukturu .................................................................................................8 Řízení bezpečnosti silniční infrastruktury ............................................................................................8 Klasifikace úseků s častým výskytem nehod a klasifikace bezpečnosti sítě ...........................................9 Určení silničních úseků s častým výskytem nehod .......................................................................9 Informace o nehodách zahrnuté do zpráv o nehodách .............................................................. 10 Definice nehod v silničním provozu ................................................................................................... 10 Tematická mapa nehod s následky na zdraví osob v silničním provozu na síti TEN-T .......................... 12 Citace zdrojů ..................................................................................................................................... 17
Politika transevropské dopravní sítě (TEN-T) vytvářela od poloviny 80. let politický rámec pro rozvoj infrastruktury, jejímž úkolem bylo zajištění hladkého fungování vnitřního trhu, hospodářské, sociální a územní soudržnosti a lepší dopravní dostupnosti po celé EU. To vedlo v roce 1992 k zařazení zvláštního právního základu pro transevropské sítě do Maastrichtské smlouvy a v roce 1994 k přijetí seznamu 14 klíčových projektů na zasedání Evropské rady v Essenu. V roce 1996 Evropský parlament a Rada přijaly první hlavní směry definující politiku TEN-T a plánování infrastruktury ( ). V roce 2004 byla provedena zásadní revize hlavních směrů, zohledňující rozšíření EU a očekávané změny v tocích dopravy ( . Dále byl rozšířen seznam 14 prioritních projektů. Pro snazší provádění projektů bylo zřízeno několik finančních a nefinančních nástrojů. Tyto nástroje zahrnují finanční nařízení TEN ( ), Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a půjčky od Evropské investiční banky společně s koordinačními iniciativami Komise. V roce 2010 Evropský parlament a Rada v zájmu jasnosti přijaly ., obsahující přepracování hlavních směrů TEN-T. Dopravní infrastruktura je dnes v Evropské unii dobře rozvinuta. Je nicméně stále roztříštěná, jak z geografického hlediska, tak intermodálně i v rámci jednotlivých druhů dopravy. Hlavním cílem těchto nových hlavních směrů ( ), které nahradí rozhodnutí 661/2010, je zřídit komplexní a integrovanou transevropskou dopravní síť, která pokryje všechny členské státy a regiony a poskytne základ pro vyvážený rozvoj všech druhů dopravy za účelem lepšího využití jejich předností, čímž se maximalizuje přínos sítě pro Evropu. Ve světle úkolů pro politiku TEN-T, které jsou rovněž vymezeny v bílé knize „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“, budou tyto hlavní směry definovat dlouhodobou strategii pro politiku TEN-T do roku 2030/2050. Na úrovni EU je třeba vyřešit pět hlavních problémů: Zaprvé je třeba vyřešit problém chybějících spojení, zejména v přeshraničních úsecích, který je hlavní překážkou volného obchodu zboží a osob v členských státech i mezi nimi a ve vztahu s jejich sousedy. Zadruhé existují výrazné a přetrvávající rozdíly v kvalitě a dostupnosti infrastruktury mezi jednotlivými členskými státy i uvnitř členských států (místa s nedostatečnou propustností). Je zejména třeba zlepšit spojení východ/západ prostřednictvím vytvoření nové dopravní infrastruktury a/nebo za pomoci udržování, rekonstrukce či modernizace stávající infrastruktury. Zatřetí dopravní infrastruktura mezi jednotlivými druhy dopravy je roztříštěná. Pokud jde o vytváření multimodálních spojení, řada evropských nákladních terminálů, stanic s osobní dopravou, vnitrozemských přístavů, námořních přístavů, letišť a městských uzlů není s to plnit svou úlohu. Jelikož tyto uzly postrádají multimodální kapacitu, potenciál multimodální dopravy a její schopnost odstranit kritická místa infrastruktury a překlenout chybějící spojení jsou nedostatečně využívány. Začtvrté investice do dopravních infrastruktur by měly přispět k dosažení cílového snížení emisí skleníkových plynů v dopravě o 60 % do roku 2050. Zapáté členské státy stále uplatňují rozdílná provozní pravidla a požadavky, zejména v oblasti interoperability, které se přidávají k překážkám a kritickým místům infrastruktury.
