Řízení ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

MPA - Master of Public Administration

Disertační práce

Řízení ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích

Dalibor Mozdřeň

2014/2015

„Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma Řízení ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny.“

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 2 1.

Historie, vývoj, evidence a značení motorových vozidel a současnost ........................................... 4 1.1.

Evidence vozidel v českých zemích ......................................................................................... 4

1.2. Význam alfanumerického označení na státních poznávacích značkách a registračních značkách od začátku 19. století do současnosti .................................................................................. 7 2.

Prameny práva ve věcech podmínek provozu na pozemních komunikacích - historie ................ 11 2.1.

Současná právní úprava ........................................................................................................ 12

3. Srovnání podstatných změn právní úpravy zákona č. 56/2001 Sb., včetně prováděcího právního předpisu v období do 31.12.2014 a od 1.1.2015 .................................................................................. 14

4.

3.1.

Registrační značky na přání ................................................................................................... 17

3.2.

Úkony v registru silničních vozidel a přehled základních změn ............................................ 19

3.3.

Odlišnosti v registraci vozidel ................................................................................................ 22

Registrace historických a sportovních vozidel .............................................................................. 25 4.1.

Registrace historických vozidel ............................................................................................. 25

4.2.

Registrace sportovních vozidel .............................................................................................. 26

5.

Přestupky a správní delikty ........................................................................................................... 29

6.

Technické požadavky na bezpečnost vozidel a jejich způsobilost k provozu................................ 33

7.

Schengenský informační systém ................................................................................................... 35

8.

7.1.

Krádeže motorových vozidel ................................................................................................. 36

7.2.

Spolupráce registračních orgánů a Policie ČR v SIS ............................................................... 37

Závěr .............................................................................................................................................. 39

Summary ............................................................................................................................................... 41 Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 43 Právní předpisy České republiky: ...................................................................................................... 43 Právní předpisy Evropské unie .......................................................................................................... 44 Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 45 Přílohy ................................................................................................................................................... 46

1

Úvod Evidence a registrace vozidel zaznamená příští rok již 110 výročí, co se na území bývalého Rakouska Uherska zrodila myšlenka označovat vozidla poznávací značkou a takto je i registrovat. Úvaha o tématu disertační práce vedla i mne k oblasti evidence vozidel, a proto za téma své práce jsem si zvolil problematiku agendy evidence vozidel a řízení ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích, která z důvodu mého pracovního zařazení je mi blízká. Současná zavedená praxe způsobuje mnoho problémů, kdy i přes snahu správce agendy evidence vozidel tak i samotných registračních míst neposkytuje věrný obraz skutečnosti o stavu evidovaných vozidel, jejich tzv. statutu, až po vlastní fyzickou existenci vozidla samotného. I přes to, že agenda evidence vozidel spadá do působnosti Ministerstva dopravy, které ji jako celek spravuje od 1.7. 2012, kdy do té doby technická podpora systému evidence vozidel byla spravována Ministerstvem vnitra, zůstává hlavní břímě problému na registračních místech tj. na obcích s rozšířenou působností, které vedou registry vozidel. Právní úprava daná zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a změn, ale zejména prováděcí vyhláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů platná do 31.12.2014 doznala s účinností od 1.1. 2015 podstatných změn dotýkajících se zejména práv a povinností provozovatelů vozidel, osob prodávajících a kupujících vozidla a obecně nakládání s vozidly, která k datu účinnosti novely zákona a nové prováděcí vyhlášky č. 343/2014 Sb., bude podkladem celé této práce a to i včetně navazující legislativy Evropské unie. Práce samotná postihuje základní principy a členění citovaného zákona jak před novelou, tak i po ní, a je zaměřena, vedle postupu evidence a registrace vozidla rovněž i na další skutečnosti, které mají být do registru zapsány. Cílem práce je i snaha o vytvoření přehledu a vazeb v oblasti řízení ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích ve vzájemném srovnání právních úprav podmínek způsobilosti silničních vozidel k provozu na pozemních komunikacích a způsobu prokazování této způsobilosti u vozidel uváděných na trh a u vozidel již provozovaných z hlediska bezpečnosti provozu, včetně práv a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel spojených s uvedením vozidla do provozu a jejich provozováním. Prvá a druhá kapitola se vedle použitých pramenů práva pro oblast podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích zabývá evidencí a registrací vozidel v podmínkách českého právního řádu včetně způsobu jejich označování a jeho historií. Třetí kapitola pak dále rozvádí důležité změny v právní úpravě podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích formou registru silničních vozidel. Na tyto změny navazuje čtvrtá kapitola, která srovnává podstatné měny v původním a novelizovaném zákoně č. 56/2001 Sb., kdy srovnává některé činnosti uvedené v zákoně včetně odlišností registrace některých druhů vozidel. Pátá kapitola pak volně navazuje na registraci sportovních a historických vozidel. Na toto navazuje šestá kapitola, která se zaměřuje na oblast přestupků a správních deliktů včetně srovnání obou úprav v dané oblasti. Sedmá kapitola řeší technické požadavky na provoz vozidel a na ní navazující osmá kapitola rozšiřuje práci o schengenský informační systém

2

s následnou pasáží o krádežích vozidel a postupů Policie ČR a správních orgánů při jejich objasňování . Současná právní úprava registru a registrace silničních vozidel neprošla od doby účinnosti zákona č. 56/2001 Sb., tj. od 1.7. 2001 podstatnou významnější změnou. Předpokládaná novela zákona má za úkol v prvé řadě narovnat evidenční vazby podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích v části, která podle zkušeností přináší nejvíce problémů už s ohledem na skutečnost, že se podstatně dotýká všech subjektů, kteří provozují vozidla v provozu na pozemních komunikacích. Jako zásadní se v přípravných krocích k novele zákona jevila skutečnost absence komplexní úpravy zápisu změn údajů o provozovateli či vlastníkovi vozidla, která by zamezila porušování, či dokonce obcházení povinností stávajícího nebo nového vlastníka či provozovatele vozidla a vedla tak k dokončení předmětného úkonu zápisu v registru vozidel. Jen registr vozidel vedený obcí s rozšířenou působností (Město Ostrava) mělo k datu 31. 1. 2015 evidováno 179 000 vozidel ve statutu provozované, v převodu atd., z toho jen vozidel, která nebyla dohlášena na nového vlastníka či provozovatele bylo více jak 22 000. V závěru práce je provedeno shrnutí jednotlivých kapitol, srovnání podstatných rozdílů staré a nové právní úpravy včetně nástinu doporučení dalších kroků v této oblasti.

3

1 Historie, vývoj, evidence a značení motorových vozidel a současnost Historie a evidence motorových vozidel v českých zemích se odvíjí od výroby automobilů v českých zemích obecně. I přes to, že má automobilový průmysl v českých zemích dlouholetou tradici, vyvíjela se výroba automobilů velice pomalu a postupně. Vedle prvního automobilu, kterým bylo vozidlo Präzident z kopřivnické továrny, která se zapsala do podvědomí jako pozdější výrobce světoznámých nákladních vozidel TATRA, to byla zejména továrna v Mladé Boleslavi, kterou proslavili pánové Laurin a Klement, prvotně výrobou kol a později výrobou motocyklů a automobilů. Výroba se po založení společnosti v roce 1895 začíná datovat od roku 1905, to je ke stejnému roku, kdy vychází v „říšském zákoníku království a země v radě říšské zastoupené“ v částce LXII. – vydané a rozeslané dne 7. října 1905, „Nařízení ministria vnitra ve shodě s ministriem finančním ze dne 27. září 1905“, kterým se vydávají bezpečnostní ustanovení policejní pro jízdu automobilů a policejních kol. Již toto nařízení hovoří o použití takových „silostrojů, které se dají přiměřeně říditi a jeho řídící přístroj musí být upraven tak, aby bezpečná činnost přístroje byla zabezpečena za všech okolností“. Další podmínky takovéhoto bezpečného provozu definují paragrafy tohoto nařízení, které pojednávají o brzdných systémech a jeho vzájemné nezávislosti a taktéž i systémech zabraňujících rovněž i zpátečnímu pohybu vozidla. V samotném kontextu zákona se jedná o posun jednak v samotném užití vozidla tak i v jeho provozu, kdy se postupně přechází z limitujících rychlostí, které byly např. dány jako prvé v tzv. „londýnském memorandu“, které přijal v roce 1831 londýnský parlament, kterým stanovil maximální rychlost parovozů na 16 km/h až po povinnosti doprovázet vozidla dle zákona o „samohybech“ osobou, která musela před vozidlem nést červený praporek, což se ujalo jako tzv. „Praporkový zákon“, jehož povinnost v různých úpravách přetrvala až do roku 1896. Součástí nařízení ze dne 27. září 1905 se rovněž objevuje ustanovení o zkoušení a schvalování vozidel, které se i okrajově zabývá bezpečnostní stránkou vozidla, ale pouze v rovině brzdných systémů a osvětlení vozu jako základních požadavků na vozidla. Jako prvý se zde zmiňuje pojem „poznávací značky jízdních silostrojů“ jejich evidence, policejní schvalovací obvody a značení dle jednotlivých zemí. Od tohoto se odvíjel i způsob přidělování poznávacích značek a jejich evidence prostřednictvím policejních ředitelství ve Vídni a Praze a na to navazujících příslušných zemských úřadů, které poznávací značky dle pokynu policejních ředitelství dále distribuovaly žadatelům.

1.1. Evidence vozidel v českých zemích Vývoj evidence vozidel se odvíjel v jednotlivých epochách vývoje českých zemí jako tehdejší součásti Rakouska-Uherska, Československa, doby předválečné, Protektorátu Čechy a Morava, ale rovněž doby po II. světové válce až po současnost. O registraci vozidel však můžeme hovořit již o několik století dříve, kdy se jednalo sice o vozidla - kočáry tažené koňským spřežením, ale i ty měly něco, co v současném pojetí připomínalo registrační značku, byl jím zvláště 4

u bohatých rodový erb, kterým byly kočáry zdobeny. Můžeme říci, že se jednalo vlastně o jakýsi předvoj dnešní registrace vozidel formou registrační značky. Vývoj na území tehdejšího Československa, později České republiky započal již ve zmiňovaném Rakousku-Uhersku, kdy zvláště pro české země, které byly součástí Rakouska-Uherska, platil způsob registrace vozidla cestou příslušného úřadu, kterým byly zejména okresní hejtmanství, magistráty nebo městské rady. Označení vozidel bylo prováděno formou kovových tabulek, kdy na bílém podkladu byly skladba písmen a arabských číslic dle příslušnosti pro jednotlivá území. Za zmínku stojí tehdejší užití písmen zvlášť pro Prahu, zvláště pro celé Čechy, s výjimkou Prahy a zvláště pro Moravu. Toto značení vycházelo z tehdy platného nařízení vlády z ledna roku 1906, kdy tyto podmínky vzešly v platnost pro tehdejší Rakousko. Vznikem ČSR se v přidělování poznávacích značek pokračovalo v systému, který byl zaveden v Rakousku, kdy na Slovensku platil systém zavedený v tehdejším Uhersku, mírně uzpůsobený pro platnost v pozdější ČSR. Jednotlivé typy uváděných poznávacích značek jsou prezentovány pro osobní automobily s tím, že další typy vozidel měly poznávací značky obdobného typu v provedení pro daný účel použití. VZOR PZ z roku 19061

Tento stav vydržel do konce dvacátých let minulého století, kdy vzhledem k tehdejšímu rozvoji motorismu, na tu dobu celkem nevídanému, došlo v roce 1932 k nutnosti zavedení nového systému registrace vozidel, zrušením rakouského typu a zavedením československých poznávacích značek, které spočívaly v jiné kombinaci písmen a číslic s odlišným podbarvením pro podklad, který na rozdíl od předešlých registračních značek byl černý, písmo bylo bílé. Zvláštností už tehdy byla snaha o oddělení formy registrační značky odlišně u jednostopých a dvoustopých vozidel, kdy automobily měly písmeno před číslem, u motocyklů bylo písmeno až za číslem vyznačeným na poznávací značce. VZOR PZ z let 1932 – 19391

Rozpoutáním druhé světové války dochází z iniciativy Německé říše k omezování využívání motorových vozidel pro soukromé účely a to z důvodu, že veškeré zásoby pohonných hmot a dílů pro vozidla byly soustředěny pro připravovanou válku a tím i zavádění úsporných opatření obyvatelstva. Po roce 1939 jsou nově zavedeny poznávací značky automobilů, které platily shodně jak pro Německo, tak i pro Protektorát Čechy a Morava. Výjimku tehdy tvořilo Slovensko, kde stávající poznávací značky vozidel platily z tehdejšího Československa a to až do roku 1945. VZOR PZ z let 1939 – 19451

1

D. Feureisl, F. Zelený, Poznávací značky v Čechách, na Moravě a Slezsku, nakl. SAXI, 2011, ISBN 978-80-904767-2-1, dostupné z http://www.k-report.net/spz

5

Další rozvoj nastal po ukončení druhé světové války, kdy vozidla jezdila s označením typu poznávacích značek z doby předválečné a válečné. Zlomovým rokem se stává rok 1953, kdy se začínají používat prvé typy státních poznávacích značek, které daly základ provedení poznávacích značek, jak je známe dnes. S účinností od 1. ledna 1955 se začínají poznávací značky distribuovat na jednotlivé správy VB centrálně. Postupně dochází ke změně významu označení písmen uváděných na poznávacích značkách, což se vyvíjí až do roku 1960, kdy na základě nutnosti řešení ekonomických úkolů došlo z návrhu tehdejšího ÚV KSČ k řešení potřeb nového uspořádání organizace orgánů státní moci a správy v krajích a okresech, což bylo přijato zákonem č. 36/1960 Sb,. o územním členění státu. Nové uspořádání Československa sebou nese nejen změny ve formě úpravy počtu krajů i okresů, ale i tím, že nové uspořádání krajů zcela mění příslušnost některých okresů nebo jejich částí k obcím, které se tak v novém členění dostaly např. pod správu jiného okresu nebo kraje. Jak velký rozsah změn zákon č. 36/1960 Sb,. o územním členění státu přinesl dokumentuje jen snížení počtu krajů z původních 19 krajů na 10 krajů. Nelze však zapomenout na Prahu, která je zákonem charakterizována jako samostatná územní jednotka. Změny proto musí navazovat i na zavedení jednak označování typu státních poznávacích značek a nového způsobu přidělování pro tehdejší Okresní správy VB. Postupná výměna státních poznávacích značek, která byla limitována do konce roku 1964, tak byla skutečně ukončena do 31.12. 1965. Tehdejší forma se v malých obměnách s ohledem na použití písmen a jejich počtu, číslic, pomlček a později vyznačených míst pro vlepení kontrolních nálepek zachovala až do 1. 7. 2001, kdy celá agenda evidence silničních motorových vozidel přešla z tehdejšího Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy. Zanikla působnost evidence vozidel a přidělování státních poznávacích značek policie z úrovně oddělení dopravních inspektorátů, která přechází na nově vniklé obce s rozšířenou působností, na které přešly rovněž všechny činnosti ze zrušených okresních úřadů. K datu 1.7. 2001 nabývá účinnosti zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a změn. Začíná se užívat více pojem registrační značka na místo státní poznávací značky. VZOR SPZ po roce 19452

VZOR SPZ po 19532

VZOR SPZ od 1. 7. 19602

Kapacita dosavadního rozsahu přidělovaných značek byla rozšiřující se výrobou vozidel a zvyšující se koupěschopností obyvatelstva postupně vyčerpána. 2


6

Z tohoto důvodu bylo navrženo rozšíření o třetí písmeno do stávající série dvou písmen. Rozšíření se zavedlo po vyčerpání stávajících rozsahů. Přijetím směrnice č. 008 Ministerstva vnitra ČR ze dne 28. března 1979 se změnila úprava vzhledu registrační značky přidáním místa pro pozdější vylepování kontrolních nálepek. Zavedení vylepování kontrolních nálepek na registrační značky vozidel v mnohém zjednodušilo vizuální kontrolu o stavu a způsobilosti provozovaného vozidla. Kontrolní nálepky deklarovaly způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích ze dvou hledisek, jedním hlediskem byla technická způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích, druhým hlediskem je způsobilost vozidla k plnění emisních norem, které dle ustanovení § 1 odst. 1) písm. a) vyhlášky č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, Ministerstva dopravy a spojů, potvrzují správnou činnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru. S účinností od 1.1. 2015 došlo ke zrušení textu původního ustanovení § 45 odst.3) zákona č. 56/2001 Sb., kdy stanice měření emisí měly za povinnost v případě kladného výsledku měření emisí, vylepení kontrolní nálepky. Provádění technických kontrol vozidel po tomto datu tak znamená jen vylepení kontrolní nálepky STK, červené barvy. VZOR RZ po účinnosti zákona č. 56/2001 Sb3.,

V souvislosti se vstupem ČR do EU dochází postupně od 1. května 2004, ke změnám ve vizualizaci registračních značek, do kterých se v levé části přidává označení EU v modrém pruhu s identifikací příslušnosti k České republice, mezinárodním značením CZ.

1.2. Význam alfanumerického označení na státních poznávacích značkách a registračních značkách od začátku 19. století do současnosti Ať se jednalo o název poznávací značka, či později stání poznávací značka nebo v současné době registrační značka, stále šlo o cíl identifikovat vozidlo podle stanovených kritérií. Tím základním a nosným v celé historii až po současnost byla skladba písmen a číslic, která v různých kombinacích a modifikacích se používá do současnosti. Není nezajímavé, že i velikost písmen a číslic, rozměry tabulky, barevná skladba, včetně způsobu ražení sehrávaly svoji roli. Hlavní důvody v počátcích značení vozidel byly evidenční, ale zejména identifikační. V praxi to znamenalo s ohledem na postupně se rozvíjející motorismus, především možnost si vozidlo zapamatovat podle jeho poznávací, později registrační značky. Až do 31.12. 2014 se tak nejen kontrolní a dozorové orgány, ale i běžní občané mohli orientovat o místu (okresu, kraji), kde vozidlo evidenčně přináleží. Zprvu to bylo jen v rámci Českých zemí a Slovenska, později se začala identifikace vozidel vzhledem k jejich nárůstu přibližovat stále užšímu uspořádání v rámci správního uspořádání a dalších změn v Československu, úpravy počtu zemských úřadů, později počtu okresů i krajů. Identifikační alfanumerické znaky se tak začaly vedle počátečních kroků, které se soustředily na území Čech, Moravy, Slezska a 3


7

Slovenska postupně rozšiřovat až po úroveň okresů, kdy se detailnější členění stávalo snáze orientované s ohledem na příslušnost k evidenčnímu místu. Vývoj a prudký rozmach výroby automobilů a zejména politické události roku 1989 v tehdejší ČSSR znamenaly otevření se světu a nástupu expanze vozidel na našem trhu. K tomu postupem směřovala i nutnost reakce na stále se rozšiřující se potřebu evidence těchto vozidel a zejména jejich rozpoznatelnost, která je v posledních letech znovu ztížena, zejména tam, kde s tím souvisí i značný nárůst obyvatelstva. Proto dnes již standardně používaná skladba písmen, příslušných dle jednotlivých krajů, a číslic např. 8T8 1234 je postupně nahrazována na třetí pozici dalším písmenem abecedy. Novinku do celého systému evidence vozidel přináší novela zákona č. 56/2001 Sb., která s účinností od 1.1.2015 deklaruje povinnost při nákupu vozidla, které je již evidováno v registru vozidel, ponechat si i příslušnou registrační značku. I přes to, že současně připouští možnost výměny této registrační značky v případě poškození, ztracení či odcizení, ve svém důsledku to má, a zejména bude mít, za následek ztíženou orientaci kontrolních orgánů v rámci příslušnosti k registračnímu místu silničního vozidla. Ke srovnání je dále uveden přehled znaků (písmen) dle jednotlivých etap vývoje označení vozidel, jejich symbolů, včetně přináležení k jednotlivým územím. Význam a přináležení vozidel registračním místům dle kódování v roce 19064: A B C D E F H J K M N O P R S T W

Wien Niederösterreich Oberösterreich Salzburg Tirol Kärnten Steiermark Krain Kustenland Dalmatia Prag Böhmen Mähren Schlesien Galizien Bukowina Vorarlberg

Význam a přináležení vozidel registračním místům dle kódování v letech 1932 – 19394 Č M S R P D

4

země Česká kromě Velké Prahy země Moravsko-slezská Slovensko Podkarpatská Rus Praha (obvod policejního ředitelství) čsl. pošta a státní železnice


8

Význam a přináležení vozidel registračním místům dle kódování v letech 1940 – 19454 PA PB PC PD PS PV

Čechy Morava Protektorátní dráhy a pošta Praha bezpečnostní orgány protektorátní vojsko

Význam a přináležení vozidel registračním místům dle kódování v letech 1945 – 19534 Č M S A B C P

Čechy Morava Slovensko vozidla ČSD, od roku 1949 ČSAD vozidla bezpečnostních orgánů vozidla pošty vozidla z obvodu Hl. m. Prahy

Příslušnost jednotlivým krajům a okresům, které po reformě správního uspořádání v roce 1949 vznikly, určovaly kódy (zpravidla počáteční písmena okresu) ke stávajícímu označení na poznávací značce. Počátkem roku 1950 začalo připravovat Ministerstvo vnitra nový systém označování vozidel tak, aby plně a věrně kopíroval okresní uspořádání státu a zároveň byl přehledný a snáze zapamatovatelný. Návrh byl směřován k upuštění označení skladby poznávací značky označením Čech, Moravy, Slovenska a ponechání pouze označení příslušnosti okresu. Systém navržené úpravy poznávacích značek byl nastartován převzetím evidence silničních vozidel od Ministerstva dopravy, hlavní správou Veřejné bezpečnosti, Ministerstva vnitra, která se podílela na dopracování konečné podoby do konce roku 1954. Principem nového členění bylo seřazení okresů v rámci jednotlivých krajů v abecedním pořadí. Na základ tohoto systému navázal i systém označování vozidel s příslušnosti k jednotlivým registračním místům v letech 1960 -2001. Jako hlavní důvod změny v provedení označení na poznávacích značkách a jejich kódování podle jednotlivých okresů byla změna správního uspořádání Československa spolu s nárůstem vozidel. Hlavní správa VB proto vydala pokyny pro přidělování státních poznávacích značek, jejíž přílohu tvoří nový rozdělovník, který přiděluje jednotlivé série přímo okresům. Vždy se jednalo o prvá písmena názvu okresního města s doplněním druhého písmene, které bylo obsaženo v názvu města tak, aby v případě podobných názvů měst byly tyto specificky identifikovány k danému městu.

4

D. Feureisl, F. Zelený, Poznávací značky v Čechách, na Moravě a Slezsku, nakl. SAXI, 2011, ISBN 978-89047672-1, dostupné z http://www.k-report.net/spz

9

Vzor přidělování kombinace písmen sérií k jednotlivým okresům dle rozdělovníku podle “Pokynu pro přidělování státních poznávacích značek“5 písmena Okres Banská Bystrica Bardějov Benešov

Okres

písmena

BB, BC

Beroun

BE

BJ BN

Blansko Bratislava-mesto

BK BA, BL, BT

Význam a přináležení vozidel registračním místům dle kódování podle zákona č. 56/2001 Sb., a prováděcí vyhlášky č. 343/2014 Sb., - aktuální stav v případě přidělení registrační značky novému vozidlu.6

A Praha B Jihomoravský kraj C Jihočeský kraj E Pardubický kraj H Královéhradecký kraj J Kraj Vysočina K Karlovarský kraj L Liberecký kraj M Olomoucký kraj P Plzeňský kraj S Středočeský kraj T Moravskoslezský kraj U Ústecký kraj Z Zlínský kraj Výrobu tabulek s registrační značkou v současné době zajišťuje Ministerstvo dopravy. Následně, podle požadavků jednotlivých obcí s rozšířenou působností jsou registrační značky objednávány dle jednotlivých provedení použití pro typy vozidel v členění standardních registračních značek určených pro silniční motorová vozidla a přípojná vozidla, pro zvláštní vozidla a ostatní vozidla (cizinecké a diplomatické registrační značky), a dále na zvláštní registrační značky, mezi které se řadí např. trvale manipulační značky jako jsou např. registrační značky pro zkušební nebo manipulační provoz tak, jak uvádí § 23 vyhlášky č. 343/2014 Sb., o regitraci vozidel. Opět i zde existuje vyjímka při přidělování registračních značek pro historická a sportovní vozidla, zabezpečované úřady obcí s rozšířenou působností v sídlech krajských měst, které jsou evidenčními a registračními místy pro tyto typy vozidel.

5 6

Viz. příloha č.1, zde například: počátek abecedního značení jednotlivých okresů § 24 vzhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel

10

2. Prameny práva ve věcech podmínek provozu na pozemních komunikacích - historie Na úvod této kapitoly je třeba zmínit vývoj, který předcházel pozdějšímu poválečnému členění státní správy, kdy zákonem č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení, dochází s účinností od 1. ledna 1949 k novému správnímu rozdělení země, vzniká nově krajské uspořádání s 19 kraji, s tím vznikají i krajské národní výbory, které jsou dalším stupněm správy země mezi již existujícími okresními národními výbory a vládou. Tomuto uspořádání země se začínají přizpůsobovat i různé registrační evidence včetně evidence vozidel. Nejprve pozvolna, kdy se do evidenčních znaků poznávací značky dostává na první dvě místa označení okresu, později se doplňují označení vozidel ministerstva vnitra – civilní obrany. Změnou ústředního orgánu státní správy, kdy se registr vozidel dostává z působnosti tehdejšího ministerstva dopravy do působnosti Hlavní správy VB tehdejšího Ministerstva národní bezpečnosti, zaznamenáváme podstatné kroky i ve vizualizaci vydávaných státních poznávacích značek. Jako první změnu lze vnímat ražení SPZ, kdy se objevují vystouplá písmena a číslice, která jsou u osobních automobilů a motocyklů v provedení černá písmena na bílém podkladě, u nákladních automobilů, autobusů, traktorů a přívěsů k těmto vozidlům se jedná o černá písmena na žlutém podkladě. Změna nastává i ve způsobu přidělování mezi kraji, kdy kraj má přidělenu jednu nebo více sérií, které následně přiděluje okresům. Právní úpravou zakotvenou ve vyhlášce č. 196/1953 Ú.l. o provozu na silnicích, stanoví ministerstvo národní bezpečnosti podle § 16 vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích nařízení vedle pravidel silničního provozu mimo jiné i podmínky pro evidenci vozidel a státních poznávacích značek. Vyhláška č. 196/1953 Ú.l. o provozu na silnicích však platí pouhé 3 roky, kdy dochází k její novelizaci vyhláškou Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú.l. o provozu na silnicích, která vedle přihlašování motorových vozidel řeší i problematiku státních poznávacích značek. Prodlužuje se například doba, kdy je držitel vozidla povinen toto vozidlo přihlásit z původních 48 hodin, o kterých hovořilo ustanovení § 84 vyhlášky č. 196/1953 Ú.l.,. v odst. (2) Držitel vozidla je povinen přihlásit vozidlo do 48 hodin po jeho nabytí na předepsaném tiskopise a připojit potřebné doklady na dobu do 5 dnů dle ustanovení § 85 vyhlášky č. 145/1956 Ú.l. dle odst. (2) Držitel je povinen přihlásit vozidlo do 5 dnů po jeho nabytí na předepsaném tiskopise a připojit potřebné doklady. Platné znění zákona dnes předpokládá přihlášení předložením žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ke skutečnosti, která měla za následek zápis změny došlo. Ne vždy však prodlužování zákonných lhůt vede ke zdokonalení procesu zápisu. Jedná se zejména o neochotu a nezájem občanů akceptovat povinnost danou zákonem.7 Nově je zaznamenán i rozdíl ve skladbě státní poznávací značky, kdy předchozí úprava specifikovala složení značky tvořené „ze série dvou písmen a čtyřmístného čísla“8, nově „státní poznávací značku tvoří série dvou nebo tří

7 8

Poznámka autora § 88 odst.3, vyhlášky č. 193/1953 Sb.

11

písmen a čtyřmístné číslo“9,. Nově se objevuje právo nařídit pravidelné technické kontroly vozidel, vyžaduje-li to požadavek na „zlepšení technického stavu motorových vozidel“, kdy za tímto účelem je pamatováno právě v ustanovení § 90 vyhlášky č. 145/1956 Ú.l. odst.2, označením termínu kontroly jako součásti státní poznávací značky. Tento stav vydržel až do roku 1960, kdy nejen pod vlivem změny uspořádání státní správy Československa s účinností od 1. července 1960, dochází k úpravě počtu krajů a okresů, zaznamenává právě i registr vozidel podstatné změny v provedení poznávacích značek vozidel. Aktivně zde vystupuje Hlavní správa VB, která vydává jako tehdejší tajný materiál „Pokyny pro přidělování státních poznávacích značek“10, které nabyly účinnosti 1. října 1960. K podstatným změnám v provedení státních poznávacích značek však nedošlo, pouze se jednalo o nový způsob přidělování mezi jednotlivými okresy a změnu sérií přidělovaných státních poznávacích značek s ohledem na správní uspořádání státu. Protože však k vizuální změně státní poznávací značky nedošlo a nové značky vypadaly shodně jako ty původní, docházelo k souběhu při výdeji registračních značek podle starého systému tak i nového. Na tuto skutečnost však pamatoval i zmiňovaný pokyn, který akceptoval do úplného přechodu na schválený systém i vydání všech doposud distribuovaných státních poznávacích značek starého systému. Fakticky tak bylo možno se setkat např. se stejnými sériemi značek, které byly vydávány jak ve starém tak i novém systému. Pro snazší orientaci byly proto původní státní poznávací značky vydávány až do roku 1964, poté se začaly vydávat nové státní poznávací značky těch sérií, které byly pro duplicitu se starým systémem pozastaveny, nebo se nevydávaly vůbec. V průběhu následujících let, a to až do roku 2001, kdy dochází k zásadní změně jak v evidenci vozidel, tak i vizualizaci a provedení státních poznávacích značek, přijetím zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a změn, jsou, pominemeli „výhody“ v označovaní vozidel držitelů zvláštních výsad a stranických představitelů tehdejší moci, prováděny jen částečné úpravy v provedení registračních značek, účelu užití pro typy vozidel např. převozové značky, trvale manipulační a pod.. S ohledem na stále rostoucí, a otevřením trhu po roce 1989 markantní, nárůst počtu vozidel, se jevila nutnost systém evidence vozidel a typů a přidělování státních poznávacích značek zcela přepracovat.