Nárůst dopravy, zejména z důvodu narůstajícího podílu těžkých nákladních vozidel, vedl v mezinárodních dopravních koridorech k přetížení a vzniku míst s nedostatečnou propustností. Pro zajištění mezinárodní mobility zboží a cestujících je proto nutné kapacitu transevropské sítě optimalizovat. Integrace sítí na evropské úrovni se může uskutečnit pouze postupně propojením jednotlivých druhů dopravy za účelem lepšího využití předností každého z nich.
Transevropská dopravní síť Transevropská dopravní síť definovaná výše uvedeným rozhodnutím musí zajišťovat udržitelnou mobilitu osob a zboží v oblasti bez vnitřních hranic za nejlepších možných sociálních a bezpečnostních podmínek a současně přispívat k dosahování cílů Unie, zejména pokud jde o životní prostředí a hospodářskou soutěž, a dále upevňovat hospodářskou a sociální soudržnost. Musí také nabízet uživatelům vysoce kvalitní infrastrukturu za ekonomicky přijatelných podmínek a zahrnovat všechny druhy dopravy, s přihlédnutím k jejich komparativním výhodám. Musí umožňovat optimální využití stávajících kapacit, být pokud možno interoperabilní v rámci jednotlivých druhů dopravy, podporovat intermodalitu mezi různými druhy dopravy a být pokud možno ekonomicky životaschopná. Musí pokrývat celé území členských států, aby se usnadnil přístup obecně, propojily se ostrovní, uzavřené a okrajové regiony s centrálními regiony a propojily se vzájemně bez míst s nedostatečnou propustností velké aglomerace a regiony Unie. Také musí umožnit napojení na sítě států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), zemí střední a východní Evropy a středomořských zemí a současně podporovat interoperabilitu a přístup k těmto sítím, pokud se to ukáže být v zájmu Unie.
Transevropská silniční síť Silniční dopravní infrastruktura zahrnuje zejména: silnice vysoké kvality, včetně i) mostů; ii) tunelů; iii) nájezdů a výjezdů; iv) křižovatek; v) mimoúrovňových křižovatek; parkovací plochy; související vybavení; ITS; nákladní terminály a logistická centra; autobusové stanice. Silnice vysoké kvality jsou silnice, které hrají důležitou úlohu v dálkové nákladní a osobní přepravě, integrují hlavní městská a hospodářská centra, propojují s jinými druhy dopravy a spojují uzavřené a okrajové regiony NUTS 2 s centrálními regiony Unie. Silnice vysoké kvality jsou speciálně projektovány a vybudovány pro provoz motorových vozidel a jsou to buď dálnice, nebo rychlostní komunikace. Dálnice je silnice speciálně projektovaná a vybudovaná pro provoz motorových vozidel, která neslouží k obsluze přilehlých pozemků a která: i) je, s výjimkou jednotlivých míst nebo dočasného omezení, vybavena jednotlivými jízdními pruhy pro provoz ve dvou směrech oddělenými od sebe dělícím pásem, který není určen k provozu, nebo výjimečně jiným způsobem; ii) se nekříží na jedné úrovni s žádnou silnicí, železniční nebo tramvajovou tratí nebo pěší cestou; a iii) je označena speciální značkou jako dálnice.
Rychlostní komunikace je silnice vyhrazená pro provoz motorových vozidel, přístupná pouze z mimoúrovňových křižovatek nebo křižovatek se světelnou signalizací, i) na které je zakázáno zastavit a parkovat v jízdním pruhu; a ii) nekříží se na jedné úrovni s žádnou železniční nebo tramvajovou tratí nebo pěší cestou. Vybavení související se silnicemi zahrnuje zejména zařízení pro řízení dopravy, informace a navádění, pro výběr uživatelských poplatků, pro bezpečnost, pro snižování negativních dopadů na životní prostředí, pro doplňování paliv nebo dobíjení vozidel s alternativním pohonem a pro bezpečné parkovací plochy pro komerční vozidla. Transevropská silniční síť zahrnuje dálnice a silnice vysoké kvality, ať stávající, nové nebo které se mají upravit a které hrají důležitou úlohu v dálkové přepravě.
Transevropská silniční síť v České Republice Transevropská silniční síť je definována Ministerstvem dopravy v souladu s výše uvedeným návrhem nařízení a zákonem o pozemních komunikacích.
Definice pozemních komunikací v České republice Pozemní komunikace v České republice jsou definovány zákonem 13/1997 Sb. ze dne 23. ledna 1997 o pozemních komunikacích následujícím způsobem: je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti a dělí se na kategorii dálnice, silnice, místní komunikace a účelová komunikace. je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci a tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují na , která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, , která je určena pro dopravu
mezi okresy a , která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. Silnice I. třídy vystavěná jako je určena pro rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní silnice má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení na , kterou je zejména rychlostní místní komunikace, , kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, , kterou je obslužná komunikace a , kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je . Vlastníkem silnic II. a III. třídy je , na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je , na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je . Transevropská silniční síť byla Ministerstvem dopravy definována v rozsahu 68 definičních úseků Kód úseku TEN-T 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Počátek úseku TEN
Konec úseku TEN
Bělotín Břeclav (J. D2/55) Břeclav (J. D2/55) Brno Brno Brno-Ostopovice České Budějovice České Budějovice Český Těšín/Cieszyn Cheb Cheb Doksany Ejpovice Gorzyczki/Vernovice
Lipník Brno (jih) Brodské / Lanžhot státní hranice Brno (jih) Kuřim Brno Dolní Dvořiště (státní hranice) / Wullowitz Tábor Bělotín Schirnding / Pomezi n/O Sokolov Nova Ves Praha Třebonice Bělotín
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63
Grenzuebergang Waidhaus/Rozvadov Hradec Králové Hradec Králové Jaroměř Jesenice Karlovy Vary Kolešov (J. 27/6) Kroměříž Kroměříž Liberec Liberec Lipník Lipník Lovosice Lovosice Mohelnice Nova Ves Nove Strašecí Olomouc jih Olomouc jih Olomouc západ Ostroměř Otrokovice Otrokovice Poděbrady Pohořelice Pohořelice Praha Březiněves Praha Jesenice Praha Počernice Praha Počernice Praha Řepy Praha Řepy Praha Satalice Praha Satalice Praha Slivenec Praha Spořilov Praha Třebonice Praha Třebonice Praha Třebonice Praha Vestec (j. 603) Sebranice Sebranice Sulkov Svitavy Turnov Uherské Hradiště Úlibice Velká Dobrá
Sulkov Jaroměř Vysoké Mýto Královec/Lubawka Brno-Ostopovice Sokolov Karlovy Vary Otrokovice Vyškov Hrádek nad Nisou Turnov Kroměříž Velký Újezd Doksany Ústí nad Labem (Trmice) Olomouc západ Praha Březiněves Kolešov (J. 27/6) Olomouc západ Přerov Vyškov Hradec Králové Střelná (státní hranice CZ/SK) Uherské Hradiště Hradec Králové Brno Mikulov / Drasenhofen (státní hranice) Praha Štěrboholy Praha Vestec (j. 603) Poděbrady Praha Krč Praha Březiněves Velká Dobrá Praha Počernice Turnov Praha Vestec (j. 603) Jesenice Praha Praha Řepy Praha Slivenec Tábor Kuřim Svitavy Ejpovice Mohelnice Úlibice Břeclav (J. D2/55) Ostroměř Nove Strašecí
64 65 66 67 68
Velký Újezd Vyškov Vysoké Myto Ústí nad Labem (Trmice) Ústí nad Labem (Trmice)
Olomouc jih Brno (jih) Svitavy Lovosice Petrovice (státní hranice CZ/D)
Požadavky na dopravní infrastrukturu Členské státy a provozovatelé infrastruktury v rámci své odpovědnosti zajišťují, aby: bezpečnost silniční dopravní infrastruktury byla zajištěna, sledována a podle potřeby zlepšována v souladu s postupem stanoveným směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury; silniční tunely o délce přesahující 500 m splňovaly požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě; interoperabilita systémů pro výběr mýtného byla zajištěna v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství a rozhodnutím Komise 2009/750/ES ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků; byly zavedeny inteligentní dopravní systémy infrastruktury silniční dopravy splňující požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy. Členské státy a jiní navrhovatelé projektů při podpoře projektů společného zájmu věnují obzvláštní pozornost: využití ITS, zejména při správě multimodálních informací a řízení dopravy a pro umožnění integrovaných komunikačních a platebních systémů; zavádění nových technologií a inovací na podporu dopravy s nízkými emisemi uhlíku; zajištění bezpečných parkovacích ploch; propagaci bezpečnosti silničního provozu.