2.1. Současná právní úprava Přijetím zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), došlo k několika základním změnám. Předně se jednalo se zejména o odstranění roztříštěnosti všech dosavadních právních předpisů z důvodu, že tyto již neodpovídaly skutečným potřebám jak správce centrálního registru vozidel tak i motoristů. 9

§ 90 odst.2, vyhlášky č. 145/1956 Sb. Viz. příloha č.1

10

12

Právní úprava, zakotvená v zákoně č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů byla přijata dne 10. ledna 2001 a nabyla účinnosti dnem 1. července téhož roku. Zákon ve svém členění vedle základních ustanovení se věnuje registru vozidel a jejich registraci, schvalování silničních vozidel a schvalování typu a technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, zároveň dále otázky individuálně dovezených vozidel, provoz stanic technické kontroly a stanic měření emisí, přestaveb silničních vozidel, registraci historických a sportovních vozidel. Součástí zákona je v neposlední řadě otázka výkonu státní správy a státního dozoru ve smyslu tohoto zákona, kterou dle ustanovení §80 odst. 1) citovaného zákona vykonává ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Česká obchodní inspekce. Zákonodárce však pro provedení zákona předpokládal pro oblast vedení registru vozidel, výdeje dokladů k vozidlům, provádění změn, výdej a způsob přidělování registračních značek, vydání vyhlášky, která by prováděla některá ustanovení právního předpisu. Dne 17. července 2001 nabyla účinnosti současně i předmětná vyhláška Ministerstva dopravy a spojů pod č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel. Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích tak dostal prováděcí právní předpis, který důkladně specifikuje podmínky vedení registru vozidel, věnuje se podmínkám, způsobu a změnám v zápisu vozidel do registru, vydáním technických průkazů k vozidlu, ať už osvědčení o technickém průkazu nebo osvědčení o registraci vozidla, výdejem registračních značek a vzory jednotlivých formulářů potřebných k provedení jednotlivých úkonů. Skutečnosti upravené zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn a vyhláškou č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, platily v několika málo obměnách zakotvených v dodatcích k těmto právním přepisům do konce roku 2014. S účinností od 1. ledna 2015 vzešla v účinnost novela zákona č. 56/2001 Sb., provedená zákonem č. 239/2013 Sb., vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel a vyhláška č. 341/2014 o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Další kapitoly tak budou rozpracovávat některé pasáže novelizovaného znění zákona se zaměřením na srovnání staré a nové právní úpravy v základních kategoriích činnosti registru vozidel a problematiky přestupků a správních deliktů zapracovaná do novely zákona v rozšířeném rozsahu.

13

3. Srovnání podstatných změn právní úpravy zákona č. 56/2001 Sb., včetně prováděcího právního předpisu v období do 31.12.2014 a od 1.1.2015 Smyslem přijetí novely zákona bylo vytvořit jednotnou a ucelenou právní úpravu podmínek způsobilosti provozování silničních vozidel na pozemních komunikacích a způsobu prokazování této způsobilosti u vozidel uváděných na trh a u vozidel již provozovaných tak, aby tato úprava byla kompatibilní s podmínkami stanovenými právními normami Evropské unie. Sjednotit práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel spojená s uvedením vozidla do provozu a jejich provozováním, práva a povinnosti právnických a fyzických osob, podmínky provozu stanic technické kontroly a stanic měření emisí a práva a povinnosti jejich provozovatelů. Novela zákona č. 56/2001 Sb., proto navázala na připravované změny, které měly být již Ministerstvem dopravy zapracovány do velké novely tohoto právního předpisu, která se dostala až do fáze legislativního procesu v roce 2010. Vzhledem k připravovanému rozsahu změn, který měl postihnout zejména oblast vedení registru a registraci silničních vozidel byl však návrh samotným předkladatelem posléze stažen. Veškeré změny se tak objevily až v připravené novele jak zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích tak novelizované vyhlášky o registraci vozidel a vyhlášky o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích vše s účinnosti od 1.1.2015. Změny oproti předchozí právní úpravě nastaly zejména v povinnostech vlastníka a provozovatele vozidla ve vztahu k registraci vozidla a současně pro zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel. Na úvod této kapitoly se zastavím u obou předchozích pojmů tj. vlastník a provozovatel vozidla. Na rozdíl od staré právní úpravy, kdy zákon č. 56/2001 Sb., ve svém §2 odst.16) byla definice: 16) Provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel České republiky se rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla, a nebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla. na rozdíl od ustanovení § 2 odst. 15) novelizovaného znění, kdy : 15) Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Paragrafová znění k osobám provozovatele a vlastníka vozidla dle staré a nové právní úpravy pojednávají o těchto osobách bezesporu stejně. Za zmínku snad stojí širší výklad k osobě provozovatele dle staré právní úpravy, kdy vedle rozvedení podmínek, za jakých se rozumí provozovatel vozidla provozovatelem, stojí za zmínku zdůraznění, že vlastním jménem provozuje silniční vozidlo. Provozovatelem je tedy osoba, která současně nemusí být vlastníkem vozidla, ale z jeho souhlasem je užívá a provozuje. Novela zákona především nastavila nové podmínky pro ukončení statutu tzv. polopřevodů vozidel, které nastaly v době, kdy bylo povinností vlastníka vozidla 14

toto nejdříve v místě svého trvalého pobytu odhlásit a poté předat doklady od vozidla novému provozovateli k provedení dohlášení vozidla. Nebránilo nic tomu, aby stávající i nový provozovatel vozidla v případě, že byl příslušný jeden registrační orgán tento úkon prováděli společně, nicméně takovéto kroky byly velice sporadické. Častěji byl úkon prováděn odděleně a to za situací, kdy jak původní, tak i nový vlastník vozidla příslušeli pod jeden registrační orgán nebo mohli být příslušní k různým registračním místům v celé ČR. Nově přináší novela zákona provedení registrace vozidla vše v jednom úkonu, u jednoho registračního místa. Podmínkou však je společná účast původního a nového vlastníka, nebo zastoupení jednoho z nich na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem, nebo úkon lze provést za účasti třetí osoby, která je vybavena plnými mocemi starého i nového provozovatele s úředně ověřenými podpisy. Tyto úkony jsou zákonem podmíněny k provedení ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne, kdy došlo dle § 8 zákona 56/2001 Sb., a) k převodu vlastnického práva k vozidlu, nebo b) přechodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu nebo nabytí právní moci rozhodnutí soudu v dědickém řízení. K vysvětlení pojmu převodu a přechodu vlastnického práva lze jednoduše uvést, že převod vlastnického práva je založen na svobodné vůli obou stran, v našem případě na rozhodnutí prodávajícího věc (silniční vozidlo) prodat a kupujícího tu samou věc koupit. Na rozdíl od přechodu vlastnického práva, kdy v rámci zápisu změn do registru silničních vozidel se jedná o úkony provedené v rámci: dědictví dražby vypořádání společného vlastnictví manželů úkonů Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Mezi další podstatné změny lze v souvislosti s novelou zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zařadit vyřazení vozidla a zánik vozidla. Oba úkony známe již z původní právní úpravy pod pojmem dočasné a trvalé vyřazení vozidla z provozu. Nově je však upravena podmínka, kdy vyřazení vozidla lze provést pouze na dobu 12-ti po sobě jdoucích kalendářních měsíců, kde vlastník vozidla, pokud tvá vyřazení déle, je povinen bez zbytečného odkladu po plynutí této lhůty oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností adresu místa, kde je vyřazené vozidlo umístěno a účel jeho využití.11 Nová právní úprava nezná již možnost prodloužení doby vyřazení. Naopak u zániku vozidla jsou podmínky pro žadatele totožné se starou právní úpravou, kdy k tomuto úkonu, pokud nedojde ke zničení vozidla totální havárií nebo např. požárem platí, že žadatel pro splnění tohoto úkonu musí předložit doklad o ekologické likvidaci vydaný v ČR nebo jiným členským státem EU.

11

§ 12 odst.4, zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném od 1.1.2015

15

Poněkud zvláštní situace přetrvává u vozidel vyřazených z registru silničních vozidel mezi 1.7. 2001 až 30.4. 2004, u kterých stát stále zachoval možnost tyto znovu zaregistrovat. Vozidla, která se ve výše uvedeném období dostala do statutu vyřazení, a to ať už „trvalého vyřazení vozidla“ nebo „dočasného vyřazení vozidla“ požívají výhod výjimky a mohou být znovu zaregistrována bez omezení a to z důvodu, že ani v jednom z uvedených případů vzhledem k výkladu zákona neztratila technickou způsobilost a tím i platnost technického průkazu. Technický průkaz nebyl úkonem znehodnocen, a v případě nové registrace vozidla nebo ukončení dočasného vyřazení vozidla se tento doklad mohl a může znovu použít. V obou případech vyřazení vozidla se technický průkaz po vyznačení, v neznehodnoceném provedení, vracel zpět provozovateli nebo vlastníku vozidla. Vzhledem k nutnosti řešení tohoto stavu byla zákonem č. 103/2004 Sb., přijata novela zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kdy s účinností od 1.5. 2004 došlo k výrazné změně podmínek při trvalém vyřazení vozidla z registru vozidel, ztrátou technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích, a to vyznačením razítka o vyřazení do technického průkazu. Způsob vyřazení vozidla se tak svým provedením přiblížil způsobu, který byl přijat již vyhláškou Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích, kdy jednou vyřazené vozidlo bylo možno uvést do provozu jen složitou cestou schválení technické způsobilosti jednotlivě postaveného vozidla za podmínek stanovených zákonem. Podstatnou novinkou jsou zcela jistě přechodná ustanovení zákona, která mimo jiné stanoví dvě lhůty přechodného období do: a) 30.6. 2015 b) 31.12. 2015 Tyto lhůty se vztahují na úkony prováděné v registru vozidel u činností dohlášení (tzv. doregistrování) vozidel, u kterých byl započat převod (odhlášení) do 31.12. 2014 a u vozidel, která jsou ve statutu dočasného vyřazení, do kterého byla uložena do 30.6. 2013. Proto tedy u vozidel, která byla odhlášena do 31.12. 2014 na nového vlastníka nebo provozovatele a do 30.6. 2015 nebude u takových vozidel zapsán jeho vlastník, dojde k zániku vozidla. Stejná situace zániku vozidla nastane u těch vlastníků vozidel, kteří toto vozilo vyřadili ve lhůtě do 30.6. 2013 a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností neoznámí ve lhůtě do 31.12.2015 místo, kde je vozidlo odstaveno a účel jeho dalšího využití. Tento úkon však bude pouze administrativní. Znamená to, že vozidlo, které nebude dohlášeno nebo jeho vlastník neoznámí ve lhůtě jak uvádí bod a) nebo b) místo, kde je vozidlo odstaveno a účel jeho dalšího využití, nezanikne fyzicky. Aplikace centrálního registru vozidel k času 00:00 dne 30.6. 2015 a 31.12.2015 u těchto vozidel vyznačí příznak „administrativního vyřazení“ tak, aby jednotlivá registrační místa úřadů obcí s rozšířenou působností zaznamenala, o která vozidla se jedná. Fyzicky však vozidla existovat budou a řada z nich bude i součástí pozemních komunikací. Nakolik zde nastoupí jiné dozorové a kontrolní orgány (Policie ČR, Obecní policie, orgány ochrany životní prostředí apod.) ukáže praxe. Součástí přechodných ustanovení novely zákona je rovněž jakási liberalizace vozidel, která byla dočasně vyřazena z registru vozidel a jejich vyřazení k datu účinnosti novely zákona č. 56/2001 Sb., nepřesáhne 18 měsíců. Vlastníci těchto 16

vozidel jsou povinni dodržet lhůtu jednoho roku od účinnosti novely zákona, aby oznámili obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností místo, kde je vozidlo odstaveno a účel jeho dalšího využití. Pokud se tak nestane, vystavují se nebezpečí pokuty, která jim za nesplnění povinnosti oznámení registračnímu orgánu může být uložena. Nemusí se však obávat zániku vozidla. Zákonodárce tak v odůvodnění tohoto kroku poukázal na lhůty vyplývající z tehdejšího ustanovení § 13 odst. 3) zákona č. 56/2001 Sb., účinného do 31.12. 2014 s tím, kdy toto ustanovení umožňovalo dočasné vyřazení vozidla na dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců s možností dalšího prodloužení , které nesmělo přesáhnout 6 měsíců od uplynutí předešlé doby dočasného vyřazení12. Vzhledem k tomu, že tehdejší právní úprava v zákoně č. 56/2001 Sb., neupravovala sankci za nesplnění dodržení lhůty a to ani opakovaně, docházelo následně u takto dočasně vyřazených vozidel k jejich hromadění jak v databázi registračních orgánů obcí s rozšířenou působností, tak i nutnosti fyzického uchovávání registračních značek a osvědčení o registraci vozidla. Nově zapracovaná úprava přestupků a správních deliktů do novelizovaného zákona, již nesplnění povinnosti oznámení adresy místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno včetně účelu jeho využití sankcionuje částkou, která u fyzických osob může dosáhnout až 50 000,- Kč, u právnických a podnikajících fyzických osob až 500 000,- Kč.

3.1. Registrační značky na přání S účinností novely zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích byl prvý leden 2015 i očekávaným termínem možného spuštění výroby a distribuce registračních značek na přání. Jak však již bylo tvůrcem zákona v procesu přípravných prací na novele avizováno, byl tento krok sice do zákona zapracován, jeho účinnost se však odkládá o jeden rok, tedy od 1.1. 2016. Důvody jsou nejen technické, to že se Ministerstvu dopravy nepodařilo včas zadat veřejnou soutěž na dodavatele registračních značek, ale i celkové nastavení systému výdeje těchto značek, kdy se předpokládá, že registrační značka bude vlastnictvím občana. Uvažované ustanovení § 7b až 7d zákona č. 56/2001 Sb., v části účinné od 1.1.2016 nabízí vlastníkům nebo provozovatelů silničních vozidel přidělení takovéto značky za podmínek: Na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele vozidla se souhlasem vlastníka lze k silničnímu vozidlu přidělit registrační značku tvořenou žadatelem zvolenou kombinací velkých písmen latinské abecedy nebo arabských číslic (dále jen „registrační značka na přání“). Žádost o přidělení registrační značky na přání k silničnímu vozidlu, které není zapsané v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto vozidla o registru silničních vozidel13 Podmínky pro přidělení registrační značky na přání dále specifikují následující paragrafy, kdy zejména nesmí registrační značka skladbou svých symbolů obsahovat hanlivé, nebo pohoršující výrazy, stejně tak text, který by podněcoval nenávisti k národu, rase, etniku, náboženství třídě nebo skupině osob. 12 13

§ 13 odst.3, zákona č. 56/2001 Sb., ve znění platném do 31.12.2014 § 7b zákona č. 56/2001 Sb., učinného od 1.1.2016

17

Samotný mechanismus výdeje a přidělení registrační značky na přání bude obdobný jako u standardního přidělení registrační značky s výjimkou, že registrační značka bude muset být nejdříve zadána, posléze vyrobena a poté odeslána příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností k provedení registrace a přidělení po uhrazení správního poplatku a to do 15 dnů. Vlastník vozidla, který požádal o přidělení registrační značky na přání, musí však podat do 3 měsíců od rezervace takovéto značky, žádost o její přidělení současně se zápisem vozidla do registru, v opačném případě rezervace značky na přání zaniká. Zvláštností v přidělování registračních značek na přání bude možnost její přenositelnosti na další vozidlo v případě, kdy původní vozidlo vlastníka s registrační značkou na přání bude prodáno a vlastník vozidla požádá místně příslušný úřad obce s rozšířenou působností o přidělení registrační značky na přání k jinému vozidlu vlastníka. Neznamená to však přenositelnost v rámci držení více vozidel vlastníka z vozidla na vozidlo, ale přidělení formou zápisu do registru sulničních vozidel, vždy jen jednomu konkrétnímu vozidlu. I v tomto případě přidělení registrační značky na přání jinému silničnímu vozidlu platí podmínka, kdy žadatel musí tento úkon provést ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud v tomto termínu nebude registrační značka na přání přidělena dalšímu silničnímu vozidlu, zaniká. Vzor registrační značky na přání je součástí přílohy č. 16 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.,14

Zákonodárce rovněž pamatoval na dlouholeté, a v praxi, obcházené označení nosných zařízení připojitelných k silničnímu vozidlu. Registrační značka se bude vydávat bez rozdílu zda se jedná o standardní typ značky nebo registrační značky na přání. Odlišením u těchto registračních značek bude označení v textu hvězdičkou, což bude uváděno jako speciální znak dle § 27 odst.5 vyhlášky č. 343/2014 Sb., 15

14 15

Příloha č.16 k vyhlášce č. 343/2014 Sb., registrační značky na přání, bod 1. Příloha č.16 k vyhlášce č. 343/2014 Sb., zvláštní registrační značky, bod 6.