Řízení bezpečnosti silniční infrastruktury Transevropská silniční síť má nesmírný význam pro podporu evropské integrace a soudržnosti, jakož i pro zajištění vysoké úrovně blahobytu. Zejména by měla být zaručena vysoká úroveň bezpečnosti. Zásadním nástrojem pro zdokonalení bezpečnosti silniční infrastruktury v rámci transevropské silniční sítě je zavedení vhodných postupů hodnocení bezpečnosti silničního provozu. To by mělo na strategické úrovni prokázat dopady různých alternativ projektu infrastruktury na bezpečnost silničního provozu a mělo by hrát důležitou úlohu při výběru tras. Pro zajištění výše uvedených požadavků na celoevropské úrovni byla přijata , která požaduje zavedení a provedení postupů v oblasti hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu, auditů bezpečnosti silničního provozu, řízení bezpečnosti silniční sítě a bezpečnostních inspekcí, které provádějí členské státy. Členské státy zajistí, aby byla klasifikace úseků s častým výskytem nehod a klasifikace bezpečnosti sítě prováděna na základě přezkumů provozu silniční sítě uskutečněných alespoň jednou za tři roky.
Směrnice definuje klasifikací úseků s častým výskytem nehod“ způsob, kterým se určují, analyzují a klasifikují úseky silniční sítě, jež jsou v provozu déle než tři roky, přičemž se jedná o úseky, na nichž došlo k vysokému počtu smrtelných nehod v poměru k intenzitám provozu.
Klasifikace úseků s častým výskytem nehod a klasifikace bezpečnosti sítě Směrnice definuje jednotné postupy pro zpracování klasifikace úseků s častým výskytem nehod a klasifikace bezpečnosti sítě a o struktuře informací o nehodách zahrnutých do předepsaných zpráv o nehodách Určení silničních úseků s častým výskytem nehod Při určování silničních úseků s častým výskytem nehod se zohlední alespoň počet smrtelných nehod, které se udály v předchozích letech na jednotce silniční délky v poměru k intenzitě dopravy, a v případě křižovatek počet takových nehod na křižovatku. Při určování úseků pro účely analýzy při klasifikaci bezpečnosti sítě se zohledňují potenciální úspory v nákladech na likvidaci škod způsobených nehodami. Silniční úseky se klasifikují v rámci kategorií. Pro každou kategorii silnic se silniční úseky analyzují a klasifikují podle aspektů souvisejících s bezpečností, jako je výskyt dopravních nehod, intenzita a skladba dopravy. Pro každou silniční kategorii bude výsledkem klasifikace bezpečnosti sítě prioritní seznam silničních úseků, kde se předpokládá, že zlepšení infrastruktury bude vysoce účinné. Prvky hodnocení pro kontroly na místě prováděné skupinami odborníků: a) popis silničního úseku; b) odkaz na případné předchozí zprávy týkající se stejného silničního úseku; c) analýza případných zpráv o nehodách; d) počet nehod, úmrtí a vážně zraněných za poslední tři roky; e) soubor případných nápravných opatření, která mají uskutečněna v různých termínech, s ohledem například na: — odstranění či ochranu pevných překážek na krajnicích, — snížení omezení rychlosti a intenzivnější vymáhání dodržování omezení rychlosti v daném místě, — zlepšení viditelnosti za různých povětrnostních a světelných podmínek, — zlepšení bezpečnostních podmínek vybavení krajnic, jako např. systémů silničních zábran, — zlepšení logické návaznosti, viditelnosti, čitelnosti a umístění dopravního značení (včetně používání zdrsněných pruhů), značek a signálů, — ochranu před padajícími kameny, sesuvy půdy a lavinami, — zvýšení přilnavosti/drsnosti vozovky, — novou úpravu systémů silničních zábran, — výstavbu a vylepšení svodidel mezi protisměrnými jízdními pruhy, — změnu uspořádání předjíždění, — zlepšení dopravních uzlů, včetně úrovňových křížení silnice se železnicí, — změnu trasování, — změnu šířky silnice, přidání zpevněné krajnice, — instalaci systému řízení a kontroly dopravy, — omezení případných konfliktů se zranitelnými účastníky silničního provozu, — přestavbu silnice za účelem dosažení souladu se současnými projekčními standardy, — obnovu či výměnu vozovky,
— používání inteligentních dopravních značek, — zlepšení inteligentních dopravních systémů a dopravní telematiky pro účely interoperability, nouzových situací a signalizace. Informace o nehodách zahrnuté do zpráv o nehodách Zprávy o nehodách obsahují tyto informace: 1) co možná nejpřesnější určení místa nehody; 2) nákresy nebo diagramy místa nehody; 3) datum a čas nehody; 4) informace o silnici, jako například typ oblasti, kategorie silnice, typ dopravního uzlu včetně dopravního značení, počet jízdních pruhů, značení, povrch silnice, světelné a povětrnostní podmínky, omezení rychlosti, překážky na krajnicích; 5) závažnost nehody, včetně počtu mrtvých a zraněných osob, a to, pokud je to možné, podle běžných kritérií, která budou stanovena regulativním postupem s kontrolou podle čl. 13 odst. 3; 6) údaje o účastnících nehody, jako např. věk, pohlaví, státní příslušnost, hladina alkoholu v krvi, použití nebo nepoužití bezpečnostního vybavení; 7) údaje o zúčastněných vozidlech (typ, stáří, země, případně bezpečnostní vybavení, datum poslední pravidelné technické kontroly, kterou stanoví platné právní předpisy); 8) údaje o nehodě, jako např. druh nehody, způsob srážky, pohyb vozidla a manévr řidiče. 9) vždy, pokud je to možné, informace o čase, který uplynul od okamžiku nehody do doby, kdy byl o této nehodě proveden záznam nebo kdy k jejímu místu přijela záchranná služba.
Definice nehod v silničním provozu Definice nehod v silničním provozu harmonizované na celoevropské úrovni obsahuje
Nehoda s účastí nejméně jednoho pohybujícího se silničního vozidla na veřejné komunikaci nebo na soukromé silnici přístupné pro veřejnost, s následkem nejméně jedné zraněné nebo usmrcené osoby. Sebevražda nebo pokus o sebevraždu není nehoda, ale incident způsobený úmyslným činem s cílem smrtelně se zranit. Pokud však sebevražda nebo pokus o sebevraždu způsobí zranění dalšího uživatele silnice, bude tento incident považován za nehodu se zraněním osob. Patří sem: srážky silničních vozidel; střety silničních vozidel s chodci; střety silničních vozidel se zvířaty nebo pevnými překážkami a nehody jediného silničního vozidla. Patří sem též srážky silničních vozidel s kolejovými vozidly. Srážky více vozidel se počítají jen za jednu nehodu, pokud se následné srážky přihodí ve velmi krátkém období. Mezi nehody se zraněním osob nepatří nehody, při nichž došlo pouze k materiálním škodám. Vyloučeny jsou teroristické činy.