18

3.2. Úkony v registru silničních vozidel a přehled základních změn Tabulka č.1 : Přehled základních změn v oblasti jednotlivých úkonů dle novely zákona č.56/2001 Sb. ÚKON

Ve znění platném do 31.12.2014

Převod vozidla(odhlášeného do 31.12.2014) - protokol o evidenční platnost do prvého úkonu kontrole v registru vozidel -

ověřená plná moc

-

registrace vozidla

NE

ověřená plná moc

-

způsobilost vozidla k provozu na PK (STK)

Vyřazení vozidla (dočasné vyřazení) - doba vyřazení vozidla - prodloužení doby vyřazení

- správní poplatek Ukončení dlouhodobého pronájmu (leasingu) - protokol o evidenční kontrole - zmocnění další osoby k provedení úkonu (ověřená PM)

platnost 14 dnů ode dne následujícího po provedení EK ANO

do 10 pracovních dnů od vzniku nejpozději do 30.6. 2015, pak skutečnosti, která zakládá změnu vozidlo administrativně zaniká zápisu v registru vozidel

Převod vozidla(od 1.1. 2015) - protokol o evidenční kontrole - způsobilost vozidla k provozu na PK (STK) - ověřená plná moc Přechod vozidla - protokol o evidenční platnost do prvého úkonu kontrole v registru vozidel -

Ve znění platném od 1.1. 2015

platnost 14 dnů ode dne následujícího po provedení EK ANO ANO platnost 14 dnů ode dne následujícího po provedení EK

NE

ANO

ANO

NE

12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců ANO – ale doba dalšího prodloužení nesměla přesáhnout 6 měsíců

12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců NE – povinnost oznámit po uplynutí doby místo, kde je vozidlo odstaveno a účel jeho dalšího použití, jinak vozidlo zaniká 200,- Kč

100,- Kč

NE

platnost 14 dnů ode dne následujícího po provedení EK

NE

ANO

19

Zánik vozidla (trvalé vyřazení) - doklad o ekologické likvidaci vozidla - ověřená plná moc Vývoz vozidla

ANO NE Viz. text*)

ANO NE

Záměrně jsou ve výše uvedeném přehledu zaznamenány jen ty úkony a činnosti, které se dotýkají podstatných změn, které přináší novela zákona. Jistě v dalším nejde opomenout standardní úkony, kterými jsou např. zápisy změny bydliště, vydání duplikátu dokladů, evidence vozidla z dovozu apod.. Spadají však do úkonů, u kterých novela nezaznamenala tolik změn, které by podstatně zasáhly do podmínek, za kterých byly prováděny do 31. 12. 2014. Rovněž používané formuláře pro jednotlivé úkony v registru vozidel nezaznamenaly s výjimkou použitého názvosloví v pojmech vyřazení nebo zániku vozidla podstatnějších úprav. Za zmínku však stojí úprava používaného formuláře „Žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla“,16 kdy vedle potřebných údajů o vlastníku nebo provozovateli vozidla je zde jako nový údaj použit pojem „mezitímní vlastník“. Jedná se o případy, kdy vozidlo bude vykoupeno např. v autobazaru, ale ve lhůtě 10 pracovních dnů od převodu vlastnického práva k vozidlu na autobazar, je zároveň podána žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla. V případě, připojí-li se autobazar k žádosti o zápis změny vlastníka vozidla, v případě, že stihne vozidlo do 10 pracovních dnů prodat dále, dochází k zápisu vozidla do registru silničních vozidel s údajem o autobazaru jako mezitímním vlastníku. Bohužel opět i toto ustanovení zákona je více jak vágní, z důvodu, že břímě opět je na vlastníku vozidla, aby si hlídal jak je s vozidel časově nakládáno. Zde zákonodárce opět nedořešil povinnosti vůči hromadným prodejcům (autobazarům), neboť nechal na jejich zvážení časovost takovéhoto úkonu. Pro úplnost výčtu podstatných změn je třeba se zmínit o pojmu „Evidenční kontrola vozidla“, který se vyskytuje v pojmosloví úkonů při registraci vozidla. Evidenční kontrola byla zavedena účinností zákona č. 56/2001 Sb.. Je součástí pravidelné technické prohlídky vozidla a dle § 2 odst. 15 zákona účinného do 31.12. 2014, 15) Evidenční kontrola silničního vozidla je kontrola silničního vozidla prováděná stanicí technické kontroly, spočívající v porovnání údajů uvedených v technickém průkazu silničního vozidla a v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo v osvědčení o technické způsobilosti vozidla, pokud se jedná o vozidlo, které nepodléhá registraci, se skutečnými údaji a stavem vozidla. Evidenční kontrola však z novely zákona jako základní pojem nevymizela, ale je pojmenována v ustanovení § 47 odst. 1), kdy se rozumí technickou prohlídkou silničního vozidla, a stala se rovněž součástí § 48 odst. 3), kdy stanice technické kontroly při evidenční kontrole silničního vozidla zjišťuje: soulad skutečného stavu silničního vozidla a jeho identifikačních údajů s údaji uvedenými v technickém průkazu silničního vozidla a v osvědčení o registraci silničního vozidla a stav počítače ujeté vzdálenosti silničního vozidla.

16

Viz. Příloha č. 2

20

*) Novinkou, která byla do novely zákona zapracována je „Vývoz vozidla“ . Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění platném do 31.12. 2014 pojem „vývoz vozidla“ neznal. V případě, že vozidlo registrované v registru vozidel bylo vyváženo, pak původní vlastník vozidla spolu s kupujícím se musel dostavit na obecní úřad obce s rozšířenou působností, kde po předložení dokladů od vozidla (ORV + TP) a dokladu o evidenční kontrole vozidla, která musela být provedena na nového kupujícího (zpravidla se jednalo o cizince), byl proveden úkon-vývoz vozidla. Kupujícímu byla vydána RZ s omezením platnosti po dobu platnosti dokladu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zelená karta), max. však na 3 měsíce. Vzhledem k tomu, že pojišťovny takovéto pojištění sjednávaly min. na dobu jednoho měsíce, ne kratší, bylo možno realizovat vývoz vozidla s platnými doklady v rozsahu 1-3 měsíců. Vzhledem k tomu, že směrnice Rady 1999/37/ES o dokladech registrace vozidel, ve znění směrnice Komise 2003/127/ES umožňovala provést registraci vozidla v jiném členském státě ES bez předchozího odhlášení v zemi původu, přijalo Ministerstvo dopravy kroky k naplnění výše uvedené směrnice, které respektovaly požadavky na uvedený postup. Jednalo se o způsob, kdy vlastník vozidla podal žádost o změnu provozovatele vozidla s tím, že vozidlo prodal v jiném členském státě ES. Evidenční orgán zahájil řízení o změně zápisu v registru vozidel, kdy současně toto řízení přerušil do doby, než byly hodnověrně zjištěny údaje oznámené původním vlastníkem vozidla. Tento krok byl prováděn ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, které v členském státě ES ověřilo, zda je vozidlo již registrováno. Teprve poté mohlo být vydáno usnesení o registraci vozidla v jiném členském státě s vyznačení statutu „odhlášeno-cizina“ do registru vozidel. Tento postup byl však garantovaný v případě registrace vozidla v jiném členském státě Evropské unie. Pro státy mimo EU platil postup standardního vývozu vozidla na vývozní značky se zapsáním zahraničního subjektu do registračních dokladů vozidla u českého registračního orgánu, tak jak je popsáno výše. Vývoz vozidla upravený v novele zákona č. 56/2001 Sb., definuje pro obecní úřad obce s rozšířenou působností postup, který žadatel musí dodržet, zakotvený v ustanovení § 14: (2) Spolu se žádostí podle odstavce 1 se odevzdají všechny vydané tabulky s registrační značkou, která byla silničnímu vozidlu dosud přidělena, a předloží osvědčení o registraci silničního vozidla a technický průkaz silničního vozidla k provedení záznamu o vývozu do jiného státu.17 Vývoz je prováděn obecním úřadem obce s rozšířenou působností dle místa stávající registrace vozidla nebo dle místa příslušného k registraci nového vozidla. Úprava vývozu vozidla neumožňuje provést vývoz na tzv. čistopis technického průkazu. Vyvezeno může být pouze vozidlo, které bylo předtím registrováno v ČR. Vlastník vozidla vedle náležitostí uvedených ve výše citovaném odst.2), musí oznámit registračnímu orgánu obce s rozšířenou působností potřebné údaje o osobě (fyzické nebo právnické), která bude vozidlo vyvážet, a to včetně adresy bydliště, data narození a státu, do kterého se vozidlo vyváží. V případě zastoupení pro tento úkon je akceptována plná moc, která nemusí být ověřena. Platnost přidělených registračních značek na vývoz je stejně jako v předchozí úpravě – 3 měsíce. Kapitola měla za cíl srovnat základní změny v novele zákona č. 56/2001 Sb., kdy se zejména soustředila na větší rozsah povinností provozovatelů a vlastníků vozidel, vyplývajících z novelizovaného znění zákona. Teprve delší praxe ukáže, 17

§ 14 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném od 1.1.2015

21

nakolik se celý systém registraci vozidel zefektivní a přinese věrný obraz o skutečnostech, o kterých mají pojednávat zápisy v registru silničních vozidel. Stejně tak by se měl projevit i vůči provozovatelům a vlastníkům silničních vozidel.

3.3. Odlišnosti v registraci vozidel Předpokladem registrace vozidla je tedy nejen splnění technických podmínek, za kterých je možno vozidlo na pozemních komunikacích provozovat, mezi které zejména patří schválená technická způsobilost k provozu na pozemních komunikacích a sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, týkající se takového vozidla, ale u některých vozidel i vůle provozovatele silničního motorového vozidla toto skutečně na pozemních komunikacích provozovat. Odlišnosti v registraci vozidel můžeme spatřit již v samotném členění druhů vozidel, jak o něm hovoří § 3 zákona č. 56/2001 Sb., dle kterého silniční vozidla dále dělíme na základní druhy, ale zejména na zvláštní vozidla. Do kategorie základních druhů vozidel patří:18 Motocykly Osobní automobily Autobusy Nákladní automobily Speciální vozidla Přípojná vozidla Ostatní silniční vozidla Další kategorií tvoří tzv. zvláštní vozidla, která dále členíme19 zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla pracovní stroje samojízdné pracovní stroje přípojné nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová vozidla tažená nebo tlačená pěšky jdoucí osobou vozíky pro invalidy s motorickým pohonem, pokud jim šířka nebo délka přesahuje jeden metr, a jejich konstrukční rychlost převyšuje 6 km.h-1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg. Pro účely zákona o provozu vozidel na pozemních komunikacích se zvláštním vozidlem rozumí i mobilní stroj, průmyslové zařízení schopné přepravy nebo vozidlo bez karoserie, ve kterých je zabudován spalovací motor.20 Rozdíl v povinnosti přidělit vozidlu registrační značku a vozidlo zapsat do registru silničních vozidel, kterou mají obecní úřady obcí s rozšířenou působností na úseku registru vozidel, je dán právě výše uvedeným členěním vozidel. Výjimky 18

§ 3 odst.2, zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném od 1.1.2015 § 3 odst.3, zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném od 1.1.2015 20 § 3 odst.3, písm.e), zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném od 1.1.2015 19

22

jsou vztaženy zejména na pracovní stroje (pracovní samojízdný stroj), které nejsou prioritně vyrobeny, a tím i uzpůsobeny, pro provoz na pozemních komunikacích. Takovéto stroje bývají přepravovány na místo určení na speciálních návěsech tak, aby nebyly zejména zdrojem znečištění a poškození pozemní komunikace. V případě, že takováto vozidla splňují výrobcem podmínky, které jsou stanovené pro provoz na pozemních komunikacích a na základě schválených technických požadavků obsažených v prováděcím právním předpisu mají schválenou technickou způsobilost, jsou jim vydány technické průkazy, které opravňují vlastníka takovéhoto vozidla k jeho evidenci. Zde opět vstupuje do způsobu registrace vozidel Ministerstvo dopravy, které usměrnilo povinnost registrace těchto vozidel s tím, že pokud pracovní samojízdný stroj byl uváděn do provozu po účinnosti zákona č. 56/2001 Sb., tj. od 1.7.2001, podléhal povinnosti registrovat jej. Samojízdné stroje, které byly uváděny do provozu na základě novely zákona č. 56/2001 Sb., provedené zákonem č. 193/2003 Sb., ze dne 10. 6. 2003, již mohly být registrovány na základě úvahy vlastníka vozidla. Bylo a je proto na zvážení vlastníka, zda pracovní stroj registruje nebo pro účely převozu jej bude transportovat jiným způsobem (přeprava na návěsu). Je však vyloučen jeho pohyb na pozemních komunikacích. V případě, že vlastník vozidla požadoval zápis vozidla do registru vozidel, musel splnit předepsané náležitosti za podmínek, kdy: technická způsobilost pracovního stroje byla schválena k provozu na pozemních komunikacích, je sjednáno pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla týkající se takovéhoto samojízdného pracovního stroje a zaplacení silniční daně Mimo režim povinnosti registrace byly vždy pracovní stroje přípojné, které nikdy této povinnosti nepodléhaly, ale po účinnosti novely zákona č. 56/2001 Sb., provedené zákonem č. 193/2003 Sb., je bylo rovněž dle žádosti vlastníka registrovat. Platilo a platí zde pravidlo, že lze registrovat schválené vozidlo, které disponuje dokladem o schválení technické způsobilosti. Další kategorií vozidel, které od účinnosti zákona č. 56/2001 Sb., nepodléhaly povinné registraci, jsou vozidla zařazená do kategorie L (mopedy), tedy dopravní prostředky charakterizované jako dvoukolová vozidla, jejichž objem válců nepřesahuje 50 cm3 a maximální konstrukční rychlost, nepřevyšuje 45 km/h u mopedů nebo 25 km/h u motokol. Od účinnosti zákona se však vedly mnohé polemiky, zda takováto vozidla registrovat či nikoli, a to i přes to, že zákonodárce opakovaně prodlužoval termín povinnosti takovéto registrace. Překážkou však byla mnohdy absence potřebných dokladů k registraci, a protože těmto vozidlům, vyrobeným nebo dovezeným do České republiky před 1.7. 2001 by bylo nutno v řadě případů vydávat náhradní doklady, by ve svém důsledku mohlo znamenat i možnou, nebo i nechtěnou legalizaci odcizených mopedů nebo motokol. Problémem byla i mnohdy nedostatečná technická specifikace těchto vozidel vyplývající z dokladů, které byly k vozidlům dodávány. Proto i současná právní úprava nadále používá přechodná ustanovení, která se váží k registraci výše uvedených vozidel.21 21

§ 89 odst.10), zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném od 1.1.2015

23

(10) Vozidla, na která se nevztahovala povinnost registrace podle právních předpisů platných do účinnosti tohoto zákona, musí být zaregistrována v registru silničních vozidel nejpozději ve lhůtě tří let od účinnosti tohoto zákona. Pokud takovým vozidlem je dvoukolový moped nebo motokolo (vozidla patřící do kategorie L podle přílohy tohoto zákona) nebo pracovní stroj samojízdný (vozidlo patřící do kategorie S podle přílohy tohoto zákona), registruje se jen na žádost vlastníka. Na dvoukolový moped kategorie L1 a LA nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b), c), e) a f) a § 39 a na motokolo kategorie LM a pracovní stroj samojízdný nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) až f) a § 39 zákona č. 56/2001 Sb.. Vzor původního osvědčení vozidla - dvoukolového mopedu z roku 1980:

K úplnosti výčtu kategorií, týkajících se možných výjimek, je provozování elektrických skútrů a jízdních kol s pomocným motorkem na pozemních komunikacích. Základní podmínkou provozu motokol na pozemních komunikacích je stejně jako u mopedů schválená technická způsobilost takovéhoto prostředku. Řidič motokola musí být držitelem řidičského oprávnění skupiny AM a platí pro něj všechny požadavky jako pro řidiče kategorie mopedu. Motokola nepodléhají registraci a nemusí mít rovněž povinnou výbavu motorových vozidel. Zvláštností je, že jízdní kolo s pomocným motorkem, které, přestože plní podmínky stanovené dle vyhlášky o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je považováno za jízdní kolo.

24

4. Registrace historických a sportovních vozidel 4.1. Registrace historických vozidel Historické vozidlo můžeme definovat jako mechanicky poháněné silniční vozidlo, které je minimálně 30 let staré, které je uchováváno a udržováno v historicky věrném stavu, není užíváno ke každodenní přepravě osob nebo nákladu a které je z těchto důvodů součástí technického a kulturního dědictví. Historická vozidla je možno hodnotit podle různých kritérií. Např. podle věkových kategorií se historická vozidla dělí do tříd A – G v závislosti na datu výroby. Podle zachovalosti neboli původnosti vozidla je možno historická vozidla rozdělit do kategorií: originální, autentické, renovované, znovu vystavěné atd.. V České republice je možno provozovat historická vozidla na veřejných komunikacích pouze tehdy jestliže jsou registrována v registru historických a sportovních vozidel, který vede Ministerstvo dopravy. Historickému vozidlu je přidělena registrační značka pro historická vozidla a pro vozidlo je vystaven technický průkaz historického vozidla a osvědčení o registraci historického vozidla. Dříve však, nežli může být historické vozidlo takto registrováno a provozováno na pozemních komunikacích musí být testováno. Tato kategorie vozidel je sice upravena zákonem o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích tak, jako standardní silniční vozidla, ale dle vyhlášky č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel se upřesňují odlišné podmínky, za kterých lze vozidlo ať už registrovat nebo provozovat. Důležitý význam zde hraje Mezinárodní federace historických vozidel, jejíž je Česká republika členem, a to prostřednictvím Federace klubů historických vozidel ČR. Testování vozidla je složeno ze dvou způsobů. Jednak prvou část tvoří testování historických vozidel formou klubového testování, kterým se provádí kontrola na historickou původnost vozidla, kde se podrobuje kontrole stav vozidla odpovídající roku výroby a jeho původnost z hlediska typu motoru převodovky, rozměr ráfků a typ ráfků kol vyráběný původně výrobcem, včetně původních dílů kol jako jsou např. poklice kol. Součástí posuzování historické původnosti je celkový vzhled vozidla, použití původních dílů nebo původních náhradních dílů, dílenské zpracování event. opravy vozidla, stav laku karosérie, stav chromovaných dílů atd.. Stav vozidla tedy musí odpovídat co nepodobnějšímu stavu vozidla, které sjelo z výrobní linky původního výrobce. Součástí tohoto testování musí být prokázání technické způsobilosti vozidla protokolem ze stanice technické kontroly.22 Takto zpracovaný protokol je podkladem pro registraci historického vozidla do registru historických a sportovních vozidel. Tuto registraci provádí místně příslušné úřady, kterými jsou obecní úřady s rozšířenou působností v sídlech krajů. Místně příslušný úřad na základě předloženého protokolu o testování historického vozidla a dalších náležitostí daných zákonem č. 56/2001 Sb., vozidlo zaregistruje do registru historických a sportovních vozidel, vydá k vozidlu technický průkaz historického vozidla a osvědčení o registraci historického vozidla. Vozidlo zaregistrované do registru historických a sportovních vozidel lze provozovat na pozemních komunikacích. Provozovatel vozidla je povinen mít 22

§ 6 odst.4, zákona č. 355/2006 Sb.

25

historické vozidlo pojištěné a vozidlo musí mít platné testování, jehož výsledek vyznačuje testovací komisař s certifikací vydanou Federací klubů historických vozidel ČR do technického průkazu historického vozidla. Platnost testování historického vozidla je jeden rok. Historické vozidlo nesmí být provozováno k podnikání a běžnému dennímu užívání pro vlastní potřeby provozovatele. Vozidlu podléhajícím registraci je jako doklad o této registraci přidělena registrační značka. Přidělené registrační značky se zapisují to technického průkazu vozidla. Jejich základní členění můžeme zjednodušeně označit za registrační značky standardní, kterými je osazena většina vozidle, která se pohybují na pozemních komunikacích a registrační značky zvláštní, kterými se osazují vozidla pro jednorázové, nebo krátkodobé využití (různé typy převozových značek), registrační značky trvale manipulační nebo pro zkušební účely, které se vystavují ministerstvem a přidělují v rámci jednotlivých obcí z rozšířenou působností. Do kategorie zvláštních značek můžeme zařadit i registrační značky přidělované historickým a sportovním vozidlům, které jsou vedena dle registru historických a sportovních vozidel. Jinou kategorií historických vozidel jsou silniční vozidla, registrovaná v registru silničních vozidel. Tato vozidla mohou být podle zákona č. 56/2001 Sb., testována na historickou původnost. Podmínkou jejich testování je stáří těchto vozidel, které musí být minimálně 30 let. Testování těchto silničních vozidel rovněž provádí právnická osoba ve smyslu zákona č. 56/2001 Sb., avšak toto testování probíhá jako jednostupňové. Federace klubů historických vozidel ČR k tomuto účelu zřídila 14 pověřených testovacích komisí v sídlech krajů. Rovněž pro postup tohoto testování vydala právnická osoba, tj. Federace klubů historických vozidel ČR metodické postupy, kterými se pověřené testovací komise řídí. Výsledkem testování silničního vozidla je protokol o testování silničního vozidla na historickou původnost.

4.2. Registrace sportovních vozidel Automobilový sport zahrnuje široké spektrum sportovních disciplín, jejichž společným rysem je poměřování schopností a dovedností jízdou v automobilu. Mezi tyto disciplíny patří např.: autokros, rallye, orientační soutěže, závody do vrchu, truck trial, rallyekros, formule 1, off-road,… Z pohledu registrujících úřadů se jedná zejména o disciplíny automobilového sportu, které probíhají na pozemních komunikacích. Jedná se např. o závody rallye, které se konají na běžných komunikacích nejrůznějších úrovní. Spojovací etapy se odbývají na otevřených komunikacích, kde musejí účastníci dodržovat všechny dopravní předpisy. Těchto sportovních akcí se mohou zúčastnit pouze speciálně připravené automobily, otestované podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů právnickou osobou, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací, kterou je v případě České republiky Autoklub České republiky. Autoklub České republiky, který je spolkem podle zákona č. 89/2012 Sb., je také členem Mezinárodní automobilové federace a z této své funkce je oprávněn řídit oblast automobilového sportu v České republice. Některé své činnosti provádí prostřednictvím Federace automobilového sportu Autoklubu České republiky (FAS AČR). Každý automobil, který se soutěží zúčastní, musí mít homologaci, popsanou v homologačním listě, který přesně určuje, jak má vozidlo 26

vypadat a jaké úpravy jsou povoleny. Homologaci určuje výrobce vozidla v limitech daných technickými předpisy Mezinárodní automobilové federace. Homologace je národní, platící jen na území státu nebo mezinárodní. Podle platné metodiky ministerstva dopravy vzniká sportovní automobil buďto schválením jako typ výrobci vozidla nebo jeho zástupci, pokud výrobce nemá sídlo v České republice, nebo přestavbou, resp. postupnou výrobou vozidla hromadně schváleného typu formou hromadné přestavby, povolené ministerstvem dopravy a nebo jednotlivou výrobou. Výše uvedená metodika stanovuje podmínky pro všechny tři způsoby vzniku sportovního automobilu. Po provedené přestavbě vozidla na sportovní automobil nebo provedené výrobě sportovního vozidla jej jeho držitel přistaví k některému z pověřených technických komisařů FAS AČR. Pověřený technický komisař provede kontrolu – testování přestavěného nebo vyrobeného vozidla. Spolu s tímto testováním je prováděna technická prohlídky vozidla. Při testování sportovního vozidla provádí pověřený technický komisař kontrolu, zda sportovní vozidlo odpovídá homologačnímu listu, národním nebo mezinárodním sportovním řádům a schváleným technickým předpisům. Technická prohlídka sportovního vozidla probíhá ve specializované stanici technické kontroly, protože má určité odlišnosti od technické kontroly běžně užívaného silničního vozidla. Výsledkem technické prohlídky sportovního vozidla je protokol, vydaný STK. Výsledkem testování sportovního vozidla je vydání průkazu sportovního vozidla, pověřeným technickým komisařem, resp. provedení zápisu o kladné testaci sportovního vozidla. Výše uvedené doklady spolu s technickým průkazem vozidla, osvědčením o registraci vozidla, resp. Rozhodnutím o povolení přestavby nebo stavby vozidla, dokumenty sloužící jako podklady pro vydání těchto rozhodnutí a dokumentací uvedenou v zákoně č. 56/2001 Sb., a prováděcí vyhlášce č. 355/2006 Sb., jsou podkladem pro registraci sportovního vozidla do registru historických a sportovních vozidel. Místně příslušným úřadem pro registraci sportovních vozidel stejně jako historických vozidel je obecní úřad obce s rozšířenou působností v sídle kraje. Místně příslušný úřad přidělí sportovnímu vozidlu registrační značku pro sportovní vozidla, do technického průkazu sportovního vozidla vyznačí údaje o vlastníkovi resp. provozovateli vozidla, vydá osvědčení o registraci sportovního vozidla a provede zápis o registraci sportovního vozidla do Průkazu sportovního vozidla. Způsob umístění registrační značky pro sportovní vozidlo je odlišný od umístění registrační značky běžných silničních vozidel. Tabulka registrační značky je umístěna na přední části sportovního vozidla a uvnitř vozidla na zadních pravých dveřích. Tabulka na přední části sportovního vozidla může být nahrazena samolepkou. Zaregistrované sportovní vozidla lze provozovat na pozemních komunikacích pouze v rámci sportovní soutěže, která je součástí kalendáře národních a mezinárodních automobilových resp. motocyklových soutěží. Sportovní vozidlo nesmí být provozováno na pozemních komunikacích ani při tréninku a jízdách do místa soutěže a zpět. Pro provoz sportovního vozidla na pozemních komunikacích v rámci sportovních soutěží vydá ministerstvo dopravy na základě žádosti povolení platné do 30. 4. dalšího kalendářního roku. Povolení se vyznačuje do průkazu sportovního vozidla. 27

Před zahájením sportovní soutěže provádí organizátor soutěže technickou přejímku sportovních vozidel za účasti technických komisařů, kteří kontrolují zda vozidlo splňuje veškeré požadavky stanovené předpisy Mezinárodní automobilové federace resp. Mezinárodní motocyklové federace. Pokud sportovní vozidlo vykazuje jakékoli závady, není technicky převzato a nemůže se sportovní soutěže zúčastnit. Zvláštností se vyznačují i registrační značky historických a sportovních vozidel, kterou tvoří skladba písmen a číslic dle příslušnosti k jednotlivým krajům dle vzoru23: Vzor registrační značky historického vozidla

Vzor registrační značky sportovního vozidla

Označení registrační značek dle krajů:24 kraj Hlavní město Praha kraj Jihomoravský kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Vysočina kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Olomoucký kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj Zlínský

23 24

číslice 01 číslice 02 číslice 03 číslice 04 číslice 05 číslice 06 číslice 07 číslice 08 číslice 09 číslice 10 číslice 11 číslice 12 číslice 13 číslice 14

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 343/2014 Sb., zvláštní registrační značky bod 4,5. § 26 odst.6, vyhlášky č. 343/2014 Sb.

28

5. Přestupky a správní delikty Problematika přestupků a správních deliktů zapracovaná do novely zákona č. 56/2001 Sb., vedle již uvedených změn přináší také důležité změny pro vlastníky nebo provozovatele vozidel. Původní znění zákona, platné do 31.12. 2014 řešilo přestupky a správní delikty dosti vágně. Přestupek provozovatele nebo vlastníka vozidla vycházel zejména ze základního neplnění podmínek registrace vozidla v případě, kdy provozovatel nebo vlastník vozidla jako fyzická osoba v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 nepřihlásila k registraci silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo, které hodlá provozovat na území České republiky25 nebo jako provozovatel silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla v rozporu s § 7 odst. 2 neumístí na vozidlo tabulku s registrační značkou, 26 jak v bodě a) i bodě b) se jednalo o uložení pokuty do 50 000,- Kč nebo v blokovém řízení do 5 000,- Kč. Za zmínku stojí formulace porušení uvedené za čárkou v bodě a), tedy „hodlá-li“ provozovat. Tato textace vycházela přímo z ustanovení § 6 odst. 1 zákona ve znění platném do 31.12. 2014 s tím, že jakýkoli postih fyzické osoby, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby se odvíjel od prokázání, že vozidlo jeho vlastník nebo provozovatel hodlal skutečně provozovat. Dá se s určitostí tvrdit, že krokem k provozování vozidla je vedle technické způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích i úhrada pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nebo jím faktické provozování (jízda) po pozemní komunikaci. Takto provozovaná vozidla, ale zejména jejich vlastníci však kontrolními orgány, které dohlížejí nad dodržováním pravidel silničního provozu (Policie ČR), nejsou za předpokladu, že řidič neporušil zákonné podmínky provozu vozidla na pozemních komunikacích, tj. výše uvedené platné zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a technickou způsobilost, oznamována příslušným správním orgánům obcí s rozšířenou působností. Ve své podstatě, pokud správní orgán registračního místa obecního úřadu obce s rozšířenou působností z vlastní činnosti nezjistil skutečnost, která by zavdávala důvod postihu takovéto fyzické osoby, pak bylo pouze na vůli současného provozovatele nebo vlastníka vozidla, aby vozidlo přihlásil k registraci. Tehdejší právní úprava tak fakticky neřešila tzv. vozidla v převodu, což bylo důsledkem značného nárůstu27 počtu těchto vozidel v centrálním registru vozidel, kdy ve svém důsledku nebylo možné v řadě případů dopátrat skutečného provozovatele nebo vlastníka silničního vozidla. Nezřídka docházelo k opakovaným prodejům vozidla, kdy jsou známy případy osoby-vlastníka silničního motorového vozidla v převodu, kdy konečný provozovatel-vlastník vozidla byl desátým držitelem vozidla na základě doložených kupních smluv během dvou let. Srovnání a vývoj ve vybraných statutech (provozované, převod, přechod, zánik apod.), zákona č. 56/2001 Sb., v období vždy za I. čtvrtletí sledovaných let 2013, 2014, 2015 v kontextu původního znění a novely zákona ukazuje, že i přes rostoucí počty provozovaných 25

§ 83 odst.1, písm.a), zákona č. 56/2001 Sb., ve znění platném do 31.12.2014 § 83 odst.1, písm.a), zákona č. 56/2001 Sb., ve znění platném do 31.12.2014 27 Viz. příloha č. 3 26