Nehoda se zraněním, jež má za následek usmrcení osoby.
Jakákoliv nehoda se zraněním kromě nehod s následkem smrti.
Osoba usmrcená nebo zraněná následkem nehody.
Osoba, která byla bezprostředně usmrcena nebo zemřela do 30 dnů následkem nehody s následkem, s výjimkou sebevražd. Usmrcená osoba je vyloučena, pokud příslušný úřad vyhlásí, že příčinou smrti byla sebevražda, tj. úmyslný čin s cílem smrtelně se zranit mající za následek smrt. Pro země, ve kterých se tato definice nepoužívá, jsou převodní koeficienty stanoveny tak, aby bylo možné provést srovnání na základě „definice 30 dnů“.
Osoba, která nebyla následkem nehody bezprostředně usmrcena ani nezemřela do 30 dnů, ale utrpěla zranění obvykle vyžadující lékařské ošetření, s výjimkou pokusů o sebevraždu. Osoby s menšími zraněními, jako jsou drobné řezné rány a modřiny, se normálně nezaznamenávají jako zraněné. Zraněná osoba je vyloučena, pokud příslušný úřad vyhlásí za příčinu zranění pokus této osoby o sebevraždu, tj. úmyslný čin s cílem zranit se, který měl za následek zranění, ale ne smrt.
Zraněná osoba, která byla hospitalizována na dobu delší než 24 hodin.
Jakákoliv zraněná osoba kromě osob zabitých nebo těžce zraněných. Osoby s menšími zraněními, jako jsou drobné řezné rány a modřiny, se normálně nezaznamenávají jako zraněné.
Tematická mapa nehod s následky na zdraví osob v silničním provozu na síti TEN-T Na základě požadavku odboru strategie Ministerstva dopravy vytvořilo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. v rámci výzkumného záměru MD04499457501 - Udržitelná doprava - šance pro budoucnost ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a Ředitelstvím služby dopravní policie ČR tematickou mapu nehod s následky na zdraví osob v silničním provozu na síti TEN-T. Tematická mapa byla vytvořena v rámci geografického informačního systému Ministerstva dopravy „Jednotná dopravní vektorová mapa“ a obsahuje 68 úseků sítě TEN-T definovaných Ministerstvem dopravy a data o nehodách s následky na zdraví osob (stav do 24 hodin od nehody) za období od 1.1.2007 do 31.12.2011.
Tematická mapa obsahuje údaje o úsecích v následujícím členění Číslo úseku TEN-T Počátek úseku TEN-T Konec úseku TEN-T Číslo úseku Číslo komunikace Administrativní jednotka (NUTS4) Délka úseku (m) Dopravní směry Vymezené tahy Číslo evropského tahu Staničení počátek úseku (m) Staničení konec úseku (m) Třída komunikace
a údaje o nehodě v následujícím členění Datum nehody
Den v týdnu Čas nehody Počet usmrcených osob (do 24 hodin od nehody) Počet těžce zraněných osob (do 24 hodin od nehody) Počet lehce zraněných osob (do 24 hodin od nehody)
a generuje se v různých měřítcích
Ke grafickým datům průběhu silničních úseků a lokalizace nehody jsou připojena popisná data úseků a jednotlivých nehod.
Citace zdrojů Legislativa Návrh Nařízení Evropského Parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě /KOM/2011/0650 v konečném znění/2 - 2011/0294 (COD) ............................................3 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury ..........................................................................................................................9 Zákon 13/1997 Sb. ze dne 23. ledna 1997 o pozemních komunikacích ................................................5
Metodika Ilustrovaný terminologický slovník pro dopravní statistiku (Evropská hospodářská komise OSN, Eurostat, Mezinárodní dopravní fórum) - 4. vydání .............................................................................9