29

vozidel stoupá počet těch, která jsou naopak z registru silničních vozidel vyřazována a za období I. čtvrtletí roku 2015 je již zaznamenán i pokles vozidel, která byla do 31.12. 2014 v tzv. polopřevodech, tj. ve statutu nedohlášení na nového vlastníka (viz příloha č. 3), což dokazuje, že vlastníci vozidel si začali, bohužel velice pozvolna, uvědomovat, že pokud vozidlo v termínu nedohlásí, vozidlo administrativně zanikne.28 Mezi další přestupky fyzických osob, jakožto provozovatelů silničních motorových vozidel bylo zařazeno provozování technicky nezpůsobilého vozidla nebo provozování vozidla, jehož identifikační údaje nejsou v souladu s údaji, které jsou k vozidlu vedeny v registru silničních vozidel. I zde zákon pamatoval na možnost uložení pokuty za porušení, kdy v případě provozování vozidla technicky nezpůsobilého byla výše uložené pokuty do 50 000,- Kč nebo v blokovém řízení do 5 000,- Kč. U vozidla, které nesplňovalo podmínky provozování na pozemních komunikacích z hlediska nesouladných identifikačních údajů, bylo možno uložit pokutu až do výše 5 000 tis. Kč. V ostatních bodech zákona v části pojednávající o přestupcích se sankce uložení pokuty a to až do výše 10 000 tis. Kč, týkala porušení v případě, kdy výrobce by uvedl na trh vozidlo, které jinak nesplňovalo podmínky o osvědčení a homologaci, uložené zákonem pro výrobce vozidel. Obdobně byl upraven rozsah správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob, který ve vztahu k rozsahu oprávnění podnikat v této oblasti, zahrnoval ve větším spektru sankce jak vůči provozovatelům silničních motorových vozidel, ale i pro činnosti stanic technické kontroly, stanic měření emisí, servisů vozidel a výrobců vozidel. Výše pokut za spáchané správní delikty byla v jednotlivých skutkových podstatách obdobná jako u fyzických osob. Výjimku tvořila výše pokuty, která hrozila za spáchání správního deliktu v případě uvedení vozidla na trh v rozporu se schválenou homologací konstrukční části, samostatného technického celku vozidla nebo systému vozidla, která činila až do 50 000 tis. Kč. Novela zákona č. 56/2001 Sb., účinná od 1.1. 2015 se zabývá otázkou porušení zákona a z toho vyplývajících přestupků nebo správních deliktů mnohem podrobněji. Postihuje nejen oblasti totožné podle staré právní úpravy, ale tyto oblasti jak pro fyzické osoby, tak pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby značně rozšiřuje. Nově jsou zavedeny skutkové podstaty a upraveny přestupky, které se dotýkají porušení citovaného zákona v jeho nových nebo inovovaných ustanoveních. Nové skutkové podstaty přestupků jsou v následujícím přehledu srovnány s původním rozsahem možného porušení zákona č. 56/2001 Sb.,. Přehled je uveden pouze za fyzické osoby provozovatele nebo vlastníka vozidla. Záměrně byly vynechány odstavce textu paragrafu, které se týkaly např. výrobce, provozovatele stanic technické kontroly, techniků těchto stanic a podobně. Jen pro srovnání je rozdíl mezi starou a novou úpravou zákona rozšířen o 7 skutkových podstat přestupků.

28

Viz. příloha č. 4

30

Tabulka č.2: Přehled skutkových podstat přestupků dle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění do 31.12.2014 a k 1.1. 2015 znění § 83 zákona účinného do 31.12. 2014 Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že:

znění § 83 zákona účinného od 1.1. 2015 Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že:

a) v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 nepřihlásí k registraci silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo, které hodlá provozovat na území České republiky, b) jako provozovatel silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla v rozporu s § 7 odst. 2 neumístí na vozidlo tabulku s registrační značkou, d) jako provozovatel silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla provozuje vozidlo, které je podle § 37 technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, e) jako provozovatel silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje vozidlo, které nemá identifikační údaje v souladu s údaji v registru silničních vozidel,

a) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které v rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel, b) nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka silničního vozidla, c) nepožádá v rozporu s § 11 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v registru silničních vozidel, d) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 3 nezabezpečí vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní některou z jeho podstatných částí, e) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 4 neoznámí adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel jeho využití, f) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 6 neodevzdá osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou, nepředloží technický průkaz nebo neoznámí adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel jeho využití, g) jako vlastník silničního vozidla nepožádá v rozporu s § 13 odst. 3 o zápis zániku silničního vozidla, i) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu, j) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel nebo v registru silničních vozidel jiného státu, k) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. c) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, na němž není způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo příslušným 31

orgánem jiného státu, l) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel, nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo technickém průkazu zvláštního vozidla, Mezi rozšířené skutkové podstaty přestupků fyzických osob patří ty, které byly výše již uvedeny. Pokud však vycházíme z takového způsobu jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem jako přestupek, měly by v zákonem uvedených případech naplňovat materiální znaky přestupku z důvodu, že ohrožují nebo porušují určitý zájem společnosti. Nová skutková zjištění však budou muset být ošetřena tak, že nebudou zjišťována jako sporná. Znamená to tedy, že skutky budou muset být hodnověrně zadokumentovány, neboť jakékoli pozdější dokazování nebo pozdější dokumentace skutků např. u vozidel, jejíž provozovatelé nesplnili povinnost v zápisu v registru silničních vozidel nebo v registru silničních vozidel jiného státu, bude jen s ohledem na časovou posloupnost velice problematické. Je vlastně otázkou jakého ohrožení zájmu společnosti a hlavně její výše se přestupce dopustí v případě, že vozidlo bude splňovat podmínky technické způsobilosti provozu na pozemních komunikacích, bude pojištěno za škodu způsobenou provozem vozidla, ale přesto nebude splňovat podmínky stanovené zákonem č. 56/2001 Sb., tím, že naplní skutkovou podstatu přestupku např. dle § 83 zákona účinného od 1.1. 2015 písmen a), b), c), j). Jestliže vezmeme v úvahu, že každá skutková podstata přestupku by měla obsahovat minimálně čtyři znaky jednání a chování, kterými jsou: Objekt přestupku - ohrožení zájmu společnosti Objektivní stránka přestupku - působením protiprávního jednání Subjekt přestupku - osoba pachatele Subjektivní stránka přestupku - zavinění pak soubor skupin těchto znaků by měl naplnit skutkové podstaty uvedených přestupků v návaznosti na sankce a opatření vyplývající z možnosti uložení pokuty za porušení příslušného ustanovení zákona. Zcela záměrně poukazuji na ustanovení § 83 písmen a), b), c), j), které posuzují porušení zákona č. 56/2001 Sb., v části, které se vtahují k administrativním úkonům v registru vozidel, přestože se souhrnně v případě porušení výše uvedených ustanovení jedná o řízení s neplatných dokladem vozidla – osvědčením o registraci vozidla, které je veřejnou listinou. Nakolik bude v daném případě v řízení správních orgánů složité či jednoduché prokazování porušení nebo ohrožení právem chráněného zájmu, ukáže až používání nových ustanovení zákona v praxi.

32

6. Technické požadavky na bezpečnost vozidel a jejich způsobilost k provozu Způsobilost vozidel k provozu na pozemních komunikacích je dána zákonem č. 56/2001 Sb., který stanoví, že vedle povinnosti mít vozidlo pro provoz na pozemních komunikacích pojištěno proti odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, musí být takovéto vozidlo technicky způsobilé. Vozidlo tedy musí po celou dobu své životnosti splňovat technické podmínky, se kterými bylo výrobcem uvedeno do provozu. Zákon hovoří o povinnosti provozovat na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona. Provozovatel vozidla má proto za povinnost užívat na pozemní komunikaci jen technicky způsobilé vozidlo. Definici v zákoně č. 56/2001 Sb., o technické způsobilosti vozidla bychom hledali marně, zmínka je pouze v § 36 odst. 1), kdy na pozemních komunikacích lze provozovat pouze takové silniční vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona. Zákon naopak definuje pojem technická nezpůsobilost silničního vozidla, která je obecně upravena v § 37 zákona č. 56/2001 Sb., kdy: Silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud: pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem, provozovatel vozidla neprokáže jeho technickou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích způsobem stanoveným zákonem, byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například VIN. Za způsobilost silničního vozidla v provozu na pozemních komunikacích odpovídá v prvé řadě provozovatel vozidla, který mimo jiné dle § 36 odst. 3) zákona č. 56/2001 Sb., je povinen (3) Provozovatel silničního vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném technickém stavu podle pokynů pro obsluhu a údržbu stanovených výrobcem. Problematika technické způsobilosti vozidel se tedy odvíjí od technických požadavků na bezpečnost vozidel, o čemž rovněž hovoří úvodní ustanovení zákona č. 56/2001 Sb., které zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, kdy odst. 1 písm. b) upravuje tyto podmínky v oblasti technických požadavků na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti29 Rostoucí požadavky na bezpečnost vozidel nejsou jen problémem ČR, ale na řešení se v současné době podílí celá EU. To, že se jedná o dlouhodobý proces nastiňuje již „Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů“ ze dne 20.7. 2010, 29

§ 1 odst. 1, písm. b, zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném od 1.1.2015

33

zabývajících se problematikou bezpečnosti silničního provozu v letech 2011 – 2020. Mezi základní strategické cíle komise je kladen, vedle zlepšení vzdělávání účastníků silničního provozu, zlepšení vnímání a účelné prosazování pravidel provozu na pozemních komunikacích, zvýšený důraz na bezpečnější vozidla. Předpokladem je nejen posílení provozování vozidel na alternativní pohony, ale zejména na bezpodmínečné sladění právních předpisů EU v oblasti technických prohlídek a nově zaváděných silničních technických kontrol. Opatření, které si komise dala za cíl lze shrnout v následujících bodech:30 1. 2. 3.

vypracuje návrhy na podporu pokroku v oblasti aktivní a pasivní bezpečnosti vozidel, jako jsou motocykly a elektromobily; vypracuje návrhy na postupnou harmonizaci a posílení technických prohlídek a silničních technických kontrol; dále posoudí dopady a přínosy systémů založených na spolupráci za účelem určení těch nejpřínosnějších aplikací a doporučí relevantní opatření pro jejich synchronizované zavedení.

Nejen výše zmiňované aspekty by měly utvářet provoz na komunikacích hospodárněji, ale zejména výzkum a zavádění nových systémů aktivní tak i pasivní bezpečnosti vozidel. Systémy ABS, ESP, jsou již standardní součástí většiny nových vozidel. Je zapotřebí napřít síly směrem k vývoji a zdokonalování nových systémů, což povede ke stále bezpečnějšímu silničnímu provozu.

30

Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů dostupné z www.europarl.europa.eu

34

7. Schengenský informační systém Počátek budování nového informačního systému se začíná odvíjet od roku 1988, kdy byly zaznamenány prvé úvahy od nutnosti zřízení společného informačního systému, který by využíval ve své práci informace, které soustředí jednotlivé státy. Základ byl postaven na přístupu k informacím o hledaných nebo nezvěstných osobách a věcech, ale rovněž o vozidlech. Impulsem k sepsání Schengenské smlouvy bylo uzavření dohody mezi Německem a Francií v Saarbruckenu v roce 1984 z důvodu odstranění značných front na hranicích mezi těmito státy, později mezi státy Beneluxu. Tento krok vedl k širšímu vnímání potřeb uvolnění hraničního styku mezi dalšími státy Evropy podepsáním Schengenské smlouvy v roce 1985, jejíž hlavním cílem bylo po podepsání Schengenské prováděcí úmluvy, které teprve deklarovala postupné otevírání hranic a zavedení Schengenského informačního systému. Vytvoření tohoto systému bylo jednou z podmínek pro vytvoření schengenského prostoru, na kterém je uplatňována společná vízová politika a na jehož území neexistují hranice pohybu osob a zboží. Důvodem pro zapojení České republiky do Schengenského informačního systému byl mimo jiné znatelný nárůst krádeží motorových vozidel i s ohledem na jejich možné následné dohledání. Schengenský informační systém zabezpečuje mimo základní atributy, kterými je především získávání a propojení informací o osobách a věcech, zejména koordinaci policejní spolupráce s ostatními státy. V rámci schengenského prostoru se tato spolupráce zajišťuje cestou národní ústředny SIRENE, EUROPOL nebo INTERPOL. Základem spolupráce jednotlivých policejních složek je příhraniční a přeshraniční spolupráce při sledování osob nebo vozidel. Opravňuje tím policejní orgány jednoho státu zakročit a sledovat při zjištění, že osoba měla účast na trestném činu i v druhém státě, a to bez nutnosti dalšího povolení zákroku na území cizího státu. Tato opatření mají sloužit nejen k objasňování trestné činnosti, ale zejména k udržování veřejného pořádku a bezpečnosti. Již zmiňovaná národní ústředna SIRENE, sehrává důležitou úlohu v rámci spolupráce policejních složek v situacích pátrání v schengenském prostoru. SIRENE zastává roli doplňujících informací k národním záznamům, což je i velmi zjednodušený překlad slov významu SIRENE. Zřízení pracoviště národní centrály SIRENE je jednou z podmínek, aby byl stát začleněn do schengenského informačního prostoru. Centrála působí jako zprostředkovatel požadovaných informací mezi bezpečnostními složkami dané země a zahraničními orgány. Vzájemná komunikace mezi jednotlivými úřady SIRENE probíhá formou výměnných zpráv, které se řídí dle ustanovení „Příručky SIRENE“31 Postup popsaný v úvodu této kapitoly by předpokládal zcela bezproblémový chod, nebylo tomu v minulosti standardem. Pro Českou republiku po vstupu do EU vyvstaly nové povinnosti, a to příprava právě na vstup do schengenského prostoru. Přestože již v roce 2003 byla vládou ČR přijata strategie příprav vstupu do schengenského prostoru, teprve až usnesením vlády ČR ze dne 21. února 2007 bylo přijato usnesení č. 169 k „Informaci o strategii vlády v oblasti zapojování do schengenského prostoru pro rok 2007“, která byla završena dnem 21. prosince 2007, kdy se fakticky stala Česká republika součástí schengenského prostoru, a od 31

Rozhodnutí komise ze dne 22. srpna 2006 příručky Sirene 2006/757/ES

35

1. září 2007 má přímou možnost využívat informace ze SIS. Vnímáním z pohledů občanů však vstup do schengenského prostoru znamenal pouze zavedení volného pohybu osob, což ve svém důsledku znamenalo i ohrožení právě „bezproblémového“ přechodu hranic i ostatních věcí včetně vozidel. Z tohoto důvodu byla přijata nutná opatření, která měla za cíl kompenzovat právě zrušené kontroly na vnitřních hranicích. Mezi ty nejdůležitější patřila:32 Vstup a pobyt občanů třetích zemí (států mimo EU) Zvýšená spolupráce justičních a policejních orgánů (zejména centrály SIRENE) Sdílení údajů o osobách a věcech důležitých pro zajištění bezpečnosti a práva ve společném prostoru Ochrana předávaných a sdílených údajů To, že se samotná počáteční spolupráce neobešla bez technických problémů, lze jen v oblasti evidence silničních vozidel demonstrovat na příkladu, kdy do vstupu ČR do EU se prováděla lustrace vozidel ručně, odděleně od mechanizmu zápisu údajů do registru vozidel, v oddělených databázích. Tento krok měl být odstraněn napojením na provozovaný registr vozidel, což v prvopočátcích, vzhledem k vyšší zátěži provozovaného registru vozidel se projevovalo velkými časovými odezvami na dotazovaná vozidla v SIS. Z projektovaného automatického propojení systému registru vozidel se muselo na delší čas opět přejít na předchozí „ruční“ vyhledávání. Zlepšení zaznamenalo až počátek provozování Schengenského informačního systému druhé generace-SIS II. Hodnocení propojení systémů v SIS provádí každoročně Ministerstvo vnitra, které sleduje všechny oblasti, kterými se SIS zabývá. V rámci registru vozidel se právě prováděnou lustrací vozidel v SIS předešlo stovkám případů, které by měl za následek legalizaci např. odcizeného vozidla v zahraničí.

7.1. Krádeže motorových vozidel Krádeže motorových vozidel představují jednu z nejrozsáhlejších trestných činností, která má z větší části vzhledem k vysokým materiálním hodnotám odcizovaných vozidel organizovaný charakter. Formy a důvody krádeží jsou různé. Poměr kradených vozidel za účelem jejich dalšího prodeje a kradených vozidel, která jsou dále distribuována na náhradní díly je v České republice v poměru 20% ku 80%. Přestože orgány činné v trestním řízení zaznamenávají v posledních letech mírný pokles počtu krádeží, stále se jedná o dosti velký poměr vůči ostatním typům krádeží. Mnohdy ani stále se zdokonalující zabezpečení vozidel není tou správnou překážkou proti jejich odcizení. V rámci trendu odcizených vozidel se dá jednoznačně v posledních letech vysledovat, že větší nárůsty jsou dnes spíše evidovány jen v rámci některých regionů a to s ohledem jednak na množství vozidel, která jsou v daném regionu kumulována, např. hlavní město Praha, nebo regiony, které blíže přináleží oblastem, kde je pravděpodobný další „vývoz“ vozidel, vzhledem k požadavkům nebo přímo zadání na odcizení. Obecně

32

Česká republika vstupuje do Schengenu, interní publikace Ministerstva vnitra ČR 2007

36

se dá konstatovat, že v České republice vedle již zmiňované lokality hlavního města jsou mezi nejohroženější regiony zařazeny kraje: Moravskoslezský Jihomoravský Ústecký Středočeský Pokud by se měly dle jednotlivých regionů rozdělit faktory důvodu, dle kterých dochází právě ke krádežím motorových vozidel, pak jednoznačně na prvém místě je to spojení hned několika faktorů. I samotné statistiky Policie ČR hovoří na prvém místě o regionech s vysokou nezaměstnaností, vysokou lokalizací vozidel (např. sídlištní celky), a v neposlední řadě blízkostí východní hranice. Spojením těchto faktorů se za nejrizikovější dá považovat Moravskoslezský kraj. V příloze č.5 je znázorněn vývoj krádeží motorových vozidel ve městě Ostrava za rok 2012 ze zdroje Městského ředitelství PČR Ostrava. U kategorie odcizených vozidel nelze opomenout ani způsoby odcizení vozidel v zemích mimo ČR a jejich následnou legalizaci. Podstatným faktorem, který zde sehrává nemalou roli, je volný pohyb osob a věcí uvnitř Evropské unie s tím, že takto se mnohdy dají vozidla bez větších problémů „dovážet“. V této kategorii odcizených vozidel mají velkou roli i doklady, která jsou mnohdy pro registrační orgány České republiky, s technikou, kterou disponují, nerozeznatelné od originálu. Na základě právě těchto dokladů, pak dochází k přihlášení vozidla do registru vozidel ČR s tím, že i po pozdější kontrole, která odhalí „legalizaci“ takovéto činnosti, dochází k odebrání vozidla. Méně se v současné době projevují způsoby, kdy kradené vozy mají pozměněny identifikátory (VIN kód). V daných případech se jedná spíše o nahodilé krádeže vozidel, které nejsou zpravidla nijak organizovány. Na základě poznatků z krádeží vozidel, přijala dne 14. 5. 2008, Vláda České republiky usnesení č. 542 k materiálu „Problematika objasňování krádeží vozidel v České republice“, ve kterém se zabývá nejen činností Policie ČR a její úlohou při objasňování trestné činnosti v této oblasti, ale také způsobem registrace vozidel a problematikou autovraků. Poznatky, které byly v materiálu soustředěny, se daly shrnout do několika oblastí, z nichž mezi ty nepodstatnější řadíme větší spolupráci při odhalování trestné činnosti na úrovni registračních míst, propojením s orgány Policie ČR, za přispění zapojení do schengenského informačního systému s využitím národní centrály SIRENE Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR. Praktickým propojením těchto orgánů k omezení trestné činnosti krádeží vozidel je právě propojení cestou SIS II, který mimo jiné spolupracuje se systémem, který spravuje Policie ČR pod názvem PATRMV (Pátrání po motorových a přípojných vozidlech).

7.2. Spolupráce registračních orgánů a Policie ČR v SIS V předchozí kapitole byla již částečně charakterizována práce orgánů, které se podílejí na evidenci, registraci, kontrole vozidel. Základem práce Policie České republiky při pátrání po motorových vozidlech je elektronický informační systém PATRMV. Do systému jsou vkládány informace, které spravují evidence úřadů 37

obcí s rozšířenou působností na úseku evidence obyvatel a registru vozidel. Informační systém PATRMV není jen systémem, který eviduje hledaná vozidla, ale také odcizené registrační značky, neboť tyto nemalou měrou sehrávají značnou roli ať už při krádežích vozidel samotných, ale i obecně u páchání trestné činnosti s vozidly. Odcizená vozidla se zaznamenávají, na základě vyplněného formuláře s potřebnými základními údaji o vozidle včetně jeho technických údajů. Přestože informační systém PATRMV funguje jako zdrojová aplikace pro zasílání záznamu pátrání po vozidlech a registračních značkách do Schengenského informačního systému, je tento informační systém provozován již více jak 15 let ve formě, která nedoznala podstatných změn. Při vložení údajů do informačního systému PATRMV se vozidlo automaticky dostává do statutu pátrání a údaje o předmětném vozidle se následně překlápějí do dalšího informačního systému Pilicie ČR pod názvem BEDRUNKA, ze kterého čerpají útvary Policie ČR na území celé republiky. Právě záznamy údajů v PATRMV jsou podstatné pro registry vozidel, spravované jednotlivými obcemi s rozšířenou působností. V případě registrací vozidel jsou tyto při vkládání údajů do registru ověřovány jak v systému PATRMV, tak i v SIS.33 V případě, že vozidlo je vedeno v jednom z těchto dvou systémů nebo signalizuje-li zápis v obou systémech, je povinností registračního místa tuto skutečnost ověřit s ohledem na možnou chybovost zápisu s tím, že v rámci předložené žádosti dle metodického pokynu Ministerstva dopravy č. 11/2002 ze dne 17. prosince 2002 prověří původ vozidla, nebo postup nedošlo-li např. ke shodnému zápisu dvou typů vozidel, kdy v dalším kroku úkon zápisu vozidla zastaví nebo si vyžádají zdůvodnění shody v systémech. V případě, že nebude možné dohledat některý z uvedených kroků a shoda nebude zdůvodněna, věc předají Policii ČR. Bohužel i při takto nastaveném systému registrace, evidence a kontroly zápisů vozidel, nejsou registrační místa v řadě případů schopna zabránit situaci, kdy se v registru vozidel objeví vozidla, která jsou odcizena v jiných zemích. Následně, na základě technických úprav, mnohdy na základním identifikačním údaji vozidla, kterým je VIN (Identifikační číslo vozidla), jsou vozidla zápisem legalizována. Dalším způsobem, kterým se žadatelé snaží takováto vozidla přihlašovat je předložení pozměněných nebo přímo padělaných dokladů od vozidla. V případě, kdy dochází k registraci vozidla u příslušné ORP, má to za následek nejen šetření orgánů policie ČR, o všech skutečnostech, které byly registračnímu orgánu známy k předmětnému vozidlu, ale druhým dopadem je možné odnětí vozidla a vrácení původnímu majiteli. Zkvalitnění celého systému registru vozidel vede nejen přes spolehlivé fungování SIS a záznamů v něm vedených, ale i cestou zdokonalování systému stanic technické kontroly, jejich vzájemné propojitelnosti s pořizováním záznamu o všech vozidlech, které musejí stanicí technické kontroly projít.

33

Viz. příloha č.6

38

8. Závěr Evidence vozidel a řízení ve věcech provozu vozidel na pozemních komunikacích je pro řadu z nás spjato s naší každodenní činností. Přestože evidování vozidel na území bývalého Rakouska Uherska bylo jakýmsi prvým počinem, určitě nelze říci, že poslední větší novela zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jehož základem je evidence a registrace vozidel, byla tou poslední. Ve své práci jsem se pokusil nastínit problematiku evidence a registrace vozidel jako podstatnou a nezbytnou součást jejich každodenního používání. Práce měla za úkol seznámit průřezově s řízením ve věcech provozu vozidel na pozemních komunikacích a jeho postupným vývojem v jednotlivých epochách naší společnosti a vystihnout otázky novelizace zákonač. 56/2001 Sb., ve směru přínosu. Ne vždy byla, a v současné době po novele zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, určitě mnoho provozovatelů vozidel o tomto zapochybuje, tato agenda natolik srozumitelná běžnému občanu. Nehovoře o spolehlivosti systému a značném nárůstu administrace pro úředníky registračních míst úřadů obcí s rozšířenou působností. Je však zapotřebí říci, že současná evidence, a evidence vozidel, která se připravuje s účinností od 1.7. 2015 bude na straně jedné šetřit prostředky registračních míst z důvodu, že již nebude nutno přeposílat mezi registračními orgány úřadů obcí s rozšířenou působností spisy vozidla v papírové podobě tak, jak tomu bylo doposud, ale všechny nezbytné podklady k vozidlu, jako je velký technický průkaz, plné moci, doklad o evidenční kontrole, event. další doklady, budou obíhat elektronickou cestou, co znamená, že dojde k jakési mu zefektivnění práce úředníků, ale taky v počátcích k prodloužení úkonu samotného, neboť občan bude muset strpět naskenování dokumentu před jeho předáním. Takto zaznamenaný dokument bude odeslán v případě evidování vozidla do jiného registračního místa. Zákonodárce měl jistě v úmyslu jednak zkvalitnit proces registrace vozidla, vnést do způsobu registrace ekonomický faktor úspory formulářů, ale určitě nepočítal, že činnost jako taková bude znamenat v počátcích i zdržení v řádu minut. Pro občana však vedle potencionálních výhod bude znamenat stejné datum i mnohdy citelný zásah do jeho práv, kdy řada vozidel administrativně zanikne. Nelze pochybovat, že pro řadu provozovatelů to z hlediska nápravy věcí minulých bude ulehčením, ale bude řada těch, kteří nebudou moci administrativnímu zániku vozidla zabránit. Občané, kteří např. pobývají dlouhodobě mimo území České republiky, dlouhodobě nemocní, občané ve výkonu trestu atd.. Jak se tito budou moci proti takovémuto úkonu bránit, jak jej budou moci narovnat, a bude ještě taková možnost? Na tyto otázky dnes není jednoduchá odpověď, dokonce i úředníci Ministerstva dopravy nedokáží na tuto otázku reagovat. Bohužel smířit se s pouhým konstatováním, že vše ukáže čas je myslím si slabozraké. V současné době nelze říci jak systém jako takový bude fungovat, protože datum 1.7. 2015 je teprve před námi. Zkušenosti s evidencí vozidel a zejména změnami v posledních letech však spíše vnášení určité pochybnosti do celého procesu, vždyť všichni máme v paměti přechod této agendy z Ministerstva vnitra pod Ministerstvo dopravy, kdy ještě v současné době je značné množství vozidel, zvláště těch dlouho neprovozovaných, v úložišti Ministerstva dopravy, tzv. „datové konzervě“. Bohužel jak předkládá práce, ne vždy se setkaly záměry 39

zákonodárce s příznivou odezvou, zvláště právě poslední úpravy k 1. 7. 2012 sebou nesly velmi negativní odezvu. Změť změn, mnohdy fakticky neodzkoušených na větším vzorku činností, budí ve veřejnosti spíše negativní emoce. Doporučením by bylo provádět změny v rozsahu dotýkajích se občanů, jejich vozidel a zápisů v registru vozidel po dokonalém a bezchybném odzkoušení a otestování. Samotné hodnocení řízení ve věcech provozu vozidel na pozemních komunikacích, lze označit bezesporu za funkční jen díky snaze a úsilí pracovníků registračních míst obcí s rozšířenou působností. Systém evidence vozidel se v mnohém zlepšil a zdokonalil. Ne zcela dávno všichni provozovatelé vozidel docházeli k jedné ze součástí složky Policie ČR, ti dříve narození k SNB, kde v minulosti byly agendy vozidel z historického hlediska zařazeny. Tehdejší propojení evidence vozidel v rámci policejní sítě POLTEL znamenalo na tu dobu určitou spolehlivost a jistotu provedených záznamů. Byť se tyto ještě nedávno zapisovaly do technických průkazů ručně, byly vzhledem k historickým kořenům garantem správnosti. Vyšší garance, garance v celém prostoru Evropské unie, ale zajišťuje jak registračním místům, tak i občanům - provozovatelům vozidel Schengenský informační systém, který ručí nejen za veřejný pořádek a bezpečnost na území smluvních stran pomocí využívání informací, které tento systém poskytuje, ale i za správnost a úplnost informací a to nejen o vedených vozidlech v registrech jednotlivých států. Propojením všech informačních systémů, z nichž některé jsou již funkční, jako je např. již zmiňovaný Schengenský informační systém nebo registr vozidel s připravovanými změnami např. na úrovni stanic technické kontroly, dojde nejen k celkovému zlepšení informací o silničních vozidlech provozovaných v zemích Evropské unie, stabilizaci celého systému registru, ale i k eliminaci trestné činnosti v této oblasti.

40

Summary Vehicle registration and proceedings relating to the operation of vehicles on the road is for many of us connected with our daily activities. Although the registration of vehicles in the territory of the former Austro-Hungarian Empire was sort of the first act, certainly we can not say that the last major amendment to Act no. 56/2001 Coll., On conditions for operating vehicles on roads, which is based on records and vehicle registrations, was the last. In my work I have tried to outline the issues of registration and vehicle registration as an essential and indispensable part of their everyday use. The work had to introduce crosssectionally to proceedings concerning the operation of vehicles on roads and its gradual evolution in different epochs of our company and to describe issues the amendment of Act. 56/2001 Coll., In the direction of benefit. Not always was, and now, after amendment of the conditions for the operation of vehicles on the road, certainly many operators of the vehicles on this zapochybuje, this agenda is so understandable average citizen. Talks about the reliability of the system and a substantial increase in administration officials for registration offices authorities of municipalities with extended powers. However, it is necessary to say that the current evidence, and vehicle registration, which is prepared with effect from 07.01 2015 is on the one hand, conserve resources registration sites because they will no longer be forwarded to the registration authorities of authorities of municipalities with extended powers writings vehicles in paper form as is currently the case, but all the necessary documentation to the vehicle such as the large technical certificate, power of attorney, proof of registration control event. Other documents will circulate electronically, which means that there will be some sort of streamlining the work of his officials, but also in the beginning of the extension of the act itself, as a citizen will have to suffer the scanned document before forwarding it. Thus recorded document will be sent in case of vehicle registration to another registrar. The legislature certainly had intended to both improve the process of vehicle registration, how to register to bring economic savings form factor, but certainly not count on that activity as such will mean a delay in the beginning and in a matter of minutes. For the citizen, however, besides the potential benefits will mean the same date as often noticeable interference with his rights, the number of vehicles it expires. There is no doubt that for many operators in terms of redress past things will be relieved, but the number of those who will not be able to prevent the administrative dissolution of the vehicle. Citizens who eg. Long-term resident outside the Czech Republic, the chronically ill, people in prison, etc .. How they will be able to defend against such action, as it will be able to straighten out, and will have such an opportunity? These questions are today no simple answer, even officials from the Ministry of Transport fail to respond to this question. Unfortunately reconcile with a mere statement that shows all the time I think sighted. At the moment we can not say how such a system would work, because the date 01/07 2015 is yet to come. Experience with the registration of vehicles and especially the changes in recent years, but rather introducing some uncertainty into the process, after all we all have in mind the transition agenda of the Ministry of Interior, the Ministry of Transport, where there is currently a large 41

number of vehicles, especially the long neprovozovaných in store the Ministry of Transport called. "canned data." Unfortunately, as submitted work does not always met the legislator's intentions with favorable response, especially just last modified on 1 7th 2012 carry the very negative response. A tangle of amendments, in fact, often untested in a larger sample of activities gives the public more negative emotions. Recommendation would be to make changes in the scope abut the citizens, their vehicles and vehicle registrations in the Registry for a perfect and flawless testing and testing. The evaluation proceedings relating to the operation of vehicles on the road, can be identified without doubt as functional only through the efforts and the efforts of staff registration offices of municipalities with extended powers. Vehicle registration system in much improved and perfected. Not quite long ago, all vehicle operators attending one of the components of police units, those born before the SNB, where in the past the agenda of vehicles included in historical terms. Then linking vehicle registration within the police network Poltel meant to have fixed-term reliability and safety records made. Though these were written more recently in technical certificates manually, were due to the historical roots guarantee accuracy. Best higher, guaranteed in the entire European Union, but provides both registrars and their citizens - fleet operators Schengen Information System, which is responsible not only for public safety and order on the territory of the Contracting Parties through the use of information that the system provides, but also for the accuracy and completeness of information not only on vehicles in registers kept by individual states. By linking all information systems, some of which are already operational, such as. Already mentioned Schengen Information System or register vehicles with the planned changes eg. At technical inspection stations, not only will the overall improvement of information on road vehicles operating in European Union countries, stabilize the entire system registry, but also the elimination of crime in this area.

42

Seznam použité literatury Právní předpisy České republiky:

Zákony: 1. Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů a změn, v účinnosti do 31.12. 2014 tak i od 1.1. 2015

Vyhlášky: 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8.

Vyhláška č. 196/1953 Ú. l. o provozu na silnicích Vyhláška č. 145/1956 Ú. l. o provozu na silnicích Vyhláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášek č. 100/2003 Sb., č. 197/2006 Sb. a č. 388/2008 Sb. Vyhláška č. 343/2014 sb., o registraci vozidel Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel. Vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel

Nařízení vlády: 1. Vládní nařízení č. 203/1935 Sb. z. a .n, kterým se provádí zákon ze dne 26. března 1935, č. 81 Sb. z. a n., o jízdě motorovými vozidly 2. Vládní nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích 3. Nařízení vlády č. 365/2005 Sb., o emisích znečišťujících látek ve výfukových plynech zážehových motorů některých nesilničních mobilních strojů

Usnesení a sdělení: 1. Usnesení vlády České republiky ze dne 14. května 2008 č. 542 k problematice objasňování krádeží motorových vozidel v České republice

Metodické pokyny: 1. Metodika č. 1/2002 k registraci samojízdných pracovních strojů č.j.151/02- O 150, MDČR 2. Metodický pokyn č. 11/2002 ze dne 17. prosince 2002 č.j.4017/02-150, kterým je stanoven postup pro pracovníky registračních míst v případě, že počítačový systém registrace vozidel ohlásí shodu se systémem pátrání po motorových vozidlech, MDČR 3. Metodický pokyn č. 1/2006 ze dne 30. června 2006 č.j.: 6/2006–150-METO, MDČR 4. Metodický pokyn č. 1/2007-150-METO/1 ze dne 31.1.2007. Registrace historických a sportovních vozidel, MDČR 5. Metodický pokyn č. 9/2008–150–METO k aplikaci novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, MDČR

43

Právní předpisy Evropské unie

Rozhodnutí: 1. Rozhodnutí Rady ze dne 20. května 1999, v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o Evropské unii (1999/436/ES). 2. Rozhodnutí Rady 2007/533/SV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II). 3. Rozhodnutí Komise ze dne 4. března 2008, kterým se přijímá příručka SIRENE a další prováděcí opatření k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II) (2008/333/ES).

Směrnice: 1.

Směrnice 2007/46/ES, stanovící Kategorizaci pro EU (jež nahrazuje dřívější 70/156/EHS).

Nařízení: 1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006, o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II).

Úmluvy: 1. Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. 2. Schengenská prováděcí úmluva, konsolidované znění k 5.4. 2010, dostupné z http://www.mvcr.cz/soubor/spu-cz-konsolid

Literatura: 1. 2. 3.

D. Feureisl, F. Zelený, Poznávací značky v Čechách, na Moravě a Slezsku, nakl. SAXI, 2011, ISBN 978-80-904767-2-1, dostupné z http://www.k-report.net/spz K. Pavlíček, D. Zámek, Registrační značky dříve a nyní, Policejní akademie České republiky v Praze. P. Marinov, České poznávací značky-historie, dnešek, budoucnost, Praha, 2007,ISBN 978-80-902955-7-5

44

Seznam tabulek Tabulka č.1 : Přehled základních změn v oblasti jednotlivých úkonů dle novely zákona č.56/2001 Sb., str. 19-20 Tabulka č.2 : Přehled skutkových podstat přestupků dle zákona č. 56/2001 Sb. , ve znění do 31.12.2014 a k 1.1. 2015, str. 31-32

45

Přílohy Příloha č. 1 MV – hlavní správa VB Č.j.VB 20460/302–60 V Praze dne 26.září 1960 T A J N É ! P o k y n y pro přidělování státních poznávacích značek. Dosavadní způsob přidělování sérií SPZ již nevyhovuje současným potřebám, neboť se stává nepřehledným a možnosti kombinací písmen by byly v blízké budoucnosti vyčerpány. HSVB proto přikročuje k novému způsobu přidělování SPZ. Nový systém vychází ze zásady, že každý okres a město Praha bude mít trvale přidělenu jednu nebo více sérií SPZ, při čemž kombinace písmen sérií přihlíží k názvu okresu (viz nový rozdělovník – příloha A). Přidělené série SPZ jsou stejné pro všechny druhy vozidel (vyjma „Pionýrů“, jichž se toto opatření zatím netýká). Nový způsob bude proto vyžadovat, aby při dotazech na držitele vozidel byl kromě série a čísla SPZ vždy uváděn i druh vozidla. Zvláštní SPZ budou i dále tvořeny jen jedním písmenem přiděleným pro celý kraj a okresům přidělovány správou VB. OVB si budou zrušené SPZ v rámci svých sérií neustále obnovovat, podrobný postup v tomto směru bude dodatečně upraven při změně Instrukce o práci DI. Na nový způsob rozdělení sérií nelze přejít naráz, neboť by bylo nutné provést úplnou přeregistraci, která by si vyžádala mimořádné administrativní zatížení orgánů VDS, nehledě na materielní potíže s výrobou tabulek SPZ. Tabulky SPZ podle nového rozdělovníku jsou vyráběny postupně. Ve výrobě jsou již SPZ pro vozidla cizinců a pro osobní automobily. Ještě v tomto roce budou vyrobeny SPZ pro nákladní automobily, traktory a přívěsy. SPZ pro motocykly budou vyrobeny v roce 1961. Aby byla celá akce provedena co nejúsporněji, bude využito i těch SPZ, které již byly vyrobeny dříve, jsou již používány a jejichž série podle nového rozdělovníku připadnou jiným OVB (viz nový rozdělovník), aby byla vyloučena duplicita, nebudou zatím zadány do výroby SPZ těchto sérií druhů vozidel, které jsou již používány. Dočasně, až do úplného přechodu na nový systém, bude nadále platit též starý rozdělovník SPZ (příloha B). Postupný přechod na nový rozdělovník bude proveden takto: 46

1) Všechna OVB okamžitě přestanou přidělovat SPZ, jichž série jsou podle nového rozdělovníku přiděleny jiným OVB. Zbylé, nepoužité SPZ OVB sepíše a jejich počet nahlásí SVB. SVB sdělí úhrnný počet nepoužitých SPZ prostřednictvím příslušné SVB tomu OVB, jemuž podle nového rozdělovníku dané série přísluší. Těm OVB, které ještě nebudou mít k dispozici SPZ podle nového rozdělovníku, přidělí SVB jinou sérii podle starého rozdělovníku a to tzv. sérii neutrální, kterou nový rozdělovník neobsahuje. Tyto neutrální série mohou SVB přidělovat v případě potřeby i tehdy, když OVB, které ještě nemá SPZ nově přidělených serií, nevystačí se zásobami dosud přidělenými. 2) OVB, které podle bodu 1) přestane přidělovat SPZ těch serií, které podle nového rozdělovníku přísluší jinému OVB, vyčká, až se počet vozidel, jimž i nadále zůstanou SPZ těchto serií přiděleny, po všech prováděných změnách nejen přo ohlášení vozidla do obvodu jiného OVB, ale i při každé jiné změně, jako při převodu vozidla, změně stanoviště, motoru apod., podstatně sníží. Poté, nejpozději do 1.1.1964, provede jejich výměnu podle nového rozdělovníku. Provedení a ukončení této výměny OVB nahlásí prostřednictvím SVB hlavní správě VB. 3) SVB, jakmile obdrží hlášení o ukončení výměny SPZ od všech OVB, kterým příslušná serie byla podle starého rozdělovníku přidělena, soustředí nepoužité SPZ a zašle je tomu OVB, jemuž jsou podle nového rozdělovníku přiděleny. Jde-li o jiný kraj, vyrozumí o tom současně příslušnou SVB. 4) OVB, které obdrží SPZ příslušící mu podle nového rozdělovníku (ať již vyrobené nebo předané podle bodu 3), započne okamžitě s jejich přidělováním. SVB, která již dříve obdržela SPZ vyrobené podle nového rozdělovníku a dosud je nevydala, vydá je ihned příslušnému OVB. Dosud nepoužité SPZ dříve přidělených neutrálních sérií OVB zatím sepíše a uloží. Správě VB ohlásí jejich počet, aby je tato v případě potřeby mohla ještě dočasně přidělit jinému OVB. Výměnu SPZ vozidel, majících zatím dřívější neutrální serie provede OVB taktéž teprve tehdy, až se počet těchto vozidel podstatně sníží po výměně SPZ při všech změnách podle bodu 2). Konečný termín pro tuto výměnu SPZ bude stanoven dodatečně podle průběhu výměny pod bodem 2) a podle zbývajících počtů nevyužitých neutrálních SPZ. Provedení ukončení výměny SPZ ohlásí OVB rovněž prostřednictvím SVB hlavní správě VB. 5) HSVB bude až do doby, než bude možno zrušit starý rozdělovník a vydat konečný rozdělovník, provádět postupně potřebné změny v obou rozdělovnících. 6) Výměna SPZ podle nového rozdělovníku, které nakonec bude provedena podle bodu 2) a 4), bude provedena bez poplatků a bez náhrad. 7) Při provádění výměny SPZ se založí nové evidenční karty, na nichž se poznamená i dřívější SPZ, dřívější evidenční karty, na nichž se poznamená nová SPZ, se založí do archivní kartotéky. 47

U vozidel, která jsou v evidenci u OVS, se zašle opis karty i OVS v těch případech, kdy OVS ještě nemá evidenční kartu nového vzoru. Jinak postačí zaslat OVS ohlášení o změně SPZ. Plánování výroby SPZ bude zatím i nadále provádět HSVB, jíž budou OVB prostřednictvím svých SVB hlásit plánovanou potřebu. Rovněž fakturování SPZ bude zatím prováděno dosavadním způsobem. Přejímka SPZ od n.p. Tatrasmalt Pohorelá bude však nyní prováděna prostřednictvím ČSAD na vojenské nákladní listy. ČSAD bude vyrobené SPZ přejímat v závodě a dodávat až na příslušné OVB. Prázdné bedny budou OVB vracet n.p. Tatrasmalt Pohorelá rovněž prostřednictvím n.p. ČSAD na vojenské přepravní listy, které s vyžádají u hospodáře příslušní krajské správy MV. Prázdní bedny musí být vráceny nejpozději do 30 dnů. S tímto způsobem vracení beden započnou OVB ihned po dodání SPZ pro osobní automobily. Evidence motorových vozidel cizinců V zájmu dalšího zjednodušení agendy dopravní služby i lepšího přehledu o motorových vozidlech cizinců vydávám tyto pokyny: 1) Cizinci (kromě zastupitelských osob uvedených v čl.350 Instrukce o práci DI) předkládají žádost o přihlášení motorového vozidla do evidence u OVB místa svého pobytu na předepsaném tiskopisu. OVB žádost pečlivě přezkoumá především v tom směru, jaká je státní příslušnost žadatele (vozidlům osob bez státní příslušnosti se přidělují obyčejné SPZ). Na žádosti se poznamená serie a číslo povolení pobytu žadatele. 2) OVB přidělí vozidlu SPZ ze značek přidělených podle rozdělovníku připojeného jako příloha A a současně vystaví doklady k vozidlu. Nákladním automobilům se přidělují u cizinců stejné tabulky jako osobním. Kromě MSVB Praha nerozhoduje při přidělení SPZ, jakou má cizinec státní příslušnost. 3) Evidenční kartu vyplní OVB čtyřikrát, jmennou kartu držitele dvakrát. Dvě evidenční karty a jednu jmennou kartu předloží HSVB. Jednu evidenční kartu předloží SVB. V evidenci OVS se motorová vozidla cizinců nevedou. 4) O provedení každé změny žádá cizinec u OVB, kde je vozidlo v evidenci. OVB samo každou změnu provede a zašle SVB a HSVB hlášení změny. 5) Dojde-li k výměně SPZ náhradou za ztracenou nebo zničenou, k přidělení nové SPZ po přestěhování cizince do obvodu jiného OVB nebo převodu vozidla na jiného cizince, musí být HSVB předloženy dvě nové evidenční karty, na nichž se uvede dřívější SPZ, dřívější a nový držitel, současně se HSVB předloží nová 48

jmenná karta. Při převodu vozidla na jiného cizince v obvodu téhož OVB (kromě MSVB Praha) není tedy třeba měnit SPZ. 6) Dojde-li k trvalému odhlášení vozidla při vystěhování z ČSR nebo vyřazení vozidla, nebo k převodu vozidla na čs. občana nebo bezdomovce, musí být HSVB předložen opis hlášení změny (sdělění o odhlášení). 7) Jde-li o převod vozidla na čs. občana nebo bezdomovce, musí tento vždy předložit novou žádost o zapsání vozidla do evidence, i když jde o změnu v obvodě téhož OVB. Spisy vozidel cizinců se ukládají zvlášť. 8) Pokud v těchto pokynech není stanoveno jinak, platí pro vozidla cizinců obdobně všechna ustanovení Instrukce o práci DI. Zejména je nutno přísně dodržovat čl. 286, podle něhož musí být u dovezených vozidel předložen doklad o proclení nebo aspoň souhlas k zápisu do evidence od celnice příslušné podle místa bydliště žadatele. Platnosti pozbývají články 353 až 360 Instrukce. 9) Tyto pokyny nabývají účinnosti dnem 1.října 1960 10) Výměnu SPZ vozidel cizinců provedou OVB na podkladě vlastních evidenčních karet do 31.12.1960. Při provádění výměny postupují podle odst. 5 těchto pokynů. Výměna SPZ se provede bez poplatků a bez náhrad. Odebrané tabulky odevzdá OVB do šrotu podle čl. 343, prvý odstavec Instrukce. 11) Tyto pokyny zatím nemění ničeho nedosavadním způsobu evidování „Pionýrů“ cizinců. Náčelník hlavní správy VB: gen. mjr. Jan J a n u l í k

v.r.

49

Příloha č. 2

50

51

52

Příloha č. 3

53

Příloha č. 4

Počet vozidel v převodu 22500 22000 21500 21000 20500 20000 19500 2013

2014 Leden

182000

Únor

2015 Březen

Počet provozovaných vozidel

180000 178000 176000 174000 172000 170000 168000 166000 2013 Leden

2014 Únor Březen

2015

Zdroj: Centrální registr vozidel ČR, dostupné z https://crv.mdcr.cz/Ostrava, roky 2013, 2014, 2015

54

Zdroj: Městské ředitelství Policie ČR Ostrava (2013)

Krádeže motorových vozidel v Ostravě za období leden – prosinec 2012

Příloha č. 5

55

Příloha č. 6 Tabulka obrazovky registru vozidel s hlášením záznamu vozidla v SIS a PATRMV

Zdroj: Centrální registr vozidel ČR, dostupné z https://crv.mdcr.cz/vozidlo/dotaz

56

Řízení ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích

Recommend Documents